VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Cestovní ruch
Hipoturistika na Vysočině se zaměřením na oblast Jihlavska Bakalářská práce
Autor: Dagmar Dušková Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková Jihlava 2013
© 2013 Dagmar Dušková
Anotace DUŠKOVÁ, Dagmar: Hipoturistika na Vysočině se zaměřením na oblast Jihlavska. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Hana Vojáčková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Bakalářská práce se zabývá jezdeckou turistikou na Vysočině. Teoretická část popisuje historii soužití člověka a koně, dále jezdeckou turistiku, ke které neodmyslitelně patří jezdecké stezky a jezdecké stanice. Praktickou část tvoří vyhodnocení dotazníkového šetření, které zjišťuje potenciál jezdecké turistiky na Jihlavsku. Klíčová slova Hipoturistika, Hipostezky, Hipostanice, Vysočina
Annotation DUŠKOVÁ, Dagmar: Horse tourism in the Highlands with a focus on the area around Jihlava. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Mgr. Hana Vojáčková. Specialist qualification: bachelor. Jihlava 2013. Thie thesis deals with equestrian tourism in the Highlands. The theoretical part describes the history of koexistence of humus and horses, the equestrian tourism, the inherently riding trails and equestrian station. The practical part consists of a questionnaire surfy, which detects potential equestrian tourism in the Jihlava. Key words Horse tourism, Hipo trails, Hipo station, Highland
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“.) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………………………………. Podpis
Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Haně Vojáčkové za odborné vedení bakalářské práce, za cenné rady a připomínky. Dále poděkovaní patří všem respondentům, kteří ochotně vyplnili dotazník k mé bakalářské práci a poskytli mi tak důležité informace. V neposlední řadě bych ráda poděkovala rodině a přátelům, kteří mě během celého studia podporovali.
OBSAH OBSAH ............................................................................................................................. 7 ÚVOD ............................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1 Člověk a kůň – historie soužití .................................................................................... 10 2 Jezdecká turistika ......................................................................................................... 11 2.1 Zařazení pojmu ..................................................................................................... 11 2.1.1 Venkovský cestovní ruch ............................................................................... 11 2.1.2 Hipoturistika .................................................................................................. 11 2.2 Formy jezdecké turistiky ...................................................................................... 12 2.2.1 Základní formy .............................................................................................. 12 2.2.2 Pomocné formy .............................................................................................. 13 2.3 Vhodný kůň........................................................................................................... 13 2.4 Vhodná výstroj ...................................................................................................... 13 2.4.1 Výstroj koně ................................................................................................... 13 2.4.2 Vybavení jezdce ............................................................................................. 14 2.5 Bezpečnost a ochrana před úrazy.......................................................................... 15 2.5.1 Bezpečnostní desatero rekreačního jezdce .................................................... 15 3 Jezdecké stezky ............................................................................................................ 17 3.1 Úrovně jezdeckých stezek .................................................................................... 17 3.2 Další objekty na jezdeckých stezkách .................................................................. 18 4 Koňské stanice ............................................................................................................. 19 4.1 Kategorie stanic .................................................................................................... 19 4.2 Certifikace stanic .................................................................................................. 19 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 21 6 Dotazníkové šetření ..................................................................................................... 21 7
6.1 Povědomí o hipoturistice – jezdecké turistice ...................................................... 22 6.1.1 Význam pojmu hipoturistika ......................................................................... 22 6.1.2 Jezdecká turistika ........................................................................................... 23 6.2 Oblíbenost hipoturistiky ....................................................................................... 23 6.2.1 Aktivní hipoturisté ......................................................................................... 25 6. 2. 2 Potencionální zájemci .................................................................................. 32 6.3 Preferované ubytování .......................................................................................... 35 6.4 Oblíbenost služeb .................................................................................................. 37 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 39 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................... 41 Seznam použité literatury ............................................................................................... 42 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 42 Internetové zdroje ....................................................................................................... 43 Přílohy............................................................................................................................. 44
8
ÚVOD „Kůň bez jezdce je stále koněm. Ale jezdec bez koně je jen člověk.“ (S. J. Lec) Téma mojí bakalářské práce jsem si zvolila především z důvodu, že se tímto odvětvím zabývám prakticky od dětství a je mi stále velmi blízké, dalo by se říci mé celoživotní hobby. Už od mých dvanácti let jsme s kamarádkou Janou nelenily několikrát týdně docházet přes pole do nejbližšího soukromého ranče, který byl od našich domovů vzdálený více než dva kilometry. Jezdily jsme sice jen zřídka, ale už tehdy jsem cítila, že pohyb v blízkosti těchto ušlechtilých zvířat mě naplňuje. Později jsem několik let navštěvovala jezdecký klub v Třešti, abych se zde naučila základům jezdeckého umění. Letní prázdniny jsem trávila na koňském táboře v Řídelově jako instruktor a ošetřovatel, později vedoucí koňské ekipy. Poslední tři roky jsem se usadila v domácké stáji mé kamarádky Jany přímo u nás ve vsi. Pečuji o jednu z jejích kobylek jménem Jasmína, která mi velmi přirostla k srdci. Jsou zde ustájeni ještě další tři soukromí koně, s jejichž majiteli společně podnikáme různé vyjížďky po okolí. Domnívám se, že jízda na koni patří k moderním a atraktivním způsobům trávení volného času. I pro ty, kteří nejsou věrnými nadšenci jízdy na koni, může znamenat nevšední zážitek, vyplnění životního snu, či překonání strachu. Ať už z jakéhokoliv důvodu se člověk rozhodne provozovat tuto aktivitu, hlavním motivem je návrat k přírodě, ukrývající se v podvědomí každého z nás. Dnešní přetechnizovaná moderní doba nás neustále zahrnuje spoustou informací. Současná společnost doslova srší uspěchaností, chaosem a nepřátelskými vztahy mezi lidmi, kteří jsou často pod nátlakem stresu. Nabízí se zde láskyplné stvoření - kůň, který nám umožní uniknout každodennímu ruchu a přirozeným způsobem se navrátit k přírodě. Pro jezdeckou turistiku se jeví dokonalým místem rozmanitá krajina Vysočiny. Její kouzlo zachované přírody lze obdivovat skrze hřívu z koňského hřbetu. Aby se zvýšil zájem o tuto formu šetrného cestovního ruchu, byly na Vysočině vybudovány značené jezdecké stezky, které se neustále rozšiřují a spojují nejen jednotlivé kraje v rámci České republiky, ale i sousední státy.
9
TEORETICKÁ ČÁST 1 Člověk a kůň – historie soužití Již po tisíciletí hraje kůň nesmírnou roli ve vývoji lidstva. Nebýt tohoto stvoření, lidská civilizace se mohla ubírat jiným směrem, mohli bychom tedy přepsat dějiny. Prvotní vztah člověka a koně, jakožto tvora od počátku svého vývoje divokého, fungoval na principu lovce a kořisti. Pro jeskynního člověka znamenalo toto plaché zvíře obživu pro celou tlupu. Lidské tlupy se množily, tudíž požadavky na množství potravy stoupaly a byly náročnější. Lovec – člověk, byl tedy nucen přemýšlet, aby dokázal divoké stádo ulovit. Chytře zahnal stádo na útes či okraj hluboké propasti, odkud už vyděšení koně neměli možnost úprku a spadli na dno, kde je lovci ubíjeli. Obstarání potravy na další den znamenala nejistota pro lidskou tlupu, proto začali vytvářet zásoby potravin. Protože člověk nevěděl, jak maso uchovat čerstvé, objevil možnost vytvoření zásob „živého“ masa kdykoli na dosah. Tím se postupně odstartovalo zdomácňování koní. První zmínky o chovu divokých koní asijskými kočovnými kmeny, pochází z čtyři až tři tisíce let před naším letopočtem. Tyto stepní kmeny se již staraly o stádečka ovcí a koz. Koně pro kočovníky představovali nejdříve zdroj potravy a cenných surovin, tj. maso, mléko, kůže. Postupně si člověk začal všímat síly a vytrvalosti koní. Domestikace koně hrála v životě člověka velkou roli. Poprvé koně zapřáhl a využíval jako tažná zvířata. Zejména jízda na hřbetě koně, má historický význam. Nyní se člověku otvírají nové obzory, cíle a doposud nedosažitelné dálky. Kůň se stává hodnotným přítelem člověka, nikoliv kořistí. Koně se používali při útocích a bitvách, přesto znamenaly nejcennější majetek. Význam tohoto nového zvířete narůstal a vznikaly první chovy. Ve středověku se těžká plemena koní objevují i v zemědělství. Člověku pomáhal kůň obdělávat půdu a stal se neodmyslitelným pomocníkem každého hospodáře. 17. století znamenalo rozvoj dostavníkové dopravy, tudíž zájem o chov silných a rychlých koní. Následující století vzrůstal zájem o sport – hlavně o rychlé koně. V dobách průmyslové revoluce zastoupily koňská spřežení motorové stroje. Popularita chovu koní na čas poklesla. Až po obou světových válkách se lidé zajímají o chov koní pro sportovní a rekreační účely a mezi těmito dvěma stvořeními vzniká opět nerozlučné přátelství. [3]
10
2 Jezdecká turistika 2.1 Zařazení pojmu 2.1.1 Venkovský cestovní ruch Venkovský cestovní ruch, lze také nazvat venkovská turistika, venkovský turismus, atd. Avšak existuje také pojem „zelený cestovní ruch“, který můžeme nalézt v zahraniční literatuře. Jedná se o druh cestovního ruchu, kdy účastníci aktivně tráví svůj volný čas v přírodě a oblastech mírně osídlených. Aktivitami se rozumí např. pěší turistika, jízda na kole či koni, péče o domácí zvířata. Hlavními formami venkovského cestovního ruchu jsou venkovská turistika, agroturismus, ekoagroturismus, chataření a chalupaření. [7] [9] 2.1.2 Hipoturistika Hipoturistika (jezdecký cestovní ruch, jezdecká turistika, turistika na koni; angl. horse riding tourism, horse-back tourism) je formou turistiky provozovanou převážně z koňského sedla, avšak koně lze využít nejen jako společníka po svém boku, ale také v zápřeži. Hipoturistiku můžeme charakterizovat jako kombinaci rekreace a jízdy na koni. Rekreace představuje volnočasové aktivity, při kterých se tělo regeneruje a mysl osvěžuje. Jízda na koni je vhodná činnost prakticky všem lidem bez omezení, ať už se jedná o rozdílnost věku, pohlaví, národnosti, životního stylu či postižené osoby. [4] [8]
11
2.2 Formy jezdecké turistiky Formy jezdecké turistiky dělíme na základní a pomocné. Pro základní formy jezdecké turistiky je charakteristická časová nevázanost a chuť poznání v přírodě. Mezi pomocné formy jezdecké turistiky řadíme ty, které jsou převážně sportovně a technicky založené. [2] Tabulka č. 1: Členění forem jezdecké turistiky Formy jezdecké turistiky základní
pomocné
nesoutěžní
soutěžní
převážně soutěžní
vycházky
zápočtové cesty
distanční jízdy
výlety (túry)
výkonnostní odznaky
distanční dotihy
putování řetězové
hvězdicové
gymkhána westernové hry
Zdroj: Vlastní zpracování, únor 2013
2.2.1 Základní formy Vycházky na koni (vyjížďky) představují ježdění v terénu, které trvá 1 – 4 hodiny a překonaná vzdálenost činí od 7 do 30 km. Vycházky jsou velice vhodnou aktivitou nejen pro jezdce, ale i samotné koně. Jezdci získávají cenné zkušenosti a větší jistotu v sedle, zato koním, především jízdárenským, se poskytne výborné rehabilitace. Vzhledem k časovému rozsahu vycházek není nutná žádná speciální výstroj koně. [2] Výlety a túry jsou zpravidla celodenní cesty přírodou, při kterých se překoná od 30 do 70 km. Zde se neobejdeme bez doplnění výstroje koně - lékárničky, pláštěnky a stájové ohlávky s vazákem. [2] Putování na koni znamená, pokud několik celodenních túr spojíme do jednoho celku. Lze jej rozdělit na hvězdicové a řetězové. Organizačně jednodušší je hvězdicové putování, protože se váže na základnu s materiálně-technickým zabezpečením, odkud se potom pořádají túry do okolí. Naopak při řetězovém putování skupina tráví každou noc na jiném místě. Vyžaduje se tedy nutnost zajistit převoz potřebného vybavení do určených cílů nebo si jej jezdci musí vzít s sebou. [2]
12
2.2.2 Pomocné formy K pomocným formám jezdecké turistiky řadíme zejména distanční sport – koňské maratony, orientační závody a jezdecké hry, postavené na bázi westernových soutěží. [2]
2.3 Vhodný kůň Při výběru vhodného koně pro jezdeckou turistiku a rekreační ježdění není příliš důležité jeho plemeno. Jezdeckou turistiku často vykonávají ti koně, kteří se například nehodí k pracovnímu využití, jezdeckému sportu. Z celkových asi 250 plemen koní a pony žijících ve světě, je většina z nich vhodná pro rekreační ježdění, avšak v současnosti jsou koně za tímto účelem cíleně vybíráni. K rozhodujícím faktorům při výběru koně patří především jeho povaha, charakter. Takový ideální kůň pro turistické ježdění musí být naprosto klidný, vyrovnaný, nelekavý a snášenlivý s ostatními koňmi. Neměl by kousat ani kopat. Z hlediska pohlaví se nejvhodnějším jeví valach. Klisny lze také využít, ale v období hřebnosti a kojení se zátěž nedoporučuje. Hřebci bývají temperamentní a hůře ovladatelní, tudíž mohou být pro nezkušené jezdce nebezpeční. Valaši, primitivních odolných plemen (hafling, hucul, fjordský či islandský pony – viz příloha) a menšího vzrůstu, se jeví pro jezdeckou turistiku tou nejvhodnější volbou, protože vynikají otužilostí, dobrou krmitelností, nenáročností. Z řad ušlechtilých plemen se potom svou vytrvalostí vyznačují arabští koně (viz příloha), kteří se hodí pro distanční závody. [1] [2]
2.4 Vhodná výstroj Existuje několik možných variant výstroje jezdecké turistiky jak pro koně, tak i jezdce. Je třeba oběma správně zvolit vybavení dle účelu a délky cesty. V tomto ohledu potřebuje začátečník nad sebou dohled pověřenou osobou nebo zkušenějším jezdcem. 2.4.1 Výstroj koně Výstroj pro koně lze různě kombinovat především podle délky a náročnosti vyjížďky, v neposlední řadě také podle jezdcových schopností. Do základního vybavení spadá sedlo a uzdečka. Výběr vhodného sedla je pro každého koně zcela individuální, proto
13
mu věnujeme dostatek pozornosti a pečlivosti, nejlépe vyhledáme pomoc kvalifikované osoby. Nepasující sedlo jsou jako pro člověka ne padnoucí boty, tudíž mohou vznikat otlaky apod. K jezdecké turistice můžeme použít ať už anglická všestranná sedla, tradiční vojenská sedla nebo westernová sedla. V současné době se při turistice využívají nejvíce westernová sedla. Ze svých osobních zkušeností si dovoluji poznamenat, že při rekreačním ježdění westernové sedlo začátečník určitě uvítá více. Jednak se v něm bude cítit stabilněji a bezpečněji, ale také pohodlněji než v anglickém sedle. K sedlovým doplňkům patří třmeny, podbřišník, sedlová dečka, popřípadě sedlové brašny, pokud se jedná o delší putování, aj. Existuje mnoho typů udidel a uždění, ale k rekreačnímu a turistickému ježdění vystačí obyčejná uzdečka, např. s lomeným udidlem, nebo tzv. „déčkem“. Někteří jezdci používají i ostřejší typy uždění, které by ale mělo odpovídat jezdeckému umění jezdce. Před jízdou by měla být uzdečka důkladně zkontrolována, aby koni nebránila dýchání a nepůsobila mu bolest. Za uzdečku ani otěže, koně nikdy neuvazujeme, protože v případě leknutí se postroje nejen mohou poškodit, ale především koně zranit. Raději si přibalíme nebo pod uzdečkou ponecháme ohlávku, ke které připneme úvazný provaz, což už je pro koně bezpečné. [1] [2] 2.4.2 Vybavení jezdce Jezdecké oblečení vybíráme dle ročního období a počasí, abychom chránili svůj organismus před nepříznivými podmínkami. Mezi standardní typy jezdeckého oblečení u nás řadíme klasický anglický styl, westernový styl, turistický styl a uniformu, která se používala u jezdeckých složek armády. Pokud chceme esteticky ladit, můžeme si vybrat z uvedených jezdeckých stylů, avšak závisí na individuálním vkusu jezdce. Ideálně volíme vždy pohodlné a účelné oblečení, přitom dbáme i na bezpečnost. Obuv je třeba zvolit s hladkou podrážkou a podpatkem, aby noha nevklouzla do třmene, což by bylo v případě pádu velmi nepříjemné. Jezdecké kalhoty jsou nevhodné z těsného a neprodyšného materiálu. Jako pokrývka hlavy nám poslouží z hlediska bezpečnosti nejlépe ochranná jezdecká helma. Pamatujme, že helma není ostuda, nýbrž známka vyspělého chování a racionálního přístupu ke svému zdraví. Abych konkrétně vymezila zmíněný turistický styl, jeho součástí výbavy je turistická čepice, klobouk nebo přilba, větrovka, jezdecké kalhoty, turistické boty bez profilované podrážky, kožené kamaše a v nepřízni počasí pláštěnka, šátek, rukavice. [1] [2] 14
Popis ostatních typů jezdeckého oblečení a četnější rady při výběru vhodného oděvu nalezneme v knize Jezdecká turistika, Karol Hollý, na straně 49 – 51.
2.5 Bezpečnost a ochrana před úrazy Základem úspěchu k zajištění vysoké míry bezpečnosti při jízdě na koni je vychovaný, dobře trénovaný kůň a hlavně ukázněný a rozvážný jezdec, který dokáže co nejvíce předvídat možné zdrojové situace s následkem úrazu. [2] Ovšem nikde není psáno, že samotné jezdecké umění nás uchrání před těžkými úrazy. Dle statistik celých ¾ úrazů se přihodilo jezdcům s dlouholetými zkušenostmi. Dále se uvádí, že majitelé koní a jezdci na jízdárnách mají podobnou početnost postižení úrazy. Častou příčinou vzniku úrazu je náhlé zastavení koně ve cvalu nebo panická reakce. Nejčastějších úrazů se stalo při nedodržení základních znalostí bezpečnostních pravidel. Naopak k nejnižšímu počtu úrazů (pouze 16 %) došlo při skákání. [2] 2.5.1 Bezpečnostní desatero rekreačního jezdce 1. Uvědomte si, že jakmile nasednete na koně, jste novou bytostí. Zvýšíte svou hmotnost ze 75 na 450 – 600 kg, výškou vzrostete ze 175 na 275 cm a zásadně se změní vaše rychlost. 2. Nikdy neriskujte, protože jezdecký sport patří sám o sobě mezi ty rizikovější a není na místě hazardovat se svým zdravím skrze frajeřinu. 3. Neustále pamatujte na etologické vlastnosti svého koně, především na plachost a stádový pud. Předvídejte a nenechte vašeho koně z jakéhokoliv důvodu zpanikařit. Zachovejte klid, jedině tak máte šanci nad koněm vyhrát. 4. Nepožadujte po koni více, než na kolik má! Tato zásada mluví sama za sebe, platí ale i pro jezdce. Při turistice neskákejte přes překážky, zvyšujete riziko nebezpečí jak pro koně, tak pro vás. 5. Jestliže se postaráte o koně, kůň se postará o vás. Zapojte empatii a cit pro své zvíře. Naučte se odhadnout jeho energie a síly. Sesednutí z koně např. v těžkém terénu není slabost, ale projev jezdecké vyspělosti. 6. U koní je třeba být v neustálém střehu, proto jako u ostatních dopravních prostředků nepožijte alkoholických nápojů před jízdou ani v jejím průběhu. 7. Před turistickou akcí, ale i v jejím průběhu, kontrolujte svou výstroj, sedlové řemení, nohy koně, kopyta, podkovy. Je třeba se vyhýbat nestabilním lávkám, 15
můstkům! Pozor na vysoké napětí! Může vzniknout přepětí a proud vniknout do země, což může být pro koně na rozdíl od vás smrtelné, proto sloupy s vysokým napětím raději obejděte. 8. Dodržujte vzdálenost mezi koňmi ve skupině! Jestliže se koně navzájem velmi dobře neznají, dodržujte s koněm před vámi dostatečný odstup, jinak může dojít k úrazu koně i jezdce Pokud se ve skupině rozhodnete cválat, nepředbíhejte koně před vámi, neboť následkem toho se stanete účastníkem dostihové jízdy. Koně mějte vždy pod dohledem! 9. Využijte každou možnost k odbornému vzdělávání. Jim Alderson, profesionální trenér koní v USA, říká: „Všichni jsme pouze adepti jezdeckého umění a všichni se jen učíme. Pokud nejsme schopni pokorně přijmout tento fakt, jsme ztraceni. Všechno už bylo. My jsme se to naučili z knih, časopisů či osobními zkušenostmi.“ 10. Snažte se být naprosto soběstační, ale buďte připraveni a ochotni pomoci druhým v těžkostech! Pokud jste rozhodnuti věnovat se jízdě na koni, zakomponujte do svého programu také doplňkové sporty, kterými zlepšíte svou fyzickou kondici a distanční jízda nebo turistická akce pro vás bude „hračkou". [2]
16
3 Jezdecké stezky Rozvoj značených jezdeckých stezek v České republice neustále stoupá. Jezdecká infrastruktura se skládá z jezdeckých stezek, stanic a dalších objektů na stezkách, např. úvaziště. Jezdecké stezky lze hierarchicky, od hlavní po vedlejší seřadit – páteřní síť, regionální cesty, lokální cesty a okruhy. Stezky jsou protkány takovými místy a prostředím, aby byly zajímavé a jezdcům zpestřily jízdu historickými a přírodními památkami, odpočinkovými místy s možným občerstvením.
3.1 Úrovně jezdeckých stezek Páteřní síť Páteřní nebo také hlavní sítí rozumíme hlavní cesty, které vedou přes celou zemi, případně území kraje. Tyto stezky vedou až na hraniční přechody, kde se propojí již s vybudovanými nebo předpokládanými jezdeckými stezkami v jiných regionech a zemích, proto jsou nadnárodního významu. Do budoucna by mohly být protkány skrze celou Evropu. Délka páteřních stezek se pohybuje ve stovkách kilometrů, které se skládají z úseků 30 – 70 km a jsou ukončeny koňskými stanicemi. [8] Regionální cesty Tyto stezky jsou oproti páteřním stezkám podstatně kratší, dlouhé „jen“ desítky kilometrů. Regionální cesty nejsou samostatně vedené, nýbrž propojují jednotlivé páteřní stezky, páteřní sítě nebo hipostanice. Hlavní úkol regionálních cest spočívá v tom, aby doplnily turistické možnosti, zviditelnily rekreační vyžití daného regionu, a zanechaly v jezdci dobrý dojem z navštívené oblasti. [8] Lokální cesty a okruhy Stezky na této úrovni bývají nejkratší, řádově od pár kilometrů a můžeme je rozčlenit na dva druhy podle významu. První typ jsou okružní cesty nacházející se v okolí jezdeckých center, proto nestrádají hojným a pravidelným využitím. Následující jsou motivační trasy, jejichž účelem je v rámci rekreace dosáhnout určitého cíle – historická památka nebo přírodní klenot, atd. [8]
17
3.2 Další objekty na jezdeckých stezkách Úvaziště Úvaziště (viz příloha) je jednoduchý objekt na jezdecké stezce, které slouží ke krátkodobému přivázání koně. Prostor úvaziště slouží k odpočinku, můžeme zde najít lavičky, tábořiště, aj. Jeho konstrukce se skládá z masivního dřeva, jehož délka příčného břevna jsou 4 m a výška se pohybuje od 1 do 1, 2 m, přičemž celková délka podpěr činí 2 m. [8] [10] Informační tabule Informační tabule jsou sestaveny z panelů, jejichž šířka se pohybuje okolo 1 – 1,5 m a výška 0,7 – 1 m. Panely podpírají podpěry vyrobené z kovu nebo dřeva. Při budování nových informační tabulí je vhodné zachovat vzhled a velikost těch dříve vybudovaných. Tabule slouží k informovanosti jezdců i návštěvníků stezky, k jejich lepší orientaci a měla by poukazovat na pravidla pohybu po stezce. Místa vhodného umístění se jeví na východištích tras, křížení páteřní trasy s lokálními okruhy, kulturními a přírodními zajímavostmi, body panoramatického rozhledu. [8] [10] Směrové značky a tabule Značení koňských stezek (viz příloha) v České republice spadá pod organizaci Klub českých turistů. Stejně jako jsou značeny již 120 let pěší stezky, na stejném principu funguje i značení jezdeckých stezek, a to proto, že:
na stezce se většinou koně pohybují krokem, především při překonávání delších tras
četnost a výška umístění pěších značek vyhovuje jezdcům nejlépe
Existují čtyři barvy značek, červená značí páteřní stezku, modrá oblastní stezku a propojuje zajímavá místa v okruhu cca 30 km od jezdecké stanice, zelená trasy pro méně zdatné jezdce s průvodcem v okruhu cca 10 km od jezdecké stanice a žlutá propojovací stezky, například od hlavnější trasy k jezdecké stanici. Před vyznačením stezky by mělo být prostudováno, zda je stezka dostatečně pevná, ale zároveň pružná. Je třeba, aby byla stezka vedena místy, kde se nachází dostatek koňských stanic a doplňujícím inventářem jezdecké stezky. [Andrlová; 2] 18
4 Koňské stanice Jedná se o místo, které poskytuje služby jezdcům i koním, především ubytování, stravování a zázemí pro koně. Úroveň a četnost poskytovaných služeb se v jednotlivých stanicích zcela liší. Některé stanice disponují s přepychovým ubytováním a velkými stájovými boxy pro koně, krytou jízdárnou až po veterinární a podkovářské služby. Jiné naopak mohou nabízet pouze možnost stanování a ohradu. Koňská stanice může být také i místo, kde se chovem koní nezabývají, např. různá ubytovací zařízení, které je uzpůsobeno pro možnost přenocování koní. Výhodou hipostanic umístěných na stezce nebo poblíž stezky je větší dostupnost turistů a využití služeb stanice. Nevýhodou může být to, že se celkově zvýší pohyb koní v okolí stanice a s tím spojené riziko přenosných nemocí. [8] [10]
4.1 Kategorie stanic Koňské stanice dělíme do třech kategorií, může být zmíněn anglický nebo westernový způsob ježdění. 1. „Jedná se o stanici, která nabízí pro jezdce ubytování typu penzion, popř. velmi kvalitní ubytování v soukromí a pro koně ustájení v boxech nebo velmi kvalitní jiný druh ustájení. 2. Jedná se o stanici, která nabízí ubytování pod střechou a pro koně ustájení na kvalitní úrovni. 3. Jedná se o stanici, která nenabízí ubytování pod střechou (pouze stany) nebo pro ustájení koní nejsou nejvhodnější podmínky.“ [5]
4.2 Certifikace stanic Samoobslužná stanice Stanice poskytující základní zázemí pro odpočinek jezdce i koně. Služby pro koně: ohrada nebo pastvina s elektrickým ohradníkem; možnost zakoupit základní krmení; přístup k vodě do 2 km; kontakt na veterináře, kováře, sedláře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem Služby pro jezdce: možnost stanování, ohniště; voda pro základní hygienu; kontakt na správce samoobslužné stanice; kontakt na místní restauraci, prodejnu potravin [6] 19
Domácí stanice Stanice poskytující rozšířené zázemí pro odpočinek jezdce i koně. Služby pro koně: možnost boxového ustájení min. pro 2 koně nebo v ohradě s přístřeškem; ohrada nebo pastvina s elektrickým ohradníkem; možnost zakoupení základního krmiva; přístup k pitné vodě; kontakt na veterináře, kováře, sedláře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem Služby pro jezdce: možnost stanování, ubytování pod střechou (chata, srub); možnost stravování; možnost základní hygieny, toalety; kontakt na místní restauraci a prodejnu potravin [6] Komerční stanice Stanici poskytující rozšířené komplexní služby pro jezdce a koně. Služby pro koně: možnost boxového ustájení min. pro 5 koní nebo ohrada s přístřeškem; pastvina – ohrada nebo elektrický ohradník; venkovní nebo krytá jízdárna; výcvik koní a jezdců; možnost zapůjčení koně, zajištění průvodce jezdeckou stezkou; přeprava koní; turistika s vozem, možnost zakoupení krmiva; pitná voda, sprchování koní; kontakt na veterináře, kováře, sedláře, jezdecké potřeby, přepravce s vozíkem Služby pro jezdce: možnost nocování min. 5 osob (stan, penzion, hotel, chatky); možnost stravování; sociální zařízení, případně sprchy, toalety; kontakt na místní restauraci a prodejnu potravin [6]
20
PRAKTICKÁ ČÁST 6 Dotazníkové šetření V této kapitole bude proveden rozbor všech získaných dat, která byla získána pomocí dotazníkového šetření. Dotazník byl sestaven tak, aby respondenty neobtěžoval svou nesrozumitelností a přílišnou časovou náročností. Průměrná délka vyplňování obou dotazníků činila 2 minuty a 10 sekund. Od 9. 11. 2012 do 9. 12. 2012 bylo shromážděno 500 vyplněných dotazníků, přičemž 195 respondentů pochází z Kraje Vysočina, z čehož největší počet (102 respondentů) zaujímá okres Jihlava. Zbylých 305 je z ostatních krajů České republiky. Data z tohoto dotazníku byla získávána prostřednictvím internetu, konkrétně diskusního fóra webových stránek equichannel.cz, které navštěvuje velké množství nadšenců a provozovatelů jízdy na koni. Dotazník byl dále umístěn na sociální síť facebook, odkud pocházejí data těch uživatelů, kteří nemají s jízdou na koni co dočinění a chtěla bych jim v práci také věnovat pozornost. Na facebooku byl dotazník také vyvěšen na skupinu Jezdecký sport na Vysočině, pro získání odpovědí aktivních jezdců. A dále byl rozeslán prostřednictvím e-mailu většině hipostanicím v Kraji Vysočina. Protože se ve své práci hodlám zabývat především regionem Jihlavska, dotazník byl uveřejněn ještě od 5. 2. 2013 do 5. 3. 2013 pouze pro okres Jihlava, kdy probíhalo také osobní dotazování náhodných chodců Jihlavy a částečně Třeště, z důvodu zastoupení těch respondentů, kteří nemají přístup k internetu nebo jej nepoužívají. V tomto termínu se podařilo nasbírat 135 vyplněných dotazníků. Vzhledem k tomu, že téměř poloviční počet respondentů pochází z Jihlavska, rozhodla jsem se tuto oblast hodnotit samostatně a porovnat ji se zbytkem České republiky (dále jen ČR).
21
6.1 Povědomí o hipoturistice – jezdecké turistice 6.1.1 Význam pojmu hipoturistika První zcela jednoduchá otázka v dotazníku zjišťovala odpověďmi „ano“ či „ne“, zdali respondent zná cizí pojem hipoturistika.
Jihlavsko
ČR 23,12%
28,27% 71,73%
ne
76,88%
ano
ne ano
Graf č. 1: Znalost pojmu hipoturistika
Z grafu č. 1 je patrné, že většina odpovídajících tento pojem skutečně zná, což mě osobně až překvapilo. Výsledky jsou logické, poněvadž dotazník byl umístěn na fórum equichannel.cz, kde je velká pravděpodobnost, že tito uživatelé budou tento pojem znát. Zároveň byl ale také vyplňován na dalších místech, kde odpovídali i laikové. Co se týče konkrétně Jihlavska, z celkových 237 odpovídajících na tuto otázku, uvedlo 170 respondentů znalost pojmu hipoturistika, zbylých 67 o něm vůbec neslyšelo. Z 67 neznalců hipoturistiky největší skupinu zaujímají lidé (28 osob) s výučními obory, kteří jsou nyní většinou v důchodu. I mezi nimi se však najdou výjimky, které mohu vyzdvihnout z vlastní zkušenosti, kdy jsem prováděla náhodný průzkum na ulici. Zde mě mile překvapily i starší věkové kategorie, které často kladně a v zápětí s vysvětlením správně odpovídali. V rámci ČR odpovědělo kladně 306 respondentů a 92 záporně. Ve srovnání s ČR se Jihlavsko drží srovnatelného standardu povědomí o hipoturistice, což potvrzují výsledky přiložených grafů. Myslím, že procenta odpovídajících „ano“ by byla ještě vyšší, kdyby lidé věděli, že hipoturistika a jezdecká turistika vyjadřují totéž.
22
6.1.2 Jezdecká turistika S první otázkou souvisela i druhá otázka, která zjišťuje, zda respondent ví, co je jezdecká turistika. Prakticky se jedná o to samé, pouze se liší vyjádření významu slova. Mé očekávání, že většina lidí zodpoví tuto otázku kladně, se naplnilo.
Jihlavsko
ČR
10,97%
16,08% ne ano
89,03%
ne ano
83,92%
Graf č. 2: Ponětí o jezdecké turistice
Na Jihlavsku 211 respondentů z celkových 237 odpovědělo „ano“ a zbylých 26 se přiznalo, že neví, co je jezdecká turistika. V ČR zatrhlo „ano“ 334, tedy převážná část dotázaných a „ne“ pouze 64. Myslím, že povědomí o tomto druhu aktivity je velmi rozšířené, neboť ze všech 635 dotázaných v České republice ho drtivá většina zná.
6.2 Oblíbenost hipoturistiky Třetí a zároveň nejdůležitější otázka byla sestavena tak, aby respondenty rozdělila na čtyři segmenty, a to na aktivní jezdce, pasivní jezdce, možné potencionální zájemce, či nezájemce o hipoturistiku.
Jihlavsko 27,43%
ČR
18,99%
23,87% 15,61%
18,34% 25,88%
31,91% 37,97%
již neprovozuji
provozuji
již neprovozuji
provozuji
rád(a) bych vyzkoušel(a)
nemám zájem
rád(a) bych vyzkoušel(a)
nemám zájem
Graf č. 3: Zájem o jezdeckou turistiku
23
Výše vyobrazený graf č. 3 ukazuje, že nejpočetnější skupinou v Jihlavě a jejího blízkého okolí jsou možní potencionální zájemci o hipoturistiku, jejichž počet činí 90 respondentů z celkových 237, tj. necelých 40 %. Tuto část tvoří nejvíce mladí lidé ve věkové kategorii od 21 do 30 let, kteří by měli chuť si hipoturistiku vyzkoušet. Je zajímavé, že sice 26 dotázaných přiznalo neznalost jezdecké turistiky, ale deset z nich v další otázce projevilo zájem si ji vyzkoušet. Konkrétně se jedná o 6 žen a 4 muže, což prozrazuje z praxe nejen větší oblíbenost tohoto sportu spíše rekreační úrovně ze strany žen, ale je i důkazem, že je vhodný pro obě pohlaví. Do druhé nejobsáhlejší složky patří neúčastníci a lidé bez zájmu k této různorodé činnosti, kterých pro tuto odpověď hlasovalo 65, to jest skoro 28 %. Vyskytují se zde z pohledu ekonomického zařazení ve společnosti z jedné poloviny lidé zaměstnaní a z druhé poloviny senioři, kteří si podle jejich mínění připadají na takovéto aktivity staří, nevěří si a mají zdravotní obtíže. Pro občany projevující nezájem zjišťovací otázky ohledně hipoturistiky končí, následují pouze otázky na věk, pohlaví, bydliště, vzdělání a ekonomický status. Za pasivní jezdce se na Jihlavsku označilo 45 osob, tj. po zaokrouhlení 19 %. Těmto respondentům náležela další v pořadí otázka č. 4 zjišťující důvod ukončení provozování jezdecké turistiky, kdy nejčastějším faktorem z možností byl zvolen „čas“, který zvolilo 21 respondentů, což je skoro polovina. Poslední a zároveň nejmenší skupinou jsou provozovatelé jezdecké turistiky, za kterých se prohlásilo téměř 16 % respondentů. Stojí za zmínku, že 3 z těchto 37 aktivních jezdců přiznali neznalost pojmu hipoturistika. Zde se prokázala větší oblíbenost ženského pohlaví, tedy 30 jezdkyň z celkových 37.
24
6.2.1 Aktivní hipoturisté Dotazníkové otázky č. 5 – 11 v této kapitole se týkají pouze aktivních jezdců provozující hipoturistiku, nebo-li jezdeckou turistiku. První otázka č. 5 zjišťuje nejen úroveň jezdeckého umění, ale i četnost vlastníků koní.
Jihlavsko 24,32% 29,73%
29,73% 16,22%
minimálně licence + vlastní kůň minimálně licence + vypůjčený kůň rekreační jezdec + vlastní kůň rekreační jezdec + vypůjčený kůň
ČR 14,56% 39,81%
35,92% 9,71%
minimálně licence + vlastní kůň minimálně licence + vypůjčený kůň rekreační jezdec + vlastní kůň rekreační jezdec + vypůjčený kůň
Graf č. 4: Znázornění jezdeckých schopnosti a vlastnictví koní hipoturistů
Z celkových 37 jezdců věnujících se jezdecké turistice na Jihlavsku 22 respondentů, tj. skoro 60 % bez rozdílu jejich jezdeckých dovedností uvedlo, že vlastní koně. Sedmnáct jezdců, tj. 46 % dokonce dosáhlo jezdecké licence, nebo li základní zkoušky výcviku jezdce, aby měli možnost účastnit se oficiálních soutěží. To dokazuje poměrně vysoký počet koní a velkou oblíbenost jezdeckého sportu v této oblasti. Za rekreační jezdce se označilo 20 respondentů, což činí 54 %. V ČR vlastní koně 78 hipoturistů, tj. 76 % z celkových 103, což je ještě o 17 % více než v oblasti Jihlavska. V této kategorii se vyzdvihují chovatelé koní v Kraji Vysočina, kteří představují téměř polovinu z celé ČR. To značí velkou oblíbenost a rozšířenost na Vysočině takto tráveného volného času, který aktivity spojené s koňmi vyžadují dvojnásob. Ve zbytku ČR vystoupali držitelé jezdeckých licencí shodných čísel 46 %, stejně tak rekreačních jezdců bylo 54 %.
25
Otázka č. 6 zkoumala, jaké z uvedených prostor a objektů v rámci hipoturistiky jezdci nejvíce vyhledávají. Respondenti každé z uvedených míst oznámkovali od 1 do 5 jako známky ve škole. Pole, která naznačují znatelnou významnost některých oblastí, jsou zvýrazněna červeně. Data jsou zpracována do přehledných tabulek č. 2 a č. 3.
Jihlavsko
turisticky atraktivní místa
přírodní krásy
klidná a tichá místa
občerstvení
1
16,22
45,95
64,86
24,32
2
24,32
16,22
18,92
13,51
3
24,32
18,92
5,41
13,51
4
21,62
8,11
2,70
16,22
5
13,51
10,81
8,11
32,43
Celkem
100,00
100,00
100,00
100,00
Tabulka č. 2: Zhodnocení oblíbenosti navštívených cílů na Jihlavsku (v %)
ČR
turisticky atraktivní místa
přírodní krásy
klidná a tichá místa
občerstvení
1
8,74
41,75
66,02
10,68
2
15,53
19,42
10,68
11,65
3
41,75
24,27
7,77
28,16
4
17,48
4,85
2,91
25,24
5
16,50
9,71
12,62
24,27
Celkem
100,00
100,00
100,00
100,00
Tabulka č. 3: Zhodnocení oblíbenosti navštívených cílů v ČR (v %)
Turisticky atraktivní místa (hrady, zámky, zříceniny, pomníky, aj.) se dá říci, že jsou pro 70 % hipoturistů na Jihlavsku středně významné. Přírodní krásy jsou velmi váženými až středně váženými 81 % jezdců, z čehož usuzuji silný pozitivní vztah k přírodě. Nejvýznamnějšími z možností nabízených lokalit se stala klidná i tichá místa, která upřednostňuje zaokrouhleně 84 % hipoturistů. To svědčí o chuti si odpočinout od civilizace, každodenního shonu a načerpat novou energii. Naopak občerstvení zřejmě nebude hlavním motivem většiny hipoturistů při rozhodování o volbě plánované trasy. V ČR se zájem během jízdy na koni o turisticky atraktivní místa trochu liší, protože necelých 76 % respondentů je shledává středně důležitými až nedůležitými. Přírodní 26
krásy se zdá jsou všeobecně oblíbené, 85 % hipoturistů, tj. o 4 % více než na Jihlavsku, je považuje za velmi významné až středně významné. Stejně tak zájem vést trasu klidnými a tichými místy preferuje zaokrouhleně 77 % účastníků jezdecké turistiky, což je o 7 % méně než na Jihlavsku. Opět nejméně důležitým prvkem lze označit občerstvení, které považuje 53 % hipoturistů za středně důležité až nedůležité. Účelem další otázky č. 7 spočívalo, aby vyšly na povrch fakta o skutečné informovanosti hipoturistů o jezdeckých stezkách.
Jihlavsko
ČR
13,51%
27,18% ne 86,49%
ano
72,82%
ne ano
Graf č. 5: Informovanost o hipostezkách
Údaje ze znázorněného grafu č. 5 jsou alarmující. Vzhledem k naprosté většině neinformovaných jezdců usuzuji, že jejich přehled o danou tématiku je víceméně žádný. Z výsledků tedy vyplývá, že jezdci provozující hipoturistiku, dá se říci odborníci, mohou být o stezkách například stejně informovaní jako lidé, kteří se této činnosti vůbec nevěnují. Z celkových 37 hipoturistů na Jihlavsku pouze 4 mladé ženy a 1 muž od 20 do 40 let vypověděli, že mají o hipostezkách dostatečný přehled. Musím podotknout, že při návštěvě Informačního centra v Jihlavě kvůli podkladům k mé práci mi žádné bližší zprávy ohledně jezdeckých stezek sděleny nebyly, pouze jsem byla odkázána na již vydanou publikaci Vysočinou v sedle z roku 2011. Ve srovnání s ČR dopadlo Jihlavsko poměrně špatně. O necelých 14 % je zde menší informovanost aktivních hipoturistů. Výraznou část těchto neznalců zaujímá Kraj Vysočina, kde se přiznalo 18 jezdců, tj. 24 % a Jihomoravský kraj s 15 jezdci, tj. 20 %.
27
S předchozí otázkou souvisela otázka č. 8, která zjišťovala využití hipostezek.
Jihlavsko 21,62%
ČR
5,41%
8,74% 43,24%
18,92%
49,52%
3,88% 16,50%
10,81%
ano, pravidelně jiná odpověď ne, žádné v okolí nejsou
21,36%
ano, vyjímečně ne, nevyužívám
ano, pravidelně jiná odpověď ne, žádné v okolí nejsou
ano, vyjímečně ne, nevyužívám
Graf č. 6: Využití značených hipostezek
Nadšenci, kteří pravidelně na Jihlavsku využívají jezdecké stezky, jsou pouze dva, z nichž jediný shledal své informace o hipostezkách dostatečné. Z 32 respondentů, kteří disponují s nedostatečnými zprávami o jezdeckých stezkách, jich přesto 14 užívá, ale jen výjimečně a dalších 7 odpovědělo, že po hipostezkách nejezdí. Přesto je uspokojivý fakt, že celých 43 % jezdců se po stezkách na Jihlavsku alespoň občas projedou. Tato otázka byla polootevřená, takže mohli respondenti případně připojit vlastní odpověď. Např.: „Když jí jednou za čas někde najdu, tak jo“ a „Když na nějakou narazím, využiji, mohlo by jich být víc, ale lepší se to“. ČR pravidelnými návštěvníky jezdeckých tras zjevně také moc neoplývá, čítá jen o 3 % více. Ovšem velký rozdíl oproti Jihlavsku spočívá v kategorii „ne, žádné v okolí nejsou“, kterých v ČR činí 51 jezdců, tj. téměř 50 %. Je ale zarážející, že z toho celkem 45 hipoturistů v předchozí otázce číslo 7 uvedlo nedostatečný přehled o zmíněné problematice. Z jiných odpovědí jsem vybrala dvě, které uvedli zástupci Středočeského kraje: „Ano výjimečně, ale jenom proto, že v okolí žádné nejsou a než se na ně dostanu, musím ujet cca 30 – 60 km.“ a „Využívám turistické stezky“. Závěrem lze říci, že jezdecké stezky na Jihlavsku jsou byť z většiny jen výjimečně užívány, tak čítají vyšší návštěvnost hipoturistů než ve zbytku ČR, kde polovina aktivních jezdců vyvrací v okolí jejich existenci.
28
Devátá otázka ukázala, jak dlouhodobou mají jezdci zkušenost s hipoturistikou.
Jihlavsko
ČR
2,70%
1,94% 11,65%
10,81% 8,11% 62,16% 16,22%
1 - 3 roky max. měsíc
19,42%
52,43%
3 - 5 let měsíc - 1 rok
5 let a více
14,56%
1 - 3 roky max. měsíc
3 - 5 let měsíc - 1 rok
5 let a více
Graf č. 7: Délka provozování hipoturistiky
Výsledky, které vykresluje graf č. 7, dávají jasně najevo převahu jezdců provozujících poměrně dlouhodobě hipoturistiku na Jihlavsku. Z celkových 37 pravidelných provozovatelů jezdecké turistiky na Jihlavsku jich 23, tj. 62,16 % uvedlo, že se touto činností zabývají déle než 5 let. Tuto kategorii představuje 6 mužů a 17 žen, jejichž věk se nejčastěji pohybuje do 30-ti let. Druhou nejvýznamnější skupinou se stali hipoturisté věnující se jezdecké turistice v rozmezí 3 – 5-ti let, kterých je 6, což činí 16,22 %. Ostatní položky čítají méně než pět respondentů. Vzhledem k takto početnému množství jezdců věnujících se z dlouhodobého hlediska hipoturistice, shledávám tuto činnost na Jihlavsku velmi oblíbenou. Vysokých čísel dlouholetých hipoturistů se dostavilo i ze zbytku ČR. Jejich počet také převyšuje polovinu svými 54 respondenty, kteří se oddávají více jak pětiletým působením v hipoturistice. Opět zde převažuje ženská část populace oproti dvěma mužům. Typickou věkovou kategorií je rovněž stáří do 30-ti let. Pravděpodobně je tento věk nejčastějším, protože v tomto mladém věku jsou lidé flexibilní, často bez závazků, tudíž mají mnoho času, které tyto aktivity přímo vyžadují. Předešlá otázka č. 4 mimo jiné nabízí důkaz, že respondenti se přestali hipoturistice věnovat nejčastěji z důvodu z nedostatku času.
29
Dotazníková otázka č. 10 zjistila, které roční období jezdci upřednostňují pro provozování hipoturistiky.
Jihlavsko
0,96% 8,74%
8,12% 5,40%
ČR
8,74%
32,43%
jaro
léto
40,78%
40,78%
54,05%
po celý rok stejně
podzim
jaro
léto
po celý rok stejně
podzim
zima
Graf č. 8: Preference ročních období pro hipoturistiku
Lidé, kteří se na Jihlavsku aktivně věnují hipoturistice, si nevybírají konkrétní roční období, tím pádem ani počasí. 20 respondentů, tj. 54,05 % uvedlo, že jezdeckou turistiku provozují po celý rok stejně, jedná se tedy o celoroční pravidelnou činnost. Tato zjištěná fakta značí vysokou oddanost pro tyto aktivity v jakýchkoli klimatických podmínkách. Dalším nejoblíbenějším ročním období bylo zvoleno léto, které preferuje 12 hipoturistů, tj. 32,43 %. Naopak nejméně vyhledávaným ročním obdobím je zima, kterou neupřednostňuje žádný jezdec, což vzhledem k nepřízni počasí není udivující. Mezi méně žádané roční období patří jaro a podzim. Avšak v ČR nebyl tak markantní rozdíl v provozování hipoturistiky pravidelně po celý rok, stejně jako tomu bylo na Jihlavsku. Nejžádanější a zároveň srovnatelné preference pro hipoturistiku byly zjištěny po celý rok stejně a v období léta. Obě tyto východiska upřednostňuje stejnoměrně 42 pravidelných hipoturistů. V ČR dává přednost o 8,35 % jezdců více letním měsícům. Méně zajímavým obdobím jsou rovněž jaro s podzimem a zima láká alespoň oproti Jihlavsku jednoho hipoturistu.
30
Poslední otázka č. 11 zjišťovala jezdecké styly aktivních hipoturistů, nebyla povinná, přesto ji všichni až na jedince zodpověděli.
Jihlavsko
5,40%
ČR 6,86%
16,22%
16,67%
76,47%
78,38%
anglický
westernový
žádný
anglický
westernový
žádný
Graf č. 9: Jezdecké styly
Zdá se, že na Jihlavsku je nejrozšířenější anglický styl, kterému dává přednost 29 jezdců, tj. 78,38 % z celkových 37 dotázaných hipoturistů. O westernový styl projevilo zájem 6 hipoturistů, což činí 16,22 %. A jezdců bez zaměření na určitý jezdecký styl je na Jihlavsku opravdu minimum. Vysoký zájem o anglický jezdecký styl může být podmíněn jednak orientací většiny hipostanic v duchu tohoto stylu, ale i větší rozšířenost jezdeckých závodů anglického stylu v této oblasti. Kdežto závody westernové zde zatím nemají vybudovanou tradici. Vy zbytku ČR byl opět zjištěn vyšší zájem o anglický styl, což bych zdůvodnila stejným způsobem jako u oblasti Jihlavska. Zde se dosáhlo prakticky totožných výsledků ve všech kategoriích.
31
6. 2. 2 Potencionální zájemci Následující otázky se budou týkat pouze těch respondentů, kteří v otázce č. 3 zaškrtli „ne, ale rád (a) bych vyzkoušel (a)“, jejichž celkový a zároveň nejvyšší počet z Jihlavy a okolí činí 90. Otázka č. 12 informuje, zda by tito potencionální zájemci jezdecké turistiky využili služeb některých z hipostanic v jejich blízkém okolí, kde by byla možnost zapůjčení koně, atd.
Jihlavsko
ČR
13,33%
19,69% ne
86,67%
ano
ne 80,31%
ano
Graf č. 10: Možnost využití služeb hipostanice
V roce 2011 bylo v Kraji Vysočina zaregistrováno dohromady 150 a konkrétně na Jihlavsku 28 jezdeckých stanic, z kterých pět nabízí výuky jízdy na koni, tři vyjížďky kočárem (bryčka, kočár, sáně) a jedna vyjížďky s klienty. [6] Znázorněný graf č. 10 vyobrazuje majoritní zastoupení 78 (tj. 86,67 %) potencionálních klientů, kteří by chtěli navštívit jezdeckou stanici s poskytovanými službami. Polovinu z nich zaujímají zaměstnaní ekonomicky aktivní lidé. Vzhledem k finanční náročnosti provozování jízdy na koni apod. není divu. Zbylých 12 respondentů, tj. 13,33 % mají zřejmě jiné představy, například nekomerčního směru. Odhalená fakta můžou být podnětem pro provozovatele těchto stanic za účelem zvýšení ekonomického zisku. Podobně zjištěná data plynula i z ČR, kdy z celkových 127 možných potencionálních zájemců o hipoturistiku, jich 102 (tj. 80, 31 %) uvedlo, že by služeb některých z hipostanic v blízkém okolí využilo. Zde více jak polovinu představují oproti Jihlavsku studenti. Ostatních 25 respondentů, což činí 19,69 %, projevili nezájem k nabízeným službám jezdeckých stanic.
32
Níže uvedené grafy č. 11 a č. 12 znázorňují shrnutí dotazníkových otázek č. 13 - 16, zájem potencionálních zákazníků o některé z vybraných forem hipoturistiky a jejich ochotu v určitém cenovém rozpětí za ně zaplatit. V grafu není zaznamenána chůze vedle koně, protože se finančně nehradí, na Jihlavsku se k ní přihlásily dvě zaměstnané ženy ve věku od 51 do 60 let a v ČR jedna studentka a podnikatel.
Jihlavsko 60%
53,3%
50% 40% 30% 20%
12,2%
11,1% 10%
3,3%
3,3%
300 - 500
100 - 300
7,8%
6,7%
0% hipoterapie
100 - 300
300 - 500
100 - 300
jízda kočárem
do 100
300 - 500
jízda na koni
Graf č. 11: Oblíbené formy hipoturistiky a nejčastěji zvolené částky na Jihlavsku (v Kč)
ČR 60%
53,5%
50% 40% 30% 20% 10%
15,0% 6,3%
2,4%
0,8%
0,8%
300 500
nad 500
100 300
3,2%
2,4%
100 300
500 1000
13,4% 0,8%
0%
hipoterapie
300 500
jízda kočárem
100 300
300 500
do 100 nad 500
jízda na koni
Graf č. 12: Oblíbené formy hipoturistiky a nejčastěji zvolené částky v ČR (v Kč)
Z celkových 90 zájemců o jezdeckou turistiku, graf č. 11 prozrazuje, že absolutně nejvíce vyhledávanou formou hipoturistiky je jízda na koni, kterou má chuť si 33
vyzkoušet 66 osob, což činí 73,3 %. Co se týče ochoty zaplacení výše částky za takovouto hodinovou
činnost,
lidé s obrovskou
převahou
zvolili
rozmezí
od 100 do 300 Kč. Srovnatelné peněžní částky vyjížďky či výcviku se na Jihlavsku skutečně pohybují, ve stanicích s větším zázemím a tedy i rozšířenějšími možnostmi se pohybují až k třem stovkám Kč i někdy více. Zmíněný finanční obnos vybrala polovina zaměstnaných respondentů se zájmem o jízdu na koni. Od 300 do 500 Kč by bylo ochotno zaplatit pouze 7 osob, tj. 7,8 % a částka vyšší než 500 Kč si bohužel nenašla ani jednoho příznivce. O nejnižší částku do 100 Kč projevilo zájem 11 lidí, tj. 7,8%. Pro jízdu kočárem se přihlásilo 16 osob z 90, tj. 17,8 %, kdy přibližně polovinu (9 osob) těchto nadšenců tvoří senioři, z nichž šest by obětovalo 100 – 300 Kč a zbylí tři od 300 do 500 Kč. Lze tedy usoudit, že existují aktivní senioři, kteří se hipoturistice nebrání, ale z důvodu vyšších požadavků na komfort poskytovaných služeb a rizika zdravotních potíží a jiných komplikací, dávají raději přednost této formě. Také hipoterapie si našla své příznivce, byť jenom 6 respondentů, tj. 6,7 %. Skupinu představují dva invalidní důchodci, jeden zaměstnaný a nezaměstnaný a dva studenti. S výjimkou hlasování studentů jsou všichni ostatní starší čtyřiceti let. Zjištěná data ze zbytku ČR vykresluje graf č. 12. Stejně jako tomu je na Jihlavsku, nejpreferovanější formou hipoturistiky se zdá být jízda na koni, ke které projevuje náklonnost 105 respondentů, tedy 82,7 %. Tento výsledek je oproti potencionálním zájemcům z Jihlavska ještě o necelých 10 % vyšší. Naprosto totožná část lidí je ochotna obětovat 100 – 300 Kč za hodinovou jízdu na koni. Avšak částku 300 – 500 Kč by za totéž zaplatilo o 7 % zájemců více. Přibyla zde i částka vyšší než 500 Kč, kterou si vybral mladý podnikatel. Pro jízdu kočárem se zdají být preferovanější částky vyšší než 300 Kč, které by ochotně uhradilo 11 z 15 respondentů. Jeden student dokonce ocenil hipoterapii více než 500 Kč.
34
6.3 Preferované ubytování Otázka č. 17 nabízela možnost výběru několik typů ubytování na hipostanici, které upřednostňují respondenti provozující a již neprovozující hipoturistiku a v neposlední řadě také ti, kteří by měli zájem si hipoturistiku vyzkoušet.
Jihlavsko 35%
31,40%
32,56%
penzion
chatová osada
30% 25% 20% 15%
11,04% 8,14%
10% 5%
12,79%
4,07%
0% hotel
ubytování v soukromí
kemp
turistická ubytovna
Graf č. 13: Požadované typy ubytovacích zařízení na Jihlavsku
ČR 35%
33,34%
34,32%
penzion
chatová osada
30% 25% 20% 15% 10% 5%
9,24%
9,57%
10,56%
kemp
turistická ubytovna
ubytování v soukromí
2,97%
0% hotel
Graf č. 14: Požadované typy ubytovacích zařízení v ČR
Z grafu č. 13 zřetelně vyčnívá, že nejpreferovanějším typem ubytování je chatová osada, kterou na Jihlavsku upřednostňuje 56 osob, tj. 32,56 %, takže zhruba třetina. Největší část tohoto typu ubytování tvoří studenti do věku 30 let, z čehož lze vyvodit, že 35
tito lidé mohou vzhledem k jejich příjmům uvažovat více ekonomicky. Chatová osada ještě poměrně vzbudila dojem u seniorů nad 60 let, kteří dle mého úsudku nevyžadují přílišný komfort a jsou také do jisté míry finančně omezeni. Druhým nejoblíbenějším ubytovacím zařízením se stal penzion, o který projevilo zájem pouze o 2 respondenty méně než u chatové osady, a tím hodnota nepatrně poklesla na 31,40 %. Zde nejčetnější skupinu představují zaměstnaní ekonomicky aktivní lidé, kteří si pravděpodobně dražší nocleh mohou finančně dovolit. Naopak nejméně oblíbeným se na posledním místě umístil hotel, který by uvítalo pouze 7 osob, tj. 2,97 %. Ubytování v chatkách, které vyhrálo, poskytují na Jihlavsku pouze dvě hipostanice, a to Stáj Majk a JS Olší, které jsou vhodné spíše pro přenocování aktivních jezdců s koňmi, protože mimo ubytovacího zařízení nenabízejí žádné služby pro potencionální zájemce hipoturistiky. Vyrovnaným soupeřem jsou penziony, které na Jihlavsku zastupují Penzion Rytířsko, Zámecký statek Luka nad Jihlavou, Jezdecká stanice Marlenka a opět nabízejí pouze ubytovací služby pro jezdce s koněm. Existují zde další dvě hipostanice s ubytováním typu penzion – Hospodářský dvůr Bohuslavice a Q Ranch u pramene Dyje, kde už lidé mají možnost vyjížďky, výuky jízdy na koni, či vyjížďky kočárem. Nejméně populární hotel v podobě hipostanice se v oblasti dokonce ani nevyskytuje. [6] Pokud porovnáme graf č. 13 a č. 14, žádné výrazné rozdíly zde nejsou čitelné. Nejvýznamnějším se staly opět chatová osada s penzionem. Další místa se proházela, např. na Jihlavsku ubytování v soukromí na předposledním pátém místě v rámci ČR povýšilo na třetí místo a kemp s turistickou ubytovnou na Jihlavsku si oproti ČR o jednu příčku pohoršily. Ubytování typu hotel zůstal beze změny na posledním místě.
36
6.4 Oblíbenost služeb Při vyplňování otázky č. 18 měli možnost respondenti vybrat minimálně jednu a maximálně všechny uvedené služby, které by chtěli na hipostanici využít. Otázka byla určena stejné skupině respondentů, jako u předchozí otázky č. 17.
Jihlavsko 90%
82,56%
80% 70%
58,14%
60% 50% 36,63%
40% 30% 20%
18,02%
20,35%
sauna s vířivkou
ubytování mazlíčků
40,70%
45,35%
10% 0% zapůjčení bezpečn. vybavení
výuka jízdy na koni
ustájení koně
zapůjčení koně
stravování
Graf č. 15: Popularita vybraných služeb Jihlavsko
ČR 90%
80,53%
80% 64,69%
70% 60%
48,84%
50%
40,92%
40% 30% 20%
28,05%
28,71%
ubytování mazlíčků
zapůjčení bezpeč. vybavení
17,16%
10% 0% sauna s vířivkou
výuka jízdy na koni
zapůjčení koně
ustájení koně
stravování
Graf č. 16: Popularita vybraných služeb ČR
Respondenti z Jihlavska dle zjištěných výsledků nejvíce preferují možnost stravování, které upřednostňuje bezkonkurenčně 82,56 %. Další oblíbenou službou je zapůjčení
37
koně, z toho plyne, že velké množství lidí by navštívilo hipostanici za tímto účelem. Služba ustájení koně byla třetí nejžádanější službou respondentů. Srovnatelnou přízeň respondentů si získala výuka jízdy na koni a zapůjčení bezpečnostního vybavení. Ubytování mazlíčků skončilo na předposlední příčce. Saunu s vířivkou jsem uvedla spíše ze zvědavosti a je vidět, že velkým zájmem neoplývá. Na to, že je možnost stravování nejpreferovanější službou, přesto ji nabízí pouze čtyři hipostanice na Jihlavsku: Hospodářský dvůr Bohuslavice, Penzion Rytířsko, Zámecký statek Luka nad Jihlavou a Jezdecká stanice Marlenka. Druhou nejpopulárnější službu zapůjčení koně, tedy možnost svezení se, poskytují na Jihlavsku Biofarma Sasov, Jezdecký klub „Zámecká stáj svatý Jan“, Q Ranch u pramene Dyje, Ranč Pohádka a Hospodářský dvůr Bohuslavice, který jako jediný poskytuje kombinaci obou těchto nejžádanějších služeb. [6] Graf č. 16 zájmy respondentů z Jihlavska příliš nevyvrací, výrazná změna nastala v ocenění služby ustájení koně, kterou v ČR shledávají více významnou oproti zapůjčení koně. Dále zde poklesl zájem o zapůjčení bezpečnostního vybavení a naopak vzrostl v ubytování domácích mazlíčků.
38
ZÁVĚR Přesto, že mám s jezdeckou turistikou a všeobecně s koňmi dlouholeté zkušenosti, při psaní této práce jsem získala další, pro mě nové informace. Vzhledem k mé vášni trávit chvíle na koňském hřbetu a zároveň silnému poutu k těmto ušlechtilým tvorům, jsem při výběru téma pro svou bakalářskou práci neváhala a rozhodla se jej zpracovat. Teoretická část seznámila čtenáře s jezdeckou turistikou, jakožto moderní formou trávení volného času v přírodě, která je současně šetrná k životnímu prostředí. Snažila jsem se ozřejmit, že tento typ turistiky lze provozovat prakticky v každém věku bez omezení. Mým úmyslem bylo nastínit zlomové okamžiky v historii vývoje vztahu člověka a koně, věrného společníka, který nás trpělivě provázel na našich cestách. Všem, kterým se tato práce dostala k ruce, získali ve zkratce základní přehled o jezdecké turistice. Nyní by měli být obeznámeni s výběrem vhodného koně, vhodného vybavení pro jezdeckou turistiku, s jezdeckými stezkami a stanicemi, a v neposlední řadě se základními pravidly bezpečnosti rekreačního jezdce. Turistika na koni se pozvolna stává stále oblíbenější aktivitou. Své příznivce si najde z řad těch, kteří jsou milovníky dobrodružství a při projíždění klidné přírody chtějí poznávat krásy nejen Vysočiny. Chtěla bych zdůraznit, že kůň je živý tvor, který má odlišné pudy sebezáchovy oproti člověku. Může se vylekat z jakékoli maličkosti, která nám připadá banální, potom prchá, co mu nohy stačí. Proto je třeba respektovat jeho přirozené potřeby, aby se cítil v bezpečí. Potřebuje klidného a trpělivého vůdce, který mu porozumí a vycvičí z něj dobrého koně, vhodného k jezdecké turistice. Tento proces je běh na dlouhou trať, stojí hodně práce, sil a času. Co se týče hipoturistiky v oblasti Kraje Vysočina, konkrétně Jihlavska, nachází se zde poměrně velké množství potenciálních zájemců o tento typ turistiky. Hipoturistika nabízí kromě aktivního pohybu na čerstvém vzduchu vytvoření partnerského vztahu s koněm, proto tuto zájmovou skupinu tvoří převážně ženy, což prokázaly i výsledky výzkumu. Lidé na Jihlavsku, stejně jako ve zbytku ČR, preferují z forem hipoturistiky jízdu na koni, za kterou jsou ochotni zaplatit od 100 Kč do 300 Kč. O využití služeb hipostanic k těmto účelům byl zaznamenán obrovský zájem, což může být podnětem pro provozovatele těchto stanic, kteří by mohli tyto potencionální zájemce nějakým způsobem přilákat, a tím zvýšit svůj ekonomický zisk.
39
Hipoturisté, ať už z Vysočiny nebo zbytku ČR, mají pozitivní vztah k přírodě, dá se říci až romantický. Jejich hlavním nešvarem je nedostatečná informovanost a nízká návštěvnost jezdeckých stezek. Většinou se jedná o zkušené jezdce, kteří z velké části vlastní svého koně a jezdeckou turistikou se pravidelně zabývají. Nejžádanějším ubytovacím zařízením na hipostanici bez ohledu na bydliště dotazovaných, patří srovnatelně chatová osada a penzion, kde se mezi poskytovanými službami stalo vítězem stravování. Důvodem může být touha po domáčtější a přátelštější atmosféře v případě penzionu, který je spíše menším ubytovacím zařízením. Nocování v chatkách vzbuzuje zájem o bližší kontakt s přírodou. Výběr možnosti stravování značí vyšší pohodlí rekreantů a jejich pozornost trávit raději více času jezdeckou turistikou. Tento druh turistiky tedy nemusí být přínosem nejen lidem, ale i ekonomickým subjektům, které nabízejí klienty požadovaný standart služeb. Dle povahy odpovědí hipoturistů shledávám jezdeckou turistiku oblíbenou činností, která může být aktivně provozována po celý život. Není rozhodující, v jakém věku nás nadchne a navnadí odstartovat kariéru byť jenom rekreačního jezdce. Důležité je, že pobytem na čerstvém vzduchu děláme něco pro své zdraví a podporujeme svou psychickou vyrovnanost. Jezdecká turistika se nyní nachází na počátku svého vývoje, ve kterém skýtá široké spektrum možných aktivit pro širokou veřejnost. Z výsledků dotazníků lze tvrdit, že ve společnosti se nachází velké množství zájemců o tuto formu turistiky. Je tedy otázkou času, kdy v hipoturistice nastane rozmach, který by ale měl zůstat v únosné míře. Obávám se, aby hipoturistika časem nespadla do příliš komerční a masové sféry. Jednak by mohlo dojít k znečištění krajiny například odpadky, což by v případě jedné z nejméně poničené přírody Vysočiny bylo na škodu. Zvýšil by se hluk v okolí jezdeckých stezek, tudíž potkávání lesní zvěře během vyjížděk by už nebylo běžné a celkově by projíždění krajinou ztratilo na romantičnosti. To, jakým směrem se hipoturistika bude do budoucna ubírat, ovlivní jenom samo lidstvo.
40
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Členění forem jezdecké turistiky .............................................................. 12 Tabulka č. 2: Zhodnocení oblíbenosti navštívených cílů na Jihlavsku (v %)................. 26 Tabulka č. 3: Zhodnocení oblíbenosti navštívených cílů v ČR (v %) ............................ 26
Seznam grafů: Graf č. 1: Znalost pojmu hipoturistika ............................................................................ 22 Graf č. 2: Ponětí o jezdecké turistice .............................................................................. 23 Graf č. 3: Zájem o jezdeckou turistiku ........................................................................... 23 Graf č. 4: Znázornění jezdeckých schopnosti a vlastnictví koní hipoturistů .................. 25 Graf č. 5: Informovanost o hipostezkách ........................................................................ 27 Graf č. 6: Využití značených hipostezek ........................................................................ 28 Graf č. 7: Délka provozování hipoturistiky .................................................................... 29 Graf č. 8: Preference ročních období pro hipoturistiku .................................................. 30 Graf č. 9: Jezdecké styly ................................................................................................. 31 Graf č. 10: Možnost využití služeb hipostanice .............................................................. 32 Graf č. 11: Oblíbené formy hipoturistiky a nejčastěji zvolené částky na Jihlavsku (v Kč) ........................................................................................................................................ 33 Graf č. 12: Oblíbené formy hipoturistiky a nejčastěji zvolené částky v ČR (v Kč) ....... 33 Graf č. 13: Požadované typy ubytovacích zařízení na Jihlavsku .................................... 35 Graf č. 14: Požadované typy ubytovacích zařízení v ČR ............................................... 35 Graf č. 15: Popularita vybraných služeb Jihlavsko......................................................... 37 Graf č. 16: Popularita vybraných služeb ČR .................................................................. 37
41
Seznam použité literatury Tištěné zdroje [1] ANDRLOVÁ, Milena. Na koni křížem krážem po Česku. 1. vydání. Praha: Fragment, 2008. ISBN 978-80-253-0569-0. [2] HOLLÝ, Karol. Jezdecká turistika. Ostrava: Montanex, 2003. ISBN 80-7225-104X. [3] MAHLER ML., Zdeněk. Pocta koním. Praha: Jan Krigl, 2009. ISBN 978-80904372-0-3. [4] PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. [5] Koňské stanice v kraji Vysočina. 1. vyd. Jihlava: Kraj Vysočina, 2006. [6] Vysočinou v sedle. Jihlava: Vysočina Tourism, příspěvková organizace, 2011.
42
Internetové zdroje [7]
KOLEKTIV AUTORŮ, Vysoká škola ekonomická Praha. Venkovský cestovní
ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Praha. 2007 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/e117ea611783-4982-a4fa-bf6e1220f318/GetFile4.pdf [8]
ŠPIČÁKOVÁ, Hana. HIPOTURISTIKA, VČERA A DNES, TADY A TAM.
Ústava tvorby a ochrany krajiny [online]. Brno. 2009 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u24/Clanek_Hipo_uvod.pdf [9]
Venkovský cestovní ruch. Ústav tvorby a ochrany krajiny [online]. 2013 [cit.
2013-02-19]. Dostupné z: http://www.utok.cz/node/148 [10]
ANDRLOVÁ, Milena. Turistika na koni v biosférické rezervaci Šumava: studie
koncepce rozvoje. Národní park Šumava [online]. 2007 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.npsumava.cz/storage/hipoturistika1.pdf
43
Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1: Dotazník k bakalářské práci ....................................................................... 45 Příloha č. 2: Plemena vhodná pro jezdeckou turistiku.................................................... 49 Příloha č. 3: Další objekty na jezdeckých stezkách ........................................................ 51 Příloha č. 4: Jezdecké stezky a stanice na Vysočině....................................................... 52
44
Příloha č. 1: Dotazník k bakalářské práci
1. Víte, co znamená pojem hipoturistika? a) ano b) ne 2. Víte, co je jezdecká turistika? a) ano b) ne 3. Provozujete, či jste někdy v minulosti provozoval (a) hipoturistiku (jezdecká turistika, turistika na koni - forma turistiky využívající koně jako společníka nebo jako dopravní prostředek)? a) ano, provozuji (pokračujte ot. č. 5) b) ano, ale již neprovozuji (pokračujte ot. č. 4 a č. 17) c) ne, nemám zájem (pokračujte ot. č. 19) d) ne, ale rád(a) bych vyzkoušel(a) (pokračujte ot. č. 12) 4. Z jakého důvodu se již hipoturistice nevěnujete? a) čas b) finance c) zdravotní stav d) chuť e) jiný důvod ………………… 5. Jaké jsou Vaše jezdecké schopnosti a status vlastnictví koně? a) rekreační jezdec + vypůjčený kůň b) rekreační jezdec + vlastní kůň c) minimálně licence + vypůjčený kůň d) minimálně licence + vlastní kůň 6. V rámci hipoturistiky nejvíce vyhledáváte? (oznámkujte od 1 do 5 jako známky ve škole) ….. turisticky atraktivní místa (hrady, zříceniny, pomníky,...) ….. přírodní krásy (památné stromy,...) ….. klidná a tichá místa ….. občerstvení 7. Máte dostatek informací o jezdeckých hipostezkách? a) ano b) ne
45
8. Využíváte značených jezdeckých hipostezek? a) ano, pravidelně b) ano, výjimečně c) ne, žádné v okolí nejsou d) ne, nevyužívám e) jiná odpověď ………… 9. Jak dlouhodobou máte zkušenost s hipoturistikou? a) max. měsíc b) měsíc – 1 rok c) 1 rok – 3 roky d) 3 roky – 5 let e) 5 let a více 10. V kterém období se hipoturistice nejvíce věnujete? a) jaro b) léto c) podzim d) zima e) po celý rok stejně 11. Jaký jezdecký styl preferujete? a) anglický b) westernový c) žádný 12. Využil (a) byste tedy služeb některých z hipostanic ve Vašem okolí, kde by byla např. možnost zapůjčení koně, atd.? a) ano b) ne 13. O jakou formu hipoturistiky byste měl (a) nejvíce zájem? a) jízda na koni b) chůze vedle koně c) jízda kočárem d) hipoterapie 14. Kolik byste byl (a) ochoten (a) zaplatit za hodinovou jízdu na koni? a) do 100 Kč b) 100 – 300 Kč c) 300 – 500 Kč d) nad 500 Kč
46
15. Kolik byste byl (a) ochoten (a) zaplatit za hodinovou jízdu kočárem? a) 100 – 300 Kč b) 300 – 500 Kč c) 500 – 1000 Kč d) nad 1000 Kč 16. Kolik byste byl (a) ochoten (a) zaplatit za hodinovou terapii? a) 100 – 300 Kč b) 300 – 500 Kč c) nad 500 Kč 17. Jaký typ ubytování byste na hipostanici nejvíce uvítal (a)? a) hotel b) penzion c) turistická ubytovna d) chatová osada e) ubytování v soukromí f) kemp 18. Jaké služby byste na hipostanici chtěl (a) využít? (možnost více odpovědí) a) možnost stravování b) zapůjčení koně c) ustájení koně d) výuka jízdy na koni e) zapůjčení bezpečnostního vybavení f) možnost ubytování pro mazlíčky g) sauna s vířivkou 19. Jste a) žena b) muž 20. Váš věk a) do 20 let b) 21 – 30 let c) 31 – 40 let d) 41 – 50 let e) 51 – 60 let f) 61 – 70 let h) 71 let a více
47
21. Uveďte, z jakého kraje jste? a) hl. m. Praha b) Středočeský kraj c) Jihočeský kraj d) Plzeňský kraj e) Karlovarský kraj f) Ústecký kraj g) Liberecký kraj h) Královéhradecký kraj i) Pardubický kraj j) Olomoucký kraj k) Moravskoslezský kraj l) Zlínský kraj m) Jihomoravský kraj n) Kraj Vysočina 22. Konkrétně z kterého okresu Kraje Vysočina jste? a) Jihlavsko b) Havlíčkobrodsko c) Pelhřimovsko d) Třebíčsko e) Žďársko 23. Vaše současné ekonomické zařazení a) zaměstnaný b) student c) mateřská dovolená d) nezaměstnaný e) důchodce f) invalidní důchodce g) OSVČ 24. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání a) základní b) výuční list c) maturita, maturitní zkouška po nástavbě d) vyšší odborná škola e) vysoká škola
48
Příloha č. 2: Plemena vhodná pro jezdeckou turistiku
Hafling
Zdroj: http://hellokity123.blog.cz/ Arab
Zdroj: http://kone.blog.cz/1105/arabsky-plnokrevnik
49
Hucul
Zdroj: http://www.huculove.cz/Huculsky-kun.html Fjord
Zdroj: http://ackousz.webnode.cz/news/a7-a-versus-kone/
50
Příloha č. 3: Další objekty na jezdeckých stezkách
Úvaziště
Zdroj: http://www.fouche.estranky.cz/clanky/nase-akce/vylet-do-hospudky-napindulu.html Ukázka značení jezdeckých stezek
Zdroj: http://www.novinky.cz/cestovani/145307-pardubickym-krajem-se-v-konskemsedle-dostanete-kamkoli.html 51
Příloha č. 4: Jezdecké stezky a stanice na Vysočině
Zdroj: http://www.equichannel.cz/vysocina-nabizi-860-km-jezdeckych-stezek
52
