65 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY
září 2008
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
PozemkovÈ ˙pravy Z·¯Ì 2008
MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY - ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad TÏönov 17 Tel.: 221 811 111 Fax: 224 810 478 117 05 Praha 1 E-mail:
[email protected] www.mze.cz
Ë. 65
Obsah Str. 1.
Pozemkové úpravy a ochrana půdy Ing. V. A. Mazín, MZe ČR, ředitel PÚ Plzeň
3.
Pozemkové úpravy a digitalizace katastrálních map Ing. Bohumil Janeček, ČÚZK
5.
Ke vztahům mezi pozemkovým úřadem a zhotovitelem návrhu Ing. J. Macháček, ředitel PÚ Ústí n. Orlicí
Zajišuje: Ing. Pavel Gallo - příprava a projektování, Perucká 1, 125 00 Praha 2 Tel./fax: 224 253 194 E-mail:
[email protected] Redakční kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. PETR CHMELÍK, Ing. VÁCLAV MAZÍN Za obsah článků odpovídají autoři. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 350 ks. Tisk:
8.
Komplexní pozemkové úpravy pro Těšetice – nejlepší zemědělská obec roku 2007 Ing. Zdeněk Burian, 1. místopředseda ČMKPÚ
9.
Zazipovaná krajina Ing. Vladimír Mackovič, U-24 s.r.o.
12.
Veřejná celostátní soutěž „O nejlepší realizované společné zařízení v pozemkových úpravách v roce 2007 Ing. Pavel Gallo, 2. místopředseda ČMKPÚ
18.
Optimalizace protierozních a protipovodňových opatření s ohledem na mimoprodukční funkce krajiny v k.ú. Zátor Ing. Mira Koukalová, Ing. Jana Uhlířová, AGERIS s.r.o., VÚMOP Brno
21.
Procházka českými katastry – dokončení Ing. Jan Bumba, Praha
25.
K aktualizaci výměr bonitovaných dílů parcel při rebonitaci Ing. Michal Votoček, Ph.D., GEPRO spol. s r.o.
26.
XII. celostátní odborný seminář KPÚ – Strážnice 2008 Ing. Zdeněk Burian, 1. místopředseda ČMKPÚ
28.
Natura 2000 – ptačí oblasti
ISSN 1214-5815
TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, 106 00 Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: 272 651 728 Mob.: 606 591 235 E-mail:
[email protected]
Foto prvnÌ str. ob·lky Ing. Kamil Kaulich
PozemkovÈ ˙pravy
POZEMKOV… ⁄PRAVY A OCHRANA PŸDY Ing. V. A. MazÌn, MZe »R, ¯editel P⁄ PlzeÚ DalöÌ p¯ek·ûkou se pro nÏkterÈ zemÏdÏlce stala pozemkov· ˙prava tÌm,ûe po jejÌm ukonËenÌ musÌ zaniknout n·jemnÌ smlouvy a je t¯eba je uzav¯Ìt znovu. V†tomto okamûiku se totiû stane vztah mezi vlastnÌky a n·jemci transparentnÌ a vznikne p¯irozenÏ pot¯eba aktualizovat nejen v˝mÏry a ËÌsla parcel ve smlouvÏ, ale i cenu n·jm˘, kter· se odvÌjÌ od trûnÌ ceny p˘dy obvyklÈ v†mÌstÏ. NÏkterÈ n·zory jdou tak daleko, ûe obviÚujÌ pozemkovÈ ˙pravy z†nar˘stajÌcÌ trûnÌ ceny p˘dy. Kdo vöak m· informace o poslednÌch v˝vojov˝ch trendech v†r·mci EU zjistÌ, ûe cena zemÏdÏlskÈ p˘dy roste za poslednÌ dva roky progresivnÏ i v†ostatnÌch st·tech a bez ohledu na to, zda se na nÌ prov·dÌ Ëi neprov·dÌ pozemkovÈ ˙pravy. ProstÏ to souvisÌ s†celou agroenvironment·lnÌ politikou EU a situacÌ na svÏtovÈm trhu s†potravinami, p¯edevöÌm n·r˘stem v˝kupnÌch cen zrnin. Tato komodita m· tak vysokÈ v˝kupnÌ ceny, ûe se to st·v· vÏtöÌ motivacÌ pro zemÏdÏlce v†»R neû p¯ÌmÈ dotace na p˘du, kterÈ by mÏly stimulovat n·jemce a vlastnÌky k†¯·dnÈmu hospoda¯enÌ a öetrnÈmu zach·zenÌ s†krajinou. A tak se mnoûÌ p¯Ìpady, kdy p¯Ìjemci dotacÌ na p˘du nerespektujÌ pravidla ¯·dnÈho hospoda¯enÌ, kterÈ jim ukl·d· nejen na¯ÌzenÌ vl·dy 103/2003 Sb., ale i z·kon o ochranÏ ZPF a vodnÌ z·kon. To, ûe v†p¯ÌpadÏ n·jemnÌch smluv je k†tomu samÈmu zavazuje i obËansk˝ z·konÌk, je ve vÌru ud·lostÌ zapomenuto. TakÈ vlastnÌk p˘dy si tÏûko vzpomene na ustanovenÌ ˙stavy, kter· mluvÌ o tom, ûe vlastnictvÌ zavazuje a vlastnÌk sv˝m v˝konem pr·v nem˘ûe poökozovat ûivotnÌ prost¯edÌ a majetek druh˝ch osob. A tak se v†nÏkter˝ch p¯Ìpadech st·v· z†princezny zase jen obyËejn·, p¯ehlÌûen· Popelka. A ten, kter˝ by mÏl na ¯·dnÈ hospoda¯enÌ n·jemc˘ a vlastnÌk˘ dohlÌûet ñ tedy st·t, zase jen p¯ihlÌûÌ a vym˝ölÌ novÈ kontrolnÌ mechanismy jako je vl·dnÌ n·vrh novely z·kona o zemÏdÏlstvÌ se systÈmem Ñcross-complianceî. Jak dlouho ale Popelka unese tu z·tÏû a zneuûÌv·nÌ? Nap¯ed, po obnovenÌ vlastnick˝ch pr·v po 24. 6. 1991, jsme se shodli na tom, ûe vym·hat zodpovÏdnost za ¯·dnÈ hospoda¯enÌ na p˘dÏ od vlastnÌk˘ a n·jemc˘ nenÌ moûnÈ, kdyû 40 let se nemohli o svϯen˝ majetek starat. Pak, kdyû se st·t pokusil aplikovat ustanovenÌ ze z·kona o ochranÏ ZPF v†p¯ÌpadÏ na¯Ìzen˝ch zmÏn vyuûÌv·nÌ ñ tedy zatravnÏnÌ eroznÏ ohroûovan˝ch a degradovan˝ch p˘d, vymysleli pr·vnÌ z·stupci zemÏdÏlc˘, ûe by chtÏli ekonomickou ˙jmu za to, ûe by se zaËali chovat öetrnÏ a ¯·dnÏ. Co si asi vymyslÌme na Popelku teÔ?
1. ⁄VOD Po delöÌm obdobÌ nez·jmu se v souËasnosti opÏt zaËÌn· na ve¯ejnosti mluvit o pot¯ebÏ ochrany zemÏdÏlskÈ p˘dy. Tyto diskuse iniciujÌ sami zemÏdÏlci, nikoliv tak lidÈ zab˝vajÌcÌ se ekologiÌ nebo environment·lnÌ politikou. ZajÌmavÈ je takÈ to, ûe v tÈto souvislosti se zmiÚujÌ pozemkovÈ ˙pravy. N·zory na ochranu p˘dy a pozemkovÈ ˙pravy se ale nÏkdy diametr·lnÏ rozch·zejÌ. Aby bylo moûnÈ se zorientovat v tÈto aktu·lnÌ problematice, je t¯eba zohlednit öiröÌ souvislosti a okolnosti, kterÈ tyto souËasnÈ diskuse nastartovaly. 2. DŸVODY A äIRäÕ SOUVISLOSTI 2.1. Vliv dotacÌ na z·jem o p˘du Je moûnÈ se na celou vÏc podÌvat z†pohledu optimisty, kter˝ vϯÌ, ûe se koneËnÏ zmÏnila mentalita hospod·¯˘, vlastnÌk˘ a vöech, kdo se okolo zemÏdÏlskÈ p˘dy pohybujÌ, vyuûÌvajÌ ji a jsou na nÌ z·vislÌ. JistÏûe restituce zemÏdÏlskÈ p˘dy musely projÌt sv˝mi ÑdÏtsk˝mi nemocemiî a obnova osobnÌho vztahu k†p˘dÏ a krajinÏ, ve kterÈ vlastnÌci a zemÏdÏlci ûijÌ, nemohla nastat ze dne na den. Za poslednÌch sedmn·ct let proöla spoleËnost, vlastnÌci a n·jemci nÏkolika revoluËnÌmi zmÏnami. Restituce nemovitostÌ, transformace movitÈho majetku, obdobÌ ˙vÏr˘, pak rychl˝ p¯echod na spoleËnou agroenvironment·lnÌ politiku EU a nakonec prosperita se stoupajÌcÌmi p¯Ìm˝mi dotacemi na p˘du. Kdo by p¯i tom vöem mÏl Ëas se zab˝vat ochranou p˘dy? P˘da p¯itom z˘stala st·le Popelkou. ZmÏna mentality poslednÌch let vzeöla ale od p¯Ìjemc˘ p¯Ìm˝ch dotacÌ. OsobnÌ vztah k†p˘dÏ se zaËal kultivovat tehdy, kdyû se tento v˝robnÌ prost¯edek stal nositelem financÌ pro ty, kte¯Ì p˘du vyuûÌvali. Tedy v†podmÌnk·ch »eskÈ republiky p¯edevöÌm n·jemc˘, kte¯Ì hospoda¯Ì na 86% obhospoda¯ovanÈ p˘dy. V†souËasnÈ dobÏ vöak i n·jemci vlastnÌ urËitou Ë·st obhospoda¯ovanÈ p˘dy a tak opravdu se mÏnÌ mentalita nejen n·jemc˘, ale i vlastnÌk˘. Zd· se, ûe v†oËÌch zemÏdÏlc˘ se skuteËnÏ Popelka zaËala mÏnit v†princeznu. Agroenvironment·lnÌ politika p¯Ìm˝ch dotacÌ p¯esvÏdËila zemÏdÏlce o tom, ûe kaûd˝ m2 zemÏdÏlskÈ p˘dy je sv˝m zp˘sobem vz·cn˝ a nÏkte¯Ì zaËali dokonce p¯ior·vat remÌzky a okraje rozr˘stajÌcÌch se mezÌ. TakÈ ploönÈ z·bory zemÏdÏlskÈ p˘dy pro ˙Ëely v˝stavby r˘zn˝ch obchodnÌch hal se staly p¯edmÏtem kritiky.
3. PRAVDIV¡ TV¡ÿ POZEMKOV›CH ⁄PRAV é·dosti vlastnÌk˘, zemÏdÏlc˘ a obcÌ, kterÈ leûÌ na pozemkov˝ch ˙¯adech, dokazujÌ st·le se zvyöujÌcÌ spoleËenskou popt·vku po pozemkov˝ch ˙prav·ch. ée pozemkovÈ ˙pravy jsou v†EvropÏ vnÌmanÈ jako zdrav˝ v˝vojov˝ proud agroenvironment·lnÌ politiky dokazujÌ smÏrnice ES a vöechny strategickÈ pl·ny a rozvojovÈ programy EU, ale i »R. Z†programu EAFRD jsou na realizaci pozemkov˝ch ˙prav garantovanÈ finance aû do roku 2013. ProË tedy jsou pozemkovÈ ˙pravy vnÌmanÈ Ë·stÌ zemÏdÏlskÈ ve¯ejnosti kontraproduktivnÏ? Podstata p¯Ìm˝ch dotacÌ do p˘dy je v†dorovn·nÌ a regulaci trhu s†potravinami tedy z†pohledu zemÏdÏlstvÌ kr·tkodob˝m opat¯enÌm. PodobnÏ n·jmy za pozemky jsou uzavÌranÈ na kr·tkou dobu 5ti aû 10ti let. Oproti tomu pozemkov· ˙prava je dlouhodob˝ proces, jehoû efekt se projevuje v†horizontech desetiletÌ a m· pro zemÏdÏlstvÌ a venkov trval˝ p¯Ìnos. PozemkovÈ ˙pravy majÌ pozitivnÌ, dlouhodob˝ p¯Ìnos i v†p¯ÌpadÏ negativnÏ vnÌman˝ch zmÏn n·jemnÌch smluv, kdy pr·vÏ pro n·jemce se optimalizujÌ hospod·¯skÈ obvody z†hle-
2.2. KontraproduktivnÌ vnÌm·nÌ pozemkov˝ch ˙prav Bohuûel zaznÏly a zaznÌvajÌ i hlasy proti pozemkov˝m ˙prav·m, jejichû posl·nÌ je pomoc hospod·¯˘m racionalizacÌ obhospoda¯ov·nÌ p˘dy a ochrana jejich v˝robnÌho prost¯edku p¯ed degradacÌ. Stavby nov˝ch polnÌch cest, kterÈ si zemÏdÏlci zlikvidovali za socialismu a obnova protieroznÌch mezÌ, se staly trnem v†oku nÏkter˝ch p¯Ìjemc˘ dotacÌ na p˘du. Tato pomoc venkovu, ochrana p˘dy a vody, tvorba krajiny a protipovodÚov· ochrana obcÌ i majetk˘ samotn˝ch zemÏdÏlc˘ se stala jakoby zbyteËnou a z†pohledu Ë·sti zemÏdÏlskÈ ve¯ejnosti p¯Ìliö n·kladnou. Zcela nep¯ijateln· vÏc je pro tyto odp˘rce pozemkov˝ch ˙prav cesta, kter· konËÌ v†poli. Argumentace o ploön˝ch z·borech p˘dy p¯i pozemkov˝ch ˙prav·ch tÏûko obstojÌ, kdyû se jedn· o cca 0,5 ñ 5% celkovÈ v˝mÏry obvodu pozemkovÈ ˙pravy a vyuûÌv· se pro ni p¯edevöÌm st·tnÌ a obecnÌ p˘da. 1
PozemkovÈ ˙pravy
diska ekonomiky vyuûÌv·nÌ. Vzd·lenÈ pozemky na okrajÌch hospod·¯sk˝ch obvod˘ n·jemci r·di opouötÌ a naopak najÌmajÌ jinÈ, scelenÈ a zp¯ÌstupnÏnÈ pozemkovou ˙pravou. CelkovÏ se narovn·vajÌ pozemkovou ˙pravou vztahy mezi vlastnÌky a n·jemci zdeformovanÈ obdobÌm po roce 1991 a dokonce jsou zn·my p¯Ìpady, kdy n·jemce p¯i pozemkov˝ch ˙prav·ch zpÏtnÏ zaplatil n·jem vlastnÌk˘m se snahou urovnat tento vztah. P¯i pozemkovÈ ˙pravÏ doch·zÌ k†pohybu a urovn·nÌ nejen n·jemnÌch vztah˘, ale i k†uvolnÏnÌ trhu s†p˘dou. IdentifikovanÈ vlastnictvÌ p¯i pozemkovÈ ˙pravÏ d·v· prostor pro nabÌdky a pr·vÏ ze strany velk˝ch n·jemc˘ doch·zÌ mnohdy k†n·kupu p˘dy. Pohyb v†n·kupu, prodeji a n·jmu je ale i od mal˝ch, soukromÏ hospoda¯ÌcÌch rolnÌk˘, kte¯Ì majÌ zemÏdÏlstvÌ jako vedlejöÌ zamÏstn·nÌ a zah·jili aû v†d˘sledku pozemkovÈ ˙pravy podnik·nÌ nebo jiû podnikajÌ a rozöi¯ujÌ svojÌ p˘vodnÌ drûbu. Cena p˘dy je p¯i tÏchto prodejÌch stejn· jako mimo obvod pozemkovÈ ˙pravy, jen trh se uvolÚuje, protoûe vlastnickÈ pozemky jsou scelenÈ, navazujÌ na hospod·¯skÈ obvody a z·roveÚ jsou komunikaËnÏ p¯ÌstupnÈ. Vöechny tyto zmÏny v†obËanskopr·vnÌch vztazÌch probÌhajÌ v†˙zemÌ nez·visle na pozemkov˝ch ˙prav·ch, respektive bez zasahov·nÌ st·tu jako p¯irozen˝ v˝sledek demokracie, jejÌû hlavnÌ pil̯e jsou pr·vo na soukromÈ vlastnictvÌ ñ svobodnÈ podnik·nÌ ñ voln˝ trh. V˝sledek je normalizovan˝ vztah ËlovÏk ñ p˘da. DalöÌ dlouhodob˝ cÌl pozemkov˝ch ˙prav je nastavenÌ podmÌnek pro öetrnÈ zach·zenÌ s†krajinou a udrûitelnÈ hospo-
da¯enÌ na p˘dÏ. Toto je ve¯ejn˝ z·jem deklarovan˝ z·konem a je povinnostÌ vöech z˙ËastnÏn˝ch osob a spr·vnÌch ˙¯ad˘ jej dodrûet. Tento cÌl pozemkov˝ch ˙prav je dosaûiteln˝ jedinÏ p¯i konsensu vöech, vËetnÏ sboru z·stupc˘ vlastnÌk˘ a zastupitel˘ obce, kte¯Ì schvalujÌ pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. Tento pl·n je na ˙rovni z·vaznÈ Ë·sti ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace z†hlediska na¯Ìzen˝ch zmÏn vyuûÌv·nÌ pozemk˘, nap¯Ìklad eroznÏ ohroûen˝ch orn˝ch p˘d. Je z¯ejmÈ, ûe v†tomto ve¯ejnÈm z·jmu je ze strany nÏkter˝ch p¯Ìjemc˘ dotacÌ a zemÏdÏlc˘ vnÌm·n jako omezov·nÌ
jejich pr·v. P˘da vöak je zvl·ötnÌ, univerz·lnÌ vlastnictvÌ a nenahraditeln˝ ve¯ejn˝ statek, kter˝ m· spÌöe charakter ûivÈ bytosti, nikoli vlastnÏnÈ vÏci, se kterou lze jakkoliv a neomezenÏ nakl·dat. A tak vϯme, ûe ta ûiv· bytost, na kterÈ jsme vöichni z·vislÌ a kter· tvo¯Ì podstatu naöeho st·tu, se opravdu p¯emÏnÌ z Popelky na kr·snou a zdravou princeznu, kterÈ si kaûd˝ bude v·ûit. ❑ ❑ ❑
Celkov· konfigurace terÈnu, dlouh˝ svah trycht˝¯ovitÈho tvaru s†dr·hou soust¯edÏnÈho odtoku
ErozÌ hnÏdÈ p˘dy doölo k†trvalÈmu snÌûenÌ hloubky p˘dy a odnosu ornice, zv˝öila se kamenitost a klesla p¯irozen· ˙rodnost p˘dy. Doölo tak k†znehodnocenÌ soukromÈho vlastnictvÌ ze strany n·jemce a ökodÏ na p˘dÏ a vodÏ jako ve¯ejn˝ch statcÌch. Soust¯edÏn˝ odtok vody poruöil nejen penetraËnÌ makadam a nedokonËenou konstrukci vozovky, ale voda s†ûivinami stekla do recipientu a zneËistila tak povrchovou vodu v†nÌûe poloûenÈ Ë·sti vod·renskÈho povodÌ.
Stavba financovan· ze st·tnÌho rozpoËtu nenÌ kolaudovan· a uplatnit ökodu na cestÏ musÌ dodavatelsk· firma. Pokud nedojde k†zatravnÏnÌ a n·jemce nebude dodrûovat z·sady ¯·dnÈho hospod·¯e, bude problÈm ¯eöit v†budoucnosti obec, kter· stavbu cesty po kolaudaci p¯evezme. Jin˝ p¯Ìpad z†okresu Svitavy
➤
2
PozemkovÈ ˙pravy
PozemkovÈ ˙pravy a digitalizace katastr·lnÌch map Ing. Bohumil JaneËek, »⁄ZK UsnesenÌ vl·dy ze dne 25. Ëervence 2007 Ë. 871 o opat¯enÌch k urychlenÌ digitalizace katastr·lnÌch map ukl·d· p¯edsedovi »eskÈho ˙¯adu zemÏmϯickÈho a katastr·lnÌho realizovat opat¯enÌ k urychlenÌ digitalizace katastr·lnÌch map a o postupu tÈto realizace informovat kaûdoroËnÏ vl·du p¯i p¯edkl·d·nÌ ÑV˝roËnÌ zpr·vy »eskÈho ˙¯adu zemÏmϯickÈho a katastr·lnÌhoî za p¯edch·zejÌcÌ rok. P¯i splnÏnÌ tohoto opat¯enÌ bude od zaË·tku roku 2016 katastr·lnÌ mapa na celÈm ˙zemÌ »eskÈ republiky vedena jiû jen jako digit·lnÌ nebo digitalizovan· ve smyslu ß 16 katastr·lnÌ vyhl·öky. VedenÌ katastr·lnÌ mapy na plastovÈ fÛlii se tak stane po Ëty¯ech desÌtk·ch let minulostÌ. P¯i plnÏnÌ tohoto ˙kolu budou uplatnÏny vöechny zp˘soby obnovy katastr·lnÌho oper·tu, tedy obnova nov˝m mapov·nÌm, obnova p¯epracov·nÌm souboru popisn˝ch informacÌ a obnova na podkladÏ pozemkov˝ch ˙prav, i p¯evod ËÌselnÈho vyj·d¯enÌ analogovÈ mapy v S-JTSK do digit·lnÌ podoby. Z hlediska dalöÌho vedenÌ vznik· kvalitnÌ katastr·lnÌ mapa nejen p¯i obnovÏ nov˝m mapov·nÌm a obnovÏ na podkladÏ v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav ale i p¯i p¯evodu. Tedy takov˝mi zp˘soby, kdy nov˝ soubor geodetick˝ch informacÌ v†rozhodujÌcÌ m̯e vznik· na podkladÏ novÈho mapov·nÌ, kterÈmu p¯edch·zelo zjiöùov·nÌ pr˘bÏhu hranic, resp. mÌstnÌ öet¯enÌ podle d¯ÌvÏjöÌch p¯edpis˘. Rozsah novÈho mapov·nÌ je limitov·n p¯edevöÌm finanËnÌmi prost¯edky. I kdyby prost¯edky na novÈ celoploönÈ mapov·nÌ byly k dispozici, coû by vöak nemÏlo ani i z†celosvÏtovÈho pohledu obdoby, chybÏly by dostateËnÈ odbornÈ kapacity. Z†hlediska spr·vy katastru nemovitostÌ je nejv˝hodnÏjöÌ, aby nejkvalitnÏjöÌ katastr·lnÌ mapa byla v ekonomicky nejûivÏjöÌm ˙zemÌ, ve kterÈm je takÈ nejvÌce zmÏn v katastru. OmezenÈ kapacity na mapov·nÌ se proto na katastr·lnÌch ˙¯adech soust¯edÌ pr·vÏ na tato ˙zemÌ. PoËÌt· se takÈ se zad·v·nÌm ve¯ejn˝ch zak·zek na vybranÈ Ëinnosti p¯i obnovÏ katastr·lnÌho oper·tu nov˝m mapov·nÌm, t¯ebaûe i zde je rozsah omezen finanËnÌmi prost¯edky. Pro digitalizaci by takÈ mÏlo v˝znam öiröÌ praktickÈ uplatnÏnÌ Pravidel »eskÈho ˙¯adu geodetickÈho a kartografickÈho pro vyuûitÌ v˝sledk˘ tvorby geodetickÈho informaËnÌho systÈmu pro obnovu katastr·lnÌho oper·tu ze dne 4. prosince 2007 Ë.j. »⁄ZK 5145/2007-22. Co do rozsahu obnovy, jejÌmû v˝sledkem je kvalitnÌ digit·lnÌ katastr·lnÌ mapa, je velmi v˝znamn· obnova na podkladÏ v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav. V˝znamu pozemkov˝ch ˙prav pro obnovu je si plnÏ vÏdom nejen »esk˝ ˙¯ad zemÏmϯick˝ a katastr·lnÌ, ale i Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ. D˘kazem toho je i vyd·nÌ SpoleËnÈho metodickÈho pokynu »eskÈho ˙¯adu zemÏmϯickÈho a katastr·lnÌho ze dne 21.9.2007 Ë.j. »⁄ZK 5141/2007-22 a Ministerstva zemÏdÏlstvÌ ñ ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu ze dne 21. 9. 2007 Ë.j. 35630/07-17170 k aplikaci nÏkter˝ch ustanovenÌ vyhl·öky Ë.†26/2007 Sb., kterou se prov·dÌ z·-
kon Ë.†265/1992 Sb., o z·pisech vlastnick˝ch a jin˝ch vÏcn˝ch pr·v k†nemovitostem, ve†znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostÌ »eskÈ republiky (katastr·lnÌ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (katastr·lnÌ vyhl·öka) a vyhl·öky Ë.†545/ 2002†Sb., o postupu p¯i prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav a n·leûitostech n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav, ve znÏnÌ vyhl·öky Ë.†122/2007†Sb. Pokud jde o rozsah pozemkov˝ch ˙prav v†konkrÈtnÌm katastr·lnÌm ˙zemÌ, jsou velmi d˘leûitÈ v˝sledky jedn·nÌ mezi katastr·lnÌm ˙¯adem a pozemkov˝m ˙¯adem podle ß 64 katastr·lnÌ vyhl·öky a ß 4 z·kona Ë. 545/2002 Sb., konkrÈtnÏ pak o zamϯenÌ menöÌch zastavÏn˝ch lokalit a o spolupr·ci a vz·jemnÈ koordinaci pracÌ p¯i zamϯov·nÌ zastavÏn˝ch ˙zemÌ vÏtöÌho rozsahu zajiöùovanÈho katastr·lnÌm ˙¯adem. V†souËasnÈ dobÏ je jiû p¯es 500 katastr·lnÌch ˙zemÌ, ve kter˝ch je katastr·lnÌ mapa v†zastavÏnÈm ˙zemÌ po obnovÏ katastr·lnÌho oper·tu na podkladÏ pozemkov˝ch ˙prav d·le vedena na plastovÈ fÛlii. Tento poËet by nad·le nemÏl r˘st. U m·lo ûiv˝ch zastavÏn˝ch ˙zemÌ, z hlediska poËtu zmÏn, musÌ dojÌt k†obnovÏ p¯epracov·nÌm. NovÈ mapov·nÌ zajiöùovanÈ katastr·lnÌmi ˙¯ady se bude t˝kat, jak jiû bylo uvedeno, jen tÏch ûivÏjöÌch. U novÏ zahajovan˝ch pozemkov˝ch ˙prav bude zvolena cesta podle charakteru zastavÏnÈho ˙zemÌ a podle v˝sledku jedn·nÌ s†pozemkov˝m ˙¯adem. Digitalizace katastr·lnÌch map bude postupovat podle p¯ipravovanÈho harmonogramu. V†tomto harmonogramu bude v†nejbliûöÌ dobÏ up¯esnÏn i rozsah pozemkov˝ch ˙prav podle aktu·lnÌch ˙daj˘ ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu. Je p¯ipraven informaËnÌ systÈm pr˘bÏûnÈho sledov·nÌ a up¯esÚov·nÌ plnÏnÌ ˙kolu dokonËit digitalizaci katastr·lnÌch map v z·vÏru roku 2015. SystÈm umoûnÌ vËas reagovat na problÈmy vznikajÌcÌ v†pr˘bÏhu plnÏnÌ tohoto ˙kolu, aby vËasn˝m p¯ijetÌm pot¯ebn˝ch opat¯enÌ nebyl ohroûen termÌn jeho splnÏnÌ. 3
Pro re·lnost splnÏnÌ termÌnu digitalizace katastr·lnÌch map na celÈm ˙zemÌ »eskÈ republiky je vöak jeötÏ pot¯ebnÈ do¯eöit p¯Ìpady, ve kter˝ch se nÏkterÈ katastr·lnÌ ˙¯ady a pozemkovÈ ˙¯ady prozatÌm nedohodly na postupu ¯eöenÌ p¯Ìpad˘ up¯esnÏnÌ p¯ÌdÏlu, tedy urËenÌ hranic p¯ÌdÏlu v p¯ÌpadÏ, kdy je p¯ÌdÏl p¯ibliûnÏ lokalizov·n, ale hranice p¯ÌdÏlu nelze jednoznaËnÏ urËit. D˘vodem uv·dÏn˝m ze strany pozemkovÈho ˙¯adu je nap¯. to, ûe se nejedn· o†p¯Ìpady podle ߆13 odst. 1 z·kona Ë.†139/2002 Sb., nebo up¯esnÏnÌ p¯ÌdÏl˘ pozemkov˝ ˙¯ad sice neodmÌtl, ale termÌn, ve kterÈm by k†tomu up¯esnÏnÌ mÏlo dojÌt, je pro†katastr·lnÌ ˙¯ad z†hlediska plynulosti postupu obnovy a dokonËenÌ digitalizace do roku 2015 nep¯ijateln˝. V†tÏchto p¯Ìpadech by se mÏlo jednat o jednoduchÈ pozemkovÈ ˙pravy, ve†kter˝ch by mÏl pozemkov˝ ˙¯ad po projedn·nÌ s katastr·lnÌm ˙¯adem rozhodovat pouze o†urËenÌ hranic pozemk˘. Podle katastr·lnÌ vyhl·öky pozemky evidovanÈ zjednoduöen˝m zp˘sobem v ˙zemÌch s†p¯ÌdÏlov˝m oper·tem, v nÏmû ■ jsou p¯idÏlenÈ pozemky oznaËeny parcelnÌmi ËÌsly podle b˝valÈho pozemkovÈho katastru, ■ je urËena v˝mÏra parcel, ■ podkladem pro grafick˝ p¯ÌdÏlov˝ pl·n byla mapa b˝valÈho pozemkovÈho katastru, ■ p¯esnost zobrazenÌ hranic p¯ÌdÏlov˝ch pozemk˘ v grafickÈm p¯ÌdÏlovÈm pl·nu dosahuje p¯esnosti zobrazenÌ polohopisu katastr·lnÌ mapy, pop¯ÌpadÏ mapy b˝valÈho pozemkovÈho katastru, nebo ■ hranice p¯ÌdÏlov˝ch pozemk˘ je urËena lomov˝mi body polohopisu mapy b˝valÈho pozemkovÈho katastru a ■ hranice p¯ÌdÏlov˝ch pozemk˘ ani jejich Ë·sti v terÈnu neexistujÌ, se pozemky evidovanÈ zjednoduöen˝m zp˘sobem do souboru geodetick˝ch informacÌ doplnÌ na z·kladÏ vyuûitÌ podklad˘ d¯ÌvÏjöÌch pozemkov˝ch evidencÌ. Pokud uvedenÈ podmÌnky splnÏny nejsou, musÌ o urËenÌ hranic pozemk˘ rozhodnou pozemkov˝ ˙¯ad. I kdyû se rozhodnÏ nejedn· o jednoduch˝ problÈm, k†dohodÏ by mÏlo dojÌt, aby nedoch·zelo k†tomu, ûe na Ë·sti katastr·lnÌho ˙zemÌ, kterÈ bude mÌt digit·lnÌ nebo digitalizovanou katastr·lnÌ mapu, z˘stanou nad·le nÏkterÈ pozemky vedeny zjednoduöen˝m zp˘sobem s†tÌm, ûe by nad·le byly geometricky a polohovÏ urËeny zobrazenÌm v grafickÈm oper·tu d¯ÌvÏjöÌ pozemkovÈ evidence a oznaËeny parcelnÌmi ËÌsly podle tÈto d¯ÌvÏjöÌ pozemkovÈ evidence.
PozemkovÈ ˙pravy
K†problematice geometrickÈho pl·nu na obvod pozemkovÈ ˙pravy je moûno uvÈst: Podle ustanovenÌ ß 4 odst. 2 vyhl·öky Ë. 545/2002 Sb. platÌ, ûe up¯esnÏn˝ obvod pozemkov˝ch ˙prav podle ß 9 odst. 6 z·kona Ë.†139/2002 Sb. se v katastru nemovitostÌ zapÌöe na†z·kladÏ ohl·öenÌ pozemkovÈho ˙¯adu, jehoû souË·stÌ je geometrick˝ pl·n. V†jiû uvedenÈm spoleËnÈm metodickÈm pokynu »eskÈho ˙¯adu zemÏmϯickÈho a katastr·lnÌho a Ministerstva zemÏdÏlstvÌ ñ ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu se d·le v Ël. 1 odst. 3 uv·dÌ, ûe up¯esnÏnÌm obvodu pozemkov˝ch ˙prav se rozumÌ p¯Ìpady, kdy na obvodu pozemkovÈ ˙pravy doch·zÌ k†dÏlenÌ parcel katastru nemovitostÌ nebo zjednoduöenÈ evidence, nebo na obvodu pozemkovÈ ˙pravy doch·zÌ k†vytyËenÌ, pop¯. k†up¯esnÏnÌ dosavadnÌ hranice pozemk˘. Hranice obvodu pozemkov˝ch ˙prav musÌ b˝t tedy vyj·d¯ena v†geometrickÈm pl·nu vûdy s†v˝jimkou p¯Ìpad˘, kdy hranice pozemk˘ byly vyöet¯eny p¯i p¯edchozÌ obnovÏ katastr·lnÌho oper·tu a sou¯adnice jejich lomov˝ch bod˘ byly urËeny s kÛdem charakteristiky kvality 3. M˘ûe tedy dojÌt k†p¯Ìpadu, kdy nemusÌ b˝t geometrick˝m pl·nem vyj·d¯en cel˝ obvod pozemkovÈ ˙pravy, ale pouze ta jeho Ë·st, u nÌû doch·zÌ k†dÏlenÌ parcel, k†vytyËenÌ pozemk˘ nebo jen k up¯esnÏnÌ kÛdu charakteristiky kvality bod˘ nov˝m zamϯenÌm vyöet¯en˝ch lomov˝ch bod˘ hranice p¯i zjiöùov·nÌ pr˘bÏhu hranic. Bez geometrickÈho pl·nu tedy nelze Ñv†p¯edstihuî p¯ed obnovou katastr·lnÌho oper·tu na podkladÏ v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav up¯esnÏn˝ pr˘bÏh hranice do†katastru zapsat. Pokud je obvod pozemkov˝ch ˙prav zapisov·n aû v†r·mci obnovy katastr·lnÌho oper·tu na†z·kladÏ v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav, pak podkladem pro z·pis zmÏn hranic pozemku nebo z·pis up¯esnÏnÈho pr˘bÏhu hranice pozemku na obvodu pozemkov˝ch ˙prav jsou geometrickÈ pl·ny i z·znamy podrobnÈho mϯenÌ zmÏn na obvodu pozemkov˝ch ˙prav [߆66 odst. 1 pÌsm. e) katastr·lnÌ vyhl·öky Ë. 26/ 2007 Sb.]. V†tÈto souvislosti je pot¯ebnÈ p¯ipomenout, ûe z·pis upozornÏnÌ na zah·jenÌ pozemkov˝ch ˙prav (߆9 odst. 7 z·kona o pozemkov˝ch ˙prav·ch) nebo z·pis upozornÏnÌ na schv·len˝ n·vrh pozemkov˝ch ˙prav (ß 11 odst. 5 z·kona o pozemkov˝ch ˙prav·ch) k†pozemk˘m zahrnut˝m do obvodu pozemkov˝ch ˙prav do katastru nemovitostÌ nenÌ podmÌnÏn z·pisem vytyËen˝ch nebo up¯esnÏn˝ch lomov˝ch bod˘ hranic pozemk˘ na obvodu pozemkov˝ch ˙prav. Jednou z†vÏcÌ, kterou je pot¯ebnÈ jeötÏ do¯eöit v†pr·vnÌch p¯edpisech, je rebonitace prov·dÏn· p¯i pozemkov˝ch ˙prav·ch, u kterÈ se uvaûuje s†tÌm, ûe potÈ, kdy by jejÌ schv·lenÈ v˝sledky
byly k†dispozici, by ˙daje o BPEJ poskytoval p¯Ìsluön˝ pozemkov˝ ˙¯ad. V†tÈto dobÏ by ˙daje o BPEJ v†KN nebyly k†dispozici. Do†KN by byly novÈ ˙daje zavedeny p¯i obnovÏ katastr·lnÌho oper·tu na z·kladÏ v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav. Z†v˝öe uvedenÈho jednoznaËnÏ vypl˝v·, ûe pro ˙spÏönÈ dokonËenÌ digitalizace katastr·lnÌch map do roku 2015
HSI, spol. s r.o. Vítkova 8 186 00 Praha 8 Tel.: +420 224 809 511 Fax: +420 224 809 512 E-mail:
[email protected] www.hsi.cz
je nezbytn· dobr· spolupr·ce jak na ˙rovni katastr·lnÌch a pozemkov˝ch ˙¯ad˘, tak na ˙rovni »eskÈho ˙¯adu a ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu Ministerstva zemÏdÏlstvÌ. Nad·le se poËÌt· i s†ËinnostÌ pracovnÌ skupiny, kter· se zab˝v· problematikou obnovy katastr·lnÌho oper·tu na podkladÏ v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav a je sloûen· z†odbornÌk˘ z†obou resort˘. ■
Zapsána do OR dne 21. 2. 1992 u MěS v Praze v oddílu C, vložka 7470 Bankovní spojení: KB Praha, č.ú. 115 88 47 – 011/0100 IČO: 45314951 DIČ: CZ45314951
Tisková zpráva společnosti HSI, spol. s r. o.
HSI uvolnila HSI Tools 8.70 – novou verzi aplikační nadstavby pro oblast geodézie nad platformou MicroStation Praha 10. 9. 2008 Společnost HSI uvolnila novou verzi aplikace HSI Tools (kontrolní nástroje), nadstavby pro zpracovatele geodetického zaměření a správce sítí s primární funkčností automatizované kontroly dat před předáním zadavateli. Systém vychází z myšlenky nabídnout uživateli aplikace dle jeho vlastního výběru z dané nabídky, přičemž spravuje uživatelské aplikace a systémové funkce resp. jejich zřetězení pod „jednou střechou”. Nová verze nese označení 8.70 a přináší řadu novinek a vylepšení, z nichž mezi nejvýznamnější patří např. podpora XFM technologie, propojení s aplikací Nahlížení do KN nebo možnost home licence. Verze 8.70 pracuje s nejnovějšími verzemi platformy MicroStation (MicroStation V8 2004 Edition, Bentley PowerMap V8 2004 Edition, MicroStation V8 XM Edition, Bentley PowerMap V8 XM Edition). Více informací o produktu HSI Tools včetně přehledu změn a novinek v nové verzi 8.70 naleznete zde: http://www.hsi.cz/detail.php?cat=270. Společnost HSI, spol. s r. o. patří na českém trhu dlouhodobě mezi nejúspěšnější firmy nabízející komplexní IT řešení s podporou nebo bez podpory grafiky převážně zaměřená do oblastí provozně-technických informačních systémů (PTIS), informačních systémů pro správu majetku (ISSM), geografických informačních systémů (GIS), informační podpory činností facility managementu (CAFM), tvorby, zpracování, správy a atributové a topologické kontroly graficky orientovaných dat. HSI realizuje rozsáhlé projekty na softwarových platformách partnerů Bentley Systems, Intergraph, ESRI, Telvent Miner & Miner, Microsoft a Oracle. V rámci projektů HSI poskytuje svým zákazníkům také hardwarová řešení ve spolupráci zejména se společností Hewlett-Packard, DELL aj. V roce 2000 byla HSI úspěšně certifikována dle normy ČSN EN ISO 9001, následně v roce 2006 dle normy ČSN EN ISO 14001. Více informací: Petra Pospíšilová manažer marketingu HSI, spol. s r. o., Vítkova 8, 186 00, Praha 8 GSM: +420 724 845 237, tel: +420 224 809 523, fax: +420 224 809 512 http://www.hsi.cz
Systém řízení jakosti firmy certifikován dle normy ISO 9001:2000
4
Environmentální systém řízení certifikován dle normy ISO 14001:2004
PozemkovÈ ˙pravy
Ke vztah˘m mezi pozemkov˝m ˙¯adem a zhotovitelem n·vrhu ■ P¯ÌspÏvek Ing. J. Mach·Ëka, ¯editele P⁄ ⁄stÌ n. O., na semin·¯i VË poboËky »MKP⁄, konanÈm 4. 6. 2008 v éichlÌnku Za lÈta, co dÏl·me naöi pr·ci, se poda¯ilo vytvo¯it nÏkolik technik spolupr·ce mezi pozemkov˝m ˙¯adem, kter˝ zpracov·nÌ n·vrhu zad·v·, n·vrh p¯ejÌm· , schvaluje i platÌ a jeho zhotovitelem, kter˝ n·vrh dle smlouvy o dÌlo tvo¯Ì, kreslÌ, a projedn·v· , k dosaûenÌ souhlasu kvalifikovanÈ vÏtöiny ˙ËastnÌk˘. Vznikly tyto varianty spolupr·ce: A. ⁄¯ad zad· zpracov·nÌ, p¯evezme dÌlo Ñv†maöliËk·chî, zaplatÌ a schv·lÌ n·vrh. Vych·zÌ ze skuteËnosti, ûe n·vrh je dostateËnÏ pops·n v†pr·vnÌch p¯edpisech, zpracovala jej osoba s†p¯Ìsluön˝m opr·vnÏnÌm.... B. ⁄¯ad zad· zpracov·nÌ, s·m vede spr·vnÌ ˙kony, tedy vËetnÏ projedn·nÌ n·rok˘, n·vrh˘ ve variant·ch aû k†variantÏ p¯ijatelnÈ kvalifikovanou vÏtöinou, n·vrh zaplatÌ a schv·lÌ. Zhotovitel vystupuje spÌöe jako kvalifikovan˝ vyhotovitel dokument˘, zejmÈna v˝kresov˝ch a jin˝ch technick˝ch pracÌ, orientovan˝ p¯edevöÌm na zÌsk·nÌ pot¯ebnÈho souhlasu ˙ËastnÌk˘ s†n·vrhem. C. ⁄¯ad zad· zpracov·nÌ, prov·dÌ veökerÈ spr·vnÌ ˙kony vËetnÏ vöech jedn·nÌ s†˙ËastnÌky, obesÌl· je, ve vöech f·zÌch spolupracuje se zhotovitelem up¯esÚuje rozsah jednotliv˝ch pracÌ a poûadavk˘, dle v˝voje poûadavk˘ ˙ËastnÌk˘ a vyhodnocenÌ reality v terÈnu, p¯esvÏdËuje ˙ËastnÌky o tom, aby chtÏli to co je pot¯ebnÈ, ovϯuje dÌlËÌ n·vrhy v terÈnu, kontroluje pr˘bÏûnÏ mnoûstvÌ i kvalitu fakturovan˝ch pracÌ, vyhodnocuje, zda rozsah pracÌ sjednan˝ch ve smlouvÏ zajistÌ pot¯ebn˝ cÌl a v†p¯ÌpadÏ pot¯eby hled· ¯eöenÌ jak vÏci oöet¯it. Zhotovitel je tedy spolupracujÌcÌm partnerem ˙¯adu, nebo naopak, oba umÌ prakticky totÈû. ⁄¯ad m· spÌöe dominantnÌ postavenÌ ne proto, ûe je ˙¯adem, ne proto, ûe pr·ce platÌ, ale proto, ûe za v˝sledek odpovÌd· a to nejen za dodrûenÌ procesnÌch pravidel ¯ÌzenÌ, ale i za technickou ˙roveÚ schv·lenÈho n·vrhu. Jak majÌ b˝t form·lnÏ upraveny vztahy mezi pozemkov˝m ˙¯adem a zhotovitelem n·vrhu? Jak popsat obsah, rozsah a kvalitu ¯eöenÌ a rozsah a formu spolupr·ce, do obchodnÏ z·vazkovÈho vztahu? Obsah se vyvÌjÌ postupnÏ v†pr˘bÏhu trv·nÌ tohoto vztahu, o rozsahu jsou zn·my pouze hektary, poËty parcel, poËty list˘ vlastnictvÌ, ale ûe nap¯. ÑU Dubu to je v˘bec nejhoröÌ pozemekî vÌ sice vÏtöina vesnice, ale nevÌte to vy; projektant se jeötÏ dovÌ ûe jde o BPEJ 31001, jednu z†nejdraûöÌch v†katastru. Z†poËtu LV, ani jeho obsahu se nikdo nedovÌ, kdo
s†k˝m nemluvÌ a proË, ËÌ dÏda nÏkoho udal NÏmc˘m a nelze tedy dovolit, aby se p¯emÌstil na nÏËÌ pozemek. M·te ale jistotu, ûe ˙ËastnÌci s†trval˝m bydliötÏm ve mÏstÏ budou jiû prvnÌ snahu o kontakt ch·pat jako öikanu, poruöenÌ z·kladnÌch pr·v a svobod a d˘vod si zaplatit pr·vnÌho z·stupce, kter˝ ani po t¯etÌm ËtenÌ p¯edpis˘ o pozemkovÈ ˙pravÏ nepochopÌ oË jde, klidnÏ navrhuje ke zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ klienta, obnovenÌ p˘vodnÌ cesty vedenÈ v†PK a nynÌ ve zjednoduöenÈ evidenci a v˘bec mu nevadÌ ûe je p¯eruöen· t¯emi p¯Ìkopy, kterÈ naopak v†û·dnÈ evidenci nejsou, mapu povaûuje za realitu a realitu za projev svÈvole uûivatele. Jak nejlÈpe zpracovat zvl·ötnost, ûe smluvnÌ vztah trv· t¯i a vÌce let ñ od uzav¯enÌ smlouvy o dÌlo, po zaps·nÌ rozhodnutÌ o v˝mÏnÏ vlastnick˝ch vztah˘ do KN? Je prov·zen r˘zn˝m rozsahem interakce v†pr˘bÏhu trv·nÌ, od pouhÈ v˝mÏny podpis˘ na dokumentu smlouvy, z·pis˘ z†kontrolnÌch dn˘ a z·pis˘ o p¯evzetÌ dÌla, jako jednÈ moûnosti, nebo spoleËnÈ Ëinnosti prov·dÏnÈ v†terÈnu i mezi ˙ËastnÌky, se† snahou je co nejlÈpe poznat, v†n·vrhu respektovat ¯eöenÈ ˙zemÌ, vazby v†nÏm p˘sobÌcÌ, lidi v†nÏm ûijÌcÌ, tradice, po¯adÌ priorit, tak ûe schvalovan˝ n·vrh je moûnÈ oboustrannÏ povaûovat za maximum dosaûitelnÈho v†dan˝ch podmÌnk·ch a v†danÈm Ëase. SmluvnÌ vztah, kde na stranÏ zhotovitele vystupuje nÏkdo, kdo m· ¯adu ËinnostÌ opÏt smluvnÏ zajiötÏnou,nenÌ ide·lnÌ a v†z·jmu vÏci by jistÏ bylo, kdyby zadavatel mÏl p¯ÌmÈ smluvnÌ vztahy se vöemi z˙ËastnÏn˝mi. Z·kladnÌm cenotvorn˝m faktorem je spot¯eba pr·ce a materi·lu. Spot¯eba pr·ce se opravdu uk·ûe aû v†pr˘bÏhu pracÌ a jejÌ skuteËn˝ rozsah vyjde najevo, aû kdyû se pracuje. A on je opravdu rozdÌl, kdyû geodet z†jednoho stanoviska dok·ûe zmϯit desÌtky hektar˘ a jindy musÌ pro kaûd˝ bod stanovisko budovat Samotn˝ fakt, ûe vz·jemnÈ plnÏnÌ smlouvy nenastane v†jednom rozpoËtovÈm roce, ani ve dvou, vÏtöinou dokonce ani t¯ech, zp˘sobuje, ûe p¯i uzavÌr·nÌ smlouvy nem˘ûe dokonce objednatel zaruËit z·kladnÌ princip smluvnÌho vztahu, tedy ûe plnÏnÌ bude vz·jemnÈ a uzavÌr· z·vazek, za jehoû splnÏnÌ nem˘ûe ruËit. 5
StaËÌ mal· zmÏna politiky a p¯ÌsluönÌ mocnÌ stanovÌ novÈ priority, mj. aby splnili sliby, kterÈ museli d¯Ìve vyslovit a nic ñ kromÏ dobr˝ch mrav˘ ñ je nenutÌ plnit z·vazky p¯edch˘dc˘. A dobrÈ mravy..? Ned·vn· historie n·m poskytla tvrdou, ale z·roveÚ moûn· oËek·vatelnou zkuöenost. P¯ece ten, kdo m· moc svϯenou maxim·lnÏ na Ëty¯i roky nebude ¯eöit nÏco, zaË bude ocenÏn, p¯ÌpadnÏ stÌh·n aû jeho n·stupce. Zd· se, ûe odpovÏdi na takovÈto ot·zky existujÌ, ale nelze je hledat teÔ a tady, ani v†legislativÏ a jin˝ch dokumentech, ale naopak nÏkde tam, kde se pracuje s†kategoriemi, jako je sluönost, dobr· povÏst, dobr· zkuöenost, solidnost, d˘vÏra, profesion·lnÌ povÏst. I kdyû odpovÏdi nalÈzt nelze, tak ale neuökodÌ ot·zky podobnÈho druhu poloûit. Asi lze souhlasit s†n·zorem, ûe kvalita nabÌdky a tedy ˙roveÚ smlouvy o zhotovenÌ n·vrhu bude znaËnÏ z·visl· na tom co o p¯edmÏtnÈm ˙zemÌ vÌme, jak jsme schopni rozpoznat priority k†¯eöenÌ jiû p¯ed zad·nÌm, a jak jsme schopni kvalitnÏ zpracovat zad·vacÌ dokumentaci k†pod·nÌ nabÌdek. Dalo by se sice ¯Ìci, ûe projektant m˘ûe vyhodnotit n·roËnost pr·ce v†˙zemÌ s·m a podle toho zpracovat nabÌdku, ale kdyû zadavatel nebude schopen dop¯edu posoudit n·roËnost a pracnost zpracov·nÌ n·vrhu podle skuteËnÈho stavu v†˙zemÌ, t¯eba pro nedostatek Ëasu, nebude schopen rozliöit mezi serioznÌ nabÌdkou a podbÌzenÌm, vybere levnou nabÌdku a bude se divit, ûe nem˘ûe od zhotovitele zÌskat kvalitnÌ v˝sledek. Pro kvalitnÌ zad·nÌ povaûujeme za nezbytnÈ mÌt k†dispozici nejen ˙plnÈ informace o nemovitostech, pr·vnÌch vztazÌch k†nim, tedy vËetnÏ z·stavnÌch a jin˝ch pr·v, dokonce vËetnÏ tÏch, kterÈ objektivnÏ existujÌ, ale v†KN zaps·na nejsou. D·le o vlastnÌcÌch, coû se n·m mimochodem dosud nikdy nepoda¯ilo a jenom poËet osob uveden˝ch na LV jako vlastnÌci, avöak jiû nÏkolik let jsou zem¯elÌ, se pohybuje v†¯·du desÌtek a je ˙spÏch pokud se stihne do konce ¯ÌzenÌ zajistit dodateËnÈ projedn·nÌ dÏdictvÌ. PoËet pr·vnick˝ch osob, po jejichû n·stupcÌch je t¯eba p·trat, takÈ nenÌ zanedbateln˝ a jejich nalezenÌ je jeötÏ obtÌûnÏjöÌ neû u osob fyzick˝ch. MyslÌm, ûe je jasnÈ, ûe tuto pr·ci nelze poûadovat po zhotoviteli, ale takÈ jÌ nelze neudÏlat, Ëi problÈm pauö·lnÏ ¯eöit z¯ÌzenÌm opatrovnictvÌ. Z¯ejmÏ nebude problÈm, ûe by v†˙zemÌ, kterÈ je zcela zaluËnÏnÈ, byla chyb-
PozemkovÈ ˙pravy
nÏ spoËÌt·na eroze. MÌt ale re·lnou p¯edstavu o vodohospod·¯sk˝ch pomÏrech v ¯eöenÈm ˙zemÌ (a vlastnÏ v†p¯ÌsluönÈm povodÌ) vyûaduje soust¯edit a posoudit nejen dosud zpracovanÈ podklady, ale Ëasto zpracovat z·kladnÌ studii odtokov˝ch pomÏr˘, urËit v˝skyt tras soust¯edÏnÈho odtoku p¯i vÏtöÌch sr·ûk·ch, nebo t·nÌ snÏhu a to vöe v†n·vaznosti na aktu·lnÌ ˙daje HM⁄ a vych·zet z mÌstopisu a v˝ökopisu v†˙zemÌ. Pro zpracov·v·nÌ pl·n˘ spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, musÌme vÏdÏt jak˝ a v†jakÈm rozsahu je t¯eba ¯eöit konkrÈtnÌ problÈm. MusÌme vÏdÏt jak˝ rozsah ˙zemÌ je nutno zamϯit v˝ökopisnÏ, kde se bude k¯Ìûit navrhovan˝ objekt se soust¯edÏn˝m odtokem, to vöe by mÏlo b˝t zn·mo jiû p¯i zad·nÌ pro serioznÌ zpracov·nÌ nabÌdky. Ke zpracov·nÌ zad·vacÌ dokumentace tedy musÌme obstarat celou ¯adu podklad˘, Ëasto i dodavatelsk˝m zp˘sobem a ¯eöit ponÏkud Ñzvl·ötnÌî ot·zku, zda nejde o dÏlenÌ zak·zky. Opravdu nevÌm, co p¯i ¯eöenÌ tÏchto ot·zek pro n·s m˘ûe p¯inÈst konzultace na MZe ñ samostatnÈm oddÏlenÌ ve¯ejn˝ch zak·zek (SOVZ) nebo zprost¯edkov·nÌ zak·zky dalöÌm vybran˝m subjektem. Jsem si vöak naprosto jist, ûe pokud p¯ÌsluönÈ podklady neobstar·me a nep¯ed·me uchazeˢm, nelze oËek·vat serioznÌ nabÌdku a tedy ani zajistit serioznÌ v˝bÏr. NenÌ jasnÈ, jak m˘ûe vÏci prospÏt dlouhodobÈ zkoum·nÌ zad·nÌ v†˙st¯edÌ MZe. Konec konc˘ musÌme mÌt i vektorovÈ p¯ekreslenÌ parcel vËetnÏ ZE, abychom mohli sluönÏ odhadnout pr˘bÏh vnit¯nÌho obvodu, poËet dÏlen˝ch parcel a tedy pracnost stanovenÌ vnit¯nÌho obvodu, ale i rozsah stabilizace lomov˝ch bod˘. Odhaduji n·klady asi do 300 KË na 1 ha spojenÈ se zÌsk·nÌm podklad˘ k†zad·nÌ. Pro stanovenÌ rozsahu mϯenÌ polohopisu lze dob¯e vyuûÌt ortofoto, kterÈ m˘ûe takÈ slouûit jako prost¯edek operativnÌ komunikace, o poËtu mϯen˝ch jednotek a poûadovanÈho mϯenÌ na z·kladÏ podrobnÏjöÌch pr˘zkum˘. Ortofoto jiû m· naötÏstÌ k†dispozici kaûd˝, jenom na nÏm nesmÌ hledat okraj lesa. Takûe jeötÏ jsme nevyhotovili zad·vacÌ dokumentaci a uû jsme toho museli dost udÏlat. Samotn˝ mechanizmus v˝bÏru radÏji vynech·m protoûe z†nÏjakÈ nezn·mÈ p¯ÌËiny se st·v·, ûe uchazeË o kterÈho bychom st·li, protoûe vÌme ûe umÌ, musÌ b˝t vylouËen, protoûe pro samou pr·ci zapomnÏl doloûit maturitnÌ vysvÏdËenÌ a doloûil jen kopii diplomu z†Vä, a nenÌ tedy jistÈ, zda splÚuje kvalifikaËnÌ p¯edpoklady vËetnÏ maturity. Po peËlivÈm v˝bÏru tedy uzav¯eme smlouvu s†nÏk˝m, kdo nic nezapomnÏl a vedle nÌ musÌ Ëasto vöe podstatnÈ b˝t dojedn·no dodatky. P¯i vlastnÌm plnÏnÌ smlouvy je asi t¯eba na prvnÌm mÌstÏ zmÌnit spoleËn˝ postup a d˘raz na formu a obsah pl·nu
spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. »Ìm d·l menöÌ moûnost pouûitÌ volnÈ st·tnÌ p˘dy vytv·¯Ì pot¯ebu navrhovat nejen druh opat¯enÌ ale i umÌstÏnÌ a tvar pot¯ebn˝ch pozemk˘. Pro ˙Ëely projedn·v·nÌ s†dotËen˝mi org·ny je t¯eba vyhotovit nejen z·kres liniÌ na mapÏ velkÈho mϯÌtka, ale p¯Ìmo navrhnout pozemky vËetnÏ tvaru, velikosti a koneËnÈho umÌstÏnÌ pro cesty, vodohospod·¯sk· a protieroznÌ opat¯enÌ. Volnost v†poloze a tvaru je moûno ponechat pouze u za¯ÌzenÌ pro zv˝öenÌ ekologickÈ stability ˙zemÌ. Bez splnÏnÌ tohoto poûadavku nenÌ moûno od˘vodnit a hlavnÏ vyËÌslit pot¯ebu v˝kupu, p¯ÌpadnÏ kr·cenÌ n·rok˘ pro pot¯eby vykrytÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ. DalöÌ poûadavky na zp˘sob zpracov·nÌ pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ vznikajÌ z†pot¯eby delöÌch termÌn˘ na vyj·d¯enÌ org·n˘ ochrany p¯Ìrody a krajiny, p¯ÌpadnÏ k†projedn·nÌ EIA, Ëi vylouËenÌ takovÈho projedn·nÌ, kdy se p¯ÌsluönÈ krajskÈ org·ny nechtÏjÌ bavit nad kresbou v†mapÏ, ale poûadujÌ podklad, ve stupni zpracov·nÌ pro ˙zemnÌ ¯ÌzenÌ. K†tÈto ot·zce opakovanÏ pat¯Ì ˙vaha, zda o n·vrhu pl·nu spoleËnÈho za¯ÌzenÌ by nemÏl pozemkov˝ ˙¯ad vyd·vat samostatnÈ rozhodnutÌ, kdyû v˝öe uvedenÈ org·ny vyd·vajÌ vyj·d¯enÌ pouze k†z·vazn˝m dokument˘m, tÌm se pl·n stane aû mnohem pozdÏji po schv·lenÌ celÈho n·vrhu. Zda pot¯ebnÈ souhlasy a vyj·d¯enÌ k†pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ m· obstar·vat zhotovitel nebo pozemkov˝ ˙¯ad, souvisÌ jednak†s†ot·zkou, zda je p¯ÌpustnÈ ˙kony ve spr·vnÌm ¯ÌzenÌ smϯujÌcÌ ke schv·lenÌ a realizaci n·vrhu, delegovat na soukromou osobu, kdyû podle mÈho soudu p¯ÌsluöÌ prov·dÏnÌ tÏchto ˙kon˘ pouze spr·vnÌmu org·nu, neboù on je ûadatelem a ˙ËastnÌkem p¯ÌsluönÈho procesu. PodobnÏ je tomu nap¯. p¯i û·dosti o vyj·d¯enÌ k bilanci zmÏn druh˘ pozemk˘. Kdyû se obr·tÌme na p¯Ìsluön˝ org·n ochrany ZPF, LPF, vodopr·vnÌ p¯ÌpadnÏ jin˝ org·n zhotovitel n·vrhu, vznik· situace, kdy zcela pravidelnÏ pracovnÌci tohoto org·nu, nevÏdouc co se po nich chce a z†obavy, aby dob¯e chr·nili svϯen˝ ve¯ejn˝ z·jem, vymyslÌ nap¯., ûe chtÏjÌ porovn·nÌ starÈho evidenËnÌho stavu s†navrhovan˝m, t¯eba podle parcel. Projektant jim obtÌûnÏ vysvÏtlÌ, ûe chtÏjÌ nesmysl, navÌc naöe metodika je v†p¯Ìsluön˝ch Ë·stech pouze popisem p¯edpis˘ upravujÌcÌch tuto oblast, aniû by bylo z¯ejmÈ, ûe tyto p¯edpisy platÌ pro individu·lnÌ zmÏny nÏjakÈho stavu; v†naöem p¯ÌpadÏ jde p¯ece o to, ûe je porovn·v·n evidenËnÌ stav neudrûovan˝ se stavem skuteËn˝m a navrhovan˝m. SkuteËn˝ stav je p¯ece obr·zkem pr·ce pr·vÏ tÏchto org·n˘, jejich dohledovÈ a kontrolnÌ Ëinnosti. MyslÌm, ûe nenÌ dobrÈ vystavit projektanta takovÈmuto ˙¯a6
dov·nÌ. P¯Ìsluön˝m org·n˘m prostÏ musÌ staËit porovn·nÌ (bilance jednotliv˝ch druh˘ pozemk˘) za ¯eöenÈ ˙zemÌ. To jim ale nem˘ûe vykl·dat projektant, n˝brû pozemkov˝ ˙¯ad. Pokud ve svÈm stanovisku uvedou - a nic jinÈho uvÈst nemohou ñ ûe trvajÌ na p¯evedenÌ nÏkterÈ plochy do jinÈho neû navrhovanÈho druhu pozemku, pozemkov˝ ˙¯ad uv·ûÌ a kdyû je to moûnÈ, vyhovÌ stanovisku tÏchto org·n˘ a druh pozemku zmÏnÌ. Kdesi jsem slyöel, ûe dokonce katastr·lnÌ ˙¯ad poûadoval p¯i zaps·nÌ novÈho stavu, kde byl uveden pochopitelnÏ navrûen˝ druh pozemku, i kdyû dosud nebyl realizov·n, doklady jinak p¯edkl·danÈ k†z·pisu zmÏny kultur. To uû nem· oporu ani v†metodice a katastr·lnÌmu ˙¯adu v˘bec nep¯ÌsluöÌ zkoumat, proË je veden nÏjak˝ druh pozemku, pokud je ˙daj souË·stÌ rozhodnutÌ. Ot·zku projedn·v·nÌ n·rok˘ jsme jiû naËali v†souvislosti s†podklady od katastr·lnÌho ˙¯adu. Zhotovitel prov·dÌ v˝poËet ceny pozemk˘ i ceny porost˘. SpornÈ ot·zky, jako ocenÏnÌ nelesnÌch porost˘, nezemÏdÏlsk˝ch ploch a dalöÌch odchylek, je nutnÈ vz·jemnÏ konzultovat, ale hlavnÏ musÌ b˝t jasno v†tom, ûe stejn· plocha musÌ b˝t ocenÏna stejnou cenou v†n·roku i v†n·vrhu a n·r˘st ceny proti n·roku m˘ûe vzniknout jenom n·r˘stem plochy, nabytÌm trvalÈho porostu nebo posunem vlastnictvÌ do lepöÌ bonity, aù uû n·m poËÌtaË tiskne cokoliv. V·ûnÈ problÈmy p¯edstavujÌ tzv. p¯Ìr˘stky lesa, kdy zjiötÏn· hranice lesa je jinde neû hranice p˘vodnÌ. Jde li o n·r˘st v˝mÏry lesnÌho pozemku na ploöe v p˘vodnÌm vlastnictvÌ ˙ËastnÌka, je zcela nesmyslnÈ oceÚovat porost na tÈto ploöe jen v†n·vrhu, musÌ b˝t ocenÏn uû v†n·roku, nebo nem˘ûe b˝t oceÚov·n v˘bec. NezbytnÈ je takÈ spoleËnÏ postupovat mezi pozemkov˝m ˙¯adem a zhotovitelem mϯick˝ch pracÌ p¯i ¯eöenÌ ploch, kterÈ jsou zastavÏnÈ. SkuteËnost je znaËnÏ odliön· od evidenËnÌho stavu a zpracov·nÌ dokumentace na takov˝ miniobvod plochy ne¯eöenÈ podle ß 2, z·kona Ë.139/2002 Sb., je pracnÏjöÌ neû zamϯenÌ skuteËnÈho stavu a zapracov·nÌ skuteËnÈho stavu do n·vrhu a tedy i do novÈho stavu SGI a SPI. Ot·zka znÌ, jak v†tÏchto p¯Ìpadech formulovat druhÈ rozhodnutÌ, kdy vÏta ÑnenÌ vlastnÌkem stp.Ë.î je nepravdiv·. Pokud nejsou stavebnÌ parcely novÏ oËÌslov·ny nelze jÌ pouûÌt. P¯eËÌslov·nÌ stavebnÌch parcel je spojeno se znaËn˝mi problÈmy vyvolan˝mi v†katastru. S†ËÌslem stavebnÌ parcely se Ëasto pojÌ ¯ada informacÌ, kterÈ naöÌm druh˝m rozhodnutÌm nemÏnÌme. PouûitÌ formulace, ûe stp.Ë. mÏnÌ svoje geometrickÈ urËenÌ a polohovÈ urËenÌ dle n·vrhu KP⁄, naopak pravdivÈ je, ale nelÌbÌ se, protoûe
PozemkovÈ ˙pravy
pr˝ nezakl·d· nov˝ nab˝vacÌ titul. P¯esto se katastr·lnÌ pracoviötÏ asi budou muset s takov˝mto ¯eöenÌm sm̯it, neboù je praktickÈ, Ëasto jedinÈ moûnÈ; snadno, bez zbyteËn˝ch n·klad˘, vznik· soulad mezi evidencÌ a skuteËnostÌ a podklady jsou jednoduööÌ, v˝sledek mϯenÌ je p¯evzat p¯Ìmo do n·vrhu. Pr·vnÏ jde podle mÈho soudu o ˙plnÏ stejn˝ problÈm jako u kaûdÈho jinÈho druhu pozemku, pokud vlastnÌk neuplatnÌ n·mitky proti ¯eöenÌ a nenamÌtne vylouËenÌ a tÌm zvolÌ trnitou a n·kladnou cestu dodateËn˝ch stavebnÌch povolenÌ, geometrick˝ch pl·n˘ a kolaudacÌ. StaËÌ si uvÏdomit, ûe p¯edmÏtem naöeho rozhodov·nÌ nenÌ stavba (leg·lnÌ, neleg·lnÌ), ale pozemek, kdy zjiötÏnÌ, ûe je zastavÏn stavbou m· stejn˝ pr·vnÌ v˝znam jako zjiötÏnÌ, ûe na nÏm roste les nebo teËe voda. SloûitÈ ˙vahy nad tÌm, jakÈ podklady m· geodet o öet¯enÌ hranic a mϯenÌ v†situaci zastavÏn˝ch pozemk˘ po¯izovat, se uk·ûÌ zbyteËnÈ, pokud se vyjasnÌ jak se bude o vÏci rozhodovat. S†katastr·lnÌm ˙¯adem si takovou vÏc musÌ ujasnit pozemkov˝ ˙¯ad, nikoliv geodet. DalöÌ pozn·mka se m˘ûe t˝kat pouûitÌ v˝sledk˘ mϯenÌ pro n·vrh, tedy toho, kterÈ body, jejichû poloha je ËÌselnÏ urËena geodetem, se pouûijÌ p¯Ìmo do DKM a musÌ tedy b˝t doloûeny doklady umoûÚujÌcÌ kontrolu p¯esnosti. Velmi Ëasto doch·zÌ k†mylnÈ p¯edstavÏ, ûe linie vznikl· zamϯenÌm skuteËnÈho pr˘bÏhu cesty v†terÈnu, je z·roveÚ hranicÌ p¯evzatou do DKM. Jen v˝jimeËnÏ. VÏtöina lomov˝ch bod˘ tvo¯ÌcÌ hranici pozemku navrhovanÈ cesty vznik· aû projektov·nÌm, k†mϯen˝m bod˘m se pouze p¯ihlÌûÌ, proË tedy o nich p¯edkl·dat podrobnÈ ˙daje, kdyû nejsou v†KN v˘bec pouûity? JistÏ lze souhlasit s†tÌm, ûe jednotliv˝ch problÈm˘ by bylo moûnÈ nastolit celou ¯adu a dokonce moûn· vydat sebranÈ p¯Ìpady, jak jsme dÏlali pozemkovÈ ˙pravy. O to ale urËitÏ nejde. Jde o to, ûe zpracov·nÌ n·vrhu pozemkovÈ ˙pravy, jeho projedn·nÌ, schv·lenÌ a realizace, je natolik n·roËn· procedura, ûe se aû dosud nepoda¯ilo dospÏt k†odpovÏdÌm na nÏkterÈ ot·zky, k†provϯen˝m ¯eöenÌm a st·le je nutnÈ hledat cesty i cestiËky. Kaûd· moûnost si†na cestu posvÌtit je vhodn·. Pr·ce kterou dÏl·me, m· jednu velikou v˝hodu ñ nikdo nijak zvl·öù neusiluje jÌ dÏlat za n·s. M· ale i nev˝hodu. TÌm ûe jde o proceduru n·roËnou finanËnÏ, technicky, pr·vnÏ i lidsky, kdyû se chci vyhnout slovu politicky, ûe jen m·lo zasvÏcen˝ch ch·pe cel˝ v˝znam, postup a rozsah, hrozÌ st·lÈ nebezpeËÌ, ûe pokud bude mÌt odp˘rce, a zatÌm je m·, a vzroste-li jejich poËet mj. tÌm, ûe budeme dÏlat chyby, podceÚovat realitu p¯Ìrody a krajiny a p¯eceÚovat mechanizmy a formy ¯eöenÌ, kreslenÌ, form·ty
tabulek a v˝stup˘, p¯ÌpadnÏ se pod¯izovat pr·vnÌm p¯ek·ûk·m, stanoven˝m pro zcela jinÈ ˙Ëely, m˘ûe se st·t, ûe nÏkdo ¯ekne, tak jako po r. 1945 u konfiskovan˝ch pozemk˘, po r.1948 a v†dalöÌch letech, ûe jsou p¯ednÏjöÌ jinÈ vÏci, nap¯., ûe staËÌ p¯ece digitalizovat a ûe digit·lnÌ dezinformace o realitÏ je lepöÌ neû
HSI, spol. s r.o. Vítkova 8 186 00 Praha 8 Tel.: +420 224 809 511 Fax: +420 224 809 512 E-mail:
[email protected] www.hsi.cz
analogov· informace, kterou musÌ ale podat odbornÌk..... MyslÌm, ûe jsme jiû dost energie vloûili do rozvÌjenÌ tÈto pr·ce a ûe stojÌ za to v†nÌ pokraËovat. Abych se nedotkl ateist˘, tak skonËÌm slovy, abychom si k†tomu dopom·hali navz·jem. ■
Zapsána do OR dne 21. 2. 1992 u MěS v Praze v oddílu C, vložka 7470 Bankovní spojení: KB Praha, č.ú. 115 88 47 – 011/0100 IČO: 45314951 DIČ: CZ45314951
Tisková zpráva společnosti HSI, spol. s r.o.
HSI uvolnila POZEM 9.00 – novou verzi aplikační nadstavby nad platformou MicroStation pro podporu projektování pozemkových úprav Praha 10.9.2008 Společnost HSI uvolnila novou verzi aplikace POZEM, nadstavby určené pro zpracovatele pozemkových úprav a pozemkové úřady. Programové vybavení systému POZEM slouží ke zpracování digitální mapy nemovitostí vstupujících do pozemkové úpravy a k tvorbě projektu nového stavu katastrálního území, vzniklého komplexní pozemkovou úpravou. Nová verze 9.00 přináší celou řadu nových funkcí a změn, reflektujících zejména na konkrétní požadavky samotných uživatelů, kteří vznášejí na pravidelných setkáních uživatelů POZEM nebo v rámci webového diskusního fóra své připomínky k funkčnosti. Mezi nejzajímavější novinky patří např. dosuptnost nad Bentley PowerMap XM Edition, možnost využití nového licenčního serveru, který umožní vypůjčování licencí na notebook na vybranou dobu, napojení na aplikace Nahlížení do KN, ruční zadání cen porostů na pozemku dle znalce aj. Verze 9.00 pracuje s nejnovějšími verzemi platformy MicroStation (MicroStation V8 2004 Edition, Bentley PowerMap V8 2004 Edition, MicroStation V8 XM Edition, Bentley PowerMap V8 XM Edition). Více informací o produktu POZEM včetně přehledu změn a novinek v nové verzi 9.00 je k dispozici zde: http://www.hsi.cz/detail.php?cat=214.
Pr·vnÌ informace ■ Z·kon Ë. 130/2008 Sb., publikovan˝ dne 17. dubna 2008 v Ë·stce 42 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskÈm podnik·nÌ (ûivnostensk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a dalöÌ souvisejÌcÌ z·kony. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. Ëervence 2008. ■ Z·kon Ë. 167/2008 Sb., publikovan˝ dne 19. kvÏtna 2008 v Ë·stce 53 SbÌrky, o p¯edch·zenÌ ekologickÈ ˙jmÏ a o jejÌ n·pravÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 29. kvÏtna 2008. ■ Z·kon Ë. 168/2008 Sb., publikovan˝ dne 19. kvÏtna 2008 v Ë·stce 53 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 121/2000 Sb., o pr·vu autorskÈm, o pr·vech souvisejÌcÌch s pr·vem autorsk˝m a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (autorsk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 19. kvÏtna 2008. ■ Z·kon Ë. 180/2008 Sb., publikovan˝ dne 28. kvÏtna 2008 v Ë·stce 57 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 20/2004 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 254/2001 Sb., o vod·ch a o zmÏnÏ nÏökter˝ch z·kon˘ (vodnÌ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 239/2000 Sb., o integrovanÈm z·chrannÈm systÈmu a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 28. kvÏtna 2008. ■ Z·kon Ë. 181/2008 Sb., publikovan˝ dne 28. kvÏtna 2008 v Ë·stce 57 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 254/2001 Sb., o vod·ch a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (vodnÌ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. Ëervence 2008 s v˝jimkou.
7
PozemkovÈ ˙pravy
Komplexní pozemkové úpravy pro Těšetice – nejlepší zemědělská obec roku 2007 Ing. ZdenÏk Burian, prvnÌ mÌstop¯edseda »MKP⁄ Ve vzd·lenosti 10 km v˝chodnÏ od Olomouce se nach·zÌ obec TÏöetice, kter· m· hned nÏkolik ÑNEJî. Je jedna znejstaröÌch na celÈ st¯ednÌ MoravÏ (prvnÌ zmÌnka je r. 1078). V souËasnosti je drûitelem titulu ÑVzorov· zemÏdÏlsk· obec roku 2007 v Programu obnovy venkovaî a je drûitelem titulu ÑObec roku 2008î kraje OlomouckÈho. Mimo to, jako jedna z m·la obcÌ, m· zcela ukonËenÈ ÑkomplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy obou katastr·lnÌch ˙zemÌch obce ñ k. ˙. TÏöetice a k .˙. Vojnice. Tyto tituly charakterizujÌ oranûov· stuha, Ëerven· stuha a pam·tnÌËek komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy. Titul ÑVzorov· zemÏdÏlsk· obec roku 2007î zÌskaly z 10 vybran˝ch obcÌ v koneËnÈ f·zi pr·vÏ TÏöetice a p¯ispÏla k tomu nemalou mÏrou i realizace komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav. Za Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ, kterÈ bylo v r. 2007 poprvÈ spolupo¯adatelem tÈto soutÏûe, titul TÏöeticÌm p¯edal ministr Petr GandaloviË spolu s oranûovou stuhou na obecnÌ prapor. Zd˘raznil p¯itom, ûe spolupr·ce obcÌ a zemÏdÏlskÈho sektoru je d˘kazem spr·vnÈho fungov·nÌ partnerstvÌ ve¯ejnÈho a soukromÈho sektoru a ûe v˝sledn˝ obraz venkova je d˘sledkem p˘sobenÌ lidÌ a zemÏdÏlskÈho hospoda¯enÌ. ée byly TÏöetice vybr·ny takÈ jako ÑObec roku 2008î pr·vem, je patrnÈ jiû p¯i pr˘jezdu vzornÏ upravenou obcÌ, z aktivit zastupitel˘ obce a obËan˘ a z citovÈho vztahu, kter˝ ke SV… obci projevujÌ obËanÈ p¯i r˘zn˝ch p¯Ìleûitostech. Semin·¯ k titulu ÑVzorov· zemÏdÏlsk· obec TÏöeticeî a k ukonËenÌ realizace komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav. Na oslavu obou uveden˝ch ud·lostÌ se v†p·tek 6. Ëervna 2008 konal semin·¯ za ˙Ëasti Ëestn˝ch host˘ a hojnÈ ˙Ëasti pozvan˝ch. Setk·nÌ zah·jila starostka obce TÏöetice, panÌ Hana Rozsypalov·, kter· ve svÈm vystoupenÌ p¯edstavila obec v†n·vaznosti na spolupr·ci se zemÏdÏlsk˝mi subjekty, zv˝raznila dokonËenÌ komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy ve spolupr·ci s†Pozemkov˝m ˙¯adem Olomouc a dalöÌ aktivity obce z†hlediska ûivotnÌho prost¯edÌ. Je t¯eba uvÈst, ûe panÌ starostka byla ve svÈ funkci po celou dobu realizace komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy a byla jejÌ propag·torkou. N·slednÏ vystoupili soukromÏ hospoda¯ÌcÌ rolnÌci pan. Frantiöek BÏhal, pan V·clav Koutn˝ a p¯edseda ZD TÏöetice, pan Ing. Stanislav BartonÏk. Ve sv˝ch p¯ÌspÏvcÌch popsali specifika hospoda¯enÌ v†danÈm ˙zemÌ, ocenili spolupr·ci s†obcÌ a Pozemkov˝m ˙¯adem Olomouc, a to jak z†hlediska, p¯Ìnosu pro hospoda¯enÌ, tak i z†hlediska ochrany a tvorby ûivotnÌho prost¯edÌ. ZejmÈna pan BÏhal, kter˝ hospoda¯Ì na 80 ha, vyj·d¯il svou spokojenost s†realizovanou pozemkovou ˙pravou, kter· nejen zlepöila moûnost hospoda¯enÌ, ale zp¯Ìstupnila pozemky zpevnÏn˝mi cestami opat¯en˝mi p¯Ìkopy, kterÈ bezpeËnÏ odv·dÏjÌ p¯Ìvalovou vodu. KomplexnÌ pozemkov· ˙prava podstatnÏ snÌûila nebezpeËÌ eroze p˘dy. MÌsto dlouh˝ch l·n˘ na svahu je orn· p˘da ËlenÏna öirok˝mi pr˘lehy, os·zen˝mi stromovou zelenÌ, kterÈ spolu s†remÌzky na upraven˝ch skl·dk·ch umoûÚujÌ n·vrat ptactva, koropt-
vÌ, k¯epelek a jinÈ zvϯe do krajiny. ÿekl, ûe vznikla vzhledovÏ kr·sn· a obytn· krajina, ve kterÈ je hospoda¯enÌ pro zemÏdÏlce opÏt radostÌ. Za ministerstvo zemÏdÏlstvÌ promluvil pan Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, ¯editel ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu, kter˝ vyzdvihl p¯Ìnos a nutnost prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav z†hlediska protieroznÌho, protipovodÚovÈho, pro zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ a pro prostupnost krajiny a zv˝öenÌ jejÌ ekologickÈ stability. D·le se zmÌnil o osamostatnÏnÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ s†vizÌ vybudov·nÌ modernÌch pozemkov˝ch ˙¯ad˘. Za odbor koncepce rozvoje venkova MZe »R promluvila Mgr. Ivana Svojtkov· a osvÏtlila v˝znam ocenÏnÌ Ñoranûov· stuhaî s†cÌlem povzbudit obyvatele venkova k†aktivnÌ ˙Ëasti na obnovÏ venkovskÈho prost¯edÌ, kterÈ vych·zÌ z†tisÌciletÈ historie utv·¯enÌ venkovskÈho prostoru. N·mÏstkynÏ hejtmana OlomouckÈho kraje, panÌ MUDr. Jitka Chal·nkov· hovo¯ila o nutnosti spolupr·ce kraje s†obcemi na tvorbÏ ûivotnÌho prost¯edÌ v†n·vaznosti na realizaci projekt˘, financovan˝ch z†fond˘ EU. Po kulturnÌ vloûce ÑoranûovÈ dÏtiî, kterou zabezpeËily dÏti z†mÌstnÌ mate¯skÈ a z·kladnÌ ökoly, vystoupili s†uk·zkou svÈ Ëinnosti tÏöetiËtÌ ochotnÌci. N·sledovalo vystoupenÌ ¯editele PozemkovÈho ˙¯adu v†Olomouci, pana
Ing. JaromÌra SouËka. Ten p¯iblÌûil druhou v˝znamnou ud·lost, a to ukonËenÌ KomplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav v†katastr·lnÌch ˙zemÌch TÏöetice a Vojnice. Pro vysvÏtlenÌ je t¯eba uvÈst, ûe cÌlem KomplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy (d·le jen KP⁄) je vyjasnÏnÌ vlastnictvÌ pozemk˘, vytvo¯enÌ p˘dnÏ ucelen˝ch jednotek pro racion·lnÌ hospoda¯enÌ, zlepöenÌ ûivotnÌho prost¯edÌ, protieroznÌ ochrana, ochrana p˘dnÌho fondu a zv˝öenÌ ekologickÈ stability krajiny. KP⁄ poslouûÌ jako nezbytn˝ podklad pro ˙zemnÌ pl·nov·nÌ. V˝sledkem je nov· katastr·lnÌ mapa a nov˝ katastr·lnÌ oper·t. SpoleËn· za¯ÌzenÌ slouûÌ ke zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ (polnÌ a lesnÌ cesty, mostky, propustky, brody ..), d·le jsou to protieroznÌ opat¯enÌ (meze, pr˘lehy, zasakovacÌ p·sy, z·chytnÈ p¯Ìkopy, vÏtrolamy...), vodohospod·¯sk· opat¯enÌ k†neökodnÈmu odvedenÌ povrchov˝ch vod (n·drûe, rybnÌky, ˙pravy tok˘, suchÈ poldryÖ) a opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ ûivotnÌho prost¯edÌ (v˝sadba zelenÏ, terÈnnÌ ˙pravy...). Vysazovan· zeleÚ m· charakter p˘vodnÌ vegetace, v˝sadby jsou koncipov·ny dle biotick˝ch podmÌnek danÈho mÌsta, ¯eöenÈ plochy v†extravil·nu navazujÌ na zpracovanÈ KP⁄ a kostru ekologickÈ stability krajiny. Pr˘bÏh pozemkovÈ ˙pravy v Ëase a ËÌslech KomplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy probÌhaly v†letech 1996 aû 2007 na v˝mϯe 850 ha. V†tomto obdobÌ byl vypracov·n n·vrh komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav vËetnÏ pot¯ebn˝ch geodetick˝ch pracÌ. Pozemkov˝ ˙¯ad si byl vÏdom toho, ûe schv·len˝ n·vrh komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav je nutno uvaûovat jako projekt, kter˝ je nutno v†maxim·lnÌ moûnÈ m̯e ˙ËelnÏ zrealizovat. Na z·kladÏ schv·lenÈho n·vrhu komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav doölo v†obou katastr·lnÌch ˙zemÌch k vytyËenÌ 150 ha zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ 48 vlastnÌk˘m, pro pot¯ebu hospoda¯enÌ. Po projedn·nÌ se sborem z·stupc˘ a za jeho pr˘bÏûnÈ spolupr·ce doölo ke stanovenÌ priorit s†ohledem na pot¯eby vlastnÌk˘ a se z¯etelem na finanËnÌ zajiötÏnÌ k postupu realizace spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ a dalöÌch opat¯enÌ vypl˝vajÌcÌch ze schv·lenÈho n·vrhu.
Novela stavebnÌho z·kona ◆ UpozorÚujeme naöe kolegy a kolegynÏ, prezident V·clav Klaus podepsal novelu z·kona Ë. 183/2006 Sb., o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du (stavebnÌ z·kon). Novela z·kona byla publikov·na dne 3. Ëervna 2008 ve SbÌrce z·kon˘ »eskÈ republiky, Ë·stka 61, Ë. 191/2008 Sb., s ˙ËinnostÌ dnem vyhl·öenÌ. JednoduööÌ bude nap¯Ìklad povolov·nÌ staveb v nezastavÏnÈ Ë·sti obce, kter· nem· zpracovan˝ ˙zemnÌ pl·n, zjednoduöuje povolov·nÌ souboru staveb.
8
PozemkovÈ ˙pravy
Z†opat¯enÌ slouûÌcÌch ke zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ bylo vybudov·no 6,5 km zpevnÏn˝ch polnÌch cest vËetnÏ mostk˘, propustk˘, p¯Ìkop˘ a dalöÌch doprovodn˝ch objekt˘, kterÈ zajiöùujÌ zlepöenÌ pr˘chodnosti krajiny a odklonÏnÌ tÏûkÈ zemÏdÏlskÈ techniky z†intravil·nu obcÌ. V†r·mci protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ byly vybudov·ny svodnÈ a zasakovacÌ pr˘lehy a protipovodÚovÈ hr·zky v†celkovÈ dÈlce 7,2 km. ⁄Ëelem tÏchto opat¯enÌ je nav˝öenÌ retenËnÌ schopnosti zemÏdÏlskÈ krajiny, snÌûenÌ eroze a zajiötÏnÌ ochrany intravil·nu obcÌ p¯ed z·plavami zp˘sobovan˝mi p¯Ìvalov˝mi sr·ûkami a vodami z†jarnÌho t·nÌ snÏhu. P¯i opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ ûivotnÌho prost¯edÌ a zv˝öenÌ ekologickÈ stability krajiny doölo k†v˝sadbÏ biocenter, biokoridor˘, interakËnÌch prvk˘, liniovÈ a izolaËnÌ zelenÏ. Jednalo se o v˝sadbu strom˘, ke¯˘ a zaloûenÌ tr·vnÌk˘ na celkovÈ v˝mϯe 6 ha. FinanËnÌ n·klady KP⁄ CelkovÈ n·klady na realizace spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v†obou katastr·lnÌch ˙zemÌch obce TÏöetice Ëinily 29,6 mil. KË, celkovÈ n·klady na komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy, tedy vËetnÏ n·vrhov˝ch pracÌ Ëinily 35,2 mil. KË. V†odpolednÌch hodin·ch probÏhla prohlÌdka zrealizovan˝ch spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, vybudovan˝ch v†r·mci komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav. Cel˝ semin·¯ mÏl ¯adu doprovodn˝ch akcÌ ñ v˝stava zemÏdÏlskÈ techniky historickÈ i souËasnÈ, prezentace obce a pozemkovÈ ˙pravy formou filmu, v˝stavy, fotodokumentace, den otev¯en˝ch dve¯Ì v†Zä, hudba, obËerstvenÌ a dalöÌ. Pam·tnÌk ukonËenÌ komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy Na pam·tku ukonËenÌ komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy byl postaven k·men s†pamÏtnÌ deskou na p¯ÌstupnÈm mÌstÏ u novÈ cesty. MÌsto vybrala panÌ starostka a kolem pam·tnÌku je vys·zen h·jek, jako mÌsto klidu a odpoËinku. Bude takÈ p¯ipomÌnat ˙silÌ, kterÈ ˙spÏönÈmu ukonËenÌ komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy vÏnovali pracovnÌci PozemkovÈho ˙¯adu v†Olomouci, kte¯Ì spolu se zastupiteli obce a sborem z·stupc˘ pro KP⁄ nelitovali n·mahu a Ëas pro jejÌ ˙spÏönÈ dokonËenÌ. NejvÏtöÌ pam·tnÌk a oslava ˙spÏönÏ ukonËenÌ ˙pravy je vöak vyj·d¯ena slovy rolnÌka Frantiöka BÏhala: ÑÖ spokojenost zemÏdÏlc˘ a obËan˘ s†upravenou krajinou, utv·¯enou pro ˙spÏönÈ hospoda¯enÌ, chr·nÏnou dle souËasn˝ch moûnostÌ p¯ed devastacÌ erozÌ, p¯Ìstupnou, oûivenou ptactvem a zvϯÌ, pÏknou na pohled.î ❑ ❑ ❑
Zazipovan· krajina
VladimÌr MackoviË, U-24 s.r.o.
Na semin·¯i, kter˝ byl vÏnov·n informacÌm o novÈmu stavebnÌmu z·konu, p¯irovnal architekt Tunka jeho jednotlivÈ paragrafy k zazipovan˝m informacÌm. Teprve jejich aplikace v ˙zemnÏ pl·novacÌ praxi Ñodzipujeî celou v˝znamovou ö̯i pr·vnÌho p¯edpisu. Tento p¯ÌspÏvek se pokouöÌ specifikovat ÑskrytÈ moûnostiî nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ pro ¯eöenÌ krajiny v ˙zemnÌch pl·nech, kterÈ majÌ z ˙zemnÏ pl·novacÌch n·stroj˘ nejblÌûe ke komplexnÌm pozemkov˝m ˙prav·m. ⁄VODNÕ USTANOVENÕ Z·kon Ë.183/2006 Sb. specifikuje v†paragrafu 2 z·kladnÌ pojmy. Mimo jinÈ zde definuje: ● nezastavÏnÈ ˙zemÌ, coû jsou pozemky nezahrnutÈ do zastavÏnÈho ˙zemÌ nebo do zastaviteln˝ch ploch. V†nezastavÏnÈm ˙zemÌ lze v†souladu s†jeho charakterem umisùovat stavby, za¯ÌzenÌ a opat¯enÌ pouze pro: ñ zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ, vodnÌ hospod·¯stvÌ ñ tÏûbu nerost˘ ñ ochranu p¯Ìrody a krajiny ñ sniûov·nÌ nebezpeËÌ ekologick˝ch a p¯ÌrodnÌch katastrof ñ ve¯ejnou dopravnÌ a technickou infrastrukturu ñ zlepöenÌ podmÌnek rekreace a cestovnÌho ruchu (nap¯. cyklostezky, hygienick· za¯ÌzenÌ, ekologick· a informaËnÌ centra). Obvykle se pro takovÈto ˙zemÌ pouûÌv· pojem voln· krajina. ÿeöenÌ nezastavÏnÈho ˙zemÌ v ˙zemnÌm pl·nu by mÏlo, pro moûnost posuzov·nÌ souladu, specifikovat jeho charakter. K†tomu lze vyuûÌt jeho rozËlenÏnÌ na plochy s†rozdÌln˝m zp˘sobem vyuûitÌ. Jejich p¯ehled a legislativnÌ charakteristika je uvedena v†dalöÌ Ë·sti p¯ÌspÏvku. D· se konstatovat, ûe ÑpropojovacÌ modulî mezi ˙zemnÌm pl·nem a komplexnÌmi pozemkov˝mi ˙pravami p¯edstavuje obsah ¯eöenÌ nezastavÏnÈho ˙zemÌ. ● plocha se ch·pe jako Ë·st ˙zemÌ tvo¯en· pozemkem nebo souborem pozemk˘. M˘ûe b˝t vymezena v†politice ˙zemnÌho rozvoje, z·sad·ch ˙zemnÌho rozvoje nebo v†˙zemnÌch pl·nech. Plochy se vymezujÌ na z·kladÏ st·vajÌcÌho nebo poûadovanÈho zp˘sobu jejÌho vyuûitÌ a jejÌho v˝znamu (nap¯Ìklad nadmÌstnÌ). Plocha p¯edstavuje dalöÌ v˝znamnou konkrÈtnÌ vazbu mezi ˙zemnÌm pl·nov·nÌm a pozemkov˝mi ˙pravami. Plochu lze ch·pat jako nejmenöÌ ˙zemnÌ jednotku1, kterou ˙zemnÌ pl·nov·nÌ vyjad¯uje svoji koncepci. ● ve¯ejnÏ prospÏön· opat¯enÌ, p¯edstavuje opat¯enÌ nestavebnÌ povahy. Jsou vymezena ve vydanÈ ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentaci. ZahrnujÌ mimo jinÈ opat¯enÌ slouûÌcÌ: ñ ke sniûov·nÌ ohroûenÌ ˙zemÌ (z·plavy, eroze apod.) 9
ñ k†rozvoji anebo k†ochranÏ p¯ÌrodnÌho dÏdictvÌ Jedn· se o nov˝ institut ve stavebnÌm z·konÏ. V†p¯edchozÌm z·konÏ existoval pouze institut ve¯ejnÏ prospÏönÈ stavby. P¯i vyhodnocenÌ dosavadnÌch zkuöenostÌ se ukazovalo, ûe by bylo pot¯ebnÈ ve ve¯ejnÈm z·jmu zÌsk·vat pozemky nejen pro stavby, ale i pro nestavebnÌ ˙Ëely. PrvnÌ zkuöenosti ukazujÌ, ûe praktickÈ vyuûitÌ ve¯ejnÏ prospÏön˝ch opat¯enÌ bude komplikovanÈ (nap¯Ìklad komu vznikne p¯edkupnÌ pr·vo na pozemky pot¯ebnÈ pro realizaci ⁄SES ñ obci, kraji, st·tu?) ∑ terÈnnÌ ˙pravy pro ˙Ëely stavebnÌho z·kona jsou zemnÌ pr·ce a zmÏny terÈnu jimiû se podstatnÏ mÏnÌ: ñ vzhled prost¯edÌ ñ odtokovÈ pomÏry ñ tÏûebnÌ a jim podobnÈ a s†nimi souvisejÌcÌ pr·ce (pokud se nejedn· hornickou Ëinnost nebo Ëinnost prov·dÏnou hornick˝m zp˘sobem) ZmÏny terÈnu( terÈnnÌ ˙pravy) mohou ovlivnit utv·¯enÌ Ëi uspo¯·d·nÌ krajiny, p¯edstavujÌ tedy v˝znamn˝ krajinnotvorn˝ faktor. CÕLE ⁄ZEMNÕHO PL¡NOV¡NÕ V†paragrafu 18 jsou formulov·ny cÌle ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, kterÈ jsou zajiöùov·ny: ñ soustavn˝m a komplexnÌ ¯eöenÌm ˙zemÌ z†hlediska jeho ● ˙ËelnÈho vyuûitÌ ● prostorovÈho uspo¯·d·nÌ ñ ochranou a rozvojem p¯ÌrodnÌch, kulturnÌch a civilizaËnÌch hodnot ˙zemÌ z†hlediska ve¯ejnÈho z·jmu ñ ochranou krajiny, podstatnÈ sloûky ûivota obyvatel a z·kladu jejich totoûnosti ⁄KOLY ⁄ZEMNÕHO PL¡NOV¡NÕ Paragraf 19 uv·dÌ ˙koly ˙zemnÌho pl·nov·nÌ.Jedn· se mimo jinÈ o: ● zjiöùov·nÌ a posuzov·nÌ p¯ÌrodnÌch hodnot ˙zemÌ ➯ tady se nask˝t· p¯Ìleûitost jiû v†analytickÈ etapÏ vyliöit v†˙zemÌ rozdÌlnÈ hodnoty zemÏdÏlskÈ p˘dy jak z†hlediska ˙zemnÌch podmÌnek pro zemÏdÏlskou produkci, tak pro mimoprodukËnÌ funkce zemÏdÏlskÈho p˘dnÌho fondu. CÌlem by mÏlo b˝t zjiötÏnÈ hodnoty ochr·nit v†z·jmu udrûitelnÈho rozvoje po-
PozemkovÈ ˙pravy
suzovanÈho ˙zemÌ. Podle prezentovan˝ch v˝sledk˘ V˝zkumnÈho ˙stavu zemÏdÏlskÈ ekonomiky Praha je pro zajiötÏnÌ sobÏstaËnosti v†zemÏdÏlsk˝ch komodit·ch mÌrnÈho p·sma pot¯eba cca 40 ñ 60 % z†celkovÈ v˝mÏry zemÏdÏlskÈ p˘dy. NadsazenÏ ¯eËeno, kaûd· obec by mÏla mÌt ve svÈm spr·vnÌm ˙zemÌ vymezeny segmenty zemÏdÏlskÈ krajiny pokr˝vajÌcÌ 40 ñ 60% relativnÏ nejkvalitnÏjöÌ zemÏdÏlskÈ p˘dy. Tato p˘da by mÏla pro obec p¯edstavovat ÑrodinnÈ st¯Ìbroî, kterÈ by nemÏlo b˝t umenöov·no. PodobnÏ by mÏly b˝t v†z·zemÌ sÌdel vymezeny krajinnÈ segmenty v˝znamnÈ pro kr·tkodobou rekreaci jejich obyvatel. SouË·stÌ tÏchto ÑrekreaËnÌch segment˘î b˝v· obvykle i zemÏdÏlsk· p˘da, plnÌcÌ ve zv˝öenÈ m̯e mimoprodukËnÌ funkce. ● stanovov·nÌ koncepcÌ rozvoje ˙zemÌ s†ohledem na hodnoty a podmÌnky ˙zemÌ ExistujÌ dalöÌ koncepce, kterÈ vznikajÌ mimo ˙zemnÌ pl·nov·nÌ a t˝kajÌ se krajiny Ëi nezastavÏnÈho ˙zemÌ. Jedn· se nap¯Ìklad pl·nov·nÌ v†oblasti vod, lesnÌ pl·nov·nÌ, surovinovÈ koncepce, komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy apod.Tyto koncepce vznikajÌ v r˘znÈm ËasovÈm obdobÌ pro r˘zn· ˙zemÌ. Jejich pr˘mÏty se Ñpotk·vajÌî p¯i ¯eöenÌ ˙zemnÌho pl·nu. Hodnoty a podmÌnky ˙zemÌ by mÏla pat¯it ke kritÈriÌm pro vz·jemnou koordinaci koncepcÌ. ● posuzovat pot¯ebu zmÏn v†˙zemÌ z†hlediska ñ ve¯ejnÈho z·jmu na jejich provedenÌ ñ jejich p¯Ìnos˘, problÈm˘, rizik, ñ ohledu zejmÈna na ve¯ejnÈ zdravÌ, ûivotnÌ prost¯edÌ, geologickou stavbu ˙zemÌ, vliv na ve¯ejnou infrastrukturu a na jejÌ hospod·rnÈ vyuûitÌ ● stanovovat urbanistickÈ, architektonickÈ a estetickÈ poûadavky na vyuûÌv·nÌ a prostorovÈ uspo¯·d·nÌ ˙zemÌ Co si p¯edstavit pod pojmem uspo¯·d·nÌ zemÏdÏlskÈ krajiny? Do jakÈ mÌry podrobnosti se jÌ zab˝vat na ˙rovni ˙zemnÌho pl·nu? RozmÌstÏnÌm druh˘ pozemk˘? VyznaËit jen stav, Ëi se vyjad¯ovat i k†podmÌnk·m pro proveden̆jejich zmÏn jak poûaduje n·sledujÌcÌ bod? Pat¯Ì trasov·nÌ ˙Ëelov˝ch komunikacÌ, rozmÌstÏnÌ nelesnÌ vegetace do uspo¯·d·nÌ ˙zemÌ zemÏdÏlskÈ krajiny? DalöÌ ot·zky by mohly pokraËovat. ● stanovenÌ podmÌnek pro provedenÌ zmÏn v†˙zemÌ ● sniûov·nÌ rizika ekologick˝ch a p¯ÌrodnÌch katastrof a to p¯ÌrodÏ blÌzk˝m zp˘sobem V†zemÏdÏlskÈ krajinÏ existujÌ ekologick· rizika jako nap¯Ìklad vodnÌ a vÏtrn· eroze, splachy do vodoteËÌ a vodnÌch ploch, zneËiötÏnÌ podzemnÌch vod vsakem apod. M· ˙zemnÌ pl·nov·nÌ ¯eöit
i takov· ekologick· rizika? M· k†tomu n·stroje, odbornÌky, finance? ● urËovat nutnÈ asanaËnÌ, rekonstrukËnÌ a rekultivaËnÌ z·sahy do ˙zemÌ ● vytv·¯et podmÌnky pro ochranu ˙zemÌ podle zvl·ötnÌch p¯edpis˘ (z·kon Ë. 114/92 Sb.) ñ p¯ed negativnÌmi vlivy z·mÏr˘ na ˙zemÌ ñ navrhovat kompenzaËnÌ opat¯enÌ, pokud zvl·ötnÌ pr·vnÌ p¯edpisy nestanovÌ jinak ● regulovat rozsah ploch pro vyuûÌv·nÌ p¯ÌrodnÌch zdroj˘ ● vyhodnocenÌ vliv˘ ⁄PD na vyv·ûen˝ vztah ˙zemnÌch podmÌnek pro ñ p¯ÌznivÈ ûivotnÌ prost¯edÌ ñ hospod·¯sk˝ rozvoj ñ soudrûnost spoleËenstvÌ obyvatel ˙zemÌ V˝öe uvedenÈ ˙koly ˙zemnÌho pl·nov·nÌ se logicky t˝kajÌ i nezastavÏnÈho ˙zemÌ. DlouhodobÏjöÌ aplikace stavebnÌho z·kona teprve uk·ûÌ jak˝m zp˘sobem budou naznaËenÈ moûnosti vyuûity pro ¯eöenÌ krajiny. ⁄zemnÏ analytickÈ podklady ñ ⁄AP (ß26 ñ ß29) DalöÌ v˝znamnou novinku ve stavebnÌm z·konÏ p¯edstavujÌ ˙zemnÏ analytickÈ podklady ñ ⁄AP (ß26 - ß29). ObsahujÌ zjiötÏnÌ a vyhodnocenÌ, kter· se t˝kajÌ: ñ stavu a v˝voje ˙zemÌ ñ hodnot ˙zemÌ ñ zda omezit zmÏny v†˙zemÌ z†d˘vod˘ ve¯ejn˝ch z·jm˘ (Ñlimity vyuûitÌ ˙zemÌî), kterÈ: ● vypl˝vajÌ z†pr·vnÌch p¯edpis˘ ● jsou stanoveny na z·kladÏ zvl·ötnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ ● vypl˝vajÌ z†vlastnostÌ ˙zemÌ ⁄AP d·le obsahujÌ zjiötÏnÌ a vyhodnocenÌ z·mÏr˘ na provedenÌ zmÏn v†˙zemÌ a urËenÌ problÈm˘ k†¯eöenÌ v†˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentaci. Po¯izujÌ se na z·kladÏ pr˘zkum˘ ˙zemÌ a ˙daj˘ o ˙zemÌ. StruËnÏ ¯eËeno, mÏla by vzniknout autorizovan· datab·ze informacÌ o ˙zemÌ, kter· bude v†pravideln˝ch intervalech aktualizov·na. Pokud se z·mÏr vybudovat systÈm vÏrohodn˝ch, aktu·lnÌch informacÌ, ˙daj˘ o ˙zemÌ poda¯Ì, bude p¯i zpracov·nÌ ˙zemnÌch pl·n˘ vÏtöÌ prostor na vlastnÌ ¯eöenÌ. Dosud v˝razn˝ Ëasov˝ prostor p¯i zpracov·nÌ ˙zemnÌch pl·n˘ spot¯ebovalo zajiötÏnÌ pot¯ebn˝ch informacÌ a jejich verifikace. ⁄ZEMNÕ PL¡N ñ ⁄P (ß43 ñ ß60) Jiû v†˙vodnÌ Ë·sti p¯ÌspÏvku byl uveden blÌzk˝ vztah ˙zemnÌho pl·nu a komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav. D·le proto n·sleduje podrobnÏjöÌ charakteristika ustanovenÌ, kter· se t˝kajÌ ˙zemnÌho pl·nu. ● ⁄zemnÌ pl·n stanovÌ z·kladnÌ koncepci rozvoje ˙zemÌ obce a ochranu 10
●
jeho hodnot. Vyjad¯uje urbanistickou koncepci, ËÌmû z·kon myslÌ ploönÈ a prostorovÈ uspo¯·d·nÌ ˙zemÌ. DalöÌ z·leûitosti, kterÈ stanovuje ˙zemnÌ pl·n se t˝kajÌ uspo¯·d·nÌ krajiny a koncepce ve¯ejnÈ infrastruktury. ⁄zemnÌ pl·n takÈ vymezÌ zastavÏnÈ ˙zemÌ, zastavitelnÈ plochy a plochy navrûenÈ jednak ke zmÏnÏ st·vajÌcÌ z·stavby a jednak k†obnovÏ nebo opÏtovnÈmu vyûitÌ znehodnocenÈho ˙zemÌ (Ñplochy p¯estavbyî). SouËasnÏ s†tÌm stanovÌ podmÌnky pro vyuûitÌ tÏchto ploch a koridor˘. Novinka stavebnÌho z·kona se t˝k· poskytov·nÌ prost¯edk˘ z†ve¯ejn˝ch rozpoËt˘2 na provedenÌ zmÏn v†˙zemÌ. Paragraf 43 odst. 5 stanovuje, ûe nesmÌ b˝t v†rozporu s vydan˝m ˙zemnÌm pl·nem. To p¯edstavuje urËit˝ n·znak posÌlenÌ vazeb mezi ¯eöenÌm ˙zemnÌho pl·nu a poskytov·nÌm ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ na r˘zn· krajinotvorn· opat¯enÌ.
VYUéÕV¡NÕ ⁄ZEMÕ Vyhl·öka Ë. 501/2006 Sb. podrobnÏji specifikuje poûadavky na vymezov·nÌ ploch s†ohledem na rozdÌlnÈ n·roky na prost¯edÌ. ⁄zemnÌm pl·nem se proto ˙zemÌ ËlenÌ na plochy3 podle st·vajÌcÌho nebo poûadovanÈho zp˘sobu vyuûitÌ ñ ÑPlochy s†rozdÌln˝m zp˘sobem vyuûitÌî. Tyto plochy se vymezujÌ ke stanovenÌ ˙zemnÌch podmÌnek. Jedn· se zejmÈna o vz·jemnÏ se doplÚujÌcÌ, podmiÚujÌcÌ nebo nekolidujÌcÌ Ëinnosti. V†tÏchto ploch·ch majÌ b˝t stanoveny podmÌnky pro ochranu ve¯ejn˝ch z·jm˘ jak˝mi jsou ochrana p¯ÌrodnÌho a kulturnÌho dÏdictvÌ, civilizaËnÌch, architektonick˝ch a urbanistick˝ch hodnot. Plochy s†rozdÌln˝m zp˘sobem vyuûitÌ se vymezujÌ s†ohledem na specifickÈ podmÌnky a charakter ˙zemÌ tak, aby se omezily st¯ety vz·jemnÏ nesluËiteln˝ch ËinnostÌ a poûadavk˘ na uspo¯·d·nÌ a vyuûÌv·nÌ ˙zemÌ. Podle v˝znamu se rozliöujÌ zejmÈna plochy4: ● zastavitelnÈ, ● ˙zemnÌch rezerv, ● ke zmÏnÏ st·vajÌcÌ z·stavby ● k†obnovÏ nebo opÏtovnÈmu vyuûitÌ znehodnocenÈho ˙zemÌ ● rekonstrukËnÌch a rekultivaËnÌch z·sah˘ do ˙zemÌ Obecn˝m poûadavkem na vymezov·nÌ ploch je vytv·¯et a chr·nit bezpeËnÏ p¯Ìstupn· ve¯ejn· prostranstvÌ v†zastavÏnÈm ˙zemÌ a v†zastaviteln˝ch ploch·ch. V†krajinÏ chr·nit st·vajÌcÌ cesty umoûÚujÌcÌ bezpeËn˝ pr˘chod krajinou a vytv·¯et novÈ cesty, je-li to nezbytnÈ. Plochy s†rozdÌln˝m zp˘sobem vyuûitÌ jsou charakterizov·ny v†paragrafech 4 ñ 19 vyhl·öky Ë. 501/2006 Sb. V†nezastavÏnÈm ˙zemÌ Ëili v krajinÏ lze vymezovat zejmÈna:
PozemkovÈ ˙pravy
Plochy vodnÌ a vodohospod·¯skÈ (ß13) VymezujÌ se za ˙Ëelem zajiötÏnÌ podmÌnek pro nakl·d·nÌ s†vodami, pro ochranu p¯ed jejich ökodliv˝mi ˙Ëinky, pro ochranu p¯ed suchem, pro regulaci vodnÌho reûimu ˙zemÌ apod. ● Plochy zemÏdÏlskÈ (ß14) SamostatnÏ se obvykle vymezujÌ pro zajiötÏnÌ podmÌnek p¯evaûujÌcÌho zemÏdÏlskÈho vyuûitÌ. ZahrnujÌ zejmÈna pozemky zemÏdÏlskÈho p˘dnÌho fondu a pozemky staveb, za¯ÌzenÌ a jin˝ch opat¯enÌ pro zemÏdÏlstvÌ. ● Plochy lesnÌ (ß15) SamostatnÏ se vymezujÌ za ˙Ëelem zajiötÏnÌ podmÌnek vyuûitÌ pozemk˘ pro les. ZahrnujÌ zejmÈna pozemky urËenÈ k†plnÏnÌ funkcÌ lesa a pozemky staveb, za¯ÌzenÌ a jin˝ch opat¯enÌ pro lesnÌ hospod·¯stvÌ. ● Plochy p¯ÌrodnÌ (ß16) SamostatnÏ se vymezujÌ za ˙Ëelem zajiötÏnÌ podmÌnek pro ochranu p¯Ìrody. ZahrnujÌ zpravidla pozemky n·rodnÌch park˘, pozemky v†1. a 2. zÛnÏ chr·nÏn˝ch krajinn˝ch oblastÌ, pozemky ostatnÌch zvl·ötÏ chr·nÏn˝ch ˙zemÌch, pozemky evropsky v˝znamn˝ch lokalit, pozemky biocenter. ● Plochy smÌöenÈ nezastavÏnÈho ˙zemÌ (ß17) SamostatnÏ se vymezujÌ obvykle v†p¯Ìpadech, kdy s†ohledem na charakter nezastavÏnÈho ˙zemÌ nebo jeho ochranu nenÌ ˙ËelnÈ rozliöovat nÏkterou z†p¯edchozÌch ploch. ● Plochy tÏûby nerost˘ (ß18) SamostatnÏ se vymezujÌ obvykle za ˙Ëelem zajiötÏnÌ podmÌnek pro hospod·rnÈ vyuûÌv·nÌ nerost˘ a pro ochranu ûivotnÌho prost¯edÌ p¯i tÏûebnÌ Ëinnosti a ˙pravÏ nerost˘. ● Plochy specifickÈ (ß19) SamostatnÏ se obvykle vymezujÌ za ˙Ëelem zajiötÏnÌ zvl·ötnÌch podmÌnek, kterÈ vyûadujÌ zejmÈna pozemky staveb a za¯ÌzenÌ pro obranu a bezpeËnost st·tu, civilnÌ ochrany, vÏzeÚstvÌ sklady nebezpeËn˝ch l·tek. ●
Z¡VÃR Nov˝ stavebnÌ z·kon, ve srovn·nÌ s†p¯edchozÌm znÏnÌm, obsahuje vÌce ustanovenÌ, kter· lze vyuûÌt pro ¯eöenÌ koncepce krajiny. Z†citovan˝ch uk·zek je patrnÈ ÑöroubovanÈî vyjad¯ov·nÌ legislativc˘. Je tedy ot·zkou jak tyto pr·vnickÈ formulace bude aplikovat po¯izovatelsk· a projekËnÌ praxe. Teprve Ëas uk·ûe, zda krajina bude ÑtrpÏnouî souË·stÌ procesu ˙zemnÌho pl·nov·nÌ nebo se jejÌ ¯eöenÌ stane n·strojem preventivnÌ ochrany zemÏdÏlskÈ p˘dy, obecnÈ ochrany p¯Ìrody a krajiny, posÌlenÌm retence ˙zemÌ, preventivnÌ
ochranou krajinnÈho r·zu ˙zemÌ mimo chr·nÏnÈ krajinnÈ oblasti(CHKO) Ëi n·rodnÌ parky(NP)5 . Druh˝ velk˝ ÑbalÌkî ËinnostÌ by mohl souviset s vytv·¯enÌm ˙zemnÌch p¯edpoklad˘ pro tvorbu krajiny. Ta by mÏla mÌt na jednÈ stranÏ zachov·ny hodnoty p¯ÌrodnÌho a kulturnÌho dÏdictvÌ. Na druhÈ stranÏ by mÏla umoûnit koexistenci p¯ÌrodnÌch a p¯ÌrodÏ blÌzk˝ch ekosystÈm˘ s†poûadavky a n·roky obyvatel 3. tisÌciletÌ na evropskou kulturnÌ krajinu. V˝sledn˝ trend bude v˝raznÏ z·viset na p¯Ìstupu obecnÌch zastupitelstev, kterÈ ˙zemnÌ pl·ny po¯izujÌ, schvalujÌ zad·nÌ jejich obsahu a vyd·vajÌ koneËnÈ znÏ1
2 3 4 5
nÌ. Dosud p¯evaûuje jejich z·jem o zastavÏnÈ ˙zemÌ a zastavitelnÈ plochy. Krajina je obvykle posuzov·na z†hlediska moûnosti vymezit dalöÌ zastavitelnÈ plochy. ObyvatelÈ sÌdel, pro kterÈ se ˙zemnÌ pl·n zpracov·v·, majÌ Ëi mÏli by mÌt nejvÏtöÌ z·jem na komplexnÌm ¯eöenÌ krajiny, kterou majÌ Ñza humnyî. TÌm by mohlo doch·zet k†postupnÈmu naplÚov·nÌ evropskÈ ˙mluvy o krajinÏ, kter· p¯edpokl·d·, ûe ÑcÌlov· charakteristika krajinyî znamen· p¯·nÌ a poûadavky obyvatel t˝kajÌcÌ se charakteristick˝ch rys˘ krajiny, v†nÌû ûijÌ, formulovanÈ pro danou krajinu kompetentnÌmi ve¯ejn˝mi org·ny. ■
regulaËnÌ pl·ny a ˙zemnÌ rozhodnutÌ promÌtajÌ tuto koncepci na jednotlivÈ pozemky Ëi jejich Ë·sti. podle zvl·ötnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ zpravidla o rozloze vÏtöÌ neû 2000 m2 pro tyto plochy se zpravidla urËuje i zp˘sob jejich vyuûitÌ pro CHKO a NP se jiû podklady pro preventivnÌ ochranu krajinnÈho r·zu zpracov·vajÌ
❙
FAO hled· cesty k p¯ekon·nÌ potravinovÈ krize
●
❙
V pr˘bÏhu t¯ÌdennÌho celosvÏtovÈho summitu, kter˝ poË·tkem Ëervna uspo¯·dala FAO (Organizace OSN pro v˝ûivu a zemÏdÏlstvÌ) v ÿÌmÏ a kterÈho se z˙Ëastnilo na 40 hlav st·t˘ a jejich p¯edstavitel˘ ze 181 zemÌ svÏta, zaznÏla ¯ada konkrÈtnÌch n·vrh˘, jak se vyrovnat s potravinovou krizÌ. HlavnÌ akcent vöak byl kladen spÌöe na rozö̯enÌ zemÏdÏlskÈ v˝roby v Ëlensk˝ch zemÌch OSN, neû na ruöenÌ nÏkter˝ch obchodnÌch restrikcÌ. ÿada ˙ËastnÌk˘ vyj·d¯ila v·ûnÈ znepokojenÌ nad neust·l˝m r˘stem cen potravin a zd˘raznila, ûe to m˘ûe vÈst k n·r˘stu poËtu hladovÏjÌcÌ populace ve svÏtÏ o 100 milion˘ lidÌ, k obËansk˝m konflikt˘m a r˘stu bÌdy. CÌlem Ël·nku je sezn·mi Ëten·¯e s n·zory nÏkter˝ch Ëeln˝ch p¯edstavitel˘ st·t˘ a organizacÌ, kte¯Ì v jeho pr˘bÏhu vy-stoupili.
●
Gener·lnÌ tajemnÌk OSN Ban Ki-moon z KorejskÈ republiky uvedl, ûe do roku 2030 bude nutnÈ zv˝öit v˝robu potravin o 50 %, aby bylo moûno uspokojit rostoucÌ popt·vku ve svÏtÏ. V tÈto souvislosti Ki-moon vyzval ˙ËastnÌky, zvl·ötÏ vyspÏlÈ pr˘myslovÈ zemÏ, aby p¯ijaly konkrÈtnÌ kroky pro zlepöenÌ potravinovÈho zabezpeËenÌ v nejchudöÌch zemÌch. V tÈto souvislosti bude p¯itom nezbytnÈ v prvÈ ¯adÏ odstranit souËasnÈ bariÈry ve svÏtovÈm obchodu, coû by zajistilo voln˝ p¯Ìstup agr·rnÌ produkce do nejchudöÌch zemÌ. ée k tomu bude jeötÏ obtÌûn· cesta, potvrdilo poslednÌ jedn·nÌ SvÏtovÈ obchodnÌ organizace (WTO), konanÈ koncem Ëervence v éenevÏ, kterÈ v ot·zce trhu potravin uvÌzlo na mrtvÈm bodÏ.
●
V˝zva öÈfa FAO Jacquese Dioufa k ˙ËastnÌk˘m fÛra ñ vyËlenit kaûdoroËnÏ 30 mil. USD na pomoc 862 milion˘ hladovÏjÌcÌch ve svÏtÏ ñ nevyvolala vÏtöÌ pozornost a jen dvan·ct zemÌ je p¯ipraveno vÏnovat celkem 7 milion˘ dolar˘ roËnÏ na tyto ˙Ëely.
●
JednÌm z nejvÏtöÌch problÈm˘ je podle n·zoru SvÏtovÈ banky Afrika, kde jen v poslednÌ dobÏ r˘st cen potravin uvrhl 30 milion˘ lidÌ do bÌdy. V tÈto souvislosti byla v ÿÌmÏ na z·kladÏ n·vrhu b˝valÈho gener·lnÌho tajemnÌka OSN Cofi Annana podeps·na dohoda o pomoci p¯i zvyöov·nÌ ahr·rnÌ produkce na ËernÈm kontinentÏ. Dohoda p¯edevöÌm p¯edpokl·d· rozvoj ÑzelenÈ revoluceî v Africe, kter· by umoûnila organizovat s p¯ihlÈdnutÌm k odvÏtvovÈ struktu¯e a region·lnÌm specifik·m. KromÏ toho je v p¯ijatÈm dokumentu zd˘raznÏno, ûe v·ûn˝m problÈmem z˘st·v· v Africe öpatn· dopravnÌ infrastruktura, kter· Ëasto poch·zÌ jeötÏ z koloni·lnÌch dob; tehdy se totiû prakticky vöechny automobilovÈ a ûelezniËnÌ cesty budovaly smÏrem k mo¯i a nespojovaly jednotlivÈ zemÏ a jejich vnit¯nÌ rajÛny navz·jem.
11
PozemkovÈ ˙pravy
Ve¯ejn· celost·tnÌ soutÏû ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v P⁄ v r. 2007î V minulÈm ËÌsle naöeho bulletinu jsme informovali o uzavÌrce celost·tnÌ soutÏûe ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v pozemkov˝ch ˙prav·ch v roce 2007" a zve¯ejnili seznam opat¯enÌ, nominovan˝ch do soutÏûe. Jedn· se o 20 p¯ehl·öen˝ch akcÌ z 12 pozemkov˝ch ˙¯ad˘ (P⁄). OdbornÈ komise provedly hodnocenÌ p¯ihl·öen˝ch opat¯enÌ dle jednotliv˝ch kategoriÌ. KoneËnÈ vyhodnocenÌ po¯adÌ provede Centr·lnÌ komise do 15. 10. 2008 tak, aby v˝sledky mohly b˝t slavnostnÏ vyhl·öeny na poradÏ ¯editel˘ P⁄. Ukazuje se, ûe z·leûÌ na jednotliv˝ch P⁄ jak se vÏnujÌ p¯ÌpravÏ dokumentace, kterou zasÌlajÌ s p¯ihl·ökou k ˙Ëasti do soutÏûe. NÏkterÈ P⁄ zpracov·vajÌ (nebo si nechajÌ zpracovat)
samostatnou dokumentaci podle propozic soutÏûe, jinÈ poölou PD s kompletnÌ nabÌdkou dodavatelskÈ firmy vËetnÏ referencÌ a inzer·ty firmy, coû do p¯ihl·öky soutÏûe nepat¯Ì. Z p¯ipomÌnek nÏkter˝ch hodnotitel˘ vypl˝v· r˘zn· ˙roveÚ p¯edkl·dan˝ch dokumentacÌ od barevn˝ch samostatn˝ch p¯Ìloh po ËernobÌlÈ kopie p¯Ìloh PD. ÿada hodnotitel˘ se klonÌ k poûadavku vÌce charakteristick˝ch fotografiÌ stavby (opat¯enÌ), p¯ÌpadnÏ moûnost po¯ÌzenÌ videoz·znamu. ObjÌûdÏt jednotlivÈ stavby s hodnotiteli se prozatÌm ukazuje jako nere·lnÈ. D·le bylo upozornÏno, ûe obsah nÏkter˝ch p¯ihl·öen˝ch opat¯enÌ byl shodn˝ se zak·zkou zadanou specializovanÈ projektovÈ firmÏ a jednomu dodavateli ( v r·mci sdruûov·nÌ zak·zek)
a tak se stalo, ûe nap¯. do kategorie ÑZp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ì byla p¯ihl·öena akce obsahujÌcÌ 3 polnÌ cesty, 2 protieroznÌ meze, 2 biokoridory a biocentrum, coû nelze v jednÈ kategorii hodnotit (opat¯enÌ ani na sebe nenavazujÌ). V tomto p¯ÌpadÏ jde o hodnocenÌ realizace KP⁄ jako celku. A to z·visÌ na financÌch a inûen˝ringu P⁄. Nask˝t· se ot·zka, zda soutÏû nerozö̯it z jednotliv˝ch staveb (coû je p˘vodnÌ z·mÏr soutÏûe) o dalöÌ kategorii, kter· by nap¯. hodnotila celkovou realizaci KP⁄ v danÈm roce, to by vöak bylo vÌcemÈnÏ pouze porovn·nÌ Ëinnosti a ˙spÏönosti jednotliv˝ch P⁄. Pro p¯ÌötÌ rok bude t¯eba p¯ipomÌnky hodnotitel˘ i P⁄ promÌtnout do propozic a v dohodÏ s ⁄P⁄ tyto propozice up¯esnit a upravit. Ing.Pavel Gallo
Opat¯enÌ nominovan· do soutÏûe r. 2007 Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Reg. Ë.
Pozemkov˝ ˙¯ad
N·zev projektu
Projektant
Dodavatel
I/1
PlzeÚ - sever
PolnÌ cesta v†k.˙. »ernÌkovice u D¯evce
GALLO PRO, s.r.o., ÿÌËany
Stavby silnic a ûeleznic, a.s., PlzeÚ
I/2
MÏlnÌk
PolnÌ cesta HC1 v†k.˙. DaminÏves
SVIP, sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, Praha 6
H-INTES, s.r.o. Mlad· Boleslav
I/3
MÏlnÌk
PolnÌ cesty C2 a C6 v†k.˙. St¯ednice
AGROPLAN, s.r.o. Praha 4
Silnice é·Ëek, s.r.o., »es. LÌpa
I/4
Jihlava
PolnÌ cesta v k.˙. Markvartice
Ing. Miloslav Eli·ö, Puklice - StudÈnky
SWIETELSKY, s.r.o., Jihlava
I/6
Jihlava
Rekonstrukce polnÌ cesty v k.˙. »enkov u T¯eöti
COLAS CZ, a.s. Provoz Jihlava
Lesostavby T¯eboÚ, a.s.
I/7
Fr˝dek - MÌstek
ZpevnÏnÈ polnÌ cesty v k.˙. KunËiËky u Baöky
A.KTI, s.r.o. Brno
TOMI-REMONT, a.s. ProstÏjov
I/8
Praha - z·pad
PolnÌ cesta C2 v k.˙. Kozinec
GALLO PRO, s.r.o., ÿÌËany
NOVADUS, s.r.o. P¯Ìbram
I/9
ProstÏjov
Cesty a ⁄SES v k.˙. Brodek u Konice
GEOCENTRUM, s.r.o. , Olomouc
Stavby silnic a ûeleznic, a.s., z·vod ZlÌn
I/10
⁄stÌ nad OrlicÌ
PolnÌ cesty H1 a H2 v k.˙. LubnÌk
AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o.
SKANSKA DS, a.s., Brno
Kategorie: ProtieroznÌ opat¯enÌ Reg. Ë.
Pozemkov˝ ˙¯ad
N·zev projektu
Projektant
Dodavatel
II/1
Blansko
Z·chytn˝ pr˘leh v k.˙. BaËov
AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno
Beton SPH, s.r.o.,
II/2
Znojmo
Z·chytn˝ p¯Ìkop v k.˙. Miroslav. Kninice
AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno
COLAS CZ a.s. provoz Znojmo
II/3
ProstÏjov
ProtieroznÌ a protipovodÚov· opat¯enÌ v k.˙. Brodek u Konice
GEOCENTRUM, s.r.o., Olomouc
PROLES, s.r.o. Brno a VHS Brno
Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ Reg. Ë.
Pozemkov˝ ˙¯ad
N·zev projektu
Projektant
Dodavatel
III/1
ProstÏjov
éeleË ñ vodnÌ n·drû N2
AGROPROJEKT OLOMOUC
INSTA PROSTÃJOV, s.r.o.
III/2
Praha - v˝chod
RetenËnÌ n·drû v†k.˙. Z·py
PRAMAK, s.r.o., Praha 4
äINDLER, s.r.o., Praha 5
III/3
JiËÌn
Mal· vodnÌ n·drû v k.˙. Kostelec
HYDROREAL, s.r.o., JiËÌn
BAK, a.s., Trutnov
III/4
⁄stÌ nad OrlicÌ
RetenËnÌ n·drû a such˝ poldr LubnÌk
AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o.
HOLCNER & spol., s.r.o., Lysice
Kategorie: Opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ Reg. Ë.
Pozemkov˝ ˙¯ad
N·zev projektu
Projektant
Dodavatel
IV/1
»eskÈ BudÏjovice
Hlavateck˝ rybnÌk ñ v˝sadba biokoridoru v k.˙. Sedlec u ». BudÏj.
Ing. Pavel Popela, »eskÈ BudÏjovice
Petr Pumpr ASKON »eskÈ BudÏjovice
IV/2
»eskÈ BudÏjovice
Krajin·¯skÈ ˙pravy kolem sbÏrnÈho kan·lu Kozinec v†k.˙. LÈka¯ova Lhota
Ing. Pavel Popela, »eskÈ BudÏjovice
Petr Pumpr ASKON »eskÈ BudÏjovice
IV/3
ProstÏjov
V˝stavba vodnÌch n·drûÌ a prvk˘ ⁄SES v k.˙. Sk¯Ìpov
Ing. Frantiöek Hanousek, ProstÏjov
Zv·novice, a.s. »eskÈ BudÏjovice
IV/4
⁄stÌ nad OrlicÌ
Realizace prvk˘ ⁄SES v k.˙. LubnÌk
AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o.
HOLCNER & spol.,
12
PozemkovÈ ˙pravy StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Jedn· se o spoleËnÈ za¯ÌzenÌ budovanÈ na z·kladÏ schv·lenÈho n·vrhu KP⁄ St¯ednice. PolnÌ cesty C2 a C6 byly budov·ny v r·mci jednÈ akce. Vybudov·nÌm spoleËnÈho za¯ÌzenÌ doölo v prvÈ ¯adÏ ke zlepöenÌ prostupnosti krajiny, k rozö̯enÌ turistiky a cykloturistiky. Vybudov·nÌm polnÌch cest doölo ke zvelebenÌ krajiny, ke zp¯ÌstupnÏnÌ okolnÌch zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ a tÌm k umoûnÏnÌ kvalitnÌho obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch ploch. UvedenÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ je p¯Ìnosem pro okolnÌ krajinu. Dle prov·dÏn˝ch mÌstnÌch öet¯enÌ je plnÏ funkËnÌ a je vyuûÌv·no nejen mÌstnÌmi obyvateli. VybudovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ bylo zahrnuto do cykloturistick˝ch tras.
Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad PlzeÚ - sever
I/1
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta C.2.5. a C.2.6. v k.˙. »ernÌkovice u D¯evce Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Ing. Pavel Mergl, PlzeÚ Autor realizaËnÌho projektu: GALLO PRO, s.r.o., ÿÌËany
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Dodavatel: Stavby silnic a ûeleznic, oblast »echy - z·pad, z·vod PlzeÚ
Pozemkov˝ ˙¯ad Jihlava
I/4
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta Markvartice-K RybnÌku, k.˙. Markvartice
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Z·mÏrem stavby bylo zp¯ÌstupnÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ a umoûnÏnÌ odklonu zemÏdÏlskÈ dopravy mimo obec »ernÌkovice a zv˝öenÌ prostupnosti zemÏdÏlskÈ krajiny. Z·roveÚ vodohospod·¯skÈ ¯eöenÌ p¯echodu strûe umoûnilo vytvo¯it retenËnÌ prostor pro zadrûenÌ a zpomalenÌ odtoku vody z p¯ilehlÈho povodÌ jako ochranu obce p¯ed z·plavami. RealizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ je p¯Ìkladem spr·vnÈ aplikace principu polyfunkËnosti p¯i navrhov·nÌ a projekci. Stavba m· vedle hlavnÌ funkce dopravnÌ v˝znamnou funkci vodohospod·¯skou a p¯i tv˘rËÌm p¯Ìstupu projektanta byla zvolena optim·lnÌ varianta jak pro dopravu, tak pro bezkonfliktnÌ odtok vody. Z·roveÚ m· stavba biotechnick˝ charakter s velmi vhodnou v˝sadbou d¯evin, kter· odpovÌd· nejen poûadavk˘m vegetaËnÌho stupnÏ ˙zemÌ, ale splÚuje i p¯edstavy obnovenÌ krajinnÈho r·zu mÌsta. Cel· stavba je tak v souladu s charakterem ˙zemÌ a lokality a zkulturÚuje problematickou zÛnu ÑZa humnamaì, kter· vyûaduje citliv˝ projektantsk˝ p¯Ìstup a je n·roËn· i na detail.
Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGEO, spol. s r.o., Brno Autor realizaËnÌho projektu: Ing. Miloslav Eli·ö, SILNICE - PROJEKCE, Puklice - StudÈnky Dodavatel: SWIETELSKY stavebnÌ s.r.o., Jihlava, LESOSTAVBY TÿEBO“, a.s.
Autor realizaËnÌho projektu: SVIP, sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, Praha 6, Ing. Jarmila Stiborov·
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Stavba novÈ cesty a stavebnÌ ˙pravy Ë·sti st·vajÌcÌ praönÈ polnÌ cesty na cestu s ûiviËn˝m povrchem v celkovÈ dÈlce 816 m. Kategorie P 4,0/30, povrch komunikace je z penetraËnÌho makadamu. SouË·stÌ cesty jsou dvÏ v˝hybny, pÏt hospod·¯sk˝ch sjezd˘ na okolnÌ pozemky a dva trubnÌ propusty. PodÈl Ë·sti cesty je vybudov·n odvodÚovacÌ p¯Ìkop zpevnÏn˝ ûlabovkami, Ë·st cesty je vedena po hr·zi rybnÌka. PolnÌ cesta zp¯ÌstupÚuje zemÏdÏlskÈ a lesnÌ pozemky vlastnÌk˘ v oblasti jihoz·padnÏ od obce Markvartice a navazuje na st·vajÌcÌ komunikaci mezi obcemi Star· ÿÌöe-RozseË. Stavbou cesty doölo ke znaËnÈmu zlepöenÌ dopravnÌch podmÌnek v danÈ oblasti, zv˝öenÌ prostupnosti krajiny a propojenÌ okolnÌch obcÌ. OdvodÚovacÌ p¯Ìkop na zaË·tku polnÌ cesty zachycuje sr·ûkovÈ vody a odv·dÌ je do novÏ vybudovanÈho rybnÌka. »·st komunikace je vedena po lavici hr·ze tohoto rybnÌka, kter˝ je touto cestou dob¯e zp¯ÌstupnÏn. Stavba byla provedena v termÌnu, v odpovÌdajÌcÌ kvalitÏ a po jejÌm dokonËenÌ byla p¯ed·na Obci Markvartice.
Dodavatel: H-INTES, s.r.o., Mlad· Boleslav
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad MÏlnÌk
I/2
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta HCl v k.˙. DaminÏves Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: SVIP, sdruûenÌ projektant˘ a geodet˘, Praha 6, Ing. Jarmila Stiborov·
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Jedn· se o spoleËnÈ za¯ÌzenÌ budovanÈ na z·kladÏ schv·lenÈho n·vrhu KP⁄ DaminÏves. Jedn· se o v˝stavbu hlavnÌ polnÌ cesty HCl vËetnÏ v˝sadby doprovodnÈ zelenÏ. Vybudov·nÌm spoleËnÈho za¯ÌzenÌ doölo v prvÈ ¯adÏ ke zlepöenÌ prostupnosti krajiny, k rozö̯enÌ turistiky a cykloturistiky. RealizacÌ polnÌ cesty doölo ke znaËnÈmu zvelebenÌ krajiny, ke zp¯ÌstupnÏnÌ okolnÌch zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ a tÌm i k umoûnÏnÌ kvalitnÌho a plnohodnotnÈho obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch ploch a i ke snÌûenÌ opot¯ebov·nÌ zemÏdÏlskÈ techniky z d˘vodu vybudov·nÌ p¯ÌstupovÈ polnÌ komunikace. UvedenÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ je p¯Ìnosem pro okolnÌ krajinu. Jeho vybudov·nÌm doölo k posÌlenÌ krajinotvornÈ i ekologickÈ funkce. Dle prov·dÏn˝ch mÌstnÌch öet¯enÌ je vybudovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ plnÏ funkËnÌ. Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad MÏlnÌk
Pozemkov˝ ˙¯ad Jihlava
I/6
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Rekonstrukce polnÌ cesty »enkov ñ k lesu, k.˙. »enkov u T¯eöti Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: ICOM stavebnÌ a.s., Jihlava Autor realizaËnÌho projektu: COLAS CZ, a.s., z·vod Jih, provoz Jihlava Dodavatel: LESOSTAVBY TÿEBO“, a.s. StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Rekonstrukce praönÈ polnÌ cesty na cestu s bezpraön˝m povrchem v celkovÈ dÈlce 1525 m. Kategorie P 4/30, povrch komunikace je z penetraËnÌho makadamu. SouË·stÌ cesty je 8 v˝hyben, 5 sjezd˘ na pozemky, na Ë·sti cesty odvodÚovacÌ p¯Ìkop zpevnÏn˝ ûlabovkami, dva novÈ trubnÌ propustky a Ë·steËn· rekonstrukce st·vajÌcÌho propustku, na zaË·tku ˙pravy horsk· vpusù s lapaËi splavenin. PolnÌ cesta zp¯ÌstupÚuje zemÏdÏlskÈ a lesnÌ pozemky vlastnÌk˘ v oblasti severnÏ od obce »enkov. RekonstrukcÌ doölo ke znaËnÈmu zlepöenÌ dopravnÌch podmÌnek v danÈ oblasti a zv˝öenÌ prostupnosti krajiny. Horsk· vpusù s lapaËi neËistot na zaË·tku polnÌ cesty zachycuje sr·ûkovÈ vody ze svahu nad obcÌ a zabraÚuje ÑvyplavenÌì obce. V budoucnosti umoûnÌ napojenÌ na navrhovanou cestu v k.˙. Bukov· u T¯eöti a zlepöÌ propojenÌ obou obcÌ. Stavba byla provedena v termÌnu, v odpovÌdajÌcÌ kvalitÏ.
I/3
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesty C2 a C6 k.˙. St¯ednice Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGROPLAN, spol. s r.o., Praha 4 Autor realizaËnÌho projektu: AGROPLAN, spol. s r.o., Praha 4 Dodavatel: SILNICE é¡»EK, s.r.o., »esk· LÌpa TVORBA ZAHRAD a ZAHRADNÕ CENTRUM, Martin Jukl, MÏlnÌk
13
PozemkovÈ ˙pravy
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad Fr˝dek-MÌstek
Pozemkov˝ ˙¯ad:
I/7
Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov
I/9
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: ZpevnÏnÈ polnÌ cesty CN 1, CN 2 a CN 3 v k.˙. KunËiËky u Baöky
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Cesty a ⁄SES v k.˙. Brodek u Konice SKO 2 a v k.˙. Deön· SKO 1 a SKO 2
Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘
Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: GEOCENTRUM, spol. s r.o., Olomouc
Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Geocart CZ a.s., Brno
Autor realizaËnÌho projektu: GEOCENTRUM, spol. s r.o., Olomouc
Autor realizaËnÌho projektu: A.KTI, s.r.o, Brno, Ing. Karel Zlatuöka, CSc.
Dodavatel: Stavby silnic a ûeleznic a.s. , z·vod ZlÌn
Dodavatel: TOMI-REMONT, a.s., ProstÏjov
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: StavebnÌ objekty v k.˙. Brodek u Konice SKO 2: SO 01 ProtieroznÌ mez PM1 SO 02 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C64 SO 03 ProtieroznÌ mez PM2 SO 04 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C65 SO 05 HlavnÌ polnÌ cesta C5 SO 06 VedlejöÌ polnÌ cesta C19a SO 07 Rekonstrukce z·chytnÈho p¯Ìkopu ZP1 SO 08 Rekonstrukce z·chytnÈho p¯Ìkopu ZP2 SO 09 VedlejöÌ polnÌ cesta C17 SO 10 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C66 SO 11 InterakËnÌ prvek IP18 SO 12 InterakËnÌ prvek IP22 SO 13 InterakËnÌ prvek IP23 StavebnÌ objekty v k.˙. Deön· SKO 1: SO 01 Revitalizace odpadu RO1 SO 02 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C84 SO 03 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C85 SO 04 InterakËnÌ prvek IP38 SO 05 HlavnÌ polnÌ cesta C4a SO 06 Rekonstrukce z·chytnÈho p¯Ìkopu ZP1 SO 07 Rekonstrukce z·chytnÈho p¯Ìkopu ZP2a SO 08 VedlejöÌ polnÌ cesta C20 SO 09 VedlejöÌ polnÌ cesta C19 SO 10 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C83 SO 11 InterakËnÌ prvek IP37 StavebnÌ objekty v k.˙. Deön· SKO 2: SO 01 VedlejöÌ polnÌ cesta C15 SO 02 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C46 SO 03 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C47 SO 04 Lok·lnÌ biocentrum LBC ÑBah˝nkaì
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Jedn· se o v˝stavbu z Ë·sti novÈ polnÌ cesty s v˝hybnou a z Ë·sti navazujÌcÌ rekonstrukci st·vajÌcÌch polnÌch cest v celkovÈ dÈlce 1125 m. RealizovanÈ jednopruhovÈ polnÌ cesty jsou za¯azeny do kategorie vedlejöÌch polnÌch cest P4/30 s vozovkou z penetraËnÌho makadamu s ûiviËn˝mi n·tÏry. SouË·stÌ stavebnÌho dÌla je rekonstrukce trubnÌho propustku s kamenn˝mi Ëely na potoce Hlinsk˝ a z¯ÌzenÌ ploönÈho ötÏrkovÈho trativodu pod konstrukcÌ vozovky v mÌstÏ terÈnnÌ deprese. RealizacÌ polnÌch cest doölo k znaËnÈmu zlepöenÌ st·vajÌcÌch podmÌnek systÈmu obhospoda¯ov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘, v˝stavba novÈho, navazujÌcÌho ˙seku polnÌ cesty zabezpeËila propojenÌ sÌtÏ mÌstnÌch komunikacÌ. VybudovanÈ polnÌ cesty v neposlednÌ ¯adÏ znaËnÏ omezily d¯ÌvÏjöÌ ne˙nosnou praönost, zkvalitnil se tÌm ûivot obËan˘ z hlediska ûivotnÌho prost¯edÌ, cesty se tak st·vajÌ v˝znamn˝m liniov˝m prvkem v p¯ÌmÏstskÈ oblasti mÏsta Fr˝dek-MÌstek. V r·mci stavby byl rekonstruov·n kapacitnÏ nedostaËujÌcÌ trubnÌ propustek, kter˝ z·sadnÏ eliminuje problematiku odvodu sr·ûkov˝ch vod a v mÌstÏ ËastÈho v˝skytu stojÌcÌ vody u hospod·¯skÈho statku byl zbudov·n trativod omezujÌcÌ tento negativnÌ jev. Cel˝ projekt m· polyfunkËnÌ charakter, ˙spÏönÏ ¯eöÌ zp¯ÌstupnÏnÌ zemÏdÏlsk˝ch pozemk˘ a vodohospod·¯skÈ pomÏry. St·v· se tak p¯irozenou souË·stÌ kulturnÌ krajiny.
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad Praha-z·pad
I/8
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesta C2 v k.˙. Kozinec Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘
Z·mÏr sleduje propojenost krajiny, zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ a krajinnÈ zelenÏ. Sv˝m provedenÌm projekt dos·hne v˝znamu ve funkci ⁄SES, zajiöùuje protieroznÌ a protipovodÚovou funkci. V˝znamnÏ bude ovlivnÏna retence a akumulace vody v krajinÏ a zmÌrnÏnÌ sÌly severoz·padnÌch vÏtr˘. V˝stavbou cest doch·zÌ k odklonÏnÌ zemÏdÏlskÈ dopravy z Obce Brodek u Konice. Vybudov·nÌm protieroznÌch mezÌ, rekonstrukcÌ z·chytn˝ch p¯Ìkop˘, revitalizacÌ dren·ûnÌho odpadu a v˝sadbou p¯ilehl˝ch interakËnÌch prvk˘ dojde ke zv˝öenÌ ekologickÈ stability, snÌûenÌ eroze, protipovodÚovÈ ochranÏ a zadrûenÌ extrÈmnÌch sr·ûkov˝ch ˙hrn˘ v krajinÏ.
Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Ing. Irena Strakov·, Praha 3 Autor realizaËnÌho projektu: GALLO PRO s.r.o., ÿÌËany Dodavatel: NOVADUS, spol. s r.o., P¯Ìbram StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: PolnÌ cesta C2 v k.˙. Kozinec tvo¯Ì Ë·st cestnÌ sÌtÏ vybudovanÈ v jihov˝chodnÌm prostoru k.˙. Je to hraniËnÌ cesta se ötÏrkov˝m krytem, kterou vyuûÌvajÌ uûivatelÈ zemÏdÏlskÈ p˘dy z obou katastr˘ Kozinec a Tursko. Je vyuûÌv·na i k jinÈ dopravÏ. Cesta umoûÚuje p¯Ìstup do krajiny a k lesu a slouûÌ k rekreaËnÌm ˙Ëel˘m. RovnÏû zlepöuje ûivotnÌ prost¯edÌ v intenzivnÏ obdÏl·vanÈ zemÏdÏlskÈ krajinÏ.
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad ⁄stÌ nad OrlicÌ
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: PolnÌ cesty H1 a H2 LubnÌk
N·vrh KP⁄-spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ respektoval poûadavky danÈho ˙zemÌ, historickÈ prvky i poûadavky modernÌho zp˘sobu hospoda¯enÌ. V˝stavba hraniËnÌ polnÌ cesty C2 a cestnÌ sÌtÏ podle n·vrhu KP⁄ zamezila rozöi¯ov·nÌ vyjeûdÏn˝ch pruh˘ a umoûÚuje snazöÌ pohyb zemÏdÏlskÈ techniky a obhospoda¯ov·nÌ pozemk˘. PolnÌ cesty se ötÏrkov˝m krytem se v krajinÏ osvÏdËily a v˝sadba doprovodnÈ zelenÏ a biokoridor˘ oûivila f·dnost intenzivnÌho zemÏdÏlskÈho vyuûitÌ krajiny. SystÈm cest je obyvateli vyuûÌv·n k rekreaËnÌm ˙Ëel˘m. Po nÏkolika letech uûÌv·nÌ jsou st·le v dobrÈm technickÈm stavu, coû svÏdËÌ o kvalitÏ realizaËnÌho projektu i provedenÌ stavebnÌch pracÌ.
Kategorie: Zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o. Autor realizaËnÌho projektu: AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o. Dodavatel: SKANSKA DS a.s., Brno
14
I/10
PozemkovÈ ˙pravy
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Rekonstrukce polnÌch cest v ˙zemÌ v˝chodnÏ od z·stavby obce LubnÌk, kterÈ bylo ¯eöenÈ v KP⁄ LubnÌk II. Jedn· se o p·te¯nÌ polnÌ cesty ö̯ky 3,50 m s krajnicemi o celkovÈ dÈlce 1,425 a 1,944 km zpevnÏnÈ asfaltobetonem, v lesnÌm ˙seku ötÏrkovÈ. Zp¯ÌstupÚujÌ zemÏdÏlskÈ pozemky o celkovÈ ploöe cca 2,50 km2 a komplex lesnÌch pozemk˘ pro vlastnÌky, uûivatele i ve¯ejnost. Z·roveÚ p¯i jejich n·vrhu a realizaci bylo v˝stavbou kamennÈho brodu a soubÏûnÈ l·vky pro pÏöÌ propojeno ˙zemÌ LubnÌka s lokalitou HraniËnÌho potoka v sousednÌm k.˙. Tatenice, kter· je cenn· pro jejÌ zachovan˝ krajinn˝ r·z. N·vrhem v pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙prav, realizaËnÌm projektem a vlastnÌm provedenÌm stavby dvou polnÌch cest byla zajiötÏna p¯Ìstupnost pro vlastnÌky a uûivatele zemÏdÏlsk˝ch a lesnÌch pozemk˘ a celÈho ˙zemÌ pro ve¯ejnost. Zda¯ilou souË·stÌ realizovan˝ch cest jsou kamenn˝ brod na hranici s k.˙. Tatenice, d¯evÏn· l·vka pro pÏöÌ, v˝dlaûba pro p¯evedenÌ soust¯edÏnÈho odtoku povrchov˝ch vod p¯es cestu v lesnÌm ˙seku. RealizacÌ stavby bylo pro ve¯ejnost otev¯eno dosud obtÌûnÏ p¯ÌstupnÈ krajin·¯sky hodnotnÈ ˙zemÌ. Z pohledu technickÈho ¯eöenÌ byl v pr˘bÏhu realizace stavby p¯ijat n·vrh dodavatelskÈ firmy a se souhlasem projektanta byla konstrukËnÌ vrstva mechanicky zpevnÏnÈho kameniva nahrazena ötÏrkem Ë·steËnÏ vyplnÏn˝m cementovou maltou o stejnÈ tlouöùce. Protoûe se jednalo v Ë·sti ˙seku o rekonstrukci st·vajÌcÌch cest, byla vyuûita z ˙sporn˝ch d˘vod˘ st·vajÌcÌ konstrukce. Kryt vozovky je z asfaltovÈho betonu v lesnÌm ˙seku ze ötÏrku. UvedenÈ opat¯enÌ pro zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ spolu se soubÏûnÏ realizovanou stavbou retenËnÌ n·drûe a suchÈho poldru a zaloûenÌm navrûenÈho biocentra a biokoridor˘ p¯edstavujÌ uk·zkovou ucelenou realizaci spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v KP⁄ LubnÌk. Stavba byla provedena v dobrÈ kvalitÏ. Realizace byla zajiötÏna s vyuûitÌm prost¯edk˘ OperaËnÌho programu Rozvoj venkova a multifunkËnÌ zemÏdÏlstvÌ na obdobÌ 2004 - 2006.
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGROPROJEKT PSO s.r.o., Brno Autor realizaËnÌho projektu: AGROPROJEKT PSO s.r.o., Brno Dodavatel: COLAS CZ a.s., Praha 9 StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Z·chytn˝ p¯Ìkop O-2 je dlouh˝ 521 m. P¯Ìkop O-2 je pravostrann˝m p¯Ìtokem bezejmennÈ vodoteËe s nevyvinut˝m korytem a pouze s obËasn˝m pr˘tokem. Do tÈto vodoteËe p¯Ìkop O-2 za˙sùuje zprava v km 1,500. Bezejmenn· vodoteË je levostrann˝m p¯Ìtokem NaöimerickÈho potoka. V mÌstÏ k¯ÌûenÌ bezejmennÈ vodoteËe v km 0,550 a polnÌ cesty C-2 v km 0,315 je p¯ÌËn˝ odvodÚovacÌ ûlab typov˝ s m¯ÌûÌ. Z·chytn˝ p¯Ìkop O-2 ¯eöÌ odvod p¯Ìvalov˝ch vod nad intravil·nem. Stavba byla provedena na z·kladÏ poûadavk˘ obce MiroslavskÈ KnÌnice z d˘vodu ochrany obce p¯ed p¯Ìtokem p¯Ìvalov˝ch vod. Stavba byla provedena v termÌnu, ve velmi dobrÈ kvalitÏ,bez vÏtöÌho z·sahu do p¯Ìrody, s maxim·lnÌm vyuûitÌm a p¯Ìzniv˝m ovlivnÏnÌm eroznÌch pomÏr˘ v lokalitÏ. Stavba byla provedena v termÌnu ve velmi dobrÈ kvalitÏ dle projektovÈ dokumentace, bez zjevn˝ch z·vad. Stavba je provedena tak, aby doölo k zachycenÌ p¯Ìvalov˝ch vod co z nejvÏtöÌ plochy a tÌm doch·zÌ k ochranÏ obce proti p¯Ìvalov˝m sr·ûk·m v celÈ severnÌ Ë·sti obce. Stavba je velmi citlivÏ zaËlenÏna do okolnÌ krajiny a nenaruöuje krajinn˝ r·z. Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov
II/3
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: ProtieroznÌ a protipovodÚov· opat¯enÌ v k.˙. Brodek u Konice SKO 1 a SKO 3
Kategorie: ProtieroznÌ opat¯enÌ Pozemkov˝ ˙¯ad Blansko
II/2
Kategorie: ProtieroznÌ opat¯enÌ
❑ ❑ ❑
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad Znojmo
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Z·chytn˝ p¯Ìkop O-2 v k.˙. MiroslavskÈ KnÌnice
Kategorie: ProtieroznÌ opat¯enÌ
II/1
Projektant pozemkov˝ch ˙prav: GEOCENTRUM, spol. s r.o., Olomouc
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Z·chytn˝ pr˘leh v k.˙. BaËov Kategorie: ProtieroznÌ opat¯enÌ
Autor realizaËnÌho projektu: GEOCENTRUM, spol. s r.o., Olomouc
Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGROPROJEKT PSO s.r.o., Brno
Dodavatel: SdruûenÌ PROLES, s.r.o., Brno - VHS Brno
Autor realizaËnÌho projektu: AGROPROJEKT PSO s.r.o., Brno
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: StavebnÌ objekty SKO 1: SO 01 Svodn˝ pr˘leh SP1 SO 02 V˝sadba doprovodn˝ch interakËnÌch prvk˘ IP53 a IP54 SO 03 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C104 SO 04 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C103 SO 05 P¯ilehl· Ë·st cesty C108 StavebnÌ objekty SKO 3: SO 01 Revitalizace ˙dolnice R⁄1, MVN Ë.1 SO 02 V˝sadba IP47 SO 03 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C92 SO 04 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C93 SO 05 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C96 SO 06 P¯Ìstupov· polnÌ cesta C91 Celkov˝ z·mÏr sv˝m provedenÌm dos·hne v˝znamu ve funkci ⁄SES, zajiöùuje protieroznÌ a protipovodÚovou funkci s krajinotvorn˝m a ekologick˝m v˝znamem. Veöker· opat¯enÌ na sebe navazujÌ a tvo¯Ì funkËnÌ celek. Revitalizace ˙dolnice RU 1 spoËÌvajÌ ve v˝stavbÏ malÈ vodnÌ n·drûe MVN Ë. 1, rekonstrukce st·vajÌcÌ zemnÌ hr·ze nad parkoviötÏm u zdravotnÌho st¯ediska, v˝stavbÏ zemnÌch hr·zek bez odtoku v ˙dolnici vËetnÏ v˝sadeb zelenÏ chr·nÌ intravil·n obce p¯ed z·plavami, plnÌ funkci retenËnÌ pro zpomalenÌ povrchovÈho odtoku a souËasnÏ vytvo¯Ì podmÌnky pro zasakov·nÌ povrchov˝ch vod. V˝stavbou svodnÈho pr˘lehu s p¯ilehl˝mi interakËnÌmi prvky a p¯Ìstupov˝mi polnÌmi cestami dojde k eliminaci d˘sledk˘ povodnÌ a vodnÌ eroze.
Dodavatel: Beton SPH s.r.o., Byst¯ice nad Pernötejnem StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Stavba je rozËlenÏna na dva objekty: objekt SO1, kter˝ zahrnuje postup-nÏ od za˙stÏnÌ do toku otev¯en˝ pr˘leh, zatrubnÏnou Ë·st pod mezÌ, propustek pod silnicÌ a p¯Ìkop se t¯emi stupni. Objekt SO2 tvo¯Ì tlumÌcÌ objekt, zatrubnÏnou Ë·st, na kterou navazuje propustek pod polnÌ cestou, tlumÌcÌ komora a zatrubnÏn· Ë·st se dvÏma spadiöti. Oba objekty jsou propojeny pr˘lehem, kter˝ je vyrovnan˝ kamenn˝m z·hozem. Stavba z·chytnÈho pr˘lehu je souË·stÌ n·vrhu komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy v k.˙. BaËov, navazuje na jiû realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ. Stavba m· polyfunkËnÌ charakter, neboù jako protieroznÌ opat¯enÌ z·roveÚ zvyöuje ekologickou stabilitu zemÏdÏlskÈ krajiny, d·le se zv˝öila estetick· hodnota krajiny. RealizacÌ stavby doölo k v˝znamnÈmu zpomalenÌ a neökodnÈmu odvedenÌ povrchovÈho odtoku do upravenÈho recipientu tak, aby nenaöel un·öecÌ sÌlu schopnou odvÈst zeminu. Je zabezpeËena ochrana nÌûe leûÌcÌho ˙zemÌ ñ zastavÏnÈho ˙zemÌ obce BaËov p¯ed niËiv˝mi ˙Ëinky p¯Ìvalov˝ch sr·ûek. Projekt na realizaci byl financov·n z prost¯edk˘ EvropskÈ unie v r·mci OperaËnÌho programu Rozvoje venkova a multifunkËnÌho zemÏdÏlstvÌ.
15
PozemkovÈ ˙pravy
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ
Pozemkov˝ ˙¯ad JiËÌn
III/3
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Mal· vodnÌ n·drû v k.˙. Kostelec Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov
III/1
Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: éeleË - vodnÌ n·drû N2
Projektant pozemkov˝ch ˙prav: LANDINFO, spol. s r.o. , Praha 5
Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ
Autor realizaËnÌho projektu: HYDROREAL, s.r.o., JiËÌn
Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Agroprojekt Olomouc
Dodavatel: BAK, a.s. Trutnov
Autor realizaËnÌho projektu: Agroprojekt Olomouc
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Mal· vodnÌ n·drû byla postavena v mÌstÏ nesklÌzenÈ zamok¯enÈ louky v terÈnnÌ depresi. P¯i norm·lnÌ hladinÏ m· plochu 0,505 ha a objem 9 487 m3. VodnÌ plocha v tÈto krajinÏ chudÈ na vodu m· velk˝ v˝znam jak krajinotvorn˝, tak ekologick˝ i hospod·¯sk˝ a rekreaËnÌ. Mal· vodnÌ n·drû byla vystavÏna v terÈnnÌ depresi zamok¯enÈ deöùovou vodou stÈkajÌcÌ z okolnÌch svah˘ a drobn˝mi pramennÌmi v˝vÏry vËetnÏ p¯epadu ze studny. Jednalo se o pozemek tÏûko vyuûiteln˝ k nÏjakÈ zemÏdÏlskÈ v˝robÏ. Ale i jakÈkoliv jinÈ vyuûitÌ by bylo problematickÈ. Mal· vodnÌ n·drû je proto nejvhodnÏjöÌm ¯eöenÌm. Je velice d˘leûit· v tÈto krajinÏ, kde v tomto, ale ani v sousednÌch katastrech, nejsou buÔ û·dnÈ vodnÌ toky nebo jen velice malÈ a nev˝znamnÈ. VÏtöÌ vodnÌ n·drûe nejsou v okolÌ û·dnÈ, v nÏkter˝ch okolnÌch obcÌch dokonce chybÌ i poû·rnÌ n·drû. Jde tedy obecnÏ o krajinu na vodnÌ plochy chudou. VodnÌ n·drû m· tak nejen hospod·¯sk˝ v˝znam, protoûe vyuûÌv· jinak tÏûko vyuûiteln˝ pozemek, ale takÈ velk˝ v˝znam krajinotvorn˝ a ekologick˝. Vznikl tak vodnÌ ekotyp s ¯adou vodnÌch ûivoËich˘ vËetnÏ ryb. P¯estoûe takovÈ vyuûitÌ nebylo pl·nov·no, uûÌv· se dnes takÈ k rekreaËnÌm ˙Ëel˘m.
Dodavatel: INSTA ProstÏjov, s.r.o. StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: StavebnÌ objekty: SO 01 Hr·z sypan· SO 02 FunkËnÌ blok SO 03 ⁄pravy ve zdrûi, doprovodn· zeleÚ SO 04 ObjÌzdn· cesta km 1,229-2,023 SO 05 ZpevnÏnÌ st·vajÌcÌ polnÌ cesty km 0,0-1,229 SO 06 Revitalizace toku, n·hradnÌ v˝sadby Z·kladnÌm cÌlem realizovanÈho projektu je vytvo¯enÌ maxim·lnÏ r˘znorodÈho prost¯edÌ a umoûnit tÌm vznik ekologicky stabilnÌ plochy. RealizovanÈ opat¯enÌ zajistÌ protipovodÚovou ochranu ˙zemÌ obce Doloplazy, nadlepöenÌ pr˘tok˘ v suchÈm obdobÌ, d·le m· protieroznÌ funkci a krajinotvorn˝ a ekologick˝ v˝znam dan˝ zpomalenÌm odtoku povrchov˝ch vod. Realizovan· objÌzdn· komunikace umoûÚuje zp¯ÌstupnÏnÌ pozemk˘ pro zemÏdÏlskÈ obhospoda¯ov·nÌ a zjiöùuje pr˘chodnost krajiny. V˝sadbou zelenÏ a zatravnÏnÌm ploch se v˝raznÏ posiluje krajinotvornÈ a ekologickÈ funkce ˙zemÌ a v p¯ilehlÈm ˙zemÌ postupnÏ dojde ke zmÌrnÏnÌ ökodliv˝ch ˙Ëink˘ vÏtru.
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad ⁄stÌ nad OrlicÌ
III/4
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: RetenËnÌ n·drû a such˝ poldr LubnÌk Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o.
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad Praha-v˝chod
Autor realizaËnÌho projektu: AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o.
III/2
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: RetenËnÌ n·drû Z·py vËetnÏ lok·lnÌho biokoridoru v k.˙. Ostrov a Z·py
Dodavatel: Holcner & spol., s.r.o., Lysice
Kategorie: Vodohospod·¯sk· opat¯enÌ
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Realizovan· stavba m· zajistit zv˝öenÌ protipovodÚovÈ ochrany z·stavby obce LubnÌk. N·vrh byl ¯eöen jako soustava stavebnÌch objekt˘ z nichû hlavnÌ jsou such˝ poldr v hornÌ Ë·sti povodÌ a retenËnÌ n·drû v z·vÏru ˙dolnice p¯ed vy˙stÏnÌm do zastavÏnÈ Ë·sti obce. ObÏ hr·ze jsou provedeny jako zemnÌ homogennÌ a dohromady m˘ûou pojmout 35 000 tis. m3. K zachycenÌ vody a jejÌmu svedenÌ do suchÈho poldru p¯ÌpadnÏ re-tenËnÌ n·drûe bylo vyuûito soustavy st·vajÌcÌch a novÏ navrûen˝ch p¯Ìkop˘ u polnÌch cest a koryt st·vajÌcÌch p¯Ìkop˘ vybudovan˝ch p¯i ploönÈ melioraci ˙zemÌ v 60-t˝ch letech. Profily pro umÌstÏnÌ obou hr·zÌ byly vybr·ny tak, aby jejich funkce byla co nejv˝hodnÏjöÌ z pohledu transformace povodÚovÈ vlny. RetenËnÌ n·drû v z·vÏru ˙dolnice je ¯eöena s trvalou vodnÌ plochou p¯edch·zejÌcÌ v litor·l a je souË·stÌ soustavy realizovanÈho biocentra a navazujÌcÌch biokoridor˘. NavrûenÈ a realizovanÈ ¯eöenÌ prost¯ednictvÌm soustavy nÏkolika opat¯enÌ se od doby jeho dokonËenÌ a uvedenÌ do provozu p¯i velk˝ch sr·ûk·ch jiû nÏkolikr·t osvÏdËilo. N·vrhem v pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙prav, projektem pro provedenÌ a vlastnÌm provedenÌm stavby retenËnÌ n·drûe a suchÈho poldru byla v˝znamnÏ posÌlena protipovodÚov· ochrana z·stavby obce LubnÌk spolu se zv˝öenÌm retenËnÌ schopnosti krajiny. ZapojenÌ retenËnÌ n·drûe do realizovanÈho biocentra a navazujÌcÌ soustavy biokoridor˘ p¯ispÏlo ke zv˝öenÌ krajinotvornÈ hodnoty ˙zemÌ a posÌlenÌ funkce ochrany p¯Ìrody a krajiny. UvedenÈ vodohospod·¯skÈ opat¯enÌ spolu se soubÏûnÏ realizo-vanou stavbou dvou polnÌch cest a zaloûenÌm zmÌnÏnÈho biocentra a biokoridor˘ p¯edstavujÌ uk·zkovou ucelenou realizaci spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v KP⁄ LubnÌk. Stavba byla provedena v dobrÈ kvalitÏ. Realizace byla zajiötÏna s vyuûitÌm prost¯edk˘ OperaËnÌho programu Rozvoj venkova a multifunkËnÌ zemÏdÏlstvÌ na obdobÌ 2004ñ2006.
Projektant pozemkov˝ch ˙prav: LANDINFO s.r.o. Praha 5 Autor realizaËnÌho projektu: PRAMAK s.r.o., Praha 4 Dodavatel: äINDLER, d˘lnÌ a stavebnÌ s.r.o. Praha 5 StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: V r·mci proveden˝ch komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav v k.˙. Ostrov a Z·py byla navrûena retenËnÌ n·drû vËetnÏ p¯ilehlÈho lok·lnÌho biokoridoru. RetenËnÌ n·drû byla vystavÏna za ˙Ëelem vytvo¯enÌ retenËnÌho prostoru pro protipovodÚovou ochranu obce Z·py, v ˙zemÌ nad N·vesnÌm rybnÌkem na OstrovkÈm potoce. SlouûÌ k zachycenÌ p¯Ìvalov˝ch vod, kterÈ jsou soust¯edÏny do OstrovkÈho potoka. Nejedn· se pouze o vodnÌ n·drû, ale i o p¯ilehlou louku, kter· zde plnÌ funkci lok·lnÌho biokoridoru s moûn˝m retenËnÌm prostorem. V r·mci proveden˝ch komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav v k.˙. Ostrov a Z·py byla navrûena a realizov·na retenËnÌ n·drû. Ochrann˝ prostor kolem retenËnÌ n·drûe je vyplnÏn litor·lnÌm p·smem s mezohydrofilnÌ vegetacÌ se seskupenÌm vyööÌch ost¯Ìc a specifick˝ch bylin a ke¯ov˝m a stromov˝m doprovodem a je tak vytvo¯en plynul˝ p¯echod mezi vodnÌm prost¯edÌm n·drûe a okolnÌm zemÏdÏlsky vyuûÌvan˝m ˙zemÌm. V dneönÌ dobÏ je jiû cel˝ komplex plnÏ funkËnÌ a cca od roku 2000, kdy byla n·drû vybudov·na nebyl zaznamen·n problÈm s p¯Ìvalovou vodou jako tomu bylo v letech minul˝ch.
16
PozemkovÈ ˙pravy
Kategorie: Opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad »eskÈ BudÏjovice
Autor realizaËnÌho projektu: Ing. Frantiöek Hanousek, ProstÏjov Dodavatel: Zv·novec a.s., »eskÈ BudÏjovice
IV/1
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: StavebnÌ objekty: SO 01 VodnÌ n·drû N 1 SO 02 VodnÌ n·drû N 2 SO 03 VodnÌ n·drû N 3 SO 04 Revitalizace melioraËnÌho odpadu RO 1 SO 05 Revitalizace melioraËnÌho odpadu RO 2 SO 06 Revitalizace toku RT 1 SO 07 Lok·lnÌ biocentrum LBC 6 - Havran SO 08 Region·lnÌ biokoridor RBK 7 SO 09 Lok·lnÌ biokoridor LBK 17 SO 10 Region·lnÌ biokoridor RBK 16 SO 11 InterakËnÌ prvky IP 19, IP 31, IP 32, IP 35, IP 36, IP 78 a IP 79 SO 12 PolnÌ cesty C 12, C 13, C 37, C 38 a C 78
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Hlavateck˝ rybnÌk - v˝sadba biokoridoru, k.˙. Sedlec u ». BudÏjovic Kategorie: Opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: VEST - projekt, Ing. Petr Drs, »eskÈ BudÏjovice Autor realizaËnÌho projektu: Ing. Pavel Popela, »eskÈ BudÏjovice Dodavatel: Petr Pumpr, ASAKON »eskÈ BudÏjovice StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: Biokoridor o ö̯i 15-ti metr˘, kombinace travnat˝ch pruh˘ s pruhy os·zen˝mi ke¯i a stromy. V katastr·lnÌm ˙zemÌ Sedlec byla v roce 1996 zah·jena komplexnÌ pozemkov· ˙prava, kter· byla ukonËena z·pisem do katastru nemovitostÌ v roce 1998. Ve zpracovanÈm n·vrhu pozemkovÈ ˙pravy byla zaimplementov·na i realizace v˝öe uvedenÈho lok·lnÌho biokoridoru. Jeho realizace byla z ekologickÈho pohledu v˝znamn· tÌm, ûe doölo k propojenÌ st·vajÌcÌch biotop˘ a tÌm i k p¯eruöenÌ intenzivnÏ zemÏdÏlsky obhospoda¯ovanÈ lokality. Realizace probÏhla v roce 2000 a byla financov·na Agenturou ochrany p¯Ìrody a krajiny »R. V souËasnÈ dobÏ je biokoridor jiû nedÌlnou souË·stÌ krajinnÈho r·zu danÈ lokality. Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad »eskÈ BudÏjovice
Celkov˝ z·mÏr sv˝m provedenÌm dos·hne v˝znamu ve funkci ⁄SES, zajiöùuje protieroznÌ a protipovodÚovou funkci s krajinotvorn˝m a ekologick˝m v˝znamem. Veöker· opat¯enÌ na sebe navazujÌ a tvo¯Ì funkËnÌ celek ohraniËen˝ intravil·nem, st·tnÌmi silnicemi a lesnÌm komplexem. Bude v˝znamnÏ ovlivnÏna retence a akumulace vody v krajinÏ a Ëasem zde vznikne ˙zemÌ s mimo¯·dnou kvalitou ekologick˝ch aspekt˘. Bude zde vytvo¯enÈ velmi stabilnÌ ˙zemÌ, protoûe biocentra a obecnÏ ⁄SES s vodnÌ plochou pat¯Ì k ekologicky nejstabilnÏjöÌm. V˝stavba vodnÌch n·drûÌ bude nejen p¯Ìnosem pro ûivotnÌ prost¯edÌ, ale dojde takÈ k zlepöenÌ vodohospod·¯skÈ bilance v dotËenÈm ˙zemÌ. Pozemkov˝ ˙¯ad:
Kategorie: Opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o.
Kategorie: Opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ
Autor realizaËnÌho projektu: AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o.
Projektant pozemkov˝ch ˙prav: AGRO TN projekce
Dodavatel: Holcner & spol., s.r.o., Lysice
Autor realizaËnÌho projektu: Ing. Pavel Popela, »eskÈ BudÏjovice
StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: P¯edmÏtem realizace bylo zaloûenÌ t¯Ì prvk˘ ⁄SES navrûen˝ch v pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ a pl·nu ⁄SES pro danÈ ˙zemÌ. Jedn· se o lok·lnÌ prvky ⁄SES ñ Biocentrum LBC 11 a Biokoridory LBK 411 a LBK 11. V n·vrhu je biocentrum ¯eöeno na pozemcÌch navazujÌcÌch na retenËnÌ n·drû s trvalou vodnÌ plochou p¯ech·zejÌcÌ v litor·l. Biokoridory potom zajiöùujÌ n·vaznost biocentra na jiû realizovanÈ a funkËnÌ prvky ⁄SES. V˝sadba byla proveden· p¯ev·ûnÏ do oplocenek jen menöÌ Ë·st sazenic u retenËnÌ n·drûe (b¯ehov˝ porost) s individu·lnÌ ochranou. Sazenice strom˘ a ke¯˘ v p˘vodnÌ druhovÈ skladbÏ odpovÌdajÌcÌ stanoviöti, velikost sazenic p¯ev·ûnÏ do 50 cm, menöÌ Ë·st potom do 120 cm a nÏkolik strom˘ nad 150 cm. P˘da pod ke¯i a skupinami v biocentru je mulËov·na sl·mou. Celkem bylo vysazeno 5788 sazenic ke¯˘ a 2583 strom˘ na celkovÈ ploöe 4,60 ha. N·vrhem v pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙prav a ⁄SES, projektem pro provedenÌ a vlastnÌm zaloûenÌm v˝sadeb byla zajiötÏna realizace dalöÌ Ë·sti opat¯enÌ ke tvorbÏ a ochranÏ ûivotnÌho prost¯edÌ v LubnÌku. ZapojenÌ retenËnÌ n·drûe do realizovanÈho biocentra a navazujÌcÌ soustavy biokoridor˘ p¯ispÏlo ke zv˝öenÌ krajinotvornÈ hodnoty ˙zemÌ a posÌlenÌ funkce ochrany p¯Ìrody a krajiny. UvedenÈ opat¯enÌ spolu se soubÏûnÏ realizovanou stavbou dvou polnÌch cest a realizacÌ retenËnÌ n·drûe a suchÈho poldru p¯edstavujÌ uk·zkovou ucelenou realizaci spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ v KP⁄ LubnÌk. Realizace byla zajiötÏna s vyuûitÌm prost¯edk˘ OperaËnÌho programu Rozvoj venkova a multifunkËnÌ zemÏdÏlstvÌ na obdobÌ 2004 - 2006.
Dodavatel: Petr Pumpr, ASAKON »eskÈ BudÏjovice StruËn· anotace a hodnocenÌ pozemkovÈho ˙¯adu: V˝sadba aleje A1, A2 ve sloûenÌ javoru mlÈËe a lÌpy srdËitÈ, v˝sadba aleje B1, B2 ve sloûenÌ jablonÏ a slÌvy, v˝sadba kolem sbÏrnÈho kan·lu ñ dub letnÌ, olöe lepkav·, lÌska obecn·, st¯emcha hroznovit·, vrby. EkologickÈ opat¯enÌ bylo realizov·no na z·kladÏ û·dosti Obce Sedlec z d˘vodu zlepöenÌ krajinnÈho r·zu danÈ lokality. Provedenou liniovou v˝sadbou kolem komunikacÌ a v˝sadbou kolem sbÏrnÈho kan·lu, spolu s provedenou revitalizacÌ rybnÌka Kozinec, se p¯ispÏlo k vytvo¯enÌ nov˝ch ekotonov˝ch spoleËenstev. Z·roveÚ toto opat¯enÌ m· i protieroznÌ charakter, zejmÈna proti vÏtrnÈ erozi. Jeho realizace probÏhla v roce 1999 a dnes je jiû nedÌlnou souË·stÌ krajiny. Pozemkov˝ ˙¯ad ProstÏjov
IV/4
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Realizace prvk˘ ⁄SES LubnÌk
IV/2
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: Krajin·¯skÈ ˙pravy kolem sbÏrnÈho kan·lu Kozinec, ozelenÏnÌ polnÌch cest v k.˙. LÈka¯ova Lhota
Pozemkov˝ ˙¯ad:
Pozemkov˝ ˙¯ad ⁄stÌ nad OrlicÌ
IV/3
RealizovanÈ za¯ÌzenÌ: V˝stavba vodnÌch n·drûÌ a prvk˘ ⁄SES v k.˙. Sk¯Ìpov Kategorie: Opat¯enÌ k ochranÏ a tvorbÏ krajinnÈho prost¯edÌ Projektant pozemkov˝ch ˙prav: Ing. Frantiöek Hanousek, ProstÏjov
17
PozemkovÈ ˙pravy
Optimalizace protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ s ohledem na mimoprodukËnÌ funkce krajiny v k.˙. Z·tor Ing. Mira Koukalov·,1 Ing. Jana Uhl̯ov·2 1 AGERIS s.r.o., Je¯·bkova 5, 602 00 Brno,
[email protected] 2 V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy, v.v.i., odd. poz. ˙prav, Lidick· 25/27, 602 00 Brno 1. ⁄vod DÌky svÈmu novÈmu pojetÌ po roce 1989 p¯edstavujÌ pozemkovÈ ˙pravy obor, kter˝ umoûÚuje provÈst v krajinÏ ˙pravy, jeû vedou k vytvo¯enÌ ekologicky stabilnÌ, funkËnÌ krajiny, schopnÈ odol·vat i vÏtöÌm klimatick˝m v˝kyv˘m. V prvnÌch letech fungov·nÌ pozemkov˝ch ˙prav byl jejich hlavnÌ ˙Ëel spat¯ov·n p¯edevöÌm v uspo¯·d·nÌ vlastnick˝ch vztah˘ k p˘dÏ, v poslednÌ dobÏ se st·le vÌce dost·v· do pop¯edÌ pot¯eba ochrany p˘dy, vody, krajiny a lidsk˝ch obydlÌ a n·pravy ökod vznikl˝ch velkoploön˝m hospoda¯enÌm v minul˝ch letech. Pozemkov˝mi ˙pravami je v r·mci pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ (PSZ) navrhov·na, vlastnicky vypo¯·d·na a n·slednÏ realizov·na ¯ada ochrann˝ch opat¯enÌ s d˘razem na jejich polyfunkËnÌ vyuûitÌ. Vyhl·öka Ë. 545/2002 Sb. o postupu p¯i prov·dÏnÌ pozemkov˝ch ˙prav uv·dÌ, ûe v n·vrhu protieroznÌch opat¯enÌ majÌ p¯ednost opat¯enÌ agrotechnick· a organizaËnÌ p¯ed technick˝mi. Up¯ednostÚov·nÌ urËitÈho typu opat¯enÌ vöak s sebou vûdy nese urËit· ˙skalÌ, neboù se jedn· o ¯eöenÌ jednostrann·, kdy systÈm agrotechnick˝ch a organizaËnÌch opat¯enÌ nebo naopak pouze technick· opat¯enÌ sama o sobÏ nejsou schopna ñ zejmÈna v ohroûenÏjöÌch oblastech ñ dostateËnÏ zabezpeËit protieroznÌ a protipovodÚovou ochranu ˙zemÌ a vytvo¯it ekologicky stabilnÌ krajinu. Diferencovan˝ charakter a rozsah navrhovan˝ch protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ, resp. up¯ednostÚov·nÌ urËitÈho typu ochrann˝ch opat¯enÌ v zemÏdÏlskÈ krajinÏ v r˘zn˝ch variantnÌch ¯eöenÌch pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ byl dÌky podpo¯e MZe »R ¯eöen v letech 2004ñ2008 v r·mci v˝zkumnÈho projektu 1R44058 ÑObnova mimoprodukËnÌch funkcÌ zemÏdÏlskÈ krajiny v procesu komplexnÌch pozemkov˝ch ˙pravî. 2. Materi·l a metody Pro zpracov·nÌ optimalizace protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ bylo vybr·no modelovÈ katastr·lnÌ ˙zemÌ obce Z·tor, ve kterÈm souËasnÏ probÌhaly pozemkovÈ ˙pravy. To umoûnilo jednak navrhnout potenci·lnÌ zp˘soby variantnÌho ¯eöenÌ ochrann˝ch opat¯enÌ, jednak porovnat tyto potenci·lnÌ pl·ny s†re·lnÏ zpracov·van˝m PSZ p¯i komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravÏ (KP⁄) a n·slednÏ vybrat optim·lnÌ model. Obec Z·tor leûÌ v†podhorskÈ oblasti NÌzkÈho JesenÌku. Vzhledem ke konfiguraci terÈnu s†¯adou rozpt˝len˝ch drobn˝ch lesÌk˘ a dochovanou liniovou zelenÌ nenÌ oblast ohroûena vÏtrnou erozÌ. ProblÈm modelovÈho ˙zemÌ spoËÌv· ve zv˝öenÈm ohroûenÌ vodnÌ erozÌ, d·le pak v†nedostateËnÏ vy¯eöenÈ ochranÏ proti extrÈmnÌm sr·ûko-odtokov˝m jev˘m. PovodnÏ zde byly vûdy Ëast˝m jevem a v†d¯ÌvÏjöÌch dob·ch na nÏ mÌstnÌ obyvatelstvo bylo lÈpe p¯ipraveno, a to systÈmem svodn˝ch kan·l˘ a n·hon˘, dnes vesmÏs zasypan˝ch a zastavÏn˝ch. ModelovÈ ˙zemÌ bylo analyzov·no z†hlediska ohroûenÌ vodnÌ erozÌ, z†hlediska retenËnÌ schopnosti krajiny ohroûovanÈ periodicky z·plavami, byla hodnocena ekologick· stabilita ˙zemÌ a poûadavky ˙zemnÌho pl·nu obce. HodnocenÌ eroznÌ ohroûenosti pozemk˘ bylo provedeno na podkladÏ v˝poËt˘ pr˘-
mÏrnÈ dlouhodobÈ ztr·ty p˘dy smyvem pomocÌ univers·lnÌ rovnice Wischmeiera-Smithe. Limit pro urËenÌ eroznÌ ohroûenosti pozemk˘ byl stanoven dle platn˝ch metodik (JaneËek a kol., 2005) na z·kladÏ hloubky p˘dnÌho profilu (1, 4 a 10 t/ha/rok). HodnocenÌ odtokov˝ch pomÏr˘ bylo provedeno pomocÌ vypoËtu odtokov˝ch charakteristik pro vymezen· element·rnÌ povodÌ. V˝poËty objemu a povrchovÈho odtoku byly provedeny metodou CN-k¯ivek a poËÌtaËov˝m modelem DesQ (Hr·dek, Ku¯Ìk, 2001). V†z·sadÏ se vych·zelo z†vymezen˝ch element·rnÌch povodÌ, kter· jiû v†obou variant·ch ¯eöenÌ respektovaly n·vrh cestnÌ sÌtÏ schv·len˝ v† KP⁄ probÌhajÌcÌ v†Z·toru a LouËk·ch u Z·toru. Podle pouûit˝ch opat¯enÌ byly definov·ny z·kladnÌ varianty n·vrhu pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ, p¯edstavujÌcÌ vûdy krajnÌ zp˘sob ¯eöenÌ ochrany ˙zemÌ. DiferencovanÈ n·vrhy vodohospod·¯sk˝ch a protieroznÌch opat¯enÌ pouûÌvaly stejnÈ v˝poËty a pr˘zkumy a opÌraly se zejmÈna o studium archivnÌch materi·l˘ o povodnÌch v†letech 1996 a 1997 a o terÈnnÌ pr˘zkumy. Pl·n spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ byl vypracov·n ve 2 variant·ch: a) n·vrh PSZ up¯ednostÚujÌcÌho tzv. ÑmÏkk·î netechnick· opat¯enÌ ñ cÌlem je zadrûet vodu v†mÌstÏ dopadu 18
podporou retenËnÌ schopnosti p˘dy, zv˝öit ekologickou stabilitu krajiny, minimalizovat projevy vodnÌ eroze, a to pomocÌ organizaËnÌch a agrotechnick˝ch opat¯enÌ, v˝sadbou lesnÌch biokoridor˘, biocenter, mok¯ad˘, technickÈ z·sahy jsou pouûity v†minim·lnÌm rozsahu (nap¯. prohloubenÌ terÈnu v†mÌstÏ mok¯adu, pr˘lehov·nÌ pozemk˘), b) n·vrh PSZ up¯ednostÚujÌcÌho technick· opat¯enÌ ñ cÌlem je zachytit a neökodnÏ odvÈst veökerou sr·ûkovou vodu, v†maxim·lnÌ moûnÈ m̯e zabezpeËit protipovodÚovou ochranu ˙zemÌ, zmÌrnit projevy vodnÌ eroze, a to pouze technick˝mi prost¯edky, p¯iËemû bude zachov·n souËasn˝ systÈm a rozsah hospoda¯enÌ na zemÏdÏlskÈ p˘dÏ. 2.1 VariantnÌ n·vrh PSZ zamϯen˝ na tzv. ÑmÏkk·î opat¯enÌ HlavnÌ z·sadou netechnick˝ch opat¯enÌ byl n·vrh protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ zamϯen˝ na zv˝öenÌ ekologickÈ stability modelovÈho ˙zemÌ. Pouûit· organizaËnÌ opat¯enÌ: ➣ Delimitace kultur ñ ochrannÈ protieroznÌ zatravnÏnÌ, ochrannÈ zalesnÏnÌ, na mÏlk˝ch svaûit˝ch p˘d·ch na okrajÌch lesa jsou navrûeny extenzivnÌ louky a postupnÈ extenzivnÌ zalesnÏnÌ. ➣ ⁄prava tvaru pozemk˘, jeû je vyvol·na navrûen˝mi zmÏnami druh˘ pozemk˘ na Ë·stech st·vajÌcÌch blok˘ zemÏdÏlskÈ p˘dy. ➣ Lokalizace ⁄SES do ohroûenÏjöÌch mÌst ñ stabilizace ˙dolnic a strûÌ. ➣ ProtieroznÌ technologie na zemÏdÏlskÈ p˘dÏ. U tÏchto opat¯enÌ lze poËÌtat s vysokou efektivitou v†pomÏru k†vynaloûen˝m prost¯edk˘m. Je vöak nutnÈ db·t o jejich trvalÈ dodrûov·nÌ a zachov·nÌ. S†ohledem na omezen˝ potenci·l organizaËnÌch opat¯enÌ bylo pot¯eba systÈm protieroznÌch prvk˘ doplnit prvky biotechnick˝mi, podpo¯en˝mi st·vajÌcÌ nebo navrhovanou sÌtÌ polnÌch cest: ➣ ProtieroznÌ meze k†rozËlenÏnÌ svahu na dÌlËÌ kratöÌ ˙seky. SouËasnÏ slouûÌ k rozpt˝lenÌ soust¯edÏnÈho povrchovÈho odtoku jeho odklonÏnÌm. N·vrh protieroznÌch mezÌ byl omezen pouze na p¯Ìpady, kdy lze zajistit n·vaznost na dalöÌ svodn˝ prvek ñ zpravidla cestnÌ p¯Ìkop. Mimo
PozemkovÈ ˙pravy
protieroznÌ funkce mezÌ a polnÌch cest (v kombinaci s†liniovou zelenÌ) byla uplatnÏna rovnÏû jejich krajinotvorn· funkce k†obnovÏ historick˝ch pluûin. ➣ ZasakovacÌ zatravnÏnÈ pr˘lehy s†v˝sadbou d¯evin v†mÌstech navazujÌcÌch na st·vajÌcÌ rozpt˝lenou zeleÚ. ➣ Revitalizace st·vajÌcÌch nefunkËnÌch melioraËnÌch p¯Ìkop˘. ➣ Mok¯ady zaloûenÈ na podm·Ëen˝ch ploch·ch s†p¯irozen˝mi pramenn˝mi v˝vÏry nebo se zv˝öenou hladinou spodnÌ vody. Po n·vrhu opat¯enÌ byl proveden kontrolnÌ p¯epoËet pr˘mÏrnÈ dlouhodobÈ ztr·ty p˘dy vodnÌ erozÌ. Na vöech zemÏdÏlsk˝ch pozemcÌch bylo dosaûeno p¯Ìpustn˝ch hodnot eroznÌho smyvu. Z†hlediska protipovodÚovÈ ochrany majÌ v˝öe uveden· navrûen· organizaËnÌ a biotechnick· opat¯enÌ v†krajinÏ spÌöe podp˘rn˝ charakter, spoËÌvajÌcÌ zejmÈna ve zv˝öenÌ retenËnÌ schopnosti krajiny. NemajÌ dostateËn˝ potenci·l zachytit vysokÈ odtoky zp˘sobenÈ povodÚov˝mi sr·ûkami nebo t·nÌm snÏhu. Pro koneËnÈ p¯evedenÌ extrÈmnÌho odtoku ¯eöen˝m ˙zemÌm je nutno PSZ doplnit systÈm technick˝mi opat¯enÌmi. Zv˝öenÌm retence krajiny se vöak na druhÈ stranÏ snÌûÌ pot¯ebn· kapacita a souvisejÌcÌ investiËnÌ n·roËnost technick˝ch opat¯enÌ. 2.2 VariantnÌ n·vrh PSZ zamϯen˝ na technick· opat¯enÌ P¯i n·vrhu ochrann˝ch opat¯enÌ technickÈho charakteru byl hlavnÌ d˘raz kladen na udrûenÌ souËasnÈho zp˘sobu hospoda¯enÌ na zemÏdÏlskÈ p˘dÏ, tzn. na zachov·nÌ st·vajÌcÌho pomÏru mezi rozlohou ornÈ p˘dy a TTP. DalöÌm cÌlem bylo minimalizovat z·bor zemÏdÏlskÈ p˘dy (a to i pro pot¯eby technick˝ch opat¯enÌ) a p¯itom zajistit maxim·lnÌ ochranu ˙zemÌ proti povodnÌm a omezit eroznÌ jevy. I p¯i tomto zp˘sobu ¯eöenÌ bylo nutno respektovat z·mÏry ˙zemnÌho pl·nu, zejmÈna plochy vymezenÈ pro ⁄SES. SystÈm opat¯enÌ je napojen na st·lou hydrologickou sÌù a tvo¯Ì jej: ➣ VodnÌ n·drûe a suchÈ poldry ñ nÏkolik mal˝ch vodnÌch n·drûÌ, resp. such˝ch poldr˘, tvo¯Ì z·klad ochrann˝ch opat¯enÌ. Poldry p¯edstavujÌ vÏtöinou koncov˝ prvek v†systÈmu vodohospod·¯sk˝ch opat¯enÌ. ➣ P¯Ìkopy ñ ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ jsou navrûeny ke stabilizaci dna ˙dolnic a mÏlËÌch strûÌ. ➣ ⁄pravy tok˘ ñ jsou navrûeny v†mÌstech st·vajÌcÌch neupraven˝ch nebo zdevastovan˝ch koryt se st¯Ìdav˝mi eroznÌmi procesy ve dnÏ i v†b¯ezÌch. ➣ CestnÌ p¯Ìkopy hlavnÌch a vedlejöÌch cest ñ n·vrh cestnÌ sÌtÏ je p¯evzat z†n·vrhu KP⁄, vöechny st·vajÌcÌ i novÏ navrûenÈ hlavnÌ a vedlejöÌ polnÌ
cesty jsou doplnÏny p¯Ìkopy a majÌ funkci protieroznÌho prvku. Uveden˝ n·vrh opat¯enÌ minimalizuje z·bor zemÏdÏlskÈ p˘dy a je schopen v†dostateËnÈ m̯e zachytit vodu z†p¯Ìvalov˝ch sr·ûek. ProtieroznÌ ochrana je v†tomto p¯ÌpadÏ ¯eöena pouze omezenÏ vytv·¯enÌm terÈnnÌch p¯ek·ûek, tedy zkr·cenÌm dÈlky svahu, ploön· ochrana p˘dy proti erozi nenÌ zohlednÏna a eroznÌ jevy jsou zachyceny aû v†mÌstÏ terÈnnÌ p¯ek·ûky. Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ je tÌmto zp˘sobem eroze ¯eöena nedostateËnÏ, pouhÈ zkr·cenÌ dÈlky svahu bez kombinace s†dalöÌmi doprovodn˝mi opat¯enÌmi nesnÌûÌ eroznÌ smyv na stanoven˝ limit. Je z¯ejmÈ, ûe v†eroznÏ ohroûen˝ch oblastech, jakou je modelovÈ ˙zemÌ, nelze bez pouûitÌ podp˘rn˝ch agrotechnick˝ch a organizaËnÌch opat¯enÌ snÌûit eroznÌ smyv alespoÚ na p¯Ìpustnou hodnotu. 3. V˝sledn˝ n·vrh PSZ uplatnÏn˝ v KP⁄ PSZ na ˙zemÌ Z·toru aplikovan˝ v†pozemkovÈ ˙pravÏ je zpracov·n na z·kladÏ stejn˝ch pr˘zkum˘ a rozbor˘ jako p¯edchozÌ variantnÌ n·vrhy a zahrnuje poûadavky ˙zemnÌho pl·nu obce, respektuje p¯ipomÌnky dotËen˝ch org·n˘ a organizacÌ, stanovisko sboru z·stupc˘ vlastnÌk˘. DÌky tÏmto limit˘m se do PSZ dostaly i prvky, kterÈ p¯edstavujÌ kompromisnÌ ¯eöenÌ, nejsou tedy ide·lnÌ variantou, p¯estoûe v†katastru byla vÌce neû dostateËn· v˝mÏra st·tnÌ a obecnÌ p˘dy. Pro n·vrh protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ byla vyuûita jak organizaËnÌ a agrotechnick· opat¯enÌ, tak opat¯enÌ biotechnick· a technick·: ➣ OrganizaËnÌ opat¯enÌ ñ na vÏtöinÏ ploch ornÈ p˘dy bylo navrûeno pouûitÌ protieroznÌch osevnÌch postup˘ a d·le vrstevnicovÈ obhospoda¯ov·nÌ p˘dy. ➣ OchrannÈ zatravnÏnÌ ñ bylo navrûeno na mÏlk˝ch, skeletovit˝ch p˘d·ch a na svaûit˝ch pozemcÌch. ➣ OchrannÈ zalesnÏnÌ ñ vÏtöinou jako ploönÈ zalesnÏnÌ na mÏlk˝ch p˘d·ch na pozemcÌch navazujÌcÌch na st·vajÌcÌ lesnÌ celky. Jedn· se zde o rozö̯enÌ hospod·¯skÈho lesa. ➣ ⁄SES ñ n·vrh ⁄SES byl p¯evzat z†generelu ⁄SES, v†nÏkter˝ch p¯Ìpadech byla lokalizace prvk˘ ⁄SES p¯izp˘sobena pot¯eb·m a poûadavk˘m pozemkovÈ ˙pravy, coû podpo¯ilo polyfunkËnÌ charakter skladebn˝ch prvk˘: trasa biokoridoru vyuûÌv· st·vajÌcÌ strûe, d·le je vedena podÈl novÏ navrûenÈ polnÌ cesty, kter· rozdÏluje svah, Ë·st lok·lnÌho biokoridoru je vyuûita ke stabilizaci ˙dolnice. ➣ ProtieroznÌ meze ñ v†¯eöenÈm ˙zemÌ je ¯ada p˘vodnÌch mezÌ, Ëasto zbytky pluûin, vÏtöinou jsou trasov·ny po sp·dnici a nep¯eruöujÌ dÈlku sva19
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
hu. Vöechny p˘vodnÌ meze a remÌzky jsou zachov·ny ve st·vajÌcÌm rozsahu. PSZ navrhuje nÏkolik nov˝ch mezÌ, a to v†mÌstech, kter· byla kritick· za povodnÌ v†letech 1996ñ97. Pr˘lehy ñ rozdÏlujÌ dlouh˝ svah a jsou situov·ny na rozhranÌ mezi zachoval˝m p˘vodnÌm pluûinov˝m hospoda¯enÌm s†¯adou sp·dnicovÏ veden˝ch mezÌ a scelen˝mi bloky ornÈ p˘dy. Mok¯ady ñ na podm·Ëen˝ch mÌstech s†vysokou hladinou spodnÌ vody a na mÌstÏ s†poruöenou dren·ûÌ, s†extenzivnÌmi travnÌmi porosty a v˝sadbou solitÈr˘. MajÌ funkci interakËnÌho prvku, nenÌ ¯eöen jejich odtok a nejsou zapojeny do systÈmu protipovodÚov˝ch opat¯enÌ. Stabilizace strûÌ ñ v†¯eöenÈm ˙zemÌ se nach·zÌ nÏkolik strûÌ, kterÈ jsou recipienty povrchovÈho odtoku a p¯Ìtoku do silniËnÌch p¯Ìkop˘. Jsou to terÈnnÌ r˝hy nebo v˝moly vytvo¯enÈ soust¯edÏn˝m povrchov˝m odtokem vody, majÌ velmi malÈ povodÌ a velk˝ podÈln˝ sklon se zpÏtnou erozÌ dna a svah˘. ⁄prava tok˘ ñ sem jsou ¯azena koryta tok˘, kterÈ nevykazujÌ v†celÈ dÈlce charakteristiky strûÌ a vÏtöinou jsou nebo byly upravenÈ. Jedn· se o st·vajÌcÌ melioraËnÌ p¯Ìkopy a kan·ly a toky v†luËnÌch tratÌch. Principem ¯eöenÌ je stabilizace dna p¯ÌËn˝mi objekty a stabilizace p¯ÌËnÈho profilu koryta s†navazujÌcÌ obnovou a doplnÏnÌm b¯ehovÈho porostu. ProtieroznÌ p¯Ìkopy ñ kromÏ p¯Ìkop˘, kterÈ doplÚujÌ konstrukce polnÌch cest, mezÌ a ˙pravy tok˘, jsou pro zachycenÌ a svedenÌ povrchovÈho odtoku navrûeny i p¯Ìkopy novÈ. Jedn· se o svodnÈ p¯Ìkopy, p¯ÌpadnÏ p¯Ìkopy slouûÌcÌ k†p¯evedenÌ vody. SvodnÈ pr˘lehy ñ jsou navrûeny pro zachycenÌ a svedenÌ povrchovÈho odtoku do p¯Ìkopu nebo do trubnÌ propusti. Jedn· se o zatravnÏnou plochu doplnÏnou terÈnnÌmi modelacemi a v˝sadbou solitÈrnÌch d¯evin. MalÈ vodnÌ n·drûe ñ na st·vajÌcÌ drobnÈ vodoteËi byly navrûeny dvÏ vodnÌ n·drûe s†p¯evaûujÌcÌ funkcÌ hospod·¯skou, rybochovnou. DoplÚkov˝mi funkcemi je ochrann· protieroznÌ a krajinotvorn· funkce.
KontrolnÌ p¯epoËet eroznÌho smyvu po n·vrhu PSZ prok·zal, ûe uveden· opat¯enÌ splÚujÌ v†navrûenÈm rozsahu poûadavek snÌûenÌ eroznÌho smyvu na povolen˝ limit dle hloubky p˘dnÌho profilu. Prvky urËenÈ k†zadrûenÌ povodÚovÈ sr·ûky jsou navrûeny tak, aby vych·zely z†rekonstrukce st·vajÌcÌch vÌce Ëi mÈnÏ funkËnÌch prvk˘ a tyto vhodnÏ doplÚovaly. Jedn· se zejmÈna o ˙pravy tok˘ a sanace byst¯in a strûÌ, kterÈ dosud upraveny nebyly. Jako n·vrhov· sr·ûka pro
PozemkovÈ ˙pravy
v˝poËet objem˘ odtok˘ a pro dimenzov·nÌ technick˝ch prvk˘ byla pouûita ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ stolet· sr·ûka, v†p¯Ìpadech, kdy nejsou ohroûena obydlÌ Ëi stavby byla pouûita sr·ûka dvacetilet·. TÌm je dostateËnÏ zabezpeËena poûadovan· ochrana ˙zemÌ proti povodnÌm.
p¯i tomto poûadavku se ovöem m˘ûe projevit negativnÌ dopad v†chybÏjÌcÌ doprovodnÈ vegetaci (viz graf 1). Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ se jedn· o opat¯enÌ finanËnÏ n·roËn·. Jako samostatn· jsou vhodn· pouze v†eroznÏ mÈnÏ ohroûen˝ch oblastech s intenzÌvnÌm zemÏdÏlsk˝m vyuûitÌm, v†blÌzkosti mÏst a obcÌ, v†oblastech s†nedostatkem p˘dy pouûitelnÈ pro spoleËn· za¯ÌzenÌ.
4. Z·vÏr OrganizaËnÌ, agrotechnick· a ekostabilizujÌcÌ opat¯enÌ umoûÚujÌ vytvo¯it krajinu vysoce ekologicky stabilnÌ, s†velkou biodiverzitou, jeû n·slednÏ lÈpe odol·v· nep¯Ìzniv˝m p¯ÌrodnÌm ud·lostem. Jsou schopna dostateËnÏ plnit protieroznÌ funkci. V†n·sledujÌcÌch letech po realizaci opat¯enÌ lze oËek·vat postupnÈ nar˘st·nÌ jejich efektu. ProblÈmem nÏkter˝ch souË·stÌ tÏchto systÈm˘ je ovöem jejich obtÌûn· vymahatelnost a kontrola jejich uplatÚov·nÌ v†praxi. To se t˝k· zejmÈna opat¯enÌ prov·dÏn˝ch na ornÈ p˘dÏ (protieroznÌ osevnÌ postupy, p·sovÈ st¯ÌdanÌ plodin, protieroznÌ agrotechnika), kde se nejedn· se o opat¯enÌ limitujÌcÌ, koneËn·, jejich realizaci nelze trvale zaruËit. Z†hlediska protipovodÚovÈ ochrany nejsou uveden· opat¯enÌ schopna zachytit extrÈmnÌ sr·ûkovÈ ˙hrny nebo velkou vodu z†rychlÈho jarnÌho t·nÌ. MajÌ podp˘rn˝ charakter ve zv˝öenÌ retenËnÌ schopnosti krajiny a zlepöenÌ kvality odtÈkajÌcÌ vody. SniûujÌ investiËnÌ n·roËnost souvisejÌcÌch technick˝ch opat¯enÌ, je vöak nutnÈ db·t o jejich trvalÈ zachov·nÌ. VÏtöÌ poûadavky jsou zde kladeny na z·bor zemÏdÏlskÈ p˘dy (viz graf 1 = ekol. opat¯enÌ). Jako samostatn· jsou tato opat¯enÌ vhodn· v†oblastech, kterÈ nevyûadujÌ vysokou mÌru zabezpeËenÌ, tedy v†krajinÏ mimo lidsk· obydlÌ, v†extenzivnÌch zemÏdÏlsk˝ch oblastech, v†prameniötÌch tok˘. Technick· opat¯enÌ jsou naopak schopna ochr·nit krajinu a zejmÈna lidsk· obydlÌ a majetky proti povodnÌm, p¯i dobrÈ ˙drûbÏ majÌ dlouhou ûivotnost a Ëasem se mohou vhodnÏ zapojit do krajiny. MajÌ vöak jen omezenou protieroznÌ funkci, nejsou schopna dostateËnÏ ¯eöit ploönou erozi, mohou zde fungovat pouze jako prvek zkracujÌcÌ dÈlku svahu. To s†sebou kromÏ postupnÈho znehodnocov·nÌ p˘dy p¯in·öÌ zv˝öenÈ zan·öenÌ p¯Ìkop˘ a n·drûÌ splaveninami z†polÌ a nutnost jejich ËastÈ ˙drûby, tedy i dalöÌ finanËnÌ n·klady. Zvyöov·nÌm obsahu splavenin doch·zÌ i ke zhoröenÌ kvality vody. DoprovodnÏ lze do jistÈ mÌry eroznÌ smyv omezit organizaËnÌmi opat¯enÌmi na ornÈ p˘dÏ, kter· s†sebou nenesou poûadavek delimitace druh˘ pozemk˘ ani z·bor ZPF (nap¯. vylouËenÌ pÏstov·nÌ eroznÏ nebezpeËn˝ch plodin, ochrann· agrotechnika). Soustava technick˝ch opat¯enÌ nemusÌ mÌt velkÈ poûadavky na z·bor p˘dy,
Graf 1. PloönÈ n·roky na z·bor zemÏdÏlskÈ p˘dy dle typu opat¯enÌ v k.˙. Z·tor (ha) Oba uvedenÈ zp˘soby ¯eöenÌ protieroznÌ a protipovodÚovÈ ochrany mohou fungovat samostatnÏ, jedn· se vöak o krajnÌ p¯Ìpady. V re·lu bude z¯ejmÏ vûdy vhodnÏjöÌ prosazovat kombinaci netechnick˝ch a technick˝ch opat¯enÌ k†ochranÏ a tvorbÏ krajiny. Kombinace obou typ˘ opat¯enÌ navrhovan· v†PSZ p¯i pozemkov˝ch ˙prav·ch p¯edstavuje systÈm vz·jemnÏ prov·zan˝ch opat¯enÌ, jeû jsou schopna splnit jak poûadavek ochrany p˘dy proti erozi, tak i ochrany danÈ lokality proti povodnÌm. Re·ln˝ n·vrh PSZ v†konkrÈtnÌch p¯Ìpadech b˝v· kompromisnÌm ¯eöenÌm a to nejen z†pohledu uplatnÏnÌ ekostabilizujÌcÌch opat¯enÌ, ale i z†pohledu zastoupenÌ technick˝ch prvk˘. D˘vodem je Ëasto öpatnÈ pochopenÌ smyslu pozemkov˝ch ˙prav, kterÈ jsou pro öiröÌ ve¯ejnost st·le nezn·m˝m oborem, kdy projektant doposud nar·ûÌ na obavy vlastnÌk˘ z†opakov·nÌ Ñpades·t˝ch letî. Hospoda¯ÌcÌ subjekty zajÌm· p¯edevöÌm v˝mÏra a scele-
nÌ zemÏdÏlskÈ p˘dy, obec se ob·v· p¯ÌliönÈho n·r˘stu sv˝ch pozemk˘ ve spoleËn˝ch za¯ÌzenÌch a s†tÌm souvisejÌcÌ nutnostÌ jejich ˙drûby. Vzhledem k†takov˝mto p¯ek·ûk·m p¯i projedn·v·nÌ n·vrh˘ KP⁄ lze i v†dalöÌm v˝voji pozemkov˝ch ˙prav tÏûko p¯edpokl·dat prosazenÌ ide·lnÌho modelu PSZ. I p¯i nutn˝ch kompromisech vöak lze oËek·vat, ûe kvalitnÏ zpracovan˝ n·vrh spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ vytvo¯Ì podmÌnky pro n·slednou realizaci jak tzv. ÑmÏkk˝chî netechnick˝ch, tak technick˝ch opat¯enÌ, kter· povedou ke zv˝öenÌ ekologickÈ stability krajiny, zv˝öenÌ jejÌ schopnosti odol·vat zrychlen˝m eroznÌm proces˘m a umoûnÌ neökodnÈ zadrûenÌ a odvedenÌ extrÈmnÌch sr·ûkov˝ch vod.
5. Literatura CULEK, M. a kol.: BiogeografickÈ ËlenÏnÌ »eskÈ republiky. Praha: ENIGMA 1995. DUMBROVSK›, M. a kol.: Metodick˝ n·vod pro vypracov·nÌ n·vrh˘ pozemkov˝ch ˙prav. Praha: »MKP⁄ 2004. 190 s. GEMELA, J.: Studie protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ zamϯen˝ch na zv˝öenÌ ekologickÈ stability modelovÈho ˙zemÌ k.˙. Z·tor. ⁄Ëelov· studie. Lichnov: Gemela 2006. 31 s. HR¡DEK, F., KUÿÕK, P.: Maxim·lnÌ odtok z†povodÌ. Teorie svahovÈho odtoku a hydrologick˝ model DesQ-MaxQ. Praha: »ZU 2001. 44 s. ISBN 80-213-0782-X. JANE»EK, M. a kol.: Ochrana zemÏdÏlskÈ p˘dy p¯ed erozÌ. Praha: ISV 2005. 195 s. ISBN 80-86642-38-0. KOUKALOV¡, M., PODHR¡ZSK¡, J.: Optimalizace protieroznÌch opat¯enÌ z hlediska ostatnÌch mimoprodukËnÌch funkcÌ krajiny. V˝stup projektu 1R44058. Brno: V⁄MOP, v.v.i. 2007. 11 s. SKLENI»KA, P.: Z·klady krajinnÈho pl·nov·nÌ. 2. vyd. Praha: vyd. NadÏûda SkleniËkov·, 2003. 321 s. ISBN 80-903206-1-9. ZLATUäKA, K.: Studie protieroznÌch a protipovodÚov˝ch opat¯enÌ technickÈho charakteru v†k.˙. Z·tor. ⁄Ëelov· studie. Brno : A.KTI 2006. 30 s.
20
PozemkovÈ ˙pravy
PROCH¡ZKA »ESK›MI KATASTRY
Ing. Jan Bumba, Praha
DokonËenÌ Ël·nku z minulÈho ËÌsla Ëasopisu P⁄ 6. MONUMENT »ESK›CH KATASTRŸ STABILNÕ KATASTR
BEZESPORU nejslavnÏjöÌm ze vöech Ëesk˝ch katastr˘, p˘sobÌcÌm po nejdelöÌ dobu, je stabilnÌ katastr, kter˝ v dobÏ svÈho vzniku a po dlouh· lÈta svÈho p˘sobenÌ byl p¯edmÏtem obdivu odbornÌk˘ i laik˘. Tv˘rc˘m modernÌch katastr˘ m· st·le co ¯Ìci pro svou preciznost v p¯ÌpravÏ a tvorbÏ a pro vynikajÌcÌ pr·vnÌ ˙roveÚ. OstatnÏ ñ souËasn˝ katastr nemovitostÌ je v popisnÈ Ë·sti nep¯Ìm˝m pokraËovatelem a v mapovÈ Ë·sti v rozsahu 70 % plochy ˙zemÌ st·tu dokonce p¯Ìm˝m pokraËovatelem stabilnÌho katastru. Geografick· poloha rakouskÈ ¯Ìöe a dynastick· politika vedly ¯Ìöi k mnoha finanËnÏ n·roËn˝m v·lk·m. Tato okolnost spolu s mÏnÌcÌm se hospod·¯sk˝m obrazem Evropy byla p¯ÌËinou hled·nÌ novÈho daÚovÈho mechanizmu, neboù st·vajÌcÌ systÈm neodpovÌdal pot¯eb·m st·tu. Rozkazem cÌsa¯e Frantiöka I. ze dne 21. srpna 1810 p¯eöla daÚov· problematika z p˘sobnosti DvorskÈ kancel·¯e do novÏ vzniklÈ DvorskÈ komise. Neölo pouze o zmÏnu n·zvu: Dvorsk· komise byla jako nez·visl˝ org·n povϯena vypracov·nÌm novÈho daÚovÈho mechanizmu. Po sedmi letech zkouöek, provϯov·nÌ vöech dosavadnÌch znalostÌ a zkuöenostÌ vËetnÏ dÌlËÌch mϯenÌ definovala komise cÌl a jednotlivÈ etapy postupu. Komise neobyËejnÏ podrobnÏ stanovila pravidla technick·, organizaËnÌ i legislativnÌ. Mohlo tedy dojÌt k dalöÌmu v˝znamnÈmu legislativnÌmu aktu: dne 23. prosince 1817 byl vyd·n cÌsa¯sk˝ patent cÌsa¯e Frantiöka I. o pozemkovÈ dani. Podle tohoto aktu (patent nebo cÌsa¯sk˝ rozkaz mÏly ˙roveÚ srovnatelnou s dneönÌm z·konem) mÏly b˝t podrobeny dani pozemkovÈ vöechny plodnÈ plochy bez ohledu na p¯Ìsluönost pozemku k rustik·lu nebo dominik·lu. Podklady pro zÌsk·nÌ solidnÌ daÚovÈ b·ze mÏly vzniknout na z·kladÏ novÈho katastr·lnÌho mapov·nÌ. Smysl a podstata budoucÌho katastru byla p¯edznamen·na jiû v preambuli patentu takto: ÑP¯i uv·ûenÌ nerovnostÌ, kterÈ vznikajÌ p¯i ukl·d·nÌ pozemkovÈ danÏ podle dosavadnÌho mϯÌtka rozdÏlov·nÌ na celÈ zemÏ, kraje, okresy a obce, jakoû i na jednotlivÈ poplatnÌky, rozhodli jsme se po zralÈm uv·ûenÌ nej˙ËelnÏjöÌho zp˘sobu, jak jim odpomoci, zavÈst ve vöech naöich nÏmeck˝ch a italsk˝ch zemÌch pevn˝ systÈm pozemkovÈ danÏ, levnÈ v z·sad·ch a pouûitÌ. Naöimi vedoucÌmi myölenkami p¯i tomto vöeobecnÏ
prospÏönÈm opat¯enÌ bylo: uplatnÏnÌ pojmu p¯ÌsnÈ spravedlnosti, vynikajÌcÌho povzbuzenÌ zemÏdÏlstvÌ, podmÌnÏnÈho spr·vn˝m vymϯenÌm pozemkovÈ danÏ a co nejvÏtöÌm urychlenÌm jeho ozdravÏnÌì. Po teoretickÈ a legislativnÌ p¯ÌpravÏ bylo p¯ikroËeno k zah·jenÌ mϯick˝ch pracÌ. Komise spr·vnÏ respektovala koncepci jednotnosti dÌla a z·sadu Ñz velkÈho do malÈhoì a tak prvnÌ f·zÌ bylo vybudov·nÌ sÌtÏ katastr·lnÌ triangulace na vÏtöinÏ ˙zemÌ ¯Ìöe. Po zamϯenÌ a vyrovn·nÌ sÌtÏ zaËalo vlastnÌ detailnÌ katastr·lnÌ vymϯov·nÌ. Po f·zi zjiöùov·nÌ, oznaËenÌ a popisu hranic katastr·lnÌch obcÌ (p¯ipomeÚme, ûe bylo ñ aû na v˝jimky ñ vyuûito popisu a oznaËenÌ hranic obcÌ z josefskÈho katastru) p¯ikroËily p¯ÌsluönÈ komise ke zjiöùov·nÌ drûebnostnÌch hranic a po jejich vykolÌkov·nÌ a komisionelnÌm urËenÌ zaËaly vlastnÌ pr·ce podrobnÈho mϯenÌ. Pro z·jemce by snad bylo vhodnÈ uvÈst, ûe jako referenËnÌ plochy pro zobrazenÌ (kouli p¯ece nelze rozvinout na rovinnou mapu) bylo pouûito Cassiniho transvers·lnÌho (p¯ÌËnÈho) v·lcovÈho zobrazenÌ. A jak zn·mo, v·lec uû je moûno do roviny Ñrozbalitî. Po skonËenÌ polnÌch pracÌ v katastr·lnÌ obci ñ dnes katastr·lnÌm ˙zemÌ ñ se mapa v zimnÌm obdobÌ doplnila dor˝sov·nÌm hranic, byly vypoËteny v˝mÏry parcel a mapa se popsala a vykolorovala. Cel· uveden· n·roËn· etapa pracÌ trvala (s nÏkoliker˝m p¯eruöenÌm) zhruba 12 let a skonËila v »ech·ch v roce 1843, na MoravÏ a ve Slezsku jiû v roce 1836. V tÏchto zemÌch bylo za tu dobu zamϯeno tÈmϯ 13 tis. katastr·lnÌch obcÌ o v˝mϯe tÈmϯ 80 tis. km2 se zhruba 15 miliony parcel zobrazen˝ch na 50 tisÌcÌch mapov˝ch listech. PrvnÌ krok - stanovenÌ jednoznaËnÈ polohy parcel (dnes bychom ¯ekli: geometrickÈ a polohovÈ urËenÌ nemovitostÌ) a zjiötÏnÌ objektivnÌch v˝mÏr ñ se zda¯il. N·sledovala druh· etapa pracÌ, spoËÌvajÌcÌ ve vceÚov·nÌ pozemk˘. älo o obtÌûnÏjöÌ Ëinnost, neboù na rozdÌl od matematicky definovateln˝ch a tedy exaktnÌch ËinnostÌ mapovacÌch pracÌ z·visela vÌce na lidskÈm faktoru, p¯edevöÌm na zkuöenostech a schopnosti stanovit produkËnÌ moûnosti jednotliv˝ch kultur. KromÏ mapovÈho oper·tu pak vznikl i pÌsemn˝ oper·t. SouhrnnÏ byl vyhotoven katastr·lnÌ elabor·t, kter˝ mohl ˙spÏönÏ slouûit dlouh· lÈta k ˙Ëelu, pro kter˝ byl urËen: k poskytov·nÌ podklad˘ pro stanovenÌ spravedlivÈ daÚovÈ z·tÏûe. Velk˝ v˝znam pro ˙spÏönÈ dokonËenÌ dÌla mÏla organizaËnÌ str·nka. Vöech21
ny pr·ce byly vykon·v·ny pomÏrnÏ jednotnÏ podle vydan˝ch technologiÌ a instrukcÌ. Dvorsk· komise stanovila jednoznaËnou hierarchii povinnostÌ od zemskÈho ¯editele mapov·nÌ aû po figuranta, ale i takovÈ detaily, jak˝mi bylo nap¯. jednotnÈ technickÈ vybavenÌ mϯickÈ Ëety. D˘kladn˝ byl i reûim kontroly pracÌ, kter˝ zabezpeËoval n·pravu a odstranÏnÌ zjiötÏn˝ch vad na n·klad jejich p˘vodce. D˘leûitÈ bylo i person·lnÌ zabezpeËenÌ. Vöichni funkcion·¯i od zemÏmϯiËe aû po ¯editele mÏli odborn˝ v˝cvik a museli se p¯ed ustanovenÌm do funkce osvÏdËit v˝teËnÏ nebo alespoÚ dob¯e. MϯiËtÌ pomocnÌci ñ adjunkti ñ byli vybÌr·ni ze zvl·öù zp˘sobil˝ch podd˘stojnÌk˘ a jako figuranti p˘sobili vÏtöinou voj·ci ¯adovÈ sluûby, tedy lidÈ mladÌ, zdravÌ a obratnÌ. Zd·nlivÏ dokonale p¯ipravenÈ dÌlo vöak z·hy po svÈm zavedenÌ muselo ¯eöit spoustu problÈm˘. D˘vodem byly rozdÌly mezi podmÌnkami panujÌcÌmi v dobÏ vzniku stabilnÌho katastru a podmÌnkami, v nichû pozdÏji p˘sobil. V dobÏ vzniku stabilnÌho katastru fungovala poklidn· pozemkov· drûba s jednoduch˝mi zmÏnami ve vlastnick˝ch vztazÌch a v konfiguraci pozemk˘. KombinacÌ vlivu politick˝ch zmÏn a hospod·¯sk˝ch a technick˝ch okolnostÌ doölo k situaci, ûe pojem ÑstabilnÌì v n·zvu katastru ztratil svÈ opr·vnÏnÌ. HlavnÌm politick˝m momentem byl bezesporu revoluËnÌ rok 1848. V tomto roce doölo mimo jin˝ch z·sadnÌch zmÏn i k dokonËenÌ liberalizace postavenÌ rolnÌk˘. Od tohoto roku p¯estalo platit omezenÌ v jejich pohybu, takûe se mohli volnÏ stÏhovat. Padly rovnÏû dva do tÈ doby p˘sobÌcÌ patenty cÌsa¯e Josefa II. (jeden pro rustik·lnÌ a druh˝ pro dominik·lnÌ sfÈru) zakazujÌcÌ drobenÌ danÏnÈ p˘dy: zemÏdÏlsk˝ celek musel p˘vodnÏ p¯ejÌt po smrti z˘stavitelovÏ na jedinÈho n·stupce. ZruöenÌm zmÌnÏn˝ch patent˘ doölo k n·hlÈmu r˘stu vlastnÌk˘ a k dÏlenÌ parcel na menöÌ dÌly. Vyn·lez parnÌho stroje a n·slednÈ jeho zapojenÌ do v˝roby a do dopravy se staly okolnostmi znamenajÌcÌmi prudkÈ zv˝öenÌ produktivity pr·ce, p¯emÏnu dosavadnÌch manufaktur na pr˘myslovÈ podniky a pot¯ebu v˝raznÈho rozöi¯ov·nÌ komunikaËnÌ sÌtÏ vËetnÏ ûelezniËnÌ jak pro p¯epravu surovin k v˝robÏ tak i pro p¯epravu hotov˝ch v˝robk˘. Vznikala rovnÏû nov· sÌdliötÏ pro ubytov·nÌ dÏlnÌk˘ a ˙¯ednÌk˘. UvedenÈ okolnosti znamenaly tÏûkou z·tÏû pro vedenÌ katastru. Doch·zelo k prudkÈmu n·r˘stu zmÏn obsahu ka-
PozemkovÈ ˙pravy
tastru, se kter˝mi se p¯i jeho koncipov·nÌ nepoËÌtalo. P¯ÌsluönÈ org·ny na tuto situaci nedok·zaly adekv·tnÏ reagovat a tak katastr zastar·val. N·pravu mÏl p¯inÈst z·kon ze dne 24. kvÏtna 1869 Ë. 88/ 1869 ÿ. z. (¯ÌöskÈho z·konÌku), o revizi katastru danÏ pozemkovÈ, kter˝ na¯Ìdil reambulaci katastru a jeho pravidelnÈ revize. Proto se stabilnÌmu katastru ¯Ìk· od tÈ doby tÈû reambulovan˝ nebo revidovan˝ katastr. Avöak ani tento z·mÏr nevyöel. ProblÈmy s aktualizacÌ katastru neustaly, reambulaËnÌ etapa znamenala pouze kvalitativnÌ poökozenÌ katastru v jeho technickÈ str·nce. Po tÏchto trpk˝ch zkuöenostech byl uËinÏn dalöÌ ñ a nutno ¯Ìci, ûe podstatnÏ ˙spÏönÏjöÌ ñ pokus o n·pravu. Bylo jÌm vyd·nÌ z·kona ze dne 23. kvÏtna 1883 Ë. 83/1883 ÿ.z., o evidenci katastru danÏ pozemkovÈ. Tento mimo¯·dnÏ z·vaûn˝ pr·vnÌ akt ovlivnil katastr·lnÌ problematiku na dalöÌ desetiletÌ. EvidenËnÌ z·kon ovlivnil pr·vnÌ a technickÈ podmÌnky stabilnÌho katastru p¯edevöÌm stanovenÌm tÏchto povinnostÌ: ■ udrûov·nÌ katastr·lnÌho oper·tu v souladu se skuteËn˝m a pr·vnÌm stavem, ■ oznamov·nÌ kaûdÈ zmÏny skuteËnostÌ veden˝ch v katastru vlastnÌky nemovitostÌ, ■ souladnost katastru s obsahem ve¯ejn˝ch knih, ■ pravideln· revize ˙daj˘ katastru. Tyto z·sady, t¯ebaûe formulovanÈ v modernÏjöÌ podobÏ, pat¯Ì mezi souËasn· z·kladnÌ pravidla vedenÌ katastru nemovitostÌ. Zd·nlivÏ okrajov˝m, ale z technickÈho hlediska v˝znamn˝m dopadem evidenËnÌho z·kona do fungov·nÌ stabilnÌho katastru, bylo vyd·nÌ instrukce z roku 1887, kter· umoûnila mϯenÌ metodou ËÌselnou, zvl·ötÏ polygonometrickou, a p¯ipustila v hustÈ z·stavbÏ i pouûÌv·nÌ vÏtöÌch mϯÌtek, pozdÏji i dekadick˝ch. Po tÏchto ˙prav·ch mohl katastr fungovat jak dob¯e namazan˝ a udrûovan˝ stroj. Do tÈto kapitoly je organicky za¯azena i Ë·st pojedn·vajÌcÌ o unik·tnÌm instrumentu, jak˝m je GEOMETRICK› PL¡N. Stanovuje, ûe geometrick˝ pl·n je specifick˝ n·stroj pro doplÚov·nÌ a udrûov·nÌ katastru, neboù na jeho podkladÏ se do katastru dost·v· p¯ev·ûn· vÏtöina zmÏn. Nejprve se zab˝v· p¯ÌËinami pro vznik tohoto technickopr·vnÌho instrumentu a jeho postupn˝m v˝vojem jak v†obsahovÈ tak ve form·lnÌ podobÏ. PodrobnÏ jsou rozebr·ny p¯Ìpady, ve kter˝ch je vyhotovenÌ geometrickÈho pl·nu nutnÈ. Nutno dodat, ûe tato problematika byla rozö̯ena o dalöÌ d˘vody pro vyhotovenÌ geometrickÈho pl·nu podle nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘.
7. NOV¡ ETAPA KATASTRŸ
TATO kapitola je rozdÏlena do Ëty¯ Ë·stÌ: ● ● ● ●
Vliv z·kona Ë.83/1883 ÿ.z. Pozemkov˝ katastr Katastr t¯ic·t˝ch a Ëty¯ic·t˝ch let 20. stoletÌ Komasace, konfiskace, p¯ÌdÏlovÈ ¯ÌzenÌ a pozemkovÈ ˙pravy
VLIV Z¡KONA ». 83/1883 ÿ.Z. Vzhledem k†tomu, ûe v†souvislosti s†politick˝mi zmÏnami ve spoleËnosti a hlavnÏ se zmÏnami hospod·¯sk˝mi katastr zaËal zaost·vat za v˝vojem, bylo nutno situaci ¯eöit. Osmdes·t· a devades·t· lÈta byla bohat· na legislativnÌ Ëinnost. JednÌm z†nejv˝znamnÏjöÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ byl z·kon Ë. 83/1883 ÿ.z. o udrûov·nÌ katastru danÏ pozemkovÈ. Z·kon stanovil tyto hlavnÌ podmÌnky: ● udrûov·nÌ katastr·lnÌho oper·tu v†souladu se skuteËn˝m a pr·vnÌm stavem, ● oznamov·nÌ kaûdÈ zmÏny skuteËnostÌ veden˝ch v†katastru vlastnÌky nemovitostÌ, ● souladnost katastru s†obsahem pozemkovÈ knihy, ● pravideln· revize ˙daj˘ katastru v†t¯Ìlet˝ch intervalech z†˙¯ednÌ povinnosti, ● ˙prava vztah˘ ˙¯ad˘ mezi sebou a mezi ˙¯ady a ve¯ejnostÌ, ● ˙prava technickÈho vedenÌ katastru Z·konem byly stanoveny nÏkterÈ dalöÌ organizaËnÌ a technickÈ podmÌnky, z†nichû mnohÈ v†modernÏjöÌ podobÏ platÌ dodnes. POZEMKOV› KATASTR Po vzniku »eskoslovenskÈ republiky (»SR) se v souvislosti se zmÏnami v pr·vnÌch a technick˝ch norm·ch zaËalo posl·nÌ stabilnÌho katastru mÏnit. KromÏ dosavadnÌ fisk·lnÌ funkce zaËal stabilnÌ katastr plnit i funkci vöeobecnÏ hospod·¯skou a technickou. Nejprve vöak bylo nutno oöet¯it katastr z hlediska st·topr·vnÌho. St·tnÌ ˙zemÌ »SR vzniklo spojenÌm historick˝ch zemÌ, kde platily b˝valÈ rakouskÈ z·kony, Slovenska a PodkarpatskÈ Rusi (ZakarpatskÈ Ukrajiny), kde platily b˝valÈ uherskÈ z·kony, a koneËnÏ i Ë·sti HornÌho Slezska (nÏkdy tÈû HluËÌnska), kde platily b˝valÈ pruskÈ z·kony. UvedenÈ okolnosti vyûadovaly vyd·nÌ unifikaËnÌho p¯edpisu. TÌm p¯edpisem se stal z·kon Ë. 177/ 1927 Sb. z. a n. (sbÌrky z·kon˘ a na¯ÌzenÌ), o pozemkovÈm katastru a jeho vedenÌ (katastr·lnÌ z·kon), kter˝ nabyl ˙Ëinnosti dne 1. ledna 1928. Z·kon p¯evzal vöechna uûiteËn· ustanovenÌ d¯Ìve zmÌnÏnÈho evidenËnÌho z·kona Ë. 83/1883 ÿ.z., p¯edevöÌm ustanovenÌ o pot¯ebÏ souladu katastr·lnÌch ˙daj˘ se skuteËn˝m a pr·vnÌm stavem, ohlaöovacÌ povinnost a periodi22
citu revize katastru v pravideln˝ch intervalech. Do novÈho katastr·lnÌho z·kona bylo d·no ustanovenÌ o zakl·d·nÌ a vedenÌ pozemkovÈho katastru a organicky i p¯echodnÈ ustanovenÌ platÌcÌ pro ˙zemÌ Slovenska, PodkarpatskÈ Rusi a p¯ivtÏlen˝ch obcÌ z HornÌho Slezska. PostupnÈ nahrazenÌ p¯evzatÈho stabilnÌho katastru modernÏjöÌm n·strojem uloûil N·vod ÑAî z roku 1932. Do katastru byly zavedeny p¯esnÈ geodetickÈ z·klady a modernÌ kuûelovÈ zobrazenÌ se sou¯adnicov˝m systÈmem JednotnÈ trigonometrickÈ sÌtÏ katastr·lnÌ (SJTSK), kterÈ nejlÈpe zobrazovalo ˙zemÌ tehdejöÌ »SR. Rozs·hlÈ katastr·lnÌ mϯenÌ Ëetn˝ch mÏst nahradilo zastaralÈ a nevyhovujÌcÌ zobrazenÌ pozemk˘ a budov modernÌm, p¯esn˝m a p¯ehledn˝m zobrazenÌm zpravidla v mϯÌtku 1 : 1000. Pozemkov˝ katastr, aù uû v podobÏ pokraËovatele stabilnÌho katastru nebo v modernÌ formÏ podle Instrukce A, se stal nepostradatelnou souË·stÌ vöech pr·vnÌch jedn·nÌ o nemovitostech a podkladem vÏtöiny hospod·¯sk˝ch a technick˝ch jedn·nÌ t˝kajÌcÌch se nemovitostÌ. P¯edstavoval d˘leûit˝ n·stroj v upevÚov·nÌ pr·vnÌch jistot jednotlivc˘ i celÈ spoleËnosti. SpecifickÈ postavenÌ si pozemkov˝ katastr vytvo¯il v obdobÌ okupace. Opusùme na tomto mÌstÏ pr·vnÌ a technickÈ pohledy a vÏnujme alespoÚ zmÌnku lidskÈmu p¯Ìstupu: vynikajÌcÌmu odbornÌkovi a souËasnÏ obratnÈmu diplomatu Ing. Dr. Janu CÌsa¯ovi se ve vedoucÌ katastr·lnÌ funkci poda¯il husarsk˝ kousek: p¯esvÏdËil nÏmeckÈ protektor·tnÌ vysokÈ ˙¯ednÌky, ûe mϯenÌ Prahy a nÏkter˝ch dalöÌch mÏst podle Instrukce ÑAî jsou pr·ce v·leËnÈ d˘leûitosti. Na mϯenÌ ve zv˝öenÈm rozsahu se pak mohli podÌlet i zemÏmϯiËi z rozpuötÏn˝ch prvorepublikov˝ch struktur, kter˝m jinak hrozilo tot·lnÌ nasazenÌ a mnoh˝m i smrt. Pozemkov˝ katastr v kombinaci s pozemkovou knihou fungoval do konce roku 1950, jako technick˝ podklad jeötÏ nÏkolik let dÈle. UkonËenÌm jeho ûivÈ funkce a za¯azenÌm mezi archiv·lie doölo na dlouh· lÈta k degradaci institutu, kter˝ pro öirokou ve¯ejnost odbornou i laickou p¯edstavoval symbol vysokÈ pr·vnÌ a technickÈ ˙rovnÏ. KATASTR TÿIC¡T›CH A »TYÿIC¡T›CH LET 20. STOLETÕ Obsah tÈto Ë·sti je ve¯ejnosti (a to i odbornÈ) zn·m velice m·lo. Zvl·ötÏ v·leËnÈ obdobÌ p˘sobÌ dojmem, ûe zmÌnÏn· doba byla jakoby ostudou ve v˝voji katastru. Prav˝ opak je pravdou. Tato Ë·st obsahuje organizaËnÌ uspo¯·d·nÌ zemÏmϯickÈ sluûby p¯ed v·lkou a po nÌ, obsahuje i Ëinnosti, kterÈ zemÏmϯick· sluûba v†tomto obdobÌ vykon·vala. Zvl·ötÏ zajÌmav· je pas·û o vlivu Ing.Dr. Jana CÌsa¯e, kter˝ se zaslouûil o budov·nÌ novomϯickÈ mapy (poda¯ilo se mu prosa-
PozemkovÈ ˙pravy
dit tÈzi, ûe tato mapa je mapou v·leËnÈ d˘leûitosti). TÌm nejenom ûe zachr·nil mnoho zemÏmϯiˢ p¯ed tzv. tot·lnÌm nasazenÌm, ale jeho z·sluhou doölo i k†rozö̯enÌ mimo¯·dnÏ kvalitnÌ mapy. KOMASACE, KONFISKACE, PÿÕDÃLOV… ÿÕZENÕ A POZEMKOV… ⁄PRAVY Zd·nlivÏ sloûit˝ n·zev tÈto Ë·sti se d· rozklÌËovat velmi jednoduöe. Nejprve si nÏco ¯eknÏme o komasaci. ZruöenÌm jednoho z†patent˘ cÌsa¯e Josefa II. v†roce 1848 doölo k†drobenÌ p˘dy jejÌm rozdÏlov·nÌm mezi dalöÌ sourozence. To mÏlo vliv na snÌûenÌ produkce p˘dy, nemoûnost nasazenÌ modernÌch technologiÌ a v†neposlednÌ ¯adÏ zahlcenÌm katastru o obrovsk˝ rozsah zmÏn. Proto se hledaly cesty k†opÏtnÈmu racion·lnÌmu scelenÌ p˘dy, tedy ke komasaci. Po vzniku »eskoslovenskÈ republiky poznamenala v˝voj katastru prvnÌ pozemkov· reforma, kter· byla d˘sledkem konfiskace a p¯erozdÏlenÌ ölechtickÈho majetku. Po druhÈ svÏtovÈ v·lce se zaËala rozvÌjet dalöÌ etapa zmÏn v†organizaci zemÏdÏlskÈho p˘dnÌho fondu v†podobÏ p¯ÌdÏlovÈho ¯ÌzenÌ. Pr·vnÌ oporu mÏla tato Ë·st ve Ëty¯ech dekretech presidenta republiky a v†öesti z·konech. Tato Ë·st obsahuje i uk·zku vyhotovenÌ up¯esnÏnÈho p¯ÌdÏlovÈho pl·nu, aby v˝sledek prvnÌ pozemkovÈ reformy bylo moûno s†p¯ijatelnou p¯esnostÌ zavÈst do katastru. N·sledovala etapa hospod·¯sko-technick˝ch ˙prav p˘dy, kterÈ kromÏ dobrÈ myölenky ˙ËelnÈ organizace zemÏdÏlskÈho p˘dnÌho fondu byla i jednou z†etap likvidace soukromÈho vlastnictvÌ p˘dy. PoslednÌ f·zÌ ˙prav zemÏdÏlskÈho p˘dnÌho fondu jsou komplexnÌ pozemkovÈ ˙pravy. U tÈto Ëinnosti se souËinnost s†katastrem projevuje velmi d˘slednÏ. V˝sledek komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav odpovÌd· struktu¯e katastr·lnÌho oper·tu. 8. V›VOJ PO DRUH… SVÃTOV… V¡LCE PÿECHODN¡ ETAPA V†OBDOBÕ existence tzv. Protektor·tu »echy a Morava byly z·sady katastr·lnÌho z·kona Ë. 177/1927 Sb.z.a n. (katastr·lnÌ z·kon) prakticky beze zbytku udrûov·ny. Katastr·lnÌ oper·t byl na vÏtöinÏ ˙zemÌ zachov·n, tam, kde byl zniËen nebo ztracen (v pohraniËnÌch oblastech) byl obnoven. RovnÏû organizaËnÌ str·nka zemÏmϯickÈ sluûby byla zachov·na. N·roky na doplÚov·nÌ katastru se zv˝öily p¯i realizaci pozemkovÈ reformy vzniklÈ na podkladÏ dekret˘ presidenta republiky. Katastr jako celek vöak fungoval podle dosavadnÌch p¯edpis˘. To platilo do 1. ledna 1951, kdy vstoupil v†platnost obËansk˝ z·kon Ë. 141/
1950 Sb. Z·kon zas·hl do dosavadnÌch praktik velmi v˝raznÏ. V†podstatÏ by se dalo ¯Ìci, ûe postupn˝m naplÚov·nÌm jeho princip˘ zaËala socializace zemÏdÏlstvÌ vËetnÏ dopad˘ do dosavadnÌho pozemkovÈho katastru. SkonËila etapa knihov·nÌ smluv, rozvÌjela se praxe rozöi¯ov·nÌ ornÈ p˘dy, zaËala se zakl·dat Jednotn· zemÏdÏlsk· druûstva. Evidov·nÌ zmÏn se odehr·valo u okresnÌch n·rodnÌch v˝bor˘ na podkladÏ tzv. ötÌtkovÈ akce, vedenÈ nekvalifikovan˝m person·lem. Vl·dnÌm na¯ÌzenÌm Ë. 1/1954 Sb. bylo stanoveno soust¯edÏnÌ civilnÌ geodetickÈ a kartografickÈ sluûby. TÌm byla d·na moûnost zpracov·vat zmÏny kvalifikovanÏ a jednotnÏ na celÈ ˙zemÌ st·tu. Jako prvnÌ souvisl· akce (i kdyû poplatn· tehdejöÌ politickÈ situaci) byla Jednotn· evidence p˘dy, zaloûen· usnesenÌm vl·dy Ë. 192 ze dne 31. 8. 1954. JEDNOTN¡ EVIDENCE PŸDY PoË·tkem pades·t˝ch let v souvislosti s vyd·nÌm obËanskÈho z·kona Ë. 141/ 1950 Sb., poklesl v˝znam dosavadnÌch evidenËnÌch instrument˘ zruöenÌm povinnosti z·pis˘ do ve¯ejn˝ch knih a zastavenÌm z·pis˘ do pozemkovÈho katastru. ZajÌmav· byla okolnost, ûe pr·vnÌ p¯edpis se t˝kal p¯edevöÌm obËan˘ a p¯itom naopak pr·vÏ organizace vyuûily jeho ustanovenÌ a p¯estaly Ñknihovatì nejd¯Ìve (aû na ËestnÈ v˝jimky, jak˝mi byly nap¯. »eskoslovenskÈ st·tnÌ dr·hy a St·tnÌ lesy), kdeûto u obËan˘ se ze setrvaËnosti projevovala snaha zapisovat. ZaËÌnajÌcÌ socializaci zemÏdÏlstvÌ p¯ek·ûela existence pozemkovÈho katastru p¯edevöÌm evidov·nÌm Ñsoukromokapitalistick˝ch vztah˘ k p˘dÏì, ËÌmû auto¯i tohoto v˝roku mÏli na mysli evidov·nÌ vlastnick˝ch vztah˘. PrvnÌm ÑsocializujÌcÌmì p¯edpisem bylo jiû v p¯edchozÌ Ë·sti zmÌnÏnÈ usnesenÌ vl·dy ze dne 31. srpna 1954, podle nÏjû byla uskuteËnÏna p¯ehlÌdka pozemk˘, vyËÌslenÌ p˘dy podle druh˘ pozemk˘ (kultur) a sektor˘ a Ñzp¯esnÏnÌì ˙daj˘ v evidenËnÌch listech mÌstnÌch n·rodnÌch v˝bor˘ (MNV). TÈto pomocnÈ evidenci se nÏkdy ¯Ìkalo ÑötÌtkov· akceì. K n·znaku zlepöenÌ situace, alespoÚ z hlediska technickÈ kompaktnosti, doölo vytvo¯enÌm JednotnÈ evidence p˘dy (JEP) podle usnesenÌ vl·dy ze dne 25. ledna 1956. Tato evidence mÏla prostou filozofii: na rozdÌl od pozemkovÈho katastru a ve¯ejn˝ch knih evidovala JEP pouze faktickÈ uûÌvacÌ vztahy k pozemk˘m. Z toho d˘vodu nebylo moûno vlastnickÈ a podobnÈ pr·vnÌ vztahy k nemovitostem podle JEP jakkoli prokazovat. JEP vytvo¯ila jednotn˝ oper·t postaven˝ na technick˝ch podkladech pozemkovÈho katastru. V˝razn˝m technick˝m nedostatkem JEP bylo programovÈ snÌûenÌ ˙rovnÏ elabor·tu povolenÌm mÏkËÌch dopustn˝ch odchylek proti d¯ÌvÏj23
öÌm norm·m, zd˘vodÚovan˝m faktorem pot¯ebn˝ch ˙spor. Nep¯ÌznivÏ se projevila i nÌzk· technick· ˙roveÚ a odpovÏdnost person·lu, neboù chybÏjÌcÌ odborn· kapacita byla nahrazov·na p¯ijÌm·nÌm pracovnÌk˘ s nÌzkou odbornou kvalifikacÌ. Od sv˝ch evidenËnÌch p¯edch˘dc˘ p¯evzala JEP i nÏkterÈ pozitivnÌ momenty, nap¯. ohlaöovacÌ povinnost zmÏn evidovan˝ch v JEP, pravidelnÈ cyklickÈ p¯ehlÌdky pozemk˘ z hlediska jejich uûÌv·nÌ, pozdÏji i zasÌl·nÌ rozhodnutÌ soud˘ t˝kajÌcÌch se p¯evod˘ a zmÏn v nemovitÈ drûbÏ na st¯ediska geodÈzie. V z·vÏreËnÈ etapÏ zav·dÏnÌ JEP byly ˙daje zpracov·v·ny mechanick˝m zp˘sobem pomocÌ dÏrn˝ch ötÌtk˘ ve strojnÏ poËetnÌch stanicÌch. Tuto okolnost je moûno ch·pat jako zaË·tek cesty automatizovanÈho zpracov·nÌ evidenËnÌch dat. EVIDENCE NEMOVITOSTÕ K†n·vratu opÏtnÈho evidov·nÌ vlastnick˝ch a jin˝ch majetkov˝ch pr·v k nemovitostem p¯edznamenanÈho v†roce 1962 zavedenÌm zasÌl·nÌ p¯Ìsluön˝ch usnesenÌ okresnÌch soud˘ na st¯ediska geodÈzie, doölo z¯ÌzenÌm evidence nemovitostÌ podle z·kona Ë. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostÌ, a podle jeho prov·dÏcÌ vyhl·öky. Evidence nemovitostÌ se stala dalöÌm z†¯ady evidenËnÌch technick˝ch n·stroj˘ slouûÌcÌm pot¯eb·m evidov·nÌ nemovit˝ch vÏcÌ. Z†technickÈho hlediska byl podkladem evidence nemovitostÌ (EN) p˘vodnÌ oper·t b˝valÈ JEP ve shodnÈ struktu¯e: ● mϯick˝ oper·t, ● pÌsemn˝ oper·t, ● ˙hrnnÈ v˝kazy a sbÌrka listin. PÌsemn˝ oper·t byl vöak rozö̯en o v˝znamnou Ë·st ñ listy vlastnictvÌ. Pro ˙plnost je pot¯eba se jeötÏ zmÌnit o pomocnÈ Ë·sti oper·tu EN, kterou tvo¯ily: z·znam zmÏn, z·znam pro dalöÌ ¯ÌzenÌ EN a seznam nepovolen˝ch zmÏn kultur. Zakl·d·nÌ, vedenÌ a ˙drûba EN v†souladu se skuteËn˝m a pr·vnÌm stavem byly z·konem svϯeny org·n˘m b˝valÈ ⁄st¯ednÌ spr·vy geodÈzie a kartografie, od roku 1968 b˝valÈho »eskÈho ˙¯adu geodetickÈho a kartografickÈho. P¯Ìsluönost evidence majetkopr·vnÌch vztah˘ k†nemovitostem k†jinÈ neû juristickÈ instituci byla p¯edevöÌm ze strany pr·vnickÈ ve¯ejnosti Ëasto kritizov·na. Ve snaze omezit opr·vnÏnost tÏchto kritik z·konod·rce stanovil, ûe na rozdÌl od evidence uûÌvacÌch vztah˘, kde p¯ÌpadnÈ nespr·vnosti mohly b˝t napraveny nov˝m hl·öenÌm zmÏn, lze vyznaËov·nÌ pr·vnÌch vztah˘ do EN Ëinit pouze na podkladÏ pr·vnÌch akt˘ Ëi pr·vnÌch listin. Jejich okruh byl pr·vnÌm p¯edpisem p¯esnÏ definov·n, jejich obsah n·leûitÏ specifikov·n i s†popisem p¯Ìpadn˝ch p¯Ìloh. Podle takov˝chto listin doch·zejÌcÌch na SG podle stanovenÈ-
PozemkovÈ ˙pravy
ho reûimu byly pr·vnÌ vztahy vyznaËov·ny do EN v†letech 1964 aû 1966. Od roku 1967 pak na podkladÏ v˝sledk˘ mÌstnÌho öet¯enÌ v†r·mci komplexnÌho zakl·d·nÌ EN byly z·pisy prov·dÏny navÌc i v†dalöÌch p¯Ìpadech, kdy byly shled·ny vöechny nezbytnÈ p¯edpoklady k†objasnÏnÌ dotyËnÈho pr·vnÌho stavu. ⁄daje o pr·vnÌch vztazÌch samoz¯ejmÏ odpovÌdaly dobov˝m majetkopr·vnÌm institut˘m. P¯i nakl·d·nÌ s†nemovitostmi, u nichû pr·vnÌ vztahy nebyly v†EN dosud vyznaËeny, byli ˙ËastnÌci nuceni vych·zet z†˙daj˘ pozemkov˝ch knih i nezaknihovan˝ch listin, jejichû identifikaËnÌ atributy nesouhlasily ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ s†vyznaËenÌm v†EN. Proto vznikly novÈ technicko-pr·vnÌ prvky: srovn·vacÌ sestavenÌ parcel podle pozemkovÈ knihy a EN a d·le identifikace parcel veden˝ch v†oper·tu EN se stavem v†pozemkovÈm katastru. O tom, zda pr·vnÌ listina byla schopna z·pisu do EN Ëi nikoli, rozhodovala SG pouze z†hlediska form·lnÌch Ëi technick˝ch n·leûitostÌ. Posuzov·nÌ platnosti vlastnÌho pr·vnÌho ˙konu Ëi pr·vnÌch skuteËnostÌ nebylo v†pravomoci SG. P¯i form·lnÌch a technick˝ch z·vad·ch a v†pochybnostech u ostatnÌch p¯Ìpad˘ vracela SG spornÈ p¯Ìpady k†rozhodnutÌ vyhotovitel˘m listin Ëi p¯Ìsluön˝m juristick˝m org·n˘m. Pro prov·dÏnÌ z·pis˘ do EN neplatily p¯edpisy o spr·vnÌm ¯ÌzenÌ. Oproti p¯edchozÌ JEP znamenala EN v˝razn˝ pokrok. Mezi jejÌ hlavnÌ principy pat¯ily: ● z·sada legality (k z·pis˘m pr·vnÌch vztah˘ doch·zelo na podkladÏ pr·vnÌho aktu Ëi pr·vnÌ listiny), ● z·sada speciality (z·pisy byly prov·dÏny p¯ehlednÏ p¯edepsan˝m zp˘sobem do oper·t˘ Ëi jejich Ë·stÌ k†tomu vyhrazen˝ch), ● z·sada jednotnosti na celÈm ˙zemÌ st·tu, ● z·sada univerz·lnosti (sledov·nÌ uûÌvacÌch i vlastnick˝ch vztah˘ na shodnÈm mapovÈm i pÌsemnÈm mediu), ● z·sada ve¯ejnosti (byù i s†omezenÌm na Ñopr·vnÏn˝ z·jemî), ● z·sada z·vaznosti ˙daj˘ taxativnÏ v†z·konÏ uveden˝ch, ● z·sada oficiality (z·pisy byly prov·dÏny z†˙¯ednÌ povinnosti a nikoli na podkladÏ v˘le ˙ËastnÌk˘), ● z·sada bezplatnosti z·pis˘. Charakteristick˝m rysem EN byla jejÌ dvojkolejnost. FaktickÈ uûÌvacÌ vztahy byly vedeny velice d˘slednÏ, jednoznaËnÏ a ˙plnÏ ve vöech Ë·stech oper·tu, pr·vnÌ vztahy jiû s†urËit˝m omezenÌm, patrn˝m p¯edevöÌm u pozemk˘ sdruûen˝ch ve velk˝ch uûÌvacÌch celcÌch. Ve vlastnick˝ch listech byly tyto ˙daje podchyceny pouze souhrnnou symbolickou pozn·mkou, v†pozemkov˝ch map·ch nebyly zobrazeny v˘bec. V†d˘vodovÈ zpr·vÏ byl tento koncept pops·n takto:
ÑNov· ˙prava evidence nemovitostÌ Ö nebude smϯovat k†upevnÏnÌ soukromovlastnick˝ch tendencÌ Ö ZemÏdÏlskÈ a nezemÏdÏlskÈ pozemky ve vlastnictvÌ obËan˘, kterÈ jsou ve spoleËenskÈm uûÌv·nÌ nebo v†n·hradnÌm uûÌv·nÌ, budou evidov·ny zjednoduöenou formou. Tak nap¯. pozemky, na kter˝ch hospoda¯Ì jednotn· zemÏdÏlsk· druûstva, nebudou evidov·ny na listech vlastnictvÌ podle parcel, neboù vlastnickÈ hranice tÏchto pozemk˘ v†p¯ÌrodÏ ani neexistujÌ a nelze je proto v†mapÏ zobrazovat. ObdobnÏ bude nutno postupovat u pozemk˘ st·tnÌch statk˘, jestliûe st·tnÌ statek hospoda¯Ì na pozemcÌch, kterÈ st·tu vlastnicky nepat¯Ì. Ve v˝jimeËn˝ch p¯Ìpadech, kde by dosavadnÌ soukromÈ vlastnictvÌ ke sdruûen˝m pozemk˘m bylo t¯eba zjiöùovat (nap¯. p¯i vyvlastnÏnÌ), bude moûno pot¯ebnÈ ˙daje zjistit z†dosavadnÌch oper·t˘ a doklad˘ zaloûen˝ch ve sbÌrce listin pozemkovÈ knihy nebo u org·nu geodÈzieî. Tato okolnost znamenala pozdÏjöÌ nejv˝znamnÏjöÌ technick˝ problÈm p¯i vytv·¯enÌ nov˝ch oper·t˘ katastru nemovitostÌ. P¯es zmÌnÏnou vyööÌ ˙roveÚ oproti JEP nemohla EN ani p¯i nejvÏtöÌ snaze nahradit ˙lohu ve¯ejn˝ch knih a pozemkovÈho katastru. Z·kon o evidenci nemovitostÌ totiû neobnovil intabulaËnÌ princip z·pis˘ a nedal org·n˘m geodÈzie a kartografie takovÈ pravomoci, jakÈ mÏly d¯Ìve pozemkov˝ katastr a pozemkov· kniha. KromÏ zmÏn v†oblasti pr·vnÌch vztah˘ p¯inesla EN i ¯adu v˝znamn˝ch technick˝ch prvk˘. VysokÈho stupnÏ dos·hla automatizace pÌsemnÈho oper·tu s†mnoûstvÌm v˝stupov˝ch alternativ na rozs·hlÈm technickÈm vybavenÌ se öirok˝m programov˝m zabezpeËenÌm. D˘leûit˝ byl i n·vrat k†˙ËelovÈmu mϯenÌ nejprve v†podobÏ multidisciplin·rnÌho technicko-hospod·¯skÈho mapov·nÌ, pozdÏji ˙ËelnÏjöÌho a cÌlenÏjöÌho z·kladnÌho mapov·nÌ velk˝ch mϯÌtek, i kdyû pouze s†omezen˝m rozsahem öet¯enÌ vlastnick˝ch vztah˘. REKAPITULACE EvidenËnÌ n·stroje zab˝vajÌcÌ se nemovit˝m majetkem fungujÌ v†Ëesk˝ch zemÌch bezm·la tisÌc let. Zopakujme si jejich v˝vojovÈ stupnÏ: ● prvnÌ ˙¯ednÌ soupisy p˘dy (prvnÌ zmÌnky v roce 1022), ● poË·tky danÏ pozemkovÈ (od roku 1250), ● prvnÌ bernÌ rula ñ 1. rustik·lnÌ katastr (od roku 1654), ● druh· bernÌ rula ñ 2. rustik·lnÌ katastr (od roku 1684), ● t¯etÌ bernÌ rula ñ 1. rustik·lnÌ katastr terezi·nsk˝ (od roku 1748), ● Ëtvrt· bernÌ rula ñ 2. rustik·lnÌ katastr terezi·nsk˝ (od roku 1757), 24
● ● ● ●
● ● ● ●
exaequatorium dominicale (od roku 1757) josefsk˝ katastr (od roku 1789), terezi·nsko-josefsk˝ katastr (od roku 1790), stabilnÌ katastr (od roku 1843) vËetnÏ etap reambulovanÈho Ëi revidovanÈho katastru (od roku 1869) a evidovanÈho katastru (od roku 1883), pozemkov˝ katastr (od roku 1927), jednotn· evidence p˘dy (od roku 1956), evidence nemovitostÌ (od roku 1964), katastr nemovitostÌ (od roku 1993).
Vöechny vyjmenovanÈ katastry, aù uû se naz˝valy v†r˘zn˝ch obdobÌch jakkoli, majÌ jednu spoleËnou vlastnost: p¯edstavujÌ p¯edevöÌm technickou sloûku evidenËnÌch systÈm˘. V˝jimku tvo¯Ì aû poslednÌ z†nich. Jejich posl·nÌ se vyvÌjelo od ryze fisk·lnÌho (daÚovÈho) ˙Ëelu aû po ˙Ëely vöeobecnÏ technickÈ a spr·vnÌ. Jejich forma se rovnÏû vyvÌjela: od prost˝ch slovnÌch popis˘ p¯edmÏt˘ evidence aû po elabor·t postaven˝ na digit·lnÌm sbÏru a digit·lnÌm zpracov·nÌ dat. KATASTR NEMOVITOSTÕ Ke zcela z·sadnÌ zmÏnÏ v†dosavadnÌch praktik·ch technick˝ch i pr·vnÌch evidenËnÌch n·stroj˘ doölo v†roce 1993 po vyd·nÌ z·kona Ë. 265/1992 Sb., o z·pisech vlastnick˝ch a jin˝ch vÏcn˝ch pr·v k†nemovitostem, a z·kona Ë. 344/ 1992 Sb., o katastru nemovitostÌ »eskÈ republiky (katastr·lnÌ z·kon). Vznikl totiû katastr nemovitostÌ. Katastr nemovitostÌ p¯edstavuje rovnÏû technickou str·nku evidencÌ, ale na rozdÌl od p¯edchozÌch katastr˘ obsahuje jeötÏ nÏco navÌc: p¯ebÌr· Ë·st funkcÌ od b˝val˝ch ve¯ejn˝ch knih. V†technickÈ oblasti kontinu·lnÏ navazuje na svÈ p¯edch˘dce, p¯edevöÌm na poslednÌ Ëty¯i z†nich (tedy stabilnÌm katastrem poËÌnaje). Soubor popisn˝ch informacÌ katastru nemovitostÌ je p¯Ìm˝m pokraËovatelem pÌsemnÈho oper·tu b˝valÈ evidence nemovitostÌ a byl postupnÏ p¯eveden do digitalizovanÈho vyj·d¯enÌ. Obsahem souboru geodetick˝ch informacÌ (Ëili mapovÈho oper·tu) je na 70 % rozlohy ˙zemÌ grafick˝ podklad p¯edstavujÌcÌ upravenou mapu vzniklou jako v˝sledek katastr·lnÌho mapov·nÌ pro stabilnÌ katastr, na zb˝vajÌcÌch 30 % ˙zemÌ pak modernÏjöÌ mapa z†mapov·nÌ pro pozemkov˝ katastr, evidenci nemovitostÌ a novÏ i pro katastr nemovitostÌ. Mapov˝ fond katastru nemovitostÌ tedy p¯edstavujÌ dvÏ hlavnÌ formy: analogov· forma (p¯evl·dajÌcÌ Ë·st mapovÈho fondu) a ËÌseln· forma (podstatnÏ menöÌ Ë·st mapovÈho fondu). Cel˝ tento soubor je postupnÏ p¯ev·dÏn do digit·lnÌ Ëi digitalizovanÈ formy a to jednak nov˝m mapov·nÌm a jednak p¯evodem st·vajÌcÌch map. Po dokonËenÌ vöech modernizaËnÌch z·sah˘ vznikne InformaËnÌ systÈm
PozemkovÈ ˙pravy
katastru nemovitostÌ (ISKN) jako souË·st St·tnÌho informaËnÌho systÈmu. Jiû dnes je moûno zÌskat informace z†katastru nemovitostÌ prost¯ednictvÌm internetu, na dalöÌ modernizaci katastru se st·le pracuje. NÃKOLIK SLOV Z¡VÃREM Kniha obsahuje 190 stran a je v·z·na v†tuh˝ch leskl˝ch praktick˝ch desk·ch. Na titulnÌ stranÏ desek je barevn· a celkem atraktivnÌ kresba sestaven·
z†r˘zn˝ch map, na poslednÌ stranÏ je uvedena v˝stiûn· anotace. V†knize je 31 ËernobÌl˝ch obr·zk˘ v†textu, 31 barevn˝ch obr·zk˘ a 9 p¯Ìloh. Kniha uv·dÌ kromÏ obecnÏ zn·m˝ch vÏcÌ i nÏkterÈ vÏtöinÏ lidÌ m·lo zn·mÈ Ëi zcela nezn·mÈ okolnosti, z†nichû nÏkterÈ jsou publikov·ny v†kniûnÌ podobÏ poprvÈ. P¯ÌpadnÈ z·jemce o podrobnÏjöÌ informace o souËasnÈm evidenËnÌm n·stroji ñ katastru nemovitostÌ ñ odkazuji na
p¯ÌsluönÈ pr·vnÌ p¯edpisy a na publikaci Katastr nemovitostÌ »eskÈ republiky (8. aktualizovanÈ vyd·nÌ) autor˘ Ing. Bohumila Kuby a Ing. KvÏty OlivovÈ, kterou vydalo nakladatelstvÌ LINDE Praha, a.s. P¯ejeme Ëten·¯˘m, aby se jim kniha »eskÈ katastry od 11. do 21. stoletÌ dob¯e Ëetla a mÏli z†nÌ nejenom odborn˝, ale i estetick˝ proûitek. ❑ ❑ ❑
K aktualizaci výměr bonitovaných dílů parcel při rebonitaci TermÌn rebonitace oznaËuje Ëinnosti spojenÈ s aktualizacÌ mapy bonitovan˝ch p˘dnÏ ekologick˝ch jednotek (BPEJ) ñ od p¯Ìpravy a terÈnnÌch öet¯enÌ, aû po zapracov·nÌ v˝mÏr bonitovan˝ch dÌl˘ do informaËnÌho systÈmu katastru nemovitostÌ (ISKN). SkuteËnost, ûe p¯i aktualizaci mapy BPEJ, kterou zajiöùuje V˝zkumn˝ ˙stav melioracÌ a ochrany p˘dy, je nutnÈ upravit i data katastru nemovitostÌ, urËitÏ nenÌ nutnÈ Ëten·¯˘m Ëasopisu PozemkovÈ ˙pravy p¯ipomÌnat. Koneckonc˘ byli to pr·vÏ pracovnÌci pozemkov˝ch ˙¯ad˘, kte¯Ì se p¯ed deseti lety v˝znamnou mÏrou zaslouûili o zapracov·nÌ bonit do katastr·lnÌho oper·tu. Promítnutí změn výměr bonitovaných dílů parcel při změně mapy BPEJ je závislé na typu katastrální mapy. V lokalitách, kde je platná digitální katastrální mapa, se výměry bonitovaných dílů parcel aktualizují automaticky při importu nové mapy BPEJ do ISKN. Protože většina katastrálních map stále ještě zůstává v analogové podobě, nezbývá než zakreslit hranice BPEJ a následně určit výměry dílů parcel ručně, nebo využít specializovaný software. Úprava výměr dílů parcel automatizovaně Výpočet výměr bonitovaných dílů parcel by měly dokázat vyřešit programy, které umožňují zpracovat vstupní nároky pozemkové úpravy na základě grafických podkladů. Bonity jsou ve vstupních nárocích využívány pro ocenění především zemědělských parcel, a proto je výpočet bonitovaných dílů parcel velmi důležitý. Jedním z těchto programů je PROLAND, který při výpočtu automaticky upravuje výměry dílů vlastnických parcel tak, aby součet výměr bonitovaných i nebonitovaných dílů parcely odpovídal výměře par-cely evidované v souboru popisných informací katastru nemovitostí (SPI KN). Výpočet výměr bonitovaných dílů probíhá nad zvektorizovanou katastrální mapou (postačí hranice parcel a parcelní čísla), vektorovou mapou BPEJ a případně i zvektorizovanou mapou parcel evidovaných v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem (parcely pocházející z evidence nemovitostí, pozemkového katastru či grafického přídělu).
práce pak samozřejmě přineslo předávání změn do ISKN v digitální formě, kdy příslušné soubory (včetně textových protokolů) se vytvoří automaticky. Výhody pro katastrální úřady Uvedený postup je velmi výhodný i pro pracovníky katastrálních úřadů, kteří namísto ručního zadávání kódů BPEJ a jejich výměr pouze kontrolují již zadané údaje. Pracovníci katastrálních úřadů si také pochvalují předpřipravený seznam parcel, který obsahuje ty parcely, u nichž dochází ke změně bonitovaných dílů parcel. Tento seznam si mohou snadno načíst do ISKN při zakládání příslušného řízení pro import změn BPEJ; toto řízení se pak automaticky přiřadí uvedeným parcelám. Zavedením digitálního předávání změn bonitovaných dílů tak došlo k výraznému snížení nezáživné rutinní práce, která je nejen velmi zdlouhavá, ale zároveň je potenciálním zdrojem chyb. Řešení PROLAND otevírá zajímavou možnost aktualizovat údaje BPEJ v ISKN před vystavením vstupních nároků pozemkové úpravy a tím předejít případným stížnostem na nesrovnalosti mezi nárokovými listy a údaji ISKN.
Vlastní řešení Program PROLAND je pro výpočet výměr bonitovaných dílů parcel využíván pracovníky pozemkových úřadů již delší dobu, avšak na konci loňského roku se podařilo nalézt způsob, jak vypočtené výměry spolu s kódy BPEJ předat do ISKN v digitální podobě. Tím lze ušetřit práci jak pracovníkům pozemkových úřadů, kteří vytvářeli (mnohdy ručně nebo poloautomaticky) různé tabulky a přehledy změn bonitovaných dílů, tak zejména pracovníkům katastrálních úřadů, kteří tyto změny ručně zadávali do ISKN. Vlastní řešení je založeno na souboru změnových vět VFK, který obsahuje rušené, aktualizované i nové údaje bonitovaných dílů parcel, a na souboru se seznamem dotčených parcel, které je třeba zahrnout do příslušného řízení v ISKN.
Ing. Michal Votoček, Ph.D., GEPRO spol. s r.o.
ZmÏny bonitnÌch dÌl˘ parcel a jejich export do VFK
Bez spolupráce to nejde Hledání způsobu předání změn bonitovaných dílů v digitální podobě bylo samo o sobě docela dobrodružné, nebo oficiální popis výměnného formátu VFK takovou možnost explicitně neuvádí. Velkou pomocí byly vlastní rozsáhlé zkušenosti s předáváním geometrických plánů a výsledků pozemkových úprav pomocí změnových vět VFK. A bez těsné spolupráce s odborníky z řad pracovníků pozemkových a katastrálních úřadů, kteří se uvolili navržený postup vyzkoušet v praxi, by řešení nebylo možné vůbec. Výhody pro pozemkové úřady Dosažené výsledky byly všemi zúčastněnými hodnoceny jako vynikající. Pracovníci pozemkových úřadů si mohou zobrazit změny bonitovaných dílů parcel v přehledné tabulce, která je propojena s grafikou. Případné nesrovnalosti (chybějící bonita na parcele zemědělské půdy) tak mohou ihned lokalizovat a naopak se mohou dotazovat na změny údajů BPEJ dané parcely prostým kliknutím na parcelní číslo v grafice. Výrazné zefektivnění Kontrola parcel a dÌl˘ p¯i tvorbÏ n·rok˘ pozemkov˝ch ˙prav
25
PozemkovÈ ˙pravy
XIII. celost·nÌ odborn˝ semin·¯ KP⁄ ñ Str·ûnice 2008 Ing. ZdenÏk Burian ñ 1. mÌstop¯edseda »MKP⁄ TakÈ na Slovensku doölo na ministerstvu podohospod·rstva k†z·sadnÌ reorganizaci, kter· se nevyhnula ani oboru pozemkov˝ch ˙prav. O souËasnÈm stavu pozemkov˝ch ˙prav na Slovensku n·s proto sezn·mil pan Ing. LubomÌr Such˝ ñ povϯen˝ ¯editel p¯ÌpravnÈho a pozemkovÈho odboru.
Ve dnech 5. ñ 7. kvÏtna 2008 se uskuteËnil tradiËnÌ, v po¯adÌ jiû XIII. celost·tnÌ odborn˝ semin·¯ s mezin·rodnÌ ˙ËastÌ: KOMPLEXNÕ POZEMKOV… ⁄PRAVY, oznaËen˝ jako: Str·ûnice 2008. Semin·¯ se konal pod hlaviËkou Ministerstva zemÏdÏlstvÌ »R ñ ⁄st¯ednÌho pozemkovÈho ˙¯adu, vlastnÌm uspo¯·d·nÌm byla povϯena »eskomoravsk· komora pozemkov˝ch ˙prav.
DalöÌ problematika pozemkov˝ch ˙prav O vyuûitÌ v˝sledk˘ pozemkov˝ch ˙prav ve v˝uce student˘ SOä Str·ûnice promluvil pan Mgr. Josef GazdÌk, ¯editel zdejöÌ st¯ednÌ odbornÈ ökoly. PanÌ Ing. Jana Pivcov· p¯iblÌûila souËasn˝ stav p¯i usmÏrÚov·nÌ zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek. PanÌ Ing. KvÏta Br·tov·, Ph.D., 2. mÌstop¯edsedkynÏ v˝konnÈho v˝boru PF»R promluvila zasvÏcenÏ o souËinnosti PozemkovÈho fondu »R p¯i pozemkov˝ch doprav·ch. M· k tomu dostatek zkuöenostÌ jako b˝val· ¯editelka PozemkovÈho ˙¯adu. Pan RNDr. Ji¯Ì Hiess, vedoucÌ oddÏlenÌ GIS KrajskÈho ˙¯adu kraje VysoËina n·m p¯iblÌûil n·rodnÌ geoinformaËnÌ struktury (GIS) a moûnosti vyuûitÌ p¯i pozemkov˝ch ˙prav·ch. Ochranou p¯Ìrody a krajiny v†pl·nu spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ se zab˝val pan Mgr. Dr. Jaroslav Knotek z†Mendlovy university Brno. O zmÏn·ch struktury krajiny jako o kriteriu kvality pozemkovÈ ˙pravy uvaûoval ve svÈ p¯edn·öce pan Ing. V·clav Alexandr MazÌn, ¯editel Pozemkov˝ch ˙¯ad˘ PlzeÚ. KoneËnÏ k†tomuto tÈmatu promluvil i pan Ing. ZbynÏk Kulhav˝, CSc. z†V⁄MOP Pardubice, a to na tÈma Optimalizace krajinnÈ struktury z†hlediska hydrologick˝ch reûim˘. O p¯ÌmÈ zodpovÏdnosti projektanta za zpracov·nÌ projektovÈ dokumentace zaslal p¯ÌspÏvek pan Ing. Karel Zlatuöka, CSc. z†A.KTI. Brno. O praktick˝ch zkuöenostech z†projektov·nÌ polnÌch cest hovo¯Ì p¯ÌspÏvek pana Ing. Pavla Gallo, z†GALLO PRO s.r.o.. O podmÌnk·ch druhÈho roËnÌku soutÏûe ÑO nejlepöÌ realizovanÈ spoleËnÈ za¯ÌzenÌ v†r. 2007î referoval pan Ing. MojmÌr Proch·zka, p¯edseda p¯edstavenstva »MKP⁄. Soubor p¯edn·öek uzav¯elo zamyölenÌm pana Prof. Ing. Frantiöka Tomana, CSc. z†Mendlovy univerzity v BrnÏ na tÈma: OsudovÈ osmiËky v†dÏjin·ch pozemkov˝ch ˙prav a pozemkovÈ drûby.
Semin·¯ se konal v†dobÏ, kdy se podstatnÏ mÏnÌ za¯azenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v†r·mci Ministerstva zemÏdÏlstvÌ »R a naplÚuje se tak statut pozemkov˝ch ˙¯ad˘, dan˝ z·konem Ë. 139/2002 Sb. Jako po¯adatelÈ jsme proto oslovili p¯ednÌ p¯edstavitele Mze »R, vË. pana ministra GandaloviËe, se û·dostÌ o jejich ˙Ëast a zÌskali jsme i pÌsemn˝ p¯Ìslib ˙Ëasti! Projevila se vöak napjat· vnitrost·tnÌ situace a ˙Ëast byla na poslednÌ chvÌli ruöena (nutn· zahraniËnÌ cesta pana ministra, nutn· ˙Ëast pana n·mÏstka Vrzala a pana ¯editele VÌtka na parlamentnÌm projedn·nÌ cÌrkevnÌch restitucÌ). Pan ¯editel VÌtek vöak v†p¯edstihu zaslal sv˘j p¯ÌspÏvek do sbornÌku a svou p¯edn·öku p¯edal v†elektronickÈ podobÏ svÈmu z·stupci Ing. Kaulichovi. Z†v˝öe uvedenÈ cesty ke koncepËnÏjöÌmu uspo¯·d·nÌ struktury a Ëinnosti pozemkov˝ch ˙¯ad˘ je patrnÈ, ûe osmiËka v†letopoËtu m· osudov˝ v˝znam nejen v†ûivotÏ naöeho n·roda, ale i v†dÏjin·ch pozemkov˝ch ˙prav. OstatnÏ profesor Toman ve svÈm p¯ÌspÏvku uvedl 16 letopoËt˘ s†ËÌslicÌ 8 na konci, kterÈ se v˝raznÏ podepsaly na v˝voji pozemkov˝ch ˙prav. Na letoönÌm semin·¯i bylo p¯Ìtomno celkem 145 ˙ËastnÌk˘ a host˘, coû je jistÏ potÏöiteln· skuteËnost. VlastnÌ semin·¯ - ˙ter˝, 6. kvÏtna Semin·¯ zah·jil p¯edseda »MKP⁄ Ing. Proch·zka, d·le promluvil 1. mÌstop¯edseda »MKP⁄ Ing. Burian, kter˝ n·slednÏ ¯Ìdil cel˝ semin·¯. ⁄ËastnÌky p¯ivÌtal starosta Str·ûnice ñ Mgr. Risto Ljasovsk˝. V†zastoupenÌ omluven˝ch p¯edstavitel˘ Mze »R vystoupil Ing. Kamil Kaulich. Oz¯ejmil vöechny podstatnÈ a p¯edpokl·danÈ zmÏny v†¯ÌzenÌ pozemkov˝ch ˙¯ad˘ a pozemkov˝ch ˙prav, p¯ednesl projev ¯editele VÌtka a p¯ipojil i sv˘j p˘vodnÏ uvaûovan˝ refer·t o ¯eöenÌ vÏcn˝ch b¯emen p¯i pozemkov˝ch ˙prav·ch. Jako d˘kaz o pot¯ebnosti a p¯Ìnosu pozemkov˝ch ˙prav pro obec a zemÏdÏlstvÌ promluvili starosta obce Vlkoö pan J. Koz·k a panÌ mÌstostarosta A. »·rkov·, kte¯Ì shrnuli dobrÈ zkuöenosti obce s†KP⁄ u p¯Ìleûitosti pÏtiletÈho v˝roËÌ ukonËenÌ KP⁄ a promÌtli uk·zky realizace.
VeËer byl vÏnov·n p¯·telskÈmu posezenÌ v†kulturnÌm domÏ, v˝mÏnÏ zkuöenostÌ z†oboru mezi ˙ËastnÌky p¯i hudbÏ a tanci.
Exkurze ñ st¯eda, 7. 5. 2008 Exkurzi p¯ipravili pracovnÌci PozemkovÈho ˙¯adu HodonÌn. PoËasÌ bylo pÏknÈ, z·jem velk˝. PlnÈ 2 autobusy a ¯ada osobnÌch aut. Nejprve jsme se zastavili v†HroznovÈ LhotÏ, kde n·s p¯ivÌtal stylovÏ v kroji starosta pan Ing. Petr Han·k. NabÌdl kaûdÈmu sklenku v˝bornÈ vlastnÌ slivovice (kdo ¯Ìdil, mÏl sm˘lu) a pozval n·s do kulturnÌho domu. Zde byla na panelech p¯ipravena v˝stava realizovan˝ch pozemkov˝ch ˙prav v†jednotliv˝ch obcÌch. Po ˙vodu ¯editelky P⁄ HodonÌn, Ing. VelÌskovÈ postupnÏ promluvili a p¯edstavili postup a v˝sledky komplexnÌch pozemkov˝ch ˙prav starostovÈ a starostky dalöÌch obcÌ. Pro jejich z·jem a ˙silÌ o pozemkovÈ ˙pravy si zaslouûÌ b˝t uvedeni jmenovitÏ. Jsou to tedy: Josef Vav¯Ìk ñ obec Blatnice pod sv. AntonÌnkem, Jarmila Hruökov· ñ obec BlatniËka, Ing. Petr Han·k ñ obec Hroznov· Lhota, Mgr. Risto Ljasovsk˝ ñ mÏsto Str·ûnice, Bc. Otakar B¯ezina ñ obec KozojÌdky, VilÈm Reischfeld ñ mÏsto VeselÌ n. M. (mÌstostarosta), Jaroslava Hlah˘lkov· ñ obec éeraviny. Udivovalo n·s, s†jak˝mi znalostmi o problematice KP⁄ hovo¯ili, a potÏöilo n·s, jak jednoznaËnÏ oceÚovali p¯Ìnos KP⁄
VystoupenÌ zahraniËnÌch host˘ Pan Dr. Petr Hancvencl, zplnomocnÏn˝ z·stupce rakouskÈho velvyslanectvÌ, promluvil o moûnostech a povinnostech »eskÈ republiky v†souvislosti s†p¯edsednictvÌm EU. Vych·zÌ ze zkuöenostÌ Rakouska v†tÈto funkci. Pan Ing. Johann Hierer z†⁄¯adu pro zemnÌ v˝voj DolnÌho Bavorska v†Landau a d. Isar vysvÏtlil d˘leûitost pozemkovÈho managementu pro smÌrnÈ dohodnutÌ konflikt˘ p¯i ¯eöenÌ vyuûitÌ p˘dy podle n·vrhu P⁄ mezi vlastnÌky, n·jemci, obcemi, spolky, st·tnÌmi institucemi. Pan Dr. Ing. Josef Janouch, pracovnÌk ministerstva zemÏdÏlstvÌ v†Bavorsku vysvÏtlil jejich p¯Ìstup na program zemnÌho v˝voje a LIDR. 26
PozemkovÈ ˙pravy
nÏ vyuûÌv·ny i finanËnÌ zdroje z†fond˘ EU. Je ökoda, ûe ne vûdy je toto zn·mo zemÏdÏlc˘m a ve¯ejnosti, kterÈ se tyto pr·ce dot˝kajÌ a nutnÏ ji musÌ zajÌmat. P¯edn·öky ze semin·¯˘ publikujeme ve sbornÌcÌch, aby novÈ poznatky mohli ˙ËastnÌci vyuûÌvat ve svÈ praxi. Ve sbornÌcÌch proto takÈ uv·dÌm postupnÏ uk·zky tÏchto pracÌ v†jednotliv˝ch krajÌch, s†nimiû se tak mohou ˙ËastnÌci konferencÌ a semin·¯˘ sezn·mit. N·slednÏ tyto uk·zky vyuûÌv·me pro samostatnÈ propagaËnÌ publikace pozemkov˝ch ˙prav v jednotliv˝ch krajÌch. V†publikacÌch jsou uvedeny jeötÏ dalöÌ pot¯ebnÈ ˙daje a informace a jsou potom k†dispozici vöem z·jemc˘m.
pro obce. ZejmÈna vyjasnÏnÌ vlastnictvÌ pozemk˘, jejich ˙ËelnÈ uspo¯·d·nÌ a zp¯ÌstupnÏnÌ cestami, zp¯ÌstupnÏnÌ a moûnost vyuûÌv·nÌ pozemk˘ d¯Ìve nedosaûiteln˝ch, ochranu krajiny a jejÌ oûivenÌ v˝sadbami vÏtrolam˘ a liniovÈ zelenÏ a dalöÌ p¯Ìnosy KP⁄. V†kulturnÌm domÏ bylo pro ˙ËastnÌky p¯ipraveno obËerstvenÌ, rovnÏû mnoûstvÌ tiskovin o obcÌch, mapky apod. Po prohlÌdce obce jsme absolvovali exkurzi po jednotliv˝ch katastrech vyjmenovan˝ch obcÌ, kde jsme si prohlÈdli realizovanÈ zpevnÏnÈ polnÌ cesty, mok¯adnÌ centra, protipovodÚov· opat¯enÌ, v˝sadby, vÏtrolamy a dalöÌ. PokraËovali jsme do†p˘vabnÈ obci BlatniËka (pÌsemnÏ zachycena jiû v†r. 1362). Zde n·s p¯ivÌtala panÌ starostka v†kroji se sv˝mi spolupracovnÌky. Pozvala n·s do kr·snÈ obecnÌ budovy, kter· vznikla rekonstrukcÌ ruiny b˝valÈ ökoly. NynÌ je zde St¯edisko ökoly lidovÈho tvo¯ivosti, v˝robny kroj˘, konajÌ se zde v˝stavy a dalöÌ. Byli jsme pohoötÏni, pobesedovali jsme, nakoupili suven˝ry a zakonËili jsme zde exkurzi. N·sledoval jiû jen n·vrat do Str·ûnice, na obÏd, rozluËka a odjezd dom˘.
Dosud tak byly vyd·ny publikace pro kraj Jihomoravsk˝, PlzeÚsk˝, VysoËina, a to v†pomÏrnÏ vysok˝ch n·kladech. V†letoönÌm sbornÌku jsou uk·zky z†kraj˘ OlomouckÈho a ZlÌnskÈho. ZatÌm jsme neobdrûeli souhlasnÈ stanovisko ⁄P⁄ pro vyd·nÌ samostatn˝ch publikacÌ na toto tÈma. ⁄P⁄ totiû p¯ipravuje obdobnou prezentaci pro celÈ ˙zemÌ »R. V†n·vodu pro pozemkovÈ ˙¯ady pouûil vöak ⁄P⁄ systÈm tabulek a mapek, kterÈ pouûÌv·m v†publikacÌch jiû od r. 2001 a uk·zky realizace ze ZlÌnskÈho kraje, kterÈ jsem sestavil do letoönÌho sbornÌku ze Str·ûnice. Je tedy z¯ejmÈ, ûe n·mi nastoupen· cesta propagace je dobr· a m˘ûe z·jmu o projekci a realizaci KP⁄ jenom prospÏt.
SbornÌk I v†letoönÌm roce jsme vydali sbornÌk p¯edn·öek v†kvalitÏ, kter· by dostateËnÏ reprezentovala dosaûenÈ v˝sledky v†pozemkov˝ch ˙prav·ch. PozemkovÈ ˙pravy jsou nynÌ realizov·ny jiû ve velkÈm rozsahu a vynikajÌcÌ kvalitÏ, jsou zde hod-
❑ ❑ ❑
Zah·jenÌ na KulturnÌm domÏ v†HroznovÈ LhotÏ
K.˙. Hroznov· Lhota ñ zpevnÏn· cesta s†v˝hledem do krajiny
K.˙. KozojÌdky ñ Biocentrum+biokoridor+rybnÌËek
K.˙. VeselÌ nad Moravou ñ zpevnÏn· polnÌ cesta+vÏtrolamy
27
PozemkovÈ ˙pravy
Natura 2000
vajÌcÌch 8,9 % ˙zemÌ »R. V pr˘bÏhu podzimu a zimy 2004 bylo vl·dou schv·leno a vl·dnÌmi na¯ÌzenÌmi vyhl·öeno 38 z p˘vodnÏ 41 navrûen˝ch ptaËÌch oblastÌ pro 41 druh˘ pt·k˘ vyjmenovan˝ch v p¯Ìloze L smÏrnice o pt·cÌch a pro 6 druh˘ stÏhovav˝ch vodnÌch pt·k˘.
PtaËÌ oblasti »esk· republika se l, kvÏtna 2004 stala Ëlensk˝m st·tem EvropskÈ Unie. Jednou z oblastÌ, kterou tento fakt ovlivnil nejv˝znamnÏji, je ochrana ûivotnÌho prost¯edÌ. Uû p¯ed vstupem do EU musela »esk· republika p¯evÈst do svÈ legislativy ¯adu pr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se ochrany p¯Ìrody. Z·kladnÌm n·strojem evropskÈ ochrany p¯Ìrody je soustava chr·nÏn˝ch ˙zemÌ N·tura 2000.
KterÈ ptaËÌ oblasti nebyly vyhl·öeny Vyhl·öenÌ navrûenÈ PtaËÌ oblasti He¯mansk˝ stav-Odra-PoolzÌ bylo zamÌtnuto z d˘vodu p¯evaûujÌcÌch ekonomick˝ch z·jm˘ (v˝stavba pr˘myslovÈ zÛny DolnÌ LutynÏ). Vl·da tak ignorovala ustanovenÌ smÏrnice o pt·cÌch a stanoviska EvropskÈ komise a EvropskÈho soudnÌho dvora: Ëlensk˝ st·t se nem˘ûe zprostit povinnosti chr·nit urËitou lokalitu splÚujÌcÌ vÏdeck· kritÈria pro vyhl·öenÌ tÌm, ûe ji nevyhl·sÌ jako ptaËÌ oblast. Projedn·v·nÌ vyhl·öenÌ dalöÌch dvou ptaËÌch oblastÌ Deht·¯ a »eskobudÏjovickÈ rybnÌky dosud nebylo ukonËeno. D˘vodem jsou p¯etrv·vajÌcÌ rozpory mezi Ministerstvem ûivotnÌho prost¯edÌ a Ministerstvem zemÏdÏlstvÌ.
Co je soustava N·tura 2000 Natura 2000 je soustava lokalit, kter· m· za ˙kol chr·nit nejvÌce ohroûenÈ druhy rostlin, ûivoËich˘ a p¯ÌrodnÌch stanoviöù na ˙zemÌ EU. JejÌm cÌlem je zachovat p¯ÌrodnÌ stanoviötÏ a stanoviötÏ druh˘ v jejich p¯irozenÈm are·lu rozö̯enÌ ve stavu p¯ÌznivÈm z hlediska ochrany nebo pop¯ÌpadÏ umoûnit tento stav obnovit.
Jak˝ je rozdÌl mezi zvl·ötÏ chr·nÏn˝mi ˙zemÌmi a ptaËÌmi oblastmi ObecnÏ platÌ, ûe zvl·ötÏ chr·nÏn· ˙zemÌ (ZCH⁄) vyhlaöovan· podle legislativy »R jsou chr·nÏn· jako celek. Naproti tomu je povinnost chr·nit p¯edmÏt ochrany, tedy druhy a stanoviötÏ, pro kterÈ byly danÈ lokality navrûeny, nejen u vyhl·öen˝ch ˙zemÌ soustavy N·tura 2000, ale i u tÏch dosud nevyhl·öen˝ch. PtaËÌ oblasti nepat¯Ì mezi ZCH⁄, jsou vyhlaöovan· na¯ÌzenÌm vl·dy. Nezpracov·vajÌ se pro nÏ pl·ny pÈËe jako pro ZCH⁄, ale pouze tzv. souhrn doporuËen˝ch opat¯enÌ (SDO) k zachov·nÌ p¯ÌznivÈho stavu populacÌ volnÏ ûijÌcÌch pt·k˘. PoËÌt· se s postupn˝m zpracov·nÌm SDO pro vÏtöinu ptaËÌch oblastÌ mimo ZCH⁄. PtaËÌ oblasti nemajÌ tzv. z·kladnÌ ochrannÈ podmÌnky ze z·kona, jako ZCH⁄, ale pouze bliûöÌ ochrannÈ podmÌnky, uvedenÈ v jednotliv˝ch z¯izovacÌch p¯edpisech (na¯ÌzenÌch vl·dy). Za omezenÌ zemÏdÏlskÈho Ëi lesnÌho hospoda¯enÌ m˘ûe vlastnÌk Ëi n·jemce pozemku v PO poû·dat o n·hradu ˙jmy, kterou musÌ prok·zat. NÏkterÈ ptaËÌ oblasti jsou vyhl·öeny tak, ûe se ˙zemnÏ p¯ekr˝vajÌ se st·vajÌcÌmi ZCHU, aù uû Ë·steËnÏ Ëi ˙plnÏ. Pak je nutnÈ respektovat legislativu platnou jak pro p¯Ìsluönou PO, tak pro p¯ÌsluönÈ ZCH⁄. Zhruba 63 % rozlohy ptaËÌch oblastÌ je souËasnÏ souË·stÌ st·vajÌcÌch ZCH⁄ (nap¯. chr·nÏnÈ krajinnÈ oblastÌ, n·rodnÌho park). P¯ÌpadnÈ dotazy zodpovÌme na adrese:
[email protected] »esk· spoleËnost ornitologick· (»SO) je dobrovolnÈ z·jmovÈ sdruûenÌ profesion·l˘ i amatÈr˘ zab˝vajÌcÌch se ochranou a v˝zkumem pt·k˘, z·jemc˘ o pozorov·nÌ ptactva a milovnÌk˘ p¯Ìrody, »SO realizuje vlastnÌ i mezin·rodnÌ projekty v˝zkumu a ochrany pt·k˘ a jejich prost¯edÌ, popularizuje a propaguje ochranu pt·k˘, po¯·d· akce pro svÈ Ëleny i nejöiröÌ ve¯ejnost. V »R zastupuje mezin·rodnÌ organizaci BirdLife International. Kontakt: Na BÏlidle 34, Praha 5, 150 00, e-mail:
[email protected], tel./fax: 274866700, www.birdlife.cz BirdLife International je celosvÏtovÈ sdruûenÌ nevl·dnÌch organizacÌ zamϯen˝ch na ochranu pt·k˘ a jejich prost¯edÌ. P˘sobÌ ve vÌce neû sto zemÌch svÏta, kde prosazuje trvale udrûitelnÈ vyuûÌv·nÌ p¯ÌrodnÌch zdroj˘. Kontakt: www.birdlife.org Vydala: »esk· spoleËnost ornitologick· za podpory programu Transition Facility 2004, Praha 2007. Text: Zuzana Pangr·cov· a Jana Urbanov·. Ilustrace: Jan Hoöek. Tento dokument byl vytvo¯en za finanËnÌ pomoci EvropskÈ Unie. Za obsah je v˝hradnÏ odpovÏdn· »SO a nelze jej v û·dnÈm p¯ÌpadÏ povaûovat za n·zor EvropskÈ Unie. Financov·no ze zdroj˘ EvropskÈ Unie.
Soustavu N·tura 2000 tvo¯Ì: ● ptaËÌ oblasti (PO, angl. SPAs - Speci·l Protection Areas). VyhlaöujÌ se podle smÏrnice Rady 79/409/EHS o ochranÏ volnÏ ûijÌcÌch pt·k˘, tzv. smÏrnice o pt·cÌch. SlouûÌ k ochranÏ vybran˝ch ptaËÌch druh˘ a jejich stanoviöù. ● evropsky v˝znamnÈ lokality (EVL, angl. SAC ñ Speci·l Areas of ConservatÌon). VyhlaöujÌ na z·kladÏ smÏrnice Rady 92/43/EHS o ochranÏ p¯ÌrodnÌch stanoviöù, volnÏ ûijÌcÌch ûivoËich˘ a planÏ rostoucÌch rostlin, tzv. smÏrnice o stanoviötÌch. Evropsky v˝znamnÈ lokality chr·nÌ vybran· p¯ÌrodnÌ stanoviötÏ a vybranÈ druhy rostlin a ûivoËich˘ (kromÏ pt·k˘). Co jsou ptaËÌ oblasti PtaËÌ oblasti jsou ˙zemÌ vymezen· k ochranÏ vybran˝ch ptaËÌch druh˘, kterÈ jsou na ˙zemÌ EvropskÈ unie ohroûeny. Mohou to b˝t nap¯. rybnÌky, vodnÌ n·drûe, lesnÌ komplexy, ale i Ë·stÌ zemÏdÏlskÈ krajiny. PtaËÌ oblasti se vyhlaöujÌ pro ● druhy vyjmenovanÈ v p¯Ìloze I. smÏrnice o pt·cÌch ● pravidelnÏ se vyskytujÌcÌ stÏhovavÈ druhy pt·k˘, kterÈ v p¯Ìloze L uvedeny nejsou. V tomto p¯ÌpadÏ jde o mÌsta, kde se pt·ci rozmnoûujÌ, pelichajÌ nebo zimujÌ a o mÌsta odpoËinku na jejich tahov˝ch zast·vk·ch. PtaËÌ oblasti jsou z¯izov·ny na¯ÌzenÌmi vl·dy. Ta neobsahujÌ û·dnÈ z·kazy, mohou pouze stanovit Ëinnosti, kterÈ vyûadujÌ souhlas org·nu ochrany p¯Ìrody. V˝znamn· zmÏna souËasnÈho vyuûÌv·nÌ krajiny totiû nenÌ û·doucÌ, neboù v mnoha ptaËÌch oblastech se p¯ÌznivÈ podmÌnky pro ohroûenÈ druhy pt·k˘ zachovaly pr·vÏ dÌky dosavadnÌmu zp˘sobu hospoda¯enÌ. HlavnÌm cÌlem ochrany ptaËÌch oblastÌ je zabr·nit budoucÌ destrukci nejcennÏjöÌch lokalit a zachovat p¯Ìzniv˝ stav cÌlov˝ch druh˘ a jejich stanoviöù. Jak se ptaËÌ oblasti vybÌraly V˝bÏr ptaËÌch oblastÌ probÌhal v souladu s odborn˝mi kritÈrii celosvÏtovÈ organizace na ochranu pt·k˘ BirdLife International pro urËov·nÌ tzv. v˝znamn˝ch ptaËÌch ˙zemÌ. Odbornou p¯Ìpravu n·vrhu ptaËÌch oblastÌ v »R zajiöùovala »esk· spoleËnost ornitologick· (»SO) ve spolupr·ci s Agenturou ochrany p¯Ìrody a krajiny (AOPK) a tehdejöÌ Spr·vou chr·nÏn˝ch krajinn˝ch oblastÌ. V˝bÏr ptaËÌch oblastÌ probÌhal po dobu t¯Ì let a v roce 2002 byl ukonËen. Odborn˝ n·vrh obsahoval 41 ptaËÌch oblastÌ pokr˝28
Ukázky nominovaných opatření do soutěže v roce 2007
Rekonstrukce polnÌ cesty »enkov ñ k lesu v k.˙. »enkov u T¯eöti, okres Jihlava (I/6)
PolnÌ cesty H1 a H2 LubnÌk ñ kamenn˝ brod a l·vka pro pÏöÌ v k.˙. LubnÌk, okres ⁄stÌ n/OrlicÌ (I/10)
RetenËnÌ n·drû Z·py vËetnÏ lok·lnÌho biokoridoru v k.˙. Ostrov a Z·py, okres Praha-v˝chod (III/2)
V˝stavba vodnÌch n·drûÌ a prvk˘ ⁄SES v k.˙. Sk¯Ìpov, okres ProstÏjov (IV/3)