pozemkovè pravy »ESKOMORAVSK KOMORA PRO POZEMKOV PRAVY ISSN Specializovan vïdecko-technick Ëasopis pro pozemkovè pravy a navazujìcì obory

listopad 2009

www.cmkpu.cz

pozemkovÈ ˙pravy roËnÌk 17

/ 69

»ESKOMORAVSK¡ KOMORA PRO POZEMKOV… ⁄PRAVY

Specializovan˝ vÏdecko-technick˝ Ëasopis pro pozemkovÈ ˙pravy a navazujÌcÌ obory

ISSN 1214-5815

PozemkovÈ ˙pravy Listopad 2009

»ESKOMORAVSK¡ KOMORA PRO POZEMKOV… ⁄PRAVY NovotnÈho l·vka 5 Tel.: 221 082 270 Fax: 222 222 155 116 68 Praha 1 E-mail: [email protected] www.cmkpu.cz

Ë. 69

ISSN 1214-5815

Obsah

Šéfredaktor: Ing. Václav STRÁNSKÝ Zástupce šéfredaktora: Ing. Pavel GALLO

Str.

Redakční rada:

1.

Větrné elektrárny jako nový prvek měnící charakter venkova prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze

3.

ODBORNÝ SEMINÁŘ V KÁJOVĚ: Některé aktuální problémy komplexních pozemkových úprav Ing. Zdeněk Burian, místopředseda ČMKPÚ, Ing. Jan Nejedlý, ředitel Pozemkového úřadu Český Krumlov

7.

Ukončení projektů Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 pro opatření I.1.4 Pozemkové úpravy PÚ České Budějovice

8.

Pozemkové úpravy a protipovodňová ochrana obcí Mgr. Jiří Koudelka, ředitel PÚ Prostějov

10.

SOUTĚŽ „O nejlepší realizované společné zařízení v pozemkových úpravách v r. 2008” – přihlášené projekty

19.

Koordinace postupu zpracování územních plánů a návrhů pozemkových úprav Ing. Jana Podhrázská, PhD., Ing. Dana Stejskalová

20.

Protierozní ochrana jako součást krajinného inženýrství Ing. Tomáš Dostál, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

23.

Krajinné inženierstvo na Slovensku doc. Ing. uboš Jurík, PhD., prof. Ing. Dušan Húska, PhD. Katedra krajinného inženierstva, FZKI SPU v Nitre

29.

Regulace vodních režimů půd Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

32.

Úloha krajinného inženýrství v rozvoji venkova Ing. Jan Prudký, PhD., Ústav aplikované a krajinné ekologie, MZLU v Brně

34.

Strategický plán krajiny – krajinné plánování v kontextu Evropské úmluvy o krajině Ing. Alena Salašová

36.

Česká společnost krajinných inženýrů doc. Ing. Karel Vrána, CSc., předseda ČSKI

38.

Zdokonalené bilanční protokoly, pokročilou práci s daty KN, nové rozhraní pro práci se zakázkou a mnohem více přináší nová verze POZEM Ing. Jan Vorlíček, metodický vedoucí projektu POZEM, HSI, spol. s r.o.

39.

Plán společných zařízení a jeho autorizace Standardy Plánu společných zařízení Ing. Pavel Gallo, zástupce šéfredaktora časopisu PÚ

40.

Studium Pozemkových úprav na Agronomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně prof. Ing. František Toman, CSc., AF MZLU v Brně

doc. Ing. Miroslav DUMBROVSKÝ, CSc., Ing. Pavel GALLO, Ing. Petr CHMELÍK, Ing. Kamil KAULICH, prof. Ing. Tomáš KVÍTEK, CSc., Ing. Martin NERUDA, PhD., Ing. Václav MAZÍN, Ing. Jana PODHRÁZSKÁ, PhD., Ing. Mojmír PROCHÁZKA, prof. Ing. Petr SKLENIČKA, CSc., prof. Ing. František TOMAN, CSc., prof. Ing. Jan VÁCHAL, CSc., doc. Ing. uboš Jurík, PhD. Za obsah článků odpovídají autoři. Neprošlo jazykovou úpravou. Tisk:

TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Chmelová 2893, 106 00 Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha - západ Tel./fax: 511 517 871, mob.: 606 591 235 E-mail: [email protected]

Fotografie na první straně obálky: Realizace vodohospodářských zařízení v k.ú. Vrchoslavice – 1. etapa Lokální biocentrum LBC 9b Močidla v k.ú. Mořice

PozemkovÈ ˙pravy / listopad 2009

T…MA

VÏtrnÈ elektr·rny jako nov˝ prvek mÏnÌcÌ charakter venkova Doc. Ing. Petr SkleniËka, CSc., Fakulta ûivotnÌho prost¯edÌ, »esk· zemÏdÏlsk· univerzita v Praze VÏtrnÈ elektr·rny (VE) se dnes spolupodÌlejÌ na z·sadnÌ zmÏnÏ charakteru venkovskÈ krajiny. Spolu se suburbanizacÌ, v˝stavbou nov˝ch ˙sek˘ d·lnic, tisÌc˘ stoû·r˘ mobilnÌch oper·tor˘, rozs·hl˝ch skladov˝ch, obchodnÌch a pr˘myslov˝ch are·l˘ jsou VE p¯ÌËinou nejvÏtöÌch zmÏn vizu·lnÌch kvalit krajiny od obdobÌ pr˘myslovÈ revoluce. Mezi dva nejv˝znamnÏjöÌ negativnÌ vlivy v˝stavby a provozu VE lze za¯adit vliv na krajinn˝ r·z, resp. jejich vliv na spoleËenstva pt·k˘, p¯ÌpadnÏ netop˝r˘. Z hlediska vliv˘ na estetickÈ hodnoty krajiny si zde dovolÌm tvrdit, ûe VE smaz·vajÌ veökerÈ dosavadnÌ konvence v hodnocenÌ krajinnÈho r·zu. Celkov˝ vliv VE na ûivotnÌ prost¯edÌ je determinov·n dvÏma z·kladnÌmi okolnostmi: PrvnÌ z†nich je celkov˝ energetick˝ r·mec, ze kterÈho se naöe ˙vahy budou odvÌjet. Zcela z·sadnÌ ot·zkou totiû je, zda novÈ VE nahradÌ nÏkter˝ ze st·vajÌcÌch konvenËnÌch zdroj˘ energie. Budou-li VE vyr·bÏt elekt¯inu jaksi navÌc, naroste jen poloûka v˝vozu elektrickÈ energie do zahraniËÌ, kter· je v†souËasnÈ dobÏ jiû ne˙mÏrnÏ vysok·. Druhou okolnostÌ je umÌstÏnÌ a forma VE. VlastnÌ formu jen zd·nlivÏ m˘ûeme povaûovat za danou. O uplatnÏnÌ VE ve vizu·lnÌ scÈnÏ rozhodujÌ p¯edevöÌm v˝öka, poËet a vz·jemnÈ uspo¯·d·nÌ VE. Daleko podstatnÏjöÌm faktorem je ovöem vlastnÌ lokalita umÌstÏnÌ a jejÌ kontext s†okolnÌ krajinou. Tento Ëinitel nejvÏtöÌ mÏrou rozhoduje o v˝slednÈm efektu. Zda novÈ VE poökodÌ estetickÈ a jinÈ hodnoty krajiny, Ëi ne. Pokud poökodÌ, a pokud se navÌc bude jednat o hodnoty z·sadnÌ Ëi jedineËnÈ, nelze VE povaûovat za p¯Ìnos ûivotnÌmu prost¯edÌ, ale za p¯ÌËinu jeho v·ûnÈho naruöenÌ. Vûdyù estetickÈ hodnoty stejnÏ jako nap¯Ìklad kvalita ovzduöÌ jsou atributy ûivotnÌho prost¯edÌ. NÏmecko jako vzor Velmi Ëasto se zmiÚuje p¯Ìklad sousednÌho NÏmecka, kterÈ pat¯Ì mezi p¯ednÌ producenty elektrickÈ energie vÏtrn˝mi elektr·rnami. SkuteËnÏ, nap¯Ìklad cestou mezi Dr·ûÔanami a Roztokem nebo Dr·ûÔanami a Frankfurtem jich lze vidÏt podÈl d·lnice stovky. Jsou umÌstÏny v drtivÈ vÏtöinÏ v†rovinatÈ krajinÏ, kterou nelze pokl·dat za esteticky v˝jimeËnou. NavÌc jsou VE takto umÌstÏny v†˙zemÌch jiû naruöen˝ch negativnÌ dominantou d·lnice, pr˘myslov˝ch are·l˘ apod. Oproti tomu v†»esku se zatÌm VE pl·nujÌ i realizujÌ tak¯ka v˝hradnÏ na relativnÏ nejv˝öe poloûen˝ch mÌstech, kter· jsou velmi Ëasto esteticky vysoce hodnotn·. Podle investor˘ a dalöÌch propag·tor˘ vyuûitÌ vÏtrnÈ energie jsou ÑvhodnÈ lokality pro vyuûitÌ vÏtrnÈ energie vesmÏs ve vyööÌch nadmo¯sk˝ch v˝ök·ch, kde vÌtr dosahuje vÏtöÌch rychlostÌ nad 5m/s. P¯i vyuûitÌ vöech lokalit s rychlostÌ vÏtru vyööÌ neû 4,8m/s by bylo moûnÈ v »eskÈ republice vyrobit aû 5 TWh elektrickÈ energie, tj. 8,5% souËasnÈ spot¯eby elektrickÈ energie.î ProË ale nejÌt na vÏc z†druhÈho konce? Kdyby se v†»R vymezily oblasti, kde z†hlediska p¯edevöÌm ochrany p¯Ìrody a krajiny nedojde k†v˝raznÏjöÌmu poökozenÌ ûivotnÌho prost¯edÌ, dalo by se diskutovat o v˝öi st·tnÌ podpory, kter· by zaruËila n·vratnost investic i p¯imÏ¯enÈ zisky investor˘m. Ano, ¯ada pr·vÏ tÏch nejvhodnÏjöÌch mÌst z†hlediska potenci·lu vÏtru by vypadla. Naopak by se jako vhodnÈ uk·zaly oblasti, kde by si investice vyû·-

dala vÏtöÌ dotace a z·ruky st·tu. Nest·lo by to ale za to? Jedu-li nap¯Ìklad po d·lnici z†Prahy do Liberce nebo do Chomutova, vidÌm nÏkter· mÌsta, kde by VE pravdÏpodobnÏ mohly st·t. Otev¯en· krajina na obÏ strany a obËasnÈ poryvy vÏtru cloumajÌcÌ projÌûdÏjÌcÌmi auty naznaËujÌ, ûe by to tu, z†pohledu laika, moûn· i foukalo. O tyto lokality se ovöem nikdo nezajÌm·, protoûe investo¯i, zcela logicky nejd¯Ìve mÌ¯Ì do oblastÌ, kde jim investice vynese vÏtöÌ zisky. To jim vÏru nelze vyt˝kat. ShlÈdl jsem v†NÏmecku vÌce neû tisÌcovku VE a mohu ¯Ìci, ûe aËkoliv se mezi nimi takÈ objevujÌ nÏkterÈ nevhodnÈ p¯Ìpady, vÏtöina je realizov·na v†mÌstech, kde k†vÏtöÌm st¯et˘m s†krajinou nedoch·zÌ. TeÔ je t¯eba podobn· mÌsta nalÈzt i v†»esku a provÈst jejich pr˘zkum z†hlediska charakteru cirkulaËnÌch pomÏr˘ v†p¯ÌzemnÌ vrstvÏ atmosfÈry. Je snadnÈ spoËÌtat dobrou n·vratnost investice v†krajin·¯sky citliv˝ch ˙zemÌch, pokud vlastnÌ v˝poËet nezahrnuje i poökozenÌ krajiny. SkuteËnost, ûe estetickou hodnotu neumÌme vyËÌslit v†korun·ch, nem˘ûe vÈst k†tomu, ûe jÌ zanedb·me. Naopak, musÌme hledat mÌsta, kde bude ˙jma minim·lnÌ Ëi û·dn· a ta podrobit exaktnÌmu testov·nÌ z†hlediska fyzik·lnÌho a poslÈze i ekonomickÈho. HlavnÌ vlivy vÏtrn˝ch elektr·ren na charakter venkova ■

VÏtrnÈ elektr·rny se p¯ev·ûnÏ st·vajÌ pohledovÏ dominantnÌ v†r·mci dotËenÈho krajinnÈho prostoru. Do znaËnÈ 1

■ ■

■

■

■ ■

■

■

■

mÌry tak mohou potlaËovat souËasnÈ dominantnÌ rysy tohoto krajinnÈho prostoru. VE vnesou do krajiny novÈ (nep˘vodnÌ) geometrickÈ tvary. Z·mÏr v†nÏkter˝ch p¯Ìpadech m˘ûe zp˘sobit relevantnÌ zmÏnu ve vnÌm·nÌ pomÏru charakteristik p¯ÌrodnÌch, resp. p¯ÌrodÏ blÌzk˝ch a umÏl˝ch (kulturnÌch) ve prospÏch umÏl˝ch. VÏtrn· elektr·rna se st·v· velmi Ëasto spoluurËujÌcÌm, nÏkdy z·sadnÌm znakem, kter˝ dok·ûe zmÏnit po¯adÌ charakteristik v†r·mci mÌsta krajinnÈho r·zu. Dynamick˝ charakter VE se stane rysem v†krajinÏ, upout·vajÌcÌm pozornost, kter˝ p¯ispÌv· k potlaËenÌ souËasn˝ch znak˘ a hodnot krajiny. Vlivem realizace z·mÏru m˘ûe dojÌt k naruöenÌ jedineËn˝ch nebo z·sadnÌch znak˘ a hodnot krajinnÈho r·zu s†pozitivnÌm projevem. VE velmi Ëasto zmÏnÌ vizu·lnÌ projev reliÈfu dotËenÈho krajinnÈho prostoru. RealizacÌ doch·zÌ k†p¯ÌmÈ likvidaci nÏkter˝ch st·vajÌcÌch ekosystÈm˘ v†rozloze cca stovek m2. Z†hlediska vlivu na krajinn˝ r·z neb˝v· vöak tato skuteËnost limitujÌcÌ. Vlivy na obyvatelstvo je v†kontextu krajinnÈho r·zu t¯eba ch·pat ne jako p¯ÌmÈ vlivy, n˝brû jako smyslovÈ zprost¯edkov·nÌ tÏchto vliv˘ vznikl˝ch realizacÌ z·mÏru. Vizu·lnÌ vliv na obyvatelstvo je z·sadnÌm vlivem, kter˝ zprost¯edkov·v· estetickÈ p˘sobenÌ. V†tomto smyslu pr·vÏ vizu·lnÌ vlivy hrajÌ klÌËovou roli v†naruöenÌ estetickÈ a p¯ÌrodnÌ hodnoty krajinnÈho r·zu dotËenÈho krajinnÈho prostoru. NegativnÌ akustick˝ vliv na obyvatelstvo se u jednotliv˝ch elektr·ren p¯edpokl·d· pouze v†jejich blÌzkosti. NegativnÌm akustick˝m vlivem ve smyslu hodnocenÌ krajinnÈho r·zu p¯itom nerozumÌme dosaûenÌ limitnÌch hladin hluku, ale ËastÈ Ëi tÈmÏ¯ permanentnÌ ruöenÌ faktor˘ pohody niûöÌmi ˙rovnÏmi hluku, kterÈ se vöak mohou st·t v†urËitÈm prostoru dominantnÌmi a p¯ispÏt tak ke zmÏnÏ charakteru celÈ krajiny. SnÌûenÌ obytnÈ a rekreaËnÌ atraktivity oblasti ñ v˝stavba VE jako d˘sledek jiû zmÌnÏn˝ch vliv˘ m˘ûe snÌûit rekreaËnÌ atraktivitu p¯edevöÌm v†r·mci zÛny intenzivnÌ a silnÈ viditelnosti. SnÌûenÌ hodnoty objekt˘ pro trvalÈ bydlenÌ b˝v· v†p¯ÌpadÏ VE mnohem niûöÌ. ➤


DalöÌ vlivy na charakter venkova VE p¯in·öejÌ i nÏkterÈ dalöÌ, nep¯ÌmÈ dopady na krajinu. Po roce 1992 je souË·stÌ ËeskÈ environment·lnÌ legislativy i institut krajinnÈho r·zu, kter˝ m· krajinu chr·nit p¯ed aktivitami sniûujÌcÌmi jejÌ estetickÈ a p¯ÌrodnÌ hodnoty. Z·mÏry, kterÈ se z†tohoto pohledu vyhodnocujÌ, p¯edstavujÌ r˘znou mÌru ohroûenÌ. Bilboardy poËÌnaje a otevÌrkami povrchov˝ch lom˘ konËe. Kaûd˝ z·mÏr se liöÌ sv˝m v˝znamem, projevem, ale takÈ dosahem. A p¯edevöÌm vÏtrnÈ elektr·rny v†tomto smyslu bourajÌ veökerÈ dosavadnÌ konvence svojÌ formou, vertik·lnÌm akcentem, dosahem, ale i dynamick˝m charakterem. Specialista posuzujÌcÌ vliv na krajinn˝ r·z, ˙¯ednÌk vyd·vajÌcÌ ve vÏci rozhodnutÌ, ale i obyvatel dotËenÈ oblasti, ti vöichni jsou VE, aù chtÏjÌ nebo nechtÏjÌ, ovlivnÏni ve svÈm ˙sudku. Jsou-li VE stavÏny i p¯es znaËn˝ vliv na krajinn˝ r·z, budou jeötÏ nÏkomu vadit ÑmaliËkostiî jako je bilboard uprost¯ed polÌ, kreace architekta samouka na vizu·lnÏ exponovanÈm horizontu, stoû·r mobilnÌho oper·tora na vrcholu krajinnÈ dominanty Ëi transform·tor umÌstÏn˝ v pr˘hledu na baroknÌ pam·tku? A m· jeötÏ smysl p¯i ochranÏ krajiny zaobÌrat se tak abstraktnÌm fenomÈnem jak˝m je genius loci? DalöÌm vedlejöÌm efektem vÏtrn˝ch elektr·ren je skuteËnost, ûe jejich p¯Ìtomnost v†krajinÏ p¯itahuje dalöÌ aktivity s†negativnÌm vizu·lnÌm projevem. V†praxi to velmi Ëasto funguje tak, ûe prvnÌ takov·to negativnÌ dominanta ÑnaËÌn·î ˙zemÌ. PosuzovatelÈ dalöÌch z·mÏr˘ jsou tak nuceni objektivnÏ konstatovat existenci negativnÌch vizu·lnÌch projev˘ v†krajinÏ p¯ed realizacÌ dalöÌch staveb. StaËÌ jen ochrana jiû vyhl·öen˝ch chr·nÏn˝ch ˙zemÌ? Ani sebelepöÌ ˙mysly investor˘ nemohou ospravedlnit poökozenÌ cenn˝ch Ëi dokonce jedineËn˝ch krajinn˝ch partiÌ. »ast˝m argumentem je fakt, ûe se investo¯i a priori vyh˝bajÌ jiû vyhl·öen˝m zvl·ötÏ chr·nÏn˝m ˙zemÌm (ZCH⁄) Ëi p¯ÌrodnÌm park˘m (PP), p¯iËemû tyto jejich Ñ˙stupkyî majÌ b˝t povaûov·ny za dostateËnÈ. ZCH⁄ a PP vöak byly vyhlaöov·ny ze zcela jin˝ch d˘vod˘ a p¯i definov·nÌ jejich hranic se nebraly v ˙vahy p¯ÌpadnÈ vlivy staveb s takto vizu·lnÏ v˝jimeËn˝mi vlastnostmi. SouËasnÈ hranice ZCH⁄ a PP, ale ani ochrannÈ zÛny chr·nÏn˝ch ˙zemÌ a jednotliv˝ch objekt˘ ve smyslu z·kona o st·tnÌ pam·tkovÈ pÈËi, neberou v†˙vahu stavbu s†takto intenzivnÌmi vizu·lnÌmi vlivy. Je proto neprofesion·lnÌ tvrdit, ûe vliv na nÏ je minim·lnÌ Ëi dokonce û·dn˝ v†p¯Ìpadech, kdy se stavba VE pl·nuje bezprost¯ednÏ za jejich hranicemi.

KromÏ toho existuje velkÈ mnoûstvÌ dalöÌch krajin, kterÈ jsou velmi cennÈ, a p¯esto nejsou oöet¯eny û·dn˝m z†uveden˝ch institut˘. M·me na nÏ rezignovat? Krajin·¯skÈ vyhodnocenÌ ˙zemÌ PlzeÚskÈho kraje prok·zalo, ûe oproti souËasnÏ vyhl·öen˝m ZCH⁄ a PP tento kraj disponuje dalöÌmi 24% ˙zemÌ s†parametry vhodn˝mi pro legislativnÌ ochranu. Z·vÏrem VE mohou z·sadnÏ ovlivnit charakter venkova, ale taky mohou b˝t umÌstÏny tak, ûe dopady na krajinu budou relativnÏ malÈ. Moûnost umÌstÏnÌ vÏtrn˝ch elektr·ren musÌ b˝t vûdy zkoum·na ve vztahu k†typu krajiny a k jejÌm estetick˝m, p¯ÌrodnÌm, kulturnÌm i historick˝m charakteristik·m. ExistujÌ krajiny, kterÈ jejich v˝stavbou a provozem

utrpÌ minim·lnÏ. Je proto pot¯eba nasmÏrovat ˙silÌ investor˘ nikoli tam, kde to nejvÌc fouk·, ale tam, kde to jeötÏ dost fouk· a p¯itom nedoch·zÌ k†vÏtöÌm ˙jm·m na p¯ÌrodÏ, krajinÏ a obyvatelÌch. MéP »R v†souËasnÈ dobÏ dokonËuje metodick˝ pokyn pro preventivnÌ hodnocenÌ ˙zemÌ z†hlediska moûnostÌ umÌsùov·nÌ VE a fotovoltaick˝ch elektr·ren. Podobnou cestu povaûuji za velmi ˙Ëinnou, kdy na jednÈ stranÏ umÌme stanovit mÌsta, kde dojde k†minim·lnÌm kolizÌm se z·jmy ochrany p¯Ìrody a krajiny a na stranÏ druhÈ vysÌl·me sign·l investor˘m, kam up¯Ìt svÈ aktivity. Jsem p¯esvÏdËen, ûe toto je v†souËasnÈ dobÏ spr·vn· cesta na jejÌmû konci je racion·lnÌ vyuûitÌ VE p¯i souËasnÏ minimalizovan˝ch negativnÌch dopadech na charakter ËeskÈho venkova. ■

V·ûenÌ p¯ispÏvatelÈ do Ëasopisu PozemkovÈ ˙pravy. Redakce povaûuje za pot¯ebnÈ jeötÏ jednou zmÌnit, jakou formu a podobu by mÏly mÌt obrazovÈ a textovÈ materi·ly, p¯ijÌmanÈ k dalöÌmu zpracov·nÌ.

NÏkterÈ charakteristiky se t˝kajÌ pouze recenzovan˝ch Ël·nk˘. ■ Pokyny autorům Autorské články dodávané na disketě nebo e-mailem je nutné napsat v textovém programu Word s použitím Exellu. Nemusíte graficky upravovat, stačí pouze vyznačit odstavce (klávesou Enter). Používejte standardní písmo stejné velikosti (respektujeme tučné písmo, kurzívu, horní a spodní index a řeckou abecedu). Struktura článku: ● ● ● ● ● ● ●

Název článku (krátký a jasný se správnou terminologií, vystihující pouze hlavní zaměření článku – nesnažte se do názvu vtěsnat „obsah“ článku) Autor(ři) s tituly, adresy pracoviště a spojení Klíčová slova, charakterizující hlavní téma článku (slouží k rychlému vyhledávání) Krátký souhrn (asi 10 řádků) Text článku (hlavní části označte mezititulky) Literatura (číselné odkazy i v článku uvádějte v hranatých závorkách – [1]) Název článku, klíčová slova a souhrn přeložte do angličtiny (není-li překlad ve Vašich možnostech, zajistíme v redakci)

Na konec textu připojte popisky k obrázkům a tabulkám s uvedením čísla – Foto 1., Obr. 1., Schéma 1., Tab. 1. atd. Stejné označení obrázků a tabulek používejte i v odkazech v textu. V rukopise se nesnažte umístit obrázky nebo tabulky do konkrétního místa, při zlomu článku nelze většinou toto umístění dodržet. V rukopise označte pouze jejich přibližné umístění v textu. U obrázků s barevným odlišením, používaným zejména v grafech, je nutné pro reprodukci v černobílém provedení nahradit barevné odlišení (např. různým šrafováním, typy čar nebo stupnicí šedi). Obrázky mohou být zakomponovány v článku, ale pokud je to možné, pošlete je ještě ve zvláštních souborech jako Excell. V případě, že obrázky budou v elektronické podobě profesionálně zpracované, dodejte je v samostatných souborech ve formátu .jpg (zazipovaný), .tif nebo bmp. eventuelně .psd, v rozlišení 300 dpi, a to ve velikosti, která je konečná (nikoliv 72 dpi). Za obrázek se považuje foto nebo pérovka, ne však text. Dodáte-li obrázek v tištěné formě jako podklad pro skenování, je nutné zajistit maximální kvalitu (vyhovuje tisk z laserové tiskárny). POZOR: tloušky čar a eventuelně velikost popisků uvnitř obrázku (které se nesázejí, ale skenují společně s obrázkem) musí mít dostatečnou velikost, aby snesly zmenšení cca o 30–50 %. Důvodem je, že konečná šíře obrázku v časopise s ohledem na prostorové možnosti bývá cca 8,5 cm. Ještě dodáváme, že optimální délka článku je asi dvě až tři tiskové strany, tj. cca 10 – 15 rukopisných stran (rukopisná strana dle normy – 30 řádek, 60 znaků na řádce). Redakce Vám ráda zodpoví další dotazy na e-mailové adrese: [email protected]

2


STALO SE

Odborn˝ semin·¯ v K·jovÏ: nÏkterÈ aktu·lnÌ problÈmy komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav Ing. ZdenÏk Burian, mÌstop¯edseda »MKP⁄, Ing. Jan Nejedl˝, ¯editel PozemkovÈho ˙¯adu »esk˝ Krumlov 6. PozemkovÈ ˙pravy ñ d˘leûit˝ faktor dalöÌ intenzifikace zemÏdÏlskÈ prvov˝roby Ing. V·clav Jungwirth, p¯edseda okresnÌ agr·rnÌ komory 7. Nov˝ spr·vnÌ ¯·d ve vztahu ke KP⁄, z·vaznost a vymahatelnost pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ JUDr. VladimÌr Novotn˝, CEVROINSTITUT Praha 8. Novinky v oboru zemÏmÏ¯ictvÌ Ing. Karel VeËe¯e, p¯edseda »UZK Praha 9. ⁄Ëinnost protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ v p¯ÌpadÏ p¯Ìvalov˝ch sr·ûek Doc. Ing. Miroslav Dumbrovsk˝, CSc, VUT Brno 10. Informace k exkurzi Pozemkov˝ ˙¯ad »esk˝ Krumlov 11. Exkurze na KP⁄ a na Kleù Obec K·jov

Setk·nÌ zah·jil p¯edseda »MKP⁄ Ing. M. Proch·zka. P¯ivÌtal p¯ÌtomnÈ a p¯edal slovo Ing. Z. Burianovi ñ mÌstop¯edsedovi »MKP⁄. Ten p¯edstavil jmenovitÏ hosty, sezn·mil ˙ËastnÌky s programem a d·le cel˝ semin·¯ ¯Ìdil.

Odborn˝ semin·¯ se konal 15. z·¯Ì 2009 v†obci K·jov, vzd·lenÈ 6 km z·padnÏ od »eskÈho Krumlova, za ˙Ëasti Ëestn˝ch host˘ a hojnÈ ˙Ëasti pozvan˝ch. Semin·¯ uspo¯·dala »eskomoravsk· komora pozemkov˝ch ˙prav (»MKP⁄) ve spolupr·ci se svou jihoËeskou poboËkou a Pozemkov˝m ˙¯adem »esk˝ Krumlov. CÌlem semin·¯e bylo upozornit na nÏkterÈ aktu·lnÌ problÈmy p¯i ¯eöenÌ KP⁄ a uk·zat na praktick· ¯eöenÌ pozemkov˝ch ˙prav. D·le podÏkovat za dlouholetou spolupr·ci a d˘stojnÏ se rozlouËit s†panem Ing. Hiererem a Dr. Janouchem z†Bavorska p¯ed jejich odchodem do d˘chodu a souËasnÏ p¯edstavit jejich n·stupce. Program ve spolupr·ci s†Ing. Nejedl˝m p¯ipravil Ing. Burian, kter˝ zajistil i lektory. SpoleËnÏ potom vybrali trasu exkurze a vyjednali pro z·vÏr exkurze v˝jimeËnÈ spuötÏnÌ lanovky na Kleù (v den klidu), jakoû i otev¯enÌ rozhledny. Zde bylo moûnÈ pokochat se kr·sou okolnÌ krajiny vËetnÏ pohledu na ukonËenÈ KP⁄ T¯Ìsov i na KP⁄ RojöÌn. OrganizaËnÌ pr·ce p¯i semin·¯i zajistili ËlenovÈ jihoËeskÈ poboËky »MKP⁄. P¯Ìjemn˝m p¯ekvapenÌm pro ˙ËastnÌky byla nÌzk· v˝öe vloûnÈho (550,- KË, ËlenovÈ 450,- KË) a jako d·rek hodnotn· publikace ìäumava Karla Klostermannaî, kterou poskytli sponzo¯i akce. DobrÈ bylo rovnÏû to, ûe bÏhem exkurze n·m p¯·lo i poËasÌ.

Obsah p¯ÌspÏvk˘: 1. Starosta Obce K·jov pan Miroslav »erv z˙ËastnÏnÈ rovnÏû p¯ivÌtal a ve svÈm vystoupenÌ p¯edstavil obec v†dobÏ minulÈ ba i historickÈ. PrvnÌ pÌsemnÈ zpr·vy o K·jovu jsou z†roku 1263 v†souvisSemin·¯ ¯Ìdil losti s†kl·öterem ve ZlatÈ KorunÏ. Ing. ZdenÏk Burian V†n·sledujÌcÌch staletÌch je K·jov zn·m i jako farnost se sv˝m kostelem. Obyvatelstvo, i kdysi ËeskÈ, bylo pozdÏji jiû p¯ev·ûnÏ nÏmeckÈ. Po roce 1946 se pomÏr n·rodnostÌ obr·til ñ obec byla postupnÏ osÌdlena nov˝mi obyvateli. Zd˘raznil, ûe v†r·mci obce se prov·dÏjÌ Ëty¯i pozemkovÈ ˙pravy, kterÈ ˙zce zapadajÌ do koncepce ˙zemnÌho rozvoje obce a jsou velk˝m p¯Ìnosem. 2. Ing. Jaroslav VÌtek ñ ¯editel ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu vyzdvihl p¯Ìnos a nutnost prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav z†hlediska protieroznÌho, protipovodÚovÈho opat¯enÌ, pro zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ a pro prostupnost krajiny a zv˝öenÌ jejÌ ekologickÈ stability. Velkou v·hu kladl na vybudov·nÌ spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch a opat¯enÌ v†oblasti ûivotnÌho prost¯edÌ a rozvoje venkova. V†neposlednÌ ¯adÏ se zab˝val nezbytn˝mi jednotliv˝mi kroky k†person·lnÌ a odbornÈ stabilizaci a p¯ÌmÈ odpovÏdnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘ za odbornou Ëinnost a tÌm i vyhled·v·nÌ nov˝ch cest jak zÌsk·vat podporu hospoda¯ÌcÌch zemÏdÏlc˘ k†prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav.

Z·mÏr semin·¯e dosvÏdËuje p¯ipraven˝ program: 1. VystoupenÌ starosty Obce K·jov Pan Miroslav »erv ñ starosta 2. Aktu·lnÌ problematika pozemk. ˙prav a poz. ˙¯ad˘ Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, vrchnÌ ¯editel ⁄P⁄ MZe »R 3. Mapov˝ server V⁄MOP a jeho vyuûitÌ pro KP⁄ Ing. Ji¯Ì HladÌk, Ph.D., ¯editel V⁄MOP Praha 4. ZhodnocenÌ dlouholetÈ spolupr·ce s Bavorskem. PodÏkov·nÌ, p¯ed·nÌ Ëestn˝ch uzn·nÌ a dar˘ Ing. Z.Burian ñ »MKP⁄, Dipl. Ing. J. Hierer, Dr. J. Janouch, Bavorsko 5. V˝znam pozem. ˙prav pro ˙spÏönÈ zem. hospoda¯enÌ Ing. V·clav PernÌk, mÌstop¯edseda asociace soukromÈho hospoda¯enÌ

P¯edsednictvo semin·¯e 3. ÿeditel V⁄MOP Ing. Ji¯Ì HladÌk ve svÈm vystoupenÌ hovo¯il o aktu·lnÌch problÈmech, kterÈ se v†souËasnÈ dobÏ ve v˝zkumnÈm ˙stavu ¯eöÌ. Jak je patrnÈ z†n·zvu ˙stavu, podstatnou n·plnÌ jeho ËinnostÌ je problematika p˘dy a vody, coû plnÏ zaznÏlo v†jeho vystoupenÌ. Jedn· se zejmÈna o ot·zky klasifikace p˘dy, jejÌ hodnocenÌ a oceÚov·nÌ. Samostatn˝m ˙kolem je prov·dÏnÌ pr˘zkumu a mapov·nÌ p˘d s†vyuûitÌm modernÌch metod d·lkovÈho pr˘zkumu zemÏ. P¯ednostÌ ˙stavu 3


Ing. V·clav Jungwirth ñ p¯edseda okresnÌ agr·rnÌ komory ➤

je, ûe vytv·¯Ì aplikovanÈ v˝stupy, kterÈ v†sobÏ integrujÌ problematiku p˘dy a vody, coû umoûÚuje navrhnout komplexnÌ ¯eöenÌ s†optim·lnÌ pÈËÌ o krajinu naöÌ »eskÈ republiky. KromÏ jinÈho uvedl, ûe v†roce 2009 bude provedena aktualizace BPEJ na ploöe 3,5 tis. ha. Digitalizace BPEJ bude skonËena v roce 2015.

6. P¯edseda okresnÌ agr·rnÌ komory (OAK) Ing. V·clav Jungwirth spojil n·zor p¯edsedy OAK s†pohledem p¯edsedy druûstva Brloh na prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav v†r·mci hospoda¯enÌ druûstva Brloh a to konkrÈtnÏ na pozemkovÈ ˙pravy Nov· Ves†a RojöÌn. Pozemkov· ˙prava Nov· Ves byla jedna z†prvnÌch na okrese »esk˝ Krumlov. JejÌ realizace vzhledem k†tomu, ûe se jednalo o jednu z†prvnÌch pozemkov˝ch ˙prav probÌhala s†poË·teËnÌmi problÈmy zap¯ÌËinÏn˝mi p¯ev·ûnÏ z†neznalostÌ situace ze strany vlastnÌk˘ a uûivatel˘ pozemk˘. BÏhem vlastnÌ realizace se vöak veökerÈ problÈmy prodiskutovali a naölo se vhodnÈ ¯eöenÌ. Druh· KP⁄ v†k. ˙. RojöÌn byla zah·jena na podnÏt vlastnÌk˘. Vzhledem ke zkuöenostem z†prvnÌ pozemkovÈ ˙pravy probÌhala tato ve velmi dobrÈ spolupr·ci pozemkovÈho ˙¯adu, vlastnÌk˘ a uûivatel˘ pozemk˘. JejÌ provedenÌ pat¯Ì v†okrese k†nejrychleji uskuteËnÏnÈmu termÌnu. V†souËasnÈ dobÏ probÌh· budov·nÌ p¯Ìstupov˝ch cest na pozemky. Po p¯ÌkladnÈ spolupr·ci a komunikaci s†pozemkov˝m ˙¯adem v†»eskÈm KrumlovÏ, zejmÈna v†dobÏ vlastnÌ realizace, se docÌlilo toho, ûe prakticky nedoölo ke ökod·m na p¯ilehl˝ch pozemcÌch bÏhem vegetace. V†z·vÏru vystupujÌcÌ velice kladnÏ zhodnotil postup realizace pozemkov˝ch ˙prav v†jeho regionu. 7. JUDr. VladimÌr Novotn˝ se zamÏ¯il na spr·vnÌ ¯·d ve vztahu ke KP⁄. Zab˝val se z·vaznostÌ a vymahatelnostÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. SpoleËn· za¯ÌzenÌ, kter· jsou uvedena ve spr·vnÌm rozhodnutÌ jsou proto z·vazn· a vykonateln·. RovnÏû se zmÌnil o z·konu o svobodnÈm p¯Ìstupu k†informacÌm. Tento z·kon je obecnou pr·vnÌ normou, kter· zajiöùuje pr·vo ve¯ejnosti na informace. V†souvislosti s†tÌmto v˝kladem z·kon˘ se zab˝val i ˙hradou n·klad˘ spojen˝ch s†poskytov·nÌm informacÌ.

P¯edsednictvo semin·¯e 4. Ing. Burian p¯iblÌûil tÈmÏ¯ dvacetiletou spolupr·ci s†Pozemkov˝m ˙¯adem v†Landau a. d. Isar a oddÏlenÌm BavorskÈho ministerstva zemÏdÏlstvÌ tamtÈû a zmÌnil p¯Ìnosy vz·jemnÈ spolupr·ce. P¯edal host˘m nÏmecky tiötÏn· Ëestn· uzn·nÌ, tabel·rnÏ sestavenÈ jednotlivÈ spoleËnÈ akce s vyjmenov·nÌm jejich organiz·tor˘, d·le fotografick· alba s†uk·zkami setk·nÌ v†jednotliv˝ch letech a p¯edal i d·rky. N·slednÏ promluvili Ing. Hierer a Dr. Janouch. PodÏkovali a p¯edali rovnÏû pozornosti a slÌbili dle moûnostÌ dalöÌ spolupr·ci. P¯edstavili takÈ svÈho n·stupce Dipl. Ing. Starka. 5. Ing. V·clav PernÌk se zab˝val v˝znamem pozemkov˝ch ˙prav pro ˙spÏönÈ zemÏdÏlskÈ hospoda¯enÌ. Nav·zal na tradici soukromÈho hospoda¯enÌ sv˝ch p¯edk˘ (20 ha v˝mÏry vlastnÌ p˘dy), v†souËasnÈ dobÏ rodina hospoda¯Ì na v˝mÏ¯e 750 ha ve 12 katastr·lnÌch ˙zemÌch, z†toho ve 4 k.˙. je ukonËena pozemkov· ˙prava a ve 2 k.˙. probÌh·. Ve zb˝vajÌcÌch 6 k.˙. se neust·le objevuje institut zatÌmnÌho uûÌv·nÌ, kter˝ p¯in·öÌ problÈmy. ZmÌnil se o d˘leûitosti znalosti krajiny sboru z·stupc˘, p¯i navrhov·nÌ a pl·nov·nÌ spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Zd˘raznil, ûe nejvÏtöÌ p¯Ìnos KP⁄ je hlavnÏ pro samotnÈ vlastnÌky, kter˝m se zhodnocuje jejich majetek a umoûÚuje jim s†jejich pozemky volnÏ nakl·dat. PozemkovÈ ˙pravy tÌm vytv·¯ejÌ podmÌnky pro racion·lnÌ hospoda¯enÌ na zemÏdÏlskÈ p˘dÏ. Pozemky se scelujÌ, zabezpeËuje se k†nim p¯Ìstup, vyrovn·vajÌ se jejich hranice a to vöe vytv·¯Ì podmÌnky pro efektivnÌ hospoda¯enÌ na zemÏdÏlskÈ p˘dÏ.

JUDr. VladimÌr Novotn˝ 8. Ing. Karel VeËe¯e, p¯edseda »UZK Praha, kter˝ sezn·mil p¯ÌtomnÈ ˙ËastnÌky s novinkami v†oboru zemÏmÏ¯iËstvÌ. Uvedl platnost novelizovanÈho znÏnÌ vyhl·öky†Ë.26/2007 Sb. s†˙ËinnostÌ od 1.7.09, kter· posiluje roli opr·vnÏnÈho zemÏmÏ¯ickÈho inûen˝ra. D·le se zmÌnil o ËeskÈ sÌti permanentnÌch stanic GNSS (glob·lnÌ navigaËnÌ druûicov˝ systÈm ñ d¯Ìve GPS)

Ing. V·clav PernÌk ñ mÌstop¯edseda asociace soukromÈho hospoda¯enÌ 4


Ing. Karel VeËe¯e ñ p¯edseda ➤ »⁄ZK

⁄daje o komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravÏ

slouûÌcÌ ke†geodetickÈmu mÏ¯enÌ poloh (CZEPOS). Mluvil o zavedenÌ nov˝ch ortofoto rastr˘ (geometricky korigovanÈ leteckÈ nebo druûicovÈ snÌmky) s†vyööÌm rozliöenÌm (0,25m). ZmÌnil se o vybudov·nÌ novÈho digit·lnÌho v˝ökovÈho modelu, za pomoci leteckÈho laserovÈho skeneru (s†p¯esnostÌ 0,20 m) a to do roku 2012.

datum zah·jenÌ

9. 12. 2004

pr˘mÏrn· v˝mÏra vystupujÌcÌch parcel z·pis do katastru nemovitostÌ

0,45 ha (2x vÏtöÌ) 8.10.2007

9. Jako poslednÌ p¯edn·öejÌcÌ vystoupil Doc. Ing. Miroslav Dumbrovsk˝, CSc., kter˝ hovo¯il o ˙Ëinnosti protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ v†p¯ÌpadÏ p¯Ìvalov˝ch sr·ûek. Mluvil o ochrannÈm zatravnÏnÌ, upozornil na rizikovÈ pÏstov·nÌ öiroko¯·dkov˝ch plodin nad intravil·ny obcÌ. Zd˘raznil p¯edevöÌm†spr·vn· agrotechnick· opat¯enÌ obdÏl·v·nÌ pozemk˘, vËetnÏ p·sovÈho st¯Ìd·nÌ plodin. FinanËnÌ prost¯edky na protipovodÚov· a protieroznÌ opat¯enÌ bude moûno Ëerpat do roku 2014.

realizace spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ realizace protipovodÚov˝ch opat¯enÌ

15†046†168,- KË 1†352 313,- KË

v˝mÏra ¯eöenÈho ˙zemÌ poËet list˘ vlastnictvÌ poËet parcel vstupujÌcÌch do KP⁄ poËet parcel vystupujÌcÌch z†KP⁄ pr˘mÏrn· v˝mÏra vstupujÌcÌch parcel

dÈlka realizovan˝ch cest

206,5 ha 100 892 454 (2x mÈnÏ) 0,23 ha

3,6 km

Po z·pisu komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy do katastru nemovitostÌ byly v k.˙. T¯Ìsov vytyËeny lesnÌ pozemky a n·slednÏ p¯ed·ny vlastnÌk˘m.

Exkurze Po p¯edn·ök·ch a po obÏdÏ n·sledovala p¯ipraven· exkurze. Abychom vyuûili dobrÈ poËasÌ, sezn·mili jsme ˙ËastnÌky s†realizovan˝mi KP⁄ podrobn˝m popisem ˙prav s†mapov˝mi p¯Ìlohami, kterÈ obdrûel kaûd˝ ˙ËastnÌk. Exkurzi jsme potom realizovali jen pr˘jezdem po novÈ spojovacÌ cestÏ mezi Pleöovicemi a T¯Ìsovem v†dÈlce 3,5 km, d˘leûitÈ pro hospoda¯enÌ zemÏdÏlsk˝ch subjekt˘. SamotnÈ realizovanÈ KP⁄ T¯Ìsov a RojöÌn si mohli ˙ËastnÌci prohlÈdnout z†rozhledny Kleù, jak je uvedeno jiû v†˙vodu tohoto Ël·nku. Z·jmovÈ ˙zemÌ T¯Ìsov (spad· pod obec Holubov) leûÌ asi 7 km severnÏ od »eskÈho Krumlova v†nadmo¯skÈ v˝öce 430ñ 655 m. n.m. SamotnÈ ˙zemÌ je velmi ËlenitÈ. V˝znamn˝m vodohospod·¯sk˝m prvkem je ¯eka Vltava, kter· tvo¯Ì p¯irozenou v˝chodnÌ hranici katastr·lnÌho ˙zemÌ. V†z·padnÌ Ë·sti katastru se rozprostÌrajÌ rozs·hlÈ lesnÌ komplexy, jejichû souË·stÌ jsou i mohylov· poh¯ebiötÏ z†doby halötatskÈ. ⁄zemÌ bylo osidlov·no uû od nepamÏti. DalöÌm d˘kazem je rozs·hlÈ KeltskÈ oppidum T¯Ìsov, dnes N·rodnÌ kulturnÌ pam·tka. CelÈ ˙zemÌ leûÌ v†Chr·nÏnÈ krajinnÈ oblasti Blansk˝ les ( znaËn· Ë·st ˙zemÌ ve II. zÛnÏ ). V†osadÏ T¯Ìsov ûije trvale 212 obyvatel. Hospoda¯Ì zde zemÏdÏlskÈ druûstvo Kremûe a 1 soukrom˝ zemÏdÏlec. Cel· oblast je p¯edurËena k†rekreaci. ÿeka Vltava je v†sezÛnÏ r·jem vod·k˘. Nad ¯ekou tÏsnÏ za hranicÌ katastru se tyËÌ zn·m· a hojnÏ navötÏvovan· z¯Ìcenina DÌvËÌ K·men. P¯es T¯Ìsov vede mnoûstvÌ turisticky znaËen˝ch cest a cyklostezek po CHKO Blansk˝ les ( i na nejvyööÌ horu Kleù ).

Z·jmovÈ ˙zemÌ RojöÌn leûÌ severnÏ od »eskÈho Krumlova, na hlavnÌ ose mezi sÌdly K¯emûe a Brloh. ⁄zemÌ pat¯Ì pod spr·vu Obce Brloh. Osada RojöÌn je prastar·. Dnes je RojöÌn souË·stÌ Obce Brloh. V RojöÌnÏ najdete tÈmÏ¯ zachovalou p˘vodnÌ n·ves se selsk˝mi statky, jejichû ötÌty svÏdËÌ o tom, ûe RojöÌn je jednou z jiûnÌch v˝sep selskÈho baroka, nÏkde se dosud dochovaly i p˘vodnÌ d¯evÏnÈ stodoly. Kaple Sv. K¯Ìûe, stojÌcÌ na n·vsi poch·zÌ z poloviny devaten·ctÈho stoletÌ. Katastr obce spad· do CHKO Blansk˝ les, a proto je jednou z†priorit ˙zemÌ ochrana p¯Ìrody. Pr˘mÏrn· nadmo¯sk· v˝öka RojöÌna je 554 m.n.m. éije zde trvale 81 obyvatel. V†obci hospoda¯Ì ZemÏdÏlskÈ druûstvo Brloh.

Rozloha katastr·lnÌho ˙zemÌ podle druh˘ pozemk˘

Rozloha katastr·lnÌho ˙zemÌ podle druh˘ pozemk˘

zemÏdÏlsk· p˘da vodnÌ plochy zastavÏnÈ plochy ostatnÌ plochy

V˝stavba cesty PH 3

zemÏdÏlsk· p˘da

194,4 ha 35,6 ha 4,0 ha 27,6 ha

vodnÌ plochy

6,3 ha

zastavÏnÈ plochy

2,8 ha

ostatnÌ plochy

23,2 ha 70,2 ha

lesnÌ p˘da

254,4 ha

lesnÌ p˘da

Celkov· rozloha katastr·lnÌho ˙zemÌ

516,0 ha

Celkov· rozloha katastr·lnÌho ˙zemÌ 5

269,1 ha

371,6 ha


⁄daje o komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravÏ datum zah·jenÌ

8. 10. 2003

v˝mÏra ¯eöenÈho ˙zemÌ

318,5 ha

poËet list˘ vlastnictvÌ

114

poËet parcel vstupujÌcÌch do KP⁄

1318

poËet parcel vystupujÌcÌch z†KP⁄

370 (3,5x mÈnÏ)

pr˘mÏrn· v˝mÏra vstupujÌcÌch parcel

0,24 ha

pr˘mÏrn· v˝mÏra vystupujÌcÌch parcel

0,86 ha (3,5x vÏtöÌ)

z·pis do katastru nemovitostÌ

18.7.2005

realizace spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ

14†533 000,- KË

dÈlka realizovan˝ch cest

4,0 km

Po z·pisu komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy do katastru nemovitostÌ byly v†k.˙. RojöÌn vytyËeny lesnÌ pozemky a n·slednÏ p¯ed·ny vlastnÌk˘m.

Na poË·tku 19. stoletÌ byla navötÏvov·na pouze za ˙Ëelem mÏ¯enÌ a mapov·nÌ. Kleù je mÌstem jedineËnÈho kruhovÈho rozhledu. Jiû p¯ed stavbou rozhledny sem p¯ich·zeli lidÈ za vynikajÌcÌm pohledem na Alpy. KnÌûe Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, s·m v·öniv˝ cestovatel, propagoval takÈ turistickÈ z·jmy. Dal tedy podnÏt k†v˝stavbÏ kamennÈ rozhledny na samÈm vrcholu. Stavba byla budov·na v†letech 1822 ñ 1825. Jedn· se o nejstaröÌ kamennou rozhlednu v†»ech·ch, z†nÌû je za chladnÈho poËasÌ vidÏt aû na alpskÈ vrcholky. Na poËest zakladatele byla nazv·na Josefovou vÏûÌ. Josefova vÏû se stala v†letech 1824 ñ 1825 trigonometrick˝m bodem pro kartografickÈ pr·ce, a tak mÌsto p¯il·kalo nejenom tisÌce n·vötÏvnÌk˘, ale takÈ tv˘rce pl·n˘ rozhled˘ z†vrcholu rozhledny. Sto let po zaloûenÌ rozhledny, v†roce 1925, byla na Kleti vystavÏna horsk· chata pro pot¯eby turist˘, jejÌû patronkou byla knÏûna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud n·zev Tereziina chata. Dnes je Kleù a jejÌ okolÌ cÌlem mnoha tisÌc˘ turist˘ bÏhem celÈho roku. V†zimÏ i v†lÈtÏ je moûnÈ se na vrchol a zpÏt dopravit sedaËkovou lanovkou, jejÌû dolnÌ stanice se nach·zÌ v†KrasetÌnÏ u Holubova. Lanovka p¯ekon·v· dÈlku 1752 m a v˝öku 383 m, turisty p¯epravuje jiû od roku 1961. V†roce 1957 zaËala na Kleti v˝stavba vysÌlaËe jiûnÌ »echy (stoû·r vysok˝ 116 m), o dva roky pozdÏji zah·jil vysÌlaË pravideln˝ provoz. V†roce 1967 zaËaly pr·ce na v˝stavbÏ vysÌlaËe pro p¯enos druhÈho a barevnÈho programu »eskoslovenskÈ televize (v˝öka asi 180 m). V†letech 1958 ñ 1961 vznikala svÈpomocÌ hvÏzd·rna.

KOMPLEXNÕ POZEMKOV¡ ⁄PRAVA ROJäÕN

Stav po pozemkovÈ ˙pravÏ

Kopat bez vytyËenÌ sÌtÌ se nevypl·cÌ

❙

V roce 2008 zaznamenala skupina RWE, provozujÌcÌ cca 80 % vöech plyn·rensk˝ch sÌtÌv»eskÈ republice, celkem 1159 poruch zp˘soben˝ch cizÌm zavinÏnÌm. NejËastÏjöÌmi vinÌky naruöenÌ plyn·renskÈho za¯ÌzenÌ byly p¯itom p¯edevöÌm stavebnÌ firmy, prov·dÏjÌcÌ z nejr˘znÏjöÌch d˘vod˘ zemnÌ v˝kopovÈ pr·ce bez ¯·dnÈho vytyËenÌ. Tyto doslova zbyteËnÈ ud·losti zp˘sobujÌ nemalÈ ökody, zejmÈna na uniklÈm zemnÌm plynu a n·kladech spojen˝ch s odstraÚov·nÌm tÏchto poruch.

Stav p¯ed pozemkovou ˙pravou

StavebnÌ firma je prost¯ednictvÌm stavbyvedoucÌho povinna dle StavebnÌho z·kona Ë. 183/2006 Sb. ß 153 zajistit vytyËenÌ tras technickÈ infrastruktury (tedy i plyn·renskÈho za¯ÌzenÌ) v mÌstÏ jejich st¯etu se stavbou.

Hora Kleù Kleù -ñ1084 m n. m. ñ je nejvyööÌ horou BlanskÈho lesa, jenû se rozkl·d· v†severoz·padnÌ Ë·sti okresu. N·zev hory Kleù je jednÌm z†nejstaröÌch pojmenov·nÌ Ëesk˝ch hor. V†dochovan˝ch psan˝ch listin·ch m˘ûeme sledovat v˝voj n·zvu asi takto: Mons Naklethi (1263), Naklati (1318), Kletie (1445), Kleta (1600), Kleù, Klet˝ (1624), Schˆniger, lidovÏ Schˆnigl, äÈnygl (od 17. stol.), Klet (konec 19. stol.), Kleù (od 1918 ñ dodnes).

●

SpoleËnost RWE DistribuËnÌ sluûby, s.r.o, pro vlastnÌky plyn·renskÈho za¯ÌzenÌ v r·mci skupiny RWE v »R ze z·kona zajiöùuje evidenci a vyd·v·nÌ polohopisnÈ situace technickÈ infrastruktury, tedy plyn·rensk˝ch sÌtÌ. V p¯ÌpadÏ dotËenÌ plyn·renskÈho za¯ÌzenÌ s pl·novanou stavbou je souË·stÌ technic■ kÈho vyj·d¯enÌ takÈ informace o jeho vytyËenÌ.

6


Projekty spolufinancovanÈ EU

UkonËenÌ projekt˘ Program rozvoje venkova »R na obdobÌ 2007ñ2013 pro opat¯enÌ I.1.4 PozemkovÈ ˙pravy P⁄ »eskÈ BudÏjovice VymÏ¯ov·nÌ lesnÌch pozemk˘ za ˙Ëelem p¯esnÈ identifikace vlastnick˝ch hranic parcel dle z·kona Ë. 229/1991 Sb. v platnÈm znÏnÌ v†k.˙. Koj·kovice. Tento projekt ¯eöÌ komplex lesnÌch parcel pro 114 fyzick˝ch Ëi pr·vnick˝ch osob. Jedn· se o 384 lesnÌch parcel evidovan˝ch na 88 listech vlastnictvÌ. Celkov· v˝mÏra ¯eöenÈho ˙zemÌ je cca 219,13 ha (obr·zek Ë. 2). VymÏ¯ov·nÌ lesnÌch pozemk˘ za ˙Ëelem p¯esnÈ identifikace vlastnick˝ch hranic parcel dle z·kona Ë. 229/1991 Sb. v platnÈm znÏnÌ v†k.˙. JÌlovice. Tento projekt ¯eöÌ komplex lesnÌch parcel pro 94 fyzick˝ch Ëi pr·vnick˝ch osob. Jedn· se o 242 lesnÌch parcel evidovan˝ch na 70 listech vlastnictvÌ. Celkov· v˝mÏra ¯eöenÈho ˙zemÌ je cca 166,43 ha. P¯ed ukonËenÌm je projekt ñ vymÏ¯ov·nÌ lesnÌch pozemk˘ za ˙Ëelem p¯esnÈ identifikace vlastnick˝ch hranic parcel dle z·kona Ë. 229/1991 Sb. v platnÈm znÏnÌ v k.˙. LibÌn. Tento projekt ¯eöÌ komplex lesnÌch parcel pro 94 fyzick˝ch Ëi pr·vnick˝ch osob. Jedn· se o 242 lesnÌch parcel evidov. na 70 listech vlastnictvÌ. Celkov· v˝mÏra ¯eöenÈho ˙zemÌ je cca 166,43 ha. ◆ 4 projekty se t˝kaly realizace pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ ñ novostavby a rekonstrukce polnÌch cest: 1 projekt byl realizov·n v†k.˙. Boöilec ñ v˝stavby a rekonstrukce polnÌch cest P2 a PvN 05 o celkovÈ dÈlce 1,1 km s asfaltov˝m betonem a s doprovodnou zelenÌ (obr·zek Ë. 3), 2 projekty

V r·mci Programu rozvoje venkova »R na obdobÌ 2007ñ 2013 pro opat¯enÌ I.1.4 PozemkovÈ ˙pravy Pozemkov˝ ˙¯ad »eskÈ BudÏjovice podal 9 projekt˘. ◆ 5 projekt˘ se t˝k· vytyËov·nÌ pozemk˘ lesnÌch parcel, veden˝ch v†katastru nemovitostÌ v†tzv. zjednoduöenÈ evidenci. VlastnickÈ hranice parcel uvnit¯ blok˘ byly v†r·mci tÏchto projekt˘ vyt˝Ëeny a v˝sledky zemÏmÏ¯ick˝ch ËinnostÌ p¯ed·ny p¯ÌsluönÈmu katastr·lnÌmu ˙¯adu, kter˝ je zavede do pÌsemnÈho a grafickÈho oper·tu katastru nemovitostÌ »eskÈ republiky. VlastnÌci majÌ hranice sv˝ch pozemk˘ jasnÏ definovanÈ v†terÈnu a trvale stabilizovanÈ plastov˝mi znaky (obr·zek Ë. 1). To jim umoûÚuje ujmout se sv˝ch vlastnick˝ch pr·v a ¯·dnÏ hospoda¯it.

V souËasnÈ dobÏ byly dokonËeny n·sledujÌcÌ projekty: VymÏ¯ov·nÌ lesnÌch pozemk˘ za ˙Ëelem p¯esnÈ identifikace vlastnick˝ch hranic parcel dle z·kona Ë. 229/1991 Sb. v platnÈm znÏnÌ v†k.˙. Radostice u Trocnova. Tento projekt ¯eöÌ komplex lesnÌch parcel pro 64 fyzick˝ch Ëi pr·vnick˝ch osob. Jedn· se o 252 lesnÌch parcel evidovan˝ch na 50 listech vlastnictvÌ. Celkov· v˝mÏra ¯eöenÈho ˙zemÌ je cca 110,87 ha. VymÏ¯ov·nÌ lesnÌch pozemk˘ za ˙Ëelem p¯esnÈ identifikace vlastnick˝ch hranic parcel dle z·kona Ë. 229/1991 Sb. v platnÈm znÏnÌ v k.˙. T¯ebeË. Tento projekt ¯eöÌ komplex lesnÌch parcel pro 52 fyzick˝ch Ëi pr·vnick˝ch osob. Jedn· se o 142 lesnÌch parcel evidovan˝ch na 38 listech vlastnictvÌ. Celkov· v˝mÏra ¯eöenÈho ˙zemÌ je cca 103,77 ha.

byly realizov·ny v†k.˙. Hab¯Ì ñ v˝stavby a rekonstrukce polnÌch cest 4c, 7c, 11c a 13c o celkovÈ dÈlce 1,82 km v†p¯ev·ûnÈ Ë·sti s doprovodnou zelenÌ a povrchem penetraËnÌ makadam (obr·zek Ë. 4) a 1 projekt v k.˙. Pl·stovice ñ v˝stavba a rekonstrukce polnÌch cest VC 1 a VCt 1 o celkovÈ dÈlce 2,11 km s†povrchem penetraËnÌ makadam. Vöechny komunikace byly p¯ed·ny do vlastnictvÌ obcÌ.

Obr·zek Ë. 2 k. ˙. Koj·kovice

7


PozemkovÈ ˙pravy a protipovodÚov· ochrana obcÌ Mgr. Ji¯Ì Koudelka, ¯editel PozemkovÈho ˙¯adu ProstÏjov Odbornou exkurzi na toto aktu·lnÌ tÈma uspo¯·dala Severomoravsk· poboËka »eskomoravskÈ komory pro pozemkovÈ ˙pravy ve spolupr·ci s Pozemkov˝m ˙¯adem ProstÏjov dne 17. z·¯Ì 2009 v katastrech obcÌ Sk¯Ìpov a Brodek u Konice na ProstÏjovsku. Ono ËtvrteËnÌ r·no dalo zapomenout na p¯edch·zejÌcÌ dny babÌho lÈta a z†oblohy se na p¯ijÌûdÏjÌcÌ ˙ËastnÌky exkurze sypaly drobnÈ kapky deötÏ. Symbolicky, neboù hlavnÌm cÌlem odbornÈ exkurze bylo sezn·mit vÌce neû 140 p¯ihl·öen˝ch ˙ËastnÌk˘ s†realizacemi protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ v†katastr·lnÌch ˙zemÌch Sk¯Ìpov, Brodek u Konice a Deön·. Tato opat¯enÌ byla navrûena v†r·mci komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav (d·le jen ÑKP⁄î) v†tÏchto katastrech a jejich n·slednÈ realizace p¯ispÏly ke snÌûenÌ eroznÌho ˙Ëinku povrchovÏ odtÈkajÌcÌch vod z p¯Ìvalov˝ch sr·ûek, ke zv˝öenÌ retenËnÌ schopnosti zdejöÌ krajiny a ochranÏ majetku obËan˘ v†zastavÏn˝ch Ë·stech obcÌ. JednotlivÈ stavby byly po z·sluze ocenÏny v†p¯edchozÌch roËnÌcÌch soutÏûe ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·chî.

V˝stavba zpevnÏnÈ polnÌ cesty C5 v k.˙. Sk¯Ìpov, okres ProstÏjov jemnou funkËnÌ prov·zanost jednotliv˝ch stavebnÌch objekt˘ a v†neposlednÌ ¯adÏ i rozsah doprovodn˝ch v˝sadeb na vÌce neû 20 ha pozemk˘.

⁄ËastnÌci exkurze p¯i prezentaci protipovodÚov˝ch opat¯enÌ v k.˙. Deön·, okres ProstÏjov DopolednÌ Ë·st exkurze byla vÏnov·na katastr·lnÌmu ˙zemÌ Sk¯Ìpov. Zde zpracov·nÌ n·vrhu KP⁄ probÌhalo v†letech 1996 ñ 2002 na celkovÈ v˝mÏ¯e 1080 ha ¯eöenÈho ˙zemÌ a projekËnÌ kancel·¯ Ing. Frantiöka Hanouska z†ProstÏjova zde k†n·vrhu jednotliv˝ch prvk˘ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ vyuûila bezm·la 300 ha obecnÌ a st·tnÌ p˘dy. ⁄ËastnÌci exkurze, mezi kterÈ zavÌtal i vrchnÌ ¯editel ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu Praha Ing. Jaroslav VÌtek, si nejprve prohlÈdli stavbu zpevnÏnÈ polnÌ cesty C5. Prioritou p¯i n·vrhu i n·slednÈ realizaci tÈto cesty byla jejÌ polyfunkËnost. Cesta nejenom p¯ispÌv· ke zv˝öenÌ propustnosti krajiny, ale plnÌ i v˝znamnou protipovodÚovou funkci, doprovodn· zeleÚ je koncipov·na jako vÏtrolam sniûujÌcÌ vÏtrnou erozi. V†mÌstÏ jednoho ze zemnÌk˘, kde v†pr˘bÏhu v˝stavby zaËal vyvÏrat siln˝ pramen, realizoval projektant vhodnou koncepcÌ b¯ehov˝ch v˝sadeb p¯irozen˝ mok¯ad jako jedineËn˝ ekologick˝ a estetick˝ prvek v†krajinÏ. DalöÌm zastavenÌm v†katastru obce Sk¯Ìpov byla prohlÌdka staveb vodnÌch n·drûÌ N1, N2 a N3 a doprovodn˝ch polnÌch cest vËetnÏ prvk˘ ⁄SES. HlavnÌm cÌlem realizace tÏchto staveb bylo zadrûenÌ vody v†krajinÏ a zajiötÏnÌ protipovodÚovÈ ochrany zastavÏnÈ Ë·sti obce Sk¯Ìpov. ⁄ËastnÌci exkurze ocenili jedineËnÈ zaËlenÏnÌ tÏchto staveb do zdejöÌ ËlenitÈ krajiny, vz·-

V˝stavba vodnÌch n·drûÌ a prvk˘ ⁄SES v k.˙. Sk¯Ìpov, okres ProstÏjov

Cesty a ⁄SES v k.˙. Sk¯Ìpov a k.˙. Brodek u Konice, okres ProstÏjov 8


T¯etÌm zastavenÌm byla doslova p¯ed p·r dny dokonËen· realizace souboru protipovodÚov˝ch a protieroznÌch opat¯enÌ mezi obcemi Sk¯Ìpov a Brodek u Konice. Kolem novÏ vybudovanÈ p·te¯nÌ polnÌ cesty spojujÌcÌ obÏ obce zde byla na v˝mÏ¯e 15 ha realizov·na opat¯enÌ na toku Olöana zahrnujÌcÌ otev¯enÌ d¯Ìve zatrubnÏn˝ch melioraËnÌch odpad˘ a n·slednÈ vytvo¯enÌ soustavy vz·jemnÏ propojen˝ch t˘nÌ a zemnÌch p¯ehr·ûek. CÌlem provedenÈ revitalizace bylo zadrûenÌ vÏtöÌho mnoûstvÌ vody v†korytÏ toku za bÏûn˝ch pr˘tok˘, zv˝öenÌ ˙rovnÏ hladiny podzemnÌ vody a podpo¯enÌ p¯irozenÈho rozlivu p¯Ìvalov˝ch vod do nivy toku. OdpolednÌ Ë·st exkurze byla smÏrov·na do katastr˘ Brodek u Konice a Deön· sousedÌcÌ obce Brodek u Konice. Zde zpracov·nÌ n·vrhu komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy provedla v†letech 1999 ñ 2004 zemÏmÏ¯ick· a projekËnÌ kancel·¯ GEOCENTRUM spol. s†r.o. Olomouc. StejnÏ tak jako v†katastru Sk¯Ìpov bylo nutnÈ do¯eöit nedokonËenÈ pov·leËnÈ p¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ a v†Ëlenit˝ch katastrech v†nadmo¯skÈ v˝öce kolem 600 m n. m. navrhnout ˙Ëinn˝ systÈm protieroznÌ a protipovodÚovÈ ochrany.

⁄ËastnÌci exkurze si mohli prohlÈdnout jednotlivÈ realizovanÈ stavby chr·nÌcÌ z jiûnÌ strany intravil·n obce Brodek u Konice a mÌstnÌ Ë·st Deön·. Soustava zpevnÏn˝ch i travnat˝ch polnÌch cest, svodn˝ch pr˘leh˘, propustk˘, hr·zek, t˘nÌ a vz·jemnÏ propojen˝ch lok·lnÌch biokoridor˘ a biocenter zajiöùuje p¯irozenÈ zadrûenÌ vody v†krajinÏ, p¯ÌpadnÏ jejÌ neökodnÈ odvedenÌ zejmÈna v†dobÏ intenzivnÌho jarnÌho t·nÌ snÏhu. Nov˝m centrem ûivota v†obci se p¯irozenÏ stala realizovan· mal· vodnÌ n·drû doplnÏn· odpoËinkovou plochou s†laviËkami, mÌstnÌ obËanÈ si takÈ pochvalujÌ novÏ vzniklÈ t¯eöÚovÈ a övestkovÈ aleje a mnoûstvÌ jedineËn˝ch p¯ÌrodnÌch z·koutÌ slouûÌcÌch k†proch·zk·m a zdravÈmu odpoËinku. Z·vÏreËnÈ posezenÌ v†kulturnÌm domÏ v†Brodku u Konice byla d˘stojn˝m zakonËenÌm p¯ÌjemnÏ str·venÈho dne v†jedineËnÈ krajinÏ na ˙patÌ DrahanskÈ vrchoviny. HlavnÌm motivem neform·lnÌ diskuse ˙ËastnÌk˘ exkurze byl na dneönÌ dobu nevÌdan˝ rozsah realizovan˝ch opat¯enÌ, jejich funkËnÌ prov·zanost a komplexnost ¯eöenÌ a v†neposlednÌ ¯adÏ i citlivÈ vzhledovÈ zaËlenÏnÌ jednotliv˝ch staveb do zdejöÌ venkovskÈ krajiny.

Trasa exkurze v katastr·lnÌm ˙zemÌ Sk¯Ìpov N·zev stavby

Doba realizace

CelkovÈ n·klady v tis. KË

Zdroj financov·nÌ

OcenÏnÌ v soutÏûi o nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch

V˝stavba zpevnÏnÈ polnÌ cesty

2003ñ2004

10 295

Program SAPARD

2006: 1. mÌsto v†kategorii Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘

V˝stavba vodnÌch n·drûÌ a prvk˘

2006ñ2007

15 401

OperaËnÌ program ZemÏdÏlstvÌ

Cesty a ⁄SES v k.˙. Sk¯Ìpov

2008ñ2009

15†940

Program rozvoje venkova

v k.˙. Sk¯Ìpov 2007: 1. mÌsto v†kategorii Opat¯enÌ a prvk˘ ⁄SES v k.˙. Sk¯Ìpov k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ ñ

Trasa exkurze v katastr·lnÌch ˙zemÌch Brodek u Konice a Deön· Cesty a ⁄SES

2006ñ2007

13 127


ProtieroznÌ a protipovodÚov· opat¯enÌ v k.˙. Brodek u Konice

2006ñ2007

12 072


ProtipovodÚov· a protieroznÌ opat¯enÌ v k.˙. Brodek u Konice ñ II. etapa

2006ñ2007

8 196

ProtipovodÚovÈ konto MZe (PPEO)

Podan· p¯ihl·öka pro rok 2008

Cesty a ⁄SES v k.˙. Brodek u Konice

2008ñs2009

13 416

Program SAPARD

ñ

Veletrh cyklistiky a vöeho co k tomu pat¯Ì

➧

2007: 2. mÌsto v†kategorii Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ v k.˙. Brodek u Konice a Deön· 2007: 1. mÌsto v†kategorii ProtieroznÌ opat¯enÌ

FOR BIKES

kter˝ se uskuVeletrh je p¯ipravov·n se öirok˝m spektrem odbornÌk˘ teËnÌ ve dnech naöeho cyklistickÈho ûivota. M· svÈ odbornÈ garanty a z·5. ñ 7. 3. 2010 ötity st·tnÌch institucÌ. P¯i propagaci spolupracujeme s odborn˝mi a celost·tnÌmi mÈdii i po¯adateli sportovnÌch podnik˘. v PraûskÈm veletrûnÌm are·lu LetNaöe akce se kon· jako prezentaËnÌ veletrh na zaË·tku Úany. cyklistickÈ sezÛny pro vöechny milovnÌky tohoto n·dhernÈho sportu, kterÈ Ëek· doprovodn˝ program ve vnit¯nÌch i venkovnÌch prostor·ch veletrûnÌho are·lu. Mimo jinÈ budeme po¯·dat ve freestyle arÈnÏ dvoudennÌ z·vod BMX a MTB, ve v˝stavnÌ hale s pÛdiem a velkoploönou obrazovkou bude odstartov·n dalöÌ roËnÌk renomovanÈho cyklistickÈho seri·lu z·vod˘ KOLO PRO éIVOT, budou zde praktickÈ uk·zky konstrukcÌ, oprav a ˙drûby kol, promÌt·ni spot˘ z cyklistick˝ch z·vod˘. Na pÛdiu d·me prostor region˘m naöÌ republiky, k podrobnÈ prezentaci st·vajÌcÌch i nov˝ch moûnostÌ vyuûitÌ cykloturistiky. N·vötÏvnÌci budou moci otestovat jÌzdu elektrokoly a horsk˝mi koly na speci·lnÌch polygonech. Kon·nÌm veletrhu chceme p¯il·kat co nejvÌce cyklistick˝ch nadöenc˘ hledajÌcÌch novÈ vybavenÌ a tÌm samoz¯ejmÏ pomoci nastartovat prodejc˘m jarnÌ prodej velomateri·lu koncovÈmu z·kaznÌkovi. ■ Tato informace navazuje na moûnosti, kterÈ cykloturistice nabÌzÌ v˝stavba a obnova polnÌch cest v krajinÏ. ■

9


SOUTÃé ...

ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v pozemkov˝ch ˙prav·ch v r. 2008î ñ p¯ihl·öenÈ projekty Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Reg. Ë.

Pozemkov˝ ˙¯ad

N·zev projektu

Projektant

Dodavatel

Cheb

PolnÌ cesta VC4 v†k.˙. Drmoul

Ing. JaromÌr BoËan, ENERGOECO, Karlovy Vary

Stavby silnic a ûeleznic, a.s. Karlovy Vary

I/2

HodonÌn

PolnÌ cesta C103 v†k.˙. LovËice

Via Designe, s.r.o. B¯eclav

SWIETELSKY, s.r.o., HodonÌn

I/3

Louny

CestnÌ sÌù v†k.˙. DubËany u LibÏöic

Stavoprojekt 91, s.r.o., ⁄stÌ nad Labem

Ekostavby, s.r.o., Louny

I/4

Blansko

PolnÌ cesta C1 v k.˙. LudÌkov

Optima, s.r.o., VysokÈ M˝to

COLAS CZ, a.s., Praha

I/5

Znojmo

PolnÌ cesta P2 v†k.˙. »erm·kovice

Ing. Frantiöek Carda

ALPINE stavebnÌ spoleËnost CZ, s.r.o., Znojmo

I/6

ProstÏjov

V˝stavba zpevnÏnÈ polnÌ cesty Mo¯ice ñ Nezamyslice

AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno

SKANSKA DS, a.s., Brno

I/7

Sokolov

Obnova polnÌ cesty v k.˙. Bublava

INDUSTRIAPLAN, s.r.o., Karlovy Vary

B·Úsk· stavebnÌ spoleËnost, s.r.o., Sokolov

I/8

Trutnov

Z·humennÌ cesta VlËkovice

Optima, s.r.o., VysokÈ M˝to

COLAS CZ, a.s. z·vod Sever, Hradec Kr·lovÈ

I/9

MÏlnÌk

PolnÌ cesta C3 v†k.˙. St¯ednice

Agroplan. s.r.o., Praha

H-INTES, s.r.o., Mlad· Boleslav

I/10

MÏlnÌk

PolnÌ cesta C4 v†k.˙. St¯ednice

Agroplan. s.r.o., Praha

VIALIT SobÏslav, s.r.o., SobÏslav

I I/11

MÏlnÌk

PolnÌ cesta HC4 v†k.˙. Janova Ves

SVIP, sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, Praha 6

Silnice é·Ëek, s.r.o., »esk· LÌpa

I I/1

Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad Cheb

I/1

PolnÌ cesta VC 4 v k.˙. Drmoul

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta VC 4 v k.˙. Drmoul Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: GEOMA CHEB, v.o.s., HavlÌËkova 2, Cheb Autor realizaËnÌho projektu: Ing. JaromÌr BoËan ñ ENERGOECO Karlovy Vary, PodÏbradsk· 3, Karlovy Vary Dodavatel: Stavby silnic a ûeleznic, oblast »echy - z·pad, z·vod Karlovy Vary, Dubov· 1, Karlovy Vary (nynÌ EUROVIA CS, a.s.) StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Realizace spoleËnÈho za¯ÌzenÌ vypl˝vajÌcÌ z pozemkov˝ch ˙prav zajiöùujÌcÌ zp¯ÌstupnÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ jednotliv˝m vlastnÌk˘m, propojenÌ Ë·stÌ obce Drmoul, zlepöenÌ pr˘chodnosti krajiny, v˝sadba zelenÏ pro zv˝öenÌ biodiverzity danÈ lokality a posÌlenÌ krajinnÈho r·zu, vodohospod·¯sk· funkce.

Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad HodonÌn

I/2

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta C 103 - LovËice Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘

PolnÌ ˙Ëelov· komunikace je p¯Ìkladem spoleËnÈho za¯ÌzenÌ s polyfunkËnÌ funkcÌ. Nejen ûe plnÌ svoji prioritnÌ ˙lohu, coû je zp¯ÌstupnÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ jednotliv˝ch vlastnÌk˘, ale souËasnÏ m· dÌky os·zenÌ zelenÌ i krajin·¯skou funkci. D¯eviny zvolenÈ k os·zenÌ jsou autochtonnÌ a podporujÌ krajinn˝ r·z ˙zemÌ. Vodohospod·¯sk· funkce je rovnÏû z¯ejm·, neboù dÌky vybudovan˝m p¯Ìkop˘m podÈl polnÌ cesty doölo ke zlepöenÌ vodnÌho reûimu celÈ p¯ilehlÈ lokality. Tato komunikace m· znaËn˝ v˝znam i z hlediska obce, protoûe zajiöùuje propojenÌ r˘zn˝ch Ë·stÌ obce, kterÈ doposud chybÏlo a kterÈ je nynÌ velmi vyuûÌv·no.

Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Agroprojekta, s.r.o., Na Spl·vku 1182, UherskÈ HradiötÏ Autor realizaËnÌho projektu: VIADESIGNE, s.r.o., Na Zahrad·ch 16, B¯eclav (polnÌ cesta) Ing. Jan Machovec, zahradnickÈ sluûby, N·draûnÌ 20, Lednice (v˝sadba zelenÏ) Dodavatel: SWIETELSKY stavebnÌ s.r.o., o.z. DopravnÌ stavby Morava, oblast HodonÌn, BrnÏnsk· 42, HodonÌn ➤

Ve¯ejn· prospÏönost tohoto projektu je nezpochybniteln· a ve¯ejnostÌ je hodnocena velmi kladnÏ.

10


StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: V˝stavba hlavnÌ polnÌ cesty C 103 s odvodÚovacÌmi prvky, protieroznÌm p·sem a doprovodnou v˝sadbou zelenÏ zabezpeËila nejen p¯Ìstup vlastnÌk˘m a uûivatel˘m k pozemk˘m, sad˘m a vinicÌm, ale naplnila i vodohospod·¯skou, protieroznÌ a krajinotvornou funkci. Zp¯Ìstupnila takÈ okolÌ obce turist˘m a öirokÈ ve¯ejnosti. Navazuje na dalöÌ spoleËn· za¯ÌzenÌ zrealizovan· po komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav·ch. HlavnÌ polnÌ cesta C 103 zast·v· d˘leûitou obsluûnÌ a n·vaznou funkci v sÌti polnÌch cest. Zp¯Ìstupnila p¯ilehlÈ pozemky, sady a vinice vlastnÌk˘m a uûivatel˘m. Sv˝m v˝znamem slouûÌ öirokÈ ve¯ejnosti. V˝stavbou z·chytn˝ch p¯Ìkop˘, odvodÚovacÌho ûlabu a vsakovacÌch p·s˘ byly vy¯eöeny odtokovÈ pomÏry z dotËenÈho ˙zemÌ vËetnÏ snÌûenÌ eroznÌho smyvu p˘dy z okolnÌch pozemk˘. V˝sadbou doprovodnÈ zelenÏ doölo nejen ke stabilizaci svahu nad cestou,k ale byla naplnÏna i funkce krajinotvorn·. Doölo k oûivenÌ a optickÈmu rozdÏlenÌ velk˝ch ploch v zemÏdÏlsky intenzivnÏ obdÏl·vanÈ krajinÏ, ËÌmû se zv˝öila estetick· hodnota krajinnÈho r·zu. Stavba byla zrealizov·na v roce 2008 v r·mci finanËnÌ pomoci EU, II. kola. Programu rozvoje venkova na obdobÌ 2007ñ2013 pro opat¯enÌ I.1.4 PozemkovÈ ˙pravy.

CestnÌ sÌù v k.˙. DubËany u LibÏöic

Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad Blansko

I/4

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta C1 v†k.˙. LudÌkov PolnÌ cesta C 103 LovËice

Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGEO, spol. s†r.o., PalackÈho t¯Ìda 200/77, Brno Autor realizaËnÌho projektu: OPTIMA, s.r.o., projektov·, inûen˝rsk· a stavebnÌ Ëinnost, éiûkova 738, VysokÈ M˝to Dodavatel: COLAS CZ, a.s., Ke KlÌËovu 191/9, Praha

Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad Louny

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Stavba je rozdÏlena na dva objekty: objekt S 101 ñ polnÌ cesta, objekt S 801 ñ interakËnÌ prvek s pr˘lehem. Vozovka je navrûena s krytem z penetraËnÌho makadamu, v dÈlce 955m. Vozovku ohraniËujÌ krajnice öÌ¯ky 0,5m, p¯ÌËn˝ sklon je jednostrann˝ 2,5%. Pr˘leh je navrûen jako mÏlk˝ p¯Ìkop hloubky 20ñ30cm a öÌ¯ky 5m. Pr˘leh zejmÈna slouûÌ k odvodu deöùovÈ vody z p¯ilehlÈho ˙zemÌ i z polnÌ cesty. Stavba polnÌ cesty C1 je souË·stÌ n·vrhu komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy v k.˙. LudÌkov, navazuje jiû na realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ ñ polnÌ cestu C5 v k.˙. LudÌkov. RealizacÌ polnÌ cesty C1 v†k.˙. LudÌkov doölo: ñ ke zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ ñ polnÌ cesta zajiöùuje zp¯ÌstupnÏnÌ na pastviny a ornou p˘du ñ 32 pozemk˘, ñ k posÌlenÌ protieroznÌ funkce ñ pr˘leh odv·dÌ vodu z p¯ilehl˝ch pozemk˘ do deöùovÈ kanalizace, ñ ke snÌûenÌ pot¯eby pr˘jezd˘ zastavÏnou Ë·stÌ obce ñ konstrukce a öÌ¯ka vozovky umoûÚuje pr˘jezd i nadmÏrnÈ zemÏdÏlskÈ techniky, ñ ke zv˝öenÌ prostupnosti krajiny ñ polnÌ cesta C1 vytv·¯Ì s ostatnÌmi cestami sÌù polnÌch cest, navazuje na silnici, polnÌ cestu C5, polnÌ cestu v k.˙. NÏmËice, ñ ke zv˝öenÌ ekologickÈ stability ˙zemÌ ñ podÈl polnÌ cesty je navrûena doprovodn· zeleÚ.

I/3

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: CestnÌ sÌù v†k.˙. DubËany u LibÏöic ñ stavba Ë. 1 (HC 2, OC 14) Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Ing. Miroslav Charv·t, INGEOS, Masarykova 2462/55, Teplice Autor realizaËnÌho projektu: STAVOPROJEKT 91, s.r.o., Masarykova 175, ⁄stÌ nad Labem Dodavatel: EKOSTAVBY, s.r.o., V·clava Majera 573, Louny StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: CestnÌ sÌù byla navrûena v r·mci schv·lenÈho n·vrhu KP⁄, realizovan· stavba Ë.1 umoûnila p¯Ìstup vlastnÌk˘m a uûivatel˘m na pozemky. ZejmÈna realizacÌ hospod·¯skÈho sjezdu je umoûnÏn vjezd na pozemky mimo obec, tÌm doölo ke snÌûenÌ p¯ejezdu zemÏdÏlskÈ techniky obcÌ. Obci byl zlepöen p¯Ìstup na obecnÌ pozemky. N·slednÈ ozelenÏnÌ, doprovodnou zeleÚ podÈl cest, ocenili zejmÈna myslivci. Realizace stavby plnÌ ˙kol zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ vlastnÌk˘m a uûivatel˘m pozemk˘. ProvedenÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v plnÈm rozsahu splÚuje poûadavky na spoleËn· za¯ÌzenÌ, cestnÌ sÌù umoûnila vstupy na pozemky, omezila p¯ejezdy obcÌ, n·slednÏ byla provedena doprovodn· zeleÚ. Pr˘bÏh cest ¯eöÌ p¯Ìstupnost pozemk˘, cesty umoûnily rozËlenÏnÌ intenzivnÏ vyuûÌvanÈ krajiny do menöÌch celk˘. Velk˝m p¯Ìnosem bylo vybudov·nÌ hospod·¯skÈho sjezdu ze silnice III. t¯Ìdy, kter˝ byl p¯ed v˝stavbou nemoûn˝ (hlubok˝ p¯Ìkop). N·slednÈ ozelenÏnÌ a pr˘bÏh komunikacÌ, rozdÏlenÌ velk˝ch celk˘ vytvo¯ilo dobr˝ pohled na ˙zemÌ a zlepöilo krajinn˝ r·z ¯eöenÈho ˙zemÌ, kterÈ bylo v minulosti dotËeno scelov·nÌm pozemk˘ a intenzivnÌ zemÏdÏlskou v˝robou. ➤

11


Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad Znojmo

I/5

Pozemkov˝ ˙¯ad:

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta P2 v†k.˙. »erm·kovice

Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov

I/6

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: V˝stavba zpevnÏnÈ polnÌ cesty Mo¯ice - Nezamyslice

Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘


Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Pˆyry Environment, a.s., Botanick· 834/56, Brno GB ñ geodezie, s.r.o., LazaretnÌ 4038/13, Brno

Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Agroprojekt PSO, s.r.o., SlavÌËkova 1b, Brno (KP⁄ Mo¯ice) ORIS, s.r.o., J. Miö·ka 44, Olomouc (KP⁄ Nezamyslice nad Hanou)

Autor realizaËnÌho projektu: AGROPROJEKT AG, s.r.o., Hrotovick· 1184, T¯ebÌË

Autor realizaËnÌho projektu: Agroprojekt PSO, s.r.o., SlavÌËkova 1b, Brno

Dodavatel: ALPINE stavebnÌ spoleËnost CZ, s.r.o., Jir·skova 613/13, ValaöskÈ Mezi¯ÌËÌ

Dodavatel: SKANSKA DS, a.s., z·vod 76, Bohunick· 133/50, Brno

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Trasa polnÌ cesty P-2 zaËÌn· v†km 0,000 na jiûnÌ stranÏ obce »erm·kovice p¯ipojenÌm na mÌstnÌ komunikaci III/39941. P¯ipojenÌ je p¯ejezdn˝m odvodÚovacÌm ûlabem, kter˝ propojÌ i silniËnÌ p¯Ìkopy mÌstnÌ komunikace. V celÈ svÈ dÈlce cesta smÏ¯uje jiûnÌm smÏrem ke katastr·lnÌ hranici s k.˙. Dûb·nice, kde v km 0,539455 konËÌ ˙prava u st·vajÌcÌho trubnÌho propustku odpadu 0-3. Cesta je na parcele Ë. 2309, 2311, 2310, 293/1 o dÈlce 539m, voln· öÌ¯ka vozovky 5,0m s asfaltov˝m povrchem ve vlastnictvÌ Obce »erm·kovice. SouË·stÌ cesty je levostrann˝ kan·l K-1 zaËÌn· v km 0,000 a je pokraËov·nÌm st·vajÌcÌho p¯Ìkopu. Ten je o dÈlce 17m a konËÌ vtokem do st·vajÌcÌho potrubÌ DN 60 cm. Konec kan·lu je v km 0,085. P¯Ìkop je odvodÚovacÌ prvek cesty P-2. PotrubÌ st·vajÌcÌho propustku je majetkem obce »erm·kovice. DÈlka tohoto p¯Ìkopu K-1 je 85m. Do st·vajÌcÌho p¯Ìkopu p¯itÈkajÌ povrchovÈ vody z povodÌ o ploöe 3,00 ha. V odtokovÈm mnoûstvÌ nedoch·zÌ ke zmÏnÏ. äÌ¯ka kan·lu ve dnÏ je 30 cm, hloubka cca 0,80 cm, sklony svah˘ jsou 1:1,5. ZpevnÏnÌ ve dnÏ polovegetaËnÌ tv·rnicÌ, svahy jsou osety travnÌm semenem.

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: k.˙.Mo¯ice PrvnÌ ˙sek zpevnÏnÈ cesty HC-3-km 0,000-0,833, kat. P 4/30 ñ jednopruhov· s v˝hybnami, öÌ¯ka v korunÏ 4,0 m, konstrukce vozovky ñ ötÏrkopÌsek (20cm), ötÏrkodrù (20cm), obalovanÈ kamenivo (5cm), beton asfaltov˝ (4cm). Hospod·¯sk˝ p¯ejezd, most p¯es odlehËovacÌ kan·l M1 ñ v mÌstÏ HC 3 je vybudov·na p¯eloûka Mo¯ickÈho potoka v souvislosti s v˝stavbou d·lnice D1 a tato k¯ÌûÌ cestu HC-3. P¯ejezd r·movÈ konstrukce je v km 0,627 cesty HC-3 k.˙. Nezamyslice nad Hanou: Druh˝ ˙sek zpevnÏnÈ cesty km 0,833-1,245 oznaËen˝ v KP⁄ jako cesta C 27 T¯etÌ ˙sek zpevnÏnÈ cesty km 1,245-1,398 oznaËen˝ C8/1 »tvrt˝ ˙sek zpevnÏnÈ cesty km 1,398-1,532 oznaËen˝ C 8/1.1 Cesta v k.˙. Nezamyslice nad Hanou je technicky a konstrukËnÏ pokraËov·nÌm cesty HC-3 z†k.˙. Mo¯ice Doprovodn· zeleÚ: PodÈl cesty je realizov·na v˝sadba jedno¯adÈ aleje. Alej je p¯eruöena v mÌstÏ k¯ÌûenÌ s el. vedenÌm a s trasou biokoridoru. V˝stavbou cesty doch·zÌ k odklonÏnÌ zemÏdÏlskÈ dopravy z obcÌ Mo¯ice a Nezamyslice a z·roveÚ cesta tvo¯Ì spojnici tÏchto dvou obcÌ. Doposud bylo spojenÌ dosaûeno pouze silnicÌ I/47, kde je velk˝ provoz. 40 let trvala snaha obcÌ o spojenÌ jinou trasou neû po silnici I/47 a aû po KP⁄ v†tÏchto p¯edmÏtn˝ch k.˙. doölo k naplnÏnÌ tÈto snahy. Z·mÏr tÈû sledoval propojenost krajiny, zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ a krajinnÈ zelenÏ. V˝sadba zelenÏ pozved·v· estetickou a rekreaËnÌ hodnotu ¯eöenÈ Ë·sti kat. ˙zemÌ a doch·zÌ tak ke zv˝öenÌ ekologickÈ stability.

S kan·lem K1 je propojen p¯Ìkop P1 odvodÚovacÌm p¯ejezdn˝m ûlabem. V˝tok ûlabu je v km 0,080 a vtok do ûlabu je v km 0,085, dÈlka je 6,8m. DalöÌ souË·stÌ je p¯Ìkop P2 v dÈlce 48,65m je za˙stÏn do levÈho svahu odpadu 0-3 p¯ed vtokem do propustku DN 100cm. MÌsto vy˙stÏnÌ je zpevnÏno kam. dlaûbou tl. 20 cm na cem. maltu. Dlaûba je ukonËena kam. zajiöùovacÌmi prahy na cm o rozmÏrech 40x60x300cm. RovnÏû tak je zpevnÏn protÏjöÌ svah. Stavba byla provedena v termÌnu ve velmi dobrÈ kvalitÏ dle projektovÈ dokumentace, bez zjevn˝ch z·vad. Vybudov·nÌm polnÌ cesty doölo zp¯ÌstupnÏnÌ okolnÌch zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘, ke zlepöenÌ prostupnosti krajiny a zkvalitnÏnÌm povrchu jiû uûÌvanÈ cykloturistickÈ trasy s moûnosti propojenÌ na cestnÌ sÌù v k.˙. Dûb·nice. Vybudov·nÌm cesty doölo ke†zkvalitnÏnÌ ûivotnÌho prost¯edÌ v obci »erm·kovice tÌm, ûe nedoch·zÌ ke zneËiöùov·nÌ mÌstnÌ komunikace n·nosy prachu Ëi bahna. Kan·l K1, p¯Ìkop P2 a P¯Ìkop P1 umoûÚujÌ zlepöenÌ odvodu povrchov˝ch vod z povodÌ o ploöe 3,00 ha bez vÏtöÌho z·sahu do krajiny a tÌm doch·zÌ k ochranÏ obce proti p¯Ìvalov˝m sr·ûk·m. Stavba je velmi citlivÏ zaËlenÏna do†okolnÌ krajiny a nenaruöuje krajinn˝ r·z.

Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad Sokolov

I/7

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Obnova polnÌ cesty SO 04 ñ vÏtev 12 v k.˙. Bublava Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Ing. JaromÌr BoËan ñ ENERGOECO Karlovy Vary, PodÏbradsk· 3, Karlovy Vary ➤

12


Autor realizaËnÌho projektu: INDUSTRIAPLAN, s.r.o., projektov· a inûen˝rsk· Ëinnost, BoËnÌ 6, Karlovy Vary

Z·humennÌ cesta VlËkovice

Dodavatel: B¡“SK¡ STAVEBNÕ SPOLE»NOST, s.r.o., Chebsk· 53, Sokolov StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Tato cesta se nach·zÌ v†horskÈ oblasti s n·roËn˝mi klimatick˝mi podmÌnkami a jejÌm ˙Ëelem bylo zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ problematicky dostupn˝ch v letnÌm i zimnÌm obdobÌ. Byla navrûena jako polnÌ cesta (PC) vedlejöÌ, jednopruhov·, kategorie IV-Pv 3/30, o dÈlce 798,4m. Vzhledem k tomu, ûe se jedn· o cestu s pomÏrnÏ velk˝m sp·dem a z d˘vod˘ omezenÌ praönosti v†blÌzkosti zastavÏnÈho ˙zemÌ obce, byla zde pouûita konstrukce asf. beton ABS III. Na PC 12 se napojuje po cca 600 m vedlejöÌ PC 13. PC 12 propojuje obec Bublava se sousednÌ obcÌ St¯Ìbrn·. RealizacÌ tÈto stavby bylo zajiötÏno nejen zp¯ÌstupnÏnÌ zemÏdÏlsky i nezemÏdÏlsky vyuûÌvan˝ch pozemk˘ ve velmi n·roËn˝ch horsk˝ch podmÌnk·ch, ale bylo i umoûnÏno propojenÌ dvou sousednÌch obcÌ, Bublava ñ St¯Ìbrn· a doölo ke zlepöenÌ celkovÈ prostupnosti krajiny. Obnoven· PC souËasnÏ p¯ispÏla k†moûnosti provozov·nÌ agroturistiky, zimnÌch sport˘ a jin˝ch aktivit v danÈm ˙zemÌ. D·le p¯ÌznivÏ ovlivnila odtokovÈ pomÏry v danÈ lokalitÏ, zachycenÌ, usmÏrnÏnÌ a odvedenÌ sr·ûkov˝ch vod, zvl·ötÏ v jarnÌm obdobÌ. V†neposlednÌ ¯adÏ realizace stavby p¯ispÏla, jak je velice kladnÏ hodnoceno ze strany obce, k usnadnÏnÌ ˙drûby tÈto komunikace.

Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad MÏlnÌk

I/9

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta C3, k.˙. St¯ednice Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGROPLAN, s.r.o., Jeremenkova 9, Praha 4 Autor realizaËnÌho projektu: AGROPLAN, s.r.o., Jeremenkova 9, Praha 4 Dodavatel: H ñ INTES, s.r.o., Pod Borkem 319, Mlad· Boleslav

Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad Trutnov

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Jedn· se o spoleËnÈ za¯ÌzenÌ budovanÈ na z·kladÏ schv·lenÈho n·vrhu KP⁄ St¯ednice. N·vrh spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ vych·zel z historick˝ch prvk˘, respektoval poûadavky danÈho ˙zemÌ a zahrnoval i poûadavky modernÌho zp˘sobu obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘. HlavnÌm z·mÏrem stavby bylo zp¯ÌstupnÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ a umoûnÏnÌ odklonu zemÏdÏlskÈ dopravy mimo obec St¯ednice. PolnÌ cesta C3 k.˙. St¯ednice byla budov·na souËasnÏ s polnÌ cestou C4 k.˙. St¯ednice. ObÏ polnÌ cesty na sebe navazujÌ. Vybudov·nÌm obou cest doölo v prvÈ ¯adÏ ke zlepöenÌ prostupnosti krajiny, k rozöÌ¯enÌ turistiky a cykloturistiky a v nemalÈ mÌ¯e k odklonÏnÌ zemÏdÏlskÈ techniky z hlavnÌch silniËnÌch tah˘ proch·zejÌcÌch p¯es obec. Vybudov·nÌm hlavnÌ polnÌ cesty C3 St¯ednice s v˝sadbou doprovodnÈ zelenÏ doölo ke zvelebenÌ krajiny, ke zp¯ÌstupnÏnÌ okolnÌch zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ a tÌm i k umoûnÏnÌ kvalitnÌho obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch ploch. UvedenÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ je p¯Ìnosem pro okolnÌ krajinu. Jeho vybudov·nÌm doölo k posÌlenÌ krajinotvornÈ, ale i ekologickÈ funkce. Stavba polnÌ cesty C3 navazuje na st·vajÌcÌ komunikaci vedoucÌ v zastavÏnÈm ˙zemÌ obce. OdvodÚovacÌ p¯Ìkop v poË·tku polnÌ cesty zachycuje sr·ûkovÈ vody a odv·dÌ je do zasakovacÌ jÌmky. Dle prov·dÏn˝ch mÌstnÌch öet¯enÌ je vybudovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ plnÏ funkËnÌ. Stavba byla provedena ve stanovenÈm termÌnu, v odpovÌdajÌcÌ kvalitÏ a po jejÌm dokonËenÌ byla protokol·rnÏ p¯ed·na Obci Vysok·.

I/8

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Z·humennnÌ cesta VlËkovice Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: ZemÏmÏ¯iËsk· pozemkov· kancel·¯, Nov· 376, Star· Paka Autor realizaËnÌho projektu: OPTIMA, s.r.o., projektov·, inûen˝rsk· a stavebnÌ Ëinnost, éiûkova 738, VysokÈ M˝to Dodavatel: COLAS CZ, a.s., z·vod Sever, P. JilemnickÈho 21, Hradec Kr·lovÈ StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Vybudov·nÌm tÈto polnÌ cesty vznikla obchvatov· trasa ze severnÌ strany obce VlËkovice v PodkrkonoöÌ. ⁄Ëelem tÈto v˝stavby bylo odklonÏnÌ zemÏdÏlskÈ dopravy z centra obce a dalöÌm podstatn˝m v˝znamem je p¯eruöenÌ dlouh˝ch svah˘ a zamezenÌ projev˘m eroze, s odvedenÌm povrch. vody p¯Ìkopy do poldru a vodoteËÌ. - snÌûenÌ frekvence zemÏdÏlskÈ dopravy p¯es centrum obce - protieroznÌ v˝znam p¯eruöenÌm svah˘ pozemk˘ v severnÌ Ë·sti obce - bezpeËnÈ odvedenÌ povrchov˝ch vod p¯Ìkopy do poldru, ochrana intravil·nu p¯ed ökodami v†d˘sledku p¯Ìvalov˝ch deöù˘ a jarnÌho t·nÌ snÏhu - zv˝öenÌ ekologickÈ stability krajiny v˝sadbou doprovodnÈ zelenÏ - vyuûitÌ pro pÏöÌ turistiku a cykloturistiku ➤

13


Pozemkov˝ ˙¯ad:


I/10

Pozemkov˝ ˙¯ad:

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta C4, k.˙. St¯ednice


I/11

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta HC4 v k.˙. Janova Ves ñ lokalita ìVENKLUKAî



Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGROPLAN, s.r.o., Jeremenkova 9, Praha 4

Projektant pozemkov˝ch ˙prav: SVIP ñ sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, MakovskÈho 1340, Praha 6

Autor realizaËnÌho projektu: AGROPLAN, s.r.o., Jeremenkova 9, Praha 4

Autor realizaËnÌho projektu: SVIP ñ sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, MakovskÈho 1340, Praha 6

Dodavatel: VIALIT SOBÃSLAV, s.r.o., Na ävadliËk·ch 478/II, SobÏslav

Dodavatel: SILNICE é¡»EK, s.r.o., AntonÌna Sovy 965, »esk· LÌpa

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Jedn· se o spoleËnÈ za¯ÌzenÌ budovanÈ na z·kladÏ schv·lenÈho n·vrhu KP⁄ St¯ednice. N·vrh spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ vych·zel z historick˝ch prvk˘, respektoval poûadavky danÈho ˙zemÌ a†zahrnoval i poûadavky modernÌho zp˘sobu obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘. HlavnÌm z·mÏrem stavby bylo zp¯ÌstupnÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ a umoûnÏnÌ odklonu zemÏdÏlskÈ dopravy mimo obec St¯ednice.

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Jedn· se o spoleËnÈ za¯ÌzenÌ budovanÈ na z·kladÏ schv·lenÈho n·vrhu KP⁄ Janova Ves. N·vrh spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ vych·zel z historick˝ch prvk˘, respektoval poûadavky danÈho ˙zemÌ a zahrnoval i poûadavky modernÌho zp˘sobu obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘.

UvedenÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ je p¯Ìnosem pro okolnÌ krajinu. Jeho vybudov·nÌm doölo k posÌlenÌ krajinotvornÈ, ale i ekologickÈ funkce. Stavba polnÌ cesty C4 navazuje na st·vajÌcÌ silnici jdoucÌ z†Chloumku do VysokÈ p¯es Obec St¯ednice. Jedn· se o hlavnÌ silnici, kter· d·le pokraËuje do Chr·nÏnÈ krajinnÈ oblasti Koko¯Ìnsko ñ hlavnÌ rekreaËnÌ oblasti. V Ë·sti polnÌ cesty byl obnoven st·vajÌcÌ odvodÚovacÌ p¯Ìkop, kter˝ sv·dÌ vodu do propustku umÌstÏnÈho v poË·tku polnÌ cesty. Dle prov·dÏn˝ch mÌstnÌch öet¯enÌ je vybudovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ plnÏ funkËnÌ.

P¯i zpracov·nÌ projektu byl br·n z¯etel na zlepöenÌ v˝robnÌch podmÌnek v danÈm ˙zemÌ a to jak v n·vaznosti na n·vrh ucelen˝ch celk˘ z d˘vodu zlepöenÌ moûnosti obhospoda¯ov·nÌ, tak i zp¯ÌstupnÏnÌ jednotliv˝ch pozemk˘. Obnovou hlavnÌ polnÌ cesty HC4 vËetnÏ rekonstrukce p¯ÌjezdovÈ komunikace a v˝sadby doprovodnÈ zelenÏ doölo v prvÈ ¯adÏ k trvalÈmu rozËlenÏnÌ krajiny. TÌm doölo i k n·slednÈmu posÌlenÌ ekologickÈ stability ˙zemÌ a ke zlepöenÌ prostupnosti krajiny, k rozöÌ¯enÌ turistiky a cykloturistiky. Po vybudov·nÌ polnÌ cesty HC4 doölo k naplnÏnÌ jednoho z hlavnÌch cÌl˘ pozemkovÈ ˙pravy a to ke zp¯ÌstupnÏnÌ novÏ navrûen˝ch pozemk˘ a v nemalÈ mÌ¯e umoûnÏnÌ vlastnÌk˘m plnÏ vyuûÌvat vlastnickÈ pr·vo ke sv˝m pozemk˘m. UvedenÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ je p¯Ìnosem pro okolnÌ krajinu. Jeho realizacÌ doölo k posÌlenÌ krajinotvornÈ, ale i ekologickÈ funkce. Stavba polnÌ cesty HC4 k.˙. Janova Ves vËetnÏ rekonstrukce p¯ÌjezdovÈ komunikace navazuje na hlavnÌ silnici jdoucÌ p¯es obec. TÌm byla zajiötÏna polyfunkËnost projektu. PodÈl celÈ polnÌ cesty byl navrûen zasakovacÌ p·s, kter˝ odv·dÌ vodu z polnÌ cesty a d·le z okolnÌch pozemk˘. Dle prov·dÏn˝ch mÌstnÌch öet¯enÌ je vybudovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ plnÏ funkËnÌ.

Stavba byla provedena ve stanovenÈm termÌnu, v odpovÌdajÌcÌ kvalitÏ a po jejÌm dokonËenÌ byla protokol·rnÏ p¯ed·na Obci Vysok·.

Stavba byla provedena ve stanovenÈm termÌnu, v odpovÌdajÌcÌ kvalitÏ a po jejÌm dokonËenÌ byla protokol·rnÏ p¯ed·na Obci Koko¯Ìn.

PolnÌ cesta C4 k.˙. St¯ednice byla budov·na souËasnÏ s polnÌ cestou C3 k.˙. St¯ednice. ObÏ polnÌ cesty na sebe navazujÌ. Vybudov·nÌm obou cest doölo v prvÈ ¯adÏ ke zlepöenÌ prostupnosti krajiny, k rozöÌ¯enÌ turistiky a cykloturistiky a v nemalÈ mÌ¯e k odklonÏnÌ zemÏdÏlskÈ techniky z hlavnÌch silniËnÌch tah˘, proch·zejÌcÌch p¯es obec. Vybudov·nÌm hlavnÌ polnÌ cesty C4 St¯ednice s v˝sadbou doprovodnÈ zelenÏ doölo ke zvelebenÌ krajiny, ke†zp¯ÌstupnÏnÌ okolnÌch zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ a tÌm i k umoûnÏnÌ kvalitnÌho obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch ploch.

Kategorie: ProtieroznÌ opat¯enÌ Reg. Ë. Pozemkov˝ ˙¯ad

N·zev projektu

Projektant

Dodavatel

II/1

ProstÏjov

ProtipovodÚov· a protieroznÌ opat¯enÌ v k.˙. Brodek u Konice

GEOCENTRUM, s.r.o., Olomouc

PROLES, s.r.o., Brno

II/2

MÏlnÌk

VÏtrolam s†polnÌ cestou C5 v†k.˙. St¯ednice

AGROPLAN, s.r.o., Praha


14


Pozemkov˝ ˙¯ad:


II/1

Pozemkov˝ ˙¯ad:


RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: ProtipovodÚov· a protieroznÌ opat¯enÌ v†k.˙. Brodek u Konice

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta C5 s vÏtrolamem v k.˙. St¯ednice, lokalita ìTURNOVSK›î

Kategorie: ProtieroznÌ opat¯enÌ

Kategorie: ProtieroznÌ opat¯enÌ

Projektant pozemkov˝ch ˙prav: GEOCENTRUM, spol. s†r.o., t¯. Kosmonaut˘ 1143/88, Olomouc

II/2

Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGROPLAN, s.r.o., Jeremenkova 9, Praha 4

Autor realizaËnÌho projektu: GEOCENTRUM, spol. s r.o., t¯. Kosmonaut˘ 1143/88, Olomouc Dodavatel: PROLES, s.r.o., Vosa¯sk· 5, Brno

Autor realizaËnÌho projektu: AGROPLAN, s.r.o., Jeremenkova 9, Praha 4

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: StavebnÌ objekty:

Dodavatel: H ñ INTES, s.r.o., Pod Borkem 319, Mlad· Boleslav

SO 04 PolnÌ cesta vedlejöÌ C12 ñ dÈlka 0,70 km, zpevnÏnÌ smÏsÌ ötÏrkopÌsek se zeminou a zatravnÏnÌ, kategorie P 3,5/20 SO 05 PolnÌ cesta doplÚkov· ñ ostatnÌ C42 ñ Ë·st, dÈlka 0,28 km, zpevnÏnÌ smÏsÌ ötÏrkopÌsek/zemina, zatravnÏnÌ, P 3/20 SO 06 PolnÌ cesta doplÚkov· ñ ostatnÌ C44 ñ dÈlka 0,23 km, zpevnÏnÌ smÏsÌ ötÏrkopÌsek/zemina, zatravnÏnÌ, P 3/20 SO 07 PolnÌ cesta doplÚkov· ñostatnÌ C44 ñ dÈlka 0,23 km, zpevnÏnÌ smÏsÌ ötÏrkopÌsek/zemina, zatravnÏnÌ, P3/20 SO 08 PolnÌ cesta doplÚkov· ñ ostatnÌ C46 ñ Ë·st, dÈlka 0,26 km, zatravnÏnÌ, P3/20 SO 09 Revitalizace odpadu RO 1-0,450 km, zemnÌ hr·zky ZH 1 ñ 0,037 km a ZH 2 ñ 0,051 km SO 10 Lok·lnÌ biocentrum LBC 2c ñ Ë·st, plocha 715 m2, dosadba Ë·sti lok·lnÌho biocentra SO 11 Lok·lnÌ biokoridor LBK 4a, plocha 6†400 m2, dÈlka 393 m SO 12 Lok·lnÌ biokoridor LBK 4b, plocha 18†340 m2, dÈlka 533 m SO 13 Lok·lnÌ biokoridor LBK 4d, plocha 2727 m2, dÈlka 189 m SO 15 Lok·lnÌ biokoridor LBK 3a, plocha 5159 m2, dÈlka 200 m

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Jedn· se o spoleËnÈ za¯ÌzenÌ budovanÈ na z·kladÏ schv·lenÈho n·vrhu KP⁄ St¯ednice. N·vrh spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ vych·zel z historick˝ch prvk˘, respektoval poûadavky danÈho ˙zemÌ a zahrnoval i poûadavky danÈho ˙zemÌ a zahrnoval i poûadavky modernÌho zp˘sobu obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘. HlavnÌ z·mÏrem realizace spoleËnÈho za¯ÌzenÌ bylo zajiötÏnÌ trvalÈho rozËlenÏnÌ krajiny v n·vaznosti na posÌlenÌ ekologickÈ stability ˙zemÌ a snÌûenÌ eroze v danÈ lokalitÏ. RealizacÌ hlavnÌ polnÌ cesty C5 s v˝sadbou vÏtrolamu podÈl cesty doölo v prvÈ ¯adÏ k trvalÈmu rozËlenÏnÌ krajiny a tÌm k omezenÌ vÏtrnÈ eroze, kter· se p¯edevöÌm v jarnÌch mÏsÌcÌch a v podzimnÌch mÏsÌcÌch v danÈ lokalitÏ objevuje a p˘sobÌ ökody na vch·zejÌcÌch kultur·ch, ale i odnos kvalitnÌ ornice. V tomto obdobÌ b˝valo sloûitÈ projÌûdÏt na st·vajÌcÌ silnici III. t¯Ìdy, kdy byla snÌûen· viditelnost zvÌ¯en˝mi Ë·stmi ornice. ZapojenÌm porostu ve vÏtrolamu bylo dosaûeno souladu mezi vyuûitÌm kvalitnÌch zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ pro zemÏdÏlskou produkci a vyuûitÌm krajiny pro turistiku a cykloturistiku. PolnÌ cesta C5 navazuje na st·vajÌcÌ mÌstnÌ komunikace, vÏtrolam navazuje na st·vajÌcÌ prvky ⁄SESu, kterÈ jsou v dalöÌ etapÏ realizace pl·nu spoleËnÈho za¯ÌzenÌ navrhov·ny k rozöÌ¯enÌ. N·vaznostÌ na st·vajÌcÌ za¯ÌzenÌ byla zajiötÏna polyfunkËnost projektu. UvedenÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ je p¯Ìnosem pro okolnÌ krajinu. Jeho vybudov·nÌm doölo k posÌlenÌ krajinotvornÈ, ale i ekologickÈ funkce, k zajiötÏnÌ prostupnosti krajiny. Dle prov·dÏn˝ch mÌstnÌch öet¯enÌ je vybudovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ plnÏ funkËnÌ. Stavba byla provedena ve stanovenÈm termÌnu, v odpovÌdajÌcÌ kvalitÏ a po jejÌm dokonËenÌ byla protokol·rnÏ p¯ed·na Obci Vysok·.

Realizovan· opat¯enÌ majÌ charakter realizace a doplnÏnÌ prvk˘ ⁄SES spoleËnÏ s protieroznÌmi opat¯enÌmi. Je to doplnÏno o revitalizaci odpadu ñ jeho otev¯enÌ a doplnÏnÌ o zemnÌ hr·zky zpomalujÌcÌ odtok sr·ûkov˝ch vod z ¯eöenÈ lokality. RealizacÌ prvk˘ ⁄SES doch·zÌ k v˝znamnÈmu zv˝öenÌ funkËnosti lok·lnÌho ⁄SES v severnÌ Ë·sti k.˙. Brodek u Konice a ke zv˝öenÌ ekologickÈ stability dotËenÈho ˙zemÌ. RealizacÌ vodohospod·¯sk˝ch opat¯enÌ bude posÌlena retenËnÌ schopnost ˙zemÌ a zajiötÏna jeho revitalizace z pohledu vodnÌho reûimu krajiny. RealizacÌ liniov˝ch dopravnÌch staveb, kterÈ umoûÚujÌ zp¯ÌstupnÏnÌ jednotliv˝ch stavebnÌch objekt˘, doplÚujÌ celkovou koncepci hospoda¯enÌ s vodou v z·jmovÈm ˙zemÌ a souËasnÏ zajiöùujÌ bezpeËnou pr˘chodnost krajiny, zp¯ÌstupnÏnÌ jednotliv˝ch p¯ilehl˝ch vlastnick˝ch pozemk˘.

Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ Reg. Ë. Pozemkov˝ ˙¯ad

N·zev projektu

Projektant

Dodavatel

III/1

ProstÏjov

Realizace spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v k.˙. Vrchoslavice ñ 1. etapa

Ing. Frantiöek Hanousek, ProstÏjov

SKANSKA DS, a.s., Brno

III/2

Trutnov

Poldr LitÌË

Agroprojekce Litomyöl, s.r.o.

POPR, s.r.o., Hradec Kr·lovÈ

III/3

UherskÈ HradiötÏ

SuchÈ poldry VN-2 a VN-3 na ZlejöovskÈm potoce v†k.˙. Slavkov u UherskÈho Brodu

Ing. Tom·ö Hork˝ ñ Terra projekt, Velehrad

Ekostavby Brno, a.s.

15


Pozemkov˝ ˙¯ad:


III/1

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Realizace vodohospod·¯sk˝ch za¯ÌzenÌ v k.˙. Vrchoslavice ñ I. etapa Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Ing. Frantiöek Hanousek, Bar·kova 2745/41, ProstÏjov Autor realizaËnÌho projektu: Ing. Frantiöek Hanousek, Bar·kova 2745/41, ProstÏjov Dodavatel: SKANSKA DS, a.s., Bohunick· 133/50, Brno StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: StavebnÌ objekty: SO 01 PolnÌ cesta zpevnÏn· P5, dÈlka 1,08 km kat. P4/30, napojena na silnici I/47, asfaltov˝ koberec SO 02 PolnÌ cesta zpevnÏn· P6, dÈlka 1, 190m öÌ¯ka v†korunÏ 4m SO 04 V˝sadba krajinnÈ zelenÏ - lok·lnÌ biokoridory LBK 11b, LBK 11c, LBK 16b - lok·lnÌ biocentrum LBC 8 - interakËnÌ prvek IP7 SO 05 ProËiötÏnÌ toku Pavl˘vka, stavidlo a l·vka, r·movÈ propustky RP 1, RP 2, RP 3 SO 06 V˝stavba vodnÌch zdrûÌ N1, N2, N3 I kdyû realizovanÈ opat¯enÌ plnÌ funkce slouûÌcÌ ke zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘, ochranÏ p˘dnÌho fondu, k ochranÏ a tvorbÏ ûivotnÌho prost¯edÌ, prioritnÌ je jejich vodohospod·¯sk· funkce slouûÌcÌ k ochranÏ obce p¯ed z·plavami, k neökodnÈmu uvedenÌ povrchov˝ch vod. Vybudov·nÌm zpevnÏn˝ch polnÌch cest doch·zÌ k odklonÏnÌ zemÏdÏlskÈ dopravy mimo zastavÏnÈ ˙zemÌ obce. Doch·zÌ ke zlepöenÌ p¯Ìstupnosti zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘, zp¯ÌstupnÏnÌ krajiny. V˝sadbou zelenÏ doch·zÌ ke zv˝öenÌ ekologickÈ stability a tvorbÏ krajiny v z·padnÌ a jihoz·padnÌ Ë·sti k.˙. Vrchoslavice. Doch·zÌ ke zv˝öenÌ protieroznÌ ochrany, zlepöenÌ vl·hov˝ch pomÏr˘ okolnÌch pozemk˘, zv˝öenÌ retenËnÌ schopnosti pozemk˘ a snÌûenÌ odtoku vody z deöùov˝ch sr·ûek a z t·nÌ snÏhu.

Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad Trutnov

Poldr LitÌË Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad UherskÈ HradiötÏ

III/3

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: VodnÌ n·drûe ñ suchÈ poldry VN-2 a VN-3 na ZlejöovskÈm potoce, k.˙. Slavkov u UherskÈho Brodu Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: GEODIS BRNO, s.r.o., LazaretnÌ 11a, Brno Autor realizaËnÌho projektu: Ing. Tom·ö Hork˝, Terra projekt, Velehrad Dodavatel: Ekostavby Brno, a.s., U Svitavy 2, Brno StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Hr·ze poldr˘ jsou homogennÌ ñ zemnÌho typu a pro jejich stavbu byla vyuûita zemina zejmÈna v˝kopu akumulaËnÌho prostoru. V˝öka hr·zÌ je 4 m o dÈlk·ch 44 a 49 m. RetenËnÌ prostor u prvnÌ je 4,245 tis. m3, u druhÈ pak 3,23 tis. m3. äÌ¯ka koruny je u obou staveb 3 m. VypouötÏcÌ za¯ÌzenÌ je z betonov˝ch trub a vtokov· i v˝tokov· Ë·st je na pohledovÈ Ë·sti obloûena kamenn˝m zdivem. Vtokov˝ objekt je opat¯en trojÌmi dr·ûkami: na d¯evÏnÈ dluûe, Ëesle a ke hrazenÌ. BezpeËnostnÌ p¯epad je p¯Ìm˝ o öÌ¯ce 7,2 m a je opevnÏn kamenn˝m zdivem. Hr·ze i svahy jsou zatravnÏny, ve svazÌch navÌc byla provedena v˝sadba strom˘. Hladina v n·drûi je drûena ve v˝öce cca 1,5 m nade dnem, ËÌmû navÌc doch·zÌ k rozvoji mok¯adnÌ vegetace a obohacenÌ biodiverzity ˙zemÌ. Zlejöovsk˝ potok p¯iv·dÌ vodu do zastavÏnÈ Ë·sti obce od jihu. VodnÌ n·drûe a suchÈ poldry byly vybudov·ny v mÌstÏ, kde se Zlejöovsk˝ potok ost¯e za¯ez·v· do ˙dolÌ. V dobÏ zv˝öen˝ch sr·ûek a bÏhem jarnÌho t·nÌ tvar ˙dolÌ p¯ispÌv· k rychlÈmu n·stupu povodnÏ a relativnÏ vysokÈmu kulminaËnÌmu pr˘toku. Doch·zÌ k v˝raznÈ erozi dna ˙dolÌ i strm˝ch svah˘. VodnÌ n·drûe ñ suchÈ poldry na ZlejöovskÈm potoce ¯eöÌ zlepöenÌ pomÏr˘ na toku, svojÌ retencÌ sniûujÌ kulminaËnÌ pr˘tok a zachycujÌ rozhodujÌcÌ Ë·st splavenin, ËÌmû se p¯edejde lok·lnÌm z·plav·m. V letoönÌm roce p¯ispÏla dlouh· zima a vysokÈ mnoûstvÌ sr·ûek k provÏ¯enÌ funkËnosti such˝ch poldr˘. I p¯es skuteËnost, ûe dÌlo nebylo jeötÏ zcela Ñvyzr·lÈì, plnilo svoji ˙lohu v˝bornÏ.

III/2

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Poldr LitÌË Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Ing. Miroslav Charv·t, INGEOS, Masarykova 2462/55, Teplice Autor realizaËnÌho projektu: AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o., Rokycanova 114, VysokÈ M˝to Dodavatel: POPR, s.r.o., V·ûnÌ 848, Hradec Kr·lovÈ StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Such˝ poldr zabraÚuje Ëast˝m z·plav·m v zastavÏnÈm ˙zemÌ obce LitÌË. Stavba suchÈho poldru LitÌË zvelebila ˙dobÌ LitÌËskÈho potoka. Rekultivace ne¯ÌzenÈ skl·dky, ˙prava svah˘, ozelenÏnÌ, odstranÏnÌ n·letov˝ch d¯evin a v˝sadba d¯evin p¯ispÏly ke†zkulturnÏnÌ krajiny. V tomto prostoru bude realizov·n v r. 2009 LK 5, jako souË·st v˝sadby ⁄SES. HlavnÌ v˝znam stavby spoËÌv· v ochranÏ majetk˘ (budov ➤ a za¯ÌzenÌ) v intravil·nu obce.

16


Kategorie: Opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ Reg. Ë.

Pozemkov˝ ˙¯ad

N·zev projektu

Projektant

Dodavatel

IV/1

Louny

Biokoridor v†k.˙. Mradice

ARBOREA RAKOVNÕK, s.r.o.

ARBOREA RAKOVNÕK, s.r.o.

IV/2

ProstÏjov

Lok·lnÌ biocentrum LBC 9b MoËidla v k.˙. Mo¯ice

AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno

EDEN, s.r.o. Brno

IV/3

MÏlnÌk

Biokoridor BK18 s polnÌ cestou VC9 v k.˙. DaminÏves

SVIP, sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, Praha 6


Pozemkov˝ ˙¯ad:

Pozemkov˝ ˙¯ad Louny

Dodavatel: EDEN, s.r.o., Brno

IV/1

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Biokoridor Mradice, k.˙. Mradice

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Lok·lnÌ biocentrum LBC 9b- v˝mÏra 3,0017 ha, mok¯ad, mal˝ a velk˝ val, osazenÌ palis·d a lavic, modelace terÈnu V˝sadba ñ pro v˝sadbu strom˘ p¯ipraveny jamky, pouûity ökolka¯skÈ prostoko¯ennÈ v˝pÏstky do v˝öky vysokokmene, stromky uv·z·ny mezi k˘ly, obaly proti okusu (plast, pletivo), mulËov·nÌ ñ ke¯e do p¯ipraven˝ch jamek a zakryty vrstvou mulËe Cel· plocha je ohraniËena oplocenkou. Celkov˝ rozsah opat¯enÌ vych·zÌ z platnÈho n·vrhu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ KP⁄ v k.˙. Mo¯ice. Tento prvek je vymezen mezi odlehËovacÌm kan·lem a p˘vodnÌm Mo¯ick˝m potokem a plnÌ funkci biocentra reprezentujÌcÌho biotu nivy s plochami luk, lesa a mok¯adu. PlnÌ tÈû funkci ve¯ejnÈ p¯ÌstupnÈ zelenÏ jako nauËn· plocha a refugium p˘vodnÌ a lidmi z·mÏrnÏ rozöi¯ovanÈ bioty. V˝sledkem realizace tohoto opat¯enÌ je obnova krajinnÈho r·zu a zachov·nÌ produkËnÌho potenci·lu ˙zemÌ v souladu s podmÌnkami ochrany p¯Ìrody. V˝sadbami bude zv˝öena ekologick· stabilita ˙zemÌ a z·roveÚ zlepöeny podmÌnky ochrany zemÏdÏlsky vyuûÌvanÈ p˘dy proti vodnÌ a vÏtrnÈ erozi a zajiötÏna ochrana vod. Je d·na moûnost spoluuûÌv·nÌ biocentra i lidmi.

Kategorie: Opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Ing. Miroslav Charv·t, INGEOS, Masarykova 2462/55, Teplice Autor realizaËnÌho projektu: ARBOREA RAKOVNÕK, s.r.o., Dukelsk˝ch hrdin˘ 2663, RakovnÌk Dodavatel: ARBOREA RAKOVNÕK, s.r.o., Dukelsk˝ch hrdin˘ 2663, RakovnÌk StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Biokoridor v k.˙. Mradice byl navrûen v r·mci schv·lenÈho pl·nu ⁄SES a n·vrhu KP⁄. Lokalita je na rozhranÌ obdÏl·van˝ch ploch. Jedn· se o ˙zemÌ v deöùovÈm stÌnu, ˙zemÌ vyv˝öenÈ se zn·mkami vodnÌ eroze. P¯estoûe se jedn· o d˘leûit˝ prvek nebyl p¯Ìstup obce p¯Ìliö vst¯Ìcn˝. ÿeöenÈ k.˙. pat¯Ì pod mÏsto Postoloprty, kterÈ se pot˝k· s†problÈmy v jinÈ oblasti a ¯eöenÌ prvk˘ ⁄SES je pro nÏ okrajov· z·leûitost. Navzdory vöem problÈm˘m v†pr˘bÏhu realizace ozelenÏnÌ uvedenÈ lokality splÚuje nejen prvky biokoridoru, ale zejmÈna zlepöenÌ krajinnÈho r·zu danÈho ˙zemÌ. VlastnÌ provedenÌ a realizace biokoridoru byla velmi n·roËn· s ohledem na klimatickÈ a p˘dnÌ podmÌnky. V prvnÌch letech v˝sadby byly vysokÈ ztr·ty zp˘sobenÈ ˙hynem sazenic p¯edevöÌm vlivem sucha a p˘dnÌch podmÌnek. P¯es veöker· ˙skalÌ doölo k zapojenÌ porostu a realizovan˝ prvek plnÌ ˙lohu zlepöenÌ krajiny a ûivotnÌho prost¯edÌ.

Pozemkov˝ ˙¯ad:


IV/3

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Biokoridor BKs 18 s polnÌ cestou VC9 v k.˙. DaminÏves ñ lokalita ÑZa vsÌ ke str·nÌmî Kategorie: Opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ

Pozemkov˝ ˙¯ad:


Projektant pozemkov˝ch ˙prav: SVIP ñ sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, MakovskÈho 1340, Praha 6

IV/2

Autor realizaËnÌho projektu: SVIP ñ sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, MakovskÈho 1340, Praha 6

RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Prvky ⁄SES ñ lok·lnÌ biocentrum LBC 9b MoËidla v†k.˙. Mo¯ice

Dodavatel: H ñ INTES, s.r.o., Pod Borkem 319, Mlad· Boleslav

Kategorie: Opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ

StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Jedn· se o spoleËnÈ za¯ÌzenÌ budovanÈ na z·kladÏ schv·lenÈho n·vrhu KP⁄ DaminÏves. N·vrh spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ vych·zel z historick˝ch prvk˘, respektoval poûadavky danÈho ˙zemÌ a zahrnoval i n·vaznost na st·vajÌcÌ prvky ⁄SESU. ➤

Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Agroprojekt PSO, s.r.o., SlavÌËkova 1b, Brno Autor realizaËnÌho projektu: Agroprojekt PSO, s.r.o., SlavÌËkova 1b, Brno

➤

17


HlavnÌm z·mÏrem v˝stavby polnÌ cesty VC9 vËetnÏ v˝sadby biokoridoru BK 18 bylo zajiötÏnÌ dotvo¯enÌ krajinnÈho r·zu ¯eöenÈho ˙zemÌ. VlastnÌ realizacÌ dÌla doölo k trvalÈmu rozËlenÏnÌ krajiny a k n·slednÈmu omezenÌ vÏtrnÈ eroze v krajinÏ a k posÌlenÌ ekologickÈ stability ˙zemÌ. Vybudovan· polnÌ cesta VC9 zajiöùuje zp¯ÌstupnÏnÌ okolnÌch zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘, navazuje na st·vajÌcÌ komunikaci v zastavÏnÈ Ë·sti obce. Realizovan˝ biokoridor BK 18 navazuje na st·vajÌcÌ biokoridor ñ prvek ⁄SES, kter˝ je jiû dob¯e zapojen a dohromady tvo¯Ì zcela funkËnÌ prvek v ¯eöenÈm ˙zemÌ. Po ˙plnÈm zapojenÌ biokoridoru BK 18 a vybudov·nÌ zb˝vajÌcÌch prvk˘ ⁄SES v danÈm katastr·lnÌm ˙zemÌ vznikne v k.˙. DaminÏves ˙zemÌ s kvalitnÌmi ekologick˝mi prvky. Bude zde vytvo¯eno velmi stabilnÌ ˙zemÌ, protoûe biokoridory a obecnÏ prvky ⁄SES pat¯Ì k ekologicky nejstabilnÏjöÌm. UvedenÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ je p¯Ìnosem pro okolnÌ krajinu. Jeho vybudov·nÌm doölo k posÌlenÌ krajinotvornÈ, ale i ekologickÈ funkce. Dle prov·dÏn˝ch mÌstnÌch öet¯enÌ je vybudovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ plnÏ funkËnÌ. Realizace dÌla byla provedena ve stanovenÈm termÌnu, v odpovÌdajÌcÌ kvalitÏ a po jeho dokonËenÌ bylo protokol·rnÏ p¯ed·no Obci CÌtov.

Biokoridor BKs18 s polnÌ cestou VC9

VyhodnocenÌ 3. roËnÌku ve¯ejnÈ celost·tnÌ soutÏûe ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v pozemkov˝ch ˙prav·ch v roce 2008ì Po¯adÌ

Opat¯enÌ

Projektant

Kategorie I. ñ Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ 1. P⁄ Blansko 2. P⁄ HodonÌn 3. P⁄ ProstÏjov

PolnÌ cesta C1 v k.˙. LudÌkov PolnÌ cesta C3 v k.˙. LovËice V˝stavba zpevnÏnÈ polnÌ cesty Mo¯ice-Nezamyslice

Optima, s.r.o., VysokÈ M˝to Via Designe, s.r.o., B¯eclav AGROPROJEKT, PSO, s.r.o., Brno

Kategorie II. ñ ProtieroznÌ opat¯enÌ 1. P⁄ MÏlnÌk 2. P⁄ ProstÏjov

VÏtrolam s polnÌ cestou C5 v k.˙. St¯ednice ProtipovodÚov· a protieroznÌ opat¯enÌ v k.˙. Brodek u Konice

AGROPLAN, s.r.o., Praha GEOCENTRUM, s.r.o., Olomouc

Kategorie III. ñ Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ 1. P⁄ ProstÏjov 2. P⁄ Trutnov 3. P⁄ Uh. HradiötÏ

Realizace spoleËnÈho za¯ÌzenÌ v k.˙. Vrchoslavice ñ I. etapa Poldr LitÌË Agroprojekce Litomyöl, s.r.o. SuchÈ poldry VN - 2 a VN - 3 na ZlejöovskÈm potoce v k.˙. Slavkov u Uh. Brodu

Ing. Frantiöek Hanousek, ProstÏjov Ing. Tom·ö Hork˝, Terra projekt, Velehrad

Kategorie IV. ñ Opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ 1. P⁄ ProstÏjov 2. P⁄ Louny 3. P⁄ MÏlnÌk

Lok·lnÌ biocentrum LBC 9b MoËidla v k.˙. Mo¯ice Biokoridor v k.˙. MradÌn Biokoridor BKs18 s polnÌ cestou VC9 v k.˙. DaminÏves

AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno ARBOREA RAKOVNÕK, s.r.o. SVIP, sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, Praha 6

Koment·¯ k hodnocenÌ 3. roËnÌku soutÏûe bude uveden v n·sledujÌcÌm ËÌsle Ëasopisu.

UpozornÏnÌ Pozemkov˝m ˙¯ad˘m na n·zvy firem a jednotliv˝ch spoleË. za¯ÌzenÌ ◆ Omlouv·me se firm·m z˙ËastnÏn˝m v soutÏûi za nejednotnÈ uvedenÌ jejich n·zv˘ (mal·, VELK¡ pÌsmena) a û·d·me PozemkovÈ ˙¯ady, aby v p¯ÌötÌm roËnÌku vÏnovali tÏmto n·zv˘m n·leûitou pozornost. (N·zev firmy by mÏl odpovÌdat z·pisu v obchodnÌm rejst¯Ìku). StejnÏ tak je nutnÈ vÏnovat vÏtöÌ pozornost pojmenov·nÌ jednotliv˝ch spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ.

Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ »R ñ ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad ve spolupr·ci s

»eskomoravskou komorou pro pozemkovÈ ˙pravy (»MKP⁄) p¯ipravujÌ vyhl·öenÌ dalöÌho

4. roËnÌku ve¯ejnÈ celost·tnÌ soutÏûe O nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch v†roce 2009. PodrobnÏjöÌ ˙daje budou uvedeny v n·sledujÌcÌm ËÌsle Ëasopisu PozemkovÈ ˙pravy a informace v dalöÌch periodik·ch, nap¯Ìklad ZemÏdÏlec, VodnÌ hospod·¯stvÌ event. DopravnÌ inûen˝rstvÌ. 18


NOV… TRENDY ⁄ZEMNÕHO PL¡NOV¡NÕ

Koordinace postupu zpracov·nÌ ˙zemnÌch pl·n˘ a n·vrh˘ pozemkov˝ch ˙prav Ing. Podhr·zsk·, J., PhD., Ing. Stejskalov·, D. V letoönÌm roce uplynulo 10 let od vyd·nÌ p¯ÌruËky Koordinace postupu zpracov·nÌ ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace a n·vrhu komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav. Tuto p¯ÌruËku zpracoval kolektiv autor˘ z V˝zkumnÈho ˙stavu melioracÌ a ochrany p˘dy (Ing. Jan Prudk˝, Ing. Pavel Spitz, CSc., Ing. Dagmar Stejskalov·) spolu s autorsk˝m kolektivem ⁄stavu ˙zemnÌho rozvoje (Ing. Eva Reinohlov·, Ing. AntonÌn BuËek, CSc., Ing. Arch. Zdenka Hladiöov·, CSc., PhDr. Ludmila Kaöparov·, Ing. Igor Kyselka, CSc.). Garanty zpracov·nÌ byla ministerstva: Ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj a Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ. Distribuci zajiöùoval ⁄stav ˙zemnÌho rozvoje Brno, JakubskÈ n·m. 3. Tato p¯ÌruËka mÏla p¯edevöÌm za cÌl vz·jemnÏ sezn·mit zainteresovanÈ odbornÌky z†obou obor˘ ñ ˙zemnÌho pl·nov·nÌ a pozemkov˝ch ˙prav ñ s†procesy a postupy tvorby tÏchto d˘leûit˝ch dokument˘, ¯eöÌcÌch problematiku venkovskÈ krajiny. V†textu byly osvÏtleny z·kladnÌ principy tvorby zmÌnÏn˝ch dokument˘, pouk·z·no na styËnÈ body tÏchto proces˘ a nastÌnÏna koordinace p¯i jejich zpracov·v·nÌ. Protoûe styËn˝mi body ˙zemnÌho pl·nov·nÌ a pozemkov˝ch ˙prav jsou zejmÈna n·vrhy spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙prav a ve¯ejnÏ prospÏön˝ch staveb ˙zemnÌch pl·n˘, byla pozornost soust¯edÏna hlavnÏ na jejich definov·nÌ, tehdejöÌ stav a ˙roveÚ zpracov·v·nÌ podklad˘ jak v†n·vrzÌch pozemkov˝ch ˙prav, tak v†˙zemnÌch pl·nech a postupy vz·jemnÈ souËinnosti p¯i souËasnÈm zpracov·v·nÌ obou dokument˘. BÏhem uplynul˝ch 10 let vöak vznikla ¯ada nov˝ch dokument˘ legislativnÌ i metodickÈ podoby dle kter˝ch je prov·dÏno ˙zemnÌ pl·nov·nÌ (nov˝ stavebnÌ z·kon) a pozemkovÈ ˙pravy (nov˝ z·kon o pozemkov˝ch ˙prav·ch) i ¯ada nov˝ch z·kon˘ v†oblasti ûivotnÌho prost¯edÌ. Po¯izov·nÌ ˙zemnÌch pl·n˘ a n·vrh˘ pozemkov˝ch ˙prav proölo a st·le proch·zÌ postupn˝m v˝vojem v†technickÈ i odbornÈ kvalitÏ zpracov·nÌ. ⁄zemnÌ pl·nov·nÌ a pozemkovÈ ˙pravy majÌ ve svÈ podstatÏ a ve svÈm obsahu spoleËn˝ prostor, ve kterÈm se pohybujÌ, a spoleËnÈ z·jmy a to racion·lnÏ a efektivnÏ formovat venkovsk˝ prostor. Z·jmem jak ˙zemnÌho pl·nov·nÌ tak pozemkov˝ch ˙prav je venkovsk· krajina, jejÌ ochrana a tvorba. ObÏ ˙zemnÏ pl·novacÌ Ëinnosti se vz·jemnÏ doplÚujÌ a prolÌnajÌ, jejich Ëasov· souvztaûnost je vöak r˘zn·. ⁄zemnÌ pl·nov·nÌ m· podstatnÏ kratöÌ dobu zpracov·nÌ, schvalov·nÌ, je Ñideov˝mî dokumentem zp˘sobu vyuûitÌ, formov·nÌ, ochrany a tvorby jak sÌdelnÌch ˙tvar˘ tak krajiny. PozemkovÈ ˙pravy majÌ podstatnÏ delöÌ obdobÌ zpracov·nÌ, zab˝vajÌ se mnohem detailnÏji krajinou, ¯eöÌ problÈmy, kterÈ konkrÈtnÌ ˙zemÌ zatÏûujÌ, jsou dokumentacÌ, kter· ¯eöÌ a narov-

n·v· vlastnickÈ vztahy. TÌm uû je p¯edest¯eno, ûe pozemkovÈ ˙pravy, na rozdÌl od ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, jsou realizaËnÌm dokumentem. Tyto skuteËnosti vyvol·vajÌ Ëasto situace, kdy je obtÌûnÈ obÏ pl·novacÌ dokumentace sladit. Jejich kooperace a spolupr·ce je vöak nanejv˝ö pot¯ebn·, neboù obÏ dokumentace majÌ spoleËnÈ cÌle. Z†iniciativy ⁄stavu ˙zemnÌho rozvoje byl ustaven t˝m odbornÌk˘, kter˝ m· za cÌl p¯epracovat p˘vodnÌ dokument, zpracovat novÈ informace a podklady v·ûÌcÌ se k†¯eöenÈ problematice a tÌm vytvo¯it nov˝ metodick˝ n·vod postup˘ a koordinace ËinnostÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch a ˙zemnÌm pl·nov·nÌ. ⁄Ëelem p¯ÌruËky je tak uchopit ÑuzlovÈ bodyî, ve kter˝ch se tyto dokumentace setk·vajÌ a doporuËit, co je pot¯eba udÏlat, aby byly dokumentace v†souladu, aby byly ËasovÏ harmonizovatelnÈ a realizovatelnÈ. K†vytvo¯enÌ p¯ÌruËky vedlo zpracovatele rovnÏû to, ûe p¯i vzniku obou dokumentacÌ m˘ûe dojÌt k situacÌm, kdy mohou obsahovat r˘znÈ n·zory na ¯eöenÌ ˙zemÌ, p¯esto je pot¯eba dojÌt ke konsensu nebo jeötÏ lÈpe svÈ n·vrhy respektovat a p¯ispÏt tak k†jejich realizovatelnosti. V†p¯ÌruËce je uveden p¯ehledn˝ postup zpracov·nÌ ˙zemnÌho pl·nu a pozemkovÈ ˙pravy, body jejich nutnÈ koordinace. V†p¯Ìloh·ch pak je podrobnÏjöÌ popis jednotliv˝ch pl·novacÌch dokumentacÌ, seznam podklad˘, norem a z·kon˘, ze kter˝ch vych·zejÌ, po¯izovatelÈ a zpracovatelÈ dokumentacÌ. Popis a v˝Ëet skuteËnostÌ je informativnÌ, neboù existuje jiû ¯ada dokumentacÌ (z·kon˘

a metodik), kterÈ se touto problematikou zab˝vajÌ podrobnÏ a vyËerp·vajÌcÌm zp˘sobem, auto¯i vöak majÌ za to, ûe je pot¯eba znovu se soust¯edit pr·vÏ na situace, kterÈ jsou v†praxi bÏûnÈ a ËastÈ. Jsou tak uchopeny t¯i z·kladnÌ situace, se kter˝mi se zpracovatelÈ n·vrh˘ pozemkov˝ch ˙prav a ˙zemnÌho pl·nu v†praxi setk·vajÌ: A. v†¯eöenÈm ˙zemÌ je platn˝ ˙zemnÌ pl·n, po¯izuje se pozemkov· ˙prava, B. v†¯eöenÈm ˙zemÌ je zapsan· pozemkov· ˙prava, po¯izuje se ˙zemnÌ pl·n, C. v†¯eöenÈm ˙zemÌ je souËasnÏ po¯izov·n ˙zemnÌ pl·n i pozemkov· ˙prava. K†jednotliv˝m situacÌm jsou pops·ny postupy ËinnostÌ jak zpracovatele pozemkovÈ ˙pravy, tak zpracovatele ˙zemnÌho pl·nu. UrËitÈ tÏûkosti musely b˝t p¯ekon·ny v†pouûÌv·nÌ rozdÌlnÈ terminologie, proto pro snadnÏjöÌ orientaci uûivatel˘ p¯ÌruËky text obsahuje slovnÌk pojm˘ a jejich definov·nÌ. P¯ÌruËka je urËena pro pracovnÌky pozemkov˝ch ˙¯ad˘, projektanty ˙zemnÌch pl·n˘ a zpracovatele pozemkov˝ch ˙prav, obcÌm, odbornÈ ve¯ejnosti. Je jednoduch˝m n·vodem, jak sladit obÏ ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace, jakÈ mohou nastat situace p¯i jejich zpracov·nÌ, je jednoduch˝m p¯ehledem, co obn·öÌ zpracov·nÌ ˙zemnÌho pl·nu, co obn·öÌ zpracov·nÌ pozemkovÈ ˙pravy. Garantem p¯ÌruËky je Ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj. StejnÏ jako p¯ed 10 roky je zpracovatelem p¯ÌruËky autorsk˝ kolektiv ⁄stavu ˙zemnÌho rozvoje v BrnÏ (Ing. Marie Poleö·kov·, PhD; Ing. arch. NadÏûda Rozmanov·; Ing. arch. Jana HurnÌkov·; Ing. Frantiöek Nantl; Ing. Igor Kyselka, CSc.), V⁄MOP, v.v.i., oddÏlenÌ pozemkov˝ch ˙prav Brno (Ing. Dagmar Stejskalov·; Ing. Jana Podhr·zsk·, PhD), ke spolupr·ci je p¯izv·n po¯izovatel pozemkov˝ch ˙prav z ⁄P⁄ ⁄SO Brno (Ing. Radmila Grmelov·, CSc.), jako konzultant spolupracuje Agroprojekt PSO, s.†r.o. (Ing. Jaroslav MartÈnek). ■

■ Pr·vnÌ informace ■

jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. Ëervence 2009.

Z·kony

●

●

Z·kon Ë. 155/2009 Sb., publikovan˝ dne 4. Ëervna 2009 v Ë·stce 46 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 143/2001 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. z·¯Ì 2009.

●

Z·kon Ë. 211/2008 Sb., publikovan˝ dne 14. Ëervence 2009 v Ë·stce 63 SbÌrky, ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 130/2002 Sb., o podpo¯e v˝zkumu a v˝voje z ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o podpo¯e v˝zkumu a v˝voje),

19

Z·kon Ë. 215/2009 Sb., publikovan˝ dne 20. Ëervence 2009 v Ë·stce 65 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·k. Ë. 513/1991 Sb., obchodnÌ z·konÌk, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·k. Ë. 627/2004 Sb., o evropskÈ spoleËnosti ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 627/2004 Sb., o evropskÈ spoleËnosti, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·k. Ë. 21/1992 Sb., o bank·ch, ve znÏnÌ z·kona Ë. 126/2002 Sb., z·k. Ë. 357/2002 Sb., o dani dÏdickÈ, dani darovacÌ a dani z p¯evodu nemovitostÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·k. Ë. 125/2008 Sb., o p¯emÏn·ch obchodnÌch spoleËnostÌ a druûstev, a z·k. Ë. 40/1964 Sb., obËan. z·konÌk, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 20. Ëervence 2009.


Články z konference Úloha krajinného inženýrství v rozvoji venkova / Publikov·no se souhlasem autor˘

ProtieroznÌ ochrana jako souË·st krajinnÈho inûen˝rstvÌ Ing. Tom·ö Dost·l, »VUT v Praze, Fakulta stavebnÌ, Katedra hydromelioracÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ

Úvod ⁄loha protieroznÌ ochrany v†r·mci mimo¯·dnÏ öirokÈho oboru krajinnÈho inûen˝rstvÌ byla vûdy velmi d˘leûit·. V†souËasnÈ dobÏ vöak doch·zÌ dÌky velmi rychlÈmu rozvoji p¯edevöÌm predikËnÌch metod v†oblasti protieroznÌ ochrany zejmÈna v†souvislosti s†implementacÌ n·stroj˘ GIS a matematick˝ch simulaËnÌch model˘ v†protieroznÌ ochranÏ k†v˝znamn˝m kvalitativnÌm zmÏn·m. CÌle protieroznÌ ochrany se posouvajÌ od pouhÈ ochrany kvality a ˙rodnostÌ p˘dy ke komplexnÌmu p¯Ìstupu, kter˝ zahrnuje st·le vÌce disciplÌn. SpoleËn˝m jmenovatelem a zast¯eöujÌcÌm oborem vöak z˘st·v· krajinnÈ inûen˝rstvÌ, jehoû cÌlem je sladit poûadavky dÌlËÌch p¯Ìstup˘ v†prostoru povodÌ a krajiny. Situace se ale v†souËasnÈ dobÏ komplikuje jednak implementacÌ legislativnÌch poûadavk˘ EU do praxe a jednak souvislostmi mezi poûadavky krajinnÈho inûen˝rstvÌ a dalöÌch aktivit, kterÈ probÌhajÌ ve spoleËnÈm prostoru ñ p¯edevöÌm zemÏdÏlstvÌ, kterÈ se ¯ÌdÌ zcela jin˝mi n·roky a p¯edpisy, nicmÈnÏ historicky je jednoznaËnÏ nejv˝znamnÏjöÌm krajinotvorn˝m Ëinitelem. N·stinem uvedenÈ situace, problÈmy a perspektivami se zab˝v· n·sledujÌcÌ p¯ÌspÏvek. Krajinné inženýrství KrajinnÈ inûen˝rstvÌ je historicky velmi öirokou disciplÌnou, navazujÌcÌ na tradici tzv. kulturnÌho inûen˝rstvÌ, zahrnujÌcÌ z·sahy na pomezÌ biologie a techniky v†krajinÏ. KonkrÈtnÏ se jednalo p¯edevöÌm o ˙pravy drobn˝ch vodnÌch tok˘ (k Ëemuû nynÌ p¯ibyly jejich revitalizace), budov·nÌ mal˝ch vodnÌch n·drûÌ (a nynÌ i poldr˘ a mok¯ad˘), z·vlahy a odvodnÏnÌ, protieroznÌ opat¯enÌ i budov·nÌ cestnÌ sÌtÏ nebo hrazenÌ byst¯in a dalöÌ lesotechnickÈ stavby. TypickÈ je, ûe u vöech uveden˝ch oblastÌ krajinnÈ inûen˝rstvÌ zahrnuje tzv. ÑmenöÌî varianty, p¯ÌpadnÏ mÏkËÌ p¯Ìstupy ñ tedy u vodnÌch tok˘ jen ty drobnÈ, u vodnÌch n·drûÌ opÏt jen ty malÈ, v†p¯ÌpadÏ cestnÌ sÌtÏ pak opÏt jen kategorii polnÌch, p¯ÌpadnÏ lesnÌch cest nebo mÌstnÌch komunikacÌ. CharakteristickÈ je ale pomÏrnÏ vysokÈ zastoupenÌ biologickÈ sloûky v†disciplÌnÏ, reprezentovanÈ nap¯Ìklad navrhov·nÌm ⁄SES. Do znaËnÈ mÌry se pak disciplÌna krajinnÈho inûen˝rstvÌ p¯ekr˝v· s†disciplÌnou ochrany a organizace povodÌ, kter· je rovnÏû pomÏrnÏ volnÏ definov·na. ProtieroznÌ ochrana pak je velmi d˘leûitou sloûkou krajinnÈho inûen˝rstvÌ, pr·vÏ proto, ûe pracuje s†mnoha sloûkami kulturnÌ krajiny, s†Ë·stÌ technickou i biologickou a je organicky propojena s†vÏtöinou ostatnÌch disciplÌn a krajinn˝ch sloûek. Současná úloha protierozní ochrany TradiËnÏ je protieroznÌ ochrana spojov·na s†ochranou ˙rodnosti a kvality p˘dy. Tento p¯Ìstup byl potvrzen i v†60t˝ch letech minulÈho stoletÌ, kdy byla do st¯edoevropsk˝ch podmÌnek implementov·na USLE, jakoûto produkt v˝-

zkumu eroznÌch proces˘ v†USA, kde mÌra eroze skuteËnÏ dosahuje takov˝ch mÏ¯Ìtek, ûe doch·zelo k†devastaci p˘dnÌho fondu. DalöÌm potvrzenÌm bylo i p¯ijetÌ konceptu p¯ÌpustnÈ ztr·ty p˘dy, kter˝ byl rovnÏû akceptov·n z†USA a principi·lnÏ vych·zel z†dlouhodobÈho udrûenÌ mocnosti p˘dnÌho profilu. P¯Ìpustn· ztr·ta p˘dy tak byla odvozena z†potenci·lnÌ rychlosti jeho tvorby a vych·zela tak z†jeho mocnosti. V†poslednÌch letech se vöak ukazuje, ûe zatÌmco kvalita p˘dy nenÌ dlouhodobÏ v˝znamnÏ poökozov·na, st·le z·vaûnÏjöÌ jsou vedlejöÌ efekty eroznÌch a transportnÌch proces˘. Z†nich nejv˝znamnÏjöÌ je bezpochyby vliv na kvalitu vody. »·st p˘dy uvolnÏnÈ na pozemku je n·slednÏ transportov·na do vodnÌch tok˘. Na p˘dnÌch Ë·sticÌch jsou chemick˝mi i fyzik·lnÌmi vazbami nav·z·ny nejr˘znÏjöÌ ökodliviny, kterÈ se pak projevujÌ na kvalitÏ vody. Jedn· se jak o rezidua pesticid˘, Ëi tÏûkÈ kovy, tak p¯edevöÌm o nÏkter· hnojiva a ûiviny. Nejv˝znamnÏjöÌm polutantem, kter˝ se spolu se sedimentem ze zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ dost·v· do vodnÌch tok˘ a n·drûÌ je bezesporu fosfor. Ten se na pole aplikuje vÏtöinou v†pevnÈ podobÏ jako hnojenÌ. Fosfor se n·slednÏ jen tÏûko rozpustnou vazbou nav·ûe na povrch p˘dnÌch Ë·stic. V†ide·lnÌm p¯ÌpadÏ si nav·zan˝ fosfor uvolnÌ aû rostlina sv˝mi enzymy, vyluËovan˝mi z†ko¯en˘ pro svou v˝ûivu. Eroze je vöak jevem selektivnÌm a jiû ve svÈ ploönÈ formÏ doch·zÌ k†transportu velkÈho mnoûstvÌ nejjemnÏjöÌch Ë·stic, na nichû je pr·vÏ fosfor nav·z·n. PodÌl koncentrace fosforu na p˘vodnÌm zemÏdÏlskÈm pozemku a v sedimentu zachycenÈm ve vodnÌ n·drûi se naz˝v· pomÏr obohacenÌ a jeho hodnoty u jemno20

zrnnÈho sedimentu v†n·drûÌch s†v˝raznÏ zemÏdÏlsk˝m povodÌm mohou dosahovat i stovek %. Podle souËasn˝ch odhad˘ se 30 ñ 50 % z†celkovÈho mnoûstvÌ fosforu dost·v· do vodoteËÌ v†zemÏdÏlskÈ krajinÏ pr·vÏ z†ploön˝ch zdroj˘ zneËiötÏnÌ, za kter˝ je oznaËov·na p¯edevöÌm eroze a transport sedimentu. Na z·kladÏ v˝poËt˘ proveden˝ch na pracoviöti katedry hydromelioracÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ (Dost·l a kol., 2007) se pr˘mÏrn· roËnÌ ztr·ta p˘dy na zemÏdÏlsk˝ch pozemcÌch v†»R pohybuje nÏkde kolem 2,7 t/ha.rok. Vzhledem k†tomu, ûe jednoznaËnÏ nejvÏtöÌ zastoupenÌ majÌ v†»R st¯ednÏ hlubokÈ p˘dy, je jako mez p¯ÌpustnÈ ztr·ty p˘dy moûno akceptovat doporuËenou hodnotu pr·vÏ pro st¯ednÏ hlubokÈ p˘dy, kter· dle (JaneËek a kol., 2002 a JaneËek a kol., 2007) ËinÌ 4 t/ha.rok. Z†pohledu ochrany kvality p˘dy se tak zd·, ûe v†»R nenÌ situace v†protieroznÌ ochranÏ nijak v·ûn·. Na stranÏ druhÈ vöak prakticky kaûd· vodnÌ n·drû s†v˝znamnÏjöÌm podÌlem ornÈ p˘dy v†povodÌ je silnÏ eutrofizovan· a pr˘mÏrn· koncentrace celkovÈho fosforu v†drobn˝ch vodnÌch tocÌch v†zemÏdÏlskÈ krajinÏ se pohybuje okolo 0,1 ñ 0,4 mg/l celkovÈho fosforu, zatÌmco koncentrace p¯ijateln· z†hlediska prevence eutrofizace (rozvoje vodnÌho kvÏtu) je odhadov·na kolem 0,01 mg/l celkovÈho fosforu. Z†uveden˝ch fakt˘ vypl˝v·, ûe rizika vodnÌ eroze a n·sledn˝ch transportnÌch proces˘ spoËÌvajÌ p¯edevöÌm v†ohroûenÌ kvality vody, p¯ÌpadnÏ v†sekund·rnÌch projevech eroze, opÏt souvisejÌcÌch s†transportem sedimentu, jako jsou bleskovÈ povodnÏ, zan·öenÌ silniËnÌch p¯Ìkop˘, Ë·stÌ obcÌ nebo obecnÌ infrastruktury po intenzivnÌch sr·ûk·ch. V˝znam omezov·nÌ eroze a transportu sedimentu do vodnÌch tok˘ jakoûto v˝znamnÈho ploönÈho zdroje zneËiötÏnÌ roste spolu s†blÌûÌcÌm se termÌnem poûadavku R·mcovÈ smÏrnice EU o vodÏ ÑWater Framework Directiveî na uvedenÌ vodnÌch ˙tvar˘ do ìdobrÈho stavuî, kter˝ byl stanoven a vöeobecnÏ p¯ijat na rok 2015. KromÏ poûadavk˘ na ochranu kvality vody roste i v˝znam z†hlediska tvorby krajiny. I kdyû se takovÈ konstatov·nÌ zd· nepopul·rnÌ, je zcela nespornÈ, ûe nejv˝znamnÏjöÌm krajinotvorn˝m Ëinitelem ve st¯ednÌ EvropÏ je zemÏdÏlstvÌ. A naopak, ûe v†souËasnosti s†otev¯enÌm svÏtov˝ch trh˘ se postupnÏ vyrovn·vajÌ


funkce zemÏdÏlstvÌ produkËnÌ a krajinotvorn·. V†podmÌnk·ch »R je doh·nÏn proces, kter˝ v†zemÌch z·padnÌ Evropy probÌhal kontinu·lnÏ ñ tedy, ûe intenzivnÌ zemÏdÏlstvÌ je provozov·no p¯edevöÌm v†nÌûinn˝ch rovinat˝ch oblastech, zatÌmco oblasti vrchovinnÈ a mÈnÏ ˙rodnÈ postupnÏ p¯ech·zejÌ k†form·m extenzivnÌm. ZemÏdÏlstvÌ je zde Ëasto udrûov·no za masivnÌ dotaËnÌ podpory st·tu pr·vÏ s†cÌlem krajinotvorby. KromÏ v˝öe uvedenÈho navÌc roste d˘raz na multifunkËnost jednotliv˝ch prvk˘ v†krajinÏ. Prvky by mÏly splÚovat poûadavky jak protieroznÌ ochrany, tak by mÏly vyuûÌt öance a st·t se v˝znamn˝mi prvky krajinotvorn˝mi a podporujÌcÌmi ekologickou stabilitu krajiny p¯edevöÌm z†pohledu jejÌ heterogenity. Nástroje v protierozní ochraně V†p¯edchozÌch odstavcÌch byla zmÌnÏna souËasn· ˙loha protieroznÌ ochrany, kter· je jiû dnes pomÏrnÏ daleko od p˘vodnÌ pouhÈ snahy ochr·nit kvalitu zemÏdÏlskÈ p˘dy a to p¯edevöÌm s†vyuûitÌm speci·lnÌch protieroznÌch osevnÌch postup˘. V†n·sledujÌcÌ Ë·sti bude vÏnov·na pozornost n·stroj˘m, pouûÌvan˝m v†r·mci krajinnÈho inûen˝rstvÌ pro navrhov·nÌ protieroznÌ ochrany. ZatÌmco v†minulosti byla tÈmÏ¯ jedin˝m relevantnÌm n·strojem pro praktickÈ navrhov·nÌ prvk˘ protieroznÌ ochrany Univerz·lnÌ rovnice ztr·ty p˘dy (USLE) (Wischmeyer a Smith, 1965), (JaneËek a kol., 2007), v†poslednÌch cca 15ti letech se v˝poËetnÌ a n·vrhovÈ metody posouvajÌ rychle vp¯ed. Spr·vnÏjöÌ by vöak bylo ¯Ìci, ûe rychle vp¯ed se posouvajÌ metody analytickÈ, slouûÌcÌ k†odhadu eroznÌ ohroûenosti, k†popisu jevu, jeho dopad˘ a p¯ÌpadnÏ simulace vlivu r˘zn˝ch scÈn·¯˘, to vöe v†r˘zn˝ch mÏ¯ÌtcÌch. VlastnÌ n·vrhovÈ metody se naproti tomu vyvÌjejÌ jen velmi pozvolna, protoûe v†tomto p¯ÌpadÏ nejde ani tak o odbornÈ povÏdomÌ, jako o z·leûitosti normotvornÈ a metodickÈ. Z†hlediska uvedenÈho v˝voje je tak moûno shrnout, ûe citovan· rovnice USLE byla odvozena a n·slednÏ byla a je pouûÌv·na pro posouzenÌ ztr·ty p˘dy na jednotlivÈm svahu, charakterizovanÈm jednÌm charakteristick˝m profilem. Je t¯eba p¯ipomenout, ûe se jedn· o velmi zjednoduöen˝, ryze empirick˝ a celistv˝ (lumped) koncept metody, kter· byla odvozena pro ¯eöenÌ v˝hradnÏ ztr·ty p˘dy, nikoliv transportu sedimentu. Tyto jejÌ uveden· omezenÌ a slabiny se p¯ibliûnÏ od konce 80.t˝ch let minulÈho stoletÌ snaûily odstranit nejr˘znÏjöÌ matematickÈ simulaËnÌ modely, z†nichû ty vyspÏlejöÌ byly fyzik·lnÏ zaloûenÈ. Charakteristick˝m znakem pro tyto mo-

dely byl vcelku p¯ekotn˝ v˝voj a pro p¯ev·ûnou vÏtöinu z†nich vcelku kr·tk˝ ûivot, omezen˝ vÌcemÈnÏ na sfÈru vÏdy a v˝zkumu. Do praxe tyto modely zaËaly v˝raznÏji pronikat aû po masivnÌm rozöÌ¯enÌ v˝poËetnÌ techniky a vytvo¯enÌ jednoduch˝ch uûivatelsk˝ch rozhranÌ. Jen zlomek z†matematick˝ch model˘ vöak proöel sÌtem normotv˘rc˘ a metodik a byl doporuËen pro praktickÈ pouûitÌ. V†»R je takov˝m p¯Ìkladem model SMODERP (Hol˝ a kol., 1989), v†sousednÌm NÏmecku model EROSION 3D (Schmidt et al., 1999). CelkovÏ je moûno opÏt shrnout, ûe modernÌ v˝poËetnÌ modely, kromÏ toho, ûe jsou podstatnÏ podrobnÏjöÌ a p¯esnÏjöÌ, zahrnujÌ vÌce parametr˘, majÌ moûnost kalibrace atd., p¯edevöÌm vöak vöechny jednak kladou mnohem vÏtöÌ d˘raz na transport sedimentu, na mÏ¯Ìtko aplikace a na vyuûitÌ GIS p¯inejmenöÌm pro data pre- a post-processing. VÌce dostupn˝ch metod umoûÚuje v†praxi aplikovat p¯Ìstup, kter˝ nap¯Ìklad autor p¯ÌspÏvku (Dost·l, 1998) zaËal naz˝vat jako ÑStrukturovan˝î a kter˝ v†podstatÏ zahrnuje nutnost prevence v†ochranÏ ˙zemÌ p¯ed erozÌ a povrchov˝m odtokem spoËÌvajÌcÌ ve volbÏ vhodnÈho n·stroje a vstupnÌch dat podle cÌle a mÏ¯Ìtka ¯eöenÈ ˙lohy. V†kaûdÈm p¯ÌpadÏ by v†prvnÌm kroku mÏla b˝t analyzov·na vÏtöÌ ˙zemÌ s†vyuûitÌm jednoduööÌch metod a teprve n·slednÏ, s†vyuûitÌm podrobnÏjöÌch a sloûitÏjöÌch n·stroj˘ a podrobnÏjöÌch dat by mÏly b˝t zkoum·ny menöÌ lokality, kterÈ byly vytipov·ny jako problÈmovÈ. Zde by rovnÏû mÏla b˝t navrhov·na ochrann· opat¯enÌ. TradiËnÌ metoda USLE se v†tÈto struktu¯e posouv· jako vynikajÌcÌ n·stroj, vhodn˝ nap¯Ìklad pro anal˝zy rozs·hl˝ch ˙zemnÌch celk˘ s†vyuûitÌm GIS a s†vypovÌdacÌ schopnostÌ spÌöe relativnÌ ñ tedy spoËÌvajÌcÌ v†porovn·v·nÌ jednotliv˝ch lokalit neû v†produkci absolutnÌch hodnot. Pro plnÏ relevantnÌ vyuûitÌ v†souladu se souËasn˝mi trendy je navÌc t¯eba ji doplnit nÏkterou z†metod schopnou popsat navazujÌcÌ krok transportu sedimentu v†povodÌ. Naopak je dnes jiû zcela p¯ekon·na pro navrhov·nÌ protieroznÌch opat¯enÌ v†detailu. Tato skuteËnost navÌc vypl˝v· i z†diskuzÌ, kterÈ panujÌ a zdaleka dosud nebyly uzav¯eny, okolo spr·vnosti nÏkter˝ch vstupnÌch parametr˘ ñ p¯edevöÌm hodnoty faktoru eroznÌ ˙Ëinnosti deötÏ R (jehoû hodnota je v†podstatÏ ve vöech zemÌch Evropy cca 2 ñ 3 x vyööÌ neû hodnota doporuËovan· na ˙zemÌ »R), (Dost·l a kol., 2006). V˝öe citovan˝ posun posuzov·nÌ eroznÌ ohroûenosti a navrhov·nÌ prvk˘ protieroznÌ ochrany s†sebou kromÏ relativnÏ snadnÈ dostupnosti a potenci·lnÌho 21

zav·dÏnÌ modernÌch v˝poËetnÌch metod i podstatnÏ vÏtöÌ n·roËnost na vstupnÌ data. Pro v˝poËet pomocÌ USLE uûivatel v†podstatÏ vystaËil s†v˝sledky terÈnnÌho pr˘zkumu, analogovou (papÌrovou) mapou 1:10 000 a mapou BPEJ rovnÏû v†papÌrovÈ podobÏ. Pro matematickÈ modely a p¯edevöÌm pro ty z†nich, kterÈ jsou zaloûeny na p¯ÌpravÏ vstupnÌch dat v†prost¯edÌ GIS, vöak jsou nezbytnostÌ vstupnÌ data v†digit·lnÌ podobÏ. V†tÈto oblasti je moûno spat¯it dalöÌ velkou slabinu a brzdu rozvoje zmÌnÏn˝ch modernÌch metod. »R zaËala s†rozvojem sv˝ch digit·lnÌch datab·zÌ ¯·dovÏ pozdÏji neû okolnÌ evropskÈ zemÏ, nicmÈnÏ o to lÈpe se p¯ipravila a vyvarovala se poË·teËnÌch chyb. CelkovÏ vzato tak je »R v†souËasnÈ dobÏ na velmi dobrÈ evropskÈ ˙rovni, co se t˝Ëe pokrytÌ nejr˘znÏjöÌmi datov˝mi vrstvami i co do jejich kvality. Velmi öpatn· je vöak situace v†dostupnosti tÏchto dat. ZatÌmco nap¯Ìklad V⁄V TGM vytv·¯el a i nynÌ vytv·¯Ì svou datab·zi vodnÌch tok˘, n·drûÌ a dalöÌch hydrologick˝ch jev˘ a poskytuje ji zcela bezplatnÏ, jinÈ instituce sv· data, po¯Ìzen· ze st·tnÌho rozpoËtu zmÏnily v†existenËnÌ zdroj p¯Ìjmu. Tak v†podstatÏ nelze zÌskat jinak neû komerËnÏ digit·lnÌ mapy BPEJ ani pro v˝zkumnÈ ˙Ëely ñ a to zcela paradoxnÏ ani pro v˝zkum Ëi projekty zad·vanÈ p¯Ìmo p˘vodnÌm z¯izovatelem p¯ÌsluönÈho v˝zkumnÈho ˙stavu. Vznik· tak do jistÈ mÌry monopol, kdy v†republice existuje pouze jedin· instituce, kter· je schopna nabÌzet ¯eöenÌ v†oblasti eroze, transportu sedimentu a odtokov˝ch pomÏr˘ v†podrobnosti, danÈ mapami BPEJ a to bez ohledu na to, na jakÈ odbornÈ ˙rovni jejÌ t˝m pracuje a jakÈ n·stroje je schopen vyuûÌvat. Vazby protierozní ochrany na další disciplíny Jak bylo zmÌnÏno v˝öe, protieroznÌ ochrana se v†souËasnÈ dobÏ p¯esouv· z†prostÈ ochrany zemÏdÏlskÈ p˘dy p¯ed ökodliv˝m p˘sobenÌm eroze do pozice silnÏ multidisciplin·rnÌ. To je d·no nÏkolika skuteËnostmi: ● Posunem funkce zemÏdÏlstvÌ od jednoznaËnÏ produkËnÌ k†funkci krajinotvornÈ ñ tato skuteËnost byla zmÌnÏna jiû v†p¯edchozÌ kapitole. V†podstatÏ se jedn· o to, ûe v†evropskÈm prostoru je v†souËasnÈ dobÏ p¯ebytek potravin, dan˝ jednak otev¯enÌm svÏtov˝ch trh˘ a jednak vysokou efektivitou v†zemÏdÏlsky intenzivnÌch oblastech Evropy. V†mÈnÏ efektivnÌch oblastech proto zemÏdÏlstvÌ ztr·cÌ svou p˘vodnÌ roli, doch·zÌ k†v˝znamnÈmu odlivu lidÌ zamÏstnan˝ch v†zemÏdÏlstvÌ i poklesu jeho spoleËenskÈ


prestiûe. N·sledkem je v†extrÈmu opouötÏnÌ p˘dy. To by z·sadnÌm zp˘sobem naruöilo krajinnou historickou strukturu a v†neposlednÌ ¯adÏ by to do budoucna mohlo zp˘sobit jednotliv˝m zemÌm znaËnÈ problÈmy, neboù by se staly z·visl˝mi na dovozu potravin ze zahraniËÌ (tak jak se v†souËasnÈ dobÏ dÏje v†¯adÏ komodit nap¯Ìklad v†»R). Z·jmem kaûdÈ vl·dy by proto mÏlo b˝t cÌlenou zemÏdÏlskou politikou udrûovat zemÏdÏlkou produkci v†rozumnÈ a vhodnÈ podobÏ na vöech ploch·ch k†tomu vhodn˝ch. ProtieroznÌ ochrana je pak jednÌm z†efektivnÌch n·stroj˘, jejichû pomocÌ m˘ûe st·t udrûovat v†krajinÏ funkËnÌ zemÏdÏlstvÌ, aniû by doch·zelo k†poökozov·nÌ jednotliv˝ch sloûek krajiny. ● RostoucÌm tlakem na prostor a vlastnickÈ vztahy ñ Respektov·nÌ vlastnick˝ch vztah˘ vyûaduje vytv·¯enÌ efektivnÌ a funkËnÌ kostry zemÏdÏlskÈ krajiny tak, aby jejÌ fragmentace byla p¯ijateln· jak z†hlediska ekologickÈ stability, tak ale i z†pohledu vlastnÌk˘ a produkËnÌho vyuûitÌ. Do krajiny tak t¯eba vmÏstnat komunikaËnÌ sÌù, kostru ekologickÈ stability krajiny, objekty zemÏdÏlskÈ v˝roby a ¯adu dalöÌch prvk˘. Nelze se tak obejÌt bez sdruûov·nÌ jednotliv˝ch prvk˘ do spoleËn˝ch lokalit a liniÌ ñ mal· vodnÌ n·drû by tak mÏla plnit souËasnÏ i funkci biocentra, vÏtrolam, mez nebo remÌz souËasnÏ funkci biokoridoru, polnÌ cestu v†r·mci pozemkov˝ch ˙prav je vhodnÈ spojit s†protieroznÌm p¯Ìkopem a souËasnÏ s†liniovou zelenÌ parametr˘ biokoridoru. ● Nar˘stajÌcÌm poûadavkem na revitalizaci krajiny i jejÌch jednotliv˝ch sloûek ñ P¯ibliûnÏ od poloviny 90.t˝ch let minulÈho stoletÌ pr˘bÏûnÏ roste tlak na revitalizaci jednotliv˝ch krajinn˝ch sloûek a prvk˘. Trend je velmi dob¯e patrn˝ na v˝voji disciplÌny revitalizacÌ mal˝ch vodnÌch tok˘, kterÈ byly na poË·tku revitalizov·ny v†podobÏ p¯Ìmo koryta, p¯ÌpadnÏ liniovÈ doprovodnÈ zelenÏ. DalöÌ v˝vojovÈ etapy zahrnovaly postupnÏ öiröÌ p·s podÈl toku, celou nivu a dnes vznikajÌ poûadavky na revitalizaci celÈho povodÌ. V†tÈto souvislosti je st·le v˝znamnÏjöÌ poûadavek, aby veöker· opat¯enÌ v†krajinÏ a to p¯edevöÌm zemÏdÏlskÈ mÏly i svÈ ekologickÈ a krajinotvornÈ parametry ñ a protieroznÌ opat¯enÌ tento potenci·l nepochybnÏ majÌ. Jedn· se p¯edevöÌm o liniovÈ prvky, kterÈ je relativnÏ jednoduchÈ rozöÌ¯it a p¯i jejich navrhov·nÌ opustit striktnÏ technickÈ, ekonomickÈ a produkËnÌ p¯Ìstupy. Ekonomick· akceptovatelnost pro hospoda¯ÌcÌ subjekty ñ hospod·¯skÈ subjekty, operujÌcÌ v†danÈm ˙zemÌ jsou dnes soukromÈho charakteru a musÌ pracovat na trûnÌm principu. Veöker· opat¯enÌ ●

v†krajinÏ tak musÌ b˝t navrhov·na a koncipov·na tak, aby tento princip ekonomickÈ udrûitelnosti byl respektov·n. Z†pohledu fragmentace krajiny je dnes jiû vcelku jasno, ûe ekonomicky p¯ijateln˝ pro intenzivnÌ hospoda¯enÌ je pozemek od plochy p¯ibliûnÏ 3 ñ 5 ha, ale p¯i ploch·ch nad cca 30 ha jiû jeho ekonomick· efektivita z†hlediska obdÏl·v·nÌ nenar˘st·. PodmÌnkou je jeho vhodn˝ tvar. V˝znamnÏ sloûitÏjöÌ je situace z†hlediska zmÏn kultury na pozemku, coû je obecnÏ povaûov·no za nejjednoduööÌ typ protieroznÌho opat¯enÌ z†d˘vodu jeho prakticky nulovÈ investiËnÌ n·roËnosti a stejnÏ tak i legislativnÌch opat¯enÌ. NicmÈnÏ i zda musÌ n·vrh b˝t velmi dob¯e sladÏn s†ekonomickou realitou. Paradoxem opÏt je, ûe R·mcov· smÏrnice o vodÏ (Water Framework Directive) d·v· dosti striktnÌ poûadavky na zmÏnu v†kvalitÏ vody, nicmÈnÏ nestanovÌ jak˝m zp˘sobem toho m· b˝t dosaûeno. Na stranÏ druhÈ existuje cel· ¯ada dotaËnÌch titul˘ aù jiû z†rezortu zemÏdÏlstvÌ nebo i ûivotnÌho prost¯edÌ na ˙rovni EvropskÈ i st·tnÌ, kterÈ podporujÌ zatravÚov·nÌ nebo uv·dÏnÌ p˘dy do klidu. NicmÈnÏ tento efekt nenÌ nijak vztahov·n na efekt na kvalitu vody, kter· je tÌm nepochybnÏ silnÏ ovlivnÏna. PomocÌ matematickÈho modelov·nÌ bylo prok·z·no, ûe ploön˝m zatravÚov·nÌm v†p¯Ìhodn˝ch oblastech lze dos·hnout aû 60ti % snÌûenÌ transportu sedimentu do vodnÌch tok˘ a n·drûÌ p¯i zatravnÏnÌ 10 % ornÈ p˘dy. V†jin˝ch oblastech vöak podobnÈ zatravnÏnÌ m· efekt jen 20ñ30 % (viz. Dost·l a kol., 2006). Z†toho vypl˝v·, ûe dotace na uv·dÏnÌ p˘dy do klidu nebo zatravÚov·nÌ by mohly b˝t vyuûÌv·ny mnohem efektivnÏji, kdyby byly prostorovÏ cÌlenÈ a nikoliv ploönÈ. DalöÌm problÈmem je vyuûitÌ n·slednÈ biomasy. V†r·mci EU platÌ kvotace stavu dobytka a »R p¯i souËasnÈm stavu p¯ekraËuje tyto kvÛty u nÏkter˝ch druh˘ hospod·¯sk˝ch zvÌ¯at o vÌce neû 50 %, nicmÈnÏ jiû v†souËasnÈ dobÏ na stranÏ jednÈ nenÌ »R sobÏstaËn· v†produkci vep¯ovÈho a dr˘beûÌho masa a na druhÈ stranÏ je schopna p¯i st·vajÌcÌm stavu dobytka efektivnÏ vyuûÌt jen p¯ibliûnÏ 40 % existujÌcÌch travnÌch porost˘ (KvapilÌk, 2009). V†p¯ÌpadÏ dalöÌho zvyöov·nÌ jejich v˝mÏry se tak pomyslnÈ n˘ûky budou d·le rozvÌrat. Nejasn· zemÏdÏlsk· politika navÌc odrazuje zemÏdÏlce od ûivoËiönÈ produkce, coû druhotnÏ ËinÌ zatravÚov·nÌ velmi neefektivnÌ v†porovn·nÌ nap¯Ìklad s†produkcÌ energetick˝ch plodin (p¯edevöÌm ¯epky), kter· m˘ûe b˝t dotov·na z†¯ady titul˘. Z†tohoto ˙hlu pohledu se naopak jevÌ ploön· protieroznÌ opat¯enÌ formou zmÏny kultury jako velmi nejist· a je t¯eba propojit prost˝ n·vrh protieroznÌch opat¯enÌ s†kvalitnÌm 22

zemÏdÏlsk˝m poradenstvÌm, aby hospoda¯ÌcÌ zemÏdÏlec dostal nejen informaci o tom, co m· dÏlat proti erozi, ale i jak je moûno takovÈ zmÏny provÈst efektivnÏ a ekonomicky akceptovatelnÏ. ● Nutnost preciznÌch n·vrh˘ technick˝ch protieroznÌch opat¯enÌ ñ TÌmto bodem je poukazov·no na skuteËnost, ûe technickÈ prvky protieroznÌ ochrany je t¯eba modernÏ pojÌmat i jako prvky ekologickÈ stabilizace krajiny. TÌm je na stranÏ jednÈ na krajinnÈ inûen˝ry kladen poûadavek na jejich ÑmÏkk˝ n·vrhî tak, aby pr·vÏ ekologick· funkce byla akcentov·na, na stranÏ druhÈ je vöak velmi nebezpeËn˝ p¯Ìstup, hl·sajÌcÌ (Ëasto podobnÏ jako u revitalizacÌ vodnÌch tok˘ a n·drûÌ), ûe p¯ÌrodÏ blÌzk˝ n·vrh lze provÈst Ñcitemî bez n·leûitÈho dimenzov·nÌ a zamÏ¯enÌ. Matematick˝m modelov·nÌm bylo prok·z·no nap¯Ìklad mimo jinÈ to, ûe v†p¯ÌpadÏ n·vrhu z·chytn˝ch a svodn˝ch p¯Ìkop˘ nebo protieroznÌch mezÌ, kterÈ nebudou mÌt plynul˝ sp·d, resp. vyrovnanou korunu m˘ûe dojÌt ke koncentraci ploönÈho povrchovÈho odtoku do nejniûöÌho mÌsta, p¯elitÌ p¯Ìkopu nebo meze a tÌm soust¯edÏnÌ odtoku. Ve v˝sledku v†malÈm povodÌ tak stoupne jak celkov˝ objem odtoku ze sr·ûky, tak kulminaËnÌ pr˘tok v†uz·vÏrovÈm profilu a nakonec v˝raznÏ i celkov· ztr·ta p˘dy transportovan· z†pozemk˘ i povodÌ tÌm, ûe eroze ploön· je p¯evedena na r˝hovou nebo i vyööÌ formy (Dost·l a kol., 2007). Závěr Z·vÏrem p¯edchozÌch odstavc˘ by tak mÏlo b˝t, ûe protieroznÌ ochrana mnohem vÌce neû d¯Ìve se st·v· z·leûitostÌ multidisciplin·rnÌ, zahrnujÌcÌ ¯adu, ne-li vÏtöinu obor˘ pokryt˝ch z·bÏrem krajinnÈho inûen˝rstvÌ. Na jejÌho projektanta jsou kladeny n·roky jak odbornÏ technickÈ (p¯edevöÌm z†oboru pedologie, vodnÌho hospod·¯stvÌ a stavebnÌho inûen˝rstvÌ), tak i ekologickÈ, ale novÏ i zemÏdÏlskÈ. To, co dnes v˝znamnÏ chybÌ, je vÏtöÌ mezioborov· prov·zanost, kdy n·vrh protieroznÌho prvku musÌ zapadat do celkovÈ koncepce, mel by b˝t technicky dob¯e zvl·dnut a propracov·n, musÌ ale b˝t zaËlenÏn do ekologickÈ i technicky a ekonomicky funkËnÌ struktury krajiny a naprostou nezbytnostÌ je jeho akceptovatelnost z†hlediska hospod·¯skÈho vyuûitÌ danÈ oblasti. K†dispozici je dnes ¯ada metod, umoûÚujÌcÌch na jednÈ stranÏ podstatnÏ kvalitnÏjöÌ n·vrh a dimenzov·nÌ öirokÈho spektra r˘zn˝ch protieroznÌch opat¯enÌ, na druhÈ stranÏ brzdou jejich vyuûitÌ je jednak mal· povÏdomost v†tÈto oblasti mezi odbornou ve¯ejnostÌ a jednak Ëast· nedostupnost vhodn˝ch vstupnÌch dat.


A poslednÌm velmi d˘leûit˝m bodem je pr·vÏ zajiötÏnÌ vÏtöÌ prov·zanosti navrhov·nÌ protieroznÌ ochrany jednak na poûadavky ochrany kvality vody a ekologickÈ stability krajiny a na druhÈ stranÏ na r˘zn· odvÏtvÌ zemÏdÏlskÈ produkce a dotaËnÌch titul˘, coû je ot·zkou vl·dnÌch priorit a zemÏdÏlskÈ politiky v†nejöiröÌm slova smyslu. Aby toho mohlo b˝t efektivnÏ dosaûeno, je nezbytnÈ vybudov·nÌ fungujÌcÌ sÌtÏ zemÏdÏlsk˝ch poradc˘, kte¯Ì budou k†dispozici jak individu·lnÌm zemÏdÏlc˘m, tak projektant˘m protieroznÌch opat¯enÌ. Takov˝ krok by byl velmi efektivnÌ, protoûe pr·vÏ, vhodnou strukturou ploönÈho vyuûitÌ pozemk˘ pro pÏstov·nÌ plodin na z·kladÏ doporuËenÌ dob¯e vyökolenÈho a informovanÈho poradce je moûno v˝znamnÏ redukovat ztr·tu p˘dy a transport sedimentu z†krajiny bez sloûit˝ch projekt˘, projedn·v·nÌ, finanËnÌ n·roËnosti a legislativnÌch opat¯enÌ.

Reference: ■

■

■ ■ ■ ■ ■

■

Dost·l a kol. ñ Metody a zp˘soby predikce povrchovÈho odtoku, eroznÌch a transportnÌch proces˘ v†krajinÏ; DÌlËÌ zpr·va projektu COST 1P04OC634.001, FSv »VUT Praha, 2006 Dost·l a kol. ñ Metody a zp˘soby predikce povrchovÈho odtoku, eroznÌch a transportnÌch proces˘ v†krajinÏ; Z·vÏreËn· zpr·va projektu COST 1P04OC634.001, FSv »VUT Praha, 2007 Hol˝ a kol. ñ SimulaËnÌ model sr·ûko odtokov˝ch a eroznÌch proces˘ SMODERP; FSv »VUT v†Praze, Praha 1989 JaneËek a kol. ñ Ochrana zemÏdÏlskÈ p˘dy p¯ed erozÌ; ISV Praha 2002 JaneËek a kol. ñ Ochrana zemÏdÏlskÈ p˘dy p¯ed erozÌ ñ metodika pro praxi; MZe »R a V⁄MOP Praha, 2007 KvapilÌk J. ñ Moûnosti vyuûitÌ porost˘ pastvou; ZemÏdÏlec 10/2009 Schmidt, J. ñ Entwicklung und Anwendung eines physikalisch begr¸ndeten Simulationsmodells f¸r die Erosion geneigter landwirtschaftlicher Nutzfl‰chen. Berliner geographische Abhandlungen, Heft 61, Berlin 1996. Wischmeier,W. H., Smith, D. D. - Predicting Rainfall-Erosion Losses from Cropland east Rocky Mountains, Agricultural Handbook 282, Agric. Research Service, US Department of Agriculture, 1965.

Poděkování: Prezentovaný příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu VZ 684077 000002 – „Revitalizace vodního systému krajiny a měst zatíženého významnými antropogenními změnami”.

KrajinnÈ inûinierstvo na Slovensku Doc. Ing. ºuboö JurÌk, PhD., prof. Ing. Duöan H˙ska, PhD., Katedra krajinnÈho inûinierstva, FZKI SPU v Nitre

Úvod PrÌspevok sa zaober· problematikou komplexnÈho pohæadu na minulosù, s˙Ëasnosù a perspektÌvy obsahu a ˙loh krajinnÈho inûinierstva na Slovensku. TermÌn Ñmelior·cieî sa traduje uû dlhÈ roky ako zlepöovanie a je pouûÌvan˝ najm‰ pre melior·cie poænohospod·rskej krajiny ñ odvodnenie a z·vlahu pÙd (J˘va, 1962), v öiröom zmysle tieû pre opatrenia ako protierÛzna ochrana pÙdy, rekultiv·cie a pozemkovÈ ˙pravy. Od vzniku a uplatÚovania melior·ciÌ na ˙zemÌ Slovenska uû ubehlo desiatky rokov. N·zory na melior·cie ñ ich n·zov a obsah sa menili. Dnes je krajinnÈ inûinierstvo moderne zaloûen· vedeck· disciplÌna, nadv‰zuj˙ca a rozöiruj˙ca predch·dzaj˙ce pojmy verejnÈ pr·ce a hydromelior·cie. Je preferuj˙ca ochranu a tvorbu krajiny na ˙kor intenzÌvnej poænohospod·rskej a lesnÌckej v˝roby. Vedn˝ odbor vytv·raj˙ jednotlivÈ disciplÌny, ako napr. ochrana vÙd, ochrana vÙdy,revitaliz·cia mal˝ch vodn˝ch tokov a malÈ vodnÈ n·drûe, z·vlahy pozemkov, pozemkovÈ ˙pravy a inÈ, zalozenÈ na teÛrii hydromechaniky, hydrolÛgie, klimatolÛgie alebo aj vodnÈho hospod·rstva. ⁄Ëel a n·plÚ predmetov odvodÚovania pÙd a z·vlah se podstatne zmenila (dnes s˙ tieto opatrenia öiröie pouûÌvanÈ pre öportovÈ plochy, zahrady, ökolky lesn˝ch a korasn˝ch rastlÌn, golfovÈ hrisk·, lyûiarske svahy, skl·dky a inÈ ˙Ëely). Zmenili sa aj investori stavieb. Oveæa viac s˙ tieto stavby a zariadenia budovanÈ s˙kromn˝mi firmami a osobami. 1. VODNÉ ZDROJE NA ÚZEMÍ SLOVENSKA Za vodn˝ zdroj sa povaûuje povrchov· alebo podzemn· voda, ktor· je alebo mÙûe byù vyuûit· v†n·rodnom hospod·rstve pre potreby obyvateæstva a na inÈ ˙Ëely vo vöeobecnom z·ujme. Je to konkrÈtne miesto, kde sa voda nach·dza v†technicky a†ekonomicky odoberateænej forme. Z†hæadiska vyuûiteænosti vody na krytie potrieb spoloËnosti, sa u†n·s vodnÈ zdroje delia na povrchovÈ a†podzemnÈ. PÙdna voda podæa tohto delenia nie je ekonomicky vyuûiteæn˝m zdrojom vody[4].

Vz·jomnÈ prepojenie povrchov˝ch a podzemn˝ch vÙd je obojsmernÈ. PoËas

veæk˝ch vÙd v†tokoch b˝va smer pr˙denia z†toku do podzemia a†naopak malÈ prietoky v†tokoch s˙ prevaûne dotovanÈ z podzemn˝ch vÙd. V˝sledky bilancie s˙ dostupnÈ cez SHM⁄ vo spracovanÌ roËn˝ch nameran˝ch ˙dajov ako Hydrologick· roËenka ñ PovrchovÈ vody za kalend·rny rok. Pre roky 1995 aû 2005 je hodnotenie vodn˝ch zdrojov na celom ˙zemÌ Slovenska zodpovedaj˙ce ˙dajom z†tabuæky 1. Okrem kritickÈho roku 2003, ktor˝ bol hodnoten˝ ako veæmi such˝, s˙ v†tomto obdobÌ zr·ûky aj odtoky v†ostatn˝ch rokoch blÌzko dlhodob˝m priemern˝m hodnot·m. Dlhodob˝ priemern˝ roËn˝ ˙hrn zr·ûok pre celÈ Slovensko je 763 mm. Priemern˝ ˙hrn zr·ûok za uvedenÈ obdobie je na Slovensku 804,27 mm, Ëo je 105,4% norm·lu. Podobne dlhodob˝ priemern˝ roËn˝ odtok pre celÈ Slovensko je 263 mm. Priemern˝ ˙hrn odtoku za uvedenÈ obdobie je na Slovensku 222 mm, Ëo je len 84,4% norm·lu. Pri pohæade na percentu·lne hodnotenie je rozdiel medzi nadpriemern˝mi zr·ûkami a†podpriemern˝m odtokom 20.9% norm·lu.

Tab. 1 Bilancia zr·ûok a odtokov pre ˙zemie Slovenska v rokoch 1995 ñ 2005 Slovensko

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Priemern˝ ˙hrn

829

839

820

822

765

845

841

724

573

851

938

804,27

% norm·lu

109

110

108

108

100

111

110

103

75

112

123

105,40

Charakter zr·ûkovÈho obdobia

n

n

n

†

n

v

nv

n

vs

v

vv

RoËn˝ odtok (mm)

261

260

224

273

262

241

219

166

143

186

207

222,00

% norm·lu

100

99

86

104

100

92

84

71

55

71

79

84,40

23

f


KeÔ tieto ˙daje zosumarizujeme, tak za uveden˝ch 11 rokov akoby z†˙zemia Slovenska odtieklo o† 2,3 roËnÈ odtokovÈ mnoûstvo menej ako by odtieklo pri re·lnej odozve odtoku na nadpriemernÈ zr·ûky. Prvorad˝m environment·lnym cieæom RSV je dosiahnutie dobrÈho stavu vÙd do roku 2015, Ëo predovöetk˝m predstavuje dosiahnutie dobrÈho ekologickÈho a chemickÈho stavu pre ˙tvary povrchov˝ch vÙd, dosiahnutie dobrÈho chemickÈho a kvantitatÌvneho stavu pre ˙tvary podzemn˝ch vÙd a predch·dzanie zhoröovania stavu povrchov˝ch i podzemn˝ch vodn˝ch ˙tvarov. EurÛpska ˙nia stanovila novÈ princÌpy a smerovanie politiky v oblasti hospod·renia s vodn˝mi zdrojmi v R·mcovej smernici o vod·ch. Smernica 2000/60/ EC EurÛpskeho parlamentu a Rady ustanovuj˙ca r·mec pre Ëinnosù SpoloËenstva v oblasti vodnej politiky, skr·tene naz˝van· R·mcov· smernica o vode vst˙pila do platnosti dÚa 22. decembra 2000. N·strojom na dosiahnutie cieæov smernice s˙ pl·ny manaûmentu povodÌ a programy opatrenÌ, s termÌnom ich vyhotovenia pre prv˝ pl·novacÌ cyklus ñ rok 2009. Podæa Ël.13(3) RSV ËlenskÈ öt·ty sa v prÌpade medzin·rodn˝ch oblastÌ povodÌ maj˙ snaûiù o vypracovanie spoloËnÈho pl·nu manaûmentu povodia. Vzhæadom na uvedenÈ a skutoËnosù, ûe SR je vn˙trozemsk˝ öt·t, realizaËn˝ proces RSV prebieha na viacer˝ch ˙rovniach, odliöuj˙ sa v miere podrobnosti rieöenia. Vypracovanie pl·nov povodÌ m· konkrÈtne ˙lohy na obdobie rokov 2006 aû 2010. S˙ to: ■ AktÌvne angaûovanie ˙ËastnÌkov (t.j. zoznam kæ˙Ëov˝ch uûÌvateæov, stretnutia a pod.) od roku 2006 do 30. 6. 2009. ■ Spracovanie pl·nov manaûmentu povodÌ a ich sprÌstupnenie na pripomienkovanie verejnosti do termÌnu 22. 12. 2008. ■ DokonËenie n·vrhov pl·nov manaûmentu povodÌ do 22. 12. 2008. ■ SprÌstupniù n·vrhy pl·nov manaûmentu povodÌ najmenej na dobu 6 mesiacov na pripomienkovanie verejnosti a na pos˙denie podæa z·kona Ë. 24/ 2006 Z.z. od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009. ■ Vypracovaù pl·ny manaûmentu povodÌ podæa pripomienok do 30.9.2009. ■ Predloûenie pl·nu manaûmentu povodÌ na schv·lenie do vl·dy SR do 30. 9. 2009. ■ Schv·lenie pl·nu manaûment povodÌ uznesenÌm vl·dy SR do 22. 12. 2009. V†roku 2007 bola spracovan· anal˝za stavu rieöenia a†zhrnutÈ hlavnÈ vodohospod·rske problÈmy pre vöetky toky na ˙zemÌ Slovenska.

V†anal˝ze sa uv·dza, ûe vodnÈ pl·novanie sa podæa ß12 z·kona 364/2004 vykon·va najm‰ pre ˙Ëely: 1. Ochrany vÙd a dosiahnutia environment·lnych cieæov 2. Vytv·ranie podmienok pre trvalo udrûateænÈ vyuûÌvanie vodn˝ch zdrojov 3. Poskytovanie vodohospod·rskych sluûieb 4. Ochrany pred ökodliv˝mi ˙Ëinkami vÙd. Boli urËenÈ 3 kategÛrie vodohospod·rskych problÈmov, a to vo vzùahu k: 1. poûiadavk·m RSV a in˝ch EU smernÌc z oblasti ochrany vÙd, 2. zabezpeËeniu ochrany pred ökodliv˝mi ˙Ëinkami vÙd, 3. rozvoju z·sobovania obyvateæstva vodou z verejn˝ch vodovodov; Hlavn˝ vodohospod·rsky problÈm vo vzùahu k poûiadavk·m RSV je zisten˝ alebo predpokladan˝ rozdiel oproti poûiadavk·m dobrÈho stavu vodnÈho ˙tvaru. EurÛpska komisia, Gener·lne riaditeæstvo pre poænohospod·rstvo a rozvo vidieka publikovali v janu·ri 2007 Scen·r 2020 ñ Variantn· öt˙dia o pÙdohospod·rstve a vidieckom svete. ät˙dia spracov·va prehæad v˝voja poænohospod·rskej produkcie krajÌn E⁄ v posledn˝ch rokov a tri moûnÈ stratÈgie pre nasleduj˙ce obdobie. Zam˝öæan˝m v˝sledkom öt˙die Scen·r 2020 je identifik·cia bud˙cich trendov a hnacÌch sÌl, ktorÈ bud˙ tvoriù r·mec eurÛpskej pÙdohospod·rskej a vidieckej ekonomiky v Ëasovom horizonte roku 2020. jednou z hnacÌch sÌl je identifikovan· aj voda ako nevyhnutn˝ zdroj pre produkciu poænohospod·rskych produktov. Dopad klimatick˝ch zmien na poænohospod·rstvo mÙûe byù zhruba rozdelenÈ do troch zloûiek: ■ efekt zv˝öenia v˝nosu kvÙli zv˝öen˝m koncentr·ci·m CO2, ■ teplotn˝ efekt (ved˙ci k zv˝öeniu v˝nosu vo v‰Ëöine eurÛpskych regiÛnov) a ■ efekt dostupnosti vody (ved˙ci k poklesu v˝nosu v niektor˝ch eurÛpskych regiÛnoch). V priebehu bud˙cich15 rokov, bude skutoËn˝ efekt klimatick˝ch zmien na eurÛpske poænohospod·rstvo pravdepodobne urËovan˝ v˝skytom extrÈmnych poveternostn˝ch situ·ciÌ (sucha, z·plavy, b˙rky, krupobitie), ökodcami a chorobami neû z·sadn˝m trendom zv˝öen˝ch v˝nosov. ExpertnÈ posudky naznaËuj˙ ûe dostupnosù vody a degrad·cia pÙdy (a to erÛzia pÙdy) s˙ hlavn˝mi faktormi, ktorÈ urËuj˙ poænohospod·rsky potenci·l. 24

História krajinárskych opatreni na Slovensku VerejnÈ pr·ce bol prv˝ zauûÌvan˝ n·zov pre krajin·rske stavby. Ako sa uv·dza v†knihe Slovensko kedysi a†teraz, ktor˙ so slovensk˝mi autormi spracovali R. W. Seton ñ Watson a†vydalo ju Nakladateæstvo Orbis a.s Praha, v†roku 1931: ÑNa prvom mieste stojÌ regul·cia riek, znemoûnenie povodnÌ a z·plav, odvodÚovanie veæk˝ch pozemkov. S†t˝m s˙visÌ budovanie mal˝ch ochrann˝ch hr·dzÌ v†boËn˝ch dolin·ch i na regulovanie toku vÙd i na z·sobovanie dedÌn vodou a tak i ˙pravou div˝ch hÙrnych potokov a bystrÌn a tvorenie rybnÌkov. Obzvl·öù v˝znamnÈ s˙ rozliËnÈ pr·ce na zdokonalenie hospod·rskej pr·ce: vysuöovania a zavodÚovanie a inÈ technickÈ diela, ktor˝ch cieæ je urobiù moËaristÈ a inÈ pozemky, ktorÈ s˙ zapustnutÈ n·sledkom nedbanlivosti.î PracovnÌci ktorÌ v†tejto oblasti pracovali po vzniku samostatnÈho Ëeskoslovenska s˙ asi prv˝mi zakladateæmi odboru. V†texte sa o†nich pÌöe: ÑZbytoËnÈ spomÌnaù ûe na zaËiatku boli i mnohÈ administratÌvne ùaûkosti, nedostatok odbornÈho person·lu, lebo z 28 hospod·rskych inûinierov, ktorÈ boli zamestnanÌ na Slovensku, aû na deviatich vöetci odiöli do MaÔarska. Pre verejnÈ pr·ce na Slovensku s˙ teraz miesta pre 39 inûinierov a 15 odborn˝ch pomocn˝ch sÌl.î A†potom text pokraËuje: ÑB˝val· uhorsk· vl·da zaËala organizovaù sluûbu verejn˝ch pr·c v†sedemdesiatych rokoch minulÈho storoËia, ale v˝sledky za n·sledn˝ch 40 rokov boli slabÈ. Hlavn· pozornosù v†tejto dobe venovala ochrane rovÌn proti povodniam a v†tomto smere sa i vykonali znaËnÈ pr·ce na juûn˝ch stran·ch Slovenska, najm‰ hr·dze na ºavom brehu Dunaja a na juûnom toku V·hu, na v˝chode Slovenska hate, ktorÈ postavilo 7 regulaËn˝ch spoloËnostÌ pozdÂû rieky Tisy, Ondavy a Toply. Ale v†smere bezprostrednej melior·cie sa vykonalo m·lo. Vysuöovanie a zavodÚovanie sa robilo najviac v†prospech veækostatk·rov a ich arend·torov a to i dosù Ëasto spÙsobami, ktor˝ch z†technickÈho hæadiska mnoho moûno vyt˝kaù a viac hæadiac na extenzÌvne spÙsoby hospod·renia.î Na konci 19. storoËia Rako˙skoñUhorsko zaËalo prijÌmaù z·kony na ochranu krajiny a podporu ohrozen˝ch ˙zemÌ. Boli to z·kladnÈ pr·vne akty ako Z·kon 116/1884 o zriadenÌ ÑmelioraËnÈho fonduî a z·kon 117/1884 o Ñneökodnom odv·dzanÌ horsk˝ch vÙdî. VodnÈ z·kony na naöom ˙zemÌ sa datuj˙ od z·kona Rak˙sko ñ Uhorska kde bol vydan˝ RÌösky vodn˝ z·kon Ë. 93/1869.


Na ˙zemÌ Slovenska bol ako prv˝ vydan˝ Uhorsk˝ vodn˝ z·kon XXIII/1885 o vodnom pr·ve doplnen˝ neskÙr z·konom XVIII/1913 o vodnom pr·ve (tzv. Uhorsk˝ vodn˝ z·kon). Bol vydan˝ v maÔarskom jazyku, a preto vodohospod·rsky zv‰z pre povodie Dunaja sa rozhodol znovu preloûiù vöetky platnÈ uhorskÈ predpisy, vyhl·öky a nariadenia a vydal ich v zbierke VodnÈ pr·vo na Slovensku roku 1936. Okrem vodnÈho z·kona obsahuje aj 98 predpisov a nariadenÌ, Ñktor˝ch znalosù je pre prev·dzanie z·kona potrebn·î. Tento z·kon platil pre Slovensko a Podkarpatsk˙ Rus. Veæmi zaujÌmav· je Hlava I. z·kona O uûÌvanÌ vody tak, ako je uvedenÈ v ß 10 kde s vodami, ktorÈ poch·dzaj˙ z prameÚov, zo spodn˝ch vÙd alebo so zr·ûok, a s ich odtokmi, naklad· voæne so zachovanÌm pr·v in˝ch osÙb ten, na pozemku koho prameÚ alebo spodn· voda vyviera, alebo na pozemku koho zr·ûky spadli, dokiaæ voda neopustÌ hranicu jeho majetku. V ß 11 je upravenÈ pr·vo k vode tak, ûe majiteæ nemÙûe nakladaù na ökodu druh˝ch osÙb, keÔ uûÌvaj˙ vody mimo priestoru jeho majetku na z·klade ˙radnÈho povolenia alebo skutoËne jestvuj˙ceho opr·vnenia. Tam, kde sa ukazuje trval˝ nedostatok vody, a keby nebolo

moûnÈ in·Ë mu odpomÙcù, mÙûe ˙rad obmedziù aj pr·vo voænÈho nakladania. Stav hydromelioračných zariadeni na Slovensku V†roku 1991 vydala ät·tna melioraËn· spr·va Bratislava s˙hrnn˙ broû˙rku s†n·zvom ÑZ·kladnÈ ˙daje o†rozvoji melior·ciÌ na Slovenskuî. KolektÌv autorov asi netuöil, ûe je to posledn· spr·va o†rozvoji melior·ciÌ, ktorÈ dnes skÙr ch·peme pod v˝znamom krajinnÈ inûinierstvo. Kr·tky ˙vodn˝ text porovn·va pl·novanÈ ˙lohy stanovenÈ MelioraËn˝m programom Slovenska s†aktu·lnym stavom v†roku 1990. Odvodnenie pozemkov bolo napl·novanÈ pre 550 tis. ha a†do roku 1990 sa odvodnilo 458,5 tis ha. Pre potrebu doplnkovej z·vlahy bolo na Slovensku urËen˝ch 892 tis ha a†do roku 1990 bolo vybudovan˝ch a†prev·dzkovan˝ch 315,5 ha. MalÈ poænohospod·rske vodnÈ toky sa upravili 237 km z†pl·novan˝ch 304 km. MalÈ vodnÈ n·drûe sa vybudovali s†objemom 52,4 mil. m3, priËom potreba bola urËen· na 158 mil. m3. Pr·ve v†tejto oblasti nastali najv‰Ëöie rezervy, pretoûe po roku 1990 zostalo vybudovaù 67 % pl·novanÈho objemu.

Sum·rne s˙ ˙lohy v uveden˝ch 4 oblastiach pre melioraËn˙ v˝stavbu uvedenÈ v tabuæke 2. Tab. 2 Potreba dobudovania hydromelioraËn˝ch zariadenÌ po roku 1990 v SR Oblasù Fyzick˝ objem % objemu

Odvodnenie

Z·vlahy

VodnÈ n·drûe

99†557 ha

576,672 ha

105,6 mil. m

17,8 %

64,6 %

66,8 %

3

⁄pravy tokov 1†160 km 21,5 %

Po roku 2000, keÔ zanikla na Slovensku ät·tna melioraËn· spr·va vytvoren· v roku 1969 bol †jej majetok presunut˝ najskÙr na Slovensk˝ pozemkov˝ fond, ktor˝ po kr·tkej dobe odovzdal zariadenia SlovenskÈmu vodohospod·rskemu podniku. Tu s˙ spravovanÈ zariadenia vodn˝ch n·drûÌ a†tokov a†z·vlahy zostali v†spr·ve podniku Hydromelior·cie, ö. p. Bratislava. Vöetky organiz·cie s˙ ale öt·tom dotovanÈ len pre nevyhnutn˙ ˙drûbu zariadenÌ, na obnovu a†rozvoj sa financie vÙbec neposkytuj˙. Po roku 1995 sa n·zov hydromelior·cie takmer prestal pouûÌvaù a†hovorÌ sa buÔ o†konkrÈtnom opatrenÌ alebo o†krajinnom inûinierstve. V†spr·ve äMS Bratislava ch˝baj˙ eöte ˙daje o†protierÛznych stavb·ch a†tieû o†tzv. n·hradn˝ch rekultiv·ci·ch. Boli to stavby na sp‰tnÈ zhodnotenie ne˙rodn˝ch alebo poökoden˝ch plÙch, ako protiopatrenie za plochy zabranÈ v˝stavbou, napr. diaænice. Celkove boli agromelioraËnÈ z˙rodÚovanie opatrenia realizovanÈ na ploche 497,71 tis ha. MelioraËnÈ z˙rodÚovanie opatrenia sa rieöili na 4 vybran˝ch oblastiach Slovenska ñ V˝chodoslovensk· nÌûina, Z·horie, oblasti

Ipæa a†tzv. Model Nitra. S˙beûnÈ sa realizovan· aj projektov· dokument·cia aj praktickÈ rieöenie pozemkov˝ch ˙prav formou jednoduch˝ch alebo s˙hrnn˝ch projektov na ploche 827,514 ha, z†toho vo forme s˙hrnn˝ch projektov 711,460 ha. Tento stav charakterizuje obdobie pred 20 rokmi. Dnes by sa mala vykonaù nov· bilancia, ale zÌskaù podklady pre uveden˙ tabuæku je nesmierne zloûitÈ. Je to najm‰ z†dÙvodu rozdelenia vlastnÌctva pre SVP éilina a†Hydromelior·cie Bratislava samozrejme vstupu s˙hrnnÈho kapit·lu, napr. pre budovanie z·vlah. Len ùaûko sa d· teda charakterizovaù s˙Ëasn˝ stav. V spr·ve o†stave vodnÈho hospod·rstva sa objavuj˙ niektorÈ ËiastoËnÈ ˙daje, ale len za öt·tom spravovanÈ zariadenia. 25

V†roku 2007 boli z·vlahovÈ systÈmy vybudovanÈ na ploche 321 tis. ha. Technicky s˙ rieöenÈ ako 441 z·vlahov˝ch s˙stav s†487 ËerpacÌmi stanicami. FunkËnÈ z·vlahy s˙ ale len na ploche 226 tis. ha. Od roku 1990 pribudlo 5†438ha z·vlah, z†Ëoho bola Ëasù veækoploön˝ch systÈmov. LegislatÌvne sa neust·le menilo vyuûÌvanie z·vlah. V†Z·kone o†vod·ch 364 /2004 Z. z. je zakotvenÈ, ktorÈ spÙsoby vyuûÌvania vody nie s˙ spoplatnenÈ. Patria sem aj z·vlahy. Nie je to ˙plne v†s˙lade s†politikou E⁄, ale ani toto opatrenie nedok·zalo z·sadne oûiviù prev·dzku z·vlah. Legislatívne rámce pre budúce obdobia Európsky dohovor o krajine, Florencia, 20. október 2000 Cieæom tohto dohovoru je podporiù ochranu, manaûment a†pl·novanie krajiny a†organizovaù eurÛpsku spolupr·cu v†tejto oblasti. »l·nok 1 uv·dza niekoæk z·kladn˝ch pojmov. S˙ to: ■ ÑKrajinaî znamen· Ëasù ˙zemia, tak ako ju vnÌmaj˙ æudia, ktorej charakter je v˝sledkom ËinnostÌ a†vz·jomnÈho pÙsobenia prÌrodn˝ch a/alebo æudsk˝ch faktorov; ■ ÑKrajinn· koncepciaî znamen· vyjadrenie vöeobecn˝ch z·sad, stratÈgiÌ a metodick˝ch usmernenÌ kompetentn˝mi org·nmi verejnej spr·vy, ktorÈ umoûÚuj˙ prijatie öpecifick˝ch opatrenÌ zameran˝ch na ochranu, manaûment a†pl·novanie krajiny; ■ ÑCieæov· kvalita krajinyî znamen· prianie a†poûiadavky verejnosti t˝kaj˙ce sa charakteristick˝ch Ë‡t krajiny, v†ktorej ûije, formulovanÈ pre dan˙ krajinu kompetentn˝mi org·nmi verejnej spr·vy; ■ ÑOchrana krajinyî znamen· Ëinnosti smeruj˙ce k†zachovaniu a†udrûaniu v˝znamn˝ch alebo charakteristick˝ch Ë‡t krajiny vypl˝vaj˙cich z jej historickÈho dediËstva a prÌrodnÈho usporiadania a/alebo æudskej aktivity; ■ ÑManaûment krajinyî znamen· Ëinnosù, ktor· m· z†hæadiska perspektÌvy udrûateænÈho rozvoja zabezpeËiù pravideln˙ starostlivosù o krajinu s†cieæom usmerÚovaù a†zos˙ladiù zmeny, ktorÈ s˙ spÙsobenÈ soci·lnymi, hospod·rskymi a†environment·lnymi procesmi; ■ ÑKrajinnÈ pl·novanieî znamen· cieæavedomÈ Ëinnosti smeruj˙ce k zvyöovaniu kvality, k obnove alebo k tvorbe krajiny. Nie je to zadefinovan· re·lna Ëinnosù v†naplÚovanÌ pl·novania a†manaûmentu krajiny. To by mal byù cieæ krajinnÈho inûinierstva. ➤


Cel˝ obsah je len v†teoretickej platforme a†nepoukazuje na praktick˙ realiz·ciu cieæov dohovoru v†krajine. R·mcov˝ dohovor o ochrane a trvalo udrûateænom rozvoji Karp·t, bol podpÌsan˝ v Kyjeve 22. m·ja 2003 v jednom origin·li v anglickom jazyku.

Obr. 1 Karpaty na mape EurÛpy Jeho text je praktickejöÌ a venuje sa re·lnym Ëinnostiam v krajine. »l·nok 2 je nazvan˝ vöeobecnÈ ciele a princÌpy. Okrem inÈho uv·dza, ûe zmluvnÈ strany sa zav‰zuj˙ uplatÚovaù komplexn˙ stratÈgiu a spolupracovaù v oblasti ochrany a udrûateænÈho rozvoja Karp·t s cieæom zlepöiù okrem inÈho kvalitu ûivota, posilniù miestne hospod·rstvo a komunity, ako aj ochranu prÌrodn˝ch hodnÙt a kult˙rneho dediËstva. Na dosiahnutie cieæov dohovoru zmluvnÈ strany prijm˙ potrebnÈ opatrenia na podporu z·kladn˝ch princÌpov ochrany krajiny, ako: a) princÌpov predch·dzania n·sledkom a prevencie ich vzniku, b) princÌpu ÑzneËisùovateæ platÌî, c) spolu˙Ëasti verejnosti a zodpovedn˝ch pracovnÌkov na rozhodovacÌch procesoch, d) cezhraniËnej spolupr·ce, e) integrovanÈho pl·novania a manaûmentu pÙdneho fondu a vodn˝ch zdrojov, f) v˝hæadovÈho prÌstupu a g) ekosystÈmovÈho prÌstupu. ZmluvnÈ strany sa zav‰zuj˙ prijaù prÌsluönÈ opatrenia na zaËlenenie cieæov ochrany a trvalo udrûateænÈho vyuûÌvania biologickej a krajinnej rozmanitosti do ostatn˝ch oblastÌ hospod·rskeho ûivota, ak˝mi je naprÌklad poænohospod·rstvo a lesnÈ hospod·rstvo v horsk˝ch oblastiach, manaûment povodÌ, rozvoj turistickÈho ruchu, doprava, energetika, priemysel a banÌctvo. Pre kaûd˙ z†uveden˝ch oblastÌ je potom uveden˝ popis z·kladn˝ch ˙loh pre udrûateæn˝ a integrovan˝ manaûment. V†oblasti riadenia povodÌ vodstiev a povodÌ s ohæadom na hydrologickÈ, biologickÈ, ekologickÈ a ostatnÈ öpecifik·

horsk˝ch povodÌ sa zmluvnÈ strany zav‰zuj˙: a) prijaù prÌsluönÈ opatrenia na podporu integrovanÈho udrûateænÈho vyuûÌvania vodn˝ch zdrojov, ˙zemnÈho pl·novania a zameraù sa na uplatÚovanie stratÈgie a pl·nov vych·dzaj˙cich z princÌpu integrovanÈho manaûmentu povodÌ s dÙrazom na v˝znam manaûmentu z·plav a zneËistenia, ochrany, kontroly a zniûovania fragment·cie vodn˝ch biotopov, b) zameriavaù sa na udrûateæn˝ manaûment povrchov˝ch a podzemn˝ch vodn˝ch zdrojov s†cieæom zabezpeËiù dostatoËnÈ z·soby povrchovej a podzemnej vody dobrej kvality potrebnej na udrûateænÈ, rovnomernÈ a spravodlivÈ vyuûÌvanie vÙd a venovaù pozornosù n·leûit˝m hygienick˝m opatreniam a Ëisteniu odpadov˝ch vÙd, c) venovaù pozornosù zachov·vaniu prirodzen˝ch vodn˝ch tokov, prameÚov, jazier a zdrojov podzemnej vody, ako aj ochrane a zachovaniu mokradÌ a ich ekosystÈmov, ochrane pred prÌrodn˝mi a antropogÈnnymi ökodliv˝mi vplyvmi, ak˝mi s˙ naprÌklad z·plavy a havarijnÈ zneËistenie vÙd, ako aj spolupracovaù pri ochrane pred vznikom ökÙd, pri zniûovanÌ ich dosahu a pom·haù pri sanaËn˝ch pr·cach. 26

Pre oblasù poænohospod·rstvo a lesnÈ hospod·rstvo sa zmluvnÈ strany zav‰zuj˙ pokraËovaù v udrûateænej ˙rovni hospod·renia na tradiËne obr·banej pÙde a prijaù prÌsluönÈ opatrenia pri navrhovanÌ a implement·cii poænohospod·rskej stratÈgie s ohæadom na potrebu ochrany horsk˝ch ekosystÈmov a krajiny, dÙleûitosù biodiverzity a öpecifickÈ menej priaznivÈ podmienky horsk˝ch oblastÌ. Bud˙ venovaù pozornosù n·vrhu a vytvoreniu n·leûit˝ch n·strojov, naprÌklad mimoriadne dÙleûit˝ch karpatsk˝ch agroenvironment·lnych programov podporuj˙cich zaËlenenie problematiky ûivotnÈho prostredia do poænohospod·rskej stratÈgie a pÙdohospod·rskych pl·nov s prihliadnutÌm na mimoriadnu ekologick˙ dÙleûitosù karpatsk˝ch horsk˝ch ekosystÈmov, naprÌklad prÌrodn˝ch a poloprÌrodn˝ch pastvÌn tvoriacich s˙Ëasù ekologick˝ch sietÌ, krajiny a tradiËnÈho spÙsobu obr·bania pÙdy. Ako Ôalöiu ˙lohu sa zmluvnÈ strany zav‰zuj˙ presadzovaù metÛdy environment·lne spoæahliv˝ch opatrenÌ v poænohospod·rstve a lesnom hospod·rstve zabezpeËuj˙cich zadrûiavanie zr·ûok v horsk˝ch oblastiach s†cieæom dosiahnuù lepöiu protipovodÚov˙ ochranu a zv˝öenie bezpeËnosti ûivotov a majetku obyvateæstva. Presadzovanie Dohovoru by v†zmluvn˝ch krajin·ch mali byù presadzovanÈ v˝konom platnej legislatÌvy a†kontrolu a†presadzovanie riadi Ministerstvo ûivotnÈho prostredia. Zo s˙Ëasne platnej legislatÌvy v†SR m· vplyv na riadenie a†manaûment krajiny a†˙lohy krajinnÈho inûinierstva niekoæko pr·vnych aktov. Vyhl·öka Ministerstva pÙdohospod·rstva Slovenskej republiky Ë. 199/2008 Z.z. zo 14. m·ja 2008, ktorou sa ustanovuje Program poænohospod·rskych ËinnostÌ vo vyhl·sen˝ch zraniteæn˝ch oblastiach. Vydalo ju Ministerstvo pÙdohospod·rstva Slovenskej republiky podæa ß 81 ods. 4 z·kona Ë. 364/2004 Z. z. o vod·ch a o zmene z·kona Slovenskej n·rodnej rady Ë. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znenÌ neskoröÌch predpisov (vodn˝ z·kon) v znenÌ neskoröÌch predpisov. Program poænohospod·rskych ËinnostÌ vo vyhl·sen˝ch zraniteæn˝ch oblastiach je s˙hrn opatrenÌ s˙visiacich s aplik·ciou hnojÌv s obsahom dusÌka poËas kalend·rneho roka v z·vislosti od podmienok hospod·renia na poænohospod·rskej pÙde. Svahy poænohospod·rskej pÙdy so sklonom nad 12o sa nesm˙ vyuûÌvaù ako orn· pÙda. Na svahoch poænohospod·rskej pÙdy so sklonom nad 7o vyuûÌvan˝ch ako orn· pÙda sa musÌ vykon·vaù protierÛzna ochrana. ➤


OdvodnenÈ ˙zemia poænohospod·rskej pÙdy s funkËn˝m melioraËn˝m systÈmom sa musia obhospodarovaù spÙsobom, ktor˝ zodpoved· vysokÈmu stupÚu obmedzenia aplik·cie hnojÌv s obsahom dusÌka. Pri obhospodarovanÌ poænohospod·rskej pÙdy s vysok˝m stupÚom obmedzenia aplik·cie hnojÌv s obsahom dusÌka sa nesm˙ budovaù novÈ odvodÚovacie zariadenia. Zruöila sa vyhl·öku Ministerstva pÙdohospod·rstva Slovenskej republiky Ë. 392/2004 Z. z., ktorou sa ustanovuje Program poænohospod·rskych ËinnostÌ vo vyhl·sen˝ch zraniteæn˝ch oblastiach po veæmi kr·tkom obdobÌ. Vyhl·öka takmer ˙plne vyluËuje vykon·vanie melior·ciÌ odvodnenÌm na vöetk˝ch poænohospod·rsky vyuûÌvan˝ch ploch·ch, lebo tie s˙ zaradenÈ do zoznamu zraniteæn˝ch oblastÌ. Osud dren·ûnych s˙stav a†ich rozvoj je takto ˙plne zastaven˝. Z·kon Ë. 220/2004 Z.z. z 10. marca 2004 o ochrane a vyuûÌvanÌ poænohospod·rskej pÙdy v znenÌ neskoröÌch zmien V ˙vodnej Ëasti definuj˙cej pojmy je uvedenÈ: ■ degrad·ciou pÙdy je fyzik·lne, chemickÈ a biologickÈ poökodenie a znehodnotenie poænohospod·rskej pÙdy, ako je vodn· erÛzia a vetern· erÛzia, zhutnenie, acidifik·cia, kontamin·cia rizikov˝mi l·tkami, ökodliv˝mi rastlinn˝mi organizmami a ûivoËÌönymi organizmami a mikroorganizmami, znÌûenie obsahu humusov˝ch l·tok v pÙde, obmedzenie tvorby mikrobi·lnej biomasy a neprirodzenÈ znÌûenie biologickej aktivity v pÙde, ■ rizikov˝mi l·tkami v pÙde s˙ prvky a zl˙Ëeniny, ktor˝ch prÌtomnosù z prÌrodn˝ch alebo antropick˝ch zdrojov v pÙdach v urËitej koncentr·cii priamo alebo nepriamo vyvol·va alebo mÙûe vyvolaù neûiaduce zmeny fyzik·lnych vlastnostÌ, chemick˝ch vlastnostÌ a biologick˝ch vlastnostÌ poænohospod·rskej pÙdy. Z·kon Ôalej uv·dza ako t˝mto ohrozeniam predÌsù alebo ich obmedziù. Z¡KON Ë. 188/2003 Z.z. z 23. aprÌla 2003 o aplik·cii ËistiarenskÈho kalu a dnov˝ch sedimentov do pÙdy a o doplnenÌ z·kona Ë. 223/2001 Z. z. o odpadoch a o zmene a doplnenÌ niektor˝ch z·konov v znenÌ neskoröÌch predpisov Tento z·kon dopÂÚa Z·kon o ochrane pÙdy o konkrÈtnu ochranu p¯ed zanesenÌm niektor˝ch öpecifick˝ch l·tok do pÙdy z†produkcie Ëistiarensk˝ch kalov. Upravuje podmienky aplik·cie ËistiarenskÈho kalu a dnov˝ch sedimentov do poænohospod·rskej pÙdy a do lesnej pÙdy

tak, aby sa vyl˙Ëil ich ökodliv˝ vplyv na vlastnosti pÙdy, rastliny, vodu a na zdravie æudÌ a zvierat a povinnosti producenta a odberateæa ËistiarenskÈho kalu a dnov˝ch sedimentov. Stanovuje zoznam prvkov, ktorÈ by mohli byù obsiahnutÈ v†kaloch alebo dnov˝ch sedimentoch a po ich zmieöanÌ s†ich †obsahom v†pÙde by nemali prekroËiù limitnÈ hodnoty. Na z·klade limitov sa poËÌta maxim·lna d·vka kalu alebo dnov˝h sedimentov na 10 roËnÈ obdobie. T˝mto z·konom sa do pr·vneho poriadku Slovenskej republiky transponuj˙ dve smernice EurÛpskych spoloËenstiev. S˙ to Smernica Rady Ë. 86/278/EHS z 12. j˙na 1986 o ochrane ûivotnÈho prostredia, predovöetk˝m pÙdy, ak sa pouûÌvaj˙ kanalizaËnÈ kaly v†poænohospod·rstve a Smernica Rady Ë. 91/692/EHS z 23. decembra 1991, ötandardiz·cia a racionaliz·cia spr·v o zav·dzanÌ niektor˝ch smernÌc o ûivotnom prostredÌ. V n·zvoch ani texte smernÌc nie je zmienka o†dnov˝ch sedimentoch a†tak sa pri zauûÌvanom pohæade na ËistiarenskÈ kaly ako kontaminovanÈ l·tky stali aj dnovÈ sedimenty do tej istej kategÛrie, hoci sedimenty mal˝ch vodn˝ch n·drûÌ vÙbec nemusia maù obsah uveden˝ch 7 prvkov. A†tak sa do zml˙v o†poskytnutÌ agroenviroment·lnej podpory pre farm·rov dostal text ûe sa dobrovoæne zriekaj˙ aplik·cie Ëistiarenskych kalov a†dnov˝ch sedimentov na svoje pozemky. Aj t˝ch absol˙tne vyhovuj˙cich podmienkam. Je to zaujÌmav˝ spÙsob dikrimin·cie. Farm·rovi sa dostane po silnej zr·ûke jeho pÙda do blÌzkej n·drûe a†keÔ by si ju chcel vyniesù sp‰ù na svoje pozemky, aby vr·til oderodovan˙ pÙdu, medzit˝m premenovan˙ doËasne na dnov˝ sediment, stratÌ podporu z†E⁄. Z·kon Ë. 220/2004 Z.z. z 10. marca 2004 o ochrane a vyuûÌvanÌ poænohospod·rskej pÙdy m· pritom ako hlavn˝ cieæ ochrany pÙdy zabr·nenie jej degrad·cii erÛznym odnosom. Z·kon Ë. 666/2004 Z.z. o ochrane pred povodÚami v znenÌ neskoröÌch predpisov. Podæa znenia z·kona je ochrana pred povodÚami s˙bor technick˝ch opatrenÌ a organizaËn˝ch opatrenÌ org·nov öt·tnej spr·vy a obcÌ, povodÚov˝ch komisiÌ, spr·vcu vodohospod·rsky v˝znamn˝ch vodn˝ch tokov a spr·vcov drobn˝ch vodn˝ch tokovvlastnÌkov a spr·vcov vodn˝ch stavieb, in˝ch pr·vnick˝ch osÙb a fyzick˝ch osÙb na predch·dzanie vzniku povodne a na zmiernenie jej n·sledkov. V†terminolÛgii je uveden· aj such· n·drû ( polder ) ako vymedzen˝ priestor urËen˝ na zaplavenie vodou pre potreby transform·cie povodÚovej vlny. Preven27

tÌvnymi opatreniami proti povodniam s˙ najm‰ technickÈ a biotechnickÈ opatrenia v povodÌ, ktorÈ spomaæuj˙ odtok vÙd z povodia do vodn˝ch tokov, v˝stavba retenËn˝ch n·drûÌ, ochrann˝ch hr·dzÌ, protipovodÚov˝ch lÌniÌ a zariadenÌ na preËerp·vanie vn˙torn˝ch vÙd, ˙prava vodn˝ch tokov a ich nevyhnutn· oprava a ˙drûba, ako aj budovanie poldrov. V†s˙Ëasnosti prebiehaj˙cich pozemkov˝ch ˙prav·ch sa preto ako dobr˝ prostriedok ochrany obcÌ veæmi Ëasto vyskytuj˙ poldre. éial nie je technicky jasnÈ na Slovensku, Ëo vlastne polder je. Nie je vytvoren· technick· norma ani in˝ technick˝ dokument o†ich funkcii, n·vrhu alebo projektovanÌ. A†tak sa u†n·s postavilo v†poslednom obdobÌ niekoæko poldrov, ale vöetky len podæa predstavy projektanta. V ß 14 ñ ⁄zemia urËenÈ na transform·ciu povodÚovej vlny je uvedenÈ, ûe org·n öt·tnej vodnej spr·vy mÙûe ako preventÌvne opatrenia na ochranu pred povodÚami a na zmiernenie ˙Ëinkov povodnÌ vo vodnom toku a v jeho inundaËnom ˙zemÌ rozhodnutÌm urËiù ˙zemia poldrov, ako aj ˙pravu a zmenu koryta vodnÈho toku. Z†tohto textu mÙûe vypl˝vaù ûe poldrom nie je technickÈ dielo ale len ˙zemie doËasne zaplavenÈ pri povodni. Ku z·konu mala byù vydan· vykon·vacia vyhl·öka a†t· dodnes v†praxi ch˝ba. ZaujÌmav˝m pr·vnym aktom je pre realiz·ciu krajinnÈho inûinierstva v†bud˙cnosti r·mcov· smernica o†vod·ch. Smernica EurÛpskeho parlamentu a Rady 2000/60/ES z 23. oktÛbra 2000, ktorou sa stanovuje r·mec pÙsobnosti pre opatrenia spoloËenstva v oblasti vodnÈho hospod·rstva (UL L 327, 22. 12. 2000). Dodnes asi najdÙleûitejöia a najobsiahlejöia smernica bola vytvoren· na z·klade smernice o ekologickej kvalite vÙd, dovtedy platn˝ch dokumentov a in˝ch politick˝ch a ekologick˝ch dokumentov prijat˝ch v†r·mci celosvetovÈho v˝znamu. V†roku 2008 boli vytvorenÈ a†na Slovensku zaËiatkom roku 2009 aj publikovanÈ n·vrhy Planov manaûmentu povodÌ. PripravovanÈ boli pre klasickÈ usporiadanie 6 veæk˝ch povodÌ na Slovensku ale nakoniec boli publikovanÈ len 2 ne˙plnÈ texty pre povodia Dunaja a†Visly. Maj˙ to byù dve povodia na Slovensku, podæa novely z·kona o†vod·ch Ë. 364/2004, ktor· je v†parlamente uû dlho, ale nie je schv·len·. A†tak hoci m·me dodnes na Slovensku ofici·lne 6 ˙zemÌ povodÌ, pl·ny s˙ publikovanÈ dva. Ich vplyv na krajinnÈ inûinierstvo je podstatn˝. Pl·novanie zahrÚuje len smernicou zadefinovanÈ toky a†jazer·. ➤


Toky s˙ delenÈ podæa deskriptorov na: mal·: 10 aû 100 km2 stredn·: > 100 do 1 000 km2 veæk·: > 1 000 do 10 000 km2 veæmi veæk·: > 10 000 km2. Toky do 10 km2 s˙ podæa pouûitej metodiky v SR predbeûne mimo z·ujmu vodohosopd·rskeho pl·novania a dokonca ani nie je jasnÈ, ako sa bude hodnotiù ich kvalita, pretoûe nemaj˙ referenËnÈ podmienky a stanovenÈ hodnotiace kritÈri·. Podobne je to aj pre stojatÈ vody, nazvanÈ spoloËne ako jazer·. Desiatky rokov sme uËili ötudentov ak˝ je rozdieæ medzi jazerom a umelou vodnou n·drûou a r·mcov· smernica oznaËuje Liptovsk˙ Maru a ostatnÈ priehrady ako jazer·. Asi aj Priehradn˝ v˝bor na Slovensku by sa mal premenovaù na Jazern˝ v˝bor. Veækostn· typolÛgia jazier je zaloûen· na ploche hladiny, a jazer· s˙ v kategÛri·ch: ñ 0,5 aû 1 km2 ñ 1 aû 10 km2 ñ 10 aû 100 km2 ñ nad 100 km2. AlternatÌvna charakteristika SystÈmom B kde sa fyzik·lne a chemickÈ faktory, ktorÈ urËuj˙ charakteristiky jazera popisuj˙ in˝m spÙsobom sa predbeûne nepouûÌva. MalÈ vodnÈ n·drûe nie s˙ na Slovensku v‰Ëöie ako doln˝ limit 0,5 km2, a tak podæa prijatej metodolÛgie SystÈmu A nie s˙ stojatÈ vody. Daj˙ sa teda dnes oznaËiù len ako prek·ûka na toku. Stavba mal˝ch vodn˝ch n·drûÌ bola doned·vna oznaËovan· ako ekologick˝ prÌstup ku akumul·cii vody v najmenöÌch Ëastiach povodia. Dnes pre tieto stavby nem· nov· metodolÛgia vodn˝ch pl·nov podæa R·mcovej smernic o vod·ch ûiadne pomenovanie. A ak budovanie prek·ûok na toku nie je z·ujmom bud˙ceho dobrÈho stavu tokov, asi je to aj koniec budovania mal˝ch vodn˝ch n·drûÌ. Tieû sa nebude daù hodnotiù pre dnes uû vybudovanÈ n·drûe kvalitatÌvny stav vody, lebo nemaj˙ hodnotiace tabuæky. Dlho sa pripravoval na Slovensku N·vrh Z·kona z roku 2005 o hydromelior·ci·ch a o zaloûenÌ Hydromelior·cie, a. s. Bol predloûen˝ do N·rodnej rady SR ale nebol zaraden˝ na rokovanie a dnes nie nie je v pl·ne legislatÌvnych ˙loh. Bolo pripravenÈ vymedzenie z·kladn˝ch pojmov, kde hydromelior·ciami bol s˙bor opatrenÌ, stavieb a zariadenÌ, ktorÈ sa vykonali a vykon·vaj˙ na pÙde a v krajine s cieæom ˙pravy vodn˝ch pomerov v tejto pÙde a ochrany tejto pÙdy pred vodnou erÛziou v z·ujme stabiliz·cie produkËnej schopnosti pÙdy a vytvorenia podmienok trvalo udrûateænÈho rozvoja

krajiny pri dodrûanÌ z·sad ochrany ûivotnÈho prostredia, a to 1. odvodnenie pÙdy odvodÚovacÌmi stavbami, vodohospod·rskymi zariadeniami na pÙde, ktorÈ odvedenÌm podzemn˝ch vÙd a povrchov˝ch vÙd stabilizuj˙ produkËn˝ potenci·l pÙdy regul·ciou podzemn˝ch vÙd a ˙pravou vodnÈho a vzduönÈho reûimu v†pÙde, 2. ochrana pozemkov pred ökodliv˝mi ˙Ëinkami povrchov˝ch vÙd ako s˙Ëasù protipovodÚovej ochrany odvodÚovacÌmi stavbami a†vodohospod·rskymi zariadeniami, ktorÈ regulovan˝m odvedenÌm povrchov˝ch vÙd, alebo ich ˙Ëelnou kumul·ciou tvoria s˙Ëasù protierÛznej a†protipovodÚovej ochrany pozemkov, 3. z·vlaha pÙdy z·vlahov˝mi stavbami, zariadeniami a†vodohospod·rskymi zariadeniami na pÙde, ktorÈ sl˙ûia na dod·vanie z·vlahovej vody, hnojiv˝ch

a in˝ch roztokov pre zabezpeËenie vlahovej potreby, v˝ûivy a ochrany rastlÌn, chmeænÌc, vinÌc, ovocn˝ch sadov a trval˝ch tr·vnych porastov na zavlaûovanej pÙde a pre inÈ osobitnÈ ˙Ëely ako s˙ protimrazov· ochrana, ochrana proti ökodcom, regul·cia teplotnÈho reûimu rastlÌn a ochrana proti veternej erÛzii na ornej pÙde. Spr·vcom hydromelioraËn˝ch zariadenÌ je Ministerstvom pÙdohospod·rstva Slovenskej republiky urËen· a poveren· organiz·cia ñ Hydromelior·cie, ö.p. Bratislava, ktor· spravuje öt·tny majetok hlavn˝ch hydromelioraËn˝ch zariadenÌ. T·to organiz·cia je neust·le v†neistote preûitia a†postupne sa jej zloûky presunuli na inÈ organiz·cie. Dnes jej zostalo len niekoæko zamestnancov. Ich majetkom s˙ predovöetk˝m vybudovanÈ z·vlahovÈ s˙stavy, ktorÈ s˙ na z·klade konkurov prenajÌmanÈ spr·vuj˙cim organiz·ci·m.

Záver Bud˙cnosù vytv·rania kvalitnej a†zdravej krajiny m· uû dnes soje legislatÌvne i†praktickÈ r·mce. Nie je ale jednoznaËn· ich koordin·cia a†ani novovytv·ranÈ pl·ny manaûmentu povodÌ nie s˙ komplexne a†konkrÈtne poûaduj˙ce konkrÈtny postup. Je len na cÌtenÌ odbornÌkov a†ich porozumenÌ procesom v†krajine, ktorÈ sa vplyvom zmien klÌmy menia, ako zachov·ne tvaf a†funkËnosù krajiny a†jaj zloûiek. Literat˙ra: DEMO, M. A KOL. 2007: Udrûateæn˝ rozvoj: ûivot v medziach ˙nosnej kapacity biosfÈry, Nitra, Slovensk· poænohospod·rska univerzita, 2007. ñ 439 s. ISBN 978-80-8069-826-3 H⁄SKA, D. ñ JURÕK, º. ñ ES VAN, H. 2004: Contribution to healthy lanscapes development strategy to landscape features restoration based the conflict matrix. In Pollution and water resources : Columbia university seminar proceedings. STU Bratislava, 2004. ISBN 80-89139-06-X, s. 322ñ326. IZAKOVI»OV¡, Z., MIKL”S, L., DRDOä, J., 1997: KrajinnoekologickÈ podmienky trvalo udrûateænÈho rozvoja. Veda, Bratislava, 156 pp. JURÕK, º. ñ MATYO, J.: VodnÈ stavby. 1. vyd. Nitra : SPU, 2007. 202 s. JURÕK, º. T¡TOäOV¡. L. KrajinnÈ inûinierstvo a pr·vo 2006 ñ 1. preprac. vyd. ñ Nitra: Slovensk· poænohospod·rska univerzita, 2006. ñ 122 s. ñ ISBN 80-8069-713-2 JŸVA, K. Meliorace. SZN Praha, 1962. 352 pp. KAL⁄Z, K., REH¡K. ä. VodnÈ hospod·rstvo / ñ 2. preprac. vyd. ñ Nitra: Slovensk· poænohospod·rska univerzita vo Vydavateæstve SPU, 2007. ñ 129 s.: obr., tab. ñ ISBN 978-808069-945-1 KOLEKTIV KrajinnÈ inûen˝rstvÌ. »KAIT Praha 1998. 200 pp. NOVOTN¡, B. B¡REK, V.: Zmeny vo vyuûÌvanÌ krajiny a predpokladan˝ priebeh odtoku z†povodia, In: Acta horticulturae et regiotecturae. ñ SPU Nitra ISSN 1335-2563. ñ RoË. 8, mimoriadne ËÌslo (2005), s. 259ñ260 SETON R. W. ñ WATSON, J. 1931, Slovensko kedysi a†teraz, Politick˝ prehæad Slovenska So slovensk˝mi autormi spracoval Praha, 1931, Nakladateæstvo Orbis a.s.

■

Pr·vnÌ informace

■

●

Z·kon Ë. 217/2009 Sb., publikovan˝ dne 20. Ëervence 2009 v Ë·stce 65 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 182/2006 Sb., o ˙padku a zp˘sobech jeho ¯eöenÌ (insolvenËnÌ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a dalöÌ souvisejÌcÌ z·kony. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 20. Ëervence 2009 s v˝jimkou.

●

Z·k. Ë. 221/2009 Sb., publik. dne 20. 7. 2009 v Ë·stce 66 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·k. Ë. 589/2002 Sb., o pojistnÈm na soci·lnÌ zabezpeËenÌ a p¯ÌspÏvku na st·tnÌ politiku zamÏstnanosti, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·k. Ë. 586/1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. srpna 2009.

28

Vyhl·öky ●

Vyhl·öka Ë. 164/2009 Sb., publikovan· dne 6. 7. 2009 v Ë·stce 49 SbÌrky, kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 26/2007 Sb., kterou se prov·dÌ z·k. Ë. 265/1992 Sb., o z·pisech vlastnick˝ch a jin˝ch vÏcn˝ch pr·v k nemovitostem, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·k. Ë. 344/1992 Sb., o kat. nemovit. »eskÈ rep. (katastr·lnÌ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, (katastr·lnÌ vyhl·öka). Vyhl·öka nabyla ˙Ëinnosti dne 1. 7. 2009.

●

Vyhl·öka Ë. 192/2009 Sb., publikovan· dne 26. 7. 2009 v Ë·stce 57 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·ö. Ë. 645/2004 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona o archivnictvÌ a spisovÈ sluûbÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘. Vyhl·öka nabyla ˙Ëinnosti dne 1. 7. 2009. ■


Regulace vodnÌch reûim˘ p˘d Ing. ZbynÏk Kulhav˝, CSc., oddÏlenÌ vodnÌch reûim˘ p˘d, V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy, v.v.i. V†˙vodu je t¯eba konstatovat, ûe k†regulaci vodnÌch reûim˘ p˘d nep¯ispÌvajÌ jen dva, v†p¯ÌspÏvku rozebÌranÈ, obory hydromelioracÌ, ale k†regulaci p¯ispÌvajÌ meliorace p˘d obecnÏ, byù nÏkdy nep¯Ìmo, resp. p¯ispÌvajÌ veöker· opat¯enÌ v†krajinÏ, ovlivÚujÌcÌ pohyb vody.

Úvod Nevyrovnanost vl·hovÈho reûimu pozemk˘, resp. v˝skyt sucha nebo naopak p¯ebytku vody vedly jiû v minulosti zemÏdÏlce k realizaci z·vlahov˝ch a odvodÚovacÌch (v öiröÌch souvislostech vodohospod·¯sk˝ch hydromelioraËnÌch) dÏl. CÌlem ˙prav byla snaha stabilizovat ˙rodu, tj. zajistit dostatek potravin pro rozvoj spoleËnosti i v dobÏ mÈnÏ p¯ÌznivÈ. S tÌm souvisela takÈ snaha rozöi¯ovat plochu vyuûÌvanÈ zemÏdÏlskÈ p˘dy. Historie ˙prav vodnÌho reûimu zemÏdÏlsk˝ch p˘d v »R a rozvoj v˝zkumu v kontextu tradic V⁄MOP je zmÌnÏn mimo jinÈ v publikaci, vydanÈ k 50. v˝roËÌ zaloûenÌ ˙stavu (2004). P¯estoûe se mÏnÌ hospod·¯skÈ priority spoleËnosti i podmÌnky zemÏdÏlskÈho hospoda¯enÌ, z˘st·vajÌ vodohospod·¯sk·, potaûmo hydromelioraËnÌ dÌla nad·le v†zornÈm ˙hlu krajinnÈho inûen˝rstvÌ, neboù pÈËe o krajinu a rozvoj venkova souvisÌ mimo jinÈ s†˙ËelnostÌ a dobrou funkËnostÌ vodohospod·¯sk˝ch staveb v krajinÏ. Oba tradiËnÏ vyuûÌvanÈ zp˘soby regulace vodnÌch reûim˘ p˘d, z·vlahy a odvodÚov·nÌ, p¯ispÌvajÌ ke stabilizaci zemÏdÏlstvÌ »R, reagujÌc na p¯ÌrodnÌ podmÌnky jednotliv˝ch produkËnÌch oblastÌ. ZemÏdÏlskÈ z·vlahy jsou nad·le aktu·lnÌ v†oblastech s†nedostatkem p˘dnÌ vl·hy; p¯itom budoucnost bude stavÏt ˙lohy souvisejÌcÌ s efektivitou vyuûÌv·nÌ z·vlahovÈ vody, z¯ejmÏ posuzovanou striktnÏ ekonomick˝mi mÏ¯Ìtky. OdvodÚov·nÌ je z·sadnÌ pro p¯emok¯enÈ polohy, liöÌcÌ se prvotnÌmi p¯ÌËinami zamok¯enÌ. P¯estoûe jsou dnes z¯ejmÈ jednotlivÈ p¯Ìpady nadbyteËnosti provedenÈho odvodnÏnÌ, v†z·sadÏ ve¯ejnost samotnou funkci odvodnÏnÌ nevnÌm·, poukazuje pouze na p¯Ìpady zjevn˝ch poruch a povöechnÏ na efekt zrychlenÈho odv·dÏnÌ vody z†povodÌ. I kdyû je toto tvrzenÌ do jistÈ mÌry opr·vnÏnÈ, m· ¯adu dalöÌch souvislostÌ, kterÈ nejsou tak jednoznaËnÏ negativnÌ a v†d˘sledku mohou z·sadnÏ mÏnit st·vajÌcÌ podmÌnky fungov·nÌ krajiny. StruËnÏ uveÔme nap¯. fenomÈn: hospod·¯sk˝ch blok˘ v†souvislosti s†uplatÚovanou agrotechnikou; infiltraËnÌ a retenËnÌ schopnost v†souvislosti s†eroznÌmi procesy a povodÚov˝mi ud·lostmi; p¯Ìstupnost pozemk˘ a zemÏdÏlskou praxi v†souvislosti s efektivitou zemÏdÏlstvÌ; a neposlednÏ zemÏdÏlstvÌ v†souvislosti s†pÈËÌ o krajinu a s rozvojem venkova. Pro tyto souvislosti neexistujÌ jednoznaËn· ¯eöenÌ a optimem je nalezenÌ kompromisu. Z·kladnÌ dilema souËasnosti, totiû ûe na pozemcÌch zpravidla nehospoda¯Ì vlastnÌk, ale n·jemce, se vöak promÌt· i do vztahu k†hydromelioraËnÌm stavb·m. Z·vlahy jsou v†tomto pohledu v˝luËnÈ tÌm, ûe lze rozdÏlit uûivatele z·vlah a jejich provozovatele na samostatnÈ subjekty, p¯itom kaûd˝ rozvÌjÌ svÈ podnikatelskÈ aktivity a vz·jemnÈ vazby jsou tak st·le ÑûivÈî. Z·vlaha proto b˝v· jednoznaËnÏ respektov·na takÈ v†p¯ÌpravÏ pozemkov˝ch ˙prav. OdvodnÏnÌ takovÈ postavenÌ nem·, jeho funkce je skryta, a proto m˘ûeme objevit p¯Ìpady, kdy systÈm odvodnÏnÌ nenÌ respektov·n nebo spÌöe jeho funkce na pozemku nenÌ moment·lnÏ docenÏna. ZmÏn·m ceny vody (mÏ¯en˝m nejen ekonomick˝mi hledisky) je t¯eba p¯izp˘sobovat zp˘soby hospoda¯enÌ s†vodou nejlÈpe p¯Ìmo v†ploöe povodÌ. JednoduchÈ a provoznÏ nen·roËnÈ technologie bude nutnÈ nahrazovat vodohospod·¯sk˝mi opat¯enÌmi n·roËnÏjöÌmi, zpravidla v†Ëase ¯Ìzen˝mi (p¯Ìkladem m˘ûe b˝t regulace odtoku dren·ûnÌch vod v†obdobÌ, kdy je odtok vody vnÌm·n negativnÏ ñ v†lÈtÏ a v zimÏ). N·stroje k†hospoda¯enÌ s†vodou se vöak zaËnou uplatÚovat teprve tehdy, aû se zaËne projevovat p¯Ìm· akutnÌ pot¯eba zemÏdÏlce.

Historické souvislosti OdvodÚov·nÌ i z·vlahy, jako jedno z†hydromelioraËnÌch opat¯enÌ na zemÏdÏlsk˝ch p˘d·ch, majÌ v†»R dlouholetou tradici. »eskÈ zemÏ pat¯Ì historicky k oblastem, v nichû stavby odvodnÏnÌ plnily a nad·le plnÌ v˝znamnou ˙lohu p¯i zkulturnÏnÌ zemÏdÏlskÈ krajiny. »·st ˙zemÌ byla odvodnÏna povrchov˝mi kan·ly a p¯Ìkopy. NÏkterÈ pozemky byly v†minulosti odvodnÏny kamennou a haùovou dren·ûÌ. Dren·ûnÌ r˝hy byly kop·ny ruËnÏ. V˝voj nov˝ch technologii v†Anglii (19. stol.) vedl k v˝robÏ p·len˝ch dren·ûnÌch trubek a pozdÏji i k†rozvoji r˝hovaË˘, frÈz a pokladaË˘ drÈn˘. Tyto technologie se rychle rozöÌ¯ily v celÈ st¯ednÌ EvropÏ, v nÌû bylo t¯eba odv·dÏt p¯ebytky vody, p¯edevöÌm zimnÌ vl·hy. OdvodnÏnÌ na konci 19 stol. bylo v†»ech·ch Ëasto spojov·no s†podzemnÌ z·vlahou, tzv. dren·ûnÌm podmokem. SÈrie vlhk˝ch sr·ûkovÏ bohat˝ch rok˘ ve 20. stoletÌ spoleËnÏ s†˙kolem sobÏstaËnosti v†produkci potravin (v dobÏ socializace vesnice) vedla k†realizaci jedno˙ËelovÈho (jednostrannÈho) odvodnÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ i k†rozvoji velkoploön˝ch z·vlah, obojÌ bylo dovröeno koncem 80t˝ch let. P¯ÌrodnÌ podmÌnky oblasti a poûadavek minim·lnÌho omezenÌ provozu na pozemcÌch up¯ednostnily p¯i ˙pravÏ vodnÌho reûimu zamok¯en˝ch lokalit systÈmy podzemnÌ trubkovÈ dren·ûe. V uplynulÈm desetiletÌ vöak praxe nevÏnovala odpovÌdajÌcÌ pozornost ˙drûbÏ tÏchto staveb a proto doch·zelo Ëasto nepozorovanÏ k jejich poökozov·nÌ i destrukci, v jin˝ch p¯Ìpadech zmÏna uûivatelsk˝ch n·rok˘ nerespektovala projektovanÈ parametry systÈmu a ten nynÌ neplnÌ funkci, jak· je od nÏho oËek·v·na. V »eskÈ republice je dren·ûÌ odvodnÏna zhruba Ëtvrtina v˝mÏry zemÏdÏlsk˝ch p˘d. K 1. lednu 1995 byla zemÏdÏlsk· p˘da »R vymezena plochou 4 280 954 ha, z toho orn· p˘da Ëinila 3 158 165 ha. Plochy odvodnÏnÈ dren·ûÌ, uv·dÏnÈ ZemÏdÏlskou vodohospod·¯skou spr·vou k tÈmuû termÌnu, jsou 1 064 999 ha. PloönÏ rozs·hlejöÌ stavby byly budov·ny p¯ed rokem 1990, od tÈ doby nov· v˝stavba aû na v˝jimky ustala. V†produkËnÌch oblastech dosahuje podÌl odvodnÏn˝ch zemÏdÏlsk˝ch ploch Ëasto 30-40% jak ukazuje mapa pro povodÌ Labe (Obr.1). Regulaci odtoku dren·ûnÌch vod vöak nenÌ vÏnov·na p¯imÏ¯en· pozornost. D¯Ìve vybudovanÈ vÌce˙ËelovÈ stavby, kterÈ jsou stavebnÏ i provoznÏ n·roËnÏjöÌ neû stavby tradiËnÌho odvodnÏnÌ, nejsou odbornÏ provozov·ny a prakticky nefungujÌ. Z·vlah bylo do 90.let minulÈho stoletÌ vybudov·no cca 153 800 ha (to reprezentovalo 3,59% zemÏdÏlsk˝ch ploch). V†produkËnÌch oblastech PolabÌ a Moravy se budovaly velkoploönÈ z·vlahovÈ systÈmy. Za poslednÌch 20 let bylo novÏ postaveno jen nÏkolik tisÌc hektar˘ z·vlah. V†souËasnÈ dobÏ se p¯esnÏ neeviduje plocha funkËnÌch z·vlah. Odhaduje se na 25ñ30 tis. ha. HlavnÌmi zavlaûovan˝mi plodinami jsou: zelenina, ranÈ brambory, d·le se zavlaûujÌ sady, chmelnice a v†poslednÌch letech i vinohrady. Privatizace v†zemÏdÏlstvÌ probÌhala od roku 1990. Privatizace melioraËnÌch staveb byla nastartov·na v†roce 1991, nap¯Ì29


klad z·konem 92/1991 Sb. o roli PozemkovÈho fondu a z·konem 229/1991 Sb. o podmÌnk·ch vyuûÌv·nÌ melioraËnÌch staveb. Podpovrchov˝ detail odvodÚovacÌch systÈm˘ byl p¯eveden bez˙platnÏ na vlastnÌka, hlavnÌ odvodÚovacÌ za¯ÌzenÌ z˘stalo v†pÈËi st·tu. Z·vlahovÈ systÈmy byly privatizov·ny zcela. V†souËasnosti tedy provozujÌ z·vlahovÈ systÈmy buÔ specializovanÈ soukromÈ spoleËnosti (provozovatelÈ z·vlah), kte¯Ì nabÌzÌ svÈ sluûby zemÏdÏlsk˝m podnik˘m, nebo z·vlahovÈ systÈmy privatizovaly samotnÈ zemÏdÏlskÈ podniky. To je ËastÈ spÌöe u menöÌch z·vlahov˝ch staveb.

v·ny jen jako doplÚkovÈ. P¯i hodnocenÌ deficitu vody pro zemÏdÏlstvÌ jsou kritick˝mi oblastmi zejmÈna PolabÌ a JiûnÌ Morava (viz Obr. 2). KlasickÈ odvodnÏnÌ, aù uû bylo provedeno jako ploönÈ nebo sporadickÈ, m· vesmÏs jedinou funkci a to funkci odvodÚovacÌ (derivaËnÌ). Tato funkce splÚuje hlavnÌ poûadavek, tj. odvedenÌ p¯ebyteËnÈ vody z profilu p˘dy (snÌûenÌ HPV z ˙rovnÏ poË·teËnÌ na ˙roveÚ n·vrhovou) za poûadovanou dobu a p¯i urËitÈ zabezpeËenosti funkce odvodnÏnÌ. Tato jednostrann· funkce by pro zv˝öenÌ efektivnosti nakl·d·nÌ s†vodou p¯Ìmo v†ploöe povodÌ mÏla b˝t doplnÏna o funkci retardaËnÌ s†efektem navlaûovacÌm, akumulaËnÌm. Na vhodn˝ch lokalit·ch by takovÈ opat¯enÌ, p¯i stanovenÌ jeho dostateËnÈ ˙Ëinnosti a ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ takÈ za splnÏnÌ podmÌnky ovladatelnosti v†pr˘bÏhu roku, umoûnilo eliminovat hlavnÌ nedostatek odvodnÏnÌ, tÌm je trvalÈ odv·dÏnÌ vody i v†obdobÌ, kdy to nenÌ û·doucÌ. ZvyöujÌ se samoz¯ejmÏ n·roky na pr˘zkum, projekËnÌ pr·ce a zejmÈna na provoz, neboù eliminace trvalÈ odvodÚovacÌ funkce by jistÏ p˘sobila negativnÏ v†obdobÌ p¯ebytku vl·hy. K†dispozici jsou ¯eöenÌ vhodn· pro novostavby a pro modernizace systÈm˘ odvodnÏnÌ (viz TNV 75 4221). ÿeöenÌm je takÈ uplatnÏnÌ p¯evod˘ vod v†r·mci sousednÌch pozemk˘ (viz Obr. 3) a ¯ada opat¯enÌ dalöÌch.

Obr. 1 MapovÈ vyj·d¯enÌ podÌlu ploch odvodnÏnÌ dren·ûÌ k†ploöe zemÏdÏlskÈ p˘dy pro okresy v†povodÌ hornÌho a st¯ednÌho Labe. (viz Kulhav˝ Z. a kol., 2007) V†d˘sledku nerovnomÏrnÈho rozloûenÌ sr·ûek je pot¯eba z·vlah prakticky v†kaûdÈm roce. ExtrÈmnÌm byl rok 2000, kdy v†d˘sledku sucha vznikly na zemÏdÏlskÈ produkci ökody p¯es 10 miliard KË. Tyto ztr·ty byly z†p¯ev·ûnÈ Ë·sti uhrazeny zemÏdÏlc˘m st·tem.

Obr.2 Vl·hovÏ deficitnÌ oblasti »R HTK ñ Seljaninov˘v hydrotermick˝ koeficient (viz Spitz P., Filip J., 2001)

Obr. 3 P¯evod dren·ûnÌ vody k†z·vlaze (viz Soukup M., Kulhav˝ Z., 2000)

Způsoby a nástroje k regulaci

C ñ zdroj dren·ûnÌ vody; R ñ regulaËnÌ öachta pro odklon vody; T ñ transportnÌ potrubÌ; I ñ zÛna realizace z·vlahy (nadzemnÌ Ëi podzemnÌ)

PodmÌnky nakl·d·nÌ s†vodami pro tyto stavby jsou zakotveny v†Z·konu o vod·ch z†roku 2001 a ve vyhl·ök·ch Ministerstva zemÏdÏlstvÌ. P¯esto v†souËasnÈm obdobÌ nejsou pro zemÏdÏlce hlavnÌ prioritou. D˘vodem je na jednÈ stranÏ (p¯i vlivu zamok¯enÌ) vysokÈ procento odvodnÏn˝ch ploch, p¯itom stavby odvodnÏnÌ nad·le spolehlivÏ plnÌ svoji funkci. Na druhÈ stranÏ (p¯i vlivu deficitu vl·hy) p¯ich·zejÌcÌ klimatickÈ zmÏny zatÌm na zemÏdÏlstvÌ »R nedolÈhajÌ tak intenzivnÏ (s v˝jimkou jednotliv˝ch let a oblastÌ), jak se p¯edpokl·d· v budoucnu a z·vlahy jsou pro tradiËnÌ plodiny nad·le vyuûÌ-

OdvodÚovacÌ i z·vlahovÈ systÈmy jsou tedy zpravidla situov·ny na pozemcÌch nÏkolika vlastnÌk˘, Ëasto i nÏkolika desÌtek vlastnÌk˘ (viz Tab.1), p¯iËemû cel· odvodÚovacÌ/ z·vlahov· sÌù tvo¯Ì jeden funkËnÌ systÈm. Takto Ëlenit˝ systÈm lze ˙ËelnÏ spravovat (opravovat a modernizovat) jen spoleËnÏ. U z·vlahov˝ch systÈm˘, kde je tato z·sada z¯ejm· a prakticky p¯edurËuje vlastnÌ provoz soustavy, toto plnÌ provozovatel z·vlah. 30


PoËet parcel, dotËen˝ch stavbou odvodnÏnÌ, p¯epoËten˝ na jednotkovou plochu odvodnÏnÌ Zpracov·nÌ pro vybranÈ oblasti v r·mci povodÌ hornÌho a st¯ednÌho Labe N·zev oblasti oblasti

Velikost oblasti (ha)

PoËet katastr˘ v oblasti

PoËet evidovan˝ch staveb odvodnÏnÌ v oblasti (ha)

Celkov· plocha odvodnÏnÌ v oblasti

PoËet dotËen˝ch parcel na hektar odvodnÏnÌ (n/ha) Min. Max. Pr˘mÏr

PodÌl odvodnÏnÌ k celkovÈ ploöe (%)

Chrudim

2 171,1

5

57

231,57

0,2

13,1

4,1

10,7

Jablonec

8 695,7

13

13

75,39

1,5

18,5

4,8

0,9

Liberec

4 346,8

4

19

744,36

0,2

19,9

6,7

17,1

Nymburk

1 660,2

3

54

1 284,26

0,5

24,6

3,0

77,4

Svitavy

3 851,7

9

38

181,91

1,1

19,9

4,3

4,7

Pardubice

5 113,4

8

93

1 253,13

0,3

16,8

4,7

24,5

Tab. 1 StatistickÈ vyhodnocenÌ map katastru nemovitostÌ vybran˝ch oblastÌ poskytuje p¯ehled o poËtu parcel, dotËen˝ch stavbou odvodnÏnÌ; zpracov·no v GIS, podklady ZVHS, V⁄MOP. (viz Kulhav˝ Z. a kol., 2007) pot¯eby zemÏdÏlc˘. P¯Ìkladem je v˝voj v†oblasti z·vlah, kdy bylo dosud moûnÈ zÌskat dotace pouze na z·vlahov˝ detail, teprve od letoönÌho roku bude moûnÈ Ëerpat dotace i na hlavnÌ z·vlahov· za¯ÌzenÌ. V†p¯ÌpadÏ odvodnÏnÌ nÏkterÈ dosavadnÌ dotaËnÌ tituly byly z†d˘vod˘ jejich neËerp·nÌ (nez·jmu uûivatel˘ a vlastnÌk˘) pozastaveny. Je tak z¯ejm· nejednoznaËnost strategie vodohospod·¯skÈ politiky v†tÈto oblasti. Ta souvisÌ na stranÏ jednÈ s†podporou odbÏr˘ vody pro z·vlahu (minim·lnÌ Ëi nulov· cena za odebranou vodu), to vöak nezakl·d· d˘vody k†jejÌm ˙spor·m. Na druhÈ stranÏ ned˘slednÏ promÌt· skuteËnost p˘vodu vod vodoteËÌ v†ploöe povodÌ a tedy nevytv·¯Ì motivaci mimo jinÈ k†regulaci dren·ûnÌho odtoku vzhledem k†potenci·lu, jak˝m tato opat¯enÌ mohou b˝t v†r·mci vodnÌho hospod·¯stvÌ. ZemÏdÏlsk· vodohospod·¯sk· spr·va (ZVHS) disponuje rozs·hl˝mi archivy projektovÈ dokumentace zejmÈna ze†60. aû 80.t˝ch let minulÈho stoletÌ. V†roce 2007 byla dokonËena digitalizace z·kres˘ vodohospod·¯sk˝ch staveb v†mÏ¯Ìtk·ch map 1:5000 a 1:10 000, mimo jinÈ systÈm˘ dren·ûnÌho odvodnÏnÌ a z·vlah. Stav evidence je vztaûen p¯ibliûnÏ k†roku 1992, neboù systematick· aktualizace nenÌ prov·dÏna.

Z pohledu hydrologickÈho reûimu krajiny jsme v†souËasnosti svÏdky nar˘st·nÌ dvou extrÈm˘: na jednÈ stranÏ jsou jimi povodnÏ (doËasn˝ v˝razn˝ nadbytek vody v krajinÏ) a na druhÈ stranÏ dlouhodob˝ pokles hladiny podzemnÌ vody Ëi deficit vl·hy (a tedy dlouhodob˝ nedostatek vody v krajinÏ). To jsou takÈ d˘vody pro opr·vnÏnÈ vzn·öenÌ poûadavk˘ na uplatnÏnÌ hydromelioraËnÌch opat¯enÌ, umoûÚujÌcÌch na jednÈ stranÏ snÌûit dopady extrÈmnÌch jev˘ (povodnÌ a sucha), na druhÈ stranÏ zadrûet vÌce vody v krajinÏ tak, aby doölo k pozitivnÌmu ovlivnÏnÌ z·sob podzemnÌch vod. Tato opat¯enÌ jsou uplatÚov·na v†ploöe povodÌ, coû je jejich p¯ednostÌ, ale souËasnÏ jejich nev˝hodou. Nev˝hody souvisÌ s n·roky na plochu, na odborn˝ provoz a ˙drûbu. DosaûenÌ poûadovanÈho vodohospod·¯skÈho efektu je totiû podmÌnÏno vysokou ËetnostÌ a rozlohou uplatÚovan˝ch optimalizaËnÌch opat¯enÌ v krajinÏ. Současný stav v ČR Z·vlahy i odvodÚov·nÌ se v†»R pot˝kajÌ s†¯adou problÈm˘. HlavnÌm jsou nÌzkÈ objemy investic do oprav a modernizace. ⁄drûba je prov·dÏna v minim·lnÌ ˙rovni. Nap¯Ìklad do roku 2010 bude za hranicÌ ûivotnosti cca 68% vybudovan˝ch z·vlah. Stavby odvodnÏnÌ budou ze 100% dosahovat st·¯Ì 20-ti let, p¯itom 60% staveb bude staröÌ 50-ti let (p¯edpokl·dan· ûivotnost byla 40 let). St·t udrûuje kostru odvodÚovacÌch za¯ÌzenÌ (otev¯enÈ i zakrytÈ odpady), p¯ÌpadnÏ zajiöùuje provoz odvodÚovacÌch ËerpacÌch stanic. OdvodÚovacÌ detail, p¯estoûe je souË·stÌ sloûitÏjöÌch ucelen˝ch systÈm˘, byl p¯eveden na majitele pozemku. Zde spat¯ujeme hlavnÌ ˙skalÌ vznikajÌcÌch problÈm˘, jak jiû bylo uvedeno v˝öe. Z·vlahovÈ stavby jsou plnÏ v reûii priv·tnÌ sfÈry. Provoz se pot˝k· s†nedostatkem n·hradnÌch dÌl˘, Ëasto souËasn˝ reûim provozu z·vlah neodpovÌd· projektovanÈmu vyuûitÌ. Zv˝öil se poËet odbÏratel˘ z·vlahovÈ vody, nast·vajÌ zmÏny v zemÏdÏlskÈm podnik·nÌ, kterÈ se nap¯Ìklad projevujÌ orientacÌ na trûnÏ zajÌmavÈ plodiny. ChybÌ poradenstvÌ a systematickÈ vzdÏl·v·nÌ, proto i provoz z·vlah b˝v· ¯Ìzen neodbornÏ. Podle Z·kona o vod·ch (ß101) je odbÏr povrchovÈ vody pro z·vlahu zdarma, odbÏr podzemnÌ vody se zpoplatÚuje 3 KË/m3. ZemÏdÏlec si zpravidla z·vlahu objedn·v· u provozovatele z·vlahovÈho za¯ÌzenÌ a platÌ mu buÔ za odebranÈ mnoûstvÌ (to b˝v· 5-7 KË/m3) nebo za 1ha zavlaûovanÈ plochy a to v†z·vislosti na plodinÏ. Cena vych·zÌ zpravidla od 1 200 KË/ ha pro obiloviny aû k†12†000 KË/ha u jahod, kvÏt·ku, kapusty a zelÌ. VyvÌjÌ se i podpora ze st·tnÌch prost¯edk˘ (nastavenÌ dotaËnÌch titul˘) a ta zpravidla aû n·slednÏ reaguje na vyvolanÈ

Předpokládané budoucí požadavky vodního hospodářství Podle zpracovan˝ch klimatick˝ch scÈn·¯˘ se p¯edpokl·d· zv˝öenÌ teploty p¯i souËasnÈm mÌrnÈm zv˝öenÌ roËnÌch ˙hrn˘ sr·ûek, avöak p¯i vÏtöÌ nerovnomÏrnosti jejich ËasovÈho rozdÏlenÌ. P¯edpokl·d· se zv˝öenÌ evapotranspirace a tudÌû zv˝öenÌ pot¯eby z·vlah, resp. p¯edimenzov·nÌ n·vrhov˝ch parametr˘ odvodÚovacÌch systÈm˘ vËetnÏ nastolenÌ poûadavku sezÛnnÌ eliminace jednostrannÈ odvodÚovacÌ funkce. To n·slednÏ vyvol· nutnost p¯ehodnocenÌ skladby pÏstovan˝ch plodin. ZvyöujÌcÌ se cena vody resp. jejÌ nedostatek vyvol· pot¯ebu d˘slednÏjöÌho uplatÚov·nÌ ˙sporn˝ch z·vlahov˝ch technologiÌ a objektivnÌch metod ¯ÌzenÌ z·vlah i v†naöich podmÌnk·ch. P¯i odv·dÏnÌ p¯ebytk˘ vody z†pozemk˘ budou uplatÚov·ny technologie, zdrûujÌcÌ/akumulujÌcÌ vodu co moûn· nejdÈle na vlastnÌm pozemku pro jejÌ n·slednÈ vyuûitÌ. R·mcovÏ lze vymezit oblasti podmÌnek existence hydromelioraËnÌch systÈm˘: ●

31

IntenzivnÌ zelin·¯skÈ a ovocn·¯skÈ oblasti. Zde jsou zemÏdÏlci schopni lok·lnÌ problÈmy odvodnÏnÌ zvl·dnout vlastnÌmi silami a s vyuûitÌm agr·rnÌch program˘ (nebude zde z¯ejmÏ vÏtöÌ problÈm). Z·vlahovÈ systÈmy jsou zde tradiËnÏ vyuûÌv·ny a rozvÌjeny. ➤

PozemkovÈ ˙pravy / listopad 2009 ●

●

NastÌnÏnÈ ˙koly d·le rozvÌjÌ v†letoönÌm roce zahajovan˝ v˝zkumn˝ z·mÏr V⁄MOP, v.v.i. s†n·zvem ÑIntegrovanÈ systÈmy ochrany a vyuûitÌ p˘dy, vody a krajiny v†zemÏdÏlstvÌ a rozvoji venkovaî.

IntenzivnÌ pola¯skÈ oblasti (¯epa¯skÈ a obiln·¯skÈ). Tyto oblasti majÌ dlouhÈ tradice odvodÚov·nÌ, danÈ objektivnÌm p¯Ìnosem dren·ûnÌch systÈm˘ pro zemÏdÏlstvÌ. P¯esto pr·vÏ zde spat¯ujeme tÏûiötÏ problÈmu zachov·nÌ jejich funkËnosti, resp. p¯i mÌstnÌm poûadavku vy¯azenÌ dren·ûÌ z†funkce. Z·vlahovÈ systÈmy se zde uplatÚujÌ ojedinÏle, p¯estoûe i zde mohou plnit intenzifikaËnÌ ˙lohu pro zemÏdÏlstvÌ (nap¯. z·vlahy brambor). V†tÈto oblasti by mÏlo b˝t tÏûiötÏ potenci·lu†zadrûov·nÌ vody v†povodÌ (regulacÌ odtoku povrchovÈho i podzemnÌho) a tÏûiötÏ uplatnÏnÌ speci·lnÌch technologiÌ z·vlah. HorskÈ a podhorskÈ oblasti. Zde doch·zÌ k extenzivnÌmu pastevnÌmu a luËnÌmu hospoda¯enÌ a v tÏchto podmÌnk·ch bylo a je odvodÚov·nÌ dren·ûemi obtÌûnÈ a n·kladnÈ. Spat¯ujeme zde proto jako smysluplnÈ odbornÈ vy¯azov·nÌ dren·ûnÌch systÈm˘ z funkce.

Poděkování P¯ÌspÏvek byl zpracov·n na z·kladÏ v˝stup˘, po¯Ìzen˝ch v†r·mci ¯eöenÌ projektu MäMT 2B06022 ÑOptimalizace krajinnÈ struktury z†hlediska hydrologick˝ch reûim˘î a skonËenÈho v˝zkumnÈho z·mÏru MZE 0002704901 s†n·zvem ÑZmÌrnÏnÌ nep¯Ìzniv˝ch p¯ÌrodnÌch a antropogennÌch vliv˘ na p˘dy a voduî. Použité odkazy na literaturu Hladn˝ J. a kol., 1996: Dopady moûnÈ zmÏny klimatu na hydrologii a vodnÌ zdroje »R. NKP »R Ë. 20. Kolektiv, 2004: 50 let V˝zkumnÈho ˙stavu melioracÌ a ochrany p˘dy Praha. 100 str., ISBN 80-239-2223-6 Kulhav˝ Z., Soukup M., Doleûal F., »melÌk M., 2007: ZemÏdÏlskÈ odvodnÏnÌ dren·ûÌ. Metodika, V⁄MOP, v.v.i., 2007, ISBN 978-80-254-0672-4 Kulhav˝ Z., Soukup M., VlËkov· M., 2008: OdvodnÏnÌ pozemk˘ a z·vlahy plodin p¯i ¯eöenÌ pozemkov˝ch ˙prav. SbornÌk z†meziregion·lnÌho odbornÈho semin·¯e PozemkovÈ ˙pravy v†povodnÏmi ohroûenÈm ˙zemÌ. UJEP ⁄stÌ n. L., str. 27ñ35, ISBN978-80-86671-52-9 Soukup M., Kulhav˝ Z., 2000: Zp˘soby regulace odtoku z†odvodÚovacÌch systÈm˘. Metodika Ë.24/2000, V⁄MOP Praha, 86 str., ISSN 1211-3972 Spitz P., Filip J., 2001: Pot¯eba z·vlah p¯i predikovanÈ klimatickÈ zmÏnÏ v†»eskÈ republice. In semin·¯ Sucho, hodnocenÌ a predikce, Brno 19. 11. 2001 TNV 75 4221, 2004 Regulace a retardace odtoku na zemÏdÏlsk˝ch pozemcÌch odvodnÏn˝ch trubkovou dren·ûÌ. MZe »R, Hydroprojekt CZ a.s. Praha Vr·na K., Dost·l T., Zuna J., Kender J., 1998: KrajinnÈ inûen˝rstvÌ. Vyölo v†¯adÏ Technick· kniûnice autorizovanÈho inûen˝ra a technika TK13, »KAIT, 200 s. V·öka J. a kol., 2000: Hydromeliorace. Vyölo v†¯adÏ Technick· kniûnice autorizovanÈho inûen˝ra a technika TK16, »KAIT, 224 s., ISBN 80-86426-01-7 Z·kon o vod·ch Ë. 254/2001 Sb., tzv. VodnÌ z·kon, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘.

Moûnost vnesenÌ prvku regulovatelnosti do jednostrannÈ funkce odvodnÏnÌ vytv·¯Ì podmÌnky pro lepöÌ vyuûitÌ mÌstnÌch vodnÌch zdroj˘, tj. doËasnÈ zdrûenÌ a akumulaci vod, p¯evody vod a jejich n·slednÈ vyuûitÌ. DvouËinn· regulace otevÌr· moûnosti efektivnÌho hospoda¯enÌ s†vodou a proto m· p¯Ìm˝ vztah k†projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav ñ tedy nejen ve smyslu n·pravy a stabilizace majetkov˝ch vztah˘, ochrany zemÏdÏlskÈho p˘dnÌho fondu, ale i ochrany mnoûstvÌ a jakosti vod. Z·kladnÌ typy u n·s pouûÌvan˝ch dvoufunkËnÌch systÈm˘ podrobnÏ uv·dÌ TNV 75 4221 Regulace a retardace odtoku na zemÏdÏlsk˝ch pozemcÌch odvodnÏn˝ch trubkovou dren·ûÌ. Závěr ⁄pravy vodnÌho reûimu zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ souvisÌ s ¯eöenÌm celÈho krajinnÈho prostoru. Je patrn· tendence zvyöovat retenci vody v†povodÌ. U nÏkter˝ch odvodnÏn˝ch pozemk˘, leûÌcÌch v†pramenn˝ch oblastech, zvl·ötÏ u pozemk˘ odvodnÏn˝ch ploönou dren·ûÌ, je nutno p¯ehodnotit odtokovÈ pomÏry a pouûÌt i jinÈ ˙pravy v†r·mci revitalizace povodÌ. Vznik· pot¯eba kvalifikovanÏ ¯Ìdit z·vlahov˝ reûim s†cÌlem zefektivnit vyuûitÌ z·vlahovÈ vody, resp. minimalizovat jejÌ odebranÈ mnoûstvÌ. St·le z¯etelnÏjöÌ je absence aktualizovan˝ch informacÌ o rozsahu odvodnÏnÌ a z·vlah pozemk˘, kter· by rozvÌjela st·vajÌcÌ ˙zemnÌ datab·zi, zpracovanou ZVHS. Tyto informace by zv˝öily ˙Ëinnost ˙zemnÌch koncepcÌ v†r·mci aktivit krajinnÈho inûen˝rstvÌ.

❑ ❑ ❑

⁄loha krajinnÈho inûen˝rstvÌ v rozvoji venkova Ing. Jan Prudk˝, PhD., ⁄stav aplikovanÈ a krajinnÈ ekologie, MZLU v BrnÏ Velice struËnÏ by se ˙loha krajinnÈho inûen˝rstvÌ v rozvoji venkova dle tradiËnÌho ch·p·nÌ dala charakterizovat jako veökerÈ odbornÈ inûen˝rskÈ aktivity konanÈ v krajinÏ mimo hranice sÌdel. Jestliûe vöak ch·peme rozvoj venkova jako integr·lnÌ proces zahrnujÌcÌ cel˝ venkovsk˝ prostor ztr·cÌ toto dÏlenÌ smysl.

ce abychom si uvÏdomili kr·tkozrakost rozdÏlov·nÌ venkovskÈho prostoru na krajinu a sÌdla, kterÈ nicmÈnÏ v†myslÌch mnoha lidÌ p¯etrv·v·. Historick˝m n·zvem tohoto oboru bylo kulturnÌ inûen˝rstvÌ, kterÈ vöak v†d˘sledku urËitÈho posunu v˝znamu slova kulturnÌ nenÌ v†dneönÌ dobÏ jiû dob¯e pouûitelnÈ. VÏcn· n·plÚ z˘stala vöak vÌcemÈnÏ stejn· i pro dneönÌ dobu a po Ëty¯icetiletÈm obdobÌ nez·jmu o stav krajiny si i dnes uvÏdomujeme nutnost zachovat kulturnÌ krajinu ve stavu jak˝m byla utv·¯ena naöimi p¯edky v†pr˘bÏhu dlouh˝ch staletÌ, nicmÈnÏ naz˝v·me dnes tento obor krajinn˝m inûen˝rstvÌm. Z·mÏrnÏ je pouûito slovo obor a nikoliv profese neboù profesÌ tento obor sdruûuje nÏkolik. Pokud hled·me konkrÈtnÌ programovÏ podporovanÈ Ëinnosti zamÏ¯enÈ tÌmto smÏrem, tak nejblÌû stojÌ Program obnovy venkova z†roku 1998 navazujÌcÌ na d¯ÌvÏjöÌ Program obnovy

Obrovsk˝ rozsah ËinnostÌ oboru krajinnÈho inûen˝rstvÌ, kterÈ sahajÌ od revitalizace hydrografickÈ sÌtÏ, budov·nÌ protipovodÚov˝ch opat¯enÌ, p¯es ¯eöenÌ vodnÌ a vÏtrnÈ eroze, polnÌch cest, k†vegetaËnÌm doprovod˘m vodnÌch tok˘ a n·drûÌ, ˙zemnÌm systÈm˘m ekologickÈ stability smÏ¯uje k†rozvoji krajinnÈho prost¯edÌ a je p¯irozenou souË·stÌ obnovy a rozvoje venkovskÈho prostoru v†öiröÌch souvislostech a zasahuje i do samotn˝ch sÌdel. Je t¯eba p¯ipomenout propojenost vöech krajinn˝ch biologick˝ch struktur s†vnit¯nÌm prost¯edÌm vesni32


n·sledujÌcÌ vnÌm·nÌ nejd˘leûitÏjöÌ.V˝chodiskem z†tÈto situace bude uûÌv·nÌ krajinnÈho pl·nu, kter˝ v†souËinnosti s†˙zemnÌm pl·nem je schopen tuto oblast ¯eöit. DosavadnÌ v˝sledky Programu obnovy venkova jsou p¯es nespornÈ ˙spÏchy uvnit¯ sÌdla doposud tristnÌ v†okrajovÈ Ë·sti obce. Ide·lnÌ ¯eöenÌ by nastalo v†ËasovÏ propojenÈm ¯eöenÌ sÌdla a krajiny, kterÈ by vedlo daleko vÌce k†nutnosti respektovat vazbu okolnÌ krajiny na sÌdlo v†druhovÈm i prostorovÈm zastoupenÌ zelenÏ. P¯estoûe obor krajinnÈ inûen˝rstvÌ je v†souËasnÈ dobÏ vyuËov·n na nÏkolika vysok˝ch ökol·ch nelze p¯edpokl·dat, ûe jeho absolventi budou okamûitÏ schopni do detailu ¯eöit vöechny poûadavky v†plnÈ öÌ¯i. Na to se tento obor skl·d· z†p¯Ìliö mnoha disciplin (viz v˝öe jmenovanÈ profese) a vzpÌr· se ovl·dnutÌ jednÌm ËlovÏkem. Absolventi tohoto oboru by mÏli b˝t ale v†kaûdÈm p¯ÌpadÏ schopni vnÌmat souvislosti a vazby jednotliv˝ch odbornostÌ a mÏli by b˝t schopni s†urËit˝m nadhledem ¯Ìdit t˝movou spolupr·ci jednotliv˝ch specialist˘ nebo alespoÚ p¯esnÏ dok·zat formulovat n·roky na parametry jejich v˝kon˘ s†cÌlem dos·hnout nejlepöÌho moûnÈho v˝sledku. Ani toto nenÌ rozhodnÏ mal˝ n·rok, kter˝ souËasnÏ stavÌ novÈ a vyööÌ poûadavky na odbornost a pedagogickÈ schopnosti jejich uËitel˘. NemÏlo by b˝t zapomenuto a zejmÈna ne na p˘dÏ Mendelovy zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ univerzity v†BrnÏ, ûe obor krajinnÈ inûen˝rstvÌ slouûÌ mnoha sv˝mi z·sahy vyv·ûenÈmu vyuûÌv·nÌ krajiny tÈû pro zemÏdÏlskou v˝robu, pro rekreaci, ochranu ûivotnÌho prost¯edÌ, udrûenÌ biodiverzity a pod. Nelze vöak pominout, ûe i v†p¯ÌpadÏ dneönÌho multifunkËÌho zemÏdÏlstvÌ vedle udrûov·nÌ krajiny v†kulturnÌm stavu, ochrany ûivotnÏ d˘leûit˝ch zdroj˘ p˘dy a vody je vûdy na prvnÌ mÌsto kladeno zajiötÏnÌ obûivy spoleËnosti. UdrûenÌ vyv·ûenÈho pomÏru mezi p¯ÌrodnÌ sloûkou krajiny a zemÏdÏlstvÌm v krajinÏ je nejd˘leûitÏjöÌm a z·roveÚ nejobtÌûnÏjöÌm poûadavkem kladen˝m na krajinnÈ inûen˝rstvÌ. Je t¯eba ¯Ìci, ûe v†poslednÌm desetiletÌ je moûnÈ pozorovat z·jem öirokÈ i odbornÈ ve¯ejnosti o stav naöÌ krajiny a dokladem toho je kon·nÌ konferencÌ se öirokou ˙ËastÌ odbornÌk˘ mnoha profesÌ a dalöÌch akcÌ, p¯edn·öek, Ël·nk˘ v†novin·ch a Ëasopisech, televiznÌch po¯ad˘ a besed s†region·lnÌch tematikou. Snad jeötÏ d˘leûitÏjöÌ je st·le vÏtöÌ poËet ¯eöenÌ zmÌnÏn˝ch spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v†r·mci projektov·nÌ KP⁄, kterÈ snesou po str·nce vz·jemnÈ prov·zanosti a mnohostrannosti ta nep¯ÌsnÏjöÌ mÏ¯Ìtka hodnocenÌ. Tento v˝voj d·v· nadÏji, ûe ˙Ëast krajinnÈho inûen˝rstvÌ v†rozvoji venkova nad·le poroste a lze tedy pohlÌûet na jeho vyhlÌdky do budoucnosti s†optimismem. ■

vesnice z†r. 1991. V†p¯edmÏtu novÏjöÌho z†obou program˘ se uv·dÏjÌ opat¯enÌ k†ochranÏ a obnovÏ kulturnÌ krajiny (prov·dÏnÌ komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav), budov·nÌ lok·lnÌch systÈm˘ ekologickÈ stability a protieroznÌch opat¯enÌ, ochrana mÌstnÌch biotop˘, kulturnÌch a p¯ÌrodnÌch pam·tek a ˙tvar˘, obnova polnÌch a silniËnÌch stromo¯adÌ, b¯ehov˝ch porost˘, podchycenÌ a obnova pramen˘, obnova prostupnosti krajiny pÏöÌmi a cyklistick˝mi cestami, zachov·nÌ krajinnÈho r·zu a charakteristick˝ch kompoziËnÌch prvk˘. NicmÈnÏ ani v†p˘vodnÌm Programu obnovy vesnice z†roku 1991 nebylo ¯eöenÌ krajinnÈho prost¯edÌ opomenuto. Je ovöem skuteËnostÌ, ûe nejvÌc energie a finanËnÌch prost¯edk˘ spot¯ebovala v†prvnÌm obdobÌ zhruba do roku 2000 technick· infrastruktura obcÌ a nikoliv krajina. V†z·jmu objektivnosti je ale nutnÈ dodat, ûe od samÈho zaË·tku n·prav chyb minulÈho obdobÌ to byla komplexnÌ pozemkov· ˙prava, jako nejdokonalejöÌ n·stroj n·pravy zdÏdÏnÈho öpatnÈho stavu krajiny. Ten byl d˘sledkem uplatnÏnÌ velkov˝robnÌch forem hospoda¯enÌ na pozemcÌch a znamenal velkou n·chylnost p˘dy k†erozi nejen v†d˘sledku nesmyslnÏ velk˝ch hon˘, nedostatku rozpt˝lenÈ zelenÏ a v†neposlednÌ ¯adÏ jako d˘sledek druhotnÈ ulehlosti p˘dy s†negativnÌm vlivem na p˘dnÌ strukturu, kter· nadto byla niËena i v†d˘sledku nadmÏrnÈho pouûÌv·nÌ hnojiv a pesticid˘. Nedobr˝ stav krajiny spoËÌv· do dneöka i v†nÌzkÈ tzv. prostupnosti krajiny po z·niku mnoha polnÌch cest, kterÈ spojovaly vesnici s†krajinou a lesem a Ëasto i se sousednÌmi vesnicemi. Je t¯eba p¯ipomenout, ûe je to pr·vÏ komplexnÌ pozemkov· ˙prava, kter· m˘ûe vöechny n·vrhy jmenovan˝ch opat¯enÌ v†krajinÏ prosadit do jejich praktickÈ realizace. Vypl˝v· to zejmÈna z†vy¯eöenÌ pr·v k†pozemk˘m jednotliv˝ch vlastnÌk˘ tzv. vloûenÌm do katastru nemovitostÌ. Jestliûe postup projekce KP⁄ m˘ûeme velice struËnÏ shrnout do dvou etap ñ prvnÌ z†nich je pr·vÏ uplatnÏnÌ celospoleËensk˝ch z·jm˘ v†krajinÏ v†r·mci ¯eöenÌ tzv. spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ KP⁄, druhou pak scelenÌ pozemk˘ a tedy zlepöenÌ stavu p˘vodnÌ rozdrobenÈ pozemkovÈ drûby. Je t¯eba souËasnÏ podotknout, ûe realizace Ëasto velice kvalitnÏ proveden˝ch n·vrh˘ ¯eöenÌ eroze, cestnÌ sÌtÏ, vodohospod·¯sk˝ch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ, ˙zemnÌch systÈm˘ ekologickÈ stability Ëasto nar·ûÌ na souËasnÈ uûÌv·nÌ p˘dy p¯ev·ûnÏ velk˝mi zemÏdÏlsk˝mi subjekty s jejich z·jmem nemÏnit velikost a uspo¯·d·nÌ hon˘ zdÏdÏnÈ minul˝m reûimem. Nebylo by spr·vnÈ se domnÌvat, ûe vöechny v˝öe uvedenÈ pot¯ebnÈ Ëinnosti jsou v†procesu n·vrhu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ KP⁄ beze zbytku naplÚov·ny. Vzhledem k†multidisciplin·rnÌmu charakteru oboru krajinnÈho inûen˝rstvÌ je z·kladnÌm p¯edpokladem dobrÈ kvality navrhovan˝ch opat¯enÌ ˙Ëast pracovnÌk˘ mnoha profesÌ. Nemnoho projekËnÌch firem p˘sobÌcÌch v†oboru m· k†dispozici vöechny pot¯ebnÈ profese jako je geodet, vodohospod·¯, dopravnÌ inûen˝r, specialista pro n·vrh ⁄SES, krajin·¯sk˝ architekt apod. To samo o sobÏ nemusÌ vadit, pokud je projektant ochoten si spolupr·ci pot¯ebn˝ch profesÌ zajistit. V†mnoha p¯Ìpadech vöak jsou odbornÈ Ëinnosti podcenÏny a prov·dÏny bez ˙Ëasti specialist˘ s†odpovÌdajÌcÌmi v˝sledky. Existuje urËit· oblast, kter· se stala nedokonale ¯eöenou v†d˘sledku chybnÏ nastavenÈho systÈmu, kter˝ neumoûÚuje kvalitnÏ ¯eöit d˘leûitou oblast p¯echodu sÌdla do krajiny. Vypl˝v· to z†omezenÌ dosahu KP⁄, kterÈ konËÌ p¯ed humny obce v†citlivÈ oblasti pozemk˘ pl·novan˝ch pro budoucÌ v˝stavbu. Jestliûe program obnovy venkova je st·le jeötÏ zamÏ¯en na vnit¯nÌ Ë·sti obce vlivem urËitÈ setrvaËnosti p¯edch·zejÌcÌho Programu obnovy vesnice vznik· tak na okraji obce ˙zemÌ nikoho, kterÈ br·nÌ navrhnout a realizovat logickÈ propojenÌ obce s†okolnÌ krajinou tak, aby byla vytvo¯ena p¯Ìzniv· silueta obce a tÌm i d·lkov˝ pohled na obec. NenÌ ani nutnÈ dod·vat, ûe tento pohled je prvnÌ dojem, kter˝ v†n·vötÏvnÌkovi obec zanech·v· a obecnÏ se m· zato, ûe prvnÌ dojem je pro celÈ

■

Pr·vnÌ informace

■

●

Vyhl·öka Ë. 258/2009 Sb., publikovan· dne 21. srpna 2009 v Ë·stce 78 Sb., o vyhl·öenÌ N·rodnÌ p¯ÌrodnÌ rezervace BroumovskÈ stÏny a stanovenÌ jejich bliûöÌch ochrann˝ch podmÌnek. Vyhl·öka nabude ˙Ëinnosti dne 1. ¯Ìjna 2009.

●

Vyhl·öka Ë. 259/2009 Sb., publikovan· dne 21. srpna 2009 v Ë·stce 78 Sb., o vyhl·öenÌ N·rodnÌ p¯ÌrodnÌ rezervace Velk˝ a Mal˝ BezdÏz a stanovenÌ jejich bliûöÌch ochrann˝ch podmÌnek. Vyhl·öka nabude ˙Ëinnosti dne 1. ¯Ìjna 2009.

●

Vyhl·öka Ë. 260/2009 Sb., publikovan· dne 21. srpna 2009 v Ë·stce 78 Sb., o vyhl·öenÌ N·rodnÌ p¯ÌrodnÌ pam·tky PolickÈ stÏny a stanovenÌ jejÌch bliûöÌch ochrann˝ch podmÌnek. Vyhl·öka nabude ˙Ëinnosti dne 1. ¯Ìjna 2009.

●

Vyhl·öka Ë. 261/2009 Sb., publikovan· dne 21. srpna 2009 v Ë·stce 78 SbÌrky, o vyhl·öenÌ N·rodnÌ p¯ÌrodnÌ pam·tky Javorov˝ vrch a stanovenÌ jejÌch bliûöÌch ochrann˝ch podmÌnek. Vyhl·öka nabude ˙Ëinnosti dne 1. ¯Ìjna 2009.

●

Vyhl·öka Ë. 262/2009 Sb., publikovan· dne 21. srpna 2009 v Ë·stce 78 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ »eskÈ republiky Ë. 395/1992 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona Ë. 114/1992 Sb., o ochranÏ p¯Ìrody a krajiny, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Vyhl·öka nabude ˙Ëinnosti dne 1. ¯Ìjna 2009.

●

Vyhl·öka Ë. 268/2009 Sb., publikovan· dne 26. srpna 2009 v Ë·stce 81 Sb., o technick˝ch poûadavcÌch na stavby. Vyhl·öka nabyla ˙Ëinnosti dne 26. 8. 2009.

●

Vyhl·öka Ë. 269/2009 Sb., publikovan· dne 26. srpna 2009 v Ë·stce 81 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 501/2006 Sb., o obecn˝ch poûadavcÌch na vyuûÌv·■ nÌ ˙zemÌ. Vyhl·öka nabyla ˙Ëinnosti dne 26. srpna 2009.

33


Strategick˝ pl·n krajiny ñ krajinnÈ pl·nov·nÌ v kontextu EvropskÈ ˙mluvy o krajinÏ Ing. Alena Salaöov· Pokud chceme nÏjak˝m zp˘sobem usmÏrnit v˝voj ˙zemÌ, ËinÌme tak v naprostÈ vÏtöinÏ prost¯edky ˙zemnÌho pl·nov·nÌ nebo pozemkov˝ch ˙prav, kterÈ jsou legislativnÏ podloûen˝m n·strojem tvorby krajiny. Je proto v˝znamn˝m faktem, ûe se od kvality zmÌnÏn˝ch proces˘ odvÌjÌ i n·sledn· kvalita naöeho ûivotnÌho prostoru.

●

⁄zemnÌ pl·nov·nÌ bylo aû do roku 2007 definovanÈ jako programov· a soustavn· koncepËnÌ Ëinnost, kterou se ¯eöÌ funkËnÌ vyuûitÌ ˙zemÌ, stanovÌ se z·sady jeho organizace a vÏcnÏ a ËasovÏ se koordinuje v˝stavba a jinÈ Ëinnosti ovlivÚujÌcÌ rozvoj ˙zemÌ. P¯ijetÌm novÈho znÏnÌ stavebnÌho z·kona (Ë. 183/2006 Sb.) doch·zÌ k†posunu v†ch·p·nÌ hlavnÌch cÌl˘ pl·nov·nÌ rozvoje ˙zemÌ. ⁄zemnÌ pl·nov·nÌ m· vytv·¯et p¯edpoklady nejenom pro v˝stavbu, ale zejmÈna pro udrûiteln˝ rozvoj ˙zemÌ, kter˝ uspokojÌ souËasnÈ pot¯eby ËlovÏka bez toho, aby ohroûoval kvalitu ûivota generacÌ budoucÌch (ß18, odst. 1). ZmÏnu cÌl˘ pl·nov·nÌ krajinnÈho prostoru do znaËnÈ mÌry ovlivnila filozofie EvropskÈ ˙mluvy o krajinÏ, ratifikovan· »eskou republikou v†roce 2004. Z†˙mluvy plynou i nÏkterÈ novÈ ˙koly pl·nov·nÌ: pot¯eba definice kvality krajiny souËasnÈ a budoucÌ obyvateli, vymezov·nÌ a ochrana hodnot kulturnÌ krajiny ve†spolupr·ci s†ve¯ejnostÌ, pl·nov·nÌ ˙zemÌ respektujÌcÌ ochranu jeho charakteru, vypracov·nÌ krajinnÈ politiky st·tu a zavedenÌ procesu krajinnÈho pl·nov·nÌ. Pot¯eba zajiötÏnÌ pl·novitÈho a strategickÈho p¯Ìstupu k†celkovÈ ochranÏ a rozvÌjenÌ hodnot krajiny je d·na tedy pot¯ebou implementace z·vazk˘ vypl˝vajÌcÌ z†p¯istoupenÌ k†EvropskÈ ˙mluvÏ o†krajinÏ, zmÏnami v†novÈm z·konÏ o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du a koneËnÏ i re·ln˝m stavem krajiny a negativnÌmi v˝vojov˝mi trendy. V†souËasnosti: ●

●

●

●

●

pl·ny povodÌ apod.), majÌ obdobnÈ nedostatky jako dokumenty ˙zemnÌho pl·nov·nÌ. Jejich v˝stupy jsou odrazem ˙zce rezortnÌch priorit a p¯Ìstup˘. Postr·dajÌ celkovÈ propojenÌ navrhovan˝ch opat¯enÌ do jednoho systÈmu celkovÈ pÈËe o krajinu. SÌlÌ nespokojenost obyvatelstva se stavem krajiny a podpora koncepËnÌch zmÏn, kterÈ by negativnÌ trendy zvr·tily.

S†ohledem na v˝öe zmÌnÏnÈ skuteËnosti byl v†letech 2007/ 2008 rozpracov·n n·vrh na zavedenÌ krajinnÈho pl·nov·nÌ v†»R ve formÏ oborovÈho pl·nov·nÌ pod garancÌ MéP (P¡SKOV¡, CIBULKA, FRIEDLOV¡ et al.). HlavnÌm cÌlem zavedenÌ krajinnÈho pl·nov·nÌ je zlepöenÌ obecnÈ ochrany krajiny dle legislativy »R ve smyslu EvropskÈ ˙mluvy o krajinÏ. KrajinnÈ pl·nov·nÌ by mÏlo b˝t organizov·no na t¯ech ˙rovnÌch ñ n·rodnÌ (Krajinn· politika), region·lnÌ (Koncepce ochrany p¯Ìrody a krajiny kraje) a lok·lnÌ (Strategick˝ pl·n krajiny). Strategick˝ pl·n krajiny by se tak stal nov˝m n·strojem pl·nov·nÌ krajinnÈho prostoru, kter˝ doplÚuje st·vajÌcÌ pl·novacÌ systÈm s cÌlem podpo¯it komplexnÌ a koncepËnÌ p¯Ìstup k†obecnÈ ochranÏ krajiny a pÈËi o ni. Obsahov· n·plÚ strategickÈho pl·nu krajiny vych·zÌ z†poûadavk˘ EvropskÈ ˙mluvy o krajinÏ a ˙zce souvisÌ s nov˝mi cÌly a ˙koly ˙zemnÌho pl·nov·nÌ (dle Z·kona Ë. 183/2006 Sb., o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du). Jeho cÌlem je zejmÈna vyhodnotit st·vajÌcÌ kvalitu krajinnÈho prostoru, ve spolupr·ci s†ve¯ejnostÌ definovat kvalitu cÌlovou a navrhnout zp˘sob jejÌho dosaûenÌ. Metodika strategickÈho pl·nu krajiny, zpracovan· v†roce 2008, je souborem doporuËenÌ, jak proces krajinnÈho pl·nov·nÌ prov·dÏt na mÌstnÌ ˙rovni (˙zemÌ jednÈ nebo vÌce obcÌ). StanovÌ z·kladnÌ standardy pro vyhodnocov·nÌ jev˘ v†krajinÏ, jejich diagnostiku a navrhuje pot¯ebn· ¯eöenÌ. Integruje vz·jemnÏ expertnÌ posuzov·nÌ ˙zemÌ a†aktivnÌ spolupr·ci ve¯ejnosti. JejÌm cÌlem je vytvo¯it kvalitnÌ a komplexnÌ podklad pro rozhodov·nÌ v†˙zemÌ. V˝stupy strategickÈho pl·nu krajiny lze vyuûÌt pro vöechny pl·novacÌ procesy a rozvojovÈ projekty t˝kajÌcÌ se sloûek ûivotnÌho prost¯edÌ.

Vzr˘st· tlak na zmÏny ve vyuûÌv·nÌ pozemk˘ mimo zastavÏn· ˙zemÌ, kterÈ zvyöujÌ antropickou z·tÏû (suburbanizace ˙zemÌ formou urban sprawl, zv˝öenÌ intenzity rekreace) a poökozujÌ kvalitu p¯ÌrodnÌho prost¯edÌ. N·stroje ˙zemnÌho pl·nov·nÌ nejsou schopny negativnÌ vlivy vyuûÌv·nÌ krajiny dostateËnÏ eliminovat a ani to od nich nelze oËek·vat. ⁄lohou ˙zemnÌho pl·nov·nÌ nenÌ sledov·nÌ dlouhodob˝ch trend˘ enviroment·lnÌho stavu krajiny, optimalizace dopad˘ ËinnostÌ ËlovÏka na kvalitu krajiny a vytv·¯enÌ strategiÌ eliminace negativnÌch jev˘. ⁄zemnÌ pl·nov·nÌ v†souËasnosti ¯eöÌ p¯edevöÌm aktu·lnÌ pot¯eby rozvojov˝ch ploch pro rozöi¯ov·nÌ zastavÏn˝ch ˙zemÌ a ploch pro infrastrukturu na ˙kor volnÈ krajiny. Velmi Ëasto postr·d· dlouhodobÏjöÌ vize, stanovenÌm blÌzk˝ch n·vrhov˝ch horizont˘, v†komplikovan˝ch ˙zemÌch se jim nÏkdy dokonce systÈmovÏ vyh˝b·. Hospoda¯enÌ ve volnÈ†krajinÏ se st·le vÌce pod¯izuje ekonomickÈmu prospÏchu jednotlivc˘ nebo skupin·m bez ohledu na ochranu ve¯ejnÈho z·jmu a obecnÈ ochrany krajiny. P¯edstavy o tom, ûe negativnÌ chov·nÌ lze regulovat n·stroji trestnÌho pr·va se v†praxi ukazujÌ jako naivnÌ. D˘sledky naruöenÌ krajiny ohroûujÌ obyvatelstvo v†mÌstÏ vzniku negativnÌho jevu i v†n·vazn˝ch ˙zemÌch a zpÏtnÏ limitujÌ ekonomickÈ aktivity i v†zastavÏn˝ch ˙zemÌch. Lok·lnÌ ¯eöenÌ negativnÌch jev˘ bez funkËnÌch vazeb na okolnÌ ˙zemÌ Ëasto n·sobÌ negativnÌ vlivy. ResortnÌ krajinnÏ orientovanÈ dokumenty (projekty komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav, lesnÌ hospod·¯skÈ pl·ny,

Strategický plán krajiny obce zejména ●

● ● ●

●

● ●

34

vymezuje hodnoty krajiny, specifikuje jejich stav, ˙lohu v†systÈmu krajiny a podmÌnky pro jejich kvalitativnÌ zmÏny; v†souËinnosti se zainteresovan˝mi obËany a ostatnÌmi uûivateli krajiny stanovÌ prioritnÌ hodnoty krajiny, stanovÌ typologii krajiny obce, vymezuje moûnÈ ohroûenÌ hodnot krajiny p¯edpokl·dan˝mi vlivy p¯ÌrodnÌmi a antropick˝mi, navrhuje cÌlov˝ stav krajiny, navrhuje zmÏny zp˘sobu vyuûÌvanÌ krajiny v†z·jmu ochrany a posilov·nÌ hodnot krajiny vËetnÏ zp˘sobu jejich ochrany p¯ed vlivy potenci·lnÌch klimatick˝ch zmÏn; zmÏny vyuûÌv·nÌ krajiny navrhuje s p¯ihlÈdnutÌ k†z·jm˘m obËan˘ a ostatnÌch uûivatel˘ krajiny, navrhuje limity vyuûÌv·nÌ krajiny, kterÈ zohlednÌ z·jem na zachov·nÌ hodnot krajiny; limity vyuûÌv·nÌ krajiny navrhuje s p¯ihlÈdnutÌ k†z·jm˘m obËan˘ a ostatnÌch uûivatel˘ krajiny, od˘vodÚuje navrhovanÈ zmÏny a specifikuje d˘sledky jejich neprovedenÌ, navrhuje postupy, zp˘soby a po¯adÌ realizace navrhovan˝ch zmÏn vyuûÌv·nÌ krajiny a doporuËuje realiz·tory zmÏn;

PozemkovÈ ˙pravy / listopad 2009 ●

v pl·novacÌch procesech (˙zemnÌ pl·nov·nÌ, komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy, odvÏtvovÈ pl·ny zejmÈna pro lesnÌ hospod·¯skÈ pl·ny, pl·ny oblastÌ povodÌ, pl·ny sanace ˙zemÌ po tÏûbÏ, pl·ny revitalizace, pl·novacÌ procesy podle hornÌho z·kona apod.). Strategick˝ pl·n krajiny stanovuje souËasnÏ celkovou strategii obce (resp. sdruûenÌ obcÌ) v†p¯Ìstupu pÈËe o krajinu. Z†uvedenÈho d˘vodu jsou p¯i jeho zpracov·nÌ pouûity relevantnÌ metody participativnÌho (komunitnÌho) pl·nov·nÌ. Do zpracov·nÌ StrategickÈho pl·nu krajiny vstupujÌ aktivnÏ: obec (reprezentovan· zastupiteli), ve¯ejnost (obyvatelÈ dotËenÈho ˙zemÌ), dotËenÈ org·ny st·tnÌ spr·vy (zejmÈna org·ny ochrany p¯Ìrody a krajiny), p¯ÌpadnÏ dalöÌ ˙ËastnÌci (zejmÈna nevl·dnÌ organizace). Strategick˝ pl·n krajiny m· b˝t materi·lem, na kterÈho p¯ÌpravÏ se v˝znamn˝m zp˘sobem aktivnÏ podÌlÌ obyvatelÈ dotËenÈho ˙zemÌ. Ti, v†souladu se znÏnÌm EvropskÈ ˙mluvy o krajinÏ, majÌ nepominutelnÈ pr·vo vyslovit svÈ p¯edstavy o budoucnosti ˙zemÌ, kterÈ ob˝vajÌ, vyuûÌvajÌ a peËujÌ o nÏj. Jejich participace je v˝znamn· z†hlediska prohloubenÌ vztahu k†˙zemÌ, kterÈ ob˝vajÌ a koneËnÏ i z hlediska podpory celkovÈ vzdÏlanosti obyvatel v†oblasti ochrany kulturnÌ krajiny a pÈËi o ni. AktivnÌ ˙Ëast ve¯ejnosti v†pl·nov·nÌ a managementu ˙zemÌ nenÌ v†»R s†ohledem na dosavadnÌ spoleËensk˝ a politick˝ v˝voj bÏûn· a obecnÏ p¯ijÌman·. Strategick˝ pl·n krajiny je jednÌm z†n·stroj˘, kter˝ m· zapojenÌ ve¯ejnosti do pÈËe o krajinu v˝znamnÏ podpo¯it od samÈho poË·tku pl·novacÌho procesu. SouË·stÌ metodiky StrategickÈho pl·nu krajiny je proto i z·kladnÌ instrukce k†sestavenÌ tzv. participativnÌho pl·nu. Strategick˝ pl·n krajiny nem· b˝t sloûit˝m a nesrozumiteln˝m expertnÌm materi·lem, byù je jeho odborn· ˙roveÚ velmi d˘leûit·. Jeho cÌlem je pomoci obyvatel˘m a ˙zemnÌ spr·vÏ porozumÏt vöem z·sadnÌm krajinotvorn˝m faktor˘m, kterÈ ovlivÚujÌ zp˘sob Ñfungov·nÌî krajinnÈho prostoru a moûnosti jeho dlouhodobÈho öetrnÈho vyuûÌv·nÌ. Je podkladem, kter˝ m· souËasnÏ napomoci org·n˘m ûivotnÌho prost¯edÌ poskytnout argumenty pro spr·vnÈ rozhodov·nÌ v†˙zemÌ.

navrhuje indik·tory pro sledov·nÌ efekt˘ navrhovan˝ch zmÏn vyuûÌv·nÌ krajiny.

Krajina je zde ch·pan· jako: a) geosystÈm, v†jednotÏ jeho z·kladnÌch sfÈrick˝ch sloûek ñ atmosfÈry, litosfÈry, pedosfÈry, hydrosfÈry, biosfÈry a antroposfÈry (noosfÈry). Takov˝ p¯Ìstup n·m umoûnÌ pochopit strukturu krajiny. b) ekosystÈm ñ reprezentuje ekologick˝ p¯Ìstup v†zkoum·nÌ krajiny a je zamÏ¯en˝ na respektov·nÌ p¯irozen˝ch vztah˘, korelacÌ a synergiÌ v†krajinnÈm prostoru, ale souËasnÏ i c) prostor vnÌman˝ ËlovÏkem ñ p¯Ìstup vych·zejÌcÌ z†p¯irozen˝ch pot¯eb ËlovÏka jako biologickÈho druhu. V†koneËnÈm d˘sledku krajinu zkoum·me a pl·nujeme p¯edevöÌm s†ohledem na naplnÏnÌ pot¯eb lidskÈ spoleËnosti. V†p¯ÌpadÏ, ûe chceme optim·lnÌm zp˘sobem rozhodovat o budoucÌm uspo¯·d·nÌ krajiny, musÌme ovl·dat jejÌ diagnostiku ñ p¯enesenÏ ¯eËeno: pochopit nejenom stavbu jejÌho ÑtÏlaî, ale zejmÈna zp˘sob jeho reakcÌ na podnÏty, jeho nemoci nebo r˘zn· omezenÌ. MusÌme b˝t schopni definovat potenci·l a limity krajiny a stanovit pot¯ebn· opat¯enÌ pro zabezpeËenÌ jejÌho udrûitelnÈho rozvoje. K†z·kladnÌm tÈmat˘m, kterÈ majÌ z†hlediska pot¯eb pl·nov·nÌ krajiny prioritu, proto pat¯Ì metodickÈ zpracov·nÌ: ■

■ ■ ■ ■ ■

krajinnÏ ekologickÈ diferenciace republiky a region˘, kterÈ umoûnÌ nastavenÌ princip˘ managementu krajiny na z·kladÏ krajinnÏ ekologick˝ch vlastnostÌ, determinace urËujÌcÌch krajinotvorn˝ch proces˘, indikace kvality krajiny (krajinnÈ indik·tory, definov·nÌ tzv. cÌlovÈ kvality krajiny), vyhodnocenÌ citlivosti, zranitelnosti a†˙nosnosti krajiny (ekologickÈ, ekonomickÈ, soci·lnÌ, institucion·lnÌ, vnÌmanÈ), modelace krajinn˝ch zmÏn a†jejich dopad˘ do socio-ekonomickÈ sfÈry, vyhodnocenÌ potenci·lu a†limit˘ krajiny pro dalöÌ vyuûitÌ.

KrajinnÈ pl·nov·nÌ je pl·nov·nÌm prostorov˝m, kterÈ akcentuje krajinnÏ-ekologickÈ i†socio-ekonomickÈ p¯Ìstupy ke krajinÏ a hled· cesty celkovÈ kultivace prostoru ñ pro ËlovÏka, ale i ostatnÌ organizmy. Jeho v˝sledkem je krajinn˝ pl·n (zde strategick˝ pl·n krajiny), kter˝ stanovuje principy a z·sady dlouhodobÈho (a udrûitelnÈho) managementu krajiny. M· odliön˝ charakter neû ˙zemnÌ pl·n, tak jak jej zn·me dnes, kter˝ sleduje p¯edevöÌm politicky moûn˝ n·vrh funkËnÌho vyuûitÌ krajiny (v re·lu Ëasto vzd·len˝ od optima) a†splnÏnÌ vÌce ñ mÈnÏ pouze ˙zemnÏ technick˝ch a†legislativnÌch poûadavk˘ na rozvoj a ochranu ˙zemÌ. Oba p¯Ìstupy jsou nutnÈ,†nezastupitelnÈ a†je nutnÈ je vz·jemnÏ prov·zat. Strategick˝ pl·n krajiny m˘ûe v˝raznÏ ulehËit pr·ci p¯i zpracov·vanÌ ˙zemnÌho pl·nu a†podstatnÏ ji zkvalitnit (projektant by pak nemÏl udÏlat dnes tak bÏûnÈ chyby vypl˝vajÌcÌ z†neznalosti fungov·nÌ krajinnÈho systÈmu). St·tnÌ spr·va tak na druhÈ stranÏ zÌsk· kvalitnÌ argumentaËnÌ materi·l pro sv· kompetentnÌ ˙zemnÌ rozhodnutÌ a stanoviska.

Navrhovaný obsah dokumentace: 1. Rozborov· (interpretaËnÌ) Ë·st Stanovuje, kterÈ vlastnosti krajiny jsou pro pl·nov·nÌ rozvoje ˙zemÌ d˘leûitÈ. Definuje kvalitativnÌ stav ˙zemÌ. CÌlem rozbor˘ nenÌ pouh˝ opis p¯ÌrodnÌch nebo kulturnÌch charakteristik, ale vyhodnocenÌ jejich vlivu na udrûiteln˝ zp˘sob vyuûÌv·nÌ krajiny. a) öiröÌ vztahy ñ vazby ¯eöenÈho krajinnÈho prostoru na okolÌ, charakter öiröÌho ˙zemÌ (regionu) b) p¯ÌrodnÌ faktory a jejich vliv na v˝voj krajiny (na ˙zemÌ obce) c) ËlovÏk a jeho vliv na krajinu (na ˙zemÌ obce) d) ËlenÏnÌ krajiny podle krajinnÏ ekologick˝ch vlastnostÌ, v˝znamnÈ prostorovÈ vazby e) charakter krajiny (krajinn˝ r·z) ñ oblasti a mÌsta krajinnÈho r·zu, urËujÌcÌ znaky charakteru krajiny ñ vstup ve¯ejnosti f) vnÌm·nÌ krajiny (krajinn˝ obraz) ñ vstup ve¯ejnosti g) hodnoty krajiny (ekologickÈ, historickÈ, estetickÈ, uûitkovÈ) ñ vstup ve¯ejnosti h) vyhodnocenÌ rozvojov˝ch z·mÏr˘

Z†uvedenÈho plyne, ûe strategick˝ pl·n krajiny je: a) n·strojem preventivnÌ (koncepËnÏ pojÌmanÈ) ochrany krajiny (mÏl by b˝t tedy z·sadnÌm pl·novacÌm n·strojem MéP a†v˝znamn˝m ˙zemnÏ pl·novacÌm podkladem) b) expertiznÌm podkladem (s prvkami participace ve¯ejnosti) pro vöechny kauz·lnÌ ˙zemnÌ rozhodnutÌ (nap¯. EIA, dotaËnÌ programy, pl·nov·nÌ velk˝ch investic v krajinÏ apod.) c) podkladem pro management ˙zemÌ (n·vrh opat¯enÌ m˘ûe b˝t doplnÏn˝ n·vrhem finanËnÌch zdroj˘).

HlavnÌ grafickÈ v˝stupy1: ■ Diferenciace ˙zemÌ podle krajinnÏ ekologick˝ch vlastnostÌ (vymezenÌ odliön˝ch krajinnÏ ekologick˝ch jednotek) ■ KrajinnÏ ekologick· zonace krajiny dle ekologick˝ch limit˘ a rizik ■ Krajinn˝ r·z

Strategick˝ pl·n krajiny by se mÏl st·t podkladem pro vyd·v·nÌ stanovisek org·n˘ ochrany p¯Ìrody a krajiny p¯edevöÌm 35


2. Diagnostická část Vymezuje problÈmy ˙zemÌ a rekapituluje moûnosti a omezenÌ rozvoje krajiny (ve smyslu udrûitelnÈho rozvoje).

◆

a) citlivost a ˙nosnost ˙zemÌ b) problÈmy a st¯ety v ˙zemÌ ñ vstup ve¯ejnosti

Pro zabezpeËenÌ kvality strategick˝ch pl·n˘ krajiny je nezbytnÈ uveden· tÈmata pro pot¯eby »R teoreticky a metodicky rozpracovat. Z†hlediska souËasnÈ pl·novacÌ praxe je d·le nutnÈ blÌûe specifikovat vztahy a vz·jemnÈ kompetence mezi strategick˝m pl·nem krajiny, ˙zemnÏ pl·novacÌmi podklady (zejmÈna ⁄AP), ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentacÌ2 a n·vrhem spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy. Navrûen· metodika p¯edpokl·d· ˙zkou spolupr·ci a prov·zanost mezi vöemi n·stroji v˝öe uveden˝ch pl·novacÌch proces˘. Strategick˝ pl·n krajiny m˘ûe b˝t p¯i kvalitnÌm zpracov·nÌ ˙Ëinn˝m a uûiteËn˝m podkladem, kterÈho ambicÌ nenÌ zakazovat, ale poradit, jak citliv˝m zp˘sobem nakl·dat s†krajinn˝m prostorem. Aby nedoölo k†jeho nevratnÈmu znehodnocenÌ a n·slednÈmu ohroûenÌ kvality ûivota ËlovÏka a ostatnÌ bioty. V†dobÏ p¯Ìpravy tohoto p¯ÌspÏvku nebyla metodika jeötÏ form·lnÏ schv·lena MéP, proto jej nelze povaûovat za ofici·lnÌ dokument ministerstva.

HlavnÌ grafick˝ v˝stup: ñ ProblÈmy ˙zemÌ (˙zemÌ snÌûenÈ a/nebo zv˝öenÈ hodnoty, st¯ety z·jm˘, risk faktory, ostatnÌ problÈmy v ˙zemÌ) 3. Návrhová část Soubor doporuËenÌ pro org·ny obecnÌ samospr·vy a st·tnÌ spr·vy. N·vrh ¯eöenÌ vymezen˝ch problÈm˘ a) cÌlov· kvalita krajiny (jakou krajinu chceme) ñ vstup ve¯ejnosti b) moûnÈ scÈn·¯e v˝voje krajiny ñ vstup ve¯ejnosti c) n·vrh zmÏn vyuûitÌ krajiny a dalöÌ navrhovan· opat¯enÌ ñ vstup ve¯ejnosti d) n·vrh ukazatel˘ pro dalöÌ sledov·nÌ zmÏn kvality krajiny a naplÚov·nÌ krajinnÈho pl·nu e) vazba n·vrhu na dalöÌ pl·novacÌ procesy f) zp˘sob realizace n·vrh˘ (manaûersk· opat¯enÌ)

diferenciace ˙zemÌ »R z†hlediska krajinnÈho r·zu (jednotnÈ vymezov·nÌ oblastÌ a niûöÌch individu·lnÌch jednotek krajinnÈho r·zu)

Podklady: P¡SKOV¡, M., CIBULKA, J., FRIEDLOV¡, T. et al. MetodickÈ doporuËenÌ Ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ k†zamÏ¯enÌ a obsahu strategick˝ch pl·n˘ krajiny obcÌ. PracovnÌ materi·l, nepublikov·no SALAäOV¡, A. Strategick˝ pl·n krajiny ñ metodick˝ r·mec zpracov·nÌ. 2008, nepublikov·no

HlavnÌ grafick˝ v˝stup: ñ N·vrh zmÏn vyuûitÌ krajiny Pozn·mka: V†souËasnosti nejsou v†»R v†dostateËnÈ kvalitÏ metodicky rozpracov·na n·sledujÌcÌ tÈmata: ◆ hodnocenÌ citlivosti a ˙nosnosti krajiny (indik·tory citlivosti a ˙nosnosti) ◆ hodnocenÌ kvality krajiny (tzv. krajinnÈ indik·tory) ◆ hodnocenÌ rekreaËnÌho potenci·lu a obytnÈ hodnoty krajiny ◆ hodnocenÌ vnÌm·nÌ krajiny a stanovenÌ cÌlovÈ kvality krajiny obyvateli (participativnÌ metody) ◆ topoklimatickÈ charakteristiky ˙zemÌ

P¯ÌspÏvek byl zpracov·n s podporou projektu N·rodnÌho programu v˝zkumu II Ë. 2B06101 ÑOptimalizace zemÏdÏlskÈ a ¯ÌËnÌ krajiny v†»R s†d˘razem na rozvoj biodiverzity.î 1 2

VÌce viz P¯Ìloha Ë. 3 ñ Metodika zpracov·nÌ SPK Dle z·kona Ë. 183/2006 Sb., o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du.

»esk· spoleËnost krajinn˝ch inûen˝r˘ Doc. Ing. Karel Vr·na, CSc., p¯edseda »SKI »esk· spoleËnost krajinn˝ch inûen˝r˘ (»SKI) byla zaloûena p¯i »eskÈm svazu stavebnÌch inûen˝r˘ jako v po¯adÌ druhÈ neziskovÈ odbornÈ sdruûenÌ dne 25. 2. 1998. »lenovÈ »eskÈho svazu stavebnÌch inûen˝r˘ mohou b˝t buÔ Ëleny oblastnÌch poboËek nebo odborn˝ch spoleËnostÌ. V˝hodou odborn˝ch spoleËnostÌ je, ûe sdruûujÌ odbornÌky z p¯ÌsluönÈho oboru, zatÌmco v oblastnÌch poboËk·ch jsou ËlenovÈ organizov·ni region·lnÏ. »SKI v†podstatÏ navazuje na Ëinnost Spolku kulturnÌch inûen˝r˘, kter˝ vznikl v†roce 1907 jako profesnÌ spoleËenstvÌ za podpory Inûen˝rskÈ komory pro kr·lovstvÌ »eskÈ, pozdÏji Spolku architekt˘ a inûen˝r˘ v†»ech·ch (SIA) a n·slednÏ Inûen˝rskÈ komory pro »eskoslovenskou republiku. »lenovÈ Spolku kulturnÌch inûen˝r˘ byli jiû na poË·tku dvac·tÈho stoletÌ velmi aktivnÌ v†prosazov·nÌ stavovsk˝ch tradic ËeskÈ technickÈ inteligence ve vöech oblastech odbornÈ a ve¯ejnÈ pr·ce p¯i snaze pom·hat naöemu n·rodu p¯i jeho kulturnÌm a hospod·¯sk˝m vzr˘stu. StejnÈ snahy p¯ispÏt k†technickÈmu, hospod·¯skÈmu i kulturnÌmu rozvoji naöÌ

novodobÈ spoleËnosti vedly skupinu Ëlen˘ »eskÈho svazu stavebnÌch inûen˝r˘ nav·zat na tradici Spolku kulturnÌch inûen˝r˘ a zaloûit sekci KulturnÌch inûen˝r˘ a po sedmiletÈ Ëinnosti »eskou spoleËnost krajinn˝ch inûen˝r˘. ÿada Ëlen˘ spoleËnosti se aktivnÏ z˙Ëastnila obnovy »eskÈ komory autorizovan˝ch inûen˝r˘ a technik˘ Ëinn˝ch ve v˝stavbÏ (»KAIT). CÌlem »SKI je sdruûovat odbornÌky, kte¯Ì se zab˝vajÌ komplexnÌmi problÈmy krajiny, coû lze souhrnnÏ vyj·d¯it pojmem krajinnÈ inûen˝rstvÌ. KrajinnÈ inûen˝rstvÌ je interdisciplin·rnÌ obor, vych·zejÌcÌ z†koncepËnÌho p¯Ìstupu ke krajinÏ jako celku, zajiöùujÌcÌ 36

soustavnou a ucelenou pÈËi o krajinu, o rozvoj krajinnÈho celku v†souladu s†hospod·¯sk˝mi, environment·lnÌmi, spoleËensk˝mi a kulturnÌmi pot¯ebami spoleËnosti p¯i respektov·nÌ principu jeho trvale udrûitelnÈho uûÌv·nÌ. TÈmÏ¯ vûdy se v†tomto smyslu uplatÚuje vazba na hydrografickou sÌù (povodÌ), jako z·kladnÌ p¯irozenou kostru krajinnÈho celku. Z†hlediska komplexnÌch ËinnostÌ je samoz¯ejmostÌ zamÏ¯enÌ na ¯eöenÌ odtokov˝ch pomÏr˘ v†povodÌ, na n·vrhy komplexnÌ protipovodÚovÈ ochrany v†povodÌ apod., na vytv·¯enÌ podmÌnek pro zajiötÏnÌ ochrany vod, ochrany inundaËnÌch ˙zemÌ, v˝razn· je vazba na principy pl·nov·nÌ v†oblasti vod. Ve smyslu vymezenÌ oboru je z¯ejm˝ v˝kon projektovÈ a inûen˝rskÈ Ëinnosti, uplatnÏnÌ p¯i v˝konu spr·vy povodÌ, spr·vy vodnÌch tok˘, p¯i zajiöùov·nÌ krajinotvorn˝ch aktivit, zajiöùov·nÌ realizace staveb krajinnÈho inûen˝rstvÌ. Stavby krajinnÈho inûen˝rstvÌ zahrnujÌ p¯ev·ûnÏ stavby vodnÌch dÏl definovan˝ch z·konem o vod·ch. Stavby kra-


jinnÈho inûen˝rstvÌ byly takÈ definov·ny v†DoporuËenÈm standardu technickÈm ÑDokumentace staveb krajinnÈho inûen˝rstvÌî, kter˝ v roce 2002 zpracovali ËlenovÈ »SKI. Za stavby krajinnÈho inûen˝rstvÌ je tedy moûno povaûovat n·sledujÌcÌ stavby:

●

●

Stavby na drobn˝ch vodnÌch tocÌch ● ˙ËelovÈ ˙pravy drobn˝ch vodnÌch tok˘, zejmÈna v†r·mci protipovodÚovÈ ochrany, ● revitalizaËnÌ ˙pravy drobn˝ch vodnÌch tok˘, ● hrazenÌ byst¯in. MalÈ vodnÌ n·drûe malÈ vodnÌ n·drûe, vËetnÏ odbahÚov·nÌ rybnÌk˘, ● suchÈ n·drûe, ● mok¯ady. ●

Stavby protieroznÌ ochrany stavby proti ˙Ëink˘m vÏtrnÈ a vodnÌ eroze

●

OdvodÚovacÌ stavby ● odvodÚovacÌ stavby ñ stavby pro vyuûitÌ stavebnÌch pozemk˘, ● regulovatelnÈ odvodÚovacÌ systÈmy, ● lesotechnickÈ meliorace. Z·vlahovÈ stavby z·vlahovÈ stavby pro doplÚkovou z·vlahu (zahrady, golf, sady)

CÌlem Ëinnosti »SKI je:

●

●

Biotechnick· opat¯enÌ v krajinÏ ● ploön· opat¯enÌ pro stabilizaci ˙zemÌ v†extravil·nu

●

⁄ËelovÈ stavby ● ˙ËelovÈ komunikace (polnÌ a lesnÌ cesty vËetnÏ vegetaËnÌch doprovod˘) ● speci·lnÌ stavby (drobnÈ stavby pro sport, turistiku a rekreaci) Vznik »eskÈ spoleËnosti krajinn˝ch inûen˝r˘ byl motivov·n nÏkolika d˘vody: ● Ochrana a tvorba krajiny je sloûit˝ proces, zahrnujÌcÌ ¯adu obor˘ a ¯eöenÌ tÈto problematiky vyûaduje komplexnÌ p¯Ìstup ¯ady odbornÌk˘. Na z·kladÏ region·lnÌho posouzenÌ a sladÏnÌ pot¯eb ˙zemÌ je moûno p¯istupovat k†n·vrhu a realizaci dÌlËÌch opat¯enÌ ● V†tomto duchu jsou v†poslednÌch 15 letech vychov·v·ni na vysok˝ch ökol·ch studenti. Na vöech technick˝ch univerzit·ch se stavebnÌm zamÏ¯enÌm i na zemÏdÏlsk˝ch univerzit·ch byly otev¯eny studijnÌ obory Ñkrajinn˝ inûen˝rî. CÌlem v˝chovy tÏchto student je schopnost komunikace s†obory, kterÈ se zab˝vajÌ problematikou krajinnÈho prostoru, a to jak z†pohledu odbornosti, tak i z†pohledu moûnosti komunikace z†hlediska terminologickÈho

V˝mÏna zkuöenostÌ a poznatk˘ z†¯eöenÌ nov˝ch, d¯Ìve ne¯eöen˝ch problÈm˘ mezi Ëleny spoleËnosti, a to formou besed, semin·¯˘, konferencÌ apod. SjednocenÌ p¯Ìstupu k†udÏlov·nÌ opr·vnÏnÌ k†projektov·nÌ a realizaci vöech opat¯enÌ v†krajinÏ (vodohospod·¯sk˝ch, ekologick˝ch, technick˝ch, biologick˝ch a hospod·¯sk˝ch). Vodohospod·¯skÈ stavby jsou oöet¯eny z·konem o autorizacÌch, pozemkovÈ ˙pravy opr·vnÏnÌm k†prov·dÏnÌ tÈto Ëinnosti, n·vrhy a realizace ⁄SES autorizacÌ v†architektonickÈ komo¯e a obdobnÏ je tomu i u ˙zemnÌho (Ëi krajinnÈho) pl·nov·nÌ. ÿadou jedn·nÌ na toto tÈma se vöak bÏhem Ëasu prok·zala nemoûnost sjednocenÌ tÏchto ËinnostÌ. Novela z·kona Ë. 360/1992 Sb. o v˝konu povol·nÌ autorizovan˝ch architekt˘ a o v˝konu povol·nÌ autorizovan˝ch inûen˝r˘ a technik˘ Ëinn˝ch ve v˝stavbÏ (novÈ znÏnÌ z·kona Ë. 224/ 2003 Sb.) zahrnuje Ëinnost krajinn˝ch inûen˝r˘ pod autorizaËnÌ obory ß5 odst. 3, pÌsmeno Ñc) stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌî a pÌsmeno Ñk) stavby pro plnÏnÌ funkce lesaî.

●

Motivovat dosaûenÌ odpovÌdajÌcÌ profesnÌ ˙rovnÏ veöker˝ch aktivit p¯i z·sazÌch v krajinÏ jako celku i p¯i z·sazÌch do jejÌch dÌlËÌch sloûek ve vöech oblastech p¯Ìstupu ke krajinÏ Spolupracovat se st·tnÌ spr·vou, samospr·vou a öiröÌ odbornou ve¯ejnostÌ p¯i ¯eöenÌ konkrÈtnÌch problÈm˘ z oblasti tvorby, pl·nov·nÌ a ochrany krajiny Spolupracovat s†institucemi zajiöùujÌcÌmi pÈËi o vodnÌ hospod·¯stvÌ v†krajinÏ, o krajinnÈ segmenty, o ochranu krajiny

●

●

●

●

●

Definovat pozici krajinnÈho inûen˝rstvÌ v˘Ëi souvisejÌcÌm obor˘m Ëinnosti (˙zemnÌ pl·nov·nÌ, vodnÌ hospod·¯stvÌ, krajinotvorba) Spolupracovat se st·tnÌ spr·vou a samospr·vou v†oblasti ökolstvÌ p¯i formulov·nÌ program˘ v˝uky v†oborech krajinnÈho inûen˝rstvÌ Spolupracovat p¯i p¯ÌpravÏ celistvÈ legislativy ochrany, tvorby a rozvoje krajiny, resp. jejÌch z·kladnÌch sloûek Motivovat celoûivotnÌ vzdÏl·v·nÌ, zvyöov·nÌ odbornÈ erudice Ëlen˘ sdruûenÌ, napom·h·nÌ k zjednoduöenÌ informaËnÌch tok˘ Po¯·d·nÌ profesnÌch setk·nÌ, semin·¯˘, konferencÌ, exkurzÌ a podpora publikaËnÌ Ëinnosti v†z·jmu zv˝öenÌ profesnÌ i obecnÈ informovanosti o problematice oboru a jeho vazb·ch na obory souvisejÌcÌ.

»SKI obsahuje 3 odbornÈ sekce, a to sekci ÑStavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌî (p¯edsedkynÏ Ing. Beneöov·), sekci ÑStavby pro plnÏnÌ funkce lesaî (p¯edseda Doc. Zuna) a sekci ÑPozemkovÈ ˙pravy a krajinnÈ pl·nov·nÌî (p¯edseda prof. Toman). P¯edsedou »SKI je Doc.Vr·na, mÌstop¯edsedou Ing. F. Kulhav˝ a Ing. K¯ov·k. »SKI m· v†souËasnÈ dobÏ celkem 76 Ëlen˘, v†poslednÌch letech se da¯Ì Ëlenskou z·kladnu trvale omlazovat. »lenskou z·kladnu tvo¯Ì z†vÏtöÌ Ë·sti odbornÌci z†projekËnÌch firem a provoznÌ praxe, d·le z·stupci vysok˝ch ökol a v˝zkumn˝ch organizacÌ a odbornÌci ze st·tnÌ spr·vy. Mal˝ podÌl tvo¯Ì studenti. Od roku 1998 po¯·d· »SKI kaûdoroËnÏ odbornou konferenci, jejÌû zamÏ¯enÌ se vûdy p¯izp˘sobuje aktu·lnÌm problÈm˘m oboru.

1998 ñ Koncepce vodnÌho hospod·¯stvÌ v krajinÏ 1999 ñ Pl·nov·nÌ a projektov·nÌ krajinn˝ch ˙prav 2000 ñ Koncepce ucelenÈho krajinnÈho pl·nov·nÌ 2001 ñ »eskÈ vodnÌ cesta jako souË·st krajiny 2002 ñ Trvale udrûiteln˝ rozvoj ËeskÈ krajiny 2003 ñ ProtipovodÚov· prevence a krajinnÈ pl·nov·nÌ 2004 ñ »esk· krajina ñ st¯echa Evropy 2005 ñ Voda v krajinÏ 21.stoletÌ Od roku 2006 byl n·zev konference sjednocen na n·zev KrajinnÈ inûen˝rstvÌ s†uvedenÌm p¯ÌsluönÈho roku kon·nÌ konference. V kaûdÈm roce organizuje »SKI kromÏ tÈto konference i odbornÈ semin·¯e, workshopy, ökolenÌ pro Ëleny i praxi, exkurze a dalöÌ drobnÏjöÌ akce. KonzultaËnÌ komise »SKI pro malÈ vodnÌ n·drûe a ochrannÈ hr·ze ñ zajiöùov·nÌ odborn˝ch akcÌ (CéV), zpracov·nÌ publikacÌ a poskytov·nÌ odborn˝ch informacÌ a konzultacÌ t˝ka-jÌcÌ se mal˝ch vodnÌch n·drûÌ a ochrann˝ch hr·zÌ. Jednou z ËinnostÌ tÈto komise je i posuzov·nÌ projekt˘ vodohospod·¯sk˝ch akcÌ v r·mci komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav. »SKI m· velice dobrÈ kontakty a volnÏ spolupracuje s†¯adou partnersk˝ch organizacÌ, coû je nap¯. ⁄nia krajinn˝ch inûenierov Slovenska, »esk· vodohospod·¯sk· spoleËnost p¯i »SSI, »esk· vÏdeckotechnick· vodohospod·¯sk· spoleËnost, »eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy, »esk· lesnick· spoleËnost a SpoleËnost pro zahradnÌ a krajin·¯skou tvorbu. ■ 37


INFORMACE

DISKUSE, N¡ZORY

Zdokonalené bilanční protokoly, pokročilou práci s daty KN, nové rozhraní pro práci se zakázkou a mnohem více přináší Ing. Jan VorlÌËek, metodick˝ vedoucÌ projektu POZEM, HSI, spol. s r.o. nová verze POZEM Co novÈho v POZEM Volby letos na podzim nebudou, ale nov· verze POZEM ano! Nov· verze POZEM m· oznaËenÌ 9.50 a jejÌ distribuce byla zah·jena zaË·tkem ¯Ìjna. Tato verze p¯in·öÌ celou ¯adu dÌlËÌch vylepöenÌ programu, kter˝ je st·le koncipov·n jako nadstavba nad produkty firmy Bentley. NovÏ jsou podporov·ny i MicroStation V8i Edition a Bentley PowerMap V8i Edition. TeÔ ale k†nejd˘leûitÏjöÌm novink·m novÈ verze. HlavnÌm ˙kolem bylo p¯epracovat vytv·¯enÌ bilanËnÌch protokol˘ tak, aby zpracovatel nemusel v˝slednÈ protokoly editovat ruËnÏ. Vznikla tak aplikace, kter· umoûÚuje ocenit pozemky v†r·mci jednotliv˝ch kultur. Tyto dÌly je moûnÈ editovat v†dalöÌ novÈ funkci, kdy je moûno v†p¯ehlednÈm dialogu p¯id·vat a odebÌrat dÌly, pop¯. mÏnit jejich v˝mÏru. Takto provedenÈ ruËnÌ zmÏny se projevÌ ve v˝sledn˝ch protokolech. V†bilancÌch byla takÈ rozöÌ¯ena moûnost vytv·¯enÌ legendy k†jednotliv˝m poloûk·m a p¯id·ny dalöÌ moûnosti p¯i vyplÚov·nÌ pozn·mky (zobrazov·nÌ budov na parcele, b¯emen, spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ). BonitnÌ dÌly by v†bilancÌch mÏly odpovÌdat jednotliv˝m kultur·m, pop¯. cen·m porost˘. DalöÌ zmÏnou v novÈ verzi, po kterÈ bylo dlouho vol·no, je vytvo¯enÌ protokolu zmÏn p¯i aktualizaci zak·zky daty z†KN (VFK). Z†dat KN je takÈ moûno novÏ zobrazit definiËnÌ body vËetnÏ informacÌ o parcelnÌm ËÌsle a listu vlastnictvÌ. V†novÈ verzi bylo takÈ zapracov·no na exportu projektu do struktur KN, kdy, kromÏ jinÈho, p¯ibyla moûnost kontroly v˝sledn˝ch zmÏnov˝ch vÏt p¯Ìmo v†POZEM, coû by mÏlo p¯inÈst uûivateli jistotu, ûe v˝stup pro KN obsahuje to, co m·. TÌm ale v˝Ëet novÈ funkËnosti nekonËÌ. P¯epracov·na byla funkce pro D·vkovÈ vytvo¯enÌ map parcel pro jednotlivÈ LV vËetnÏ umÌstÏnÌ hlaviËky. Funkce Projektov·nÌ umoûÚuje p¯i editaci parcel sledovat uspokojenÌ n·roku na vÌce LV najednou. Ve funkci Rejst¯Ìky a seznamy p¯ibyl nov˝ seznam opr·vnÏn˝ch z†b¯emene parcel souËasnÈho a navrûenÈho stavu. Vznikla nov· funkce umoûÚujÌcÌ evidenci korespondenËnÌch adres, opatrovnÌk˘ a dÏdic˘ ke vöem vlastnÌk˘m v†obvodu. Z†drobnÏjöÌch zmÏn je t¯eba vyzdvihnout moûnost p¯eËÌslovat parcely pomocÌ pr˘niku s†liniov˝m prvkem, moûnost vÈst dvÏ sady ËÌsel k†parcel·m projektu, rozöÌ¯enÌ legendy parcel o zobrazenÌ druhu pozemku, moûnost v˝poËtu koeficientu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, d·vkovÈ zmÏny LV

u parcel projektu, vedenÌ dvou sad atribut˘ pro zobrazenÌ ve funkci Seznamy a mnoho dalöÌch. Vöechny novinky vznikly dÌky vst¯ÌcnÈmu p¯Ìstup˘ vÏtöiny naöich z·kaznÌk˘, kte¯Ì n·m p¯ed·vajÌ mnoho uûiteËn˝ch podnÏt˘ a rad. TÌmto bych jim chtÏl vöem podÏkovat a vÏ¯Ìm, ûe tato spolupr·ce bude pokraËovat d·l. NicmÈnÏ st·le to nenÌ vöe, co nov· verze p¯inesla. Dosud popsanÈ zmÏny se t˝kaly funkËnosti z†pohledu pozemkov˝ch ˙prav. Nov· verze ovöem p¯inesla i novÈ rozhranÌ pro pr·ci se zak·zkou, dÌky Ëemuû by mÏlo b˝t mnohem jednoduööÌ se zak·zkami manipulovat. Novin-

kou je i moûnost tvorby z·loh cel˝ch zak·zek a jejich p¯Ìpadn˝ch n·sledn˝ch obnov. PoslednÌ zmÏnou, kter· jistÏ potÏöÌ, je zruöenÌ registracÌ sÌùov˝ch licencÌ, a tÌm i zruöenÌ omezenÌ poËtu poËÌtaË˘, na kterÈ m˘ûe z·kaznÌk POZEM nainstalovat. Jak pokraËuje v˝voj POZEM+ Jak jsme informovali v†jarnÌm ËÌsle Pozemkov˝ch ˙prav, HSI zaËala vyvÌjet i speci·lnÌ verzi POZEM pro pozemkovÈ ˙¯ady. Jmenuje se POZEM+ a koncem lÈta byla jejÌ prvnÌ verze distribuov·na na vöechny pozemkovÈ ˙¯ady. V†tomto produktu lze rychle a jednoduöe kontrolovat p¯evzatÈ zak·zky od projektanta a hlavnÏ lze vyuûÌvat vöech dostupn˝ch vektorov˝ch i rastrov˝ch dat souvisejÌcÌ s†pozemkovou ˙pravou. Tato data jsou uloûena na serveru, jsou indexov·na a lze je p¯ipojit polohovÏ stiskem jednÈ ikony. V˝voj POZEM+ ovöem pokraËuje d·l. NynÌ se zamÏ¯ujeme hlavnÏ na administrativnÌ

Obr. 1 ñ POZEM 9.50: P¯epracovan· funkce pro tvorbu bilanËnÌch protokol˘

Obr. 2 ñ POZEM+: p¯ipojenÌ ortofotomapy pomocÌ WMS sluûeb 38


agendu, kdy naöÌ snahou je p¯enesenÌ dat projektanta do jednotnÈho informaËnÌho systÈmu, kter˝ umoûnÌ nejen jejich kontrolu, ale i vytvo¯enÌ vöech administrativnÌch v˝stup˘ (ob·lky, hlaviËky dopis˘, statistiky pro ⁄PU aj.). Nov· verze POZEM+ bude distribuov·na z†kraje roku 2010. POZEM SR a dalöÌ softwarovÈ n·stroje z dÌlny HSI pro oblast geodÈzie Na z·vÏr bych chtÏl p¯ipomenout, ûe HSI vyvÌjÌ software pro podporu n·vr-

hu KP⁄ i pro slovensk˝ trh (POZEM SR). Jeho nov· verze je p¯izp˘sobena novÈmu metodickÈmu pokynu i p¯echodu slovenskÈ mÏny na euro. I v†roce 2009 se tak oËek·v· vznik novÈ verze POZEM SR, jejÌû distribuce je pl·nov·na na listopad. Nov˝ch verzÌ se jiû doËkaly i produkty ProGEO (n·stroj pro tvorbu a ˙zemnÌ spr·vu dat) a HSI Tools (kontrolnÌ n·stroje). Ty obsahujÌ mimo jinÈ i nov˝ modul pro zpracov·nÌ digit·lnÌ katastr·lnÌ mapy (DKM) a jejÌ export

do struktur ISKN z†dat pozemkov˝ch ˙prav. Jak z v˝öe uveden˝ch odstavc˘ vypl˝v·, v roce 2009 se podpora projektov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav a jejich kontroly a evidence posunula o dalöÌ krok d·l. Ani v roce 2010 nechceme z danÈho tempa rozvoje slevit a budeme d·le naslouchat projektant˘m KP⁄ i ˙¯ednÌk˘m na pozemkov˝ch ˙¯adech a pokouöet se naplnit jejich pot¯eby a p¯·nÌ. ■

Pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ a jeho autorizace. Standardy Pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ Ing. Pavel Gallo, z·stupce öÈfredaktora Ëasopisu P⁄ RegulaËnÌ pl·n nahrazuje v†¯eöenÈ ploöe ve schv·lenÈm rozsahu ˙zemnÌ rozhodnutÌ a je z·vazn˝ pro rozhodov·nÌ v†˙zemÌ. RegulaËnÌ pl·n nenahrazuje ˙zemnÌ rozhodnutÌ v†nezastavÏnÈm ˙zemÌ. Z†uvedenÈho jednoznaËnÏ vypl˝v·, ûe PSZ obecnÏ nepat¯Ì k†vybran˝m Ëinnostem ve v˝stavbÏ dle stavebnÌho z·kona a jedin· platn· autorizace je dle z·kona Ë. 139/2006 Sb. Technick˝m p¯edpisem nelze upravovat z·kon. To ovöem nevyluËuje, aby Pozemkov˝ ˙¯ad v†danÈm ˙zemÌ, pro konkrÈtnÌ zak·zku nepoûadoval jiû v zad·vacÌm ¯ÌzenÌ a n·slednÏ ve smlouvÏ o dÌlo zd˘vodnÏnÈ specifickÈ poûadavky i autorizaci v†urËitÈm oboru nap¯. rozhledovÈ troj˙helnÌky p¯i napojenÌ polnÌ cesty na silnici vyööÌ t¯Ìdy (v†nÏkter˝ch okresech poûaduje Policie »R) a pod. DalöÌ moûnostÌ je, ûe Pozemkov˝ ˙¯ad pro konkrÈtnÌ problÈm zad· zpracov·nÌ Studie, v†öiröÌm rozsahu neû kat.˙zemÌ, kter· konkrÈtnÌ problÈm ¯eöÌ. Nap¯. ProtipovodÚov· opat¯enÌ, Ochrana proti erozi, DopravnÌ opat¯enÌ a pod. Tady by bylo vhodnÈ, aby se na zpracov·nÌ Studie finanËnÏ podÌlel na .p¯. Kraj nebo stavebnÌk ( ÿSD, VRV apod). Agroprojekt PSO Brno navrhuje doplnit PSZ ÑDokumentacÌ technickÈho ¯eöenÌ (DTR)î ËlenÏnou podle jednotliv˝ch spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Navrûen˝ obsah DTR je kombinacÌ obsahu dle Vyhl. 503/2006 Sb., (DUR) a nÏkterÈ podrobnosti dle Vyhl. 499/2006 Sb., (DSP), v˝sledek ovöem neodpovÌd· stavebnÌmu z·konu. U zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ je obsah v†nÏkter˝ch Ë·stech podrobnÏjöÌ neû DUR (viz SmÏrnice pro dokumentaci staveb MD, nap¯. jin· mÏ¯Ìtka situace,p¯ÌËnÈ ¯ezy se u DUR neodevzd·vajÌ atd.). TÈû nenÌ p¯ihlÈdnuto k†tomu, ûe stavebnÌ ˙pravy komunikacÌ lze , dle stavebnÌho z·kona a Vyhl.104/1997 Sb., realizovat na ohl·öenÌ, coû ¯ada Pozemkov˝ch ˙¯ad˘ uplatnila. Pak je obsah dokumentace jin˝. PSZ i kdyû bude rozöÌ¯en o DTR nem˘ûe b˝t, na z·kladÏ metodickÈho n·vodu, za¯azen do vybran˝ch ËinnostÌ ve v˝stavbÏ podle ß158 stav. z·kona. Problematick˝ je i poûadavek na IG pr˘zkum, kter˝ nem· obdobu ani u RegulaËnÌho pl·nu Ëi jinÈm druhu UPD. Vyhl. 545/2002 Sb. v p¯Ìloze bod 7 uv·dÌ: ÖNavrhovan· spol. za¯ÌzenÌ se doplÚujÌ podle pot¯eby v˝poËty, pop¯Ìp. nezbytn˝m rozsahem technickÈho ¯eöenÌ za ˙Ëelem urËenÌ pot¯ebnÈ v˝mÏry p˘dy pro danÈ opat¯enÌ ÖToto ustanovenÌ klade n·rok na spolupr·cÌ Poz.˙¯adu a zpracovatel˘ KP⁄ i realizaËnÌch dokumentacÌ. Nelze je vöak zevöeobecÚovat a uplatÚovat t¯eba do vzorov˝ch smluv pro KP⁄. KaûdÈ kat.˙zemÌ je jedineËnÈ s†rozdÌln˝mi terÈnÌmi, klimatick˝mi nebo vodohospod·¯sk˝mi pomÏry, podÌlem st·tnÌ p˘dy a pod a je d˘leûitÈ p¯ÌpravÏ KP⁄ vÏnovat dostateËnou pozornost. Podle mÈho n·zoru je rozöÌ¯enÌ PSZ a tÌm i KP⁄ o DTR v†navrûenÈm rozsahu Ë·sti IV. mater·lu Agroprojektu PSO problematickÈ opat¯enÌ, bez z·vaznosti vzhledem z†z·konu Ë.183/2006 Sb., i z·konu Ë. 139/2002 Sb. a ve svÈm d˘sledku bude znamenat zv˝öenÌ Ëasov˝ch i finanËnÌch n·rok˘ na KP⁄. ➤

Z·kon Ë. 139/2002 Sb.,v ß9 odst.(2) stanovÌ, ûe zpracovatelem n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav mohou b˝t pouze fyzickÈ osoby, kterÈ majÌ k tÈto Ëinnosti ˙¯ednÌ opr·vnÏnÌ podle ß18. SouË·stÌ n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav je Pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ (PSZ). Z·kon Ë. 139/2002 Sb., v ß9, odst. (8), ve vztahu k PSZ konstatuje, ûe spoleËn· za¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙prav technickÈho charakteru jsou nov˝mi stavbami, rekonstrukcemi nebo modernizacemi staveb. (Pozn.: UvedenÈ z·kony a vyhl·öky se rozumÌ v platnÈm znÏnÌ)

Agroprojekt PSO v materi·lu Technick˝ standard PSZ v Ë·sti III. kap.1 ObecnÈ n·leûitosti PSZ, z toho dovozuje, ûe ..ÑtÌm je urËena vazba mezi z·konem o pozemkov˝ch ˙prav·ch a z·konem stavebnÌmîÖ a z·roveÚ ÖÑz toho je z¯ejmÈ, ûe PSZ, jeho Ë·sti navrhujÌcÌ stavby, musÌ b˝t ovÏ¯eny osobou nebo osobami autorizovan˝mi ve smyslu z·kona Ë. 360/1992 Sb.îÖ Vazba mezi z·konem o pozemkov˝ch ˙prav·ch a z·konem stavebnÌm je obsaûena v ß12 odst.(3) z·kona Ë.139/2002 Sb., Pro zmÏny druh˘ pozemk˘; v˝stavbu polnÌch a lesnÌch cest, ochranu a z˙rodÚov·nÌ p˘dnÌho fondu a dalöÌ spoleËn· za¯ÌzenÌ zahrnut· do schv·lenÈho n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav se upouötÌ od vyd·nÌ ˙zemnÌho rozhodnutÌ o umÌstÏnÌ stavby a od rozhodnutÌ o vyuûitÌ ˙zemÌ. Tato vazba se prakticky projevuje p¯i p¯ÌpravÏ a realizaci konkrÈtnÌch spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Z·kon 360/1992 Sb., podle ß1 upravuje a) postavenÌ, pr·va a povinnosti autor. architekt˘, b) postavenÌ, pr·va a povinnosti autor. inûen˝r˘ a technik˘ Ëinn˝ch ve v˝stavbÏ, c) zp˘sob a podmÌnky udÏlov·nÌ autorizace, d) vznik, pravomoc a p˘sobnost »KA a »KAIT V†publikaci ÑAutor.inûen˝r a technik ve v˝stavbÏ (»KAIT, 2 p¯eprac. vyd·nÌ)îv ka p. 2.1 Opr·vnÏnÌ ve vztahu ke stavebnÌmu z·konu, se uv·dÌ: autorizace v†p¯ÌsluönÈm oboru, p¯ÌpadnÏ specializace podle autorizaËnÌho z·kona je nutn· p¯i v˝konu vybran˝ch ËinnostÌ ve v˝stavbÏ. VybranÈ Ëinnosti ve v˝stavbÏ jsou taxativnÏ uvedeny v ß 158 StavebnÌho z·kona. Vybran˝mi Ëinnostmi jsou projektov· Ëinnost ve v˝stavbÏ, kterou se rozumÌ zpracov·nÌ ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace, ˙zemnÌ studie, dokumentace pro vyd·nÌ ˙zemnÌho rozhodnutÌ a projektov· dokumentace pro vyd·nÌ stavebnÌho povolenÌ, pro ohlaöov·nÌ stavby podle ß 104 odst. 2 pÌsm.a) aû d), pro prov·dÏnÌ stavby a pro nezbytnÈ ˙pravy, a odbornÈ vedenÌ prov·dÏnÌ stavby nebo jejÌ zmÏny. Pl·n SZ nenÌ do vybran˝ch ËinnostÌ za¯azen. Pl·n SZ nenÌ projektovou dokumentacÌ ani ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentacÌ.Pl·n SZ m· nejblÌûe k†RegulaËnÌmu pl·nu a tento vztah je d·n ß61 odst. (3) stavebnÌho z·kona: RegulaËnÌ pl·n m˘ûe nahradit pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu. 39


ZatÌm se ⁄P⁄ soust¯edil na zad·vacÌ ¯ÌzenÌ a vzorovÈ smlouvy pro KP⁄ a uplatÚuje z·vÏry Agroprojektu PSO, aniû by jejich pr·ce proöla oponenturou a schvalov·nÌm. Do zad·vacÌho ¯ÌzenÌ uplatÚuje poûadavky, kterÈ nemajÌ obdobu v†jin˝ch oborech nap¯. poËet terÈnnÌch voz˘, poËty zamÏstnanc˘ v†oborech, autorizovan˝ch inûen˝r˘, bankovnÌ z·ruky, obraty apod. To jsou z·sahy do struktury subjekt˘ a podmÌnky jsou v†rozporu s ß6 z·kona Ë. 137/2006 Sb., z·kon o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch, kter˝ uv·dÌ ÖÑZadavatel je povinen p¯i postupu podle tohoto z·kona dodrûovat z·sady transparentnosti, rovnÈho zach·zenÌ a z·kazu diskriminaceÖî MyslÌm, ûe je st·le ¯ada problÈm˘, kterÈ je t¯eba do¯eöit. Tvorba standard˘ by se mÏla tÈû rozöÌ¯it o doporuËenÈ hodnoty, limity apod. P¯edpokl·d·m, ûe tyto n·mÏty a n·zory vyvolajÌ odbornou diskuzi, kterou budeme v†Ëasopise publikovat. Nov· redakËnÌ rada Ëasopisu m· nejen z·jem o zkvalitnÏnÌ Ëasopisu, ale i o zkvalitnÏnÌ celÈho oboru publikov·nÌ odborn˝ch Ël·nk˘ z†oboru pozemkov˝ch ˙prav i obor˘ p¯Ìbuzn˝ch, upozorÚovat na legislativnÏpr·vnÌ ot·zky, spolupracovat s Universitami, V˝zkumn˝mi pracoviöti, odbornÌky i s†ve¯ejnostÌ.

DomnÌv·m se, ûe efektivnÏjöÌ je postup, ovÏ¯en˝ na nÏkolika Pozemkov˝ch ˙¯adech u liniov˝ch staveb a obsaûen˝ v†MetodickÈm n·vodu Ing. V. A. MazÌna (2004): 1. KvalitnÌ p¯Ìprava kat.˙zemÌ vËetnÏ po¯ÌzenÌ StudiÌ öiröÌch vztah˘, dle konkrÈtnÌ pot¯eby. 2. Zpracov·nÌ PSZ dle Vyhl 545/2002 S.b. DoplÚujÌcÌ v˝ökopisnÈ mÏ¯enÌ a p¯ÌËnÈ ¯ezy jen ve sloûit˝ch terÈnnÌch podmÌnk·ch, po dohodÏ s†P⁄. P¯iËemû p¯ÌËnÈ ¯ezy se neodevzd·vajÌ. 3. Po schv·lenÌ PSZ u†vybran˝ch staveb vypracovat autorizovanou dokumentaci v†˙rovni DSP se zjednoduöen˝mi p¯Ìlohami ve smyslu Vyhl. Ë. 146/2008 Sb. vËetnÏ IG pr˘zkumu (hrazeno mimo KP⁄) a v˝sledek zapracovat do KP⁄ a DKM. 4. P¯ed realizacÌ dopracovat dokumentaci do ˙rovnÏ DPS (hrazeno mimo KP⁄) po dohodÏ se stavebnÌm ˙¯adem. ⁄PU by se mÏl soust¯edit na ¯ÌzenÌ celÈho procesu KP⁄ od p¯Ìpravy ˙zemÌ po vlastnÌ realizaci spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, zamÏ¯it se na povinnosti autorskÈho i technickÈho dozoru, dodavatele, stavbyvedoucÌho apod. Znovu by bylo t¯eba obnovit vztahy mezi UPU a »MKP⁄ a spoleËnÏ hledat vÏcn· ¯eöenÌ. »MKP⁄ se vûdy aktivnÏ podÌlela na tvorbÏ z·kon˘, vyhl·öek, zpracov·nÌ metodik P⁄, zajiöùov·nÌ semin·¯˘ a konferencÌ apod. mimo jinÈ i ˙ËastÌ na zkouök·ch odbornÈ zp˘sobilosti v pozemkov˝ch ˙prav·ch.

Dovolte mi na z·vÏr, jmÈnem redakËnÌ rady, pop¯·t vöem pracovnÌk˘m v oboru klidnÈ V·noËnÌ sv·tky a hodnÏ zdravÌ a ˙spÏch˘ v novÈm roce 2010. ■

Studium Pozemkov˝ch ˙prav na AgronomickÈ fakultÏ Mendelovy zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ univerzity v BrnÏ Prof. Ing. František Toman, CSc., AF MZLU v Brně Studium na vysokých školách, tedy i na Agronomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, je organizováno podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve smyslu dalších doplnění a úprav (zákon o vysokých školách). ● Agronomická fakulta je historicky nejstarší fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Svým vznikem navázala na dlouholetou tradici hospodářského oboru, který byl společně s oborem lesnickým prvním oborem na první samostatné československé státní Vysoké škole zemědělské v Brně založené již v roce 1919. Agronomická fakulta nabízí v akademickém roce 20010/ 2011 studium v tzv. třístupňovém prostupném systému studia převážně v nově akreditovaných studijních programech: ■ bakalářských ■ magisterských ■ doktorských

Bakalářské studium v programu Zemědělská specializace – obor Pozemkové úpravy, ochrana a využití půdního fondu Studium je zaměřeno na problematiku pozemkových úprav, ochrany půdního fondu a celkové péče o venkovskou krajinu. Absolventi získají základní teoretické a praktické znalosti pro řešení problematiky půdní úrodnosti, posuzování bonity a ceny půdy i základní znalosti a dovednosti z geodetických prací a budou schopni řešit problematiku zúrodňování půd a organizace půdního fondu. Praktické uplatnění absolventů je zejména v profesích zabývajících se půdou a péčí o ni, a to na pozemkových úřadech, v projekčních kancelářích, na katastrálních úřadech a na příslušných orgánech státní správy. K profilujícím předmětům patří: Základy projektování, Hydraulika a hydrologie, Půdoznalství a geologie, Geodézie, Kartografie, Základy pozemkových úprav, Odvodnění a závlahy, Terénní úpravy, Protierozní ochrana půdy, Ochrana vodních zdrojů, Krajinné a územní plánování, Projektování pozemkových úprav, Klasifikace a ochrana půd apod.

Bakalářské studijní programy jsou tříleté, ukončené závěrečnou bakalářskou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Absolventi obdrží osvědčení o závěrečné zkoušce a získají titul bakalář (Bc.). Magisterské studijní programy jsou dvouleté, ukončené státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Absolventi získávají titul inženýr (Ing.). Ke studiu v magisterském studijním programu mohou být studenti přijati na základě studijních výsledků v předchozím bakalářském studiu nebo na základě přijímacích zkoušek.

Bakalářské studium v programu Zemědělská specializace – obor Agroekologie Studium tvoří účelový celek disciplín technických, přírodovědných, zemědělských, ekologických, ekonomických a společenských, které souvisí s ochranou a tvorbou zemědělské krajiny a její ekologické stability. Absolventem je bakalář, jehož zájem je zaměřen k ekologické optimalizaci zemědělské krajiny. Je schopen realizovat např. krajinné plánování, rekultivace, protierozní ochranu půdy, revitalizaci vodních systémů apod. s aspektem na ochranu přírody, krajiny a životního prostředí jako celku. Agroekologové nacházejí a budou nacházet uplatnění v těchto institucích: katastrální a pozemkové úřady, zeměměřičské a katastrální inspektoráty, zemědělské podniky a agrodružstva, obecní a krajské úřady, hygienické stanice, firmy zabývající se zneškodňováním odpadů, projekční a stavební firmy apod. Dále se uplatní v podnikatelské sféře v oblasti ekologického zemědělství, agroturistiky, ekologického posuzování atd. Stěžejními předměty jsou:

Přehled oborů studia akreditovaných na Agronomické fakultě s možností studia Pozemkových úprav Bakalářské studijní programy Obor: Pozemkové úpravy, ochrana a využití půdního fondu Obor: Agroekologie Magisterské studijní programy dvouleté-navazující na program bakalářský Obor: Agroekologie Obor: Rozvoj venkova

PokraËov·nÌ na str. 3 ob·lky

40

Studium ... ➤ Environmentalistika, Ekologie, Dendrologie, Fytocenologie, Protierozní ochrana půd, Odpadové hospodářství, Ochrana přírody a krajiny, Malé vodní toky, Mikrobiologie prostředí, Hydrologie a hydraulika, Pozemkové úpravy, Sociologie a psychologie apod.

Podrobnější informace o studiu na Agronomické fakultě získáte: ●

●

Magisterský studijní obor Rozvoj venkova Na bakalářský obor Pozemkové úpravy, ochrana a využití půdního fondu navazuje magisterský studijní obor Rozvoj venkova. Profilujícími předměty jsou v tomto oboru jsou předměty Demografie venkova, Komunální odpady a skládkování, Obnova venkova, Krajinná ekologie, Lesnictví, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Rurální sociologie,Tvorba a ochrana krajiny, Malé vodní nádrže, Vodárenství a čistírny odpadních vod, Zemědělská politika apod. Magisterský studijní obor Agroekologie

● ●

Na studijním oddělení děkanátu Agronomické fakulty v Brně Telefon: 545 133 008, fax: 545 212 044 na adrese: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta, Zemědělská 1, 613 00 Brno na Internetu: http://www.af.mendelu.cz/ elektronickou poštou: [email protected]

Studenti budou přijati ke studiu na bakalářské obory na základě prospěchu na střední škole. Studenti na navazujících magisterské obory budou přijati zejména na základě výsledků předcházejícího bakalářského studia.

Na bakalářský obor Agroekologie, navazuje magisterský studijní obor Agroekologie. Profilujícími předměty jsou v tomto oboru jsou předměty Čistší produkce, Podnikový management, Základy krajinného inženýrství, Krajinná ekologie, Lesnictví a funkce lesa, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Zakládání a údržba zeleně, Rybníky a účelové nádrže, Vodní hospodářství, Krajinné a územní plánování, Ekologické zemědělství, Právo apod. Elektronické přihlášky uchazečů o bakalářské a magisterské studium přijímá děkanát Agronomické fakulty každoročně do konce měsíce března (termíny jsou s patřičným časovým předstihem zveřejňovány mimo jiné i na WWW stránkách fakulty – http://www.af.mendelu.cz).

Termíny související s přijímacím řízením pro akademický rok 2010/2011 DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ: 8. ledna 2010 od 10 hodin, v místnosti Q 01 22. ledna 2010 od 10 hodin, v místnosti Q 01 5. února 2010 od 10 hodin v místnosti Q 01 TERMÍN PODÁNÍ PŘIHLÁŠEK KE STUDIU: 31. březen 2010 (bakalářské obory) 31. březen 20010 (magisterské obory)

spr·vnÈ lidi na spr·vn· mÌsta ve spr·vn˝ Ëas

person·lnÌ sluûby Vznikl Vám problém se zaměstnanci?

Indikativní cenová nabídka

Snažíte se stále vlastními silami najít ty správné?

Za vyhledání a výběr vhodného uchazeče na volné pracovní místo, včetně vstupního pohovoru a testů zaplatí klient následující cenu:

Ztrácíte tím spoustu času, který můžete využít jinak? ▲ ◆ ◆

Obrate se právě na nás – Najdeme Vám podle Vašich požadavků přesně ty zaměstnance, které potřebujete, s potřebnou kvalifikací, praxí, vlastnostmi a vším ostatním co od nich požadujete. – Vlastníme povolení Ministerstva práce a sociálních věcí pro celou Českou republiku a všechny profese. – Jsme odborně vyškoleni a máme dlouholetou praxi v oblasti personalistiky.

● ● ● ● ● ●

● ●

●

●

Neváhejte, vyplňte požadavek a odešlete. Ihned po obdržení požadavku Vás budeme kontaktovat.

Nabídka služeb MM personální služby: ●

●

Analýza pracovního místa Vyhledání vhodných uchazečů Výběr kandidátů na základě pohovoru a testů Vyhledání náhradního kandidáta v ceně Koordinace a řízení vstupního pohovoru u klienta Management dočasných pracovních příležitostí Garance nedotknutelnosti osobních dat

●

dělnické profese (bez kvalifikace) – ve výši 8000,- Kč za každého jednoho přijatého uchazeče dělnické profese (s kvalifikací) – ve výši 15 000,- Kč za každého jednoho přijatého uchazeče dělnické profese – vedoucí/mistr – ve výši jedné celkové hrubé měsíční mzdy za jednoho každého přijatého uchazeče, minimálně 20 000,- Kč administrativní profese nebo obchodní zástupce s lokální působností – ve výši jeden a půl násobku celkové hrubé měsíční mzdy za jednoho každého přijatého uchazeče profese nižšího a středního managementu nebo obchodní zástupce s republikovou působností – ve výši dvojnásobku celkové hrubé měsíční mzdy za jednoho každého přijatého uchazeče manažerské profese – ve výši trojnásobku celkové hrubé měsíční mzdy nebo manažerské odměny za jednoho každého přijatého uchazeče

Cenová nabídka je pouze indikativní a konečná cena bude obsažena ve smlouvě v závislosti na individuálních podmínkách. Referenční seznam firem se kterými spolupracujeme je uveden na našich internetových stránkách.

MM personální služby – Milena Malá: Mobil: +420 777 615 715 E-mail: [email protected]

■

Kancelář: U trojice 2, 150 00 Praha 5 - Smíchov www.mmpersonalnisluzby.cz

Veřejná celostátní soutěž „O nejlepší realizované společné zařízení v pozemkových úpravásch v roce 2008“

Kategorie: Zpřístupnění pozemků Polní cesta C 1 v k.ú. Ludíkov

Kategorie: Protierozní opatření Větrolam s polní cestou C5 v k.ú. Střednice

pozemkovè pravy »ESKOMORAVSK KOMORA PRO POZEMKOV PRAVY ISSN Specializovan vïdecko-technick Ëasopis pro pozemkovè pravy a navazujìcì obory

Recommend Documents