Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu
Religiózní cestovní ruch v České republice se zaměřením na italskou klientelu
Božena Veverková
Jihlava 2009
Religiózní cestovní ruch v České republice se zaměřením na italskou klientelu
1
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a čerpala jsem z pramenů uvedených v přiloženém seznamu.
V Jihlavě, dne 4. května 2009
2
Religiózní cestovní ruch v České republice se zaměřením na italskou klientelu
Božena Veverková
Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu
Vedoucí práce: PhDr. Dana Zažímalová
Stupeň odborné kvalifikace - bakalář
Jihlava 2009
3
4
Abstrakt Božena Veverková: Religiózní cestovní ruch v České republice se zaměřením na italskou klientelu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Dana Zažímalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 77 stran.
Práce se zabývá jednou z forem cestovního ruchu - tzv. náboženskou turistikou. Je zaměřena především na italské klienty. První část začíná vysvětlením určitých pojmů, které s tématem souvisí a pokračuje základní charakteristikou a vymezením religiózního cestovního ruchu a jeho specifik. Dále stručně představuje hlavní organizaci zabývající se náboženskou turistikou – The World Religious Travel Association (Světová asociace náboženské turistiky) – a její aktivity. Následuje srovnání významu religiózního cestovního ruchu v Itálii a v České republice doplněné o nejnavštěvovanější poutní místa ve světě rozdělená podle jednotlivých náboženství. V tomto oddílu jsou uvedeny i některé projekty na podporu náboženské turistiky v České republice. Velmi důležitou součástí je popis vývoje česko-italských kulturních vztahů od počátku 20. století až po současnost. Na něj navazuje podrobné představení konkrétních společných českoitalských religiózních tradic, jako je loretánská tradice, kult sv. Františka z Assisi a osobnost architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Druhá část je zaměřena na konkrétní české sakrální památky a jejich popis v českém a italském jazyce. Jedná se o poutní místa, která by mohla svou architekturou, historií, duchem a tradicí vzbudit zájem a připomenout italským turistům, že vlastně něco podobného znají ze své země. V závěru práce uvádím přehled nejnavštěvovanějších poutních míst v Čechách a na Moravě se stručnou charakteristikou jako další možná místa vhodná k návštěvě.
5
Abstract Božena Veverková: Religious Tourism in the Czech Republic Focused on Italian Customers. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Tourism department. Leader PhDr. Dana Zažímalová. Qualification degree: bachelor. Jihlava 2009. 77 pages.
This bachelor work engages in one of the tourism type – religious tourism. It is specialized mainly on Italian clients. The first part begins with the explanation of some definitions, that are related to this topic and it continues with basic characterization and determination of religious tourism and its specifics. Then it shortly presents the main organization engaging in religious tourism – The World Religious Travel Association and its activities. Afterwards it succeeds the comparison of importace of the religious tourism in Italy and in the Czech Republic supplemented by the most frequented places of pilgrimage in the world, that are divided according to individual religion. In this section are mentioned some projects determined for supporting of religious tourism in the Czech Republic. The description of development of Czech-italian cultural relations from beginning of the 20th century to present time is a very important part of this section. Then it follows detailed introduction of concrete communal Czech-italian religious traditions such as loreto tradition, St. Francis of Assisi cult, and personality of architect Jan Blažej Santini-Aichel. The second part is focused on particular Czech religious sights and their description in Czech and Italian language. These are places of pilgrimage that could be interested by Italian clients due to architecture, history, spirit and tradition and remind them something similar what they know from their country. At the end I am showing a view of the most frequented places of pilgrimage in Bohemia and Moravia with a short characteristic, which could be possible to be visited.
6
Annotazione Božena Veverková: Il turismo religioso nella Repubblica Ceca orientato su clienti italiani. Tesi di laurea. L´istituto politecnico a Jihlava. La cattedra di turismo. Dirigente PhDr. Dana Zažímalová. Grado di qualificazione: baccalare. Jihlava 2009. 77 pagine.
La tesi di lauera si occupa di una delle forme di turismo – turismo religioso. È orientata soprattutto su clienti italiani. La prima parte comincia con la spiegazione dei concetti quali sono connessi con questo tema e continua con la caratteristica elementare e la precisazione del turismo religioso e la sua specificazione. Dopo presenta in breve l´associazione principale che si occupa del turismo religioso (The World Religious Travel Association) e le sue attività. Poi segue il confronto della importanza del turismo religioso in Italia e Repubblica Ceca completato dai posti di pellegrinaggio più visitati nel mondo quali sono diviso secondo le religioni singole. In questa sezione sono menzionati anche alcuni progetti per sostegno del turismo religioso nella Repubblica Ceca. La parte molto importante forma la descrizione del sviluppo dei raporti culturali ceco-italiani dall´inizio del XX secolo fino ad oggi. Dopo segue la presentazione dettagliata delle comune tradizione religiose ceco-italiane come la tradizione di Loreto, il culto di San Francesco di Assisi ed il personaggio di architetto Jan Blažej SantiniAichel. La seconda parte si orienta su monumenti sacrali boemi con la descrizione nella lingua ceca ed italiana. Si tratta di posti di pellegrinaggio quali potrebbero grazie a loro architettura, storia, spirito e tradizione interessare ed ricordare ai turisti italiani che qualcosa simile conoscono del loro paese. Alla fine riporto il compendio dei posti di pellegrinaggio più visitati in Boemia e Moravia con la breve caratteristica come altri posti che posssono essere attrattivi per la visita.
7
Předmluva Oblast náboženské turistiky jsem si pro svou práci vybrala, protože mě toto téma zaujalo nejen jako studentku cestovního ruchu, ale zároveň také jako věřícího člověka. Když jsem začala sbírat informace, potýkala jsem se zpočátku s menšími či většími obtížemi. Bylo dosti těžké najít něco, od čeho bych se mohla tzv. odpíchnout. To mě na jednu stranu překvapilo, že o tak významném odvětví cestovního ruchu existuje poměrně málo informací. Na druhou stranu mě to však utvrdilo v tom, že jsem si vybrala správně. Nemělo by smysl psát o něčem, co už bylo mnohokrát popsáno. Takže jsem ráda, že oblast religiózního cestovního ruchu je vpodstatě „pole neorané“. Doufám, že má práce pomůže rozšířit obzory i jejím případným čtenářům. Hlavním zdrojem informací byl určitě internet. Některé poměrně stálé a platné informace jsem čerpala i z knih, ale pouze v minimálním měřítku. Obrátila jsem se i na české a italské cestovní kanceláře, které se náboženskou turistikou zabývají, ale velké pomoci se mi nedostalo. Cílem práce tedy je zmapovat náboženskou turistiku obecně – jaké jsou její příčiny, specifika, jaké pohnutky vedou turisty k účasti na poutích, kde se uskutečňuje nebo jak zapadá do lidské společnosti – ale hlavně zaměřit se na Českou republiku, její potenciál v tomto odvětví a vytvořit jakýsi návrh či přehled poutních míst, které by mohly zajímat především italské klienty.
8
Obsah 1.
Úvod................................................................................................................... 11
2.
Vymezení pojmů................................................................................................ 12
3.
Vymezení religiózního cestovního ruchu.......................................................... 13
4.
3.1
Specifika religiózního cestovního ruchu....................................................... 13
3.2
Religiózní cestovní ruch jako odvětví ekonomiky ........................................ 13
3.3
Světová asociace náboženské turistiky......................................................... 14
3.4
Trend – nová éra náboženského turismu ...................................................... 14
Religiózní cestovní ruch ve světě, v Itálii a u nás ............................................. 15 4.1
Religiózní cestovní ruch ve světě................................................................. 15
4.1.1 4.2
Religiózní cestovní ruch v Itálii ................................................................... 17
4.3
Religiózní cestovní ruch v České republice.................................................. 17
4.3.1 5.
Nejnavštěvovanější poutní místa ve světě............................................. 15
Projekty na podporu religiózního cestovního ruchu v České republice . 18
Česko-italské kulturní vztahy ........................................................................... 21 5.1
Historie........................................................................................................ 21
5.2
Současnost................................................................................................... 22
5.3
Společné česko-italské religiózní tradice...................................................... 23
5.3.1
Kult Panny Marie................................................................................. 23
5.3.1.1
Co je mariánský kult ........................................................................ 23
5.3.1.2
Historie ............................................................................................ 24
5.3.1.3
Konkrétní projevy uctívání Panny Marie .......................................... 24
5.3.1.4
Loretánská tradice............................................................................ 25
5.3.1.4.1 Loreto ........................................................................................ 25 5.3.1.4.2 Loretánská legenda..................................................................... 25 5.3.1.4.3 Vlastní podoba svaté chýše......................................................... 26 5.3.1.4.4 Loreta v českých zemích ............................................................ 27 5.3.2
Svatý František z Assisi ....................................................................... 28
5.3.2.1
Život ................................................................................................ 28
5.3.2.2
Řád sv. Františka.............................................................................. 30
5.3.2.3
František jako misionář .................................................................... 31
5.3.2.4
Filosofie sv. Františka ...................................................................... 33
5.3.2.5
Dílo.................................................................................................. 34
9
5.3.2.6
Úcta a tradice ................................................................................... 35
5.3.2.7
Znázorňování ................................................................................... 35
5.3.2.8
Františkánský řád v České republice ................................................ 35
5.3.2.9
Institut františkánských studií........................................................... 36
5.3.3
6.
Jan Blažej Santini-Aichel..................................................................... 37
5.3.3.1
Život ................................................................................................ 37
5.3.3.2
Barokní gotika ................................................................................. 38
5.3.3.3
Santiniho tvorba............................................................................... 39
5.3.3.4
Dílo.................................................................................................. 40
Návrh míst vhodných k návštěvě...................................................................... 42 6.1
Kult Panny Marie, loretánská tradice ........................................................... 42
6.2
Il culto di Madonna, la tradizione di Loreto ................................................. 43
6.3
Kult sv. Františka z Assisi ........................................................................... 45
6.4
Il culto di Francesco di Assisi ...................................................................... 46
6.5
Jan Blažej Santini-Aichel............................................................................. 48
6.6
Jan Blažej Santini-Aichel............................................................................. 49
6.7
Další významná česká poutní místa ............................................................. 51
6.8
Altri posti di pelegrinaggio importanti nella Repubblica Ceca...................... 53
7.
Závěr.................................................................................................................. 57
8.
Seznam citací ..................................................................................................... 58
9.
Použité zdroje .................................................................................................... 59
10. Seznam příloh.................................................................................................... 65
10
1. Úvod Religiózní cestovní ruch jako jedna z forem cestovního ruchu zažívá v současnosti obrovský rozkvět. Přestože je rok 2009 označovaný v cestovním ruchu jako rok nejistoty, náboženská turistika se dostává do popředí zájmu v celosvětovém turistickém průmyslu. To dokazují nejen počty poutníků, kteří se každoročně náboženské turistiky účastní, ale i objem finančních prostředků, které tvoří přibližně 2 % veškerých příjmů z cestovního ruchu. Zde se naskýtá otázka, proč je turistika s náboženskými motivy tak oblíbená, proč zažívá právě teď takový boom? Podle mého názoru turisté cítí, že je putování po náboženských místech spojuje. Jsou si blíže, zažívají společné hezké chvíle a rozvíjí svůj duchovní život, na který v běžném životě nezbývá téměř čas. Přitahuje je charisma míst, která navštěvovaly generace před nimi. Pro věřícího člověka je opravdu silný zážitek, když je obklopen sta tisíci i miliony lidmi, lidmi z jiných zemí a světadílů, se kterými má společné vyznání. Ve své práci jsem se snažila veškeré nasbírané informace podat tak, aby je pochopil i „nezasvěcený“ čtenář a mohl si utvořit představu o tom, že náboženství a cestovní ruch jsou pojmy, které jdou spolu ruku v ruce.
11
2. Vymezení pojmů Jelikož ne každý je znalý pojmů objevujících se v tomto odvětví, dovoluji si sem zařadit stručné definice některých z nich, které považuji za nejdůležitější.
Religiózní cestovní ruch v širším smyslu: forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni návštěvami a prohlídkami religiózních památek – kostelů, katedrál, hřbitovů, poutních míst aj. v užším smyslu: cestování, jehož hlavním důvodem jsou náboženské obřady a poutě.
Vedle tohoto pojmu používáme i označení náboženský cestovní ruch, náboženská turistika či poutní turistika.[1]
Pouť je putování věřících na posvátná místa ve vlastní zemi nebo do zahraničí. Věřící putují na místa posvátná pro jejich náboženství, na místa církevních slavností a událostí, na místa návštěvy významné církevní osobnosti. Smyslem pouti je zpravidla uctít stopy zázraku, který se zde udál, poprosit Boha či světce o uzdravení (pokud bylo zázrakem uzdravení), případně za takové zázračné uzdravení poděkovat nebo skrze namáhavou cestu provést pokání či obětovat tuto námahu Bohu. Tradiční je putování do poutních míst pěšky, kdy se putuje i několik dní.[2]
Poutní místo je místo, které je širokými vrstvami obyvatelstva uznáváno jako místo výjimečné, vzniklé na základě zásahu nadpřirozené bytosti, tj. zázraku. Je zpravidla opatřeno kostelem, kaplí či určitým kultovním objektem (soška apod.)
Sakrální umění je umění vázané k náboženskému kultu. Kromě „tradiční“ sakrální architektury jakou jsou chrámy, kláštery, kostely, katedrály, boží muka atd., jde mimo jiné i o chrámy a pyramidy Inků a Aztéků v Americe, v Egyptě o pyramidy, stély aj. V Evropě se výrazně rozvinulo v pozdní antice a mělo výsostné postavení v Byzanci.[3]
12
3. Vymezení religiózního cestovního ruchu Religiózní cestovní ruch je celosvětově jedna z nejrozšířenějších forem cestovního ruchu. Generuje celosvětově obrat kolem 18 mld. amerických dolarů (USD), což znamená, že se podílí na celosvětových příjmech z cestovního ruchu přibližně 2 %. Ze zveřejněných údajů Světové asociace náboženské turistiky (The World Religious Travel Association - WRTA) vyplývá, že se ročně na celém světě zúčastní cestovního ruchu s náboženskými cíly v průměru kolem 300 milionů osob.[4]
3.1 Specifika religiózního cestovního ruchu Jedná se o velice specifickou formu cestovního ruchu. Odehrává se mimo komerční zařízení a je vázána na určité prostředí. Účastníky jsou převážně starší lidé, což vyžaduje úpravu denního režimu. Často má řada akcí masový charakter, z nichž těch největších se účastní i několik milionů věřících. Akce si vyžadují zvláštní pozornost organizátorů při přípravě, protože musí být respektovány náboženské, společenské a kulturní zvyklosti. Dochází
k zajištění
speciálních
stravovacích,
ubytovacích,
dopravních
a průvodcovských služeb v souladu s požadavky turistů. Proto je téměř nutností zajištění velice kvalitního průvodce, nejlépe také věřícího, který zná dokonale náboženskou problematiku a dokáže se vžít do pocitů turistů. Náboženští turisté totiž kladou velký důraz na dobrou atmosféru a vzájemný pozitivní přístup a porozumění v rámci
zájezdu.
Součástí zájezdů bývají například společné modlitby a zpěv, setkání na místních farnostech, s místními knězi či řádovými sestrami nebo prohlídka míst, která nejsou běžnému
turistovi
zpřístupněna
(např.
uvnitř
chrámů
či
klášterů
apod.).
3.2 Religiózní cestovní ruch jako odvětví ekonomiky Cestovní ruch jako služba patří do terciární sféry. Pro některé země světa je RCR zásadním, v několika málo případech i nejdůležitějším odvětvím ekonomiky daného státu. Uveďmě jako příklad Izrael, který je úzce spjat s historií tří hlavních světových monoteistických náboženství a ročně ho navštíví více než 2 mil. turistů. RCR zde hraje významnou roli. I když v poslední době byl zaznamenáván propad izraelského
13
turistického průmyslu a to z důvodu klesající bezpečnosti. Do budoucna se však předpokládá opětovný nárůst turistů.
3.3 Světová asociace náboženské turistiky Světová asociace náboženské turistiky (angl. The World Religious Travel Association – WRTA) je přední světová organizace náboženského cestovního ruchu. Jejím základním účelem a smyslem je řídit, obohatit a rozšiřovat náboženské cestování a pohostinnost po celém světě prostřednictvím obchodu, zákazníků a médií. WRTA existuje také proto, aby sloužila jako spojovací a vzdělávací orgán náboženského turismu. Počítá jak s cestovními společnostmi, tak s jejich zákazníky. WRTA slouží i jako hlas náboženského turismu po celém světě v mediálních, náboženských i cestovních organizacích.1
3.4 Trend – nová éra náboženského turismu Rok 2009 vyhlásila WRTA jako Rok náboženského turismu věnovaný propagaci a účasti na RCR. Všechny segmenty společnosti, včetně vlády, poskytovatelů a dodavatelů zájezdů, jsou povzbuzovány k tomu, aby se zapojily. Účelem a cílem je: - vyzdvihnout novou éru náboženského turismu - zvýšit povědomí o osobním a společenském přínosu náboženského turismu - přispět k celkovému růstu a dobrému stavu celosvětové ekonomiky, průmyslu cestovního ruchu a jednotlivých poskytovatelů zájezdů – především v době rostoucích problémů a nejistoty.2 Asociace představila patnáct různých možností a způsobů, jak by mohli jednotlivci, turistické organizace a celé odvětví cestovního ruchu přispět k celkovému zatraktivnění náboženské turistiky. Jsou to např. vzájemné „výměnné pobyty“ komunit, cesty kazatelů spojené s misiemi, lepší reklamní materiály, zapojení médií, filmového průmyslu, výchovných a vzdělávacích institucí, vydavatelství a v neposlední řadě i náboženských instiucí při propagaci náboženské turistiky.
1
Přeloženo z http://www.religioustravelassociation.com
2
Přeloženo z http://www.religioustravelassociation.com
14
4. Religiózní cestovní ruch ve světě, v Itálii a u nás V této kapitole se na religiózní cestovní ruch dívám zpočátku z globálního hlediska a představuji nejnavštěvovanější poutní místa na světě. Další oddíly věnuji Itálii a České republice, kde se snažím stručně charakterizovat tuto specifickou formu cestovního ruchu z hlediska významu pro daný stát.
4.1 Religiózní cestovní ruch ve světě Ve světě cestování je náboženská turistika novým fenomén. V současnosti zaznamenává velký boom. Stále více poutníků vykonává cesty do svatých míst. Dnes si může jak jednotlivec, tak komunity a organizace vybrat z široké palety náboženských cest a zkušeností. Příležitosti jsou prakticky neomezené – od procházek v biblických krajinách, přes trekking v africkém safari až po plavby v Karibiku. Velmi oblíbené jsou i cesty kolem světa se zastávkou v půli cesty kvůli pomoci při přestavbách domů v oblastech postižených přírodní či jinou katastrofou. Účastník může také například hledat útočiště a vstoupit do kláštera či naučit se pečení bonbonů na nábožensky orientovaných táborech. Návštěva různých atrakcí spojená s vírou, zábavou a společenstvím je dnes samozřejmostí. Nejpřitažlivějším místem pro poutníky jsou francouzské Lurdy. Ty předstihují i saúdskoarabskou Mekku a izraelský Jeruzalém.
4.1.1 Nejnavštěvovanější poutní místa ve světě
Křesťanství Křesťanská poutní místa v Evropě jsou největšími cíly náboženské turistiky.
Z hlediska mariánské tradice to jsou: Lourdes (Francie) Fátima (Portugalsko) Medžugorje (Bosna a Hercegovina) Czestochowa (Polsko) Mariazell (Rakousko)
15
Altötting (Německo) Šaštín (Slovensko)
Místa spojená s životem či působením určitého světce: Vatikán Řím (Itálie) Santiago de Compostela (Španělsko)
Z mimoevropských míst jsou nejznámějšími cíly Svatá země (Izrael) a Guadalupe (Mexiko).
Židovství Nejvýznamnějším židovským poutním místem je Jeruzalém (Izrael).
Islám Pro muslimy jsou to místa spojená s pobytem a činy Mohameda. Mekka (Saudská Arábie) Medina (Saudská Arábie) Jeruzalém (Izrael)
Hinduismus Hinduisté putují nejčastěji do místa domova boha Višny a do Kršnova rodiště. Váránasí (Indie) Mathura (Indie)
Buddhismus Pro buddhismus jsou nejdůležitějšími poutními místy ta, která jsou spojena s Buddhovým životem. Lumbiní (Indie) Bódhgaja (Indie) Sárnáth (Indie) Kušinagara (Indie)
16
Šintoismus Isa (Japonsko) Izumo (Japonsko) Fudži (Japonsko)
4.2 Religiózní cestovní ruch v Itálii Itálie je jedním z nejnavštěvovanějších států světa. Podíl na tom mají historická města, překrásná příroda a jedno z nejdelších mořských pobřeží v Evropě. Více než 90 % Italů (což je zhruba 54 mil. lidí) se hlásí ke katolickému vyznání. Základna pro religiózní cestovní ruch je zde tedy obrovská. Příčiny můžeme vidět především v historii a velký vliv má i samotný Vatikán a osobnost papeže. Náboženská turistika je na vysoké úrovni a zaujímá důležitou pozici v rámci cestovního ruchu Itálie. Poutě představují v Itálii 5 % z celkového výnosu odvětví turistiky. Obrat zde dosahuje 3,5 miliardy Euro ročně. V Římě noclehová základna tzv. náboženské turistiky čítá 100 tisíc lůžek, což je 12 % všech hotelových míst v zemi. [5] V Itálii se nachází 1763 poutních míst a 100 000 kostelů. Poutě se kromě Říma soustřeďují převážně do následujících míst: Assisi, Loreto, Padova, San Giovanni Rotondo a Pompeje. Např. do města sv. Františka přicestuje každý rok přibližně 6 mil. poutníků, což je srovnatelné s počtem zahraničních turistů přijíždějících do celé České republiky. Z nabídky italských cestovních kanceláří vyplývá, že Italové kombinují náboženskou turistiku s klasickými poznávacími zájezdy. A pokud už se na takový zájezd vydají, zvládnou např. během pár dní najednou několik významných měst a poutních míst ve Střední Evropě.
4.3 Religiózní cestovní ruch v České republice Česká republika, co se týká náboženství, je spíše ateistickou zemí, proto u nás religiózní cestovní ruch není tak rozšířený jako v jiných zemích. Není v podstatě pro koho zájezdy s náboženskou tématikou organizovat. Nevedou se také ani statistiky, protože náboženská turistika má u nás tak malý význam, není dostatečně komerční – prostě se nevyplácí.
17
I přesto u nás existuje několik cestovních kanceláří, které se tímto segmentem turismu zabývají. Patří mezi ně například CK Miklas Tour, CK Floria, CK Via Petrov nebo CK Palomino. V rámci domácího cestovního ruchu se čeští poutníci vydávají nejčastěji na tři hlavní poutní místa – na Svatou Horu u Příbrami, Svatý Hostýn a Velehrad. V Evropě preferují převážně místa zjevení Panny Marie – např. Lurdy, Fatimu, Medžugorje, Mariazell nebo Czestochowou. Kromě toho jsou velmi oblíbené i cesty do Říma a Vatikánu. I když je Česká republika malá země, má obrovský potenciál v religiózním turismu. Nevýhodou však pro rozvoj tohoto odvětví je nedostatečná infrastruktura a ubytovací kapacita v okolí poutních míst a překážkou mohou být i zpoplatněné památky, především v Praze. Navzdory tomu všemu bylo uskutečněno nebo stále ještě probíhá několik projektů na podporu náboženské turistiky v České republice.
4.3.1 Projekty na podporu religiózního cestovního ruchu v České republice
Projekt "Praha - destinace církevní turistiky" Projekt
"Praha
-
destinace
církevní
turistiky"
byl
iniciován
v roce
2005
rozvojovou agenturou HelpTOUR působící v oblasti cestovního ruchu. Klade si za cíl propagovat nové možnosti rozvoje cestovního ruchu v Praze v rámci církevní turistiky.
Praha má oproti jiným destinacím dobré podmínky pro rozvoj mnoha moderních produktů cestovního ruchu. Jedním z nich je určitě i rozvoj církevní turistiky. Ta dnes představuje perspektivní produkt, který může ekonomicky oživit řadu oblastí na území Prahy, které dosud nejsou v primárním zájmu návštěvníků.
Záměrem projektu bylo
zejména prohloubit znalosti a dovednosti pracovníků
cestovního ruchu v kulturně-historických a dalších souvislostech vztahujících se ke vzniku památek a pamětihodností Prahy a tím zlepšit povědomí cílových skupin o „nových“ možnostech. Na základě těchto znalostí a informací lze v praxi vhodným způsobem kombinovat církevní turistiku například s incentivní či kongresovou turistikou a rozšířit tak potenciál nabídky cestovního ruchu v Praze. 18
Jedním z hlavních záměrů bylo také posílit vzájemnou spolupráci všech institucí zapojených do rozvoje cestovního ruchu (cestovní kanceláře, turistické informační kanceláře, poskytovatelé navazujících služeb, správci muzeí a veřejných památek, spotřebitelská sdružení atd.). Šlo především o formulování požadavků na vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a o zvýšení kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu prostřednictvím celoživotního vzdělávání lidských zdrojů.
Výsledný produkt měl umožnit průvodcům, pracovníkům cestovních kanceláří a informačních center získat představu o dění ve světě a o rozhodujících motivech v křesťanství a ostatních světových náboženstvích na pozadí popisu historie Prahy a konkrétních památek.
Projekt „Religiózní turistika ve Svaté Hoře“ Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře je nejznámější a nejslavnější mariánské poutní místo v Čechách a zároveň barokní architektonický skvost - národní kulturní památka. Tuto nádhernou kulturní památku navštěvuje každoročně mnoho turistů. V posledních letech je zaznamenán i nárůst turistů ze zahraničí. Proto římskokatolická farnost při kostele Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře zažádala v roce 2006 o finanční podporu ze strukturálních fondů Evropské unie.
Záměr tohoto projektu spočívá především ve výraznější propagaci Svaté Hory a v nabídce širšího spektra informací a materiálů domácím i zahraničním turistům v jejich rodném jazyce – a to jak o architektonických skvostech, tak i o duchovním odkazu Svaté
Hory.
Projekt reaguje na potřebu nového pojetí turistiky zaměřené především na věřící turisty nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Je možné ho samozřejmě nabídnout i širší veřejnosti. Záměrem projektu je zvýraznění jedné z nejnavštěvovanějších atraktivit cestovního ruchu v Česku a zároveň evropsky významného poutního místa. Svými aktivitami a výstupy chce projekt vyzdvihnout dosavadní úroveň propagace Svaté Hory na skutečně evropskou úroveň - tedy úroveň, která je u podobně významných historicko-kulturně-církevních památek v západní Evropě běžná. 19
Projekt je zaměřen na chybějící služby v cestovním ruchu a to zejména na modernizaci a rozšíření internetového serveru a na realizaci kurzů pro průvodce. Jako zaměření na chybějící službu cestovního ruchu lze rovněž definovat aktivitu zaměřenou na natočení filmového dokumentu o Svaté Hoře a následné promítání tohoto dokumentu v prostorách kláštera. Realizací projektu se přispěje k výraznější propagaci Svaté Hory zejména v zahraničí.
Výstupy projektu jsou čtyři různé tištěné publikace, rozšířené a zmodernizované internetové stránky (včetně jazykových mutací), natočený a reprodukovaný filmový dokument o Svaté Hoře, kurzy pro průvodce po církevních památkách a jedno nově vytvořené
pracovní
místo.
Projekt „Beskydské dřevěné kostelíky“ Moravskoslezské Beskydy jsou největší chráněnou krajinnou oblastí České republiky. Jedinečná atmosféra sem přitahuje stále více turistů. Kromě malebné krajiny, sportovního vyžití a výrazně se zlepšujícího životního prostředí láká k návštěvě tohoto kraje také vzácně dochovaná lidová architektura.
Té vévodí počtem i historickým významem výjimečný soubor více než dvaceti dřevěných kostelů, postavených v průběhu pěti staletí. Tento soubor je vzhledem ke koncentraci,
různorodosti
a
zachovalosti
jednotlivých
staveb
považován
za
středoevropské unikum.
Proto na podporu tématu Církevní památky a poutní místa vydala agentura CzechTourism v roce 2003 propagační a informační materiál - prezentaci Beskydské dřevěné kostelíky. Tento ucelený odborný materiál si klade za cíl představit region Moravskoslezské Beskydy nejen z hlediska lidové architektury, ale zejména jako zajímavou a přitažlivou turistickou destinaci.
Turistický produkt je určen především cestovním kancelářím, křesťanským spolkům a zájmovým skupinám v České republice, na Slovensku a v Polsku. Zároveň může sloužit i jako podklad pro individuální turistiku. Obsahuje podrobný popis vybraných kostelíků a návrh sedmi tras po nejatraktivnějších místech regionu včetně praktických informací – adres, kontaktů, dopravní dostupnosti, možností stravování a ubytování apod. 20
5. Česko-italské kulturní vztahy Tak jak se postupem času vytvářely novodobé státy, tak se současně s tímto procesem vyvíjely i vzájemné vztahy obou zemí. Jak to bylo v oblasti kultury a náboženství, které nás zajímají, se dozvíme v následující kapitole.
5.1 Historie První náznaky moderních česko-italských kulturních vztahů sahají do doby ještě před vznikem
Československa.
Římská
Literární
umělecká
česko-italská
asociace
(Associazione Letteraria Artistica Italo-Boema) vznikla již v roce 1914. V roce 1916 vyšla v Terstu knížečka „La nazione ceca“, která jako první informovala Italy o existenci Čechů v Evropě a v roce 1917 byl založen Italský výbor pro československou nezávislost (Comitato Italiano per l´Indipendenza cecoslovacca).
Zlatý věk rozvoje česko-italských kulturních vztahů ovšem spadá do dvacátých let minulého století. Tehdy slavistická pracoviště italských univerzit i italské knihovny obdržely prostřednictvím československého ministerstva školství soubory knih českých a slovenských autorů. Na italském území byly založeny první kulturní instituce jako Muzeum první světové války v Roveretu, římská papežská kolej pro české seminaristy Nepomuceno, československý historický ústav v Římě a československý pavilon v zahradách
benátského
Bienále.
V Československu
zase
Jan
Baťa
založil
Československo – italskou ligu, která získala mohutnou podporu československé vlády, český vědec Běhounek se účastnil Nobileho výpravy do Arktidy. V roce 1923 bylo rozhodnuto československým ministerstvem školství vybudovat v Římě stálé sídlo pro Československou akademii historických a archeologických věd a umění. Tehdejší československý velvyslanec Vlastimil Kybal podepsal tedy 6.7.1923 s římským starostou Filippem Cremonesim dohodu o poskytnutí pozemku o rozloze 3000 m2 ve Valle Giulia na stavbu sídla. Darování bylo vázáno na podmínku postavit budovu během pěti let, proto byl ihned vypracován řádný stavební projekt, ale kvůli nedostatku finančních prostředků česká strana opětovně žádala o prodloužení termínu až do roku 1938.
21
Druhá světová válka přerušila všechny aktivity ohledně tohoto záměru. Po jejím skončení se znovu o stavbě začalo uvažovat, ale ekonomické i politické důvody byly příčinou dalších prodlev a ve věci vybudování Československé akademie v Římě nepadlo žádné zásadní rozhodnutí. To vedlo římskou radnici k tomu, že pozemek byl předán Rumunsku, které zde skutečně svůj historický ústav vybudovalo. A český sen zůstával snem.[6]
5.2 Současnost Obnovit činnost Českého historického ústavu v Římě se podařilo před třinácti lety a rozvoj česko – italských kulturních vztahů zůstal na bedrech velvyslanectví i do současné doby. Českému velvyslanectví se zdařily akce velkého dosahu. V roce 2004 například úspěšně proběhla akce Týden české hudby v Auditoriu v Římě. Později byla podepsána dohoda o spolupráci mezi Teatro di Roma a pražským Národním divadlem, jejíž součástí byla i vzájemná výměna souborů těchto předních divadelních scén. Uspořádána byla výstava českého sakrálního umění na Sicílii a o Keltech na českém území ve Varese. V roce 2005 bylo otevřeno České centrum v Římě (Istituto culturale ceco), jehož hlavní náplní je rozvíjení povědomí o společné provázanosti České republiky a Itálie a vytváření dalších vazeb na poli kultury. [7]
Na druhé straně – v České republice, působí mnoho organizací a společností, které se zabývají podporou a zprostředkováním styků mezi občany, organizacemi a institucemi obou zemí ve všech oblastech společenského života a ve vytváření podmínek pro tyto styky. Jmenujme například Společnost přátel Itálie, což je neziskové občanské sdružení. Založeno bylo v roce 1990 v Praze pod původním názvem "Společnost Československo - Itálie" za účasti 450 zakládajících členů, náměstka ministra zahraničí ČSFR a velvyslance Italské republiky. Od založení Společnosti se do ní přihlásilo 2150 členů, z původně založených 24 místních poboček polovina přestala postupně vyvíjet činnost a zanikla.
22
Společnost přátel Itálie se za osmnáct let svého působení angažovala v celé řadě aktivit zaměřených na rozvoj česko-italských vztahů. Mezi dosud nejvýznamnější akce společnosti patří: - v oblasti pedagogiky: pořádání celoročních i letních intenzivních kurzů italštiny, uspořádání česko-italských seminářů učitelů českých středních škol s učiteli ze severních regionů Itálie, zprostředkování školských výměn studentů a učitelů různých typů škol, jazykových studijních pobytů a navázání dlouhodobých vzájemných styků škol; - v oblasti hudby: pořádání přednášek a výstav k dějinám česko-italských hudebních styků, veřejných koncertů z italské operní tvorby za účasti nejlepších studentů konzervatoří z celé České republiky, návštěva a koncert orchestru z Katánie; - v oblasti lékařství: uspořádání sympozia o gastroenterologii ve spolupráci s lékařskými společnostmi obou zemí, zprostředkování výměny postupů v oboru ušní chirurgie mezi fakultními nemocnicemi v Praze a Parmě;
Již zavedenou tradicí je pořádání poznávacích a pobytových zájezdů a kulturně historických exkurzí. Společnost vydává svůj čtvrtletní Zpravodaj, přispívá i do jiných časopisů a podílí se na vytváření publikací spojených s tematikou česko-italských vztahů. Za zmínku stojí určitě i přednášková činnost zaměřená nejen na historii a současnost česko-italských vztahů, ale i na samotné poznání Itálie.
5.3 Společné česko-italské religiózní tradice Pod pojmem česko-italské religiózní tradice se rozumí takové křesťanské tradice, jež mají svůj původ v Itálii a pronikly do české kultury a naopak, nebo takové tradice, které jsou rozšířené a velmi oblíbené v obou zemích a jsou propojeny vzájemnými společensko historickými vazbami.
5.3.1 Kult Panny Marie
5.3.1.1 Co je mariánský kult Jde o uctívání Panny Marie – Bohorodičky, jež přerostlo až do spontánního výrazu náboženské úcty a stalo se oficiální součástí katolicismu.
23
5.3.1.2 Historie
Raně křesťanská církev nepřisuzovala Panně Marii žádný podstatný význam, takže se mariánský kult začal vyvíjet až od 4. století, kdy se objevují první svátky a také první kostely. Ty jsou zasvěcené Panně Marii, především tedy Zvěstování Panny Marie. Skutečný význam Panny Marie v křesťanství a v liturgii se ale datuje až od středověku, kdy se stala symbolem rytířské kultury, spravedlnosti a víry. A to dokonce tak velikým, že ve 13. a 14. století hrozilo, že význam Panny Marie v lidovém uctívání bude větší, než význam Ježíše Krista. Takže sama církev začala tuto velkou mariánskou oblibu potlačovat. To platilo zhruba až do třicetileté války. Pak přišla protireformace, a po třicetileté válce, v době barokní restituce víry, začala katolická církev mariánský kult velice intenzivně využívat. V této době se zformovaly i čtyři veliké mariánské svátky, a sice svátek Narození P. Marie, který se slaví v září, Zvěstování P. Marie v březnu, Nanebevstoupení P. Marie, což je 15. srpna, a pak svátek Božího těla, spojený s Letnicemi. A s Pannou Marií se samozřejmě také pojí růženec, rosarium, neboť růže byla symbolickým označením Panny Marie.
5.3.1.3 Konkrétní projevy uctívání Panny Marie
Panna Maria a mariánský kult se vlastně staly symbolem lidové víry. Církev pořádala různé pouti, velice oblíbenými se stala poutní místa a vlastně všechny projevy lidové zbožnosti upevňovaly postavení Panny Marie. Nicméně postavení Panny Marie barokní a středověké bylo výrazně odlišné. Zatímco ve středověku byla Panna Maria obecně symbolem víry, v době barokní byla spíše symbolem pomocnice v mateřství. Česká poutní místa jsou velice stará, protože mariánský kult v českých zemích měl velice dlouhou tradici. Klasickým místem, které vlastně založilo tradici mariánského poutnictví, je loreta. Kromě toho u nás ale vznikala ještě některá speciální poutní místa, nejznámější z nich jsou Svatá Hora u Příbrami, Sv. Kopeček u Olomouce, Kájov u Českého Krumlova. Tato místa se v 18. století stala velice významnými. Proto i Josef II., když začal svůj boj proti některým projevům církevní moci, zakázal poutě a zrušil mariánská poutní místa. Velice dobře totiž věděl, že právě ona symbolizují lidovou víru, to pevné postavení mariánské v rámci římskokatolické církve. 24
Lidé věřili nikoliv z abstraktních důvodů, ale proto, že se spoléhali na pomoc a milosrdenství Boží. A proto se začali k Panně Marii obracet v nejrůznějších záležitostech. Žádali o pomoc při lehkém porodu, při dobré úrodě, aby si zajistili dobré počasí. A samozřejmě tyto projevy zbožnosti vždycky doprovázely nejrůznější projevy, které dnes označujeme jako lidovou slovesnost. Panna Maria se objevuje v písních, ve vyprávění, v pověstech, v říkánkách. Vlastně touto cestou Panna Maria pronikla do systému
lidové
zbožnosti
a
víry,
a
tudíž
samozřejmě
i
do
slovesnosti.
5.3.1.4 Loretánská tradice
5.3.1.4.1 Loreto
Loreto je město a katolické poutní místo ve střední Itálii, v provincii Ancona, v regionu Marche. Po Římu je druhým nejvýznamnějším poutním místem Itálie. Ročně jej navštíví na 3 miliony poutníků. K Loretu se pojí pověsti o zázračných uzdraveních a milostech přičítaných Černé Panně Marii Loretánské. Nachází se zde loretánská svatyně, což je komplex staveb obklopující tzv. Svatou chýši, jehož nejnápadnější částí je pozdně gotická trojlodní bazilika z druhé poloviny 15. století. Přímo ve středu kostela pak stojí vlastní Svatá chýše. Svatá chýše, italsky Santa Casa, je označení pro údajný dům Panny Marie, který byl podle legendy na konci 13. století přenesen z Nazaretu do italského Loreta. Po celém světě se pak vyskytují kopie těchto svatyní, označovaných jako loreto, česky loreta.
5.3.1.4.2 Loretánská legenda
Již od dob prvních křesťanů se v Nazaretu uctíval tzv. svatý domek, přiléhající z jedné strany ke skále s jeskyní, jako dějiště narození Panny Marie a andělského pozdravení.. Dnes zde stojí trojlodní bazilika Zvěstování Panny Marie z let 1962-1968. Loretánská legenda praví, že Santa Casa byla přenesena anděly ze Svaté země do Evropy 10. května 1291, kdy se objevila na pahorku u dalmátského městečka Tersata nedaleko Rijeky. Tamní biskup se dozvěděl ve snu, že jde o nazaretský příbytek Panny Marie. Poselstvo, vyslané do Palestiny, potvrdilo zmizení Santa Casy z nazaretského chrámu. Dne 10. prosince 1294 byla kaple přenesena přes Jadran k Anconě do lesíka, 25
patřící jisté Lauretě. Vznášející se domek prý sledovali pastýři, což bývá s oblibou znázorňováno na závěrové stěně Santa Casy. Když se množila loupežná přepadení zbožných poutníků, objevuje se svatý domek po osmi měsících na návrší, vzdáleném 3000 kroků. Pozemek, na němž se kaple ocitla, byl v majetku dvou znesvářených bratří. Když se ukázali nehodnými této milosti, byla kaple 7. září 1295 počtvrté přenesena o 200 kroků dále, na veřejnou cestu. Na tomto místě stojí dodnes. V roce 1296 prý zaznamenali obyvatelé blízkého města Recanati do svých městských knih, že šestnáct legátů, vyslaných přes Dalmácii do Svaté země, potvrdilo shodnost rozměru kaple z Tersatu u nazaretských základů.
Třeba říci, že tato legenda je doložena až z podstatně pozdější doby, poprvé ji sepsal administrátor Svaté chýše Pier Giorgio Terramano v roce 1472. Realističtější verze hovoří o tom, že „svaté kameny z domu Panny Marie“ nechal ze Svaté země do Itálie v roce 1294 převézt epeirský despota Nikeforos Angelos jako dar u příležitosti svatby své dcery Thamar s Filipem I. Tarentským. Teprve v pozdější době se, snad pod vlivem různých legend o zázračně přenesených soškách a obrazech, jakož i spojením jména rodu Angeloi se slovem anděl, objevilo podání o nadpřirozené translaci.
5.3.1.4.3 Vlastní podoba svaté chýše
Jádro Svaté chýše představuje obdélná stavbička o rozměrech 8,96 na 4,1 metry se třemi „původními“ stěnami z pískovcového zdiva o tloušťce asi 50 cm, sahajícími do výše asi 3 metrů, směrem vzhůru navazuje červený pískovec, jenž se svým vzhledem podobal cihelnému zdivu. S prostotou svatého domku ostře kontrastuje bohatě zdobený mramorový obal v podobě kvádru, který ho obklopuje ve vzdálenosti 20 cm. V letech 1370-1400 byl vyzdoben interiér kaple nástěnnými malbami, dnes značně poškozenými. Vedle zdobných ornamentů v horní části zaujmou především reliéfy, vypravující o životě Panny Marie a loretánské legendě - na severní straně Narození Panny Marie, Zasnoubení Panny Marie, na západní straně Zvěstování Panny Marie, Navštívení Panny Marie, Příchod Panny Marie do Jeruzaléma, na jižní Narození Krista, Klanění Tří králů a konečně na východní straně Smrt Panny Marie a Přenesení chýše nazaretské.
26
Hlavním předmětem uctívání v loretánských kaplích je soška Černé Matky Boží Loretánské. Z nejstarších záznamů o svatyni v Loretu se dozvídáme, že tu byla uctívána ikona v temně červené barvě, která od plamene svící a olejových lamp zčernala. V první třetině 16. století byla ikona nahrazena soškou z jedlového dřeva natřenou nahnědo, která rovněž po čase zčernala. Tato soška v roce 1921 při velkém požáru chrámu shořela a nahradila ji dnešní plastika z cedrového dřeva, opatřená tmavým nátěrem. Loretánská soška, vysoká 93 cm, stojí na čelném místě závěrové zdi, tj. dodatečně dostavěné části, uvnitř niky.
5.3.1.4.4 Loreta v českých zemích
Od 16. století se jezuity propagované budování napodobenin Svaté chýše šířilo v katolických zemích Evropy. Santa Casu v Loretu navštívila i řada českých renesančních šlechticů. Také proto bylo na českém území v 17. a počátkem 18. století postupně zbudováno na pět desítek loret, jedny z nejstarších v Evropě. Až na výjimky všechny respektovaly původní rozměry svatého domku. Jejich zakládání se do určité míry stalo výrazem snahy vytvořit poutní místa v rámci šíření mariánského kultu. Množství loretánských kaplí bylo zbořeno v době Josefa II., některé byly rušeny a posléze zase obnoveny. Další kaple zanikly během 19. století, kdy upadal loretánský kult a ve 20. století. Nejstarší dochovaná česká loreta stojí v Hájku nedaleko Unhoště, další lorety se nacházejí např. v Brně, Mikulově, Kosmonosech, Rumburku, Římově, Slaném či Starém Hroznatově. Jednoznačně nejvýznamnější a nejznámější loretou v Čechách je Santa Casa na Hradčanech v Praze, kterou nechala vybudovat Benigna Kateřina, manželka Viléma z Lobkovic, v 1etech 1625-1631.
Vliv loretánského kultu se neomezoval pouze na stavbu loretánských kaplí. Panně Marii Loretánské mohly být zasvěceny i kostely, nebo byly kostelní kaple upraveny, aby připomínaly Svatou chýši. V některých kostelech stála na oltáři soška Panny Marie Loretánské, mluví se o tzv. loretánských oltářích, soška sem někdy mohla být i přenesena ze zbořených loretánských kaplí.
27
5.3.2 Svatý František z Assisi
5.3.2.1
Život
František Bernardone se narodil v Assisi, městě vzdáleném asi 25 km východně od Perugie, dnešního hlavního města stejnojmenné provincie v regionu Umbria, v r. 1181 nebo 1182. Jeho otec Petr Bernardone byl bohatý obchodník s látkami, který ze zaalpských zemí dovážel to, čemu dnes říkáme "spotřební zboží" - luxusní a drahé výrobky. Matka Pice byla francouzského původu. Pocházela patrně z Provence. Při křtu dostal jméno Giovanni (Jan), ale přezdívalo se mu "Francesco" (malý Francouz, Frantík).
František vyrůstal v neklidné době rozvoje měst, obchodu a hnutí na obrodu církve. Nijak se nevymykal ze společnosti bohatých mladíků, kterým bychom dnes říkali zlatá mládež. Mladý Bernardone byl v téhle společnosti středem pozornosti. Často hrál šaškovskou roli baviče. Vedl lehkomyslný život, jako ostatní miloval truvérské písně. Daleko od pravdy nejsou ani zmínky o jeho bezstarostnosti a marnotratnosti. Mládež mu přezdívala "král zábav".
O jeho vzhledu není dochováno mnoho zpráv. Hezký prý nebyl. Prameny, které jsou k dispozici, o tom hovoří jasnou řečí. Zdá se, že byl malý, slabý, tmavé pleti i vlasů, byl přesným opakem té krásy, o níž hovoří rytířské romány. Měl však to, čemu dnes říkáme "charisma". František se hodlal stát udatným rytířem. Aby svou touhu uskutečnil, zúčastnil se v roce 1201 války proti Perugii, což vlastně byla válka mezi měšťany a šlechtici, za které se postavila Perugie. Zúčastnil se tak i bitvy u Collestrady, kde byli assisští měšťané poraženi a František byl spolu s ostatními uvězněn. Strávil celý rok ve vězení než byl dojednán mír a zajatci propuštěni. V zajetí trpěl vážnou chorobou a uzdravoval se jen velmi pomalu. A přitom ve skrytosti probíhala i jeho vnitřní proměna - začal více uvažovat o smyslu života. Poznal, že v životě musí být ještě něco jiného než blahobyt a tělesné požitky. V průběhu vojenského tažení a nemoci měl František četné sny a vidění, ve kterých mu Bůh sdělil, že jeho posláním bude chudoba a služba Ježíši Kristu.
28
Touha po rytířství ho však neopustila. Roku 1204 zamířil do Puglie, aby se přidal k vojsku Gualtiera Briegnne, protože toužil po tom, aby byl za nějaký statečný čin pasován na rytíře. Cestou měl však vizi, ve které byl upozorněn na pomíjivost všeho, oč se doposud snažil. Vrací se do Assisi a v častých modlitbách prosí Pána, aby mu ukázal, jak má naplnit jeho vůli. V mladickém nadšení se rozhodl vykonat pouť do Říma. Tam jej však čekalo obrovské zklamání nad bohatstvím církve a chudobou lidí. Na druhé straně byl však fascinován úctou, které se dostávalo Ježíši Kristu. Zahodil peníze, vyměnil si oděv s nejbližším žebrákem a žebral u vchodu do baziliky. Po této příhodě putoval po kraji, pomáhal chudým, rozdával svůj majetek, až otci došla trpělivost a vydědil ho. František nějaký čas pobýval v klášteře v Gubbiu, kde pracoval jako umývač nádobí, opravoval kostely v Porciuncule a pomáhal malomocným.
Jeho srdce se dotkl sám Pán a Františkův pohled na život a jeho smysl se začal radikálně měnit. Jednoho dne roku 1205, když se modlil před obrazem Ukřižovaného v napolo rozbořeném kostelíku sv. Damiána, slyšel Kristův hlas: „Františku, jdi a obnov můj dům, který, jak vidíš, se rozpadá.“ Františkem to otřáslo. Prodal četné balíky sukna svého otce a pustil se do opravy kostelíka sv. Damiána, který se rozpadal. Ale až o něco později pochopil, že Pán neměl na mysli tento kostelík, ale církev. Od toho dne žil ve velice blízkém vztahu s Kristem a v tom se očividně stal příkladem i pro ostatní.
Ještě jeden zážitek přivedl mladého muže k tomu, na čem pak postavil františkánský řád. Jednou se zúčastnil mše v kostelíku Panny Marie Andělské a z úst kněze slyšel Ježíšovu řeč při rozesílání učedníků hlásat Boží království: "Nic si neberte na cestu, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani na sebe dvoje šaty…" a poznal okamžitě, v čem spočívá jeho apoštolát. Už pro něho neexistovala pochybnost a nejistota. Slova evangelia se pro něho stala rozhodujícím momentem a jeho srdce překypovalo radostí. Vydal se tedy cestou radikálního následování Krista a apoštolů životem podle evangelia. Zrodil se „Poverello“, nejchudší z nejchudších. František odložil svou obuv, navlékl si hnědou kutnu, zavázal ji provazem a vydal se jako žebrák na cesty. Hlásal absolutní chudobu a úplné odevzdání do vůle Boží. Roku 1207 se zříká úplně všeho, aby svobodně mohl jít za svým Pánem. Vyžebrával si na živobytí, začal žít životem chudého putujícího kazatele a věnoval se obnově chátrajících kostelů i církevního života
29
v okolí Assisi. Hlásal zvěst smíření, pokoje a dobra. Ve stále se prohlubující modlitbě si je dobře vědom své ubohosti, ale zároveň i toho, jak moc je samotným Bohem milován.
5.3.2.2
Řád sv. Františka
Vzápětí mu Pán poslal první bratry a František poznal, že nemá žít sám, ale ve společenství. František je nazýval "menšími bratry" - z pokory, aby se nedomnívali, že jsou něčím velikým. Jednou jim řekl: "Mějte odvahu a radujte se v Pánu a nermuťte se proto, že je nás zdánlivě málo. Bůh nám dá vyrůst v převeliký zástup a rozmnoží nás a rozšíří až na hranice země." Když bylo bratří dvanáct, putoval František spolu s nimi do Říma, aby požádal papeže o schválení své první řehole. Byla to stručná pravidla společenství, složena převážně z evangelních citátů. Papež Inocenc III. mu jeho řeholi ústně schválil a v roce 1209 František zakládá Řád menších bratří, také nazývaný řád minoritů. První františkáni se usadili v Porciuncule u Assisi a začali kázat. Od benediktinů dostal František darem kostelík Panny Marie Andělské s kousíčkem půdy. Vedle kostela zřídil dům, který se stal kmenovým klášterem františkánského řádu. Františkánský ideál byl zcela evangelický - čistota, chudoba, pokora. Františkova jemná poezie a jeho důvěrný vztah k přírodě dávaly všemu zcela výjimečný a lidský tón. Nikdo na světě již zřejmě nebude obdarován takovou Boží milostí, která přísluší sv. Františkovi a která je v dějinách ojedinělá.
Je pochopitelné, že hlásání absolutní chudoby nebylo ani v té době nikterak populární a lidé se zrovna na jeho kázání nehrnuli. Odtud pochází známá legenda, že když nenalezl posluchače mezi lidmi, odešel do lesa a kázal lesní zvěři, která mu pozorně naslouchala. Nicméně postupně jeho příznivců a následovníků přibývalo. V roce 1212 projevila zájem o evangelní způsob života a následování Františka první žena, Klára z Assisi, která pocházela ze šlechtické rodiny Favaronů. František nejdříve poslal Kláru do benediktinského kláštera, teprve později se rozhodl společně s ní založit Řád svaté Kláry (Ordo Sanctae Clarae). Po několika dnech ji následovaly další dívky a vzniklo tak sesterské společenství Chudých paní, které tvoří tak zvaný Druhý františkánský řád klarisky. Členkou tohoto řádu byla i svatá Anežka Česká. V této době se zrodilo též bratrstvo Kajícníků z Assisi, tvořené lidmi žijícími jak ve stavu svobodném, tak i v manželském (tzv. terciáti). Uskutečňovali Františkův ideál, 30
aniž by opustili běžný způsob života. Tak vznikl Třetí řád, dnes nazývaný Sekulární františkánský řád. Mezi jeho příslušníky patřil např. francouzský král Ludvík IX. nebo německá šlechtična Alžběta Durynská.
5.3.2.3
František jako misionář
František toužil šířit poselství Kristova pokoje a dobra po celém světě. Stal se tak vlastně zakladatelem organizované misijní činnosti. Toužil prý i po mučednické smrti a cílevědomě vyhledával nebezpečí. Roku 1212 se pokusil odcestovat do Sýrie, kde stáli proti sobě křesťané a Saracéni ve zbrani. Vítr však zahnal loď do Dalmácie. Při druhém pokusu (1213-1214) František směřoval do Maroka, ale tentokrát mu v tom zabránila nemoc, která ho postihla ještě před tím, než se stačil nalodit ve Španělsku, kam odjel kázat Maurům. Ve stejné době se dozvěděl, že dva jeho vikáři zavádějí v řádu nevítané změny, vrátil se zpátky do Itálie, vzdal se úřadu generálního představeného a svěřil jej jednomu ze svých prvních druhů, Petru z Catanie. Začal opět kázat a žít jako poustevník. Roku 1215 se konal IV. lateránský koncil, který zakázal zakládat nové řády. Každá nově vzniklá instituce zasvěceného života měla převzít řeholi a organizaci některého schváleného řádu. Pokud šlo o Menší bratry, prohlásil papež Inocenc III., že jejich způsob života potvrdil Apoštolský Stolec již před tímto koncilem. Později, když se řád stále více rozrůstal, bylo třeba doplnit původní stručná pravidla a uvést je v soulad s novými církevními předpisy. Definitivní znění Františkovy řehole pro Menší bratry bylo schváleno 29. listopadu 1223.
Roku 1219 se František spolu s dalšími bratry vydal znovu na cestu do Orientu. Při obléhání Damietty křižáky se mu podařilo proniknout pokojnou cestou přes bojovou linii až k egyptskému sultánovi el Malikovi el Kamil a získat si jeho náklonnost. Ten byl Františkem tak uchvácen, že ho navzdory všem zvyklostem nenechal ani mučit ani popravit a v pokoji ho propustil. Jedním z plodů této cesty byla možnost trvalého usídlení Menších bratří ve Svaté zemi. V roce 1224 se František uchýlil do ústraní na milovnou horu La Verna, kterou získal pro svůj řád darem. Tam byl 24. září, na svátek Povýšení Svatého Kříže, během hluboké extáze obdařen stigmaty, tj. rány na rukou a boku, identické s těmi, které utrpěl Ježíš na
31
kříži. Ta mu zůstala vtištěna až do smrti. Šlo přitom o první bezpečně dosvědčenou stigmatizaci vůbec. Tak se začal podobat Kristu nejen svým životem, ale i utrpením. František zůstal ze skromnosti po celý život jáhnem a z pokory nechtěl přijmout kněžské svěcení.
Jeho fyzický stav se však neustále zhoršoval. Ke zhubnutí a vyčerpání následkem neúnavné, těžké misijní činnosti hrozilo Františkovi ještě oslepnutí. Pro silné bolesti končetin se často skoro nemohl hýbat, kromě toho ho soužily bolesti žaludku a jater. Aby vyléčili jeho oční nemoc, dopravili Františka v létě 1226 do Sieny do tehdy slavné lékařské školy. Avšak František už v sobě cítil předtuchu smrti, která se ho zmocňovala stále více. Neměl už vůli k životu, už si nechtěl dát pomoci. A právě tehdy složil v San Damianu nádherný Hymnus na stvoření, zázračné vyjádření lásky k Bohu, k lidem a ke všemu stvoření (viz příloha č. 3)
Na márách dopravili těžkoodění vojáci světce – jímž se stal pro svůj národ už dávno – zpět do jeho milované Porciunculy, tam, kde kdysi všecko začalo. Ostré hlídání bylo nutné, protože všude po cestě čekali lupiči, aby se zmocnili „nejcennějších ostatků Itálie.“ Loupeže relikvií patřily v té době v Itálii k běžným přečinům. Nebyla to žádná klidná smrt, jakou František měl. V Porciuncule ho položili, jak si to přál, na podlahu chatrče v blízkosti kostelíka Panny Marie Andělské, která byla vlastně vždycky jeho domovem. Tváří v tvář smrti diktoval ještě několik řádků své řádové družce Kláře. Před smrtí ještě jednou požehnal městu Assisi a se slovy "Buď vítána sestro Smrti" zemřel večer 3. října 1226.
Papež Řehoř IX. jej prohlásil za svatého již 16. července 1228. Den předtím položil základní kámen k bazilice sv. Františka, nádhernému chrámu k uchování světcových ostatků. Když byl v roce 1230 spodní kostel baziliky dohotoven, dal tam bratr Eliáš pohřbít tělo zakladatele řádu na tajném místě, opět z obavy před lupiči relikvií. Teprve po staletích, po několikerých marných vykopávkách, našli roku 1818 podzemní kryptu se světcovými ostatky a vytvořili dojemný náhrobek, který do dnešního dne navštěvují statisíce
poutníků.
32
V roce 1939 byl prohlášen hlavním patronem Itálie a v roce 1980 ho papež Jan Pavel II. ustanovil za patrona ekologie. Je také patronem vlčat (nejmladší skauti), chudých, sociální práce, kupců, krejčích, soukeníků, tkalců, lnářů a tapetářů. Jeho svátek se slaví 4. října.
5.3.2.4
Filosofie sv. Františka
František byl člověk s krystalicky čistou duší a žhavým srdcem, člověk naplno otevřený všem tvorům a každé kráse. Z křesťanského hlediska je to světec výjimečně univerzální. Na církev a společnost Západu měl vliv jako málo církevních osobností. Vydal se naplno Boží lásce a nechtěl nic jiného, než napodobit Krista. Svým "bláznovstvím pro Pána" je duchovně blízký světcům křesťanského Východu, radikálním uskutečňováním Evangelia oslovuje evangelíky a přitom jeho duchovním domovem je katolická církev.
Nejvýraznějším rysem Františkovy spirituality byla láska ke Kristu a hluboké prožívání všeho, co bylo spojeno s tajemstvím jeho vtělení a lidství. Zamiloval si naprostou chudobu, zřekl se všeho, dokonce i svého otce, když mu chtěl zabránit v jeho nastoupené cestě. Stal se žebrákem pro Krista. František rád zdůrazňoval, že byl poučen bezprostředně Bohem: "On sám mi ukázal cestu". Lne velkou láskou k církvi i jejím představeným, i když vidí jejich lidské nedostatky. Cení si totiž nade vše Eucharistie, ve které vnímá Kristovu fyzickou přítomnost na tomto světě stejně, jako když pobýval se svými apoštoly, a proto si váží kněží, že jen skrze ně Pán znovu a znovu "skrze ruce kněze sestupuje na oltář". Svým důsledně evangelním způsobem života je světlem a solí pro církev i svět. Boha vidí jako nejvýš dobrého Otce, který je původcem všeho stvoření, a proto všechno stvoření nazývá svými bratry a sestrami. Touží po spáse všech lidí, a proto volá k obrácení a posílá své bratry na misie do nekřesťanských zemí. Zvláště ho však přitahovalo tajemství kříže. Toužil milovat i trpět jako Ježíš, když za nás umíral na kříži. Touží následovat Krista až na kříž.
Ve snaze přiblížit lidem tajemství Kristova lidství, slaví Jeho narození v jeskyni v Grecciu 25. prosince r. 1223 na způsob „živých jesliček“. Navštívit místo, kde spatřil světlo světa Ježíš, bylo jeho staré, nesplněné přání. V přírodní jeskyni, upravené podle vyprávění evangelia jako betlémská stáj, byla sloužena mše svatá. Lidé tak mohli na 33
vlastní oči vidět, prožít a hlouběji pochopit lásku a pokoru Božího Syna v tajemství jeho vtělení. Od té doby se tato tradice rozšířila na celou církev a jesličky pod vánočním stromkem nám připomínají smysl vánočních svátků. František byl ale i pánem radosti a pokoje. Rád se smál a žertoval, rád zpíval provensálské písně a měl humor, kterým dokázal s převahou zvládat nejrůznější životní situace. Za žádných okolností nebyl sklíčený, šířil kolem sebe atmosféru pokoje, který byl skutečně přítomný, téměř hmatatelný.
5.3.2.5
Dílo
Literární dílo Františka s Assisi je na dobu, kdy naprostá většina lidí neuměla ani psát ani číst, relativně rozsáhlé. Většinu tvoří dopisy obsahující rady a napomenutí různým skupinám svých bratří psané ve stylu Listů svatých apoštolů a jsou psána latinsky. Řada z nich se nedochovala a sporné je i to, které z nich jsou autentické a jak velký podíl mají ostatní členové řádu. Spolehlivě je autorství prokázáno u třech verzí řehole Řádu menších bratří, řehole klarisek, Testamentum a báseň Píseň tvorstva.
Řehole pro první řád byla sepsána roku 1209, kdy se František vydal se svými bratry do Říma za papežem Inocencem III. Jedná se o velmi krátkou řeholi, postavenou pravděpodobně na citátech z evangelií, nicméně se nám nedochovala. Druhá řehole (regula non bullata) je mnohem delší, je opět protkaná citáty z Písma a nejde jen o právní text. Někdy i celé kapitoly jsou duchovními zpěvy bez vážných právních důsledků.
Třetí řehole prvního řádu, která byla schválena papežem Honoriem III. (Regula bullata), je konečnou verzí františkánské řehole. Má 12 kapitol a její platnost a nabádání k jejímu dodržování jsou obsahem i posledního Františkova díla - Závěti (Testamentum). Tu František napsal těsně před smrtí a obrací se v ní k bratřím s prosbou, aby jej následovali a vytrvali v jeho původních záměrech.
Nejslavnějším Františkovým dílem je báseň Píseň tvorstva (Laudes creatuarum). Ta není napsána latinsky, ale v umberském dialektu, dialektu, kterým se hovořilo v okolí Assisi. Píseň byla napsána postupně, na sklonku Františkova života. Mnozí badatelé se totiž domnívají, že na její konečné podobě pracoval bratr Pacifik. Jedná se o zcela 34
zásadní text v literární historii Itálie, neboť není jen jednou z nejstarších dochovaných básní psaných v některém z italských dialektů, ale i vůbec první básní s nespornými uměleckými kvalitami.
Slovo od něho samého, slovo, které vyjadřuje všechno o bytosti tohoto jedinečného člověka: „Vyvolil jsem svatou chudobu za svou paní, abych měl své duchovní a tělesné slasti a bohatství.“
5.3.2.6
Úcta a tradice
Františkův kult doznal rychle na celém Západě neuvěřitelného rozmachu, v neposlední řadě pro první známou stigmatizaci. Františkovy kostely byly zřizovány od 13.století na mnoha místech Evropy, mezi jiným v Kolíně nad Rýnem, Basileji, Lausanne a Lyoně. Mnohá města jmenovala Františka z Assisi svým patronem. Ostatky jsou uctívány kromě Assisi také v Římě, Arezzu, Cortoně, Florencii a Kriensu ve Švýcarsku.
5.3.2.7
Znázorňování
Největší význam při znázorňování má asi nejstarší obraz zakladatele řádu; freska je v Sacro Speco v klášteře sv. Benedikta v Subiaco. Skoro na všech znázorněních má František jednoduchý oděv, často s kapucí. Mívá u sebe krucifix, umrlčí lebku, zeměkouli, říšské jablko, bořící se dům, liliovou tyč, jehně a vlka. Často je František znázorněn se stigmaty. Mnohé obrazy ukazují zakladatele řádu s příhodami z jeho života, například při kázání ptákům, při péči o malomocné, při zřeknutí se otce, s řádovou řeholí u papeže Inocence III., při přijímání stigmat nebo při setkání s Dominikem. Po Panně Marii patří František k nejčastěji zobrazovaným světcům.
5.3.2.8
Františkánský řád v České republice
Františkánství vstoupilo do kulturních, náboženských a duchovních dějin českého národa ve 13. století. Byla to prvá etapa tak říkajíc františkánské či minoritské kolonizace českých zemí, které asi od poloviny 13. století tvořily se sousedním Polskem samostatný správní řádový celek, českopolskou provincii. Tehdy se františkánské a 35
dominikánské konventy stávaly nedílným atributem nově založených měst, kde byly stavěny při městských hradbách. V roce 1467 byla ustavena samostatná česko-moravská provincie sv. Václava, která sídlí v klášteře u Panny Marie Sněžné. Zpočátku přebírali františkáni starší kláštery jiných řádů, později začali stavět i své vlastní. Kláštery i františkáni samotní museli překonat řadu nepříznivých období, např. husitství, dobu Josefa II. nebo komunistické pronásledování ve 20. století. V současnosti u nás žije 49 bratří františkánů v 6 konventech3 – v Praze, Brně, Plzni, Liberci, Uherském Hradišti a v Moravské Třebové. Františkánské kláštery, dnes už však nesloužící svému účelu, najdeme například v Kadani, Chebu, Hájku, Bechyni, Oloumouci nebo Valticích. Členové řádu se soustředí především na kazatelskou a misijní činnost. Charakteristickým oblečením je hnědá kutna převázaná v pase bílým provazem (cingulem), na kterém jsou tři uzly symbolizující tři řeholní sliby: chudobu, poslušnost a čistotu.
V roce 2009 slaví Řád menších bratří (lat. Ordo fratrum minorum – OFM) významné výročí. Připomíná si 800 let od schválení františkánského charismatu. V jubilejním roce se v Assisi uskuteční velké setkání, které svolá do města sv. Františka bratry z celého světa.
5.3.2.9
Institut františkánských studií
Institut františkánských studií byl založen 30.června 2000 se souhlasem kardinála Miloslava Vlka, arcibiskupa pražského. V září začínal s 135 posluchači. Institut je velkou formační pomocí nejen bratřím a sestrám zasvěceného života, ale i členům Sekulárního františkánského řádu i všem křesťanům, kteří mají hluboký zájem o tuto spiritualitu, aby duch sv. Františka z Assisi přinášel pokoj a dobro celé Církvi i všem lidem dobré vůle.
3
konvent je základní buňka řádu, je to vlastně "svaté sejití" či "svatá sešlost" ať už v klášteře nebo řeholním domě, vyjadřuje komunitu bratří, která společně uskutečňuje své povolání
36
5.3.3 Jan Blažej Santini-Aichel
5.3.3.1 Život
Jan Blažej Santini-Aichel se narodil 3. února 1677 v Praze na den sv. Blažeje jako nejstarší syn do vážené rodiny pražského kameníka Santini Aichela. Druhého dne byl pokřtěn v chrámu sv. Víta jako Blažej Aichel. Narodil se s tělesnou vadou – byl na část těla ochrnutý a chromý. To mu bránilo úspěšně pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm kamenickou dílnu. Kamenictví se přesto vyučil. Do učení ho přijal architekt Jean Baptiste Mathey, což byl profesní kolega a osobní přítel jeho otce. S jeho kamenickým uměním se setkáváme pravidelně na nejnáročnějších stavbách v Praze. Jan Blažej se vyučil také malířství, pravděpodobně u Kristiána Schrödera.
U Matheye získal mladý Santini nepochybně smysl pro perfektnost řádových architektonických forem i kompozičních sestav, poučení o aktuálním vývoji římské tvorby a nepochybně i touhu po přímé italské umělecké zkušenosti. Proto se po vyučení okolo roku 1696 vydal sbírat zkušenosti. Je nepochybné, že ve střední Evropě navštívil Vídeň, Pasov i Salzburg a alpskými údolími přešel přes Lombardii až do Říma. Zde se seznámil s díly Francesca Borominiho, radikálního architekta považovaného římskými konzervativními současníky za „blázna“. Poznání a hluboké pochopení principů Borrominiho architektury ovlivnilo estetiku Santiniho staveb do té míry, že ho lze považovat za jediného skutečného následovníka velkého římského mistra. V Itálii také přebral do svého jména otcovo jméno Santini.
V roce 1700 už Santini samostatně stavěl, projektoval a měl vlastní peníze, tzn. byl členem některého ze stavitelských cechů a vlastnil stavební firmu. Již od počátků své tvorby byl velice štědře finančně odměňován za svá díla a to bylo v jeho době poměrně ojedinělé. V činnosti navazoval na architekta J. B. Matheye, po jehož smrti některé projekty přebral a dokončil. Přebral i jeho okruh stavebníků a částečně navázal i na jeho styl. Santinimu se dařilo a v roce 1705 koupil Valkounský dům v Nerudově ulici za 3000 zlatých v hotovosti. O dva roky později koupil i sousední dům U zlaté číše a oba domy spojil. I když získal malostranské měšťanství, nesměl v Praze stavebně podnikat. Proto 37
je počet jeho pražských staveb velice malý a pracoval zde pouze pro ty stavebníky, kteří nepodléhali cechovním předpisům, tedy šlechtice a církevní instituce. Pro stejný typ objednavatelů realizoval i většinu svých mimopražských realizací.
Santini si roku 1707 vzal za ženu Veroniku Alžbětu – dceru učitele Schrödera. S Veronikou měl čtyři děti, ale všichni tři synové – Jan Norbert Lukáš, Josef Rudolf Felix Řehoř a František Ignác – zemřeli na souchotiny ještě jako děti a zbyla jen dcera Anna Veronika. Když v roce 1720 manželka Veronika umřela, oženil se s jihočeskou šlechtičnou Antonií Ignatií Chřepickou z Modliškovic a získal povýšení do šlechtického stavu. S ní měl v roce 1721 dceru Janu Ludmilu a syna Jana Ignáce Rochuse. Kmotry všech Santiniho dětí se stali Santiniho mecenáši z řad vysoké šlechty. Jan Blažej Santini-Aichl zemřel 7. prosince 1723 v Praze ve věku 46-ti let.
5.3.3.2 Barokní gotika
Jan Blažej Santini je představitelem slohu, který se nazývá barokní gotika nebo také gotizující baroko. Tento architektonický sloh spojuje dynamické baroko s výrazovými prostředky gotiky. Jde o českou zvláštnost, která nemá nikde rovnocennou podobu. Po konci třicetileté války se české země pozvolna vzpamatovávaly z válečných útrap včetně starých klášterů. Základní obnovu klášterních panství následuje ke konci 17. století obnova a rozvoj samotných opatství. Některé kláštery při rekonstrukci svých chrámů žádají zachování kontinuity se středověkými stavbami. Pro architekta, který s pražskou gotickou katedrálou sv. Víta vyrůstal, který gotiku nepovažuje za starý a překonaný módní trend, a který je ze svých vandrovních cest okouzlen náznaky gotiky v barokních stavbách, je takové přání doslova požehnáním. V první třetině 18. století tak v Čechách vzniká řada historizujících staveb. Přesto nelze mluvit o pouhém kopírování nalezených původních vzorů – jsou rozšiřovány o prvky zahraniční pozdní gotiky, dále rozvíjeny a kombinovány s prvky odpovídající současnosti. Mezi nejkrásnější ukázky patří klášterní kostel v Želivi, přestavba kostela Nanebevzetí P. Marie v kladrubském klášteře, obnova chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory a především novostavba kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.
38
Ačkoli barokní gotika zaujímá v naší architektuře poměrně krátký časový úsek a zahrnuje celkem nevelký počet staveb, jde vesměs o díla vynikající úrovně. Umělci se snaží přiblížit se duchu staveb vyzvedaných někdy z trosek, ale způsobem tvůrčím a plně odpovídajícím jejich době.
5.3.3.3 Santiniho tvorba
Na začátek nutno říci, že téměř polovinu ze Santiniho děl tvoří přestavby, takže se vlastně u každé druhé realizace vyrovnával s již existujícím prostorem a hmotou původní stavby. Mimo to lze rovněž konstatovat, že řada jeho novostaveb také nevznikla na zelené louce, ale v těsném sepětí s historickou architekturou. Mezi první Santiniho stavebníky patřili opati cisterciáckých klášterů ve Zbraslavi a v Sedleci. Ti brzy rozpoznali uměleckou výjimečnost svého mistra a doporučili jeho služby i dalším klášterům svého řádu: do Plas a do Žďáru nad Sázavou. A další nabídky se jenom hrnuly. Santini dostal významné zakázky dalších moravských klášterů: přestavbu proboštství zábrdovického premonstrátského kláštera a poutního místa ve Křtinách u Brna a velký projekt přestavby a novostavby benediktinského proboštství v Rajhradě, přestavbu benediktinského kláštera v Kladrubech u Stříbra a mnoho dalších. Činnost pro velké církevní instituce zabírá větší část Santiniho tvorby. Mezi světskými, šlechtickými stavebníky měl Santini méně zákazníků. V jejich souvislosti třeba jmenovat především Norberta Leopolda, hraběte Kolowrata-Libštejnského a oba jeho syny, Jeronýma hraběte Colloredo-Wallsee či Františka Ferdinanda hraběte Kinského. Zatímco jeho architektonické dílo představuje zhruba osm desítek staveb, neznáme žádné Santiniho malířské dílo a zdá se, že v době svého architektonického působení se již malířstvím vůbec nezabýval. Jediným dokladem vynikajícího malířského a kreslířského školení u Santiniho je mimořádná výtvarná úroveň jeho plánů. Plány jsou nám i vodítkem k uchopení jeho způsobu architektonického myšlení a poznání osobitých principů jeho staveb.
Analýzy i dalších staveb a projektů Jana Blažeje Santiniho Aichela dokládají, že symbolicko-ideální charakter byl pro Santiniho sakrální stavby obecně platný a zřejmě i jeho objednavateli zamýšlený a záměrně připravovaný. Santiniho architektura
39
přesahuje běžné estetické normy doby svého vzniku a stává se uměleckou skutečností sice barokní, avšak zároveň ve zvláštním smyslu nadslohovou. Mezi další architekty barokní gotiky patří i Octavio Broggio, který byl Santinim silně ovlivněn. Jeho největším dílem tohoto směru je kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem.
5.3.3.4 Dílo
Kapitulní děkanství, Pražský hrad
Kostel Panny Marie Vítězné, Praha – Bílá Hora
Teatinský kostel Panny Marie Božské Prozřetelnosti, Praha – Malá Strana
Kolovratský (Thunovský) palác, Morzinský palác, Malá Strana, Praha
Kostel svatého Prokopa, Chotouň
poutní Chrám Jména Panny Marie, Křtiny
tzv. Svaté schody u Kostela Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově
úpravy cisterciáckého kláštera a klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou.
sakristie hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice, dolní hřbitov, kaple sv. Barbory, Žďár nad Sázavou
kostel Nanebevzetí Panny Marie, cisterciácký klášter a hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory
kaple Jména Panny Marie, Mladotice
Kondelův dům, Nebřeziny
dostavba sýpky, konvent, Klášter Plasy
děkanský kostel sv. Jakuba Většího, Kopidlno
proboštství s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie zvané Mariánská Týnice
klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, klášter Kladruby
proboštství kláštera Údolí blahoslavené Panny Marie, Pohled
poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad Sázavou
zámek Karlova Koruna, Chlumec nad Cidlinou
kostel sv. Libora, Jesenec
kaple sv. Anny, Panenské Břežany 40
kostel sv. Petra a Pavla v Horní Bobrové
kostel sv. Václava, Zvole
klášterní kostel Narození Panny Marie v Želivi
panská hospoda v Ostrově nad Oslavou na půdorysu ve tvaru W
kostel Navštívení Panny Marie na půdorysu želvy v Obyčtově
hospodářský dvůr Kalec
zámek, zámecký kostel Nejsvětější Trojice, Rychnov nad Kněžnou
zámek s farním kostelem sv. Jana Křtitele, Manětín
poutní kostel Povýšení sv. Kříže, Jaroměřice u Jevíčka
kaple sv. Klimenta, kanovnické domy, Hradec Králové
konvent kláštera, Zbraslav
benediktinský klášter, klášterní kostel sv. Petra a Pavla, Rajhrad
kaple sv. Jana Nepomuckého, Běstvina
hřbitovní kostel sv. Martina, Chrašice
radnice, Chrudim
zámek, Lázně Bělohrad
zámek, Velké Meziříčí
farní kostel sv. Mikuláše, Kozojedy
kaple Panny Marie Pomocné, Kouřim
kaple sv. Jana Nepomuckého, Čelina
farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Netín
…
41
6. Návrh míst vhodných k návštěvě V této části se konkrétněji věnuji českým poutním místům. Pro každou jmenovanou religiózní tradici jsem vybrala jednoho zástupce, který jí nejlépe odpovídá a zároveň by mohl být pro italské turisty zajímavý. Zpočátku představuji oblast, ve které se daná pamětihodnost nachází, a poté podrobněji popisuji samotné poutní místo. Na závěr přidávám přehled nejznámějších českých poutních míst, která se vážou i k jiným tradicím,doplněná o stručnou charakteristiku. Za textem je vždy připojen i italský překlad, protože tato práce by mohla být využita nějakou italskou cestovní kanceláří nebo agenturou, která se zabývá religiózní turistikou a vysílá své klienty na zájezdy s náboženskou tématikou.
6.1 Kult Panny Marie, loretánská tradice Praha Praha je hlavní město a největší město České republiky. Leží na řece Vltavě a čítá přibližně 1,2 mil.obyvatel. Praha se člení do 22 administrativních obvodů, které se dále dělí do 36 městských částí na předměstí a 110 katastrálních částí v centru města. Praha byla založena na konci 9. století a stala se brzy sídlem českých králů; někteří z nich byli také vládci Svaté říše římské. Je to velké město, přesto velmi ekologické, plné zeleně, čisté s dobře organizovaným cestovním ruchem. Praha patří z hlediska historického, architektonického, uměleckého a z hlediska atmosféry, jakou působí na turisty, mezi nejkrásnější města Evropy. Je velmi oblíbená a navštíví ji ročně asi 6 mil. turistů. Nalezneme zde mnoho starobylých domů s nádhernými omítkami. Díky přítomnosti parků, náměstí, stromových alejí a pěších zón, kde neuslyšíme stres silniční dopravy, je návštěva Prahy ideální pro dlouhé pěší procházky. Mezi hlavní turistické atrakce patří Staré Město, Malá Strana, Hradčany s katedrálou sv. Víta, Karlův most, starý židovský hřbitov a čtvrť Nové Město s radnicí. Praha je často nazývána jako „Zlatá Praha“, „Stověžatá Praha“, „Matka všech měst“, „Srdce Evropy“. Od roku 1992 je historické centrum Prahy zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
42
Kostel Narození Páně, Pražská Loreta Tento církevní komplex se nachází na Loretánském náměstí. Je to jedna z nejdůležitějších staveb v Praze. Byla postavena v barokním slohu v roce 1626 jako kopie Svaté chýše v italském Loretu, kam podle křesťanské tradice byl na konci 13.století zázračně přemístěn nazaretský domek Panny Marie. První patronkou a zakladatelkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz, šlechtična z jedné bohaté české rodiny. Stavba byla realizována italským architektem Giovannim Battistou Orsim a po jeho smrti pokračoval Andrea Allio. Stavba loretánské svatyně pokračoval až do konce 18. století a byla a je poutním centrem. Na výstavbě vnitřního komplexu spolupracovali oba architekti Dientzenhoferové. Malá stavba, původně vyzdobená zvenku freskami, byla vyzdobena v roce 1664 italskými umělci scénami ze života Panny Marie. Uvnitř se nachází stříbrný oltář a socha Naší paní z Loreta z lipového dřeva. Kromě Svaté chýše můžeme obdivovat slavný Loretánský poklad, sbírku liturgických, zlatých a uměleckých předmětů, drahokamů a schránek. Nejdůležitější součástí je schránka nazývaná Pražské slunce, zhotovená ze zlaceného stříbra a osázená 6 222 diamanty nesrovnatelné krásy. Tato schránka váží 12 kilogramů. Z věže Lorety zní každou hodinu zvonkohra tvořená 27 zvonky, spojená s věžními hodinami. Zvony a zvonky pochází z Amsterdamu, kde byly odlity v letech 1683-1691. Od roku 1695 hrají tradiční mariánský chvalozpěv: „Tisíckráte pozdravujem´ tebe.“
6.2 Il culto di Madonna, la tradizione di Loreto Praga Praga è la capitale e la più grande città della Repubblica Ceca. Situata sul fiume Moldava (Vltava), conta approssimativamente 1,2 milioni di abitanti. Praga si suddivide in 22 distretti amministrativi i quali si suddividono in 36 distretti municipali nel suburbio ed in 110 quartieri catastali (detti anche aree catastali) nel centro cittadino. Fondata alla fine del IX secolo, Praga divenne ben presto la sede dei Re di Boemia, alcuni dei quali più tardi regnarono anche come imperatori del Sacro Romano Impero. E' una città grande ma vivibilissima, con molto verde, poco inquinamento e ben organizzata
turisticamente
43
Sicuramente è del numero delle più belle città d' Europa dal punto di vista storico, architettonico e artistico. Per la sua atmosfera suggestiva che regala ai turisti Praga è una nota città turistica, visitata da circa 6 mil. di persone per un anno. Ci sono molte case antiche, alcune delle quali con splendidi murali. Visitarla a piedi e fare lunghe passeggiate è ideale e suggestivo per la presenza continua di parchi, piazze, viali alberati e zone pedonali dove non esiste lo "stress" del traffico automobilistico Tra le principali attrazioni turistiche troviamo Staré Město (Città Vecchia), Malá Strana (Città Minore), Hradčany (Castello) con la Cattedrale di San Vito, il Ponte Carlo, il vecchio cimitero ebraico e il quartiere di Nové Město (Città Nuova) con il suo municipio. Tra i numerosi soprannomi di Praga ricordiamo: "La città d‘oro", "La città delle cento torri", "La madre di tutte le città" e "Il cuore d‘Europa". Il centro storico è stato iscritto nella Lista dell´Eredità Mondiale Culturale dell´UNESCO nel 1992.
La chiesa della Natività del Signore a Praga, il Loreto di Praga Questo complesso religioso si trova a piazza Loretánské. È uno degli edifici più importanti di Praga. Fu costruito in stile barocco nel 1626 quale copia della Casa Santa di Loreto italiano dove, secondo la tradizione cristiana, fu miracolosamente trasportata alla fine del ´200 la Casetta di Nazareth della Vergine Maria. La prima mecenate e fondatore era Benigna Katerina di Lobkowicz, la dama nobile di una ricca famiglia ceca. L´edificio fu realizzato dall´architetto italiano Giovanni Battista Orsi e dopo la sua morte da Andrea Allio. La costruzione del Santuario di Loreta proseguì fino al ´700 ed fu ed è un centro di pellegrinaggio. Sulla costruzione dell´intero complesso collaborarono entrambi gli architetti Dientzenhofer. La piccola costruzione originariamente affrescata all'esterno, venne decorata nel 1664 da artisti italiani con le scene della vita della Vergine. All'interno c'è un altare d'argento e
una
scultura
di
Nostra
Signora
di
Loreto
di
legno.
Oltre la Casa Santa possiamo apprezzare il celebre Tesoro di Loreta, una raccolta di oggetti liturgici, oreficeria e arte, pietre preziosi e cofanetti. Il suo pezzo più importante è una custodia, chiamata „Il Sole praghese“, bagnata in oro e con 6.222 diamanti incastonati. di incomparabile bellezza. Questo cofanetto, da solo, pesa 12 kg. 44
Dalla Torre di Loreta suona ogni ora un carillon formato da 27 campane e collegato con l´orologio della Torre. Le campane e le campanelle provengono da Amsterdam dove furono fuse negli anni 1683-1691. Dal 1695 queste suonano un´antico inno mariano: „Ti salutiamo mille volte.“
Contatto:
Loreta di Praga (Loreta Praha) Piazza Loretánské nám.7, 118 00 Praha 1 – Hradčany Tel./fax: +420 220 516 740 e-mail:
[email protected], www.loreta.cz
Informazioni: Servizio di informazione di Praga (Pražská informační služba) Piazza Arbesovo nám. 4, 150 00 Praha 5 tel.: +420 221 714 444 e-mail:
[email protected], www.pis.cz
6.3 Kult sv. Františka z Assisi Region Kladensko Kladensko leží v severozápadní části Středočeského kraje. Je vymezeno správním obvodem největší municipality - statutárního města Kladna. Okolí Kladna je obklopeno malebnou přírodou. Do jeho jižní a západní části zasahuje Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO, představující jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů v České republice s bohatstvím flóry i fauny, kde ještě na konci 17.století žili medvědi. Nalezneme zde spoustu dalších chráněných přírodních oblastí a naučných stezek. Široké veřejnosti je znám osud obce Lidice, vyhlazené v červnu 1942 německými nacisty. Do nejstarší historie českého národa odkazují stará slovanská hradiště Budeč a Libušín . Na Kladensku leží i zámek Lány, letní sídlo prezidenta republiky. Turisté mohou navštívit i nedaleké hrady Křivoklát (cca 30 km) nebo Karlštejn (cca 33 km), založený českým králem a císařem Svaté říše římské Karlem IV. v roce 1348.
45
Františkánský klášter v Hájku Klášter se nachází ve východní části katastru obce Červený Újezd zhruba 17 km západně od Prahy. Základní kámen pro zdejší loretu položil hrabě Florián Jetřich Žďárský v roce 1623 v lesíku u Červeného Újezdu, nazvaném Hájek, jako poděkování za narození syna. Šlo o jednu z prvních kopií Svaté chýše. Hájecká loreta byla po více než 300 let oblíbeným poutním místem. Cesta z Prahy do Hájku byla lemována 20 poutními kapličkami. Navštěvovalo ji ročně průměrně 60 000 poutníků. Hlavním důvodem byly zázraky, které se tu na přímluvu Panny Marie udály. Poutníci s sebou přinášeli dary, ze kterých časem vznikl velký loretánský poklad. Ten ale zanikl za napoleonských válek. Floriánův syn zde roku 1659 založil františkánský klášter. Staviteli kláštera byli Carlo Lurago a Giovanni Domenico Orsi. Klášter byl dostavěn roku 1681 - jsou to dvě budovy a dva ochozy s kaplemi, seskupené do čtverce kolem rajského dvora. Východní budova je spojena průchozí sakristií s Loretánskou kaplí, která stojí uprostřed dvora. Z darů poutníků bratři klášter zařídili a vyzdobili, vykopali druhou studnu, upravili rajský dvůr i zahradu a dostavěli ohradní zdi. Areál se stal po dobu druhé světové války depozitářem Archivu Země české, byly zde uloženy archivy klášterů jiných řádů, zrušených tehdy nacisty. Za komunistů se hájecký klášter stal táborem nucených prací pro mladé kleriky z různých řeholí, později se z Hájku stalo vojenské skladiště. Místo je opětně obnovováno od konce 90. let 20. století. Správci kláštera jsou manželé Langovi. V letošním roce oslaví klášter 350. výročí svého založení. Na tuto poutní sezonu je připraveno několik poutních slavností.
6.4 Il culto di Francesco di Assisi La regione Kladensko Kladensko è situato nella parte nordoccidentale della regione Středočeský kraj (Bohemia Centrale). È l´area attorno del capoluogo Kladno. L´ambiente della città circonda natura pittoresca. Nella parte del sud e d´ovest entra zona protetta paesaggistica Křivoklátsko – riserva di biosfera di UNESCO. È uno dei complessi boscosi più estensi nella Repubblica Ceca con ricchezza di fauna e flora dove ancora
46
alla fine del XVII secolo vivevano orsi. Troviamo qui anche delle altre zone naturali protette e delle piste educative. Nella regione si trova il villaggio Lidice che è stato completamente distrutto dagli nazisti tedesci. Ci sono anche antichi slavi recinti di un castello - Budeč e Libušín, quali ricordano la storia della nazione boema più antica. Molto bello ed interessante è il castello Lány – la sede estiva dello presidente della repubblica. Turisti possono visitare i castelli non lontani - Křivoklát (ca 30 km) oppure Karlštejn (ca 33 km) fondato dal re boemo ed imperatore di Sacro Romano Impero Carlo IV.
Il monastero francescano di Hájek Il monastero si trova nella parte orientale del catasto del paese Červený Újezd circa 17 km all´ovest di Praga. Il caposaldo per loreta locale ha fondato il conte Florian Jetřich di Žďár nel 1623 nel boschetto vicino a Červený Újezd, detto Hájek, come grazia per la nascita del figlio. Era una delle prime copie della Santa casa. Loreta di Hájek era più che 300 anni un luogo di pellegrinaggio molto preferito. La strada da Praga a Hájek era orlata a 20 sacelli pellegrini. Loreta visitavano in media 60 000 pellegrini all´anno. Argomenti capitali erano miracoli, quali sono capitati qui sulla intercessione di Madonna. I pellegrini hanno portato i regali di quali si è formato un tesoro grande. Ma il tesoro è sparito durante le guerre napoleoniche. Il figlio Florian ha fondato qui nel 1659 il monastero francescano. I costruttori erano Carlo Lurago e Giovanni Domenico Orsi. Il monastero è stato finito nel 1681 – ci sono due edifici e due ambulacri con cappelle, aggregati al quadro attorno a corte dell´eden. Edificio orientale è collegato per sacrestia con capella di Loreto che è situata in centro a corte. Dai regali dei pellegrini i fratelli hanno decorato il monastero, hanno scavato secondo pozzo, hanno acconciato corte dell´eden e hanno compito muri di recinto. L´area era durante la seconda guerra mondiale depositario del Archivio di paese boemo. Ci erano depositati archivi dei monasteri degli altri ordini, allora chiusi dai nazisti. Durante l´era dei comunisti il monastero di Hájek è diventato il campo dei lavori forzati per acoliti giovanni degli ordini diversi, più tardi è diventato magazzino militare. Il luogo è rinnovato dalla fine anni novanta del XX secolo. Gli amministratori sono i coniugi Lang. Quest'anno il monastero celebra 350° anniversario della sua fondazione. Per questa stagione di pellegrinaggi sono preparate alcune celebrazioni.
47
Contatto:
Ordine dei minoriti – francescani, Provincia di San Venceslao (Řád menších bratří – františkánů, Provincie sv. Václava) Jungmannovo nám. 18, Praha 1- Nové Město, 110 00 tel.: +20 224 490 350, fax: +420 224 490 344 e-mail:
[email protected], http://pms.ofm.cz
Il monastero di Hájek (Františkánský klášter v Hájku ) I signori Lang - amministratori Červený Újezd - pošta Unhošť, 273 51 tel.: +420 312 697 125, mob.: +420 604 872 004 e-mail:
[email protected], http://klasterhajek.ic.cz
6.5 Jan Blažej Santini-Aichel Region Vysočina Zachovalá krajina Vysočiny se zalesněnými pahorky a loukami porostlými květinami láká především milovníky klidných rodinných dovolených, zatímco ctitelé aktivního odpočinku zde hledají pěší i cyklistické stezky a sportovní centra. Ani milovníci umění a historie nebudou zklamaní. Naleznou zde moderní galerie a hudbu všech žánrů. Ve staletých hradbách historických budov jsou organizována divadelní a šermířská představení. Uplynulá staletí zde zanechala množství hradů, zámků, klášterů a staveb lidové architektury. Skloníte se před uměním architektů a umělců, kteří vytvořili stavby jako je zámek v Telči, kostel sv. Jana Nepomuckého, který se nachází na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči. Tyto pamětihodnosti jsou zapsány na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou byl postaven podle projektu proslulého pražského stavitele vrcholného baroka – Jana Blažeje SantiniAichla. Výstavbou ho pověřil opat žďárského kláštera Václav Vejmluva, nadšený ctitel sv. Jana Nepomuckého. V dubnu 1719 v průběhu procesu blahořečení byl ve světcově hrobce v katedrále sv. Víta v Praze objeven neporušený jazyk, který pravděpodobně
48
patřil jemu. Po této události nařídil opat postavit poutní místo. Kostel byl vysvěcen v září 1722 a stal se prvním velkým poutním místem sv. Jana Nepomuckého. Kostel je považován za vrchol Santiniho tvořivosti, představující nadčasové dílo osvobozené od tradičních prvků architektury tehdejší doby. Je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy podle legendy. Ta vypráví, že na místě, kde Jan Nepomucký utonul, se objevila koruna s pěti hvězdami. Magická symbolika čísla pět byla začleněná do celé stavby. Uvnitř kostela se nachází pět oltářů a pět chodeb, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Na vrcholku kupole je umístěn velký jazyk – symbol sv. Jana Nepomuckého. Nádvoří poutního místa je ohraničeno ambity s pěti branami a pěti kaplemi. Brány umístěné v centru každého křídla mají střechu s kupolí a jsou doplněny sochami. Díky originalitě české barokní gotiky a mistrovské kompozici prostoru se symbolikou pěticípé hvězdy sv. Jana Nepomuckého byl kostel v roce 1994 zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako první samostatně stojící stavba na českém území.
6.6 Jan Blažej Santini-Aichel La regione di Vysočina Il paesaggio ben conservato di Vysočina, con colline boscose e prati fioriti, attira soprattutto gli amanti delle vacanze familiari tranquille, mentre gli appassionati del riposo attivo potrano cercare i sentieri per le passeggiate, le piste ciclabili e i centri sportivi. Neanche gli amanti dell´arte e della storia resteranno delusi. Qui troveranno gallerie moderne e musica di vari generi. Nelle mura secolari degli edifici storici vengono organizzati gli spettacoli degli spadaccini e degli attori teatrali. I secoli trascorsi hanno lasciato nella regione una serie di castelli, monasteri e edifici dell´architettura popolare. Vi inchinerete davanti all´arte degli architetti e degli artisti che hanno creato edifici come il castello di Telč, la chiesa di San Giovanni Nepomuceno, che si trova sul monte Zelená Hora a Žďár nad Sázavou, la basilica di San Procopio e il quartiere ebraico di Třebíč. Questi monumenti sono inseriti nella Lista dell´Eredità Mondiale Culturale dell´UNESCO.
49
Il santuario di San Giovanni Nepomuceno sul Montagna Verde Il santuario di San Giovanni Nepomuceno sul Montagna Verde a Žďár nad Sázavou venne edificato secondo il progetto di un famoso architetto praghese di barocco culminante, Jan Blažej Santini-Aichl. L´edificazione gli venne affidata dall´abate del monastero di Žďár, Václav Vejmluva, un fervido adoratore di San Giovanni Nepomuceno. Nell´aprile 1719, durante il processo di beatificazione, nella tomba del Santo, all´interno della cattedrale di San Vito a Praga, venne ritrovata una lingua intatta che si presume fosse del Santo. Dopo questo evento, l´abate decise di far costruire il santuario. La chiesa venne consacrata nel settembre del 1722 e divenne il primo grande santuario consacrato a San Giovanni Nepomuceno. La chiesa è considerata l´apice della creatività di Santini, rappresenta un´opera fuori del tempo, liberata dagli elementi convenzionali dell´architettura dell´epoca. È costruita su una pianta dalla forma di stella a cinque punte, secondo la leggenda che narra che, sul luogo dove annegò Giovanni Nepomuceno, apparve una corona con cinque stelle. La simbologia magica del numero cinque è stata realizzata in tutto l´edificio. All´interno della chiesa si trovano cinque altari e cinque corridoi, sull´altare maggiore ci sono cinque stelle e cinque angeli. Sulla sommità della cupola è collocata una grande lingua – simbolo di San Giovanni Nepomuceno. Il cortile del luogo di pellegrinaggio è delimitato dai chiostri con cinque porte e cinque cappelle. Le porte, situate al centro di ogni braccio, hanno il tetto a cupola e sono completate dalle statue. Per l´originalità dello stile gotico barocco boemo e per la composizione magistrale dell´area con la simbologia della stella a cinque punte di San Giovanni Nepomuceno, la chiesa è stata iscritta, nel 1994, nella Lista dell´Eredità Mondiale Culturale dell´UNESCO come la prima costruzione solitaria del territorio boemo.
Contatto:
Centro per le visite, Zelená Hora 591 02, Žďár nad Sázavou 2 tel.: +420 566 622 855, +420 724 663 716 e-mail:
[email protected], www.npu.cz
Informazioni: Centro turistico di informazioni – agenzia di viaggi Santini Tour, piazza Náměstí Republiky 24, 591 01, Žďár nad Sázavou tel.: +420 566 628 539, fax: +420 566 625 808 e-mail:
[email protected], www.zdarns.cz 50
6.7 Další významná česká poutní místa Kostel Panny Marie Vítězné – Pražské Jezulátko Kostel Panny Marie Vítězné je nejslavnějším poutním místem Prahy a nejznámějším poutním místem Čech v zahraničí. Pozornost poutníků poutá především milostná soška Pražského Jezulátka, v celém světě známá jako Bambino di Praga. Renesanční vosková soška pochází ze Španělska a denně ji navštíví turisté a poutníci z celého světa. Soška je umístěna ve stříbrné skřínce a její „šatník“ se skládá z cenných vyšívaných a zdobených pláštíků všech barev. Nejcennější z nich vlastnoručně vyšívala rakouská císařovna Marie Terezie.
Svatá Hora u Příbrami Příbramská Svatá Hora je nejvýznamnějším a nejstarším mariánským poutním místem v České republice. Kaple na Svaté Hoře je doložena k počátku 16. století. Sošku zdejší Panny Marie s Ježíškem vytvořil v polovině 14. století arcibiskup Arnošt z Pardubic. Když byla v 16. století přenesena do kaple na Svatou Horu, záhy k ní začala proudit procesí. Zpočátku spravovali Svatou Horu jezuité, kteří zahájili velkolepou výstavbu nového chrámu, později převzali správu redemptoristé. Velký význam Svaté Hory ještě více posílilo udělení čestného papežského titulu basilica minor.
Stará Boleslav Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z počátku 17.stol. Průčelí zdobí sochy českých světců - sv. Ludmily, Prokopa, Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. V chrámu je uložen posvátný předmět, tzv. paládium (záštita) země české, cíl mariánských poutí. Jedná se o gotický měděný reliéf Madony staroboleslavské, který darovala podle pověsti kněžna Ludmila svému vnuku Václavovi, českému knížeti, jenž jej nosil na krku až do dne, kdy byl zavražděn rukou bratrovou právě zde ve Staré Boleslavi.
Svatý Jan pod Skalou Kostel sv. Jana Křtitele je raně barokní stavba s bohatou vnitřní výzdobou. Uprostřed kostela stojí náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana, kde podle legendy žil
51
v 9.stol. poustevník Ivan. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana.
Svatý Kopeček u Olomouce Poutní areál sestávající z chrámu Navštívení Panny Marie, ambitů s kaplí, obytných a účelových budov je cenným barokním dílem 17. a počátku 18. století. Časem byla Panna Maria na Svatém Kopečku vzývána a uctívána jako Královna Moravy. Ke kostelu patří zimní kaple a svaté schody jako připomínka 28 schodů v jeruzalémském paláci Pilátově, po nichž Kristus vystupoval před svým odsouzením. V roce 1995 poctil Svatý kopeček svojí návštěvou papež Jan Pavel II., který se zde setkal s mládeží. V tomtéž roce byl chrám prohlášen za basilicu minor.
Svatý Hostýn Svatý Hostýn je nejpamátnějším a nejvíce navštěvovaným poutním místem Moravy. Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie byl vybudován v barokním slohu v letech 1721 – 1748 a dodnes je spravován jezuity. Nachází se zde pramen, podle tradice zázračně uzdravující. U něj stojí kaple z roku 1700. K 70. výročí korunovace Panny Marie svatohostýnské v roce 1982 získal poutní chrám vysoké vyznamenání - papež Jan Pavel II. mu udělil titul basilica minor.
Velehrad Velehradský klášter je vůbec první cisterciácký klášter založený na Moravě. Jeho součástí je i bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje, v roce 1985 vyznamenaná Zlatou růží. Tu uděluje papež jako zvláštní vyznamenání osobnostem, chrámům, městům či vládám pro jejich katolického ducha a loajalitu ke Svatému stolci. Její udělení je považováno za obrovské ocenění a vyjádření mimořádné papežské přízně. Papež Jan Pavel II. navštívil Velehrad v roce 1990. 5. července se stává cílem Národní pouti na Velehrad, která se koná u příležitosti svátku svatých Cyrila a Metoděje. Bazilika s přilehlými budovami a areálem byla v dubnu 2008 prohlášena za národní kulturní památku.
52
6.8 Altri posti di pelegrinaggio importanti nella Repubblica Ceca Chiesa di Santa Maria della Vittoria - Il Santo Bambino di Praga Chiesa di Santa Maria della Vittoria è il santuario più celebre di Praga ed il santuario boemo più noto all´estero. L´attenzione dei pellegrini cattura soprattutto la figurina di Bambino di Praga. La statuetta di cera rinascimentale viene dalla Spagna ed ogni giorno la visitano i turisti ed i pellegrini da tutto il mondo. La figurina è messa nello scrigno d´argento e la sua guardaroba consiste dei manti ornati dei tutti i colori. Il manto più prezioso ha ricamato l´imperatrice Maria Teresa d'Austria con le proprie mani.
Informazioni e contatto:
Bosí karmelitání (Carmelitani Scalzi) Karmelitská 9, 118 00 Praha 1 tel.: 420 257 533 646, fax: 420 257 530 370 e-mail:
[email protected], www.pragjesu.info
Monte Sacro a Příbram Monte Sacro a Příbram è il posto di pellegrinaggio mariano più importante ed antico nella Repubblica Ceca. La cappella sul Monte Sacro è documentata dall´inizio del XVI secolo. L´arcivescovo Arnošt di Pardubice ha creato la statuetta della Madona con Gesù Bambino a metà del XIV secolo. Quando era riportata nel XVI secolo nella cappella sul Monte Sacro, le processioni hanno cominciato a fluire. Al principio hanno amministrato il santuario i gesuiti i quali hanno cominciato con l´edificazione della chiesa nuova, più tardi
i redentoristi.
L´importanza
grande
del Monte
Sacro
era rafforzata
dall´assegnazione del titolo onesto pontificio – basilica minore.
Informazioni e contatto: Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie (Parrocchia cattolica romana a chiesa di Assunzione di Maria) Svatá Hora 591, 261 80 Příbram II. tel.: +420 318 429 930, fax: +420 318 429 934 e-mail:
[email protected], http://svata-hora.cz
53
Stará Boleslav La chiesa de pellegrinaggio di Assunzione di Maria risale all´inizio del XVII secolo. Nella fronte ci sono le statue dei santi boemi – Ludmilla, Procopio, Venceslao, Adalberto e Giovanni Nepomuceno. Nella chiesa è depositato un oggetto sacro – il Palladio del paese boemo, motivo dei pellegrinaggi mariani. È rilievo gotico di rame della Madona di Stará Boleslav, che ha donato secondo la leggenda la principessa Ludmilla a suo nipote Venceslao, il principe boemo, che l´ha portato sul collo fino al giorno, quando era assassinato da suo fratello Boleslao esattamente qui a Stará Boleslav.
Informazioni e contatto:
Římskokatolická farnost, farní kancelář (Parrocchia cattolica romana, ufficio parrochiale) Lázeňská 61, P.O.BOX 22, 250 02 Stará Boleslav tel.: +420 326 902 779, +420 326 910 552 e-mail:
[email protected], www.staraboleslav.com
San Giovanni sotto la Roccia La chiesa di San Giovanni Battista è l´edificio alto barocco con decorazione ricca interna. Al centro della chiesa si trova il sepolcro di Sant´Ivano dove è messo scrigno con i suoi resti sacri. La chiesa è collegata con la chiesa antica rocciosa – la grotta di Sant´Ivano, dove secondo la leggenda ha vissuto nel IX secolo l´eremita Ivano. C´è conservata una caverna naturale di travertino. Accanto alla chiesa, sotto la finestra della grotta di Ivano, sorge una forte fonte dell’acqua minerale con gli effetti curativi – Fonte di Sant’Ivano.
Informazioni e contatto:
Římskokatolická farnost Svatý Jan pod Skalou (Parrocchia cattolica romana di San Giovanni sotto la Roccia)
Seydlovo nám. 24, 266 01 BEROUN 1 tel.: +420 311 621 964 e-mail:
[email protected], www.svatyjan.cz
Svatý Kopeček a Olomouc L´area di pellegrinaggio consiste della chiesa della Visitazione della Madonna, dei chiestri con cappella, degli edifici di abitazione e funzionali. È l´opera preziosa barocca 54
del XVII e dell´inizio del XVIII secolo. Col tempo era Madonna di Svatý Kopeček adorata come Regina di Moravia. Nella chiesa rientrano la cappella invernale e la scala santa come osservazione dei ventotto scalini nel palazzo di Pontius Pilatus a Gerusalemme, su quale Gesù Cristo ha salito prima della sua condanna a morte. Nel 1995 il papa Giovanni Paolo II ha visitato Svatý Kopeček e ha incontrato qui i giovanni. Nello stesso anno il Papa la elevò a basilica minore.
Informazioni e contatto:
Římskokatolická farnost Svatý Kopeček (Parrocchia cattolica romana di Svatý Kopeček) Sadové náměstí 1, 779 00 Olomouc - Svatý Kopeček tel.: +420 585 385 342 e-mail:
[email protected], www.svatykopecek.cz
Il Santo Hostýn Il Santo Hostýn è il posto di pellegrinaggio più memorabile e visitato in Moravia. La chiesa di Assunzione di Maria era costruita nello stile barocco negli anni 1721-1748 e fino ad oggi gli amministratori sono i gesuiti. Qui si trova secondo la tradizione il fonte sanativo. Vicino è situata la cappella dall´anno 1700. Al settantesimo anniversario dell´incoronazione della Madonna di Santo Hostýn nel 1982 la chiesa ha ricevuto l´onore importante – il papa Giovanni Paolo II le ha dato il titolo – basilica minore.
Informazioni e contatto:
Římskokatolická farnost Svatý Hostýn (Parrocchia cattolica romana di Santo Hostýn) Svatý Hostýn 107, 76861 Bystřice pod Hostýnem tel.:+420 573 308 161, fax: +420 573 308 186 e-mail:
[email protected], www.hostyn.cz
Velehrad Il monastero di Velehrad è il primo monastero dei cistercensi fondato in Moravia. Una componente forma anche la basilica di Assunzione di Maria e di Santi Cirillo e Metodio. Nel 1985 ha ricevuto decorazione La rosa d´oro la quale il Papa da come decorazione speciale alle persone, chiese, città oppure ai governi per il loro spirito cattolico e per la lealtà a Soglio pontificio. È un apprezzamento grandissimo ed
55
espressione del favore straordinario di Papa. Giovanni Paolo II ha visitato Velehrad nel 1990. Il 5 luglio Velehrad diventa la meta del pellegrinaggio nazionale che si tiene in occasione della festa di Santi Cirillo e Metodio. La basilica con edifici adiacenti e l‘ area era dichiarata in aprile 2008 Il monumento nazionale culturale.
Informazioni e contatto:
Římskokatolická farnost Velehrad (Parrocchia cattolica romana di Velehrad) Stojanovo nádvoří 206, 687 06 Velehrad tel.: +420 572 420 140, fax: +420 572 420 141 e-mail:
[email protected] http://velehrad.maticevelehradska.cz Ordine della guida: +420 572 420 149, +420 603 793 532
56
7. Závěr Nyní je třeba ohlédnout se zpět a vyhodnotit, zda práce splnila cíle a očekávání, jež byly stanoveny v úvodu. Jako hlavní cíl práce jsem si stanovila nasbírat co největší množství informací o náboženské turistice a pokusit se vytvořit jakýsi rámcový přehled o této formě cestovního ruchu. Myslím, že tento záměr byl splněn, že každý, kdo si práci přečte, získá alespoň základní představu o daném tématu. Někomu se může zdát, že jsem kladla až přehnaný důraz na náboženskou stránku, ale pouze pochopení tohoto aspektu a jeho významu pro ty, kteří se na náboženské turistice podílejí, může vést k úspěšnému podnikání v tomto oboru. Co se týká České repuliky – ačkoli jsme podle statistik ateistickou zemí a ve srovnání s Itálii jak se říká „máme ještě co dohánět“, projevuje jak Česká centrála cestovního ruchu, tak jednotlivé regiony snahu podpořit rozvoj náboženské turistiky u nás, protože jsou si všichni dobře vědomi potenciálu, který naše krásná země v této oblasti má. Při psaní práce jsem využila poznatků a zkušeností získaných během studia a pobytu v Itálii, kde jsem blíže poznávala jazyk, kulturu, prostředí, zvyky, tradice a další okolnosti, které utváří specifický naturel italského národa. Tato práce byla přínosem i pro mne, protože v průběhu její realizace jsem objevila spoustu zajímavých věcí a nevylučuji, že bych se mohla v budoucnosti tímto odvětvím zabývat. Pevně věřím, že vynaložené úsilí bude využito i v rovině praktické a tato bakalářská práce poslouží účelu, ke kterému byla vytvořena.
57
8. Seznam citací [1]
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80 239 0152-4. s. 250
[2]
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80 239 0152-4. s. 221
[3]
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80 239 0152-4. s. 258-259
[4]
Bohatová, M. – Za náboženskými cíli cestuje ročně 300 mil. věřících [on line].[cit.2008-09-14]. Dostupný z:
[5]
Klement, J. – Poutní turistika v Itálii [on line].[cit.2008-10-28]. Dostupný z: < http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/poutni-turistika-v-italii.html>
[6]
Ministerstvo zahraničních věcí - Projev vv Libora Sečky při slavnostním zahájení činnosti Českého centra v Římě [on line].[cit. 2008-09-29]. Dostupný z:
[7]
Ministerstvo zahraničních věcí - Projev vv Libora Sečky při slavnostním zahájení činnosti Českého centra v Římě [on line].[cit. 2008-09-29]. Dostupný z:
58
9. Použité zdroje Literatura PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80 239 0152-4
SCHAUBER, V., SCHINDLER, H. M.: Rok se svatými. Přel. MUDr. Vojtěch Pola, Terezie Brichtová. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. ISBN 8085527-75-8.
SEDLÁK, Jan: Jan Blažej SANTINI: Setkání baroku s gotikou. Fotografie Jiří Ployhar. 1.vydání. Praha: Vyšehrad, 1987. 256 s. ISBN 33-768-87
Publikace Benvenuti a Praga d´Oro. 1.vydání. Praha: ROAD, 1991. Publikace Guida di Praga a delle città ceche. Praha: Jitro, 2008. Publikace Monumenti UNESCO della Regione di Vysočina. Region Vysočina. 2006.
Internet Bambino
Gesù
di
Praga
[on
line].[cit.
2008-12-11].
Dostupný
z:
Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce [on line].[cit. 200812-04]. Dostupný z:
Bohatová, M. – Za náboženskými cíli cestuje ročně 300 milionů věřících [on line].[cit. 2008-12-14]. Dostupný z:
Bohemia Centralis s.p.o. – O Kladensku [on line].[cit. 2008-12-04]. Dostupný z:
59
Czechtourism – Církevní památky [on line].[cit. 2008-12-08]. Dostupný z:
Czechtourism – propagační a informační materiál Beskydské dřevěné kostelíky [on line].[cit. 2008-09-16]. Dostupný z:
Czechtourism – propagační a informační materiál Beskydské dřevěné kostelíky [on line].[cit.
2008-09-16].
Dostupný
z:
Časopis COT Business - CzechTourism propaguje církevní památky [on line].[cit. 200809-16].
Dostupný
z:
Dreamguides - Loreto di
Praga [on line].[cit. 2008-10-07]. Dostupný z:
e-Praga.com - Piazza Loreto (Loretanske namesti) [on line].[cit. 2008-10-07]. Dostupný z:
Farnost Panny Marie Sněžné v Praze – Františkánský klášter Hájek [on line].[cit. 200812-04]. Dostupný z:
Farnost Panny Marie Sněžné v Praze - Historie františkánů [on line].[cit. 2008-11-25]. Dostupný z:
Gymnázium Františka Palackého Neratovice - JAN BLAŽEJ SANTINI-AICHL- Mistr české
barokní
architektury
[on
line].[cit.
2008-11-16].
Dostupný
z:
60
HelpTour Agentura pro rozvoj cestovního ruchu - Církevní turistika v Praze [on line].[cit.
2008-09-16].
Dostupný
z:
iDNES.cz – Náboženská turistika otočila přes 300 miliard korun [on line].[cit. 2008-1003]. Dostupný z:
Katedra pomocných věd historických a archivního studia Filosofické fakulty Karlovy univerzity v Praze - Loreto a loretánská legenda ve střední Evropě [on line].[cit. 200809-30].
Dostupný
z:
Košatka,
M.:
Izrael.
[on
line].[cit.
2008-12-10].
Dostupný
z:
Magazín VIPmag.cz - Náboženské cestování: nehynoucí byznys [on line].[cit.2008-0914].
Dostupný
z:
nehynouci-byznys>
Oficiální stránky Pražského Jezulátka [on line].[cit. 2008-12-04]. Dostupný z:
Pražská informační služba [on line].[cit. 2008-11-12]. Dostupný z:
Provincie
bratří
františkánů
[on
line].[cit.
2008-11-15].
Dostupný
z:
Rádio 7 – 2009: Rok náboženskej turistiky [on line].[cit. 2008-12-14]. Dostupný z:
Reflex Online – Svatý František z Assisi [on line].[cit. 2008-10-03]. Dostupný z: 61
Regionální informační servis - Religiózní turistika ve Svaté Hoře [on line].[cit. 2008-0916].
Dostupný
z:
1&language=cz>
Řád
menších
bratrů
kapucínů
[on
line].[cit.
2008-10-02].
Dostupný
z:
2008-12-09].
Dostupný
z:
Římskokatolická
farnost
Velehrad
[on
line].[cit.
Santi e beati [on line].[cit. 2008-12-28]. Dostupný z: < http://www.santiebeati.it/>
Santini [on line].[cit. 2008-11-16]. Dostupný z:
Společnost
přátel
Itálie
[on
line].[cit.
2008-10-03].
Dostupný
z:
Štráfeldová, M. Mariánský kult zapustil v lidovém prostředí hluboké kořeny [on line].[cit. 2008-09-30]. Dostupný z:
Turistika.cz
–
Klášter
Hájek
[on
line].[cit.
2008-11-30].
Dostupný
z:
Veber, M.: Církevní turistika a marketing [online]. [cit. 2008-11-11]. Dostupný z:
ViaggiScoop.it – Praga – una fiabesca e meravigliosa capitale europea [on line].[cit. 2008-10-07]. Dostupný z: 62
WIKIPEDIA, l'enciclopedia libera – Praga [on line].[cit. 2008-10-10]. Dostupný z:
WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie – Hostýn [on line].[cit. 2008-12-09]. Dostupný z:
WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie – Jan Blažej Santini Aichel [on line].[cit. 2008-1115]. Dostupný z:
WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie – Klášter Hájek [on line].[cit. 2008-12-04]. Dostupný z:
WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie – Loreta [on line].[cit. 2008-09-30]. Dostupný z:
WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie – Poutní místo [on line].[cit. 2008-09-16]. Dostupný z:
World Religious Travel Association [on line].[cit. 2008-09-29]. Dostupný z:
Yahoo! Geocities – Barokní gotika [on line].[cit. 2008-11-25]. Dostupný z:
Obrázky http://www.gospafl.com/foule-cathedrale-lourdes-b.jpg http://www.baixaki.com.br/imagens/wpapers/BXK201768_santuario-de-fatimaportugal800.jpg http://druidova.mysteria.cz/TAJEMNO/Pictures/MEDUGORIE%2010.jpg http://pictures.polandforall.com/images/czestochowa-jasna-gora-bright-hillmonastery.jpg http://www.autokaleidoskop.cz/files/20070517-61148.jpg http://www.kathedralen.net/altoetting/no/altoetting01.jpg http://farm4.static.flickr.com/3268/2394888587_56facaa495.jpg?v=0 http://vatican.europe-countries.com/pictures/vatican-city.jpg
63
http://www.uark.edu/depts/flaninfo/4213webpage06/%20Images/santiago_de_composte la.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/Holy_sepulchre.jpg http://www.mexicovacationtravels.com/wp-content/uploads/2008/12/basilica.jpg http://ihned.cz/74-10073040-31301180-450040-0-304330-000000_d-9d#fg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Masjid_Nabawi._Medina,_ Saudi_Arabia.jpg/800px-Masjid_Nabawi._Medina,_Saudi_Arabia.jpg http://www.volareza-dovolena.cz/files/userfile/Image/Izrael/Jeruzalem_4.jpg http://www.tropicalisland.de/india/uttar_pradesh/varanasi/images/VNS%20Varanasi%2 0or%20Benares%20%20river%20Ganges%20with%20boats%20bathing%20pilgrims%20and%20Hotels%2 03008x2000.jpg http://www.rent-a-taxi.com/images/mathura-image.jpg http://nepatravels.com/picturegallery/gal/Holi%20Places/lumbini2.jpg http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00routesdata/bce_499_400/thebuddha/bo dhgaya/bodhgaya2.jpg http://www.acetours.in/images/upload/1413_PackageItinerary_sarnath.jpg http://www.lebichson.org/HanhHuong06/2006TDCP2006-Kushinagar000A1a.jpg http://www.sacredsites.com/asia/japan/images/praying-kami-spirit-500.jpg http://static.astronomija.co.rs/nauke/geologija/vulkani/Vulkani/Fuji/fuji.jpg http://www.sacred-destinations.com/italy/images/loreto/basilica-night-cc-otrocalpe.jpg http://www.giroscopio.com/itareligiosi/Immagini/SantaCasa_marche.jpg http://www.sacred-destinations.com/italy/images/loreto/loreto-holy-houseblessedmother.jpg http://www.kapucini.cz/svati/Frantisek.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Assisi_panorama.jpg/800p x-Assisi_panorama.jpg http://www.santini.cz/pudorysy-staveb.html http://www.travelguide.cz/facilities/tg/full/547-loreta.jpg http://www.loreta.cz/cz/images/foto_monstrancev.jpg http://data.turistik.cz/!/imgnew/cile-2008/92019/franitskansky-klaster-hajek-1360.jpg http://pms.ofm.cz/historie/hajek_vstup.jpg http://www.kampocesku.cz/gallery/2008_01/zelena-hora-let.jpg http://www.people.cz/travel/articles_photo/11262.jpg http://www.pragjesu.info/images/gal/big/front_view.jpg http://www.pragjesu.info/images/gal/big/infant_jesus_king.jpg http://fondyeu.kr-stredocesky.cz/data2/dep_22/Svata_hora_Pribram_JPG.JPG http://data.turistik.cz/!/imgnew/cile/40240/chram-nanebevzeti-panny-marie-brandysnad-labem-stara-boleslav-56484.jpg http://photo.czechtourism.com/view_photo.php?pfid=31170 http://www.rodinnevylety.cz/wp-content/uploads/2007/01/svatykopecek1.jpg http://www.kr-zlinsky.cz/imgDetail.aspx?imgid=47660 http://www.kudyznudy.cz/miranda2/export/sites/www.kudyznudy.cz/cs/regiony/jiznimorava/foto/03-Velehrad.jpg http://www.zsvltava.cz/informatika/projekty/08-mapa-evropy/mapa-evropy-kristynazevlova-6r.png http://www.ekolist.cz/velkeobrazky/mapy/cr/mapacr_ptacichripka02_v.jpg
64
10. Seznam příloh Příloha č. 1: Fotografie nejznámějších světových poutních míst Příloha č. 2: Fotografie vztahující se k Loretu a sv. Františku z Assisi Příloha č. 3: Modlitba sv. Františka z Assisi Příloha č. 4: Ukázka půdorysů některých Santiniho staveb Příloha č. 5: Fotografie významných poutních míst v České republice Příloha č. 6: Mapka nejznámějších poutních míst Evropy Příloha č. 7: Mapka nejznámějších poutních míst České republiky
65
Příloha č.1:
Bazilika Panny Marie, Lourdes
Kostel sv. apoštola Jakuba, Medžugorje
Bazilika Narození Panny Marie, Mariazell
Bazilika Panny Marie, Fátima
Klášter Jasna Góra, Czestochowa
Kaple Milosrdenství, Altötting
66
Bazilika Panny Marie Sedmibolestné, Šaštín
Chrám sv. Petra, Vatikán
Bazilika sv. Jakuba, Santiago de Compostela
Stará a nová bazilika Panny Marie, Guadalupe Bazilika sv. Hrobu, Jeruzalém
67
Mešita se svatyní Ka´ba, Mekka
Omarova mešita, Jeruzalém
Mešita s hrobem Mohameda, Medina
Řeka Ganga, Váránásí
Rodiště Buddhy, Lumbiní
Rodiště Kršny, Mathura
68
Budhistický chrám, Bódhgaja
Budhistický chrám, Kušinagara
Budhistický chrám, Sárnáth
Šintoistický chrám, Izumo
Posvátná hora Fudži
69
Příloha č. 2:
Loreto, Itálie
Svatá chýše
Svatý František z Assisi
Interiér Svaté chýše
Assisi, Itálie
70
Příloha č. 3:
Modlitba sv. Františka z Assisi "Nejvyšší, všemocný, dobrý Pane, tobě buď chvála, sláva, čest a všeho dobrořečení. Patří tobě jedinému, Nejvyšší. A žádný člověk není hoden vyslovit tvé jméno. Buď pochválen, můj Pane, spolu se vším svým stvořením, především s panem bratrem Sluncem, jenž je dnem a skrze něhož nám dáváš světlo. A on je krásný a září velikým jasem; tvým, Nejvyšší, je obrazem. Buď pochválen, můj Pane, za sestru Lunu a za hvězdy, na nebi jsi je stvořil jasné, vzácné a krásné. Buď pochválen, můj Pane, za bratra vítr, za vzduch a oblaka, za jasnou oblohu a každé počasí, jímž dáváš svým tvorům obživu. Buď pochválen, můj Pane, za sestru vodu, která je moc užitečná, pokorná, vzácná a čistá. Buď pochválen, můj Pane, za bratra oheň, kterým osvětluješ noc, a on je krásný, veselý, silný a mocný. Buď pochválen, můj Pane, za naši sestru, matku Zemi, která nás živí a stará se o nás a vydává rozličné plody s pestrými květy a bylinami. Buď pochválen, můj Pane, za ty, kdo odpouštějí pro tvou lásku a snášejí křehkost a trápení. Blaze těm, kdo to snášejí pokojně, neboť tebou, Nejvyšší, budou korunováni. Buď pochválen, můj Pane, za sestru smrt těla, které žádný živý člověk nemůže uniknout. Běda těm, kdo zemřou ve smrtelných hříších; blaze těm, které nalezne ve shodě s tvou nejsvětější vůlí, protože druhá smrt jim neublíží. Chvalte mého Pána a dobrořečte mu, děkujte mu a služte mu s velkou pokorou.“
71
Příloha č. 4:
Kostel sv. Jana Nepomuckého, Zelená Hora
Kostel sv. Jana Nepomuckého, Zelená Hora
Kostel Narození Panny Marie, Želiv
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Sedlec
Kostel sv. Václava, Zvole
Kaple Jména Panny Marie, Mladotice
72
Zámek Karlova Koruna
Proboštství s kostelem, Mariánská Týnice
Kostel Nanebevzetí P. Marie, Kladruby
Kaple sv. Anny, Panenské Břežany
73
Příloha č. 5:
Kostel Narození Páně, Pražská Loreta
Františkánský klášter v Hájku
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře
Diamantová monstrance Zlaté Slunce
Františkánský klášter v Hájku
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře
74
Kostel P. Marie Vítězné, Praha
Pražské Jezulátko
Kostel Nanebevzetí P. Marie, Stará Boleslav
Svatá Hora u Příbrami Bazilika Navštívení P. Marie, Svatý Kopeček
Svatý Jan pod Skalou
Bazilika Nanebevzetí P. Marie, Svatý Hostýn
Bazilika Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje, Velehrad
75
Příloha č. 6:
Nejznámější poutní místa Evropy
76
Příloha č. 7:
Nejznámější poutní místa České republiky
77