MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. 57 záøí 2006 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY

57

záøí 2006

POZEMKOVÉ ÚPRAVY

PozemkovÈ ˙pravy Z·¯Ì 2006

MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY - ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad TÏönov 17 Tel.: 221 811 111 Fax: 224 810 478 117 05 Praha 1 E-mail: [email protected], www .mze.cz www.mze.cz

Ë. 57

Obsah Str. 1.

Potøeba PÚ pro zemìdìlství a jejich podpora Agrární komorou ÈR Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory Èeské republiky

2.

Vývoj evidence pozemkového vlastnictví v Slovenskej republike po roku 1990 Ing. Josef Vanek, øeditel odboru pozemkových úprav Ministerstvo pôdohospodárstva SR

4.

Podpora pozemkových úprav z Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) Ing. Jana Pivcová,Ministerstvo zemìdìlství ÈR, odbor Ústøední pozemkový úøad

7.

Prezentace pozemkových úprav na výstavì Zemì živitelka ve dnech 24. - 29. 8. 2006 v Èeských Budìjovicích Ing. Jana Pivcová, MZe ÚPÚ

8.

Zásady navrhování plánu spoleèných zaøízení a jeho náležitosti Ing. Václav A. Mazín, øeditel Pozemkového úøadu Plzeò

12.

Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka Ing. Jana Podhrázská, Ing. Milan Bilík, Ing. Novotný, Barbora Kotulánová, VÚMOP, oddìlení pozemkových úprav Brno

14.

Systém hodnocení vìtrolamù pro prùzkumné, návrhové a projekèní úèely v KPÚ Ing. Jana Podhrázská, VÚMOP, oddìlení pozemkových úprav Brno Dr. Ing. Jaromír Mackù, ÚHUL Brandýs n/Labem

17.

Stopy zemìdìlské výroby v krajinì Ing. Vladimír Mackoviè, U 24 s.r.o. Praha

20.

Poznámky z tematického zájezdu do Øecka ve dnech 28. 5. - 4. 6. 2006 Ing. Antonín Svoboda, tajemník ÈMKPÚ

21.

Informace – Ekologické mosty Ing. Pavel Gallo

22.

Století studijního oboru pozemkových úprav (k 140 výroèí narození J. Petøíka) Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., JU Èeské Budìjovice, zemìdìlská fakulta, katedra pozemkových úprav

24.

Jubilejní 15. mezinárodní konference pozemkových úprav v Jestøábí na Lipnì Ing. Zdenìk Burian, místopøedseda ÈMKPÚ

28.

Katalog vozovek polních cest - Zmìna è. 1 Ing. Ludvík Vébr, CSc., ÈVUT v Praze - Fakulta stavební

28.

Informace - Nový stavební zákon

ISSN 1214-5815

Zajišuje: Ing. Pavel Gallo - pøíprava a projektování, Perucká 1, 125 00 Praha 2 Tel./fax: 224 253 194 E-mail: [email protected] Redakèní kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KN͎EK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. MILOSLAV VAÒOUS, Ing. VÁCLAV MAZÍN Za obsah èlánkù odpovídají autoøi. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. Tisk:

TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, 106 00 Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: 272 651 728 Mob.: 606 591 235 E-mail: [email protected]

Foto prvnÌ str. ob·lky Ing. Kamil Kaulich

PozemkovÈ ˙pravy

Potøeba PÚ pro zemìdìlství a jejich podpora Agrární komorou ÈR Dámy a pánové,

Se souhlasem prezidenta Agrární komory ÈR publikujeme jeho pøíspìvìk, pøednesený na mezinárodní konferenci Pozemkových úprav v Jestøábí, která se konala ve dnech 11. - 13. záøí 2006

svou úèastí chci demonstrovat, že Agrární komora ÈR má zájem v této dùležité a léta podceòované oblasti, jakými pozemkové úpravy nepochybnì jsou, spolupracovat. Mùj osobní názor, který nemám problém v rámci AK sdìlit a prosazovat je ten, že peníze, které se doposud dávaly na tuto èinnost byly nedostateèné. Proto také požadavek na jejich navýšení v rozpoètu Mze na tento rok jsem zaøadil mezi jednací body pøi svém úvodním jednání s pøedchozím ministrem Mládkem na podzim minulého roku. Problém je v tom, že tato oblast byla dlouho podceòovaná a že se to bylo dokonce i urèité politikum. Chci zde sdìlit, že pro mnohé tento pohled pøetrvává dodnes a je tøeba trpìlivé práce, aby došlo k urèité normalizaci pohledu na pozemkové úpravy. Agrární komora je velký organismus, jejími èleny je celkem 103 tisíc pracovníkù. Èleny jsou zástupci všech forem hospodaøení, od soukromì hospodaøících rolníkù, pøes zemìdìlská družstva, akciové spoleènosti a spoleènosti s.r.o. Je tedy obtížné najít pevnou a jednotnou pozici.Všechno ale má svùj vývoj a mám pevný názor, že bránit potøebám a požadavkùm v této oblasti, je krátkozraká politika. Ten, kdo tak èiní, špatnì èiní a ohrožuje svoji budoucnost. Øíkám to zde otevøenì a jasnì, je to mùj konzistentní názor. Dámy a pánové, dovolte, abych využil této vzácné pøíležitosti a sdìlil Vám pøi této pøíležitosti naše pozice a názory na souèasný vývoj èeského zemìdìlství. Tato problematika podle mne nepøímo s postoji mnoha lidí k pozemkovým úpravám souvisí. To proto, abychom se dovedli lépe pochopit, protože jedinì tak mùžeme spolupracovat ku prospìchu celého venkova, nejenom zemìdìlství. Jsme až pøíliš èasto zaøazováni do urèitých kategorií, jsme až pøíliš èasto nálepkováni. Považuji to za nesprávné a domnívám se, že je tøeba zaèít spolu daleko více komunikovat. Stará známá pravda øíká, že problémy vyøešíme jedinì tehdy, když o nich budeme spolu mluvit. Ne nemluvit, ne psát si pøes média. Souèasná pozice Agrární komory ÈR k situaci èeského zemìdìlství je následující: l

ÈR etabluje agrární soustavu, která je v pøímém rozporu s oèekávanou budoucností v horizontu roku 2010 až 2013: - je založená na pøíjmech z dotací - je založena na postupném útlumu výroby - je založena na zvyšování dovozù a postupném likvidování sobìstaènosti v jednotlivých druzích potravin - je charakteristická opoždìným startem nepotravináøského využití zemìdìlské produkce, která by mìla nahradit èást naší tradièní výroby

l

èeské zemìdìlství se vyvíjí v zrcadlovém protikladu k ostatním resortùm NH ostatní resorty NH importují kapitál, zvyšují výrobu a export svých výrobkù zemìdìlství snižuje výrobu a zvyšuje dovozy (napø. záporné saldo agrárního zahranièního obchodu dosáhlo za 1. pol. 2006 mínus 17,4 mld. Kè a meziroènì zvýšilo svùj propad o 20%) vìtšina politikù, pracovníkù státní administrativy nás nebere

l

Závìrem svého struèného pøíspìvku, který si zdaleka neèiní nárok být úplný a vyèerpávající a spíše jde jenom o urèité teze, mnì dámy a pánové dovolte následující sdìlení èi vyznání: Zemìdìlství, kultura agri, neboli vzdìlávání zemì, není obyèejné povolání, ale je zároveò poslání. Vyrábíme potraviny a udržujeme krásnou a kulturní krajinu, která je naším domovem. Dìlali to po staletí naši pøedkové a dìlali to dobøe. Chceme to dìlat i my, nejlépe jak umíme. Nechceme, aby to za nás dìlal nìkdo anonymní v Brazílii, Argentinì èi jinde. Za každým kilem u nás vyrobeného masa, litrem mléka èi jogurtem je tøeba vidìt kousek poseèené louky, zoraného pole, zamìstnaného èlovìka. Èeského èlovìka. To musí být naše filozofie, to musí být naše náboženství, o tom musíme pøesvìdèit naše politiky a hlavnì obèany. A na tom také musíme vzájemnì spolupracovat. Já vás o to žádám. Co øíci závìrem? Myslím si, že v této tìžké dobì je tøeba pøipomenout, že koøeny, ze kterých jsme vzešli, jsou hluboké. Je tøeba si je uvìdomit, abychom mohli nabrat sílu a odvahu ostré problémy souèasnosti øešit. Abychom nepropadli panice, abychom našli schopnost se na jejich øešení dohodnout. Je tøeba si uvìdomit, že máme velkou historii. Èeské rolnického školství, chmelaøství, sladovnictví, cukrovarnictví, rybníkáøství, travièkáøství, ale také k dnešnímu tématu kartografie, úroveò vedení pozemkových knih apod. – to byly obory, které budily ve svìtì respekt. Ale nejenom to. Mìli jsme agrárníka, politika Antonína Švehlu, který myšlenkovì ovlivnil nejen tehdejší Èeskoslovenský venkov a zemìdìlství, ale celý evropský kontinent. Ano pøátelé, naše koøeny jsou silné a hluboké. Je tøeba to vìdìt a je tøeba se podle toho chovat. To z èeho jsme vzešli, to, co dokázali naši pøedkové, to nás všechny zavazuje. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory Èeské republiky 1

PozemkovÈ ˙pravy

Vážení èitatelia, pred nieko¾kými týždòami sa uskutoènilo každoroèné pravidelné stretnutie predstavite¾ov štátnej správy na úseku pozemkových úprav Èeskej republiky a Slovenskej republiky. Pri tejto príležitosti nám bola ponúknutá možnos prezentova proces usporadúvania pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike v odbornom bulletine Ústøedního pozemkového úøadu Ministerstva zemìdìlství Èeské republiky „Pozemkové úpravy“. S potešením sme privítali ponuku na komunikáciu s Vami prostredníctvom Vášho periodika, nako¾ko z historického h¾adiska reprezentovaného spolužitím Èechov a Slovákov v spoloènom štátnom útvare je zrejmé, že znaèná èas obyvate¾ov Èeskej republiky, osobitne v pohranièných oblastiach, je vlastníkom èi spoluvlastníkom pôdy na území Slovenska. Je preto dôvodné predpoklada, že sa ich problematika obnovy evidencie pozemkového vlastníctva a pozemkových úprav v Slovenskej republike bezprostredne dotýka alebo sa v blízkom èasovom horizonte dotkne. Považujeme preto za prospešné, skôr ako sa doèkáte èlánkov prezentujúcich proces pozemkových úprav na Slovensku, oboznámi Vás n s vývojom evidencie pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike po roku 1990, n s organizáciou a èinnosou štátnej správy na úseku pozemkových úprav v Slovenskej republike a n so súèasným stavom vykonávania pozemkových úprav na Slovensku

V˝voj evidencie pozemkovÈho vlastnÌctva v Slovenskej republike po roku 1990 Ing. Josef Vanek, øeditel odboru pozemkových úprav, Ministerstvo pôdohospodárstva SR v extraviláne a to poènúc prípadmi, keï prišlo k zmene vlastníckeho práva alebo k zmene pôvodného pozemku po 1. 1. 1991. Pod pôvodnými nehnute¾nosami sa rozumejú pozemky, ktoré sú evidované poznámkou v èasti D listov vlastníctva alebo sú evidované ešte v evidenèných systémoch pozemkovej knihy, pozemkového katastra, vo výsledných parcelaèných plánoch a neboli evidované v súbore „C“ evidencie nehnute¾ností, èi neskôr katastra nehnute¾ností. Údaje evidencie vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam sa ukladali v samostatnom subregistri údajov o pôvodných nehnute¾nostiach so struèným oznaèením písm. „E“. Evidencia vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam sa zakladala postupne. Pri zakladaní evidencie vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam sa rozlišovali èasové obdobia: a) po 1.4.1991, (bežné zápisy) b )  od 1.4.1964 do 31.12.1990, (II. etapa, dedièské rozhodnutia) c) pred 1.4.1964 (prejednané celé pozemkovoknižné vložky)

Historický vývoj v pozemkovom vlastníctve zanechal na Slovensku ve¾mi negatívne skutoènosti v evidencii pozemkov a právnych vzahov k nim ako sú extrémna rozdrobenos pozemkového vlastníctva, neúplnos a nedokonalos doterajšej evidencie, nedoložené vlastnícke vzahy a podobne. Extrémna rozdrobenos pozemkového vlastníctva sa týka jednak jeho technickej stránky t.j. ve¾kosti pôvodných pozemkovoknižných parciel, ktoré sú predmetom vlastníckeho práva a s tým súvisiaceho ich poètu a jednak stránky právnej, t.j. ve¾kého rozsahu spoluvlastníckych podielov k jednému (malému) pozemku. Rozdrobenos pozemkového vlastníctva spoèíva aj v priestorovom rozptyle pozemkov toho istého vlastníka a sprevádza ju neúèelný tvar pozemkov, ich nedostatoèná prístupnos a pod), ba niekedy je možné výšku spoluvlastníckeho podielu iba ažko vyèísli. Poèiatkom roka 1993 bolo v 3 519 katastrálnych územiach Slovenskej republiky 12,5 mil. pôvodných (pred kolektivizáciou) pozemkov, z èoho 9,583 mil. boli pozemky v extravilánovej èasti katastrálnych území. Priemerná výmera pozemku v extraviláne je 0,45 ha, s priemerným poètom 12-15 spoluvlastníkov na jeden pozemok. Rozdrobenos pozemkového vlastníctva (sama alebo v spojení s inými okolnosami) sažuje, dokonca v jednotlivých prípadoch vyluèuje ich evidenciu. Daná skutoènos negatívne ovplyvòuje prijímanie vlastníckych rozhodnutí v súvislosti s nakladaním s nehnute¾nosami i rozhodovanie orgánov verejnej správy, vznik zmluvných právnych pomerov medzi vlastníkmi a inými osobami (napr. užívate¾mi), ako aj vytváranie racionálnych hospodárskych celkov. Napokon je táto skutoènos zdrojom susedských a iných sporov oh¾adom urèovania vlastníctva. Vývoj disponovania s pozemkovým vlastníctvom a jeho evidencie má za následok existenciu tzv. nedoložených právnych vzahov (t.j. vzahov, ktoré nemožno doloži listinou, ktorá by ho zakladala alebo osvedèovala). V celoslovenskom priemere je v intravilánoch evidovaný vlastnícky vzah k 69 % nehnute¾ností; v extravilánových èastiach k 5 % nehnute¾ností a v doèasnom, tzv. subregistri E k ïalším 10 % nehnute¾ností (kategórie, kde vlastníctvo je dokumentované na listoch vlastníctva); v ostatných prípadoch ide o právne vzahy dokumentované v pozemkovej knihe alebo v listinách, ktoré majú vlastníci, alebo ide o nedoložené právne vzahy. Od roku 1990 dochádza na Slovensku postupne k aktualizácii a obnove pozemkového vlastníctva a k obnove jeho výkonu. Rezort geodézie, kartografie a katastra zaèal zaklada evidenciu právnych vzahov k pôvodným nehnute¾nostiam

Pre každé katastrálne územie a v prípade potreby aj pre jeho èas sa z existujúcich operátov urèil jeden, pod¾a ktorého sa mala zaklada evidencia pôvodných nehnute¾ností a evidencia vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam. Urèený operát mal v najväèšej miere spåòa podmienku zobrazenia pôvodných nehnute¾ností v meraèskej èasti operátu a príslušných údajov (parc. èíslo, výmera, druh pozemku) v písomnej èasti operátu. V prípadoch zjednoteného operátu pozemkového katastra s operátom pozemkovej knihy urèeným operátom bol operát pozemkového katastra. V prípadoch nezjednoteného operátu pozemkového katastra s operátom pozemkovej knihy, ak je operát novomeraèský alebo po reambulácii, resp. po komasácii, urèil sa tento. Ak v ïalších prípadoch nezjednoteného operátu bol k dispozícii len pozemkovoknižný operát alebo pôvodný katastrálny operát (založený v r. 1858 až 1885), alebo operát katastrálnych náèrtov, vykonala sa vo¾ba z týchto, alebo operátu náhradného (vyhotoveného v rokoch 1954 až 1960). V takomto prípade sa mohol urèený operát dopåòa z èastí ostatných operátov, ktoré boli k dispozícii s potrebou preèíslovania parcelných èísiel tak, aby zachovávali jednotný èíselný rad a vyluèovali duplicitu. Úplnos údajov o pôvodných nehnute¾nostiach a vlastníkoch sa zistila identifikáciou, prièom pod identifikáciou pôvodnej nehnute¾nosti sa rozumie porovnanie údajov uvádzaných v pozemkovoknižnej vložke, zápisnici, protokole alebo v listine s údajmi obsiahnutými v operáte urèenom ako podklad pre 2

PozemkovÈ ˙pravy

(v extraviláne), nebolo možné rieši prípady nedoložených vlastníckych vzahov ako aj zjavné nezrovnalosti, ktoré vznikli prechodom vlastníckeho práva zo štátu na obce a ïalších nezrovnalostí, ktoré vznikli na základe notárskych osvedèení. Tieto nezrovnalosti boli následne prostredníctvom registrov spracovaných pod¾a zákona o pozemkových úpravach zapísané v katastri nehnute¾nosti na listoch vlastníctva. Skúsenosti a výsledky však ukázali, že len postupmi pod¾a katastrálného zákona a zákona o pozemkových úpravach je usporiadanie pozemkového vlastníctva na Slovensku v prijate¾nom èase nezvládnute¾né. Preto parlament Slovenskej republiky prijal 11. 07. 1995 zákon è. 180 o niektorých opatreniach na usporiadanie pozemkového vlastníctva k pozemkom, ktorý celý proces usporiadania pozemkového vlastníctva, a nielen v kolektivizovanom extraviláne urých¾uje a skvalitòuje. Pod¾a tohto zákona Ministerstvo pôdohospodárstva SR a Úrad geodézie, kartografie a katastra SR obnovujú evidenciu niektorých pozemkov a právnych vzahov k nim zostavovaním registra obnovenej evidencie pozemkov (ROEP). Zmyslom registra obnovenej evidencie pozemkov je sústredi pokia¾ možno všetky údaje o pozemkoch v celom katastrálnom území a o právnych vzahov k nim tak, aby po zapísaní do katastra nehnute¾ností mohli by využívané ako údaje katastra. Celý procesný postup zostavovania registra obnovenej evidencie pozemkov je špeciálny druh správneho konania používajúci v modifikovanej podobe katastrálne konanie a konanie o pozemkových úpravách, so spoloènou úpravou zisovania podkladov pre rozhodnutie, prerokovanie registra a jeho schválenie. Evidencia pozemkového vlastníctva sa pod¾a tohto zákona obnovuje v celom katastrálnom území, preto je potrebné vráti sa prostredníctvom registrov obnovenej evidencie pozemkov aj do tých katastrálnych území, kde boli zostavené a následne v katastri nehnute¾ností zapísané registre pod¾a zákona o pozemkových úpravách (RVP, ZRPS). Usporiadaním pozemkového vlastníctva pod¾a tohto zákona formou zostavenia registra obnovenej evidencie pozemkov, jeho schválenia, èím sa stane verejnou listinou a zapísania údajov o vlastníctve pozemkov do katastra nehnute¾ností sa dosiahne, aby právny vzah k pozemkom bol evidovaný v celom katastrálnom území na listoch vlastníctva. Schválený register obnovenej evidencie pozemkov je verejnou listinou a je podkladom pre zápis právnych vzahov (v tomto prípade najmä vlastníckych práv), ako aj ïalších údajov (napr. druh pozemku) k pôvodným nehnute¾nostiam ale aj k ostatným nehnute¾nostiam do katastra nehnute¾ností. Vzh¾adom na význam, plošný rozsah, finanèné náklady a dåžku spracovania možno konštatova, že register obnovenej evidencie pozemkov je najväèším dielom v oblasti katastra nehnute¾ností od doby zavádzania evidencie nehnute¾ností v roku 1964. Register obnovenej evidencie pozemkov zásadne rozširuje a mení štruktúru a doterajší rozsah popisných a geodetických informácii katastra nehnute¾ností. Treba len veri, že obnova evidencie niektorých pozemkov a právnych vzahov k nim pod¾a zákona Národnej rady Slovenskej republiky è. 180 o niektorých opatreniach na usporiadanie pozemkového vlastníctva k pozemkom bude ako prvá na území Slovenska dotiahnutá do úplného a úspešného konca,tým skôr,že vláda SR prijala v decembri roku 2005 s cie¾om vytvorenia stabilného podnikate¾ského prostredia záväzok ukonèi obnovu evidencie pôvodných pozemkov v spoloèensky akceptovate¾nom termíne, do roku 2011. Schválený a do katastra nehnute¾ností zapísaný register obnovenej evidencie pozemkov je jednou z podmienok nariadenia alebo povolenia pozemkových úprav. Aj preto taký dôraz na zintenzívnenie konania o obnove evidencie pôvodnych pozemkov a právnych vzahov k nim, veï zo súèasných 3 542 katastrálnych území sa od roku 1995 zostavilo a do katastra nehnute¾ností zapísalo iba 1 885 registrov.

vedenie pôvodných nehnute¾ností a vlastníctva k pôvodným nehnute¾nostiam. Spravidla to bola identifikácia stavu pozemkovoknižného na stav pozemkového katastra. V roku 1991 zaèal rezort Ministerstva pôdohospodárstva SR usporadúva pozemkové vlastníctvo špeciálnym postupom spojeným aj s inými úlohami po¾nohospodárstva, lesného hospodárstva a rozvoja vidieka všeobecne v konaní o pozemkových úpravách pod¾a zákona SNR è. 330/1991 Zb.o pozemkových úpravach. Pôvodný zámer vykona v èo najkratšom èase projekty pozemkových úprav v rozsahu celého štátu, ako jediného komplexného spôsobu riešenia úloh štátu spojených s obnovením výkonu vlastníckych práv a usporiadania pozemkového vlastníctva, sa ukázal vzh¾adom na mieru technických nezrovnalostí v evidenènom systéme katastra nehnute¾ností a rozsah rozdielov medzi právnym a skutoèným stavom ako nereálny. Mapy katastra nehnute¾ností sú poznaèené nepresnosami, ich vypovedacia hodnota je nedostatoèná a súlad medzi súborom geodetických informácií (SGI), súborom popisných informácií (SPI) a skutoènosou je vzh¾adom na prakticky nezisované a nezameriavané zmeny v rámci revízie údajov katastra nehnute¾ností nedostatoèný. Rozsah nezrovnalostí v evidencii pozemkového vlastníctva presahuje stav bežných rozdielov. A to do tej miery, že neboli zvládnute¾né štandardnými postupmi v rámci katastrálneho èi súdneho konania alebo dovtedajších špeciálnych administratívnych konaní tak, aby znamenali v prijate¾nom èase významný posun v celoštátnom meradle. Preto Ministerstvo pôdohospodárstva SR prerušilo v roku 1992 väèšinu projektov pozemkových úprav zaèatých z dôvodov potreby usporiadania vlastníckych pomerov a odstránenia prekážok ich výkonu vyvolaných historickým vývojom pred úèinnosou zákona o pozemkových úpravách, v etape spracovania registra pôvodného stavu a spolu s rezortom geodézie, kartografie a katastra navrhlo opatrenia legislatívneho a technického charakteru, s cie¾om urýchlenia a skvalitnenia procesu zisovania a evidencie právnych vzahov k pôvodným nehnute¾nostiam. Výsledkom toho bol zákon o katastri nehnute¾nosti z roku 1992, Koncepcia usporiadania pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike z roku 1993 a zákon NR SR è. 180/1995 Z.z. o niektorých opatreniach na usporiadanie vlastníctva k pozemkom. Z Koncepcie usporiadania pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike vyplynulo, že najskôr naèim spravi obnovu evidencie pozemkov v osobitnom administratívnom konaní, v rámci ktorého sa odstránia nezrovnalosti v evidencii pozemkového vlastníctva, vykona revíziu údajov katastra nehnute¾ností, a až potom zaèa vykonáva pozemkové úpravy. V osobitnom administratívnom konaní pod¾a zákona o pozemkových úpravach zaèalo Ministerstvo pôdohospodárstva SR zostavova už z ukonèených registrov pôvodného stavu podklady na založenie evidencie právnych vzahov k pôvodným nehnute¾nostiam a k ostatným nehnute¾nostiam v katastri nehnute¾nosti vo forme registra vlastníckych práv (RVP, zjednotené operáty) alebo zjednodušeného registra pôvodného stavu (ZRPS, nezjednotené operáty). Register pôvodného stavu, ktorý sa spracovával ako súpis pozemkov alebo ich èastí, ktoré podliehajú pozemkovým úpravám, sa po prerušení spracovával tak, aby mohol by ako záznamová listina na základe rozhodnutia správneho orgánu (obvodného pozemkového úradu) zapísaný do katastra nehnute¾ností, teda ako súpis údajov o pôvodných nehnute¾nostiach a ich vlastníckych vzahoch v extraviláne vo forme ZRPS alebo RVP. Takto zostavované registre predstavovali úradne zistený súhrn aktuálne dostupných údajov o pozemkoch, ktoré sú predmetom vlastníckeho práva, poskytujúci urèitú právnu istotu a súèasne nebrániaci neskoršiemu preukázaniu vlastníctva všeobecne platnými spôsobmi. Treba však konštatova, že pri usporiadaní pozemkového vlastníctva pod¾a zákona o pozemkových úpravách sa vlastnícke právo zisovalo len mimo zastavaného územia obce 3

PozemkovÈ ˙pravy

Podpora pozemkov˝ch ˙prav z EvropskÈho zemÏdÏlskÈho fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) Ing. Jana Pivcová, Ministerstvo zemìdìlství, odbor Ústøední pozemkový úøad -

ÚVOD Èerpání dotací z Operaèního programu Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství (OP Zemìdìlství) bude ukonèeno v roce 2006, v roce 2006 konèí totiž souèasné programovací období EU. Vybrané a pøijaté projekty v rámci OP Zemìdìlství bude možno dokonèovat až do roku 2008. Již nyní se však èlenské státy EU pøipravují na èerpání dotací do zemìdìlství a rozvoje venkova na období 2007-2013 a to ze zcela novì vznikajícího fondu s názvem Evropský zemìdìlský fond pro rozvoj venkova - EZFRV (European Agricultural Fund for Rural Development – EAFRD). Dùvodem vzniku tohoto nového fondu bylo velké množství programù, systémù programování a rùzných systémù finanèního øízení a kontroly v souèasném programovacím období, což podstatnì zvýšilo administrativní zátìž èlenských státù a Komise. Snahou je získat pro rozvoj venkova jednotné financování a programový rámec. S ohledem na hospodáøské, environmentální a sociální prvky udržitelnosti byly stanoveny tøi základní cíle zemìdìlství a rozvoje venkova na období 2007 - 2013: ◆ zvyšování konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví podporou restrukturalizace ◆ zlepšování životního prostøedí a krajiny podporou hospodaøení v území ◆ zvyšování kvality života ve venkovských oblastech a podpora diverzifikace hospodáøských èinností. ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ DOKUMENT K realizaci tìchto cílù byl formulován základní legislativní dokument, kterým je Naøízení Rady (ES) c. 1698/2005 ze dne 20. záøí 2005 o podpoøe pro rozvoj venkova z Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). V Naøízení jsou cíle zemìdìlství a rozvoje venkova na období 2007 – 2013 rozpracovány v rámci 4 prioritních os: Osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví Osa II. Zlepšování životního prostøedí a krajiny Osa III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáøství venkova Osa IV. LEADER. Pro jednotlivé osy jsou v Naøízení definována tato opatøení: Osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví Podpora zamìøená na konkurenceschopnost zemìdìlství a lesnictví se týká a) opatøení zamìøených na podporu vìdomostí a zdokonalování lidského potenciálu prostøednictvím: - odborného vzdìlávání a informaèních akcí, vèetnì šíøení vìdeckých poznatkù a inovaèních postupù, urèených pro osoby èinné v zemìdìlství, potravináøství a lesnictví, - zahájení èinnosti mladých zemìdìlcù, - pøedèasného odchodu zemìdìlcù a zemìdìlských pracovníkù do dùchodu, - využívání poradenských služeb zemìdìlci a držiteli lesù,

-

zøizování øídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemìdìlství a poradenských služeb pro lesnictví, b) opatøení zamìøená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického potenciálu a podporu inovací prostøednictvím: - modernizace zemìdìlských hospodáøství, - zvyšování hospodáøské hodnoty lesù, - pøidávání hodnoty zemìdìlským a lesnickým produktùm, - spolupráce pøi vývoji nových produktù, postupù a technologií v zemìdìlství, potravináøství a lesnictví, - zdokonalení a rozvoje infrastruktury související s rozvojem a pøizpùsobováním zemìdìlství a lesnictví, - obnovy potenciálu zemìdìlské produkce poškozeného pøírodními katastrofami a zavádìní vhodných preventivních akcí, c) opatøení zamìøená na zlepšení kvality zemìdìlské produkce a produktù prostøednictvím: - pomoci zemìdìlcùm pøizpùsobit se nároèným normám založeným na právních pøedpisech Spoleèenství, - podpory zemìdìlcù, kteøí se úèastní programù jakosti potravin, - podpory seskupení producentù pro informaèní a propagaèní akce týkající se produktù v rámci programù jakosti potravin, d) pøechodných opatøení pro Èeskou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maïarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko týkajících se podpory pro èásteènì sobìstaèná zemìdìlská hospodáøství procházející restrukturalizací: 4

podpory na zøizování seskupení producentù.

Osa II. Zlepšování životního prostøedí a krajiny Podpora podle tohoto oddílu se vztahuje na: a) opatøení zamìøená na udržitelné využívání zemìdìlské pùdy prostøednictvím: - plateb za pøírodní znevýhodnìní poskytovaných zemìdìlcùm v horských oblastech, - plateb zemìdìlcùm ve znevýhodnìných oblastech jiných než horských, - plateb v rámci Natury 2000 a plateb souvisejících se smìrnicí 2000/60/ES, - agroenvironmentálních plateb, - plateb na podporu dobrých životních podmínek zvíøat, - podpory neproduktivních investic; b) opatøení zamìøená na udržitelné využívání lesní pùdy prostøednictvím: - prvního zalesnìní zemìdìlské pùdy, - prvního zavádìní zemìdìlsko-lesnických systémù na zemìdìlské pùdì, - prvního zalesnìní nezemìdìlské pùdy, - plateb v rámci Natury 2000, - lesnicko-environmentálních plateb, - obnovy lesnického potenciálu a zavádìní preventivních opatøení, - podpory neproduktivních investic. Osa III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáøství venkova. Podpora podle tohoto oddílu zahrnuje a) opatøení k diverzifikaci hospodáøství venkova, mezi nìž patøí: - diverzifikace èinností nezemìdìlské povahy, - podpora zakládaní a rozvoje mikropodnikù s cílem napomáhat podnikání a rozvíjet hospodáøskou strukturu, - podpora cestovního ruchu; b) opatøení ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, mezi nìž patøí: - základní služby pro hospodáøství a obyvatelstvo venkova, - obnova a rozvoj vesnic, - ochrana a rozvoj dìdictví venkova; c) opatøení týkající se vzdìlávání a informování hospodáøských subjektù pùsobících v oblastech, na nìž se vztahuje osa 3; d) opatøení týkající se získávání dovedností a propagace za úèelem pøípravy a provádìní strategie místního rozvoje.

PozemkovÈ ˙pravy

Osa IV. LEADER Pøístup Leader zahrnuje alespoò tyto prvky: a) strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, urèené pro øádnì vymezená subregionální venkovská území; b) partnerství mezi veøejným a soukromým sektorem na místní úrovni (dále jen „místní akèní skupiny“); c) pøístup zdola spojený s tím, že rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provádìní strategií místního rozvoje náleží místním akèním skupinám; d) víceodvìtvové navrhování a provádìní strategie založené na souèinnosti mezi subjekty a projekty z rùzných odvìtví místního hospodáøství; e) uplatòování inovaèních pøístupù; f) provádìní projektù spolupráce; g) vytváøení sítí místních partnerství. STRATEGIE Hlavní zásady spoleèné zemìdìlské politiky, tržní politiky a politiky rozvoje venkova stanovila Evropská rada v Göteborgu (15. a 16. èervna 2001). Podle tìchto závìrù musí silná hospodáøská výkonnost jít ruku v ruce s udržitelným využíváním pøírodních zdrojù a udržitelnou úrovní produkce odpadù pøi zachování biologické rozmanitosti, uchování ekosystémù a zabránìní rozšiøování pouští. S cílem splnit tyto úkoly by spoleèná zemìdìlská politika a její budoucí vývoj mìly v rámci svých cílù pøispìt k dosažení udržitelného rozvoje, a to zvýšením dùrazu na podporu zdravých a kvalitních výrobkù a výrobních metod udržitelných z hlediska životního prostøedí, vèetnì ekologické výroby, obnovitelných surovin a ochrany biologické rozmanitosti. Tyto základní myšlenky byly zformulovány do zásadního strategického dokumentu Rozhodnutí Rady o strategických smìrech Spoleèenství pro rozvoj venkova (programové období 2007– 2013). Strategické smìry Spoleèenství stanoví oblasti dùležité pro naplòování priorit Spoleèenství, zejména ve vztahu k cílùm udržitelnosti  a k Lisabonské strategii pro hospodáøský rùst a zamìstnanost a byly pøijaty s ohledem na Naøízení Rady (ES) c. 1698/2005. Spoleèná zemìdìlská politika a rozvoj venkova Zemìdìlství je nadále nejvìtším uživatelem venkovské pùdy a také klíèovým prvkem urèujícím kvalitu krajiny a životního prostøedí. Spoleèná zemìdìlská politika a rozvoj venkova získaly na dùležitosti a významu s nedávným rozšíøením Evropské unie. Bez dvou pilíøù spoleèné zemìdìlské politiky, jimiž jsou tržní politika a politika rozvoje venkova, by

mnoho venkovských oblastí v Evropì èelilo rostoucím problémùm v oblasti hospodáøské, sociální a životního prostøedí. Evropský zemìdìlský model odráží mnohostrannou úlohu zemìdìlství, pokud jde o bohatost a rozmanitost krajin, potravináøských výrobkù a kulturního a pøírodního dìdictví. Uvedené závìry byly potvrzeny v závìrech Lisabonské strategie Evropskou radou v Soluni (20. a 21. èervna 2003). Reformovaná spoleèná zemìdìlská politika a rozvoj venkova mùže být v následujících letech klíèovým pøíspìvkem ke konkurenceschopnosti a udržitelnému rozvoji. Z hlavních strategických priorit EU pro léta 2007–2013 s dùrazem na zvyšování ekonomického rùstu, vytváøení nových pracovních pøíležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj vychází Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR na období 2007 – 2013 (NSPRV). V odpovídajícím rozsahu jsou v nìm také reflektovány závìry summitù v Lisabonu a Göteborgu. Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR zajišuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova (vyjádøené naøízením Rady (ES) è. 1698/2005) a cíli rozvoje venkova ÈR, odpovídajícími evropským strategickým smìrùm a tøem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana pøírody, životního prostøedí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského života). NSPRV také zajišuje spolupráci a koordinaci s ostatními nástroji politiky ÈR a EU (strukturální politika, politika soudržnosti, ochrana životního prostøedí a pøírodních zdrojù, a rybáøská politika) s cílem zabránit pøekryvùm ve využívání tìchto nástrojù a jejich úèinným využíváním vytváøet synergické efekty. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR bude realizován v období let 2007 - 2013, prostøednictvím Programu rozvoje venkova ÈR na období 2007 2013 (PRV). Program rozvoje venkova ÈR na období 2007 - 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova a byl zpracován v souladu s naøízením Rady (ES) è. 1698/2005 a provádìcími pravidly uvedené normy. Program rozvoje venkova blíže specifikuje strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do provádìcí úrovnì a zajišuje tak jeho efektivní realizaci. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ÈR pøispìje k dosažení cílù stanovených Národním strategickým plánem, tj. k rozvoji venkovského prostoru Èeské republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostøedí a snížení negativních vlivù intenzivního zemìdìlského hos5

podaøení. Program dále umožní vytvoøit podmínky pro konkurenceschopnost Èeské republiky v základních potravináøských komoditách. Program bude také podporovat rozšiøování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytváøet nová pracovní místa, snížit míru nezamìstnanosti na venkovì a posílit sounáležitost obyvatel na venkovì. Program, který bude schválen vládou ÈR, se vztahuje na území Èeské republiky a bude urèovat politiku rozvoje venkova ÈR v období 2007 - 2013. OSA I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví Osa I je zamìøena na podporu konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemìdìlské výrobì a v navazujícím potravináøství. Prioritní oblastí je modernizace zemìdìlských podnikù, pozemkové úpravy a pøidávání hodnoty zemìdìlských produktù, proto je na tyto úèely soustøedìno nejvìtší množství finanèních prostøedkù. Druhou prioritou osy je pøenos znalostí, jehož cílem je rozšíøit vzdìlávání a poradenství a snížit vìkový prùmìr pracovníkù v zemìdìlství. Finanèní alokace na osu I èiní 22,4 % celkových prostøedkù EZFRV. OSA II – Zlepšování životního prostøedí a krajiny Prioritami osy II jsou podpora biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemìdìlských a lesnických systémù s vysokou pøírodní hodnotou a tradièních zemìdìlských krajin, ochrana vody a pùdy a zmíròování klimatických zmìn. Cílem tìchto priorit je podpora zemìdìlských postupù šetrných k životnímu prostøedí vedoucích k biologické rozmanitosti a podpora vhodných zemìdìlských systémù pro zachování venkovské krajiny, podpora ochrany životního prostøedí na zemìdìlské pùdì a v lesních oblastech s vysokou pøírodní hodnotou, ochrana jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojù prostøednictvím opatøení zamìøených na protierozní ochranu a vhodné využívání zemìdìlského pùdního fondu a podpora využívání obnovitelných zdrojù energie prostøednictvím stávajícího lesnického potenciálu a možností jeho rozšíøení a zachování pozitivních funkcí lesa. Finanèní alokace na osu II èiní 55,2 % celkových prostøedkù EZFRV. OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáøství venkova Prioritami osy III je tvorba pracovních pøíležitostí, podmínky rùstu a kvalita života na venkovì a vzdìlávání a místní partnerství. Cílem je vytvoøit pracovní místa a zajistit vyšší pøíjmovou úro-

PozemkovÈ ˙pravy

veò obyvatel venkova; vytvoøit podmínky rùstu ve venkovských oblastech, zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veøejných prostranství a posílit sounáležitost obyvatel s místním prostøedím a dìdictvím venkova, dále zabezpeèit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a støedního podnikání a zlepšení životního prostøedí venkovských sídel; pøispìt k vyšší úrovni vzdìlanosti a uplatnìní na trhu práce venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdìlávání a zvýšit používání informaèních a komunikaèních technologií, iniciovat vytváøení a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnitøního potenciálu venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkovì a podporou venkovské turistiky. Finanèní alokace na osu III èiní 16,9 % celkových prostøedkù EZFRV. OSA IV – Leader Prioritou osy IV je zlepšení øízení a mobilizace pøirozeného vnitøního rozvojového potenciálu venkovských oblastí. Cílem je realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství. Projekty v ose IV Leader budou realizovány prostøednictvím opatøení osy I a III, nelze využít pouze nároková podpora v rámci opatøení Pøedèasný odchod do dùchodu v ose I. Podporu lze poskytnout na projekty, vymezené v rámci jednotlivých pøíslušných opatøení os I a III, projekty spolupráce žadatelù MAS a provoz Místních akèních skupin spojený s realizací strategického plánu Leader. Opatøení se realizuje na základì principù Leader. Finanèní alokace na osu IV èiní 5,0 % celkových prostøedkù EZFRV. Zbývajících 0,5 % celkových prostøedkù EZFRV bude poskytnuto na Technickou pomoc. EAFRD a pozemkové úpravy Pozemkové úpravy jsou jednou z oblastí, do kterých bude smìrována podpora z EZFRV. Jejich zaøazení do rozvoje venkova na období 2007 – 2013 je opodstatnìno tìmito dokumenty a závìry: 1. Pozemkové úpravy jsou uvedeny jako oblast podpory v èlánku 30 „Infrastruktura související s rozvojem a pøizpùsobením zemìdìlství a lesnictví“ Naøízení Rady (ES) c. 1698/ 2005: „Podpora podle èl. 20 písm. b) bodu v) se mùže vztahovat pøedevším na operace související s pøístupem k zemìdìlské a lesní pùdì, s pozemkovými úpravami a melioracemi (land consolidation and improvement), dodávkami energie a vodohospodáøstvím.“ 2. V období leden až èerven 2005 se uskuteènilo v krajích 13 konferencí organizovaných Podvýborem pro

rozvoj venkova PSP ÈR, kraji a Spolkem pro obnovu venkova. Z každé konference byly uèinìny závìry, které oblasti podpory a opatøení obsažená v Naøízení 1698/2005 úèastníci upøednostòují. V ose I. byla nejvíce preferována tato opatøení: - modernizace podnikù a infrastruktura pro zemìdìlství - komplexní pozemkové úpravy. V období leden až únor 2006 probìhly v regionech pracovní semináøe poøádané Ministerstvem zemìdìlství. Ze závìrù diskusí semináøù vyplynulo toto poøadí preferovaných opatøení pro osu I.: - posílení finanèních prostøedkù osy I pro modernizaci zemìdìlských podnikù - urychlení procesu KPÚ a zvýšení finanèní podpory pro opatøení I.1.4 Pozemkové úpravy. Závìry z tìchto konferencí a semináøù byly zohlednìny pøi tvorbì strategického dokumentu. 3. Nutnost rychlejšího provádìní pozemkových úprav v Èeské republice je akcentována v Národním strategickém plánu rozvoje venkova ÈR na období 2007 – 2013: Kapitola 1 Rozbor výchozího stavu hospodáøské, environmentální a sociální situace venkova ÈR a stanovení indikátorù, SWOT analýza – slabé stránky: - nevyjasnìné vlastnické vztahy k pùdì - vysoký podíl pùd ohrožených erozí a degradací - snížená retence vody v pùdì a krajinì, nedostateèná preventivní protipovodòová opatøení - nízká ekologické stabilita krajiny SWOT analýza – ohrožení: - pomalý proces komplexních pozemkových úprav. Kapitola 2 Celková strategie, pøenesení zájmù Spoleèenství a národní priority, podkapitola 2.4. Prùmìt Strategických smìrù Spoleèenství pro rozvoj venkova – mezi klíèové akce jsou zaøazeny pozemkové úpravy. Kapitola 3 Strategie podle os, kvantifikované cíle a indikátory, Osa I – „z analýz vyplývá potøeba zajištìní a podpory pozemkových úprav“. Kapitola 5 Vnitøní a vnìjší soudržnost NSPRV a doplòkovost s ostatními nástroji Spoleèenství – „pozemkové úpravy pøispìjí k identifikaci vlastnictví“. 4. Skuteènosti uvedené v bodech 1. – 3. se promítly pøi pøípravì a vytváøení Programu rozvoje venkova ÈR na období 2007 – 2013. Pozemkové úpravy jsou zaøazeny v ose I., prioritì I.1. Modernizace, inovace a kvalita, opatøení I.1.4. Pozemkové úpravy. 6

Podporu v tomto opatøení lze poskytnout na následující typy projektù: Realizace plánù spoleèných zaøízení na základì schváleného návrhu pozemkových úprav l l l

l

realizace opatøení ke zpøístupnìní pozemkù, realizace protierozních opatøení pro ochranu pùdního fondu realizace vodohospodáøských opatøení sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochranì území pøed záplavami, realizace opatøení k ochranì a tvorbì životního prostøedí a zvýšení ekologické stability krajiny.

Geodetické projekty l

l

l

zamìøení území a všech polohopisných prvkù a další geodetické práce provádìné za úèelem zpracování návrhu pozemkových úprav, vytyèení novì navržených pozemkù na základì schváleného návrhu pozemkových úprav, vymìøování pozemkù na základì § 21a zákona è. 229/1991 Sb., o úpravì vlastnických vztahù k pùdì a jinému zemìdìlskému majetku.

Pøíjemcem podpory budou pozemkové úøady. Pøijatelné výdaje, na které mùže být poskytnuta podpora, jsou od 300 tis. Kè do 50 mil. Kè na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho pøíjemce podpory (tj. pozemkový úøad) mùže být 180 mil. Kè v období 2007 - 2013. Alokace finanèních prostøedkù na opatøení I.1.4. Pozemkové úpravy je navržena 23,61 % celkových prostøedkù osy I. Použité zdroje: 1. Narízení Rady (ES) c. 1698/2005 ze dne 20. záøí 2005 o podpore pro rozvoj venkova z Evropského zemedelského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). 2. Rozhodnutí Rady o strategických smìrech Spoleèenství pro rozvoj venkova (programové období 2007– 2013). 3. Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR na období 2007 – 2013 (NSPRV) 4. Program rozvoje venkova ÈR na období 2007 - 2013 (PRV) Více informací na www.mze.cz, Podpora z EU a národní dotace, EAFRD. ❑ ❑ ❑

PozemkovÈ ˙pravy

Prezentace pozemkových úprav na výstavì Zemì živitelka ve dnech 24. - 29. 8. 2006 v Èeských Budìjovicích Fotografie z výstavy na poslední stranì obálky

Ing. Jana Pivcová, MZe ÚPÚ

Ve dnech 24. – 29.8.2006 probìhl již 33. roèník mezinárodní výstavy Zemì živitelka v Èeských Budìjovicích. V pavilonu B 4 byla umístìna expozice Ministerstva zemìdìlství a v rámci ní i prezentace Ústøedního pozemkového úøadu a Zemìdìlské agentury a pozemkového úøadu Èeské Budìjovice. Pavilon B 4 navštívil v den zahájení ministr zemìdìlství Ing. Jan Mládek, CSc. s èelnými pøedstaviteli resortu zemìdìlství; v sobotu 26. 8. pak do expozice Ministerstva zemìdìlství zavítal prezident ÈR Václav Klaus s manželkou v doprovodu ministra zemìdìlství, prezidenta agrární komory Ing. Jana Veleby, hejtmana JÈ kraje Jana Zahradníka a dalších významných hostù. Návštìvníci výstavy projevovali o expozici ÚPÚ i ZA a PÚ velký zájem, pøipravené informaèní materiály s problematikou pozemkových úprav byly v prùbìhu výstavy témìø zcela rozebrány. Souèásti doprovodného programu výstavy byl i semináø s názvem „Pozemkové úpravy a rozvoj venkova“, konaný pod záštitou MZe, MMR a Spolku pro obnovu venkova dne 25.8.2006 v pøednáškovém sále pavilonu „Z“. Semináøe se zúèastnili starostové obcí, zástupci místních akèních skupin, pracovníci pozemkových úøadù a další odborná i laická veøejnost, ale také významní hosté jako námìstek ministra pro místní rozvoj Ing. J. Vaèkáø, námìstkynì hejtmana JÈ kraje paní Mgr. O. Kalèíková, pøedseda Svazu vlastníkù pùdy Ing. F. Janda a další. Semináø zahájil a øídil øeditel ÚPÚ Ing. J. Hladík. Úvodní slovo mìl prezident Agrární komory ÈR Ing. Jan Veleba. Zdùraznil význam pozemkových úprav pro zemìdìlství v ÈR a sdìlil, že AK ÈR má zájem o spolupráci v oblasti pozemkových úprav. Finanèní prostøedky na pozemkové úpravy byly v loòském i na poèátku letošního roku nedostaèující a AK se v jednáních s ministrem zemìdìlství také zasadila o jejich dodateèné získání ze zdrojù PF ÈR. AK ÈR je velmi širokou organizací sdružující zemìdìlce všech forem hospodaøení, z tohoto dùvodu zde existuje i široké spektrum názorù a náhledù. Prezident AK osobnì však pozemkové úpravy podporuje. Po té vystoupil ministr zemìdìlství Ing. Jan Mládek, CSc. Na úvod zdùraznil, že pøi jeho nástupu do funkce ministra bylo na pozemkové úpravy vyèlenìno v rozpoètu Mze pouze 50 mil. Kè, zasadil se o zmìnu zákona o PF ÈR a o navýšení financí ze zdrojù PF na pozemkové úpravy ve výši 500 mil. Kè. Ministr chápe význam pozemkových úprav k vyjasnìní vlastnictví, zpøístupnìní pozemkù i ochranu a tvorbu krajiny. Pan ministr dále pøednesl pøíspìvek o významu pozemkových úprav pøi výstavbì liniových staveb a protipovodòové ochranì území. V následné diskusi vystoupil Ing. J. Martének z Jihomoravské oblastní poboèky ÈMKPÚ a požádal pana ministra

o zajištìní dostateèného objemu finanèních prostøedkù na pozemkové úpravy v roce 2007. Doporuèil vyèlenit prostøedky v rámci VPS. Pan ministr souhlasil s nutností zajistit finance ve výši, která je uvedena v „Koncepci pozemkových úprav 2006 – 2008“, nedoporuèuje však jejich vyèlenìní ve VPS, ale pøiklání se k opìtnému využití zdrojù PF ÈR. Øeditel ÚPÚ Ing. Jiøí Hladík nastínil koncepci pozemkových úprav v letech 2006 – 2008 z pohledu potøeb jejich provádìní i možností zajištìní jejich financování z rùzných zdrojù. Pan Václav Petrus, pøedseda MAS Pošumaví a starosta obce Švihov pohovoøil o významu pozemkových úprav v západoèeském kraji a vyzdvihnul jejich význam pro obce zejména v oblasti návrhu plánù spoleèných zaøízení a jejich následné realizace. Upozornil, že starostové by se mìli aktivnì zapojit do procesu návrhu plánu spol. zaøízení a v rámci nìj definovat své požadavky a stanovit priority pøi realizacích. Dalším dùležitým aspektem je dle nìj propojení pozemkových úprav s územními plány obcí i územními plány vyšších územních celkù. Dùležitá je také návaznost pozemkových úprav v rámci sousedících k.ú. z dùvodù øešení protierozní a protipovodòové ochrany a využití spoleèných zaøízení (zejména cest) pro agroturistiku. Pan Jiøí Netík, radní Jihoèeského kraje, pozdravil úèastníky semináøe jménem hejtmana Jihoèeského kraje. Zmínil, že Jihoèeský kraj považuje pozemkové úpravy za dùležitý nástroj pro vyjasnìní vlastnictví k pozemkùm a zdùraznil jejich význam zejména pøi protipovodòové ochranì území. Ing. Jana Pivcová, MZe odbor Ústøední pozemkový úøad, pøednesla pøíspìvek na téma Zadržení vody v krajinì prostøednictvím pozemkových úprav. Ing. Jaroslav Houba, starosta obce Sedlec, okr. Èeské Budìjovice, vyzdvihnul význam pozemkových úprav pro rozvoj obce. Podle jeho zkušeností pozemkové úpravy napomáhají navracet krajinu do pùvodního stavu obnovou cest, liniové zelenì a dalších prvkù plánù spoleèných zaøízení. V okrese Èeské Budìjovice je velmi dobrá spolupráce mezi 7

Agenturou ochrany pøírody a krajiny a Pozemkovým úøadem. Na základì schválených návrhù pozemkových úprav jsou realizována ekologická opatøení v rámci Programu péèe o pùdu. Údržbu takto realizovaných opatøení zajišuje obec vlastními prostøedky, aktivnìji je také zapojeno místní Myslivecké sdružení. Vystoupení pana starosty doplnil krátkým pøíspìvkem Ing. V. Šámal, vedoucí oddìlení krajinotvorných programù AOPK, støedisko Èeské Budìjovice. Objasnil principy èerpání dotací z krajinotvorných programù MŽP a zdùraznil, že pozemkové úpravy jsou jedineènou pøíležitostí pro realizaci ekologických opatøení v krajinì. Prezentaci èinnosti pozemkových úøadù a pøehled provádìných pozemkových úprav v Jihoèeském kraji pøednesla Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc., øeditelka ZA a PÚ Èeské Budìjovice. Doc. Ing. Z. Vaškù, CSc., VÚMOPPraha vysvìtlil význam a využití bonitovaných pùdnì ekologických jednotek obecnì a zejména pøi pozemkových úpravách. Ing. Jan Bártl, soukromý zemìdìlec, zmínil na závìr význam pozemkových úprav z pohledu soukromého zemìdìlce. Nejvìtším pøínosem je podle nìj realizace opatøení ke zpøístupnìní pozemkù, pøièemž zdùraznil, že lepší zkušenosti jsou s cestami zpevnìnými. Cesty doporuèuje navrhovat pokud možno v pùvodních historických trasách, nebo ty byly dány letitými zkušenostmi našich pøedkù – zemìdìlcù. Další výhodou pozemkových úprav je scelení a vhodné uspoøádání pozemkù z pohledu hospodaøícího subjektu. Na závìr semináøe vystoupil v diskusi Ing. F. Janda, pøedseda Svazu vlastníkù pùdy a podìkoval za pozvání na semináø i za jeho organizaci. Pozemkové úpravy jsou dùležité jak pro podnikatelské aktivity v zemìdìlství, tak i pro rozvoj obcí. Prezentace místních akèních skupin (MAS) Nedaleko expozice MZe, v pavilonu F 2, byla prezentována evropská iniciativa a program LEADER prostøednictvím nìkterých místních akèních skupin (MAS) a Spolku pro obnovu venkova. Se službami a informováním návštìvníkù v tomto pavilonu pomáhali také pracovníci pozemkových úøadù Strakonice, Tábor a Písek, kteøí se podílejí na administraci programu LEADER ÈR a problematiku v této oblasti tedy znají. I o tuto expozici s bohatým doprovodným programem (lidové kapely, ochutnávky regionálních a krajových specialit) byl ze strany návštìvníkù velký zájem.

PozemkovÈ ˙pravy

Z·sady navrhov·nÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ a jeho n·leûitosti Ing. V. A. Mazín, øeditel PÚ Plzeò V posledním období po vstupu ÈR do EU došlo k nárùstu realizací spoleèných zaøízení a zároveò se proces komplexních pozemkových úprav pøirozenì prohloubil v prùzkumných, pøípravných a návrhovì projekèních èinnostech. Je dobøe, že EU, na základì svých zkušeností s rozvojem regionù a obnovou venkova, smìøuje podporu do ÈR, nikoli na zamìøování pozemkù a geodetické èinnosti, smìøující „pouze“ k zápisu do KN, ale pøedevším na realizaci spoleèných zaøízení, což je skuteèným cílem celého procesu. Druhý faktor, který ovlivnil vìtší pracnost a potøebu vyšší pozornosti projekènì návrhovým èinnostem, je to, že jednotlivé správní úøady a samosprávné orgány, povìøené pøenesenou pùsobností ve státní správì, se zdokonalily ve stanovení podmínek pro provádìní pozemkových úprav a daleko fundovanìji se zapojují do øešení všech souvislostí a dotèených zájmù. Zároveò byly prùzkumné a rozborové èinnosti novelou zákona „o pozemkových úpravách“ precizovány, ale stále chybí podrobnìjší metodika této zásadní èinnosti, která ovlivní další prùbìh celé pozemkové úpravy. Pokud totiž pozemkový úøad a zpracovatel nevìnují dostateènou pozornost a dostateèné finanèní prostøedky na vyhodnocení stanovených podmínek, podkladù, terénní prùzkumy a jejich zpracování, mùže dojít k zásadním chybám v plánu spoleèných zaøízení, které se pak již následnì nedají odstranit. Tyto problémy projekènì návrhové praxe se zajímavým zpùsobem probíraly na poradì øeditelù pozemkových úøadù v Prùhonicích v letošním roce a byly jedním z hlavních témat diskuse. Mluvilo se mj. i o dodateèné potøebì aktualizace èi revize již zpracovaných a odsouhlasených plánù právì z pohledu jejich nedostateènosti pøi projektování konkrétních opatøení. Z tìchto dùvodù se jeví jako vhodné, v této etapì celého procesu pozemkových úprav v ÈR, pøipomenout zásady navrhování spoleèných zaøízení, metodu zpracování plánu a náležitosti, které by podle zákona a vyhlášky mìl tento fakturaèní celek obsahovat. Další text je vybranou èástí „Generální metodiky KPÚ – 2. verze, aktualizovaná v roce 2006“, kterou používá Pozemkový úøad Plzeò jako interní metodickou pomùcku na základì zpracovaných 61 KPÚ.

KPړ, ale i platná smlouva o dílo, kde jsou èasovì, vìcnì a finanènì vyjádøeny potøeby a rozsah této èinnosti pøi KPÚ. Již v zadání KPÚ je vyjádøena nezbytná potøeba zpracování dalších studií posouzení širších územních vazeb a specifických podmínek (pøíl. vyhl. è. 545/02 Sb., bod 7). Z podstaty prací a na základì referencí a personálního vybavení zpracovatele uvedených v nabídce výbìrového øízení musí zpracovatel zvládnout syntézu výsledkù prùzkumù a rozborù, pøípadnì jejich doplnìní vlastním personálním obsazením firmy. Pokud studie nejsou zpracované pøed zadáním KPÚ, pak je vìc øešena ménì systematicky a je nutné v cenì pøípravné etapy kalkulovat s vìtším rozsahem prùzkumných a rozborových prací pøi dostateèné odborné erudici zpracovatele a jeho širšího teamu specialistù. Zájmové území pro øešení konceptu návrhu spoleèných zaøízení není pouze obvod KPÚ, ale širší územní vazby vyhodnocené podrobným prùzkumem a rozborem, ale i studiemi širších vazeb nebo specifických podmínek. Mìøítko a mapový podklad pro tento plán je mapa SMO 1 : 5 000, protože výsledná forma musí být v podobì digitální katastrální mapy. V tomto rozhodujícím momentì procesu KPÚ je dùležité si znovu uvìdomit, že jde o multidisciplinární obor, který se týká zemìdìlství, vodohospodáøství, lesního hospodáøství, ochrany pùdy a pedologie (bonitace), územního plánování, krajinného plánování, krajinné ekologie (ÚSES), ale i dopravního stavitelství, zemìmìøièství a katastru nemovitostí. Všechny tyto èinnosti, které patøí do rùzných resortù národního hospodáøství a jsou provádìny privátními osobami, by s oprávnìním, autorizací a živnostenským listem, musí pozemkový úøad koordinovat a øídit ve smyslu zákona „o pozemkových úpravách“, ale i správního øádu a všech navazujících speciálních zákonù. Pozemkový úøad nemùže zasahovat do odborného provedení a omezovat tvùrèí pøístup zpracovatele, ale na druhé stranì musí kontrolovat dodržení zadání KPÚ, tedy dosažení dílèích, strategických a globálních cílù a zákonnost celého procesu. Zpracování konceptu plánu spoleèných zaøízení je tedy teamová práce, pøedevším projektanta KPÚ, pozemkového úøadu a zástupcù obce, pøípadnì zpracovatele ÚPD a dalších specialistù. Povinností pozemkového úøadu je, zajistit vyjádøení k plánu spoleèných zaøízení od pøíslušných orgánù státní správy, obce a sboru. Vlastníci pozemkù se samozøejmì mohou zpracování zúèastnit také, ale je tøeba si uvìdomit, že plán spoleèných zaøízení øeší veøejné a obecní zájmy, nanejvýše zájmy spoleèné, a proto není praktické je v této fázi procesu smìšovat se soukromými zájmy vlastníkù. Všichni vlastníci mají možnost se vyjádøit k návrhu plánu spoleèných zaøízení až po úvodním jednání, po kterém následuje zpracování a veøejné projednání èistopisu.

Zpracování a schválení plánu spoleèných zaøízení (§ 9(812) zák. è. 139/02 Sb., § 9 vyhl. è. 545/02 Sb.) Závìreèným metodickým krokem, kterým je završena pøípravná etapa KPÚ, je zpracování návrhu plánu spoleèných zaøízení. Tato práce nemá pøímou souvislost s pøípravnými geodetickými pracemi nebo výpoètem nárokù vlastníkù a mùže být provádìná soubìžnì. Zásadnì je tøeba si uvìdomit, že geodetické pøípravné práce i zpracovávání návrhu plánu spoleèných zaøízení jsou práce zabývající se veøejným zájmem a vlastníci pozemkù a obec byli o této èinnosti informováni pøi zahájení KPÚ. Není proto nutné a úèelné svolávat veøejné úvodní jednání pøed zpracováním návrhu plánu spoleèných zaøízení ani pøed jednoznaènì urèeném rejstøíku vlastníkù a provedených zmìnách katastrálního území, které pøesnì stanoví obvod KPÚ a úèastníky øízení. Plán spoleèných zaøízení je ideový plán øešení veøejných zájmù v území a zároveò investièní zámìr. Jedná se o první variantu krajinného plánu, který provede zpracovatel KPÚ (soukromá firma nebo pozemkový úøad - § 9(1) zák. è. 139/02 Sb.) na základì syntetického prùniku všech zpracovaných a vyhodnocených pøípravných, prùzkumných a rozborových prací. Z hlediska zásad krajinného plánování jde o druhý stupeò projektování, když první stupeò byl na úrovni oborových generelù (rozborù a prùzkumù). Zásadní úkoly pro zpracování návrhu plánu spoleèných zaøízení stanovuje „Formulace zadání

Zásady a principy navrhování SZ (Mazín 2003) Pøi zpracování plánu spoleèných zaøízení je nutné zachovávat tyto zásady a principy krajinného plánování: -

8

zachování komplexnosti a multidisciplinárního charakteru, pøièemž jde o respektování všech oborù, bez preference jednoho, na úkor druhých, princip integrace, tedy øešení vìcí v širších souvislostech a návazech, bez oborové nebo odborné izolovanosti tak, aby nebylo možné dopouštìt se zásadních chyb, princip polyfunkènosti, kdy navržená opatøení by mìla plnit více funkcí, ale pøi zachování své základní funkce, princip hierarchie, který rozdìluje jednotlivé prvky urèitého subsystému podle dùležitosti funkce. Tento princip doplòuje nebo limituje princip polyfunkènosti. Je nutné postupovat od hlavního k vedlejšímu,

PozemkovÈ ˙pravy

-

3. kategorizace spoleèných zaøízení z hlediska souèasného stavu, funkce a významnosti

princip koncentrace, kterým se celý proces KPÚ soustøedí na nejdùležitìjší problém, ale i kolizních míst, princip priorit, který doplòuje princip koncentrace a je dùležitý pøi projednávání, financování a realizaci veøejných zájmù v území, zásada etapyzace návrhu a variantního øešení, která dává reálnost navrhovaným opatøením

Kategorizovat spoleèná zaøízení lze až po shromáždìní a vyhodnocení všech výsledkù prùzkumù. Základní dvì kategorie spoleèných zaøízení tvoøí skuteèná, existující zaøízení a neexistující, navrhovaná k vybudování. Dále pak je dùležité posoudit u skuteèných zaøízení jejich technický nebo biologický stav a stupeò funkènosti. Podle toho lze dále kategorizovat tato spoleèná zaøízení na novostavby, modernizace nebo rekonstrukce. Dále je zøejmé, že existují i zcela funkèní spoleèná zaøízení, která je nutné pouze zamìøit a optimalizovat z hlediska majetkoprávního.

Konkrétní metodické kroky pøi zpracování konceptu návrhu spoleèných zaøízení v rámci vymezeného obvodu KPÚ: 1. prùmìt závazných a smìrných zámìrù ÚPD a) závazné návrhy na výstavbu všeho druhu vèetnì dopravního obchvatu obce, ÈOV a pod. (o plochách navržených k zástavbì ve výhledu je nutné jednat s vlastníky a obcí. Rozhodující je zda vlastníci pùdy budou chtít, aby pozemky byly v obvodu KPÚ.) b) návrhy zmìn zpùsobù využívání pùdy – zalesnìní, zatravnìní, výsadby ÚSES biokoridorù, biocenter (interakèní prvky nejsou závazné), vìtrolamù, poldrù apod. c) terénní úpravy – terasování, protierozní meze, suché poldry a pod. d) podzemní a nadzemní vedení a jejich ochranná pásma všeho druhu – (železnièní tra, elektrické vedení, plynovod, vodovod a další). Je vhodné v mapì plánu spoleèných zaøízení vykreslit místa køížení s inženýrskými sítìmi a také jejich ochranná a bezpeènostní pásma.

4. koordinace prùnikù a kolizních míst a hledání míry multifunkènosti prvkù a) urèení priority pøi støetu více veøejných zájmù na jedné lokalitì pøi využití principu polyfunkènosti (biocentrum a zároveò pásmo ochrany vodního zdroje) b) minimalizace požadavkù na zábor pùdy a omezení využívání produkèní pùdy pøi využití principu polyfunkènosti c) prostorová a funkèní integrace liniových prvkù do jednoho pozemku (BK + zatravnìný prùleh + „letní“ cesta a pod.) 5. variantní øešení návrhu na výstavbu èi rekonstrukci prvkù a) rozdìlení navržených spoleèných zaøízení z hlediska naléhavosti a dùležitosti na: - nezbytnì nutná z hlediska zákonù, tedy stanovených podmínek dle § 6 (6) zák. è. 284/91 Sb. - doporuèená b) navržení prostorových variant pøi zachování funkce prvku (napø. dvì možnosti situování BK na orné pùdì v rámci STG, dvì možnosti vedení trasy polní cesty a pod.) c) identifikace a návrh na ochranu stávajících funkèních prvkù (spoleèných zaøízení)

Zpracovatel ÚPD musí autorizovat (ovìøit a potvrdit) pøenesené hranice obvodu vyèleòovaných ploch ÚPD do mapy plánu spoleèných zaøízení. Jde o grafickou transformaci, ale nìkdy pro nìkteré body je nutná terénní pochùzka. Není nutné zpracovávat dodatky k ÚPD v pøípadì posunu, upøesnìní a zmìn prùbìhu prvkù ÚSES, ale i jiných prvkù v krajinì vzniklých detailním zpracováním návrhu spoleèných zaøízení. Doplòky jsou nutné pouze pøi zásadních rozporech a zmìnách navržených staveb a zpùsobù využití území. 2. prùmìt výsledkù podrobného prùzkumu a rozborù (§ 3(5) vyhl. è. 545/02 Sb.) nebo studií posouzení širších územních vazeb a specif. podmínek (pø. vyhl. è. 545/02 Sb., bod 7d) a) cestní sí – kategorie, druh navržené stavební èinnosti (novostavba nebo rekonstrukce) a navazující objekty (mostek, brod a pod.) b) ÚSES a VKP, pokud je ÚSES v ÚPD, pak rozdìlit na závazné skladebné èásti ÚSES a smìrné návrhy cílového stavu – les, louka, podobnì registrované VKP a VKP ze zákona (niva, nikoli moèál, les, rašeliništì), pøírodní památky a reservace – jejich GP vèetnì ochranných zón. c) zákres nesouladù druhù parcel se skuteèností a ménì smìnitelných pozemkù (moèály, remízky, rozorané louky, znehodnocené zemìdìlské pozemky apod.) - § 3(3) vyhl. è. 545/02 Sb. d) zákres systematicky odvodnìných ploch nebo ploch se závlahou, návrh odvodnìní e) vyhlášená pásma ochrany vodních zdrojù, inundaèní území (Q 100 – zátopová èára) f) eroznì ohrožené plochy a návrh opatøení (vybudování protierozní meze, zatravnìní jako agrotechnické opatøení, zasakovací pás, vìtrolam, organizace pozemkù, støídání plodin apod.) g) asanace hydrografické sítì, infiltraèních zón a degradovaných pùd (zatravnìní drah soustøedìného odtoku, høbetnic, rozvodnic, mìlkých skeletovitých pùd, zalesnìní pùd, malé retenèní nádrže, rekultivace) h) návrh protipovodòových opatøení chránících zástavbu i) revitalizace tokù, recipientù a nádrží, návrhy na zvýšení retence krajiny a retardace odtoku vody j) ochrana prvkù kulturní a historické hodnoty ve smyslu krajinného rázu, ochrana struktury pozemkù a mìøítka krajiny, estetické a krajináøské pohledy

6. optimalizace velikosti, tvaru a smìru obhospodaøování blokù – po lokalizaci všech SZ, tedy jak stávajících tak navržených lze pøistoupit k návrhu zpùsobu obhospodaøování vlastních zemìdìlských pozemkù, pøedevším orné pùdy. Nejde ani tak o øešení TTP, ale o návrh optimálního smìru pojíždìní mechanizmù po bloku orné pùdy, kterému by se mìla podøídit velikost a tvar pozemkù a parcel orné pùdy. Jestliže jde o svažitìjší pozemky s tendencí k plošné erozi, je žádoucí delší stranu pozemkù situovat po vrstevnici. Optimalizaci jde o to nevytváøet. 7. koordinace jiných projektù podpùrných programù – návaznost na „obnovu venkova“, program péèe o krajinu, revitalizace tokù, drobné vodohospodáøské stavby, programy EU a další. Z charakteru uvedených metodických krokù vyplývá, že návrh plánu spoleèných zaøízení není pouhá syntéza, ale tvùrèí hledání optimální varianty, která nabízí „manévrovací“ prostor pro následující jednání s vlastníky a jejich zastupujícím sborem, ale i obcí a jejím zastupitelstvem èi radou. Jelikož se jedná pouze o ideový zámìr a první variantní pøedstavu, není vhodné zpracovávat v konceptu návrhu textovou èást, ale postaèí pouze pøehledný zákres v mapì 1 : 5 000, nejlépe na podkladì ortofotomapy. V této fázi je ukonèena pøípravná etapa procesu KPÚ a je možné pøistoupit k návrhovì projekèní etapì. 8. konzultace s rozhodujícími orgány státní správy – návrh (koncept) plánu spoleèných zaøízení je nutné pøedložit orgánùm, které jej budou podle § 9(10) zák. è. 139/02 Sb. odsouhlasovat. Jedná se o: katastrální úøad (zmìny k.ú., obvod KPÚ), orgán územního plánování (pozemky zastavìné a urèené k zástavbì), stavební úøad, orgán ochrany ZPF (zmìny druhù pozemkù, eroze, degradace pùdy), vodohospodáøský orgán nebo správce toku (PO, zátopové 9

PozemkovÈ ˙pravy

území, Q 100, povodnì), orgán státní správy lesù (návrhy na zalesnìní a pøevody do ZPF).

5. zámìr (navržený typ nového zaøízení a cílová pøedstava. Odùvodnìní navrhovaného typu, druhu, pøípadnì kategorie spoleèného zaøízení. Zvážení možnosti upøednostnìní organizaèních a agrotechnických opatøení pøi ochranì pùdy, vody a krajiny pøed technickými (§ 9(4) vyhl. è. 545/02 Sb.). 6. pøípadné køížení kolize a støety zájmù, technické problémy, koordinace s inženýrskými sítìmi, melioracemi a závlahou nebo jiným spoleèným zaøízením. 7. budoucí doporuèený vlastník (správce) rozdìlení na stát, obec a ostatní vlastníci.

Tato konzultace s orgány je vhodná v souvislosti s prùbìhem úvodního jednání, kdy je vhodné, aby pøedkládaný koncept mìl podporu tìchto rozhodujících orgánù a nedocházelo k neshodám pøed vlastníky již na poèátku øízení. Náležitosti a osnova plánu spoleèných zaøízení Elaborát plánu spoleèných zaøízení vzniká postupnì již v pøípravné etapì KPÚ. Na shromáždìné podklady a doklady dle § 1 vyhl. è. 545/02 Sb. navazují studie širších vazeb a specifických podmínek a podrobné prùzkumy a jejich vyhodnocení (§ 3). Dále se urèí obvod pozemkových úprav a provedou se pøípadné zmìny katastrálních hranic (§ 6). Pøed tím stanoví správní úøady podmínky pro provádìní pozemkových úprav § 6(6) zák. è. 139/02 Sb., které je nutné vyhodnotit v rámci dílèích vyhodnocení všech podkladù, prùzkumù a rozborù. Zároveò poskytnou pozemkovému úøadu správci nadzemních a podzemních vedení a zaøízení potøebné informace dle § 9(3) zák. è. 139/2002 Sb. Veškeré výše uvedené dílèí výsledky pøípravné etapy KPÚ se musí smysluplnì zaøadit do elaborátu plánu spoleèných zaøízení a to tak, aby se zbyteènì neopakovaly stejné informace a elaborát byl pøehledný nejen pro zpracovatele, ale i zadavatele a pøedevším vlastníky, sbor, obce, zastupitelstvo obce a jednotlivé správní úøady, které dokument schvalují. Proto je dobré se pøi zpracování tohoto dokumentu øídit osnovou, která respektuje pøedepsané náležitosti plánu spoleèných zaøízení dané pøílohou vyhl. è. 545/02 Sb., bod 7 a pøedevším § 9 vyhl. è. 545/02 Sb., ale i dalšími ustanoveními zák. è. 139/02 Sb. jako jsou § 9(14) – využití státních a obecních pozemkù pro spoleèná zaøízení, § 12(1) a § 12(5) – postup realizace spoleèných zaøízení. Jestliže se tato výše uvedená zákonná ustanovení systémovì seøadí, lze doporuèit následující osnovu dokumentu:

4. Variantní øešení - popis støetového místa a dùvody koordinace - možnosti variantního øešení vèetnì výhod a nevýhod jednotlivých návrhù Toto øešení je nejen zakresleno do mapy, ale i popsáno vèetnì slabých a silných stránek jednotlivých variant. 5. Nezbytná potøeba vypracování podrobné projektové dokumentace a výpoètù navržených prvkù - odùvodnìní potøeby podrobného technického øešení konkrétního spoleèného zaøízení vèetnì podrobného výškopisného mìøení (projektové dokumentace jsou souèástí B) dokladové èásti plánu spoleèných zaøízení) - potøeba zjednodušené projektové dokumentace u biologických prvkù a opatøení - veškeré výpoèty erozní ohroženosti, prùtoèných profilù a podobnì 6. Pøehled o výmìøe pozemkù potøebných pro spoleèná zaøízení (bilance plošných nárokù na majetkoprávní vyrovnání) Protože spoleèná zaøízení øeší pøevážnì veøejné zájmy a zájmy obecní, umožòuje zákon využít pro tyto úèely státní pozemky. Pokud pak státní pozemky nejsou v obvodu pozemkové úpravy k dispozici, lze použít pozemky obecní. Jestliže se ani tyto pozemky v obvodu pozemkové úpravy nenachází, je nutné, aby se ostatní vlastníci v obvodu pozemkové úpravy podíleli na vyèlenìní potøebné výmìry (§ 9(14) zák. è. 139/ 2002 Sb.). Z tohoto pohledu je také využívané ustanovení zákona „o prodeji státní pùdy“, který umožòuje „blokovat“ státní pozemky pod spoleènými zaøízeními do doby majetkoprávního vyrovnání pøi pozemkových úpravách. K tomu, aby bylo možné zvolit strategii postupu majetkoprávního vyrovnání pozemkù pod spoleènými zaøízeními a jejich budoucí pøevod na obec èi jiný vhodný subjekt, je nutné provést lustraci státní pùdy v obvodu pozemkové úpravy. Tímto se identifikují státní pozemky a pozemky obecní, ale i „blokované“ pozemky církevní a provede se jejich sumarizace. - celková výmìra pozemkù potøebná pro spoleèná zaøízení l stávající dle druhù spoleèných zaøízení l navrhovaná dle druhù spoleèných zaøízení

A) TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Úèel a cíl plánu spoleèných zaøízení (pøevzaté ze zadání KPÚ a studií širších územních vazeb) - struèná charakteristika dílèích a strategických cílù KPÚ pøevzaté ze „Zadání KPړ - zásady a metody dosažení cílù a zpracování KPÚ, metodika zpracování plánu spoleèných zaøízení 2. Vyhodnocení podmínek stanovených správními úøady a výsledkù prùzkumu terénu (pøevzaté vyhodnocení z rozborù a prùzkumù) - § 9(3) zák. 139/2002 Sb. - ochrana životního prostøedí (pùda, voda, biota, protipovodòová ochrana, krajinný ráz) - dopravní systém a polní cesty - infrastruktura a inženýrské sítì - obvod KPÚ (katastrální úøad, obce vèetnì sousedních - vztah KPÚ k ÚPD vèetnì regulaèního plánu 3. Pasport spoleèných zaøízení (pøevzato z vyhodnocených výsledkù podrobného prùzkumu, stanovených podmínek a studií širších územních vazeb) - stávající, funkèní spoleèná zaøízení (struktura: polní cesty, ÚSES pùdoochranné prvky, kulturnì spoleèenské prvky) - spoleèná zaøízení navržená k rekonstrukci nebo novostavbì (struktura: polní cesty, ÚSES pùdoochranné prvky, kulturnì spoleèenské prvky)

Poznámka: spoleèná zaøízení, jako jsou doplòkové cesty, navržená pro fyzické osoby se v pøehledu neuvádí.

l l

-

l

Poznámka: u každého spoleèného zaøízení je nutné uvést: 1. poøadové èíslo v rámci obvodu KPÚ a místní název trati 2. druh a kategorie spoleèného zaøízení 3. základní parametry objektu (náèrt jeho pøíèného profilu) 4. souèasný stav pozemku a vegetaèního krytu v terénu

l l

10

celková výmìra pozemkù pod spoleènými zaøízeními ve vlastnictví státu nebo obce, které se nebudou vymìòovat èíslo parcely výmìra parcely nebo èásti parcely celkové výmìry pozemkù použitelných pro spoleèná zaøízení ve smyslu § 9(14) zák. è. 139/02 Sb. (To co je k dispozici k majetkoprávnímu vyrovnání.) státní pùda bez církevní (z toho výmìra získaná v prùbìhu pozemkových úprav výkupem nebo darem, pøípadnì vytipované pozemky k tomuto pøevodu ve smyslu § 9(13) zák. è. 139/02 Sb. obecní pùda vèetnì pøevedeného historického majetku ostatní vlastníci u spoleèných zaøízení, které jsou navrženy k pøevodu na jinou osobu než obec ve smyslu § 12(4) zák. è. 139/02 Sb.

PozemkovÈ ˙pravy

-

celková rekapitulace a strategie postupu pøi majetkoprávním vyrovnání (možnosti využití státní a obecní pùdy)

7. Porovnání úhrnných výmìr druhù pozemkù mezi stavem KN, zjištìnou skuteèností a návrhem (spoleèné sdìlení MŽP ÈR a MZe ÈR è.j. OEK/1260/01, è.j. 18750/ 01, è.j. 18750/01-5050 a è.j. 18750/01-5010) -

-

evidenèní nesoulad druhù pozemkù KN se skuteèností (pøevzatý údaj z podrobných prùzkumù § 3(3) vyhl. è. 545/02 Sb.) kvantitativní úhrnné hodnoty TTP a lesních pozemkù evidovaných v KN a navržených plánem spoleèných zaøízení vèetnì ÚSES (pøírùstek plochy s trvalým porostem v rámci obvodu KPÚ) kvantitativní prostorovì funkèní rozmístìní návrhù spoleèných zaøízení s pùdoochrannou, vodohospodáøskou a protipovodòovou funkcí (optimalizace lokalizovaných prvkù) celkový efekt pozemkové úpravy z hlediska pøírùstku trvalých porostù a prostorovì funkèních zmìn (stav pøed a po pozemkové úpravì)

Poznámka: pøílohou v dokladové èásti pak je vyjádøení orgánu ochrany ZPF a orgánu státní správy lesù ve smyslu pøíslušných zákonù a stanovených podmínek pro pozemkové úpravy

-

èíslo spoleèného zaøízení a jeho druh èi kategorie jednotkové ceny spoleèných zaøízení výkaz výmìr (m, ha apod.) orientaèní náklady (cena) spoleèného zaøízení celkové orientaèní náklady (investièní zámìr) KPÚ

8. Pøedbìžný postup realizace spoleèných zaøízení ve smyslu § 12(1) zák. è. 139/02 Sb. (støednìdobý harmonogram) -

l l

-

orientaèní výpoèet finanèních nárokù na vybudování a rekonstrukci navržených spoleèných zaøízení doporuèené priority postupu realizace prioritní, naléhavá spoleèná zaøízení doplòující, ménì dùležitá možnosti a návrhy na rùzné finanèní zdroje a podpùrné programy

V˝zkumn˝ ˙stav geodetick˝, topografick˝ a kartografick˝ OdvÏtvovÈ informaËnÌ st¯edisko 250 66 Zdiby, ⁄steck· 98, tel.: 284 890 351 linka 326, fax: 284 890 056, e-mail: [email protected], http://www.vugtk.cz/odis

B) DOKLADOVÁ ÈÁST

Pozv·nka na semin·¯

1) protokol z kontrolního dne o schválení sborem 2) zápis z veøejného zasedání zastupitelstva, které schválilo plán 3) vyjádøení všech dotøených správních úøadù k plánu 4) pøípadný zápis z jednání ohlednì zmìn ÚPD 5) zadání pro zpracování projektové dokumentace spoleèných zaøízení 6) ostatní zápisy 7) projektové dokumentace na jednotlivá spoleèná zaøízení

VyuûitÌ sÌtÏ CZEPOS v†praxi a problÈmy s p¯ebÌr·nÌm v˝sledk˘ mϯenÌ GPS do katastru Praktick˝ n·vod pro zemÏmϯiËe, jak postupovat p¯i vyuûÌv·nÌ sÌtÏ permanentnÌch stanic CZEPOS a obecnÏ mϯenÌ GPS pro Ëinnost zemÏmϯiˢ, vËetnÏ pracÌ v katastru. Semin·¯ je urËen zejmÈna pro ˙¯ednÏ opr·vnÏnÈ zemÏmϯiËe a†˙¯ednÌky katastr·lnÌch ˙¯ad˘ a pracoviöù.

C) GRAFICKÉ PØÍLOHY

Kon· se v ˙ter˝ dne 17. ¯Ìjna 2006

1) pøehledná mapa 1 : 10 000 2) mapy prùzkumu podle jednotlivých odborností, dle potøeby (pøevzata z podrobných prùzkumù a rozborù) 1 : 5 000 (1 : 10 000) 3) mapa erozní ohroženosti s výpoèty (pøevzato z podrobných prùzkumù) 1 : 5 000 4) mapa plánu spoleèných zaøízení vèetnì variantního øešení 1 : 5 000 (1 : 10 000) 5) mapa inženýrských sítí 6) mapa odvodnìní a závlah (pokud nelze promítnout do mapy prùzkumù)

zaË·tek v 9.30, zakonËenÌ v 15.30 hodin. MÌsto kon·nÌ: D˘m odborov˝ch svaz˘, Praha 3 - éiûkov, vchod z†Havelkovy ul. (naproti sta dionu Viktoria éiûkov) s·l ÑP¯Ìtomnostì. Lekto¯i: Ing. Jan ÿeznÌËek, Ph.D., vedoucÌ odboru nivelace a gravimetrie ZemÏmϯickÈho ˙¯adu v Praze (Z⁄) Ing. Pavel Taraba, administr·tor sÌtÏ CZEPOS, Z⁄ Ing. Jaroslav N·gl, administr·tor sÌtÏ CZEPOS, Z⁄ Ing. Stanislav Vaö·t, ¯editel katastr·lnÌho pracoviötÏ Praha-z·pad

❑ ❑ ❑ 11

PozemkovÈ ˙pravy

Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka Ing. Jana Podhrázská, Ing. Milan Bilík, Ing. Novotný, Barbora Kotulánová, VÚMOP Praha, oddìlení pozemkových úprav Brno ÚVOD VÚMOP Praha, oddìlení pozemkových úprav Brno v souèasné dobì zpracovává na žádost pozemkového úøadu Tábor II. etapu studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka, pøítoku Lužnice, do které se vlévá v obci Sobìslav. Øešené území povodí Èernovického potoka, vèetnì ploch dotèených katastrù má rozlohu cca 136 km2 a bylo rozdìleno na dvì èásti. I. etapa o rozloze 67 km2 byla dokon- dí, dále na vytipování vhodných profilù èena v roce 2004 a to po obec Mlýny. II. ke zøízení retenèních nádrží. Vedle záetapa od Mlýnù po Sobìslav se týká cca kladní kostry hydrografické sítì byly diagnostikovány také prvky hydrografic69 km2. Studie protipovodòové a protierozní ké mikrosítì a na základì podrobné anaochrany je øešena jako návrh komplex- lýzy faktorù ovlivòujících odtok z povoních prostorových a funkèních opatøení, dí byly hydrologicky posouzeny. V rámpro zlepšení podmínek využití území, pro ci dílèích povodí byly dále šetøeny elezvýšení protierozní a retenèní schopnos- mentární odtokové plochy a v nich byly ti území. Úèelem a cílem protierozní ochra- urèeny základní smìry odtoku - odtokony je snížit rozsáhlou a nepøípustnou vod- vé linie, které sloužily jako základ pro ní erozi v území, mající za následek de- urèení topografických faktorù pro výpogradaci pùd a zanášení recipientù, a v sou- èet erozního smyvu. Povodnì jsou obávaným jevem na vodèinnosti s protipovodòovou ochranou zvýšit ochranu vlastní zástavby ohrožených ních tocích s ohledem na škody na maobcí pøed úèinky extrémních povrchových jetku, škody v území a na ohrožení lidských životù. Nebezpeèí je za povodní odtokù a transportovaných splavenin. Protierozní ochrana spoèívá v návr- na všech tocích, pøesto nebezpeènìjší jsou hu vhodných protierozních opatøení, nej- na malých povodích. Hlavním dùvodem èastìji biotechnických, v kombinaci s ná- jsou skuteènosti, že k nim dochází pøevrhem úprav hospodaøení na zemìdìlské vážnì z pøívalových dešù, které lze popùdì (delimitace druhù plodin, protieroz- mìrnì tìžko pøedvídat, prùbìh povodní ní osevní postupy, popøípadì agrotech- je velmi rychlý a s ohledem na velikost povodí nelze provést pøedpovìï a hlavnická doporuèení). Protipovodòová ochrana je realizová- nì varování jako u povodní vìtších, kde na vymezením vhodných retenèních pro- postupová vlna je nìkolikanásobnì delstorù a návrhem retenèních nádrží k za- ší. U tìchto povodní vyniká také mnodržení, popøípadì snížení extrémních hem výraznìji vliv jednotlivých èinitelù (sklon povodí, vegetaèní kryt, tvar povodí prùtokù v povodí. Vzájemnou kombinací a synergickým apod.) na velikost kulminaèního prùtoku. pùsobením obou postupù je docíleno komplexní ochrany povodí pøed nežádoucí- POSTUP ØEŠENÍ ETAPY I mi úèinky povrchového odtoku. V rámci analýzy skuteèného stavu by- 1. Vodohospodáøské posouzení øešeného území ly shromáždìny a vyhodnoceny mapové Pøedmìtem øešení byl rozbor odtokopodklady a popisné informace, údaje byly aktualizovány na základì terénních po- vých pomìrù, pøedbìžný odhad velikoschùzek. Terénní šetøení bylo zamìøeno ti pøítokù do závìrných profilù a návrh zejména na vystižení souèasného stavu na zadržení respektive zpomalení nežádruhù pozemkù, na zjištìní projevù ploš- doucích odtokových množství. Pro stanovení objemù odtokù a kulné a rýhové vodní eroze a zjištìní škod zpùsobených extrémními odtoky z povo- minaèních prùtokù byl využit program Orientaèní parametry retenèních nádrží OznaËenÌ

Sp [km2]

Q100 [m3.s/1]

W100 [tis.m3]

I-JavorniËko

1,66

10,3

67,3

II-Vackov

6,41

12,2

198

III-ävejcar

1,99

3,1

54,3

IV-H·jek

2,65

14,9

111

V-Pazderna

5,07

8,73

128

Vs Vr n [tis.m3] [tis.m3]

Vmax [tis.m3]

F [ha]

F1 [ha]

ST.HL. [m n.m]

DesQmax Dr. Hrádka, ERCN a další programové vybavení sloužící k øešení vodohospodáøských výpoètù. Výpoèet maximálních odtokù poèítaný metodou CN byl proveden pro denní úhrny srážek s prùmìrnou dobou opakování N = 10, 20, 50 a 100 let.Bylo uvažováno i možné snížení maximálních prùtokù a objemù odtokù v uzávìrových profilech øešených povodí vlivem navržených protierozních opatøení. Protipovodòová a protierozní opatøení v krajinì, kterými se zmenšují povrchové odtoky pøi vìtších srážkách a omezuje se eroze zemìdìlské a lesní pùdy, zahrnují obvykle suché retenèní nádrže. Na základì analýzy území byly vytipovány vhodné profily pro umístìní retenèních nádrží. Pro zvolené profily bylo provedeno oznaèení a výpoèty odtokových charakteristik. Pøi øešení základní koncepce retenèních nádrží byla pozornost soustøedìna na pramennou oblast Èernovického potoka a jeho horní èást po obec Mlýny vèetnì pravostranných pøítokù. Navržené ochranné nádrže mají zadržet èást objemu návrhové povodòové vlny, která se uvažuje pro prùtok 100leté velké vody. Snížené prùtoky ve zmínìných vodoteèích mají zamezit vybøežování vody zejména v obcích Èernovice a Mlýny, jakož i osad a osídlení v údolí Èernovického potoka a zmínìných pravostranných pøítokù, pøispìt ke stabilizaci stávajících koryt z hlediska eroze a zanášení, a v neposlední øadì zvìtšit akumulaci podzemní vody zasakováním do podloží pøi zadržování povodòových prùtokù. Situování retenèních nádrží vycházelo z místních podmínek morfologických a inženýrskogeologických. Pro technicky správný i hospodárný návrh retenèní nádrže jsou obvykle rozhodující místní morfologické a inženýrskogeologické podmínky. Z hlediska morfologie posuzujeme objemový ukazatel, který vyjadøuje kolik m3 vody zadrží v nádrži 1 m3 objemu hráze. ÈSN 75 2410 doporuèuje, aby ukazatel neklesal pod hodnotu 4 až 5, a ukazatel vìtší než 10 lze již charakterizovat jako optimální. Z tohoto hlediska je vìtšina navržených nádrží pøijatelná. Místní inženýrskogeologické pomìry byly posouzeny autorizovaným inženýrem pro geotechniku v øíjnu 2004 na základì orientaèního prùzkumu mìlkými vrty.

MAXNH [m n.m]

39 15,5

119

159,5

5,4

1,5

592

595,4

54 17

68,5

103

3,1

1,3

529

531,4

128

VI-Pod kostelem

1,07

4,6

41,9

17,6

41,9

59,5

2,7

VII-Z·rybniËnÌ

53,48

54,2

1690

38

585

768

16,3

12

2,4

509

515

MAXPH Q100tr [m n.m] [m3.s-1]

Ko

576

5,6

3,9

596

6,1

10,1

633,3

0

7,1

532

7,5

6,6

540

0

6,0

598

0

2,6

516

43,4

10,5

In In: Vmax [mil. KË] [KË.m-3]

12,4

78

13,7

132,7

55,7

72,5

PozemkovÈ ˙pravy

Sp Q100 W100 Vs Vrn

- plocha povodÌ, - stolet˝ pr˘tok, - objem povodÚovÈ vlny p¯i Q100, - objem st·lÈho prostoru, - objem norm·lnÌho retenËnÌho prostoru, - maxim·lnÌ objem n·drûe, - objemov˝ ukazatel, Vmax : 0, - investiËnÌ n·klad,

Vmax Ko In

ST.HL. - st·l· hladina, MAXNH - maxim·lnÌ norm·lnÌ retenËnÌ hladina, MAXPH - maxim·lnÌ p¯Ìpustn· retenËnÌ hladina, F - maxim·lnÌ plocha z·topy, F1 - plocha z·topy p¯i st·lÈ hladinÏ, O - objem hr·ze, - 100let˝ pr˘tok snÌûen˝ Vrn. Q100tr

2. Øešení erozní ohroženosti území Øešené území má znaèný podíl zemìdìlské pùdy, která je vìtšinou zornìná. Zásadou protierozní ochrany proto bylo zamezit degradaci a ztrátám produkèní schopnosti pùd a zároveò ochránit zastavìnou èást obcí pøed úèinky povrchového odtoku. Na základì zjištìné míry erozního smyvu byly analyzované pozemky zaøazeny do stupòù erozního ohrožení a graficky zpracovány podle následujících kriterií: Stupnì erozního ohrožení

Mìlké pùdy (t/ha/rok)

Støednì hluboké pùdy (t/ha/rok)

Hluboké pùdy (t/ha/rok)

ohrožení 1 2 3 4

limit 1 <1 1,1 - 2 2,1 - 3 >3

limit 4 <4 4,1 - 8 8,1 - 12 >12

limit 10 <10 10,1 - 20 20,1 - 30 >30

NÁSTIN ØEŠENÍ II. ETAPY

Vlastní návrh protierozních opatøení byl zpracován na základì výsledkù odtokových a erozních rozborù. Navržené liniové biotechnické prvky v zájmových povodích pøerušují délku svahu a odvádìjí vodu spolu s transportovanými splaveninami. Jsou navrhovány tak, aby maximálnì ochránily pùdu pøed další degradací vlivem eroze, zamezily transportu splavenin do nižších partií území a zabránily tak odnášení produktù eroze. Funkce biotechnických prvkù je podpoøena návrhem organizaèních a agrotechnických opatøení. 2.1. Pøehled plošných a délkových parametrù navržených prvkù systému protierozní ochrany Na základì návrhu umístìní prùlehù bylo provedeno jejich pøedbìžné nadimenzování. Definitivní výškopisné a polohopisné situování a úpravu parametrù vèetnì pøesných hydrotechnických výpoètù je možné provést teprve na základì pøesného geodetického zamìøení. Zatravnìní je navrženo na ploše 27,16 ha. Parametry navrûen˝ch pr˘leh˘ (PRU)

Druhá etapa øešení protipovodòové a protierozní ochrany povodí Èernovického potoka organicky navazuje na první èást. V souèasné dobì byl proveden terénní prùzkum území, vyhotoveny rozborové mapy a analýza odtokových pomìrù. Byla navázána spolupráce s Povodím Vltavy, ZVHS a odborem životního prostøedí v Sobìslavi a Táboøe, od Pozemkového úøadu v Táboøe získány potøebné grafické a popisné informace. V rámci øešení vodohospodáøských pomìrù území bude proveden výpoèet transformace povodòové vlny soustavou nádrží, navržených jak v první tak ve druhé etapì. Bude dokonèena analýza erozních rizik a provedeny návrhy na ochranná opatøení, vèetnì pøedbìžného pøehledu plošných a délkových parametrù technických opatøení a z toho vyplývající nároky na zemìdìlskou pùdu.

PRU

DÈlka [m]

ä̯ka [m]

Plocha [m2]

1 2 3 4 5 6 7

984 480 952 404 419 516 394

15 15 15 15 15 15 15

14755 7200 14283 6065 6286 7736 5906

Celkem

4149

-

62231

Parametry navrûen˝ch protieroznÌch mezÌ (PM)

ZÁVÌR Díky výborné spolupráci, ochotì a vstøícnosti pracovníkù uvedených organizací byly shromáždìny dostupné matriály o území (kapacita upravených koryt tokù, nìkteré hydrologické charakteristiky, mapy odvodnìní, informace o technických parametrech stávajících nádrží, eroznì ohrožených lokalitách a hospodaøení v povodí aj.). Studie jako výsledek analýzy území a jako koncepènì ucelený materiál bude sloužit Pozemkovému úøadu v rozhodovacích procesech týkajících se napø. naléhavosti øešení pozemkových úprav v dotèených katastrech. Projektantùm se pak dostanou do rukou zpracované podkladové mapy a informace o limitech území.

Povodí èernovického potoka na Táborsku. Rybník Zmrhal.

PM

DÈlka [m]

ä̯ka [m]

Plocha [m2]

1 2 3 4 5

975 480 598 392 426

15 15 15 15 15

14621 7195 8973 5887 6396

Celkem

2871

-

43072

Povodí èernovického potoka, k.ú. Pøedboø - rybník Chobot. 13

PozemkovÈ ˙pravy

SystÈm hodnocenÌ vÏtrolam˘ pro pr˘zkumnÈ, n·vrhovÈ a projekËnÌ ˙Ëely v KP⁄ Ing. Jana Podhrázská, Ph.D., VÚMOP Praha, oddìlení pozemkových úprav Brno Dr. Ing. Jaromír Mackù, ÚHÚL Brandýs nad Labem 1. ÚVOD

2. MATERIÁL

Naše klimatické pomìry vytváøejí podmínky pro výskyt vìtrné eroze a používané zemìdìlské technologie intenzitu eroze ještì zvyšují. Proto se studium úèinku vìtrolamù po mnoha letech znovu stalo pøedmìtem výzkumu. Potøebu øešení podpoøily i projevy poèasí v posledních letech, kdy srážkový deficit vyvolává výskyt i velmi rozsáhlého sucha (Litschmann et Rožnovský, 2004). Vìtšina vìtrolamù v ÈR byla vysazována v padesátých letech minulého století. Postupnì pøestaly být udržovány a s tím se stala diskutabilní jejich úèinnost. V literatuøe i praxi jsou pro trvalé vegetaèní vìtrné bariéry používány termíny vìtrolam, ochranný lesní pás a liniový prvek. Význam tìchto termínù je chápán takto:

Jako podklady pro vypracování metodiky a pro hodnocení funkce vìtrolamù sloužily následující materiály:

výsledky mohly být objektivnì použity k hodnocení nejen samotných liniových prvkù, ale i jejich sítì v krajinì. Systém hodnocení bude sloužit odborné veøejnosti k usnadnìní rozhodovacích procesù pøi navrhování nových funkèních prvkù a pøi zakládání sledu investic do krajiny. Pøedložená metodika kategorizace ovìøována na modelových územích.

Popisné podklady Druhová skladba OLP (ÚHÚL) Lesnická legislativa Terénní šetøení – vertikální a horizontální èlenìní vìtrolamù Obecné požadavky na funkèní prvky ÚSES, OLP a ostatní liniové vegetace (zakládání, údržba, parametry, druhová skladba)

Vìtrolam je prakticky jakákoliv trvalá døevinná vegetace liniového charakteru, vysázená nìkdy živelnì a bez odborných znalostí a sloužící k ochranì pùdy proti erozi. Mùže to být ochranný lesní pás, ale i alej, stromoøadí, stromy a keøe okolo budov, keøové živé ploty apod. na lesní i nelesní pùdì. Liniový prvek je jakákoliv liniová døevinná vegetace na lesní i nelesní pùdì v krajinì, to znamená i taková, která nebyla primárnì urèená k ochranì proti vìtrné erozi (biokoridory, bøehové porosty, aleje, stromoøadí, keøové pásy apod.) ale mùže mít druhotný úèinek protierozní. Tato liniová vegetace plní také svoji úlohu v krajinné síti, nemùže být proto z hodnocení vylouèena. Metodika proto zahrnuje hodnocení všech liniových prvkù v krajinì. Ochranný lesní pás je døevinná vegetace, vysázená na pozemcích urèených k plnìní funkcí lesa (PUPFL) a sloužící k ochranì proti vìtrné erozi. Struktura døevinné skladby, výsadba a parametry vycházely z primárního požadavku ochrany proti vìtrné erozi a byly provádìny odborníky na tuto problematiku. Proto kategorizace liniových prvkù vychází ze stanovených zásad skladby, výsadby a údržby ochranných lesních pásù (OLP). Funkci vìtrolamu mùže plnit jak jeho jednotlivý prvek, tak i celý vhodnì navržený systém tìchto prvkù, pøièemž úèinek se projevuje nejen ve vìtrolamu samotném, ale pøedevším pak na jeho návìtrné a ještì více závìtrné stranì. Se stále zøejmìjší nutností øešit neuspokojivý stav vìtšiny stávajících vìtrolamù na jižní Moravì vyvstává problém, jak objektivnì hodnotit liniové prvky, co na nich hodnotit a jakou mají jednotlivé faktory váhu. V rámci øešení výzkumného úkolu Mze 1R44027 byl vypracován metodický postup k hodnocení vìtrolamù, který byl využit jako první krok v metodì hodnocení funkcí liniových prvkù nejen jednotlivì, ale v ekologické síti krajiny. Øešení se soustøedilo zejména na vytvoøení systému kategorizace liniových prvkù podle jejich stavu a funkce tak, aby

Grafické podklady Ortofotomapy modelových katastrù Mapy ÚHÚL ZABAGED Mapy BPEJ

Srovnání požadavkù na funkce OLP a prvkù ÚSES OLP - vìtrolam

ÚSES

hospodaøení dle pravidel lesa zvl. urèení - prvky na PUPFLu

požadavek vysoké míry autoregulace založených skladebných prvkù

vìtrolam se øídí prostorovými parametry dle potøeby úèinku (prodouvavý, poloprodouvavý, neprodouvavý)

prvek ÚSES limitují min. parametry

maximální diverzita – prioritní dùraz na protierozní funkci prvku

požadavek pestré a bohaté døevinné skladby vèetnì bylinného patra

3. METODY Metodika kategorizace liniových prvkù vychází ze dvou úrovní: A. Kategorizace liniového prvku B. Kategorizace systému liniových prvkù v krajinì Pøi využití všech popisných a grafických podkladù je zapotøebí terénním prùzkumem zjistit souèasný stav liniové vegetace v krajinì a provést podrobný popis. Teprve potom je možno pøistoupit k hodnocení jednotlivých zvolených parametrù. Pro úèely popisu souèasného stavu vìtrolamù byla vypracována pomocná tabulka: 3.1.VNÌJŠÍ A VNITØNÍ STRUKTURA PRVKÙ OLP ËÌslo prvku ö̯ka v˝öka odstup orientace †

m

m

m

OLP

d¯eviny (%) z·kladnÌ doplÚkovÈ doplÚkovÈ

ke¯e LT %

Pro úèely hodnocení souèasného stavu byl stanoven postup, který zohledòuje jednak požadavky na vìtrolamy jako prvky a jednak požadavky na zapojení do funkèní ekologické sítì krajiny. Byla vypracována metodika hodnocení, založená na kategorizaci parametrù jednotlivých vìtrolamù - druhové složení, stáøí porostu, funkèní typ a jeho horizontální vertikální parametry (mezerovitost) - èást A a dále na kategorizaci soustavy liniových prvkù èást B. Výsledkem byl bodovací systém, vycházející z charakteristik referenèních kriterií: 3.2. KATEGORIZACE LINIOVÝCH PRVKÙ (A) A-1 parametry prostorové (kvantitativní úroveò), kritérium – typ liniového prvku Ukazatel kritéria: hodnota A-1.1. 1-2 linie døevin (keøù), šíøka do 7 m 1 A-1.2. více liniový šíøka nad 15 m 2 A-1.3. více liniový šíøka do 15 m 3 14

PozemkovÈ ˙pravy

A-2 parametry zastoupení druhù døevin a keøù (kvalitativní úroveò) – druhová skladba OLP, struktura porostních typù, kritérium – stupeò odlišnosti liniového prvku od modelu

n Pr·vnÌ informace n

hodnota 1 2 3

V˝bÏr pr·vnÌch p¯edpis˘, publikovan˝ch ve SbÌrce z·kon˘ »eskÈ republiky od 1. 3. 2006 do 31. 5. 2006, kterÈ se sv˝m obsahem t˝kajÌ Ëinnosti autorizovan˝ch osob.

A-3 parametry horizontálního a vertikálního uspoøádání døevin a keøù, konstrukce OLP, kritérium – funkèní typ liniového prvku (prodouvavý, neprodouvavý, poloprodouvavý).

◆ Z·kon Ë. 73/2006 Sb., publikovan˝ dne 15.

Ukazatel kritéria: A-2.1. zastoupení základních a doplòkových døevin do 30% A-2.2. zastoupení základních a doplòkových døevin 50 - 31% A-2.3. zastoupení základních a doplòkových døevin nad 51%

Ukazatel kritéria horizontálního uspoøádání základních a doplòkových døevin: hodnota A-3.1. mezernatost (nefunkènost) porostu pøesahuje 50 % plochy 1 A-3.2. mezernatost(nefunkènost) porostu do 30 % plochy 2 A-3.3. mezernatost (nefunkènost) porostu do 10 % plochy 3 Ukazatel kritéria vertikálního uspoøádání základních a doplòkových døevin: hodnota A-4.1. funkèní døevinné patro zastoupeno do 50% 1 A-4.2. funkèní 1 etážové døevinné patro zastoupeno více jak 50 % 2 A-4.3. funkèní etážová struktura více jak 50% 3 3.3. KATEGORIZACE LINIOVÝCH PRVKÙ (B) B-1 parametry vymezující vzdálenosti rozmístìní prvkù sítì OLP Kritéria odstupu prvkù zpravidla v obdélníkovém schématu od 350-600 m, vedlejší pásy v ideálním pomìru 1:4, kdy se dosahuje max. ekotonového efektu (Forman, Godron, 1994) Ukazatel kritéria: hodnota B-1.1. prvky nejsou uspoøádány v systému 1 B-1.2. prvky jsou uspoøádány v systému neodpovídající optimu nad 50% 2 B-1.3. prvky jsou uspoøádány v systému neodpovídající optimu do 30 % 3 B-2 parametry zaèlenìní prvkù do terénu – geomorfologické a klimatické vazby Neopominutelným podkladem je digitální model terénu a znalosti o smìrech vìtru. Ukazatel kritéria: hodnota B-2.1. umístìní prvkù z více než 50% není v souladu s morfologii terénu a smìry vìtru 1 B-2.2. umístìní prvkù z 31–50 % jsou vhodnì zaèlenìny do terénu s vazbou na smìry vìtru 2 B-2.3. umístìní prvkù je z více než 50 % optimálnì situováno 3 B-3 parametry krajinnì-ekologické navazující na infrastrukturu krajiny a ÚSES Parametry lokálního biokoridoru lesního typu (/LBK): šíøka min. 15 m, délka max. 2 km. Ukazatel kritéria: B-3.1. prvky nemají parametry LBK do 30% B-3.2. prvky mají z 31- 50 % parametry LBK B-3.3. prvky mají z více jak 51 % parametry LBK

hodnota 1 2 3

3.4. SCHÉMA REFERENÈNÍHO BODOVACÍHO SYSTÉMU PRO KATEGORIZACI LINOVÝCH PRVKÙ Koncepce bodovacího systému vychází z charakteristik referenèních kritérií. Hodnotová stupnice kritérií má následující algoritmus: Kritéria hodnocení skupin Bodovací systém - funkèní (doporuèené) - podmínìnì funkèní - pøevážnì nefunkèní

3 body 2 body 1 bod

A 10 - 12 7-9 4-6

B 8-9 5-7 3-4

Postup pro vyhodnocení dané lokality má následující algoritmus: 1. krok: pøiøazení bodových hodnot dle referenèních kritérií, 2. krok: vyhodnocení bodových hodnot podle skupin A, B, 3. krok: celkové vyhodnocení na základì hodnocení skupin. 4. VYUŽITÍ REFERENÈNÍHO SYSTÉMU PØI HODNOCENÍ VÌTROLAMÙ V KATASTRU DOLNÍ DUNAJOVICE Na základì vypracovaného systému je možno hodnotit funkci OLP. Tabulky ukazují pøíklady použití na katastru obce Dolní Dunajovice: 15

b¯ezna 2006 v Ë·stce 29 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 118/2000 Sb., o ochranÏ zamÏstnanc˘ p¯i platebnÌ neschopnosti zamÏstnavatele. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. dubna 2006. ◆ Z·kon Ë. 80/2006 Sb., publikovan˝ dne 15. b¯ezna 2006 v Ë·stce 30 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 13/1997 Sb., o pozemnÌch komunikacÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ a dalöÌ souvisejÌcÌ z·kony. Z·kon nabude ˙Ëinnosti dne 1. ledna 2007. ◆ Z·kon Ë. 163/2006 Sb., publikovan˝ dne 27. dubna 2006 v Ë·stce 55 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 100/2002 Sb., o posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ), ve znÏnÌ z·kona Ë. 93/ 2004 Sb. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 15. dubna 2006. ◆ Z·kon Ë. 183/2006 Sb., publikovan˝ dne 11. kvÏtna 2006 v Ë·stce 63 SbÌrky, o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du (stavebnÌ z·kon). Z·kon nabude ˙Ëinnosti dne 1. ledna 2007, s v˝jimkou ustanovenÌ ß 143, 144, 145, 147 a 151 obsaûen˝ch v hlavÏ III. z·kona, kterÈ pojedn·vajÌ o autorizovan˝ch inspektorech a kterÈ nabudou ˙Ëinnosti jiû 1. Ëervence 2006 a d·le s v˝jimkou ustanovenÌ ß 102 odst. 2, kter˝ hovo¯Ì o n·hradÏ pro vlastnÌka pozemku, jehoû urËenÌ k zastavÏnÌ bylo zruöeno a kterÈ nabude ˙Ëinnosti aû 1. ledna 2012. ◆ Z·kon Ë. 214/2006 Sb., publikovan˝ dne 19. kvÏtna 2006 v Ë·stce 71 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskÈm podnik·nÌ (ûivnostensk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony. Z·kon nabude ˙Ëinnosti dne 1. srpna 2006. ◆ Z·kon Ë. 226/2006 Sb., publikovan˝ dne 26. kvÏtna 2006 v Ë·stce 74 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 111/1994 Sb., o silniËnÌ dopravÏ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 56/2001 Sb., o podmÌnk·ch provozu vozidel na pozemnÌch komunikacÌch a o zmÏnÏ z·kona Ë. 168/ 1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla), ve znÏnÌ z·kona Ë. 307/1999 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnÌch komunikacÌch a o zmÏn·ch nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o silniËnÌm provozu), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 634/2004 Sb., o spr·vnÌch poplatcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 200/2000 Sb., o p¯estupcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nqabude ˙Ëinnosti dne 1. Ëervence 2006. ◆ Z·kon Ë. 229/2006 Sb., publikovan˝ dne 29. kvÏtna 2006 v Ë·stce 75 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 634/1992 Sb., o ochranÏ spot¯ebitele, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 29. kvÏtna 2006.

PozemkovÈ ˙pravy

Hodnocení souèasného stavu Vnìjší a vnitøní struktura prvkù OLP ËÌslo prvku ö̯ka v˝öka odstup orientace †

m

m

1

25

24

m

2

22

25

3

20

20

23

24

23

†

OLP

d¯eviny (%)

ke¯e LT

z·kladnÌ doplÚkovÈ doplÚkovÈ

%

†

S-J

70

20

10 1D1

800

S-J

80

20

1D1

800

S-J

70

20

10 1D1

60

20

20 1D1

Použití bodovacího systému vìtrolamù A.Kategorizace liniového prvku ozn.

dÈlka ö̯ka

liniovÈho

(km)

(m)

†

d¯ev.

1

47

DB

20

18

3

1

3

2

9

2

JS

15

17

†

†

†

†

†

†

1,197

25

††

†

†

††

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

vÏk

zastoupenÌ %

v˝öka A-1 (m)

†

A-2

A-3

†

†

A - 4 celkem hodnoc. †

†

†

JVJ

20

13

†

†

†

†

†

†

†

KR

10

3

†

†

†

†

†

†

†

†

TPX

35

24

†

†

†

†

†

†

†

†

AK

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

KL

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

TP

†

†

†

†

†

†

†

†

2

0,806

22

49

DB

40

17

3

2

3

2

10

3

†

†

†

†

JVJ

20

14

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

LP

5

7

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

OR

5

7

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

TP

30

25

3

1,34

20

46

DB

10

17

3

1

3

2

9

2

†

†

†

†

JS

30

18

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

JV

5

10

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

JVJ

20

12

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

KR

10

3

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

TPX

25

20

†

†

†

†

†

†

†23

0,852

24

49

DB

10

15

3

1

3

2

9

2

†

†

†

†

JS

10

18

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

JVJ

20

12

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

KR

20

3

†

†

†

†

†

†

†

†

†

†

TPX

40

23

†

†

†

†

†

†

kù. Na základì všech tìchto informací je projektant krajinného plánu nebo pozemkové úpravy schopen se rozhodnout o optimálních prostorových a funkèních parametrech novì navrhovaných vìtrolamù, hustoty a smìru jejich umístìní, návaznosti na ÚSES, popøípadì o nutnosti rekonstrukce starých nevyhovujících prvkù. 5. LITERATURA BÍNOVÁ, L., BUÈEK A. 1994: Základní východiska pro výbìr døevin do lokálních biokoridorù v 1. - 4. vegetaèním stupni. BRANDLE, J. R., 2004. Windbreaks in North American Agricultural Systems. Agroforestry Systems, vol. 61–62, no. 1–3, p. 65–78. GUAN, D., 2003. A Wind-Tunnel Study of Windbreak Drag. Agricultural and Forest Meteorology, vol. 118, no. 1, p. 75–84. LITSCHMANN, T. – ROŽNOVSKÝ, J., 2004. Vliv vìtrolamu na proudìní vzduchu. In: Transport vody, chemikálií a energie v systéme pôda - rastlina - atmosféra. Bratislava: SAV, CD–Rom. ISBN 80968480-4-6. BUÈEK, A., LACINA, J. 1994: Pomùcka pro pøevod lesnických, zemìdìlských a geobotanických stanovištních jednotek na skupiny typù geobiocénù. KYNÈL, M. 1993, AMBROS, Z.1994: Pøevod pùdních typù komplexního prùzkum zemìdìlských pùd. MACKÙ, J. 1996. Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospoleèenských funkcí lesù ÈR jako podklad pro jejich oceòování. In: Vyskot I. a kol.: MŽP ÈR - Projekt PPŽP/620/3/96, MZLU Brno 1996. MACKÙ J. 1993: Pøevod souborù lesních typù (typologický systém ÚHÚL). PODHRÁZSKÁ, J., DUFKOVÁ, J. 2006. Posouzení vlivu vìtrolamù na procesy vìtrné eroze . In Erozní procesy a pozemkové úpravy. Praha ÈVUT , CD-Rom. Výsledky této práce jsou souèástí øešení projektu NAZV è. 1R44027. ❑ ❑ ❑

Hodnocení: Liniové prvky stávajícího systému OLP jsou funkèní pouze podmínìnì, tj. jen v dosahu jednotlivých prvkù, nikoliv jako systému. Jednotlivé prvky jsou pøevážnì funkèní podmínìnì, když splòují prostorové parametry, nedostatky jsou v druhové skladbì OLP (zpravidla 50% zastoupení topolù a javoru jasanolistého) a vertikální struktuøe etáží, která není dostateènì rozdiferencována. B. Kategorizace systému OLP N·zev k.˙ † Dol. Dunajovice

podle hodnocenÌ parametr˘ OLP kategorie ohroûenosti ornÈ p˘dy plocha (ha) dÈlka (km) B - 1 B - 2 B - 3 celkem systÈmu OLP 4

10,58

4,195

1

2

3

6

2

Hodnocení: Systém OLP je podmínìnì funkèní, prvky nejsou uspoøádány v systému, splòují prostorové parametry LBK. 4. ZÁVÌR Zaøazení vìtrolamù (liniových prvkù) do kategorií podle jejich funkèního stavu je dále doplòováno údaji o ohroženosti pùd vìtrnou erozí v šetøeném území, smìrech a kritických rychlostech eroznì úèinných vìtrù a pøípustných délkách pùdních cel16

Obr. 1 Popis OLP v katastru Dolní Dunajovice

PozemkovÈ ˙pravy

n Stopy zemÏdÏlskÈ v˝roby v†krajinÏ n aneb rok 1990 jako zlomový bod v pøístupu k území („land use“) Ing. Vladimír Mackoviè, U-24 s.r.o. Úvod Pojem ”land use” definuje slovníèek vybraných pojmù publikace ”Krajina a revoluce” (Jiøí Sádlo, Petr Pokorný, Pavel Hájek, Dagmar Dreslerová, Václav Cílek; Malá Skála, Praha 2005) následovným zpùsobem: „Land use (èesky snad využití krajiny, kdyby to nebyl tak mnohoznaèný pojem). Je to zpùsob zacházení s krajinou do nìjž spadají architektonické aktivity vèetnì napø. budování komunikací, dále celá škála typù obhospodaøování polí, trávníkù, køovin, mokøadù, lesù apod.” V posledních 15 letech se z povìdomí laické, ale pøedevším odborné veøejnosti stále víc vytrácí problémy zemìdìlské výroby. Ta pøedstavuje faktor výraznì ovlivòující ”land use” podstatné èásti kulturní krajiny ÈR. Ve svém pøíspìvku se pokusím název analyzovat.

Analýza Situace pøed rokem 1990 Výchozí stav úvah o zemìdìlském hospodaøení Do roku 1990 bylo politickým cílem zajistit sobìstaènost republiky ve výrobì potravin mírného pásma. Prostøedkem k tomu mìla být zemìdìlská velkovýroba koncentrovaná, intenzifikovaná a specializovaná. Zemìdìlským podnikùm rùznými formami pøispíval stát na vybraná opatøení. Finanènì nároèné investice, zejména týkající se utváøení krajiny, byly plnì financovány ze státního rozpoètu (napø. meliorace). Z hlediska ”land use” se koncentrace a intenzifikace zemìdìlské výroby projevily mimo jiné tím, že se organizace pùdního fondu pøizpùsobuje velkovýrobní technice. Velikost a tvar pozemkù byl upravován tak, aby vyhovoval parametrùm velkovýrobní zemìdìlské techniky (šíøce pracovního zábìru, pojezdové rychlosti, polomìrùm otáèení apod.). Sluèováním pozemkù mìly být také omezeny ”ztrátové” èasy pøejezdù techniky z jednoho na druhý. Pozemkové úpravy se stávají nástrojem k vytváøení velkých blokù orné pùdy. Prùmìrná velikost nových blokù patøí mezi základní kritéria pro posuzování navrženého øešení pozemkových úprav. Pøírodní podmínky (pùdní pomìry, vodní režim území, svažitost a èlenitost území apod.), nebyly èasto akceptovány jako rozhodující kritérium pro sluèování pozemkù. Vodní režim území je ”sjednocován” velkoplošnou systémovou drenáží. Jsou rušeny pøirozené pøírodní pøedìly (meze, terénní hrany, muldy, rokle apod.). Drobné vodoteèe jsou zatrubòovány a napøimovány. Ruší se již ”nepotøebné” úèelové cesty vèetnì jejich zbývající doprovodné vegetace. V nìkterých oblastech dosáhla blokace té míry, že souvislé pozemky orné pùdy jsou vymezeny komunikacemi III. tøídy. Tato úroveò silnièní sítì souèasnì slouží k zajištìní jejich pøístupnosti.V nìkterých krajích byly dokonce zadány studie, které mìly ovìøit, zda by bylo možné nìkteré

úseky komunikací III. zrušit a vytvoøit tak vhodnìjší pùdní blok. Zvìtšování plochy jednotlivých pozemkù orné pùdy se aplikuje nejen v nížinných oblastech, ale pokraèuje i do vyšších, podhorských oblastí, s velmi nevhodnými pøírodními podmínkami pro blokaci. Zemìdìlská krajina se stává neprostupnou jak pro obyvatele venkovských sídel tak i rekreanty. Rozsáhlé hony orné pùdy nejsou vhodným biotopem pro nelesní zvìø a stávají se pro ni ”neobyvatelné”. Kulturní charakter krajiny se stále víc vytrácí. Vznikají, daným pøírodním podmínkám neodpovídající, rozsáhlé monofunkèní segmenty krajiny. Mìøítkem kulturního charakteru krajiny pøestává být èlovìk, s jeho pøirozenými vazbami na pøírodní zázemí. Pro pohyb v krajinì již není základní jednotkou lidská chùze nebo akèní rádius pohybu chovaných zvíøat. Tím ménì se k zemìdìlské krajinì pøistupuje jako k mozaice rùznorodých biotopù, existenènì nezbytných pro volnì žijící organismy (rostlinné i živoèišné). Prostory, kde by byla blokace investiènì neúmìrnì nároèná, a které nebylo možné velkovýrobní technikou obhospodaøovat, zùstaly ladem a zaèal v nich probíhat proces sukcese. Døeviny se objevují i na plochách, které mìly dlouhodobì charakter bylinných porostù (pastviny, nivní louky). Matrice krajiny se zjednodušuje. Na jedné stranì velkovýrobnì obhospodaøované pozemky orné pùdy, intenzivních ovocných sadù, chmelnic èi vinic. Na druhé stranì lesní porosty a døevinami zarùstající pùvodnì nelesní biotopy. Sluèované zemìdìlské pozemky se stávají ještì více náchylné na projevy vodní a vìtrné eroze. Náprava se hledá spíše v technickým opatøeních, jejichž úèinnost je, ve srovnáním s vegetaèními opatøeními, rychlejší. Z krajiny ubývá nelesní zeleò. Rozptýlená vegetace komplikuje velkovýrobní obhospodaøování (pohyb mechanizace, letecká aplikace apod.). Využívá se institut náhradních rekultivací. Pozemky s nelesní vegetací, evidované ja17

ko ostatní plochy, jsou zemìdìlsky rekultivovány a zapojeny do pozemkù orné pùdy. Doprovodné døeviny úèelových komunikací jsou vysazovány jednostrannì, aby umožnily pojezd zemìdìlské techniky v pracovní poloze. Obdobnì je vysazována doprovodná vegetace malých vodních tokù s cílem umožnit údržbu vodoteèí pomocí mechanizace. Ovìøuje se možnost èištìní vodních ploch a drobných vodoteèí pomocí výbušnin. Usazeniny ve vodách se mìly, po zámìrnì pøipraveném výbuchu, rozptýlit na okolní zemìdìlské pozemky.Vodoteè byla vyèištìna a pozemky pohnojeny. Tak mìly být ”zabity tøi mouchy jednou ranou” (snížit pracnost údržby, vyèistit vodoteè nebo rybník a pohnojit pole), bez ohledu na následky výbuchu na vodní a pobøežní biotopu. Zemìdìlská úèelová výstavba, zejména z osmdesátých let minulého století, se realizuje s velkovýrobními parametry. Zemìdìlské objekty proto opouštìjí zastavìné území venkovských sídel a jsou lokalizovány ve volné krajinì. V husté síti sídel a vodohospodáøských zájmù v krajinì (ochranná pásma vodních zdrojù apod.) se však obtížnì velkochovy umísují (existovalo vládní naøízení devíti ústøedních orgánù státní správy, které urèovalo pravidla pro umístìní velkochovù). Vznikají nové, technické dominanty v krajinì. V jejich návaznosti se urèují pozemky pro vyvážení kejdy z velkochovù. Sí úèelových komunikací se pøizpùsobuje k dopravní obsluze (navážení krmiva, odvoz odpadu) tìchto nových lokalit. Pracovníci v zemìdìlství musí dojíždìt na svá pracovištì, tak jako je tomu napøíklad v prùmyslu. V zemìdìlství bývalo po dlouhou dobu možné pìší docházkou, èi jízdou na kole se pohybovat na trase domov-pole èi domov-stáj. Zemìdìlské podniky rozváží své pracovníky, podle potøeby, po svém hospodáøském obvodu. Ten obvykle zahrnoval zemìdìlskou pùdu na území nìkolika obcí. Hospodáøské obvody zemìdìlských podnikù byly v nìkolika fázích administrativním sluèováním zvìtšovány. Prùmìrná výmìra JZD se pohybovala kolem 2 000 hektarù a u státních statkù dosahovala ètyønásobku. Ochrana zemìdìlského pùdního fondu Do roku 1990 je uplatòována pøísná administrativní ochrana zemìdìlského pùdního fondu (ZPF). Jeden z nástrojù, který byl k ochranì ZPF využíván, pøedstavovalo územní plánování. Tlak ochrany ZPF na øešení územních plánù byl tak silný, že se zaèalo mluvit o ”zemìdìlském urbanismu”. Rozvoj sídel byl deformován èi blokován kvalitní zemìdìlskou pùdou. Snaha zpomalit úbytek zemìdìlské pùdy vyvolala zavedení institutu ”náhradních rekultivací”. Ve volné krajinì byly zemìdìlsky rekultivovány ostatní

PozemkovÈ ˙pravy

plochy. V reálu se jednalo o rušení tzv. ”nelesní zelenì”, zornìní údolních niv, rozptýlené zelenì. Øeèeno souèasnou terminologií, jednalo se o významné krajinné prvky èi interakèní prvky. Na ochranu zemìdìlského pùdního fondu, potažmo na zemìdìlství, tak jsou alergiètí nejen urbanisté, ale i krajináøi - ochranáøi. Dílèí shrnutí Výše uvedeným zpùsobem lze charakterizovat hlavní faktory zemìdìlské výroby, jež ovlivòovaly trend vývoje ”land use” zemìdìlské krajiny pøed rokem 1990. Mezi typické znaky zemìdìlské krajiny v této dobì patøí: l Vysoký stupeò zornìní i v neodpovídajících pøírodních podmínkách. l Pozemky slouèené do blokù, které svým plošným rozsahem, tvarem a úpravou terénu vyhovují parametrùm velkovýrobní techniky, ale èasto jsou v rozporu s danými pøírodními podmínkami. l Vodní režim zemìdìlské pùdy byl upraven („homogenizován“) systémovou drenáží tak, aby bylo na vzniklých honech zemìdìlsky hospodaøit. l Ovocnáøství, chmelaøství, zelináøství i vinaøství je pøizpùsobováno velkovýrobním technologiím. l Zemìdìlská úèelová výstavba se koncentruje a „vysouvᓠze zastavìného území sídel do „volné“ krajiny l Redukuje se prùchodnost krajinou rušením pùvodních polních cest, oplocováním intenzivních velkoplošných ovocných sadù apod. l Pozemky, které nelze velkovýrobnì obhospodaøovat, zarùstají náletem, stávají se potencionální èernou skládkou apod.

l

l

Situace po roce 1990 Úvaha o zemìdìlském hospodaøení v souèasném období Po roce 1990 nebylo dosud jednoznaènì formulováno strategické zadání zemìdìlské výrobì. Nelze tedy charakterizovat pøedpokládaný dlouhodobý vývoj zemìdìlství a z nìj odvodit budoucí trend ”land use”. Faktorù, které tuto skuteènost ovlivòují èi podmiòují je øada. Jedná se pøedevším o následující skuteènosti: l

l

Nefunguje trh se zemìdìlskou pùdou (dosud nejsou doøešeny vlastnické vazby k zemìdìlským pozemkùm, napøíklad je blokována „církevní“ pùda. Chybí nebo je nedostateènì vymezeno vlastnictví zemìdìlských pozemkù v terénu, které jsou souèástí blokù zemìdìlské pùdy), jedné z podmínek tržního hospodáøství. Po roce 1990 nedošlo k oèekávané renesanci zemìdìlského hospodaøení, které by šlo oznaèit jako ”rodinné farmy”. V sousedních státech (Rakousko, Nìmecko, Polsko) pøedstavu-

l

l

je tato forma pøevažující zpùsob zemìdìlského hospodaøení. Dlouhodobé pøerušení vazeb vlastníka na jeho zemìdìlskou pùdu,( která pro pøedchozí generace pøedstavovala relativnì trvalý zdroj ekonomického zabezpeèení rodiny), vysoká rizikovost a investièní nároènost zemìdìlského hospodaøení, nevyjasnìnost dlouhodobých celospoleèenských požadavkù smìøovaných na zemìdìlskou výrobu jsou asi hlavní dùvody, proè restituenti zemìdìlské pùdy nezaèali ve vìtším rozsahu zemìdìlsky hospodaøit. Zemìdìlsky hospodaøí pøedevším transformované družstva vlastníkù a novì vzniklé obchodní spoleènosti osob, které byli na zemìdìlské hospodaøení odkázáni již pøed rokem 1990. Logicky proto v našich podmínkách platí, že rozhodující podíl zemìdìlských subjektù hospodaøí na pronajaté zemìdìlské pùdì. Chybí jednoznaèný a dlouhodobì stabilizovaný výèet dotací smìøovaných do zemìdìlství. Na vìtšinu pøíspìvkù podporujících mimoprodukèní funkce krajiny není po splnìní dotaèních podmínek nárok, ale mohou být pøidìleny. Nejistotu v zemìdìlském hospodaøení signalizuje napøíklad pøipravovaný pøesun veøejných prostøedkù z pøímé podpory produkce zemìdìlských komodit na zajištìní mimoprodukèních funkcí v zemìdìlské krajinì. Zatím pøevažují pøímé dotace na výrobu zemìdìlských komodit. Pøitom v evropských podmínkách již pøes deset let existuje jejich nadprodukce. Dotované evropské produkty se obtížnì uplatòují na svìtovém trhu potravin. Dosud nebyl zpracován ,exaktnì podložený, odborný materiál, který by specifikoval a vyhodnotil rozsah (v mìøítku ÈR, jednotlivých krajù èi dokonce obcí tj. orgánù, které mají hájit veøejný zájem v území) nezbytných nápravných opatøení, které by vytvoøily pøedpoklady pro plnìní mimoprodukèních funkcí krajiny, jež jsou ve veøejném zájmu (realizace dosud nefunkèních prvkù ÚSES, zvýšení retence krajiny jako jeden z faktorù snižující riziko povodní apod.). Pøi absenci takového materiálu nelze zodpovìdnì posuzovat rozsah potøebných veøejných prostøedkù, urèit priority v krajinì. Není vyøešena míra podpory státu produkce nepotravináøských komodit (napø. pìstování biomasy, energeticky využitelných rostlin apod.). Není dosud systémovì doøešen zpùsob jejich využití v tržním hospodáøství. Hledá se míra a formy angažovanosti státu v tržních vztazích mezi zainteresovanými hospodáøskými subjekty (producent – zpracovatel – spotøebitel). Charakter utváøení krajiny by také mohlo pøíznivì ovlivnit zvýšení míry pod18

l

l

l

l

l

pory ekologického zemìdìlství, které se po roce 1990 zaèalo uplatòovat též v ÈR. Tato forma zemìdìlského hospodaøení mùže pøíznivì plnit soubìžnì nìkolik požadavkù kladených na zemìdìlství. Má šetrnìjší pøístup ke krajinì, ve srovnání s klasickou zemìdìlskou produkcí. Mùže tak zajišovat potøebný managament i v pøírodnì a ochranáøsky kvalitních segmentech krajiny. Produkuje zdravìjší potraviny. Nedosahuje tak vysoké produkce na plošnou jednotku, èímž se mùže snížit stávající zemìdìlskou nadprodukci potravin. Nevyjasnìnost dlouhodobých priorit èeského zemìdìlství, po vstupu do EU, ovlivòuje také v souèasnosti probíhající jednání o zpùsobu korekce spoleèné evropské zemìdìlské politiky. Krystalizaci forem zemìdìlského hospodaøení samozøejmì také ovlivní rozhodnutí, zda dotace budou pøidìlovány na veškerou, zemìdìlsky obhospodaøovanou pùdu žádajícího hospodáøského subjektu nebo bude limitována výmìra pro dotaci (tak jak tomu platí v nìkterých státech EU). Tak by mohla být nepøímo ovlivnìna velikost zemìdìlsky hospodaøících podnikù. Kapacita velkovýrobní zemìdìlské výstavby z pøedchozího období byla navržena na vìtší hospodáøské zázemí a v souèasných podmínkách jsou pøedimenzované. Po roce 1990 byly areály èasto použity jako náhradní restituce. Jejich vydání vìtšinou komplikuje nevyjasnìnost vlastnictví pozemkù, na kterých byly areály vybudovány. V souèasné dobì mají vìtšinou jednotlivé objekty rùzné vlastníky a tím i rùzné využití, vìtšinou nezemìdìlské. S výjimkou posledních dvou let bylo zemìdìlství ve ztrátách. Logicky proto nemohlo investovat do finanènì nároèných krajináøských opatøení. S tím dále souvisí skuteènost, že zemìdìlské subjekty z více než 90% hospodaøí na pronajaté pùdì. Zájem zemìdìlce na zachování èi dokonce zvyšování dlouhodobé úrodnosti kvalitního zemìdìlského pùdního není u nájemce tak silný, jak mùže být napøíklad u “rodinných farem”. Dochází k restituci, k privatizaci státního majetku. Ruší se systém jednotných zemìdìlských družstev a státních statkù. Podniky tìchto dvou forem koncem osmdesátých let obhospodaøovaly kolem 95 % zemìdìlské pùdy. Transformované nebo novì vzniklé firmy nemají dostateèný provozní a zejména investièní kapitál. Zemìdìlství pøichází po roce 1990 o státní dotace. Naopak je otevøen trh zemìdìlských komodit pro zahranièí. Ze zahranièí jsou dováženy i dotované potraviny, kterým tuzemští výrobci obtížnì konkurují. Nová dotaèní politika se zdlouhavì formuluje a realizuje.

PozemkovÈ ˙pravy

Ochrana zemìdìlského pùdního fondu Po roce 1990 byly administrativní ochranì ZPF ”vylámány zuby”. V zákonì zùstala obecná ustanovení o nenahraditelnosti a významu zemìdìlského pùdního fondu. Tato obecnì platná argumentace se však obtížnì uplatòuje pøi projednávání konkrétních, ekonomicky zdùvodnìných požadavkù investorù na zábor ZPF. Ochranu zemìdìlského pùdního fondu má na starosti ministerstvo životního prostøedí. To samozøejmì preferuje mimoprodukèní funkce ZPF. Po roce 1990 se však ochrana ZPF mezi priority MŽP dosud nedostala. Hodnocení V souèasné zemìdìlské krajinì z výše uvedených dùvodù pøevažuje ”land use”, které vyplynulo z forem zemìdìlského hospodaøení do roku 1990 pøesto, že se zmìnila struktura, velikost a výrobní zamìøení souèasných zemìdìlských podnikù. Svìdèí o tom napøíklad skuteènost, že nedošlo k výraznìjším zmìnám struktury pùdního fondu (viz stále vysoký podíl orné pùdy. Napøíklad ve Støedoèeském kraji bylo zornìní k 1.1.1989 – 83,8 % a k 1.1. 2005 – 83,2 %.). Zatím nejvýraznìji mìní pùvodní ”land use” zemìdìlské krajiny nezemìdìlské aktivity. Jedná se pøedevším o: l výrobní zóny, jsou budovány pøevážnì na ”zelené louce”, ve volné zemìdìlské krajinì. Jedná se o areály, jejichž plocha se pohybuje v øádech stovek hektarù. Utváøení krajiny v jejich zázemí ovlivòuje budování potøebné infrastruktury dopravní a technické. V øádu 10 – 20 let se ukáže, zda se jedná o konjunkturální záležitost. Zahranièní investor, který využije souèasné dotace, daòové úlevy, levnìjší pracovní sílu a další komparativní výhody mùže po skonèení výhod pøesunout výrobu do jiného státu. V souèasné dobì již dva zahranièní investoøi mají problém a konèí s výrobou v novì vybudované prùmyslové zónì. Je otázkou, pokud se v takových pøípadech nepodaøí zajistit v dané lokalitì náhradní výrobu, k èemu budou souèasné prùmyslové zóny využity. Existuje urèité riziko, že se z nich stanou ”pomníky” v krajinì, jako jsou jimi v souèasné dobì zemìdìlské velkovýrobní areály. Sice nejsou budovány v takové hustotì, zato v jiném velikostním øádu. l golfové areály, jsou dalším velkoplošným využitím èásti zemìdìlské krajiny, které nebylo možné do roku 1990, v takovém rozsahu, realizovat. Pokud se nejedná o úplnou skrývku ornièní vrstvy v celém golfovém areálu (jak tomu u nìkterých zámìrù z devadesátých letech bylo), není zmìna pøírodních pomìrù tak nevratná, jako je tomu u prùmyslových zón.

l

l

l

satelitní obytná výstavba, reaguje na skuteènost, že do roku 1990 bylo obtížné zajistit ve vìtším rozsahu výstavbu rodinných domù. Ve mìstech ekonomie výstavby jedné bytové jednotky byla samozøejmì výhodnìjší pøi hromadné bytové výstavbì. A ve venkovských sídlech nebyl dostatek vhodných pozemkù. Za prvé existoval pøísný zákon o ochranì zemìdìlského pùdního fondu. A za druhé individuelní bydlení nebylo pøíliš v souladu s kolektivním duchem tehdejší doby. Zájem a možnosti výstavby RD pøed rokem 1990 ovìøila akce nazvaná ”SPVRD” (seznamy pozemkù pro výstavbu rodinných domù). Po roce 1990, v reakci na vysokou poptávku po bydlení v rodinných domech, vznikají „satelity“ v zázemí velkých mìst. Lokalizaci tìchto obytných okrskù nepodmiòují exaktní urbanistické principy a zásady. Pøevažují parciální zájmy vlastníkù pozemkù, realitních kanceláøí apod.(Nová výstavba je oznaèována jako „podnikatelské baroko“, která je realizována tzv. ”restituèním urbanismem”). Tato zástavba tak èasto vzniká v ménì vhodných až nevhodných polohách, s neperspektivními parametry (vysoká hustota zástavby, minimální šíøka obslužných komunikací, nedostatek parkovacích míst, minimální rozsah veøejných ploch zelenì a vybavenosti jako napøíklad dìtských høiš, sportovních ploch). Je otázkou, jak svou obytnou funkci budou plnit tyto satelity pro stárnoucí obyvatele nebo pro rodiny se zvyšujícím se poètem dìtí a dorùstající mládeží. Stanou se jejich domovem nebo zùstanou drahou noclehárnou? Ve srovnání s obdobím pøed rokem 1990, zùstávají v krajinì nìkteré zemìdìlské pozemky ladem. Jejich vlastníci pøedpokládají, že se je prodají na výstavbu. Neobhospodaøované pozemky jsou jedním z charakteristických znakù souèasného ”land use”. V zemìdìlské krajinì jsou vymezovány nové lokality zvýšeného zájmu ochrany pøírody (NATURA 2000). Jejich vyhlášení má být dohodnuto s vlastníky, kteøí mají v odùvodnìných pøípadech nárok na náhradu. První zkušenosti s lokalitami NATURA 2000 nejsou tak ideální jak se v poèátcích tvrdilo. NATURA 2000 je na cestì stát se „metlou“ ,kterou se „vymete“ z území vše co se zdá nežádoucí. A o tom co je nežádoucí rozhoduje úzká skupina autorizovaných osob, s jejichž stanoviskem nelze polemizovat za úèelem hledat kompromisní øešení. V exponovaném evropském prostoru je hledání kompromisu v pøístupu k území nezbytností. 19

Shrnutí Z uvedeného rozboru vyplývá, že zemìdìlská prvovýroba dosud nemá jednoznaèné a dlouhodobé spoleèenské zadání, z kterého by bylo možné odvodit trend vývoje ”land use” po roce 1990. Pøitom je nezbytné napravovat poškozené a labilní segmenty krajiny. Souèasnì je nezbytné vymezovat v krajinì limity, pro intenzivní formy nájemného zemìdìlského hospodaøení. Po roce 1990 se musí stále hledat potøebný kompromis mezi veøejným a soukromým zájmem v krajinì. Na jedné stranì jsou vlastníci konkrétních pozemkù se svými právy a povinnostmi a na druhé stranì funkce krajiny ve veøejném zájmu, které mohou plnit jen urèité množiny pozemkù (v závislosti na kritériích jednotlivých funkcí krajiny se jedná o rùzné množiny. Nìkdy jsou totožné, jindy mají jen urèitý prùnik apod.) Jako pøíklady pøístupu ke krajinì lze uvést: l

l

Po roce 1990 pøedstavuje jeden z prvních pokusù o nápravu krajiny uplatnìní v praxi teorie územních systémù ekologické stability (ÚSES). Od druhé poloviny devadesátých let minulého století se však ÚSES vytrácí z popøedí veøejného zájmu. V souèasné dobì je pøekryt a potlaèen jinými zájmy, jinými preferencemi. Jako pøíklad lze uvést celoevropskou akci NATURA 2000. V tìchto letech pokraèuje ÚSES spíše setrvaèností. Teorie není dále intenzivnì rozpracovávána (chybí napøíklad podrobnìjší informace o parametrech a funkci interakèních prvcích, které patøí k nezbytnému detailu øešení ÚSES, není zajištìno vyhodnocení zpìtné vazby ze zapracování ÚSES do územních plánù, komplexních pozemkových úprav, z realizovaných prvkù ÚSES, z použitého sortimentu a technologie apod.). ÚSES pøedstavuje nezbytné minimum v krajinì, odvozené z daných pøírodních podmínek, na které mìla navazovat opatøení v krajinì z hlediska dalších funkcí území. Od druhé poloviny devadesátých let mohou vlastníci (pøípadnì uživatelé) zemìdìlských pozemkù žádat o pøidìlení dotací z veøejných prostøedkù na vybraná krajináøská opatøení. Utváøení ”land use” nejvýraznìji ovlivòují dotace na zalesnìní, zatravnìní, úpravy vodních tokù, obnovy rybníkù, management. Veøejné prostøedky na krajináøská opatøení plynou z nìkolika resortù, které urèují podmínky a kritéria pro jejich pøidìlení. K úèinnosti takových opatøení by výraznì prospìlo, kdyby jejich realizace naplòovala potøebnou koncepci úprav daného území. Nahodilá realizace, pøi celkovì malém rozsahu rozdìlených prostøedkù, nemùže pøispìt k úèinné ná-

PozemkovÈ ˙pravy

pravì ”poškozených” segmentù èi lokalit krajiny. Koncepèní pøístup ke krajinì obsahuje napøíklad øešení komplexních pozemkových úprav nebo by mohl obsahovat regulaèní plán krajiny ve smyslu schvalovaného stavebního zákona. Pøidìlení dotace by bylo podmínìno souladem se schválenou dokumentací. Na jedné stranì by krajinná opatøení byla v souladu s koncepcí úprav krajiny. Na druhé stranì by byl podpoøen význam pøíslušné dokumentace, která má prezentovat veøejný zájem v daném území. Otázky závìrem Zemìdìlství patøí mezi hlavní krajinotvorné faktory. Zemìdìlství má potenciál jak pro kladný, tak i záporný vliv na utváøení krajiny. Pøevážná èást kulturní krajiny kolem nás vznikla zemìdìlskou èinností, která udržuje její kulturní charakter již po staletí. Zemìdìlství v ÈR prochází výraznou zmìnou. V minulém století došlo v èeských zemích ke tøem zásadním zmìnám ve vlastnictví zemìdìlské pùdy (pøi vzniku Èeskoslovenska, v padesátých letech násilná kolektivizace a v devadesátých letech obnovení institutu vlastnictví) a to se nezbytnì promítá do utváøení krajiny. Jak se projeví tøetí zmìna, která není dosud dokonèena, v trendu vývoje „land use“ krajiny? K obživì obyvatel ÈR by postaèovalo 50–60% zemìdìlské pùdy ÈR. Pokud budou tržní zemìdìlci produkovat potraviny na polovinì ZPF, co se stane s druhou polovinou? Zastavìt, využít pro rekreaci, zalesnit èi jinak zmìnit její funkci? A kdo má, èi mùže, do toho „mluvit“? Územní plánování, komplexní pozemkové úpravy nebo bude zaveden nový institut krajinné plánování? V každém pøípadì je potøeba zajistit nadresortní „platformu“, na které by bylo možno formulovat „veøejný zájem“ v krajinì a zjistit co takto vymezený veøejný zájem bude spoleènost stát.. Zatím však postupnì sílí parciální pøístup øešící pøedevším „každodenní“ priority pøinášející resortu, obci èi kraji „politické body“. Atomizace projekèní složky, „ad hoc“ vznikající zpracovatelské skupiny bez dlouhodobìjší vazby na dané území, hlavní kritérium zisk èi snaha pokrýt alespoò náklady pøi podhodnocené nabídce také nepøispívá ke kvalitì projektového výstupu. Pøitom vlastnì neexistuje dostatek exaktních podkladù k reálnému posouzení pøedloženého øešení krajiny. Tøetí blok problémù pøedstavuje nedostateèný aplikovaný výzkum a jeho komplikované vazby na základní výzkum a na „krajináøskou“ praxi. Pøitom tato sféra by mìla pøinášet kritéria pro hodnocení navržených øešení a exaktní argumenty pro obhajobu skuteènì dlouhodobého a vyváženého zájmu spoleènosti v krajinì. ❑ ❑ ❑

Poznámky z tématickému zájezdu do Øecka ve dnech 28. 5. - 4. 6. 2006 Ing. AntonÌn Svoboda, tajemnÌk »MKP⁄ Z Ëeho jsme Ëerpali: n

n

n

n n

n

n

besedovali jsme s mÌstostarostou obce Leptokarie, starostou a agronomem obce Litochoro, vedoucÌm zemÏdÏlskÈho oddÏlenÌ prefektury a 2 specialisty tohoto oddÏlenÌ v okrese Kateriny, prefektem okresu Kateriny, docentem zemÏdÏlskÈ univerzity v Larisse, projektantem z·vlahov˝ch soustav v okrese Katerini navötÌvili jsme plant·û porost˘ kiwi v Litochoru a potravin·¯sk˝ z·vod na v˝robu masn˝ch v˝robk˘ (soukrom· firma) v Katerini vzhledem k desetidennÌ st·vce student˘ a uËitel˘ zemÏdÏlskÈ univerzity v Larisse jsme nemohli tuto univerzitu navötÌvit, p¯estoûe byla jiû dohodnuta n·vötÏva mlÈk·rny nebyla moûn· pro ˙dajn˝ z·kaz exkurzÌ rovnÏû n·vötÏvu nÏkterÈ soukromÈ farmy se nepoda¯ilo zajistit, nejsou na obdobn˝ z·jem zemÏdÏlc˘ z jin˝ch zemÌ zvyklÌ a majÌ obavy, ûe nemajÌ vzhledem k ˙rovni naöeho zemÏdÏlstvÌ co uk·zat v˝znamnÈ infornmace o ¯eckÈm zemÏdÏlstvÌ n·m poskytl Ing. Vasil Margaritopulos, kter˝ v »R studoval agronomii, a do roku 1990 zde ûil. Informace o ûivotÏ v ÿecku a jeho dÏjin·ch n·m poskytla naprosto perfektnÌm a ojedinÏl˝m zp˘sobem jeho manûelka Margareta, kter· v Leptokarii po roce 1990 zavedla ˙spÏönou cestovnÌ kancel·¯ p¯ev·ûnÏ pro Ëeskou klientelu (dnes je jejÌm majitelem jejich syn). projeli jsme zemÏdÏlskou oblastÌ obcÌ Leptokarie a Litochoro, podstatnou Ë·st Tes·lskÈ nÌûiny, zhlÈdli jsme porosty obilÌ, bavlnÌku, r˝ûe, kiwi, olivovnÌk˘

Co jsme si zaznamenali o ¯eckÈm zemÏdÏlstvÌ: n n

n

n

n

n

majÌ obdobnÈ ˙zemnÌ celky jako v »R (obce, okresy, kraje) majÌ obdobnÈ st·tnÌ z¯ÌzenÌ - ministerstva, kter· majÌ sv· oddÏlenÌ na okresech (prefektury), kterÈ ¯eöÌ ve svÈm rajÛnu vöechny problÈmy zemÏdÏlc˘ vËetnÏ dotacÌ a kontrol zemÏdÏlskÈ oddÏlenÌ prefektury na okrese Katerini m· cca 40 zamÏstnanc˘ - inûen˝r˘. V†okrese je cca 1200 farm·¯˘ s pr˘mÏrnou velikostÌ farmy 3,5 ha. neexistuje specielnÌ poradensk· Ëinnost, radu jim v administrativnÌch z·leûitostech poskytujÌ pracovnÌci prefektury, kte¯Ì pravidelnÏ kaûdÈho farm·¯e navötÏvujÌ ZemÏdÏlci se sdruûujÌ do druûstev, obdoby u n·s zn·m˝ch jako JZD 4. typu, tj. vytvo¯Ì vÏtöÌ hony, na kter˝ch pÏstujÌ jednu plodinu, spoleËnÏ hon obhospoda¯ujÌ a sklÌzÌ, produkci spoleËnÏ prodajÌ a o v˝sledek se dÏlÌ ZemÏdÏlci vytv·¯ejÌ takÈ odbytov· druûstva pro prodej svÈ produkce ñ vztahy k EU majÌ obdobnÈ jako u n·s. Na jednu stranu majÌ z·ruku dotacÌ, na stranÏ druhÈ jsou omezov·ni i ve v˝robÏ, kter· zde mÏla tradici ÑkvÛtyì - z·kladnÌm problÈmem zemÏdÏlc˘ v polnÌ v˝robÏ je dostatek vl·hy. MajÌ p¯Ìsn˝ reûim v hospoda¯enÌ s vodou. Mohou si z¯izovat vlastnÌ studnÏ, nebo vyuûÌvat zdroj˘ spravovan˝ch obcÌ. MajÌ promyölen˝ systÈm z·vlahovÈho hospod·¯stvÌ - poËet farm·¯˘ kaû-

20

n n

n n

n

n

n n

n n

doroËnÏ ub˝v·, p¯enech·vajÌ sv· pole k obdÏl·v·nÌ ˙spÏönÏjöÌm, sv· pole vÏtöinou prodajÌ bez dotacÌ nem˘ûe û·dn˝ zemÏdÏlec existovat funguje 5 cukrovar˘ (cca 5000 ha cukrovky), d¯Ìve byli ve v˝robÏ cukru sobÏstaËnÌ, dnes jiû ne majÌ jen 20 procent zemÏdÏlskÈ p˘dy do ÿecka se do r. 1990 dov·ûelo z »R cca 3000 ks traktor˘ ZETOR o v˝konu 60 aû 80 k za rok, dnes je to asi 300 kus˘ o sÌle cca 100 ks za rok p¯ipad· v pr˘mÏru asi 10 ha na jednu farmu, ale jen tam, kde jsou pole pod z·vlahou (v Tes·lskÈ nÌûinÏ je to asi 68 procent ploch, kde pÏstujÌ obiloviny, bavlnÌk, cukrovou ¯epu) tÏûkÈ stroje si nakupujÌ p¯es sv· druûstva (obilnÌ kombajny, sklÌûeËe cukrovky, tÏûkÈ traktory) ÿecko m· nadprodukci jen u bavlny dojnice v koncentraci nad 250 kus˘ povaûujÌ za velkov˝robu. TakovÈ kravÌny jsou rodinn˝m podnikem, smluvnÏ si zajiöùujÌ krmiva u farm·¯˘ do ûivoËiönÈ v˝roby jdou znaËnÈ dotace na ZemÏdÏlskou univerzitu p¯ijÌmajÌ roËnÏ okolo 150 student˘, jen m·lo jejich absolvent˘ je bez pr·ce. Ve velk˝ch kravÌnech musÌ b˝t vysokoökol·k.

SystÈm zemÏdÏlskÈho ökolstvÌ: n n n

n

UËebnÌ obor - jen jeden pro vöechny profese v zemÏdÏlstvÌ St¯ednÌ ökola ñ obecnÏ zemÏdÏlsk· s moûnostÌ specializace Vysok· ökola s obory: - mechanizace a meliorace - Rostlinn· v˝roba - éivoËiön· v˝roba Plat docenta na zemÏdÏlskÈ univerzitÏ ËinÌ 2000 EUR mÏsÌËnÏ

NÏkterÈ obecnÈ poznatky ze ûivota v souËasnÈm ÿecku V obchodech je povinnost d·vat stvrzenky o n·kupu, jinak je postih pro oba - prodejce i z·kaznÌka. DÏti bÏûnÏ pom·hajÌ sv˝m rodiˢm v pr·ci, zauËujÌ se (v restauraci n·s obsluhovali chlapci jejÌho majitele ve vÏku cca 10 a 12 let). Na lÈky si p¯ipl·cejÌ 20 % ceny. N·boûenstvÌ p¯evl·d· pravoslavnÈ. Za sluûby se cÌrkvi platÌ nemalÈ penÌze (svatba, k¯tiny, poh¯by). S p¯Ìchodem EURa doölo ke zdraûenÌ. V rekreaËnÌch oblastech, kterÈ jsme navötÌvili si s cenami nel·mou hlavu. P¯ev·ûn· Ë·st cen nabÌzen˝ch tovar˘ a sluûeb se zaokrouhluje pokud moûno na cel· EURa, nebo jejich poloviny, ÑbaùovskÈ ceny neexistujÌ. D˘chodci dost·vajÌ 13. a 14. d˘chod (k Velikonoc˘m, na dovolenou, k novÈmu roku). Po rodiËÌch dÏdÌ rodinn˝ d˘m jejich nejstaröÌ syn, musÌ se potom ale o svÈ rodiËe postarat v jejich st·¯Ì. P¯i souËasnÈm kurzu koruny k EURu je tam pro n·s (alespoÚ v rekreaËnÌch oblastech) pomÏrnÏ draho pivo 0,5 lt za 2 EURa, k·va ledov· (frapo) za 1,5 EURa. Velmi lpÌ na rodinnÈm ûivotÏ, rodiny se sch·zejÌ nÏkolikr·t do roka p¯i p¯Ìleûitosti n·boûensk˝ch sv·tk˘ a rodinn˝ch ud·lostech (svatba, k¯tiny, poh¯by). OvdovÏlÈ ûeny a ûeny ve vÏku nad 45 let, kter˝m zem¯el potomek, chodÌ neust·le v ËernÈm, jiû se nevd·vajÌ.

PozemkovÈ ˙pravy

n INFORMACE ñ ÑEkologickÈ mostyì n Za redakci zpracoval: Ing. Pavel Gallo Pøi zpracování Studií pozemkových úprav v souvislosti s dálnicemi nebo silnièními okruhy se setkáváme v projektové dokumentaci tìchto staveb s tzv. ekologickými mosty (ekodukty). Výrazný podíl tìchto ekoduktù obsahuje napø. Silnièní okruh kolem Prahy. V Silnièním obzoru è. 5/2006 je publikován èlánek Ing. Marka Foglara a Ing. Vladimíra Køístka, oba z ÈVUT fakulty stavební, na téma „Ekonomické aspekty výstavby ekologických mostù“. Z tohoto èlánku vyjímáme: Úvod Otázka vztahu zvìøe a liniových staveb, jako jsou silnice, dálnice a železnice, je v dnešní dobì stále aktuální a je jí ve vyspìlých zemích vìnováno stále více pozornosti. Jedním z možných øešení je výstavba ekoduktù, tzv. „zelených mostù“, jež umožòují bezpeèný pøechod zvìøe pøes, nebo pod komunikací. Zahranièní i domácí zkušenosti ukazují na nutnost výstavby ekoduktù zejména tam, kde plánovaná, èi již stojící dopravní trasa, podstatným zpùsobem ovlivòuje chránìné lokality, chránìné živoèichy, èi kde je, èi bude migrace zvìøe trvale ovlivnìna komunikací. K urèení lokality vhodné pro vybudování ekoduktu jsou nutná dlouhodobá pozorování, pøi nichž ekolog urèí typ migrující zvìøe a její migraèní potenciál a následnì doporuèí typ ekoduktu. Ekodukty nemusí být nutnì rozumìny jen speciálnì stavìné objekty. Ekoduktem rozumíme každou konstrukci, pøes kterou, nebo pod kterou, mùže zvìø jakýmkoliv zpùsobem migrovat. Pøi výstavbì nových mostù, stejnì tak jako pøi stavbì propustkù pro odvodnìní komunikace, by mìlo být pøihlédnuto k názorùm terénních pracovníkù státní ochrany pøírody (AOPAK) a mysliveckých spolkù, jež jsou schopni urèit migraèní zvyklosti zvìøe v dané lokalitì. Navržené mosty a propustky pak mohou kromì pøevádìní komunikací sloužit i migraci zvìøe. U navrhovaných konstrukcí je nutné posoudit jak vhodnost užitého technického øešení, tak i vhodnost úprav okolí z hlediska možností migrace zvìøe. Úpravami okolí již existujících mostù je možné zmírnit jejich neprùchodnost pro urèité druhy zvìøe. U každého navrhovaného øešení je nutné provést zhodnocení úèelnosti daného øešení, abychom se pøi výstavbì ekoduktù nepøehoupli od jednoho extrému, žádné ekodukty, k extrému opaènému, tj. výstavba ekoduktù na místech, kde není opodstatnìná. Velmi cenné zkušenosti je možné èerpat z výstavby ekoduktù v Evropì za posledních dvacet

let, kdy se ne vždy podaøilo zhodnotit prostøedky do výstavby ekoduktù investované. K výstavbì ekoduktu by tedy mìlo být vždy pøikroèeno až po dlouhodobých rozsáhlých pozorování migraèních zvyklostí zvìøe v dané lokalitì a prùchodnosti stávajících komunikací pro zvìø. Stavební a biologické aspekty realizace ekoduktù byly diskutovány již mnohokrát. Zámìrem tohoto pojednání proto není dále prohlubovat úroveò poznatkù o chování zvìøe, jejím výskytu, èi její kategorizaci z hlediska technického øešení migraèních profilù, ale snaha diskutovat ekonomickou stránku výstavby ekoduktù, poskytovat statistické a empirické údaje, k nimž by mìlo být pøihlédnuto v procesu rozhodování o umístìní ekoduktu na trase, pøípadnì o jeho realizaci. Takovýmito údaji jsou roèní škody zpùsobené srážkami vozidel se zvíøaty, hodnota a poèty zvìøe nejèastìji ohrožované kolizemi se zvíøaty, èi v neposlední øadì náklady na stavbu ekologických mostù podle jejich typu a konstrukèního systému, vztažené na jednotky délky, èi plochy. Tyto souhrnné statistiky není možné aplikovat na urèitou trasu bez pøedchozího sledování poètù srážek se zvíøaty v urèených podúsecích v prùbìhu nìkolika let.

EKODUKTY A NÁKLADY NA JEJICH VÝSTAVBU V dostupné literatuøe jsou ekodukty rozdìleny z hlediska možných pøechodù komunikací na podchody a nadchody. Podchody se dále èlení na propustky a mosty na silnici. Propustky rozeznáváme trubní a rámové, mosty na silnici mohou být víceúèelové, jež jsou urèeny jak pro pøevedení trasy komunikace pøes danou pøekážku, tak i pro migraci zvíøat, speciální, urèené pouze pro migraci zvíøat, èi velké, pøirozené, svými prostorovými parametry splòující podmínky pro migraci živoèichù. Nadchody mùžeme rozdìlit na mosty pøes silnici a tunely. Mosty pøes silnici dìlíme na víceúèelové, sloužící pro pøevedení polních a lesních cest pøes komunikaci a zároveò umožòující volnou migraci støednì velkých zvíøat, a na mosty speciální, jež jsou modifikací mostù víceúèelových, které umožòují migraci všech kategorií zvìøe. Tunely definujeme jako pøirozené tunely, komunikace je vedená tunelem, pøi splnìní minimální délky 50 m z definice tunelu a prostorového uspoøádání. Tunely pøedstavují pøi vedení biokoridoru pod úrovní komunikace nejlepší øešení. Pro úèel zjednodušené typizace je pøistoupeno k rozdìlení na tøi základní typy ekoduktù: n n n

propustky, mosty, a tunely.

Daným typùm ekoduktù pøísluší konstrukèní systémy, jímž se dají na základì údajù z projekèní a stavební praxe pøiøadit jednotkové ceny vztažené na jednotku délky (Kè/m´) èi jednotku plochy (Kè/m2), viz tabulka.

Tab. Jednotkové ceny pro daný typ ekoduktu a jeho konstrukèní systém Typ ekoduktu KonstrukËnÌ systÈm

PROPUSTKY

MOSTY

TUNELY

Cena

trubnÌ DN 1200

dÌlce+) 10 000KË/m¥ +2* 31 000 KË Ëelo

trubnÌ DN 1400

dÌlce+) 13 500 KË/m¥ +2* 40 000 KË Ëelo

trubnÌ DN 1600

dÌlce+) 16 500 KË/m¥ +2* 40 000 KË Ëelo

r·mov˝ 2000/2000

dÌlce+) 25 500 KË/m¥

r·movÈ do svÏtlosti 10 m

30-35 000 KË/m2

klenbovÈ-jednopolovÈ

25 000 KË/m2

klenbovÈ dvoupolovÈ

30 000 KË/m2

DeskovÈ jednopolovÈ do svÏtlosti 25 m

28-33 000 KË/m2

Tr·movÈ dvou - a vÌcepolovÈ do svÏtlosti polÌ 30m++)

26-32 000 KË/m2

ekologick˝ tunel p¯es Ëty¯pruhovou komunikaci

45 000 KË/m2

21

PozemkovÈ ˙pravy

Zatímco u mostù a tunelù je údaj Kè/m2 pro porovnání vcelku odpovídající, mùže se mìnit podle typu a nároènosti založení, nároènosti technologie výstavby apod., v pøípadì propustkù je zavádìjící uvádìt celkovou cenu na l m´. Dùvodem je velká cena èel propustkù, jež by rozpoèítaná na l m´propustku výraznì pomìrovì prodražovala propustky pod bìžnými silnicemi oproti propustkùm pod komunikacemi dálnièního typu. Jednotkové ceny uvedené v Tab. Zahrnují pouze náklady na stavbu tìchto objektù. Do nákladù na umístìní ekoduktu do trasy je nutné pøipoèíst náklady na projekt objektu aj., v neposlední øadì také náklady na oplocení zabraòující zvìøi ve vstupu na vozovku a zároveò jí k ekoduktu navádìjící (cca 200 Kè na m2). Pøi rozsáhlých lesních úsecích mohou tyto náklady násobnì pøesáhnout náklady na ekodukty samotné. Považujeme za vhodné na tuto problematiku upozornit, nebo projektant pozemkových úprav by mìl znát širší vazby vztahující se k øešení krajiny. Umístìní ekologických mostù je tøeba pøi øešení pozemkových úprav navázat pøedevším na umístìní biokoridorù. To je v nìkterých pøípadech komplikované již vzhledem k tomu, že Generel USES byl èasto zpracován døíve než projektová dokumentace výše uvedených staveb a ekologické mosty se navrhují, mimo jiné, v místech, které jsou pro tyto stavby z hlediska stavebního a ekonomického nejvýhodnìjší. Setkali jsme se napø. s tím, že navržený ekologický most byl napojen na zmìnìnou trasu biokoridoru (zmìna provedena v projektu silnièní stavby) avšak pouze z jedné strany silnièní stavby, na druhé stranì ekologický most konèil v polní trati. Doporuèujeme, aby této problematice byla vìnována patøièná pozornost, nebo jakékoli silnièní stavby a jejich objekty jsou finanènì nároèné. Vzhledem k tomu, že navazující investice silnièních staveb jsou hrazeny státem, je tøeba jejich ekonomiku dùkladnì zvažovat a posuzovat v souvislosti s celkovým øešením krajiny. ❑ ❑ ❑

PR¡ VNÕ INFORMACE PR¡VNÕ n Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 148/2006 Sb., publikovanÈ dne 21. dubna 2006 v Ë·stce 51 SbÌrky, o ochranÏ zdravÌ p¯ed nep¯Ìzniv˝mi ˙Ëinky hluku a vibracÌ. Na¯ÌzenÌ nabylo ˙Ëinnosti dne 1. Ëervna 2006. n Vyhl·öka Ë. 65/2006 Sb., publikovan· dne 10. b¯ezna 2006 v Ë·stce 27 SbÌrky, kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ministerstva pr˘myslu a obchodu Ë. 354/2002 Sb., kterou se stanovÌ mϯidla povinnÈmu ovϯov·nÌ a mϯidla podlÈhajÌcÌ schv·lenÌ typu. Vyhl·öka nabyla ˙Ëinnosti dne 2. dubna 2006.

Století studijního oboru pozemkových úprav (K 140. výroèí narození J. Petøíka) Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., JU Èeské Budìjovice, zemìdìlská fakulta, katedra pozemkových úprav

Josef Petøík, profesor pražské Èeské vysoké školy technické (ÈVŠT), oddìlil a osamostatnil právì pøed 100 lety, tedy roku 1906, ze svých pøednášek geodézie problematiku agrárních operací s výklady o scelování pozemkù, jako reakci na vzrùstající potøeby rozvoje zemìdìlství. Stal se zakladatelem a prùkopníkem studijního oboru pozemkových úprav, který je dnes v rùzné míøe nedílnou souèástí specializované výuky na zemìdìlských fakultách a na geodetických oborech stavebních fakult èeských vysokých škol. K prvnímu dobrovolnému scelení pozemkù na území dnešní ÈR však došlo už roku 1858 v Záhlinicích v kromìøížském okrese. Tehdy ministerstvo vnitra schválilo projekt tamìjšího rodáka, ètvrtláníka a pozdìjšího rychtáøe Františka Skopalíka (1832-1891), jehož realizací poèet parcel poklesl až o 60% parcel a dopravní vzdálenosti se zkrátily na polovinu. Již do roku 1883 bylo scelování provedeno v dalších 16 obcích. S využitím [5] pøipomeòme krátce osobnost J. Petøíka, vynikajícího a zasloužilého odborníka a pedagoga. Josef Petøík se narodil 22. 3. 1866 v Praze. Obsáhlé biografické a bibliografické informace uvádí napø. èlánky [1], [2], [3] vydané pøi pøíležitosti jeho životních jubileí. Podrobné hodnocení zejména vzdìlávacího pùsobení pøedstavuje práce [4]. Ve svém rodišti roku 1884 maturoval na èeské reálce v Jeèné ulici a o šest let pozdìji ukonèil II. státní zkouškou studia na stavebním odboru (fakultì) ÈVŠT. V následujících 15 letech prošel bohatou praxí, v níž se stále více pøiklánìl k zemìmìøictví. Krátce pùsobil v oddìlení železných konstrukcí Ringhofferovy továrny, v Sobotínské mostárnì, absolvoval vojenskou jednoroèní službu a roku 1891/2 se pod vedením prof. Františka Müllera, u nìjž byl na ÈVŠT krátce asistentem, zúèastnil mapování mìsta Písku, v kterém byla poprvé na našem území použita polygonová metoda. Další dva roky vyhotovoval s pozdìjším známým profesorem Františkem Novotným polohopisné plány Roudnice, Kostelce n. O. a Loun. Roku 1893 složil autorizaèní zemìmìøickou zkoušku, roku 1895 autorizaèní zkoušku stavebních inženýrù. Poèátkem toho roku byl stavbyvedoucím horské silnice v rakouských Korutanech, odkud pøešel do stavebního úøadu slovinské Lublanì, postižené krátce pøedtím zemìtøesením. Navrhl a zamìøil mìstskou trigonometrickou a polygonovou sí. Další cenné zkušenosti získal na vodohospodáøských stavbách u známé èeské firmy Lanna a u fy. Vering - Hamburg ve Vídni. Byl sekèním inženýrem v Kanceláøi pro projektování vltavsko-dunajského prùplavu a v letech 1899 - 1905 zamìstnancem Kanceláøe pro kanalizování øek Vltavy a Labe. V tìchto funkcích provedl rozsáhlá nivelaèní a tachymetrická mìøení v úseku Èeské Budìjovice - Velenice a mìøení pro výstavbu zdymadel v úseku Mìlník - Roudnice. 22

Po odchodu prof. Josefa Lièky na èeskou techniku v Brnì se od školního roku 1900/1 stal suplentem pøednášek základní geodézie a katastru na dvouletém zemìmìøickém bìhu ÈVŠT v Praze, zavedeného od roku 1896/7 na 5 vysokých školách habsburského mocnáøství. Roku 1904 se habilitoval pro „mìøení katastrální, jeho technický vývoj a evidence“ na podkladì práce o užití metody nejmenších ètvercù pøi výpoètu nivelací z roku 1902. Stal se pøednostou novì zøízeného Ústavu praktické geometrie (tj. geodézie), na kterém vyrùstali mnozí naši pøední odborníci (napø. J. Potužák, J. Ryšavý). Roku 1905 byl jmenován mimoøádným a roku 1910 øádným profesorem. V té dobì byl - spolu s F. Fialou zahranièním èlenem francouzského prestižního èasopisu Journal des Geométres - Experts. K pøedním zásluhám prof. Petøíka patøí úsilí o povznesení, zrovnoprávnìní a rozšíøení zemìmìøického studia, které tehdy bylo orientováno jen na potøeby katastrální mìøické evidenèní služby. Kromì v úvodu zmínìného osamostatnìní pøednášek pozemkových úprav roku 1911 vyèlenil partie o upravovacích a zastavovacích plánech a o 3 roky pozdìji zavedl semináø praktické geodézie, zamìøený pøedevším na poètáøství. Podle svìdectví souèasníkù vìnoval pozornost pøedevším zavádìní metody nejmenších ètvercù, novým èíselným metodám urèování polohy bodù a vedle dalších odborníkù (napø. prof. F. Novotného) tvorbì jednoznaèného èeského geodetického názvosloví, vèetnì názvosloví vojenského. Od roku 1909 byl pøedsedou komise pro státní zemìmìøické zkoušky. Pro všechny jím pøednášené discipliny byly postupnì k dispozici v opakovaných vydáních vycházející litografované nebo tištìné podklady, velmi oblíbené mezi studenty i techniky. Tím a svou ostatní

PozemkovÈ ˙pravy

èinností cílevìdomì pøipravoval rozšíøení zemìmìøického studia na šestisemestrové, ke kterému došlo až zákonem è. 115/ 1927 Sb. Toto studium také umožnilo užší zapojení do mezinárodní spolupráce a obhajoby doktorátù a habilitací. Za své pedagogické zásluhy, vìdeckou èinnost a pro organizaèní schopnosti byl prof. Petøík zvolen pro akademický rok 1926/7 rektorem Èeského vysokého uèení technického (ÈVUT, nástupce ÈVŠT), když pøedtím vícekrát zastával funkci dìkana (obecného odboru 1911/2, pozemního stavitelství 1912/3, kulturního inženýrství 1914/5, strojního a elektrotechnického 1916/7, zemìdìlského odboru 1918/9, Vysoké školy speciálních nauk ÈVUT v letech 1921/2 a 1923/ 4). Ve veškeré èinnosti se snažil o posílení pozic všech technických vìd a o odstranìní nebo alespoò zmírnìní nìkterých nedorozumìní mezi nimi. V roce 1927 byl francouzskou vládou dekorován Palmovým øádem Akademie vìd a roku 1936 byl jmenován rytíøem Èestné legie. Roku 1935 mu ÈVUT vzdalo nejvyšší poctu udìlením èestného doktorátu vìd. Prof. J. Petøík pøi všech tìchto povinnostech neúnavnì odbornì pracoval a aktivnì se úèastnil domácího i zahranièního vìdeckého a spolkového života a to již od úrovnì studentských spolkù, kam byl èasto zván. Pøísloveèné bylo jeho heslo: „Pomohu, kde mohu.“ Obsáhlá publikaèní èinnost kromì množství prací z oblasti geodézie, stavební geodézie, fotogrammetrie, katastru a pozemkových úprav zahrnuje vedle biografií i zhruba 50 prací z dìjin zemìmìøictví, které byly jeho osobní zálibou. Práce byly tištìny v øadì domácích (tj. rakouských a èeskoslovenských) i zahranièních periodik, z nichž jmenujme napø. Zemìmìøièský vìstník a Technický obzor, jehož byl v letech 1904-7 technickým a do roku 1913 odborným redaktorem. Pro ilustraci jeho nesmírné pracovní aktivity uveïme výèet nejdùležitìjších funkcí. Roku 1912 byl zvolen 1. pøedsedou novì založeného Spolku èeských (pozdìji: ès.) zemìmìøièù; ve funkci setrval do roku 1933, ale nadále byl èestným pøedsedou. Roku 1927 se stal po pøedchozím èlenství ve vìdecké radì pøedsedou Masarykovy akademie práce (MAP). V roce 1928 byl jmenován kurátorem pøíruèní knihovny ÈVUT, poradcem pro otázky úpravy zemìmìøického studia pøi ministerstvu financí a mimoøádným èlenem Patentního úøadu, v nìmž byl od roku 1933 na podkladì jmenování prezidentem republiky odbornì-technickým èlenem. V roce 1930 byl zvolen prvním pøedsedou novì založené Ès. fotogrammetrické spoleènosti, místopøedsedou Mezinárodní federace zemìmìøièù (FIG) a èlenem výboru Mezinárodní fotogrammetrické spoleènosti. V následujícím roce se stal pøedsedou Národní-

ho komitétu geodetického a geofyzikálního (do 1934), prvním pøedsedou novì založeného Svazu spolkù ès. zemìmìøických inženýrù a èlenem Mezinárodního výboru pro dìjiny vìd v Praze. Kromì tìchto a dalších funkcí, napø. v kartografické komisi Èeské akademie, ve Sboru pro sociální péèi o vysokoškolské stu-

dentstvo, v technické sekci Svazu ès. mìst, byl aktivním organizátorem a cvièencem Sokola. Profesor Josef Petøík odešel na odpoèinek 30. 9. 1936. V letech 1938 - 1941 však ještì zastával funkci generálního tajemníka zmínìné MAP. Zemøel 16. 5. 1944 v Praze a byl pohøben na Olšanech.

Literatura [1] Rš.: Šedesátiny prof. Petøíka. Zemìmìøièský vìstník, 14, 1926, è. 3, s. 33-34. [2] Fiala, F.: Sedmdesát let profesora Ing. Dr.h.c. Josefa Petøíka. Zem. vìstník, 24, 1936, è. 3-4, s. 33-38. [3] Prof. Ing. Dr. techn.h.c. Josef Petøík sedmdesátníkem. Technický obzor, 1936, s. 191-192. [4] Potužák, J. - Pudr, J.: Organizátor a budovatel novodobého èeskoslovenského zemìmìøièství. Praha, Acta polytechnica, V1, 1, 1969, s.137-152. [5] Hánek, P.: Geodet Josef Petøík (1866-1944). Sborník Z dìjin geodézie a kartografie 9. Praha, NTM Praha 1997, s. 49-52.

Fotografie k èlánku „Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka“ str. 12

PovodÌ »ernovickÈho potoka na T·borsku. RybnÌk Vols.

Povodí Èernovického potoka, Štìdrý rybník u Budislavi 23

PozemkovÈ ˙pravy

JubilejnÌ 15. mezin·rodnÌ konference pozemkov˝ch ˙prav v Jest¯·bÌ na LipnÏ DokonËenÌ Ing. Zdenìk Burian, místopøedseda Èeskomoravské komory pozemkových úprav V 55. Èísle Pozemkových úprav bylo pøislíbeno pøipomenutí hlavního obsahu zahranièních exkurzí mezinárodních konferencí za uplynulých 15 let. Uvádím proto jejich jednotlivé roèníky v chronologickém poøadí. Øíjen 1991 a 1992 První dva roky vzhledem k pozdnímu roènímu období vedl zájezd Ing. Janda sám (2 autobusy) do sousedního Rakouska. Zde pøímo v krajinì byl demonstrován rozdíl zpùsobu hospodaøení oproti ÈR, využívání turismu pøi jednotlivých zemìdìlských hospodáøstvích, kvìtinová výzdoba a úpravnost rakouských vesnic v okolí hranic s ÈR. Závìrem byla vždy provedena pochùzka nìkterým pøíhranièním historickým mìstem, napø. Freyungem.

ré podmínky i závidí a byla prezentována upøímná snaha po navázání pøátelství obou státù. Všichni úèastníci konference dostali od místních pøedstavitelù desky s publikacemi a malé dárky na památku. Krásné bylo, když po ukonèení setkání a srdeèném rozlouèení se páni radní omluvili, pøevlékli se do pracovního a jeli pracovat na svá hospodáøství. Díky pøíspìvku vlády Horního Rakouska, vyjednaného panem Mayerhoferem, dostali úèastníci ještì opulentní obìd dle vlastního výbìru. Následovala prohlídla golfového høištì v Ulrichsbergu, které bylo navrženo a vyèlenìno v rámci pozemkové úpravy. Toto høištì je nejvìtší v Rakousku, jezdi tam i ze zahranièí a celkovì je velkým finanèním pøínosem pro místní obyvatele a vlastníky pùdy.

9. 10. 1993 Na pozvání pana Ruprichta a s pomocí pana Janoucha Ing. Burian a Ing. Svoboda pøímo na místì dohodli a absolvovali zkušební trasu exkurze. Popis exkurze byl pøedem otištìn v záøijovém èísle „Pozemkových úprav“ z r. 1993. Exkuze se konala v kraji Fray-Greifenu v oblasti Bavorského lesa v obcích Greinet, Reheberg a Früholz cca 25 km od hranic se Strážným. V obcích byly realizovány pozemkové úpravy. Vidìli jsme jaký rozkvìt pozemkové úpravy obcím pøinesly. Zvláštì Greinet se z ospalého hnízda zmìnil v turisticky vyhledávanou oblast s potøebnými službami. Ukázali nám jak ruší meze (kamení do zemì jako v ÈR), finanèní vyrovnání pøi smìnách, úpravu cest, silnic, návsí, fasád domù a jak dotacemi motivují obèany k dodržování zámìru svobodná volba bez dotací). Celkovou úpravu øídí pozemkový úøad, který také hospodaøí s finanèním fondem, do kterého pøispívají všechny dotèené resorty (silnice, obce, telekomunikace, ochranáøi, církev a další). Poèasí bylo krásné, vynikající obìd ve stylové restauraci vè. Nápojù byl poskytnut péèí Bavorské vlády zásluhou pana Rauprichta a spoleèná beseda v restauraci dokreslila všeobecnou spokojenost se získanými poznatky. Na památku pozemkové úpravy zde postavili žulový pomník s daty realizace, uvedenými na bronzové desce.

27. 9. 1995 Náhradnì za odvolanou exkurzi do Rakouska (zøejmì v dùsledku ochladnutí mezivládních vztahù), zaøídil operativnì exkurzi do Bavorska pan Raupricht. Navštívili jsme právì ukonèenou pozemkovou úpravu v Marchestreu v kraji Freyung-Greifenau. Vidìli jsme ukázku pracného scelování pozemkù jednotlivých zemìdìlcù ve vìtší celky. Dokladovali nám postup trpìlivého projednání smìn z dùvodù dosažení souhlasu úèastníkù úpravy. Zdùrazòovali nám nutnost vykoupení každé volné pùdy státem, aby bylo dost pozemkù pro výmìnu, pro výstavbu cest a vodoteèí, pro zakládání biotopù. Prohlédli jsme si hospodáøství a pozemky dvou vìtších zemìdìlcù, diskutovali s nimi o pøínosu pozemkové úpravy pro jejich hospodaøení, pro krajinu a obec celkem. I zde byl postaven pomník pozemkové úpravì – velký køíž ze tøí kusù lomového kamene s pamìtní deskou. Na závìr byl spoleèný obìd, hrazený z prostøedkù Bavorské vlády. 25. 9. 1996 Exkurze smìøovala do Horního Rakouska. – oblasti tzv. Mühlviertel. Byli jsme v okolí mìsta Freistadtu, v obcích St. Oswald, Weitersfelden, Lasberg, Kefermarkt, Markersdorf. Mimo mìsta Freistadtu se jedná o pomìrnì zapomenutý a spíše chudý kraj, který se vlastní pílí a snažením usiluje dostat do euroregionu. Ochraòují se zde stavební památky venkova, rozvíjí se tradièní øemesla (øezník, truhláø, kováø, tkadlec, chov ovcí a následnì speciální výrobky z ovèí vlny atd.). Pracuje se na propagaci kraje, ve Weitersfeldenu postavili dùm, kde vystavují, pøedvádìjí a prodávají vlastní øemeslnické výrobky a poskytují pohoštìní z domácích zdrojù. Pozemkové úpravy jim pomáhají scelením pozemkù a jejich zpøístupnìním zlevòovat zemìdìlskou výrobu. V novém kulturním domì ve Weitersfeldenu nás pøivítala obec, se starostou a radními, zástupcem Raiffeisenbank, která vhodnými úvìry pomáhá rozvoji celé oblasti. Za pøispìní této banky nám hostitelé pøipravili banket a místní ženy v krojích nás obsluhovaly. Setkání vyznìlo jako hold vzájemného pøátelství obou státù. Za úèastníky promluvili a podìkovali Ing. Burian a øeditel Ing. Jelen, obìtavì tlumoèil jako vždy dipl. Ing. Janouch. Celou exkurzi vèetnì pohoštìní domluvil a s peèlivostí sobì vlastní pøipravil pan Mayerhofer, který také doplnil exkurzi a návštìvu sakrálních staveb – památných kostelù vèetnì prùvodcovského výkladu. Všichni úèastníci exkurze si pøi louèení stiskli ruce s místními zastupiteli a hostiteli a obdrželi dárky z místní produkce.

27. 5. 1994 Opakování exkurze z r. 1993 v rámci jarního opakování konference. Navíc jsme poznali práci místního sboru pro pozemkové úpravy. Systém budování komunikací, kdy po odvodnìní jsou položeny dva pruhy speciálnì tvarovaných a zdrsnìlých prefabrikátù se pozdìji ujal i u nás. Používání „propustných betonù“ pøi úpravì výjezdù z obcí, úpravy návsí, výmìny nevhodných døevin za místnì typické, dotažení pozemkové úpravy až do støedu obce a tisk barevných propagaèních publikací o pozemkových úpravách, zdarma dostupných v informaèním støedisku, jakož i ukázky úspìšnì øešených pozemkových úprav byly pro nás silnì inspirující. 5. 10. 1994 Exkurze byla jako obvykle tøetí den konference. Zajistil ji pan Mayerhofer do Horního Rakouska, okolí mìsta Rohrbach, v obcích Schlagl, Algen, Ulrichberg. Vidìli jsme ukázky vynikajících a s citem øešených pozemkových úprav. Pan Mayerhofer zdùraznil, že na rozdíl od Bavorska nemá Rakousko dost financí, aby mohl stát platit zemìdìlcùm ušlý zisk za pùdu nechanou ladem a ekosystémy. Smìny proto musí být vyøešeny za všechny pozemky, které jdou do úpravy. Mezi prohlídkou jednotlivých pozemkových úprav jsme byli pøivítáni na mìstské radnici. Na panelech byly vystaveny projekty jednotlivých pozemkových úprav. Pøivítal nás starosta mìsta a radní, za èeskou stranu promluvil Ing. Burian a øeditel Ing. Jelen. Bylo pøipraveno bohaté pohoštìní, páni radní sami èepovali pivo z místního pivovaru a roznášeli obèerstvení. Bìhem toho probìhla pøátelská diskuse, výmìna názorù a zkušeností. Z rakouské strany byl prezentován názor, že bude z dùvodù velké konkurence i u nich nutné zvažovat zvìtšení výmìry jednotlivých hospodáøství, spojení pozemkù ve vìtší celky a spolupráci zemìdìlcù nìjakou formou družstevnictví. Byl patrný velký zájem zemìdìlcù a obèanù o pozemkové úpravy. Navrhli jsme jim jako vtip, že jim ve zvìtšování pozemkù poskytneme svoje zkušenosti. Z jejich strany zaznìlo, že nám nìkte-

17. 9. 1997 Exkurzi do Bavorska zajistil opìt pan Raupricht jako rozlouèení s naší vzájemnou spoluprací, protože odchází na jinou funkci. Pøivedl svého nástupce, Ing. J. Hierera, který pøislíbil pokraèovat ve vzájemných odborných stycích. Exkurze smìøovala do míst, která jsme vidìli v roce 1993 – Greinet, Fürholz, Rehberg. Vidìli jsme, jak vypadá po nìkolika letech již zcela dokonèená pozemková úprava vèetnì úpravy návsí. Opravené kašny, novì vysázené døeviny v místì historicky obvyklém, úprava potùèkù, kamenem vydláždìné cestièky v trávnících, architektonicky upravené støechy kryté šindelem èi kùrkovou krytinou, štípaným døe-

24

PozemkovÈ ˙pravy vem obložení selské usedlosti, upravené historické domy s novým posláním (pošta, informaèní støedisko apod.). Pouze dùm, o jehož koneèné úpravì s pozemkovým úøadem 10 let diskutují památkáøi zatím chátrá a je na spadnutí. Vidìli jsme, jak vypadá pruhové cesty po letech provozu, vodoteèe vrácené po vytrhání betonových koryt do pøírodního stavu, jak vypadají scelené pozemky po nìkolika letech hospodaøení, jak vypadají plochy ponechané matce pøírodì bez obhospodaøování. Také hamounství, kdy nejlépe, scelený pozemek prodal vlastník na fotbalové høištì. Vidìli jsme ukázku budování kanalizace a vodovodu v rozptýlené zástavbì, úsporné koøenové èistièky odpadních vod spojené s chovem ryb, lokalizované podle návrhy pozemkové úpravy. Tímto územím nás provedl starosta obce. Pan Raupricht se spolupracovníky nám ukázal v terénu døívìjší zpùsob provádìní pozemkových úprav (cca pøed 5ti lety), kdy byly rozšíøeny kamenité meze a pozemky spojeny v relativnì velké celky ke spokojenosti zemìdìlcù a ve prospìch ekonomiky hospodaøení. Pro ochranu pøírody byla ponechána vhodná místa ozelenìní. Naproti leží jiná lokalita, kdy souèasná vláda na nátlak „zelených“ (jak se nazývají) takovýto postup nepovoluje. Prosazuje se zachování mezí a úzkých políèek. Zemìdìlci nestaèí ekonomicky pro velké náklady levnìjší konkurenci, ponechávají pole ladem. Dojíždìjí radìji za prací do 50 km vzdáleného Pasova, opouštìjí obce, které pustnou. Èeká se na vyøešení rozporù, ale èasem nebude již co øešit. Fantasticky krásné poèasí umožòovalo vše v klidu prohlédnout. Výborná nálada byla umocnìna obìdem a odpoèinkem v již známé stylové restauraci v Greinetu. Obìd byl zaøazen uprostøed jednotlivých exkurzí a prostøednictvím pana Rauprichta byla hostitelem opìt Bavorská vláda. Exkurze se natolik líbila, že dalo organizátorùm práci pøinutit úèastníky k nástupu do ètyø autobusù a zavelet koneènì k odjezdu, protože všechny nás èekala ještì cesta z Jestøabí domù.

zemkové úpravy se scelením pozemkù, výstavbu komunikací, silnièním obchvatem mìst, jednak pozemkové úpravy s protipovodòovými a protierozními úpravami. Všechny mají prvky ochrany pøírody, obnovy obcí, je zde i výstavba skanzenù. Rozdìlili jsme se na dvì skupiny po dvou autobusech, provázeli nás spolupracovníci p. Mayerhofera z Pozemkového úøadu v Linci. Všichni obyvatelé øeèených obcí a okolních obcí si velice cení pozemkových úprav, které umožnily smìnou pozemkù vyèlenit místo pro silnièní obchvat – „Dunajskou pobøežní silnici“ a pro výstavbu prùmyslovou, obèanskou a pro výstavbu centra škol. Pozemkové úpravy tedy zajistily dopravní klid v obcích, èistotu životního prostøedí, rozvoj obcí novými pracovními pøíležitostmi a získáním centra školství pro 2500 žákù – tedy další pracovní pøíležitosti. Rovnìž protipovodòová a protierozní opatøení zbavila obce nebezpeèí velké vody, zvýšily se možnosti vodních sportù (jachting, koupalištì), obce zkrásnìly, zvýšil se turismus. Pøedem zajištìný obìd jsme si sice platili, ale odpoledne v podhradí hradu Klam v zahradì mìstského pivovaru pro nás mìsto spolu s Raiffeisenbank uspoøádalo pohoštìní a besedu. Pøivítal nás majitel hradu, pan Klam-Martinic (hlásil se k dìdictví v Èechách), starosta mìsta, zástupce banky, místní radní a jejich manželky. Na pøivítání odpovìdìl øeditel ÚPÚ Ing. Jelen a Ing. Z. Burian. Jevištì bylo vyzdobeno vlajkami obou státù, zemskými a mìstskými, byla zde instalována výstava projektù realizovaných pozemkových úprav. Rozdali jsme dárky z broušeného køišálu a besedovali jsme. Dámy roznášely bohaté pohoštìní, èepovaly se všechny druhy místního piva a jiné nápoje. Po velice slunném a horkém dni bylo posezení pod letitými stromy velice pøíjemné, hostitelé pozorní. Až témìø v 19 hodin se nám podaøilo pøíjemné besedování nucenì ukonèit, abychom stihli ještì alespoò èást veèerního programu. Za úspìšnou exkurzí stál opìt obìtavý pan Mayerhofer, který vše zaøídil a vyjednal.

15. 9. 1998 Exkurze byla tentokrát na návrh pana Hierera posunuta na druhý den konference, aby nebylo nutné ji krátit z dùvodu odjezdu úèastníkù domù. Exkurze byla tedy opìt v Bavorsku v oblasti s intenzivnì provozovaným zemìdìlstvím. Ing. Burian a Ing. Svoboda si s panem Hiererem peèlivì pøipravenou trasu v pøedstihu konference prohlédli 7. 7. 1998 (mimochodem ten den byl nejteplejší v celém roce). Jedná se o oblast kolem mìsta Bogen – cca 160 km od hranic s ÈR. Byly pøipraveny ukázky scelení pozemkù do záhumenních hospodáøství, výstavby vše propojujících zemìdìlských cest, vyèlenìní pozemkù pro prùmyslovou, živnostenskou a obèanskou výstavbu. Vidìli jsme protierozní opatøení, zadržení povrchových vod pro další potøebu a jejich jednoduché a nenákladné èištìní. Dokladovali nám ukázku schválení pozemkové úpravy vìtšinou vlastníkù (u nás to nyní bude problém) a nedobré dùsledky pro ty, kdo úpravu bojkotují (ekonomicky znaènì tratí a musí úpravu zbyteènì vynaloženou hradit). Nezajištìností pozemkù pro prùmyslový závod vinou dvou vlastníkù pozemkù tratí i všichni obèané na možnostech získání zamìstnání. Prohlédli jsme si také krásný kostel, kam procesí vìøících nosila svíèky až 8 m dlouhé. Velmi peèlivì pøipravenou exkurzi kazilo deštivé poèasí. Prùbìžnì poskytované obèerstvení bylo završeno vynikajícím obìdem, kdy si každý jídlo mohl vybrat sám. Obìd byl ve velmi pìkné restauraci „Krásný výhled“ nad Bogenem a s vyhlídkou na øeku a pøístav dole. Na naši chválu dobrého jídla odpovìdìl majitel, že mají èeskou kuchaøku. Odpoledne jsme navštívili kulturní støedisko v Oberalteich v bývalém klášteøe, kde nás pøivítal starosta pan E. Eckl, za pøivítání podìkoval Ing. Burian, promluvil i Ing. Kaulich. Pozemková úprava zde má nauènou stezku døevin, postavenou kaplièku s krásným rozhledem na upravené území a pøipomíná ji umìlecky ztvárnìný pomník. Bìhem exkurze jsme byli hosty Bavorské vlády prostøednictvím Pozemkového úøadu v Landau ad. Isar.

12. 9. 2000 Exkurzi do Bavorska zajišoval opìt pan Dipl, Ing. Hierer. Cílem byla pozemková úprava pro obec Ringelai v okrese Freyung-Greifenau. Exkurze byla panem Hiererem perfektnì pøipravena, každý úèastník dostal èesky psané materiály, popis lokalit a podrobný program exkurze s èasovým harmonogramem, zpracovaným pro každý ze ètyø autobusù zvl᚝. Po celou dobu exkurze jsme byli hosty Bavorské vlády. Obec Ringelai má 10 èástí (sídel èi osad). Pøivítal nás pan starosta Lankl, zástupci pøedstavenstva obce, pøedsedkynì spoleèenství pro pozemkovou úpravu (sboru zástupcù), projektanti z Pozemkového úøadu v Landau a. d. Isar. Po podávané svaèinì na uvítání nám uvedení zastupitelé podali úvodní výklad. Pan starosta je schopný a výøeèný mladý muž, pøedsedkynì spoleèenství paní Schmalhoferová je pùvabná mladá dáma, která má jistì znalosti i pøedpoklady pro pøesvìdèování vlastníkù k souhlasu s pozemkovou úpravou. Na návsi jsme byli ještì seznámeni s opatøeními pro obnovu obce. Pozemková úprava byla zapoèata v r. 1990 naøízením o obnovì Ringelai – pro jejich 5 èástí. Byl vybrán projektant, ten vypracoval spolu se spoleèenstvím vlastníkù návrh plánu obnovy a pozemkové úpravy. V r. 1993 byla projekèní oblast rozšíøena na všech 10 èástí obce (je to zøejmì otázka získání vìtšího státního pøíspìvku) a v r. 1995 byla rozšíøena na celý katastr, tj. 16,39 ha. Na obnovu vesnice poèítá s 5,7 miliony tehdejších DM, na samotnou pozemkovou úpravu pak 1,1 mil. DM. Na památku pozemkové úpravy je na návsi Ringelai postaven vkusný kamenný pomník. Zajímavá je pøi nás i koncentrace zemìdìlské výroby. V samotném Ringelai, který býval døíve zemìdìlskou obcí, hospodaøí nyní dva výkonní zemìdìlci. Osádky autobusù postupnì shlédli pozemkovou úpravu v terénu, okružní objížïku obce Ringelai s opatøeními obnovy vesnice, novostavbu kulturního domu v Poxreutu, pøestavbu staré usedlosti ve Waschingu na obecní dùm, „Bylinkový dvorec“ s hospodou a prodejem vlastních produktù, opatøení obnovy vesnice v Lichtenau a ve Wambergu a jako oživení muzeum èarodìjnic. Jako naprostou zvláštnost jsme si prohlédli obnovu keltské vesnice v Gabretì Lichtenau. Zde na objeveném starém keltském sídle se z penìz EU staví keltské domy, obnovuje se zpùsob tehdejšího hospodaøení, pracuje se køížením na zavedení chodu „keltského konì“. Mùžeme srovnávat se skanzenem MODRÁ u Uh. Hradištì. Na stavbì pracují pendleøi z Evropy

14. 9. 1999 Exkurze do Horního Rakouska, do území zvaného Machland, v okolí mìsta Perg. Navštívili jsme ètyøi pozemkové úpravy v obcích Perg, Ober/Wargram, Zeitling, Naar, Schwetburg, Auhof, Arbing, Mitterkirchen. Shlédli jsme jednak klasické po-

25

PozemkovÈ ˙pravy brat co chtìl, vèetnì nápojù. Následnì nám architekt vysvìtlil návrh plánu výstavby námìstí, zmìny ve využívání nìkterých staveb jejich rekonstrukcí (napø. domu požárníkù). Prošli jsme se po námìstí a upravovaných vozovkách. Zužují zde komunikace, zøizují parkovištì na okraji mìsta, asfalt nahrazují žulovou dlažbou. Úèelem je snížit nenásilnì rychlost aut v obci, pøimìt øidièe, aby radìji jezdili po obchvatu. Trend náhrady asfaltových komunikací v obcích žulovou dlažbou (obvykle pøivezenou z ÈR) je v Nìmecku všeobecný, zatímco u nás se dlažba vytrhává, vyváží do Nìmecka a Rakouska a cesty v obcích se asfaltují. Rozlouèení bylo velmi pøátelské. Z naší strany jsme všem hostitelùm na všech lokalitách vìnovali dárky – broušené sklo, dárková balení vína a jiného alkoholu, publikace, které vìnovali úèastníci zájezdu. Byla to i dobrá propagace jednotlivých okresù ÈR a dárky byly vdìènì pøijímány.

a také z ÈR. Mezi jednotlivými exkurzemi byla pøestávka na obìd, pro každý autobus jinde. Zajímavé pro nás byly napø. adaptace stodol i se zemìdìlským náøadím na restaurace. Obsluha vìtšinou mluvila èesky, obìd byl bohatý a vynikající. Závìrem jsme absolvovali návštìvu parku „Bavorský les“ se speciálním zamìøením na problematiku kùrovce. Ve støedisku jsme shlédli èeskou verzi nauèného filmu, potom jnsme mìli cca dvouhodinovou vycházku postiženou oblastí. Je to hrùza. Nìmci se rozhodli nechat vše pøírodì (mùže to trvat staletí). Mají proti nám výhodu èásteènì smíšených lesù. Zde jsme se také dozvìdìli, že kùrovec po znièení nìmecké èásti Šumavy nalétl na èeskou stranu. 11. 9. 2001 Exkurzi do Bavorska pøipravil nᚠpøítel Ing. Hierer z øeditelství Zemního vývoje v Landau nad Iserem. Prùvodci na lokalitách mimo pana Hierera byli: p. Plötz – starosta Patersdorfu, p. Niklas – architekt, p. Eder – poradce pro zahradnictví a péèi o krajinu, p. Fischl – poradce pro výstavbu cest a p. Schmidt – umìlec. Každý úèastník dostal podrobný program exkurze s barevnými ukázkami lokalit, pøesným barevným harmonogramem pro støídání 4 skupin (4 autobusy). Každý autobus mìl svého prùvodce a tlumoèníka. Støídali jsme se dle harmonogramu.

10. 9. 2002 Exkurze smìøovala do oblasti západnì od Pasova do okresu ROTTAL-INN v jižním Bavorsku. Je zde intenzivní zemìdìlská výroba. Zemìdìlské usedlosti jsou roztroušeny jako dvorce. Cílem cesty bylo mìsteèko Ganghofen a vesnice Falkenberg a Reicheneibach. V 9. hodin jsme již vjíždìli do areálu firmy Haas, která byla naším hlavním hostitelem. V hale firmy nás pøivítal majitel pan Xaver Haas s manželkou Marianne, se svými spolupracovníky a starosty obcí, které navštívíme. Byla pøítomna i zástupkynì místního tisku. Po uvítacích projevech a pozdravech a vzájemné výmìnì dárkù nám bylo hostitelem nabídnuto bohaté obèerstvení formou švédských stolù s volným výbìrem jídla a pití. Následovala informace o firmì Haas promítnutím filmu v kinosále, kde jsou již na návštìvy z ÈR zaøízení èesky namluveným programem. Firma má závody po celé Evropì a od r. 1990 i v ÈR. Jsou to obchodní centra v Praze a v Brnì a výrobní závody v Chanovicích a v Dìèínì, z nichž poslední je nejvìtším závodem firmy. Firma se zabývá pøedevším stavebním využitím døeva, ale využívá i plasty a hliník. Vyniká unikátním bezezbytkovým využitím døeva, a to úèelným rozdìlením pøi zpracování (na co kterou èást kmenu) až po tepelné využití pilin a kùry. Vyrábí se z plnohodnotného øeziva (ne z døevotøísky). Naøezaný materiál se lepí do potøebných profilù, nastavuje se klínováním do jakýchkoliv délek. Vyrábí se velké množství typù obytných domù na klíè, èetnì celého zaøízení a topení. Záruka je 25 let. Dále se vyrábìjí prùmyslové haly a zdravé zemìdìlské objekty, zapadající do krajiny. Firma èást pozemkù získala pøi pozemkové úpravì.

Lokalita 1 Místní rarita, tzv. „Sklenìná stodola“, hojnì navštìvovaná obèany Bavorska jako kulturní zvláštnost. Místní umìlec stavebnì upravil poschoïovì velkou stodolu a v ní mj. na stìnì 10 x 7 m zvláštní technikou kresby tužkou na sklo a speciálními silikonovými barvami vyjádøil 25 obrazù ze života místního legendárního proroka „Mühlhasla“. Jsou zde i jiné výtvory ze skla a døeva. Souèástí „Sklenìné stodoly“ je i výstava sklenìných výrobkù z místních skláren. Zakladatel skláren je pováleèný vysídlenec z ÈSR a zavedl sem to, co se v Èechách nauèil. Potvrzuje to jen informaci, kterou nám dali pøátelé z Bavorska již døíve. Totiž to, že vysídlencùm byl pùvodní majetek vládou SRN plnì nahrazen a že vysídlenci pøinesli do pùvodnì chudého nìmeckého pohranièí s sebou svou zruènost a nová øemesla a tím i základ budoucího rozvoje. Lokalita 2 Obec Rattersberg bei Viestach. Zde nás pøivítali na návsi u funkèní staré pece na chleba. Na naši poèest právì dopekli èerstvý chléb a veky nám pøímo z pece horké rozdali. Okolí pece na návsi bylo pìknì upraveno žulovou dlažbou a novou kašnou. Øíkali, že je to z „èeské žuly“. Selka a její muž, kteøí pekli chleba, nás pozvali do svého statku na pohoštìní (chlebíèky, rùzná masa, sýry, zákusky, piva, džusy, nealko, káva, èaj apod.). Vyprávìli nám o svém hospodáøství a zodpovídali dotazy. Pøedvedli ustájení dobytka ve stájích s truhlíky kvìtin v oknech. Prùvodci vysvìtlovali postup plánování pozemkové úpravy s obèany, zásady pøispívání financemi do obnovy vesnice, ukázali v terénu zpùsoby protierozního zachycování pøebyteèné povrchové vody, ukázali výstavbu cest.

Lokalita 1 Obnova vesnice Reicheneibach. Døíve èistì zemìdìlská vesnice se mìní, mnohé zemìdìlské budovy se pøestavují na obytné. Ve vesnici jsou již jen tøi výkonní zemìdìlci. Pro zlepšení byla pøi PÚ použita tato opatøení: - zmìna cestní sítì (výstavba obchvatu) - založení parku v obci a výstavba autobusové èekárny - sanace staré cesty, výstavba nové cesty v obci a pìší zóny - odstranìní eroze pùdy a záplav v obci zmenšením intenzivnì obdìlávaných ploch, jejich pøerušením remízky a biokoridory, obdìláváním po vrstevnici, mulèováním a zatravnìním. - Celková úprava návsi a fasád domù, což je opravdu pìkné. Na úpravu bylo využito fondù z EU.

Lokalita 3 Gstadt bei Viestach. Zde jsme pøímo v terénu vidìli výstavbu dvoupruhových cest z betonových panelù a vegetaèních tvárnic. Obìd byl podáván v „Rytíøské hospodì“ v Neuseberku. Jídlo dle výbìru, jako obvykle velké porce, pivo, káva, èaj, zákusky. Byli jsme opìt hosty Bavorské vlády. I zde mìli mezi personálem restaurace zamìstnanou Èešku, vysokoškolaèku, která si zde o prázdninách pøivydìlávala na parádu a dovolenou. Prý pro lepší komunikaci s hosty z ÈR.

Lokalita 2 Pozemková úprava v mìstyse Gangkofen. Hlavní silnice, vedoucí støedem mìsta byla již v r. 1993 odklonìna obchvatem. Zùstal však negativní vliv na zemìdìlství, protože zemìdìlci mìli pozemky po obou stranách hlavní silnice. Pozemková úprava odstranila negativní vliv opatøeními: - oddìlením zemìdìlsky využívaných ploch na vnìjší stranu obchvatu, jejich scelením a zpøístupnìním - údržbou dobrého stavu povodí a ochranu toku a pozemkù podél toku - byla vytvoøena sí biotopù pro rostliny a zvíøata, byly optimalizovány biotopy stávající, založeny ochranné porosty podél potoka, vytvoøeny usazovací hrázky na spádových potocích.

Lokalita 4 Patersdorf – tzv. „Okresní zahrádka“. Uèí zde zdarma zájemce na pøíkladech, jak nejlépe pìstovat místní tradièní druhy ovocných stromù, jak tradiènì a jednoduše upravovat oplocení v souladu s pøírodou, jak vèelaøit, jak upravovat vodní nádrže apod. Je zde prùvodce, který na požádání poskytuje zdarma zájemcùm rady a pøedvádí ukázky. Lokalita 5 Mìsto Paterrsdorf. Pøivítal nás pan starosta v budovì nové radnice. Poskytli nám zde opìt pohoštìní, každý si mohl vy-

Na to vše poskytli zemìdìlci 26,3 ha zemìdìlských pozemkù.

26

PozemkovÈ ˙pravy Dalším projektem, realizovaným mìstysem a školou v Ganghofenu byla výsadba nauèné stezky s døevinami z tohoto kraje. Na obou exkurzích nás provázeli zástupci místních zemìdìlcù, kteøí zdùrazòovali pøínos pozemkových úprav pro zemìdìlství. Vidìli jsme také pìkné informaèní tabule o pozemkových úpravách, provedené v hliníku nebo nerezu.

5. zastavení KDERSCHBAUM – koòská železnice. Rekonstruovali zde èást konìspøežné železnice È. Budìjovice – Linc, vè. velkého nádraží, kde bývala pøepøažní stanice, restaurace a hotel. Zde nás pøivítali místní pøedstavitelé v dobových krojích, obdrželi jsme jízdenky a všichni jsme se postupnì konìspøežkou, koèírovanou dobovì uniformovanými zøízenci, svezli. Prohlédli jsme si muzeum, obdrželi jsme upomínkové pøedmìty. Následovala beseda se všemi zastupiteli, kteøí nás bìhem dne doprovázeli, vzájemné projevy, vzpomínání a objímání. Na závìr byla pøipravena veèeøe formou hostiny – jídlo a pití dle vlastního výbìru v libovolném množství. Jménem úèastníkù všem podìkoval Ing. Burian a pøedal pøedstavitelùm dárky. Jen neradi jsme se louèili se srdeènými hostiteli.

Lokalita 3 Výrobní závod Haas ve Falkenbergu. Èást závodu stojí na ploše, uvolnìné po výstavbì obchvatu a likvidaci staré komunikace. Vidìli jsme podstatnou èást výroby, silnì mechanizovanou, od výroby øeziva, jeho tøídìní, kompletaci, lepení, na stavování, ohýbání, výrobu trámù, stìn, zateplených stropù, povrchové úpravy a další. Navštívili jsme expozici hotových obytných domù na klíè s úplným vybavením, úsporným topením. Dále ukázku prùmyslových hal a zemìdìlských staveb. Každý úèastník obdržel tašku s prospekty v èeštinì a upomínkové dáreèky firmy. Vidìli jsme nepøeberné množství zaøízení koupelen, kuchyní, saun, pokojù a ložnic. Bìhem exkurze byl v jídelnì podán hostitelskou firmou bohatý obìd dle vlastního výbìru.

15. 9. 2004 Zahranièní exkurze byla pøipravena v národním parku Bavorský les v okolí mìsteèka Lindberg v okrese Regen. Exkurzi pøipravil opìt Ing. Hierer s obvyklou velkou peèlivostí. Odjezd byl již v 6.30 hodin, abychom se stihli vèas vrátit. Každý úèastník obdržel barevnì tištìný program exkurze s mapou a èasovým harmonogramem pro 3 skupiny, odpovídající tøem zájezdovým autobusùm. V každém autobusu byl nìmecký prùvodce a èeský tlumoèník. Ještì pøed svítáním v Lindbergu jsme absolvovali prohlídku novì budované cesty. Výstavba je velice kvalitní. Respektuje terén, zachovává doprovodnou zeleò, zpevnìní 45 cm štìrku, 15 cm obalovaná dr, uzavírací potah, cestní objekty.

16. 9. 2003 Exkurze smìøovala do oblasti Mühlvirtler-Kernland (Freistadt). Podnìt k exkurzi dal dr. Peter Hancvencl, povìøený rada Rakouského velvyslanectví v ÈR. Její program zajistil s naším dlouholetým spolupracovníkem Ing. Mayerhoferem z Pozemkového úøadu v Linci. Zajistil i finanèní dotaci u rakouských vlastníkù cukrovarù v Hrušovanech a po celou exkurzi nás doprovázel. Ing. Mayerhofer zase zajistil dotace u místních samospráv obcí a mìst v této oblasti. Exkurze probíhala po trase: Wullowitz – Leopoldschlag (1), Freistadt (2), Rainbach-St. Peter (3), Waldburg-Reichental-Eibenstein (4), Rainbach-Kerschbaum (5), Wulowitz.

1. zastavení Lindberg. Bylo zde pøátelské pøivítání starostkou obce, hejtmanem okresu, scelovacím výborem. Následovaly jejich projevy. Za pøivítání podìkoval a pøedstavil nás Ing. Burian. Pøedali jsme malé dárky (sklo, keramika). Po pohoštìní následoval výklad architekta o prùbìhu obnovy vesnice, ukázka plánù a realizace. Potom po skupinkách prohlídka expozice „Život a práce v minulých stoletích v Bavorském lese“ v místním selském muzeu. Lze konstatovat, že jsou hrdi na pozemkovou úpravu a následnou obnovu vesnice.

1. zastavení Nejprve jsme si prohlédli typickou pùvodní zemìdìlskou usedlost v obci Leopoldschlag v oblasti MALTSCH. Následovala beseda s pøedstaviteli obce s bohatým pohoštìním. Obec byla zaøazena mezi evropské chránìné krajiny. V rámci pøíhranièní regionální spolupráce Hornorakouské zemské správy s èeskými partnery byl zde zahájen projekt INTER-REG. Okresní zemìdìlské úøady v Rakousku podporují nová uspoøádání pozemkù a vypracování podkladù pro další rozvoj krajinné ekologie.

2. Zastavení Pøíkladný rybáøský podnik v Linbergmühle. Pøivítal nás rybáøský poradce vlády Dolního Bavorska a pøedsedkynì krajského výboru sociální demokracie. Bylo vzájemné pøedstavování, projevy, pøedání našich dárkù. Provázel nás pøedstavitel podniku, Slovák, mluvil èeskoslovensky, vysvìtlení úkolù – tj. poradenstvím péèe a ochrana rybáøských tokù a vod a ryb vùbec. Podnik provádí šlechtìní a množení násady, poskytuje ji a rady soukromníkùm, sám nesmí prodávat svoji produkci. Zajímavé byly zpùsoby zvyšování produkce sycením vody kyslíkem (ryby staèí více konzumovat a tím více rostou). Oteplováním vody lze docílit èasové pøiblížení výtìru rùzných ryb a tím jejich køížení a další zajímavosti.

2. zastavení Rozvoj mìsta Freistadt. Provázel nás starosta a èlenové pøedstavenstva. Bývalé hradní pøíkopy ve Freistadtu jsou za finanèní podpory Evropské unie a Rakouské zemské správy spolu s mìstem upravovány na významné rekreaèní zóny mìsta. Prohlédli jsme si historické budovy modernì rekonstruované, se zajímavì a modernì øešenými spoleèenskými sály, upravené budovy na námìstí a další. 3. zastavení Sanace v obci St. PETER. V rámci obnovy jsou sanovány selské dvory a hospodáøské budovy. V budoucnu budou tvoøit jádro obce dva rekonstruované gotické kostely s obezdìnými nádvoøími, která døíve sloužila jako høbitov pro mìsto Freistadt.

3. zastavení Revitalizace potokù Kolbersbych a Schleichrbach v letech 2000 - 2002. Revitalizace vodního kanálu (vytrhání betonu), obnova lužního údolí se 40tiletým smrkovým porostem. Potok opouští kanál, našel si bývalé koryto a sám se vyvíjí.

4. zastavení Obnova obce EIBENSTEIN. V extravilánu obce je zemìdìlská pùda ve vlastnictví dvanácti zemìdìlcù. Pøi realizaci pozemkových úprav byly zajištìny nezbytné plochy pro rekonstrukci budoucí infrastruktury obce a s vlastníky byla dohodnuta uživatelská práva pøilehlých pozemkù. Spoleènì s obèany obce Eibenstein vypracoval Okresní zemìdìlský úøad koncepci pro obecní náves.

4. zastavení Tábor divoèiny Falkenstein, Prohlídka tábora s prùvodcem, prohlídka „tématických boud“. Jsou to rùzné zemljanky uvnitø dobøe zaøízené. Zde si dìti samy organizují život, ale nevaøí si. Dospìlí jim do toho nesmí mluvit (podle nás je to diskutabilní). Jsou zde velké spoleèenské místnosti, jídelny, sály pro pøednášky – vše v ústøední budovì. Tábor divoèiny má nabízet úzké setkání s pøírodou, základní filozofie je „pøírodu nechat pøírodou“. Návrat do Jestøábí byl v 18.00 hodin. Rozlouèení a odjezd domù.

Další prùbìh exkurze Postupnì jsme navštívili všechna místa uvedená v trase exkurze. V každé obci nás vítalo celé zastupitelstvo, byly pøipraveny panely s ukázkami projektù pozemkových úprav a výklad podávali projektanti. Na návsích byly pøipraveny stoly s pohoštìním a pitím všeho d ruhu. Typickou vùní u všech setkání byla vùnì oøechovky. Všichni hostitelé byli velice pøátelští, mìli upøímný zájem o další setkávání a spolupráci.

13. 9. 2005 Exkurze byla podrobnì popsána pøi popisu konference v záøí 2005. ❑ ❑ ❑

27

PozemkovÈ ˙pravy

Katalog vozovek polních cest - Zmìna è. 1 Ing. Ludvík Vébr, CSc., ÈVUT v Praze - Fakulta stavební V srpnu tohoto roku byly do celostátní distribuce koneènì vydány technické podmínky Ministerstva zemìdìlství ÈR Katalog vozovek polních cest Zmìna è. 1 (dále Katalog) - podrobnì viz Pozemkové úpravy è. 55. Opoždìné vydání tohoto Katalogu bylo zpùsobeno zejména vazbou na novì zpracovávané èeské technické normy pro nestmelené smìsi a vrstvy. Oproti technickým podmínkám Ministerstva dopravy ÈR TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací tak Katalog obsahuje i požadavky na minimální moduly pøetvárnosti na podkladních vrstvách vozovky z vibrovaného štìrku, který se v praxi (zejména u ménì zatížených vozovek) bìžnì používá. Oproti pøedchozímu Katalogu z roku 1998 má aktualizovaný Katalog následující pøínosy: n zásadní zjednodušení problematiky charakteristik podloží (pouze zatøídì-

INFORMACE

n

ní zeminy a pøedpokládaný vodní režim v podloží), zavedení dvou typù podloží, definovaných požadovanou hodnotou (podle ÈSN 73 6109) modulu pøetvárnosti Edef,2 = 45 MPa (doporuèená hodnota), resp. 30 MPa (minimální hodnota) pro které byly zpracovány jednotlivé katalogové konstrukce. Toto øešení umožòuje optimální využití konkrétních návrhových podmínek, daných zejména kvalitou podloží,

Nov˝ stavebnÌ z·kon - povinnosti Pozemkov˝ch ˙¯ad˘ jako stavebnÌka.

n

n

n

usnadnìní práce s Katalogem uvedením individuálních poznámek pøímo v katalogových listech, umožòuje pro dopravní zatížení uvnitø TDZ lineární interpolací snížit tloušku CB krytu a nebo asfaltových a cementem stmelených podkladních vrstev (interpolace mezi analogickými konstrukcemi pro dvì sousední TDZ), obsahuje pøílohu s grafickými pøíklady (pøíèné øezy) nejèastìji používaných šíøkových uspoøádání jednotlivých návrhových kategorií polních cest (vèetnì kolejové úpravy).

Povìøeným distributorem TP Katalog vozovek polních cest je na základì rozhodnutí MZ ÈR firma ROADCONSULT. Cena Katalogu je 450,- Kè a lze jej objednat na adrese ROADCONSULT, Trávníèkova 11, 155 00 Praha 5 a nebo e-mailem na www.roadconsult.cz.

li z·kon zpracov·nÌ projektovÈ dokumentace osobou k tomu opr·vnÏnou, je stavebnÌk povinen zajistit zpracov·nÌ projektovÈ dokumentace takovou osobou, pokud nem· pot¯ebnÈ opr·vnÏnÌ s·m. (3) P¯i prov·dÏnÌ stavby, pokud vyûadovala stavebnÌ povolenÌ nebo ohl·öenÌ stavebnÌmu ˙¯adu, je stavebnÌk povinen:

V n·vaznosti na Ël·nek ÑOrientaËnÌ p¯ehled ËinnostÌ technickÈho dozoru investora p¯i realizaci spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙pravì (autor˘ Ing. V·clava KopeËka a Ing. Jaroslava MartÈnka) a v n·vaznosti na Ël·nek ÑPozemnÌ komunikace a pozemkovÈ ˙pravyì (autor Ing. Ji¯Ì Blaûek), publikovan˝ch v Ë. 56 tohoto bulletinu, bude redakce postupnÏ informovat o zmÏn·ch, t˝kajÌcÌch se investiËnÌho procesu, podle novÈho stavebnÌho z·kona. Nov˝ stavebnÌ z·kon byl zve¯ejnÏn 11. kvÏtna 2006 ve SbÌrce z·kon˘ Ë·stka 63 - z·kon Ë. 183/2006 Sb., o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du (stavebnÌ z·kon). SouËasnÏ byl vyd·n z·kon Ë. 184/2006 Sb., o odnÏtÌ nebo omezenÌ vlastnickÈho pr·va k pozemk˘m nebo ke stavb·m (z·kon o vyvlastnÏnÌ). ⁄Ëinnost tÏchto pr·vnÌch p¯edpis˘ je stanovena k 1. 1. 2007.

a) ozn·mit stavebnÌmu ˙¯adu p¯edem termÌn zah·jenÌ stavby, n·zev a sÌdlo stavebnÌho podnikatele, kter˝ bude stavbu prov·dÏt, u svÈpomocnÈ formy v˝stavby jmÈno a p¯ÌjmenÌ stavbyvedoucÌho nebo osoby, kter· bude vykon·vat stavebnÌ dozor; zmÏny v tÏchto skuteËnostech ozn·mÌ neprodlenÏ stavebnÌmu ˙¯adu, b) p¯ed zah·jenÌm stavby umÌstit na viditelnÈm mÌstÏ u vstupu na staveniötÏ ötÌtek o povolenÌ stavby a ponechat jej tam aû do dokonËenÌ stavby, p¯ÌpadnÏ do vyd·nÌ kolaudaËnÌho souhlasu; rozs·hlÈ stavby se mohou oznaËit jin˝m vhodn˝m zp˘sobem s uvedenÌm ˙daje ze ötÌtku, c) zajistit, aby na stavbÏ nebo na staveniöti byla k dispozici ovϯen· dokumentace stavby a vöechny doklady t˝kajÌcÌ se prov·dÏnÈ stavby nebo jejÌ zmÏny, pop¯ÌpadÏ jejich kopie, d) ohlaöovat stavebnÌmu ˙¯adu f·ze v˝stavby podle pl·nu kontrolnÌch prohlÌdek stavby, umoûnit provedenÌ kontrolnÌ prohlÌdky, a pokud tomu nebr·nÌ v·ûnÈ d˘vody, tÈto prohlÌdky se z˙Ëastnit, e) ohl·sit stavebnÌmu ˙¯adu neprodlenÏ po jejich zjiötÏnÌ z·vady na stavbÏ, kterÈ ohroûujÌ ûivoty a zdravÌ osob, nebo bezpeËnost stavby; tuto povinnost m· stavebnÌk i u staveb podle ß 103.

StavebnÌ z·kon vymezuje v Ë·sti prvnÌ - ˙vodnÌ ustanovenÌ v ß 2 z·kladnÌ pojmy a v Ë·sti ËtvrtÈ - stavebnÌ ¯·d v hlavÏ VI povinnosti a odpovÏdnost osob p¯i p¯ÌpravÏ a prov·dÏnÌ staveb (ß 152 - ß 157). Podle ß 2 se z·kladnÌmi pojmy rozumÌ: c) stavebnÌkem osoba, kter· pro sebe û·d· vyd·nÌ stavebnÌho povolenÌ nebo ohlaöuje provedenÌ stavby, terÈnnÌ ˙pravy nebo za¯ÌzenÌ,, jakoû i jejÌ pr·vnÌ n·stupce, a d·le osoba, kter· stavbu, terÈnnÌ ˙pravu nebo za¯ÌzenÌ prov·dÌ, pokud nejde o stavebnÌho podnikatele realizujÌcÌho stavbu v r·mci svÈ podnikatelskÈ Ëinnosti; stavebnÌkem se rozumÌ tÈû investor a objednavatel stavby. HLAVA IV POVINNOSTI A ODPOVÃDNOST OSOB PÿI PÿÕPRAVà A PROV¡DÃNÕ STAVEB

(4) U stavby financovanÈ z ve¯ejnÈho rozpoËtu, kterou prov·dÌ stavebnÌ podnikatel jako zhotovitel, je stavebnÌk povinen zajistit technick˝ dozor stavebnÌka nad prov·dÏnÌm stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu m˘ûe zpracovat jen osoba opr·vnÏn· podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu, zajistÌ stavebnÌk autorsk˝ dozor projektanta, pop¯ÌpadÏ hlavnÌho projektanta nad souhlasem prov·dÏnÈ stavby s ovϯenou projektovou dokumentacÌ.

ß 152 StavebnÌk (1) StavebnÌk je povinen db·t na ¯·dnou p¯Ìpravu a prov·dÏnÌ stavby; tato povinnost se t˝k· i terÈnnÌch ˙prav a za¯ÌzenÌ. P¯itom musÌ mÌt na z¯eteli zejmÈna ochranu ûivota a zdravÌ osob nebo zv̯at, ochranu ûivotnÌho prost¯edÌ a majetku, a öetrnost k sousedstvÌ. Tyto povinnosti m· i u staveb a jejich zmÏn nevyûadujÌcÌch stavebnÌ povolenÌ ani ohl·öenÌ nebo u jinÈho obdobnÈho z·mÏru, nap¯Ìklad z¯ÌzenÌ reklamnÌho za¯ÌzenÌ. U staveb prov·dÏn˝ch svÈpomocÌ je stavebnÌk rovnÏû povinen uvÈst do souladu prostorovÈ polohy stavby s ovϯenou projektovou dokumentacÌ. O zah·jenÌ pracÌ na stavb·ch osvobozen˝ch od povolenÌ je povinen v dostateËnÈm p¯edstihu informovat osoby tÏmito pracemi p¯Ìmo dotËenÈ. (2) StavebnÌk je povinen pro ˙Ëely projedn·nÌ z·mÏru podle tohoto z·kona opat¯it p¯edepsanou dokumentaci. Vyûaduje-

Z uvedenÈ dikce z·kona jednoznaËnÏ vypl˝v·, ûe Pozemkov˝ ˙¯ad jako stavebnÌk je povinen zajistit technick˝ dozor stavebnÌka nad prov·dÏnÌm stavby a pokud projektovou dokumentaci zpracov·v· osoba opr·vnÏn· podle zvl·ötnÌch p¯edpis˘, zajistÌ stavebnÌk autorsk˝ dozor projektanta. Autorsk˝ dozor projektanta musÌ b˝t u projektanta objedn·n a rozsah v˝konu autorskÈho dozoru specifikov·n v p¯ÌsluönÈ smlouvÏ o dÌlo. Za redakci, Ing. P. Gallo

28

Deklarace

OdbornÈ akce roku 2006

z Kongresu nevládních agrárních organizací nových èlenských zemí EU „roky po vstupu do EU“, který se konal 3.-5. záøí 2006 v Praze z iniciativy agrárních komor zemí Visegrádské ètyøky - Èeské republiky, Maïarska, Polska a Slovenska. Úèastníci, zástupci nevládních agrárních organizací z Èeské republiky, Litvy, Maïarska, Polska, Slovenska, Slovinska a Turecka projednali situaci zemìdìlcù nových èlenských zemí EU pøi jednání o jejich specifických otázkách v organizacích evropských zemìdìlcù COPA/COGECA. Konstatují, že necítí dostateènou podporu pro øešení problémù vyplývajících z odlišnosti v podnikatelském prostøedí nových èlenských zemí ve srovnání se zemìmi EU 15. Z problematiky, která je spoleèná všem zemìdìlcùm starých i nových zemí, navrhujeme: ◆ prosadit smìrnici k ochranì pùdy pøed zábory pro nezemìdìlské a nelesnické úèely s ohledem na obavy o stabilitu pùdního fondu v celé EU, ◆ zasadit se o úèinné øešení rùstu rizikovosti v zemìdìlství v dùsledku mìnícího se klimatu a postupující liberalizace ve svìtovém obchodu odpovídajícími finanèními nástroji na evropské úrovni, ◆ zachovat podporu šlechtìní a plemenáøské práce jako efektivního èinitele rùstu produktivity práce, ◆ nemìnit jakostní parametry pro intervenèní nákup kukuøice v zájmu nepoškození producentských zemí. Tato deklarace bude pøedána øeditelství pro zemìdìlství EK a prezidentùm COPA/COGECA.

n OdbahÚov·nÌ rybnÌk˘ Semin·¯ - 10. ¯Ìjna, NovotnÈho l·vka 5, s·l Ë. 417, Odborn˝ garant: Marie Michalov·, V⁄V, Ing. Jana Beneöov·, HDP CZ a.s. ✦ ✦ ✦

n PodzemnÌ vody ve vodopr·vnÌm ¯ÌzenÌ III Semin·¯ - 15. listopadu, NovotnÈho l·vka 5, s·l Ë. 217, Ing. RadomÌr Muzik·¯, CSc., DHV ✦ ✦ ✦

n VodnÌ z·kon Semin·¯ - 29. listopadu, NovotnÈho l·vka 5, s·l Ë. 217, Ing. Michal Kr·tk˝, prom. pr·v., Jaroslava Nietcheov·, Pov. Vltavy

Pro ètenáøe našeho èasopisu jsme vybrali z dobového dokumentu „OBRÁZKOVÝ TÝDENÍK SVÌTOZOR“, r. 1877 zajímavou zprávu o Františku Skopalíkovi vè. obrazové reprodukce. Text uvádíme jazykovì i formátovì neupravený v autentické podobì. Redakce

Fotografie k èlánku Prezentace pozemkových úprav na výstavì Zemì živitelka ve dnech 24. - 29. 8. 2006