v letech Kristina UHLÍKOVÁ

Ochrana sakrálních památek v ãesk˘ch zemích v letech 1945–1958 Kristina UHLÍKOVÁ

Obr. 1. Prá‰ily (okres Klatovy), kostel sv. Prokopa, odstfielen˘ v roce 1979. (Foto pfied rokem 1953, fotoarchiv NPÚ)

■ Poznámky 1 Nejv˘znamnûj‰ím zdrojem informací byly archivní prameny uloÏené ve dvou fondech Státního ústfiedního archivu (SÚA) – Státní památková správa (SPS) a Státní úfiad pro vûci církevní (SÚC). âásteãnû autorka vyuÏila také prameny z fondu Národní kulturní komise z oddûlení dokumentace Ústavu dûjin umûní AV âR (OD ÚDU AV âR). Dále se práce opírá o fiadu publikovan˘ch pramenÛ, pfiedev‰ím zákonÛ zvefiejnûn˘ch ve Sbírce zákonÛ republiky âeskoslovenské (Sb.) a vyhlá‰ek a úfiedních sdûlení publikovan˘ch v Úfiedním listu republiky âeskoslovenské (Ú. l.). âásti t˘kající se pfievedení správy církevních památek na stát a vysvûtlující postup likvidace klá‰terÛ vycházejí z poznatkÛ zvefiejnûn˘ch v odborné historické literatufie, pfiedev‰ím v knize Karla KAPLANA: Stát a církev v âeskoslovensku 1948–1953, Ústav pro soudobé dûjiny AV âR, 1

Pfiedkládan˘ ãlánek je vûnovan˘ ochranû sa-

hospodáfisk˘m úãelÛm, byly vyvlastnûny podle ve-

Praha 1993. âlánky Vlastimila VINTRA byly hlavní oporou

králních památek v období od skonãení 2. svûto-

likosti majetku jejich drÏitele vût‰inou také jiÏ dfií-

pro první úsek studie t˘kající se v˘voje systému památko-

vé války do roku 1958, kdy vstoupil v platnost

ve. Pfiístup státní správy k nim byl v závislosti na

vé péãe ve sledovaném období (V˘voj organizace státní

první ãeskoslovensk˘ zákon na ochranu pamá-

subjektu, kterému je stát pfiidûlil, velmi rÛznorod˘.

památkové péãe v âeskoslovensku v letech 1945–60, in:

tek. Termín sakrální podle Akademického slovníku cizích slov znamená posvátn˘, jsou jím tedy

Zprávy památkové péãe 20, 1960, s. 53–57; Státní pa-

Období 1945–1949

mátková péãe na prahu tfietí pûtiletky, in: Zprávy památ-

oznaãovány památky, jejichÏ hlavní vyuÏití je nebo

V období pfied pfievedením majetku církví a ná-

kové péãe 20, 1960, s. 1–5; Úvod do dûjin a teorie pa-

pÛvodnû bylo náboÏenské. Tento v˘raz, dnes bûÏ-

boÏensk˘ch spoleãností na stát v roce 1949 byla

mátkové péãe, sv. 1, Nástin v˘voje a základní ideové

nû pouÏívan˘ v oblasti památkové péãe, v‰ak není

údrÏba církevních památek zaji‰Èována z vût‰í ãás-

otázky památkové péãe, SPN, Praha 1982). Závûr t˘kající

zcela pfiesn˘. Zahrnuje ‰ir‰í okruh památek neÏ

ti jejich vlastníky. Pouze v pfiípadû, Ïe byly jejich

se oficiálního postoje k ochranû daného typu památek vy-

skupinu, o níÏ je pojednáno v následujícím textu.

prostfiedky nedostateãné a jednalo se o údrÏbu v˘-

chází pfiedev‰ím z textÛ hlavních pfiedstavitelÛ tehdej‰í

V˘stiÏnûj‰í by patrnû byl pfiívlastek (ve 40. a 50. le-

znamn˘ch památek, vyuÏívaly církve systému stát-

státní památkové péãe ãi v˘znamn˘ch historikÛ umûní (ci-

tech 20. století také mnohem ãastûji uÏívan˘) cír-

ních finanãních podpor, které byly poskytovány

tace viz pfiíslu‰né poznámky).

kevní památky, tedy památky spravované do roku

z vefiejn˘ch prostfiedkÛ na doporuãení Státního pa-

2 Váleãné ‰kody na stavebních památkách, in: Zprávy pa-

1949 církvemi ãi náboÏensk˘mi organizacemi.

mátkového úfiadu.

mátkové péãe 7, 1947, s. 141–147.

Tyto objekty i jejich mobiliáfi v systému státní pa-

Poãet památek, které byly na na‰em území po-

mátkové péãe tvofiily ve sledovaném období jed-

‰kozeny pfiímo váleãn˘mi událostmi, byl ve srov-

nu skupinu památek a spojuje je podobn˘ osud.

nání se sousedními zemûmi velmi nízk˘. Bombar-

Správu objektÛ, které v roce 1945 jiÏ nepatfiily

dování Prahy na poãátku roku 1945 po‰kodilo

církevním vlastníkÛm a byly také vût‰inou vyuÏí-

kostel i klá‰ter Na Slovanech, mimo hlavní mûsto

vány k jin˘m neÏ náboÏensk˘m úãelÛm, ãekala

byl váÏnû zasaÏen napfiíklad dûkansk˘ kostel

ponûkud jiná historie, pfiedev‰ím v závislosti na

v Ústí nad Labem ãi jezuitské kostely v Brnû

tom, kter ˘ subjekt je vlastnil. Napfiíklad vût‰ina

a v Opavû. Vût‰ina tûchto staveb byla v‰ak opra-

zámeck˘ch ãi hradních kaplí byla zestátnûna spo-

vena relativnû brzy. Stav dal‰ích nemovit˘ch pa-

leãnû s tûmito objekty jiÏ pfied rokem 1949 a ja-

mátek kfiesÈansk˘ch církví se v‰ak bûhem okupa-

ko jejich souãásti figurovaly i v systému státní pa-

ce v˘raznû zhor‰il, pfiedev‰ím v dÛsledku

mátkové péãe. Budovy klá‰terÛ zru‰en˘ch za

nafiízeného zákazu stavebních oprav. Nejvíce vá-

josefinsk˘ch reforem, ãasto vyuÏívané k rÛzn˘m

leãné období poznamenalo Ïidovské kultovní pa-

2

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 4 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E | K r i s t i n a U H L Í K O VÁ / O c h r a n a s a k r á l n í c h p a m á t e k v ã e s k ˘ c h z e m í c h v l e t e c h 1 9 4 5 – 1 9 5 8

335

mátky. Nûkteré z nich byly bûhem války úmyslnû

zpÛsobeny nedostateãnou péãí, vojensk˘mi zbû-

zniãeny nacisty, zb˘vající trpûly nedostatkem pé-

hy, pfiíslu‰níky armád i nov˘mi osídlenci pfiicháze-

ãe vzhledem k zániku vût‰iny Ïidovsk˘ch nábo-

jícími do pohraniãí.

Ïensk˘ch obcí, které je pÛvodnû spravovaly. Situace sakrálních památek se ani po válce pfií-

Památky zestátnûné církvím roku 1949

li‰ nezlep‰ila, jednak díky ‰patné hospodáfiské si-

K závaÏné zmûnû v zaji‰tûní církevních pamá-

tuaci, ale i vzhledem k jin˘m prioritám tehdej‰í

tek v âeskoslovensku do‰lo v roce 1949 po vy-

spoleãnosti, která se nutnû soustfiedila pfiede-

dání tzv. církevních zákonÛ, na jejichÏ základû

v‰ím na fie‰ení komplikovan˘ch politick˘ch problé-

pfie‰la správa majetku církví a náboÏensk˘ch

mÛ. Pro státní památkovou péãi se stala hlavním

spoleãností na stát. Nejv˘znamnûj‰ím v tomto

cílem záchrana velkého mnoÏství zestátnûn˘ch

ohledu byl zákon ã. 218/1949 Sb., o hospodáfi-

památek, pfiedev‰ím b˘val˘ch ‰lechtick˘ch sídel.

ském zabezpeãení církví a náboÏensk˘ch spoleã-

Nejv˘znamnûj‰í z nich spravovala od roku 1947

ností státem, kter ˘ upfiesÀovala vládní nafiízení

Národní kulturní komise. Do její kompetence spa-

o hospodáfiském zabezpeãení jednotliv˘ch církví.

daly z církevních památek kromû zámeck˘ch kaplí

Pro námi sledovanou oblast bylo nejdÛleÏitûj‰í

3

pouze vysídlené klá‰tery, ve kter˘ch byla vût‰ina

vládní nafiízení ã. 219/1949 Sb., o zabezpeãení

fieholníkÛ nûmecké národnosti (pfiedev‰ím Osek

fiímskokatolické církve. Správou církevního ma-

a Broumov).

jetku a organizací náboÏenského Ïivota byl povû-

Po válce se nejzávaÏnûj‰ím problémem péãe

fien Státní úfiad pro vûci církevní zfiízen˘ zákonem

o církevní památky ukázala záchrana kostelÛ

ã. 217/1949 Sb. Jeho kompetenci a organizaci

a far v pohraniãních oblastech postiÏen˘ch vysíd-

upravovalo vládní nafiízení ã. 228/1949 Sb.

2 3

lením nûmeckého obyvatelstva, a tedy zánikem

PÛsobnost nového úfiadu byla velmi ‰iroká,

první fáze likvidace fieholí jej v závûru dubna

místních náboÏensk˘ch obcí. Osídlování tûchto

mûl fiídit správní vûci církví a náboÏensk˘ch spo-

1950 vystfiídal ministr, námûstek pfiedsedy vlády

území postupovalo relativnû pomalu, novû pfiícho-

leãností, jejich finanãní záleÏitosti, zaji‰tûní jejich

Zdenûk Fierlinger. V roce 1953 byl jmenován

zí lidé také vût‰inou nemûli velk˘ zájem o údrÏbu

nemovitého i movitého majetku, platy duchov-

pfiedsedou Jaroslav Havelka, kter˘ ve funkci pÛ-

pro nû „nûmeck˘ch“ památek. Navíc církve trpûly

ních, vyuãování náboÏenství, posuzování církevní-

sobil aÏ do roku 1956. V tomto roce byl úfiad zru-

nedostatkem knûÏí, ktefií by mohli na opu‰tûné

ho tisku a také ochranu církevních památek.

5

‰en a jeho fiídicí kompetence pfie‰la ãásteãnû na

fary nastoupit, a zabránit tak dal‰ímu chátrání bu-

V krajích a okresech mu podléhaly církevní odbo-

novû zfiízené ministerstvo ‰kolství a kultury, ãás-

dov i mobiliáfie farnosti. Na alarmující situaci upo-

ry krajsk˘ch a okresních národních v˘borÛ a kraj-

teãnû byla posílena pÛsobnost církevních odborÛ

zorÀoval napfiíklad dopis Biskupské konsistofie

‰tí a okresní církevní tajemníci. Úkolem tûchto

krajsk˘ch národních v˘borÛ.

v âesk˘ch Budûjovicích z roku 1948 adresovan˘

krajsk˘ch odborÛ byl mimo jiné pfiím˘ dozor nad

Státnímu památkovému úfiadu v Praze o stavu

majetkem církví, náboÏensk˘ch spoleãností a fie-

4

církevních památek v této diecézi. Konsistofi v nûm Ïádala památkov˘ orgán o pomoc pfii za-

holí v dané oblasti a z nûho vypl˘vající ochrana památek i jejich evidence.

6

Obr. 2. Králíky (okres Ústí nad Orlicí), brána kfiíÏové cesty vedoucí ke klá‰teru, stav v 70. letech 20. století. (Foto V. Hyhlík, fotoarchiv NPÚ)

chování tûchto památek, které jsou vût‰inou

Státní úfiad pro vûci církevní zahájil svoji ãin-

v „ubohém stavu“ a „nutnû potfiebují vãasné zá-

nost 18. fiíjna 1949 pod vedením tehdej‰ího mi-

Obr. 3. Îeliv (okres Pelhfiimov), klá‰ter premonstrátÛ, stav

chrany“. ·kody na nich byly podle tohoto dopisu

nistra spravedlnosti Alexeje âepiãky. Po ukonãení

pfied rokem 1953. (Fotoarchiv NPÚ)

■ Poznámky 3 Národní kulturní komise (NKK) neúspû‰nû usilovala o roz‰ífiení této kompetence rovnûÏ na památky z majetku roku 1950 zru‰en˘ch klá‰terÛ, viz zápisy ze schÛzí NKK, OD ÚDU AV âR, fond NKK, kart. VII, inv. ã. 114–168. 4 SÚA, Praha, fond SPS, kart. ã. 50, inv. ã. 153, sign. 30, ochrana památek, dopis z 13. 7. 1948. 5 Vládní nafiízení ã. 228/1949 Sb., § 2 c. 6 Viz vyhlá‰ka SÚC z 12. 5. 1950 (o rozsahu a ãinnosti referátÛ KNV pro v‰eobecné vnitfiní vûci ve vûcech církevních a náboÏensk˘ch a o zfiízení církevních oddûlení), pod ã. 7 církevní oddûlení „Vykonávají dozor nad majetkem církví, náboÏensk˘ch spoleãností, fieholí a klá‰terÛ“ a pod ã. 8 „OchraÀuje církevní památky. Evidence církevních památek a péãe o jejich udrÏování“.

336


Úfiadu pfiímo podléhala NáboÏenská matice

zvlá‰tû pfiíslu‰né odbory krajsk˘ch národních v˘-

n˘ch vojensk˘ch oblastech. Pro tyto objekty ne-

spravující majetek b˘val˘ch klá‰terÛ a âeská ka-

borÛ. Ve‰ker ˘ majetek církví, jehoÏ správu stát

mohlo b˘t nalezeno Ïádné jiné vyuÏití s v˘jimkou

tolická Charita, pozdûji pfiejmenovaná na Chrá-

roku 1949 pfievzal, byl na základû zákona

vojenského. Nebyl zde nikdo, kdo by mohl zajistit

mové druÏstvo Charita.

ã. 218/1949 Sb., § 10 sepsán jiÏ pomûrnû záhy

jejich ochranu, a zabránit tak nezadrÏitelnému

Od konce roku 1949 tedy dozor nad správou

místními ãiniteli pod dohledem církevních odborÛ

a rychlému chátrání. V roce 1954 dokonce v od-

církevních památek pfiíslu‰el Státnímu úfiadu pro

krajsk˘ch národních v˘borÛ. Tento soupis v‰ak

povûdi na dopis Státního úfiadu pro vûci církevní

vûci církevní. Jednání o zpÛsobu péãe o nû zaháji-

pro úãely ochrany památek nevyhovoval, popis

t˘kající se zpÛsobu zabezpeãení tûchto památek

lo ministerstvo ‰kolství, vûd a umûní s touto insti-

nemovitostí i pfiedmûtÛ byl po odborné stránce

námûstek ministra vnitra jednoznaãnû odpovû-

tucí roku 1950. Jeho v˘sledkem mûla b˘t rámcová

nedostateãn˘ a nemohlo z nûj b˘t jednoznaãnû

dûl, Ïe „církevní budovy v zakázaném pásmu jsou

dohoda mezi obûma subjekty. Zachovaly se pouze

patrné, zda mají, ãi nemají památkovou hodnotu.

urãeny ke zbourání“.

dva její návrhy z roku 1951, není tedy jednoznaã-

Prakticky bûhem cel˘ch 50. let 20. století probí-

ké zaãaly mnoÏit dopisy Státního úfiadu pro vûci

7

17

Od poloviny 50. let se ta-

nû jasné, zda byla nakonec uzavfiena. Oba zmiÀo-

hala mezi památkov˘mi orgány a Státním úfiadem

církevní památkové správû Ïádající vyjádfiení

vané dokumenty se v‰ak v hlavních bodech sho-

pro vûci církevní jednání o zpÛsobu provedení

k seznamÛm budov (vût‰inou kostelÛ) v tomto

dují a patrnû pouze potvrzovaly zavedenou praxi.

soupisu vyhovujícího po odborné stránce. Úfiad

Podle ní návrhy na rozsáhlej‰í opravy investiãní-

tuto záleÏitost stále odkládal a namítal, Ïe nemá

ho rázu podávaly církevní odbor y krajsk˘ch ná-

ãasové ani personální moÏnosti jej sestavit, pfies-

■ Poznámky

rodních v˘borÛ Státnímu úfiadu pro vûci církevní,

toÏe podle vyhlá‰ky o kompetenci pfiíslu‰n˘ch re-

7 Návrh dohody mezi Státním úfiadem pro vûci církevní

12

kter˘ na závûr roku posoudil, zda je zafiadit, ãi ni-

ferátÛ krajsk˘ch národních v˘borÛ

byla eviden-

a ministerstvem ‰kolství, vûd a umûní o církevních památ-

koliv do celkového plánu. PoÏadavky tûchto oprav

ce tûchto památek jedním z úkolÛ církevních od-

kách pfiipraven˘ M·VU, SPS, kart. 18, sign. 30, Památky

mûly odborÛm pfiedkládat podle vládního nafiízení

borÛ. Na poradû v prosinci roku 1955 dokonce

církevní, inv. ã. 25; návrh dohody mezi Státním úfiadem

ã. 219/1949 Sb. pfiíslu‰né konzistofie. BûÏnou

zástupci úfiadu pfiiznali, „Ïe ochranu církevních

pro vûci církevní a ministerstvem ‰kolství, vûd a umûní

stavební údrÏbu plánovaly a zaji‰Èovaly pfiímo cír-

památek, jeÏ mu /SÚC p. a./ náleÏí podle vládní-

o církevních památkách pfiipraven˘ SÚC, SÚA, Praha, fond

kevní odbory, které také do sv˘ch rozpoãtÛ zafiazo-

ho nafiízení 228/1949 Sb., pro jiné aktuální poli-

SÚC, kart. 5, inv. ã. 58, sloÏka Církevní památky, 1950–

valy finance na tyto opravy. Prostfiedky následnû

tické úkoly provádût nemÛÏe a zvlá‰tû pro nedo-

1956.

poukazovaly subjektu (farnímu úfiadu, kapitule

statek odborného personálního vybavení na

8 Zápis z porady o ochranû církevních památek, konané

13

a podobnû), jenÏ objekt pfiímo spravoval. Ten

krajích“.

Památkáfii naopak argumentovali tím,

ve Státní památkové správû 15. 12. 1955, SÚA, Praha,

z nich práce uhradil stavebnímu podniku. Plány

Ïe ochrana církevních památek není moÏná bez

fond SPS, kart. 18, inv. ã. 25, sign. 30, Památky církevní.

oprav se v‰ak vût‰inou bûhem roku musely nû-

jejich fiádného soupisu, kter˘ je obtíÏnû sestavi-

9 TamtéÏ.

kolikrát mûnit vzhledem ke sniÏování pfiidûlen˘ch

teln˘ bez spolupráce církevních orgánÛ. Nakonec

10 TamtéÏ.

8

finanãních prostfiedkÛ. Na základû zmiÀované

jej v‰ak pfiesto v druhé polovinû 50. let zaãali pfii-

11 Chrámové druÏstvo v Pelhfiimovû zaloÏené v roce

dohody mûl Státní úfiad pro vûci církevní a jemu

pravovat samostatnû v rámci soupisu v‰ech pa-

1922 bylo zamûfieno na v˘robu a distribuci ve‰ker˘ch bo-

podfiízené orgány kaÏd˘ rok pfiedávat seznamy

mátek v ãesk˘ch zemích a postupnû jej pfiedávali

hosluÏebn˘ch potfieb. âeská katolická Charita jako orga-

proveden˘ch a plánovan˘ch stavebních oprav,

církevním odborÛm, aby na jeho základû mohl b˘t

nizace s obdobn˘m zamûfiením zahájila svoji ãinnost na

a to jak investiãních, tak i drobn˘ch ministerstvu

14

sestavován plán oprav.

popud SÚC v roce 1950. Jejich slouãením vznikl podnik,

‰kolství, vûd a umûní, po reorganizaci systému

Dal‰ím velk˘m problémem se posléze ukázaly

kter˘ pfievzal od tohoto Úfiadu ve‰keré praktické úkoly ply-

památkové péãe v roce 1953 potom Státní pa-

tzv. neÏivé církevní památky, tedy budovy, které

noucí z hospodáfiského zabezpeãení církví státem. (Zprá-

mátkové správû. Informovanost památkov˘ch or-

jiÏ neslouÏily náboÏensk˘m úãelÛm.

gánÛ v tomto ohledu v‰ak patrnû nebyla dosta-

ãasto o velmi v˘znamné stavby, napfiíklad b˘valé

1953/, SÚA, Praha, fond SÚC, kart. 95, inv. ã. 130).

teãná, jak vysvítá ze stíÏnosti tohoto úfiadu z roku

poutní kostely ãi svatynû v pohraniãních oblas-

12 Viz pozn. ã. 5.

1955, Ïe seznamy plánovan˘ch oprav dostává

tech poznamenan˘ch odsunem nûmeckého oby-

13 Zápis z porady o ochranû církevních památek, konané

s velk˘m zpoÏdûním. Akceptován nebyl ani poÏa-

vatelstva. O jejich údrÏbu nemûl Státní úfiad pro

ve Státní památkové správû 15. 12. 1955, SÚA, Praha,

9

davek, aby se památková správa úãastnila pfií-

Jednalo se

va Chrámového druÏstva o jeho ãinnosti, b. d. /cca

a snaÏil se jejich správu

fond SPS, kart. 18, inv. ã. 25, sign. 30, Památky církevní.

pfievést na jiné, vût‰inou hospodáfiské uÏivatele.

14 Dopis Státního úfiadu pro vûci církevní ministerstvu

Restaurování mobiliáfie kostelÛ bylo Státním

Ti v‰ak památku ãasto vyuÏívali velmi nevhodn˘m

kultury SPS, 8. 3. 1956, SÚA, Praha, fond SPS, kart. 18,

úfiadem pro vûci církevní svûfieno Chrámovému

zpÛsobem, její mobiliáfi se vût‰inou pokou‰eli

inv. ã. 25, sign. 30, Památky církevní.

druÏstvu Charita. Tento podnik, kter˘ vznikl v roce

urychlenû vystûhovat a nejevili zájem o jeho dal‰í

15 V roce 1949 v‰ak je‰tû patfiily k majetku církví, jejich

1951 slouãením Chrámového druÏstva v Pelhfiimo-

osud. Tohoto problému si byla Státní památková

správa tedy pfiíslu‰ela SÚC.

vû a âeské katolické Charity, zfiídil za uveden˘m

správa vûdoma a snaÏila se zajistit úãast sv˘ch

16 „SÚC povaÏuje za památku památné budovy a pfied-

úãelem renovaãní ateliér y v Pelhfiimovû, âerve-

odborníkÛ pfii pfiedávání takové budovy novému

mûty, pokud slouÏí kultov˘m úãelÛm.“ Zápis o poradû

ném Kostelci, Raãicích a Praze. Zab˘valy se nejen

správci, aby mu mohla pfiednést své podmínky

o církevních památkách, konané na M·VU 12. 1. 1952,

restaurováním nábytku, bohosluÏebn˘ch nádob

pro její fiádnou údrÏbu a dohlédnout, aby v‰e bylo

SÚA, Praha, fond SPS, kart. 18, inv. ã. 25, sign. 30, Pa-

zaneseno do pfiedávacího protokolu.

mátky církevní.

pravy tûchto plánÛ.

10

a rouch, ale také obnovou nástûnn˘ch maleb.

11

vûci církevní zájem

16

15

Zásadním problémem ochrany církevních pa-

Patrnû nejvût‰í nebezpeãí v‰ak hrozilo památ-

17 Dopis námûstka ministra vnitra Oskára JeleÀa SÚC,

mátek byl jejich chybûjící soupis, o kter ˘ by se

kám v hraniãním pásmu se zemûmi západního

SÚA, Praha, fond SÚC, kart. 5, inv. ã. 58, sloÏka Církevní

mohli opfiít jak památkáfii, tak pfiedev‰ím orgány

bloku, které podléhalo v 50. letech nejpfiísnûj‰ím

památky, 1950–1956.

odpovídající za opravy tûchto nemovitostí, tedy

bezpeãnostním opatfiením, a v dal‰ích uzavfie-


337

pásmu urãen˘ch k demolici.

18

Z pfiíslu‰n˘ch do-

reÏimním“ postojem. Jejich izolací od zb˘vajících

zmocnûncÛ, to v‰e zpÛsobilo, Ïe akce vyklízení

kumentÛ vypl˘vá, Ïe orgány ministerstva vnitra

fieholníkÛ se mûlo zamezit „negativnímu“ vlivu na

klá‰terÛ trpûla váÏn˘mi nedostatky, Ïe docházelo

hlásily plánovanou demolici takovéhoto objektu

nû. Centralizaãní klá‰ter y s mírnûj‰ím reÏimem

ke zmatkÛm a k zcizení rÛzn˘ch drobn˘ch pfiedmû-

pouze církevnímu tajemníkovi pfiíslu‰ného okres-

pro ostatní pfiíslu‰níky fiádÛ byly zfiízeny v Oseku,

tÛ, k po‰kození nábytku, obrazÛ, knih a k jin˘m ne-

ního národního v˘boru, na jehoÏ zodpovûdnosti

Bohosudovû, Hejnici, Broumovû a v Králíkách.

pak záleÏelo, zda ji pfiedal Státnímu úfiadu pro vû-

Koncem dubna, ve druhé etapû Akce K, pfiibyli

Organizace zaji‰tûní nemovitostí a inventáfie

ci církevní. Teprve ten mohl celou záleÏitost ozná-

k jiÏ soustfiedûn˘m fieholníkÛm ãlenové dal‰ích

vyklizen˘ch klá‰terÛ pÛvodnû pfiíslu‰ela IV. hos-

mit památkové správû a poÏádat ji o vyjádfiení t˘-

fiádÛ, jejichÏ pfiedstavené úfiady pfiinutily k centra-

podáfisko-správnímu odboru Státního úfiadu pro

kající se památkové hodnoty budovy a pfiedev‰ím

lizaci „dobrovolnou“ cestou. Celkem bylo pfiestû-

vûci církevní. Od ãervna byla jejich správa pfiedá-

jejího mobiliáfie, kter˘ je‰tû bylo moÏné vãasn˘m

hováno v ãesk˘ch zemích 1240 fieholníkÛ z 28 fie-

na nové organizaci nazvané NáboÏensk˘ fond, zfií-

zásahem zachránit. Uveden˘ úfiední postup v‰ak

holí a 144 domÛ.

22

23

pfiístojnostem“.

26

zené vyhlá‰kou tohoto úfiadu ze dne 31. kvûtna 1950.

27

byl vût‰inou natolik zdlouhav˘, Ïe byla demolice

Vyklizení Ïensk˘ch klá‰terÛ probíhalo od kon-

provedena dfiíve, neÏ informace k památkovému

ce ãervence do listopadu téhoÏ roku. Bûhem této

pfiemûnûn na NáboÏenskou matici,

V ãervenci následujícího roku byl fond

orgánu dorazila. Také podrobná evidence tûchto

doby Státní úfiad pro vûci církevní ve spolupráci

povala jako správce ve‰kerého b˘valého majetku

památek byla vzhledem k nejpfiísnûj‰í ostraze

s armádou, která si nárokovala ãást vyklizen˘ch

klá‰terÛ aÏ do jeho pfiedání nov˘m uÏivatelÛm.

prakticky znemoÏnûna. Státní památková správa

budov, pfiestûhoval 4362 fieholnic z 339 domÛ.

28

která vystu-

Jednání o novém uloÏení klá‰terních archivÛ,

tak nemohla ani v roce 1957 odpovûdût na dopis

Zaji‰tûní hmotného majetku vyklízen˘ch klá‰te-

knihoven a umûlecky ãi historicky cenn˘ch pfied-

ZdeÀka Wirtha Ïádajícího, vzhledem k pfiipravova-

rÛ se od poãátku pot˘kalo s váÏn˘mi komplikace-

mûtÛ s pfiíslu‰n˘mi kulturními institucemi mohl

nému soupisu památek,

19

seznam objektÛ v po-

mi zpÛsoben˘mi pfiedev‰ím dvûma faktory. Doba

hraniãí, které jiÏ neexistují. U spisu, v nûmÏ je

zahájení i prÛbûh této akce byly vzhledem k oba-

tento dopis vloÏen, je pouze pfiipsána poznámka:

vám z negativní reakce vefiejnosti do poslední

■ Poznámky

„ProtoÏe se jedná o církevní objekty v zakázaném

chvíle utajovány a s plánem zabezpeãení budov

18 Záznam o rozmluvû J. Pavla s dr. ·tûpánkem, 22. 5.

pásmu a vojensk˘ch újezdech, není moÏno zprá-

i mobiliáfie, kter˘ pfiipravovalo vedení Státního úfia-

1956, SÚA, Praha, fond SPS, kar t. 18, inv. ã. 30,

du pro vûci církevní, byla vût‰ina zúãastnûn˘ch

sign. 30, Památky církevní.

Podobnû ohroÏenou skupinou památek byly

seznámena aÏ po jejím zahájení. Hlavním cílem

19 Vy‰lo pod názvem Umûlecké památky âech, Praha

drobné církevní stavby – kapliãky, boÏí muka

akce byla celková likvidace fieholí. Zaji‰tûní jejich

1957.

a kfiíÏové cesty. Státní úfiad pro vûci církevní o nû

majetku proto organizátofii povaÏovali za druhofia-

20 Dopis Z. Wirtha SPS, 11. 4. 1957, SÚA, Praha, fond

nemûl zájem, protoÏe jiÏ neslouÏily náboÏensk˘m

dou záleÏitost. To potvrdil i pfiednosta III. odboru

SPS, kart. 18, inv. ã. 30, sign. 30, Památky církevní.

úãelÛm a moÏnosti jejich nového vyuÏití – a tedy

Státního úfiadu pro vûci církevní Franti‰ek Hub ve

21 Nejzajímavûj‰ím dokumentem v tomto smûru je kon-

pfievedení na jiného správce – byly minimální. Pa-

své Zprávû o zabezpeãení a svozu kulturních pa-

cept memoranda ãeskoslovenské vládû pfiipraven˘ Jifiinou

mátky zÛstávaly odkázány na moÏnosti a ochotu

mátek z vyklizen˘ch klá‰terÛ: „Státní úfiad pro vû-

Nesvadbíkovou, pracovnicí referátu zab˘vajícího se ochra-

místních vûfiících, kter ˘m v‰ak za tuto aktivitu

ci církevní pojímal akci soustfiedûní fieholníkÛ

nou církevních památek v oddûlení A I (v‰eobecná ochra-

ãasto hrozila perzekuce.

a vyklizení klá‰terÛ v první fiadû jako politickou

na památek) SPS. Tento text patrnû nakonec vládû pfied-

záleÏitost. Hospodáfiská a kulturní stránka vûci

loÏen nebyl. (Koncept memoranda vládû ve vûci ochrany

20

vy o jejich demolici uvefiejÀovati.“

PfiibliÏnû od poloviny 50. let zaãínají stále silnûji ze strany v‰ech zúãastnûn˘ch úfiadÛ, ale pfie-

byla pokládána za záleÏitost druhého fiádu.“

24

církevních památek, 13. 3. 1956, SÚA, Praha, fond SPS,

dev‰ím památkov˘ch orgánÛ zaznívat stíÏnosti

Pro bezprostfiední zabezpeãení v noci vyklize-

na velk˘ nedostatek finanãních prostfiedkÛ na

n˘ch klá‰terÛ Státní úfiad pro vûci církevní vybral

22 Kromû jmenovan˘ch centralizaãních klá‰terÛ zfiízen˘ch

opravy církevních památek, kter˘ se jiÏ znatelnû

osmdesát b˘val˘ch zamûstnancÛ ministerstva

bûhem noci ze 13. na 14. dubna byly je‰tû v ãervnu 1950

vnitra pro funkce tzv. zmocnûncÛ – tedy správcÛ

zfiízeny dal‰í klá‰tery v âeské Kamenici (pro politicky loa-

tûchto budov – do jejich pfiedání novému nabyva-

jální fieholníky) a v Hájku u Unho‰tû (pro mladistvé).

teli. Jedním z jejich prvních úkolÛ v nové funkci by-

23 Viz Dokument ã. 19, Zpráva o ãinnosti Státního úfiadu

projevoval na stavu fiady z nich.

21

Památky ze zru‰en˘ch klá‰terÛ

kart. 18, inv. ã. 25, sign. 30, Památky církevní.)

Zvlá‰tní osud postihl památky pocházející ze

la podle pokynÛ úfiadu organizace soupisu ve‰ke-

pro vûci církevní za období od konce dubna pro pfiedsed-

zru‰en˘ch klá‰terÛ. Tajné pfiípravy k vyklizení klá‰-

rého inventáfie spravovan˘ch klá‰terÛ, kter ˘

nictvo ÚV KSâ, 19. 6. 1950, in: Karel KAPLAN: Stát a cír-

terÛ byly zahájeny na základû rozhodnutí pfiedsed-

pofiizovala tfiíãlenná komise jmenovaná pfiíslu‰nou

kev v âeskoslovensku 1948–1953, Ústav pro soudobé

nictva ústfiedního v˘boru KSâ v polovinû roku

místní lidovou správou, tedy národním v˘borem.

dûjiny AV âR, Praha 1993, s. 396–397.

1949. Nejdfiíve bylo naplánováno soustfiedûní pfií-

Za sepsan˘ movit˘ majetek i za budovy odpovídal

24 Franti‰ek Hub: Zpráva o zabezpeãení a svozu kultur-

slu‰níkÛ muÏsk˘ch fiádÛ do nûkolika vybran˘ch

zmocnûnec, jehoÏ úkolem také bylo soustfiedûní

ních památek z vyklizen˘ch klá‰terÛ, 22. 6. 1952, SÚA,

klá‰terÛ, teprve v dal‰í fázi mûly následovat Ïen-

cenn˘ch pfiedmûtÛ do nûkolika dÛkladnû zaji‰tû-

Praha, fond SÚC, kart. 82, inv. ã. 108.

ské fiády. Akci K, jak znûl krycí název celé opera-

n˘ch místností. Nejcennûj‰í vûci mûl uloÏit v nej-

25 TamtéÏ.

25

ce, provedl Státní úfiad pro vûci církevní ve spolu-

bliÏ‰í filiálce Státní banky.

JiÏ pfii této první fázi

26 Z. Fierlinger: Zpráva o provádûní akce vyklizování klá‰-

práci se Státní bezpeãností v noci z 13. na 14. dub-

zaji‰tûní mobiliáfie docházelo patrnû k urãit˘m

terÛ v r. 1950, SÚA, Praha, fond SÚC, kar t. 82, inv. ã.

na 1950. Bûhem ní byli odvezeni fieholníci z vût-

ztrátám. Jak pfiiznal tehdej‰í pfiedseda úfiadu, mi-

108.

‰iny muÏsk˘ch fiádov˘ch domÛ do tzv. centralizaã-

nistr Zdenûk Fierlinger, v jednom ze sv˘ch hodno-

27 Vyhlá‰ka SÚC ã. 352 (Ú. l. I. ã. 79/50), jeho úkoly sta-

ních a internaãních klá‰terÛ. Internaãní klá‰ter

cení celé akce, „...orgány lidové správy dávaly

novila vyhlá‰ka ã. 351 z 31. 5. 1950 (Ú. l. I. ã. 79/50).

zfiízen˘ pro ãeské zemû v Îelivû byl urãen pfiede-

k disposici pro soupis majetku osoby kádrovû ne-

28 Stalo se tak vyhlá‰kou ã. 158 z 11. 7. 1951 (Ú. l. II.,

v‰ím pro pfiedstavené klá‰terÛ s „otevfienû proti-

vyhovující, rovnûÏ i charakterové závady nûkter˘ch

ã. 158, s. 1757).

338


4 5

Obr. 4. Broumov (okres Náchod), klá‰ter benediktinÛ, severní prÛãelí v roce 1953. (Foto â. ·íla, fotoarchiv NPÚ) Obr. 5. Broumov (okres Náchod), kamenn˘ sál klá‰tera benediktinÛ, v nûmÏ je zachyceno uloÏení svozového materiálu. (Foto â. ·íla, V. Fyman, fotoarchiv NPÚ)

■ Poznámky

Státní úfiad pro vûci církevní podle pÛvodního plá-

Brnûnské komise prohlédly klá‰ter y v brnûn-

nu zahájit aÏ tfii dny po skonãení první fáze Akce K.

ském a ãásteãnû v jihlavském kraji, praÏské na

29 Viz pozn. 24.

Koordinace prÛbûhu záchrany tûchto památek by-

zb˘vajícím území.

30 Národní galerie o úãast pfii v˘bûru a rozhodování o dal-

la svûfiena III. informaãnímu odboru úfiadu, jehoÏ

V‰ichni delegovaní odborníci byli Státním úfia-

‰ím uloÏení klá‰terních památek poÏádala SÚC dopisem

hlavním posláním v‰ak byla propagace církevní

dem pro vûci církevní speciálnû pro‰koleni a ob-

svého fieditele Vladimíra Novotného z 18. 4. 1950 (SÚA,

politiky státu. Péãi o církevní památky jeho pfied-

drÏeli svolení ke vstupu do jednotliv˘ch klá‰terÛ.

Praha, fond SÚC, kart. 5, inv. ã. 56), ostatní instituce by-

nosta Franti‰ek Hub povaÏoval za „úkol v nadplá-

Pfii prohlídkách a tfiídûní se mûli fiídit návrhem na

ly patrnû vyzvány bez jejich vlastní iniciativy.

zabezpeãení církevních památek, archivÛ, kniho-

31 V této funkci po celé období pÛsobil Jifií Mára, kter˘,

ven, obrazÛ a sbírek, kter˘ schválilo vedení úfia-

jak vysvítá ze zachovan˘ch dokumentÛ, se stal nejkritizo-

du. Podle tohoto návrhu mûly b˘t vybírané pfied-

vanûj‰ím úãastníkem akce zaji‰Èování klá‰terních pamá-

mûty rozdûleny do ãtyfi skupin:

tek. StíÏnosti na nûj se mnoÏí, jak ve zprávách jeho nadfií-

nu“.

29

V rámci odboru mûlo akci zaji‰Èovat takzva-

né studijní oddûlení. Dne 17. dubna byla III. odborem svolána první pfiedbûÏná porada o zpÛsobu soustfiedûní archiválií a knih z klá‰terÛ. Pozdûji následovalo je‰tû nûkolik dal‰ích jednání s pfiedstaviteli nejv˘znam-

„a) Umûlecké a historicky cenné obrazy, sochy a umûlecké památky svûtového v˘znamu.

nûj‰ích státních kulturních institucí a dal‰ích or-

b) Umûlecky ménû cenné obrazy, sochy a umû-

gánÛ – pfiedev‰ím ministerstva ‰kolství, vûd

lecké památky, mající v‰ak v˘znam z hlediska

a umûní, Národní galerie, Národní a univerzitní

historie klá‰terÛ, nebo obrazové celky (galerie).

knihovny, Národního muzea, UmûleckoprÛmyslového muzea, Národní kulturní komise a Archivu

33 Dopis Franti‰ka Huba Moravskému muzeu v Brnû, 23. 8. 1950, SÚA, Praha, fond SÚC, kart. 5, inv. ã. 56.

c) Obrazy a památky poloumûlecké, av‰ak krajd) Obrazy a památky umûlecky bezcenné, ale

hodnuto provést soustfiedûní klá‰terních pamá-

vhodné pro pouÏívání v kostele, jakoÏ i bohoslu-

tek ve dvou etapách. V první prohlédnout ve‰ker˘

Ïebné náfiadí.“

ve pozdûji provést jejich odvoz.

32 Viz pozn. 24.

ského v˘znamu.

ministerstva vnitra. Na tûchto poradách bylo roz-

mobiliáfi a vybrat z nûj hodnotné pfiedmûty, a tepr-

zen˘ch, tak i odborníkÛ.

32

První skupinu pfiedmûtÛ pfievzala centrální odborná instituce, podle charakteru vybraného mobi-

V˘bûr pfiedmûtÛ provádûly tzv. prohlídkové ko-

liáfie buì Národní galerie, UmûleckoprÛmyslové

mise sloÏené alespoÀ ze tfií ãlenÛ: historika umû-

muzeum nebo Národní kulturní komise. Druhá

ní, knihovníka a zástupce Státního úfiadu pro vûci

a tfietí skupina byly pfiedány krajsk˘m muzeím a ga-

církevní. Do tûchto komisí vysílaly své zamûst-

leriím, ãtvrtá kostelÛm a církevním zafiízením, v nichÏ

nance praÏské odborné instituce, jejichÏ zástupci

pÛsobili „pokrokoví“, tedy politicky loajální knûÏí.

30

Archeologické, geologické, zoologické ãi botanické

Na Ïádost brnûnsk˘ch institucí byla zfiízena pro-

a dal‰í specializované sbírky klá‰terÛ podle jejich

hlídková komise i zde, své zástupce do ní jmeno-

vzácnosti a typu pfiebírala jednotlivá oddûlení Ná-

vala poboãka UmûleckoprÛmyslového muzea,

rodního muzea, Zemského muzea v Brnû, Národní

Zemská a univerzitní knihovna, Obrazárna kraj-

technické muzeum, pfiípadnû krajská vlastivûdná

ského muzea a Moravsk˘ zemsk˘ archiv. Za Stát-

muzea, zb˘vající ãást byla Státním úfiadem pro vû-

ní úfiad pro vûci církevní prohlídky zaji‰Èovali vût-

ci církevní nabídnuta ‰kolám jako vyuãovací po-

‰inou pracovníci studijního oddûlení III. odboru

mÛcka. Pro v˘bûr a svoz hudebních nástrojÛ a no-

se úãastnili zmiÀovan˘ch porad na pÛdû úfiadu.

31

nebo tzv. památkov˘ referent IV. odboru,

v Brnû

tov˘ch archivÛ vydal Úfiad zvlá‰tní povolení

zamûstnanec církevního odboru krajského národ-

hudebnímu oddûlení Národního muzea a hudební-

ního v˘boru.

mu archivu Moravského muzea v Brnû.

33


339

V‰echny vybrané pfiedmûty prohlídková komise

urãoval podle naléhavosti na vyklizení klá‰tera

Obr. 6. KadaÀ (okres Chomutov), klá‰ter franti‰kánÛ, za-

sepsala tak, aby bylo patrné, o kter˘ pfiedmût pÛ-

opût hospodáfisko-správní odbor úfiadu. Celá ak-

hradní prÛãelí v roce 1953. (Foto V. Pospí‰ilová, fotoarchiv

vodního soupisu ve‰kerého mobiliáfie klá‰tera se

ce byla ukonãena na podzim roku 1950.

NPÚ)

jedná. Jedna kopie tohoto seznamu mûla zÛstat

Národní galerie pfievzala nejvzácnûj‰í obrazy,

zmocnûnci, dvû pfievzal zástupce úfiadu. Vytfiídû-

plastiky, grafické listy a kresby (cca 900 poloÏek

n˘ mobiliáfi byl pod vedením zmocnûnce soustfie-

mimo poãetn˘ konvolut grafick˘ch listÛ),

dûn do jedné místnosti, vût‰inou do knihovny,

leckoprÛmyslové muzeum získalo pfiedmûty umû-

34 Toto znaãkování pfiedmûtÛ potvrzuje E. Poche, viz Zá-

a zapeãetûn. Pofiadí prohlíÏen˘ch klá‰terÛ a ter-

leckého fiemesla v‰ech typÛ – bohosluÏebné ná-

pis ze schÛze Kulturní komise pfii SÚC dne 13. 3. 1951,

mín tfiídûní urãoval IV. hospodáfisko-správní odbor

ãiní, nábytek, textil (ornáty, pluviály, kasule,

SÚA, Praha, fond SÚC, kar t. 2, inv. ã. 48 – Zprávy ze

úfiadu podle naléhavosti vyklizení jejich budov.

celkovû cca 1000 poloÏek), Národní kulturní ko-

schÛzí kulturní komise (1950–1951).

PraÏské komise nav‰tívily celkem 88 klá‰terÛ,

mise vût‰inou paramenta, pfiedmûty z kovÛ a his-

35 Záznam o svozu cenností pro zprávu pfiedsedovi vlády,

brnûnské 22. V Praze se od náv‰tûv upustilo,

torick˘ nábytek, vyuÏiteln˘ pfii instalacích zámec-

b. d. (cca 1952), SÚA, Praha, fond SÚC, kar t. 5, inv.

protoÏe zdej‰í sbírky odborníci z vût‰í ãásti znali,

k˘ch interiérÛ. Z dal‰ích institucí byly nûkteré

ã. 56.

zástupci institucí tedy plánovali v˘bûr pfiedmûtÛ

pfiedmûty (staroÏitnosti, bohosluÏebná roucha

pfiímo pfii jejich odvozu. Prohlídky byly ukonãeny

a dal‰í) pfiedány historickému oddûlení Národní-

bûhem ãervna 1950.

ho muzea, jeho hudebnímu oddûlení nástroje

35

Umû-

V dal‰í etapû následoval postupn˘ svoz vybra-

a nûkteré hudební archivy, mince a medaile nu-

n˘ch pfiedmûtÛ do jednotliv˘ch institucí. Ten zaháji-

mismatickému oddûlení, astronomické a dal‰í

ly nejprve centrální instituce, po nich následovaly

pfiístroje Národnímu technickému muzeu, praÏ-

regionální muzea a galerie. Ústfiední instituce, tedy

ské veduty Archivu hlavního mûsta Prahy.

pfiedev‰ím Národní galerie, UmûleckoprÛmyslové

Svoz poslední skupiny pfiedmûtÛ urãen˘ch pro

muzeum a Národní kulturní komise, svoz provádû-

zafiízení kostelÛ provádûla âeská katolická Chari-

ly vût‰inou ve vzájemné spolupráci. Z nav‰tíven˘ch

ta. V nûkter ˘ch pfiípadech, pfiedev‰ím pod nátla-

klá‰terÛ tak byly v‰echny vybrané pfiedmûty odvá-

kem na vyklizení klá‰terÛ pfiidûlen˘ch jiÏ jiné insti-

Ïeny spoleãnû a následnû pfiedány podle jejich

tuci (nejãastûji ministerstvu obrany), odváÏela

charakteru pfiíslu‰né instituci. Nejvût‰í ãást byla

i cenné pfiedmûty. Z toho dÛvodu úfiad svolal od-

provedena v reÏii Národní galerie. Svoz zaji‰Èovaly

bornou komisi. Jejími ãleny byli Vladimír Novotn˘,

v‰echny instituce na vlastní náklady. Pfiedmûty

Zdenûk Wirth a Emanuel Poche. Tato komise pro-

34

pfiejímala ja-

hlédla sklad Charity a vybrala mobiliáfi, kter ˘ byl

ko depozitum NáboÏenská matice a o pfiedání byl

následnû pfiedán jednotliv˘m odborn˘m institucím

sepsán protokol, jehoÏ kopie dostaly církevní od-

zmiÀovan˘m v˘‰e.

oznaãené ãíslem a místem pÛvodu

bor y okresních a krajsk˘ch národních v˘borÛ,

Nejcennûj‰í pfiedmûty z majetku klá‰terÛ zmoc-

zmocnûnec klá‰tera, pfiebírající instituce a Státní

nûnci ãi povûfiení pracovníci Státního úfiadu pro vû-

úfiad pro vûci církevní. Postup odváÏení památek

ci církevní ukládali do filiálek Státní banky. Pozdûji

340

■ Poznámky


byly shromáÏdûny v jejím trezoru v Jindfii‰ské ulici

Nejvíce problematické pro zaji‰tûní památek by-

v Praze. Vytfiídûní tûchto cenností, vût‰inou boho-

ly centralizaãní a internaãní klá‰tery. Jejich pÛvod-

nosti pfii akci vyklizování muÏsk˘ch klá‰terÛ,

sluÏebn˘ch nádob a náãiní z drah˘ch kovÛ, provedl

ní zafiízení bylo bûhem osudné noci z 13. na

kter˘ je v podstatû obÏalovacím spisem organizá-

Zdenûk Wirth spoleãnû s Emanuelem Pochem 18.

14. dubna 1950 urychlenû shromáÏdûno do nûko-

torÛ celé akce – zamûstnancÛ Státního úfiadu pro

prosince 1951. Poté byly vybrané pfiedmûty odve-

lika místností, aby se uvolnil prostor pro pfiiváÏené

vûci církevní. Text vznikl patrnû na základû ‰etfie-

zeny do UmûleckoprÛmyslového muzea a rozdûle-

fieholníky. Klá‰tery musely b˘t v tûchto hodinách

36

ny mezi tuto instituci a Národní kulturní komisi.

Svoz vybran˘ch knih probíhal vzhledem k jejich velkému mnoÏství samostatnû pod vedením Národní a univerzitní knihovny.

37

tovan˘ dokument nazvan˘ Pfiehled sabotáÏní ãin48

„vybaveny zafiízením, potravinami a personálem 42

k fiízení klá‰tera“.

Svoz knihoven, archivÛ a pa43

trnû i hmotn˘ch památek

■ Poznámky

z Broumova, Bohosu-

36 Z. Wirth: Koncept zprávy o vytfiídûní stfiíbrn˘ch (v˘jim-

¤ízením celé

dova, Oseka, Hejnice a Îelivi probûhl jiÏ bûhem

kou zlat˘ch) pfiedmûtÛ z mobilního materiálu zji‰tûného

akce byl povûfien její zamûstnanec Franti‰ek Ho-

dubna a kvûtna 1950 do klá‰terÛ v Kadani a Obo-

ve zkonfiskovan˘ch zámcích a bytech a ve zru‰en˘ch klá‰-

rák. O zpÛsobu organizace svozu byla mezi touto

fii‰ti. Materiály soustfiedûné v Obofii‰ti byly je‰tû

terech v ãesk˘ch zemích, ÚDU AV âR, Praha, oddûlení do-

institucí a Státním úfiadem pro vûci církevní

následnû v létû téhoÏ roku na nátlak ministerstva

kumentace, fond NKK, kart. VIII, inv. ã. 265.

20. ãervna 1950 uzavfiena dohoda. Podle ní pro-

spravedlnosti, kterému vládní dislokaãní komise

37 Podrobné informace o svozu klá‰terních knihoven

vádûly svoz v jednotliv˘ch krajích místní státní

budovy pfiidûlila, pfievezeny do Strahovského klá‰-

a archivÛ podává Zpráva o svozu klá‰terních knihoven

studijní knihovny, které vysílaly do jednotliv˘ch

tera. Jak dokazují i dokumenty Státního úfiadu

a archivÛ v âechách a na Moravû, 31. 3. 1952, SÚA, Pra-

klá‰terÛ své komise. Vzácnûj‰í knihovny byly

pro vûci církevní, stûhování provádûl NáboÏensk˘

ha, fond SÚC, kart. 82, inv. ã. 108.

sváÏeny vût‰inou celé a rozdûleny pozdûji. Na

fond ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti

38 ¤ada protokolÛ o pfievzetí knih je uloÏena ve fondu

místû komise tfiídily pouze men‰í a novûj‰í kni-

za pomoci vûzÀÛ „velmi ne‰etrn˘m zpÛsobem“.

hovny. Jinak se zpÛsob pfievzetí pfiíli‰ neli‰il od

Pozdûji byly na Strahov pfiestûhovány i knihy z Ka-

39 Zpráva o pfiedání zachovan˘ch klá‰terních knihoven

Na pÛvodním

danû. Právû z pÛvodního zafiízení centralizaãních

ministerstvu ‰kolství, cca 1953, SÚA, Praha, fond SÚC,

místû v klá‰terních budovách bylo podle v˘bûru

a internaãního klá‰tera bylo pozdûji zji‰tûno nej-

kart. 5, inv. ã. 56.

odborníkÛ z praÏské Národní a univerzitní knihov-

více ztrát.

pfiedávání umûleck˘ch pfiedmûtÛ.

38

ny ponecháno ‰estnáct nejvzácnûj‰ích knihoven,

44

45

V srpnu roku 1950

SÚC (SÚA, Praha, fond SÚC, kart. 5, inv. ã. 56).

40 Zprávy o revizi a svozu klá‰terních knihoven v jednotli46

zahájila ãinnost tzv. Kul-

v˘ch krajích, kvûten aÏ ãervenec 1951, SÚA, Praha, fond

pouze rukopisy a prvotisky z nich pfievzaly nejbliÏ-

turní komise pfii Státním úfiadu pro vûci církevní,

SÚC, kart. 5, inv. ã. 56.

‰í univerzitní knihovny v Praze, Brnû a Olomouci.

jejímÏ hlavním posláním bylo projednávání závaÏ-

41 Informace o prÛbûhu svozu a uloÏení archivního mate-

V roce 1953 tûchto knihoven jiÏ zÛstalo pouze

n˘ch otázek t˘kajících se ochrany církevních pa-

riálu viz Zpráva o klá‰terních archivech pfievzat˘ch Ústfied-

sedm (knihovny v Teplé, Oseku, Rajhradû, Brou-

mátek a jejich dal‰ího vyuÏití. Komise zasedala

ním archivem ministerstva vnitra, pfiípadnû krajsk˘mi ar-

movû, Vy‰‰ím Brodû, v Praze knihovny kfiiÏovníkÛ

na pfiedsednictvu vlády a vedl ji vût‰inou pfiímo

chivy, SÚA, Praha, fond SÚC, kart. 5, inv. ã. 56.

s ãervenou hvûzdou a Strahovská knihovna).

pfiedseda úfiadu ministr Zdenûk Fierlinger. Úãast-

42 Z. Fierlinger: Zpráva o provádûní akce vyklizování klá‰-

Vrchní správa uveden˘ch knihovních celkÛ byla

nili se jí pfiedstavitelé v˘znamn˘ch kulturních in-

terÛ v r. 1950, SÚA, Praha, fond SÚC, kar t. 82, inv.

39

stitucí a Státního úfiadu pro vûci církevní. Jednání

ã. 108.

Celkovû knihovní komise na‰ly v klá‰terech cca

bylo zamûfieno pfiedev‰ím na dva okruhy problé-

43 Z dokumentÛ SÚC není zcela jednoznaãnû jasné, zda

1 800 000 svazkÛ, z ãehoÏ státní studijní kni-

mÛ: prÛbûh soustfiedûní movit˘ch památek, knih

mezi odváÏen˘m materiálem byly i hmotné památky,

hovny pfievzaly pfiibliÏnû 1 000 000 a jiné odbor-

a archiválií ze zru‰en˘ch klá‰terÛ a pfiípravu zfií-

i kdyÏ nûkteré jiné okolnosti tomu nasvûdãují.

né instituce (archivy, muzea, lidové knihovny)

zení Památníku národní kultury ve Strahovském

44 Viz pozn. 24.

260 000. V ponechan˘ch knihovnách zÛstalo

klá‰tefie. Tento klá‰ter se mûl stát vzorov˘m pfií-

45 O zpÛsobu stûhování a uloÏení knih a archiválií v klá‰-

540 000 svazkÛ. Svoz knih z vût‰í ãásti skonãil

kladem pfiístupu státu k zestátnûn˘m církevním

terní budovû v Kadani viz Opis protokolu o náv‰tûvû zá-

na jafie 1951 a v kvûtnu aÏ ãervenci téhoÏ roku

památkám. Podle Z. Fierlingra bylo hlavním cílem

stupcÛ ministerstva vnitra, 29. 8. 1950 (SÚA, Praha,

byla provedena jeho revize na základû pfiedáva-

jeho vyuÏití ukázat, „co jsme s klá‰ter y udûlali,

fond SÚC, kart. 5, inv. ã. 56). Podobnû odstra‰ujícím do-

cích protokolÛ od knihoven, které se akce úãast-

jakou péãi dáváme klá‰terním budovám“.

v roce 1953 pfiedána ministerstvu ‰kolství.

nily.

40

47

kumentem o zacházení s cennostmi z centralizaãních a in-

Nemovitosti patfiící pÛvodnû zru‰en˘m klá‰te-

ternaãního klá‰tera je Zpráva revizní komise NáboÏenské

V˘bûrem a soustfiedûním archivÛ vyklizen˘ch

rÛm (vãetnû centralizaãních a internaãního) spra-

matice o pátrání po ãásti archivu klá‰tera v Îelivu (uloÏe-

klá‰terÛ byl povûfien Ústfiední archiv minister-

voval aÏ do jejich pfiedání novému uÏivateli Nábo-

no tamtéÏ).

stva vnitra, kter˘ postupoval na základû dohody

Ïensk˘ fond, pfiejmenovan˘ od ãervence 1951 na

46 První zachovan˘ (v pofiadí druh˘) zápis ze schÛze této

uzavfiené se Státním úfiadem pro vûci církevní

NáboÏenskou matici. Tato organizace také pláno-

komise pochází z 31. 8. 1950, SÚA, Praha, fond SÚC,

Vlastní svoz vût‰inou prová-

vala a financovala ve‰keré opravy budov. Samo-

kart. 5, inv. ã. 56. Vût‰ina zápisÛ je v‰ak uloÏena v kart.

dûl pfiímo povûfien˘ archiv, v nûkter ˘ch pfiípa-

statn˘mi pfiíjmy matice byly pouze relativnû nízké

2, inv. ã. 48, Zprávy ze schÛzí kulturní komise (1950–

dech v‰ak poÏádal o spolupráci krajské archivy.

v˘nosy z pronájmu nûkter˘ch objektÛ, jinak byla fi-

1951).

Vzhledem k velkému mnoÏství materiálu probí-

nancována Státním úfiadem pro vûci církevní. No-

47 Zápis ze schÛze Kulturní komise pfii SÚC dne 19. úno-

halo soustfieìování archiválií od druhé poloviny

vého uÏivatele vybírala vládní dislokaãní komise.

ra 1951, SÚA, Praha, fond SÚC, kart. 2, inv. ã. 48, Zprá-

27. kvûtna 1950.

41

roku 1950 aÏ do jara 1951. V té dobû jiÏ byly

Hodnocení prÛbûhu a v˘sledkÛ zaji‰Èování

klá‰ter y vût‰inou pfiedány nov˘m uÏivatelÛm,

klá‰terních památek, knih a archiválií bylo jiÏ zá-

48 Kopie zprávy ve vûci: Pfiehled sabotáÏní ãinnosti pfii ak-

coÏ ãasto velmi negativnû ovlivnilo uloÏení doku-

hy po jeho skonãení velmi rozporuplné. O ostré

ci vyklizování muÏsk˘ch klá‰terÛ, SÚA, Praha, fond SÚC,

mentÛ i prÛbûh odvozu.

kritice ze strany státních orgánÛ vypovídá neda-

kart. 82, inv. ã. 108.

vy ze schÛzí kulturní komise (1950–1951).


341

ní provedeného ministerstvem státní kontroly

pfiiznávali ‰patné morální vlastnosti nûkter ˘ch

s ní alespoÀ nejsou v rozporu. Prvním a nejv˘-

v roce 1951 ãi 1952, jehoÏ v˘sledky se zab˘vala

zmocnûncÛ, ktefií se leckde chovali ke svûfienému

znamnûj‰ím z nich bylo nové vymezení hlavního

vláda i sekretariát ÚV KSâ. Z nûho vypl˘valo, Ïe

majetku znaãnû nezodpovûdnû. Dal‰ím negativ-

smyslu péãe o památky. M. Burian pí‰e: „Nebude-

„zavinûním Státního úfiadu pro vûci církevní vznik-

ním faktorem byl pfiístup nov˘ch uÏivatelÛ budov,

me povaÏovat za památku v‰echno, n˘brÏ jenom

ly státu mimofiádnû velké ‰kody na kulturních

ktefií vût‰inou bezohlednû naléhali na vyklizení

ty pfiedmûty a díla, jejichÏ zachování má smysl pro

v‰ech místností a nûkde ho dokonce neoprávnû-

spoleãnost, aÈ z dÛvodÛ vûdeck˘ch, kulturnû poli-

a umûleck˘ch hodnotách“.

49

ZmiÀovan˘ doku-

52

Zda vy‰etfiování celé záleÏitosti ze

nû provedli.

a protokolárních v˘povûdí bylo zji‰tûno, Ïe v akci

strany státních orgánÛ pokraãovalo, ãi nikoliv, ne-

v novém slova smyslu bylo tedy pouze dílo, které

vyklizování muÏsk˘ch klá‰terÛ byly spáchány na

ní dosud moÏné ze zachovan˘ch dokumentÛ jed-

spoleãnost mohla v souãasnosti vyuÏít, které mû-

národním majetku, jak se stránky hmotné, tak

noznaãnû fiíci.

lo tzv. kulturnû v˘chovnou funkci pro socialistick˘

i kulturní a historické nedozírné ‰kody, které se k dne‰nímu dni odhadují asi na 6 miliard Kã.“

50

Dále následuje v˘ãet konkrétních obvinûní vzne-

tick˘ch, umûleck˘ch nebo jin˘ch.“

53

ment je uveden vûtou: „Po prostudování spisÛ

stát.

54

Památkou

Památková péãe tak „musí b˘t soustfiedû-

Oficiální pfiístup státní památkové péãe k ochra-

na plánovitû na kulturní hodnoty, jejichÏ zachování

nû sakrálních památek

pro nás jest nezbytné. Není moÏné do rámce této

sen˘ch proti dvûma pfiednostÛm odborÛ úfiadu

JiÏ od roku 1945 se stala jednou z nejv˘znam-

péãe pojímati v‰echno, co má kulturní v˘znam, ne-

a dvûma pracovníkÛm Charity, „ktefií z titulu sv˘ch

nûj‰ích priorit na‰í památkové péãe obhajoba je-

boÈ Ïivot jde dále a vytváfií hodnoty nové, jimÏ mu-

za prÛbûh

jího smyslu pro spoleãnost. Tento úkol se dostal

sí ustoupiti star‰í hodnoty ménû v˘znamné“.

celé akce. Ostré v˘tky vyvolaly patrnû ze strany

je‰tû více do popfiedí po únorovém pfievratu v ro-

V tomto kontextu se stávaly jednoznaãnû nejdÛ-

dotãen˘ch zamûstnancÛ potfiebu ospravedlnûní,

ce 1948. V odborn˘ch periodikách (pfiedev‰ím ve

leÏitûj‰ími památkami ty, které dokládaly v˘voj dûl-

na obhajobu úfiadu se postavil také jeho pfiedse-

Zprávách památkové péãe) a na konferencích by-

nického hnutí a t˘kaly se jeho v˘znamn˘ch osob-

da, ministr Zdenûk Fierlinger. Zachovalo se nûko-

la v˘znamn˘mi pfiedstaviteli, mohli bychom fiíci

ností, protoÏe mûly z dobového ideologického

lik dokumentÛ, které vznikly zfiejmû z tohoto dÛ-

ideology památkové péãe, zdÛrazÀována nepo-

hlediska nejvût‰í kulturnû v˘chovnou funkci. Tûm-

vodu. Jejich texty vysvûtlují postup a v˘sledky

stradatelnost ochrany památek pro „novou soci-

to památkám musela b˘t také vûnována nejvût‰í

zaji‰Èování památek a problémy, s nimiÏ se jeho or-

alistickou spoleãnost“. Patfií k nim pfiedev‰ím

pozornost a pfii oficiálním hodnocení v˘sledkÛ

ganizátofii setkávali. Nejpodrobnûj‰í z nich je více

ãlánky a projevy Miroslava Buriana, pozdûj‰ího

státní památkové péãe byla právû jejich ochrana

neÏ padesátistránkov˘ rukopis pfiednosty III. odbo-

fieditele Státní památkové správy, diskusní pfií-

uvádûna na prvním místû.

ru úfiadu, Franti‰ka Huba. Díky informacím z tûchto

spûvek historika umûní, v˘znamného ãinitele

U dal‰ích skupin památek bylo obhájení jejich

zdrojÛ si mÛÏeme udûlat relativnû komplexní pfied-

âeskoslovenské akademie vûd Jana Kvûta na

v˘znamu pro spoleãnost sloÏitûj‰í. Zdenûk Wirth

stavu o prÛbûhu celé akce, i kdyÏ musíme uváÏit,

Sjezdu socialistické kultur y v roce 1959 a ãás-

roku 1952 pfiedloÏil na jejich obranu LeninÛv ci-

Ïe pohled jejích aktérÛ je nutnû jednostrann˘. Za

teãnû také ãlánky pracovníka Státní památkové

tát: „Bez znalosti pfiede‰l˘ch star˘ch kultur by se

hlavní nedostatky povaÏovali pfiedev‰ím nemoÏ-

péãe Vlastimila Vintra, kter˘ se jako jedin˘ kom-

nová kultura nevytvofiila, a je proto nutno jejich

nost rozsáhlej‰í pfiípravy, coÏ bylo zpÛsobeno pfiís-

plexnû zab˘val v˘vojem organizace památkové

doklady peãlivû opatrovat, protoÏe lid sám by

n˘m utajením likvidace klá‰terÛ. Dal‰í negativní

péãe v pováleãném období.

v budoucnosti neodpustil jejich ‰kÛdcÛm.“

funkcí nesou plnou zodpovûdnost“

51

55

56

Po-

okolnost vidûli v rozdûlení organizace akce mezi

Vût‰ina zvefiejnûn˘ch postojÛ má spoleãné

dobnû argumentoval i Jan Kvût na Sjezdu socialis-

dva odbory úfiadu, coÏ je‰tû pfii pozdûj‰ím zapoje-

hlavní argumenty obhajoby ochrany památek,

tické kultury roku 1959: „Na‰e památky jsou tûs-

ní Charity zpÛsobovalo chaos. Organizátofii také

které vycházejí z komunistické ideologie, nebo

nû spjaty s historií na‰ich národÛ. Jsou v˘razem

Obr. 7. Praha 1, Strahov, klá‰ter premonstrátÛ. Pohled do instalace Památníku národního písemnictví, ãást vûnovaná Janu Husovi. (Foto â. ·íla, fotoarchiv NPÚ)

■ Poznámky 49 Z. Fierlinger: Zpráva o provádûní akce vyklizování klá‰terÛ v r. 1950, SÚA, Praha, SÚC, kart. 82, inv. ã. 108. 50 Viz pozn. 48. 51 TamtéÏ. 52 K tomu ãásteãnû do‰lo u klá‰terních knihoven ve Vy‰‰ím Brodû, v Teplé, v Nové ¤í‰i, v Rajhradû a v augustiniánském klá‰tefie v Brnû. 53 Miroslav BURIAN: Souãasn˘ stav a problematika památkové péãe, in: Zprávy památkové péãe 17, 1957, s. 2. 54 Miroslav BURIAN: Památková péãe – souãást socialistické v˘stavby na‰eho státu, in: Zprávy památkové péãe 15, 1955, s. 1.

342


jejich tvÛrãích schopností a projevem i nositeli re-

problémy, na které péãe o nû naráÏela. ZdÛraz-

hoto stavu byly zejména ‰patná hospodáfiská si-

áln˘ch sil, které na‰im národÛm byly vlastní. PÛ-

Àoval, Ïe „nesprávnû, vulgárnû chápané tenden-

tuace státu a jeho naprosto pfiezírav˘ pfiístup ke

sobí pfiedev‰ím svou historiãností, a proto musí-

ce vûdeckého atheismu by mohly u nûkter˘ch ãi-

skupinû sakrálních památek, která sv˘m charak-

me v nich hledat a zdÛrazÀovat ty kladné síly,

nitelÛ vést k oslabení péãe o kultovní památky.

terem nevyhovovala oficiální ideologii. Negativní

To by v‰ak bylo zásadnû chybné. Z památkové

vztah k sakrálním památkám prosazovan˘ státní

které v rÛzn˘ch obdobích pfiedstavují.“

57

Uvedené argumenty obhajující v˘znam zacho-

péãe nelze vyluãovat Ïádnou z podstatn˘ch slo-

mocí s rÛznou intenzitou po celé totalitní období

vání umûleck˘ch dûl minulosti byly sice pro zb˘-

Ïek, které jsou ‚dokladem historického v˘voje

se následnû velmi neblaze projevil i v pfiístupu ‰i-

vající skupiny památek spoleãné, pfiesto v‰ak by-

spoleãnosti, jejího umûní, techniky, vûdy a jin˘ch

roké vefiejnosti k nim. Lhostejnost k osudÛm

lo nutné urãit priority, tedy pofiadí jejich dÛleÏitosti

oborÛ lidské práce a Ïivota‘ (§ 2, odst. 1 zák. ã.

chrámov˘ch staveb i jejich mobiliáfie se tak stala

pro „novou“ spoleãnost. Z nûho se následnû od-

22/1958 Sb.). Libovoln˘m vypou‰tûním urãit˘ch

mimo jiné jedním z hlavních dÛvodÛ umoÏÀujících

víjela mimo jiné i v˘‰e státních dotací. Velmi pfies-

sloÏek, napfi. kultovních památek, by památková

ohromn˘ nárÛst krádeÏí tûchto památek v pore-

nû posloupnost tûchto kategorii a odpovídající vy-

péãe popfiela podstatu historické skuteãnosti,

voluãním období.

svûtlení jejich v˘znamu uvedl ve svém ãlánku

ztrácela by moÏnost objektivního poznávání jejího

z roku 1955 M. Burian,

58

najdeme ho v‰ak i ve

v˘voje a zavádûla by na‰e soudy na scestí“.

66

63

vût‰inû dal‰ích textÛ zab˘vajících se hodnocením

Dále dodává: „…neboÈ kromû svého pÛvodního

■ Poznámky

ãinnosti státní památkové péãe za urãité období.

ideového urãení a obsahu, kter˘ dnes namnoze

55 TamtéÏ, s. 2.

Na první místo fiadil Burian jiÏ zmiÀované „památ-

jiÏ ztratil aktuálnost, jsou právû ony zpravidla nej-

56 Zdenûk WIRTH: Ochrana památek v SSSR, in: Zprávy

ky na poãátky a v˘voj dûlnického hnutí a socialis-

v˘raznûj‰ími doklady a produkty v˘roby i jejich

památkové péãe 11–12, 1952, s. 39.

mu a na nejv˘znamnûj‰í osobnosti spjaté s po-

úrovnû ve své oblasti, jsou to doklady technické

57 Jan KVùT: Za nové uplatnûní kulturních památek v so-

59

práce a vyspûlosti místního lidu a doklady jeho

cialistické spoleãnosti, in: Zprávy památkové péãe 20,

Dále následovaly mûstské stavební památky, pfie-

gigantick˘ch pracovních v˘konÛ. A jiÏ prostá úcta

1960, s. 6.

dev‰ím novû vytváfiené mûstské památkové re-

socialistické spoleãnosti k tomuto ãasto pomíje-

58 Viz pozn. 54, s. 3.

zervace, které byly v této dobû povaÏovány za

nému historickému faktu by mûla b˘t postaãují-

59 TamtéÏ.

hlavní úspûch socialistické památkové péãe. Ve

cím dÛvodem pro jejich zachování. Kromû toho

60 Viz pozn. 54, s. 11.

tfietí skupinû byly hrady a zámky, podle v˘znamu

v‰ak tyto památky chovají i cenná ponauãení

61 Viz pozn. 57, s. 7.

rozdûlené na objekty I. a II. kategorie. âtvr tou

o technologii práce a v˘roby v dobách, z nichÏ v lo-

62 Jakub PAVEL: Péãe o kultovní stavby od roku 1945, in:

tvofiila lidová architektura a pfiehled uzavíraly cír-

kalitû památky zpravidla nemáme Ïádn˘ch jin˘ch

Zprávy památkové péãe 20, 1960, s. 82–85; Péãe o kul-

kevní (téÏ pouÏíváno oznaãení kultovní) památky.

dokladÛ.“

krokov˘mi tradicemi ãeskoslovenského lidu“.

64

tovní památky v socialistické spoleãnosti, in: Zprávy pa-

Obhajoba v˘znamu péãe o tyto poslednû jme-

Oba jeho ãlánky, které pouze v náznacích uka-

nované památky z hlediska tehdej‰í ideologie

zovaly rozsáhlé problémy, s nimiÏ se péãe o cír-

63 TamtéÏ, s. 101.

pfiedstavovala nejvût‰í problém. Hlavním argu-

kevní památky setkávala, mohly b˘t patrnû zve-

64 TamtéÏ, s. 104.

mentem pro ochranu byla vysoká umûlecká a his-

fiejnûny aÏ po urãitém uvolnûní politické situace

65 Viz pozn. 21.

torická hodnota fiady z nich. M. Burian pí‰e:

v závûru 50. let. Mnohem otevfienûj‰í, ov‰em ne-

66 Tento závûr byl také mimo jiné vysloven bûhem pfied-

„Mnohé z tûchto památek jsou skuteãn˘mi kleno-

zvefiejnûn˘ je v tomto smûru jiÏ zmiÀovan˘ koncept

ná‰kového cyklu vûnovaného problematice tûchto pamá-

ty stavebního umûní, representujícími v˘znamné

memoranda pracovníkÛ státní památkové péãe

tek pofiádaného Národním památkov˘m ústavem v prosin-

epochy na‰ich dûjin.“

60

Tento nepfiíli‰ ideologicky

z roku 1956,

65

mátkové péãe 20, 1960, s. 101–104.

urãen˘ ãeskoslovenské vládû,

ci 2003. (Pfiedná‰kov˘ cyklus âeské kulturní dûdictví

pádn˘ argument byl vût‰inou je‰tû podpofien pou-

upozorÀující na katastrofální situaci zmiÀované

v evropsk˘ch souvislostech, kter˘ probûhl 17. 12. 2003

kazem na moÏnost jejich vyuÏití pfii „vûdecko-

skupiny památek. Zde bylo jednoznaãnû konsta-

v rámci T˘dne pro kostel sv. Michaela Archandûla na Sta-

-atheistické propagandû“. „V na‰ich památko-

továno, Ïe velká ãást z nich byla jiÏ tehdy „na po-

rém Mûstû praÏském.)

v˘ch objektech je nepfieberné mnoÏství dokladÛ,

kraji zkázy“, pfiestoÏe tvofiily 50–60 % v‰ech pa-

na kter˘ch lze velmi názornû a pfiímo hmatatelnû

mátek a byly daleko vy‰‰ích hodnot neÏ svûtské

ukázat, jak v historii na‰ich národÛ to byly právû

památky. Obsah memoranda tak potvrzuje, Ïe

církev a náboÏenství, jeÏ pomáhaly udrÏovat vy-

odpovûdní pracovníci památkové péãe si byli plnû

kofiisÈovatelské spoleãenské fiády.“

61

vûdomi váÏnosti situace.

Nejv˘znamnûj‰ím zastáncem církevních pamá-

V 50. letech 20. století byl zahájen proces de-

tek v odborném tisku byl Jakub Pavel, historik

vastace sakrálních památek, kter˘ v urãit˘ch for-

umûní a v˘znamn˘ pfiedstavitel památkové péãe,

mách pokraãuje bohuÏel dodnes. Nepfiíli‰ dobr˘

kter ˘ v 50. letech 20. století pÛsobil ve funkci

pováleãn˘ stav sakrálních staveb (pfiedev‰ím

vedoucího oddûlení v‰eobecné ochrany památek

v pohraniãních vysídlen˘ch oblastech) se po pfie-

A I. Státní památkové správy, do jehoÏ kompe-

vzetí správy církevního majetku státem mnohem

tence pfiíslu‰el referát zab˘vající se ochranou

více zhor‰il. Také fiada movit˘ch památek, pokud

tûchto památek. J. Pavel ve dvou sv˘ch ãláncích

jiÏ nebyla pfiímo zniãena nebo odcizena ve ‰patnû

oti‰tûn˘ch roku 1960 ve Zprávách památkové

zaji‰tûn˘ch objektech, byla v tomto období vytr-

péãe

62

obhajoval v˘znam ochrany církevních pa-

Ïena ze svého pÛvodního prostfiedí a pfiesunuta

mátek a alespoÀ v hlavních r ysech pojmenoval

do muzejních depozitáfiÛ. Hlavními pfiíãinami to-


343

v letech Kristina UHLÍKOVÁ

Recommend Documents