Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Zpracovatel: KP projekt s.r.o.
Počet stran celkem:
62
Termín:
Počet příloh celkem:
6
červen 2005
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Obsah: 1 Úvod.......................................................................................................................................4 2 Analytická část.......................................................................................................................5 2.1 Vývoj hladiny řeky v jednotlivých měsících za roky 1995 - 2004.....................................7 2.2 Variabilita stavu hladiny v jednotlivých měsících.............................................................9 2.3 Četnost výskytu nesplavnosti horního toku Vltavy........................................................10 2.4 Intenzita využití horního toku Vltavy vodáky.................................................................12 3 Popis stávající vodácké trasy Lenora – Nová Pec (letní úsek splavnění)...........................15 4 Návrhová část......................................................................................................................20 4.1 Návrh šetrného a turisticky atraktivního a transparentního systému regulace od roku 2006.....................................................................................................................................20 4.1.1 Východiska poskytovatelů služeb cestovního ruchu...............................................20 4.1.2 Faktory ohrožující přírodní společenstva v řešeném úseku horního toku Vltavy. . .21 4.1.3 Výše hladiny řeky v úseku Lenora – Soumarský most - Pěkná..............................21 4.1.4 Množství vodáků a lodí splouvajících kritický úsek Vltavy......................................21 4.1.5 Chování vodáků na území národního parku a CHKO............................................22 4.1.6 Druh a ponor použitých plavidel.............................................................................23 4.1.7 Závěry plynoucí z analýzy regulačních nástrojů splouvání Vltavy..........................23 4.2 Návrh informačního systému splavnosti Vltavy se zapojením poskytovatelů služeb cestovního ruchu v regionu.................................................................................................24 4.2.1 Systém informačních značek a panelů...................................................................25 4.2.2 Telefonní informační linka Správy NP a CHKO Šumava........................................25 4.2.3
Elektronický
systém
internetových
stránek
Správy
NP
a
CHKO
(www.npsumava.cz) a emailové zpravodajství................................................................25 4.2.4 Internetové informační systémy cestovního ruchu.................................................26 4.2.5 Další informační média vhodná pro šíření aktuálních informací.............................26 4.3 Návrh systému zpoplatnění využití horního toku Vltavy ...............................................27 4.3.1 Příklady využívaných systémů zpoplatnění na území národních parků.................27 4.3.2 Legislativní rámec zpoplatnění ze strany Správy NP a CHKO Šumava.................29 2
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
4.3.3 Návrh možného systému zpoplatnění splouvání horního toku Vltavy....................29 4.4 Návrh na zlepšení standardu poskytovaných služeb turistům .....................................32 4.4.1 Drobná turistická infrastruktura vodácké trasy horního toku Vltavy........................32 4.4.2 Doprovodné služby cestovního ruchu.....................................................................34 4.4.3 Sumarizace a ocenění navržených úprav...............................................................35 4.5 Monitoring potencionálních zdrojů financování jednotlivých navržených opatření .......37 4.5.1 Zdroje národní........................................................................................................37 5 Prezentace závěrů studie odborné veřejnosti:.....................................................................57 6 Závěr............................................................................................................ ........................59
Přílohy: •
Příloha č. 1 - Vyhláška Správy NP a CHKO Šumava
•
Příloha č. 2 - Primární data – stav hladiny v měrném profilu Lenora v měsících duben až říjen 1995 - 2004
•
Příloha č. 3 - Dotčení poskytovatelé služeb v cestovním ruchu – seznam
•
Příloha č. 4 - Standardizovaný mobiliář CHKO pro potřeby cestovního ruchu
•
Příloha č. 5 – Fotodokumentace
•
Příloha č. 6 - Media monitoring
Zpracovatel: KP projekt s.r.o. Statutární zástupce: Ing. Pavla Koubová Nováková, jednatelka Autoři studie: Ing. Martin Rybář, Miroslav Kotoun, BBS. Purkyňova 4 370 01 České Budějovice IČO: 260 64 600 DIČ: CZ 260 64 600 Kontaktní osoba: Ing. Martin Rybář, 387 313 689,
[email protected]
3
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
1 Úvod Předkládaná studie využitelnosti splavnění Vltavy má za cíl optimalizovat protichůdné zájmy turistů a poskytovatelů služeb cestovního ruchu na jedné straně a zájmy Správy NP a CHKO Šumava jako hlavní autority v oblasti ochrany životního prostředí na území CHKO a NP na straně druhé při využívání horního toku Vltavy jako atraktivity cestovního ruchu. Předkládaná studie se zaměřuje na dva základní aspekty splavnění Vltavy: 1. Vyhodnocení stavů vody ve vztahu k platnému regulačnímu nařízení Správy NP a CHKO a zvážení možného zmírnění a vyšší transparentnosti regulačních opatření. 2. Další oblastí studie je možné zvýšení standardu poskytovaných služeb a komunikace s poskytovateli služeb v cestovním ruchu, které především zahrnují následující oblasti: a. systém vzájemné komunikace dotčených zájmových skupin, b. návrh zlepšení standardu poskytovaných služeb včetně drobných stavebních úprav a mobiliáře, c. možný systém zpoplatnění této atraktivity cestovního ruchu za účelem dlouhodobé udržitelnosti navržených opatření, d. návrh možných zdrojů financování navržených opatření. Předkládaná studie žádným způsobem nezkoumá vliv vodácké turistiky na životní prostředí ve zkoumaném úseku a vychází z platného nařízení, jako základního kritéria dlouhodobé udržitelnosti vodáckého sportu na území NP a CHKO Šumava, které zní: „Pro splouvání Vltavy v úseku Lenora - Soumarský Most - most u Pěkné se stanovuje minimální stav vody, který je vyznačen na nástupním místě Soumarský Most na vodočetné lati červenou ryskou o šíři 2 cm u pravého mostního pilíře. Při zaklesnutí vodní hladiny pod horní okraj červené rysky vydá Správa NP a CHKO Šumava do 8:00 hodin ráno upozornění, že v případě setrvalého stavu vody, nebo zaklesnutí vodní hladiny bude řeka v tomto úseku pro splouvání uzavřena po 24 hodinách“. Vzhledem k zaměření projektu na intenzivněji využívané měsíce v roce se studie soustředí na letní úsek splavnění Vltavy Lenora – Soumarský Most – Nová Pec.
4
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
2 Analytická část V rámci této části studie je zmapován stav hladiny řeky Vltavy dle dostupných údajů Českého hydrometeorologického ústavu naměřených za období posledních 10 let (1995 – 2004) na oficiální vodočetné lati u mostu pod vlakovým nádražím Lenora. Zde naměřené hodnoty bývají často zpochybňovány s ohledem na níže se napojující říčku Řasnice, která svým pravostranným přítokem vydatným způsobem zvyšuje průtok řeky. V minulosti docházelo rovněž ke zkreslení měření umělými hrázkami. Jako vhodnější pro stanovení splavnosti bylo vybráno místo pod Soumarským mostem, kde svému účelu v současné době slouží provizorní lať odvozená od měrného profilu Lenora. Ta by měla být v nejbližší době nahrazena oficiální vodočetnou latí ČHMÚ (řádně kalibrovanou ve vztahu k průtoku řeky v m3). Cílem této kapitoly je zjištění základních trendů vývoje hladiny v jednotlivých měsících, stanovení kritických období vodácké sezóny ve vztahu ke stavu hladiny daného vyhláškou Správy NP a CHKO Šumava a ve vztahu k intenzitě využití pro vodácký turismus. V textu jsou často zmiňovány termíny kritický den, kritické období. Tímto jsou myšleny stavy, při kterých by dle stávající vyhlášky Správy NP a CHKO Šumava nebylo splavnění Vltavy v řešeném úseku povoleno.
5
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Obrázek 1 Obecná mapka zkoumaného úseku Vltavy Lenora - Nová Pec
6
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
2.1 Vývoj hladiny řeky v jednotlivých měsících za roky 1995 - 2004 Na základě poskytnutých dat (stavy hladin od 1.4. do 30.10. za sledované desetileté období) tj. celkem 2100 údajů byly vypočítány klouzavé průměry po deseti dnech, aby časová řada byla očištěna od náhodných denních výkyvů. Tato data byla poté využita pro grafické znázornění vývoje hladiny řeky v jednotlivých letech viz. graf č. 1. Graf 1 Vývoj hladiny řeky v měrném místě Lenora v jednotlivých letech včetně roku 2002 (Pozn.: V těchto místech dochází k častému měnění profilu technickými zásahy do koryta)
Vývoj hladiny řeky Vltavy - Lenora
Stav hladiny v cm
90
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 průměr
45
25.10
18.10
11.10
4.10
27.9
20.9
13.9
6.9
30.8
23.8
9.8
16.8
2.8
26.7
19.7
5.7
12.7
28.6
21.6
14.6
7.6
31.5
24.5
17.5
3.5
10.5
26.4
19.4
5.4
12.4
0
1.4. - 30.10. 1995 - 2004
Z výše uvedeného grafu je patrné, že ve vztahu ke stanovenému limitu 45 cm (vyznačen na grafu) byl nejkritičtějším rok 2004, kdy od začátku srpna až do konce sezóny se hladina držela pod stanovenou kvótou. Průměrné hodnoty za léta 1995 – 2004 se drží nad stanovenou hranicí, což by nasvědčovalo, že vyhláška tak jak byla nastavena, zásadním způsobem neohrožuje vodácké využití horního toku Vltavy. Z grafu je rovněž patrné, že vývoj hladiny je od jarních do podzimních měsíců sezóny sestupný, kromě povodňového roku
2002 a rovněž roku 1998, kdy ve sledovaných
podzimních měsících došlo k opětovnému nárůstu hladiny nad úroveň v jarních a letních měsících.
7
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Na dalším grafu je vývoj očištěn od mimořádného roku 2002, který do značné míry zkresluje průměrná data. Graf 2 Vývoj hladiny řeky v měrném místě Lenora v jednotlivých letech bez roku 2002 Pozn.: Údaje byly zkreslovány silným pravostranným přítokem Řasnice pod Lenorou. Vývoj hladiny řeky Vltavy - Lenora - očištěno od roku 2002
Stav hladiny v cm
90
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
45
2003 2004 průměr
25.10
18.10
4.10
11.10
27.9
20.9
6.9
13.9
30.8
23.8
9.8
16.8
2.8
26.7
19.7
5.7
12.7
28.6
21.6
7.6
14.6
31.5
24.5
17.5
3.5
10.5
26.4
19.4
5.4
12.4
0
1.4. - 30.10. 1995 - 2004
Tento graf ještě lépe vystihuje celkový trend průběžného snižování hladiny v průběhu celé sezóny. Z uvedených hodnot je patrné, že v období měsíců dubna až června se hladina řeky dostala pod stanovenou hranici pouze na krátké časové období v roce 1998. Jinak byla hladina řeky v tomto období vždy nad stanoveným limitem.
8
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
2.2 Variabilita stavu hladiny v jednotlivých měsících Na základě očištěných dat byla rovněž stanovena formou meziročního srovnání tzv. průměrná odchylka, která udává variabilitu stavu hladiny řeky v konkrétním ročním období. Níže uvedený graf v podstatě uvádí možnou variabilitu stavu vody od průměrné hodnoty. Zde uvedené údaje jsou již uvedeny bez roku 2002, který vzhledem k extrémnímu vývoji nelze započítat do všeobecného trendu. Tento graf do značné míry určuje spolehlivost hypotetických průměrných stavů hladiny řeky. Graf 3 Průměrná odchylka stavu hladiny řeky v meziročním srovnání 1995 - 2004 Průměrná meziroční odchylka stavu hladiny v průběhu sezóny 20
v cm
15
10
5
26.10
20.10
8.10
14.10
2.10
26.9
20.9
8.9
14.9
2.9
27.8
21.8
9.8
15.8
3.8
28.7
22.7
16.7
4.7
10.7
28.6
22.6
16.6
4.6
10.6
29.5
23.5
17.5
5.5
11.5
29.4
23.4
17.4
5.4
11.4
0
duben - říjen
Z uvedeného grafu vyplývá, že ve vztahu k relevanci průměrných hodnot hladiny řeky, lze jako nejspolehlivější brát hodnoty z měsíců června a srpna, kdy se odchylka od průměrných hodnot stavu hladiny pohybuje pod 5 cm. Největší míru variability vykazuje hladina řeky v jarních měsících, nicméně v tomto období je výchozí průměrná hodnota hladiny dostatečně vysoko, aby nedocházelo k poklesu pod kritickou úroveň.
9
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
2.3 Četnost výskytu nesplavnosti horního toku Vltavy Zásadním údajem pro stanovení vhodného modelu regulace splavnění Vltavy je četnost kritických dnů, kdy se hladina řeky dostala pod limitní úroveň stanovenou ve vyhlášce Správy NP a CHKO Šumava. V následující tabulce je uveden absolutní počet dnů v jednotlivých měsících, kdy byla hladina Vltavy nižší než je stávající limit 45 cm. Tabulka 1 Četnost podlimitní úrovně hladiny v jednotlivých měsících duben 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 průměr
květen 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0,4
Červen červenec 0 0 0 0 0 1 14 0 0 0 0 0 5 12 0 0 0 9 0 0 1,9 2,2
Srpen 0 0 1 0 0 0 0 0 10 22 3,3
září 0 0 16 9 2 11 0 0 28 26 9,2
říjen 0 0 16 0 26 20 7 0 3 29 10,1
Celkem 0 0 34 23 28 31 28 0 50 77 27,1
Z výše uvedených údajů je patrné, podobně jako v případě trendů vývoje hladiny zmapované v rámci předchozích kapitol, že podmínky splavnosti se zpravidla v průběhu roku postupně zhoršují, zejména pak v podzimních měsících. Atypickým rokem je rok 1998 a rok 2001, kdy k největší kumulaci kritických dnů došlo v měsíci červnu potažmo v červenci. Mimo běžné stavy je pochopitelně i rok 2002. Z tohoto přehledu je patrné, že od dubna do června k poklesu hladiny pod limitní úroveň dochází pouze výjimečně. Pro názornost jsou tato data rovněž převedena do grafické podoby.
10
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Graf 4 Vývoj četnosti kritických dnů nesplavnosti Vltavy v rámci sezóny Průměrná četnost kritických dnů splavnosti v jednotlivých měsících
12
10
8
6
4
2
0 duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
sezóna
Graf 5 Vývoj četnosti kritických dnů nesplavnosti Vltavy v jednotlivých letech Četnost kritických dnů splavnosti v jednotlivých letech
80
70
60
50
40
30
20
10
0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
11
2001
2002
2003
2004
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Kritické byly roky 2003 a 2004, kdy došlo k prudkému nárůstu počtu dnů s kriticky nízkou úrovní hladiny řeky. I v těchto letech však v první polovině sezóny hladina řeky neklesala pod kritickou hranici splavnosti. Z takto krátké časové řady nelze vyvozovat dlouhodobý trend vývoje stavu hladiny v úseku horního toku Vltavy, nicméně lze konstatovat, že situace se v průběhu posledních deseti let spíše zhoršuje. Potvrzení tohoto trendu a zjištění možných příčin by si vyžádaly rozsáhlejší analýzu. Pro přehlednost studie jsou primární data využitá k analýze splavnosti umístěna v samostatné příloze studie formou tabulkových přehledů po jednotlivých měsících a letech.
2.4 Intenzita využití horního toku Vltavy vodáky V minulých letech probíhalo sčítání lodí splouvajících horní tok Vltavy. Hodnoty, které jsou k dispozici, představují dle odhadu pracovníků Správy NP a CHKO Šumava cca 80% skutečného počtu lodí. Dle údajů Správy CHKO a NP Šumava je intenzita využití v jednotlivých letech a měsících vodácké sezóny následující: Tabulka 2 Orientační počty lodí na Teplé Vltavě v uplynulých letech Časové období 1999 celkem 2000 celkem 06/2001 07/2001 08/2001 09/2001 2001 celkem 06/2002 07/2002 08/2002 09/2002 10/2002 2002 celkem 05/2003 06/2003 07/2003 08/2003 09/2003 2003 celkem 05/2004 06/2004 07/2004
Počet lodí 8520 7674 1730 4310 5070 380 11490 1990 5160 1700 340 80 9170 650 2778 4275 2782 800 11285 580 1750 4750
12
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
08/2004 09/2004 10/2004 2004 celkem
1990 60 20 9130
Graf 6 - Vývoj využití horního toku Vltavy v jednotlivých letech Intenzita využití horního toku Vltavy v jednotlivých letech 11490
11285
12000
9170
10000
9130
8520 7674 8000
6000
4000
2000
0 1999 celkem
2000 celkem
2001 celkem
2002 celkem
2003 celkem
2004 celkem
Z výše uvedených dat je patrné, že v letech 1999 a 2000, přestože šlo o roky s příznivým vývojem hladiny řeky bylo množství lodí splouvajících Teplou Vltavu výrazně nižší než v dalších příznivých letech 2001 a 2003. V roce 2002 byl pokles zapříčiněn povodněmi a v roce 2004 vstoupilo v platnost regulační nařízení, které zejména v měsíci srpnu znamenalo omezení splavnosti. Vliv regulace je zdůrazněn červeným zbarvením dotčeného roku 2004 Z údajů v grafu č. 6 je zřejmé, že v případě příznivých podmínek došlo v posledních letech k nárůstu počtu vodáků za sezónu přibližně o 40% (srovnání let 1999 a 2000 s údaji za roky 2001 a 2003). To do značné míry souvisí s rozvojem nabízených služeb cestovního ruchu a popularizací tohoto úseku Vltavy vodácké veřejnosti.
13
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Graf 7 Vývoj využití horního toku Vltavy v jednotlivých měsících sezóny Intenzita využití horního toku Vltavy v jednotlivých měsících sezóny 6000
5000
4000
2001 2002 2003 2004
3000
2000
1000
0 květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
Z uvedeného grafu je patrné, že množství vodáků a lodí kulminuje v červenci s výjimkou roku 2001, kdy byl měsíc srpen co do stavu vody mimořádně příznivý. Kromě roku 2001 je rozdělení intenzity vodáckého turismu víceméně symetrické v hlavních měsících (červen – srpen). Vzhledem k vývoji stavu vody v posledních letech by bylo vhodné přesunout zájem více k jarním měsícům a měsíci červnu, kdy se hladina řeky s vysokou pravděpodobností nedostane pod limitní úroveň.
14
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
3 Popis stávající vodácké trasy Lenora – Nová Pec (letní úsek splavnění) Následující mapa přehledně znázorňuje nástupní a výstupní místa pro vodáky, která do značné míry ovlivňují parametry této atraktivity cestovního ruchu. V rámci studie se budeme podrobněji zabývat těmito nástupními, výstupními a odpočinkovými místy, která jsou zásadní pro kvalitu poskytovaných služeb a jejichž striktní vymezení je nezbytné pro zachování odpovídajícího stupně ochrany životního prostředí národního praku případně CHKO. Z hlediska ochrany přírody považujeme za vhodné vybavit místa k tomu určená odpovídajícím zázemím i z toho důvodu, aby byla návštěvníky (vodáky) upřednostňována před místy, kde výstup vodáků na břeh není povolen.
Dobrá na Šumavě Soutok Studené a Teplé Vltavy bývalý Chlumský most
Obrázek 2 Ilustrační mapa zkoumaného úseku Vltavy
15
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
V následujícím přehledu je uveden seznam všech nástupních, výstupních a odpočinkových míst letního úseku vodácké trasy. Tabulka 3 Nástupní, odpočinková a výstupní místa Místo Lenora Soumarský most Dobrá Soutok Teplé Studené Vltavy1 Chlum (most) Pěkná (most) Nová Pec
a
Nástupní Ano Ano Ne Ne
Výstupní Ano (jarní úsek) Ano Ne Ne
Odpočinkové Ne Ano Ano Ano
Ne Ano Ne
Ne Ano Ano
Ano Ano Ne
Na základě terénního šetření se pro další analýzu jeví jako podstatné lokality Lenora, soutok Teplé a Studené Vltavy a Pěkná. V případě kempu Soumarský Most a obce Nová Pec je kvalita poskytovaných služeb do značné míry závislá na stávajících provozovatelích zařízení cestovního ruchu a současný poskytovaný standard je pro vodácký turismus a dané území vyhovující. Odpočinkové místo Dobrá je po zemi poměrně obtížně přístupné a pro zvýšení standardu poskytovaných služeb méně významné. Následující popis je doplněn fotodokumentací, která je rovněž rozsáhleji uvedena jako samostatná příloha studie. Lenora (tábořiště Houžná): Hlavní nástupní místo v Lenoře je ve vzdálenosti 30 m od veřejné komunikace a přístup je po cestě zajištěn až přímo k nástupnímu místu. Auta s loďmi mohou zajet až cca 10 m od břehu. Přímo v místě
nástupu
v přistaveném
přívěsu nabízí služby vodákům půjčovna
lodí.
Součástí
poskytovaných služeb je i veřejné WC, jehož umístění je v dalších úsecích řeky dosti problematické. V místě nástupu je informační a instruktážní panel CHKO a značka splavnosti Vltavy, která je 1
Předpokládané odpočinkové místo od roku 2006. V současné době na oficiálních materiálech jako
odpočinkové místo nefiguruje). Přesto je již v současné době návštěvníky neoficiálně hojně využíván.
16
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
dle aktuálního stavu hladiny vody nastavena strážci parku. Břeh Vltavy je v těchto místech kamenitý až písčitý a umožňuje poměrně snadný nástup do lodí. Přes
poměrně
rozsáhlé
nástupní
prostranství v dosahu lavičky které
dosti nejsou
umístěny a
přístřešky,
by
zvyšovaly
komfort chránily
a
případně návštěvníky
před nepřízní počasí. Přístupová komunikace je
nezpevněná,
v případě
což
deštivého
počasí může přístupnost nástupního místa ztížit a bylo by vhodné tuto komunikaci zpevnit štěrkovou drtí, případně na štěrkový povrch nanést spojovací postřik. Soumarský most – vodočetná lať: Lať je pevně umístěna na konstrukci pilíře mostu s jasně
čitelnou
červenou
ryskou,
která
je
základním kritériem splavnosti řešeného úseku Vltavy. Vodočetná lať nicméně nemůže splňovat informační funkci pro provozovatele a návštěvníky kempu neboť je ze silnice a kempu obtížně přístupná. Pro lepší informovanost by bylo vhodné vybudovat přístupový chodník ze silnice pod most, tak aby byl zajištěn veřejný přístup k vodočetné lati. Budovat
přístup
z kempu
podél
břehu
nepovažujeme za vhodné vzhledem k nutnému rozsahu terénních prací.
17
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Soutok Studené a Teplé Vltavy: Toto
odpočinkové
místo
není
na
oficiálních materiálech vyznačeno a není zde umístěna žádná informační cedule kromě výstražných nápisů. Stejně tak zde není umístěna žádná doprovodná infrastruktura v podobě laviček či přístřešku. Břeh je narušen četnými výstupy vodáků. Vzhledem k významu tohoto místa a pro zkvalitnění poskytovaných služeb navrhujeme zařadit toto místo mezi oficiální odpočinková místa. Dále by bylo vhodné na břeh umístit lavičky a přístřešek a informační panel. Dále doporučujeme zpevnit přístup k vodě dřevěnými schůdky.
Bývalý Chlumský most: Místo se vzdutou klidnou hladinou vytvořenou malým prahem v korytě řeky pod bývalým Chlumským mostem. Je využíváno jako odpočinkové místo s levobřežním výstupem. Břeh je bahnitý, výstup nezpevněný. Blízká dostupnost osady Chlum (cca 300m). Pro zlepšení navrhujeme označit odpočinkové místo, doplnit o nezbytné zařízení k odpočinku (lavičky, informace). Zpevnění břehu navrhujeme provést standardním způsobem z přírodního materiálu.
Pěkná (most): Toto místo bývá často využíváno jako výstupní. Přímo v místě ovšem nejsou parametry stávající komunikace vyhovující a neumožňují přijíždějícím vozům bezpečně otočit a vrátit se na hlavní silnici. Provizorně byla navezena na stráň přiléhající ke komunikaci hromada štěrku. Břeh je bahnitý a narušený četným využíváním pro výstup a nástup vodáků.
18
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Pro
zlepšení
vybavenosti
navrhujeme
rozšířit
komunikaci v místě výstupu a nástupu tak, aby bylo možné bezpečně
parkovat
při
nakládce a vykládce lodí a otočit obslužná vozidla. Dále opětovně
doporučujeme
umístit lavičku a přístřešek a opatřit
nástupního
kamennými
či
místa
dřevěnými
schůdky. Podrobněji budou popsána navrhovaná opatření v rámci kapitoly 4.4 včetně předběžné kalkulace nákladů. Toto doporučení by však bylo vhodné řešit jako samostatný projekt.
Nová Pec: Písčitá mělčina vpravo bezprostředně za mostem přes Lipenskou přehradu v obci Nová Pec. Je využívána jako konečné výstupní místo pro většinu vodáků s možností táboření. Dobrá dostupnost jak pro automobilovou, tak vlakovou přepravu. Místo obecně vyhovuje svému účelu, lze uvažovat o vyčlenění nezbytně nutného prostoru pro bezprostřední nakládku
lodí
v návaznosti
na
komunikaci. Ke zlepšení turistického standardu
je
vhodné
směřovat
poskytované informace do praktické oblasti (jízdní řád vlaků, vzdálenosti, dostupnost dalších forem dopravy, odkaz
na
místní
informační
centrum).
19
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
4 Návrhová část 4.1 Návrh šetrného a turisticky atraktivního a transparentního systému regulace od roku 2006 Období splavnosti horního úseku Vltavy a nástupní, odpočinková a výstupní místa, tak jak je vymezuje nařízení č. 2/2005 Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava ze dne 22.3.2005, považujeme za odpovídající potřebám ochrany životního prostředí při zachování vodáckého turismu v regionu. Zásadním pro optimalizaci regulace splavnění je zákaz splouvání řeky v případě zaklesnutí hladiny pod horní okraj červené rysky na vodočetné lati pod Soumarským mostem. „Pro splouvání řeky Vltavy v úseku Lenora – Soumarský most – most u Pěkné se stanovuje minimální stav vody, který je vyznačen na nástupním místě Soumarský most na vodočetné lati červenou ryskou o šíři 2 cm u pravého mostního pilíře. Při zaklesnutí vodní hladiny pod horní okraj červené rysky vydá Správa NP a CHKO Šumava do 8:00 upozornění, že v případě setrvalého stavu vody, nebo zaklesnutí vodní hladiny bude řeka v tomto úseku pro splouvání uzavřena za 24 hodin.“2
4.1.1 Východiska poskytovatelů služeb cestovního ruchu V loňském roce, kdy bylo poprvé uplatněno restriktivní opatření ze strany správy NP a CHKO Šumava, se nařízení setkalo s odmítavou reakcí poskytovatelů služeb cestovního ruchu vzhledem ke ztrátám zákazníků a snížení obratů těchto převážně drobných provozovatelů. Rovněž ze strany návštěvníků regionu bylo toto opatření silně kritizováno. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v regionu je sektor cestovního ruchu důležitým ekonomickým odvětvím. Poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu jako zdroj příjmů a zaměstnanosti je pro udržitelný rozvoj regionu velmi zásadní a zájmy ochrany přírody, vodáků i poskytovatelů služeb v cestovním ruchu je nutné sjednotit do dlouhodobě udržitelného modelu využívání horního toku Vltavy. Ze strany poskytovatelů je často zpochybňován samotný systém regulace splouvání. V této studii nicméně vycházíme z předpokladu, že stanovený limit je z pohledu ochrany místních přírodních společenstev nutné dodržet. Velmi problematickým se z pohledu půjčoven lodí a dalších poskytovatelů služeb cestovního ruchu jeví možnost zákazu splouvání ze dne na den, kdy předem dohodnuté rezervace musí
2
Citace z Nařízení Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava č. 2/2005.
20
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
být rušeny. Z pohledu půjčoven lodí nelze za stávajících podmínek uvažovat o garanci objednaných služeb.
4.1.2 Faktory ohrožující přírodní společenstva v řešeném úseku horního toku Vltavy Možná míra ohrožení přírodních společenstev v souvislosti s vodáckým sportem je dána následující faktory: 1. Výše hladiny řeky v úseku Lenora – Soumarský most – Pěkná, 2. množství vodáků resp. lodí splouvajících kritický úsek Vltavy, 3. chování vodáků na území národního parku a CHKO, 4. druh a ponor použitých plavidel. Stávající nařízení Správy NP a CHKO Šumava posuzuje možné ohrožení pouze dle prvního ze zde uvedených aspektů.
4.1.3 Výše hladiny řeky v úseku Lenora – Soumarský most - Pěkná Z analýzy dostupných dat (výše hladiny v měřeném úseku za posledních deset let) je patrné, že hladina řeky se pod kritickou úroveň dostává převážně v pozdních letních a podzimních měsících tj. cca od poloviny sezóny. Na základě tohoto faktu se nabízí možnost omezit regulaci splouvání horního toku Vltavy na měsíce červenec – říjen. V měsících duben – červen by bylo možné poskytnout podnikatelům v cestovním ruchu garanci neregulovaného provozu, kdy zvláště v měsíci červnu by jejich služby využívaly organizované a předem domluvené skupinky vodáků. Životní prostředí by nebylo zásadním způsobem ohroženo a poskytovatelé služeb v cestovním ruchu by měli dostatečnou garanci pro příjem objednávek.
4.1.4 Množství vodáků a lodí splouvajících kritický úsek Vltavy Z údajů uvedených v analytické části studie je patrné, že počet vodáků v příznivých letech výrazně narostl. Ve vztahu k ochraně životního prostředí je tato skutečnost velmi podstatná a v rámci stávající vyhlášky dosud neřešená. Důvodem je obtížnost a organizační náročnost případné kontroly a regulace počtu vodáků a lodí splouvajících Vltavu. Přesto by bylo pro další léta vhodné monitorovat počty lodí a vodáků a stav životního prostředí v oblasti, aby v případě dalšího nárůstu využití či zhoršení stavu životního prostředí mohlo být přikročeno k nezbytné regulaci. Sledování počtu vodáků
21
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
a lodí by mohla významným způsobem napomoci vstřícnější vzájemná spolupráce Správy NP a CHKO Šumava a poskytovatelů služeb v cestovním ruchu (viz. kapitola 4.3.3). Případné limity počtu lodí či vodáků by bylo vhodné stanovit v měsíčních či týdenních hodnotách, aby docházelo spíše než k omezení počtu vodáků k rovnoměrnějšímu využití řeky v průběhu sezóny.
4.1.5 Chování vodáků na území národního parku a CHKO Vzhledem k tomu, že splouvání horního toku Vltavy v úseku Lenora – Soumarský most – Pěkná prochází převážně územím I. zóny NP Šumava, je environmentální výchova mířená k vodácké veřejnosti velmi důležitým nástrojem dlouhodobé udržitelnosti využití tohoto území pro potřeby cestovního ruchu. V současné době jsou na významných nástupních místech umístěny informační tabule a po celém toku horní Vltavy jsou umístěny restriktivní upozornění pro vodáky. Přesto lze označit tuto důležitou složku udržitelného splouvání Vltavy v současné době za podceněnou. Na podporu bezkonfliktního splouvání Vltavy a vyšší zodpovědnosti a obeznámenosti se zásadami obsaženými v návštěvním řádu NP Šumava lze využít následujících nástrojů: 1. Informační panely (viz. mobiliář Správy NP a CHKO Šumava) Stávající informační panely obsahují tzv. vodácké desatero a informace o významných rostlinných a živočišných druzích, které se v dané oblasti vyskytují. V současné době nejsou umístěny v dostatečném množství na všech nástupních, výstupních a odpočinkových místech, ale co do obsahu plní svou funkci poměrně dobře. V kapitole 4.4 Návrh na zlepšení standardu poskytovaných služeb turistům jsou uvedeny konkrétní návrhy na osazení dalšími informačními panely. 2. Osvětové a informační letáky Správa NP a CHKO vydává Každý rok letáky, které informují o podmínkách využití Vltavy a Otavy vodáky. Grafická ani obsahová stránka těchto letáků není vyhovující. Ve stávajících propagačních materiálech nebyl dán dostatečný prostor pro vzdělávací a osvětové funkce, které by tento leták měl splňovat. Pro vyšší účinek informačních materiálů považujeme za vhodné pro sezónu 2006 propagační materiály rozšířit: •
Podmínky a pravidla pro splouvání Vltavy a Otavy (stávající leták)
•
Nabídka poskytovatelů služeb v cestovním ruchu – inzerce (úhrada nákladů na zpracování, tisk a distribuci letáků)
22
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
•
Ekologická výchova – informace o mimořádném bohatství přírodních společenstev na horním toku Vltavy a jejich citlivosti na vnější zásahy spojené s masovou turistikou.
•
Informace o způsobu financování a participaci návštěvníků na udržitelném rozvoji Šumavy jako mimořádně významném ekosystému České republiky (viz. kapitola 4.3).
Velmi důležitým faktorem účinku propagačních materiálů je jejich distribuce. Zde se jako ideální nabízí spolupráce s poskytovateli služeb cestovního ruchu a distribuce jejich prostřednictvím. Na součinnosti podnikatelských subjektů v cestovním ruchu závisí i možné zavedení příspěvku na údržbu vybavení cestovního ruchu a ochranu životního prostředí, které by mělo zlepšit podmínky vodáckého cestovního ruchu na horním toku Vltavy a kompenzovat zvýšené náklady ochrany životního prostředí spojené s masovým využitím této atraktivity cestovního ruchu.
4.1.6 Druh a ponor použitých plavidel V současné době není v omezeních ze strany CHKO zohledněn druh použitého plavidla a jeho vliv na okolní přírodu, přestože v možných negativních účincích mohou existovat zásadní rozdíly dle typu lodě. Možné negativní vlivy by mohly být rozlišeny dle následující stupnice: Tabulka 4 Možný vliv plavidel na vodní přírodní společenstva horního toku Vltavy Druh plavidla Jednomístný kajak
Kanoe, vícemístný kajak
Pramice, raft
Vliv na okolní přírodu /ponor lodi Minimální ponor a poměrně malý vliv na vodní přírodní společenství. Nelze předpokládat jeho masové využití. Střední ponor, možný negativní vliv na přírodní společenství v případě nízkých stavů vody Velký ponor a široký profil lodi, riziko poškození vodních přírodních společenstev
Doporučení ve vztahu k regulaci Možnost splouvání řeky bez omezení v průběhu celé sezóny
Regulované využití v závislosti na stavu hladiny řeky Úplný zákaz druhu plavidel
využití
tohoto
4.1.7 Závěry plynoucí z analýzy regulačních nástrojů splouvání Vltavy Na základě dílčích závěrů této kapitoly lze sumarizovat doporučení další regulace, která by měla vést k zachování stávající pestrosti a kvality životního prostředí v úseku Horní Vltavy souběžně se zlepšením podmínek pro vodáky a poskytovatele služeb cestovního ruchu:
23
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
1. Omezení regulace na měsíce červenec – říjen 2. Průběžný monitoring počtu lodí a vodáků a kvality životního prostředí 3. Zvýšení počtu informačních panelů v úseku horního toku Vltavy 4. Vydání kvalitního informačního materiálu pro vodáky 5. Regulace splouvání Vltavy v závislosti na druhu plavidla.
4.2 Návrh informačního systému splavnosti Vltavy se zapojením poskytovatelů služeb cestovního ruchu v regionu Pro kvalitní spolupráci Správy NP a CHKO Šumava s poskytovateli služeb cestovního ruchu, návštěvníky NP a dalšími subjekty je nezbytný dobře fungující informační systém, který by dotčeným subjektům podával aktuální informace, minimalizoval možné ztráty poskytovatelů služeb cestovního ruchu a zabránil eskalaci možných konfliktů aktivní spoluprací s dotčenými subjekty včetně masových sdělovacích prostředků. Velmi důležitá rovina informovanosti veřejnosti je právě práce s hromadnými sdělovacími prostředky. Na základě monitoringu informací poskytovaných v minulém roce prostřednictvím sdělovacích prostředků ve věci uzavření splavnosti Vltavy lze hodnotit přístup Správy NP a CHKO v této krizové situaci jako nedostatečně flexibilní. Správa NP a CHKO Šumava pouze dodatečně obhajovala svůj krok na základě silně odmítavé reakce veřejnosti. Monitoring sdělovacích prostředků je obsažen v rámci přílohy č. 6. Navrhovaný informační systém by se měl skládat z následujících prvků: 1. Systém informačních značek a panelů 2. Telefonní informační linka Správy NP a CHKO Šumava 3. Elektronický systém internetových stránek Správy NP a CHKO (www.npsumava.cz) a emailové zpravodajství 4. Využití regionálních internetových informačních systémů cestovního ruchu 5. Informovanost prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
24
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
4.2.1 Systém informačních značek a panelů Značka splavnosti horního toku Vltavy: Stávající systém piktogramů umístěných na nástupních místech pro vodáky poskytuje základní informace o aktuální splavnosti Vltavy. Pro bezprostřední informaci návštěvníků o možnosti splouvání je tento systém vyhovující a ze strany veřejnosti již akceptovaný. Základní princip značení - piktogramů by měl být obsažen v informačních materiálech. Informační panely Správy NP a CHKO Šumava: Stávající informační panely lze hodnotit velmi pozitivně jak po estetické tak obsahové stránce. Možné
využití
elektronických
terminálů s obrazovým a hlasovým doprovodem
je
vzhledem
k umístění v I. zóně NP Šumava značně diskutabilní a v kontextu okolních
přírodních
atraktivit
nevhodné. Na splavném úseku horního toku Vltavy by ovšem bylo vhodné umístit informační panely na všech nástupních, odpočinkových a výstupních místech.
4.2.2 Telefonní informační linka Správy NP a CHKO Šumava Pro okamžitou dostupnost aktuálních informací o stavu hladiny Vltavy, případně o jejím předpokládaném vývoji v nejbližších dnech by měla být zřízena telefonní linka, na které by tyto údaje měly být dostupné. Tato linka by byla uvedena na internetových stránkách Správy NP a CHKO Šumava a na všech propagačních materiálech týkajících se splavnění Vltavy.
4.2.3 Elektronický systém internetových stránek Správy NP a CHKO (www.npsumava.cz) a emailové zpravodajství Na stránkách Správy NP a CHKO www.npsumava.cz by měly být pod stávajícím odkazem Vodácké trasy poskytovány aktuální informace o výši hladiny Vltavy v měrném místě
25
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Soumarský most a předpokládaný trend vývoje hladiny v nejbližších dnech. Tato predikce by mohla být znázorněna čistě schematicky formou šipek (pokles, vzestup, setrvalý stav). Dále by měl existovat systém včasného varování zvýšeného nebezpečí uzavření horního toku Vltavy pro vodáky, který by dopředu varoval vodáky a poskytovatele služeb v cestovním ruchu (např. stav hladiny pod 5 cm nad ryskou s předpokladem dalšího poklesu hladiny). Obdobné informace by měly být každý den zasílány prostřednictvím emailu všem subjektům, které o to projeví zájem a prostřednictvím internetových stránek si tuto službu vyžádají. Předpokládanou cílovou skupinou těchto emailů jsou především poskytovatelé služeb v cestovním ruchu a veřejná správa.
4.2.4 Internetové informační systémy cestovního ruchu Aktuální informace mohou být rovněž poskytovány dalšími internetovými stránkami formou odkazu na stránky www.npsumava.cz. Jako vhodné se jeví především stránky zabývající se problematikou cestovního ruchu na území Jihočeského kraje. Jako zásadní lze zmínit oficiální
informační
systém
cestovního
ruchu
www.jiznicechy.cz.
Dalšími
možnými
informačními systémy cestovního ruchu mohou být: Plzeňský kraj – www.eurquell.zcu.cz Českokrumlovsko – www.ckrumlov.cz Lipensko – www.lipensko.cz Šumava – www.sumavaNet.cz Šumava – www.sumava-info.cz Šumava – www.sumavainfo.cz Šumava – www.retour.cz Prostřednictvím těchto stránek by se návštěvník přes odkaz (logo) dostal na stránky NP a CHKO, kde by již byly umístěny aktuální informace o stavu a vývoji hladiny horního toku Vltavy.
4.2.5 Další informační média vhodná pro šíření aktuálních informací Vzhledem k tomu, že případné uzavření Vltavy pro vodáky má velký dopad na průmysl cestovního ruchu v oblasti a může zásadním způsobem ovlivnit vnímání jižních Čech jako cílové turistické destinace, je velmi důležité tuto nezbytnou ale negativní informaci vhodným způsobem prezentovat veřejnosti prostřednictvím masových sdělovacích prostředků.
26
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Sdělovací prostředky by mohly být rovněž zapojeny do poskytování aktuálních dat formou zařazení stavu splavnosti horního toku Vltavy do standardních informací o počasí (viz. emailové zpravodajství navržené v rámci kapitoly 4.2.3). Na základě monitoringu informování o regulaci splavnosti Vltavy v loňském roce lze vytipovat vhodné subjekty a média, kterým by měla být poskytnuta tisková zpráva v případě negativního vývoje splavnosti horního toku Vltavy: Tisk: • • • • • •
MF Dnes Lidové noviny Právo Jihočeské listy Plzeňský deník Haló noviny
Televize a rádio: • Česká televize • TV Gimi • Český rozhlas 1 – Radiožurnál • Rádio Faktor
4.3 Návrh systému zpoplatnění využití horního toku Vltavy Systém přímých plateb za využití atraktivit národního parku a CHKO je často diskutovaným tématem nejen v případě NP Šumava. Základní překážkou zavedení poplatků za využití konkrétních lokalit a atraktivit návštěvníky je jednak administrativní náročnost podobných opatření a obava z možné negativní reakce veřejnosti na tento způsob financování. Do současné doby Správa národního parku a CHKO Šumava tuto svou pravomoc neuplatňovala a veškeré případné poplatky tak byly postaveny na bázi dobrovolnosti ze strany návštěvníků destinace.
4.3.1 Příklady využívaných systémů zpoplatnění na území národních parků Projekt Bílá stopa – dobrovolné zpoplatnění: V průběhu uplynulých dvou zimních sezón byl v rámci projektu Bílá stopa zprovozněn a postupně rozšířen systém dobrovolných příspěvků, jehož základním cílem je zkvalitnění a údržba lyžařských běžeckých stop na území Šumavy.
27
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Projekt se v prvních dvou sezónách nesetkal s výrazně kladným ohlasem ze strany veřejnosti. Postoj veřejnosti k financování atraktivit cestovního ruchu formou zpoplatnění jejich využití uvádí následující anketa, která aktuálně probíhá na oficiálních stránkách Správy NP a CHKO Šumava (www.npsumava.cz): Tabulka 5 Anketa o zpoplatnění lyžařských běžeckých stop3 Byli byste ochotni dát poplatek za vstup do vybraných běžkařských tras? Ano, chci větší kvalitu. (172 hl.) Ano, v cizině to bývá. (94 hl.) Ne, raději si prošlapu svoji trasu. (102 hl.) Ne, raději pojedu jinam. (165 hl.)
Stávající systém finančních příspěvků na projekt Bílá stopa tj. kvalitní údržbu a rozšiřování lyžařských běžeckých stop na Šumavě funguje následujícím způsobem: Každý, kdo si z vlastního rozhodnutí koupí samolepku, nebo odznak, tím přispěje na úpravu lyžařských stop v místech, kam nejvíce jezdí. Tu si pak může nalepit na lyže, nebo odznak připevnit na oděv. Projekt předpokládá, že viditelné umístění bude pro další běžkaře výzvou k následování. Distribuci, společně s příslušnými obcemi, a garanci nad celým projektem převzalo Regionální sdružení obcí Šumava, prodejci nabízejí odznaky a samolepky veřejnosti na inzerovaných prodejních místech na Šumavě. Výrobní hodnota samolepky činí cca 1 Kč, odznaku cca 30 Kč, prodejní cena je 20 a 100 Kč. Rozdíl cen je příspěvkem na údržbu tras. Předpokládaný výnos by měl činit řádově desítky tisíc Kč. Samolepky lze zakoupit ve všech Informačních centrech Správy NP a CHKO Šumava, obecních úřadech a ve vybraných restauračních a ubytovacích zařízeních. Tabulka 6 Ekonomické efekty dobrovolných příspěvků jednotlivců - projekt Bílá stopa Zimní sezóna Sezóna 2004 – 2005 Sezóna 2003 – 2004 Celkem
3
Počet prodaných odznaků 100 100 200
Počet prodaných samolepek 500 0 500
Data aktuální k datu 20.6.2005.
28
Tržby 20 000,- Kč 10 000,- Kč 30 000,- Kč
Provozní zisk 16 500,- Kč 7 000,- Kč 23 500,- Kč
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
V současné době příjmy z prodeje po odečtení výrobních a provozních nákladů představují pouze 1,5% celkových ročních nákladů na údržbu běžeckých lyžařských stop a celkový ekonomický efekt projektu je zatím za očekáváním iniciátorů. NP Slovenský ráj – povinné zpoplatnění: Při vstupu na území Slovenského ráje jsou návštěvníci vyzváni k zaplacení poplatku za pobyt v národním parku. Jedná se o 20 Sk na den a 50 Sk na 5 dní. Návštěvníci poté obdrží návštěvní lístek, který musí nosit u sebe a na požádání ho předložit. Vybrané peníze slouží na výstavbu a údržbu chodníků, technických zařízení, která zpřístupňují jinak nedosažitelná místa, a financování ekologických aktivit v národním parku. Velkou výhodou NP Slovenský ráj je jeho poměrně malá rozloha a uzavřenost. Území parku je přístupné po omezeném množství turistických tras, které lze snadno kontrolovat a je tak při vstupu možné poplatky efektivně vybírat.
4.3.2 Legislativní rámec zpoplatnění ze strany Správy NP a CHKO Šumava Vybírání poplatků v NP upravuje § 24 a § 78 odst. 9 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Blíže je poté upraveno prováděcím předpisem, tj. vyhláškou MŽP 395/92 Sb., § 9. § 24 odst. 9 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny: Poplatky v národních parcích (1) Za vjezd a setrvání motorovými vozidly na území národního parku nebo za vstup do jeho vybraných míst mimo zastavěná území obcí může orgán ochrany přírody vybírat poplatek. Tento poplatek neplatí osoby pracující, trvale bydlící nebo fyzické osoby vlastnící rekreační objekty na území národního parku. … (3) Výši poplatku podle odstavců 1 a 2 a způsob vybírání poplatku stanoví orgán ochrany přírody národního parku vyhláškou. (4) Poplatky v národních parcích jsou příjmem příslušného orgánu ochrany přírody národního parku.
4.3.3 Návrh možného systému zpoplatnění splouvání horního toku Vltavy Pro stanovení vhodného systému i výše poplatků by měla být především stanoven účel vybírání poplatků a jejich další využití.
29
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Účel zpoplatnění splouvání horního toku Vltavy: •
získávání prostředků na údržbu infrastruktury cestovního ruchu v dané lokalitě
•
získávání prostředků na monitorování a ochranu životního prostředí v místech zvýšené koncentrace návštěvníků parku
•
Regulace množství turistů splouvajících horní tok Vltavy tj. regulace intenzity poškozování životního prostředí
•
Vyšší pocit participace návštěvníků na ochraně životního prostředí na území parku
•
Podrobná statistika o intenzitě využití horního toku Vltavy vodáky
Základní parametry poplatků: •
Předmět zpoplatnění
V případě splouvání lze uvažovat o dvojím možném zpoplatnění, a to za osobu případně za plavidlo. V případě poplatků za plavidlo lze očekávat vyšší obsazenost lodí a tedy nižší zátěž pro životní prostředí. Tento způsob rovněž umožňuje transparentním způsobem prokázat zaplacení poplatku (např. nálepka na přídi lodi) obdobným způsobem jako je například prokazováno zaplacení poplatku v případě dálniční známky. •
Výše poplatků
Poplatky by jednoznačně neměly být zaváděny z důvodu zlepšení hospodářského výsledku orgánu ochrany přírody, ale měly by sloužit k pokrytí negativních externalit spojených s intenzivním cestovním ruchem v dané lokalitě. Proto je důležité aby v příslušné vyhlášce byl jednoznačně definován účel, kterým by měla být údržba a obnova turistické infrastruktury a financování projektů monitoringu a ochrany životního prostředí v dané lokalitě. Na základě předpokladu výše těchto nákladů a předpokládaného počtu návštěvníků (plavidel) by poté měla být odvozena výše poplatku. Při zavádění poplatků by rovněž měla být zvažována citlivost poptávky a vnímání zpoplatnění ze strany návštěvníků. Výše poplatku by neměla zásadním způsobem odrazovat návštěvníky. Vzhledem ke zkušenostem s projektem Bílá stopa by se výše poplatků měla pohybovat v řádu desetikorun. Na základě kalkulace nutných aktivit vycházejících z účelu zpoplatnění (viz. kapitola 4.4.3) a předpokládaného počtu vodáků/plavidel za jednu sezónu, lze odhadnout vhodnou výši poplatku. Za předpokladu pětileté životnosti drobné turistické infrastruktury lze stanovit roční náklady na její údržbu. V rozsahu řešeného úseku lze odhadnout celkovou hodnotu drobné turistické 30
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
infrastruktury (netýká se komunikací) včetně nově navržených prvků cca na 800 tis. Kč (včetně DPH). Roční náklady na údržbu s tímto mobiliářem spojené lze tudíž stanovit na cca 160 000,- Kč. Provoz navrženého WC představuje nákup služeb v hodnotě 60 000,- Kč. Předpokládané náklady zvýšeného monitoringu a výzkumu přírodních společenstev lze stanovit cca na 500 tis. ročně. Z těchto výchozích předpokladů lze kalkulovat předpokládané náklady a stanovit výši poplatku za splouvání řeky. Tabulka 7 Kalkulace výše poplatků za splouvání Vltavy
Způsob vybírání poplatku
V případě splavnění Vltavy lze mluvit o omezeném počtu nástupních a výstupních míst, a proto finanční a organizační náročnost vybírání poplatků a následná kontrola návštěvníků je únosná. Jako vhodný se jeví systém „Vodácké známky“, kterou by si návštěvníci mohli zakoupit v síti informačních center Správy NP a CHKO a rovněž u poskytovatelů služeb (půjčovny lodí). Tuto známku s vyznačeným datem platnosti by návštěvník byl povinen umístit na viditelné místo lodi. Kázeň vodáků by byla kontrolována namátkově strážci parku s možností sankce za nedodržení této povinnosti. O povinnosti uhradit poplatek by se dotčené subjekty dozvídaly v rámci všech prvků informačního systému navrženém v kapitole 4.2 Návrh informačního systému splavnosti Vltavy se zapojením poskytovatelů služeb cestovního ruchu v regionu. •
Transparentnost využití získaných prostředků
Vzhledem k tomu, že lze očekávat i negativní ohlasy na zavedení poplatků, doporučujeme, aby veškeré vybrané finanční prostředky byly převáděny na zvláštní fond, ze kterého by byly hrazeny pouze aktivity definované v příslušné vyhlášce. Každý rok by byla vydána závěrečná zpráva, která by veřejnost informovala o způsobu nakládání s takto získanými prostředky.
31
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
4.4 Návrh na zlepšení standardu poskytovaných služeb turistům 4.4.1 Drobná turistická infrastruktura vodácké trasy horního toku Vltavy Na základě výstupů kapitoly 3 Popis stávající vodácké trasy Lenora – Nová Pec (letní úsek splavnění) lze definovat základní investiční opatření, která napomohou zlepšit standard poskytovaných služeb turistům. Pro potřeby těchto návrhů byl využit standardní mobiliář Správy NP a CHKO Šumava. Navrhované úpravy se týkají pouze nástupních, odpočinkových a výstupních míst, které jsou pro kvalitu poskytovaných služeb zásadní a jsou jedinými místy, které lze pro potřeby vodáků v I. zóně NP využít. Tabulka 8 Nástupní, odpočinková a výstupní místa Místo Lenora Soumarský most Dobrá Soutok Teplé a Studené Vltavy4 Bývalý Chlumský most Pěkná (most) Nová Pec
Nástupní Ano Ano Ne Ne
Výstupní Ano (jarní úsek) Ano Ne Ne
Odpočinkové Ne Ano Ano Ano
Ne Ano Ne
Ne Ano Ano
Ano Ano Ne
Na základě terénního šetření se pro další analýzu jeví jako podstatné lokality Lenora, soutok Teplé a Studené Vltavy a Pěkná. V případě kempu Soumarský Most a obce Nová Pec je kvalita poskytovaných služeb do značné míry závislá na stávajících soukromých provozovatelích zařízení cestovního ruchu a současný poskytovaný standard je pro vodácký turismus a dané území vyhovující. Odpočinkové místo Dobrá je po zemi poměrně obtížně přístupné a pro zvýšení standardu poskytovaných služeb méně významné. Lenora (tábořiště Houžná): Na základě terénního šetření doporučujeme umístit na tomto hlavním nástupním místě lavičky a přístřešky, které by zvyšovaly komfort a případně chránily návštěvníky před nepřízní počasí a zpevnit příjezdovou komunikaci. Toto nástupní místo je poměrně prostorné a v letních měsících velmi frekventované. Konkrétní nové prvky vycházející z mobiliáře Správy NP a CHKO jsou:
4
•
Turistický přístřešek (vybavený sedací soupravou)
•
Samostatná sedací souprava (2 ks)
Předpokládané odpočinkové místo od roku 2006. V současné době na oficiálních materiálech jako
odpočinkové místo nefiguruje).
32
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Další nestandardizované prvky drobné turistické infrastruktury: •
Přenosné suché WC (2 ks) (pouze v případě, že nebude zajištěno jiným subjektem)
•
Zpevnění přístupové komunikace štěrkovou drtí (cca 30 m x 3,5 m)
Soumarský most – vodočetná lať: Pro lepší informovanost veřejnosti doporučujeme vybudovat přístupový chodník ze silnice, aby byl zajištěn přístup k vodočetné lati, která je umístěna na betonové konstrukci mostu. Vzhledem k prudce svažitému terénu bude nutné tuto přístupovou komunikaci osadit kamennými či dřevěnými schody. Na základě konzultace s pracovníky správy NP a CHKO doporučujeme vyměnit stávající vodočetnou lať za oficiální kalibrovanou lať s červenou nastříkanou ryskou (po kalibraci vodní hladiny – průtoku). Soutok Studené a Teplé Vltavy: Podmínkou dalšího využití vodáky je zařazení tohoto odpočinkového místa do oficiálního seznamu. Vzhledem k významu místa i dosavadnímu využití tento krok považujeme
za
vhodný. Dále doporučujeme umístit následující vybavení ze základního mobiliáře parku: •
Informační panel – velký (tematicky spjatý s místem soutoku Teplé a Studené Vltavy)
•
Citlivě řešené místo k odpočinku (např. stabilizované kmeny apod.)
•
Ohrazení (vymezení místa pro odpočinek)
Dalšími doporučenými prvky jsou: •
Zpřístupnění břehu (dvojice dřevěných schůdků na délku lodě).
Bývalý Chlumský most: Je využíván jako odpočinkové místo, z tohoto důvodu doporučujeme umístit: •
Informační panel
•
Umožnit výstup na břeh (dřevěné schůdky)
•
Citlivě vyřešit místo pro odpočinek (např. stabilizované kmeny)
Pěkná (most): Toto místo bývá často využíváno jako místo výstupní. Pro zlepšení vybavenosti považujeme za zásadní rozšířit příjezdovou komunikaci, aby bylo možné bezpečně parkovat při nakládce a vykládce lodí a po naložení lodí otočit obslužná vozidla. Dále doporučujeme umístit lavičku a přístřešek a opatřit nástupní místo kamennými či dřevěnými schůdky.
33
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Mobiliář parku: •
Turistický přístřešek vybavený sedací soupravou (2 ks) – po jednom na každé straně příjezdové komunikace
•
Rozšíření stávající komunikace o odstavný pruh (minimálně 5 m délky a 2 m šířky)
•
Zpřístupnění břehu (dvojice dřevěných schůdků na délku lodě)
Nová Pec Je výstupním místem s návazností na silniční a železniční dopravu. V Nové Peci se na břehu Vltavy nachází kemp, možnost táboření je v této oblasti pro vodáky další výhodou. Místo je tedy vyhovující, zlepšení vybavenosti se proto týká zejména doplnění informací týkajících se jízdních řádů vlaků, vzdálenosti, dostupnost dalších forem dopravy. Užitečné bude i umístění odkazu na místní informační centrum. Z hlediska jasného vymezení prostoru doporučujeme označit místo určené pro nakládku lodí v návaznosti na místní komunikaci. Mobiliář: •
Informační tabule (vývěska) s možností snadné aktualizace informací
4.4.2 Doprovodné služby cestovního ruchu Kromě základních prvků turistické infrastruktury je vhodné rovněž pracovat na doprovodných službách s tímto produktem cestovního ruchu spojených. Možné služby již byly z velké části popsány v rámci předchozího textu. Z toho důvodu v rámci této kapitoly jde spíše o jejich rekapitulaci. 1. Kvalitní propagační a informační materiály (viz. kapitola 4.1.5) Základní informační leták by měl obsahovat následující informace: •
Podmínky a pravidla pro splouvání Vltavy a Otavy
•
Nabídka poskytovatelů služeb v cestovním ruchu – inzerce (úhrada nákladů na zpracování, tisk a distribuci letáků)
•
Ekologická výchova – souhrnná informace o mimořádném bohatství přírodních společenstev na horním toku Vltavy a jejich citlivosti na vnější zásahy spojené s masovou turistikou.
34
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
•
Informace o způsobu financování a participaci návštěvníků na udržitelném rozvoji Šumavy jako mimořádně významného ekosystému České republiky (viz. kapitola 4.3).
2. Veřejně dostupný informační systém splouvání Vltavy (viz kapitola 4.2) Informační systém by se měl skládat z následujících podsystémů: •
Systém informačních značek a panelů
•
Telefonní informační linka Správy NP a CHKO Šumava
•
Elektronický systém internetových stránek Správy NP a CHKO (www.npsumava.cz) a emailové zpravodajství
•
Internetové informační systémy cestovního ruchu
•
Informovanost prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
4.4.3 Sumarizace a ocenění navržených úprav Na základě výše uvedených opatření lze odhadem stanovit jejich finanční náročnost, která je důležitým podkladem pro stanovení výše poplatků ze splavnění a výběr vhodných dotačních titulů pro financování těchto opatření. Odhad nákladů částečně vychází ze zavedených nákladových cen standardizovaných prvků mobiliáře NP.
35
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Tabulka 9 Sumarizace nákladů navržených opatření Lokalita/aktivit a
Lenora
Soumarský most Soutok Studené a Teplé Vtavy
Položka
Počet jednote k
Jednotková cena (bez DPH)
Drobná turistická infrastruktura Turistický přístřešek (+ instalace) 1 ks Samostatná sedací souprava (+ instalace) 2 ks Přenosné suché WC (pronájem, servis - nákup 2 ks na služeb) 28 týdnů Zpevnění přístupové komunikace 105 m2 Nová vodočetná lať a kalibrace dle průtoku 1 ks Přístupový chodník 20 m
80 000,-
80 000,-
9 500,-
19 000,-
1 100,-
61 600,-
300,-
31 500,-
20 000,300,-
20 000,6 000,-
Informační panel - velký
1 ks
17 500,-
17 500,-
Místo k opočinku (stabilizované kmeny) Ohrazení Zpřístupnění břehu - schůdky
3 ks 9m 1 ks
1 000,300,8 000,-
3 000,2 700,8 000,-
1 ks
15 000,-
17 500,-
3 ks 2 ks
1 000,8 000,-
3 000,16 000,-
2 ks
80 000,-
160 000,-
Bývalý Chlumský most Informační panel - malý Místo k opočinku (stabilizované kmeny) Zpřístupnění břehu - schůdky Turistický přístřešek (+ Pěkná instalace)
Rozšíření komunikace o odstavný pruh, výrazné terénní úpravy 40 m2 2 000,Zpřístupnění břehu - schůdky 2 ks 8 000,Nová Pec Informační panel - vývěska 1 ks 18 000,Drobná turistická infrastruktura celkem Propagace splouvání horního toku Vltavy Propagační Zachování stávajícího 30 000 materiál formátu, lesk, celobarevný ks 2,50 Grafický návrh loga splouvání Vltavy
Cena celkem (bez DPH)
1 ks
Aktualizace a rozšíření internetového zpravodajství Pod odkazem Vodácké trasy 1 ks Propagace splouvání horního toku Vltavy celkem Celkové odhadované náklady navržených opatření
80 000,16 000,18 000,559 800,-
75 000,-
5 000,-
5 000,-
20 000,-
20 000,100 000,659 800,-
Kalkulace stavebních úprav, vzhledem k tomu, že neexistuje projektová dokumentace, vycházejí z analogií obdobných stavebních úprav a jsou pouze hrubým odhadem, který by
36
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
měl být zpřesněn projektanty v rámci zpracování dokumentace pro stavební povolení případně ohlášku stavby. V tabulce nákladů uvedených výše není obsaženo působení vodácké turistiky na životní prostředí a s tím spojené externality. Bylo by velmi obtížné vyčíslit škody způsobované v průběhu sezóny vodáky na přírodním bohatství dané lokality. Přesto lze stanovit určitý odhad nákladů související s potřebou zvýšeného monitoringu a zkoumání přírodních společenstev. V současné době probíhá šetření vlivu splouvání Vltavy na populaci vodních makrofitů (trav). Náklady spojené s tímto šetřením jsou do značné míry právě finančním důsledkem předpokládaných negativních externalit zvýšené intenzity cestovního ruchu.
4.5 Monitoring potencionálních zdrojů financování jednotlivých navržených opatření V této kapitole jsou posouzeny stávající a v nejbližší budoucnosti disponibilní dotační zdroje, které jsou potencionálně vhodné pro financování výše navržených opatření. V úvahu byly brány zdroje rozdělující finanční prostředky formou dotací z různých úrovní řízení: •
zdroje národní – rozdělující prostředky z centrální úrovně (programy podpor jednotlivých ministerských resortů),
•
zdroje regionální – rozdělující prostředky z krajské úrovně (grantové programy Jihočeského, popř. Plzeňského kraje),
•
zdroje evropské – rozdělují prostředky přidělené České republice prostřednictví Strukturálních fondů Evropské Unie.
Jednotlivé zdroje/dotační tituly jsou vždy posouzeny z hlediska toho, kdo a v jaké výši se může o disponibilní prostředky ucházet, jaké jsou vhodné aktivity a náklady v rámci projektů podpořených z těchto zdrojů a jak je daný program využitelný z hlediska opatření navržených v předchozí kapitole. Jako relevantní byly brány dotační tituly zaměřené na podporu rozvoje cestovního ruchu a rovněž dotační tituly zaměřené na ochranu životního prostředí.
4.5.1 Zdroje národní Na národní (republikové) úrovni je jediným podpůrným programem zaměřeným na podporu projektů souvisejících s rozvojem infrastruktury a služeb cestovního ruchu Státní program podpory cestovního ruchu. Státní program podpory cestovního ruchu:
37
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Státní program podpory cestovního ruchu (SPPCR) byl schválen 1. listopadu 2000 usnesením vlády č. 1075. Realizace programu začala v roce 2001. V roce 2004 na základě usnesení vlády č. 110 ze dne 4. února 2004 bylo schváleno pokračování realizace programu i včetně zaměření jednotlivých podprogramů v letech 2004 - 2007. SPPCR a jeho podprogramy jsou vyhlašovány vždy na začátku roku (uzávěrka prvního kola programu cca březen daného roku), většinou je program realizován ve dvou kolech5. Podprogramy SPPCR jsou zaměřeny na:
•
rozvoj lázeňství,
•
doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity,
•
na podporu prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu.
Pro potřeby realizace některých z výše uvedených návrhů opatření se jeví jako vhodné především podprogramy „Budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity“ a podprogram „Podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu“.
Podprogram budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovněrekreační aktivity:
Podprogram je zaměřen na podporu budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity. 1. Příjemce dotace:
•
občanské sdružení (sportovní a turistický svaz, klub, spolek),
•
podnikatelský subjekt (právnická i fyzická osoba).
2. Forma a výše podpory: Podpora je poskytována formou systémové investiční dotace, která může dosáhnou max. 50 % celkových způsobilých výdajů akce. 3. Podporované aktivity:
•
rekonstrukce a vybudování parkoviště a odpočívárny pro cykloturistiku,
•
rekonstrukce a vybudování infrastruktury pro rekreační a sportovní plavby (vodácký kemp, tábořiště, přístaviště) - vodácký kemp nebo tábořiště se musí nacházet u vodního toku, lokalita u rybníka do podporovaných aktivit nespadá,
•
rekonstrukce a vybudování veřejného WC u sportovně-rekreačního zařízení,
38
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
•
rekonstrukce a vybudování dalších zařízení sloužících rozvoji cestovního ruchu.
4. Doba realizace akce: Doba realizace je omezena tak, že akce, která je spolufinancována v rámci podprogramu, musí být dokončena nejpozději v roce následujícím po výběru akce (tzn. akce vybraná v roce 2005 musí být dokončena nejpozději do konce roku 2006). 5. Způsobilé výdaje:
•
Způsobilými výdaji se rozumí pouze investiční náklady,
•
Pouze výdaje, které vzniknou po dni přijetí žádosti na podatelně MMR,
•
DPH přijatelným nákladem pouze pro její neplátce.
6. Potencionální využitelnost pro opatření této studie:
•
Zejména pro podnikatelské subjekty provozující infrastrukturu cestovního ruchu v blízkosti řešeného úseku (např. provozovatelé kempů), Správa NP a CHKO není vhodným žadatelem,
•
Drobná infrastruktura pro rozvoj cestovního ruchu (zkvalitnění infrastruktury a vybavení kempů, veřejné WC apod.).
Podprogram podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu: Podprogram je zaměřen na realizaci marketingových aktivit podporujících prezentaci ČR jako destinaci cestovního ruchu. 1. Příjemce dotace:
•
obec, svazek obcí, kraj,
•
podnikatelský subjekt (právnická nebo fyzická osoba),
•
občanská sdružení nebo obecně prospěšná společnost.
2. Forma a výše podpory: Podpora je poskytována formou systémové neinvestiční dotace, která může dosáhnou max. 50 % celkových způsobilých výdajů akce, 3. Podporované aktivity8:
•
Propagace ČR jako celku, propagační aktivity, které překračují hranice jednotlivých regionů a krajů, celostátní propagace jednotlivých tematických oblastí cestovního ruchu: lázeňské turistiky, kongresové a incentivní turistiky, hradů a zámků, kulturních a historických památek zapsaných do seznamu UNESCO, muzeí, galerií, církevních
39
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
památek a poutních míst, Stezek dědictví, přírodního bohatství - národních parků, chráněných krajinných oblastí apod. (propagační materiály, propagační kampaně, vystavování na rozhodujících evropských a světových veletrzích cestovního ruchu, reklamy v médiích apod.), •
marketingové aktivity nadregionálního charakteru se zaměřením na ČR jako součást evropské destinace (marketingové výzkumy návštěvností a trendů apod.),
4. Doba realizace akce: Doba realizace je omezena tak, že akce, která je spolufinancována v rámci podprogramu, musí být dokončena nejpozději v roce následujícím po výběru akce (tzn. akce vybraná v roce 2005 musí být dokončena nejpozději do konce roku 2006). 5. Způsobilé výdaje:
•
Způsobilými výdaji se rozumí pouze neinvestiční náklady,
•
Pouze výdaje, které vzniknou po dni přijetí žádosti na podatelně MMR,
•
DPH přijatelným nákladem pouze pro její neplátce.
6. Potencionální využitelnost pro opatření této studie:
•
Zejména pro podnikatelské subjekty provozující infrastrukturu cestovního ruchu v blízkosti řešeného úseku, dále pro obce nebo svazky obcí, kterých se splavnost Vltavy v daném úseku týká, Správa NP a CHKO není vhodným žadatelem,
•
Zejména projekty zaměřené na propagaci daného úseku (marketingové materiály)
SFŽP - Program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů: Program péče o přírodní prostředí: Cílem programu je podpora opatření k ochraně přírody a krajiny prováděných nad běžný rámec povinností vymezených zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, lesním zákonem č. 289/1995 Sb., v platném znění a zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění. Opatření jsou podle charakteru zařazena do dílčích programů: 3.1.1. Zakládání prvků územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES). 3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků. 3.1.3. Zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa a k přírodě šetrné hospodaření v lesích. 3.1.4. Péče o zamokřená území a vodní plochy.
40
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
3.1.5. Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území. 3.1.6. Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích. 3.1.7. Realizace schválených záchranných programů 3.1.8. Program péče o půdu. 3.1.9. Program regenerace urbanizované krajiny. Kriteria pro výběr akcí k podpoře v rámci programu péče o přírodní prostředí jsou stanovena takto: a) Významem z hlediska ochrany přírody a krajiny 1. národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), I. zóna chráněných krajinných oblastí (CHKO), I. a II. zóna národních parků (NP), zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, 2. přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP), ostatní území CHKO a NP, památné stromy, 3. územní systémy ekologické stability 4. volná krajina a příroda, 5. urbanizované části krajiny. b) Prioritou akce v rámci kraje Program na zpracování koncepcí ochrany přírody a krajiny: Program na vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obcích na území národních parků a jejich ochranných pásem. Cílem programu je vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obcích na území národních parků a jejich ochranných pásem. Program je určen pro obce, které alespoň částí svého katastrálního území leží na území národního parku, včetně ochranného pásma. U Národního parku Šumava se za ochranné pásmo považuje CHKO Šumava. Kritéria pro výběr akcí k podpoře jsou stanovena takto: a) dotčená území národních parků b) prioritou akce v rámci kraje Plán opatření musí být v souladu se schváleným Plánem péče NP. 4.5.2 Zdroje regionální (krajské)
41
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Na regionální úrovni je možné zabývat se ve vztahu k řešenému úseku a možnostem využití dotačních prostředků především financemi, které jsou každoročně uvolňovány Jihočeským krajem v rámci jeho grantového řízení. V roce 2005 jsou pro potřeby této studie relevantní níže uvedené dotační tituly (programy). Lze předpokládat, že stejné či obdobné programy budou Jihočeským krajem vyhlášeny a realizovány i v roce následujícím.
42
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
GP Tvorba krajiny a podpora biodiverzity: Program je zaměřený na zachování a zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, zvýšení atraktivity krajin pro cestovní ruch, zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny z hlediska vodního režimu a ochranu půdy před erozí. 1. Příjemce dotace: •
Obec a subjekty neziskového charakteru,
•
podnikatelský subjekt (právnická nebo fyzická osoba).
2. Forma a výše podpory: Podpora je poskytována formou dotace, která může dosáhnou max. 50 % celkových způsobilých výdajů akce u subjektů ze ziskového sektoru a 80 % (výjimečně až 100 %) u subjektů z neziskového sektoru, 3. Podporované aktivity: Projektová a inženýrská příprava u projektů zaměřených na ochranu krajiny proti erozi, udržení kulturního stavu krajiny, podporu druhové rozmanitosti, revitalizaci přirozené funkce vodních toků, zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim, revitalizaci retenční schopnosti krajiny, odstraňování příčných překážek na vodních tocích a podpora takových technických řešení, která je neobsahují (doplňování a stavba rybích přechodů), 4. Doba realizace akce: Doba realizace byla omezena na max. 9 měsíců. 5. Způsobilé výdaje: •
Náklady na zpracování dokumentace
•
Náklady na související inženýrskou činnost,
•
Náklady na subdodávky a související služby,
•
Na rozdíl od programů EU budou hrazeny náklady příjemce v souladu se schváleným rozpočtem včetně DPH.
6. Potencionální využitelnost pro opatření této studie: Zejména pro projektovou přípravu záměrů podporujících tvorbu krajiny atraktivní ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu v dané lokalitě.
43
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
GP Produkty a služby v cestovním ruchu: Program je zaměřený na podporu stávající programové nabídky jihočeského cestovního ruchu a její rozšíření o další charakteristické jihočeské produkty, včetně jejich propagace (tuzemské i zahraniční výstavy a veletrhy, apod.). 1. Příjemce dotace: •
Obce a města Jihočeského kraje, svazky obcí,
•
fyzické a právnické osoby (působit především v oblasti cestovního ruchu),
•
nestátní neziskové organizace,
•
organizace zřizované krajem, organizace zřizované obcemi, státem zřízené organizace.
2. Forma a výše podpory: Podpora je poskytována formou dotace, která může dosáhnou max. 50% celkových způsobilých výdajů akce u subjektů ze ziskového sektoru a 80 % u subjektů z neziskového sektoru. 3. Podporované aktivity: Projekty zaměřené na tvorbu a rozvíjení produktů a služeb cestovního ruchu. 4. Doba realizace akce: Doba realizace je omezena na několik měsíců dle aktuálních podmínek programu. 5. Způsobilé výdaje: •
Honoráře expertů (např. autorské honoráře),
•
Náklady spojené s konferencemi a semináři a akcemi PR (včetně nákladů na cestovné, ubytování, stravování, pronájem místností, tisk materiálů a pozvánek, apod.),
•
Náklady na tisk a distribuci informačních a propagačních materiálů,
•
Náklady spojené s účastí na veletrzích, výstavách, propagačních a informačních akcích, apod.
•
Náklady na nákup materiálu a souvisejícího zařízení (nového či použitého),
•
Náklady na spotřební a pomocný materiál,
•
DPH uznatelným nákladem pouze pro neplátce.
44
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
6. Potencionální využitelnost pro opatření této studie: •
Správa NP a CHKO Šumava je vhodným žadatelem,
•
Využitelné pro přípravu a pořízení propagačních materiálů, marketingovou prezentaci daného úseku či činnost jednotlivých subjektů podílejících se na provozu související turistické infrastruktury,
•
Internetový informační systém (internetový portál), popř. emailové zpravodajství a telefonická hot line.
GP Rozvoj infrastruktury podporující šetrnou turistiku: Cílem programu je podpořit rozvoj oblastí cestovního ruchu, které budou při maximální účinnosti minimálně zatěžovat životné prostředí, tedy projekty související a podporující turistiku pěší, cyklistickou, vodní a zimní sporty, hromadnou přepravu turistů do místa určení, navigační systémy, obnovu a rozšiřování značení turistických tras, rozvoj naučných stezek, související infrastrukturu. 1. Příjemce dotace: •
Obce a města Jihočeského kraje, svazky obcí,
•
fyzické a právnické osoby (působit především v oblasti cestovního ruchu),
•
nestátní neziskové organizace,
•
organizace zřizované krajem, organizace zřizované obcemi, státem zřízené organizace.
2. Forma a výše podpory: Podpora je poskytována formou dotace, která může dosáhnou max. 50 % celkových způsobilých výdajů akce u subjektů ze ziskového sektoru a 80 % u subjektů z neziskového sektoru, 3. Podporované aktivity: Projekty zaměřené na infrastrukturu a služby podílející se na rozvoji šetrné turistiky. 4. Doba realizace akce: Doba realizace je omezena na několik měsíců dle aktuálních podmínek programu. 5. Způsobilé výdaje: •
Honoráře expertů (např. autorské honoráře),
45
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
•
Náklady na stavební práce spojené s budováním, obnovou a rekonstrukcí infrastruktury cestovního ruchu podporující šetrnou turistiku,
•
Náklady na nákup materiálu a souvisejícího zařízení (nového či použitého),
•
Náklady na spotřební a pomocný materiál (max. 10 % celkového rozpočtu projektu),
•
Náklady na subdodávky a související služby,
•
další přímé uznatelné náklady, které se týkají neinvestičních aktivit (max. 10 % celkového rozpočtu projektu) - honoráře expertů (např. autorské honoráře), náklady na tisk a distribuci informačních a propagačních materiálů,
•
Náklady spojené s účastí na veletrzích, výstavách, propagačních a informačních akcích (max. do výše 5 % celkového rozpočtu).
6. Potencionální využitelnost pro opatření této studie: •
Správa NP a CHKO Šumava je vhodným žadatelem,
•
Využitelné pro přípravu a pořízení systému informačních panelů a značek, panely o ochraně životního prostředí, prezentační materiály o správném chování turistů ve vztahu k ochraně přírody, apod.
4.5.3 Zdroje evropské Z evropských zdrojů jsou potencionální zdroji pro dotační zajištění navržených opatření nebo jejich částí zejména prostředky Společného regionálního operačního programu (SROP) a Iniciativy Společenství Interreg IIIA určené pro česko-bavorské a česko-rakouské příhraničí. Společný regionální operační program: V rámci programu SROP jsou pro potřeby navrhovaných opatření relevantní opatření, která jsou součástí Priority 4 Cestovní ruch. SROP jako jediný z operačních programů v programovacím období 2004 – 2006 zahrnuje prioritu orientovanou na turismus a jeho rozvoj. Projekty předkládané v rámci této priority umožňují podporu investičních i neinvestičních projektů předkládaných jak podnikatelskými subjekty, tak subjekty veřejného charakteru (města, obce neziskový sektor apod.). Dle těchto skutečností je celá priorita dále členěna i do jednotlivých opatření a podopatření. Některá opatření této priority jsou již z hlediska alokovaných prostředků vyčerpána a některá jsou vzhledem k jejich nadregionálnímu zaměření (rozsah projektů z hlediska jejich celkových nákladů a nutnosti nadregionálního a národního dopadu) pro navrhovaná opatření nevyužitelná. Níže je tedy uveden přehled pouze relevantních opatření.
46
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Opatření 4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – grantová schémata pro podnikatelské subjekty a veřejný sektor Grantové schéma je zaměřeno na zkvalitňování nabídky služeb a marketingu v cestovním ruchu, zvýšení informovanosti potencionálních návštěvníků o jihočeském kraji jako turistické destinaci, podpora přílivu turistů do regionu, apod. 1. Příjemce dotace: Kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované kraji nebo obcemi, malí a střední podnikatelé podnikající v cestovním ruchu, nestátní neziskové organizace, Hospodářská komora ČR a její složky. 2. Forma a výše podpory: •
Veřejný sektor – max. 75 % celkových nákladů projektu (prostředky Strukturálních fondů EU), další kofinancování je zajištěno dle typu žadatele ze zdrojů obcí, krajského rozpočtu či státní úrovně,
•
Podnikatelský sektor – max. 35 % celkových nákladů projektu (prostředky Strukturálních fondů EU), další kofinancování zajištěno z prostředků kraje až do výše max. 46 % nákladů,
•
Požadovaná výše uznatelných nákladů akce – 0,5 – 4 mil. Kč pro podnikatelské subjekty, 0,5 – 5 mil. Kč pro subjekty veřejného charakteru.
3. Podporované aktivity: •
Marketingové studie a analýzy zaměřené na sledování a vyhodnocování situace a vývojových trendů v CR na území Jihočeského kraje,
•
Příprava, tvorba a realizace propagačních kampaní zaměřených na cílenou prezentaci Jihočeského kraje jako turistického regionu a vytváření regionálních a místních propagačních materiálů na podporu cestovního ruchu,
•
Rozvoj činnosti organizace destinačního managementu na území Jihočeského kraje,
•
Vznik, tvorba a rozvoj produktů cestovního ruchu v Jihočeském kraji,
•
Marketingové aktivity zaměřené na vytvořené či existující produkty cestovního ruchu.
4. Doba realizace akce: Doba realizace je omezena vždy na základě údaje zveřejněného v konkrétní výzvě, jedná se o časový úsek do cca 2 let, je možné rozdělení projektu do etap.
47
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
5. Způsobilé výdaje: •
Způsobilými výdaji se rozumí pouze neinvestiční náklady, investiční náklady mohou tvořit pouze 10 % celkového rozpočtu,
•
Náklady jsou uznatelné až po podání žádosti o dotaci,
•
DPH přijatelným nákladem pouze pro její neplátce.
6. Potencionální využitelnost pro opatření této studie: •
Využitelné pro podnikatelské subjekty provozující infrastrukturu cestovního ruchu v blízkosti řešeného úseku (např. provozovatelé kempů), dále pro obce a další subjekty,
•
Zejména pro účely propagace, tvorby marketingových materiálů, prezentace daného turistického produktu, apod.,
Opatření 4.2.2 Podpora regionálních a místních infrastruktury cestovního ruchu – grantová schémata pro podnikatelské subjekty: Grantové schéma je zaměřeno na podporu budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity. 1. Příjemce dotace: •
existující malí a střední podnikatelé podnikající v cestovním ruchu, kteří mají sídlo v ČR, a kteří mají uzavřené účetnictví minimálně za poslední dva účetní roky.
2. Forma a výše podpory: •
max. 35 % celkových nákladů projektu (prostředky Strukturálních fondů EU), další kofinancování zajištěno z prostředků kraje až do výše max. 46 % nákladů,
•
Požadovaná výše uznatelných nákladů akce - 2 – 15 mil. Kč pro podnikatelský sektor, 2 – 90 mil. Kč pro veřejný sektor.
3. Podporované aktivity: Rozvoj, rekonstrukce a modernizace ubytovacích zařízení podmiňujících rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji 4. Doba realizace akce: Doba realizace je omezena vždy na základě údaje zveřejněného v konkrétní výzvě, jedná se o časový úsek do cca 2 let, je možné rozdělení projektu do etap.
48
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
5. Způsobilé výdaje: •
Způsobilými výdaji se rozumí pouze investiční náklady, neinvestiční náklady mohou tvořit pouze 10 % celkového rozpočtu,
•
Náklady jsou uznatelné až po podání žádosti o dotaci,
•
DPH přijatelným nákladem pouze pro její neplátce.
6. Potencionální využitelnost pro opatření této studie: •
Využitelné pro podnikatelské subjekty provozující infrastrukturu cestovního ruchu v blízkosti řešeného úseku (např. provozovatelé kempů)
•
Zejména pro účely zkvalitnění infrastruktury kempů a podobných zařízení.
Interreg IIIA: Po ukončení programů Phare a jejich dílčích podprogramů (Phare CBC) se tato Iniciativa stala společně s její dílčí součástí (Dispozičním fondem14) prakticky jediným nástrojem přímo zaměřeným na podporu přeshraniční spolupráce mezi jihočeským regionem a příslušnými regiony Rakouska a Bavorska. Interreg IIIA – Česká republika – Bavorsko: Podporuje spolupráci subjektů neziskového charakteru, které mají sídlo ve vymezeném území Jihočeského kraje (okresy Písek, Strakonice, Prachatice, české Budějovice a Český Krumlov) a Bavorska (okresy Cham, Freyung-Grafenau, Hof, Neustadt an der Waldnaab, Regen, Schwandorf, Tirschenreuth a Wunsiedel im Fichtelgebirge, 2 statutární města Hof a Weiden v Oberpfalz, dále v okresech Amberg-Sulzbach, Bayreuth, Deggendorf, Kronach, Kulmbach, Passau, Regensburg a Straubing-Bogen a statutárních městech Amberg, Bayreuth, Passau, Regensburg a Straubing). 1. Příjemce dotace: •
Obce, města, kraje,
•
Organizace zřizované a založené státem, kraji či obcemi, které poskytují veřejné služby a jsou minimálně z 80 % vlastněny státem, kraji či obcemi,
•
Nestátní neziskové organizace,
•
Školy, zájmová sdružení, hospodářské a agrární komory.
49
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
2. Forma a výše podpory: Maximálně 75 % celkových nákladů projektu, dále je možné žádat dofinancování projektu ze státního rozpočtu v celkové maximální výši 5 % celkových nákladů projektu. 3. Podporované aktivity: Celý program rozdělen do 4 priorit s různým tematickým zaměřením a typy podporovaných aktivit: •
Hospodářský rozvoj (hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru, cestovní ruch,volný čas a rekreace),
•
Infrastruktura (doprava, ostatní infrastruktura),
•
Rozvoj území a životního prostředí (ochrana přírody a životního prostředí, územní plánování a rozvoj venkovského prostoru),
•
Lidské zdroje a sítě (profesní vzdělávání a trh práce, všeobecné vzdělání, věda, výzkum, kultura, zdraví a civilní ochrana, sítě).
4. Doba realizace akce: Doporučená doba realizace projektů by neměla překročit 2 roky, je možné dělení projektu do etap. 5. Způsobilé výdaje: •
Investiční i neinvestiční náklady – přesný výčet v příručce pro žadatele
•
Náklady jsou uznatelné až po podání žádosti o dotaci,
•
DPH přijatelným nákladem pouze pro její neplátce.
6. Potencionální využitelnost pro opatření této studie: •
Správa NP a CHKO je vhodným žadatelem,
•
Využitelné pro řadu aktivit:
•
Oblast cestovního ruchu: o
Realizace rezervačních a informačních systémů,
o
Výstavba a zlepšování infrastruktury cestovního ruchu (například turistická zařízení, stezky, tematické stezky, značení, včetně opatření k řízení návštěvnosti,
50
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
o
Informační panely, propagační turistické materiály,
o
Společná setkání a rozvoj spolupráce na obou stranách hranice (semináře, konference a jiné společné akce),
•
Oblast životního prostředí: o
Přímé zaměření na podporu národních a přírodních parků a dalších chráněných oblastí v příhraničí,
o
Zlepšení ekosystémů vodních toků,
o
Realizace opatření zaměřených na podporu v oblastech environmentálního výzkumu, enviromentálního managementu, ekologického vzdělávání, osvěty a informací a monitoringu životního prostředí,
o
Tématicky zaměřené studie a průzkumy,
o
Výstavba ekologických zařízení a zařízení ochrany přírody,
o
Výstavba ekologických zařízení a zařízení ochrany přírody a odpovídajících institucí a organizací.
•
Oblast rozvoje venkovského prostoru: o
•
Přímá podpora příhraniční a přeshraniční sanace lesů a lesních půd.
Oblast lidských zdrojů a sítí: o
Podpora profesního vzdělávání a zvyšování kvalifikace (včetně zaměření na oblasti cestovního ruchu a životního prostředí),
Interreg IIIA – Česká republika – Rakousko: Podporuje spolupráci subjektů neziskového charakteru, které mají sídlo ve vymezeném území celého Jihočeského kraje a Rakouska (okresy Weinviertel, Waldviertel, Mühlviertel, Wiener Umland Nord a město Vídeň, dále Linz-Wels a Innviertel, St. Pölten a Mostviertel). 1. Příjemce dotace: •
Obce, města, kraje,
•
Organizace zřizované a založené státem, kraji či obcemi, které poskytují veřejné služby a jsou minimálně z 80 % vlastněny státem, kraji či obcemi,
•
Nestátní neziskové organizace,
51
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
•
Školy, zájmová sdružení, hospodářské a agrární komory.
2. Forma a výše podpory: Maximálně 75 % celkových nákladů projektu, dále je možné žádat dofinancování projektu ze státního rozpočtu v celkové maximální výši 5 % celkových nákladů projektu. 3. Podporované aktivity: Celý program rozdělen do 5 priorit s různým tematickým zaměřením a typy podporovaných aktivit: •
Přeshraniční hospodářská spolupráce (rozvoj a podpora podniků a infrastruktury pro podnikovou sféru v příhraničí, přeshraniční mezipodniková kooperace, konzultace a poradenství pro přeshraniční aktivity, cestovní ruch a nabídka aktivit pro volný čas),
•
Dosažitelnost (zlepšení přeshraniční dopravní a telekomunikační infrastruktury, organizace dopravy, plánování a logistika),
•
Přeshraniční organizační struktury a sítě (podpora přeshraničních organizačních struktur a rozvoj sítí),
•
Lidské zdroje (rozvoj regionálního trhu práce v kontextu rozšíření EU, rozvoj kooperace a infrastruktury v oblasti vzdělání, kvalifikace a vědy),
•
Trvale udržitelný územní rozvoj a ochrana životního prostředí (management zdrojů, technická infrastruktura a obnovitelné zdroje energie, opatření v rámci ochrany přírody a životního prostředí včetně národních a přírodních parků, přeshraniční územní rozvoj ve venkovských a městských oblastech).
4. Doba realizace akce: Doporučená doba realizace projektů by neměla překročit 2 roky, je možné dělení projektu do etap. 5. Způsobilé výdaje: •
investiční i neinvestiční náklady – přesný výčet v příručce pro žadatele
•
Náklady jsou uznatelné až po podání žádosti o dotaci,
•
DPH přijatelným nákladem pouze pro její neplátce.
6. Potencionální využitelnost pro opatření této studie: •
Správa NP a CHKO je vhodným žadatelem,
•
Využitelné pro řadu aktivit:
52
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
•
Oblast cestovního ruchu: o
Marketingová opatření, propojování nabídek, rozvoj atraktivních lokalit a cílů cestovního ruchu,
•
Oblast podpory přeshraničních organizačních struktur a sítí: o
Optimalizace spolupráce mezi regionálními aktéry, veřejnými, soukromými a polosoukromými organizacemi a institucemi a rovněž správními orgány příhraničního regionu,
•
Oblast trvale udržitelného rozvoje a ochrany životného prostředí: o
Rozšiřování národních a přírodních parků s perspektivou zlepšení nabídky a jejich přeshraniční propojení a využití jako zdroje příjmů,
o
Intenzivnější zapojení obyvatelstva regionu do přípravy projektů a programů v chráněných oblastech,
o
Zachování, prohlubování a dlouhodobé uplatňování opatření na ochranu přírody a životního prostředí v národních a přírodních parcích a v chráněných krajinných oblastech,
o
Podpora opatření v oblasti infrastruktury v národních a přírodních parcích, příprava a průběžné konzultování projektů.
Operační program Rozvoj lidských zdrojů: Grantové schéma Síť environmentálních informačních a poradenských center 1. Cíl opatření: Rozvoj adaptability a kvalifikace pracovní síly v sektorech podnikání a služeb a zvyšování povědomí o horizontálním tématu udržitelného rozvoje 2. Podporované aktivity: •
Příprava a realizace programů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen EVVO) kurzy, informační služby, pilotní projekty.
•
Vzdělávání pracovníků institucí poskytujících EVVO.
•
Programy k rozšíření účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí.
53
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
•
Podpora vzniku pracovních příležitostí a rozvoje dobrovolnictví v oblasti životního prostředí.
54
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
3. Cílové skupiny: •
NNO - zaměstnanci, dobrovolní pracovníci, členové.
•
Pracovníci veřejné správy - členové zastupitelstev, pracovníci úřadů a orgánů ochrany přírody.
•
Pracovníci veřejných institucí - knihovny, muzea, ZOO, botanické zahrady, informační střediska, atd.
•
Zaměstnanci a management podnikatelských subjektů.
•
Účastníci vzdělávacích a informačních akcí.
4. Vymezení žadatelů o finanční podporu: •
Veřejná správa – organizační složky státu (např. správy NP a CHKO), kraje, obce.
•
Veřejné instituce – příspěvkové organizace organizačních složek státu, krajů, obcí (např. ZOO, bot. zahrady, informační centra, knihovny, muzea, planetária, školy a školská zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce), svazky obcí, zájmová sdružení právnických osob.
•
Nestátní neziskové organizace – občanská sdružení a o.p.s.
•
Podnikatelské subjekty se mohou na projektu podílet jako partneři.
•
Projekt musí předkládat vždy nejméně 4 partneři.
•
Jedním z partnerů musí být veřejná správa.
5. Míra podpory Projekty mohou být podpořeny až do výše 100 % uznatelných nákladů projektu. Omezení výše podpory na jeden projekt: •
minimální výše podpory: 3 mil. Kč
•
maximální výše podpory: 20 mil. Kč
6. Místo realizace projektu Území dopadu projektu může být: •
kraj
•
přirozený a tradiční region a mikroregion
•
chráněná oblast (území NP, CHKO)
55
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
•
celá ČR bez hl. m. Prahy – pouze v omezené míře (jen tématicky vyhraněné systémy)
Územím dopadu projektu je území, které bude mít z realizace projektu a jeho služeb prospěch. Činnosti projektu musí být uskutečněny v regionu, pro který byla žádost podávána, a který bude mít z realizace projektu prospěch. Přípravné práce a vedení projektu mohou být realizovány mimo region.
56
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
5 Prezentace závěrů studie odborné veřejnosti: Veřejná prezentace závěrů studie za účasti dotčených samospráv a podnikatelských subjektů v cestovním ruchu – obsah prezentace: Projednání závěrů studie bude svým obsahem odpovídat struktuře zpracované studie: Analytická část: •
•
Vývoj hladiny řeky v jednotlivých měsících za roky 1995 - 2004 o
Variabilita stavu hladiny v jednotlivých měsících
o
Četnost výskytu nesplavnosti horního toku Vltavy
o
Intenzita využití horního toku Vltavy vodáky
Popis stavu vodácké trasy Lenora – Nová Pec (letní úsek splavnění)
Návrhová část: •
Návrh šetrného a turisticky atraktivního a transparentního systému regulace od roku 2006
•
o
Východiska poskytovatelů služeb cestovního ruchu
o
Faktory ohrožující přírodní společenstva v řešeném úseku horního toku Vltavy
o
Výše hladiny řeky v úseku Lenora – Soumarský most - Pěkná
o
Množství vodáků a lodí splouvajících kritický úsek Vltavy
o
Chování vodáků na území národního parku a CHKO
o
Druh a ponor použitých plavidel
o
Závěry plynoucí z analýzy regulačních nástrojů splouvání Vltavy
Návrh informačního systému splavnosti Vltavy se zapojením poskytovatelů služeb cestovního ruchu v regionu o
Systém informačních značek na panelů
o
Telefonní informační linka Správy NP a CHKO Šumava
o
Elektronický
systém
internetových
stránek
(www.npsumava.cz) a emailové zpravodajství o
Internetové informační systémy cestovního ruchu
57
Správy
NP
a
CHKO
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
o •
•
•
Další informační média vhodná pro šíření aktuálních informací
Návrh systému zpoplatnění využití horního toku Vltavy o
Příklady využívaných systémů zpoplatnění na území národních parků
o
Legislativní rámec zpoplatnění ze strany Správy NP a CHKO Šumava
o
Návrh možného systému zpoplatnění splouvání horního toku Vltavy
Návrh na zlepšení standardu poskytovaných služeb turistům o
Drobná turistická infrastruktura vodácké trasy horního toku Vltavy
o
Doprovodné služby cestovního ruchu
o
Sumarizace a ocenění navržených úprav
Monitoring potencionálních zdrojů financování jednotlivých navržených opatření o
Zdroje národní
o
Zdroje regionální (krajské)
o
Zdroje evropské
58
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
6 Závěr Na základě analýzy dat, terénního šetření lze konstatovat, že byl nalezen určitý potenciál řešení dalšího rozvoje využití horního toku Vltavy pro potřeby splouvání Vltavy vodáky. V rámci analytického zhodnocení dat bylo prokázáno, že vývoj hladiny v jarních měsících a začátkem léta umožňuje uvolnění stávajících regulačních pravidel, která dle názorů zpracovatele by mohla být změněna. Ve vztahu k regulaci splavnění navrhujeme následující opatření podrobněji popsané v kapitole 4.1: 1. Omezení regulace na měsíce červenec – říjen 2. Průběžný monitoring počtu lodí a vodáků a kvality životního prostředí 3. Zvýšení počtu informačních panelů v úseku horního toku Vltavy 4. Vydání kvalitního informačního materiálu pro vodáky 5. Regulace splouvání Vltavy v závislosti na druhu plavidla. Regulace v závislosti na druhu plavidla by mohla být řešena následujícím způsobem: Tabulka 10 Možný vliv plavidel na vodní přírodní společenstva horního toku Vltavy
Pro potřeby informovanosti návštěvníků a poskytovatelů služeb v cestovním ruchu je vhodné rozšířit stávající informační systém, který by měl obsahovat následující prvky podrobněji popsané v rámci kapitoly 4.2: 1. Systém informačních značek a panelů 2. Tištěné propagační materiály (viz. kapitola 4.1.5) 3. Telefonní informační linka Správy NP a CHKO Šumava
59
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
4. Elektronický systém internetových stránek Správy NP a CHKO (www.npsumava.cz) a emailové zpravodajství 5. Internetové informační systémy cestovního ruchu 6. Informovanost prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
Vzhledem k tomu, že využití horního toku Vltavy jako atraktivity cestovního ruchu je spojeno s přímými náklady a náklady na vyplývající z vlivu intenzivního využití řeky vodáky (negativní externality), doporučujeme zavedení zpoplatnění této turistické atraktivity s následujícími funkcemi tohoto systému: •
Generování prostředků na údržbu infrastruktury cestovního ruchu v dané lokalitě
•
Generování prostředků na monitorování a ochranu životního prostředí v místech zvýšeného pohybu návštěvníků parku
•
Regulace množství turistů splouvajících horní tok Vltavy tj. regulace intenzity poškozování životního prostředí
•
Vyšší pocit participace návštěvníků na ochraně životního prostředí na území parku
•
Podrobná statistika o intenzitě využití horního toku Vltavy vodáky
Na základě odhadu předpokládaných nákladů byla kalkulována výše tohoto poplatku za jedno plavidlo: Tabulka 11 Kalkulace výše poplatků za splouvání Vltavy
Podrobněji se systémem zpoplatnění zabývá kapitola 4.3. V souvislosti s turistickým využitím horního toku Vltavy doporučujeme realizovat konkrétní opatření, která by měla zvýšit standard této atraktivity pro návštěvníky. Tato opatření by měla
60
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
být v první fázi finančně podporována z dostupných dotačních zdrojů. V provozní etapě by pak údržba a opravy měly být hrazeny v rámci navrhovaného zpoplatnění. Podrobněji se doporučenými úpravami zabývá kapitola 4.4 této studie. Na základě doporučených aktivit byl proveden monitoring dostupných dotačních zdrojů, který je podrobně uveden v kapitole 4.5.
61
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Rejstřík tabulek: Tabulka 1 Četnost podlimitní úrovně hladiny v jednotlivých měsících....................................10 Tabulka 2 Orientační počty lodí na Teplé Vltavě v uplynulých letech......................................12 Tabulka 3 Nástupní, odpočinková a výstupní místa................................................................16 Tabulka 4 Možný vliv plavidel na vodní přírodní společenstva horního toku Vltavy...............23 Tabulka 5 Anketa o zpoplatnění lyžařských běžeckých stop..................................................28 Tabulka 6 Ekonomické efekty dobrovolných příspěvků jednotlivců - projekt Bílá stopa........28 Tabulka 7 Kalkulace výše poplatků za splouvání Vltavy.........................................................31 Tabulka 8 Nástupní, odpočinková a výstupní místa................................................................32 Tabulka 9 Sumarizace nákladů navržených opatření.............................................................36 Tabulka 10 Možný vliv plavidel na vodní přírodní společenstva horního toku Vltavy.............59 Tabulka 11 Kalkulace výše poplatků za splouvání Vltavy.......................................................60
Rejstřík grafů: Graf 1 Vývoj hladiny řeky v měrném místě Lenora v jednotlivých letech včetně roku 2002.....7 Graf 2 Vývoj hladiny řeky v měrném místě Lenora v jednotlivých letech bez roku 2002..........8 Graf 3 Průměrná odchylka stavu hladiny řeky v meziročním srovnání 1995 - 2004.................9 Graf 4 Vývoj četnosti kritických dnů nesplavnosti Vltavy v rámci sezóny...............................11 Graf 5 Vývoj četnosti kritických dnů nesplavnosti Vltavy v jednotlivých letech.......................11 Graf 6 - Vývoj využití horního toku Vltavy v jednotlivých letech..............................................13 Graf 7 Vývoj využití horního toku Vltavy v jednotlivých měsících sezóny...............................14
Rejstřík obrázků: Obrázek 1 Obecná mapka zkoumaného úseku Vltavy Lenora - Nová Pec..............................6 Obrázek 2 Ilustrační mapa zkoumaného úseku Vltavy...........................................................15
62
Studie využitelnosti splavnění Vltavy vodáky za podmínek regulačních opatření Správy NP a CHKO Šumava
Použitá literatura: •
Studie vlivu splouvání v I. zónách Březina a Vltavský luh Národního parku Šumava, Výzkumný ústav vodohospodářský a MŽP ČR, Praha 2005
•
Plán péče Národního parku Šumava, autorský kolektiv, 2000
•
Názory veřejnosti na kvalitu rekreace a rekreační možnosti na Šumavě, Research Support Scheme, kolektiv autorů, Třeboň 2001
•
Media monitoring, NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o., prosinec 2004
63