Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu
Náročnosti turistických tras v CHKO Pálava
Autor: Pavlína Zahálková Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc.
Jihlava 2012
Copyright © 2012 Pavlína Zahálková
Abstrakt Zahálková, Pavlína: Náročnosti turistických tras v CHKO Pálava Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit náročnost turistických tras v Pavlovských vršcích z hlediska typů turistů a ochrany přírody v CHKO Pálava. V teoretické části je popsána chráněná krajinná oblast Pálava, z hlediska přírodního a socioekonomického. Čtenář se zde dozví zajímavé informace například o geologii, geomorfologii, o historii a vývoji osídlení v Pavlovských vršcích, o místní fauně a flóře, o vzniku CHKO na daném území a také něco o dostupnosti, službách a zdejších typech hospodářství. Praktická část je pak zaměřena především na turistické zajímavosti a trasy. Jsou zde popsána všechna maloplošně chráněná území a kulturní památky, k místům jsou přiloženy mapy. Budu se také věnovat regionalizaci území z různých hledisek a nakonec budou vyznačeny a popsány různé turistické trasy dle typů návštěvníků. Provedla jsem vlastní terénní výzkum, abych mohla do své práce vložit co nejvíce vlastních zkušeností a poznatků.
4
Abstract Zahálková Pavlína: Demands of tourist trails in the protected landscape area Pálava (Czech Republic). College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Level of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. The aim of this thesis is to evaluate the situation with demands of tourist trails in area of the hills Pavlovské vrchy from the point of view of types of tourists and nature conservation in the protected landscape area Pálava. In the theoretical part I describe natural and socioeconomic conditions of protected landscape area Pálava. I present information about geology, geomorphology, local fauna and flora. I also deal with history of the region and the process of settlement in the area of the hills Pavlovské vrchy. I also follow the establishment of the protected landscape area Pálava and include information about an accessible services and local economy. The practical part is focused on tourist attractions and trails. I present information about all small specially protected areas and the cultural heritage, maps are enclosed. I deal with regionalization of this region from a different point of view and in the end I describe and qualify some tourist trails for various types of tourists. I did field research to put my own experiences and knowledge to my thesis.
5
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 07. 05. 2012
......................................................... Pavlína Zahálková
6
Poděkování Tímto bych chtěla velmi poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce, panu Prof. RNDr. Jaromíru Demkovi DrSc. za jeho vstřícnost, cenné rady a svůj volný čas. Také bych chtěla poděkovat Informačnímu turistickému centru v Mikulově a Správě CHKO Pálava sídlící v Mikulově za poskytnutý materiál a zodpovězení veškerých mých otázek. 7
Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 13 2 Teoretická část........................................................................................................................ 14 2. 1 Vymezení CHKO Pálava ............................................................................................... 14 2.1.1.
Historie oblasti ................................................................................................... 15
2.1.2.
Vznik CHKO ..................................................................................................... 17
2. 2 Přírodní poměry ............................................................................................................. 18 2.2.1. Geologie .................................................................................................................... 18 2.2.2. Geomorfologie ......................................................................................................... 19 Geomorfologické jednotky ve studovaném území ...................................................... 20 2.2.3. Krasové tvary .......................................................................................................... 21 2.2.4. Podnebí ..................................................................................................................... 22 2.2.5. Vodstvo ..................................................................................................................... 23 2.2.6. Flóra ......................................................................................................................... 24 2.2.7. Fauna ........................................................................................................................ 27 2.3 Socioekonomické poměry ............................................................................................... 30 2.3.1. Dostupnost ............................................................................................................... 30 2.3.2. Vývoj osídlení a obyvatelstva ................................................................................. 31 2.3.3. Hospodářství ............................................................................................................ 35 Zemědělství .................................................................................................................... 35 Průmysl .......................................................................................................................... 35 Služby ............................................................................................................................. 36 3 Praktická část ......................................................................................................................... 37 3. 1 Cestovní ruch v CHKO Pálava ..................................................................................... 37 3.2 Regionalizace CHKO Pálava ......................................................................................... 38 3.2.1. Z hlediska zaměření na přírodu a její ochranu .................................................... 39 NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen ............................................................ 41 NPR Křivé jezero .......................................................................................................... 43 PR Liščí vrch ................................................................................................................. 45 PR Milovická stráň ....................................................................................................... 45 PR Svatý kopeček .......................................................................................................... 46 PR Šibeničník ................................................................................................................ 48 PR Turold ...................................................................................................................... 48 NPP Kalendář věků....................................................................................................... 50 PP Anenský vrch ........................................................................................................... 51 8
PP Kienberg ................................................................................................................... 51 PP Kočičí skála .............................................................................................................. 52 PP Růžový kopec ........................................................................................................... 54 3.2.2. Z hlediska zaměření na oblasti NATURA 2000 .................................................... 55 Biotopové oblasti – Jihomoravský kraj – okres Břeclav – CHKO Pálava ............... 56 Ptačí oblasti – Jihomoravský kraj ............................................................................... 56 3.2.3. Z hlediska zaměření na kulturu ............................................................................. 57 Mikulov – městská památková rezervace ................................................................... 57 Mikulovský zámek ........................................................................................................ 57 Rodinná hrobka Dietrichsteinů ................................................................................... 58 Chrám svatého Šebastiána ........................................................................................... 58 Židovská čtvrť ............................................................................................................... 58 Kozí hrádek ................................................................................................................... 61 Sirotčí hrádek ................................................................................................................ 61 Dívčí hrady (Děvičky) ................................................................................................... 61 Archeologické muzeum Dolní Věstonice ..................................................................... 62 3.2.4. Z hlediska georeliéfu ............................................................................................... 62 Oblast vápencových bradel .......................................................................................... 62 Oblast rovinných částí .................................................................................................. 62 Oblast vinic .................................................................................................................... 63 Oblast města Mikulov ................................................................................................... 63 3.3 Turistické trasy v CHKO ............................................................................................... 64 3.3.1. Turistické pěší cesty ................................................................................................ 64 Pěšky napříč Pálavou .................................................................................................... 64 Z Mikulova do Sedlce.................................................................................................... 67 Na skok z Klentnice na Děvičky ................................................................................... 69 Kolem Nových Mlýnů ................................................................................................... 71 3.3.2. Cyklotrasy ................................................................................................................ 73 Okolo Pálavy .................................................................................................................. 73 3.3.3. Vinařské stezky........................................................................................................ 77 Kousek po Moravské vinařské stezce .......................................................................... 78 Pálavou po Mikulovské vinné stezce ........................................................................... 80 Naučná stezka vinařská ................................................................................................ 81 3.3.4. Horolezecké trasy .................................................................................................... 83 Okolí Stolové hory ......................................................................................................... 84 Martinka a Obří kámen................................................................................................ 84 9
Skupina Trůnu .............................................................................................................. 84 Soutěska ......................................................................................................................... 85 4 Shrnutí a Závěr ...................................................................................................................... 86
10
Seznam obrázků, map a grafů Seznam obrázků: Obrázek 1: Mapa CHKO Pálava ................................................................................................. 14 Obrázek 2: Věstonická Venuše ................................................................................................... 16 Obrázek 3: Kamenolom u Mariánského mlýna - zatopený vápencový kamenolom a přírodní koupaliště .................................................................................................................................... 17 Obrázek 4: Pohled na Děvín (vlevo) a zříceninu hradu Děvičky (vpravo) ................................. 20 Obrázek 5: Krasové jezírko jeskyně Na Turoldu ........................................................................ 22 Obrázek 6: Vodní nádrž Nové Mlýny - Novomlýnská část ........................................................ 23 Obrázek 7: Vegetační stupně České republiky ........................................................................... 24 Obrázek 8: Žluťucha smrdutá ..................................................................................................... 25 Obrázek 9: Hvozdík Lumnitzerův pálavský ............................................................................... 26 Obrázek 10: Šalvěj etiopská ........................................................................................................ 27 Obrázek 11: Pijavka lékařská ...................................................................................................... 28 Obrázek 12: Vrápenec malý ........................................................................................................ 29 Obrázek 13: Rytina mikulovského zámku z roku 1740 .............................................................. 34 Obrázek 14: Mapa turistických regionů v ČR............................................................................. 38 Obrázek 15: Mapa turistických oblastí ČR ................................................................................. 39 Obrázek 16: Informační tabule naučné stezky Děvín ................................................................. 40 Obrázek 17: Výhled na Stolovou horu ze Sirotčího hrádku ........................................................ 42 Obrázek 18: Vrba, kde hnízdily husy velké - NPR Křivé jezero ................................................ 44 Obrázek 19: Pohled na Svatý kopeček (uprostřed) ..................................................................... 47 Obrázek 20: Pohled na Geopark Turold...................................................................................... 49 Obrázek 21: Pohled na NPP Kalendář věků ............................................................................... 50 Obrázek 22: Kosatec nízký a hvězdnice zlatovlásek na Kočičí skále ......................................... 53 Obrázek 23: Kočičí skála ............................................................................................................ 53 Obrázek 24: Mapa PP Růžový kopec .......................................................................................... 54 Obrázek 25: Mapa naučné stezky židovskou čtvrtí v Mikulově ................................................. 60 Seznam map: Mapa 1: NPR Děvín - Kotel – Soutěska ..................................................................................... 41 Mapa 2: NPR Tabulová, Růžový vrch, Kočičí kámen ................................................................ 42 Mapa 3: NPR Slanisko u Nesytu................................................................................................. 43 Mapa 4: NPR Křivé jezero .......................................................................................................... 44 Mapa 5: PR Liščí vrch ................................................................................................................ 45 Mapa 6: PR Milovická stráň ....................................................................................................... 46 Mapa 7: PR Svatý kopeček ......................................................................................................... 47 Mapa 8: PR Šibeničník ............................................................................................................... 48 Mapa 9: PR Turold ...................................................................................................................... 49 Mapa 10: NPP Kalendář věků ..................................................................................................... 50 Mapa 11: PP Anenský vrch ......................................................................................................... 51 Mapa 12: PP Kienberg ................................................................................................................ 52 Mapa 13: PP Kočičí skála ........................................................................................................... 52 Mapa 14: Turistická trasa - Pěšky napříč Pálavou ...................................................................... 65 Mapa 15: Turistická trasa - Z Mikulova do Sedlce ..................................................................... 68 11
Mapa 16: Turistická trasa - Z Klentnice na skok na Děvičky ..................................................... 70 Mapa 17: Turistická trasa - Kolem Nových Mlýnů .................................................................... 72 Mapa 18: Turistická trasa - Okolo Pálavy................................................................................... 74 Mapa 19: Odbočka na Děvín a Dívčí hrady ................................................................................ 76 Mapa 20: Turistická trasa - Kousek po Moravské vinařské stezce ............................................. 79 Mapa 21: Turistická mapa - Pálavou po Mikulovské vinné stezce ............................................. 80 Mapa 22: Turistická trasa - Naučná stezka vinařská ................................................................... 82 Mapa 23: Horolezecká místa ....................................................................................................... 84 Seznam grafů: Graf 1: Výškový profil trasy - Pěšky napříč Pálavou (Zdroj: vlastní úprava) ............................ 64 Graf 2: Výškový profil trasy - Z Mikulova do Sedlce (Zdroj: vlastní úprava)........................... 68 Graf 3: Výškový profil trasy - Na skok z Klentnice na Děvičky (Zdroj: vlastní úprava) .......... 70 Graf 4: Výškový profil trasy - Kolem Nových Mlýnů (Zdroj: vlastní úprava) .......................... 72 Graf 5: Výškový profil trasy - Okolo Pálavy (Zdroj: vlastní úprava) ........................................ 75 Graf 6: Výškový profil trasy - Kousek po Moravské vinné cestě (Zdroj: vlastní úprava) ......... 78 Graf 7: Výškový profil trasy - Pálavou po Mikulovské vinné stezce (Zdroj: vlastní úprava).... 81 Graf 8: Výškový profil trasy - Naučná stezka vinařská (Zdroj: vlastní úprava) ........................ 82
12
1 Úvod Hlavním cílem mé bakalářské práce je zhodnotit turistické trasy, které se nacházejí v chráněné krajinné oblasti Pálava na jižní Moravě. Abych k tomuto cíli mohla dojít, použila jsem několik metod k dosažení jednotlivých informací. Provedla jsem vlastní terénní výzkum, z důvodu utvoření vlastní představy o daném regionu, především proto, abych byla schopna o daných místech sama psát, abych využila vlastních zkušeností, znalostí a poznatků k doporučení některých oblastí a zajímavostí. Druhou metodou bylo shromažďování informací a materiálu nejen tištěných, ale také fotografických, především samostatně nebo s pomocí informačního centra v Mikulově a Správě CHKO Pálava, sídlící v Mikulově. Pro tvorbu turistických tras jsem pak využila map, turistických průvodců a internetu. Práce poukazuje na to, že CHKO Pálava patří mezi významné přírodní a kulturní památky České republiky. Pálava je velmi krásným, turisticky čím dál tím více navštěvovaným krajem a v poslední době si získává mnoho nadšenců. I já patřím mezi ně. Oblíbila jsem si ji především díky nepřebernému množství nabízených služeb, turistických atraktivit a jedinečné přírodě. Chráněná krajinná oblast je dobře využitelná pro pěší turisty i cyklisty, přijdou si zde na své i horolezci, lidé provozující jachting nebo paragliding, ale také ti, kteří zde chtějí pouze relaxovat. Kraj je populární také pro pěstování vína, kterému se zde díky výborným klimatickým podmínkám opravdu daří. V oblasti se nachází mnoho vinic, vinných sklípků a vinařských tras. Každoročně se tu pořádá několik festivalů, které jsou spojeny s vínem. Mojí snahou je vytvořit práci, která by svojí teoretickou i praktickou částí podala informace o daném území jako celku. Prioritní pro mě je sepsat ji tak, aby byla dobře srozumitelná pro každého návštěvníka Pálavy. Chtěla bych, aby čtenář získal potřebné znalosti, které může následně využít k cestě do tohoto téměř pohádkového kraje, aby si byl schopný o jednotlivých místech udělat svoji představu a aby ho výlet na jižní Moravu opravdu lákal.
13
2 Teoretická část 2. 1 Vymezení CHKO Pálava
Obrázek 1: Mapa CHKO Pálava (Zdroj: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=mapa&site=CHKO_palava_cz)
Oblast Pavlovských vrchů se nachází v Jihomoravském kraji, zabírá rozlohu 83,3 km2 a na tomto území se nachází 10 obcí, mezi něž patří Mikulov, Sedlec, Bulhary, Milovice, Pavlov, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Perná, Klentnice a Bavory. Pomyslným turistickým centrem této oblasti je město Mikulov, kde zároveň sídlí i Správa CHKO Pálava. 14
Do chráněné krajinné oblasti patří 4 národní přírodní rezervace, 5 přírodních rezervací, 1 národní přírodní památka a 4 přírodní památky. Národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen Slanisko u Nesytu
Křivé jezero
Přírodní rezervace Liščí vrch Milovická stráň Svatý kopeček Šibeničník
Turold
Národní přírodní památka
Kalendář věků
Přírodní památka
Anenský vrch
Kienberg
Kočičí skála
Růžový kopec
2.1.1. Historie oblasti Území Pavlovských vrchů má bohatou historii. Řadí se k nejdéle osídleným místům v České republice. Již před 26 tisíci lety zde existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, objevili se tu první zemědělci a také ve středověku patřila tato oblast k jedněm z nejvýznamnějších v zemi. Mezi obcemi Dolní Věstonice a Pavlov se našly pozůstatky mamutích kostí, ohnišť, různých historických předmětů, ale také nejznámější a nejvyhledávanější soška proslulé Věstonické venuše. V sedmém století n. l. se na území Pohanska, které se nachází nedaleko od Břeclavi, existovalo významné středisko říše 15
Velká Morava, které v devátém století bylo přebudováno na rozsáhlé a významné hradiště. Ve středověku patřil Mikulov k hlavním moravským městům a také se stal centrem vinařství, čímž zůstává dodnes. 1
Obrázek 2: Věstonická Venuše (Zdroj: http://itras.cz/vek-lovcu-a-mamutu/galerie/7981/)
V minulosti se ale také studované území potýkalo s nežádoucími zásahy do přírody, jako například poničení Turoldu a Svatého kopečku těžbou vápence. Bohužel dokonce území Janičova vrchu, bylo odtěženo úplně. Na tomto místě se nyní nachází kamenolom U Mariánského mlýna, který se také jinak nazývá lom Na Janičově vrchu. Jedná se vlastně o opuštěný vápencový kamenolomlom, ležící asi 1 km severovýchodně od obce Mikulov. V dnešní době slouží jako nejhezčí přírodní koupaliště na Pálavě. Spadá ale pod Správu CHKO Pálava a ochrana přírody je zde vyhlášena na stupni 2, nejedná se tedy o oficiální koupaliště, ale jen o příležitostné. Za přiměřenou míru využitelnosti se považuje koupání místních obyvatel. Od roku 2005 se již vápenec nikde v Pavlovských vršcích netěží. Jako další nežádoucí zásahy do přírody bych zmínila, že v některých místech této oblasti je půda narušena erozí nebo nebezpečnými pesticidy, které se používaly především ve vinicích. 2
16
Obrázek 3: Kamenolom u Mariánského mlýna - zatopený vápencový kamenolom a přírodní koupaliště (Zdroj: vlastní fotodokumentace)
2.1.2. Vznik CHKO Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 5790/76 z 19. března 1976 na území okresu Břeclav. Důvodem vyhlášení je ochrana zemědělské a kulturní krajiny, která je lidmi ovlivňována již od paleolitu. Cílem ochrany je zachování typického přírodního rázu a také rostlinstva a společenstva. Některé živočišné druhy tu mají jediné naleziště v České republice. Území také krásně představuje spojení ostrovního pohoří a teplé nížiny. Oblast je vzácná nejen z přírodního hlediska, ale také z kulturního, jelikož se zde dochovalo nesčetně kulturních památek. (Mackovčin et al, 2007, str. 726) Dne 16. 6. 1986 se CHKO Pálava stala biosférickou rezervací UNESCO. O několik let později, roku 2004, byla oblast rozšířena o území Lednicka a Valticka a dále pak o nivu řek Moravy a Dyje nad jejich soutokem. V tu dobu byla také přejmenována na biosférickou rezervaci Dolní Morava. (Mackovčin et al, 2007, str. 727) „Základním cílem ochranářské péče o většinu rezervací je zastavit sukcesi na suchých 17
trávnících, bývalých pastvinách a jednosečných suchých loukách, které po ukončení pastvy nebo seče a ponechání ladem zarůstají křovinami.“ (Mackovčin et al, 2007, str. 749) Je nutné odstraňovat nejenom z maloplošných chráněných území, ale i z dalších míst některé dřeviny, jako především trnovník akát, borovici černou, jírovec maďal, pajasan žláznatý a kustovnici cizí. Na druhou stranu v okolí Mikulova a Klentnice se realizují záchranné akce na podporu krajových odrůd jabloní a dalších ovocných stromů. Protagonisté jsou toho názoru, že výsadba zeleně a dřevin na některých místech by měla zlepšit krajinný ráz CHKO. Od roku 1997 působí v Mikulově dokonce Centrum ekologické výchovy Pálava, které již od svého vzniku úzce spolupracuje se Správou chráněné oblasti Pálava. Společně pořádají každoročně několik akcí, zaměřující se na problematiku ochrany přírody a krajiny. Dále připravují různé přírodovědné a ekologické výukové programy, které jsou určeny nejen pro děti základních a středních škol, ale i pro širokou veřejnost. (Mackovčin et al, 2007, str. 749)
2. 2 Přírodní poměry 2.2.1. Geologie CHKO Pálava patří k okrajové čelní části příkrovu vnějšího flyšového pásma Karpat. V období třetihor, v důsledku horotvorných alpsko-karpatských pochodů, byla tato oblast přesunuta z východu do dnešní polohy Mikulova.
Na dnešním území
Pavlovských vrchů tvoří tento flyšový příkrov silně zvrásněné paleogenní pískovce, jílovce a slepence. Odnosem měkčího flyšového obalu z jurských a křídových bradel a modelováním jejich mechanickým zvětráváním, vznikly strmé svahy (útesy), které tvoří nejtypičtější prvek georeliéfu, především díky svým relativně pevným jurským vápencům. (Mackovčin et al, 2007, str. 728) Třetihorní sedimenty daly také vznik Milovické pahorkatině, jejíž skalní podloží je tvořeno paleogenními horninami ždánicko-hustopečského souvrství flyše moravských Karpat. Toto podloží je porušeno podélnými zlomy ve směru SV-JZ, mezi něž patří například nejdůležitější mikulovský a bulharský zlom. Podle nich totiž došlo ve středním miocénu k značným horizontálním i vertikálním pohybům. Milovická pahorkatina je typická svými plochými hřbety, kde se nacházejí mocné sprašové 18
pokryvy a často se zde vyskytují na svazích četné sesuvy, ale i díky hluboce zaříznutým údolím. (Mackovčin et al, 2007, str. 729) V této chráněné krajinné oblasti můžeme najít nejen významné lokality s krasovými jevy, jako je například jeskyně Na Turoldu, ale i světově proslulé paleontologické lokality nebo chráněné geologické lokality. V prostoru bývalé cihelny na východním okraji Dolních Věstonic vznikl jedinečný opěrný profil mladého pleistocénu, který má mezinárodní význam (Kalendář věků). Na severovýchodu od Sedlce je zachována jedna z nejlépe vyvinutých sprašových sérií na jižní Moravě. (Mackovčin et al, 2007, str. 729)
2.2.2. Geomorfologie Z hlediska regionálního geomorfologického členění České republiky, leží studované oblast převážně v geomorfologickém celku Mikulovské vrchoviny, jež je součástí podsoustavy Jihomoravské Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty a provincie Západní Karpaty. Dále pak chráněná krajinná oblast zasahuje ze severovýchodu a jihovýchodu do Dolnomoravského úvalu, jež je součástí podsoustavy Jihomoravská pánev, soustavy Vídeňská pánev a provincie Západopanonská pánev. (Voženílek, 2002, str. 121) Mikulovská vrchovina vznikla v málo odolných horninách ždánického flyše. Na severu je v oblasti Věstonické brány ohraničena obloukem Dyje a z jižní části širokou sníženinou starého opuštěného údolí Dyje. Mikulovská vrchovina se dělí na dva geomorfologické podcelky a to na Pavlovské vrchy a Milovickou pahorkatinu. Pavlovské vrchy zaujímají západní a severní část Mikulovské vrchoviny. Jsou tvořeny bradlovým pásmem ernstbrunnských jurských vápenců a mezi nejvyšší vrcholy patří Děvín (554,4m), Stolová hora (458,5m) a Turold (385,2m). Nižší Milovická pahorkatina, jak jsem již psala výše, se vyznačuje plochými hřbety a hluboce zaříznutými údolími. Z těch nejvyšších míst této pahorkatiny, bych ráda uvedla Starou horu (351m), Vysoký roh (309,6m) a Špičák (297m). (Voženílek, 2002, str. 122) Dolnomoravský úval zahrnuje i geomorfologický podcelek Valtickou pahorkatinu, jejíž součástí je široká Nesytská sníženina, která je vyplněna Lednickými rybníky. Na území chráněné krajinné oblasti zasahuje tento geomorfologický podcelek velmi okrajově Lednickou pahorkatinou a Nesytskou sníženinou. Na severovýchodě CHKO představuje Dyjsko-moravská niva akumulační rovinu, která byla vytvořena čtvrtohorními 19
usazeninami. Přirozený tok Dyje s nivním jezerem je například zachován v Národní přírodní rezervaci Křivé jezero. (Voženílek, 2002, str. 122) Geomorfologické jednotky ve studovaném území IX Soustava Vnější Západní Karpaty o IX A podsoustava Jihomoravské Karpaty IX A-1 celek Mikulovská vrchovina IX A-1A podcelek Pavlovské vrchy IX A-1B podcelek Milovická pahorkatina X Soustava Vídeňská pánev o X A Podsoustava Jihomoravská pánev X A-1 celek Dolnomoravký úval X A-2B podcelek Dyjsko-moravská niva X A-1C podcelek Valtická pahorkatina X A-1C-1 okrsek Lednická pahorkatina X A-1C-2 okrsek Nesytská sníženina
Obrázek 4: Pohled na Děvín (vlevo) a zříceninu hradu Děvičky (vpravo)
(Zdroj: vlastní fotodokumentace)
20
2.2.3. Krasové tvary „Kras je území, budované karbonátovými nebo i jinými rozpustnými horninami s výskytem typických krasových jevů a tvarů, se specifickou krasovou hydrografií. Hlavními procesy, které při jeho vzniku působí, jsou rozpouštění hornin, opětovné vylučování rozpuštěných látek za vzniku specifických tvarů, sesedání povrchů a krasové řícení. ” [3] Vymezují se dva druhy krasu. Prvním je exokras, což je povrchový kras, a druhým je endokras, který se vyvíjí pod povrchem. Endokras se pak dále ještě dělí na primární (nejrůznější dutiny, například jeskyně) a sekundární (tvořen akumulacemi, například krápníky). [3] V CHKO Pálava můžeme najít několik vápencových oblastí, kde se vyskytují krasové jevy. Z těchto míst bych chtěla uvést Svatý kopeček, na jehož vrcholu je uchován zbytek zarovnaného povrchu s několika krasovými tvary a izolovanými skálami, a dále pak Turold, který je budován ernstbrunským vápencem a krasové jevy jsou zde v rámci celého CHKO nejlépe vyvinuty. Původní tvary jsou zachovány bohužel jen na severní straně, zbylé části vápence zde byly lámány v důsledku lomové těžby již v letech 1873 až 1934 a byly při ní vytěženy téměř všechny dostupné zásoby vápence. Těžba zde odkryla již v 19. století několik jeskyní, mezi nimi i archeologicky významnou Turoldovou jeskyni. [3], [4] Turold patří mezi významné paleontologické lokality. Objevily se zde nejen vlhkomilné druhy, ale i druhy teplomilných i vrchovištních stanovišť a příbřežních bahenních porostů. Nálezy obsahují přes pět set druhů, mezi něž patří různé řasy, plži, hlavonožci, korály či zuby ryb rodu Lepidotes. Nejstarší z nich pocházejí ze svrchní jury. Jeskynní systém zde byl objeven v roce 1951 a byl zpřístupněn veřejnosti v období let 1958 až 1967. Znovu se pak jeskyně Na Turoldu otevřela roku 2004. V nejspodnější části této jeskyně se nachází podzemní krasové jezírko. Hloubka jezírka silně kolísá, v průměru je asi 1 metr hluboké, ale někdy také vysychá. [4] Vedle typických krasových tvarů se v území nacházejí i pseudokrasové jeskyně, které vznikly sufózí ve spraších u Dolních Věstonic.
21
Obrázek 5: Krasové jezírko jeskyně Na Turoldu (Zdroj: http://www.radio.cz/cz/rubrika/ceskenej/jeskyne-na-turoldu-nabizi-prirodni-atrakcijezerni-dom/pictures/czech/jeskyne_na_turoldu1.jpg#pic)
2.2.4. Podnebí Chráněná krajinná oblast Pálava se nachází v teplé klimatické oblasti (Quitt, 1971). Charakteristiky místního klimatu odrážejí značné relativní převýšení Mikulovské vrchoviny nad okolní krajinou, a podílejí se na formování vegetace. Průměrná teplota vzduchu se zde pohybuje v červenci mezi 19°C a 20°C a v lednu kolem -2°C až -3°C. Počty letních dnů se udávají na 60 až 70 a mrazových dnů je většinou 100 až 110. Roční úhrn atmosférických srážek každoročně kolísá v rozmezí 500 až 650 mm. Denní srážkové úhrny mohou výjimečně přesáhnout 100mm. Nejčetněji v průměru zde fouká severozápadní vítr, ale časté je i proudění vzduchu z jihovýchodu. Tyto směry proudění vzduchu se střídavě projevují jako dominantní buď v chladné, nebo teplé polovině roku. Vrcholové části Pavlovských vrchů mají v průměru výrazně delší dobu svitu než okolní úvaly, v těch se často, především v podzimním a zimním období, vyskytují mlhy, které vznikají působením teplotních inverzí vlivem výparu vody z novomlýnských nádrží. (Mackovčin et al, 2007, str. 730)
22
2.2.5. Vodstvo Větší část CHKO je vzhledem svým poměrům charakteristická nedostatkem povrchových i podzemních vod. Na severovýchodě je ale výjimkou niva řeky Dyje, která zde tvoří pomyslnou hranici území chráněné krajinné oblasti. Hustota vodní sítě je velmi malá a vodní plochy jsou málo početné. Celá CHKO náleží do dílčího povodí Dyje, povodí Moravy a úmoří Černého moře. Ze západní strany jsou Pavlovské vrchy odvodňovány Dunajovickým potokem, který pramení jižně od Dolních Dunajovic a vlévá se do horní novomlýnské nádrže. Voda z východních svahů a severní části území je odváděna za pomoci Klentnického potoka, jež vytéká z místa bývalého rybníčku v obci Klentnice a ústí do průsakového kanálu podél dolní Novomlýnské nádrže. A nakonec jih je odvodňován Včelínkem, který pramení v Rakousku a do České republiky přitéká nad rybníkem Šibeník, do něhož ústí. Dále teče podél českých a rakouských hranic až k Novému a Sedleckému rybníku a po několika kilometrech ústí do rybníka Nesytu. Mezi nejvýznamnější přítoky Včelínku pak patří Mušlovský potok, jelikož odvodňuje střední část CHKO. (Mackovčin et al, 2007, str. 731)
Obrázek 6: Vodní nádrž Nové Mlýny - Novomlýnská část (Zdroj: vlastní fotodokumentace)
23
2.2.6. Flóra Chráněná krajinná oblast Pálava je poznamenána poslední dobou ledovou a poledovou. Po tomto období jsou tu zachovány značné stopy. Květena byla významně ovlivněna i dlouhodobým osídlením, které tu bylo velmi časté. Vyskytují se zde společenstva nížinného, pahorkatinného a na severních svazích Děvínu i lesního vegetačního stupně. Mezi společenstva nížinného vegetačního stupně se řadí lužní lesy a mezi společenstva pahorkatinného vegetačního stupně pak většina lesních, lesostepních, stepních a skalních rostlinných společenstev. (Voženílek, 2002, str. 123)
Obrázek 7: Vegetační stupně České republiky (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vegetacni_stupne_CR.svg)
Pavlovskou flóru bychom mohli rozdělit na dvě části. Na oblast s takzvanou potenciální vegetací a na místa se sekundární vegetací. Potenciální vegetací rozumíme výskyt takových rostlinných společenstev, které by se v dané oblasti vytvořily, nebýt zásahů člověka. Za sekundární vegetaci se považuje fakt, že činností člověka se mnohá společenstva zničila nebo změnila v důsledku adaptace na nové prostředí. Například kvůli odlesňování, ať už z důvodu těžby dřeva nebo tvorby nových míst pro vznik polí či obydlí, zde vznikly na řadě míst stepi, pro které je typické, že se zde nevyskytují 24
dřeviny, ale různé teplomilné byliny a trávy. V některých částech CHKO, kde již tlak člověka pominul, se znovu objevují, pro místní klima typická společenstva, lesy. 5 Území CHKO spadá do Panonské provincie, která se od té Hercynské provincie (většina území České republiky) liší některými typickými rostlinami. Lesy jsou charakteristické výskytem dubu šípáku a habru obecného, a v jiné oblasti zas můžete najít kosatec nízký, oman oko Kristovo nebo bleduli letní. [5]
Obrázek 8: Žluťucha smrdutá (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDlu%C5%A5ucha_smrdut%C3%A1)
V Pavlovských vršcích má vysoký význam přítomnost endemických, reliktních a exklávních druhů rostlin. Endemický druh znamená, že se vyskytuje pouze na tom daném místě, reliktním druhům je příznačné, že se v té dané oblasti objevily jako pozůstatky předchozích stádií vývoje vegetačního krytu a exklávní můžeme vysvětlit jako druh rostliny, který se za normálních okolností vyskytuje obvykle v jiné oblasti, ale z nějakého důvodu se rozšířil i jinde. Tento výskyt je velmi důležitý nejen z přírodovědného, ale i z ochranářského hlediska. Mezi reliktní rostliny, které se zde vyskytují, můžeme zařadit starček celolistý, vojtíšek hladký, písečnici velkokvětou nebo lomikámen vždyživý. Tyto druhy rostou na skalách Děvínu nad Soutěskou. Dále by této 25
skupiny patřil ovsíř stepní, který je k vidění na západním svahu Šibeničníku. Kromě reliktů, zde rostou i kontinentální druhy rostlin, které se do oblasti rozšířily z Ruska a Asie. Můžeme jmenovat violku obojkatou, žluťuchu smrdutou nebo ostřici úzkolistou. Ze středoevropské flóry se vyskytuje na vápencových skalách maceška suťová pravá, lesní oměj vlčí mor, kyčelnice devítilistá, dymnivka nízká a jiné. Zapomenout nesmíme na zdejší endemit, jímž je hvozdík Lumnitzerův pálavský. [6]
Obrázek 9: Hvozdík Lumnitzerův pálavský (Zdroj: http://www.janmiklin.cz/clanek-palavska-stolova-hora/)
Pro Pálavu typické rostlinstvo, které je ale většinou na území České republiky spíše vzácné, je zde možno k vidění díky hlubší půdě. Zvláště chráněných druhů rostlin se tu čítá na zhruba čtyři desítky a objevuje se zde na celkem pět set druhů cévnatých rostlin. Koniklec velkokvětý má v CHKO mimořádně bohatý výskyt a například na jediném místě u nás, se právě v Pavlovských vršcích objevuje šalvěj etiopská, jejíž populace směřovala téměř k vyhynutí, vyskytovala se pouze v počtu několika desítek kusů, ale dnes díky záchrannému programu se s ní můžeme setkat mnohem častěji. [7]
26
Obrázek 10: Šalvěj etiopská (Zdroj: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id35048/)
2.2.7. Fauna Na území CHKO Pálava žije v současné době 203 zvláště chráněných druhů živočichů. Bezobratlých je počítáno na 82 druhů a obratlovci čítají na 121 druhů. Kriticky ohrožených je 40 druhů, 82 je klasifikováno jako silně ohrožené a 81 jako druhy ohrožené. [8] Pavlovské vrchy se rozkládají na poměrně malém území, ale vyskytuje se zde velké množství druhů živočichů, z nichž některé tu mají nejbohatší populace, což přispívá tomu, že oblast CHKO patří k faunisticky nejvýznamnějším částem České republiky. Obzvláště chráněných živočichů byste zde našli procentuálně vůbec nejvíce ze všech velkoplošných chráněných území ČR, a to včetně národních parků. Toto je dáno především velkou pestrostí biotopů a jejich zachovalostí a také geografickou polohou (rozhraní dvou biogeografických provincií). (Voženílek, 2002, str. 124) Mezi živočichy s významným postavením patří žížala hlubinná (Allolobophora hrabei), známá jen z několika exemplářů, jež je největší žížala žijící v České republice. Dosahuje velikosti až 50 centimetrů. Dále se k těmto druhům řadí i pijavka lékařská, 27
která je uvedená i v Červené knize IUCN (International Union for Conservation of Nature – Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů). (Voženílek, 2002, str. 124)
Obrázek 11: Pijavka lékařská (Zdroj: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id87540/?taxonid=43972)
Z měkkýšů, zde byl zjištěn výskyt jak vodních, tak i teplomilných a vápnomilných druhů. Co se týče pavoukovců, tak i přes to, že jejich výzkum zde začal pouze před několika lety, tak se zde vyskytuje kolem 350 druhů, což je v celku velké bohatství. Mezi ně se řadí i několik nejjedovatějších zástupců z české fauny. Je jím například stepník moravský, jež byl popsaný až roku 2008. Dalšími významnými druhy z tohoto řádu jsou pak stepník rudý, slíďák tatarský a skákavka mravenčí. (Voženílek, 2002, str. 124), [7] Co do počtu druhů hmyzu, je Pálava nejbohatší lokalitou v České republice. Z kriticky ohrožených se zde hojně vyskytuje kudlanka nábožná, jasoň dymnivkový, ploskoroh pestrý nebo někteří střevlíci. V Národní přírodní rezervaci Děvín byste pak našli kobylku ságu, která je na tomto území vzácná. Celkem hojně se zde vyskytují oba druhy otakárků, drvodělka fialová a žahalka žlutá. Zdejší slanisko je významné především díky bezobratlým. Prokázal se zde totiž výskyt šesti kriticky ohrožených druhů motýlů. Slanisko u Nesytu se tak může pyšnit tím, že se jedná o jednu z lokalit v České 28
republice, kde je k vidění ploštička slanomilná, dva druhy střevlíků a jeden druh sarančí. Za zmínku ještě stojí hnědásek osikový, který se dodnes objevuje v Milovickém lese. Jde o vůbec poslední lokalitu, kde se tento brouk vyskytuje. (Voženílek, 2002, str. 124), [9] Další faunisticky důležitou oblastí jsou obojživelníci. Nejvýznamnějším místem jejich výskytu je pravděpodobně Národní přírodní rezervace Křivé jezero, kde bylo zjištěno celkem sedm druhů. V hojné populaci zde při troše štěstí zahlédnete ještěrku zelenou a užovku hladkou. Mezi ty kriticky ohrožené druhy sem patří například blatnice skvrnitá. (Voženílek, 2002, str. 124) Jelikož je CHKO Pálava známa i pro své krasové jevy a s tím související poměrně velký počet vápenců a jeskyní, je pochopitelné, že zdejší skalní lomy a již zmíněné jeskyně jsou typickými domovy pro vrápence a netopýry. Bylo zde zjištěno na sedmnáct druhů. Z kriticky ohrožených se uvádějí vrápenec malý, netopýr velký, netopýr brvitý a netopýr řasnatý. Tato lokalita patří proto k nejvýznamnějším v České republice, kde se tyto druhy vyskytují. [9]
Obrázek 12: Vrápenec malý (Zdroj: http://www.jeskynecr.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-turoldu/o-jeskynich/prirodni-pomery/)
V Pavlovských vršcích zajisté zahlídnete velkou spoustu druhů ptáků. Ty zvláště 29
chráněné se tu vyskytují ve vysokém počtu. Z kriticky ohrožených bych jmenovala především orla mořského, luňáka hnědého a červeného, strnada lučního a bukáčka malého. Nejsilnější populaci v České republice má na tomto místě dudek chocholatý, jež patří mezi silně ohrožené druhy. (Voženílek, 2002, str. 124) Co se týče savců, tak z těch, které rozhodně stojí za zmínku, je to sysel obecný a bělozubka bělobřichá. Nutno podotknout, že nadměrné rozmnožení uměle vysazených daňků a muflonů, působí v oblasti značné škody na vegetaci. (Voženílek, 2002, str. 124)
2.3 Socioekonomické poměry 2.3.1. Dostupnost CHKO Pálava je oblíbeným cílem turistů nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Nabízí svým obdivovatelům nejen jedinečnou přírodu, krásné historické památky, ale také relaxaci, uvolnění a nalezení něčeho nevšedního, co vás vyvede z každodenního shonu. Pokud se budeme bavit o dopravní dostupnosti, čili jak se do dané oblasti dostat a jak zde poté cestovat, je tu několik možností. Nejlepším možným způsobem se samozřejmě jeví vlastní automobil. Ať už jedete odkudkoli, do pomyslného centra Pavlovských vršků, čili do Mikulova, se dostanete pohodlně a bez komplikací. Mikulov je hraničním městem s Rakouskem, takže silnice jsou v okolí více méně upravené a vede tudy hlavní tah, který spojuje Brno s Vídní, silnice E461. Dalším možným dopravním prostředkem, který vás zaveze přímo do „srdce“ Pálavy je vlak, či autobus. Nutno ale podotknout, že železniční síť tu není zrovna hustá a jediným možným způsobem jak překonat delší vzdálenosti je autobus, který několikrát za den do jednotlivých obcí jezdí. Samozřejmě je tu ještě poslední možnost, kolo. Pokud nejste z daleka, je možné dojet na kole již z domu, ale přece jen jako nejlepší vidím cestování vlastním vozem spolu s vlastním kolem. Cykloturistika je tu velmi oblíbeným sportem, čemuž napomáhá jistě hustá síť cyklotras. Určitě je ale možno po CHKO cestovat jen pěšmo. Naučných a turistických stezek je tu nepřeberné množství a navíc pokud máte v plánu cestovat po vinařských stezkách, je to i nejlepší volba co se vašeho zdraví týče. Zvláště pro
30
milovníky vína by mohlo nasednutí na kolo po vydařené degustaci dopadnout ne příliš dobře. Pokud se budeme věnovat dostupnosti z hlediska ubytování, stravování a relaxace, těchto zařízení se tady také nachází mnoho, na své si jistě přijde každý. Pokud máte rádi luxus a pohodlí, je dobré ubytovat se v hotelu, z nichž mohu zmínit například Hotel Orea Iris, který se nachází přímo v Pavlově. Další možností jsou penziony, chaty či chalupy. Pokud patříte mezi nenáročné turisty, připadají v úvahu i turistické ubytovny nebo také kempy. Restauraci nebo hospodu naleznete v každé obci alespoň jednu, a co se relaxace týče, tak některá ubytovací zařízení mají ve svém areálu vlastní bazén, saunu, nebo nabízejí různé atrakce jako projížďku na koních nebo řízenou degustaci ve svém sklípku a podobně. Kdybyste jeli na Pálavu v horkých letních dnech, je možné se schladit na koupališti přímo v Mikulově nebo jako už jsem psala výše, se nedaleko od centra města nachází vápencový kamenolom, který nabízí krásné koupání v přírodě. Poslední pohled na dostupnost, z hlediska ceny, bych zhodnotila asi tak, že Pálava je velmi dobře cenově dostupná, každý si zde najde to své, ovšem je třeba počítat s tím, že v důsledku velké turistické návštěvnosti a mediální propagace, mohou být ceny o trochu vyšší než v jiných koutech České republiky.
2.3.2. Vývoj osídlení a obyvatelstva Jak jsem již psala na začátku mé bakalářské práce, nejstarší doklady o osídlení této oblasti pocházejí ze starší doby kamenné. Archeologické výzkumy zde pro Moravské muzeum zahájil roku 1924 Karel Absolón. Již jsem zmiňovala, že nejznámějším nálezem je soška takzvané Věstonické Venuše. Tato naleziště se nacházejí přibližně na území dnešního Pavlova a Dolních Věstonic. Četné archeologické nálezy se pak dochovaly i z doby neolitické a eneolitické, kdy do území přišli první zemědělci. Ti se usídlili především v oblasti obcí Bulhary, Klentnice a Turoldu u Mikulova. Vybudovali zde mnohá sídliště. Z jejich éry pochází nálezy keramických nádob, které pravděpodobně sloužily k ukládání různých zemědělských produktů. Co se týče doby bronzové (2000 – 750 let př. n. l.), v tomto období měl vliv člověka neblahý dopad na přírodu. Kvůli potřebě rozšíření zemědělsky výhodné oblasti, docházelo k odlesňování. Archeologicky významné je okolí obce Perné, a dále opět Pavlov s Klentnicí. Keltské osídlení (400 let př. n. l.) bylo pro Pavlovské vrchy velice důležité. Keltové se zde 31
zasloužili o rozvoj mnoha odvětví, jako je například používání hrnčířského kruhu nebo zavedení mincovních platidel. Pozůstatky po jejich osídlení byste našli na Stolové hoře, v Klentnici, Pavlově, Milovicích a na Turoldu a to především v podobě neopevněných sídlišť. V Dolních Věstonicích byly také nalezeny mince zřejmě domácí výroby. Po Keltech zaujímají post obyvatel Pálavy některé germánské kmeny. (Mackovčin P., str. 747), [10] Dle nových studií vědci poukazují na fakt, že na území jižní Moravy, nedaleko Pálavy, mělo vzniknout velké římské město, centrum plánované římské provincie. Již před 2000 lety Římané založili vcelku velký počet dnes velmi známých a důležitých měst, mezi něž patří například Vídeň, Bratislava, Budapešť nebo Řezno. Všechna města v minulosti sloužila jako vojenské tábory. Archeologické nálezy z posledních let, objevené na jižní Moravě dokazují, že nechybělo mnoho a Morava se mohla stát částí římského impéria. Na Hradisku u Mušova, nedaleko Pavlovských vrchů, byly nalezeny nejen vykopávky z tohoto období, ale také pozůstatky vojenských táborů, které byly objeveny díky takzvané letecké archeologii (satelitní snímky). (Drahný, časopis ABC 2/2012) Myšlenka připojit k římské říši Moravu, vznikla v období markomanských válek, pravděpodobně v hlavě tehdejšího císaře Marcuse Aurelia, který chtěl své hranice posunout více směrem na sever a zajistit si tak klid v říši. V té době ale na území Moravy a západního Slovenska žil germánský kmen Kvádů. Na českém území se před počátkem letopočtu usídlili jejich příbuzní, Markomani. Přišli sem, aby se vyhnuli útokům Římanů a také v roce 6 n. l. podepsali s Římem mírovou smlouvu. Situace mezi oběma národy pak zůstala dlouhou dobu klidná. Vice méně spolu obchodovali a spolupracovali. Vše se ale zvrtlo roku 170 n. l., kdy vzniklo velké povstání proti Římanům. Účastnili se ho i Markomani a Kvádové, na druhé straně Dunaje se začali plenit města a usedlosti. Takto začaly markomanské války. Boje skončily až v roce 180 n. l., kdy Markomani a Kvádové konečně požádali o mír. Výhra se totiž více a více přibližovala Římanům. Po těchto bojích se římská vojska v Česku vyskytovala především na jižní Moravě. To už to vypadalo, že se u nás Římané usídlí na stálo, v oblasti Hradiska pomalu vznikalo naprosto výjimečné a určitě největší správní středisko na sever od Dunaje. Nakonec se ale plán vybudovat na Moravě novou římskou provincii nenaplnil. Po smrti Marca Aurelia, roku 180 n. l., podepsal jeho syn mír s Germány a Římané Hradisko opustili. (Drahný, časopis ABC 2/2012)
32
Dnešní archeologové jsou čím dál tím více přesvědčeni, že toto místo je velmi důležité. Výzkumy potvrdily, že na Hradisku kromě vojáků žili i úředníci s jejich rodinami. Nacházely se zde domy s teplovzdušným vytápěním a dokonce zde byla nalezena obří dřevěná budova, která zřejmě sloužila jako nemocnice. Město bylo obehnáno hlubokým příkopem a asi čtyři metry vysokou dřevěnou palisádou s cihlami. Součástí opevnění byly i čtvercové věže. (Drahný, časopis ABC 2/2012) V 6. stol. n. l. přišli na území Pálavy v rámci stěhování národů první Slované. Svoje středisko si založili v oblasti dnešního Pavlova. I zde se po příchodu Cyrila a Metoděje, v době Velkomoravské říše, šíří křesťanství a vzniká nemálo církevních staveb. [10] Hrady, které se dochovaly až do dnes, například Dívčí hrady, Sirotčí hrádek, mikulovský hrad, byly založeny ve 13. a 14. stol. V tomto období začaly vznikat také první obce, především kolonizací – Mikulov, Milovice, Bulhary, Pavlov. Ve vlastnictví je měly české šlechtické rody až do té doby, než panství přešlo Liechtensteinům. Ti se zde zasloužili o rozvoj vinařství. Husitské hnutí se Pálavě téměř vyhnulo, především díky četnému německému obyvatelstvu. Přesto se ale i v kraji na jihu pod Pálavou začalo učení Mistra Jana Husa šířit. Roku 1426 byl následně Mikulov husity vypálen. [10] V 16. stol. přišel rod Liechtensteinů kvůli svému zadlužení o své panství a mikulovská oblast patřila rakouskému rodu Dietrichsteinů. Po skončení selské války v Německu, roku 1526, na Pálavu přišlo velké množství švýcarských novokřtěnců, což byla náboženská sekta, neuznávající křty dětí. Během svého pobytu, který trval asi sto let, podnítili hospodářský a kulturní rozkvět celé oblasti. Známí byli také pod názvem habáni a vynikali především vinařstvím (Habánské sklepy), hrnčířstvím, nožířstvím nebo hodinářstvím. Český lid se je sice snažil vyhnat, ale díky novokřtěnské pracovitosti, získala sekta podporu od šlechtického rodu, a tak si postupně začali zakládat své obce a žili od místního obyvatelstva odděleně. V letech 1645 až 1646 obsadili Švédové dva zdejší hrady, a to Děvičky, které následně zapálili a odsoudili ho tak postupnému zániku, a dále hrad Mikulov. (Mackovčin P., str. 747), [10] V 70. letech 17. stol. docházelo v Rakousku k pronásledování Židů a několik z nich uteklo právě sem, na Moravu, nejvíce do Mikulova. Byla zde zřízena židovská obec, dokonce byl Mikulov sídlem zemského rabinátu a ve zdejší škole talmudu působil známý židovský učenec Liwa ben Becalal, jež se proslavil spíše jako rabi Löw. 33
Židovská obec měla vlastní samosprávu a zanikla až roku 1919. Místní židovský hřbitov patří k jedněm z největších v České Republice. (Mackovčin P., str. 747), [10] Na základě Mnichovské dohody bylo celé Mikulovsko roku 1938 obsazeno a připojeno k Říši. Následně začalo pronásledování antifašistů a Židů a konfiskace jejich majetku. Došlo samozřejmě také k postupnému poněmčování obcí. Místo českých škol byly zřizovány výhradně německé. To vše probíhalo během celé války. Roku 1945 sovětská vojska oblast osvobodila. 22. dubna 1945 byly jako první osvobozeny Bulhary, následně Milovice, Sedlec a Mikulov. Odcházející německá armáda zapálila Mikulovský zámek. Po vydání Benešových dekretů byl v Mikulově zřízen tábor pro Němce, kteří měli být odsunuti z Čech. Jen tady přišlo o své domovy a majetek téměř 20 500 Němců. [10]
Obrázek 13: Rytina mikulovského zámku z roku 1740 (Zdroj: http://www.rotrekl.cz/m_historie1.htm)
Jelikož město Mikulov je, jak jsem už zmínila, pomyslným centrem Pálavy, ráda bych uvedla i něco z jeho historie a vývoje osídlení. První zmínka pochází již z roku 1249, byla zde založena trhová osada a poté, roku 1279, byla osada povýšena na městečko. Dalším historickým okamžikem Mikulova je rok 1410, kdy bylo městečko povýšeno na město. V době od 13. do 16. století patřil Mikulov mezi majetek Liechtensteinů, poté ho až do 19. století vlastnil rod Dietrichsteinů. Díky přízni kardinála Františka 34
Dietrichsteina se v době pobělohorské stal Mikulov velice významným moravským městem. Zámek a velkostatek spadal pod tento rod až do roku 1945. [11]
2.3.3. Hospodářství V době prvního osídlení Pálavy byl vliv obyvatel na přírodu velmi malý, jelikož se živili pouze lovem a sběrem. Jak čas postupoval, začali se nároky člověka zvyšovat a krajina začala být pomalu devastována. Největší zlom nastal až s neolitickou revolucí, kdy lidé začínali se zemědělstvím a výhodná, orná půda a pastviny pro zvěř se získávala kácením lesů. Jejich plošný podíl se od té doby velmi zmenšil a dnes lesy zabírají pouze 30% celého území. Zemědělství Z historického hlediska je Pálava tradiční zemědělskou oblastí, která klade důraz na pěstování vinné révy. Vinařství vzniklo již ve středověku a vinaři měli vždy mezi lidmi vážené postavení. Vinice, které dávají oblasti svůj typický vzhled a krajinný ráz, zaujímají více než 10% rozlohy celého chráněného krajinného území. Vinařství a vinařským stezkám, které jsou zde známy již odnepaměti, se budu věnovat více níže, v praktické části mé bakalářské práce. V současnosti zde převažuje, jak jsem již naznačila, nad živočišnou výrobou ta rostlinná. Díky zdejšímu klimatu, které je teplé a suché a vyznačuje se úrodnou půdou, se zde pěstuje ve větší míře kukuřice, ječmen a pšenice, dále mají významné postavení i olejniny, například řepka a slunečnice. Na zavlažovaných plochách se daří okurkám, paprikám nebo rajčatům. Orná půda zaujímá asi 40% celé plochy. Velký význam má spolu s vinařstvím také ovocnářství. Nejlépe se zde daří meruňkám a broskvím. (Mackovčin P., str. 748), [10] Průmysl Co se týče průmyslové výroby, tak v největší míře se využívá v okolí Mikulova. Jak jsem již v předchozí části mé práce zmiňovala, oblast CHKO je významná pro svá ložiska jurských vápenců. Tato ložiska byla již od středověku těžena na mnoha místech Pálavy v malých kamenolomech. Vápenec zprvu sloužil jen pro potřeby města, ale postupně byl jako stavební kámen vyvážen a těžba se stále rozšiřovala. To mělo samozřejmě negativní dopad na přírodu a došlo k odtěžení některých částí chráněné krajinné oblasti. Více o těchto oblastech najdete výše. Dnes byste na tomto území našly asi 20 opuštěných kamenolomů, ze kterých byl vápenec do Mikulova svážen. Těžena 35
byla i hlína (spraš), jíl a písek pro výrobu cihel. Hliníky a pískovny, které byly na některých místech v provozu, byly většinou po ukončení těžby zavezeny odpadem. Strojírenská výroba je tu také v malém množství. Mezi firmy, které se ve strojírenství objevují, jsou například Strojírny Pálava Mikulov, AZ Klima Milovice a jiné. Velký význam má ale prodej vína a různých vinařských potřeb. (Mackovčin P., str. 748), [10] Služby Jako posledním druhem hospodářství je také nutné zmínit služby. V poslední době je vlna turistů, přijíždějících na Pálavu stále vyšší a vyšší, cestovnímu ruchu se zde daří čím dál tím lépe. V oblasti najdete nepřeberné množství ubytovacích i restauračních služeb, ale i využívání různých volnočasových aktivit, které mezi poskytování služeb také patří. Velmi oblíbené je cestování za vínem, kdy se návštěvník doví spoustu zajímavých věcí nejen o víně samotném, ale i o výrobě a zpracování.
36
3 Praktická část V praktické části mé bakalářské práci se budu věnovat regionalizaci CHKO z různých hledisek a s tím související charakteristice maloplošných chráněných území a kulturních památek. Dále zmapuji turistické trasy, cyklotrasy, vinařské stezky, horolezecké trasy a rozeberu způsoby ochrany přírody v dané oblasti.
3. 1 Cestovní ruch v CHKO Pálava Dle UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) znamená pojem cestovní ruch činnosti lidí, která spočívá v cestování a pobytu na místě mimo trvalé bydliště po dobu kratší než je jeden celý rok, a to za účelem využití volného času, obchodu, nebo za jinými účely, ne však za účelem výkonu výdělečné činnosti. Z ekonomického hlediska je cestovní ruch uspokojování potřeb lidí v oblasti turistiky, rekreace, poznání, lázeňství a kultury, pokud k němu dochází ve volném čase a mimo trvalé bydliště. Mezi charakteristické znaky CR patří pobyt, pohyb a masovost. Cestovní ruch není turistika nebo rekreace sama o sobě, není to dojíždění například za prací nebo do školy a není to ani cestování za účelem získání jiného státního občanství. (Neckářová – Šedivá, 2010, přednáška CR1) Klienti služeb cestovního ruchu se nazývají turisté. Aby oblast splňovala jejich požadavky, a aby byl cestovní ruch v daném místě vysoký, musí území nabízet velké množství různých služeb, mezi něž patří například dopravní využitelnost, stravování, ubytování, informační, průvodcovské a pojišťovací služby, ale také kulturní, zážitkové, odpočinkové a zábavné vyžití. Nejoblíbenější turistické cíle jsou například přírodní památky, historické, umělecké a kulturní památky, dále také světové výstavy, festivaly, olympiády nebo jiná sportovní mistrovství. [12] Všechny tyto požadavky chráněná krajinná oblast Pálava hravě splňuje, a proto se také řadí k nejnavštěvovanějším lokalitám v České republice. Nejčastěji sem turisté jezdí za účelem rekreace, sportu, odpočinku a poznávání zajímavých míst. Většinou vybírají Pavlovské vrchy již cíleně a zdržují se zde spíše krátkodobě. Využití Pálavy lze rozdělit na pasivní a aktivní. Mezi pasivní využitelnost bychom zařadili návštěvu restaurací, folklorních či jiných festivalů, prohlídku historických objektů a také vinařskou turistiku. Mezi aktivní potom různé sportovní aktivity jako cykloturistiku, pěší turistiku, 37
horolezectví, hipoturistiku, jachting, paragliding a jiné.
3.2 Regionalizace CHKO Pálava „Regionalizací se rozumí činnost směřující k vymezení regionů. Každé takové vymezení je pouze subjektivní teoretickou koncepcí, reálně regiony neexistují.“ [13] CHKO patří podle regionalizace České republiky do turistického regionu Jižní Morava. Turistický region v podstatě vymezuje oblast, kde nabídka různých služeb cestovního ruchu svou atraktivností a kvalitou zvyšuje poptávku po místě, čili návštěvnost. Turistických regionů je v současnosti u nás vymezeno 15. Tyto regiony se dále dělí na menší území, na tak zvané turistické oblasti, které mají především podporovat domácí cestovní ruch. V České republice se jich nachází celkem 40. Z tohoto hlediska patří CHKO Pálava do oblasti Pálava a Lednicko – Valtický areál. 14
Obrázek 14: Mapa turistických regionů v ČR (Zdroj: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/)
38
Obrázek 15: Mapa turistických oblastí ČR (Zdroj: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/)
3.2.1. Z hlediska zaměření na přírodu a její ochranu Jelikož regionalizace je pouze subjektivní, tudíž záleží na jednotlivci, jak se rozhodne a rozdělí jednotlivé oblasti, jsem se rozhodla pro dělení pomocí maloplošných chráněných území. V následující podkapitole se proto budu věnovat popisu NPR, PR, NPP a PP v chráněné krajinné oblasti Pálava. U každé oblasti bude také přiložena mapa. NPR Děvín – Kotel – Soutěska NPR byla vyhlášena již roku 1946 a představuje významnou krajinnou dominantu Pavlovských vrchů, jež je díky svým přírodním zvláštnostem vyhledávána řadou turistů. Rozloha území čítá na 380, 76 ha a spadá do katastru obcí Klentnice, Perná, Pavlov a Horní Věstonice. Důvodem vyhlášení byla především zdejší mimořádně bohatá fauna a flóra a také typické skalní, stepní, křovinné a lesní ekosystémy na vápencovém podkladu. Jako na jediném místě České republiky zde roste písečnice velkokvětá. Dále tady můžete narazit na kosatec nízký, který zde má nejpočetnější zastoupení na našem území. Ze zvířectva zde žije z těch vzácných druhů ještěrka zelená nebo kobylka sága. Děvín je významnou geologickou lokalitou. Nadmořská výška je tu v rozmezí 257 – 554 m n. m. (Mackovčin et al, 2007, str. 751), (Vrbková, 2004, str. 2) 39
Po celé národní přírodní rezervaci vede také naučná stezka Děvín, která vás prostřednictvím svých patnácti informačních panelů, dokonale seznámí nejen s historií oblasti a místní biotou, ale objasní vám například i zdejší způsoby hospodářství nebo ochrany přírody. Děvín je nejvyšším místem Pálavy a ne nadarmo se říká, že je odsud nejlepší výhled do okolí. Pokud se počasí alespoň trochu vydaří, ze samého vrcholu máte celé CHKO jako na dlani. Ten pohled vás určitě dostane. Takovým symbolem nejen Děvínu, ale celých Pavlovských vršků je bezesporu Dívčí hrad (jinak Děvičky). Odtud je krásný pohled na vodní nádrž Nové Mlýny. Když je dobré počasí s výhodnými povětrnostními podmínkami, jsou z hradu vidět nadšenci, provozující sporty jachting a paragliding. Více se o Děvičkách dozvíte níže, v další části mé práce.
Obrázek 16: Informační tabule naučné stezky Děvín (Zdroj: vlastní fotodokumentace)
40
Mapa 1: NPR Děvín - Kotel – Soutěska (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen Rezervace se rozkládá v katastrálním území obcí Perná, Klentnice a Bavory a zaujímá oblast o rozloze asi 119, 06 ha. Území bylo jako chráněné vyhlášeno v letech 1951 a 1953, roku 1992 se stalo národní přírodní rezervací. Dříve se jednalo o tři samostatné celky, spojeny byly až v roce 2000. Tabulová, jinak také Stolová hora je typická svým plochým vrcholkem s různými nápadnými skalními útvary. Jak už jste se dověděli z předchozích kapitol, tak v době bronzové se na vrcholku hory nacházelo opevněné sídliště. Dnes na tomto místě stojí pouze domek pro technologická zařízení spolu s anténním stožárem. V období provozování pěší turistiky se oblast snaží vypořádat s vysokým přívalem návštěvníků, ale jelikož turistická trasa vede přímo středem NPR, poškozování přírody, i přes různá upozornění, tu pro ochranáře není příliš novinkou. Jak je známo, v chráněných územích se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů, a proto toto místo není výjimkou. Jelikož jsem v částech flóra a fauna různé druhy již zmínila, chtěla bych jen připomenout z rostlinstva šalvěj habešskou, která se zde vyskytuje na jediném místě v České republice, a ze živočichů žížalu hlubinnou Allolobophora hrabei. Do NPR patří také kulturní památka Sirotčí hrádek, ale o tom více až v jiné kapitole. Důvodem ochrany v části Tabulová je výskyt skalních společenstev a suchých trávníků na vápencovém podkladě s bohatou teplomilnou flórou a faunou, v části Růžový vrch 41
jsou to lesní, stepní a skalní ekosystémy typické pro bradlové pásmo Pavlovských vrchů a v části Kočičí kámen opět oblast teplomilné vegetace na vápencovém podkladě s výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, které jsou obklopeny zemědělskými pozemky. (Mackovčin et al, 2007, str. 756, 764, 772)
Obrázek 17: Výhled na Stolovou horu ze Sirotčího hrádku (Zdroj: vlastní fotodokumentace)
Mapa 2: NPR Tabulová, Růžový vrch, Kočičí kámen (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/) 42
NPR Slanisko u Nesytu Nesyt je rybník, největší na Moravě, přesto to se od ostatních rybníků u nás v České republice velmi liší. Tento floristicky a faunisticky významný skvost Pálavy obklopují vinohrady a suché pahorkaté pláně. Nesyt patří do soustavy lednických rybníků a národní přírodní rezervace byla vyhlášena na jeho západním břehu roku 1961. Jak jsem již zmínila, důležitost oblasti skví právě ve výskytu slanomilného rostlinstva a živočišstva. Území zaujímá rozlohu zhruba 6, 76 ha a spadá do katastru obce Sedlec u Mikulova.
Mapa 3: NPR Slanisko u Nesytu (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
NPR Křivé jezero Poslední z národních přírodních rezervací má rozlohu asi 123, 97 ha, spadá pod obce Nové Mlýny a Milovice a bohužel není přístupná veřejnosti. Nachází se na úplném okraji CHKO Pálava, těsně pod dolní částí vodní nádrže Nové Mlýny (Novomlýnská část). Oblast byla NPR vyhlášena roku 1973 a to především z důvodu zachovalé lužní krajiny, nivní louky a odstaveného říčního ramene, který je zde ještě z doby před vybudováním Novomlýnských nádrží. Ani Křivé jezero není výjimkou a i zde se nachází spousta vzácných a významných druhů rostlin a živočichů. Jmenovala bych například hojně se vyskytující bleduli letní, orla mořského a bobra evropského. Musím také zmínit, že území je důležitým hnízdištěm ptactva. Ráda bych uvedla jednu raritu, a 43
to, že po záplavách pod Pálavou (v dřívějších letech), se na zatopených vrbách uhnízdily husy velké (viz obrázek)
Obrázek 18: Vrba, kde hnízdily husy velké - NPR Křivé jezero (Zdroj: http://itras.cz/krive-jezero/galerie/7991/)
Mapa 4: NPR Křivé jezero (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
44
PR Liščí vrch Tato přírodní rezervace byla vyhlášena roku 1986 a roku 2002 byla rozšířena a znovu vyhlášena. Rozkládá se v blízkosti obce Sedlec u Mikulova a zaujímá území 10,82 ha. Právě v této rezervaci přidělávají problémy velmi rozšířené dřeviny pajasan žláznatý a trnovník akát, a proto jsou již od roku 1994 odstraňovány. PR vznikla z důvodu výskytu zvláště chráněných teplomilných a suchomilných druhů na ploše, která je pokryta stepními trávníky, křovinami a úhory.
Mapa 5: PR Liščí vrch (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
PR Milovická stráň Milovickou stráň, jak už název sám napovídá, byste hledali v okolí obce Milovice. Rozloha území je 88, 35 ha a vyhlášení se dočkalo v roce 1994, především díky výskytu vzácných a chráněných druhů rostlin a díky přítomnosti společenstev teplomilných doubrav, dubohabřin a suchých trávníků. Nejvyšším místem PR je vrch Špičák (293, 3 m n. m.).
45
Mapa 6: PR Milovická stráň (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
PR Svatý kopeček Toto místo je největší dominantou města Mikulov. Již z větší vzdálenosti si Svatého kopečku jisto jistě všimnete. Vrch, který je tvořen charakteristickými bílými skálami, částečně je pokrytý i lesem, a na jeho vrcholku leží poutní kaple svatého Šebastiána, určitě nepřehlédnete. V dřívějších dobách se na kopci konaly pohanské slavnosti, ale kardinál Dietrichstein z místa udělal Svatý kopeček. Roku 1622 se v Mikulově rozšířil mor a jako ochranu před ním nechal Dietrichstein na kopec přivést zvon a postavit zde kapli. Místo bylo následně vysvěceno a k vrcholku byla vybudována cesta s 16 pašijovými zastaveními. Roku 1631 zde byla vystavěna i samostatná zvonice a Svatý kopeček se stal cílem jihomoravských poutí. (Dibelková, 2005, str. 38, 39) Přírodní rezervace zde byla vyhlášena roku 1946 a nově roku 2001. Hlavním důvodem je přítomnost skalních, stepních, lesních a křovinných společenstev, dále pak výskyt suchomilných a teplomilných druhů, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Katastrálně patří Svatý kopeček pod město Mikulov a rozloha území činí 36, 08 ha.
46
Obrázek 19: Pohled na Svatý kopeček (uprostřed) (Zdroj: vlastní fotodokumentace)
Mapa 7: PR Svatý kopeček (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
47
PR Šibeničník Šibeničník jako přírodní rezervace byla vyhlášena již roku 1946 a to především díky přítomnosti mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů, které se vyskytují ve zdejších suchých trávnících a skalkách. PR se nachází v blízkosti Mikulova, pod něž spadá. Rozloha území je kolem 3, 71 ha.
Mapa 8: PR Šibeničník (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Stejně jako více oblastí v CHKO Pálava, i Šibeničník se potýká s problémem velkého množství přemnožených dřevin, mezi něž patří pajasan žláznatý a trnovník akát. Odstranění těchto stromů je pro oblast i dlouhodobým cílem. Ochranáři přemýšlí i nad obnovou přirozeného zbavování některých ploch suchých trávníků, a to formou pastevectví ovcí a koz. PR Turold O Turoldu jsem se zmiňovala již v teoretické části mé bakalářské práce a to v podkapitole o krasu. Přírodní rezervací byl vyhlášen roku 1946 a znovu vyhlášen roku 2002. Na ploše o 16, 84 hektarech najdete známou krasovou jeskyni Na Turoldu, naučnou stezku Turold a také geopark. PR patří pod město Mikulov a významná je především díky skalním společenstvům a suchým trávníkům na vápenci. Je to také velmi důležitá geologická a paleontologická lokalita, což má také za následek vznik geoparku a v neposlední řadě je význam přikládán místní jeskyni, jež je oblíbeným zimovištěm osmi druhů netopýrů. 48
Mapa 9: PR Turold (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Naučná stezka Turold začíná zhruba u pokladny, kde si můžete zakoupit vstupenky do krasové jeskyně a vede po cestě až k jejímu vstupu. V délce zhruba 300 metrů se prostřednictvím 8 informačních panelů dozvíte zajímavosti o vzniku stezky a přírodní rezervace, o jejich významnosti, geologických a archeologických nálezech, o rostlinách a živočiších, kteří zde žijí a tak dále.
Obrázek 20: Pohled na Geopark Turold (Zdroj: vlastní fotodokumentace) 49
Geopark se nachází v těsné blízkosti vstupu do jeskyně Na Turoldu. Můžete si zde prohlédnout celkem patnáct vzorků hornin, u kterých je vždy umístěn informační panel, jež vás dokonale seznámí s daným objektem. NPP Kalendář věků
Obrázek 21: Pohled na NPP Kalendář věků (Zdroj: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=15734)
Mapa 10: NPP Kalendář věků (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/) 50
Národní přírodní památka se nachází v areálu bývalé cihelny u obce Dolní Věstonice, pod níž také katastrálně patří. Kalendář věků má světový význam, jelikož se jedná o význačnou geologickou a archeologickou lokalitu. Byly zde nalezeny zbytky táborů a ohnišť z dob lovců mamutů. Území je poznamenáno posledním obdobím doby ledové. Rozloha NPP činí 0, 4528 ha a vyhlášena byla roku 2005. PP Anenský vrch
Mapa 11: PP Anenský vrch (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Tuto přírodní památku byste našli nedaleko obce Bavory v blízkosti další PP Růžový vrch. Anenský vrch je území o rozloze 0, 82 ha a vyhlášen byl roku 1986. Mohli byste zde vidět několik chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Jedná se o polopřírodní oblast, která se nachází mezi zemědělsky využívanými pozemky, ovšem přímo PP není hospodářsky využívaná. PP Kienberg Kienberg je významným paleontologickým nalezištěm miocénní fauny evropského významu. (Mackovčin et al, 2007, str. 755)
51
Mapa 12: PP Kienberg (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Přírodní památka se nachází v Milovické pahorkatině a spadá pod město Mikulov. Rozloha území činí 6, 39 hektarů a vyhlášeno bylo roku 1995. V dřívějších letech zde byl pravděpodobně těžen písek pro stavebnictví. Dnes je oblast chráněna především z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů rostlinstva za živočišstva a pokrytí svahů stepními lady s roztroušenými křovinami. PP Kočičí skála
Mapa 13: PP Kočičí skála (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/) 52
Kočičí skála se nachází nedaleko města Mikulov, kam také spadá. Rozloha území je 0,66 ha a přírodní památkou byla vyhlášena roku 2002. Jedná se o vápencové skály, které díky své výhodné poloze nabízejí útočiště několika druhům rostlin a živočichů. Mezi ty zvláště chráněné, které byste zde mohli vidět, patří kosatec nízký, ještěrka obecná nebo kudlanka nábožná.
Obrázek 22: Kosatec nízký a hvězdnice zlatovlásek na Kočičí skále (Zdroj: vlastní fotodokumentace)
Obrázek 23: Kočičí skála (Zdroj: vlastní fotodokumentace) 53
Bohužel je tato přírodní památka postupně turisty ničena. Kvůli své poloze (hned u silnice) je nejen znečišťována výfukovými plyny z automobilů, ale také díky své lehké dostupnosti ji tíží vysoká návštěvnost s občasným sešlapováním nevyznačených tras. V minulosti byl z jedné strany útesu (JZ) vybudován malý kamenolom, ten však zanikl a nyní už území není hospodářsky využívané. PP Růžový kopec Posledním z maloplošných chráněných území je přírodní rezervace Růžový kopec, jehož rozloha činí 4, 03 hektarů a patří pod město Mikulov. V současné době není toto území nijak hospodářsky využívané, jelikož zdejší půda je suchá a neúrodná. Růžový kopec se také potýká s problémem vysokého výskytu pajasanu žláznatého a trnovníku akátu. Ani poslední oblast není výjimkou v tom, že se zde vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. PP byla vyhlášena roku 1986.
Obrázek 24: Mapa PP Růžový kopec (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Všechny tyto přírodní rezervace a památky jsou velmi významné, některé i v celosvětovém měřítku. Když budu tato maloplošná území hodnotit, tak musím věnovat pochvalu a poznamenat velké plus Správě CHKO Pálava v Mikulově za velice dobře zpracované informační tabule a ostatní propagační materiály. Informace o jednotlivých oblastech jsou moc dobře zpracované, obsahují velké množství obrázků, map a fotografií a návštěvník se z nich může dovědět vše potřebné a zajímavé. Jednotlivé tabule jsou vždy na viditelném místě. 54
Turisticky nejnavštěvovanější je podle mého mínění NPR Děvín – Kotel – Soutěska a PR Turold. Oběma rezervacemi vás provedou naučné stezky, které jsou také velmi dobře zpracované. Bohužel chráněná území jsou pod velkým náporem turistů, takže dochází postupně k jejich poškozování. Ochránci přírody se ale snaží celé CHKO zachovat a tak zde platí několik pravidel, která by měl každý návštěvník dodržovat. Platí zde: ohleduplné chování návštěvníků pohyb návštěvníků pouze po značených turistických trasách nevyhazují se zde odpadky netrhají se a nevykopávají se zde rostliny neodchytávají a neruší se zde živočichové nevjíždí se sem s motorovými vozidly ani s jízdními koly netáboří se zde ani se tady nesmí rozdělávat oheň Člověk, který tato pravidla nerespektuje a porušuje, bude pokutován nebo jinak potrestán.
3.2.2. Z hlediska zaměření na oblasti NATURA 2000 Tato organizace slučuje chráněná území, která jsou významná z hlediska evropské ochrany přírody. Evropsky významné lokality vyhlašují na svém území všechny členské státy Evropské unie a jejich hlavním cílem je ochrana těch druhů rostlin a živočichů, které jsou svým významem celoevropsky nejcennější. Mnohdy se jedná o tak zvané druhy endemické. Co se týče regionalizace, tak jak už bylo zmíněno, Natura 2000 se dělí dle jednotlivých členských zemí EU, v našem případě je první tedy první rozdělení Česká republika. V rámci České republiky se dále oblasti dělí podle krajů, nás bude zajímat kraj Jihomoravský. Co se týče dalšího rozdělení, soustava Natura ještě rozděluje Biotopové oblasti a Ptačí oblasti. Biotopové oblasti se podle EU rozdělují do 6 oblastí – biografických regionů, mezi něž patří regiony alpínský, atlantský, boreální, kontinentální, panonský a středomořský. Česká republika patří do regionu panonského (převážná část Jihomoravského kraje a část Zlínského kraje) a kontinentálního (96% území ČR). Jihomoravský kraj částečně 55
spadá do obou regionů, proto je zde registrováno celkem 195 evropsky významných lokalit. Dále se rozdělují podle okresů, my se tedy budeme zajímat o okres Břeclav, kde se těchto území nachází 42. (Rezekvítek a Ekologický institut Veronica, 2011, str. 2) Biotopové oblasti – Jihomoravský kraj – okres Břeclav – CHKO Pálava
Děvín
Klentnice – kostel svatého Jiří
Milovický les
Slanisko u Nesytu
Stolová hora
Svatý kopeček u Mikulova
Turold
Co se týče ptačích oblastí, ty jsou zřizovány pro chráněné druhy ptáků a pro ptáky, kteří jsou stěhovaví a vrací se na stejné území každým rokem. V České republice se je těchto oblastí 41, nás ale opět zajímá Jihomoravský kraj, kam se zařazuje 8 lokalit. Ptačí oblasti – Jihomoravský kraj
Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví
Hovoransko – Čejkovicko
Jaroslavické rybníky
Lednické rybníky
Pálava
Podyjí
Soutok – Tvrdonicko
Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny
V oblasti Pálava je předmětem ochrany populace čápa bílého, orla mořského, včelojeda lesního, strakapouda jižního a prostředního, pěnice vlašské, lejska bělokorého, ťuhýka obecného a jejich biotopy. V oblasti střední nádrže vodního díla Nové Mlýny je předmětem ochrany populace orla mořského, rybáka obecného, husy velké, polní a běločelé a dalších vodních ptáků v počtu vyšším než 20000 jedinců a jejich biotopy. (Rezekvítek a Ekologický institut Veronica, 2011, str. 5)
56
3.2.3. Z hlediska zaměření na kulturu Jak jsem již zmiňovala, aby byla oblast významná pro cestovní ruch, musí splňovat jistá kritéria, jako nabízet dostatečné množství služeb a uspokojit tak potřeby zákazníka – návštěvníka. CHKO Pálava je z tohoto hlediska velmi bohatá a má rozhodně co nabídnout. Najdete zde mnoho památek nejenom přírodních (jak už jste se jistě přesvědčili sami), ale i těch kulturních. V této kapitole bych ráda přiblížila několik kulturních a historických památek, které stojí za návštěvu. Mikulov – městská památková rezervace MPR zde byla vyhlášena roku 1982 z důvodu zachování historických objektů bez výraznějších stavebních zásahů. Mimo jiné sem patří i chrám svatého Václava, morový sloup Nejsvětější Trojice, který je dominantou náměstí, kašna a cenné renesanční domy. Mikulovský zámek O tomto zámku jsme si už něco málo řekli v kapitole o historii Pálavy. Areál zámku se tyčí na skalnatém vršku a je tak spolu se Svatým kopečkem největší dominantou města. Výstavba tohoto objektu začala už ve druhé polovině 12. stol., kdy na tomto místě bylo vybudováno zprvu jen opevněné hradiště. Jak ale vývoj pokračoval, ve 13. stol. opevnění vystřídal románský hrad, který byl později přestavěn a rozšířen v gotickém stylu. V roce 1426 byl Mikulov v obležení husitů, kteří se ho snažili dobýt a když v 16. stol. hrozil na Moravu vpád Turků, tehdejší majitelé komplexu, Liechtensteinové, nechali hrad přestavět na dobře opevněný renesanční zámek. Roku 1575 ale přešel objekt do rukou rodu Dietrichsteinů, kteří ho měli ve vlastnictví až do roku 1945. V období působení Švédů na Moravě, nebyl ani mikulovský zámek ušetřen a značně utrpěl. Švédové si odsud odvezli mimo jiných cenných věcí i velkou část zámecké knihovny. Poté byl komplex upraven do barokního stylu, i když větší úprava čekala zámek až po požáru roku 1719. Z původních dvou pater se udělali tři, založil se čestný dvůr, a vystavěly se nové hospodářské objekty. Z významných osobností tu nějaký čas pobývali například Marie Terezie nebo Napoleon. Zlomový bod nastal po druhé světové válce, kdy prchající německá vojska zámek zapálili a téměř úplně zničili. Po roce 1947, kdy byl založen Spolek na obnovu mikulovského zámku, byl areál postupně obnoven. (Basařová, 2002, str. 185) Dnes je zámecký komplex po renovaci veřejnosti přístupný, prohlídky se konají od 57
dubna do října každý den mimo pondělí. Nachází se zde také regionální muzeum, exkluzivní hotel a v okrouhlé věži si můžete prohlédnout alchymistickou dílnu. Expozice muzea je zaměřena na historii zámku a města Mikulov. Dále jsou zde také dokonale popsány dějiny vinařství a vinohradnictví. Kdybyste měli zájem, můžete se podívat do zámeckého sklepa, zde se nacházejí unikátní lisy a sudy, mezi nimiž je i jedinečný obří sud na víno pocházející z roku 1643. Je to největší sud ve střední Evropě a jeho objem je 1010 litrů. Kromě stálé muzejní expozice se zde konají také sezónní výstavy. Vstupné do zámku stojí pro dospělou osobu 100Kč, snížený vstup je za 50Kč a rodinná vstupenka vás vyjde na 200Kč. Rodinná hrobka Dietrichsteinů Na tomto místě stál původně kostel svaté Anny, ten byl ale zničen po rozsáhlém požáru v Mikulově a právě roku 1845 přestavěn na rodinnou hrobku. Pokud byste chtěli památku navštívit, otevřena je od dubna do října každý den mimo pondělí a od března do listopadu pouze po telefonické domluvě. Vstupné se pro dospělé osoby pohybuje kolem 50Kč, snížené je pak 25 Kč, je možno zakoupit i rodinnou vstupenku za 100Kč. Chrám svatého Šebastiána Tento objekt je dominantou Svatého kopečku, který se tyčí nad Mikulovem. Ke svatému Šebastiánovi vede křížová cesta s 14 kaplemi, vedle něho se nachází samostatná zvonice (viz PR Svatý kopeček). Otevřen veřejnosti je chrám pouze první neděli v září, kdy se zde koná tak zvaná Mariánská pouť. Pokud si chcete jen prohlédnout kapličky a zvonici s chrámem z venku, můžete si kopeček vyšlápnout kterýkoli den. Židovská čtvrť Jak jsem se již zmínila, Židé měli v Mikulově velmi významnou úlohu, co se týče kultury, tak i hospodářství. Žili zde již od 14. století a od 16. století se město stalo sídlem moravského zemského rabína. Hlavní židovskou ulicí byla dnešní Husova ulice a odtud se pak přidávaly postupně další a další domy a ulice. Postupně se rozšiřovala směrem dolů do tak zvaných židovských zahrad a k židovskému hřbitovu. V 19. století čtvrť zabírala území 13, 5 ha 58
a zahrnovala 317 zastavěných domů, v nichž žilo zhruba 3500 obyvatel. Dnes je zachováno pouze 90 z těchto objektů, polovina z nich je prohlášena nemovitou kulturní památkou. Kromě domů určených pro bydlení, zde stál také například židovský špitál sirotčinec, radnice, rabinát, škola, různé synagogy a modlitebny atd. Bohužel ve 20. století byly skoro všechny stavby srovnány se zemí. Dominantou této čtvrti je jediná zachovalá židovská synagoga, které se říká Horní nebo také Stará, Velká či Dómská. Velký dík patří mikulovskému muzeu, které se zasloužilo o záchranu této významné památky. Prostory synagogy jsou využívány ke konání výstav a koncertů a nachází se zde trvalá expozice, popisující dějiny židovství na Moravě. V současné době je kvůli renovaci objekt od roku 2011 veřejnosti uzavřen. Další důležitou součástí židovské čtvrti je také místní hřbitov této menšiny. Díky své rozloze 19 180 m2 se řadí mezi největší židovské hřbitovy v České republice. K objektu patří i budova, v níž se nachází obřadní síň a dnes je zde umístěna expozice věnovaná historii tohoto pohřebiště a také židovským pohřebním rituálům. Hřbitov je chráněn jako významná historická památka. Přístupný veřejnosti je duben – červen plus září, říjen každý den kromě pondělí a v červenci a srpnu denně. Poslední významnou židovskou dochovanou památkou je Mikve – židovská lázeň, kterou můžete navštívit na ulici Brněnská (U Staré brány), objevena byla při archeologickém průzkumu roku 2010. Je veřejně přístupná každý den od dubna do října. Celou židovskou čtvrtí vede asi 1 kilometr dlouhá naučná stezka s 13 zastaveními (viz přiložená mapka).
59
Obrázek 25: Mapa naučné stezky židovskou čtvrtí v Mikulově (Zdroj: http://www.mikulov.cz/digitalAssets/208051_mapa.jpg) 60
Kozí hrádek Již v minulosti sloužil hrádek pro zabezpečování ochrany města a ke kontrole obchodních cest mezi Brnem a Vídní. Byla zde vybudovaná dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem a střílnami. Dodnes se zachovaly části tohoto gotického opevnění, které zde stojí od 15. století. Turistům i obyvatelům Mikulova Kozí hrádek slouží jako volně přístupné odpočinkové centrum. Podívat se sem můžete v době otvírací době, to je pokaždé, když je na hrádku vztyčená vlajka. Je možné si také domluvit individuální návštěvu. Vstupné činí 20Kč pro dospělé a 10Kč pro děti a studenty. Sirotčí hrádek Tuto kulturní památku byste hledali nedaleko obce Klentnice. Patří do oblasti národní přírodní rezervace Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. Sirotčí hrádek je jednou z nejdůležitějších památek CHKO Pálava, první zmínky o něm pocházejí již z roku 1305. Dnes se z něho bohužel dochovaly pouze ruiny, pravděpodobně byl hrádek pobořen Švédy při jejich vpádu na Pálavu v 17. století. Pokud se sem budete chtít podívat a budete cestovat autem, nejlepší možností je parkovat v Klentnici a vydat se po červené turistické stezce. Jenom pozor, terén je trochu nerovnoměrný a v některých místech špatně přístupný, proto je třeba brát zřetel na zvýšenou opatrnost. Především pokud si chcete zříceninu projít kolem dokola. Objekt je volně přístupný a neplatí se tu žádný vstup. Dívčí hrady (Děvičky) Děvín a Děvičky k sobě neodmyslitelně patří a dohromady tvoří symbol Pálavy, který je vidět ze vzdálenosti několika desítek kilometrů. Nejstarší zmínka o bývalém hradu pochází z roku 1222. Můžete se také setkat s názvem Maidburk nebo Maidenburg. K Děvičkám a vzniku tohoto názvu se váže několik pověstí. Podle jedné z nich hrad nese toto jméno z důvodu, že se zde zazdívaly panny, aby byl objekt nedobytný. Později získal Děvičky do svého vlastnictví rod Liechtensteinů a o několik století déle rod Dietrichsteinů. Hrad byl takto zpustošen při invazi Švédů na Pálavu, ti ho bohužel zapálili a takto zničili více kulturních památek v této oblasti (viz mikulovský zámek nebo Sirotčí hrádek). Na Dívčí hrad se dostanete nejlépe buď z Dolních Věstonic, asi 2 kilometry po červeně značené turistické stezce nebo z Pavlova po zelené. Tudy je to pouze 1 kilometr, ale za 61
to prudkým kopcem. Pokud přijedete autem, budete muset zaparkovat v jedné z obcí, protože k hradu, jelikož se nachází v národní přírodní rezervaci, nevede žádná příjezdová cesta. Památka je volně přístupná všem turistům a vstup se zde neplatí. Archeologické muzeum Dolní Věstonice Dolní Věstonice jsou velmi dobře známé jako významné archeologické naleziště. Našly se zde předměty, které dokazují, že Morava byla stanovištěm lovců mamutů. Roku 1925 zde také tým pana Karla Absolona nalezl sošku ženy, tak zvané Věstonické Venuše. Tyto nálezy spolu s mnohými soškami Venuší jsou vystaveny v místním muzeu (originál Věstonické Venuše byste mohli vidět v zemském muzeu v Brně). Od května do září se sem můžete vydat každý den kromě pondělí, v březnu a říjnu je otevřeno pouze o víkendech. Základní vstupné činí 30 Kč, rodinné 50 Kč.
3.2.4. Z hlediska georeliéfu Dle georeliéfu jsem se rozhodla rozdělit chráněnou krajinnou oblast Pálavu na čtyři části. Členit ji budu na oblast bradel, úpatí ploché části CHKO, oblast vinic a zvlášť na Mikulov. Chci upozornit, že toto dělení je subjektivní a rozdělené pouze z mého pohledu. Oblast vápencových bradel Pálava je pro tyto útvary, tak zvané bílé skály, typická. Jedná se v podstatě o druhohorní korálové útesy, které zde vznikly a byly formovány již za přítomnosti moře na Pálavě. Ráda bych sem zařadila tyto oblasti: NPR Děvín – Kotel – Soutěska Dívčí hrady Sirotčí hrádek PR Svatý kopeček Oblast rovinných částí Jelikož je Pálava spíše oblast vrchovin a pahorkatin, rovinný povrch se nachází pouze na severovýchodě a v jižní části CHKO. 62
To znamená zhruba tyto oblasti: oblast kolem dolní části vodní nádrže Nové Mlýny NPR Křivé jezero Sedlec Nesyt Oblast vinic Vinařství se zde díky neobvyklému terénu velmi daří, avšak vinice tu také neuvidíte úplně všude. Nejvíce vinic se sdružují kolem obcí: Pavlov Horní Věstonice Dolní Věstonice Bavory Perná Mikulov Oblast města Mikulov Mikulov je taková specifická oblast. Kloubí se tu totiž všechny z uvedených hledisek dělení dle georeliéfu. Nad městem se tyčí Svatý kopeček, který patří do oblasti vápencových bradel, na jihu města, směrem na Sedlec, přechází terén v rovinnou oblast a kolem Mikulova zase najdete nesčetně vinic. Ne nadarmo se vinařská oblast, pod kterou CHKO Pálava spadá, jmenuje Mikulovská.
63
3.3 Turistické trasy v CHKO V této kapitole se budu věnovat turistickým trasám. Nabídnu vám několik možností jak si Pálavu nejlépe prohlédnout, užít a vychutnat z pohledu pěšího turisty, cyklisty nebo milovníka vína. Také se zmíním o možnosti horolezectví c CHKO.
3.3.1. Turistické pěší cesty Zde uvedu několik typů na výlety pro pěší turisty, také popíšu náročnost terénu a dozvíte se, co byste měli cestou navštívit. Pěšky napříč Pálavou Start:
Mikulov
Cíl:
Dolní Věstonice
Zajímavá místa:
město Mikulov (náměstí, zámek, židovská čtvrť, Kozí hrádek), PR Turold, PP Kočičí skála, PP Kočičí kámen, Stolová hora, Sirotčí hrádek, NPR Děvín – Kotel – Soutěska,
Dívčí
hrady,
Archeologická
expozice v Dolních Věstonicích Typ:
pěší
Délka:
cca 12 km
Celková doba:
den
Značená stezka:
červená
Náročnost:
střední – vysoká
Graf 1: Výškový profil trasy - Pěšky napříč Pálavou (Zdroj: vlastní úprava)
64
Mapa 14: Turistická trasa - Pěšky napříč Pálavou (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Výchozím bodem této trasy je náměstí města Mikulova. Odtud se vydáte po červeně značené stezce kolem kostela svatého Václava směrem nahoru až k malé cukrárně, zde odbočíme doprava a do úzké uličky a pokračujeme podle značky ke Kozímu hrádku. Na vršku se nachází vyhlídková terasa s lavičkami pro odpočinek. Tento výšlap vám zabere tak 30 minut. Po dostatečném pokochání krajinou budete pokračovat přes vyhlídkovou terasu k širší cestě, kde se napojíte opět na červenou značku. Za chvíli se pěšina změní v asfaltovou cestu, dále se před námi objeví silnici, tu přejdeme a pokračujeme po turistické cestě až k turistické orientaci Turold, lom, odkud se vám před očima rozprostře krásný pohled na vápencový vrch Turold. Sem vám to bude z Kozího hrádku trvat asi tak půl hodinky. Kousek od tohoto rozcestníku stojí dřevěná bouda, kde je možno zakoupit vstup do krasové jeskyně Na Turoldu a jiné upomínkové předměty a suvenýry. Od července do srpna je zde otevřeno každý den, v květnu mimo pondělí také, v září a říjnu probíhají prohlídky od pondělí do pátku od 10:00 do 16:00 a o víkendu od 9:00 do 16:30, v dubnu je vstup možný pouze po telefonické dohodě. Vstupné se platí za dospělého 80Kč, snížené je 40Kč a pro důchodce je vstup za 60Kč. Pokud se rozhodnete jeskyni navštívit, prohlídkový okruh vám zabere tak hodinu. Určitě také nesmíte zapomenout na prohlídku místního geoparku. 65
Pokud návštěvu vynecháte, dáte se od rozcestníku po červené, kolem západní strany vrchu dále, až k silnici, po které budete pokračovat asi tak 1,5 kilometrů. Hned u silnice po pravé straně uvidíte PP Kočičí skálu a o kousek dál po levé straně také PP Kočičí vrch. Tento úsek je mírně zvlněným terénem, takže i se zastávkou na Kočičí skále vám to nebude trvat více jak hodinu. Tak 500 m od Kočičího kamene vás červená navede vlevo ze silnice směrem ke Stolové hoře. Nyní tedy vstupujete do NPR Tabulová, Růžový vrch, Kočičí kámen. Pozor, jestli byste tuto trasu chtěli využít i jako cyklotrasu, nebude možné vydat se touto cestou, jelikož do národní přírodní rezervace je vstup s koly přísně zakázán. Kdybyste na tom ale přesto trvali a Stolovou horu si nechtěli nechat ujít, od minulého roku zde byla nově vyznačena zelená turistická stezka, která vede z Perné do Klentnice mezi Stolovou horou a Růžovým vrchem. Alternativou by tedy bylo nechat si kolo zamčené někde v obci Klentnice a odtud se vydat po zelené. Pokud ale jako jediný dopravní prostředek používáte jen své nohy, vše je v pořádku a od tohoto rozcestníku u Stolové hory vás čeká trochu náročnější terén. Chvíli půjdete travnatou cestou, později pásmem křovin. Cesta kličkuje kamenitým terénem nahoru po jakýchsi schodech, až konečně dojdeme na vršek Stolové hory. Tady je terén rovný, projdete stále po červené, vlevo uvidíte domek s anténou, který zde slouží výzkumníků, a před sebou můžete zahlédnout Sirotčí hrádek. Plochá část je dlouhá asi 350 m, potom začíná cesta docela prudce klesat. Půjdete lesem až k fotbalovému hřišti, které patří k obci Klentnice. Odtud se vydáte zase směrem nahoru, tentokrát po velmi strmé cestě, k vápencovým skalám, na kterých se nachází zřícenina Sirotčího hrádku. Tady bych chtěla upozornit na opravdu zvýšenou opatrnost, skály jsou opravdu hodně strmé a je zde zvýšená možnost úrazu. Po prohlídce se vrátíme zpět na cestu a pokračujeme znovu po červené, kdy vyjdeme na okraji obce Klentnice. Ocitnete se u ukazatele Perná, rozc. poblíž autobusové zastávky. Zde se nabízejí dvě možnosti kudy se vydat. Buď po modré k Martince podél Obory, nebo po červené k Děvínu. My se vydáme po červené, takže zvolíte cestu vpravo. Chvíli půjdete po silnici, ale asi po 500 m zahýbáte do leva směrem k Soutěsce. Čeká vás volně stoupající asi 400 m dlouhá cesta, poté se dostanete na vršek a terén začíná mírně klesat. U turistické značky Soutěska si můžete odpočinout, nachází se zde srub s altánem a lavičkami a kousek od toho i vodní pramen. Až budete připraveni, dáte se do leva a na dalším rozcestí hned doprava. Odtud vás čeká docela náročný výstup po kamenité cestě. O tomto úseku se říká, že je velmi krásný a romantický, snad si ho tedy náležitě i přes jeho 66
strmost užijete. Po tomto výšlapu se ocitnete na paloučku, nejhorší úsek trasy je za vámi a odtud už vede jen mírně zvlněná cesta s lepší kvalitou. Mezi stromy můžete zahlédnout telekomunikační vysílač, který se nachází na největším vrcholku Děvínu. Toto místo je bohužel turistům nepřístupné, jelikož se jedná o vojenský objekt. Po vstupu do lesa začíná cesta čím dál prudčeji klesat, držíme se stále na červené stezce. Cesta se potom z lesní mění na kamenitou a dovede nás k vyhlídce. Odtud je nádherný pohled a je to nezapomenutelný zážitek pro každého. Po stále klesající cestě dojdete k rozcestníku Dívčí hrady, sedlo, odkud se vydáte vlevo ke zřícenině Dívčích hradů. Cesta k hradu je dlouhá asi 100m a musíte jít stejnou trasou tam i zpět. Od tohoto rozcestníku se vydáte k dalšímu směrem dolů po červené a zelené značce. Pořád jdeme po strmější stráni, až dojdete k ukazateli, který vám nabízí opět dvě možnosti. Po zelené do Pavlova nebo po Červené do Dolních Věstonic. Vy se dáte do leva po červené, protože chcete navštívit archeologické muzeum. Cesta vede lesem a stále klesá, poté se dáte vlevo podél okraje lesa. Na dalším rozcestníku se dáte znovu doprava a už uvidíte cíl naší cesty. Projdete polní cestou přes vinice až na náves, kde se cesta mění na asfaltovou. Tady už lehce najdete muzeum, které je sice malé, ale pokud vás zajímá historie, určitě se dojděte podívat. Co se týče občerstvení a služeb, musíte si sebou vzít především dostatek tekutin, jelikož jak jste se mohli sami přesvědčit, téměř celá trasa vede přírodou, proto není zase tolik možností, kde se občerstvit. Nicméně zastavit se můžete v Mikulově, kde najdete spoustu obchodů, restaurací, hospod a rychlých občerstvení. Po cestě je pak možno zastavit se v hospůdkách nebo restauracích v Klentnici nebo až v Dolních Věstonicích. Kousek od Sirotčího hrádku, u fotbalového hřiště pak funguje malý bufet, kde je možnost zakoupení nápojů nebo malého občerstvení. Z Mikulova do Sedlce Start:
Mikulov
Cíl:
Sedlec
Zajímavá místa:
Mikulov, PR Svatý kopeček, PP Kienberg, PR Liščí vrch, Sedlec, NPR Slanisko u Nesytu
Typ:
pěší
Délka:
cca 9,5 km 67
Celková doba:
½ den
Značená stezka:
modrá
Náročnost:
malá – střední
Graf 2: Výškový profil trasy - Z Mikulova do Sedlce (Zdroj: vlastní úprava)
Mapa 15: Turistická trasa - Z Mikulova do Sedlce (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Modrá trasa začíná u kostela svatého Mikuláše v Mikulově, odtud se vydáte kolem kostela Jana Křtitele a Dietrichsteinské hrobky směrem na Svatý kopeček. Od turistického ukazatele Mikulov, náměstí půjdete ulicí Svobody kolem lékárny, přejdete 68
hlavní silnici a už jdete po schodech ulicí Novokopečnou po takzvané křížové cestě. Kdybyste tuto trasu chtěli použít jako cyklotrasu, tak není zrovna moc dobrým nápadem vyšlapovat si po schodech s kolem, proto je zde možnost vydat se ještě po jiné cestě. Po té hlavní silnici, kterou byste jinak přešli a vydali se po schodech, se dáte směrem do leva, pak zahnete a ulicí 1. května se dostanete až k hospodě U Müllerů. Zde zahnete doprava a jdete strmou cestou vzhůru. Až dorazíte na Svatý kopeček, můžete si ho prohlédnout a zároveň si odpočinout na lavičce a chvíli se pokochat krásným pohledem na Mikulov a Valtice. Až budete připraveni, můžete vyrazit opět po modré značce po travnaté cestě k Mariánskému mlýnu, od něho půjdete vpravo po vydlážděné silnici směrem k Mušlovskému rybníku. Půjdete po rovné cestě kolem vinic, před vámi trochu vlevo můžete zahlédnout PP Kienberg, pak zahnete mírně doprava na pěšinku a tady už jdete pěknou alejí, na jejím konci se dáte opět doprava po zarostlé cestičce a po chviličce se dáte opět vlevo po polní cestě k hrázi Mušlovského rybníka. Za hrází je turistický ukazatel. Vy se vydáte směrem k osadě Na Mušlově a odtud už pak přes pole a vinice do obce Sedlec. Zde se můžete občerstvit, nachází se zde motorest a několik vinařských sklepů. Když půjdete trochu dál po modré značce směrem k Hraničnímu zámku, který už patří do Lednicko – Valtického areálu, přijdete k rybníku Nesyt, na jehož západním břehu se nachází NPR Slanisko u Nesytu. Na skok z Klentnice na Děvičky Start:
Klentnice
Cíl:
Pavlov
Zajímavá místa:
zřícenina kaple svatého Antonína, Kotel, Martinka, Děvín, Dívčí hrady, Tři Panny, Pavlov
Typ:
pěší
Délka:
cca 7 km
Celková doba:
3 hodiny
Značená stezka:
modrá, kousek červená a zelená
Náročnost:
střední
69
Graf 3: Výškový profil trasy - Na skok z Klentnice na Děvičky (Zdroj: vlastní úprava)
Mapa 16: Turistická trasa - Z Klentnice na skok na Děvičky (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Trasa začíná u kostela svatého Jiří v obci Klentnice, kde se napojíte na červenou turistickou trasu a půjdete po ní až k ukazateli Perná, rozcestí. Z Klentnice až sem vede stezka po silnici. Na rozcestníku se dáte doleva po modré trase směrem k Martince po kamenité cestě. Po asi 1 km začíná terén mírně stoupat a od značené cesty vede polní pěšinka, po které se můžete vydat ke zřícenině kaple svatého Antonína. Po prohlídce budete pokračovat opět po modré kolem svahů vápencového bradla Kotel, napravo si 70
všimněte skalního útvaru Trůn a přijdete k dalšímu rozcestníku, který vám nabídne cestu do leva po zelené do Horních Věstonic nebo doprava po modré a zelené směrem k Pavlovu. Vy se dáte znovu modrou trasou a po chvíli se vám před očima naskytne pohled na monumentální skálu zvanou Martinka. Nad touto skálou jsou ještě malé pozůstatky Nového hradu, který zde stál ve 14. stol., ale zřejmě byl zničen v průběhu husitských válek. Od Nového hradu vás pak čeká strmější výstup po modré i zelené, až se dostanete k ukazateli Nad Soutěskou. Tady zahnete vlevo a po modrém značení pokračujete zvlněným terénem kolem obory, kde se chovají mufloni až k dalšímu rozcestníku Dívčí hrady, sedlo. Pokud se budete chtít jít podívat na Děvičky, půjdete vlevo poznačené trase. Zpátky musíte stejnou cestou. Po prohlídce se dáte směrem dolů po červené a zelené k rozcestníku, tady zabočíte vpravo a půjdete po zelené až do obce Pavlov. Občerstvit se můžete v Klentnici, kde naleznete restauraci a také kavárnu Café Fara, která je celkem vyhlášená a patří mezi TOP 10 nejlepších kaváren v České republice. Další hospůdku nebo restauraci pak najdete až v Mikulově. Kolem Nových Mlýnů Start:
NPR Křivé jezero
Cíl:
Horní Věstonice
Zajímavá místa:
NPR Křivé jezero, vodní nádrž Nové Mlýny, Pavlov, Tři Panny, Dívčí hrady, Děvín, Soutěska, Nový hrad, Martinka, Horní Věstonice
Typ:
pěší
Délka:
cca 12 km
Celková doba:
½ dne - den
Značená stezka:
zelená
Náročnost:
malá - střední
71
Graf 4: Výškový profil trasy - Kolem Nových Mlýnů (Zdroj: vlastní úprava)
Mapa 17: Turistická trasa - Kolem Nových Mlýnů (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Zelená turistická trasa začíná u národní přírodní rezervace Křivé jezero. Podívat se můžete pouze kolem jeho pravé strany, přímo do středu rezervace je vstup zakázán. Odtud budete pokračovat po zelené trase přímo kolem okraje Novomlýnské části vodního díla Nové Mlýny až do obce Pavlov. Kousek cesty už je sice za hranicí CHKO, ale terén je tu rovný a procházka kolem nádrže je velmi příjemná. Po asi 5 km dojdete do Pavlova k rozcestníku Pavlov, BUS, tady zahnete do leva a budete pokračovat pár metrů po zelené směrem na náves. Po chvilce dojdete k dalšímu rozcestí, to vám bude nabízet dvě možnosti. Do leva po žluté nebo vpravo po zelené. Když byste se vydali po žluté, půjdete asi kilometr po silnici, pak zahnete vpravo směrem nahoru a půjdete po strmější žlutě značené stezce. 72
Po 400 m přijdete k rozcestníku Nad schody a napojíte se zpět na zelenou trasu. Druhou možností je držet se zelené stezky. Zahnete tedy vpravo a půjdete vinicemi směrem k lesu. Tady už na vás čeká mírné stoupání, které se metr od metru postupně zvyšuje. Půjdete tedy po zelené, na levé straně uvidíte skalní útvar Tři Panny a budete pokračovat po této barvě, až dojdete k ukazateli Dívčí hrady, sedlo. Pokud si budete chtít prohlédnout Děvičky pořádně, u tohoto rozcestníku se dáte doleva po vyšlapané cestě. Z hradu je nádherný pohled o okolí, především na nádrž Nové Mlýny. Po této cestě se vrátíte zpět na rozcestí a od něho zvolíte cestu do leva po zelené směrem k nejvyššímu místu Pálavy, Děvínu. Další zastávkou je ukazatel Nad schody, kde byste se napojili, pokud byste si vybrali žlutou trasu, vy půjdete stále rovně směrem k Soutěsce. Terén je tu trochu náročnější, některé úseky jsou po úzké kamenité cestě, proto je třeba být opatrný. Po této trase také vede Naučná stezka Děvín, takže máte skvělou příležitost dovědět se o Pálavě něco zajímavého. Až dojdete na rozcestí Soutěska, zahnete vpravo směrem do Horních Věstonic. Cestou ještě potkáte jeden ukazatel, Nad Soutěskou, kde se k zelené trase připojí ještě modrá. Ne však na dlouho, jelikož po 600 m přijdete na poslední rozcestí Pod Martinkou, kde se dáte vpravo a půjdete skrz vinice přímo do cíle. Za tu krátkou vzdálenost, co půjdete i po modré, ale ještě uvidíte zříceninu Nového hradu a krásnou monumentální vápencovou skálu nazvanou Martinka. Cestou je možné se občerstvit v Pavlově nebo až v Horních Věstonicích.
3.3.2. Cyklotrasy Různých cyklotras vede v této oblasti opravdu mnoho, avšak není zrovna jednoduché vybrat, která z nich by se dala definovat pouze pro oblast CHKO Pálava, jelikož mnoho z nich vede i přes Lednicko – Valtický areál či přes jiná místa okresu Břeclav. V následující části se tedy dozvíte něco o trasách, které jsem naplánovala, vyznačila a popsala. Okolo Pálavy Start:
Mikulov
Cíl:
Mikulov
Zajímavá místa:
Mikulov, PR Turold, PP Kočičí skála, PP Kočičí kámen, NPR Tabulová, Růžový vrch 73
a Kočičí kámen, Sirotčí hrádek, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, NPP Kalendář věků, PR Milovická stráň, NPR Křivé jezero, Bulhary, NPR Slanisko u Nesytu, Sedlec, PP Šibeničník Typ:
cyklistická
Délka:
cca 39 km
Celková doba:
den
Značená stezka:
oranžová
(Mikulovská),
(Greenways
Praha
–
Wien),
červená modrá
(Weinviertel), částečně po silnici Náročnost:
střední – vysoká
Mapa 18: Turistická trasa - Okolo Pálavy (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
74
Graf 5: Výškový profil trasy - Okolo Pálavy (Zdroj: vlastní úprava)
Ze začátku pojedete po oranžové cyklotrase, která se nazývá Mikulovská a lemuje skoro celé území okresu Břeclav. Trasa začíná na Kostelním náměstí v Mikulově, odtud se vydáte směrem nahoru ulicí Pavlovskou až k hlavní silnici, tu přejedete a budete pokračovat rovně, tentokrát ulicí Dukelskou až na konec Mikulova. Po levé straně budete mít PR Turold, kde se můžete zastavit. Nachází se zde také geopark a veřejnosti přístupná jeskyně Na Turoldu. Potom budete pokračovat po téže silnici až do Klentnice. Cestou potkáte na pravé straně PP Kočičí skála a na levé straně PP Kočičí kámen, od této přírodní památky pak vlevo začíná NPR Tabulová, Růžový vrch, Kočičí kámen. Pokud byste se chtěli podívat na Stolovou horu a Sirotčí hrádek, což jsou dvě největší atraktivity této národní přírodní rezervace, museli byste si někde uzamknout kola (nejlépe v Klentnici) a vydat se pěšky, jelikož v celém území CHKO Pálava je vstup do těchto rezervací na kole zakázán (viz pěší trasa Pěšky napříč Pálavou). Z Klentnice budete pokračovat po oranžové cyklotrase až k ukazateli Perná, rozcestí, tady se vydáte doleva po cyklotrase, směrem k Horním Věstonicím. Odtud až do Dolních Věstonic vás čeká krásný úsek cesty z kopce dolů a mezi vinicemi, takže si od šlapání na chvíli odpočinete. Cestou projedete přes obce Perná a Horní Věstonice, kolem NPR Děvín – Kotel – Soutěska, tu krásně objedete a naskytne se vám ohromující pohled na tento vápencový masiv s nejvyšším místem Pálavy, Děvínem a jeho kulturní památkou, Děvičkami. Když přijedete do Dolních Věstonic, můžete se dojít podívat do archeologického muzea, kde uvidíte spoustu nálezů z doby lovců mamutů, kteří měli v této oblasti svá tábořiště. Z Dolních Věstonic se vydáte opět po oranžové podél
75
vodního díla Nové Mlýny. Na konci obce vpravo je trochu schovaná NP Kalendář věků, který také určitě stojí za návštěvu. Dále projedete kolem obce Pavlov. Pokud byste měli čas a chuť vyšlápnout si na Děvín, nejlepší možností je pro vás právě z Pavlova. Když přijedete na rozcestník Pavlov, BUS, dáte se doleva po zelené turistické značce, kolem obecního úřadu budete pokračovat směrem k vinicím, ty projdete a uvidíte před sebou les. Musíte si někde tady nebo přímo v obci uzamknout kola, jelikož do NPR je vstup pro cyklisty zakázán. Po zelené tedy budete pokračovat lesem směrem nahoru, kolem skalního útvaru Tři Panny až k ukazateli, který vás navede vlevo do prudšího kopce, až dojdete k rozcestníku Dívčí hrady, sedlo. Cestou vlevo se asi po 100m dostanete přímo na hrad, stejnou trasou musíte i zpátky a pak už se vydáte doprava po zelené k vrcholu Děvínu. Můžete také využít naučné stezky Děvín, která vede po celém jeho vrcholu. Až si rezervaci dostatečně prohlédnete, půjdete stejnou cestou zpátky do Pavlova, kde se vrátíte zpět na rozcestí Pavlov, BUS a budete pokračovat po oranžové cyklotrase.
Mapa 19: Odbočka na Děvín a Dívčí hrady (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Po stejné silnici za chviličku přijedete do Milovic, pokračujete stále po oranžové na Bulhary. Míjíte vpravo PR Milovická stráň a vlevo NPR Křivé jezero. Pojedete do mírného kopce zvlněným terénem, až přijedete do obce Bulhary. Tady pro vás oranžová cyklotrasa končí, jelikož pokračuje dál do Lednice. Vy tedy pojedete po hlavní silnici, 76
která zahýbá vpravo a odtud vás čeká ten nejhorší úsek. Pojedete podél hranice CHKO asi 4 km celkem prudce stoupajícím kopcem, až přijedete na menší křižovatku. Dáte se doprava a po chvíli zase do leva a odtud terén opět klesá, cesta je až do Sedlce z kopce dolů. Sice je tu provoz malý, ale silnice je zde celkem úzká, takže je třeba být opatrnější a nenechat se unést rychlou jízdou. Když dorazíte do Sedlce, můžete si prohlédnout NPR Slanisko u Nesytu, která se nachází na nejzápadnějším břehu rybníka Nesytu. Tady se napojíte znovu na cyklotrasu, tentokrát na červenou, která se nazývá Greenways Praha – Wien, projedete obcí Sedlec a dáte se mírně stoupajícím terénem směrem na Mikulov. Za Sedlcem se k vám ještě připojí cyklotrasa modrá s názvem Weinviertel, té se budete držet a dovede vás až do cíle. Tento úsek je také velmi příjemný a ne zas tak náročný, vede zvlněnou krajinou podél železniční trati a vinic. Těsně před Mikulovem, po vaší levé ruce si můžete všimnout PP Šibeničník, za ním vás modrá trasa nasměruje doprava, přijedete do Mikulova ke koupališti a tady vaše cesta končí. Určitě se budete chtít cestou někde občerstvit, trasa je trochu náročnější. V Mikulově je několik restaurací, hospůdek, rychlého občerstvení a obchodů. Další zastávkou může být obec Klentnice, zde se nachází vyhlášená kavárna Café fara, pak je tu možnost zastávky v Perné, tady se dá také dobře občerstvit a odpočinout si. Restaurační služby nabízejí i obce Horní a Dolní Věstonice, Pavlov, Milovice, Bulhary a Sedlec, zde se nachází mimo jiné i motorest.
3.3.3. Vinařské stezky Vinařská turistika je na Moravě poslední dobou více a více populární. Co může být lepšího pro ty, kteří holdují vínu, než krásná procházka po kraji, kde víno pěstovali už Římané, zakončená večeří s ochutnávkou v nějakém příjemném sklípku? Značených stezek se mohou účastnit pěší turisté i cyklisti, každý se zde doví o pěstování vína a jeho historii na Moravě něco nového. Pro cyklisty ale malé upozornění, po návštěvě sklípku už byste měli kolo pouze vést vedle sebe, pozor na místní policii, i zde se dodržují předpisy a hlavně bezpečnost. Chráněnou krajinnou oblastí Pálava vede Moravská vinařská stezka, která se táhne přes větší celou jižní Moravu, spojuje města Znojmo a Uherské Hradiště. Na trase dlouhé 300 km leží 70 vinařských obcí. Dále zde kouskem vede Mikulovská vinařská stezka, 77
která kopíruje Mikulovskou vinařskou podoblast. Dlouhá je 82 km a táhne se kolem Mikulova přes Valtice, Lednice, Bulhary, Milovice, Pavlov, Dolní Věstonice, Strachotín, Iváň, Brod nad Dyjí, Novosedly, Nový Přerov a Dobré Pole. Vevnitř CHKO vede také naučná vinařská stezka, která začíná a končí v Mikulově, dlouhá je 25 km a zahrnuje 17 informačních panelů, které důkladně popisují danou oblast, historii vinařství a zpracování vinné révy. Kousek po Moravské vinařské stezce Start:
Mikulov
Cíl:
Dolní Věstonice
Zajímavá místa:
Mikulov, PR Turold, PP Kočičí skála, PP Kočičí Kámen, NPR Tabulová, Růžový vrch, Kočičí kámen, Sirotčí hrádek, NPR Děvín – Kotel – Soutěska, NPP Kalendář Věků, Dolní Věstonice
Typ:
cyklistická
Délka:
cca 13 km
Celková doba:
2 hodiny
Značená stezka:
Moravská vinná cyklostezka
Náročnost:
střední
Graf 6: Výškový profil trasy - Kousek po Moravské vinné cestě (Zdroj: vlastní úprava)
78
Mapa 20: Turistická trasa - Kousek po Moravské vinařské stezce (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Na Moravskou vinnou cyklotrasu se napojíte v Mikulově na náměstí, kousek od informačního centra. Pojedete Pavlovskou ulicí, přetnete hlavní silnici a budete pokračovat dále po ulici Dukelské. Na konci Mikulova po vaší levé ruce se nachází PR Turold, kde můžete navštívit krasovou jeskyni Na Turoldu a Geopark. Potom budete pokračovat stále po silnici, kolem PP Kočičí skála (vpravo) a PP Kočičí kámen (vlevo) až do obce Klentnice. Na levé straně od této obce se rozkládá NPR Tabulová, Růžový vrch, Kočičí kámen. Pokračujte pořád po Moravské cyklotrase, kolem NPR Děvín – Kotel – Soutěska, až do Pavlova. Obec projedete přes náves a ocitnete se na rozcestníku Pavlov, BUS. Tady zvolíte cestu vlevo, na Dolní Věstonice. Cestou se můžete zastavit podívat na NPP Kalendář věků, který je trochu schovaný těsně na začátku obce Dolní Věstonice. V této vesnici máte možnost navštívit archeologické muzeum, kde se nachází expozice z doby lovců mamutů, kteří zde měli svá tábořiště. Tady v Dolních Věstonicích Moravská vinná cyklotrasa opouští území CHKO Pálava a pokračuje dál kolem Nových Mlýnů do Strachotína a dál po jižní Moravě. Možnost občerstvit se máte v každé obci. Vždy tu najdete nějakou restauraci nebo hospůdku. V Klentnici se také nachází vyhlášená kavárna Café Fara. 79
Pálavou po Mikulovské vinné stezce Start:
Bulhary
Cíl:
Dolní Věstonice
Zajímavá místa:
NPR Křivé jezero, PR Milovická stráň, vodní nádrž Nové Mlýny, NPP Kalendář věků, muzeum Dolní Věstonice
Typ:
cyklistická
Délka:
cca 11 km
Celková doba:
2 hodiny
Značená stezka:
Mikulovská vinná cyklostezka
Náročnost:
malá
Mapa 21: Turistická mapa - Pálavou po Mikulovské vinné stezce (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
80
Graf 7: Výškový profil trasy - Pálavou po Mikulovské vinné stezce (Zdroj: vlastní úprava)
Mikulovská vinařská cyklostezka vede po obcích, které patří pod vinařskou Mikulovskou podoblast. Pálavy se týká pouze část z obce Bulhary do Dolních Věstonic. Začnete tedy na návsi v Bulharech, odtud pojedete po Mikulovské cyklostezce směrem k Pavlovu. Cestou minete po pravé straně NPR Křivé jezero a o kousek dál uvidíte nalevo PR Milovickou stráň. Projedete kolem obce Milovice a odtud vás do Pavlova čeká jediný větší kopec, kousek před Pavlovem se ale terén zlomí a pojedete z kopce dolů, přijedete do Pavlova. Odtud pojedete po silnici podél vodní nádrže Nové mlýny krásně po rovince až do Dolních Věstonic. Hned na začátku obce se nachází NPP Kalendář věků, který stojí za návštěvu. Na náměstí si pak můžete prohlédnout expozici z doby lovců mamutů v místním archeologickém muzeu. Tady vaše cesta po Mikulovské cyklotrase v Pálavské části končí, odtud dále pokračuje po dalších vinařských městech z této podoblasti. K občerstvení vám skvěle poslouží hostinská zařízení v Bulharech, Milovicích, Pavlově nebo Dolních Věstonicích. Naučná stezka vinařská Start:
Mikulov
Cíl:
Mikulov
Zajímavá místa:
Mikulov, PR Turold, PP Kočičí kámen, PP Růžový kopec, PP Anenský vrch, NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen, Horní Věstonice, Dívčí hrady, NPR Děvín – Kotel – Soutěska, Sirotčí hrádek, PP Kočičí 81
skála Typ:
pěší /cyklistická
Délka:
cca 25 km
Celková doba:
den / 4 hodiny
Značená stezka:
vinařská naučná stezka
Náročnost:
střední
Graf 8: Výškový profil trasy - Naučná stezka vinařská (Zdroj: vlastní úprava)
Mapa 22: Turistická trasa - Naučná stezka vinařská (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Naučná vinařská stezka je dlouhá 25 kilometrů a na její potkáte na ní dohromady 17 82
informačních panelů, které vyprávějí o historii vinařství na Pálavě, o zpracování vinné révy, vinařských oblastech, o druzích vína, které se zde pěstují atd. Po cestě můžete navštívit některé z vinařských sklepů a místní jedinečné víno ochutnat. Trasa začíná v Mikulově na parkovišti u Komerční banky (pod náměstím). Odtud se vydáte směrem nahoru přes náměstí, ulicí Pavlovskou k hlavní silnici, tu přejdete a půjdete stále nahoru, kolem PR Turold. Na prvním rozcestí za Mikulovem, kousek před PP Kočičí skála, se dáte odbočkou do leva směrem na Bavory. Po levé straně míjíte PP Růžový kopec a po pravé PP Kočičí kámen. Dostanete se do Bavor, ty projdete a na konci vesnice se dáte vpravo přes Bavorský potok cestou mezi vinicemi. Po cestě pokračujte až do Perné. Vpravo půjdete kolem NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen a můžete odsud zahlédnout i Sirotčí hrádek. Až dorazíte do Perné, vesnicí projdete a na jejím konci uvidíte turistický rozcestník, tady půjdete vlevo. Po naučné stezce půjdete pořád rovně přes Horní a Dolní Věstonice, a budete dále pokračovat do Pavlova. Cestou na vás čeká ne zrovna pěkně vypadající kopec, ale za ním už vás čeká Pavlov. Před ním se ale na rozcestníku Pavlov, BUS musíte vydat vpravo do obce. Z Pavlova pak půjdete stále po stezce kolem NPR Děvín – Kotel – Soutěska do Klentnice a z té už rovnou zpět do Mikulova. Občerstvit se můžete v Mikulově, dále v Bavorech, Perné, v motorestu Spálená hospoda (mezi Pernou a Horními Věstonicemi), v Horních nebo Dolních Věstonicích, Pavlově a nakonec v Klentnici.
3.3.4. Horolezecké trasy Pavlovské vrchy přímo vyzývají horolezecké nadšence svými krásnými vápencovými skalami. Své oblibě se těší nejenom díky nádherné okolní přírodě, ale také protože tyto vršky jsou tvořeny jurským vápencem, který svým složením hodně připomíná tatranskou žulu, jež je typický i pro Dolomity. Osu CHKO tvoří celkem tři hlavní vrcholky, mezi něž patří Obora, Děvín a Dívčí hrady. Jde o středně velkou lezeckou oblast. Cesty jsou zajištěny skobami a nýty, je dobré sebou vzít vklíněnce, čoky apod.
83
Mapa 23: Horolezecká místa (Zdroj: vlastní úprava na internetovém portálu http://mapy.cz/)
Okolí Stolové hory Lezení zakázáno. Martinka a Obří kámen Jedná se o dva objekty. Martinka je asi 70 metrů vysoká stěna, na niž se nacházejí hlavně svislé cesty a před ní stojí věž Obří kámen, na kterém jsou spíše převisy. Lezení povoleno od 1. 9. do 31. 12. v době od 9 do 18 hodin (platí do 31. 12. 2013). Tento vápencový masiv obsahu celkem 49 lezeckých cest, klasifikace oblasti je dle UIAA (volné lezení). Skupina Trůnu Do této skupiny patří celkem 10 samostatných skal s názvy:
Trůn
Hlavní věž
Severní věž
Urbanova věž
Plotnová stěna 84
Vzývající
Ploutev
Maturita
Abeceda
Rafičkův rypák
Tato horolezecká oblast se nachází v NPR Děvín – Kotel – Soutěska a možnost lezení je tu omezená. Vydat se sem můžete od 1. 9. do 31. 10., pouze o víkendu v době od 8:00 do 18:00 hodin (platí od 6. 9. 2010 do 31. 12. 2013). Celkem se na těchto vápencových skalách nachází 79 lezeckých cest. Soutěska Lezení zakázáno.
85
4 Shrnutí a Závěr Tato bakalářská práce se zaměřením na chráněnou krajinnou oblast Pálava, s cílem zhodnotit turistické trasy v dané oblasti, je koncipována tak, aby poskytla návštěvníkovi základní informace o kraji a pomohla mu lépe se na místě zorientovat. V praktické části jsem se zaměřila na přírodní a socioekonomické faktory. Jednotlivé podkapitoly čtenáři poskytnou informace například o geografii, geomorfologii, podnebí, vodstvu, fauně a flóře nebo o místním hospodářství. Tato fakta jsou podána tak, aby textu porozuměl i laik a prioritní pro mě byla jejich srozumitelnost. K tvorbě této kapitoly jsem využila metody shromažďování informací z knih nebo z internetu. Mnoho zajímavých a užitečných věcí a faktů jsem se dověděla díky Turistickému informačnímu centru v Mikulově a Správě CHKO Pálava sídlící taktéž v Mikulově. V další kapitole jsem začlenila oblast Pálavy podle různých hledisek. Vytvořila jsem několik podkapitol, které území Pavlovských vrchů rozdělují například z pohledu zaměření na přírodu, kulturu, geografii atd. V části zaměřující se na přírodu jsem popsala a zakreslila jednotlivá maloplošně chráněná území, mezi něž patří národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Co se týče kultury, poukázala jsem na několik významných historických památek v regionu. Z tohoto dělení je patrné, že je chráněná krajinná oblast Pálava jedním z nejdůležitějších míst na území České republiky. V poslední části se věnuji turistickým trasám. Ty jsem rozdělila do čtyř skupin, na pěší, cyklistické, vinařské a horolezecké. V každé skupině jsem se snažila čtenáři nabídnout více možností. K trasám byl přiložen detailní popis průběhu cesty, výškový profil trasy a také mapa. Abych mohla tuto část mé práce sepsat, provedla jsem jednu z metod získávání informací, čímž byl v tomto případě terénní výzkum. Jednotlivá místa jsem samozřejmě osobně navštívila, území si nastudovala, tras jsem se zúčastnila. Doufám, že touto prací jsem tuto část jižní Moravy dostatečně vystihla a informace budou nápomocny i jiným turistům, kterým je tato oblast blízká a rádi by ji navštívili.
86
Seznam použitých informačních zdrojů Tištěné zdroje: MACKOVČIN, Peter et.al. Chráněná území ČR Brněnsko: Pálava. 1. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2007, s. 726-780. ISBN není uveden VOŽENÍLEK, Vít, Lukáš SLOUKA a Marcela SEDLÁČKOVÁ. Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-244-0468-0. DRAHNÝ, Stanislav. Objevy u Pálavy: Římané na Moravě. Časopis ABC. 2012, 2/2012. NECKÁŘOVÁ-ŠEDIVÁ, Alice. Přednáška CR 1. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010. JANOŠKA, Martin. Křížem krážem po moravských horách. 1. vyd. Praha: FRAGMENT, 2010. ISBN 978-80-253-0986-5. DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezku. 1. vyd. Praha: Olympia a.s., 2005. ISBN 80-7033-875-X. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2002. ISBN 80-7011-709-5. DAVID, Petr, Věra DOBROVOLNÁ a Vladimír SOUKUP. Pálava a Břeclavsko. 1. vyd. Praha: S, 2003, 148 s. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. ISBN 80-860-5068-8. Turistický lexikon A-Z: Čechy, Morava, Slezsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2001, 1087 s. ISBN 80-703-3644-7. NAJMANOVÁ, Lenka. Pálavsko a Podyjí. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 135 s. Ottův turistický průvodce. ISBN 978-80-7360-872-9. HLOUŠEK, Jakub. Největší rybník Moravy Nesyt. Časopis Turista. 2008, 2/2008. MIKLÍN, Jan. Pálava dostala k výročí nové značené cesty. Časopis Turista. 2011, 7/2011. DANIHELKA, Jiří, Josef CHYTIL a Emil KORDIOVSKÝ. Chráněná krajinná oblast Pálava: Národní přírodní rezervace Děvín - Kotel - Soutěska. 2., dopl. vyd., 1. vyd. v ZO ČSOP Adonis. Mikulov: ZO ČSOP Adonis, 2004, 19 s. ISBN 80-239-3480-5. Pálava: dolní Podyjí: turistická mapa 1:50 000. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2008. Turistické mapy 1: 50 000 (Kartografie Praha). ISBN 978-80-7393-014-1. Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Brno: Rezekvítek, 2011. ISBN není uveden. 87
Chráněná krajinná oblast Pálava. Dobrovolný svazek obcí s názvem Mikulovsko, 2004. ISBN není uveden.
Internetové zdroje: 1 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.palava.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/palava/o-sprave-chko 2
Chovatelská
stanice
Border
kolií.
[online].
[cit.
2012-03-03].
Dostupné
z:
http://www.borderkolie.com/index.php/historie-palavy [3] Atlas chráněné krajinné oblasti Pálava. MIKLÍN, Jan. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.janmiklin.cz/atlas_chko_palava/casti/10_kras.pdf [4]
Oficiální
stránky
města
Mikulova.
[online].
[cit.
2012-04-06].
Dostupné
z:
http://www.mikulov.cz/turistika/aktivni-pobyt/pesi-turistika/prirodni-rezervace/ 5 Atlas chráněné krajinné oblasti Pálava. MIKLÍN, Jan. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.janmiklin.cz/atlas_chko_palava/casti/18_fauna-flora.pdf [online].
[6]Příroda.cz.
[cit.
2012-04-06].
Dostupné
z:
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=363 [7] Atlas chráněné krajinné oblasti Pálava. MIKLÍN, Jan. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.janmiklin.cz/clanek-palavska-stolova-hora/ [8]
Cittadella
production.
[online].
[cit.
Dostupné
2012-04-07].
z:
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=Fauna&site=CHKO_palava_cz [9]
Příroda.cz.
[online].
[cit.
2012-04-07].
Dostupné
z:
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=363 [10] Atlas chráněné krajinné oblasti Pálava. MIKLÍN, Jan. [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.janmiklin.cz/atlas_chko_palava/kapitoly/05_strany_45-54.pdf [11] Mikulov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001-
[cit.
2012-04-12].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikulov#Historie_Mikulova [12] Cestovní ruch. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2012-05-02].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Cestovn%C3%AD_ruch [13] Volný.cz. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.volny.cz/krejska/2 88
14
Czechtourism.
[online].
[cit.
2012-04-13].
Dostupné
z:
http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/
89
