Zhodnocení systému v roce Návrhy reformních opatření. Vliv daní a dávek na redistribuci (EU-SILC )

Zhodnocení systému v roce 2011 Návrhy reformních opatření Vliv daní a dávek na redistribuci (EU-SILC 2006-2010)

Pracovní dokument č. 5 projektu HC185/10 „Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování“

doc. Ing. Jan Pavel, Ph.D. a kol.

2011

Projekt MPSV HR139/05 - Pracovní dokument č. 5 - Zhodnocení systému v roce 2011; Návrhy reformních opatření; Vliv daní a dávek na redistribuci (EU-SILC 2006-2010)

Obsah Úvod _____________________________________________________________________ 3 I.

Ukazatele motivace k práci v roce 2011 ______________________________________ 4 I.1.

Analýza typových domácností OECD _______________________________________ 4

I.2.

Analýza distribuce ukazatelů motivace k práci ve společnosti ___________________ 8

I.3.

Shrnutí ________________________________________________________________ 9

II.

Problematika nečerpání sociálních dávek _________________________________ 11

II.1.

Příspěvek na bydlení ____________________________________________________ 11

II.2.

Dávky hmotné nouze ____________________________________________________ 11

II.3.

Nečerpání sociálních dávek – shrnutí_______________________________________ 12

Návrhy reformních opatření ___________________________________________ 13

III. III.1.

Zvýšení hodnoty daňového zvýhodnění na vyživované dítě u domácností s více dětmi 13

III.2.

Redukce sazby daně z příjmů fyzických osob u domácností s více dětmi__________ 14

III.3.

Redukce sazby pojistného ________________________________________________ 15

III.4.

Zavedené odpočtu od základu daně pro domácnosti s třemi a více dětmi _________ 15

III.5.

Nahrazení slev na dani odpočtem, jehož výše je závislá na hodnotě daňového základu 16

III.6.

Úprava dnešní podobu slevy na partnera s nízkým příjmem ___________________ 17

III.7.

Úprava výše a nároku na rodičovský příspěvek ______________________________ 18

III.8.

Zavedení konceptu, kdy výchova dětí je hlavním příspěvkem do průběžného

důchodového systému __________________________________________________________ 19

IV.

V.

Vliv daní a dávek na redistribuci (EU-SILC 2006-2010) _____________________ 21

IV.1.

Vliv daní na redistribuci příjmů – Lorenzovy křivky _________________________ 22

IV.2.

Vliv dávek na redistribuci příjmů – Lorenzovy křivky ________________________ 26

IV.3.

Vliv daní na redistribuci příjmů – Giniho koeficienty _________________________ 29

IV.4.

Vliv dávek na redistribuci příjmů – Giniho koeficienty ________________________ 32

Příloha 1 _____________________________________________________________ 35

2


Úvod Předložený dokument představuje další dílčí výsledky řešení projektu HC185/10 „Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování“. V první části jsou analyzovány ukazatele motivace k práci v roce 2011 a to jak na základě typových domácností, tak i jejich reálná distribuce. Ukazuje se, že k žádným významnějších posunům nedošlo a že současný systém nevykazuje podstatnější distorze. Další část stručně analyzuje problém nečerpání vybraných sociálních dávek. Následuje několik návrhů (resp. reformních námětů) na změny současného daňového a dávkového systému, resp. podporu rodin s více dětmi. Jak již však bylo uvedeno, současný systém daní a dávek žádné významnější distorze neprodukuje a jeho podstatná reforma tak nijak urgentní nutné. Spíše je vhodné se zaměřit na individuální práci s osobami, které spadnou do systému hmotné nouze. Poslední část dokumentu analyzuje vliv daní a dávek na redistribuci příjmů s využitím aparátu Lorenzových křivek a Giniho koeficientů, přičemž kalkulace byly provedeny na datech z EUSILC2006-2010. Výsledky ukazují, že téměř pro všechny domácnosti je klíčovým redistribučním faktorem rozložení hrubých příjmů. Daňový a dávkový systém toto rozložení pouze mírně korigují.

3


I. Ukazatele motivace k práci v roce 2011 Předmětem této kapitoly je analýza dopadů interakce daňového a dávkového systému na hodnoty ukazatelů motivace k práci. Analýza volně navazuje na výsledky prezentované v Pracovním dokumentu č. 2 „Analytická studie obsahující zhodnocení daňových a dávkových reforem z let 2007 až 2010“. Současný stav (resp. stav roku 2011) je zkoumán jak z pohledu tzv. typových domácností, tak i z pohledu reálné distribuce hodnot ukazatelů motivace k práci ve společnosti. V rámci analýzy je pracováno s následujícími třemi ukazateli: METR (EP), NRR (ST) a NRR (LT). Jejich vymezení, jakož i způsob kalkulace je podrobně popsán v již zmíněném Pracovním dokumentu číslo 2, a proto mu zde již nebude věnován samostatný prostor. Změny v daňovém a dávkovém systému, které byly provedeny s účinností od roku 2011, byly ve své podstatě relativně kosmetické. Z hlediska simulovaných daní a dávek se jednalo v případě daně z příjmů fyzických osob o redukci základní slevy na poplatníka o 1200 Kč a v případě dávek o podstatné omezení příjemců sociálního příplatku. Vzhledem k tomu, že v současné době je jeho vyplácení vázáno na zdravotní situaci dítěte nebo rodiče, o které nejsou v EU-SILC dostupná data, není tato dávka nadále simulována.

I.1. Analýza typových domácností OECD Tato kapitola analyzuje současný daňový a dávkový systém na tzv. typových domácnostech, což je standardní přístup používaný OECD nebo Evropskou komisí. Jeho výhodou je rychlost a přehlednost výstupů, nevýhodou neznalost konkrétní distribuce ukazatelů motivace k práci ve společnosti. Analyzováno je šest typů domácností, když u každé z nich jsou kalkulovány hodnoty ukazatelů pro interval 0-200 % průměrné mzdy. Velikost kroku u ukazatele METR (EP) je nastavena na 1 %. Při výpočtech bylo předpokládáno, že domácnost žije v obci mezi 1 a 2 tis. obyvateli. Typové domácnosti jsou definovány následovně: • jedna osoba bez dětí – dále jen 1+0+0; • jedna osoba ve věku 40 let se dvěma dětmi (4 a 6 let) – dále jen 1+0+2; • manželský pár ve věku 40 let (jeden z manželů zaměstnán, druhý nepracuje) – dále jen 1+1+0; • stejně jako v případě 3, avšak se dvěma dětmi (4 a 6 let) - dále jen 1+1+2; 4


• manželský pár ve věku 40 let (jeden z manželů s příjmem ve výši 67 % průměrné mzdy, druhý zaměstnán) – dále jen 2+0+0; • stejně jako v případě 5, avšak se dvěma dětmi (4 a 6 let) - dále jen 2+0+2. Sledované ukazatele, resp. jejich vývoj, jsou analyzovány graficky. Na ose X je měřena velikost hrubé mzdy vyjádřené jako % průměrné mzdy, na ose Y potom hodnota sledovaného ukazatele.

Grafy 1-18: Ukazatele motivace k práci pro jednotlivé typové domácnosti 1+0+2

140

140

130

130

120

120

110

110

100

100

90

90

METR (EP) %

METR (EP) %

1+0+0

80 70 60 50

80 70 60 50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200

0

120

120

100

100

80

80

60

60

40

40

20

20

0

0 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200

0

% průměrné mzdy

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

120

120

100

100

80

80 NRR (ST) %

NRR (ST) %

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

NRR (LT) %

NRR (LT) %

% průměrné mzdy

60

60

40

40

20

20

0

0 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

5


1+1+2

140

140

130

130

120

120

110

110

100

100

90

90

METR (EP) %

METR (EP) %

1+1+0

80 70 60 50

80 70 60 50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200

0

120

120

100

100

80

80

60

60

40

40

20

20

0

0 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200

0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

120

120

100

100

80

80 NRR (ST) %

NRR (ST) %

% průměrné mzdy

60

60

40

40

20

20

0

0 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200

0

% průměrné mzdy

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

2+0+0

2+0+2

140

140

130

130

120

120

110

110

100

100

90

90

METR (EP) %

METR (EP) %

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

NRR (LT) %

NRR (LT) %

% průměrné mzdy

80 70 60 50

80 70 60 50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

6

120

120

100

100

80

80 NRR (LT) %

NRR (LT) %


60

60

40

40

20

20

0

0 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200

0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

120

120

100

100

80

80 NRR (ST) %

NRR (ST) %

% průměrné mzdy

60

60

40

40

20

20

0

0 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 % průměrné mzdy

Zdroj: vlastní výpočty

Grafická analýza typových domácností neukazuje na nějaký systematický problém v hodnotách a vývoji ukazatelů motivace k práci. Z hlediska METR (EP) můžeme identifikovat několik situací, kdy dochází k překročení 100 % sazeb či dojde k pádu do záporných hodnot. Druhý případ se vztahuje k daňovému bonusu, kdy domácnostem po překročení určité hranice pracovního příjmu (polovina minimální mzdy v kalendářním měsíci) prudce vzroste čistý příjem v důsledku možnosti inkasovat zápornou daň. To lze z hlediska motivačního považovat za pozitivní. Překračování hranic 100 % u METR (EP) jistě představuje nevhodný stimul. Setkáváme se s tímto efektem dvakrát. Poprvé se tak stane, pokud domácnost vypadne ze systému dávek hmotné nouze, podruhé, když přichází o přídavky na děti. Ačkoliv to systému přináší efekt stupňovité progrese, jedná se spíše o teoretickou situaci, o které můžeme na základě provedených výpočtů mikrosimulačního modelu uvést, že k ní téměř nedochází (viz následující kapitola).

7


I.2. Analýza distribuce ukazatelů motivace k práci ve společnosti Následující tabulky obsahují informace o skutečné distribuci ukazatelů motivace k práci ve společnosti. Vzhledem k tomu, že oproti roku 2010 byly provedené reformy velmi malé, jsou taktéž velmi malé i změny v této distribuci. Prezentovány jsou údaje vztahující se ke všem domácnostem, kde alespoň jeden pracuje („všechny“), dále domácnosti jednotlivce („1+0“), úplné domácnosti bez dětí („2+0“), úplné domácnosti s dětmi („2+X“) a neúplné domácnosti s dětmi („1+X“). Z hlediska ukazatelů METR (EP) je drtivá většina domácností seskupena v intervalu 31-40 %, což lze z hlediska motivačního považovat za optimální. Procento domácností zasažených sazbami nad 50 % je s výjimkou neúplných domácností s dětmi relativně malé. Také z hlediska ukazatelů NNR nelze uvedené hodnoty považovat za významně vysoké. Jejich případné snížení by sice na straně jedné mohlo vést ke zvýšení motivace k udržení a hledání si pracovního místa, na straně druhé by však došlo ke snížení sociálních jistot těch domácností, které se nachází v oblastech s nedostatečnou poptávkou na trhu práce.

Tabulka 1: Rozložení domácností z hlediska hodnot METR (EP); údaje v % METR (EP) % Dom. všechny 1+0 2+0 2+X 1+X

0-10 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0

11-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

4,9 4,0 7,3 4,3 2,4

0,5 0,3 0,6 0,5 0,9

88,2 88,6 86,3 89,1 81,6

1,4 0,4 2,3 1,4 0,6

2,4 4,8 2,1 1,2 7,3

0,3 0,5 0,1 0,2 1,0

1,1 1,1 0,3 1,2 4,3

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

91 a více 1,2 0,3 1,0 1,9 2,0

Celkem více než 50 5,0 6,7 3,4 4,6 14,6

Zdroj: vlastní výpočty Tabulka 2: Rozložení domácností z hlediska hodnot NRR (ST); údaje v % NRR (ST) % Dom. všechny 1+0 2+0 2+X 1+X

0-10 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4

11-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

0,2 0,5 0,0 0,4 0,0

0,5 0,7 0,5 0,8 0,6

1,6 2,9 0,4 2,8 2,3

3,5 6,5 1,3 5,4 3,2

12,1 37,8 6,8 12,5 5,4

19,2 25,4 12,9 26,6 43,3

33,6 13,1 47,0 37,2 28,8

23,5 9,5 23,5 11,8 10,3


8

91 a Vážený více průměr 5,8 72,1 3,7 62,9 7,6 75,4 2,5 68,2 5,8 69,4


Tabulka 3: Rozložení domácností z hlediska hodnot NRR (LT); údaje v % NRR (ST) % Dom. všechny 1+0 2+0 2+X 1+X

0-10 0,7 2,2 0,1 0,5 2,7

11-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

3,6 14,5 1,2 2,0 10,1

8,9 28,2 4,8 8,1 13,5

16,3 20,3 18,9 19,1 24,6

25,8 13,6 32,6 34,9 14,7

19,9 9,6 18,5 22,3 17,7

13,4 5,1 11,2 8,9 8,6

7,2 3,8 6,0 3,1 4,2

3,1 1,9 5,0 0,6 1,3

91 a Vážený více průměr 1,1 48,9 0,8 36,5 1,6 50,5 0,6 46,2 2,7 42,3


Následující tabulka doplňuje předešlé údaje a zachycuje průměrnou míru přímého zdanění sledovaných domácností. Výsledky jednoznačně ukazují, že domácnosti s dětmi jsou daněmi a pojistným zatíženy podstatně méně. U úplných domácností je průměrné zdanění o cca 5 p.b. nižší, u neúplných domácností o téměř 9 p.b.

Tabulka 4: Průměrné zdanění vybraných typů domácností Průměrný míra zatížení pojistným a daní z příjmů 19,5 22,3 22,3 17,5 13,4

Typ domácnosti všechny 1+0 2+0 2+X 1+X


I.3. Shrnutí Na základě provedených analýz a to jak na typových domácnostech, tak i na reálných datech lze konstatovat, že v současné době není v českém daňovém a dávkovém systému nějaký prvek, který by systematicky demotivoval domácnosti zvyšovat své pracovní úsilí či snahu udržet si zaměstnání. Určitým problémem stále zůstávají vysoké hodnoty ukazatelů plynoucích z existence dávek hmotné nouze. Úprava jejich konstrukce pro implementaci redukčních koeficientů však již

9


narazila na své hranice1. Proto se domníváme, že eliminaci jejich demotivačních efektů je možné provádět pouze individuální prácí s příjemci. To však s sebou nese dodatečné náklady na administrativu systému. V rámci řešení projektu byla také provedena ex-ante evaluace dopadů změn plánovaných na rok 2012. Jedná se o parametrické změny (růst minimální mzdy, částek životního minima a normativních nákladů na bydlení), jejichž podoba byla známá na konci listopadu 2011. Výsledky provedených simulací ukazují, že z hlediska dopadů na hodnoty a distribuci ukazatelů motivace k práci se jedná o změny zanedbatelné.

1

Dávky hmotné nouze generují vysoké hodnoty METR (EP) téměř ve všech vyspělých zemích OECD.

10


II. Problematika nečerpání sociálních dávek Mikrosimulační model je založen na kalkulaci všech daňových povinností, jakož i dávkových nároků domácností. Tento přístup umožňuje v případě sociálních dávek identifikovat ty situace, kdy domácnost má (alespoň podle dostupných dat z EU-SILC) na určitou dávku nárok, ale podle prezentovaných údajů ji nečerpá. V zahraniční literatuře je tento problém označován jako „non-take up“. Prezentovaný mikrosimulační model při komparaci nároků a reálného čerpání dávek v roce 2009 indikuje problém nečerpání pouze u dvou dávek a to příspěvku na bydlení a dávek hmotné nouze. V následující části jsou stručně charakterizovány domácnosti, u kterých byl problém nečerpání identifikován.

II.1.

Příspěvek na bydlení

Dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení je v modelu relativně výrazně nadhodnocována. V roce 2009 činí míra nadhodnocení z hlediska finančních prostředků cca 95 %. Z hlediska počtu domácností podle SILC2010 pobíralo tuto dávku v roce 2009 98,5 tis. domácností, zatímco model indikuje nároky u více než dvojnásobku (přes 200 tis. domácností). Domácnosti, které podle SILC dávku nečerpaly, avšak podle modelu na ni mají nárok, lze charakterizovat následovně. • Z hlediska typu domácnosti se z téměř poloviny jedná o jednotlivce, další významnou složkou (27 %) jsou úplné domácnosti. Z více než 65 % se také jedná o bezdětné domácnosti. • V případě typu bydlení se jedná jednoznačně o byty v bytových domech a nájemní bydlení (téměř 90 %), které jsou spíše (76 %) situovány ve větších městech (nad 10 tis. obyvatel). • Další významnou charakteristikou těchto domácností je absence ekonomické aktivity v případě přednosty (70 %) a základní nebo střední vzdělání bez maturity (65 %).

II.2.

Dávky hmotné nouze

V případě dávek hmotné nouze model indikuje mezeru mezi reálně uplatněnými dávkami a teoretickými nároky v rozsahu cca 35 % (z hlediska objemu). Podle SILC2010 v roce 2009 11


čerpalo tyto dávky 61 tis. domácností; naproti tomu model předpokládá nároky u cca 92 tis. domácností. Domácnosti, které podle SICL dávku nečerpaly, avšak podle modelu na ni mají nárok, lze charakterizovat podle následujících kriterií. • Z hlediska typu domácnosti patří domácnosti, které nečerpající tyto dávky, dominantně do kategorií úplných domácností (53 %) a neúplných domácností (cca 30 %). Podíl domácností jednotlivců je zanedbatelný (5,9 %). Pokud se jedná o domácnosti s dětmi, pak jsou to zejména ty s jedním (31 %) a se dvěma dětmi (39 %). Rodiny s větším množstvím dětí příliš problémem nečerpání netrpí. • V případě typu bydlení spadají domácnosti nečerpající dávky do kategorie nájemního bydlení (81 %), které je soustředěno ve středních městech (5-50 tis. obyvatel). • Další významnou charakteristikou těchto domácností je absence ekonomické aktivity v případě přednosty (78 %) a základní nebo střední vzdělání bez maturity (67 %)

II.3.

Nečerpání sociálních dávek – shrnutí

Na základě výše provedených analýz lze konstatovat, že problém nečerpání sociálních transferů jak ze systému dávek státní sociální podpory, tak i hmotné nouze, má velmi podobné charakteristiky. Jedná se zejména o domácnosti bez ekonomické aktivity bydlící v nájemních bytech v bytových domech. Přednostou je osoba se vzděláním bez maturity. Neukazuje se zároveň, že by se jednalo dominantně o rodiny s dětmi. Otázkou zůstává, co je hlavní příčinou nepobírání těchto dávek. Roli může hrát nedostatečná informovanost o těchto dávkách. Dalším problémem může být schopnost těchto domácností prokazovat své výdaje na bydlení, což je při žádosti o příspěvek na bydlení, jakož i doplatku na bydlení povinné.

12


III. Návrhy reformních opatření Výsledky předešlých kapitol jednoznačně ukazují, že současný stav v oblasti daní a dávek je z hlediska ukazatelů motivace k práci bez větších problémů. Následující část se věnuje analýze několika návrhů, které jsou zaměřeny na příjmovou podporu domácností s více dětmi nebo se snaží o zvýšení motivace systému k participaci na trhu práce. Ke každému návrhu je připojena základní analýza výhod a nevýhod daného řešení, a pokud to informace obsažené v EU-SILC umožňují také simulace dopadů na veřejné rozpočty.

III.1.

Zvýšení hodnoty daňového zvýhodnění na vyživované

dítě u domácností s více dětmi Podstata návrhu: Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 11 604 Kč ročně. Na třetí a každé další dítě se daňové zvýhodnění na vyživované dítě zdvojnásobuje. Výhody navrhovaného řešení: lze zacílit jen na rodiny s třemi a více dětmi – nízké rozpočtové náklady (daňové výdaje) než v případě plošných dávek, lze zacílit jen na ekonomicky aktivní domácnosti – nižší rozpočtové náklady, lze nastavit jako slevy jen do výše daňové povinnosti; zde nastaveno jako nonwastable (payable) sleva (tj. stejně jako nynější bonus), přenos administrativních nákladů z vlády na soukromý sektor (zaměstnavatele; zaměstnance podávající DP a neuplatňující tento odpočet u zaměstnavatele), nikdy nejsou regresivní – výhoda pro systém s více sazbami daně, možnost preference „žádoucí“ struktury domácností (např. rodin s více než dvěma dětmi). Nevýhody navrhovaného řešení: nevyužijí je nejchudší domácnosti (které jsou ekonomicky neaktivní resp. málo aktivní a nevytvoří dostatečný základ daně) – děti z těchto rodin jsou „trestány“ za neaktivitu svých rodičů, komplikují daňový systém – rostou vyvolané náklady daňového systému, nelze aplikovat jen na příjmy z ekonomické aktivity, pokud existuje syntetické zdanění příjmů. 13


Výsledky provedených simulací Opatření se projeví poklesem daňových příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu cca 1,4 mld. Kč. Dopadne na cca 68 tis. domácností, u kterých dojde v průměru k nárůstu čistých příjmů o cca 5 %. Zároveň dojde k redukci průměrného zdanění z 10,3 % na 6,1 %.

III.2.

Redukce

sazby

daně

z příjmů

fyzických

osob

u domácností s více dětmi Podstata návrhu: Daň ze základu daně činí standardně pro poplatníka 15 %. Pro poplatníka, který uplatňuje po celé zdaňovací období daňové zvýhodnění na 3 a více dětí, daň ze základu daně činí polovinu sazby, tj. 7,5 %. Výhody navrhovaného řešení: zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nízké rozpočtové náklady (daňové výdaje) než v případě plošných dávek, možnost preference „žádoucí“ struktury domácností (např. rodin s více než dvěma dětmi) Nevýhody navrhovaného řešení: nelze aplikovat jen na příjmy z ekonomické aktivity, pokud existuje syntetické zdanění příjmů, silná komplikace v daních, problémy s přesným vymezením rodin, problémy se změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období, vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly – vychýlení struktury domácností.

Výsledky provedených simulací Opatření se projeví poklesem daňových příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu cca 4 mld. Kč, úspora na straně výdajů bude činit cca 40 mil. Kč. Dopadne na cca 68 tis. domácností, u kterých dojde v průměru k nárůstu čistých příjmů o cca 13 %. Zároveň dojde k redukci průměrného zdanění z 10,3 % na 2,8 %. Opatření se také pozitivně projeví na hodnotách METR (EP) u těchto domácností. Většina z nich se přesune do intervalu 10 až 30 %.

14


III.3.

Redukce sazby pojistného

Podstata návrhu: Sazba pojistného na důchodové pojistné/nemocenské pojištění u zaměstnance se za každé třetí a další dítě, které s ním žije ve společné domácnosti, snižuje o 0,5 procentního bodu. Výhody navrhovaného řešení: zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nízké rozpočtové náklady než v případě plošných dávek, dopady jen pro osoby s příjmy podléhající pojistnému (zaměstnání, samostatná výdělečná činnost). Nevýhody navrhovaného řešení: komplikace v systému pojistného – „zanášení“ pojistného selektivními úlevami jako u daní z příjmů, problémy s přesným vymezením a změnami rodin v rámci ročního pojistného období vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly – vychýlení struktury domácností. Výsledky provedených simulací Opatření se projeví poklesem pojistných příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu cca 0,8 mld. Kč, úspora na straně výdajů bude činit cca 40 mil. Kč. Dopadne na cca 68 tis. domácností, u kterých dojde v průměru k nárůstu čistých příjmů o cca 2,5 %. Zároveň dojde k redukci průměrného zdanění z 10,3 % na 9,7 %. Opatření se mírně pozitivně projeví na hodnotách METR (EP) u těchto domácností.

III.4.

Zavedené odpočtu od základu daně pro domácnosti

s třemi a více dětmi Podstata návrhu: Od základu daně lze za zdaňovací období odečíst 12 000 Kč na třetí a další dítě. Výhody navrhovaného řešení: lze zacílit jen na rodiny s třemi a více dětmi – nízké rozpočtové náklady, lze zacílit jen na ekonomicky aktivní domácnosti – nižší rozpočtové náklady, lze nastavit jako odpočty jen do výše daňové povinnosti – nižší rozpočtové náklady,

15


přenos administrativních nákladů z vlády na soukromý sektor (zaměstnavatele; zaměstnance podávající DP a neuplatňující tento odpočet u zaměstnavatele), v systému jedné sazby DPFO nejsou regresivní, možnost preference „žádoucí“ struktury domácností (např. rodin s více než dvěma dětmi), Nevýhody navrhovaného řešení: nevyužijí je nejchudší domácnosti (které jsou ekonomicky neaktivní resp. málo aktivní a nevytvoří dostatečný základ daně) – děti z těchto rodin jsou „trestány“ za neaktivitu svých rodičů, komplikují daňový systém – rostou vyvolané náklady daňového systému přenos nákladů z vlády na soukromý sektor (zaměstnavatele; zaměstnance podávající DP a neuplatňující tento odpočet u zaměstnavatele), nelze aplikovat jen na příjmy z ekonomické aktivity, pokud existuje syntetické zdanění příjmů, problémy s přesným vymezením rodin (proto vhodné navázat na stávající definici), problémy se změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období (možno omezit jen na případy beze změny ve zdaňovacím období), vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly → vychýlení struktury domácností. Výsledky provedených simulací: Opatření se projeví poklesem příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu cca 0,1-0,2 mld. Kč. Dopady na rozpočty zasažených domácností jsou relativně malé (méně než 1 %). Téměř neovlivňuje hodnoty ukazatelů METR (EP).

III.5.

Nahrazení slev na dani odpočtem, jehož výše je závislá

na hodnotě daňového základu Podstata návrhu: • Zrušit koncept superhrubé mzdy, daňový základ je dán hrubou mzdou. • 15 % sazba daně z příjmů je nahrazena 20 % sazbou daně z příjmů. • Základní sleva na poplatníka ve výši 1970 Kč měsíčně (§35ba) je nahrazena proměnlivou odečitatelnou položkou. 16


• Proměnlivá odečitatelná položka roste sazbou 60 % z výše příjmu poplatníka s maximální hodnotou u průměrné mzdy, poté je snižována sazbou 40 % z výše příjmu nad úrovní průměrné mzdy. Výsledky provedených simulací: • opatření je rozpočtově pozitivní (cca +8 mld. Kč), • opatření snižuje výrazně hodnoty METR (EP), viz následující tabulka

Tabulka 5: Rozložení domácností z hlediska hodnot METR (EP) po provedené reformě; údaje v % METR (EP) % Dom.

0-10

všechny

11-20

21-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

48,6

3,0

39,8

4,7

1,0

0,4

0,8

0,5

0,1

Celkem více než 50 1,1 3,8

91 a více


Nevýhody návrhu: • nový prvek daňového systému, • na výpočet relativně složité (komplikace při stanovování záloh), • pravděpodobně růst vyvolaných nákladů.

III.6.

Úprava dnešní podobu slevy na partnera s nízkým

příjmem Podstata návrhu: Současná podoby slevy na partnera s nízkým příjmem sice na jedné straně finančně pomáhá rodinám, kde partner má nízký, nepravidelný nebo žádný příjem, na druhou stranu ale nemotivuje (nebo spíš odrazuje) od získání zaměstnání s pravidelnou měsíční mzdou nad 6 tis. Kč. Navrhuje se proto nahradit tento nástroj proměnlivým daňovým zvýhodněním dostupným pouze pro rodiče s dětmi do 4 let. Alternativně lze uvažovat, že na daňové zvýhodnění má nárok osoba pobírající rodičovský příspěvek. • Daňové zvýhodnění by bylo obdobou daňového zvýhodnění na dítě (daňová sleva a daňový bonus) s následujícími parametry: 17


o maximální výše by nabývalo při hrubém příjmu menším než 8 tis. Kč, pro úroveň příjmů mezi 8 a 16 tis. Kč by výše daňového zvýhodnění lineárně klesala a při příjmu větším než 16 tis. Kč by daňové zvýhodnění bylo nulové Očekávané dopady: • daňová podpora je omezena pouze na rodiče s nízkým nebo středním příjmem, u kterých dále podporuje jejich vstup na trh práce během nebo krátce po rodičovské dovolené, • současný nástroj je využívaný rodinami, kde partner nemá žádné nebo pravidelné pracovní příjmy. Nový nástroj by v této situaci nepřiznal podporu žádnou, ta by byla přiznána teprve tehdy, pokud by daná osoba získala pracovní příjem v minimální výši. • Zvýšenou nabídku práce lze očekávat od: o žen, které mají děti do 4 let věku a které jsou dnes vystaveny nákladům, které souvisí s prací na částečný pracovní poměr • lze předpokládat zvýšenou poptávku po práci osob, které se pohybují v sektoru péče o dítě (veřejné, soukromé jesle, školky, …)

III.7.

Úprava výše a nároku na rodičovský příspěvek

Podstata návrhu: Dnešní rodičovský příspěvek je poskytován ve třech úrovních, s podmínkou, že dítě je mladší 4 let (existují výjimky) a že osoba „po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě“. Jestliže si osoba zajistí hlídání a vrátí se na do práce i na část dne, fakticky ztrácí nárok (existují výjimky). Nová základní měsíční výše dávky činí 7 600 Kč (dnešní standardní výše RP) a nárok na ni je podmíněn pouze věkem dítěte (3 roky). Domácnost má možnost čerpat dávku ve zvýšené výši, maximálně však do výše 12 000 Kč. Nárok na zvýšenou dávku má pouze rodina, která je vystavena nákladům na zajištění péče o děti vyšším než 7 600 Kč a zároveň tyto náklady nepřevyšují částku ve výši 40 % mzdy osoby, která se navrací na trh práce. Dávka kompenzuje náklady na péči o dítě v minimální výši 7 600 Kč, na vyšší dávku má nárok osoba, pokud její mzda je vyšší než 19 000 Kč a pokud náklady na zajištění péče o dítě přesáhnou uvedených 7 600 Kč. Dávka může mít podobu sociální dávky nebo daňové slevy nebo kombinace obou. Osoba navracející se na trh práce je definovaná jako osoba, která v uplynulých 12 měsících strávila s dítětem delší dobu na mateřské nebo rodičovské dovolené. 18


Očekávané dopady: • Pokud budou nové dávky využívat převážně ženy, lze očekávat minimální rozpočtové dopady (ženy mají horší výdělkový profil a budou se vracet spíš na částečný úvazek). • Pokud by nástroj využilo mmj. 50 tis žen se mzdou 24 tis. Kč, jsou dodatečné rozpočtové náklady dávky ve výši 1,2 mld. Kč. • Lze ale očekávat zvýšenou poptávku po poskytovatelích péče o děti, kteří platí SZP a DPFO • Zvýšenou nabídku práce lze zejména očekávat od žen, které mají děti do 3 let věku a které jsou dnes vystaveny nákladům, které souvisí s prací na částečný pracovní poměr

III.8.

Zavedení

konceptu,

kdy

výchova

dětí

je

hlavním

příspěvkem do průběžného důchodového systému Podstata návrhu: Dnes existuje 28 % sazba na důchodové pojištění (21 % starobní a 7 % invalidní+pozůstalostní). Navrhuje se nahradit 21 % sazbu sazbou 23 % a za každé dítě, o které se matka a otec (případně pěstoun) řádně stará, snížit sazbu o 4 p. b., aniž by tím byly ovlivněny nároky na výši důchodových dávek. Výhody: • sazba je snížena pouze pokud a pouze po dobu, kdy dítě vyrůstá s příslušnou osobou v jedné domácnosti, • sazba může být snížena maximálně o 12 p.b., • úprava vyžaduje přesun části důchodového pojištění ze strany zaměstnavatele na zaměstnance a to tak, že se nemění mzdové náklady a nemění se čistá mzda zaměstnance, o dnešní sazba dělena 6,5 % / 21,5 %, o nově by se byla sazba dělena v poměru 15 % / 10,5 % a současně by zaměstnavatel jednorázově zvýšil zaměstnancovu mzdu o 10 %, o na výše popsanou úpravu musí parametricky reagovat nastavení jiných daní a sociálních dávek.

19


Očekávané dopady: • samotné opatření rozdělení sazeb je rozpočtově neutrální; opticky došlo k poklesu plateb na důchodové pojištění, ve skutečnosti se snížila pouze sazba, ale zvedl základ, • opatření změny sazeb pro poplatníky s dětmi je téměř rozpočtově neutrální, • opatření je pronatalitní a to převážně u osob, které se již nacházejí na trhu práce, • opatření je zároveň prorodinné (rozvedení otcové nepečující o své děti nemají nárok), • opatření působí ve směru trhu práce na matky na MD a RD, nabídka práce se naopak může snížit u úplných rodin s dětmi staršími 4 let.

20


IV. Vliv daní a dávek na redistribuci (EU-SILC 2006-2010) Celoevropsky standardizované šetření European Union – Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC) se od roku 2005 provádí i v České republice (název: Životní podmínky). Údaje z tohoto šetření umožňují srovnávat nejen domácnosti v ČR, ale díky standardizaci i napříč EU. Tato možnost se týká i získání reprezentativních údajů o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, o jejich hrubých příjmech, daních a transferech domácnostem poskytovaným. Údaje v příslušné statistice EU-SILC odrážejí stav předchozího roku. V systematice typů domácností existují v EU-SILC pro naše účely tyto domácnosti:

Tabulka 6: Systematiky typů domácností Kód typu Popis domácnosti domácnosti 109

První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba není, 3 a více dětí

100

První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba není, děti nejsou

101

První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba není, 1 dítě

110

První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba ekon. neaktivní, děti nejsou

111

První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba ekon. neaktivní, 1 dítě

119

První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba ekon. neaktivní, 3 a více dětí

112

První dospělá osoba ekon. aktivní, druhá dospělá osoba ekon. neaktivní, 2 děti

200

Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, děti nejsou

201

Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, jedno dítě

211

Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, jedna dospělá neaktivní, 1 dítě

209 210

Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, 3 a více dětí Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, jedna dospělá neaktivní, žádné děti

202

Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, 2 děti

219

Dvě dospělé ekon. aktivní osoby, jedna dospělá neaktivní, 3 a více dětí

Zdroj: EU-SILC (2006-2010)

Obecně tedy platí, že první číslo v trojmístném kódu označuje počet ekonomicky aktivních dospělých členů domácnosti, druhé číslo počet ekonomicky neaktivních dospělých členů domácnosti a třetí číslo počet dětí. Pokud jsou v domácnosti více jak 2 děti, je třetí číslo 9.

21


Tučně jsou označeny domácnosti s třemi a více dětmi. Pro analýzu vlivu daní a dávek na distribuci příjmů se bude zabývat následujícími typy příjmů:

Tabulka 7: Typologie analyzovaných příjmů, daní a dávek Zkratka Identifikátor Popis příjmu a jeho úprav P0

Příjem_0

pracovní příjem

P1

Příjem_1

pracovní příjem - pojistné - daně + daňový bonus

Příjem_9

pracovní příjem - pojistné - daně + daňový bonus + důchody + nemocenské dávky + podpora v nezaměstnanosti + rodinné přídavky + přídavky na děti + sociální příplatek + příspěvek na bydlení + dávky pěstounské péče + ostatní dávky + všechny dávky sociální potřebnosti

P9

Zdroj: EU-SILC (2006-2010).

IV.1.

Vliv daní na redistribuci příjmů – Lorenzovy křivky

Základní pohled na vliv daní a povinného pojistného na (re)distribuci příjmů umožňují Lorenzovy křivky2. Na ose x se pro Lorenzovy křivky uvádí domácnosti seřazené od nejchudších k nejbohatším, na ose y jejich kumulativní podíl na celkovém příjmu (bohatství) souboru. Osy x a y se označují v procentech nebo v setinách do jedné a Lorenzovy křivky vždy začínají v nule a konči v 1. Křivka rovné distribuce (LC) ukazuje, že při zcela rovnoměrné distribuci příjmů by každá osoba/domácnost získala stejný podíl příjmů (bohatství) a hodnota souřadnice na ose x se v tomto případě vždy rovná hodnotě na souřadnici ose y (x se vždy rovná y). Pro opačnou extrémní situaci k rovné distribuci (Lorenzova křivka úplné nerovnosti) by platilo, že s výjimkou posledního nejbohatšího jedince nikdo nezískává žádný příjem (pro všechna x < 100 % platí, že y = 0, pro x = 100 % pak y = 100 %). Z Lorenzových křivek se odvozují Giniho koeficienty. Pro zde uvedenou analýzu bylo třeba rozhodnout, na jaké domácnosti (viz tabulka 1), příjmy (viz tabulka 2) a období je vhodné se zaměřit. Vzhledem k zacílení celé studie na rodiny s více dětmi byla jako referenční zvolena domácnost s jednou výdělečnou dospělou osobou a bez dětí (100), dále pak domácnosti 109 (jeden ekonomicky aktivní dospělý s více jak dvěma

2

Pro podrobné vysvětlení viz např. HINDLS et al (2008): Statistika pro ekonomy.

22


dětmi), 119 (jeden ekonomicky aktivní dospělý a jeden neaktivní dospělý s více jak dvěma dětmi), 209 (dva ekonomicky aktivní dospělí s více jak dvěma dětmi) a 219 (dva ekonomicky aktivní dospělí a jeden neaktivní dospělý, rodina s více jak dvěma dětmi). Změny Lorenzových křivek a vliv daní a pojistného na jejich vývoj ukazuje pro roky 2005 a 2009 a domácnost s jednou výdělečnou dospělou osobou (100) následující graf.

Graf 19: Lorenzovy křivky, domácnost 100 (hrubý příjem a příjem po zdanění) 2005 a 2009

Zdroj: vlastní zpracován dat EU-SILC (2006-2010).

Na grafu pro přehlednost vidíme pouze roky 2005 a 2009, podrobnější pohled na vývoj v každém roce je uveden v příloze v grafech I-IV.1-6. Z grafu vyplývají tyto skutečnosti: • pro celkové změny v distribuci je změna hrubého příjmu domácností typu 100 důležitější než změny v daních, • největší dopad na distribuci měly změny v hrubých příjmech mezi roky 2006 a 2006 (viz grafy II.1-6 v příloze); důvodem byl zřejmě silný růst ekonomiky a zvyšování mezd ve veřejném i soukromém sektoru, • sklon Lorenzových křivek se mezi roky 2005-2009 zvýšil, a to zejména u bohatších domácnosti typu 100 – to signalizuje zvýšení nerovnosti v distribuci hrubých příjmů a posílení podílu bohatších domácností na celkových příjmech, 23


• daně a pojistné distribuci nijak podstatně nezměnily v žádném ze sledovaných roků, jejich vliv na změnu podílu na příjmech domácností je nejsilnější u středněpříjmových domácností a téměř žádný u 20 % nejchudších domácností typu 100, • v letech 2005 a 2009 po zohlednění hrubých příjmů, daní a pojistného nejvíce relativně ztrácí prvních 20 – 30 % domácností, nejvíc získává posledních 40 % domácností, • mezi roky 2007 a 2008 (vliv reforem vlády M. Topolánka) se Lorenzova křivka téměř nezměnila, a pokud ano, tak v neprospěch posledních 40 % domácností; to je v rozporu s intuitivními dopady zrušení progrese sazeb osobní důchodové daně a zastropování pojistného. Jaké dopady měly změny v hrubých příjmech a zdanění na rodiny s více dětmi? Změny Lorenzových křivek a vliv daní a pojistného na jejich vývoj ukazují pro roky 2005 a 2009 a domácnosti 109, 119, 209 a 219 následující grafy.

Grafy 20.1-4: Lorenzovy křivky pro domácnosti se třemi a více dětmi (hrubý příjem a příjem po zdanění) 109; 2005+2009

119, 2005+2009

24


209; 2005+2009

219; 2005-2009


Provedená analýza údajů ze zdrojů EU-SILC ukazuje, že k podstatným změnám došlo pouze u domácností 109, tj. u rodin s jednou ekonomicky činnou dospělou osobou s více jak dvěma dětmi. U těchto rodin ale byla primární příčinou změna hrubých příjmů, nikoli změna příjmů po zdanění. I v tomto případě daně a pojistné nijak podstatné do distribuce nezasáhly, a to ani v dalších letech 2006 – 2008 (viz přílohy V-VIII). Z dalších výsledků lze zdůraznit, že: • u domácnosti 109, 119 je nejsilnější význam zdanění patrný v roce 2008, • u domácností 219 mají daně na změnu distribuce nejmenší roli, • ve všech případech (domácností i roků) daně a pojistné posouvají Lorenzovy křivky směrem k linii rovné distribuce, i když nízkopříjmových skupin a posledního decilu nepodstatně. Analýzou se tedy příliš nedaří prokázat vliv českého daňové a pojistného systému na (re)distribuci příjmů. Obecně bychom mohli očekávat, že podíl příjmu po zdanění na celkových příjmech se u chudých osob (první či maximálně druhý kvintil) nesníží (to se většinou u nejchudších děje) nebo lépe zvýší (to se u nejchudších obvykle děje ve velmi omezené míře). A naopak, podíl bohatých by se měl v důsledku progresivity osobního zdanění (alespoň do roku 2008) po zdanění snížit (to se nestalo nikdy). Sociálně kritizovaná

25


daňová reforma z roku 2008 meziročně příjem po zdanění nijak zásadně nezměnila a spíše se velmi slabě negativně dotkla bohatých než chudých.

IV.2.

Vliv dávek na redistribuci příjmů – Lorenzovy křivky

Dávky, které jsou v další analýze zohledněny, zahrnují velmi široké spektrum. Jedná se o starobní, invalidní i pozůstalostní důchody, nemocenské dávky, podpory v nezaměstnanosti, rodinné přídavky a přídavky na děti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče a všechny dávky sociální potřebnosti. I když by byla možná dekompozice pro jednotlivé dávky a jejich dopady na redistribuci (nikoli však uvnitř jednotlivých skupin dávek – např. u nemocenských dávek by byl rozklad na nemocenskou, příspěvek na ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nebo mateřskou již neproveditelný), utrpěla by tím přehlednost a rozsah analýzy a také možnost formulovat obecnější závěry. Proto byl zvolen souhrnný agregát dávek (P9), který ukazuje agregovaný dopad všech dávkových systémů. Podívejme se nyní stejně jako v předchozí subkapitole nejprve na domácnost bez dětí s jednou výdělečně činnou osobou. Po zohlednění všech druhů sledovaných daní, pojistného a dávek je situace u referenční domácnosti typu 100 komplikovanější. Jak vidíme z následujícího grafu, dávky (na rozdíl od daní – viz výše, distribuci změnily).

26


Graf 21: Lorenzovy křivky, domácnost 100, P0, P1, P9 2005 a 2009


Pokud graf zobecníme, lze nalézt tyto závěry: • na rozdíl od situace v grafu 1 dávky posílily pozici nejchudších domácností v prvním kvintilu, • dávky posilují relativně více pozici prvního kvintilu, v dalších třech kvintilech jejich význam relativně klesá (jak v roce 2005, tak v roce 2009), • pro posledních 5 % domácností byl význam dávek málo významný již v roce 2005, v roce 2009 se nevýznamnost dávek rozšířila na poslední decil až kvintil (15 – 20 % nejbohatších domácností typu 100), • význam dávek a daní pro změnu distribuce mezi roky 2005 a 2009 klesl. Podívejme se nyní na situaci rodin s více dětmi z pohledu nejen daní a pojistného, ale také dávek. Opět nás pro roky 2005 – 2009 zajímají domácnosti 109, 119, 209 a 219. Obecně bychom mohli (či spíše měli – pokud je dávkový systém nastaven „rozumně“) předpokládat, že dávkový systém bude vychylovat distribuci příjmů směrem k prvnímu příjmovému kvintilu

27


či alespoň decilu. Pokud se tak neděje, dávkový systém neplní očekávanou redistribuční funkci.

Grafy 22.1-4: Lorenzovy křivky pro domácnosti se třemi a více dětmi (hrubý příjem, příjem po zdanění a příjem po zdanění a všech dávkách) 109; 2005+2009

119, 2005+2009

209; 2005+2009

219; 2005-2009


Údaje za roky 2005 – 2009 ukazují, že: • dávkové systémy mají obecně větší dopady na celkový čistý příjem než systémy osobního zdanění a pojistného, 28


• jejich význam je větší u prvních dvou až třech kvintilů, pro vysokopříjmové domácnosti (poslední kvintil či decil) nemají přímý přerozdělovací dopad (nepřímý ano – tím, že nejsou poskytovány bohatším domácnostem), • dávky nejsilněji působí na rodiny jednoho rodiče s více dětmi („matky samoživitelky“); u nich také působí i pro vyšší příjmové skupiny, • dávkové systémy (ani daňové) netlumí zvyšující se strmost Lorenzových křivek příliš významně (z pohledu sociální politiky může být u rodin s více dětmi vnímáno jako problém; pro ekonomickou stimulaci jedinců může být vnímáno pozitivně), • význam dávkových systémů pro redistribuci se v letech 2007 a 2008 snižuje, • nejmenší význam mají dávkové systémy pro domácnosti typu 209 (dva výděleční rodiče, více než dvě děti).

IV.3.

Vliv daní na redistribuci příjmů – Giniho koeficienty

Podívejme se nyní na vliv daní a pojistného na Giniho koeficienty (GC) pro námi vybrané domácnosti v letech 2005-2009. Pro analýzu vlivu daní a dávek jsou zajímavé zejména roky 2006, kdy začala platit tzv. Sobotkova daňová reforma a rok 2008, kdy byl daňový systém znovu reformován (reformy vlády M. Topolánka, tzv. Topolánkův baťoh). V úvahu stejně jako v předešlé části bereme pouze hrubý příjem před daněmi a dávkami (P0) a vliv daně z příjmů (včetně daňového bonusu) a pojistné placené zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou (P1). Po zohlednění dávek budeme příjem značit jako P9. Giniho koeficient vyjadřuje podíl plochy mezi skutečnou Lorenzovou křivkou a linií rovné distribuce a plochy pod skutečnou Lorenzovou křivkou. Pro výpočet Giniho koeficentu (G) se obvykle používá tento postup:

1

G = 1 − 2∫ L( X )dX , 0

kde

Y = L(X)

je funkce popisující Lorenzovu křivku,

Lze tedy shrnout, že teoreticky by měly daně a pojistné spíše snižovat Giniho koeficienty, protože v sobě mají zabudované otevřeně (progresivní sazby osobních daní) nebo skrytě 29


(např. stropy na uplatnění odpočtů, daňový bonus) prvky podporující redistribuci. Ovšem zrušení progresivity sazeb osobních důchodových daní od roku 2008 a zavedení stropů na pojistné v témže roce by mělo omezit progresivitu celého daňového systému. Také dávkové systémy by měly hodnotu Giniho koeficientů snižovat, a to zejména, pokud jsou dávky poskytovány zejména nebo výhradně nízkopříjmovým skupinám. V tomto případě sice dávky nesníží nominální příjem bohatších (jako daně), ale i přesto sníží jejich podíl na celkovém příjmu sledované skupiny. Průměrné hodnoty Giniho koeficientů pro Českou republiku pro všechny typy domácností a jejich změny pro všechny dostupné roky vidíme na následujících grafech. Součtem Giniho koeficientu pro čistý příjem a Giniho koeficientu pro vliv daní získáme Giniho koeficient pro hrubý příjem.

Graf 23: Průměrný Giniho koeficient a jeho změna (pro všechny typy domácností; Giniho koeficient pro čistý příjem a dopad daní a pojistného na Giniho koeficient) Meziroční změna GC (pro čistý příjem a pro vliv daní)

GC pro čistý příjem a pro vliv daní


Podrobnější pohled ukazují grafy IX.1-6. Jednotlivé typy domácností jsou označeny jako 101 až 219. Pokud Giniho koeficient klesá, znamená to, že daně a pojistné snížily nerovnoměrnost v distribuci hrubých příjmů a přiblížily skutečnou Lorenzovu křivku linii rovné distribuce.

30


Pokud považujeme za podstatný 20% a větší rozdíl mezi Giniho koeficientem u hrubých příjmů a Giniho koeficientem po uvalení daní a pojistného, pak lze shrnout, že: • v roce 2005 nejvíce osobní daň a pojistné snižovala Giniho koeficient u domácností bez dětí s oběma aktivními partnery (200 (-28,1 %) a 112 (-10,2 %)), naopak u domácností s aktivními partnery a jedním dítětem (201) ho významně zvyšovala (o 20,5 %), • v roce 2006 došlo k výrazné změně redistribučního prvku, kdy z původně dvou typů domácností s více jak 10% dopadem daní na Giniho koeficient se jejich počet zvýšil na 9 a o více jak 20 % daně snižovaly Giniho koeficient u domácností s aktivními partnery bez dětí (210:-29,1 a 119:-23,7); pouze u typické domácnosti dva aktivní rodiče a dvě děti (202: +16,2 %) a domácnosti neaktivní manželka a dítě (111: +5,2 %) daně a pojistné Giniho koeficient zvyšovaly, • v roce 2007 zůstal kladný příspěvek daní pouze u domácnosti dva pracující a dítě (201: +20,2), u ostatních daní byl záporný a narůstal až na -31,9 u domácnosti dva pracující bez dětí (200), • v roce 2008 dochází u domácnosti nepracující partner a dítě (111) ke změně z -11,7 % na 39,0 %; s výjimkou domácnosti dva pracující a více jak dvě děti (219: +9,2 %) je u ostatních příspěvek záporný až do -34 % u domácnosti jeden nepracující a více jak 2 děti (119), • v roce 2009 u domácnosti jeden nepracující bez dětí (110) dochází ke změně vlivu daní na 60,1 % (o rok dříve -18,2 %), u jeden nepracující s dítětem (111) z 39 % na 50,4 %.

31


Graf 24: Rozdíl mezi Giniho koeficientem u hrubých příjmů a Giniho koeficientem po uvalení daní a pojistného (pro všechny typy domácností; v %)


IV.4.

Vliv dávek na redistribuci příjmů – Giniho koeficienty

Souhrnný dopad daňové i dávkové politiky na (re)distribuci příjmů ukazují následující grafy Giniho koeficientů. Podrobnější pohled je uveden v grafech přílohy XI.1-6. Každý graf obsahuje pro daný rok všechny sledované domácnosti a pro každou z nich jsou v každém roce vyneseny tři body: pro hrubý příjem před daněmi a dávkami bod P0 (obyčejná čára), pro příjem po zdanění bod P1 (tečkovaná čára) a pro příjem po zdanění a dávkách bod P2 (čárkovaná čára). Na grafu IX.6 v příloze lze nalézt i srovnání mezi roky 2005 a 2009. Ještě než se zaměříme na podrobnější komentář zjištěných výsledků, je třeba zdůraznit, že téměř pro všechny domácnosti a roky je klíčovým redistribučním faktorem rozložení hrubých příjmů mezi domácnosti. Daňový a dávkový systém toto rozložení pouze mírně korigují (jak bylo ukázáno výše). Další upozornění se týká metodického problému Giniho koeficientu. Pokud totiž dojde současně k takovým změnám v distribuci, které se vzájemně neutralizují (např. u 32


nízkopříjmových domácností se Lorenzova křivka posune vzhůru a u stejného typu domácností se pro vysokopříjmové skupiny posune dolů a velikosti ploch u obou změn budou stejné), Giniho koeficient tyto změny nezachytí.

Grafy 25.1-2: Giniho koeficienty pro roky 2005 a 2009 po daních a dávkách 2005

2009


Pokud zobecníme všechny grafy 7.1-2 a grafy v příloze IX.1-6, můžeme tvrdit, že: • největší nerovnoměrnost v hrubých příjmech lze sledovat u domácností s jedním ekonomicky aktivním rodičem a dvěma dětmi (112) a v roce 2009 u stejných rodin s jedním dítětem (111), • s výjimkou domácností s jedním neaktivním rodičem a jednm nebo dvěma dětmi (111, 112, 119 a 211) se Giniho koeficienty u hrubých příjmů ve všech letech pohybují kolem 25 – 30 % a pozvolna narůstají, • daňový systém Giniho koeficienty mění výrazně méně než systémy dávkové, • daňový systém nejvíce Giniho koeficienty snižuje do roku 2008 u domácností s jedním neaktivním rodičem a jedním nebo více jak dvěma dětmi (119, 211), od roku 2008 u domácností s jedním neaktivním rodičem a jedním nebo dvěma dětmi (111, 112) nebo u domácností s dvěma aktivními rodiči a dvěma dětmi (202),

33


• v roce 2008 a 2009 daňový systém Giniho koeficienty podstatně zvýšil u domácností s jedním neaktivním rodičem a jedním nebo žádným dítětem (111, 110 pravděpodobně vliv zrušení společného zdanění manželů), • dávkový systém nejvíce Giniho koeficienty snižuje u domácností s jedním neaktivním rodičem a jedním nebo více jak dvěma dětmi (110, 112, 119, 201, 210, 211, 219); od roku 2009 pak nejsilněji zejména u rodin s neaktivním rodičem a více dětmi (119, 209, 219), u rodin bez dětí a s neaktivním partnerem (110) dávkový systém Giniho koeficienty zvyšuje, • reforma v roce 2006 z dávkového pohledu zvýšila Giniho koeficienty u domácností s ekonomicky aktivními rodiči (202 a 210) a silně zredukovala diferenciál mezi Giniho koeficientem u hrubého příjmu a Giniho koeficientem po zdanění a dávkách u domácností s aktivními rodiči a jedním dítětem (211), • reformy v roce 2008 z dávkového pohledu přinesly snížení Giniho koeficientu u rodin 112 či 201 a zvýšení (resp. snížení diferenciálu mezi hrubými příjmy a příjmy po zdanění a dávkách) pro rodiny 111, 210 a 219.

34


V. Příloha 1

35


Grafy I.1-6: Lorenzovy křivky, domácnost 100, P0 a P1 1: 2005

2: 2006

3: 2007

4: 2008

5: 2009

6: 2005 a 2009

Zdroj: vlastní zpracován dat EU-SILC (2006-2010). 36


Grafy II.1-6: Lorenzovy křivky, domácnost 100, P0 1: 2005-2006

2: 2006-2007

3: 2007-2008

4: 2008-2009

5: 2005-2009

6: 2005, 2006, 2007, 2008, 2009


37


Grafy III.1-6: Lorenzovy křivky, domácnost 100, P1 1: 2005-2006

2: 2006-2007

3: 2007-2008

4: 2008-2009

5: 2005-2009

6: 2005, 2006, 2007, 2008, 2009



Grafy IV.1-6: Lorenzovy křivky, domácnost 100, P0, P1 a P9 1: 2005

2: 2006

3: 2007

4: 2008

5: 2009

6: 2005 + 2009



Grafy V.1-6: Lorenzovy křivky, domácnost 109, P0, P1, P9 1: 2005

2: 2006

3: 2007

4: 2008

5: 2009

6: 2005 + 2009



Grafy VI.1-6: Lorenzovy křivky, domácnost 119, P0, P1, P9 1: 2005

2: 2006

3: 2007

4: 2008

5: 2009

6: 2005 + 2009



Grafy VII.1-6: Lorenzovy křivky, domácnost 209, P0, P1, P9 1: 2005

2: 2006

3: 2007

4: 2008

5: 2009

6: 2005 + 2009



Grafy VIII.1-6: Lorenzovy křivky, domácnost 219, P0, P1, P9 1: 2005

2: 2006

3: 2007

4: 2008

5: 2009

6: 2005 + 2009



Grafy IX.1-6: Giniho koeficient – P0, P1, P9 1: 2005

2: 2006

3: 2007

4: 2008

5: 2009

6: 2005, 2009


44

Zhodnocení systému v roce Návrhy reformních opatření. Vliv daní a dávek na redistribuci (EU-SILC )

Recommend Documents