Vytvoření nových prohlídkových tras v Kutné Hoře
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 24. 4. 2014 ...................................................... Podpis
Chtěla bych poděkovat vedoucímu své bakalářské práce panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky a čas, který mi věnoval. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům Informačního centra Města Kutná Hora za poskytnutí informací, propagačních materiálů a statistických údajů.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vytvoření nových prohlídkových tras v Kutné Hoře
Autor: Michaela Málková Vedoucí: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava, 2014
© Copyright, Michaela Málková, 2013
Abstrakt a klíčová slova MÁLKOVÁ, Michaela: Vytvoření nových prohlídkových tras v Kutné Hoře. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné klasifikace: bakalář. Jihlava 2013. 91 stran V teoretické části se bakalářská práce zabývá charakteristikou města Kutná Hora, historií, nástinem předpokladů pro cestovní ruch a GPS. Praktická část obsahuje nově vytvořené specificky zaměřené prohlídkové trasy pomocí GPS. Každá je tématicky zaměřená a zahrnuje podrobný popis, mapy, pro koho je určena, délku, časovou náročnost, ceny vstupného, tipy na stravování a ubytování. Na závěr je uvedeno vyjádření informačního centra a místní destinační agentury. Klíčová slova: Kutná Hora, prohlídkové trasy, pověsti, osobnosti, GPS Abstract MÁLKOVÁ, Michaela: Creation of new guided tours in Kutna Hora. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: ac. painter Vladimír Netolička. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 91 pages. The theoretical part of bachelor thesis deals with the characteristics of the town Kutná Hora, history, outline of the various assumptions of tourism and about GPS (Global Positioning System). Practical part contains newly (recently) created specifically targeted guided tour with GPS. Each one includes a detailed description, maps, for whom it is intended, length, time requirements, admission prices, tips for catering and accommodation. In conclusion there is an expression of information centre and local destination agency. Key words: Kutná Hora, guided tours, legends, famous person, GPS
7
Předmluva Název mé bakalářské práce je Vytvoření nových prohlídkových tras v Kutné Hoře. Zvolila jsem toto téma, protože poblíž Kutné Hory se nachází moje bydliště. Město mám ráda, líbí se mi tu a myslím si, že je turisticky velmi atraktivní. V Kutné Hoře
jsem
strávila
semestrální
praxi
v informačním
centru
a
v minulosti
jsem absolvovala letní brigádu v Kamenném domě jako průvodkyně a v Galerii Středočeského kraje (GASK) jako kustodka. Chtěla jsem připravit něco, co by umožnilo domácím a zahraničním turistům prohlédnout si město i z jiného úhlu pohledu. Vytyčila jsem si cíl, vytvořit nové specifické trasy pomocí GPS. Vytvořené trasy bych chtěla prodiskutovat s Informačním centrem Města Kutná Hora a Průvodcovskou službou Kutná Hora, s. r. o., popřípadě bychom se mohli dohodnout na dalším využití. Teoretická část obsahuje stručnou charakteristiku města, jeho historii a dále nástin předpokladů pro cestovní ruch, o GPS a geocachingu.
8
Obsah Abstrakt a klíčová slova .................................................................................................... 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Obsah ................................................................................................................................ 9 Seznam obrázků .............................................................................................................. 12 Seznam tabulek ............................................................................................................... 15 Seznam map .................................................................................................................... 15 Úvod................................................................................................................................ 16 Teoretická část ................................................................................................................ 18 1 Historie ..................................................................................................................... 19 1.1 Pravěk ................................................................................................................ 19 1.2 Raný středověk .................................................................................................. 19 1.3 14. století ........................................................................................................... 19 1.4 15. století ........................................................................................................... 20 1.5 16. století ........................................................................................................... 21 1.6 17. a 18. století................................................................................................... 22 1.7 19. století ........................................................................................................... 22 1.8 20. století ........................................................................................................... 22 2 Lokalizační předpoklady .......................................................................................... 23 2.1 Přírodní .............................................................................................................. 23 2.1.1 Reliéf ........................................................................................................... 23 2.1.2 Geologie ...................................................................................................... 23 2.1.3 Klima .......................................................................................................... 24 2.1.4 Hydrosféra .................................................................................................. 24 2.1.5 Biosféra ....................................................................................................... 24 2.1.6 Jednotlivé přírodní atraktivity ..................................................................... 24 2.2 Kulturně-správní předpoklady ........................................................................... 25 9
2.2.1 Návštěvnost památek .................................................................................. 27 2.2.2 Kulturní akce............................................................................................... 29 2.2.3 Sportovní a zábavní zařízení ....................................................................... 31 3 Selektivní předpoklady............................................................................................. 32 3.1 Obyvatelstvo ...................................................................................................... 32 3.2 Ekonomické předpoklady .................................................................................. 32 3.3 Životní prostředí ................................................................................................ 33 4 Realizační předpoklady ............................................................................................ 33 4.1 Dopravní ............................................................................................................ 33 4.1.1 Automobilová doprava ............................................................................... 33 4.1.2 Veřejná autobusová doprava ....................................................................... 33 4.1.3 Železniční doprava ...................................................................................... 33 4.1.4 Letecká doprava .......................................................................................... 34 4.2 Materiálně-technické předpoklady .................................................................... 34 4.2.1 Ubytovací zařízení ...................................................................................... 34 4.2.2 Stravovací zařízení ......................................................................................... 36 4.3 Partnerská města ................................................................................................ 38 4.4 Česká inspirace .................................................................................................. 39 5 GPS ....................................................................................................................... 39 5.1 Historie .............................................................................................................. 39 5.2 Podsystémy GPS ............................................................................................... 39 5.3 Rozdělení GPS přijímačů .................................................................................. 40 5.4 Geocaching ........................................................................................................ 41 5.5 Kutná Hora – Geocaching ................................................................................. 42 Praktická část .................................................................................................................. 44 6 Kutnohorské legendy ............................................................................................... 45 6.1 Podrobný popis trasy ......................................................................................... 46 10
6.2 Využití ............................................................................................................... 55 6.3 Tipy na stravování ............................................................................................. 55 6.4 Tipy na ubytování .............................................................................................. 55 7 Po známých místech Kutné Hory jinak .................................................................... 56 7.1 Podrobný popis trasy ......................................................................................... 58 7.2 Využití ............................................................................................................... 70 7.3 Tipy na stravování ............................................................................................. 70 7.4 Tipy na ubytování .............................................................................................. 71 8 Po stopách významných osobností........................................................................... 71 8.1 Podrobný popis trasy ......................................................................................... 72 8.2 Využití ............................................................................................................... 82 8.3 Tipy na stravování ............................................................................................. 82 8.4 Tipy na ubytování .............................................................................................. 83 9 Shrnutí ...................................................................................................................... 83 Závěr ............................................................................................................................... 84 Zdroje .............................................................................................................................. 85 Knižní .......................................................................................................................... 85 Letáky ...................................................................................................................... 85 Internetové................................................................................................................... 86 Seznam příloh ................................................................................................................. 89 Přílohy............................................................................................................................. 90
11
Seznam obrázků Obr. č. 1: Kutná Hora na mapě, zdroj: http://www.kudyznudy.cz/Kam-pojedete/StredniCechy/Stredni-Cechy-jih/Kutna-Hora.aspx , str. 18 Obr. č. 2: Mapa centra města, zdroj: Průvodcovská služba Kutná Hora, s. r. o., str. 18 Obr. č. 3: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech, zdroj: Český statistický úřad, str. 32 Obr. č. 4: Výškový profil, zdroj: MapSource, str. 46 Obr. č. 5: Dům U Kobyly, str. 46 Obr. č. 6: Brandlova ulice, str. 47 Obr. č. 7: Kostel Matky Boží Na Náměti, str. 48 Obr. č. 8: Vlašský dvůr, str. 49 Obr. č. 9: Kostel sv. Jakuba, str. 51 Obr. č. 10: Ruthardská ulice, str. 52 Obr. č. 11: Kostel sv. Jana Nepomuckého, str. 53 Obr. č. 12: Dům U Koruny, str. 54 Obr. č. 13: Výškový profil, zdroj: MapSource, str. 57 Obr. č. 14: Chrám sv. Barbory, str. 58 Obr. č. 15: Kaple Božího těla, str. 59 Obr. č. 16: Jezuitská kolej, str. 60 Obr. č. 17: Jezuitská kolej, str. 60 Obr č. 18: Hrádek, str. 61 Obr. č. 19: Spolkový dům, str. 61 Obr. č. 20: Kamenný dům, str. 62 Obr. č. 21: Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, str. 63 12
Obr. č. 22: Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, str. 65 Obr. č. 23: Muzeum tabáku, str. 67 Obr. č. 24: Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí, str. 67 Obr. č. 25: Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí, str. 67 Obr. č. 26: Rozhledna Havířská bouda, str. 68 Obr. č. 27: Výškový profil, zdroj: MapSource, str. 72 Obr. č. 28: Reliéf Jaroslava Vrchlického, str. 72 Obr. č. 29: Pomník K. H. Borovského, str. 73 Obr. č. 30: Dům s pamětní deskou Josefa Brauna, str. 74 Obr. č. 31: Pamětní deska Josefa Brauna, str. 74 Obr. č. 32: Busta Felixe Jeneweina, str. 75 Obr. č. 33: Lípa Gabriely Preissové, str. 75 Obr. č. 34: Lípa Gabriely Preissové, str. 75 Obr. č. 35: Pamětní deska K. H. Borovského, str. 76 Obr. č. 36: Pamětní deska K. H. Borovského, str. 76 Obr. č. 37: Kamenná kašna, str. 76 Obr. č. 38: Městská knihovna, str. 77 Obr. č. 39: Pivnice Dačický, str. 77 Obr. č. 40: Rodný dům Jiřího Ortena, str. 78 Obr. č. 41: Pamětní deska Jiřího Ortena, str. 78 Obr. č. 42: Sankturinovský dům, str. 79 Obr. č. 43: Tylův dům, str. 79 Obr. č. 44: Dům bývalé tiskárny J. K. Borovského, str. 80 Obr. č. 45: Pamětní deska tiskárny J. K. Borovského, str. 80 13
Obr. č. 46: Tylovo divadlo, str. 80 Kde není uveden zdroj, je to práce autorky.
14
Seznam tabulek Tab. č. 1: Návštěvnost v jednotlivých objektech, zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora, str. 27 Tab. č. 2: Návštěvnost kulturních akcí v Kutné Hoře a okolí, zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora, str. 28 Tab. č. 3: Přehled ubytovacích zařízení, zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora, str. 35 - 36 Tab. č. 4: Přehled stravovacích zařízení, zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora, str. 37 - 38
Seznam map Mapa č. 1: Geocaching v Kutné Hoře, zdroj: www.geocaching.com, str. 43 Mapa č. 2: Trasa č. 1, zdroj: MapSource, str. 45 Mapa č. 3: Trasa č. 2, zdroj: MapSource, str. 56 Mapa č. 4: Trasa č. 2 – centrum, zdroj: MapSource, str. 57 Mapa č. 5: Trasa č. 2 – Sedlec, zdroj: MapSource, str. 64 Mapa č. 6: Trasa č. 2 – rozřešení souřadnic v centru, zdroj: MapSource, str. 69 Mapa č. 7: Trasa č. 2 – rozřešení souřadnic v Sedlci, zdroj: MapSource, str. 70 Mapa č. 8: Trasa č. 3, zdroj: MapSource, str. 71
15
Úvod Kutná Hora jako památka UNESCO patří k vyhledávanějším městům v naší zemi. Ročně ji navštíví stovky tisíc návštěvníků. Rozhodla jsem se pro vytvoření nových prohlídkových okruhů, díky kterým by turisté poznali město i z jiného úhlu pohledu. Do tras bych chtěla zařadit i místa, kterých si běžně návštěvníci města nevšímají (například pamětní desky, busty a další). Cílem mé bakalářské práce bude sestavit nové prohlídkové trasy se specifickým zaměřením pomocí přístroje GPS. Součástí každého okruhu budou informace o délce, časové náročnosti, pro koho je určena, kde je výchozí bod. Dále bude podrobně popsán průběh, k dispozici budou také mapky a fotodokumentace. V teoretické části se budu zabývat charakteristikou města, jeho historií, předpoklady pro cestovní ruch a krátce se zmíním o GPS a geocachingu. Vytvořené trasy budou určeny pro místní obyvatele, domácí a zahraniční návštěvníky, seniory, jedna pro rodiny s dětmi a pro vozíčkáře. Takže každý si přijde na své. V současné době existují 4 cyklotrasy (Cyklotrasa vinařská, Cyklotrasa Kutná Hora – malý okruh, Cyklotrasa – zřícenina hradu Sion a Cyklotrasa – rozhledna Vysoká) a jedna naučná trasa Stříbrná stezka. Trasa byla dokončena v roce 1998 a vede kolem nezajímavějších pozůstatků spojených s hornictvím a hutnictvím. Je rozdělena na dva okruhy – severní a jižní. Každý z okruhů měří kolem 12 km. V roce 2002 byl vydán průvodce Kutná Hora a okolí. Obsahuje podrobného průvodce městem, popis památek a zajímavosti v okolí. Součástí je turistická mapa, automapa a plán Kutné Hory. V informačním centru, kde jsem absolvovala semestrální praxi, jsem objevila letáček Questing Po stopách havířů. Trasa vede po jednotlivých místech a hledají se indicie pro vyluštění tajenky. Po projití celé trasy se získá tajenka a ta vede k pokladu, který je umístěn v informačním centru. V rámci kulturní akce Kutnohorské léto se minulý rok konaly jednou týdně večerní prohlídky po pověstech. Moje vytvořená trasa se bude odlišovat, protože chci zařadit známé i méně vyprávěné pověsti. Myslím si, že taková trasa chybí, turisté ji měli možnost navštívit pouze v létě a zahraniční návštěvníci o těchto akcích většinou nemají tušení.
16
Literatury o Kutné Hoře se napsalo spoustu, ovšem většina je z 80. a 90. let. Mezi novější patří průvodce Kutná Hora a okolí z roku 2002, Kutnohorsko a Kolínsko z roku 2004. Jako nejlepší zdroj shledávám Kutnohorského poutníka z roku 2004. Jedná se o netradičního průvodce, který popisuje dějiny, kulturu města, známé i méně známé objekty, různé kuriozity a další. Některé údaje budu čerpat z Českého statistického úřadu a ze statistik návštěvnosti památek a kulturních akcí Informačního centra Města Kutná Hora. Co se týče metodické stránky, budu používat deduktivní postup, to znamená, že začnu obecnými záležitostmi a budu přecházet k jednotlivým. Při psaní bakalářské práce budu používat výše zmíněnou odbornou literaturu, internetové stránky města, památek, hotelů a restaurací. Okruhy natrasuji pomocí přístroje GPS typ Garmin eTrex Legend HCx a dále s nimi budu pracovat v programu MapSource (verze 6.7). Hlavním výstupem práce budou tři nové specifické trasy s podrobným popisem podložené mapkami a fotodokumentací. První a třetí okruh by mohl být využit v mobilní aplikaci pomocí audio průvodce doplněný zvukovými efekty. Myslím si, že tvořit k těmto trasám letáky by bylo nemělo velký smysl. Za prvé by byly moc dlouhé, za druhé by návštěvníci města neměli zájem to číst. Druhá trasa by mohla být formou letáku.
17
Teoretická část Kutná Hora se nachází v jihovýchodní části Středočeského kraje. [Inquort, 2002, str. 8] Je okrajovým městem a s rozlohou 917 km2 zaujímá 4. místo v rámci Středočeského kraje. [Kutná Hora: Okresní oddělení ČSÚ, 1988, str. 3] Jedná se o sídelní město okresu Kutná Hora, který zahrnuje celkem 88 obcí, z toho 4 města a 5 městysů. [1] Na severu hraničí s okresem Kolín, na jihozápadě s okresem Benešov a na východě hraničí s kraji Pardubickým a Vysočinou. [Kutná Hora: Okresní oddělení ČSÚ, 1972, str. 3] Kutná Hora se skládá z 12 místních částí: Hlouška, Kaňk, Karlov, Kutná Hora – Vnitřní město, Malín, Neškaredice, Perštejnec, Poličany, Sedlec, Šipší, Vrchlice, Žižkov. Město se rozprostírá na 7 katastrálních územích: Kaňk, Kutná Hora, Malín Neškaredice, Perštejnec, Poličany, Sedlec. [2] Obr. č. 1: Kutná Hora na mapě
Zdroj: www.kudyznudy.cz Obr. č. 2: Mapa centra města
Zdroj: Průvodcovská služba Kutná Hora s. r. o.
18
1 Historie 1.1 Pravěk Kutnohorská oblast byla trvale osídlena v mladší době kamenné. K nejvýznamnějším nalezištím té doby patří zemědělská osada v Bylanech u Kutné Hory, podle které je nazvána jedna pravěká kultura kulturou bylanskou. Menší osady této kultury byly archeologicky doloženy přímo na území města v místech dnešního sídliště u Tylova divadla a v místech bývalé městské cihelny na Dolním Žižkově.
1.2 Raný středověk Těžištěm slovanského osidlování byla oblast soutoku Vrchlice s Klejnárkou, kde se od střední doby hradištní stalo hospodářským a politickým centrem celé oblasti hradiště Malín. Osada patřila v 10. století Slavníkovcům, kteří zde založili mincovnu a razili stříbrné mince – denáry. Samotná těžba však přímo doložena není. Po vyhlazení Slavníkovců ztrácel Malín postupně svůj význam. Tradice zpracování rudy trvala až do začátku 14. století.
1.3 14. století Před polovinou 12. století přišli do Čech řeholníci z Waldsassenu, členové cisterciáckého řádu, a usadili se v Sedlci. Nejstarší cisterciácký klášter v českých zemích byl obdařen rozsáhlým majetkem a stal se hospodářským i kulturním střediskem oblasti. Jeho význam stoupl ve 13. století, kdy byla na klášterních pozemcích objevena stříbrná ruda. Kolem roku 1260 vznikly v oblasti budoucího města nejstarší hornické osady. K nejstarším dějinám města se váže pověst o české kněžně Libuši, zapsaná kronikářem Václavem Hájkem z Libočan. Kněžna nadaná věšteckou mocí, předpovídala z pražského Vyšehradu slávu Kutné Hory. V ruce držela zlatou žábu, obrátila se k východu a spatřila prý stříbrný vrch. Jeho tři hřbety (dnešní Kuklík, Sukov a Špičák) měly symbolizovat tři vrcholy kutnohorského dolování.
19
Samotné založení Kutné Hory líčí pověst o mnichovi cisterciáckého kláštera v Sedlci, který si četl v modlitební knížce v hlubokém lese nedaleko kláštera. Ukolébán lesním klidem usnul a prý vedle něj ze země vyrašily tři stříbrné pruty. Na tomto místě založili lidé první šachtu a vydolovali ze země stříbrnou rudu. Podle pověsti se to stalo v místě, kde byl později založen kostel Všech Svatých. Bájné bohatství „hory stříbra“ lákalo se ho zmocnit násilím. Prvním dobyvatelem zatím neopevněného města byl německý král Albrecht I. Horníci, vedení panem Jindřichem z Lipé a Janem ze Stráže, se v provizorně opevněném městě ubránili. Pokusil se o získání města ještě jednou, ale ani druhý pokus mu nevyšel. Roku 1300 byla dokončena stavba Vlašského dvora, postaveného jako centrální královská mincovna i královské sídlo. Král Václav II. téhož roku vydal knihu královského horního práva „Ius regale montanorum“. Obsáhlý soubor hornických norem, ustanovení a právních předpisů ovlivnil vývoj horního práva ve střední Evropě na dlouhá staletí. Kutná Hora se v době panování Lucemburků stala hospodářskou oporou jejich moci. Karel
IV.
kutnohorským
stříbrem
financoval
stavby
po
celém
království.
Od lucemburských panovníků získalo město řadu privilegií např. nezcizitelnost Kutné Hory od Koruny české, právo svobodně si volit konšely. Karel IV. dokonce zařadil Kutnou Horu společně s Prahou, Vratislaví a Sulzbachem mezi „klenoty králů, říše a Koruny české“. Význam města v době lucemburské se projevil i v jeho stavebním rozvoji (Vlašský dvůr, chrám sv. Jakuba, kaple Božího těla, počátek stavby chrámu sv. Barbory) a charitativní činnosti (založení městského špitálu a školy).
1.4 15. století Na počátku 15. století se Kutná Hora stala místem častých politických jednání. Významnou událostí bylo vydání Dekretu kutnohorského (18. 1. 1409), který řešil nerovnoměrné zastoupení tzv. univerzitních národů na pražské univerzitě ve prospěch českého národa.
20
Dramatické a krvavé události na počátku husitských válek vyvrcholily v roce 1419, kdy Kutnohorští svrhávali zajaté stoupence Husovy do důlních šachet. Celkem bylo do svatomartinských šachet na dnešním Žižkově svrženo v letech 1419 - 1421 asi na dva tisíce obětí. Na počátku husitských válek se Kutnohorští angažovali na katolické straně i vojensky a vyjížděli do širokého okolí pacifikovat husitské houfce táhnoucí k Táboru. Ohrožovali také okolní města, která se přikláněla k husitství. Dne 12. dubna 1421 byl vypálen Sedlecký klášter, významná opora stoupenců protireformace. Kutnohorští si uvědomili beznadějnost svého postavení a následujícího dne vyšli ve velkém procesí za hradby města k vypálenému klášteru a žádali „Boha i Pražany“ o milost „pro zachování tohoto klenotu království Českého“. Navzdory všem příkořím, která Kutná Hora dosud činila Husovým stoupencům, zvítězila rozvaha a Pražané měšťanům odpustili. Po skončení husitských válek se podařilo obnovit kutnohorské dolování. Jeho těžiště se přesunulo z Vnitřního města na nová ložiska v okolí. 27. května 1471 se ve Vlašském dvoře konala volba nového českého krále. Novým panovníkem se překvapivě stal syn polského krále Kazimíra – Vladislav Jagellonský. Doba jagellonská byla pro Kutnou Horu obdobím nového rozkvětu. Vzrostly výnosy z dolování, ze kterých byla financována řada staveb ve městě (chrám sv. Barbory, řada kutnohorských patricijských domů, Kamenná kašna), ale i království (přestavba Pražského hradu). Kulturní úroveň města vzrostla, proslulé bylo zejména kutnohorské školství.
1.5 16. století Na trůn nastoupila dynastie Habsburků. Nový král začal omezovat moc českých měst, Kutná Hora ztratila dočasně svá privilegia, ale neztratila pozemkový majetek. Městská privilegia byla Kutné Hoře vrácena roku 1549, ale na obranu panovníkových zájmů byli do města dosazeni královští rychtáři. Kutnohorská mincovna si po nástupu Habsburků udržela svůj význam. Ztratila ale své monopolní postavení, protože v Jáchymově se začala razit nová měna – tolar. Roku 1543 byla tolarová ražba zavedena i ve Vlašském dvoře a v roce 1549 se tradiční pražské groše razily naposledy. V polovině 16. století nastal nový úpadek dolování.
21
Po roce 1546 byla zastavena těžba v dole Osel, který byl v té době nejhlubším dolem na světě (asi 600 metrů). Úpadek prohloubila i zvýšená produkce stříbra v Německu a v Jižní a Střední Americe.
1.6 17. a 18. století Úpadek dolování vedl k chudnutí města, jehož důsledkem bylo i oslabení stavební aktivity. Proto má Kutná Hora poměrně málo renesančních památek (Vysokostelská škola a portály a stromy některých měšťanských domů). Do života města ve druhé polovině 16. století neblaze zasáhly morové rány. V období baroka se život ve městě postupně stabilizoval. V tomto období se v Kutné Hoře projevila nová stavební aktivita. Bohatě byl obnoven i Sedlecký klášter. Ve městě působil a zemřel vynikající představitel českého barokního malířství Petr Brandl. Na konci 18. století vstoupil do města průmysl v podobě manufakturní tiskárny kartounů. Roku 1812 se do areálu zrušeného Sedleckého kláštera přestěhovala tabáková továrna z Golčova Jeníkova, která zde přetrvala až do současnosti. Průmyslový rozvoj města po celé 19. století byl pomalý, a tak Kutná Hora zůstávala spíše „městem škol a úřadů“.
1.7 19. století Roku 1882 se města letmo dotkla významná vymoženost – železnice Severozápadní dráhy. Nádraží bylo zřízeno mezi Sedlcem a Malínem (dnešní Kutná Hora – hl. nádraží). Roku 1883 byla zřízena kutnohorská místní dráha, která vedla ze Sedlce podél Vrchlice přibližně do míst dnešní stanice Kutná Hora – město. V roce 1905 byla prodloužena do Zruče nad Sázavou.
1.8 20. století Mezi válkami nastal nový rozvoj kutnohorského průmyslu. Známá byla zejména Koukolova továrna na cukroviny Lidka, Krupičkova továrna na ocet a hořčici, továrna na prádlo a pletené zboží Respo. V roce 1927 byla zavedena první pravidelná autobusová linka. V období 2. světové války obnovila německá okupační správa průzkumné důlní práce, a poválečná těžba olověných a zinkových rud na Turkaňku trvala až do roku 1991, kdy byl poslední důl uzavřen.
22
Roku 1961 bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací. Významným mezníkem se po pádu komunismu stalo zapsání historické části města a katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci mezi památky UNESCO (1995). Dále se rozvíjí kulturní život, vznikají nové galerie, zpřístupňují se další historické objekty, aktivní je činnost divadelní a hudební, mimo jiné v podobě několika festivalů, např. Ortenova Kutná Hora. Novodobou tradicí se stává každoroční Královské stříbření – historická kostýmovaná slavnost, evokující slávu gotického horního a mincovního města. [Dudák, 2004, str. 12 - 28]
2 Lokalizační předpoklady 2.1 Přírodní 2.1.1 Reliéf
Kutná Hora se rozkládá v oblasti přechodu teplé a úrodné roviny středního Polabí a výběžku vyšší Hornosázavské pahorkatiny. Dominantou krajiny je skupina Kaňkovských vrchů (352,7 m) na severozápadě od centra. V sedle mezi Kaňkovskými vrchy a západnějším Sukovem (335,3 m) leží bývalé horní město Kaňk (dnes součástí Kutné Hory). Na jihozápad od Sukova se zdvihá Velký a (355,5 m) a Malý Kuklík (359,1 m). Ze západní a severní strany je prostor města vymezen vrchy. Terén se od nich svažuje k jihovýchodu, kde vymezuje Kutnou Horu hluboké a poměrně strmé údolí říčky Vrchlice a na jihu z části i potok Klejnárka. Severovýchodní okraj historického jádra prudce spadá do údolí Vrchlice směrem k Sedlci. Převýšení je značné, od úrovně asi 215 metrů nad mořem v Sedlci stoupá terén do výšky 253 metrů ke 2 kilometry vzdálenému Palackému náměstí uprostřed historického centra. Ještě výše se nachází chrám sv. Barbory a terén jižním směrem dále stoupá až k Hornímu Žižkovu, kde některé domy leží ve výšce 300 metrů. [Dudák, 2004, str. 29] 2.1.2 Geologie
Kutnohorská plošina je tvořena metamorfity kutnohorského krystalika a moldunubika, v nižší části je pokryta křídovými sedimenty. [23]
23
2.1.3 Klima
Nachází se v mírně teplé klimatické oblasti. Typické jsou vysoké letní teploty a málo srážek, což je příznivé pro rekreaci a turistiku. [Inquort, 2002, str. 16] Průměrná roční teplota se v Kutné Hoře pohybuje kolem 8,5°C a průměrný roční úhrn srážek činí 578 m. [3] 2.1.4 Hydrosféra
Území je součástí povodí středního Labe a patří do úmoří Severního moře. Vodní toky jsou drobné a jedná se většinou o potoky. Městem protéká Vrchlice, která má největší význam pro cestovní ruch. V údolí Vrchlice lze najít řadu stop po středověké těžbě stříbrných rud (štoly, haldy), dále pozůstatky desítek mlýnů (nejzachovalejší tzv. Těšitelův mlýn), náhonů, mostků i středověkého akvaduktu, kterým byla přiváděna pitná voda do města. [Inquort, 2002, str. 15] 2.1.5 Biosféra
Faunu a flóru výrazně ovlivnil člověk, proto si původní přírodní ráz uchovaly jen ojedinělé oblasti. Vyskytuje se tu teplomilná a suchomilná květena včetně některých vzácných druhů, jako jsou křivatec český, bělozářka liliovitá, kavyl Ivanův a sličný, koniklec luční a další. Zvířena se neliší od běžné fauny středních Čech. V okresu se vyskytuje srnec, na různých místech byl vysazen muflon, pozoruhodností je stádo bílých jelenů v oboře na zámku Žleby. Významné jsou vodní plochy a mokřady, využívané jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. [David, 2004, str. 10] 2.1.6 Jednotlivé přírodní atraktivity
Menhiry
Menhiry kolem Kutné Hory byly postaveny během roků 2012-13 kutnohorskými nadšenci a s pomocí odborníků, kteří se věnují obnovování energetických bodů v krajině. Nejdřív vznikl kamenný kruh (kromlech) a postupně k němu přibývaly kameny další v jeho nejbližším okolí i na okolních kopcích.
24
Menhiry nejsou postaveny jen tak ledabyle, kameny a místa byly pečlivě vybírány lidmi kolem skupiny Pavla Kozáka. První 6 tunový kámen byl vztyčen na „malém Sukové“ přímo nad městem na keltský svátek Beltaine (30. dubna) 2012. Dnes lze najít v Kutné Hoře a jejím okolí skoro 40 kamenů (např. na návsi obce Libenice, na vrchu Vysoká). [4]
Zahrady u Jezuitské koleje
V areálu bývalé Jezuitské koleje byl vybudován volně přístupný městský park. Návštěvníci tu mohou nalézt nový mobiliář, vodní schody, přírodní amfiteátr, místo pro
piknik
i
prostor
pro
kulturní
akce.
Pro
zajištění parkování
osobních
automobilů návštěvníků areálu je upravena budova bývalé jízdárny na severní straně. Další zajímavostí zahrad je výstavba ukázkové vinice s použitím u nás již téměř zapomenuté odrůdy v kombinaci s nově vyšlechtěnými sortami. V zahradách se dále nachází vyhlídka směrem k chrámu sv. Barbory. V minulosti byl prostor zahrad této význačné kulturní památky znehodnocen stavbou různých projektů a sloužil také jako parkoviště. [5]
2.2 Kulturně-správní předpoklady Historické jádro města bylo v roce 1961 vyhlášeno městskou památkovou rezervací, zahrnuje 316 nemovitých kulturních památek a 2 národní kulturní památky. Kritériem pro zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byl unikátní středověký městský prostor s dominantami dvou katedrálních staveb, gotickými kostely a bohatými měšťanskými domy jako doklad historie intenzivní báňské činnosti a prosperity stříbrných dolů ve střední Evropě. [Průvodcovská služby Kutná Hora s. r. o., 2009, str. 1- 2] Přehled památek:
Chrám sv. Barbory
Jezuitská kolej
Kaple Božího těla
České muzeum stříbra – Hrádek
České muzeum stříbra - Kamenný dům
České muzeum stříbra - Tylův dům 25
Kostel sv. Jakuba
Vlašský dvůr
Kostel Matky Boží Na Náměti
Klášter řádu sv. Voršily
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele
Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí
Kamenná kašna
Morový sloup
Muzeum alchymie
Muzeum tabáku
Muzeum odhalení tajemné tváře Kutné Hory
26
2.2.1 Návštěvnost památek
---
---
5 209
---
---
647 391
2009
187 212
85 720
56 327
227 414
35 565
6 480 6 598
2 396
10 556
---
---
6 413
4 332
---
---
629 013
2010
198 066
93 152
54 098
242 430
49 485
8 647 5 471
2 072
10 516 22 590
---
3 008
1 822
---
---
691 357
2011
243 925 103 640
57 216
286 373
70 364
6 873 4 978
2 076
9 690
3 987
1 941
1 290
8 554
1 558
825 422
2012
277 177
96 511
52 341
304 076
76 660
7 482 4 575
3 682
15 022 71 928
3 387 zrušeno 2 988 11 668 5 119
932 616
2013
264 521
85 343
49 638
309 938
69 184
5 939 4 273
2 772
11 571 15 164
3 646 zrušeno 1 852
832 037
22 957
7 735
461
Celkem
---
Kostel Panny Marie Na Náměti
5 196
Kostel sv. Jakuba
1 428
Muzeum alchymie / Alchymistická dílna (od 2011)
9 004 8 024
Muzeum hist. kočárků
ČMS - Kamenný dům
20 548
Muzeum Odhalení tajemné tváře KH
ČMS - Tylův památník
268 433
GASK - Jezuitská kolej
Kaple Božího těla
66 976
Kostnice
51 581
Vlašský dvůr
210 992
ČMS - Hrádek
2008
Chrám sv. Barbory
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Tab. č. 1: Návštěvnost v jednotlivých objektech
Zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora
27
Tab. č. 2: Návštěvnost kulturních akcí v Kutné Hoře a okolí Návštěvnost kulturních akcí v Kutné Hoře a okolí Advent (Chotkovské vánoční slavnosti)
Vinobraní
Zámecké jezdecké slavnosti (sv. Hubert)
Chodkovské slavnosti
Zámek Kačina Cukrářská pouť
Advent
Dobývání Malešova
Svatováclavské slavnosti
Kutnohorský varhanní festival
Ortenova KH
Kutnohorská kocábka
Tvrz Malešov
Tyjátrfest
Kutnohorské léto
Mezinárodní kytarové bienále
Královské stříbření
Operní týden
Mezinárodní hudební festival
Probouzení
Kutná Hora
2007
600
-
1 200
6 094
487
-
173
395
510
-
650
700
300
3 200
852
690
-
-
2008
700
554
1 400
6 466
-
-
247
140
630
-
850
850
350
2 986
640
1 525
-
1 322
2009 1 000 2010 1 000
1 209
1 600
7 406
532
1 700
231
375
660
-
1 000
1 000
400
2 834
1 081
2 200
-
1 022
1 800
1 500
10 500
-
3 000
240
305
440
-
1 000
1 000
400
3 820
661
2 005
-
864
2011 1 000 2012 150
1 800
1 600
7 445
540
2 236
482
400
300
306
1 000
700
300
3 997
1 425
2 440
-
328
1 534
1 300
6 505
-
3 808
478
400
300
576
950
900
300
2 841
-
-
4 500
-
1 987
1 250
5 992
648
2 822
627
485
400
373
1 100
600
400
5 215
-
-
4 200
-
2013
250
Zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora
28
Z tabulky č. 1 vyplývá, že nejnavštěvovanější památky jsou Kostnice, chrám sv. Barbory a Hrádek. Od roku 2008 do roku 2012 celková návštěvnost města rostla. V posledním roce byl zaznamenán mírný pokles. Od roku 2010 je otevřená Galerie Středočeského kraje (GASK). V roce 2011 bylo otevřeno Muzeum Odhalení tajemné tváře Kutné Hory a zpřístupněny kostely sv. Jakuba a Matky Boží Na Náměti. V roce 2012 bylo zrušeno Muzeum historických kočárků. Z tabulky č. 2 je zřejmé, že nejvyhledávanější akci v Kutné Hoře je Královské stříbření, následuje Kutnohorské léto a Mezinárodní hudební festival. Z okolního dění je nejnavštěvovanější Cukrářská pouť a na druhém místně Vinobraní na zámku Kačina. 2.2.2 Kulturní akce
Rovnodennost v Sedlecké katedrále (20. 3. 2014)
Tradiční společné pozorování putování paprsku zapadajícího slunce presbytářem nejstarší katedrální stavby střední Evropy spojené s hudebním zážitkem.
Probouzení Kutné Hory (duben)
Slavnostní zahájení turistické sezóny s bohatým programem v historických objektech i pod širým nebem.
Noc kostelů (květen)
Muzejní noc (květen)
Festival otevírá muzejní prostory v netradičním čase, vše doplněno bohatým kulturním programem.
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora (červen)
Hudební festival s mezinárodní účastí se koná v historických objektech města.
Český pohár horských kol, 3. závod KH Tour (červen)
Operní týden (červen)
Hudební festival přibližující díla významných hudebních skladatelů.
29
Královské stříbření Kutné Hory (červen)
Historická slavnost s návratem do středověku – město plné šermířských a tanečních skupin, jarmark, rytířský turnaj.
Kutnohorské léto (červenec – srpen)
Celoprázdninové kulturní dění pro malé i velké diváky.
Creepy Teepee (červenec)
Festival alternativní hudby soustředěný na nejaktuálnější dění na hudební scéně, který hudbu cíleně propojuje s vizuálním uměním.
Kaňkovský hornický jarmark (srpen)
Řemeslný trh, ukázka řemesel, výstavy, kulturní program, možnost prohlídky kostela sv. Vavřince.
Int Veteran Rallye (srpen)
Víkend s historickými auty a s řadou doprovodných akcí.
Kutnohorská kocábka (srpen)
Setkání milovníků country, bluegrassové, trampské a folkové hudby.
TyjátrFest (srpen)
Letní multikulturní festival, přehlídka autorských divadel malých forem, hudební vystoupení, výstavy.
Ortenova Kutná Hora (září)
Celostátní soutěžní přehlídka mladých básníků, fotografická soutěž, hudební vystoupení v historických objektech města.
Dny evropského dědictví (září)
Své brány otevírají i památky, které nejsou běžně přístupné.
30
Kutnohorský varhanní festival (září)
Festival varhanní hudby, který zavede návštěvníky do těch nejkrásnějších církevních památek ve stříbrném městě.
Svatováclavské slavnosti (září)
Lidová veselice, folková, country a moderní hudba, řemeslné trhy, ochutnávka vín, ohňostroj.
Rozsvícení vánočního stromu (prosinec)
Jakub Jan Ryba – Česká mše vánoční (26. 12. 2014)
Tradiční vánoční mše v chrámu sv. Barbory v podání Učitelského smíšeného pěveckého sboru Tyl Kutná Hora. [Průvodcovská služba Kutná Hora s. r. o., 2009, str. 22 - 23] 2.2.3 Sportovní a zábavní zařízení
Sportovně-rekreační areál Klimeška zahrnuje:
Kutnohorská plovárna
Letní plavecký areál nabízí řadu vodních atrakcí, plavecký bazén s tobogánem a skluzavkou, rekreační bazén, dětské brouzdaliště s vodním hřibem, divokou řeku, aquazorbing. Pro další aktivity je v areálu k dispozici hřiště na plážový volejbal, stolní tenis, croquet. Návštěvníkům je k dispozici rovněž občerstvení.
Plavecký stadion
V době mimo letní prázdniny je veřejnosti pravidelně k dispozici plavecký bazén 25 m dlouhý i malý bazén, fitness, sauna nebo masáže.
Bobová dráha
Dráha je unikátně položena na třech svazích a svou délkou 1 565 m je nejdelší v České republice a druhá nejdelší v Evropě, převýšení dráhy je 42 m. Další zábavou v areálu bobové dráhy jsou terénní čtyřkolky, pro které je zde vybudován terénní okruh dlouhý 300 m a petanquové a dětské hřiště, která jsou pro zájemce otevřena zdarma.
31
Zimní stadion
Areál nabízí možnost veřejného bruslení, slouží k tréninku i zápasům hokejového týmu. [Průvodcovská služba Kutná Hora s. r. o., 2009, str. 19]
3 Selektivní předpoklady 3.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel se téměř nemění. Ve městě žije 20 470 obyvatel, z toho 9 989 mužů a 10 481 žen. Průměrný věk obyvatel Kutné Hory je 41,9 let. [8] Míra registrované nezaměstnanosti činí 9,8 %. Počet ekonomických subjektů celkem na 1000 obyvatel je 238. [9] Obr. 3: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech
Zdroj: ČSÚ
3.2 Ekonomické předpoklady Důležitou roli hraje cestovní ruch. Je s ním spojeno množství služeb, které jsou poskytovány návštěvníkům (ubytování, stravování, průvodcovské služby, informační střediska, obchody). V průmyslu dominuje potravinářství včetně tabákového průmyslu (PHILIP MORRIS), STROJÍRENSTVÍ (ČKD) a řada odvětví spotřebního průmyslu (FOXCONN). Největšími zaměstnavateli jsou PHILIP MORRIS ČR a. s., ČKD a. s., FOXCONN CZ, s. r. o. a Unikom, a. s. Typickým rysem hospodářství je vysoký podíl malých podniků.
32
3.3 Životní prostředí Kvalita krajiny je nadprůměrná. Ve městě je dostatečná zásoba pitné vody, jejímž zdrojem je přehrada Vrchlice. V zemědělství nastal útlum v používání množství hnojiv. Voda i půda jsou kontaminovány v souvislosti s bývalou důlní činností. Chybí veřejná zeleň nebo je ve špatném stavu. [23]
4 Realizační předpoklady 4.1 Dopravní 4.1.1 Automobilová doprava
Městem prochází silnice první třídy č. 2 Praha – Kutná Hora – Přelouč – Pardubice, která se u Malína kříží se silnicí první třídy č. 38 Jihlava – Havlíčkův Brod – Kolín – Nymburk. Začíná tu silnice druhé třídy č. 126 Kutná Hora – Zbraslavice – Zruč nad Sázavou. 4.1.2 Veřejná autobusová doprava
Kutná Hora má městskou autobusovou dopravu o 6 linkách, nejvýznamnější linkou městské hromadné dopravy je linka 1, která spojuje hlavní vlakové nádraží, autobusové nádraží a centrum města. Autobusovou dopravu ve městě obstarává společnost ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY a. s. Příměstské autobusové linky vedly z Kutné Hory např. do Čáslavi, Kolína, Uhlířských Janovic, Sázavy, Týnce nad Labem, Zbraslavic, Zruče nad Sázavou (u většiny linek je dopravce ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY a. s.). Městem projížděly dálkové autobusové linky jedoucí např.: Česká Třebová, Chotěboř, Chrudim, Jihlava, Košice, Lanškroun, Liberec, Litomyšl, Michalovce, Mladá Boleslav, Medzilaborce, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Poprad, Praha, Prešov, Telč, Žilina. 4.1.3 Železniční doprava
Kutná Hora leží na železniční trati 230 Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod, z níž odbočuje železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou.
33
Železniční trať 230 Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava byla zahájena roku 1869. Železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou je jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na trati leží na území města kromě odbočné železniční stanice Kutná Hora hlavní nádraží i železniční zastávka Kutná Hora-Sedlec, železniční stanice Kutná Hora město, železniční zastávka Kutná Hora předměstí a železniční zastávka Poličany. 4.1.4 Letecká doprava
Kutná Hora nemá vlastní letiště, v jejím dosahu jsou nicméně veřejné vnitrostátní letiště v Zbraslavicích a v Kolíně. [6]
4.2 Materiálně-technické předpoklady 4.2.1 Ubytovací zařízení
Z pohledu kapacity ubytování ve Středočeském kraji obsadil v letech 2000 - 2005 okres Kutná Hora páté místo v počtu hromadných ubytovacích zařízení, čtvrté místo v počtu lůžek. Z hlediska struktury zahraničních turistů, kteří nejčastěji přenocují v Kutné Hoře (z jiných míst destinace nejsou data k dispozici) turisté z Nizozemska, Polska a Německa. Celková návštěvnost destinace je ovlivněna strukturou jednodenních návštěvníků. Průměrné ceny ubytování byly v letech 2000 - 2005 v Kutné Hoře téměř nejnižší v celém Středočeském kraji. Od té doby neprovádí Český statistický úřad šetření v této oblasti. Porovnání cen v současnosti je orientačně provedeno na základě průměrných cen
náhodně
vybraných
ubytovacích
zařízení
příslušné
ubytovací
kategorie
na internetových prezentacích měst.
34
Ubytovací kapacity se výrazně nezměnily (dle údajů ČSÚ). Kutná Hora nabízí 12 hotelů, 16 penzionů, 5 ubytování v soukromí, 2 kempy. Obsazenost ubytovacích kapacit ubytovatelé neradi sdělují. Z ankety vyplývá, že ti, co uvádějí roční vytíženost, hovoří převážně o 40 %, ti co uvádějí sezónní vytíženost, hovoří o letním rozptylu 40 – 80 % a zimním od 20 do 60 %. U údajů vyplývá, že město má dostatečné ubytovací kapacity. Dynamiku obsazenosti ubytovacích kapacit lze monitorovat i podle výše vybraných poplatků z ubytování, které je stanoveno vyhláškou o místních poplatcích a v Kutné Hoře je schváleno ve výši 4 Kč/lůžko a den. [24]
Tab. č. 3: Přehled ubytovacích zařízení
35
Zdroj: Informační centrum města Kutná Hora
4.2.2 Stravovací zařízení V současnosti nabízí 38 restaurací a 4 vinárny, 7 kaváren, 5 cukráren a 2 čajovny. Úroveň kvality služeb bývá předmětem kritiky a bude ji možno částečně posoudit po dokončení kvalitativního šetření profilu návštěvníka turistických regionů prováděného agenturou CzechTourism od roku 2010. [24] Kutná Hora se účastní marketingové kampaně Česko chutná skvěle – Czech Specials prostřednictvím 2 restaurací, které získaly certifikaci – Hotel Opat – restaurace Mincovna a Pivnice Dačický. Hlavním cílem kampaně je zvýšení povědomí o české regionální gastronomii a o restauracích Czech Specials, tak aby fungovala schéma: česká kuchyně = Czech Specials, Czech Specials = kvalitní restaurace. Marketingovým cílem je vyvolat zájem zahraničních a domácích turistů a podpořit návštěvnost Czech Specials restaurací. [10] V Hotelu Opat lze ochutnat národní speciality (svíčková na smetaně, babiččin mřížkový koláč, vepřová krkovička pečená v rozmarýnovém sádle s česnekem), specialitu z regionu (babiččin mřížkový koláč) nebo zdravou specialitu (grilovaný pstruh na másle s mandlovými lupínky). [11] 36
Tab. č. 4: Přehled stravovacích zařízení
RESTAURACE Informační centrum Města Kutná Hora, Palackého nám. 377, 284 01 Kutná Hora, tel.: +420 327 512 378 e-mail:
[email protected], www.kutnahora.cz Název
Adresa
Počet míst
www
Barbora
Kremnická 909
420 327 316 327
50® 45(t)
www.penzionbarbora.cz
Bowling Pizzeria Hit
Hrnčířská 234
420 327 511 848
120® 10(t)
www.bowling-kh.cz
Restaurant - Café Mexicana u Morového sloupu
Šultysova 173
420 327 513 810
60® 30(z)
Rakova 8
420 327 512 248
45® 60(a) 80(z)
www.dacicky.com
Havlíčkovo nám. 513
420 327 515 773
15
www.vlasskydvur.cz
Vysokostelská 104
420 327 512 275
40® 40(t)
www.harmonia.wz.cz
Havířská bouda
Sedlec 35
420 725 998 989
45® 20(s) 35(t)
www.havirskabouda.cz
Chateau Kotěra
Komenského 40, Ratboř
420 321 613 100
63® 12(s) 12(s)
www.hotelkotera.cz
China restaurant
Nám. Národního odboje 48
420 327 514 151
45® 6-10(s) 40(t)
www.chinapolivka.cz
Barborská 29
420 327 515 515
80® 30(s) 20(m) 85(t)
www.restaurantkometa.cz
Prachňanská 88
420 327 516 206
50® 39(s)
www.kreta.kral.cz
Palackého nám. 316
420 327 512 741
100
www.medinek.cz
Husova 138
420 327 536 900
55® 25(s) 20(t)
www.hotelopat.cz
Kaňk 40
420 327 524 520
75 – 80
www.restaurace-pasinka.cz
Václavské nám. 250
420 327 511 498
45
Krátká 13
420 327 524 652
80® 30(s) 150(z) 60(t)
www.palma-kh.cz
Palackého nám. 90
420 327 512 588
60® 120(t)
www.piazzanavona.cz
Vladislavova 333
420 327 515 987
35
www.usneka.cz
Česká 184
420 327 515 505
35
www.solemio.cz
Scharlota
Kollárova 158
420 776 045 450
40® 16(t)
Stará Fara
Poděbradova 290
420 327 514 403
140
Steak & Salad Bar U Matěje
Hloušecká 275
420 777 656 793 420 736 214 118
Šance
Kremnická 46
420 327 512 523
60® 25(t)
Česká 983
420 604 738 888
66® 35(t)
Dačický Garni Harmonia
Kometa Kréta Mědínek Mincovna - hotel Opat Na Pašince New Peking China Palma Piazza Navona Pizzeria Restaurant U Šneka Pohodáře Pizzeria Sole mio
Trattoria Pizzeria
www.starafara.cz/ www.steak-gar.eu
www.pizzakutnahora.cz
37
U Balánů
Zámecká 131
420 777 164 417
30® 30(t)
U Koruny 5
420 327 561 576
60® 40(s) 30(t)
http://www.uceskekoruny.p enzion.com
Barborská 23
420 327 512 113
35® 75(t)
www.hoteluhrncire.cz
Lierova 147
420 327 514 425 420 608 556 685
75
U Karbanů
Přítoky 20
420 327 511 082
66
U Kata
Uhelná 596
420 327 515 096
50® 40(s) 25(m) 60(t)
www.ukata.cz
U Krále Václava
Šultysova 164
420 604 879 857
33
www.ukralevaclava.eu/
U Varhanáře
Barborská 11
420 327 536 900
45® 25(s) 60(t)
www.uvarhanare.cz
U Vlašského dvora
28. října 511
420 327 514 618
70® 20(t)
www.vlasskydvur.cz
Zvonařská 286
420 777 680 992
45
www.uzvonu.cz
Havlíčkovo nám. 16
420 327 512 749
50® 100(z)
www.uzlutehokola.webnode .cz
Česká 243
420 603 542 301 420 602 386 018
120
www.vkotoru.cz
Dačického nám. 15
420 739 013 510
120
www.v-ruthardce.cz
Vinárna U Radnice
Havlíčkovo nám. 552
420 721 527 789
25® 25(t)
Vinotéka U Kamenného domu
Václavské nám. 176
420 327 516 757
20
www.vinokh.cz
Vinotéka U sv. Barbory
Husova 144
420 739 267 230
35
www.vinoteka-kutnahora.cz
Zlatá Stoupa
Tylova 426
420 327 511 5403
120
[email protected]
U Zlatého lva
Vítězná 32
420 603 807 552
60® 35(s)
U České Koruny U Hrnčíře U Kamenného domu
U Zvonu U Žlutého kola V Kotoru V Ruthardce
Vysvětlivky:
® restaurace, kavárna
Annotations:
restaurant
(s) salónek salon
(m) malý salónek
(t) terasa
small salon
terrace
Zdroj: Informační centrum města Kutná Hora
4.3 Partnerská města Kutná Hora podepsala partnerskou spolupráci s mnoha městy v Evropě a jednou africkou zemí.
Bamenda (Kamerun)
Kremnica (Slovensko)
Bingen am Rhein (Německo)
Remeš (Francie)
Eger (Maďarsko)
Ringsted (Dánsko)
Fidenza (Itálie)
Stamford (Velká Británie)
Kamenec Podolski (Ukrajina)
Tarnowskie Góry (Polsko) [25]
38
4.4 Česká inspirace Sdružení osmi historických měst: Hradec Králové, Cheb, Jindřichův Hradec, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč a Třeboň. Cílem je ukázat návštěvníkům architektonické a umělecké dědictví a bohatý kulturní život jednotlivých měst. [26]
5 GPS Globální polohový systém (Global Positioning System) je navigační systém, kterým se určuje poloha kdekoliv na zemském povrchu, bez ohledu na počasí a na dobu měření.
5.1 Historie GPS byl původně vojenským systémem, vyvíjeným a budovaným od roku 1973 Ministerstvem obrany Spojených států amerických. Postupně se vyvíjel a rozšiřoval a začátkem 90. let se stal plně funkčním a dostupným po celém světě. Potenciál a možnosti systému GPS umožnily využití systému v mnoha oborech lidské činnosti. Kongres Spojených států amerických schválil výnos o využití systému GPS i v civilní sféře. Pro omezení zneužití např. teroristy bylo až do roku 2000 provozováno několik opatření. Např. selektivní dostupnost, což znamená záměrné zhoršování přesnosti určení polohy pro zavedení přesného kódu, kterým je šířen signál pouze pro vojenské aplikace. V současné době je toto záměrné zhoršování polohy vypnuté. Díky tomu se pro civilní uživatele desetkrát zvýšila přesnost určení polohy.
5.2 Podsystémy GPS Systém GPS lze rozčlenit do 3 podsystémů:
kosmický V současné době je tvořen 24 družicemi, z toho 3 slouží jako záložní. Ty krouží kolem Země ve výšce přibližně 20 000 km na 6 oběžných drahách skloněných vždy o 60 stupňů. Každá družice je vybavena přijímačem, vysílačem, atomovými hodinami a řadou přístrojů, které slouží pro navigaci nebo jiné speciální úkoly (kupř. pro detekci výbuchu jaderných náloží). Samotný princip určování polohy systémem GPS je následující: družice vysílá signály pro uživatele v podobě složitého signálu. 39
Každá družice vysílá zprávy o své poloze a přibližné polohy ostatních družic systému. K určení aktuální polohy Váš přijímač počítá tzv. pseudovzdálenosti, což jsou vzdálenosti mezi vaším přijímačem a viditelnými družicemi (nad obzorem). Výpočet pseudovzdálenosti vychází ze znalosti rychlosti šíření družicového signálu a rozdílu času mezi vysláním a příjmem signálu. Termín pseudovzdálenost se zavádí proto, že je nutné zavádět další doplňující výpočty, které určení výsledné polohy dále zpřesňují. Pro určení dvojrozměrné polohy (nejčasněji zeměpisná délka a šířka) postačí příjem signálu z min. tří družic (výpočet tří pseudovzdáleností), pro určení trojrozměrné polohy (navíc výška) minimálně ze čtyř družic. Příjem menšího počtu družic znemožňuje výpočet polohy, vyšší počet družic naopak určení polohy dále zpřesňuje.
řídící Monitoruje funkce družic a získané údaje předává zpět družicím. Řídící podsystém tvoří hlavní řídící stanice v Colorado Springs, 5 monitorovacích stanic a 3 pozemní řídící stanice, které spolupracují s hlavní řídící stanicí. Cílem celého řídícího podsystému je monitoring funkcí každé družice, sledování a výpočet dráhy družice, komunikace a zajištění přesného chodu atomových hodin
na
družicích.
V
současné
době
existuje
několik
nezávislých
monitorovacích sítí, které umožňují další přesnější určování polohy, především pro velmi přesné aplikace (geodézie, geodynamika). Tyto sítě se nepodílejí na řízení a činnosti systému GPS.
uživatelský Pro příjem a zpracování GPS signálů byli vyvinuty speciální přijímače. Kromě speciálních přijímačů určených pro vojenské aplikace, existuje dnes řada dalších typů GPS přijímačů. [27]
5.3 Rozdělení GPS přijímačů Podle použití:
navigační (vojenské, civilní)
geodetické
přijímače pro časovou synchronizaci
40
Podle oblasti využití:
turistika
námořnictví, loď
cykloturistika
létání
motorismus
multifunkční
přístroje
[28]
5.4 Geocaching Geocaching je celosvětová hra využívající GPS zařízení pro hledání ukrytých pokladů. Hráči se pomocí souřadnic a GPS přístroje dostanou na určité místo, kde se ukrývá krabička (keš). Ke hře jsou potřeba jen dvě věci: GPS zařízení nebo mobilní telefon s GPS a být členem na Geocaching.com. Keše jsou ukryty po celém světě. Většinou jsou umístěny na zajímavých nebo významných místech. Mohou být v místním parku, na konci dlouhého výšlapu, pod vodou nebo i v rušných ulicích města. [45] Typy keší:
Tradiční keš
Jedná se o původní druh keše a ten nejjednodušší. Tyto keše budou krabičky na daných souřadnicích.
Mystery/puzzle keš
Může obsahovat komplikované rébusy, které se musí pro získání finálních souřadnic nejprve vyluštit.
Multi keš
Tyto keše zahrnují dvě nebo více míst, na konci je klasická krabička.
Earth keš
Earth keš je speciální geologické místo, které lidé navštěvují, aby se dozvěděli o unikátních znacích Země.
Event
Event je setkání místních kešerů či geocaching organizací. Stránka eventu popisuje čas setkání a poskytuje souřadnice místa. Jsou různé typy geocaching eventů zahrnující oslavy, výlety, setkání a bleskové akce. Po ukončení akce je keš archivována. [46] 41
5.5 Kutná Hora – Geocaching Kutná Hora a okolí ukrývá mnoho pokladů, patří k nim velké množství „kešek“ (cache), protože je pro všechny „ostřílené kačery“ (geocachers) skutečným rájem. Nachází se tu více než 100 pokladů od tradičních, multi, mysterek, earthcache až po noční keš. Tipy:
Chrám sv. Barbory – tradiční
Kutná Hora – earth cache
cache
Lom Prachovna – earth cache
Knihovna Kutná Hora – mystery
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie – tradiční cache
cache
Kaňk (Na Vrších) – multi cache
Kutná Hora (město pokladu) – tradiční cache
Kostnice – mystery cache
Kutnohorska spravedlnost 2 –
Poklad slečny Rézy – multi cache
Pes
baskervilský
–
mystery
cache
Vlašský dvůr – netradiční casch
multi cache [Průvodcovská služba Kutná hora, s. r. o., 2012]
42
Mapa č. 1: Geocashing v Kutné Hoře
Měřítko mapy: 1 : 12 000 Zdroj: [47]
43
Praktická část Cílem praktické části bakalářské práce je vytvořit nové specifické trasy pomocí GPS ve městě Kutná Hora. To znamená že, jsem s přístrojem GPS trasy prošla. Potom jsem propojila přístroj s počítačem a stáhla trasy do programu MapSource, kde jsem s nimi dále pracovala. V MapSourcu je možné plánovat trasy, zadávat body, analyzovat prošlé trasy. Snadno se zjistí souřadnice bodu, jeho výška, prošlá vzdálenost a další. Trasy umožní turistům poznat město netradičně, proto budou určeny především pro domácí cestovní ruch (místní obyvatele a domácí návštěvníky), v druhé řadě
pro
zahraniční
návštěvníky.
Vytvořené
prohlídkové
trasy
zkonzultuji
s Informačním centrem Města Kutná hora a místní destinační agenturou Průvodcovská služba Kutná Hora s. r. o., popřípadě domluvíme se na dalším využití. Tato část obsahuje tři prohlídkové trasy, které jsou sestaveny z hojně navštěvovaných, ale i méně známých. Trasa č. 1 se jmenuje „Kutnohorské legendy“. Již z názvu vyplývá, že nás zavede do dávných dob. Trasa je určena pro všechny, kteří mají rádi historky a povídačky. Trasa vede nedaleko od hranice městské památkové rezervace do centra města. Pověsti jsem vybírala od nejproslulejších po ty méně známé. Ve třech případech je možnost prohlídky interiéru. Překlady pro zahraniční turisty budou zajištěny Průvodcovskou službou Kutná Hora s. r. o. nebo Informačním centrem Města Kutná Hora. Trasa č. 2 „Po známých místech Kutné Hory jinak“ je zvláštní tím, že k projití je třeba přístroj GPS. V informačním centru bude k dispozici leták se souřadnicemi, pomocí kterých se turista dostane k danému objektu. Sestavila jsem i variantu pro případ, že si turista s GPS nerozumí nebo ji nemá možnost získat. Dostane mapku také se
souřadnicemi
a
k tomu
jednoduchý a
jednoznačný popis
místa,
který
je v následujícím textu označen kurzívou, tak aby byl cíl snadno určen. V jednotlivých místech se budou sbírat razítka a v posledním cíli prvního a druhého dne dostanou mapku s rozřešením souřadnic. Po projití celé trasy si mohou turisté vyzvednout v informačním centru odměnu – publikaci o Kutné Hoře. Trasa č. 3 nese název „Po stopách významných osobností“. Seznámí s kutnohorskými rodáky, ale i dalšími důležitými osobnostmi, které se něčím ve městě proslavili. Začíná v přírodě u říčky Vrchlice a vede do centra města. K vidění je spousta pamětních desek, rodných domů nebo památníků a dalších zajímavostí. Do některých cílů je možný vstup. 44
Prohlídkové okruhy jsem sestavila tak, aby odpovídaly potenciálně určeným turistům, byly zajímavé a nepřehlcené. Dvě z nich zaberou maximálně půl dne a jedna je rozložena na dva dny z prostého důvodu, aby se turisté zdrželi a přenocovali ve městě a utratili tu více peněz. Většina návštěvníků jezdí do města pouze na jednodenní výlety. Každá trasa obsahuje délku, pro koho je určena, ceny vstupného, kde začíná, mapky, výškový profil, podrobný popis, a fotodokumentaci. Na závěr zhodnotím názory na vypracované prohlídkové okruhy Informačního centra Města Kutná Hora a Průvodcovské služby Kutná Hora, s. r. o.
6 Kutnohorské legendy Trasa je vhodná pro: rodiny s dětmi, seniory, domácí a zahraniční návštěvníky Délka: 1,2 km Časová náročnost: maximálně 3 hodiny Vstupné pro dospělého: 245,-Kč Výchozí bod: Jungmanovo náměstí Mapa č. 2: Trasa č. 1
Měřítko: 1 : 6 000
Zdroj: MapSource
45
Obr. č. 4: Výškový profil
Zdroj: MapSource
6.1 Podrobný popis trasy Naše cesta začíná na Jungmanově náměstí (souřadnice N49° 56´.903´´ E15° 16´.343´´). Nad dveřmi domu je vidět dochované domovní znamení – bílý kůň s černou uzdou. Obr. č. 5: Dům U Kobyly
Zdroj: Vlastní
Pověst je z doby vlády Václava IV., kdy život ve městě byl poznamenán náboženskými a národnostními spory, které končily krvavými bitkami. Na jedné straně stáli konšelé, německé obyvatelstvo a část havířů, kteří sympatizovali s papežem Řehořem XIII., na druhé straně pak někteří úředníci a české obyvatelstvo, kteří sympatizovali s husitským hnutím.
46
Král poslal do města dvořana Racka z Kojetína, aby rozhádané strany uklidnil. I když se snažil, úkol se mu příliš nedařil, ke hrozícím střetům jezdil na své bílé kobyle, proto místní Rackovi neřekli jinak než Kobyla. Jednou opět došlo ke střetu, skončil by krveprolitím, kdyby se neobjevil Racek. Když se později vracel domů, byl zákeřně přepaden a zavražděn před domem německými horníky. Stejnému osudu neunikl ani kůň Racka. Od té doby neměli obyvatelé Rackova domu klid. Každou noc se ze stáje ozývalo úzkostné ržání a dupání kobyly.
To trvalo tak dlouho, než město dalo králi zadostiučinění: dalo setnout
dva nejvýbojnější havíře a králův hněv usmířilo velkými dary. Od té doby zavládl v domě U Kobyly klid. [Štrobl, 2009, str. 23] Z Jungmanova náměstí zahneme doprava do Tylovy ulice a pokračujeme další ulicí vpravo s názvem Brandlova (souřadnice N49° 56´.942´´ E15° 16´.325´´). Dříve tu stával dřevěný dům. Zde kdysi žil stařec se svou ženou. Obr. č. 6: Brandlova ulice
Zdroj: Vlastní
Muž byl ve svém okolí známý jako velký lakomec, který své ženě nedopřál žádnou radost. Na všem šetřil a každý večer, když jeho žena usnula, počítal v komůrce skryté peníze. Měl zlost, že k těm svým nemůže přidat věno své ženy. Zkoušel to po dobrém i zlém, ale jeho žena byla neoblomná, proto vymyslel plán. Jednou šla jeho žena do sklepa, stařec se ukryl za dveřmi, a když se žena vracela, shodil jí ze schodů a dveře zavřel
na
zámek.
Těžce
raněná
žena
umírala
ve
sklepení
několik
dní a hekala bolestí.
47
Sousedům namluvil, že uklouzla na schodech a těžkým pádem se zabila. Někteří si vzpomněli, že několik dní před tím slyšeli ze sklepa nějaké hekání a sténání. Zpráva se rychle roznesla po okolí, a když šel někdo kolem lakomcova domu, začal nahlas hekat a dal najevo, že o jeho činu ví. Povídalo se, že na toto hekání se ozval podobný zvuk z hloubi domu. Duch nebožky tak žaloval na jejího bezcitného muže. Lakomce trápili výčitky svědomí, proto v záchvatu zapálil svůj dům a beze stopy zmizel z města. Jedno z možných vysvětlení hlasu stařeny z domku je skutečnost, že za určitého počasí je v daném místě slyšitelná ozvěna. V ní se každý zvuk odráží od stěn kostela Matky Boží na Náměti. Této ozvěně pak lidé říkali Hejkadlo hejkalovo. [Štrobl, 2009, str. 30] Ulicí Brandlovou přijdeme před kostel Matky Boží Na Náměti (souřadnice N49° 56´.985´´ E15° 16´.362´´). Gotický chrám patří k nejstarším kutnohorským církevním stavbám. Obr. č. 7: Kostel Matky Boží Na Náměti
Zdroj: Vlastní
O jeho pojmenování existuje následující pověst. Na místě, kde dnes stojí chrám, býval ve 13. století rudní trh. Majitelé dolů sem vozili vytěženou rudu a erckauféři ji kupovali, aby ji ve svých hutích proměnili ve vzácný kov. Při vážení rudy spadávaly její kousky na zem, a když trh skončil, horníci smetli odpad na hromádku a znovu prodali erckauféřům. Peníze z nametené rudy se ukládaly do pokladnice, a když jich byl dostatek, posloužily jako základ k zahájení stavby chrámu.
48
Dominantou chrámu je vysoká věž a na pravé straně k ní přiléhá menší věžička s vlastním vchodem. Vstoupíme-li dovnitř, najdeme tu dvojité schodiště. To umožňuje stoupat jedním schodištěm vzhůru a druhým schodištěm zpět. V malé komoře nad schodištěm bývaly uschovány bohaté chrámové poklady. Inventář z roku 1515 dokladuje vedle mnoha vzácných klenotů také 28 stříbrných kalichů. Pověst také vypráví o tom, že tato komůrka bývala vězením. Bývali tu prý stínáni zločinci, kteří propadli hrdlem a staří pamětníci tvrdili, že tu bylo možno vidět popravčí špalek i katovu sekeru. O půlnoci prý duchové popravených odsouzenců vycházeli na chrámový kůr, společně se modlili a zpívali nábožné písně. Zároveň se prý rozhoupaly zvony v chrámové věži, ale jejich zvuk nikdo neslyšel. [Štrobl, 2009, str. 32] Od kostela projdeme kolem Policie ČR – ulice Na Náměti a dáme se doprava do Tylovy ulice směrem nahoru. Po příchodu na hlavní náměstí v Kutné Hoře - na Palackého náměstí odbočíme vlevo do ulice 28. října. Po projití se nacházíme na Havlíčkově náměstí a po pravé ruce vidíme Vlašský dvůr, náš další cíl (souřadnice N49° 56´.909´´ E15° 16´.138´´). O tomto místě se vypráví následující dvě pověsti: Obr. č. 8: Vlašský dvůr
Zdroj: Vlastní
Král Václav II. nechal postavit na příkré stráni nad potokem Pách své sídlo. Určil dokonce místnosti pro královskou mincovnu. Do Kutné Hory povolal z italské Florencie mincíře. Protože většina dělníků byli Italové neboli Vlaši, říkalo se královskému sídlu Vlašský dvůr. Dílny byly pod královskými komnatami, proti nim za těžkými olověnými dveřmi se nacházela královská pokladnice s množstvím čistého stříbra, hotových grošů, důležitých listin a plánů šachet. 49
Jednou se z pokladnice ztratilo nejen mnoho stříbra, ale i důležité listiny a plány. Pátrání bylo bezvýsledné, dveře byly osazeny novými zámky a nad vstupní portál byl vytesán nápis „Nedotýkej se mne!“. Tím vše neskončilo, domácí horníci začali obviňovat z krádeže Vlachy, ti zas svalovali vinu na kutnohorské horníky. Jednoho dne vnikli násilím horníci do Vlašského dvora. Hrozili mincířům smrtí, jestliže jim neprozradí, kam schovali ukradené listiny a stříbro. Vlaši se bránili, že o ničem nevědí a že jsou nevinní. To horníky ještě více rozzuřilo a rozpoutala se bitka, při níž byli všichni Vlaši zabiti. Druhý den se o půlnoci rozezněl ve věži nad vchodem do Vlašského dvora teskný zvuk stříbrného zvonku a na nádvoří bylo slyšet skučení vichřice. To prý duchové zabitých Vlachů pátrali po ztracených pokladech a navzájem si vyčítali, že ztrátu zavinili. Koncem 19. století se při opravách zvon ztratil, později byl nalezen a ještě na počátku 20. století zněl vždy v pravé poledne. [Štrobl, 2009, str. 19]
Na počátku kutnohorského dolování, když se ještě nerazily mince, dostávali havíři jako mzdu určité množství stříbrné rudy. Od roku 1300 již dostávali plat v groších. Ve Vlašském dvoře pracoval mincíř, který se jmenoval Semerník. Lesk stříbrných peněz ho vedl k nepoctivosti. Začal krást vyražené peníze i stříbrné plíšky, které byly k ražbě připravovány. Nahromadil si velké bohatství. Dlouhá léta se mu dařilo poklad rozmnožovat, ale také skrývat. Když se blížil konec jeho života, dostal strach z Boží spravedlnosti a začal přemýšlet, jak odčinit svůj hřích. Obrátil se na kněze a ten mu při zpovědi dal radu, aby celý svůj poklad daroval na ulití havířského zvonu. Semerník poslechl, zvon nechal ulít a protože mu zbyly stříbrné mince, dal je přemístit při lití zvonu do jeho koruny. Zvon byl umístěn do kostela sv. Jakuba a mnoho let zvonil ve tři hodiny ráno, když šli havíři do práce. Po smrti se Kutnohořané dozvěděli, kdo byl dárcem a začali mu říkat „zvon Semerník“. V roce 1835 byl zvon přelit a tím ustalo i ranní „zvonění na havíře“. [Štrobl, rok, str. 42] Hned vedle Vlašského dvora se nachází kostel sv. Jakuba (souřadnice N49° 56´.903´´ E15° 16´.034´´). Jeho věž, měřící 86 m, je nejvyšší v Kutné Hoře. Vypráví se tu následující pověst o meluzíně:
50
Obr. č. 9: Kostel sv. Jakuba
Zdroj: Vlastní
V okolí chrámu sv. Barbory a sv. Jakuba se často proháněl silný vítr. O temných nocích slýchali lidé hvízdání a kvílení Meluzíny. Aby rušitele nočního klidu uchlácholili, dávali za okno misku s moukou. Když mouka zmizela, Meluzína se prý nasytila a dala pokoj. Jediný, kdo se Meluzíny nebál, byl hlásný, který bydlel v komůrce na vrcholu věže sv. Jakuba. Vysmíval se lidem a tvrdil, že ačkoliv u něho Meluzína kvílí bez přestání, nenapadne ho dát za okno mouku. Plané vychloubání se mu nakonec nevyplatilo: Hlásný měl povinnost troubit v noci každou půl hodinu do všech světových stran. Povinnosti plnil a nikdy nezaspal. Jednou přestal troubit do jižní strany. Když to trvalo několik dní, obyvatelé si stěžovali u primátora města. Konšelé si Matěje zavolali na radnici a požadovali vysvětlení. Matěj se přiznal, že se bojí Meluzíny. Potom, co se vychloubal před lidmi, dostával každou noc, když troubil na jižní stranu, silný pohlavek. Od té doby na tu stranu netroubí a nikdo ho k tomu nepřinutí. Konšelé se nad vysvětlením pouze pousmáli a důrazně mu přikázali, aby v dalších dnech plnil své povinnosti do všech světových stran. Zdali jim vyhověl, o tom pověst neříká.
51
Mezi Kutnohořany kolovalo ještě jedno vysvětlení: Hlásný se rád napil piva, které mu nahoru nosila jeho manželka. Silné pivo několikrát způsobilo, že Matěj usnul a jeho manželka ho musela budit pořádným pohlavkem, aby plnil svoje povinnosti. Ale ani tato verze nám nepotvrdí, zda se hlásný vzdal piva, nebo své manželky a své povinnosti pak plnil. [Štrobl, 2009, str. 50] Z Jakubské ulice povedou naše kroky do ulice Ruthardská (souřadnice N49° 56´.873´´ E15° 16´.002´´). Je možné, že při noční procházce touto uličkou narazíte na ducha mladé dívky, ale o tom již následující legenda. Obr. č. 10: Ruthardská ulice
Zdroj: Vlastní
Bohatství Ruthardových bylo známé široko daleko. Uprostřed vinic před chrámem sv. Barbory stál dům, o jehož přepychu kolovaly ve městě legendy. Jiří byl lakomý, chamtivý a své bohatství před lidmi pečlivě skrýval. Měl jedinou dceru Rozinu. Byla krásná a o nápadníky neměla nouzi, její otec všechny nápadníky odmítal. Nemohl snést pomyšlení, že by mu někdo odvedl nejen jedinou dceru, ale i část jeho majetku. A tak přišel na hroznou myšlenku. Do svého domu pozval zedníka, který mu musel přísahat, že nikdy neprozradí, co uvidí a udělá. Zavázal mu oči a odvedl ho do sklepa, do stejného místa si pak nechal zavolat i svou dceru Rozinu. Poté jí řekl: „Má nejmilejší dcero, poslyš svého otce. Tento pokojíček bude od nynějška jen tvým, za lože budeš mít všechno moje stříbro a mé bohatství ti bude ženichem.“ Rozina odmítla vstoupit do tmavé místnosti, bránila se a křičela, ale silné zdi utlumily její nářek. Otec jí přinutil vstoupit do sklepní místnosti plné stříbra a peněz.
52
Ruthard sejmul zedníkovi pásku z očí a přikázal mu, aby zamčené dveře zazdil. Když dokončoval svou práci, bylo za zdí slyšet už jen slabé sténání zazděné Roziny. Za několik dnů Rozina hladem a žízní zemřela. Její otec se za svůj čin dočkal brzo odplaty. Za krátkou dobu zemřel. Od té doby se Rozina často v Ruthardově domě zjevovala a předpovídala, že dům neujde záhubě. Její předpověď se vyplnila v roce 1648. Dům se náhle zřítil a v jeho troskách zahynuli všichni jeho obyvatelé. Na místě bývalého Ruthardova domu v úzké uličce vedoucí od kostela sv. Jakuba k Hrádku byl později postaven chatrný dřevěný domek, který byl v minulém století přestavěn do dnešní podoby. [Štrobl, 2009, str. 16] Z uličky Ruthardská odbočíme vpravo do uličky Barborská, na rozcestí se dáme vlevo a nyní procházíme skrz Komenské náměstí vedoucí až do ulice vpravo. Na dalším rozcestí se vypravíme do Husovy ulice vlevo směrem nahoru a již vidíme před sebou předposlední cíl naší výpravy (souřadnice N49° 56´.948´´ E15° 15´.871´´). Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého je nejmladší z kutnohorských kostelů. O jeho vzniku se uvádějí dvě verze: Obr. č. 11: Kostel sv. Jana Nepomuckého
Zdroj: Vlastní
53
Když byl Jan Nepomucký vyhlášen za svatého, vzniklo mezi obyvateli města přání, aby byl ke světcově poctě vystaven kostel. A tak měšťan Josef Kuhn daroval svůj pozemek a 100 zlatých rýnských a stavba mohla začít. Pomohly i příspěvky a dary od místních občanů a v roce 1743 byl položen základní kámen. Uskutečněním stavby byl pověřen architekt František Maxmilián Kaňka. Kostel vyprojektoval jako jednolodní se dvěma věžemi. Ještě na počátku 20. století sloužil studentům kutnohorských škol k ranním bohoslužbám. Lidová pověst vykládá vznik jinak: Na papežovo nařízení byla v Praze provedena obhlídka pohřbeného Jana Nepomuckého. Bylo povoláno konzilium lékařů, kterého se účastnil i kutnohorský lékař Bernard Erithrei. Podařilo se mu nepozorovaně vyjmout ze světcovy hlavy zub a ukrýt ho do svého pláště. Vzácnou relikvii odvezl domů a ukryl ve stříbrné schránce. Po čase dostal výčitky svědomí, a tak se svěřil u zpovědi knězi. Ten mu řekl, aby zub vrátil na své místo a k usmíření a poctě sv. Jana Nepomuckého založil kostel. Je na čtenáři, aby posoudil, která z obou verzí o vzniku kostela je bližší pravdě. [Štrobl, 2009, str. 31] Od kostela zamíříme Husovou ulicí dolů k našemu poslednímu cíli – domu U Koruny (souřadnice N49° 56´.960´´ E15° 16´.003´´). Obr. č. 12: Dům U Koruny
Zdroj: Vlastní
Jednou za bouřlivých dob byla z Prahy odvezena česká koruna někam do bezpečí. Nakonec se dostala do Kutné Hory do domu na rohu dnešní Husovy a Šultysovy třídy. Korunu hlídali čeští havíři. V té době měli čeští havíři časté spory s německými havíři. Ti se jí chtěli zmocnit, ale čeští havíři nakonec korunu ubránili. První noc je polili vařící vodou, druhou vyhráli bitku. 54
Domu se říká „U koruny“ na památku prý toho, že v něm nalezla úkryt a obhájení česká koruna. Do nedávna visela na roku velká plechová, pozlacená koruna, která byla nyní nahrazena malou korunkou. [Ptáček, 1994, str. 61]
6.2 Využití Tato trasa by se dala využít v mobilní aplikaci jako mluvený průvodce. Návštěvník by si ji stáhnul do svého mobilního zařízení nebo tabletu a pohyboval by se po trase. Na každé zastávce by si vyslechl pověst doprovázenou zvukovými efekty (např. dusot koňských kopyt, zvonění zvonu, cinkání mincí, ženský křik atd.) Následující uvedená stravovací a ubytovací zařízení se nacházejí na trase nebo v její blízkosti
6.3 Tipy na stravování
Zlatá Stoupa
Piazza Navona
Vinárna U Radnice
Garni
V Ruthardce
Chateau Kotěra
U Žlutého kola
Restaurant – Cafe Mexicana
U Vlašského dvora
Harmonia
u Morového sloupu
U Krále Václava
6.4 Tipy na ubytování Garni *** U Vlašského dvora *** Zlatá Stoupa **** Elim U Růže ***
55
7 Po známých místech Kutné Hory jinak Trasa je vhodná pro: všechny (rodiny s dětmi, studenty, seniory), i pro vozíčkáře Délka: 4,9 km Časová náročnost: 2 dny Vstupné pro dospělého: 530,- Kč (1. den)
140,- Kč (2. den)
Výchozí bod: chrám sv. Barbory (1. den)
Nanebevzetí panny Marie (2. den)
Mapa č. 3: Trasa č. 2
Měřítko: 1 : 47 000
Zdroj: MapSource
56
Obr. č. 13 Výškový profil
Zdroj: MapSource
Následující mapku s mapkou č. 5 Trasa č. 2 - Sedlec dostanou návštěvníci v Informačním centru Města Kutná Hora Mapa č. 4: Trasa č. 2 - centrum
Měřítko: 1: 6 000 Zdroj: MapSource
57
7.1 Podrobný popis trasy První den začíná naše procházka centrem u velmi známé stavby (souřadnice N49° 56´.694´´ E15° 15´.785´´), která je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO spolu s další stavbou od roku 1995. Stavba se stavěla celkem 600 let a je zasvěcena patronce horníků. Objekt je bezbariérový. Obr. č. 14: Chrám sv. Barbory
Zdroj: Vlastní
Chrám sv. Barbory Chrám je považován za nejoriginálnější pozdně gotický chrám katedrálního typu v Evropě, tj. s věncem kaplí kolem hlavního oltáře. Stavba se stala výrazem někdejšího bohatství a moci města. Byl založen kolem roku 1388 na náklad patricijských kutnohorských rodů. Na počátku zde pracovala stavební huť Petra Parléře. Nejstarší část katedrály se skládá z 8 ochozových kaplí. Na počátku 15. století bylo trojlodí změněno v pětilodní. Na počátku husitských válek byla stavba na desítky let přerušena až na konci 15. století pokračuje mistr Hanuš s klenbou ochozu a stavbou triforia. Roku 1499 uzavřel Matěj Rejsek síťovou klenbu presbytáře. Benedikt Rejt vytvořil nad vnitřními arkádami spodní části chrámu samostatné stejnolodní trojlodí, které nemá v českých zemích obdoby. Rejt je také tvůrcem velmi netypických stanových střech. Stavba byla na západní straně uzavřena hrubou, tzv. „jalovou“ zdí.
58
Nebyly další prostředky na dostavbu celého chrámu. V 17. Století byl chrám kolejním kostelem jezuitů. Ti odstranili stanovou střechu a chrám propojili pomocí galerie s Jezuitskou kolejí. Většina chrámu byla v 17. a 18. Století barokizována. K nutné generální restauraci došlo v letech 1884 – 1905. Tehdy bylo vytvořeno západní průčelí se vstupním portálem a varhanní kruchta a katedrále se vrátila její stanová střecha. Chrám je 70 m dlouhý, 40 m široký a uvnitř 30 m vysoký. V současnosti probíhá dlouhodobá, velmi potřebná celková oprava opět po 100 letech. Shoda chrámu s pražským chrámem sv. Víta není náhodná, město se chtělo Praze vyrovnat a pražští stavitelé se na výstavbě kutnohorské katedrály podíleli. [12] Vstupné: dospělý 60,- Kč V blízkosti katedrály stojí stavba (souřadnice N49° 56´.720´´ E15° 15´.835´´), která původně měla sloužit jako kostnice. Obr. č. 15: Kaple Božího těla
Zdroj: Vlastní
Kaple Božího těla Se stavbou se začalo v polovině 80. let 14. století. Jak kaple získala zasvěcení Božího Těla, není známo. Patrně přešlo na kapli z chrámu sv. Barbory, který se původně nazýval Nová kaple sv. Těla Kristova a sv. Barbory.
59
Z původního dvoupodlažního projektu zůstalo pouze u podlaží spodního, určeného pro kostnici, horní kaple nebyla z neznámých důvodů dostavěna. Spodní prostor kaple se dochoval dodnes. Na konci minulého století se stav kaple zhoršil natolik, že se ocitla na seznamu sta nejohroženějších památek na světě. Náročná rekonstrukce byla dokončena v roce 2000. Na kapli Božího těla se nachází vyhlídka, která nabízí pohled do širokého okolí. [Průvodcovská služba s. r. o., 2009, str. 6] Vstupné: dospělý 30,- Kč Odtud projdeme Barborskou ulicí, která byla po vzoru Karlova mostu v Praze vyzdobena sousošími světců a lemuje rozsáhlý komplex (souřadnice N49° 56´.777´´ E15° 15´.856´´), zde můžete navštívit i vyhlídkovou věž (souřadnice N49° 56´.738´´ E15° 15´.836´´) a nově vybudované zahrady (souřadnice). Objekt je bezbariérový. Obr. č. 16 a č. 17: Jezuitská kolej
Zdroj: Vlastní
Jezuitská kolej Dvoupatrová barokní kolej s příčnými křídly ve tvaru obráceného „F“, kterou nechal vystavět v roce 1667 G. D. Orsi. Po zrušení jezuitského řádu sloužila kolej vojenským účelům. Nyní sídlo Galerie Středočeského kraje – GASK – instituce zaměřená na výtvarné a vizuální umění 20. a 21. století. [Průvodcovská služba s. r. o., 2009, str. 6] V roce 2013 byly otevřeny zahrady u Jezuitské koleje. Vstupné: dospělý 80 – 220 Kč (celý objekt; proměnné výstavy) Barborskou ulicí také dojdeme k budově (souřadnice N49° 56´.866´´ E15° 15´.926´´), kde si nenechte ujít příležitost nahlédnout do středověku v havířské vesnici, obléknete havířskou perkytli a vzhůru do stříbrného dolu Osel. [KAM po Česku]
60
Obr. č. 18: Hrádek
Zdroj: Vlastní
České muzeum stříbra – Hrádek Původně gotický městský palác s nádvořím a věží, postavený před rokem 1420 mistrem z okruhu stavební dvorské huti. Slouží Českému muzeu stříbra. Podle odhadu bylo za 400 let činnosti vytěženo v kutnohorském důlním revíru zhruba 2,5 tisíce tun stříbra a mezi 10 – 20 tisíci tunami mědi. [Průvodcovská služba Kutná Hora s. r. o., 2009, str. 7] Vstupné: dospělý 70 – 140,- Kč Stále
pokračujeme
Barborskou
ulicí,
na
rozcestí
ulic
se
vydáme
vlevo.
Jsme na Komenského náměstí, půjdeme první ulicí vpravo. Vycházíme z Komenského náměstí vpravo do Husovy ulice a první ulicí odbočíme vlevo do Lierovy ulice. Jsme u našeho dalšího cíle (souřadnice N49° 56´.957´´ E15° 15´.899´´). Je to žlutá stavba, kde se pořádají výstavy a dříve sloužila k mnoha účelům. Obr. č. 19: Spolkový dům
Zdroj: Vlastní
61
Spolkový dům První zmínka je z roku 1437, kdy se uvádí jako „Havířský dům“. Šlo o dva samostatné domy, které byly následně propojeny. Využití bylo rozmanité. Sloužil havířským spolkům, jako hospoda a údajně i jako nevěstinec (což ale není ověřeno). Poté byl sídlem radnice a nedávno sloužil jako hasičská stanice a bytový dům. Budova byla zapsána jako kulturní památka. V současnosti je po rekonstrukci. Z velké části je využíván Základní uměleckou školou, další část nejrůznějšími spolky a je také využíván jako zázemí kostela. Nejzajímavější částí domu je výstavní a společenský sál, který se využívá pro pořádání výstav, koncertů a konferencí. [13] Hned za rohem na Václavském náměstí stojí dům (souřadnice N49° 56´.997´´ E15° 15´.916´´), který vyniká sochařskou výzdobou v průčelí. Památka patří pod České muzeum stříbra a můžete tu vidět místnost s cechy, černou kuchyni, měšťanský salón a další. Obr. č. 20: Kamenný dům
Zdroj: Vlastní
České muzeum stříbra - Kamenný dům Patří k nejkrásnějším světským stavbám pozdní gotiky ve střední Evropě. Přízviskem „kamenný“ byl nazván poprvé v roce 1660. Jeho dnešní podoba je výsledkem několika stavebních vývojových etap. Ve vrcholu štítu je trůnící madona s dítětem, po stranách světice stojí Adam a Eva pod Stromem poznání. Je to znak cechu hrnčířů, který připomíná, že právě zde býval hrnčířský trh.
62
V současné době je zde umístěna expozice „Horní královské město-měšťanská kultura a život v 17. a 19 stol.“ A expozice „Lapidárium: Umění kameníků doby jagellonské“. [Průvodcovská služba Kutná Hora s. r. o., 2009, str. 7] Vstupné: dospělý: 40 – 80,- Kč Od Kamenného domu sejdeme přes Václavské náměstí do ulice Jiřího z Poděbrad, po levé straně se objeví velká budova (souřadnice N49° 57´.094´´ E15° 16´.126´´), postavená Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Budova sloužila dříve pro výchovu dívek, nyní zde sídlí církevní gymnázium a Vinné sklepy, s. r. o. Obr. č. 21: Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
Zdroj: Vlastní
Klášter Řádu sv. Voršily Stavba kláštera ženského Řádu sv. Voršily z 18. století byla založena na čtvercovém půdorysu. V jeho úhlopříčné ose měl být vybudován kostel s průměrně 19 m věží. Práce byly z finančních důvodů zastaveny. Podle původního projektu byla vybudována dvě křídla. Místo kostela byla na přelomu 19. a 20. století vybudována kaple na jihovýchodní straně Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Klášter sloužil pro výchovu dívek, ale v roce 1950 byly odtud řádové sestry vyhnány. Po roce 1989 byla budova řádu opět vrácena. Dnes je to sídlo Církevního gymnázia sv. Voršily. V současné době je možné se v klášteře seznámit s historií vinařství na Kutnohorsku. [Průvodcovská služba Kutná Hora s. r. o., 2009, str. 12]
63
Mapa č. 5: Trasa č. 2 - Sedlec
Měřítko: 1 : 12 000 Zdroj: Mapsorce
Druhý
den
zahájíme
u
druhé
kutnohorské
památky
UNESCO
(souřadnice
N49° 57´.588´´ E15° 17´.370´´). Zde se nachází 3. nejvzácnější klenot České republiky. Sedlecká monstrance patří také mezi deset nejstarších gotických monstrancí světa. Objekt je bezbariérový.
64
Obr. č. 22: Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie První klášter řádu cisterciáků v Čechách. Stavba patří k vývojově nejvýznamnějším dílům české gotické architektury 13. století. Je v Čechách první stavbou katedrálního typu. Na přelomu 17. a 18. století přestavěna J. B. Santinim v duchu barokní gotiky. Katedrála byla vystavěna neznámým tzv. Mistrem sedleckého chrámu v letech 1290 až 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky. Jedná se o styl, který zvýrazňuje výšku a subtilnost stavby, čemuž odpovídá také jedinečný skrytý opěrný systém. Stavba tohoto chrámu začala po roce 1282 za opata Heidenreicha, kdy došlo k ekonomickému růstu cisterciáckého kláštera, jež vyplýval především z rozvoje dolování stříbra na pozemcích kláštera. Mohutná kamenná stavba raně gotického slohu ve tvaru latinského kříže, jejíž původní podoba se nedochovala, neboť v roce 1421 byl zdejší cisterciácký klášter i chrám vypleněn a vypálen husitským vojskem. V troskách zůstal chrám 279 let. I přes svůj žalostný stav však působila stavba natolik monumentálně, že získala v roce 1681 označení SPLENDISSIMA BASILICA - nejskvostnější bazilika.
65
Za opata Jindřicha Snopka došlo k obnově chrámu. Jan Blažej SANTINI Aichel realizoval na sedleckém chrámu své ideje barokní gotiky. Jeho dílem je originální řešení hlavního průčelí s předsíní a celková jedinečná úprava chrámového vnitřku s mimořádně působivou klenbou hlavní lodi, presbytáře a ramen příčné lodi (transeptu). Santini do stavby také vetkl světově unikátní stavební prvky – samonosnou klenbu zvanou česká placka a samonosné točité schodiště. Obnovený chrám byl v roce 1708 vysvěcen. Období obnovené prosperity však netrvalo dlouho. Za necelých osmdesát let po obnově, v období panování císaře Josefa II., byl v roce 1784 sedlecký klášter zrušen a jeho majetek vydražen. Z chrámu se stalo skladiště mouky a v budovách kláštera byla v roce 1812 zřízena tabáková továrna, která je zde dosud. V současnosti je továrna majetkem koncernu Philip Morris. Chrám byl vrácen k církevnímu užívání v roce 1806. Od jara roku 2009 je katedrála znovu zpřístupněna veřejnosti po rozsáhlé rekonstrukci započaté v roce 2001, kdy byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR. Na podzim roku 2009 se uzavřel cyklus 300 let obnovy katedrály a 24. října 2009 byla katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci znovu vysvěcena biskupem Dominikem Dukou. Katedrála má přístupné první podkroví, jímž je možné vystoupit na kůr západního průčelí, což dává ojedinělou možnost obdivovat dílo starých řemeslníků. Hodné obdivu jsou i vzácné výtvarné památky - např. obrazy Petra Brandla či Michaela Leopolda Willmanna. Chrámová pokladnice ukrývá jeden z nevzácnějších klenotů střední Evropy – originál sedlecké monstrance. Podle posledních poznatků se jedná o nejstarší dochovanou gotickou monstranci na světě - vyrobenou před rokem 1400 v parléřovském stylu skvost, který by si návštěvník katedrály neměl nechat ujít. [14] Vstupné: dospělý: 50,-Kč
66
Pokud je Vám 18 a více let, zastavíme se v muzeu tabáku vedle katedrály. Obr. č. 23: Muzeum tabáku
Zdroj: Vlastní
Expozice Philip Morris v Sedlci Moderní expozice poskytuje přehled o současném i historickém vývoji společnosti. Na monitorech lze vidět výrobu tabákové směsi i cigaret, velká sbírka starých krabiček cigaret, které se v Kutné Hoře vyráběly. Celé portfolio společnosti. Určeno pouze dospělým od 18-ti let. [15] Vstupné: zdarma Po přejití silnice se ulicí Zámecká dostaneme ke hřbitovu. Zde stojí nejnavštěvovanější památka Kutné Hory a místo odpočinku více než 40 000 lidí (souřadnice N49° 57´.705´´ E15° 17´.278´´). Objekt je bezbariérový. Obr. č. 24 a č. 25: Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí
Zdroj: Vlastní
67
Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí Hřbitovní kaple z konce 14. století, barokně přestavěná J. B. Santinim. Výzdoba tvořena téměř výhradně z lidských kostí. Unikátem je mohutný lustr, kalichy, monstrance a schwarzenberský erb. Podle odhadu jsou zde ostatky asi 40 000 lidí. Kostnice je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci. Kostelík byl vystavěn ve 14. století jako karner – skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou – a podle nejnovějších průzkumů se spolu s dalšími stavebními součástmi opatství snažil přiblížit svým jeruzalémským vzorům. Podzemní kaple sedleckého kostelíka je mimořádně podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam
byli pohřbíváni zemřelí poutníci.
Těla zemřelých se v hakeldamské půdě údajně rozložila během pouhých 24 hodin. [16] Vstupné: dospělý 90,-Kč K poslednímu cíli naší cesty půjdeme Čechovou ulicí a potom zahneme do ulice U Koruny a pokračujeme doleva, až přijdeme k hlavní silnici, po které půjdeme dále. Až to bude možné, odbočíme doprava a projdeme klikatou lesní cestou, asi 0,5 km dlouhou, až na vrchol (souřadnice N49° 58´.251´´ E15° 17´.096´´). Stavba vysoká 30 m je postavena z kyklopského zdiva, proto je vidět na dálku. Obr. č. 26: Rozhledna Havířská bouda
Zdroj: Vlastní
68
Havířská bouda Rozhledna, vysoká 30 m, je postavena z kyklopského zdiva a tvoří mohutnou základnu vyhlídkové terasy a kavárny, která nabízí výhled do kraje a večer se mění v romantickou vyhlídkovou restauraci s minutkovou kuchyní. Pro návštěvníky, kteří nemohou nebo nechtějí vystoupat po 144 schodech, je k dispozici výtah. [17] Nyní se podívejte, zda jste cíle správně určili. Mapa č. 6: Trasa č. 2 – rozřešení souřadnic v centru
Měřítko: 1 : 6 000
Zdroj: MapSource
69
Mapa č. 7: Trasa č. 2 – rozřešení souřadnic v Sedlci
Měřítko: 1 : 12 000 Zdroj: MapSource
7.2 Využití Trasa by byla zpracována formou letáku, který by byl dostupný v informačním centru.
Následující uvedená stravovací a ubytovací zařízení se nachází na trase nebo v její blízkosti.
7.3 Tipy na stravování
Barbora
U Varhanáře
Kometa
Vinotéka u Kamenného domu
New Peking China
U Zlatého lva
Steak a Salad Bar U Matěje
Havířská bouda
U Hrnčíře
Na Pašince
U Kamenného domu
70
7.4 Tipy na ubytování
U Hrnčíře ***
Bed & Breakfast
U Varhanáře ***
Retro
U Zvonu ***
Havířská bouda
8 Po stopách významných osobností Trasa je vhodná pro: domácí turismus, zdatnější seniory Délka: 3,2 km Časová náročnost: maximálně 3,5 hodiny Vstupné pro dospělého: 120,- Kč Výchozí bod: Královská procházka Mapa č. 8: Trasa č. 3
Měřítko: 1 : 6 000
Zdroj: MapSource
71
Obr. č. 27: Výškový profil
Zdroj: MapSource
8.1 Podrobný popis trasy Prohlídková
trasa
začíná
na
tzv.
Královské
procházce
u
říčky
Vrchlice
(souřadnice N49° 56´.714´´ E15° 15´.951´´). Ve skále je tu vidět vytesaný reliéf Jaroslava Vrchlického (17. 2. 1853 – 9. 9. 1912). Obr. č. 28: Reliéf Jaroslava Vrchlického
Zdroj: Vlastní
Byl to český básník, dramatik, překladatel, literární a divadelní kritik a hlavní představitel lumírovské poezie. Vlastním jménem se jmenoval Emil Frída. Působil jako učitel, vychovatel, redaktor a vysokoškolský profesor světové literatury. [18, citováno podle: 29, 30, 31]
72
Trasa vede podél místní železnice, kolem garáží se dostaneme pod železniční most. Pokračujeme do kopce a míjíte Žižkovu bránu. Nad kopcem je další cíl (souřadnice N49° 56´.920´´ E15° 16´.173´´), pomník Karla Havlíčka Borovského (31. 10. 1821 Borová – 29. 7. 1856 Praha). Byl to český obrozenecký spisovatel, básník, novinář a politik. V roce 1850 začal v Kutné Hoře vydávat časopis Slovan (pamětní deska v ulici Na Náměti). Od začátku byl nucen pracovat ve velkých obtížích a v létě 1851 předešel zákazu Slovana ukončením vydávání. Řídil Pražské noviny (příloha Česká včela), Národní noviny (Šotek) a časopis Slovan – část vydávána ve dvou výborech: ducha Národních novin a Epištoly kutnohorské. V Kutné Hoře bydlel v Čáslavské ulici, kde je dnes umístěna pamětní deska. [18, citováno podle: 32] [33] Obr. č. 29: Pomník K. H. Borovského
Zdroj: Vlastní
S pomníkem Borovského je spojena další osobnost, a to Josef Strachovský (19. dubna 1850 Kutná Hora — 9. července 1913 Praha). Český sochař slavnostně odhalil 26. srpna 1883 pomník K. H. Borovského za účasti čtyřiceti tisíc lidí. Byl to vůbec první Havlíčkův pomník v Čechách. [34] Vydáme se ulicí nalevo Havlíčkovo náměstí, před námi se tyčí kostel sv. Jakuba (souřadnice N49° 56´.903´´E15° 16´.034´´). Uvnitř se nachází křtitelnice z roku 1505 od Ondřeje Ptáčka, kutnohorského zvonaře. Užíval dva různé typy (dvě velikosti) gotické minuskule (malá písmena). Jeho zvony se vyznačují extrémně těžkým profilem.
73
Jako rodovou značku užívá dvouhlavou orlici s hlavami k sobě, v každém spáru zvonu, na prsou štítek s konvicí, pod ocasem iniciály A. P. Na začátku tvorby užíval výhradně latinu, ke konci života se na některých zvonech objevují nápisy v češtině. Vstupné pro dospělého je 40,- Kč. [19] Procházíme stále ulicí Havlíčkovo náměstí, až přijdeme na Komenského náměstí (souřadnice N49° 56´.929´´ E15° 15´.971´´). Na domě č. 72 si všimněte pamětní desky Josefa Brauna (11. 7. 1864 Kutná Hora – 28. 8. 1891). Byl to učitel, spisovatel, básník a historický prozaik. Zajímal se o českou historii a o dějiny rodného města. Napsal povídky Kutnohorský kat, Kutnohorský primátor, Paměti krevních písařů a další. [18] Obr. č. 30 a č. 31: Pamětní deska Josefa Brauna
Zdroj: Vlastní
Z toho to místa půjdeme do úzké uličky Barborská vedoucí k Muzeu českého stříbra a chrámu sv. Barbory (souřadnice N49° 56´.909´´ E15° 15´.959´´). Na domě č. 23 nepřehlédněte bustu a pamětní desku Felixe Jeneweina. Byl to český malíř a kreslíř. Autor kreseb s biblickými náměty, z české historie a vlastních symbolických kompozic. Jeho díla představují romanticky náboženské náměty vycházející z nazarenismu (malířský směr z první poloviny 19. století [20] Dětství prožil v Kutné Hoře. [18, citováno podle: 35]
74
Obr. č. 32: Busta Felixe Jeneweina
Zdroj: Vlastní
Jdeme dále Barborskou ulicí a míjíme Hrádek (České muzeum stříbra) a před námi se rýsuje Jezuitská kolej s chrámem sv. Barbory v pozadí. U Kaple Božího těla se zatočíme vpravo a nacházíme se v parku (souřadnice N49° 56´.695´´ E15° 15´.859´´), kde roste lípa věnovaná Gabriele Preissové (23. 3. 1862 Kutná Hora – 27. 3. 1946 Praha). Byla to spisovatelka a dramatička. Psala realistické povídky ze slovácké vesnice. Mezi její díla patří Její pastorkyňa, Gazdina roba, Cestou za štěstím, Co vyprávěl život a další. [18, citováno podle: 36] Obr. č. 33 a č. 34: Lípa Gabriely Preissové
Zdroj: Vlastní
75
Od chrámu sv. Barbory se vrátíme zpět a u pensionu U Varhanáře vlevo ulicí Smíškova do mírného kopečka a přijdeme na náměstí Národního odboje k budově okresního soudu (souřadnice N49° 56´.879´´ E15° 15´.772´´). Zde se nachází pamětní deska K. H. Borovského. 12. 11. 1851 se tu slavnostně obhájil. [18, citováno podle: 33] Obr. č. 35 a č. 36: Pamětní deska K. H. Borovského
Zdroj: Vlastní
Z náměstí Národního odboje půjdeme Rejskovou ulicí, kde dalším cílem je Kamenná kašna (souřadnice N49° 56´.928´´ E15° 15´.831´´). Postavil ji Matěj Rejsek, český stavitel, sochař a kameník. V chrámu sv. Barbory dostavěl chór, zónu bazilikálních oken, žebrovou klenbu a část vnějšího opěrného systému. [18, citováno podle: 37] Obr. č. 37: Kamenná kašna
Zdroj: Vlastní
Naproti stojí městská knihovna (souřadnice N49° 56´.945´´ E15° 15´.828´´). Založil ji v roce 1848 Josef Jaromír Štietka(15. 6. 1808 – 10. 4. 1878 Kutná Hora). Byl to lékař, vlastivěděc a vlastenec. Založil také kutnohorskou nemocnici a divadlo.
76
Na náměstí Národního odboje se nachází na domě č. 49 pamětní deska, zde žil a i zemřel. [18] Obr. č. 38: Městská knihovna
Zdroj: Vlastní
Od kašny projdeme směrem dolů Rejskovou ulicí a napravo v uličce Rakova se nachází staročeská hospoda Dačický (souřadnice N49° 56´.903´´ E15° 15´.874´´), která je spojena s Mikulášem Dačickým z Hessova (23. 12. 1555 Kutná Hora – 25. 9. 1626 Kutná Hora). Byl to měšťan, český vlastenec, humanistický spisovatel a básník. Sepsal Paměti (události od roku 1575 do roku 1626). Napsal také sbírku básní nazvaná Prostopravda. Jeho rodný dům stojí na Komenském náměstí a jeho jméno nese i kutnohorské pivo. [18] Obr. č. 39: Pivnice Dačický
Zdroj: Vlastní
77
Nyní se přesuneme z Rakovy ulice přes Komenského náměstí, Husovou ulici na hlavní náměstí – Palackého náměstí. Odbočíme doleva do Kollárovy ulice (souřadnice N49° 57´.000´´ E15°16´.070´´). Stojí zde rodný dům č. 315 Jiřího Ortena (30. 8. 1919 Kutná Hora – 1. 9. 1941 Praha). Byl to český básník. Vlastním jménem Jiří Ohrenstein, psal pod pseudonymy Karel Jílek nebo Jiří Jakub. Mezi jeho sbírky veršů patří Čítanka jaro, Cesta k mrazu, Ohnice, Mé město (věnovaná Kutné Hoře), Elegie a mnoho dalších. Jeho jméno nese kutnohorské gymnázium a kulturní festival Ortenova Kutná Hora. [18, citováno podle: 38] Obr. č. 40 a č. 41: Rodný dům a pamětní deska Jiřího Ortena
Zdroj: Vlastní
Vrátíme se zpět na hlavní náměstí a naše kroky povedou k Sankturinovskému domu (souřadnice N49° 56´.988´´ E15° 16´.118´´), který se nachází přes ulici od hotelu Mědínek. Dům je původně gotický ze 13. století po barokní přestavbě. Ve věži se nachází kaple s překrásnou síťovou pozdně gotickou klenbou. Stavba patří k nejstarším ve městě. V domě sídlí Informační centrum, Alchymistická dílna a dříve pobočka Galerie Felixe Jeneweina. Muzeum provede návštěvníky alchymistickou dílnou, kde učenci hledají kámen mudrců a mění kovy ve zlato, a třeba tu objeví i pravého golema. Vstupné pro dospělého je 60,- Kč. [18]
78
Obr. č. 42: Sankturinovský dům
Zdroj: Vlastní
Z náměstí se vypravíme dolů Tylovou ulicí, zde stojí Tylův dům s bustou (souřadnice N49° 56´.966´´ E15° 16´.199´´). Expozice o životě a díle dramatika J. K. Tyla v jeho rodném domě, expozice „Podzemí Kutné Hory a jeho průzkům“ a proměnné výstavy. Vstupné pro dospělého je 20,- Kč. [18, citováno podle: 41] Obr. 43: Tylův dům
Zdroj: Vlastní
Josef Kajetán Tyl (4. 2. 1808 Kutná Hora – 11. 7. 1856 Plzeň) byl český dramatik, prozaik, novinář, obrozenecký herec, divadelník, hlavní představitel sentimentálně vlasteneckého romantismu a organizátor kulturního života. Psal dramata, historické a soudobé prózy. Byl autorem textu české národní hymny. Inspirovalo ho údolí říčky Vrchlice. Slova složil český skladatel František Škroup. Spisovatelskou dráhu začal povídkami z české minulosti, nejznámější jsou povídky Rozina Ruthardova a Dekret Kutnohorský, dále napsal např. historickou hru Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud a jiné. [18, citováno podle: 39, 40]
79
Půjdeme dále Tylovou ulicí směrem dolů a na křižovatce budeme pokračovat doleva ulicí Na Náměti. Na budově Policie ČR si všimněte pamětní desky, zde K. H. Borovský měl tiskárnu. Obr. č. 44 a č. 45: Dům bývalé tiskárny J. K. Borovského a pamětní deska
Zdroj: Vlastní
Projdeme kolem kostela Matky boží Na Náměti až ke křižovatce. Po přejití jdeme stále rovně ulicí Masarykovo, až na pravé straně uvidíme náš poslední cíl (souřadnice N49° 57´.111´´ E15° 16´.493´´). Je to divadlo, které nese název rovněž po J. K. Tylovi. J. K. Tyl první formuloval veřejně myšlenku na vybudování samostatného divadla v Kutné Hoře pro tehdejší ochotnický spolek Tyl. Jeho myšlenka dostala konkrétní podobu v roce 1931, kdy na základě projektů kutnohorských architektů Ing. Rudolfa Hraby a jeho bratra Ing. Josefa Hraby byla zahájena stavba divadla. Slavnostní otevření divadla se konalo pouhých 25 měsíců po zahájení stavby – 12. listopadu 1933. Obr. č. 46: Tylovo divadlo
Zdroj: Vlastní
80
Divadlo má charakter moderní funkcionalistické budovy. Hlediště divadla má kapacitu 508 míst, z toho 6 bezbariérových. Kromě hlavního sálu, má divadlo menší sál – tzv. loutkovou scénu, která byla v minulosti využívána místním loutkářským souborem. V současné době je loutková scéna uzavřena. Budova zprvu sloužila výše zmíněnému Ochotnickému spolku Tyl, který ji využívá ke své činnosti i v současné době. Divadlo funguje bez vlastního profesionálního souboru. Programovou náplní divadla je organizace kulturně společenského života ve městě v návaznosti na prostory budovy divadla – realizují se zde vystoupení profesionálních, ale i amatérských scén, koncerty, taneční pořady pro děti i dospělé, pořádání cyklických programů, přehlídek, soutěží, festivalů, příležitostných programů, pronájmů. Divadlo je centrem kulturního dění nejen pro místní návštěvníky, ale i pro blízké okolí. Specializuje se především na hostování špičkových divadelních souborů z Prahy, sporadicky dává příležitost i krajským divadlům, vystupují zde významné hudební soubory. Kromě toho je Tylovo divadlo dějištěm různých festivalů, soutěží a přehlídek – Mezinárodní kytarové soutěže, Přehlídky dětského scénického tance, Dětské divadelní přehlídky, Operního týdne aj. [22] Další osobnosti Z dalších osobností, které se zde narodily, žily nebo se něčím proslavily, jsem vybrala několik následujících. Jan Erazim Vocel (23. 8. 1802 Kutná Hora – 16. 9. 1871 Praha) byl profesor archeologie na Univerzitě Karlově v Praze, spisovatel, filozof, historik umění a redaktor časopisu Muzea Království českého. Založil českou archeologii a dobrovolně organizoval muzejní archeologické sbírky. Jeho jméno nesl archeologický spolek založený v roce 1877. Je po něm pojmenována ulice vedoucí k Anenskému náměstí, ve které je dům s pamětní deskou. [18, citováno podle: 42] Rudolf Krupička byl básník a dramatik. Jeho rodina vlastnila v Kutné Hoře octárnu, avšak byla znárodněna. Podle Krupičkovy básně je pojmenován kutnohorský časopis Krásné město (založen 1938). [18]
81
Ludvík Lábler byl kutnohorský stavitel. Podílel se na rekonstrukci chrámu sv. Barbory, rekonstruoval Kamennou kašnu a Vlašský dvůr. Byl členem archeologického sboru Vocel. [43] František Zelenka byl kutnohorským rodákem, žid a architekt. Zabýval se rodinnými a činžovními domy. Podílel se na funkcionalistických vilách – v Kutné Hoře pro továrníka Leo Reinigera. Po vypuknutí 2. světové války byl deportován do Osvětimi. [44] Emanuel Leminger (25. 12. 1846 Nedvězí – 3. 12. 1931 Kutná Hora) byl historik, jeho přičiněním byl založen archeologický sbor Vocel, jehož byl členem. Mezi jeho díla patří Královská mincovna v Kutné Hoře, Umělecké řemeslo v Kutné Hoře. [18] Radka Denemarková je kutnohorská rodačka, publicistka, spisovatelka a překladatelka. [18] Johnny Depp, Geoffrey Rush, Liam Neeson, Peter O´Toole, I tyto hvězdy stříbrného plátna jsou spojeny se městem Kutná Hora. Město si zahrálo v mnoha hollywoodských trhácích. [KAM po Česku]
8.2 Využití Tento okruh by se dal použít v mobilní aplikaci jako mluvený průvodce. Návštěvník by si ji stáhnul do svého mobilního zařízení nebo tabletu a pohyboval by se po trase. Na každé zastávce by si poslechl nejdůležitější fakta o dané osobnosti. Po příchodu k cíli by byly uvedené zajímavosti (např. úryvek z básně, citát atd.)
8.3 Tipy na stravování Následující uvedená stravovací zařízení se nacházejí na trase nebo v její blízkosti.
Dačický
Mincovna – hotel Opat
Mědínek
Scharlota
82
8.4 Tipy na ubytování
Octárna
Na Kozím plácku
Centrum
Mědínek ***
Dostálovi
Opat ****
9 Shrnutí Po vytvoření tří prohlídkových tras jsem se spojila s Informačním centrem Města Kutná Hora a destinační agenturou Průvodcovská služba Kutná Hora, s. r. o. a požádala je o zhodnocení tras a případně budoucí využití. Vedoucí informačního centra Martina Bucifal se vyjádřila takto: „Návštěvníci přijíždějící do Kutné Hory se ve velké většině spokojí pouze s turistickou mapkou a doslova oběhnou nejdůležitější památky KH. Studentka připravila tři zajímavé trasy pro náročnější návštěvníky, kteří se chtějí dozvědět o Kutné Hoře víc a pokud možno zábavnou formou. První trasa Kutnohorské legendy je nenáročná, zajímavá a poučná a aktivní formou přiblíží kutnohorské pověsti. Druhá trasa Po známých místech Kutné Hory (s GPS/ i bez) si najde příznivce mezi návštěvníky, kteří přijeli do KH na více dní případně přijeli již poněkolikáté a chtějí vyzkoušet něco nového. Opět zábavnou formou – formou hry, trasa seznámí s nejnavštěvovanějšími památkami KH. A do třetice trasa Po stopách významných osobností je trasa ideální pro školní zájezdy či výukové programy. Když si studenti budou moci projít místa, se kterými jsou spjaty významné osobnosti a „osahat“ si jejich pamětní desky, určitě si odnesou z KH nezapomenutelné vizuální poznámky. Všechny trasy jsou pečlivě vypracované, doplněné povětšinou vlastními fotografiemi. V graficky upravené podobě budou trasy ke stažení z webu města www.kutnahora.cz ještě tuto sezónu. Do budoucna uvažujeme o přeložení tras do angličtiny.“ Ing. Hana Musílková z Průvodcovské služby říká: „Zpracovatelka si vybrala zajímavá témata, jako nejpoužitelnější pro destinační management se jeví pověsti a osobnosti. Každopádně návrh s pověstmi a osobnostmi by se dal využít při zpracování mobilní aplikace.“
83
Závěr Bakalářská práce se zabývá charakteristikou Kutné Hory, její historií, předpoklady pro cestovní ruch, GPS a geocachingem. Cílem bylo vytvořit nové specifické trasy pomocí GPS, které by se daly použít v praxi. Trasy jsem vytvořila a prošla s GPS v ruce. Následně ji propojila s počítačem a stáhla do programu MapSource, kde jsem je doupravila. Myslím si, že se mi podařilo cíl splnit. Zhodnocení ze strany informačního centra a destinační agentury bylo kladné. Všechny trasy budou do konce sezóny po grafických úpravách zveřejněny na informačním portálu města. Trasa „Kutnohorské legendy“ a „Po stopách významných osobností“ by se v budoucnu mohly použít v mobilní aplikaci, která se plánuje. Dvě trasy se mnou absolvovala moje babička, takže mám ověřené, že to zvládnou i starší návštěvníci. První trasa po pověstech „Kutnohorské legendy“ je určena pro všechny, kteří mají rádi historky a povídačky. Pověst o Rozině Ruthadové zná snad každý, do okruhu jsem zařadila i méně známé, jako je o záchraně české koruny nebo o domu U Kobyly. Druhá trasa „Po známých místech Kutné Hory jinak“ je řešena formou hry – sbírání razítek v objektech. Sestavila jsem dvě varianty, jedna pouze s mapou a zadanými souřadnicemi pomocí přístroje GPS a druhá s mapou, souřadnicemi a navíc pomůckou popisů objektů. Třetí okruh se zabývá významnými osobnostmi a je určena pro domácí cestovní ruch. Vede po místech, kterých by si návštěvník města běžně nevšiml. První a třetí trasa by v praxi mohly najít využití v mobilní aplikaci, která se plánuje v horizontu dvou let. Vhodným řešením by byl audio průvodce doplněný zvukovými efekty. Druhá trasa by byla vhodná formou letáku, který by byl v dispozici v Informačním centru Města Kutná Hora. S vytvořenými trasami by šlo i dále pracovat. Lze více specifikovat trasu osobností např. na trasu po spisovatelích, po stopách samotného K. H. Borovského nebo pro zahraniční turismus po filmových osobnostech atd.
84
Zdroje Knižní DAVID, Petr. DOBROVOLNÁ, Věra. SOUKUP, Vladimír. Kutnohorsko a Kolínsko. 1. vyd. Praha: S & D, 2004. 159 s. ISBN 80-86050-76-9 DUDÁK, Vladislav. Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran. 1. vyd. Praha: Baset, 2004. 444 s. ISBN 80-7340-035-9 INQUORT, René. KOSTIĆOVÁ, Jana. NOVOTNÁ, Daniela a jiní autoři. Kutná Hora a okolí. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2002. 98 s. ISBN 80-7011-713-3 JELÍNEK, Jan. Kutná Hora. 1. vyd. Praha: Tisková, ediční a propagační služba, státní podnik, 1990. 123 s. KAPAVÍKOVÁ, Marie. Kutnohorsko. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1978. KULICH, Jan. Kutná Hora. Libice nad Cidlinou: GLORIET s. r. o., rok. IBSN 8086644-00-6 Kutná Hora: Okresní oddělení ČSÚ. Charakteristika okresu Kutná Hora. 1988. 53 s. Průvodcovská služba Kutná Hora, s. r. o. Turistická destinace Kutná Hora a okolí. PTÁČEK, Antonín. ŠEBÁNEK, Antonín. Kutnohorské pověsti. Kutná Hora: Obzory Kutnohorska, 1994. 142 s. ŠTROBL, Miroslav. Kutnohorské pověsti. Kutná Hora: Lepor, 2009. 61 s. VOPÁLKOVÁ, Ivana. Kutná Hora. 1. vyd. Kutná Hora: Lepor. 2006. 25 s.
Letáky JILMA, Michal. Questing Po stopách havířů. KAM po Česku, Kutná Hora. Průvodcovská služba Kutná Hora, s. r. o. Geocaching. 2012 Průvodcovská služba Kutná Hora, s. r. o. Stříbrná stezka. 2012
85
Internetové [1] Charakteristika okresu Kutná Hora. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2014-0217]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_kutna_hora [2] Kutná Hora: Členění města. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-02-17].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kutn%C3%A1_Hora [2] Administrativní členění: Členění města. In: Wikipedie [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kutn%C3%A1_Hora [3] Kutná Hora: Počasí. In: IN-POČASÍ [online]. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://leto.in-pocasi.cz/kutna-hora/ [4] Menhiry. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z:http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Menhiry-kolem-Kutne Hory.aspx#6 [5] Zahrady u Jezuitské koleje. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2014-0225]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zahrady-u-Jezuitskekoleje-v-Kutne-Hore.aspx [6] Doprava. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001-
[cit.
2014-02-25].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kutn%C3%A1_Hora [8] Počet obyvatel. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mesta_a_obce) [9] Nezaměstnanost. Regionální informační servis [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné
z:
http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/stredocesky-kraj/obce-s-rozsir-
pusobnosti/hospodarske-prostredi/ [10] Česko chutná skvěle. CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/marketingove-aktivity/kampane/ [11] Hotel Opat - restaurace Mincovna. Czech Specials [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.czechspecials.cz/restaurace/hotel-opat-restaurace-mincovna/ [12] Chrám sv. Barbory. Římskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=15
86
[13] Spolkový dům. Kudy z nudy CzechTourism [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Spolkovy-dum-v-Kutne-Hore.aspx [14] Katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Katedrála Sedlec [online]. 2014 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://www.ossuary.eu/index.php/cz/katedrala [15] Muzeum tabáku. PHILIP MORRIS INTERNATIONAL [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.pmi.com/cs_cz/careers/pages/kutna_hora.aspx [16]
Kostnice. Kostnice
Sedlec [online].
2014
[cit.
2014-03-12].
Dostupné
z:
http://www.ossuary.eu/index.php/cz/kostnice [17] Rozhledna na Kaňku. Havířská bouda [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.havirskabouda.cz/rozhledna.html [18] Osobnosti. Kutná Hora: informační portál [online]. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=2&cid=127 [19] Ondřej Ptáček. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-03-14].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ond%C5%99ej_Pt%C3%A1%C4%8Dek [20] Nazarenismus. Slovník cizích slov [online]. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=nazarenismus&typ=0 [21] Benedikt Rejt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-03-14].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Benedikt_Rejt [22] Tylovo divadlo. Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře [online]. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.divadlo-kutnahora.cz/o-nas/historie/ [23] Strategie rozvoje regionu Kutnohorsko. Kutná Hora: městský úřad [online]. 2014 [cit. Dostupné
2014-03-19].
z:
http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/1217_strategie%20MK.pdf [24] Aktualizace arketingové koncepce rozvoje CR v Kutné Hoře. Kutná Hora: městský úřad [online].
2014
[cit.
2014-03-22].
Dostupné
z:
http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/831_strategie1.pdf [25] Partnerská města. Kutná Hora: informační portál [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=16&cid=16
87
[26] Česká inspirace. Česká inspirace [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.ceskainspirace.cz/o-nas/#zacatek [27] GPS. GPS [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://gps.slansko.cz/ [28] Rozdělení GPS. Přírodovědecká fakulta univerzity Karlovy v Praze [online]. 2014 [cit. 2014-04-07].
Dostupné
z:
https://www.natur.cuni.cz/geografie/geoinformatika-
kartografie/ke-stazeni/vyuka/gps/skriptum-uvod-do-gps/ [29] Jaroslav Vrchlický. Literatura. kvalitne.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://literatura.kvalitne.cz/vr.htm [30] Jaroslav Vrchlický. ČESKÝ-JAZYK.cz: Studentský UNDERGROUND [online]. 2014 [cit.
2014-03-14].
Dostupné
z:
http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/jaroslav-
vrchlicky.html [31]
Jaroslav
Vrchlický. LIBRI:
literatury [online].
2014
nakladatelství [cit.
původní
české
2014-03-14].
encyklopedické
Dostupné
z:
http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=9&name=VRCHLICK%DD+JAROSL AV [32] Karel Havlíček Borovský. PÍSMÁK: Amatérská literární tvorba2 [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.pismak.cz/knihomolna/cz/havlicek.htm [33] Karel Havlíček Borovský. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
Dostupné
2014-04-03].
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Borovsk%C3%BD [34] Josef Strachovský. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-04-03].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Strachovsk%C3%BD [35] Felix Jenewein. Galerie "Felixe Jeneweina" Města Kutné Hory [online]. 2007 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://gfj.kh.cz [36]
Gabriela
Preissová. LIBRI [online].
2014
[cit.
2014-04-03].
Dostupné
z:
http://www.libri.cz/databaze/kdo18/main.php [37] Matěj Rejsek. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-04-03].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mat%C4%9Bj_Rejsek
88
[38]
Jiří
Orten. LIBRI [online].
2014
[cit.
Dostupné
2014-03-14].
z:
http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=9&name=ORTEN+JI%D8%CD [39] Josef Kajetán Tyl. In: LIBRI [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.libri.cz/databaze/kdo18/main.php [40] Josef Kajetán Tyl. In: PÍSMÁK [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.pismak.cz/knihomolna/cz/tyl.htm [41] Josef Kajetán Tyl. In: Tylův dům [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://muzeum.kutnohorsko.cz/info-td.html [42]
Erazim
Vocel.
In: LIBRI [online].
2014
[cit.
Dostupné
2014-04-03].
z:
http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=9&name=VOCEL+JAN+ERAZIM [43] Ludvík Lábler. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-04-03].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_L%C3%A1bler [44] František Zelenka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-04-03].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Zelenka [45]
Geocaching. Geocaching [online].
2014
[cit.
2014-04-07].
Dostupné
z:
[cit.
2014-04-07].
Dostupné
z:
http://www.geocaching.com/guide/default.aspx [46]
Typy
keší. Geocaching [online].
2014
http://www.geocaching.com/about/cache_types.aspx [47] Mapa geocachingu Kutná Hora. Geocaching [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/map/#?ll=49.95147,15.27992&z=15
Seznam příloh Příloha A: Návrh letáku trasy č. 2 „Po známých místech Kutné Hory jinak“, str. 90 – 91, zdroj: MapSource
89
Přílohy Příloha A: Návrh letáku trasy č. 2 „Po známých místech Kutné Hory jinak“
Za
rohem,
na
Od Kamenného domu sejdeme přes Václavské náměstí do ulice Jiřího z Poděbrad, po levé straně se objeví velká budova, postavená Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
Václavském
náměstí, stojí dům, který vyniká sochařskou výzdobou v průčelí. Je zde k vidění místnost s cechy, černá kuchyň, měšťanský salón a další.
Barborskou ulicí také dojdeme k budově, kde si nenechte ujít příležitost Je to žlutá stavba v Lierově ulici, kde se pořádají výstavy a vchod do kostela sv. Jana Nepomuckého.
středověku
nahlédnout v havířské
do vesnici,
obléknete havířskou perkytli a vzhůru do stříbrného dolu Osel.
V blízkosti katedrály stojí stavba, která původně měla Odtud projdeme Barborskou ulicí, která
Měřítko: 1 : 6 000
sloužit jako kostnice.
byla po vzoru Karlova mostu v Praze vyzdobena sousošími světců a lemuje rozsáhlý komplex, zde můžete navštívit i vyhlídkovou věž a nově vybudované zahrady. Objekt je bezbariérový.
Procházka centrem začíná u velmi známé stavby se stanovou střechou, která je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO spolu s další stavbou od roku 1995. Stavba se stavěla celkem 600 let a je zasvěcena patronce horníků.
90
Poslední cíl je od předchozího vzdálen asi 1 km. Stavba vysoká 30 m je postavena z kyklopského zdiva, je vidět na dálku. Přejděte ulici a jděte ulicí Zámecká ke hřbitovu. Zde stojí nejnavštěvovanější památka Kutné Hory a místo odpočinku více než 40 000 lidí. Objekt je bezbariérový.
Druhý den zahájíme u druhé kutnohorské památky UNESCO. Zde se nachází 3. nejvzácnější klenot České republiky. Sedlecká monstrance patří také mezi deset
Měřítko: 1 : 12 000
nejstarších gotických monstrancí světa. Objekt je bezbariérový.
91
