Česká egyptologie v letech 1958-2000 Jaromír Krejčí. České národní egyptologické centrum se především snaží navázat, podstatně rozšířit a zkvalitnit mezinárodně uznávanou činnost české egyptologie reprezentované doma i v zahraničí Českým (dříve Československým) egyptologickým ústavem FF UK. Český egyptologický ústav se již od doby svého založení věnuje především vědecké a výzkumné činnosti, při jejímž naplňování hrála vždy velkou roli mezioborová spolupráce s odborníky z humanitních i přírodovědeckých směrů. Jejím základem je rozvíjení vlastního archeologického výzkumu v Egyptě na lokalitě Abúsír. Na ní se rozkládá česká archeologická koncese, která představuje největší koncesi přidělenou zahraniční expedici na pyramidových polích a možná i v celém Egyptě. Tento fakt je oceněním úrovně dosavadní práce české archeologické expedice, ale zároveň i velkým závazkem do budoucnosti, představujícím, kromě jiného i poměrně velké finanční náklady. Terénní výzkum v Abúsíru je zaměřen na objevování a shromažďování nového pramenného materiálu k dějinám starého Egypta, především z období stavitelů pyramid Staré říše – své pyramidové komplexy si zde postavili panovníci 5.dynastie (25.-24. stol. př. Kr.). Nacházejí se tu i hrobky úředníků a kněží z doby Staré říše a také velké šachtové hroby vysokých hodnostářů z doby sajsko-perské (6.-5. stol. př. Kr.). Mezi nejvýznamnější výkopové práce z poslední doby můžeme zařadit nevykradenou hrobku kněze Iufaa s úplnou pohřební výbavou, mumií a výzdobou s unikátními náboženskými texty, dokončení výzkumu hrobového komplexu panovníka Neferefrea (Raneferefa; četné nálezy z této hrobky je možné vidět v Egyptském muzeu v Káhiře) a objev hrobky doposud neznámého vezíra Kara z doby konce Staré říše. Mezi poslední aktuální výsledky patří objev vyzdobené hrobky hodnostáře Hetepiho z doby prvního stavitele kamenné pyramidy v Egyptě, panovníka Džosera (27. stol. př. Kr.). a výzkum rodinného hřbitova vezíta Kara v jižním Abúsíru. Prezentace výsledků činnosti ústavu mají různé podoby – jde především o publikování vědeckých monografií a článků v domácích i zahraničních časopisech, či účast na konferencích. Důležitou úlohu hraje i popularizace oboru, členové ústavu pořádají přednášky v České republice a zahraničí, připravují populárně-vědecké články v domácích i zahraničních časopisech a novinách (National Geographic, Lidé a Země, Koktejl, Lidové noviny, MF Dnes, GEO, KMT – Journal of Ancient Egypt, Egyptian Gazette), spolupracují při výrobě televizních filmů a seriálů domácí a také zahraniční produkce (Česká televize, National Geographic TV, Discovery, BBC), nebo rozhlasových pořadů (Český rozhlas), apod. K propagačním aktivitám ústavu je využíváni jeho bohatý fotografický a filmový archív.
DĚJINY ČESKÉ EGYPTOLOGIE Zakladatelem české egyptologie byl František Lexa (1876–1960), který r.1925 založil samostatný egyptologický seminář na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Lexa byl r. 1927 rovněž jmenován prvním řádným profesorem egyptologie na Karlově Univerzitě. Český (do r. 1991 Československý) egyptologický ústav FF UK byl založen v r. 1958 a v r.1959 bylo otevřeno jeho káhirské pracoviště. O rozvoj ústavu se v prvních letech jeho existence zasloužil Zbyněk Žába (1917-1971), žák Lexy. Přestože žil dlouhodobě v zahraničí, velký význam měla i morální podpora Jaroslava Černého, dalšího Lexova žáka. Po Žábově smrti krátkou dobu (1971–1974) vedl ústav František Váhala. V r. 1975 se vedoucím (od r. 1981 ředitelem) ústavu stal MiroslavVerner, který jej vedl do roku 2000. V současnosti práci ústavu vede Břetislav Vachala.
Núbijská záchranná akce Základním impulzem pro založení ústavu se na konci 50. let stalo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu núbijských památek ohrožených vodami Asuánské přehrady. Československý egyptologický ústav se tohoto projektu aktivně účastnil – výzkumem a dokumentací archeologických a epigrafických památek na dvou koncesích vyměřených v této oblasti. Tyto koncese zahrnovaly dva zhruba padesátikilometrové úseky nilskéhoúdolí, tzv. Severní a Jižní koncesi. Severní koncese sahala od Naga el-Birby poblíž Kalábšy po Gerf Husein. Jižní koncese byla vymezena lokalitami Naga ed-Dóm a Naga Abú Šanak. Hlavním úkolem výzkoumu v těchto dvou oblastech byla dokumentace skalních kreseb a nápisů jednotlivých kultur starověké Núbie. Celkem bylo zdokumentováno 243 skalních nápisů od raně dynastického po římské období. Výsledky těchto prací byla publikována v monografii The Rock Inscriptions of Lower Nubia. Czechoslovak Concession r. 1974 Zb. Žábou. Kromě epigrafického průzkumu byl prováděn rovněž archeologický povrchový průzkum. Zachyceno tak bylo celkem 47 lokalit. Archeologicky bylo prozkoumáno pohřebiště kamenných mohyl ve Wádí Qitně a v Kalábše-Jih z pozdně římské až raně byzantské doby (E. Strouhal, Wadi Qitna and Qalabsha South. Volume I. Archaeology, Praha 1984). Zdokumentována byla rovněž římská pevnost v Kertásí, jež tvořila součást římského opevnění v Núbii. Podařilo se znovu objevit i římský tzv. Jižní chrám v Táfě ztracený v 19. stol. pod nánosy nilského bahna. Pokračování
Český archeologický výzkum v Abúsíru Výzkum Ptahšepsesovy mastaby V r. 1960 započal výzkum Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru (velký vliv na výběr právě této lokality měl J. Černý), který trval až do r. 1974. Ptahšepses byl vezírem panovníka Niuserrea a významnou historickou osobností, která sehrála důležitou úlohu v dějinách 5. dynastie. Skutečnost, že si za manželku vzal královskou dceru, mu umožnila, aby při stavbě své hrobky, která je stavebně nejsložitější z doby celé Staré říše, použil některé architektonické prvky vyhrazené pro královské pyramidové komplexy – otevřený dvůr, místnost pro dvě sluneční bárky nebo sedlový strop v pohřební komoře. Nedílnou součástí celkového výtvarného ztvárnění hrobky také byla bohatá reliéfní (do naší doby bohužel špatně dochovaná) a sochařská výzdoba. Také fakt, že jeho hrobka patří mezi největší dochované nekrálovské funerální stavby vypovídá o jeho postavení. Nová koncese V roce 1976 se ústavu podařilo získat rozsáhlou archeologickou koncesi, tzv. Jižní pole v Abúsíru. Ta byla schematicky pro potřeby dalšího výzkumu rozdělena na tři sektory: Východní, Centrální a Západní. Abúsír je jedním z pyramidových polí vyrostlých v blízkosti tehdejšího hlavního města Staré říše Mennoferu. Fakt, že se tato lokalita stala místem hrobových komplexů čtyř panovníků 5. dynastie (2494– 2345př. Kr., šlo o panovníky Sahurea, Neferirkarea, Niuserreaa Neferefrea) přispěl výrazně k orientaci ústavu směrem k dějinám a archeologii především Staré říše. Postupně se ukazuje, že Abúsír byl rovněž místem pohřebu mnoha příslušníků královské rodiny, nejvyšších, ale i nižších úředníků a kněží Staré říše. Po upadnutí Abúsíru do zapomnění po konci Staré říše a pokusech o jeho znovuzrození ve Střední a Nové říši (viz kult tzv. Sahureovy Sachmety) se tato lokalita stala opět přitažlivou v Pozdní době, resp. sajskoperském období (6.-5. stol. př. Kr.). V této době zde byly zbudovány velké šachtové hrobky (viz dále). Pyramidový projekt Ve svém "pyramidovém" projektu česká archeologická expedice v Abúsíru navazuje na práci Ludwiga Borchardta, německého architekta, který zkoumal pyramidové komplexy panovníkův Abúsíru (s výjimkou Neferefreova) na počátku 20.století. Výzkum na nové koncesi v Centrálním sektoru jižní části abúsírského pyramidového pole započal odkrýváním pyramidového komplexu královny Chentkaus (II.), manželky panovníka Neferirkarea. Chentkaus po předčasné manželově smrti vládla jako regentka místo svého nezletilého syna Neferefrea. Kvůli této skutečnosti byly v jejím pyramidovém komplexu použity
některé prvky architektury jinak výhradně používané v pyramidových komplexech panovníků. Na přelomu 70. a 80. let byly další památky na lokalitě byly zmapovány v té době moderními geomagnetickými metodami, které umožnily lokaci a výběr dalších archeologických objektů k výzkumu. Zároveň bylo na jih od Niuseerovy vzestupné cesty, na tzv. Východním sektoru, prozkoumáno pohřebiště, které patřilo členům královské rodiny panovníka Džedkarea Isesiho z konce 5. dynastie. Mezi nejvýznamnější patřila mastaba princezny Chekeretnebtej, dcery Džedkarea Isesiho, mastaba prince Neserkauhora, mastaba písaře Idua a jeho manželky Chenut a v neposlední řadě správce královského paláce Mernefua. Později, v rámci doplňujícího výzkumu zde byly zachyceny hrobky paní Nebtiemneferes, princezny Hedžetnebu a bezejmenné mastaby "L ". V 80. letech byla činnost ústavu zaměřena především na zkoumání pyramidového komplexu panovníka Neferefreana Centrálním sektoru. Tento panovník, známý do doby před výzkumem v Abúsíru jen z písemných pramenů, vládl pouze krátkou dobu a zapsal se do dějin egyptologie především díky výzkumu jeho hrobového komplexu s Nedokončenou pyramidou. V jeho chrámu (postaveného z větší části ze sušených cihel) byly objeveny unikátní soubory administrativních textů z doby provozu chrámu psané na papyrech, velká řádka královských soch a dřevěných soch zajatců, otisků pečetí aj. Výzkum jeho pyramidy, místa pohřbu, byl dokončen r. 1998. V r. 1994 byl rovněž dokončen výzkum pyramidy Lepsius č. 24 patřící neznámé královně či princezně z 5. dynastie, jejíž mumii se s největší pravděpodobností podařilo nalézt. V poslední době se pozornost začíná přesouvat na pyramidový komplex Lepsius č. 25. Sajsko-perské šachtové hroby Paralelně s výzkumem Neferefreova hrobového komplexu probíhal i výzkum sajsko-perského hrobu hodnostáře Udžahorresneta na Západním sektoru koncese. Význam tohoto hrobu spočívá v tom, že patřil historické osobě generála, který důležitou úlohu hrál v době dobytí Egypta Peršany r. 525 př. Kr. V r. 1995 bylo započato s výzkumem dalšího šachtového hrobu z 5. stol př. Kr. patřícího knězi ze Sají jménem Iufaa. V tomto případě se podařilo na dně obrovské 25 m hluboké šachty objevit nepoškozenou pohřební komoru (s intaktní pohřební výbavou), jejíž stěny byly zdobeny náboženskými texty a vinětami Knih mrtvých z Pozdní doby. Výzkum hrobky zatím vyvrcholil v r. 1998, kdy byl z dvojitého sarkofágu vyzvednut neporušený Iufaaův pohřeb. Tento objev, který vzbudil mimořádnou pozornost nejen odborné veřejnosti, ale i médií, je největším svého druhu v Egyptě po téměř 54 letech. Výzkum tohoto objektu však pokračuje dále (srov. zde).
Jižní Abúsír Na počátku 90. let se těžiště činnosti ústavu posunulo dále na jih, do oblasti tzv. Jižního Abúsíru, kde bylo započato s výzkumem soukromých hrobek úředníků a kněží ze Staré říše. Mezi nejvýznamnější z nich patří již zmiňovaný Hetepi z konce 3. dynastie, Itej, správce královských sýpek z počátku 4. dynastie, Kaaper, písař královského vojska zpočátku 5. dynastie a doposud neznámý vezír Kar s rodinou ze 6.dynastie. Pozoruhodné je i pohřebiště kněží rané 6. dynastie kolem Fetektiho hrobky. * * * Stavebně-rekonstrukční a restaurátorské zásahy Vedle archeologicko-dokumentačních aktivit české archeologické expedice v Abúsíru je nemalá pozornost věnována stabilizaci zdiva a i stavební rekonstrukci objevených památek. Mezi největší projekty ústavu v tomto směru patří vybudování obrovské železobetonové ochranné konstrukce nad pohřební komorou Iufaa a rekonstrukce 10 m vysokého průčelí Ptahšepsesovy mastaby s unikátním párem osmistvolých papyroformních sloupů. Ruku v ruce s tím samozřejmě probíhá i restaurování objevených předmětů *
*
*
Literatura k českým archeologickým výzkumům K dosavadním aktivitám ústavu viz. přehled v M. Verner, ed., Objevovánístarověkého Egypta. Unearthing of Ancient Egypt 19581998. Praha1990; M.Bárta, The Czech Institute of Egyptology (19581998). ArOr 1998 . Shrnutí činnosti ústavu je možno nalézt ve vědeckopopulární publikaci M. Vernera, Zapomenutí faraoni, ztracené pyramidy, Praha 1994 a v kolektivní práci M. Vernera, L. Bareše a B. Vachaly, Ilustrovaná encyklopedie starověkého Egypta , Praha 1997. Ústav publikuje rovněž monografickou řadou nazvanou Abusir. Z nejvýznamnějších odborných publikací je možno uvést tyto: - M. Verner, Abusir I. The Mastaba of Ptahshepses I. Reliefs. Praha 1986; - M. Verner, Abusir II. Baugraffiti der Ptahschepses – Mastaba. Praha1992; - E. Strouhal, L. Bareš, Secondary Cemetery in the Mastaba of Ptahshepses atAbusir. Praha 1993; - M. Verner, Abusir III. ThePyramid Complex of Khentkaus. Praha1995; - L. Bareš, Abusir IV. The Shaft Tomb of Udjahorresnet at Abusir. Praha 1998. - M. Barta, Abusir V. The Cemeteries at Abusir South 1, Praha 2001. - M. Verner, V. G. Callender, Abusir VI. Djedkare’s Family Cemetery, Praha 2002 - K. Smoláriková, Abusir VII. Greek Imports in Egypt. Greco-Egyptian Relations during the 1st Millenium B.C. Praha 2002..
(c) 2001-2002 J. Krejčí
