Zakarpatská Ukrajina jako cílová destinace pro české turisty
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít svou bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, Ph. D. za odborné vedení mé práce, cenné rady a čas, který mi věnovala pro zdárné dokončení mé práce. Dále bych ráda poděkovala všem dotazovaným respondentů, kteří mi odpověděli na můj dotazník, za poskytnuté informace. Moje poděkování patří také panu Ivanu Šahurovi, který mi ochotně poskytl informace o cestovním ruchu v Mižhirském rajonu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala mému příteli Vasylu Kopčovi, který jako rodák z Mižhirského rajonu přispěl svými poznatky o této oblasti k dotvoření mé bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ V JIHLAVĚ Katedra cestovního ruchu
Zakarpatská Ukrajina jako cílová destinace pro české turisty Bakalářská práce
Autor: Anna Prouzová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Anna Prouzová
Abstrakt PROUZOVÁ, Anna: Zakarpatská Ukrajina jako cílová destinace pro české turisty. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 81 stran Cílem mé bakalářské práce je zjistit jaký má potenciál Zakarpatská Ukrajina, respektive mnou vybraný Mižhirský rajon, pro cestovní ruch a zda by místní obyvatelé uvítali více českých turistů v jejich kraji. Na konci mé bakalářské práce uvedu možná řešení, které by zlepšily podmínky cestovního ruchu v tomto kraji. Klíčová slova Cestovní ruch. Potenciál cestovního ruchu. Zakarpatská oblast. Mižhirský rajon. Místní obyvatelé. Čeští turisté.
Abstract PROUZOVÁ, Anna: Transcarpathian Ukraine as target destination for Czech tourists. Bachelor thesis. College of Polytechnic Jihlava. Department of Travel and Tourism. Bachelor Thesis Supervisor RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Degree: Bachelor, Bc. Jihlava 2015. 81 pages The aim of my bachelor thesis is to find out what potential of Transcarpathian Ukraine is for tourism, respectively Mizhirya Raion selected by myself and whether the local inhabitants would welcome more Czech tourists in their region. At the end of my thesis I bring possible solutions which would improve conditions for tourism in this region. Key words Tourism. Potential of tourism. Transcarpathian Ukraine. Mizhirya Raion. Local inhabitants. Czech tourists
7
OBSAH
Analýza současného stavu ................................................................................................ 9 Úvod ................................................................................................................................. 9 Teoretická část ................................................................................................................ 10 1.
Zakarpatská Ukrajina .......................................................................................... 10 1.1
Historie Zakarpatské oblasti ......................................................................... 10
1.2
Základní informace ....................................................................................... 12
1.3
Vývoj cestovního ruchu na Ukrajině ............................................................ 13
1.4
Potenciál cestovního ruchu ........................................................................... 14
1.4.1
Funkčně - chronologické členění Zakarpatské oblasti .......................... 15
1.4.1.1 Lokalizační předpoklady .................................................................. 15 1.4.1.2 Realizační předpoklady .................................................................... 22 1.4.1.3 Selektivní předpoklady..................................................................... 28 2.
Mižhirský rajon ................................................................................................... 37 2.1
Lokalizační předpoklady .............................................................................. 37
2.2
Realizační předpoklady ................................................................................ 38
2.3
Selektivní předpoklady ................................................................................. 39
2.4
Významná města, obce Mižhirského rajonu ................................................ 40
Praktická část .................................................................................................................. 42 3.
Přehled nabízených zájezdů na Zakarpatskou Ukrajinu ..................................... 42 3.1
4.
Hodnocení nabídek CK ................................................................................ 48
Provedení kvalitativního výzkumu ..................................................................... 49 4.1
Metodika výzkumu ....................................................................................... 50
4.1.1
Řízený strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami ....................... 50
4.1.1.1 Dotazník ........................................................................................... 51 4.2 5.
Vyhodnocení dotazníku ................................................................................ 65
Diskuzní a návrhová část .................................................................................... 67 5.1 Zhodnocení zjištěných informací a návrh řešení .............................................. 67
6.
Závěr ................................................................................................................... 69
Seznam ilustrací .............................................................................................................. 70 Seznam příloh ................................................................................................................. 70 Seznam použité literatury ............................................................................................... 71 Seznam použitých zákonů .............................................................................................. 71 Seznam použitých internetových zdrojů ......................................................................... 72 Přílohy – fotografie ......................................................................................................... 76 8
Analýza současného stavu •
ZELINKOVÁ, Jana. Analýza rozvojové regionální politiky Ukrajiny. Praha, 2014. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita Praha, Fakulta Ekonomickosprávní, obor Hospodářská politika a správa / Regionální rozvoj a správa
•
PRAXL, Ondřej. Zakarpatská Ukrajina a cestovní ruch z ČR. Jihlava, 2013. Bakalářská práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra Cestovního ruchu
•
HRONČEKOVÁ, Lucie. Vzájemný cestovní ruch Ukrajiny a České republiky. Praha, 2009. Diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, Obor Mezinárodní ekonomické vztahy, Cestovní ruch
BRANDOS, Otakar. Ukrajinské Karpaty – Zakarpatská Ukrajina, Poloniny. Nakl. Sky, 2010.433 s. ISBN:978-80-86774-50-3
Úvod Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Zakarpatská Ukrajina jako cílová destinace pro české turisty. Tento námět mě velice zaujal, protože sama jsem Zakarpatskou Ukrajinu navštívila již několikrát a pokaždé jsem zde zažila něco nového. Zvyky, tradice a celkově i lidé na Zakarpatí jsou odlišní. Z našeho pohledu tu lidé toho většinou moc nemají. Vlastní nějaké to políčko, starší domek, chovají pár hospodářských zvířat, jako jsou prasata, krávy, slepice a tak dále. Tito lidé jsou ale hrdí na to, že jsou Ukrajinci. Toto poznáte ze všeho, co dělají a jak o Ukrajině mluví. Proto mě tato oblast obzvlášť oslovila a chtěla bych se jí ve své bakalářské práci věnovat. Vybrala jsem si přímo jednu oblast Zakarpatské Ukrajiny a tou je Mižhirský rajon. Myslím si, že tento rajon je pro nás blízký, jelikož se zde nachází obec Koločava, kterou proslavil náš spisovatel Ivan Olbracht. Ve své práci využiji své vlastní znalosti této oblasti a také znalosti místních obyvatel. Svou bakalářskou práci začnu teoretickou částí, kde popíšu historii Zakarpatí. Poté v grafu znázorním vývoj cestovního ruchu na celé Ukrajině. Dále pomocí funkčněchronologického rozdělení rozčlením Zakarpatskou oblast podle lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů. Poté podle funkčně-chronologického rozdělení popíši mnou vybraný Mižhirský rajon. V teoretické části se také budu věnovat českoukrajinským vztahům a situaci na Ukrajině, která se díky nepokojům na východě země stále mění. 9
V praktické části se budu věnovat nabídce českých cestovních kanceláří, kteří nabízí, nebo nabízeli zájezdy na Zakarpatí. Poté zhodnotím nabídku zájezdů a napíši, co by se mohlo v nabídce zájezdů na Zakarpatskou oblast zlepšit. Dále se budu zabývat charakteristikou kvalitativní metody a řízeného rozhovoru. Poté popíši mnou vytvořený dotazník pro místní obyvatele, pomocí něhož budu provádět řízený rozhovor. Poté vyhodnotím odpovědi dotazovaných respondentů. Na základě zjištěných informací ohledně nabídky cestovních kanceláří, nynější situace na Zakarpatí, odpovědí od respondentů, navrhnu určitá řešení, která by pomohla ke zvýšení návštěvnosti českými turisty.
Teoretická část 1. Zakarpatská Ukrajina 1.1
Historie Zakarpatské oblasti
Historie Zakarpatí se odlišuje od historie Ukrajiny, které je součástí, řadou rysů, jež mají dopad na jiný ekonomický, politický a etnický vývoj regionu. Zakarpatí bylo v různých dobách nazýváno též "Uherská Rus", "Podkarpatská Rus", "autonomní Karpatská Ukrajina", "Zakarpatská Ukrajina" a od roku 1946 část "Ukrajinské SSR". Důležitým zeměpisným umístěním na jižních svazích ukrajinských Karpat bylo Zakarpatí již od starověku jakýmsi mostem spojujícím komunikaci a vztahy mezi Východem a Západem. [1] První zmínky o obydlování Zakarpatí se datují do mladší doby kamenné. Zemi prošlo kvůli řídkému osídlení množství kmenů, mezi jinými Skytové v době železné, Keltové kolem roku 250 n. l. a ve 4. století kmen Karpů, z jehož názvu má být odvozováno jméno Karpat. V době stěhování národů zemi osidlovali nomádští Maďaři (kolem roku 895) a Slovanské kmeny ze severu. V období 9. – 11. století bylo Zakarpatí včleněno do sféry vlivu Kyjevské Rusi, dají se tušit i obchodní styky s Velkomoravskou říší. V 10. století vládl Slovanům žijícím na území Zakarpatí kníže Laborec z Užhorodu. Zemi zpustošili ve 13. století Tataři. Za prvního historického vládce Podkarpatské Rusi ve 14. století lze považovat Fedora Korjatoviče z Litvy. Zakarpatské obyvatelstvo se stávalo poddanými uherské správy po nezdařeném selském povstání Jiřího Doži v roce 1514. V roce 1646 založilo pravoslavné kněžstvo v čele s biskupem Basilijem Tarasovičem řecko-katolickou církev. 10
V zemi proběhla v 16. – 18. století maďarská kolonizace, dále byly četné nájezdy Tatarů a Turků. V 17. století působí v Šáryšském potoku J. A. Komenský, který se zde věnuje zkoumání a pedagogické činnosti. Jako všude po Evropě i zde probíhá v 19. století národní obrození spojené nejvíce se jménem biskupa Ondřeje Bačinského, který se zasadil především o rozvoj školství a duchovenstva. Spolupracoval též s pražským slávistou Durychem. Důležitým mezníkem je i Slovanský sjezd v Praze roku 1848, kde delegace podkarpatských Rusínů požadovala rovnoprávnější
postavení
Podkarpatska.
Uherské
vyrovnání
však
inteligenci
pomaďarštilo. Historie Podkarpatí se spojuje s českou roku 1849, kdy byl kvůli kritice Maďarů a výzvám Rusínů, aby nevstupovali do armády, popraven ve Velké Berezné Čech Martin Sýkora, který na Podkarpatsku pracoval. Na Podkarpatskou Rus v tuto dobu proudí i první obyvatelé z Čech, lesníci, učitelé a řemeslníci. V tuto dobu se objevuje i židovská emigrace z Polska. Na počátku 20. století odtud ale Rusíni jedou za prací do Ameriky a utíkají z chudých poměrů Zakarpatí. První světová válka začala v Zakarpatí hned po roce 1914 obsazením četných měst na východě a středu země ruskými vojáky. V československých legiích v Rusku byl i oddíl rusínských vojáků přeběhnuvších z uherských vojsk. Ve Spojených státech r. 1918 proběhla aktivizace rusínských emigrantů požadujících nezávislost Zakarpatí. Představitel rusínské emigrace právník Žatkovič uzavřel s T. G. Masarykem dohodu o začlenění oblasti Podkarpatské Rusi do budoucího Československa jako její autonomní části. Dne 10. září 1919 byla uzavřena mírová smlouva v Saint-Germain, podle níž se stala Podkarpatská Rus součástí Československa jako autonomní oblast s vlastní místní samosprávou. Připojení bylo uznáno i Trianonskou smlouvou z r. 1920. V letech 1919 – 1920 byla Podkarpatská Rus pod přímou správou Československa, má svého formálního, ne však faktického, guvernéra i zemského prezidenta. Tím byl roku 1938 Augustin Vološin, který ustanovil autonomní vládu Karpatské Ukrajiny. Arbitrážní Konference ve Vídni z 2. 11. 1938 donutila postoupit Československo Maďarsku jižní část Slovenska a jih Podkarpatské Rusi s Užhorodem, Mukačevem a Berehovem (1. a 2. arbitráž). 15. 3. 1939 pak byla vyhlášena nezávislá republika Karpatská Ukrajina. V období Československa zažila Podkarpatská Rus rozvoj. Obsazování Zakarpatí za druhé světové války se obešlo bez větších bojů. I z těchto oblastí byli deportování židé a Romové nacistickými oddíly SS. Ve válce Rusíni sloužili v československé vojenské jednotce v SSSR. Podkarpatská Rus byla stejně jako 11
Československo rozdělena demarkační linií vedoucí Sevluší – Bílky – Volovec, východ od této linie byl pod československou správou se střediskem v Chustu a oblast na západ od této linie spravoval sovětský svaz se střediskem v Užhorodu. Oblast nesla název Zakarpatská Ukrajina a měla autonomii do roku 1946, kdy byla zrušena a oblast přejmenována na Zakarpatskou oblast. Roku 1945 bylo území pod československou správou postoupeno i s malou částí Slovenska sovětskému svazu. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se konalo po celé Ukrajině referendum, které schválilo vznik samostatné Ukrajiny. Také zde byl další bod referenda, kde se prosazovala autonomie Zakarpatí v rámci Ukrajiny. V tomto ohledu se ale zatím nestalo nic. V roce 1993 se snažilo Zakarpatí o připojení k Československu, ale to se také nepodařilo. [Pop, 2005] [1] [2] [25] Proto je tato oblast velmi oblíbená pro české turisty. Mohou se zde projít a nechat se okouzlit krásou Karpat, které byly kdysi spojeny i s historií Československa. Najde se zde mnoho historických míst, které připomínají, že Zakarpatí patřilo k Československu. Například v samotném hlavním městě Zakarpatí se nachází park, jenž byl pojmenován po prvním československém prezidentovi T. G. Masarykovi. Nachází se zde i jeho socha. A dalším příkladem je i vesnice Koločava, kterou proslavil náš spisovatel Ivan Olbracht. A jistě by se zde našlo mnoho dalších míst.
1.2
Základní informace
Zakarpatská oblast zaujímá 1277 km2 a jedná se o druhou nejmenší oblast Ukrajiny. Sama o sobě se Ukrajina dělí na 24 provincií a Zakarpatí je rozděleno do 13 rajonů. Jedním z těchto rajonů je i Mižhirský rajon, který jsem si vybrala jako téma mojí bakalářské práce. Jejím hlavním městem je město Užhorod, který leží v blízkosti ukrajinskoslovenských hranic. Název města Užhorod znamená město (ukrajinsky horod) ležící na řece Už (název řeky protékající Užhorodem). Zakarpatí sousedí se čtyřmi státy. Jsou jimi: Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko [3] 13 rajonů Zakarpatí: „Berehovský rajon, Chustský rajon, Iršavský rajon, Mižhirský rajon, Mukačevský rajon, Perečínský rajon, Rachovský rajon, Rachovksý rajon, Svaljavský rajon, Tjačevský rajon, Užhorodský rajon, Velikoberezňanský rajon, Vinohradský rajon, Volovecký rajon.“ [4]
12
(Obrázek č. 1:) Rajony Zakarpatské oblasti Zdroj: [4]
1.3
Vývoj cestovního ruchu na Ukrajině
V grafu níže je uveden vývoj příjezdového, výjezdového a vnitřního cestovního ruchu během let 2000 – 2014 na Ukrajině. Z grafu je patrné, že počet zahraničních turistů navštěvujících Ukrajinu v jednotlivých rocích se více méně nemění a pohybuje se pod hranící 500 000 lidí, pouze v roce 2003 je zde menší nárůst nad 500 000 lidí, jež navštívili v tomto roce Ukrajinu. V roce 2014 rapidně klesá návštěvnost Ukrajiny v důsledku konfliktů na východě země. Výjezdový cestovní ruch od roku 2001 stále roste, pouze v roce 2007 je zde pokles pod hranici 500 000 lidí, jež vycestovali z Ukrajiny. V roce 2013 se zvýšil počet lidí, kteří se zúčastnili výjezdového cestovního ruchu a to nad hranici 2 500 000 lidí díky započatým konfliktům na východní Ukrajině. Vnitřní cestovní ruch má značný podíl na cestovním ruchu státu. V roce 2008 poklesl počet turistů cestujících po Ukrajině, jež zde mají trvalý pobyt a díky válečné situaci na východě země v roce 2014 klesl počet turistů vnitřního cestovního ruchu pod hranici 500 000 lidí.
13
Graf č. 1: Vývoj příjezdového, výjezdového a vnitřního CR na Ukrajině v letech 2000 - 20014 Zdroj: [36]
1.4
Potenciál cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu na základě regionalizace cestovního ruchu v České republice (2006) chápeme jako souhrn podmínek a předpokladů pro cestovní ruch v daném území, regionu. Zahrnuje vlastní potenciál, ale ovlivňují ho i další faktory jako např. dopravní dostupnost, vzdálenost poptávkových center a jiné. [Linderová, 2013. s. 55] Potenciálem cestovního ruchu rozumíme tedy soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, které tvoří heterogenní systém. Do něj vstupují aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví a projevy aktuální lidské činnosti. [Linderová, 2013, s. 55]
14
1.4.1 Funkčně - chronologické členění Zakarpatské oblasti Za základní vymezení předpokladů rozvoje cestovního ruchu v území považujeme funkčně-chronologické členění podle Mariota (1983) na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. [Linderová, 2013, s.56] Podle funkčně-chronologického členění podle Mariota (1983) jsem rozhodla popsat Zakarpatskou oblast. 1.4.1.1
Lokalizační předpoklady
Lokalizační předpoklady jsou předpoklady, které tvoří potenciál pro tvorbu produktu cestovního ruchu a určují místo jeho lokalizace. (Plesník, 2008), tedy kulturně-historické a přírodní (příznivé/nepříznivé). K přírodním předpokladům patří reliéf, klima, vodstvo, fauna, flóra a celkový vzhled krajiny (Mariot, 1983). Kulturně-historické předpoklady členíme na kulturně-historické památky (movité/nemovité), kulturní zařízení (muzea, galerie, památníky divadla, hvězdárny, planetária) a společenské akce (kulturní, sportovní, výstavní, kongresové), (Bína 2002, In Franke, 2012). [Linderová, 2013, s. 56] V následujících odstavcích popíši klíčové lokalizační předpoklady Zakarpatské oblasti. Budu se věnovat přírodním předpokladům, které tvoří značnou část potenciálu pro tvorbu produktu cestovního ruchu právě na tomto území a také kulturně historickým předpokladům. Do této kapitoly neodmyslitelně patří svátky, jak kalendářní tak rodinné, které se zde slaví. Přírodní předpoklady Zakarpatí leží v pohoří Karpaty. Nachází se zde Polonina Boržava. Polonina je název pro nezalesněné hřebeny slovenských, polských a ukrajinských Karpat. Označuje hřebeny, které jsou ze spodu ohraničeny pásem lesů a poté blíže k vrcholu se nenachází tak zvaný mezistupeň keřů. Samotné slovo polonina vychází ze staroslovanského slova polnina, které označovalo pusté a neužitečné místo. Polonina Boržava má relativně oblý tvar. K této polonině patří i Polonina Kuk. Tato polonina bývá popisována jako samostatný celek. Délka této poloniny dosahuje 44 km. Další poloninou je Polonina Černá Hora. Zde se nachází i nejvyšší hora Zakarpatí Hoverla se svými 2 061 metry a leží na nejvýchodnější části tohoto území. Další částí jsou Horhany. Skládají se ze samostatných horských masivů rozdělených hlubokými horskými sedly.
15
Polonina Krásna byla popisována jako nejhezčí část Zakarpatí. Tuto oblast popisoval i Ivan Olbracht ve svých dílech. Polonina Krásna totiž končí u vesnice Koločava, kde Ivan Olbracht prožil značnou část svého života. Další poloninou je Polonina Runa a najdeme ji v nejzápadnější části Zakarpatí. Největší poloninou Zakarpatí je Polonina Svidovec. Také se zde nachází Verchovina. Další pohoří Zakarpatí jsou Rachovské hory. Nejnižším bodem Zakarpatí je Ruski Hejevci, který je vysoký 101 metrů a nachází se v Užhorodském rajonu. [3][4][40] Klimatické podmínky jsou zde mírné a kontinentální. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 10 ºC. Teplota je také ovlivňována nadmořskou výškou. V horách se pohybuje roční úhrn vodních srážek okolo 1000 mm. [3],[5] Největší řekou Zakarpatí je Tisa, která pramení nedaleko Rachiva. Ostatní velké řeky jsou jejími přítoky. Například řeka Už (název znamená úzká), která protéká městem Užhorod, dále Latorica, Boržava, Rika, Terebla a Teresva. Největším jezerem Zakarpatí je jezero Siněvir (7 ha), které leží v nadmořské výšce 989 metrů nedaleko vesnice Siněvirská Poljana a je součástí národního přírodního parku Siněvir. Jezero Siněvir se stalo v roce 2008 jedním ze 7 divů Ukrajiny. Dalšími významnými jezery jsou jezera vytvořená člověkem a leží nedaleko města Solotvino. Množství soli, které zde voda obsahuje, je srovnatelné s množstvím soli v Mrtvém moři. Můžeme zde navštívit i vulkanické jezero Siné, Apšinec a Gerešaska. Nachází se zde i vodopády. Největší vodopád se nazývá Prutkovský. Na Zakarpatí se vyskytuje také značné množství minerálních pramenů. [3],[5] Na Zakarpatské Ukrajině nalezneme mnoho druhů rostlin a živočichů, které se odlišují od zbytku Ukrajiny. Můžete zde pozorovat krásu panenské přírody hor a lesů, které jsou domovem zdejších divokých zvířat. Tato oblast Karpat si zachovala svůj vzhled, protože se nachází daleko ve východní Evropě a díky tomu se vyhnula nadměrné výstavbě lyžařských středisek. Na Zakarpatí se vyskytuje druh medvědovitých šelem a tím je medvěd hnědý. Nachází se jich zde pouze okolo 1000 kusů. Medvěd hnědý je příbuzný se severoamerickým grizzlym, ale je menší a není tak nebezpečný. Medvědy můžete nejčastěji potkat v přírodě v období července. Další zvíře, s kterým se zde můžete potkat, jsou vlci. Bohužel jich už v této oblasti žije pouze okolo 500 kusů. Dále v těchto místech můžeme nalézt i rysy, ale ti jsou zde opravdu vzácní. Další zvířata, která se tady vyskytují, jsou losi, zubři, jelen 16
karpatský, lišky, svišti a také kamzíci. Mnoho těchto zvířat můžete spatřit v národních parcích. V oblasti Zakarpatí se nachází také přes 280 druhů ptáků. Některé druhy, které zde můžete vidět, se nikde jinde v Evropě nevyskytují. Můžete se zde setkat s konipasem horským, orlem skalním, linduškou nebo se strakapoudem. Mnoho obyvatel Zakarpatí v horách chová huculské koně, kteří jsou svou stavbou těla a výkonností přizpůsobeni zdejšímu způsobu života. Jsou zde nenahraditelným pomocníkem. Většinu horských údolí pokrývají porosty mechů a divokých rostlin. Nejvíce zde rostou krokusy, fialky, oměje a bledule. Velká část Zakarpatí je pokrytá lesy. Většinou jsou tyto lesy tvořeny buky, javory a smrky. Ve vrcholcích hor se nachází stromy, které dosahují až 30 metrů a jejich stáří je odhadované až na 400 let. [Evans, 2004, s. 167-168] Ochrana přírody Zakarpatí je částí Evropy, která má krásnou přírodu, jež si ponechává svojí identitu. Toto se ale postupem času mění. Bohužel se zde nachází množství odpadků. Ve vesnicích a dokonce ani v některých městech není pravidelný odvoz odpadů. Pouze tam, kde se lidé domluví, jezdí traktor, který odpad odváží. Lidé platí za jeden pytel, který traktor odveze kolem 2 UAH (přepočtu 3 CZK), což je velice zanedbatelná částka, ale i tak je pro zdejší obyvatele právě v těchto dobách jednodušší odpad hodit do řeky nebo jej spálit. Poté díky odpadům v řekách, které jsou pak zanesené, jsou tu čím dál častější záplavy. Poté co voda opadne, naskytne se vám hrůzný pohled na koryto řeky, které je celé v odpadcích. V podstatě obyvatelé Zakarpatí si moc neváží krásy přírody, v které se narodili. Mnoho turistů, kteří sem dorazí, dost často také nejsou k přírodě moc ohleduplní. Jezdí svými džípy a motorkami, kde se jim zlíbí, tam kde táboří, nechávají po sobě odpadky a tak dále. Je hezké, že v některých místech, jako jsou národní parky, se platí poplatky, když do nich vstupujete, ale to je opravdu jen symbolický poplatek okolo 5 UAH (přepočtu okolo 6 CZK). Také můžete v blízkosti lesů vidět tabuli na silnicích, kterými projíždíte, abyste dávali pozor v lesích při táboření a nezapříčinili zde požár. Za tu dobu co do těchto míst jezdím, jsem nezpozorovala více věcí, které by se zde pro ochranu přírody dělaly.[14] Co se týká oficiální, státní ochrany zdejší přírody, na Zakarpatí v současnosti existuje několik národních parků. Nejstarším z nich je Karpatský národní přírodní park vyhlášený 17
roku 1986, který zahrnuje masív Černé hory s Hoverlou a rozkládá se podél hranic Zakarpatské a Ivanofrankovské oblasti. Další národní park se nazývá Siněvirský národní park, který byl založen roku 1989 a rozprostírá se na rozloze 40 000 ha. Na jeho území se nachází známé Siněvirské jezero a vyskytují se zde nejrůznější biosystémy. Roku 1997 byl vyhlášen další národní park v pramenité části řeky Už a jejího přítoku Stužica, kde Zakarpatí sousedí se Slovenskem a Polskem. Tento park se jmenuje Užanský národní park.[14] Na Zakarpatí je od roku 1992 mimo národních parků výrazný ochranný prvek místní se statutem biosférické rezervace (Biosférická rezervace Východní Karpaty), která byla vyhlášena v rámci programu MAB organizace UNESCO, díky výskytu pralesních porostů buku, horské jedle, horského javoru a také luční ekosystémy a poloniny. [14] Zákonu „ O ochraně životního prostředí“ se budu věnovat níže společně s dalšími zákony, které jsou s cestovním ruchem spojeny a nějakým způsobem jej upravují. Kulturně-historické předpoklady Na území Zakarpatí najdeme zajímavé kulturně - historické památky. Ty nejzajímavější popíši v následující části mé bakalářské práce společně s kulturními zařízeními této oblasti. Dále popíši společenské akce, které se zde v průběhu roku slaví. Kulturně - historické předpoklady Na Zakarpatí se nachází mnoho významných přírodních památek, ale nachází se zde i mnoho historicky významných památek. Po celém Zakarpatí můžeme najít množství dřevěných kostelíků. Některé z nich jsou dokonce vedeny v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na území Zakarpatí se nachází také dvanáct hradů. Nejvýznamnějšími z nich jsou Užhorodský hrad, Mukačevský hrad a Chustský hrad. Užhorodský hrad je nejstarším hradem na Zakarpatí vůbec. První zmínky o hradu jsou již z roku 903. Mukačevský hrad se tyčí na vulkanickém vrcholu ve výšce 68 m nad úrovní okolí. Tento hrad měl vytvořené velmi důmyslné opevnění, které zabraňovalo vpádu cizích vojsk. Mukačevský hrad, tak jak ho známe dnes, byl přestaven v 17. a počátkem 18. století. Chustský hrad byl s největší pravděpodobností založen v 13. století uherskými králi. Ostatní hrady Zakarpatí se nazývají: Hradní palác „Berehvar“ u Činadieva, Boržavský hrad, Bronecký Hrad, Viškivský hrad, Vinohradivský hrad „Kankov“, Dvorský zámek u obce Dlouhé, 18
Kvasovský hrad (nedaleko Boržavy), Královský hrad (nedaleko Koroleva), Nevický hrad, a Serednjanský hrad. [6] Na Zakarpatí můžete vidět mnoho krásných kostelíků, které jsou postavené v určitém stylu, podle druhu náboženství. Na první pohled je vidět rozdíl mezi pravoslavným kostelem a mezi řeckokatolickým kostelem. Zatímco pravoslavné kostely mají velké honosné kopule, řeckokatolický kostel je podobný těm římskokatolickým, jaké známe u nás. Kulturně – historická zařízení Nachází se zde také mnoho muzeí například Obrazové muzeum pro Zakarpatskou oblast, které naleznete v Užhorodském hradu, Zakarpatské muzeum národní architektury a práce ve městě Užhorod, Mukačevské historické muzeum, Muzeum ekologie hor a historie přírodních věd v ukrajinských Karpatech ve městě Rachiv, Muzeum Ivana Olbrachta ve vesnici Koločava a mnoho dalších.[41] Mezi významné památníky, které se na Zakarpatí nacházejí, můžeme jmenovat památník kněžny Ilony Zriny a jejího desetiletého syna. Tento památník najdete v Mukačevském hradě ve městě Mukačevo. Dalším významným památníkem je památník T. G. Masaryka ve městě Užhorod. Dalším památníkem ve městě Užhorod, který nemůžeme opomenout, je památník Augusta Voloviče, jenž byl prezidentem Zakarpatské Ukrajiny a byl zde brán jako hrdina. Také můžeme jmenovat památník, který byl věnovaný padlým koločavským vojákům v obci Koločava. Celkově po celém Zakarpatí se nachází mnoho pomníků, které jsou věnovány vojákům, jenž padli v období válek. Společenské akce Jak jsem se již zmínila, společenské akce mohou být sportovní, kulturní, kongresové a tak dále. Patří sem i různé svátky, které lidé slaví díky jejich tradicím a zvykům po celá staletí. V celém Zakarpatí jsou hluboce zakořeněny tradice a zvyky, proto si toto místo stále ponechává svojí identitu, i když síla globalizace působí i zde a některé svátky už nejsou slaveny, tak jako byly dříve. V další části mé bakalářské práce popíši podle mého názoru nejzajímavější festival, který se zde konal a svátky, které se zde slaví. Mezinárodní festival vína „Růže Karpat“ Jako nejzajímavější akci, která se na Zakarpatí konala v roce 2015, jsem si vybrala Mezinárodní festival vína „Růže Karpat“. Tento festival se konal 18. – 19. května v centru 19
obce Seredne. Ten kdo se rozhodl tento festival navštívit, se zde seznámil s historií a tradicemi vinařství. Také se jim zde naskytla možnost rozluštit různá tajemství ohledně vinařství na Zakarpatí a na příhraničních oblastech Maďarska a Slovenska. [18] Tradice a zvyky Obyvatelé Ukrajiny a tudíž i obyvatelé celého Zakarpatí jsou silně věřící. Na Zakarpatí se vyskytuje větší diversita náboženství než na dalších územích Ukrajiny. Všechny svátky a tradice jsou tedy ovlivněny jejich vírou, ať už jsou věřící pravoslavného, římskokatolického nebo řeckokatolického náboženství. Lidé oslavují buď rodinné, nebo kalendářní svátky. Rodinné události (svatba, pohřeb, atd.) jsou oslavovány dle daných zvyklostí a oslavují okamžiky v životě člověka. Oproti tomu kalendářní svátky oslavují přírodu, její život a činnosti lidí. [33] Kalendářní svátky Vánoce Začátek Vánoc na celé Ukrajině připadá na 6. ledna a slaví se další dva následující dny. Tento den se nazývá „svjatij večir“(svatý večer). V každé domácnosti na Zakarpatí se tento večer zapálí svíčka. Před večeří se celá rodina pomodlí a společně povečeří. Večeře musí být postní, tudíž pokrmy nesmí obsahovat žádné maso, sýry ani vejce. Obvykle by měla být večeře složena z 12 jídel, podle 12 apoštolů Ježíše Krista. Podávají se různé saláty, smažené brambory, houby, fazole, zelí, vše na různé způsoby. Na Ukrajině se jako hlavní jídlo tento „svatý večer“ podává tak zvaná „kuťa“, která je zhotovena z pšenice, máku, mletých ořechů, cukru a medu. Na Zakarpatí se ale toto jídlo obvykle na slavnostním stole neobjeví. Tento večer se pije také červené víno, které symbolizuje krev Páně. Po večeři rodina čeká na koledníky. Koledníci se oblékají jako pastýři, andělé, čerti a další postavy a celá skupina koledníků chodí do každého domu ve vesnici, kde zpívají koledy např. “Nová radost nastala“, “Bůh se narodil“ a tak dále. Koledníci jsou většinou děti z vesnice, které v každém domě dostanou za koledování peníze. Minimálně polovinu peněz, které vykoledují, dávají děti kostelu a zbytek si mezi sebou rozdělí. Druhý den 7. ledna, který se nazývá „Narození Ježíše Krista“, se ráno všichni vypraví do kostela. Po mši se skupinka mužů rozdělí na dvě části. První skupina začíná koledovat od jednoho konce vesnice, druhá od druhého konce. Koledníci chodí se zvonečkem a opět zpívají koledy, za které dostávají peníze, které dávají poté kostelu. V každém domě je čeká samozřejmě i pohoštění. Celý den poté lidé chodí na návštěvy příbuzných a přátel. 20
Další den se opět vypraví všichni lidé do kostela, kde kazatel káže mši. Tento den se v kostele zpívají koledy a modlí se. Mezi vánoční svátky také patří oslava starého Nového roku, který se slaví 14. ledna na svatého Vasilija. Ten den ráno muži obchází příbuzné a sousedy, aby přišli ten den jako první do domu. Tímto mají přinést do nového roku jistotu a peníze. Znovu se podává pohoštění a panuje veselá nálada. Po starém Novém roce je svátek 19. ledna., který se nazývá „Vodochrestě“ (Křest vody). O tomto dnu kněz obchází domy ve vesnici a posvěcuje je svěcenou vodou, protože tento den Jan Křtitel pokřtil Ježíše Krista v Jordánu. Lidé znovu přispívají na kostel. Tímto dnem končí vánoční svátky. Velikonoce (Paska) Velikonoce se slaví tři dny: neděle, pondělí, úterý. Jedná se o nejdůležitější svátek, který stejně jako u nás má oslavovat Kristovo zmrtvýchvstání. Před Velikonocemi se dodržuje přísný čtyřiceti denní půst, kdy lidé nesmí jíst nic živočišného původu: mléko, maso ani vejce. O velkém pátku se nesmí jíst nic, jedná se tedy o nejpřísnější den z půstu. Tento den ženy pečou chleba, kterému se říká „paska“. O velikonoční neděli se tento chleba a další jídlo jako je sýr, vajíčka, máslo a sůl nese v košících do kostela, kde se nechá posvětit od kněze v brzkých ranních hodinách. Lidé poté snídají pouze jídlo, které bylo posvěcené. V pondělí je svátek, kdy se lidé mezi sebou polévají vodou. V úterý je poslední den Velikonoc a nazývá se „Kopřivové úterý“. Tento den lidé natrhají kopřivy, kterými se poté šlehají. Toto se dělá, aby lidé byli zdraví. Pouť Stejně jako se u nás pořádá Matějská pouť, Bartolomějská pouť a tak dále, se pořádají poutě i na Zakarpatí. U nás se konají pro zábavu, ale na Zakarpatí mají duchovní význam. V každé vesnici se může pořádat buď jednou, nebo i dvakrát do roka. Na těchto poutích nejsou žádné atrakce. Prodávají se zde ale lízátka, které lidé dělají sami doma. Lidé v tento den chodí do kostela na mši. Rodinné svátky Svatba Svatby jsou zde velkou oslavou, kterou slaví s novomanželi celá vesnice. Týden, 14 dní před svatbou kmotry nařežou rostlinu, které se říká „barvinok“ a vydají se do domu
21
nevěsty. Zde se schází celá rodina nevěsty i ženicha a oslavuje se. Kmotry zpívají a pletou věnečky, které pletou pro nevěstu a ženicha a poté i pro družičky a „družby“. První den svatby ženich jde „vykoupit“ nevěstu do jejího domu. Celou svatbu vede „starosta“, který má na starosti zařídit zábavu po celou dobu svatby. Ženich čeká před vraty domu nevěsty na svou vyvolenou. Rodiče nevěsty přivádějí postupně nevěsty, které nabízí ženichovi za pár hřiven. Většinou se jedná o převlečené starší ženy. „Starosta“ musí vždy říci, že pro tuto nevěstu si nepřišli, ať nabídnou další. Pokud stále nejsou spokojeni s nabízenou nevěstou „starosta“ nabídne větší sumu, za kterou ženich „vykoupí“ již svou vyvolenou. Svatebčani ze strany ženicha se hostí a čekají než ženich nevěstu „vykoupí“ a zamíří se do kostela. Obřad v kostele trvá okolo jedné hodiny. Zde nevěsta a ženich dostanou věnečky, které pletly jejich kmotry. Poté jedou na „silskou radu“ (městský úřad), kde je „razpišet“ (oddá) starosta města. Poté se buď jezdí novomanželé fotit, nebo celé shromáždění jede do restaurace, kde se slaví až do rána. „Starosta“ po celou dobu vymýšlí různé hry a zábavu pro nevěstu, ženicha a svatebčany. Ženich i nevěsta můžou mít mnoho „družbů“ a družiček, ale první „družba“ má za úkol hlídat nevěstu. Pokud mu nevěstu unesou, musí splnit úkol, aby mu nevěstu pro ženicha vrátili. Úkolem, který má splnit, je například předvedení striptýzu samozřejmě v rámci slušnosti. Dále první „družba“ musí uhlídat střevíček nevěsty. Pokud opět neuhlídá, musí ze střevíčku vypít namíchaný koktejl, který je vytvořen z různých druhů alkoholu. Na svatbě se také může tančit tanec s nevěstou, kdy se „družbové“ snaží s nevěstou dotancovat k připravené židli na tanečním sálu a posadit jí tam. Pokud by se to nějakému „družbovi“ povedlo, znamenalo by to, že nevěsta nepatří jen ženichovi. Je to zajímavá hra, ale pro nevěsty celkem stresující. „Družbové“ pokud jsou už trochu v náladě, se mohou opravdu snažit nevěstu posadit a kdyby se jim to povedlo, byla by to velká ostuda. Samozřejmě také nevěsta hází kyticí a na konci svatby družičky nevěstě sundají závoj a uváží jí šátek, který má symbolizovat, že se z ní stala manželka. Poté nevěsta tančí se všemi dívkami, které nejsou vdané tak zvaný „tanec se závojem“. Po celý večer jsou podávány teplá jídla a pití. Nejsou zde výjimkou svatby, které slaví až 200 lidí. Poté se slaví i druhý den odpoledne, ale to už je oslava pouze pro členy rodin ženicha a nevěsty. Je to opravdu velký zážitek. 1.4.1.2
Realizační předpoklady
Realizační předpoklady jsou „nadstavbou“ lokalizačních faktorů. Zpravidla umožňují samostatnou realizaci cestovního ruchu. Tento druh faktorů zahrnuje dopravní 22
infrastrukturu a služby spojené s cestovním ruchem, jako je stravování, ubytování apod. (Mariot, 1983), tedy komunikační a materiálně technické podmínky rozvoje cestovního ruchu. [Linderová, 2013, s. 56] Komunikační a materiálně technické podmínky rozvoje cestovního ruchu na Zakarpatí Na Zakarpatí naleznete množství komunikačních systémů například silniční a železniční infrastrukturu, která podporuje rozvoj cestovního ruchu, ale bohužel nejsou v tom nejlepším stavu. Pokud budete cestovat po Zakarpatí autem nebo autobusem, bohužel se nevyhnete množství jam. Protože silnice nejsou opravovány místní správou, můžete se setkat s tím, že si lidé opravují silnice sami, ale tato oprava nemá dlouhé trvání. Většinou lidé jámy opravují tak, že jámu vymyjí a zadělají jí asfaltem. Ten je obvykle odstraněn prvním autem, které po opravené jámě přejede. Výjimkou jsou hlavní silnice, které vedou do velkých měst. Ty jsou v celkem dobrém stavu. Významným dopravním prostředkem právě pro tuto oblast je vlak, který je místními používám hlavně, pokud se cestuje na větší vzdálenosti do velkých měst. V této části se budu zabývat komunikačními systémy a materiálně technickou základnou pro cestovní ruch na Zakarpatí. Dopravní infrastruktura Významný vliv na životní úroveň kraje má pozemní doprava. Železnice Zakarpatí jsou Lviv - Chop, Lviv - Mukačevo a Vuzlovoye - V. Bychkiv, Nadvirna – Dilove, BerehovoKušnica. Zde se nachází tři východy na národní železniční sítě. Důležitou dopravou je zde i autobusová doprava. [12] Vlakové spojení Vlakem poté můžete procestovat Zakarpatí. Vlakové spojení jsou zde rozdělené na systémy příměstské a dálkové dopravy. Celé Zakarpatí a okolí je tu spravované Lvovskou železnicí. Pokud budete cestovat vlakem, ceny jsou zde velice nízké. [11]
23
Obrátek č. 2: Cena jízdenek Tjačevo – Užhorod, Chust – Užhorod; vlak Zdroj: [37]
V tabulce je označeno vlakové spojení z Tjačeva do Užhorodu a z Chustu do Užhorodu. Cena jízdného se pohybuje okolo 30 hřiven, což je přibližně v přepočtu 32,5 CZK podle kurzu ze dne 1. 11. 2015 (1 UAH = 1, 083 CZK). Tento kurz budu využívat v celé mé bakalářské práci, pro srovnání cen na Zakarpatí a v České republice. Automobilová doprava Dálnice Zakarpatí jsou vytvořené následovně. Lviv – Chop, Kyjev – Chop, Užhorod – Jacinja, Dolina – Chust, Chust – Chop. Tyto silnice jsou v přepočtu dlouhé 3 429 kilometrů. [12] Samotná autobusová doprava v městech na Zakarpatí je celkem dobrá, pokud cestujete z města. Je zde autobusové nádraží, kde si můžete zakoupit lístek, ale ani ten vám nezaručí, že budete mít nárok na místo k sezení. Autobusy, které jezdí na větší vzdálenost, jezdí poměrně včas. Pokud cestujete autobusem z menší vesničky, je to zde horší. Nikde zde není vyznačená zastávka na autobus. Místo, kde autobus staví, poznáte podle toho, kde stojí skupinka lidí. A už vůbec na tomto místě nenajdete časový harmonogram odjezdů autobusů. Lidé čekají, dokud autobus nejede. Takovéto cestování je obvyklé, pokud jedete z vesnice do vesnice nebo z vesnice do města.
24
Obrázek č. 3: Cena jízdenek Mižhirja – Koločava; autobus Zdroj: [38]
V této tabulce můžete vidět ceny jízdného autobusového spojení mezi Mižhirjí a Koločavou. Autobus projíždí vesnicí Strihalny, do které, pokud budete cestovat, zaplatíte 4 hřivny (kolem 4,3 koruny) a je vzdálená 7 km od města Mižhirja. Do samotné Koločavy, která je vzdálená od města Mižhirja 35 km, zaplatíte 17 hřiven (18,4 CZK). Na stránkách s autobusovými spojeními na Zakarpatí také můžete najít sloupeček s tak zvanou „nadežností“, což ve své podstatě znamená, že je zde označeno v procentech, jaká je naděje, že autobus pojede. Jak vlaková nádraží, tak i autobusová nádraží jsou bohužel vybavena tak zvanými „tureckými záchody“. Tento název ve své podstatě označuje díru v zemi, která může být vybavena splachovacím zařízením. Takovéto toalety jsou obvyklé v chudších zemích. Obyčejný splachovací toaletu byste zde hledali marně. Letecká doprava Na Zakarpatí se nachází i jedno mezinárodní letiště a to v krajském městě Zakarpatí Užhorodě. Mezinárodní letiště Užhorod má 4 třídy „H“. Může přijímat letadla typu An – 12, 24, 26, 32; Jak – 40, 42; Mul 18. Na Zakarpatí v městě Mukačevo najdeme také vojenské letiště.[12] Cestování z České republiky na Zakarpatí Na Zakarpatí můžete jet autobusem nebo mikrobusem. Jezdí sem společnosti, které se specializují na dopravu na Zakarpatí. Pokud se rozhodnete jet autobusem, vyjde r jedna 25
cesta okolo 1200 CZK. Autobusem se můžete dostat nejen do Užhorodu, ale také do Mukačeva nebo Chustu na Zakarpatí. Pokud ale nehodláte strávit dovolenou pouze v těchto městech, dále musíte cestovat autobusem nebo vlakem. Je možnost také jet mikrobusem. Tuto možnost často využívají místní obyvatelé, kteří jedou domů nebo zpátky do ciziny za prací. Výhodou těchto mikrobusů je, že vás vyzvednou z místa, kde žijete, a dovezou do místa, kam chcete dorazit. Tudíž nemusíte nikde přestupovat a můžete mít s sebou více zavazadel. Samozřejmě poté je i cena jiná. Zatímco pokud jedete autobusem, zaplatíte okolo 1200 CZK, pokud pojedete mikrobusem, zaplatíte kolem 2 500 CZK za jednu cestu za osobu. Když cestujete na Zakarpatí, také zažijete dlouhé čekání na hranicích, jelikož Ukrajina není členem Evropské unie, tudíž se zde stále nachází hranice mezi ní a sousedními státy. Stravovací zařízení V celém Zakarpatí se nachází mnoho stravovacích zařízení, kde můžete zkusit místní stravování. Na naše poměry je stravování v restauracích na Zakarpatí poměrně levná záležitost. Oběd nebo večeře se dá pořídit už okolo 25 UAH (27 CZK). Nyní se ceny k ohledu na současnou situaci na Ukrajině zvýšily, ale stále je cena jídel v restauraci značně nízká. Samozřejmě zde najdete různé typy stravovacích zařízení, jakou jsou: jídelny, restaurace, bufety, pizzerie. Podle vybraného stravovacího zařízení je samozřejmé, že se odvíjí i cena za jídlo. V mnoha restauracích jsou většinou v nabídce pouze místní jídla. Nedaleko obce Koločava se nachází staročeská restaurace, kde vaří i jídla české kuchyně. Ubytovací zařízení Na Zakarpatské Ukrajině se nachází mnoho možností ubytování v různé cenové relaci. Na stránce www.karpatia.cz se nachází seznam ubytovacích zařízení na Zakarpatí. Je zde možnost vybrat si oblast, ve které chcete strávit dovolenou a můžete si zde zadat i třídu hotelu. Můžete se ubytovat také v kempu, chatě, botelu, karavanu, léčebně, lázních, bungalovu a například svou dovolenou můžete strávit na některém z místních statků. [10] V Berehovském rajonu se můžete ubytovat v 51 ubytovacích zařízeních. Nachází se zde dvouhvězdičkové hotely, například hotel Gracija v Berehovu, nebo penziony, příkladem je penzion Boržava v Boržavě. Také svou dovolenou můžete strávit v kempu Bumerank v Dijdě. Můžete se zde ubytovat i levně ve třech ubytovacích zařízeních. Příkladem je
26
hotel F. Koka v Berehovu. Cena za dvoulůžkový pokoj za noc zde vychází na 190 UAH (207 CZK). [10][42] Dalším rajonem je Iršavský rajon. Nachází se zde pouze deset možností ubytování. Můžete zde najít například dvouhvězdičkový hotel Oskar přímo v Iršavě a nebo rekreační středisko v obci Sobatin. Ubytovat se můžete také v malém penzionu se čtyřmi pokoji nedaleko obce Vilchivka. Je zde možnost chytit si pstruha v jedné z osmi nádrží, který je poté před vámi připraven kuchařem. Toto místo jsem sama navštívila a v té době se tento penzion nově otevíral. Cena za pokoj za noc se pohybuje okolo 400 UAH (436 CZK). [10] V Mukačevském rajonu se nachází 33 ubytovacích zařízení. Mnoho z nich je soustředěno přímo v městě Mukačevo. Najdete zde tříhvězdičkové i čtyřhvězdičkové hotely. Možnost ubytování je tu v tříhvězdičkovém hotelu Inturist v Mukačevu. Cena za pokoj se pohybuje okolo 14 EUR, v přepočtu tedy přibližně 378 CZK za noc na osobu. V tomto hotelu mají také uvedeno vybavení pokojů (sprcha, televizor, WC), také další služby (nehlídané parkoviště, restaurace, terasa) a také možnosti stravování (beze stravy, plná a polo penze). V Mukačevu se nachází i čtyřhvězdičkový hotel Star. Tento hotel nabízí ubytování v 61 pokojích. Můžete se zde ubytovat i v prezidentském apartmá. Hotel disponuje i společenskými místnostmi pro uspořádání banketů a kongresů. Pokud se budete chtít v tomto hotelu ubytovat, cena za jednolůžkový pokoj na jednu noc je 478 UAH (517,7 CZK). Dvoulůžkový pokoj poté vyjde v přepočtu na 703 CZK za noc. Tyto ceny jsou pro turisty ze zahraničí příjemné, ale pro obyvatele Ukrajiny jsou vysoké.[7] [10] Také se zde nachází lázně Sinjak. Léčí se zde gynekologické problémy, onemocnění kloubů a cévní onemocnění, kožní onemocnění, nervový systém, poruchy pohybového systému, trávící poruchy a kardiovaskulární systém. Hlavním léčebným prostředkem je Sinjanská voda, které obsahuje sirovodík. Voda má namodralou barvu a proto se lázně jmenují Sinjak, v překladu Modrák. Dvoulůžkový pokoj stojí 580 UAH, což je v přepočtu okolo 628 CZK za noc.[8] V Rachovském rajonu se nalézá nejvíce ubytovacích zařízení na Zakarpatí. Je jich zde 73. Můžete se ubytovat ve třech dvouhvězdičkových hotelech a jednom tříhvězdičkovém. Tyto hotely se nachází v městech Jasinja a Rachiv. Také se zde nachází chaty a penzion. Taktéž se zde můžete ubytovat v soukromí obyvatel Jasinja. [10]
27
V Užhorodském rajonu se nachází 40 ubytovacích zařízení. Přímo v Užhorodě se můžete ubytovat v 19 ubytovacích zařízení. Nachází se zde i pětihvězdičkový hotel Old Kontinent, který nabízí 30 pokojů k ubytování. Cena za dvoulůžkový pokoj je 2400 UAH v přepočtu tedy 2599 CZK za noc. Také jsou zde prostory pro konference a bankety. [9] [10] V Tjačivském
rajonu
v 18, Voloveckém
se
rajonu
můžete v 27,
ubytovat Chustském
v 21, Veliko-berezňanském
rajonu
rajonu
rajonu
v 47, Perečinském
v 21, Svaljavském rajonu v 35 a Vinohradském rajonu v 7 ubytovacích zařízeních. V Mižhirském rajonu se nachází 33 ubytovacích zařízení. Mižhirský rajon je tématem mé bakalářské práce, proto ubytovací zařízení v tomto rajonu popíšu více později. Celkem se na Zakarpatí nachází 416 ubytovacích zařízení. Ubytování zde najdete v průměru kolem 550 CZK za noc za dvoulůžkový pokoj v hotelu. [10] V současné době bylo vybudováno mnoho nových restaurací a hotelů, v kterých není problém najít splachovací toaletu, ale bohužel v restauracích či hospodách, které byly stavěny dříve, nenajdete tento typ toalety, ale pouze v jejich blízkosti naleznete tak zvaný „suchý záchod“. Může se zde nacházet také takzvaný „turecký záchod“, který jsem již popisovala výše. Sportovní zařízení Na Zakarpatí se nachází mnoho sportovních hřišť většinou ve městech, kde se může hrát fotbal, který tu je společně s boxem brán jako národní sport. Jiná sportovní zařízení, jako jsou například bazény a aquaparky se zde nachází v minimálním počtu. 1.4.1.3
Selektivní předpoklady
Selektivní předpoklady stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Řadíme k nim objektivní faktory, tedy politické (politický systém, vnitropolitické uspořádání země), demografické, administrativní, urbanizační, personální, ekologické a sociologické (životní úroveň, fond volného času, kulturní a vzdělanostní úroveň) předpoklady (vlivy). [Linderová, 2013, s. 57] Demografické předpoklady V Zakarpatské oblasti žije okolo 1,25 milionů obyvatel. Na rozdíl od zbytku Ukrajiny, Zakarpatí netrápí pokles populace, ale udržuje si její mírný růst. Na Zakarpatí žije 80,5 % Ukrajinců, ale také zde žije 12,1 % Maďarů. Také zde žijí i další národy jako jsou Rumuni
28
(2,6 %), Rusové (2,5 %), Romové (1,1 %) a Slováci (0,5 %). Samotní Ukrajinci mají etnické dělení na Ukrajince a Rusíni, ale nyní jsou Rusíni uznáni ukrajinskou administrativou za Ukrajince. Rusíni jsou původem z východních Karpat. [3] Ve vysokých horách a smrkových lesích žijí Huculové, kteří se liší od tradičních rolníků žijících v Karpatech. Jejich kořeny sahají až k dávným Skytům. Mají své tradice a své tradiční tance. Huculové mluví jazykem, který je kombinací rusínštiny, přejatých maďarských, rumunských slov a některých vlastních slov. Tomuto jazyku běžný Ukrajinec nerozumí. Huculové chovají ovce vysoko v horách. Nosí tradiční vlněný červený kabátek, červené kalhoty a vysoké boty. V kuchyni Huculů se často objevuje smetana, houby, kukuřičné placky a karpatský sýr zvaný Brynza. Současní Ukrajinci si Huculů váží. [Evans, 2004, s. 169] Jak jsem se již zmínila, na Zakarpatí je větší podíl náboženské diversity než v jiných oblastech Ukrajiny, jelikož Zakarpatí je blíže střední Evropě. Na Zakarpatí vyznává pravoslavné náboženství 40 % Ukrajinců, řeckokatolické náboženství 25 % Ukrajinců a ke katolické víře se hlásí 20 % Ukrajinců. [3] Můžeme říci, že na Zakarpatí se nenajde nevěřící člověk. Náboženství ovlivňuje do jisté míry život lidí nejen na Zakarpatí, ale také na celé Ukrajině. Značný vliv víry, je v této zemi poznat zejména podle svátků, které se zde slaví. Jedná se jak o kalendářní, tak rodinné svátky, o kterých jsem se již zmínila. Oficiálním jazykem Zakarpatské oblasti je ukrajinština. Tímto jazykem mluví 81 % obyvatel. Také zde můžeme najít obyvatele, kteří mluví maďarsky (12,7 %), rusky (2,9 %), rumunsky (2,6 %) a rusínsky (0,5 %). Rusínštinu někteří lingvisté považují za dialekt ukrajinštiny, někteří ho považují za samostatný jazyk.[3] Urbanizační předpoklady Na Zakarpatí se nachází sedm větších měst. Největším je již zmíněný Užhorod se 116 tisíci obyvateli, druhým největším městem je Mukačevo s 83 tisíci obyvateli, dalšími většími městy je Chust s 28 tisíci obyvateli, Berehovo s 25 tisíci obyvateli, Vinohradiv s 24 tisíci obyvateli, Svaljava s 16 tisíci obyvateli a Rachiv s 14 tisíci obyvateli. [3] Zákony Ukrajiny související s cestovním ruchem Rozhodla jsem se popsat podle mého názoru čtyři nejdůležitější právní předpisy a zákony Ukrajiny, jenž souvisí s cestovním ruchem. Těmito zákony jsou následující: Ústava 29
Ukrajiny, Zákon Ukrajiny pro oblast cestovního ruchu, Zákon Ukrajiny „O střediscích“ a Zákon „O ochraně životního prostředí“. „Конституція України“ - Ústava Ukrajiny Ústava Ukrajiny v roce 1996 stanovila obecná pravidla právní regulace cestovního ruchu, stejně jako systém práv a svobod, které se v Brežněvově doktríně, jenž měla řídit sovětskou zahraniční politiku od roku 1968, neobjevily. Poprvé v historii ukrajinského základního zákona byl více rozepsán obsah práv a svobod člověka a občana. Zvláštní místo mezi nimi má právo na svobodu pohybu, právo svobodně opustit území Ukrajiny, a právo občanů Ukrajiny, kdykoliv se vrátit na Ukrajinu (čl. 33), jsou založeny na univerzálních hodnotách úcty k právům a uznání jeho práva na osobní svobodu. Součástí práva na svobodu pohybu je právo cestovat a svoboda cestování. [34] „Закон України Про туризм“ – Zákon Ukrajiny „Pro oblast cestovního ruchu“ Zákon Ukrajiny v oblasti cestovního ruchu je rozdělen do 37. článků. V článcích naleznete například definice základních termínů pro cestovní ruch, jimiž například jsou: Cestovní ruch, turista, produkt cestovního ruchu, typické turistické zboží a služby, propagace turistického produktu a mnohé další. Dále jsou zde uvedeny Právní předpisy Ukrajiny v oblasti cestovního ruchu, Turistické zdroje Ukrajiny, Organizační formy a druhy cestovního ruchu, Rozvoj cestovního ruchu na Ukrajině, také jak má vypadat Smlouva o cestovních službách, ubytovacích službách, voucher, práva a povinnosti turistických subjektů a tak dále. Já jsem se rozhodla více popsat článek sedmý, jež popisuje Orgány, které regulují cestovní ruch a článek třináctý, který se věnuje Bezpečnosti v cestovním ruchu. Článek sedmý – Orgány, které regulují cestovní ruch Nejvyšší rada Ukrajiny, kabinet ministrů Ukrajiny, ústřední výkonný orgán v oblasti cestovního ruchu. Nejvyšší rada Ukrajiny v oblasti cestovního ruchu má pravomoci k určení hlavních směrů státní politiky v oblasti cestovního ruchu, stanovení právních zásad, které upravují vztahy v oblasti cestovního ruchu, definicím v zákoně o státním rozpočtu Ukrajiny a výše finančního zajištění cestovního ruchu. Na cestovním ruchu se také podílí reprezentativní orgány místní samosprávy, jimiž jsou obec, město a městské rady. Tyto orgány mají pravomoci ke schvalování programu místního rozvoje cestovního ruchu, přijmutí opatření na podporu podnikatelských subjektů, které poskytují turistické služby. 30
Článek třináctý – Bezpečnost v cestovním ruchu Bezpečnost v cestovním ruchu mají na starosti státní orgány a orgány místní samosprávy, které přijaly opatření, jež jsou zakotvena v ústavě Ukrajiny. Jedná se o zajištění práv občanů na bezpečné a zdravé prostředí v realizaci turistického cestování, ochranu občanů Ukrajiny v zahraničí, osobní bezpečnost turistů a jejich majetku, poskytování pomoci turistům, kteří se ocitli v nouzi, přístup k informacím. Turisté mají také možnosti získání neomezené lékařské, právní a jiné mimořádné pomoci. Pomoc cestovního ruchu s nelegální migrací, sexuální prací a jiné zneužívání občanů. Ochrana zdrojů cestovního ruchu Ukrajiny, kterým se stanoví maximální přípustné zatížení na kulturní dědictví a životní prostředí; zajištění bezpečnosti turistických návštěv, přičemž je bráno v úvahu riziko přírodních a člověkem způsobených katastrof a jiných mimořádných událostí a další. Pro zajištění bezpečnosti turistů subjekty cestovního ruchu, jež odpovídají za turisty, musí: informovat turisty o nebezpečí na cestách; vytvořit bezpečné podmínky v místech turistických služeb; správně zajistit uspořádání turistických stezek; zajistit zvláštní požadavky na bezpečnost služeb v době cesty se zvýšeným rizikem; zajistit kvalifikovanou turistickou cestovní technickou podporu, speciální vybavení a zásoby; poskytovat školení turistům o drogové prevenci a ochraně před úrazem, o prevenci nehod a první pomoci.[44] „Закон України Про курорти“ – Zákon Ukrajiny „O střediscích“ Zákon Ukrajiny „ O střediscích“ stanovuje právní, organizační, sociální, ekonomické zásady, pro rozvíjení středisek na území Ukrajiny a také se zaměřuje na léčebné metody a ozdravování lidí přírodními léčivými zdroji v přírodních střediscích, které jsou majetkem občanů Ukrajiny, a také stanovuje zásady na jejich ochranu. [45] „Закон України Про охорону навколишнього природного середовища“ – Zákon Ukrajiny „O ochraně životního prostředí Jedná se o zákon, který definuje právní, ekonomické a sociální principy organizací, které mají za úkol chránit životní prostředí pro současné i budoucí generace. Zákon byl přijat 25. června 1991 a stanovuje, že cílem právních předpisů o ochraně životního prostředí, je úprava vztahů v oblasti ochrany životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, environmentální bezpečnosti, prevence a eliminování negativních 31
dopadů hospodářské a další činnosti, jež mají vliv na životní prostředí. Dalšími cíli zákona, které jsou zde popsány, je zachování přírodních zdrojů, genetických fondů volně žijících živočichů, krajiny a jiných přírodních komplexů, jedinečných území a přírodních předmětů, které jsou součástí historického a kulturního dědictví. Článek 12.9 zákona je zakotven v Environmentálních právech a povinnostech občanů Ukrajiny. [46] Řídící orgány cestovního ruchu na Zakarpatí Na Zakarpatí je řízen cestovní ruch úřadem, který se nazývá Centrum pro cestovní ruch Zakarpatí. Je rozdělen na dva oddíly: Oddíl turistické správy pro Zakarpatí. Zde se vydávají vyhlášky, které mají za úkol spravovat a řešit problémy v cestovním ruchu. Také se zde dohlíží na plnění zákonů spojené s cestovním ruchem. Druhý oddíl se nazývá Informační centrum pro cestovní ruch Zakarpatí. Zde se můžete informovat o tom, kde a jaký cestovní ruch můžete provozovat. Nachází se zde celkový přehled turistických destinací. Ředitelem tohoto centra je Eduard Nikolajevič Maljar. Zakarpatí má také vlastní agenturu pro regionální rozvoj a přeshraniční spolupráci Zakarpatí, která se nazývá Zakarpatská regionální rada. Sídlí v městě Užhorod. Pořádají konference, kde řeší problémy v oblasti cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce mezi Zakarpatskou Ukrajinou, Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. [19] Vzdělání Jak na Zakarpatí, tak na celé Ukrajině, navštěvují děti základní školu od 6 let do 15 let. Poté se děti můžou rozhodnout, jestli chtějí jít do 10. a 11. třídy, což se nazývá „plna strednja osvita“ (střední škola), nebo se rozhodnou jít na tři roky na učiliště, nebo na lyceum, které se nazývá „profesijno technične učilišče“. Pokud se rozhodnou studenti jít dále na vysokou školu, mohou studovat čtyři roky na bakalářský titul, nebo pět let na magisterský titul. Hlavní složky hospodářství V lehkém průmyslu Zakarpatské oblasti se vyrábí různé druhy tkanin, oděvy, ponožky, ložní prádlo, obuv, kožená obuv, klobouky a další spotřební zboží. Podíl lehkého průmyslu Zakarpatí na celkové průmyslové produkci Ukrajiny je 17,6 %. Nachází se zde i několik firem, které pracují v chemickém průmyslu. Vyrábí zde základní chemikálie,
32
průmyslově vytvořená vlákna, barvy, plasty a tak podobně. Zakarpatí se podílí v celkové produkci v chemickém průmyslu Ukrajiny 1, 7 %. [12] Ve stavebnictví pracuje 6,8 % z celkového počtu zaměstnaných obyvatel. [12] Pro další zlepšení struktury Zakarpatí se musí významně přerozdělit finanční a materiálně-technické prostředky ze všech zdrojů pro rozvoj sociální infrastruktury. Toto je důležité proto, aby se zvýšila konkurenceschopnost Zakarpatí nejen v ekonomice, ale také v sociální sféře. [12] Na Zakarpatí se nachází mnoho firem. Mnoho z nich má sídlo v Užhorodu. Významné firmy Zakarpatí sídlí i v dalších městech, například v městě Chop, obci Kamjanicja, v městě Mukačevo, Berehovo a tak dále. [28] Česko-zakarpatské vztahy Zakarpatská oblast, jak již víme z historie, se snažila o osamostatnění od Ukrajiny, což by se nyní dalo považovat spíše za utopii. Místními obyvateli je nejpozitivněji vnímáno období, kdy Podkarpatská Rus patřila k Československu. I když Zakarpatí v historii patřilo k Maďarsku, Slovensku i SSSR, vytvořilo si vlastní historii. I toto je důvodem, proč se snaží o samostatnost. [26] V krajském městě Užhorod můžete doposud naleznout tak zvanou „českou čtvrť“, která byla postavena českými architekty. Tato část je jednou z nejhezčích v Užhorodě. Podle místních obyvatel prý byla postavena po vzoru pražských Dejvic. Centrum města je prý také neoficiálně rozděleno řekou Už na českou a sovětskou část. Mnoho věcí, které zde najdete, například vodovodní potrubí a z větší části i silnice, se zde neopravují a zůstávají zde z dob Československa a SSSR. Značná část investic se vkládá na přestavbu a stavbu nových kostelů. [26] Důkazem spolupráce mezi Českou republikou a Zakarpatím je Společnost přátel Podkarpatské Rusi, která byla vytvořena již v květnu 1990. Ta pořádá na Zakarpatí pravidelné zájezdy a různé humanitární akce. [2] Zakarpatí také spolupracuje s Krajem Vysočina. I proto naleznete, pokud přijíždíte do Jihlavy, označení, že jejím partnerským městem je město Užhorod. Dále například pro město Pelhřimov je partnerským městem Mukačevo. Kraj Vysočina spolupracuje se Společností české kultury J. A. Komenského a Klubem T. G. Masaryka z Užhoroda. Kraj Vysočina zasílá těmto spolkům pravidelně všechny 33
publikace, které jsou vydávány v Edici Vysočiny. Tyto spolky zastupují kraj Vysočina na veletrhu cestovního ruchu konaného každý rok v Užhorodě. Spolky se také snaží o obnovu a udržení českého jazyka, kulturních tradic, samozřejmostí je udržování historických vazeb. Dalším jejich úkolem je organizace výměnných pobytů dětí, organizace různých akcí, půjčováních českých knih a tak podobně. Mezi Krajem Vysočina a Zakarpatskou oblastí byla uzavřena v roce 2009 Smlouva o spolupráci mezi Zakarpatskou oblastí a Vysočinou. [27] Úkolem Kraje Vysočina je pomoc při vytváření důstojných podmínek pro život místních obyvatel. Dodává jim finanční podporu v podobě stavebních investic, rozšiřují se sociální zařízení i kulturní spolky. Projekty, které se uskutečnily ve spolupráci s krajem Vysočina: -
„Užhorod – otevření učebny českého jazyka ve třetí základní škole, včetně vybavení učebny a sociálního zázemí; pořízením učebnic českého jazyka se na projektu podílelo město Jihlava
-
Mukačevo – výměna oken v mateřské škole
-
Svaljava – výměna oken v základní škole T. G. M.
-
Rodnykova Huty – výměna oken, dveří, střechy a zateplení budovy mateřské a základní školy
-
Lípovec – kompletní rekonstrukce zdravotnického zařízení
-
Vynogradiv – výměna oken v části školy
-
Novoselicje – výměna oken základní a mateřské školy“
[27] Na Zakarpatí se nachází mnoho Čechů, kteří zde žijí trvale. Kvůli nynější ukrajinské krizi přiletěli další krajané z Ukrajiny, kteří převážně žili na jihu a východě Ukrajiny. Na Zakarpatí má tato současná situace vliv prozatím pouze na ceny prodávaných produktů. V České republice k roku 2013 žilo nebo pracovalo 114 790 Ukrajinců, což bylo 26 % z celkového množství cizinců. Tito Ukrajinci zde žijí na trvalý pobyt nebo na dlouhodobý pobyt nad 90 dní. Nejvíce Ukrajinců žije a pracuje v našem hlavním městě Praze. Na Vysočině v roce 2013 žilo a pracovalo okolo 2 290 Ukrajinců. [29]
34
Přehled dění na Ukrajině Začátek krize na Ukrajině započal poté, co bývalý prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsání asociační dohody s Evropskou unií v listopadu 2013. Poté se snažil o podporu země Ruskem. V prosinci 2013 začínají protesty v celé Ukrajině. V hlavním městě Kyjev se shromáždí na náměstí Majdanu 350 tisíc lidí. Dění na Majdanu bylo ospravedlňováno tím, že vláda prezidenta Janukovyče ztratila veškerou legislativu. Mezitím se Janukovyč setkává v Moskvě s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem, kde je domluveno snížení ceny zemního plynu o třetinu a nákup dluhopisů Ruskem v hodnotě 15 miliard dolarů. Na Ukrajině parlament schvaluje kontroverzní zákony, které mají omezit protesty na ulicích. Policie zatýká na základě pouhé účasti na protestu. To způsobilo další vlnu nevole. Ozbrojené složky se střetávají s demonstranty. Při tomto středu umírají dva lidé. Tímto se situace více vyostřuje. Janukovyč nabízí opozici posty ve vládě, ti však odmítají. Na konci ledna 2014 podává ukrajinský premiér Mykola Azarov demisi, tím jsou zrušeny přijaté kontroverzní zákony. Janukovyč odmítá dál odstoupit a vyhlašuje předčasné prezidentské volby. Na začátku února se Ukrajině dostává finanční pomoci od Evropské unie. Janukovyč se setkává 8. února 2014 s prezidentem Ruska Putinem v Soči. Putin se nechává slyšet, že Evropská unie a Spojené státy americké se cíleně pletou do dění na Ukrajině. Dne 18. února 2014 se část demonstrantů pokouší o obsazení vládní budovy, tím se situace opět vyhrocuje. Umírá přes dvacet lidí. 20. února 2014 je nejkrvavějším dnem Majdanu. Umírají desítky lidí. Prezident Janukovyč 21. dubna podepisuje s pozičními vůdci a ministry zahraničí Polska a Německa smírčí dohodu. Tato dohoda měla ukončit stávající boje na Majdaně. Poté utíká ze země a jsou vyhlášeny předčasné prezidentské volby. Prozatímní hlavou státu se stává předseda parlamentu Oleksander Turčynov. Na konci února 2014 zákonodárci schválí stíhání prezidenta Janukovyče, kvůli jeho údajnému podílu na smrti demonstrantů na Majdaně. Ten ale dále trvá na tom, že je legitimní hlavou státu. Na začátku března roste napětí na Krymu. Dne 16. března je vyhlášeno referendum, které má rozhodnout o připojení Krymu k Rusku. Pro připojení k Rusku se vyjádřilo 96,8 % hlasujících. Západ odmítá přijetí výsledků referenda, jelikož se domnívá, že se jedná o manipulaci s výsledky. Dne 25. května 2014 se ukrajinským prezidentem stává Petro Porošenko. 35
V březnu 2014 vzniká také konflikt mezi Ukrajinskými vojáky a proruskými povstalci, podporovanými Ruskou federací. Tento konflikt probíhá až do dnešních dnů na východě Ukrajiny v oblasti Doněcka a Luhanska. V květnu 2014 se nově vyhlášené separatistické části Doněcké republiky a Luhanské lidové republiky sjednotili se Svazem lidových republik nové Rusko. Mezi obdobím tohoto konfliktu zemřelo mnoho ukrajinských vojáků, separatistů a bohužel i civilistů žijících v této oblasti a jejich počet stále roste. [32] Dne 5. září 2014 byl podepsán po intenzivním projednávání Minský protokol, který měl zajistit příměří mezi znepřátelenými stranami. Dohodu podepsali švýcarská diplomatka z OBSE Heidi Tagliaviniová, za Ukrajinu bývalý prezident Leonid Kučma, za Rusko velvyslanec Michail Zurabov a za vzbouřené republiky jejich vůdci Aleksandr Zacharčenko a Igor Plotnickij. Bohužel tato dohoda byla stále porušována vojenskými napadeními z obou stran. Proto byla podepsána druhá Minská dohoda a to 12. února 2015, která vzešla ze setkání vrcholových představitelů Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Tato dohoda měla vstoupit v platnost od půlnoci 15. února místního času. V dohodě bylo zahrnuto vytvoření třicetikilometrové zóny, která měla být bez těžké vojenské techniky, ale opět separatisté útočili na Debalceve. [35][32][43] „Tento konflikt, který trvá na Ukrajině již přes rok, je důsledkem také špatného vybavení ukrajinské armády. Vojáci dostávají od státu pouze zbraně. Další vybavení jako jsou hygienické potřeby, potřeby na spaní, jsou dodávány pouze od dobrovolníků. Ten fakt, že se obyvatelé Luhanska a Doněcka spíše orientují na Rusko, je způsoben tím, že ukrajinská vláda nedává žádné finanční prostředky. Humanitární pomoc, kdy lidé dostávají jídlo a další nezbytné věci se jim dostává pouze ze strany Ruska. Zhoršení situace pomohlo také to, že na hranicích Ruska s východní Ukrajinou nebyla žádná kontrola, tudíž z ruské strany se mohlo dovést vše od humanitární pomoci až po zbraně a vojáky. Bohužel ukrajinské oddíly mají i špatné velitele, i to napomáhá situaci, kdy separatisté ovládli další území. Mnoho Ukrajinců nevěří v to, že by se tento konflikt nezměnil v neskrytou válku mezi Ruskem a Ukrajinou, “ řekla v březnu 2015 redaktorka Lidových novin Petra Procházková v pořadu ČT 24. Boje na tomto území se umírnili, ale konflikt není zcela vyřešen a stále jsou zde vojáci z obou znepřátelených stran a kdykoliv zde můžou začít další boje. Přímo na Zakarpatí nejsou vidět přímo důsledky tohoto konfliktu. Tato situace je poznat „pouze“ podle zvýšených cen všech produktů. Je to právě proto, že Ukrajina je blízko krachu, tudíž je velká inflace měny. Ještě před rokem se prodával dolar za 8 UAH, nyní 36
se prodává za 25 UAH. Ceny se tedy zvýšili skoro trojnásobně. Pro představu, půllitr vodky se prodával v obchodech za 20 UAH (v přepočtu 21,66 CZK), nyní stojí 50 UAH (v přepočtu 54 CZK). Dalším příkladem je šestisetgramový bochánek bílého chleba, který se prodával za 2 UAH (přepočtu 2 CZK) a nyní stojí 7 UAH (v přepočtu 7,6 CZK) i více. Nejvíce se zvýšily ceny produktů právě na Zakarpatí. Díky této situaci se obává mnoho českých turistů cestovat i na Zakarpatí. Mnoho cestovních kanceláří, které ještě před dvěma lety nabízely zájezdy na Ukrajinu i na Zakarpatí, svou nabídku zájezdů na toto území úplně zrušili. Jsou ale i takové cestovní kanceláře, které nabízí zájezdy na Zakarpatí po celou dobu nebo svojí nabídku obnovily. To je důkazem, že o cestování do této oblasti je stále zájem. Tyto cestovní kanceláře na svých internetových stránkách informují o aktuální situaci na Ukrajině. O cestovních kancelářích, které mají v nabídce zájezdy na Podkarpatskou Rus, se zmíním dále. Pokud chcete přímé informace o dění na Zakarpatí, můžete se informovat pomocí emailu. Tento e-mail pošlete přímo na Lvovskou ambasádu, kde Vám odpoví. Ohledně současné situace se Vám dostane odpovědi, že boje jsou 1 200 km vzdálené od Zakarpatí, tudíž je zde bezpečno. [32]
2. Mižhirský rajon Mižhirský rajon je jedním ze 13 rajonů Zakarpatské oblasti. Nachází se v severovýchodní části Zakarpatí. Jediným městem Mižhirského rajonu je město Mižhirja. Do správy města Mižhirja spadá 43 okolních obcí. Na východě sousedí s Tjačevským rajonem, na jihu s Chustským rajonem a na západě s Iršavským, Svaljavským a Voloveckým rajonem. Rozprostírá se na rozloze okolo 1200 km2, to je 9 % plochy z celé Zakarpatské oblasti. [16]
2.1 Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady Mižhirský rajon je bohatý na minerální vody. Celá oblast má spíše hornatý terén a je zalesněná bukovými a smrkovými lesy, které zabírají plochu 79 hektarů. Protékají zde dvě větší řeky, řeka Terebla a řeka Rika, které se vlévají to Tisy. Na hoře Ozirna se nachází ve výšce 989 metrů nad mořem známé jezero Siněvir. S tímto jezerem je také spojená legenda, která souvisí se symbolem jezera, dvojitým dřevěným sloupem na břehu. Na tomto sloupu jsou vyřezané postavy bohaté dívky Sini a chudého chlapce Vira. Jezero
37
je prý naplněno slzami, které Sini vyplakala pro Vira, který byl zabit její rodinou, aby nemohli být spolu. V průměru má jezero hloubku 8,10 metrů, ale v místě kde je nejvíce hluboké, je hloubka až 22 metrů, která je závislá na ročním období a množství úhrnu vodních srážek. Lidově se jezeru Siněvir také říká „Mořské oko“, protože uprostřed se nachází několik metrů čtverečních velký ostrůvek. V Mižhirském rajonu můžete najít vodopád Šipit, který svou krásou láká mnoho turistů. [15] Za koncem města Mižhirja se nachází tři hory, které jsou místními nazývány „Tři sestry – Víra, Naděje a Láska“. Kulturně – historická zařízení V Mižhirském rajonu se nachází Muzeum Ivana Olbrachta v Koločavě. V Koločavě se také nachází muzeum „Stare Silo“. V městě Mižhirja najdete památník věnovaný sovětským vojákům, tzv. neznámým vojínům, kteří padli v roce 1944 při osvobození Mižhirského rajonu. Nachází se zde také unikátní muzeum, které nenajdete jinde v celé Evropě, které se nazývá Muzeum lesa a splavování na Černé řece. Toto území spadá pod správu Národního přírodního parku Siněvir. Tato vzácná vodní stavba, která kdysi sloužila ke splavování dřeva, byla postavena v 19. století. [15] Společenské akce Každá vesnice v Mižhirském rajonu jeden den v roce oslavuje tak zvaný „Den vesnice“. Tento svátek většinou připadá na neděli. Na náves přichází lidi z vesnice, kde je pro ně připravený koncert a stánky s pohoštěním. Česko – ukrajinský festival, Koločava Od roku 1997 se pravidelně pořádá česko-ukrajinský festival. Tento festival se koná jednu neděli v srpnu. Na tomto festivale můžete vidět mnoho připravených představení od lidovek po moderní písně. Většinu těchto představení obstarají místní obyvatelé. Bohužel zde nenajdete stánky s občerstvením. [17]
2.2 Realizační předpoklady Dopravní dostupnost Do krajského města Užhorodu se můžete dostat dvěma způsoby. Můžete využít autobusovou dopravu Chust – Silce – Mukačevo – Užhorod, nebo Mižhirja – Volovec – Svaljava – Užhorod. Do hlavního města Kyjev se můžete dostat autobusem přes Chust – 38
Mižhirja – Kyjev. Nejbližší železniční stanice se nachází v 45 kilometrů vzdáleném okresním městě Volovec. [15] Ubytovací a stravovací zařízení Po celém Mižhirském rajonu můžete najít mnoho stravovacích a až 33 ubytovacích zařízení. Tato zařízení jsou levná ale dobře vybavená. Jelikož ukrajinští obyvatelé jsou známí svou pohostinností, máte zde možnost ubytování za nějakou symbolickou cenu přímo v rodině a tak se můžete více přiblížit jejich zvykům a tradicím. [10]
2.3 Selektivní předpoklady Demografické předpoklady Žije zde okolo 52,5 tisíců obyvatel, z tohoto počtu jsou 98 % Ukrajinci. Hustota osídlení v Mižhirském rajonu je 44 obyvatel na kilometr čtvereční. [15] Urbanizační předpoklady Největším a zároveň jediným městem Mižhirského rajonu je již zmíněné město Mižhirja. Žije zde okolo 9 500 obyvatel. V obci Koločava žije okolo 5 000 obyvatel. Tyto informace mi sdělil pan Ivan Šahur vedoucí odboru pro cestovní ruch. Administrativní předpoklady – Cestovní ruch V městě Mižhirja se nachází okresní úřad, kde můžete najít odbor pro cestovní ruch. Vedoucím tohoto odboru je pan Ivan Šahur, který mi poskytl potřebné informace ohledně cestovního ruchu v Mižhirském rajonu. Dohlíží se zde na plnění vyhlášek a zákonů, které byly vydány jak ministerstvem, tak centrem cestovního ruchu pro Zakarpatí. Můžete se zde také informovat o turistických destinacích v Mižhirském rajonu, jelikož zde nemají turistická informační centra, tak jak jsme na ně zvyklí u nás. Známé osobnosti V Mižhirském rajonu se také narodilo mnoho významných lidí. V Mižhirji se narodil básník, novinář V. S. Hrendža-Donský, laureát Ševčenkovské ceny básník Petro Skunc, spisovatel Michajlo Poško, básník Oleksij Jačnik, prozaik Andrij Durunda, který se narodil v Rekitach, spisovatel Vladimir Fedinišinec a mnoho dalších.
39
2.4 Významná města, obce Mižhirského rajonu Mižhirja Jediné město Mížhirja se nazývalo až do roku 1953 Volove. Nyní název Mižhirja znamená „Mezi horami“. V městě Mižhirja můžete zajít na oběd nebo večeři do osmi restaurací. Každá z restaurací je velmi hezky upravená a mají bohaté menu jídel a nápojů. V městě Mižhirja se také uskutečňují trhy každý týden v pondělí a pátek. Nedaleko autobusového nádraží je místo udělané pro stánky, kde právě každé pondělí a pátek lidé z Mižhirje a okolí prodávají nejen svou vypěstovanou zeleninu, ale také oblečení, boty, nábytek, bižuterii, peněženky, hračky a mnoho dalších věcí. Pokud chcete jít za zábavou, můžete navštívit zdejší diskotéku v restauraci s názvem Zip. Také budete mít možnost navštívit diskotéku nedaleko Mižhirje v restauraci Čatina, kde pro vás bude hrát živá muzika. Jelikož je po celé Ukrajině zakázáno kouření, nejen na veřejných místech, jako jsou autobusové zastávky a tak dále, ale také v barech a na diskotékách, v mnoha restauracích zavedli majitelé terasy venku. V městě se také můžete rekreovat ve státních lázních „Verchovina“. Léčí se zde nemoci ledvin a močových cest a nemoci trávící soustavy. Městem Mižhirja protéká již zmíněná řeka Rika. Tato řeka je oblíbená u místních rybářů. Koločava Pod správu Mižhirského rajonu patří pro nás české turisty známá a vyhledávaná obec Koločava. Tato obec je proslulá díky známému loupežníkovi Nikola Šuhaji. Pokud se rozhodnete cestovat do Koločavy, určitě byste měli navštívit Muzeum Ivana Olbrachta, který napsal román právě o Nikola Šuhaji. Ivan Olbracht zde strávil část svého života. Psal zde své povídky a také zde vyučoval. Toto muzeum není věnované pouze Ivanu Olbrachtovi, ale také Nikolu Šuhajovi. Bylo vytvořené místními obyvateli na počest těmto slavným mužům. V muzeu si můžete prohlédnout fotky, jak vypadalo natáčení slavného filmu o Nikola Šuhajovi, také fotky jeho dcery a samozřejmě si zde můžete vyslechnout poutavé povídaní o životě Ivana Olbrachta a Nikola Šuhaje. [13] Po návštěvě muzea Ivana Olbrachta by vaše kroky měly vést k hrobu, kde je Nikola Šuhaj pochován. K tomuto hrobu vás dovede Váš průvodce a jistě si všimnete jedné zajímavosti a to sice, že hrob Nikola Šuhaje je značně vzdálený od ostatních hrobů. Takto byl pohřben kvůli tomu, že podle víry nesmí být zloději pohřbeni vedle ostatních lidí. 40
Nejvýznamnější památkou v Koločavě je ale bezpochyby dřevěný kostelík sv. Ducha, který byl postaven v roce 1975. Tento kostel byl paradoxně v období sovětského svazu muzeum ateismu. Nyní je ale uveden do původního stavu. Za kostelíkem jsou hroby četníků, které zabil Nikola Šuhaj. [13] Dalším významným místem, které stojí za navštívení, je Muzeum „Stare Silo“ (stará vesnice), které začal budovat koločavský rodák Stanislav Arževitina. Zde můžete vidět, jak se zde vyvíjeli obydlí obyvatel od poloviny 19. století do současnosti. [16] V Koločavě také můžete každou středu navštívit místní trhy, kde si můžete zakoupit podobné produkty, které jsou nabízeny i na trhu v Mižhirji.
41
Praktická část V praktické části nejprve podrobně popíšu nabídku zájezdů na Podkarpatskou Rus, které jsou k dispozici, nebo byly k dispozici u českých cestovních kanceláří. Poté budu hodnotit nabídku zájezdů do této oblasti. Mým dalším úkolem v praktické části bude použit kvantitativní metodu, respektive výzkum pomocí řízeného rozhovoru. K tomuto chci použít dotazník, který sama vytvořím. Dotazník bude obsahovat 6 otázek a bude na něj odpovídat 10 respondentů z Mižhirského rajonu, které jsem si vybrala jako vhodné osoby pro tento výzkum. Posledním úsekem bude diskuzní a návrhová část, kde popíši podle výše uvedených zjištění, co zde je či není dobré, co by se mělo změnit a zda vůbec je vhodné, aby jezdili do této části čeští turisté.
3. Přehled nabízených zájezdů na Zakarpatskou Ukrajinu Jako první cestovní kancelář, která nabízí zájezdy na Podkarpatskou Rus, bych chtěla jmenovat cestovní kancelář Alpina. Cestovní kancelář Alpina uvádí na svých internetových stránkách, že stále sledují situaci na Zakarpatí a že stále není nebezpečné na Zakarpatí jezdit, jelikož nepokoje jsou vzdálené od navštěvovaných míst 1200 kilometrů. Všechny zájezdy, které má cestovní kancelář v současné nabídce, se budou uskutečňovat od konce prosince do konce srpna. Doba trvání zájezdů je 8 (zimní zájezdy) nebo 10 dní (letní zájezdy) a jedná se o zájezdy zaměřené v zimním období na lyžování a snowboarding, v letním období na horskou turistiku a cyklistiku. Aktuálně nabízené zájezdy: Silvestr na Zakarpatské Ukrajině – Zájezd bude probíhat pod poloninou Boržava a je zaměřen na sportovní vyžití. Můžete zde nejen lyžovat, sjíždět vrchy na snowboardu, ale také na zájemce čekají výpravy na běžkách, sněžnicích nebo na skialpech. V oblasti, kde je zájezd naplánován (okolí Podobovce a Pilipce), se nedávno budovaly nové vleky a sjezdovky, které ještě více umocní zážitky z dovolené. Samozřejmostí zájezdu je návštěva vesnice Koločava a Siněvirského národního parku. Ubytování je plánované v 2 – 4 lůžkových turistických chatách a v ceně zájezdu je polopenze, kdy účastníci ochutnají místní kuchyni. Cena zájezdu: 7 600 CZK/osoba Termín zájezdu: 27. 12. 2015 – 3. 1. 2016 42
Zakarpatská Ukrajina v zimě – Tento zájezd nabízí možnost navštívit nejvyšší horu Ukrajiny Hoverlu, jelikož zájezd se uskuteční v horách nedaleko rumunských hranic. Pro účastníky zájezdu je připravena možnost snowbordování, lyžování a lavinového kurzu. Zájemci budou ubytováni v chatách a k dispozici je polopenze, která je zahrnuta v ceně zájezdu. Cena zájezdu: 7 400 CZK/osoba Termíny zájezdu: 6. 2. – 13. 2. 2016; 27. 2. – 5. 3. 2016 Ukrajina – kurz zimního táboření - Účastníci zájezdu se budou pohybovat na území Ukrajinských Karpat a to v Černohorské polonině (nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla – 2 061m, vrchol Pietros – 2 020 m), dále v Svidovecké polonině (vrchol Bliznice – 1 881 m). Ubytování je plánováno ve vlastních stanech, ale také bude možnost ubytovat se v turistických ubytovnách. Stravování není v ceně zájezdu. Zájemci se budou stravovat v místních hospůdkách. Cena zájezdu: 5 300 CZK/osoba Termín zájezdu: 6. 2. – 13. 2. 2016 Ukrajina – kurz pohybu na sněžnicích – Účastníci zájezdu se opět budou pohybovat v nejatraktivnější části Zakarpatí a to nedaleko hory Hoverla (2061 m) a vrcholu Pietros (2 020 m), které se nacházejí v Černohorské polonině a také se podívají do Svidovické poloniny. Jak už název zájezdu napovídá, účastníci zájezdu se zúčastní sněžnicového kurzu a také lavinového kurzu. Ubytování proběhne v chatách a v ceně je zahrnuta polopenze, která obsahuje jídla místní kuchyně. Cena zájezdu: 7 400 CZK/osoba Termíny zájezdu: 6. 2. – 13. 2. 2016; 27. 2. – 5. 3. 2016 Ukrajina – zimní přechod – Jedná se o poslední nabízený zimní zájezd. Opět probíhá na území Ukrajinských Karpat. Účastníci se budou pohybovat po vrcholcích hor pomocí sněžnic. Ubytování je plánované ve vlastních stanech, ale je zde opět možnost ubytování v turistických ubytovnách. Zájemci se budou stravovat v místních hospůdkách a z vlastních zásob. Cena zájezdu: 5 300 CZK/osoba Termín zájezdu: 27. 2. – 5. 3. 2016 Poloniny Podkarpatské Rusi – Tento zájezd nabízí poznání Černohorského hřbetu, poloniny Svidovec a poloniny Krásná. Účastníci zájezdu se budou moci povozit v terénním nákladním autě, ochutnají místní speciality a navštíví obci Koločava. Tento zájezd je uskutečňovaný formou pěší turistiky na těžko. 43
Cena zájezdu: 5 900 CZK/osoba Termíny zájezdů: 5. 8. – 14. 8. 2016 Podkarpatská Rus – Zájezd se bude uskutečňovat formou pěší turistiky na lehko. Účastníci se opět seznámí s Černohorským hřbetem, poloninou Svidovec a dorazí i do Koločavy. Účastníci budou nocovat ve vlastních stanech. V ceně zájezdu je polopenze. Cena zájezdu: 7 100 CZK/osoba Termín zájezdu: 5. 8. – 14. 8. 2016 Rachovské hory – Účastníci zájezdu navštíví těžko přístupné Rachovské hory. Budou putovat po nejvyšších ukrajinských poloninách. Jelikož se budou pohybovat po hranicích Zakarpatí a Rumunska, cestovní kancelář slibuje zajištění potřebného povolení. Nocování bude uskutečňováno ve vlastních stanech na horských tábořištích. Strava není zajištěna. Cena zájezdu: 5 600 CZK/osoba Termín zájezdu: 5. 8. – 14. 8. 2016 Nejvyšší hory Podkarpatské Rusi – Účastníci zájezdu se budou pohybovat v okolí nejvyšší hory Zakarpatí Hoverly na Černohorské a Svidovické polonině. Jedná se opět o pěší turistiku. Tento zájezd obsahuje ubytování v domech v obci Jasini. Jedná se o zájezd s polopenzí. Cena zájezdu: 8 900 CZK/osoba Termín zájezdu: 5. 8. – 14. 8. 2016 Podkarpatská Rus na kole – Účastníci zájezdu se podívají do polonin, navštíví dřevěné kostelíky, obec Koločavu a další vesničky. Také navštíví národní přírodní park Siněvir. Budou ubytováni v turistické ubytovně v Podobovci a zájezd obsahuje zajištěnou polopenzi. Cena zájezdu: 9 800 CZK/osoba Termín zájezdu: 19. 8. – 28. 8. 2016 Krásy Podkarpatské Rusi – Účastníci zájezdu navštíví město Mukačevo, národní přírodní park Siněvir, obec Koločava, Boržavu, vodopád Šipot, košíkářskou obec Iza, město Chust. V ceně zájezdu je ubytování v turistické ubytovně v Podobovci, či ve srubech a polopenze. Cena zájezdu: 8 800 CZK/osoba Termíny zájezdu: 1. 7. – 10. 7. 2016; 19. 8. – 28. 8. 2016 [20] Další cestovní kancelář, kterou bych ráda jmenovala, jenž nabízí zájezdy na Zakarpatí, je cestovní kancelář Poznání. Cestovní kancelář nabízela v roce 2015 cyklozájezdy, zájezdy 44
zaměřené na horskou turistiku a poznávací zájezdy. Všechny tyto zájezdy měly dobu trvání také 10 dní jako u předchozí cestovní kanceláře Alpina. V roce 2016 je naplánován jeden zájezd na Zakarpatí Aktuální nabídka zájezdů: Ukrajina – Pohodové toulky na Podkarpatské Rusi - Účastníci zájezdu se podívají do města Užhorod, Rachovské oblasti, do národního přírodního parku Siněvir, do Solotvina, Jabloneckého průsmyku, do obce Koločava a dalších míst. Cena zájezdu obsahuje ubytování čtyřikrát v hotelu a třikrát v turbaze a polopenzi po celou dobu zájezdu. Zájezd je uskutečněn formou pěší turistiky na lehko. Cena zájezdu: 8 990 CZK/osoba Termín zájezdu: 12. 8. – 21. 8. 2016 Zájezdy, které proběhly v roce 2015: Ukrajina – Podkarpatská Rus po cestách i necestách na kole – Tento zájezd byl nabízen v různých variantách. Účastníci zájezdu mohli být ubytování v hotelu s polopenzí, nebo v penzionu se snídaní. Poslední variantou bylo ubytování ve vlastních stanech beze stravy. Účastníci tohoto zájezdu navštívili město Užhorod, poloninu Boržava, město Mižhirja, vesnici Siněvir, národní přírodní park Siněvir, obec Koločava, vesničku Siněvirská Poljana, pohoří Verchoviny, vesnici Iza a další. Cena zájezdu zahrnovala dopravu, pojištění, služby vedoucího zájezdu. Cena zájezdů: 10 690 CZK/osoba; 9 290 CZK/osoba; 6 990 CZK/osoba Termíny zájezdů: 3. 7. – 12. 7. 2015; 24. 7. – 2. 8. 2015 Ukrajina – Putování po karpatských poloninách za super cenu ** - Tento zájezd byl také nabízen, stejně jako předchozí, ve třech variantách. Buď účastníci zájezdu mohli být ubytováni v hotelu s polopenzí, nebo v penzionu se snídaní, nebo ve vlastním stanu beze stravy. Účastníci zájezdu měli možnost navštívit město Užhorod, poloninu Boržava, národní přírodní park Siněvir, obec Koločava, poloninu Piskoňa, jezero Ozirce a další. Cena zájezdů: 9 333 CZK/osoba; 7 222 CZK/osoba; 5 666 CZK/osoba Termíny zájezdů: 3. 7. – 12. 7. 2015; 24. 7. – 2. 8. 2015 Ukrajina – Pohodové toulky na Podkarpatské Rusi – Jednalo se o poznávací zájezd. Účastníci zájezdu se podívali do města Užhorod, Rachovské oblasti, do národního přírodního parku Siněvir, do Solotvina, Jabloneckého průsmyku, do obce Koločava a
45
dalších míst. Cena zájezdu obsahovala ubytování čtyřikrát v hotelu a třikrát v turbaze a polopenzi po celou dobu zájezdu. Cena zájezdu: 8 990 CZK/osoba Termíny zájezdu: 23. 7. – 1. 8. 2015; 21. 8. – 30. 8. 2015 [21] Další cestovní kanceláří, která nabízí zájezdy na Zakarpatí je cestovní kancelář Mundo. Cestovní kancelář Mundo nabízí jeden zájezd na Zakarpatí a jedná se o poznávací zájezd a turistiku. Aktuální nabídka zájezdů: Zakarpatská Ukrajina – Účastníci tohoto zájezdu budou mít možnost navštívit město Užhorod, Bukovskou poloninu, poloninu Boržava, Siněvirské jezero v národním přírodním parku Siněvir, obec Koločava, poloninu Piskoňa, Solotvina, Rachiv, nejvyšší horu Zakarpatí Hoverlu, vrchol Bliznica, Jablonský průsmyk a další. V ceně zájezdu je jedenkrát ubytování na ubytovně, dvakrát v kempu a pětkrát na tábořišti ve vlastním stanu, služby průvodce a doprava. Cena nezahrnuje stravu a vstupy do památek. Cena zájezdu: 5 480 CZK/osoba Termín zájezdu: 23. 7. – 2. 8. 2015 [22] Cestovní kancelář Kudrna nabízela zájezd na Podkarpatskou Rus v roce 2015. Jednalo se o zájezd formou pěší turistiky. Pro rok 2016 jsou nabízeny 2 zájezdy. Aktuální nabídka zájezdů: Podkarpatská Rus – Jedná se o zájezd, který je uskutečňován formou jednodenních pěších tur krajem Nikola Šuhaje loupežníka a Ivana Olbrachta. První zastávka zájezdu je plánována v městě Užhorod, kde si účastníci zájezdu užijí prohlídku hradu a centra města. Dále se vydají k vodopádu Šipot a vystoupají na hřeben Boržavské poloniny. Také se podívají na jezero Siněvir a do Siněvirského národního parku. Vystoupají také na nejvyšší horu Ukrajiny Hoverlu (2 061 m). Ubytování je plánované v kempu a placeném tábořišti. V ceně zájezdu je stravování formou polopenze. Cena zájezdu: 8 300 CZK/osoba; 7 500 CZK/student Termín zájezdu: 26. 8. 2016 – 3. 9. 2016 Podkarpatské bicyklování – Tento zájezd je určen pro cyklistické nadšence. Účastníci zájezdu se podívají do města Užhorod, na Siněvirské jezero, do národního parku, vypraví se k vodopádu Šipot, na hřeben Boržavské poloniny, dále také do vesničky Koločava, 46
dojedou i k Jablonickému průsmyku a naskytne se jim možnost podívat se na horu Hoverlu a další zajímavá místa. Zájezd je určen pro malou skupinu o maximálním počtu účastníků 20 lidí. Ubytování proběhne v kempu a placeném tábořišti. Je zajištěna polopenze. Cena zájezdu: 8 300 CZK/osoba; 7 500 CZK/student Termín zájezdu: 26. 8. – 3. 9. 2016 Nabídka zájezdů pro rok 2015: Zakarpatská Ukrajina - Účastníci cestovali na 10 dní, byli ubytováni v 1x v ubytovně Koločava, 2x v kempu a 5x v tábořišti, kde nocovali ve vlastním stanu, a cena zájezdu nezahrnovala stravování a vstupy do památek. Během tohoto zájezdu navštívili město Užhorod, Bukovskou poloninu, poloninu Boržava, Siněvirské jezero, vesnici Koločava, solné doly Solotvina a město Rachiv. Cena zájezdu: 5 480 CZK/osoba Termíny zájezdu: 24. 7. – 2. 8. 2015 [23] Další cestovní kanceláří, která nabízí zájezdy na Podkarpatskou Rus je cestovní kancelář Mayer & Crocus. Aktuální nabídka zájezdů: Pohodový pobyt na Podkarpatské Rusi – Nabídka navštívených míst je podobná jako ve výše popsaných nabízených zájezdech: město Užhorod, Siněvirské jezero, národní park Siněvir, Boržavská polonina s vodopádem Šipot, Rachovská oblast (košíkářská vesnice Iza), Jablonický průsmyk, jezero Solotvina, město Mukačevo (návštěva hradu). Ubytování je plánované ve dvoulůžkových pokojích s polopenzí. Cena zájezdu: 8 990 CZK/osoba Termín zájezdu: 12. 8. – 21. 8. 2016 [24] Poslední cestovní kancelář, která nabízí aktuálně zájezdy na Zakarpatí, je cestovní kancelář Redok travel. Tato cestovní kancelář nabízí jeden zájezd na deset dní. Aktuální nabídka zájezdů: Podkarpatská Rus pohodové toulky Ukrajinou Navštívená místa jsou opět podobná, jako u výše popsaných zájezdů: město Užhorod, Siněvirské jezero, národní park Siněvir, Boržavská polonina s vodopádem Šipot, Rachovská oblast (košíkářská vesnice Iza), Jablonický průsmyk, jezero Solotvina, město Mukačevo (návštěva hradu). 47
Ubytování je plánováno čtyřikrát v hotelu a třikrát v turbáze, pokaždé je k dispozici stravování ve formě polopenze. Cena zájezdu: 8 990 CZK/osoba Termín zájezdu: 12. 8. – 21. 8. 2016 [30]
3.1 Hodnocení nabídek CK Mnoho cestovních kanceláří například cestovní kancelář Horal a další cestovní kanceláře, nabízely zájezdy na Zakarpatí, ale nyní své nabídky do této oblasti stáhly, díky situaci na východní Ukrajině. Mezi tyto cestovní kanceláře patřily také cestovní kancelář Pilgrim Travel, Trip, Valaška a další. I přesto jsem našla šest cestovních kanceláří, které stále nabízí zájezdy na Podkarpatskou Rus a tato nabídka je celkem široká. To je důkazem, že tato oblast i přes nynější dění na východě země je pro české turisty stále zajímavým místem. Zájezdy jsou s převahou spíše ve formě poznávacích zájezdů a ve sportovním duchu. Toto je díky tomu, že příroda na Zakarpatí je jedinečná a je zde mnoho k vidění. Jak jinak nejlépe prozkoumat tuto krásu, než například na kole, pěšky v létě, nebo v zimě na sněžnicích? Domnívám se, že tato nabídka zájezdů českých cestovních kanceláří je pestrá a český turista má z čeho vybírat. Bohužel po prozkoumání nabídky míst, které nabízí cestovní kanceláře, jsem zjistila, že mnoho míst se opakuje. Například skoro v každém zájezdě se objevuje jezero Siněvir s národním parkem Siněvir, vesnice Koločava, město Užhorod a tak dále. Jedním takovým zájezdem, který se trochu vymykal, byl zájezd cestovní kanceláře Kudrna, která nabízela sjíždění řek Riky a Tisy. Bohužel pro tento rok jsem žádný podobný zájezd, který by byl nabízen, nenašla. [23] Podle mého názoru by mohly cestovní kanceláře také více zapojit místní obyvatelstvo. Pouze cestovní kancelář Alpina nabízí jedno ubytováni v domech u místních obyvatel, což si myslím, že je velice zajímavý nápad. Myslím si, že by tohoto ubytování mohlo využít více cestovních kanceláří. Nejenže by ubytování vyšlo levněji, ale také by to umožnilo místním si trochu přivydělat. Jistě by to byl zajímavý zážitek pro účastníky zájezdu. Mohli by zde přímo vidět, jak to chodí v domácnostech na Zakarpatí a setkali by se s jejich zvyky.
48
Bohužel při zájezdech člověk putuje od místa k místu a snaží se navštívit co nejvíce památek v dané oblasti, ale poté mu uniká podstata národa a země a to si myslím, že je obzvláště na Zakarpatí obrovská škoda. Myslím si, že Mižhirský rajon má opravdu co nabídnout, najdete zde mnoho míst, kde si můžete odpočinout od hektického způsobu života. Můžete se zde procházet okouzlující krajinou. V létě v horách můžete ochutnat vodu přímo ze studánek, které zde pramení, což u nás v přírodě v podstatě není možné. Velkým lákadlem je i nově vytvořený výběh pro medvědy, který se nachází v Siněvirském národním parku. Oproti tomu v zimě zde můžete poznat kouzlo hor Zakarpatí pod sněhem. Můžete se zde ubytovat v některém ze zimních středisek, nebo pokud se rozhodnete cestovat do tohoto kraje individuálně, můžete se ubytovat u někoho z místních obyvatel. Tak nejlépe poznáte kulturu tohoto národa. Domnívám se, že pro každého českého turistu by byl velký zážitek zažít oslavu Vánoc, Velikonoc i Silvestra přímo s místními obyvateli. Tyto všechny svátky jsem popsala výše, tudíž si můžete udělat představu, jaký je to úžasný zážitek zúčastnit se takové oslavy. Obyvatelé Zakarpatí, jakož celé Ukrajiny, jsou velice přátelští a přivítají každého turistu velice srdečně. Je samozřejmé, že pokud by turisté chtěli strávit tyto svátky s místními obyvateli, tyto zájezdy by se uskutečňovali pouze v malých skupinkách lidí. Dalším zajímavým cílem návštěvníků by mohlo být putování za léčiteli. Na Zakarpatí i na celé Ukrajině se nachází mnoho lidí, kteří léčí, ať už se jedná o kněze (pop) nebo jak bychom řekli u nás babky kořenářky. Nachází se zde také mnoho léčivých pramenů obzvláště v horských oblastech, které mají kladný vliv na zdraví člověka. S tím by souviselo i ubytování v místních lázních, kde může člověk podstoupit mnoho ozdravných procedur. Bohužel jsem nenašla ani jeden zájezd, který by se na takový druh cestování po Zakarpatí zaměřoval.
4. Provedení kvalitativního výzkumu Ve své práci jsem se rozhodla použít metodu kvalitativního výzkumu. Budu ho provádět pomocí řízeného strukturálního rozhovoru s otevřenými otázkami. Dotazník, který jsem vytvořila, má šest otevřených otázek. Otázky se týkají vztahu místních obyvatel k českým turistům, jestli se místní obyvatelé domnívají, že Mižhirský rajon má vysoký potenciál pro cestovní ruch pro české turisty a tak dále. Na mé otázky bude odpovídat deset 49
respondentů, kteří žijí v Mižhirském rajonu. Dotazované osoby mají různé bydliště, věk i povolání, abych dosáhla co nejrůznorodějšího plnohodnotného pohledu pro můj výzkum.
4.1 Metodika výzkumu Kvalitativní výzkum byl chápán zprvu jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií. Postupem času však získal rovnocenné postavení s ostatními formami výzkumu v sociálních vědách. Kvalitativní výzkum nemá jediný způsob vymezení, které by bylo obecně uznáváno. Dle významného metodologa Crewella je definován kvalitativní výzkum takto: „Kvalitativní
výzkum
je
proces
hledání
porozumění
založeny
na
různých
metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ [Hendl, 2005, s. 49-50] 4.1.1 Řízený strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami Strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami je složen z určitého množství důkladně formulovaných otázek, na které respondenti odpovídají. Tento typ rozhovoru se používá, pokud je nutné pokládat co nejméně různých otázek dotazovanému. Tím nedává možnost dotazovanému značně ovlivnit kvalitu rozhovoru a poskytuje taková data, která se velmi neliší a snadno se analyzují. Toto umožňuje replikaci celého průzkumu v jiném čase, jinými vědci. Použití tohoto rozhovoru je vhodné, když potřebujeme v krátkém čase uskutečnit rozhovor s respondenty a nemůžeme jej opakovat. Dále také pokud musíme srovnávat odpovědi vstupního a závěrečného rozhovoru v rámci nějakého intervenčního programu. [Hendl, 2005, s. 173] V mé bakalářské práci využiji řízený rozhovor s otevřenými otázkami, který uskutečním pomocí předem připraveného dotazníku. Dotazovaní respondenti budou obyvatelé Mižhirského rajonu. Seznam dotazovaných osob popíši níže. Dotazování proběhne během mé návštěvy Mižhirského rajonu od 25. 7. – 16. 8. 2015.
50
Otázky budou vytvořeny tak, abych získala potřebné informace o pohledu místních na české turisty, zda má Mižhirský rajon dostatečný potenciál právě pro české turisty a jestli se domnívají, že situace na východě Ukrajiny negativně ovlivňuje i jejich oblast. 4.1.1.1
Dotazník
1. Uvítali byste, kdyby Vaše území navštěvovalo více českých turistů? Jak vnímáte české turisty? Své odpovědi zdůvodněte. 1) Xотите ли вы чтоб вашу страну отведало больше чешских туристов.? Как вы воспринимаете чешских туристов? Обоснуйте ваши ответы. 2. Domníváte se, že Vaše oblast má vysoký potenciál pro cestovní ruch? Pokud ne, čím si myslíte, že by se mohla atraktivita pro turisty z Čech této lokality zvýšit? Pokud ano, co podle Vašeho názoru Vaše lokalita nabízí právě pro české turisty? 2) Думаете ли вы что ваш регион имет большой потенциал для туризма?Если нет,то каким на вашу мысль способом,для чешских туристов,можно повысить заинтерисованость в вашем регионе?Если да,то что по вашим убеждениям ваш регион предлогает именно для чешских туристов? 3. Myslíte si, že ve Vaší oblasti je dostatečné množství ubytovacích a stravovacích zařízení pro turisty? Své odpovědi blíže specifikujte. 3) Думаете ли вы что в вашем регионе есть достаточное количество отелей пунктов питания для туристов?Сваи ответы аргументируйте. 4. Domníváte se, že cena za dvoulůžkový pokoj, která činí u vás v ***hotelu v průměru 500 UAH (v přepočtu 545 CZK), je odpovídající za poskytované služby? Aby, jste měli s čím tuto cenu srovnat, tak Vám povím, že v České republice stojí noc v dvoulůžkovém pokoji okolo 918 UAH (v přepočtu 1000 CZK). 4) Думаете ли вы что цена за двухместный номер в вашем отеле которая равна приблизительно 500 грн являеться адекватной за предложеные услуги?Для того чтоб вы имели чем сравнить скажу что в Чешской Республике ночь в двухместном номере стоит 880 грн 5. Myslíte si, že nynější situace na východní Ukrajině ovlivňuje negativně cestovní ruch i ve Vaší oblasti? 5) Вы думаете, что нынешняя ситуация в восточной Украине негативно повлиять на туризм и в вашем районе? 6. Většina cestovních kanceláří v České republice stahuje ze své nabídky zájezdy na Ukrajinu kvůli ukrajinské krizi. Myslíte si, že jsou obavy z vycestování na Ukrajinu opodstatněné? 51
6)Большинство туристических агентств в Чешской Республике отменяют свои туры на Украину в связи тамошним кризисом. Вы думаете, что беспоко́йствo путешествия на Украину оправданый?
4.1.1.2
Seznam dotazovaných osob
V následující tabulce jsou uvedeny dotazované osoby, které jsem vybrala pro můj řízený rozhovor formou dotazníku s otevřenými otázkami. Výběr osob není náhodný. Snažila jsem se vybrat obyvatele Mižhirského rajonu, v různých věkových skupinách, s odlišnými zaměstnáními a také s odlišným bydlištěm, aby mé dotazování bylo co nejvíce objektivní. Dotazovaní odpovídali v ruském nebo ukrajinském jazyce, podle toho, který jim byl pro odpovídání více příjemný. Jazyk, v kterém je odpovídáno, vždy uvedu u jednotlivých osob.
Příjmení, Jméno
Bydliště
Zaměstnání zdravotní sestřička v lázních v městě Mižhirja pracovník v čistírně odpadních vod
Věk
1.
Ivanina, Marina
město Mižhirja
2.
Kopča, Michal
vesnice Strihalny
3.
Kopča, Marie
vesnice Strihalny
žena v domácnosti
55
4.
Ivanina, Natalie
vesnice Strihalny
učitelka na základní škole ve vesnici Strihalny
26
5.
Kut, Halina
6.
Markovic, Vasyl
7.
Popelič, Vasyl
město Mižhirja
vedoucí lázní v městě Mižhirja
36
8.
Štajer, Viktor
obec Koločava
řidič autobusu
42
9.
Buhyna, Ivan
obec Koločava
důchodce
63
10.
Kanjuk, Illja
vesnice Strihalny
starosta vesnice Strihalny
55
vesnice Siněvirská žena v domácnosti Poljana majitel restaurace v městě město Mižhirja Mižhirja
52
27 34
37 41
Odpovědi jednotlivých respondentů V této části mé bakalářské práce popíši odpovědi dotazovaných. Poté podle toho jak lidé odpovídali, každou otázku zvlášť vyhodnotím. Ke každému respondentovi napíši, jak a kde proběhl řízený rozhovor a pod každou původní odpověď uvedu překlad do českého jazyka. 1. Ivanina, Marina - zdravotní sestřička v lázních v městě Mižhirja Řízený rozhovor s Marinou Ivaninou proběhl osobně v městě Mižhirja. Dotazovaná odpovídala v ruském jazyce na 6 otázek z předem připraveného dotazníku, jež je uveden výše. Odpovědi paní Mariny Ivaniny jsou následující: Otázka č. 1: Я отношусь с позитивом к чешским туристам,потому что, они очень культурные, приятные,позитивные люди. Я за то, чтобы еще больше чешских туристов побывало в наших прекрасных краях. Потому, что я считаю что такой удивительной, природной красоты как у нас больше нигде нет. Překlad: Vnímám české turisty velmi kladně, protože jsou to velmi kulturní, příjemní a pozitivní lidé. Jsem pro to, aby ještě více českých turistů pobývalo v našich překrásných krajích. Jsem přesvědčená, že takové jedinečné, přírodní krásy, jako jsou u nás, nikde jinde nejsou. Otázka č. 2: Я уверенна что именно наш регион имеет большой потенциал в сфере туризма,потому что в нас,екологически чистый воздух. Красота наших гор как летом так и зимой,в прочем осенью и весной, так и манит к нам туристов. Если вы хотите отдохнуть от городской метушни,то Межгорье именно то место которое вам подходит на все 100%. Только в нас есть родник с лечебной- минеральной водой,который нет имеет аналогов во всем мире. Překlad: Věřím, že náš region má velký potenciál v oblasti cestovního ruchu, protože u nás je ekologicky čistý vzduch. Krása našich hor, jak v létě, tak i v zimě, jak na podzim i na jaře, k nám láká turisty. Pokud si chcete odpočinout od městského šumu, tak Mižhirje je pro vás stoprocentně tím pravým místem. Jenom u nás je pramen s léčebno-minerálními účinky, který s tímto složením není nikde jinde ve světě. Otázka č. 3: Да, y нас очень много отелей,в которых можно остановится,и хорошо покушать, отведать наши традиционные блюда, которыми славится наш край. И отели по разным ценам ,чтобы все туристы могли себе позволить не ночевать под открытым небом,хотя летом можно и так. Překlad: Ano, u nás je opravdu mnoho hotelů, v kterých je možné se ubytovat i se dobře najíst, ochutnat naše tradiční jídla, kterými je náš kraj známý. Najdete zde také hotely v různých cenových kategoriích, aby si všichni turisté mohli přenocování zde dovolit a nemuseli spát pod širákem, i když je zrovna léto.
53
Otázka č. 4: Ну цены есть и ниже 500 грн, я думаю что ето в полне нормальная цена для отеля. Кому она не подходит можно остановится в частном секторе за более доступную цену. Překlad: No ceny jsou i nižší než 500 UAH, myslím si, že je to úplně normální cena pro hotel. Komu se tyto ceny zdají vysoké, může se ubytovat u místních doma za nižší cenu. Otázka č. 5: Я думаю что ето никак неотразится на туризме в нашем регионе ,потому что в нас все спокойно. Překlad: Myslím si, že se to nijak neodrazuje na cestovním ruchu v našem regionu, protože u nás je klid. Otázka č. 6: Я думаю что в Западные регионы можно спокойно ехать отдыхать,и улучшать свое здоровье. Я не думаю что есть повод для беспокойствия. Приезджайте и отдыхайте. Překlad: Myslím si, že do západních regionů je možné cestovat s klidem odpočívat a zlepšovat si své zdraví. Nemyslím si, že je zde důvod k nepokojům. Přijeďte a odpočiňte si. 2. Kopča, Michal – pracovník v čistírně odpadních vod Řízený rozhovor s Michalem Kopčou proběhl osobně ve vesnici Strihalny. Pan Kopča odpovídal v ruštině na 6 otázek z předem připraveného dotazníku, který je uveden výše. Jeho odpovědi jsou následující: Otázka č. 1: В нас каждый год очень много чешских туристов,особенно летом и зимой,мы им всегда рады,ето очень хорошие,дружелюбные люди,и очень бережно относятся к нашей природе. Překlad: Každý rok k nám jezdí mnoho turistů z Čech, hlavně v létě a zimě. Jsme rádi, když přijedou. Jsou to opravdu dobří, přátelští lidé a chovají se opravdu pozorně k naší přírodě. Otázka č. 2: Потенциал конечно есть и очень большой,улучшить конечно можно много чего,например дороги. Ну мы надеемся что туризм будет развиватся и дальше в наших краях только в лучшую сторону,потому что самые главные приоритеты ,условия для етого в нас есть. Недавно в нас открылся центр по реабилитации медведей, я думаю ето по душе будет посмотреть любому туристу. Překlad: Potenciál pro cestovní ruch zde určitě je a je veliký. Zlepšit by se zde mohlo určitě mnoho věcí, například silnice. No budeme doufat, že se cestovní ruch bude vyvíjet i nadále v naších krajích k lepšímu, protože hlavní priority a podmínky pro cestovní ruch se u nás nachází. Nedávno se u nás otevřel výběh pro medvědy a já si myslím, že každý turista se na ně rád podívá. Otázka č. 3: 54
Как покушать так и остановится переночевать в нас есть где, причем очень много хороших таких мест,как в деревнях так и в самом Межгорье. Везьде хорошие условия,приятный персонал,ну и конечно же вкусная кухня. Překlad: Jsou zde místa, kde se můžete najíst i ubytovat, přičemž opravdu mnoho dobrých zařízení se nachází jak ve vesnicích tak i v samotné Mižhirji. Všude jsou zde dobré podmínky, příjemný personál a samozřejmě chutné jídlo. Otázka č. 4: Я не думаю что в наше время есть где-нибудь цены пониже. За отельный номер ето вполне приемлемая цена. А кто хочет цену пониже,то пожалуйста в какую-нибудь деревню,там и цены пониже и атмосфера не та - еще более спокойная. Překlad: Nemyslím si, že v dnešní době jsou někde ceny i nižší. Za hotelový pokoj je to docela přijatelná cena. A kdo by chtěl nižší ceny, může se ubytovat v nějaké vesnici, kde jsou ceny nižší a atmosféra je jiná – ještě klidnější. Otázka č. 5: В нашем районе все спокойно,так что я не думаю что нынешная ситуация в Украине как-то каснется западных регионов, в нас все как было так и есть для хорошего отдыха,так что на туризме я думаю ето никак неотразится. Překlad: V našem rajonu je všude klid, takže si nemyslím, že současná situace na Ukrajině se nějak dotkne západních regionů. U nás jak bylo pro dobrý odpočinek, tak i je, takže na cestovním ruchu se to nijak neodrazí. Otázka č. 6: Не думаю что есть повод для того чтобы не ехать отдыхать в Закарпатскую область,в наших районах все спокойно. В Межгорье точно туристы не почувствуют то что в стране происходят вот такая неприятная ситуация. Ну разьве что цены на некоторые продукты не те что были в прошлом году. Я не думаю что есть какой то повод для беспокойства для того чтобы приехать отдохнуть, подличится за одно, и уехать с новыми силами - на родину. Překlad: Nemyslím si, že by měli mít lidé obavy cestovat na Zakarpatí za odpočinkem, v našich rajonech je klid. V Mižhirji určitě turisté nezaznamenají, jaká nepříjemná situace se děje na východě země. Je pravda, že ceny za některé produkty se změnily oproti minulému roku. Nemyslím si ale, že je zde důvod k obavám, co se týče cestování do této oblasti za odpočinkem a poté se vrátíte s novými silami. 3. Kopča, Marie – žena v domácnosti Řízený rozhovor proběhl osobně v městě Mižhirja. Dotazovaná odpovídala na 6 otázek předem připraveného dotazníku, který je uveden výše. Paní Marie Kopča odpovídala v ruském jazyce a její odpovědi jsou následující.
55
Otázka č. 1: В наших краях все очень дружелюбно относятся к туристам,особенно к чешским, потому что они никогда не засоряют нашу природу. Překlad: V našich krajích jsou všichni k turistům přátelští, obzvláště k těm českým, protože nikdy nezatěžují naši přírodu. Otázka č. 2: Для туризма в нас есть преимущества - природа,старые музейные церкви,зимой горно-лыжные курорты, Синевирское озеро,которое ну просто чудесное,и очень много других интересных мест.! Překlad: U nás se nachází přednosti pro potenciál cestovního ruchu – příroda, staré kostelíky, zimní lyžařská střediska, Siněvirské jezero, které je prostě úžasné, a mnoho dalších zajímavých míst. Otázka č. 3: В нас много разных отелей,и разных кафе, где можно остановится,отлично отдохнуть и покушать. Наш край славится очень вкусными, национальными блюдами. Překlad: Máme zde mnoho různých hotelů, kaváren, kde je možné se ubytovat, dobře si odpočinout a najíst se. Náš kraj se proslavil právě našimi národními jídly. Otázka č. 4: Цена может и не очень подходит всем,но зато условия за такую цену хорошие. Překlad: Cena se nemusí všem zamlouvat, ale za to podmínky za takovou cenu jsou dobré. Otázka č. 5: Будем надеятся что на туризме в нашем районе ето никак не позначится.! Překlad: Budeme doufat, že na cestovním ruchu v našem rajonu se to nijak neprojeví. Otázka č. 6: Я не вижу повода для беспокойства,нo цены на жилье и питание только повысились. В наших районах ситуация спокойная,! Překlad: Nevidím žádný důvod pro obavy, pouze ceny na bydlení a stravu se zvýšily. V našem kraji je situace klidná. 4. Ivanina, Natalie – učitelka na základní škole ve vesnici Strihalny Řízený rozhovor proběhl osobně ve vesnici Strihalny. Bylo pokládáno 6 otázek, které byly předem připravené. Odpovědi paní Ivaniny Natalie jsou v ukrajinském jazyce a jsou následující:
56
Otázka č. 1: Звичайно, ми булиб ліше раді. Тому-що це прінеслоб до нашого б'юджету гроші. Люді, які продають сувеніри також маліб заробіток. Я декілька разів бачіла чеськіх тиристів, це культурні та віховані люді, тому хай приїзджають.Ми раді їх привітаємо. Překlad: Samozřejmě bychom byli jedině rádi, protože by nám to přineslo do našeho rozpočtu peníze. Lidé, kteří prodávají suvenýry, by aspoň také něco více vydělali. Několikrát jsem se setkala s českými turisty a jsou to kulturní a vzdělaní lidé, proto ať k nám jezdí. My je zde rádi přivítáme. Otázka č. 2: На Закарпатті маємо красиву природу, багато мінеральних джерел, пам'ятників архітекрури та чімало іншого цікавого для турістів. Překlad: Na Zakarpatí máme krásnou přírodu, mnoho minerálních pramenů, historických památek a také mnoho dalšího zajímavého pro turisty. Otázka č. 3: Проблем з житлом для туристів немає. За останні роки було побудовано багато готелів та приватних садіб з усіма удобствами. Překlad: Problém u nás s ubytováním není. Za minulé roky bylo u nás vybudováno mnoho hotelů a penzionů s různým vybavením. Otázka č. 4: Ціни в готелях досить низькі в порівнянні з європейськими. Але рівень послуг високий. Тому я вважаю, що іноземні туристи малиб платити більше. Для них це є нормальним, а нам би це помогло. Překlad: S porovnáním s evropskými cenami jsou ceny v hotelích stále nízké, ale úroveň služeb je vysoká. Proto si myslím, že turisti, kteří cestují k nám z jiných zemí, by měli platit za služby více. Pro ně je toto obvyklé a nám by to pomohlo. Otázka č. 5: Ситуація на Сході нашої країни відлякала багато туристів. Люди бояться бійни, тому їдуть краще до спокійніших країв. Ми надіємося, що все зліпшиться і люди знову почнуть їздить до нас нормально. Překlad: Situace na východě naší země vystrašila mnoho turistů. Lidé se bojí války, proto cestují raději tam, kde je klid. Budu doufat, že se všechno zlepší a lidé k nám začnou zase jezdit, tak jako před tím.
57
Otázka č. 6: На мою думку, туристичні фірми малиб відміняти заїзди лише на Східну Україну. На інших територіях, так само, як і у нас на Закарпатті, нічего не змінилося. Тому туристам нічого не загрожує. Překlad: Myslím si, že cestovní kanceláře by měli rušit zájezdy pouze na východní Ukrajinu. V ostatních oblastech, stejně jako u nás na Zakarpatí, si ničeho nevšimnete. Proto turistům nic nehrozí. 5. Kut, Halina – žena v domácnosti Řízený rozhovor proběhl osobně ve vesnici Strihalny. Bylo pokládáno 6 otázek z předem připraveného dotazníku, který je uveden výše. Paní Halina Kut odpovídala v ukrajinském jazyce a její odpovědi jsou následující: Otázka č. 1: Звичайно ми булиб раді. тому-що чеські туристи додержують порядок, а також купують наші сувеніри та інші речі,що продають люди,які тим підзаробляють Překlad: Samozřejmě bychom byli rádi, protože čeští turisté nedělají nepořádek a také kupují suvenýry a jiné věci, které prodávají místní lidé, čímž si vydělávají. Otázka č. 2: Безумовно, має високий потенціал для розвитку туризму. Наша область має безліч природних ресурсів - Красиві гори, ліси, багата історія, яка має зв'язки з чехословацькою історії та архітектурних пам'яток, таких, як наприклад старі деревяні церкви і тд. Я думаю, що те, що туризм не допомагає це стан доріг. Překlad: Samozřejmě má velký potenciál pro cestovní ruch. Naše oblast má mnoho přírodních zdrojů – krásné hory, lesy, bohatou historii, která je spjata i s československou historií, také má mnoho kulturně-historických památek, například staré dřevěné kostelíky a tak dále. Myslím si, že to co nepomáhá cestovnímu ruchu, je stav silnic u nás. Otázka č. 3: Я думаю, що є достатньо, тому що в останні роки відкрилocь багато нових готелів, а також багато людей приймає туристів у себе вдома. Překlad: Myslím si, že je dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení, díky tomu, že se otevřelo mnoho nových hotelů a také mnoho místních ubytovává turisty u sebe doma. Otázka č. 4: На мій погляд, у більшості готелів ціни за послуги, що надаються, є адекватною, але може зростати у зв'язку з ситуацією в Україні. Překlad: Podle mého názoru je cena za ubytování odpovídající, ale může růst v souvislosti se situací na Ukrajině. Otázka č. 5: Я вважаю, що впливає, тому-що в минулому році було менше туристів з чехії ніж перед тим. 58
Překlad: Domnívám se, že ovlivňuje, protože minulý rok k nám cestovalo méně českých turistů než před tím. Otázka č. 6: Що стосується закарпаття, то це не правильно, тому-що ситуація на сході на нас не вплинула. Překlad: Co se týče Zakarpatí, je to špatně, protože situace, která je na východě země se u nás neprojevuje. 6. Markovic, Vasyl – majitel restaurace v městě Mižhirja Řízený rozhovor proběhl přes e-mail
[email protected], na který jsem panu Markovicovi poslala dotazník, který vyplnil. Jeho odpovědi na otázky jsou v ruském jazyce a jsou následující: Otázka č. 1: конечно,отношусь к ним очень даже позитивно.люди из этой страны являются очень культурными и вежливыми,любознательными и открытыми.таким туристам мы всегда рады. Překlad: Samozřejmě, vnímám tyto lidi velmi pozitivně. Lidé z tohoto státu se zdají být velmi kulturními, zdvořilými, zvídavými a otevřenými lidmi. Takoví turisté jsou zde vždy vítáni. Otázka č. 2 Я думаю что наш регион имеет очень даже большой потенциaл в области туризма.Вопервых регион расположен на слиянии нескольких государств и культур.И именно эта разношорстность имеет свою изюминку притаманную только здешниму краю.Во вторых природное расположение края является очень выгодным,так как закрыто с севера горами и обдуваеться теплым балканским воздухом.а это в свою очередь очень благоприятно сказывается на местной флоре.Ну а отдельным параграфом можно отметить чешских туристов,ведь не только общая история но и культура обьединяет наши народы. Překlad: Myslím si, že náš rajon má velký potenciál pro cestovní ruch. Za prvé rajon je situován na místě, kde se setkává několik kultur. Tímto je dána právě jedinečnost tohoto kraje. Za druhé přírodní podmínky kraje se jeví velmi výhodnými, na severu kraje se nachází hory a je oteplován teplým balkánským vzduchem. Toto je velmi prospěšné pro zdejší flóru. No a samostatnou kapitolou můžeme zmínit, že české turisty může zajímat nejen společná historie ale i kultura, která spojuje naše národy. Otázka č. 3: Думаю что на сегоднешний день действительно таких учережлений еще мало,но туриз в нашем регионе набирает с каждым годом все больший размах.Строятся новые отели.открываются новые комплексы обслуживания туристов,новые рестораны. Как говорится спрос порождает предложение,так что развитие туризма в нашем регионе напрямую зависит от желающих приехать к нам. Překlad: 59
Myslím si, že v dnešní době je takových zařízení ještě málo, ale cestovní ruch v našem rajonu se rozvíjí každým rokem. Staví se nové hotely, otevírají se nové hotelové komplexy, nové restaurace. Jak se říká, poptávka vytváří nabídku, takže rozvinutí cestovního ruchu v našem rajonu závisí přímo s přáním nás navštívit. Otázka č. 4: Я, как владелец ресторана и к тому небольшого отеля считаю, что цены для туристов могли-бы быть и высшими, потому-што предлагаемые нами услуги полностью соответствуют европейским. но для местных жителей эти цены слишком високие, мало кто себе может позволить поселится в отеле, 500 гривен, это почти половина минимальной зароботной платы. Překlad: Já jako vlastník restaurace s malým hotelem, si myslím, že by ceny pro turisty mohly být i vyšší, protože námi nabízené služby plně odpovídají úrovní těm, které jsou nabízené v zahraničí. Ale pro místní obyvatele jsou tyto ceny vysoké, málo kdo si může dovolit ubytovat se v hotelu, protože 500 UAH představuje skoro polovinu minimálního platu. Otázka č. 5: Конечно ситуация на востоке нашей страны повлияла на приплыв к нам туристов. по сровнению с прошлыми годами их приезжает гораздо меньше. Překlad: Samozřejmě situace na východě našeho státu má vliv na příliv turistů k nám. Ve srovnání s minulými lety jich k nám přijíždí o poznání méně. Otázka č. 6: Я считаю, что это безпрецедентные меры. потому как мы находимся далеко от происходящих событий, то здесь туристам не грозит никакая опасность. Eдинственной проблемой является экономическая ситуация. я надеюсь, что туристы из чехии обратно начнут ездить к нам стабильно. мы им всегда рады и всегда имеем, что им предложить. Překlad: Já si myslím, že toto není opodstatněné, protože my se nacházíme daleko od bojů, které tam jsou, takže tady turistům nehrozí žádné nebezpečí. Jediným problémem se zdá být ekonomická situace u nás. Doufám, že čeští turisté k nám opět začnou stabilně jezdit. My jsme vždy rádi, když přijedou a vždy jim máme co nabídnout. 7. Popelič, Vasyl – vedoucí lázní v městě Mižhirja S panem Popeličem proběhl řízený rozhovor osobně přímo v lázních v městě Mižhirja. Dotazovaný odpovídal na 6 předem připravených otázek. Dotazovaný odpovídal v ukrajinském jazyce a jeho odpovědi jsou následující: Otázka č. 1: Я був би дуже радий, якби до нас їздило більше туристів з Чехіі. Я зіткнувся з багатьма чехами, і мушу сказати, що це розумні та виховані люди. З нашими мінеральними ресурсами ми можемо запропонувати їм багато с пособів, як поліпшити собі здоровя. Překlad:
60
Byl bych opravdu rád, kdyby k nám jezdilo více turistů z Česka. Potkal jsem mnoho Čechů a musím říci, že jsou to rozumní a vychovaní lidé. S našimi minerálními zdroji, jim můžeme nabídnout mnoho způsobů, jak si můžou zlepšit svoje zdraví. Otázka č. 2: Природнє та історичне багатство Закарпаття є дуже цікавим для туристів. Але велика кількість неспрацьованого сміття та поганий стан допіг, туристів з Європи відлякують. Ситуація з цім зліпшуеться, тож надіюць, що і ми будемо мати чисту природу та кращі дороги. Překlad: Přírodní a historické bohatství Zakarpatí je pro turisty velice zajímavé, ale velké množství poházeného odpadu a špatný stav silnic odhání mnoho evropských turistů. Situace se zlepšuje, a tak doufám, že se i my dočkáme čisté přírody a lepších silnic. Otázka č. 3: У нас на Закарпатті є багато санаторїїв, які можуть прийняти велику кількість туристів. Лише наш санаторій 'Верховина' може прійняти 90 осіб нараз. Крім цього є багато готелів та пензіонів. Překlad: Na Zakarpatí se nachází mnoho lázní, kde se může ubytovat velký počet turistů. Jen v našich lázních „Vrchovina“ se může ubytovat 90 lidí najednou. Kromě lázní tu najdete mnoho hotelů a penzionů. Otázka č. 4: В нашому закладі ціна за двохмісний номер є ще низчою неж в інших санаторіях. Тому-що наш заклад погано фінансується і ми не маємо грошей на реконструкцію. Але я вважаю, що в сучасних новозбудованих готелях та інших відпочинкових місцях ціна для закордонних туристів моглаб бути і визчою. Překlad: V našem středisku je cena za dvoulůžkový pokoj i nižší než v jiných lázních, protože naše středisko není dobře financováno a my nemáme peníze na jeho opravu. Ale myslím si, že v nově vybudovaných hotelech a jiných rekreačních místech by cena pro zahraniční turisty mohla být i vyšší. Otázka č. 5: Ситуація на Сході Укпаїни дуже в вплинула на туризм і у нас на Закарпатті. Багато туристів з-за кордону бідмовилися від поїздок до нас. Тож більшість наших відпочиваючіх складають переселенні зі Сходу. Překlad: Situace na východě Ukrajiny má velký vliv na cestovní ruch u nás na Zakarpatí. Mnoho zahraničních turistů zrušilo své zájezdy k nám. Takže většina našich rekreantů, jsou lidé, kteří k nám přišli z východu země. Otázka č. 6: Як я уже казав, багато лйодей з-за кордону не захотіли або відмовилися від своїх поїздок. Люди дивляться новини і бояться сюди їхати. Але ситуація на Заході відрізняється… У нас все спокійно і туриcтам нічого не загрожує. Překlad:
61
Jak už jsem řekl, mnoho zahraničních turistů nechce cestovat nebo zrušilo své zájezdy k nám. Lidé se dívají na zprávy a bojí se sem cestovat, ale situace na Západě je odlišná… U nás je klid a turistům nic nehrozí. 8. Štajer, Viktor – řidič autobusu Řízený rozhovor proběhl přes e-mailovou adresu
[email protected], na kterou jsem panu Štajerovi poslala dotazník, který vyplnil. Odpovědi pana Štajera jsou v ukrajinském jazyce a jsou následující: Otázka č. 1: Звичайно хочу,даже чим більше туристів тим більше грошей залишається в нашій країні.Проти чеських туристів нічого не маю,так як і з інших країн.Оскільки європейські туристи набагато цивілізовані ніж Українські та Російські. Překlad: Samozřejmě chci, čím více turistů, tím bude více peněz v našem kraji. Proti českým turistům nic nemám, stejně tak proti ostatním turistům z jiných zemí. Evropští turisté jsou dle mého názoru mnohem civilizovanější než ukrajinští a ruští. Otázka č. 2: Думаю особливо великої різниці між ландшафтом гір Чехії та України немає,За винятком того що ми маємо іншу національність людей та інші культурні цінності. А взагалі Карпатські гірськолижні курорти не порівняти ні з якими курортaми світу. Тобто маємо активний відпочинок, прекраснe навколишнє середовищe, чисте повітря. Tут можна почувати себе повністю задоволеним. Překlad: Myslím si, že moc veliký rozdíl mezi českou a ukrajinskou horskou krajinou není, kromě jiné státní příslušnosti a jiných kulturních hodnot, ale obecně lze říci, že Karpatským horským střediskám se nevyrovnají žádná jiná světová střediska. My totiž máme aktivní odpočinek, překrásné přírodní prostředí a čistý vzduch. Tady se může člověk cítit plně spokojený. Otázka č. 3: Скоріше за все готелів та ресторанів буде не вистачати.За винятком величезних курортних баз. Překlad: Spíše bude hotelů a restaurací málo s výjimkou velkých turistických středisek. Otázka č. 4: Думаю ціна 500 гривень за житло цілком адекватна. А якщо пошукати можна знайти ні трохи не гірші апартаменти за європейськими стандартами.Тим більше середня зарплата в Чеській республіці на порядок вище ніж в українців. Překlad: Myslím si, že cena 500 hřiven za ubytování je celkem odpovídající. Pokud trochu pohledáte, můžete najít ubytování, které plně odpovídá evropským standardům. Navíc průměrný plat v Česku je značně vyšší než na Ukrajině. Otázka č. 5: Однозначно так. Будь-який воєнний конфлікт у будь-якій країні несе збитки в тому числі і в туристичній сфері. 62
Překlad: Samozřejmě ano. Jakýkoli nepokoj v kterémkoli státě nese krizi, tím pádem se odrazí i na cestovním ruchu. Otázka č. 6: Думаю вони виправдані,якщо тільки брати окуповані території та поблизу які лежать.Адже весь цей хаус нам нав'язує сусід Росія. Якщо б ми межували з європейськими країнами такої ситуації не було б. Překlad: Myslím, že jsou odůvodněné, jen na okupovaných a blíž ležících teritoriích. Vždyť celý ten chaos nám přináší náš soused Rusko. Kdybychom hraničili s evropskými státy, takováto situace by tu nebyla. 9. Buhyna, Ivan - důchodce S panem Buhynem proběhl řízený rozhovor ve vesnici Koločava. Odpovídal na 6 předem připravených otázek, které jsou uvedeny výše. Dotazovaný odpovídal v ukrajinském jazyce. Jeho odpovědi jsou následující. Otázka č. 1: Я думаю, що це було б добре. За своє життя я бачив у нас багато чеських туристів. Всі вони розумні і порядні люди. Překlad: Myslím si, že by to bylo dobré. Během svého života jsem u nás potkal mnoho českých turistů. Všichni jsou to rozumní a slušní lidé. Otázka č. 2: Колочава має багато цікавого для туристів з Чехії. Колись ми були під ЧехоСловакією. Тим більше кожен чех знає про Миколу Шугая і про нашу спільну історію. Překlad: Pro české turisty má Koločava mnoho zajímavého. Kdysi jsme patřili pod Československo. Navíc každý Čech zná Nikolu Šuhaje a naší společnou historii. Otázka č. 3: Житла для туристів у нас є багато крім готелів, що набудубали підприємці, туристів приймають також люди, що мають великі будинки. Překlad: Pro turisty je zde mnoho možností ubytováni, mimo hotelů, které byly nedávno postaveny, se můžou turisté ubytovat u lidí, kteří mají velké domy. Otázka č. 4: Як пенсіонер, я не можу порівнювати ціни. Я цьому не розумію. Але чехам у нас подобається. Вони кажуть що у нас все дешевше. Překlad: Jako důchodce nemůžu ceny porovnávat, protože tomu nerozumím, ale Čechům se u nás líbí. Říkají, že je u nás vše levné.
63
Otázka č. 5: Я думаю що так. Чехів стало їздити сюда менше. Люди бачать в новинах, що у нас війна і бояться. Překlad: Myslím si, že ano. Čechů k nám jezdí méně. Lidé vidí ve zprávách, že je u nás válka a bojí se. Otázka č. 6: Дякувати богу у нас на Закарпатті все спокійно. Тому до нас можуть їздити. Але на Східну Україну ліпше хай не їздять. Děkuji Bohu, že je u nás na Zakarpatí klid, proto k nám lidé mohou cestovat, ale na východ Ukrajiny ať radši nejezdí. 10. Kanjuk, Illja – starosta vesnice Strihlany Řízený rozhovor proběhl ve vesnici Strihalny přímo na radnici. Dotazovaný odpovídal v ukrajinském jazyce na 6 předem připravených otázek uvedených výše. Jeho odpovědi jsou následující: Otázka č. 1: Я вважаю, що і для нас і для них це будє лише добре. Тому-що вони їдуть сюди відпочити, а у нас для цього є все. А гроші, зароблені на туризму йдуть до нашого б'юджету. Чим більше - тим ліпше для нас. Překlad: Myslím si, že pro nás i pro ně by to bylo jen dobré, protože oni si k nám jedou odpočinout a u nás je vše pro dobrý odpočinek a peníze, které jsou vydělány na cestovním ruchu, plynou do našeho rozpočtu. Čím více – tím pro nás lépe. Otázka č. 2: Наше Закарпаття, зокрема наш Міжгірський район, має дуже багато міст, які притягують туристів. Але непорядок, що у нас є багатьох людєй відлякує. Я надіюсь, що найблисщим часом ситуація у нас поліпшиться, і до нас почнє їздити більше туристів з Чехії та щілої Європи. Překlad: Na Zakarpatí, zejména v Mižhirském rajonu se nachází mnoho míst, které jsou pro turisty zajímavé, ale nepořádek, který u nás je, mnoho turistů odpuzuje. Doufám, že se situace v nejbližší době zlepší a začnou k nám jezdit turisté jak z České republiky, tak z celé Evropy. Otázka č. 3: Нашє сєло є малє, тому у нас нємає ніодного готеля. Але вцілому району готелів є дужє багато. Вони ніколи не бувають повністю заповнені. Тому я думаю, що з житлом проблем не булоб. Překlad: Naše vesnice je malá, proto u nás není ani jeden hotel, ale v celém rajonu je mnoho hotelů, které nikdy nebývají plně obsazené, proto si myslím, že by problém s ubytováním nebyl.
64
Otázka č. 4: Тє, що у нас низчі ціни, це нормально. Тому-що у нас низчий рівень життя. Алє я думаю, що для кордонних туристів ціни моглиб бути вищими. Наші готелі мають все, що людина потребує для доброго відпочинку. Překlad: Je přirozené, že jsou u nás nižší ceny, protože je u nás nižší životní úroveň, ale myslím si, že pro zahraniční turisty by ceny mohly být vyšší. V našich hotelech je všechno, co je potřeba pro dobrý odpočinek. Otázka č. 5: Ситуація на Сході України дуже вплинула на нашу туристичну галузь. Є помітно і у нас, що туристів в Чехії та інших країн Європи цьогоріч пріїхало на багато менше ніж минулі роки. Překlad: Situace na východě Ukrajiny velice ovlivnila náš cestovní ruch. I u nás je poznat, že turistů z Česka a jiných zemí Evropy tento rok přijelo méně než v minulých letech. Otázka č. 6: Я розумію людєй, які бояться до нас їхати. Бійни бояться всі нормальні люди. Але війна іде лишє на Сході. На іншій теріторії України все спокійно. На мою думку туристам у нас нічого нє загрожує. Překlad: Rozumím lidem, kteří se k nám bojí cestovat. Války se bojí všichni obyčejní lidé, ale válčí se pouze na východě země. V jiných částech Ukrajiny je klid. Myslím si, že turistům u nás nic nehrozí.
4.2 Vyhodnocení dotazníku Vyhodnocení Otázky č. 1: Všichni dotazovaní se shodli na tom, že by byli rádi, aby do jejich oblasti cestovalo více českých turistů. České turisty popsali velmi pozitivně a dva lidé zmínili i to, že turisté z Česka jsou ohleduplní k jejich přírodě. Hlavním důvodem, který dotazovaní respondenti zmiňovali, byl ale vyšší zisk z cestovního ruchu, jenž by byl v souvislosti s vyšším počtem turistů, jak z Čech, tak z ostatních zemí. Vyhodnocení Otázky č. 2: Podle názoru všech dotazovaných má Mižhirský rajon vysoký potenciál pro cestovní ruch, ať už je to díky krásné horské přírodě, minerálním pramenům, horským střediskům, starým dřevěným kostelíkům, nebo Siněvirskému jezeru, vše toto dělá Mižhirský rajon pro naše turisty lákavé. Dva dotazovaní respondenti popisují i společnou historii Zakarpatí, které bylo kdysi součástí Československa. Tímto je tato oblast pro české turisty ještě více zajímavá. Pouze čtyři lidé napsali jako negativa, které nepodporují rozvoj cestovního ruchu, stav silnic a nepořádek. 65
Vyhodnocení Otázky č. 3: Odpovědi na tuto otázku se celkem liší. Dotazovaní ale převážně odpovídali, že se v jejich rajonu nachází dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení, pouze dva lidé, jimiž jsou pan Markovič Vasyl (majitel restaurace) a pan Štajer Viktor (řidič autobusu), si myslí, že je zde ubytovacích zařízení nedostatek. Naproti tomu dva lidé se zmínili o tom, že se zde vybudovalo mnoho nových hotelů a restaurací, tudíž by v této oblasti měl být dostatek míst k ubytování. Toto si myslí pan Buhyna Ivan (důchodce) a paní Ivanina Natalie (učitelka na základní škole). Jako jediná paní Ivanina Marina (zdravotní sestra v lázních) se zmínila, že se zde můžete ubytovat v ubytovacích zařízeních v různé cenové kategorii, tudíž zde nalezne ubytování každý turista podle svých potřeb a preferencí. Vyhodnocení Otázky č. 4: Paní Ivanina Natalie (učitelka na základní škole), pan Popelič Vasyl (vedoucí lázní), pan Markovič Vasyl (majitel restaurace) a pan Kanjuk Illja (starosta vesnice Strihalny) odpověděli, že by cena pro zahraniční turisty mohla být i vyšší. Shodují se na tom, že úroveň služeb je vysoká a vyšší ceny pro zahraniční turisty, by pomohly pro rozvoj oblasti. Pan Markovič Vasyl (majitel restaurace) se také zmiňuje, že k jeho restauraci patří i menší ubytovací zařízení. Podle něho by tedy ceny mohly být i vyšší, ale pro místní obyvatele tato cena za noc za dvoumístný pokoj znamená polovinu minimálního platu. Ostatní dotazovaní respondenti se shodují, že cena 500 UAH za dvoumístný pokoj je odpovídající. Paní Ivanina Marina (zdravotní sestřička v lázních) a pan Kopča Michal (pracovník v čistírně odpadních vod) odpověděli, že se v jejich rajonu může najít ubytování i za nižší cenu. Vyhodnocení Otázky č. 5: Skoro všichni dotazovaní se shodují, že jezdí méně českých turistů do jejich kraje. Pouze paní Marina Ivanina (zdravotní sestra v lázních) a pan Michal Kopča se domnívají, že situace na východě Ukrajiny nemá vliv na cestovní ruch v jejich oblasti. Pan Popelič Vasyl (vedoucí lázní) se zmiňuje, že většina současných rekreantů a turistů pochází z východní Ukrajiny.
66
Vyhodnocení Otázky č. 6: Všichni dotazovaní se shodují, že na západě země je klid a nejsou zde na místě obavy z nepokojů, které se odehrávají na východě Ukrajiny. Odůvodňují to tak, že boje jsou daleko od Zakarpatí a na tomto území není poznat žádný náznak toho, co se děje na druhé straně země. Pouze paní Marina Ivanina (zdravotní sestra v lázních), pan Michal Kopča (pracovník v čistírně odpadních vod) a pan Vasyl Markovič (majitel restaurace) se zmiňují, že jediné co se změnilo, je ekonomická situace na Zakarpatí. Ceny produktů se výrazně zvýšily po celé zemi.
5. Diskuzní a návrhová část Tato část bude věnována celkovému zhodnocení zjištěných informací, které se týkají nabízených zájezdů na Zakarpatí, vyhodnocených odpovědí a celkových odpovědí dotazníku a také získaných informacích, které se týkají dění na Ukrajině, buď takových které jsem již zmínila ve své práci, nebo těch, které jsem zaznamenala během mého pobytu v Mižhirském rajonu. Poté vše celkově zhodnotím a navrhnu řešení, která by podpořila vývoj cestovního ruchu v Mižhirském rajonu.
5.1 Zhodnocení zjištěných informací a návrh řešení V mé bakalářské práci v praktické části jsem zjistila, jaká je nabídka zájezdů na Zakarpatskou Ukrajinu. Po prozkoumání nabídek cestovních kanceláří jsem dospěla k názoru, že nynější situace na východě Ukrajiny opravdu značně ovlivňuje cestování i na Zakarpatí, což je ohromná chyba, jelikož toto území má mnohé co nabídnout každému českému turistovi nejen díky své přírodní kráse, o které se zmiňuji v průběhu celé mé bakalářské práce, ale také díky společné historii v období první republiky. Z odpovědí dotazovaných respondentů jsem zjistila, že by byli velice rádi, kdyby k nim cestovalo více turistů z České republiky. Také se domnívají, že mají českým turistům co nabídnout, ať už je to přírodní a kulturní bohatství nebo postupný vývoj ubytovacích a stravovacích zařízení. Podle odpovědí lze posoudit, že místní lidé nechápou obavy českých turistů z vycestování do jejich krajů, i když je jim jasná moc médií, která hraje v těchto obavách podstatnou roli. Je zřejmé, že kdyby se zvýšilo podvědomí o situaci na západě země, nejspíš by se zvýšily i počty turistů, kteří by sem zamířili. Mým názorem, jak by se mohl zlepšit vývoj cestovního ruchu v této oblasti, je zlepšení povědomí o opravdové situace na Ukrajině. Jak vyplývá z vyhodnocení otázek dotazníku, 67
na západě země je naprostý klid, pouze ceny jsou vyšší, ale k poměru hřivny ke koruně se ceny pro české turisty ve své podstatě nemění. Před třemi roky, byl kurz hřivny 1 UAH = 2,5 CZK, nyní jak jsem již zmínila je kurz 1 UAH = 1,083 CZK, tudíž se měny ve své podstatě rovnají. Právě proto by vyšší nárůst českých turistů pomohl i ekonomické situaci v této oblasti. Dalším způsobem, co by pomohl ke zlepšení rozvoje cestovního ruchu, by byla oprava silnic, o které se zmínili i dotazovaní ve svých odpovědích. Je zřejmé, že oprava silnic je velice finančně náročná, ale rozvoji cestovního ruchu by to pomohlo. Myslím si, že dalším problémem, o kterém jsem se zmínila v realizačních předpokladech Zakarpatské oblasti, jsou toalety. Pro zlepšení cestovního ruchu v této oblasti by bylo dobré, kdyby se na veřejných místech, jako jsou autobusová a vlaková nádraží postavily nové splachovací toalety. Mělo by se tak učinit i v restauracích a hotelech, v kterých tomu tak doposud není. Domnívám se, že mnoho zahraničních turistů ze západu je nemile překvapeno stavem toalet v této oblasti. Největším problémem podle mého názoru jako turisty, je právě všudypřítomný odpad. Krajina je zde opravdu překrásná, ale na jejím půvabu jí velice ubírají poházené odpadky v řekách a okolí silnic. Je to nejspíše tím, že zde nefunguje odvoz odpadu, jako v naší zemi a lidé, to co nepotřebují, v lepším případě spálí nebo to skončí v řece. Zde by asi pomohlo, kdyby lidé věděli více o ekologii, jak se mají šetrně chovat k jejich životnímu prostředí a zachovávat jej pro budoucí generace. Podle mého názoru, by řešení této situace mohlo být následující: Na Zakarpatí a celkově na celé Ukrajině je veliký problém s nezaměstnaností. Myslím si, že by nebylo od věci, kdyby města a vesnice zaměstnaly pár místních obyvatel, kteří by se zde starali o jejich čistotu a za tuto činnost by obdrželi určitý plat, stejně tak jak to probíhá u nás v republice. Domnívám se, že to by vyřešilo problém se znečištěním životního prostředí. Některým lidem by to pomohlo i finančně a posléze by se zvýšil i příliv turistů do této oblasti. Mým posledním názorem, jak zlepšit rozvoj cestovního ruchu na Zakarpatí, by bylo zvýšení a různorodost nabídky zájezdů do této oblasti. Jak jsem se již zmínila v hodnocení nabídky cestovních kanceláří, bylo by dobré, kdyby turisté měli větší možnost ubytování u místních obyvatel, aby jim neunikala podstata jejich života a kultury. Dále by bylo jistě dobré rozšířit nabídku o další zajímavé cíle, jak jsem již uvedla, například putování za
68
léčiteli nebo také zájezdy do místních lázní. Toto vše by mohlo být uskutečňováno spíše formou individuálního cestování nebo cestování v malých skupinkách.
6. Závěr V mé bakalářské práci jsem měla za úkol v teoretické části popsat Zakarpatskou oblast a mnou vybraný Mižhirský rajon. K tomuto jsem si vybrala funkčně – chronologické členění, do kterého patří lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. Jak Zakarpatskou oblast, tak Mižhirský rajon jsem popsala dle tohoto členění. V teoretické části jsem popsala taktéž situaci na Ukrajině a také jsem připojila graf s popisem vývoje cestovního ruchu právě v této zemi. V praktické části jsem měla za úkol zjistit nabídku zájezdů českých cestovních kanceláří a poté jej vyhodnotit. Mým úkolem taktéž bylo vytvořit dotazník, na který odpovídalo deset vybraných dotazovaných respondentů žijících v Mižhirském rajonu. Jejich odpovědi jsem vyhodnotila a z celkových zjištěných nabízených zájezdů na Zakarpatí a vyhodnocení odpovědí dotazovaných respondentů jsem vytvořila řešení, které by pomohly ke zlepšení cestovního ruchu v této oblasti. V mé bakalářské práci jsem došla k závěru, že cestovní kanceláře i přes nepříznivou situaci na východě země stále pořádají zájezdy na Zakarpatí, i když ve sníženém počtu, než jak tomu bývalo před nepokoji na východě Ukrajiny. Dále jsem došla k názoru, že by cestovní kanceláře měli nabízet více forem zájezdů, například by cílem cestování mohlo být putování za léčiteli, nebo cestování do místních lázní. Toto vše by mělo být spíše formou individuálního cestování. Je zde také mnoho dalších možností, které by mohly podpořit atraktivitu této oblasti. Lidé by se měli více starat o jejich životní prostředí a nezatěžovat jej odpady a různými chemickými látkami. Dalším způsobem by byly opravy silnic. Myslím si, že Zakarpatí je okouzlujícím místem a každý by měl poznat zdejší krásy, jak přírodní, tak kulturní. S touto oblastí máme společnou i významnou část historie, i když patřila pod Československo jen za období první republiky. Snad i kvůli tomuto jsou nám místní obyvatelé blíž než obyvatelé ostatních oblastí Ukrajiny.
69
Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Rajony Zakarpatské oblasti……………………………………………...13 Graf č. 1: Vývoj příjezdového, výjezdového a vnitřního CR na Ukrajině v letech 2000 – 2014……………………………………………………………14 Obrázek č. 2: Cena jízdenek Tjačevo – Užhorod, Chust – Užhorod; vlak……………..23 Obrázek č. 3: Cena jízdenek Mižhirja – Koločava; autobus…………………………...24
Seznam příloh Fotografie č. 1: Užhorodský hrad Fotografie č. 2: Soška vojáka Švejka s pohledem na řeku Už v městě Užhorod Fotografie č. 3: Městské divadlo v Užhorodě Fotografie č. 4: Mukačevský hrad Fotografie č. 5: Muzeum „Stare selo“ v Koločavě Fotografie č. 6: Hrob Nikola Šuhaje v Koločavě Fotografie č. 7: Jezero Siněvir Fotografie č. 8: Medvědi v národním parku Siněvir Fotografie č. 9: „Tři sestry“ u města Mižhirja Fotografie č. 10: Restaurace „Topolja“ v Mižhirji Fotografie č. 11: Pohled na pravoslavný kostel v Mižhirji Fotografie č. 12: Pohled na vesnici Strihalny
70
Seznam použité literatury Skripta: Linderová, Ivica, Cestovní ruch, základy a právní úprava, 2013, 1. vydání, vydala: VSPJ, Tosltého 16, Jihlava 2013, ISBN 978-80-87035-82-5 Turistický průvodce: Evans, Andrew, Ukrajina, nakladatelství Jota s.r.o., 2004, počet stran, 323+12 barevných příloh, vydání: první, ISBN 80-7217-347-2, z anglického originálu Brandt Travel Guides Ltd. V roce 2004 Elektronická kniha: Pop, Ivan, Podkarpatská Rus,2005, počet stran 192, ISBN 8072777-261-9 Hendl, Jan; Kalitativní výzkum – základní metody a aplikace; vydání 1., praha – portál, 2005, 408 s. ISBN 80-7367-040-2
Seznam použitých zákonů [44] Tropa.dp.ua [online]. Ukrajina: http://tropa.dp.ua/extreme/outdoor/zakon01.html, 2015,
2015
[cit.
2015-12-07].
Dostupné
z:
http://tropa.dp.ua/extreme/outdoor/zakon01.html [45] Www.turportal.com.ua [online]. Ukrajina: www.turportal.com.ua, 2015, 2015 [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://www.turportal.com.ua/zakonodatelstvo/action/article_detail/article_id/84/ [46] Zakon5.rada.gov.ua [online]. Ukrajina: zakon5.rada.gov.ua/, 2015, 2015 [cit. 201512-07]. Dostupné z: http://zakon5.rada.gov.ua/laws/show/126412?test=4/UMfPEGznhhU4i.ZiNaKsUQHI4t ss80msh8Ie6
71
Seznam použitých internetových zdrojů [1] Www.zakarpattia.net. Http://zakarpattia.net/zakarpatska-ukrajina/historie/ [online]. Česká republika: http://zakarpattia.net/zakarpatska-ukrajina/historie/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://zakarpattia.net/zakarpatska-ukrajina/historie/ [2] Www.members.tripod.com [online]. Česká republika: http://www.members.tripod.com/~pf_cz/zu/#2, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.members.tripod.com/~pf_cz/zu/#2 [3] Www.mundo.cz [online]. Česká republika: http://www.mundo.cz/zakarpatskaukrajina, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/zakarpatskaukrajina [4] Www.zakarpati.cz/ [online]. Česká republika: http://zakarpati.cz/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://zakarpati.cz/ [5] Www.lfgm.fsv.cvut.cz [online]. Česká republika: http://lfgm.fsv.cvut.cz/data/geografie/sborn%C3%ADk2012/texty/Poesova.pdf, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://lfgm.fsv.cvut.cz/data/geografie/sborn%C3%ADk2012/texty/Poesova.pdf [6] Www.ua-reporter.com [online]. Ukrajina: http://ua-reporter.com/novosti/95081, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://ua-reporter.com/novosti/95081 [7] Star-ar.premierbooker.com [online]. Ukrajina: https://starar.premierbooker.com/rooms/f5b5dccff2b6cca4e828de6989e1ec26.ua.html, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: https://starar.premierbooker.com/rooms/f5b5dccff2b6cca4e828de6989e1ec26.ua.html [8] Www.crimee.com [online]. Ukrajina: http://www.crimee.com/sinyak.html, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.crimee.com/sinyak.html [9] Www.hotel-oldcontinent.com [online]. Ukrajina: http://www.hoteloldcontinent.com/about, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.hoteloldcontinent.com/about [10] Www.karpatia.cz [online]. Česká republika: http://www.karpatia.cz/old/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.karpatia.cz/old/ [11] Www.dusekarpat.cz [online]. Česká republika: http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/doprava-na-ukrajine/#zeleznice, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/doprava-naukrajine/#zeleznice [12] Carpathia.uz.ua [online]. Ukrajina: http://carpathia.uz.ua/promyslovistzakarpatska-oblast, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://carpathia.uz.ua/promyslovist-zakarpatska-oblast
72
[13] Www.dusekarpat.cz [online]. Česká republika: http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/kolocava/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/kolocava/ [14] Www.jakubinsky.com [online]. Česká republika: http://www.jakubinsky.com/zakarpatska-ukrajina/co-bude-se-zakarpatim-/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.jakubinsky.com/zakarpatska-ukrajina/cobude-se-zakarpatim-/ [15] Www.karpaty.com.ua [online]. Ukrajina: http://www.karpaty.com.ua/?chapter=1&item=125, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.karpaty.com.ua/?chapter=1&item=125 [16] Karpatami.org.ua [online]. http://karpatami.org.ua/mezhgorskiy_rayon.html, 2015, 2015 Dostupné z: http://karpatami.org.ua/mezhgorskiy_rayon.html
[cit.
Ukrajina: 2015-12-04].
[17] Www.karpaty.net [online]. Česká republika: http://www.karpaty.net/archiv/kolocavsky-folklorni-festival.htm, 2015, 2015 [cit. 201512-04]. Dostupné z: http://www.karpaty.net/archiv/kolocavsky-folklorni-festival.htm [18] Tourinform.org.ua [online]. Ukrajina: http://tourinform.org.ua/mizhnarodnijfestival-vina-troyanda-karpat, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://tourinform.org.ua/mizhnarodnij-festival-vina-troyanda-karpat [19] Arr.com.ua/ [online]. Ukrajina: http://arr.com.ua/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://arr.com.ua/ [20] Www.alpina.cz [online]. Česká republika: http://www.alpina.cz/zajezdy/podkarpatska-rus-pobyt-zapad, 2015, 2015 [cit. 2015-1204]. Dostupné z: http://www.alpina.cz/zajezdy/podkarpatska-rus-pobyt-zapad [21] Www.poznani.cz [online]. Česká republika: http://www.poznani.cz/podkarpatskarus/zajezdy/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.poznani.cz/podkarpatska-rus/zajezdy/ [22] Www.mundo.cz [online]. Česká republika: http://www.mundo.cz/zajezd/zakarpatska-ukrajina, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/zajezd/zakarpatska-ukrajina [23] Www.kudrna.cz [online]. Česká republika: http://www.kudrna.cz/podkarpatska-rusukrajina/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.kudrna.cz/podkarpatskarus-ukrajina/ [24] Www.ckmayer.cz [online]. Česká republika: http://www.ckmayer.cz/zajezdy/7057pohodovy-pobyt-na-podkarpatske-rusi.html, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.ckmayer.cz/zajezdy/7057-pohodovy-pobyt-na-podkarpatske-rusi.html [25] Zakarpattya.ucrf.gov.ua [online]. http://zakarpattya.ucrf.gov.ua/about/1236167457/, 2015, 2015 Dostupné z: http://zakarpattya.ucrf.gov.ua/about/1236167457/
73
[cit.
Ukrajina: 2015-12-04].
[26] Generace21.cz [online]. Česká republika: http://generace21.cz/14715-zakarpatskaoblast-ceskou-ctvrt-najdete-i-na-ukrajine/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://generace21.cz/14715-zakarpatska-oblast-ceskou-ctvrt-najdete-i-na-ukrajine/ [27] M.kr-vysocina.cz [online]. Česká republika: http://m.krvysocina.cz/vismo5/zobraz_dok.asp?id_org=450008&id_ktg=302870&n=zakladniinformace&p1=28972, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://m.krvysocina.cz/vismo5/zobraz_dok.asp?id_org=450008&id_ktg=302870&n=zakladniinformace&p1=28972 [28] Www.rurced.com/ [online]. Ukrajina: http://www.rurced.com/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.rurced.com/ [29] Www.denik.cz [online]. Česká republika: http://www.denik.cz/z_domova/cizinci-vcesku-ukrajinci-pomalu-odchazeji-20140216.html, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/cizinci-v-cesku-ukrajinci-pomaluodchazeji-20140216.html [30] Www.redok.cz [online]. Česká republika: http://www.redok.cz/pobytovezajezdy/ukrajina/podkarpatska-rus-pohodove-toulky-ukrajinou-2/, 2015, 2015 [cit. 201512-04]. Dostupné z: http://www.redok.cz/pobytove-zajezdy/ukrajina/podkarpatska-ruspohodove-toulky-ukrajinou-2/ [31] Www.ckhoral.cz [online]. Česká republika: http://www.ckhoral.cz/podkarpatskarus/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.ckhoral.cz/podkarpatska-rus/ [32] Zpravy.idnes.cz [online]. Česká republika: http://zpravy.idnes.cz/casova-osaprotestu-a-krize-na-ukrajine-d99-/zahranicni.aspx?c=A140311_171948_zahranicni_jw, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/casova-osa-protestu-akrize-na-ukrajine-d99-/zahranicni.aspx?c=A140311_171948_zahranicni_jw [33] PEŠEK, Otakar. OBYVATELÉ UKRAJINY A JEJICH ZPŮSOB ŽIVOTA – ZVYKY, KOMUNIKACE, ODLIŠNOSTI. Studia Turistica [online]. 2013, 2015, 4(2): 97 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.vspj.cz/tvurci-cinnost-a-projekty/casopisyvspj/studia-turistica [34] Ovu.com.ua [online]. Ukrajina: http://ovu.com.ua/bulletin/posts/914-konstitutsiyaukrayini-yak-pravova-osnova-rozvitku, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://ovu.com.ua/bulletin/posts/914-konstitutsiya-ukrayini-yak-pravova-osnovarozvitku [35] Www.amo.cz [online]. Česká republika: http://www.amo.cz/editor/image/produkty1_soubory/amocz_bp-2015-10.pdf, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.amo.cz/editor/image/produkty1_soubory/amocz_bp-2015-10.pdf [36] Www.ukrstat.gov.ua/ [online]. Ukrajina: http://www.ukrstat.gov.ua/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.ukrstat.gov.ua/ [37] Poezdato.net [online]. Ukrajina: http://poezdato.net/raspisanie-poezdov/hust-uzhgorod(vse-vokzaly)/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://poezdato.net/raspisanie-poezdov/hust--uzhgorod(vse-vokzaly)/ 74
[38] Bus.com.ua [online]. Ukrajina: http://bus.com.ua/cgi-bin/busorder?b=211500&r=195%C1, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://bus.com.ua/cgi-bin/bus-order?b=211500&r=195%C1 [39] Dostupné z: http://uzhorod.info/fotky/0045.html [40] Www.poloniny.cz [online]. Česká republika: http://www.poloniny.cz/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.poloniny.cz/ [41] Zakarpattyachko.com.ua [online]. Ukrajina: http://zakarpattyachko.com.ua/muzeizakarpattya, 2015, 2015 [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://zakarpattyachko.com.ua/muzei-zakarpattya [42] Www.levneubytovani.net [online]. Česká republika: http://www.levneubytovani.net/ukrajina/okres-berehove/, 2015, 2015 [cit. 2015-12-07]. Dostupné z: http://www.levneubytovani.net/ukrajina/okres-berehove/ [43] Literarky.cz [online]. Česká republika: http://literarky.cz/tema/87-tema-na-tentotyden/18235-dokument-text-dohody-o-zastaveni-palby-na-ukrajin, 2015, 2015 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://literarky.cz/tema/87-tema-na-tento-tyden/18235dokument-text-dohody-o-zastaveni-palby-na-ukrajin
75
Přílohy – fotografie
Fotografie č. 1: Užhorodský hrad Zdroj: [39]
Fotografie č. 2: Soška vojáka Švejka s pohledem na řeku Už v městě Užhorod Zdroj: vlastní fotografie
76
Fotografie č. 3: Městské divadlo v Užhorodě Zdroj: vlastní fotografie
Fotografie č. 4: Mukačevský hrad Zdroj: vlastní fotografie
77
Fotografie č. 5: Muzeum „Stare selo“ v Koločavě Zdroj: vlastní fotografie
Fotografie č. 6: Hrob Nikola Šuhaje v Koločavě Zdroj: vlastní fotografie
78
Fotografie č. 7: Jezero Siněvir Zdroj: vlastní fotografie
Fotografie č. 8: Medvědi v národním parku Siněvir Zdroj: vlastní fotografie
79
Fotografie č. 9: „Tři sestry“ u města Mižhirja Zdroj: vlastní fotografie
Fotografie č. 10: Restaurace „Topolja“ v Mižhirji Zdroj: vlastní fotografie
80
Fotografie č. 11: Pohled na pravoslavný kostel v Mižhirji Zdroj: vlastní fotografie
Fotografie č. 12: Pohled na vesnici Strihalny Zdroj: vlastní fotografie
81
