MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY
62 prosinec 2007
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
PozemkovÈ ˙pravy Pr osinec 2007 Prosinec
MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY - ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad TÏönov 17 Tel.: 221 811 111 117 05 Praha 1 Fax: 224 810 478 E-mail:
[email protected] www .mze.cz www.mze.cz
Ë. 62
Obsah Str. 1.
Informace o časopisu Pozemkové úpravy Redakce Z našich řad odešel
2.
Životní jubileum
3.
Tradiční 17. mezinárodní konference pozemkových úprav 2007 v Jestřábí na Lipně Ing. Zdeněk Burian, místopředseda ČMKPÚ
5.
Materiál nanoterra soil - jiný pohled na zlepšování zemin Ing. Jaroslav Vondruška, Praha
7.
Využití digitálního modelu WASP pro analýzy prostorové účinnosti větrolamů Ing. Jana Podhrázská, PhD., RNDr. Jaroslav Rožnovský, CSc., RNDr. Miloslav Hradil, Ing. Ivan Novotný Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Oddělení pozemkových úprav Brno
9.
Ještě k soutěži „O nejlepší realizované společné zařízení v pozemkových úpravách v roce 2006“ Ing. Pavel Gallo, místopředseda ČMKPÚ
10.
„PEO a ÚSES Lovčice“ MZe ČR, PÚ Hodonín
14.
Regionální biocentrum Čehovice MZe ČR, PÚ Prostějov
18.
Realizace společných zařízení v k. ú. Tištín – I. etapa MZe ČR, PÚ Prostějov
21.
Informace ČSS – stanovisko České silniční společnosti k iniciativě na zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti na dálnicích v České republice na 160 km/h
22.
Právní informace Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
23.
Stručná informace o možnostech studia na Technické fakultě České zemědělské univerzity v Praze
25.
2. ročník veřejné celostátní soutěže „O nejlepší realizované společné zařízení v pozemkových úpravách v r. 2007
27.
Přihláška do soutěže
ISSN 1214-5815
Zajišuje: Ing. Pavel Gallo - příprava a projektování, Perucká 1, 125 00 Praha 2 Tel./fax: 224 253 194 E-mail:
[email protected] Redakční kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. PETR CHMELÍK, Ing. VÁCLAV MAZÍN Za obsah článků odpovídají autoři. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. Tisk:
TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, 106 00 Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: 272 651 728 Mob.: 606 591 235 E-mail:
[email protected]
Foto prvnÌ str. ob·lky Ing. Kamil Kaulich
PozemkovÈ ˙pravy
Informace o časopisu Pozemkové úpravy V·ûenÌ Ëten·¯i,
vöech tiskovin·ch Pozemkov˝ch ˙¯ad˘, ale je i jejich symbolem. Grafika Ëasopisu se po celou dobu jeho existence vyvÌjela aû do dneönÌ podoby. PozitivnÏjöÌ zpr·vou pro vöechny Ëten·¯e snad bude, ûe Ëasopis PozemkovÈ ˙pravy bude barevnÏjöÌ, bohatöÌ o vÌce pouûit˝ch fotografiÌ, ale i p¯ehlednÏjöÌ s ohledem na jeho barevnost.
rozhodnutÌm MZe »R, ke kterÈmu doölo na konci roku 2007, bude Ëasopis PozemkovÈ ˙pravy od roku 2008, poËÌnaje prvnÌm b¯eznov˝m ËÌslem nad·le vych·zet pouze v elektronickÈ podobÏ a bude umÌstÏn na internetov˝ch str·nk·ch Ministerstva zemÏdÏlstvÌ »R ñ adresa: www.mze.cz, a na internetov˝ch str·nk·ch »MKP⁄ www.cmkpu.cz, kde si jej vöichni Ëten·¯i a ostatnÌ z·jemci mohou p¯eËÌst a p¯ÌpadnÏ zkopÌrovat ve form·tu PDF. StojÌ za zmÌnku, ûe historie Ëasopisu sah· aû do roku 1992, kdy bylo vytvo¯eno logo pozemkov˝ch ˙¯ad˘, kterÈ je jiû 15 let charakteristick˝m znakem ob·lky tohoto Ëasopisu, a kterÈ je pouûÌv·no na
VϯÌme, ûe i v tÈto novÈ podobÏ bude toto periodikum pro vöechny jeho Ëten·¯e i nad·le û·danÈ a pot¯ebnÈ pro pouËenÌ, jako zdroj informacÌ a inspirace v jejich kaûdodennÌ pr·ci. Vöe dobrÈ, zdravÌ a ˙spÏön˝ rok 2008 p¯eje Redakce
Zem¯el Ing. Emanuel MATOUäEK ✶ 5. 12. 1952 ✝ 20. 11. 2007 Ve vÏku nedoûit˝ch 55 let zem¯el Ing. Emanuel Matouöek, dlouhodob˝ pracovnÌk v†oboru pozemkov˝ch ˙prav. Byl absolventem JihoËeskÈ university v†»esk˝ch BudÏjovicÌch, fakulty zemÏdÏlskÈ. V†praxi nejdÈle pracoval ve†V⁄MOP Praha, poboËka »eskÈ BudÏjovice. Po r. 1990 spoluzakl·d· projekËnÌ sdruûenÌ LANDservis. Projektuje zejmÈna pozemkovÈ ˙pravy, p¯ev·ûnÏ v†jiûnÌch »ech·ch. Byl jednÌm z†prvnÌch Ëlen˘ »eskomoravskÈ komory pozemkov˝ch ˙prav (»MKP⁄), p¯edsedou jihoËeskÈ poboËky a Ëlenem p¯edstavenstva »MKP⁄. DÏkujeme mu za jeho p¯·telstvÌ, pr·ci pro pozemkovÈ ˙pravy a vdÏËnÏ vzpomÌn·me. P¯edstavenstvo »MKP⁄ Ing. Emanuel Matouöek se narodil 6. 12. 1952 v »esk˝ch BudÏjovicÌch. Po ukonËeni St¯ednÌ vöeobecnÏ vzdÏl·vacÌ ökoly v ». BudÏjovicÌch a sloûenÌ maturitnÌ zkouöky se stal posluchaËem VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ Praha, fakulty provoznÏ ekonomickÈ v ». BudÏjovicÌch, obor fytotechnick˝. Po sloûenÌ st·tnÌ z·vÏreËnÈ zkouöky nastoupil v r. 1976 do ⁄stavu pro zemÏdÏlsk˝ pr˘zkum p˘d Praha, pozdÏjöÌho V˝zkumnÈho ˙stavu z˙rodnÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch p˘d, kde se vÏnoval p¯edevöÌm bonitaci zemÏdÏlskÈho p˘dnÌho fondu. Od r. 1993 pracoval ve spoleËnosti LANDINFO, spol. s r.o., jako pedolog s bohatou terÈnnÌ praxÌ. V evidenci Ministerstva spravedlnosti »R byl zaps·n jako soudnÌ znalec pro obor p˘doznalectvÌ, ochrana a vyuûitÌ zemÏdÏlskÈho p˘dnÌho fondu. Povaha Ing. Matouöka, jeho cÌlevÏdomost a zkuöenosti jej z·konitÏ p¯ivedly na cestu samostatnÈho podnik·nÌ. Brzy po p¯ijetÌ novÈho z·kona o ochranÏ p¯Ìrody a krajiny v r. 1992 zÌskal u »eskÈ komory architekt˘ akreditaci pro projektov·nÌ ˙zemnÌch systÈm˘ ekologickÈ stability, kterÈ tvo¯ily po nÏkolik let hlavnÌ Ë·st jeho pr·ce. Snaha o komplexnÌ ¯eöenÌ ˙zemÌ, jehoû jsou ⁄SES pouze Ë·stÌ, vedla k orientaci na komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy. Tato Ëinnost, obsahovÏ velmi rozs·hl·, vyûaduje v dneönÌ dobÏ vedle zemÏdÏlsk˝ch znalostÌ i orientaci v p¯Ìbuzn˝ch oborech jako geodÈzie, katastr nemovitostÌ, znalost pr·ce s geografick˝mi informaËnÌmi systÈmy, a v neposlednÌ ¯adÏ i obratnost v jedn·nÌ s lidmi. Sledov·nÌ nov˝ch trend˘ v oblasti technick˝ch za¯ÌzenÌ i software bylo pro Ing. Matouöka nejen nutnostÌ, ale i konÌËkem. S ˙spÏönÏ zakonËen˝mi KP⁄ se zvÏtöoval rozsah Ëinnosti, pro nÌû vzniklo sdruûenÌ LANDservis »eskÈ BudÏjovice, kterÈ si zÌskalo respekt ve svÈm oboru. Kredit firmy sebou p¯in·öel nejen dostatek pr·ce, ale vyûadoval i vysokÈ pracovnÌ nasazenÌ, kterÈ si nakonec vyû·dalo svou daÚ. Ing. Matouöek odeöel neËekanÏ k smutnÈmu p¯ekvapenÌ sv˝ch koleg˘, p¯·tel a zn·m˝ch. Jeho rozpracovanÈ pracovnÌ ˙koly dopadly na nejbliûöÌ spolupracovnÌky, neboù musÌ b˝t dokonËeny. Jeho soukromÈ projekty v lodnÌm model·¯stvÌ, kter˝m se vÏnoval ve vz·cn˝ch chvÌlÌch volna s pozoruhodnou preciznostÌ, vöak z˘stanou nedokonËeny jako bolestn· p¯ipomÌnka pro jeho nejbliûöÌ. Z dvacetiletÈho manûelstvÌ po nÏm z˘staly dvÏ dÏti, kterÈ budou na prahu dospÏlosti otcovu p¯Ìtomnost, jeho zkuöenosti a rady, tÏûce postr·dat. N·hl˝ odchod Ing. Emanuela Matouöka dne 20.11.2007, tedy jen nÏkolik dnÌ p¯ed jeho 55. narozeninami, zanechal jeho blÌzkÈ nep¯ipravenÈ, s ot·zkami, kterÈ z˘stanou nezodpovÏzenÈ, a s vÏËnou v˝Ëitkou Ëasu, kter˝ uû spolu nemohou str·vit. 1
PozemkovÈ ˙pravy
éivotnÌ jubileum Ing. ZdeÚka Buriana zuje vzdÏl·vacÌ akce, kaûdoroËnÌ mezin·rodnÌ konference P⁄ na LipnÏ a celost·tnÌ semin·¯e KP⁄ ve Str·ûnici, ¯ÌdÌ zahraniËnÌ pracovnÌ cesty, spolupracuje se zahraniËnÌmi partnery. V†Ëervenci 1991 je jmenov·n vedoucÌm PozemkovÈho ˙¯adu v†JihlavÏ. St·v· se Ëlenem poradnÌho sboru ⁄P⁄. Jako mluvËÌ Asociace p¯ednost˘ Ok⁄ a mluvËÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ z˙ËastÚuje se jedn·nÌ s†vl·dou »R o person·lnÌm a finanËnÌm posÌlenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘. ZÌsk·vajÌ dalöÌch 400 pracovnÌk˘ a 97 milion˘ na dovybavenÌ. V†r. 1993 iniciuje dalöÌ posÌlenÌ. Zaujat pracÌ na pozemkovÈm ˙¯adÏ p¯esluhuje 7 let a od r. 2000 pracuje ve prospÏch pozemkov˝ch ˙prav jako p¯edseda »MKP⁄. Usiluje o spr·vnÈ uzn·nÌ pozemkov˝ch ˙prav a pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v r·mci reformy ve¯ejnÈ spr·vy. PÌöe zd˘vodÚujÌcÌ dopisy ministr˘m, poslanc˘m a sen·tor˘m, spolupracuje na novÈm z·konu Ë. 139/2002 Sb., ˙ËastnÌ se vysvÏtlujÌcÌch semin·¯˘ pro poslance. Usiluje o ˙pravu nevhodnÈho za¯azenÌ P⁄ v r·mci MZe »R, o zmÏnu pr·ci omezujÌcÌch p¯Ìkaz˘ a smÏrnic a v†tÈto Ëinnosti prakticky pokraËuje dosud.
Dne 6. prosince 2007 oslavil sv˝ch 75 let Ing. ZdenÏk Burian. Je vöeobecnÏ zn·mou postavou oboru pozemkov˝ch ˙prav, s nimiû je jeho ûivot nerozluËnÏ spjat od jeho 20ti let. UvedenÈ datum je tak jen kr·tkÈ zastavenÌ v†jeho pokraËujÌcÌ Ëinnosti v†oboru. Narozen v†r. 1932 ve StudenÈ na »eskomoravskÈ vysoËinÏ, maturoval v†nedalekÈ TelËi na re·lnÈm gymnasiu a ve studiu pokraËoval na »VUT Praha, fakultÏ zemÏmϯickÈ. Po promoci v†r. 1957 nastoupil do krajskÈho Agroprojektu v†JihlavÏ, kde pracoval aû do r. 1991, i kdyû podnik mÏnil n·zvy. Pracoval jako zemÏmϯiË, projektant, vedoucÌ projekce, byl p¯edsedou z·vodnÌ rady. Po r. 1968 byl oznaËen za t¯ÌdnÌho nep¯Ìtele, zbaven vöech funkcÌ, nesmÏl publikovat. Svou Ëinnost proto p¯enesl do mnoha z·jmov˝ch a spoleËensk˝ch organizacÌ. Uvaûujeme-li jen odbornÈ, tak v†r. 1957 pom·h· zaloûit samostatnou sekci pozemkov˝ch ˙prav p¯i »SVTS, pozdÏji se stal jejÌm p¯edsedou. Spoluorganizoval celost·tnÌ konference P⁄ st¯ÌdavÏ v†Ëesk˝ch zemÌch a na Slovensku. Do doby normalizace vedl i odbornÈ zahraniËnÌ z·jezdy. Ochranu krajiny prosazoval jako Ëlen Agrodesignu p¯i ministerstvu pr˘myslu. PostupnÏ s†uvolÚov·nÌm represÌ opÏt ve¯ejnÏ vystupuje. V†r. 1974 spolupracuje na ÑPokynech pro p¯Ìpravu a schvalov·nÌ pozemkov˝ch ˙pravî vydan˝ch 6ti ministerstvy, ¯eöÌcÌch zemÏdÏlskou velkov˝robu bez ökodlivÈho niËenÌ krajiny. Spolupracuje na vyd·nÌ ÑMetodiky SP⁄î v†r. 1976, vych·zejÌcÌch z†podmÌnek uveden˝ch ÑPokyn˘î. Pro MZe »R v†r. 1979 vypracoval ÑPokyny k†metodice SP⁄î. Byl to podrobn˝ n·vod pro projektanty (cca 200 stran), n·zvoslovnÏ ËlenÏn˝ v†souladu s†˙zemnÌm pl·nov·nÌm a usnadÚujÌcÌ tak projedn·v·nÌ SP⁄ s†dotËen˝mi org·ny. Od r.1989 jako spolupracovnÌk Mze »R usiluje o navr·cenÌ p˘vodnÌho smyslu pozemkov˝ch ˙prav, spolupracuje na vyd·nÌ z·kona o p˘dÏ Ë. 229/1991 Sb., z·kona o pozemkov˝ch ˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech Ë. 284/1991 Sb. Pom·h· je vysvÏtlovat ve Feder·lnÌm shrom·ûdÏnÌ a v†»eskÈ n·rodnÌ radÏ, spolupracuje na vyd·nÌ prov·dÏcÌ vyhl·öky Ë. 427/ 1991 Sb., na vyhl·öce Ë. 98/1991 Sb. o financov·nÌ P⁄, d·le na vyd·nÌ metodiky P⁄ a n·slednÏ na novel·ch vöech uveden˝ch p¯edpis˘. V†r. 1990 spoluzakl·d· »eskomoravskou komoru pozemkov˝ch ˙prav, v†letech 1999-2005 je jejÌm p¯edsedou, od r. 2006 ñ dosud je 1. mÌstop¯edsedou. Od r. 1992 organi-
P¯edn·ökov·, lektorsk· a publikaËnÌ Ëinnost: Ing. Burian p¯edn·öÌ na semin·¯Ìch, konferencÌch a ökolenÌch, po¯·dan˝ch r˘zn˝mi rezorty vË. MZe »R a »SVTS. ExternÏ p¯edn·öÌ pro r˘znÈ formy studia na VäZ Brno, na lesnickÈ fakultÏ Praha, na VysokÈ ökole finanËnÌ a spr·vnÌ, pÌöe zde skripta, ökolÌ pro r˘znÈ po¯·dajÌcÌ agentury pracovnÌky mÌstnÌ spr·vy. PozemkovÈ ˙pravy propaguje v†tisku, rozhlase i televizi. Vystupuje tÈû na celosvÏtov˝ch konferencÌch FIGgeodet˘ v Bulharsku a NÏmecku. Od r. 1992 je lektorem IMS Praha pro zkouöky ZOZ pracovnÌk˘ st·tnÌ spr·vy, je Ëlenem i p¯edsedou zkuöebnÌ komise. Je rovnÏû Ëlenem zkuöebnÌ komise ⁄P⁄ pro udÏlov·nÌ opr·vnÏnÌ k projektov·nÌ P⁄. Je spoluautorem knihy ÑPozemkovÈ ˙pravyî (1978), napsal ÑPokyny k†metodice SP⁄î, publikuje refer·ty v†cca 70ti sbornÌcÌch z†konferencÌ a semin·¯˘. SbornÌky akcÌ »MKP⁄ s·m sestavuje. V†r. 2001 vytvo¯il ÑAlamanach pozemkov˝ch ˙pravî k†10ti letÈmu v˝roËÌ vyd·nÌ z·kona Ë. 284/1991 Sb., kde je historie a dosaûenÈ v˝sledky pozemkov˝ch ˙prav celost·tnÏ a podle okres˘ vË. barevn˝ch fotografiÌ. V r. 2004 pro tisk p¯ipravil a ˙vodem, historick˝m v˝vojem P⁄ a grafick˝mi p¯Ìlohami doplnil ÑMetodiku P⁄î. PostupnÏ pod »MKP⁄ vyd·v· propagaËnÌ publikace ÑP⁄ v†krajÌch: JihomoravskÈm, PlzeÚskÈm, VysoËinaî a p¯ipravuje dalöÌ. VϯÌme, ûe Ing. Burian bude jeötÏ dlouho pracovat ve prospÏch pozemkov˝ch ˙prav a k tomu mu p¯ejeme hodnÏ sil a zdravÌ. Redakce
»eskomoravsk· komora pozemkov˝ch ˙prav po¯·d· v†r. 2008 pod patronacÌ ⁄P⁄ Mze »R tyto tradiËnÌ akce: ■ 13. celost·tnÌ semin·¯ KP⁄ Str·ûnice 2008 ve dnech 5. ñ 7. kvÏtna 2008 Odborn˝ a spoleËensk˝ program, zajÌmav· exkurze. V˝öe vloûnÈho bude zachov·na v†˙rovni r. 2007.
■ 18. mezin·rodnÌ konference P⁄ v†Jest¯·bÌ na LipnÏ ve dnech 29. 9. ñ 1. 10. 2008 Odborn˝ a spoleËensk˝ program, zahraniËnÌ exkurze. V˝öe vloûnÈho bude zachov·na v†˙rovni r. 2007.
Informace - kontakt: Ing. ZdenÏk Burian, tel. 567†321†301; mobil 606†323†178 P¯edbÏûnÈ p¯ihl·öky: Ing. AntonÌn Svoboda, »MKP⁄, NovotnÈho L·vka 5, 116 68 Praha 1 Tel./fax: 221†082†270; mobil: 608†525 662
2
PozemkovÈ ˙pravy
TRADI»NÕ 17. MEZIN¡RODNÕ KONFERENCE POZEMKOV›CH Ing. ZdenÏk Burian, mÌstop¯edseda »MKP⁄ ⁄PRAV 2007 V†JESTÿ¡BÕ NA LIPNà KP⁄ na d·lnici D3 zajÌmavÏ promluvili p·novÈ Ing. Jan Kroupa z†ÿSD Praha a Ing. David MiöÌk z†PozemkovÈho ˙¯adu T·bor. Jde o moûnost financov·nÌ d·lnice soukrom˝m investorem. O n·vrhu optimalizace pr·ce Pozemkov˝ch ˙¯ad˘ z†hlediska v˝zkumnÈho ˙kolu (grantu) promluvil Doc. Ing. Ji¯Ì NÏmec z V⁄ZE Praha (na jeho p¯edn·öku navazovala veËer panelov· diskuse). Ing. MojmÌr Proch·zka, p¯edseda »MKP⁄ referoval o v˝sledcÌch soutÏûe ÑNejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙prav v†r. 2006î a o p¯edpokl·danÈm pokraËov·nÌ v†p¯ÌötÌm roce.
V »R je kaûd˝m rokem po¯·d·no velkÈ mnoûstvÌ konferencÌ a semin·¯˘. Jen m·lo z nich si vöak dok·ûe zÌskat takovou oblibu, aby se zmÏnily v tradiËnÌ setk·nÌ, Ëasem vÏtöinou zaniknou. Oproti tomu Ñmezin·rodnÌ konference P⁄ v Jest¯·bÌ na LipnÏ jsou zcela v˝jimeËnÈ, o Ëemû svÏdËÌ jejich po¯adovÈ ËÌslo, letos jiû 17. Jejich oblÌbenost dokl·d· takÈ fakt, ûe i p¯i omezenÈm mnoûstvÌ finanËnÌch prost¯edk˘ vysÌlajÌcÌch organizacÌ, poËet p¯ihl·öen˝ch zaplnil prakticky celou kapacitu hotelu, kde se kaûdoroËnÏ kon·.
OKRUH 2: P¯edn·öka Ing. Karin GeorgievovÈ o prevenci p¯ed povodnÏmi je uve¯ejnÏna ve sbornÌku. O principech a zp˘sobech ¯eöenÌ protipovodÚovÈ ochrany p¯edn·öel Ing. Jaroslav Jakoubek z†Agroprojektu Litomyöl. O dostupn˝ch moûnostech protieroznÌ a protipovodÚovÈ ochrany informoval Ing. Bohumil M¸ller z†Vodohospod·¯skÈ spoleËnosti »SVTS. ÑLesk a bÌda ochrany p˘dy p¯ed erozÌ v†»Rî nazval svÈ zamyölenÌ nad tÌmto problÈmem Doc. Ing. Frantiöek Toman, CSc. z†MZLU Brno. Jeho zajÌmav· a ponÏkud filosoficky zamϯen· p¯edn·öka mÏla jako motto slova J. A. KomenskÈho. O snÌûenÌ negativnÌho vlivu vodnÌ eroze na p˘d·ch zemÏdÏlskÈho podniku mluvila Ing. Marie Trantinov· z†V⁄ZE Praha. JejÌ p¯edn·öka vyvolala diskusi o skuteËn˝ch moûnostech podnik˘, zejmÈna od p¯Ìtomn˝ch ¯editel˘ ZA.
Konference probÏhla ve dnech 10. ñ 12. z·¯Ì 2007 Program byl n·sledujÌcÌ: PondÏlÌ ñ zah·jenÌ obÏdem, n·slednÏ p¯edn·öky, veËer kulat˝ st˘l a beseda. ⁄ter˝ ñ exkurze do Rakouska, veËernÌ spoleËenskÈ setk·nÌ, hudba. St¯eda ñ pokraËov·nÌ p¯edn·öek a diskuse aû do pozdnÌho obÏda, z·vÏr. StejnÏ jako jin· lÈta, snaûili jsme se zajistit pro p¯ÌtomnÈ dostateËnÏ zajÌmav˝ program, kter˝ by reagoval na souËasnÈ aktu·lnÌ ot·zky a byl p¯Ìnosem pro jejich dalöÌ pr·ce a aby si odnesli dobrÈ z·ûitky ze setk·nÌ s†p¯·teli a kolegy v†oboru. P¯edn·öek bylo 25 a byly za¯azeny do tÈmatick˝ch okruh˘: Okruh 1: Aktu·lnÌ ot·zky v†oboru a novely z·kon˘ a vyhl·öek. Okruh 2 : ProtieroznÌ a protipovodÚov· ochrana v†pozemkov˝ch ˙prav·ch. Okruh 3: VystoupenÌ zahraniËnÌch host˘ a jejich zkuöenosti z†praxe. Okruh 4: DalöÌ doplÚujÌcÌ p¯edn·öky.
OKRUH 3: Zde vystoupili naöi pravidelnÌ zahraniËnÌ hostÈ. Dr. Peter Hancvencl, attache pro zemÏdÏlstvÌ z†velvyslanectvÌ Rakouska promluvil o spolupr·ci »R a Rakouska v†zemÏdÏlstvÌ a rozvoji venkova. Ing. Johann Hierer z†⁄¯adu pro zemnÌ v˝voj v†Landau a.d. Isar referoval o dokonËenÌ pozemkovÈ ˙pravy a revitalizaci potok˘ v†lokalit·ch, kterÈ jsme vidÏli p¯i jejich zah·jenÌ na exkurzi p¯i konferenci v†r. 2004. Dr. Ing. Josef Janouch z†pracoviötÏ bavorskÈho ministerstva zemÏdÏlstvÌ v†Landau a.d. I. hovo¯il o organizaci CC-kontrol v†zelenÈ oblasti. Jedn· se o kontroly dotacÌ, kterÈ zde majÌ s†nÏmeckou d˘kladnostÌ propracovanÈ a kter˝ûto problÈm bude z·hy aktu·lnÌ i u n·s.
NÏkte¯Ì v˝znaËnÌ hostÈ, kte¯Ì p¯islÌbili ˙Ëast, se z†d˘vod˘ n·hle p¯idÏlen˝ch z·vaûn˝ch ˙kol˘ museli na poslednÌ chvÌli omluvit. Byl to pravideln˝ host konferencÌ ñ pan RNDr. Jan ZahradnÌk, hejtman JihoËeskÈho kraje (p¯edn·öku ale dodal pÌsemnÏ) a takÈ panÌ Ing. V. Domöov·, sen·torka a p¯edsedkynÏ v˝boru pro rozvoj venkova. Jinak vöak byl program zachov·n tak, jak bylo uvedeno v†pozv·nce. Konferenci zah·jil a ¯Ìdil Ing. Z. Burian, 1. mÌstop¯edseda p¯edstavenstva »MKP⁄, kter˝ takÈ program konference sestavoval. P¯ÌtomnÈ p¯iöel p¯ivÌtat pan Jan Vold¯ich, starosta obce »ern· v†PoöumavÌ, na jejÌmû ˙zemÌ jiû 17 let konference kon·me. Aby se mohl z˙Ëastnit, obÏtavÏ p¯eruöil svÈ l·zeÚskÈ lÈËenÌ. Jeho projev jednoznaËnÏ vyznÏl v†ocenÏnÌ a chv·lu pozemkov˝ch ˙prav, se kter˝mi zde majÌ zkuöenosti.
OKRUH 4: O zkuöenostech s†¯eöenÌm nedokonËen˝ch p¯ÌdÏlov˝ch ¯ÌzenÌ na okresech Praha-mÏsto, v˝chod, z·pad hovo¯il Ing. Petr ChmelÌk, ¯editel Pozemkov˝ch ˙¯ad˘ Praha. O z·vÏreËnÈm znÏnÌ a vyuûitÌ orientaËnÌho CenÌku projekËnÌch pracÌ v†P⁄ informoval Ing. ZbynÏk Pila¯ z†GAP Pardubice. UrËit˝m odlehËenÌm od odbornosti dosavadnÌch p¯edn·öek bylo vystoupenÌ ¯editelky St·tnÌho archivu v†PrachaticÌch, panÌ Mgr. Jany KoutnÈ, kter· pohovo¯ila o nejstaröÌm systematickÈm snÌmkov·nÌ äumavy, zachycujÌcÌm zmÏny krajiny a sÌdel na äumavÏ. ZajÌmavÏ p¯ednesen· tÈmatika mÏla u p¯Ìtomn˝ch velmi p¯Ìzniv˝ ohlas. Se stejn˝m z·jmem byla p¯ijata p¯edn·öka RNDr. Ji¯Ì Hiesse z†»eskÈ asociace pro geoinformace, nazvan· ÑVyuûitÌ geoinformacÌ v zemÏdÏlstvÌ implementacÌ EU direktiv INSPREî.
OKRUH 1: Za ⁄P⁄ Mze »R promluvil Ing. Kamil Kaulich, ¯editel povϯen˝ ¯ÌzenÌ ⁄P⁄. äiroce promluvil o aktu·lnÌch ot·zk·ch v†oboru a ke koordinaci novÈ katastr·lnÌ vyhl·öky a novÈ prov·dÏcÌ vyhl·öky pozemkov˝ch ˙prav. Ing. Ji¯Ì HladÌk, PhD., nov˝ ¯editel V⁄MOP, v.v.i. Praha promluvil o ˙loze V⁄MOP p¯i P⁄ a bonitaci p˘d. Ing. Karel ätencel, mÌstop¯edseda »⁄ZK p¯iblÌûil novou katastr·lnÌ vyhl·öku a opat¯enÌ k†urychlenÌ digitalizace katastr·lnÌch map. JUDr. Alena Klikov· z†Pr·vnickÈ fakulty Brno promluvila o vztahu novÈho katastr·lnÌho z·kona k†prov·dÏnÌ P⁄. Ing. Jana Pivcov· z†⁄P⁄ zasvÏcenÏ informovala o poslednÌm v˝voji ve vyuûitÌ evropsk˝ch fond˘ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch. O p¯ÌpravÏ, realizaci a provozu d·lnice D3 novou formou ÑPublic private Paertnershipsî (PPP) a implementaci KP⁄ do PPP projektu z†hlediska ÿSD a P⁄, jakoû i o n·vaznosti
EXKURZE Letos jsme p¯ipravovali zajÌmavou tuzemskou exkurzi. P¯edbÏûn˝mi dotazy jsme vöak zjistili, ûe je vÏtöÌ z·jem o zahraniËnÌ exkurzi. Vyuûili jsme proto nabÌdky Ing. Hierera, ûe pro n·s zajistÌ exkurzi v†Rakousku, stejnou, jakou absolvovali v†loÚskÈm roce ˙ËastnÌci celonÏmeckÈ konference v†PasovÏ. S·m proto obÏtavÏ dojednal program v Rakousku. Exkurze byla v†˙ter˝ 11. 9. 2007 vedena do ˙zemÌ tzv. M¸hlviertelu v†HornÌm Rakousku. Trasa je patrna z†mapky, obr. 1. Typick· krajina navötÌven˝ch mÌst je vidÏt na obr. 2. 3
PozemkovÈ ˙pravy
N·slednÏ jsme odjeli do Puppingu sezn·mit se s†v˝sledky pozemkovÈ ˙pravy. Pr˘vodce n·m dÏlali p·novÈ z†KrajskÈho agr·rnÌho ˙¯adu Linz. Pan dvornÌ rada Ing. Franz Hochreiter ñ je to n·stupce n·m dob¯e zn·mÈho Ing. Mayerhofera. D·le pan Ing. Robert T¸rkis. Po cestÏ jsme se zastavili na hradÏ Schaunberg, kde jsme se z†v˝öky podÌvali na realizovanou pozemkovou ˙pravu Pupping. Historii hradu n·m vyloûil kastel·n. Byl to nejvÏtöÌ hrad v†Rakousku, jehoû poË·tky sahajÌ do r. 1161. Pohled z†hradu a n·vötÏva hradu viz obr. 3, a 4.
Obr.3 ñ pohled na pozemkovou ˙pravu Pupping Obr. 4 ñ v˝klad na n·dvo¯Ì V†Puppingu jsme se usadili v†hale, kter· pat¯Ì starostovi panu Welzelhuemerovi. Je to vlastnÏ velk· zateplen· d¯evÏn· stodola, nouzovÏ vyt·pÏn·, opat¯en· podiem a v˝Ëepem. ⁄ËastnÌci obdrûeli z·kusek a k·vu (to jsme hradili jako po¯adatelÈ). StarostovÈ n·s pohostili n·poji ñ pivem, nealko, k·vou, Ëajem. Byla zde instalov·na mapov· uk·zka pozemkovÈ ˙pravy. V˝öe uvedenÌ p·novÈ n·m podali v˝klad a zodpovÏdÏli ot·zky. My jsme vöem starost˘m a z·stupc˘m agr·rnÌho ˙¯adu p¯edali d·rky (Becherovku a kazety PlzeÚskÈho). RozlouËili jsme se a jinou cestou se vr·tili p¯es VyööÌ Brod do Jest¯·bÌ, kam jsme dorazili kolem l8.30 hod. Po veËe¯i n·sledoval spoleËensk˝ veËer s†hudbou a tancem. SBORNÕK. I letos jsme vydali sbornÌk p¯edn·öek v†kvalitÏ, kter· d˘stojnÏ reprezentuje dosaûenÈ v˝sledky v†pozemkov˝ch ˙prav·ch. Jsou zde za¯azeny v˝sledky soutÏûe ÑnejlepöÌ spoleËn· za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch v†r. 2006î, a to nejen v†tabulkovÈ formÏ, ale i v†barevnÈ obrazovÈ formÏ. Jsou zde barevnÈ fotografie k†refer·tu Ing. Hierera a uk·zky z†exkurze. PostupnÏ ve sbornÌcÌch uve¯ejÚujeme barevnÈ fotografie kvalitnÏ realizovan˝ch pozemkov˝ch ˙prav. Letos jsou zde uk·zky z†kraj˘ Kr·lovehradeckÈho a PardubickÈho. P¯edpokl·d·me, ûe je pozdÏji opÏt vyd·me jako samostatnÈ propagaËnÌ publikace pozemkov˝ch ˙prav pro ve¯ejnost. Z¡VÃR. Z†povϯenÌ po¯adatel˘ a ⁄P⁄ z·vÏr konference provedl Ing. Z. Burian. PodÏkoval p¯edn·öejÌcÌm a sponzor˘m. Ocenil z·jem a uk·znÏnost ˙ËastnÌk˘, kte¯Ì prakticky v†plnÈm poËtu vytrvali aû do ukonËenÌ konference, coû na jin˝ch obdobn˝ch akcÌch zdaleka nenÌ obvyklÈ. Na vysloven· p¯·nÌ ˙ËastnÌk˘ p¯islÌbil, ûe bude usilovat o pokraËov·nÌ tÏchto konferencÌ 18. roËnÌkem mezin·rodnÌ konference v†r. 2008.
(obr. Ë. 1: trasa exkurze, obr. Ë. 2: krajina a obce v†M¸hlviertelu) Nejprve jsme navötÌvili region Pehersdorf-obec St. Ulrich. Zde se sdruûili zemÏdÏlci do spoleËenstvÌ pÏstitel˘ chmele. Sdruûili se proto, aby mohli vyuûÌvat dotace EU. Obnovili pÏstov·nÌ chmele, kter˝ zde d¯Ìve mÌval tradici. Plochy postupnÏ rozöi¯ujÌ, chmel zpracov·vajÌ a distribuujÌ podle projekt˘, kterÈ jsou dotov·ny EU! Pro ˙pravu pozemk˘ vyuûÌvajÌ pozemkovÈ ˙pravy. NavötÌvili jsme chmela¯skÈ muzeum, kde n·m v˝klad podal p¯edseda spoleËenstvÌ a souËasnÏ starosta. N·zornÏ p¯edvedl na expon·tech cel˝ postup pÏstov·nÌ a zpracov·nÌ chmele. PromÌtli n·m film o spolupr·ci 4 rodinn˝ch farem, kterÈ se sdruûily rovnÏû z†d˘vod˘ Ëerp·nÌ dotacÌ z EU. Kaûd· rodina se specializuje ñ jedna m· jako hlavnÌ Ëinnost peka¯stvÌ, druh· mlÈËnÈ produkty, t¯etÌ obilÌ a vep¯ovÈ maso, Ëtvrt· vyr·bÌ hovÏzÌ maso. NavötÌvili jsme rodinu, kter· hlavnÏ chov· hovÏzÌ skot na maso. Spot¯ebitelÈ si p¯edem objedn·vajÌ, jakÈ maso chtÏjÌ, por·ûÌ se na objedn·vku a pro konkrÈtnÌ û·danÈ druhy masa. Samoz¯ejmÏ pÏstujÌ pot¯ebnÈ plodiny. ZodpovÏdÏli ¯adu naöich ot·zek, uk·zali provoz, dali ochutnat v˝robky ñ hovÏzÌ uzeniny, hovÏzÌ öpek a dalöÌ. ObÏdvali jsme v†restauraci ÑLangî v†Pehersdorfu. Zde n·s p¯ivÌtali starostovÈ ñ p·novÈ Allerdorfer a St¸rmer a pan Lang. BÏhem obÏda n·m promÌtli uk·zky a p¯edstavili HansBerg region, coû je spolupr·ce 11ti obcÌ v†M¸hlviertelu a jejich spoleËnÈ projekty, jakoû i pozemkovou ˙pravu. OrientujÌ se rovnÏû na turismus, provozujÌ zajÌmavosti jako Ñcesta pro bosÈ nohyî, uk·zky chovu dom·cÌch zv̯at pro mÏstskÈ dÏti, sauny, l·znÏ, koupele ve sl·mÏ a dalöÌ. Vöe je podloûeno projekty pro Ëerp·nÌ financÌ z†EU, u vöech je vidÏt spokojenost z†jejich realizace. Konstatovali jsme, ûe zde umÌ tyto fondy n·paditÏ Ëerpat. M·me se co uËit, abychom fondy EU alespoÚ z†Ë·sti umÏli takto vyuûÌvat. 4
PozemkovÈ ˙pravy
Materi·l nanoterra soil ñ jin˝ pohled na zlepöov·nÌ zemin Ing. Jaroslav Vondruška, Praha Doposud bylo ˙dajnÏ ve svÏtÏ vyzkouöeno na t¯i sta nejr˘znÏjöÌch metod zlepöov·nÌ zemin, nicmÈnÏ i u n·s se nejvÌce uplatÚujÌ p¯ÌmÏsi na b·zi cementu Ëi v·pna, eventuelnÏ se zeminy upravujÌ ötÏrkopÌsky, popÌlkem Ëi jin˝mi vhodnÏjöÌmi druhy zemin. CÌlem tÏchto ˙prav je dosaûenÌ takov˝ch vlastnostÌ podloûÌ, kterÈ umoûnÌ zaloûenÌ poûadovan˝ch konstrukcÌ staveb, a jsou p¯itom levnÏjöÌ neû kompletnÌ v˝mÏna zeminy. Ke splnÏnÌ tohoto poûadavku p¯ÌspÌv· uû samotn· technologie, neboù ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ se stabilizujÌcÌ materi·l zapracov·v· do st·vajÌcÌ zeminy p¯Ìmo na staveniöti pomocÌ zemnÌ frÈzy. Tyto ˙pravy se vesmÏs soust¯edÌ na zlepöenÌ vlastnostÌ podloûÌ bez dalöÌch ambicÌ na p¯ÌpadnÈ zjednoduöenÌ konstrukËnÌch vrstev, coû je zejmÈna d·no poûadavky na v˝slednÈ hodnoty a vlastnosti pouûit˝ch materi·l˘. Nap¯Ìkad cementovÈ p¯ÌmÏsi mohou zajistit pevnosti srovnatelnÈ s†nÏkter˝mi konstrukËnÌmi vrstvami, ale jejich pouûitÌ je omezeno nÌzkou pruûnostÌ v˝slednÈ vrstvy a z†toho vypl˝vajÌcÌ tendencÌ ke vzniku trhlin. ÿeöenÌ a ponÏkud jin˝ pohled na zlepöov·nÌ zemin m˘ûe p¯inÈst materi·l nanoterra soil, kter˝ byl vyvinut v†NÏmecku a po nÏkolika letech uûÌv·nÌ p¯edevöÌm v†Asii se st·le vÌce uplatÚuje i p¯i stavb·ch zpevnÏn˝ch ploch v EvropÏ. Dle popisu v†bezpeËnostnÌm listu, kter˝ definuje ˙Ëinky v˝robku na zdravÌ ËlovÏka a ûivotnÌ prost¯edÌ p¯edevöÌm s†ohledem na jeho chemickÈ a fyzik·lnÌ vlastnosti, je nanoterra soil vodnou disperzÌ butadien-styrenovÈho kopolymeru bez nebezpeËn˝ch a toxick˝ch l·tek. Po z¯edÏnÌ vodou se aplikuje v r·mci bÏûnÈ cementovÈ stabilizace zeminy nejËastÏji v pomÏru 5% cementu 32,5 plus 0,5 % polymeru nanoterra soil z†hmotnosti zeminy, p¯iËemû v˝slednÈ mÌsenÌ z·visÌ pochopitelnÏ na typu pouûitÈ zeminy a poûadovan˝ch n·vrhov˝ch parametrech podloûÌ. KromÏ urËitÈho zlepöenÌ pevnosti tento materi·l p¯edevöÌm zvyöuje pruûnost upravenÈ vrstvy, sniûuje souËasnÏ nas·kavost i propustnost vody a tÌm sniûuje i namrzavost vrstvy. KromÏ toho m· p¯Ìzniv˝ vliv na vyzr·v·nÌ smÏsi, a to i p¯i teplot·ch pod bodem mrazu, takûe bÏûnÏ lze vybudovanou plochu pouûÌvat jiû po 1 aû 2 dnech od aplikace. Polymer Ë·steËnÏ eliminuje organickÈ souË·sti, takûe jeho p¯ispÏnÌm lze upravovat dosti öirokÈ spektrum zemin Ëi jejich smÏsÌ s†obsahem aû 25 % organick˝ch souË·stÌ nebo aû†jednÈ t¯etiny popÌlku Ëi ûiviËn˝ch sloûek. Mimochodem poslednÌ vlastnost vyvolala myölenku na vyuûitÌ polymeru v†r·mci studenÈ recyklace, nicmÈnÏ tato z·leûitost se teprve laboratornÏ ovϯuje.
Jiû provedenÈ zkouöky a realizovanÈ stavby nicmÈnÏ potvrdily nejen v˝öe uvedenÈ vlastnosti zemin zlepöen˝ch nanoterra soil, ale p¯edevöÌm prok·zaly, ûe dÌky tomu m˘ûe takov· vrstva zcela nahradit Ëi v˝znamnÏ snÌûit mocnost konstrukËnÌch vrstev budovanÈ plochy. Vzhledem k†relativnÏ v˝hodnÈmu pomÏru Ñkvalita/cenaì tak lze dos·hnout ˙spory ve v˝öi 20 ñ 30 % celkov˝ch investiËnÌch n·klad˘. UvedenÈ p¯ednosti urËujÌ tyto hlavnÌ smÏry vyuûitÌ materi·lu nanoterra soil: ■ zlepöenÌ parametr˘ podloûÌ v†p¯ÌpadÏ velmi nevhodn˝ch podloûÌ nebo v†p¯Ìpadech speci·lnÌch staveb, kdy jinÈ prost¯edky nedostaËujÌ, ■ n·hrada jednÈ Ëi nÏkolika konstrukËnÌch vrstev vrstvou zeminy zlepöenÈ cementem a polymerem dÌky parametr˘m, kterÈ p¯esahujÌ bÏûnÈ poûadavky na ˙pravu podloûÌ. V˝hodnost tÈto varianty bude podtrûena vöude tam, kde by podloûÌ tak jako tak vyûadovalo zlepöenÌ. NejlepöÌm p¯Ìkladem uveden˝ch p¯ednostÌ je rekonstrukce 9 km Ë·sti BrennerskÈ d·lnice, kter· probÏhla v†b¯eznu a dubnu roku 2006. Teploty se v†tÈto oblasti pohybujÌ v†rozmezÌ do -30∞C do +30∞C a p˘vodnÌ vozovka byla znaËnÏ deformov·na intenzivnÌ dopravou dosahujÌcÌ v†tÈ dobÏ cca 4.000 tÏûk˝ch n·kladnÌch a 20.000 ostatnÌch vozidel dennÏ. P˘vodnÌ z·mÏr p¯edpokl·dal kromÏ v˝mÏny ûiviËn˝ch vrstev i kompletnÌ n·hradu podloûÌ navezenÈho z nejr˘znÏjöÌch smÏsÌ zemin ötÏrkodrtÌ aû do hloubky 60 cm. Z†d˘vodu poûadavku na rychlost realizace a pro nespornÈ finanËnÌ ˙spory vöak byla zvolena alternativa s†materi·lem nanoterra soil, a to ponech·nÌ st·vajÌcÌho podloûÌ a jeho zlepöenÌ cementem a polymerem do hloubky 30 cm. VrchnÌ ûiviËnÈ vrstvy p¯itom z˘staly v†nezmÏnÏnÈ skladÏ a tlouöùce jako u p˘vodnÌ varianty. PomÏr mÌsenÌ byl standardnÌ, tj. 5 % cementu 32,5 (22 kg/ m2) plus 0,5 % polymeru (2 l/m2). Bez ohledu na nÌzkÈ teploty bÏhem v˝stavby (aû -12∞C) bylo jiû po 24 hodin·ch (tj. o 4 dny d¯Ìve, neû byl poûadavek) dosaûeno modulu p¯etv·rnosti Edef,2 ≥ 80 MPa. PozitivnÌ vliv polymeru na vyzr·v·nÌ cementu i p¯i nÌzk˝ch teplot·ch tak umoûnil pokl·dat ûiviËnÈ vrstvy jiû druh˝ den po ˙pravÏ podloûÌ zemnÌ frÈzou. Pevnost
v†prostÈm tlaku mϯen· na v·leËcÌch dosahovala v†pr˘mÏru 2,2 MPa. Ani p¯es n·r˘st dopravnÌho zatÌûenÌ na souËasn˝ch cca 7.000 tÏûk˝ch n·kladnÌch vozidel dennÏ nebylo do dneönÌho dne zaznamen·no na realizovanÈm ˙seku vozovky û·dnÈ poruöenÌ. V†tuzemsku materi·l nanoterra soil vyuûÌv· spoleËnost DINO TRADING s.r.o., p¯iËemû od poË·tku spolupracuje s†Katedrou silniËnÌch staveb StavebnÌ fakulty »VUT, a to zejmÈna s ing.†LudvÌkem VÈbrem, CSc., kter˝ kromÏ jinÈho vypracov·v· na z·kladÏ p˘vodnÌho projektu nebo poûadovan˝ch parametr˘ variantnÌ ¯eöenÌ konstrukcÌ s vyuûitÌm polymeru. Tato odborn· zpr·va se pak st·v· podkladem pro projektovou dokumentaci potÈ, kdy je navrhovanÈ alternativnÌ ¯eöenÌ a p¯edbÏûn˝ rozpoËet schv·-len investorem. Velk˝ d˘raz je pochopitelnÏ vÏnov·n zkouök·m, kterÈ probÌhajÌ p¯ed, bÏhem i po vlastnÌ realizaci. RozpracovanÈ projekty potvrzujÌ öirokÈ moûnosti vyuûitÌ materi·lu nanoterra soil zahrnujÌcÌ kromÏ silniËnÌch komunikacÌ i parkovacÌ plochy, cyklostezky, stezky v†r·mci golfov˝ch h¯iöù, polnÌ cesty, plochy pro sil·ûe Ëi podlahovÈ plochy v†hal·ch. V†p¯ÌpadÏ cyklostezek a golfov˝ch h¯iöù, kdy dÌky nÌzkÈmu obrusu nenÌ vÏtöinou zapot¯ebÌ jiû û·dn˝ kryt, se rovnÏû uplatnÌ Ñp¯ÌrodnÏjöÌî vzhled povrchu oproti Ëasto uûÌvanÈ ûivici. DalöÌ moûnÈ aplikace p¯in·öejÌ modifikace materi·lu nanoterra soil: ■ nanoterra drain je vysoce propustn˝ a vyuûÌv· se zejmÈna pro komunikace s†velk˝m podÈln˝m sklonem, kterÈ by mohly jinak p˘sobit jako koryto pro svod deöùovÈ vody, a naopak ■ nanoterra safe sniûuje propustnost na minimum, takûe je vhodn˝ pro v˝stavbu vodnÌch n·drûÌ a ochrann˝ch zdÌ. V†ostatnÌch ohledech, jako jsou nap¯Ìklad pruûnost a pevnost, jsou obÏ modifikace srovnatelnÈ se z·kladnÌm materi·lem. Na z·vÏr je t¯eba zd˘raznit jeötÏ jednu d˘leûitou vlastnost: p¯es vöechny v˝öe popsanÈ v˝hody nem· nanoterra soil ökodliv˝ vliv na ûivotnÌ prost¯edÌ. Naopak, snÌûenÌm n·rok˘ na dod·vku a dopravu cizÌch materi·l˘ je k ûivotnÌmu prost¯edÌ ohledupln˝. Moûn· jiû brzy budou takovÈ vlastnosti d˘leûitÏjÌ neû pouze ekonomickÈ v˝hody.
Literatura: [1] VÈbr, L., Luxemburk, F., Kudrna, J., Racek, I., Arùuöenko, A.: TP 170 Navrhov·nÌ vozovek pozemnÌch komunikacÌ, MD »R, 2006. [2] VÈbr, L., Gallo, P.: TP Katalog vozovek polnÌch cest - ZmÏna Ë. 1, MZ »R - ⁄P⁄, 2006. [3] K.Bermeister: Innovative application of emulsion (nanoterra soil) for compression/hardening load bearing layer of Autobahn, University of Natural Resources and Applied Life Sciences, Vienna 2007.
5
PozemkovÈ ˙pravy
6
PozemkovÈ ˙pravy
VYUéITÕ DIGIT¡LNÕHO MODELU WASP PRO ANAL›ZY PROSTOROV… ⁄»INNOSTI VÃTROLAMŸ Ing. Jana Podhr·zsk·, Ph.D., RNDr. Ing. Jaroslav Roûnovsk˝, CSc., RNDr. Miloslav Hradil, Ing. Ivan Novotn˝ 1. ⁄vod Pro optimalizaci funkcÌ vÏtrolam˘ v krajinÏ je d˘leûitÈ urËenÌ jejich optim·lnÌ konstrukce, druhovÈ skladby, pÈËe a situov·nÌ smÏru a zapojenÌ v sÌti. MusÌ takÈ n·sledovat n·vrh jejich doplnÏnÌ, rekonstrukce a obnovy sÌtÏ vÏtrolam˘ tak, aby p˘sobily integrovanÏ. N·vrh sÌtÏ vÏtrolam˘ je nutno podpo¯it objektivnÌmi hledisky, od˘vodÚujÌcÌmi smÏr a zp˘sob v˝sadby, doporuËenÈ parametry (dÈlka, v˝öka, ö̯ka) vÏtrolam˘ a jejich prostorovÈ rozloûenÌ v krajinÏ. N·vrhu by mÏla p¯edch·zet anal˝za eroznÌch rizik v ˙zemÌ, hodnocenÌ ˙Ëinnosti st·vajÌcÌch prvk˘ protieroznÌ ochrany a hodnocenÌ navrhovan˝ch opat¯enÌ. K tomuto ˙Ëelu jsou v r·mci projektu 1R44027 NAZV v˝zkumnÏ ovϯov·ny postupy hodnocenÌ ˙Ëinnosti vÏtrolam˘ pomocÌ anal˝z optickÈ porozity a pomocÌ program˘ vytvo¯en˝ch v prost¯edÌ geografickÈho informaËnÌho systÈmu (WAsP, RVE). Ovϯov·nÌ model˘ je podporov·no ambulantnÌmi mϯenÌmi. DosavadnÌ v˝sledky ¯eöenÌ projektu ukazujÌ na moûnosti nov˝ch postup˘ p¯i hodnocenÌ funkcÌ vÏtrolam˘ a n·vrzÌch na optimalizaci jejich funkcÌ. CÌlem je sestavit metodick˝ postup pro hodnocenÌ eroznÌ ohroûenosti ornÈ p˘dy v souvislosti se stanovenÌm ˙Ëinnosti vÏtrn˝ch bariÈr, vyuûiteln˝ pro pot¯eby projekËnÌ a n·vrhovÈ praxe v pozemkov˝ch ˙prav·ch a krajinnÈm pl·nov·nÌ. SystÈm by mÏl b˝t vyuûiteln˝ i v ¯eöenÌ koncepËnÌch studiÌ s öiröÌmi vazbami. P¯edloûen˝ materi·l se zab˝v· moûnostmi zp¯esÚov·nÌ vstupnÌch dat p¯i rekonstrukci a navrhov·nÌ vÏtrolam˘ v z·vislosti na geomorfologick˝ch a povÏtrnostnÌch podmÌnk·ch danÈho ˙zemÌ. 2. Materi·l a metody ⁄daje o povÏtrnostnÌch podmÌnk·ch v podmÌnk·ch jiûnÌ Moravy (vËetnÏ rychlosti a smÏru proudÏnÌ vzduchu v r˘zn˝ch roËnÌch obdobÌch apod.) zaznamen·v· sÌù klimatick˝ch stanic »HM⁄ v JihomoravskÈm kraji. VÏtrnÈ charakteristiky pro hodnocenÌ rizik vÏtrnÈ eroze a n·vrh protieroznÌch opat¯enÌ (nejËastÏji vÏtrn˝ch z·bran - vÏtrolam˘) v urËitÈ lokalitÏ jsou zÌsk·v·ny z tÏchto stanic. Vlivem konfigurace terÈnu se vöak mohou vÏtrnÈ charakteristiky v hodnocenÈ lokalitÏ znaËnÏ liöit od ˙daj˘ nejbliûöÌ klimatickÈ stanice. Proto byla hled·na moûnost, jak zp¯esnit ˙daje o vÏtrn˝ch charakteristik·ch na konkrÈtnÌ lokalitÏ. Pro tyto ˙Ëely bylo vyuûito modelu WAsP. Tento model je vyuûÌv·n zejmÈna pro ˙Ëely vÏtrnÈ energetiky. K v˝poËt˘m vyuûÌv· data o rychlosti a smÏru proudÏnÌ vÏtru z referenËnÌ stanice a ta pro sledovanÈ mÌsto extrapoluje na z·kladÏ digit·lnÌ mapy terÈnu. WASP je tak schopen provÈst v˝poËty pro jakÈkoliv zvolenÈ mÌsto a takÈ libovolnou v˝öku nad terÈnem. Model poskytuje tabel·rnÌ i grafickÈ v˝stupy. Pro porovn·nÌ vÏtrn˝ch charakteristik z klimatickÈ stanice a z mÌsta v blÌzkosti vÏtrolamu byly vybr·ny vÏtrolamy v katastru obce DolnÌ Dunajovice na B¯eclavsku a obce Such· Loz na Uherskohradiöùsku. Modelem WAsP verze 8.03.0020 byly extrapolov·ny vybranÈ charakteristiky vÏtru podle referenËnÌch klimatick˝ch stanic, a to pro bod v blÌzkosti vybranÈho
vÏtrolamu a pro oblasti o velikostech cca 30 aû 40 km2. Analyzov·ny byly tyto charakteristiky vÏtru: pr˘mÏrn· rychlost vÏtru. VybranÈ charakteristiky vÏtru pro lokalitu DolnÌ Dunajovice byly extrapolov·ny podle cca 5 km vzd·lenÈ referenËnÌ stanice »HM⁄ v BrodÏ nad DyjÌ. Pro lokalitu Such· Loz podle cca 6.5 km vzd·lenÈ referenËnÌ stanice »HM⁄ ve Str·nÌ. Podkladem byla podrobn· 15-ti minutov· mϯenÌ v mÏsÌcÌch ˙nor aû kvÏten. Byl vyuûit digit·lnÌ model terÈnu s krokem 100 m, ploönÏ zpracovan· drsnost povrchu podle metodiky European Wind Atlas (Troen and Petersen, 1989) a p¯ek·ûkov˝ Ëlen pro eliminaci lok·lnÌch vliv˘ v tÏsnÈ blÌzkosti stanice.
15 minut. Maxim·lnÌ kr·tkodob˝ n·raz vÏtru pro kaûd˝ 15-ti minutov˝ interval je zjiöùov·n z hodnot aktualizovan˝ch pr˘bÏûnÏ kaûdÈ dvÏ sekundy. V˝poËty jsou prov·dÏny pro obdobÌ ˙nor aû kvÏten, hodnoceny byly pr˘mÏrnÈ rychlosti vÏtru v tomto obdobÌ a jim odpovÌdajÌcÌ smÏry vÏtru. Stanice je umÌstÏna na okraji zastavÏnÈ Ë·sti obce Brod nad DyjÌ v nadmo¯skÈ v˝öce cca 175 m. Pro modelovÈ v˝poËty byla v celÈ uvedenÈ oblasti provedena ploön· digitalizace drsnosti povrchu (parametru z0 ) podle z·sad pouûÌvan˝ch v European Wind Atlas (Troen and Petersen, 1989). Vzhledem k urËitÈmu vlivu blÌzk˝ch p¯ek·ûek (stromy, z·stavba) na proudÏnÌ byl aplikov·n i tzv. p¯ek·ûkov˝ Ëlen, kter˝ v dalöÌch modelov˝ch extrapolacÌch umoûÚuje tyto lok·lnÌ vlivy vÌcemÈnÏ eliminovat. V˝poËty byly provedeny jednak pro definovan˝ bod blÌzko vÏtrolamu u DolnÌch Dunajovic, jednak ploönÏ pro oblast cca 7x6 km v kroku 200 metr˘ ( t.j. celkem pro 1050 bod˘ v oblasti). 3.1.1. VstupnÌ data ze stanice Brod nad DyjÌ, 2001 aû 2005, souhrn za mÏsÌce ˙nor aû kvÏten: pr˘mÏrn· rychlost vÏtru na stanici za toto obdobÌ je 2.75 m/s ( poËÌt·no z dat ), resp. 2.82 m/s ( poËÌt·no z Weibullova rozdÏlenÌ). 3.1.2. V˝sledky v˝poËtu pro 1 bod ( vÏtrolam DolnÌ Dunajovice): Sou¯adnice 3617180,0 a 5413610,0 ; 190 m n.m. v digit·lnÌm modelu terÈnu. Extrapolovan· pr˘mÏrn· rychlost vÏtru u vÏtrolamu v 10 m nad terÈnem je 3.61 m/s, Ëetnosti jednotliv˝ch smÏr˘ vÏtru ukazuje obr. 1 (vÏtrn· r˘ûice).
3. V˝sledky 3.1. Aplikace modelu WAsP na v˝poËet nÏkter˝ch charakteristik vÏtru v lokalitÏ DolnÌ Dunajovice. Jako vstupnÌ meteorologickÈ hodnoty byly pouûity ˙daje za poslednÌ ucelenÈ pÏtiletÈ obdobÌ 2001 aû 2005 z automatizovanÈ meteorologickÈ stanice (AMS) »eskÈho hydrometeorologickÈho ˙stavu (»HM⁄) v BrodÏ nad DyjÌ, vzd·lenÈ od lokality DolnÌ Dunajovice asi 5 km. Stanice v BrodÏ nad DyjÌ je automatizovan· od Ëervna 1999, vÌtr je mϯen Ëidlem Vaisala WAA 151 a WAV 151, data jsou ukl·d·na do datab·ze v kroku 7
Obr.1
PozemkovÈ ˙pravy
3.1.3. V˝sledky v˝poËtu pro oblast cca 7 x 6 km ( vÏtrolam DolnÌ Dunajovice okolÌ):
Extrapolovan· pr˘mÏrn· rychlost vÏtru u vÏtrolamu v 10 m nad terÈnem je 3.24 m/s, Ëetnosti jednotliv˝ch smÏr˘ vÏtru ukazuje obr. 3 (vÏtrn· r˘ûice).
Obr. 3 3.2.3. V˝sledky v˝poËtu pro oblast cca 4x8 km (Str·nÌ - Such· Loz)
Obr.2
3.2. Aplikace modelu WAsP na v˝poËet nÏkter˝ch charakteristik vÏtru v lokalitÏ Such· Loz Jako vstupnÌ meteorologickÈ hodnoty byly pouûity ˙daje za poslednÌ ucelenÈ pÏtiletÈ obdobÌ 2001 aû 2005 z automatizovanÈ meteorologickÈ stanice (AMS) »HM⁄ ve Str·nÌ, vzd·lenÈ od lokality Such· Loz asi 6.5 km. V˝poËty byly prov·dÏny pro nÏkolikamÏsÌËnÌ obdobÌ ˙nor aû kvÏten. Stanice ve Str·nÌ je automatizovan· od prosince 1998, vÌtr je mϯen Ëidlem Vaisala WAA 151 a WAV 151, data jsou ukl·d·na do datab·ze v kroku 15 minut. Maxim·lnÌ kr·tkodob˝ n·raz vÏtru pro kaûd˝ 15-ti minutov˝ interval je zjiöùov·n z hodnot aktualizovan˝ch pr˘bÏûnÏ kaûdÈ dvÏ sekundy. Stanice je umÌstÏna v zastavÏnÈ Ë·sti obce Str·nÌ, v ˙dolnÌ poloze v tÏsnÈ blÌzkosti hlavnÌ silnice I/54 v nadmo¯skÈ
v˝öce cca 385 m. Pro modelovÈ v˝poËty byla v celÈ uvedenÈ oblasti provedena ploön· digitalizace drsnosti povrchu (parametru z0) podle z·sad pouûÌvan˝ch v European Wind Atlas (Troen and Petersen, 1989). Vzhledem k nezanedbatelnÈmu vlivu blÌzk˝ch p¯ek·ûek ( stromy, z·stavba) na proudÏnÌ byl aplikov·n i tzv. p¯ek·ûkov˝ Ëlen, kter˝ v dalöÌch modelov˝ch extrapolacÌch umoûÚuje tyto lok·lnÌ vlivy vÌcemÈnÏ eliminovat a zv˝öit tak p¯esnost v˝poËtu. V˝poËty byly prov·dÏny pro obdobÌ ˙nor aû kvÏten, hodnoceny byly pr˘mÏrnÈ rychlosti vÏtru v tomto obdobÌ a jim odpovÌdajÌcÌ smÏry vÏtru. V˝poËty byly provedeny jednak pro 1 definovanÈ mÌsto (blÌzko vÏtrolamu), jednak ploönÏ pro oblast cca 4x8 km v kroku 200 metr˘ (t.j. v˝poËet celkem pro 820 bod˘ v oblasti).
Obr. 4
➤
Extrapolovan· pr˘mÏrn· rychlost vÏtru se v danÈ oblasti pohybuje od 3.01 do 4.68 m/s, pr˘mÏr pro celou oblast s rozpÏtÌm nadmo¯skÈ v˝öky cca 170 m aû 270 m ( podle digit·lnÌho modelu terÈnu ) je 3.78 m/s. Extrapolovan· vÏtrn· r˘ûice pro okolÌ vÏtrolamu DolnÌ Dunajovice vykazuje v souladu s vlastnostmi terÈnu v okolÌ p¯evl·dajÌcÌ smÏry vÏtru ze severnÌho a jiûnÌho oktantu (obr.2 ). Modelem extrapolovan· pr˘mÏrn· rychlost vÏtru pro bod v blÌzkosti vÏtrolamu je 3.61 m/s.
Extrapolovan· pr˘mÏrn· rychlost vÏtru se v danÈ oblasti pohybuje od 1.63 m/s do 5.10 m/s, pr˘mÏr pro celou oblast s rozpÏtÌm nadmo¯skÈ v˝öky cca 270 m aû 614 m ( podle digit·lnÌho modelu terÈnu ) je 3.13 m/s. VÏtrn· r˘ûice ve Str·nÌ je v˝raznÏ orientov·na podle smÏru ˙dolÌ ( severoz·pad - jihov˝chod ), extrapolovan· vÏtrn· r˘ûice pro okolÌ vÏtrolamu Such· Loz m· v souladu s vlastnostmi terÈnu v okolÌ vÌce posÌlenu sloûku z·pad - v˝chod hlavnÏ na ˙kor smÏru severoz·padnÌho (obr.4). Modelem extrapolovan· pr˘mÏrn· rychlost vÏtru je v˝raznÏ vyööÌ neû na stanici ve Str·nÌ (cca 3.2 m/s vs. 2.0 m/s).
3.2.1. VstupnÌ data ze stanice Str·nÌ, 2001 aû 2005, souhrn za mÏsÌce ˙nor aû kvÏten: Pr˘mÏrn· rychlost vÏtru na stanici za toto obdobÌ je 1.92 m/s (poËÌt·no z dat), resp. 2.06 m/s (poËÌt·no z Weibullova rozdÏlenÌ). 3.2.2. V˝sledky v˝poËtu pro 1 bod (vÏtrolam Such· Loz): Sou¯adnice 3698510,0 5 428 740,0 332 m n.m. v digit·lnÌm modelu terÈnu. 8
PokraËov·nÌ Ël·nku na str. 9
PozemkovÈ ˙pravy
VYUéITÕ DIGIT¡LNÕHO MODELU WASP ... Dokončení ze str. 8
4. Z·vÏr Z uveden˝ch anal˝z je moûno vyvodit n·sledujÌcÌ skuteËnosti: - pr˘mÏrnÈ hodnoty rychlostÌ vÏtru v uvedenÈm obdobÌ (˙nor-kvÏten) jak v bodÏ blÌzko vÏtrolamu, tak pro oblast okolÌ vÏtrolamu jsou u analyzovan˝ch lokalit vyööÌ neû jsou ˙daje z referenËnÌch stanic. - V dolnÌch DunajovicÌch vykazuje vÏtrn· r˘ûice v souladu s vlastnostmi terÈnu v obdobÌ ˙nor aû kvÏten p¯evl·dajÌcÌ smÏry vÏtru ze severnÌho a jiûnÌho oktantu. - V SuchÈ Lozi m· extrapolovan· vÏtrn· r˘ûice silnÏ posÌlenu sloûku z·pad-v˝chod, coû je v souladu s vlastnostmi terÈnu v okolÌ. VÏtrn· r˘ûice v ref. stanici Str·nÌ je v˝raznÏ orientov·na ve smÏru ˙dolÌ (SZ-JV) Modelem extrapolovan· pr˘mÏrn· rychlost vÏtru je v˝raznÏ vyööÌ neû ve stanici Str·nÌ. Aplikace modelu WAsP na v˝poËet nÏkter˝ch charakteristik vÏtru ve vybran˝ch ˙zemÌch uk·zala, ûe rychlosti a smÏry p¯evl·dajÌcÌch vÏtr˘ se mohou v konkrÈtnÌm mÌstÏ znaËnÏ liöit od hodnot p¯evzat˝ch z referenËnÌ klimatickÈ stanice (viz k.˙. Such· Loz). VÏtrnÈ charakteristiky jsou ovlivnÏny zejmÈna reliÈfem terÈnu. Modelem WAsP je moûno za pomocÌ digit·lnÌho modelu terÈnu extrapolovat vybranÈ povÏtrnostnÌ charakteristiky a zp¯esnit jejich p˘sobenÌ pro urËitou lokalitu. Pro n·vrhovÈ a projekËnÌ ˙Ëely opat¯enÌ proti vÏtrnÈ erozi to m˘ûe mÌt velk˝ praktick˝ v˝znam. 5. Literatura LITSCHMANN, T., ROéNOVSK›, J. Vliv vÏtrolamu na proudÏnÌ vzduchu. In: Transport vody, chemik·liÌ a energie v systÈme pÙda - rastlina - atmosfÈra. Bratislava, 2004 SAV. CD ROM, ISBN 80-968480-4-6. PODHR¡ZSK¡, J., MACKŸ, J. systÈm hodnocenÌ vÏtrolam˘ pro pr˘zkumnÈ, n·vrhovÈ a projekËnÌ ˙Ëely v KP⁄. PozemkovÈ ˙pravy Ë. 57. Praha 2006 ,s. 14-16. PODHR¡ZSK¡, J. V˝roËnÌ zpr·va projektu 1R 44027. V⁄MOP,. Brno 2006. 111s. Tento Ël·nek vznikl za podpory ¯eöenÌ projektu NAZV 1R44027 Moûnosti optimalizace funkcÌ vÏtrolam˘ v krajinÏ, jejich vyuûitÌ v KP⁄.
Praûsk˝ veletrûnÌ are·l LetÚany Majitelem PraûskÈho veletrûnÌho are·lu v LetÚanech je akciov· spoleËnost ABF, kter· p˘sobÌ na ËeskÈm trhu uû od roku 1995. SpoleËnÏ s hlavnÌm mÏstem Prahou se podÌlÌ na projektu, jehoû cÌlem je vznik zcela novÈho, multifunkËnÌho veletrûnÌho are·lu, kter˝ by z Prahy vytvo¯il veletrûnÌ a kongresovÈ centrum Evropy.
N
ejv˝znamnÏjöÌm veletrhem konan˝m v letÚanskÈm veletrûnÌm are·lu je mezin·rodnÌ stavebnÌ veletrh www.forarch.cz/ 2007/cz/aktuality.asp FOR ARCH, kter˝ pat¯Ì mezi nejprestiûnÏjöÌ v »eskÈ republice a m· mezi Ëesk˝mi stavebnÌmi veletrhy nejdelöÌ tradici.
P¯i cestÏ do praûskÈho VeletrûnÌho are·lu LetÚany se vyplatÌ vystoupit na n·draûÌ Praha-Holeöovice (viz informace u V˝staviötÏ INCHEBA EXPO). Do LetÚan se odsud dostanete autobusovou linkou MHD Ë. 210. Cesta autobusem trv· asi 20 minut.
JeötÏ k†soutÏûi ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch Ing. Pavel Gallo, mÌstop¯edseda »MKP⁄ v†roce 2006ì P¯i vyhl·öenÌ v˝sledk˘ 1. roËnÌku ve¯ejnÈ celost·tnÌ soutÏûe ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v pozemkov˝ch ˙prav·ch v roce 2006î jsme Ëten·¯˘m slÌbili, ûe o vöech opat¯enÌch, ocenÏn˝ch v jednotliv˝ch kategoriÌch na prvnÌch mÌstech bude pod·na podrobn· informace, zve¯ejnÏny z·kladnÌ technickÈ ˙daje, informativnÌ fotografie a vybranÈ technickÈ v˝kresy. V†bulletinu ÑPozemkovÈ ˙pravyî Ë. 61 byl vÏnov·n prostor pro vÌtÏznÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†kategorii zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ ñ PolnÌ cesta v†k.˙. Sk¯Ìpov, P⁄ ProstÏjov. V†dneönÌm Ë. 62 pod·v·me informaci o ocenÏn˝ch spoleËn˝ch za¯ÌzenÌch v†dalöÌch kategoriÌch: ● protieroznÌ opat¯enÌ - PEO a USES v†k.˙. LovËice, P⁄ HodonÌn, ● opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ ñ Region·lnÌ biocentrum v†k.˙. »ehovice, P⁄ ProstÏjov, ● vodohospod·¯sk· opat¯enÌ ñ Realizace spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v†k.˙.TiötÌn, P⁄ ProstÏjov. ZatÌmco v†kategorii zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ a vodohospod·¯sk˝ch opat¯enÌ se jedn· p¯ev·ûnÏ o stavebnÌ dÌlo (polnÌ cesta, vjezd na pozemek, ˙prava toku, vodnÌ n·drû apod.) p¯ÌpadnÏ s†vegetaËnÌm doprovodem, odvodnÏnÌm , u ostatnÌch kategoriÌ jde Ëasto o polyfunkËnÌ opat¯enÌ öiröÌho rozsahu. Z·kladnÌm cÌlem soutÏûe je sezn·menÌ odbornÈ i laickÈ ve¯ejnosti se smyslem, † rozsahem a ˙rovnÌ realizace spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ navrhovan˝ch v†pozemkov˝ch ˙prav·ch a vϯÌme, ûe bude i inspiracÌ a podnÏtem pro projektanty pozemkov˝ch ˙prav i realizaËnÌch projekt˘, pro dodavatele, pozemkovÈ ˙¯ady, obce i vlastnÌky nebo uûivatele pozemk˘. Na z·kladÏ dohody »MKP⁄ a MZe ⁄P⁄ se v†tomto ËÌsle 62 z·roveÚ vyhlaöuje i 2. roËnÌk ve¯ejnÈ soutÏûe . Douf·me, ûe se do soutÏûe p¯ihl·sÌ vÏtöÌ poËet pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a moûn· i dalöÌ subjekty, jak pravidla pro rok 2007 umoûÚujÌ. Příklady – společná zařízení str. 10 – 20 ➤
❑ ❑ ❑
9
PozemkovÈ ˙pravy
ÑPEO a ⁄SES LovËiceì reg. Ë. II/3 Pozemkov˝ ˙¯ad HodonÌn Kategorie: protieroznÌ opat¯enÌ ÑPEO a ⁄SES LovËiceì
mu firmy GEON, s, r. o. V˝öka hr·ze je 2 m (kÛta 250,00 m n. m.). Vytvo¯en˝ akumulaËnÌ prostor s cÌlem zachytit a transformovat p¯Ìvalovou vlnu m· objem 10000 m3. P¯ÌËn˝ profil konstrukce hr·ze je navrûen tak, aby vzduön˝ svah byl odoln˝ proti kr·tkodobÈmu p¯elÈv·nÌ p¯es korunu. Sklon vzduönÈho svahu hr·ze je 1:3, sklon n·vodnÌho svahu hr·ze m· pomÏr l :4. DÈlka hr·ze je 60 m s pojezdnou ö̯kou koruny 3 m. ZaloûenÌ hr·ze bylo provedeno v hloubce 0,8 m, na pravÈ stranÏ byla prohloubena o 0,5 m z d˘vodu vyööÌho zastoupenÌ organickÈ sloûky. Proti vzniku pr˘sakovÈ vody je poloûena na celou z·kladovou sp·ru geotextilie. K zajiötÏnÌ st·lÈho pr˘toku vody pod hr·zÌ je navrûeno betonovÈ potrubÌ DN 800 s podÈln˝m sklonem 1%. Z d˘vodu ˙pravy vtoku bylo betonovÈ potrubÌ zkr·ceno ze 17 m na 14,5 m. Toto potrubÌ propustÌ max. 1,5 m3/s a tÌm snÌûÌ pr˘tok pades·tiletÈ vody s p¯ibliûnÏ t¯icetiminutov˝m zpoûdÏnÌm. HydrologickÈ v˝poËty na z·kladÏ ˙daj˘ HM⁄ (pro pr˘tok potrubÌm podle PavlovskÈho a Weisbachova, pro dokonal˝ p¯epad podle PavlovskÈho-IstominovÈ) a dimenze objekt˘ s ohledem na zastavÏnou »·st obce LovËice jsou provedeny na stoletou vodu. BezpeËnostnÌ p¯epad vËetnÏ odpadovÈho koryta m· dÈlku 15 m. Hrana bezpeËnostnÌho p¯elivu je ve v˝öce 249,50 m n. m. Profil odpadovÈho koryta od bezpeËnostnÌho p¯epadu m· sklon svah˘ 1:1,5.
1. Popis stavebnÌho ¯eöenÌ DÌlo bylo vybudovanÈ po komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav·ch v katastr·lnÌm ˙zemÌ LovËice u Kyjova na LovËickÈm potoku v trati éleby a Sedlavince. Zahrnuje tyto stavebnÌ objekty: SO 01 - such˝ poldr (pr˘toËn· n·drû) 501 - biocentrum (˙pravy v z·topÏ) 502 - biocentrum (ozelenÏnÌ) Projektov· dokumentace stavebnÌho objektu SO 01 (poldr) byla vypracov·na firmou Agroprojekta, spol. s r. o., Na Spl·vku 1182, UherskÈ HradiötÏ. Projektov· dokumentace stavebnÌch objekt˘ SOI a SO2 (biocentrum) byla vypracov·na firmou Ing. Tom·öem Hork˝m - Terra projekt, Modr· u Velehradu Ë. 154. Stavba byla zrealizov·na v r·mci finanËnÌ pomoci EU, II. kola OperaËnÌho programu ÑRozvoj venkova a multifunkËnÌ zemÏdÏlstvÌ.ì stavebnÌ objekt SO 01 - such˝ poldr (pr˘toËn· n·drû) Parametry n·drûe Typ vodnÌ n·drûe: pr˘toËn· KÛta hladiny st·lÈho nadrûenÌ: 248,00 m n. m. KÛta maxim, hladiny: 249,70 m n. m. KÛta koruny bezpeËnostnÌho p¯elivu: 249,50 m n. m. KÛta koruny hr·ze: 250,00 m n. m. Maxim·lnÌ v˝öka hr·ze nade dnem ˙dolÌ: 2m Maxim·lnÌ hloubka vody p¯i Hmax: 1,5 m DÈlka koruny hr·ze: 60 m ä̯ka koruny hr·ze: 3,0 m Sklon n·vodnÌho lÌce hr·ze: 1:4 Sklon vzduönÈho lÌce hr·ze: 1:3 Plocha hladiny p¯i HSN: 2 087 m2 Plocha hladiny p¯i Hmax: 10 124 m2 Objem retenËnÌho prostoru celkov˝: 10 000 m3 N·vrhov· kapacita spodnÌch v˝pustÌ: 1,5 m3/s Kapacita bezpeËnostnÌho p¯epadu pro odtok velk˝ch vod: 15 m3/s Plocha povodÌ vodnÌho toku: 4,6 70 hn2 Stavba suchÈho poldru - n·drûe s biocentrem m· v˝mÏru 1,0124 ha. N·drû vznikla p¯ehrazenÌm ˙dolnÌho profilu LovËickÈho potoka. Tvo¯Ì ji zemnÌ zhutnÏn· hr·z, jejÌû parametry byly navrûeny na podkladÏ Inûen˝rsko - geologickÈho pr˘zku-
Fotodokumentace stavby (2) stavebnÌ objekt SQ1 - biocentrum (˙pravy v z·topÏ) VodnÌ plocha t˘nÏ se st·lou hladinou - 2087 m2 Stavba ¯eöÌ vyuûitÌ a ˙pravy terÈnu z·topy poldru. ProvedenÌm terÈnnÌch ˙prav vznikly podÈl potoka po pravÈ i levÈ stranÏ dvÏ velkÈ t˘nÏ. St¯ednÌ Ë·st st·vajÌcÌho koryta toku z˘stala bez ˙prav, coû umoûnÌ zachov·nÌ Ë·sti st·vajÌcÌ zelenÏ. Na ploöe se nach·zÌ systematick· dren·û. JednotlivÈ d¯eny ˙stÌcÌ do t˘nÌ byly upraveny tak, ûe v˝tok byl proveden z l m dlouhÈ PVC trubky pr˘mÏru 100 mm. Svah b¯ehu v okolÌ tÈto v˝ustÏ byl opevnÏn kamennou dlaûbou na sucho. PodobnÏ bylo upraveno vy˙stÏnÌ hlavnÌk˘ trasovan˝ch podÈl potoka. stavebnÌ objekt SO2 - biocentrum (ozelenÏnÌ) Celkov· plocha v˝sadby - 2 444 m2 ZatravnÈnÌ - 2 866 m2 (bez tÏlesa hr·ze) Rekultivace ~ l 367 m2 (plochy s pov·ûkou) Biocentrum bylo provedeno jako mok¯adnÌ. Nad hr·zÌ byly vybudov·ny podÈl potoka dvÏ vodnÌ t˘nÏ s trvalou vodnÌ hladinou a hloubkou aû do l ,20 m. V ˙rovni trvalÈ z·topy vznikl mok¯ad trvale dotovan˝ p¯Ìsunem vody. »·st st·vajÌcÌch b¯ehov˝ch porost˘ z˘stala zachov·na a zapojÌ se do osazovan˝ch
Fotodokumentace stavby (1) 10
PozemkovÈ ˙pravy
PouûitÈ materi·ly a stavebnÌ prvky: ● p¯ÌrodnÌ drcenÈ kamenivo, z·hozov˝ a obkladov˝ k·men »eskomoravskÈ ötÏrkovny a. s. Mokr·, provozovna Opatovice ● textilie netkan· Tatratex 600 - GEOMATs. r. o. Brno ● trouby betonovÈ TBP DN 800 a ûb. hrdlovÈ TZH-Q 80/250 - Prefa Brno ● vodostavebnÌ beton - TBG BETONMIXa. s. Brno, provozovna Svatobo¯ice - Mist¯Ìn ● dren·ûnÌ potrubÌ z PVC - BÛhm ó extruplast s. r. o.,Krajkov· ● sadebnÌ materi·l- Ing. Milan SoukenÌk, okrasn· ökolka Tvaroûn· u Brna ● travnÌ smÏs - CHKO BÌlÈ Karpaty
struktur. V˝sadba jednotliv˝ch druh˘ nebyla provedena kompaktnÏ, ale spÌöe roztrouöenÏ a skupinovÏ, a to z d˘vodu ponech·nÌ vÏtöÌho prostoru pro samovoln˝ sukcesnÌ v˝voj. Pouze na rozhranÌ polnÌch kultur a biocentra je vys·zen hust˝ oddÏlovacÌ lem z kro vin a odolnÏjöÌch stromov˝ch d¯evin, kter˝ m· za ˙kol zachyt·vat eventu·lnÌ ˙lety pesticidnÌch l·tek, resp. splach˘ hnojiv z okolnÌch, intenzivnÏ obhospoda¯ovan˝ch ploch. Ochrana v˝sadeb byla provedena metodou individu·lnÌch umÏlohmotn˝ch chr·niËek. Nezaplocen˝ prostor navÌc umoûÚuje voln˝ p¯Ìstup ûivoËich˘ (savc˘ i pt·k˘ rozn·öejÌcÌch nap¯. semena nÏkter˝ch vhodn˝ch mok¯adnÌch rostlin apod.) k t˘Úk·m a mok¯ad˘m. V˝sadby byly rozdÏleny do segment˘ A aû G, celkov· plocha v˝sadby je 2 444 m2. Z jednotliv˝ch druh˘ d¯evin jsou zde zastoupeny habr, lÌpa, javor, jilm, jasan, dub, t¯eöeÚ, topol, olöe, vrba, svÌda, trnka, hloh, ptaËÌ zob (celkov˝ poËet d¯evin - 469 ks), z bylin sk¯Ìpina, kosatec, orobinec a zevar (celkem 50 ks).
4. CenovÈ ˙daje (vËetnÏ DPH) a dalöÌ d˘leûitÈ ˙daje Projektov· dokumentace Realizace Autorsk˝ dozor CELKEM
2. Doba v˝stavby zah·jenÌ v˝stavby: 10. dubna 2006 (p¯ed·nÌ a p¯evzetÌ staveniötÏ) ukonËenÌ v˝stavby: 27. Ëervence 2006 (p¯ed·nÌ a p¯evzetÌ dokonËenÈho dÌla)
106 648,50 KË 2317792,00KË 25 645,00 KË 2 450 085,50 KË
3. PouûitÈ technologie a materi·ly P¯ed zah·jenÌm zemnÌch pracÌ byla provedena p¯Ìprava ˙zemÌ, tj. odstranÏnÌ ke¯˘, strom˘ a vodnÌho rostlinstva z prostoru jednotliv˝ch objekt˘. Byla provedena skr˝vka ornice v celÈm obvodu staveniötÏ. P¯ed zah·jenÌm pracÌ bylo nutnÈ p¯eloûit st·vajÌcÌ dren·ûnÌ systÈm a zajistit odvod dren·ûnÌch vod mimo tÏleso hr·ze. Z·kladov· sp·ra byla zhutnÏna na stejnou mÌru zhutnÏnÌ jako vlastnÌ hr·z a po uloûenÌ textilie na
DalöÌ ˙daje Dle na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 132/2005 Sb., kter˝m se stanovÌ n·rodnÌ seznam evropsky v˝znamn˝ch lokalit je Ë·st LovËickÈho potoka, do kterÈho spad· p¯edmÏtn· stavba, navrûena do soustavy N·tura 2000 v kategorii p¯ÌrodnÌ pam·tky. Z toho d˘vodu byla zohlednÏna druhov· skladba v˝sadby vËetnÏ sloûenÌ travnÌ smÏsi. Pro stavbu bylo vyd·no vodopr·vnÌ povolenÌ MÏstskÈho ˙¯adu Kyjov - odboru ûivotnÌho prost¯edÌ Ë. j. éP/04/22/2092 ze dne 14.6.2005, kterÈ nabylo pr·vnÌ moci dne 8.7.2005. TÌmto rozhodnutÌm byla stavba vodnÌho dÌla na z·kladÏ posudku TBD VodnÌ dÌla - TBD a.s. Praha ze dne 26.2.2004 zn. 403-éAT-25/ 04 za¯azena do IV. kategorie.
Fotodokumentace stavby (3)
Fotodokumentace stavby (4)
styËnou plochu bylo prov·dÏno hutnÏnÌ hr·zovÈho tÏlesa. VlastnÌ v˝stavba hr·ze se prov·dÏla zhutnÏnÌm na 95 % PS. Materi·l na konstrukci hr·ze byl pouûit z vytÏûenÈho materi·lu v nejbliûöÌm okolÌ. SouËasnÏ se zemnÌmi pracemi byly dokonËeny pravob¯eûnÌ a levob¯eûnÌ t˘nÏ. Vtok do obetonovanÈho potrubÌ DN 800, kterÈ zajiöùuje st·l˝ pr˘tok vody pod hr·zÌ, je zajiötÏn kolm˝m Ëelem z kamennÈho zdiva, betonovou ¯Ìmsou a kamennou p¯Ìdlaûbou do betonu tlouöùky 200 mm. V˝tok je kolm˝ a zpevÚuje ho kamenn˝ z·hoz. BezpeËnostnÌ p¯epad je stabilizov·n d¯evÏn˝mi prahy (d¯evÏn˝ tr·m z poval˘ a d¯evÏn˝ k˘l o pr˘mÏru 150 mm dÈlky 1200 mm). Stabilitu konstrukce bezpeËnostnÌho p¯epadu v dÈlce 3 m od jeho prahu zabezpeËuje drsn˝ kamenn˝ z·hoz. Profil odpadovÈho koryta je zpevnÏn p¯ÌrodnÌm lomov˝m kamenem. S poslednÌmi terÈnnÌmi ˙pravami se dokonËila v˝sadba zelenÏ a osetÌ travnÌ smÏsÌ v are·lu stavby.
StavebnÌ dÌlo bylo vybudov·no Pozemkov˝m ˙¯adem HodonÌn v souladu s pl·nem spoleËn˝ch za¯ÌzenÌch podle schv·lenÈho n·vrhu komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav v katastr·lnÌm ˙zemÌ LovËice u Kyjova, na pozemcÌch p. Ë. 7710, 7729, 7650 - druh pozemk˘ ostatnÌ plocha a p. Ë. 7647 - druh pozemku trval˝ travnÌ porost, o celkovÈ v˝mϯe 17 930 m2. VlastnÌkem spoleËnÈho za¯ÌzenÌ je podle z·kona Ë. 139/2002 Sb., Obec LovËice. Stavba byla kolaudov·na rozhodnutÌm MÏstskÈho ˙¯adu Kyjov - odboru ûivotnÌho prost¯edÌ Ë. j. OéP/5545/06/365-6 ze dne l. 11. 2006, kterÈ nabylo pr·vnÌ moci 21. 11. 2006. 5. StruËnÈ ˙daje o projektantovi P⁄ i realizaËnÌch projekt˘, dodavateli stavby, o vlastnÌkovi i uûivateli (dle ˙daj˘ z obchodnÌho a ûivnostenskÈho rejst¯Ìku) 11
PozemkovÈ ˙pravy
se dochovalo p·lenÌ d¯evÏnÈho uhlÌ, ale mÌsto p˘vodnÌch mil̯˘ se nynÌ p·lÌ v ocelov˝ch kruhov˝ch pecÌch. Katastrem obce probÌh· nauËn· turistick· stezka.
Projektant KP⁄ a realizaËnÌho projektu stavebnÌho objektu SO 01 - suchÈho poldru Datum z·pisu: ObchodnÌ firma: SÌdlo:
18. listopadu 1991 AGROPROJEKTA, spol. s r. o. UherskÈ HradiötÏ, Na Spl·vku 1182, PS» 686 01 IdentifikaËnÌ ËÌslo: 16361946 Pr·vnÌ forma: SpoleËnost s ruËenÌm omezen˝m
Fotodokumentace stavby (6)
Fotodokumentace stavby (5) Projektant realizaËnÌho projektu objekt˘ SOI-˙pravy v z·topÏ a SO2 - ozelenÏnÌ biocentra Datum z·pisu: Podnikatel. subjekt: Typ podnikatele: MÌsto podnik·nÌ: éivnost: Autorizace:
Dodavatel stavby: Datum z·pisu: ObchodnÌ firma: SÌdlo: IdentifikaËnÌ ËÌslo: Pr·vnÌ forma:
l. ¯Ìjna 1992 Tom·ö Hork˝ - Terra projekt fyzick· osoba Modr· 154, 687 06 Modr· u Velehradu projektov· Ëinnost v investiËnÌ v˝stavbÏ registrov·n v »KA pod Ë. 02376 v oboru autorizovan˝ projektant ⁄SES, registrov·n v »KAIT pod Ë. 1300786 v oboru autorizovan˝ inûen˝r pro vodohospod·¯skÈ stavby Fotodokumentace stavby (7) 11. listopadu 1992 Agromeli spol. s r.o. Brno, Olomouck· 1177/178, PS» 627 00 469 80 989 SpoleËnost s ruËenÌm omezen˝m
Z·vÏr KombinacÌ vodohospod·¯skÈ stavby jako protieroznÌho a protipovodÚovÈho technickÈho opat¯enÌ a mok¯adnÌho biocentra jako prvku ˙zemnÌho systÈmu ekologickÈ stability vzniklo nevelkÈ dÌlo, kterÈ je nen·silnÏ zaËlenÏno do okolnÌ krajiny. TÌmto je stavba pro dotËenÈ ˙zemÌ p¯Ìnosem, neboù jsou splnÏny nejen poûadavky pro ochranu ˙zemÌ p¯ed ökodliv˝mi ˙Ëinky p¯Ìvalov˝ch vod, ale m· pozitivnÌ v˝znam i pro ochranu a uchov·nÌ ¯ady rostlinn˝ch a ûivoËiön˝ch druh˘, obnovu krajinnÈho r·zu a zv˝öenÌ retenËnÌ schopnosti krajiny. DotËenÈ ˙zemÌ je souË·stÌ porodnÌho parku éd·nick˝ les. Stavba m· polyfunkËnÌ charakter, neboù jako protipovodÚovÈ a protieroznÌ opat¯enÌ z·roveÚ zvyöuje ekologickou stabilitu zemÏdÏlskÈ krajiny.
Kr·tk· charakteristika souËasnÈho vlastnÌka a uûivatele Obec LovËice Obec LovËice leûÌ asi 14 km severoz·padnÏ od Kyjova. Je situov·na v jihoz·padnÌ Ë·sti St¯edomoravsk˝ch Karpat v katastru p¯ÌrodnÌho parku éd·nick˝ les.V dneönÌ dobÏ ûije v LovËicÌch 815 obyvatel. V katastru obce se nach·zÌ rybnÌk umÏle vybudovan˝ v osmdes·t˝ch letech minulÈho stoletÌ. V tÈto dobÏ doölo takÈ k ˙pravÏ a modernizaci kostela postavenÈm v rom·nskÈm slohu. äkola byla postavena vr. 1900 a stojÌ zde dodnes. V poslednÌch letech se v obci rozvÌjÌ d¯evo v˝roba, kovo v˝roba, zpracov·nÌ plast˘ a obchodnÌ Ëinnost. Do souËasnosti
❑ ❑ ❑
Suchý poldr v lokalitě Sedlovice a Žleby – str. 13 ➤
12
PozemkovÈ ˙pravy
Suchý poldr v lokalitě Sedlovice a Žleby - situace 1:1000
13
PozemkovÈ ˙pravy
Region·lnÌ biocentrum »ehovice reg. Ë. IV/2 Ministerstvo ZemÏdÏlstvÌ »R, Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov 2.0. Textov· Ë·st Kategorie: opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ Region·lnÌ biocentrum »ehovice Z·kladnÌ ˙daje o stavbÏ: 2.1. Popis stavebnÌho ¯eöenÌ VäEOBECN¡ »¡ST Z·jmovÈ ˙zemÌ se nach·zÌ jihov˝chodnÏ od obce »ehovice v ˙dolnÌ nivÏ toku V¯es˘vka a v terÈnnÌ depresi smϯujÌcÌ od toku Vres˘vka smÏrem severov˝chodnÌm. ⁄zemÌ s ohledem na degradaci uûitn˝ch vlastnostÌ pozemk˘ bylo prakticky zemÏdÏlsky omezenÏ vyuûitelnÈ, takûe vyuûitÌ na skladebn˝ prvek ˙zemnÌho systÈmu ekologickÈ stability krajiny je optim·lnÌm ¯eöenÌm v jinak velmi intenzivnÏ zemÏdÏlsky vyuûÌvanÈ krajinÏ ProstÏjovsk·. Z·kladnÌm cÌlem navrhovanÈho projektu RBC bylo vytvo¯enÌ maxim·lnÏ r˘znorodÈho prost¯edÌ (zejmÈna zajiötÏnÌ diverzity stanoviöù vËetnÏ zaloûenÌ stanoviöù typick˝ch pro biochoru tepl˝ch spraöov˝ch pahorkatin na v˝chodnÌm okraji navrhovanÈho biocentra, v öiröÌm ˙zemÌ jiû prakticky neexistujÌcÌch). CÌlem tak bylo vytvo¯it ekologicky stabilnÌ plochu na obou b¯ezÌch vodnÌho toku V¯es˘vky, tvo¯enou rozmanit˝mi spoleËenstvy. Jako z·kladnÌ typy rostlinn˝ch formacÌ, kterÈ se postupnÏ v z·jmovÈm ˙zemÌ rozvinuly, jsou spoleËenstva r·kosin a vysok˝ch ost¯ic (okraje n·drûe a mok¯adu), spoleËenstva vrbotopolovÈho luhu (podm·ËenÈ pozemky) a spoleËenstva smÌöen˝ch doubrav (okraje biocentra). Jde vÏtöinovÏ o plochy p¯ÌrodnÌ, vlastnÌ j·dro je vöak tvo¯eno antropogennÏ podmÌnÏn˝mi spoleËenstvy (z·vlahov˝ rybnÌk, podm·ËenÈ louky), zejmÈna tyto plochy vyûadujÌ permanentnÌ a pravidelnÈ z·sahy. Ekologick· stabilita lesnÌ Ë·sti biocentra je d·na p¯edevöÌm vÏkovou r˘znorodostÌ d¯evinnÈho patra, kterou nenÌ moûnÈ dos·hnout p¯i jednor·zovÈm zaloûenÌ. Tento problÈm ¯eöÌ pl·n n·slednÈ pÈËe v dlouhodobÈm horizontu nÏkolika desÌtek let. St¯edem biocentra proch·zÌ vodnÌ tok, kter˝ byl v dobÏ po prvnÌ svÏtovÈ v·lce necitlivÏ nap¯Ìmen a znaËnÏ zahlouben. CÌl projektu ¯eöil opat¯enÌ vedoucÌ k postupnÈ revitalizaci toku (zpomalenÌ odtoku, zv˝öenÌ minim·lnÌch pr˘tok˘, zlepöenÌ sedimentaËnÌch proces˘, erozÌ modelovanÈ koryto atd.). Pokud realizovan· opat¯enÌ, navrûen· v prvotnÌ realizaËnÌ Ë·sti nebudou dostaËovat, je û·doucÌ vypracovat samostatn˝ projekt revitalizace V¯esuvky, kde bude na z·kladÏ
zhodnocenÌ dosavadnÌho v˝voje toku pops·n zp˘sob, jak jej vr·tit do p¯ÌrodnÌho stavu. Tato skuteËnost byla pro fungov·nÌ navrûenÈho biocentra z·sadnÌ a rozhodujÌcÌ. UmÌstÏnÌ biocentra do ˙dolnÌ polohy bylo vedeno snahou vyuûÌt periodicky podm·ËenÈ pozemky na b¯ezÌch V¯esuvky a z·roveÚ ¯eöit v r·mci biocentra öpatnÈ odtokovÈ pomÏry v danÈ lokalitÏ. Za tÏchto okolnostÌ vzeöel n·vrh na vybudov·nÌ mok¯adu, kter˝ je nap·jen vodou z V¯esuvky a Ë·steËnÏ deöùov˝mi sr·ûkami, kterÈ se zde vlivem konfigurace terÈnu soust¯eÔujÌ. Nov· vodnÌ plocha je vybudov·na v mÌstÏ, kde v minulosti volnÏ me- Pl·novanÈho cÌle ñ vyuûÌt podm·ËenÈ pozemandroval tok V¯esuvky. ky, bylo dosaûeno Biocentrum Projekt obsahoval vytvo¯enÌ t¯Ì z·kladnÌch typ˘ rostlinn˝ch spoleËenstev: 1) spoleËenstva r·kosin a vysok˝ch ost¯ic Prostor tÈto rostlinnÈ formaci je vytvo¯en p¯edevöÌm kolem novÏ mok¯adu. Na jeho okraji jsou umÏle zaloûeny porosty r·kosin, d·le ost¯ic: celkovÈ mnoûstvÌ cca 575 ks vysazen˝ch rostlin. Plochy vymezenÈ k postupnÈmu rozö̯enÌ r·kosin byly v prvnÌ f·zi realizace zatravnÏny a pouze 1x roËnÏ seËeny. Vzhledem k vysokÈ invaznÌ schopnosti r·kosin obsadily vöechna zamok¯en· mÌsta v okolÌ mok¯adu. 2) spoleËenstva vrbotopolovÈho luhu Na vÏtöinÏ plochy biocentra je zaloûen na z·kladÏ p˘dnÌch podmÌnek luznÌ les. Zp˘sob zaloûenÌ je kombinovanÏ. Okraje porostu jsou vysazeny ze vzrostl˝ch sazenic, 2x p¯esazovan˝ch, v˝öky min. 1,8 m, obvod kmÌnku 6-10 cm Na ploöe cca 1000 m2 je vysazovacÌ modul, kter˝ se opakuje p¯i v˝sadbÏ zahradnick˝m zp˘sobem. V nÏm jsou procenticky zastoupeny vûdy vöechny druhy d¯evin danÈho spoleËenstva. J·dro biocentra je vysazeno lesnick˝m zp˘sobem ze sazenic min. 50 cm vysok˝ch, kategorie dvoulet˝ semen·Ë, u dubu byl poûadov·n semen·Ë t¯Ìlet˝, u topolu a vrby bÌlÈ staËily semen·Ëe jednoletÈ.MnoûstvÌ sazenic na l h·je cca 5000 ks. Sazenice byly v ¯ad·ch od sebe 2 m, v ¯ad·ch mezi sebou l m. ÿady byly namulËov·ny vrstvou borky, prostor mezi¯ad byl zatravnÏn. ProcentickÈ zastoupenÌ d¯evin: 20 % jasan ztepil˝ (Fraxinus excelsior) 10 % topol bÌl˝ (Populus alba) 10 % topol Ëern˝ (Populus nigra) 20 % dub letnÌ (Quercus robur) ➤ 15% vrba bÌl· (Salix alba) 14
R·kosiny kolem novÈ nivy toku
Podzim v region·lnÌm biocentru 5 % olöe lepkav· (Alnus glutinosa) 10 % jilm vaz (Ulmus laevis) 10 % javor mlÈË (Acer platanoides)
PozemkovÈ ˙pravy
3) spoleËenstva tvrdÈho luhu a smÌöen˝ch doubrav Na malÈ Ë·sti biocentra (cca 0,2 ha) a v trase RBK je zaloûen porost, odpovÌdajÌcÌ sloûenÌm d¯evin smÌöenÈ doubravÏ. Jedn· se o polohy nepodm·ËenÈ, s norm·lnÌ hydrickou ¯adou. Zp˘sob zaloûenÌ je stejn˝ jako u p¯edchozÌho spoleËenstva, tzn. okraje biocentra jsou zaloûeny ze vzrostl˝ch sazenic, vnit¯nÌ j·dro je vysazeno lesnick˝m zp˘sobem. Plocha region·lnÌho biokoridoru je zaloûena pouze ze vzrostl˝ch sazenic.
zaloûen takÈ ze vzrostl˝ch d¯evin, a to v mnoûstvÌ 65 ks strom˘ a 200 ke¯˘ na 100 m dÈlky. Poûadavky na sazenice jsou stejnÈ jako u biocentra, zdroj ökolka¯skÈho materi·lu byl co nejbliûöÌ mÌstu realizace. ProcentickÈ zastoupenÌ odpovÌd· variantÏ tvrdÈho luhu a smÌöenÈ doubravÏ. Biokoridor byl v celÈ svÈ dÈlce po skonËenÌ v˝sadby oplocen.
65, betonov˝ ûlab je napojen do p¯edem vy¯ÌznutÈho otvoru ö̯ky 600 mm v levÈm k¯Ìdle 5,5 m nad vakov˝m jezem. Na betonov˝ ûlab je napojen trubnÌ propustek z éB trub TBR 16-30-300/ 2500 s pr˘jezdnÌ ö̯kou 4,5 m. Propustek je ukonËen betonov˝m Ëelem s parapetnÌ deskou z betonu. OpevnÏnÌ dna za propustkem jez lomovÈho kamene na sucho ti. 250 mm do ötÏrkopÌskovÈho loûe ti. 100 mm a ukonËenÌm betonov˝m prahem ö. 300 mm. TrubnÌ propustek je obsyp·n zeminou a povrch je oset travnÌm semenem.
ProcentickÈ zastoupenÌ d¯evin: 5 % javor babyka (Acer campestre) 10 % javor mlÈË (Acer platanoides) 20 % habr obecn˝ (Carpinus betulus) 10 % buk lesnÌ (Fagus silvatica) 30 % dub letnÌ (Quercus robur) 20 % lÌpa srdËit·, l.velkolist· (Tilia cordata, T. plat.) 5 % jilm vaz (Ulmus laevis) Pro oba zp˘soby je spoleËnÈ celoploönÈ zatravnÏnÌ. Jedn· o doËasn˝ travnat˝ porost typu chud· pastvina, kter˝ neprodukuje velkÈ mnoûstvÌ travnÌ hmoty, ale kter˝ pouze blokuje rozvoj plevel˘ na b˝valÈ zemÏdÏlskÈ p˘dÏ. Na Ë·sti biocentra (v okolÌ mok¯adu a na b¯ehu st·vajÌcÌho rybnÌku) je vytvo¯en luËnÌ travnÌ porost typu zamok¯enÈ louky. Pozemek biocentra byl po ukonËenÌ jednotliv˝ch etap vûdy uzav¯en oplocenkou, zvl·öù na levÈm b¯ehu V¯es˘vky a zvl·öù na pravÈm b¯ehu. OkolÌ rybnÌku z˘stalo neoploceno a jednotlivÈ v˝sadby d¯evin mÏly individu·lnÌ ochranu pletivem (3 k˘ly a pletivo). Na okrajÌch biocentra a zejmÈna na obvodu st·vajÌcÌho rybnÌku, je vytvo¯en ke¯ov˝ lem z dom·cÌch listnat˝ch d¯evin. Ke¯e jsou d·le pouûity v okolÌ technickÈho za¯ÌzenÌ k provozu z·vlah (na hr·zi n·drûe). VybranÈ druhy ke¯˘: svÌda krvav· (Cornus sanguinea) lÌska obecn· (Corylus avellana) -jen do suööÌch poloh brslen evropsk˝ (Euonymus europeus) kruöina olöov· (Frangula alnus) -jen do luhu st¯emcha hroznovit· (Prunus padus) - jen do luznÌ polohy vrby (Salix viminalis, S.fragilis, S. purpurea, S. triandra) kalina obecn· (Viburnum opulus) Biokoridory SouËasnÏ s region·lnÌm biocentrem byly vybudov·ny i navazujÌcÌ ˙seky region·lnÌho biokoridoru. Celkem se jedn· o dÈlku 732 m, p·s 25 m ö. na ornÈ p˘dÏ, zbytek tvo¯Ì vodnÌ koryto V¯es˘vky (15 m). Region·lnÌ biokoridor byl
Oploceni biokoridor˘ StavebnÌ Ë·st SO 03 vodnÌ zdrû Nápustný objekt je 5,5 m nad vakovým jezem
V˝ökovÈ ¯eöenÌ kÛta dna zdrûe kÛta b¯eh˘ kÛta hladiny st·lÈho nadrûenÌ kÛta hladiny max. nadrûenÌ pr˘mÏrn· hloubka max. hloubka
205,35 m.n.m. 206,85 m.n.m. 206,65 m.n.m. 206,85 m.n.m. l,10 m 1,55 m
OdstranÏnÌ zemin je do 1,0 m hloubky. Sklon dna zdrûe je 0 %, protoûe celkovÈ ¯eöenÌ zdrûe je nevypustiteln˝ prostor aû do dna. Sklony b¯eh˘ jsou l : 5 aû l : 20 , zejmÈna mÌrnÏjöÌ sklony jsou vhodnÈ pro litor·lnÌ p·smo s v˝sadbou vodnÌch rostlin. P¯ev˝öenÌ b¯eh˘ od hladiny st·lÈho nadrûenÌ je 0,2 m. Z n·pustnÈho objektu je n·hon pro p¯Ìvod vody do vodnÌ zdrûe. Jedn· se o lichobÏûnÌkov˝ p¯Ìkop se ö̯kou ve dnÏ 400 mm, sklon b¯eh˘ l : 1,5, hloubka 0,5 aû 1,0 m. SQ 04 N·pustn˝ a v˝pustn˝ objekt N·pustn˝ objekt Je tvo¯en n·pustn˝m za¯ÌzenÌm (ûlabem) z monolitickÈho betonu vnit¯nÌ ö̯ky 600 mm, ve kterÈm jsou umÌstÏny Ëesle a dvojit· dluûov· stÏna s profily U Ë. 15
V˝pustn˝ objekt Je vÏtöinou tvo¯en jako dlaûba z lomovÈho kamene do betonu s vysp·rov·nÌm ti. 250 a 300 mm. Z d˘vodu p¯ejezdu vozidel ˙drûby vodnÌho toku nebo jezu je v˝pustn˝ objekt navrûen s mÌrn˝mi sklony n·jezd˘ (brod) l : 5, ö̯ka je 3,8 m, dÈlka je 8,96 m. Pro bÏûn˝ provoz p¯evedenÌ vody z vodnÌ zdrûe je navrûen trubnÌ propustek z trub TBR 1220-200/1250 celkovÈ dÈlky 2500 mm s uloûenÌm 1500 mm od osy brodu. Vtok do potrubÌ chr·nÌ Ëesle mechanicky zajiötÏnÈ proti nedovolenÈ manipulaci, uloûenÈ v ocelovÈm profilu U Ë. 65 i ve dnÏ. SO 05 Pr˘leh Pr˘leh je ve dvou r˘zn˝ch profilech: - v k.˙. »ehovice dvojit˝ lichobÏûnÌkov˝ profil. Celkov· dÈlka od za˙stÏnÌ do n·honu aû po navrûen˝ brod je 660,0 m - v k.˙. Bedihoöù podÈl st·vajÌcÌ polnÌ (zv˝öenÈ) cesty, troj˙helnÌkov˝ profil v dÈlce 336 m km 0,660 aû km 0,996. Osa pr˘lehu je ve smÏrovÈm ¯eöenÌ zvlnÏn·, nepravideln· k¯ivka s pravidelnÏ se st¯ÌdajÌcÌmi lev˝mi a prav˝mi oblouky.
PozemkovÈ ˙pravy
SO 07 NezpevnÏnÈ polnÌ cesty
ï
Stavbu SO 07 tvo¯Ì tyto nezpevnÏnÈ polnÌ cesty: ● ● ● ● ●
C 33 - o celkovÈ dÈlce 164,5 m C 42 - jedna Ë·st m· dÈlku 36,3 m druh· Ë·st m· dÈlku 32,0 m C 44 - o celkovÈ dÈlce 540,1 m C 45 - o celkovÈ dÈlce 618,1 m
● ●
●
ï
C 46 - o celkovÈ dÈlce 773,0 m C 48 - o celkovÈ dÈlce 875,0 m - z toho tvo¯Ì 368,0 m nezpevnÏn· polnÌ cesta s p¯Ìkopem C 49 - o celkovÈ dÈlce 74,3 m
PolnÌ jednopruhovÈ, nezpevnÏnÈ cesty jsou budov·ny pro n·vrhovÈ rychlosti 30 km/h, ö̯ky koruny 4,0 m a majÌ nezpevnÏnÈ krajnice 2 x 0,25 m. P¯ÌËn˝ sklon polnÌch cest je oboustrann˝ a to po obou stran·ch ve sklonu 4 % . Vzhledem k tomu, ûe polnÌ cesty jsou nezpevnÏnÈ a nivelety polnÌch cest jsou v ˙rovni okolnÌch terÈn˘ je zajiötÏno celkem dobrÈ odvodnÏnÌ tÏchto cest.
ï ï ï
Sloûeni polnÌch cest
NezpevnÏnÈ polnÌ cesty Zemina pro tÏleso cest byla odebr·na z doËasnÈ skl·dky a rozvezena k jednotliv˝m cest·m. Tlouöùka n·sypu je 0,2 m. Po urovn·nÌ nivelety cesty, bylo provedeno zhutnÏnÌ a osetÌ travnÌm semenem.
Skladba vozovky: - zatravnÏnÌ 2 kg/100 m2 zhutnÏn· zemina zhutnÏnÈ podloûÌ CELKEM
200 mm 200 mm
2.2. Doba v˝stavby P¯es Ëasovou n·roËnost sedmi jednotliv˝ch staveb probÌhala v˝stavba v roce 1999-2000. 2.3. PouûitÈ technologie a matri·ly Viz. textov· Ë·st k bodu 2. l. ï ï
ï
2.4. CenovÈ event. dalöÌ podstatnÈ ˙daje Region·lnÌ biocentrum »ehovice je modelov˝m projektem realizacÌ region·lnÌch ⁄SES v r·mci KP⁄. Z tohoto d˘vodu byl p¯ekroËen i maxim·lnÌ poËet stran, doplnÏn o to, co vöechno p¯edch·zelo tomuto projektu. Projektant KP⁄ »ehovice je z·roveÚ i autorem realizaËnÌho projektu! Jelikoû se jednalo o velmi n·roËnou stavbu, bylo i financov·nÌ vÌcezdrojovÈ. KonkrÈtnÏ se jednalo o tyto finanËnÌ prost¯edky: - 7 615 000,-KË - 1 561 000,-KË - 9 176 000,-KË
Program pÈËe o krajinu (AOPK Olomouc) Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov Celkem (v cen·ch r. 1999-2000)
2.5. Zd˘vodnÏnÌ p¯ihl·öky do soutÏûe Koncepce stavby m· n·vaznost na zpracovan˝ n·vrh KP⁄ CelËice a jednou z jeho priorit. Stavba je do soutÏûe p¯ihlaöov·na zejmÈna proto, ûe: ï Je modelov˝m projektem realizacÌ region·lnÌch ⁄SES v r·mci KP⁄ ï D˘slednÏ a beze zbytku to naplÚuje tento modelov˝ projekt ï Jedn· se o modernÌ p¯Ìstup k revitalizaci zemÏdÏlskÈ krajiny ï Vybudov·nÌm biocentra vznikly vegetaËnÌ formace, kterÈ v krajinÏ dosud chybÏly ï V zemÏdÏlsky intenzÌvnÏ obhospoda¯ovanÈ krajinÏ tak vznikla ekologicky stabilnÌ plocha Zapojený rákosový porost ï Byla prezentov·na na CelosvÏtovÈ v˝stavÏ EXPO v japonskÈm AICHI v roce 2005 ï Byla zadrûena voda v krajinÏ ï Biokoridor tak zabraÚuje vÏtrnÈ erozi, biokoridor funguje i proti vodnÌ erozi 16
Vytvo¯enÌm pr˘lehu je naplnÏna protipovodÚov· funkce Byla vytvo¯ena v˝znamn· lokalita pro obojûivelnÌky, jejÌû v˝skyt je prok·zan˝ 6 ha vodnÌ plochy a mok¯adnÌch spoleËenstev vhodnÏ zapad· do tzv. mezin·rodnÌ tzv. RamsarskÈ ˙mluvÏ o ochranÏ mok¯adu Zv˝öila se estetick· hodnota krajiny Zv˝öila se atraktivnost i v zemÏdÏlsky intenzÌvnÏ obhospoda¯ovanÈ krajinÏ Je umoûnÏn p¯Ìstup k pozemk˘m Zapojen˝ r·kosov˝ porost
2.6. HodnocenÌ stavby z pozice PozemkovÈho ˙¯adu ProstÏjov V˝znam z hlediska uûivatele je znaËn˝, neboù doölo: ● Na ploöe 6 ha k vytvo¯enÌ vodnÌ plochy a mok¯adnÌch spoleËenstev ● Doölo ke zv˝öenÌ protipovodÚovÈ funkce krajiny ● Byla zv˝öena protieroznÌ funkce jak vodnÌ, tak vÏtrnÈ ● Doölo ke zv˝öenÌ ekologick· stability v intenzÌvnÏ zemÏdÏlsky vyuûÌvanÈ krajinÏ z¯ÌzenÌ region·lnÌho ⁄SES v celkovÈm rozsahu 21,22 ha. ● Doölo k vyuûitÌ obtÌûnÏ zemÏdÏlsky vyuûitelnÈ lokality ● Zv˝öenÌ biologickÈ funkce ● Doölo ke zv˝öenÌ estetickÈ a rekreaËnÌ funkce krajiny ● Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ vlastnÌk˘m ● VylouËenÌ zemÏdÏlskÈ dopravy z obce V˝znam z hlediska ve¯ejnÈ prospÏönosti stavby je rovnÏû znaËn˝, neboù doölo k naplnÏnÌm tÏchto funkcÌ: ● Vodohospod·¯skÈ ● Proto vodnÌ erozi ● Vybudovan˝ mok¯ad zapad· do mezin·rodnÌ tzv. RamsarskÈ ˙mluvy o ochranÏ mok¯adu Mokřad splňuje i mezinárodní kritéria
PozemkovÈ ˙pravy ● ● ● ● ●
Je modelov˝m ¯eöenÌm realizacÌ region·lnÌch ⁄SES v r·mci KP⁄ M· ekologickou funkci Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ RekreaËnÌ PrezentaËnÌ a v jistÈm slova smyslu i atraktivnÌ
ZaËlenÏnÌ stavby do krajiny: ● Opat¯enÌ se nach·zÌ ve velmi intenzivnÏ zemÏdÏlsky vyuûÌvanÈ krajinÏ HanÈ, dan· lokalita vöak toto vyuûitÌ neumoûÚuje. Doölo proto k tÈmϯ ide·lnÌmu zaËlenÌ staveb do krajiny, z¯ÌzenÌ vodnÌ plochy a mok¯adu, vybudov·nÌ p¯Ìstupov˝ch cest a vys·zenÌm biocentra, tolik pot¯ebnÈho pro polnÌ a lesnÌ zvϯ, kter· se nem· kde ukr˝t. ● Vznikl tak nov˝, p¯ÌrodÏ blÌzk˝ biotop, mok¯adu se usadili obojûivelnÌci, znovu se objevily ryby a vyrostly vodnÌ rostliny ● Byly vytvo¯eny podmÌnky pro mnoûÌcÌ se obojûivelnÌky ● Cel˝ projekt m· polyfunkËnÌ charakter
Technick· n·roËnost staveb: StavebnÌ objekty byly n·roËnÈ na organizaci, neboù zahrnovaly 7 rozdÌln˝ch staveb. Jednalo se o tyto stavby: ● SO 01 a SO 02 - jedn· se region·lnÌ ⁄SES v k.˙. »ehovice na v˝mϯe 21,22 ha z toho tvo¯Ì 6 ha vodnÌ plocha a mok¯adnÌ spoleËenstva ● S O 03 - vodnÌ zdrû - mok¯ad - SO 04 - n·pustn˝ a v˝pustn˝ objekt -plocha1,35 ha -objem - 17000m3 ● SO 05 - pr˘leh - dÈlka 996 m -ö̯ka- 12 -27 m - zatravnÏnÌ, v˝sadba strom˘ a ke¯˘
●
SO 07 - nezpevnÏnÈ polnÌ cesty - celkov· dÈlka 3114 m, jenopruhov·, ö. 4 m - zatravnÏn·
Kvalita provedenÌ: ● ● ●
●
DÌlo bylo provedenÈ v pat¯iËnÈ kvalitÏ SouË·stÌ smlouvy byla t¯Ìlet· pÏstebnÌ pÈËe Region·lnÌ biocentrum »ehovice kaûdoroËnÏ oceÚujÌ odbornÌci ¯ady exkurzÌ Stavba byla prezentov·na na CelosvÏtovÈ v˝stavÏ v japonskÈm AICHI v roce 2005
Efektivita stavby (fin.a ËasovÈ parametry) ï Vzhledem k rozs·hlosti probÌhala stavba v letech 1999-2000 ï Jelikoû se jednalo o velmi n·roËnou stavbu, bylo i financov·nÌ vÌcezdrojovÈ. KonkrÈtnÏ se jednalo o tyto finanËnÌ prost¯edky: Program pÈËe o krajinu (AOPK Olomouc) Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov Celkem (v cen·ch r. 1999 - 2000) »asovÈ a finanËnÌ se proto jevÌ jako p¯imϯenÈ
Region·lnÌ ⁄SES v k. ˙. »ehovice P¯ÌËn˝ profil V¯es˘vky ˙prava Ë·sti od mostu (asfaltovÈ cesty) po vakov˝ jez v dÈlce 530 m
LB
PB
V˝sadba ke¯e vrby p¯i PB s rozteËÌ 18 - 22 m st·vajÌcÌ topoly budou odstranÏny
p¯emÌstÏnÌ n·nosu 0,3 m3
st·vajÌcÌ ostatnÌ d¯eviny budou odstranÏny 1200
100 300 n·nos
laùov˝ pl˘tek
17
- 7 615 000,-KË - 1 561 000.-KË - 9 176 000,-KË
PozemkovÈ ˙pravy
Realizace spol. za¯ÌzenÌ v k. ˙. TiötÌn ñ I. etapa reg. Ë. III/1 Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ »R, Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov 2.0. Textov· Ë·st Kategorie: Vodohospod·¯skÈ opat¯enÌ Realizace spol, za¯ÌzenÌ v k.˙. TiötÌn -1. etapa Z·kladnÌ ˙daje o stavbÏ: 2.1. Popis stavebnÌho ¯eöenÌ: Katastr·lnÌ ˙zemÌ TiötÌn se nach·zÌ v OlomouckÈm kraji jihoz·padnÏ od ProstÏjova. Z·jmovÈ ˙zemÌ n·drûe a LBC l se nach·zÌ z·padnÏ a polnÌ cesty , LBK l, IP 04 a IP 08 s e nach·zÌ severnÏ od obce TiötÌn. V˝stavbou d·lnice Vyökov ñ KromϯÌû doölo k z·sadnÌmu naruöenÌ ekologickÈ stability krajiny, proto bylo t¯eba nahradit st·vajÌcÌ p¯eruöenÈ biokoridory i ostatnÌ prvky ekologickÈ stability.
Plochy hladin n·drûe (ha) - plocha hladiny (Ss) - plocha hladiny (Smax)
l ,519 ha 2,912 ha
V˝ökovÈ ˙daje (m.n.m.) - koruna hr·ze - max. hladina
225,40 m.n.m. 224,80 m.n.m.
ZemnÌ hr·z: - max. v˝öka hr·ze - ö̯ka koruny - dÈlka koruny - objem hr·ze VH
2,80 m 3,00 m 120,00 m 2050 m3
DÈlka z·topy p¯i max. hladinÏ:
290 m
HlavnÌm cÌlem ˙zemnÌch systÈm˘ ekologickÈ stability bylo: ● Vytvo¯enÌ sÌtÏ ekologicky stabilnÌch ˙zemÌ, ovlivÚujÌcÌch p¯ÌznivÏ okolnÌ krajinu ● Zachov·nÌ »i znovuobnovenÌ p¯irozenÈho geofondu krajiny ● Zachov·nÌ a podpo¯enÌ rozmanitosti p˘vodnÌch biologick˝ch druh˘ a jejich spoleËenstev
SO l - HlavnÌ cesta C2, propustek P4 Cesta C2 byla realizov·na severoz·padnÏ od obce TiötÌn v mÌstnÌ trati DÌly od TÏöÌc a kopÌruje st·vajÌcÌ polnÌ cestu. V Z⁄ byla napojena na cestu C 110 a na konci byla napojena na st·vajÌcÌ silnici III/42811 TÏöice - TiötÌn. Cesta byla navrûena jako cesta hlavnÌ v dÈlce 531 m a ö̯ce 3,5 m.
V˝stavba vodnÌ n·drûe, polnÌch cest, biokoridoru, biocentra a interakËnÌ prvky byly souË·stÌ ÑN·vrhu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌì, vypracovanÈho v r·mci akce ÑKomplexnÌ pozemkov· ˙prava TiötÌnì.
Navrûen· konstrukce cesty: N·tÏr 2 vrstvy asfalt N2V A PenetraËnÌ makadam hrubozrn. Vibrovan˝ ötÏrk ätÏrkodrù
V˝znam vodohospod·¯sk˝: Na z·jmovÈm ˙zemÌ se nenach·zely û·dnÈ vodnÌ plochy. VodnÌ n·drû NI pat¯Ì do souboru vodohospod·¯sk˝ch ËinnostÌ, jimiû se ovlivÚujÌ odtokovÈ pomÏry v povodÌ. N·drû pat¯Ì ke skupinÏ n·drûÌ pro ˙Ëely ekologickÈ a retenËnÌ. V˝stavba vodnÌ n·drûe eliminovala p¯ÌpadnÈ n·hlÈ povodÚovÈ a p¯ÌvalovÈ vlny p¯i dlouhotrvajÌcÌch deötÌch a zadrûovala vodu na p¯edem urËenÈm mÌstÏ. V˝stavba byla dle poûadavku a dohody s investorem rozËlenÏna na tyto objekty: Objekt SO l - HlavnÌ cesta C2, propustek P4 SO 2 - VedlejöÌ polnÌ cesty Cl 10, Cl 11, Cl 12 SO 3 - VodnÌ n·drû NI, LBC l SO 4 - Biokoridor LBK1 a SO 5 - InterakËnÌ prvky IP04, IP08
10 mm ñ 1,5 kg asfaltu/m2 PMH 90 mm ñ prolitÌ 5 kg/m2 äV 150 mm äP min. 150 mm
celkov· tlouöùka komunikace min. 400 mm ä̯ka koruny byla navrûena 3,5 m, jÌzdnÌ pruh je öirok˝ 3,0 m, krajnice po obou stran·ch ËinÌ 0,25 m. Krajnice byla dosyp·na ötÏrkov˝m z·sypem se zhutnÏnÌm, se sklonem svah˘ l : 1,5, kter· byla ohumusov·na v ti. 10 cm a oseta. Z·kladnÌ p¯ÌËn˝ sklon povrchu byl 3 % k levÈmu okraji cesty. Na konci ˙pravy byl vystavÏn hospod·¯sk˝ p¯ejezd P 4. SO 2 - VedlejöÌ polnÌ cesty C110, Clil, C112 Vybudovan· cesta C110 byla navrûena severoz·padnÏ od obce TiötÌn. Byla napojena na cestu C 108 a vede podÈl DÏtkovickÈho potoka a z·padnÌho okraje biokoridoru LBK1 a na konci byla napojena na zpevnÏnou cestu Cil na jiûnÌm okraji pozemku d·lnice. V km 0,000 - 0,490 v trase od zaË·tku ˙pravy podÈl DÏtkovickÈho potoka byla navrûena ö̯ka koruny cesta 3,5 m, jÌzdnÌ pruh je öirok˝ 3,0 m, krajnice po obou stran·ch cesty byla navrûena 0,25 m. Povrch vytvo¯en dvojit˝m asfaltov˝m n·tÏrem. Cesta byla navrûena jako cesta vedlejöÌ v dÈlce 760,6 m a ö̯ce 3,5 m. V km 0,490 - 0,7606 od mostku p¯ed DÏtkovick˝ potok po napojenÌ na d·lnici byla navrûena cesta ö̯ky 3,0 m se zemnÌ krajnicÌ. Povrch byl vytvo¯en zavibrov·nÌm ötÏrku. Realizovan· cesta Clil byla vystavÏna z·padnÏ od obce TiötÌn. VZ⁄ byla napojena na cestu C 2 a vede podÈl v˝chodnÌho okraje biokoridoru LBK1. Cesta byla vystavÏna jako cesta vedlejöÌ v dÈlce 426 m a ö̯ce 3,0 m. Cesta byla navrûena jako nezpevnÏn˝ zelen˝ p·s ö̯ky 3 m. Cesta C112 byla realizov·na severnÏ od obce TiötÌn. VZ⁄ byla napojena na cestu C 2 a vede podÈl silnice III/42811 a v KU byla napojena na zpevnÏnou cestu C 11 na jiûnÌm okraji pozemku d·lnice. Cesta byla realizov·na jako cesta vedlejöÌ v dÈlce 521 m a ö̯ce 3,0 m. Byla vybudov·na jako nezpevnÏn˝ zelen˝ p·s ö̯ky 3 m. Zelen˝ p·s byl oset v ö̯ce 3,0 m.
Typ n·drûe - hr·z zemnÌ sypan· homogennÌ Prostory n·drûe (m3) - celkov˝ Vc 25345 m3 - ochrann˝ (retenËnÌ) Vr 16205 m3 Plocha vodní nádrže N1 v létě
18
PozemkovÈ ˙pravy
SO 4 - Biokoridor LBKla Lok·lnÌ biokoridor LBKla byl vybudov·n o ploöe 36 ha a nach·zÌ se mezi projektovanou polnÌ cestou C110, Clil a DÏtkovick˝m potokem. Biokoridor umoûnil migraci organismu mezi biocentry. V˝sadba byla provedena sadovnick˝m zp˘sobem -. spon strom˘ je 3 x 3 m a k¯ovin l x l m. Po v˝sadbÏ bude provedeno odplevelenÌ p˘dy post¯ikem a oplocenÌ oborov˝m pletivem. Cestu lemuje biokoridor br·nÌcÌ vÏtrnÈ erozi SO 5 - InterakËnÌ prvky IP04, IP08 IP04 byl navrûen v mÌstÏ st·vajÌcÌ meze. St·vajÌcÌ stromy budou zachov·ny, kro viny prok·ceny (40 ks) a cel· plocha bude kosena. Byla doplnÏna nov· v˝sadba k¯ovin v poËtu 300 ks. IP08 byl navrûen mezi silnicÌ III/42811 a navrhovanou polnÌ cestou C112. InterakËnÌ prvek byl navrûen jako stromo¯adÌ ovocn˝ch d¯evin. Skladba interakËnÌho prvku IP08: ● stromy - JadrniËka moravsk·, Boscova lahvice, ävestka Gabrovsk· ● ke¯e - Trnka obecn·, PtaËÌ zob obecn˝ V˝sadba byla provedena sadovnick˝m zp˘sobem.
NapojenÌ na okolnÌ komunikace bylo ve vöech p¯Ìpadech navrûenÈ zpevnÏn˝m ˙sekem cesty a doplnÏno zpevnÏnÌm navazujÌcÌ cesty v dÈlce 10 m. SO 3 - VodnÌ n·drû NI, LBC1 N·drû NI - na DÏtkovickÈm potoku Hr·z byla navrûena zemnÌ sypan·, ¯eöenÈ jako homogennÌ z materi·lu zemnÌku ve zdrûi ñ vlastnÌk Obec TiötÌn. Maxim·lnÌ v˝öka je byla 2,8 m a dÈlka 120 m. Koruna hr·ze je nepr˘jezdn· ö̯ky 3,0 m. K p¯evedenÌ velk˝ch vod byl navrûen sdruûen˝ funkËnÌ blok s bezpeËnostnÌm p¯elivem, spodnÌ v˝pustÌ a hrazenÌm d¯evÏn˝mi dluûemi. BezpeËnostÌ p¯eliv byl navrûen na p¯evedenÌ Q100 = 13,0 m3/sec, posouzen na 2x Q100.
2.2. Doba v˝sadby P¯es Ëasovou n·roËnost pÏti jednotliv˝ch staveb probÌhala stavba v letech 2004-2005 2.3. PouûitÈ technologie Viz. textov· Ë·st bodu 2.1. 2.4. CenovÈ, evet. dalöÌ podstatnÈ ˙daje (Projektant KP⁄ TiötÌn - AQUATIS a.s. Brno byla p¯ejmenov·na na P’YRY Enviroment a.s. Brno a jiû neprov·dÌ projektov·nÌ KP⁄. Stavba byla financov·na ÿeditelstvÌm silnic a d·lnic »R na z·kladÏ p¯ÌkaznÌ smlouvy ve v˝öi 12 495 000,-KË. Jelikoû se k.˙. TiötÌn nach·zÌ v intenzÌvnÏ zemÏdÏlsky obhospoda¯ovanÈ krajinÏ, p¯ivÌtali obËanÈ tyto realizace s nadöenÌm, neboù je vyuûÌvajÌ k oddychu a rekreaci (viz. vyj·d¯enÌ starostky v bodÏ 3.4.).
Funkční blok nádrže s přepadem Hygienick˝ pr˘tok v mnoûstvÌ Cbso = 4,0 l/s bude regulov·n spodnÌ v˝pustÌ prof. 2 x 300 mm. ⁄pravy ve zdrûi zahrnujÌ sejmutÌ ornice, tÏûenÌ v zemnÌku, p¯ÌpadnÈ p¯esuöenÌ vytÏûenÈ zeminy v mokrÈm obdobÌ, sejmutÌ b¯eh˘ v p¯edhr·zÌ. Lok·lnÌ biocentrum LBC1. Lok·lnÌ biocentrum LBC1 bylo navrûeno o celkovÈ ploöe 1,25 ha a nach·zÌ se kolem projektovanÈ vodnÌ n·drûe NI. Biocentrum (biotop) umoûnil trvalou existenci p¯ÌrodÏ blÌzkÈho ekosystÈmu. Biocentrum LBC1 se skl·d· z p·sma k¯ovin (dvÏ ¯ady) na vnÏjöÌm obvodu a p·sma strom˘ po maxim·lnÌ hladinu ve zdrûi. HlavnÌ kostru biokoridoru tvo¯Ì Dub letnÌ, Buk lesnÌ, LÌpa malolist·, LÌpa velkolist· a Olöe lepkav·. V˝sadba byla provedena sadovnick˝m zp˘sobem -. spon strom˘ je 3 x 3 m a k¯ovin l x l m. Po v˝sadbÏ bylo provedeno odplevelenÌ p˘dy post¯ikem a oplocenÌ oborov˝m pletivem.
2.5. ProË je stavba do soutÏûe p¯ihlaöov·na Koncepce stavby m· n·vaznost na zpracovan˝ n·vrh KP⁄ TiötÌn a L etapa realizacÌ spol. za¯ÌzenÌ byla jednou z priorit. Stavba je do soutÏûe p¯ihlaöov·na zejmÈna pro: ● Vytvo¯enÌ sÌtÏ ekologicko stabilnÌch ˙zemÌ po v˝stavbÏ d·lnice Dl ● Zachov·nÌ a obnovenÌ p¯irozenÈho genofondu ● Zachov·nÌ a podpo¯enÌ rozmanitosti p˘vodnÌch biologick˝ch druh˘ a jejich spoleËenstev ● Biocentra interakËnÌ prvky zamezujÌ vÏtrnÈ erozi ● ZadrûenÌ vody v krajinÏ (funkce ekologick· a retenËnÌ) ● OvlivÚuje odtokovÈ pomÏry v povodÌ ● Eliminuje povodÚovÈ a p¯ÌvalovÈ vlny p¯i dlouhotrvajÌcÌch deötÌch ● Zp¯ÌstupnÏnÌ p˘dy vlastnÌk˘m ● V neposlednÌ m̯e byla pozvednuta funkce esteticko rekreaËnÌ (viz. vyj·d¯enÌ starostky v bodÏ 3.4.).
Cestu lemuje biokoridor bránící větrné erozi
2.6. HodnocenÌ stavby z pozice PozemkovÈho ˙¯adu ProstÏjov V˝znam z hlediska uûivatele: Viz vyj·d¯enÌ obce v bodÏ 3.4.
●
V˝znam z hlediska ve¯ejnÈ prospÏönosti stavby: Stavba je v˝raznÏ polyfunkËnÌ a v podstatÏ zahrnuje tyto funkce: ï ZadrûenÌ vody v krajinÏ ï ProtipovodÚov· funkce 19
PozemkovÈ ˙pravy ● ● ● ● ●
Proti vodnÌ erozi (stavba umÌstÏna je v mÌstÏ, kde bylo poökozenÌ nejvÏtöÌ) Proti vÏtrnÈ erozi (biokoridory a interakËnÌ prvky) Ekologick· funkce (byl eliminov·n vliv stavby d·lnice Dl) Zp¯ÌstupnÏnÌ p˘dy vlastnÌk˘ Estetick· a p¯edevöÌm rekreaËnÌ funkce
Výstavba funkčního bloku Vodní nádrže N1 Kvalita provedenÌ ● DÌlo bylo provedeno v poûadovanÈ kvalitÏ, zejmÈna k radosti mÌstnÌch obyvatel ● SouË·stÌ smlouvy byla i t¯Ìlet· pÏstebnÌ pÈËe ● S uveden˝m projektem z hlediska kvality nebyly problÈmy
Potok pod hrází vodní nádrže N1 ZaËlenÌ stavby do krajiny: P¯ÌznivÈ zaËlenÏnÌ stavby do krajiny bylo docÌleno: ● TÌm, ûe vlastnÌ VodnÌ n·drû NI byla umÌstÏna v mÌstÏ nejvÏtöÌ vodnÌ eroze ● Cesty lemujÌ biokoridory ● Je citlivÏ umoûnÏna p¯Ìstupnost terÈnem ● CitlivÏ byla vytvo¯ena i oddychov· Ë·st pro obyvatele TiötÌna
Efektivita stavby (fin. a ËasovÈ parametry) ●
●
P¯es svoji rozs·hlost stavba probÏhla v letech 2004ñ2005 RovnÏû jako p¯imϯen˝ se jevÌ i finanËnÌ rozsah stavby, kter˝ Ëinil 12 495 000,- KË
Technick· n·roËnost staveb: JednotlivÈ stavebnÌ objekty byly n·roËnÌ na organizaci, neboù obsahovaly pÏt rozdÌln˝ch objekt˘. KonkrÈtnÏ sej jednalo o tyto objekty: ● SO l - HlavnÌ cesta C2, propustek P4 ● SO 2 - VedlejöÌ polnÌ cesty C110, C111.C112 ● SO 3 - VodnÌ n·drû N l, LBC l ● SO 4 - Biokoridor LBK1 a ● SOS - InterakËnÌ prvky IP04, IP08
Byla vÏnov·na pozornost nejmenöÌm detail˘m ➤
Nejn·roËnÏjöÌ vöak byla stavba funkËnÌho bloku VodnÌ n·drûe NI, zejmÈna pak po p¯Ìvalov˝ch sr·ûk·ch, kterÈ potvrdily opodstatnÏnost tohoto opat¯enÌ.
Na stavbu takovÈho rozs·hlÈho projektu byly pouûity fin. prost¯edky z ÿeditelstvÌ silnic a d·lnic »R na z·kladÏ p¯ÌkaznÌ smlouvy. Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ k. ˙. TiötÌn
Vzorov˝ p¯ÌËn˝ ¯ez hr·ze mϯ 1:50
20
PozemkovÈ ˙pravy
Informace ČSS Stanovisko »eskÈ silniËnÌ spoleËnosti k iniciativÏ na zv˝öenÌ nejvyööÌ dovolenÈ rychlosti na d·lnicÌch v »eskÈ republice na 160 km/h nosti mají dokonce 110 km/h. Pouze několik států (včetně České republiky a Slovenska) má zaveden limit 130km/h.
Česká silniční společnost, nejvýznamnější sdružení odborných pracovníků v oblasti silničního hospodářství, považuje za nezbytné vyjádřit své stanovisko k možnému zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla v České republice:
K často používané argumentaci doporučenou rychlostí 130 km/h v Německu je nutno připomenout, že na více než polovině délky německých dálnic je rychlost dopravním značením omezena na 120 nebo 100 km/h, místy i na hodnotu 80 km/h (bezpečnostní a kapacitní hledisko, ochrana životního prostředí). Kromě toho je jízda rychlostí vyšší než doporučenou spojena s vyššími riziky právního postihu (řidiči, který jel rychleji než 130 km/h, může být přičítána spoluodpovědnost za případnou nehodu i v případě, že nehodu tzv. nezavinil).
Zvyšování nejvyšší dovolené rychlosti na dálnicích je problematickým tématem, nebo je v rozporu s principy trvale udržitelného rozvoje dopravy, který je součástí politické agendy jak Evropské unie, tak i České republiky. Ve svých důsledcích by tato úprava byla kontraproduktivní i při naplňování záměrů Bílé knihy evropské dopravní politiky a Národní strategie bezpečnosti silničního provozu.
Rovněž rakouský experiment se zvyšováním dovolené rychlosti na 160 km/h vyzněl v neprospěch zvyšování rychlosti. Závěrem tohoto pilotního projektu je, že s úpravou rychlostního limitu (jakoukoli formou) nad hodnotu 130 km/h se v současnosti nepočítá. Naopak byla na podzim 2006 rychlost na cca 200 km rakouských dálničních úseků omezena na 100 km/h z důvodů ochrany životního prostředí.
Výsledky výzkumu prokazují, že vyšší rychlostní limit ve svých dopadech přináší vyšší dopravní nehodovost, vyšší dopady na životní prostředí a pokles kapacity komunikací. Vyšší rychlost znamená dramaticky horší možnost řidiče odvrátit kolizní situaci.
Vzhledem k dosavadním zkušenostem s obdobnými experimenty a ke znalosti návrhových parametrů české dálniční sítě i reálných podmínek silničního provozu u nás, považuje Česká silniční společnost případné zvýšení dovolené rychlosti na dálnicích za velmi riskantní krok. Česká silniční společnost se naopak domnívá, že v České republice je třeba hledat spíše prostor pro aktivity vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a omezení jeho negativního dopadu na životní prostředí. Aplikací efektivního managementu rychlostí na pozemních komunikací pomocí proměnných rychlostních limitů, automatických radarů apod., lze dosáhnout vyšší plynulosti silničního provozu i významného snížení nehodovosti, jak vyplývá ze statistik nehodovosti v zemích aktivních na tomto poli (Francie, Nizozemsko či Velká Británie).
Návrhová rychlost většiny úseků českých dálnic činí 120 km/h. Na tuto rychlost jsou vyprojektovány stavební parametry dálnic. Z tohoto hlediska je i dnešní limit 130 km/h v řadě případů na hranici únosnosti. Z projekčního hlediska by tak bylo možné připustit vyšší rychlost jen na velmi malé části dálniční sítě, která by v prvé řadě musela být pečlivě posouzena z hlediska nutných úprav rozhledových poměrů, délek pro zastavení, případně kapacit odbočovacích a připojovacích úseků. Je více než pravděpodobné, že by si případné rozhodnutí vyžádalo nemalé investiční náklady jak s případnými úpravami jednotlivých úseků, tak i nezbytným zkvalitněním dozoru a dohledu. Rovněž využití telematických aplikací by vyžadovalo posouzení jejich ekonomické efektivnosti a mělo by být spíše směrováno na efektivní management rychlosti pomocí proměnných rychlostních limitů, automatických radarů, apod.
Podrobnější rozbor je uveden v přiložené Důvodové zprávě. Je třeba zdůraznit, že běžný rychlostní limit na dálnicích v Evropě je 120 km/h, státy s vysokou úrovní bezpeč-
V Praze dne 23. října 2007
❑ ❑ ❑
listopad - 2007
SILNIČNÍ OBZOR - roč. 68
21
PozemkovÈ ˙pravy
P¯Ìloha Zpr·v a informacÌ »KAIT
»esk· komora autorizovan˝ch inûen˝r˘ a technik˘ Ëinn˝ch ve v˝stavbÏ
2007
Pr·vnÌ informace V˝Úatek pr·vnÌch p¯edpis˘ publikovan˝ch ve SbÌrce z·kon˘ »eskÈ republiky od 1. b¯ezna 2007 do 31. kvÏtna 2007, kterÈ se sv˝m obsahem obsahem dot˝kajÌ autorizovan˝ch osob 1.1 Z·kony
o cestovnÌch dokladech a o zmÏnÏ z·kona Ë. 283/1991 Sb., o Policii »eskÈ republiky, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, (z·kon o cestovnÌch dokladech), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon. Z·kon Ë. 107/2007 Sb., publikovan˝ dne 11. kvÏtna 2007 v Ë·stce 40 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 31/2006 Sb., o pohonn˝ch hmot·ch a ËerpacÌch stanicÌch pohonn˝ch hmot a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pohonn˝ch . hmot·ch), ve znÏnÌ z·kona Ë. 575/2006 Sb. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 11. kvÏtna 2007. Z·kon Ë. 108/2007 Sb., publikovan˝ dne 11. kvÏtna 2007 v Ë·stce 40 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 182/2006 Sb., o ˙padku a jeho ¯eöenÌ (insolvenËnÌ z·kon), ve znÏnÌ z·kona Ë. 312/2006 Sb., a z·kon Ë. .312/2006 Sb., o insolvenËnÌch spr·vcÌch. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 11. kvÏtna 2007. Z·kon Ë. 111/2007 Sb., publikovan˝ dne 15. kvÏtna 2007 v Ë·stce 41 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 20/1966 Sb., o pÈËi o zdravÌ lidu, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 15. kvÏtna 2007. Vyhl·öka Ë. 76/2007 Sb., publikovan· dne 13. dubna 2007 v Ë·stce 33 SbÌrky, kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 540/2002 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona Ë. 151/ 1997 Sb., o oceÚov·nÌ majetku a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o oceÚov·nÌ majetku), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Vyhl·öka nabyla ˙Ëinnosti dne 13. dubna 2007. Vyhl·öka Ë. 96/2007 Sb., publikovan· dne 27. dubna 2007 v Ë·stce 38 SbÌrky, kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ »eskÈ republiky Ë. 395/1992 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona Ë. 114/1992 Sb., o ochranÏ p¯Ìrody a krajiny, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Vyhl·öka nabyla ˙Ëinnosti dne 1. kvÏtna 2007. Vyhl·öka Ë. 122/2007 Sb., publikovan· dne 24. kvÏtna 2007 v Ë·stce 45 SbÌrky, kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 545/ 2002 Sb., o postupu p¯i prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav a n·leûitostech pozemkov˝ch ˙prav. Vyhl·öka nabude ˙Ëinnosti dne 1. Ëervence 2007.
Z·kon Ë. 40/2007 Sb., publikovan˝ dne 1. b¯ezna 2007 v Ë·stce 18 SbÌrky, kter˝m se vyhlaöuje ˙plnÏ znÏnÌ z·kona Ë. 365/2000 Sb., o informaËnÌch systÈmech ve¯ejnÈ spr·vy a o zmÏnÏ nÏkter˝ch dalöÌch z·kon˘, jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 15. b¯ezna 2007 s v˝jimkou. Z·kon Ë. 43/2007 Sb., publikovan˝ dne 15. b¯ezna 2007 v Ë·stce 20 SbÌrky, kter˝m se vyhlaöuje ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 353/2003 Sb., o spot¯ebnÌch danÌch, jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. ledna 2007 s v˝jimkou. Z·kon Ë. 66/2007 Sb., publikovan˝ dne 4. dubna 2007 v Ë·stce 31 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 248/2000 Sb., o podpo¯e region·lnÌho rozvoje, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. kvÏtna 2007. Z·kon Ë. 67/2007 Sb., publikovan˝ dne 4. dubna 2007 v Ë·stce 31 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 586/1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl, ˙Ëinnosti dne 4. dubna 2007. Z·kon Ë. 68/2007 Sb., publikovan˝ dne 4. dubna 2907 v Ë·stce 31 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 183/2006 Sb., o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du (stavebnÌ z·kon), Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 4. dubna 2007. Z·kon Ë. 69/2007 Sb., publikovan˝ dne 4. dubna 2007 v Ë·stce 3.1 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 563/1991 Sb., o ˙ËetnictvÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 4. dubna 2007. Z·kon Ë. 71/2007 Sb., publikovan˝ dne 4. dubna 2007 v Ë·stce 31 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 143/2001 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. kvÏtna 2007. Z·kon Ë. 106/2007 Sb., publikovan˝ dne 11. kvÏtna 2007 v Ë·stce 40 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 329/1999 Sb.,
N·vrhy nÏkter˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ projedn·vanÈ v Parlamentu »R N·vrh z·kona o p¯echodu vÏcÌ z majetku »R do vlastnictvÌ obcÌ NezastavÏnÈ pozemky a drobnÈ stavby, kterÈ se nach·zejÌ na b˝valÈm ˙zemÌ vojensk˝ch ⁄jezd˘ a nemohly jiû d¯Ìve z form·lnÌch d˘vod˘ p¯ejÌt do vlastnictvÌ obcÌ, p¯ech·zejÌ do vlastnictvÌ obcÌ tÌmto z·konem. Definuje se pojem ÑnezastavÏn˝ pozemekì a Ñdrobn· stavbaì pro ˙Ëely tohoto z·kona. Z p˘sobnosti z·kona se vyluËujÌ nezastavÏnÈ pozemky a drobnÈ stavby nach·zejÌcÌ se na ˙zemÌ vojensk˝ch ⁄jezd˘. SouËasnÏ se vöak zav·dÌ do budoucna princip, podle kterÈho ke dni, ke kterÈmu dojde ke zruöenÌ vojenskÈho ˙jezdu Ëi ke zmenöenÌ jeho ˙zemÌ, p¯ejdou nezastavÏnÈ pozemky a drobnÈ stavby nach·zejÌcÌ se na dotËenÈm ˙zemÌ na obce podle tohoto z·kona.
ty, kterÈ tÈto velikosti dos·hnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozdÏji do 31. prosince 2010 zajistit ËiötÏnÌ jejich odpadnÌch vod na ˙roveÚ stanovenou na¯ÌzenÌm vl·dy vydan˝m podle ß 38 odst. 5 vodnÌho z·kona, ve znÏnÌ tohoto z·kona. Obce, jejichû souËasnÏ zastavÏnÈ ˙zemÌ je zdrojem zneËiötÏnÌ o velikosti do 500 ekvivalentnÌch obyvatel jsou povinny nejpozdÏji do 31. prosince 2010 zajistit ˙roveÚ zneËiötÏnÌ jejich odpadnÌch vod v limitech stanoven˝ch vodopr·vnÌm ˙¯adem podle na¯ÌzenÌ vl·dy vydanÈm podle ß 38 odst. 5 vodnÌho z·kona, ve znÏnÌ tohoto z·konaì. Novela obchodnÌho z·konÌku N·vrh z·kona Ë. 513/1991 Sb., obchodnÌ z·konÌk, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, obsahuje p¯edevöÌm zmÏnu pr·vnÌ ˙pravy t˝kajÌcÌ se internetov˝ch str·nek podnikatel˘, obchodnÌho rejst¯Ìku, p¯emÏn spoleËnostÌ a finanËnÌho zajiötÏnÌ. Novelizace tÏchto ustanovenÌ je nutn· z d˘vodu harmonizace s pr·vem ES, neboù ve vöech tÏchto p¯Ìpadech transpoziËnÌ lh˘ta jiû uplynula. KromÏ toho obsahuje obchodnÌ z·konÌk po poslednÌch p¯ekotn˝ch novelizacÌch nÏkolik chybn˝ch odkaz˘ a p¯ekonanou terminologii.
Novela vodnÌho z·kona Z·kon Ë. 254/2001 Sb., o vod·ch a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (vodnÌ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, se novelou mÏnÌ n·sledovnÏ: ÑObce, jejichû souËasnÏ zastavÏnÈ ˙zemÌ je zdrojem zneËiötÏnÌ o velikosti od 500 (vËetnÏ) do 2 000 (vËetnÏ) ekvivalentnÌch obyvatel, nebo
22
PozemkovÈ ˙pravy
StruËn· informace o moûnostech studia na TechnickÈ fakultÏ »eskÈ zemÏdÏlskÈ univerzity v†Praze KontaktnÌ adresa: »esk· zemÏdÏlsk· univerzita vPraze, Technick· fakulta, Kam˝ck· 129, 165 21 Praha - Suchdol. WebovÈ str·nky: »ZU: http://www.czu.cz/, TF: http://www.tf.czu.cz/ ¯ÌzenÌ staveb, byla v˝stavba v˝zkumnÈho a v˝vojovÈho minipivovaru. Ve spolupr·ci s†ostatnÌmi fakultami »ZU (zejmÈna s†FAPPZ na ölechtÏnÌ sladovnickÈho jeËmene a chmele), bude dÌlËÌm cÌlem p¯Ìprava technologie pro v˝robu ekologicky ËistÈho piva. Technick· fakulta mimo v˝öe uvedenÈho bakal·¯skÈho a navazujÌcÌho magisterskÈho studia zajiöùuje i dalöÌ formy vzdÏl·v·nÌ, kterÈ jsou d·le pouze struËnÏ zmÌnÏny:
Technick· (d¯Ìve mechanizaËnÌ) fakulta byla zaloûena v r·mci ustanovenÈ VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ v roce 1952. Od 1. 1. 1995 je souË·stÌ p¯ejmenovanÈ »eskÈ zemÏdÏlskÈ univerzity v Praze. Po dobu p˘sobenÌ vychovala Technick· fakulta v†prezenËnÌm (dennÌm) a kombinovanÈm (d·lkovÈm) studiu p¯es 7000 absolvent˘. PracovnÌci fakulty vyvÌjejÌ aktivity v oblasti pedagogickÈ, vÏdeckov˝zkumnÈ, expertiznÌ a poradenskÈ Ëinnosti. Fakulta m· deset kateder, laborato¯e v˝poËetnÌch aplikacÌ a ˙st¯ednÌ v˝vojovÈ dÌlny. Z·jemc˘m o studium fakulta nabÌzÌ v†r·mci akreditovan˝ch dvoustupÚov˝ch studijnÌch program˘ t¯ÌletÈ bakal·¯skÈ studium a dvouletÈ navazujÌcÌ magisterskÈ studium a to v†tÏchto oborech studia: ● ● ● ● ● ● ●
A. Pregradu·lnÌ, tedy p¯ÌpravnÈ studium pro studenty st¯ednÌch ökol. ● Katedra elektrotechniky a automatizace provozuje ÑVÏdeckotechnickÈ centrum automatizaËnÌ a ¯ÌdicÌ technikyî, kterÈ je otev¯eno nejen student˘m TF, ale i z·jemc˘m z†¯ad student˘ st¯ednÌch ökol. ● Katedra matematiky i fyziky kaûdoroËnÏ organizuje pro uchazeËe o studium na TF p¯ÌpravnÈ kurzy k†p¯ijÌmacÌm zkouök·m. PodrobnÈ informace o p¯Ìpravn˝ch kurzech jsou zasÌl·ny kaûdÈmu uchazeËi o studium na TF.
ZemÏdÏlsk· technika (ZT) SilniËnÌ a†mÏstsk· automobilov· doprava (SMAD) Technika a technologie zpracov·nÌ odpad˘ (TTZO) Technologick· za¯ÌzenÌ staveb (TZS) Obchod a†podnik·nÌ s†technikou (OPT) InformaËnÌ a ¯ÌdicÌ technika v†agropotravin·¯skÈm komplexu (IÿT) Technology and Environmental Engineering (TEE), vyuËovan˝ v AJ
B. Postgradu·lnÌ (http://pgs.tf.czu.cz/), kde m· TF v†prezenËnÌ i v kombinovanÈ formÏ akreditov·ny tyto doktorskÈ studijnÌ programy: ● Energetika ● Jakost a spolehlivost stroj˘ a za¯ÌzenÌ ● Technika a mechanizace zemÏdÏlstvÌ ● Technika v˝robnÌch proces˘ ● Marketing stroj˘ a technick˝ch systÈm˘
Pro p¯ÌötÌ akademick˝ rok je p¯ipravov·n nov˝ obor s†n·zvem ÑTechnika pro ˙drûbu a obnovu krajinyî, kter˝ bude na ja¯e 2008 p¯edloûen k†akreditaci. Technick· fakulta m· vÌce neû 30 mezin·rodnÌch smluv s†evropsk˝mi univerzitami, na »ZU je zaveden kreditnÌ systÈm ECTS (European Credit Transfer System), kter˝ vytv·¯Ì re·lnÈ podmÌnky pro mobilitu student˘. »·st studia je tedy moûnÈ absolvovat na doporuËen˝ch univerzit·ch v†zahraniËÌ, p¯ÌpadnÏ po sestavenÌ individu·lnÌch studijnÌch pl·n˘ je moûn· ˙Ëast na zahraniËnÌch praxÌch Ëi st·ûÌch. Vöechny studijnÌ obory (mimo TEE) lze studovat i†kombinovanou formou. Pro uchazeËe o kombinovanou formu bakal·¯skÈho studia je rovnÏû organizov·no p¯ijÌmacÌ ¯ÌzenÌ a n·slednÏ i v˝uka v†konzultaËnÌch st¯ediscÌch TF v JiËÌnÏ a »esk˝ch BudÏjovicÌch. UchazeËi z tÏchto region˘ tedy mohou studovat kombinovanou formu bakal·¯skÈho studia, aniû by pravidelnÏ dojÌûdÏli do Prahy a to obory - JiËÌn: ZT, SMAD, TTZO, TZS a OPT; »eskÈ BudÏjovice: ZT, SMAD, TTZO a TZS. V†konzultaËnÌch st¯ediscÌch zajiöùujÌ v˝uku kmenovÌ uËitelÈ »ZU. V are·lu univerzity je menza, kter· nabÌzÌ ve t¯ech jÌdeln·ch snÌdanÏ, obÏdy i veËe¯e. K ubytov·nÌ student˘ slouûÌ modernÌ koleje s†kapacitou 2400 l˘ûek, na pokojÌch je rozvedena poËÌtaËov· sÌù. Pro studenty je zajiötÏna odborn· zdravotnÌ pÈËe v are·lu univerzity. Pro individu·lnÌ p¯Ìpravu, kulturnÌ a spoleËenskÈ vyûitÌ je k dispozici ¯ada kluboven, poËÌtaËovÈ uËebny, video a audiostudovny a spoleËensk· za¯ÌzenÌ s restauraËnÌm a bufetov˝m provozem. Ke sportovnÌmu vyûitÌ slouûÌ tÏlov˝chovn· za¯ÌzenÌ - 2 tÏlocviËny s posilovnou, kryt˝ bazÈn, nÏkolik h¯iöù pro mÌËovÈ hry, tenisovÈ kurty, atletick˝ ov·l a fotbalovÈ h¯iötÏ. StejnÏ jako »esk· zemÏdÏlsk· univerzita v†Praze neust·le modernizuje kr·sn˝ univerzitnÌ are·l, tak i Technick· fakulta pr˘bÏûnÏ modernizuje a adaptuje prostory svÈ. V†poslednÌch dvou letech stojÌ za zmÌnku nap¯Ìklad kompletnÌ rekonstrukce posluch·ren vËetnÏ vybavenÌ nov˝mi lavicemi i audiovizu·lnÌ technikou, interiÈrovÈ ˙pravy chodeb a vstupnÌ haly, rozmÌstÏnÌ poËÌtaËov˝ch box˘ na chodb·ch fakulty pro studentsk˝ p¯Ìstup na internet, kompletnÌ rekonstrukce kruhovÈ haly se dvÏma modernÌmi posluch·rnami a studentsk˝m restauraËnÌm klubem, v˝stavba dalöÌ poËÌtaËovÈ uËebny pro individu·lnÌ pr·ci student˘ ve volnÈm Ëase aj. DalöÌ akcÌ, kter· byla dokonËena v†dubnu 2006 a jiû v†zimnÌm semestru 2006 obohatila nejen praktickou v˝uku v†oboru Technologick· za-
C. VzdÏl·v·nÌ senior˘ v†r·mci ÑUniverzity t¯etÌho vÏkuî ñ dvoulet˝ vzdÏl·vacÌ program s†nosn˝m tÈmatem Ñ»lovÏk, energie a odpadyî. D. SpecializovanÈ kr·tkodobÈ odbornÈ kurzy a semin·¯e pro pracovnÌky z†praxe, nam·tkou nap¯. ÑLegislativa a povinnÈ procedury p¯i uv·dÏnÌ techniky na trhî, ÑKurz pro manaûery podnikov˝ch ˙tvar˘ ¯ÌzenÌ jakostiî, ÑKurz pro manaûery podnikov˝ch ˙tvar˘ ˙drûbyî, ÑInformaËnÌ systÈmy v†zemÏdÏlstvÌ a lesnictvÌî, ÑTechnologie a technika mo¯enÌ osivî a desÌtky dalöÌch. INFORMACE O AKREDITOVAN›CH STUDIJNÕCH OBORECH TF »ZU V†PRAZE Technick· fakulta p¯ipravuje odbornÌky strojnÏ technickÈho a technicko-ekonomickÈho zamϯenÌ nejen pro zemÏdÏlskou prvov˝robu a cel˝ agropotravin·¯sk˝ komplex, ale i pro oblasti dopravy, zpracov·nÌ odpad˘, obchodu a podnik·nÌ s technikou. Na fakultÏ je moûnÈ studovat ve dvoustupÚovÈm studiu (t¯ÌletÈm bakal·¯skÈm a dvouletÈm navazujÌcÌm magisterskÈm stupni), prezenËnÌ Ëi kombinovanÈ formÏ, tyto studijnÌ obory: 1) ZEMÃDÃLSK¡ TECHNIKA se specializaËnÌm studijnÌm zamϯenÌm na a) projektov·nÌ a†¯ÌzenÌ provozu stroj˘, b) servis a†obnovu stroj˘ a†v˝robnÌch za¯ÌzenÌ, http://jurca.tf.czu.cz/St pl 2001/Sp2001 1a.htm je obor öirokÈho zamϯenÌ poskytujÌcÌ vzdÏl·nÌ orientovanÈ na provoz techniky v†uûivatelskÈ sfȯe. Absolventi nach·zejÌ svÈ uplatnÏnÌ v†zemÏdÏlstvÌ i v†dalöÌch odvÏtvÌch - v†lesnictvÌ, v†servisech a†opravn·ch, ˙tvarech technickÈho rozvoje, v†podnicÌch a†v˝zkumn˝ch za¯ÌzenÌch, ve stavebnictvÌ, v†ekologick˝ch a†komun·lnÌch provozech, ve v˝voji a†zkuöebn·ch stroj˘ a†strojnÌch za¯ÌzenÌch, v†z·sobovacÌch organiza-
23
PozemkovÈ ˙pravy cÌch, v†odbornÈm ökolstvÌ ap. Student m· po absolvov·nÌ spoleËnÈho z·kladu vÏtöÌ volnost ve v˝bÏru p¯edmÏt˘ podle z·jmu o konkrÈtnÌ druh techniky,†podle p¯edpokl·danÈ pracovnÌ Ëinnosti na budoucÌm pracoviöti a†podle zvolenÈho jednoho ze dvou uveden˝ch studijnÌch zamϯenÌ.
ch·zÌ ze znÏnÌ z·kona Ë.†360/92†Sb. o†v˝konu povol·nÌ autorizovan˝ch inûen˝r˘ a†technik˘. Autorizovan˝ inûen˝r je ten, komu byla udÏlena autorizace dle uvedenÈho z·kona a†zÌskal vzdÏl·nÌ v†p¯edepsanÈm oboru. AutorizaËnÌ rada »eskÈ komory autorizovan˝ch inûen˝r˘ a†technik˘ Ëinn˝ch ve v˝stavbÏ uznala studijnÌ obor ÑTechnologick· za¯ÌzenÌ stavebî vyuËovan˝ na TechnickÈ fakultÏ »ZU v†Praze jako poûadovanÈ vzdÏl·nÌ pro ˙Ëely autorizace. Obor je uzn·n pro Ëinnosti ve v˝stavbÏ dle citovanÈho z·kona se zamϯenÌm na zemÏdÏlskou a†lesnickou v˝robu, potravin·¯sk˝ pr˘mysl a dopravu a†skladov·nÌ. Absolvent po zÌsk·nÌ odbornÈ praxe splnÌ p¯edpoklady pro projektovou a†realizaËnÌ Ëinnost inûen˝r˘ Ëinn˝ch ve v˝stavbÏ.
2) SILNI»NÕ A†MÃSTSK¡ AUTOMOBILOV¡ DOPRAVA http://jurca.tf.czu.cz/St pl 2001/Sp2001 2.htm p¯ipravuje absolventy pro ¯ÌzenÌ provoznÌch, technologick˝ch a†ekonomick˝ch ËinnostÌ v†silniËnÌ a†mÏstskÈ dopravÏ (s†v˝jimkou dopravy kolejovÈ). V†z·sadÏ se jedn· o†veökerou automobilovou dopravu materi·l˘ kusov˝ch, sypk˝ch a†kapaln˝ch a†dopravu osob. Studenti se podrobnÏ sezn·mÌ s†konstrukcÌ a†provozem automobilov˝ch motor˘, vozidlov˝ch mechanizm˘, vlastnostmi vozidel vËetnÏ manipulaËnÌch stroj˘, z·klady skladovacÌ techniky, ekonomiky silniËnÌ a†mÏstskÈ dopravy, pouûitÌ informaËnÌ techniky, ˙zemnÌ pl·nov·nÌ a†podnik·nÌ v†dopravÏ a†vöemi pr·vnÌmi a†bezpeËnostnÌmi p¯edpisy v†dopravÏ. UplatnÏnÌ absolvent˘ je rozö̯eno i†na oblast mÏstskÈ dopravy tj. projekci dopravnÌch sÌtÌ a†p¯epravu osob.
5) OBCHOD A†PODNIK¡NÕ S†TECHNIKOU http://jurca.tf.czu.cz/St pl 2001/Sp2001 5.htm je mezioborovÈ studium ve spolupr·ci s†PEF »ZU v†Praze. Absolventi jsou vychov·v·ni pro oblast podnik·nÌ, obchodov·nÌ
3) TECHNIKA A TECHNOLOGIE ZPRACOV¡NÕ ODPADŸ CÌlem oboru je p¯ipravit absolventy pro projekËnÌ a†provoznÌ Ëinnost technickÈho za¯ÌzenÌ podnik˘ zab˝vajÌcÌch se zu-
s†technikou a†¯ÌzenÌ provozu podnik˘. NauËÌ se sestavovat a†realizovat podnikatelskÈ z·mÏry v†oblasti strojnÌ investiËnÌ politiky, jsou p¯ipraveni pro obchodnÌ Ëinnost s†technikou vËetnÏ poradenstvÌ a†servisnÌ Ëinnosti. StudijnÌ program je posÌlen ekonomick˝mi p¯edmÏty, je oddÏlen˝ od ostatnÌch obor˘ pÏtiletÈho studia. PrvÈ dva roky studia jsou zamϯeny na vytvo¯enÌ technicko-ekonomickÈho z·kladu pro pot¯eby organizov·nÌ a†¯ÌzenÌ podnik˘ se strojnÌ a†biologicko-chemickou podstatou v˝roby. Ve t¯etÌm roce studia jsou prohloubeny technicko-ekonomickÈ z·klady a†zaËÌn· orientace na budoucÌ odbornÈ zamϯenÌ inûen˝ra podnikatelskÈho typu. ûitkov·nÌm odpad˘. Studium vych·zÌ ze z·kladnÌch cÌl˘ odpadovÈho hospod·¯stvÌ tj. vytvo¯enÌ takov˝ch technologiÌ v˝robnÌch podnik˘, aby nedoch·zelo ke vzniku odpad˘ a†pokud k†nim dojde, aby se d·le zuûitkovaly jako†druhotnÈ suroviny, biogennÌ odpady, zdroje energie. Studenti se podrobnÏ sezn·mÌ s†technologick˝m za¯ÌzenÌm (strojnÌmi linkami) zpracoven odpad˘, aby se mohli v†souladu se z·konem 360/92 Sb. uch·zet o†autorizaci v†oboru Technologick· za¯ÌzenÌ staveb.
6) INFORMA»NÕ A ÿÕDICÕ TECHNIKA V†AGROPOTRAVIN¡ÿSK…M KOMPLEXU Obor IÿT doplÚuje studijnÌ obory na fakultÏ s†cÌlem vybavit urËitou skupinu absolvent˘ vyööÌ poËÌtaËovou gramotnostÌ a odborn˝mi znalostmi informaËnÌch technologiÌ v†oblasti technickÈ, technologickÈ i organizaËnÌ. StudijnÌ pl·n oboru je zamϯen na rozö̯enÌ znalostÌ v†oboru informaËnÌch a ¯ÌdicÌch technologiÌ, kterÈ spoleËnÏ s†technick˝mi odborn˝mi p¯edmÏty poskytujÌ dobrÈ znalosti nutnÈ pro efektivnÌ Ëinnost v†r·mci informaËnÌch technologiÌ v†agropotravin·¯skÈm komplexu. Absolvent oboru m˘ûe p˘sobit jako technick˝ pracovnÌk s†nadpr˘mÏrnou poËÌtaËovou gramotnostÌ zejmÈna v†podnicÌch APK, kde by byl schopen fundovanÏ ¯Ìdit a zajiöùovat rutinnÌ Ëinnosti ve sfȯe informaËnÌch a ¯ÌdicÌch technologiÌ.
4) TECHNOLOGICK¡ ZAÿÕZENÕ STAVEB http://jurca.tf.czu.cz/St pl 2001/Sp2001 4.htm Obor vy-
7) TECHNOLOGY AND ENVIRONMENTAL ENGINEERING je obor dvouletÈho navazujÌcÌho magisterskÈho studia vyuËovan˝ v†anglickÈm jazyce. Je urËen pro absolventy bakal·¯skÈho studia vöech studijnÌch obor˘ TF, ale i pro z·jemce z ¯ad absolvent˘ PokraËov·nÌ na str. 3 ob·lky bakal·¯sk˝ch studijnÌch
24
PozemkovÈ ˙pravy
»eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy (»MKP⁄) ve spolupr·ci s
Ministerstvem zemÏdÏlstvÌ »R, odborem ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad vyhlaöuje
2. roËnÌk ve¯ejnÈ celost·tnÌ soutÏûe O nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch v†roce 2007 P¯ihl·öenÈ opat¯enÌ bude dokumentov·no n·sledujÌcÌm zp˘sobem:
1. CÌl soutÏûe CÌlem soutÏûe je sezn·mit nejöiröÌ odbornou i laickou ve¯ejnost s†rozsahem a ˙rovnÌ realizace spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ navrhovan˝ch v†pozemkov˝ch ˙prav·ch. SoutÏû je vyps·na na podporu kvalitnÌ a komplexnÌ realizace n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav. Je urËena pro dÌla realizovan· na ˙zemÌ »eskÈ republiky bez ohledu na st·tnÌ p¯Ìsluönost projektanta a mÌsto registrace realizaËnÌch firem.
1. ÿ·dnÏ vyplnÏn· p¯ihl·öka se struËnou anotacÌ charakteristiky stavby, kter· opat¯enÌ p¯edstavÌ ve¯ejnosti se zd˘raznÏnÌm v˝znamu z†hlediska uûivatele, ve¯ejnÈ prospÏönosti, öiröÌch ˙zemnÌch vztah˘, v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav. apod., v†rozsahu cca pÏti ¯·dek. SouË·stÌ p¯ihl·öky je struËnÈ zhodnocenÌ spoleËnÈho za¯ÌzenÌ pozemkov˝m ˙¯adem.
2. PodmÌnky soutÏûe Do soutÏûe mohou b˝t p¯ihl·öena dÌla dokonËen· a uveden· do provozu do 31. 12. 2007, t.zn. i dÌla realizovan· od doby platnosti z·kona Ë.284/1991 Sb., o pozemkov˝ch ˙prav·ch a pozemkov˝ch ˙¯adech. Do soutÏûe nelze p¯ihl·sit dÌla, kter· byla p¯ihl·öena v†p¯edchozÌm roËnÌku soutÏûe.
2. Textov· Ë·st (v rozsahu max. do 5 stran textu) obsahuje z·kladnÌ ˙daje o realizovanÈ stavbÏ (opat¯enÌ) a struËnÈ ˙daje o realizaËnÌm t˝mu: a) ˙daje o opat¯enÌ: P¯ehledn· informace o dÌle obsahujÌcÌ popis stavebnÌho ¯eöenÌ, pouûitÈ technologie a materi·ly, objekty, detaily, dobu v˝stavby ( zah·jenÌ,ukonËenÌ), investiËnÌ n·klady stavby, p¯ÌpadnÏ dalöÌ podstatnÈ ˙daje se zd˘raznÏnÌm, proË je toto opat¯enÌ k†soutÏûi p¯ihlaöov·no.
V soutÏûi budou hodnocena realizovan· spoleËn· za¯ÌzenÌ v†tÏchto kategoriÌch: a) zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ b) protieroznÌ opat¯enÌ c) vodohospod·¯sk· opat¯enÌ d) opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ
b) ˙daje o realizaËnÌm t˝mu: StruËnÈ ˙daje o projektantovi pozemkovÈ ˙pravy, projektantovi realizaËnÌho projektu a ˙daje o dodavatelskÈ firmÏ.
3. ⁄ËastnÌci soutÏûe a p¯ihl·öky do soutÏûe Do soutÏûe p¯ihlaöuje dokonËenÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ mÌstnÏ p¯Ìsluön˝ Pozemkov˝ ˙¯ad se souhlasem projektanta n·vrhu pozemkovÈ ˙pravy, autora realizaËnÌho projektu a dodavatele stavby. P¯ihl·öenÌ do soutÏûe mohou podat i jinÈ subjekty nap¯. obec, vlastnÌk nebo uûivatel pozemk˘, projektant realizaËnÌho projektu nebo firma, kter· realizaci prov·dÏla.
3. V˝kresov· a fotografick· dokumentace
PodmÌnkou pro ˙Ëast v soutÏûi je zdokumentov·nÌ realizovanÈho dÌla nÌûe uveden˝m zp˘sobem a zaplacenÌ presentaËnÌho poplatku ve v˝öi 500,- KË + 19% DPH na ˙Ëet »MKP⁄. PresentaËnÌ poplatek hradÌ obvykle dodavatelsk· firma ( tento poplatek je n·kladovou poloûkou). Poplatek za p¯ihl·öenÌ jednoho stavebnÌho dÌla musÌ b˝t uhrazen ke dni uz·vÏrky p¯ihl·öek soutÏûe na ˙Ëet »KP⁄ Ë.˙.: 573442033 /0300, variabilnÌ symbol: I» dodavatele, specifick˝ symbol: 2007-2.
4. HodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu podle n·sledujÌcÌch kritÈriÌ Bude zpracov·no pro jednotliv· opat¯enÌ s†ohledem na: - v˝znam z†hlediska uûivatele a obce, ve¯ejn· prospÏönost, - respektov·nÌ krajinnÈho r·zu, - splnÏnÌ poûadavk˘ pozemkov˝ch ˙prav, - technick· n·roËnost stavby, dodrûenÌ norem a p¯edpis˘, - pouûitÈ technologie, - efektivita opat¯enÌ.
V˝kresov· a fotografick· dokumentace musÌ obsahovat: a) situaci, rozhodujÌcÌ p˘dorysy a ¯ezy, v˝znamnÈ objekty, pop¯ÌpadÏ konstrukËnÌ ¯eöenÌ detail˘, b) charakteristickÈ fotografie ve form·tu do A5, max. 5 ks
25
PozemkovÈ ˙pravy
Textov· a v˝kresov· Ë·st vËetnÏ fotografiÌ budou zpracov·ny takÈ v†elektronickÈ podobÏ Dokumentaci je nutno p¯edat ve 3 vyhotovenÌch.
Kategorie Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ: Doc. Ing. K. Vr·na, CSc. (»VUT) Doc. Ing. T. KvÌtek,CSc. (V⁄MOP, JihoËesk· univerzita) Doc. Ing. M. Dumbrovsk˝, CSc., (VUT Brno)
V˝öe uveden· dokumentace vöech p¯ihl·öen˝ch opat¯enÌ z˘st·v· majetkem vypisovatele. JejÌ dalöÌ vyuûitÌ nap¯. v†jin˝ch Ëasopisech, tisku nebo jako vzor nap¯. pro v˝uku apod. je moûnÈ jen se souhlasem vypisovatele soutÏûe a autora realizaËnÌho projektu ocenÏnÈho opat¯enÌ.
Kategorie Opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ: Doc. Ing. P. SkleniËka, CSc. (»ZU,FL Praha) Doc. Ing. A. BuËek, CSc., (MZLU Brno) Ing. P. Pa¯Ìzek (MéP) Ing. M. Weber, CSc. (VUOZ Pr˘honice)
Uz·vÏrka p¯ihl·öek 1. roËnÌku soutÏûe je 31. 5. 2008.
4.1. postup hodnocenÌ ● »lenovÈ pracovnÌ komise zajistÌ distribuci podan˝ch n·vrh˘ v†jednotliv˝ch oborech vöem Ëlen˘m p¯Ìsluön˝ch odborn˝ch komisÌ. ● »lenovÈ odborn˝ch komisÌ obdrûÌ n·vrhy v†p¯Ìsluön˝ch kategoriÌch. Kaûd˝ n·vrh bodovÏ ohodnotÌ, v˝sledek zapÌöÌ do p¯ipravenÈho formul·¯e a do SouhrnnÈho formul·¯e pak uvedou jimi navrhovanÈ po¯adÌ prvnÌch t¯Ì projekt˘. ● Po vyhodnocenÌ n·vrh˘ odborn˝mi komisemi zajistÌ pracovnÌ komise distribuci ohodnocen˝ch n·vrh˘ zpÏt na ⁄P⁄, kde obodovanÈ n·vrhy vyhodnotÌ centr·lnÌ komise. HodnocenÌ spoËÌv· v†seËtenÌ celkov˝ch dosaûen˝ch bod˘ a se¯azenÌ n·vrh˘ podle bodovÈho ohodnocenÌ a podle po¯adÌ uveden˝ch v†Souhrnn˝ch formul·¯Ìch. ● V†p¯ÌpadÏ shodnÈho poËtu bod˘ u vÌce neû dvou opat¯enÌ se musÌ sejÌt nejmÈnÏ 2 ËlenovÈ p¯ÌsluönÈ odbornÈ komise a rozhodnout o po¯adÌ stavby (opat¯enÌ). O tomto rozhodnutÌ je uËinÏn z·pis. ● Na prvnÌch t¯ech mÌstech se mohou na stejnÈm po¯adÌ umÌstit maxim·lnÏ 2 opat¯enÌ.
Dokumentaci je nutno doruËit osobnÏ nebo poötou na adresu tajemnÌka »MKPU Ing AntonÌna Svobody, NovotnÈho l·vka 5, Praha 1, 116 68, 4. Pr˘bÏh a organizace soutÏûe Pr˘bÏh soutÏûe ¯ÌdÌ ¯editel soutÏûe, kter˝m je ¯editel ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu. ÿeditel soutÏûe jmenuje na z·kladÏ n·vrhu p¯edstavenstva »MKP⁄ a ⁄P⁄ tajemnÌka soutÏûe (z·stupce »MKP⁄), pracovnÌ komisi, centr·lnÌ komisi a odbornÈ komise pro jednotlivÈ kategorie. PracovnÌ komise je 3 ñ 5 Ëlenn· a je vytvo¯ena z†pracovnÌk˘ MZe ⁄P⁄ a »MKP⁄; pracovnÌ komisi ¯ÌdÌ tajemnÌk soutÏûe. PracovnÌ komise zajiöùuje veökerÈ organizaËnÌ z·leûitosti soutÏûe vËetnÏ zajiötÏnÌ distribuce dokumentacÌ a materi·l˘ mezi odborn˝mi komisemi a centr·lnÌ komisÌ. Centr·lnÌ komise je rovnÏû 3 ñ 5 Ëlenn·, tvo¯en· z·stupci ⁄P⁄ a p¯edstavenstva »MKP⁄. Centr·lnÌ komise vyhodnocuje a sestavuje v˝sledky odborn˝ch komisÌ.
Kriteria hodnocenÌ ñ poroty Jednotliv· opat¯enÌ budou posuzov·na zejmÈna podle tÏchto kritÈriÌ: - v˝znam spoleËnÈho za¯ÌzenÌ z†hlediska uûivatele, v˝znam z†hlediska ve¯ejnÈ prospÏönosti - zaËlenÏnÌ stavby do krajiny - n·vaznost na öiröÌ ˙zemnÌ vztahy - technick· n·roËnost stavby, objekty,detaily - kvalita provedenÌ, vyuûitÌ alternativnÌch technologiÌ - efektivita stavby (finanËnÌ a ËasovÈ parametry)
4 odbornÈ komise (v oboru cesty, protieroznÌ ochrana, voda a ekologie) jsou t¯ÌËlennÈ a jsou tvo¯eny odbornÌky v†dan˝ch oborech z†vysok˝ch ökol a univerzit, ministerstev a v˝zkumn˝ch ˙stav˘. OdbornÈ komise posuzujÌ a bodujÌ p¯edloûenÈ n·vrhy v†p¯Ìsluön˝ch kategoriÌch. SloûenÌ pracovnÌ komise pro 2. roËnÌk soutÏûe: Ing. Jana Pivcov· (Mze »R-⁄PU) Ing. Petr ChmelÌk (P⁄ Praha) Ing. Miloslav Jebav˝ (Gepard s.r.o. Praha) Ing. AntonÌn Svoboda ñtajemnÌk soutÏûe
5. Vyhl·öenÌ v˝sledk˘ a ocenÏnÌ vÌtÏz˘ Vöechny p¯ihl·öenÈ soutÏûnÌ stavby budou zve¯ejnÏny na internetu na str·nk·ch Mze i »MKP⁄ ihned po uz·vÏrce soutÏûe. Bude zve¯ejnÏn n·zev akce(stavby), p¯Ìsluön˝ pozemkov˝ ˙¯ad jako investor, projektant a dodavatel vËetnÏ charakteristickÈho fota a struËnÈ charakteristiky akce (stavby). Nominace budou zve¯ejnÏny v†bulletinu PozemkovÈ ˙pravy a na internetov˝ch str·nk·ch »MKP⁄ p¯ed koneËn˝m vyhl·öenÌm vÌtÏz˘ soutÏûe. Nominace na prvnÌ t¯i mÌsta v†soutÏûi je spojena s†pr·vem pouûÌvat ji jako referenËnÌ, reklamnÌ a propagaËnÌ argument. O v˝sledku soutÏûe bude pod·na informace na poradÏ ¯editel˘ pozemkov˝ch ˙¯ad˘. OznaËenÌ vÌtÏzn˝ch spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ titulem:
SloûenÌ centr·lnÌ komise pro 2. roËnÌk soutÏûe: Ing. Kamil Kaulich (Mze »R-⁄PU) Ing. MojmÌr Proch·zka (p¯edseda »MKP⁄) Ing. LudÏk St¯Ìteck˝ (Agroprojekt PSO Brno) Ing. Pavel Gallo ( GALLO PRO s.r.o.) Ing. V·clava Domöov· (p¯edsedkynÏ st·lÈ komise Sen·tu pro rozvoj venkova) SloûenÌ odborn˝ch komisÌ pro 2. roËnÌk soutÏûe: Kategorie Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘: Prof. Ing. Jan V·chal, CSc. (JihoËesk· universita) Ing. LudvÌk VÈbr, CSc. (»VUT Praha) Ing. Petr P·nek (»VUT Praha
SpoleËnÈ za¯ÌzenÌ v pozemkov˝ch ˙prav·ch roku 2007 V˝sledky soutÏûe budou zve¯ejnÏny a ocenÏn˝m dÌl˘m bude vÏnov·na n·leûit· publicita v bulletinu PozemkovÈ ˙pravy a na internetov˝ch str·nk·ch »MKPU i MZe. Informace o ocenÏn˝ch stavb·ch bude v†sÌti internetu na adrese »MKPU a Mze ⁄P⁄ po cel˝ n·sledujÌcÌ rok.
Kategorie ProtieroznÌ opat¯enÌ: Prof. Ing. M. JaneËek, Dr.Sc. (V⁄MOP Praha) Prof. Ing. F. Toman, CSc. (MZLU Brno) Ing. Jana Podhr·zsk·, PhD. (V⁄MOP, odd. Brno)
❑ ❑ ❑
26
PŘIHLÁŠKA do 2. ročníku veřejné celostátní soutěže O nejlepší realizované společné zařízení v pozemkových úpravách v roce 2007
Název a adresa pozemkového úřadu:
Kategorie společného zařízení:
Realizované zařízení (název, lokalita):
✂
Stručná anotace stavby(zařízení):
Projektant pozemkových úprav: (Souhlas, razítko a podpis)
Projektant zařízení (autor realizačního projektu): (Souhlas, razítko a podpis)
Dodavatelská firma/název: (Souhlas, razítko a podpis)
IČ:
Poznámka: „Stručné hodnocení pozemkového úřadu na str. 2 přihlášky.
Stručné hodnocení pozemkového úřadu:
Kontaktní jméno pracovníka pozemkového úřadu: Datum: Potvrzení úhrady prezentačního poplatku:
Razítko, podpis
StruËn· informace o moûnostech studia na TechnickÈ fakultÏ »eskÈ zemÏdÏlskÈ univerzity v†Praze DokonËenÌ ze str. 24 program˘ ostatnÌch fakult obdobnÈho zamϯenÌ, a to z tuzemska i ze zahraniËÌ. P¯edmÏtem tohoto studijnÌho programu jsou z·kladnÌ technickÈ disciplÌny nezbytnÈ pro bÏûnou praxi technicky zamϯenÈho pracovnÌka vhodnÏ doplnÏnÈ o disciplÌny postihujÌcÌ vazby a dopady vyuûÌv·nÌ techniky v r·mci jejÌho p˘sobenÌ na ûivotnÌ prost¯edÌ, p¯edevöÌm p˘du a rostliny. StudijnÌ pl·n je proto zamϯen na znalosti v klasick˝ch technick˝ch oborech, doplnÏnÈ o z·kladnÌ disciplÌny ekologick˝ch a environment·lnÌch vÏd.
Pro vöechny studijnÌ obory zajiöùujÌ z·kladnÌ profil absolventa povinnÈ p¯edmÏty. Student si m˘ûe zvolenou a†garantem p¯ÌsluönÈho oboru odsouhlasenou kombinacÌ voliteln˝ch p¯edmÏt˘ a†volbou diplomovÈ, resp. z·vÏreËnÈ pr·ce utv·¯et takovÈ zamϯenÌ, kterÈ nejvÌce odpovÌd· jeho budoucÌ profesnÌ orientaci. »·st studia je moûnÈ absolvovat na doporuËen˝ch univerzit·ch v†zahraniËÌ, p¯ÌpadnÏ po sestavenÌ individu·lnÌch studijnÌch pl·n˘ je moûn· ˙Ëast na zahraniËnÌch praxÌch Ëi st·ûÌch. Vöechny studijnÌ obory (mimo oboru 7) je moûnÈ studovat i†kombinovanou formou. ❑ ❑ ❑ ■ Ve dnech 25. ñ 26. 1. 2008 jsou na celÈ »ZU organi-
zov·ny dny otev¯en˝ch dve¯Ì. Z·jemci budou mÌt moûnost si prohlÈdnout fakultu a†z˙Ëastnit se informaËnÌch besed s†vedenÌm fakulty.
Metodika ÑOchrana zemÏdÏlskÈ p˘dy p¯ed erozÌî V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy, v.v.i. vyd·v· koncem roku 2007 metodiku s†n·zvem ÑOchrana zemÏdÏlskÈ p˘dy p¯ed erozÌî. P¯edkl·dan· metodika byla vypracovan· v r·mci ¯eöenÌ v˝zkumnÈho projektu NAZV QF 3098 ÑZvyöov·nÌ protieroznÌ ˙Ëinnosti pÏstovan˝ch plodinî a v˝zkumnÈho z·mÏru V⁄MOP v.v.i. MZe 0002704901 ÑZmÌrnÏnÌ nep¯Ìzniv˝ch p¯ÌrodnÌch a antropogennÌch vliv˘ na p˘du a voduî. HlavnÌm cÌlem metodiky je aktualizovat dosud platnou a pouûÌvanou metodiku pro praxi ÑOchrana p˘dy p¯ed erozÌî vydanou v roce 1992 pod Ë. 5 v†⁄VTIZ Praha, poskytnout podklady pro urËov·nÌ ohroûenosti p˘dy vodnÌ a vÏtrnou erozÌ a navrhnout moûnosti vhodn˝ch ochrann˝ch opat¯enÌ. Metodika byla zpracov·na na z·kladÏ v˝sledk˘ dosaûen˝ch p¯i ¯eöenÌ v˝zkumn˝ch projekt˘ ve V˝zkumnÈm ˙stavu melioracÌ a ochrany p˘dy, v.v.i., V˝zkumnÈm ˙stavu zemÏdÏlskÈ techniky, v.v.i., na Kated¯e hydromelioracÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ Fakulty stavebnÌ »VUT v†Praze, Kated¯e biotechnick˝ch ˙prav krajiny Fakulty ûivotnÌho prost¯edÌ »ZU v Praze, ⁄stavu aplikovanÈ a krajinnÈ ekologie AgronomickÈ fakulty MZLU v BrnÏ a ⁄stavu vodnÌho hospod·¯stvÌ krajiny Fakulty stavebnÌ VUT v†BrnÏ. Na jejÌm ¯eöenÌ a zpracov·nÌ se podÌleli odbornÌci ze vöech tÏchto zmÌnÏn˝ch pracoviöù, z·stupcem autorskÈho t˝mu je prof. Ing. Miloslav JaneËek, DrSc., V⁄MOP v.v.i. Metodika dodrûuje p¯ehlednÈ ËlenÏnÌ p˘vodnÌ metodiky Ë. 5 a logicky tak na tento metodick˝ materi·l navazuje. P¯in·öÌ vöak ¯adu zp¯esnÏnÌ i nov˝ch poznatk˘ a postup˘. NovÏ je nap¯. pojedn·no stanovenÌ faktoru K†a to ve t¯ech variant·ch, od moûnosti velmi p¯esnÈho v˝poËtu aû po velmi jednoduchÈ stanovenÌ p¯ibliûnÈ hodnoty. Aktu·lnÏ je takÈ za¯azena Ë·st vÏnovan· hydrologick˝m simulaËnÌm model˘m. RozhodnÏ ö̯eji neûli tomu bylo u p¯edchozÌ metodiky je pojedn·no o problematice vÏtrnÈ eroze a to jak v†Ë·sti p¯i stanovenÌ eroznÌ ohroûenosti, tak i v n·vrzÌch vhodn˝ch opat¯enÌ a to zejmÈna stabilnÌho charakteru ñ vÏtrolam˘. Metodika je velmi dob¯e vyuûiteln˝m v˝stupem urËen˝m pro praxi, je sestavena srozumiteln˝m zp˘sobem a umoûnÌ dobrou orientaci v problematice vöem cÌlov˝m skupin·m ñ tedy projektant˘m pozemkov˝ch ˙prav i projekt˘ protieroznÌ ochrany, pracovnÌk˘m pozemkov˝ch ˙¯ad˘ i hospoda¯ÌcÌm zemÏdÏlc˘m. ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad doporuËuje vyuûÌvat tuto metodiku jako odborn˝ metodick˝ podklad p¯i navrhov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav. Metodiku je moûno objednat na adrese
[email protected]. ❑ ❑ ❑
Redakce Ëasopisu p¯eje vöem Ëten·¯˘m hodnÏ zdravÌ, ötÏstÌ a ˙spÏch˘ v roce 2008.
V˝stavba polnÌ cesty C3 v k. ˙. Popovice u Brand˝sa n/Labem, ö̯ka koruny 6,0 m, vozovka 5,0 m, kryt z penetraËnÌho makadamu hrubÈho PMH 90 mm s dvojvrstvov˝m ûiviËn˝m n·tÏrem.
V˝stavba polnÌ cesty C3 v k. ˙. Popovice u Brand˝sa n/Labem - rozö̯enÌ propustku p¯es mÌstnÌ vodoteË.