Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
CESTOVNÍ RUCH V BRNĚ – SOUČASNÉ VÝZVY Tourism in Brno – current challenges Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
RNDr. Josef Kunc, Ph.D
Ondřej Světlík Brno, 2013
Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
SVĚTLÍK, Ondřej
Obor:
Regionální rozvoj a cestovní ruch
Název tématu:
Cestovní ruch v Brně – současné výzvy Tourism in Brno – current challenges
Zásady pro vypracování Problémová oblast:
cestovní ruch, Brno
Cíl práce:
Cílem práce je sociokulturní analýza cestovního ruchu ve městě Brně se zaměřením na aktuální trendy a výzvy.
Postup práce a použité metody: Postup práce je založen jednak na teoreticko-metodických základech (studium dostupné odborné literatury, tematicky zaměřených studií a pramenů, odborné terminologie), více potom na praktických výstupech (především práce s daty a informacemi, analýza, komparace a interpretace zjištěných poznatků apod.) Důraz bude kladen na současný stav nabídky cestovního ruchu (atraktivity, akce, produkty apod.), aktuální trendy a výzvy do budoucna. Použité metody jsou standardní, jedná se zejména o stručné zhodnocení dostupné odborné literatury, studií a pramenů - zejména v kontextu současného stavu navazujícího na historické tradice, sběr, třídění, analýza a interpretace dat a informací, řízená interview a další, na což navazuje komparace a syntéza, příp. zobecnění. Doporučuje se analyticko-interpretativní přístup. Rozsah grafických prací:
dle potřeby
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran – bakalářská práce
Seznam odborné literatury:
VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC, Jaroslav MARYÁŠ, Daniel SEIDENGLANZ, Martin ŠAUER, Petr TONEV a Milan VITURKA. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 156 s. Neuvedeno. ISBN 8023972561. ZVARA, Jan a Markéta UHNAVÁ. CESTOVNÍ RUCH JAKO SOUČÁST KOMPLEXNÍHO ROZVOJE MĚSTA BRNA. Journal of Tourism, Hospitality and Commerce, Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, 2011, roč. 2, č. 1, s. 46-51. ISSN 1804-3836. UHNAVÁ, Markéta a Jan ZVARA. CESTOVNÍ RUCH JAKO SOUČÁST KOMPLEXNÍHO ROZVOJE MĚSTA BRNA. In BEST PRACTICES V CESTOVNÍM RUCHU. 2010. vyd. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o.Brno, 2010. s. 114-119, 119 s. ISBN 978-80-87300-06-0. ZVARA, Jan a Markéta UHNAVÁ. CESTOVNÍ RUCH JAKO SOUČÁST KOMPLEXNÍHO ROZVOJE MĚSTA BRNA. In XIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy, 2010. s. 366-372, 6 s. ISBN 978-80-210-5210-9. Consuming tradition, manufacturing heritage :global norms and urban forms in the age of tourism. Edited by Nezar AlSayyad. New York: Routledge, 2001. ix, 310 s. ISBN 0-41523941-9. HALÁMEK, Petr a Martin ŠAUER. Konkurence měst a obcí v cestovním ruchu. In Konkurence ve veřejném sektoru, Objektivizace dělby práce mezi státní správou a samosprávou v řízení veřejného sektoru. Brno: ESF MU, 2004. s. 204-213, 247 s. ISBN 80-210-3359-2. PODAL, Jaroslav, Josef KUNC a Lenka VAŠKOVÁ. Kulturní cestovní ruch v urbánním prostředí: Příklad města Brna. In v přípravě. 2010. NĚMEC, Josef [architekt]. Městská památková rezervace Brno : odkaz a budoucnost : regulační plán, [1999] : Regulační plán Odkaz a budoucnost : Městská památková rezervace Brno (Variant.). Edited by Radoslava Cicvárková, Photo by Miloš Budík, Edited by Jiří Mikšík. Brno: Magistrát statutárního města Brna, útvar hlavního architekta, 2002. 79 s. : il. KUČA, Karel. Památky Brna. Brno: Národní výbor města Brna, 1989. 183 s. : i. PACASOVÁ, Martina, Barbora HRDINOVÁ, Helena PISKOVSKÁ a Jakub TROJAN. Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 - 2015. Brno: Magistrát města Brna, 2010. 252 s. PACASOVÁ, Táňa, Jakub TROJAN a Alena KLAPALOVÁ. Průzkum nabídky služeb cestovního ruchu pro cizince v regionu Brna. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Region v rozvoji společnosti 2011. První vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. s. 158-163, 409 s. ISBN 978-80-7375-548-5. HALL, C. Michael a Stephen J. PAGE. The geography of tourism and recreation :environment, place and space. 3rd ed. London: Routledge, 2006. xxi, 427 s. ISBN 0-41533561-2. SPIROU, Costas. Urban tourism and urban change :cities in a global economy. New York: Routledge, 2011. xxiii, 255. ISBN 9780415801638. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Urban Tourism in the Czech Republic. In Urban Tourism, Present State and Development Perspectives. Wroclaw: Wroclaw University, 2004. s. 53-59, 6 s. ISBN 83-917818-7-9.
Vedoucí bakalářské práce:
RNDr. Josef Kunc, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2012
Termín odevzdání bakalářské práce:
17.05.2013
............................................................
............................................................
vedoucí katedry
děkan
V Brně dne 28. 11. 2012
Jméno a příjmení autora:
Ondřej Světlík
Název bakalářské práce:
Cestovní ruch v Brně - současné výzvy
Název v angličtině:
Tourism in Brno - current challenges
Studijní obor:
Regionální rozvoj a cestovní ruch
Vedoucí bakalářské práce:
RNDr. Josef Kunc, Ph.D.
Rok obhajoby:
2013
Anotace: Hlavním předmětem bakalářské práce s názvem "Cestovní ruch v Brně – současné výzvy" je zhodnocení stavu cestovního ruchu ve městě Brně a vymezení jeho aspektů s výrazným potenciálem pro budoucnost. První část práce se zaobírá metodikou a použitými zdroji. Druhá kapitola se týká teoretických východisek městského cestovního ruchu obecně ve světě. Další dvě kratší kapitoly představují charakteristiku městského cestovního ruchu v České republice a ve městě Brně. Následuje oddíl se SWOT analýzou cestovního ruchu v Brně a v poslední části se věnuji samotným výzvám brněnského cestovního ruchu v podobě veletrhů a MICE cestovního ruchu, funkcionalistických atraktivit a Automotodromu.
Annotation: The main subject of the submitted thesis entitled "Tourism in Brno – current challenges" is to assess the state of tourism in the city of Brno and to define its aspects with the substantial potential for the future. The first part deals with the methodology a used sources. The second section concerns the theoretical basis of urban tourism in the world generally. Next two shorter chapters engage in urban tourism of the Czech Republic and of Brno. The following section comprises the SWOT analysis of city tourism in Brno and the last part focuses on the particular challenges of tourism in Brno in the form of the trade fairs and MICE tourism, functionalist attractions and the Brno Circuit.
Klíčová slova: městský cestovní ruch, Česká republika, Brno, výzvy cestovního ruchu, potenciál cestovního ruchu, veletrhy, MICE cestovní ruch, funkcionalismus, Automotodrom Brno
Key words: urban tourism, city tourism, Czech Republic, Brno, challenges of tourism, potential of tourism, trade fairs, MICE Tourism, Brno Circuit
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Cestovní ruch v Brně – současné výzvy vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
Brno, 17. května 2013 vlastnoruční podpis autora
Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce, RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D., za cenné rady a odborné vedení, kterým postupně přispíval k vypracování této práce. Díky za vhodné připomínky a poskytnutí informací a statistik patří mimo jiné také Ing. arch. Lence Štěpánkové z Veletrhů Brno, a.s., Mgr. Janu Zvarovi a Mgr. Markétě Uhnavé z Magistrátu města Brna, Mgr. Rostislavu Koryčánkovi z Domu umění města Brna, Bc. Lence Dubské ze Studijního a dokumentačního oddělení vily Tugendhat a Mgr. Jiřímu Smetanovi ze společnosti Automotodrom Brno,a.s.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................................................... 13 1.
METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT ....................................................................................................... 15
2.
TERMINOLOGIE A CHARAKTERISTIKA MĚSTSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ............................ 16
3.
4.
5.
2.1.
Stručná historie a vývoj městského cestovního ruchu .......................................................................... 16
2.2.
Faktory nabídky a poptávky městského cestovního ruchu ................................................................... 17
2.3.
Turistické oblasti ve městech ............................................................................................................... 19
2.4.
Typy turistických měst ......................................................................................................................... 20
2.5.
Působení veřejného a soukromého sektoru v rámci městského cestovního ruchu ............................... 21
2.6.
Vlivy cestovního ruchu na město a jeho prostředí................................................................................ 21
2.7.
Výzvy a budoucí vývoj......................................................................................................................... 22
MĚSTSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČR ......................................................................................................... 24 3.1.
Historie a vývoj městského cestovního ruchu v ČR ............................................................................. 24
3.2.
Rozdělení měst a statistiky ................................................................................................................... 25
3.3.
Veřejný a soukromý sektor v organizaci městského cestovního ruchu v ČR ...................................... 27
CHARAKTERISTIKA MĚSTA BRNA Z HLEDISKA NABÍDKY A POPTÁVKY CESTOVNÍHO ....... 29 4.1.
Doprava ................................................................................................................................................ 29
4.2.
Nabídka cestovního ruchu v Brně ........................................................................................................ 30
4.3.
Poptávka cestovního ruchu v Brně a návštěvnost vybraných atraktivit .............................................. 31
POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU V BRNĚ A SWOT ANALÝZA ................................................... 33 5.1.
6.
SWOT analýza cestovního ruchu v Brně ............................................................................................. 33
VYBRANÉ VÝZVY CESTOVNÍHO RUCHU V BRNĚ ............................................................................ 36 6.1.
Veletrhy a MICE cestovní ruch v Brně ................................................................................................ 36
6.1.1. 6.2.
Funkcionalistické Brno......................................................................................................................... 40
6.2.1. 6.2.1.1. 6.2.2. 6.2.2.1. 6.3.
Současné výzvy a potenciál Veletrhů Brno ................................................................................. 37
Brněnské architektonické stezky ................................................................................................. 40 Současné výzvy a potenciál architektonických stezek ......................................................... 42 Vila Tugendhat ............................................................................................................................ 43 Současné výzvy a potenciál vily Tugendhat ........................................................................ 43
Automotodrom Brno a akce s ním spojené .......................................................................................... 44
6.3.1.
Současné výzvy a potenciál Automotodromu Brno ..................................................................... 45
ZÁVĚR .................................................................................................................................................................. 47 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ....................................................................................................................... 49 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ................................................................................................................... 53
ÚVOD V současnosti se zdá být více než zřejmé, že cestovní ruch hraje nezpochybnitelnou roli nejenom v ekonomické sféře, ale také v mnohých dalších oblastech společnosti a v životech velkého množství lidí z rozvinutého světa. Už jen kvůli těmto argumentům nezůstaly procesy odehrávající se v sektoru cestovního ruchu bez povšimnutí, staly se předmětem akademického zkoumání a dostaly se do popředí zájmů mnoha politik jednotlivých států či nadnárodních organizací. Nad takovými poznatky se není čemu divit, pokud vezmeme v potaz, že cestovní ruch má dlouhodobou rostoucí tendenci co se týká počtu účastníků, příjmů a celkového významu. Je definováno mnoho druhů cestovního ruchu, nicméně můj pohled je soustředěn právě na jeden, který již patří neodmyslitelně k cestování - na městský cestovní ruch. Města jsou samozřejmou součástí společnosti a jejich význam v cestovním ruchu rozhodně není zanedbatelný, což dokazuje i značný počet autorů (převážně zahraničních), kteří se tímto tématem v poslední době zabývají či zabývali. Roste také počet návštěvníků, jenž si tyto urbánní prostory vybírají jako cílové destinace jak z důvodů rekreace, zábavy a poznávání, tak i pro obchodní cesty. Města disponují určitou nabídkou turistických atraktivit a je převážně na nich, jaké si v konkurenci ostatních měst vybudují jméno a kolik návštěvníků přilákají. V polistopadové éře je rostoucí význam městského cestovního ruchu znát také v České republice. I když má v této oblasti suverénní postavení Praha, tak i v ostatních městech jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň a v mnoha dalších má cestovní ruch své místo. V případě Brna, které je hlavním objektem této práce, tomu není jinak, dokonce se řadí mezi nejnavštěvovanější. Cestovní ruch v Brně může těžit z historického vývoje města, který zanechal mnohé architektonické památky středověku i moderní doby. Významným rysem Brna je také výstaviště s vysokou návštěvností, motoristický okruh, kulturní charakter města a přírodněrekreační oblast s přehradou. Stejně jako jsou ostatní odvětví ovlivněny svým okolím a podmínkami, tak také na cestovní ruch působí vnější vlivy, které mohou mít pozitivní i negativní dopad jeho rozvoj. Proto je nutné tyto změny sledovat a identifikovat. Cílem práce je zaměřit se na cestovní ruch v Brně a vytyčit jeho problémy a výzvy, které by v budoucnu mohly výrazněji ovlivnit turistický potenciál městského území. Předmětem je také zhodnocení aktuálního stavu vybraných témat, což je nezbytný krok pro dosažení výše zmíněného cíle. Práce sestává z celkově šesti kapitol, přičemž první je zaměřena na rozbor použitých zdrojů a metodiky práce. Pro naplnění cíle bylo vhodné nejprve získat teoretické poznatky a charakterizovat městský cestovní ruch. Jeho obecnou terminologií a charakteristikou se zabývá druhá kapitola, která zahrnuje také stručnou historii, typologii a další témata městského cestovního ruchu ve světě. třetí kapitola se věnuje městskému cestovnímu ruchu v České republice, zatímco ve čtvrté kapitole je pozornost soustředěna na charakteristiku města Brna z hlediska turistické nabídky a poptávky. Následují stěžejní části práce. Prvně v podobě páté kapitoly se SWOT analýzou a se zaměřením na potenciál cestovního ruchu v Brně a následně prostřednictvím navazující šesté kapitoly, která je věnována třem vybraným okruhům současných výzev v podobě veletrhů a MICE cestovního ruchu, funkcionalismu v Brně a Automotodromu Brno. Tyto okruhy jsou nejprve stručně charakterizovány a poté jsou u každého rozebírány jednotlivé problémy, trendy a možnosti do budoucna.
13
14
1. METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT Pro zpracování bakalářské práce bylo použito standardních metodických přístupů. V prvních dvou převážně teoretických kapitolách vycházím z nastudované relevantní literatury, jejíž větší část je od zahraničních autorů a je využito přímých i nepřímých citací. Ve zbylých kapitolách jsou uplatněny převážně praktické přístupy jako sběr statistických dat, jejich analýza a interpretace a zejména získávání adekvátních informací pomocí řízených interview či elektronické komunikace se zaměstnanci jednotlivých institucí, mezi které patří Veletrhy Brno, a.s., Dům umění města Brna, Muzeum města Brna - vila Tugendhat, Automotodrom Brno, a.s. a v neposlední řadě Magistrát města Brna. Syntéza a zobecnění poznatků je uplatněna jednak ve SWOT analýze cestovního ruchu v Brně a jednak ve vlastních dedukcích a úsudcích. Při zpracovávání tématu bakalářské práce bylo využito odborné literatury v podobě knižních zdrojů, odborných článků, studií a také oficiálních publikací a dokumentů relevantních subjektů. Mezi stěžejní knižní zdroje práce patří především publikace Urban Tourism and Urban Change: Cities in Global Economy (Spirou 2011), která se zabývá komplexní problematikou městského cestovního ruchu ve světě. Zdrojem inspirace byla také odborná Urban Tourism in the Czech Republic (Šauer a Vystoupil 2005). Kromě těchto publikací bylo využito informací mnoha dílčích domácích i zahraničních autorů, ovšem v menší míře než ve výše zmíněných případech. Z odborných studií a dokumentů byly pro práci klíčové zejména: Pacasová, M. a kol. (2010) Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010-2015, Strategie pro Brno (2012). Magistrát města Brna, Tydlačková, J. a kol. (2008) Studie proveditelnosti projektu Brněnské architektonické stezky. a další. Nezanedbatelný počet informací byl získán taktéž z internetových stránek v čele s elektronickými portály Veletrhů Brno, Brněnských architektonických stezek, vily Tugendhat a Automotodromu Brno. Mezi nejpřínosnější zdroje se ovšem řadí statistiky, data a poznatky získané přímo od zaměstnanců jednotlivých subjektů, kterých se práce týkala. Zde mohu zmínit:
Mgr. Zvaru, J. a Mgr. Uhnavou, M. (Magistrát města Brna), Ing. arch. Štěpánkovou, L. (Veletrhy Brno, a.s.), Mgr. Koryčánka, R. (Dům umění města Brna), Bc. Dubskou, L. (Muzeum města Brna - vila tugendhat) a Mgr. Smetanu, J. (Automotodrom Brno, a.s.).
15
2. TERMINOLOGIE A CESTOVNÍHO RUCHU
CHARAKTERISTIKA
MĚSTSKÉHO
Tvrzení, že cestovní ruch je tvořen souhrnem komplexních aktivit je již zažitou frází, stejně jako fakt, že jeho průmysl patří k průřezovým skrze mnoho ostatních sektorů ekonomiky. Jako důkaz rozsáhlé sítě lze uvést řadu druhů společností a organizací, které se v cestovním ruchu angažují - "letecké a hotelové řetězce, vládní jednotky, restaurace, kluby, banky se speciálními službami" (Fanstein a Judd 1999a), cestovní kanceláře, nejrůznější investoři atd. Vystoupil a kol. (2006) jednoduše charakterizují rysy městského cestovního ruchu, přičemž tvrdí, že se vyznačuje krátkodobým charakterem pobytu a hlavním motivem je návštěva města, jeho kulturně-historických památek, společensko-kulturních akcí aj. Podobně na toto téma nahlíží Pásková a Zelenka (2002: 174), kteří ve svém Výkladovém slovníku cestovního ruchu definují městský cestovního ruch takto: "Městský cestovní ruch je druhem cestovní ruchu, jehož účastníci jsou motivováni návštěvou měst a jejich atraktivit a služeb v podobě historických a kulturních atraktivit, nakupování, obchodních cest aj. Je velmi často motivován a koncentrován okolo známých památek." Podle Ashwortha (2009) je městský cestovní ruch nejlépe definovatelný pomocí překrývajících se oblastí (Obr. 1), které obecně patří do cestovního ruchu. Obr. č. 1: Oblasti městského cestovního ruchu
Zdroj: Ashworth (2009). Vlastní úprava.
Někteří autoři uvádějí, že města jsou prodávány jako každý jiný produkt a zmiňují "tři základní elementy - návštěvníka, průmysl cestovního ruchu a města - které se vzájemně ovlivňují v komplexním prostředí" (Fanstein a Judd 1999a: 4-5).
2.1. Stručná historie a vývoj městského cestovního ruchu Za počátky vzniku cestovního ruchu můžeme považovat období 19. století, na což měla velký vliv průmyslová revoluce s rozvojem dopravy, celkovým zlepšením hospodářského blahobytu společnosti a nárůstem volného času. 20. století se poté neslo v duchu rozvoje masového turismu s občasnými výkyvy v periodách nestabilit. V tomto období se rozvíjely jak kvalitativní, tak kvantitativní aspekty cestovního ruchu (Vystoupil a kol. 2006). 16
Cestování ve 20. století představovalo poměrně nákladnou záležitost. Na základě výzkumu před 50 lety Christaller (1964) konstatoval, že cestovní ruch se odehrával převážně na periferiích, tzn. na plážích, v parcích a přírodě mimo městské prostředí. Spirou (2011) vidí důvody tohoto jevu v obtížných životních podmínkách ve městech, hustotě obyvatel a v možnosti návštěvy atraktivního přírodního prostředí. V poválečné éře se městský cestovní ruch začal pozvolna jevit jako vhodný nástroj pro ekonomický rozvoj a ještě více získal na významu v období deindustrializace, jelikož bylo potřeba transformovat mnohé městské oblasti a najít pro ně vhodnější využití. V tomto ohledu se právě městský cestovní ruch mnohdy jevil jako příhodná volba (Spirou 2011). Fanstein a Judd (1999a: 2) poukazují také na růst a bohatství střední střídy společnosti s dostatkem volného času a na marketingové praktiky, které na rozvoj turistických aktivit ve městech měly také svůj dopad. Ještě před více než dvaceti lety Ashworth (1989) ve své práci zdůrazňoval opomíjení městského cestovního ruchu z akademické strany a také ze strany municipalit. Ovšem do dnešní doby je vidět značný pokrok nejen v množství autorů, kteří se tímto druhem cestovního zabývají (Hall a Page 2005). Vývoj cestovního ruchu ve městech probíhal a probíhá v různých zemích rozdílným způsobem, a proto jsou města v rozvojových zemích na jiné úrovni v oblasti turismu než města v zemích vyspělých. To představuje značnou regionální diferenciaci v rámci světa. Je ovšem zřejmé, že na vývoj ve všech městech má v posledních letech značný vliv také globalizace a konkurenční prostředí.
2.2. Faktory nabídky a poptávky městského cestovního ruchu Na cestovní ruch ve městech lze nahlížet z různých pohledů. Podle Jansen-Verbeke (1986, citováno dle Shaw a Williams 2002) je možné městské prostředí považovat za "volnočasový produkt", který má ovšem mnoho společných znaků s produktem městského cestovního ruchu. I když jsou na jedné straně cílovými subjekty rezidenti a na druhé návštěvníci, jsou oba přístupy založeny na řadě společných zařízeních a rysech prostředí. Jak ukazuje obrázek č. 2, je možné nabídku rozdělit do tří základních skupin. Primární faktory zahrnují jak fyzické, tak hlavní socio-kulturní turistické atraktivity, které jsou dále doplněny o nákupní a stravovací zařízení (= sekundární faktory) a základní turistickou infrastrukturou (=ostatní faktory). I když tyto poznatky umožňují systematický náhled na nabídku městského cestovního ruchu, Shaw a Williams (2002) poukazují na určité odchylky, které uvádějí na příkladě sekundárních faktorů v podobě nákupních center a restaurací, jenž mohou být hlavním cílem návštěv určité skupiny návštěvníků. Strana poptávky po cestovním ruchu je také významným tématem, jelikož využívání volného času, kterým lidé disponují, se během minulého století radikálně měnilo s kolísajícími ekonomickými podmínkami a společenskými trendy. Všichni turisté a návštěvníci cestují do měst nejen s určitým očekáváním ohledně pamětihodností a dalších atraktivit. Shaw a Williams (2002) zmiňují, že převážná většina těchto cest má víceúčelovou povahu, a to v tom smyslu, že i když jsou návštěvníci zaměřeni na jednu atraktivitu či zařízení (restaurace, hotely,...), využijí také mnohé další, o nichž ani dopředu nemuseli vědět. Není tedy překvapení, že účastníci cestovního ruchu spotřebovávají jak standardní statky a služby (např. stravování v restauracích, doprava,...), tak i statky unikátní v podobě specifických atraktivit, atd. (Fainstein a Judd 1999a). Existují ovšem témata, která mají pro poptávku po cestovním ruchu ve městech specifický význam - těmito jsou "kulturní, historické, architektonické a etnické atraktivity" (Holcomb 1999: 63). Problémová je také smysluplná klasifikace 17
návštěvníků, kteří mohou být posuzování podle různých kritérií. Například Jansen-Verbeke (1986: 88, citováno dle Shaw a Williams, 2002) poznamenává, že městští turisté mohou být rozděleni podle dvou kritérií: míst bydliště (mimo dané městské prostředí) a motiv návštěvy města. Obr. č.2: Faktory ovlivňující nabídku městského cestovního ruchu
Zdroj: Jansen-Verbeke (1986). Vlastní úprava.
Vzájemné vztahy mezi městem a jeho návštěvníky i rezidenty jsou vyobrazeny na obrázku č. 3, který poukazuje na to, jaké městské atraktivity a zaříjení jsou využívány návštěvníky a jaké rezidenty. Na základě toho jsou vymezeny jednotlivé složky turistického města.
18
Obr. č. 3: Turistické město, jeho návštěvníci a rezidenti
Zdroj: Burtenshaw a kol. (1991, citováno dle Ashwoth 2009: 218).
2.3. Turistické oblasti ve městech "Turistické oblasti ve městech reprezentují charakteristické geografické území v rámci větší městské oblasti s poměrně dobře definovatelnými hranicemi, které je charakterizováno koncentrací turistického užívání, aktivitami a návštěvami. Tyto oblasti obecně disponují specifickým charakterem díky kombinaci aktivit a využití prostoru (restaurace, atrakce či noční život) a dále pak také zásluhou fyzické a architektonické struktury s výrazným vlivem historických budov či kulturního a etnického významu. Tyto charakteristiky se mohou prolínat (Hayllar a Griffin 2005: 517)." Ze zmíněné definice turistických oblastí ve městech je zřejmé, že zahrnuje prostorovou i funkční stránku. Touto problematikou se zabývá také Spirou (2011), který vymezil pět čtvrtí, jenž v městském cestovním ruchu hrají roli: Etnické čtvrtě - Takové oblasti, které byly v minulosti ovlivněny velkým množstvím imigrantů, jež si vytvořili vlastní komunity uvnitř města. Charakteristické jsou svou etnickou atmosférou. Historické čtvrtě - Místa s historickou a architektonickou hodnotou, která je zakořeněna v minulosti. Mnohá města využívají svého historického statusu pro přilákání návštěvníků. Zábavní čtvrtě - Zábavní čtvrtě jsou pravděpodobně nejpopulárnějšími oblastmi koncentrovaného turistického vývoje z pohledu projektantů a městských úředníků. Mohou zde vznikat zábavní parky, kina, muzea, divadla, restaurace, kasina atd. Sportovní čtvrtě - Sem se řadí stadiony, sportoviště, sportovní komplexy aj. Doprovodné čtvrtě - Pomalu se rozvíjející turistické oblasti, které se nacházejí v blízkosti populárních atraktivit (mohou se ovšem vyskytovat také samostatně). Tyto čtvrtě zahrnují hotely, restaurace, zábavní komplexy atd. a těží z popularity blízké atrakce. 19
Fainstein a Judd (1999a) zdůrazňují také význam městských oblastí s infrastrukturou vhodnou pro MICE cestovní ruch a nákupní aktivity. Částečně by tyto oblasti mohly být zařazeny do "doprovodných čtvrtí". Nicméně, jejich význam je možné považovat za natolik důležitý, že si zaslouží vlastní prostor v teorii. Patří sem výstavištní areály, nákupní části města apod.
2.4. Typy turistických měst Otázku členění měst do jednotlivých turistických typů sleduje řada autorů, proto je teoretická základna poměrně široká. Převážně se při typologii měst cestovního přihlíží k nabídce v dané oblasti a podle toho jsou města do jednotlivých kategorií řazena. Fainstein a Judd (1999b) vymezují tři základní typy měst - resortní, turisticko-historická a tzv. konvertovaná města. To co mají tyto variace turistických měst společného, je snaha zaujmout potenciální klientelu, která touží po výjimečných a neobvyklých zážitcích. Toto rozdělení dále popisuje Spirou (2011): Resortní města - Využívají své příhodné lokace a snaží se "prodat" svou přitažlivost. Soustředí se na turisty na dovolených, kteří jsou přilákáni příhodnými klimatickými podmínkami a přírodním prostředím. Mnohá tato města budují náležitou infrastrukturu, která je schopná posloužit velkému počtu návštěvníků. Resortní města se vyznačují také značným nočním životem a propagováním tradiční kultury (která často není autentická), aby přesvědčily návštěvníky, že jsou víc než jen sníh, pláž a slunce. Jako příklad těchto měst můžeme uvést evropská, asijská i africká města v oblastech Středozemního moře jako Cannes (Francie), Antalya (Turecko), Benidorm (Španělsko), v USA například Miami Beach, dále pak v Mexiku Cancún, atd. Z horských resortních měst lze zmínit kanadský Whistler, americký Aspen či švýcarský Svatý Mořic. Turisticko-historická města - Těží ze své unikátní minulosti, na kterou lákají rekreační i obchodní návštěvníky a turisty. Tato města hledají cesty, jak využít a prezentovat pamětihodnosti. Patří sem například Řím (Itálie), Atény (Řecko), Praha (Česká Republika), Boston (USA) a plno dalších. Konvertovaná města - Jsou to města, která změnila nebo se pokouší změnit svou turistickou strategii, čehož využívají jako nástroj postindustriální proměny a také jako nástroj pro ekonomický růst. Podnikají rozsáhlé investice do fyzické prezentace, která je dostupná jak účastníkům cestovního ruchu, tak i rezidentům. Vedle toho probíhá také změna image v oblasti marketingových aktivit. Mezi tato města Spirou (2011) řadí Manchester (Anglie), Glasgow (Skotsko), Philadelphii (USA),... Page (1995, citováno dle Law 2002) města a městské oblasti rozděluje do více kategorií: Hlavní města a kulturní hlavní města - např. Londýn, Paříž, New York, Řím, Metropolitní města a historická centra se starodávnými hradbami a pevnostmi - např. Canterbury, York, Velká historická města - např. Benátky, Oxford, Pobřežní a říční moderní oblasti - např. Sydney Darling Harbour, London Docklands, Průmyslová města - např. Manchester, Detroit, Pobřežní a zimní resorty - např. Lillehamer, Integrované turistické resorty - např. Benidorm, Sochi, Zábavní turistické komplexy - např. Las Vegas, Disneylandy, Centra se specializovanými turistickými službami - např. Budapešť, Vatikán, Kulturní města - např. Florencie.
20
2.5. Působení veřejného a soukromého sektoru v rámci městského cestovního ruchu S rozvojem cestovního ruchu ve všech prostředích vzrůstala také potřeba koordinace a plánování, aby bylo dosaženo vytčených cílů, a také aby bylo zachováno prostředí, ve kterém se cestovní ruch odehrává. Jinak tomu není ani v případě městského cestovního ruchu. V současné době a s vývojem podnikatelských aktivit jsou tyto potřeby podmíněny také konkurenčním prostředím, ve kterém se cestovní ruch odehrává (Spirou 2011). Ve světě se na koordinaci městského cestovního ruchu ve většině případů podílí jak soukromý, tak veřejný sektor, přičemž za základní předpoklad vhodného fungování organizace cestovního ruchu je považována spolupráce mezi těmito sektory. Spirou představuje dvě oblasti působnosti veřejného sektoru při koordinování rozvoje městského cestovního ruchu. První z nich se týká výdajů na státní úřady cestovního ruchu a obchodního cestování a na samostatné městské jednotky, které se primárně soustřeďují na podpůrné a marketingové strategie. Tyto subjekty mohou také organizovat rozličné události či spravovat atraktivní místa. Jsou to zpravidla vládní útvary, úseky ekonomického rozvoje atd. Na místní úrovni si pod působností veřejného sektoru lze představit odbory cestovního ruchu. Druhá oblast působnosti se vztahuje k veřejnému financování infrastruktury, která je potřebná k zajištění služeb při prosazování strategie cestovního ruchu. Takové služby zahrnují "sportovní zařízení, parky, kongresová centra, image prostředí a mnohé další" (Spirou 2011: 47). Díky rozsahu působnosti cestovního ruchu je zřejmé, že vedle veřejného sektoru působí v oblasti městského cestovního ruchu svými aktivitami také sektor soukromý. Příčinou je podle Spiroua (2011) vidina zisku a růstový potenciál cestovního ruchu v budoucnosti. K soukromým subjektům řadíme hotelové řetězce, provozovatele stravovacích a ubytovacích zařízení, poskytovatele zájezdů a mnohé další. Velmi důležitým aspektem pro správný rozvoj cestovního ruchu ve městech je spolupráce dvou výše zmíněných sektorů. I když je pravdou, že soukromý sektor obecně sleduje převážně ziskovost svých aktivit a naopak aktivity veřejného sektoru by měly vést k veřejnému prospěchu, jsou tyto dvě sféry schopny úspěšně spolupracovat. Pro úspěšnou spolupráci musí být ovšem splněny mnohé předpoklady, mezi které patří například stabilní a důvěryhodná situace v oblasti veřejného sektoru. Nunkoo a Smith (2012) zmiňují ve své studii, že za výše zmíněných předpokladů je spolupráce se soukromým sektorem mnohem pravděpodobnější. Příklady kooperací v rámci cestovního ruchu sahají od výstavby infrastruktury až po marketingové činnosti (Spirou 2011).
2.6. Vlivy cestovního ruchu na město a jeho prostředí V současné době má cestovní ruch ve městech takové postavení, že jeho rozvoj ovlivňuje dané prostředí v prostorových, ekonomických, sociálních i kulturních aspektech. Města se tak proměňují jak z pohledu návštěvníků a turistů, tak i z pohledu rezidentů, společností i firem. Rozvoj cestovního ruchu může tedy ovlivnit změny týkající se fyzického prostředí měst, tvorbu nových pracovních míst, přístup k volnočasovým zařízením a další infrastruktuře, kulturní návyky rezidentů atd. (Shaw a Williams 2002) Je ovšem zřejmé, že tyto vlivy nemají pouze pozitivní charakter, ale mohou také působit negativním způsobem. Tím je myšlen například nerovnoměrný rozvoj území měst, ztráta kulturní autenticity, znečištění prostředí a jiné (Spirou 2011).
21
Hayllar a kol.(2008) vidí pozitivní efekty městského cestovního ruchu v zachovávání historických budov a míst, regeneraci nevyužitých prostorů pro turismus, zlepšení vizuální stránky města, nových službách a zařízeních atd. Page a Hall (2003, citováno dle Ritchie 2008) zase poukazují na ekonomické pozitivní dopady cestovního ruchu, mezi které patří mimo jiné generování zisků pro místní komunitu a ekonomiku, tvorba nových pracovních míst či podpora podnikatelských aktivit. Vlivy cestovního ruchu na městské prostředí a jeho obyvatele se zabývá také Spirou (2011), přičemž poukazuje na několik negativních dopadů: Ztráta kulturní autenticity - proces, kdy se města snaží zaujmout návštěvníky a turisty takovým způsobem a praktikami, při kterých klesá na významnosti jejich prostorová i kulturní osobitost. To je způsobeno převážně rozšířením konzumního stylu života, což dokazuje vznik turistických bublin1, disneyfikace2 či McDonaldizace3. Nerovnoměrný rozvoj - částečně souvisí s výše zmíněným a představuje tzv. duální město, které je formováno a charakterizováno na základě bohatství a chudoby. To vede k sociálním nerovnostem a zintenzivnění rozdílů v rozvoji částí měst. Gentrifikace4 - Jelikož cestovní ruch s sebou přináší novou infrastrukturu, jsou následně do měst přitahování noví residenti, kteří jsou schopni vytlačit obyvatele původní. Na druhou stranu toto může mít i pozitivní účinky na aktuální stav městského prostředí, pokud se nachází ve špatném stavu.
2.7. Výzvy a budoucí vývoj V oblasti městského cestovního ruchu může být identifikováno mnoho výzev a potenciálu pro budoucnost. Mnohé z nich mají spojitost s problémy, které se v této souvislosti vyskytují v současné době a jsou zmíněné výše. Pro eliminaci uvedených problémů a využití potenciálu je zapotřebí správného řízení ze strany sektoru cestovního ruchu. Tato myšlenka koresponduje také s výzvami, které zmiňuje Spirou (2011) a jsou uvedené dále. Cestovní ruch, stejně jako jiná odvětví, je ovlivňován obdobími ekonomické prosperity a krize. Důkazem je obrázek č. 4, která ukazuje pokles mezinárodních příjezdů a příjmů z cestovního ruchu v období krize v roce 2009. Města se pokouší získat zpět své investice tím, že se snaží přilákat více turistů a návštěvníků. Tento cíl je však hůře dosažitelný v období krizí, a proto autor tvrdí, že v konkurenčním prostředí dopadnou lépe ta města, která mají mimo jiné vybudovanou kvalitní infrastrukturu, výjimečná atraktivní místa a zavedenou diversifikovanou strategii rozvoje. Další výzva se týká cyklu cestovního ruchu, kdy mnohé atraktivity a další infrastruktura prochází procesem zastarávání a je otázkou, zda tyto atributy obměnit, renovovat či nechat na pospas osudu. Výzvou je bezpochyby také vzhled různých turistických oblastí ve městech, jelikož na jejich fyzickou podobu má cestovní ruch velký vliv. Záleží na tom, jakým směrem je městská strategie rozvoj cestovního ruchu směřována a na jaké typy turistů a návštěvníků 1
Tj. prostory ve městech s turistickou infrastrukturou, které jsou odděleny od "reálných" městských oblastí s kriminalitou, chudobou a menší rozvinutostí (Judd 1999). 2 Tj. turistická místa s povrchní prezentací zdánlivě autentických obchodů, kuchyní, prostředí a zážitků (Spirou 2011). 3 Tj. "proces podle něhož začínají principy "fast-foodových" restaurací dominovat stále více sektorům v Americe a zbytku světa" (Ritzer 2002: 18). 4 Gentrifikaci lze definovat jako "migraci zámožnější vrstvy obyvatelstva do chudší oblastí vnitřních měst" (Atkinson 2012: 1).
22
cílí. To má opět spojitost s gentrifikací, neautentičností či nerovnoměrným rozvojem městských částí. Obr. č. 4: Mezinárodní příjezdy a příjmy z cestovního ruchu
Zdroj: UNWTO Tourism Highlights (2012: 3).
I když je nezpochybnitelné, že vlivy, problémy a výzvy městského cestovního ruchu musí být brány v potaz, je zřejmé, že pro rozvoj, ekonomickou situaci a infrastrukturu měst má cestovní ruch značný význam. A lze předpokládat, že tomu tak bude i nadále. Spirou (2011) tvrdí, že v budoucnu města ještě zintenzivní své turistické aktivity, aby si udržela konkurenceschopnost a našla způsoby, jak přilákat návštěvníky. Na trhu se vyskytnou některá úspěšnější města, která budou schopna pomocí nových alternativ bojovat proti současné neautentičnosti a masovému a masovému konzumnímu cestovnímu ruchu. Pravděpodobné je také posílení kooperace mezi místními vládními organizacemi, kongresovými a turistickými organizacemi a soukromým sektorem. Podle současného trendu bude cestovní ruch a většina jeho druhů a forem (včetně městského cestovního ruchu) i nadále nabývat na významu.
23
3. MĚSTSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČR Česká republika je nezanedbatelnou evropskou destinací cestovního ruchu, která těží zejména z atraktivity a počtu historických, kulturních, technických a přírodních památek. Proto má tato země potenciál se uplatnit na trhu cestovního ruchu, jenž spočívá v mnoha tematických oblastech. "Nejvýznamnější formy a oblasti cestovního ruchu, pro které má ČR nejlepší předpoklady a které by měly být v současnosti podporovány a rozvíjeny, jsou: Městský a kulturní cestovní ruch - kulturní dědictví, historická města, kulturněhistorické památky včetně technických a církevních, muzea, divadla atd. Dovolená v přírodě - kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, venkovský cestovní ruch a agroturistika, regionální a speciální produkty cestovního ruchu atd. Sportovní a aktivní dovolená - všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf atd. Lázeňský cestovní ruch - zdravotní pobyty v lázních, wellness atd. Kongresový a incentivní cestovní ruch - kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, obchodní cestovní ruch" (MMR ČR 2007: 22). Z výše zmíněného rozdělení zřetelně vyplývá, že městský cestovní ruch hraje v ČR významnou roli. Dokazuje to fakt, že tři z pěti tematických oblastí vyznačených tučně mají přímou souvislost s městy a cestovním ruchem v nich, i když ne v každém městě se tyto oblasti vyskytují zároveň. Mezi další důvody toho, proč by neměl být městský cestovní ruch v ČR opomíjen patří přínosy pro místní rozvoj, městská obnova, vytváření či udržování pracovních příležitostí dokonce i v oblastech, kde dochází k úpadku průmyslu (...), hrozba nekontrolovaného cestovního ruchu s negativním vlivem na neobnovitelné kulturní dědictví či dokonce fungování městských oblastí (MMR ČR 2007: 6). Pro Českou republiku a městský cestovní představuje velký význam kulturní prostředí. Proto je důležité zmínit kulturní cestovní ruch, což je "forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země (v tomto případě města). Cílem návštěvníků jsou především kulturní atraktivity, zejména historické stavby" (Pásková a Zelenka 2002: 150). Další pohled zaměňuje kulturní cestovní ruch s volnočasovými aktivitami kulturní povahy, přičemž není nutné cestování mimo místo trvalého bydliště (Zvara a Uhnavá 2010).
3.1.
Historie a vývoj městského cestovního ruchu v ČR
Do značné míry lze říct, že celkový vývoj cestovního ruchu v ČR byl ovlivňován politickými vlivy, se kterými se naše země ve 20. století potýkala. Podobně jako ve světě se i na našem území rozvíjel hromadný cestovní ruch, a to již mezi světovými válkami. Mezi hlavní trendy tehdy ovšem patřil tremping, pobyty v přírodě či venkovský cestovní ruch. Ani v období po II. světové válce nedocházelo k většímu rozvoji městského cestovního ruchu a převažovalo chataření a chalupaření městského obyvatelstva, které odjíždělo trávit volný čas na venkov (Vystoupil a kol. 2006). Šauer a Vystoupil (2005) dávají městskému cestovnímu ruchu a jeho vývoji větší význam a dokládají to základními údaji z historie (viz tabulka č. 1). Údaje v tabulce mohou být pochopeny v rozporu s předešlým odstavcem, je ale nutné vzít na vědomí, že cestovní ruch v 24
přírodě nevyžadoval v dřívější době tak vysoké požadavky na ubytovací zařízení jako ve městech a na venkově byla infrastruktura většinou méně vyvinuta než ve městech a také zde pokulhával statistický sběr dat. Tab. č. 1: Vývoj podílu ubytovacích zařízení a počtu přenocování ve městech na celkovém počtu v zemi Rok
Ubytovací zařízení ve městech (v % z celkového počtu v zemi)
Přenocování ve městech (v % z celkového počtu v zemi)
1920
70
80
1960
55
50
45 1987 Zdroj: Šauer a Vystoupil (2005). Vlastní zpracování.
45
Až po pádu komunismu a otevření hranic v roce 1989 se městský cestovní ruch začal výrazněji rozvíjet, a to především zásluhou zahraničních návštěvníků a fenoménu jménem Praha. To ovšem neznamená, že by tento druh cestovního ruchu u nás dříve neexistoval. Šauer a Vystoupil (2005: 130) poznamenávají, že historický vývoj cestovního ruchu v ČR "byl vždy spojen s městskou návštěvností, zejména díky množství kulturních a historických památek a zajímavostí a také díky tomu, že města představují přirozená centra obchodu, kultury a služeb." Po otevření hranic představovala ČR v čele s Prahou atraktivní a pro zahraniční turisty dosud téměř nepoznanou destinaci, což znamenalo značný nárůst na straně poptávky nejen po městském cestovním ruchu. To si vyžádalo zvýšení počtu ubytovacích zařízení, na druhou stranu se časem ukázalo, že změny infrastruktury byly mnohdy prováděny na úkor jejich kvality, na což postupem času začali návštěvníci reagovat negativními ohlasy a poskytovatelé služeb cestovního ruchu horší kvality se mnohdy na trhu neudrželi. Problém s úrovní kvality infrastruktury na našem území přetrvává dodnes. Růst cestovního ruchu v ČR v období od 90. let spočíval zejména v návštěvě měst zahraničními návštěvníky, kteří přijížděli především ze zemí západní Evropy a z USA (Šauer a Vystoupil 2005). V posledních letech začínají také přibývat počty návštěvníků z východní části Evropy.
3.2.
Rozdělení měst a statistiky
Městský cestovní ruch v České republice je při pohledu na statistiky jako je počet přenocování počet příjezdů atd. značně prostorově diferencovaný a nerovnoměrný. Naše města lze rozdělit do tří úrovní významnosti: Praha má v oblasti cestovního ruchu v ČR významné postavení. V hlavním městě se nachází 17 % z celkových ubytovacích kapacit České republiky a v počtu přenocování dosahuje dokonce 34% podílu z celkového počtu v zemi. Ještě více lze její dominantní postavení ukázat na podílu počtu přenocování zahraničních návštěvníků v ČR (60 %). Počet přenocování zahraničních návštěvníků Prahy tvoří 90% podíl na celkovém počtu přenocování v Praze. Do druhé úrovně lze zařadit dvě lázeňská města, kde návštěvníci realizují přes 1 milion přenocování - Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Tyto resorty se jako jediné přibližují Praze v podílu přenocování zahraničních návštěvníků.5
5
Pozn.: Karlovy Vary - 85% přenocování zahraničních návštěvníků a Mariánské Lázně - 83%.
25
Do třetí úrovně patří ostatní města, která milionu přenocování nedosahují. Z významnějších je možné zmínit zimní resort Špindlerův Mlýn, veletržní Brno, lázeňské Luhačovice, Harrachov a další (viz. tabulka č. 2). Zajímavým případem je Ostrava, která není typickým turistickým městem, ale představuje významný transitní uzel, centrum kongresů a firemních či politických sjezdů atd. Tab č. 2: Kapacity a návštěvnost HUZ ve vybraných městech ČR za rok 2011 Počet lůžek celkově
Město
Počet příjezdů hostů Z toho rezidenti
Celkově
Počet přenocování Celkově
Z toho rezidenti
Průměrný počet přenocování
Praha
77 972
5 050 923
690 533
12 948 091
1 270 768
2,6
Karlovy Vary
10 312
262 020
61 249
1 738 839
238 608
6,6
Mariánské Lázně
6 660
215 689
47 807
1 219 760
211 628
5,7
Špindlerův Mlýn
7 555
210 537
131 976
785 974
447 502
3,7
Brno
9 601
412 267
181 947
722 915
321 770
1,8
Luhačovice
3 130
76 002
68 610
521 547
478 071
6,9
Ostrava
4 627
165 858
110 139
319 078
195 725
1,9
Harrachov
2 935
88 849
50 173
317 010
152 038
3,6
4 407
163 823
65 382
301 070
107 773
1,8
Teplice
2 234
47 096
22 514
287 500
189 319
6,1
Liberec
3 465
102 427
62 945
261 781
138 287
3,6
Doksy
5 944
57 894
49 427
200 004
170 176
3,5
4 259
116 138
41 175
196 073
70 740
1,7
Rokytnice n. Jizerou
3 242
40 333
30 318
171 428
123 115
4,3
Olomouc
2 662
95 351
47 759
162 393
78 794
1,7
Pardubice
3 654
60 797
44 347
138 461
91 992
2,3
Hradec Králové
3 020
77 047
47 033
132 483
81 825
1,7
1 422
44 399
35 114
109 011
90 256
2,5
461 434 12 898 712
6 183 645
38 235 088
18 810 249
3
Plzeň
1
České Budějovice
1 1
1
Zlín
Česká republika data za rok 2010 Zdroj: Data ČSÚ (2013). Vlastní zpracování. 1
Stejně jako ve světě jsou v popředí městského cestovního ruchu kulturní, historické a architektonické památky a v českém prostředí také lázeňství. Pokud se zaměříme na atraktivitu měst, pak je možné vymezit 5 kategorií, kde hlavní roli hodnocení hrají právě kulturní a historické památky včetně kulturně-společenských událostí. Toto rozdělení podle Šauera a Vystoupila (2005: 133) má následující podobu: 1. "Praha; 2. Památky UNESCO, městské památkové rezervace, veletrhy a výstavy, hrady a zámky, významné památky lidové architektury; 3. Městské památkové rezervace a zóny, popř. významné hrady a zámky; 4. Městské památkové zóny, lidové architektonické památky, hrady a zámky regionálního významu; 5. Atraktivity lokálního významu." Kategorie 1 zahrnuje pouze hlavní město Prahu, v kategorii 2 se nachází 21 měst, 3. kategorii reprezentuje 77 měst a 4. a 5. kategorie čítá 208 měst (Šauer a Vystoupil 2005: 133). Města 26
lze rozdělit také do úrovní mezinárodního, národního a regionálního významu jak lze vidět na obrázku č. 5. Obr. č. 5: Městské turistické atraktivity podle významu
Zdroj: Šauer a Vystoupil (2005: 136).
3.3.
Veřejný a soukromý sektor v organizaci městského cestovního ruchu v ČR
Obecně se na území České republiky dělí nositelé politiky cestovního ruchu do dvou skupin, a to na i) veřejnoprávní instituce (decizní sféra) a ii) zájmové skupiny (vlivová sféra). Holešinská (2010) rozlišuje organizační strukturu politickou nebo manažerskou. Zatímco u politické organizační struktury se jedná o tzv. nositele politiky cestovního ruchu na jednotlivých územních celcích (město), u manažerské jde o destinační společnosti (lokální společnost), které jsou nejčastěji založeny na principu public-private partnership. I když ve městech rozhoduje o cestovním ruchu město6 v rámci své samostatné působnosti, v určitých záležitostech se může promítnout také činnost kraje či státu. Největší vliv i přesto mají orgány města, kde je cestovní ruch ovlivňován prostřednictvím nástrojů územního plánování a programů rozvoje těchto měst. Vedení měst má mnohdy na cestovním ruchu zřetelný zájem, protože ten může v rozvoji měst představovat velký přínos. To se často promítá ve výdajích z městských rozpočtů na podporu cestovního ruchu, které směřují zejména do oblasti marketingu, kulturních a společenských akcí či do podpůrné infrastruktury. Repík (2008: 40-41) uvádí, že "zájmové skupiny jsou nositeli cestovního ruchu bez rozhodovacích pravomocí a svou existencí pouze lobbují za své zájmy a svou činností se snaží ovlivnit rozhodovací procesy." Kooperace na této úrovni ovšem není v ČR natolik silná, aby plně prosadily své zájmy, což představuje velkou slabinu při rozvoji cestovního ruchu nejenom ve městech ČR. Výzvou pro města je tak nepochybně komunikace a spolupráce s 6
Zejména příslušná oddělení v podobě odborů či oddělení cestovního ruchu
27
aktéry působícími v oblasti cestovního ruchu, což může následně zvýšit celkový výstup v podobě zlepšení kvality služeb a produktů. Zvara a Uhnavá (2010) zmiňují novou formu městského managementu - City Centre Management - která se již osvědčila například ve Velké Británii a má za úkol spravovat městská centra. Tento způsob řízení odstraňuje roztříštěnost procesů a představuje komplexní přístup ke koordinaci správy městských center.
28
4.
CHARAKTERISTIKA MĚSTA BRNA Z HLEDISKA NABÍDKY A POPTÁVKY CESTOVNÍHO RUCHU
Samotné území města Brna se nachází v centrální části Evropy, je přirozeným centrem Jihomoravského kraje a se svým okolím tvoří městskou aglomeraci. V rámci České republiky je Brno druhým největším městem. Ze severozápadu je obklopeno částí Drahanské vrchoviny a Českomoravské vrchoviny, severovýchodně od města se nachází Moravský kras a směrem na jih se rozkládá Dyjskosvratecký úval. Převážná část města je situována v kotlině řeky Svratky, která společně s řekou Svitavou představuje významnou část přírodního charakteru. Na severozápadě Brna Svratka vytváří významnou rekreační oblast v podobě Brněnské přehrady. Z hlediska cestovního ruchu patří Brno do turistického regionu Jižní Morava a právem je považováno za významné regionální a urbanizované středisko se značným kulturně-historickým potenciálem. Počet obyvatel města Brna tvoří přibližně třetinu počtu obyvatel Jihomoravského kraje a jelikož je označováno za studentské město, pohybuje se na území Brna přibližně 80 tisíc vysokoškolských studentů. Za spádovou oblast je tato moravská metropole považována také pro své významné konferenční, výstavní, výzkumné a vědecké aktivity a pro povahu ekonomického centra se širokým zázemím pracovních příležitostí. "Podle demografických studií lze předpokládat, že se v Brně denně pohybuje více než 550 000 lidí" (Strategie pro Brno 2012: 11). Vybrané charakteristiky města Brna společně se statistikami z cestovního ruchu jsou uvedeny v tabulce č. 3. Tab. č. 3: Vybrané charakteristiky města Brna Rozloha1 Počet městských katastrů1 Počet obyvatel3 Počet podnikatelských subjektů2 Počet podn. subjektů v oblasti ubytování, stravování a pohostinství1
230,22 km2 29 378 890 124 904
Počet HÚZ1 Počet pokojů (v HÚZ)1 Počet lůžek (v HÚZ)1 Počet příjezdů hostů (v HÚZ)1
622 36 696 77 972 412 267
5 010
Počet přenocování (v HÚZ)1
722 915
Míra registrované nezaměstnanosti2
8,93 %
Průměrný počet přenocování návštěvníka (v HÚZ)1
1,8
1
data za 31.12.2011 data za 31.12.2012 3 data za 1.1.2013 Zdroj: Data ČSÚ (2013). Vlastní zpracování. 2
Brno přesahuje hranice Jihomoravského kraje také v oblasti státní správy a justice. Je sídlem Nejvyššího soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Ústavního soudu ČR, Nejvyššího státního zastupitelství, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a Kanceláře veřejného ochránce práv.
4.1st
Doprava
Dopravní dostupnost je jedním z hlavních kritérií pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu. Město Brno se vyznačuje vhodnou polohou jak v národním, tak i mezinárodním pojetí (např. v rámci regionu CENTROPE7). I přes dobrou lokalizaci z hlediska dopravy jsou identifikovány 7
Tj. Středoevropský region, který se skládá z některých spolkových zemí Rakouska, žup Maďarska, dvou slovenských krajů a českého Jihomoravského kraje.
29
mnohé problémy dopravní infrastruktury pramenící zejména z nedostatečných kvalitativních a moderních rysů a z rostoucích nároků na užívání dopravních sítí. Individuální automobilová doprava je řešena poměrně uspokojivě díky dálnicím D1 (Praha– Brno) a D2 (Brno–Bratislava). Problémy automobilové dopravy jsou určeny zvláště nedostatečným počtem parkovacích míst zvláště v centru města. Železniční doprava má pro Brno zásadní význam. Město je situováno na významných evropských trasách8, které by měly být v nedaleké budoucnosti velkým příslibem. Předpokladem pro zlepšení postavení Brna v rámci vlakové dopravy je přestavba zastaralého železničního uzlu. Součástí dopravní infrastruktury je také letecká doprava, která je reprezentována mezinárodním letištěm v BrněTuřanech. Letiště disponuje novou moderní odbavovací halou a splňuje standardy pro provoz všech typů letadel, nicméně jeho význam v evropském kontextu není nijak značný. V roce 2013 fungují pravidelné linky do Londýna, Milána, Eindhovenu a Moskvy. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik města Brna svými tramvajovými, trolejbusovými a autobusovými linkami. Na Brněnské přehradě je Dopravním podnikem provozována lodní doprava, což také hraje ve prospěch cestovního ruchu. Cyklistická doprava na území města představuje do budoucnosti prostor pro realizaci projektů na výstavbu stezek, které jsou v Brně řešeny nevyhovující a fragmentovanou formou. Výstavba cyklotras by mohla být impulsem pro komerční pronájem kol, jak tomu bývá v evropských turistických městech. Pro cestovní ruch je podstatná také pěší doprava, jejíž značení je v centru řešeno uspokojivou formou. Pěší trasy se ovšem často potýkají s neprůchodností v důsledku rekonstrukcí místní infrastruktury.
4.2nd
Nabídka cestovního ruchu v Brně
Brno je jako jihomoravská metropole destinací městského cestovního ruchu s kulturněhistorickým potenciálem a představuje výchozí bod pro poznávání turistických atraktivit v celém regionu. Město se vymezuje řadou historických památek, z nichž jsou některé zařazeny do MPR (hrad Špilberk, chrám sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jakuba a další autentické budovy historického centra). Význačnou architektonickou památkou je funkcionalistická vila Tugendhat, která od roku 2001 figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO. Turistickou nabídku tvoří také muzea a galerie (Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum, Moravská galerie atd.). Nedávno otevřenou expozicí pro návštěvníky je Labyrint pod Zelným trhem společně s Mincmistrovským sklepem a Kostnicí u sv. Jakuba. Dále Brno disponuje několika přírodně-rekreačními oblastmi v čele s Brněnskou přehradou či zoologickou zahradou a každý rok se na jeho území pořádá množství významných společenských, kulturních a sportovních událostí (Brno - město uprostřed Evropy, Brněnské shakespearovské dny, Grand Prix ČR atd.). Velkou předností Brna je veletržní a kongresový areál společnosti Veletrhy Brno a.s. s dlouholetou tradicí a mezinárodním významem. Návštěvníci mohou využít také širokou nabídku nákupních míst jak v centru města (Vaňkovka, Velký Špalíček atd.), tak i na periferii (Olympia, Avion Shopping Park atd). Turistická infrastruktura je dále tvořena ubytovacími a stravovacími zařízeními, jejichž kvalita se v posledních letech zvyšuje v důsledku rostoucích nároků návštěvníků. V Brně lze využívat služby jak hotelů všech úrovní, tak také penzionů, kempu a dalších ubytovacích zařízení. Turistické informace jsou návštěvníkům Brna poskytovány zejména skrze turistická informační centra pod záštitou Brněnského kulturního centra. Shrnutí předpokladů pro cestovní ruch shrnuje následující obrázek.
8
Gdaňsk–Varšava–Brno/Bratislava–Vídeň a Atény–Sofie–Budapešť–Vídeň–Praha–Norimberk/Drážďany
30
Obr. č. 6: Předpoklady pro cestovní ruch v Brně
Zdroj: Zvara a Uhnavá (2010). Vlastní úprava.
4.3rd
Poptávka cestovního ruchu v Brně a návštěvnost vybraných atraktivit
Poptávku cestovního ruchu v Brně ovlivňují některé podobné trendy, které jsou v současné době aktuální po celém světě. Tím se rozumí: Zapojování nových zdrojových zemí v podobě Číny, Indie či Ruska do turistických aktivit. Zvyšující se poptávka po kratších ale častějších pobytech, s čímž souvisí vyšší nároky na snadný a kvalitní způsob dopravy. Rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti. Touha po poznávání. Zvyšující se požadavky na individuální přístup. Důležitý podíl seniorů a mladších lidí (16 až 35 let) na turistických aktivitách. Snaha o pozitivní image destinace za účelem přimění návštěvníků k opakované návštěvě. (Tourism Trends for Europe 2006) Profil návštěvníků Brna je zanalyzován v Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010–2015 (Pacasová, M. a kol. 2010) na základě dotazníkového šetření a dat z CzechTourism. Z analýzy výsledků vyplývá, že Brno je navštěvováno více českými návštěvníky než zahraničními, přičemž průměrná doba pobytu činí 1–2 dny. Pokud tedy návštěvník přespí, využívá ubytování převážně v 3* hotelech nebo u známých. Z hlediska pohlaví lze říci, že muži i ženy jsou zastoupeni přibližně rovnoměrně. Dle CzechTourism je pro brněnský cestovní ruch nejvýznamnější věková kategorie do 25 let, nicméně výstup dotazníkového šetření udává jako nejpočetnější kategorii 25–36 let. Hlavním důvodem návštěvy města jsou pracovní příležitosti, jenž jsou následovány výlety rodin s dětmi. Pozitivním aspektem je fakt, že většina účastníků cestovního ruchu se do Brna vrací opakovaně. Návštěvníci jsou celkově spokojeni s ubytovacími službami a občas využívají také služeb restauračních zařízení. Spokojenost panuje také ohledně kulturních a nákupních možností.
31
Na druhou stranu Pacasová, T. a kol. (2011) zmiňují, že očima cizinců jsou nedostatky organizace a infrastruktury cestovního ruchu v Brně znatelnější než očima českých návštěvníků, a to zvláště v oblasti chybějících turistických informačních materiálů a navigačních cedulí. Negativně je hodnocen neprofesionální přístup některých pracovníků komerčních služeb a jejich znalost jazyků. Statistiky návštěvnosti jednotlivých atraktivit či organizací v Brně nemají ideální vypovídací hodnotu o účasti návštěvníků cestovního ruchu, a to z důvodu zahrnutí jak návštěvníků, tak i rezidentů. Nicméně dostupné statistiky vybraných objektů z let 2010 a 20119 jsou zaznamenány v tabulce č. 4. Tab. č. 4: Návštěvnost vybraných atraktivit v Brně Název atraktivity či instituce
2010
2011
Veletrhy Brno
744 432
691 329
Zoologická zahrada Automotodrom Brno - Grand Prix ČR
238 036
245 702
238 210
238 000
Moravské zemské muzeum (celkem)
109 417
150 498
Muzeum města Brna (celkem) Moravská galerie (expozice a výstavy)
131 408
111 889
104 697
109 512
44 190 27 847 Dům umění (celkem) Zdroje: Interní data Muzea města Brna, Domu umění města Brna a Automotodromu Brno, a.s. (2013), Výroční zprávy Moravského zemského muzea 2010 a 2011, Výroční zprávy Moravské galerie 2010 a 2011, Výroční zprávy ZOO Brno 2010 a 2011, Analýzy a trendy veletržního průmyslu 2010 a 2011. Vlastní zpracování.
9
Roky 2010 a 2011 byly vybrány z důvodu nedostupnosti či neúplnosti statistik některých atraktivit a organizací za rok 2012.
32
5.
POTENCIÁL ANALÝZA
CESTOVNÍHO
RUCHU
V
BRNĚ
A
SWOT
Brno má možnost jako destinace městského, MICE a kulturně - historického cestovního ruchu výrazně uplatnit svůj rozsáhlý potenciál. Je ovšem nutné zaměřit se na takové oblasti, jež pomohou městu zvýšit atraktivitu a tím pádem přilákat více návštěvníků, kteří jsou možným zdrojem příjmů, opakovaně se vrací a jsou nejlepším možným způsobem propagace ve smyslu doporučení destinace dalším potenciálním návštěvníkům. Magistrát města Brna má určenou vizi rozvoje cestovního ruchu definující stav, kterého by v ideálním případě mělo město dosáhnout do roku 2015. Tato vize je založená na vybudování dobrého jména a příjemného městského prostředí, na propagování destinace, aktivní spolupráci subjektů cestovního ruchu při jeho organizaci a na rozvoji aktivit, které přispějí k turistické konkurenceschopnosti Brna. Pro zajímavost uvádím přesné znění Vize 2015: "V roce 2015 je Brno považováno za atraktivní turistickou destinaci v oblasti městského cestovního ruchu ‐ živoucí moravskou metropoli, kterou stojí za to navštívit. V roce 2015 existuje v Brně strukturovaná nabídka kvalitních služeb, prostředí města je pro jeho návštěvníky příjemné a rádi se v něm zdržují, Brno má k dispozici kvalitní infrastrukturu cestovního ruchu. Tyto své kvality umí město Brno prezentovat moderními a atraktivními marketingovými metodami. Fungující spolupráce subjektů v oblasti cestovního ruchu je chápána jako samozřejmost úspěšného rozvoje cestovního ruchu a jako taková také funguje v praxi."(Pacasová a kol. 2010 - Návrhová část: 11)
5.1st
SWOT analýza cestovního ruchu v Brně
Ideálním nástrojem pro identifikaci současného stavu a potenciálu cestovního ruchu v Brně je SWOT analýza, ze které je možné vycházet při určování cílů, plánů a možností rozvoje cestovního ruchu. Následující SWOT analýza přehledně ukazuje nejprve silné a slabé stránky, tzn. co je pozitivem cestovního ruchu ve městě a naopak v čem jsou výrazné nedostatky. V další části se SWOT analýza zabývá oblastmi, které mohou být přínosem při správném využívání zdrojů a za působení příhodných vnějších podmínek. V opačném případě jsou v analýze vymezena možná ohrožení cestovního ruchu v Brně, která by měla být eliminována. Tab. č. 5: SWOT analýza cestovního ruchu v Brně SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Neadekvátní prostředí autobusového a Příhodná poloha z hlediska dopravní dostupnosti vlakového nádraží (zastaralá infrastruktura, (mezinárodní vlaková i autobusová doprava, špína, bezdomovci) a jejich napojení na mezinárodní letiště s moderní odbavovací halou a atraktivity cestovního ruchu (špatné či dokonce napojení na dálnici) žádné značení a směrování) Brno jako důležitá součást cestovního ruchu na Nevyužitý potenciál letiště z hlediska jižní Moravě a zároveň výchozí bod pro mezinárodních letů a absence napojení na cestování po regionu evropské letiště typu HUB (=uzlové letiště) Tradice jižní Moravy v podobě vinařství či Absence velkých infrastrukturních projektů specifického folklóru jež zasahuje do sféry města typu moderního kongresového centra atd. Brna Kvalitní kulturní zázemí (divadla, kluby, muzea, atd.)
33
Klesající počty vystavovatelů i návštěvníků veletrhů
Nabídka kulturních, společenských a sportovních Nedostatečné využití atmosféry první republiky akcí i nadregionálního významu (Ignis a funkcionalismu při propagaci cestovního Brunensis, Brněnský Majáles, Brněnské kulturní ruchu ve městě léto, Bienále, Euro Hockey Tour atd.) Tematické turistické trasy po městě zaměřené zejména na historické a moderní architektonické památky
Neatraktivní a zanedbané prostředí restauračních, sportovních a dalších doprovodných zařízení u Brněnské přehrady
Veletržní a kongresové zázemí pro MICE cestovní ruch situované především v okolí areálu brněnského výstaviště a v centru města Památkově chráněné a cenné stavby historické i moderní architektury s dobovou atmosférou (hrad Špilberk, Brněnské podzemí, vila Tugendhat a další)
Špatné propojení Autodromu se samotným městem (jak dopravní, tak i propojení akcí Autodromu s akcemi ve městě) Nedostatečná propagace atraktivit, kulturních akcí a dalších produktů cestovního ruchu ze strany TIC, Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava atd. Neexistence turistické slevové karty se Přírodně-rekreační prostředí u Brněnské přehrady zahrnutím jízdenky MHD, slev na ubytování či s významným rekreačním potenciálem zlevněných vstupů do vybraných turistických atraktivit Automotodrom Brno s národními i Nepřesné a nedostatečné rozdělení úkolů mezi mezinárodními motoristickými závody a akcemi TIC, Centrálu cestovního ruchu - Jižní Morava (MotoGP, Masaryk Racing Day, Brno Classic a Magistrát města Brna (=překrývání činností) Grand Prix atd.) Nízký počet přenocování návštěvníků (nemají Jednotný vizuální styl značky Brna v oblasti potřebu a motivaci zůstávat déle, protože marketingu a propagace cestovního ruchu nemají dostatek informací o atraktivitách a akcích) Vzájemná spolupráce mezi Magistrátem města Nedostatečná nabídka turistických Brna, Jihomoravským krajem a Centrálou produktových balíčků ze strany TIC či Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava cestovního ruchu - Jižní Morava
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Projekt přestavby železničního uzlu s přesunem nádraží, které bude moderní a vhodnější vstupní branou pro návštěvníky města
Úbytek návštěvníků a zkrácení doby jejich pobytu z důvodu snížení atraktivity města a nedostatečné propagace dalších atraktivit, o kterých návštěvníci dopředu nevědí
Zintenzivnění spolupráce mezi městem, Jihomoravským krajem a letištěm (hledání cest pro větší využití letiště)
Neodhadnutí cílových skupin návštěvníků při realizaci koncepčních dokumentů a průzkumů Magistrátem města Brna
Projekt výstavby moderního kongresového či multifunkčního centra (popř. větší využití některého z pavilonů výstaviště) Revitalizace přírodně-rekreačního prostředí Brněnské přehrady plus možnost realizace projektu akvaparku či provozování dalších vodních aktivit Propojení akcí Automotodromu s akcemi (propagace, koncerty a doprovodné aktivity) a cestovním ruchem (turistický minibus od Autodromu) v centru města Diverzifikace aktivit v areálu Veletrhů Brno v podobě rozšíření a propagování portfolia nabízených služeb Propagace funkcionalistického Brna s nabídkou architektonických stezek a dalších památek podobného stylu (propojení s nabídkou vily Tugendhat)
Přetrvávání problémů s přestavbou železničního uzlu Snižování využití letiště (v důsledku konkurence Prahy a Vídně) a nenapojení na významné evropské letiště (HUB letiště) Upadávání veletržních a kongresových akcí a nevyužití veletržního areálu pro mimoveletržní události společně s odklonem podpory ze strany města Nedostatečná snaha využít prvorepublikové architektonické atmosféry v Brně především ze strany Domu umění města Brna Špatné uchopení marketingu a propagace jednotlivých atraktivit Brna ze strany jejich provozovatelů a organizací zaštiťujících cestovní ruch v Brně
34
Zlepšení a zintenzivnění propagačních a marketingových aktivit ze strany TIC, Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava, Magistrátu města Brna atd.
Neochota vedení Automotodromu více spolupracovat s městem, což může v důsledku znamenat snížení návštěvníků města a také Automotodromu
Přesné vymezení činností TIC, Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava a Magistrátu města Brna, aby nedocházelo ke zbytečnému dublování aktivit
Nedostatečná péče o památky a problémy s jejich rekonstrukcí s negativním vlivem na návštěvnost města
Hrozba poklesu konkurenceschopnosti ( v Posílení jednoho subjektu, který by zaštiťoval důsledku nedostatku financí na údržbu cestovní ruch v Brně např. formou určitého druhu památek, špatného vedení města atd.) vůči destinační společnosti (v úvahu připadá TIC nebo dalším městům v ČR jako Olomouc, Karlovy Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava) Vary, Ostrava, Plzeň aj. Vytvoření iniciativy pro management centra města v oblasti cestovního ruchu - tzv. City Centre Management
Neschopnost Magistrátu města Brna v ustanovení subjektu, který by na území města fungoval jako destinační společnost cestovního ruchu a pokračování v překrývání činností TIC, Magistrátu města Brna a Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava
Implementace turistické slevové karty s potenciálem udržet návštěvníky déle díky široké nabídce zvýhodněných služeb
Neúspěch zavedení turistické slevové karty, popř. její nízký stupeň využívání návštěvníky
Vytvoření kvalitních turistických produktových balíčků se zaměřením na určité cílové skupiny návštěvníků (funkcionalistická architektura, historické centrum, veletržní historie, sakrální turistika atd.)
Stagnace tvorby turistických produktových balíčků z důvodu neschopnosti lepší kooperace TIC, Magistrátu města Brna, Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava s provozovateli jednotlivých atraktivit Nerozvíjení potenciálu velkých kulturních, sportovních akcí a festivalů z důvodu nedostatku financí, ztráty atraktivnosti či neshod mezi pořadateli a vedením města
Zdroj: Vlastní zpracování.
Ze SWOT analýzy vyplývá, že město Brno má v určitých směrech rozvinutý cestovní ruch, existuje zde ovšem značný prostor pro realizaci nových a vylepšování stávajících projektů či pro zvýšení efektivnosti řízení a pro spolupráci subjektů zaštiťujících cestovní ruch (viz příležitosti a hrozby SWOT analýzy). Důležitým prvkem je především komunikace a kooperace jak v rámci veřejného (TIC, Magistrát města Brna či Centrála cestovního ruchu Jižní Morava) i soukromého sektoru, tak i mezi subjekty jednotlivých sektorů, které svým působením do cestovního ruchu zasahují. Okruhů, které by mohly být v rámci analýzy výzev rozebírány se nabízí mnoho a rozmezí této práce by mnohokrát přesáhly. Proto se v dalších kapitole zaměřuji na výzvy, které v budoucnosti mohou cestovní ruch v Brně výrazně ovlivnit. Po společné konzultaci a shodě s Mgr. Zvarou (Kancelář strategie města Brna) zde řadím veletrhy a MICE cestovní ruch, funkcionalistické atraktivity Brna a Automotodrom Brno.
35
6. VYBRANÉ VÝZVY CESTOVNÍHO RUCHU V BRNĚ 6.1st
Veletrhy a MICE cestovní ruch v Brně
MICE cestovní ruch je v současnosti považován za specifickou formu cestovního ruchu, která je spojena s obchodními schůzkami (setkáními), incentivními pobyty, kongresy, veletrhy, výstavami a dalšími událostmi podobného rázu. Pro ekonomiku zemí, regionů i měst představuje jednu z nejpřínosnějších forem cestovního ruchu, jelikož účastníci kongresů, veletrhů či konferencí jsou schopni utratit v průměru až třikrát více než návštěvníci přijíždějící za památkami a odpočinkem. Na druhou stranu musí daná lokalita disponovat určitými předpoklady a dostatečným technickým i prostorovým zázemím, aby vůbec mohly být služby charakteru MICE nabízeny. V České republice existují významná centra MICE cestovního ruchu. Za nejvýznamnější kongresovou destinaci z mezinárodního pohledu lze považovat pouze Prahu, která je s odstupem následována Brnem, Karlovými Vary a některými dalšími krajskými městy. V oblasti veletrhů a výstav má suverénní postavení veletržní areál v Brně s výrazně vyšším počtem mezinárodních akcí než Praha. Kongresová a především veletržní a výstavní tradice v Brně sahá do 20. let 20. století, kdy bylo postaveno brněnské výstaviště pro účely Výstavy soudobé kultury v Československu (1928). Dá se říci, že ve 20. století se Brno mohlo chlubit přívlastkem "veletržní město". Funkcionalistická architektura, která byla pro Brno v období první republiky typická, se dochovala dodnes a kromě MICE účelů slouží také jako atraktivita cestovního ruchu v rámci brněnských architektonických stezek (viz kapitola č. 5.2.1.). Další významná výstavba budov areálu byla realizována v 50. a 60. letech a výrazný vliv v rozvoji Veletrhů Brno (BVV) zapříčinilo odkoupení většinového podílu v roce 1998 německým koncernem Messe Düsseldorf, jenž je stále ještě majoritním vlastníkem. Pravě aktivity Messe Düsseldorf dovedly infrastrukturu výstaviště do dnešní podoby s několika novými moderními halami a puncem mezinárodní organizace. Obr. č. 7: Areál Veletrhů Brno a. s.
Zdroj: Interní materiály Veletrhů Brno, a.s. (2013).
36
Celková rozloha areálu Veletrhů Brno je přibližně 65 hektarů, zatímco výstavní plocha za rok 2011 necelých 300 tis. m2. Využité výstavní plochy v témže roce tvořily 63 % veletržního trhu a dokonce 76 % mezinárodního veletržního trhu v ČR. 10 Prostory jednotlivých hal jsou v současné době využívány pro konání veletrhů, výstav, kongresů, konferencí, sportovních akcí, kulturních akcí, politických setkání atd. Obr. č. 8: Pavilon V, BVV
Obr. č. 9: Pavilon F, BVV
Foto: Světlík, O.
Foto: Světlík, O.
6.1.1st Současné výzvy a potenciál Veletrhů Brno Brněnské výstaviště svými parametry odpovídá mezinárodnímu standardu a už jen proto je pro Brno z hlediska příjezdového cestovního ruchu význačným příslibem. Město i společnost Veletrhy Brno mohou těžit ze zavedené veletržní tradice, ale je nutné sledovat současné veletržní a kongresové směry, reagovat na změny poptávky a na další změny probíhající ve společnosti. Při pohledu na vybrané statistiky lze konstatovat, že za poslední roky se v důsledku ekonomické krize snižují počty návštěvníků i vystavovatelů veletrhů v Brně. To samé je možné říci také o výstavní ploše (viz tabulka č. 6). V roce 2011 bylo uspořádáno 34 vlastních veletržních projektů, zatímco za rok 2010 byl počet takových projektů 42. Tab. č. 6: Vybrané statistiky Veletrhů Brno a porovnání dalšími výstavišti v ČR Organizátor veletrhů 2009 Počet Veletrhy Brno 8 497 vystavovatelů Incheba Expo Praha 2 924 Výstaviště České Budějovice 1 723 Počet Veletrhy Brno 789 787 návštěvníků Výstaviště České Budějovice 275 579 Incheba Expo Praha 229 922 Výstavní plocha Veletrhy Brno 352 988 (m2) Výstaviště České Budějovice 90 746 Incheba Expo Praha 69 644 Zdroj: Analýzy a trendy veletržního průmyslu (2010 a 2011) . Vlastní zpracování.
2010 7 423 2 273 1 754 744 432 275 524 176 977 313 434 89 667 48 503
2011 6 193 2 189 1 731 691 329 292 738 144 604 298 421 92 084 46 750
V Brně lze tedy zaznamenat klesající trend základních statistik veletržních akcí. Pokud by se situace neřešila vhodným způsobem, mohl by tento trend nabrat ještě větší dynamiky, což by 10
Internetové stránky Veletrhů Brno, a.s.: Konsolidovaná výroční zpráva roku (2011). [online]. [cit. 2013-0501]. Dostupné z www:
.
37
s sebou neslo výrazné dopady na brněnský cestovní ruch. Souhlasím s názorem paní Ing. arch. Štěpánkové (architekt ve společnosti Veletrhy Brno, a.s.), že jedním z možných řešení je zaměřit se na portfolio pořádaných veletrhů nejen v Brně, ale také na ostatních významných výstavištích v Evropě a hledat tzv. mezery na trhu. Je zřejmé, že Brno se nemůže vydat směrem, pomocí kterého by chtělo konkurovat například Vídni. Vhodnější cestou je snaha o doplnění vídeňské (popř. pražské) MICE nabídky. V následující tabulce uvádím nejnavštěvovanější veletržní akce za rok 2011, které jsou v současné době zároveň jedny z nejperspektivnějších. Tab. č. 7: Počet vystavovatelů a návštěvníků nejnavštěvovanějších veletrhů za rok 2011 Počet vystavovatelů
Veletrh BUILDING CENTER EDEN 3000 AUTOSALON MSV - Mezinárodní strojírenský veletrh IBF - Mezinárodní strojírenský veletrh
1
2
CHRISTMAS MARKET PROPET
3
SPORT LIFE
4
PRODÍTĚ a FISHING
Počet návštěvníků
198
101 089
188
96 000
1 333
79 296
802
66 326
301
55 625
290
45 346
358
43 850
164
42 994
GO a REGIONTOUR 578 33 242 statistiky také za TRANSPORT A LOGISTIKA 2 statistiky také za SHK BRNO, MOBITEX, URBIS Technology a URBIS Invest 3 statistiky také za NATIONAL SHOW OF LIVESTOCK AND AGRICULTURAL EQUIPMENT 4 statistiky také za BOAT BRNO a CARAVANING BRNO Zdroj: Interní data Veletrhů Brno, a.s. (2013). Vlastní zpracování. 1
O Brnu je známo, že se v rámci MICE zaměřuje především na veletrhy a výstavy, zatímco Praha je vlivnou mezinárodní kongresovou destinací. Pro Veletrhy Brno je značným nedostatkem absence moderního kongresového centra, které bývá nahrazováno provizorními prostory v jednotlivých halách. Stávající kongresové centrum z počátku 50. let 20. století nabízí 6 sálů s kapacitou od 42 do 300 osob. To může být na druhou stranu výhodou z hlediska aktuálního trendu snižování počtu účastníků kongresů. Největší provizorní kongresové prostory v moderním pavilonu P mohou pojmout až 4500 hostů. Tato kapacita je vyhovující pro velké akce, které mohou být v Brně pořádány například v podobě světových vědeckých a výzkumných kongresů. Pro takové typy kongresů může město získat na atraktivnosti také díky výstavbě kampusu Masarykovy univerzity, Středoevropského technologického institutu (CEITEC) a dalších vědeckých center jako Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (COTOCEON) a Integrované laboratoře biomedicínských technologií (ILBIT). Město nabízí i další prostory určené pro kongresové akce především prostřednictvím sálů v ubytovacích (popř. stravovacích) zařízeních a v menší míře také v kulturních centrech či ve sportovních halách. Další možností diverzifikace nabídky prostorů Veletrhů Brno v důsledku snižování návštěvnosti veletrhů jsou ostatní mimoveletržní a mimokongresové pronájmy, kam se řadí firemní večírky, párty, koncerty, sportovní akce atd. Z hlediska využití nedostatečně využitých prostorů se tato možnost jeví jako logická. Mimoveletržní a mimokongresové akce
38
navíc mohou být pořádány také v období mimo hlavní veletržní sezónu, která má vrchol na jaře a na podzim11. Jelikož majoritní vlastník Veletrhů Brno nedávno oznámil záměr odprodat veškeré své podíly, je otázkou, jaká budoucnost veletrhy čeká. Jednání se dosud neposunulo k žádným jednoznačným krokům, ale podle informací od Mgr. Zvary projednává zastupitelstvo města Brno možnost odkoupení majoritního podílu, jelikož na něj vlastní opci. Takový vývoj by mohl za určitých okolností prospět cestovnímu ruchu v Brně i mimo výstaviště. Nyní je patrné, že návštěvníci veletrhů většinou nemají motivaci navštívit ostatní atraktivity města. Jejich propagace je v rámci veletrhů ze strany města a turistického informačního centra na velmi nízké úrovni a Veletrhy Brno se samostatně nijak výrazně nesnaží městské atraktivity propagovat z důvodu úsilí udržet návštěvníky v areálu veletrhů co nejdéle. Právě většinové vlastnictví veletrhů městem Brnem by pravděpodobně bylo impulsem pro aktivnější propagaci cestovního ruchu v Brně během akcí na výstavišti. V letošním roce byla zahájena přestavba bývalého veletržního pavilonu D, jehož vlastníkem je Jihomoravský kraj. Pavilon již nebude sloužit pro veletržní účely, ale bude přebudován na Moravian Science Centre Brno - vědecký park s expozicí o více než dvou stovkách zábavných a interaktivních exponátů. S pomocí dotací v rámci Operačního programu Věda a Výzkum pro inovace se předpokládá otevření centra ke konci roku 2014. Celková výše nákladů na stavbu je odhadována na 200 milionů Kč.12 Obr. č. 10 a 11: Vizualizace Moravian Science Centre Brno
Zdroj: Moravian Science Centre Brno - Vizualizace od společnosti K4, a.s. (2012). [online]. Dostupné z www:
.
V souvislosti s možností lepší propagace Brna jako kongresové, incentivní a veletržní destinace je nutné zmínit Moravian Convention Bureau jako specializovanou součást Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava. Organizace založená roku 2008 pracuje na principu neziskové společnosti a mezi její činnosti patří propagace Brna a jižní Moravy s cílem zvýšit počet konaných akcí v regionu, nikoli samotné organizování MICE akcí. Pozitivně jsou také vnímány služby v podobě podpory pro organizátory a plánovače a spolupráce s veřejnými i soukromými subjekty zainteresovanými na MICE cestovním ruchu. Organizace je členem Czech Convention Bureau a mezinárodní asociace International Congress and Convention Association. Moravian Convention Bureau má však stále prostor pro zdokonalování svých aktivit v oblasti získávání dat o MICE akcích, kde může být
11
Hlavní veletržní období navíc snižuje vliv sezónnosti cestovního ruchu, která kulminuje v létě (popř. v zimě). Portál Jihomoravského kraje: Projekt Moravian Science Centre Brno a obnova Löw-Beerovy vily úspěšně pokračují (2013). [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z www:
. 12
39
zdrojem inspirace například Vienna Convention Bureau s funkčním systémem sběru kongresových, veletržních a incentivních statistik (Pacasová a kol. 2010 - Návrhová část).
6.2nd
Funkcionalistické Brno
Ve 20. a 30. letech v období První republiky získalo Brno v rámci Československa na významu, rozšířilo svoji rozlohu o určitá předměstí a stalo se zároveň sídlem několika státních úřadů a vysokých škol. To byl impuls pro rozvoj města, který se také projevil tehdy moderním a rozvíjejícím se architektonickým slohem - funkcionalismem. Ludwig Mies van der Rohe, Bohuslav Fuchs, Adolf Loos, Arnošt Wiesner a další navrhli řadu jedinečných budov světového významu, které v současnosti představují atraktivity nejen pro domácí a zahraniční návštěvníky, ale také pro obyvatele Brna. Aktuálním problémem Brna je, že nemá vytvořenou silnou image v očích veřejnosti. V 19. století to bylo "Brno průmyslové a textilní", 20. století zase ovládlo "Brno veletržní" a i když veletrhy hrají neodmyslitelnou roli i na počátku 21. století, má město jedinečnou možnost vytvořit si slibnou identitu díky velkému množství funkcionalistický památek. Většina turistických měst v České republice si zakládá především na historických architektonických památkách (Praha, Český Krumlov atd.) a právě Brno může zaplnit "mezeru na trhu" pomocí mladšího funkcionalistického dědictví. Tímto způsobem se město může odlišit od ostatních atraktivních destinací cestovního ruchu u nás i ve střední Evropě, jelikož v konkurenci dalších historických měst nemá dostatečně silnou pozici. Při správném spravování objektů, vhodnou propagací a prostřednictvím dalších nástrojů bude možné využít výjimečného genia loci13 první republiky, jemuž v České republice může konkurovat snad jedině Zlín se svou baťovskou zástavbou. Magistrát města Brna společně s Domem umění podnikl významné kroky v oblasti propagace a zlepšení dostupnosti památek první republiky zprovozněním projektu Brněnské architektonické stezky. Ještě větší význam má pravděpodobně nedávná rekonstrukce vily Tugendhat, jediné české památky moderní architektury na Seznamu UNESCO. 6.2nd1.
Brněnské architektonické stezky
Brněnské architektonické stezky jsou projektem statutárního města Brna ve spolupráci s Domem umění a mají za úkol efektivně propagovat funkcionalistické bohatství Brna a přiblížit jej jak domácím a zahraničním návštěvníkům, tak i rezidentům. Projekt byl realizován v období od listopadu 2008 do srpna 2011, přičemž celkové náklady byly vyčísleny na 4,6 mil. Kč, z toho 3,3 mil. Kč pocházelo z dotací Regionálního operačního programu NUTS2 Jihovýchod.14 Aby bylo náležitě využito potenciálu moderní architektury z pohledu cestovního ruchu, bylo třeba ji vhodnými cestami zpřístupnit veřejnosti. Jedním z přijatelných nástrojů se jevila prezentace těchto atraktivit pomocí Brněnských architektonických stezek. Účelem projektu je tvorba systému stezek kolem budov s funkcionalistickou architekturou z let 1918–1945, vytvoření informačních a propagačních materiálů (kniha, informační letáky, mapa, webové stránky a audio průvodce) a také tvorba přehledného systému značení stezek a jednotlivých objektů.
13 14
Tj. (přeneseně) specifickou atmosféru daného prostředí. Interní data Domu umění města Brna (2013).
40
Celkově bylo vytvořeno 14 stezek, z nichž 9 hlavních je zobrazeno na obrázku č. 12. Stezky se nacházejí v různých městských částech a nesou názvy Masarykova čtvrť, Centrum, Pod Špilberkem, Výstaviště, Žabovřesky, Černá Pole, Veveří atd. Obr. č. 12: Brněnské architektonické stezky
Zdroj: Brněnský architektonický manuál (2011). [online]. Dostupné z www: .
Velmi důležitou součástí stezek jsou webové stránky Brněnského architektonického manuálu (BAM) ve třech jazykových verzích (čeština, angličtina a němčina), které představují typ průvodce po moderní brněnské architektuře a mapují všechny stezky s 383 objekty od 98 architektů. Pozitivem je možnost stáhnutí audio průvodců a také dostupnost množství informací o stezkách, objektech a architektech, doplněné o dobové i současné fotografie. Stezky disponují vlastním značením objektů na chodnících, což se jeví jako velmi praktický tah i z hlediska vlivu na okolní prostředí. Nevýhodou je horší viditelnost, zejména pokud návštěvník dopředu o způsobu značení neví. V rámci projektu dále vznikla také kniha, informační leták, mapa a nedávno také tištěný průvodce. Stezky tedy zahrnují téměř 400 objektů, z nichž lze vyzdvihnout mimo jiné následující stavby:
Masarykova čtvrť - Baasova vila, vila Stiassny, kostel sv. Augustiniána atd. Centrum - Zemanova kavárna, Hotel Avion, Moravská banka, Convalaria atd. Výstaviště - výstavní pavilon A, pavilon města Brna, kino-divadlo-kavárna atd. Žabovřesky - 16 rodinných domů v kolonii Nový dům atd. Veveří - Právnická fakulta Masarykovy univerzity, budova Husova sboru atd. Černá Pole - vila Tugendhat (viz kapitola 5.2.2.), kavárna ERA atd. Východ - Městské lázně v Zábrdovicích, Tyršova obecná škola atd. Jih - krematorium, obřadní síň Ústředního hřbitova atd.
41
Obr. č. 13: Pavilon Země Moravy, BVV
Obr. č. 14: Pavilon A, BVV
Foto: Světlík, O.
Foto: Světlík, O.
Obr. č. 15: Zemanova kavárna
Obr. č. 16: Moravská banka
Foto: Světlík, O.
Foto: Světlík, O.
6.2nd1.1. Současné výzvy a potenciál architektonických stezek
Díky vytvoření unikátního projektu, který u nás v podstatě nemá obdoby, zvýšilo Brno svou konkurenceschopnost na území České republiky v oblasti cestovního ruchu, ale také v architektuře. Počítá se také s nárůstem návštěvnosti Brna domácími i zahraničními návštěvníky. Z Průzkumu návštěvnosti Brna - 2004 (Vystoupil a kol. 2004) vyplývá, že 70,9 % návštěvníků často nebo někdy trávilo svůj čas ve městě návštěvou kulturních a historických památek, proto je tady značný prostor pro růst návštěvnické základny a zároveň potenciál pro prodloužení doby pobytu. Odhady navýšení počtu nových návštěvníků města v důsledku spuštění projektu se pohybují v rozmezí od 10–20 tisíc osob, kterým bude možné nabídnout ucelený informační systém o architektonických zajímavostech, službách a další infrastruktuře týkající se stezek (Tydlačková a kol. 2008). Ve prospěch návštěvnosti působí také přítomnost turistického minibusu, jehož trasy vedou kolem mnohých funkcionalistických budov. Sběr statistik návštěvnosti je v případě Brněnské architektonické stezky samostatnou výzvou a je otázkou, zda se podaří najít adekvátní způsob evidence počtu návštěvníků. V současnosti má Dům umění k dispozici pouze statistiky návštěvnosti webu Brněnského architektonického manuálu, jejichž vypovídací hodnotu je nutné brát s rezervou. Za rok 2012 bylo evidováno 76
42
82015 návštěv webu projektu, což je (i přes pravděpodobné opakované návštěvy některých návštěvníků) slibné číslo. Dobrý dopad na atraktivitu a propagaci mají i realizované nebo probíhající rekonstrukce významných funkcionalistických objektů v čele s vilou Tugendhat, kavárnou ERA či vilou Stiassny. Naopak ale může být problémem soukromé vlastnictví mnoha budov a nedostatek financí na jejich údržbu. Celkový kontext projektu je ovšem hodnocen jako přínosný a uvažuje se již o rozšíření stezek i na další architektonické slohy v Brně. 6.2nd2.
Vila Tugendhat
Roky 1929–1930 jsou význačným milníkem pro českou i světovou architekturu a v současnosti také pro cestovní ruch v Brně. Uznávaný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe vyprojektoval v brněnské části Černá Pole jednu z nejvýraznějších staveb moderní funkcionalistické architektury, která díky důmyslnému architektonickému řešení vyčnívá z řad běžných funkcionalistických objektů. Pro cestovní ruch získala vila na významu roku 1994, kdy byla jako Národní kulturní památka zpřístupněna veřejnosti formou expozice interiérů i exteriérů se zahradou. Od roku 2001 je navíc jedinou brněnskou památkou na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vila Tugendhat je spravována Muzeem města Brna, které společně se statutárním městem Brnem iniciovalo tolik potřebný projekt památkové obnovy vily. Z důvodu rekonstrukce byla vila od 1. ledna 2010 do 29. února 2012 pro veřejnost uzavřena. Cílem těchto prací bylo vrátit vilu do původního stavu z dob jejího dokončení v roce 1930. Podstatou restaurování byla celková obnova stavby podle věrných dobových podkladů, zřízení věrných kopií mobiliáře, opravy inženýrských sítí, technického zázemí a revitalizace zahrady. Součástí obnovy byl také rozvoj badatelského centra a vytvoření podmínek pro doplňkové aktivity (workshopy, semináře atd.). Celkové náklady na projekt činily přibližně 170 mil. Kč, přičemž 148 mil. Kč pocházelo z dotací Integrovaného operačního programu.16 Obr. č. 17: Vila Tugendhat
Zdroj: Muzeum města Brna, Studijní a dokumentační centrum – vila Tugendhat (2013). Foto: Židlický, D.
6.2nd2.1. Současné výzvy a potenciál vily Tugendhat
Jak vyplývá z výše zmíněného, památka v podobě vily Tugendhat skrývá mnoho potenciálu pro příjezdový cestovní ruch v Brně, ale i na celonárodní úrovni. Díky své jedinečnosti není 15 16
Interní data Domu umění města Brna (2013). Data Muzea města Brna, Studijní a dokumentační centrum – vila Tugendhat (2013).
43
cílem jen omezené skupiny návštěvníků zaměřených na architekturu, ale také široké veřejnosti. Z hlediska návštěvnosti byla důležitým krokem právě památková obnova vily. Za prvé se zlepšilo celkové zázemí a prostředí vily, což má vliv na pozitivní vnímání návštěvníků a za druhé proběhla taková medializace projektu, že se dá hovořit o výrazném vlivu na propagaci této funkcionalistické vily. Na návštěvnosti vily před a po realizování projektu je vidět značný pokrok. Tabulka č. 8 mapuje vývoj návštěvnosti od roku 2008 a ukazuje, že po znovuotevření se poptávka po vile Tugendhat téměř zdvojnásobila. Dokonce ani poměrně vysoká cena za vstupenky (cena základního okruhu je 300 Kč) nesnížila návštěvnost pod úroveň před rekonstrukcí. Vliv na zvýšení návštěvnosti může mít aktuálně také brněnský turistický minibus a projekt Brněnských architektonických stezek, kterého je vila součástí. Tab. č. 8: Počet návštěvníků vily Tugendhat ve letech 2008–2012 Rok
2008
2009
2010
2011
2012
18 987 20 699 0* 0* 39 821 Návštěvnost vily *probíhala památková obnova vily Zdroj: Interní data Muzea města Brna, Studijní a dokumentační centrum – vila Tugendhat (2013). Vlastní zpracování.
Po ukončení prací a znovuotevření vily roku 2012 bylo rozšířeno portfolio nabízených služeb o projekty a akce veřejného i soukromého rázu. Namátkově lze vyzdvihnout události v podobě diplomatických setkání, filmování dokumentu, odborných architektonických přednášek a konferencí, promítání filmů, koncertů vážné hudby atd. Výrazným nedostatkem týkajícím se vily Tugendhat je značení a směrování z centra města (respektive od vstupních bran do města) k této památce. Případné vytvoření systému značení cesty k vile z frekventovaných městských oblastí by mohlo mít další pozitivní vliv na návštěvnost.
6.3rd
Automotodrom Brno a akce s ním spojené
Jednou ze specifických atraktivit města je Automotodrom Brno (AMD), který hraje specifickou roli v rámci cestovního ruchu v Brně. Podobně jako jsou Veletrhy Brno jedničkou veletržního cestovního ruchu v České republice, tak je i AMD nejvýznamnějším hráčem v oblasti motoristických závodů na našem území a každoročně přiláká stovky tisíc návštěvníků na populární závody a akce mezinárodního významu. Pro město Brno, Jihomoravský kraj a v neposlední řadě také pro Českou republiku jsou závody a akce AMD podstatným nástrojem propagace destinace, který může působit multiplikačními efekty právě i na další oblasti nejen cestovního ruchu, ale také ekonomiky. Historie motoristických závodů v Brně sahá až do roku 1930, kdy byla na okraji rozvíjející se moravské metropole vybudována přírodní trať vedená po běžných silnicích. Již na této trati se pravidelně pořádal nejprestižnější motocyklový závod - Grand Prix. Současná podoba nového Masarykova okruhu neboli Autodromu Brno vznikla v letech 1985–1987 na okraji části Brna zvané Žebětín. Na nový okruh se ihned po otevření vrátil seriál Mistrovství světa silničních motocyklů a i díky tomu stále patří mezi světoznámé závodní tratě. Od svého vzniku prošel AMD řadou procesů modernizace v podobě rozšíření boxů a zázemí pro závodníky (1998) či kompletní výměny povrchu tratě (2007–2008), aby si udržel konkurenceschopnost a i nadále splňoval kritéria pro pořádání prestižních motoristických závodů. 44
Obr. č. 18: Automotodrom Brno
Obr. č.19: Návštěvníci na AMD
Zdroj: Portál města Brna (2013). [online]. Dostupné z www: . Foto: Berger, J.
Zdroj: Portál města Brna (2013). [online]. Dostupné z www: . Foto: Zvara, J.
V poslední době došlo k poměrně rozsáhlé obměně závodů a ostatních akcí na okruhu, přičemž hlavním vrcholem sezóny je již tradiční Grand Prix České republiky (další závodní akce za rok 2012 jsou uvedeny v tabulce č. 9). Kromě závodů se společnost Automotodrom Brno, a.s. začíná zaměřovat také na doplňkové využití tratě a pravidelně pořádá akce pro veřejnost (viz dále). Tab. č. 9: Návštěvnost vybraných motoristických akcí na Autodromu Brno za rok 2012 Grand Prix Mistrovství světa Memoriál Františka Masaryk Tuning Dny otevřené ČR Superbiků Šťastného Racing Days Show dráhy 212 303 63 129 8 500 7 700 3 700 3 100 Návštěvnost Zdroj:Interní data Automotodromu Brno, a.s. (2013). Vlastní zpracování. Název akce
6.3rd1.
Současné výzvy a potenciál Automotodromu Brno
Jak již bylo řečeno, jsou motoristické akce pořádané na brněnském AMD jedním z nosných témat nejenom pro cestovní ruch ve městě a v regionu. Závody přilákají velký počet návštěvníků (např. 382 tis. za rok 2012)17, kteří utratí nemalé množství peněz a představují značný zdroj příjmů pro AMD, ale také pro oblast služeb, především pro ubytovací a stravovací zařízení v regionu. Z těchto důvodů by mělo být v zájmu vedení města, kraje a především AMD, aby aktivity pořádané na okruhu neupadaly a v nejlepším případě byly vhodnou cestou rozvíjeny. Brněnský závodní okruh se v současnosti potýká s upouštěním od některých významných silničních světových šampionátů. V roce 2011 se na trati již nejely podniky Mistrovství světa silničních vozů FIA WTTC či Mistrovství světa vozů Gran Tourismo FIA GT (každý s návštěvností cca 50 tis. v roce 2009)18. Rok 2012 byl poté posledním rokem, kdy se v Brně jel závod Superbike World Championship, který v tomtéž roce navštívilo přes 60 tis. lidí. Všechny tyto závody spojoval prodělávající charakter, což mělo za následek, že vedení AMD nezalistovalo brněnský okruh do dalších ročníků zmíněných závodních podniků. Jediným světovým šampionátem s vysokým kreditem tak zůstal závod Mistrovství světa silničních motocyklů - Grand Prix České republiky. I když AMD utrpěl při pořádání
17 18
Interní data Automotodromu Brno, a.s. (2013) Tamtéž.
45
šampionátu Grand Prix roku 2011 ztrátu okolo 30 mil. Kč19, je podle Mgr. Smetany (Obchodní a marketingové oddělení AMD) jeho udržení nejvyšší prioritou, a to zejména z důvodu velkého přílivu návštěvníků (viz tabulka č.10), který z něj dělá největší sportovní událost v zemi. Nezbytné pro zachování Mistrovství světa je získání finanční podpory ze strany státu. S postupem času se to zdá být stále obtížnějším úkolem, jelikož stát podle mého názoru mylně považuje Grand Prix za byznys, jenž by neměl být podporován z veřejných financí. Záhadou pro veřejnost může být právě ztrátovost závodu takového významu. Roku 2011 činily náklady na šampionát 131 mil. Kč, výnosy přitom dosáhly pouze 100 mil. Kč.20 Ohledně finanční situace Grand Prix ČR vyvstává mnoho otázek, je ovšem zbytečné je pod rouškou nejasností dále rozebírat. Tab. č. 10: Návštěvnost Grand Prix ČR v letech 2007–2012 Rok
2007
2008
2009
2010
Návštěvnost 245 039 239 371 217 207 238 210 Zdroj:Interní data Automotodromu Brno, a.s. (2013) Vlastní zpracování.
2011
2012
238 000
213 303
AMD potřeboval zaplnit mezery po upuštění od výše zmíněných závodů, proto je rok 2013 prvním, kdy se na okruhu pojede šampionát sportovních automobilů Superstar Series či Mistrovství Evropy cestovních vozů (ETTC). Dalším rozšířením pořádaných závodů je "časovka" v rámci Mistrovství Evropy v silniční cyklistice. Pokud k tomu přidáme pořádání veřejných jízd, automobilových a motocyklových srazů a testovacích akcí stájí, dostaneme podle odhadů AMD až 460 tis. návštěvníků za kalendářní rok. Významným krokem vedení okruhu bylo rozšíření nabízených aktivit pro veřejnost. Trať se tímto způsobem dostala do povědomí i těch lidí, kteří netíhnou přímo k motoristickým závodům a jiným podobným akcím. Volnočasové aktivní vyžití zahrnuje již šest sezón pravidelné in–line bruslení a od roku 2011 také závodní seriál pro amatérské cyklisty. Část návštěvnosti areálu okruhu tvoří taktéž návštěvníci motokárové dráhy a devítijamkového golfového hřiště. V dnešní době je propagace velmi důležitou součástí existence AMD, v tomto případě jak jednotlivých závodů, tak také okruhu jako celku. V tomto ohledu se nabízí možnost širší spolupráce mezi městem Brnem s určitými atraktivitami a samotným AMD. Podle slov Mgr. Uhnavé z Magistrátu města Brna má město s vedením okruhu uzavřenou rámcovou smlouvu o sdílení propagačních a informačních materiálů - tzn. turistické materiály města jsou k dispozici v prostorách AMD a naopak město distribuuje materiály AMD především na veletrzích cestovního ruchu a v TIC na ulici Radnická. Každoročně je navíc uzavírána smlouva k akci Grand Prix ČR ohledně poskytnutí dotace od města na tuto akci a zaručuje městu vyhrazení prezentačních prostorů přímo na AMD během závodu šampionátu. Těžit ze vzájemné spolupráce tedy mohou obě strany - Brno má možnost propagovat nabídku městských atraktivit cestovního ruchu velkému množství potenciálních návštěvníků a obdobným způsobem může získat nové návštěvníky také AMD.
19
Hospodářské noviny: Velká cena prodělává, ale žije dál (2012). Tisková zpráva [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z www: 20 Tamtéž.
46
ZÁVĚR Jak již bylo v práci řečeno, cestovní ruch zažívá v posledních desetiletích znatelný rozmach jak při pohledu na návštěvnost, tak také z hlediska zvyšování zájmu a investic veřejného i soukromého sektoru. Podle nastudovaných informací si dovoluji s jistotou tvrdit, že trend růstu bude pokračovat i nadále. Nicméně stejně jako jiné oblasti společenského a ekonomického prostředí je taktéž cestovní ruch vystaven vlivům okolí a změnám podmínek (ekonomických, přírodních, společenských atd.), které na něj působí. Jinak tomu není v případě městského cestovního ruchu, který je v současnosti neoddělitelnou a pro návštěvníky velmi populární součástí cestovního ruchu ve světě i v České republice. Změny jsou v důsledku proměnlivých podmínek nevyhnutelné a aby byla města se svými turistickými atraktivitami schopna minimálně udržet návštěvnost v konkurenčním prostředí, musí být průběžně analyzován aktuální stav aspektů daného místa s ohledem na cestovní ruch. Nesmí ale chybět ani definování výzev do budoucna a promýšlení možností, které by mohly vyřešit případné problémy. Při bližším pohledu na cestovní ruch v Brně lze bez obav prohlásit, že město má na poměry panující v České republice položeny kvalitní základy k udržení či zvýšení turistických aktivit. Jedním z argumentů pro takové zhodnocení situace je umístění Brna mezi pěti nejnavštěvovanějšími městy ČR a přítomnost mnoha atraktivit kulturně-historického, obchodního i sportovního rázu. Odvážím se tvrdit, že Brno je stále považováno především za veletržní město. Jako problém se ale může jevit klesající trend tohoto průmyslu v Brně. Proto by bylo více než vhodné, aby se město vymezilo i dalšími směry, které jsou "více turistické" a při svém potenciálu nedostatečně propagované. Práce v tomto ohledu přiznává podstatnou roli architektonickým předpokladům, kam lze zařadit především nezanedbatelné množství funkcionalistických staveb v čele s památkou moderní architektury na Seznamu světového dědictví UNESCO - vilou Tugendhat. V minulosti byla propagace brněnské moderny prakticky nulová (vyjma vily Tugendhat). Zásadním mezníkem se ale stal projekt Brněnských architektonických stezek, jenž byl nedávno realizován Domem umění města Brna společně s Magistrátem města Brna. V tomto ohledu se jako pozitivní krok jeví vytvoření databáze funkcionalistických atraktivit a značení stezek a objektů přímo v terénu. Samotné propagaci atmosféry První republiky může prospět i pouhá přítomnost vily Tugendhat, která nedávno prošla celkovou památkovou obnovou a jejíž návštěvnost se po znovuotevření téměř zdvojnásobila. Tato slova v žádném případě nemají naznačovat, aby se v Brně upouštělo od snahy podporovat a rozvíjet veletržní areál. Přeci jen jsou Veletrhy Brno se svými akcemi stále bezkonkurenčně nejnavštěvovanější institucí v Brně. Není ale možné to brát jako samozřejmost. Počet vystavovatelů i návštěvníků veletrhů klesá. Proto je nutné hledat cesty, jak tyto počty navýšit či najít diverzifikovanější využití areálů mimo veletržní události. Z mého pohledu by bylo vhodné se více zaměřit na určité typy kongresových akcí (např. vědecké a výzkumné), které díky vzniku mnoha vědeckých a výzkumných institucí na území města skýtají určitý potenciál a mohou uspět v konkurenci kongresově významnější Prahy. Nabízí se také možnosti širšího využití areálu prostřednictvím pořádání firemních akcí, koncertů, sportovních událostí a dalších, které se již v minulosti osvědčily. Je nutné si uvědomit, že nejde jen o návštěvnost Veletrhů Brno, ale taktéž o potenciální návštěvníky ostatních brněnských atraktivit. Brno se vyznačuje v rámci České republiky i Evropy ještě minimálně jedním specifikem, které má vliv na cestovní ruch. Tím je přítomnost Automotodromu s mezinárodním významem a nezanedbatelnou každoroční návštěvností v řádu stovek tisíc lidí. Ani jemu se v 47
minulých letech nevyhnuly problémy s úbytkem návštěvnosti a finančních zdrojů, což zapříčinilo upouštění od některých významných světových šampionátů. Ten nejdůležitější Grand Prix ČR - ovšem stále na okruhu zůstává, je největším lákadlem každoroční sezony a zároveň nejvyšší prioritou vedení Automotodromu Brno. Právě vedení se snaží řešit aktuální problémy rozšířením využití areálu tratě zejména o nabídku aktivit pro veřejnost. Stejně jako v případě Veletrhů Brno i Automotodrom je součástí cestovního ruchu, která generuje velký počet potenciálních návštěvníků ostatních atraktivit Brna. Magistrát města Brna si to uvědomuje a s vedením okruhu uzavírá smlouvy o vzájemné propagaci. Uvedené tři oblasti považuji za nejdůležitější z hlediska výzev, potenciálu a budoucího rozvoje cestovního ruchu v Brně. Toto mé tvrzení z větší části koresponduje se záměry a strategií města, což mně osobně potvrdil i rozhovor s Mgr. Janem Zvarou z Kanceláře Strategie města. Podle mého názoru si jednotlivé subjekty (ať už Veletrhy Brno, Dům umění města Brna, Automotodrom atd.) uvědomují, že není možné zůstat nečinnými v oblasti zlepšování jejich situace a postavení, které se během nedávných ekonomických recesí změnilo. Po nahlédnutí do fungování těchto aktérů cestovního ruchu je možné vypozorovat určitou snahu a hledání cest, jak přilákat více návštěvníků, využít lépe prostory a v případě soukromých subjektů jak také zlepšit svou ekonomickou situaci. Netvrdím ovšem, že se vše vyvíjí nejlepším způsobem. Jak je v práci k jednotlivým výzvám uvedeno, existují mnohé další možnosti pro adekvátní naplnění potenciálu. Je otázkou, zda bude tento potenciál rozvíjen správným směrem. Každopádně lze konstatovat, že budoucnost cestovního ruchu má v Brně své místo.
48
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ LITERATURA
ASHWORTH, G. (2009) Questioning the Urban in Urban Tourism. In Maciocco, G., Serreli, S. (eds.). Enhancing the City - New Perspective for Tourism and Leisure. London: Springer, 2009. ISBN 9789048124190. s. 207-220. ASHWORTH, G. (1989) Urban tourism: An imbalance in attention. In Cooper C.P. (ed.) Progress in Tourism, Recreation and Hospitality Management. London: Belhaven Press. s. 33-54. ATKINSON, R. (2012) Gentrification. In Smith, S.J. a kol. (eds.) International Encyclopedia of Housing and Home. Elsevier Science, ISBN: 9780080471631. s. 269 - 274. BURTENSHAW, D., BATEMAN, M. a ASHWORTH, G. (1991) The European City: A Western Perspective, 2. vydání. London: Fulton. ISBN 1853460303. FANSTEIN, S. S. a JUDD, D.R. (1999a) Global Forces, Local Strategies and Urban Tourism. In Fanstein S. S., Judd D.R. (eds.). The Tourist City. Yale: Yale University Press, 1999, ISBN 0300078463. s. 1-17. FANSTEIN, S. S. a JUDD, D.R. (1999b) Cities as Places to Play. In Fanstein S. S., Judd D.R. (eds.). The Tourist City. Yale: Yale University Press, 1999, ISBN 0300078463. s. 261-272. HALL, M. C., PAGE, S. J. (2005) The Geography of Tourism an Recreation - Environment, place and space, 3 vydání. New York: Routledge. ISBN 0203420241. HAYLLAR, B. a GRIFFIN, T. (2005) The precinct experience: a phenomenological approach. In Tourism Management. 2005, Vol. 26. s. 517 - 528. HAYLLAR, B., GRIFFIN, T. a EDWARDS, D. (2008) City Spaces - Tourist Places: A Reprise. In Hayllar, B., Griffin, T., Edwards, D. (eds.) City Spaces - Tourist Places. Oxford: Elsevier, 2008, ISBN 9780750681957. s. 359 - 374. HOLCOMB, B. (1999) Marketing Cities for Tourism. In Fanstein S. S., Judd D.R. (eds.). The Tourist City. Yale: Yale University Press, 1999, ISBN 0300078463. s. 54-70. HOLEŠINSKÁ, A. (2010) Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. Disertační práce. Brno: ESF MU. CHRISTALLER, W. (1964) Some considerations of tourism location in Europe. In Regional Science. Vol. 12, č. 1. s. 95-105. JANSEN-VERBEKE, M. (1986) Inner-city tourism:resources, tourists and promoters. In Annals of Tourism Research. Vol. 13, č. 1. s. 85-88. JUDD, D. R. (1999) Constructing the Tourist Bubble. In Fanstein S. S., Judd D.R. (eds.). The Tourist City. Yale: Yale University Press, 1999, ISBN 0300078463. s. 35-53. LAW, CH. Urban Tourism: The Visitor Economy and the Growth of Large Cities, 2. vydání. London: Continuum. ISBN 0826449263.
49
NUNKOO, R. a SMITH L. J. S. (2013) Political economy of tourism: Trust in government actors, political support, and their determinants. In Tourism Management. 2013, Vol. 36. s. 120-132. PACASOVÁ, T., TROJAN, J. a KLAPALOVÁ, A. (2011) Průzkum nabídky služeb cestovního ruchu pro cizince v regionu Brna. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Region v rozvoji společnosti 2011. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. ISBN 9788073755485. s. 158-163. PAGE, S. a HALL, C. (2003) Managing Urban Tourism, Harlow: Prentice-Hall. ISBN 0130272868. PAGE, S. J. (1995) Urban Tourism. London: Routledge. ISBN 0415112184. PÁSKOVÁ, M. a ZELENKA, J. (2002) Výkladový slovník cestovního ruchu, 2. vydání. Praha: MMR. ISBN 978-80-7201-880-2. REPÍK, O. (2008) Podpora cestovního ruchu z veřejných financí. Diplomová práce. Brno: ESF MU. RITCHIE, B. W. (2008) Contribution of Urban Precincts to the Urban Economy. In Hayllar, B., Griffin, T., Edwards, D. (eds.) City Spaces - Tourist Places. Oxford: Elsevier, 2008, ISBN 978-0-7506-8195-7. s. 151-182. RITZER, G. (2002) An Introduction to McDonaldization. In Ritzer, G. (ed.) McDonaldization - The Reader. Thousands Oaks: Pine Forge Press, 2002, ISBN 0-7619-8767-3 284. s. 7-23. SHAW, G. a WILLIAMS,M. A. (2002) Critical Issues in Tourism - A Geographical Perspective, 2. vydání, Malden: Blackwell Publishing. ISBN 0631224130. SPIROU, C. (2011) Urban Tourism and Urban Change: Cities in Global Economy. New York: Routledge. ISBN 0203835808. ŠAUER, M. a VYSTOUPIL, J. (2005) Urban Tourism in the Czech Republic. In Wyrzykowski, J. (ed.) Conditions of the Foreign Tourism Development in Central and Eastern Europe. Wroclaw: A.U.T. INTERIOR Multimedia i Wydawnictwa, 2005. ISBN 8391781879. s. 129-136. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A. a METELKOVÁ, P. (2006) Základy cestovního ruchu, 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 9789048124190. ZVARA, J. a UHNAVÁ, M, (2010) Cestovní ruch jak součást komplexního rozvoje města Brna. In XIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy, 2010. ISBN 9788021052109. s. 366-372. DALŠÍ OBDBORNÉ DOKUMENTY
HENDRICK-WONG, Y. (2012) MasterCard Global Destination Cities Index - MasterCard Worldwide Insights [online]. Mastercard Press Releases. Dostupné z www: .
50
MMR ČR (2007) Koncepce rozvoje cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013 [online]. Praha: MMR ČR. Dostupné z www: . PACASOVÁ, M., HRDINOVÁ, B., PISKOVSKÁ, H. a TROJAN, J. (2010) Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 - 2015. [online]. Brno: Magistrát města Brna. Dostupné z www: . Strategie pro Brno (2012) [online]. Brno: Magistrát města Brna. Dostupné z www: . Tourism Trends for Europe (2006) [online]. Brusel: European Travel Commission. Dsotupné z www: . TYDLAČKOVÁ, J. a kol. (2008) Studie proveditelnosti projektu Brněnské architektonické stezky. Brno: Dům umění města Brna. UNWTO Tourism Highlights - 2012 Edition (2012) [online]. UNWTO. Dostupné z www: . VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A. a VYSTOUPIL, P. (2004) Průzkum návštěvnosti města Brna – 2004 [online]. Brno: Výzkumné centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity v Brně. Dostupné z www: < http://www.ccrjm.cz/doc/pruzkumnavstevnostimestabrna2004.doc>. INTERNETOVÉ ZDROJE
Brněnský architektonický manuál [online]. Dostupné z www: . Český statistický úřad [online]. Dostupné z www: . Hospodářské noviny [online]. Dostupné z www: . Internetové stránky Automotodromu Brno, a.s. [online]. Dostupné z www: . Internetové stránky Moravian Science Centre [online]. Dostupné z www: . Internetové stránky Moravské galerie [online]. Dostupné z www: . Internetové stránky Moravského zemského muzea [online]. Dostupné z www: . Internetové stránky Veletrhů Brno, a.s. [online]. Dostupné z www: .
51
Internetové stránky vily Tugendhat [online]. Dostupné z www: . Internetové stránky ZOO Brno [online]. Dostupné z www: . Portál Jihomoravského kraje [online]. Dostupné z www: . Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR: Analýzy a trendy veletržního průmyslu 2010 a 2011 [online]. Dostupné z www: . OSTATNÍ ZDROJE
Informace Magistrátu města Brna, poskytovatelé: Mgr. ZVARA, J. (Kancelář strategie města) a Mgr. UHNAVÁ, M. (Kancelář primátora města). Interní data a informace Automotodromu Brno, a.s., poskytovatel: Mgr. SMETANA, J. (PR manažer). Interní data a informace Domu umění města Brna, poskytovatel: Mgr. KORYČÁNEK, R. (projektový manažer Brněnských architektonických stezek). Interní data a informace Muzea města Brna – vila Tugendhat, poskytovatel: Bc. DUBSKÁ, L. (Studijní a dokumentační centrum). Interní data a informace Veletrhů Brno, a.s., poskytovatel: Ing. arch. ŠTĚPÁNKOVÁ, L. (architekt BVV).
52
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK
Tab. č. 1: Vývoj podílu ubytovacích zařízení a počtu přenocování ve městech na celkovém počtu v zemi Tab č. 2: Kapacity a návštěvnost HUZ ve vybraných městech ČR za rok 2011 Tab. č. 3: Vybrané charakteristiky města Brna Tab. č. 4: Návštěvnost vybraných atraktivit v Brně Tab. č. 5: SWOT analýza cestovního ruchu v Brně Tab. č. 6: Vybrané statistiky Veletrhů Brno a porovnání dalšími výstavišti v ČR Tab. č. 7: Počet vystavovatelů a návštěvníků nejnavštěvovanějších veletrhů za rok 2011 Tab. č. 8: Počet návštěvníků vily Tugendhat ve letech 2008–2012 Tab. č. 9: Návštěvnost vybraných motoristických akcí na Autodromu Brno za rok 2012 Tab. č. 10: Návštěvnost Grand Prix ČR v letech 2007–2012
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. č. 1: Oblasti městského cestovního ruchu Obr. č.2: Faktory ovlivňující nabídku městského cestovního ruchu Obr. č. 3: Turistické město, jeho návštěvníci a rezidenti Obr. č. 4: Mezinárodní příjezdy a příjmy z cestovního ruchu Obr. č. 5: Městské turistické atraktivity podle významu Obr. č. 6: Předpoklady pro cestovní ruch v Brně Obr. č. 7: Areál Veletrhů Brno a. s. Obr. č. 8: Pavilon V, BVV Obr. č. 9: Pavilon F, BVV Obr. č. 10 a 11: Vizualizace Moravian Science Centre Brno Obr. č. 12: Brněnské architektonické stezky Obr. č. 13: Pavilon Země Moravy, BVV Obr. č. 14: Pavilon A, BVV 53
Obr. č. 15: Zemanova kavárna Obr. č. 16: Moravská banka Obr. č. 17: Vila Tugendhat Obr. č. 18: Automotodrom Brno Obr. č.19: Návštěvníci na AMD
54
