MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. 58 prosinec 2006 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY

58

prosinec 2006

POZEMKOVÉ ÚPRAVY

PozemkovÈ ˙pravy Pr osinec 2006 Prosinec

MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY - ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad TÏönov 17 Tel.: 221 811 111 Fax: 224 810 478 117 05 Praha 1 E-mail: [email protected] www .mze.cz www.mze.cz

Ë. 58

Obsah Str. 1.

Nový stavební zákon a pozemkové úpravy Ing. Kamil Kaulich, MZe-ÚPÚ

2.

1. roèník veøejné celostátní soutìže „O nejlepší realizované spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách v r. 2006”

4.

Rekonstrukce polních cest Ing. Eva Krejèíková, øeditelka PÚ Mladá Boleslav

5.

Komplexní pozemková úprava Kadlín Ing. Oldøich Smolík, øeditel PÚ Mìlník

7.

Krajina obrazem, obraz v krajinì ...a doteky „environmentálních živlù” Ing. Terezie Cuhrová, Ph.D., U-24 s.r.o. Praha

10.

Povodeò v Olešnici 26. 6. 2006 v povodí Veselského potoka Doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., Ing. Milan Bilík, Ing. Jana Podhrázská, Ph.D., Ing. Lenka Zedmeisterová

13.

Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka z pohledu PÚ Tábor Ing. David Mišík, PÚ Tábor

14.

Finanèní toky v kulturní krajinì Ing. Vladimír Mackoviè, U-24, s.r.o. Praha

15.

PROLAND - software pro zpracování pozemkových úprav Ing. Michal Votoèek, Ph.D., GEPRO, spol. s r.o.

16.

Èeská spoleènost krajinných inženýrù Doc. Ing. Karel Vrána, CSc., pøedseda ÈSKI

17.

Historický vývoj pozemkových úprav v èeských zemích Prof. Ing. František Toman, CSc., Brno

19.

Studium Pozemkových úprav na Agronomické fakultì Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì Prof. Ing. František Toman, CSc., Brno

20.

Odborný semináø v okrese Olomouc Ing. Jan Jílek, PÚ Olomouc

23.

Ještì k restitucím zemìdìlského majetku Ing. Ladislav Vejvoda, øeditel PÚ Brno

25.

Zadávání veøejných zakázek - zjednodušené podlimitní øízení Ing. Jiøí Blažek

27.

Pøihláška

ISSN 1214-5815

Zajišuje: Ing. Pavel Gallo - pøíprava a projektování, Perucká 1, 125 00 Praha 2 Tel./fax: 224 253 194 E-mail: [email protected] Redakèní kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KN͎EK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. MILOSLAV VAÒOUS, Ing. VÁCLAV MAZÍN Za obsah èlánkù odpovídají autoøi. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. Tisk:

TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, 106 00 Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: 272 651 728 Mob.: 606 591 235 E-mail: [email protected]

Foto prvnÌ str. ob·lky Ing. Kamil Kaulich

PozemkovÈ ˙pravy

Nov˝ stavebnÌ z·kon a pozemkovÈ ˙pravy Ing. Kamil Kaulich, MZe - ÚPÚ pøièemž døíve schválené územní plány obcí budou v souladu s pøechodnými ustanoveními zákona do 5 let upraveny a vydány jako územní plány. Územní plány i regulaèní plány jsou závazné pro veškeré rozhodování o území. Pokud je pøi návrhu spoleèných zaøízení nalezeno vhodnìjší øešení, než jaké tato dokumentace pøedpokládala, musí být nejprve projednána a vydána její zmìna. Územní plánování je odpovìdné za koordinaci využívání území z hledisek všech zájmù spojených s jeho rozvojem a ochranou hodnot území. Proto musí i plán spoleèných zaøízení dohodnut s úøadem územního plánování, tj. s orgánem územního plánování obecního úøadu obce s rozšíøenou pùsobností. Rovnìž je doplnìn § 20 odst.1 písm. d/, podle kterého pozemkové úøady koordinují v souèinnosti s orgány územního plánování návaznost návrhù pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány a tvorbu a ochranu životního prostøedí a krajiny – a nyní navíc „uplatòují stanoviska k územním plánùm a regulaèním plánùm”. Tuto úpravu lze pøivítat, protože se takto pozemkové úøady stávají dotèeným orgánem státní správy z hlediska poøizování územního plánu a regulaèního plánu. Jejich stanoviska se stávají závazným podkladem pro orgán územního plánování. Pozemkový úøad by tak mj. mìl získávat pøímé informace o vývoji na podstatném úseku územnì plánovací dokumentace. V novém stavebním zákonu je v pasáži o regulaèním plánu (§ 61) zajímavý odstavec 3, který praví, že „regulaèní plán mùže nahradit plán spoleèných zaøízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního pøedpisu”. V následujícím § 62, který pojednává poøízení regulaèního plánu, se pak v odst. 2 písm.c/ uvádí, že o poøízení regulaèního plánu mùže rozhodnout z vlastního nebo jiného podnìtu „zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavìném území nebo v nezastavìném území jen tehdy, pokud se nemìní jeho charakter nebo pokud nahrazuje plán spoleèných zaøízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního pøedpisu”. Výše uvedené texty jsou urèitì pøekvapivé a v praxi lze oèekávat dosti nejasné poèínání pøi jejich aplikaci. Svìdèí také o nadále ne zcela jasném vztahu mezi územním plánováním a pozemkovými úpravami. Nutno pøedpokládat, že až praxe naznaèí, jak bude vhodné nejasné záležitosti – které nakonec provázejí více èi ménì každý zákon - aplikovat.

Nový stavební zákon è. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním øádu (stavební zákon) nabývá úèinnosti dne 1. ledna 2007. Bude tak nahrazen dosavadní zákon è. 50/1976 Sb., který s øadou novelizací platil 30 let. Nový stavební zákon obsahuje nìkterá ustanovení, která se pøímo dotýkají zákona è. 139/2002 Sb., „o pozemkových úpravách a pozemkových úøadech”. Setkáme se opìt s jinými pojmy. Jenom tato skuteènost se týká celé øady dalších pøedpisù - vèetnì zákona è. 139/2002 Sb. Základní pojmy stavebního zákona obsahuje § 2 a násl., kde se definuje: stavební pozemek, zastavìný stavební pozemek, zastavìné území, nezastavitelný pozemek, nezastavìné území, plocha, koridor, zastavìná plocha, veøejná infrastruktura, dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, obèanské vybavení, veøejné prostranství, veøejnì prospìšná stavba, územnì plánovací dokumentace, stavební podnikatel, stavebník, stavební dozor, stavba, nástavba, pøístavba, stavební úprava, zmìna stavby pøed dokonèením, terénní úprava, zaøízení staveništì, údržba stavby. Pokud jde o srovnání nìkterých zásadních pojmù s pùvodním stavebním zákonem, lze napø. uvést, že døívìjší územní plán velkého územního celku je dnes nahrazen zásadami územního rozvoje, územní plán obce je dnes oficiálnì jenom územní plán. Územnì plánovací dokumentaci nyní tvoøí: zásady územního rozvoje, územní plán a regulaèní plán. Zcela novým nástrojem územního plánování je „politika územního rozvoje”, kterou poøizuje ministerstvo pro místní rozvoj pro území celé republiky a schvaluje ji vláda. Politika územního rozvoje zohledòuje pøeshranièní aspekty rozvoje a stanovuje v tom smìru pøíslušné úkoly; je závazná pro poøizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánù, regulaèních plánù a pro rozhodování v území. V souvislosti s novým stavebním zákonem byl vydán zákon è. 186/2006 Sb., o zmìnì nìkterých zákonù souvisejících s pøijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnìní. Jde o obsáhlý pøedpis, který v èásti ètrnácté znamená úpravu zákona è. 139/2002 Sb., když zde pojednává celkem 8 zmìn. Novelizace se týká vìtšinou právì zmìn v pojmech, tedy místo „souèasnì zastavìné území obce” a „zastavitelné území obce” se používá „zastavìné území” a „zastavitelné plochy”. To se týká hned tøech ustanovení zákona è.139/2002 Sb. – viz § 3 odst. 3, § 9 odst.14 a § 14 odst.8. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný (døíve bylo „závazný”) podklad pro územní plánování – viz § 2. K tomu se v komentáøi k novému stavebnímu zákonu (viz „Nový stavební zákon v teorii a praxi”, stav. Jiøí Doležal, JUDr. Jan Mareèek a další, vydalo Linde Praha, a.s., 990,- Kè) uvádí, že výsledky pozemkových úprav jsou nezbytným a neopominutelným podkladem pro územní plánování, nemohou však být podkladem závazným. Územní plánování je odpovìdné za koordinaci využívání území z hledisek všech veøejných zájmù spojených s jeho rozvojem a ochranou hodnot území. V praxi mohou nastat pøípady (napø. umisování nových silnic), kdy nelze výsledky pozemkových úprav respektovat. Doplnìn je také § 9 odst.12, který nyní zní: „Plán spoleèných zaøízení mùže poøizovatel regulaèního plánu projednat jako regulaèní plán; plán spoleèných zaøízení mùže poøizovatel územního plánu projednat jako zmìnu stávajícího územního plánu v pøípadì, že plán spoleèných zaøízení zasahuje do platného územního plánu. V ostatních pøípadech musí být plán spoleèných zaøízení dohodnut s úøadem územního plánování”. Ve vzpomenutém komentáøi se k tomuto bodu praví, že od 1. 7. 2007 budou pro celá území obce poøizovány územní plány,

Na závìr také trochu kritiky K celé èásti nového stavebního zákona pojednávající o územní plánování možno konstatovat, že se zde podaøilo posílit nadøazenost územního plánování pro všechno dìní v krajinì a urbanizované èi nezastavìné. V nìkolika zmínkách zákon pøipomíná také obor pozemkových úprav. Je jistì dobøe, že jsou zde pozemkové úpravy v nìkolika málo kontextech uvádìny, otázkou ovšem je, zda odpovídajícím zpùsobem. Pasáž, ze které vyplývá, že by nebylo nutno zpracovávat plán spoleèných zaøízení, pokud zde již existuje regulaèní plán, je pøinejmenším diskutabilní. V celém územním plánování – i na úrovni regulaèního plánu - totiž chybí úzký kontakt s vlastníkem. Takový, který je zajištìn výhradnì v procesu pozemkových úprav. A bez takového pøístupu zùstává jakýkoliv plán, zejména týkající se detailního uspoøádání neurbanizovaného území, spíše jen pøedstavou než reálnou možností. A s „naøizováním” prostøednictvím územního plánu (popø. regulaèního plánu), jak má být pøesnì trasována cesta, jak má být pøesnì veden ÚSES apod., máme v pozemkových úpravách pouze negativní zkušenosti. Prakticky vždy bylo nutno podle jednání s vlastníky, na základì zamìøení skuteèného stavu (s èímž územní plánování nepoèítá) a detailního poznání krajiny pøed1

PozemkovÈ ˙pravy

cílem je rychle vydìlat. Jejichž jediným „legitimním” cílem, v rámci u nás praktikovaného tržního hospodáøství, je rychle zbohatnout. Zjevná arogance k zemìdìlskému pùdnímu fondu, jíž jsme dnes svìdky, je neomluvitelná. Množící se nevzhledné krabice, které mají sloužit výhradnì pro skladování, a které jsou dnes prakticky všude (jak se kterému vlivnému obchodnímu øetìzci zachce), globalizují vzhled èeské krajiny neuvìøitelným zpùsobem. Rovnìž satelity z rodinných domù – jejich umístìní, navázaní do prostoru a hlavnì gigantické rozmìry nelze posuzovat kladnì. Samozøejmì lze pochopit, že rozvoji obecnì nelze bránit – naopak je ho nutno podporovat. Ale pokud je rozvoj diktován výhradnì bezuzdným postupem volného trhu, pokud je zcela závislý na neustále se zvyšující spotøebì, pokud se øídí výhradnì ekonomickými (èasto demagogickými) pouèkami, v jejichž výhradním vleku se dnes ocitáme, jde spíše o živelný proces a nikoliv plán. Jde o cestu do pekel, kterou právì územní plánování pøi jeho servilnosti obecnì k moci pomáhá dnes nevšedním zpùsobem dláždit.

stavy územního plánování více èi ménì korigovat. Zdá se, že bude ještì pokraèovat hledání správného vymezení územního plánování a pozemkových úprav. Z našeho pohledu platí, že právì pozemkové úpravy – v celém svém obsahu mohou posloužit jako regulaèní plán pro nezastavìné území. Takovéto pojetí však zøejmì stále není pro stratégy územního plánování pøijatelné. Podstatnìjší výtka však je k celkové úrovni územního plánování, jíž ani nový stavební zákon pravdìpodobnì pøíliš nemùže pomoci. Nadøazenost územního pánování pro veškeré dìní ve svìøeném prostoru je pochopitelná. Mìla by ale být pro tvùrce tìchto plánù zavazující co do odpovìdnosti a kvality, a pokud tomu tak není, je taková nadøazenost až nebezpeèná. Zejména územní plánování by totiž mìlo být vedeno cílem, aby dotèené území bylo pojednáno a zajištìno v zájmu udržitelného rozvoje. Troufám si tvrdit, že územní plánování takto osvícenì svìøený prostor nepojednává. Stává se totiž (a to stále více) sluhou pro zámìry nejrùznìjších skupin podnikatelù (dovolím si užít výraz „podnikavcù”), jejichž jediným

INFORMACE - SOUT̎ V bulletinu „Pozemkové úpravy" è. 56, jsme odbornou veøejnost informovali o pøípravì soutìže:

Realizace spoleèných zaøízení pozemkových úprav. Po avizovaných jednáních mezi MZe ÈR - ÚPÚ a ÈMKPÚ byly vytvoøeny základní pravidla pro vyhlášení „ovìøovacího" 1. roèníku této veøejné soutìže. ÚPÚ doporuèilo místo názvu stavba roku název, který více odpovídá Zák. è. 139/2002 Sb., a po ovìøení, že napø. výstavba biokoridoru je opatøení nestavební povahy, byl název upraven:

O nejlepší realizované spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách v roce 2006 Do soutìže mohou místnì pøíslušné Pozemkové úøady pøihlásit díla, dokonèená a uvedená do provozu do 31. 12. 2006. Do každé kategorie 1 realizované spoleèné zaøízení. Pøihlášené opatøení, vedle vyplnìné pøihlášky musí být dokumentováno textovou èástí, výkresovou a fotografickou dokumentací tak, jak je uvedeno ve „vyhlášení soutìže". Není tøeba k pøihlášení dokládat úplnou projektovou dokumentaci. Dùležité je struèné hodnocení spoleèného zaøízení Pozemkovým úøadem, které mùže být i samostatnou pøílohou k pøihlášce. S „vyhlášením soutìže" byli seznámeni øeditelé pozemkových úøadù na poradì v Prùhonicích, která se konala ve dnech 11. a 12. 12. 2006. Pøihláška do soutìže je umístìna na poslední stránce tohoto èasopisu.

»eskomoravsk· komora pro pozemkovÈ ˙pravy (»MKP⁄) ve spolupr·ci s

Ministerstvem zemÏdÏlstvÌ »R, odborem ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad vyhlaöuje

1. roËnÌk ve¯ejnÈ celost·tnÌ soutÏûe O nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†pozemkov˝ch ˙prav·ch v†roce 2006 1. CÌl soutÏûe

V soutìži budou hodnocena realizovaná spoleèná zaøízení v tìchto kategoriích: a) zpøístupnìní pozemkù b) protierozní opatøení c) vodohospodáøská opatøení d) opatøení k ochranì a tvorbì krajinného prostøedí

Cílem soutìže je seznámit nejširší odbornou i laickou veøejnost s rozsahem a úrovní realizace spoleèných zaøízení navrhovaných v pozemkových úpravách. Soutìž je vypsána na podporu kvalitní a komplexní realizace návrhu pozemkových úprav. Je urèena pro stavby realizované na území Èeské republiky bez ohledu na státní pøíslušnost projektanta a místo registrace realizaèních firem.

3. ⁄ËastnÌci soutÏûe a p¯ihl·öky do soutÏûe Do soutìže pøihlašuje dokonèené spoleèné zaøízení místnì pøíslušný Pozemkový úøad se souhlasem projektanta návrhu pozemkové úpravy, autora realizaèního projektu a dodavatele stavby. Souèástí pøihlášky je struèné hodnocení spoleèného zaøízení pozemkovým úøadem.

2. PodmÌnky soutÏûe Do soutìže mohou být pøihlášena díla dokonèená a uvedená do provozu do 31. 12. 2006. 2

PozemkovÈ ˙pravy

Podmínkou soutìže je zaplacení presentaèního poplatku ve výši 500,- Kè na úèet ÈMKPÚ. Presentaèní poplatek hradí dodavatelská firma . Poplatek za pøihlášení jednoho stavebního díla musí být uhrazen ke dni uzávìrky pøihlášek soutìže na úèet ÈMKPÚ, è.ú. 573442033/0300, variabilní symbol IÈ dodavatele.

Kategorie ProtieroznÌ opat¯enÌ: Prof. Ing. M. Janeèek, Dr.Sc. (VÚMOP Praha) Prof. Ing. F. Toman, CSc. (MZLU Brno) Ing. J. Podhrázská, PhD. (VÚMOP, odd. Brno) Kategorie Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ: Doc. Ing. K. Vrána, CSc. (ÈVUT) Doc. Ing. T. Kvítek, CSc. (VÚMOP, Jihoèeská univerzita) Doc. Ing. M. Dumbrovský, CSc., (VUT Brno) Kategorie Opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ: Doc. Ing. P. Sklenièka, CSc. (ÈZU,FL Praha) Doc. Ing. A. Buèek, CSc., (MZLU Brno) Ing. M. Weber, CSc. (VUOZ Prùhonice)

Pøihlášené opatøení bude dokumentováno následujícím zpùsobem: a) Øádnì vyplnìná pøihláška se struènou anotací charakteristiky stavby, která opatøení pøedstaví veøejnosti v rozsahu do pìti øádek. b) Textová èást (v rozsahu max. do 5 stran textu) obsahuje základní údaje o realizované stavbì (opatøení) dle následující osnovy: popis stavebního øešení, doba výstavby, použité technologie a materiály, cenové údaje event. další podstatné údaje se zdùraznìním, proè je stavba (opatøení) k soutìži pøihlašována. Dále bude obsahovat struèné údaje o projektantovi pozemkové úpravy i realizaèního projektu, údaje o dodavatelské firmì a údaje o vlastníkovi a uživateli. c) Výkresová a fotografická dokumentace musí obsahovat: - situaci, rozhodující øezy, významné objekty popø. øešení detailù, ve formátu A4, - 5 ks charakteristických fotografií ve formátu do A5.

4.1. postup hodnocení l Èlenové pracovní komise zajistí distribuci podaných návrhù v jednotlivých oborech všem èlenùm pøíslušných odborných komisí. l Èlenové odborných komisí obdrží návrhy v pøíslušných kategoriích. Každý návrh bodovì ohodnotí, výsledek zapíší do pøipraveného formuláøe a do Souhrnného formuláøe pak uvedou jimi navrhované poøadí prvních tøí projektù. l Po vyhodnocení návrhù odbornými komisemi zajistí pracovní komise distribuci ohodnocených návrhù zpìt na ÚPÚ, kde obodované návrhy vyhodnotí centrální komise. Hodnocení spoèívá v seètení celkových dosažených bodù a seøazení návrhù podle bodového ohodnocení a podle poøadí uvedených v Souhrnných formuláøích. l V pøípadì shodného poètu bodù u více než dvou projektù se musí sejít nejménì 2 èlenové pøíslušné odborné komise a rozhodnout o poøadí projektù. O tomto rozhodnutí je uèinìn zápis. l Na prvních tøech místech se mohou na stejném poøadí umístit maximálnì 2 projekty.

Textová a výkresová èást budou také v elektronické podobì. Tuto dokumentaci je nutno pøedat ve 3 vyhotoveních. Výše uvedená dokumentace všech pøihlášených opatøení zùstává majetkem vypisovatele. Uz·vÏrka p¯ihl·öek 1. roËnÌku soutÏûe je 31. 3. 2007. Dokumentaci je nutno doruèit osobnì nebo poštou na adresu tajemníka ÈMKPU Ing Antonína Svobody, Novotného lávka 5, Praha 1, 116 68, nebo na Ústøední pozemkový úøad do rukou Ing. Jany Pivcové.

Kriteria hodnocení – poroty Jednotlivé stavby budou posuzovány zejména podle tìchto kritérií: - význam spoleèného zaøízení z hlediska uživatele, význam z hlediska veøejné prospìšnosti, - zaèlenìní stavby do krajiny, - technická nároènost stavby, - kvalita provedení, - efektivita stavby (finanèní a èasové parametry).

4. Pr˘bÏh a organizace soutÏûe Prùbìh soutìže øídí øeditel soutìže, kterým je øeditel Ústøedního pozemkového úøadu. Øeditel soutìže jmenuje na základì návrhu pøedstavenstva ÈMKPÚ a ÚPÚ tajemníka soutìže (zástupce ÈMKPÚ), pracovní komisi, centrální komisi a odborné komise pro jednotlivé kategorie. PracovnÌ komise je 3 – 5 èlenná a je vytvoøena z pracovníkù MZe ÚPÚ a ÈMKPÚ; pracovní komisi øídí tajemník soutìže. Pracovní komise zajišuje veškeré organizaèní záležitosti soutìže vèetnì zajištìní distribuce dokumentací a materiálù mezi odbornými komisemi a centrální komisí. Centr·lnÌ komise je rovnìž 3 – 5 èlenná, tvoøená zástupci ÚPÚ a pøedstavenstva ÈMKPÚ. Centrální komise vyhodnocuje a sestavuje výsledky odborných komisí. 4 odbornÈ komise (v oboru cesty, protierozní ochrana, voda a ekologie) jsou tøíèlenné a jsou tvoøeny odborníky v daných oborech z vysokých škol a univerzit, ministerstev a výzkumných ústavù. Odborné komise posuzují a bodují pøedložené návrhy v pøíslušných kategoriích.

5. Vyhl·öenÌ v˝sledk˘ a ocenÏnÌ vÌtÏz˘ Všechny pøihlášené soutìžní stavby budou zveøejnìny na internetu na stránkách Mze i ÈMKPÚ ihned po uzávìrce soutìže. Bude zveøejnìn název akce(stavby), pøíslušný pozemkový úøad jako investor, projektant a dodavatel vèetnì charakteristického fota a struèné charakteristiky akce (stavby). Nominace budou zveøejnìny v bulletinu Pozemkové úpravy a na internetových stránkách ÈMKPÚ pøed koneèným vyhlášením vítìzù soutìže. Nominace na první tøi místa v soutìži je spojena s právem používat ji jako referenèní, reklamní a propagaèní argument. Slavnostní vyhlášení výsledkù soutìže se uskuteèní v rámci porady øeditelù pozemkových úøadù v èervnu 2007. Nominované soutìžní projekty budou pøedstaveny v rámci panelové presentace.

Složení pracovní komise pro 1. roèník soutìže: Èlenové pracovní komise budou jmenováni do 31. 1. 2007

OznaËenÌ vÌtÏzn˝ch spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ titulem: Spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách roku 2006 bude dále oznaèeno na akci(stavbì) - za úèasti vypisovatele soutìže, zástupce odborné komise, investora, projektanta a hlavního dodavatele stavby. Výsledky soutìže budou zveøejnìny a ocenìným dílùm bude vìnována náležitá publicita v bulletinu Pozemkové úpravy a na internetových stránkách ÈMKPU i MZe. Informace o ocenìných stavbách bude v síti internetu na adrese ÈMKPU a Mze ÚPU po celý následující rok.

Složení centrální komise pro 1. roèník soutìže: Èlenové centrální komise budou jmenováni do 31. 1. 2007 Složení odborných komisí pro 1. roèník soutìže: Kategorie Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘: Prof. Ing. J. Váchal, CSc.(Jihoèeská universita) Ing. L. Vébr, CSc. (ÈVUT Praha) Ing. P. Pánek (ÈVUT Praha) 3

PozemkovÈ ˙pravy

ben a 9 hospodáøských sjezdù, z toho 5 sjezdù s propustkem. Po levé stranì komunikace byl vybudován otevøený pøíkop, který zajistí odvedení srážkové vody mimo tìleso komunikace. Krajinotvornou funkci cesty podtrhne i výsadba doprovodné zelenì po levé stranì cesty, rozdìlená na tøi èásti. V první èásti byly vysazeny stromy (duby a oøešáky), v druhé èásti vyšší keøe (lísky) a ve tøetí èásti støídavì tøi druhy keøù (pámelník, rùže, ptaèí zob). Dùvodem takovéhoto odstupòování je snaha zachovat pohled na stavbu vìtrného mlýna. Novì zrekonstruovaná cesta navazuje na cestu C2, kterou pozemkový úøad zrekonstruoval v roce 2003 také z finanèních prostøedkù poskytnutých Evropskou unií, v rámci programu SAPARD. Zároveò se pøedpokládá, že tato cesta bude napojena na cestní sí v sousedním katastrálním území Doubravice. Dojde tak k propojení obcí Vrátno a Doubravice a odklonìní zemìdìlské dopravy mimo centra tìchto obcí.. Stavba cesty C4 byla zahájena dne 4. 9. 2006 a ke dni  15. 11. 2006 byla dokonèena. Po kolaudaèním øízení bude stavba cesty vèetnì ozelenìní pøedána Obci Vrátno. V tomto bodì se nabízí prostor pro poznámku, že by jistì všechny dotèené strany, hlavnì obce, ale i vlastníci pozemkù a zemìdìlci, ocenili možnost financovat údržbu cest a doprovodné zelenì rovnìž z prostøedkù Evropské unie, v rámci nového Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), jak navrhuje ministerstvo zemìdìlství, protože pro obce tato údržba znamená znaèné zatížení jejich rozpoètu.

Rekonstrukce polnÌch cest Ing. Eva Krejèíková, øeditelka PÚ Mladá Boleslav Pozemkový úøad v Mladé Boleslavi letos, stejnì jako v letech pøedešlých, využil možnosti financovat výstavbu a rekonstrukce polních cest, navržených v rámci KPÚ, za pøispìní financí poskytnutých Evropskou unií. V rámci 2. kola podání žádostí o finanèní pomoc z Operaèního programu zemìdìlství pro podopatøení 2.1.1. Pozemkové úpravy, které se konalo v srpnu roku 2005, podal PÚ dva projekty na výstavbu a rekonstrukci polních cest. Vybrán byl pouze jeden projekt, a to na rekonstrukci polní cesty C 4 v k.ú. Vrátno. Na základì výbìrového øízení dle zákona è. 40/2004 Sb. byla realizace stavby pøidìlena firmì COLAS CZ, a.s. Pùvodní polní cesta C4 již neplnila svou základní obslužnou funkci, ani funkce další – ekologickou, hydrologickou, krajinotvornou. Za deštivého poèasí pak byla èásteènì nesjízdná. Zámìrem rekonstrukce této polní cesty bylo zpøístupnìní pøilehlých zemìdìlských pozemkù, jejichž svozná plocha je 165 ha. Pøedpokládá se rovnìž využití cesty jako vycházkové a cyklistické trasy vedoucí v tìsné blízkosti výrazné dominanty kraje – vìtrného mlýna holandského typu. Cesta byla navržena v kategorii hlavní polní cesty P 4/30, tzn. šíøka koruny je 4 m a návrhová rychlost 30 km/hod. Jedná se o cestu jednopruhovou v délce 1,65 km, obsahující 5 vyhý-

❑ ❑ ❑

Fotografie z prùbìhu výstavby polní cesty C4 Vrátno 4

PozemkovÈ ˙pravy

KomplexnÌ pozemkov· ˙prava KadlÌn Ing. Oldøich Smolík, øeditel PÚ Mìlník Na základì žádostí vlastníkù zemìdìlské pùdy zahájil Pozemkový úøad Mìlník v roce 1998 komplexní pozemkovou úpravu v k.ú. Kadlín. Pro smysluplnost této komplexní pozemkové úpravy byly do obvodu upravovaného území zahrnuty i èásti k.ú. Ledce o výmìøe 38 ha, Chorušice – výmìra 48 ha a Zamachy – výmìra 11 ha. Výmìra øešeného území èinila pøes 508 ha. Pozemková úprava byla ukonèena zápisem do katastru nemovitostí v roce 2003. Celkové náklady na projekèní a geodetickou èinnost vèetnì zpracované DKM èinily 3.339.000,- Kè. Komplexní pozemková úprava Kadlín mìla nìkolik zvláštností, o kterých bych se rád zmínil.

velkým blokem polí. V pøípadì nutnosti kontroly èi opravy vodárny se vyjíždìla v poli kolej, která se vždy pøi orbì pozemkù rozorala. V roce 1991 se myšlenka pana Èecha na vybudování rozhledny dostala do plánu obnovy vesnice. Realizace této myšlenky byla umožnìna provedením komplexní pozemkové úpravy, pøi které byla navržena, mimo jiné, i cesta, která zpøístupnila pozemky vlastníkù, spojila Obec Kadlín s vrchem „Hradiš ” a dále smìøuje k osadì Syslov v okrese Mladá Boleslav.

Jak již jsem uvedl výše, v obvodu upravovaného území byly 4 katastrální území, by tøi jen z èásti. Z tìchto katastrálních území náleží k.ú. Chorušice pod jinou obec a k.ú. Zamachy náleží nejen pod jinou obec, ale nachází se na sousedním okrese Mladá Boleslav. Na tomto místì považuji za nutné vyzdvihnout spolupráci jak s kolegy z Pozemkového úøadu Mladá Boleslav, tak i s pracovníky Katastrálního úøadu Mladá Boleslav. Pøi komplexní pozemkové úpravì byly dost podstatnì mìnìny hranice jednotlivých katastrálních území a to vèetnì okresní hranice. Jednou ze zvláštností pozemkové úpravy byl nedostatek státní pùdy. I na pøíslušných listech vlastnictví bylo evidováno pouze 1,71 ha pùdy. Tato situace byla dobrou školou do budoucna, nebo s tímto problémem se budeme setkávat stále èastìji a to nejen v návaznosti na odprodej státní pùdy evidované na LV 10002 – Pozemkový fond ÈR. Nedostatek státní pùdy pro spoleèná zaøízení se podaøil vyøešit zpracovatelské firmì GEPARD s.r.o., ve spolupráci s Obcí Kadlín, sborem zástupcù i všech úèastníkù pozemkové úpravy následovnì. Obec Kadlín na spoleèná zaøízení vìnovala 4,62 ha, ostatní úèastníci úpravy 5,66 ha. Bez této pùdy by nebylo možno naprojektovat a pozdìji vybudovat nejzákladnìjší sí spoleèných zaøízení. Tøetí nejpodstatnìjší zvláštností byl pøístup všech úèastníkù øízení. V celém prùbìhu zpracování návrhu komplexní pozemkové úpravy se nenašel nikdo, kdo by by jen nepøebíráním korespondence øízení komplikoval. Samostatnou kapitolou je pøístup Obce Kadlín, zvláštì pak starosty obce pana Šestáka a rovnìž èlenù sboru zástupcù - za nejvìtší vlastníky pùdy v obvodu komplexní pozemkové úpravy pana Èecha a pana Šimka. Tito lidé pochopili pøínos komplexní pozemkové úpravy pro obec i pro vlastní zemìdìlské využití pozemkù. Obec Kadlín si již v roce 1991 vytvoøila plán obnovy vesnice. Zámìry z tohoto plánu se jí daøí beze zbytku plnit. Nìkteré plánované akce mohly být uskuteènìny pouze po provedení komplexní pozemkové úpravy. Jedním z tìchto bodù byla vize (neváhám ani použít slovo sen) pana Èecha, vybudovat na vrchu Hradiš rozhlednu. Realizaci tohoto snu se pokusím pøiblížit ètenáøùm tohoto èasopisu. Návrší nad Obcí Kadlín, která leží na rozhraní Mìlnicka a Mladoboleslavska se nazývá „Hradiš”, nadmoøská výška 314,2 m. Archeologické práce dokazují, že na tomto místì bývalo lidské sídlištì již v mladší dobì kamenné, podle prof. Dr. Rudolfa Turka i sídlištì keltské. Podle amatérského archeologa pátera Václava Krolmuse (kolem roku 1840) zde mìli své božištì i obìtištì pohané. V dobì Karla IV. byl „Hradiš ” opevnìn proti loupeživým rytíøùm. Pozdìji byl na Hradišti èedièový lom, tìžba byla ukonèena v roce 1890. V roce 1911 vybudovala Obec Kadlín na vrchu tohoto kopce vodojem. Tento vodojem je používán, by rekonstruovaný, do dnešní doby. V padesátých letech došlo pøi zcelování polí k likvidaci všech pøístupových cest. Samotný vrch kopce s vodojemem byl obklopen

Kadlín mapa - pùvodní stav

Kadlín mapa - schválený návrh 5

PozemkovÈ ˙pravy

Po zápisu komplexní pozemkové úpravy Kadlín do katastru nemovitostí sestavil sbor zástupcù plán realizace spoleèných zaøízení. Jistì lehce uhodnete, která komunikace se budovala první. Výstavbu polní cesty s jednostranným pøíkopem a doprovodnou zelení realizoval Pozemkový úøad Mìlník ještì v roce 2003. Základní technická data hlavní polní cesty C4 k.ú. Kadlín: - svozná plocha 120 ha - kategorie P4/30 - zpevnìná, jednopruhová, s jednostranným pøíkopem a jednostrannou doprovodnou zelení - celková délka 1210,23 m - souèástí je 1 výhybna a sjezdy na pole - šíøka koruny 4 m, šíøka vozovky 3 m - povrch vozovky – obalovaná smìs Celkové náklady na tuto polní cestu èinily 3.243.000,- Kè. V této èástce nejsou zahrnuty náklady na výsadbu zelenì, nebo zde pozemkový úøad zabezpeèuje pìtiletou následnou údržbu. Teprve po uplynutí této doby bude zeleò pøedána obci. V souèasné dobì Pozemkový úøad Mìlník v rámci Operaèního programu realizuje v rámci komplexní pozemkové úpravy Kadlín další tøi spoleèná zaøízení, o kterých podáme informaci v následujícím období. Vrame se nyní zpìt k již avizované rozhlednì. Rozhledna byla navržena jako strážní vìž z období vlády Karla IV. Obec Kadlín vyhlásila den 17. 7. 2005 dnem, kdy mohl každý zájemce pøinést svùj základní kámen pro výstavbu rozhledny. Pøinesený kámen byl v prùbìhu realizace zabudován do základù rozhledny. Jména dárcù jsou uvedena na vývìsní desce u rozhledny a na letácích informujících o rozhlednì.

Rozhledna - pohled od Kadlína Vlastní stavba trvala dva mìsíce a její slavnostní otevøení bylo uskuteènìno 9. 9. 2006. S jejím provozem je poèítáno v období mìsícù duben – øíjen, úterý – nedìle 9.00 – 17.00 hodin. Výška rozhledny je 19,1 m, bylo na ní tøeba 35 m3 døeva. Celkový finanèní náklad na rozhlednu èinil dle sdìlení pana starosty 870.000,- Kè. Obec uvolnila 260.000,- Kè a 610.000,Kè èinily státní prostøedky. V tomto èlánku jsem chtìl ukázat, že využití pozemkových úprav je velice rozsáhlé, nebo bez komplexní pozemkové úpravy by nebylo možno zrealizovat všechny cíle, které si Obec Kadlín stanovila v programu obnovy venkova. Závìrem ještì nutno dodat, že výstavba rozhledny není jedinou aktivitou Obce Kadlín. Kdo máte zájem dozvìdìt se nìco více o této malé, ale aktivní obci, navštivte www.kadlin.cz nebo pøímo obec samu. ❑ ❑ ❑

n »estnÈ ËlenstvÌ »KAIT n »esk· komora autorizovan˝ch inûen˝r˘ a technik˘ m· dva novÈ ËestnÈ Ëleny. Na shrom·ûdÏnÌ deleg·t˘ v Praze dne 1. dubna 2006 p¯evzali ËestnÈ ËlenstvÌ »KAIT z rukou p¯edsedy Komory Ing. V·clava Macha dva novÌ ËestnÌ ËlenovÈ, kte¯Ì st·li u vzniku Komory a podÌleli se na legislativnÌm a organizaËnÌm utv·¯enÌ Komory.

Pohled pùvodní od Kadlína

Ing. Frantiöek KleËek - autorizovan˝ inûen˝r pro obor geotechnika, od roku 1992 byl Ëlenem UstavujÌcÌho v˝boru Komory, od roku 1993 do roku 2005 byl tajemnÌkem a Ëlenem AutorizaËnÌ rady »KAIT. ✧ ✧ ✧

Ing. Ji¯Ì Kokoöka - autorizovan˝ inûen˝r pro obory pozemnÌ stavby, stavby vodnÌho hospod·¯stvÌ a krajinnÈho inûen˝rstvÌ a pro stavby pro plnÏnÌ funkce lesa, Ëlen UstavujÌcÌho v˝boru »KAIT, Ëlen AutorizaËnÌ rady »KAIT v letech 1992-2005. Blahop¯ejeme obÏma vyznamenan˝m koleg˘m a p¯ejeme jim pevnÈ zdravÌ do dalöÌ ˙Ëasti na ¯eöenÌ rozvoje a profese. ✦ ✦ ✦

Pohled od Syslova 6

PozemkovÈ ˙pravy

Krajina obrazem, obraz v krajinÏ ...a doteky  „environmentálních živlù” Ing. Terezie Cuhrová, Ph.D., U-24 s.r.o. Praha „Význam termínu krajina lépe pochopíme, když vedle nìj položíme slovo kraj èi krajan: tìmi je vyjádøen niterný vztah lidského jedince k místu, kde se narodil, kde prožil své dìtství.” (Gojda, M., 2000, s. 59) Cesty k popisu a poznání hodnoty krajiny jsou rùzné, proè tedy nezkusit i možnost nahlížet na krajinu zase trochu jinak – tøeba jako na obraz. Promìna prostoru Podíl èlovìka na vytvoøení souèasné podoby krajiny je zásadní. Urbanizace a kultivace prostoru potlaèily divokost pøírody a vtìlily pøedevším vizuálnímu obrazu zemì urèitý øád. A již považujeme intenzitu pùsobení antropického tlaku nìkde za pøehnanou, neodpovídající podmínkám místa, faktem zùstává, že do krajiny tím pøibyly nìkteré prvky (jevy), které pøíroda sama o osobì neumí a nevytváøí a jejichž pøítomností je posilnìna estetická hodnota prostøedí. Kulturní pùsobení tedy mj. pøináší novou pestøejší (v období celého roku) barevnou skladbu prostøedí, vnáší svými požadavky na uspoøádání do prostoru geometrické tvary, liniemi narovnává, rozdìluje i sceluje, rozmisuje stavby apod. Dohromady pak toto vše lze vnímat jako obraz, jehož kompozice je buï vyvážená nebo nevyvážená. Od toho se pak následnì mohou odvíjet i naše pocity vùèi pozorovanému místu. Dojem ze smyslového kontaktu s krajinou je však ještì korigován obecným povìdomím a osobní zkušeností. Jak se zdá, koneèná podoba je tedy výsledkem vzájemného souboje subjektivních pocitù a objektivních znalostí. Ptal jsem se proè a...? Mnozí si jistì nejednou položili otázku proè? se nám líbí zrovna tato krajina a nikoliv jiná? Je to snad osobní zkušenost, vztah k místu? Nebo je to proto, že v nás byly vyvolány vzpomínky na krajinu velmi podobnou, nám dobøe známou? A obsah vidìného obrazu? Na kolik ten ovlivòuje naše smysly a jak vystihnout jeho podstatu? Nedokonalost poznání, pocity neporozumìní a bezmoci, jsou vnitøní hnutí spojená s jedním z neobyèejných projevù krajiny. Je to totiž pøedevším schopnost krajiny dotknout se citù èlovìka, která ji pøedurèila k tomu, aby byla tématem rozvíjeným v literatuøe i hudbì. Snad nejkonkrétnìjší podoby je dosaženo v krajinomalbì, kde se dostává krajinì výsadního postavení. Odtud mùže pramenit inspirace, jak vidìný obraz popsat. Popsání skrze rozložení krajinné scény na dílèí prvky však musí spoèívat kromì ve vytipování základních charakteristických znakù prostøedí také v pochopení vzájemných vztahù, vazeb i v porozumìní dynamice prostoru. Pøitom všem na nás v terénu bude, mimo osobního zaujetí, pùsobit ještì øada dalších faktorù1 pøedevším klimatické po-

vahy, které mohou výraznì ovlivnit naši vnitøní pohodu. Mezi nì urèitì patøí teplo, zima, vítr, d隝, dusno apod. Obraz v krajinì nebývá nìmý, vnímáme nejrùznìjší zvuky, z nichž nìkteré již máme spojené s konkrétní pøedstavou. V neposlední øadì je tu další výrazný èinitel svìtlo. Svìtlo v krajinném obraze Objevuje se v mnoha podobách. Šero, jas, kontrast (ostrý, mìkký), plošné svìtlo, jednotlivé paprsky, blikání apod. Úèinek slunce je mnohdy tak velký, že se snadno zmýlíme vzniklou iluzí vidìného obrazu. Nejlepší zkouškou, ovìøující pùsobení promìnlivosti intenzity sluneèního svìtla bìhem dne, je vyhodnocení jednoho místa pøi zachování stejného postavení pozorování v nìkolika fázích (napøíklad brzo ráno, v poledne a pøi stmívání). V èase ranního rozbøesku ještì nejsou zcela patrné barvy, ale jsou dobøe rozeznatelné základní linie pozorovaného výjevu. Pøíliš jasné polední slunce mùže naopak potlaèit kontrast ostrých hran a barev v krajinì. Setmìní dodává obrazu tajemnost. Do prostoru vstupují stíny, dílèí èásti jsou zøetelnì osvìtleny, jiné 7

postupnì zahaluje temnota. Z každé z uvedených dob si odnášíme rùznorodé pocity, protože pozorované místo vidíme a vnímáme pokaždé jinak. Následující pøíklad poèítaèové animace obrázkù, kdy byl ubírán jas a kontrast svìtla, pøípadnì vypuštìna barva, se snaží napodobit proces promìny vnímané scény a projev pøítomných dílèích skladebných èástí. Uvedený komentáø je jen jednou z možností, jak vzniklý obraz interpretovat. Obrázek 1 AB pøedstavuje pohled na obhospodaøovanou krajinu za tmy. Jehliènaté porosty, chmelnice a louky v popøedí potemnìly. Pouze plochy polí vystupují jako mozaika geometrických obrazcù a signalizují pøítomnost a pùsobení èlovìka. Mezi lány je dobøe viditelná linie doprovodné zelenì vodoteèe, která navíc svým prohnutím podtrhuje morfologické uspoøádání terénu. Z rozdílné textury orných ploch je patrné i uplatnìní odlišných kultur. Modifikovaný obraz krajiny však není pøesný, nebo neukazuje bodová svìtla vycházející z oken chalup v sídle na horizontu pod lesem. Nepochybnì by byl i velkým estetickým èinitelem mìsíc a jeho svìtelný úèinek. Skicy / B, D, F/ schematicky naznaèují, které složky se zdají ve svém projevu nejsilnìjší. V pøípadì 1B je projev tmavých ploch potlaèen a význam mají spíše jen vystupující svìtlejší obrysy polí rùzné textury.

A

B

Obr. 1 AB Minimální úèinek svìtla (noc, tma) Druhý pøíklad (Obr. 2 CD) se snaží ukázat na stav, kdy vidìná scéna pùsobí nevýraznì. Zejména ve dnech mírného deštì pøi bílé obloze bez mrakù je krajina zahalena šedivým oparem, který pohlcuje vzájemné kontrasty a pøechody mezi ploškami. V uvedeném pøípadì šlo o absenci výrazného svìtla, obdobný efekt

PozemkovÈ ˙pravy

však nìkdy vyvolává i pøíliš jasné slunce. Dílèí složky pøesvìtleného obrazu splývají dohromady v jeden nevýrazný celek. Zachytit, která z èástí se projeví v daných podmínkách nejvíce, je složité, pøesto se zdá, že plochy polí jakoby z obrazu vypadly (rozdíl mezi pìstovanými plodinami je smazán) a spíše vystupuje jejich ohranièení.

C

lem ovlivòující nᚠpostoj a hodnocení místního rázu. Existuje názor, se kterým lze i souhlasit, že co je pro krajinu pøirozené, je z velké pravdìpodobnosti ve svém projevu i hezké, v opaèném pøípadì však tuto formulaci rozhodnì nelze jednoznaènì použít. Druhou èástí obrazu, která na sebe pøitahuje pozornost, je èervená skladba støech sídla. Tmavé pozadí lesa pùsobí jako ideální plátno, které dává vyniknout barvì, jež se v èistì pøírodním prostøedí v hojnìjší míøe vyskytuje pomìrnì zøídka. Spíše bývá spojována se životem èlovìka, protože je na mnoha místech pøirozenì výraznou souèástí barevné skladby støech venkovských sídel.

Na tøech pøíkladech byla simulována promìnlivá pøítomnost svìtla a struènì shrnut projev základních skladebných èástí obrazu. Obdobnì bychom urèitì mohli sledovat i vliv zvuku èi vìtru na objektivitu našeho hodnocení. Jsou místa v krajinì tichá a jsou i místa neodmyslitelnì spojená s hlukem z dálnice èi s houkáním lokálky. Jsou krajiny dynamické, kde poøád fouká vítr, ale jsou i místa bezvìtrná. Takových silných „environmentálních” aspektù místa a okolí, individuálnì atakující citlivost každého, je nepochybnì celá øada. Zajisté není nutné znepokojovat se existencí tìchto faktorù, ale je dobré uvìdomovat si jejich sílu a poèítat s ní.

Skladebné prvky krajinného obrazu

D

Obr. 2 CD: Pøesvìtlení

Poslední dvojice (Obr. 3 EF) pøedstavuje krajinu prozáøenou svìtlem, které nepohlcuje tvary ani netlumí barvy, ale naopak zmiòované rozjasnìním dokresluje. V ideálním pøípadì pøechází pozdìji sluneèní svit do kontrastù, které vnášejí dramatické sekvence do námi vnímané scény. Na pøíkladu je patrný silný projev doposud spíše opomíjených ploch polí, která na sebe soustøeïují pozorovatelovu pozornost. Pøi takovém osvìtlení dokážeme plnì ocenit pestrost barev vycházející z pìstovaných odrùd zvolených kultur, tzn. krajinný umìle vytvoøený obraz2 . Ekologická stabilita orných ploch je oproti okolním neurbanizovaným plochám minimální, pøesto jsou z estetického hlediska nejvýraznìjším urèovate-

E

F

Obr. 3 EF: Jasné svìtlo

V Pøíbìhu umìní spisovatele E. H. Gombrichta je popisována strastiplná cesta vedoucí k uznání krajiny jako tématu hodného malování. Z poèátku se uplatòovaly znalosti nejvhodnìjších postupù míchání barev a ideální kompozice obrazu proto, aby bylo dosaženo maximální malebnosti. Autor díla k tomu píše: „Impozantní strom v popøedí mohl posloužit jako nápadný kontrast k pohledu do dálky, který se otvíral uprostøed obrazu. I barevné schéma bylo pìknì vypracované. Teplé barvy, pøedevším hnìdé a zlaté tóny, mìly být v popøedí. Pozadí mìlo pøecházet do bledých modrých barev. Existovaly recepty, jak se mají kreslit oblaka zvláštní postupy napodobování kùry sukovitých dubù.” (s. 405) Sami malíøi záhy pochopili, že skuteènost vždy tak ideální uspoøádání nemá. Mohou chybìt nìkteré zmiòované impozantní prvky nebo je prostor fádní, plochý, málo zvlnìný atp. Tak jako byly výše pøedvedeny pøíklady s promìnou svìtla v krajinném obraze, mùžeme zkusmo rozložit obraz do linií a bodù. Horizontální linie Zjednodušením a pøibližnou schematizací lze obsah krajinného obrazu pøipodobnit ke skladbì sestavené z prvkù obvykle využívaných v geometrii. Typickým pøedstavitelem jsou horizonty pøedstavující více èi ménì pravidelné linie. Jejich pøítomnost v krajinì je promìnlivá. Za relativnì stabilní je možné považovat takové horizonty, které mají solidní geomorfologický základ a tím jsou pøedevším høebeny kopcù. Pokud jsou zalesnìny, lze oèekávat do budoucna narušení delšího èi kratšího úseku linie odlesnìním. V pøípadì, kdy je pomyslná pøímka tvoøena vegetací, je její setrvání na obzoru urèeno dobou existence daného rostlinstva (napø. odstranìní vykácením, sklizní). Nejvíce promìnlivým horizontem je nebe, proto ani nemusí být za horizont považováno. V krajinì bývá spíše obzorem, pozadím. Pøesto i na nebi vznikají zøetelné horizontální linie (a již díky uskupení mrakù, pøechodem fronty èi pøeletem letadla). Identifikace horizontù „nevýrazné” krajiny je Obr. 4: Horizonty 8

PozemkovÈ ˙pravy

znázornìna na skice k fotografii (Obr. 4). Na ní jsou zachyceny jak linie promìnlivé (nebe, porost kukuøice – spodní i horní èást) i relativnì stabilní (pomyslné propojení korun stromù, høebeny kopcù, linie cesty). V krajinì dále existují útvary, které nepùsobí na obzoru, ale uvnitø obrazu. Mezi takové patøí pøedevším koryta øek, potoky, cesty i okraje kultur. Mnohé z nich pøi pohledu ze shora vytváøejí køivky, vlny, nìkteré pozorovaný krajinný prostor rozdìlují jiné ho naopak spojují. Body a jejich uskupení Další ze skladebných prvkù, vyskytujících se v krajinì v rùzných podobách, jsou body. Mohou jimi být solitérní stromy, skalky, sloupy vysokého napìtí, sakrální architektura apod. V pøípadì identifikace bodù velmi záleží na zvoleném mìøítku pro pozorovanou oblast – co je bodem a co je již je považováno za skupinu bodù èi za samostatnou plochu? Tak jako v pøípadì linií šlo pøedevším o horizontální pùsobení, u bodù pozorujeme spíše pùsobení vertikální. Nìkteré prvky svou èetností výskytu v øešeném území vyvolávají také dojem plošné spojitosti (napø. rybnièní soustavy). Na stejné fotografické ukázce (Obr. 5) jsou patrny body (stromy), které mohou na pozorovatele pùsobit jak samostatnì, tak jako shluky bodù pøevažujícího vertikálního smìru. Zároveò obrázek ukazuje na Obr. 5: Body, linie. skupiny pravidelnost (v pøirozeném pøírodním prostøedí víceménì cizorodý jev), øádkové výsadby kukuøice. Pìstované plodiny se pozorovateli jeví jako „parter” èi podnož stromù v pozadí. Vršky jednotlivých rostlin vytváøejí doèasnou linii, která po sklizni zcela zmizí a uvolní pohled skrz stromy do dáli. Z pøíkladu je mj. patrné, jak promìnlivé je vnímání jednoho vybraného výøezu krajiny v závislosti na dobì (roèní i denní) a místì pozorování (z blízka, z dáli, z podhledu, z nadhledu). Obvykle, pokud se na to pøímo nezamìøujeme, pøítomnost zmiòovaných prvkù v krajinném obrazu pøíliš nerozlišujeme (nejde-li o dominanty). Vnímáme spíše kvalitu a hodnotu vzniklého celku. Nìkteré oblasti jsou složité na vyjádøení výrazu. Krajinných typù je velmi mnoho a univerzální podoba neexistuje. Vyskytují se krajiny monotónní, u který nevíme co vyzdvihnout, èeho se pøi hodnocení chytit. V tìchto pøípadech mùže být pøírodní hodnota silnì poznamenána a pozornost je vhodné soustøedit spíše na pøítomné kulturní a historické charakteristiky. Naopak na pøíkladu (Obr. 6) hornaté krajiny španìlských Pyrenejí, kdy je urèujícím znakem geomorfologie terénu, dynamika a odpovídající pøírodní spoleèenstva, lze èasto jen obtížnì vyzdvihovat kulturní aspekty místa.

Obr. 6: Rozklad obrazu hornatého masívu Pyrenejí Pochopitelnì, že uvedené skladebné prvky pùsobí pouze jako souèást obrazu, jemuž pomáhají dát výraz a nám ho popsat. Závìrem Zájem, který studium krajiny vyvolává, dokazuje její fascinující schopnost dotknout se široké skupiny lidí a oborù. Proto lze mezi jednu z mimoprodukèních vlastností krajiny zaøadit také její osobité pùsobení na èlovìka. Interpretace obrazu krajiny je bezpochyby individuální záležitostí každého z nás a nelze aplikovat obecný postup co a jak cítit. Možná, že èasem dospìjeme i k urèení obecných zákonitostí 9

zaøazující krajinu, na základì existence a uspoøádání urèitých jevù, do pøíslušné kategorie, pøesto je však nutné mít na pamìti: individualita projevu krajiny je jedineèná vlastnost a v kombinaci s mnoha ostatními faktory (ovlivnitelnými i neovlivnitelnými) je neustálou promìnnou. Na rozdíl od krajinomalby se nám tak „obraz” v krajinì neokouká. Jeho pùsobení je plynulé, èasovì neomezené, ale i nepøedvídatelné. A tak na závìr nezbývá, než si nad složitostí krajiny povzdychnout… Proè neexistuje univerzální rovnice, jež by jednoznaèným výsledkem zaøadila krajinu do nìkteré obecné kategorie – krásná, ošklivá… Byly bychom tak zbaveni pochyb o správnosti závìru našeho posuzování, nemuseli bychom se trápit mírou subjektivity hodnocení, nemuseli bychom složitì obhajovat výsledek pøed druhými, svádìt boj sami se sebou, a koneènì, možná bychom nemuseli ani do terénu… Doma, v teple, bychom seskládali všechny potøebné prvky rovnice, dvakrát podtrhli výsledek a objektivnì zkonstatovali, že jsme subjektivnì nepochybili. Prameny a literatura: GOMBRICH, E. H., 1989: Pøíbìh umìní. Odeon, Praha. GOJDA, M., 2000: Archeologie krajiny. Academia, Praha. VOREL, I.: Prostorové vztahy a estetické hodnoty. In.: SKLENIÈKA, P.; VOREL, I. (eds.), 1999: Péèe o krajinný ráz cíle a metody. Sborník pøednášek a diskusních pøíspìvkù z kolokvia konaného 17. a 18. února na Fakultì architektury v Praze. ÈVUT Praha.

Použité fotografie z archivu autorky. Pozn·mky: 1

2

I. Vorel se ve svém metodickém podkladu vìnovaném hodnocení krajinného rázu zmiòuje o nìkterých faktorech ovlivòující naše smysly v souvislosti s estetickou hodnotou krajiny a estetickou normou. „Tyto vjemy (ty, které se dotýkají našich smyslù – pozn. autorky) odrážejí tzv. emociální hodnoty krajiny a vyvolávají urèité duševní pocity jako je uklidnìní, vyrovnání nebo naopak neklid, pøekvapení, úžas.” VOREL, I.: Prostorové vztahy a estetické hodnoty. In.: SKLENIÈKA, P.; VOREL, I. (eds.), 1999: Péèe o krajinný ráz cíle a metody. Sborník pøednášek a diskusních pøíspìvkù z kolokvia konaného 17. a 18. února na Fakultì architektury v Praze. ÈVUT Praha, s. 22. S tím souvisí zamyšlení nad otázkou hodnoty kulturní krajiny vzhledem k razantní promìnì pøirozené pøírody. Názorným pøíkladem je napø. rozsáhlé pìstování energetické plodiny øepky, jejíž žluté plochy barevnì obohacují krajinu. Je zde rozpor mezi zvýšením estetické hodnoty a snížením pøírodní kvality? Dlouhodobý a intenzivní vliv èlovìka na podobu kulturní krajiny je tak výrazný, že souèasné vstupy témìø vždy omezují zase jen nìco „umìlého”. Proto mùže být vznesena otázka: K èemu vztahovat hodnocení, s èím srovnávat?

PozemkovÈ ˙pravy

PovodeÚ v†Oleönici 26. 6. 2006 v†povodÌ VeselskÈho potoka Doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc.1, Ing. Milan Bilík 2, Ing. Jana Podhrázská, Ph.D. 3, Ing. Lenka Zechmeisterová 4 ních hrází pøelita, nebo pøelivná zaøízení mìla nedostateènou kapacitu a vadné konstrukce a ve dvou hrázích (R3 a R4) nebyly pøelivy vùbec vybudovány. V souèasné dobì se budují nové suché retenèní nádrže (P9, P10, P11), je opravena zemní hráz nádrže R5, která byla pøi povodni v roce 2002 protržena, zvyšuje se zemní hráz u nádrže P8, v budoucnu má být zvýšena hráz u nádrže N7 a vybudován nový pøeliv na hrázi R4. Povodeò 26. 6. 2006 naznaèila, že retenèní prostory na novì zbudovaných nádržích jsou rovnìž nedostateèné a budované pøelivy nejsou patøiènì bezpeèné a jejich konstrukce neodpovídají souèasnì platným ÈSN a pøi jejich poškození mùže dojít i k protržení zemních hrází.

1. Úvod V posledních letech došlo ve mìstì Olešnici a jeho okolí k vìtším povodním a to v letech 1994, 1997, 2002 a 2006. Nejvìtší z nich byla povodeò v èervenci 2002, kdy škody na majetku pøesahovaly 100 mil. Kè. Nejvíce ohrožuje zastavìnou èást mìsta Olešnice Veselský potok a jeho pravostranný pøítok, které jsou pøi prùtoku mìstem zatrubnìny (DN 1000 a DN 400). Toto zatrubnìní má velmi malou kapacitu z hlediska pøevedení návrhového 100letého prùtoku, vtoky se rovnìž zanášejí splaveninami a dochází k zahlcení a rozlivùm vody v zastavìné èásti [5]. Pøed povodní v Olešnici v roce 2002 bylo nad mìstem osm nádrží (obr. 1). Pìt z nich (R1, P2, R3, R4, R5) bylo vybudováno již v minulém století a jsou dosud využívány zejména jako rybníky. Pro zadržení a snížení povodní byly témìø bezvýznamné. Nádrže N6, N7, P8 byly již ponìkud vìtší a mìly sloužit i pro zadržení povodní. Všechny zmínìné vodní nádrže jsou ve špatném technickém stavu a území pod nimi je podmáèené prùsaky v podloží zemních hrází (obr. 2). Zemní a betonové konstrukce neodpovídají požadavkùm souèasnì platných ÈSN, zejména pak ÈSN 752410 Malé vodní nádrže [1], ÈSN P 750290 Navrhování zemních konstrukcí hydrotechnických objektù [2], ÈSN 731001 Zakládání staveb. Základová pùda pod plošnými základy [3] a ÈSN 731208 Navrhování betonových konstrukcí vodohospodáøských objektù [4]. To se prokázalo pøi povodni v èervenci 2002, kdy byla vìtšina zem-

2. Povodeò v èervenci 2002 V èervenci 2002 bylo povodí Hodonínky, která protéká Olešnicí, zasaženo bouøkami se silnými srážkami. V odezvì na nì se hladina zvedla až na úroveò 200-letého prùtoku. Došlo nejen k rozvodnìní Hodonínky, ale všech jejich pøítokù. Záplavami byly postiženy obce Olešnice, Crhov, Hodonín, Kunštát, Zbraslavec [5]. Pozemkový úøad v Blansku proto rozhodl o vypracování studie protipovodòové a protierozní ochrany v tomto území. Pro vyøešení postižené oblasti byla vymezena èást povodí Hodonínského potoka. Práce byla zadána Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany pùdy Praha, oddìlení pozemkových úprav v Brnì. Studie protipovodòové a protierozní ochrany byla øešena jako návrh komplexních prostorových a funkèních opatøení, pro zlepšení podmínek využití území a pro zvýšení protierozní a retenèní schopnosti území. Úèelem a cílem protierozní ochrany bylo snížit rozsáhlou a nepøípustnou vodní erozi v území a v souèinnosti s protipovodòovou ochranou zvýšit ochranu vlastní zástavby ohrožených obcí pøed úèinky extrémních povrchových odtokù a transportovaných splavenin, pøedevším v povodí Veselského potoka (obr. 1). 3. Øešení retenèních prostorù Pro výpoèet objemu odtoku a kulminaèního prùtoku byl jako základ brán údaj o 100-leté srážce pro klimatickou stanici Olešnice (okr. Blansko) jejíž hodnota byla dále korigována na základì konzultací s ÈHMÚ Brno (RNDr. Juránek) a jako výpoètová srážka byla stanovena hodnota denního úhrnu Hs=120 mm. Výpoèet byl proveden modelem DesQ (Hrádek, 1998, 2001) využívajícím k charakterizování vlastností povodí metodu CN. Metodika výpoètu umožòuje výpoèet návrhových prùtokù QN, vyvolaných pøívalovými dešti kritické doby trvání a pøíslušné intenzity, i výpoèet maximálních prùtokù Qmax, vyvolaných pøívalovými dešti zvolené doby trvání a intenzity. Pøi zvolených scénáøích výpoètu je možné zohlednit vliv zmìny charakteristik povodí na hodnoty maximálních prùtokù, což je potøebné napø. pøi posuzování úèinnosti navrhovaných opatøení v povodí (zmìna zpùsobu využívání pozemkù v povodí, protierozní opatøení, zejména vylouèení eroznì nebezpeèných plodin a ochranné zatravnìní nebo zalesnìní. Na podkladech provedených hydrologických výpoètù, terénního šetøení a provedeného inženýrsko-geologického prùzkumu byly vytipovány v jednotlivých èástech povodí retenèní prostory vhodné pro vybudování ochranných nádrží za úèelem protipovodòové ochrany dotèených obcí. Studie VÚMOP obsahuje více variantních øešení, které nabízejí urèitým zpùsobem pøizpùsobit výsledné øešení soustavy ochranných nádrží podle místních podmínek se zohlednìním zájmù vlastníkù, obce, ochrany pøírody atd. [5]. Nejri-

Obr. 1: Pøehledná situace nádrží

Obr. 2: Podmáèené území podnádrží R1 10

PozemkovÈ ˙pravy

zikovìjší èást území je v místì zatrubnìní Veselského potoka v zastavìné èásti mìsta Olešnice. Nádrže bylo zásadnì nutno situovat v jednotlivých údolnicích co nejníže k zadržení co nejvìtšího objemu návrhových povodòových vln tak, aby nedocházelo alespoò k zahlcování vtokù do zatrubnìní. Potrubí, odvádìjící povrchovou vodu z údolnice pravostranného pøítoku Veselského potoka, má prùmìr 0,4 m a jeho kapacitu lze odhadnout kolem 0,6 m3.s-1. Z údolnice Veselského potoka pak povrchová voda natéká do potrubí prùmìru 1,0 m o kapacitì cca 1,6 m3.s-1. Projekty výše zmínìných zatrubnìní nejsou k dispozici a jejich kapacita nebyla dosud patøiènì vypoètena. Z toho vyplývá, že nádrže by mìly zadržovat celý objem návrhové povodòové vlny, která do nich pøiteèe a bìhem naplòování nádrží za povodnì by se voda nevypouštìla. V místì vtoku do potrubí prùmìru 0,4 m je plocha povodí 1,06 km2 a návrhový kulminaèní prùtok Qn = 3,6 m3.s-1 pøi návrhovém objemu povodòové vlny Wn = 74,2 tis. m3. Suchá nádrž A1 (obr. 1) byla navržena s maximálním normálním objemem retenèního prostoru 56,5 tis.m3 pøi vzdutí vody 5,0 m. Zbývající èást povodòové vlny v údolnici o objemu 17,7 tis.m3 mìly zachytit stávající nádrže v retenèním prostoru o objemu celkem 9,79 tis.m3 a snížit její kulminaci na cca 0,4 m3.s-1, což je menší než kapacita vtoku do potrubí prùmìru 0,4 m. Navržené situování suché nádrže B2 nad zátopou Obecního rybníka (obr. 1) bylo vybráno ze tøí øešených variant. Návrhová povodeò v tomto profilu má kulminaèní prùtok Qn = 11,2 m3.s-1 a objem vlny Wn = 212,8 tis. m3 pøi ploše povodí F = 3,25 km2. V horní èásti údolnice Veselského potoka byla navržena další suchá nádrž B3 s objemem retenèního prostoru 64,2 tis. m3 pøi vzdutí vody 6,5 m, s plochou povodí 1,02 km2. V roce 2004 zpracovala projekèní kanceláø VH atelier Brno s.r.o. Investièní zámìr protipovodòových opatøení v povodí Veselského potoka pro mìsto Olešnici [6]. Tento zámìr navrhoval pro zadržení povodní pìt nádrží, které mìly retenèní objem celkem 154tis.m3. Tato koncepce byla následnì akceptována mìstem Olešnice a pøedána Pozemkovému úøadu Blansko jako podklad pro zpracování Pozemkové úpravy, kterou zpracovala firma Geodis Brno spol. s r.o. [7]. Odùvodnìním pro zapracování koncepce navržené VH atelierem Brno s.r.o. bylo stanovisko Mìsta Olešnice o vhodnìjším návrhu zpracované koncepce z hlediska místních podmínek oproti návrhu VÚMOP ve studii z roku 2004. Námitky zpracovatelù studie VÚMOP Brno 2004 k výše uvedenému návrhu retenèních nádrží dle zpracovaného investièního zámìru se týkaly zpùsobu stanovení objemù retenèních prostorù, které neodpovídalo metodice [13] a návrhu zemních a betonových konstrukcí bez geotechnického prùzkumu a nedodržení požadavkù platných ÈSN. Pøipomínky byly pøijaty s tím, že budou respektovány zpracovatelem pøi vyhotovení projektové dokumentace dalšího stupnì [8]. Ve zmínìném projektu byl zvìtšen celkový objem retenèních prostorù ze 154 tis.m3 na 220tis.m3, což však nelze považovat za dostateèné. Objemy nádrží se mìly pohybovat kolem 358 tis.m3, jak vyplývá také z údajù ÈHMÚ v Brnì [8]. Návrhová povodòová vlna mìla být zachycena celá, nebo lze stìží zabránit ucpání vtokù do zatrubnìní. Zemní a betonové konstrukce však opraveny nebyly, mají øadu chyb a nejsou doloženy patøiènými výpoèty dle ÈSN.

kulminaèním prùtoku až 9 m3.s-1. Zadržením povodòové vlny v nádržích se mohlo dosáhnout snížení prùtoku až na 7,2 m3.s-1. Je tedy zøejmé, že muselo dojít k zahlcení obou potrubí DN 400 a DN 1000 a zatopení zastavìné èásti Mìsta Olešnice. Povodeò tedy jednoznaènì prokázala, že navržená koncepce protipovodòové ochrany, aplikovaná mimo návrh VÚMOP není dostateènì bezpeèná a objemy retenèních prostorù by bylo žádoucí patøiènì zvìtšit. Poruchy vzniklé pøi povodni na zemních hrázích a zejména na pøedivných objektech jsou sice menšího rozsahu, ale jsou varující. Prokázaly, že pøi vìtších prùtocích pøevádìných korunovými pøelivy, mohou tyto poruchy dosáhnout takových rozsahù, že nelze vylouèit i protržení zemních hrázích. Tato skuteènost vyplývá i z poznatku, že korunové pøelivy na zemních hrázích pøedstavují vždy konstrukci neosvìdèenou a nespolehlivou [9]. Z tohoto dùvodu korunové pøelivy norma ÈSN 752410 [1] a metodika [10] nedoporuèují navrhovat a v pøípadì návrhu požadují øadu opatøení, aby nedošlo k porušení a následnému protržení hráze. Tento poznatek byl v poslední dobì zdùrazòován na øadì semináøù a následnì doložen konkrétními pøíklady [9]. Vzniklé poruchy na nádržích v k.ú. Olešnice na Moravì (obr. 3, 4, 5) opìtovnì prokázaly, že korunové pøelivy nelze navrhovat bez patøièných hydraulických a geotech-

Obr. 3 Øez korunovým pøelivem na nádrži N6

Obr. 4 Porušený korunový pøeliv na nádrži R5

4. Povodeò 26. 6. 2006 Povodeò pøišla v pondìlí 26. 6. 2006 a dle údajù MÚ v Olešnici èinila srážka 80 mm a délka trvání byla 45 minut. V povodí Veselského potoka byly zaplnìny retenèní prostory tøí nádrží N7, P2 a R5 a voda z nich odtékala spodními výpustmi a pøelivy. Zcela byly zaplnìny retenèní prostory nádrží v povodí Hodonínky R1 a N6 a èásteènì též nádrží P9, P10 a P11. Objem zadrženého množství vody lze odhadnout na cca 60 tis.m3. Objem povodòové vlny dne 26. 6. 2006 odvozený v povodí Veselského potoka podle Hrádka pro velikost srážky 80 mm se mohl pohybovat v rozmezí 160 až 200 tis.m3 pøi

Obr. 5 Porušený korunový pøeliv na nádrži N6 nických výpoètù podle technického doporuèení Balvanité skluzy [11], které bylo zpracováno podle výsledkù mìøení na hydrotechnickém modelu v laboratoøi VUT v Brnì. Z tohoto mìøení jednoznaènì vyplývá, ze sklon skluzu musí být mírnìjší 11

PozemkovÈ ˙pravy

Uvážíme-li, že místní geotechnické podmínky jsou pomìrnì pøíznivé pro budování vodních nádrží, nebo povrchové hlíny symbolù Cl a CS jsou patøiènì nepropustné v zátopách vodních nádrží a jsou také vhodné pro zøízení zemních hrází pøedpokládaných nádrží, lze oèekávat, že ekonomický ukazatel vyjádøený investièním nákladem na 1m3 prostoru nádrže bude dost vysoký pøi objemovém ukazateli menším než 4. Z ukazatelù na obdobných lokalitách lze odvodit ekonomický ukazatel pohybující se kolem 200 Kè/m3 pro nádrže navržené VH atelierem Brno s.r.o., zatímco pro nádrže doporuèené VÚMOP v Brnì by ekonomický ukazatel byl kolem 110 Kè/m3, tedy zhruba polovièní. Tato skuteènost souvisí samozøejmì také s poètem navržených nádrží z hlediska nákladù na pøelivy a výpustné objekty. Z výše uvedeného je zøejmé, že posuzování technickoekonomických parametrù navržených vodních nádrží, by mìlo být souèástí každé projektové dokumentace pozemkových úprav, jak také vyžaduje metodika pro navrhování spoleèných zaøízení tìchto úprav [10].

než 1:8, rozmìry balvanù nemají klesnout pod 50 cm a tlouška opevnìní má být minimálnì 80 cm. Souèástí opevnìní musí být i podsypná filtraèní vrstva navržená podle technického doporuèení [11]. Pod skluzem je tøeba vždy navrhnout vývar pro tlumení energie vody tekoucí nadkritickou rychlostí a zpevnìné odpadní koryto [1]. Osa skluzu a vývaru musí být v pøímé, aby nedošlo k vybøežení protékající vody. Bøehy skluzu musí být zpevnìny stejnì jako dno a mají mít mírný sklon, alespoò 1:3. Pøíklad technicky správného návrhu korunového pøelivu je na obr. 6., který byl vybudován na Prušánce ve Velkých Bílovicích v 70.tých letech minulého století a dosud je v bezpeèném a spolehlivém provozu. Rovnìž je tøeba poukázat na to, že pøi vzdutí vody v nádržích dochází také k nekontrolovatelným vývìrùm vody pod nádržemi (obr. 7), nebo hráze nemají vybudovány drenážní prvky.

6. Závìr Povodeò v Olešnici 26. 6. 2006 opìt prokázala, že malé vodní nádrže je tøeba navrhovat velmi peèlivì s patøiènými odbornými znalostmi a zkušenostmi a to nejen v oboru vodních staveb, ale i geotechniky a statiky. Velkou pozornost je tøeba vìnovat nejen stanovení objemu ochranného prostoru nádrže, ale i návrhu zemních a betonových konstrukcí, který musí vycházet z geotechnických a statických výpoètù podle mezních stavù a splòovat požadavky platných ÈSN, technických doporuèení, vyhlášek a používat osvìdèené konstrukce. Jelikož se jedná o vodní díla, která mají ochraòovat území a obèany pøed povodnìmi, je také bezpodmíneènì nutné zpracovat v projektech posouzení bezpeènosti pøehrad za povodní [12] i pro malé vodní nádrže, které mohou ohrozit území pod nimi. Pøed dokonèením protipovodòových opatøení v Olešnici by bylo žádoucí zajistit zpracování tohoto posouzení kolektivem zkušených odborníkù nejen z oboru pozemkových úprav a vodních nádrží, ale i geotechniky a statiky.

Obr. 6 Bílovice – pøíèný øez pøelévanou hrází a – nepropustná zemina, b – písek, c – písèitá hlína, d – neogenní jíl, 1 – štìtová stìna ocelová, 2 – násyp z nepropustné zeminy, 3 – násyp ze štìrku, 4 – filtraèní vrstva, 5 – pohoz z lomového kamene, 6 – drsný skluz z balvanù

7. Literatura [1] ÈSN 75 2410 Malé vodní nádrže. 1997 [2] ÈSN P 75 0290 Navrhování zemních konstrukcí hydrotechnických objektù. 1993. [3] ÈSN 73 1001 Zakládání staveb. Základová pùda pod plošnými základy. 1988. [4] ÈSN 73 1208 Navrhování betonových konstrukcí vodohospodáøských objektù. 1991. [5] Dumbrovský M., Bilík M., Podhrázská J. Sala A.: Návrh protipovodòové ochrany v povodí Olešnického potoka. 4. vodohospodáøská konference, VUT FAST Brno, 2003. [6] Protipovodòová opatøení v povodí Veselského potoka, k.ú. Olešnice. Investièní zámìr. VH-atelier, spol. s r.o., Brno, záøí 2004. [7] KPÚ Olešnice na Moravì. Geodis Brno spol. s r.o., èervenec 2005. [8] Protipovodòová opatøení v povodí Veselského potoka, k.ú. Olešnice – suché nádrže. Projektová dokumentace pro stavební povolení. VH-atelier, spol. s r.o., Brno, èerven 2005. [9] Bilík M.: Bezpeènost a hospodárnost pøelivù malých vodních nádrží v pozemkových úpravách. Celoživotní vzdìlávání ÈKAIT, VUT FAST Brno, 2006. [10] Optimalizace konstrukcí zemních hrází suchých nádrží a jejich funkèních objektù vèetnì pøehrážek. Metodika. VÚMOP Praha, 2003. [11] Zástìra Z.: Balvanité skluzy. Brno, 1984. [12] Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostøedí k posuzování bezpeènosti pøehrad za povodní. Duben 1999. [13] Dumbrovský M. a kol.: Metody a postupy pro optimalizaci komplexní ochrany a organizace povodí v pozemkových úpravách. Metodika. VÚMOP Praha, 2003.

Obr. 7 Výron vody pod skluzem korunového pøelivu opravené hráze nádrže R5 5. Technicko ekonomické parametry retenèních nádrží v povodí Veselského potoka ÈSN 752410 [1] poukazuje na potøebu posuzovat výbìr místa malé vodní nádrže podle místních morfologických podmínek tzv. objemovým ukazatelem, vyjádøeným podílem objemu vodní nádrže a objemu zemní hráze. Uvádí, že tento ukazatel nemá klesnout pod hodnotu 4. Odvodíme-li tuto hodnotu pro parametry vodních nádrží N7, P8, P9, P10, P11, které se v souèasné dobì budují v Olešnici, obdržíme hodnoty 2,8 až 4,9, v prùmìru pak tato hodnota èiní 3,2 pro celkový objem všech pìti nádrží (220 tis.m3). Ukazatel je velmi nepøíznivý a prokazující, že objemy nádrží mìly být vìtší. Ve studii VÚMOP z roku 2004 má tento prùmìrný objemový ukazatel hodnotu 5,3 ze tøí nádrží A1, B2, B3, tedy již pøijatelnou, i když naznaèuje, že místní morfologické podmínky nejsou optimální, nebo jeho hodnota je menší než 10.

1

2 3

4

12

Doc., Ing., CSc., Ústav vodního hospodáøství krajiny, Fakulta stavební VUT v Brnì, Žižkova 17, 662 37 Brno, Èeská republika, tel. 54114 7773, fax. 54114 7771, e-mail: [email protected] Ing., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Komprdova 9, 602 37 Brno, Èeská republika, tel. 545571864 Ing., Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany pùdy Praha, odd. pozemkových úprav Brno, Lidická 25/27, 65720 Brno, Èeská republika, tel. 541321124, e-mail: [email protected] Ing., GEODIS BRNO spol. s r.o., Lazaretní 11a, 615 00 Brno, Èeská republika, tel. 538702066, fax. 538702061, e-mail: [email protected]

PozemkovÈ ˙pravy

Studie protieroznÌ a protipovodÚovÈ ochrany v†povodÌ »ernovickÈho potoka z†pohledu PozemkovÈho ˙¯adu T·bor Ing. David Mišík, PÚ Tábor leèných zaøízení probíhá v souladu s návrhem úpravy a po nabytí právní moci prvního rozhodnutí mùže pozemkový úøad okamžitì žádat o stavební povolení a pøíslušné stavby realizovat. Cílem pozemkového úøadu však bylo a je, aby studie nezùstala pouze pro potøeby Pozemkového úøadu Tábor, ale aby sloužila i širší veøejnosti. Proto byla studie projednána i s pøíslušnými státními orgány ( Povodí Vltavy, ZVHS, odbory životního prostøedí mìst III. typu Sobìslaví a Táborem). Pozemkový úøad dále svolal starosty dotèených obcí, aby je s touto studií seznámil, a dal jim možnost tuto studii pøipomínkovat a doplnit. Tato etapa bude ukonèena koncem roku 2006. Právì z dotèených obcí pøekvapil zájem o tuto studii. Dùvodem bylo pravdìpodobnì letošní jarní povodeò blízká té z roku 2002, ale i øada lokálních problému s pøívalovými srážkami v této oblasti v posledních letech. Na základì iniciativy starostù a zástupcù mìsta Sobìslav, které leží na soutoku Èernovického potoka a øeky Lužnice, bude studie dávána jako podklad pro územní plány ( první uzemní plán pro obec Zvìrotice 11/ 06), je poskytnuta Povodí Vltavy a ZVHS, které samy v této oblasti žádné protipovodòové plány nemají, tak aby spolupráce v této oblasti probíhala koordinovanì, a netøíštily se finanèní i organizaèní možnosti všech zainteresovaných organizací. Závìrem bych chtìl podìkovat pracovníkùm VÚMOP Brno, kteøí zpracovali tuto studii za odvedenou práci. O její nároènosti svìdèí plocha, na které byla zpracovaná, ale i detail zpracování jednotlivých objektù. Dalším podìkováním mùže být i zájem obcí, který o studii projevily.

Pozemkový úøad Tábor zadal v roce 2004 VÚMOP Praha oddìlení pozemkových úprav Brno vypracování Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka. Dùvodem k tomuto zadání byly nejen povodnì, které postihly okres Tábor v roce 2002 na øece Lužnici a jejích pøítocích, ale nutnost øešení protierozní a protipovodòové ochrany koncepèním øešením bez ohledu na omezení dané katastrálním územím pøi pozemkové úpravì. Studie mìla øešit celé povodí, ideovì mìla vyøešit nezbytné zásahy ke snížení eroze, zmìnì odtokových pomìru a vytvoøení retenèních prostor v území jak ze stávajících nádrží, tak i navržením prostorù nových. Vzhledem k rozsahu øešeného území ( 136 km2), v souvislosti s tím i kapacitních možností VÚMOPu Brno a i finanèních možností Pozemkového úøadu Tábor, byla studie rozdìlena na pøibližnì stejné dvì èasti. První èást byla zpracována v roce 2004 pro oblast o rozsahu 67 km2, druhá èást v roce 2006 a to v rozsahu 69 km2. Cílem studie z pohledu pozemkového úøadu bylo získat podklad pro návrhy spoleèných zaøízení v dotèených katastrálních územích, zadávaný do pøíslušných výbìrových øízení pro jednotlivá katastrální území jako závazný. Úkolem pøíslušného projektanta je pak zapracovat tento návrh do plánu spoleèných zaøízení a vypracovat projektovou dokumentaci na úrovni podkladu pro stavební povolení. Tento postup se osvìdèil u pozemkových úprav v souvislosti s výstavbou dálnice D3, kde projektant mìl povinnost zapracovat do návrhu KPÚ spoleèná zaøízení navržená studií. Výsledkem bylo, že projektování (vlastní projektová dokumentace ) spo-

Pøíklady pùdní eroze v katastrálním území obce Poøín (další foto na 4 stranì obálky) 13

PozemkovÈ ˙pravy

n FinanËnÌ toky v†kulturnÌ krajinÏ n Ing. Vladimír Mackoviè, U-24, s.r.o. Praha Úvod V souèasné dobì, ve støedoevropských pomìrech, tvoøí krajinu pøedevším zemìdìlsky obhospodaøované pozemky, lesy se skladbou døevin pøizpùsobenou produkci døeva, rekreaèní a sportovní prostory, sí úèelových cest apod. Žádoucí (kulturní) stav zemìdìlských, lesních, rekreaèních èi sportovních ploch je podmínìn soustavným dodáváním energie, která nevznikla v daném prostoru (zajišuje hospodáøská èinnost, údržba apod.). Ve výraznì menším rozsahu jsou v území zastoupeny pøírodní a pøírodì blízká spoleèenstva. Jejich existenci a vývoj energeticky zajišuje fotosyntéza a pøemìna forem energie (kolobìh živin) v daném spoleèenstvu a biotì. V našich podmínkách mají tyto plochy relativnì malý rozsah a jsou do znaèné míry ovlivnìny lidskými aktivitami z okolí. Jejich dlouhodobá, setrvalá existence je proto také obvykle podmínìna zajištìním potøebného managamentu externì dodanou energií. Sumárnì bývá oznaèována území se smíšeným charakterem jako kulturní krajina. Celkové vyznìní krajiny v dùsledku lidských aktivit bývá oznaèeno jako ”land use”. Spoleèným znakem a nezbytnou podmínkou pro zachování kulturního charakteru krajiny je zajištìní “pøísunu energie” (napøíklad formou hnojení, chemickou ochranou rostlin, obhospodaøováním zemìdìlských pozemkù, hospodáøskou èinností v lese, údržbou rekreaèních èi sportovních ploch, zajištìním managamentu chránìných území apod.). Dodání takové energie podmiòuje její finanèní zabezpeèení. V další èásti textu je proto podmínka zajištìní kulturního charakteru území spoleènì oznaèena jako finanèní toky v krajinì. Jimi je zajištìn pøísun externí energie do daného území. Také zmìny stávajícího užívání  území, požadované èi potøebné, jsou podmínìny nebo jsou závislé na jejich finanèním zabezpeèení. Pokud se sníží nebo ustane pøísun dodatkové energie, zaène kulturní krajina v první fázi získávat ruderální charakter. V závislosti na pøírodních podmínkách daného území jsou postupnì nastartovány samoregulaèní pøírodní procesy, jako je napøíklad sukcese. Krajinì se sice zaène vracet pøírodní charakter, ale ve lhùtách nesrovnatelnì delších ve srovnání s lidskými generacemi. Území s ruderálním charakterem neplní potøeby a požadavky kladené na kulturní krajinu. Znalost systému finanèních tokù smìøujících do kulturní krajiny proto patøí

k základním informacím pøi úvahách o tvorbì a ochranì krajiny. Charakteristika finanèních tokù

Potøeba nápravy škod èi závad v území (území s nevyhovujícím vodním režimem, devastovaná území, erozivnì ohrožené krajinné segmenty èi lokality, ekologicky labilní krajinné segmenty apod.) Ochrana veøejných zájmù v krajinì l

l

l l l

protipovodòová ochrana sídel (poldry, hráze, vodní nádrže, rozlivová území apod.) vodní zdroje (zajištìní režimu ochranného pásma, provoz pozorovacích vrtù apod.) managament zvláštì chránìných území vìdy a výzkumu zájmy obrany státu

Systémovì lze finanèní zdroje, jimiž je zajišován kulturní charakter krajiny, roztøídit podle vlastnictví zdrojù. Vlastnictví je dùležité kritérium, protože krajinu tvoøí pøevážnì pozemky v soukromém vlastnictví1 . Strukturu finanèních zdrojù lze charakterizovat následovnì:

Uspokojení potøeb

privátní (soukromé) zdroje

Procesy, které pøedchází finanèním tokùm

l l l l

vlastníka nemovitosti uživatele nemovitosti podnikajícího subjektu privátní nadace

veøejné zdroje l l l l l l l l

obecní rozpoèet krajský rozpoèet státní rozpoèet pøímé financování pobídkové a motivaèní složky (resortní dotace a programy) dotace EU jiné veøejné dotace a nadace kombinované zdroje (pøidìlení veøejných prostøedkù je vázáno na použití soukromých prostøedkù)

Rámcový pøehled podnìtù k finanèním tokùm Prostøedky, které ovlivòují charakter krajiny, jsou vkládány do území pøedevším z následujících dùvodù: Zisk Napøíklad z tìžby nerostných surovin, ze zemìdìlské produkce, z produkce døeva, z prodeje biomasy, z provozování rekreaèních a sportovních ploch. Zisk, respektive jeho míra, bývá kritériem pro jednotlivce, rodiny, spoleèníky, akcionáøe (vlastníka, uživatele-nájemce, podnikatele jednotlivce èi právnický subjekt apod.), kteøí finanèní prostøedky vynakládají. 14

Rekreace, sportovního vyžití, relaxace, idejí a pøedstav, apod. l parciálních potøeb (jednotlivce, rodiny, zájmových skupin osob apod.) l veøejných potøeb (obyvatel sídlištì, sídla, sídelní aglomerace, turistù apod.)

O soukromých finanèních tocích se rozhoduje zejména pøi: vypracování podnikatelského zámìru rùznì složitý proces, ve kterém se rozhoduje o výši prostøedkù, které se mají vložit do území.Cílem je rozhodnout o takové výši prostøedkù, které jsou nezbytnì nutné pro zisk, dále se sleduje efektivita vložených prostøedkù a jejich návratnost.Prostøedky jsou obvykle smìøovány nejpøesnìji do místa spotøeby. O podnikatelském zámìru v krajinì rozhoduje: l vlastník nemovitosti l nájemce nemovitosti l dominantní vlastník firmy hospodaøící v krajinì l rozhodnutí managamentu firmy hospodaøící v krajinì Mezi hlavní kritéria na jejichž základì se rozhoduje o podnikatelském zámìru patøí: l ekonomická situace podnikajícího subjektu a jeho konkurenceschopnost l situace na trhu v oblasti, ve kterém podnikající subjekt podniká O veøejných finanèních tocích se rozhoduje zejména pøi: stanovování a schvalování rozpoètových pravidel pro rozpoèty obcí, krajù, státu (úmìrnì delší doba než se rozhodne, úmìrnì vìtší rozsah financí, úmìrnì

PozemkovÈ ˙pravy

vìtší rozsah území, na kterém mohou být opatøení v krajinì realizována, do místa potøeby úmìrnì složitìjší v závislosti na nastavených kritériích, zisk není základním kritériem.) Dotaèní pravidla Pro stanovování výše, zpùsob pøidìlování a schvalování l

l l

prostøedkù EU (prostøedky až po realizaci, podmínìno spoluúèastí státu, vybírá se ze spektra dotaèních titulù nadací apod.) dotace státu (napøíklad rùzné rezortní dotaèní tituly apod. ) prostøedkù nadací (pravidla nastaveny tak, aby mohly být plnìny nadaèní cíle)

Závìr Reálnost navržených øešení týkajících se krajiny, krajinných úprav, navržených opatøení v krajinì souvisí s jejich vazbami na finanèní toky v krajinì. Sebelepší øešení krajiny zùstane ideální, tj. na papíøe, pokud nebude navázáno na finanèní toky v krajinì, které zajistí jak jeho realizaci, tak i pøípadný následný managament. Naopak pøi rozhodování o rozdìlování veøejných prostøedkù smìøujících do krajiny je potøeba mít na zøeteli, zda budou využity efektivnì a systémovì. Zpìtná vazba, pomocí které by bylo možné efekt vynaložených veøejných prostøedkù pro veøejné funkce krajiny je nedostateèná nebo zcela chybí. Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) jsou od projekce po realizaci navržených opatøení v krajinì hrazeny ze státního rozpoètu. V souèasném spektru pøerozdìlování veøejných prostøedkù smìøujících do krajiny lze oznaèit KPÚ jako nejúèinnìjší nástroj systémovì pojaté ochrany a tvorby krajiny. Komplexní pozemkové úpravy jsou realizovány po jednotlivých katastrálních územích.Rozsah realizace KPÚ limituje v posledních letech výše finanèních prostøedkù pøidìlených do pøíslušné kapitoly státního rozpoètu, ze které se KPÚ financují. Z klesajícího trendu lze odvodit, že doba potøebná pro pokrytí celé ÈR komplexními pozemkovými úpravami by se pohybovala ve staletích. Poznámka: 1

Pøitom krajina plní ve svém souhrnu øadu funkcí, které jsou ve veøejném zájmu.

❑ ❑ ❑

PROLAND - software pro zpracování pozemkových úprav Ing. Michal VotoËek, Ph.D., GEPRO, spol. s†r.o. SpoleËnost GEPRO spol. s r.o. jiû vÌce neû 15 let p˘sobÌ v oblasti v˝voje softwaru pro geodÈzii, projektov·nÌ a geografickÈ informaËnÌ systÈmy. Geodeti urËitÏ znajÌ a mnozÌ z nich i aktivnÏ vyuûÌvajÌ grafick˝ systÈm KOKEä. UûivatelÈ z†oblasti ve¯ejnÈ spr·vy vËetnÏ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a mÌstnÌ samospr·vy Ëasto pouûÌvajÌ geografick˝ informaËnÌ systÈm MISYS, mezi jehoû silnÈ str·nky pat¯Ì nap¯. efektivnÌ pr·ce s daty katastru nemovitostÌ. UûivatelÈ, kte¯Ì se zab˝vajÌ zpracov·nÌm pozemkov˝ch ˙prav (geodeti, projektanti, pracovnÌci pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a dalöÌ), majÌ k dispozici aplikaci PROLAND, kter· zahrnuje i funkce systÈm˘ KOKEä a MISYS. UmoûÚuje ¯eöit geodetickÈ ˙lohy, editovat grafick· data vËetnÏ vektor˘ i rastr˘ a z·roveÚ pracovat s grafick˝mi i popisn˝mi daty katastru nemovitostÌ. NavÌc obsahuje sadu funkcÌ, kterÈ jsou urËeny p¯Ìmo pro automatizovanÈ zpracov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav. Aplikace PROLAND je na softwarovÈm trhu jiû nÏkolik let a za tu dobu urazila po¯·dn˝ kus cesty, zkr·tka vyzr·la. Vych·zÌ z hlavnÌch produktov˝ch ¯ad spoleËnosti GEPRO, systÈm˘ KOKEä a MISYS. Uûivatel˘m jmenovan˝ch systÈm˘ proto bude uûivatelskÈ rozhranÌ aplikace PROLAND d˘vÏrnÏ zn·mÈ a prakticky rovnou mohou zaËÌt s†pracÌ. Ani uûivatelÈ, na jejichû poËÌtaËÌch se produkty firmy GEPRO nenach·zejÌ, se vöak novÈ aplikace ob·vat nemusÌ. Jednoduch· obsluha, ËeskÈ prost¯edÌ, propracovan· uûivatelsk· dokumentace a logickÈ pracovnÌ postupy jsou z·kladnÌmi atributy aplikace. UûivatelÈ mohou vyuûÌvat pravidelnÏ po¯·dan· ökolenÌ a kvalifikovanou podporu bezplatnÏ poskytovanou po telefonu. VstupnÌ n·roky Aplikace PROLAND poskytuje plnou podporu pro tvorbu vstupnÌch n·rok˘, vËetnÏ automatickÈho p¯i¯azenÌ kÛdu BPEJ, automatickÈho p¯i¯azenÌ druhu a zp˘sobu vyuûitÌ pozemk˘ odpovÌdajÌcÌ skuteËnÈmu stavu, ocenÏnÌ parcel a porost˘ atd. Aplikace vytv·¯Ì bÏûnÈ v˝stupy jako jsou n·rokovÈ listy (pro zvolen˝ list vlastnictvÌ, zvolenÈho vlastnÌka, vöechny listy vlastnictvÌ nebo pro vöechny vlastnÌky), seznamy parcel (vËetnÏ seznamu ¯eöen˝ch parcel s vÏcn˝m b¯emenem, seznamu ¯eöen˝ch parcel s jin˝m vÏcn˝m pr·vem a voliteln˝ch seznam˘), abecednÌ rejst¯Ìk vlastnÌk˘, jin˝ch opr·vnÏn˝ch a jin˝ch povinn˝ch dotËen˝ch pozemkovou ˙pravou, seznam list˘ vlastnictvÌ dotËen˝ch pozemkovou ˙pravou, p¯ehled budov na ¯eöen˝ch parcel·ch a formul·¯ n·vrhu zmÏn druh˘ pozemk˘. DalöÌm v˝stupem je p¯ehled bonit vlastnick˝ch parcel zemÏdÏlskÈ p˘dy, kter˝ je vyuûÌv·n pracovnÌky pozemkov˝ch ˙¯ad˘ p¯i rebonitacÌch. UûivatelÈ velmi oceÚujÌ napojenÌ tÏchto v˝stup˘ na podrobnÈ informace o parcele, budovÏ Ëi listu vlastnictvÌ, kterÈ poskytuje modul MISYS-KATASTR stejnÏ jako propojenÌ v˝stup˘ s grafickou Ë·stÌ. NavÌc pomocÌ funkce prezentace dotaz˘ je moûnÈ kombinovat r˘zn· grafick· zobrazenÌ. VstupnÌ n·roky mohou b˝t doplnÏny o grafickÈ p¯ehledy parcel. Tyto p¯ehledy by v ide·lnÌm p¯ÌpadÏ mÏly zn·zorÚovat tvar parcel konkrÈtnÌho vlastnÌka a jejich rozmÌstÏnÌ v†r·mci ¯eöenÈho ˙zemÌ. Takov˝ v˝stup ovöem u typick˝ch pozemkov˝ch ˙prav vyûaduje form·t tisku A1 nebo vÏtöÌ, proto je jednoduööÌ vyhotovit vÌce v˝tisk˘ na bÏûn˝ch kancel·¯sk˝ch tisk·rn·ch form·tu A4 nebo A3, kterÈ zahrnujÌ podrobnÈ snÌmky mapy zn·zorÚujÌcÌ jednotlivÈ parcely a jednu p¯ehledovou mapu, kterÈ zn·zorÚuje rozmÌstÏnÌ parcel v ¯eöenÈm ˙zemÌ. Aplikace PROLAND podporuje oba typy v˝stup˘. U podrobn˝ch snÌmk˘ uûivatel postupnÏ zobrazuje jednotlivÈ par-

15

cely; m˘ûe tak snadno vybrat vhodnou polohu snÌmku. P¯ehledov· mapa se generuje zcela automaticky. Samoz¯ejmostÌ je moûnost automaticky doplnit k v˝stup˘m dalöÌ ˙daje, nap¯. rozpisku (razÌtko). Aplikace PROLAND takÈ umoûÚuje vypoËÌtat vybranÈ statistickÈ ˙daje o pozemkovÈ ˙pravÏ. Aktualizace dat katastru nemovitostÌ K dalöÌm p¯ednostem aplikace PROLAND pat¯Ì fakt, ûe software poËÌt· s pr˘bÏûnou aktualizacÌ vstupnÌch podklad˘ (datab·ze SPI KN i v˝kres˘). P¯i aktualizaci vstupnÌch n·rok˘ aplikace automaticky zobrazÌ zjiötÏnÈ zmÏny parcel (novÈ parcely, zruöenÈ parcely, zmÏny v˝mÏry, druhu pozemku a zp˘sobu vyuûitÌ, listu vlastnictvÌ nebo budovy na parcele) a vlastnÌk˘ (zmÏny adresy, podÌlu, pr·vnÌho vztahu, novÌ vlastnÌci, b˝valÌ vlastnÌci) a umoûÚuje automaticky p¯epoËÌtat celkovÈ vstupnÌ n·roky, a to i pro vlastnÌky, u kter˝ch doölo k†rozdÏlenÌ nebo vypo¯·d·nÌ spoluvlastnictvÌ. Projektov·nÌ NedÌlnou souË·stÌ aplikace PROLAND jsou funkce pro navrhov·nÌ novÈho rozmÌstÏnÌ pozemk˘. Za efektivnÌ metodu lze povaûovat postupnÈ dÏlenÌ blok˘ p˘dy, kterÈ jsou vymezeny mapou spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Bloky lze dÏlit podle v˝mÏry nebo ceny, u oddÏlen˝ch ploch lze jemnÏ doladit v˝mÏru nebo cenu v ¯·dech ËtvereËnÌch metr˘ nebo korun dÌlËÌm posunem dÏlicÌho polygonu. P¯i projektov·nÌ lze pochopitelnÏ vyuûÌt i obecnÈ funkce systÈmu KOKEä, nap¯. r˘znÈ konstrukËnÌ ˙lohy a editaËnÌ funkce. Velmi uûiteËn· je takÈ oprava bod˘ hranic navrûen˝ch parcel s†pr˘bÏûn˝m zobrazov·nÌm aktu·lnÌ v˝mÏry a ceny dotËen˝ch parcel vËetnÏ procentu·lnÌho uspokojenÌ n·rok˘. K ¯eöenÌ problematiky 3D lze vyuûÌt moduly ATLAS DMT. DokonËenÌ Ël·nku na str. 3 ob·lky

PozemkovÈ ˙pravy

»esk· spoleËnost krajinn˝ch inûen˝r˘ Doc. Ing. Karel Vrána, CSc. – pøedseda ÈSKI Èeská spoleènost krajinných inženýrù (ÈSKI) byla založena pøi Èeském svazu stavebních inženýrù jako neziskové odborné sdružení dne 25. 2. 1998. Cílem této organizace je sdružovat odborníky, kteøí se zabývají komplexními problémy krajiny, které je možno souhrnnì vyjádøit pojmem krajinné inženýrství. Krajinné inženýrství je interdisciplinární obor, vycházející z koncepèního pøístupu ke krajinì jako celku, zajišující soustavnou a ucelenou péèi o krajinu, o rozvoj krajinného celku v souladu s hospodáøskými, environmentálními, spoleèenskými a kulturními potøebami spoleènosti pøi respektování principu jeho trvale udržitelného užívání. Témìø vždy se v tomto smyslu uplatòuje vazba na hydrografickou sí (povodí), jako základní pøirozenou kostru krajinného celku. Z hlediska komplexních èinností je samozøejmostí zamìøení na øešení odtokových pomìrù v povodí, na návrhy komplexní protipovodòové ochrany v povodí apod., na vytváøení podmínek pro zajištìní ochrany vod, ochrany inundaèních území, výrazná je vazba na principy plánování v oblasti vod. Oblasti èinnosti krajinného inženýrství Ve smyslu vymezení oboru je zøejmý výkon projektové a inženýrské èinnosti, uplatnìní pøi výkonu správy povodí, správy vodních tokù, pøi zajišování krajinotvorných aktivit, zajišování realizace staveb krajinného inženýrství. Stavby krajinného inženýrství Zahrnují v uvedeném smyslu pøevážnì stavby vodních dìl definovaných zákonem è. 254/2001 Sb. – o vodách (ve znìní pozdìjších pøedpisù). Stavby krajinného inženýrství byly také definovány v Doporuèeném standardu technickém „Dokumentace staveb krajinného inženýrství”, který v roce 2002 zpracovali èlenové ÈSKI. Za stavby krajinného inženýrství je tedy možno považovat následující stavby: Stavby na drobných vodních tocích n úèelové úpravy drobných vodních tokù, zejména v rámci protipovodòové ochrany, n revitalizaèní úpravy drobných vodních tokù, n hrazení bystøin. Malé vodní nádrže malé vodní nádrže, vèetnì odbahòování rybníkù, n suché nádrže, n mokøady. n

Stavby protierozní ochrany n stavby proti úèinkùm vìtrné a vodní eroze Odvodòovací stavby n odvodòovací stavby - stavby pro využití stavebních pozemkù, n regulovatelné odvodòovací systémy, n lesotechnické meliorace. Závlahové stavby n závlahové stavby pro doplòkovou závlahu (zahrady, golf, sady) Biotechnická opatøení v krajinì plošná opatøení pro stabilizaci území v extravilánu

n

Úèelové stavby n úèelové komunikace (polní a lesní cesty vèetnì vegetaèních doprovodù) n speciální stavby (drobné stavby pro sport, turistiku a rekreaci) Stavby k nakládání s odpady Vznik Èeské spoleènosti krajinných inženýrù byl motivován nìkolika dùvody: n Ochrana a tvorba krajiny je složitý proces, zahrnující øadu oborù a øešení této problematiky vyžaduje komplexní pøístup øady odborníkù. Na základì regionálního posouzení a sladìní potøeb území je možno pøistupovat k návrhu a realizaci dílèích opatøení n V tomto duchu jsou v posledních 15 letech vychováváni na vysokých školách studenti. Na všech technických univerzitách se stavebním zamìøením i na zemìdìlských univerzitách byly otevøeny studijní obory “krajinný inženýr”. Cílem výchovy tìchto student je schopnost komunikace s obory, které se zabývají problematikou krajinného prostoru, a to jak z pohledu odbornosti, tak i z pohledu možnosti komunikace z hlediska terminologického n Výmìna zkušeností a poznatkù z øešení nových, døíve neøešených problémù mezi èleny spoleènosti, a to formou besed, semináøù, konferencí apod. n Sjednocení pøístupu k udìlování oprávnìní k projektování a realizaci všech opatøení v krajinì (vodohospodáøských, ekologických, technických, biologických a hospodáøských). Vodohospodáøské stavby jsou ošetøeny zákonem o autorizacích, pozemkové úpravy oprávnìním k provádìní této èinnosti, návrhy a realizace ÚSES autorizací v architektonické komoøe a obdobnì je tomu i u územního (èi krajinného) plánování. Øadou jednání na toto téma se však bìhem èasu prokázala nemožnost sjednocení tìchto èinností. Novela zákona è.360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektù a o výkonu povolání autorizovaných inženýrù a technikù èin16

ných ve výstavbì (nové znìní zákona è. 224/2003 Sb.) zahrnuje èinnost krajinných inženýrù pod autorizaèní obory §5 odst. 3, písmeno „c) stavby vodního hospodáøství a krajinného inženýrství” a písmeno „k) stavby pro plnìní funkce lesa”. Cílem èinnosti ÈSKI je: n Motivovat dosažení odpovídající profesní úrovnì veškerých aktivit pøi zásazích v krajinì jako celku i pøi zásazích do jejích dílèích složek ve všech oblastech pøístupu ke krajinì n Spolupracovat se státní správou, samosprávou a širší odbornou veøejností pøi øešení konkrétních problémù z oblasti tvorby, plánování a ochrany krajiny. n Spolupracovat s institucemi zajišujícími péèi o vodní hospodáøství v krajinì, o krajinné segmenty, o ochranu krajiny n Definovat pozici krajinného inženýrství vùèi souvisejícím oborùm èinnosti (územní plánování, vodní hospodáøství, krajinotvorba) n Spolupracovat se státní správou a samosprávou v oblasti školství pøi formulování programù výuky v oborech krajinného inženýrství n Spolupracovat pøi pøípravì celistvé legislativy ochrany, tvorby a rozvoje krajiny, resp. jejích základních složek. n Motivovat celoživotní vzdìlávání, zvyšování odborné erudice èlenù sdružení, napomáhání k zjednodušení informaèních tokù n Poøádání profesních setkání, semináøù, konferencí, exkurzí a podpora publikaèní èinnosti v zájmu zvýšení profesní i obecné informovanosti o problematice oboru a jeho vazbách na obory související V rámci organizaèní struktury ÈSKI jsou 3 sekce, a to sekce “stavby vodního hospodáøství a krajinného inženýrství” (pøedsedkynì Ing. Benešová), sekce „stavby pro plnìní funkce lesa” (pøedseda Prof. Tlapák), sekce „pozemkové úpravy a krajinné plánování” (pøedseda prof. Toman). Pøedsedou ÈSKI je Doc. Vrána, místopøedsedou Ing. F. Kulhavý a Ing. Køovák. ÈSKI má celkem 76 èlenù. Od roku1999 poøádá ÈSKI každoroènì odbornou konferenci, jejíž zamìøení se vždy pøizpùsobuje aktuálním problémùm oboru. V loòském roce pøipravila ÈSKI kromì této konference i nìkolik odborných semináøù (Návrhové prùtoky a objemy povodòových vln na malých povodích, Inženýrské stavby lesnické, Krajinný ráz v praxi), pro letošní rok je pøipravena celá øada takových semináøù (Vybrané otázky MVN, Revitalizace tokù, Erozní a transportní procesy a pozemkové úpravy, Management udržitelného rozvoje krajiny, Využití GIS pro øešení vybraných úloh VH krajiny).

PozemkovÈ ˙pravy

Historick˝ v˝voj pozemkov˝ch ˙prav v†Ëesk˝ch zemÌch Prof. Ing. František Toman, CSc., Brno Pøijmìte moje pozvání na cestu proti èasu. A jsme jakkoli zaujati dneškem, a jakkoli jsme myšlenkami, city i èiny zakotveni v pøítomnosti, nic to nemìní na faktu, že tvoøíme pospolitost s našimi dìdy a pradìdy. Jedna zemì a jedno dìdictví nás pojí s lidmi dávno zemøelými. Neseme si zkušenosti pøedchozích pokolení. A aniž si to uvìdomujeme, jsme si blízko s lidmi, které jsme nikdy nepoznali. Vìnujme se však tématu našeho semináøe. Pozemkové úpravy v každé zemi a v každé dobì vždy byly odrazem politických, hospodáøských, ekonomických a právních pomìrù v dotyèné zemi. Jsou nástrojem praktického uskuteèòování zemìdìlské politiky vládnoucích vrstev. V každém období byly a jsou jiné dùvody pro úpravu pozemkové držby a spolu s tím i jiné dùsledky a zpùsoby provádìní pozemkových úprav. První historické zmínky o takovéto èinnosti najdeme již v historické literatuøe o starovìkém Babylonu a Egyptì. První písemné právní a technické údaje o rozsáhlém a technicky jednotném uspoøádání zemìdìlských pozemkù však známe až ze starovìkého Øíma. Období feudalismu Poèátek pozemkových úprav u nás mùžeme spatøovat již v plánovitì zakládaných zemìdìlských sídlištích pøi osidlování a kolonizaci od poèátku vzniku našeho státu. Až do 12. století probíhala u nás tzv. vnitøní kolonizace, která se dìla na úkor vnitrozemských lesù a pastvin. S rùstem domácí populace i zájmù feudálù však dosud existující pùdní fond již nestaèil. Vzniká potøeba jeho rozšíøení, ale domácí pracovní síly poddaných již nestaèily. Feudálové, kteøí pùdu vlastnili, mohli pokraèovat v jejím rozšiøování jen s využitím cizí pracovní síly. Hlavnì v období tzv. velké kolonizace (12.-14. století) pøicházejí nìmeètí a holandští kolonisté. Zakládání nových vesnic a organizace k nim patøícího pùdního fondu byla svìøena tzv. lokátorovi. Vìtšinou to byla osoba, která pøi svém povolání pøicházela do styku s mìøickými pracemi. Jeho úkolem bylo urèení místa a zpùsobu zastavìní vsi, vymìøení a rozvržení pùdního fondu na jednotlivé lány, urèení hranic mýcení lesa, rozmístìní pùdy orné, pastvin, zahrad a zpøístupnìní pozemkù sítí cest, vytyèení odvodòovací sítì pøíkopù apod. Noví kolonisté zavádìjí užívání pluhu a proto vzniká i nový protáhlý tvar pozemkù. Poèátkem 15. století je velká kolonizace v podstatì skonèena. Hodnotíme-li tehdejší organizaci pùdního fondu, øešení cestní sítì, tvarù pozemkù, vodohospodáøských opatøení, delimitaci kultur, okamžité vytyèování a realizaèní práce, docházíme k závìru, že tyto úpravy byly nejdùležitìjší etapou vývoje pozemkových úprav v èasovém rozpìtí od 12. do 19.století. V 18. století, po konfliktech mezi feudály a pùvodními nezakoupenými zemìdìlci, povìøuje roku 1775 Marie Terezie F.A.Raaba provedením jeho návrhu abolièní soustavy na území Èech a Moravy. Podstatou tohoto návrhu bylo rozdìlení pùdy velkostatkù, prodání hospodáøských budov a dobytka poddaným. Pod-

daný se stával dìdièným nájemcem, pùvodní majitel dostával od nájemce stálý roèní plat buï v penìzích nebo v obilí. Tato reforma byla provedena na panstvích komorních (státních), na panstvích královských mìst,církevních a jezuitských. Raabizace probíhala od r.1775 do r.1785, kdy byla císaøem Josefem II. zastavena. Byla provedena na 148 panstvích v Èechách a 69 na Moravì. Rozdìlením dvorù velkostatkù vzniklo v Èechách 128 nových vesnic a na Moravì asi 117 vesnic. Raabizaèní práce byly øízeny ústøedními orgány na základì právních, hospodáøských a technických instrukcí a návodù, vyškoleným odborným personálem, který byl vybaven mìøickými pøístroji. Výsledné realizované pozemkové úpravy byly zobrazeny v raabizaèních mapách a byly založeny písemné operáty tzv.geometrické tabely, což jsou první pozemkové knihy. V Rakousku byla dvì opatøení, která pøímo zasáhla koøeny selského stavu a upravila jeho pomìr k pùdì a lidské spoleènosti a to nejen po stránce vlastnické, nýbrž i sociální. Byl to patent Josefa II. z 1. 11. 1781 o zrušení nevolnictví a Patent ze 7. 9. 1848 a 7.3.1849 o zrušení svazku poddanského a robot a služeb pro vrchnost. Na základì patentù byl sedlák sice osvobozen a stal se vlastníkem pùdy, nebylo však nic podniknuto aby plnì, svobodnì a nezávisle zvládnul zdìdìný majetek jako výrobní základnu po stránce technické a ekonomické. Náhlé uvolnìní pùdy mìlo neblahé následky, pùda se stala zbožím a vítaným obchodním artiklem a to zvláštì tìch, kteøí nemìli žádný vztah k zemìdìlství. Bylo podporováno rozbíjení statkù a pùda se stala pøedmìtem nekalé spekulace. Období kapitalismu Kapitalismus v zemìdìlství je charakterizován tím, že znaèná èást pùdy je 17

soustøedìna v rukou velkostatkáøù, kteøí se snaží zvìtšovat výmìru statkù i jednotlivých pozemkù. Od roku 1848 však byly pùvodní lány stále èastìji rozdìlovány pøi dìdictví, kdy èasto byly rozdìlovány jednotlivé pozemky. K dalšímu dìlení a roztøíštìní pozemkù dochází pøi odprodávání jednotlivých pozemkù nebo jejich èástí pro jejich zadluženost, vìnem pøi sòatcích, pøi stanovování výmìnku apod. Nemalý podíl na tøíštìní mìla i výstavba technických dìl, zvláštì železnice, silnic, regulace tokù apod. Tak se za nìkolik generací zmìnil k nepoznání vzhled katastru. Neupravenost pozemkové držby je charakterizována zejména tìmito znaky: a/ rozptýlenost a rozdrobenost pozemkù Má mnoho pøíèin a vznikla jako dùsledek pùvodního osidlování krajiny již pøed mnoha staletími. V Èeských zemích bylo v roce 1849 pøibližnì 18 milionù parcel. Podle toho hospodaøil v té dobì zemìdìlec v prùmìru na 29 pozemcích a to nejen v rùzných polních tratích ale nìkdy i rùzných katastrech. b/ nevhodný tvar pozemkù Vznik tìchto pozemkù (zejména úzkých a dlouhých) je opìt velmi starého data a souvisí se zavedením pluhu do zemìdìlství. Další zhoršování pak vyplývalo z následného dìlení protáhlých pozemkù. U øemenových pozemkù nebyly zvláštností pozemky šíøky nìkolika metrù a délky nìkolika kilometrù. c/ nepøístupnost pozemkù Na takové pozemky byl možný pøíjezd jen pøes sousední pozemky. Vznikla tzv. vázanost obùrová, tj. vázanost v osevním postupu, aby projíždìním po sousedních pozemcích nevznikaly škody na úrodì. d/ nepravidelné tvary katastrálních hranic Tvoøení hranic areálù zemìdìlských obcí spadá rovnìž do dávné doby. První úøední stanovení tìchto hranic bylo provedeno na základì patentu Josefa II, „o zavedení pozemkového katastru“ v roce 1785. Tyto hranice vykazují menší èi vìtší výstupky èi záøezy. Katastrální hranice jako správní hranice obcí jsou v platnosti dodnes. Plošné výmìry pozemkù zapsaných v josefském katastru nemohly vyhovìt rostoucím požadavkùm na pøesnost v souvislosti s intensivnìjším obdìláváním pùdy, s rùstem její ceny, s upøesòováním jejího výnosu a tedy i s požadavkem spravedlivého daòového výmìru. Patentem z r.1817 byl dán podklad pro založení tzv.

PozemkovÈ ˙pravy

stabilního katastru, který se skládal z mìøického a písemného operátu. Zapoèalo se s pomìrnì pøesným zamìøováním a mapováním celého území našich zemí v mìøítku l : 2880 a toto mapové dílo bylo s pøestávkami ukonèeno r. 1843. Lze øíci, že v druhé polovinì 19 století za vlády Františka Josefa, zažil svùj zlatý vìk také èeský národ. Byly položeny základy jeho technického a hospodáøského rozvoje. Èeská kultura zejména hudební a výtvarná, zaznamenala první mezinárodní úspìchy. Ve školství i vìdì se prosadila èeština jako plnoprávný jazyk. Øadový obèan požíval tehdy tolika politických, lidských a obèanských práv jako nikdy pøedtím a s výjimkou dvaceti let první republiky, ani dlouho potom. Toto období se projevilo i v oboru pozemkových úprav, které zaznamenaly první dílèí úspìchy nejen v pøijetí legislativních norem, ale i v realizaci scelování pozemkù. V roce 1849 se první rakouský hospodáøský kongres, zásluhou Vlastenecké spoleènosti, usnáší na tom, aby rozvoj zemìdìlství byl øešen scelováním pozemkù. V roce 1855 byl vypracován návrh 1. scelovacího zákona, který však nebyl realizován. Protože se potøeba scelování pozemkù ukazovala stále naléhavìjší, docházelo ke scelovacím akcím dobrovolným. Prvním prùkopníkem u nás a velkým propagátorem scelování byl starosta obce Záhlinice na Hané a øíšský poslanec František Skopalík, který ve své obci provedl v letech 1856-1858 první scelování. Úspìch scelování byl tak podnìtem pro dobrovolné scelování v dalších 31 obcích na Moravì. Teprve v roce 1868 byl vydán øíšský arondaèní zákon, který umožòoval dobrovolné smìny pozemkù. Pøes èásteèné úspìchy, zejména na Moravì, bylo stále jasnìjší, že dobrovolné scelování není správným øešením, a že je nutné vydat zákon s použitím principu majority. Proto po získání zkušeností ze scelovacích prací poøádaných v nìmeckých zemích již delší dobu, vydává parlament ve Vídni po nìkolikerém pøepracování v roce 1883 øíšský rámcový zákon o scelování hospodáøských pozemkù. Uvádí úèel a zásady komasací, organizaci scelovacích úøadù, scelovací øízení a zpùsob hrazení nákladù. V dùsledku rùzné politické situace v èeských zemích se vyvíjely rozdílnì i pozemkové úpravy a scelování. V roce 1884 byl pøijat zemský zákon pro Moravu a v roce 1887 pro Slezsko. V roce 1888 je zøízena v Brnì Zemská komise pro agrární operace, která øídila scelovací práce na Moravì. Na Moravì a ve Slezsku bylo od roku 1890 do roku 1940 provedeno scelení pozemkù na území 323 obcí. V Èechách byla situace zcela odlišná. Na Èechy se øíšský zákon nevztahoval, nebo èeský zemský snìm

nepøijal z kompetenèních dùvodù vládní pøedlohu zemského zákona a jeho pøijetí se nepodaøilo prosadit ani v roce 1905. Dùsledkem bylo, že až do roku 1940 se nemohlo v Èechách provádìt scelování na základì právních norem, ale jen na základì dobrovolnosti a za 100 % souhlasu všech úèastníkù. Proto se od roku 1890 do roku 1940 podaøilo na území Èech provést scelovací práce jen na území dvou obcí.Teprve v roce 1940 byla okamžitì rozšíøena pùsobnost moravských zemských scelovacích zákonù i na Èechy. S pozemkovými úpravami úzce souvisejí pozemkové reformy a pøídìlová øízení, od nichž mnoho vlastníkù odvozuje pùvod svých nemovitostí. První pozemková reforma se v naší zemi uskuteènila vydáním: a/ Zákona záborového è.215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku, b/ Zákona pøídìlového è. 81/1920 Sb., o pøídìlu zabrané pùdy a o úpravì právních pomìrù k ní, c/ Zákona náhradového è. 329/1920 Sb., o pøevzetí a náhradì za zabraný majetek pozemkový. Revize první pozemkové reformy byla provedena zákonem è.142/47 Sb., o revizi první pozemkové reformy a jeho novelizací, zákonem è. 44/48 Sb. Nová pozemková reforma byla provedena zákonem è.46/48 Sb., o nové pozemkové reformì, Na zákon navazovaly pøedpisy vytváøející podmínky pro kolektivizaci zemìdìlství. Po druhé svìtové válce se stále více ukazovalo, že dosavadní scelovací pøedpisy nevyhovují novým pomìrùm. Proto byly zahájeny práce na pøípravì nového „scelovacího“ zákona, ve kterém by byly uplatnìny všechny poznatky a požadavky pro vybudování moderního zemìdìlství založeného na soukromovlastnických vztazích. Do popøedí stále více vystupuje politické øešení zemìdìlské problematiky. Po pøijetí zákona è. 142/1947 Sb., je pøijat zákon o nové pozemkové reformì è.46/ 1948 Sb., a teprve potom je schválen další zákon è. 47/1948 Sb.“o nìkterých technickohospodáøských úpravách pozemkù „(zákon scelovací), který obsahoval jednotné právní normy pro celou republiku. Technicko-hospodáøské úpravy pozemkù (THÚP) však mohly stále ještì podstatnou mìrou ovlivnit pozitivnì vývoj našeho zemìdìlství k moderním formám hospodaøení a již soukromým, nebo družstevním. V roce 1949 byl pøijat zákon è.69/ 1949 Sb. „O jednotných zemìdìlských družstvech“, který dal pozemkovým úpravám zcela nový politický smìr - co nejrychleji zavést tzv. socialistickou zemìdìlskou velkovýrobu. 18

Pozemkové úprav v období socializace vesnice V období socializace zemìdìlství prodìlávaly pozemkové úpravy tøi hlavní etapy vývoje v souladu s postupem socializace výrobních vztahù v zemìdìlství. První etapa spadá do období let 1950 - 1960, kdy vznikala JZD, avšak jejich èlenská a pùdní základna nebyla ještì ustálená a èasto se mìnila. Úpravy provádìné v této dobì se ještì øídily scelovacím zákonem è. 47/1948 Sb. Aby však byl zvýraznìn pøesun dùrazu z otázek technických a organizaèních na otázky a problémy politicko-hospodáøské, jsou projekty pøejmenovány na „Hospodáøsko-technické úpravy pozemkù“ (projekty HTÚP). Jednoduchý projekt HTÚP (JHTÚP) øešil jednoduchými zpùsoby scelení roztøíštìných pozemkù zemìdìlcù tvoøících družstvo do pùdních celkù v rámci stávající sítì polních cest, vodohospodáøských zaøízení a trvalých hranic jiných kultur. V roce 1955 byl scelovací zákon nahrazen vládním naøízením è. 47/1955 Sb. „O opatøení v oboru hospodáøsko-technických úprav pozemkù“ a poté i provádìcí vyhláškou è. 27 z roku 1958. Na tuto vyhlášku navazovala jednotná metodika pro zpracování projektù JHTÚP, která byla vydaná v roce 1958. Do roku 1960 byla socializace vesnice v podstatì dokonèena. Druhá etapa socialistických pozemkových úprav probíhala od roku 1960 do roku 1972. Je to etapa, kdy družstva jsou organizaènì a hospodáøsky stabilizována. Dochází k prvnímu sluèování malých družstev ve vìtší celky s výmìrou do l000 ha. Pro tato JZD se zaèínají zpracovávat projekty vyšší úrovnì. V roce 1962 byla proto vydána metodika pro zpracování tzv. Souhrnných projektù HTÚP a k jejich provádìní byly postupnì vydány návody ve formì „Pøíruèek pozemkových úprav“ díl I.-IV. Souhrnný projekt HTÚP (SHTÚP) uplatòovaný v tomto období øešil další scelování pozemkù do vìtších celkù, ale souèasnì obsahoval i návrhy na reorganizaci sítì spoleèných zaøízení, na nové uspoøádání dopravních, vodohospodáøských, rekultivaèních èi pùdo-ochranných opatøení. Cílem bylo maximální využití pùdního fondu pro zemìdìlskou výrobu. Hodnota projektù se posuzovala napø. prùmìrnou velikostí pozemkù, procentem zornìní atd. V prùbìhu této etapy byl v pøevážné míøe vytvoøen obraz krajiny,který existuje v souèasné dobì. Konec této etapy pøedznamenalo plánování další intenzifikace zemìdìlské výroby. V letech 1971-1972 byly zpracovány „Okresní studie rozvoje koncentrace a specializace zemìdìlské výroby v kooperaèních seskupeních“. Práce na projektech SHTÚP byly proto v roce 1973 zastaveny a projekèní kapacita byla za-

PozemkovÈ ˙pravy

mìøena v letech 1973-1975 na zpracování „Generelù rozvoje koncentrace a specializace zemìdìlské výroby“. Tøetí etapa zaèíná po roce 1974 a poèítalo se, že bude dokonèena v první polovinì devadesátých let. Po zastavení prací na projektech pozemkových úprav se zpracovaly pouze tzv.Generely pozemkových úprav (GPÚ), jejichž neblahým dùsledkem bylo vytvoøení „pozemkových blokù“, nekoordinovaného a násilného vytvoøení pùdních celkù neodbornými zásahy do krajiny. Toto období vyústilo v násilné sluèování podnikù do seskupení o výmìøe nìkolika tisíc hektarù. Pro nì se zaèínají dìlat projekty souhrnných pozemkových úprav (SPÚ), které se provádìly podle metodiky vydané ministerstvem zemìdìlství a výživy ÈSR v roce 1976. Tyto projekty mìly øešit nejen organizaci pùdního fondu a ekonomiku provozu tìchto podnikù, ale i ochranu a tvorbu krajinného prostøedí. Vìtšinou však v projektech pøevládlo jednostranné hledisko maximální využitelnosti mechanizace a snaha respektovat další ekonomické ukazatele. V posledním období se rovnìž podaøilo v mnoha smìrech zlepšit úroveò projektù a byla v nich navrhována øada významných opatøení smìøující k zlepšení životního prostøedí. Nejvìtší nedostatek však byl v realizaci výstavby po SPÚ. Vìtšina navrhovaných opatøení k ozdravìní krajiny zùstávala pouze v návrhu. Po roce 1989 byla nastartována zcela nová etapa v historii pozemkových úprav. Závìr Závìrem mého vystoupení mi dovolte pøipomenout, že na pùdì tohoto vysokého uèení se v roce 1932 z iniciativy vynikajícího prof. Nováka a pod záštitou ministra Dr. Milana Hodži konalo zasedání Èeskoslovenské Akademie Zemìdìlské k úkolùm pozemkových úprav, zvláštì scelovacích. Na tomto zasedání zaznìla celá øada myšlenek, ze kterých bychom si mìly vzít pouèení i v dnešní dobì. Dovolte, abych nìkteré ocitoval: „Program pozemkové úpravy musí žádati, aby pùda podléhala takovému právu, které by podporovalo její používání jako základny pro lidské bydlení a produktivní smìry zemìdìlské i prùmyslové a vyluèovalo se její zneužití. V kruzích politických se chovají zbyteèné obavy o stranické a zpolitizované provedení pozemkových úprav a budí se i nemístný odpor proti této blahodárné èinnosti, která má trvale uzpùsobiti jen pomìry zemìdìlské výroby a s postavením a významem politických stran nemá nic spoleèného. Nebylo dosud ve svìtì pokroku, aniž by ohrožené sobectví, krátkozrakost a pohodlná zvyklost nevyslovily své “povážení o nìm”. Hospodáøsko technická úprava pozemková, provádìná na základì kva-

lifikované vìtšiny, není obmezování lidské svobody a zásah do vlastnického práva, nýbrž jest to obmezení lidské svévole, namíøené proti prospìchu a užitku celku pøi plném šetøení práva vlastnického. Soukromé vlastnictví pùdy nesmí býti pøekážkou ve vývoji národa. Neslouží-li životu národa, aby mìl dostati potravin, volnosti, vzduchu a svìtla kolem sebe, ztratila svou pravou cenu.

Pùda není zboží, nebo pouhý kus majetku, nýbrž jest vlastí, domovinou, základnou rodinného a národního života a jeho hospodáøského a etického uplatnìní. Proto úprava pozemková musí býti provádìna na stanovisku nejvyšších mravních zákonù. Literatura: P. H. Hoøejš: Toulky èeskou minulostí. Díl 1. a 8. Praha

Studium Pozemkov˝ch ˙prav na AgronomickÈ fakultÏ Mendelovy zemÏdÏlskÈ a lesnickÈ Prof. Ing. František Toman, CSc. univerzity v BrnÏ Studium na vysokých školách, tedy i na Agronomické fakultì Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì, je organizováno podle zákona è. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve smyslu dalších doplnìní a úprav (zákon o vysokých školách). Agronomická fakulta je historicky nejstarší fakultou Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì. Svým vznikem navázala na dlouholetou tradici hospodáøského oboru, který byl spoleènì s oborem lesnickým prvním oborem na první samostatné èeskoslovenské státní Vysoké škole zemìdìlské v Brnì založené již v roce 1919. Agronomická fakulta nabízí v akade- ba bakaláøské práce. Absolventi obdrží mickém roce 2007/2008 studium v tzv. osvìdèení o závìreèné zkoušce a získají tøístupòovém prostupném systému stu- titul bakaláø (Bc.). Magisterské studijní programy jsou dia pøevážnì v novì akreditovaných studvouleté, ukonèené státní závìreènou dijních programech: zkouškou, jejíž souèástí je obhajoba di- bakaláøských plomové práce. Absolventi získávají ti- magisterských tul inženýr (Ing.). Ke studiu v magister- doktorských ském studijním programu mohou být stuBakaláøské studijní programy jsou denti pøijati na základì studijních výsledtøíleté, ukonèené závìreènou bakaláø- kù v pøedchozím bakaláøském studiu neskou zkouškou, jejíž souèástí je obhajo- bo na základì pøijímacích zkoušek. P¯ehled obor˘ studia akreditovan˝ch na AgronomickÈ fakultÏ s moûnostÌ studia Pozemkov˝ch ˙prav Bakaláøské studijní programy Obor: Pozemkové úpravy, ochrana a využití pùdního fondu Obor: Agroekologie

Magisterské studijní programy dvouleté-navazující na program bakaláøský Obor: Agroekologie Obor: Rozvoj venkova

Bakaláøské studium v programu Zemìdìlská specializace - obor Pozemkové úpravy, ochrana a využití pùdního fondu Studium je zamìøeno na problematiku pozemkových úprav, ochrany pùdního fondu a celkové péèe o venkovskou krajinu. Absolventi získají základní teoretické a praktické znalosti pro øešení problematiky pùdní úrodnosti, posuzování bonity a ceny pùdy i základní znalosti a dovednosti z geodetických prací a budou schopni øešit problematiku zúrodòování pùd a organizace pùdního fondu. Praktické uplatnìní absolventù je zejména v profesích zabývajících se pùdou a péèí o ni, a to na pozemkových úøadech, v projekèních kanceláøích, na katastrálních úøadech a na pøíslušných orgánech státní správy. K profilujícím pøedmìtùm patøí: Základy projektování, Hydraulika a hydrologie, Pùdoznalství a geologie, Geodézie, Kartografie, Základy pozemkových úprav, Odvodnìní a závlahy, Terénní úpravy, Protierozní ochrana pùdy, Ochrana

vodních zdrojù, Krajinné a územní plánování, Projektování pozemkových úprav, Klasifikace a ochrana pùd apod.

19

Bakaláøské studium v programu Zemìdìlská specializace - obor Agroekologie Studium tvoøí úèelový celek disciplín technických, pøírodovìdných, zemìdìlských, ekologických, ekonomických a spoleèenských, které souvisí s ochranou a tvorbou zemìdìlské krajiny a její ekologické stability. Absolventem je bakaláø, jehož zájem je zamìøen k ekologické optimalizaci zemìdìlské krajiny. Je schopen realizovat napø. krajinné plánování, rekultivace, protierozní ochranu pùdy, revitalizaci vodních systémù apod. s aspektem na ochranu pøírody, krajiny a životního prostøedí jako celku. Agroekologové nacházejí a budou nacházet uplatnìní v tìchto institucích: katastrální a pozemkové úøady, zemìmìøièské a katastrální inspektoráty, zemìdìlské podniky a agrodružstva, obecní a krajské úøady, hygie-

PozemkovÈ ˙pravy

nické stanice, firmy zabývající se zneškodòováním odpadù, projekèní a stavební firmy apod. Dále se uplatní v podnikatelské sféøe v oblasti ekologického zemìdìlství, agroturistiky, ekologického posuzování atd. Stìžejními pøedmìty jsou: Environmentalistika, Ekologie, Dendrologie, Fytocenologie, Protierozní ochrana pùd, Odpadové hospodáøství, Ochrana pøírody a krajiny, Malé vodní toky, Mikrobiologie prostøedí, Hydrologie a hydraulika, Pozemkové úpravy, Sociologie a psychologie apod. Magisterský studijní obor Rozvoj venkova Na bakaláøský obor Pozemkové úpravy, ochrana a využití pùdního fondu navazuje magisterský studijní obor Rozvoj venkova. Profilujícími pøedmìty jsou v tomto oboru jsou pøedmìty Demografie venkova, Komunální odpady a skládkování, Obnova venkova, Krajinná ekologie, Lesnictví, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Rurální sociologie,Tvorba a ochrana krajiny, Malé vodní nádrže, Vodárenství a èistírny odpadních vod, Zemìdìlská politika apod. Magisterský studijní obor Agroekologie Na bakaláøský obor Agroekologie, navazuje magisterský studijní obor Agroekologie. Profilujícími pøedmìty jsou v tomto oboru jsou pøedmìty Èistší produkce, Podnikový management, Základy krajinného inženýrství, Krajinná ekologie, Lesnictví a funkce lesa, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Zakládání a údržba zelenì, Rybníky a úèelové nádrže, Vodní hospodáøství, Krajinné a územní plánování, Ekologické zemìdìlství, Právo apod. Pøihlášky uchazeèù o bakaláøské a magisterské studium pøijímá dìkanát Agronomické fakulty každoroènì do konce mìsíce února (termíny jsou s patøièným èasovým pøedstihem zveøejòovány mimo jiné i na WWW stránkách fakulty – http://www.af.mendelu.cz).

Odborn˝ semin·¯ v okrese Olomouc Ing. Jan Jílek, PÚ Olomouc Dne 22. 9. 2006 se v Kulturním domì Tìšetice v okrese Olomouc konal odborný semináø na téma „Zvýšení retenèní schopnosti území a protipovodòová ochrana obcí na základì návrhù komplexních pozemkových úprav v okrese Olomouc”. Poøadatelem semináøe byla Èeskomoravská komora pro pozemkové úpravy, oblastní poboèka Severní Morava, odborným garantem semináøe byl Pozemkový úøad Olomouc ve spolupráci s vybranými obcemi okresu Olomouc. Pøedmìtem a cílem semináøe bylo ukázat a vyhodnotit úèinky již realizovaných spoleèných zaøízení komplexních pozemkových úprav zamìøených na snížení erozního úèinku povrchovì odtékající vody, zvýšení retenèní schopnosti území, zpomalení odtoku vody ze srážek v podhorských a nížinných oblastech okresu Olomouc. Na semináøi byla prezentována jak navržená, tak již realizovaná spoleèná zaøízení pozemkových úprav, financovaných z prostøedkù Pozemkového úøadu Olomouc, obcí, Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR, Státního fondu životního prostøedí, Evropské unie – Agentury SAPARD, Operaèního programu Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství a dalších zdrojù v okrese Olomouc. Tato opatøení lze považovat za preventivní protierozní a protipovodòová opatøení.

Semináø byl urèen pøedevším pro pracovníky pozemkových úøadù, zemìdìlských agentur, státních institucí, obcí a pro zemìdìlskou veøejnost. Úèastníci semináøe se mohli orientovat v pøipraveném programu prostøednictvím sborníku, který byl k tomuto úèelu vydán. V dopoledních hodinách byly na programu pøednášky a odpoledne probìhla presentace formou exkurze s odborným výkladem v k.ú. Tìšetice, Vojnice, Skrbeò, Nedvìzí a Majetín. Semináø zahájila starostka obce Tìšetice Hana Rozsypalová, která ve svém vystoupení pøedstavila obec v návaznosti na dokonèenou komplexní pozemkovou úpravu a další aktivity obce z hlediska zlepšování životního prostøedí.

PodrobnÏjöÌ informace o studiu na AgronomickÈ fakultÏ zÌsk·te: n Na studijnÌm oddÏlenÌ dÏkan·tu AgronomickÈ fakulty v BrnÏ Telefon: 545 133 008, fax: 545 212 044 Na adrese: Mendelova zemÏdÏlsk· a lesnick· univerzita v BrnÏ, Agronomick· fakulta, ZemÏdÏlsk· 1, 613 00 Brno Na Internetu: http://www.af.mendelu.cz/ Elektronickou poötou: [email protected] Studenti budou p¯ijati ke studiu na bakal·¯skÈ obory na z·kladÏ prospÏchu na st¯ednÌ ökole. Studenti na navazujÌcÌch magisterskÈ obory budou p¯ijati zejmÈna na z·kladÏ v˝sledk˘ p¯edch·zejÌcÌho bakal·¯skÈho studia. TermÌny souvisejÌcÌ s p¯ijÌmacÌm ¯ÌzenÌm pro akademick˝ rok 2007/2008 Dny otev¯en˝ch dve¯Ì: 1. prosince 2006 od 13 h, v mÌstnosti A 01 12. ledna 2007 od 10 h, v mÌstnosti A 01 TermÌn pod·nÌ p¯ihl·öek ke studiu: 31.†b¯ezen 2007 (bakal·¯skÈ obory) 30. duben 2007 (magisterskÈ obory)

V dopolední pøednáškové èásti semináøe, po úvodních vystoupeních starostky obce a zástupcù poøadatelù, vystoupili jednotliví pøednášející: Na téma „Pozemkové úpravy pomáhají v ochranì proti povodním” promluvil Ing.Kamil Kaulich, zástupce øeditele Ústøedního pozemkového úøadu MZe Praha. Ten ve svém pøíspìvku vyzdvihl dùležitost komplexních pozemkových úprav z hlediska protierozního a vodohospodáøského, zdùraznil rozdíl mezi územním plánováním a komplexními pozemkový20

mi úpravami (pøi nich dojde k vyøešení vlastnických vztahù). Poukázal na problém s financováním pozemkových úprav. Komplexní pozemkové úpravy pøispívají mimo jiné i k ochranì pøed „velkou vodou”, proto je nutné vìnovat této problematice náležitou pozornost a finanèní podporu. S protierozními a protipovodòovými opatøeními v návrzích komplexních po-

PozemkovÈ ˙pravy

zemkových úprav v okrese Olomouc pøítomné seznámil Doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., z Ústavu vodního hospodáøství krajiny, FAST VUT Brno, který ve svém pøíspìvku osvìtlil dva pøístupy v protipovodòových opatøeních : - tradiËnÌ technick˝ p¯Ìstup orientovaný pøevážnì na snižování kulminací extrémních povodòových prùtokù v øekách transformací povodòových vln v ochranných prostorech vodních nádrží a v inundacích vodních tokù, spoèívá v budování ochranných opatøení v údolní nivì vodních tokù (jako jsou vodní nádrže, suché retenèní nádrže, øízené inundace, ohrázování vodních tokù, zvýšení hrází, oddálení hrází od toku, rozšiøování a prohlubování koryt, pøemístìní objektù a zaøízení mimo inundaèní území až po aplikaci mobilních prvkù ochrany) - proces pozemkov˝ch ˙prav navazující na technická liniová a plošná opatøení na vodním toku, který dává dùraz na aplikaci systému komplexních opatøení (návrh technických, biotechnických, organizaèních a agrotechnických opatøení v ploše povodí) ochrany a organizace povodí, majících vedle protierozní a protipovodòové ochrany také úèinek ve zvýšení retenèní schopnosti krajiny a zvýšení její ekologické stability. Tyto dva pøístupy se vzájemnì nevyluèují, naopak se doplòují. Zdùraznil, že návrhy komplexních pozemkových úprav a následné realizace Pozemkovým úøadem Olomouc jsou v souladu s dokumentem è. 382, schváleným vládou ÈR dne 19. 4. 2000. V tomto dokumentu se mimo jiné klade dùraz na preventivní, ale i efektivní ochranu pøed povodnìmi, na nutnost využití kvalitních informací o geomorfologii území, rostlinném pokryvu a složení pùdy s využitím moderní informaèní technologie umožòující modelování povodní. Jako nedílnou souèást úèinnosti a funkènosti celého systému realizovaných a stávajících spoleèných zaøízení oznaèil pravidelnou údržbu tìchto zaøízení. Navržená protierozní a protipovodòová opatøení ve schváleném návrhu komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Plinkout jako øešení podhorských oblastí pøedstavil Dr. Ing. Petr Doležal z Agroprojektu PSO spol. s r.o. Brno. Øešení protierozní a protipovodòové ochrany obce v rámci zpracování návrhu komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Grygov prezentoval Ing. Jan Pokorný z firmy GEODIS Brno, spol. s r.o.. Pøednášku na téma “Funkèní potenciál a efekt novì zalesnìných ploch v rámci pozemkových úprav v k.ú. Horní Lodìnice” pøednesli Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc., a Ing. Jiøí Schneider, Ph.D., z Ústavu lesnických staveb a meliorací, lesnic-

ké a døevaøské fakulty MZLU Brno. Ve svém výkladu zdùraznil nìkolikanásobnou funkci lesù a to – bioprodukèní, ekologicko-stabilizaèní, hydricko-vodohospodáøská, edafická-pùdoochranná, sociálnì-rekreaèní a zdravotnì-hygienická. Zvyšování efektu zalesnìní je proces dlouhodobý, vycházející z rùstových podmínek lesních ekosystémù. Predikovaná prùmìrná finanènì vyjádøená celková hodnota celospoleèenských funkcí lesù na 1 ha zalesnìné plochy èiní ve vìku 100 let 3 653 tis. Kè. S vlastní realizací opatøení na zvýšení retenèní schopnosti území zalesòováním zemìdìlsky nevyužívaných ploch na Lesní správì LÈR Šternberk v katastrálním území Horní Lodìnice pøítomné seznámil Ing. Jiøí Panzner – zástupce lesního správce, Lesy ÈR – LS Šternberk. Koncem roku 2003 se zaèalo v souvislosti s ukonèenými pozemkovými úpravami v k.ú. Horní Lodìnice projednávat pøevedení cca 120 ha zemìdìlských pozemkù do kategorie lesní pùda. Pozemky byly v rámci jednoduché pozemkové úpravy upraveny a pøevedeny do lesního pùdního fondu. Následnì bylo zahájeno zalesòování. Je pøedpoklad, že zalesnìní všech pøedmìtných pozemkù bude provedeno do konce roku 2009. Ing. Antonín Kurfüst z Povodí Moravy s.p., závod Horní Morava v závìru dopoledního bloku pøednášek seznámil pøítomné se schopností opatøení na zemìdìlských a lesních pùdách ovlivòovat prùtoky na vodních tocích v Povodí Moravy. Po dopoledním bloku pøednášek se

úèastníci semináøe vydali na prohlídku již realizovaných protierozních a protipovodòových prvkù ochrany obce Vojnice, vybudovaných na základì schváleného návrhu komplexních pozemkových úprav. Tato ochrana je založena na systému záchytných a svodných prùlehù doplnìných propustky, mostky a vtokovými objekty tak, aby voda pøi jarním tání a pøívalových deštích byla odvedena na rozlivné plochy mimo intravilán. Tímto pøevedením povrchového odtoku z významné èásti povodí mimo zastavìnou èást obce a jeho transformací v urèené zónì rozlivu je významnì snížena povodòová ohroženost obce.Vedle pozitivního vlivu z hlediska protipovodòové ochrany je realizací protierozního opatøení výraznì omezen erozní smyv a transport splavenin. Vhodnì vybudovaná protierozní a protipovodòová opatøení také snižují objem povrchového odtoku. Zmenšují rychlost po povrchu stékající vody a zvyšují infiltraci povrchové vody do svrchní vrstvy pùdy a po návrhu doprovodných organizaèních a agrotechnických protierozních opatøení pøi omezení pìstování širokoøádkových plodin bez ochranného zapracování pùdy bude zvýšena retenèní schopnost krajiny. Pøi pochùzce v terénu Ing.Václav Brtna vysvìtlil fungování prùlehù a úèastníci si prohlédli svodný prùleh SP2, jehož realizace byla ukonèena v roce 2003. Dále úèastníci shlédli svodný prùleh SP 3 s lávkou a mostem. Tento prùleh odvádí vodu k rozlivné ploše mimo intravilán obce.

Následnì se úèastníci pøesunuli do sousedního katastrálního území Skrbeò, kde shlédli novì vybudované biocentrum LBC 1 a biokoridory LBK 1a,b,c, které byly taktéž navrženy a následnì realizovány na základì schváleného návrhu komplexní pozemkové úpravy. Biocentrum a biokoridory mají rozlohu 4,5 ha a výsadbu zajišovala obec Skrbeò v celkovém nákladu 1,1 mil. Kè, které získala ze Státního fondu životního prostøedí. Výsadba byla ukonèena v roce 2004. 21

PozemkovÈ ˙pravy

Další navštívené katastrální území, kde byla provedena a následnì realizována komplexní pozemková úprava bylo Nedvìzí. Protierozní opatøení, vybudovaná na základì schváleného návrhu komplexní pozemkové úpravy, bylo v letech 1999 a 2000 vybudováno 5 hlavních polních cest, které jsou napojeny na místní komunikace nebo silnice. Tyto polní cesty plní funkci protierozní a krajinotvornou. Podél polních cest byla vysazena liniová zeleò.. Za úèelem omezení povrchového odtoku vody v øešeném katastrálním území bylo nezbytné rozdìlit svažité, plošnì znaènì rozsáhlé pozemky s neúmìrnou délkou svahu protierozními opatøeními liniového charakte-

ru (zasakovací travní pásy a protierozní meze doplnìné liniovou zelení). Po shlédnutí realizovaných spoleèných zaøízení v k.ú. Nedvìzí se úèastníci pøesunuli do obce Majetín, která je držitelem titulu “Obec roku 2005 Olomouckého kraje”. Úèastníky semináøe uvítal starosta obce Ing. Mojmír Doèkal, který zdùraznil pøínos pozemkových úprav pro obec a informoval úèastníky o historii obce. Souèasnì prezentoval nìkteré stavby, které byly vybudovány z rùzných dotaèních titulù (dùm pro seniory, oprava školy, výstavba cyklostezky, úprava námìstí aj.), vèetnì pokraèování v realizaci pozemkových úprav (suchý poldr, propustky).

Doc. Dumbrovský a starosta obce pøipomnìli, že protipovodòová ochrana byla zajištìna systémem zatravnìných záchytných prùlehù s funkcí odvádìcí, zaústìných z jedné èásti do svodného prùlehu vedoucího po okraji pozemku a z druhé èásti po vhodné úpravì trasy prùlehu do ochranné nádrže, jejíž okolí bylo ozelenìním zapojeno do územního systému ekologické stability (dále ÚSES). Návrh byl doplnìn propustky a vtokovými objekty. Pøi pochùzce v terénu úèastníci shlédli zatravnìnou polní cestu v délce 1,6 km, jejíž výstavba byla ukonèena v roce 2003 a realizace byla financována z prostøedkù Agentury SAPARD. Z jednotlivých pøíspìvkù pøednášejících a ukázek pøímo v terénu je patrné, že pozemkové úpravy, zvláštì pak komplexní pozemkové úpravy, jsou nezbytným a potøebným nástrojem k protierozní ochranì pùd, slouží mj. k ochranì a neškodnému odvedení vod pøi pøívalových deštích mimo zastavìné èásti obcí a v neposlední øadì vytváøí mnoho nových ekologicky významných elementù v krajinì. Organizátoøi akce pøedstavili jen nìkolik ukázek navržených a již zrealizovaných opatøení v rámci spoleèných zaøízení pøi pozemkových úpravách, která dokazují nutnost a potøebnost pozemkových úprav nejen v okrese Olomouc. Spokojenost starostù obcí, kde již pozemkové úpravy probìhly, je toho dùkazem. Závìr semináøe vèetnì vyhodnocení probìhl na novì vybudovaném “Ozdravném centru” v Majetínì. Bylo doporuèeno, aby v následujících letech obdobný semináø probìhl na jiném pozemkovém úøadì v regionu. ❑ ❑ ❑

Historie »VUT Praha »eskÈ vysokÈ uËenÌ technickÈ v Praze m· sv˘j p˘vod ve StavovskÈm civilnÌm a vojenskÈm praûskÈm civilnÌm uËiliöti, zaloûenÈm p¯ed 300 lety Christianem Josephem Willenbergem. CÌsa¯ Josef I. tuto myölenku podpo¯il sv˝m reskriptem z 18. ledna 1707, kter˝ na¯izoval Ëesk˝m stav˘m zajistit v˝uku inûen˝rsk˝m disciplÌn·m.

Pøi øešení protipovodòové ochrany v rámci KPÚ v k.ú. Majetín bylo prioritou omezení nepøíznivých úèinkù povrchového odtoku vznikajícího z rozsáhlého území (tvoøeného dlouhým støednì sklonitým svahem) do zastavìné èástí obce Majetín. 22

PoË·tky inûen˝rskÈ v˝uky v Ëesk˝ch zemÌch (1707-1800) PrvnÌ ve¯ejn· inûen˝rsk· ökola st¯ednÌ Evropy pod n·zvem Stavovsk· inûen˝rsk· ökola v Praze byla za vedenÌ svÈho zakladatele a prvnÌho profesora Ch. J. Willenberga, uzn·vanÈho odbornÌka v opevÚovacÌch pracÌch, zamϯena vojensko-fortifikaËnÏ. PrvnÌ absolventi se tak uplatÚovali p¯edevöÌm jako d˘stojnÌci ve vojensk˝ch sluûb·ch. V obdobÌ p˘sobnosti jeho n·stupce, mal̯e a architekta Jana Ferdinda Schora, a v letech 1767-1800, kdy inûen˝rskou ökolu vedl v˝znamn˝ zemÏmϯick˝ a vodohospod·¯sk˝ odbornÌk Frantiöek AntonÌn Linhart Berger, ztratila sv˘j vojensk˝ charakter a p¯erostla ve ökolu p¯ev·ûnÏ civilnÌ inûen˝rskou. Tyto t¯i, na svou dobu vynikajÌcÌ osobnosti z oblasti stavebnÏ a ûenijnÏ inûen˝rskÈ, daly StavovskÈ inûen˝rskÈ ökole vöestrannÏ stavebnÌ r·z. V roce 1786 se v˝uka p¯emÌstila z Klementina do Dominik·nskÈ (Husovy) ulice, do budovy b˝valÈho Svatov·clavskÈho semin·¯e. O rok pozdÏji bylo Dekretem cÌsa¯e Josefa I. rozhodnuto o spojenÌ StavovskÈ inûen˝rskÈ ökoly s Praûskou univezitou.

PozemkovÈ ˙pravy

JeötÏ k†restitucÌm zemÏdÏlskÈho majetku Ing. Ladislav Vejvoda, øeditel PÚ Brno státu na jiné osoby, bylo vydáno Naøízení vlády è. 4/2000 Sb. k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úøadech a zrušena Vyhláška è. 427/1991 Sb.kterou se stanovovaly náležitosti návrhù pozemkových úprav.Také zákon è. 284/ 1991 byl nahrazen v roce 2002 zákonem è. 139/2002 Sb. s provádìcí Vyhláškou è.545/2002 Sb. Rovnìž Katastr nemovitostí prošel v prùbìhu let významnými zmìnami, z nichž mnohé mìly a mají úzkou návaznost na rozhodování pozemkových úøadù v restituèních øízeních. Byla zmìnìna Vyhláška ÈÚZAK è. 190/1996 Sb., kterou se provedl zákon è. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných práv do KN a byl také novelizován samotný katastrální zákon è. 344/1992 Sb.ve znìní zákona è. 89/1996 Sb. K 1. lednu 2003 vznikl také Katastr nemovitostí a nahradil tak do té doby vedené evidence nemovitostí. Toto množství legislativních zmìn se velmi významnì promítlo do rozhodování pozemkových úøadù a mnohdy postavilo pracovníky úøadù do nezávidìníhodných a obtížnì øešitelných právních situací. Samotný postup správního øízení podle zákona è. 71/1967 Sb „správního øádu” èasto vytváøel situace, kdy bylo obtížné a èasto nemožné dodržet ustanovení tam obsažená, jako napø. lhùty pro rozhodnutí. (Rozhodování úøadù v restituèních vìcech je srovnatelné s prvoinstanèním rozhodováním soudù, nebo jde o shromažïování a hodnocení podkladù a dùkazù, èasto i o ohledání nárokovaných nemovitostí a jejich specifikaci a urèení geometrickými plány, jejichž zhotovení prodlužuje každé øízení v øádu mìsícù). Použití možnosti dané zákonem k prodloužení lhùt pro rozhodnutí odvolacím orgánem nebylo možno aplikovat opakovanì a nebylo možno je použít paušálnì pro všechna podání. V odvolacích øízeních pøed Krajskými soudy docházelo èasto k diametrálnì odlišným hodnocením identických vìcí a docházelo tak k situacím, že vydaná rozhodnutí pozemkových úøadù nabyla právní moci až po nìkolika letech poté,co prošla soustavou soudù vèetnì soudu Ústavního. Pak se ale velmi èasto stala pøíloha - souèást správního rozhodnutí, onen geometrický plán - pro rozpor se stavem aktuálním v katastru nemovitostí neproveditelným s nutností vyhotovit nový geometrický plán, což jednak øízení dále prodlužovalo a bylo obtížnì obhajitelné pøed Nejvyšším kontrolním úøadem nebo orgány ministerstva financí. Bylo-li v øízení shledáno podání jako nedùvodné,nebylo lze pro absenci potøebného institutu ve správním øádu takové podání zamítnout. Celkem ètyøikrát bylo upraveno znìní výrokové èásti rozhodnutí a to jednak vlivem legislativních zmìn,reagujících na ekvivalentnost poskytovaných náhrad a uhrazených pøídìlových cen a stanovujících èasová omezení lhùt pro poskytování náhrad cestou Pozemkového fondu ÈR, ale i pro odlišné právní názory na její znìní v pøípadech, kdy jde o evidentní vìcnou nepøíslušnost úøadu rozhodovat. V této vìci dodnes existuje nesoulad mezi stanoviskem Vrchního soudu v Praze a akceptovaným stanoviskem Ústøedního pozemkového úøadu MZe ÈR, s nímž se ztotožòuje i Veøejný ochránce práv. K zøejmì nejzásadnìjšímu zásahu do procesu restituèních øízení došlo poèátkem roku 2003, kdy byla nálezem Ústavního soudu è. 276/2001 Sb. zrušena èást pátá zákona è. 99/1963 Sb. (Obèanský soudní øád) a nová právní úprava platná od 1. 1. 2003 dopadla také na rozhodování pozemkových úøadù. Zásadní problém vyvstal pøi stanovení okamžiku,kdy rozhodnutí úøadù, vydaná podle ust. § 9, odst. 4) zákona o pùdì, nabudou právní moci. Do 27. 5. 2003, kdy bylo v poradním orgánu ministra zemìdìlství rozhodnuto o novém znìní pouèení

Protože od zaèátku èinnosti pozemkových úøadù uplynulo již 15 let a rozhodování o uplatnìných restituèních nárocích v podstatì skonèilo, dovoluji si dodateènì malé ohlédnutí za tímto obdobím s poukazem na nìkteré obtíže a složitosti, které tento dùležitý proces provázely. Když bylo po roce 1989 rozhodnuto o nápravì èi zmírnìní nìkterých majetkových køivd spáchaných v období nesvobody na soukromém vlastnictví, zahájily novì zøízené referáty okresních úøadù-pozemkové úøady - mimo jiné do té doby nevídanou a zcela ojedinìlou èinnost pøi navracení odòatého zemìdìlského majetku a rozhodování o náhradách ze zdrojù státu tam, kde nebylo možno vlastníkùm vrátit majetek pùvodní. Rychlost,se kterou byly restituèní zákony pøijímány však zpùsobila,že tyto zákony nebyly zdaleka dokonalé a v právní praxi zpùsobily znaèné problémy. Rovnìž výchozí právní stav,osvìdèující v té dobì existující právní vztahy k nemovitostem ,byl v mnoha ohledech veden velmi nedokonale a neúplnì,což odpovídalo døívìjší „právní kultuøe”a spoleèenskému vnímání vlastnictví. Pøídìlová øízení,nedokonèená scelovací øízení a rozsáhlé majetkové pøesuny v období 50tých let minulého století, zejména v období kolektivizace, nebyly vìtšinou, i pøes formální existenci pøíslušných pøedpisù, odpovídajícím zpùsobem evidovány a tento chaotický stav, preferující v evidencích vztahy užívací, se tak stal výchozím pro èinnost, která mìla upravit vlastnické vztahy k pùdì v souladu se zájmy rozvoje venkova a obnovit právní jistoty vlastníkù. V tehdejší spoleèenské situaci vložil zákonodárce odvážnì a mimoøádnì do rukou správních úøadù kompetenci rozhodovat o vlastnictví k nemovitostem ,pøíslušející obvykle z ústavních principù pouze moci soudní. Pøedpoklad, že tento žádoucí proces probìhne takto rychleji, než cestou soudu nebo tehdy státních notáøství se ukázal jako správný. Pozemkové úøady se stateènì potýkaly s náporem netrpìlivých žadatelù a zpoèátku hektická èinnost dostávala postupnì pøesnìjší právní rámce. I pøesto však èasto musely pozemkové úøady samy, bez možnosti srovnání a pøi absenci ustálené judikatury improvizovat a øešit zásadní otázku, zda je správné odnímat vìci lidem, kteøí je nabyli v dobré víøe a øádnì vypoøádali všechny svoje závazky vùèi státu,který však, jak se v mnoha pøípadech ukázalo, nebyl jejich øádným vlastníkem. A protože soudní praxe z poèátku upøednostòovala spíše vlastnictví formální pøed skuteèným stavem ,øešily úøady zásadní problém,totiž aby svým rozhodováním nezpùsobily køivdy nové. V roce 1993, po rozdìlení republiky zaèal platit také lex specialis Èeské národní rady k zákonu o pùdì - zákon è. 243/ 1992 Sb., který novì vymezil a zpøesnil postavení oprávnìných osob. Zákon è. 229/1991 Sb. - zákon o pùdì - doznal pak do roku 1996 celkem osmi zmìn a doplnìní, což se výraznì promítlo do rozhodování pozemkových úøadù a v nìkterých pøípadech rozkolísalo již mnohdy ustálené právní názory a východiska. V mnohých ohledech nedokonalý zákon o pùdì však zùstal i pøes snahu nìkterých zákonodárcù o jeho revizi a pøípadné zrušení významným nástrojem rehabilitace soukromého vlastnictví. V dalším prùbìhu rozhodovacího procesu doznaly zmìn i nìkteré zákony související,napø. zákon o Pozemkovém fondu Èeské republiky, zákon è. 95/1999 Sb. o podmínkách pøevodu zemìdìlských a lesních pozemkù z vlastnictví 23

PozemkovÈ ˙pravy

také pøetrvávající obtíže s financováním èinnosti pozemkových úøadù z rozpoètu ministerstva, nebo tyto èinnosti lze financovat pouze z národních zdrojù. Ustanovení nového zákona è. 500/2004 Sb. “správní øád”, platného od 1. 1. 2006 na èinnost pozemkových úøadù zásadnì nedopadá, øízení se vedou podle zákona è. 71/1967 Sb.v pl. znìní, vyjma nutnosti použití nového institutu usnesení v pøípadech,kdy jsou nároky oprávnìných osob zamítány. Prozatím posledním zásahem do výroku rozhodnutí pozemkového úøadu je nutná reakce na nový postup Pozemkového fondu ÈR pøi poskytování náhrad oprávnìným osobám plynoucí z poslední novely zákona 229/1991 Sb.v pl. znìní (zákonem è.178/2006 Sb.), kterou byla zrušena 6-ti mìsíèní lhùta pro podání žádosti o finanèní náhradu u restituentù a jejich dìdicù a která zùstává nadále zachována pro postupníky nárokù a Nález Ústavního soudu è. 531/2005 Sb.,kterým se v rozhodnutích dosud užívaná 2 letá lhùta pro poskytnutí naturálních náhrad cestou PF ÈR zrušuje pro restituenty a jejich dìdice a pùvodním oprávnìným osobám tak již nadále pozemkové úøady lhùty nestanovují a jejich nároky uspokojí Pozemkový fond ÈR do tøí let od podání písemné výzvy. Je potìšitelné, že celý rehabilitaèní proces obnovy a nápravy pokøivených majetkových vztahù zvládly pozemkové úøady v relativnì krátkém èase, když za 15 let své existence rozhodly o cca 99 % uplatnìných restituèních nárokù.Nedoøešeno zùstává vìtší množství nárokù v Praze, Brnì a jednotlivì v okolí vìtších mìst, kde lze oèekávat vzhledem k cenám pozemkù zdlouhavá a nároèná øízení. Je rovnìž potìšitelné, že se pozemkové úøady se ctí vypoøádaly s popsanými problémy a bylo by na místì tuto velmi nároènou èinnost a zejména její výsledky náležitým zpùsobem ocenit. Pozemkové úøady se nyní musí vypoøádat s nìkolika posledními stovkami restituèních vìcí a ukonèí tak etapu, ve které se oprávnìným osobám navrátilo pøibližnì 1,3 milionu ha zemìdìlské pùdy. Ty 232 000 uplatnìných a témìø vyøízených restituèních nárokù,reprezentujících další desetitisíce konkrétních nemovitostí,charakterizují nejen objem nároèné práce, ale také schopnost pracovníkù pozemkových úøadù, jejich erudici a zaujetí,s nímž k práci pøistupovali. Byl tak vytvoøen pøedpoklad pro další stabilizaci majetkových pomìrù a zkulturnìní krajiny – pro provádìní pozemkových úprav. Za nìkolik málo let si již málokdo uvìdomí, jak záslužnou, jedineènou a nároènou práci odvedly pozemkové úøady pøi obnovì zemìdìlského vlastnictví. A to byly, jsou a ještì nìjakou dobu zøejmì budou, jak uvedeno výše, pozemkové úøady v restituèních øízeních na legislativní „pionýrské ztezce”.

v rozhodnutích pozemkových úøadù, byl dnem nabytí právní moci rozhodnutí den,kterým pøíslušný Krajský soud odmítl odvolání proti takovým rozhodnutím.Novì pak je možno proti pravomocným rozhodnutím pozemkových úøadù podat žalobu podle ust. § 246 a násl. o.s.ø. Právní moci nabývají rozhodnutí novì dnem, kdy byla doruèena poslednímu úèastníku øízení. Byl-li proces restitucí nastaven od poèátku jako jednorázovì bezplatný pro osoby oprávnìné, pak tato nová právní úprava vytvoøila, podle mého názoru,urèité nerovné postavení oprávnìných osob v restituèních øízeních, nebo øízení probíhala do konce roku 2002 jiným procesním postupem s možností odvolání na rozdíl od øízení,probíhajících po 1. lednu 2003, kdy je oproti døívìjšímu postupu rozhodnutí úøadu neodvolatelné a lze proti nìmu podat pouze žalobu a pøi podání žaloby je nutno uhradit pøíslušný soudní poplatek. Soud pak sám rozhoduje o vlastnictví k nemovitostem. Navíc mnozí žalobci oznaèují v podaných žalobách pozemkové úøady na stranì žalovaného a mnohé soudy to pøipouštìjí bez ohledu na skuteènost,že správní úøad nemùže být v probíhajícím soudním øízení vedeným podle § 246 a násl. o.s.ø. žalovaným. Jako další komplikující, avšak zøejmì právnì prùchodný postup plynoucí z dikce nového správního øádu,mùže nastat v pøípadech,kdy nìkteøí úèastníci restituèního øízení pøed pozemkovým úøadem použijí postupu podle souèasného pouèení - podají žalobu ve smyslu § 246 a násl. o.s.ø. a jiní souèasnì využijí možnosti tzv. pøezkumného øízení,døíve øízení mimoodvolacího,které zùstalo dále zachováno i v nové právní úpravì. Pozemkový úøad se pak mùže ocitnout v nejednoznaèné situaci,kdy je na místì vyèkat rozhodnutí soudu, ale také postupovat podle napø. zrušujícího rozhodnutí odvolacího orgánu,jímž zùstává Ústøední pozemkový úøad a nebýt neèinným ve smyslu ustanovení správního øádu a zákona è. 82/1998 Sb., s povinností vydat nové rozhodnutí. Institut pøezkumného øízení nadøízeným správním úøadem a jeho možná aplikace v novì probíhajících øízeních není podle mého názoru organicky spjata s rozhodovací pravomocí obecných soudù pøi urèování vlastnictví a vytváøí dvojkolejnost v rozhodovacím procesu s možnými negativními vìcnými a procesními dùsledky jak pro správní úøad,tak pro zúèastnìné osoby. Rovnìž pøechod pozemkových úøadù do kompetence Ministerstva zemìdìlství a zaèlenìní do odborù zemìdìlských agentur pøinesl nìkteré komplikace pøi administrování rozhodnutí a jejich oznaèování ve vztahu k platným pøedpisùm.Tyto problémy se již však naštìstí podaøilo z vìtší èásti odstranit. Negativnì se na rychlosti a plynulosti rozhodování promítají

Recyklace asfaltov˝ch vozovek Novinkou mezi technologiemi dopravnÌho stavitelstvÌ v »R je metoda recyklace asfaltov˝ch vozovek za studena na mÌstÏ. Na rozdÌl od klasickÈ technologie umoûÚuje opravit vÌce kilometr˘ vozovky p¯i stejn˝ch investicÌch a navÌc je öetrnÏjöÌ k ûivotnÌmu prost¯edÌ.

P¯i recy\klaci se zpracov·vajÌ p˘vodnÌ materi·ly z poruöen˝ch vozovek, ËÌmû se sniûuje objem odpad˘ i tÏûkÈ stavebnÌ dopravy.

DÌky ˙spo¯e materi·lu, zkr·cenÌ doby rekonstrukce a minimalizaci dopravnÌch omezenÌ se sniûujÌ n·klady a rekonstruovan· vozovka m· vyööÌ ˙nosnost, trvanlivost, odolnost proti vodÏ i mechanickÈmu opot¯ebenÌ. Technologie spoËÌv· v soupravÏ stroj˘, kterou tvo¯Ì silniËnÌ frÈza, stroj CRMX2, sbÏraË smÏsi, finiöer pop¯. grader a tÏûkÈ hutnÌcÌ v·lce. SouË·stÌ Ñvlakuî jsou i z·sobnÌkovÈ cisterny na hydraulickÈ p¯Ìsady. Motorem sestavy je silniËnÌ frÈza s moûnostÌ frÈzov·nÌ aû do hloubky 350 mm, jeû v˝konem 950 HP t·hne a tlaËÌ celou sestavu. Srdcem recyklaËnÌho vlaku je stroj CRMX2 (s pr˘mÏrn˝m v˝konem 400 t/hod.), kter˝ zabezpeËuje v˝robu homogennÌ smÏsi s omezenou velikostÌ zrn a rovnomÏrnou k¯ivkou zrnitosti recyklovanÈho kameniva pomocÌ sÌtovÈho t¯ÌdiËe, rotaËnÌho drtiËe a dvouh¯ÌdelovÈho lopatkovÈho mÌsiËe. D·vkov·nÌ p¯Ìsad ¯ÌdÌ poËÌtaË. D·vkov·nÌ cenentu/v·pna je formou suspenze nebo p¯ÌmÈho d·vkov·nÌ suchÈ smÏsi prost¯ednictvÌm frÈzy. P¯i pouûitÌ cementovÈho mlÈka je jeho v˝roba zajiötÏna v cistern·ch s nucen˝m mÌch·nÌm. Asfaltov· emulze, jejÌû cirkulaci si zajiöùuje stroj CRMX2 s·m, je d·vkov·na do mÌsiËe ze z·sobnÌku. HomogennÌ smÏs vypad·v· z mÌsiËe v podÈlnÈ hr·zce na zem, kter· je sbÏraËem pod·v·na do n·sypky finiöeru a pokl·d·na v poûadovan˝ch sklonech k n·slednÈmu hutnÏnÌ. Povrch recyklovanÈ vrstvy se uzav¯e dvouvrstv˝m n·tÏrem s podrcenÌm pop¯. mikrokobercem a nebo se p¯ekryje hutnÏn˝mi asfaltov˝mi vrstvami. Trend studenÈ recyklace vozovek, jenû je bÏûnÏ vyuûÌv·n v evropsk˝ch st·tech, zavedla do svÈho v˝robnÌho programu divize DopravnÌho stavitelstvÌ spoleËnosti Skanska jako prvnÌ v »R a na Slovensku. (ZK, re) Foto: Skanska DS, a.s.

24

PozemkovÈ ˙pravy

ZAD¡V¡NÕ VEÿEJN›CH ZAK¡ZEK, zjednoduöenÈ podlimitnÌ ¯ÌzenÌ Ing. Jiøí Blažek, Brno 1.9. Zák. è. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesních øízeních (Koncesní zákon), 1.10. Vyhláška è. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon.

V roce 2005 byl zadán pomocí veøejných zakázek celkový objem ve výši 402,9 mld. Kè., z toho pak -

nadlimitní zakázky èinily podlimitní zakázky èinily veøejné zakázky malého rozsahu

109,0 mld. Kè 74,6 mld. Kè 219,3 mld. Kè

V pøíspìvku uvedu tøi nejfrekventovanìjší druhy zadávacích øízení

Výsledkem zadání veøejné zakázky má být úèelné, hospodárné a efektivní vynakládání penìžních prostøedkù. Z pøedložené struktury zadání veøejných zakázek lze dovozovat, že ne vždy se daøí zajistit další podmínky veøejných zakázek a to: -

I. Zjednodušené podlimitní øízení II. Jednací øízení bez uveøejnìní, které patøí mezi povinné zadávací øízení, avšak výraznì odlišné a od nepovinného druhu zadávacího øízení III. Veøejné zakázky malého rozsahu

hospodáøskou soutìž konkurenèní prostøedí

I. Zjednodušené podlimitní øízení

Vìtšina finanèního objemu je zadávaná formou zakázek malého rozsahu, tj. pod hodnotu 2,0 mil. Kè u jedné zakázky, kde lze vyzvat pouze jednoho uchazeèe. V daném pøípadì musí zadavatel dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Porušení tìchto zásad Úøad pro ochranu hospodáøské soutìže nekontroluje, nebo mu zákon takové oprávnìní neposkytuje. Zadavatelé èasto rozdìlují veøejné zakázky na èásti tak, aby tím došlo ke snížení pøedpokládané hodnoty pod zákonem stanovený finanèní limit. Tato skuteènost není postihována kontrolními orgány. Obtížná pozice zadavatelù je u tzv. „smíšených ” veøejných zakázek na dodávky, služby nebo stavební práce, jenž jsou uvedené v odstavci 2 zákona pøíslušného paragrafu 8, 9 nebo 10.

Dané zadávací øízení lze zaøadit mezi omezená soutìžní prostøedí, protože zadavatel vyzývá omezený poèet zájemcù. Podmínky použití uvozuje ustanovení § 25 zákona, zadání se vztahuje pouze na podlimitní veøejné zakázky pro pøedpokládanou hodnotu a zadavatele.

Právní pøedpisy

Podmínky zadávacího øízení a závazný potup zadávání je uveden v následujících ustanoveních:

1. Veøejná zakázka na dodávky a služby veøejný zadavatel a) Èeská republika, státní pøíspìvková organizace, limit 2,0 až 4,290 mil. Kè b) Územní samosprávný celek, jiná právnická osoba, limit 2,0 až 6,607 mil. Kè 2. Veøejné zakázky na stavební práce, veøejný zadavatel bez rozlišení, limit 2,0 až 20,0 mil. Kè, vždy bez DPH.

Dnem 1. 7. 2006 nabyl úèinnosti zák. è. 137/2006 Sb., o veøejných zakázkách. Zároveò byl zrušen zák. è. 40/2004 Sb., o veøejných zakázkách, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Zadávání veøejných zakázek a související úkony zahájené pøede dnem nabytí úèinnosti zákona è 137/2006 Sb., o veøejných zakázkách se dokonèí podle dosavadních pøedpisù.

A. Ustanovení § 38 -

Èlánek I - Základní právní pøedpisy 1.1. Zák. è. 137/2006 Sb., o veøejných zakázkách, 1.2 Zák. è. 138/2006 Sb., kterým se mìní nìkteré zákony v souvislosti s pøijetím zákona o veøejných zakázkách, 1.3. Vyhl. è. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestaèního øízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest, 1.4. Vyhl. è. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální èástka nákladù øízení o pøezkoumání úkonù zadavatele pro úèely zákona o veøejných zakázkách, 1.5. Vyhl. è. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostøedky, elektronické nástroje a elektronické úkony pøi zadávání veøejných zakázek, 1.6. Vyhl. è. 330/2006 Sb., o uveøejòování vyhlášení pro úèely zákona o veøejných zakázkách, 1.7. Vyhl. è. 331/2006 Sb., kterou se mìní vyhl. è. 36/2006 Sb., o ovìøování shody opisu nebo kopie listiny o ovìøování pravosti podpisu, 1.8. N.V. è. 304/2006 Sb., o pøepoètu finanèních èástek stanovených v zákonì o veøejných zakázkách v eurech nebo èeskou mìnu .......,

-

veøejný zadavatel písemnou výzvou vyzývá nejménì 5 zájemcù (§ 17 písm. n) k l podání nabídky l prokázání splnìní kvalifikace to znamená, vyzvat takové zájemce, kteøí jsou skuteènì schopni splnit tyto požadavky zadavatele (viz. § 17 písm. e). Zadavatel nesmí vyzývat opakovanì stejný okruh zájemcù. Písemnou výzvu musí uveøejnit: vhodným zpùsobem, napø. na svých webových stránkách, úøední desce, v místních novinách po celou dobu trvání lhùty pro podání nabídek.

B. Obsah písemné výzvy, minimální rozsah: C. 25

identifikaèní údaje zadavatele specifikace druhu a pøedmìtu veøejné zakázky zadávací dokumentace, pøístup k dokumentaci, podmínky poskytnutí lhùta a místo podání nabídek požadavky na prokázání splnìní kvalifikace. Splnìní základních a profesních kvalifikaèních pøedpokladù se prokazuje pøedložením èestného prohlášení (§ 62 odst. 2) údaje o hodnotících kritériích podle § 78. Lhùty pro podání nabídek (§ 39 odst. 3, písm. b) lhùta nesmí být kratší než 15 dnù u naléhavých objektivních dùvodù nesmí být kratší než 7 dnù zadávací lhùta není stanovena zákonem, stanovuje ji zadavatel.

PozemkovÈ ˙pravy

-

D. Zadávací dokumentace se zpracovává v neomezeném rozsahu odpovídající pøedmìtu veøejné zakázky. Obsah a technické podmínky jsou vymezeny v ustanoveních § 44 až 49 zákona.

c)

Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Zadavatel není oprávnìn požadovat po uchazeèi úpravu, upøesnìní nebo pøepracování zadávací dokumentace. Rozsah, obsah a struktura pøedmìtu plnìní je vždy ve výluèné pravomoci zadavatele. Zadavatel zašle (pøedá) zadávací dokumentaci do dvou dnù ode dne doruèení žádosti dodavatele. Pokud uchazeè požádá o dodateèné informace nejpozdìji 5 dní pøed uplynutím lhùty pro podání nabídek, zadavatel musí doruèit tuto informaci nejpozdìji 3 dny ode dne doruèení žádosti dodavatele. O prohlídce místa plnìní musí uchazeè požádat nejpozdìji 7 dnù a prohlídka se uskuteèní nejpozdìji 5 dnù pøed uplynutím lhùty pro podání nabídek.

d)

E. Požadavky na kvalifikaci Veøejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na doklady a informace bezprostøednì související s pøedmìtem veøejné zakázky. Požadavky na kvalifikaèní dokumentaci je veøejný zadavatel povinen zpøístupnit na své internetové adrese (§ 17 písm. g). U zjednodušeného podlimitního øízení i jiným vhodným zpùsobem (úøední deska, místní tisk apod.). Vždy se jedná o základní (§53) a profesní (§ 54) kvalifikaèní pøedpoklady ( ZKP, PKP). Splnìní ZKP a PKP se u podlimitní veøejné zakázky prokazuje pøedložením èestného prohlášení. Zadavatel mùže v souladu s ustanovením § 62 odst. 2 požadovat doklady dle § 53 odst. 2, tj.: - výpis z evidence Rejstøíku trestù - evidence daòových nedoplatkù - nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpeèení.

e)

Z profesních kvalifikaèních pøedpokladù musí uchazeè doložit výpis z Obchodního rejstøíku èi jiné obdobné evidence. Ostatní profesní kvalifikaèní pøedpoklady mùže prokázat prostøednictvím subdodavatele a doložit uzavøenou smlouvou. Ekonomické a finanèní kvalifikaèní pøedpoklady (EFKP § 55) a technické kvalifikaèní pøedpoklady (TKP - § 56) nemohou být pøedmìtem kritérií hodnocení ( § 78). Tato kritéria buï splní uchazeè nebo je splní uchazeè prostøednictvím subdodavatele (podmínkou je doložení uzavøené smlouvy) nebo je pøedmìt veøejné zakázky plnìn nìkolika dodavateli spoleènì. V pøípadì spoleèného plnìní jsou povinni souèasnì s ostatními doklady pøedložit smlouvu z níž vyplývá, že jsou vùèi veøejnému zadavateli a tøetím osobám zaøazeni spoleènì a nerozdílnì po celou dobu plnìní veøejné zakázky.

-

F. Ostatní úkony pøi zjednodušeném podlimitním øízení a) Jistotu (§ 67) do výše 2% pøedpokládané hodnoty veøejné zakázky lze požadovat. Upozoròuji, že se tím omezuje pøístup zaèínajícím nebo malým dodavatelùm. b) Nabídka dle § 68 ve spojení s § 71 odst. 8 musí obsahovat: - návrh smlouvy podepsaný osobou oprávnìnou jednat jménem èi za uchazeèe - prohlášení, že je uchazeè vázán svou nabídkou po celou dobu zadávací lhùty

f) -

Poznámka: Zadávací lhùtu stanovuje zadavatel, nesmí být v rozporu s ustanoveními § 82, 83 zákona.

èestné prohlášení popø. doklady prokazující splnìní kvalifikace další souèásti požadované zadavatelem. Otevírání obálek, posuzování a hodnocení nabídek probíhá obdobnì jako u ostatních povinných druhù zadávacích øízení. Otevírání obálek musí být provedeno do 30dnù od termínu pro podání nabídek. Uchazeè má právo úèastnit se otevírání obálek, není to však jeho povinnost. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek má mít jednu tøetinu èlenù odbornì zpùsobilých. Komise pro posouzení hodnocení nabídek mùže plnit funkci komise pro otevírání obálek. Zadavatel je povinen uchazeèùm zpøístupnit protokol o otevírání obálek elektronickými prostøedky. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek musí posoudit mimoøádnì nízkou nabídkovou cenu (§ 77) ve vztahu k pøedmìtu zakázky (v pøedpokládané hodnotì). Hodnotící kritéria (§78) a výbìr nejvhodnìjší nabídky (§ 81) Pokud bude základním hodnotícím kritériem zvolena ekonomická výhodnost nabídky, pak vysoce nároèná bude povinnost zadavatele stanovit objektivní transparentní a vyhodnotitelná dílèí kritéria hodnocení. Zákon ani žádná vyhláška tato dílèí kritéria nestanovuje. Dílèí kritéria mohou být matematická, porovnatelná nebo i individuální, vždy však kvantifikovatelná, navíc umožòující zpìtný propoèet a kontrolu postupu hodnocení. Nabídková cena se posuzuje vždy bez DPH (§ 79). Komise musí vypracovat zprávu o posouzení a hodnocení nabídek (§ 80) s odùvodnìním výbìru nejvhodnìjší nabídky. Oznámení o výbìru nejvhodnìjší nabídky zadavatel odešle do 5-ti pracovních dnù po rozhodnutí. Uzavøení smlouvy (§ 82) Zákon neukládá zadavateli užít konkrétní druh – typ smlouvy a dobu smluvního závazku. Výbìr vhodného druhu smlouvy, vèetnì stanovení obsahu závazku, je zásadní pro øádné plnìní a dokonèení – vyúètování veøejné zakázky. Z tohoto dùvodu je pøesná a úplná specifikace zadávací dokumentace rozhodná, pøedevším pøi stanovení obchodních podmínek, platebních podmínek, technických podmínek, zpùsobu zpracování nabídkové ceny (nejslabší místo zadávání veøejných zakázek), podmínek, za nichž lze pøekroèit výši nabídkové ceny, a u stavebních prací, definování výkazu výmìr (vyhl.è. 239/2004 Sb., která stanovila obsah a rozsah zadávací dokumentace stavebních prací, byla zrušena), principy rozšíøení, zúžení pøedmìtu plnìní, poceduralní vztah: zmìnové listy – fakturace – dodatek smlouvy. Vlastní smlouvu nelze upravit, mìnit v èásti jenž byly obsahem hodnotících kritérií. Smlouvu nelze uzavøít pøed uplynutím patnáctidenní lhùty pro podání námitek . Námitky (§ 110, §111) Zdùvodnìné námitky lze podat do 15-ti dnù od domnìlého porušení zákona od oznámení o výbìru nejvhodnìjší nabídky proti vylouèení Zadavatel do 10-ti dnù od obdržení námitky provede pøezkoumání a rozhodne, zda: námitkám vyhoví, stanoví zpùsob provedení nápravy Pokraèování èlánku na stranì 3 obálky

26

PØIHLÁŠKA

do 1. roèníku veøejné celostátní soutìže O nejlepší realizované spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách v roce 2006

Název a adresa pozemkového úøadu:

Kategorie spoleèného zaøízení:

Realizované zaøízení (název, lokalita):

✂

Struèná anotace stavby(zaøízení):

Projektant pozemkových úprav: (Souhlas, razítko a podpis)

Projektant zaøízení (autor realizaèního projektu): (Souhlas, razítko a podpis)

Dodavatelská firma/název: (Souhlas, razítko a podpis)

IÈ:

Poznámka: „Struèné hodnocení pozemkového úøadu na str. 2 pøihlášky.

27

Struèné hodnocení pozemkového úøadu:

Kontaktní jméno pracovníka pozemkového úøadu: Datum: Potvrzení úhrady prezentaèního poplatku:

Razítko, podpis

28

Zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek ... Dokonèení èlánku ze strany 25 -

námitkám nevyhoví, pak nesmí po dobu 45-ti dnù uzavøít smlouvu. Uchazeè mùže podat (do 10-ti dnù od obdržení rozhodnutí zadavatele) žádost o pøezkoumání úkonù zadavatele k Úøadu.

g) Ukonèení veøejné zakázky Zrušení zadávacího øízení (§ 84) si zadavatel nemùže vyhradit bez udání dùvodu. U zjednodušeného podlimitního øízení (ZPØ) je oprávnìn zrušit zadávací øízení do doby uzavøení smlouvy. Písemná zpráva není povinná (§ 85), lze si u ZPØ doporuèit jako dùkazní prostøedek. Veøejný zadavatel je povinen do 48 dnù po uzavøení smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího øízení k uveøejnìní. Sankce za nedodržení postupù stanovených zákonem pro zadávání veøejných zakázek mùže uložit: a) Úøad pro ochranu hospodáøské soutìže ve výši 5% z ceny zakázky, max. 10 000.000,- Kè (§120) b) Nejvyšší kontrolní úøad cestou finanèních úøadù jako: - Odvod do výše neoprávnìnì použitých prostøedkù - Penále ve výši 1 promile za každý den, až do výše ceny díla Upozoròuji, že u veøejných zakázek nelze poskytnout zálohy na období delší jak jedno roèní ètvrtletí. Omezení je dáno rozpoètovými pravidly c) Finanèní úøad II. Jednací øízení bez uveøejnìní (JØBU) Podmínky použití JØBU zákon vymezuje v ustanovení § 23 a lze je rozdìlit na: a) obecné, uvedené v odstavci 1 až 4 b) speciální, uvedené v odstavci 5 až 9 Z obecných podmínek je nároèná aplikace odst. 4, nebo v písmenu a) se uvádí pro použití:

-

-

technické dùvody, pod které lze zaøadit technickou sluèitelnost, nesluèitelnost s pùvodní zakázkou, technická øešení chránìná obchodním tajemstvím, smluvnì chránìné výrobní nebo technologické postupy umìlecké dùvody, pøedevším ochrana porušení autorských práv dle zák. è. 121/2000 Sb., o právu autorském ochrana výhradních práv, napø. chránìných prùmyslových práv (patent, užitný vzor, prùmyslový vzor, ochranná známka, apod.) duševní vlastnictví, napø. know how.

U písmene b) lze uvést: havárie, živelní pohromy, ohrožení zdraví a života lidí, pøímé a nevratné poškození životního prostøedí. U speciálních podmínek použití potíže èiní právnì uplatnìní odst. 7, nebo rozlišuje: a) dodateèné stavební práce nebo dodateèné služby Pro užití daného zpùsobu zadání jsou dùležité následující podmínky: - dané práce nebyly obsaženy v pùvodních zadávacích podmínkách - nemohou být technicky nebo ekonomicky oddìleny od pùvodní veøejné zakázky - jsou nezbytné pro dokonèení pøedmìtu pùvodní veøejné zakázky. Pøi splnìní podmínek lze rozšíøit zakázku, pokud celkový rozsah nepøekroèí 20% ceny pùvodní veøejné zakázky. V daném pøípadì doporuèuji užít ustanovení o rezervách. III. Veøejné zakázky malého rozsahu Veøejné zakázky malého rozsahu jsou ustanovením § 18 odst. 3 vyjmuty z režimu zadávání dle zákona o veøejných zakázkách. Veøejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6, tj.: - dodržet zásady transparentnosti, - rovného zacházení, - zákazu diskriminace. Záleží na veøejném zadavateli, zda vypracuje pro zadávání vnitøní smìrnici, metodický pokyn, resp. nechá na svém volném uvážení, jak bude postupovat. Doporuèuji vždy pøimìøenì, ale v minimálním rozsahu užít zadávacího postupu požadovaného pro zjednodušené podlimitní øízení.

PROLAND - software pro zpracování pozemkových úprav DokonËenÌ Ël·nku ze str. 15 Kontroly Aplikace PROLAND disponuje rozs·hl˝m apar·tem kontrol. Jde p¯edevöÌm o kontroly vstupnÌch podklad˘, kdy se nap¯. ovϯuje soulad mezi grafikou (katastr·lnÌ mapou, mapou parcel zjednoduöenÈ evidence) a pÌsemn˝m oper·tem. DalöÌ kontroly testujÌ mapu novÈho rozmÌstÏnÌ pozemk˘. Dok·ûÌ najÌt a p¯ÌpadnÏ i automaticky odstranit ¯adu dÌlËÌch nesrovnalostÌ, kterÈ se p¯i tak komplikovanÈ Ëinnosti, jakou navrhov·nÌ nov˝ch pozemk˘ bezesporu je, mohou velmi snadno vyskytnout. Kontrola takÈ zajiöùuje moûnost akceptace mapy n·vrhu jako novÈ digit·lnÌ mapy, po doplnÏnÌ ËÌsel bod˘, vnit¯nÌ kresby a dalöÌch nezbytn˝ch prvk˘.

Nov˝ v˝mÏnn˝ form·t P¯estoûe st·vajÌcÌ pr·vnÌ p¯edpisy zatÌm nevyûadujÌ pouûÌt nov˝ v˝mÏnn˝ form·t VFK pro import v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav do ISKN (vyhl·öka 190/ 1996†Sb. v†platnÈm znÏnÌ hovo¯Ì pouze o v˝mÏnnÈm form·tu schv·lenÈm »⁄ZK, coû splÚuje i star˝ form·t VKM; pokyny »⁄ZK Ë. 30 se zab˝vajÌ pouze geometrick˝mi pl·ny), uûivatelÈ aplikace PROLAND jsou p¯ipraveni vyhovÏt pot¯eb·m katastr·lnÌch pracoviöù a p¯edat v˝sledky pozemkov˝ch ˙prav ve formÏ zmÏnov˝ch vÏt VFK. V†tÈto oblasti firma GEPRO z˙roËila bohatÈ zkuöenosti s†tvorbou zmÏnov˝ch vÏt pro geometrickÈ pl·ny. Soubor VFK s†v˝sledky pozemkov˝ch ˙prav by mÏl podle poûadavk˘ »⁄ZK obsahovat navÌc oproti geometrick˝m pl·n˘m p¯i¯azenÌ parcel ke st·vajÌcÌm list˘m vlastnictvÌ, coû

PROLAND plnÏ respektuje. VlastnÌ funkce pro export pozemkov˝ch ˙prav VFK byla pojata obecnÏ a umoûÚuje vytvo¯it zmÏnovÈ vÏty i v p¯ÌpadÏ, ûe projekt pozemkov˝ch ˙prav byl zpracov·n jin˝m softwarem. PROLAND reaguje na typickÈ poûadavky uûivatel˘, kte¯Ì se zab˝vajÌ problematikou pozemkov˝ch ˙prav, kte¯Ì s aplikacÌ rostou a sv˝mi p¯ipomÌnkami dok·ûÌ ovlivnit smÏrov·nÌ dalöÌho v˝voje. Kompatibilita systÈm˘ PROLAND, MISYS a KOKEä umoûÚuje v˝hodnÈ sdÌlenÌ zpracov·van˝ch dat i pouûÌvan˝ch funkcÌ jednotliv˝mi ˙ËastnÌky v procesu pozemkov˝ch ˙prav. Geodeti, projektanti P⁄ i pracovnÌci pozemkov˝ch ˙¯ad˘ tak majÌ k†dispozici n·stroje a technologie, kterÈ pokr˝vajÌ naprostou vÏtöinu jejich poûadavk˘. NejjednoduööÌ zp˘sob, jak se se systÈmy PROLAND, MISYS nebo KOKEä sezn·mit podrobnÏji, je bezplatnÏ si je zap˘jËit k vyzkouöenÌ. ❑ ❑ ❑

Fotografie k Ël·nku ÑStudie protieroznÌ a protipovodÚovÈ ochrany v povodÌ »ernovickÈho potokaî v katastr·lnÌm ˙zemÌ obce Po¯Ìn