39 v NP a CHKO Šumava

Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava

Hodnocení významnosti vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti („naturové hodnocení“) podle § 45i zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Zpracovatel: RNDr. Ondřej Bílek autorizovaná osoba pro provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (rozhodnutí MŽP č.j. 630/519/05 ze dne 19.5.2005, prodlouženo dne 22. prosince 2009 pod č.j. 106398/ENV/09 3194/630/09) Kontakt: GeoVision s. r. o. Částkova 73 326 00 Plzeň tel.: 724 088 651 e-mail: [email protected]

březen 2012 (úkol č. 11 355 19)

Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava („naturové hodnocení“)

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Předmět hodnocení:

Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava (Použití chemických posypových materiálů při provádění zimní údržby silnice č. I/39 v úseku hranice okresů Český Krumlov / Prachatice (km 45,900) až křižovatka se silnicí č. I/4 (km 71,985) a dále silnice č. I/4 v úseku Vimperk až státní hranice s Německem (hraniční přechod Strážný)

Zadavatel:

Ředitelství silnic a dálnic, správa České Budějovice Lidická 49/110, 370 44 České Budějovice

Zpracovatel: RNDr. Ondřej Bílek autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (rozhodnutí MŽP č.j. 630/519/05 ze dne 19.5.2005, prodlouženo dne 22. prosince 2009 pod č.j. 106398/ENV/09 3194/630/09)

Kontakt:

Geo Vision s.r.o., pracoviště Plzeň, Částkova 73, 326 00 Plzeň, tel.: 725 088 651, e-mail: [email protected]

Spolupráce: RNDr. Vladimír Zýval – GeoVision s.r.o. Mgr. Ondřej Simon – Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. v Praze, v.v.i. Konzultace: Ing. Eva Zelenková – Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk Bohumil Dort, Prachatice

POUŽITÉ ZKRATKY AOPK ČR EVL IS EIA MŽP NP(Š) NV PO SAC SCI S CHKO VÚV T.G.M. ZOPK ZPV

– Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – evropsky významná lokalita – informační systém EIA – ministerstvo životního prostředí – národní park (Šumava) – nařízení vlády – ptačí oblast – zvláštní oblast ochrany („Special Area of Conservation“) – lokality v zájmu Evropských společenství („Sites of Communities Importance“) – Správa Národního parku a CHKO Šumava – výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění – zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

Foto na titulní straně: Silnice I/4 poblíž Vlčích jam (před křižovatkou s I/39 u Houžné). Trasa směřuje do Vltavické kotliny, v pozadí masiv Pažení, Basumského hřebene a Boubína (vpravo).

RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

2


OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ..................................................................................................................... 2 POUŽITÉ ZKRATKY .......................................................................................................................... 2 1. ÚVOD......................................................................................................................................... 4 1.1. Zadání ................................................................................................................................................. 4 1.2. Cíl hodnocení ....................................................................................................................................... 5 1.3. Postup zpracování hodnocení............................................................................................................... 5 2. STRUČNÝ POPIS ZÁMĚRU ...................................................................................................... 8 2.1. Základní údaje o záměru ...................................................................................................................... 8 2.2. Kapacita (rozsah) a varianty záměru: ................................................................................................... 8 2.3. Stručný popis technického a technologického řešení záměru................................................................. 9 2.4. Údaje o vstupech ............................................................................................................................... 11 2.5. Výstupy ............................................................................................................................................. 11 2.6. Možnost kumulace s jinými záměry .................................................................................................... 12 2.7. Možné přeshraniční vlivy.................................................................................................................... 13 3. ÚDAJE O LOKALITÁCH.......................................................................................................... 14 3.1. Identifikace dotčených lokalit............................................................................................................. 14 3.2. Popis dotčených lokalit ...................................................................................................................... 14 3.3. Zdůvodnění identifikace dotčených předmětů ochrany ....................................................................... 16 4. HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA LOKALITU NATURA 2000................................................ 19 4.1. Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení ..................................................................................... 19 4.2. Hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany ................................................................................... 19 4.3. Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit....................................................................................... 30 4.4. Hodnocení možných kumulativních vlivů ............................................................................................ 32 5. ZÁVĚRY .................................................................................................................................. 34 5.1. Závěr hodnocení ................................................................................................................................ 34 5.2. Doporučovaná opatření k eliminaci či zmírňování vlivů ....................................................................... 34 LITERATURA A PODKLADY ........................................................................................................... 34 6. PŘÍLOHA ................................................................................................................................. 37


strana

3


1. ÚVOD 1.1.

Zadání

Obsahem předkládané zprávy je posouzení významnosti vlivů níže popisovaného záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též jen ZOPK), ve znění pozdějších předpisů (dále též „naturové hodnocení“). Předmětem hodnocení je „Použití chemických posypových materiálů při provádění zimní údržby silnice č. I/39 v úseku hranice okresů Český Krumlov / Prachatice (km 45,900) až křižovatka se silnicí č. I/4 (km 71,985) a dále silnice č. I/4 v úseku Vimperk až státní hranice s Německem (hraniční přechod Strážný)“, zkráceně „Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava“. Celé území dotčené záměrem je součástí evropsky významné lokality CZ0314024 Šumava, zřízené nařízením vlády č. 132/2005 Sb., ve znění NV 371/2009 Sb., a následně rozhodnutím evropské komise ze dne 13.11.2007 schválené v rozšířeném evropském seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (Sites of Community Importance, SCI) pro kontinentální biogeografickou oblast. Část řešeného území je zároveň součástí ptačí oblasti CZ0311041 Šumava, vyhlášené nařízením vlády č. 681/2004. Povinnost posouzení tohoto záměru podle § 45i ZOPK vyplývá ze stanoviska Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (viz stanovisko č.j. NPS 01435/2011 ze dne 21.2.2011), kterým nebyl vyloučen vliv záměru na území evropsky významné lokality (EVL). V odůvodnění stanoviska orgánu ochrany přírody jsou vyjmenovány některé předměty ochrany EVL Šumava, které by mohly být záměrem negativně ovlivněny, především v důsledku „změny chemických vlastností půd a vod“ v okolí komunikací, která může způsobit „změnu ekosystémů“ a jejich druhového složení, případně „až ztrátu naturových biotopů a druhů“). Zmíněné „naturové biotopy“ lze přitom ztotožnit s některými typy přírodních stanovišť (např. rašelinné lesy, olšiny, horské trojštětové louky, makrofytní vegetace vodních toků atd.) a vybrané živočišné druhy (např. perlorodka říční, mihule potoční, vranka obecná), které jsou předmětem ochrany EVL Šumava. Za potenciálně dotčené předměty ochrany EVL lze dle citovaného stanoviska považovat: - stanoviště 3260 Nížinné až horské vodní toky - stanoviště 6520 Horské sečené louky - stanoviště 7110 Aktivní vrchoviště - stanoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště - stanoviště 91D0 Rašelinný les - stanoviště 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae) - mihule potoční (Lampetra planeri) - vranka obecná (Cottus gobio) - perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)


strana

4


Předložené hodnocení podle § 45i zákona se dále zabývá identifikací konkrétních vlivů záměru na potenciálně dotčené předměty ochrany EVL Šumava a podrobným posouzením jejich významnosti na tuto lokalitu. Vlivy na PO nejsou ve stanovisku orgánu ochrany přírody podrobněji zmíněny, vzhledem k tomu jsou dále prověřovány i možné vlivy na PO (a také na ostatní, přímo neuvedené předměty ochrany EVL – např. střevlík Ménetriesův)*. Zpracování naturového posouzení záměru zadalo v roce 2011 Ředitelství silnic a dálnic, správa České Budějovice, zastoupené ředitelem Ing. Josefem Pešlem (dále také „objednatel“ či „oznamovatel“). Předkládané hodnocení je nedílnou součástí (samostatnou přílohou) oznámení záměru podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu přílohy č. 3 (dále též Oznámení). Dílo je u zpracovatele hodnocení (GeoVision s.r.o., regionální pracoviště Plzeň) vedeno pod číslem úkolu 11 355 19.

1.2.

Cíl hodnocení

Ptačí oblast i evropsky významná lokalita Šumava jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000, jejíž právní úprava vychází ze směrnice 79/409/EHS (směrnice o ptácích) a směrnice 92/43/EHS (směrnice o stanovištích), které členským státům ukládají zajistit ochranu vybraných přírodních stanovišť a druhů, významných pro Evropská Společenství. Cílem předkládaného naturového hodnocení je v souladu s požadavky článku 6 směrnice o stanovištích zjistit, zda může v důsledku realizace posuzovaného záměru dojít k významnému negativnímu ovlivnění předmětů ochrany evropsky významné lokality či ptačí oblasti Šumava nebo k narušení celistvosti (integrity) těchto lokalit, ať již samostatně, nebo v kombinaci s jinými záměry či koncepcemi. Předkládané hodnocení může v případě potřeby také nastínit vhodné způsoby eliminace či zmírňování méně významných negativních účinků na předměty ochrany či integritu dotčených lokalit soustavy Natura 2000.

1.3.

Postup zpracování hodnocení

Podkladová data, konzultace Jako vstupní data pro hodnocení byly nejprve shromážděny základní dostupné údaje o dotčených lokalitách a o rozšíření předmětů ochrany v těchto územích, respektive v celé České republice (zdroje dat: Správa NP a CHKO Šumava, AOPK ČR, www.natura2000.cz). Podrobnější údaje o stavu lokality, aktuální výskyt předmětů ochrany i možné vlivy záměru na ně byly konzultovány se zástupci Správy NP a CHKO Šumava (Ing. Eva Zelenková) i s dalšími znalci dotčených lokalit a odborníky na danou problematiku (Mgr. Ondřej Simon – Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., Praha). Využita byla rovněž rešerše publikovaných informací o obecných biotopových ná-

*

Při posuzování vlivu záměrů není samotné stanovisko důvodem pro vyloučení dalších druhů z hodnocení.


strana

5


rocích některých druhů a o stavu populací vybraných předmětů ochrany (zejména perlorodky říční), připravená při řešení dřívějších naturových hodnocení na zájmové lokalitě. Postup vlastního hodnocení Jako základní metodický rámec byla respektována Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., publikovaná ve Věstníku MŽP (11/2007). Významnost uvažovaných vlivů na předměty ochrany a celistvost lokalit byla hodnocena podle stupnice doporučené v Metodice (Tab. 1), jen s úpravou spočívající v unifikaci hodnocení pozitivních vlivů (v praxi se již nerozlišuje intenzita případného pozitivního vlivu záměrů, tj. hodnoty +1 a +2, s čímž počítá i připravovaná novelizace Metodiky hodnocení – MŽP, pers. comm.). Tab. 1. – Stupnice hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. Hodnota Termín

Popis vlivu Negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními.

-2

Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

Záměr nemá žádný prokazatelný vliv.

+1(+2)

Pozitivní vliv

Příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

Dále byla provedena rešerše dostupných údajů vztahujících se k historii používání posypových materiálů na řešených úsecích komunikací I/4 a I/39 a dosud udělených výjimek pro používání chemických posypových materiálů na území NP a CHKO Šumava (podklady poskytli objednatel a Správa NP a CHKO Šumava). Vlastní terénní návštěvy lokality byly prováděny jednak v rámci hodnocení vlivu zimní údržby silnic na kontaktní ekosystémy NP a CHKO Šumava (Pyšek & Zýval 1993, Zýval et al. 1999) a především v rámci pravidelného monitoringu probíhajícího od r. 2003 (Zýval et al. 2011). V roce 2011 bylo terénní šetření za účelem posouzení vlivů stávající údržby silnic na vegetaci doplněno o některé lokality odběru vzorků pro rozbory kvality povrchových vod v okolí křížení komunikací a vodotečí pro zjištění konkrétních změn v chemismu vod. Dále byly využity analýzy údajů o vybraných ukazatelích kvality vod v okolních tocích (Teplá Vltava, Řasnice, Olšinka, Jedlový, Žlebský a Volarský potok), které poskytl a zpracoval VÚV T.G.M. (Mgr. Ondřej Simon).


strana

6


Všechny zjištěné skutečnosti vztahující se k záměru byly konfrontovány se stávajícím stavem biotopů a populací předmětů ochrany a následně byla vyhodnocena významnost jednotlivých dopadů samotného záměru. Možnosti případných kumulací záměru s dalšími vlivy byly uvažovány podle dostupných údajů o dalších záměrech v dotčeném území soustavy Natura 2000 (zdrojem byl informační systém EIA – http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp?view=eia_cr, spravovaný Českou informační agenturou pro životní prostředí CENIA); zohledněny byly i některé další aktivity a koncepce v řešeném území, které zvyšují potenciál vzniku kumulativních dopadů (územně plánovací dokumentace apod.). V závěrečné fázi hodnocení byla navržena opatření a doporučení, která mají přispět k dalšímu zmírňování případně přetrvávajících mírně negativních vlivů záměru a k dosažení maximální úrovně prevence nežádoucích stavů.


strana

7


2. STRUČNÝ POPIS ZÁMĚRU 2.1.

Základní údaje o záměru

Název záměru Název je v rámci této zprávy zjednodušeně nazýván „Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava“, (celým názvem jde o „Použití chemických posypových materiálů při provádění zimní údržby silnic č. I/39 v úseku hranice okresů Český Krumlov / Prachatice (km 45,900) až křižovatka se silnicí č. I/4 (km 71,985) a dále silnice č. I/4 v úseku Vimperk až státní hranice s Německem (hraniční přechod Strážný)“ Oznamovatel Ředitelství silnic a dálnic, správa České Budějovice Lidická 49/110, 370 44 České Budějovice Lokalizace záměru Kraj: Jihočeský Obce: Horní Vltavice, Kubova Huť, Lenora, Nová Pec, Strážný, Vimperk, Volary, Želnava. Celkem se jedná o cca 48,5 km komunikací, ležících na území NP Šumava nebo CHKO Šumava (řešené úseky jsou vyznačeny na Obr. 1 v Oznámení záměru). Charakter záměru „Záměr“ je ve skutečnosti formulován žádostí o udělení výjimky z § 43 zákona č. 114/1992 Sb., ze zákazů uvedených v § 16 odst. 1 písm. l) a § 26 odst. 1 písm. h) zákona. Předmět záměru, resp. posuzovanou činnost, tak představuje udělení výjimky z ochranných podmínek národních parků a chráněných krajinných oblastí uvedených v citovaných ustanoveních zákona, konkrétně pro použití chemických posypových materiálů. Vzhledem k tomu, že na uvedené úseky silnic je dosud platná výjimka udělení usnesením vlády ČR č. 1528 ze dne 23. 11. 2005, která končí zimní sezónou 2011/2012, předpokládá se platnost případné výjimky od počátku zimní sezóny 2012/2013. V rámci žádosti o výjimku není charakter záměru podrobně specifikován, bližší údaje o záměru nicméně vychází ze stávajícího stavu a praxe údržby dotčených komunikací (viz níže).

2.2.

Kapacita (rozsah) záměru:

Rozsah záměru je dán hlavně délkou dotčených komunikací. Délka silnic I/4 a I/39 v úseku definovaném v žádosti o výjimku činí celkem 52,6 km, z toho na území NP a CHKO (pro nějž je udělení výjimky z ochranných podmínek požadováno) leží cca 48,5 km. Kapacita záměru je dále ovlivněna počtem zásahových dnů a množstvím posypových materiálů použitých v konkrétní zimní sezóně. Tyto faktory však nelze předem stanovit (závisí na chodu počasí v dané sezóně). Teoretická úprava kapacity tak může spočívat pouze v regulaci dávky posypového materiálu na jednotku plochy. Pro ilustraci jsou v Tab. 2 shrnuty údaje o použití posypových materiálů v uplynulých sezónách.


strana

8


Tab. 2. Použití posypových materiálů v řešených úsecích za uplynulé zimní sezóny (zdroj: SÚS Prachatice a Správa NP a CHKO Šumava). sezóna

96/97 97/98 99/00 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 396 t

294 t

262 t

309 t

427 t

391 t

(Rozvodí u Volar) – Volary 240 t – Lenora – Houžná (10 km)

185 t

154 t

*

173 t

*

252 t

*

243 t

?

?

Solná Lhota – Strážný – státní hranice (22 km)

Volary – Želnava – hranice okr. Č. Krumlov (15,5 km)

?

?

?

?

*

407 t 241 t ?

**

368 t **

68 t

***

3t

440 t

540 t

542 t

582 t

125,4 196 t** 167 t** 176 t** 179 t** ** t ***

6t

***

9,5 t

14,7 *** t

28,5 *** t

* V sezónách 1996/97 a 1997/98 byl chemicky udržován i úsek Soumarský most – žel. přejezd u Lenory (cca 2 km); od r. 1999 se tento úsek chemicky neudržuje. Délka chemicky udržovaných komunikací v úseku Rozvodí u Volar – Houžná tak činila 13 km. ** Do r. 2006 byl do spotřeby posypových materiálů v tomto pořadí údržby započítáván i úsek silnice II/141 Rozvodí u Volar – Volary (cca 3 km), před r. 2000 byl udržován i úsek Soumarský most – žel. přejezd u Lenory. Celková délka udržovaných komunikací v úseku Volary – Houžná tak v minulosti byla až 15 km. *** Od r. 2006 je úsek Volary – Želnava – hranice okresu Č. Krumlov udržován chemicky pouze v případě kalamitních situací (vzniku ledovky nebo hladké ledové vrstvy v celé délce komunikace a v celé šíři vozovky, kdy aplikace inertního materiálu selhává – viz podmínky usnesení Vlády ČR č. 1528 ze dne 23.11.2005). Tento úsek se běžně chemicky neudržoval ani před rokem 2005.

2.3.

Varianty záměru Vzhledem ke stávajícímu stavu údržby a posuzovanému záměru znění předložené žádosti o

udělení výjimky jsou posuzovány dvě aktivní varianty: 1. Varianta „maximální“, tedy teoretický stav, kdy by na posuzovaných komunikacích platila výjimka podle § 43 ZOPK a v celém úseku silnic I/4 a I/39 by bylo povoleno ošetřování komunikací za použití chemických prostředků běžným způsobem bez dalších omezení; 2. Varianta „omezená“, tedy stav, který v základním obrysu vychází z dosud platné výjimky ze zákazů podle § 43 ZOPK udělené usnesením Vlády ČR č. 1528 ze dne 23.11.2005. Silnice I/4 by měla být stejně jako dosud chemicky udržována v celém úseku Vimperk – Strážný – st. hranice bez omezení. V žádosti o udělení výjimky na nadcházející období je nově doplněn požadavek na umožnění omezené chemické údržby i v úseku žel. přejezd u Lenory – křižovatka Soumarský most (podle platné výjimky zcela bez chemického ošetřování) a upřesnění režimu v úseku Volary – hranice okresu Č. Krumlov. Oba tyto úseky by měly být chemicky ošetřovány pouze v případě kalamitních situací (vznik ledovky, tj. souvislé ledové vrstvy, kdy aplikace inertního materiálu selhává) a maximální dávka chemického posypu má být omezena na 25 t za jedno zimní období (Volary – hranice okresů PT/ČK), resp. 4 t soli za jedno zimní období (Lenora – Soumarský most). Zbývající úsek I/39 (křiž. s I/4 – Volary) by měl být udržován stejně jako dosud bez omezení. Teoretickou alternativou zůstává „varianta (super)nulová“, tedy stav, kdy by nebyla výjimka udělena a na základě zákazů v § 16 a § 26 ZOPK by nebylo možné chemický posyp komunikací provádět. Taková situace je však vzhledem ke stávající situaci velmi obtížně představitelná, a proRNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

550 t

strana

9

11,5 *** t


to není posuzována jako plnohodnotná varianta. Obecně lze pouze spekulovat o tom, že by měla nulový vliv na životní prostředí (včetně předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000).

2.4.

Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Organizace zimní údržby dotčených silnic je stanovována každoročně Krajským operačním plánem údržby silnic pro okres Prachatice. Organizací provádějící zimní údržbu (správce komunikací) je Krajská správa a údržba silnic Jihočeského kraje – závod Prachatice. Legislativně je zimní údržba silnice vymezena následujícími předpisy: zákonem č. 13/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích, vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Na základě uvedených předpisů jsou stanoveny obecné podmínky platnosti a účinnosti Plánu zimní údržby (dále PZÚ): zimní údržbou vozovek se podle stanoveného pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací (§41 odst. 1, vyhlášky č. 104/1997 Sb.), správce komunikace podle připraveného plánu zimní údržby odstraní, nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti komunikace ve stanoveném časovém limitu (§45 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky č. 104/1997 Sb.), termínově je uvedenou vyhláškou stanovenou zimní období od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti komunikace bez zbytečných odkladů, přiměřeně ke vzniklé situaci (§41 odst. 4, vyhlášky č. 104/1997 Sb.). Pro organizaci zimní údržby podle PZÚ se silnice rozdělují podle pořadí důležitosti: I. pořadí – silnice I. třídy a dopravně důležité silnice II. třídy, II. pořadí – zbývající silnice II. třídy nezařazené do I. pořadí a dopravně významné silnice III. třídy, III. pořadí – ostatní silnice III. třídy nezařazené do II. pořadí a udržované zpravidla jen pluhováním, neudržované – silnice, na nichž není provozována osobní linková doprava a na nichž není nutno pro jejich malý dopravní význam provádět zimní údržbu. Řešené úseky silnic I/4 a I/39 jsou zařazeny v I. pořadí údržby a platí pro ně následující pravidla: I. pořadí – udržuje se celá šířka a délka vozovky, - náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3 se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály mimo úseky ochranných pásem, - náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických rozmrazovacích materiálů a v úsecích ochranných pásem se zdrsňuje posypem zdrsňujícími materiály, Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti silnic Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti dálnice nebo silnice do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut. Mimo zimní období se závady ve sjízdnosti zmírňují bez průtahů. Vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

10


na silnicích zařazených do I. pořadí v časové lhůtě od výjezdu posypových mechanismů do 3 hodin. Uvedené lhůty platí a silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin (pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu do 3.00 – 23.00 v pracovních dnech a od 5.00 do 22.00 ve dnech pracovního klidu). Na úsecích komunikací, kde je hodnocen vliv na předměty ochrany EVL a PO Šumava, je zimní údržba aktuálně organizována do celkem 3 tras: I/4 Vimperk – Strážný, st. hranice, úsek Strážný - st. hranice (nedělený čtyřpruh) byl zprovozněn v roce 2005, úsek Strážný – Vlčí Jámy byl zprovozněn v roce 2008 - chemická údržba, I. pořadí; I/39 Volary – Houžná I/4 - chemická údržba (úsek Soumarský most – Přejezd u Lenory bez chemické údržby), I. pořadí; I/39 Želnava - Volary - posyp zdrsňujícími materiály (chemická údržba jen v případě kalamitních situací), I. pořadí. V úsecích, kde se používají posypy chemickými rozmrazovacími materiály, jsou nasazovány posypové vozy, které dávkují posypový materiál řízeně v závislosti na rychlosti pohybu vozidla a umožňují skrápění posypové soli na rozmetacím talíři. Nová technika je obměňována průběžně – dle finančních možností SÚS. Používána je sůl kamenná (chlorid sodný, NaCl), ke skrápění roztok chloridu sodného. V úsecích s posypem zdrsňujícím materiálem jsou používána vozidla, které dávkují posypový materiál řízeně v závislosti na rychlosti pohybu vozidla. K jednotlivým úsekům jsou přidělována plánem zimní údržby konkrétní vozidla s dvousměnným provozem osádek.

2.5.

Údaje o vstupech

Záměr nevyžaduje žádné podstatné environmentální vstupy (zábor ploch, čerpání vody, těžbu surovin apod.), jedná se pouze o údržbu stávajících silnic I. třídy. Co se týká energetických požadavků či nároků na infrastrukturu, lze uvažovat pouze nároky na provozování mechanizace údržby silnic, které však nejsou z hlediska předmětů ochrany dotčené lokality relevantní.

2.6.

Výstupy

Z hlediska výstupů představuje záměr liniový zdroj znečišťování prostředí – negativní vlivy v okolí komunikací se projevují zvýšením obsahu iontů, především Cl-, Na+, případně zvýšením pH, s následnými dopady na rostlinná či živočišná společenstva. Iontové látky (soli) z chemicky ošetřovaných komunikací se do prostředí šíří následujícími transportními cestami: a) přímým rozptylem při aplikaci a technologickou nekázní při zimní údržbě komunikací (zpravidla do vzdálenosti max. několika m); b) odhrnováním sněhu s obsahem solí sněhovými radlicemi / pluhy (v závislosti na rychlosti pracovního stroje a místních podmínkách cca 10 m daleko a 3-4 m vysoko); c) odklízením sněžnými frézami (v závislosti na nastavení stroje a místních podmínkách cca 5–15 m daleko, přičemž se jedná zpravidla o již zmrzlý starší sníh s vyšším obsahem solí);


strana

11


d) tavnými vodami, které stékají v závislosti na odvodnění komunikace i na makro- a mezoformách reliéfu – za příhodných podmínek je možno pozorovat vliv takto transportovaných solí na vzdálenost i vyšších stovek m (Obst et al. 1998); následně stoupá celková mineralizace v tocích (obsah některých iontů až několikanásobně zvýšen oproti přirozenému geologickému pozadí); e) vsakováním tavných vod do vhodných hydrogeologických struktur na vzdálenosti do 400 m (Obst et al. 1998); f) rozstřikováním tavných vod z vozovky projíždějícími vozidly a s tím spojené tvorby jemných kapiček roztoku až aerosolu, které jsou unášeny tlakovou vlnou vyvolanou průjezdem vozidel a větrem (cca do vzdálenosti 50 m – viz např. Pyšek & Zýval 1993); g) vířením solného prachu ze suchých vozovek projíždějícími vozidly a jeho unášení větrem (vliv obou posledně jmenovaných způsobů šíření sledován na mnoha komunikacích v celé ČR na vzdálenost několika desítek metrů – cf. např. Zýval et al. 1999). Rozpustnost solí obecně vede k jejich značné mobilitě, resp. velmi rychlému odtoku z tajícího sněhu do vodotečí – zejména na jaře jsou prokázány v tavných vodách z komunikací extrémně vysoké koncentrace v řádu stovek mg/l Cl- a Na+ (cf. Pyšek & Zýval 1993 – Cl- až 920 mg/l, Na+ až 490 mg/l). Nezanedbatelná část iontů se ovšem zadržuje v půdním prostředí (vsakování v místech, kde neprobíhá soustředěný odtok) a v následujícím období dochází k jejich postupnému vymývání. Dosud zjištěné údaje naznačují, že ke kumulaci solí může někdy docházet – v závislosti na klimatických faktorech či na reliéfu – i po delší dobu (až několik let, např. v obdobích méně intenzivních srážek) a k následnému nárazovému uvolnění do prostředí dojde až např. při výjimečných srážkových úhrnech (tedy často v letním období). Závažný vliv na prostředí přitom mohou způsobit změny chemismu půd zvláště v rašelinných biotopech v blízkosti komunikací, případně změny chemismu vod v horských tocích obývaných citlivými organismy, adaptovanými na přirozeně velmi nízkou mineralizaci. V případě zvýšení obsahu solí ustupují v přirozeném vegetačním krytu přítomné glykofyty (druhy nesnášející zvýšené koncentrace látek iontové stavby) a jsou nahrazovány druhy subhalofilními až obligátními halofyty. Tento proces je charakterizován v prvé fázi vznikem mezernatých porostů, které umožňují navíc ecesi větrem se šířících druhů, produkujících velké množství semen. Uvedené výstupy a jimi potenciálně dotčené předměty ochrany jsou podrobněji charakterizovány v následujících odstavcích.

2.7.

Možnost kumulace s jinými záměry

V současné době v povodí Teplé Vltavy probíhají nebo se připravují další záměry evidované v informačním systému EIA vedeném podle zákona č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), který spravuje MŽP a CENIA, Česká informační agentura životního prostředí (dále jen IS EIA - http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp). Koncepce jsou obdobným způsobem vedeny v informačním systému SEA (http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/prehled.php), nespadají sem však územně plánovací dokumentace, které zpracovatel ověřoval prostřednictvím webových stránek obcí či dotazem na příslušný stavební úřad (Volary).


strana

12


Zpracovateli jsou k datu provádění tohoto posouzení (březen 2012) známy následující záměry, lokalizované v blízkosti řešeného území (cca do vzdálenosti cca 5 km od záměru): - Autolakovna Urban s.r.o. Lenora (IS EIA kód JHC225); - Penzion - Chlum u Volar (kód JHC230); - Novostavba bioplynové stanice Vlčí Jámy (kód JHC386); - Revitalizace trati České Budějovice - Volary (kód JHC348) - Revitalizace provozního zařízení Soumarský most (kód OV2036). - Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné (kód JHC477). Většina uvedených záměrů nepředstavuje vlivy, které by mohly spolupůsobit s posuzovaným záměrem; výjimkou je záměr Revitalizace provozního zařízení Soumarský most, kde hrozí kumulace výstupů (znečištění povrchových vod při uvažovaném vypouštění odpadních vod z navrhovaného apartmánového areálu do Teplé Vltavy), potenciální kumulace zcela rozdílných vlivů by mohly nastat i se záměrem Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most – most u Pěkné (možné spolupůsobení mechanického poškozování jedinců perlorodky říční a narůstání stresu prostředí pro tento druh způsobeného znečištěním vod). Z koncepcí, které by mohly přímo v dané lokalitě spolupůsobit na předměty ochrany EVL či PO Šumava, jsou zásadní tyto dokumenty: - Územní plán města Volary (nový ÚP schválen Zastupitelstvem města Volary dne 27. 6. 2011 a vydán opatřením obecné povahy č.1/2011; - Územní plán obce Lenora; - Územní plán obce Stožec – území zasahuje do Vltavské nivy (zejm. místní část Dobrá), nebyly však zjištěny možné kumulace (resp. nové záměry navržené v blízkosti Teplé Vltavy); - připravovaný ÚP Horní Vltavice – podle zjištěných skutečností by mohlo mít k záměru vztah případné umístění nové ČOV v prostoru Nové Horní Vltavice. Na úrovni ÚP je vždy zvláště důležitým aspektem likvidace odpadních vod v případě realizace záměrů na určených lokalitách, neboť kvalita vody v Teplé Vltavě a v jejích přítocích je jedním z klíčových parametrů, ovlivňující životaschopnost některých předmětů ochrany (perlorodka). Další konkrétní záměry a činnosti, které připadají v úvahu pro kumulaci nežádoucích vlivů na předměty ochrany či integritu dotčených lokalit, nejsou zpracovateli posouzení známy

2.8.

Možné přeshraniční vlivy

Nepředpokládají se žádné přeshraniční vlivy záměru, mj. i s ohledem na fakt, že za hranicí NP a CHKO Šumava (včetně státní hranice se SRN) dlouhodobě probíhá běžná chemická zimní údržba komunikací. Kontakt chemicky udržovaných vozovek s územím SRN na hraničním přechodu Strážný lze považovat za zcela zanedbatelný faktor, který nijak neovlivňuje životní prostředí za hranicí ČR. Možný složkový přenos znečištění (především tavnými vodami z odvodnění komunikací a nejbližšího okolí) pak směřuje výhradně na území ČR (resp. do území NP/CHKO Šumava, tedy i EVL a PO Šumava). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

13


3. ÚDAJE O LOKALITÁCH 3.1.

Identifikace dotčených lokalit

Jako záměrem dotčené lokality jsou obecně chápány ty EVL a PO, které: - jsou v přímém územním střetu se záměrem (zábor ploch, změny reliéfu, …), - jsou ovlivněny v souvislosti s výstupy – složkové přenosy (voda, ovzduší, hluk) - jsou ovlivněny v souvislosti s prováděním záměru (rušení předmětů ochrany) - jsou ovlivněny v souvislosti s provozem záměru (hluk, vibrace, …) Záměr se podle výše uvedených kritérií územně dotýká EVL CZ0314024 Šumava a potenciálně i PO CZ0311041 Šumava (lokalita záměru se nachází přímo v území EVL a PO). V blízkosti záměru, v návaznosti na NP Šumava na bavorské straně státní hranice, se nachází další lokalita evropského významu DE7148302 Moore bei Finsterau und Philippsreut. Tato lokalita nicméně nemůže být posuzovaným záměrem ovlivněna přímo (leží mimo území bezprostředně dotčené záměrem) ani nepřímo (veškeré vody z povodí zasaženého chemickou údržbou silnice I/4 odvádí Hraniční potok a je tak vyloučen přenos uvažovaných látek do ekosystémů za státní hranicí). Další lokality Natura 2000 se v okolí nevyskytují a nebudou ani jinak dotčeny.

3.2.

Popis dotčených lokalit

Území evropsky významné lokality Šumava se nachází v kontinentální biogeografické oblasti, zahrnuje pohoří na jihozápadě ČR při státní hranici s Rakouskem a Německem. Součástí EVL Šumava je NP Šumava, CHKO Šumava a část biosférické rezervace Šumava. Jedná se o největší evropsky významnou lokalitu v ČR, její celková rozloha podle platného nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění novely NV 371/2009 Sb., je 171.866 ha. Dnešní podoba Šumavy je mnohoúrovňovou mozaikou biotopů přírodních nebo různou měrou ovlivněných činností člověka, která vytváří zcela ojedinělý celek s mimořádným významem nejen v rámci České republiky. Ve všech typech biotopů se vyskytují vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a samotná stanoviště mají často jedinečnou přírodní hodnotu. Cenné jsou zejména dochované komplexy rašeliništních a mokřadních biotopů, oligotrofní toky, pralesovité porosty horských smrčin, rašelinných lesů i bučin, ale i druhově bohaté louky i další porosty sekundárního bezlesí (www.natura2000.cz). Z pohledu druhové ochrany je pro soustavu Natura 2000 zvláště důležitá populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), rysa ostrovida (Lynx lynx), vydry říční (Lutra lutra), vranky obecné (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), netopýra velkého (Myotis myotis), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a střevlíka Ménetriesova (Carabus menetriesi). Tito živočichové jsou společně s rostinnými druhy hořečkem českým (Gentianella bohemica), srpnatkou fermežovou (Drepanocladus vernicosus) a s devatenácti typy evropsky významných přírodních stanovišť předměty ochrany EVL Šumava. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

14


Souhrn předmětů ochrany EVL uvádí Tab. 3, na základě výše uvedených údajů (kap. 2.6) jsou zvýrazněny potenciálně dotčené předměty ochrany, tj. stanoviště vyskytující se do 50 m od komunikace a druhy vázané na vodní ekosystémy, v nichž může docházet k přenosu znečištění. Tab. 3. Předměty ochrany EVL Šumava. Hvězdičkou (*) jsou označeny prioritní stanoviště a druhy, tučně zvýrazněny jsou potenciálně dotčené předměty ochrany, tj. stanoviště a druhy, které vyskytující se v blízkém okolí předmětných komunikací a/nebo vázané na složky prostředí ovlivněné v souvislosti s výstupy záměru. Kód

Rozloha v EVL (ha)

Předmět ochrany EVL CZ0314024 Šumava

Přírodní stanoviště Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a 3130 alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho3260 Batrachion 4030 Evropská suchá vřesoviště Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávní5130 cích Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v 6230* kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Moli6410 nion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského 6430 stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion 6510 nemoralis) 6520 Horské sečené louky 7110* Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště

25,4939 16,9546 58,4778 74,1748 5,6924 842,4379 121,6897 361,0092 142,6415 2760,9788 341,6832 1041,436 137,3183 15525,799 2569,5871 217,9 3252,7008

8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0* Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Al91E0* 185,5267 nion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 18258,969 Živočichové mihule potoční (Lampetra planeri) netopýr velký (Myotis myotis) perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) rys ostrovid (Lynx lynx) * střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) vranka obecná (Cottus gobio) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) vydra říční (Lutra lutra) *

Rostliny hořeček český (Gentianella bohemica) srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus)


strana

15


I přes polohu záměru uvnitř ptačí oblasti Šumava lze vzhledem k charakteru posuzované činnosti a k biotopovým nárokům předmětů ochrany PO prakticky zcela vyloučit jejich ovlivnění. Žádný z předmětných druhů – čáp černý (Ciconia nigra), datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), chřástal polní (Crex crex), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) nemůže být posuzovanou údržbou silnic negativně dotčen. Většina z těchto druhů má silnou biotopovou vazbu na rozlehlé lesní celky – čáp černý, datel černý, datlík tříprstý, jeřábek lesní, kulíšek obecný, sýc rousný, tetřev hlušec) a v okolí komunikací se běžně nevyskytuje. Výskyt v území zasaženém potenciálními vlivy záměru nelze předpokládat ani v případě tetřívka obecného či chřástala polního (snad s výjimkou ojedinělých přeletů za potravou), podstatný je ale především fakt, že očekávané výstupy záměru nepředstavují pro žádný z těchto druhů jakékoliv ohrožení či negativní ovlivnění biotopu.

3.3.

Zdůvodnění identifikace dotčených / ovlivněných předmětů ochrany

Ve stanovisku orgánu ochrany přírody byly jako záměrem některé potenciálně dotčené identifikovány typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují v nejbližším okolí zmíněných komunikací I. třídy. Na základě dostupných informací o rozptylu znečištění iontovými látkami z chemické údržby komunikací (viz Pyšek & Zýval 1993) lze za potenciální dosah měřitelného ovlivnění chemismu půd záměrem považovat v terestrických biotopech vzdálenost cca 50 m od komunikace. Vodní biotopy, do nichž odtékají znečištěné tavné vody, resp. druhy v nich žijící, lze pak považovat za potenciálně dotčené ve všech případech. U takto široce vymezeného okruhu teoreticky dotčených předmětů ochrany je však evidentní různá míra citlivosti na uvažované výstupy – především zatížení prostředí solemi, resp. ionty Na+ a Cl-. Z tohoto důvodu jsou jako reálně ovlivněné dále uvažovány pouze ty typy přírodních stanovišť a evropsky významné druhy, u nichž existuje odborně podložený předpoklad odezvy na případnou změnu chemismu biotopu. Záměrem nebudou jakkoliv dotčeny následující předměty ochrany: – stanoviště 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea, – 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, – 5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících, – 7110* Aktivní vrchoviště, – 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (v tomto případě lze navíc obecně vyloučit ovlivnění biotopu kumulací disociovaných látek v půdě či změnu chemismu půd) – 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, – hořeček český (Gentianella bohemica) a – srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus).


strana

16


Přímé ovlivnění těchto předmětů ochrany lze vyloučit vzhledem k jejich poloze (v blízkosti posuzovaného záměru, resp. do vzdálenosti 50 m od předmětných komunikací se nevyskytují) a nelze očekávat ani jakékoliv zprostředkované působení na vzdálenější výskyty složkovými přenosy (např. ani možný přenos znečištění ve vodním prostředí se nedotkne stanovišť stojatých vod či vrchovišť z důvodu jejich sycení srážkovou vodou). Na rozdíl od stanoviska orgánu ochrany přírody považuje zpracovatel za prakticky vyloučený vliv na prioritní stanoviště aktivních vrchovišť (7110). – Dotčeny nebudou ani druhy vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), rys ostrovid (Lynx lynx), netopýr velký (Myotis myotis), neboť záměr populace těchto druhů neohrožuje přímo ani nepřímo (např. nezpůsobuje takové změny prostředí, na něž by tyto druhy mohly být citlivé). Ze stejného důvodu nemůže záměrem reálně ovlivněna ani vydra říční (Lutra lutra), u níž i přes výskyt v celém širším okolí a vazby na vodní prostředí (potravní biotop) nelze předpokládat žádné přímé vlivy záměru ani reálné nepřímé vlivy či rizika poškození biotopu (i např. ovlivnění ryb jako hlavní potravy vydry změnou chemismu toků lze považovat za zcela zanedbatelné).

Za záměrem potenciálně dotčené předměty ochrany jsou dále považovány: – 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion – tok Teplé Vltavy a Řasnice v úseku dotčeném řešeným záměrem hostí cenné porosty vodních makrofyt (Myriophyllum alternifolium, Batrachium fluitans, Potamogeton alpinus, Callitriche sp. ad.) a vodních mechorostů (Fontinalis antipyretica); – 4030 Evropská suchá vřesoviště – výskyt zjištěn i v blízkém okolí záměru, nelze a priori vyloučit ovlivnění záměrem, mj. s ohledem na fakt, že u vřesovištní vegetace s velkým podílem keříčkových druhů může docházet nejen k ovlivňování půdy, ale i k přímému působení (rozstřik Na+ iontů na listy redukuje asimilaci); – 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) – výskyty tohoto předmětu ochrany jsou zaznamenány i v nejbližším okolí záměru; – 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) – vyskytují se v několika případech již ve vzdálenosti jednotek až prvních desítek m od okraje vozovky; – 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně – vyskytují se často ve vzdálenosti prvních jednotek m od okraje vozovky; – 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) – vyskytují se ve vzdálenosti několika m až desítek m od okraje vozovky; – 6520 Horské sečené louky – jedná se o nejběžnější typ travních porostů v okolí předmětných komunikací, jejichž porosty často navazují bezprostředně na silniční těleso.

Výše uvedené typy luční a travinné vegetace se vyskytují v nejbližším okolí komunikací. Vzhledem ke své fenologii sice během vegetační sezóny běžně nepřicházejí do přímého styku s rozptylovanými ionty solí, lze však prokázat zprostředkované ovlivnění změnou chemismu půd. Z vegetačního hlediska dochází v důsledku zvýšení obsahu iontů Na+ a Cl- v půdě („zasolení“) ke změnám ve struktuře a složení rostlinných společenstev – vznikají mezernaté porosty, v nichž se zvyšuje zvýšení podíl halofytů a subhalofytů; zároveň se jedná často o (semi)ruderální druhy, které produkují hodně semen a invadují do okolních porostů). – Výskyt přírodního stanoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště je v okolí záměru vzácný (několik segmentů v okolí Strážného) a představuje vždy jen menšinovou složku v mozaice s vlhkými lučními biotopy (zpravidla pcháčové louky). Spíše teoretické ovlivnění tohoto typu vegetace připadá v úvahu v souvislosti se změnami chemismu prostředí (nejspíše pH, případně obsah Na+ a Cl-).

Lesní typy přírodních stanovišť, které se vyskytují v nejbližším okolí řešených komunikací: – 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum – 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum – 91D0* Rašelinný les


strana

17


– 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) – 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

V případě těchto lesních typů stanovišť se již v současnosti projevují negativní účinky na jednotlivé stromy, které jsou v dosahu disperze látek (solí) z chemické údržby. Zvýšené obsahy iontů Na+ a Clv půdách vyvolávají u rostlin změnu iontové rovnováhy ve tkáních (iontový stres), růst iontové síly roztoků (osmotický stres), což mimo jiné vede k poruchám dýchání rostliny a příjmu vody, k snížení vitality dehydratací až nevratnou destrukcí asimilačních pletiv (HORKÝ et al., 1980) a v konečném důsledku k usychání rostliny. Makroskopicky se poškození projevuje výskytem nekrotických změn pletiv – žloutnutím až hnědnutím listů (i jehlic) a jejich předčasným opadem. Průvodním jevem zasolování půd je růst pH od slabě až středně kyselé k slabě až středně zásadité půdní reakci, což vede i ke změnám rozpustností některých biogenních a stopových prvků v půdním roztoku a k poruchám příjmu těchto látek rostlinami. Poškozováním a postupným odumíráním dřevin pláště lesa dochází k odkrývání lesních porostů, k přímému oslunění původně zastíněných jedinců smrku ztepilého (tím k jejich oslabování) a následně k snížení odolnosti porostů vůči silným a nárazovým větrům. Destrukce pláště lesních porostů umožňuje snadnější migraci solného aerosolu a solného prachu dále do lesních porostů. Živočišné druhy s vazbou na vodní toky, do nichž jsou odváděny disociované látky z údržby silnic: – Z druhů, vázaných na vodní prostředí, je citlivost na obsah iontů (resp. na konduktivitu vody) známa v případě perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Druh může být dotčen v důsledku specifických nároků na nízkou mineralizaci vody, vyjádřenou hodnotou vodivosti (konduktivity). Při překročení optimálního obsahu rozpuštěných látek odpovídajícího konduktivitě 50 (max. 60) S/cm již dochází k poškození biotopu (Absolon & Hruška 1999). Toto narušení spočívá jednak ve srážení mikroskopických částic detritu, které perlorodky filtrují z vody jako potravu (dochází ke koagulaci těchto částic, které se pak stávají pro perlorodky nedostupnými) . Vyšší vodivost však zároveň ohrožuje i senzitivní larvální vývojová stadia (glochidie). Vzhledem k unikátnímu významu Teplé Vltavy pro tento předmět ochrany a k jeho extrémní zranitelnosti, je v dalším textu problematice výskytu a ochrany perlorodky věnována i největší pozornost (v rámci kap. 4.2 je řešena na prvním místě).

Existují opakované důkazy včetně komplexních balančních studií a modelů ukazující, že sůl (NaCl) není z půdy vymývána okamžitě, jak bylo původně uvažováno. Tato „retenční“ schopnost solí způsobená různými mechanismy limituje vymývání z kontaminovaných ploch v okolí silnic při jarním tání a k uvolňování iontů může ve větších objemech docházet i kdykoliv v průběhu vegetační sezóny a v obdobích, kdy je biologická aktivita ekosystémů vyšší. Toto jednak prodlužuje dobu negativního ovlivňování biotopu perlorodek, ale zároveň i výrazně zvyšuje riziko negativního působení zvýšené mineralizace v letním období, kdy dochází k vypouštění glochidií (ohrožení rozmnožovacího cyklu). Pro hodnocení jsou využity aktuální údaje o stavu populace i biotopu perlorodek (Dort 2009a, 2011, data VÚV T.G.M. z období 2006-2011 – www.zachranneprogramy.cz). – Mihule potoční (Lampetra planeri) a vranka obecná (Cottus gobio) se vyskytují dosti hojně v tocích v celém širším řešeném území (silné populace udávány např. z převážné části Teplé Vltavy, dolního toku Řasnice apod.). Účinky na tyto předměty ochrany lze však již předběžně odhadovat jako zanedbatelné (blíže viz kap. 4.2). – Střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) je vázaný hlavně na nenarušené rašelinné biotopy, kde žije ve vrstvě živého rašeliníku. Část území potenciálně dotčeného chemickou údržbou silnic zasahuje i do oblastí vhodných k výskytu tohoto druhu (tzv. „zvláštní oblasti ochrany“, SAC, vymezené na základě odborných kritérií) – Splavské rašeliniště, Vltavský luh. I pro tento druh je však potenciální ohrožení minimální (viz kap. 4.2).

Očekávané ovlivnění jednotlivých předmětů ochrany je zvýrazněno tučně v Tab. 3, v následujících kapitolách je uveden bližší popis vlivů a vyhodnocena očekávaná významnost skutečných účinků záměru.


strana

18


4. HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA LOKALITU NATURA 2000 4.1.

Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení

Souhrn podkladů poskytnutých zadavatelem  žádost o udělení výjimky z § 43 zákona č. 114/1992 Sb., ze zákazů uvedených v § 16 odst. 1 písm. l) a § 26 odst. 1 písm. h) (ze dne 24.1.2011) 

údaje o rozsahu zimní údržby řešených komunikací a spotřebě posypových materiálů v sezónách 1996/97, 1997/98, 1999/2000, a dále v sezónách 2002/03 – 2009/2010.



stanovisko Správy NP a CHKO Šumava č.j. NPS 01435/2011 ze dne 21.2.2011 – nevyloučen vliv na EVL Šumava.



popis technologie zimní údržby předmětných silnic I. třídy



Usnesení vlády ČR ze dne 23.11.2005 č. 1528 o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek NP a CHKO Šumava, včetně podmínek udělení výjimky

Další podklady  data VÚV T.G.M. ze sledování vybraných ukazatelů kvality vod v tocích NP a CHKO Šumava (http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=6032&parentId=2267&spec=zivocichove ), údaje o koncentracích chloridů v profilu Pěkná a doplňující konzultace s pracovníky VÚV (Mgr. Ondřej Simon – viz též Přílohy). 

Absolon K. & Hruška J. (1999): Záchranný program perlorodky říční v ČR



Hruška J. (2010): Modelování dlouhodobých změn chemismu vod a jejich vliv na perlorodku říční v NP Šumava – tok Teplé Vltavy.



aktuální údaje o stavu a výskytu populace perlorodky říční v Teplé Vltavě (Dort 2009, 2011) – poskytla Správa NP a CHKO Šumava



informační systémy EIA / SEA (http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/systemy_EIA).

Pro provedení tohoto hodnocení byly uvedené podklady shledány jako dostatečné.

4.2.

Hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany

Možnost ovlivnění předmětů ochrany EVL Šumava byla shledána především u evropsky významného druhu perlorodky říční, a dále u některých typů přírodních stanovišť (např. 9110 a 91D0*). Hodnoceny jsou ale i další předměty ochrany EVL, které nelze a priori považovat za zámě-

rem neovlivněné („nulová“ hodnota vlivu ve smyslu Tab. 1., tj. nelze úplně vyloučit negativní vlivy na ně se nepředpokládají žádné pozorovatelné) a nejsou s ohledem na jejich výskyt a charakter záměru dále hodnoceny. Jako vlivy záměru na tyto předměty ochrany jsou uvažovány především výstupy, popsané v kap. 2.6, tedy znečištění prostředí disociovanými látkami, pocházejícími z chemické údržby komunikací. Významnost vlivů na předměty ochrany je hodnocena následovně: Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) Perlorodka říční je druhem chladných, čistých a málo úživných (oligotrofních) vod potoků a menších řek ve vyšších polohách. Téměř výlučně se jedná o toky, pramenící na geologickém podloží s nízkým obsahem vápníku i dalších dobře rozpustných iontů. Základním znakem všech vod, RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

19


obývaných perlorodkou říční, je nízká mineralizace, hodnocená konduktivitou (vodivostí) vody, která je v přímé závislosti na obsahu rozpuštěných iontů. Důležitým faktorem pro výskyt populací perlorodky je i mělké dno s štěrkovými lavicemi a náplavy, na nichž se uchycují dospělé perlorodky. Jedinci druhu se živí filtrací mikroskopického planktonu a detritu z vody (velikost částic filtrované potravy < 40 m). Reprodukceschopný samec vypouští spermie do vody, samička je při filtraci vody přijímá, čímž dochází k oplodnění. Z oplozených vajíček se vyvíjejí invazní larvy zvané glochidie, kterých v létě samice vypouští do vody velké množství. Výskyt perlorodky v daném území je dále závislý na výskytu pstruha potočního (hlavně mladá stadia), který je dočasným hostitelem larev. V minulosti byl jako hostitelský druh využíván přednostně losos atlantský, po vybudování migračních bariér na tocích (např. Vltavská kaskáda, vodní díla na středním a dolním Labi) losos z Vltavy zcela vymizel a hostitelskou funkci nyní plní výhradně pstruh. Největší životaschopná populace perlorodky ve střední Evropě (cca 20.000 adultních jedinců) se aktuálně vyskytuje v Blanici, kde rovněž dochází (vedle polopřirozeného odchovu řízeného záchranným programem) k přirozené reprodukci druhu. V minulosti byl perlorodkou říční bohatě osídlen i celý horní tok Vltavy. V době, kdy byly v místech dnešních lučních lad produktivní louky, zde populace dobře prospívala. Po odlesnění krajiny mohla luční vegetace využívat zásobu kvalitního humusu, nahromaděného po staletí pod lesním porostem. Prudké oživení koloběhu látek a energií v ekosystému se odrazilo i na kvalitě organického detritu, smývaného z povodí do vodního toku, což byla zřejmě i doba populační exploze pro perlorodku. S vyčerpáním humusových zásob a ústupem hospodaření vznikala luční lada a perlorodka postupně opouštěla horní části povodí a udržela se až níže, kde jednotlivé přítoky přinášely vhodnou potravu ze smíšených lesů a z luk. Hlavní výskyt se nacházel mimo Teplou Vltavu, v oblasti současné záplavy nádrže Lipno a níže po toku. Vodní dílo Lipno tato stanoviště zatopilo, níže je řeka již nadměrně znečistěná (Hruška 2000, Hruška & Volf 2003, Simon et al. 2007). Zbytková populace perlorodky v EVL Šumava se vyskytuje i ve Zlatém potoce. Kromě Šumavy v ČR existují pouze tři další lokality výskytu (Horní Malše, Bystřina a Lužní potok) rovněž chráněné jako EVL. Výskyt druhu na území ČR shrnuje Obr. 1.

Obr. 1. – Aktuální rozšíření perlorodky říční v ČR. Převzato od AOPK ČR (http://www.biomonitoring.cz). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

20


Pramenná oblast Teplé Vltavy je z velké části tvořena rašeliništi, slatinami a lučními lady, kde je vstupní mineralizace velmi nízká. Konduktivita pramenů se pohybuje od 10 do 25 μS/cm a tok jen velmi pomalu získává další přirozenou mineralizaci. Např. přirozené pozadí koncentrace chloridů v nekontaminovaných horských tocích odpovídá cca 1 mg/l (Hruška 2010), v Teplé Vltavě aktuálně mírně přesahuje 2 mg/l, v Řasnici dosahuje hodnoty řádově vyšší (v letech 2010-2011 průměrně 13,3 mg/l – viz Obr. 2, Příl. 1A). Zvýšené koncentrace Cl- jsou důsledkem lidské činnosti v povodí – vyplavují se ze zemědělské výroby (kejda, hnůj, některá hnojiva), z lidských sídel a z průmyslu; nejpřímějším zdrojem chloridů v tocích je však právě chemická údržba komunikací (Hruška 2010). Oligotrofní toky jsou zpravidla na živiny velmi chudé, a proto jsou přírodní společenstva osídlující takové prostředí závislá zejména na potravních zdrojích nacházejících se mimo vodní prostředí. V úseku Teplé Vltavy od Dobré (ř.km 388) až po zaústění Volarského potoka (ř.km 379) se však v současné době nachází zcela ojedinělý ekosystém, v němž může docházet k nenarušené reprodukci perlorodky říční bez potravní vazby na pozemky v povodí, neboť díky přítomnosti submerzních porostů vodní vegetace se zde vyskytuje i velmi kvalitní detrit, jehož rozbory ukázaly příznivý obsah vápníku a dobrou úživnou hodnotu. V těchto místech proto mladé perlorodky úspěšně odrůstají (současný odhadovaný počet je 17.000). Tyto poznatky dávají dolnímu úseku Teplé Vltavy zcela specifické postavení mezi všemi středoevropskými lokalitami s perlorodkou říční. Výsledky ze srovnávání úživnosti detritu v Blanici, na Zlatém potoce a v Teplé Vltavě (Dort 2009b) ukazují, že poměry pro růst a přežívání nejmladších stádií perlorodek jsou ve Vltavě nejlepší ze všech sledovaných lokalit. To potvrzuje starší studie a poukazuje na unikátní potenciál řeky pro úspěšnou přirozenou reprodukci perlorodky říční. Na stanovištích přírodě blízkých s minimálním množstvím živin se pomalu přirůstající jedinci dožívají až 140 let (www.natura2000.cz), v Teplé Vltavě mezi Soumarským mostem a ústím Volarského potoka se dožívání perlorodek blíží věku 70 až 80 roků. Zvýšená úživnost může vést mj. ke zrychlování látkové výměny jedinců a rychlejšímu růst jedinců, ale také k úměrnému zkrácení průměrného věku. Optimální koncentraci rozpuštěných látek v prostředí Teplé Vltavy vyjadřují hodnoty konduktivity kolem 50 μS/cm, při dalším zvyšování mineralizace a vzrůstu konduktivity nad 60 µS/cm již dochází k narušení biotopu perlorodek (Absolon & Hruška 1999). Poškození biotopu při zvýšené konduktivitě vody spočívá jednak v koagulaci mikroskopických částic detritu, které se při překročení velikosti 40 μm stávají potravou pro filtrující perlorodku nedostupnou; ve vodivějším prostředí je dále znemožněno uchycení glochidií na hostitelské ryby (larvy se „zavírají“ – B. Dort, pers. comm.). Voda v Řasnici dlouhodobě nesplňuje limity stanovené v záchranném programu perlorodky (srovnej Obr. 3 a Příl. 1A), podmínky v toku Teplé Vltavy jsou ale dosud pro perlorodku optimálně vhodné. Přesto se v kontrolovaném úseku v posledních letech projevuje tendence k zhoršování saprobních poměrů a postupnému zvyšování mineralizace vody (Dort 2009b) a opakují se periody, během nichž jsou optimální hodnoty vodivosti překročeny (Obr. 4-7, data VÚV T.G.M. – Simon et al.). Kvalita vody v Teplé Vltavě sezónně kolísá v závislosti na kvalitě vody v přítocích (viz Příl. 1A), v některých ukazatelích se již blíží limitům stanoveným v záchranném programu perlorodky (Tab. 4), cílové hodnoty vodivosti jsou přitom již krátkodobě překračovány. Je třeba zdůraznit, že důležité jsou spíše průměrné hodnoty (např. zjištěné pH kolísá v intervalu 6,3–7,4, konduktivita v rozpětí 35–171 S/cm – viz Tab. 4, Obr. 4-7, podrobnější údaje také na www.zachranneprogramy.cz). Hodnota 60 S/cm však představuje hranici, nad níž podle záchranného programu dochází k poškození biotopu perlorodek. Při delší expozici se jedinci dostávají do stresu prostředí (snížená dostupnost potravy) a v době uvolňování glochidií (zpravidla letní období) může být znemožněno jejich uchycování na hostitelských rybách, což ještě více ohrožuje reprodukci druhu. Právě konduktivita je přímo spojena s koncentracemi iontů Cl- a Na+ (viz též Příl. 1A). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

21


V Teplé Vltavě se do současnosti uchovalo cca 1.000 dospělých jedinců původní populace perlorodek, které jsou dosud schopné rozmnožování (AOPK ČR). Úspěšnost reprodukce však limituje vzdálenost mezi jedinci rozptýlenými jednotlivě po toku (malá naděje na oplodnění) i nedostatek funkčních hostitelů larev perlorodek.

Obr. 2. – Koncentrace chloridů ve vodách NP Šumava (© Vladimír Majer, Česká geologická služba, převzato z Hruška 2010).

Obr. 3. – Měrná vodivost (konduktivita) ve vodách NP Šumava (© Vladimír Majer, Česká geologická služba, převzato z Hruška 2010). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

22


Obr. 4-5. Vodivost vody v Teplé Vltavě v profilu Dobrá v letech 2006-2007 a 2009-2011 byla převážně vyhovující, avšak občas byly cílové hodnoty podle záchranného programu překročeny (např. 01-03/2010).

Obr. 6-7. Hodnoty vodivosti vody v Teplé Vltavě v profilu Pěkná v letech 2007-2011 převážně vyhovují požadavkům záchranného programu, i zde jsou ale cílové hodnoty opakovaně překračovány (např. 0709/2008, 01-03/2009, 12/2010, 02-03/2011). Překročení se zdá být o něco četnější než u profilu Dobrá.


strana

23


Tab. 4: Vybrané fyzikální, chemické a biologické charakteristiky biotopu perlorodky říční (podle Absolon & Hruška 1999, AOPK ČR 2007) a jejich srovnání se stávajícím stavem v Teplé Vltavě (data VÚV T.G.M.). sledovaný parametr (jednotky) teplota vody (t, °C) pH (min.) pH (max.) pH (průměrné) konduktivita při 20°C (μS/cm) 2+ vápník Ca (mg/l) celkový fosfor Pcelk. (μg/l) + amonné ionty NH4 (mg/l) nitráty NO3 (mg/l) chloridy Cl (mg/l)

optimální hodnoty krátkodobá dle Záchranného programu maxima 0–20 23 6,0 7,1 6,8 50 (max.60) <8 < 20–35 < 0,1 (voda s vyšším pH a t) 0,5 mg/l < 2,5 6,0 mg/l < 10

stávající stav 8,9 * 6,0 ** 8,0 ** 6,9 * (34,8) – 56,7 – (171,1) ** (2,5) – 3,9 – (5,0) ** 32 * 0,047 * 2,3 * max. 5 **

* Dlouhodobé průměry z úseku Soumarský most - Pěkná. ** Hodnoty v profilu Pěkná za období 2005–2011 (minimální) – průměrná – (maximální).

data VUV T.G.M. průměr 2005-2011 SD (+/-) počet měření min max Teplá Vltava - Dobrá 56,4 8,8 61 37,3 80,4 Teplá Vltava - Pěkná 56,7 17,4 62 34,8 171,1

Populace perlorodky říční v Teplé Vltavě je tedy obecně ohrožena změnami trofie a mineralizace vody v toku (ale i fyzikálním znečištěním – splachy, zákal) a nepříznivými změnami půdních a vegetačních poměrů či způsobů hospodaření v povodí. Zhoršování kvality vody včetně zvyšování obsahu rozpuštěných iontů může mít nepříznivé následky pro kondici jedinců perlorodky; krátkodobé změny jsou (hlavně starší) jedinci schopni přestát, avšak déletrvající znečištění má za následek zvýšenou mortalitu, případně narušení reprodukce. Potenciálně ohrožujícími faktory jsou zejména velkoplošné zemědělské hospodaření, výstavba potenciálních zdrojů znečištění (průmyslové závody, zemědělské podniky, rekreační zařízení,...), ale i např. nové ČOV ve stávajících obcích, které kanalizací koncentrují dosud rozptýlené zdroje znečištění. Rizikovými faktory jsou dále systematické odvodňování pozemků, změny původní skladby lesů na převážně smrkové monokultury, používání těžké techniky, stejně jako všechny postupy vedoucí k nadměrnému zvyšování eroze (www.natura2000.cz, Beran 2002, Hruška 2000, Absolon & Hruška 1999, AOPK ČR 2007). Chemická údržba komunikací je ovšem zcela jednoznačným a nepochybným zdrojem zvyšování mineralizace toků, jejichž přirozené geochemické pozadí je velmi nízké (Hruška 2010, viz též Příl. 1A – srovnání obsahu Cl- v Teplé Vltavě a Řasnici). Hlavní problém chemické údržby přitom spočívá v dlouhodobém zvyšování spotřeby solí v řešeném povodí (Tab. 2, více viz Příl. 1A). Vzhledem k uvedeným informacím a také s ohledem na rizika kumulace vlivů je nutno považovat neregulované zvyšování zátěže dotčeného povodí výskytu populace perlorodky za nepřijatelné riziko dalšího zhoršování biotopu tohoto kriticky ohroženého druhu. V případě „neomezené“ chemické údržby (podle var. 1) je proto konstatován potenciálně významný negativní vliv (je ho významnost dle Tab. 1 odpovídá stupni -2). Záměr ve var. 2 má pouze mírně nepříznivý vliv na předmět ochrany (hodnota -1). Tento závěr je podložen hlavně zachováním omezeného režimu na silnici I/39 jen s minimální úpravou vůči stávajícímu stavu. Nově by mělo být umožněno použít max. 4 t NaCl / zimní sezónu i v úseku Lenora – Soumarský most, ale zároveň dojde k regulaci povoleného množství v úseku Volary – Želnava (max. 25 t/sezónu). Při porovnání obou hodnot s celkovým množstvím NaCl použitého v celém povodí v uplynulých sezónách (600-800 t – viz Příl. 1A) je zřejmé, že změna obsahu chloridů či konduktivity ve Vltavě bude zcela zanedbatelná. Vliv záměru na perlorodku říční ve variantě 1 je hodnocen jako významně negativní (-2). Vliv záměru na perlorodku říční ve variantě 2 je hodnocen jako mírně negativní (-1). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

24


Střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) Potenciální biotop předmětu ochrany se v blízkosti záměru nachází na Splavském rašeliništi a ve Vltavském luhu. Vzhledem k lokálnímu dosahu popisovaných očekávaných vlivů záměru (ovlivnění chemismu půd, měřitelná na vzdálenosti max. prvních desítek metrů od komunikací) lze nicméně konstatovat, že skutečně využívaný biotop druhu nemůže být znatelně ovlivněn (např. ve smyslu výrazné celkové změny biotopu, odumírání rašeliníků, změny potravního řetězce apod.). Vliv záměru na střevlíka Ménetriesova je v obou variantách nulový (hodnota 0). Vranka obecná (Cottus gobio) Mihule potoční (Lampetra planeri) Oba druhy jsou sice obecně považovány za citlivé na znečištění toků, avšak tato citlivost se týká především organického znečištění (resp. koncentrace rozpuštěného kyslíku v případě vranky), případně pro vodní prostředí obecně toxických látek. Očekávatelné (mírné) změny chemismu povrchových vod, k nimž může dojít v souvislosti s používáním posypových materiálů iontové stavby – solí (tedy především obsah iontů Na+, Cl-, pH či konduktivita vody) nepředstavují z hlediska těchto druhů podstatný parametr. Oba druhy se zcela běžně a hojně vyskytují i v tocích s řádově vyšší mineralizací, než jakou mají šumavské toky, a ani případná změna (na kterou již může např. perlorodka říční reagovat negativně) se jich nijak nedotkne. Tyto druhy proto nelze považovat za reálně ovlivněné předměty ochrany. Vliv záměru na vranku obecnou i mihuli potoční je v obou variantách nulový (hodnota 0). Stanoviště 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Očekávaný vliv záměru na předmět ochrany představuje pronikání disociovaných látek ze zimní chemické údržby do vodotečí s výskytem těchto porostů. Není však znám žádný údaj, na jehož základě by bylo možné dovozovat negativní odezvu porostů na změny mineralizace vody (v intenzitě odpovídající posuzovanému záměru). Porosty se vyskytují i v tocích s vyšší vodivostí a podstatně vyššími koncentracemi uvažovaných znečišťujících látek. Např. koncentrace chloridů v Řasnici jsou několikanásobné oproti teplé Vltavě (viz Příl. 1A), přesto zde tento typ stanoviště (ve vhodných úsecích) v poměrně vysoké kvalitě dlouhodobě dobře prosperuje. I z tohoto důvodu je pro stávající režim zimní údržby silnic I/4 a I/39, který víceméně odpovídá záměru ve var. 2, konstatován nulový vliv (ve smyslu Tab. 1 hodnota vlivu = 0, tedy žádné pozorovatelné změny). Případné ovlivnění tohoto stanoviště možným mírným zvýšením vodivosti, resp. koncentrací chloridů či sodných iontů (v případě, že by byl povolen záměr ve var. 1, tedy bez jakéhokoliv omezení rozsahu chemické údržby komunikací) lze obtížně předpovídat. V principu není vyloučeno, že např. popisovaná společenstva mohou na vodu s vyšší mineralizací reagovat snížením pokryvnosti / početnosti některých citlivějších či pomaleji rostoucích druhů (např. silně ohroženého rdestu alpského, mechorostu prameničky obecné atd.). Dosud také nejsou žádné relevantní informace, že že by takové podmínky případně mohly podpořit jejich nahrazování expanzivními (hvězdoš) či dokonce invaznímií a jejich převládnutí na úkor druhů původních (např. vodní mor kanadský). Nelze tedy s naprostou jistotou eliminovat riziko postupného zhoršování kvality porostů vlivem záměru. Přesto lze se vší odpovědností říci, že při uvažovaných intenzitách takových změn a s ohledem na prokázané značné sezónní kolísání zmíněných iontových látek (maxima před hlavní vegetační sezónou) lze i ve var. 1 považovat riziko za velmi malé. Vliv záměru na stanoviště 3260 ve variantě 1 je hodnocen jako mírně negativní (-1). Vliv záměru na stanoviště 3260 ve variantě 2 je hodnocen jako nulový (hodnota 0). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

25


Stanoviště 4030 Evropská suchá vřesoviště V dosahu posuzovaného záměru byly zaznamenány nejméně 4 výskyty odpovídající vegetace (všechny podél silnice I/4 mezi Korkusovou a Kubovou Hutí). Všechny zjištěné segmenty mají nicméně charakteru mozaiky (hlavně se smilkovými trávníky, pcháčovými loukami a nálety pionýrských dřevin). Porosty předmětného habitatu jsou tedy zpravidla maloplošné a málo reprezentativní (málo diagnostických druhů). V současnosti není z žádných dostupných zdrojů známo ani nebylo pozorováno viditelné ovlivnění porostů způsobené chemickou údržbou silnic; protože se jedná o úsek, jehož údržba není ani v současnosti (tj. v době platnosti výjimky k používání chemického posypu za podmínek daných usnesením vlády ČR č. 1528 ze dne 23. 11. 2005) nijak omezena, nelze očekávat ani zesílení či zhoršení vlivu. Z tohoto důvodu konstatuje zpracovatel, že záměr ve variantách 1 ani 2 nemá žádný pozorovatelný vliv. Vliv záměru na stanoviště 4030 je hodnocen v obou variantách jako nulový (hodnota 0). Stanoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Výskyty tohoto předmětu ochrany jsou zaznamenány i v nejbližším okolí záměru, jedná se však výhradně o maloplošné segmenty mozaikovitého charakteru (převážně v přechodech s vlhkými pcháčovými loukami, případně s keříčkovou vegetací suchých vřesovišť a často i s nálety pionýrských dřevin). Celkový rozsah dotčených porostů do vzdálenosti 50 m od silnice lze odhadovat na cca 2 ha (vůči celkové rozloze v EVL cca 840 ha se jedná o relativně zanedbatelný zlomek %). V žádném segmentu přitom nebyly zjištěny nadprůměrně zachovalé porosty (např. s výskytem vzácnějších druhů). Nezdá se pravděpodobné, že by důvodem degradace byl případný zvýšený obsah iontů Na+ a Cl- (zásadní význam pro zachovalost porostů má vždy management). Přitom až na jedinou výjimku (porost na okraji lesa jižně od zemědělské farmy Volary) se všechny ostatní segmenty nacházejí poblíž úseků, kde není současný režim údržby podle udělené výjimky nijak omezen a žádné negativní ovlivnění není patrné. Pozorovatelné poškození porostů tohoto předmětu ochrany chemickou údržbou silnic se tak v žádné posuzované variantě neočekává. Vliv záměru na stanoviště 6230 je v obou variantách hodnocen jako nulový (hodnota 0). Stanoviště 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

Naprostá většina výskytů stanoviště 6410 se nachází mezi Chlumem u Volar a Želnavou, v kontaktu s úsekem I/39, kde je v současnosti režim údržby podle udělené výjimky omezen (výjimečný chemický posyp pouze v případě souvislé ledovky). Rozsah dotčených porostů tohoto stanoviště do vzdálenosti 50 m od silnice lze odhadovat na cca 1,5 ha (cca 1 % celkové rozlohy v EVL), které by potenciálně mohlo být zatíženo zvýšenými vstupy iontů. Ani podle výsledků monitoringu vlivu zimní údržby na ekosystémy (Zýval 2011) nebylo dosud zjištěno, že by docházelo ke změnám kvality vegetace spojeným s aplikací NaCl. Půdy v řešeném území jsou obecně málo nasycené dvojmocnými kationty (zejm. Ca2+), díky poměrně vysokému obsahu organických látek v sorpčním komplexu (humus) je ale pravděpodobné, že mírné zvýšení koncentrace Na+ a Cl- významně nezmění půdní reakci a nepovede k degradaci porostů přírodních stanovišť. Eventuelní ovlivnění tohoto předmětu ochrany chemickou údržbou silnic by přicházelo v úvahu jen ve var. 1, pokud by v kontaktu s těmito porosty došlo k podstatnému zvýšení intenzity chemického posypu. I v takovém případě může dojít jen k sotva znatelnému ovlivnění (okrajový výskyt některých subhalofilních druhů či ruderalizace), což je jen mírný negativní vliv. Ve var. 2, odpovídající stávajícímu režimu, se pak neočekávají žádné nepříznivé vlivy záměru. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

26


Vliv záměru na stanoviště 6410 ve variantě 1 je hodnocen jako mírně negativní (-1). Vliv záměru na stanoviště 6410 ve variantě 2 je hodnocen jako nulový (hodnota 0). Stanoviště 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

Stanoviště 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis)

Stanoviště 6520 Horské sečené louky Výskyty uvedených předmětů ochrany se nachází podél celého řešeného úseku silnic I/4 a I/39, a to zejména v částech aktuálně chemicky ošetřovaných bez omezení, tak v částech, kde je aplikace chemického posypu omezena podmínkami platné výjimky (usnesení vlády č. 1528 ze dne 23. 11. 2005). Monitoringem vlivu zimní údržby na kontaktní ekosystémy (Zýval 2011) dosud nebylo zjištěno, že by vlivem aplikace NaCl docházelo ke změnám těchto typů vegetace. Rozsah porostů stanoviště 6430 do vzdálenosti 50 m od silnice (kde potenciálně může dojít k zatížení zvýšenými vstupy iontů) lze přitom odhadovat na asi 9 ha (cca 2,5 % z celkem 361 ha této jednotky v EVL), v případě stanoviště 6510 se v takto vymezené „kontaktní zóně“ vyskytuje asi 6 ha porostů (cca 4 % ze 142 ha v celé EVL) a u stanoviště 6520 je to asi 30 ha (cca 1 % celkové rozlohy v EVL). Vzhledem k ekologii a fyziognomii těchto typů vegetace (většinou zapojené porosty s dominancí vysokobylinných či vysokostébelných druhů, přizpůsobená mj. na vyšší obsah a rychlý obrat živin) i díky konkurenční zdatnosti typických druhů zde ani při zvýšení obsahu solí v půdách nedochází k pronikání halofytů, takže k negativním projevům zpravidla nedochází (nelze je vegetačně indikovat). V půdním sorpčním komplexu půd uvedených stanovišť se díky stanovištním podmínkám (zpravidla mezotrofní, hlubší půdy s poměrně kvalitní vrstvou humusu) vyskytuje dostatek výměnných iontů. I proto je nepravděpodobné, že by mírné zvýšení přísunu Na+ a Cl- znatelně změnilo půdní reakci nebo vedlo k degradaci porostů přírodních stanovišť. Výstupy z monitoringu okolí chemicky udržovaných komunikací (Pyšek & Zýval 1993, Zýval et al. 1999, Zýval et al. 2011) ukazují, že měřitelné změny chemismu půdního sorpčního komplexu (charakterizované růstem pH a zvýšenými obsahů sodíku a chloridů v půdním výluhu) se projevují do vzdálenosti větší než 10 metrů (pravděpodobně 20 - 30 m) od okraje vozovky. Změny ve složení rostlinných společenstev jsou však dlouhodobým vegetačním monitoringem dosud doloženy jen v těsné blízkosti komunikací do vzdálenosti prvních metrů od krajnice (zde se vyskytují zpravidla antropicky ovlivněné a ruderalizované travinobylinné porosty vázané na silniční těleso, zářez či násep apod.). V současnosti (tj. v režimu údržby, který odpovídá záměru ve var. 2 s omezenou aplikací chemických posypových materiálů) nenese stav porostů lučních typů přírodních stanovišť žádné známky negativního ovlivnění posuzovaným záměrem (většina identifikovaných porostů se přitom vyskytuje v kontaktu s úseky I/4 a I/39 již běžně chemicky udržovanými). Přítomné porosty přírodních stanovišť je nutno považovat za již přizpůsobené na stávající údržbu silnic a (zejména budouli pravidelně sklízeny), nelze předpokládat ani pozorovatelný negativní vliv v důsledku schválení záměru ve var. 1. Vliv záměru na luční typy přírodních stanovišť 6430, 6510 i 6520 je v obou variantách hodnocen jako nulový (hodnota 0). Stanoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště Vegetace odpovídající stanovišti 7140 se v zóně teoretického dosahu vlivů záměru vyskytuje pouze v okolí Strážného, a to výhradně ve fragmentech v mozaice s vlhkými pcháčovými loukami, RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

27


a vždy až ve vzdálenosti > 10 metrů od komunikace (což je dáno mj. i existencí silničního tělesa, které narušuje hydrologické podmínky nutné pro existenci tohoto habitatu). Vzhledem k poloze těchto porostů nebude předmět ochrany měřitelným způsobem ovlivněn, a to ani v jedné variantě. Vliv záměru na stanoviště 7140 je v obou variantách hodnocen jako nulový (hodnota 0). Stanoviště 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Acidofilní bučiny se hojně vyskytují i v nejbližším okolí silnice I/4, tj. v přímém kontaktu s chemicky ošetřovanými komunikacemi v úseku mezi Korkusovou Hutí a Houžnou, tedy v úseku aktuálně běžně chemicky udržovaný v režimu, který odpovídá záměru ve var. 1. V současnosti se zde již projevují negativní účinky na jednotlivé stromy, které jsou v dosahu disperze iontů z chemické údržby (žloutnutí a hnědnutí listů a jejich předčasný opad, snížení vitality některých dřevin). Místy může zřejmě docházet k určitému „hromadění“ některých iontů v půdě vzhledem k velké kapacitě sorpčního komplexu (organické látky humusové vrstvy). Poznatky z monitoringu (Zýval et al. 2011) ukazují, že půdní reakce je pronikáním disociovaných látek ze zimní chemické údržby v závislosti na půdním typu a reliéfu měřitelně ovlivněna až na 20-30 m, na větší vzdálenost už působení vlivu chemické údržby nelze předpokládat. Listnaté dřeviny, představující hlavní složku tohoto předmětu ochrany, jsou zvýšením obsahu solí v půdním roztoku poškozovány méně ve srovnání se smrkem, který v přirozených podmínkách bývá v odpovídajících porostech pouze přimíšen; v dotčených porostech se však hojně uplatňuje jako plášťová dřevina. Poškozováním a postupným odumíráním pláště lesa však dochází k odkrývání lesních porostů a následně ke snížení odolnosti porostů vůči silným a nárazovým větrům. Poškozování lesních plášťů a snížení vitality okrajových stromů představuje pro předmětné stanoviště pouze mírný negativní vliv, který je totožný v obou variantách. Vliv záměru na stanoviště 9110 je v obou variantách hodnocen jako mírně negativní (-1). Stanoviště 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Výskyt tohoto předmětu ochrany je v kontaktu se záměrem zaznamenán pouze ve dvou segmentech severně od Kubovy Hutě (před železničním viaduktem). Jedná se o reprezentativní porost v prudkém svahu nad silnicí, lokálně s přechody k suťovým lesům. Negativní vliv na předmět ochrany se může projevit nanejvýš zcela okrajově (mírně snížení vitality okrajových stromů nejbližších k silnici), díky poloze porostů je značně eliminováno hromadění solí v půdě a tím i případné působení chemické údržby na větší vzdálenost. Vliv je velmi mírný a v obou variantách totožný. Vliv záměru na stanoviště 9130 je v obou variantách hodnocen jako mírně negativní (-1). Stanoviště 91D0* Rašelinný les Porosty rašelinných lesů se v dosahu záměru vyskytují téměř výhradně v okolí Lenory a Soumarského mostu, převážně v úseku mezi žel. přejezdem u Lenory a Soumarským mostem, kde byla aplikace chemických posypových materiálů dle podmínek usnesení vlády č. 1528 ze dne 23. 11. 2005 dosud vyloučena. Potenciální vliv na předmět ochrany spočívá jednak v novém přísunu iontů Na+ a Cl- do prostředí půd velmi kyselých, minerálně chudých a s minimální nasyceností sorpčního komplexu. Přirozená acidita půd se výrazně projevuje v druhovém složení porostů, případný nárůst pH k zásadité půdní reakci může vést ke změnám rozpustností některých prvků v půdním roztoku a k poruchám příjmu živin dřevinami či druhy podrostu (např. brusnicovité rostliny). Za nejrizikovější lze považovat působení solí na hlavní dřevinu těchto porostů – smrk, u nějž lze očekávat nekrózy a předčasné opadávání jehlic; v důsledku poškozování dřevin pláště lesa hrozí také odkrývání lesních porostů, přímé oslunění původně zastíněných jedinců smrku, čímž RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

28


jejich oslabování a dále i snížení odolnosti porostů vůči silným a nárazovým větrům. Destrukce lesních pláště navíc umožňuje snadnější migraci solného aerosolu a solného prachu dále do lesních porostů. Výskyt porostů tohoto typu stanoviště v pásmu do 50 m od komunikací lze odhadovat v rozsahu cca 20 ha, což je při celkové rozloze tohoto předmětu ochrany v EVL Šumava 3252 ha cca 0,6 %. Poznatky z monitoringu (Zýval et al. 2011) však ukazují, že půdní reakce je pronikáním disociovaných látek ze zimní chemické údržby v závislosti na půdním typu a reliéfu měřitelně ovlivněna max. na 20-30 m, na větší vzdálenost už vliv chemické údržby nelze předpokládat a skutečné ovlivnění by se proto týkalo citelně menší rozlohy stanoviště, tím spíše, že skutečné porosty rašelinného lesa jsou podle terénních šetření v bezprostředním kontaktu s komunikací pouze ojediněle - většina výskytů, mapovaných jako tato jednotka, v v nejbližším okolí silnice charakter podmáčených smrčin (stanoviště 9410), které postupně přecházejí v rašelinné smrčiny až ve vzdálenosti prvních desítek metrů od silničního tělesa. Na druhou stranu, značná část těchto porostů (ležících zejména v NPR Velká Niva) stále patří k nadprůměrně zachovalým v rámci celé EVL a jejich poškozování jistě není žádoucí. V případě schválení záměru ve var. 1 (neomezená aplikace) by očekávaný vliv byl pochopitelně výraznější než v režimu omezené údržby odpovídající var. 2 (v cca 2 km úseku silnice I/39 se navrhuje použití max. 4 t soli za jedno zimní období). S ohledem na vysoké srážkové úhrny lze oprávněně předpokládat, že relativně malé koncentrace disociovaných látek budou rychle vymývány z půdy. Nedojde tedy k dlouhodobému kumulování iontů v půdě a případné negativní projevy na porosty tohoto stanoviště lze očekávat velmi mírné. Souhrnně lze očekávaný vliv záměru na předmět ochrany v obou posuzovaných variantách hodnotit jako nejspíše jen mírně negativní, avšak přesto výrazně větší ve var. 1 (zejména s ohledem na rizika sekundárních vlivů na stabilitu lesních porostů jako celku, bez ohledu na jejich „naturovou“ příslušnost). Vliv záměru na stanoviště 91D0 je v obou variantách hodnocen jako mírně negativní (-1). Stanoviště 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy V zóně teoretického dosahu vlivů záměru bylo mapováno cca 5 ha porostů odpovídajících přírodnímu stanovišti 91E0 (cca 2,7 % z rozlohy v celé EVL – 185 ha). Vzhledem k ekologii stanoviště (relativně vysoký obsah živin i rozpuštěných iontů, rychlý obrat látek) nedochází ani při působení chemické údržby komunikací k žádným negativním projevům (monitoringem vegetace je nelze indikovat). V půdním sorpčním komplexu půd uvedených porostů se obvykle vyskytuje dostatek výměnných iontů, navíc je zde značný vliv vymývání povrchovými vodami. I proto je prakticky vyloučeno, že by mírné zvýšení přísunu Na + a Cl- znatelně změnilo půdní reakci nebo vedlo k degradaci tohoto typu přírodního stanoviště. Vliv na stanoviště jasanovo-olšových luhů lze hodnotit jako zcela zanedbatelný či nulový (hodnota 0), a to bez rozdílu variant. Vliv záměru na stanoviště 91E0* je v obou variantách hodnocen jako nulový (hodnota 0). Stanoviště 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Porosty acidofilních smrčin se v dosahu záměru vyskytují hlavně podél silnice I/39 mezi Lenorou a Soumarským mostem, dále v okraji lesního komplexu jižně od Volar (v obou případech jde o úsek s navrženým omezeným režimem údržby (v úseku kolem NPR Velká niva je aplikace chemických posypových materiálů v současnosti vyloučena). Několik maloplošných segmentů bylo zjištěno i mezi Strážným a státní hranicí. Potenciální vliv na předmět ochrany spočívá jednak v intenzivním přísunu iontů do prostředí půd velmi minerálně chudých a s minimální nasyceností RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

29


sorpčního komplexu, zejména pak v působení solí na hlavní dřevinu těchto porostů – smrk. Zasolení způsobuje nekrózy a předčasné opadávání jehlic, případný nárůst pH od kyselé k zásadité půdní reakci může vést ke změnám rozpustností některých prvků v půdním roztoku a k poruchám příjmu živin dřevinami či druhy podrostu. V důsledku poškozování dřevin pláště lesa hrozí také odkrývání lesních porostů, přímé oslunění původně zastíněných jedinců smrku a jejich oslabování a dále i snížení odolnosti porostů vůči silným a nárazovým větrům. Destrukce pláště lesních porostů navíc umožňuje snadnější migraci solného aerosolu a solného prachu dále do lesních porostů. Výskyt porostů tohoto typu stanoviště v pásmu do 50 m od komunikací lze odhadovat v rozsahu cca 9 ha, což je při celkové rozloze tohoto předmětu ochrany v EVL Šumava (18.258 ha) zanedbatelný zlomek %. Půdní reakce je pronikáním disociovaných látek ze zimní chemické údržby v závislosti na půdním typu a reliéfu měřitelně ovlivněna max. na 20-30 m, takže reálné ovlivnění by se týkalo ještě podstatně menší rozlohy porostů (navíc většinou podprůměrně zachovalých). Souhrnně lze očekávaný vliv záměru na předmět ochrany hodnotit jako jen mírně negativní, a to jak v případě var. 1 (umožňující rozšíření aplikace chemické údržby i do kontaktu s porosty dosud neovlivněnými, tak i ve var. 2 – stávající okrajové poškozování lesních okrajů či snižování vitality v úseku Strážný – st. hranice + nové rozšíření vlivů do úseku Lenora - Soumarský most (byť velmi omezené, max. 4 t NaCl za sezónu). Vliv záměru na stanoviště 9410 je v obou variantách hodnocen jako mírně negativní (-1).

Nejvýraznější nepříznivý vliv záměru se očekává na perlorodku říční (Margaritifera margarintifera) – v případě tohoto druhu je dokonce pro posuzovaný záměr ve variantě 1 konstatován významný negativní vliv. U evropsky významných typů přírodních stanovišť a druhů se neočekává dosažení hranice významného vlivu, přesto stojí některé vlivy za zmírňování či předcházení. Vlivy na většinu ostatních evropsky významných typů přírodních stanovišť, které se sice okolí komunikací vyskytují, nicméně předpokládané důsledky chemické údržby silnic u nich nepředstavují znatelné ovlivnění lze považovat za přijatelné (viz Tab. 5).

4.3.

Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit Vlivy chemické údržby silnic I/4 a I/39 na kvalitu vody v Teplé Vltavě a Řasnici jsou již v sou-

časnosti měřitelné (viz Příl. 1A), i když stávající hodnoty vodivosti vody v biotopu perlorodky říční se dosud pohybují převážně v intervalu stanoveném záchranným programem tohoto druhu jako optimální hodnoty; dochází pouze k ojedinělým situacím, kdy jsou tyto podmínky narušeny. Uvažovaná údržba předmětných komunikací odpovídající záměru ve variantě 1 (tzn. v „neomezeném“ režimu) by měla s velkou pravděpodobností za důsledek další zesílení intenzity negativního vlivu (častější a vyšší nárůst obsahu disociovaných látek, resp. vodivosti vody v Teplé Vltavě nad 60 S/cm), což by způsobilo významné narušení celistvosti lokality z hlediska perlorodky říční. V případě zachování stávajícího režimu údržby komunikací, případně jeho drobných úpravách (záměr ve var. 2) se významný vliv záměru na celistvost lokality nepředpokládá; je ale třeba upozornit na to, že možné narušení podmínek vhodných pro vývoj druhu nad limit stanovený v záchranném programu perlorodky nelze automaticky zcela vyloučit i do budoucna (přesto, že RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

30


záměr v současné době významný negativní vliv nezpůsobuje, nelze garantovat, že v budoucnosti nedojde ke kumulaci vlivů s dalšími záměry či aktivitami v povodí). Ze záchranného programu perlorodky říční i z plánu péče o NP Šumava vyplývá potřeba posilovat integritu komplexního biotopu perlorodky – z tohoto důvodu jsou navržena opatření, která by měla vést ve střednědobém horizontu k maximálnímu zmírnění rizik kumulativních vlivů a k prevenci situací, při nichž dochází k překročení cílových hodnot. Tab. 5. – Přehled očekávaných vlivů záměru na předměty ochrany lokality Natura 2000 a hodnota jejich významnosti (tučně zvýrazněny očekávané významné negativní vlivy). Předmět ochrany

Popis očekávaných vlivů v jednotlivých variantách

3260 Nížinné až horské vodní toky … 4030 Evropská suchá vřesoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky …

var. 1: spíše teoretické ovlivnění kvality porostů vodních makrofyt v případě zvýšení koncentrací a konduktivity

6410 Bezkolencové louky … 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva 6510 Extenzivní sečené louky … 6520 Horské sečené louky 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 9110 Bučiny asociace LuzuloFagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 91D0* Rašelinný les 91E0* Smíšené jasanovoolšové lužní lesy 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) mihule potoční (Lampetra planeri)

Hodnota vlivu (var. 1 / var. 2) -1 / 0

-

0

-

0

var. 1: jen teoretické ovlivnění, pokud by došlo k podstatnému zvýšení intenzity chemického posypu na kontaktu s porosty

-1 / 0

-

0

-

0

-

0

-

0

var. 1+2: poškozování lesních plášťů, snížení vitality okrajových stromů

-1 / -1

var. 1+2: mírné snížení vitality okrajových stromů

-1 / -1

var. 1+2: poškozování dřevin pláště lesa, oslabování okrajových stromů, odkrývání porostů a snížení jejich odolnosti, zvýšení pH a narušení látkové výměny některých prvků rostlinami

-1 / 0

var. 1+2: poškozování lesních plášťů, snížení vitality okrajových jedinců smrku stromů, zvýšení pH

0 -1 / -1

-

var. 1: v případě zvýšení importu iontů Na+, Cl- závažné poškození biotopu zvyšováním konduktivity vody nad hodnoty stanovené záchranným programem (omezení dostupnosti potravy, narušení reprodukce - uchycení perlorodka říční (Margaritifeglochidií na hostitelské ryby) ra margaritifera) var. 2: zachování mineralizace vody v toku na stávající úrovni s pouze občasným překročením hodnot záchranného programu – další nezvyšování konduktivity střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi) vranka obecná (Cottus gobio) vydra říční (Lutra lutra) -


0

-2 / -1

0 0 0

strana

31


4.4.

Hodnocení možných kumulativních vlivů Z hlediska možných kumulací vlivů byly v širším území uvažovány následující zpracovateli

známé následující záměry: -

Autolakovna Urban s.r.o. Lenora (kód JHC225);

-

Penzion - Chlum u Volar (kód JHC230);

-

Novostavba bioplynové stanice Vlčí Jámy (kód JHC386);

-

Obnova lávky Černý kříž přes Studenou Vltavu (JHC199);

-

Revitalizace trati České Budějovice - Volary (kód JHC348).

-

Naučná stezka Soumarské rašeliniště.

U prvních tří jmenovaných záměrů byl orgánem ochrany přírody vyloučen vliv na lokality soustavy Natura 2000. Záměr Revitalizace trati České Budějovice – Volary byl hodnocen z hlediska vlivů na lokality Natura 2000 podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny (Bílek 2007). Z hodnocení vyplývá, že záměr nezpůsobí významné negativní dopady na předměty ochrany evropsky významné lokality a ptačí oblasti Šumava ani nenaruší integritu uvedených lokalit soustavy Natura 2000. Rovněž v případě obnovy lávky Černý kříž přes Studenou Vltavu konstatuje naturové hodnocení, že: „Posuzovaný záměr … v předložené variantě II nebude mít významné negativní vlivy na EVL a PO Šumava (Chvojková 2006). Oba citované záměry mohou mít pouze dočasný a zanedbatelný vliv v době provádění. Navíc jsou jejich lokality situovány podstatně níže po toku Teplé Vltavy (resp. na Studené Vltavě, ústící do Teplé Vltavy pod místem záměru). Jejich dočasné působení tedy může nastat až v místech, kde větší průtoky v řečišti umožňují dostatečné naředění znečišťujících látek vnášených hodnoceným záměrem Revitalizace zařízení Soumarský most, takže nedojde ke kumulativnímu navyšování zátěže vodního ekosystému. Spolupůsobení citovaných záměrů s posuzovaným záměrem se neočekává. - Územní plán města Volary (nový ÚP schválen Zastupitelstvem města Volary konaným dne 27. 6. 2011 a vydán opatřením obecné povahy č.1/2011; zpracovateli jej poskytl MěÚ Volatry – stavební úřad). Na úrovni územního plánu je zvláště důležitým aspektem likvidace odpadních vod v případě realizace záměrů na určených lokalitách, neboť kvalita vody v Teplé Vltavě a v jejích přítocích je jedním z klíčových parametrů, ovlivňující životaschopnost některých předmětů ochrany (perlorodka). - Územní plán obce Lenora (území leží ve výše položené části téhož povodí, podle zjištěných skutečností nemá k záměru prokazatelný vztah); - Územní plán obce Stožec – území zasahuje do Vltavské nivy (zejm. místní část Dobrá), nebyly však zjištěny možné kumulace (resp. nové záměry navržené v blízkosti Teplé Vltavy); - připravovaný ÚP Horní Vltavice – podle zjištěných skutečností by mohlo mít k záměru vztah případné umístění nové ČOV v prostoru Nové Horní Vltavice. Významnost takového vlivu není nijak vázána na posuzovaný záměr chemické údržby komunikací.


strana

32


Vlivy vyplývající přímo z posuzovaného záměru jsou ve variantě 1 je již hodnocen jako významně negativní z hlediska biotopu populace perlorodky říční. V případě schálení záměru ve variantě 2 (odpovídající dosud platné výjimce udělené usnesením vlády ČR) lze očekávat zachování stávající kvality biotopu perlorodky říční i dalších vodních organismů. Při dodržení navržených podmínek se neočekávají významně negativní účinky ani v důsledku případného spolupůsobení řešeného záměru s jinými záměry (podmínkou je však důsledné hodnocení všech potenciálních vlivů jiných záměrů a všemožná eliminace či maximální zmírňování všech dalších vlivů). Na základě dostupných informací tedy hodnotitel konstatuje, že pro záměr „Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic v NP a CHKO Šumava“: Ve variantě 1 nastanou významné vlivy již v důsledku samotného záměru, a mohou být dále zesíleny ve spojení (kumulaci) s dalšími záměry a koncepcemi (zejména v důsledku rostoucího znečištění a zvyšování mineralizace toků). Ve variantě 2 nenastanou významné vlivy záměru ani ve spojení (kumulaci) s dalšími záměry a koncepcemi – tato varianta představuje zachování existujícího stavu

Je nicméně nutno podotknout, že nelze zcela zodpovědně vyloučit kumulaci popsaných vlivů s jinými, dosud neznámými záměry nebo faktory (např. efekty klimatické změny, zvyšování počtu obyvatel a tím i produkce odpadních vod apod.), jejichž případné účinky se mohou projevit až v dlouhodobém měřítku, nezávisle na údržbě komunikací. Z tohoto důvodu je žádoucí nejen nezvyšovat stávající zatížení toků iontovými látkami, ale také s předstihem hledat možnosti jejího postupného snižování, aby se předešlo budocím rizikům negativního ovlivnění.


strana

33


5. ZÁVĚRY 5.1.

Závěr hodnocení

Záměr „Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava“: - ve variantě 1 má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality Šumava – perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Záměr má v této variantě zároveň i významný negativní vliv na celistvost EVL Šumava. - ve variantě 2 nemá významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany ani na celistvost evropsky významné lokality Šumava. V obou variantách jsou dále vyhodnoceny mírné negativní vlivy na některé další předměty ochrany EVL Šumava – konkrétně přírodní stanoviště: 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae), 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum, 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum, 91D0 Rašelinný les a 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea).

Vlivy obou variant jsou ve většině případů srovnatelné, popř. jsou méně negativní ve var. 2. Žádný negativní vliv by neměla pouze zcela hypotetická „supernulová“ varianta (tedy nepřijetí žádného záměru, který by v dalších letech umožňoval chemickou údržbu silnic.

5.2.

Doporučovaná opatření k eliminaci či zmírňování vlivů

Záměr je možno přijmout pouze ve variantě 2 a za předpokladu, že budou přijata opatření k dalšímu zmírňování negativních vlivů na dotčené předměty ochrany a zvláště na perlorodku říční. K minimalizaci a maximální prevenci všech očekávaných (málo významných) dopadů, k nimž může v souvislosti se záměrem eventuelně docházet, je navrženo: Výjimku pro použití chemických posypových materiálů vydat na omezenou dobu (např. dalších 5 let) a po skončení platnosti opětovně posoudit očekávaný vliv jejího případného prodloužení. Zajistit pilotní projekt zaměřený na nalezení možností zmírňování zátěže povodí Teplé Vltavy s výskytem perlorodky říční, a zvláště Řasnice (ve vztahu k iontům Na+ a Cl- a celkové vodivosti vody). Tato studie by měla umožnit zajištění prevence kumulativních vlivů i v dlouhodobém měřítku, neboť nelze předvídat, zda zátěž povodí nebude stoupat v důsledku jiných vlivů. Po celou dobu platnosti záměru (výjimky) zajistit monitoring vlivu na okolní ekosystémy. Mimo pokračování monitoringu změn na kontaktních plochách komunikací je žádoucí nově zavést podrobné sledování v úseku NPR Velká niva, nově dotčeném navrženým režimem chemické údržby pro řešení případných kalamitních situací. Sledován by měl být současný stav a změny vybraných ukazatelů jakosti vody v toku Olšinka, protékajícím NPR (Na+, Cl-, pH, vodivost apod.). Dále je nutno prověřovat, zda použité množství soli (max. 4 t NaCl za jedno zimní období) závažně nemění vlastnosti půd a složení vegetace (rašelinné biotopy) uvnitř NPR. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

34


LITERATURA A PODKLADY Použitá literatura ABSOLON K. & HRUŠKA J. (1999): Záchranný program druhu perlorodka říční (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) v České republice. – AOPK ČR, Praha, 15 s. ANONYMUS (2004): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000. Metodická příručka k ustanovením článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS. – Planeta 1/2004, MŽP, Praha. ANONYMUS (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů. – Věstník MŽP, roč. XVII, částka 11: 1–23 (listopad 2007). AOPK ČR (2007): Obecné charakteristiky předmětů ochrany v rizikových chráněných územích a návrhy hodnot indikačních parametrů a managementových opatření. Skupina: korýši a měkkýši BERAN L. (2002): Vodní měkkýši České Republiky - rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. – Sborn. přírodověd. klubu, Uher. Hradiště, Suppl. 10, 258 pp. BÍLEK O. (2009): Revitalizace provozního zařízení Soumarský most. Hodnocení významnosti vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti („naturové hodnocení“). – GeoVision Plzeň, IS EIA, kód OV2036. DORT B. (2009a): Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera L.) v horním toku Teplé Vltavy. – Ms., depon. in Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk. DORT B. (2009b): Závěrečná zpráva ze srovnávání úživnosti detritu metodou bioindikace pomocí juvenilních stádií perlorodky říční v řece Blanici, Zlatém potoce a Teplé Vltavě (rok 2009). – Ms., depon. in Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk. HRUŠKA J. & VOLF O. (2003): 20 let výzkumu a aktivní ochrany perlorodky říční v ČR. I. a II. část. – Ochrana přírody 58 č. 6: 168 – 171, Ochrana přírody 58 č. 7: 197 – 200. HRUŠKA J. (2000): Strategy of the Czech Action Plan for oligotrophic drainage area with the occurrence of the freshwater pearl mussel and possibilites of cross-border cooperation. – In: Die Flussperlmuschel in Europa: Bestandssituation und Schutzmassnahmen Ergebnisse des Kongresses vom 16.-18.10.2000 in Hof. Wassereirtschaftsamt Hof.: 201–203. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. & LUSTYK P. [eds](2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. – AOPK ČR, Praha. OBST P., HÁJEK M., OBSTOVÁ Z., PYŠEK A. & Z ÝVAL V. (1998): Humpolec - Perlavka. Vliv solení dálnice D1 na vodní zdroj. – Ms., GeoVision Praha. PYŠEK A. & ZÝVAL V. (1993): Vliv zimní údržby silnice I/4 na okolní přírodní ekosystémy. – Ms, Gekon Plzeň. SIMON O., KLADIVOVÁ V., SVOBODOVÁ J., HRUŠKA J., VEJMELKOVÁ J. & BÍLÝ M. (2007): Ochrana oligotrofních povodí s perspektivními lokalitami výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v ČR. – In: Příroda 25: 11-27. SLAVÍK O. (2009): Zjištění stavu přirozené reprodukce ryb v oblasti Vltavského luhu. – VÚV T.G.M., Praha. depon in. Správa NP Šumava. ŠKAPEC L. a kol. 1992: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů. - 3 Bezobratlí, Príroda, Bratislava, 160 s. ZÝVAL V. et al. (1999a) : Silnice I/4, I/27 a II/141. Hodnocení vlivu zimní údržby na kontaktní ekosystémy v NP a CHKO Šumava (I. část - půdy). – Ms., GeoVision Plzeň. ZÝVAL V., PYŠEK A. et al. (1999b) : Silnice II/141. Hodnocení vlivu zimní údržby na kontaktní ekosystémy v NP a CHKO Šumava (II. část - vegetace). – Ms., GeoVision Plzeň. ZÝVAL V., CHOCHOLOUŠKOVÁ Z., KŘENOVÁ Z. & ZÝVAL V. jr. (2011): Prachaticko. Monitoring vlivu zimní údržby silnic I. tř. na kontaktní ekosystémy v NP a CHKO Šumava (zima 2010-2011). – Ms., GeoVision Plzeň.

Internet – informační server Natura 2000 (http://www.natura2000.cz) – stránka záchranných programů ohrožených druhů (http://www.zachranneprogramy.cz) - data ze sledování chemických a fyzikálních parametrů perlorodkových toků VÚV T.G.M. z období 2006-2011. – www.biomonitoring.cz – monitoring a hodnocení stavu z hlediska ochrany evropsky významných typů přírodních stanovišť z přílohy I a druhů z příloh II, IV a V Směrnice o stanovištích – oficiální stránka Správy národního parku Šumava (http://www.npsumava.cz)


strana

35


Právní předpisy – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů, ve znění pozdějších předpisů – nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů – Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, včetně příloh


strana

36


PŘÍLOHY 1A. Analýza dosavadního vývoje znečištění toku Teplé Vltavy a Řasnice souvisejícího s chemickou údržbou silnic I/4 a I/39 v NP Šumava (O.Simon et al., VÚV T.G.M.).


strana

37


1B. Fotodokumentace

Foto 1.-2. Silnice I/4 v okolí Strážného je vzhledem ke svému mezinárodnímu významu (hraniční přechod) intenzivně udržována. Na snímku vlevo je patrný „zasolený“ sníh odhrnutý sněžnými pluhy na okraj silničního tělesa v terénním zářezu, na snímku vpravo byl zmrzlý sníh odfrézován mimo pozemek komunikace.

Foto 3. Silnice I/39 v úseku Houžná – Lenora aktuálně udržovaná s použitím chemických posypových materiálů. Foto 4. Pro údržbu úseku žel. přejezd Lenora – Soumarský most je v současnosti používán jen inertní materiál.

Foto 5. Pohled ze silnice I/4 v úseku Strážný – st. hranice (čtyřpruh) na prostor nedalekého Splavského rašeliniště. K přenosu znečištění do prostředí dochází rozstřikem i odhrnováním (resp. frézováním) sněhu z chemicky udržované komunikace. Pod Splavským rašeliništěm v Řasnici (resp. pod soutokem Splavského potoka a Valné) byly mj. zjištěny nejvyšší koncentrace chloridů a konduktivita až 90 μS/cm. Níže po toku dochází k postupnému ředění tohoto znečištění, přesto zůstává vodivost Řasnice ještě na soutoku cca o 10 μS/cm vyšší než v Teplé Vltavě a obsah chloridů zde výrazně kolísá mezi 5-19 mg/l (ve Vltavě nad soutokem cca 2 mg/l). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, 326 00 Plzeň

strana

38

39 v NP a CHKO Šumava

Recommend Documents