Incentivní cestovní ruch se zaměřením na teambuilding

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Incentivní cestovní ruch se zaměřením na teambuilding Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Klára Mrkosová

Martina Lakomá

Brno 2010

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Kláře Mrkosové za její skvělý přístup a cenné odborné rady, díky kterým tato práce mohla vzniknout. Dále bych ráda poděkovala vedení firmy RWE Distribuční služby, s.r.o. za to, že mi bylo umožněno provedení průzkumu, a také děkuji všem respondentům, kteří vyplnili pro ně připravené dotazníky.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně, pouze za použití literatury, která je uvedena v seznamu. V Brně dne 27. května 2011

__________________

Abstract Lakomá, M. Incentive tourism oriented on teambuilding. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The main objective of this bachelor thesis is detect the influence of teambuilding on relationships in the workplace. There have been conducted a survey in company RWE Distribuční služby, s.r.o. Component objective is to evaluate teambuilding situation in particular company and to suggest resolution of problems, which can be there. Keywords Incentive tourism, teambuilding, relationships in the workplace, inquiry, tourism.

Abstrakt Lakomá, M. Incentivní cestovní ruch se zaměření na teambuilding. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit vliv teambuildingu na vztahy mezi lidmi na pracovišti. Je zde proveden průzkum v oblasti teambuildingu ve firmě RWE Distribuční služby, s.r.o. Dílčím cílem je zhodnotit teambuildingovou situaci v této konkrétní firmě a navrhnout případná řešení problémů, které se zde vyskytují. Klíčová slova Incentivní cestovní ruch, teambuilding, vztahy na pracovišti, průzkum, cestovní ruch.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .........................................................................................................13

1.2

Cíl práce ...................................................................................................14

Metodika 2.1

3

13

Metodika ..................................................................................................15

Literární přehled 3.1

15

16

Obecné vymezení cestovního ruchu ........................................................16

3.1.1

Pozitivní a negativní stránky cestovního ruchu .............................. 17

3.1.2

Druhy a formy cestovního ruchu .....................................................18

3.1.3

CzechTourism ..................................................................................21

3.2

Kongresový a incentivní cestovní ruch....................................................21

3.2.1 3.3

Specifika akcí kongresového a incentivního cestovního ruchu.......21

Incentivní cestovní ruch ......................................................................... 22

3.3.1 Specifika incentivního cestovního ruchu, která ho odlišují od klasických zájezdů a od kongresového cestovního ruchu ............................ 22 3.3.2

Cíle incentivních akcí ...................................................................... 23

3.3.3

Produkt incentivní akce .................................................................. 23

3.3.4

Program incentivní akce ................................................................. 23

3.3.5

Rozdělení incentivních akcí ............................................................ 25

3.3.6

Podmínky pro incentivní cestovní ruch.......................................... 25

3.3.7

Marketing incentivních akcí ........................................................... 26

3.3.8

Pořádání incentivních akcí v České republice ................................ 27

3.4

Teambuilding .......................................................................................... 27

3.4.1

Definice ........................................................................................... 27

3.4.2

Historie teambuildingu................................................................... 28

3.4.3

Proč využívat teambuildingu .......................................................... 28

3.4.4

Co je třeba k teambuildingu............................................................ 29

3.4.5

Teambuildingové aktivity ............................................................... 29

10

4

Obsah

3.4.6

Typy teambuildingových akcí......................................................... 30

3.4.7

Nejčastěji užívané typy programů ................................................... 31

3.4.8

Zhodnocení akce samotnými účastníky ..........................................32

Vlastní práce 4.1

33

Popis současného stavu teambuildingových akcí ve firmě .....................33

4.1.1

Otázky týkající se identifikačních faktorů respondentů .................33

4.1.2 Otázky týkající se povědomí o pojmech incentivní cestovní ruch a teambuilding .................................................................................................35 4.1.3

Otázky týkající se četnosti incentivních akcí...................................35

4.1.4

Otázky týkající se spokojenosti respondentů se službami ..............37

4.1.5

Otázky týkající se vlivu teambuildingu na vztahy na pracovišti .... 38

5

Shrnutí

44

6

Diskuze

46

7

Závěr

47

8

Použité zdroje

48

9

8.1

Literatura ................................................................................................ 48

8.2

Elektronické zdroje................................................................................. 48

Přílohy

50

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Struktura respondentů dle pohlaví

34

Obr. 2

Struktura respondentů dle vzdělání

35

Obr. 3

Celková spokojenost respondentů s teambuildingem

43

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Struktura respondentů dle věku

34

Tab. 2

Kolikrát byli respondenti na teambuildingové akci

36

Tab. 3

Jak často jezdí respondenti na teambuildingové zájezdy 37

Tab. 4 V jakém ubytovacím zařízení byli respondenti na teambuildingové akci ubytováni

38

Tab. 5 Vliv teambuildingových akcí na vztahy na pracovišti obecně

38

Tab. 6 Vyčíslení předpokládaného vlivu teambuildingu na vztahy na pracovišti 39 Tab. 7

Vliv teambuildingu na vztahy na konkrétním pracovišti 40

Tab. 8 Vyčíslení vlivu teambuildingu na vztahy na konkrétním pracovišti 40 Tab. 9 Jak utužila teambuildingová akce pracovní kolektiv respondenta

41

Tab. 10

Změna vztahů s kolegy na pracovišti

41

Tab. 11

Změna vztahu k nadřízenému

42

Tab. 12 Spokojenost s přítomností nadřízeného na teambuildingové akci

42

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Cestovní ruch je odvětví, které se v dnešní době stále více rozšiřuje. Dnešní tolik uspěchaná doba plná stresu přeje všem formám odpočinku. Cestovní ruch umožňuje smysluplné trávení volného času, při kterém se lidé mohu věnovat odpočinku, který potřebují k nabrání nových sil. Je mnoho způsobů, jak odpočívat. Někdo preferuje pasivní odpočinek, někdo zase aktivní, důležité ovšem je, že při něm dochází k regeneraci těla a mysli. Cestovní ruch je také důležitý, protože v mnoha státech světa je významným odvětvím průmyslu a často tvoří nemalou část národního hospodářství. Ovšem i ve státech, kde k cestovnímu ruchu nejsou příliš příznivé podmínky, by neměl být opomíjen. Nemalou výhodou cestovního ruchu je také to, že je zde spousta pracovních příležitostí pro místní i vzdálenější obyvatele, a ti tak díky němu získávají práci. Spotřebitelé jsou dnes ve všech odvětvích o mnoho náročnější než tomu bývalo dříve a tento trend se nevyhnul ani cestovnímu ruchu. V důsledku větších nároků spotřebitelů se úroveň cestovního ruchu, nejen v České republice, neustále zvyšuje a dochází ke zlepšování služeb spojených s cestovním ruchem. Vznikají také nové a často velice netradiční formy cestovního ruchu. Jednou takovou téměř novinkou na českém trhu cestovního ruchu je incentivní turistika. Incentivní cestovní ruch vznikl ve Spojených státech amerických a z nich se rozšířil téměř do celého světa. Jedná se o zajímavý způsob, jakým může zaměstnavatel motivovat, popřípadě odměňovat, své zaměstnance. Zaměstnanci si díky incentivnímu cestovnímu ruchu odpočinou od práce, získají motivaci k lepším výkonům a zároveň mohou utužovat své vztahy na pracovišti, seznamovat se s novými lidmi z oboru, nebo prohlubovat své znalosti a dovednosti. Pro zaměstnavatele je incentiva dobrá pro to, aby si udržel kvalitní zaměstnance, aby jim nabídl něco navíc k platovému ohodnocení, aby je motivoval. Nechává své zaměstnance odpočinout si od práce a snaží se udržet přátelské pracovní prostředí, které velice úzce souvisí s vyššími výkony zaměstnanců. Incentivní cestovní ruch sice ještě není v České republice zcela rozšířen, ale jeho atraktivita a popularita stále roste. S pojmem incentiva bývá také často spojován pojem teambuilding, který do tohoto odvětví cestovního ruchu patří. Cílem teambuildingu bývá zlepšení komunikace v týmu, zvýšení vzájemné spolupráce uvnitř týmu a s tím související zlepšení výkonu týmu jako celku. Pro kvalitní pracovní výkony je kvalitní pracovní tým základem. Zaměstnavatelé v České republice si to začínají uvědomovat a ti, kteří teambuilding vyzkoušeli, si ho velice oblíbili. Ke stále rostoucí popularitě teambuildingu přispívá také to, že je tvořen zábavnou formou, což často zvyšuje jeho účinky.

14

Úvod a cíl práce

1.2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit vliv teambuildingu na vztahy mezi lidmi na pracovišti. V práci je proveden průzkum v oblasti teambuildingu ve firmě RWE Distribuční služby, s.r.o. se sídlem Plynárenská 499/1, Brno, který se zaměří na současný stav teambuildingu ve firmě a prozkoumá názory zaměstnanců na teambuilding. Vliv teambuildingových výjezdů na vztahy mezi lidmi na pracovišti je zkoumán pomocí dotazníků. Dílčím cílem této bakalářské práce je zmapovat a zhodnotit současnou teambuildingovou strategii firmy RWE Distribuční služby, s.r.o. Díky názorům zaměstnanců bude možné vyzdvihnout klady teambuildingu a poukázat na případné nedostatky v teambuildingové strategii firmy. Dále zde budou navrženy případné změny, které situaci ve firmě mohou vylepšit. Díky průzkumu může být této konkrétní firmě doporučeno, jak se zachovat ohledně její již zaběhlé teambuildingové strategie.

Metodika

15

2 Metodika 2.1 Metodika Při zpracování první, teoretické části, této bakalářské práce bylo třeba nejprve se seznámit s příslušnou odbornou literaturou vydanou k tomuto tématu, popřípadě prostudování jiných zdrojů dat, nejčastěji elektronických. V návaznosti na studium odborných dat byl vypracován teoretický přehled, ve kterém byl stručně popsán cestovní ruch, jeho funkce a rozdělení. V další části teoretického přehledu byl přiblížen kongresový a incentivní cestovní ruch a pojem incentivní cestovní ruch zde byl popsán podrobně. Poslední část teoretického přehledu byla věnována problematice teambuildingu, byl zde podán ucelený přehled o tom, co to je teambuilding, k čemu je dobrý a jakým způsobem bývá nejčastěji prováděn. Následně bylo možné přejít k řešení praktické části bakalářské práce. Nejprve bylo třeba navázat osobní kontakt z firmou RWE Distribuční služby, s.r.o. a zajistit si souhlas s průzkumem teambuildingu u zaměstnanců, kteří zde pracují. Následně bylo nutné stanovit si metodu průzkumu, což byl v tomto případě elektronický dotazník. Ten byl zvolen díky své zaručené anonymitě, nízkým nákladům a nízké časové náročnosti sběru dat i vyhodnocování v jeho elektronické podobě. Dotazník byl vytvořen pomocí Google dokumentů, kde lze velice jednoduše a přehledně vytvořit dotazník v elektronické formě. Po vytvoření dotazníků bylo třeba provést pretest, který měl potvrdit správnost jeho vytvoření a srozumitelnost otázek. Pretest proběhl v pořádku a dotazník byl potvrzen jako správně vytvořený a srozumitelný. Konečná verze dotazníku byla zaslána manažerce firmy RWE Distribuční služby, s.r.o., která jej schválila a rozeslala pomocí e-mailu zaměstnancům firmy. Také bylo třeba vyžádat si u manažerky písemný souhlas s uvedením názvu firmy v bakalářské práci. Následoval čtrnáctidenní sběr dat a potom vyhodnocování dotazníků, také pomocí Google dokumentů, kde se výsledky z dotazníků automaticky ukládají do přehledné tabulky. Výsledky z dotazníků i s komentáři a souhrnnými tabulkami a číselnými hodnotami byly zpracovány do Vlastní práce. Celkové zhodnocení stavu teambuildingu ve firmě RWE Distribuční služby, s.r.o. a návrhy změn vedoucích ke zlepšení teambuildingové strategie byly uvedeny ve Shrnutí této bakalářské práce. V Diskuzi je pak zobecnění celého Shrnutí. V Závěru se objevuje stručný popis celé bakalářské práce. Po celou dobu tvorby této práce bylo nutné dbát na celkovou úpravu celého dokumentu a na závěr byla práce svázána do knižní podoby.

16

Literární přehled

3 Literární přehled 3.1 Obecné vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch každý rok představuje největší pohyb lidské populace, a to nejen za účelem rekreace. Jako motivace k cestování může člověku posloužit prakticky cokoliv. Cestovní ruch je součástí spotřeby a v ekonomicky vyspělých zemích se stále více stává jedním z měřítek životní úrovně obyvatel. Jak se ukázalo, cestovní ruch je jednou z nejvíce se rozvíjejících a jednou z nejsilnějších ekonomických aktivit. Velice výrazný je i význam cestovního ruchu pro ekonomický a sociální rozvoj zemí, které se na cestovním ruchu podílejí. (Hesková, 2006) Definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization - Světová organizace cestovního ruchu, 2011) zní: „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“. Jak uvádí CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu, 2011), cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které v sobě zahrnuje velké množství oborů. Jako příklad lze uvést ubytovací a stravovací zařízení, dopravu, služby cestovních kanceláří a agentur, služby průvodců, turistické informační služby a jiné. Odvětví cestovního ruchu bývá označováno jako nejvýznamnější součást národní i světové ekonomiky. V některých oblastech může dokonce tvořit hlavní zdroj příjmů obyvatelstva. CzechTourism (2011) uvádí jako společenské funkce cestovního ruchu: • podílení se na všestranném rozvoji osobnosti, • odpočinek, • je nástrojem preventivně léčebného působení, • účelné využití volného času, • vytváření nového životního stylu díky poznávaní a přenášení jiných kultur, • je nástrojem vzdělávaní a kulturní výchovy člověka, • získávání jazykových znalostí, • vědecko-informační funkce, • ekonomické funkce, • zahraniční cestovní ruch má vliv na platební bilanci státu.


3.1.1

17

Pozitivní a negativní stránky cestovního ruchu

Cestovní ruch, jako každý jiný průmysl, přináší společnosti výhody ale i nevýhody. Na pozitivní a negativní stránky cestovního ruchu lze nahlížet ve třech oblastech: oblast životního prostředí, oblast sociálně kulturní a oblast ekonomická. (Ryglová, 2009) Přínosy cestovního ruchu pro region V oblasti životního prostředí jsou přínosem pro region například příjmy ze vstupného do národních a jiných parků, pokud jsou účelně využity na financování ochrany přírody a životního prostředí. Dalším finančním zdrojem z cestovního ruchu, ze kterého lze financovat ochranu přírody a životního prostředí, jsou poplatky a daně v oblasti rybářství, myslivosti, lázeňství apod. Cestovní ruch také pomáhá k výchově obyvatel, kteří si díky němu uvědomují, jak je důležité chránit životní prostředí. (Ryglová, 2009) V sociálně kulturní činnosti je největším přínosem tvorba pracovních míst, silná podpora sociálního vývoje a posilňování komunity v regionu tím, že se přerozdělují příjmy a zmírňuje se chudoba. Díky kulturně výchovné funkci cestovního ruchu se lidé navzájem vnitřně obohacují, poznávají jiné kultury a často ztrácí předsudky, učí se porozumění vůči jiným kulturám. Rozvoj cestovního ruchu také zvyšuje standard místních obyvatel, kteří mohou využívat infrastrukturu, vybudovanou k účelům cestovního ruchu. Dalším pozitivem, které cestovní ruch přináší, je udržování a posilování místních kulturních tradic, historie a řemesel, nemalý vliv má cestovní ruch na zainteresování místních obyvatel na oblasti a jejich hrdost. (CzechTourism, 2011) V ekonomické oblasti má cestovní ruch velký vliv na zlepšení platební bilance státu díky příjezdovému cestovnímu ruchu, nemalé příjmy mají také z daní a poplatků místní rozpočty a státní rozpočet. Díky cestovnímu ruchu je v oblastech podporováno malé a střední podnikání, zvyšuje se zaměstnanost, dochází k rozvoji řemesel a také k nemalým investicím do místní infrastruktury, která slouží i k účelům cestovního ruchu. (CzechTourism, 2011) Negativní dopady cestovního ruchu v regionu: Výrazný negativní dopad na životní prostředí má stále větší počet turistů v oblasti, a to především v těch regionech, kde počet návštěvníků překročí míru únosnosti a region se s nadměrným užíváním nedokáže přirozeně vyrovnat. Dojde k jeho oslabení a znehodnocení. Největším problémem v oblasti životního prostředí bývá nadměrné využívání přírodních zdrojů a fyzické, či jiné znečišťování přírodního prostředí. (Ryglová, 2009) V sociálně kulturní oblasti je největším problémem vliv návštěvníků regionu na místní domorodé obyvatelstvo. To často přebírá hodnoty návštěvníků a ztrácí své vlastní. Dochází ke změnám chování místních obyvatel, které v důsledku ohrožují původní způsob života. Může docházet i ke ztrátě kulturního dědictví v podobě původních řemesel, zvyků atp. (CzechTourism, 2011)

18


V ekonomické oblasti se dopady rozvoje cestovního ruchu objevují v podobě skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje cestovního ruchu, sezónních prací spojených s cestovním ruchem, ekonomické závislosti místních obyvatel na cestovním ruchu, ekonomické krize, vzniku tzv. enklávového cestovního ruchu. Negativní dopady cestovního ruchu na region lze zmírňovat pomocí tzv. udržitelného cestovního ruchu, vymýtit je úplně ovšem nelze. (Ryglová, 2009) 3.1.2

Druhy a formy cestovního ruchu

O druhy cestovního ruchu se jedná tehdy, když jako základ posuzování cestovního ruchu bereme v úvahu motivaci účastníků, nebo-li účel jejich cesty (Hesková, 2006). Druhy cestovního ruchu se mohou navzájem prolínat a prolínají se i s formami cestovního ruchu. Základní druhy cestovního ruchu podle Ryglové (2009): • Rekreační cestovní ruch: za účelem cestování stojí obnova duševních i fyzických sil člověka a odpočinek (pasivní i aktivní). Jedná se o nejrozšířenější druh cestovního ruchu. • Kulturně-poznávací a vzdělávací cestovní ruch: účelem tohoto cestovního ruchu je zvyšování kulturní, společenské a odborné úrovně lidí. Umožňuje uspokojování duševních potřeb člověka. Cílem tohoto cestovního ruchu bývají nejčastěji nejrůznější kulturní památky, muzea, výstavy, festivaly. Zařazují se sem i tolik oblíbené studijní cesty a pobyty. • Sportovně-turistický cestovní ruch: souvisí s ním aktivní provozování určité sportovní činnosti. Nejrozšířenějším druhem tohoto cestovního ruchu je turistika v jakékoliv své podobě, např. pěší turistika, cykloturistika, vodní turistika aj. Tento cestovní ruch zahrnuje i výjezdy pasivních diváků za sportem. • Léčebný a lázeňský cestovní ruch: patří sem jakékoliv zdravotní, preventivní nebo léčebné činnosti pod odborným zdravotnickým dohledem, které turisté vykonávají ve svém volném čase, bývá často spojován s rekreací. Specifické druhy cestovního ruchu podle Ryglové (2009): Tyto druhy cestovního ruchu jsou výsledkem nastupujících trendů v novodobém cestovním ruchu v dnešním světě, odvíjí se od životního stylu dnešních lidí. • Zábavní a atrakční cestovní ruch: cestování za zábavou v podobě zábavních center, lunaparků, aquacenter a jiných atrakcí, které se budují v místech, kde nejsou k cestování vhodné žádné přirozené přírodní atraktivity. Může se ovšem jednat i o cestování na různé světové i místní výstavy a do národních parků.


19

• Gurmánský cestovní ruch: cestování za poznáváním jídel a nápojů v cizích zemích, v České republice se objevuje v podobě například zvěřinových hodů nebo vinobraní. Tento druh cestovního ruchu vyhledává většinou bohatší a vzdělanější klientela. • Kongresový cestovní ruch: jedná se o cestování, které se zaměřuje na výměnu vědeckých a odborných poznatků v určité vědním oboru. Zahrnuje pořádání kongresů, symposií, konferencí, seminářů atd. Většinou jej doplňuje nějaký doprovodný program v místě konání akce. Incentivní cestovní ruch, o kterém pojednává tato práce, bývá velice často zahrnován právě do kongresového cestovního ruchu. • Incentivní cestovní ruch: jedná se o tzv. motivační nebo-li pobídkový cestovní ruch. Incentivní cestovní ruch bude podrobněji popsán v dalších částech této práce. • Náboženský cestovní ruch: je součástí kulturního cestovního ruchu a jeho účastníci navštěvují místa po celém světě, která mají nějaký hlubší náboženský význam, často vykonávají aktivity spjaté s nějakým náboženským obřadem. • Lovecký cestovní ruch: zahrnuje např. myslivecký nebo rybářský cestovní ruch, jeho účastníci vyrážejí za lovem. • Dobrodružný cestovní ruch: nebo-li adrenalinová turistika, je spojen s adrenalinovými sporty a aktivitami. Příkladem může být bungee jumping, horolezectví, surfing, rafting, canyoning, windsurfing aj. • Veletržní cestovní ruch: účelem tohoto cestovního ruchu bývá návštěva výstav nebo veletrhů a zjišťování nových poznatků v určitém oboru. Tento druh bývá také často zařazován do kongresového cestovního ruchu. • Sázkový (hazardní) cestovní ruch: účelem cesty je návštěva podniků jako jsou například herny a kasina, tento cestovní ruch využívá movitější klientela se spoustou volného času. Formy cestovního ruchu Hesková (2006) ve své knize Cestovní ruch přehledně rozděluje formy cestovního ruchu. Podle ní se o formách cestovního ruchu hovoří tehdy, když jako základ posuzování cestovního ruchu bereme různé příčiny, které ho ovlivňují, a důsledky, které přináší. Ve své knize rozděluje formy cestovního ruchu následujícím způsobem: Z geografického hlediska: • Domácí cestovní ruch: cestovní ruch obyvatel určité země bez překročení hranice této země. • Zahraniční cestovní ruch: cestovní ruch, kdy dochází k překročení hranic jednoho nebo více států. Dále se dělí na aktivní a pasivní zahraniční cestov-

20


ní ruch. Při aktivním se jedná o příjezd zahraničních návštěvníků do země, při pasivním se jedná o výjezdy domácích obyvatel do zahraničí. • Mezinárodní cestovní ruch: dohromady ho tvoří právě aktivní a pasivní zahraniční cestovní ruch všech států světa. • Vnitřní cestovní ruch: zahrnuje domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch. • Národní cestovní ruch: zahrnuje domácí a pasivní zahraniční cestovní ruch. • Regionální cestovní ruch: zahrnuje cestovní ruch regionů a států jako cestovních cílů. Dle počtu účastníků: • Individuální cestovní ruch: je založen na samostatném plánování a organizování celé cesty jednotlivcem nebo jen malou skupinou osob, jako příklad můžeme uvést typicky české chataření a chalupaření. • Skupinový cestovní ruch: jedná se o organizované cestování více osob, kteří využívají výhod skupinového cestování, jako jsou například skupinové slevy a jiné výhody. • Masový cestovní ruch: jedná se o hromadný cestovní ruch a jeho nejjednodušší formu, je pasivní a pohodlný a cestuje tak většina dnešního světa. • Ekologický cestovní ruch: bývá většinou individuální, aktivní a lidé se snaží o splynutí s přírodou, je to cestování šetrné k přírodě. Dle způsobu organizování: • individuální cesty, • organizované cesty, • klubový cestovní ruch. Dle délky účasti: • krátkodobý cestovní ruch, • dlouhodobý cestovní ruch. Dle převažujícího místa pobytu: • městský cestovní ruch, • příměstský cestovní ruch, • venkovský cestovní ruch, • agroturistika (ekoagroturistika), • horský a vysokohorský cestovní ruch, • přímořský cestovní ruch.


21

Dle sezónnosti: • sezónní cestovní ruch, • mimosezónní cestovní ruch, • celoroční cestovní ruch. 3.1.3

CzechTourism

CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu) je státní příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Byla zřízena za účelem propagace České republiky, jako atraktivní turistické destinace, v roce 1993. Podporuje všestranný rozvoj cestovního ruchu v České republice a rozvíjí strategie pro marketing cestovního ruchu. Nejprve propagovala Českou republiku na zahraničním trhu, ovšem od roku 2003 propaguje i na trhu domácím. V souvislosti s rozvojem nových forem cestovního ruchu se nově zaměřuje i na propagaci například kongresového a incentivního cestovního ruchu, kde představuje Českou republiku jako místo vhodné k těmto akcím. (CzechTourism, 2011).

3.2 Kongresový a incentivní cestovní ruch Kongresový cestovní ruch je úzce specializovanou formou cestovního ruchu, spojenou se setkáváním účastníků za účelem výměny odborných poznatků a zkušeností. Tento cestovní ruch zahrnuje především pořádání kongresů, konferencí, sympozií, seminářů a podobných událostí a zároveň s tím, zahrnuje i zajišťování veškerých služeb a doprovodných programů, které jsou s těmito akcemi spojeny. Vedle organizování kongresů a podobných akcí zahrnuje kongresový cestovní ruch také incentivní turistiku a pořádání veletrhů a výstav. MICE, zkratka užívaná pro kongresový a incentivní cestovní ruch, označuje trh služebních a podnikových cest. V překladu zkratka znamená Meeting, Incentive, Conference/Congress/Convention, Exhibition a zahrnuje mimo jiné i obchodní schůzky, motivační zájezdy, studijní zájezdy, kongresy, konference, výstavy. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) 3.2.1

Specifika akcí kongresového a incentivního cestovního ruchu

Institut obchodu a cestovního ruchu (2006) uvádí tato specifika akcí kongresového a incentivního cestovního ruchu: • probíhají nejčastěji v pracovní době účastníků, • obsahují reprezentativní a společenské prvky, • zpravidla bývají pořádány ve větších městech k tomuto cestovnímu ruchu vybavených,

22


• významné akce kongresového charakteru posilují image města a ve větším rozsahu i image celé země. Incentivní cestovní ruch z tohoto výčtu ovšem vybočuje a má svá vlastní odlišná specifika, která budou uvedena dále v textu.

3.3 Incentivní cestovní ruch Incentiva znamená dle slovníku motivaci, popud, pohnutku a vnější podnět, který vzbuzuje a často uspokojuje potřeby člověka. BusinessPlus.cz (2009) uvádí, že v dnešní době se incentiva stává stále oblíbenějším a populárnějším způsobem odměňování a motivace zaměstnanců, jednotlivců, kolektivů, ale i obchodních partnerů nebo zákazníků. Incentivní cestovní ruch proto bývá velice často označován jako motivační nebo také stimulační cestovní ruch. Jedná se o nástroj managementu (zejména větších) firem, kteří se tímto způsobem snaží nějak odměnit nebo motivovat své zaměstnance, ale i zákazníky nebo obchodní partnery. U cest incentivního charakteru se nejedná o cesty služební, přestože jsou organizovány zaměstnavatelem. Zařazují se do rekreačních cest. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) Vznik incentivního cestovního ruchu se datuje do padesátých let 20. století, kdy začaly první firmy ve Spojených státech amerických používat zájezdy k tomu, aby motivovaly nebo odměňovaly své manažery, prodejce a obchodní zástupce. Později se odměňování rozšířilo i na ostatní zaměstnance a tímto byly položeny základy incentivního cestovního ruchu. Ten se postupně rozšiřoval do celého světa. Do České republiky tato „novinka“ dorazila v 90. letech minulého století, až když začaly na český národní trh vstupovat i nadnárodní firmy. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) Protože v současné době se incentivní cestovní ruch stává stále oblíbenějším a vyhledávanějším, vznikají v České republice úzce specializované organizace, které se zabývají vytvářením incentivních programů přesně dle přání jednotlivých firem, které by rády incentivy využívaly. (Indrová, 2007) 3.3.1

Specifika incentivního cestovního ruchu, která ho odlišují od klasických zájezdů a od kongresového cestovního ruchu

Dle Institutu obchodu a cestovního ruchu (2006) existují následující specifika, která odlišují incentivní turistiku od ostatních forem cestovního ruchu a částečně i od kongresové turistiky: • většinou jezdí uzavřená skupina účastníků, • je třeba vysoké úrovně a komplexnosti služeb, • v programu se vyskytují originální a nadstandardní prvky, • je třeba individuální přípravy pro každou akci zvlášť,


23

• vysoká ziskovost pro organizátory. 3.3.2

Cíle incentivních akcí

Hlavním cílem incentivních akcí je dle Institutu obchodu a cestovního ruchu (2006) ocenit pracovní úspěchy či dobré výsledky zaměstnanců nebo obchodních partnerů jinak než finanční odměnou. Dílčími cíly bývá obvykle například seznamování, stmelování pracovního kolektivu či rozvíjení spolupráce v pracovních týmech, zvýšení příslušnosti a loajality zaměstnanců k firmě. Často bývá pořádána incentivní akce v souvislosti s nějakými významnými změnami ve firmě, může se jednat o změnu vedení, změnu strategie firmy, změnu pozice firmy na trhu atp. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) 3.3.3

Produkt incentivní akce

Nejčastějším produktem bývají zájezdy pro pracovníky, kteří si zaslouží ocenění, a jejich doprovod. Dalšími produkty mohou být motivační programy a zájezdy, školení, profesní zájezdy apod. Některé incentivní akce potřebují díky své podstatě i školeného instruktora. Kvalita služeb u incentivních zájezdů obvykle převyšuje běžnou kvalitu rodinných zájezdů a pracovních cest. Neobvyklá je také skladba prvků v programu. Díky tomu účastníci zažívají výjimečné a neopakovatelné situace, do kterých by se jinak nedostali, což je velice důležitým prvkem. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) Dle psychologů si člověk zapamatuje mnohem více poznatků díky prožitkům a zkušenostem, které zažil na vlastní kůži. Poznatky, které pouze slyšel nepřijímá posluchač v takovém rozsahu a nevnímá je tak silně. Zážitky mají proto velký vliv na vzdělávání, a to nejen v incentivě. Prožitky ze zájezdu se mohou vztahovat ke každé zdánlivě nevýrazné části programu. Jednat se může například o již zmiňované nadstandardní ubytování, gastronomické zážitky, sportovní až adrenalinové aktivity, společenské akce, teambuildingové akce a činnosti rozvíjející tvořivost, komunikační dovednosti a jejich cvičení a rozvíjení. Úspěšnost incentivní akce proto hodně závisí na skladbě programu. Důležité je dbát na to, aby zprostředkované zážitky byly výjimečné a neopakovatelné. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) 3.3.4

Program incentivní akce

Dle Institutu obchodu a cestovního ruchu (2006) se program incentivní akce skládá z několika částí. Jedná se o: • pracovní část, • zážitkové aktivity, • činnosti podporující rozvoj osobnosti a mezilidských vztahů, • vzdělávání, • relaxaci.

24


Vzhledem k tomu, že každá incentivní akce má jiný charakter a jiné cíle, podíl jednotlivých složek (poznávací, relaxační, pracovní, vzdělávací) se u každé takovéto akce výrazně liší. Vše vyplývá z rozmanitosti pořádaných akcí, které incentivní turistika poskytuje, z volby destinace, skladby účastníků a samozřejmě i z konečných cílů. Cíle jsou u každé incentivní akce odlišné, a proto je třeba přistupovat k těmto akcím jednotlivě a pečlivě je připravovat, tzv. „šít na míru“ každému zadavateli/zaměstnavateli. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) Téměř všechny aktivity probíhají ve skupinách a lidé v těchto skupinách díky tomu rozvíjí své komunikační schopnosti a dovednosti, spolupráci a toleranci. Častým prvkem těchto akcí bývají hry, „bojové“ úkoly, řešení modelových situací a jiné styly tzv. zábavného/zážitkového učení. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) Incentivní turistika může zahrnovat nejrůznější kulturní akce jako jsou například návštěvy koncertů, galerií, muzeí, divadel, nebo prohlídky měst, historických budov, památek a jiných zajímavostí. Velice častou součástí bývají i různé sportovní aktivity, které se odvíjí od zkušeností a zdravotního stavu účastníků, od těch nejjednodušších po ty až přímo adrenalinové. Vedle tradičních sportovních disciplín a týmových sportů se do incentivních akcí firmy snaží promítnout nezvyklé zážitky, takže volí nejčastěji zážitky jako lanová centra, curling, rafting, paintbaal, zorbing, projížďky na koních, jízdu ve formulích, na čtyřkolkách apod. Co se týče kreativní části incentivy, jsou často využívány hrnčířské, košíkářské či sochařské dílny, psaní povídek, divadelních scénářů, náročnější jsou potom aktivity jako tvorba videoklipů a krátkých filmů nebo reklamních spotů. Velice oblíbené jsou aktivity, při kterých účastníci překonávají nějaké své hranice, překonávají sami sebe a odbourávají strach. Někdy se jedná až o extrémní a adrenalinové situace v zážitkovém prostředí s prvky relaxace, například hry typu Survival (přežití), kdy účastníci putují přesně vymezeným a jim neznámým prostorem pěšky, na kolech, po vodě nebo v autě s omezenými zásobami, a jejich úkolem je dostavit se na přesně určené místo a splnit cestou jim určené úkoly. Jednou z variant incentivní turistiky bývá také lázeňství a wellness turistika. Doplňující složkou incentivy bývají společenské akce. Může se jednat o společný taneční večer nebo ples, návštěvu vinného sklípku a jiné akce, při kterých se účastníci seznamují, navazují a utužují sociální kontakty. V incentivních akcích se mohou objevit i vzdělávací prvky v podobě profesního školení, odborných přednášek, ale i v podobě přednášek na všeobecná a atraktivní témata, která bývají zajímavá pro široký okruh lidí. Nejčastěji se jedná o témata typu: stres a jak se s ním vypořádat, zdraví, time management apod. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) Stále častěji jsou v dnešní době do programu zařazovány aktivity, které mají vliv na vzájemné vztahy mezi lidmi v pracovním kolektivu, mají vliv na rozvoj osobnosti a tvořivosti tzv. teambuildingové aktivity. Stále častější jsou incentivní akce pořádané právě jen kvůli teambuildingu a budování efektivního pracovního týmu. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006)


3.3.5

25

Rozdělení incentivních akcí

Institut obchodu a cestovního ruchu (2006) rozděluje incentivní akce podle těchto kritérií: • Cíl incentivní akce – každý zaměstnavatel má své vlastní cíle a každý očekává od incentivní cesty něco jiného, každý by si však dopředu měl určit, co je pro něj prioritní a čeho chce akcí dosáhnout. • Počet účastníků – nebývá tak kolísavý jako u kongresových akcí, většinou se jezdí v menších skupinách, akce kde se účastní 100 a více osob bývá spíše výjimkou. • Místo konání – dle cílů a skladby programu je třeba zajistit odpovídající místo pobytu a konání akce. • Délka incentivní akce • cesty bez přenocování – méně časté, jedná se nejčastěji o školení spojená se slavnostním večerem, jednodenní výroční akce aj. • cesty s přenocováním - lze ještě rozdělit na kratší incentivní akce (1 – 3 přenocování) a delší incentivní akce (4 a více přenocování). • Rozpočet akce – velice úzce souvisí s programovou strukturou akce a poskytovaným ubytováním a stravováním, které je objednáno. • Skladba účastníků – významně ovlivňuje celý program incentivní akce, záleží na počtu účastníků a jejich věku, povolání, také velice záleží na tom, zda se akce účastní i rodinní příslušníci a partneři odměňovaných. Většinou platí, že čím je incentivní akce delší, tím menší poměrnou část v ní tvoří odborné aktivity, a zároveň je v ní dán větší prostor společenským aktivitám, relaxaci apod. 3.3.6

Podmínky pro incentivní cestovní ruch

Image destinace Image destinace je pro incentivní cestovní ruch velice důležitá, ne vždy však rozhodující. Ve větší míře je image destinace důležitá při incentivních akcích se zahraniční/mezinárodní účastí. V tomto případě se zadavatelé rozhodují dle faktorů jako jsou například politická stabilita země, ekonomická vyspělost, tradice cestovního ruchu v zemi, kulturní dědictví apod. Při domácích incentivních akcích jsou faktory jako image regionu, města nebo místa pobytu při rozhodování většinou nepodstatné. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) Destinace, ve kterých lze pořádat incentivní akce dle Institutu a obchodu cestovního ruchu (2006), musí splňovat alespoň tato základní kritéria: • Ubytovací kapacita v hotelech třídy 3* a 4*, ve kterých je místnost, vybavena audiovizuální technikou, a to v kapacitě alespoň 30 osob.

26


• V destinaci musí být možnost kulturního, sportovního, zábavního či jiného vyžití, výletní cíle v okolí jsou výhodou. • Dobrá dopravní dostupnost. Ta je důležitá především v případě kratších incentivních cest bez přenocování. Místo konání, stravovací a ubytovací služby Nejčastějším místem konání incentivních akcí jsou hotely třídy 3* a 4*.Ovšem i v tomto případě záleží na účelu a cíly cesty, takže výjimkou není ani ubytování ve venkovském hotelu nebo penzionu, nebo v chatové osadě. To se děje v případech, kdy je k programu cesty potřeba výjimečného prostředí jako třeba přírody, lesu atp. V případě, že se jedná o mezinárodní úroveň incentivní akce, bývá ubytování zase častěji v městských hotelech vyšší třídy. Všechny ubytovací zařízení, kde se konají incentivní akce, by měly mít k dispozici konferenční a jednací prostory (sál nebo alespoň salonek) s kapacitou minimálně 30 – 100 osob vybavené audiovizuální technikou. Nároky na velikost a vybavení nejsou sice tak vysoké jako v případě kongresových akcí, ale s postupným vývojem incentivních akcí a propojováním se školeními a jednáními se nároky na tyto prostory postupně zvyšují. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) Stravovací služby probíhají nejčastěji v restauracích náležících k hotelu, kde jsou účastníci ubytovaní. Jedním ze způsobů, jak odměnit účastníky, bývá také poskytnout jim nějaký výjimečný gastronomický zážitek. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) Dopravní dostupnost destinace Díky tomu že program incentivních akcí bývá tak jedinečný a výjimečný, jsou nároky na dopravní dostupnost nižší, ovšem destinace s lepší dostupností mají nespornou výhodu. Doprava pro účastníky incentivní akce bývá zajištěna pořadatelem akce/zaměstnavatelem účastníků. Nejčastěji se jedná o autobusovou dopravu. V případě mezinárodní úrovně jsou nároky na dopravu vyšší a je třeba mezinárodních letišť. (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) 3.3.7

Marketing incentivních akcí

CzechTourism vydal pro marketingové účely incentivního cestovního ruchu Incentivní katalog (Incentive catalogue, 2008), ve kterém propaguje Českou republiku jako nejlepší místo pro incentivu. Popisuje ji jako zemi „v srdci Evropy“. V katalogu je psáno, že MICE akce nezahrnují pouze konference a obchodní jednání, ale že velice důležitou a často opomíjenou složkou tohoto druhu cestovního ruchu jsou i relaxace, volnočasové aktivity a zábava. Také je zde zmiňována Praha, jako jedno z nejhezčích měst na světě. Ovšem v České republice je mnoho míst, vhodných k incentivním setkáním, a právě tato místa Incentive catalogue podrobně popisuje. V katalogu je dopodrobna rozebráno všech 14 krajů České republiky a vše je doplněno mapou a seznamy hotelů vhodných k těmto akcím.


27

V marketingovém plánu na rok 2010 uvádí Czechtourism projekt zaměřený na rozvoj kongresových a incentivních aktivit v České republice Czech Convention Bureau. V marketingových plánech na rok 2011 pro jednotlivé země CzechTourism uvádí své hlavní zdrojové země, ve kterých se bude zaměřovat na MICE a incentivní cestovní ruch. Obecně na MICE se Czechtourism zaměří ve Francii, Velké Británii a Irsku, v Maďarsku, v Číně, Japonsku, Koreji, Indii a v USA. Blíže na incentivní turistiku se zaměří Czechtourism v zemích Beneluxu (Belgie, Holandsko, Lucembursko), Itálii a Německu. (CzechTourism.cz, 2011) 3.3.8

Pořádání incentivních akcí v České republice

V České republice je mnoho míst, která lze hojně využívat k incentivním akcím. Česká republika má totiž tu výhodu, že tady lze vykonávat velkou spoustu různorodých činností, takže každý si tu najde to svoje, co ho baví a co má rád. V souvislosti s incentivními akcemi lze do programu zařadit například návštěvy renesančních zámků a kostelů, muzeí, nebo prohlídky tolik oblíbených UNESCO památek. (Incentive catalogue, 2008) Pro vyznavače aktivního odpočinku je možno v České republice využít lanových center, výborně značených turistických tras a cyklotras, aquacenter, nebo je zde možné zajít si na golf. V zimě je zde příležitost lyžování v některém z mnoha českých lyžařských center. K relaxaci je možné zde využít některý z lázeňských komplexů, nebo wellness center. (Incentive catalogue, 2008) Pro milovníky dobrého jídla a pití je v České republice také spousta míst, která mohou navštívit. Například vinné sklípky, středověké krčmy, nebo restaurace nabízející tradiční českou kuchyni, české pivo a víno. Na své si jistě přijdou i milovníci přírody, protože Česká republika má ještě mnoho zdravých, krásných lesů, určených ke klidným procházkám, nebo jiným činnostem. Takovou českou specialitou, je určitě lovení zvěře, nebo rybaření. (Incentive catalogue, 2008)

3.4 Teambuilding 3.4.1

Definice

Teambuilding znamená v přesném překladu „budování týmu“. Jedná se o aktivity, které vedou k efektivní tvorbě skutečně výkonných a schopných týmů, nejčastěji pracovních skupin. Pro týmovou práci je velice důležité, aby tým fungoval, tzn. aby členové týmu byli schopni efektivně spolupracovat a navzájem komunikovat. (Hermochová, 2006) Teambuilding je proces, který využívá ke svým potřebám především zážitkové učení, nejčastěji někde v terénu (v přírodě nebo ve městě). Právě díky zážitkovému učení bývá teambuilding účinným prostředkem, jak dosáhnout všech vytyčených cílů, a vybudovat kvalitní a schopný tým. Nejčastěji teambuildingu využívají firmy, aby tak získaly konkurenční výhodu díky schopným zaměstnan-

28


cům a manažerům. Teambuildingu mohou ale využít jakékoliv jiné týmy, např. sportovní. (Svatoš, Lebeda, 2005) 3.4.2

Historie teambuildingu

Teambuilding byl původně vytvořen ke zlepšování mezilidských vztahů a sociálního jednání, byl v něm kladen velký důraz na budování harmonických vztahů a soudržnost skupiny. Časem ale získával teambuilding větší a větší popularitu a dostal se i do obchodního (firemního) prostředí. Tam se rozšířil o snahu o realizaci výsledků, splnění úkolů a efektivní dosažení cílů. Zhruba v šedesátých letech dvacátého století se stal teambuilding a pojem „tým“ základem managementu, ovšem jeho funkce a oblíbenost se v průběhu let měnila. Dnes je teambuilding využíván v obou směrech, protože k úspěchu týmu je třeba jak dobrých vnitřních vztahů, tak uvědomění si všech možností a cílů. (Payne, 2007) Do České republiky začal teambuilding poprvé pronikat až v roce 1990 po otevření hranic a díky pronikání zahraničních firem na český trh. (Hermochová, 2006) Nebylo by ovšem přesné tvrdit, že veškeré teambuildingové aktivity jsou jen převzaty či okopírovány z cizích zemí. Bylo třeba je upravit tak, aby vyhovovaly českému prostředí a českému člověku. Tak například tradice outdoorových aktivit v České republice přetrvala z minulosti. Pobyt v přírodě, hry a zážitkové učení byly využívány už ve vzdělávacích systémech skautských a pionýrských oddílů, turistických oddílů mládeže apod. Jako inspirace mohly sloužit i školní turistické, lyžařské a branné kurzy a letní tábory, kterými si prošla většina dnešní střední generace. Aktivity bylo třeba jen přetransformovat tak, aby sloužily k výchově dospělých, a dosáhlo se pomocí nich všech vytyčených cílů. (Svatoš, Lebeda, 2005) 3.4.3

Proč využívat teambuildingu

Výzkumy provedené v oblasti teambuildingu tvrdí, že díky němu se pracovní týmy stávají výkonnějšími, že v týmech panují lepší a přátelštější vztahy, a že teambuilding má vliv na lepší výkony jednotlivců v týmu. Je prokázáno, že čas a finance investované do teambuildingu se manažerům vrátí, tedy pokud teambuilding proběhne tak jak má, se všemi náležitostmi. K efektivitě organizace je vždy třeba silného pracovního týmu. Pokud jsou v již utvořeném a fungujícím pracovním týmu náznaky krize, pokud se utvoří nový tým, pokud dojde k poklesu pracovních výkonů, ke snížené komunikaci a důvěře v týmu, nebo k jiným problémům, měl by manažer indikovat potřebu teambuildingu. (Payne, 2007)


3.4.4

29

Co je třeba k teambuildingu

Pokud je rozpoznána potřeba teambuildingu, prvním krokem, který musí manažer učinit, je stanovit pevný cíl nebo cíle, kterých chce díky němu dosáhnout. Jen tak bude teambuilding efektivní a účinný. Cíle se mohou lišit podle toho, zda je teambuilding prováděn, aby vyřešil nastalé problémy v týmu, aby pomohl plnit strategické úkoly týmu, nebo aby jen tým připravil na změnu. (Payne, 2007) 3.4.5

Teambuildingové aktivity

Teambuildingové aktivity bývají orientovány na rozvoj jedince a jeho znalostí a dovedností, (tzn. komunikační dovednosti, vyjednávání, zvládání konfliktů, zvládání stresu, asertivita aj.) nebo na rozvoj celého týmu a celkovou spolupráci v něm. Se zážitkovým učením se můžeme setkat v podobě například realizovaných interaktivních cvičení, mohou to být hry, případové studie, skupinové diskuze, pohybové aktivity a simulace umožňují profesionální přípravu, která je blízká realitě. Je zde kladen důraz na aktivitu a samostatnou práci jednotlivých účastníků. Teambuildingové kurzy využívají často vlivu názornosti, podílů emocí a zapojení všech smyslů člověka, což vede k většímu zapamatování si všech poznatků. Je prokázáno, že člověk si zapamatuje jen 20 % z toho co slyší, ale až 70 % z toho co vidí i slyší a až 90 % z toho, co vidí, slyší a i aktivně zažije nebo vykoná. (Hermochová, 2006) U každého teambuildingového výcviku by měl být přítomen odborník v této praxi. Jedná se o školitele, instruktora, lektora, nebo manažera s tembuildingových výcvikem. Tito lidé vedou celý tembuildingový program, vyhodnocují nastalé situace a řeší případné problémy, nebo se stávají jen nezaujatými pozorovateli. Každopádně jsou třeba k tomu, aby tým nasměrovali správným směrem a podali manažerovi týmu hlášení o průběhu a účincích celé akce. Bez správného školitele by se teambuildingová akce mohla stát neefektivní a neúčinnou. (Payne, 2007) Někdy se může stát, že lidé z týmu, kteří se mají teambuildingu zúčastnit jsou neochotní, neaktivní a zúčastnit se vůbec nechtějí. V tomto případě je třeba členy týmu nějak motivovat, sdělit jim cíle, kvůli kterým má teambuilding probíhat, a přesvědčit je o potřebě teambuildingu pro tým. Toho je možné dosáhnout diskuzí, nebo třeba prokázáním účinnosti na příkladech jiných týmu, které teambuildingem prošli. Rozhodně není dobré začínat s teambuildingem, pokud si všichni členové týmu nejsou jisti, že se chtějí zúčastnit. (Payne, 2007) Outdoor aktivity Velice oblíbeným nástrojem teambuildingu jsou aktivity, které využívají specifické přírodní podmínky k rozvoji týmu, tzv. outdoor aktivity. I zde je často využíváno zážitkového učení. (Svatoš, Lebeda, 2005)

30


Díky těmto aktivitám, které probíhají v převážné většině v čisté a nefalšované přírodě, jsou účastníci vystaveni mnoha nepříznivým vlivům, nepohodlí, problémům. Tyto aktivity přinášení reálné nebezpeční a motivují účastníky k akci. V těchto situacích se nejčastěji projeví „pravá tvář“ všech zúčastněných, což pomáhá k rozvoji týmu. Lidé si všímají věcí, které dříve neviděli, jsou k sobě upřímnější a otevřenější. To vše má velký vliv na soudržnost týmu. (Svatoš, Lebeda, 2005) 3.4.6

Typy teambuildingových akcí

Profesní sdružení pro zážitkové vzdělávání (2009) na svých webových stránkách psvz.cz uvádí základní rozlišení teambuildingových akcí, které lze podle Svatoše a Lebedy (2005) ještě rozšířit. Teambuildingové akce se rozlišují dle cílů, kterých chceme dosáhnout. Dle Svatoše a Lebedy (2005) lze teambuildingové akce rozdělit následovně: Teambuilding Cílem teambuildingu je budování a rozvoj týmu, vede ke zlepšení výkonu týmu. Pracuje se v něm se skupinovou dynamikou, zážitkovým učením a emocemi. Základem je dobře sestavený výcvikový program. Tyto akce se pořádají pro menší, konkrétní pracovní skupiny. Fun/Event Cílem Fun akce je zážitek ať už individuální nebo týmový. Tento program je založen na tom, že účastníci zažijí nezapomenutelné a nevšední zážitky. Program by měl přinášet účastníkům odreagování a zábavu. Měl by pomáhat k lepším vztahům v týmu, podporuje efektivní a plynulou komunikaci. Teamspirit Cílem tohoto výukového programu je motivace, ale také i zábava a příjemný, zajímavý a hlavně společný zážitek. Program přispívá k posilování kolektivu a vylepšuje vztahy. Většinou se jedná o nevšední a dynamické aktivity, nebo adrenalinové zážitky. Příjemná a neformální atmosféra napomáhá sbližování a vylepšení vzájemné komunikace. Tyto akce bývají nejčastěji pořádány pro větší počet lidí, například pro celou firmu, nebo pro všechny manažery apod. Individuální rozvoj (trénink nebo-li koučování) Také využívá zážitkového učení, které působí na jednotlivce i na skupinu jako na celek. Zde se jedná spíše o individuální rozvoj a hlavním cílem je zefektivnění pracovního výkonu. Trénink manažerských dovedností Tyto aktivity jsou určeny pro manažery, rozvíjí jejich dovednosti a mají zásadní vliv na kvalitu jejich práce. Učí se tam například jak správně reagovat, jak řešit konflikty, jak správně delegovat, time management apod. Kurzy týmové práce Vedle teambuildingu existují i kurzy, které se věnují principům a technikám týmové práce.


31

Hodnotící programy (outdoor assessment center) Nabízí komplexní přístup k hodnocení pracovníků. Díky využití nečekaných a mnohdy nelehkých outdoorových úkolů se účastníci jen těžko dokáží přetvařovat a projeví se v celé své přirozenosti. Hodnocené osoby vždy musí být dopředu seznámeny s tím, že se jedná o hodnotící program, a musejí vědět, kdo a k jakému účelu bude mít k informacím přístup. I přesto je tato metoda eticky sporná a mezi odborníky má své zastánce i odpůrce. Speciální programy Využívají se při speciálních situacích jakými může být jmenování nového šéfa nebo propouštění zaměstnanců. 3.4.7

Nejčastěji užívané typy programů

V knize Outdoor trénink (Svatoš, Lebeda, 2005) je dáno základní rozlišení teambuildingových programů a několik příkladů konkrétních situací, které mohou nastat. Jedná se o nejčastěji užívané typy programů: Icebreakers Jedná se o krátké programy, zařazované na začátek akce, za účelem „prolomení ledů“. Nejznámějším příkladem tohoto programu je hra s názvem Abecední řada, kdy se účastníci musí postavit v jakémkoliv pořadí na úzkou zídku nebo kládu a jejich úkolem je seřadit se dle abecedy, bez toho, aby se kdokoliv dotknul nohou země. Dynamics Jsou to složitější aktivity, zařazované často hned za Icebreakers. Terénní týmové strategické hry Jedná se nejčastěji o strategické hry různého charakteru, náročnosti, formy a délky. Hraje se v týmech a hrát se může v kteroukoliv denní i noční dobu, délka hry může být hodinu ale i několik hodin. Lanové překážky Mají dvě základní podoby a to nízké a vysoké překážky. Nízké lanové překážky jsou ve výšce 60 až 90 cm nad zemí a úkolem každého jednotlivce je tyto překážky zdolat. Na překážce se sice snaží každý sám, ale velice často si právě tady člověk uvědomuje, jak důležitá je psychická podpora ostatních členů týmu, a že už jen blízkost těchto lidí pomáhá ke zdolání úkolu. Při vysokých lanových překážkách se lidé pohybují až ve výšce 10 až 12 m nad zemí. Princip je zde téměř stejný jako v případě nízkých lanových překážek, ovšem tady člověk podstupuje větší riziko a podporu ostatních členů týmu vnímá mnohem silněji. Outdoorové sporty Jedná se o náročnější programy, kde se už objevují větší rizika. Zařadit sem můžeme například skalní lezení a slaňování, orientační běh a od něj odvozené hry v terénu, rafting a jiné. Vzhledem k tomu že se jedná o adrenalinové aktivity, zážitek je velice silný a přetrvává ještě dlouho po akci.

32


Konstrukční skupinové úkoly Zde se jedná nejčastěji o skupinovou stavbu nějaké funkční věci, může jít o plavidlo, přemostění, vyvýšenou plošinu, přístřešek apod. Projeví se zde schopnosti a dovednosti každého člena a co je důležité projeví, se zde spolupráce celého týmu. Komunikační programy Nejčastějšími aktivitami bývají týmová řešení logických problémů a případových studií. V těchto případech se ukáže, jak se na tom tým s vnitřní či vnější komunikací. Programy zaměřené na podporu důvěry Mezi nejznámější programy podpory důvěry patří jistě tzv. Pád důvěry, kdy člověk padá pozadu z vyvýšeného místa do připravených rukou ostatních členů skupiny, většinou má onen člověk i zavázané oči. Tyto programy ukáží, jak jsou na tom členové týmu se zvládáním stresu a s důvěrou v týmu, tuto důvěru prohlubují. Kreativní programy Jedná se o reálný a komplexní úkol, kde jsou zapotřebí umělecké a kreativní schopnosti. Kreativním programem může být například natáčení krátkého filmu nebo videoklipu, divadelní představení apod. Protože bývají tyto úkoly neobvyklé a vysoce náročné, bývají zpravidla zařazovány do delších kurzů nebo při dlouhodobější teambuildingové aktivitě. Společenské programy Tyto programy jsou zařazovány na úplný závěr celé teambuildingové akce a jejich účelem je odreagování se a odpočinek po více či méně náročných programech. 3.4.8

Zhodnocení akce samotnými účastníky

Závěrečné hodnocení teambuildingových akcí je samozřejmostí, bez kterého by akce nebyla kompletní a prakticky by ztratila smysl. Některé firmy provádí zhodnocení pomocí anonymních dotazníků. I hodnocení může ovšem probíhat zajímavou formou. Nabízí se několik způsobů. Například hodnocení s názvem „Slepé prsty“, kdy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby zavřeli oči a na prstech ukázali bodové hodnocení od 1 do 5. Následně jsou vyzváni k tomu, aby oči otevřeli, a shlédli tak hodnocení ostatních členů v týmu, následuje diskuze. K dispozici jsou samozřejmě i klasická hodnocení jako například hodnocení pomocí anonymních dotazníků nebo rozhovorů ve skupině. (Svatoš, Lebeda, 2005)

Vlastní práce

33

4 Vlastní práce 4.1 Popis současného stavu teambuildingových akcí ve firmě V této části budou popsány výsledky z dotazníkového šetření, které ve firmě RWE Distribuční služby, s.r.o. probíhalo v měsíci dubnu roku 2011. Otázky jsou rozděleny do několika kategorií: • otázky týkající se identifikačních faktorů respondentů, • otázky týkající se povědomí o pojmech incentivní cestovní ruch a teambuilding, • otázky týkající se četnosti incentivních akcí, • otázky týkající se spokojenosti respondentů se službami, • otázky týkající se vlivu teambuildingu na vztahy na pracovišti. 4.1.1

Otázky týkající se identifikačních faktorů respondentů

Otázky týkající se demografické a socioekonomické struktury respondentů byly zařazeny až na konec dotazníku. Při vyhodnocování je ovšem lepší, zaměřit se na identifikační faktory hned na počátku, protože tak už od počátku máme k dispozici ucelený přehled o složení respondentů a můžeme s ním, pokud bude třeba, popřípadě dále pracovat. Pokud rozdělíme respondenty dle pohlaví, je stav mužů a žen téměř vyrovnán. Odpovědělo celkem 54 žen, což je 58,1 % a 39 mužů což je 41,9 %. Tento stav mírné převahy žen je pravděpodobně způsoben převahou žen v části firmy, ve které byly dotazníky respondentům rozdávány. Dotazníky byly zasílány pomocí elektronické pošty a to konkrétně do kanceláří, kde bývají většinou ženy mezi zaměstnanci v převaze. Následující obrázek ukazuje rozložení mužů a žen mezi respondenty v grafické podobě.

34

Vlastní práce

46% 54%

Obr. 1

že ny m uži

Struktura respondentů dle pohlaví

Zdroj: Vlastní práce

Rozdělení respondentů do věkových kategorií zobrazuje tabulka č.1. Z této tabulky vyplývá, že nejvíce je mezi zaměstnanci, kteří odpovídali na dotazníky ve firmě RWE Distribuční služby, s.r.o., zastoupena věková kategorie 36 – 45 let (41,9 %). Věková kategorie 26 – 35 let je zde zastoupena 26,9 %, téměř stejným počtem je zde zastoupena kategorie 46 – 55 let (24,7 %). Na věkovou kategorii 56 let a více vychází 5,4 % a nejméně je ve firmě zastoupena kategorie 18 – 25 let, která má pouhé 1,1 %.

Tab. 1

Struktura respondentů dle věku

Odpověď 18 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 let 56 a více let Celkem

Absolutní četnost 1 25 39 23 5 93

Relativní četnost 1,1% 26,9% 41,9% 24,7% 5,4% 100,0%


Poslední otázka, která se zabývá socioekonomickou strukturou respondentů, se týkala nejvyššího dosaženého vzdělání. Z grafu na obrázku č. 2 je patrné, že lidé se základním vzděláním se mezi odpovídajícími respondenty vůbec nevyskytují, lidé se vzděláním středoškolským s výučním listem téměř také ne, pouze 1 %. Lidé se vzděláním středoškolským s maturitou jsou zde zastoupeni 32,3 %, lidí

Vlastní práce

35

s vyšším odborným vzděláním nebo bakalářským je zde 14 %. Nejvíce odpovídajících zaměstnanců firmy má vysokoškolské vzdělání a je to konkrétně 52,7 %. Z á kla dní

0% 1% 32% 53%

S tře do š ko ls ké s v ý uč ním lis te m S tře do š ko ls ké s m a turito u

14% Vy š š í o dbo rné a ba ka lá řs ké Vy s o ko š ko ls ké

Obr. 2

Struktura respondentů dle vzdělání


4.1.2

Otázky týkající se povědomí o pojmech incentivní cestovní ruch a teambuilding

Odpovědi na otázky týkající se obecného povědomí o pojmu incentivní cestovní ruch byly následující: 85,7 % respondentů tento pojem nikdy neslyšelo, 86,7 % respondentů neví, co tento pojem znamená. Z těchto výsledků tedy vyplývá, že pojem incentivní cestovní ruch je respondentům ve větší míře cizí, a že i lidé, kteří tento druh cestovního ruchu již absolvovali, tento pojem vůbec neznají. Otázky týkající se pojmu teambuilding dopadly podstatně lépe. Celých 96,2 % respondentů tento pojem už někdy slyšela a 92,4 % respondentů jej zná a ví co, tento pojem znamená. Velké procento kladných odpovědí na tuto otázku byla pravděpodobně způsobeno tím, že průzkum byl proveden ve firmě, která teambuildingové zájezdy provádí a zaměstnanci této firmy ho tudíž znají. Otázkou je, zda by tento pojem znali i zaměstnanci firem, které teambuildingové zájezdy nepořádají. 4.1.3

Otázky týkající se četnosti incentivních akcí

Otázky týkající se toho, zda vůbec a jak často respondenti jezdí na incentivní a teambuildingové akce, nemohly být v dotazníku položeny přímo, protože jak bylo zjištěno v předchozích otázkách, většina zaměstnanců tyto pojmy nezná,

36

Vlastní práce

což bylo již při tvorbě dotazníku předpokládáno. Tato situace se proto dala vyřešit pouze tak, že otázky byly pokládány nepřímo a nevyskytovaly se v nich tyto pro zaměstnance neznámé pojmy. Například pokud bychom chtěli zjistit, zda jezdí zaměstnanci na incentivní akce, museli bychom položit otázku: „Jezdíte na akce a zájezdy, které pro Vás pořádá Váš zaměstnavatel?“ apod. Ucelený přehled otázek, které se vyskytovaly v dotazníku jsou uvedeny v příloze č. 2. Co se týká incentivních akcí, nějakou takovou už absolvovalo celých 97 % odpovídajících zaměstnanců, teambuildingovou akci zažilo 88,3 % těchto zaměstnanců. Z dosavadních výsledků lze tedy říci, že většina zaměstnanců firmy už někdy zažila incentivní cestovní ruch. Zajímavé je zde hlavně to, že většina těchto lidí, pojem incentivní cestovní ruch nikdy neslyšela. Další otázka, která řešila četnost teambuildingových výjezdů jednotlivých zaměstnanců firmy zněla: „Kolikrát jste byli na nějaké teambuildingové akci?“ Odpovědi na tuto otázku lze shlédnout v tabulce č. 2. Z tabulky vyplývá, že téměř polovina (45 %) zaměstnanců firmy byla na teambuildingové akci více než třikrát. 22 % zaměstnanců bylo na této akci v době vyplňování dotazníku právě třikrát, 19,8 % právě dvakrát a 13,2 % právě jednou. Tab. 2

Kolikrát byli respondenti na teambuildingové akci

Odpověď Jednou. Dvakrát. Třikrát. Více než třikrát. Celkem

Absolutní četnost 12 18 20 41 91

Relativní četnost 13,2% 19,8% 22,0% 45,0% 100,0%


V další otázce bylo zjišťováno, zda jezdí respondenti na teambuildingové akce pravidelně. 52,7 % odpovědělo, že jezdí pravidelně, zbylých 43,7 % pravidelně nejezdí. Tento výsledek přibližně odpovídá výsledkům v tabulce č. 2. Respondenti, kteří byli na teambuildingové akci více než třikrát (tomu odpovídá 41 respondentů) pravděpodobně odpověděli, že jezdí pravidelně (48 respondentů). Výsledky těchto dvou otázek jsou ovšem krajně relativní, protože počet absolvovaných teambuildingových výjezdů a jejich pravidelnost se pravděpodobně odvíjí od doby, po kterou jsou zaměstnanci ve firmě zaměstnáni. Tabulka č. 3 zobrazuje odpovědi respondentů na otázku: „Jak často na teambuildingové akce jezdíte?“. Nejvíce respondentů odpovědělo, že jezdí na tyto akce jednou za 7 měsíců až jednou ročně. Shodné procento (16,7 %) se objevilo u odpovědi „Jednou za 4 měsíce až jednou za 6 měsíců“ a „Méně často než jed-

Vlastní práce

37

nou ročně“. Jednou za měsíc až jednou za 3 měsíce nejezdí na teambuildingové akce z dotazovaných nikdo. Odpovědi na tuto otázku ovšem také mohou být zkresleny dobou, po kterou jsou odpovídající zaměstnanci ve firmě zaměstnáni, tak jako u předchozích dvou otázek. Tab. 3

Jak často jezdí respondenti na teambuildingové zájezdy

Odpověď Jednou za měsíc až jednou za 3 měsíce. Jednou za 4 měsíce až jednou za 6 měsíců. Jednou za 7 měsíců až jednou ročně. Méně často než jednou ročně. Celkem




4.1.4

Otázky týkající se spokojenosti respondentů se službami

Na otázku „Byli jste spokojeni s ubytováním, které pro Vás bylo obvykle na teambuildingové akci připraveno?“ odpovídali zaměstnanci firmy následovně: 97,8 % (89 respondentů) bylo s ubytováním spokojeno, 2 zaměstnanci (2,2 %) spokojeni nebyli. Po této otázce následovala první otevřená otázka, ve které měli zaměstnanci vylíčit, s čím konkrétně nebyli spokojeni. Nespokojení zaměstnanci popsali neupravené pokoje a špatný servis. Z četnosti spokojených zaměstnanců lze ovšem usuzovat, že naprostá většina teambuildingových ubytovacích zařízení a služeb, které s nimi souvisí, jsou plně vyhovující pro téměř 98 % zaměstnanců a není tedy třeba je nějakým způsobem měnit. Nespokojené odpovědi, jsou pouze výjimkou a nespokojenost může být způsobena například vyššími standardy, na které mohou být tito zaměstnanci zvyklí. Odpovědi na otázku „V jakém ubytovacím zařízení jste byli obvykle na teambuildingové akci ubytováni?“ jsou shrnuty v tabulce č. 4. Výsledky této otázky potvrzují informace o nejčastěji užívaných ubytovacích zařízeních v incentivním cestovním ruchu, které jsou popsány v literárním přehledu této práce. 96,7 % dotazovaných bylo ubytováno v hotelu, hotelu vyšší kategorie nebo penzionu. Pouhá 2,2 % dotazovaných byla ubytována v kempu v chatě, 1,1 % dotazovaných uvedlo odpověď „Jiné“.

38 Tab. 4

Vlastní práce V jakém ubytovacím zařízení byli respondenti na teambuildingové akci ubytováni

Odpověď Hotel*** a více. Hotel. Penzion. Kemp - chata. Kemp - karavan nebo stan. Podniková chata nebo jiný podn. objekt. Jiné. Celkem

Absolutní četnost 17 43 28 2 0 0 1 91

Relativní četnost 18,7% 47,3% 30,8% 2,2% 0,0% 0,0% 1,1% 100,0%


Na otázku „Byli jste spokojeni se stravováním, které pro Vás bylo obvykle na teambuildingové akci připravováno?“ odpovědělo 96,7 % (88 respondentů), že byli spokojeni. 3 respondenti (3,3 %) odpověděli, že spokojeni nebyli. Z otevřené otázky, která následovala bylo zjištěno, že nespokojenost těchto respondentů byla způsobena výjimečným selháním lidského faktoru v oblasti služeb, což nemá výrazný vliv na celkovou kvalitu stravovacích služeb, které firma RWE Distribuční služby, s.r.o. pro své zaměstnance zajišťuje na teambuildingových akcích. 4.1.5

Otázky týkající se vlivu teambuildingu na vztahy na pracovišti

Odpovědi na otázku „Myslíte si, že teambuildingové akce mají vliv na vztahy na pracovišti?“ jsou shrnuty v tabulce č. 5. Z tabulky vyplývá, že 89 % dotazovaných zaměstnanců si myslí, že teambuildingové akce, mají obecně vliv na vztahy na pracovišti. Pouhá 3,3 % (3 respondenti) si myslí, že ne. 7,7 % (7 respondentů) neví, zda má teambuilding vliv na vztahy na pracovišti, což si lze vyložit tak, že tito zaměstnanci nemají dostatečné informace o teambuildingu a jeho projevech a nedokáží proto odhadnout jeho účinky. Tab. 5

Vliv teambuildingových akcí na vztahy na pracovišti obecně

Odpověď Ano. Ne. Nevím. Celkem Zdroj: Vlastní práce

Absolutní četnost 81 3 7 91

Relativní četnost 89,0% 3,3% 7,7% 100,0%

Vlastní práce

39

Následovala otázka, která měla zjistit, jak velký vliv tyto akce mají na vztahy na pracovišti. Respondenti měli tento vliv popsat na stupnici od 1 do 5, kde 1 je nejméně a 5 nejvíce. Výsledky jsou shrnuty v tabulce č.6. Nejvíce dotázaných (41,5 %) popsalo vliv číslem 4, tedy tím téměř nejvyšším, 33,7 % popsalo vliv číslem 3, takže středně vysoký. Pokud bychom měli tyto výsledky zprůměrňovat, dostaneme číslo 3,49, které popisuje celkový předpokládaný průměrný vliv teambuildingu na vztahy na pracovišti. Pouze 4,5 % dotazovaných (4 respondenti) si myslí, že teambuilding nemá vliv na vztahy na pracovišti. Toto může být způsobeno například malou informovaností zaměstnanců, kteří nemají dostatečné informace o teambuildingu a jeho prostředcích a účincích na kolektiv, a proto jeho kladnému vlivu na kolektiv nevěří. Tab. 6

Vyčíslení předpokládaného vlivu teambuildingu na vztahy na pracovišti

Odpověď 1 2 3 4 5 Celkem




Odpovědi na otázku „Měla teambuildingová akce, které jste se zúčastnil/a, vliv na vztahy na Vašem pracovišti?“ jsou shrnuty v tabulce č.7. Zde je patrné, že teambuilding zanechal v zaměstnancích kladné nebo neutrální pocity, v žádném případě nezanechal na nikom negativní pocity. Žádný ze zaměstnanců nepopsal vliv konkrétního teambuildingu na jeho kolektiv jako špatný. 85,7 % respondentů popsalo vliv teambuildingu na jejich kolektiv jako kladný. 8,8 % popsalo, že teambuilding neměl na jejich kolektiv žádný vliv, ovšem většina z nich v otevřené otázce přiznala, že teambuilding neměl žádný vliv, protože jejich tým je stabilně kvalitní a přátelský, takže teambuilding tyto dobré vztahy již změnit k lepšímu nemohl. 5 respondentů odpovědělo, že neví, jestli měl teambuilding nějaký vliv na jejich kolektiv, což lze opět přičítat špatné informovanosti zúčastněných zaměstnanců o teambuildingu a jeho účincích na kolektiv.

40 Tab. 7

Vlastní práce Vliv teambuildingu na vztahy na konkrétním pracovišti

Odpověď Měla dobrý vliv. Měla špatný vliv. Neměla žádný vliv. Nevím. Celkem


Relativní četnost 85,7% 0,0% 8,8% 5,5% 100, %


V další otázce měli respondenti ohodnotit vliv teambuildingu na jejich konkrétní pracovní tým nebo kolektiv bodovým hodnocením od 1 do 5, kde 1 je nejméně a 5 nejvíce. Odpovědi jsou shrnuty v tabulce č. 8. Pokud srovnáme tabulku č. 7 s tabulkou č. 8, lze vydedukovat, že odpovědi ohodnocené nízkou bodovou hodnotou 1 v tabulce č. 8 označili ti respondenti, kteří v předchozí otázce odpovídali, že teambuilding nemá žádný vliv na jejich stabilně dobrý kolektiv a tudíž se kolektiv již změnit nemůže. Tyto odpovědi ovšem snížily celkový průměr bodového hodnocení vlivu teambuildingu na kolektiv, který i s těmito odpověďmi vychází na 3,38 i přesto, že nejvyšší četnost mělo bodové ohodnocení číslem 4 (37,3 %).

Tab. 8

Vyčíslení vlivu teambuildingu na vztahy na konkrétním pracovišti

Odpověď 1 2 3 4 5 Celkem




Na otázku „Stalo se Vám, že jste si na teambuildingové akci našli nové přátele mezi svými kolegy?“ odpovídali zaměstnanci firmy následovně: 62,6 % (57 respondentů) odpovědělo, že ano, 37,4 % (34 respondentů) odpovědělo, že ne. Zvýšený počet odpovědí „ne“ může být způsoben tím, že dotázaný jednotlivec v kolektivu již přátele má, nebo také tím, že někteří jedinci nechtějí mísit dohromady pracovní a osobní život. Bližší vysvětlení ovšem dotázaní nepodali i přesto, že k tomu měli v dotazníku prostor. Shrnutí odpovědí na otázku „Máte pocit, že teambuildingová akce nějak utužila Váš pracovní kolektiv?“ se nachází v tabulce č. 9. 79,1 % dotazovaných odpovědělo, že teambuildingové akce utužují jejich pracovní kolektiv nebo tým. 13,2 % odpovědělo, že teambuilding nijak nepomohl k utužení jejich pracovního

Vlastní práce

41

kolektivu nebo týmu, ovšem tato vyšší hodnota může být opět zkreslena odpověďmi lidí, kteří mají stabilní a kvalitní kolektiv nebo tým a tudíž teambuildingová akce již neměla co zlepšovat. 7,7 % odpovědí „Nevím.“ je pravděpodobně způsobeno špatnou informovaností o teambuildingu jako v již předešlých případech. Tab. 9

Jak utužila teambuildingová akce pracovní kolektiv respondenta

Odpověď Ano. Ne. Nevím. Celkem




Tabulka č. 10 shrnuje odpovědi na otázku „Díváte se na své kolegy, se kterými jste zažili teambuilding, od této akce jinak, nebo jste změnili na některého z nich názor díky teambuildingové akci?“. Stejně jako v tabulce č. 9 odpovídá většina dotázaných, že ano (65,6 %) a záporné odpovědi jsou zkresleny jedinci z kvalitních týmu. Tab. 10

Změna vztahů s kolegy na pracovišti





Několik dalších otázek se týkalo trávení teambuildingového času společně s nadřízenými. Nadřízený byl při teambuildingu u 94,5 % dotázaných, takže lze usoudit, že téměř všichni nadřízení ve firmě RWE Distribuční služby, s.r.o. jezdí se svými podřízenými na tyto akce. Shrnutí otázky „Myslíte si, že teambuildingová akce měla vliv na Váš osobní vztah ke svému nadřízenému?“ se nachází v tabulce č. 11. Z tabulky vyplývá, že u 57 % dotazovaných se vztah s nadřízeným díky teambuildingu zlepšil, což je výborný výsledek, protože vztahy mezi zaměstnanci a nadřízenými bývají často napjaté a teambuilding může toto napjetí snížit, nebo úplně vyloučit. Téměř 40 % respondentů popsalo, že teambuilding neměl žádný vliv na jejich vztah k nadřízenému, ovšem i v těchto odpovědích se mohou nacházet lidé, kteří mají výborné vztahy se svým nadřízeným, a proto je už teambuilding nemohl změnit k lepšímu. Tyto odpovědi zde mohou částečně zkreslovat výsledek. Pouze

42

Vlastní práce

jeden zaměstnanec popsal vliv teambuildingu na jeho vztah k nadřízenému jako špatný, ovšem jak dokazuje souhrnná tabulka, jedná se pouze o ojedinělý případ, takže není třeba přijímat opatření týkající se tohoto stavu. Tab. 11

Změna vztahu k nadřízenému

Odpověď Ano, měla dobrý vliv. Ano, měla špatný vliv. Neměla žádný vliv. Nevím. Celkem




Z otázky, která zjišťovala změnu názoru na nadřízeného díky teambuildingové akci bylo zjištěno, že názor změnilo pouze 26,7 % respondentů, ostatní svůj názor na nadřízeného nezměnili. S ohledem na výsledky předchozí otázky je to překvapivý výsledek a byla očekávána změna u většího procenta zaměstnanců. Vyhodnocení otázky „Jste rádi, že s vámi nadřízený byl na této akci?“ je shrnuto v tabulce č. 12. Téměř 90 % dotázaných odpovědělo, že ano, což naznačuje, že zaměstnanci jsou rádi, že poznají svého nadřízeného blíže a vidí ho i z jiné stránky než jen z té pracovní. Toto by mělo mít velice kladný vliv na vztahy mezi podřízenými a nadřízenými pracovníky ve firmě. 2,3 % (2 respondenti) odpověděli že nebyli rádi, že jejich nadřízený byl s nimi na teambuildingové akci, ovšem jedná se spíše o výjimku a mohly zde mít vliv i jiné faktory, než jen teambuilding. Tab. 12

Spokojenost s přítomností nadřízeného na teambuildingové akci





Poslední dvě otázky se týkaly celkové spokojenosti zaměstnanců s teambuildingem. Na otázku „Byli jste celkově s teambuildingovou akcí spokojeni?“ odpovědělo 96,7 % (88 respondentů) kladně a pouze 3 respondenti odpověděli záporně. Graficky je tato otázka znázorněna na obrázku č. 3.

Vlastní práce

43

Ne

A no

0,00%

Obr. 3

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

120,00%

Celková spokojenost respondentů s teambuildingem


Na otázku „Jel/a byste na teambuildingovou akci znovu, kdybyste měl/a možnost?“ odpovědělo 94,5 % (86 respondentů) kladně a pouze 5 respondentů odpovědělo záporně. Z toho tedy vyplývá, že teambuilding je ve firmě RWE Distribuční služby, s.r.o. na dobré úrovni a zaměstnanci jsou s ním téměř všichni spokojeni.

44

Shrnutí

5 Shrnutí Z dotazníků, které byly vyplňovány zaměstnanci firmy RWE Distribuční služby, s.r.o. vyplývá, že teambuilding je zde řešen na vysoké úrovni. Téměř všichni zaměstnanci jsou se současnou situací teambuildingu spokojeni, a to jak se službami, které jsou jim poskytovány, tak s kladným vlivem na vztahy na pracovišti. Záporné reakce na teambuilding jsou jen ojedinělé a pravděpodobně jsou způsobeny i jinými faktory, které s teambuildingem nijak zvlášť nesouvisí. Firma se snaží vysílat pravidelně všechny své zaměstnance na teambuildingové výjezdy, ovšem ne vždy se jim tento záměr podaří a ne všichni zaměstnanci už se teambuildingu zúčastnili. Pokud chce mít firma efektivní pracovní týmy, měl by si každý takový tým alespoň jednou teambuildingem projít. U kvalitních pracovních týmů ovšem není třeba vysílat je na teambuilding častěji, zvláště pokud sami odpovídají, že to nepotřebují. V dotazníku se objevily odpovědi, že teambuilding neměl vliv na kolektiv, protože ten je kvalitní a stabilní a není třeba jej nijak zlepšovat. První doporučení by tedy znělo: „Zlepšit efektivnost teambuildingových akcí.“ Firma RWE Distribuční služby, s.r.o. by měla průběžně zjišťovat kvalitu stavu svých pracovních týmů a kolektivů a vysílat je na teambuilding pouze v případě potřeby. Dle odpovědí z dotazníků bylo zjištěno, že firma vysílá na teambuilding i týmy, které to nepotřebují a tím dochází k plýtvání finančních prostředků, které by se daly investovat lépe. Pokud by došlo ke zvýšení efektivnosti, zabránilo by se tak tomuto zbytečnému plýtvání financemi, zvlášť v dnešní kritické době. Zároveň by se na teambuildingové akce dostalo více potřebných týmů, kterým teambuilding dokáže pomoci s problémy, které se v nich mohou vyskytovat. Nutnost teambuildingu je tedy třeba posuzovat případ od případu. Toto posuzování by se ovšem mohlo stát zdlouhavým a složitým. Nejlepší by tedy bylo vyřešit jej pomocí dotazníku v elektronické podobě, který by byl pravidelně zasílán zaměstnancům firmy a byl by tak průběžně sledován stav kvality pracovních týmů a kolektivů. Pokud se zaměříme na ubytovací a stravovací služby, které jsou s teambuildingem spojené, dodržuje firma RWE Distribuční služby, s.r.o. nepsaná obecná pravidla, která jsou spojována s incentivním cestovním ruchem. Zaměstnanci jsou ubytováváni obvykle v hotelech lepších kategorií a stravují se v místě ubytování, naprostá většina je se službami, které jsou jim poskytovány spokojena. Na této části strategie není třeba nic měnit a firma by měla pokračovat v těchto aktivitách i do budoucna. Pokud jsou totiž zaměstnanci spokojeni se službami, které pro ně firma připravuje, cítí se tak lépe ohodnoceni. Horší služby by mohly ovlivnit celkový dojem z incentivní či teambuildingové akce, popřípadě snížit její účinky. Z kladných odpovědí na otázky, které se týkají vlivu teambuildingu na vztahy na pracovišti jasně vyplývá, že zaměstnanci firmy RWE Distribuční služby, s.r.o. si myslí, že teambuilding je potřebný, a že jsou díky němu vytvářeny dobré pracovní a často i osobní vztahy v kolektivu, nebo navazovány nové vzta-

Shrnutí

45

hy. Firma by tedy měla pokračovat v teambuildingových aktivitách i nadále, pokud chce mít pro zaměstnance klidné a příjemné prostředí, což se jí může bohatě vrátit v podobě dobrých pracovních výkonů spokojených zaměstnanců. Z odpovědí také ovšem vyplývá, že ne všichni zaměstnanci jsou dobře informováni o pojmech incentivní cestovní ruch a teambuilding. Pojem incentivní cestovní ruch nezná téměř nikdo ze zaměstnanců. Pojem teambuilding zná většina zaměstnanců, ale stává se, že zaměstnanci nejsou informováni o teambuildingu jako celku a neví proto, jaké jsou formy teambuildingu, neznají jeho předpokládané účinky, neví, co od něj čekat a co si pod pojmem teambuilding představit. Další doporučení firmě RWE Distribuční služby, s.r.o. by se tedy týkalo informovanosti jejich zaměstnanců ohledně aktivit, které pro ně připravuje a do kterých je zapojuje. Každý zaměstnanec by měl mít snadný přístup k informacím o těchto akcích a u výrazných akcí, jako je právě teambuilding, by měla firma zapojit do programu školení, ve kterých se zaměstnanci dozví o teambuildingu vše potřebné a důležité, a budou tak moci lépe ocenit jeho přínos. Další důležitá část dotazníku shrnuje vliv teambuildingu na vztahy mezi nadřízenými a podřízenými pracovníky. Nadřízení pracovníci firmy RWE Distribuční služby, s.r.o. jezdí na teambuildingové zájezdy se svými podřízenými a zapojují se do aktivit, které jsou pro ně připraveny. Zaměstnanci toto velice oceňují a celková situace vylepšuje vztahy mezi nimi a jejich nadřízenými. Firma RWE Distribuční služby, s.r.o. v tomto ohledu dodržuje doporučení o teambuildingu, která říkají, že vedoucí pracovníci by se měli do teambuildingových aktivit zapojovat ve stejné míře jako jejich podřízení. Na této části strategie také není třeba ve firmě nic měnit. Pokud bychom se zaměřili na to, zda pohlaví, věk, nebo nejvyšší dosažené vzdělání respondentů mají vliv na odpovědi v dotaznících, zjistili bychom, že ne. Jednotlivé odpovědi na jednotlivé otázky byly rovnoměrně rozmístěny mezi všechny tyto kategorie a nevyskytla se zde žádná skupina, která by odpovídala na otázky nějakým specifickým způsobem. Můžeme tedy říci, že pohlaví, věk, ani nejvyšší dosažené vzdělání nemají vliv na názory respondentů na teambuilding.

46

Diskuze

6 Diskuze Názory zaměstnanců, které byly zjišťovány ve firmě RWE Distribuční služby, s.r.o by se daly v mnoha ohledech aplikovat i obecně. Zaměříme-li se na informovanost české veřejnosti o pojmu incentivní cestovní ruch, zjistíme, že tento pojem je mezi lidmi téměř neznámý. Neznamená to ovšem, že incentivní cestovní ruch v České republice téměř neexistuje. Svědčí to pouze o minimální informovanosti zdejších obyvatel o tomto pojmu. Tato informovanost by mohla být zvýšena pomocí jednotlivých firem, které incentivní cestovní ruch svým zaměstnancům poskytují. Pojem teambuilding je mezi zaměstnanci firmy RWE Distribuční služby, s.r.o. více známý než, pojem incentivní cestovní ruch, ale nemusí to znamenat větší informovanost o tomto pojmu i mezi českou veřejností. Zde záleží na tom, kde se lidé s tímto pojmem setkali a zda teambuilding také někdy zažili. Ta část populace která se s ním nikdy nesetkala, by ho znát nemusela. Ke zjištění této situace by ovšem musel být proveden další průzkum, který by se zaměřil na teambuilding nejen u zaměstnanců určité firmy, ale který by mapoval znalost teambuildingu a zkušenost s ním u široké veřejnosti. Co se týká pravidelnosti teambuildingových akcí, platí i obecně to, že je nejdříve třeba zmapovat stávající situaci v týmech a kolektivech a teprve potom usuzovat, zda je teambuildingu potřeba a v jaké míře. Vliv teambuildingu na vztahy na pracovišti je prokazatelně kladný. Teambuilding rozhodně dopomáhá k dobrým vztahům na pracovišti a nepřímo vytváří klidné a kvalitní pracovní prostředí, což má velký vliv na psychický stav zaměstnanců. Je také dobrý pro navazování nových přátelských vztahů, z pracovních vztahů dokáže vytvořit přátelské. Jeho vliv v pracovním prostředí na vztah zaměstnance a nadřízeného je také prokazatelné kladný, teambuilding rozhodně zlepšuje atmosféru na pracovišti. Vzhledem k vysokému bodovému ohodnocení vlivu teambuildingu na vztahy na pracovišti, který vzešel z dotazníků, lze usuzovat, že teambuilding by neměl být zaměstnavateli opomíjen a měl by být spíše stále více rozvíjen, protože jen stabilní kvalitní pracovní tým dokáže podávat stabilní kvalitní pracovní výkony a přátelské pracovní prostředí dokáže tyto výkony znásobit. Pokud by ovšem z práce měl vzejít konečný a naprosto přesný výsledek, který by zobecňoval vliv teambuildingu na vztahy na pracovištích, musel by být proveden mnohem obsáhlejší a složitější průzkum u většího vzorku obyvatelstva bez ohledu na to, kde žijí, nebo kde jsou zaměstnáni. V tom případě by bylo možné, že výsledky by vyšly jinak, nebo by se pohybovaly ve výrazně odlišných hodnotách, než které vzešly z průzkumu ve firmě RWE, Distribuční služby, s.r.o. Pravděpodobnější ale je, že výsledky obsáhlého a přesnějšího průzkumu by výsledky z této bakalářské práce potvrdily.

Závěr

47

7 Závěr Tato bakalářská práce se zaměřuje na pojmy incentivní cestovní ruch a teambuilding, a to jak teoreticky, tak po praktické stránce. První část, teoretický přehled, se zabývá těmito pojmy po odborné stránce a poskytuje ucelený přehled o tomto tématu pomocí citování odborné literatury. V druhé, praktické, části této bakalářské práce je proveden samotný průzkum, který byl uskutečněn pomocí dotazníků v konkrétní firmě. Hlavním úkolem této práce bylo potvrdit nebo vyvrátit vliv teambuildingu na vztahy na pracovišti a tyto vztahy popřípadě vyčíslit. Dílčím úkolem pak bylo zhodnocení stavu teambuildingových akcí, které pořádá pro své zaměstnance firma RWE Distribuční služby, s.r.o. a navrhnout případné změny či zlepšení v teambuildingové strategii této firmy. Obou těchto cílů bylo dosaženo, a to pomocí již zmiňovaných dotazníků, které byly v této firmě rozdány a následně vyhodnoceny. Bylo zjištěno, že informovanost o pojmu incentivní cestovní ruch je nedostatečná. Z odpovědí vyplývá, že této pojem neznámý pro téměř 87 % dotazovaných. Informovanost o pojmu teambuilding je dle dotazníku dostatečná alespoň co se týká názvu. Co se týká teambuildingu po jeho praktické stránce, někteří zaměstnanci nemají v této otázce zcela jasno, ovšem většina je zaměstnanců je informována dostatečně. V práci i přesto bylo zmíněno doporučení o zvýšení informovanosti zaměstnanců o akcích, kterých se zúčastňují. Dále bylo zjištěno, že firma RWE Distribuční služby, s.r.o. pořádá pro své zaměstnance teambuildingové akce na výborné úrovni. Téměř všichni zaměstnanci jsou velice spokojeni se službami, které jsou pro ně na těchto akcích zajišťovány a díky tomu má teambuilding ve většině případů takový vliv, jaký je sepsán v teoretické části této práce. 97 % zaměstnanců je celkově spokojena s teambuildingovými akcemi na které jezdí. V další části práce bylo vyhodnocení otázek týkajících se teambuildingu a jeho vlivu na vztahy na pracovišti. Téměř 90 % zaměstnanců tento vliv potvrdilo a v naprosté většině případů byl tento vliv zaměstnanci popsán jako kladný. A jak bylo potvrzeno dotazníkem, velice kladný vliv má teambuilding na vztahy mezi nadřízenými a podřízenými pracovníky. Výsledky, které byly zjištěny z dotazníků byly shrnuty do obecné roviny, takže výsledkem této práce je potvrzení kladného vlivu teambuildingu na vztahy na pracovišti.

48

Použité zdroje

8 Použité zdroje

8.1 Literatura HERMOCHOVÁ, Soňa. Teambuilding. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. 113 s. ISBN 80247-1155-9. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch : Pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha : Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch : Základy. Praha: Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5. Institut obchodu a cestovního ruchu. Kongresový a incentivní cestovní ruch. Vyd. 1. Praha: MAG consulting, 2006. 79 s. ISBN 80-86724-20-4. PAYNE, Vivette. Teambuilding Workshop : Trénink týmových dovedností. Vyd. 1. Brno: Computer press, 2007. 339 s. ISBN 978-80-251-1588-6. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch : Soubor studijních materiálů. třetí rozšířené. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. SVATOŠ, Vladimír; LEBEDA, Petr. Outdoor trénink pro manažery a firemní týmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 192 s. ISBN 80-247-0318-1.

8.2 Elektronické zdroje CzechTourism. Czechtourism [online]. 2005-2011 [cit. 2011-05-10]. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Dostupné z WWW: . CzechTourism. Czechtourism [online]. 2005-2011 [cit. 2011-05-10]. Incentive catalogue. Dostupné z WWW: .

Použité zdroje

49

CzechTourism. Czechtourism [online]. 2005-2011 [cit. 2011-05-10]. Marketingový plán. Dostupné z WWW: . Lufthansa. BusinessPlus.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-10]. Incentiva. Dostupné z WWW: . Profesní sdružení pro zážitkové vzdělávání. PSVZ [online]. 2009 [cit. 2011-0510]. Slovníček pojmů. Dostupné z WWW: . VALÁŠEK, Dean. Motivační akce [online]. 31.8.2005 [cit. 2011-05-10]. Motivační akce. Dostupné z WWW: .

9 Přílohy Příloha č. 1: Souhlas s uvedením názvu firmy RWE Distribuční služby, s.r.o. v bakalářské práci Příloha č. 2: Dotazník

Incentivní cestovní ruch se zaměřením na teambuilding

Recommend Documents