Studie na využití areálu zámku v Kácově se zaměřením na cestovní ruch

Studie na využití areálu zámku v Kácově se zaměřením na cestovní ruch

Zpracováno pro úřad městyse v Kácově Září 2011 Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život

Studie na využití zámeckého areálu v Kácově 9/2011

OBSAH 1.

Popis výchozího stavu zámeckého areálu

2

Podrobný popis současného stavu areálu

5

Přehled stavebních a kulturních dějin areálu zámku

24

Základní přehled stavební historie

30

3.

Popsání hodnotných detailů a jejich souborů v areálu zámku

34

4.

Shrnutí kulturně-historického významu zámku

38

5.

Návrh koncepce zpřístupnění a managementu objektu

43

Doporučené postupné kroky pro celkovou stavební obnovu

48

Navržené varianty koncepce obnovy areálu

50

Doporučené postupné kroky pro zřízení expozice

55

Stanovení PR a marketingové strategie

58

Doporučení z hlediska prezentace zámeckého areálu

65

Návrh fundraisingového plánu

68

Možnosti financování obnovy zámku

74

8.

Obrazová příloha hodnotných prvků a detailů

82

9.

Plánová příloha

2.

6.

7.

109

Celková situace, plány současného stavu zámku Plány stavebního vývoje a památkového hodnocení zámku Varianty funkčního využití Hodnotné prky a rozsah restaurátorských zásahů Kopie stavebního vývoje a památkového hodnocení celého areálu z roku 1991

Památky pro život

1


1. Popis výchozího stavu zámeckého areálu

Dnešní zámecký areál v Kácově vznikal na nevysokém skalnatém srázu u brodu přes řeku Sázavu někdy od 1. poloviny 15. století. Po gotické fázi, dnes zachované v konstrukcích obou sklepení, se do podoby zámku výrazně zapsala renesance. Zřejmě ve více etapách byl postaven jednoduchý zámek se zděným přízemím a dřevěným patrem. Nejvýznamnějším obdobím nejen pro zámek, ale i pro celé městečko byla stavební aktivita velkovévodkyně Toskánské Anny Marie Františky. Ta nechala přestavět zámek na reprezentativní barokní sídlo, určené především pro krátkodobý pobyt při honech. Její dvorní architekt Václav Špaček dostavěl na renesanční stavení první patro a oba věžovité útvary na kratších stranách. Středním pavilonem, vystupujícím ze střechy, dotvořil typickou siluetu zámku. Spolu se zámkem vznikla také dlouhá spojovací chodba ústící na oratoř farního kostela, rozsáhlá stodola, a stáje. Na přilehlém náměstí byl postaven sloup Čtrnácti svatých pomocníků, přestavbou prošel také zmiňovaný farní kostel Narození P. Marie. Dále byl postaven kamenný most a papírna. Kromě zámku tedy doznalo změny celé město. Po smrti velkovévodkyně bylo panství se zámkem v držení bavorských vévodů a později rakouských Habsburků. Ti prováděli pouze nutné úpravy a zámek sloužil jako obydlí pro správu panství. Pozornost se v té době věnovala především hospodářským budovám. Po roce 1918 připadl zámek Československému státu prostřednictvím Pražského ředitelství státních lesů a statků, pod kterým zůstal se změnami vyplývajícími po roce 1948 až do 90. let minulého století. Roku 2008 byl bezúplatně převeden do majetku městyse. Zámecký areál zabírá celou západní stranu kácovského náměstí. Sestává z hlavní obdélné zámecké budovy s patrovou fasádou obracející se směrem do bývalého nádvoří (objekt č. 1). Nicméně poměrně monumentální měřítko získává zámek především směrem od řeky. K zámecké budově přiléhá na severozápadním nároží dlouhá patrová chodba ústící na panské oratoři kostela. Západně od této chodby Památky pro život

2


stojí na půdorysu písmene U tři hospodářská stavení (původně stáje, stodola a garáže s opravnou zemědělské techniky). Dlouhá budova (objekt č. 5) původní stodoly vznikla ve dvou etapách barokní a klasicistní. Dnes je rozdělena příčkami na několik dílen a garáží. Kratší barokní budova bývalých stájí (objekt č. 4) slouží částečně k bydlení, ve zbytku jsou opět dílny a skladiště. Protilehlá budova slouží jako garáže (objekt č. 7). Na ploše tohoto nádvoří jsou rozmístěny staré automobily, dřevo, různé části strojů atp. Celek doplňuje naproti zámku stojící bývalá budova sýpky dnes tělocvična TJ Sokol Kácov (objekt č. 8). Při západním bočním průčelí zámku se rozkládá menší, dříve terasovitě pravená, zahrada (plocha č. 6). Kromě budovy TJ Sokol Kácov, která prošla celkovou úpravou exteriérových fasád, jsou všechny ostatní budovy ve své vnější podobě poznamenané delší absencí základní údržby. Fasády zámku spolu s chodbou prošly poslední, nepříliš kvalitní úpravou v 80. letech minulého století a od té doby víceméně chátrají. Ostatní stavení jsou ve stejném stavu. U dlouhé chodby jsou navíc zazděny přízemní arkády a okna v patře na straně směrem na západ. Tím došlo k vizuálnímu oddělení areálu na dvě oddělená nádvoří. Prostory obou nádvoří jsou navíc nevhodně pokryty živičným povrchem a kolem jejich obvodů jsou ke stěnám navíc přilepeny různé kolny, garáže a přístavky, které posunují význam zámecké budovy spíše k zanedbanému hospodářskému dvoru než k baroknímu sídlu. Neudržovaný je i zarostlý svah směrem k řece a k budově pivovaru. Od dvora budovou garáží oddělená, původně formálně upravená nevelká zahrada při západní straně zámku, je dnes využívána převážně pro pěstování zeleniny a jako skladiště nájemníky zámku. S celkovou zanedbaností souvisí i nešťastný vzhled celého náměstí, které spíše připomíná velkou náves, kde se mísí asfaltové a prašné cesty s jehličnatými stromy na travnatých plochách. Hlavní budova zámku slouží v části 1. sklepení a velké části 1. patra k nájemnímu bydlení. Nájemníci obývají jednak prostory s renesančními klenbami ve sklepení, jednak hodnotné prostory přináležející k původní kapli (oratoře). Přízemí je využíváno zčásti pro potřeby muzejní expozice, z části je pronajímáno na kanceláře, zbytek je v současnosti bez využití. Budova stodoly a stájí je využívána částečně Památky pro život

3


formou minimálního nájmu, částečně slouží potřebám městyse. Spojovací chodba je bez využití. Budova TJ Sokol slouží svému původnímu účelu. Interiér zámku byl dlouhodobě zanedbáván, nicméně díky jeho

nepřetržitému

využití není

v neobyvatelném stavu. Prostory 2. sklepení, přístupné od schodiště na východní straně zámku, jsou vyklizené, pouze v nich není instalována elektřina. První sklepení je v jižním traktu obývané a udržované, severní část slouží jako kůlny. Tyto prostory trpí dlouhodobějším zatékáním okenními otvory z dvorní strany. V přízemí byla již dříve odhalena fresková výzdoba jedné prostory a freska při vstupu na hlavní a jediné schodiště. Jinak jsou stěny vybílené, podlahy jsou většinou prkenné nebo z cementového potěru, skryté většinou pod PVC. Původní barokní prostory při jižní straně mají vestavěné novodobé nevhodné příčky. Prostory v západní části jsou nevyužívané. Patro z části slouží k nájemnímu bydlení, zbytek prostorů tvoří dvě opuštěné bytové jednotky. S výstavbou bytů samozřejmě souvisí i rozdělení původních barokních prostor na menší novodobými příčkami. Konstrukce krovu pochází zřejmě z pol. 19. stol. a ve větší míře je v dobrém stavu, stejně jako podlahy podkroví. Detailnímu popisu stavby se věnuje další část. Areál je v největší míře ve vlastnictví městyse Kácov (objekt č. 1, 2, 4, 5, 7). Dalšími vlastníky jsou Tělocvičná jednota Sokol Kácov – čp. 185 (objekt č. 8), Pozemkový fond České republiky (plocha č. 6) a Římskokatolická farnost Zruč nad Sázavou (objekt č. 8). (viz. celková situace, plán č. 1). Vedení městyse si v současné době uvědomuje složitou situaci, do které se po převodu zámku do svého vlastnictví dostalo. Zároveň má upřímnou snahu ochránit kulturně historické hodnoty celého zámeckého areálu, a zpřístupnit je co nejširší veřejnosti. Cílem této studie by tedy mělo být pomoci při rozhodování, jakým směrem s městys při využití zámku vydá.

Památky pro život

4


Základní přehled stavební historie Tento přehled stavebních dějin, kvůli absenci archivní rešerše z kompletního stavebně-historického průzkumu, vychází především z barevného vyhodnocení stavebního vývoje obsaženého v SHP z roku 1991 provedené SRÚPMO (P. Macek, P. Zahradník). Dále pak z článku publikovaného v roce 2003 (Macek, Petr - Zahradník, Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček, Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2. Nejstarší stavební vývoj probíhající na tvrzi v 2. pol. 14. století zůstává prozatím zahalen tajemstvím, k jehož objasnění by snad mohl přispět archeologický průzkum. Vznik nějaké tvrze souvisí především s existencí brodu přes řeku Sázavu. Archivně je v Kácově doloženo panské sídlo od roku 1362. Nejstarší části dnešního zámku (2. sklep – prostory 0.2 až 0.6 a 1 sklep – prostory 1.6 až 1.12) vznikly nejspíše až v 2. pol. 15. stol. za Aleše Holického ze Šternberka. Bohužel přesnější datování vzhledem k absenci kamenických článků lze prozatím těžko provést. Původní štěrbinovitá okénka v prostorech 0.5 a 0.6 jsou bohužel poškozená. Pokud měla tehdejší stavba i patra, byla jistě dřevěná. U této stavby musíme také předpokládat nějaké jednodušší opevnění. Poměrně rozsáhlou přestavbou provedenou nejméně ve dvou fázích, používající renesanční tvarosloví, prošla tvrz v 2. pol. 16. a na začátku 17. stol. za držení tvrze pány z Olbramovic (cca od 1555 do 1623). Do prostor 2. sklepení byly vestavěny nové klenby (prostor 0.2, 0.3, 0.4 a 0.5), přičemž klenba v prostoru 0.4 používá ještě lehce lomený oblouk klenutí křížových polí. Vzniklo také schodiště umožňující přístup do tohoto sklepení. V 1. sklepení byla dostavěna západní a severní část (prostory 1.13, 1.14, 1.15, 1.16, 1. 17, 1.18, 1.19) a do prostor 1.6, 1.8, 1.10, 1.11 a 1.12 byly vloženy renesanční hřebínkové klenby sklenuté v prostoru 1.10 a 1.14 na koutové hranolové pilíře a středový toskánský sloup. O postupném vývoji tohoto podlaží nás informuje mimo jiné v poslední době odhalené exteriérové sgrafito na západní stěně prostoru 1.18. Z renesanční nebo spíše z gotickorenesanční fáze pochází také zachované ostění portálu v prostoru 1.3 a zbytek půlkruhového ostění v severní stěně prostoru 1.5, který zřejmě sloužil před navezením terénu jako exteriérový vstup. V přízemí jsou z této etapy zachovány Památky pro život

5


především sklenuté prostory 2.5, 2.6 a 2.7, dále obvodové stěny místnosti 2.10 a jižní a severní obvodová stěna jižní traktu, tedy od místnostní 2.12 až po 2.19. Renesanční je také zřejmě půdorys ústředního prostoru 2.2 s výjimkou západního konce. Po této renesanční etapě následovaly jistě nejméně dvě barokní fáze ještě před razantní přestavbou velkovévodkyně Toskánské. První raně barokní lze předpokládat v 1. pol. 17. stol. za Benigny Kateřiny z Lobkovic a druhou na počátku 18. stol. za Helfrieda Františka z Kaiserštejna, který na svých stavbách zaměstnával přední architekty své doby. Tyto fáze jsou bez odkrytí stavebních konstrukcí nezachytitelné a navíc je zřejmě z větší části překryla následující etapa. Nicméně v roce 1711 se zámek popisuje jako trojkřídlý a patrový. Přiléhal k němu dvůr, pivovar, vinopalna, štěpnice a bílidlo. Roku 1727 začíná přestavba pod vedením dvorního architekta Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské Václava Špačka. K prostoru 2 sklepa přibyl vstup z venku (prostor 0.7) a východní „věž“ (prostor 0.8) sahající až do patra. Zároveň byla pravděpodobně mezi prostory 0.2 a 0.3 vložena příčka a do prostoru 0.5 vloženo pískovcové ostění. Prostor 1. sklepa dostal nové hlavní schodiště (prostor 1.1) a s tím související místnosti 1.3, 1.4 a 1.5. Jinak v tomto podlaží došlo pouze ke zřízení příčky mezi místnostmi 1.11 a 1.12, vložení portálů do místností 1.11, 1.15, 1.16 a 1.17. Změněna byla také podoba oken. V přízemí byl dostavěn, či zásadně přestavěn severní trakt (prostory 2.3, 2.4, 2.21, 2.23, 2.25, 2.26 a 2.27) a západní část (prostory 2.19, 2.20, 2.24). Spolu s tím byly postaveny všechny příčné stěny, zřízeno schodiště a příčka mezi 2.7 a 2.10. Patro spolu s osvětlujícím středním pavilonem bylo postaveno nově. Na západní straně přibyla symetrická věž, skrývající přes patro otevřenou kapli s oratořemi. Jak střecha završující patro tak střecha nástavce byla zřejmě mansardová. Samozřejmě zámek dostal nové uměleckořemeslné prvky, mobiliář a byl navíc kompletně vymalován jak uvnitř tak i zvenku. Vznikl tak patrový (třípodlažní zámek), v částečně zahloubeném sklepě s hospodářskou částí a byty pro služebnictvo spolu s kuchyní, v přízemí reprezentačními prostory včetně pokojů velkovévodkyně a v patře s pokoji pro návštěvy sjíždějící se do zámku zřejmě především kvůli honům. Spolu se zámkem vznikla krytá chodba spojující budovu s kostelem Narození P. Marie, kde Památky pro život

6


byla zřízena oratoř. Dále byla postavena budova stájí (objekt č. 4) a část rozlehlé budovy stodoly (objekt č. 5). V této době zřejmě ještě nestála budova sýpky pozdější TJ Sokol (objekt č. 8) a budova zámku se tak otvírala do náměstí. Při západní straně vznikla sice drobná avšak zcela jistě náročně řešená zahrada. Urbanisticky byl celek dotvořen sousoším Čtrnácti svatých pomocníků. Po smrti Anny Marie Františky (1741) předpokládáme do konce 18. stol. nulovou stavební aktivitu. V průběhu 19. století došlo na zámecké budově především ke zřízení nové střechy spolu s konstrukcí krovu a je možné, že s touto úpravou mohly souviset i nějaké předpokládané úpravy horizontálních konstrukcí v místnostech patra. Novou střechu a možná i strop dostala chodba spojující zámek s kostelem. V té byly také zazděny přízemní arkády a patro bylo uvnitř rozděleno příčkami. Směrem k jihu byla dostavěna do dnešní podoby stodola. Ve stájích byl zřízen byt. V interiérech 1. sklepení byl rozdělen prostor 1.16 a 1.17. Zazděn vstup do místnosti 1.18 a 1.19, upraven prostor 1.6 a rozdělen prostor 2.10. V přízemí byla instalována nová okna do líce fasády, nové dveře se zárubněmi, upraveny okenní niky v prostoru 2.3, zřízena skleněná stěna u 2.26 a 2.17. V patře vznikly místnosti 3.18 až 3.19, další zásahy především v patře může odhalit až podrobnější průzkum. Všechny tyto změny souvisí se změnou užívání celého areálu, který se stal úředním centrem panství s kancelářemi archívem a byty. Po roce 1918 došlo k dalším úpravám směřujícím k úřední budově, z nichž je nejvýznamnější zřízení kočárovny, později garáží v budově č. 7. Po roce 1948 došlo v areálu k dalším utilitárním nebo vyloženě negativním zásahů. V budově zámku byly v 1. sklepení zřízeny další příčky v prostorech 1.6, 1.8, 1.9, 1.11, 1.12, 1.13, 1.14. K druhému podlaží východní „věže“ bylo přistavěno venkovní dřevěné schodiště. V přízemí dostaly nové příčky prostory 2.7, 2.10, 2.12, 2.13, 2.15, 2.19. V prostorech 2.5, 2.6, 2.3, 2.4, 2.5 byly zazděny nebo nově proraženy vstupy. Prostor kaple, původně otevřené do patra, byl opatřen vloženým stropem (prostor 2.20) a celé východní průčelí dostalo nová okna. Mezi prostorem 2.22 a 2.24 byla zřízena příčka. V prostoru patra byly rozděleny prostory 3.7, 3.9, 3.10, 3.13, 3.14, 3.15, 3.12, 3.16, 3.18 na menší. Zazděny byly všechny tři okna (oratoře) v patře u kaple a upraveny vstupy téměř do všech místností, Památky pro život

7


zaslepeny arkády na jižní straně. V neposlední řadě byla upravena střecha nad prostorem 2.22 a 2.24. U zbylých budov došlo k podstatným změnám interiéru vložením řady příček (objekt č. 4 a 5), střechy dostaly novou krytinu. Povrchy obou nádvoří byly opatřeny živicí a jejich prostory zaplnily různé kolny a přístavky.

Prameny Národní archiv (dříve Státní ústřední archiv) Pražské ředitelství státních lesů a statků – Administrace toskánských statků (ATS) Všeobecná část do r. 1848 (ATS – všeob.) Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků (ŘSRF) 1848-1918 http://www.kacov-akce.wbs.cz/OKNO-DO-HISTORIE.html

Základní literatura Macek, Petr. – Zahradník, Pavel, Kácov. Stavebně historický průzkum areálu zámku. Praha SÚRPMO 1991, strojopis. Po zpracování objeveno celkové vyúčtování přestavby zámku za léta 1727-1733 (SÚA, ŘSRF/P účetní archiv, odd. Kácov, důchodní účet a účetní přílohy za rok 1733). MACEK, Petr - ZAHRADNÍK, Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček. [Stručný životopis s obsáhlým přehledem staveb, na kterých se V. Špaček podílel.], Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2.

Památky pro život

8


4. Shrnutí kulturně-historického významu zámku

Z hlediska širších souvislostí je nejprve užitečné představit ostatní stavby provedené Václavem Špačkem jakožto dvorním stavitelem velkovévodkyně Toskánské v Čechách. Nejprve byl dvorním stavitelem Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské pražský Jan Jindřich Klingenleitner, do roku 1703, (stavěl mimo jiné zámek Buštěhrad), po něm následoval jako prováděcí, než však navrhující architekt Ferdinand Seyde. Václav Špaček (1689 – 1751) se vyučil v otcově stavební firmě. Kolem roku 1715 -1716 podnikl tovaryšskou cestu do Vídně. Začínal nejspíše jako prováděcí architekt na přestavbě Berkovského (později Fürstenberského) paláce na Malé Straně v Praze. Od roku 1718 do roku 1741 byl ve službách Anny Marie jako dvorní stavitel. Od roku 1722 pobíral stálý plat ve výši 120 zl. ročně. Roku 1718 začíná stavět zámek v Ploskovicích, který byl spolu s náročnou sochařskou výzdobou teras ve spojení s vodními prvky dokončen roku 1726. Zámek nechává zbudovat podle slov součastníka: „napůl ve slohu italském, napůl ve slohu čínském.“ Na stavbě zámku spolupracuje sochař Ondřej Dubke (u velkovévodkyně 1700-1746) malíř Jindřich František Kraus (1702-1733), sochař Jan Pursch. Další stavbou a nejvýznačnější sakrální realizací byl poutní areál s kostelem P. Marie v Horní Polici budovaný od roku 1717 přibližně do roku 1721. Zde jsou na „vyhlídkové věži“ shodné plechové chrliče ve formě dračí hlavy jako na budově kácovského zámku. V závěru kostela bylo také vyňato bílé sklo a nahrazeno žlutými tabulemi, což se opět shoduje s dochovanou situací v zámecké kapli na zámku v Kácově. Střechy zvonice a ambitů byly natřeny modře. Po roce 1718 dochází také k přestavbě Toskánského (dříve Thunovského) paláce na Hradčanském náměstí v Praze. Na největší toskánské stavbě v Zákupech prováděl Špaček zřejmě nějaké menší zásahy. V Buštehradě stavěl zámecký pivovar. Na zvoleněveském panství stavěl řadu hospodářských budov jako sýpka, pivovar, správní budova atd. Vrapice u Kladna konírna pro 200 koní, hospodářský dvůr nad vsí Zeměchy. Palác Vršovců na Novém Památky pro život

9


Městě v Praze (ulice Hybernská) řešení oken uliční fasády piana nobile s medailóny obsahující reliéfní hlavy. Přestavba staršího zámku v Kunraticích, kde byla vložena kaple a úzké dvouramenné schodiště s plnou střední zdí, bylo řešeno jako iluzivně otevřené, kdy návštěvník stoupal od paty stromů nad jejich koruny. Dnes jsou bohužel všechny malby porušené. Autorem byl Moravini, malby vznikly někdy kolem roku 1712. Dále patří mezi Špačkovi realizace novostavba fary ve Svádově (o. Ústí nad Labem), i zde bylo malované schodiště. Zámecká stavba v Chlumíně vznikla přestavbou starší stavby, kdy k příčnému obdélníku byly přistavěny dva jednoosé přístavky. Na zjednodušených fasádách nalezneme několik shodných motivů jako v Kácově, jsou to především klenáky suprafenester posledního patra zabíhající do korunní římsy, či trojosý rizalit na průčelí. Mohlo by jít o předstupeň kácovského zámku. Dále Špaček zřejmě projektoval, dnes již zaniklý zámek ve Svojkově a zámecký areál v Novém Berštejně nedaleko Dubé. Zde jsou dochovány lezenové rámy odhalující nároží. Zámecká stavba v Horní Polici, kterou Špaček stavěl od roku 1731, je zajímavá dochovanou smlouvou s Josefem Karlem Moravinim, ve které se mimo jiné píše, že „úplně vymaluje a do dokonalého stavu uvede v prostředním podlaží se nacházejících 11 pokojů a galerii čili chodbu (ve 2. patře), dále 2 výstupní schodiště, tj. od přízemku až k prostřednímu podlaží, odtud pak tak daleko, pokud lze vidět směrem nahoru k hornímu podlaží, všechno čistě a jasně ve fresku, dále všechny dveře a dveřní ostění, podle svého vyučeného umění (jak se domnívá, že to bude nejlepší, pokoje historickými výjevy, aby tím mohla být Její královská Výsost nejmilostivěji spokojena.“ V popisu zámku je uvedeno v horním patře (dostavěném Špačkem) 20 pokojíků o jednom oknu a dveřích, cukrárna a kaple, chodba se 3 velkými mapami a 110 iluminovanými mědiryty. V 1. patře byla jídelna (4 okna), velkovévodská ložnice, pokoj slečny atd. V dolním podlaží byl pokoj hofmistra, kvelby, lokajna, kvelb na stříbro, světnička hlídače a velká velkovévodská kuchyně. V případě Horní Police šlo tak spíše o ubytovnu pro poutníky. Architekt Špaček upravoval i zámek ve Velkém Meziříčí pro rod Ugarte. Zámek v Hostivicích u Prahy byl přestavěn v letech 1733-1734. Zámek vymaloval Moravini za 600 zl. Střecha byla natřena červenou barvou, fasády byly převážně iluzivně malovány. V Soupise jsou Památky pro život

10


malby v interiéru popsány takto: „Ústřední prostor – síň má na čtyřech stěnách tuto výzdobu: 1. vojenské emblémy, okruží, prapory, kotle. 2. naproti předešlému kostel P. Marie na Bílé Hoře, v pozadí Praha, 3. na delší stěně seč jízdy uherské s císařskými, vpravo bývalý klášter servitů v M. Břevnově, 4. naproti postup pěšího vojska císařského, ve středu generál na koni v pozadí zříceniny domů, vpravo kněz Dominik a Jesu Maria s křížem v roce povzbuzuje vojíny, na zemi září z vykotlaného dubu obraz P. Marie Strahovské. Malba stropu se nedochovala. Výzdoba menší místnosti (jih) zachycuje mladou šlechtičnu jako lovce, na stropě pak velká freska zachycuje alegorické postavy. Na schodišti jsou potom zbytky iluzívních výhledů do krajiny od paty po koruny stromů.“ Dále v Hostivicích vznikl hospodářský dvůr a fara. Kostelní stavby, které navrhl Václav Špaček. Kostel v Brenné sv. Jana Křtitele a Kvítkově sv. Jakub Větší (o. Česká Lípa) u Kvítkova se dochovala původní barevnost sytě žlutých architektonických článků na bílém pozadí. Cvikov (o. Česká Lípa), kostel sv. Alžběty, radikální přestavba. Poutní kostel sv. Kateřiny v Lázních svaté Kateřiny u Počátek (o. Pelhřimov). Kostel sv. Mikuláše s kaplí sv. Jana Nepomuckého v Třebušíně u Litoměřic, Zeměchy, kostel narození sv. Jana Křtitele. Kostel sv. Máří Magdaleny v Chlumíně (o. Mělník). Pro Goltze přestavoval kostel v Kunraticích, raritou bylo, že místo střech měl ruby kleneb potažené pouze barevnou maltou bez konstrukce krovu či střešní krytiny. Kostel sv. Jiljí na Starém Městě Pražském, barokizace. Kostel sv. Martina ve Zvoleněvsi, přestavba. Kostel sv. Jana v Hořelicích. Z hlediska vlastnictví, umístěním blízko řeky jsou nejbližšími „konkurenty“ pro kácovský zámek objekty ve Zruči nad Sázavou a Ratajích nad Sázavou. Oba zámky jsou obecními majetky a oba jsou postupně rekonstruovány z prostředků evropských fondů. Ve Zruči jde o novogotickou stavbu evokující hrad, v Ratajích o zbarokizovaný hrad. Z uvedených srovnání vyplývá, že areál v Kácově je v nejbližším regionu, kromě Jemniště vzácně dochovaným příkladem barokního zámku. Jeho architektura sice nevykazuje znaky velkého barokního umělce jako vrcholně barokní zámek v Jemništi, ovšem svou rafinovaností a neobvyklostí své nedostatky dohání. Jeho, v původní podobě nesmírně zdobná fasáda, i neobvyklá silueta odkazují ke Památky pro život

11


spojení italské architektury a dobových čínských nebo obecně orientálních inspirací. Kácovský zámek je navíc součástí, sice zanedbaného, nicméně zajímavého areálu. Především 150 metrů chodba spojující přízemí zámku s panskou oratoří farního kostela nemá v celém Středočeském kraji obdobu. Avšak nejvyšší hodnota z hlediska historického a uměleckého se skrývá v interiérech zámku. Zde se s vysokou pravděpodobností ukrývají nástěnné malby z let 1727 – 1741 a to ve většině místností přízemí a nejspíše i patra. Vzhledem k tomu, že na jiných podobných stavbách provedených dvorním toskánským stavitelem Václavem Špačkem, se ve větší míře nepodařilo malby zachránit nebo zatím nedošlo k jejich objevu, zůstává Kácov jediným místem s touto možností. Ve spojení řekněme s dnešního pohledu s„nonkomforní“

majitelkou

tehdejšího

panství

Annou

Marií

Františkou

velkovévodkyní Toskánskou jde o jedinečný potenciál pro využití k účelům cestovního ruchu.

Stručný popis podobných památek v regionu Zámek v Ratajích nad Sázavou, renesanční úpravy původně středověkého hradu z větší části překryla barokní přestavba za Františka Maxmiliána z Talmberka kolem roku 1672. Zruč nad Sázavou, zámek, o jehož minulosti mnoho nevíme, prošel radikální přestavbou ve stylu novogotiky na konci 19. stol. za držení rodu Schebků podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Český Šternberk, gotický hrad neodmyslitelně spjatý se stejnojmenným rodem byl založen již v polovině 13. stol. I přes postupné přestavby si zachoval typickou siluetu mohutné stavby nad řekou Sázavou. V interiérech jsou mimo jiné cenné raně barokní štuky a nesčetně mobiliáře. Konopiště, původně hrad byl několikrát přestavěn včetně poslední provedené následníkem trůnu Ferdinandem d´Este pod vedením Josefa Mockera ke konci 19. Památky pro život

12


stol. Při této přestavbě dostal hrad víceméně novogotickou podobu. Zároveň byl kolem zámku zřízen krajinářský park. Jemniště, vrcholně barokní zámek nechal podle návrhu architekta F. M. Kaňky, František Adam z Trautmannsdorfu kolem roku 1724. Interiéry jsou vyzdobeny od předních umělců té doby. Freska v kapli je od Václava Vavřince Reinera, sochy od Bernarda Matyáše Brauna. Nástěnné malby v interiérech namaloval F. A. Schefler, sochy dodala dílna Lazara Widmanna. Původně francouzská zahrada byla změněna na anglický park ke konci 18. stol. Sázavský klášter, jeden z nejstarších klášterů v Čechách, jehož dějiny začínají již v 11. stol. a jsou spjaty s legendou o sv. Prokopovi. Dodnes se dochovala nedokončená síňová stavba ze 14. století, která tvoří s barokním průčelí presbytáře, prelaturou a neorenesančním zámkem základ tohoto cenného areálu.

Památky pro život

13


5. Návrh koncepce zpřístupnění a managementu objektu pro účely cestovního ruchu

(návrh na způsoby prezentace architektury a

interiérů areálu zámku v kontextu ostatních památek ve městě a okolí)

Předprojektová a projektová příprava postupné obnovy zámeckého areálu Předprojektová příprava Zaměření výchozího (současného) stavu celého areálu Zaměření musí zachytit půdorysy všech podlaží u všech objektů, z těchto půdorysů je nutné nechat zhotovit příčné řezy. Dále je nutné zaměřit současnou podobu všech fasád a to nejlépe fotogrametrií. Jako doplněk je také dobré nechat zhotovit zaměření současného stavu konstrukce krovu. Přibližná cena: cca 150 tis Stavebně-historický průzkum (SHP) Bohužel se v příslušných institucích nepodařilo dohledat SHP provedené pracovníky SRÚPMO v roce 1991 (Macek, Petr. – Zahradník, Pavel., Kácov, Stavebně historický průzkum areálu zámku, Praha SÚRPMO 1991, strojopis). Z tohoto elaborátu bylo k dispozici pouze tištěné zaměření všech podlaží areálu, dále jejich barevné vyhodnocení provedené podle tehdy platné metodiky SHP. Jde o vyhodnocení stavebního vývoje areálu a památkového hodnocení areálu. V rámci této studie byly digitalizovány půdorysné plány zámecké budovy včetně stavebního vývoje a památkové hodnocení. Tyto plány byly přizpůsobeny dnešní platné metodice SHP, vydané Státním ústavem památkové péče (dnes NPÚ) v Praze v roce 1997, opravené podle 2. vydání z roku 2001. V některých detailech bylo staré vyhodnocení pozměněno. Nedostatkem je v současné době absence textové části, především Památky pro život

14


archivní rešerše. Ta byla v této studii nahrazena stručnými dějinami převzatými ze studie publikované v časopise Průzkumy památek (Macek, Petr - Zahradník, Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček, Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2) a doplněné o některé údaje z jiných pramenů věnující se toskánskému panství v Čechách. Nicméně pro důkladné poznání stavby a především pro jakoukoliv budoucí úpravu či opravu je nutné provézt aktualizaci SHP a jeho doplnění o standardní části, kterými jsou: dějiny objektu - historická rešerše, prameny, mapy, plány, literatura, rozbor objektu, popis současného stavu, stavební historie, hodnotné prvky a detaily, hodnocení areálu, architektonické, urbanistické a památkové závady, obrazová příloha, do které spadá shromáždění všech dostupných historických map a plánů, fotografie současného stavu, plány současného stavu, stavební vývoj, památkové hodnocení. Tuto aktualizaci (jde však spíše o vyhotovení nového SHP) je nutné zadat v co nejkratší době. Upozornění: Standardní stavebně historický průzkum nenahrazuje závazná vyjádření příslušných památkových orgánů a organizací ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. Přibližná cena: cca 45 tis Inventarizace hodnotných prvků Systematická a podrobná inventarizace veškerých existujících prvků a ostatních, zejména uměleckořemeslných součástí stavby. Výsledkem je soupis jednotlivých prvků, z nichž každý má svůj identifikační list, na kterém je zachycen fotograficky i kresebně pomocí zaměření. Tento prvek je také zachycen v půdorysech objektu. Přibližná cena: 30 tis. Stavebně-technický průzkum Průzkum by měl být proveden zkušeným projektantem a měl by zahrnovat informace o založení zdiva, vlhkostních poměrech, stavu nosných konstrukcí, klenebních systémů, dřevěných stropů, krovu, střech, omítek, podlah, výplní otvorů

Památky pro život

15


atd. Přibližná cena: 90 tis. Statický průzkum Průzkum by měl provádět zkušený odborník v oboru obnovy památek. Podmínkou by měl být minimální zásah do případných ohrožených konstrukcí a vratnost každého zásahu. Přibližná cena: 150 tis. Restaurátorský průzkum Výtvarná a uměleckořemeslná díla nemohou být ošetřována běžnými stavebněřemeslnými technikami v rámci stavební dodávky, jejich obnova musí být vždy pevně stanovena v rámci projektové dokumentace obnovy stavebního díla. Restaurátor musí být držitel oprávnění MK ČR. Vzhledem k archivní zprávám zachovaným pro zámek v Kácově bude nutné provézt, ať již najednou nebo postupně restaurátorský prakticky všech prostorů v objektu. Přesnější vymezení doporučených restaurátorských sond je v obrazové příloze č. 5. 1 až 5.4. Pro obnovu a využití zámku, je v tomto případě restaurátorem zjištěný rozsah nástěnných maleb naprosto zásadní. Přibližná cena: Při provedení nástěnných maleb technikou secco se cena jedné pásové sondy pohybuje kolem 6 tis. Restaurování nástěnných maleb zakrytých vrstvami vápenných nátěrů, včetně retuší, upevnění, tmelení atd. je cca 14 tis. za 1m2. Při průměrné půdorysné ploše pokoje 40 m2, výšce stropů 280 cm a předpokládaném pokrytí stěn i stropů malbami provedenými technikou secco se cena za kompletní restaurování jedné místnosti pohybuje kolem 1, 5 mil.

Památky pro život

16


Zřízení pracovní skupiny k využití zámku Pracovní skupina, ba měla být zřízena ze zástupců vedení města, pokud možno odborně způsobilých stálých obyvatel. Měl by v ní být, pokud možno odborník ve stavebních otázkách, historik, odborník na cestovní ruch atd. Pracovní skupinu, lze v některých případech nahradit občanským sdružením založeným z popudu vedením městyse za účelem především shánění finančních prostředků. Výsledky pracovní skupiny by měly být reálné a měřitelné. Provedení kompletního strategického plánování Za účasti vedení městyse a pracovní skupiny, která by měla být kvůli využití zámku zřízena z popudu zástupců města provézt kompletní strategické plánování, ze kterého vyjde konsensuální závěr, kterým směrem se městys vydá při dalším využití zámku. Tento plán by měl být platný alespoň na 2 roky. Přibližná cena: 10 tis. Vytvoření celkové koncepce obnovy areálu ve vazbě na jeho zamýšlení využití Koncepce obnovy musí stanovit základní přístup k památce z hlediska její historické, kulturní a estetické hodnoty. V závislosti na předchozí průzkumy by měla navrhnout, i ve více variantách, nejlepší možné využití v závislosti na jasně daných hodnotách. Při koncepci musí být zohledněny nejen památkové nároky, ale i možnosti vlastníka. Studie využitelnosti (Feasibility study) někdy také tzv. Ověřovací studie Tato studie by měla být vedena pod dohledem jak ekonoma, tak architekta, kteří pokud možno exaktně určí, jak jsou navržené funkce pro památku vhodné a ekonomicky udržitelné z hlediska širších souvislostí. Tento materiál bývá také součástí žádostí ke SF EU. Přibližná cena: odhad se pohybuje kolem 100 až 500 tis.

Památky pro život

17


Architektonicko-urbanistická studie Tato studie by měla do současného zaměření zanést konstrukce, které mají být doplněny i ty, které se mají odstranit. Jejím výsledkem by měl být jasný obraz o památce po její uvažované úpravě či přestavbě pro předem zvolený účel. Přibližná cena: 200 až 500 tis. Projektová příprava Projektová dokumentace k návrhu vydání územního rozhodnutí o umístění stavby Projekt pro stavební povolení Projekt pro provedení stavby Celkové náklady: kolem 1 až 2 mil., případně se částka pohybuje mezi 10 až 15% z celkových nákladů na stavbu

Památky pro život

18


Doporučené

postupné

kroky

pro

celkovou

stavební

obnovu

zámeckého areálu BUDOVA ZÁMKU 1.

Oprava střešního pláště, včetně okapových svodů a ochrany koruny zdiva. S

tím souvisí i oprava a sanace konstrukce krovu, včetně vikýřů a podlahy v prostoru podstřeší. 2.

Zajistit odvlhčení a následného odvětrání zdiva především na severní straně

směrem do dvora a západní směrem do zahrady. Při těchto pracích bude nutný archeologický dozor. 3.

Vypracování projektu na celkovou obnovu fasády, kterému musí

předcházet restaurátorský průzkum. Poslední oprava fasády zámku proběhla bohužel velmi nekvalitně. Tudíž je nutné pokusit se obnovit barokní barevnost ploch i štukových detailů. Výsledným stavem by měla být podoba exteriéru, jakou měly fasády po dokončení barokní přestavby v letech 1727 – 1731. V této fázi je kromě restaurátorů a památkové dohledu potřebné také spolupracovat se zkušených „památkovým“ architektem, který musí projekt dovézt na realizační fáze. Při sledování barokní barevnosti doporučujeme soustředit pozornost kromě případných nalezených ikonografických dokladů, také na zakončení spojovací chodby na oratoř kostela Narození P. Marie, především exteriér arkády před vstupem z úrovně terénu. Zde se dochovala původní barevnost ze sledovaného období a po jejím důkladném prozkoumání lze tuto část použít i pro fasády samotného zámku. Stejně tak, je nutné přihlédnou při konstrukci barevnosti, k jedinému v současné době dochovanému interiéru a tím je horní část kaple Svatých tří králů. 4.

Repasování, výměna, případně zhotovení nových oken či kopie dožitých

oken. V 1. sklepení a přízemí jsou až na výjimky okna z 19. století v různém stavu zachování a různých menších modifikací. Tyto okna je možné repasovat a znovu osadit. V patře jsou na jižní straně okna z 19. stol. a na severní okna z 2. pol. 20. stol.

Památky pro život

19


Okna na severní straně je nutné nahradit replikami oken z jižní strany. Ty je nutné také repasovat a osadit zpět. 5.

Nechat provést, co možná nejpodrobnější restaurátorský průzkum

interiérů. Sondy by měly být restaurátory provedeny jak na stěnách určených místností, tak i na stropech. Součástí těchto povrchových sond by měly být sondy zjišťující stropní konstrukce vložené pod barokní stropy (především prostor 2.10 až 2.19, 2.21, 2.22, 2.23, 2.24, 2.25, 2.3). 6.

Po konzultaci s orgány památkové péče a pokud možno pod dohledem

restaurátora je možné v první etapě odstranit stropy v prostoru 2.20, 2.21, 2.23, 2.25 a 2.3). 7.

Další úpravy interiérů by měly vycházet z předem dané koncepce využití,

kterou by mělo schválit jak zastupitelstvo městyse, tak orgány památkové péče. 8.

Ať již bude využití budovy jakékoliv, je nutné postupně zrušit nájemní

bydlení v prostorech 1. sklepení a patra.

SPOJOVACÍ CHODBA ZE ZÁMKU DO KOSTELA NAROZENÍ P. MARIE 1.

Opravit střechu, včetně konstrukce krovu a s tím souvisejících stropů

z omítaného rákosu přibitého na prkna. 2.

Otevřít původní okenní otvory na západní straně chodby.

3.

Otevřít v 19. stol. zazděné arkády v přízemí. Dnes jsou zde převážně kůlny.

4.

Obnovit restaurátorským průzkumem zjištěnou barevnost na exteriérových

fasádách. 5.

Obnovit barokní zachovanou barevnost a štukové detaily na stěnách v

interiéru.

Památky pro život

20


Navržené varianty koncepce obnovy areálu ve vazbě na jeho zamýšlené využití

VARIANTA A

Pronájem větší části areálu Městys si ponechá ve vlastnictví budovu zámku i budovy stájí a stodoly. Co nejvíce z těchto objektů ovšem městys nabídne k pronájmu. Podmínky pronájmu by měly být jasně definované vzhledem k využívání samotného zámku. Zámek 1 a 2 sklepení: formou pronájmu je městys přenechá pro potřeby restaurace, nejlépe místního pivovaru. S využitím marketingově přitažlivého místního produktu, kterým bezesporu kácovské pivo je. V případě nezájmu místního pivovaru se pokusit o dlouhodobý, zřejmě bezúplatný pronájem jinému subjektu z oblasti gastronomie. Přízemí: prostory budou upravené zčásti jako náznaková instalace zámeckých interiérů a v menší části budou pronajímány soukromým subjektům. Součástí expozice by měly být prostory upravené pro muzeum dějin Kácova a také spojovací chodba vedoucí do kostela Narození P. Marie (objekt č. 2). Případně, lze uvažovat o přestěhování úřadu městyse do nově zrekonstruovaných prostor. V tom případě se do přízemí již nevejdou prostory určené k pronájmu. Expozice musí být oddělena od zbytku prostorů využívaných jinými subjekty, musí být samostatně uzamykatelná a opatřena bezpečnostním zařízením. Patro: sloužící pro účely hotelu středního standardu (8 až 10 dvoulůžkových pokojů). Pokoje s vlastním sociálním zařízením. Přístup hlavním schodištěm, které by bylo odděleno při přechodu mezi patry skleněnými dveřmi. Zachována bude kaple s bočními oratořemi a ambitová chodba. Prostřednictví spojovací chodby na kostelní oratoř bude umožněn vstup „suchou nohou“ do dnešního prostoru krovu Památky pro život

21


bývalých stájí (objekt č. 4), kde by bylo možné novým schodištěm sestoupit do přízemí. Zde by se nacházel multifunkční sál pro školení, konference apod. spojený ještě z částí budovy bývalé stodoly (objekt č. 5). Pokoje hotelového typu by musely být řešeny opět formou bezúplatného dlouhodobého pronájmu. Varianta: V patře vznikne 5 třípokojových apartmánů (s kuchyní atd.), které budou dlouhodobě pronajímány nejlépe celoročně, určitě však na letní sezónu (princip tzv. letních bytů). Apartmány by mohlo město pronajímat samo. Stáje (objekt č. 4) Multifunkční konferenční prostor, zároveň využívaný i občany Kácova. Stodola (objekt č. 5) Zčásti využívaný jako součást konferenčních prostor, zčásti jako kryté garáže. Zahrada (plocha č. 6) Terasovitá úprava až k cestě při řece, otevření nového přístupu od řeky. Odpočinková zóna s možným kombinovaným využitím pro restauraci i expozici. Objekt č. 7 Navržen k odstranění, kromě jižní stěny. Výhody: Přenesení starostí o obnovu a údržbu větší části areálu na jiný subjekt a s tím související možnost věnovat prostředky na důkladnou obnovu především zámecké budovy. Nevýhody: Nepříliš oblíbené slučovaní jednotlivých funkcí. Hotelový provoz s expozicí, restaurací a městským úřadem. Pro případné nájemce, to může být překážkou. V případě nalezení freskové výzdoby v patře, velmi drahé restaurování. Nalezení nového bydlení pro současné nájemníky. Památky pro život

22


Konkurence v Kácově v oblasti ubytování, školení a restaurace. Dlouhodobý horizont možného shánění nájemců pro restauraci a hotel.

VARIANTA B

Prodej celého areálu Městys přistoupí k prodeji celého areálu. Zde je potřeba zdůraznit, že objekt ve své předpokládané umělecké výzdobě, bude velmi těžko hledat kupce, který bude ochoten koupit dlouhodobě špatně udržovaný zámek s nájemníky a freskovou výzdobou, bez většího pozemku, uprostřed města. Výhody: V případě kladného uskutečnění prodeje finanční příjem. Nevýhody: Ztráta nejvýznamnější památky, která určovala chod a význam města po několik staletí.

VARIANTA C

Přesun zámecké budovy do vlastnictví státu pod správu NPÚ, zbytek areálu zůstává ve vlastnictví městyse Tato varianta by mohla připadat v úvahu v případě dlouhodobé neschopnosti současného vlastníka se o zámek starat, v případě havarijního stavu objektu, v případě restaurátorskými sondami zjištěné mimořádně cenné freskové výzdoby nebo dalšími souvislostmi. V současné, ani nejbližší době, není možné a účelné na tuto variantu spoléhat. Pochopitelně kácovský zámek není jediným cenným objektem a vzhledem k ekonomické situaci nejen ČR, ale obecně, nelze předpokládat výraznější ochotu brát další památky pod křídla státu. Výhody: Zámek by se dostal do rukou vlastníka, který by byl časem schopen zajistit Památky pro život

23


jeho adekvátní obnovu. Nevýhoda: Přílišné spoléhání na tuto variantu by mohlo zapříčinit paralyzování vlastních snah o jeho obnovu.

VARIANTA D

Postupná obnova celého zámku a jeho zpřístupnění jako památkového objektu, vše pod vlastnictvím městyse V současnosti asi nejpravděpodobnější varianta, kterou lze doporučit!!! Určitě časově a finančně nejnáročnější varianta. Podle předem schválené koncepce, která musí vycházet z kroků navržených výše v kapitole a ze shody mezi zástupci městyse, by se přikročilo k postupné památkové obnově zámku, později i spojovací chodby a dalších objektů. Finanční prostředky na obnovu by samozřejmě musely z naprosté většiny pocházet z cizích zdrojů, především státních, krajských a evropských. Koncepce by musela být navržena tak, aby při postupné a v tomto případě nutně i pomalé obnově, zároveň objekt nebyl nevyužívaný. To znamená, že dosavadní funkce by mu mohli zůstat, samozřejmě při šetrném užívání. S touto variantou, stejně jako i s variantou A souvisí nutnost zřízení alespoň jednoho pracovního místa, pro osobu, která by se starala o celý areál. Navrhujeme proto zřídit místo Správce objektu – kastelán 20 – 25 tis. hrubá mzda, tzn. 240 000 300 000 tis. za 1 rok. Náklady na tohoto pracovníka by se měli zaplatit ze vstupného. Pro úplnost ještě uvádíme náklady na jednoho průvodce při platu 13 tis. hrubá mzda, tzn. 156 000 tis. za 1 rok. Vstupné by mělo výhledově činit 50 Kč – 100 Kč v současné době však 30 Kč. Náklady na pracovní místo jsou tedy vratné již při návštěvnosti 10 tis. osob ročně. K tomu je nutné ovšem v případě hlavní turistické sezony připočíst náklady na minimálně dva průvodce pracující brigádně. Což by za červenec a srpen dělalo 52 tis. Kč.

Památky pro život

24


Zbytek areálu, kromě spojovací chodby lze pronajmout. Ať již ke komerčním či jiným účelům. Samozřejmě podle přesně daných kriterií a pravidel, které nepoškodí urbanistický celek a budou podporovat celkovou koncepci zpřístupnění zámku jako památkového objektu. Výhody: Zámecký areál jako nejhodnotnější stavba v širokém okolí zůstává v majetku městyse a do budoucna tvoří základní pilíř rozvoje cestovního ruchu města. Nevýhody: Extrémní finanční a časová náročnost.

Památky pro život

25


Doporučené postupné kroky, které je možné učinit v nejbližší pro zřízení expozice v části nebo celé budově zámku Varianta A a D Kroky, které lze provézt bezprostředně 1.

Po vyklizení a instalaci osvětlení zpřístupnit jako samostatnou část prostory

2. sklepení (prostor 0.4, 0.5, 0.6, 07). Přístup by byl prostorem 0.7 od schodů vedoucích kolem východního průčelí k pivovaru. Prostory doporučujeme ukazovat bez dalších doplňků. V prostorech je možné přiblížit gotické a zčásti i renesanční dějiny zámku pouze pomocí architektury místností a výkladu průvodce. 2.

Odstranit dodatečně vložený strop v prostoru 2.20, po předchozím

restaurátorském průzkumu obvodových stěn a stropu. Po otevření pohledu na horní část kaple přikročit ke shánění prostředků na její restaurování. Zároveň je možno kapli, byť v porušené podobě, zapojit do prohlídkového okruhu. Právě na kapli je možné demonstrovat kvalitu a zároveň ohrožení doposud převážně skryté výzdoby celého zámku. 3.

Odstranit, po předchozím restaurátorském průzkumu obvodových stěn,

vložený podhled do prostoru 2.21, 2.23, 2.25. V případě, že pod ním bude zachovalý barokní strop, zapojit ho do prohlídkového okruhu a začít shánět prostředky na jeho restaurování. 4.

Provizorně opravit vstup na spojovací chodbu ke kostelu (strop a střechu na

jižním konci) a umožnit tak návštěvníkům její prohlídku až na úroveň terénu u kostela. Zde zajistit otevření dveří z chodby k prostoru kolem kostela a umožnit tak odchod návštěvníků přes železnou bránu u jeho západního průčelí a zde zakončení prohlídky. Prozatím neotvírat prostor panské oratoře, dokud nebude dostatečně zabezpečena celá trasa prohlídky spojovací chodbou. 5.

Zpřístupnit prostory 2.25, 2.25a, 2.26 a 2.27 v současném neupraveném

stavu a zapojit je do prohlídkové trasy. Prozatím není nutné v těchto prostorech zřizovat nějakou formu expozice. Památky pro život

26


Kroky, které je možné provést postupně průběhu 2 let Jednou z možných variant je postavit expozici chronologicky. Její umístění v počáteční variantě bude v přízemí zámecké budovy spolu se spojovací chodbou na panskou oratoř kostela. První část by měla být věnována renesanční etapě, druhá část, nejrozsáhlejší, by se měla věnovat baroknímu období spadající pod období velkovévodkyně Anny Marie Františky Toskánské, třetí část bude ilustrovat poslední dobu dějin zámku, kdy sloužil jako úřední budova správy panství. Renesanční období (2. pol. 15. stol. a 1. pol. 16. stol.) Prostory 2.5, 2.6, 2.7, 2.7a,b (doporučeno zrušení příček mezi 2.7 a 2.7a, b a zároveň znovuobnovení vstupu mezi dnešní 2.7b a 2.5). Vzhledem k tomu, že v současnosti městys používá prostor 2.8, jako společenskou místnost doporučujeme, do doby než funkci společenského sálu přesune jinam, vybavit prostor 2.7 mobiliářem a doplňky menší historické i faktické hodnoty a hodnotnější předměty soustředit do prostorů 2.5 a 2.6, který je jednoduše uzamykatelný. V případě, že městys nalezne podporu a finanční prostředky je samozřejmě z hlediska návštěvnické atraktivity a kulturně historické smysluplnosti expozice případné zpřístupnění nejcennějších renesančních prostor v dnešním suterénu (sklepů), tzn. prostory 1.10 až 1.14 a 1.18 a 1.19. V případě těchto místností se samozřejmě jedná o dlouhodobější záležitost vzhledem k pronájmu pro účely nájemního bydlení. Barokní období – Anna Marie Františka Toskánská (1727 – 1741) Samotná kompozice a přesné určení prostorů, které budou využity pro konečnou expozici, by měla být určena až po restaurátorském průzkumu celého podlaží. Nicméně pro nebližší období 2 až 3 let lze doporučit využití prostor 2.8, 2.9, 2.10, 2.10a, b, c, d, 2.11, 2.11a,b, 2.12, 2.13 a 2.14, dále prostory 2.18, 2.20, 2.21, 2.22, 2.24 a spojovací chodbu vedoucí z prostoru 2.24 na panskou oratoř do kostela Narození P. Marie. S tím, že nejlepším řešením by bylo zpřístupnit pro expozici celé přízemí. S tím souvisí i přenesení případně zrušení expozic, v součastnosti zde

Památky pro život

27


umístěných. Úřednická léta (19. a 20. stol.) Pro období, kdy byl zámek využíván jako úřad a k bydlení příslušných úředníků jsou v první fázi určeny místnosti 2.3, 2.4, 2.4a. V prostoru 2.4 je zachována utilitárně vložená stěna s vestavěným prostorem, zřejmě šatnou. Oba tyto prostory mohou ilustrovat po zřízení náznakové expozice úřední provoz a každodennost úřední, panské správy. Muzeum dějin Kácova a okolí Muzeum by mohlo být umístěno v místnostech 2.14b, 2.15, 2.15a,b, doporučujeme, po restaurátorském průzkumu, zrušit všechny příčky. Místnost 2.14 by měla sloužit jako pokladna, prodejna propagačních materiálů, regionálních produktů a jako informační centrum pro turistický ruch v městysi a okolí. Do muzea místních dějin doporučuje umístnit, kromě psaného textu, co nejvíce trojrozměrných exponátů.

Památky pro život

28


6. Stanovení základní PR a marketingové strategie

Obecná shrnutí a doporučení podle SWOT analýzy využití řeky Sázavy ROZVOJ Přednosti – silné stránky – historické objekty podél vodního toku Nedostatky – slabé stránky – zámky, tvrze a památkové objekty v soukromých rukou ve špatném stavu a nepřístupné Příležitosti – obnova a zpřístupnění památek a parků, jejich využití pro cestovní ruch Hrozby – zanedbání rekonstrukce objektů v turistických lokalitách SLUŽBY A INFRASTRUKTURA Přednosti – silné stránky – zastoupení významných kulturně historických památek Nedostatky – slabé stránky – nerovnoměrné rozložení zájmu o návštěvnost památek, nízký počet lůžek Příležitosti – využití blízkosti Prahy pro nabídku produktů cestovního ruchu Hrozby – další chátrání a devastace památek

Marketingový mix řeky Sázavy a přilehlého území Jako hlavní důvod návštěvy regionu je uváděno: poznávání – cca 40 - 50% návštěvníků, u poznávací turistiky obecně se uvádí 63% návštěvníků

Památky pro život

29


Z hlediska délky pobytu jednoznačně převažuje: 1 den bez noclehu cca 62% návštěvníků Ubytování v hotelu dává přednost cca 29% návštěvníků Nejvyšší počet návštěvníků regionu přijíždí z Prahy cca 26% V oblasti rozvoje cestovního ruchu 82% návštěvníků oceňuje nejvíce péči o památky, návštěvníci nejčastěji využívají informací z internetu, propagačních materiálů a průvodců celkem 57%. Přesné statistiky počtu vodáků, kteří v letní sezoně splaví řeku Sázavu a projedou Kácovem, nejsou bohužel k dosažení. Díky dvěma vodáckým tábořištím je Kácov brán jako jeden z počátků cesty po řece. Pochopitelně „vodák“ jako návštěvnická kategorie je poměrně specifický především z důvodu krátkého času, který stráví v jednom místě. Počet přepravených lodí na řece Sázavě firmou Biosport v roce 2008 cca 50 tis. Cílové skupiny podle studie využitelnosti řeky Sázavy pro cestovní ruch Cílové skupiny dle statutu: Rodiny s dětmi, přes 60% Jednotlivci (do 34 let) Partnerské a manželské páry (tzv. „prázdné hnízdo“ 50 – 59 let) Organizované skupiny mládeže Organizované skupiny profesního cestovního ruchu Senioři

Památky pro život

30


Cílové skupiny dle motivace: Zájemci o poznávání (historie, architektura, sakrální památky, příroda) Aktivní a rekreační turisté (pěší, cyklo, vodní) Doplňkové skupiny Zájemci o odpočinek ve venkovském prostředí Zájemci o zábavu Firemní akce (vzdělávací, konferenční, outdoorové)

Hlavní „lákadla“ kvůli, kterým se jezdí do Kácova Vodní turistika – řeka Sázava Pivovar Odpočinek na „malém městě“ Poznání – kulturní památky

Pro Posázaví a celý blízký region jsou jako nejdůležitější brány zámky v Konopišti a Jemništi. Zámek v Konopišti patří mezi několik nejnavštěvovanějších památek v České republice vůbec. Je spolu se Sázavským klášterem ve vlastnictví státu pod správou NPÚ. S tím souvisí samozřejmě finanční prostředky věnované jejich obnově, údržbě a propagaci. Zámecký areál v Jemništi je v rukou původních vlastníků a daří se mu spojovat komerční funkci a funkcí památkového objektu otevřené pro veřejnost formou klasických i speciálních prohlídek, pronájmů interiérů k různým příležitostem jako jsou svatby atp., pronájem apartmánů. Tomu jsou přizpůsobeny i ceny, které jsou nejvyšší ze všech sledovaných objektů.

Památky pro život

31


Dalším památkovým objektem v rukou původních vlastníků je hrad v Českém Šternberku. I tento hrad stejně jako konopiště patří k nejnavštěvovanějším památkám v Čechách vůbec. Vzhledem ke své historii a architektuře je zde i při vysokém standardu nabízených služeb zachovávána přívětivá tvář a také cena pro návštěvníky. Posledním z velkých památkových objektů je klášterní v Sázavě, který se svým charakterem poněkud vymyká sledovaným objektům, nicméně je zajímavý především svým zacílením na rodiny s dětmi a školy. Tento objekt je ve právě NPÚ, a tím pádem se jeho vstupné pohybuje v nižší hranici než předchozí jmenované objekty.

Obdobné památkové objekty srovnatelné s Kácovem na řece Sázavě z hlediska návštěvnosti a cen vstupenek

Zruč nad Sázavou, návštěvnost nezjištěna Český Šternberk, návštěvnost 59 221, cena vstupu za osobu 100 Kč, www.hradceskysternberk.cz Rataje nad Sázavou - Muzeum Středního Posázaví Sázavský klášter, návštěvnost 15 391, cena vstupu za osobu 70 Kč, www.klastersazava.cz Zámky v Posázaví mimo řeku Konopiště, návštěvnost 129 658 Jemniště, cena za osobu 200 Kč, rodinné vstupné 500 Kč

Památky pro život

32


Cenové srovnání nabídky ubytování v Kácově Hotel Kácov, 20 dvojlůžkových pokojů s možností přistýlek, restaurace pro 35 osob sál pro 70 osob, 490,- Kč/osoba, 420,- Kč/osoba od 3 nocí, 360,- Kč/osoba – skupina od 10 osob, 245,- Kč/děti 3 – 12 let, školící středisko s dvěma sály pro 50 osob a 15 osob travnaté fotbalové hřiště 1 (hlavní), travnaté fotbalové hřiště 2, UMT 3. Generace (30 x 70 metrů), tenisový kurt s povrchem z umělé trávy DOMO SERVICE (32 x 20 metrů), volejbalové a nohejbalové hřiště s povrchem CABRITA DOMO SERVICE (25 x 12 metrů). Sporthotel, dvoulůžkový pokoj 740,-Kč/ osoba, kapacita restaurace 90 míst, sál pro 50 osob, salónek pro 15 osob, bowling, tenis (2 kurty s umělým povrchem), bazén 25 m, minigolf.

Památky pro život

33


SHRNUTÍ POZICE KÁCOVSKÉHO ZÁMKU Z HLEDISKA MARKETINGU Rozvoj areálu zámku v Kácově a jeho využití pro cestovní ruch se plně shoduje se shrnutími a doporučeními podle analýzy a strategie využitelnosti řeky Sázavy zpracované MAS Posázaví, stejně jako strategickými dokumenty Středočeského kraje v oblasti rozvoje turistického ruchu. Nejvýznamnější příležitosti rozvoje řeky Sázavy – obnova a zpřístupnění památek a parků, jejich využití pro cestovní ruch Nejvýznamnější příležitosti z hlediska služeb a infrastruktury – využití blízkosti Prahy pro nabídku produktů cestovního ruchu Z hlediska návštěvnosti je hlavní důvod návštěvy jednoznačně poznávání – 40 až 50% návštěvníků Nejvyšší počet návštěvníků regionu přijíždí z Prahy cca 26% V oblasti rozvoje cestovního ruchu 82% návštěvníků oceňuje nejvíce péči o památky, Cílové skupiny, na které je potřeba zacílit svou nabídku jsou Rodiny s dětmi, přes 60% Vodácká turistika Partnerské a manželské páry (tzv. „prázdné hnízdo“ 50 – 59 let) Senioři Dle motivace: Zájemci o poznávání (historie, architektura, sakrální památky, příroda) Aktivní a rekreační turisté (pěší, cyklo, vodní)

Památky pro život

34


Hlavní „lákadla“ kvůli, kterým se jezdí do Kácova Vodní turistika – řeka Sázava Pivovar Odpočinek Poznání – kulturní památky

Památky pro život

35


Doporučení z hlediska prezentace zámeckého areálu v Kácově jako turistické destinace Zajistit kvalitního pracovníka jako správce objektu – kastelána, nejlépe spolu s jedním průvodcem. Kastelán by byl zaměstnancem městyse Kácov, jeho pracovní náplní by kromě starostí o samotný objekt bylo i shánění finančních prostředků ze standardních zdrojů pro ČR. V případě projektového záměru pro financování z Evropských zdrojů či světových nadací je nutné při dnešním nastavení pravidel použít specializovanou firmu. Finanční náročnost: při platu 25 tis. hrubého jde o cca 300 tis. za 1 rok. V sezóně (červenec – srpen) prohlídku s průvodcem každou hodinu. V případě časově náročnější prohlídky trvající déle než 1 hodinu je samozřejmě nutné zaměstnat průvodce minimálně dva. Vstupné výhledově 50 Kč až 100 Kč v současné době 30 Kč, což je současný stav. Zajistit atraktivní vnější vzhled budov a prostranství. Pokud to bude možné v první fázi odsunout všechny kůlny, garáže, sklady dříví atd. do prostoru západní dvora, tzn. za spojovací chodbu. V další fázi změnit povrch východního nádvoří. Začít v interiéru odhalovat zajímavé interiéry a připravovat základy budoucí expozice. Po dobu než bude interiér připraven pro otevření standardní „zámecké“ expozice zpřístupnit, co nejvíce prostor, byť ve stavu, který je zanedbaný či neudržovaný, hlavní je ukázat snahu a dobrou vůli otevřít co nejvíce. Použít archivní rešerší zjištěné údaje především o Anně Marii Františce velkovévodkyně Toskánské Nechat zhotovit podrobné libreto budoucí expozice. Zřízení jedné webové přehledné prezentace, prvky corporate identity, grafická podoba stránek, obsah webu, popisy, fotografie. Památky pro život

36


Zhotovení průvodce po zámku a památkách ve městě a okolí, grafický návrh, výroba a tisk, obsah a fotografie. Zhotovení jednotné řady propagačních materiálů pro zámecký areál. Leták (grafický návrh, výroba, tisk, obsah, fotografie) – 15 tis. podle nákladu Brožura (grafický návrh, výroba, tisk, obsah, fotografie) 30 tis. podle nákladu Publikace (grafický návrh, výroba, tisk, obsah, fotografie) 60 tis. podle nákladu Vytvoření společných vstupenek s ostatními objekty v blízkosti. Zde se nabízí jako jeden produkt společná vstupenka pro zámek v Ratajích nad Sázavou a Zruči nad Sázavou. Další může být výhledově společně s hradem v Českém Šternberku a klášterem v Sázavě, v Konopišti a Jemništi. Umístit propagační materiály na zámky, které byly v držení Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské a které slouží, jako přístupné památkové objekty jsou to Horní Police, Zákupy a Ploskovice. Propagace pomocí hnědých tabulí používaných pro památkové objekty (dálnice D1, vodácky používaný tok řeky Sázavy. Propagace především v Praze a Kutné Hoře. Napojení na firmy věnující se vodní turistice na řece Sázavě. Vlastní produkty - Kácov musí navíc poskytnout návštěvníkovi své vlastní produkty, které by bez existence městyse nevznikly. Tím pro něj činí území daleko atraktivnější. Může se jednat o vlastní cyklotrasy, naučné stezky, pěší výlety, vlastní slavnosti a především produkty využívající kulturní dědictví, jako jsou dny A. M. F. Toskánské, apod. Zajistit „přidané hodnoty“ pro návštěvníky zámku v Kácově, jako jsou vstup do obyčejně

nepřístupných

prostor,

prohlídka

s místním

znalcem,

případně

s odborníkem (např. odborníkem na malby z univerzity, atp.), poukázka na pivo v místním pivovaru, poukázka na slevu pro lodní turistiku Neuškodí si připomenout základní marketingovou poučku, která zní možná tvrdě, nicméně platí. Zámek v Kácově je „zboží“, které se budeme snažit „prodat“ a které musí zároveň svým zákazníkům dobře sloužit. Smyslem marketingu je nalézt a navrhnout způsob a nástroje, pomocí kterých by si zámek v Kácově nalezl svou Památky pro život

37


pozici v tržním prostředí v tzv. průmyslu kulturního dědictví. Identifikovat cílové skupiny a určit propagační a komunikační cíle ve vazbě především na strategické cíle regionu Posázaví Zformulovat marketingově přitažlivý slogan např. „Zámek v Kácově – zapomenutá barokní perla Posázaví.“ Připravovat postupnou změnu nájemního bydlení v prostorách zámku na jiné vhodnější a ekonomičtější využití

Památky pro život

38


ZÁKLADNÍ FUNDRAISINGOVÝ PLÁN PRO EXPOZICI KÁCOVSKÉHO ZÁMKU

ZDROJE: JEDNOTLIVCI zjistit kdo by mohl rekonstrukci zámku podporovat, nemusí to být jenom finančně vyzkoušet různé cílové skupiny

Různé způsoby poskytnutí podpory jednorázový příspěvek průběžná podpora (například formou členského příspěvku do občanského sdružení věnujícího se obnově zámku) příspěvek na jednu akci, nákup exponátu, atp. odkazem v závěti věcný dar, předměty umělecké a jiné hodnoty, vitrína atp. zápůjčky mobiliáře či jiných hodnotných předmětů zakoupení propagačního předmětu, z jehož prodeje se něco financuje podpoří benefiční akci poskytne čas a své dovednosti jako dobrovolník

Navázání kontaktu 1.

vytipovat si možné dárce

2.

vytvořit odpovídající sdělení

3.

oslovit je se žádostí

4.

podpořit své sdělené kvalitním PR

Památky pro život

39


PODNIKY A FIRMY Typy projektů, které firmy obvykle rády podporují regionální projekty (výstavy, publikace) kulturní akce související s expozicemi na zámku (např. ples pro kácovský zámek, den pro kácovský zámek) aktivity související s produktem, který firma vyrábí ekologické projekty, výstavy o přírodě akce, které jsou zaštítěny významnou osobností (např. benefice za účelem sehnání peněz na restaurování jedné místnosti)

Jak a co firmy dávají hotovost sponzorství akce sponzorství propagačních nebo vzdělávacích materiálů nebo společná propagace věcná podpora, věnování nábytku, materiálu, počítačů atp. trvalá nebo dlouhodobá zápůjčka mobiliáře zorganizování fundraisingové kampaně mezi zaměstnanci reklama v propagačních materiálech o kácovském zámku

Navázání kontaktu 1.

zjistit kdo je ve firmě zodpovědný za tuto oblast

2.

sehnat informace o firmě

3.

zjistit případné postupy a termíny, které organizace má

4.

osobní pozvání a provedení kácovským zámkem

Památky pro život

40


FIREMNÍ SPONZORSTVÍ Nejoblíbenější typy sponzorování kulturní akce benefice publikace PR materiály vybavení, počítače atp. konference a semináře

Sponzorský balíček Přesná specifikace akce, projektu, výstavy atp. Cílové skupiny Geografický dosah Image, která bude akcí atp. podpořena Příležitosti pro reklamu, plakáty, televize atp. Další přínosy, vstupy pro firemní zaměstnance zdarma atp. Sponzorství je dobré ošetřit smlouvou Společná propagace soutěže, propagace na obalu spojená s výhrou samosplátné nabídky, reklama kdy se prodává nějaký produkt pouze za cenu nákladů, přidaná hodnota je pouze reklama

Památky pro život

41


ZPŮSOBY FUNDRAISINGU

BENEFIKČNÍ AKCE 1.

Účinkující

2.

Sponzoři

3.

Média

4.

Zámek

5.

Publikum

Typy sportovní akce hudební a kulturní akce plesy, aukce, rauty výstava, trh akce pro školy

DIRECT MAIL OPAKOVANÉ A PRAVIDELNÉ DÁRCOVSTVÍ A ČLENSTVÍ Cíle přimět dárce, který přispěl poprvé, aby v podpoře pokračoval, zasílat stále nové žádosti stimulovat zájem dárců usnadnit dárcům přispívat pravidelně

Památky pro život

42


Členství programy zprostředkující výhody statutárního rázu (právo zúčastnit se strategického plánování atp.) vstup zadarmo či se slevou a to nejenom do muzea, ale i do spřátelených organizací (např. patřící Středočeskému kraji) programy podporující pocit sounáležitosti

OSOBNÍ ŽÁDOST setkání tváří v tvář prezentace na setkání žádost po telefonu

ODKAZY V ZÁVĚTI Poměrně speciální a v Čechách zatím nepoužívaná forma fundraisingu.

ZÍSKÁVÁNÍ VELKÝCH DARŮ Dlouhodobý a náročný proces, který je třeba připravit pomocí strategického plánování.

ZÍSKÁVÁNÍ PODPORY Z REKLAMY tisková inzerce reklama v časopisech vkládané přílohy plakáty Památky pro život

43


reklama za účelem šíření povědomí reklama za účelem získání příznivců reklama za účelem získání odkazu v závěti Práce s dobrovolníky Práce se slavnými osobnostmi Práce se členy orgánů Středočeského kraje Práce s představiteli Ministerstva kultury Práce s představiteli Národního památkového ústavu Základní prostředky k získávání finančních prostředků

Vstupné cenová diferenciace různých produktů např. levnější vstup pro občany Kácova, levnější vstup po předložení účtenky z pivovaru, levnější vstup po předložení kupónu od firmy např. Biosport) cenové pobídky (vstup do několika zámku v MAS Posázaví najednou atp.) zámecký obchod průvodce zámkem suvenýry (např. pohlednice, trička, pivní sklenice, atp.) ostatní, regionální produkty atp.

Památky pro život

44

Studie na využití areálu zámku v Kácově se zaměřením na cestovní ruch

Recommend Documents