EU a její vliv na sféru cestovního ruchu v ČR

EU a její vliv na sféru cestovního ruchu v ČR

Bakalářská práce

Martin Navrátil

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-22 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor’s Dissertation

The influence of EU on tourism in Czech Republic

Martin Navrátil

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Date of Submission: 2015-04-22 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Produktivita práce v ubytovacím zařízení ve vybraných hotelech zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………………………... jméno a příjmení autora

V Praze dne 22. 04. 2015

Poděkování

Rád bych touto cestou poděkoval paní Ing. Janě Kalabisové, Ph.D. vedoucí mé bakalářské práce za ochotu a inspirativní přístup, které mi při vypracování teoretické, analytické a návrhové části bakalářské práce poskytla.

Abstrakt

NAVRÁTIL, Martin. EU a její vliv na sféru cestovního ruchu v ČR. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran 66. Hlavním cílem této práce je zjistit a analyzovat vlivy a dopady členství České republiky v Evropské unii na oblast cestovního ruchu. Pro řešení problému jsou zvoleny metody deskripce, komparace, analýzy a sociologického průzkumu. Uvedené metody jsou primárně zaměřeny na evropské finanční dotace plynoucí ze strukturálních fondů a na statistické údaje, které přímo souvisejí s aktivním cestovním ruchem v České republice. V rámci textu se mi podařilo zjistit, že členství České republiky v Evropské unii má pozitivní vliv nejen na infrastrukturu cestovního ruchu, ale i na příliv turistů do země. Na základě zjištěných údajů je uskutečněna SWOT analýza, jejíž výstupy jsou následně použity pro navržení konkrétních opatření pro sledované oblasti. Klíčová slova: Cestovní ruch, Česká republika, Evropská unie, Evropské strukturální fondy, SWOT analýza

Abstract

The main objective of this work is to identify and analyze the effects and impacts of Czech Republic's membership in the European Union on tourism. To solve the problem are chosen description methods, comparison, analysis and sociological research. Those methods are primarily focused on European financial subsidies arising from the Structural Funds, and statistics, which are directly related to inbound tourism in the Czech Republic. Within the text, I found out that the Czech Republic's membership in the European Union has a positive impact not only on tourism infrastructure, but also on the influx of tourists into the country. Based on the collected data is performed SWOT analysis, whose outputs are used to propose concrete measures for the monitoring area. Key words: Czech republic, European Structural Funds, European Union, Tourism, SWOT analysis

EU a její vliv na sféru cestovního ruchu v ČR

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 11 1.

Evropská unie ............................................................................................................... 11

2.

Vstup České republiky do Evropské unie .................................................................... 11

3.

Schengenská dohoda .................................................................................................... 13

4.

Svoboda pohybu zboží a osob ...................................................................................... 14

5.

Regionální politika ....................................................................................................... 15

6.

Evropské fondy a podpora cestovního ruchu ............................................................... 19

7.

Rozvoj služeb a infrastruktury pro cestovní ruch......................................................... 21

8.

Evropská politika turismu ............................................................................................ 24

APLIKAČNÍ ČÁST ............................................................................................................ 28 Analýza statistických ukazatelů za dané období .......................................................... 28

9.

9.1

Čerpání zdrojů EU za dané období ....................................................................... 28

9.2

Příjmy z cestovního ruchu za dané období ........................................................... 32

9.3

Počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních ........................ 35

10.

Dotazníkové šetření .................................................................................................. 39

NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................................... 53 11.

SWOT analýza .......................................................................................................... 53

12.

Dílčí doporučení strategií ......................................................................................... 56

Závěr .................................................................................................................................... 58 Seznam použité literatury .................................................................................................... 61 Seznam grafů ....................................................................................................................... 64 Seznam tabulek .................................................................................................................... 65 Seznam zkratek .................................................................................................................... 66

Úvod První květen roku 2004 se stal pro Českou republiku a dalších devět evropských států významným tím, že se tyto státy staly platnými členy Evropské unie, čímž byly na úrovni České republiky završeny dlouhodobé přístupové pohovory a období, v rámci něhož bylo nutno plnit tzv. konvergenční kritéria. Současně došlo vstupem České republiky do Evropské unie k završení jednoho z hlavních cílů zahraniční politiky z období počátku transformace ekonomiky v listopadu 1989, který byl vymezen ve vztahu k návratu země do evropských demokratických struktur. Evropská unie je dodnes velmi diskutovaným tématem. Prošla si již řadou krizí, ať už ve vztahu ke společné měně nebo ve vztahu ke slabším ekonomikám jako je ta španělská či řecká. Na úrovni jednotlivých států je Evropská unie často vykreslována jako démon regulující občanský, společenský, právní a politický svět v míře odporující zájmům individuálních zemí. Mnozí diskutují o tom, zda byl vstup České republiky do Evropské unie pozitivním či spíše negativním krokem. Bez ohledu na tyto diskuse je ovšem nutno reflektovat skutečnost, že vstup České republiky do Evropské unie přinesl řadu příležitostí pro dílčí rozvoj různých oborů činnosti, cestovní ruch nevyjímaje. Často diskutovanou problematikou je také problematika společné měny. Česká republika (na rozdíl například od Slovenska) si stále uchovává národní měnu. Spekulanti rádi hovoří o tom, že přijetím eura se stane Česká republika méně zajímavou destinací pro cestovní ruch, neboť dosud je z finančního hlediska stále velmi příznivou destinací především pro západní země. Otázkou však je, zda by byl dopad přijetí eura natolik citelný na úrovni cen při přepočtu dle aktuálního kurzu, aby skutečně významně ovlivnil atraktivní prostředí České republiky jakožto cílové destinace cestovního ruchu. Nelze pochybovat o tom, že vstup České republiky do Evropské unie přinesl řadu změn a dílčích vlivů, které se podepsaly na ekonomické situaci státu a tudíž opět i na sféře cestovního ruchu. Hlavním důvodem pro výběr daného tématu je snaha objektivizovat přínos vstupu České republiky do Evropské unie na zcela konkrétní úrovni a to s využitím

9

analytických metod ve smyslu proklamace jednoznačně pozitivního přínosu členství v Evropské unii ve vztahu k cestovnímu ruchu. Hlavním cílem textu je zjistit a analyzovat vlivy a dopady členství České republiky v Evropské unii a to konkrétně v rámci oblasti cestovního ruchu. Dílčími cíli je pak analyzovat a vyhodnotit přínos využití evropských finančních prostředků plynoucích ze strukturálních fondů z hlediska čerpání a následného využití v rámci oblasti cestovního ruchu. Dalším cílem tohoto textu je pak analyzovat a vzájemně komparovat statistické údaje, které přímo souvisejí s výjezdovým cestovním ruchem uživatelů cestovního ruchu v rámci oblasti Schengenu. Pro potřeby tohoto textu byly stanoveny dvě základní hypotézy a to H1: „Evropská unie má pozitivní dopad na aktivní cestovní ruch České republiky“ a H2: „Členství České republiky v Evropské unii je spojeno s růstem a rozvojem infrastruktury a kvality služeb v České republice.“ V rámci ověření platnosti těchto hypotéz a naplnění cílů tohoto textu, ať již cíle hlavního, nebo cílů dílčích, budou využívány metody deskripce, komparace, analýzy a sociologického průzkumu s využitím techniky dotazníkového šetření.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1. Evropská unie Evropská unie je formou funkcionalistické integrace, takové integrace, která přináší primárně hospodářské sjednocení jednotlivých členských států až s následným politickým přesahem. Tím je Evropská unie ve své podstatě odlišná od Spojených států amerických. Nutno podotknout, že již od raných počátků „evropského projektu“, byla role a pozice Evropské unie ve světě často diskutována na úrovni všech zapojených subjektů.1 Mezinárodní ekonomická integrace probíhala v celkem pěti fázích. První fází bylo pásmo volného obchodu, které představovalo odstranění cel mezi jednotlivými státy, přičemž ale obchodní politiku si státy vůči ostatním zemím upravovaly samostatně. Další fází pak byla celní unie, kdy vedle odstraněných cel došlo k harmonizaci společné celní politiky vůči třetím zemím. Třetí stupeň, pro nás velmi významný z hlediska cestovního ruchu, představoval společný trh, který rozšířil předchozí fázi o volný pohyb výrobních faktorů. Na společný trh navazuje hospodářská unie, v rámci které dochází k harmonizaci národních ekonomik a finální fází je měnová unie, která vedle politické integrace zahrnuje i společnou měnu, kterou je v rámci Evropské unie euro. Ve vztahu k cestovnímu ruchu přinesl významnou změnu především vnitřní trh Evropské unie, který zajistil volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob.

2. Vstup České republiky do Evropské unie Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Vstupem do Evropské unie završila Česká republika dlouholeté utužování vztahů s Evropskými společenstvími, které bylo zahájeno sektorovým obchodním ujednáním a postupně bylo rozšiřováno a cizelováno až k obchodní a politické spolupráci. Snaha o intenzifikaci vztahů a styků s Evropskou unií

1

SCHWOK, René, Ettore GRECO, Alister MISKIMMON a Michael E. SMITH. Federica BINDI (dir.), 2010,

The Foreign Policy of the European Union. Assessing Europe's Role in the World, Washington, DC , Brookings Institutions Press, S. ix. ISBN 10.1017/cbo9780511491702.001.

11

byla typická především pro samostatnou Českou republiku, která si vstup do Evropské unie vymezila jako jednu ze svých hlavních zahraničněpolitických priorit. Po ukončení předvstupních jednání byla dne 16. dubna 2003 v Athénách slavnostně podepsána Smlouva o přistoupení.2 Vstup ČR do EU představoval řadu významných dopadů napříč všemi oblastmi, cestovní ruch nevyjímaje. Není to pouze zvyšování exportu a importu služeb cestovního ruchu mezi Českou republikou a zeměmi EU, ale význam vstupu České republiky do Evropské unie je třeba spatřovat také v oblastech, které rozvoj cestovního ruchu ovlivňují. Česká republika získala vstupem do Evropské unie možnost čerpat finanční prostředky pro podporu cestovního ruchu a to jak z předvstupních nástrojů, tak z finančních nástrojů období 2004 – 2006, následně 2007 – 2013 a nyní 2014 – 2020. Toto čerpání bylo realizováno především na základě regionální politiky. Dále pak vstup České republiky dopadl na oblast legislativy. Základem legislativního procesu je standardně implementace a transpozice směrnic do národního řádu. V kontextu právních aktů Evropské unie se jedná o nařízení, doporučení, rozsudky a další.3 V obecné rovině lze dnes konstatovat, že členství České republiky v Evropské unii mělo pro českou společnost závažné důsledky. Došlo k posílení mezinárodního postavení a bezpečnosti České republiky, současně došlo k posílení vnitropolitické stability ČR, k rozšíření práv občanů republiky o evropskou dimenzi, o získání práva ČR podílet se na rozhodování Unie, byla omezena rizika plynoucí z geopolitického postavení republiky. Česká republika se začlenila do jednotného vnitřního trhu Unie, v rámci kterého dochází k volnému pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, došlo k vytvoření nových vztahů k členským státům Evropské unie. Republika se současně začlenila do vědeckých

2

Česká

republika

v EU.

Evropská

komise

[online].

2012

[cit.

2015-03-18].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/index_cs.htm 3

PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a

rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 246. ISBN 978-80-247-3643-3.

12

a technologických programů Unie a zapojila se do regionální politiky, což jí otevřelo přístup k finančním zdrojům evropských fondů.4

3. Schengenská dohoda Schengenská dohoda z roku 1985 je dohodou, která usnadnila volný pohyb osob. Tato dohoda iniciovala odstranění kontrol na hranicích, čímž technicky zjednodušila podmínky v rámci realizace služeb cestovního ruchu. Schengenská dohoda je dohoda mezi zeměmi Beneluxu, Francie a Německa, která se týkala zjednodušení hraničních kontrol. Rovněž však plánovala jejich úplné odstranění. Státy, které na dohodě participovaly, se současně zavázaly k důslednějšímu zabezpečení vnějších hranic. Zajímavým faktem je, že původně nebyla Schengenská dohoda součástí rámce EU, nicméně časem se stala skutečně důležitým prvkem integrace.5 V důsledku přijetí Schengenské dohody došlo k odstranění hraničních zábran a jediným znakem či signálem při překročení hranic se staly cizojazyčné nápisy či transparenty vítající řidiče na území sousedního státu. Počet schengenských států postupně narůstal, což přidávalo na politické validitě projektu. V roce 1999 byl přesunut z mezivládní úrovně pod hlavičku EU prostřednictvím Amsterodamské smlouvy. K Schengenské prováděcí úmluvě se připojila Itálie (1990) a záhy Řecko (1992), plné zapojení se však oddálilo. Zrušení kontrol na společných hranicích se v roce 1995 týkalo také Španělska a Portugalska. Itálie kontroly na vnitřních hranicích plně zrušila spolu s Rakouskem v roce 1998 a Řecko o dva roky později. Rakousko se připojilo v roce 1995, následně se připojilo Dánsko, Finsko a Švédsko (1996). Zapojení Norska a Islandu formálně vyřešila dohoda o přidružení, která představovala rozšíření schengenského prostoru o nečlenské státy Evropské unie. V roce 2007 se členy Schengenu stávají Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko,

4

HAD, Miloslav. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. 1. vyd. Praha: Ústav mezinár. vztahů,

1997, s. 140 - 142. ISBN 80-858-6438-X. 5

SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 93. ISBN 978-80-

247-2708-0.

13

Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Rok 2008 přinesl rozšíření o Švýcarsko, v roce 2011 se připojilo Lichtenštejnsko. Velká Británie a Irsko se k Schengenu připojily jen částečně.6 Osud Schengenu ale začíná být nejistý. Odpor k základu Evropské unie, volnému pohybu osob sílí a má už svá zjevné politické vyjádření. Například D. Cameron a N. Sarkozy mají v plánu diskriminovat příliv migrantů snížením sociálních dávek, příklady negativních ohlasů se šíří i v jiných zemích od Dánska po Itálii. Rok 2015 se tak možná stane rokem, který doslova zatřese Schengenem a rozhodne, zda oprýskané budovy celnic, rozeseté na čtyřech milionech kilometrů schengenského prostoru, zůstanou i nadále prázdné.7

4. Svoboda pohybu zboží a osob V rámci evropského hospodářského prostoru se mohou osoby volně pohybovat, v tomto kontextu je hovořeno o tzv. svobodě pohybu osob. Tu Cihelková (2003, s. 115) definuje jako „odstranění jakékoliv diskriminace založené na národní bázi s ohledem na zaměstnanost, odměňování a jiné podmínky práce a zaměstnávání.“ Nicméně existují také výjimky, ty zpravidla vyplývají z politických, bezpečnostních a zdravotních důvodů. Svoboda pohybu se současně netýká veřejných služeb. Za tímto účelem je třeba, aby smluvní strany přijaly nezbytná opatření týkající se vzájemného uznávání diplomů, certifikátů a jiných výkazů o nabytí formální kvalifikace. Dále je nutno koordinovat opatření stanovená právem, regulačními a dalšími relevantními administrativními akty a rámci jednotlivých členských států Evropské unie. Součástí svobody volného pohybu osoby je i svoboda usazování státních příslušníků států ES nebo ESVO na území jiného státu. Tato svoboda zahrnuje také právo vykonávat zde aktivity jakožto samostatně výdělečná osoba, tedy zakládat a řídit podniky.8 Občané tak mají právo usazovat se, pracovat, podnikat a žít v jakékoli jiné členské 6

Co je Schengen. In: Euroskop.cz [online]. Vláda České republiky, © 2005-15 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z:

https://www.euroskop.cz/300/sekce/co-je-schengen/ 7

KLIMEŠ, David. 2015: Rok, který zatřese Schengenem. Hospodářské noviny [online]. 2014 [cit. 2015-03-

18]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-63270980-2015-rok-ktery-zatrese-schengenem 8

CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské Unie. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 115. ISBN

80-717-9804-5.

14

zemi. Volný pohyb osob je naplňován především ve formě volného pohybu pracovníků a volného pohybu podnikatelů, dále je častým volný pohyb studentů, volný pohyb důchodců, rentiérů či osob, které nejsou nijak svázány s výkonem ekonomické činnosti. Lisabonská smlouva upravuje volný pohyb osob ve svých článcích 45 – 54. Volný pohyb zboží pak umožňuje přístup, kdy zboží, které je legálně uvedeno na trh v jedné členské zemi, může volně a bez překážek vstupovat na trhy ostatních členských států. Také volným pohybem zboží se zabývá Lisabonská smlouva a to ve svých článcích 34 – 37.9

5. Regionální politika Důraz kladený na oblast regionálních ekonomických disparit ve smyslu jejich odstraňování a zmírňování jejich dopadů až po jejich postupnou eliminaci je v Evropě dlouhodobě zakořeněn. Už v roce 1958 byl zaznamenán rozdíl na úrovni HDP v Hamburku, který zde byl až pětkrát větší než v Kalábrii. Římské dohody pak ustanovily nepřímý závazek pro tvorbu regionální politiky ve smyslu „harmonického rozvoje ekonomických aktivit a postupné a vyrovnané expanze.“10 Regionální politiku Evropské unie je možno řadit mezi ty nejvýznamnější aktivity. Na rozpočtu Evropské unie se podílí zhruba z 35 %. Jejím klíčovým principem je přesvědčení, že veřejný sektor má, ať už z ekonomických nebo sociálních (případně v důsledku kombinace obojího) důvodů, úlohu intervenovat na trhu s cílem snížení regionálních rozdílů a disparit, které vznikají v důsledku působení tržních sil. Jinými slovy je možno konstatovat, že zde existuje jakási role či úloha vlády, která spočívá ve snaze ovlivňovat geografickou distribuci ekonomických aktivit. Bude-li pozornost věnována motivům pro založení regionální politiky Evropské unie, je možno zmínit především ty ekonomické, sociální, politické a následně i ekologické. Hlavním cílem vzniknuvší regionální politiky bylo zvýšit ekonomickou a sociální 9

SEIFERTOVÁ, Věra. Průvodcovské činnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 68. ISBN 978-80-247-4807-8.

10

BACHE, Ian. The Politics of European Union Regional Policy. Sheffield: Sheffield Academic Press, 1998,

s. 31. ISBN 1-85075-863-8.

15

soudržnost, čímž by současně došlo ke snížení rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů. Na otázku, jakým způsobem může regionální politika z dlouhodobého hlediska přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti jednotlivých regionů a zlepšení jejich vývoje, Marek a Kantor (2007, s. 19) uvádějí, že „veřejná podpora firem, které umisťují svoji výrobu v určité oblasti, zpravidla povzbudí ekonomickou aktivitu, čímž dojde k poklesu nezaměstnanosti a tím i snížení sociálních výdajů. Dalším z důvodů je také nutnost sbližování ekonomik členských států, jež je nezbytné pro fungování měnové unie.“11 Regionální politika Evropské unie se v obecné rovině zaměřuje na rozvoj a růst, stejně tak jako na redukci chudoby a odstraňování disparit mezi regiony. Evropská unie se s využitím regionální politiky snaží smazávat rozdíly mezi regiony, pokouší se o rozvoj regionů, restrukturalizaci industriálních regionů, diverzifikaci ekonomických aktivit rurálních oblastí s převažující aktivitou v oblasti zemědělství a současně se také pokouší o revitalizaci regionů v okolí měst. V kontextu dříve platné Lisabonské strategie se regionální politika zaměřila na realizaci programů spolufinancovaných ze strany Evropské unie, které byly zaměřené na vybrané oblasti podpory jako například konkurenceschopnost a růst, růst znalostní ekonomiky, výzkumu a inovačních kapacit nebo tvorbu nových a kvalitnějších pracovních míst a další.12 Pro potřeby regionální politiky Evropské unie a následně také pro čerpání pomoci ze strukturálních fondů je důležité rozdělení území na jednotlivé regiony a jejich hierarchie zavedená v podmínkách Evropské unie. Evropská unie vyžaduje, aby její členské země vytvářely systémy územních jednotek, které jsou jednotně vedeny podle klasifikace územních statistických jednotek NUTS a LAU.13 Politiku soudržnosti a její vznik je možno datovat do zhruba sedmdesátých let, kdy do ES vstoupily státy s méně rozvinutou ekonomikou, pro které byly typické silné regionální 11

MAREK, Dan a Tomáš KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1. vyd.

Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister, 2007, s. 19. ISBN 978-808-7029-138. 12

DILLINGER, William R. Poverty and regional development in Eastern Europe and Central Asia.

Washington, D.C.: World Bank, 2007, s. 5. ISBN 08-213-7162-2. 13

MALACH, Antonín. Jak podnikat po vstupu do EU: právo a podnikání, podnikatelské řízení, podpora

podnikání v ČR a EU, podnikatelské a podpůrné instituce, podnikání a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 371. ISBN 80-247-0906-6.

16

disparity. Jednalo se především o Velkou Británii, Dánsko a Irsko. V roce 1972 byla dokonce regionální politika oficiálně označena jako „základní faktor posilování Společenství“. Legislativa pro integrovanou regionální politiku byla ale zavedena až Jednotným evropským aktem v roce 1986. Dalším impulsem, který umocnil nutnost zaměřit pozornost do oblasti regionální politiky, bylo přistoupení Řecka, Španělska a Portugalska a částečně také akceptace plánu na vznik jednotného trhu.14 Regionální politika Evropské unie je založena na několika základních principech. Tyto principy jsou reflektovány v rámci programové a právní úpravy celého procesu poskytování pomoci. Hlavními principy jsou princip programování, koncentrace, partnerství, adicionality, monitorování a vyhodnocování. Vedle těchto základních principů se regionální politika řídí také řadou doplňkových principů ve smyslu například principu subsidiarity, koordinace

a

harmonizace,

integrace,

konvergence,

solidarity,

kompatibility

a proporcionality. Na co se jednotlivé principy soustředí? Princip programování znamená, že strukturální fondy jsou běžně alokovány na základě sedmiletých, multi-sektorálních plánů regionálního rozvoje. Tyto plány jsou vyjednávány členskými státy s Evropskou komisí. Tento princip je uplatňován především proto, aby bylo možno realizovat co nejkomplexnější řešení regionálních problémů a aby nebyly prostředky přidělovány na jednotlivé dílčí projekty zjevně bezkoncepčně. Princip koncentrace představuje cílení výdajů strukturálních fondů do oblastí největších strukturálních problémů. Evropská komise s členskými státy definuje prioritní cíle, na základě kterých jsou tyto oblasti vybrány. V rámci respektu vůči tomuto principu dochází k větší efektivitě a účelnosti vynaložených prostředků. Princip partnerství představuje aktivní účast a participaci Evropské komise a odpovídajících regionálních a místních orgánů a kompetentních nevládních aktérů na všech částech administrace strukturálních fondů od plánování přes implementaci, řízení, monitorování až po hodnocení. Adicionalita představuje doplňkovost, což znamená, že prostředky poskytované ze strany Evropské unie neslouží v žádném případě jako náhrada národních zdrojů, ale slouží jako jejich doplněk. V praxi to znamená, že členské státy a jejich orgány jsou finančně na daných 14

Regionální

politika.

Euroskop.cz

[online].

©

2005-15

[cit.

2015-03-08].

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/

17

operacích zainteresovány. Co se monitorování a vyhodnocování týče, význam tohoto principu se neustále zvyšuje ve smyslu snahy o maximální efektivitu při vynakládání finančních prostředků. Toto je průběžně sledováno a to buď ex ante ve smyslu předběžného hodnocení, interim ve smyslu střednědobého hodnocení a ex post ve smyslu následného hodnocení.15 V období 2007 – 2013 bylo na politiku soudržnosti vyčleněno 35,7 % evropského rozpočtu, tedy 347,410 mld. eur. Poslední programové období bylo specifické tím, že došlo k rozšíření Evropské unie o země Rumunska a Bulharska, které k Evropské unii přistoupily v roce 2007, což do jisté míry prohloubilo ekonomické a sociální nerovnosti. V tomto programovém období se politika soudržnosti zaměřila na koncentraci zdrojů na nejchudší členské země a regiony. Priority byly posunuty k podpoře růstu, zaměstnanosti a inovací. Pro období let 2007 – 2013, tedy poslední programové období, měla regionální politika tři hlavní cíle, konkrétně Cíl 1 – Konvergence, Cíl 2 – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Cíl 3 – Evropská územní spolupráce. Cíl 1 se zaměřoval na podporu růstu a tvorby pracovních míst v těch nejméně rozvinutých členských státech a oblastech. Cíl 2 realizoval regionální programy pro ty regiony a orgány regionální správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech. Cíl 3 se zaměřil na podporu harmonického a vyváženého rozvoje území Evropské unie.16 Pro nové programové období, tedy programové období 2014 – 2020, došlo k některým změnám na úrovni priorit regionální politiky. Nicméně rámec politiky samotné se významně nijak nezměnil. Politika se zaměřuje primárně na podporu inovací a výzkumy v podmínkách udržitelného rozvoje. Stanoveny jsou dva základní cíle, konkrétně Cíl 1 – Investice pro růst a zaměstnanost a Cíl 2 – Evropská územní spolupráce.

15

MAREK, Dan a Tomáš KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1. vyd.

Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister, 2007, s. 29 - 30. ISBN 978-808-7029-138. 16

PARLIAMENT: HOUSE OF COMMONS: COMMUNITIES AND LOCAL GOVERNMENT

COMMITTEE. European Regional Development Fund: Second Report of Session 2012-13. Londýn, 2012, s. 7. ISBN 978-0-215-04674-1.

18

Jak uvádí Palatková (2014, s. 220), „regiony jsou rozděleny do třech kategorií dle základních charakteristik spojených s ekonomickou výkonností a ve sledování přínosu podporovaných projektů bude daleko větší důraz kladen na měřitelnost (plnění indikátorů). Systém by měl nově zpřísnit pravidla pro vyplácení podpor, na druhou stranu zjednodušit administrativní procedury.“17

6. Evropské fondy a podpora cestovního ruchu Další rozšíření Evropské unie v květnu roku 2004 o deset států mělo výrazný vliv na oblast strukturálních a geografických vzorců rozvoje evropského turismu. Skutečnost různorodosti společenské i environmentální v rámci tzv. „evropského klubu“ a současně s tím výzva významného rozšíření Evropské unie vyžadovala detailní zvážení a analýzu formy a perspektivy cestovního ruchu v rámci Evropské unie.18 Evropské fondy a financování ze strany Evropské unie se ukázalo jako vhodný nástroj pro minimalizaci a odstraňování disparit na úrovni mezi jednotlivými státy Evropské unie. Co se Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci programového období 2014 – 2020 týče, ty jsou tvořeny dvěma strukturálními fondy, tedy Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským sociálním fondem, dále pak Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním fondem.19 Úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je pomáhat při odstraňování zásadních regionálních rozdílů v rámci Evropské unie. Fond přispívá ke snižování rozdílů mezi úrovní 17

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny

mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 220. ISBN 978-80-247-4862-7. 18

HALL, Derek R, Melanie K SMITH a Barbara MARCISZEWSKA. Tourism in the new Europe: the

challenges and opportunities of EU enlargement. Cambridge, MA: CABI Pub., 2006, s. 5. ISBN 978-1845931-179. 19

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny

mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 251 s. ISBN 978-80-247-4862-7.

19

rozvoje jednotlivých regionů v kontextu míry zaostávání těch nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských a městských oblastí, dále pak v kontextu upadajících průmyslových oblastí, oblastí se znevýhodněním (konkrétně geografickým nebo přírodním). Evropský fond regionálního rozvoje financuje především produktivní investice. Produktivní investice je třeba chápat jako ty investice, které přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst, především pak prostřednictvím přímé podpory investic do oblasti malých a středních podniků. Dále je finanční podpora směřována do oblasti investic do infrastruktury a rozvoje vnitřního potenciálu takovými opatřeními, která podporují regionální a lokální rozvoj.20 Cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj je tedy podporovat takové aktivity, které napomáhají nápravě hlavních regionálních nerovnováh v rámci Evropské unie a to prostřednictvím strukturálních změn na úrovni jednotlivých regionů, jejichž rozvoj zaostává, a prostřednictvím konverze upadajících průmyslových regionů.21 Evropský sociální fond svými finančními prostředky podporuje aktivity směřující k posílení hospodářské a sociální soudržnosti skrze aktivity, jako jsou zvyšování zaměstnanosti, zvyšování počtu pracovních příležitostí, podpora vysoké úrovně zaměstnanosti, zvyšováním počtu pracovních míst a jejich kvality. Fond podporuje také přístup znevýhodněných osob k pracovním místům a snižuje rozdíly v zaměstnanosti na celostátní, regionální i lokální úrovni.22 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova byl ustanoven v roce 2005 na základě Nařízení Rady (ES) o podpoře rozvoje venkovského prostoru prostřednictvím EAFRD. Svou činnost fond zahájil na počátku roku 2007. Jak uvádí Boháčková (2009, s. 137), „jeho založení vyplývá ze situace, kdy je zřejmé, že zvláštní pozornost musí být věnována tzv.

20

VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 39. ISBN

978-80-247-2409-6. 21

KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu :. 2., aktualiz. vyd. V Praze: C.H.

Beck, 2009, s. 159. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-011-9. 22

VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 39. ISBN

978-80-247-2409-6.

20

druhému pilíři Společné zemědělské politiky – rozvoji venkova, kdy strategie rozvoje venkova se musí opírat o vlastní finanční prostředky a o rámcový plán, aby byla tato nejen zabezpečena, ale aby byla i koherezní a transparentní.“23 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) je určený tedy k podpoře společné zemědělské politiky s projekty a programy směřujícími do oblastí rozvoje zemědělství, lesnictví, potravinářského průmyslu a rozvoje venkova.24 Evropský námořní fond je fondem, který se zaměřuje na pomoc rybářům při přechodu odvětví na udržitelný rybolov, dále z něj podpora směřuje do oblasti pobřežní komunity a diverzifikace ekonomiky. Z fondu jsou financovány projekty, které zlepšují kvalitu života v evropských pobřežních oblastech a jejich prostřednictvím dochází k tvorbě nových pracovních příležitostí. Pochopitelně fond také zvyšuje dostupnost finančních prostředků.25

7. Rozvoj služeb a infrastruktury pro cestovní ruch Jedním ze základních předpokladů efektivního rozvoje cestovního ruchu je, pomineme-li důraz kladený na atraktivity dané destinace, především úroveň vybavenosti této destinace základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou a nabízenými službami. Toto všechno je pak třeba také doplnit vyhovující turistickou dopravní infrastrukturou především ve smyslu důležitosti takové infrastruktury pro individuální i kolektivní a organizované turistické aktivity. Jednoduše řečeno, má-li být uživatel služeb cestovního ruchu v dané destinaci spokojen, pak je třeba mu zajistit, vedle možnosti vhodně se ubytovat a stravovat, také možnost co možná nejlepšího spojení do dané destinace.

23

BOHÁČKOVÁ, Ivana a Magdalena HRABÁNKOVÁ. Strukturální politika Evropské unie. Vyd. 1. Praha:

C.H. Beck, 2009, s. 137. ISBN 978-80-7400-111-6. 24

NOVACKÁ, Ľudmila. Cestovní ruch a Evropská unie. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského,

2011, s.71. ISBN 978-80-7452-016-7. 25

Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). In: Evropská komise [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné

z: http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/emff/index_cs.htm

21

Jako základní infrastruktury v oblasti cestovního ruchu je možno vnímat vytváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, dále pak zabezpečení tvorby a realizace služeb. Podstatnou část materiálně-technické základny cestovního ruchu tvoří stravovací služby, přičemž jejich rozsah a úroveň limitují nejen využití přírodních podmínek pro oblast cestovního ruchu, ale také kulturně-historických nebo jiných atraktivit konkrétních turistických destinací. Kapacita těchto zařízení pak vytváří možnosti pro koncentraci a tedy faktické rozmístění cestovního ruchu. Za oporu prostorových a funkčních vztahů v rámci cestovního ruchu je možno považovat dopravu. To platí v obecné rovině, ale především tedy ve specifickém případě cestovního ruchu, neboť bez rychlé, bezpečné a efektivní dopravy by nemohly objemy uživatelů služeb cestovního ruchu těchto služeb využívat do takové míry, do jaké jej v současném světě využívají. Doprava tedy podmiňuje existenci cestovního ruchu a rekreace a to jak na mezikontinentální úrovni, tak na úrovni národní, regionální i lokální. Významnou oblastí služeb a infrastruktury cestovního ruchu je poskytování turistických informací. Vedle vlastní informační hodnoty plní především i marketingovou funkci.26 V období 2007 – 2013 bylo základní strategické směřování politiky cestovního ruchu definováno Koncepcí státní politiky cestovního ruchu v ČR. Ta byla dále zpřesněna Prováděcím dokumentem. Právě do oblasti podpory infrastruktury cestovního ruchu je směřována řada projektů, které jsou postaveny na čerpání finančních prostředků z Evropské unie. Také v projektovém období 2007 – 2013 směřovala rozhodující část projektů a především pak finančních dotací do infrastrukturních projektů v rámci priority 2 „Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu“. Evidováno bylo celkem 1969 projektů (73,7 %) s finanční dotací 33,42 mld. Kč (90 %). V rámci priority 3 „Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů“ bylo podpořeno celkem 400 projektů s finanční dotací 2,7 mld. Kč, v prioritě „Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu“ 258 projektů s finanční dotací 662 mil. Kč

26

GALVASOVÁ, Iva, Jan BINEK, Jan HOLEČEK, Kateřina CHABIČOVSKÁ a Zdeněk SZCZYRBA.

Průmysl cestovního ruchu [online]. S. 95. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008[cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf

22

a v rámci priority „Vytváření organizační struktury cestovního ruchu“ celkem 42 projektů s finanční dotací 366 mil. Kč. Jak již bylo naznačeno výše, základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu představuje sekundární potenciál rozvoje cestovního ruchu. Bez jeho existence v podstatě není reálné očekávat dosažené efektivního rozvoje. Co se týče základní infrastruktury, je důraz kladen na růst kvality a vzájemnou provázanost této infrastruktury s ostatní nabídkou. Veřejnou podporu ze strany Evropské unie je účelné směřovat na dovybavování středisek

veřejně

potřebnou

doprovodnou

turistickou

infrastrukturou,

potažmo

zkvalitňováním dopravní dostupnosti turistických destinací. Co se vytváření územních podmínek pro rozvoj cestovního ruchu týče, to je zajišťováno nástroji územního plánování. Výstavba a modernizace infrastruktury cestovního ruchu musí nutně být v souladu s územně plánovací dokumentací příslušných krajů a obcí. Současně je ale také třeba věnovat pozornost podpoře základní infrastruktury ve venkovských oblastech České republiky, primárně v souvislosti s revitalizací venkovských brownfields a současně také s rozštěpením a odlišením jednotlivých ekonomických aktivit. Jak je uvedeno ve strategické dokumentu „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020, „současný systém dotační politiky se příliš neosvědčil, hlavně z důvodu narušování konkurenčního prostředí. Součástí návrhu je proto zavedení podpory prostřednictvím zvýhodněných úvěrů.“ Dokument pak dále vyjmenovává jednotlivé aktivity, které jsou žádoucí ve smyslu rozšiřování a budování infrastruktury cestovního ruchu. Těmito aktivitami jsou: „zvyšování standardu ubytovacích zařízení, dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou (sportovně-rekreační,

kulturně-rekreační,

zdravotně-rekreační),

budování

středisek

venkovské turistiky, zkvalitňování dopravní dostupnosti turistických destinací, podpora infrastruktury pro rozvoj nemotorové dopravy.“ 27

27

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 - 2020 [online]. S. 19. Praha:

Ministerstvo pro místní rozvoj[cit. 2015-03-17]. ISBN 978-80-87147-40-5.

23

8. Evropská politika turismu V podstatě až do poloviny osmdesátých let minulého století se turismus vyskytoval na okraji zájmů Evropské unie. V souvislosti s tím byl jeho rozvoj ponechán zcela v kompetencích členských států. Problematika turismu tak byla řešena pouze rámcově jakožto součást ostatních politik. O politice turismu Evropské unie jako takové je možno hovořit až od poloviny osmdesátých let. Jak uvádí Tittelbachová (2011, s. 23), „Evropská unie je oprávněna přijímat opatření a směrnice pro rozvoj turismu v součinnosti s dalšími politikami EU. S rostoucím významem turismu pro naplnění globálních cílů Společenství dochází ke stále těsnější spolupráci s členskými zeměmi jak v oblasti implementace evropských dokumentů a směrnic do národních politik, tak v oblasti finanční a nefinanční podpory pro realizaci strategických cílů. I nadále však politika turismu nespadá do přímé působnosti Evropské komise a každý členský stát řeší oblast turismu samostatně.“ Období hledání pojetí politiky turismu a její pozice v rámci celkové politiky Evropské unie, tak by bylo možno charakterizovat období až do roku 1986. Až do tohoto roku vykonávaly členské země vlastní politiku turismu bez koordinace na nadnárodní úrovni. Následně došlo v roce 1986 k založení Poradního výboru pro turismus pro koordinaci činností s ohledem na přímý nebo zprostředkovaný vliv společných politik EU na rozvoj turismu. Následně byl rok 1990 vyhlášen jako Evropský rok turismu. To s cílem zahájit proces k vytvoření konzistentní politiky turismu Společenství. V tomtéž roce byla Radou evropských společenství přijata směrnice 90/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy. V této směrnici byly upraveny podmínky volného pohybu služeb v oblasti turismu. Důraz byl přitom kladen na podmínky pro volnou hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelem. Předmětem směrnice bylo taktéž sblížení právních a správních předpisů členských států v této oblasti na území Společenství.28

28

TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance : státní politika

turismu České republiky : systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 23. ISBN 97880-247-3842-0.

24

Do roku 1992 se oblast turismu objevovala v základních dokumentech evropské integrace pouze zprostředkovaně v souvislosti se zavedením společného trhu, dále pak formováním regionální politiky a prosazováním ochrany a zachování kulturní identity jednotlivých členských zemí. Poprvé v roce 1992 došlo k uvedení turismu jakožto společné aktivity Evropské unie ve třetím článku Maastrichtské smlouvy, kam byl zařazen pod písmenem t) opatření v oblasti energie, civilní obrany a turismu. K počátku prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která novelizovala zakládající smlouvy Společenství. Ta přinesla současně také nové směřování Společenství také ve vztahu k turismu. Zvláštní článek o turismu zde uvádí, že Evropská unie doplňuje činnost

členských

států

v

odvětví

turismu

především

ve

smyslu

podpory

konkurenceschopnosti podniků v této oblasti. Pravomoci Evropské unie provádět činnosti s cílem koordinace nebo doplnění činnosti členských států v oblasti turismu jsou zakotveny v článku Smlouvy 2e.29 Úpravu činnosti Evropské unie v oblasti cestovního ruchu obsahuje Lisabonská smlouva v hlavě XXI, článku 186, přičemž tato činnost je vnímána a formulována jako podpora vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podniků v daném odvětví a současně také jako podpora spolupráce mezi členskými státy a to zejména výměnou dobré praxe. V tomto ustanovení v bodě 2 je konstatováno, že „Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem ustanovuje osobitá opatření doplňující činnosti vykonávané členskými státy pro dosažení cílů uvedených v tomto článku, přičemž je vyloučena jakákoliv harmonizace zákonů a jiných právních předpisů členských států“. Oblasti cestovního ruchu se dotýká řešení podle sekundárního komunitárního práva. To tvoří akty přijímané v rámci vnitřního legislativního procesu Evropské unie.30

29

TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance : státní politika

turismu České republiky : systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 21. ISBN 97880-247-3842-0. 30

NOVACKÁ, Ľudmila. Cestovní ruch a Evropská unie. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského,

2011, s. 37 - 38. ISBN 978-80-7452-016-7.

25

Lisabonská smlouvy vymezila tři skupiny politiky. Tyto politiky byly vymezeny podle míry přenesení národních kompetencí na nadnárodní úroveň. Turismus je ve své podstatě ale řešen ve všech skupinách politik, což je dáno především jeho průřezovostí. Velmi úzce je turismus propojen s problematikou jednotného vnitřního trhu, který byl zakotven v Jednotném evropském aktu, přičemž právě jednotný vnitřní trh je možno považovat za klíčový kámen integračního procesu, neboť zahrnuje volný pohyb zboží, volný pohyb služeb (turismus) a kapitálu a volný pohyb osob. Mezi ostatními politikami, iniciativami a strategiemi je možno jmenovat Lisabonskou strategii, Evropu 2020, fiskální politiku a pakt stability, finanční perspektivu a další. V oblasti turismu má Evropská unie pravomoci provádět aktivity, jejichž prostřednictvím je realizována podpora, koordinace, případně jsou jimi doplňovány činnosti členských států v souladu s článkem 195 Smlouvy o fungování Evropské unie. Evropská unie se v důsledku Lisabonské smlouvy mohla zaměřit na dvě oblasti činností, kterými je podpora vytváření příznivého prostředí pro rozvoj firem v turismu a podpora spolupráce mezi členskými zeměmi s využitím výměny příkladů dobré praxe, zkušeností a osvědčených postupů. Poté, co skončila platnost Lisabonské strategie, přijala Evropská unie nový strategický dokument. Tím byla Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst.31 V tomto strategickém dokumentu jsou stanoveny základní strategické okruhy problémů, které je nutno řešit. Evropa 2020 byla vypracována s uvažováním na úrovni tří variant hospodářského rozvoje v Evropské unii v časovém horizontu do roku 2020. Tyto varianty jsou prezentovány jako tzv. scénáře a jsou celkem tři: progresivní vývoj, stabilizovaný vývoj a degresivní vývoj. Progresivní vývoj hovoří o udržitelném oživení, kdy bude Evropa schopna dosáhnout úplného návratu ke křivce hospodářského růstu a zvýšit svůj potenciál dalšího růstu. Stabilizovaný vývoj pak uvažuje na úrovni pomalého oživení, kdy bude Evropa trpět ztrátou blahobytu a opětovný hospodářský růst bude stát na narušeném základu.

31

PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a

rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 245 - 246. ISBN 978-80-247-3643-3.

26

Degresivní vývoj pak uvažuje na úrovni tzv. ztraceného desetiletí, kdy Evropa utrpí trvalou ztrátu blahobytu a potenciálu budoucího růstu.32 Podle míry zásahů států je možno identifikovat tři základní koncepty evropské politiky turismu. V rámci první skupiny konceptů stát vůbec nezasahuje či jeho zásahy do národních politik a koncepcí turismu jsou omezené a soustředí se primárně na tvorbu nezbytných regulativů k zabezpečení jiných státních cílů. Druhá skupina obsahuje ty koncepty, v rámci nichž stát přijímá opatření pro rozvoj turismu, přičemž tato opatření využívá s cílem řešení problémů na úrovni společensko-ekonomické. Třetí skupina obsahuje ty koncepty, v rámci nichž stát silně reguluje politiku turismu. Rozlišovány jsou tři základní typy evropské politiky turismu a to pragmatická, liberální a koncepční. Pragmatická politika turismu jde cestou ponechání turismu volnému průběhu bez státní koncepce, přičemž opatření jsou ze strany vlády přijímána pouze k řešení konkrétních problémů v souladu s aktuálním vývojem a současnou potřebou. Toto umožňuje rychle reagovat a efektivně zasahovat dle potřeby. Tato politika je využívána především ve fázi rozvoje turismu, poté přechází do jedné z forem koncepční politiky. Jako výhody pragmatické politiky turismu je možno jmenovat flexibilitu, orientaci na problémy, rychlost při malém množství správních nákladů. Jak uvádí Tittelbachová (2011, s. 15), „problémy řeší většinou přímo ti, kterých se týkají, za předpokladu odpovídajících rozhodovacích kompetencí. Pokud ale neexistuje žádný dlouhodobější plán, je prakticky nemožné stabilizovat turismus jako perspektivní hospodářské odvětví. Druhým negativem je, že k řešení problémů dochází často až při velkém tlaku ze strany trhu.“33

3232

NOVACKÁ, Ľudmila. Cestovní ruch a Evropská unie. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose

Komenského, 2011, s. 52-53. ISBN 978-80-7452-016-7. 33

TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance: státní politika

turismu České republiky : systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 15. ISBN 97880-247-3842-0.

27

APLIKAČNÍ ČÁST 9. Analýza statistických ukazatelů za dané období 9.1 Čerpání zdrojů EU za dané období Jedním z podstatných aspektů členství České republiky v Evropské unii je možnost čerpat finanční prostředky na podporu rozvoje infrastruktury cestovního ruchu a obecně rozvoje atraktivity prostředí České republiky jakožto cílové destinace příjezdového cestovního ruchu. Jako sledované období pro potřeby zohlednění dostupných údajů a dat bylo vybráno projektové období let 2007 – 2013. V prvé řadě je to období, kdy byl od vstupu České republiky již plně rozvinut potenciál využití evropských peněz s cílem vyrovnání regionálních disparit mezi Českou republikou a západní Evropou. Dále se pak jedná o období, kdy došlo v rámci České republiky k plné implementaci Schengenu (r. 2007) a současně se také jedná o období, kdy českou ekonomiku (a nejen ji) postihla ekonomická krize, nicméně projektové období je dostatečně dlouhé, aby pokrylo nejen období krize jako takové, ale také období po překonání neblahých dopadů ekonomické recese. Na základě dostupných dat byla zpracována tabulka č. 1 zobrazující přehled čerpání finančních prostředků z vybraných operačních programů za období let 2007 – 2013.

28

OP Doprava Životní prostředí Lidské zdroje a zaměstnanost Vzdělávání pro konkurenceschopnost Praha Konkurenceschopnost ROP SZ ROP MS ROP JV ROP SM ROP SV ROP JZ ROP SČ Suma ROP

Celková alokace podpory za celé Koeficient programové Nepřijaté úspěšnosti období 2007 – Podané Přijaté žádosti žádosti žádostí 2013 - mil. Kč žádosti 152 260,60 419 225 194 0,54 123 664,40 49 935,20 43 792,80 6 364,80 19 909,20 19 773,80 18 874,70

17 658,10 17 479,10 16 645,60 15 003,30 125 343,80

26 784 16 067 23 384 1 008 1 332 1 770 1 689 2 361 1 417 3 430 2 020 14 019

15 586 5 408 10 595 338 423 921 894 1 145 700 977 1 013 6073

11 198 10659 12 789 670 909 849 795 1216 717 2453 1 007 7946

0,58 0,34 0,45 0,34 0,32 0,52 0,53 0,48 0,49 0,28 0,50 0,43

Tabulka 1 Údaje o projektech podle jednotlivých OP a fondů EU za období let 2007 – 2013 (Zdroj MMR)34

Tabulka č. 1 pokrývá ty operační programy a regionální operační programy, z nichž je možno financovat infrastrukturu cestovního ruchu. Cestovní ruch a jeho infrastruktura je financována prakticky ze všech regionálních operačních programů, které mají ve svých prioritních osách zakomponován cestovní ruch, nejčastěji mezi podporami podnikání. Oblast cestovního ruchu a jeho infrastrukturu je možné také analogicky rozvíjet a finančně podporovat v rámci OP Praha Konkurenceschopnost. Kvalita cestovního ruchu a příliv turistů do České republiky souvisí bezpochyby, stejně jako v případě ostatních zemí, s úrovní infrastruktury cestovního ruchu. Kvalita dopravní infrastruktury je tak rozvíjena s pomocí OP Doprava. Podstatný vliv má i environmentální oblast, kvalita životního prostředí a rozvoj prostředí jednotlivých regionů. Proto je možné podpory čerpat také z OP Životní prostředí. Pro rozvoj turismu je důležité také získat, rozvíjet a pro výkon povolání odborně připravovat kvalifikované pracovní síly. A je to právě turistický průmysl, který v období svého rozvoje spoluvytváří nová pracovní místa. Proto je možno do souhrnné statistiky zahrnout také OP Lidské zdroje a zaměstnanost i OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

34

Čtvrtletní monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudržnosti v programovém

období 2007 - 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015.

29

V rámci OP Doprava byla ve sledovaném období podpora směřována do oblasti výstavby železniční sítě TEN-T (37,8 % na celkové alokaci), výstavby a modernizace dálniční a silniční sítě TENT-T (27,6 %), modernizace železniční sítě mimo TEN-T (6,8 %), modernizace silnic 1. třídy mimo TEN-T (18,9 %), modernizace a výstavby pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hlavním městě Praze (5,7 %) a dalších oblastí přímo nesouvisejících s cestovním ruchem. V rámci OP Životní prostředí byly ve sledovaném období podpořeny aktivity související s cestovním ruchem ve smyslu omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik (1,2 % na celkové alokaci), zlepšování stavu přírody a krajiny (10,9 %) a rozvoje infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu (0,9 %). V rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost bylo podpořeno jak počáteční vzdělávání (37,6 % na celkové alokaci), tak terciální vzdělávání, výzkum a vývoj (38 %), další vzdělávání (10,6 %), systémový rámec celoživotního učení (9,8 %) i technická pomoc (4 %). Podpora z Evropské unie v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti směřovala především do oblastí adaptability (25,7 % na celkové alokaci), aktivní politiky trhu práce (34,5 %), sociální integrace a rovných příležitostí (25,4 %), veřejné správy a veřejných služeb (8,6 %) a mezinárodní spolupráce (1,9 %). V rámci OP Praha Konkurenceschopnost byla podpora směřována do oblasti dopravní dostupnosti a rozvoje ICT (33,7 % na celkové alokaci), životního prostředí (26,6 %), inovací a podnikání (37,5 %). V rámci podpory čerpané z regionálních operačních programů směřovala podpora v různorodé míře do oblastí rozvoje území a regionu v rozličných oblastech i rozvoje a podpory cestovního ruchu (přímo i nepřímo).35

35

Čtvrtletní monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudržnosti v programovém

období 2007 - 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015.

30

S odkazem na zpracovanou tabulku lze konstatovat, že finanční podpora směřující do České republiky z Evropské unie pochází ve vztahu k cestovnímu ruchu ve smyslu objemu finančních prostředků především z OP Doprava, OP Životní prostředí a regionálních operačních programů. Konkrétní podobu poměrů mezi vybranými operačními programy ukazuje graf č. 1 níže.

Celková alokace podpory vybraných OP Suma ROP Praha Konkurenceschopnost Vzdělávání pro konkurenceschopnost Lidské zdroje a zaměstnanost Životní prostředí Doprava 0,00

40 000,00 80 000,00 120 000,00 160 000,00

Graf 1 Poměr celkové alokace podpory z vybraných OP

Podíváme-li se na poměr podaných žádostí/projektů o finanční podporu a spolufinancování projektů ze strany EU a na počet úspěšných a tedy přijatých žádostí a podpořených projektů, je vhodné v tabulce výše upozornit především na poslední sloupec tabulky záměrně označený jako koeficient úspěšnosti žádostí. Tento koeficient ukazuje, do jaké míry byly projektové žádosti úspěšné. Například koeficient 0,54 odkazuje k faktu, že pouze 54 % podaných žádostí bylo schváleno a podpořeno. Zaměříme-li pozornost na vybrané operačních programy, z nichž byla čerpána finanční pomoc přímo či nepřímo směřující do oblasti podpory rozvoje a budování infrastruktury cestovního ruchu, je zajímavé, že všechny se pohybují v pásmu průměru kolem 50 %, řada z nich v pásmu pod tímto průměrem. Vyvstává tak otázka, co je toho příčinou, neboť odpověď „omezené finanční prostředky“ není odpovědí dostatečnou, všezahrnující a opomíjen je fakt, že v projektovém období 2007 – 2013 zůstala celá řada prostředků nedočerpána nebo byla uměle čerpána v závěru období. Proto vyvstává otázka, zda není chyba v nízké informovanosti veřejnosti ve smyslu podávání 31

žádostí, možností čerpání podpory z Evropské unie a především přípravy projektů. Této problematice se budu dále věnovat v návrhové části.

9.2 Příjmy z cestovního ruchu za dané období Zaměříme-li se nyní na příjmy z cestovního ruchu za období loňského roku, tedy roku 2014 v reflexi snahy o zpracování co nejaktuálnějších dat, nutno podotknout, že za rok 2014 dosáhly příjmy České republiky z příjezdového cestovního ruchu hodnoty 141,8 miliardy korun. To je o čtyři miliardy více, než v roce předchozím, tedy v roce 2013. Meziročně je tak možno hovořit o růstu příjmů o 2,9 procenta. Kontinuálně s tím došlo k růstu výdajů na cestovní ruch a to o 17,6 %. Tyto údaje vyplývají ze statistiky platební bilance, kterou zveřejnila Česká národní banka. Tyto údaje jsou zachyceny v tabulce č. 2 uvedené níže. I. Q

II. Q

III. Q

IV. Q

I. Q

I.-II. Q

I.-III. Q

I.-IV. Q

2014

2014

2014

2014

2014

2014

2014

2014

8232,1

9456,0

7657,9

9714,5

8232,1

17688,1

25346,0

35060,5

příjmy

31131,8

35069,0

36458,0

39124,2 31131,8

66200,8

102658,8

141783,0

výdaje

22899,7

25613,0

28800,1

29409,6 22899,7

48512,7

77312,8

106722,5

v mil. Kč

1.A.b.4Cestovní ruch

Tabulka 2 Statistika platební bilance České republiky za rok 2014 (Zdroj: ČNB)36

I. Q

II. Q

III. Q

IV. Q

I. Q

I.-II. Q

I.-III. Q

I.-IV. Q

2013

2013

2013

2013

2013

2013

2013

2013

12194,8

11675,1

8528,7

14673,6 12194,8

23869,9

32398,6

47072,2

příjmy

33057,7

33656,1

33724,7

37390,4 33057,7

66713,8

100438,5

137828,9

výdaje

20862,9

21981,0

25196,0

22716,8 20862,9

42843,9

68039,9

90756,7

v mil. Kč

1.A.b.4Cestovní ruch

36

Platební bilance v Kč - čtvrtletní. ČNB [online]. 2015 [cit. 2015-03-31].

32

Tabulka 3 Statistika platební bilance České republiky za rok 2013 (Zdroj: ČNB) 37

Začátek roku 2014 byl poznamenán do jisté míry poklesem příjmů na úrovni příjezdového cestovního ruchu. Zde můžeme spatřovat příčinu v eskalaci rusko-ukrajinské krize a v kurzových změnách rublu. To způsobilo propad příjmů z cestovního ruchu v prvním čtvrtletí meziročně o 5,8 procenta. Následující kvartální období jsou však spojena s pozitivním vývojem projevujícím se zejména na blízkých trzích. Nejvýrazněji se na celkových výsledcích projevil vývoj ve třetím čtvrtletí, neboť zde příjmy z příjezdového cestovního ruchu vzrostly meziročně o 8,1 procenta. Podle informací Institutu turismu České republiky CzechTourism rostly během roku zejména příjezdy z blízkých evropských zemí, jako je Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko. Významný podíl přijíždějících turistů vykazuje také Nizozemsko, Itálie, Španělsko a Velká Británie. Co se pozitivního vývoje příjmů z cestovního ruchu týče, svůj vliv na něj měla i intervence České národní banky, které prospěla především turistům ze zemí eurozóny. Mimo Schengen a Evropskou unii zaznamenaly nárůst příjezdů země jako Jižní Korea, která svým tempem růstu předstihla tradiční Čínu. V roce 2014 tak celkem Českou republiku navštívilo 8,1 milionu zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních, což představuje 3,5 procentní nárůst oproti předchozímu roku.38 Podíváme-li se na údaje z roku 2004, kdy vstoupila Česká republika do Evropské unie, je možno z platební bilance ČNB a z údajů ČSÚ vyčíst, že příjezdy zahraničních návštěvníků ve srovnání s rokem předchozím, tedy rokem 2003, v podstatě stagnovaly, zaznamenán byl nárůst o 1 %. Pokles byl dokonce zaznamenán na hranici s Rakouskem, Polskem a Slovenskem, nárůst příjezdů byl patrný na hranici s Německem. Zvýšený zájem zaznamenaly v roce 2004 všechny kategorie hromadných ubytovacích zařízení. Meziroční pokles v hromadných ubytovacích zařízeních zaznamenali hosté z Polska, zvýšený zájem

37

38

Platební bilance v CZK - čtvrtletní. In: ČNB [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Platební bilance v Kč - čtvrtletní. ČNB [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/bop_q_czk.htm

33

o ubytování v České republice byl zaznamenán u uživatelů cestovního ruchu z velké Británie, Irska, Itálie, Francie, Německa, Rakouska a Slovenska. Vedle toho výdaje rezidentů České republiky stouply meziročně o 7,2 % na 58,4 mld. Kč. Počet výjezdů do zahraničí se meziročně zvýšil o 1,6 %. v mil Kč

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Cestovní ruch příjmy 100 310,1 107 129,8 110 948,0 113 125,0 133 772,3 130 738,2

122 469,9 127 433,0

výdaje 54 419,2

77 160,1

58 362,8

57 777,6

60 015,4

73 450,3

77 518,2

77 585,4

Tabulka 4 Statistika platební bilance České republiky za roky 2003 až 2005 (Zdroj: ČNB)

Výše uvedená tabulka č. 3 zobrazuje příjmy z příjezdového cestovního ruchu v letech 2003 až 2010. Toto období bylo zvoleno zcela záměrně. To proto, že, jak je patrné z tabulky výše, roky po vstupu České republiky do Evropské unie znamenaly zvýšení příjmů na úrovni cestovního ruchu a ve vztahu k rozvoji tohoto rostoucího a dynamizujícího se odvětí, rostly také výdaje. Nicméně v roce 2008 přichází do České republiky ekonomická krize. Ekonomická krize přišla do Evropy z USA a její působení je patrné na snížení příjmů z oblasti cestovního ruchu již v daném roce 2008, výdaje do oblasti cestovního ruchu však nadále ve smyslu udržení konkurenceschopnosti a dalšího dílčího rozvoje infrastruktury cestovního ruchu rostly. Dopady krize na trh cestovního ruchu byly citelnější až na počátku roku 2009. V daném roce poklesly příjezdy zahraničních turistů, také rezidenti vyjížděli méně. V důsledku nízkého disponibilního důchodu obyvatel došlo k oživení levnějších forem cestovního ruchu. V tabulce výše je patrný další, tentokrát již citelnější pokles příjmové úrovně, a současně je patrný také pokles výdajů v reakci na zmíněný pokles příjmů. K oživení trhu cestovního ruchu pak dochází v roce 2010. Při porovnání těchto údajů (a především údajů počátečních let po vstupu České republiky do Evropské unie) s roky 2014 a 2013 je patrný značný nárůst na úrovni příjmů cestovního ruchu. Příjezdový turismus narostl v důsledku zvýšené příjezdové aktivity především nám geograficky blízkých zemí, zemí, které jsou součástí Schengenu. Lze se tedy důvodně 34

domnívat, že v tomto kontextu má vstup České republiky do Evropské unie veskrze pozitivní vliv na oblast cestovního ruchu.

9.3 Počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních Ve vztahu k vlivu odstranění administrativních a technických bariér pro zahraniční cestu v souvislosti se vstupem České republiky do Schengenu byla pozornost věnována také počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízení v České republice a to v kategorizaci podle zemí. Pozornost byl zaměřena na země: Slovensko, Polsko, Rakousko a Německo. Důvodem pro výběr těchto zemí jakožto zemí pro analýzu a srovnání je fakt, že nejen že se jedná o země, které jsou členy Evropské unie a Schengenu, ale také jsou zeměmi sousedícími s Českou republikou. Období, za něž byla sledována data, je období let 2003 – 2013. Toto období bylo zvoleno záměrně ve vztahu k faktu, že desetileté období je dostatečně dlouhým obdobím, aby bylo možno postihnout vývojový trend a současně také proto, že ač vstoupila Česká republika (stejně jako Polsko a Slovensko) do Evropské unie v květnu 2004, do schengenského prostoru se plně zapojila až v roce 2007. Německo se do Schengenu plně zapojilo již v roce 1995 a Rakousko 1997. Léta předcházející roku 2007 jsou do analýzy dat zařazena proto, aby byl postižitelný následný dopad na počet hostů v hromadných ubytovacích kapacitách. Pro potřeby analýzy byla z údajů ČSÚ39 vybrána data týkající se výše uvedených zemí a byla přenesena do přehledné tabulky a vzájemně komparována. Tato data blíže zobrazuje tabulka č. 5 níže.

39

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle zemí Česká republika Hromadná ubytovací zařízení

celkem. In: Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2015-04-04].

35

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Slovensko Změna Polsko Změna Německo Změna Rakousko Změna 252763 xx 291344 xx 1439124 xx 165283 xx 266917 1,06 253916 0,87 1569369 1,09 183871 1,11 260212 0,97 261576 1,03 1606947 1,02 184235 1,00 281854 1,08 273659 1,05 1617431 1,01 175911 0,95 309255 1,10 298621 1,09 1549441 0,96 177170 1,01 299278 0,97 376592 1,26 1475858 0,95 170663 0,96 287810 0,96 341136 0,91 1393112 0,94 177715 1,04 307192 1,07 350637 1,03 1348482 0,97 189886 1,07 344101 1,12 371127 1,06 1386976 1,03 185719 0,98 435595 1,27 401997 1,08 1521246 1,10 220404 1,19 452421 1,04 424402 1,06 1484169 0,98 229729 1,04

Tabulka 5 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí – nerezidenti (Zdroj: vlastní zpracování)

V tabulce výše je tmavě modrou barvou vyznačen rok 2007, tedy již výše uvedený rok spojený s plnou implementací Schengenu v rámci České republiky. Světle modrou barvou jsou pak vyznačeny roky 2008 a 2009, kdy už v rámci předchozí kapitoly bylo naznačeno, že se jedná o roky, které lze označit titulem „krizové“, neboť celý segment cestovního ruchu byl postižen ekonomickou krizí. Vyznačeny jsou tyto roky především v kontextu toho, aby nedocházelo ke zkreslení vývojových trendů v oblasti využívání ubytovacích zařízení v České republice ve vymezeném období. Vedle každého absolutního čísla vyjadřujícího počet hostů ubytovacích zařízení v České republice přijíždějících z konkrétní vybrané země, je kolonka změna. Tato změna představuje index pro potřeby meziročního srovnávání, kdy index větší než 1 představuje nárůst absolutního počtu ubytovaných zahraničních hostů (např. index 1,07 vyjadřuje 7% nárůst, index 1,04 pak 4% nárůst atd.), kdežto index menší než jedna naznačuje trend opačný (např. index 0,91 představuje 9% pokles, index 0,87 pak představuje 13% pokles atd.). Podíváme-li se na samotná data, pak je možné konstatovat, že rok 2007 ve smyslu plné implementace Schengenu, měl významný vliv především na ubytované turisty ze Slovenska a Polska, v případě Slovenska byl zaznamenán 10% nárůst, v případě Polska 9% nárůst počtu ubytovaných v České republice. Naopak v Německu se v roce 2007 začíná pozvolna projevovat ekonomická krize (především v oblasti automobilového průmyslu) a zde dochází 36

k poklesu o 4 %. Nízký nárůst byl zaznamenán také v případě Rakouska, zde se jednalo o 1% nárůst hostů. Nyní si ze zcela objektivních důvodů dovolím pro srovnání vynechat roky 2008 – 2009, neboť tyto roky postižené ekonomickou krizí zaznamenaly pokles hostů ubytovacích zařízení v majoritní většině případů. Zaměřím-li se na období od roku 2010 do roku 2013, pak většinově dochází k nárůstu počtu ubytovaných hostů ze zahraničí v řádech jednotek až desítek procent. Nejvýznamnější je nárůst těchto hostů ze Slovenska a Polska, tedy zemí České republice ekonomicky bližších, méně významný nárůst, který je v určitých obdobích střídán meziročním poklesem, je patrný v případě Německa a Rakouska. V tomto kontextu je možné uvažovat o skutečnosti, zda vedle samotného odstranění bariér, o které se Schengen zasloužil, nemá v druhé rovině na příjezdový cestovní ruch vliv také ekonomická vyspělost země a regionální disparity. Vývoj počtu a proměny přijíždějících hostů využívajících ubytovací kapacity České republiky ukazují grafy níže.

Nerezidenti - Slovensko 500000 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Graf 2 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ze Slovenska v letech 2003 – 2013

37

Nerezidenti - Polsko 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Graf 3 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních z Polska v letech 2003 – 2013

Nerezidenti - Německo 1650000 1600000 1550000 1500000 1450000 1400000 1350000 1300000 1250000 1200000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Graf 4 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních z Německa v letech 2003 – 2013

Nerezidenti - Rakousko 250000 200000 150000 100000 50000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Graf 5 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních z Rakouska v letech 2003 – 2013

38

S výjimkou ekonomicky vyspělého Německa lze nárůst počtu hostů, kteří se ubytovávají v hromadných ubytovacích zařízení České republiky, pozorovat u všech vybraných zemí Schengenského prostoru. Významný propad v případě Německa v předchozích letech je možno připsat hluboké ekonomické krizi, kdy dopady na německý průmysl byly citelnějšími než na průmysl český, tudíž i ekonomická obnova a směřování k nové konjunktuře trvalo delší dobu. Trend dalšího nárůstu v řádech jednotek (v případě Německa a Rakouska) až desítek (v případě Polska a Slovenska) lze očekávat i do budoucna.

10. Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření jakožto jedna z kvantitativních metod výzkumu veřejného mínění bylo zvoleno pro účely tohoto textu především s ohledem na fakt, že vhodně doplňuje komparovaná statistická data a ukazatele. Dotazník jakožto nástroj sběru a následné evaluace sebraných dat byl současně zvolen také z důvodu možnosti získání značného množství dat a informací. Dotazníkové šetření bylo realizováno v průběhu měsíce března 2015 od jeho počátku do 20. března. Dotazník byl distribuován v tištěné podobě a předáván osobně. Co se respondentů týče, byli voleni ve třech věkových skupinách, které považuji za skupiny zahrnující největší počet uživatelů služeb cestovního ruchu. Toto zaměření bylo zvoleno s ohledem na zajištění relevantního vzorku respondentů. V rámci dotazníkového šetření odpovídalo celkem 56 mužů a 44 žen, celkový počet respondentů tedy činil 50. Bylo důležité dodržet konzistentní poměr mezi oběma pohlavími, neboť se lze domnívat, že motivy pro využívání služeb cestovního ruchu i preference se u obou pohlaví do jisté míry odlišují. Procentuální zastoupení demografické charakteristiky pohlaví v rámci dotazníkového šetření zobrazuje graf č. 6.

39

Pohlaví respondentů

44% 56%

Muži

Ženy

Graf 6: Pohlaví respondentů

V rámci dotazníkového šetření byly osloveny celkem tři věkové kategorie a to respondenti ve věku od 25 do 30 let, dále pak respondenti ve věku od 31 do 35 let a respondenti ve věku od 36 do 40 let. Jak již bylo naznačeno výše, respondenti z těchto věkových skupin byli zvoleni především s ohledem na skutečnost, že se jedná o nejčastější uživatele služeb cestovního ruchu. V rámci věkové kategorie od 25 do 30 let celkem odpovídalo 16 respondentů, ve věkové kategorii od 31 do 35 let 54 respondentů a ve věkové kategorii od 36 do 40 let celkem 30 respondentů. Procentuální zastoupení demografické charakteristiky věku v rámci dotazníkového šetření zobrazuje graf č. 7.

Věková struktura respondentů

30%

16%

54%

25 - 30 let

31 - 35 let

36 - 40 let

Graf 7 Věková struktura respondentů

40

Nejprve byli respondenti dotázáni na to, zda se domnívají, že měl vstup České republiky do Evropské unie vliv na oblast cestovního ruchu. Tato otázka byla položena s cílem zjistit subjektivní mírů vnímání přímého vlivu Evropské unie na specifickou oblast lidské činnosti, v tomto konkrétním případě tedy oblast cestovního ruchu. Otázka byla položena jako uzavřená s možností výběru odpovědi na škále hodnot „rozhodně ano – spíše ano, - nedokáži posoudit – spíše ne – rozhodně ne“. Pětistupňová hodnotící škála byla zvolena především proto, že je všeobecně používána a většina respondentů ji má spojenou se známkováním ve škole, tudíž je pro ně intuitivní a dobře se jim s ní pracuje. Hlavním cílem bylo zaměřit se především na hodnotu odpovědí respondentů s tím, že byla pozornost při vytváření dotazníků věnována také tomu, aby bylo jeho vyplňování pro respondenty co nejintuitivnější a technicky nenáročné. Otázka zněla: „Domníváte se, že má vstup České republiky do Evropské unie pozitivní vliv na cestovní ruch?“ Celkem 40 respondentů odpovědělo, že „rozhodně ano“, 30 respondentů se domnívalo, že „spíše ano“, 4 respondenti „nedokázali posoudit“, 16 respondentů se domnívalo, že „ne“, a 10 respondentů pak dokonce, že „rozhodně ne“. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 8.

Subjektivní vnímání pozitivního dopadu vstupu ČR do EU na cestovní ruch 10%

40%

16%

4% 30%

rozhodně ano

spíše ano

nedokážu posoudit

spíše ne

rozhodně ne

Graf 8 Subjektivní vnímání pozitivního dopadu vstupu ČR do EU na cestovní ruch

Při zaměření na extrémní hodnoty škály je evidentní, že většina respondentů vnímá spíše pozitivní vliv vstupu České republiky do Evropské unie. Pouze zanedbatelný vzorek zvolil 41

často problematickou „střední“ hodnotu ve smyslu neschopnosti posouzení. Menšina se pak kloní k závěru, že vliv vstupu České republiky do Evropské unie je negativem ve smyslu dopadu na cestovní ruch. Domnívám se, že výsledky ukazují primárně na skutečnost, že respondenti vnímají benefity vstupu České republiky do Evropské unie ve smyslu přílivu finančních prostředků v rámci strukturálních fondů, dílčího rozvoje aktivit cestovního ruchu i infrastruktury, který byl patrný především v předchozím programovém období 2007 – 2014 a nárůstu zahraničních klientů cestovního ruchu, kteří přijíždějí do České republiky ať již jakožto individuální turisté, tak jako účastníci skupinového zájezdu, neboť Česká republika se jakožto člen Evropské unie stala díky své specifické kultuře, tradicím, vhodné lokaci, ekonomickému prostředí i kulturním atraktivitám jedním z často vyhledávaných míst na žebříčku návštěvnosti v rámci zemí Schengenu (a nejen jich). Negativní hodnocení pak může být do jisté míry ovlivněno častým negativním hodnocením vstupu České republiky ze strany médií a v důsledku častých politických polemik nad otázkou přínosu členství v Evropské unii na úrovni politické reprezentace. Druhá otázka se zaměřila na subjektivní vnímání nárůstu přílivu zahraničních turistů do České republiky po jejím vstupu do Evropské unie. Cílem této otázky bylo reflektovat samotnou perspektivu a vnímání respondentů v oblasti potenciálního růstu oblasti cestovního ruchu po vstupu České republiky do Evropské unie a to zcela záměrně bez prezentace jakýchkoli statistických dat. Otázka zněla: „Zaznamenal/a jste po vstupu České republiky do Evropské unie u nás nárůst zahraničních turistů?“. Celkem 56 respondentů odpovědělo, že „určitě ano“, 14 respondentů se domnívalo, že „spíše ano“, 10 respondentů toto „nedokázalo posoudit“, 6 respondentů nárůst zahraničních turistů „spíše nezaznamenalo“ a 14 respondentů se domnívá, že zahraničních turistů naopak „spíše ubylo“. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 9.

42

Subjektivní vnímání nárůstu přílivu turistů po vstupu ČR do EU 6%

14% 10% 56% 14%

určitě ano

spíše ano

nedokáži posoudit

spíše ne

turistů ubylo

Graf 9 Subjektivní vnímání nárůstu přílivu turistů po vstupu ČR do EU

V kontextu otázky č. 3 a otázky č. 4 se lze do jisté míry domnívat, že stejně jako se majoritní většina respondentů domnívá, že vliv vstupu České republiky do Evropské unie měl pozitivní dopad na oblast cestovního ruchu, domnívá se obdobná majorita respondentů, že po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k nárůstu přílivu turistů do České republiky. Ve vzájemném vztahu je tak možné dovodit, že i příliv turistů jakožto efekt vstupu České republiky do Evropské unie vnímá řada respondentů pozitivně. U těch respondentů, kteří vnímají odliv turistů z České republiky, by bylo zajímavé zjistit, z čeho tak usuzují či v jaké oblasti tento odliv pociťují. Toto ovšem nebylo předmětem dotazníkového šetření. Pozornost byla zaměřena také na kvalitu služeb cestovního ruchu v podmínkách České republiky. Pozvolný nárůst úrovně kvality služeb cestovního ruchu byl v České republice postupně zaznamenáván již od období transformace ekonomiky na počátku devadesátých let, kdy přeměna příkazového systému na systém smíšený s výraznými prvky systému tržního změnila zcela podnikatelské prostředí. Vstup do Evropské unie, tzv. otevření hranic, volný pohyb zboží, služeb, osob i kapitálu, to vše akcelerovalo nárůst úrovně služeb a to především v souvislosti s nárůstem konkurenčního prostředí v cestovním ruchu. Na trh vstoupili nejen domácí, ale i zahraniční konkurenti, kteří velmi flexibilně přizpůsobovali svoji nabídku přání zákazníků.

43

Otázka položená respondentům zněla: „Domníváte se, že díky členství České republiky v Evropské unii došlo ke zvýšení kvality služeb cestovního ruchu v České republice?“ Celkem 32 respondentů se domnívá, že „ano“, 36 respondentů, že „spíše ano“, 6 respondentů „nedokáže posoudit“, 16 respondentů se domnívá, že „spíše ne“ a 10 respondentů, že „ne“. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 10.

Subjektivní vnímání nárůstu kvality služeb cestovního ruchu po vstupu ČR do EU 10% 32%

16%

6% 36%

ano

spíše ano

nedokáži posoudit

spíše ne

ne

Graf 10 Subjektivní vnímání nárůstu kvality služeb cestovního ruchu po vstupu ČR do EU

Přestože se většina respondentů přiklání k variantě proklamující zvýšení kvality služeb cestovního ruchu v České republice, není jako v předchozích otázkách tak patrný příklon k hraniční odpovědi „ano“. Lze se domnívat, že v tomto ohledu mohou být respondenti ovlivněni svou zkušeností aktivního uživatele cestovního ruchu, neboť v komparaci s řadou členských zemí Evropské unie Česká republice pochopitelně participuje na řadě evropských projektů a evropské úrovni přizpůsobuje také úroveň ubytování, stravování, kulturních programů, atraktivit cestovního ruchu a dalších aspektů, nicméně úrovni služeb nabízených v zemích jako je Velká Británie, Francie, země Beneluxu, Německo a další zdaleka nedosahuje. Přesto respondenti vnímají zvýšenou kvalitu a i to je jeden z aspektů, který mohl ovlivnit jejich příklon k pozitivnímu hodnocení vstupu České republiky do Evropské unie. V rámci dotazníkového šetření byla věnována pozornost také vlivu fondů a dotací poskytovaných ze strany Evropské unie České republice na infrastrukturu cestovního ruchu

44

České republiky. Otázka konkrétně zněla: „Máte pocit, že mají fondy a dotace Evropské unie pozitivní dopad na infrastrukturu cestovního ruchu v České republice?“ Celkem 24 respondentů odpovědělo, že „ano“, 38 pak že „spíše ano“, 6 respondentů pak „nedokázalo posoudit“, 20 se domnívalo, že „spíše ne“, a 12, že „ne“. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 11.

Subjektivní vnímání dopadu finančních prostředků EU na infrastrukturu cestovního ruchu ČR 12% 24% 20% 38% 6%

ano

spíše ano

nedokáži posoudit

spíše ne

ne

Graf 11 Subjektivní vnímání dopadu finančních prostředků EU na infrastrukturu cestovního ruchu ČR

V tomto kontextu si dovolím opět zmínit značný mediální tlak a proklamaci negativního aspektu Evropské unie. Přestože většina respondentů vnímá dopad finančních prostředků a dotací plynoucích z Evropské unie na infrastrukturu cestovního ruchu České republiky pozitivně, bylo možno původně očekávat výraznější zastoupení. Faktem je, že vnímání Evropské unie obecně a přerozdělování finančních prostředků z fondů Evropské unie je často vnímáno negativně v konotacích korupčních afér a netransparentního přidělování finančních prostředků. Tuto představu velmi podkreslují také média. Evropská unie se stala současně také nástrojem politických bitev ve smyslu slovních argumentací a nástrojem politických kampaní. Mnoho lidí tak nabývá dojmu, že na Evropskou unii spíše doplácíme, než z ní získáváme. Faktem je, že málokdy se někdo zaměří na komparaci objemu finančních prostředků, které odvádíme do společného evropského rozpočtu, a objemu finančních prostředků, které z Evropské unie v rámci regionální politiky a smazávání regionální rozdílů a disparit přicházejí do České republiky. 45

Dále byla pozornost v dotazníku věnována oblasti cestování a především jeho usnadnění a zpohodlnění ve smyslu odstranění celních kontrol. Otázka zněla: „Domníváte se, že je cestování díky odbourávání celních kontrol mezi některými státy Evropské unie snadnější?“ Tato otázka byla položena především v reflexi předpokladu vlastní zkušenosti respondentů s odstraněním celních kontrol mezi některými státy Evropské unie. Toto odstranění pro většinu uživatelů cestovního ruchu je patrné a disponují vlastní zkušeností, celá řada uživatelů služeb cestovního ruchu je pak schopna porovnat na základě vlastní zkušenosti situaci „před“ i „po“. Celkem 62 respondentů je přesvědčeno, že odbourání celních kontrol mezi některými státy Evropské unie usnadnilo cestování a v rámci dotazníku zvolili na tuto otázku odpověď „ano“. Celkem 16 respondentů se domnívá, že „spíše ano“, 4 „nedokáží posoudit“, 14 respondentů se domnívá, že „spíše ne“ a 4 respondenti, že „ne“. V rámci této otázky je patrná vlastní zkušenost respondentů s usnadněním cestování skrze odstranění administrativních a technických překážek ve smyslu celních kontrol. Majoritní většina respondentů, potažmo uživatelů cestovního ruchu, se tak přiklonila k proklamaci snadnějšího cestování v rámci Evropské unie. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 12.

Subjektivní vnímání usnadnění a zpohodlnění cestování ve smyslu odstranění celních kontrol 4% 4%

14% 16%

ano

spíše ano

62%

nedokáži posoudit

spíše ne

ne

Graf 12 Subjektivní vnímání usnadnění a zpohodlnění cestování ve smyslu odstranění celních kontrol

Dále byla pozornost věnována vlastnímu využití benefitů členství České republiky v Evropské unii a to konkrétně ve smyslu využití možnosti volného pohybu zboží či osob 46

v kontextu individuální realizace nákupů. Konkrétní otázka byla v dotazníku obsažena ve znění: „Využil/a jste někdy volného pohybu zboží a osob mezi některými členskými státy Evropské unie za účelem nakupování?“ Celkem 66 respondentů odpovědělo, že „ano“, 34 respondentů pak odpovědělo, že „ne“. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 13. Počet respondentů, kteří uvedli, že volného pohybu zboží a osob za účelem nakupování nevyužili, se na první pohled jeví vyšší, než by se dalo předpokládat. Nicméně důležitý je zde právě onen zmíněný účel nakupování. Považuji za účelné v tomto kontextu uvést, že nakupování není primárním cílem cestovního ruchu, ale spíše prvkem doprovodným, který cestovatelské aktivity doprovází. Nehovoříme v tomto kontextu o nákupu suvenýrů či drobných dárků, ale o nákupu komodit významnějších, který byl realizován například proto, že nákup v zahraničí se z hlediska ceny jevil výhodněji. Přesto je z odpovědí patrné, že respondenti ve většině případů zkušenost s takovým nákupem mají. Díky volnému pohybu zboží je tento nákup bezproblémový a současně také méně nákladný, neboť v případě nakupování mimo Evropskou unii a konkrétně mimo Schengen dochází k umělému navyšování ceny komodit díky clu. To je pochopitelně výhodné pro tuzemské dodavatele a výrobce totožných komodit v typových obměnách, méně však již pro samotného konečného zákazníka.

Využití volného pohybu zboží a osob za účelem realizace nákupu 34% 66%

ano

ne

Graf 13 Využití volného pohybu zboží a osob za účelem realizace nákupu

47

Zajímavým trendem v rámci evropského cestovního ruchu je také četný návrat do totožných destinací, kdy se uživatelé služeb cestovního ruchu opakovaně vracejí na stejné místo s cílem nakupovat. Tento trend je možno vnímat především v kontextu předchozí zkušenosti s nákupem v dané zemi, daném městě, především tedy pozitivní zkušenosti. V kontextu České republiky je touto zemí nejčastěji Německo. Na otázku: „Využíváte volného pohybu zboží a osob mezi některými členskými státy Evropské unie a jezdíte do těchto zemí nakupovat pravidelně (alespoň jednou ročně)?“ odpovědělo celkem 42 respondentů, že „ano, jezdím pravidelně“. Vedle toho 58 respondentů odpovědělo, že „ne, nejezdím pravidelně“. V tomto ohledu je kopírován poměr z předchozí otázky, kdy 34 respondentů uvedlo, že nevyužívá volného pohybu osob a zboží s cílem nakupovat v rámci Evropské unie. Ačkoli 58 respondentů v rámci Evropské unie nakupuje, nemají tyto nákupy pravidelný a opakující se charakter a jedná se spíše o nákupy dle aktuální potřeby, poptávky či nákupy nahodilého charakteru. Oproti tomu z původních 66 respondentů, kteří realizují nákupy v rámci Evropské unie, čímž využívají volného pohybu osob a zboží, mají tyto nákupy v případě celkem 42 respondentů pravidelný a opakující se charakter v časovém horizontu alespoň jednoho roku. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 14.

Pravidelnost realizace nákupů v rámci Evropské unie

42% 58%

ano, jezdím pravidelně

ne, nejezdím pravidelně

Graf 14 Pravidelnost realizace nákupů v rámci Evropské unie

48

V kontextu předchozího zjišťovaného byli respondenti dotázáni také na to, do jaké míry ovlivňuje svoboda zboží a osob jejich cestovní rozhodování. Lze se domnívat, že přijetí jednotného vnitřního trhu EU a především volný pohyb osob měl pozitivní vliv na poptávku po zprostředkování dopravy. Vyšší poptávka znamená vždy vyšší tržby, což je efekt ze strany Evropské unie v kontextu podpory zdravého podnikatelského prostředí, velmi žádoucí. Na rozvoj cestovního ruchu mají vliv především vnější vlivy, ať už se jedná o vlivy demografické, sociální, ekonomické či technické. Volný pohyb osob a zboží přinesl odstranění administrativních a technických překážek na hranicích a v tomto kontextu lze očekávat zjednodušení systému cestování přes hranice jednotlivých států. Jednodušší systém znamená zpravidla zvýšení zájmu ze strany uživatelů služeb. Pokud je pro jedince v kontextu předchozí zkušenosti a předchozího stavu jednodušší vycestovat do zahraničí, pak lze předpokládat, že ve zvýšené míře tuto možnost využije. Na otázku: „Má svoboda pohybu zboží a osob (odbourání celních kontrol v rámci některých členských zemí EU) vliv na vaše cestovní rozhodování?“ odpovědělo celkem 22 respondentů, že „ano“ s tím, že svoboda pohybu zboží a osob má na jejich rozhodování podstatný vliv. Celkem 42 respondentů odpovědělo, že „spíše ano“, 8 respondentů nedokázalo posoudit, 18 respondentů odpovědělo, že „spíše ne“ a 10 respondentů uvedlo, že „ne“ s tím, že volný pohyb zboží a osob na jejich cestovní rozhodování vliv rozhodně nemá. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 15. Z těchto hodnot vyplývá výše naznačený trend, kdy respondenti reflektovali zjednodušení systému cestování, nakupování v zahraničí a přeshraničních aktivit v kontextu odbourání administrativní a technické zátěže mezi některými státy Evropské unie.

49

Vliv svobody pohybu zboží a osob na cestovatelské rozhodování respondentů 10% 18%

22%

42% 8%

ano, má podstatný vliv

spíše ano

spíše ne

ne, vliv rozhodně nemá

nedokáži posoudit

Graf 15 Vliv svobody pohybu zboží a osob na cestovatelské rozhodování respondentů

Respondenti byli dotázáni také v horizontu budoucím na své plány vycestovat v průběhu dalšího roku do zahraničí, konkrétně do některého ze státu v Evropské unii. Tato otázka byla položena především s cílem ověřit konstantní trend využití služeb cestovního ruchu nejen v minulosti a současné chvíli, ale také výhledově do budoucna. Na otázku: „Plánujete vycestovat v průběhu příštího roku do některého státu v Evropské unii?“ odpovědělo celkem 48 respondentů, že „ano“, že plánují, celkem 14 respondentů uvedlo, že „spíše ano“, kdy ještě nemají pro své nadcházející cestovatelské aktivity konkrétní plány a rámec, 12 respondentů nemá žádný plán a zvolilo možnost „nevím“. Celkem 12 respondentů zvolilo možnost „spíše ne“ s tím, že do států v Evropské unii plánovitě nechystá, ale existuje varianta, že své plány změní. Návštěvu neplánuje 14 respondentů. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 16. Při zaměření na rozložení preferencí respondentů ve smyslu budoucích cestovatelských plánů je patrné, že majoritní většina respondentů je pravidelnými uživateli služeb cestovního ruchu a v tomto trendu plánuje pokračovat. Motivů pro cestování v rámci Evropské unie je celá řada od individuálních či skupinových dovolených, přes cesty s účelem nákupů či cesty s cílem obchodu ve smyslu služebních a obchodních cest. U jedinců, kteří neplánují cestu do některého státu v Evropské unii, je možno očekávat celou řadu příčin od nižšího disponibilního důchodu, přes preferenci jiných aktivit než těch cestovatelských až po preferenci tuzemského cestovního ruchu. 50

Plány respondentů vycestovat do států Evropské unie v dalším roce 14% 12%

48%

12% 14%

ano, plánuji

spíše ano

nevím

spíše ne

ne, neplánuji

Graf 16 Plány respondentů vycestovat do států Evropské unie v dalším roce

A právě v návaznosti na plány budoucích cestovatelských aktivit jednotlivých respondentů byly zjišťovány také účely a motivy pro vycestování. Respondenti měli možnost uvést více variant, tudíž řada respondentů uvedla větší množství dílčích motivů pro jejich zahraniční cesty. Jako nejčastější motivy pro cesty v rámci členských států Evropské unie se ukázaly cesty motivovány návštěvou rodiny a přátel, zmiňovány byly také motivy s cílem získat a vykonávat práci či brigádu, dalšími motivy bylo studium, rekreace, kultura, nákupy a služební cesty. Na otázku: „Za jakým účelem jste vycestoval/vycestovala či vycestováváte v rámci členských států Evropské unie“ odpovědělo celkem 46 respondentů, že cestuje za rodinou a přáteli, u 34 respondentů je hlavním motivem získání či výkon prací a brigád, u 26 respondentů je to studium, majoritní většina respondentů, tedy konkrétně 70 respondentů, uvedlo jako hlavní motiv rekreaci, 62 respondentů kulturu, 66 respondentů nákupy a 22 respondentů služební cesty. Procentuální rozložení těchto hodnot zobrazuje graf č. 17.

51

Dílčí motivy cest do států Evropské unie 7% 20%

14% 10% 8%

19% 22%

za rodinou a přáteli

práce a brigády

studium

rekreace

kultura

nákupy

služební cesty

Graf 17 Dílčí motivy cest do států Evropské unie

Z realizovaného dotazníkového šetření vyplývá hned několik zjištění. V prvé řadě je patrné, že mezi respondenty převažuje pozitivní vnímání členství České republiky v Evropské unii. Vztáhneme-li toto zjištění ke skutečnosti, že respondenti ve větší míře aktivně využívají potenciálu a možností, které jim skýtá volný pohyb osob a zboží, je možno konstatovat, že toto pozitivní vnímání je ovlivněno především vlastní participací a vlastní zkušeností s odstraněním administrativních a technických překážek v rámci cestování mezi některými státy Evropské unie. Současně lze konstatovat, že v tomto trendu bude i nadále pokračováno s tím, že změnu lze očekávat na úrovni motivů, které vedou uživatele služeb cestovního ruchu k rozhodnutí o vycestování do některé ze zemí Evropské unie. Překvapující zjištění je do jisté míry nižší využití potenciálu volného pohybu zboží pro nákup zboží v zahraničí, nicméně lze očekávat, že toto rozhodnutí může být reflektováno také vyššími dopravními a přepravními náklady, což ve finále znevýhodňuje často nákup samotný, pokud toto není kompenzováno nákupem většího objemu komodit. Lze očekávat nárůst pravidelných cest do zahraničí, především pak do sousedního Německa, s cílem pořízení artiklů za výhodnější cenu, ve zvýšené míře lze tento trend očekávat obecně v příhraničních oblastech. Nicméně očekávat lze spíše sporadický charakter těchto cest opakujíc se několikrát do roku a to právě v kontextu již zmíněných dopravních a přepravních nákladů.

52

NÁVRHOVÁ ČÁST 11.SWOT analýza Na základě zjištění v rámci aplikační části tohoto textu lze považovat za účelné vytvořit další doporučení nejen pro rozvoj služeb tuzemského cestovního ruchu, ale především využití potenciálu členství České republiky v Evropské unii v kontextu získávání finančních prostředků z evropských fondů pro další rozvoj a obnovu infrastruktury cestovního ruchu v České republice. Pro možné návrhy dalších strategií rozvoje cestovního ruchu je vhodné zpracovat SWOT analýzu, tedy nástroj situační analýzy odkazující na úroveň cestovního ruchu v podmínkách a v prostředí konkrétní destinace. Jedná se o analýzu silných (S) a slabých (W) stránek a dále pak příležitostí (O) a hrozeb (T), jejímž cílem je odhalit příležitosti a současně i ohrožení dané turistické destinace v kontextu jednotlivých oblastí. Toto je třeba udělat v takové míře podrobnosti, aby bylo možno identifikovat nejen klíčové problémy, ale také cesty k jejich řešení či předcházení jejich vzniku. Primárně se tak v rámci této části textu zaměřím na provedení samotné analýzy a na základě jejích výstupů identifikuji nejen kritické oblasti České republiky jakožto turistické destinace, ale i výstupy SWOT analýzy, které se stanou základem pro formulaci strategických cílů a dalšího strategického směřování v rámci aktivit v oblasti cestovního ruchu. Zaměříme-li se nyní na silné stránky České republiky, lze vyzdvihnout především výhodnou geografickou polohu, dále pak pestrost krajinných typů a rozvoj nových a populárních typů cestovního ruchu, jako je cykloturistika, venkovská turistika či agroturistika. Z hlediska ubytovací kapacity lze za silnou stránku považovat její kvalitativní dostatečnost. Mezi silné stránky je možno zařadit rozvoj hotelových řetězců (ať již národního či nadnárodního charakteru). Devizou České republiky je především hlavní město Praha jakožto fenomén světového významu, ale značný význam mají také všechna lázeňská města, kde konstantně vysoká návštěvnost odkazuje k dlouholeté tradici a vysoké kvalitě českého lázeňství. Mezi další silné stránky můžeme zařadit i velké množství zajímavých kulturně-historických objektů, rozvoj tradičního lázeňství, důsledné využívání programů podpory cestovního 53

ruchu či pozitivní pohled na Českou republiku v sousedních zemích, kdy je vnímána jako zajímavá turistická destinace plně srovnatelná s jinými středoevropskými zeměmi. Zvyšuje se atraktivita místní samosprávy a je rozšiřována spolupráce příhraničních regionů, ostatních regionů a obcí se zahraničními partnery. Česká republika má ovšem také řadu slabých stránek. Mezi nimi je možno zmínit a upozornit například na nižší rozsah nabídky, či kvality doplňkových služeb. Většina středisek cestovního

ruchu

není

dostatečně

vybavena

doprovodnou

sportovně-rekreační

infrastrukturou. Také o údržbě a obnově historických objektů a obecně kulturního dědictví je možno hovořit jako o nedostatečné, což je dáno především omezeným objemem finančních prostředků. Ve většině regionů pak schází dostatek konkurenceschopných turistických produktů a multifunkčních center volného času. Za slabou stránku obecně ovšem můžeme považovat také čerpání finančních prostředků z Evropské unie, neboť, jak je patrné také v analytické části, více než polovina (či zhruba ona polovina) žádostí o finanční podporu z fondů EU je neúspěšná. Mezi další slabé stránky je možné zařadit nedostatečnou informovanost zahraniční veřejnosti o České republice, koncentraci poptávky především na letní sezónu, nevyváženost zahraniční návštěvnosti mezi Prahou a ostatními kraji republiky. Z pohledu příležitostí lze dovodit, že při pokračování započaté obnovy zajímavých kulturněhistorických objektů by mohlo jejich zpřístupnění přilákat další uživatele služeb cestovního ruchu. V tomto kontextu by se s dalším rozvojem a podporou silných stránek mohly do vzniku nových atraktivit cestovního ruchu zapojit také soukromé investice. Příliv turistů znamená vyšší celkové příjmy a vyšší celkové příjmy umožní například dílčí prosazování nových technologií ve všech segmentech, což by dopomohlo odstranit stávající slabé stránky. Značnou příležitostí je možnost využití již stávajícího vnitřního potenciálu České republiky, který je spojen s podporou malého a středního podnikání a tudíž tvorbou nových pracovních míst. Příležitosti lze pochopitelně spatřovat také v rozvoji tradičního lázeňství a využití dalších minerálních léčivých zdrojů. Jelikož uživatelé služeb cestovního ruchu tradičně směřují ve velké míře do hlavního města Prahy a to jak jako do své cílové destinace, tak do jednoho z míst návštěvy během své cesty, která má často jen tranzitní charakter, je vhodné využít 54

potenciálu ostatních oblastí a jako příležitost vnímat vhodnou volbu takových produktů, které se zaměří právě na turistické oblasti mimo hlavní město Prahu. Česká republika disponuje potenciálem rozvoje venkovské turistiky a jako příležitost lze vnímat využití rozvoje této turistiky společně s potenciálem pro rozvoj vinařské turistiky. Další dílčí příležitosti je možno spatřit v růstu počtu obchodních a služebních cest, pořádání kongresů jako faktorů růstu návštěvnosti ubytovacích zařízení, zapojování podnikatelských subjektů do organizačních struktur cestovního ruchu, vznik klastrů či další rozvoj spolupráce. Ve vnějším prostředí je ovšem možné vedle pozitivních příležitostí, které je v budoucím horizontu možné a dokonce žádoucí využít, nalézt také řadu hrozeb, které jsou do jisté míry propojeny se slabými stránkami, případně jsou jimi umocněny v kontextu faktů zmíněných v rámci analýzy vnitřního prostředí. V návaznosti na nedostatečnou míru a pomalé tempo obnovy je jednou z možných hrozeb podcenění údržby kulturních a technických památek. Dále je možné se do jisté míry obávat podcenění péče o přírodní bohatství a diverzifikovaný přírodní ráz jakožto základní podmínky atraktivity území. Stejně podstatnou hrozbou je ovšem také podcenění významu zajištění dopravní obslužnosti, zvláště pak v těch oblastech, které jsou atraktivní pro služby cestovního ruchu. Dílčími hrozbami je pak zhoršování stavu životního prostředí, zhoršování prostředí v oblasti sídel, preference jiných typů využití území, které jsou méně šetrné vůči životnímu prostředí. Rizikem je však také tendence extenzivního rozšiřování služeb cestovního ruchu napříč oblastmi chráněných krajinných oblastí a národních parků. S ohledem na již dříve zmíněné je možné jako hrozbu identifikovat nedostatek připravených rozvojových projektů pro budoucí časový horizont. Hrozbou, která se v posledních letech naplňuje, je zvyšování koncentrace turistů na území hlavního města Prahy jakožto atraktivní destinace cestovního ruchu. Jelikož není ze strany zahraničních turistů Česká republika obecně vnímána jako destinace pro atraktivní a dobrodružný cestovní ruch, což lze do jisté míry považovat za slabou stránku, je jednou z hrozeb možný odliv turistů, potažmo preferenční upřednostnění jiné země, která nabízí dostatečné množství služeb v těchto oblastech. Z hlediska organizace cestovního ruchu lze za hrozbu považovat možný nedostatek zainteresovaných aktérů ve smyslu společného budování regionálních turistických 55

organizací jakožto nosných subjektů lákajících turisty z Prahy do jednotlivých regionů. Hrozbou je pak také podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů samosprávy, regionálních rozvojových agentur a dalších subjektů na regionální úrovni působících se zájmovými sdruženími cestovního ruchu. Na úrovni lidského kapitálu a lidských zdrojů hrozí podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků a v souvislosti s tím také nedostatečná schopnost vzdělávacího systému reagovat na požadavky informační společnosti. Obávat se je možné také případné nízké mobility pracovních sil.

12. Dílčí doporučení strategií V návaznosti na provedenou SWOT analýzu a obecně výstupy z aplikační části textu lze doporučit hned několik strategií dalšího směřování a rozvoje cestovního ruchu. Jedním ze základních předpokladů pro získání, udržení a další rozšiřování pozice na trhu je segmentace při hledání nových trhů. Cílové trhy je vhodné rozdělit na několik skupin tak, jak je tomu například ve Švýcarsku, kdy je hovořeno o prioritním, aktivním, strategicky rostoucím a rozvojovém trhu. V praxi to tedy znamená, že je vhodné provést analýzu trhu a následně vhodně segmentovat, což znamená také optimálně zvolit zdrojové země, pro každou z nich definovat potenciál, možnosti, odhad vývoje a z tohoto vytvořit obsah a strukturu nabízeného produktu či nabízených služeb. Dalším dílčím doporučením je zaměřit větší pozornost na oblast žádostí o finanční podpory z fondů Evropské unie. Jejich dosud nedostatečné využívání svědčí o nižší informovanosti odborné veřejnosti a firem. Intenzivnější marketingová a informační kampaň či školení při vypisování jednotlivých výzev by tuto situaci mohly změnit, minimálně částečně. Také administrativní usnadnění celého procesu tvorby žádosti včetně podrobných a především srozumitelných manuálů pro samotnou přípravu žádosti by byly přínosem. Infrastruktura a materiálně-technická základna v oblasti dopravní se do jisté míry jeví nedostatečnou a to především při komparaci českých a evropských silnic a dálnic. Přijíždíli tak do České republiky uživatelé cestovního ruchu z Německa, je rozdíl v kvalitě pozemních komunikací markantní. Zatímco Německo je synonymem pro kvalitní silnice, 56

stav českých pozemních komunikací je mnohdy skutečně žalostný. Proto by do jisté míry bylo prospěšné v budoucím horizontu směřovat účelněji finanční prostředky z evropských fondů i vlastních národních zdrojů do oblasti údržby a obnovy pozemních komunikací s cílem zajištění takové materiálně-technické základny cestovního ruchu, která by zahraničním turistům přinesla komfort a nebyla pro ně nepříjemným, mnohdy možná až odrazujícím zážitkem. Na evropské úrovni je možno zauvažovat také nad přínosem zavedení společné měny euro jakožto oficiální měny. Na jednu stranu je tato možnost, respektive skutečnost budoucího horizontu, diskutována s jistou obavou a to především v kontextu možného krátkodobého zdražení. Na druhou stranu se ovšem stojí zamyslet nad tím, zda by právě harmonizace měny České republiky se zbytkem eurozóny nepřispěla k vyššímu komfortu uživatelů cestovního ruchu, kteří by neměli potřebu nakupovat národní měnu, tedy korunu, a mohli pohodlně platit měnou, která je jim vlastní a na kterou jsou zvyklí ze své domovské země. Lze předpokládat, že toto by mělo pozitivní dopad nejen z hlediska příjezdového cestovního ruchu, ale také by do jisté míry bylo možno očekávat nárůst cest s primárním cílem realizace nákupů. V oblasti nabídky cestovního ruchu lze doporučit jeho přenos z hlavního města Prahy do jednotlivých regionů, kdy je třeba vyzvednout specifika těchto regionů s důrazem na tradiční typy cestovního ruchu jako je například lázeňství, nebo typy nové, které se dostávají do popředí zájmu uživatelů služeb cestovního ruchu, jako je gastroturismus, filmový turismus, agroturistika, atd. Vhodné je také zintenzivnit investice do obnovy kulturních a technických památek, které jsou nosným prvkem turistické atraktivity regionu.

57

Závěr Cestovní ruch je dynamicky se rozvíjejícím oborem lidské činnosti, který čerpá z potenciálu země a to nejen potenciálu přírodního a kulturního, ale také ze specifik země na úrovni folklóru, tradic a aktuálního dění. Česká republika je turisticky velmi atraktivní destinací, ač na tom dlouhodobě měla podíl především Praha a lázeňská města. Trendem posledních let je pozvolný dílčí přesun nabídky služeb cestovního ruchu na úroveň regionů. Hlavním cílem tohoto textu bylo zjistit a analyzovat vlivy a dopady členství České republiky v Evropské unii a to konkrétně v rámci oblasti cestovního ruchu. Dílčími cíli bylo pak analyzovat a vyhodnotit přínos využití evropských finančních prostředků plynoucích ze strukturálních fondů z hlediska čerpání a následného využití v rámci oblasti cestovního ruchu. Dalším cílem tohoto textu bylo analyzovat a vzájemně komparovat statistické údaje, které přímo souvisejí s výjezdovým cestovním ruchem uživatelů cestovního ruchu v rámci oblasti Schengenu. K tomuto bylo využito analýzy statistických dat a dotazníkového šetření. V rámci těchto cílů byly na počátku stanoveny dvě hypotézy a to H1: „Evropská unie má pozitivní dopad na aktivní cestovní ruch České republiky“ a H2: „Členství České republiky v Evropské unii je spojeno s růstem a rozvojem infrastruktury a kvality služeb v České republice.“ Co se hypotézy H1 týče, na základě výsledků aplikační části tohoto textu je možno ji potvrdit. O pozitivním dopadu Evropské unie na aktivní cestovní ruch České republiky svědčí nejen vývoj příjmů z cestovního ruchu za poslední roky, kdy především na úrovni let 2013 a 2014 je patrný značný nárůst, přičemž jistá stagnace a pokles byly zaznamenány především v letech 2008 – 2009, což lze ovšem připisovat dopadům ekonomické krize, která k nám přišla ze Spojených států, a její důsledky pocítily všechny evropské země. Příjezdový turismus v kontextu příjmů narostl v důsledku zvýšené příjezdové aktivity především nám geograficky blízkých zemí, zemí, které jsou součástí Schengenu. Lze se tedy důvodně domnívat, že v tomto kontextu má vstup České republiky do Evropské unie veskrze pozitivní vliv na oblast cestovního ruchu.

58

Hypotézu H1 pak do jisté míry potvrzují také výsledky dotazníkového šetření, kdy se 40 procent respondentů domnívá, že vstup České republiky do Evropské unie přinesl pozitivní efekt v kontextu cestovního ruchu. Lze se domnívat, že tento fakt ukazuje primárně na skutečnost, že respondenti vnímají benefity vstupu České republiky do Evropské unie ve smyslu přílivu finančních prostředků v rámci strukturálních fondů, dílčího rozvoje aktivit cestovního ruchu i infrastruktury, který byl patrný především v předchozím programovém období 2007 – 2014 a nárůst zahraničních klientů, kteří přijíždějí do České republiky ať již jakožto individuální turisté, tak jako účastníci skupinového zájezdu, neboť Česká republika se stala díky své specifické kultuře, tradicím, vhodné lokaci, ekonomickému prostředí i kulturním atraktivitám jedním z často vyhledávaných míst na žebříčku návštěvnosti v rámci zemí Schengenu. Nicméně i další výstupy dotazníkového šetření svědčí o veskrze pozitivním vnímáním členství České republiky v Evropské unii, ať už se jedná o vlastní využití služeb cestovního ruchu v kontextu realizace nákupů, nebo zajištění infrastruktury v zemi. Zaměříme-li se na hypotézu H2, pak i tu lze na základě výstupů potvrdit. Dotazníkové šetření odhalilo, že většina respondentů má pocit, že mají fondy a dotace Evropské unie pozitivní dopad na infrastrukturu cestovního ruchu v České republice. Analýza statistický dat pak ukázala, že finanční podpora pochází především z OP Doprava, OP Životní prostředí a regionálních operačních programů. Čerpaná finanční pomoc pak přímo či nepřímo směřovala do oblasti podpory rozvoje a budování infrastruktury cestovního ruchu. I toto lze vnímat jako atraktivitu, neboť dopravní obslužnost, jak upozorňuje i realizovaná SWOT analýza, je jedním z klíčových aspektů neustálého rozvoje a především hrozbou, kdy při zanedbání jejího budování, rozvoje a obnovy, a to především v turisticky atraktivních oblastech, hrozí odliv turistů a úpadek popularity České republiky jakožto destinace cestovního ruchu. Na základě provedené SWOT analýzy a výstupů aplikační části tohoto textu bylo také navrženo několik doporučení. Primárně je důležité zaměřit pozornost na proces žádostí o finanční podporu z fondů Evropské unie. Tento proces je marketingově a informačně nedostatečně zvládnut, a tak řada subjektů ani neví o vypsaných výzvách, a pokud o nich ví, pak je pro ně administrativně i technicky náročné zpracovat projektovou žádost. Situaci by změnily nejen vhodné marketingové aktivity, ale také manuály a odborná školení. Vedle 59

toho je důležité věnovat pozornost právě dalšímu rozvoji infrastruktury a dopravní obslužnosti a zatraktivňovat intenzivněji nejen kulturní, ale také technické památky. Pozornost by měla být zaměřena na služby poskytované v regionech, tedy nabízené služby by měly být intenzifikovány především na regionální úrovni mimo působnost hlavního města Prahy. Vhodné je pak i zaměření na nové a populární typy cestovního ruchu.

60

Seznam použité literatury BACHE, Ian. The Politics of European Union Regional Policy. Sheffield: Sheffield Academic Press, 1998, 175 s. ISBN 1-85075-863-8. Co je Schengen. In: Euroskop.cz [online]. Vláda České republiky, © 2005-15 [cit. 2015-0318]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/300/sekce/co-je-schengen/ BOHÁČKOVÁ, Ivana a Magdalena HRABÁNKOVÁ. Strukturální politika Evropské unie. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2009, 188 s. ISBN 978-80-7400-111-6. CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské Unie. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, 709 s. ISBN 80-717-9804-5. Česká republika v EU. Evropská komise [online]. 2012 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/index_cs.htm Čtvrtletní monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudržnosti v programovém období 2007 - 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2015. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/d92e08b1-4e8b-4f35-b7f55adf83a06cf8/04_CMZ_2014_IVQ_elektronicka.pdf DILLINGER, William R. Poverty and regional development in Eastern Europe and Central Asia. Washington, D. C.: World Bank, 2007, 62 p. ISBN 08-213-7162-2. Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). In: Evropská komise [online]. 2015 [cit. 201503-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/emff/index_cs.htm GALVASOVÁ, Iva, Jan BINEK, Jan HOLEČEK, Kateřina CHABIČOVSKÁ a Zdeněk SZCZYRBA. Průmysl cestovního ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008[cit.

2015-03-17].

Dostupné

z:

http://www.garep.cz/wp-

content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf HAD, Miloslav. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. 1. vyd. Praha: Ústav mezinár. vztahů, 1997, 149 s. ISBN 80-858-6438-X. HALL, Derek R, Melanie K SMITH a Barbara MARCISZEWSKA. Tourism in the new Europe: the challenges and opportunities of EU enlargement. Cambridge, MA: CABI Pub., c2006, 320 s. ISBN 978-184-5931-179. KLIMEŠ, David. 2015: Rok, který zatřese Schengenem. Hospodářské noviny [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-63270980-2015-rok-ktery-zatreseschengenem 61

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 - 2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj[cit. 2015-03-17]. ISBN 978-80-87147-40-5. KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu: 2., aktualiz. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2009, 630 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-011-9. MALACH, Antonín. Jak podnikat po vstupu do EU: právo a podnikání, podnikatelské řízení, podpora podnikání v ČR a EU, podnikatelské a podpůrné instituce, podnikání a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 524 s. ISBN 80-247-0906-6. MAREK, Dan a Tomáš KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister, 2007, 210 s. ISBN 978808-7029-138. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle zemí Česká republika Hromadná ubytovací zařízení celkem. In: Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cislotab= AGCRU0030UU_KR.1&vo=null&verze=0&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp NOVACKÁ, Ľudmila. Cestovní ruch a Evropská unie. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2011, 128 s. ISBN 978-80-7452-016-7. Regionální politika. Euroskop.cz [online]. © 2005-15 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 262 s. ISBN 978-80-247-3643-3. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 251 s. ISBN 978-80247-4862-7. PARLIAMENT:

HOUSE

OF

COMMONS:

COMMUNITIES

AND

LOCAL

GOVERNMENT COMMITTEE. European Regional Development Fund: Second Report of Session 2012-13. Londýn, 2012, 55 s. ISBN 978-0-215-04674-1. Platební

bilance

[online].

ČNB,

2005[cit.

2015-03-31].

Dostupné

z:

https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/p ublikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2004.PDF

62

Platební bilance v Kč - čtvrtletní. ČNB [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/bop_q_czk.htm Platební bilance v CZK - čtvrtletní. In: ČNB [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/bop_q_czk_2013 .htm SEIFERTOVÁ, Věra. Průvodcovské činnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN 97880-247-4807-8. SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0. SCHWOK, René, Ettore GRECO, Alister MISKIMMON a Michael E. SMITH. Federica BINDI (dir.), 2010, The Foreign Policy of the European Union. Assessing Europe's Role in the

World,

Washington,

DC,

Brookings

Institutions

Press,

368

s.

ISBN

10.1017/cbo9780511491702.001. TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance: státní politika turismu České republiky: systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 196 s. ISBN 978-80-247-3842-0. VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6.

63

Seznam grafů Graf 1 Poměr celkové alokace podpory z vybraných OP .................................................... 31 Graf 2 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ze Slovenska v letech 2003 – 2013 .. 37 Graf 3 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních z Polska v letech 2003 – 2013.......... 38 Graf 4 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních z Německa v letech 2003 – 2013 ..... 38 Graf 5 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních z Rakouska v letech 2003 – 2013 .... 38 Graf 6: Pohlaví respondentů ................................................................................................ 40 Graf 7 Věková struktura respondentů .................................................................................. 40 Graf 8 Subjektivní vnímání pozitivního dopadu vstupu ČR do EU na cestovní ruch ......... 41 Graf 9 Subjektivní vnímání nárůstu přílivu turistů po vstupu ČR do EU ........................... 43 Graf 10 Subjektivní vnímání nárůstu kvality služeb cestovního ruchu po vstupu ČR do EU ............................................................................................................................................. 44 Graf 11 Subjektivní vnímání dopadu finančních prostředků EU na infrastrukturu cestovního ruchu ČR .............................................................................................................................. 45 Graf 12 Subjektivní vnímání usnadnění a zpohodlnění cestování ve smyslu odstranění celních kontrol ..................................................................................................................... 46 Graf 13 Využití volného pohybu zboží a osob za účelem realizace nákupu ....................... 47 Graf 14 Pravidelnost realizace nákupů v rámci Evropské unie ........................................... 48 Graf 15 Vliv svobody pohybu zboží a osob na cestovatelské rozhodování respondentů ... 50 Graf 16 Plány respondentů vycestovat do států Evropské unie v dalším roce .................... 51 Graf 17 Dílčí motivy cest do států Evropské unie ............................................................... 52 64

Seznam tabulek Tabulka 1 Údaje o projektech podle jednotlivých OP a fondů EU za období let 2007 – 2013 (Zdroj MMR) ....................................................................................................................... 29 Tabulka 2 Statistika platební bilance České republiky za rok 2014 (Zdroj: ČNB) ............. 32 Tabulka 3 Statistika platební bilance České republiky za rok 2013 (Zdroj: ČNB) ............. 33 Tabulka 4 Statistika platební bilance České republiky za roky 2003 až 2005 (Zdroj: ČNB) ............................................................................................................................................. 34 Tabulka 5 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí – nerezidenti (Zdroj: vlastní zpracování) ............................................................................................................... 36

65

Seznam zkratek ČNB – Česká národní banka ČSÚ – Český statistický úřad ČR – Česká republika EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EHS – Evropské hospodářské společenství ES – Evropská společenství ESVO – Evropské sdružení volného obchodu EU – Evropská unie HDP – Hrubý domácí produkt MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj OP – Operační program ROP – Regionální operační program ROP SZ – Regionální operační program Severozápad ROP MS – Regionální operační program Moravskoslezsko ROP JV – Regionální operační program Jihovýchod ROP SM – Regionální operační program Střední Morava ROP SV – Regionální operační program Severovýchod ROP JZ – Regionální operační program Jihozápad ROP SČ – Regionální operační program Střední Čechy 66