Návrh tras pomocí GPS v podhůří Orlických hor

Návrh tras pomocí GPS v podhůří Orlických hor

Bakalářská práce

Daniel Ježák

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: PaedDr. František Smrčka

Jihlava 2009

Rád bych poděkoval vedoucímu své bakalářské práce panu PaedDr. Smrčkovi, za zapůjčení GPS přijímače a také za užitečné podněty a rady, které mi ochotně poskytl.

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracoval samostatně a veškeré materiály, které jsem při zpracování použil, uvádím v seznamu literatury.

V Jihlavě, dne 20.05.2009

……………………

Abstrakt JEŽÁK, Daniel: Návrh tras pomocí GPS v podhůří Orlických hor. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PaeDr. František Smrčka. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. Tato práce je zaměřena především na možnosti využití GPS navigace při turistice v oblasti podhůří Orlických hor a také na sestavení vhodných a různě obtížných tras a jejich vystaveni na webové stránce. Teoretická část popisuje satelitní GPS navigaci, její historii, současnost, možnosti využití a také přírodní podmínky oblasti podhůří Orlických hor, včetně chráněných území, obcí a měst. Praktická část se v úvodu zabývá navigačním procesem, vytvářením a použitím tras a poté samotnými navrhnutými trasami. Obsahuje také praktické informace pro turisty a seznam nejvýznamnějších kulturních akcí regionu. Praktickou část uzavírají informace o tvorbě a vzhledu webových stránek.

GPS přístroj. Navigace. Volný čas. Turistika. Trasy. Podhůří Orlických hor

Abstract JEŽÁK, Daniel: The GPS routes concept in the foothills of the Eagle Mountains. Bachelor’s thesis. University of Polytechnic in Jihlava. Department of Tourism. Head of work PaedDr. František Smrčka. The degree of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2009. This work is focused especially on possibilities of using GPS navigation in the tourist region of the foothills of the Eagle Mountains as well as on composition of suitable and various difficult routes and publishing them on a website. The theoretical part describes satellite GPS navigation, its history, present, possibilities of using and also natural conditions of the foothills of the Eagle Mountains, including protected landscape areas, villages and towns. The practical part deals in the beginning with the navigation process, creation and usage of tracks, afterwards with suggested routes themselves. Contains also practical informations for tourists and a list of the most important cultural events in the region. Practical part is closed by website appearance and creation.

GPS device. Navigation. Leisure. Touring. Routes. The foothills of the Eagle Mountains

Obsah Obsah ................................................................................................................................7 Seznam ilustrací................................................................................................................8 1 Úvod............................................................................................................................9 2 Teoretická část ..........................................................................................................10 2.1 Navigace GPS .....................................................................................................10 2.1.1Systém GPS, jeho historie a současnost .........................................................10 2.1.2 Segmenty systému GPS .................................................................................11 2.1.3 Metody určování polohy................................................................................12 2.1.4 Typy GPS přijímačů ......................................................................................13 2.1.5 Využití GPS ...................................................................................................14 2.1.6 Geocaching ....................................................................................................15 2.1.7 Faktory ovlivňující GPS ................................................................................15 2.2 Oblast podhůří Orlických hor ...............................................................................16 2.2.1 Charakteristika oblasti ...................................................................................16 2.2.2 Chráněná území a přírodní zajímavosti .........................................................17 2.2.3 Města a obce podhůří Orlických hor..............................................................19 3 Praktická část ............................................................................................................28 3.1 Vytvoření a použití trasy.....................................................................................28 3.1.1Fáze vytváření trasy ........................................................................................28 3.1.2Vytváření tras pomocí programu Mapsource .................................................28 3.1.3Navigace na bod..............................................................................................30 3.1.4Použití trasy ....................................................................................................30 3.2 Návrhy tras ..........................................................................................................31 3.3 Praktické informace pro turisty...........................................................................46 3.4 Kulturní akce.......................................................................................................51 3.5 Tvorba www stránek ...........................................................................................53 3.5.1Microsoft Frontpage 2003 ..............................................................................53 3.5.2Tvorba webové stránky...................................................................................54 4 Závěr .........................................................................................................................55 5 Informační zdroje......................................................................................................57 6 Přílohy.......................................................................................................................59 7

Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Družice GPS < http://cs.wikipedia.org/wiki/GPS> Obrázek č. 2: Kosmický segment <www.ce4you.cz/articles/detail.asp?a=244> Obrázek č. 3: Monitorovací stanice na Havaji Obrázek č. 4: Vymezení oblasti Obrázek č. 5: Program Mapsource Obrázek č. 6: Mapa trasy 1 Obrázek č. 7: Výškový profil trasy 1 Obrázek č. 8: Mapa trasy 2 Obrázek č. 9: Výškový profil trasy 2 Obrázek č. 10: Mapa trasy 3 Obrázek č. 11: Mapa trasy 4 Obrázek č. 12: Výškový profil trasy 4 Obrázek č. 13: Mapa trasy 5 Obrázek č. 14: Výškový profil trasy 5 Obrázek č. 15: Mapa trasy 6 Obrázek č. 16: Výškový profil trasy 6 Obrázek č. 17: Mapa trasy 7 Obrázek č. 18: Výškový profil trasy 7

8

1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolil vytvoření návrhu GPS (Global Positioning System, je vojenský polohový satelitní systém, s jehož pomocí je možné určit přesnou polohu a čas kdekoliv na Zemi nebo nad ní s přesností desítky metrů. Je provozován Ministerstvem obrany Spojených států amerických) tras v podhůří Orlických hor. Tato oblast se nachází z části v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, v malebném kraji pod Orlickými horami. Jedním z důvodů volby právě toho tématu byla snaha napsat kvalitní a užitečnou práci, která by poskytla turistům i samotným obyvatelům nejen navrhnuté a sestavené GPS trasy, ale také ucelený přehled přírodních, historických a kulturních zajímavostí regionu, včetně praktických informací a možností využití volného času. Můj výběr ovlivnil také fakt, že jsem v tomto kraji vyrostl, žiji zde a rád bych svou prací napomohl k většímu využití potenciálu, který bezesporu má a může nabídnout. Nemohu opomenout také můj zájem o technologii GPS, zejména možnosti jejího využití v turistice a venkovních aktivitách. Mým hlavním cílem je navrhnout a sestavit pěší a cyklistické trasy pomocí navigace GPS v dané oblasti, včetně jejich podrobného popisu a popisu zajímavých míst a také představení regionu a jeho přírodních, historických a kulturních zajímavostí. Součástí práce bude také webová stránka, kde budou všechny trasy a zajímavá místa vystavena a zpracována. Teoretická část má za úkol seznámit s problematikou satelitní navigace GPS a poskytnout základní a srozumitelné informace o její historii, současnosti a možnostech využití. Dále bude popisovat přírodní podmínky podhůří Orlických hor, chráněná území a vybraná města a obce. Praktická část se zabývá návrhy GPS tras, které budou sestaveny pro co nejširší okruh turistů, od občasných výletníků, kteří dávají přednost lehké procházce hezkou přírodou, až po ty zdatné a zkušené, kteří naopak uvítají nějaký ten kilometr navíc. Trasy budou důkladně popsány, včetně informací o zajímavých místech a pro větší přehlednost doplněny mapami a grafy výškových profilů. Věřím, že mě bude po většinu času práce bavit, že se mi podaří splnit všechny cíle, které jsem si předsevzal a že se mi podaří napsat hodnotnou příručku, která poslouží jako zdroj informací a inspirací pro GPS turistiku pod Orlickými horami.

9

2 Teoretická část 2.1 Navigace GPS 2.1.1 Systém GPS, jeho historie a současnost GPS (Global Positioning System), je původně vojenský navigační družicový systém, který je provozován Ministerstvem obrany Spojených států amerických. Pomocí tohoto systému lze určit polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi i nad ní s přesností na desítky metrů. Při použití dalších metod lze přesnost systému zvýšit až na jednotky centimetrů. V současnosti je systém Obrázek č. 1: Družice GPS využíván v mnoha oborech lidské činnosti a na jeho fungování je ročně vynaloženo přibližně 600 až 900 milionů (mezi lety 2006 až 2008) amerických dolarů z rozpočtu USA. Projekt navigace GPS se opírá o předchozí projekt GNSS Transit (Globální satelitní polohový systém), budovaný v letech 1964-1996, který vhodně doplňuje a rozšiřuje ho především kvalitou, dostupností, přesností a dalšími službami. Původní a celý název systému byl NAVSTAR GPS, jehož vývoj byl zahájen v roce 1973 a to sloučením dvou projektů, které byly určeny pro určování polohy – System 621B letectva Spojených Států Amerických a pro přesné určování času Timation amerického námořnictva. Mezi léty 1974 až 1979, kdy byly na pozemních stanicích prováděny testy, byl také zkonstruován první experimentální přijímač. První vývojové družice bloku 1 byly vypuštěny v letech 1978 až 1985. V roce 1979 byl původní a nevyhovující návrh, který počítal s 18 družicemi, rozšířen na 24. Na počátku 80. let začaly být družice vybaveny senzory pro detekci jaderných výbuchů jako důsledek dohody o zákazu jaderných testů mezi USA a USSR. Významným rokem se pro navigaci GPS stává rok 1983, kdy americký president Donald Reagan prohlásil, v reakci na incident, kdy sovětská stíhačka ve vzdušném prostoru SSSR sestřelila civilní dopravní letadlo Korean Air Flight s 269 lidmi na palubě, že GPS bude po svém dokončení k dispozici i pro civilní účely. Částečný operační provoz byl vyhlášen v roce 1993, plná operační dostupnost pak o dva roky později, kdy bylo na oběžnou dráhu Země umístěno všech 24 družic. Dalším 10

významným datem byl rok 2000, kdy došlo k odstranění tzv. selektivní dostupnosti (Selected Availibility), tedy záměrnému zhoršování přesnosti určení polohy, díky kterému se přesnost určení polohy zvýšila téměř 10-ti násobně. Od roku 1993 je v provozu také ruský systém GLONASS, který však není tolik rozšířen, zejména kvůli malému počtu komerčně dostupných přijímačů, schopných pracovat s tímto systémem a také z důvodu špatného funkčního stavu, daného nízkým počtem provozuschopných družic. Ani Evropská unie nechce zůstat pozadu a proto vyvíjí svůj vlastní civilní komerční systém s názvem Galileo. S uvedením systém do provozu by se měly na trhu objevit přijímače, schopné pracovat i se zbylými dvěma systémy, což přinese řadu výhod. Projekt však prochází krizí a jeho spuštění je tak plánováno až na rok 2012.

2.1.2 Segmenty systému GPS Systém navigace GPS je složen ze tří elementárních segmentů. Jedná se o segment uživatelský, kosmický a řídící. Uživatelský segment tvoří antény a procesory přijímačů. Ty poskytují uživateli informace o poloze, rychlosti a čase. V současnosti lze na trhu nalézt mnoho přijímačů, jejich základním druhům je věnována samostatná kapitola.

Kosmický

segment

je

tvořen

soustavou

umělých družic, které obíhají Zemi po známých a přesně definovaných oběžných drahách. Každá družice je opatřena svým

číslem

a kódem, který je GPS přijímač schopen správně identifikovat.

Obrázek č. 2: Kosmický segment

Řídící segment je tvořen soustavou pěti monitorovacích stanic, čtyř pozemních vysílačů a hlavního řídícího střediska. Mají za úkol například monitorovat signál z družic, vyhodnocovat chování a stav družic na orbitě, dohlížet na manévry družic, jejich údržbu a řízení celého systému. Monitorovací stanice jsou umístěny rovnoměrně po obvodu Země, většinou blízko rovníku. Nacházejí se na Havajských ostrovech, na atolu Kwajalein na Marshallových 11

ostrovech v západním Tichomoří, na ostrově Ascension ve středním Atlantiku, na ostrově Diego Garcia uprostřed Indického oceánu a v Colorado Springs v USA. Pozemní vysílače jsou umístěny na ostrovech Ascension, Diego Garcia, na atolu Kwajalein a na Havaji. Hlavní řídící středisko sídlí na Schrieverově letecké základně v Colorado Springs v Coloradu.[17]

Obrázek č. 3: Monitorovací stanice na Havaji

2.1.3 Metody určování polohy GPS navigační systémy jsou budovány jako pasivní dálkoměrné systémy. V praxi to znamená, že přijímač určí svou vzdálenost k několika družicím a svoji polohu pak určí protínáním. Strategie pasivního přijímače, čili přijímače, který nevysílá směrem k družicím žádné signály, byla zvolena především z armádních důvodů. Nicméně významnou roli hrají také technické aspekty, jako je konstrukce antén a spotřeba energie. Určování polohy lze provádět na základě: Kódových měření – funguje na principu určování vzdálenosti mezi přijímačem a družicemi, k čemuž se využívají dálkoměrné body, které jednotlivé družice vysílají Fázových měření – využívají nosné vlny signálu družic a polohu stanovují na základě amplitudy (výchylky) signálu a jeho intenzity. V porovnání s kódovým měřením je výrazně přesnější, avšak nevýhodou je složité a někdy zdlouhavé zjišťování počtu celých vln a nutnost opakovaného zjištění při ztrátě signálu Dopplerovských měření – jsou založena na principu Dopplerova jevu, kdy se frekvence a vlnová délka přijímaného signálu oproti vysílanému signálu mění, pokud se vysílač nebo přijímač pohybuje. Tohoto jevu využívají také další měřící zařízení, jako radary měřící rychlost vozidel nebo lékařské sonografy.

12

V praxi se pro určování polohy používají jen první dvě měření, dopplerovské měření se využívá především při určování rychlosti přijímače. V přijímačích turistických a navigačních se pro určování polohy používají pouze kódová měření a pro úspěšné určení polohy je třeba signál nejméně ze čtyř družic.

2.1.4 Typy GPS přijímačů Automobilové přijímače – těší se stále větší oblibě i mezi běžnými řidiči, která pramení jednak z cenové dostupnosti a také ze vzrůstající kvality poskytovaných služeb a přijímačů. Je pro ni charakteristický především velký dotykový barevný displej s nočním podsvícením, který zobrazuje mapu okolí vozidla, tvary křižovatek a povolenou rychlost projížděného úseku. Standardem je také kvalitně zpracovaná hlasová navigace. Přístroj může být přenosný, nebo zabudován v automobilu přímo do výrobce. Mezi hlavní výhody zabudované navigace patří umístění na dobře viditelném místě (nezmenšuje se tak výhled na silnici), zabudování „napevno“ téměř vylučuje možnost krádeže, veškeré kabely jsou vedeny palubní deskou, nepřekážejí a konečně externí anténa, ke které je navigace připojena, zvyšuje kvalitu signálu z družic. Naproti tomu výhody přenosné navigace jsou možnost vyzkoušení před koupí, přenosnost mezi vozidly, častější aktualizace od výrobců a také možnost prodeje staré či nevyhovující navigace a nákup nové. [Steiner, 2006] GPS a kapesní počítače (PDA) – ke spojení s technologií GPS přímo vybízejí svou mobilitou a univerzálními možnostmi. Na trhu lze nalézt varianty s již zabudovaným přijímačem GPS a také přístroje bez přijímače, který ovšem není problém dokoupit a připojit pomocí technologie Bluetooth nebo sériového kabelu. PDA pak může po nahrání potřebného softwaru sloužit jako klasická automobilová navigace, turistická navigace nebo přístroj pro Geocaching. Je však třeba mít na paměti, že tato zařízení jsou primárně určena pro práci v kanceláři nebo v domácnosti a proto jsou velice citlivé na vodu v jakémkoliv skupenství, nízké teploty a jejich prudké změny a samozřejmě na pády na zem. GPS moduly – představují nejméně nákladný a nejjednodušší způsob, jak ke stávajícímu zařízení (mobilní telefon, notebook, PDA) přidat funkci GPS navigace. Nejčastěji používané jsou bezdrátové Bluetooth moduly s integrovaným přijímačem GPS, ale existují také moduly do kartových slotů nebo moduly připojitelné kabelem 13

USB. Hlavní předností všech GPS modulů je nízká cena, malé rozměry a hmotnost, slabinou je závislost na zařízení, samotný modul fungovat nebude. Ruční přijímače GPS – jsou určeny především pro turistiku a volný čas. Ruční přijímač obsahuje speciální jednoúčelový počítač, samotný přijímač GPS signálu s anténou a displej dobře čitelný na slunci. Mají zvýšenou odolnost vůči povětrnostním vlivům a mechanickému poškození, jsou proto vhodné k výletům do přírody za každého počasí. Rozdělují se na mapové a nemapové. Základní modely lze pořídit pod 4 000 Kč, poté cena s kvalitou a rozsahem služeb vzrůstá až k 17 000 Kč. Námořní GPS přijímače – jsou konstruovány a funkčně vybaveny pro použití na moři při navigaci lodí. Jsou známé pod názvem „Námořní plottery“. Nabídka je opět široká, od nemapových až po kombinace mapových plotterů s radarem, sonarem, video vstupem a dálkovým ovládáním.[Steiner, 2006]

2.1.5 Využití GPS Vojenské účely – navigační zařízení jsou integrovány téměř do veškeré vojenské techniky. Systém se též využívá k navádění raket a označování jejich cílů a je součástí vzdušné podpory. Zemědělství – pomáhá k vyšší produktivitě a účinnosti při obdělávání půdy a při aplikaci chemických a průmyslových hnojiv. Navigace může poskytnout také různá data o pozemcích, jako je například stav pěstovaných kultur či úroveň napadení polí plevelem. Letectví – navigace je využívána v mnoha oblastech. U letadel řídí navigace téměř všechny manévry, které provádí (vzlet, přistávání) a jsou pod GPS kontrolou i během samotného letu. Životní prostředí – přesné informace o přírodních jevech, které probíhají na velkých plochách, umožňuje satelitní navigace přesně vyhodnocovat a lze tak předpovědět postup vzdušných vírů, lesních požáru a zabránit ztrátám na životech a majetku. Námořní doprava – z důvodu velké přesnosti představuje satelitní navigace velký potenciál. Využívá se při plavbě přes oceány, ale také při označování nebezpečných míst (mělčiny, útesy), při lovu ryb a ke sledování jejich migrace. Záchranný systém – navigace se stala pomůckou i jednotek záchranného systému, zejména díky možnosti přesného určení místa nehody a následné navigaci přesně na cíl. 14

Železniční doprava – navigace se využívá k určování polohy vlaků a k monitorování jejich pohybu, což přispívá k větší bezpečnosti provozu, plynulosti dopravy a minimalizování zpoždění. Volný čas – GPS se staly skvělým pomocníkem při určování polohy, směru, vzdálenosti k cíli. Díky přenosným přijímačům je možno cestovat s pocitem jistoty a bez ztráty orientace. Roste obliba používání navigace k turistice a k hraní her, založených na technologii GPS, jako je například Geocaching. Vesmírné projekty – pomocí navigace se provádějí operace ve vesmírném prostoru. Pomáhá také při kontrole a řízení polohy satelitů na oběžné dráze Země. Pozemní doprava – GPS pomáhá při činnostech, které se týkají plánování a provozu pozemní dopravy. Navigace se používá také ke sledování polohy a pohybu vozidel a k plánování efektivních tras.

2.1.6 Geocaching Geocaching je aktivita, která je založena na principu a využití systému GPS. Spočívá v hledání ukryté schránky (neboli cache), ke které jsou poskytnuty pouze minimální informace ve formě stručného popisu a souřadnic a lze je nalézt na internetu (např. geocaching.cz, gecaching.com). Hráč následně zadá souřadnice do svého GPS přístroje a vydá se schránku hledat. Jejím obsahem bývá zpravidla logovací deníček, instrukční leták a několik zajímavých věcí. Pravidla jsou nastavena tak, že hráč si může jednu věc vzít, na oplátku vložit něco svého a poté schránku opět ukrýt. Historie Geocachingu se začala psát v roce 2000, kdy byla odstraněna ze systému GPS záměrná odchylka, čímž se přesnost určení polohy několikanásobně zvýšila. V květnu téhož roku byl Davidem Ulmerem umístěn první cache. V polovině roku 2006 byl Geocaching rozšířen již ve 222 zemích s celkovým počtem 295 640 schránek.[Steiner, 2006]

2.1.7 Faktory ovlivňující GPS V praxi jsou polohové informace ovlivněny celou řadou různým faktorů. V důsledku slabé intenzity dopadajících signálů není přijímač schopen zachytit signál v budovách, podzemních objektech a jiných místech bez přímého výhledu na oblohu. Vliv na dostupnost a kvalitu signálu má ale i hustá vegetace, například lesní porost, kopcovitá 15

krajina, městská zástavba s vysokými domy, mosty a jiné konstrukce. Kovové střechy ale i fasády moderních domů způsobují odrazy a vícecestné šíření signálů družic. Přijímač pak není schopen určit, zda se jedná o signál přímo z družice, nebo signál odražený, který urazil delší dráhu a který tak bude vnášet do měření značnou odchylku.[Steiner, 2006]

2.2 Oblast podhůří Orlických hor 2.2.1 Charakteristika oblasti Oblast Orlické hory a jejich podhůří se nalézá v severní části východních Čech. Větší část se nachází na území kraje Královéhradeckého a menší zasahuje do Pardubického. Oblast je vymezena ze severu hřebenem Orlických hor a z jihu

Obrázek č. 4: Vymezení oblasti

linií měst Dobrošov, Dobruška, Opočno, Týniště nad Orlicí, Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Jablonné nad Orlicí a Lichkov. Oblast se dělí se na dva celky, kterými jsou samotné Orlické hory a dále jejich podhůří. Pohoří Orlických hor můžeme rozdělit na tři části: Deštenskou hornatinu, Mladkovskou vrchovinu a Bukovohorskou hornatinu. Deštenská hornatina leží na severozápadě, je to nejvyšší a nejrozsáhlejší část Orlických hor. Nachází se zde nejvyšší bod Orlických hor, vrchol Velká Deštná (1115 m. n. m.). Mladkovská vrchovina je ze všech tří částí Orlických hor nejmenší a nejníže položenou. Odděluje Deštenskou hornatinu a Bukovohorskou hornatinu. Hřbet hor je zde proťat řekou Divoká Orlice a vytváří romantické údolí, zvané Zemská brána. Bukovohorská hornatina představuje východní část Orlických hor, která je oddělena od Mladkovské vrchoviny oddělena hlubokým údolím Tiché Orlice. Nejvyšší vrchol této části je Buková hora (958 m. n. m.). Samotné podhůří, též zvané Podorlicko, je několikráte širší než samotné pohoří Orlických hor. Je to dáno geologickým vývojem. Začíná ze západu vrchem Dobrošov u Náchoda a pokračuje linií Dobrošov – Třebechovice p. O. – Týniště n. Orl. – Choceň 16

– Ústí n. Orl. – Letohrad – Jablonné n. Orlicí – Lichkov. Výrazné svahy, které můžeme zahlédnout z podhůří, pak postupně z uzavřených údolí přecházejí do ploché České tabule. Příroda v Orlických horách a jejich podhůří je relativně bohatá. V oblasti se nachází pestrá škála živočichů a rostlin. Ochrana některých druhů si z důvodu dopadu emisí oxidu siřičitého na hřebeny hor vyžádala zřízení maloplošných chráněných území a rezervací, která jsou buď součástí CHKO Orlické hory, nebo vystupují jako samostatné rezervace v podhůří. Rybníků v oblasti je málo a z hlediska turistiky mají jen malý význam. K největším patří Hvězda (79 ha) u Třebovic, Černíkovický rybník (30 ha) u Černíkovic a Čermenský rybník (10 ha) u Dolní Čermné. Rekreačně využívaná je soustava Lanškrounských rybníků na pravém přítoku Moravské Sázavy u Lanškrouna. [Soukup, 2003] Velký význam má pro tuto oblast Pastvinská přehrada. Její výška je 30 metrů a na ploše necelého čtverečného kilometru zadržuje téměř 9 miliónů m3 vody. Elektrárna umístěná uvnitř hráze má výkon 3 MW. Přehrada je v letních měsících častým cílem turistů. Na území se nachází množství hradů, zámků, muzeí a galerií, ze kterých si vybere i náročný turista. Jako příklad mohou posloužit krásné zámky Opočno a Častolovice, z hradů pak jmenujme romantickou zříceninu hradu Potštejn či hrad Litice, jednu z dominant údolí řeky Divoké Orlice. Mezi další atraktivity regionu patří bezesporu i vojenské opevnění, zejména pak tvrz Hanička, pevnost Bouda či Dobrošov.

2.2.2 Chráněná území a přírodní zajímavosti Největším chráněným územím regionu je chráněná krajinná oblast Orlické hory, která byla vyhlášena 28. prosince 1969 za účelem chránit a uchovat harmonicky vyváženou krajinu Orlických hor. CHKO se rozkládá na území okresů Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí. Její celková rozloha je 204 km². Celé pásmo hor je dlouhé 55 km a jeho šířka je v rozmezí 3 – 8 km. Průměrná nadmořská výška je 789 m.n.m. Po botanické a zoologické stránce je CHKO Orlické hory bohatým celkem s řadou vzácných a chráněných druhů. Proto bylo na jejím území vyhlášeno 16 maloplošných chráněných území, z toho 5 státních přírodních rezervací, 1 chráněné naleziště a 11 chráněných přírodních výtvorů. 17

Toto území není atraktivní jen z přírodovědného hlediska, ale také je zajímavé pro širokou veřejnost díky řadě sportovních možností. V létě se mohou návštěvníci zaměřit na cykloturistiku nebo pěší turistiku – oblast je protkaná značenými turistickými stezkami, v zimě se pak nabízí velké množství terénů pro sjezdové a běžecké lyžování. I když turistický ruch má neblahý vliv na přírodu, lze očekávat, že v příštích letech se příliv turistů bude dále zvyšovat. [8] Jedním z významných chráněných území je přírodní rezervace Letohradská bažantnice ve stejnojmenném městě. Byla založena roku 1628 a je druhou nejstarší rezervací v Čechách. (Vyhlášena roku 1954.) Je zde zachován smíšený les s keřovým podrostem a typickou květenou a významné hnízdiště ptactva. Významné jsou velmi staré lípy, některé až 300 let. Velmi známá je také naučná stezka Žamberk – Kunvald. Je vedena typickou krajinou pod Orlickými horami po zelené turistické značce ze Žamberka do Kunvaldu. Její délka je 4,5 km a na 8 informačních tabulích seznamuje s řadou přírodních i historických zajímavostí této části okresu. [Vítek, 2000] Další přírodní rezervací je Modlivý důl u Potštejna – temné zákoutí, kde se v době pobělohorského útisku scházeli čeští bratři k tajným pobožnostem. Hradní kopec Litice je přírodní památkou, kde je dodnes zachován typický lesní ekosystém charakteristický pro horní povodí Divoké Orlice. Vyskytují se zde chráněné druhy živočichů, zejména mloků a žab. Do Orlických hor zasahuje i přírodní park Orlice, sledující tok a nivy Divoké Orlice od Klášterce nad Orlicí (horní tok je chráněn v rámci CHKO Orlické hory), Tiché Orlice od pramene a spojených Orlic od Týniště n. O až po soutok s Labem v Hradci Králové. Park byl vyhlášen v roce 1996 s cílem ochránit ojedinělou přírodu a celkem zahrnuje území na ploše 11 000 ha. Ale takto chráněno není pouze území přírodního parku Orlice. Obdobný způsob ochrany je poskytován i říčce Rokytenka pramenící asi dva kilometry severovýchodně od Horní Rokytnice. Svůj tok končí jako pravý přítok Divoké Orlice pod Žamberkem. Přesto, že plocha povodí je pouze 63,2 km2, jedná se o vodohospodářsky významný tok s velmi čistou vodou. S ohledem na zachovalou přírodu, zvláště na bohatý výskyt bledulí, byly významné údolní partie říčky Rokytenky vyhlášeny v roce 2002 přírodním parkem. Na přírodní park Rokytenka a Hvězdná úzce navazuje další přírodní památka, a to údolí Záhorského potoka poblíž Kunvaldu. [18]

18

2.2.3 Města a obce podhůří Orlických hor Rokytnice v Orlických horách Leží 13 km na východ od Rychnova nad Kněžnou. Město se vyvinulo z uhlířské osady, zmiňované kolem roku 1260. V první polovině 17. století získal Rokytnici rod Nosticů, který ji držel až do roku 1928. Izolaci města od hlavních dopravních cest ukončila stavba železnice z Doudleb nad Orlicí v letech 1905-06. Za 2. světové války zde byl zajatecký tábor. Na náměstí se dochovalo několik přízemních dřevěných městských domů s vysokými štíty a s podloubím nebo podsíní z počátku 18. století. [David 2006] V rohu náměstí stojí barokní kostel Všech svatých z let 1679-84, rekonstruovaný v letech 1993-1999. Další zajímavou stavbou je goticko-renesanční kostel Nejsvětější Trojice, který vznikl přestavbou protestantské modlitebny. Uprostřed náměstí stojí empírová kašna z 1. poloviny 19. století a mariánský sloup se sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Zdejší bývalou židovskou komunitu připomíná židovský hřbitov z počátku 18. století.

Rychnov nad Kněžnou Je největší a nejvýznamnější město Orlických hor, založeno zřejmě Heřmanem z Drnholce a prvně připomínané roku 1258. Městská práva získalo město v době vlády Vladislava Jagelonského. Po pádu pánů z Drnholce v roce 1497 přišli Pernštejnové, Neynperkové a od roku 1640 až do roku 1945 Libštejnští z Kolovrat, kteří po roce 1990 získali v restituci majetek zpět. Na konci 16. století tu vznikla silná židovská obec, po které se dochoval hřbitov z roku 1588 s náhrobky z konce 17. století. Původní středověký hrad nahradil koncem 16. století trojkřídlý renesanční zámek, který byl po několika požárech přestavěn po roce 1784 na pivovar. Jediný dochovaný zámek byl vybudován v letech 1676 -90 Karlem Františkem z Kolovrat. V první polovině 18. století byl zámek zvýšen a rozšířen dle návrhu J. B. Santiniho, poslední úpravy proběhly v roce 1936. Zámek je přístupný veřejnosti a nabízí prohlídku historických interiérů s dobovým zařízením. Součástí expozice je také známá kolovratská rodová sbírka, s obrazy od K. Škréty, A. Mánese, J. A. Vocáska a dalších.

19

V parku nad zámkem stojí zámecký kostel Nejsvětější Trojice s kulisovým barokním průčelím od Santiniho z roku 1713. Poblíž se nachází hranolová zvonice z roku 1604 s renesančním zvonem Kryštof, třetím největším u nás, vážícím 5900 kg. Poblíž náměstí stojí kostel sv. Havla, ranně gotický z 2. poloviny 13. století, upravený pozdně goticky (1521) a roku 1893 restaurovaný pseudogoticky. V průčelní zdi jsou zazděny renesanční a barokní náhrobníky, na opěráku presbyteria je umístěna pamětní deska historika B. Balbína. V Rychnově nad Kněžnou se narodila řada známých osobností, další tady po jistou dobu působily. Mezi rodáky patří např. barokní malíř J. A. Ocásek (1706-57), hudební skladatel A. Provazník a novinář a spisovatel K. Poláček (1892-1945)

Lukavice v Čechách První zmínka o této vesnici pochází z roku 1354, kdy obec pravděpodobně vznikla v důsledku osídlování podhorské oblasti na pravém břehu řeky Tiché Orlice. Tato obce s necelým tisícem obyvatel dnes téměř spojuje města Letohrad a Žamberk. Dominantou obce je na návrší původně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba ze 14. století, přestavěný barokně v roce 1721. Z gotické stavby se dochoval presbytář s vnějšími opěráky a s hrotitými okny s původním ostěním, hranolová věž při západním průčelí je z roku 1705. Na ikonograficky pozoruhodném hlavním oltáři ve tvaru vinného keře z roku 1721 je obraz od Jana Umlaufa z roku 1892. [Soukup, 2003] V horní části obce najdeme kapli sv. Jana Nepomuckého z roku 1865, v celé obci je také roztroušeno několik křížů, většinou dřevěných. Nachází se zde také řada soch a sousoší, nejznámější je pískovcové sousoší „Ukřižování“ u kostela z roku 1910. Nepřehlédnutelný je pískovcový Pomník padlých před obecním úřadem s pamětní deskou věnovanou obětem 2. sv. války. [9]

Letohrad Město vzniklo jako podhradí gotického hradu Kyšperka, založeného na přelomu 13. a 14. století. Hrad byl vystavěn převážně ze dřeva, hlavní budovu tvořila obytná věž. Zanikl patrně koncem 14. století, dnes z něj zůstaly pouze příkopy a valy. Městečko, které se z podhradí vyvinulo, se připomíná poprvé v roce 1513. Rychle se rozvíjelo během 17. století za osvícených majitelů Vitanovských z Vlčkovic. V 19. století město proslulo výrobou sirek, která tu přetrvala až do 20. let 20. století. Velkou tradici zde 20

mělo tkalcovství a poté elektrotechnická výroba (podnik OEZ). Rozvoji také napomohla výstavba železnice. Centrum města tvoří Václavské náměstí, se souborem dochovaných barokních měšťanských domů, na dvou delších stranách s podloubím a s barokním mariánským sloupem z let 1718-21. V rohu náměstí stojí rekonstruovaný zámek, kterému předcházela tvrz , založená před rokem 1570. Zámek dal stavět v roce 1680 Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic a do dnešní podoby byl upraven v letech 1800-30 a dnes slouží kulturním a společenským potřebám města. Na zámek přiléhá kostel sv. Václava, postavený společně se zámkem roku 1680. Zajímavá je především štuková výzdoba stropu a presbytáře od italského mistra G. Maderny. Na zámek navazuje park se vzácnými dřevinami a květinami, založený v 18. století, romanticky upravený a doplněný o kašnu a umělou jeskyní a vyhlídkou ve století 19. Na vrcholu Kopečku nad městem stojí vrcholně barokní pětiboká poutní kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1734-36 od T. D. Morazziho z Chrudimi. V Novém dvoře nad Lukavickým potokem je v objektu bývalé sýpky zcela unikátní soukromé Muzeum řemesel, které nabízí pohled na více než 50 řemesel a živností. Městské muzeum nabízí například sirkařskou expozici, obrazy A. Muchy, portréty bratří Umlafů, sbírky lidových krojů a Napoleonovy saně. Na severním okraji města leží Letohradská bažantnice, založená již v roce 1628 jako druhá nejstarší u nás. Předmět ochrany je především stromový porost, který tvoří lípa, habr, jasan a dub. Některé lípy jsou staré až 300 let.

Žamberk Původní kolonizační osadu založili Drslavici v polovině 13. století a osídlili německými přistěhovalci z Lužice. Poprvé se zmiňuje v roce 1332 jako Senftenberch, hláskově počeštěná podoba Žamberk se objevuje roku 1365, kdy byla obec rozdělena mezi panství žampašské a litické. Za Karla Žampacha, od roku 1568 majitele žampašské části, se město rozšiřovalo a vzniklo tu i první panské sídlo – Karlovský dům. [Soukup, 2003] V roce 1600 zde dal Mikuláš z Bubna vystavět renesanční čtyřkřídlý zámek, který byl nejdříve vypálen Švédy a poté barokně přestavěn. Následně panství i zámek několikrát změnil majitele, až byl v roce 1815 koupen Janem Parishem. Ten zámek zkrášlil, dal rozšířil zámecký park, vybudoval v něm antický zámeček a poblíž zámku nechal

21

postavit kašnu ozdobenou mramorovými slunečními hodinami. Poslední úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století ve stylu secese. V roce 1948 byl nucen Charles Parish opustit vlast, zámek byl znárodněn a adaptován pro potřeby učňovského školství, zmodernizované budovy na předzámčí pak využívaly vinařské závody. Po roce 1990 se dědicům majetek v restituci vrátil. Vlastní zámek tvoří patrové budovy, které obklopují dvě nádvoří. Portály na druhém nádvoří zdobí erby Bubnů, Windischgrätzů a Parishů. Východně od zámku se rozprostírá park, který přechází v oboru. Roste tu řada cizokrajných i domácích květin. Dominantou města, jehož jádro bylo vyhlášeno za městskou památkovou zónu, je mohutný barokní kostel sv. Václava, postavený v letech 1729 – 38 D. T. Morazzim, s dvojicí věží vysokých 72 m v průčelí. Výzdoba pochází většinou z konce 19. století. Obraz Zavraždění sv. Václava na hlavním oltáři namaloval F. Trevisani roku 1741, obraz sv. Antonína Paduánského na pravém bočním oltáři Petr Brandl. Poblíž kostela najdeme i barokní zvonici a barokní faru. Na náměstí vyniká klasicistní radnice z roku 1815 s věžičkou. Klasicistní a empírové jsou i další měšťanské domy. Uprostřed náměstí stojí barokní mariánské sousoší s plastikami světců z konce 17. století a empírová kašna s bronzovým sousoším kentaura a nymfy od Františka Rouse z roku 1934 podle barokních předloh. V objektu bývalého Kateřinského špitálu, empírovém z let 1840 – 45, sídlí městské muzeum s bohatou regionální expozicí. [Soukup, 2003] Na Kapelském vrchu nad městem, zvaném též Rozálka, stojí kaple sv. Rozálie z roku 1682 a dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky z roku 1931. V Žamberku je vyhlášeno na 20 památných stromů. Největší je lípa u zámku s obvodem kmene 720 cm.

Dlouhoňovice Tato malebná obec leží v těsné blízkosti města Žamberka. V dnešní době má 776 obyvatel. Nachází se pod lesnatými stěnami Litických vrchů složených z červeného permského pískovce. Dle pověsti nese jméno po svém zakladateli Dlúhoňovi. Ve středověku patřila tehdejší osada pánům ze Žampachu. Nejvýznamnější z dochovaných historických staveb je dřevěná zvonice z roku 1797. Památné jsou také tři lípy u pomníku sv. Salvatora, zasazené roku 1833 na památku

22

obnovy bývalé školy. Nová škola byla vybudována roku 1887 a je dnes sídlem mateřské školy, veřejné knihovny a obecního úřadu. Hlavním lákadlem Dlouhoňovic je možnost bohatého sportovního vyžití. Velmi navštěvovaná je zdejší lyžařská sjezdovka, v zimě pravidelně udržovaná, a také sportovní areál s volejbalovým, fotbalovým a hokejovým hřištěm a tělocvičnou. Ta slouží zároveň jako sál pro konání různých kulturních akcí. V blízkosti nádraží se nachází fit centrum a v obci sídlí též jezdecký klub. Okolí je pak vhodné pro procházky a cykloturistiku. [9]

Pastviny Leží při Pastvinské přehradě na Divoké Orlici a dnes jsou známé především jako rekreační centrum. První zmínka o obci pochází z roku 1543, kdy byla založena na místě původní osady pastevců žampašského panství ze 13. století. Při výstavbě přehrady byla větší část obce zatopena a zachovalo se jen několik stavení, položených výše nad údolím. Pastvinská přehrada byla vybudována v letech 1932 – 1938. Zděná hráz, vysoká 43 m, dlouhá 193 metrů, u jejíž paty je hydroelektrárna, zadržuje jezero dlouhé asi 7 km o rozloze 110 ha. Na březích je značné množství chat, několik penzionů, restaurací, chatových osad, autokempů a tábořišť. K zajímavostem patří Vejdovy lípy, což jsou jedny z vůbec nejstarších stromů regionu, které pravděpodobně pamatují vznik vesnice nejlépe – jejich stáří se odhaduje na 700 – 800 let. U odbočky k autokempingu Šlechtův palouk stojí socha sv. Jana Nepomuckého, obklopená čtyřmi lipami, z nichž dvě jsou památné stromy staré asi 200 let s obvodem kmene 5,5 a 4,4 m. [Soukup, 2003] Největší stavební památkou je Mariánská kaple na Vitanově, která byla postavena na konci 19. století. V kapli visí portrét organizátora stavby Štěpána Štambaského, který také na vybudování nejvíce přispěl. Od roku 1939, kdy se začalo pochovávat na místní hřbitov se v kapli konají smuteční obřady.

Kunvald

23

Rozlehlá ves v hlubokém údolí Horského potoka, vzdálená 7 km severně od Žamberka a jejíž rozloha je téměř 30 km2. Byla založena pravděpodobně ve 2. polovině 13. století, v písemnostech se objevuje v roce 1363. Později byla povýšena na městečko. Obec je známá především jako místo vzniku Jednoty Bratrské, kterou založil roku 1457 bratr Řehoř Krajčí. Jednou z nejstarších budov Kunvaldu je místní kostel. Původní dřevěná stavba vznikla ve 14. století, v roce 1600 byla však poničena vichřicí. Nový zděný kostel byl vystavěn v románském slohu v roce 1606. Po barokní přestavbě v 18. století byla provedena přístavba ve století devatenáctém, kterou si vyžádal vzrůstající počet obyvatel. V kostele jsou obrazy křížové cesty a oltářní obraz sv. Jiří na koni od vídeňského malíře Johanna Franze Grieppela. Interiér dále zdobí početné plastiky, sochy a také jesličky. Památkou na počátky Jednoty bratrské je č.p. 238 – domek Na Sboru. V tomto domě býval Sbor Českých bratří a v dnešní době slouží jako malé muzeum J. A. Komenského a Jednoty bratrské a představuje typ místní podhorské lidové architektury. Z dalších památek je velmi hodnotná je budova myslivny v osadě Zaječiny vystavěná v empírovém slohu. Dále v Kunvaldě můžeme najít celkem 3 sochy sv. Jana Nepomuckého. První z nich je u bývalé bratrské kovárny. Pomník je pojat rustikálně, doplněn balustrádou a skupinou lip, druhá z roku 1752 proti Junkově kovárně a třetí stojí u mostu poblíž bývalého mlýna. Na přání sedláka Buchtela vytvořil sochař Ciliák v roce 1771 sousoší Kalvárie před kostelem. Podle návrhu J. Strachovského vytvořil sochař O. Fiedler pomník J. A. Komenského. Iniciátory zřízení pomníku byli místní kulturní činitelé a náklady na její tvorbu byly hrazeny z veřejných sbírek. [Steiner, 2006]

Lanšperk Leží za Letohradem, asi 5 km směrem na Ústí nad Orlicí. První zmínka o obci pochází z roku 1265. V polovině 13. století tu byl založen hrad zvláštní svou plášťovou zdí a bez jediné věže, který se stal hlavním vojenským a politických centrem místního panství. V roce 1451 získal panství Kostka z Postupic, který na hradě vybudoval opevněné předhradí s mohutnou baštou. Od 16. století hrad nebyl obýván a zpustl. V sousedství zříceniny je Horákova kaple s oltářním obrazem od Jana Umlaufa a socha sv. Václava z roku 1749. 24

Jablonné nad Orlicí Nachází se v údolí Tiché Orlice, asi 10 km východně od Letohradu. Při soutoku Tiché Orlice a Orličského potoka vznikla ve 13. století celnice, v roce 1304 se pak uvádí osada Gablona. v 19. století se tu rozvíjelo jirchářství, kartáčnictví, klihařství a výroba nítěných knoflíků. Císařským diplomem v roce 1906 bylo Jablonné povýšeno na město. V roce 1976 zde byla vyhlášena městská památková zóna, která zahrnuje střed města. Na náměstí se nachází Ulbrichtův dům čp. 26, což je patrové roubené selské stavení s podloubím a dřevěnou pavlačí z roku 1751. Budova byla rekonstruována a dnes slouží jako hotel. Další zajímavé stavení je dům čp. 87 s roubeným patrem a vysokým dřevěným štítem z 18. století zvaný Srdíčko. Bývalá radnice s věžičkou pochází z roku 1831, barokní mariánský sloup z roku 1748. Barokní kostel sv. Bartoloměje, postavený na místě dřevěné svatyně ze 14. století, pochází z roku. Hřbitovní brána se sochami sv. Petra a Pavla je z roku 1730. Areál doplňuje kaple, márnice a fara. Most přes Tichou Orlici z roku 1843 zdobí sochy sv. Jana Nepomuckého a Floriána z 18. století. [Soukup, 2003] Pod halou tělocvičny ve Slezské ulici roste mohutný dub letní o obvodu kmene 480 cm, výšce 18 m a stáří asi 550 let.

Žampach Je to malá obec 5 km západně od Letohradu a jejíž dominantou je stejnojmenný kopec. Největší zajímavostí je bezesporu hrad, který byl založen kolem roku 1300. V roce 1347 jej získal loupeživý rytíř Jan ze Smojna, řečený Pancíř. Kvůli jeho loupeživým výpravám byl v roce 1355 hrad dobyt a Pancíř oběšen. Když hradu v roce 1425 získal Jan Městecký z Opočna, který se ale přiklonil na stranu Zikmunda, oblehlo a dobylo hrad vojsko sirotků. Od té doby hrad postupně pustl a jeho zříceniny rozebírány na stavební materiál. Po třicetileté válce byl pod hradním kopcem postaven raně barokní zámeček s kaplí a koncem 19. století byl přestavěn do dnešní podoby a rozšířen o park. Upraveno bylo i hradní návrší, kde jsou dodnes patrné zbytky základů, sklepení a věže. V současnosti v zámku sídlí sociální ústav pro mládež.

25

Ústí nad Orlicí Bývalé okresní město vzdálené asi 12 km jihovýchodně od Letohradu. Je to průmyslové město, které vzniklo na soutoku Tiché Orlice a Třebovky po roce 1250 jako poddanské městečko pánů z Drnholce. Později bylo v majetku krále, zbraslavského kláštera a litomyšlského biskupství. Po husitských válkách se v držení městečka vystřídaly významné šlechtické rody – Kostkové, Pernštejnové, Hrzánové a od roku 1622 Lichtenštejnové. V 16. století se tu rozvíjela řemeslná výroba, především textilní – tkalcovství a soukenictví. Rozvoj zabrzdila třicetiletá válka. Od roku 1795 je svobodným městem. Hospodářskému oživení města výrazně napomohla výstavba železniční trati z Olomouce do Prahy roku 1844. V té době zde vznikají velké textilní továrny a město se intenzivně rozvíjí. Centrum města, které je městskou památkovou zónou, si uchovalo původní půdorys s mírně svažitým náměstím, jehož dvě protější strany lemuje podloubí. Domy pocházejí většinou z raného baroka. Původní radnice s věží byla přestavěna po požáru v letech 1721 – 23. Za ní stojí dominanta města – děkanský barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1770 – 76. Areál doplňuje Útěchová kaple z roku 1870, márnice a barokní budova děkanství s arkádami z 18. století. Nejstarší zděnou budovou ve městě je bratrský sbor z druhé poloviny 16. století v ulici Jana Kociana čp. 53, která vede přímo na náměstí. Budovu zdobí mansardová střecha a reliéf beránka s praporcem v kartuši nad portálem. Mezi další zajímavé památky patří budova staré školy v Kostelní ulici, klasicistní domy v ulici Jana Kociana, secesní Hernychova vila z roku 1906, secesní budova gymnázia z roku 1913, čí funkcionalistická budova Městského divadla z roku 1935 od Roškota. K nejhodnotnějším sochařským památkám patří mariánské sloupy na náměstí z roku 1737

a u kostela z roku 1856, boží muka z roku 1698 v zahradě gymnázia a památník

obětem odboje „Bubnující legionář“ od J. Mařatky z roku 1925.

Těchonín Je to ves pod Suchým vrchem v údolí Tiché Orlice a Těchonínského potoka. První zmínka pochází z roku 1543, kdy vznikla jako hospodářské zázemí sklárny, založené v 16. století v blízkých lesích.

26

Na návsi stojí barokní kostel sv. Markéty, vybudovaný na místě starší svatyně v roce 1704 na náklad Karla Kolovrata – Libštejnského. Kostel je barokně a empírově vybaven. Zvláště pak vyniká malířské dílo velká křížová cesta z roku 1774, připomínající práce J. V. Bergla. Za zmínku stojí i kamenné sochy poblíž kostela – socha Nejsvětější Trojice z roku 1802, Kalvárie z roku 1792 a socha sv. Antonína z roku 1813.

Mladkov Toto městečko leží v hlubokém údolí Tiché Orlice pod Suchým vrchem 11 km severně od Letohradu. První zmínka pochází z roku 1350, v 16. století zde byla v provozu sklářská huť. Při velkém požáru v roce 1875 shořelo 31 domů, čímž značně utrpěla původní tvář obce. [Soukup, 2002] Hlavní zajímavostí je bezesporu barokní kostel sv. Jana Křtitele s polygonálním presbytářem a hranolovou průčelní věží z roku 1697, který byl do dnešní podoby přestavěn v letech 1735 – 44. U něj stojí kamenné sochy z 18. a 19. století. V městečku se dochovalo několik pozdně barokních a klasicistních domů z doby kolem roku 1800 a z počátku 19. století. Některé z nich kombinují prvky jak městské, tak i venkovské architektury [Soukup, 2003] Zajímavý je i barokní mariánský sloup z 1.čtvrtiny 18. století na náměstí s reliéfní výzdobou na podstavci.

27

3 Praktická část 3.1 Vytvoření a použití trasy Před každým výletem s navigací do terénu by se měl uživatel alespoň minimálně připravit. Nejdříve ze všeho je třeba promyslet, kterým směrem a do jakých končin se chystáme.

Velmi

vhodným

pomocníkem

a

rádcem

je program

Mapsource

s integrovanými mapami.

3.1.1 Fáze vytváření trasy Vytvoření trasy je možné rozdělit do několika fází: Výběr oblasti a její průzkum na mapách v PC nebo na papíře a zjištění zajímavých míst ● Příprava mapového listu podkladové mapy pro GPS ● Příprava trasy pro GPS ● Příprava bodů zájmu ● Připojení GPS k počítači a přenos map, tras a bodů zájmu

3.1.2 Vytváření tras pomocí programu Mapsource Mapsource, který pro přípravu tras použijeme, nainstalujeme spolu s komerční mapou určenou pro přijímače GPS Garmin. Uživatelské prostředí programu je jednoduché a vcelku intuitivní. Program je rozdělen na horní část s ovládacími tlačítky, levou část se seznamem vybraných prvků a část pravou, kde je samotné mapové okno. První, co nás pro přípravu cest a výletů bude zajímat je nástroj Mapa. Ten umožňuje vybrat požadované mapy (mapové listy) regionů, kam se chceme vydat. Zvolíme tedy tento nástroj a klepneme na vybraný region na mapě, ten změní barvu a zapíše se do seznamu vybraných prvků, konkrétně do sekce Mapy v levé části programu Mapsource. Takto je možno vybrat neomezené množství listů, nicméně je třeba brát ohled na paměťové zatížení GPS přijímače. Trasu poté vytváříme jednoduše pomocí nástroje Trasa. Po jeho zvolení trasu myší zaneseme do mapy. Čím podrobněji bude trasa sledovat silnice, ulice a turistické

28

značení, tím přesněji ji bude moci sledovat i přijímač a my se tím vyvarujeme zbytečným ztrátám směru a špatným odbočením. Poté, co si trasu pomocí nástroje Trasa „nakreslíme“, můžeme ji uložit nebo rovnou nahrát do přístroje GPS a použít pro navigování. V levé straně obrazovky vidíme seznam vybraných prvků, které budou nahrány do přístroje po připojení k PC pomocí kabelu USB. Samotné odeslání dat do přijímače provedeme pomocí stejnojmenného tlačítka. V přístroji je najdeme pod položkou Trasy. V programu lze také uložené a prošlé trasy skladovat, spravovat a upravovat, přidávat a editovat trasové body a exportovat soubory s příponou gpd do gpx, které využijeme při zobrazování prošlé trasy v programu Google Earth nebo na internetových stránkách, např. utrack.crempa.net nebo mapy.veetek.net. Ke stažení prošlých tras stačí připojit přístroj pomocí USB kabelu k PC a pomocí tlačítka „Přijmout ze zařízení“ akci provést a trasy včetně vložených bodů zájmu stáhnout. Prošlé trasy se najdeme pod záložkou „Stopy“ v levé části programu a po vybrání se nám zobrazí na mapě vpravo žlutou barvou. Pokud pravým tlačítkem myši zvolíme vlastnosti stopy, můžeme trasu upravovat a zobrazit její výškový profil. Výborná funkce v této záložce je složení dvou tras do jedné, která se může hodit při ztrátě signálu na určitém úseku. Provedeme ji vybráním tras, které chceme spojit a následným stiskem pravého tlačítka myši a zvolením „Spojit vybrané prošlé trasy“.

Obrázek č. 5 Program Mapsource 29

3.1.3 Navigace na bod Dalším možným způsobem vytváření tras je pomocí navigace na bod (waypoint), případně na body po sobě následující. Bodem může být v podstatě cokoliv, od památky, přírodní zajímavosti, budovy, vrcholu, až po křižovatku, střed města a čerpací stanici. Nabídka s výběrem bodů lze v přijímači GPSMap 60C najít v menu po zmáčknutí tlačítka Find. V nabídce jsou také body námi do přístroje vložené pomocí programu Mapsource nebo ručně, body geografické, jídlo, města atd. Navigace na bod poté spustíme tak, že daný bod vybereme a následně zvolíme „Navigovat“. Nevýhodou navigace na bod při turistice může být fakt, že navigace trasu (mimo silnice) vypočítá a navrhne vzdušnou čarou, to může vést ke ztrátě směru nebo bloudění, obzvlášť pokud v oblasti není turistické značení. Nicméně pokud máme v přístroji nahranou dostatečně kvalitní a podrobnou mapu, nic takového nám nehrozí. Trasu pomocí bodů vytvoříme v přijímači pomocí funkce Trasa v menu přístroje a poté vkládáme přímo body nebo souřadnice ve zvoleném pořadí. Poté zvolíme „Navigovat“ a „Mimo silnice“ a můžeme vyrazit.

3.1.4 Použití trasy Trasy, které jsme navrhli v programu Mapsource nebo přímo pomocí bodů a prošli, se v přístroji zaznamenávají automaticky. Změnu nastavení lze provést na stránce s menu pod položkou „Prošlé trasy“. Ukládají se všechny prošlé trasy od posledního promazání, můžeme však vybrat pouze tu část, kterou v přístroji označíme vložením začátku trasy a konce trasy. Asi nejvýhodnější řešení je vždy po absolvování trasy provést uložení, zálohu v PC pomocí programu Mapsource a poté trasu z přístroje vymazat a začít od znova. Vyhneme se tím časově náročnějšímu a méně přehlednému vyhledávání začátku a konce prošlé trasy, zejména pokud jich je v přístroji více. Jakmile je trasa pojmenována a uložena, zobrazí se v seznamu prošlých tras. Odtud ji můžeme spustit vybráním ze seznamu a následným stisknutím tlačítka „Naviguj zpět“. Po vybrání bodu, ke kterému se budeme po prošlé trase vracet bude navigace spuštěna.

30

3.2 Návrhy tras Trasa 1: Letohrad, nám. – Pustiny 2 km – rozcestí 2,8 km – rybník Šušek 4km – Vadlštejn 6,1 km – Červená 7,2 km – Letohrad, nám. 9,6 km

Na náměstí v Letohradě se dáme po červené značce, projdeme zámeckým parkem a vystoupáme ke kapli sv. Jana Nepomuckého. Pokračujeme dále po návrší nad Letohradem, ze kterého můžeme vidět celé město a také hřebeny Orlických hor. Cestou mineme místo s ohništěm, lavičkami a křížem zvané „Křížek“. Jdeme dále a mírným klesáním se dostaneme do obce Pustiny. Tu projdeme a pokračujeme dále po cestě, která asi po 750 metrech uhýbá do lesa. Následuje prudké klesání až k rozcestí, ze které se vydáme směrem k rybníku Šušek. Cesta k rybníku je asfaltová a mírná. Od rybníka pokračujeme po louce při pravém břehu potoka Potočnice, až k rozcestí v osadě Valdštejn. Z rozcestí se vydáme po nové cyklostezce podél řeky Tichá Orlice zpět do Letohradu. Cestou projdeme malebnou vesničkou Červená, s typickými červenými pískovci a poté nás trasa povede opět po cyklostezce podél Tiché Orlice zpět do Letohradu na náměstí.

Zajímavá místa Kaple sv. Jana Nepomuckého Vrcholně barokní stavba z let 1734 – 36 od T. D. Morrazziho z Chrudimi. Je to centrální objekt na půdorysu pětiúhelníku s mělkými půlkruhovými apsidami, obklopený pětibokými ambity.

Šušek Obnovený rybník a zaniklý mlýn v půvabném údolí potoka Potočnice mezi Písečnou a osadou Valdštejn. Původní Šaškovský mlýn stával pod dnešní hrází a byl smeten velkou vodou 2.7.1756. novějším mlýn byl postaven o něco výš při břehu rybníka v místě dnešního sloupku s mariánským obrázkem a zachovaly se z něj části základů a sklepů. Zanikl po roce 1945. V údolí jsou místy odkryty skály z výrazně červeného hrubozrnného pískovce. [Soukup, 2003] 31

Červená První zmínka o této obci pochází z roku 1553. Její dřívější název byl Rotnek. Tato obec je známá především díky skalnímu ostrohu z červeného pískovce, který nad ní stojí. V minulosti tu zřejmě bývalo strážní místo hradu Kyšperka.

Informace o trase ● určená pro: pěší i cyklisty na horském kole ● obtížnost: lehká ● délka: 9,6 km

Obrázek č. 6: Mapa trasy 1

Obrázek č. 7: Výškový profil trasy 1

32

Trasa 2: Letohrad, nám. – Pustiny 2 km – Písečná rozcestí 2,8 km – Žampach, pod hradem 6,2 km – zřícenina hradu Žampach 6,9 – Pustiny – 8,9 km – Letohrad, nám. 11 km

Výchozí bod je náměstí v Letohradě, z něhož se vydáme opět do zámeckého parku. Park projdeme a vystoupáme ke kapli sv. Jana Nepomuckého, kde cesta dál pokračuje po návrší, ze kterého se nám naskytne úžasný pohled na celý Letohrad a také na hřebeny Orlických hor. Při dobré viditelnosti spatříme dokonce Jeseníky a Krkonoše. Pokračujeme dále po trase, projdeme místem „Křížek“ s ohništěm a lavičkami a obcí Pustiny. Trasa poté z polních cest odbočí do lesa, kde následuje strmé klesání až k rozcestí v obci Písečná. Odtud jsme navigováni mírným stoupáním až na okraj obce a poté polními cestami opět do lesa. Následuje asi 2 km úsek po lesních cestách a po pozvolném klesání už jsme v obci Žampach. Mineme místní ústav pro mládež a pokračujeme podél silnice až pod hrad Žampach. Výstup ke zřícenině je náročnější, nicméně nádherná krajina kolem za to stojí. Cestu zpět absolvujeme po stejné trase.

Zajímavá místa Kaple sv. Jana Nepomuckého Vrcholně barokní stavba z let 1734 – 36 od T. D. Morrazziho z Chrudimi. Je to centrální objekt na půdorysu pětiúhelníku s mělkými půlkruhovými apsidami, obklopený pětibokými ambity.

Hrad Žampach Hrad byl založen kolem roku 1300. V roce 1347 jej získal loupeživý rytíř Jan ze Smojna, řečený Pancíř. Kvůli jeho loupeživým výpravám byl v roce 1355 hrad dobyt a Pancíř oběšen. Když hradu v roce 1425 získal Jan Městecký z Opočna, který se ale přiklonil na stranu Zikmunda, oblehlo a dobylo hrad vojsko sirotků. Od té doby hrad postupně pustl a jeho zříceniny rozebírány na stavební materiál. [Soukup, 2002] Po třicetileté válce byl pod hradním kopcem postaven raně barokní zámeček s kaplí a koncem 19. století byl přestavěn do dnešní podoby a rozšířen o park. V současnosti v zámku sídlí sociální ústav pro mládež. 33

Informace o trase ● určená pro: pěší i cyklisty na horském kole ● obtížnost:střední ● délka: 11km

Obrázek č. 8: Mapa trasy 2

Obrázek č. 9: Výškový profil trasy 2

34

Trasa 3: Letohrad – Bažantnice 1,3 km – Leknínové jezírko 3,5 – státní silnice 5,5 km – Líšnice kostel 8,5 km – Žamberk, nám. 13 km – Žamberk, park 14 km – Lukavice, silnice 15,7 km – Letohrad, nám. 19 km

Z dolního konce Václavského náměstí se vpravo a mírným klesáním dojedeme až k rozcestí u železničního mostu. Trasa pokračuje doleva po asfaltové silnici, po které se dostaneme až na okraj města až k Letohradské bažantnici. Trasa pokračuje lesem, poté odbočuje doprava a následně doleva a po kamenité cestě stoupá až k lesu. Následuje asi kilometrový pochod ve stínu jehličnanů a listnáčů, až na okraj pole místních zemědělců. Asi po 500 metrech stoupání polem sejdeme zpět do lesa, kde nás uvítá malebné Leknínové jezírko. Z informační tabule se můžeme dozvědět něco o místní fauně a flóře a na lavičce si dopřát chvíli odpočinku. Následuje krátký stoupavý úsek lesem, až ke státní silnici č. 11. Při přecházení na druhou stranu musíme dbát zvýšené opatrnosti, neboť silnice je velice frekventovaná. Asi po 200 metrech lesem následuje prudké klesání, po kterém dorazíme do obce Líšnice. Další úsek trasy je podél řeky Divoká Orlice, kterou asi po 1,5 km přejdeme a stoupáním podél hlavní silnice se dostaneme až k líšnickému kostelu. Odtud budeme pokračovat při hlavní silnici a asi po 600 metrech opět přejdeme řeku a pokračuje dále po trase podél řeky, kterou opět překročíme po několika stech metrech. Přejdeme hlavní silnici, projdeme kolem podniku ZEZ Silko a kaštanovou alejí se dostaneme až k žambereckému koupališti. Projdeme kolem a mírným stoupáním se dostaneme na náměstí v Žamberku. Z náměstí se vydáme stejnou cestou zpět, ale asi po 200 metrech odbočíme doprava a projdeme zámkem, až se dostaneme do zámeckého parku. Sledujeme asfaltovou silnici a projdeme parkem až ke státní silnici č. 310 v obci Lukavice. Dále pokračujeme vlevo a prašnou cestou vystoupáme nad obec, kde uhneme doprava. Asi po 400 metrech se napojíme na asfaltovou trasu, ze které vidíme vpravo obec Lukavici a její dominantu barokní kostel sv. Filipa. Po 2 kilometrech cesta odbočuje vpravo, my však půjdeme stále rovně a po prašné cestě se dostaneme kolem letohradských zahrádek a koupaliště zpět na náměstí.

35

Zajímavá místa Letohradská bažantnice Tato národní přírodní rezervace byla založena roku 1628 jako druhá nestarší v Čechách. Byla vyhlášena v roce 1954 na ploše 4,27 ha. Předmětem ochrany je ojedinělý stromový porost. Některé lípy jsou až 300 let staré.

Leknínové jezírko Toto půvabné jezírko uprostřed lesů a polí je známé především díky leknínům, které můžeme v létě spatřit na jeho hladině. Nedaleko od něj, v bývalé oboře v blízkosti silnice č. 11, svával barokní lovecký zámek s kaplí, založený kolem poloviny 18. století nejspíše Janem Čeňkem Bredou. Měl půdorys hvězdy a proto se nazýval Sternberg, čili Hvězda a sloužil mu prý k milostným pletkám. To se nelíbilo jeho manželce a po dobu jeho delší nepřítomnosti dala zámek zbourat.

Líšnice Obec je poprvé připomínaná v roce 1543. Dominantou je kostel sv. Anny, pseudorománská jednolodní stavba z let 1865 – 1868. V interiéru je řada obrazů od Kyšperského Jana Umlaufa.

Žamberk Na Masarykově náměstí se nachází zajímavá klasicistní radnice z roku 1815, klasicistní a empírové domy z počátku 19. století. Od roku 1995 je to městská památková zóna. Za zmínku stojí také renesanční zámek s kaplí Nanebevzetí Panny Marie. Součástí je zámecký park, budova zámku je účelově využita. Barokní kostel, který mineme pochází z počátku 18. století. [Soukup, 2002]

Zámecký park v Žamberku Zámecký park v anglickém stylu byl zřízen pravděpodobně v 1. polovině 19. století na místě barokní francouzské zahrady. Najdeme zde kamenné sluneční hodiny, gloriet a empírové bazénky. Návštěvníci tu naleznou mnoho krásných zákoutí, klid a milé prostředí, lavičky kolem udržovaných stezek, v zimě upravené běžecké tratě.

36

Lukavice Dominantou obce je na návrší původně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba ze 14. století, přestavěný barokně v roce 1721. Z gotické stavby se dochoval presbytář s vnějšími opěráky a s hrotitými okny s původním ostěním, hranolová věž při západním průčelí je z roku 1705. Na ikonograficky pozoruhodném hlavním oltáři ve tvaru vinného keře z roku 1721 je obraz od Jana Umlaufa z roku 1892. [Soukup, 2003]

Informace o trase ● určená pro: pěší a cyklisty na horském kole ● obtížnost: střední ● délka: 20 km

Obrázek č. 10: Mapa trasy 3

Obrázek č. 11: Výškový profil trasy 3

37

Trasa 4 Jablonné nad Orlicí – Jamné nad Orlicí 3,1 km – Suchý vrch 8,5 km – Orličky kostel 12,2 – Jablonné nad Orlicí 19 km

Z náměstí v Jablonném nás navigace vede doprava po zelené turistické značce. Mírným klesáním přijdeme pod náměstí, kde nás trasa vede rovně k železnici. Před železničním přejezdem uhneme doprava, kde cesta přechází ve stoupání. Projdeme sídlištěm a zástavbou rodinných domků a opustíme město. Trasa nás vede mírným stoupáním po staré asfaltové cestě poli až do obce Jamné na Orlicí. Tu projdeme a pokračujeme lukami a poli po prašné cestě směrem k hřebeni Suchého. Před sebou vidíme majestátný hřeben Orlických hor, který musíme zdolat při cestě na Suchý vrch. Asi po 500 metrech přijdeme na okraj lesa. V tomto místě začíná trasa stoupat strměji a až na vrchol vede lesy. Ztrátu GPS signálu je možno vyřešit sledováním zelené turistické značky, nicméně poslední úsek na vrchol Suchého vrchu je dost náročný, proto je možno cestu uskutečnit po vrstevnici směrem vlevo a k vrchu tak dorazit podstatně snadněji. Z parkoviště na Suchém vrchu nás trasa vede po asfaltové silnici, ze které asi po 2 km odbočíme vpravo. Následuje prudké klesání lesem až k jeho úpatí, kde les přechází v louku, která nás prudkým klesáním zavede na okraj obce Orličky. Asi po 1,5 km narazíme na kostel sv. Jana Nepomuckého od kterého budeme pokračovat dále vesnicí a podél Orličského potoka. V jeho údolí směrem k Jablonnému můžeme nalézt několik umělých nádrží, jez a především krásné skalní útvary po obou jeho březích. Po příchodu do Jablonného nás navigace dovede zpět na náměstí.

Zajímavá místa Jamné nad Orlicí Tato ves byla založena v druhé polovině 13. století. První písemná zmínka je z roku 1409. Obyvatelstvo se živilo kartáčnictvím (zaniklo po 2. světové válce), známá byla také výroba vařeček. Dominantou vsi je pseudorenesanční kostel Nejsvětější trojice z roku 1882, kaple pochází z poloviny 19. století. V horní části obce je prastarý tis.

Suchý vrch Je to nejvyšší hora Bukovské hornatiny, patřící do jižní části Orlických hor. V roce 1928 tu byla dostavěna horská chata, v roce 1932 k ní byla přistavěna 33 metrů vysoká 38

vyhlídková věž. Toto místo je lákadlem pro turisty především díky nádhernému výhledu na hory a okolní krajinu.

Orličky Malebná horská ves v horní části údolí Orličského potoka pod Suchým vrchem 5,5 km východně od Jablonného nad Orlicí, poprvé doložena roku 1409. Kostel sv. Jana Nepomuckého je barokní z let 1775 – 78, z 18. století pochází i sousoší kalvárie a socha sv. Jana Nepomuckého. Zajímavé jsou roubené chalupy z 19. století se zástěnky (teráskami). [Soukup, 2003]

Informace o trase ● určená pro: pěší

● obtížnost: těžká

● délka: 19 km

Obrázek č. 11: Mapa trasy 4

Obrázek č. 12: Výškový profil trasy 4 39

Trasa 5 Těchonín – Tvrz Bouda 5,5 km – Stanovník 12,5 km – Těchonín 13,5 km

Od kostela sv. Markéty v Těchoníně se vydáme po asfaltové silnici proti proudu Těchonínského potoka. Procházíme nádherným údolím, ve kterém jsou roztroušeny roubené chaty a chalupy. Kvalitní neasfaltová cesta po vstupu do lesa začíná stoupat, aby nás asi po 2,5 km přivedla na naučnou stezku Betonová hranice. Po té se vydáme doprava a asi po 750 metrech dorazíme ke tvrzi Bouda. Od ní půjdeme po stejné cestě a asi po 350 metrech nás navigace navede doprava na lesní cestu. Následuje asi 5km dlouhé klesání po hezkých lesních cestách s občasným výhledem na hřebeny Orlických hor. Les opustíme asi 1 km před osadou Stanovník, ze které je to zpět do výchozího místa asi 500 metrů.

Zajímavá místa Těchonín Tato obec vznikla jako zázemí sklárny, založené v 16. století v blízkých lesích. Na návsi stojí barokní kostel sv. Markéty, vybudovaný v roce 1704. Z barokního a empírového vybavení vyniká především velká křížová cesta z roku 1744.

Tvrz Bouda Dělostřelecká tvrz, která je součást systému československých pohraničních opevnění z let 1935 – 38. Leží na stejnojmenném kopci (845 m) na sestupném hřebeni Suchého vrchu. Je přístupná po značených cestách včetně naučné stezky Betonová hranice. Toto největší

muzeum

československého

opevnění

spravuje

společnost

přátel

československých opevnění. Tvrz tvoří pět mohutných železobetonových objektů (tři pěchotní sruby, objekt výsuvné otočné věže, vchodový srub), jejichž stěny a strop dosahují síly až 350 cm. Ve své době byly schopné odolat všem známým zbraním. Sruby spojuje hluboko pod zemí systém spojovacích chodeb a sálů. V chodbách je kolejiště pro vozíky úzkorozchodné železnice, které rozvážely materiál a munici do celého areálu. V sálech bylo velké technické zázemí včetně nemocnice, kuchyně, energetického centra, skladů a ubikace pro 316 mužů posádky. Tvrz mohla aktivně odolávat i několikatýdennímu obklíčení.

40

Otevírací doba: Září:

každý den (včetně pondělí)

Říjen:

pouze o víkendech a ve státní svátek.

Květen, červen, září a říjen

vstupy do podzemí v 11.00, 13.00 a v 15.00 hodin.

Červenec a srpen

vstupy do podzemí v každou celou hodinu od 11.00 do 16.00

hodin. V průběhu sezóny je na tvrzi trvale přítomen správce (telefon 777 647 114)

Informace o trase ● určená pro: pěší i cyklisty na horských kolech ● obtížnost: lehká ● délka: 13,5 km

Obrázek č. 13: Mapa trasy 5

Obrázek č. 14: Výškový profil trasy 5

41

Trasa 6 Letohrad – Valdštejn 3,7 km – Lanšperk 7,3 km – Libchavy 11,7 km – Ústí n. Orlicí náměstí 14 km

Z náměstí v Letohradě nás navigace vede směrem do zámeckého parku, před kterým však uhýbá doleva a mírným klesáním po dlážděné cestě dorazíme k hlavní silnici. Na té se vydáme doprava a jedeme po státní silnici směrem na Ústí nad Orlicí. Přejedeme most a před železničním přejezdem uhneme vpravo. Tady začíná nedávno dokončená cyklostezka Letohrad – Ústí nad Orlicí, která je po většinu roku oblíbeným místem vyznavačů sportu. Stezka nás vede podél toku Tiché Orlice, přes osadu Valdštejn a odbočku k Dolní Dobrouči až do blízkosti obce Hnátnice a následně vjíždíme do obce Lanšperk. Vlevo na hřebeni můžeme spatřit stejnojmenný hrad. Cyklotrasa zde přetíná hlavní silnici na Ústí a železniční přejezd, je proto nutné dbát zvýšené opatrnosti. Po překonání přejezdu nás čeká dlouhý úsek podél železniční trati, následovaný krátkou cestou přes obec Černovír a asi po 500 metrech přijedeme znovu k hlavní silnici, kterou opět přejedeme. Cyklotrasa pokračuje až do obce Libchavy opět podél železnice, kterou zde překročíme a budeme sledovat asi 1,5 km hlavní silnici na Vamberk, až přijedeme ke světelné křižovatce. Na té se dáme rovně a pokračujeme asi 150 m, po kterých odbočíme vlevo a stoupáním se dostaneme až k autobusovému nádraží v Ústí. Za ním uhneme vpravo a následně vlevo a asi po 200 m přijedeme na náměstí.

Zajímavá místa Klasicistní radnice v Ústí nad Orlicí Dnešní barokní budova, která nahradila radnici zničenou požárem v roce 1706, pochází z let 1721 – 1723. V letech 1849 – 1851 při citlivě provedených úpravách byly s radnicí čp. 17 stavebně spojeny sousední domy čp. 16 a 18 (stará škola). V letech 1850 – 1929 byl v budově umístěn okresní soud, od roku 1932 městské muzeum. Městský úřad byl v radnici znovu umístěn až v roce 1941. Rekonstrukce a rozšíření radnice

byly

provedeny v letech 1995 – 1998. [14]

Kostel nanebevzetí panny Marie Kostel v dnešní podobě je pozdně barokní stavba z let 1770 – 1776, vybudovaná z iniciativy tehdejšího ústeckého děkana Jana Leopolda Mosbendera. Stavitelem kostela 42

byl Jakub Pánek, průčelí je dílem Alexia Cyriaka. V roce 1870 byla přistavěna v ose kostela Útěchová kaple, r. 1906 sakristie. [13]

Hernychova vila Secesní stavba vybudovaná v roce 1906 Floriánem Hernychem, představitelem firmy Jan Hernych a syn, která vlastnila sousední textilní továrnu. Ve štítu vily je umístěna socha sv. Floriána, patrona stavebníka vily. Plány na vilu vypracoval pražský architekt Matěj Blecha. [15]

Informace o trase ● určená pro: cyklisty a bruslaře ● obtížnost: lehká ● délka: 14 km

Obrázek č. 15: Mapa trasy 6

Obrázek č. 16: Výškový profil trasy 6 43

Trasa 7 Ústí n. Orlicí náměstí – Andrlův chlum rozhledna 2,5 km – Ustí n. Orlicí náměstí 5,5 km

Z náměstí v Ústí nad Orlicí nás navigace vede po pravé straně ostrým klesáním k hlavní silnici, kterou budeme sledovat 300 metrů. Vlevo uvidíme podchod, kterým musíme projít, abychom překročili hlavní silnici, kterou máme nyní po levé ruce. Asi po 100 metrech přejdeme silnici na levou stranu a projdeme pod železničním mostem. Následuje odbočka vpravo a táhlé stoupání, které nás bude provázet celým výstupem k rozhledně. Cestou nahoru budeme celkem třikrát překračovat hlavní silnici, je proto třeba si dávat pozor. Výstup k rozhledně je namáhavý, nicméně výhled na krajinu a hřebeny Orlických hor za trochu námahy určitě stojí. Zpáteční cestu absolvujeme nejdříve po asfaltové příjezdové komunikaci, asi po 600 metrech odbočíme vpravo a pokračujeme lesními cestami. Přibližně po 1 km klesání vyjdeme z lesa zpět do města. Pokračujeme podél komunikace k hlavní silnici, kterou přejdeme. Projdeme sídlištěm, po 300 metrech odbočíme vpravo a vystoupáme zpět na náměstí.

Zajímavá místa Rozhledna Andrlův chlum V nadmořské výšce 559m na kopci Andrlův chlum se nalézá nové postavená (1996) v pořadí již třetí rozhledna, která slouží jako telekomunikační věž. První dřevěná rozhledna byla postavena v roce 1905 stavitelem Josefem Hernychem z Ústí nad Orlicí, který se nechal inspirovat rozhlednou z moravského Bouzova, která stávala na vrchu Bakule. Slavnostně byla rozhledna otevřena v srpnu roku 1905. Rozhledna ale 17. 4 . 1918 z neznámých důvodů shořela. Další věž využívaná zeměměřiči a turisty byla postavena v roce 1941, tato ovšem zanikla začátkem 60. let. U rozhledny stojí Janderova chata postavena turisty v roce 1940. [20]

44

Informace o trase ● určená pro: pěší

● obtížnost: střední až těžká ● délka: 5,5 km

Obrázek č. 17: Mapa trasy 7

Obrázek č. 18: Výškový profil trasy 7

45

3.3 Praktické informace pro turisty Muzea

Městské muzeum Letohrad Václavské nám. 77 tel.: 465 622 255 e-mail: [email protected] GPS souřadnice: Loc: 50°2'8.893"N, 16°29'59.765"E Ve stálé expozici muzea se návštěvníci mohou seznámit s historií města, své místo zde našla Vojáčkova galerie, sirkařství, expozice národních krojů, díla Alfonse Muchy, Napoleonovy saně a další zajímavé exponáty. Muzeum také pořádá tématické výstavy. Otevírací doba:

1. 5. - 30. 9.

Út – Pá

8:30 - 17:00

So – Ne

9:00 - 15:30

1. 10. - 30. 4. Út – Pá So

9:00 - 16:00 9:00 - 12:00

Poslední prohlídka je půl hodiny před zavírací dobou

Městské muzeum Žamberk Čs. armády 472, Žamberk web: www.zamberk.cz/muzeum GPS souřadnice: Loc: 50°5'12.523"N, 16°27'37.904"E Muzeum je umístěno v budově bývalého Kateřinského špitálu vedle Židovského hřbitova. Součástí muzea je také nedaleký rodný domek Prokopa Diviše. Otevírací doba:

Út - Pá

9.00 - 12.00 13.00 - 16.00

Sobota

9.00 - 12.00

Muzeum řemesel Letohrad Nový Dvůr 143, Letohrad tel.: 465 622 160 e-mail: [email protected] 46

web: www.muzeumremesel.cz GPS souřadnice: Loc: 50°2'5.495"N, 16°30'10.943"E Muzeum bylo otevřeno v roce 2000 a je situováno v památném objektu bývalé sýpky. Plochou 720 m² je muzeum největší svého druhu v republice. Jeho expozice podává ucelený obraz o více než 40 řemeslech nejčastěji z počátku 20. století v typicky vybavených dílnách. Otevírací doba:

duben - říjen

denně

listopad - březen

Po - Pá 9.00 - 17.00

9.00 - 17.00

Městské muzeum Ústí nad Orlicí 17. listopadu 72, Ústí nad Orlicí tel.: 465 523 653 web: http://www.muzeum-uo.cz/ GPS souřadnice: Loc: 49°58'23.361"N, 16°23'46.312"E Mezi hlavní tématické okruhy patří například hudební tradice. Muzeu se podařilo shromáždit rozsáhlý hudební fond. Obsahuje dokumenty týkající se slavných osobností (Jaroslav Kocian, Bohuš Heran, Alois Hnilička, F. Broulík, Jan Ludevít Lukes …)[19]

Otevírací doba od 1.5.2009: úterý až pátek 9:00 - 17:00 hod. Sobota, neděle a svátky 13:30 - 17:00 hod. Zavřeno v pondělí a poslední sobotu v měsící (svatby).

Muzeum a galerie Orlických hor Jiráskova 2, 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel.: 494 534 450 web: www.moh.cz GPS souřadnice: Loc: 50°10'14.117"N, 16°16'5.076"E Expozice obsahuje sbírky etnografických, archeologických a přírodovědeckých předmětů a výtvarného umění.

47

Informační centra:

Informační centrum Letohradě Václavské náměstí 77, 561 51 Letohrad tel./fax: 465 622 092 e-mail: [email protected] GPS souřadnice: Loc: 50°2'8.893"N, 16°29'59.765"E Otevírací doba 15. 6. - 15. 9.

Po -Pá

8.30 – 17.00

So - Ne

9.00 – 15.30

Po - Pá

9.00 – 16.00

So

9.00 – 12.00

16. 9. - 14. 5.

Informační středisko Orlicka Žamberk Kostelní ulice 446, 564 01 Žamberk tel.: 465 612 946 e-mail: [email protected] GPS souřadnice: Loc: 50°5'12.338"N, 16°27'50.579"E Otevírací doba:

16. 6. - 15. 9.

Po - Pá 8.00 - 11.45 12.30 - 17.00 So - Ne 9.00 - 12.00 (červen, srpen 10.00 - 14.00)

16. 9. - 15. 6 .

Po - Pá 9.00 - 11.45 12.30 - 17.00 So – Ne 9.00 - 12.00

Infocentrum Jablonné nad Orlicí Náměstí 5. května, 561 64 Jablonné nad Orlicí tel.: 465 641 371 e-mail: [email protected] GPS souřadnice: Loc: 50°1'47.917"N, 16°36'2.437"E Otevírací doba:

15.6. – 15.9.

Po – Pá 9 – 17.00 So, Ne 9 – 12.00 13.00 - 16.00

16.9. - 14.6.

Po – Pá 9 – 17.00 So 9 – 12.00 48

Městské informační centrum Rychnov nad Kněžnou Svatohavelská 105, 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel.: 494 539 027 e-mail: [email protected] GPS souřadnice: Loc: 50°9'49.684"N, 16°16'23.723"E Otevírací doba:

(červenec-září)

Po – Pá: 08.00 -11.30 12.30-17.00 So – Ne: 09.00-12.00

ostatní měsíce

Po – Pá: 08.00 – 11.30 12.30-17.00

Sobota a neděle:

zavřeno

Koupaliště Koupaliště v Letohradě Taušlova 285 tel.: 465 620 205 GPS souřadnice: Loc: 50°2'19.128"N, 16°29'53.799"E provozovatel: Marek Luboš Součástí koupaliště je hřiště na nohejbal, ping pong, dětský bazén, velký bazén, brouzdaliště, hřiště na plážový volejbal otevírací doba: Po, Út, Čt, So a Ne : 9 – 20 hod St a Pá : 9 – 23 hod vstupné: do 5 let:

zdarma

od 5 – 15 let : 10,- Kč od 15 let:

20,- Kč

Městské koupaliště v Žamberku Pod Černým lesem 1024 Tel.:465 61 45 16, 465 61 47 55 E-mail: [email protected] GPS souřadnice: Loc: 50°5'11.917"N, 16°28'32.429"E Otevírací doba: květen - září, denně (dle počasí) od 9.00 do 20.00 hodin 2x týdně noční koupání (dle počasí) od 21.00 do 23.00 hodin Kapacita:1000 návštěvníků

49

Součástí koupaliště je plavecký bazén s dětským brouzdalištěm, skluzavka, 2 tobogany, dětské pískoviště, masážní vana Whirpool, plážový volejbal, streetball, možnost koupání v řece, stolní tenis, aerobic Koupaliště je součástí sportovního areálu, který dále nabízí tenisové, kurty, tenisovou halu a hřiště na minigolf

Aquapark Ústí nad Orlicí V lukách Tel. 465 527 898 GPS souřadnice: Loc: 49°58'50.709"N, 16°23'27.898"E Otevírací doba: květen – září, denně 11:00 do 20:00 Vybaveni aquaparku: bazén rekreační a plavecký (25m), dětské bazény s kaskádami, skluzavka, 6 masážních lůžek, vzduchovače (provzdušnění vody bublinami), vodní chrliče, podvodní osvětlení bazénů, vodní hřib, velký tobogán 101m, dětský skákací hrad, dětské prolézačky, beach volejbalový kurt, kuželky, stolní tenis, vodní fotbal

50

3.4 Kulturní akce V oblasti podhůří Orlických hor jsou během roku pořádány různé zajímavé akce a kulturní události, kterých se turisté mohou zúčastnit. Následuje přehled těch nejvýznamnějších, které stojí za to navštívit.

Duben: Heranova violoncellová soutěž – mezinárodní soutěž talentů v liché roky v Ústí nad Orlicí. Královský rytířský turnaj - Letohrad, sídliště U Dvora, 16. 4. 2009 od 19 hodin Historický průvod Žamberkem - slavnost v ulicích města, pátek 17. 4. 2009 od 14.45 hodin Drozdovská pila - tradiční cykloakce v Ústí nad Orlicí

Květen: Přes tři hrady – tradiční putování přes hrady Litice, Potštejn a Lanšperk, 09.05.2009 Mezinárodní hudební festival a kaskády výtvarného umění Letohrad – každý rok v Letohradě od května do července, koncerty, výstavy. Informace v IC Letohrad. Majáles – Žamberk, slavnost pořádaná gymnáziem, průvod od budovy gymnázia na Masarykovo náměstí, neděle 1. 5. 2009 od 10 hodin Kopečková pouť – tradiční pouť v Letohradě, množství atrakcí, trhy a

koncerty,

ohňostroj. Za zlatým klíčem Rokytenky - pěší a cyklistické výlety pořádané městem Žamberk. Běh na Rozálku – závod do vrchu, start nad muzeem v Žamberku, 7.5.2009 Letohradským okolím – sever - turistika, Letohrad: areál zámeckého parku, 28. 5. 2009 Vyhlídkové vrcholy – turistická akce pro pěší a cyklisty v Jablonném nad Orlicí Orlickým podhůřím – turistická akce pro pěší a cyklisty v Ústí nad Orlicí Brandýské hudební slavnosti – slavnosti hudby v Brandýse nad Orlicí Kocianova houslová soutěž – soutěž houslistů v Ústí nad Orlicí

Červen: Čermenské folklórní slavnosti – Mezinárodní folklórní festival. Je největší akci tohoto typu v Pardubickém kraji. Poslední týden v červnu. Řetůvský pedál – Cykloakce v obci Řetůvka 51

O černého výra – hasičská akce v Ústí nad Orlicí Babylon – rockový festival ve Valu u Dobrušky Orlické ozvěny – festival coutry a folku v Dobrušce

Červenec: Rybenské hudební léto – koncerty vážné hudby v kostele sv. Jakuba v Rybné nad Zdobnicí. Chorus Camera – mezinárodní soutěž dětských a komorních sborů v Rychnově nad Kněžnou. Poláčkovo kulturní léto – přehlídka divadelních inscenací na motivy děl Karla Poláčka v Rychnově nad Kněžnou.

Srpen: Benátská noc – 1. sobotu v měsíci v obci Bystřec v místě bývalé tvrze „Na Ostrově“ zábavný večer s atrakcemi, živou hudbou a ohňostrojem. Cihelna – koná se každoročně poslední víkend v měsíci v areálu vojenského muzea Králík, vojensko-historická akce s bojovými ukázkami. Loučení s létem – tradiční slavnost v Kunvaldu U Myslivecké klubovny, sobota 29. 8. 2009 od 19 hodin Staročeská pouť – v Ústí nad Orlicí

Září: Lanškrounská kopa – tradiční dálkový pochod z Lanškrouna je pořádán po více jak tři desítky let místním KČT, součástí je celodenní lidová veselice s tradičními trhy, 2. sobota v září. Více na www.lanskrounsko.net K rozhledně na Andrlův Chlum – turistická akce pro pěší a cyklisty v Ústí nad Orlicí. Rychnovská osmička – mezinárodní soutěž amatérských filmů v Rychnově nad Kněžnou.

Říjen Setkání milovníků vysokohorské turistiky – v Potštejně Tanec, tanec – festival scénického tance v Ústí nad Orlicí

52

3.5 Tvorba www stránek 3.5.1 Microsoft Frontpage 2003 Microsoft Frontpage je produkt společnosti Microsoft, který byl dodáván jako součást kancelářského balíčku MS Office. To platilo do roku 2002, kdy byl takto vydán naposledy, od verze 2003 vycházel až do roku 2007 samostatně. Rok 2007 znamenal pro Microsoft Frontpage zánik, nicméně byl nahrazen dvěma novými Microsoft produkty a to Microsoft SharePoint Designer a Microsoft Expression Web, posledně zmíněný pro tvorbu webových stránek bez nutnosti znát html kód. Důvod, proč si Frontpage získal tolik příznivců (a zároveň odpůrců) byl ten, že dokázal vytvořit poměrně kvalitní a pěkné webové stránky, aniž by uživatel musel znát zdrojový kód html. Uživatelské prostředí je podobné všem ostatním programům Office. K velkému pokroku došlo ve verzi 2003, která již obsahuje profesionální nástroje pro návrh, tvoření, práci s daty a publikování webu na internetu. Obsahuje také dynamické efekty a umožňuje tak vytváření obsažných, interaktivních, datově řízených webových prezentací. Uživatelské prostředí připomíná asi nejvíce MS Word, panely nástrojů jsou téměř totožné, obsahují navíc pouze tlačítko „Frames“ (Rámy). Horní třetina obrazovky je vyplněna panely nástrojů, sami si můžeme nadefinovat, které se budou zobrazovat a které naopak. Zbylou část pak tvoří prosto pro tvoření webu. Vlevo dole jsou důležitá čtyři tlačítka, pomocí kterých zobrazujeme náhled, úpravu, kód html a rozdělení obrazovky na kód a úpravu. Při zakládání nové stránky máme na výběr z několika šablon normálních stránek a stránek pomocí rámů. Po vybrání příslušné šablony už stačí zvolit, jestli chceme podkladovou stránku načíst nebo jestli použijeme prázdnou a tvorba webu může začít. Vkládat lze tlačítka, obrázky, pozadí, textová pole, odkazy, vše je možné doplnit animacemi a textovými efekty. Program také umožňuje náhled pomocí prohlížeče, takže vždy víme, jak naše stránky budou vypadat ve skutečnosti. Ukládání je vyřešeno velice přehledně, program označí modře tu část, kterou právě ukládá, na nás je jen vybrat název, umístění a potvrdit.

53

3.5.2 Tvorba webové stránky Webová prezentace je vytvořena pomocí MS Frontpage, popsaného výše. Hlavním důvodem jsou mé dobré zkušenosti s programem a také snadné ovládání, se kterým se dá přesto dosáhnout solidních výsledků. Při tvorbě webu jsem místo dokonalého grafického zpracování kladl důraz především na jednoduché, intuitivní ovládání a vzhled, který bude přehledný a snadno čitelný pro všechny věkové generace. Hlavní stránka obsahuje skrytou tabulku s jednoduchou grafikou a vloženým rámcem, ve kterém se zobrazuje odkazovaný text. Použití rámců není v dnešní době moc obvyklé, pro mé účely bude přesto nejvhodnější. Vlevo na hlavní stránce je sloupek s animovanými tlačítky, která odkazují na jednotlivé části stránky. Po klepnutí na dané tlačítko se zobrazí obsah v rámci uprostřed stránky. V horní části je umístěn název stránky a několik obrázků, vpravo bude místo pro možné další rozšíření a využití stránky. Stránka stručně informuje o technologii GPS a oblasti podhůří Orlických hor, mnohem podrobnější jsou informace o prošlých trasách, které obsahují důkladný popis trasy, kilometráž, mapy a výškové profily. To vše doplněno bohatou fotogalerií a možností stáhnout prošlou trasu ve formátu gpd a gpx. Webovou stránku lze nalézt na http://gpstrasy.djrecall.com

54

4 Závěr Za cíl mé bakalářské práce jsem si vybral vytvoření tras pomocí navigace GPS v podhůří Orlických hor, které by poskytly návštěvníkům oblasti prověřené a různě obtížné turistické trasy s podrobným popisem, včetně map a výškových profilů. Zaměřil jsem se také na podání základních a nezbytných informací o technologii GPS, popsány jsou i přírodní podmínky podhůří Orlických hor, vybraná města a obce, tvorba a použití tras a webových stránek. Ke zpracování a dosažení cílů jsem využíval dostupné informační zdroje a publikace, které k danému tématu vyšly. Velice užitečné v praktické i teoretické části byly také údaje, získané v informačních centrech a na internetu. Do práce jsem se také snažil vložit své vlastní postřehy a nápady, které by pomohly k lepšímu zážitku z tras nebo ulehčily jejich plánování a zpracování. V teoretické části jsem se v úvodní kapitole věnoval problematice a popisu technologie satelitní navigace GPS. Jednotlivé části popisují její historii, současnost a vývoj, dále segmenty systému GPS, metody určování polohy, typy přijímačů, využití GPS v praxi a opomenut není ani stále populárnější Geocaching. Zbývající kapitola se zabývá podhůřím Orlických hor, popisuje informace o přírodních podmínkách, vodopisu a horopisu. Pozornost je věnována také chráněným územím a přírodním zajímavostem. Teoretickou část uzavírají informace o městech a obcích v podhůří Orlických hor, jejich stručná historie a nejvýznamnější pamětihodnosti. Praktická část začíná kapitolou, která popisuje vytvoření a použití tras a úkony s tím spojené, jako jsou jednotlivé fáze přípravy, vytváření tras pomocí počítačového programu Garmin Mapsource, tvorba tras přímo v GPS přijímači pomocí navigace na bod a konečně samotné použití trasy. V této kapitole byla má snaha soustředěna zejména na co nejsrozumitelnější vysvětlení daného tématu, které by poskytlo návod i turistům, kteří se nikdy dříve s navigací nesetkali. V další části jsou popsány návrhy tras v dané oblasti, které jsou naplánovány tak, aby vyhovovaly co největšímu okruhu turistů a každý si mohl vybrat dle svých možností a schopností. Většinu tras je možné absolvovat na horském kole, na své si tak přijdou i milovníci cyklistiky. Každá trasa je důkladně popsána, nechybí kilometráž, obtížnost, mapa, výškový profil a informace o zajímavých místech. Fotografie některých míst jsou v příloze. Následující kapitola poskytuje praktické informace pro turisty, jako jsou adresy, otevírací doby a souřadnice muzeí, informačních center a koupališť. Předposlední oddíl praktické části je zaměřen 55

na kulturní akce v regionu, které lze během roku navštívit a ze kterých jsou vybrány ty nejzajímavější a nejvýznamnější. Praktickou část uzavírá tvorba webových stránek, základní postupy při tvorbě webu a informace o vytvořené stránce a o programu Microsoft Frontpage, pomocí kterého stránka vznikla. Myslím si, že jsem ve své bakalářské práci splnil všechny cíle, které jsem si na jejím začátku vytyčil. Pravdou ovšem zůstává fakt, že při zpracovávání a plánování tras se v některých případech mé původní představy ukázaly poněkud naivní, prakticky neřešitelné a nemožné. Také s GPS přijímačem a jeho fungováním jsem se musel nějaký čas sžívat. Z toho vyplývá fakt, že samostatná a hlavně praktická práce je v oboru cestovní ruch a při plánování turistických tras velmi důležitá. Navíc přináší mnoho nových a užitečných poznatků a zkušeností. A tak i přesto, že jsem se během svého snažení občas potýkal s obtížemi, práce na bakalářské práci mi přinášela uspokojení, bavila mě a velkou měrou rozšířila mé znalosti o oblasti podhůří Orlických hor. Také věřím, že se mi podařilo vytvořit praktickou uživatelskou příručku, která se stane dobrým pomocníkem a rádcem pro GPS turistiku v orlickém podhůří.

56

5 Informační zdroje Seznam použité literatury:

1. VÍTEK, Jan. Krajinou severovýchodních Čech. 1. vydání. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000. 168 s. ISBN 80-86042-26. 2. SOUKUP, Petr David a Vladimír. Orlické hory a podorlicko. 1 vydání. Praha: Nakladatelství S& D, 2003. ISBN 80-86050-70-X 3. SOUKUP, Petr David a Vladimír. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezku. 2. vydání. Praha: Nakladatelství S&D.,2002 ISBN 80-86050-61-0 4. MUSIL, František. Hrady a zámky okresu Ústí nad Orlicí. 1 vydání. Ústí nad Orlicí: Gratis s.r.o. 5. STEINER, Ivo – ČERNÝ, Jiří. 2006. Gps od A do Z. Praha: eNav. s.r.o., 2006. ISBN 80-239-7516-1.

Brožury, letáky a mapy:

5. Průvodce regionem Orlickoústecko. Eurovelag spol. s.r.o., Plzeň 2003 6. Vítejte v Žamberku. Město Žamberk, 2002. 7. Orlicko. Sdružení obcí a měst „Orlice“, 2000. 8. Kunvald, kolébka Jednoty bratrské. Obecní zastupitelstvo v Kunvaldě, 1991. 9. Orlické hory - chráněná krajinná oblast. Město Žamberk, 2002. 10. Turistický region Orlické hory. RDA Rychnov nad Kněžnou, 2002 11. Městské muzeum v Letohradě. Městské muzeum v Letohradě, 1991 12. Letohrad. Mikcentrum Letohrad, 2004

Elektronické zdroje

13. Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: < http://www.orlickehory-cz.info/index.php?nid=1053&lid=CZ&oid=407294 > 14. Radnice – Ústí nad Orlicí [online]. [cit 2009-05-14]. Dostupný z WWW: 15. Hernychova vila – Ústí nad Orlicí [online]. [cit 2009-05-14]. Dostupný z WWW: 57

16. Andrlův chlum, rozhledna [online]. [cit 2009-05-16]. Dostupný z WWW: 17. Co je GPS? Úvod od problematiky [online]. [cit 2009-05-17]. Dostupný z WWW: < http://www.ce4you.cz/articles/detail.asp?a=244> 18. Přírodní park Orlice [online]. [cit 2009-05-10]. Dostupný z WWW: 19. Expozice muzea Rych.. n. Kněžnou [online]. [cit 2009-05-12]. Dostupný z WWW: < http://www.muzeum-uo.cz/?sekce=sbirky cit 19-05-2009> 20. Rozhledna Andrlův chlum [online]. [cit 2009-05-13]. Dostupný z WWW: < http://www.hrady.cz/index.php?OID=1466>

58

6 Přílohy 1. Oblast podhůří Orlických hor 2. Fotografie navštívených míst

59

Příloha č. 1

Oblast Orlických hor a podhůří

60

Příloha č. 2

Náměstí v Žamberku

Rozhledna na Suchém vrchu

Kostel sv. Anny v Líšnici

Rozhledna Andrlův Chlum

Dělostřelecká tvrz Bouda

Horákova kaple

61

Hrad Lanšperk

Kaple v Lanšperku

Torzo hradu Žampachu

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Letohradě

62