plán péče o přírodní památku Michnovka-Pravy na období 2014-2023
Plán péče o přírodní památku Michnovka-Pravy na období 2014-2023
1
plán péče o přírodní památku Michnovka-Pravy na období 2014-2023
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
přírodní památka Michnovka-Pravy Nařízení Pardubického kraje č. 4/2014 Ze dne 26. 6. 2014 Od 1. 8. 2014
1.2 Údaje o lokalizaci území Pardubický Pardubice Pardubice Lázně Bohdaneč Pravy Pravy
kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území.
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: č. 791024, Pravy Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
125/1 125/10 133/1 Celkem
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
ostatní plocha vodní plocha ovocný sad
neplodná půda zamokřená plocha
10001 10001 10001
23133 509 10067 33706
23133 509 10067
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
OP plocha v ha
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha
0,05
lesní pozemky vodní plochy
0,05
rybník nebo nádrž vodní tok trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské 1 pozemky ostatní plochy 2,31
neplodná půda
2,31
ostatní způsoby využití zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
3,37
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000: CZ0533012 Michnovka-Pravy
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany v přírodní památce Michnovka-Pravy jsou populace obojživelníků a jejich biotop (kterým se rozumí stanoviště jejich rozmnožování, vývoje a zimoviště), zejména čolka velkého (Triturus cristatus) a další vzácné a ohrožené druhů živočichů a rostlin.
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy název ekosystému (dle Katalogu biotopů ČR, Chytrý et al. 2010) vodní tůně
podíl plochy v ZCHÚ (%)
popis ekosystému
cca 5 %
listnaté lesní porosty autochtonních dřevin
cca 58 %
travinobylinná vegetace
cca 30 %cca
Jedná se o dvě menší vodní tůně. Větší z nich se nachází při západním okraji a její velikost je přibližně 30 x 30 m. Druhá tůň se nachází ve východní části a její velikost je přibližně 15 x 20 m. Větší tůň poskytuje pro obojživelníky celkem dobré podmínky, nicméně v posledních letech zde byla zjištěna přítomnost ryb. Menší tůň je dosti stíněná s jen nízkým sloupcem vody. Obě tůně byly v roce 2004 upraveny pro potřeby obojživelníků Jedná se především o porosty s dominancí břízy spontánně vzniklé na dřívějších loukách. Ačkoliv se nejedná o zachovalý biotop přírodního charakteru (např. dle Katalogu biotopů ČR), jsou březiny významné pro existenci vzácných druhů živočichů na lokalitě. V podrostu se místy hojně vyskytuje i dub. V západní části se nachází menší plocha s dominancí dubu charakteru více ruderalizované dubohabřiny Travinobylinná vegetace má dosti ruderální charakter s převahou vyšších trav. Vyznačuje se i rozptýleným výskytem dřevin a křovin. Ačkoliv se jedná o druhově chudé a degradované porosty, má i travinobylinná vegetace význam pro existenci řady chráněných druhů živočichů na lokalitě.
B. Druhy název druhu
čolek velký (Triturus cristatus)
aktuální početnost stupeň nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ Středně silná §2 rozmnožující se populace o desítkách dospělých jedinců. V roce 2005 zjištěno 59 adultů, v roce 2013 nižší desítky (zjištěno cca 30 adultů)
popis biotopu druhu
Obývá rozmanité biotopy, důležitá je však blízkost vody, kterou využívá zejména k rozmnožování. Vyhledává čisté, nepřerybněné rybníky, tůně, zatopené lomy či pískovny s vodní vegetací. Během období rozmnožování žije čolek velký ve vodě. Pokud voda, kde se rozmnožil, nevyschne, zůstávají v ní dospělí čolci až do pozdního léta. Na lokalitě obývá dvě tůně. V současnosti (2013) tůň na Z konci lokality není pro obojživelníky příliš příznivá, zejména kvůli zákalu a zarybnění (zjištěn jen 1 adult čolka velkého). Tůň na V konci poskytuje podmínky lepší a je v současnosti na obojživelníky bohatší (2013 zjištěno až 26 adultů čolka velkého).
Lokalita Michnovka-Pravy byla zejména v nedávné minulosti územím bohatým na výskyt obojživelníků, v posledních letech však početnosti většiny z nich výrazně poklesly. Dále zde bylo zjištěno několik druhů plazů a některé vzácné druhy hmyzu. Všechny další druhy lze nalézt i v bližším okolí nebo se vyskytují jen v malých populacích, takže lokalita pro ně nemá klíčovou roli pro jejich zachování v regionu. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu B. Evropsky významné druhy a ptáci název druhu
čolek velký (Triturus cristatus)
aktuální početnost stupeň nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ Středně silná §2 rozmnožující se populace o desítkách dospělých jedinců. V roce 2005 zjištěno 59 adultů, v roce 2013 nižší desítky (cca 30 adultů)
popis biotopu druhu
Viz. kap. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ, část B. druhy.
1.9 Cíl ochrany
Omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech (vodních i terestrických), které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území Podpora a zachování bohatší populace čolka velkého (Triturus cristatus) a dalších druhů obojživelníků, zejména zachováním vhodného prostředí pro jejich rozmnožování (tůní).
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Michnovka-Pravy se nachází severozápadně od obce Pravy a její velikost je 3,37 ha. Jedná se o dvě menší bezodtokové tůně na ploše tvořené částečně spontánně vzniklým lesem a částečně ruderalizovanými travinobylinnými porosty (kdysi sad). Na západní straně je lokalita ohraničená silnicí Michnovka – Pravy, z jižní strany dálnicí D11. Jedná se o bohatou batrachologickou lokalitu, vyskytují se zde i další druhy vzácných živočichů (zejména plazů a hmyzu). Geomorfologie, geologie a pedologie Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Podsoustava: Východočeská tabule
Celek: Východolabské tabule Podcelek: Chlumecké tabule Okrsek: Dobřenické tabule zdroj: CENIA Lokalita se nachází v oblasti Dobřenické tabule, která představuje plochou pahorkatinu, se slabě rozčleněným erozně akumulačním reliéf staropleistocenních říčních teras Labe a Orlice. Samotná lokalita Michnovka-Pravy se vyznačuje mírně zvlněným terénem s nadmořskou výškou cca 268-276 m. Uprostřed lokality se nachází eolicky vzniklá vyvýšenina. Od ní se terén uklání západním a východním směrem. Geologické podloží lokality tvoří druhohorní horniny. Jsou to svrchnokřídové (svrchní coniak) vápnité jílovce, slínovce, vápnité prachovce (marinní sedimentace). Vyvýšenina ve střední části je tvořena čtvrtohorním (svrchní pleistocén) navátým světlým jemnozrnným převážně křemenným pískem (eolická sedimentace), sníženinu na východě lokality s tůní tvoří smíšené deluviofluviální holocénní sedimenty (převážně jemnozrnné písky a hlíny). Půdní pokryv tvoří černozemě pelické (často stagnické) ze slínů s pelozeměmi. Hydrologické a klimatické poměry Na lokalitě se nacházejí dvě menší vodní tůně. Větší z nich se nachází při západním okraji a její velikost je přibližně 30 x 30 m. Jedná se de facto o pozůstatek dřívějšího rybníku. Druhá tůň se nachází ve východní části lokality v mělkém údolíčku. Její velikost je přibližně 15 x 20 m. Území se nachází v klimatické oblasti teplé T2, pro kterou je typické dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírným jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. (Quitt 1971). Klimatické charakteristiky oblasti T2 (Quitt, 1975) počet letních dnů
50-60 o
počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více
160-170
počet mrazových dnů
100-110
počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci
30-40 -2 až -3 °C 18-19 °C
průměrná teplota v dubnu
8-9 °C
průměrná teplota v říjnu
7-9 °C
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
90-100
srážkový úhrn ve vegetačním období
350-400 mm
srážkový úhrn v zimním období
200-300 mm
počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet jasných dnů
40-50 120-140 40-50
Fytogeografické poměry a potenciální vegetace Z fytogeografického hlediska se lokalita nachází v oblasti českého termofytika, v okrese 14 Cidlinská pánev, podokrese 14a Bydžovská pánev. Ten je charakterizován rozmanitou květenou s převahou mezofytů nad termofyty, vegetačním stupněm kolinním, velmi vzácně až suprakolinním, je srážkově nadbytečný (oceanický), reliéf převažuje plochý nad svažitým, substrát je slinitý i písčitý, živný, krajina je tvořena převážně pokryvem kulturním (Skalický 1988). Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová et al. 1997) se území nachází v oblasti černýšových dubohabřin asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum. Vzhledem k přítomnosti pleistocénních písčitých sedimentů v širší oblasti lze předpokládat prolínání s acidofilními doubravami svazu Genisto germanicae-Quercion. Flóra Flóra lokality není díky své malé rozloze a poměrně značné degradaci zejména travinobylinné vegetace příliš bohatá. V roce 2013 zde bylo nalezeno 162 druhů cévnatých rostlin. Skutečný počet vyskytujících se druhů bude mírně vyšší, neboť nebyly určovány druhy z kritických skupin (Alchemilla, Taraxacum, Crataegus, Rubus) a některé druhy byly zcela jistě přehlédnuty. Luční vegetace lokality je velice chudá a jedná se o značně degradované porosty. Převažují zejména vyšší trávy, jako jsou ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), psárka luční (Alopecurus pratensis), srha říznačka (Dactylis glomerata), lipnice luční (Poa pratensis). Ojediněle se vyskytují expanzní centra s ploškami třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios), zejména na více stíněných místech je hojná i kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Sekundární luční vegetací zde před intenzivní degradací mohly být kostřavové trávníky písčin (svaz Armerion elongatae) či acidofilní trávníky mělkých půd (svaz Hyperico perforatiScleranthion perennis). Na tuto vegetaci poukazuje porost na V okraji lokality bez vysokých trav, avšak s hojným náletem dubu (výskyt např. Viola canina, Luzula campestris, Thymus pulegioides, Euphorbia cyparissias). Lesní porosty mají charakter převážně vzrostlých březin vzniklých spontánně na dřívějších loukách. Místy je vtroušen dub, který je hojný v podrostu dále s třešní, méně jsou přítomny např. habr a jeřáb ptačí. Potenciálně se jedná zřejmě o acidofilní doubravy (svaz Genisto germanicae-Quercion) s přechody do hercynských dubohabřin (asocaice Melampyro nemorosi-Carpinetum). V podrostu se vyskytují např. kostřava ovčí (Festuca ovina agg.), borůvka (Vaccinium myrtillus), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), černýš luční (Melampyrum pratense), violka lesní (Viola reichenbachina), místy invazní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). V západní části lokality se nachází menší porost s dominancí dubu charakteru více ruderální hercynské dubohabřiny. Místy se při krajích lesních porostů hojně vyskytuje invazní keř janovec metlatý (Cytisus scoparius). Na tůně je vázáno několik málo běžných výrazně mokřadních druhů. Jsou to např. rákos obecný (Phragmites australis), žabník jitrocelový (Alisma plantago-major), okřehek menší (Lemna minor), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Na lokalitě nebyl dosud zjištěn žádný zvláště chráněný druh. V roce 2013 byly nalezeny dva druhy uvedené v červeném seznamu ČR v kategorii C4a (druh vyžadující pozornost). Těmi jsou svízel severní (Galium boreale) a hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Nepotvrzeným vzácnějším druhem je bublinatka jižní (Utricularia australis), která byla v nedávné době zjištěna ve větší tůni v Z části lokality (AOPK ČR, Natura 2000, online).
Příloha Floristický přehled Fauna PP Michnovka-Pravy je významnou lokalitou batrachofauny, i když v posledních několika málo letech (od roku 2005 do 2013) došlo k poklesu početnosti obojživelníků. Obojživelníci jsou zde vázáni na dvě tůně, jedné menší lesní ve V části lokality a větší otevřenější tůně v Z části lokality. Zjištěno zde bylo celkem jedenáct druhů obojživelníků. Nejvýznamnějším je čolek velký (Triturus cristatus), který je hlavním předmětem ochrany. Jeho populace je stále poměrně silná, při průzkumech bylo vždy pozorováno několik desítek adultů. Z dalších druhů se ve slabé populaci vyskytuje např. kuňka ohnivá (Bombina bombina), ojediněle byli zjištěni např. kriticky ohrožení skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo silně ohrožený skokan krátkonohý (menší) (Rana lessonae). Stále v početnější populaci se zde vyskytuje silně ohrožený skokan štíhlý (Rana dalmatina), dále jsou přítomni čolek obecný (Triturus vulgaris), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná a zelená (Bufo bufo, B. viridis) a několik druhů skokanů. Kupodivu zde nebyl zjištěn náš nejběžnější obojživelník skokan hnědý (Rana temporaria). Od roku 2005 do současnosti (2013) lze u skoro všech obojživelníků pozorovat pokles početnosti. V roce 2004 byl na lokalitě proveden výrazný revitalizační zásah (podrobněji kap. 2.2 a 2.5), na který obojživelníci reagovali velice pozitivně výrazným nárůstem početnosti. V prvotních letech měla pro výskyt obojživelníků význam především větší tůň v Z části lokality. Od té doby však u ní došlo k výraznému zhoršení podmínek (zejména zarybnění) a k poklesu obojživelníků. Naopak menší lesní tůň ve V části lokality byla ještě v letech 2004 a 2005 pro obojživelníky nepříliš významná, naopak v současnosti představuje jejich hlavní stanoviště na lokalitě (v roce 2013 téměř 30 adultů čolka velkého, bohatší snůšky skokana štíhlého). Některé druhy zde byly během let zaznamenány jen jednou, krátce po provedených revitalizačních zásazích (v roce 2006 skokan Rana ridibunda, Pelobates fuscus, Rana lessonae). Z dalších významnějších obratlovců se na lokalitě vyskytují chráněné druhy užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), z ptáků lejsek šedý (Muscicapa striata) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos). I když je lokalita poměrně malá, vyskytují se zde i významné druhy entomofauny. Patrně vitální populaci zde má největší evropský brouk chráněný roháč obecný (Lucanus cervus). Vyskytuje se zde i náš nejběžnější, ale i tak chráněný krajník hnědý (Calosoma inquisitor). Z dalších velkých brouků je přítomen relativně hojný druhý největší střevlíkovitý brouk v Evropě střevlík kožitý (Carabus coriaceus), přítomny jsou i další druhy rodu Carabus. V roce 2007 zde Marhoul (NDOP) zaznamenal několik málo druhů denních motýlů, např. běžného žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni), babočku paví oko (Inachis io) či běláska řeřichového (Anthocharis cardamines).
Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu
roháč obecný (Lucanus cervus)
aktuální početnost kategorie nebo vitalita populace podle v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb. podle pozorování v §3 letech 2004 a 2005 (Číp a Janečková) patrně
popis biotopu druhu, další poznámky
Roháč obecný, největší evropský brouk, je obyvatelem doubrav a smíšených lesů, který proniká i do vhodných městských parků. Dává
vitální populace. V roce 2013 nezjištěn, patrně z důvodu nepříznivého (deštivého) jarního období (Číp 2013). Výskyt i nadále vysoce pravděpodobný. krajník hnědý (Calosoma inquisitor)
čolek obecný (Triturus vulgaris)
? (zdroj AOPK ČR, Natura 2000, online) V roce 2013 nezjištěn, patrně z důvodu nepříznivého (deštivého) jarního období (Číp 2013). Výskyt i nadále vysoce pravděpodobný. V roce 2005 desítky exemplářů v tůni v Z části lokality (Číp 2013)
§3
§2
2006 18 jedinců (Jeřábková et al. 2006). 2013 v tůni v Z části lokality ojedinělé exempláře, v tůni ve V části lokality nižší desítky (Číp 2013) čolek velký (Triturus cristatus)
Středně silná rozmnožující se populace o desítkách dospělých jedinců.
§2
V roce 2005 zjištěno 59 adultů v tůni v Z části lokality (s odhadem až 100 adultů). v tůni ve V části 0 (Číp 2013).
kuňka ohnivá (Bombina bombina)
V roce 2006 až 4
Žije v listnatých lesích, v parcích a na loukách stejně jako ve výše položených skalnatých lokalitách, v létě ve skutečně suchých oblastech. Rozmnožování probíhá v osluněných menších vodních nádržích, lesních rybníčcích i v kalužích na nezpevněných lesních cestách. Proniká i do méně přitažlivých, často znečištěných vod, někdy i do hlubokých studní. Nevyhýbá se ani bezprostřední blízkosti lidských obydlí, zahradním jezírkům, bazénům apod. Dává přednost nádržím s bohatou vodní vegetací. V letech 2005 a 2013 v tůni v Z části lokality výrazný pokles, v tůni ve V části došlo k nárůstu početnosti. Obývá rozmanité biotopy, důležitá je však blízkost vody, kterou využívá zejména k rozmnožování. Vyhledává čisté, nepřerybněné rybníky, tůně, zatopené lomy či pískovny s vodní vegetací. Během období rozmnožování žije čolek velký ve vodě. Pokud voda, kde se rozmnožil, nevyschne, zůstávají v ní dospělí čolci až do pozdního léta. V letech 2005 a 2013 v tůni v Z části lokality dramatický pokles, v tůni ve V části se v roce 2005 vůbec nevyskytoval, v současnosti představuje jeho těžiště výskytu.
V roce 2006 4 jedinci (Jeřábková et al. 2006). V roce 2013 v tůni v Z části lokality 1 adult, v tůni ve V části lokality až 26 adultů (Číp 2013). V roce 2005 6 ozývajících se samců (Číp 2013).
přednost teplým nížinným lesům, ale místy vystupuje i do vyšších poloh. V České republice byl rozšířen po celém území, v současnosti je však jeho výskyt lokalizován do několika oblastí, z ostatních pak vymizel. Nejhojněji se vyskytuje na jižní Moravě, v dalších oblastech ČR je rozšířen ostrůvkovitě, poměrně častý je v severozápadních a středních Čechách. Druh potřebuje k vývoji rozsáhlejší listnaté lesy s dostatkem starých stromů, pařezů a trouchnivějících kmenů. Nejhojnějším z našich krajníků. Vyskytují se většinou v rozvolněných listnatých lesích nižších poloh.
§2
Žije v rybnících s mělčinami, tůňkách a loužích. Zimu přežívá na souši zahrabaná v zemi. Rozmnožování probíhá v mělké vodě s hustou vegetací. Od pozdního jara až do léta obývá vodu, ve které probíhá i rozmnožování. Místa pro kladení
jedinci (Jeřábková et al. 2006).
vajíček jsou oddělena od ostatní vodní plochy. Shluky se nachází na vodních rostlinách a kamenech. Po skončení rozmnožování obývá louky a lesy.
V roce 2013 nezjištěna (Číp 2013).
rosnička zelená (Hyla arborea)
V roce 2005 zjištěno 15 jedinců (celkový odhad 50) (Číp 2013).
§2
V roce 2006 až 14 jedinců (Jeřábková et al. 2006). V roce 2013 nezjištěna (Číp 2013).
ropucha obecná (Bufo bufo)
V roce 2006 až 401 jedinců (Jeřábková et al. 2006).
§3
V roce 2013 zjištěn akusticky 1 jedinec, patrně vymírající populace (Číp 2013) ropucha zelená (Bufo viridis)
V letech 2004 a 2005 zjištěno po jednom jedinci (Číp 2013)
§2
V roce 2006 až 61 jedinců (Jeřábková et al. 2006). V roce 2013 nezjištěna (Číp 2013).
skokan „zelený“ (Rana synklepton esculenta)
V roce 2005 desítky (Číp 2013) V roce 2006 1 jedinec (Jeřábková et al. 2006). V roce 2013 jednotlivé exempláře (Číp 2013)
§3
Došlo ke zhroucení celé populace, která buď již zcela vymizela, nebo je alespoň na tak nízké úrovni, že se běžnými metodami výzkumu nedá zjistit. Druh se nám nepodařilo prokázat ani v širším okolí EVL (Číp 2013). Osluněné porosty poblíž malých a středně velkých přirozených vodních ploch s bohatou pobřežní vegetací. Prostředí obývané mladými jedinci musí splňovat tyto požadavky: vysokou vlhkost a maximální oslunění s vhodnou vegetací. K rozmnožování dochází v malých, často periodických tůních, menších rybnících nebo v mělké příbřežní vodě větších vodních nádrží. Došlo ke zhroucení populace. Rosničky se v roce 2013 podařilo objevit několik set metrů vzdušnou čarou mimo EVL, v mokřinách a loužích u čistírny odpadních vod v obci Pravy. Bohužel však případné migraci zpět na lokalitu brání nyní vystavěná dálnice D 11 (Číp 2013). Druh s vysokou přizpůsobivostí. Obývá převážně smíšené lesy v pahorkatinách a horách, vyskytuje se od nížin až do vysokých nadmořských výšek. K rozmnožování dochází ve vodních nádržích, lesních rybníčcích, bažinách, příležitostně i v potocích a menších říčkách. Migruje na velké vzdálenosti a s výjimkou období rozmnožování žije i daleko od vody. Je častým obyvatelem lidských osad, běžná i ve velkých městech. Druh se vyskytuje zejména v nižších polohách, přibližně do 450 m n. m. Žije v kulturní krajině, vyskytuje se např. v zahradách, parcích, polích, v okolí jezírek a rybníků. Ze všech našich obojživelníků nejlépe snáší teplo a sucho. Na jaře vyhledává menší prohřáté nádrže, nevyhýbá se i větším kalužím. V současnosti na lokalitě patrně vymírající populace. Slabší populace se nalézá několik set metrů vzdušnou čarou mimo EVL, v mokřinách a loužích na poli u čistírny odpadních vod v obci Pravy. Bohužel však případné migraci zpět na lokalitu brání nyní vystavěná dálnice D 11 (Číp 2013). Obývá vodní nádrže a toky včetně dočasných po celém území státu s výjimkou vysokých poloh. Obecně jde o druh zcela vázaný na přítomnost vody, kde se rozmnožuje a žije i po období rozmnožování. Během let došlo ke zhroucení populace, jež bývala tvořena desítkami adultních a subadultních exemplářů. Vlivem přílišného zastínění není pro tento druh vhodná ani lesní tůň, kde se rovněž vyskytují pouze jednotliví jedinci (Číp 2013).
skokan štíhlý (Rana dalmatina)
V roce 2006 až 7 jedinců (Jeřábková et al. 2006), Číp (2013) ve stejném roce v tůni v Z části lokality zaznamenal 206 snůšek.
§2
Populace v tůni Z části lokality se téměř zhroutila. Naopak populace silně narostla v lesní tůni ve V části lokality (z 0 snůšek na letošních minimálně 56 snůšek) (Číp 2013).
V roce 2013 desítky snůšek (tůň v Z části lokality pouhé 3, v tůni ve V části 56 snůšek). skokan krátkonohý (menší) (Rana lessonae)
V roce 2006 až 19 jedinců (Jeřábková et al. 2006).
skokan skřehotavý (Rana ridibunda)
V roce 2013 nezjištěna (Číp 2013). V roce 2006 3 jedinci (Jeřábková et al. 2006).
blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
užovka obojková (Natrix natrix)
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) slepýš křehký (Anguis fragilis)
V roce 2013 nezjištěn (Číp 2013), respektive nerozlišován v rámci komplexu „zelených“ skokanů (Rana synklepton). udává Pudil et Adamec 2012 (NDOP) bez početnosti V roce 2013 nezjištěna (Číp 2013). V roce 2006 až 5 jedinců (Jeřábková et al. 2006). V roce 2013 nezjištěn 1 jedinec v lesní tůni ve V části lokality (Číp 2013). Na lokalitě zřejmě dosti hojná. Při návštěvách v roce 2013 pozorována několikrát. V roce 2006 až 23 jedinců (Jeřábková et al. 2006). V roce 2006 až 12 jedinců (Jeřábková et al. 2006). Při návštěvách v roce 2013 pozorován několikrát. V roce 2006 až 45 jedinců (Jeřábková et
V ČR dává přednost nižším polohám, ačkoliv vystupuje i do podhůří; především v povodí velkých českých řek. Skokani štíhlí se v ČR probouzí již únoru až dubnu, načež se páří, někdy ještě pod ledem.
§2
V ČR se skokan krátkonohý vyskytuje mozaikovitě od nížin až do vrchovin, kde osidluje menší vodní nádrže, často i periodické (dočasné), v lesnatých a mokřadních oblastech. Může se rozmnožovat i opakovaně v průběhu sezóny.
§1
V ČR se vyskytuje převážně v nížinách a pahorkatinách. Osidluje různé vodní plochy, zejména však středně velké až velké vodní plochy, slepá ramena řek, rybníky a větší tůně. Preferuje vody o teplotě přibližně 15 °C. Může se rozmnožovat i opakovaně v průběhu sezóny.
§2
V ČR se blatnice vyskytuje mozaikovitě po celém území, zejména v nižších a středních polohách. Osidluje rybníky, tůně, pískovny a jejich okolí s písčitými a hlinitopísčitými půdami.
§3
Značně přizpůsobivá a na prostředí relativně tolerantní, osidluje vodní nebo mokřadní stanoviště. Hlavním důvodem jejího výrazného úbytku v přírodě je nedostatek přirozené potravy – obojživelníků.
§2
Je nejrozšířenějším druhem ještěrky u nás. Její početnost silně poklesla díky ztrátě vhodných stanovišť. Obývá především suchá a slunná místa a to stráně, sušší louky i okraje lesů.
§2
Oproti ještěrce obecné se jedná o druh s vyššími nároky na vlhké a mírně zastíněné prostředí. V ČR se vyskytuje od nížin do 1500 m n. m, kde osidluje zahrady, parky, lesy, louky. Slepýš křehký žije téměř na celém území ČR, od nížin až po vyšší hory (nad 1000 m n. m). Vyskytuje se běžně v lesích na pasekách a při lesních okrajích, na křovinatých stráních, na loukách, nevyhýbá se ani zahradám.
§2
žluva hajní (Oriolus oriolus) lejsek šedý (Muscicapa striata)
al. 2006). ? Zjištěna v roce 2013 (Číp 2013, bez bližší specifikace) ? (zdroj AOPK ČR, Natura 2000, online)
§3
Druh světlých listnatých lesů a sadů, hnízdí do nadm. výšky 600 m. Tažný pták.
§3
Obývá především staré, převážně listnaté porosty, většinou prosvětlené, dále porosty podél vodních toků, na hrázích rybníků, staré zahrady a parky, hřbitovy a lidská sídla, většinou jejich okraje s možnostmi hnízdit na nejrůznějších lidských stavbách. Výlučně tažný druh zimující v tropické a jižní Africe.
Chráněné druhy rostlin nebyly na lokalitě zjištěny. Vysvětlivky: Chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §1 – kriticky ohrožené §2 – silně ohrožené §3 – ohrožené 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) Ochrana přírody Lokalita dosud nebyla chráněna. Pro její vysoké přírodovědné hodnoty zde byly již dříve provedeny některé zásahy zlepšující její stav. Větší tůň v západní části lokality byla silně zarostlá rákosem a zavezená odpadem. V roce 2004 byla při výstavbě těsně přilehlé dálnice skládka odstraněna a tůň byla odbahněna a upravena pro potřeby vodních živočichů. Obojživelníci na tento zásah rychle reagovali velice pozitivně a již v roce následujícím (2005) zde bylo zjištěno několik druhů, včetně několika desítek adultů čolka velkého. Při výstavbě dálnice byly při lokalitě instalovány dočasné zábrany s odchytovými vědry, aby došlo k zabránění pronikání obojživelníků na staveniště. Byly také částečně redukovány dřeviny v "luční" části lokality. V roce 2006 byla upravena i menší lesní tůň ve východní části lokality. Byla částečně odbahněna a byly vyřezány některé dřeviny v okolí. Rozsah zásahů je dobře patrný při srovnání leteckých snímků z let 2003 a 2006 (www.mapy.cz). V tomto období zároveň došlo k výstavbě dálnice lemující jižní okraj lokality. Ještě asi dva roky po zásahu v tůních byly podmínky pro existenci obojživelníků velice příznivé. Postupně se však projevují degradační vlivy, jako jsou zarůstání tůní, zástin, eutrofizace, zákal a zarybnění větší tůně, které podmínky pro obojživelníky opět zhoršují. U větší tůně v západní části lokality došlo k během let k výraznému snížení početnosti obojživelníků, naopak menší lesní tůň ve východní části je v současnosti mnohem bohatší.
2003
2006
b) Lesní hospodářství Lokalitu částečně pokrývá lesní vegetace. Jedná se však o spontánně vzniklý porost na ploše v katastru nemovitostí vedené v kultuře ostatní plocha (neplodná půda). Převod na lesní porosty není v žádném případě žádoucí, neboť by došlo k omezení možností managementových zásahů. Plocha byla odlesněna a využívána jako zemědělská půda již v dávné minulosti. Na mapách I. vojenského mapování z konce 18. století je plocha zakreslena jako zemědělská půda. K postupnému zarůstání plochy dřevinami došlo zřejmě od poloviny 20. století. c) Zemědělské hospodaření Plocha byla již v dávné minulosti obhospodařována jako zemědělská plocha. O konkrétním způsobu využití lze jen spekulovat. Vzhledem k nerovnosti terénu a nízké úživnosti (výskyt křemenných písčitých eolických sedimentů) se zřejmě nejednalo o ornou půdu. Nevhodnost k využití jako orné půdy dosvědčuje i skutečnost, že zde byly založeny vodní plochy. V relativně nedávné minulosti zde byl pěstován i sad. Staré ovocné dřeviny se v současnosti na lokalitě již nevyskytují. Zřejmě od poloviny 20. století, kdy došlo ke kolektivizaci zemědělství, úpadku drobného hospodaření a opouštění hůře obdělávatelné zemědělské půdy, bylo od hospodaření na lokalitě upuštěno zcela. Od té doby lokalita leží ladem a z velké části zarostla spontánně dřevinami. V části lokality, která má dnes luční charakter, bylo v roce 2004 odstraněno množství dřevin. V současnosti (2013) však došlo k jejich částečnému opětovnému rozvoji a to zřejmě i úmyslně. Některé dřeviny, zejména duby, jsou opatřeny kůlem. Vhodné je na lokalitě udržovat rozptýlený výskyt dřevin (křovin i stromů), jejich současná hustota je ale příliš vysoká a je nutné provést jejich redukci. d) Myslivost PP Michnovka-Pravy se nachází na území honitby Kasalice (5309110073). V roce 2013 zde bylo nalezeno několik mysliveckých zařízení na více místech. Jsou to dva posedy, několik starých až rozpadajících se krmelců, zásypů a několik krmelišť. Vliv mysliveckých zařízení a jejich provozování v současné době (2013) nemá výraznější negativní vliv na stav lokality a předmět ochrany. Výjimkou je jen posed s krmelištěm bezprostředně u východní tůně, kde krmeliště zasahuje až do tůně a dochází tak k její eutrofizaci. Žádoucí je proto krmeliště s posedem u této tůně zlikvidovat a neobnovovat. e) Rybníkářství Oblast Pardubicka patří, zejména historicky, k nejvýznamnějším rybníkářským oblastem ČR. Na ploše PP se nacházejí dvě drobné vodní plochy. V současnosti a zřejmě již dlouhodobě (řádově desetiletí) nejsou rybníkářsky využívány. Spíš než "rybník" je pro ně v současnosti
příhodnější označení "tůň". Jejich rozsah byl v minulosti zcela jistě větší, i když ne zřejmě o moc. Kdy byly plochy založeny, lze jen spekulovat. Jejich vznik bude patrně souviset se všeobecným rozmachem rybníkářství na Pardubicku v 16. století, mohly však vzniknout i daleko později. Jisté je, že větší z tůní (při západním okraji lokality) existovala již v 2. polovině století 19. Je zakreslena jako nepatrná ploška na mapě 1:250000 III. vojenského mapování (na dřívějších mapách zakreslena není, ty ale nejsou tak podrobné). Ve větší z tůní byl již v roce 2005, bezprostředně po její revitalizaci, zjištěn výskyt ryb. Ty zde byly vysazeny patrně neorganizovanými rybáři. Bohužel přítomnost ryb má na populace obojživelníků negativní vliv. Zarybnění bezodtokové tůně v západní části lokality mělo za následek zhroucení populací takřka všech druhů obojživelníků, kteří se zde v minulosti rozmnožovali, a to včetně předmětu ochrany. Dravé druhy ryb obojživelníky přímo požírají, ryby živící se planktonem a bentosem jim potravně konkurují a čolci jako méně pohyblivá a hůře přizpůsobivá skupina živočichů ustupují, až vymírají. Přítomnost ryb a jejich lov v tak malé tůni má patrně také vliv na její eutrofizaci. V souvislosti s rybolovem zde také dochází k hromadění odpadků a úpravám terénu na břehu (vytvořené schůdky aj.). V menší lesní tůni ve východní části lokality se ryby nevyskytují, neboť je pro ně trvale neobyvatelná. f) Rekreace a sport Na lokalitě neprobíhají žádné sportovní ani rekreační aktivity, s výjimkou lovu ryb ve větší tůni v západní části lokality. g) Jiné způsoby využívání Lokalita se nachází v těsné blízkosti silničních komunikací. Ve zcela nedávné době byla postavena dálnice D11, která tvoří její jižní okraj. Silnice představují pro obojživelníky, kteří jsou hlavním předmětem ochrany, výraznou migrační bariéru. Při jejím překonávání navíc dochází ke střetům obojživelníků s dopravou. Podél dálnice jsou instalovány trvalé bariéry znemožňující pronikání nejen velkých kopytníků, ale i menších zvířat do komunikace. Lokalita je pro migrující obojživelníky celkově velice špatně přístupná. Z jihu je migrace zcela znemožněna přítomností dálnice, ze západu je ztížena silnicí mezi obcemi Michnovka a Pravy a od severu na lokalitu navazují souvislé lesní porosty, které jsou pro obojživelníky otevřené krajiny také prakticky neprůchodné. V kulminační části přírodní památky (DP 9, porost zejména bříz) byl terén v minulosti ovlivněn lidskou činností. Terén zde je odtěžen, zřejmě se jednalo o maloplošné kopání písku. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Územní plán obce Pravy (ve stadiu schválení zadání)
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Na území PP se nevyskytují lesní pozemky.
2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Na území PP se nacházejí dvě menší vodní plochy – tůně. Jen jedna z nich (menší) je zakreslena v katastru nemovitostí (druh pozemku vodní plocha, způsob využití zamokřená plocha). Vodní plochy nejsou nikterak využívány a nemají žádný vodohospodářský význam. Obě vodní plochy jsou popsány v následující kapitole v rámci nelesních pozemků. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Popis dílčích ploch (DP) a objektů označení výměra stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče plochy (ha) 0,1 Okrouhlá tůň v západní části PP. Hloubka tůně se díky mírnému zákalu obtížně odhaduje, v 1 nejhlubší části však zcela jistě přesahuje hloubku 1 m. Při SZ okraji se nachází souvislejší porost s dominancí rákosu. Při východním okraji se s rákosem vyskytují i vrby. V roce 2004 byla tůň prohloubena pro potřeby obojživelníků. SZ a V partie byly ponechány v původní, silně zazemněné podobě. Dlouhodobým cílem je zajistit takový stav tůně, aby vyhovovala potřebám obojživelníků dostatečně osvětlená, nezarostlá okolními dřevinami ani mokřadní vegetací, s dostatečnou hloubkou, neznečištěná, bez přítomnosti ryb. 0,03 Vzrostlý nálet různorodých dřevin při tůni - bříza, třešeň, vrby aj. 2 Dlouhodobým cílem je spontánní vývoj dřevin. 0,08 Svah svažující se k tůni s ruderální travinobylinnou vegetací s roztroušenými křovinami. 3 Dlouhodobým cílem je udržení nelesního charakteru plochy. 1,54 Rozsáhlejší porost s dominancí břízy, místy s vtroušeným dubem (v podrostu místy i hojně), 4 spontánně vzniklý na dřívějších loukách. Dlouhodobým cílem je vytvoření světlého lesa (zakmenění ne vyšší než 7) s převahou dřevin odpovídajících přirozené skladbě na stanovišti. A to zejména drobnými zásahy uvolňováním a podporou dubu. Zlomy, vývraty a souše ponechávat na místě přirozenému rozpadu. 0,21 Menší porost s výraznou převahou dubu. 5 Dlouhodobým cílem je zachování současného uspokojivého stavu plochy. 0,06 Plocha s dosud nezapojeným porostem náletových dřevin (osika, třešeň, bříza, trnka, dub, 6 janovec, třešeň) a ruderální travinobylinnou vegetací v podrostu. Na ploše se vyskytuje krmelec a újeď. Dlouhodobým cílem je spontánní vývoj dřevin. 0,04 Porost na strmém svahu nad tůní s převahou akátu a vtroušeným dubem, třešní a borovicí. 7 Dlouhodobým cílem je redukce akátu a dřevin a vytvoření porostu autochtonních dřevin. 1,05 Plocha s převážně ruderálnější travinobylinnou vegetací s převahou vyšších trav a 8 rozptýlenými křovinami a menšími dřevinami. Dlouhodobým cílem je zachování travinobylinné vegetace s rozptýleným výskytem dřevin (jejich současné zastoupení je však již příliš vysoké) a pravidelným managementem, obnova druhově bohatšího společenstva. 0,2 Ne zcela zapojený porost s dominancí břízy a vtroušeným dubem. Na části plochy docházelo v 9 minulosti zřejmě ke kopání písku. V podrostu a zejména při krajích je hojný keř janovec metlatý. V S části se nachází posed a zásyp. Dlouhodobým cílem je spontánní vývoj dřevin, redukce janovce (zejména při obvodu plochy na kontaktu s DP 8) 0,06 Menší, více stíněná tůň (v roce 2013 s jen nízkým sloupcem vody a dosti zatažená zblochanem 10 vzplývavým) ve východní části PP. Břehy zarůstají náletem, na J okraji se nachází posed, na S okraji újeď zasahující až do tůně. Dlouhodobým cílem je vytvoření takových podmínek v tůni, aby vyhovovala potřebám obojživelníků - dostatečně osvětlená, nezarostlá okolními dřevinami ani mokřadní vegetací, s dostatečnou hloubkou, neznečištěná, bez přítomnosti ryb.
Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch a objektů 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Na lokalitě byly v minulosti provedeny následující zásahy s cílem zlepšení podmínek zejména pro obojživelníky. Jsou to: likvidace skládky a odbahnění a upravení větších tůní v roce 2004 pro potřeby vodních živočichů částečná redukce dřevin v "luční" části lokality částečné odbahnění lesní tůně ve východní části lokality v roce 2006 a částečné prořezání dřevin při jejích okrajích instalace dočasných bariér s odchytovými vědry pro odchyt migrujících obojživelníků během výstavby dálnice D 11 Doporučení a závěr pro další postup v péči o PP: řešit přítomnost ryb v bezodtokové tůni, která je pro obojživelníky v současnosti zřejmě nejvýraznějším negativním jevem monitorovat stav tůní z hlediska vhodnosti pro obojživelníky a případně provést zásahy na zlepšení stavu tůně (jedná se zejména o jejich zazemňování, zástin dřevinami a zarůstání vegetací) zahájit pravidelnou údržbu v luční části lokality a věnovat péči i lesnímu porostu monitorovat stav trvalé bariéry směrem k dálnici, v případě nutnosti její rekonstrukce 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem z hlediska ochrany přírody je zachování populací obojživelníků, zejména čolka velkého (Triturus cristatus) a vhodného prostředí pro jejich trvalou existenci.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ a) Péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/ hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Kosení travinobylinné vegetace 1x za jeden až dva roky 1 x za 4 roky kosa, křovinořez, lištová sekačka s vysoko nastavitelnou lištou (nepoužívat bubnovou sekačku) červen-srpen Sekání provádět alespoň 10 cm nad povrchem půdy (vzhledem k výskytu obojživelníků a plazů). Plochu sekat mozaikovitě, vždy ponechat část neposekanou do příštího
roku. Část hmoty lze v kupkách ponechávat na místě (zejména v krajích lesního porostu), které využívají obojživelníci a plazi jako zimoviště.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/ hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Vyřezávání křovin a náletových dřevin včetně zásahů v "lesní" části lokality 1x za 5 let 1 x za 10 let křovinořez, pila listopad-březen Rozřezané klády (alespoň část) i klest ponechávat v kupkách na místě k zetlení (společně s travní hmotou). Hromady slouží pro obojživelníky a plazy jako zimoviště, na tlející dřevní hmotu jsou vázány i další druhy živočichů, zejména entomofauny.
b) Péče o živočichy Hlavním předmětem ochrany v PP Michnovka-Pravy je silně ohrožený čolek velký. Soubor opatření, zásahů a pravidel navržených k zachování a podpoře jeho populace bude mít pozitivní vliv na veškeré druhy obojživelníků vyskytujících se na lokalitě. Vodní plochy neslouží k rybníkářskému využití, takže z tohoto hlediska zde nehrozí poškození předmětu ochrany (letnění, zimování, vysoké či nevhodné rybí obsádky, přikrmování apod.). Současná přítomnost ryb v jedné z tůní je dílem neorganizovaných rybářů. Pro zachování populací obojživelníků (a nejen jich) je nutné dodržovat následující rámcová pravidla:
nepřebudovávat tůně na rybářsky využitelné plochy nezarybňovat (krajně negativní je přítomnost okounů nebo alochtonních druhů ryb, např. střevličky východní či karase stříbřitého, které se dovedou rychle namnožit), současné zarybnění tůně v západní části PP akutně řešit. zabezpečit stálou a dostatečnou hladinu vody v tůních zabezpečit trvalé oslunění hladiny tůní péčí o jejich okraje a okolí (vyřezávání dřevin, sečení břehů) monitorovat stav tůní, zejména z hlediska jejich zazemňování a zarůstání, a podle potřeby přistoupit k jejich úpravě (při úpravě tůní je nutné zajistit, aby 1. dno bylo co možno nejčlenitější s průměrnou hloubkou asi 60 cm, 2. v centrální části byla vytvořena sníženina minimálně několik m2, která bude pod úrovní zámrzné hloubky, nejméně 1 m, maximálně 1,5 m hluboko). veškeré zásahy v tůních neprovádět v době rozmnožování obojživelníků a jejich vývoje ve vodním prostředí (březen-červenec) nepoužívat na ploše PP biocidy zajistit propustnost migračních cest a zabezpečit přilehlé silnice z důvodů kolize obojživelníků s dopravou sekání luční vegetace provádět s ohledem na výskyt obojživelníků a plazů (viz výše Péče o nelesní plochy)
V současnosti zřejmě nejvýraznějším negativním aspektem pro čolka velkého a další obojživelníky je zarybnění větší tůně. Dle Marhoula a Turoňové (2008) je v těchto případech zlepšující opatření následující: "Velmi účinným opatřením v případě, kdy se do jezírka dostanou jakékoli ryby, je vytvoření mělkého menšího jezírka (jezírek), které je s původním větším spojeno vodou, avšak spojení je přesypáno např. makadamem, štěrkem nebo hrubším
kamenem či pískem smíšeným s kameny, které zabraňují vyplavování písku za deště, aby do malých jezírek ryby nepronikaly. V některých případech postačuje vyhloubení izolované tůňky vedle jezírka s rybami. Pokud se do jezírka přesto ryby dostanou (např. potěr), v malém mělkém jezírku (hloubka do 50–70 cm) uhynou na kyslíkový deficit v zimě pod ledem (proti nedostatku kyslíku je však velice rezistentní střevlička východní)." Obdobné opatření je v případě větší zarybněné tůně v PP realizovatelné, ale předpokládá výraznější zásah do prostředí. Od JZ, J a JV navazují na tůň strmé svahy a vytvoření zde další, byť jen malé vodní plochy, je nerealizovatelné. Jako nejvhodnější a zřejmě asi i jediné realizovatelné řešení, je vytvoření nové tůňky při SZ okraji tůně. Tato část nebyla v roce 2004 odbahněna a je i silně zarostlá rákosem. Přítomny jsou ale i některé dřeviny, navíc další dřeviny spontánního původu se vyskytují v prostoru mezi samotnou tůní a k PP přiléhající polní cestou. Tento, byť jen nevelký prostor (DP 2), je navíc také velice členitý a pro techniku nepřístupný. V případě volby vytvoření další menší tůňky oddělené od té stávající jen např. kamenným zásahem bude nutné provést následující kroky: 1) vyřezat (alespoň z části) dřeviny mezi polní komunikací a SZ okrajem tůně, 2) upravení terénu tak, aby byl SZ okraj tůně přístupný pro techniku (kroky 1 a 2 se týkají DP 2), 3) vyřezání a odstranění dřevin ze zazemněné SZ části tůně a 4) vytvoření samotné tůňky. S ohledem k náročnosti tohoto opatření se jako vhodnější možnost jeví pravidelný odlov ryb pomocí elektrického agregátu. Nejvhodnějším obdobím pro odlov je září až říjen za použití alespoň dvou agregátů, doplněných případně i odlovem pomocí rybářské sítě. Odlov by měl probíhat optimálně každý rok do dosažení úplného vylovení nebo do dosažení jen zanedbatelné přítomnosti ryb. Poté by měl být prováděn kontrolní odlov jednou za několik let, neboť lze předpokládat, že se stále budou vyskytovat snahy o znovuzarybnění tůně. Odlov by měl probíhat pod dohledem orgánu ochrany přírody. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Nelesní pozemky Výčet plánovaných zásahů v dílčích plochách na nelesních pozemcích označení plochy nebo objektu 1
výměra doporučený zásah (ha)
0,1
Vytvoření mělké laguny (o hloubce cca 60 cm, šířce cca 5 m a délce cca 10 m) v SZ části tůně v porostu rákosu, její oddělení od hlavní tůně kamenným záhozem, aby nedocházelo k pronikání ryb. Hloubka 60 cm bude dostačující pro obojživelníky, ryby by zde však díky nedostatku kyslíku neměly přežít. Odlov ryb (za použití dvou elektrických agregátů, případně doplněných odlovem sítí).
2 3
0,03 0,08
Bez zásahu. Vyřezání křovin.
naléhavost termín provedení
interval provádění
3
říjen-únor
Jednorázové opatření.
1
září-říjen
1x ročně (do dosažení úplného vylovení nebo do dosažení jen zanedbatelné množství ryb. Poté kontrolní odlov 1x za 3 roky).
2
listopad-
1x za 5 let.
4
1,54
Likvidace komunálního odpadu.
2
Těžba pro snížení zakmenění a uvolňování dubu.
2
březen během 1x za 2 roky, celého roku případně podle potřeby. listopad1x za 5 let. březen
Při každém zásahu je možné vytěžit výběrným způsobem až 5 % zásoby. Alespoň 10 % vytěžené kmenoviny bude ponecháno na místě k zetlení pro podporu živočichů (v celých délkách nebo v metrech na hromadách).
5 6 7
8
0,21 0,06 0,04
1,05
Klest bude poskládán na hromady (ty jsou také vhodným prostředím pro podporu živočichů). Bez zásahu. Bez zásahu. Vytěžení akátu a borovice, ponechání dubu, třešně a dalších autochtonních dřevin.
listopadbřezen
Jednorázové opatření.
červensrpen
1x za dva roky.
1
listopadbřezen
2
kdykoliv během roku, zejména ale s ohledem na další manageme ntové práce (vyřezávky dřevin, sečení)
1x za 5 let (pokud bude na ploše prováděno pravidelné sečení, jedná se o jednorázové opatření). Jednorázové opatření.
2
listopadbřezen listopadbřezen
2
Ošetření akátových pařezů přípravkem RoundUp proti omezení výmladnosti. Sečení ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem s 1 odstraněním biomasy. Jen menší část biomasy lze ponechat na místě na hromadách (zejména v kraji lesa) k zetlení. Každý rok posekat cca 1/2 plochy, následující rok sekat druhou polovinu. Vyřezání části (alespoň 50 % současného stavu) rozptýlených dřevin a jejich odstranění z plochy. Úplná eliminace borovice, modřínu a janovce.
9
0,2
10
0,06
Vytvoření hadníku - zařízení sloužící jako líhniště plazů, využíváno i jako zimoviště. Hadník je hrázděná čtvercová stavba o délce stran cca 3 m, výšce cca 1,5, vyrobená z neopracovaných kmenů o průměru cca 10 cm. Vnitřek hadníku je vyskládán z větví (izolační vrstva), na které je navršena vrstva trávy tak, aby byl hadník zcela vyplněn. Veškerý materiál na hadník lze získat přímo na lokalitě - travní hmotu, větve i stavební dřevo (z prořezávky březin). Hadník lze na DP umístit prakticky kdekoliv, po konzultaci s orgánem ochrany přírody, vlastníkem a zhotovitelem. Vyřezání janovce při obvodu plochy na kontaktu s DP 8, jinak bez zásahu Vyřezání náletových dřevin po obvodu tůně a radikální prosvětlení porostu při jejím J a JZ okraji (zásah zasahuje i do DP 4). Odstranění posedu a krmeliště u tůně.
1
2
1x za 5 let. 1x za 5 let.
kdykoliv Jednorázové během roku opatření.
naléhavost 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný 3. stupeň - zásah odložitelný 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu PP vyloučit používání biocidů. Přilehlé lesní porosty k PP obhospodařovat tak, aby nebyla PP dotčena (např. přejíždění a zajíždění mechanizace na území PP, skládkování dřeva v PP apod.) 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu PP je vyhlášena na celé parcely. Její zaměření není potřebné. Je nutné umístit hraniční cedule (navrženy 4, viz příloha M3) a pruhové značení v lesním porostu (o délce cca 500 m). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou. 3.5 Návrhy na vzdělávací využití území Nejsou. 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V PP byl v roce 2013 proveden stručný průzkum flóry (Gerža 2013) a zoologický průzkum s důrazem na obojživelníky (Číp 2013). Žádoucí je realizovat podrobnější průzkum entomologický.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Ceny vycházejí z ceníku AOPK ČR pro rok 2013 Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení v lesním porostu (kalkulována je ---------délka 500 m) Označení ZCHÚ (navrženy 4 hraniční cedule) ---------Vytvoření mělké laguny s oddělením od hlavní ----------
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 750 12800 30000
tůně kamenným záhozem (případně) štěrkem v DP 1 (Pzn. 1) Vytvoření hadníku Odstranění krmeliště a posedu u lesní tůně (DP 10) Entomologický průzkum Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Sečení travních porostů křovinořezem nebo ručně vedenou sekačkou, včetně odstranění posečené hmoty. (Pzn. 2) Vyřezání rozptýlených křovin a dalších dřevin a jejich likvidace v DP 3, 8 a při obvodu DP 10 (Pzn. 3)
-------------------
10000 2000
-------------------
15000 60550 11758,5
117585
20000 (opakování 2 x během platnosti plánu péče) 1000
40000
5000
10000
5000
50000
Úklid odpadu zejména z okolí tůně v západní části lokality. (Pzn. 4) Těžba do 5 % zásoby v DP 4 za účelem prosvětlení porostu a uvolnění dubu s ponecháním min. 10 % vytěžené kmenoviny na místě k zetlení, uklizení klestu na hromady. (Pzn. 5) Odlov ryb v tůni v Z části lokality za použití dvou elektrických agregátů, doplněných odlovem sítí (Pzn. 6) Opakované zásahy celkem (Kč) ---------N á k l a d y c e l k e m (Kč)
10000
227585 288135
Pzn. 1: Cena je jen hrubě orientační. Pzn. 2: Kalkulováno je pro plochu 0,5024 ha (což představuje 1/2 celkové rozlohy určené k sečení křovinořezem nebo ručně vedenou sekačkou, neboť DP 8 je navržena k sečení po polovinách v dvouletých cyklech). Jednotková cena 18000 Kč/ha je díky dlouhodobé absenci sečení navýšena o 30 % na 23400 Kč/ha. Pzn. 3: Jedná se o nálety a porosty různého charakteru, kalkulovaná cena je proto jen orientační. Pzn. 4: Cena za úklid je jen hrubě orientační, mělo by být prováděno hlavně podle potřeby. Pzn. 5: Práce jsou hrazeny cenou vytěženého dřeva. Částka 5000 Kč na zásah je určena na vícepráce s uklizením klestu na hromady a jako kompenzace za ponechanou skácenou kmenovinu na místě k zetlení. Pzn. 6: Při včasném odlovení ryb se následně budou provádět jen kontrolní odlovy jednou za 3 roky, takže kalkulovaná cena bude nižší.
4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. Číp D. (2013): Batrachologický průzkum EVL Michnovka-Pravy. Ms., depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice. Demek J. (ed.) (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia. Farkač J., Král D. et Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Gerža M. (2013): PP Michanovka, okres Pardubice. Floristický přehled. Ms., depon. in Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Pardubice. Jeřábková L. et al. (2006): Monitoring obojživelníků a plazů v roce 2006. Ms., depon in Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (údaje čerpány online z Nálezová databáze ochrany přírody). Marhoul P., Turoňová D. (eds.) (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Plesník J., Hanzal V. et Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. List of threatened species in the Czech Republic. Vertebrates. AOPK ČR, Praha. Procházka F. ed. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, 18: 1-166. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. 16: 1 – 79. Quitt E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In Hejný S., Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Internetové zdroje Český ústav zeměměřičský a katastrální, Nahlížení do katastru nemovitostí, URL: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa, URL: http://uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska, URL: http://http://oldmaps.geolab.cz/ mapový server Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, URL: http://mapy.nature.cz/ server Natura 2000 Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, URL: http://natura2000.cz/ mapový server Mapy.cz, URL: http://www.mapy.cz/ Portál české informační agentury životního prostředí Cenia, URL: http://cenia.cz 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky IUCN – International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody) NDOP – Nálezová databáze ochrany přírody PP – přírodní rezervace ZCHÚ – zvláště chráněné území
4.4 Zhotovitel plánu péče Mgr. Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách e-mail:
[email protected], tel. 776 829 741 IČO: 72804602
5. Obsah 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.7.1 1.7.2 1.8 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.5 2.6 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 4 4.1 4.2 4.3 4.4
Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Zhotovitel plánu péče
Přehled příloh Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Fotodokumentace Floristický přehled
