Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy

Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy

1

Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy O.Simon, V.Kladivová

Zpracováno jako jeden z výstupů výzkumného záměru VZ 0002071101 : Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů Vykonavatel : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka Zadavatel : Ministerstvo životního prostředí Odborný garant výzkumného záměru : Ing.Josef Reidinger Odborný řešitel výzkumného záměru: RNDr. Josef Fuksa Praha, 2006

2

Obsah:

Úvod................................................................................................................................................................4 Popis vegetace v korytě toku ..........................................................................................................................5 Jakost vody......................................................................................................................................................7 Ochrana území ...............................................................................................................................................8 Splouvání lehkými plavidly ............................................................................................................................9 Počet proplouvajících lodí............................................................................................................................10 Vodácká veřejnost..........................................................................................................................................12 Stanovení minimální výšky hladiny pro splouvání ......................................................................................16 Srozumitelné zveřejnění aktuální situace pro splouvání...............................................................................24 Splouvání malých šumavských toků.............................................................................................................25 Shrnutí dosavadních výsledků sledování......................................................................................................26 Návrhy optimalizace režimu splouvání Teplé Vltavy ..................................................................................27 Literatura........................................................................................................................................................28

3

Úvod Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. provádí výzkumnou činnost pod názvem „Vliv splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy“ na základě Výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů makrofyt – Rozhodnutí Správy NP a CHKO Šumava ze dne 6.5.2005. Práce budou pokračovat dále v roce 2006. Podle požadavků tohoto správního orgánu jsou poskytovány dílčí výsledky prací tak, aby jich bylo možné průběžně využívat jako podkladových materiálů pro rozhodování správy NP Šumava.

4

Popis vegetace v korytě toku Teplá Vltava mezi Lenorou a Pěknou tvoří meandrující přirozený říční

relativně stabilní 6 –10 m široký

tok s mnoha mělčinami i

proudnými úseky. Zachovává si

oligotrofní charakter, není významným způsobem regulovaná. Dno je převážně štěrkovité, v klidnějších partiích a bočních ramenech je nahromaděno organické bahno. [10]. Horní tok řeky Vltavy patří mezi nejcennější zachované vodní toky střední velikosti v ČR. Vltavský luh s mozaikou mokřadních stanovišť je unikátní z hlediska výskytu mokřadních rostlinných společenstev, jednotlivých druhů zvláště chráněných rostlin i živočichů. Přehled chráněných druhů bentických organismů je uveden v příslušné literatuře (8, 4]. Dominantním chráněným fenoménem ve vlastním toku jsou bohaté porosty ponořených makrofyt, vytvářející na mnoha místech souvislé porosty v podobě druhově bohatých „podvodních luk“. Vodní makrofyta jako významná součást ekosystémů horních toků řek jsou popsána v botanických pracech především kvalitativně z hlediska výskytu jednotlivých druhů v konkrétních územích popř. metodik jejich monitorování[1,5,6,9,10]. Pro účely této studie byly významné především studie[2,4,9], které umožňují srovnání konkrétního vybraného úseku Teplé Vltavy z hlediska výskytu vodní vegetace. Monitorují situaci před 10 lety, v době kdy frekvence sjíždění řeky byla výrazně nižší. V roce 1995 byla publikována data, sbíraná v roce 1992[9]. Obsahují popis vegetace „otevřených vod“ Teplé Vltavy od pramenné oblasti po vzdutí Lipna. Popis rozšíření makrofyt v korytě řeky práce hodnotí jako fytocenologické snímky každého 1,5km dlouhého úseku řeky a současně podélný profil zastoupení 16 druhů makrofyt na tomto úseku, mezi která jsou kromě příbřežních partií zahrnuty i taxony, tvořící zárosty na dně toku. Stav a podmínky obou ohrožených druhů - stolístek střídavokvětý (Myriuphyllum alterniflorum) silně ohrožený druh v ČR, rdest alpský (Potamogeton alpinus) kriticky ohrožený druh [11] hodnotí jako optimální.

5

V roce 1994 byl při modelování minimálních průtoků v tocích sledována presence či absence vodních makrofyt a jejich pokryvnost v závislosti na rychlosti proudění vody, charakteru dna i výšce vodního sloupce. Současně s tím je sledován vztah mezi početností společenstva ryb a charakterem zárostu vodních rostlin. V citované studii je uvedeno, že „se střídají místa s 100% pokryvností dna až s případy, kdy je dno prosté vegetace; v rámci profilů lze odhadnout

40% -60% pokryvnost dna makrofyty.“ Z hlediska kvalitativního

zastoupení submerzní vegetace, tvořících zárosty na dně toku byl indikován lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), vodní mor kanadský (Elodea canadensis), a mech pramenička obecná (Fontinalis antipyretica). Jednotlivé transekty, vytyčené v místech s mělčím štěrkopískovým až pískovým dnem a částí proudnice s hrubším materiálem, měly při těchto sledováních pokryvnost dna koberci makrofyt mezi 17 -28%. Další vzácnější druhy byly hodnoceny jen kvalitativně. Jako významný faktor,

negativně ovlivňujících společenstva ryb, je již

zde zmiňováno

mechanické ničení porostů i snižování průhlednosti vody zvyšováním zákalu vody v průběhu splouvání. V roce 1997 [10] provedl autor první studie toutéž metodou srovnání s odstupem 5 let a ve zvoleném měřítku nenalezl výrazné změny společenstev ani úbytek taxonů. V roce 1998 bylo [7] sledováno pouze zastoupení submerzních makrofyt ve vegetačním složení říční nivy a výskyt výše zmiňovaných druhů byl potvrzen. V současné době

provádí VÚV T.G.M.

pozorování

změn submerzní vegetace

v korytě Teplé Vltavy. Byly zvoleny dva postupy s různou mírou vypovídací schopnosti. Pro celkový přehled o změnách v celém byl zvolen postup sledování 10 transektů umístěných po celé délce sledované části toku. Pro detailní sledování vegetačních změn trsů rostlin v průběhu sezóny jsme zvolili sledování jednoho 4m širokého pruhu v toku. Sledování transektů je prováděno pomocí lodi, splouvající zmíněný úsek řeky, pro detailní sledování byla zvolena plocha 4m x 11m, tak aby obsahovala celý profil - proudnici i mělčiny. Hodnocení změn submerzní vegetace v Teplé Vltavě vyžaduje dlouhodobější sledování. Pro dlouhodobé sledování pokryvnosti v jednotlivých transektech byla v roce 2005 sbírána první data, která budou konfrontována vyhodnocením pokryvnosti v dalších letech.,

6

Hodnocení je však závislé na zvolené metodě pozorování a subjektu pozorovatele a proto lze na údaje z literatury navázat jen obtížně.

Jakost vody Teplá Vltava mezi Soumarským mostem a Pěknou si zachovává oligotrofní charakter, ředí dostatečně i přítok Volarského potoka - viz graf 1. Bylo provedeno několik screeningových odběrů v průběhu letní sezóny včetně proměření podélného profilu Teplé Vltavy v daném úseku. V roce 2006 byla 22.června na tomto úseku provedena série odběrů pro vyhodnocení podélného profilu. Screeningově byla jakost vody odměřena ještě září a v říjnu 2005, kdy byly naměřeny hodnoty ukazatelů srovnatelné nebo nižší. Při zvýšení vodního stavu na 102cm (vodočet Lenora ) vodivost klesala na 28,6µS/cm-1. Na Teplé Vltavě pod předmětným úsekem je monitorovací profil státní sítě ČHMU pro sledování jakosti vody. Je však pro použití v záchranném programu (i obecně) nevhodně situován na levém břehu, kde ještě nedochází k promísení s přítokem Volarského potoka (ČOV Volary, splachy z veřejných prostranství a průmyslových areálů). Vhodný monitoring jakosti v tomto území tedy dosud neprobíhá.

3

60

2

0,2

40

0,1

20

0

0

1

Chloridy mg/l

Dusičnany mg/l

Teplá Vlava Dobrá most

Teplá Vltava nad Volarským

Teplá Vltava -pod Jerdlovým .

mg/l

Teplá Vltava -pod Soumar.m.

Teplá Vltava Pěkná

Teplá Vltava nad Studenou

Volarský potok




mg/l


0

NH4+ mg/l

mg/l


80

0,3


0,4


100

4


120

0,5

Volarský potok

0,6

5

Volarský potok

140


0,7


6


7

Teplá Vltava - podélný profil konduktivita

Teplá Vltava - podélný profil amonné ionty,celkový fosfor


Teplá Vltava - podélný profil chloridy , dusičnany

Celkový P mg/l

Graf 1 Jakost vody Teplé Vltavy v podélném profilu

7

Ochrana území Ochrana předmětného území byla řešena zprvu v rámci CHKO Šumava a následně NP formou několika maloplošných rezervací. Největší plochu zaujímala bývalá SPR Mrtvý luh (283 ha) vyhlášená pro svou vysokou přírodovědnou hodnotu již v roce 1948. V současné době se zde nachází I. zóna Vltavský luh ( s rozlohou 1714 ha zahrnující i Mrtvý luh) a I.zóna Březina. Celé území je v NP vedeno v kategorii Klidové území Vltavský luh. Některé části toku jsou také vyhlášeny jako Chráněná rybí oblast. Niva má nadmořskou výšku okolo 740 m.n.m. Vlastní tok řeky byl různými právními kroky v historii pravidelně vyjímán z přísného stupně ochrany a bylo zde umožněno s různým stupněm regulace sjíždění sportovními plavidly, zpravidla jen v letním období. V roce 2003 doplnila Návštěvní řád Národního pakru Šumava také vyhláška č.4/2003 ze dne 17.3. 2003 povolující nově splouvání také v měsíci květnu. Úsek vyhrazený pro splouvání Vltava Borová Lada – Polka Lenora – Soumarský Most Soumarský Most – Nová Pec

Povolené období splouvání Denní doba 15.3. – 31.5. 8 – 18 hod. 1.5. – 31.10. 8 – 19 hod. 1.5. – 31.10. 8 – 19 hod.

S platností od 1.7. 2004 platí (na základě článku 9 Návštěvního řádu NP) Nařízení Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava č. 5/2004 , které nahradilo dlouhodobě platící přílohu k vyhlášce o Návštěvním řádu č. 9/95. „Pro splouvání řeky Vltavy z nástupního místa Lenora a Soumarský most se stanovuje minimální stav vody, který činí 45 cm na vodočetné lati limnigrafu Lenora (u mostu pod nádražím ČD). Na nástupním místě Soumarský most je minimální stav vody pro splouvání vyznačen na vodočetné lati u pravého mostního pilíře. Na obou nástupních místech jsou tyto údaje uvedeny informačních tabulích Správy NP a CHKO Šumava“.

V současné době platí poněkud méně srozumitelná formulace v Nařízení Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava č. 2/2005 z 22.3.2005. tato formulace se

8

snaží zohlednit i vodnost Řasnice. Míra benevolence k vodácké veřejnosti, umožňující splouváním i těm, co dorazili večer před zavření řeky, se opět zvýšila. Také umožnila dojezd posledního úseku v sezóně do 20hod. „Pro splouvání řeky Vltavy v úseku Lenora - Soumarský Most - most u Pěkné se stanovuje minimální stav vody, který je vyznačen na nástupním místě Soumarský Most na vodočetné lati červenou ryskou o šíři 2 cm u pravého mostního pilíře. Při zaklesnutí vodní hladiny pod horní okraj červené rysky vydá Správa NP a CHKO Šumava do 8:00 hodin ráno upozornění, že v případě setrvalého stavu vody, nebo zaklesnutí vodní hladiny bude řeka v tomto úseku pro splouvání uzavřena za 24 hodin. Úsek řeky Vltavy z nástupního místa most Pěkná do Nové Pece se splouvá bez omezení stavem vody.“

Článek 9 Návštěvního řádu také zakazuje vstup do vody za účelem koupání. Nejasná formulace však neřeší např. brodění při přetahování lodí při nízkém vodním stavu.Všechny dokumenty jsou dostupné na webových stránkách ŠUNAP.

Splouvání lehkými plavidly Z dosud známých rizikových činitelů, které ohrožují dnové a pobřežní ekosystémy v daném úseku, je nejdůležitější nadměrný vliv vodní turistiky na Teplé Vltavě mezi Lenorou a vzdutím Lipenské nádrže Původně byl tento úsek doménou spíše osamoceně plujících kánoí, jejich počet se zvyšoval pouze při vysokých vodních stavech. S postupnou komercionalizací vodáctví se počet vodáků splouvající řeku v tomto úseku zvýšil a to sebou přináší další problémy. Správě NP Šumava se nedaří rekreační splouvání Teplé Vltavy dostatečně regulovat. Rizikový faktor je sledován z několika aspektů, které se navzájem prolínají: •

nízká minimální hladina, při které je povoleno splouvání

•

vysoká frekvence lodí na řece, zvláště v letních měsících

•

neukázněnost posádek lodí

9

Počet proplouvajících lodí

V průběhu devadesátých letech docházelo k nárůstu počtu vodáků splouvajících úsek řeky mezi Lenorou (Soumarským mostem) a Pěknou (Novou Pecí). V období 1999 – 2004 byly NP Šumava shromažďovány odhady týdenních počtů lodí na Teplé Vltavě. Od roku 1999 je nárůst jen pomalý a dochází spíše ke kolísání počtu lodí okolo 10 000 lodí ročně, závislosti na počasí a vodnatosti roku.

Celkový počet lodí , které projely v úseku Soumarský most - Pěkná

počet lodí za rok

(dle údajů SCHKOaNP Šumava) 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Graf 2. Počet lodí vletech 1999 –2005 Aby byla nebylo možné zpochybnit vysokou frekvenci lodí na toku v přísně chráněných zónách NP Šumava, bylo v roce 2005 provedeno v rámci této studie systematické sčítání plavidel na řece: od června do srpna 2005 zde proplulo 9300 lodí. Odhady strážců parku se s přesnými počty lodí dají srovnávat, čísla z let 1999-2004 lze pokládat za prokázaná. Z porovnávání odhadů a přesných čísel přímo v terénu vyšlo najevo, že odhady strážců za minulé roky se pohybují spíše

níže než skutečnost (V sezoně často ještě

v pozdních hodinách vyplouvají skupinky lodí). Pro graf 2 jsme proto exaktně získané výsledky doplnili o odhady strážců).

10

Počty lodí a hodinová maxima v průlběhu sezony 2005 400 350

počet lodí

300 250 200 150 100 50

denní součet

datum

30.VIII.05

25.VIII.05

20.VIII.05

15.VIII.05

10.VIII.05

5.VIII.05

31.VII.05

26.VII.05

21.VII.05

16.VII.05

11.VII.05

6.VII.05

1.VII.05

26.VI.05

21.VI.05

16.VI.05

11.VI.05

0

hodinové maximum

Graf 3 Počty lodí v letní sezoně 2005 Frekvence lodí je v jednotlivých dnech i denních hodinách rozdílná. Nejvíce vodáků proplouvá za slunečného teplého počasí v poledních hodinách. Denní frekvence v takovýchto dnech je až400 lodí, hodinové maximum pak maximálně 120 lodí. Počet lodí během sezóny výrazně kulminuje v měsíci červenci viz graf č. 3. Od roku 2003 je povoleno splouvání již od měsíce května, s cílem přesunout část návštěvníků do vodnatější první poloviny roku. Jak ukazuje graf 4 zůstává červencové maximum stále výrazné. Jako dominantní se ukazují přírodní podmínky daného měsíce. Dobře to dokazuje srovnání těchto tří let. V roce 2004, kdy bylo v měsíci srpnu zastaveno splouvání (na 13 dní v srpnu a 21dní v září ) se rozložení návštěvníků do jednotlivých měsíců příliš nelišilo. Přitom léto 2005 bylo oproti minulým dvěma sezónám daleko studenější a deštivější., vždyť nízký stav vody, kdy by bylo třeba splouvání zastavit, v letní sezoně nenastal.

11

Kolísání počtu lodí v úseku Soumarský most Pěkná v sezónách 2003 -2005 (dle údajů SCHKOaNP Šumava)

počet lodí za měsíc

5000 4000 3000 2000 1000

0

0 5

6

7

8

9

2003

2004

10 2005

Graf 4 Kolísání počtu lodí v jednotlivých měsících sezony

Vodácká veřejnost

Škody na přírodních ekosystémech vzrůstaly

zejména v suchých letech nejen s

nárůstem počtu lodí [2,3,4,7 ], ale i s rozšířením počtu půjčoven lodí a tím složení spektra projíždějících vodáků. Zjistili jsme, že v posledních letech začíná převládat trend využívání půjčoven, které loď dovezou na stanovené místo. Vodáci si proto mohou vybírat tok, který budou sjíždět buď podle přírody okolo řeky anebo podle obtížnosti toku. Nejsou závislí na umístění půjčoven lodí nebo na možnosti dopravy lodí vlastními prostředky.

Svou roli hraje také užívání

polyethylenových lodí, které umožňují splutí i při velmi nízkých stavech vody, protože u nich nehrozí proražení. Jedno z omezení, které často není respektováno turisty, je také zákaz vstupování do koryta v I. zónách. Vodáci často vystupují z lodí mimo místa určená k nástupu, výstupu a odpočinku, což přináší problémy hlavně v mělkých úsecích koryta. Zvláště v době , kdy je na řece větší počet lodí najednou a výška hladiny se blíží k limitu nebo jej přesahuje o několik

12

cm, se vedle sebe plaví několik lodí a ty se do místy úzké proudnice nevejdou. Dochází ke střetům a kolizím, přetahování plavidel a zákaz vstupování do koryta je masivně porušován. Příliv turistů doprovází i postupně přibývající rozložitelné i nerozložitelné odpadky na odpočinkových místech. Neukázněnost a porušování pravidel v tomto případě není jen doménou vodáků. Svůj významný podíl na špatném stavu odpočinkových míst (včetně úseků koryta pod i nad nimi), které jsou dostupné i pěšky, mají koupající se rekreanti a rybáři. Zákaz koupání zvláště v teplých dnech bývá také porušován. Nezanedbatelné množství vodáků splouvá Teplou Vltavu také na raftech. Tato plavidla přicházejí v mnohem větší míře do styku se dnem, ve většině úseků je pro ně proudnice úzká a mělká . Teplá Vltava není řekou vhodnou pro sjíždění raftů při průměrném stavu vodní hladiny. Vodáci (viz sociologický průzkum dále v textu) si stěžovali, že i při výšce hladiny 65 cm na vodočtu v Lenoře na raftech dřeli o dno a některé úseky museli přetahovat. Splouvání na raftech by zde mělo být buď úplně zakázáno nebo povoleno při stavu vyšším než 70 cm na vodočtu v Lenoře.. Při jednáních orgánů SOP s KČT a Svazem kanoistiky ČR docházelo k obtížnému hledání kompromisu ohledně dalšího povolování splouvání. Těmito zástupci veřejnosti bohužel nebylo povolení splouvání Teplé Vltavy v nejpřísněji chráněných zónách NP Šumava vnímáno jako významná vstřícná výjimka ze zákonné ochrany území, ale naopak jakékoliv omezování splouvání je považováno za omezování tradičního „zvykového práva“ na neomezené splouvání. Při řešení problematiky ovlivnění Teplé Vltavy splouváním lodí jsme také narazili na odmítavé stanovisko zástupců obcí a podnikatelů regionu Volarska. Zástupci se opět odvolávali na vodáckou veřejnost, která je proti jakémukoliv omezování sjíždět tuto řeku. Rozhodli jsme se proto získat názor přímo od vodáků a provedli jsem současně s monitorováním počtu projíždějících lodí sociologický průzkum. Od začátku vodácké sezóny jsme oslovili tuto zájmovou skupinu pomocí dotazníku. Celkem 1000 respondentů jsme položili několik důležitých otázek. Mezi dotázanými byli rovným dílem zastoupeni jak sportovní, tak i rekreační vodáci.

13

Sociologický průzkum byl prováděn na odpočinkovém místě pod železničním mostem v Dobré na břehu Teplé Vltavy souběžně se sčítáním projíždějících lodí. Dotazníkovou akci jsme zahájili na začátku května, v době kdy začíná vodácká sezóna na Teplé Vltavě. Oslovili jsme celkem 1000 respondentů. Z toho počtu bylo cca 5% cizí národnosti, povětšinou německé nebo holandské. Průzkum jsme zakončili již na začátku července, po prvním prázdninovém týdnu po získání 1000 vyplněných dotazníků. Současně s probíhajícím průzkumem jsme rozdávali brožurku správy NP a CHKO Šumava „Informace pro vodáky“, kterou jsme si od pracovníku správy zajistili poté, co jsme zjistili, že vodáci nemají žádné znalosti o fauně a flóře této části národního parku. Většinou po té, co jsme jim vysvětlili nebo si přečetli v brožurce o výzkumu a ochraně Teplé Vltavy a z tohoto vyplývajícího důvodu omezení výškou hladiny při splouvání, spolupracovali s námi daleko vstřícněji. Nejdůležitějším dotazem bylo, zda vodáci souhlasí s omezením sjíždět řeku do určité výšky hladiny toku. Anketu jsme zahájili v květnu 2005. V tuto dobu platil pro splouvání limit 45 cm na vodočtu v Lenoře. Ačkoliv od června začalo platit omezení podle rysky na vodočetné lati na Soumarském mostě, dotazník jsme neupravovali. Oba limity si přibližně odpovídají.

Souhlasím s omezením sjíždět řeku pouze do výšky hladiny nad 45 cm (vodoměr Lenora):

1%

3% 7%

55%

34%

a) ano, záleží mi na přírodě b) ano, při vyšší hladině se lépe jede a neničím loď c) ne, příroda mě nezajímá d) ne, hlavně že jedu, na loď kašlu e) ostatní

Graf 5 Vyhodnocení průzkumu v roce 2005

14

Více jak polovina dotázaných odpověděla, že s omezením souhlasí. Pouze 13 respondentů z 1000 udalo, že s omezením nesouhlasí a na přírodě jim nezáleží. Z podrobnějšího vyhodnocení vyplynulo, že asi pětina dává přednost jízdě při vyšší hladině a současně jim není lhostejný stav přírody. Rovněž pětina si ráda vychutnává příjemný požitek z jízdy při vyšším stavu vody. Mnozí se domnívají, že přírodu splouváním nemohou poškodit. Většinou však po té, co jsme jim vysvětlili, že i pod vodou kromě ryb existuje živý svět, změnili názor. Dalším důležitým dotazem bylo, zda by za sjetí této části řeky byli vodáci ochotni zaplatit. Více jak 40% dotázaných s placením nesouhlasí. Důvodem byla často nejistota co se stane s vybranými penězi. Častý byl také názor, že poplatek by měl být vybírán od půjčoven a cestovních kanceláří, které si mohou sazbu přidat k půjčovnému. 4% dotázaných s placením nesouhlasí a radši by si vybrali jinou řeku. S placením souhlasí pouze 18% vodáků. Většina však zdůrazňovala, že chtějí, aby peníze byly použity na ochranu přírody nebo na sociální zázemí na odpočinkových místech pro vodáky (např. toalety). Důležitá je samozřejmě také výše částky, kterou by byli nuceni zaplatit. 23 % s placením nesouhlasí, ale nakonec by zaplatili. S výhradami by také zaplatilo dalších 10%, kteří zaškrtávali odpověď jiná varianta. U těchto 10 procent byly již zmíněné připomínky, a to aby peníze byly použity na ochranu přírody, dotázaní připouští i možnost povolenek nebo placeného průvodce. Z tohoto vyplývá, že více jak polovina z 1000 dotázaných by nakonec za splutí Teplé Vltavy zaplatila.

Vadilo by mi, kdybych za možnost sjet tuto část řeky musel/a platit: 13% 42%

23%

4%

18%

a) nesouhlasím s placením b) souhlasím s placením c) vybral/a bych si jinou řeku d) zaplatil/a bych e)

15

Graf 6 Vyhodnocení průzkumu v roce 2005 Poslední zde prezentovaný dotaz v dotazníku se týkal ubytování vodáků. Zřízení půjčoven má i kladnou stránku ve prospěch přírody, neboť většina vodáků se ubytuje nejblíže půjčovně, tedy v kempu. Odpadá táboření „na černo“ v národním parku. Kempy jsou ale také zdrojem znečištění toku, neboť zde chybí dostatečné sociální zázemí. Na základě výsledků ze sociologického průzkumu lze říci, že splouvání omezené výškou hladiny vody má své opodstatnění a vodáci s ním většinou souhlasí. Z části se jim lépe jede při vyšší hladině vody a nemusí vystupovat z lodě a také proto, že jim záleží na přírodě. Přírodě i vodákům by prospěla i částečná regulace počtu lodí a to buď formou povolenek nebo splouváním s průvodcem. Správa NP a CHKO Šumava by proto neměla podléhat tlakům několika místních půjčoven lodí a měla by urychleně využít příznivého klimatu mezi vodáckou veřejností a docílit regulování návštěvnosti vodních toků s preferencí poznávací turistiky, jak je obvyklé v jiných evropských národních parcích.

Stanovení minimální výšky hladiny pro splouvání

O minimální výšku hladiny splouvání se vedou již několik let ostré spory mezi správou NP, ekologickými organizacemi a odborníky na jedné straně a zástupci obcí a podnikatelských subjektů Volarska (především půjčoven lodí) na straně druhé. V příručce

pro vodáky-turisty „Československé řeky- kilometráž“, který vydala

Olympia Praha v roce 1978, je udána sjízdnost úseku při minimálním stavu 55 cm na vodočtu v Lenoře. „Turistický průvodce ČSSR, Šumava“ udává, že splouvat z Lenory lze za stavu nejméně 65 cm na tamním vodočtu. Tohoto průvodce vydala Olympia Praha v roce

16

1986. V roce 2003 byla tato limitní výška jako kompromis stanovena na 45 cm na vodočtu v Lenoře, tomu pak odpovídá i limit pro rok 2005, který se snaží zohlednit i vodnost Řasnice. Výška hladiny pro splouvání Teplé Vltavy je tedy značně benevolentní a ohrožení nejpřísněji chráněných zón NP Šumava je stále reálnější. Cílem prací bylo stanovit únosnou míru splouvání při které nedochází k nadměrnému poškozování vodních makrofyt a zprostředkovaně ohrožení na ně vázaných ekosystémů VÚV T.G.M. začal s přípravu terénního sledování vlivu splouvání na dnová společenstva Teplé Vltavy již v roce 2004. Po místním šetření a konzultacích s RNDr. Evou Zelenkovou ze sekce péče o NP byl po příslušném povolení zahájen až v průběhu letní sezony terénní monitoring. V rámci této série měření byla připravena a odzkoušena metodika a po získání příslušného povolení k výzkumu začal vlastní výzkum, který probíhá v rámci výzkumného záměru v VÚV T.G.M. Místo sledování je uvedeno na obr. 1.

Obr. 1 Železniční most při zastávce Dobrá mezi I. zónou Vltavský luh a I. zónou Březina s lokalizací místa sledování

17

Pro přesné popsání vlivu projíždějících lodí na porosty submerzních vodních rostlin byla vypracována originální metodika spočívající v přímém počítání úlomků rostlin, oddělených z trsů při průjezdu lodí. Závislost počtu plavených úlomků makrofyt na počtu lodí , které projely daným úsekem je velmi těsná. Již v roce 2004 bylo jednoznačně ověřeno, že počet lodí a počet úlomků makrofyt je na sobě závislý ( viz graf 9). Není tedy pochyb, že projíždějící lodě v pozorovatelné míře způsobují poškozování porostů submerzních rostlin.

počet úlomků rostlin za 10 min, počet lodí za hodinu

Závislost počtu odtržených úlomků vodních rostlin na počtu lodí aktuální měření VÚV T.G.M. 24.července 2004 NP Šumava, Teplá Vltava- most Dobrá; vodní stav: Lenora 58 cm 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

počet úlomků rostlin

8

9

10

11

12

13

14

počet lodí

15

16

17

18

čas denní doba od 8,00 do 18,00

Graf 7 Závislost počtu plovoucích úlomků a počtu lodí, které projely daným úsekem Pro zpřesnění této závislosti jsme využili všechna získaná data projektu. Při vyjádření závislosti průměrného počtu lodí na průměrném počtu úlomků při různých vodních stavech jsme v maximální realizovatelné míře eliminovali náhodné vlivy viz graf 8.

18

počet lodí

závislost průměrného počtu lodí na průměrném počtu úlomků při různých vodních stavech y = 0,5041x + 10,141 R2 = 0,3605

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 0,0

10,0

20,0 30,0 počet úlomků

40,0

50,0

Graf 8 Závislost průměrného počtu lodí na průměrném počtu úlomků Byla provedena celá řada metodických experimentů (způsob zachytávání, typ sít, velikost ok síta) a následných vyhodnocení. Byla provedena například analýza poměru jednotlivých frakcí úlomků a zastoupení jednotlivých druhů. Do analýzy byla použita všechna data ze sledování toku v metodické fázi. Výsledky ukazuje graf 9.

19

5 4 3 y = -0,0015x + 1,0254

2

počet úlomků s kořeny

1 0 0

20

40

60

Závislost plavených úlomků makrofyt na počtu lodí v profilu žel.most Dobrá

poměr trsů v celkovém počtu zachycených úlomků

počet zachycených úlomků s kořeny (ks)


0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0

80

y = 0,0006x + 0,2152

poměr trsů k celk. počtu úlomků

0

počet lodí (před hodinou)

30 25 20 y = -0,0102x + 9,4035

průměrná délka úlomku

10 5 0 0

20

40

60

80

0,1 0,08

y = -0,0001x + 0,0465

0,06

0,02 0 0

0,06 y = -6E-05x + 0,0233

poměr lakušníku v celk. počtu úlomků

0,02 0 80


poměr hvězdoše v celkovém počtu zachycených úlomků

poměr lakušníku v celkovém počtu zachycených úlomků

0,08

0,06

60

20

40

60

80

Závislost plavených úlomků makrofyt na počtu lodí v profilu žel.most Dobrá 0,07

40

poměr mechu v celk. počtu úlomků

0,04

0,1

20

80



0

60

0,12


0,04

40

Závislost plavených úlomků makrofyt na počtu lodí v profilu žel.most Dobrá poměr mechu v celkovém počtu zachycených úlomků

průměrná délka zachycených úlomků (cm)


15

20


y = 0,0007x - 0,0009

0,05 0,04

poměr hvězdoše v celk. počtu úlomků

0,03 0,02 0,01 0 -0,01 0

20

40

60

80


Graf 9 Detailní analýza jednotlivých druhů plavených rostlin Detailní analýza neukázala závislost velikosti plavených úlomků rostlin na počtu projetých lodí. Nebyla proto pro hodnocení použita žádná váhová množství plavených úlomků, která by metodu zkomplikovala. Stanovení sušiny by znamenalo zbytečné odnášení úlomků chráněných ohrožených druhů z lokality. Naznačené závislosti počtu plavených trsů s kořeny a počtu úlomků druhu hvězdoš háčkovitý nejsou průkazné z důvodu celkově malého počtu údajů pro tuto konkrétní závislost. V průběhu měření v roce 2005 se ukázalo, že jeho křehkost způsobuje, že při střetu s plavidlem nebo pádlem bývá rozdrcen na místě.

20

Celkově bylo provedeno v metodické fázi 45 hodinových metodických měření za 4 různých vodních stavů a při intenzitě splouvání od nuly do 73 lodí za hodinu. Z výsledků experimentů byla vytvořena standardní metodika . Úlomky jsou zachycovány do sít (pevný plastikový krabicový rám) držených v proudnici tak, aby bylo celé ponořené. Po 10 min je síto vyjmuto, spočítán počet úlomků, změřena jejich celková délky a určeny jednotlivé druhy (převažuje Myriophyllum alternifloru m, dále Batrachium fluitans, Elodea canadensis, Potamogeton sp.,Fontinalis sp.) Je zaznamenáván počet lodí, projíždějících řekou a sčítání je prováděno pro každou hodinu zvlášť. Na konci každé hodiny jsou 10 minut zachycovány úlomky rostlin, nesených proudem. První a poslední měření je prováděno tak, aby nebylo ovlivněné projíždějícími loděmi (ranní hodiny a večerní hodiny) a slouží jako referenční pozaďová hodnota při daném průtoku. Pro vyjádření závislosti počtu unášených úlomků na počtu projetých lodí je možné použít počet zachycených úlomků nebo jejich celkovou délku. Počet zachycených úlomků byl vyhodnocen

jako prokazatelnější. Počet zachycených úlomků je vztažen k počtu lodí a

k výšce hladiny na vodočtech nad a pod sledovanou lokalitou. Při dostatečné výšce hladiny, při níž projíždějící lodě již dnové porosty nezasahují, je počet plovoucích úlomků makrofyt nízký, ale ještě měřitelný. Zvolená metodika podává průkazné výsledky a je současně dostatečně jednoduchá a snadno reprodukovatelná. Na základě této originální metodiky vytvořené v a odzkoušené při několika různých počtech proplouvajících lodí a výšce hladiny bylo v tomto roce provedeno 10 dalších sérií měření pro stanovení limitní výšky hladiny, která je pro ekosystémy dna ještě únosná.

21

datum

den v týdnu

výška výška hodinové vodočtu vodočtu počet lodí maximum Lenora Chlum za den počtu lodí 12.00 12.00

regulace

počasí

po větší dešťové srážce, zataženo, déšť, odp. silný déšť

24.7.2004 sobota

57

50

212

73

splouvání povoleno

29.7.2004 čtvrtek

56

43

174

33

zataženo

14.8.2004 sobota

46

43

21

9

splouvání povoleno přechodně povoleno po dešťové srážce

18.9.2004 sobota

45

45

0

0

splouvání nepovoleno

proměnlivá oblačnost výrazné ochlazení, zima , zataženo, po poledni silný déšť

přeháňky, zataženo, po větší dešťové srážce 13.8.

7.5.2005 sobota

67

90

22

10

23.6.2005 čtvrtek

52

63

152

39

25.6.2005 sobota

50

60

109

54

otevření Vltavy, splouvání povoleno splouvání povoleno, před sezónou, školní výlety splouvání povoleno,během měření skokem zvyšování průtoku

16.7.2005 čtvrtek

57

74

158

47


polojasno

20.7.2005 středa

54

73

103

26


polojasno až oblačno, minulou noc pršelo

27.7.2005 středa

49

59

215

45


slunečno, teplo krásně

30.7.2005 sobota

56

73

187

43


pondělí

56

cca 75

312

71

po bouřce slunečno,teplo, prudká voda po chladném,deštivém dni slunečno až polojasno, teplo

2.8.2005 úterý

51

cca 63

294

92

13.8.2005 sobota

47

53

171

51

splouvání povolernoi splouvání povoleno, jezdí zpoloviny cizinci -nevodáci slunečno až polojasno , voda opadává splouvání povoleno, podniková výprava,závody pod mostem zataženo přechází ve slunečno, teplo

19.8.2005 pátek

61

81

148

30

25.8.2005 čtvrtek

72

105

67

30

30.8.2005 úterý

59

73

56

14

1,8,2005

slunečno, po krátkodobých bouřkách slunečno po noční srážce, průtok nadlepšila pravd. Řasnice

splouvání povoleno slunečno, teplo, krásně splouvání povoleno, po povodni vysoký stav vody oblačno, vítr, odpoledne přechází fronta splouvání povoleno, muškařící rybáři slunečno, teplo, krásně, bezvětří

Obr.2 Přehled standardních odběrů v období 2004-2005

Bylo získáno 129 korelací mezi počtem lodí, výškou hladiny na obou vodočtech a počtem i velikostí úlomků makrofyt. Po vyhodnocení byly vyloučeny situace, kdy ovlivnění nebylo přímým důsledkem proplouvání rekreačních plavidel, ale bylo způsobeno například koupáním skupiny pěších návštěvníků NP Šumava, brodícím rybářem apod. Šetřením jsme došli k závěru, že výška hladiny vhodná pro splouvání Teplé Vltavy v úseku Lenora – Pěkná je 58 cm na vodočtu v Lenoře a 73 cm na Chlumu. Při vyšší hladině počet úlomků odsekaných loděmi nebo pádly již není významný ( viz grafy 10,11)

22

úlomky rostlin

Závislost unášených úlomků na výšce hladiny v Lenoře

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 40

45

50

55 stav vody v cm

60

65

70

úlomky rostlin

Graf 10 Limitní výška hladiny na vodočtu v Lenoře Závislost unášených úlomků na výšce hladiny na Chlumu

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 40

50

60

70 80 stav vody v cm

90

100

110

Graf 11 Limitní výška hladiny na vodočtu na Chlumu

Pro srozumitelnější vyjádření této závislosti jsme použili zjednodušení grafu11 tak, že jsme pro každou měřenou výšku hladiny vypočítali průměrný počet lodí a počet úlomků za hodinu. (Tato situace nevystihuje skutečnost, že vodáci mají tendenci jezdit v převážně ve velkých skupinách v nejteplejších hodinách dne a odezva na průjezd takto velkých skupin odeznívá ještě v pozdních hodinách, kdy už téměř žádná loď nepluje)

Závislost průměrného počtu plavených makrofyt na výšce hladiny Teplé Vltavy na Chlumu je stejně přehledně zobrazená na grafu 11a. Na tomto grafu vidíme, že míra kontaktů projíždějících lodí se dnem od výšky hladiny 73cm výrazně klesá. Při výšce hladiny 71 cm

23

jsme opět zachytily situaci, kdy za nepříznivého počasí projížděly lodě s cca poloviční frekvencí. Pro vodočet na Chlumu je tedy bezpečná limitní hladina 73cm.

Chlum - závislost unášených úlomků na výšce hladiny - průměrné hodnoty 45 40 35

úlom k y ros tlin

30 Klouzavý prům ě r/4 (úlom k y ros tlin)

25 20 15 10 5 0 40

50

60

70

80

90

100 110 výš k a hladiny v cm

Graf 11a Limitní výška hladiny na vodočtu na Chlumu – průměrné hodnoty

Srozumitelné zveřejnění aktuální situace pro splouvání Pro návštěvníky parku a vodáky by měla být minimální výška hladiny pro splouvání transparentně a jasně oznamována. Původní omezení vodočtem v Lenoře, jehož aktuální stav včetně pohybu hladiny v několika minulých dnech si může každý vodák ověřit na několika internetových stránkách, byl zcela jednoznačný. Po námitkách ze strany půjčoven lodí byla zohledněna vodnost Řasnice a pro stanovení výšky limitní hladiny byla zvolena vodoměrná tyč bez označení číselných hodnot , umístěná na mostě nad tábořištěm na Soumarském mostě. Nevýhoda této varianty spočívá v tom, že tento profil není sledován ani Povodím Vltavy s.p. ani ČHMÚ. Aktuální stav si lze zjistit pouze dotazem na NP Šumava, nikoliv už otevřením jeho internetových stránek (v dnešní době běžně užívaný postup k získání informací). Stav vodočtu na Chlumu dobře koreluje s vodočtem v Lenoře. Zvýšení hladiny následuje s určitým odstupem po stavu naměřenému v Lenoře, ale bez problémů zachytí zvýšení hladiny dané náhlým zvýšením vodnosti Řasnice. Tato skutečnost byla ověřena

24

praktickým pozorováním během výzkumných prací. Podkladem grafu č.12, který ukazuje průběh kolísání hladiny na obou vodočtech jsou výšky hladin, sledované každou hodinu.

vodní stav

porovnání vodního stavu Lenora, Chlum 250

Lenora

200

Chlum

150

100

50

18.11.05

4.11.05

21.10.05

7.10.05

23.9.05

9.9.05

26.8.05

12.8.05

29.7.05

15.7.05

1.7.05

17.6.05

3.6.05

20.5.05

6.5.05

22.4.05

8.4.05

25.3.05

11.3.05

0

datum

Graf 12 Výška hladiny na obou vodočtech v roce 2005 Z toho vyplývá , že limitování minimální hladiny pro sjíždění Teplé Vltavy by bylo možné transparentněji stanovovat na vodočtu v Chlumu, než na vodočetné lati u Soumarského mostu. Stav vody a jeho vývoj několik dní dozadu na Chlumu si vodácká veřejnost může aktuálně ověřit na webových stránkách ČHMÚ nebo Povodí Vltavy, propojení s webovými stránkami NP Šumava již také na podnět VUV T.G.M. existuje. Pro jednoznačné informování o výšce hladiny a jejím dosavadním vývoji v profilu Soumarský most by bylo totiž třeba zajistit zveřejňování aktuální situace tohoto profilu.

Splouvání malých šumavských toků Často bývá vodáckou veřejností vznášena otázka zpřístupnění dalších šumavských toků (Řasnice apod.) pro vodní turistiku. Setkáváme se s těmito dotazy na různých vodáckých servrech a také v průběhu naší dotazníkové akce jsme na toto téma slyšeli mnoho připomínek. Vodáci se většinou dožadují zpřístupnění obtížných patrií toků. Při našem průzkumu bylo dokázáno, že již po projetí 20 lodí je prokázán vliv na vodní ekosystém Teplé Vltavy.

25

Tento úsek, kde Vltava nemá již bystřinný charakter bývá hodnocen jako středně obtížný až snadný.Přesto při současné frekvenci proplouvajících lodí je tento úsek nemálo ohrožován nešetrným dotykem trupů lodí , pádel a v neposlední řadě i nohou turistů. Čím více naroste počet posádek lodí, tím více je mezi nimi vodáků, kteří svou loď nedokáží provést středem proudnice natolik bezpečně, že nedojde k nárazům trupů lodí i pádel do dna a nežádoucímu vstupování návštěvníků do koryta řeky. Čím bude pro splouvání otevřena obtížnější část nějakého vodního toku, tím častěji bude docházet k vstupování do koryta i mimo ně při přenášení lodí přes překážky. Zájem o splouvání takovýchto úseků bude nepochybně narůstat a

ve splouvání řeky bude stále

zřetelněji vystupovat adrenalinový zážitek. Z toho plyne, že za současného trendu turistiky nedoporučujeme povolení splouvání drobných šumavských toků. Pro umožnění absolvovat tento jistě nevšední zážitek opravdovým zájemcům by bylo možné uspořádat jednorázově splutí v rámci akcí pro návštěvníky Národního parku. Splouvání omezit počtem lodí (max. 10), závazným

přihlášením předem, dostatečnou

zkušeností vodáků a přítomností průvodce – určeného strážce nebo pracovníka parku. Bylo by výhodné pořádat takovou akci ve všední den během jarních měsíců, kdy je hladina řeky dostatečně vysoko.

Shrnutí dosavadních výsledků sledování •

byla ověřena těsná závislost plovoucích úlomků submerzních makrofyt na počtu lodí, které propluly daným úsekem

•

byl přesně zjištěn počet lodí, proplouvající Teplou Vltavou v odpočinkovém místě Dobrá

•

byl proveden sociologický průzkum mezi vodáckou veřejností, který prokázal souhlas vodáků s omezením splouvání za nízkého vodního stavu a naznačil další přijatelné metody regulace 26

•

bylo začato dlouhodobé sledování změn submerzní vegetace

•

bylo provedeno screeningové měření jakosti vody v profilu Dobrá a Soumarský Most

•

byl proměřen podélný profil Teplé Vltavy z hlediska jakosti vody

•

byla zjištěna minimální výška hladiny, která ještě umožňuje splouvání řeky bez ovlivnění submerzních makrofyt a na ně navázaných vodních ekosystémů

Návrhy optimalizace režimu splouvání Teplé Vltavy •

Je třeba zvýšit výšku hladiny vhodná pro splouvání Teplé Vltavy v úseku Lenora – Pěkná je 58 cm na vodočtu v Lenoře a 73 cm na Chlumu.

•

Splouvání na raftech by zde mělo být buď úplně zakázáno nebo povoleno při stavu vyšším než 70 cm na vodočtu v Lenoře.

•

Transparentnější informovanost o aktuálním stavu splouvání na svých internetových stránkách www.npsumava.cz

•

Zaměřit se na informování vodácké veřejnosti vodních ekosystémech, které mohou svými plavidly poškodit

•

Urychleně využít příznivého klimatu mezi vodáckou veřejností a docílit regulování návštěvnosti vodních toků s preferencí poznávací turistiky, jak je obvyklé v jiných evropských národních parcích.

27

Literatura

1. Husák Š.: Výzkum vegetace malých vodních toků. - In. Hanel, L. et Pešout , P. (eds.): Ochrana biodiverzity malých vodních toků. Roudný u Vlašimi, 27.29.10.1994, p. 115-122, Vlašim1995 2. Husák Š. Makrofyty ve vodních tocích - studie habitatu v České republice. - In: Blažková Š., Stalnaker C. et Novický O.(eds.), Hydroekologické modelování. Výzkum, praxe, legislativa a rozhodování, p. 44-46, Praha.1998 3. Husák, Š.,Thiebaut, G., Uhlířová, E.: Charakterisktika některých toků v Národním parku Šumava z hlediska vegetace. Zpráva Botanického ústavu

AV ČR,

Hydrobotanické oddělení Třeboň, 23 s., Třeboň 1998 4. Husák,Š, Fošumová P., Hakr P.,1995 : Makrofyta v transektech řek Teplé Vltavy , Studené Vltavy a Malše. Zpráva Botanického ústavu AV ČR, Hydrobotanické oddělení Třeboň, 38 s. Třeboň 1995

5. Husák, Š. , Řepka, R. Makrofyta a jejich biotopy (stručná analýza v ČR). In: Mokřady České republiky. - (Ed. Fošumová, P.; Hakr, P.; Husák, Š.). s. 94-96.Třeboň, Java 1996 6. Husák Š. Výzkum vegetace malých vodních toků. - In. Hanel, L. et Pešout , P. (eds.): Ochrana biodiverzity malých vodních toků. Roudný u Vlašimi, 27.29.10.1994, p. 115-122, Vlašim 1995 7. Slavík,O., Maltas.D., Blažková,Š.: Sezonní preference mikrohabitatu mihule lamerta planeri a společenstva říčních ryb. Siva Gabreta vol.1,s.203-207,Praha 1996 8. Bufková, I.: Niva Horní Vltavy. In: Prach,K., Pithart, P., Francírková,T.(eds.): Ekologické funkce a hospodaření v říčních nivách. Botanický ústav AV ČR – Úsek ekologie rostlin Třeboň a MŽP ČR, Třeboň 2003.122 s. 9. Rydlo,J. (1998): Vodní makrofyta horní Vltavy v letech 1992 a 1997, Museum a současnost, Roztoky, s.123-128 10. Rydlo,J. (1995): Vodní makrofyta horní Vltavy, Museum a současnost, Roztoky, ,s.115-128

28

11. Štech M.,Procházka F. (2002): Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk, 140s.

12. Československé řeky – kilometráž (1978). Olympia Praha 13. Turistický průvodce ČSSR, Šumava (1986). Olympia Praha

29

Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy

Recommend Documents