Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu
Kulturní provázanost České republiky a Španělska a její vliv na cestovní ruch
Jitka Teturová
Jihlava 2010
2
© Jitka Teturová, 2010 3
Kulturní provázanost České republiky a Španělska a její vliv na cestovní ruch
4
Kulturní provázanost České republiky a Španělska a její vliv na cestovní ruch Bakalářská práce
Jitka Teturová
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu
Vedoucí práce: ak.mal. Vladimír Netolička
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář
Jihlava 2010
5
Abstrakt TETUROVÁ, Jitka: Kulturní provázanost České republiky a Španělska a její vliv na cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 70 stran. Tato bakalářská práce mapuje kulturní rozdílnost mezi turisty v České republice a ve Španělsku. Teoretická část obsahuje statistické údaje o příjezdovém a výjezdovém cestovním ruchu, charakteristiku památek a kulturních zvyklostí obou zemí, jejich rozdíly a zároveň jejich návaznost. Praktická část přibliţuje úroveň informovanosti a spokojenosti turistů při návštěvě obou ze zemí. Součástí práce je taktéţ marketingový výzkum. Výsledky byly zpracovány na základě odpovědí turistů v České republice i ve Španělsku. Bakalářská práce. Altamira. Česká republika. Dějiny umění. Španělsko. Zvyky.
Abstract TETUROVÁ, Jitka: Cultural connection between Czech republic and Spain and its influence to the tourism. Bachelor thesis. College of polytechnic in Jihlava. Department of tourism. Leader of the bachelor thesis: academic artist Vladimír Netolička. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2010. This bachelor’s thesis discusses cultural diference between Czech republic and Spain. The teoretical part outlines statistical informations about incoming and outgoing tourism, characteristics of monuments and cultural habits in both countries, their differences and how they are connected. The practical part outlines level of informedness and satisfaction of the turists which are wisiting the country. One part of a practical part is marketing research. The results were processed by the answers of the turists in Czech republic and Spain.
Bachelor thesis. Altamira. Czech republic. History of art. Spain. Habits.
6
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, a ţe jsem uvedla veškeré zdroje, z nichţ jsem pro její vytvoření čerpala. V Jihlavě dne 18. května 2010
…………………………………
7
Předmluva Téma mojí bakalářské práce je mi velmi blízké, neboť do Španělska jezdím jiţ sedmým rokem. Měla jsem moţnost poznat velmi dobře tamní kulturu, a to jak díky letním pracím v hotelích na Mallorce, tak také díky studijnímu pobytu Erasmus na jiţním pobřeţí. Celkem jsem ve Španělsku strávila dobu přes dva a půl roku, a proto mi tato země velmi přirostla k srdci. Téma této práce jsem si vybrala proto, ţe jsem se mnohokrát setkala s nejasnostmi ohledně obou zemí, naše povědomí o Španělsku je trochu zkreslené, stejně jako podvědomí Španělů o nás. Budu se snaţit to touto prací uvést na pravou míru. Největší odměnou pro mě bude kdokoliv, kdo si přečte mou práci, nejlépe však, jestliţe tato práce v lidech zanechá pozitivní podvědomí o Španělech, Španělsku a španělské kultuře. Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce panu ak. malíři Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení práce a pomoc při jejím psaní. Zároveň také děkuji Elvíře Manzanera García za pomoc při překladech a vyplňování dotazníků.
8
Obsah: Seznam obrázku, tabulek a grafů
10
Úvod
12
1 Španělsko- informační minimum
13
2 Představení kultury Španělska
14
2.1
Dějinný vývoj, vliv na architekturu a památky
14
2.2
Nejznámější dochované památky, důvody proč navštívit zemi
15
2.3
Rozdělení architektonických slohů, nejznámější dochované památky
16
2.4
Tradice a festivaly
18
2.5
Destinace s největší návštěvností
20
2.6
Statistika návštěvnosti Španělska
21
2.7
Cenová srovnání Španělska s destinacemi v Evropě
21
Letní dovolená
22
2.7.2 Poznávací pobyt – města
22
3 Představení kultury České republiky
23
2.7.1
3.1
Dějinný vývoj, vliv na architekturu a památky
23
3.2
Nejznámější dochované památky, důvody proč navštívit zemi
23
3.3
Praţské Jezulátko
24
3.4
Rozdělení architektonických slohů, nejznámější dochované památky
25
3.5
Tradice a festivaly
26
3.6
Statistika návštěvnosti České republiky, výjezdový cestovní ruch
28
3.6.1 Destinace občanů ČR
29
4
Marketingový výzkum
30
5
Shrnutí marketingového výzkumu
57
6
Závěr
58
7
Použité zdroje
60
8
Přílohy
61
9
Seznam obrázků, tabulek a grafů
Obrázek A – politická mapa Španělska
Zdroj: www.wordpress.com
Obrázek B – malby bizonů v jeskyni Altamira
Zdroj: www.gmeurope.info/
Obrázek C – Dvorní dámy od D. Velazquéze
Zdroj: www.wordpress.com
Obrázek D – Dvorní dáma v podání Picassa
Zdroj: www.wordpress.com
Tabulka A – Návštěvnost Španělska podle regionů Tabulka B – Návštěvnost Španělska podle důvodu návštěvy Tabulka C – Cenové srovnání zájezdů Tabulka D – cenové srovnání měst Tabulka E – Filmový festival Karlovy Vary Tabulka F – statistika návštěvnosti ČR Tabulka G – Výjezdový cestovní ruch Tabulka 1 – Účel návštěvy země Tabulka 2 - Informace před cestou Tabulka 3 – Fakultativní výlety Tabulka 4 – Úroveň sluţeb Tabulka 5 – Praţské Jezulátko Tabulka 6 – Nejznámější jeskyně ve Španělsku Tabulka 7 – Nejznámější architekt v Barceloně Tabulka 8 – Souostroví Španělska Tabulka 9 – Odpovědi respondentů na otázku- charakteristika Španělska Tabulka 10 – Preferovaná oblast ve Španělsku Tabulka 11 – Sousedské země ČR Tabulka 12 – Charakteristika ČR Tabulka 13 – Evropská unie a euro Tabulka 14 – Slavná česká památka Tabulka 15 – UNESCO památky v ČR Tabulka 16 – Důvod návštěvy ČR Tabulka 17 – Jazyk v České republice 10
Tabulka 18 – Státní zřízení ČR Tabulka 19 – Panovnické rody Tabulka 20 – Počet obyvatel ČR Tabulka 21 – Důvod návštěvy Španělska Tabulka 22 – Co znamená paella? Tabulka 23 – Oceán a moře kolem Španělska Tabulka 24 – CK nebo individuální plán? Tabulka 25 – Národnost El Greca
Graf 1 – Účel návštěvy země Graf 2 - Informace před cestou Graf 3 – Fakultativní výlety Graf 4 – Úroveň sluţeb Graf 5 – Praţské Jezulátko Graf 6 – Nejznámější jeskyně ve Španělsku Graf 7 – Nejznámější architekt v Barceloně Graf 8 – Souostroví Španělska Graf 9 – Preferovaná oblast ve Španělsku Graf 10 – Sousedské země ČR Graf 11 – Evropská unie a euro Graf 12 – Slavná česká památka Graf 13 – UNESCO památky v ČR Graf 14 – Důvod návštěvy ČR Graf 15 – Jazyk v České republice Graf 16 – Státní zřízení ČR Graf 17 – Panovnické rody Graf 18 – Počet obyvatel ČR Graf 19 – Důvod návštěvy Španělska Graf 20 – Co znamená paella? Graf 21 – Oceán a moře kolem Španělska Graf 22 – CK nebo individuální plán? Graf 23 – Národnost El Greca 11
Úvod
V dnešní době je cestovní ruch nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím a kaţdého z nás se nějak dotýká. Z mých vlastních zkušeností vím, ţe jsou lepší i horší resorty, sluţby a přístupy ke klientům. Španělsko se můţe řadit k těm lepším, a tak bych ráda upozornila na rozdíly s Českou republikou a na spokojenost či nespokojenost se sluţbami. V první části mé práce bych chtěla osvětlit teorii - rozdíly, ale i společné prvky mezi kulturami, zejména architektonické vlivy a tradice Španělska a České republiky, v čem je která země unikátní a dále statistické údaje cestovního ruchu. Nejlepším vodítkem pro zkvalitňování sluţeb jsou zkušenosti. Na toto budu navazovat v druhé části mé práce, v marketingovém výzkumu budou zahrnuty nejen otázky na spokojenost turistů, kteří navštívili Španělsko a Českou republiku, ale i vědomostní otázky. Chtěla bych zjistit, jaké je podvědomí Čechů o Španělsku a Španělů o ČR. Chtěla bych také zjistit, jak velký vliv má na turisty návštěva země a zda jsou o něco poučenější ti, kdo ji navštívili. Dále spokojenost, postřehy a rozdíly mezi všemi skupinami respondentů. Tento výzkum plánuji provést jak v České republice, tak ve Španělsku. Výsledky tohoto výzkumu by mohly poslouţit nějakému autorovi průvodců a bedekrů, cestovním kancelářím při sestavování balíčků a v neposlední řadě také delegátům v připomínkách u klientů.
12
1
Španělsko- informační minimum Obrázek A – mapa Španělska
Název Španělské království (Reino de España) Hlavní město Madrid (6,1 mil v r. 2007) Počet obyvatel 46.063.511 (2008) Rozloha 504 783 km²(4. největší evropská země) Časové pásmo GMT + 1, stejné jako ČR Měna euro (EUR = 100 centů) Úřední jazyk 74 % španělština (kastilština), katalánština, galicijština a baskičtina Náboženství 76 % katolické Nejvyšší bod Pico de Teide (3718 m n. m.) Státní zřízení konstituční monarchie parlamentárního typu Španělsko se rozkládá na 4/5 Pyrenejského (Iberského) poloostrova v jihozápadní Evropě. Na západě hraničí s Portugalskem, na severovýchodě s Francií a Andorou, a na jihu s Gibraltarem a Marokem (díky svým drţavám Ceutě a Melille na africkém pobřeţí). Z východu jej omývá Středozemní moře, z jihu Gibraltarský průliv, ze západu Atlantský oceán a ze severu Biskajský záliv. Hlavou monarchie je Španěly velmi oblíbený král Juan Carlos I. z rodu Bourbónů spolu se svou ţenou Sofií. Výkonná moc je v rukou vlády a premiéra José Luis Rodrígueze Zapatera (PSOE), po volbách 2008 znovuzvolený, a zákonná moc patří dvoukomorovému parlamentu (Cortes Generales), jenţ se skládá ze Sněmovny a Senátu. Španělsko je rozděleno do 17 autonomních oblastí (Comunidades Autónomas) s hlavními městy a 2 autonomních měst. Tato autonomní společenství, které se dále dělí na 50 provincií, mají různě rozsáhlé legislativní a výkonné pravomoce s vlastní vládou a parlamentem. Podle statistických údajů z roku 2008 ţije ve Španělsku přes 46 miliónů obyvatel, z toho 74% jsou Španělé (españoles), 17% Katalánci (catalanes), 6% Galicijci (gallegos) a 2% Baskové (vascos). Další důleţitou skupinu obyvatel tvoří Romové (gitanos), kteří pro zemi nejsou takovým problémem jako imigranti z Afriky. Španělský národ patří mezi nejvíce věřící na světě, celých 76 % se hlásí ke katolické církvi. Největší hustota zalidnění je podél pobřeţí, naopak nejméně lidí se nachází v centrální části, vyjma hlavního města Madridu, kde ţije přes 6 miliónů obyvatel. [1] 13
2
Představení kultury Španělska
2.1
Dějinný vývoj, vliv na architekturu a památky
Různé architektonické slohy ve Španělsku pocházely vţdy z ciziny. Maurský ze Severní afriky, románský a gotický z Francie a renesanční z Itálie. Kaţdý z nich však byl vyjádřen typicky španělským způsobem, s náhlými a ostrými kontrasty mezi světlem a stínem, průčelí střídala strohost s nápaditou výzdobou a silné zdi, narušené jen několika okny zmírňovaly účinky horka a slunečního světla. Architektura se lišila podle krajů a odráţela tak rozdělení Španělska před sjednocením. Charakteristika kaţdého slohu je velmi obsáhlá, proto bych zde chtěla zmínit jen časové zařazení a hlavní rysy slohů. Románský a starší sloh můţeme zařadit do 8. -13. století, v tomto období byly postaveny zejména kostely. K typickým znakům patří silné zdi, malá okna a půlkruhové oblouky. Maurský sloh je moţno zařadit do 8. – 15. století a je známý tím, ţe Mauři zanechávali nejbohatší ozdoby domů, často kaligrafické nebo květinové vzory. Po Maurském slohu následuje sloh gotický, který byl ve Španělsku asi od 12. – 16. Století. Z prvků musíme zmínit zejména přechod k vyšší klenbě, a to kvůli nahrazení půlkruhového oblouku lomeným. Z tohoto období jsou nejznámější katedrály, které najdeme snad ve všech významnějších a větších španělských městech. Po gotice následovala renesance, ta pronikla na Pyrenejský poloostrov kolem roku 1500 a vyznačuje se smyslem pro souměrnost, uţíváním půlkruhového oblouku a dórských, iónských a korintských sloupů. Tento sloh je téţ znám jako platereskní, protoţe jemné propracování připomíná zdobené stříbro. Baroko bylo na Španělském území v 17. - 18. století. Tento styl byl poháněn touhou po dramatu a pohybu. Při výstředním zdobení se pouţívala přemíra sochařské práce a stáčené sloupy. Po baroku přichází moderní architektura, koncem 19. století počínaje. Nejlepší příklad najdeme v Barceloně, kde jde vidět experiment architektů s původním jazykem ornamentu. Jako příklad můţeme uvést nejznámějšího architekta, Antonia Gaudího a jeho tančící domy, katedrálu Sagrada familia a jiné. V Barceloně je moţno tyto památky potkat doslova na kaţdém kroku.
14
2.2
Nejznámější dochované památky, důvody proč navštívit zemi
Nejznámější památky na Španělském území můţeme rozdělit do několika skupin, například podle území, slohů, období, vlivu architektury nebo významu. Mimo architektonické památky, které lze rozdělit do architektonických slohů, je nutno zmínit památky, které jsou „ nezařaditelné“. Obrázek B – malby bizonů v jeskyni Altamira První a zároveň nejstarší je jeskyně Altamira, která byla objevena poblíţ města Santander roku 1886. Jak jinak neţ náhodou byly objeveny nástěnné malby převáţně s motivy zvířat. Tyto malby
byly
datovány
do
období
paleolitu, ovšem kolem této otázky bylo
mnoho
otazníků
a
oficiálně
uznány jako pravé byly aţ na začátku 20. století. Jeskyně je také občas nazývána Sixtinská kaple paleolitu. Kdyţ byla jeskyně počátkem století otevřena pro veřejnost (navštěvovalo ji téměř 1500 návštěvníků za den), tak se uvnitř změnilo klima a malby se začaly ničit. Proto ani ne 300 metrů od vchodu do jeskyně bylo vybudováno muzeum s přesnou replikou vnitřku a jejich maleb. Pravá jeskyně je pro veřejnost jiţ úplně uzavřena. [2] Z architektonických památek musíme zmínit památky UNESCO, Španělsko jich má přesně 45. Velmi známé je muzeum Prado v Madridu, chrám Sagrada familia v Barceloně, barokní náměstí v Salamance, Alhambra v Granadě, opevnění ve městě Ávila a jiné. Španělsko má kaţdé skupině turistů co nabídnout. Dalším neopomenutelným důvodem návštěv, a zároveň i bohatstvím země je příroda vodopády, hory plné skalních útvarů, které vyhledávají zejména dobrodruzi či horolezci. Dále například poslední z Kanárských ostrovů- La Gomera, neznámá, neobjevená, člověkem prakticky nedotčená. Mnoho turistů navštěvuje Španělsko kvůli festivalům, slavnostem nebo sportovním událostem. Například formule F1 ve Valencii, fotbalová Barcelona a Real Madrid, cyklistika „la vuelta de España“. Španělsko nabízí také potápěčské terény, surfové a kitingové destinace, jachtařské regaty, cyklistické stezky, horolezecké terény a jiné. 15
2.3
Rozdělení architektonických slohů, nejznámější dochované památky
Románský sloh Památky z této doby lze najít zejména v Katalánsku, dále kolem poutní cesty do Santiaga de Compostela. Nejvýznamnější je katedrála v Santiagu de Compostela, dále klášter Ripoll, kde můţeme nalézt zdobený portál, který slouţil jako obrazová bible pro negramotné. Pak zejména vyřezávané oltáře v katedrálách, fresky na stěnách a oltářní obrazy. Mezi nejznámější patří kláštery Poblet, Santa María de Huerta a Santes Creus. Maurský sloh Maurským slohem byla ovlivněna zejména Andalusie. Největší a nejznámější dochovanou památkou maurského slohu ve Španělsku je Alhabmra v Granadě. Nemůţeme opomenout ani slavnou Mesquitu v Córdobě. Islám zakazoval zobrazování lidských osob, a tak je mešita vyzdobena sloţitými květinovými vzory, geometrickými vzory v cihlách, kameni a mramoru.
Gotický sloh V katedrálách v Leónu, Toledu a Burgosu lze vidět maurské prvky, je to známka toho, ţe styly nebyly vyhraněné a přejímaly prvky jeden do druhého. Zejména na památkách zbudovaných na přelomu období těchto stylů je tento znak vidět. Velmi známá je katedrála v Palma de Mallorca ze 13. století. Dalšími velmi navštěvovanými katedrálami jsou katedrály v Gironě, Valencii a Vallaloidu.
Renesance 16. století bylo ve znamení zámořských objevů, změnilo se myšlení lidí a ti se obrátili zpět ke klasickým ideálům Řecka a Říma. Zdobení se týkalo zejména fasád domů, katedrál a veřejných prostor. Nejlepším příkladem je universita v Salamance, hospic Santa Cruz v Toledu, hostal de San Marcos v Leónu nebo palác svatého Karla v Granadě. Vrchol renesanční architektury je jednoznačně hojně navštěvovaný palácový systém El Escorial v Madridu.
16
Obrázek C – Dvorní dámy od D. Velazquéze
Baroko
V 17. století vzniklo mnoho městských budov, jmenovitě Plaza Major v Madridu, v Salamance nebo muzeum Municipio v Madridu. Barokní styl se projevil zejména v malířství a sochařství, největším géniem zleatého věku byl Diego Velázques, dvorní malíř a portrétista, jehoţ nejznámější obrazy se jmenují „ Las Meninas“ (Dvorní dámy) a „Las Hiladeras“ (Přadleny). Oba obrazy jsou k vidění v Madridském muzeu Prado.
Moderní doba v umění Nemůţeme opomenout dva největší velikány tohoto období- Pabla Picassa a Antonia Gaudího. Gaudího architektura, jeho pojetí, návrat k přírodě a stavby stavěné bez plánů jsou známé po celém světě. Kdyţ se řekne Barcelona, tak si spoustu lidí vybaví právě Gaudího a Sagrada famila. Gaudí ale postavil více památek po celé Barceloně, k nejvyhledávanějším patří Casa Batlló a Parc Gűell.
Obrázek D – Dvorní dáma v podání Picassa
Pablo Picasso má muzeum v Barceloně, kde je moţno najít 39 obrazů ve stálé expozici a další zapůjčené na určité období. K občanské válce
se
váţe
jeho
velmi
známý,
velkoformátový obraz Guernica, který je jeden ze symbolů druhé světové války [3]
[Dunlop, 2009, str. 22 ]
17
2.4
Tradice a festivaly
Korida Nejznámější tradicí ve Španělsku jsou býčí zápasy neboli Korida. I kdyţ jsou býčí zápasy pro mnohé symbolem Španělska, můţe se stát, ţe se s nimi během své dovolené vůbec nesetkáte. Korida totiţ nepatří k běţným nedělním zábavám, jak se často mylně turisté domnívají, ale koná se většinou u příleţitosti nějakého svátku či slavnosti. Toreadorskou sezónu obvykle zahajují slavnosti Las Fallas, které se konají ve Valencii v polovině března. Těchto festivalů jsem se zúčastnila i já, kdyţ jsem byla kousek od Valencie na studijním pobytu Erasmus. Byli jsme se podívat na Koridě, cena vstupenek se stejně jako v divadle odvíjí od vzdálenosti diváka od "jeviště". Nejdraţší jsou sedadla hned za hrazením. Cena se odvíjí také od toho, zda jde o místa jen na slunci, která jsou nejlevnější, na slunci i ve stínu, nebo jen ve stínu, která jsou nejdraţší. Záleţí samozřejmě i na významu jednotlivých arén. Aréna ve Valencii je třetí nejvýznamnější po Madridské a Sevillské. Španělé Koridu berou jako součást jakýchkoliv oslav, byla jsem překvapená, kdyţ jsem viděla, ţe si tam lidé nesli deky na sezení, ledničky s pitím a jídlem, někteří si dokonce kupovali i permanentku na vstupy třeba na celý týden. Matadoři jsou velmi významní lidé, třeba jako u nás filmové hvězdy nebo celebrity. Mají obrovskou přízeň, fankluby a vydělávají na popularitě. Při mé návštěvě Madridu jsem zaţila manifestaci proti Koridě. Ve Španělsku jsou dvě skupiny lidí - příznivci a odpůrci. Odpůrci si stěţují na drsný způsob zabíjení býků v aréně. Já se přikláním k příznivcům Koridy. Jak mi bylo vysvětleno, tato býčí rasa, speciálně chovaná pro zápasy, vyrůstá na farmách ve velmi dobrých podmínkách, na loukách, s moţností pohybu. Býci, kteří jdou do arény mají většinou kolem čtyř roků a do té doby nikdy neviděli pěšího člověka, vţdy jen muţe na koni. To potom zvyšuje jejich agresivitu přímo v aréně. Zde uvádím malý slovníček ohledně Koridy. Corida de torros – býčí zápasy, toro – býk, matador – nejdůleţitější ze zápasníků, pouţívá pláštěnku a specifické figury, pikador – útočí na býka z koně pomocí kopí, banderillero – útočí pomocí ostrých hůlek, torero – začíná koridu, má za úkol býka obhlédnout a zjistit, kterým rohem útočí.
18
San Fermín, Pamplona Festival v San Fermínu je hluboce zakořeněná slavnost, která se koná kaţdoročně od 12:00hod, 6. července, kdy je otevřena fiesta, aţ do půlnoci 14. července, kdy je tento festival zakončen zpěvem „Podbre de Mayo“. Jeho nejslavnější událost je encierro, běh býků v největší den 7. července. Do Pamplony míří tisíce turistů právě v tento den a pro samotné Španěly je běh před býky otázkou prestiţe. Kaţdoročně se několik běţců zraní, některé roky také byly oběti na ţivotech. Las Fallas (svatojánské veselice), Valencia Nejznámější festival Španělska, kdy staví se sochy z polystyrenu, některé z nich dosahují výšky i přes 10 metrů. Jsou to takzvané Fallas, které jsou zapojeny do soutěţe; socha, která vyhrává, se zachová do dalšího roku, všechny ostatní se poslední noc spálí. Během pár sekund je ohněm zničeno mnoho hodin úmorné práce spojené s konstrukcí soch, jejich tvarováním i barvením. Následuje velkolepý ohňostroj. Místní obyvatelé se oblékají do tradičních krojů, volí se král a královna Fallas. Na Plaza Mayor se staví obrovská konstrukce ve tvaru královny, která se obkládá ţivými květy. [8] „La noche de San Juan“ Oslavy Svatého Jana Tato oslava probíhá po celém Španělsku, ale jen na pobřeţí. Z 23. na 24. června lidé staví hranice na pláţích a hraje hudba. Účastníci těchto oslav se koupou v moři do časných ranních hodin a jsou organizovány ohňostroje. Kaţdý, kdo chce mít v následujícím období štěstí, by měl pustit tzv.“svíčku plaváčka“ po vodě. Tímto vším se dává najevo, ţe léto je tu a je potřeba si ho pořádně uţít.
19
2.5
Destinace s největší návštěvností
Tabulka A – Návštěvnost Španělska podle regionů Entradas de turistas según Comunidad autónoma de destino principal. Año 2009. Datos provisionales. (*) Total
% Vertical
Tasa de Variación Interanual
Total Andalucía Aragón Asturias (Pr. de) Balears (Illes) Canarias Cantabria Castilla - La Mancha Castilla y León Cataluña C. Valenciana Extremadura Galicia Madrid (C. de) Murcia (Región de) Navarra (C. Foral de) País Vasco Rioja (La)
100 % 14,1 % 0,7 % 0,3 % 17,3 % 15,7 % 0,6 % 0,4 % 1,9 % 24,4 % 9,8 % 0,4 % 1,5 % 9,4 % 1,6 % 0,4 % 1,5 % 0,1 %
-8,7 -7,7 -19,0 -7,5 -9,8 -12,3 -1,6 0,1 -1,7 -11,0 -10,6 -18,6 -18,3 6,1 7,0 5,1 -4,2 -11,9
52.231.106 7.359.467 352.155 167.963 9.037.386 8.203.561 315.026 187.195 982.357 12.769.136 5.108.886 186.764 762.345 4.895.784 845.625 197.796 803.631 56.031
Zdroj: http://www.iet.tourspain.es/paginas/PubFrontur.aspx?option=front&idioma=es-ES Z výše uvedené tabulky můţeme vyčíst oblíbenost návštěvnosti turistických regionů, údaje jsou za rok 2009. První sloupek uvádí jméno destinace, druhý návštěvnost, třetí procentuální počet v porovnání celého území a poslední vzrůst nebo pokles návštěvnosti v porovnání s loňským rokem. V celkovém srovnání vidíme pokles o 8,7 %, tedy projevení ekonomické krize, menší návštěvnosti, horší moţnosti nalezení zaměstnání a jiné. V tomto roce jsem měla povinnou školní praxi a hledala jsem ji ve Španělsku nejprve ve Valencii. Tam ale prakticky nebylo moţné nic najít, tak jsem se přesunula na jeden z Baleárských ostrovů – Mallorcu. Tam uţ byla situace jiná, hlavně s blíţící se turistickou sezónou, dostala jsem místo v jednom z hotelů ve středisku Santa Ponsa. Vzhledem k tomu, ţe jsem prostředí znala, bylo vše 20
jednodušší. Krize a nedostatek peněz se projevil i tam, jak jsem i já v létě viděla. V restauracích bylo méně hostů, lidé nenechávali spropitné jako jiné roky, hotely neměly takovou obsazenost. Sezóna 2008 byla znatelně lepší. Na Baleárských ostrovech to činí 9,8%, tedy více neţ byl národní průměr.
2.6
statistika návštěvnosti Španělska
Níţe uvedená tabulka uvádí příjezdový cestovní ruch, klasifikace podle důvodu návštěvy. Údaje jsou za rok 2009. Tabulka B – Návštěvnost Španělska podle důvodu návštěvy
Celkem
Procentuální zastoupení
Meziroční rozdíl
Celkem
52.231.106
100%
-8,7
Volný čas, prázdniny Pracovní stránka, veletrhy, kongresy Osobní (návštěvy, zdraví, nákupy)
42.592.149 4.334.774 3.393.480
81,50% 8,30% 6,50%
-8,9 -17,8 3,9
Jiné motivy Nehodnoceno
1.533.140 377.562
2,90% 0,70%
8,1 -24,9
Originál tabulky ve španělském jazyce viz přílohy. Přes 42 milionů turistů přijede ročně do Španělska na dovolenou nebo v rámci svého volného času. Toto obrovské číslo je dáno oblibou této destinace, její dostupností, počasím a vysokou úrovní sluţeb. Španělsko má kaţdé skupině turistů co nabídnout. Pracovně sem přicestuje více neţ 4 miliony lidí, další skoro 4 miliony připadají na nákupy, cestování za rodinou a jiné. Češi jako turisté tvoří tak zanedbatelné číslo ve srovnání s jinými turisty ze světa, ţe se ve statistikách turistického ruchu ve Španělsku nezobrazují.
21
2.7
Cenová srovnání
2.7.1 Cenová srovnání Španělska s destinacemi v Evropě Cenově srovnat Španělsko s jinými destinacemi můţeme podle více faktorů, já jsem přiblíţila podobné středomořské destinace pro letní dovolenou, tedy Řecko, Itálii a Chorvatsko. Tyto jsou čtyřmi nejnavštěvovanějšími destinacemi v Evropě. Dále uvádím cenové srovnání destinací jako je Barcelona a Madrid s evropskými městy, kde je čilý turistický ruch. Do srovnání jsem zahrnula Londýn, Paříţ, Benátky, Řím a Prahu. 2.7.2 Letní dovolená Toto srovnání má přiblíţit pravděpodobné ceny pobytových zájezdů. Kritéria pro výběr byla: datum 23. 7. 2010 - 30. 7. 2010, tedy nejvyšší sezóna, dále kategorie ubytování *** s polopenzí, letecká doprava (vyjma Chorvatsko) a dvojlůţkový pokoj. Cena je pro dvě osoby. Uvedená cena je konečná, včetně letištních tax a palivových příplatků. Vyhledávání jsem provedla na serveru www.invia.cz, coţ je největší česká internetová cestovní agentura, která má nabídky od více neţ 200 CK z České republiky, Slovenska a Německa. Níţe uvedené zájezdy jsou nejlevnější, ale splňují stejná kritéria. Tabulka C – Cenové srovnání zájezdů
Costa del Maresme, Španělsko Rhodos, Řecko Severní Dalmácie, Chorvatsko Sicílie, Itálie
Celková cena zájezdu 29880 Kč Celková cena zájezdu 34980 Kč Celková cena zájezdu 19790 Kč Celková cena zájezdu 36780 Kč
2.7.2 Poznávací pobyt- města V tomto porovnání cen v turisticky zajímavých městech byly tyto podmínky: *** hotel, snídaně v ceně ubytování, internet. Cena je uvedena za dvě osoby na dvojlůţkový pokoj. Údaje jsou převzaty z rezervační stránky pro ubytování www.booking.com. 22
Vybrána byla vţdy nejniţší cena z nabídky. Vzhledem k tomu, ţe tento server je nejvyuţívanějším prostředkem na vyhledávání, porovnávání a rezervování ubytování na celém světě, tak výběr byl objektivní. V tomto srovnání Barcelona ani Madrid nejsou ty nejlevnější destinace. Cestovní ruch je zde na vyspělé úrovni a ceny různých sluţeb se neustále zvyšují. Tabulka D – Cenové srovnání měst
Cena pro 5 nocí Cena pro 5 nocí Cena pro 5 nocí Cena pro 5 nocí Cena pro 5 nocí Cena pro 5 nocí Cena pro 5 nocí
€ 325 € 220 € 490 € 233,05 € 210 € 366,50 € 525
Hotel Korotan *** Vídeň Hotel Romulus*** Řím Hotel La pergola di Venezia*** Benátky Norfolk House Hotel*** Londýn Eurohotel Praha *** Praha Silken Torre garden*** Madrid Catalonia Mikado*** Barcelona
3
Představení kultury České republiky
3.1
dějinný vývoj, vliv na architekturu a památky
Mohlo by se říct, ţe tím, ţe Česká republika leţí v srdci Evropy, tak má výhodnou polohu. Ne vţdycky to tak bylo. Svojí nevelkou rozlohou vůči okolním zemím jsme vţdy podléhali vlivu sousedních zemí a to mělo velký dopad na památky i architekturu. Největšího rozkvětu dosáhla Praha ve 14. století za vlády Karla IV a za vlády Rudolfa II., kdy byla hlavním městem císařství a centrum kulturního a intelektuálního ţivota. Na našem území najdeme stopy jak románského slohu, tak renesance, gotiky i baroka. První styl, který můţeme někam zařadit je z období románského, které bylo v Českých zemích v 11. - 13. století. Tento styl je charakteristický silnými zdmi a oblouky. V tomto období vznikaly zejména rotundy a baziliky. Na začátku 14. století panuje na našem území gotický styl, přicházející z Francie. Díky nové technice stavění klenby byly stavby vzdušnější, vyšší a klenutější neţ v románském slohu. Tento styl byl na konci 15. století nahrazen pro další dvě století renesancí. Tady se, stejně jako v celé Evropě, vycházelo ze znovuobnovení antického stylu- renesance je plná sloupů, oblouků, podloubí a kopulí. Ze 17. a 18. století 23
najdeme u nás barokní stavby. Ty jsou oproti renesanci často asymetrické, zaoblení jsou vypouklá nebo vydutá. Hodně se v tomto období pouţívala technika štuku, protoţe barokní architekti úzce spolupracovali s malíři a sochaři, ti se podíleli na výzdobě mnoha kostelů a paláců. Lidové umění obyvatelů na vesnicích vychází z potřeb vesnického ţivota. Nehledejme ţádné katedrály ani zámečky, ale školy, měšťanské domy a dřevěné kostelíky. Secese a kubismus, u nás k nalezení v průběhu 20. století, je styl vyznačující se bohatým zdobením a inovací prací s kovovými materiály. Období následující můţeme nazvat „dobou temna“ pro Českou republiku a i její architekturu. Je to období komunismu. Architektonicky se nic nového nevymyslelo, jen se přebíraly návrhy z Německa a Rakouska. Pochmurné úřední budovy, šeď a neustále stejný, strohý styl budov byl charakteristický pro toto období.
3.2
Nejznámější dochované památky, důvody proč navštívit zemi
Na celém území naší země najdeme památky, které stojí za to navštívit, jsou oblíbené a vyhledávané turisty. Praha je jednoznačně nejvyhledávanější destinací, ale zapotřebí je zmínit i ostatní zajímavosti, Český Krumlov nebo Kutnou horu. Na Moravě je to hojně navštěvované památka UNESCO- funkcionalistická vila Tugenhat v Brně.
Další
památka
UNESCO,
Lednicko-Valtický
areál,
Lednický
zámek
je
nejnavštěvovanější zámek v celé ČR. Důvodem je nejen architektura, ale i ochutnávky vín na Jiţní Moravě, cykloturistika, agroturistika a v neposlední řadě kongresová turistika v Brně. Hojně navštěvované jsou české hory, lyţařské podmínky jsou ideální. Nejčastěji jsou přijíţdějícími turisté z Nizozemí, Polska a Německa. Přes 57% přijíţdějících turistů má za cíl Prahu. Kaţdý chce vidět, zaţít a poznat slavná praţská divadla, památky a výstavy. Za zmínku stojí Karlův most, Praţský hrad, Petřínská rozhledna, Národní technické muzeum nebo Staroměstské náměstí.
3.3
Pražské Jezulátko
Praţské Jezulátko pochází ze Španělska. Legenda vypráví, ţe se Jeţíšek zázračně ukázal jistému mnichovi, který podle jeho podoby vymodeloval tuto sošku. Podle další legendy vlastnila sošku svatá Terezie od Jeţíše, zakladatelka bosých karmelitek, planoucí velkou 24
láskou k Dítěti Jeţíši. Sošku prý darovala své přítelkyni, jejíţ dcera se chystala na cestu do Prahy. Kdyţ se roku 1556 vévodkyně Marie Manrique de Lara vdávala do Čech, dostala sošku od své matky jako svatební dar. Její ovdovělá dcera Polyxena z Lobkovic pak vzácnou sošku darovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. [18]
3.4
Rozdělení architektonických slohů, nejznámější dochované památky
Románský sloh Velmi působivé stavby najdeme v Třebíči v opatství Porta Coeli nebo ve Znojmě, kde se nachází nejstarší a nejvýznamnější národní kulturní památka rotunda svaté Kateřiny, která ovšem není zpřístupněna pro veřejnost, její fresky by vysokou návštěvností utrpěly. Dále v Praze, je to například bazilika svatého Jiří. Památek z této doby se bohuţel moc nedochovalo.
Gotika České země jsou doslova plné gotických památek, a to díky králi Karlovi IV. Ten dal vystavět například věhlasnou Karlovu universitu, Karlův most nebo poblíţ Prahy hrad Karlštejn. Z dalších hradů, hojně navštěvovaných českými i zahraničními turisty, můţeme zmínit Zvíkov, Pernštejn nebo Loket. Největší gotická památka v Praze je katedrála svatého Víta v areálu Praţského hradu.
Renesance Místem s mnoha ukázkami renesanční architektury je Litomyšl ve Východních Čechách. Město je plné štítových domů zdobených sgrafity. Dalšími významnými památkami jsou Schwarzenberský palác v Praze, letohrádek Belvedere v blízkosti Praţského hradu a letohrádek Hvězda na Bílé hoře. Obě tyto stavby byly postaveny v italském stylu.
Baroko Baroko lze nalézt na celém území České republiky, v tomto stylu nesmíme opomenout oltáře v kostelích, fasády, sochy, zdobení domů a jiné. Mezi nejvíce navštěvované architektonické památky v Praze patří chrám svatého Mikuláše na Malostranském náměstí. Matyáš Braun vytvořil mnoţství dramatických soch, které jsou k vidění i na Karlově mostě. 25
Moderní doba v umění Secesní památky najdeme na praţském Josefově nebo v Karlových Varech. Z období secese je známý hlavně malíř Alfons Mucha, od kterého pochází slavný cyklus Slovanská epopej. Hojně navštěvované jsou skanzeny lidového umění na severní Moravě. [Brook, 2009, str. 40]
3.5
Tradice a festivaly
Kaţdý kraj v ČR má své tradice a formy zábavy. Zde bych chtěla zmínit ty nejznámější a nejnavštěvovanější turisty z jiných krajů a zemí. Krojové hody, folkové zábavy Kaţdý kraj v České republice má své zvyky a tradice. Mnoho krajů má své místní
kroje,
které
se
mění
v závislosti na věku, bohatství vesnice nebo
příleţitosti,
na
kterou
je
pouţíván. Je to zvyk předávaný z generace na generaci, hody se slaví jako křesťanský svátek i jako vyjádření díků za sklizeň. Proto tato slavnost začíná vţdy v nejbliţší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel ve vesnici.[15] Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary MFF Karlovy Vary je ve své kategorii jedním z mála festivalů otevřených laické veřejnosti. Začátek letních prázdnin se stal tradiční dobou, kdy tisíce mladých lidí z České republiky i zahraničí promění jinak poklidné lázeňské město Karlovy Vary v několikadenní svátek radosti a pohody. Největší pozornost je věnována Mezinárodní soutěţi celovečerních hraných filmů, do které jsou vybrány pouze snímky natočené v uplynulé sezóně a dosud neuvedené v soutěţi jiného festivalu. 500 českých i zahraničních akreditovaných novinářů je jiţ stabilní zárukou toho, ţe je festivalu věnována celosvětová pozornost. Prostor, který věnují festivalu zahraniční - zejména ze zemí střední a východní Evropy - média, je nesrovnatelně větší neţ prostor věnovaný jakékoli jiné kulturní akci nejen v České republice, ale v celém 26
středoevropském regionu. Celý festival je soustředěn do historické části města, jejímţ středem se vine lázeňská kolonáda propojující dvě základní centra festivalového dění - hotel Thermal a Grandhotel Pupp. [16] Tabulka E – Filmový festival Karlovy Vary Počet promítaných filmů na MFF Karlovy Vary Rok
1996 1997 1998
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Počet filmů
220
247
250
213
293
282
292
304
234
242
268
Pražské Jaro Mezinárodní hudební festival Praţské jaro je pravidelnou přehlídkou vynikajících světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. Koná se kaţdoročně v Praze od 12. května (výročí úmrtí Bedřicha Smetany) do 4. června. Je od svého počátku reprezentativní přehlídkou světové hudební kultury a jejích nejnovějších trendů. Festival Praţské jaro také pečuje o mladé interprety. Soutěţ stejného jména byla zaloţena rok po vzniku festivalu a koná se kaţdoročně v různých nástrojových oborech před zahájením koncertního programu festivalu. [17]
27
3.6
Statistika návštěvnosti České republiky, výjezdový cestovní ruch
Tabulka F – statistika návštěvnosti ČR
Z tabulky vidíme, ţe Španělští turisté jsou na 10. místě v počtu přenocování a zaujímají 3,3% návštěvníků ČR. Toto číslo můţe být zavádějící, protoţe z vlastní zkušenosti vím, ţe ve Španělsku ţije dlouhodobě mnoho lidí jiných národností. Nejčastěji jsou to země Jiţní Ameriky jako Argentina, Peru, Chile, Mexiko a jiné. Pokud tito občané přijedou do ČR pod cizími pasy, jsou bráni za občany jiných států neţ Španělska, i kdyţ tam ţijí, pracují a mají trvalý pobyt. Španělsko je po Spojeném království druhou zemí v Evropě v nejvyšším počtu přistěhovalců.
28
3.6.1 Destinace občanů ČR Tabulka G – Výjezdový cestovní ruch
Oblast
Počet cest (v tis.)
počet zahraničních cest 1. Slovensko 2. Chorvatsko 3. Itálie 4. Řecko 5. Rakousko 6. Egypt 7. Spojené království 8. Španělsko 9. Francie 10. Bulharsko 11 Turecko 12. Maďarsko 13. Tunisko 14. Německo
4 986,60 779,8 733,6 628,9 308,1 283,2 242,3 174,9 163,2 162,9 146,1 136,9 133,3 120,7 110,7
Celkový počet Průměrný počet přenocování (v přenocování na 1 tis.) cestu 46 030,00 9,2 4 715,30 6 6 205,80 8,5 4 572,40 7,3 3 198,70 10,4 1 542,30 5,4 2 504,80 10,3 2 877,10 16,5 1 725,40 10,6 1 281,30 7,9 1 309,50 9 1 372,90 10 858 6,4 1 171,00 9,7 823 7,4
Zdroj: http://www.czechtourism.cz/statistiky-a-trendy/aktualni-informace/ Španělsko je v porovnání ostatních zemí na 8. místě. Je to dáno tím, ţe do této statistiky se zahrnují i mimoevropské země a ţe jsou tam zahrnuty všechny typy cest, tedy i sportovní vyţití. Tam velký podíl zabírá Rakousko a Francie. Dále pracovní cesty nebo lázeňství. Zmíníme Spojené království a Maďarsko. Španělsko se řadí na druhé místo v počtu přenocování (10,6 dne na 1 cestu). To kvůli 14 denním prázdninovým pobytům. Oproti tomu má Slovensko jen 6. Je to dáno blízkostí a prodlouţenými víkendy, na které tam čeští občané vyjíţdějí.
29
4
Marketingový výzkum
Sestavila jsem dotazník obsahující deset otázek s moţnostmi otevřených i uzavřených odpovědí. Respondenti byli rozděleni do těchto čtyř skupin: 1. Španělé, co navštívili Českou republiku 2. Španělé, co nikdy nenavštívili Českou republiku 3. Češi, co navštívili Španělsko 4. Češi, co nikdy nenavštívili Španělsko Vţdy pět a pět otázek bylo stejných pro dvě skupiny. To, za účelem zjistit, jestli klienti, kteří jedou do dané země, ví o ní víc, zjišťují si informace, mají lepší podvědomí a třeba i touhu vrátit se. Další okruh otázek se týkal spokojenosti s úrovněmi sluţeb v obou zemích, to pro moţnost srovnání, kvůli podvědomí Španělů o České republice a Čechů o Španělsku. Rozdíly mez odpověďmi byly různé, u některých otázek bylo zjevné, ţe respondenti v zemi byli, u další otázky se to vůbec neprojevilo. Tento průzkum jsem provedla ve městě Castellón a Valencia, které jsem měla moţnost navštívit v březnu 2010, respondenti z ČR byli z mého okolí a okolí mých známých. Vše probíhalo tištěnou formou, nikoliv například emailovou, dotazníky obsahují totiţ také vědomostní otázky a nechtěla jsem, aby si někdo hledal odpovědi. Nebylo by to objektivní. V průzkumu byli zahrnuti jak muţi, tak ţeny a všechny věkové kategorie. Dotazník v české verzi přikládám jako přílohu. . Pokud byla ve výzkumu vědomostní otázka, tak její správná odpověď je vyznačena tučně v tabulce s odpověďmi respondentů.
30
Otázka 1 - Účel Vaší cesty do ČR / Španělska byl: Tabulka 1 – Účel návštěvy země
Odpovědi: Památky a kultura Relaxace a pobyt Návštěva přátel Společenská událost Pracovní cesta/pracovní pobyt Celkem odpovědi
Češi o Španělsku 10 11 4 2 3 30
Španělé o Česku 15 7 6 1 1 30
Jak je patrné z tabulky 1 a grafu 1, jsou nejčastější důvody návštěvy České republiky právě památky a kultura. V grafu můţeme vidět srovnání mínění Čechů o Španělsku a naopak, Čeští turisté více vyhledávají relaxaci a pobyt- není se čemu divit, Španělsko je vyhledávaná prázdninová destinace kvůli teplu, pláţím a moři. Kdyţ se podíváme na méně časté odpovědi, návštěva přátel či společenská událost, tak vidíme, ţe u Španělů je toto číslo vyšší neţ u Čechů.
31
Otázka 2 - Zjišťovali jste si nějaké informace před cestou do ČR / Španělska? Tabulka 2 - Informace před cestou
Odpovědi: Koupil/a jsem si průvodce, vyhledával/a na i-netu Zajistil/a jsme si program na čas strávený ve ŠP/ČR Nechal/a jsem to na CK Byl/a jsme naslepo, program zjišťoval/a na místě celkem odpovědi
Češi o Španělsku Španělé o Česku 15 7
14
4
5 8
4 30
3 30
Tištění průvodci jsou nejběţnějším a nejosvědčenějším způsobem před návštěvou země. Tato odpověď byla nadpoloviční u obou skupin. Nemalé procento spoléhá na cestovní kanceláře, můţeme říct, ţe jsou to spíše starší osoby, které chtějí mít svůj komfort a za tyto sluţby rády zaplatí. Toto číslo je vyšší u Španělů- tady určitě hraje svou roli i jazyková bariéra a nedůvěra k cizí zemi. Zejména mladší kategorie nechávají cestu náhodě a programy zjišťují na místě.
32
Otázka 3 - Navštívili jste během pobytu i jiné místa/města? Tabulka 3 – Fakultativní výlety
Odpovědi: Češi o Španělsku Ne, jen místo pobytu 7 Ano, podnikl/a jsem fakultativní výlet 19 Neuvaţoval/a jsem o tom 0 Pronajal/a jsem si auto 4 celkem odpovědi 30
Španělé o Česku 16 10 2 2 30
V grafu na odpovědi této otázky jednoznačně vidíme, ţe Češi podnikají více fakultativních výletů. Je to dáno tím, ţe kdyţ přijedou Španělé do ČR, tak je často jejich cílem jen Praha a je to na kratší dobu, neţ například týdenní dovolená u moře ve Španělsku. Češi jako turisté mají na výlety více času, větší moţnosti a chtějí více poznat. Jen 3 respondenti z řad našich občanů odpověděli, ţe si půjčili auto a jeli po okolí. Španělé to byli jen 2.
33
Otázka 4 - Byli jste spokojeni s úrovní služeb v hotelu/dopravě/restauraci? Tabulka 4 – Úroveň sluţeb
Odpovědi: Ano, bez problémů Lepší neţ v mé zemi Horší neţ v mé zemi Měl/a jsem komunikační problém celkem odpovědi
Češi o Španělsku 23 4 0 3 30
Španělé o Česku 20 0 5 5 30
Aţ skoro překvapivě můţeme říct z grafu 4, ţe hosté byli s úrovní sluţeb v ubytovacích zařízeních spokojeni. Jen 4 respondenti z řad Českých hostů vypověděli, ţe sluţby ve Španělsku byly lepší. Oproti tomu Španělé (5 z 30) uvedli, ţe sluţby v Česku byly horší neţ u nich. Toto vypovídá o úrovni sluţeb ve Španělsku. Je vidět, ţe tato turistická destinace má tradici a ţe se sluţby kaţdým rokem zlepšují nebo se o to alespoň snaţí.
34
Otázka 5 - Víte, co je Pražské Jezulátko? Tabulka 5 – Praţské Jezulátko
Odpovědi: Nikdy jsem o něm neslyšel/a Uţ jsem o něm slyšela, ale nevím Byl to jeden z cílů mé cesty Bylo převezeno ze Španělska do Česka Bylo převezeno z Česka do Španělska celkem odpovědi
Češi 7 15 0 6 2 30
Španělé 8 13 5 3 1 30
V grafu 5 vidíme odpovědi na otázku Praţského Jezulátka. Nadpoloviční většina uţ o něm někdy slyšela, ale další informace o něm neví. Celkem bez překvapení 5 Španělů vypovědělo, ţe to byl jeden z cílů jejich cesty. Praţské Jezulátko je pojem známý zejména u lidí z venkova a věřících. Španělé jsou velmi zaloţeni na náboţenské otázky, umění a kulturu. Neznalost se projevila jen u dvou Čechů a jednoho Španěla
35
Otázka 6 - Která je nejznámější jeskyně ve Španělsku? Tabulka 6 – Nejznámější jeskyně ve Španělsku
Odpovědi: Lascaux Ordesa y Monde Perdido Altamira El Pindal celkem odpovědi
Češi co navštívili ŠP 2 3 22 3 30
Češi co nenavštívili ŠP 6 4 18 2 30
V tabulce 8 a grafu 8 vidíme odpovědi na tuto otázku. 40 ze 60 respondentů odpovědělo, ţe nejznámější jeskyně je Altamira. Ostatní odpovědi dostaly po 2 aţ 6 odpovědích, ale je to zaviněno tím, ţe respondenti odpověď nevěděli a spíše tipovali. Altamira je zapsána spolu s dalšími 49 Španělskými památkami do seznamu UNESCO a v západní Evropě je to památka, kterou všichni znají. Byla objevena náhodou na soukromém pozemku a patří k nejstarším nálezům pravěkého umění v Evropě. Vstup do této jeskyně dnes jiţ není moţný, pro veřejnost je uzavřena kvůli změnám v mikroklimatu. Je ovšem moţné navštívit muzeum, které se nachází jen 300 metrů od původního vstupu, které má zbudovanou přesnou repliku jeskyně a maleb.
36
Otázka 7 - Nejznámější architekt v Barceloně byl: Tabulka 7 - Nejznámější architekt v Barceloně
Odpovědi: El Greco Santiago Calatrava Antoni Gaudí Alonso Berruguete celkem odpovědi
Češi co navštívili ŠP 5 6 12 7 30
Češi co nenavštívili ŠP 8 6 11 5 30
V tomto grafu můţeme vidět, ţe respondenti, jak ti, kteří navštívili zemi, tak ti, co ji nenavštívili, ví, kdo proslavil Barcelonu. Prakticky shodně určili Antonia Gaudího. U těch, kteří navštívili Španělsko to bylo 12 správných odpovědí, u těch, kteří tam nebyli 11. Další odpovědi, které byly nesprávné, byly pouze tipované. Z toho vyplývá, ţe je Gaudí buď tak známý, anebo není potřeba navštívit zemi, abychom věděli základní informace o destinaci
37
dané
Otázka 8 - Patří ke Španělsku i nějaká souostroví? Tabulka 8 – Souostroví Španělska
Odpovědi: Ne, ţádné Ano, jedno Ano, dvě Ano, tři celkem odpovědi
Češi co navštívili ŠP 1 17 9 3 30
Češi co nenavštívili ŠP 6 14 5 5 30
Při odpovědích na tuto otázku byl problém v tom, ţe si respondenti zaměňovali ostrovy a souostroví. Správná odpověď je c) tedy Baleárské ostrovy a Kanárské ostrovy. U této otázky zvítězila odpověď b), tedy jedno. Můţeme zde vidět, ţe počet správných odpovědí byl u klientů, kteří jiţ byli ve Španělsku, celkem 9. Z těch, kteří tam nebyli, odpovědělo správně jen 5 respondentů. Počet správných odpovědí od respondentů, kteří zemi navštívili, je tedy téměř dvojnásobný.
38
Otázka 9 - Kdybyste měli jedním nebo více slovy charakterizovat Španělsko, bylo by to: Tabulka 9 – Odpovědi respondentů na otázku- charakteristika Španělska
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
Češi navštívili Španělsko úţasné ali-oli, teplo, lenost impozantní nezapomenutelné olivy a víno hezké fajn relaxace moře a Slunce relax Španělé kvalitní víno, krásné ţeny a chutné jídlo flamenco a býčí zápasy moře a pláţe bezstarostní lidé, lákavé pláţe a chutná kuchyně odpočinek úţasné památky-nezapomenutelné teplo, moře, Slunce Penelope Cruz a Antonio Banderas FC Barcelona moře, pláţe a dovolená Slunce, prázdniny a teplo úţasný výlet, určitě se tam chci vrátit památky a teplo muzea, katedrály, památky, teplo, Slunce, moře léto fotbal, F1 a krásné ţeny relaxování, krásná země super dovolená hrozné horko
Češi, co nenavštívili Španělsko hudba pláţe sangría historie, architektura, památky a cestování Prado v Madridu vstřícní lidé moře a Slunce památky a tanec Flamenco pláţe příjemná země lákavé jídlo Andalusie dovolená památky býčí zápasy snědí lidé Rioja víno dovolená Slunce a moře architektonické památky Barcelona a Madrid ryby a mořské plody katedrály a památky pláţe dovolená léto a moře Gaudí a Picasso hluční lidé příjemná země plná různých bohatství
Při odpovídání na tuto otázku jsem, myslím, mnohé respondenty dostala na „lopatky“. Někteří to vzali vtipně, někteří se zamysleli, jiní zase odpovídali podle „klasického“ scénáře popisu turistické destinace. Drtivou většinu zaujaly pláţe, slunce a moře. Je vidět, ţe 39
Španělsko je nezanedbatelnou součástí turismu v Evropě, ale i ve světě. Můţeme si všimnout rozdílu v respondentech, kteří navštívili Španělsko a v těch, co tam nikdy nebyli. Člověk, který nikdy nebyl v zemi, o které se hovoří, ji má často zidealizovanou a většinou přebírá myšlenky či „zaţité“ pojmy. V odpovědích můţeme vidět i důvody, proč respondenti Španělsko navštívili, nebo jací jsou: mladí, starší, muţi nebo ţeny, vyznavači kinematografie nebo milovníci vína. Evidentní zájem o památky a kulturní bohatství je u respondentů, kteří ve Španělsku nikdy nebyli. Zmínka o památkách, architektuře nebo katedrálách byla celkem v 6 odpovědích.
40
Otázka 10 - Kterou oblast ve Španělsku preferujete? Tabulka 10 - - Preferovaná oblast ve Španělsku
Odpovědi: Okolí Madridu, středozemí Barcelona-Catalunye Pobřeţí-Costa Brava, del Sol Ostrovy Jiná ………………… celkem odpovědi
Češi, co navštívili ŠP Češi, co nenavštívili ŠP 2 1 8 2 13 18 7 9 0 0 30 30
Jednoznačně nejlákavější je pro obě skupiny Čechů oblast pobřeţí - Costa del Sol, Costa Brava a další. Do vnitrozemí by jeli jen 3 respondenti a na ostrovy 16 respondentů. O jiné oblasti nikdo ani nepřemýšlel. Osm z těch, kteří zemi navštívili, preferují oblast Barcelony a Catalunye.
41
Otázka 11 - Víte, mezi kterými zeměmi leží ČR? Tabulka 11- Sousedské země ČR
Odpovědi: SK, PL, Něm, Maď PL, Něm, SK Něm, SK, PL, Rak Rak, SK, PL, Něm celkem odpovědi
Španělé, co navštívili ČR Španělé, co nenavštívili ČR 9 6 3 8 6 8 12 8 30 30
Odpovědět na tuto otázku bylo jednodušší pro ty z turistů, kteří jiţ v České republice byli. Správnou odpověď uvedlo 12 respondentů, zatímco u těch, kteří v naší zemi nikdy nebyli, jen 8. Poměr v ostatních odpovědích byl velmi vyrovnaný, jde vidět, ţe respondenti nevěděli, a tak raději tipovali. Znalosti ze zeměpisu nejsou ve Španělsku na nijak vysoké úrovni a oni sami to otevřeně přiznají. Několikrát jsem na toto téma slyšela diskuzi a přisuzují to tomu, ţe jsou na „konci“ Evropy, a proto tolik necestují autem, a proto nemají takové povědomí o Evropě a jejích zemích. Já si myslím, ţe je to dáno vzděláním, z mých vlastních zkušeností je tam vyučován zeměpis na velmi nízké úrovni a většinou se klade důraz na území národní tedy Pyrenejský poloostrov. 42
Otázka 12 - Kdybyste měli jedním nebo více slovy charakterizovat ČR, bylo by to: Tabulka 12 – charakteristika ČR
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
Španělé, co navštívili ČR Praha malá země uprostřed Evropy pivo a hezké holky levná země velmi krásné památky, hlavně v Praze velmi zelená země, památky Praha a Český Krumlov výborná kuchyně a levné pivo ţidovské město v Praze Jezulátko a Staroměstské náměstí velká zima, ale krásné město Praha krásné ţeny Levná, ale nádherná země Praha a Český Krumlov Památky- Karlův most Praha- velmi krásné město Konopiště a golf velké zima, ale velmi pěkná země země s nesympatickými lidmi velmi krásná země a příjemní lidé Karlštejn a Praha Navštívili jsme Prahu a Karlovy Vary- nádhera Mnoho UNESCO památek Země s nejtěţším jazykem na světě sympatičtí lidé máte nejlepší sladké jídlo co znám nádherná země a polévka za 0,50 € máte historické památky krásné holky a chutné jídlo moto GP a Pavel Nedvěd
Španělé, co nenavštívili ČR Praha Malá země, ale milí lidé země východní Evropy Určitě bych se tam chtěl podívat Praha památky a země bez moře Československo ani nevím, kde leţí republika Václav Havel modelky- například Karolina Kurkova Praha výborné restaurace a levné pití Praha jediné, co znám je české pivo moto GP v Brně země uprostřed Evropy auta Škoda a Praha
Otázka s volnou odpovědí, jde vidět, ţe Španělé mají zkušenosti s ČR velmi dobré, zejména z hlediska cestovního ruchu. Mnoho z nich zmínilo právě Prahu, jak je ČR krásná země a ti z nich, co tu byli v zimním období si stěţovali na zimu. Co respondent, to názor, takţe 43
můţeme najít i zmínky o sportovních akcích, o tom, jak jim zde připadá levně, jak jim chutná česká kuchyně a jiné. V druhém sloupci jsou hodnoceny odpovědi respondentů, co ČR nikdy nenavštívili, část sloupce je prázdná, znamená to, ţe na otázku neodpověděli.
Otázka 13 - Je ČR v EU a má euro? Tabulka 13 – Evropská unie a euro
Odpovědi Ne, nemá Ne, ale má Ano, ale nemá Ano, má celkem odpovědi
Španělé, co navštívili ČR Španělé, co nenavštívili ČR 3 5 1 3 26 17 0 5 30 30
Z odpovědí na tuto otázku jasně vyplývá, ţe lidé, kteří navštíví zem, ví o ní mnohem víc, neţ ti, kteří ji nenavštíví. Turisté se zajímají o státní zřízení, měnu, politiku a umění. Je to dáno i průvodci, ti většinou poskytují úplné informace o celé zemi. Také v případě, ţe si turisté najmou průvodce, i ten jim poskytne kompletní informace o dané zemi. Slyšela jsem jeden negativní komentář ohledně směnného kurzu v centru Prahy, jeden respondent se zmínil, ale obrátil to nakonec tak, ţe se dostatečně poučil a příště uţ si dával pozor. 44
Otázka 14 - Umíte jmenovat jednu slavnou českou památku? Tabulka 14 – Slavná česká památka
Odpovědi Praţský hrad Sv. Vít Orloj Karlův most neodpověděli celkem odpovědi
Španělé, co navštívili ČR 3 1 2 11 7 30
Španělé, co nenavštívili ČR 2 0 1 6 21 30
U turistů, co navštívili ČR, zazněla 11x odpověď Karlův most, 3x byla odpověď Praţský hrad, 2x Praţský orloj a 1x Katedrála Svatého Víta. Jde vidět, ţe Španělé znají hlavně naše hlavní město, kdyţ se podíváme na otázku číslo 3, tak vidíme, ţe pouze 10 z 30 respondentů, co navštívilo Prahu, podniklo fakultativní výlet. Zbytek respondentů na tuto otázku buď odpověděl, ţe neví, nebo neodpověděli vůbec. Z mých vlastních zkušeností vím, ţe mnohdy ani neví, kde ČR leţí. Jak jsem mohla vidět na studijním pobytu Erasmus, ve Španělsku je niţší úroveň výuky geografie neboli zeměpisu. Přesně tento předmět jsem na škole studovala a bylo to velké překvapení. 21 respondentů na tuto otázku neodpovědělo, nebo napsali, ţe neví. Jeden z respondentů napsal doslova "ten slavný most". Tuto odpověď jsem do výsledků nepočítala. 45
Otázka 15 - Jsou památky UNESCO také v ČR? Tabulka 15 – UNESCO památky v ČR
Odpovědi Španělé, co navštívili ČR Španělé, co nenavštívili ČR Ano, ale jen v Praze 6 9 Ano, v celé republice 23 19 Ne, nejsou 1 2 30 30 celkem odpovědi
Obě skupiny respondentů shodně uvedly v největším počtu správnou odpověď na otázku ohledně UNESCO památek. 6 respondentů z první skupiny si myslí, ţe tyto památky jsou jen v Praze. V druhé skupině je tento počet 9. Můţe být zavádějící, pokud turista navštíví jen Prahu a o zbytku republiky ani neuvaţuje nebo mu to není nabídnuto cestovními kancelářemi.
46
Otázka 16 - Kdybyste jeli do ČR bylo by to za: Tabulka 16 – Důvod návštěvy ČR
Odpovědi
Španělé, co nenavštívili ČR
Sportovní akce Společenská akce Památky Lázeňství
1 4 21 4
celkem odpovědi
30
Pouhé 4 odpovědi byly ohledně lázeňství, jde vidět, ţe se mu dostává světového významu. I přes takové nízké číslo jde vidět, ţe potenciál pro to Česká republika má a alespoň někteří o návštěvě z tohoto důvodu uvaţují. Drtivou převahu mají památky, jak jiţ bylo zmíněno, tak ve Španělsku má ČR zvuk hlavně kvůli Praze, architektuře a mnoţství památek na jednom místě.
47
Otázka 17 - V ČR se mluví: Tabulka 17 – Jazyk v České republice
Odpovědi
Španělé, co nenavštívili ČR
Rusky Anglicky Česky Česko-slovensky
0 2 26 2
celkem odpovědi
30
Většina Španělů správně uvedla, ţe se v ČR mluví česky. Jen po 2 odpovědích bylo pro angličtinu a česko-slovenštinu. Správnost odpovědí je podle mě dána tím, ţe je Evropa provázána, ţe mnoho Čechů pracuje ve Španělsku, a tak podvědomí o jazycích je správné. 2 odpovědi byly na česko-slovenštinu, jazyk, který vůbec neexistuje a byl to chyták. Odpovědi byly dány podvědomím jiţ o neexistujícím Československém státě. Já jsem se setkala s případem rozdílu čestiny a slovenštiny asi desetkrát během mého pobytu a musela jsem vysvětlovat, jak si můţeme rozumnět, kdyţ to jsou dva odlišné státy a dva odlišné jazyky.
48
Otázka 18 - Státní zřízení ČR je: Tabulka 18 – Státní zřízení ČR
Odpovědi Španělé, co nenavštívili ČR Republika 25 Republika spolu se Slovenskem 4 Království 0 Monarchie 1 celkem odpovědi 30
Podle tabulky 18 vidíme, ţe Španělé správně odpověděli na otázku ohledně státního zřízení. Špatných odpovědí bylo jen 5. Další 4 respondenti si mysleli, ţe jsme pořád spojeni se Slovenskem v rámci jedné republiky. Vysoké číslo správných odpovědí přisuzuji názvu našeho státu ve španělstině a to „ La república Checa“ , přímo je tam uvedeno, ţe jde o republiku.
49
Otázka 19 - Který panovnický rod vládl na českém i na španělském trůnu? Tabulka 19 – Panovnické rody
Odpovědi Tudorovci Lucemburkové Romanovci Habsburgové celkem odpovědi
Španělé, co nenavštívili ČR 7 8 6 9 30
Správné odpovědi převaţovaly, nicméně si myslím, ţe velmi málo respondentů si bylo jistých ve svých odpovědích. 9 ze 30 správně odpovědlo, ţe Habsburkové, ale další panovnické rody měly více méně po stejném počtu odpovědí.
50
Otázka 20 - ČR má asi obyvatel: Tabulka 20 – Počet obyvatel ČR
Odpovědi 5 milionů 10 milionů 15 milionů 20 milionů celkem odpovědi
Španělé, co nenavštívili ČR 2 15 13 0 30
Přesně polovina odpovědí byla správných, 15 respondentů odpovědělo, ţe Česká republika má asi 10 milionů obyvatel. 13 respondentů si myslí, ţe mámo o 5 milionů více. Ţe má ČR 20 milionů obyvatel neodpověděl nikdo, naopak, ţe máme pouhých 5 milionů, si mysleli 2 respondenti z 30.
51
Otázka 21 - Jeli byste do Španělska kvůli: Tabulka 21 – Důvod návštěvy Španělska
odpovědi Pláţím a moři Historii a památkám Sportovní události Festivalu, jídlu Jiný důvod … celkem odpovědi
Češi, co nenavštívili ŠP 16 11 2 1 0 30
Nadpoloviční většina z českých občanů, kteří nikdy nebyli ve Španělsku, odpověděla, ţe by tam jela kvůli pláţím a moři. 11 respondentů by dalo přednost památkám a jeli by tam i z důvodu prohloubení svých poznatků o historii země. Sportovní událost jako důvod návštěvy uvedli jen 2 respondenti. 1 respondent by dal přednost festivalu nebo nějakému kulinářskému záţitku. Jiný důvod neţ výše uvedených nikoho nenapadl.
52
Otázka 22 - Víte, co znamená paella? Tabulka 22 – Co znamená paella?
odpovědi Češi, co nenavštívili ŠP Španělský tanec 1 Malé občerstvení nabízené v Andalusii 6 16 Pokrm z rýže Typický španělský nápoj 7 Jiné ………………………. 0 celkem odpovědi 30
Paella je typický španělský pokrm z rýţe, přidává se tam buď kuřecí maso, králičí maso anebo mořské plody - krevety, mušle a krájené sépie. Existují dva typy, „Paella Valenciana“, kam se přidává vše výše jmenované nebo „Paella de mariscos“, kam se dávají jen mořské plody. 16 odpovědí bylo správných, 7 respondentů si myslí, ţe paella je typický španělský nápoj, ten se ale jmenuje sangría. 6 respondentů si myslí, ţe paella je malé občerstvení nabízené v Andalusii, tomu se však říká tapas. 1 respondent odpověděl, ţe je to typický španělský tanec, ten se ale jmenuje flamengo.
53
Otázka 23 - Který oceán a moře obklopuje Španělsko? Tabulka 23 – Oceán a moře kolem Španělska
odpovědi Atlantský oceán a Jónské moře
Češi, co nenavštívili ŠP
Atlantský oceán a Středozemní moře Atlantský oceán a Severní moře Severní Ledový oceán a Středozemní moře
2 24 4 0
celkem odpovědi
30
Je patrné, ţe znalosti ze zeměpisu jsou v ČR na vysoké úrovni. V porovnání s tím, ţe Španělé měli problémy určit sousedské země ČR, jsou Češi na tom lépe, celých 24 odpovědí bylo správných a to, ţe Španělsko omývá Atlantský oceán a Středozemní moře. 4 odpovědi byly na Atlantský oceán a Středozemní moře. Pouzí 2 respondenti odpověděli, ţe Španělsko omývá Atlantský oceán a Jónské moře.
54
Otázka 24 - Při cestě do Španělska byste dali přednost: Tabulka 24 – CK nebo individuální plán?
odpovědi Balíčku od cestovní kanceláře Individuálnímu plánu celkem odpovědi
Češi, co nenavštívili ŠP 19 11 30
Graf 22 znázorňuje preferovanou formu cesty do Španělska. Zejména starší občané odpovídali, ţe by dali přednost balíčku cestovní kanceláře. Oproti tomu o 8 odpovědí méně, tj. 11 respondentů, odpovědělo, ţe by dali přednost individuálnímu plánu. Obě formy mají výhody a nevýhody, je jen na turistovi, kterou vyuţije. Je také moţné kombinovat individuální plán s balíčkem CK.
55
Otázka 25 - Jaké byl národnosti malíř El Greco? Tabulka 25 – Národnost El Greca
odpovědi Španěl Portugalec Řek Ital celkem odpovědi
Češi, co nenavštívili ŠP 13 8 6 3 30
Poslední otázka byl malý chyták na respondenty. 13 z nich si myslelo, ţe slavný malíř El Greco byl Španěl, ale jeho pravé jeméno je Dominikos Theotokópulos, a byl řecké národnosti. Protoţe bylo pro Španěle dost komplikované toto vyslovit, tak jej přejmenovali na El Greco, doslova „ten Řek“. Španělsky se Řecko řekne Grecia. Správných odpovědí bylo jen 6, ţe byl Portugalec si myslelo 8 respondentů, ţe byl Ital 3.
56
5
Shrnutí marketingového výzkumu
Marketingového výzkumu se zúčastnilo 60 Španělů a 60 Čechů, tito respondenti byli rozděleni z hlediska: 1. Jestli navštívili zemi nebo ne 60 navštívilo buď ČR, nebo Španělsko 60 nenavštívilo ani jednu z těchto zemí 2. Jsou Španělé nebo Češi 60 respondentů ze Španělska 60 respondentů z ČR 3. Muţi a ţeny 74 ţen 46 muţů 4. Věkové kategorie 15 – 20 let: 6 respondentů 21 – 25 let: 49 respondentů 26 – 30 let: 16 respondentů 31 – 35 let: 16 respondentů 36 – 40 let: 11 respondentů 41 – 45 let: 4 respondenti 45 a více let: 10 respondentů 5. Češi, co navštívili Španělsko opakovaně: 18 respondentů z 30 Španělé, co navštívili ČR opakovaně: 6 respondentů z 30 6. Místa pobytu: ČR: Praha, Karlovy Vary, Český Krumlov, Brno a Ostrava Španělsko: Mallorca, Costa Brava, Barcelona, Ibiza, Madrid a Sevilla
57
6
Závěr
V závěru mé práce bych se ráda zamyslela nad rozdíly mezi dvěma státy - Českou republikou a Španělskem. Obě země mají co nabídnout, jedna je vyhledávanou turistickou destinací, zejména v létě, druhá je doslova „přeplněna“ památkami. Česká republika je nepoměrně menší, ale vůbec za Španělskem nezaostává, rozhodně co se týká mnoţství památek. Provedla jsem marketingový výzkum o informovanosti a vědomostech jak u nás, tak u Španělů. Vzhledem k tomu, ţe jsem dotazníky zadávala v obou zemích, tak jsou výsledky více neţ objektivní. Výsledky mohou někoho překvapit, někoho ne. Mě nepřekvapily, protoţe jsem v této zemi pobývala takovou dobu a vím, co si o nás myslí, a vím, jak lidé u nás reagují, kdyţ se řekne Španělsko. Myslím si, ţe tyto výsledky jsou velmi přínosné, zejména co se týká tématu Česká republika versus jiná země. Teoretické informace a statistiky jsem čerpala zejména z internetových zdrojů, to kvůli aktuálnosti a nedostupnosti tohoto tématu v kniţní podobě. Cílem mé práce bylo zjistit podvědomí Španělů o nás a Čechů o Španělech. Podle statistických údajů v teoretické části je znát, ţe Španělé u nás zaujímají velké procento turistů, kteří přijíţdějí do ČR. Z průzkumu vyplývá, ţe obyvatelé Pyrenejského poloostrova mají dobré znalosti o našem státě, a ţe z těch, kteří měli moţnost navštívit ČR, nikdo nebyl nespokojen a naopak měli velmi pozitivní zkušenost. Podvědomí Čechů o Španělech - to je otázka dovolených, prázdnin a léta. Mnoho respondentů si tuto zemi spojuje právě s těmito pojmy. Ti, kteří měli moţnost navštívit Španělsko, tak byli také velmi spokojeni, ať uţ se sluţbami nebo s přístupem k nim jako k turistům. Obě skupiny vyuţívají spíše tištěných průvodců, aby si zjistili co nejvíce informací o dané destinaci. Z průzkumu také vyplynulo, ţe turista, který navštíví destinaci, tak o ní ví mnohem více, neţ ten, který tam nikdy nebyl. Překvapivě Španělé zodpověděli správně otázky jako: Jaké sousedské země má ČR nebo otázku Evropské unie a měny. Dokonce si dovoluji tvrdit, ţe se podvědomí Čechů o Španělech a Španělsku se trošku lepší. Je to dáno tím, ţe Španělsko je oblíbená prázdninová destinace, ţe mnoho lidí ho jiţ navštívilo nebo o něm hodně slyšeli. Naopak my pro Španěly jsme jedna z ne tolik významných zemí z hlediska turistiky, i kdyţ máme co nabídnout, stejně třeba jako ostatní oblíbené turistické destinace. Českou republiku se Španělskem spojuje pár společných prvků, například Praţské Jezulátko, které bylo převezeno ze Španělska do ČR. Španělé v dotaznících uváděli, ţe to byl jeden 58
z cílů jejich cesty. Dále památky různých architektonických stylů, které je moţno najít jak na našem, tak na jejich území. Bylo by zajímavé porovnat vlivy, datování nebo konstrukci těchto monumentů, které obě strany vyhledávají. V otázkách s otevřenou odpovědí bylo moţno popsat několika slovy charakteristiku obou zemí. V otázce o ČR byla jmenována mnohokrát Praha. Myslím si, ţe by nebylo na škodu uvést na trh nějakou kampaň i na zbytek naší země, mohly by se vymyslet cestovatelské balíčky o krásách ČR nebo například program „ po památkách UNESCO“. Určitě by také mělo být více upozorněno v zahraničí na různé festivaly konané u nás. Češi naopak nejvíce uváděli typické Španělské věci jako dovolená, pláţe a moře. Pokud jsou organizovány pobytové zájezdy, určitě by mělo být organizováno více fakultativních výletů, třeba zahrnutých v ceně, aby turisté také poznali něco z kultury a třeba i historie země, kam se rozhodli vycestovat.
Teoretické informace a statistiky jsem čerpala zejména z internetových zdrojů, to kvůli aktuálnosti a nedostupnosti tohoto tématu v kniţní podobě. Nevím o nikom, kdo by dělal práci s podobným zaměřením, a proto bych tyto materiály v budoucnu chtěla nabídnout nějakým cestovním kancelářím nebo vydavatelům průvodců. Věřím, ţe cíle, které jsem si předsevzala na začátku této práce, se mi podařilo splnit a má práce je přínosná.
59
7
Použité zdroje
Internetové zdroje 1. http://spanelsko.travelon.cz/informace/ [2010-03-12] 2. http://museodealtamira.mcu.es/parque_paleolitico_altamira.html [2010-03-12] 3. http://www.bcn.cat/museupicasso/es/coleccion/highlights.html [2010-05-05] 4. http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/stat_zemi/spanelsko.pdf [2010-04-03] 5. http://www.iet.tourspain.es/paginas/home.aspx?idioma=es-ES [2010-04-16] 6. http://www.iet.tourspain.es/informes/doc/familitur [2010-04-28] 7. http://www.spanelsko.info/zapasy.htm [2010-05-02] 8. http://www.kareldekar.com/spanelsko-costa-blanca [2010-05-12] 9. http://www.gmeurope.info/ [2010-05-03] 10. http://www.wordpress.com [2010-05-03] 11. http://www.czechtourism.cz/ [2010-03-16] 12. http://www.invia.cz [2010-03-16] 13. http://www.booking.com [2010-05-02] 14. http://www.wttc.org/eng/Economic_Data_Search_Tool/index.php [2010-04-16] 15. http://www.velke-pavlovice.cz/article.asp?nArticleID=30&nLanguageID=1 [2010-05-14] 16. http://www.kviff.com/cz/mff-karlovy-vary/ [2010-05-12] 17. http://kultura.idnes.cz/jaro.asp#utm_source=google.cz&=jaro2010 [2010-05-12] 18. http://www.pragjesu.info/cs/historie_jezulatka.htm [2010-05-16] Písemné zdroje DUNLOP, Fiona. National Geographic průvodce - Španělsko. 1. vyd. Brno: Computer press 2009. 399 s. ISBN 80-251-0675-6 KINDSELEY, Dorling. Španělsko. 2. vyd. Praha: Ikar, 2003. 672 s. ISBN 80-249-0101-3 BROOK, Stephen. National Geographic průvodce – Česká republika. 1. Vyd. Brno: Computer press 2009. 320 s. ISBN 978-80-251-2602
60
8
Přílohy
Přílohy A
Dotazníky
Příloha A. 1 – Dotazník Češi, kteří navštívili Španělsko (skupina 1) Příloha A. 2 – Dotazník Španělé, kteří navštívili ČR (skupina 3) Přílohy B
Tabulky
Příloha B. 1 – Tabulka návštěvnosti Španělska z hlediska důvodu cesty Příloha B. 2 – Srovnání ČR a Španělska v mezinárodním cestovním ruchu Přílohy C
Fotografie
Příloha C. 1 – Fotografie Praţského Jezulátka Příloha C. 2 – Muzeum Prado v Madridu Příloha C. 3 – Katedrála v Toledu
61
Příloha A. 1 – Dotazník Češi, kteří navštívili Španělsko (skupina 1)
Dotazník Skupina respondentů: Češi, kteří navštívili Španělsko (skupina 1) Váţený respondente, v rámci výzkumu své bakalářské práce na téma Kulturní provázanost České republiky a Španělska a její vliv na cestovní ruch si Vás dovoluji poţádat o vyplnění následujícího dotazníku. Všechny Vámi poskytnuté údaje budou pouţity pouze pro účely této práce. Věková kategorie: a) 15-20 let b) 21-25 let c) 26-30 let d) 31-35 let e) 36-40 let f) 41-45 let g)jiná Délka pobytu: …………………………………. Místo pobytu: ………………………………… Navštívili jste Španělsko opakovaně?
ano
ne
1. a) b) c) d) e)
Účel Vaší cesty do Španělska byl: Památky a kultura Relaxace a pobyt Návštěva přátel Společenská událost Pracovní cesta/pracovní pobyt
2. a) b) c) d)
Zjišťovali jste si nějaké informace před cestou do Španělska? Koupil/a jsem si průvodce, vyhledávali na internetu Zajisti/a jsme si program na čas strávený v ČR Nechal/a jsem to na CK Byl/a jsme naslepo, program zjišťoval/a na místě
3. a) b) c) d)
Navštívili jste během pobytu i jiné místa/města? Ne, jen místo pobytu Ano, podnikl/a jsem fakultativní výlet Neuvaţoval/a jsem o tom Pronajal/a jsem si auto
4. a) b) c) d)
Byli jste spokojeni s úrovní služeb v hotelu/dopravě/restauraci? Ano, bez problémů Lepší neţ v mé zemi Horší neţ v mé zemi Měl/a jsem komunikační problém
5. a) b) c) d)
Víte, co je Pražské Jezulátko? Nikdy jsem o něm neslyšel/a Uţ jsem o něm slyšela, ale nevím Byl to jeden z cílů mé cesty Bylo převezeno ze Španělska do Česka 62
e) Bylo převezeno z Česka do Španělska 6. a) b) c) d)
Která je nejznámější jeskyně ve Španělsku? Lascaux Ordesa y Monde Perdido Altamira El Pindal
7. a) b) c) d)
Nejznámější architekt v Barceloně byl: El Greco Santiago Calatrava Antoni Gaudí Alonso Berruguete
8. a) b) c) d)
Patří ke Španělsku i nějaké souostroví? Ne, ţádné Ano, jedno Ano, dvě Ano, tři
9. Kdybyste měli jedním nebo více slovy charakterizovat Španělsko, bylo by to: a) ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………. 10. Kterou oblast ve Španělsku preferujete? a) Okolí Madridu, středozemí b) Barcelonu-Catalunyii c) Pobřeţí-Costa Brava, Costa del Sol, .. d) Ostrovy e) Jinou ………………………………………………………….. Poznámky: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… Děkuji Vám za Váš čas, ochotu, názory a postřehy. Jitka Teturová, Vysoká škola polytechnická
63
Příloha A. 2 – Dotazník Španělé, kteří navštívili ČR (skupina 3)
Dotazník Skupina respondentů: Španělé, kteří navštívili ČR
(skupina 3)
Váţený respondente, v rámci výzkumu své bakalářské práce na téma Kulturní provázanost České republiky a Španělska a její vliv na cestovní ruch si Vás dovoluji poţádat o vyplnění následujícího dotazníku. Všechny Vámi poskytnuté údaje budou pouţity pouze pro účely této práce. Věková kategorie: a) 15-20 let b) 21-25 let c) 26-30 let d) 31-35 let e) 36-40 let f) 41-45 let g)jiná Délka pobytu: …………………………………. Místo pobytu: ……………………………… Navštívili jste ČR opakovaně?
ano
ne
1. Účel Vaší cesty do ČR byl: a) Památky a kultura b) Relaxace a pobyt c) Návštěva přátel d) Společenská událost e) Pracovní cesta/pracovní pobyt f) Jiný důvod ………………………………………………. 2. a) b) c) d)
Zjišťovali jste si nějaké informace před cestou do ČR? Koupil/a jsem si průvodce, vyhledávali na internetu Zajisti/a jsme si program na čas strávený v ČR Nechal/a jsem to na CK Byl/a jsme naslepo, program zjišťoval/a na místě
3. a) b) c) d)
Navštívili jste během pobytu i jiné místa/města? Ne, jen místo pobytu Ano, podnikl/a jsem fakultativní výlet Neuvaţoval/a jsem o tom Pronajal/a jsem si auto
4. a) b) c) d)
Byli jste spokojeni s úrovní služeb v hotelu/dopravě/restauraci? Ano, bez problémů Lepší neţ ve Španělsku Horší neţ ve Španělsku Měl/a jsem komunikační problém
5. Víte, co je Pražské Jezulátko? a) Nikdy jsem o něm neslyšel/a 64
b) c) d) e)
Uţ jsem o něm slyšela, ale nevím Byl to jeden z cílů mé cesty Bylo převezeno ze Španělska do Česka Bylo převezeno z Česka do Španělska
6. a) b) c) d)
Víte, mezi kterými zeměmi leží ČR? SK, PL, Něm, Maď PL, Něm, SK Něm, SK, PL, Rak Rak, SK, PL, Něm, Rak
7. Kdybyste měli jedním nebo více slovy charakterizovat ČR, bylo by to: a) ……………………………………………………………………………………………… ………… 8. a) b) c) d)
Je ČR v EU a má euro? Ne, nemá Ne, ale má Ano, ale nemá Ano, má
9. Umíte jmenovat jednu slavnou českou památku? a) ……………………………………………………………………………………………… ………… 10. Jsou památky UNESCO také v ČR? a) Ano, ale jen v Praze b) Ano, v celé republice c) Ne, nejsou Poznámky: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Děkuji Vám za Váš čas, ochotu, názory a postřehy. Jitka Teturová, Vysoká škola polytechnická
65
Příloha B. 1 – Tabulka návštěvnosti Španělska z hlediska důvodu cesty
Entradas de turistas clasificadas por motivo de la visita Año 2009. Datos provisionales. (*)
Total Ocio, Vacaciones Trabajo y negocios, ferias, congresos Personal (Familiares, Salud, Compras) Otros motivos No procede
Total
% Vertical
Tasa de Variación Interanual
52.231.106 42.592.149
100 % 81,5 %
-8,7 -8,9
4.334.774
8,3 %
-17,8
3.393.480
6,5 %
3,9
1.533.140 377.562
2,9 % 0,7 %
8,1 -24,9
Zdroj: http://www.iet.tourspain.es/paginas/home.aspx?idioma=es-ES
66
Příloha B. 2 – Srovnání ČR a Španělska v mezinárodním cestovním ruchu Results for: Countries/Regions: Spain,Czech Republic Concepts: Overnight Visitor Arrivals Units: '000 Date range: From 2007 - 2010
Overnight Visitor Arrivals Spain '000 Czech Republic '000
2007
2008
2009
2010
58666
57316
51447,6
52782,4
6680
6649
6033,8
6203,9
Vysvětlení: Tabulka znázorňuje příjezdový CR v letech 2001 – 2010 v Č a ve Španělsku.
Zdroj: http://www.wttc.org/eng/Tourism_Research/Economic_Research/
67
Příloha C. 1 – Fotografie Praţského Jezulátka
Zdroj: http://www.czech-tim.cz/?cl=19-101-hlavni-mesto-praha-aktuality-regionu-historickepamatky
68
Příloha C. 2 – Muzeum Prado v Madridu
Zdroj: http://museo-del-prado.navajo.cz/
69
Příloha C. 3 – Katedrála v Toledu
70
