VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Krkonoše: autenticita krajiny a její vliv na turistickou atraktivitu
Bakalářská práce
Autor: Iveta Štusáková Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Jihlava 2013
1
Copyright © 2012 Iveta Štusáková
2
3
Anotace ŠTUSÁKOVÁ Iveta: Krkonoše: autenticita krajiny a její vliv na turistickou atraktivitu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Bakalářská práce se zaobírá krajinou autenticitou v oblasti Krkonoš. Pojednává o preferencích turistů při návštěvě této oblasti; zda je jejich hlavním cílem vidět původní přírodní krajinu anebo je láká spíše nabídka sportovních a zábavních center.
Klíčová slova Krajina. Krajinná autenticita. Krkonoše. KRNAP. Krkonoše a autenticita.
Annotation ŠTUSAKOVÁ Iveta. Giant Mountains: landscape authenticity and its influence on attractiveness for tourists. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava. 2013. The thesis is focused on landscape authenticity in the area of Giant Mountains. It deals with preferences of tourists when they are visiting this area. Is their main goal to see an original natural landscape or are they more interested in visiting sport centers and amusement centers?
Key words Landscape. Landscape authenticity. Giant Mountains. Giant Mountains National Park. Giant Mountains and its authenticity.
4
Touto cestou bych ráda poděkovala lidem, bez kterých by má bakalářská práce nemohla v této podobě nikdy vzniknout. Zejména panu Ing. Zbyňku Burešovi, Ph.D. za jeho ochotu mi pomoci s veškerými problémy a za poskytnutí cenných rad. Dále bych poděkovala respondentům za to, že byli ochotni si najít čas a vyplnili dotazníky, které byly podkladem pro praktickou část této práce, a v neposlední řadě můj velký dík patří rodině a přátelům, kterým děkuji za jejich poznámky, podporu, trpělivost a shovívavost. 5
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 21. 11. 2012 ...................................................... Podpis
6
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1
Základní pojmy ............................................................................................................ 10 1.1
Krajina .................................................................................................................. 10
1.1.1
Definice krajiny ............................................................................................. 10
1.1.2
Krajina přírodní versus krajina kulturní ........................................................ 11
1.1.3
Krajinný ráz a krajinný celek ........................................................................ 11
1.2
Autenticita ............................................................................................................. 12
1.2.1 2
Charakteristika krajiny v oblasti Krkonoš ................................................................... 13 2.1
Základní informace o oblasti ................................................................................ 13
2.2
Krkonošský národní park ...................................................................................... 13
2.2.1
3
4
Krajinná autenticita........................................................................................ 12
Zóny Krkonošského národního parku ........................................................... 14
2.3
Geomorfologie a geologie..................................................................................... 15
2.4
Vodstvo ................................................................................................................. 16
2.5
Vegetace................................................................................................................ 16
2.6
Fauna ..................................................................................................................... 17
2.7
Krkonoše a člověk - proměny krajiny v čase ........................................................ 17
2.8
Krkonoše a autenticita .......................................................................................... 20
Vybrané přírodní dominanty oblasti ............................................................................ 21 3.1
Sněžka ................................................................................................................... 21
3.2
Úpské rašeliniště ................................................................................................... 21
3.3
Labská louka ......................................................................................................... 22
3.4
Mumlavský vodopád ............................................................................................. 22
3.5
Pančavská louka .................................................................................................... 22
3.6
Obří důl ................................................................................................................. 23
Možnosti rekreace a sportovního vyžití....................................................................... 24 7
4.1
4.1.1
Bobová dráha Špindlerův mlýn ..................................................................... 24
4.1.2
Aqua park Špindlerův Mlýn .......................................................................... 24
4.1.3
Relax Park Pec pod Sněžkou ......................................................................... 24
4.2
Sportovní areál Harrachov ............................................................................. 25
4.2.2
SKI PEC pod Sněžkou................................................................................... 25
4.2.3
Skiareál Špindlerův Mlýn .............................................................................. 25
Přehled sportovních aktivit ................................................................................... 25
4.3.1
Turistika ......................................................................................................... 25
4.3.2
Cykloturistika ................................................................................................ 25
4.3.3
Snowkiting ..................................................................................................... 26
4.3.4
Horolezectví................................................................................................... 26
4.3.5
Paragliding ..................................................................................................... 26
4.3.6
Snowtubing .................................................................................................... 26
4.3.7
Zorbing .......................................................................................................... 26
Dotazníkové šetření ..................................................................................................... 27 5.1
6
Sportovní areály .................................................................................................... 25
4.2.1
4.3
5
Rekreační, zábavní centra a sportovní centra ....................................................... 24
Hypotézy ............................................................................................................... 27
5.1.1
Hypotéza č. 1 ................................................................................................. 27
5.1.2
Hypotéza č. 2 ................................................................................................. 27
5.2
Vyhodnocení dotazníku ........................................................................................ 28
5.3
Zhodnocení výsledků dotazníkového průzkumu .................................................. 38
Závěr ............................................................................................................................ 42
Seznam použitích zdrojů a citací ......................................................................................... 43 Seznam ilustrací................................................................................................................... 48 Dotazník .............................................................................................................................. 50
8
Úvod Má bakalářská práce pojednává o krajině v oblasti Krkonoš, jejím vývoji, proměnách a autenticitě. Hlavním cílem této práce je zjistit za čím vlastně turisté do Krkonoš jezdí; jestli za účelem, aby viděli zachovalou přírodní krajinu, anebo jsou více zaujati myšlenkou trávení veškerého svého volného času v zábavních a sportovních centrech. Proč jsem si vybrala právě toto téma? Nejspíše proto, že přírodní krajina je něco, co mě fascinuje a oblast Krkonoš je známá svou rozmanitou a nádhernou krajinou. Toto téma pro mě tedy představuje ideální příležitost se o této krajině dozvědět něco více. Práce je rozdělena do dvou částí. V části teoretické jsou nejdříve osvětleny základní pojmy jako krajina, krajinný ráz, krajinný celek a autenticita. Uvedeny jsou zde i některé definice. Další kapitola se věnuje základní charakteristice Krkonoš. Je zde rozebrán jejich geologický a geomorfologický vývoj, vodstvo, vegetace a fauna. Zmíněn je také Krkonošský národní park a jeho zóny. Podkapitola „Krkonoše a člověk“ se zaobírá historií vlivu člověka na vývoj této oblasti. Poukazuje na některé negativní faktory, které významně ovlivnily ráz krajiny. Následně je zde vyjádřen názor, zda je krajina v Krkonoších opravdu autentická. Následující kapitola se soustředí okolo vybraných přírodních dominant této oblasti. A v závěru teoretické části je utvořen jakýsi přehled o nabídce sportovního a rekreačního vyžití v oblasti. V praktické části práce jsou formulovány hypotézy, které jsou zásadní pro můj dotazníkový průzkum. Mým hlavním cílem bude tyto hypotézy potvrdit či popřípadě vyvrátit. Na závěr této části uvedu, k jakým výsledkům jsem dospěla.
9
1 Základní pojmy 1.1 Krajina Co vlastně znamená pojem krajina? Je to termín, který je obtížně specifikovatelný vzhledem k jeho velké obsáhlosti a úhlům pohledu na něj. Historicky je krajina slovem starogermánského původu, které pochází již z období raného středověku a původně jím byl označován pozemek obdělávaný jedním hospodářem. [Sklenička, 2003, str. 8] Ale co pro nás znamená slovo krajina v dnešní době? Všeobecně a laicky řečeno, by se krajina dala identifikovat jako prostor, který nás obklopuje. Přičemž tento prostor zahrnuje vše, co můžeme vidět kolem nás, ať už je to živé či neživé podstaty. Zmíněný pohled na krajinu je však příliš obecný a proto v následující podkapitole uvedu některé z odbornějších definic.
1.1.1 Definice krajiny Odborných definic k vysvětlení tohoto těžce uchopitelného pojmu můžeme najít opravdu velké množství, jelikož slovo krajina jako takové prostupuje různými odvětvími lidské činnosti a každý ho vnímá na základě své specializace jinak. Pan Sklenička (2003) ve své knize Základy krajinného plánování uvádí tento výčet různých pojetí slova krajina: „historické, právní, geomorfologické, geografické, ekologické, architektonické, demografické, umělecké, emocionální a ekonomické“. Z daného výčtu je patrné, že jinak si vysvětluje tento pojem např. architekt a jinak ekolog, umělec či ekonom. Většina definic však vychází z vzájemného propojení těchto tří hlavních aspektů: příroda živá, příroda neživá a historie. [Cílek, 2007, str. 11] Jak jsem již předeslala, definic je opravdu velké množství, proto zde uvedu jen některé z nich. Například český právní systém chápe krajinu jako „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořenou souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“[1]. Pojem krajina se objevuje i v Evropské úmluvě o krajině z roku 2000: „krajina znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem a jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“. [2]
10
Jako další možnou definici krajiny bych uvedla definici pana Cílka (2007), která označuje krajinu jako „soubor biotických a abiotických faktorů vázaných na určitý krajinný celek, které se delší dobu vyvíjejí společně“. Přičemž za biotické faktory jsou považovány všechny živé organismy a faktory abiotické představují vše neživé, jako například vodu, vítr, klimatické podmínky apod. [Cílek, 2007, str. 11] Krajina je tedy tvořena živými a neživými složkami, které se navzájem ovlivňují. Ovšem různé vztahy můžeme nalézt i uvnitř těchto složek. V rámci neživé přírody lze uvést například působení tekoucí vody (řeky) na zemský povrch, kdy voda povrch rozrušuje (eroze) a vznikají hluboká údolí. V přírodě živé je to třeba působení člověka na půdu, kterou využívá pro zemědělství. V prostoru kolem nás je vše navzájem propojené a postupem času se mění v závislosti na tom, jak se mění jednotlivé složky krajiny.
1.1.2 Krajina přírodní versus krajina kulturní Za krajinu přírodní se považuje krajina, která se vyvíjí prostřednictvím působení přírodních procesů. Není tedy vůbec nebo jen v malé míře ovlivněna člověkem na rozdíl od krajiny kulturní, která je různou měrou ovlivňována právě antropogenními faktory, ať už pozitivně či negativně. [Sklenička, 2003 str. 17-18] S krajinou přírodní se v dnešní době setkáme už jen velmi málo. Bývá zachována spíše na místech, která jsou obtížně dostupná. Jsme tedy obklopováni převážně krajinou kulturní, kterou můžeme dále rozdělit dle způsobu jejího využívání na krajinu urbanizovanou (městskou), zemědělskou (louky, pastviny, pole), lesní, průmyslovou, těžební, rekreační apod. [Sklenička, 2003, str. 17-19]
1.1.3 Krajinný ráz a krajinný celek Dle Zákona č. 114/1992 Sb., § 12 představuje krajinný ráz přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Jinými slovy je souborem charakteristik, které jsou specifické pro určitou konkrétní oblast či místo v krajině. Oblast krajinného rázu je definována jako rozsáhlé území, které nese charakteristiky krajinného rázu (přírodní podmínky, kulturní a historický vývoj) jež oblast odlišují od oblastí okolních. Za oblast krajinného rázu můžeme označit např. Krkonoše, Krušné hory, apod. [3] [4]
11
Krajinný celek představuje území, které tvoří část oblasti a má svůj specifický charakter. V oblasti Krkonoš můžeme najít např. krajinný celek Labe či Úpa. V rámci krajinného celku dále ještě vymezujeme krajinný prostor, např. krajinný prostor Pramenná oblast Labe. Jeho dílčí částí jsou pak místa krajinného rázu. Takto jsou označována méně rozsáhlá místa nesoucí určité typické a v jejich okolí neopakující se znaky jako např. Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou. [3] [4]
1.2 Autenticita Autenticita je pojmem, který nám jistě není nijak neznámý. Slovo autenticita neboli autentičnost je možné popsat mnoha dalšími synonymními výrazy - pravost, původnost, pravdivost, hodnověrnost a přirozenost - přičemž se tento výraz může vázat například k památkám, krajině, umění, životnímu stylu apod. V následující podkapitole se budu věnovat spojení tohoto slova s pojmem krajina. [5]
1.2.1 Krajinná autenticita O přírodní autentické krajině mluvíme v případě, kdy za určité časové období došlo k minimálním změnám, co se týče podoby krajiny (např. stav vodních toků, reliéf) a její druhové struktury. Přibylo tedy minimum nových rostlinných a živočišných druhů a zároveň se příliš nesnížil počet druhů původních. [5] [6] Autenticita krajiny se dá chápat jako relativní pojem, vzhledem k tomu, že se postupem času mění, ať už vlivem přírodních procesů nebo za přispění člověka (viz kulturní krajina). Za autentické tedy mohou být označeny i výsledky lidské činnosti jako jsou např. původní stavby (chaty, chaloupky), které jsou charakteristické pro danou oblast, které nijak nenarušují vzhled krajiny a vyvolávají dojem, že do krajiny patří. Zahrnuje se sem i tradiční a šetrné zemědělství, pastevectví apod. To vše dohromady spoluvytváří hodnotu daného místa, jeho identitu a nezaměnitelnost, jeho ducha. A právě hodnota dané oblasti či místa je v současnosti nejen předmětem ochrany (národní parky, přírodní rezervace apod.), ale i základem atraktivity této oblasti.
12
2 Charakteristika krajiny v oblasti Krkonoš 2.1 Základní informace o oblasti Krkonoše představují nejvyšší a také nejnavštěvovanější pohoří v České republice. Toto pohoří, mající délku přibližně 35 km se rozprostírá především na území Severovýchodních Čech a zhruba jedna jeho třetina se nachází na území Polska, kde jsou hory mnohem strmější. Nejvyšší horou české části Krkonoš je Sněžka, která se tyčí v úctyhodných 1 602 m nad mořem. [Podhorský, 2007, str. 14], [7] Turistickou oblast Krkonoše bychom mohli rozdělit na Krkonoše západní, centrální a východní. Do západní části Krkonoš patří vyhledávaná střediska jako Harrachov či Rokytnice nad Jizerou. Centrální Krkonoše jsou zastoupeny především středisky Špindlerův mlýn a Vrchlabí. Část východní pak reprezentují města Pec pod Sněžkou a Žacléř. [8] [9] [10]
2.2 Krkonošský národní park Krkonošský národní park (dále KRNAP) byl vyhlášen 17. 5. 1963 na základě vládního nařízení č. 41 a péčí o něj byla pověřena Správa KRNAP, která sídlí ve Vrchlabí. Ke znovu vyhlášení parku z důvodu změny legislativy došlo 20. 3. 1991 vládním nařízením č. 165/91 Sb. Správa KRNAP spadá od této doby přímo pod Ministerstvo životního prostředí ČR a území národního parku je rozděleno do 3 zón: přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. Roku 1992 se národní park stal biosférickou rezervací UNESCO. [Němec, 2007, str. 210], [11] [12] Krkonošský park se rozkládá z větší části (65 %) na území Královéhradeckého kraje a z části menší (35 %) na území kraje Libereckého. Jeho současná rozloha včetně ochranného pásma (viz dále) činí asi 550 km2. [12]
13
2.2.1 Zóny Krkonošského národního parku Jak už jsem se zmínila (kapitola 2.2), dle kvality a zachovalosti životního prostředí rozeznáváme v Krkonošském parku celkem 3 zóny. Na tyto zóny poté navazuje tzv. ochranné pásmo, jehož účelem je zabezpečení parku před rušivými vlivy. V tomto pásmu o celkové rozloze 18 642 ha můžeme nalézt významná rekreační a sportovní centra. Na následujícím obrázku můžeme vidět mapu s jednotlivými zónami. [13] [14]
Obrázek č. 1: Zóny Krkonošského národního parku (zdroj: viz zdroje obrázků, str. 47)
Do zóny první – přísně přírodní, která se rozkládá na ploše asi 4 503 ha, patří území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami. Nachází se v nejvyšších částech pohoří, nad horní hranicí lesa. Přírodní procesy zde byly v minulosti ovlivněny člověkem jen minimálně. Patří sem například přírodní památky jako Sněžka, Úpské rašeliniště, Labská louka apod. Zóna druhá – řízená přírodní, která obklopuje zónu přísně přírodní, zahrnuje území asi 3 416 ha. Zde je chráněna horní hranice lesa a lesní a luční ekosystémy, které byly člověkem převážně pozměněny. Zóna třetí, nazývaná také okrajová nebo nárazová, má rozlohu přibližně 28 408 ha. Můžeme ji najít ve středních a nižších polohách. Jsou sem zařazeny lesní i nelesní ekosystémy, které byly silně ovlivněny člověkem, a menší sídlení útvary (malé obce, osady a samoty). Tato zóna je využívána především pro rekreaci a turistiku, a doplňkově pro šetrné formy zemědělství, pastevectví a lesnictví. [12] [13] [14] 14
2.3 Geomorfologie a geologie Počátek geologického vývoje Krkonoš se datuje již do období starohor a starších prvohor, zhruba do doby před 700 miliony let, kdy došlo k pohybu zemských desek a rozsáhlému vrásnění. Díky tomuto procesu se začaly původní usazeniny z mořského dna měnit na krystalické břidlice a postupně se tak utvořil geologický celek zvaný krkonošsko-jizerské krystalinikum. [Němec, 2007, str. 213], [Sýkora, 1983, str. 11] Po této přeměně se Krkonoše začaly zvedat, a z tohoto území se na nějaký čas stala pevnina. Poté byla tato oblast znovu zalita mořem a nové usazeniny se začaly ukládat až do doby, kdy došlo k dalšímu vrásnění. Toto vrásnění proběhlo ve dvou fázích. První a intenzivnější z nich bylo vrásnění kaledonské, za kterým následovalo vrásnění variské, kdy začala do břidlic pronikat žula. Vlivem eroze se poté Krkonoše začaly zaoblovat. [Němec, 2007, str. 213], [Sýkora, 1983, str. 11-18], [15] K poslednímu, alpínskému vrásnění, došlo v období druhé poloviny třetihor, kdy se opět začalo pohoří pomalu zvedat až do dnešní výšky. Po jejich vyvýšení se zintenzivnila říční eroze, která vytvořila údolí ve tvaru písmene V. Dnešní, charakteristickou podobu získaly Krkonoše ve čtvrtohorách, kdy došlo k výraznému ochlazení a vlivem ledovců poté byla vytvořena typická údolí ve tvaru písmene U (viz obrázek č. 2). [Němec, 2007, str. 214], [Sýkora, 1983, str. 19-20], [15]
Obrázek č. 2: Typické krkonošské údolí (zdroj: viz zdroje obrázků, str. 47)
15
2.4 Vodstvo Vodní toky jsou neodmyslitelnou částí této oblasti již od doby třetihor, kdy měly zásadní vliv na modelaci krajiny Krkonoš, jak ji známe dnes. V Krkonoších můžeme najít opravdu hustou říční síť. Touto krajinou totiž protéká hned několik velkých řek, které se stávají součástí rozvodí Severního a Baltského moře. Některé z těchto řek zde dokonce mají i svůj původ. V první řadě bych zmínila řeku Labe, která pramení na západě Krkonoš v místě zvaném Labská louka ve výšce 1 386,6 nad mořem. Tato řeka dále protéká Německem, kde svou pouť dokončuje v Severním moři. Délka tohoto toku od jejího pramene až k ústí moře je úctyhodných 1 062 km. Mezi další významné řeky této oblasti patří Bílé Labe, Malé Labe, Jizerka, Jizera, Mumlava a Úpa. Všechny tyto řeky jsou napájeny výhradně pomocí srážek a jsou charakteristické svým prudkým spádem, kde na mnoha místech vznikají nádherné vodopády. [Sýkora, 1983, str. 37], [16]
2.5 Vegetace V krkonošské oblasti rozlišujeme dle nadmořské výšky celkem 4 vegetační stupně, a to stupeň podhorský, horský, subalpínský a alpínský. Stupeň podhorský neboli submontánní můžeme nalézt v nadmořské výšce od 400 do 800 m nad mořem. Zde se dříve přirozeně vyskytovaly listnaté a smíšené lesy s převahou buku, javoru a jedle. V současnosti zde však tuto druhovou strukturu vidíme jen vzácně, a to nejčastěji v údolích řek. Většina této plochy totiž byla v minulosti vykácena a nahrazena zemědělskou půdou (dnes převážně louky). Nezanedbatelná část byla také nahrazena smrkovou monokulturou, která je nyní považována za přirozenou. [4] [17] Dalším stupněm, nacházejícím se v nadmořské výšce od 800 m do 1 200 metrů nad mořem je stupeň horský zvaný také montánní. Zde se původně nacházely smíšené a smrkové lesy. V minulosti však byly téměř vytěženy a byly nahrazeny nevhodnými smrkovými monokulturami, které jsou nyní narušené exhalacemi. Na mnoha místech tak vznikají holé plochy, o které se však pečuje, aby se les obnovil do své původní podoby. Část vytěženého prostoru také byla využita jako louky, na kterých dnes můžeme nalézt pestrobarevnou květenu (violka sudetská, prha arnika, …). V lesích jsou k vidění lišejníky, mechorosty a houby. [4] [17]
16
Třetí vegetační stupeň zvaný subalpínský nebo také klečový se vyskytuje v oblasti nad horní hranicí lesa ve výškách nad 1 200 metrů. Tento stupeň představuje jeden z nejdochovalejších a nejcennějších ekosystémů. Nachází se zde klečovité porosty, smilkové louky, rašeliniště a tzv. krkonošské botanické zahrádky. Ty vznikají v horských údolích a jejich vývoj je ovlivňován větrnými a sněhovými podmínkami. [4] [17] [18] Posledním stupněm je stupeň alpínský, který se nachází ve výškách nad 1 500 m nad mořem na vzájemně izolovaných vrcholcích Krkonoš (Sněžka, Vysoké Kolo, Kotel, a další). Pro tuto nadmořskou výšku je vzhledem ke krátké vegetační době (3 měsíce) charakteristický minimální výskyt rostlinných společenstev (bylinky, mechorosty, lišejníky). [4] [17] [18]
2.6 Fauna Oblast Krkonoš je domovem velkého množství rozmanitých živočišných druhů. Celkově se odhaduje, že se v této oblasti nachází minimálně 15 000 druhů bezobratlých živočichů (motýli, měkkýši, brouci, a další) a přes 400 druhů obratlovců (ptáci, plazi, ryby). Dále zde bylo zjištěno 76 druhů savců. Bohužel 7 z nich zde již vyhynulo (např. medvěd hnědý, vlk, kočka divoká) a dalších 12 druhů je zde nepůvodních. [19]
2.7 Krkonoše a člověk - proměny krajiny v čase V prvním tisíciletí našeho letopočtu se v oblasti Krkonoš rozprostíraly hluboké pralesy, které byly tvořeny převážně smrkem, jedlí a bukem; nad horní hranicí lesa se pak nacházely porosty kosodřevin a v největších výškách se uchytila bylinná vegetace. První nepotvrzená zmínka o přítomnosti člověka v této oblasti pochází z 11. století, kdy se zde již pravděpodobně nacházela stará zemská stezka zvaná „Česká cesta“. K první historicky doložené vlně kolonizace této oblasti však došlo až v období 13. a 14. století. Lidé začali kácet lesy, aby měli dostatek půdy pro své hospodaření a louky pro pastevectví. Dřevo také posloužilo jako materiál pro stavbu usedlostí. V této době vznikaly tzv. lánové vsi – každá usedlost měla vyměřen pozemek o velikosti jednoho lánu, což představovalo asi 25 ha. Sídla byla budována především v blízkosti zemských stezek a vodních toků. Na ochranu a správu území vznikaly také strážní hrady a tvrze. Základní struktura krajiny se v menší či větší míře zachovala dodnes a dala tak vzniknout charakteristickému obrazu horské a podhorské krajiny. [Němec, 2007, str. 214], [4] [20] 17
V období první kolonizace však byla započata i těžba nerostných surovin, jimiž byly zejména drahé kovy jako zlato a barevné odrůdy křemene, a železné rudy. Nicméně nejstarší písemná zmínka o těžbě železné rudy v této oblasti pochází až z roku 1383. Hlavním místem těžby bylo toho času především okolí dnešního Černého Dolu a Nové vsi. V průběhu 15. století se začala těžba zpracování rozšiřovat i do dalších oblastí. Za zmínku stojí například hutě v Lánově, Maršově a Jánských Lázních. Dále bych zmínila i Obří důl a Svatého Petra, kde vznikly i celé hornické osady. [Němec, 2007, str. 215], [20] [21] Jak se rozvíjelo hornictví a následně i sklářství (přetrvalo do současnosti například v Harrachově), tak docházelo ke stále větší těžbě dřeva. Ve druhé polovině 16. století dokonce byly odhadovány zásoby dřeva už jen na dalších 80 let. V této době byl také zaznamenán přísun nových obyvatel z alpských zemí, kteří si sem přinesli i své zvyklosti. Největší devastace lesů byla zaznamenána na přelomu 16. a 17. století. Zničen byl téměř veškerý lesní porost, a to hlavně na východě Krkonoš. Počátek 17. století zdánlivě znamenal pro Krkonoše jisté odlehčení, jelikož těžba se přesunula do Orlických hor. Tato událost však ovlivnila způsob života lidí, kteří si museli najít jiný zdroj obživy, a dala vzniknout tzv. budnímu hospodářství. [Němec, 2007, str. 216-217], [4] [20] Nový způsob obživy spočíval v rozšíření chovu dobytka a koz. V hřebenech hor se tak započalo se sklízením sena, aby lidé měli zvířata čím živit. Později se do této oblasti přesunulo pastevectví a netrvalo dlouho a začala zde vznikat i první stavení – boudy. První bouda zde byla údajně založena již roku 1623 (Luční bouda). Na začátku 19. století jich v oblasti Krkonoš bylo již okolo 2 500. Vzhledem k obrovskému rozmachu pastevectví, došlo k velkému úbytku původních kosodřevin, jež musely ustoupit rozsáhlým loukám a pastvinám. [Němec, 2007, str. 217], [4] [20] Ani na počátku 18. století nedošlo ke zlepšení. K téměř vykáceným lesům a škodám napáchaných pastvou se přidal ještě plošný sběr léčivých bylin. Ke konci 18. století však bylo zavedeno tzv. pasečné hospodaření, které mělo obnovit lesní porosty. Toto hospodaření se skládalo ze tří fází, které probíhaly v cyklu stále dokola – vysázení lesa, jeho pěstování a postupné vykacování. [Němec, 2007, str. 217], [23]
18
Tato doba je také označována za počátky turismu v oblasti Krkonoš. Boudy, které sloužily především k hospodaření, byly přestavěny pro potřeby cestovního ruchu. Později však již byly stavěny boudy určené přímo pro turisty. V polovině 19. století se původní hornické a zemědělské osady začínají postupně měnit (Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Svatý Petr, apod.) na horská střediska. Budovány jsou také nové komunikace a postaveny jsou i první lanovky. [4] [20] V období druhé světové války bylo třeba ochránit obyvatele zabezpečením hranic. A tak zde započala výstavba opevnění, která ovšem znamenala další úbytek vzácného dřeva. Materiál byl třeba i na stavbu příjezdových komunikací, zákopů a bunkrů. Za doby německé okupace nastaly pro lesy další těžké časy – došlo totiž ke zvýšení těžby dřeva pro německý průmysl. Po skončení války bylo německé obyvatelstvo sídlící v této oblasti nuceno se odstěhovat, což narušilo způsob života i hospodaření v Krkonoších. V období komunismu nebyla historická jádra měst využívána tak, jak měla být a začala chátrat. Za příklad bych uvedla města Vrchlabí a Jilemnice. [Němec, 2007, str. 217-218], [20] V průběhu 20. století v Krkonoších dochází k boomu cestovního ruchu. Ve velkém jsou zde budovány velké rekreační objekty, lanovky, sjezdové trati a běžecké areály. S tím samozřejmě souvisí i masivní zastavování vzácných volných ploch nevhodnými apartmánovými domy, které ke všemu mimo víkendy a hlavní sezonu zejí prázdnotou (Harrachov, Horní Rokytnice). Tyto domy a objekty nerespektují původní strukturu osídlení ani krajiny. Dalším negativním faktorem cestovního ruchu v této době bylo zatěžování přírody masivní turistikou a nevhodným a nešetrným chováním návštěvníků. A právě ohrožení přírody vedlo k zavedení různých opatření, načež byly roku 1963 Krkonoše vyhlášeny národním parkem. [20] V současné době ohrožují krajinu Krkonoš dva zásadní faktory a to imise škodlivých látek a již zmíněný intenzivní cestovní ruch. Zatímco stav imisí se postupně zlepšuje, negativní vliv masového cestovního ruchu stále pokračuje. S přílivem nových a nových návštěvníků a jejich rostoucími potřebami přímo úměrně sílí tlak na výstavbu dalších rekreačních a sportovních objektů. Tyto stavby, naprosto nehodící se do zdejší krajiny negativně ovlivňují ducha tohoto území. A proto jsou zpracovávány dlouhodobé plány péče, které mají za úkol navrhnout různá opatření ke zlepšení této situace. [13]
19
2.8 Krkonoše a autenticita Vzhledem k již popsaným skutečnostem vyvstává základní otázka: je krajina Krkonoš opravdu autentická? Pokud porovnáme současnou podobu krajiny s krajinou před příchodem člověka, potom uvidíme, že jsou zde značné rozdíly. Avšak existují zde i místa, která člověkem nebyla poznamenána a dochovala se do dnešní doby. Nicméně i krajina, která byla ovlivněna člověkem, by se dala označit za autentickou, pokud se jedná o změny, které v současné době dotvářejí charakter Krkonoš. Jedná se například o dochovanou původní zástavbu, kterou představují především dřevěné, roubené a poloroubené stavby. Pro tyto objekty je také typické, že se nacházejí v původních sídelních strukturách, jimiž jsou v této oblasti lánová ves a tzv. rozptýlená zástavba. [20] Za příklad bych uvedla obec Dolní Albeřice, kde se dodnes zachovala řada dřevěných objektů, které jsou rozmístěny typicky, podél cesty. V údolí Lysečinského a Albeřického potoka také můžeme najít velké množství cenných staveb lidové architektury. [20] Současná velká města v této oblasti naproti tomu vznikala na místech, kde byla krajina v minulosti spíše pustošena – bývalé hornické osady. O něco později byla tato města zcela přetvořena pro potřeby turistů. Nachází se zde velké hotely, nevzhledné chatové kolonie (tzv. holandské vesnice), rekreační centra a sportovní areály apod. Pro tato města je typická velká koncentrace služeb, kterých turisté mohou využívat. Avšak s původní krajinou už nemají nic společného. [20]
20
3 Vybrané přírodní dominanty oblasti 3.1 Sněžka Sněžka, která se nachází ve východní části Krkonoš, je nejen nejvyšší horou tohoto pohoří, ale i celé České republiky a představuje velmi vyhledávaný výletní cíl. Ze svého skalnatého vrcholu o rozloze 30 akrů totiž turistům poskytuje nádherný panoramatický výhled do širé krajiny Čech i Polska. Na Sněžku vede několik turistických i cyklistických tras. Nejčastější výchozí bod představuje městečko Pec pod Sněžkou, kde je turistům k dispozici i sedačková lanovka, která vede až na vrchol Sněžky. Z jejího vrcholu poté vedou ještě značené turistické trasy např. do Špindlerova Mlýna či Horní Malé Úpy nebo i směrem k Luční boudě, která byla založena již v polovině 17. století. [24] [25]
Obrázek č. 3: Úpské rašeliniště a Sněžka (zdroj: viz zdroje obrázků, str. 47)
3.2 Úpské rašeliniště Úpské rašeliniště představuje nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v oblasti Krkonoš. Tato přírodní rezervace se rozkládá na ploše 73 ha a jsou zde k vidění rašelinová jezírka sahající až do hloubky 1 m, rašelinné ostrůvky a kopečky. Toto místo je i významnou pramennou oblastí; pramení zde řeky Bílé Labe a Úpa. Severní částí rašeliniště můžeme projít po turistické cestě až k Luční boudě. Ostatní části nejsou turistům dostupné. [26]
21
3.3 Labská louka Tato náhorní plošina, nacházející se na západě Krkonoš, představuje důležitou přírodní památku. Pramení zde totiž jedna z nejvýznamnějších a nejdelších řek České republiky – Labe – která na svém jihovýchodním okraji vytváří vodopád vysoký 45 m. Louka je převážně porostlá klečí a smilkou, ale nalezneme zde i vrcholové rašeliniště, kde jsou k vidění i vzácné druhy rostlin. Labská louka je přírodní rezervací. [27]
3.4 Mumlavský vodopád Mumlavský vodopád leží na řece Mumlavě nedaleko rekreačního střediska Harrachov. Tento vodopád bývá nejmohutnější při jarním tání, v zimě zase naopak zamrzá a tvoří úchvatný ledopád. Tvoří ho asi 12 m vysoké skalní bloky umístěné v žulovém řečišti. V tomto řečišti je možné vidět tzv. obří hrnce, což jsou prohlubně, jež vznikly pohybem vody a kamínků. Vodopád je dobře dostupný pěšky i na kole. [28] [29]
Obrázek č. 4: Mumlavský vodopád (zdroj: viz zdroje obrázků, str. 47)
3.5 Pančavská louka Jedná se o luční plochu s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm západních Krkonoš. Je součástí přírodní rezervace Prameny Labe a místem výskytu vzácné autentické ledovcové květeny. Na tomto místě pramení řeka Pančava, jež vytváří v skalnaté části této louky 250 m vysoký vodopád. V zimě je louka nejnavštěvovanějším místem běžkařů. [30]
22
3.6 Obří důl Toto horské údolí ledovcového původu se rozprostírá mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou. Od 16. do 20. století se zde těžily rudy. Místo je vyhledávané především pro to, že se zde nachází biologicky cenné území „Krakonošova zahrádka“. Dále jsou zde k vidění ledovcové morény, řeka Úpa, kary (Úpská jáma, Velká a malá Studniční jáma), rokle, vodopády a louky. Tímto územím prochází turistická stezka, která vede z Pece pod Sněžkou do Obřího sedla. V letních měsících je zde možný výstup na sněžku. V zimě je důl uzavřen vzhledem k lavinovému nebezpečí. [31]
Obrázek č. 5: Obří důl (zdroj: viz zdroje obrázků, str. 47)
23
4 Možnosti rekreace a sportovního vyžití Krkonoše jsou známé svou celoroční využitelností. Je tedy možné je navštěvovat v kterémkoli ročním období, dle preferencí turistů. Existuje zde opravdu pestrá nabídka různých aktivit. Následující podkapitoly jsem proto rozdělila na nabídku rekreačních, zábavních a sportovních center, sportovních areálů a menší přehled sportovních aktivit, které je možné v Krkonoších vykonávat. Popsání kompletní nabídky by nejspíše vydalo na jednu celou bakalářskou práci, a proto zde uvedu jen výběr.
4.1 Rekreační, zábavní centra a sportovní centra 4.1.1 Bobová dráha Špindlerův mlýn Tato dráha byla vybudována roku 1997 a jednalo se o první takový projekt v České republice. Celá její konstrukce je vyrobena z nerezové oceli. Turisté si mohou vychutnat jízdu v jednomístných i dvoumístných bobech jedoucích rychlostí přes 65 km/h po dráze dlouhé 1 400 metrů, se sklonem asi 7 %, kde se projede 22 zatáčkami, zdolá se 5 terénních zlomů a vyjede se ze 3 tunelů. [32]
4.1.2 Aqua park Špindlerův Mlýn Zde je pro návštěvníky k dispozici rekreační bazén o hloubce 90 – 140 cm s teplotou okolo 28 °C, dětský bazén s hloubkou 30 cm, velká a malá vířivka, tobogány o délkách 72,5 a 68,4 metrů a člunový tobogán dlouhý 55 metrů. [33]
4.1.3 Relax Park Pec pod Sněžkou V tomto parku je k dispozici bobová dráha, jízda na kladce, adrenalinové skluzavky, trampolíny a lanový park. Lanový park Monkey Park nabízí 22 lanových překážek se 4 přemostěními přes řeku. Nabídku zde doplňuje lukostřelba a horolezecká stěna. [34]
24
4.2 Sportovní areály 4.2.1 Sportovní areál Harrachov Tento areál ležící v nadmořské výšce mezi 650 až 1 020 m je považován za jeden z nejkrásnějších v České republice. Areál nabízí nejen kvalitní sjezdové tratě a skokanské můstky, ale i běžecké tratě v celkové délce až 250 km. [36] [37]
4.2.2 SKI PEC pod Sněžkou Toto středisko můžeme najít v oblasti východních Krkonoš přímo pod jejich největší horou. Tento areál má k dispozici čtyř-sedačkovou lanovku a 9 vleků. Patří do něho cca 10,5 km sjezdových tratí různé obtížnosti. Ve večerních hodinách bývají v provozu 3 vleky, které mají umělé osvětlení. [38]
4.2.3 Skiareál Špindlerův Mlýn Tento lyžařský areál patří mezi nejznámější v České republice. Má vhodné podmínky pro sjezdové lyžování i pro běžkaře. K dispozici je asi 85 km tratí běžeckých a 25 km tratí sjezdových. Nachází se zde 5 lanovek a 11 vleků. [39] [40]
4.3 Přehled sportovních aktivit 4.3.1 Turistika Pěší turistika představuje v této oblasti tradiční aktivitu. Celkem se zde nachází okolo 700 km značených tras, které vedou všemi zónami KRNAPu a jsou různě obtížné. Je však potřeba pamatovat na zákaz pohybu v I. zóně KRNAP mimo tyto značené cesty. [41]
4.3.2 Cykloturistika Na kole lze v oblasti Krkonošského národního parku jezdit pouze na vyznačených cyklotrasách, které vedou převážně III. zónou národního parku. Zdejším zajímavým lákadlem je zejména pro rodiny s dětmi 9 tzv. „dlouhých sjezdů“. Jejich podstata spočívá v tom, že se turisté nechají lanovkou či cyklobusem vyvézt do co nejvyšších poloh a poté na kole sjíždějí zpět. [41]
25
4.3.3 Snowkiting Snowkiting neboli drakování představuje zcela novou aktivitu objevující se na tomto území. Jedná se o jízdu na lyžích či snowboardu, kdy je osoba tažena za použití draka. Pokud jsou vhodné povětrnostní podmínky, je možné takto dosáhnout rychlosti i 70 km v hodině a udržet se i několik sekund ve vzduchu. V Krkonoších je řada míst, kde je možné tuto aktivitu provozovat – například na rozsáhlých loukách v okolí Medvědí či Moravské boudy. [42]
4.3.4 Horolezectví Horolezectví jako takové je na území národního parku zakázáno. Povoleno je jen v lokalitách Hnědé, Hranostají a Lubošské skály a Emina kamene. V zimním období je možné tzv. lezení na ledopádech, ovšem pouze v Labském dole, kde může tuto aktivitu provozovat denně jen 16 osob. [41]
4.3.5 Paragliding Jedná se o létání na padácích a závěsných kluzácích. Pro tuto aktivitu jsou přímo vyhrazeny lokality, kde se nacházejí startovací a přistávací plochy: např. Čertova hora, Lysá hora, Horní Mísečky. [41]
4.3.6 Snowtubing Tento druh adrenalinového sportu provozuje například společnost Yellow point, která nabízí tuto aktivitu ve dvou variantách. Jedná se o jízdu na nafukovacích duších, a to buď ve speciálním upraveném korytu anebo za sněžným skútrem. [43]
4.3.7 Zorbing Zorbing je dalším druhem adrenalinového sportu. Spočívá v tom, že člověk vleze tunelem do obří průhledně koule, připoutá se a začne se kutálet dolů ze svahu. Tuto aktivitu lze provozovat ve Vrchlabí, kde jsou k dispozici dvě zorbovací dráhy [44]
26
5 Dotazníkové šetření Jak již samotný název kapitoly vypovídá, metodou mého výzkumu je sběr primárních dat prostřednictvím dotazníku, který byl v období listopadu a počátku prosince roku 2012 umístěný na internetu. Pro tuto techniku jsem se rozhodla především proto, že internet je v dnešní době velmi rozšířený a proto se tak snadněji získávají důležitá data pro výzkum.
5.1 Hypotézy V úvodu tohoto dotazníkového šetření jsem stanovila následující hypotézy a cílem mého průzkumu bude tyto hypotézy potvrdit či popřípadě vyvrátit.
5.1.1 Hypotéza č. 1 Název: Pro turisty je důležité, aby viděli funkční přírodní krajinu namísto trávení většiny svého volného času ve velkých zábavních a sportovních centrech. Jak už sám název vypovídá, mým úkolem bude zjistit, co je pro turisty v oblasti Krkonoš důležitější. Jestli mají spíše zájem o to, aby viděli místní zachovalou přírodní krajinu, anebo je více láká využití jejich volného času v zábavních (aquaparky, lanové parky, apod.) či sportovních centrech (fitness centra, lyžařské areály s vleky, tenisové kurty a jiné).
5.1.2 Hypotéza č. 2 Název: Charakteristiky návštěvníků se liší v závislosti na míře krajinné autenticity oblasti. Tato hypotéza úzce navazuje na hypotézu předcházející. Zde budu zjišťovat, jací turisté dávají přednost místům, kde je krajina ještě zachována a činnostem, které krajinu tolik nezatěžují a na straně druhé se budu věnovat i charakteristice turistů, kteří využívají spíše služeb ve větších městech a areálech, kde krajinná autenticita zachována není.
27
5.2 Vyhodnocení dotazníku Otázka č. 1: Navštívil/aa jste někdy oblast Krkonoš?
7
ano ne 141
Graf č. 1: Navštívil/a jste někdy oblast Krkonoš? (zdroj: vlastní šetření)
Na tuto otázku mi celkem odpovědělo 148 respondentů,, přičemž většina z nich, tj. 95,3 % na ni odpověděla kladně. Pouze 4,7 % lidí oblast Krkonoš nenavštívilo. Z toho tedy plyne, že Krkonoše jsou velmi známým a často navštěvovaným místem. Co se týče rozdělení podle zastoupení mužského a ženského pohlaví, tak na tuto otázku mi odpovědělo kladně celkem 85 žen a 56 mužů. Záporně odpověděly pouze 2 ženy a 5 mužů. Jejich další sledování z hlediska statistiky je proto nepodstatné.
28
Otázka č. 2: S kým jste tuto oblast navštívil/a? navštívil
2
89
sám / sama 127
s rodinou s přáteli
Graf č. 2: S kým jste ste tuto oblast navštívil/a? (zdroj: vlastní šetření)
Na tuto otázku jsem dostala celkem celke 218 odpovědí. Respondenti měli na výběr ze třech možných odpovědí, přičemž ti, kteří tuto oblast navštívili už vícekrát, mohli u této otázky zvolit i více možností. Od toho tedy ono vysoké číslo 218. Z tohoto grafu je patrné, že většina lidí do Krkonoš přicestovala se svou rodinou. Dá se tedy tvrdit, že 58 % turistů navštěvujících oblast Krkonoš tvoří rodiny. Avšak i procento cestujících přátel je vysoké – téměř 41 %. Pouze necelé 1 % sem přicestovalo samo. Návštěva sám / sama s rodinou s přáteli
Muži 2 53 29
Ženy 0 92 42
Tabulka č. 1: Návštěva oblasti dle pohlaví (zdroj: vlastní šetření)
Co se týče žen, tak ty sem přijížděly v 69 % případů s rodinou, přičemž sama nepřijela ani jedna žena. Muži na tom byli obdobně. ob S přáteli eli jich sem přicestovalo asi 34,5 %, s rodinou 63 % a sami sem přicestovali pouhá 2,5 2 %.
29
Otázka č. 3: Proč jste se rozhodl/a právě pro tuto oblast? Jaký byl Váš hlavní motiv k cestě?
33 42
vidět přírodu
119
zasportovat si pobavit se 68
odpočinout si
Graf č. 3: Proč jste se rozhodl/a právě pro tuto oblast? (zdroj: vlastní šetření)
Tato otázka byla opět nastavena jako otázka, kde mají respondenti na výběr z více možností. Zaznamenala jsem zde celkem 262 odpovědí od 141 respondentů. Výsledkem této otázky je překvapivé zjištění, že 45,5 % turistů zde chce vidět především zachovalou krajinu. Sportovní činnost č je se svými 26 % procenty až na místě druhém. Z těchto dat by se dalo odvodit, že krajina Krkonoš je pro turisty významným lákadlem. Za zábavou sem přijelo 16 % návštěvníků za odpočinkem 12,5 %. O tom jak odpovídali muži a ženy vypovídá následující tabulka: Motiv vidět přírodu zasportovat si pobavit se odpočinout si
ženy 77 31 28 27
muži 42 37 14 6
celkem 119 68 42 33
Tabulka č. 2: 2 Hlavní motiv k cestě Krkonoš dle pohlaví (zdroj: vlastní šetření)
Co se týče žen, 90 % z 85 dotázaných zde chce vidět právě zachovalou krajinu. U mužů je to 75 % dotázaných. Co se týče sportování, to zajímá v této oblasti 36 % žen. Muži mají zájem o sport výrazně vyšší – 66 %.
30
Otázka č. 4: Jaké roční období je podle Vás nejlepší pro návštěvu této oblasti? Proč?
15 51
jaro léto podzim
67 8
zima
Graf č. 4: Jaké roční období je podle Vás nejlepší pro návštěvu? (zdroj: vlastní šetření)
Jak je patrné z grafu, nejvíce lidí si myslí, že nejlepší je pro návštěvu ávštěvu Krkonoš letní období. Takto smýšlí asi 48 % turistů. Ovšem zima nezůstává se svými 36 % o moc pozadu. Jarní (11 %) a podzimní (6 %) počasí turisty do oblasti moc neláká. Období jaro léto podzim zima
Muži 5 20 6 25
Ženy 10 47 2 26
Tabulka č. 3: Zvolená roční období dle pohlaví (zdroj: vlastní šetření)
Pokud bych tuto otázku měla dále rozčlenit dle pohlaví, 55 % žen volilo letní sezonu, 30,5 % připadá na zimu, 12 % na jaro a pouhé 2,5 2,5 % žen má rádo podzim. Mezi muži je více oblíbená sezóna zimní – toto období volí téměř 45 % mužů. Léto volí 36 %, podzim 11 % a jaro 9 % mužů. Co se týče otázky proč, na tu jsem nedostala moc odpovědí. Většina respondentů tuto podotázku vynechávala. Ale i tak, zde mohu uvést některé z odpovědí, které jsem obdržela. obdržela Jaro si lidé volili díky probouzející se přírodě a lepším podmínkám pro turistiku. Výběr léta byl odůvodněn výrazy jako „nelyžuji“, „mám ráda teplo“, „miluju hory v létě“. Ti, kteří zvolili zimu, uváděli nejčastěji jako odpověď lyžování. Podzim si bohužel nikdo neobhájil. 31
Otázka č. 5: Který typ ubytování jste zvolil/a? Vyhovovalo vám?
0 7 45
65
hotel penzion
27
privát / apartmánový dům 78
chata / chalupa obytný přívěs / stan / tee-pee tee v soukromí
Graf č. 5: Který typ ubytování jste zvolil/a? (zdroj: vlastní šetření)
U této otázky byla turistům opět dána možnost více odpovědí z hlediska toho, že někteří z nich už zde byly několikrát a využili i více možností ubytování. Celkem jsem zde zaznamenala 222 odpovědí. Dle výše zobrazeného grafu je nejčastěji voleným typem ubytování v Krkonoších penzion, který si zvolilo 35 % respondentů. V těsném zákrytu za ním pak následuje hotel se svými 29 % a chatky a chalupy s 20 %. V menšíí míře jsou zde zastoupeny priváty a apartmánové domy se 12 % i ubytování v soukromí,, které představuje pouhé 3 %. Možnosti ubytování u v obytných přívěsech, stanech a tee-pee tee nebylo využito vůbec. Údaje o spokojenosti respondentů s ubytováním poskytuje tabulka tabu na další straně.
32
Typ ubytování hotel penzion privát / apartmánový dům chata / chalupa obytný přívěs / stan / tee-pee v soukromí
Četnost 65 78 27
Stupnice spokojenosti s ubytováním četnost 1 2 3 4 5 7 26 32 11 32 25
Průměr 4,38 4,31
45
2 0
7 0
12 22
1 16
0 7
1,95 3,67
-
-
-
-
-
-
-
7
-
-
-
-
7
5,00
Tabulka č. 4: Spokojenost respondentů s ubytovacími zařízeními (zdroj: vlastní šetření)
Co se týká spokojenosti turistů v těchto ubytovacích zařízeních, nejvíce byli spokojeni v soukromých objektech u svých přátel a rodiny. Zde průměrná spokojenost dosáhla maximální hodnoty. Ubytování v soukromí sice nebylo vybíráno tak často, ale myslím, že průměr by byl víceméně stejný, i kdyby si ho zvolilo více respondentů. Ubytování u přátel a známých nám dává možnosti, které v jiných druzích ubytovacích zařízení nenajdeme. U hotelů a penzionů se tato hodnota pohybovala mezi 4,3 a 4,4. Což znamená, že turisté byly se vším převážně spokojeni. O trochu nižší spokojenost byla zaznamenána v chatkách a chalupách, avšak hodnota 3,7 představuje lepší průměr. S priváty a apartmánovými domy byly turisté spokojeni nejméně - s hodnotou 2,0 byly spíše označeny jako nevyhovující.
33
Otázka č. 6:: Kde se tento typ ubytování nacházel?
52
osamocené ubytování
74
města, sportovní a rekreačni střediska 31
okraj města, menší městečka a obce
Graf č. 6: Kde se tento typ ubytování nacházel? (zdroj: vlastní šetření)
Tento graf poukazuje na skutečnost, že turisté si volí jako místo svého ubytování spíše spíš okraje měst a menší městečka a obce. Pro tuto variantu se celkem rozhodlo 47 % respondentů. Osamocené ubytování bylo zvoleno 33 % lidí. Nejmenší podíl ve výši 20 % tvoří ubytování ve velkých městech, sportovních a rekreačních střediscích, což je velice zajímavé. ajímavé. Říká nám to, že turisté upřednostňují před velkými městy a centry spíše klidnější oblasti. Místo ubytování osamocené ubytování města, sportovní a rekreační střediska okraj města, menší městečka a obce
Muži 23 17 26
Ženy 29 144 488
Tabulka č. 5: Místo ubytovacího zařízení dle pohlaví (zdroj: vlastní šetření)
Co se týče rozdělení dle pohlaví, 53 % žen preferuje okraje měst a menší obce. Osamocené ubytování představuje u žen 32 3 % a pobyt ve městech a střediscích pouhých 15 %. Mezi muži nejsou v jednotlivých místech, na kterých se nachází ubytovací jednotky velké rozdíly. íly. Osamocené ubytování volí 35 % mužů, okraj města zajímá 39 % mužů, a města a střediska jich lákají 26 %.
34
Otázka č. 7: Jak jste zde vnímal/a existenci velkých sportovních a rekreačních rekre středisek?
9
4 38
pozitivně spíše pozitivně 67
neutrálně
23
spíše negativně negativně
Graf č. 7: Jak jste zde vnímal/a existenci velkých sportovních a rekreačních středisek? (zdroj: vlastní šetření)
Z tohoto grafu je patrné, že téměř 48 % turistů zaujímá k těmto stavbám neutrální stanovisko. Nijak významně tato centra nevyhledávají, ne ale ani ni jim nevadí. Dalších zhruba 43 % vnímá tyto stavby spíše pozitivně až pozitivně. Spíše negativní a negativní jsou pro necelých 9 % turistů Krkonoš. Vnímání pozitivně spíše pozitivně neutrálně spíše negativně negativně
Muži 11 9 30 5 1
Ženy 27 14 37 4 3
Tabulka č. 6: 6 Vnímání existence velkých středisek dle pohlaví (zdroj: vlastní šetření)
Co se týče rozdělení dle pohlaví, ženy tato střediska vznímají spíše pozitivně asi ze 16,5% a zcela pozitivně z 32 %. Názor neutrální zde má však, podobně jako u mužů největší zastoupení a to celkem 43,5 %. Spíše negativně a zcela negativně se k tomuto tématu vyjádřilo asi 8 % žen. Muži se k této problematice staví následovně: asi 16 % z nich má na tuto věc spíše pozitivní postoj a z 19,5 % zcela pozitivní. Neutrální jádro tvoří u mužů 53,5 %. Spíše negativně a negativně se k tomuto postavilo asi 11 % mužů. 35
Otázka č. 8: Jak jste trávil/a svůj volný čas v oblasti Krkonoš? Jak často jste tuto činnost vykonával/a?
Činnost prohlídka měst nákupy turistika /cyklistika/ jízda na koni návštěva sportovních areálů návštěva zábavních center a parků adrenalinové zážitky v hotelích / jiných ubytovacích zařízeních / speciálních zařízeních k tomu určených
většinu času
několikrát minimálně vůbec
0 0 81 40 16 0
17 6 44 41 35 11
37 42 8 38 39 18
87 93 8 22 51 112
1
11
29
100
Tabulka č. 7: Trávení volného času v oblasti Krkonoš (zdroj: vlastní šetření)
Tato tabulka obsahuje stručný přehled odpovědí zaznamenaných od 141 respondentů. Je zde patrná orientace nejen na turistiku a cyklistiku, ale i na návštěvu sportovních areálů a zábavných center. Naproti tomu všechny ostatní činnosti – prohlídka měst, nákupy, adrenalinové zážitky a trávení veškerého volného času v ubytovacích zařízeních – jsou využívány jen v malém měřítku nebo vůbec. Co se týká mužů a žen, myslím, že není potřeba zde již další tabulky uvádět. Všechny tři tabulky totiž vypadají víceméně podobně - jen s menším počtem dat - a dají se z nich odvodit stejné závěry jako z tabulky souhrnné.
36
Otázka č. 9: Jste?
56
muž
85
žena
Graf č. 8: Pohlaví? (zdroj: vlastní šetření)
Z celkového počtu respondentů (těch, kteří v Krkonoších byli) se účastnilo tohoto průzkumu 85 žen a 56 mužů. Převedeno na procenta to představuje 60 % žen a 40 % tvoří muži. Otázka č. 10: Váš dosažený věk?
0 8 25
48
< 15 let 16 - 26 let 27 - 45 let 46 - 64 let 60
65 a více let
Graf č. 9: Věková kategorie?? (zdroj: vlastní šetření)
Nejpočetnější skupinu tohoto průzkumu, celkem 43 %, tvoří lidé ve věku od 27 do 45 let. Se 34 % poté následuje skupina od 16 do 26 let. let Respondenti mezi lety 46 – 64 tvoří asi 18 % z celkového počtu. Skupina 65 let je zastoupena zhruba zhruba 6 %. Co se týče věkové kategorie do 15 let, nepodařilo se mi od nich získat žádné údaje.
37
Otázka č. 11: Místo Vašeho trvalého bydliště je v kraji?
Hl. m. Praha Jihočeský
4 1 3
5 3
Jihomoravský
24
Karlovarský 8
Královehradecký
38 13
Liberecký Moravskoslezský
5
Olomoucký 4
32 1
Pardubický Plzeňský
0
Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský
Graf č. 10: Trvalé bydliště? (zdroj: vlastní šetření)
V poslední otázce mého dotazníku zjišťuji, z jakého kraje návštěvníci Krkonoš pocházejí. Nejvíce je zde zastoupen kraj Pardubický. Z tohoto kraje pocházelo 27 % respondentů. Královéhradecký kraj drží se svými 23 % příčku hned za ním. ním Za zmínku stojí také ještě kraj hlavního města Prahy. Odsud pocházelo 17 % lidí. V dalších krajích už je zastoupení minimální. Z Moravskoslezského kraje se například napříkl d nenašel ani jeden účastník průzkumu.
5.3 Zhodnocení výsledků dotazníkového průzkumu Jak jsem se již zmínila, dotazníkové šetření bylo uskutečněno prostřednictvím prostře internetu. Zde totiž bylo možné sehnat bez problému větší množství respondentů. respondentů Jednotlivé otázky dotazníku jsem vyhodnotila už v předchozí podkapitole, avšak tady bych chtěla provést shrnutí těchto výsledků a ověřit tak, zda jsou mé hypotézy pravdivé. První hypotéza, kterou zde budu ověřovat, pojednává o tom, zda turisté jezdí do Krkonoš hlavně za přírodou anebo je láká spíše pestrá nabídka různých sportovních, rekreačních a zábavních center. Při vyhodnocení této hypotézy mi pomůže hned několik otázek v tomto dotazníku. První z nich je otázka č. 3, kde respondenti uváděli, proč se rozhodli právě pro tuto oblast, jaký k tomu měli motiv. Na výběr měli ze čtyř odpovědí, navíc zde bylo možné zvolit odpověď „jiný“, “, avšak avša této možnosti nikdo nevyužil. 38
Nejčastěji volenou odpovědí zde bylo „vidět přírodu“. Další, už o něco méně častou odpovědí bylo „zasportovat si“. Avšak lidé nemuseli striktně volit pouze jednu možnost, vzhledem k tomu, že už mohli být v oblasti Krkonoš několikrát a pokaždé z jiného důvodu. Většinou tak byly voleny kombinace dvou odpovědí. Nejčastěji to byly právě tyto dvě výše zmíněné odpovědi. V otázce č. 5 jsem se ptala respondentů, jaké ubytování si v této oblasti zvolili. Mým cílem bylo zjistit, zda preferují ubytování spíše v hotelích a penzionech s dostatkem všemožných služeb anebo zda raději bydlí v chatkách a podobných zařízeních, která většinou bývají obklopena přírodou. Zde mi vyšlo, že dotazovaní nejvíce využívali ubytovacích služeb v penzionech a hotelích. Tyto dvě kategorie souhrnně tvořily asi 65 % odpovědí. Chatky byly zvoleny jen 20 % z nich a obytné přívěsy, stany apod. nebyly jako typ ubytování vybrány vůbec. Součástí této otázky také bylo vybranému druhu ubytování přiřadit bodovou hodnotu podle toho, jak moc se zde návštěvníkům líbilo a jak zde byli spokojeni. Tady vycházím z předpokladu, že když je turista spokojen, zvyšuje se tak možnost, že příště bude volit podobný druh ubytování. Hodnoty od jedné do pěti (5 = vysoká spokojenost, 1 = nespokojenost) uvedené k jednotlivým typům ubytování jsem zprůměrovala a vyšlo mi tak, jak byli respondenti spokojeni. S penziony, které byly v odpovědích nejvíce zastoupeny, byli lidé z větší míry spokojeni. Vyšla mi zde hodnota 4,3. Avšak i hotely poskytovaly návštěvníkům dostatečnou míru uspokojení. Tady se průměrná hodnota vyšplhala o něco více na 4,4. Chatky byly hodnoceny průměrem 3,7; což je také hodnota uspokojivá. S otázkou 5. významně souvisí otázka šestá. Tady se respondentů ptám, kde se nacházel typ ubytovacího zařízení, které si zvolili pro svůj pobyt. Zda se jednalo o samostatné ubytování jako např. horské chatky, hotely či volili okraje měst a menší obce a vesnice anebo se uchýlili do větších středisek. Z teoretické části této bakalářské práce totiž vyplívá, že větší města svou autentičnost ztratila. Avšak samostatné stavby, které se nacházejí v přírodě, jsou většinou do tohoto prostředí harmonicky zasazeny. Malá městečka také mohou mít určitou míru původnosti, např. pokud se zde dochovala zástavba charakteristická pro oblast Krkonoš. Jak vyplývá z mého výzkumu, lidé si nejčastěji volí právě takováto menší městečka či zcela osamocené příbytky. Pouze 20 % respondentů se ubytovává ve velkých střediscích.
39
V otázce číslo 7 jsem se soustředila na to, jak lidé taková velká střediska a areály vnímají. Asi polovina respondentů k tomuto zachovala neutrální postoj. Dalších 40 % návštěvníků však tato místa ohodnotila spíše pozitivně. Poslední otázkou, která se této hypotézy týká, je otázka číslo osm. Zde jsem se respondentů zeptala, jak v Krkonoších trávili svůj volný čas. Největší zastoupení měla turistika a cyklistka. Ovšem i sportovní a zábavní centra byla celkem hojně navštěvována. Kdybych měla tyto výsledky celkově shrnout, lidé jezdí do Krkonoš především za přírodou, proto i vyhledávají typy ubytování, které jsou v oblastech, kde je autenticita krajiny více zachována. Avšak někteří z nich kromě turistiky v nádherné přírodě tráví svůj volný čas i ve sportovních areálech a různých zábavných centrech. Hypotéza tedy byla potvrzena jen z části. Je pravda, že zachovalá krajina je pro turisty v oblasti Krkonoš důležitá, ale zároveň oceňují i doplňkovou nabídku sportovních a zábavních center. V hypotéze číslo 2 jsem se měla pokusit zjistit, jestli se charakteristiky návštěvníků liší v závislosti na míře krajinné autenticity. Ověřování této hypotézy bylo velmi složité. Původně jsem zamýšlela vypracovat jakýsi profil návštěvníka a aplikovat ho na oblasti s různou mírou krajinné autenticity. K tomuto účelu jsem vytvořila profilové otázky, kde jsem se ptala na pohlaví respondentů, jejich věk a z jakého kraje pocházejí. Od vyhodnocení podle kraje, ze kterého turista pochází, jsem však bohužel nakonec musela upustit, vzhledem k nedostatečnému počtu dat. Dotazník mi vyplnilo celkem 141 lidí, a když jsem tuto skupinu rozdělila do krajů, ze kterých pocházejí, vycházela mi na některé kraje opravdu malá čísla. V šesti z nich například nedosahoval počet respondentů ani pěti. A v jednom z nich jsem dokonce nesehnala respondenta žádného. Co se týče rozdělení dle věkové struktury, ta by také nebyla zcela relevantní vzhledem k tomu, že mi dotazník nevyplnil ani jeden zástupce věkové kategorie do 15 let. Po tomto zásadním kroku mi už tedy zbyly na vyhodnocení pouze rozdíly v odpovědích mezi muži a ženami. Proto jsem se rozhodla, že u této hypotézy uvedu alespoň svůj názor na věc.
40
Dle mého názoru se charakteristiky návštěvníků určitě liší v závislosti na tom, jak krajina vypadá a jak je veřejnosti prezentována. Každého jednotlivého turistu však také láká něco jiného, každý má své tužby, svá přání, svůj životní styl, který promítá do oblasti, jež navštěvuje. Někdo má rád přírodu, někdo jiný zase památky, někteří lidé rádi sportují a někteří se zase rádi baví. Někteří cestují s rodinami, někteří jedou s přáteli. Je to tedy zcela individuální. Profily se sestavují v průzkumech cestovního ruchu hlavně proto, aby bylo možné nějak zachytit tyto individuální rysy turistů společně s jejich přáními a potřebami, a nějakým způsobem je zařadit do skupin a generalizovat. Avšak generalizovat je možné jen do určité míry. Nakonec stejně záleží na každém konkrétním jedinci.
41
6 Závěr V této práci jsem se zabývala tématem autenticita v krajině Krkonoš. V její teoretické části jsem se snažila popsat, co vlastně pojem autenticita znamená. Dále jsem zde provedla základní charakteristiku oblasti a konfrontaci mezi pojmem autenticita a Krkonoše. Také jsem nemohla opomenout uvést nějaké přírodní dominanty oblasti. Tuto část jsem završila kapitolou „možnosti rekreace a sportovního vyžití“, kde jsem provedla jakýsi nástin toho, co je v této oblasti možné dělat. V části praktické jsem nejprve formulovala hypotézy a poté jsem vytvořila dotazník, který jsem se pokusila sestavit tak, aby mi pomohl dané hypotézy potvrdit či vyvrátit. První hypotéza byla potvrzena. Avšak jen z části. Jelikož mnozí turisté hledají v oblasti i něco víc než jen přírodní krajinu. Hledají zábavu, odreagování se, odpočinek, sportovní vyžití, apod. K tomuto účelu vyhledávají např. různá sportovní a rekreační centra a zábavní areály, kterých je v oblasti nespočet. Ověřování hypotézy druhé představovalo menší problém. Nakonec jsem se tedy pokusila tuto hypotézu alespoň popsat vlastními slovy a vyjádřit svůj názor na tuto problematiku. Téma mé bakalářské práce nebylo nijak jednoduché na zpracování, ale myslím, že se mi podařilo naplnit hlavní cíl mé práce, jímž bylo zjištění, že přírodní zachovalá krajina v oblasti Krkonoš je pro turisty velmi důležitá. Představuje vlastně její hlavní bohatství, které je potřeba chránit, a to nejen pro to, že se jedná o určující faktor, který má významný vliv na atraktivitu Krkonoš, ale především z důvodu zachování tohoto unikátního místa i pro příští generace. Zdejší krajina tedy má pozitivní vliv na atraktivitu oblasti, a atraktivnost má zase pozitivní vliv na cestovní ruch. Jestli je však vzrůstající cestovní ruch v Krkonoších zpětně pozitivní na vliv krajiny, to je otázka jiná. Mnozí turisté totiž nerespektují různé zákazy a nařízení a dochází tak k devastaci této nádherně zachovalé krajiny. Doufejme tedy společně v to, aby si všichni návštěvníci Krkonoš co nejdříve uvědomili, jaký poklad se skrývá ve zdejší krajině, a chovali se k ní s úctou, kterou si zaslouží!
42
Seznam použitích zdrojů a citací Knižní zdroje [1] SKLENIČKA, Petr. Základy krajinného plánování. 2. vyd. Praha: Naděžda Skleničková, 2003. 321 s. ISBN 80-903206-1-9. [2] CÍLEK, Václav. Krajina a slovo. In: Krajina v České republice. Praha: Consult, 2007. s. 10-25. ISBN. [3] PODHORSKÝ, Marek. Krkonoše a Jizerské hory: 50 vybraných turistických tras. 4. aktualiz. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2007. 160 s. ISBN 978-80-86236-80-3. [4] NĚMEC, Jan. Krkonošský národní park. In: Krajina v České republice. Praha: Consult, 2007. s. 210-219. ISBN 80-903482-3-8. [5] SÝKORA, Bohuslav. Krkonošský národní park. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 276 s. ISBN 07-038-83.
Internetové zdroje [1] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012. [cit. 2012-11-04]. Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5817 0589E7DC0591C125654B004E91C1/$file/zakon%201141992_uplne%20zneni%20%282.1.2011%29.pdf [2] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012. [cit. 2012-11-04]. Evropská úmluva o krajině. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/evropska_umluva_o_krajine_smlouva/$FILE/ OZV_cesky_text_EoUK_20120125.pdf [3] BUKÁČEK, Roman a Petr MATĚJKA. Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně. [online]. 2006. Aktualizováno 4. 1. 2012. [cit. 2012-11-05]. Hodnocení krajinného rázu rozsáhlejších území. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs/kapitoly_v_pdf/Bukacek_Matejka.pdf
43
[4] BRYCHTOVÁ, Jitka a Josef KRAUSE. Krkonošský národní park. [online]. 2004. [cit. 2012-11-05]. Vyhodnocení krajinného rázu území KRNAP a jeho ochranného pásma – část Královéhradecký kraj. Dostupné z: http://www.krnap.cz/krajinny-raz-studie/ [5] Arts Lexikon: On-line výkladový slovník arts managementu a arts marketingu [online]. 2012. [cit. 2012-11-07]. Autenticita, autentičnost (authenticity). Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Autenticita [6] CÍLEK, Václav, Pavel MUDRA, Vojen LOŽEK a kol. Vstoupit do krajiny: O přírodě a paměti Středních Čech [online]. Dokořán, 2004 [cit. 2012-12-07]. ISBN ISBN 80-8656958-6. Dostupné z: http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=38 [7] Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-07]. Příroda a historie. Dostupné z: http://www.krnap.cz/priroda-a-historie/ [8] Turistické oblasti České republiky [online]. 1998-2012. [cit. 2012-11-07]. Krkonoše – západ. Dostupné z: http://www.20.oblast.cz/mapa/mapa.phtml?id_objektu=113912 [9] Turistické oblasti České republiky [online]. 1998-2012. [cit. 2012-11-07]. Krkonoše – střed. Dostupné z: http://www.21.oblast.cz/mapa/mapa.phtml?id_objektu=113911 [10] Turistické oblasti České republiky [online]. 1998-2012. [cit. 2012-11-07]. Krkonoše – východ. Dostupné z: http://www.22.oblast.cz/mapa/mapa.phtml?id_objektu=113910 [11] Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-07]. Významná data Krkonošského národního parku. Dostupné z: http://www.krnap.cz/vyznamna-data-krnap/ [12] Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-07]. Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. Dostupné z: http://www.krnap.cz/krnap-a-jeho-ochranne-pasmo/ [13] Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-07]. Plán péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 2010-2020. Dostupné z: http://www.krnap.cz/data/File/letaky_brozury/planpeceweb.pdf [14] Krkonoše [online]. 2009. [cit. 2012-11-07]. Zóny krkonošského národního parku. Dostupné z: http://www.krkonose.eu/index.php?s=zonykrnap&lang=1 [15] Krkonoše [online]. 2009. [cit. 2012.11-08]. Geologie. Dostupné z: http://www.krkonose.eu/index.php?s=geologie&lang=1
44
[16] Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-10] Vodopis. Dostupné z: http://www.krnap.cz/vodopis/ [17] Krkonoše [online]. 2009. [cit. 2012-11-10] Flora Krkonoš. Dostupné z: http://www.krkonose.eu/index.php?s=flora&lang=1 [18] Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-10] Flóra a vegetace. Dostupné z: http://www.krnap.cz/flora-a-vegetace/ [19] Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-12] Fauna Krkonoš. Dostupné z: http://www.krnap.cz/fauna/ [20] BRYCHTOVÁ, Jitka a Josef KRAUSE. Krkonošský národní park. [online]. 2004. [cit. 2012-11-12]. Vyhodnocení krajinného rázu území KRNAP a jeho ochranného pásma – část Liberecký kraj. Dostupné z: http://www.krnap.cz/krajinny-raz-studie/ [21] BARTOŠ, Miloslav. Krkonoše: Člověk a hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-12]. Člověk objevuje poklady hor. Dostupné z: http://krnap.wz.cz/cah_soubory/cah2.htm [22] BARTOŠ, Miloslav. Krkonoše: Člověk a hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-12]. Počátky obnovy přírodního bohatství hor. Dostupné z: http://krnap.wz.cz/cah_soubory/cah8.htm [23] Hnutí duha. [online]. 2009. [cit. 2012-11-12]. Přírodě blízké hospodaření: přínos pro les i rozpočet. Dostupné z: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2011/10/prirode_blizke_hospodareni_infoli st.pdf [24] Sněžka.net [online]. 2005. [cit. 2012-11-13]. Sněžka. Dostupné z: http://www.snezka.net/ [25] České hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-13]. Sněžka. Dostupné z: http://snezka.ceskehory.cz/ [26] České hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-13]. Úpská rašelina. Dostupné z: http://upska-raselina.ceskehory.cz/ [27] České hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-13]. Labská louka. Dostupné z: http://labskalouka.ceskehory.cz/
45
[28] Má vlast [online]. 2007. [cit. 2012-11-13]. Top turistické cíle: Mumlavský vodopád a obří hrnce. Dostupné z: http://www.mavlast.cz/top-turisticke-cile.prirodni-zajimavostmumlavsky-vodopad-a-obri-hrnce [29] České hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-13]. Mumlavské vodopády. Dostupné z: http://mumlavske-vodopady.ceskehory.cz/ [30] České hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-13]. Pančavská louka. Dostupné z: http://pancavska-louka.ceskehory.cz/ [31] České hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-13]. Obří důl. Dostupné z: http://obridul.ceskehory.cz/ [32] Naše hory.cz [online]. 2012. [cit. 2012-11-15]. Bobová dráha – Špindlerův Mlýn. Dostupné z: http://www.nasehory.cz/sport/krkonose/male-svatonovice/bobova-drahaspindleruv-mlyn/ [33] Aqua park Špindlerův Mlýn [online]. 2012. [cit. 2012-11-15]. Bazén a vodní atrakce. Dostupné z: http://www.aquaparkspindl.cz/cz/aquapark/ [34] Relaxpark [online]. 2012. [cit. 2012-11-15]. Ceník. Dostupné z: http://www.relaxpark.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=74&Itemid=10 7 [35] Happy Hill Sochor [online]. 2007. [cit. 2012-11-15]. Monkey Park Pec pod Sněžkou. Dostupné z: http://www.happyhill.cz/cz/letni-aktivity/monkey-park/ [36] Hory-Krkonose.cz [online]. 2012. [cit. 2012-11-15]. Sportovní areál Harrachov. Dostupné z: http://www.hory-krkonose.cz/Harrachov/lyzovani/lyzarska-strediska/skiarealharrachov/ [37] Sportovní areál Harrachov [online]. 2012. [cit. 2012-11-15]. Informace o běžeckých tratích. Dostupné z: http://www.skiareal.com/zima/bezec.php?lang=&ro [38] Hory-Krkonose.cz [online]. 2012. [cit. 2012-11-15]. SKI PEC a. s. Dostupné z: http://www.ceskehory.cz/ski-areal/popis/pec-pod-snezkou.html [39] Hory-Krkonose.cz [online]. 2012. [cit. 2012-11-15]. SKIAREÁL Špindlerův Mlýn. Dostupné z: http://www.hory-krkonose.cz/Spindleruv_Mlyn/lyzovani/lyzarskastrediska/skiareal-spindleruv-mlyn-svaty-petr/ 46
[40] Skiareál Špindlerův Mlýn [online]. 2009. [cit. 2012-11-15]. Lanovky a vleky. Dostupné z: http://www.skiareal.cz/lanovky-a-vleky.aspx [41] Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-15]. Turismus v KRNAP. Dostupné z: http://www.krnap.cz/turismus-v-krnap/ [42] Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-15]. Snowkiting. Dostupné z: http://www.krnap.cz/snowkiting/ [43] Krkonoše [online]. 2009. [cit. 2012-11-15]. Seznam infrastruktury: Snowtubing – Yellow Point. Dostupné z: http://www.krkonose.eu/deskline.php?s=snowtubing&lang=1 [44] Krkonoše [online]. 2009. [cit. 2012-11-15]. Seznam infrastruktury: Zorbing Vrchlabí. Dostupné z: http://www.krkonose.eu/deskline.php?s=sedmiboty&lang=1
Zdroje obrázků Obrázek 1: Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-07]. Plán péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 2010-2020. Dostupné z: http://www.krnap.cz/data/File/letaky_brozury/planpeceweb.pdf Obrázek 2: Krkonošský národní park [online]. 2010. [cit. 2012-11-08]. Fotogalerie: Geologie. Dostupné z: http://www.krnap.cz/fotogalerie/130/ Obrázek 3: Hotel horizont [online]. 2009. Aktualizováno 11. 12. 2012. [cit. 2012-11-13]. Fotogalerie: Sněžka. Dostupné z: http://www.hotelhorizont.cz/cz/fotogalerie-turistikasport-gastronomie-romantika.aspx?sc=100&pg=3 Obrázek 4: České hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-13]. Mumlavské vodopády. Dostupné z: http://www.ceskehory.cz/krkonose/img-mumlavske-vodopady-1.html Obrázek 5: České hory [online]. 2012. [cit. 2012-11-13]. Obří důl. Dostupné z: http://www.ceskehory.cz/krkonose/img-obri-dul-1.html
47
Seznam ilustrací Seznam grafů Graf č. 1: Navštívil/a jste někdy oblast Krkonoš? (str. 28) Graf č. 2: S kým jste tuto oblast navštívil/a? (str. 29) Graf č. 3: Proč jste se rozhodl/a právě pro tuto oblast? (str. 30) Graf č. 4: Jaké roční období je podle Vás nejlepší pro návštěvu? (str. 31) Graf č. 5: Který typ ubytování jste zvolil/a? (str. 32) Graf č. 6: Kde se tento typ ubytování nacházel? (str. 34) Graf č. 7: Jak jste zde vnímal/a existenci velkých sportovních a rekreačních středisek? (str. 35) Graf č. 8: Pohlaví? (str. 37) Graf č. 9: Věková kategorie? (str. 37) Graf č. 10: Trvalé bydliště? (str. 38)
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Návštěva oblasti dle pohlaví (str. 29) Tabulka č. 2: Hlavní motiv k cestě do Krkonoš dle pohlaví (str. 30) Tabulka č. 3: Zvolená roční období dle pohlaví (str. 31) Tabulka č. 4: Spokojenost respondentů s ubytovacími zařízeními (str. 33) Tabulka č. 5: Místo ubytovacího zařízení dle pohlaví (str. 34) Tabulka č. 6: Vnímání existence velkých středisek dle pohlaví (str. 35) Tabulka č. 7: Trávení volného času v oblasti Krkonoš (str. 36)
48
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Zóny Krkonošského národního parku (str. 14) Obrázek č. 2: Typické krkonošské údolí (str. 15) Obrázek č. 3: Úpské rašeliniště a Sněžka (str. 21) Obrázek č. 4: Mumlavský vodopád (str. 22) Obrázek č. 5: Obří důl (str. 23)
49
Dotazník Vážení respondenti Jmenuji se Iveta Štusáková a jsem studentkou oboru cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník byl vytvořen jako podklad výzkumu pro mou bakalářskou práci. Je zde celkem 11 jednoduchých otázek. Jejich vyplnění by nemělo zabrat více než 10 minut Vašeho volného času. Dotazník je zcela anonymní a jeho výsledky budou použity výhradně pro studijní účely. Děkuji Vám předem za Vaši účast na tomto průzkumu.
1) Navštívil/a jste někdy oblast Krkonoš? (pouze jako turisticky; nezahrnujte návštěvu konferencí, pracovní cesty, léčebné pobyty v lázních, apod.)
a) ano b) ne (pokračujte prosím otázkou č. 9) 2) S kým jste tuto oblast navštívil/a? (více možných odpovědí – opakované návštěvy) o sám / sama o s rodinou o s přáteli 3) Proč jste se rozhodl/a právě pro tuto oblast? Jaký byl Váš hlavní motiv k cestě? (více možných odpovědí)
o o o o o
vidět přírodu zasportovat si pobavit se odpočinout si jiný: _________________________________________________
4) Jaké roční období je podle Vás nejlepší pro návštěvu této oblasti? Proč? a) jaro b) léto c) podzim d) zima Proč:
________________________________________________ ________________________________________________ ________________________________________________
5) Který typ ubytování jste zvolil/a? Vyhovovalo Vám? (míru své spokojenosti prosím uveďte na stupnici od jedné do pěti, kde 1= bylo to naprosto nevyhovující, 5= byl/a jsem bezvýhradně spokojen/a)- (více možných odpovědí – opakované návštěvy)
Typ ubytování hotel penzion privát / apartmánový dům chata / chalupa obytný přívěs / stan / tee-pee v soukromí – u přátel / rodiny / známých
1
2
3
4
5
50
6) Kde se tento typ ubytování nacházel? (více možných odpovědí – opakované návštěvy) o osamocené ubytování (např. v horách) o ve městě, ve sportovním či zábavním areálu o na okraji města, v menších městečkách a obcích 7) Jak jste zde vnímal/a existenci velkých sportovních a rekreačních středisek? a) pozitivně b) spíše pozitivně c) neutrálně d) spíše negativně e) negativně 8) Jak jste trávil/a svůj volný čas v oblasti Krkonoš? Jak často jste tuto činnost vykonával/a? většinu Činnost několikrát minimálně vůbec času prohlídka měst nákupy turistika /cyklistika/ jízda na koni návštěva sportovních areálů (velké lyžařské areály s vleky, fitness centra, tenisové a squashové kurty, golf, minigolf, …)
návštěva zábavních center a parků (aquapark, lanový park, letní bobová dráha, …)
adrenalinové zážitky (paragliding, snowtubing, downhill biking, … ⃰)
v hotelích / jiných ubytovacích zařízeních / speciálních zařízeních k tomu určených (masáže, koupele, zábaly, plavání v bazénech, návštěva posilovny, společenské akce)
jiná činnost: ⃰ Paragliding = let prostřednictvím padákových kluzáků Snowtubing = jízda s kopce na pneumatikách v předem připraveném terénu Downhill biking = jízda na kole s kopce po různě náročných tratích
9) Jste: a) muž b) žena 51
10) Váš dosažený věk: a) < 15 let b) 16 – 26 let c) 27 – 45 let d) 46 – 64 let e) 65 a více let 11) Místo Vašeho trvalého bydliště je v kraji: Hl. m. Praha Olomoucký Karlovarský Pardubický Jihočeský Plzeňský Jihomoravský Středočeský Královéhradecký Ústecký Liberecký Vysočina Moravskoslezský Zlínský
Ještě jednou Vám děkuji za vyplnění dotazníku a přeji krásný den!
52
