PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ
Typy, definice, základní pojmy
CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA /typy, definice, základní pojmy/
CESTOVNÍ RUCH
Cestovní ruch: definice Typy, definice, základní pojmy Cestovní ruch: typologie Typologie účastníků cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu Faktory ovlivňující cestovního ruch Trh cestovního ruchu: Objekty a subjekty cestovního ruchu Nabídka v cestovním ruchu Poptávka v cestovním ruchu Specifika trhu cestovního ruchu Typy trhů cestovního ruchu Sektory cestovního ruchu
CESTOVNÍ RUCH výrazná složka spotřeby obyvatelstva výrazný ekonomický fenomén Aby účast na cestovním ruchu mohla být realizována, je jí
třeba zabezpečit širokou škálou ekonomických činností. Cestovní ruch je důležitou oblastí podnikatelských
příležitostí a zároveň faktorem rozvoje regionálních celků, národních ekonomik i ekonomiky světové.
CESTOVNÍ RUCH CR možné chápat ve 2 rovinách: 1) oblast spotřeby (CR jako způsob uspokojování potřeb) 2) oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské
činnosti (CR jako významná součást ekonomiky společnosti)
CESTOVNÍ RUCH: DEFINICE
Nalézt přesnou a jednotnou definici pojmu „cestovní ruch“
není jednoduchá záležitost – CR spojován s mnoha významy: s cestováním a volným časem. Definice počátků vědeckého zkoumání: zaměření na
odlišení CR od širšího pojmu cestování. V dalších definicích kladen důraz na odlišení CR od
cestování včetně sociálních či ekonomických stránek.
CESTOVNÍ RUCH: DEFINICE „cesty, které jsou podnikány za účelem zotavení, zábavy, obchodu, povolání či z jiných příčin, při kterých dochází k dočasné změně místa bydliště“ „suma vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli tohoto místa“ „lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé“
CESTOVNÍ RUCH: DEFINICE „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“ „souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost.“
CESTOVNÍ RUCH: DEFINICE Mezníkem v definování CR: Mezinárodní konference o
statistice cestovního ruchu pořádanou World Tourism Organization konanou v Ottavě v roce 1991 „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ u mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího
cestovního roku 6 měsíců.
CESTOVNÍ RUCH: TYPOLOGIE
Cestovní ruch je dělen na formy a druhy cestovního ruchu.
(rozdíly mezi formou a druhem CR se v praxi však často stírají)
CESTOVNÍ RUCH: TYPOLOGIE Kritéria členění CR: 1. 2. 3. 4. 5.
převažující motivace účasti; místo realizace; vztah k platební bilanci; počet účastníků; způsob účasti a formy úhrady;
6. délka trvání cesty;
způsob zabezpečení průběhu; 8. věk účastníků; 9. převažující prostředí pobytu; 10. ostatní kritéria. 7.
CESTOVNÍ RUCH: KRITÉRIA 1. Hledisko převažující motivace účasti:
rekreační kulturně poznávací náboženský vzdělávací společenský zdravotní (lázeňsko-léčebný) sportovní poznávání přírody dobrodružný profesní (obchodní, kongresový, veletrhů a výstav, incentivní) specifický (nákupní, politický apod.)
CESTOVNÍ RUCH: KRITÉRIA 2. Hledisko místa realizace: I. Domácí CR II. Zahraniční CR výjezdový CR (outgoing) příjezdový CR (incoming) - tranzitní CR III. Mezinárodní CR CR světový CR světa
CESTOVNÍ RUCH: KRITÉRIA 3. Hledisko vztahu k platební bilanci: Zahraniční CR aktivní Zahraniční CR pasivní
4. Hledisko počtu účastníků Individuální CR Skupinový CR
CESTOVNÍ RUCH: KRITÉRIA 5. Hledisko způsobu účasti a formy úhrady: Komerční CR Sociální CR 6. Hledisko délky trvání cesty: Krátkodobý CR Dlouhodobý CR
7. Hledisko způsobu zabezpečení průběhu: Organizovaný CR Neorganizovaný CR
CESTOVNÍ RUCH: KRITÉRIA 8. Hledisko věku účastníků: CR dětí CR mládeže CR seniorů CR rodin s dětmi CR lidí mezi 40-50 rokem věku 9. Hledisko prostředí pobytu: Městský CR Venkovský CR Lázeňský CR CR ve střediscích cestovního ruchu
CESTOVNÍ RUCH: KRITÉRIA 10. Ostatní kritéria: roční období, cíl cesty, podle použitého dopravního
prostředku, podle destinace, způsobu ubytování apod.
TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CR STÁLÝ OBYVATEL (REZIDENT) V mezinárodním CR: osoba žijící v zemi alespoň jeden rok
před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku. V domácím CR: osoba žijící v dané zemi alespoň šest po
sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců.
TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CR NÁVŠTĚVNÍK (VISITOR) V mezinárodním CR: osoba, která cestuje do jiné země,
než do té, kde má své trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím CR: osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi
a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.
TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CR TURISTA (TOURIST) V mezinárodním CR: osoba, která cestuje do jiné země, než v níž
má své obvyklé bydliště, a to na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale nepřesahující jeden rok, přičemž hlavním účelem její cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím CR: osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje
do jiného místa odlišného od jejího běžného životního prostředí v téže zemi, a to na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemž hlavním účelem její cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.
TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CR TURISTA (TOURIST) V závislosti na délce pobytu se rozlišuje: turista na dovolené (holidaymaker) krátkodobě pobývající turista (short-term tourist) Turisté jsou tedy dočasní návštěvníci, kteří se zdrží v
navštěvovaném místě alespoň 24 hodiny a motivem jejich cestování je buď využití volného času (zábava, dovolená, odpočinek, sport aj.), nebo vyřizování různých záležitostí.
TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CR TURISTÉ DLE MOTIVACE: Objevitelé Individuální Masoví Charteroví
TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CR VÝLETNÍK (EXCURSIONIST, SAMEDAY VISITOR) Z pohledu mezinárodního CR: osoba cestující do jiné země,
než v níž má své trvalé bydliště, na dobu kratší dvaceti čtyř hodin, aniž by v navštívené zemi přenocovala. Hlavním účelem její cesty přitom není vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím CR: osoba trvale usídlena v dané zemi, která
cestuje do místa odlišného od místa jejího trvalého bydliště na dobu kratší dvaceti čtyř hodin, aniž by v navštíveném místě přenocovala. Hlavním účelem jeho cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.
TYPOLOGIE ÚČASTNÍKŮ CR NÁVŠTĚVNÍCI PODLE TURISTICKÉ STATISTIKY Návštěvníci zahrnutí v oficiální turistické statistice: turisté
a výletníci jejichž důvodem návštěvy je zábava; služební záležitost nebo ostatní turistické motivy. Návštěvníci nezahrnutí v turistické statistice: stálí i dočasní
přistěhovalci, diplomaté, konzultační úředníci, členové ozbrojených sil, utečenci, tranzitující.
PŘEDPOKALDY CR Existenci a rozvoj CR ovlivňují následující předpoklady: Selektivní faktory (objektivní: politické, ekonomické,
demografické, ekologické, administrativní, sociální, technické podmínky; subjektivní: psychologické faktory)
Lokalizační podmínky (podmínky přírodního a
společenského charakteru)
Realizační podmínky (dopravní a materiálně technické
předpoklady)
Rajonizace (oceňování území)
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CR
Na rozvoj CR působí vnější faktory - přímo nesouvisí s CR, ale do značné míry ovlivňují poptávku po CR
Demografické a sociální faktory II. Ekonomické faktory III. Politické a právní faktory IV. Technické faktory I.
TRH CR = souhrn směnných vztahů mezi osobami prodávajícími zboží a služby cestovního ruchu a osobami kupujícími zboží a služby cestovního ruchu = je tvořen stranou kupujících, prodávajících a cenou: kupující kupuje od prodávajícího atraktivity za smluvenou cenu = je ovlivňován řadou činitelů: ekonomické prostředí, konkurence, dodavatelé, zákazníci, sociodemografické prostředí, technologické a technické podmínky, právní a legislativní podmínky, politické vlivy, sociální a kulturní prostředí
OBJEKTY A SUBJEKTY CR OBJEKTY:
služby zboží volné statky (atraktivity)
SUBJEKTY: kupující (účastníci) prodávající Subjekty prodávající se dělí na zprostředkovatele (cestovní
kanceláře a cestovní agentury) a poskytovatele (restaurace, hotely, dopravce, apod.)
NABÍDKA V CR reprezentována souhrnem všech komponentů nutných
k realizaci účasti na CR a k naplnění očekávaných efektů. předmětem nabídky jsou objekty cestovního ruchu: atraktivity cílových míst cestovního ruchu, vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu.
NABÍDKA V CR Atraktivity jsou dominantní složkou nabídky v cestovním
ruchu: přírodní, kulturně historické, organizované, sociální Aby atraktivity mohly být využity, a aby tato místa mohla vstoupit na trh CR, musí být dostupná a musí být vytvořeny podmínky pro pobyt v nich ve formě vybavenosti zařízeními CR(dopravními, stravovacími, sportovně rekreačními a dalšími). SLUŽBY V CR: = vynaložení práce, při níž nevzniká hmotný výrobek, ale užitečný efekt = všechny služby, které zabezpečují potřeby vzniklé v rámci cestovního ruchu (služby přepravní, ubytovací, stravovací, sportovně rekreační, kulturní, společensko-zábavné, lázeňské, zprostředkovatelské, informační, průvodcovské, pojišťovnické a další)
POPTÁVKA V CR = projev potřeb účastníka CR podložený koupěschopností = ochota účastníků CR směnit určité množství peněz za služby a statky cestovního ruchu Nositelem poptávky je účastník CR, který se cestovního
ruchu účastní v zájmu reprodukce svých fyzických a duševních sil a za účelem uspokojení svých potřeb v oblasti rekreace, poznání a styku s lidmi. Charakter a rozsah poptávky je podmíněn charakterem,
rozsahem a strukturou potřeb, které je možno účastí na CR uspokojit, a které se v poptávce odrážejí.
POPTÁVKA V CR SPOTŘEBA V CR CR je jednou z cest uspokojování potřeb lidí a tedy
významnou součástí jejich spotřeby. Spotřeba účastníků CR je součástí individuální poptávky a
představuje realizovanou poptávku. Těžiště spotřeby v CR: v cílových místech CR + spotřeba
služeb či zboží v místě bydliště. Spotřebu lze vyjádřit hmotně a hodnotově.
TRH CR: SPECIFIKA podnikání v cestovním ruchu
není záležitostí jednoho roku rozvoj cestovního ruchu je
podmíněn politickosprávními podmínkami produkt cestovního ruchu
nelze vyrábět na sklad místní a časová vázanost
tvorby, realizace a spotřeby služeb
pomíjivost osobní charakter výsledky společné činnosti
mnoha odvětví vliv mimoekonomických
faktorů nabídku silně ovlivňuje
rozvoj a využívání nejnovější výpočetní a komunikační techniky a technologií
TRH CR: SPECIFIKA výrazná sezónnost vysoký podíl lidské práce mezinárodní charakter poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva,
fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života.
TYPY TRHŮ CR Typy trhů CR:
Trh CR z hlediska času:
místní trh: v rámci
celoroční trh: památky a
jednoho města regionální trh: v rámci regionu/kraje národní trh: v rámci dané země mezinárodní trh: v rámci Evropy světový trh: celý svět
místa s celoročním provozem sezónní trh: různé zimní či letní atraktivity mimosezónní trh: města (podzim/jaro) víkendový trh: víkendy a prodloužené víkendy
SEKTORY CR Ubytovací sektor Sektor turistických atrakcí Doprava Zprostředkovatelé cestovního ruchu Sektor destinačních organizací
+ materiálně technická základna cestovního ruchu
ODKAZY
Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism http://www.czechtourism.cz/ Czech Tourist Autority – CzechTourism http://www.czechtourism.com/ Portál vzdělávání v cestovním ruchu http://www.vzdelavanivcr.cz/ Magistrát hl. m. Prahy http://www.prague-city.cz/ Pražská informační služba http://www.prague-info.cz/ Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska http://www.shscms.cz/ Svaz měst a obcí ČR http://www.smocr.cz/ Asociace krajů ČR http://www.kr-urady.cz/ Sdružení lázeňských míst ČR http://www.spas.cz/ Asociace cestovních kanceláří ČR http://www.ackcr.cz/ Asociace českých cestovních kanceláří a agentur http://www.accka.cz/ Asociace hotelů a restaurací ČR http://www.ahrcr.cz/ Svaz venkovské turistiky http://www.svazvt.cz/ Horská služba ČR http://www.horskasluzba.cz/ Svaz léčebných lázní ČR http://www.lazne-kur-spa.cz/ Asociace turistických informačních center ČR http://www.aticcr.cz/ Klub českých turistů http://www.kct.cz/ Občanské sdružení Unie cestovních agentur (UCA) http://www.uca.cz/ Asociace průvodců ČR http://www.asociacepruvodcu.cz/
ODKAZY UNWTO – The World Tourism Organisation of the
United Nations http://www.unwto.org/
Evropská komise – Generální ředitelství podnikání a
průmyslu http://ec.europa.eu/index_cs.htm
EUROSTAT http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a
rozvoj http://www.oecd.org/department
V 4 – Europaen Quartet One Melody
http://www.european-quartet.com/
AGROTURISTIKA
Typy, definice, základní pojmy Formy zeleného cestovního ruchu
Agroturistika Formy agroturistiky Doprovodné programy agroturistiky Význam agroturistiky Negativní aspekty agroturistiky Potenciál nabídky agroturistiky Potenciál poptávky agroturistiky
FORMY ZELENÉHO CR Nejširším pojmem ve vztahu k šetrnému cestovnímu ruchu
je zelený cestovní ruch. Zelený cestovní ruch: charakterizován touhou návštěvníků splynout s přírodou i
lidským prostředím má aktivní náplň a respektuje a chrání přírodu v konkrétní podobě vystupuje především jako ekoturistika a
venkovský cestovní ruch
FORMY ZELENÉHO CR EKOTURISTIKA = putování přírodou a její poznávání = především poznávání přírodních rezervací, národních
parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních krás tak, aby nebyly cestovním ruchem narušovány
FORMY ZELENÉHO CR VENKOVSKÝ CESTOVNÍ RUCH = rekreační pobyty převážně ve venkovském osídlení = ohleduplný vztah k přírodě a krajině = ubytování je decentralizované, s omezenou ubytovací
kapacitou = charakteristické komorní, téměř rodinné zázemí = hostům často poskytovány čerstvé produkty hospodářství Venkovský cestovní ruch má celou řadu podob: vesnická
turistika, agroturistika, ekoagroturistika a chataření.
FORMY ZELENÉHO CR VENKOVSKÝ CR: Vesnická turistika - forma venkovského cestovního ruchu (aktivity
bezprostředně spojeny s přírodou, krajinou a venkovským prostředím) - Náplň: individuální rekreační aktivity využívající
atraktivity konkrétního venkovského prostředí navštíveného místa - veškerý cestovní ruch probíhající na vesnici mimo
agroturistiku
FORMY ZELENÉHO CR AGROTURISTIKA: Ekoagroturistika = forma agroturistiky = pobyty na ekologicky hospodařících farmách = podstatným znakem je nejen soužití s farmářskou rodinou,
ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů ekologického zemědělství
AGROTURISTIKA forma cestovního ruchu na zemědělských farmách nebo
v objektech zemědělských podniků provozuje ji zemědělec – farmář a slouží mu jako vedlejší
finanční zdroj k udržení nebo rozšíření jeho pracovní činnosti jedinečná symbióza zemědělství a turistiky; má vždy vztah k
zemědělským pracím zejména na rodinných farmách ideálním typem rodinné dovolené
FORMY AGROTURISTIKY I.
Agroturistika na rodinné farmě
II. Agroturistika provozovaná ostatními zemědělskými
podniky
DOPROVODNÉ PROGRAMY AT Stravování
Kultura
Zemědělské činnosti
Příroda
Projížďky na koních
Řemesla
Lov zvěře a rybaření
Zájezdní hostinec
Houbaření
Školy v přírodě
Letní a zimní sporty
Speciální klientela
Historie
VÝZNAM AGROTURISTIKY PRO OBCE: finanční přínos stabilizace obyvatel (zvláště mladých a rodin) zlepšení ekonomické a sociální situace v obci rozvoj nebo zlepšení kulturních a společenských aktivit podnícení zájmů o rozvoj infrastruktury i mikrostruktury obec se dostane do povědomí turistů za příznivých okolností se stane známou a stoupá její
návštěvnost
VÝZNAM AGROTURISTIKY PRO FARMÁŘE: doplňkové zdroje příjmu využití volné kapacity pracovní síly v rodině zatraktivnění činností na farmě společenská prezentace motivační aspekt pro rodinného nástupce na farmě omezení odchodu mladých rodinných příslušníků mimo obec využití a finanční zhodnocení volných ubytovacích kapacit nebo
prostorů využití půdy, vody, lesů, přírodních útvarů na vlastních pozemcích nebo pozemcích obce dalším způsobem, k rekreaci a odpočinku hostů (turistů)
VÝZNAM AGROTURISTIKY PRO TURISTY: klid, pohoda, návrat k přírodě zájem o životní styl a filosofii rolníka poznávají své „kořeny“ mohou si sami opatřit lesní plody, zakoupit čerstvé ovoce,
zeleninu, domácí výrobky mohou si vyzkoušet dovednost při zemědělských pracích posouzení finanční náročnosti dovolené na statku (farmě)
NEGATIVNÍ ASPEKTY AT shoda s hlavní sezónou v zemědělství: konkurence
v rozložení a využívání pracovních sil; konkurence z hlediska umístění volného kapitálu přetěžování žen – farmářek negativní dopad na životní prostředí
POTENCIÁL NABÍDKY AT Primárním potenciálem agroturistiky pro návštěvnost:
přírodní a společenské atraktivity. Sekundární potenciál: materiálně technická základna a
služby. Terciární potenciál: role organizovat, řídit, vzdělávat a
podporovat rozvoj podnikatelské sféry.
POTENCIÁL POPTÁVKY AT Na straně poptávky rozhoduje životní úroveň – fond
volného času, který slouží k uspokojování potřeb regenerace, upevnění zdraví, sebevzdělávání a seberealizaci. Nejvýznamnější jsou rekreační, odpočinkové a sportovní
činnosti, které slouží k regeneraci fyzických a duševních sil.
POTENCIÁL POPTÁVKY AT Změny v chování klientů: krátkodobá dovolená zvláštní forma dovolené pokles zájmu cestování ve velkých skupinách důraz na mezilidské vztahy nárůst množství turistů seniorů
CR, AT A UDRŽITELNÝ ROZVOJ
účastník cestovního ruchu chce pobývat ve zdravém
prostředí, relaxovat a poznávat přírodní bohatství a to vše v rekreačním prostředí ekologicky nenarušeném a čistém
x zároveň ale sám svým pobytem v rekreačním prostředí
narušuje jeho rovnováhu
CR, AT A UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Venkovská turistika patří mezi tzv. „měkké formy“ cestovního ruchu a její znaky udržitelnosti jsou: ekonomická udržitelnost sociální a etická environmentální
ZDROJE Literatura: FRANCOVÁ, E. Cestovní ruch. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN
80-244-0719-1.
HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha:
Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3.
MALÁ, V. Cestovní ruch (Vybrané kapitoly). Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999.
ISBN 80-7079-443-7.
ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-
901462-1-X.
PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-
85970-29-5.
POUROVÁ, M. Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. Praha:
Česká zemědělská univerzita, 2000
ZDROJE On-line zdroje: Cestovní ruch [online]. Mendělova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, [cit. 2009-
08-30]. Dostupné z:
FAJKUSOVÁ, M. ANALÝZA AGROTURISTIKY V OLOMOUCKÉM KRAJI. [online]. 2005
[cit. 2009-08-29]. Dostupné z: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Cestovní ruch [online]. [cit. 2009-08-30].
Dostupné z www: UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Cestovní ruch - trendy, druhy a formy. Udržitelný
cestovní ruch [online]. 2007 [cit. 2009-08-30]. Dostupné z:
Děkuji za pozornost
