VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vliv cestovního ruchu na ekonomiku Rakouska Bakalářská práce
Autor: Ondřej Skotnica Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová Jihlava 2012
COPYRIGHT © 2012 Ondřej Skotnica
Anotace Bakalářská práce „Vliv cestovního ruchu na ekonomiku Rakouska“ se zaměřuje na charakteristiku země a přibližuje ji ve stručném přehledu. Nejvíce se specializuje na dvě odvětví, které mají světový význam, jsou jimi ekonomika a cestovní ruch. Práce zkoumá jejich důležitost i vzájemnou provázanost. Hodnotí předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nabízí nejnovější ekonomické statistiky ze zahraničních zdrojů. Závěrečnou část tvoří dotazníkové šetření motivace českých turistů k návštěvě země.
Klíčová slova Rakousko, cestovní ruch, ekonomika, satelitní účty, rozvoj cestovního ruchu, HDP, ubytovací zařízení, návštěvnost, zaměstnanost, Vídeň, Alpy
Annotation This bachelor thesis called „Tourism impact on Austrian economy“ is focused on the characteristic of Austria and gives a short idea about it. This thesis is mainly specialized in two sectors, which have a worldwide importance; economy and tourism. This work examines their importance and mutual interconnection. It also evaluates some precondicions of developement in tourism as well as provides latest economic statistics from international sources. The final part of the thesis presents the results of a questionnaire survey on Czech tourists motivation when it comes to visit Austria.
Klíčová slova Austria, tourism, economy, satellite accounts, developement of tourism, GDP, accommodation facilities, number of visitors, employment, Wien, the Alps
Tímto bych chtěl poděkovat Mgr. Ivě Schlixbierové. za odborné vedení, rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat lidem, kteří se nějak na mé bakalářské práci podíleli, třeba jen tím, že vyplnili dotazník.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 9 1
Charakteristika země............................................................................................... 10 1.1
Základní informace .......................................................................................... 10
1.2
Geografie .......................................................................................................... 11
1.2.1
Povrch ....................................................................................................... 11
1.2.2
Hydrosféra ................................................................................................ 12
1.2.3
Podnebí ..................................................................................................... 13
1.3
Obyvatelstvo .................................................................................................... 13
1.4
Historie ............................................................................................................. 14
1.5
Kultura a sport .................................................................................................. 15
1.6
Hospodářství .................................................................................................... 16
1.6.1
Základní struktura ekonomiky .................................................................. 17
1.6.2
Makroekonomické ukazatele .................................................................... 17
1.6.3
Průmysl ..................................................................................................... 18
1.6.4
Zemědělství ............................................................................................... 20
1.6.5
Služby ....................................................................................................... 20
1.7 2
Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu .............................................................. 23 2.1
3
Politický systém ............................................................................................... 21 Lokalizační předpoklady .................................................................................. 23
2.1.1
Kulturně historické předpoklady .............................................................. 23
2.1.2
Přírodní předpoklady ................................................................................ 27
2.2
Selektivní předpoklady..................................................................................... 29
2.3
Realizační předpoklady .................................................................................... 31
2.3.1
Komunikační předpoklady ........................................................................ 31
2.3.2
Materiálně technické předpoklady ............................................................ 32
Vliv cestovního ruchu na ekonomiku země ............................................................ 34 3.1
Ubytování ......................................................................................................... 35
3.1.1
Kapacita ubytovacích zařízení .................................................................. 35
3.1.2
Statistiky příjezdů a přenocování .............................................................. 36
3.2
Satelitní účty cestovního ruchu ........................................................................ 38
3.2.1
Vliv na HDP .............................................................................................. 38
3.2.2
Zaměstnanost v cestovním ruchu .............................................................. 39
3.3
Mezinárodní srovnání ....................................................................................... 40
4
Dotazníkové šetření ................................................................................................ 42
5
Závěr ....................................................................................................................... 57
Zdroje .............................................................................................................................. 59 Knižní.......................................................................................................................... 59 Internetové .................................................................................................................. 59 Přílohy............................................................................................................................. 62
Úvod Do Rakouska se sjíždí turisté z celého světa. To dokazuje velkou atraktivitu země jako destinace cestovního ruchu. Rakousko nejsou jen Alpy a hlavní město Vídeň, ale jedná se o zemi poskytující bohatou historii, kulturní a sportovní vyžití a velké množství výstav či festivalů. Rakouská ekonomika patří mezi nejrozvinutější na světě. Ve své bakalářské práci se věnuji oběma odvětvím a zkoumám jejich vzájemnou provázanost jak z hlediska národního hospodářství, tak i v mezinárodním srovnání. Za cíle své práce jsem si stanovil charakteristiku země a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Následuje postavení turismu v národním hospodářství a posledním cílem bylo dotazníkové šetření motivace zahraničních (českých) turistů k návštěvě země. V teoretické části se zabývám prvními dvěma cíli. Nejdříve představuji Rakousko jako zemi. Začínám obecnou charakteristikou, pokračuji pak informacemi o geografii, obyvatelstvu, hospodářství, historii, kultuře a sportu a na závěr o politické situaci země. Druhá polovina teoretické části se ve třech hlavních oddílech věnuje předpokladům pro rozvoj cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady, selektivní předpoklady a realizační předpoklady. Praktická část obsahuje ekonomické údaje, pořízené převážně ze zahraničních zdrojů. První kapitola se nazývá vliv cestovního ruchu na ekonomiku země. Obsahuje velké množství různých statistik. Od údajů, týkajících se ubytování, se dostávám přes příjmy z cestovního ruchu a jejich vlivu na HDP až k zaměstnanosti v tomto odvětví. Následující kapitola se věnuje dotazníkovému šetření, ve kterém zkoumám motivy návštěvy země českých respondentů. Bakalářská práce je určena všem příznivcům cestování a těm, kteří se chtějí něco dozvědět o Rakousku. Jak z hlediska atraktivit cestovního ruchu, tak i pomocí nejnovějších statistik se mohou dovědět více o ekonomické stránce turismu. K výběru tohoto tématu mě vedl zájem o Rakousko a jeho rozsáhlá nabídka atraktivit cestovního ruchu. Zemi jsem měl možnost mnohokrát navštívit v rámci zimní dovolené. Chtěl jsem se také dozvědět něco o ekonomickém fungování země.
9
1 Charakteristika země 1.1 Základní informace Ještě na začátku 20. století Rakousko-Uhersko zaujímalo přední postavení na mapě světových velmocí. První světová válka však znamenala jeho porážku a rozpad říše. Ve druhé světové válce byla země okupována Německem, dalších deset let na území Rakouska zůstávají vítězné mocnosti, její úplnou samostatnost zajistila až Státní smlouva z roku 1955. Dnes známe Rakousko jako prosperující demokratickou zemi s členstvím v mnoha organizacích a společenstvích: OSN, Rada Evropy, EU, Eurozóna a Schengenský prostor. [1] Rakousko, oficinálně Republika Rakousko, v německém originále pak Republik Österreich, leží ve středu Evropy. Tvoří hranici na severozápadě s Německem, s Lichtenštejnskem a Švýcarskem na západě, s Itálií a Slovinskem na jihu, s Maďarskem a Slovenskem na východě, a nakonec na severovýchodě s Českou republikou. Mezi největší rakouská města patří Vídeň, Salzburg, Linec, Štýrský Hradec a Innsbruck. Turisticky oblíbená jsou největší města i další střediska jako například: Zell am See a Kitzbühel. [2] Státními symboly jsou vlajka, hymna a státní znak. Vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy: červený, bílý a červený. Patří
k nejstarším
na světě, její vznik je spojen se středověkou legendou z roku 1191, když rakouský Vévoda Leopold V. bojoval v Křižáckých válkách. Jeho bílé oblečení bylo po bitvě od krve, po sundání opasku, zjistil, že krev se pod něj nedostala. Proto
Obrázek č. 1: Vlajka Rakouska (zdroj: statnivlajky.cz)
zvolil bílý pruh mezi červenými i jako svůj symbol. Státní hymnu představuje od roku 1947 píseň Land der Berge, Land am Strome (Země hor, země na řece). Nahradila tehdy předchozí Heydenovu skladbu. Text vytvořila rakouská básnířka s chorvatskými kořeny Paula von Preradović. Hudba vznikla na motivy Mozartovy skladby, konečnou podobu jí dal Johann Holzer. Státní znak Rakouska tvoří černá orlice se zlatou korunkou a zbrojí, která má na prsou červený
10
štítek se stříbrným břevnem. Od roku 1945 má na nohou připevněný roztržený řetěz symbolizující pád nacismu.[1] Rakousko je rozděleno na 9 spolkových zemí. Hlavní město Vídeň (Wien) leží ve východní části země, Dolní Rakousy (Oberősterreich) s centrem Sankt Pőlten, Horní Rakousy (Niederősterreich) s největším městem Lincem. V centrální části Rakouska
se
nachází
Štýrsko
(Steiermark) a jeho největší město Štýrský Hradec. Na východě se nalézá Tyrolsko (Tirol), jehož jižní část patří Itálii, centrum této oblasti pak leží v Innsbrucku. Nejjižnější částí jsou Korutany (Kärnten) tvořící hranici Obrázek č. 2: Spolkové země (zdroj: ck-kontakt.cz)
země se Slovinskem, nejznámějším městem
oblasti
je
Klagenfurt.
Salzbursko (Salzburg) s hlavním centrem v Salzburgu leží ve středu země. Nejmenší oblasti se vyskytují na východním a západním okraji Rakouska. Burgerland a Voralbersko (Vorarlberg) zaujímají pouze nepatrnou část země. Jejich centry jsou pak Eisenstadt a Bregenz. [10]
1.2 Geografie Rakousko je vnitrozemský stát, nacházející se ve Východních Alpách v povodí horního Dunaje. V porovnání s Českou republikou je zhruba o 5000 km2 větší. Tvar území je protáhlý ve směru od východu na západ v délce 580 km, šířka pak kolísá mezi 250 a pouhými 40 km. Nejužší místo se nachází v Tyrolsku mezi Itálií a Německem. (Čeřovský, 1999)
1.2.1 Povrch Většina povrchu Rakouska je hornatého rázu díky podílu zasahujících Východních Alp. Mezi velké nížiny, kromě Panonské, patří také nížina v údolí Dunaje a Vídeňská pánev. Nejníže položeným místem na území Rakouska je Hedwighof u Neziderského jezera v nadmořské výšce 115 m n. m. Nejvyšším bodem země je vrchol Grossglockner (3789 m n. m.). [2] 11
Rakousko je převážně hornatá země, největší část její plochy zaujímají Alpy. Kromě nich se zde vyskytuje několik dalších pohoří. Ze severu zde zasahují okraje Českého masivu (Bőhmisches Massiv). Mezi Dunajem a severními svahy Alp se rozkládá pahorkatina Alpské předpolí (Alpenvorland). Ve flyšovém pásmu (z pískovců a jílovců), táhnoucím se od Rýna až k Dunaji, se nachází nízké a zaoblené hřbety vysoké kolem 500 – 1 500 m n. m. Jedná se například o Vídeňský les (Wiener Wald) nebo na opačné straně státu Bregenzer Wald. Na území Rakouska se rozkládají Východní alpy, jejich nadmořská výška klesá od západu k východu. Severní vápencové Alpy se táhnou k jihu. Jedná se o pohoří se skalnatými a příkrými vrcholy vysokými mezi 2 000 – 3 000 m n. m. Patří zde například hory Hochschwab (2 277 m n. m.), Raxalpe (2 007 m n. m.), Totes Gebirge (2 523 m. n. m.) a nakonec známý Dachstein (2 995 m. n. m) Nejmohutnější masívy se nachází v Centrálních Alpách. Nejvyšší pohoří v Rakousku se nazývá Vysoké Taury. Grossglockner s 3 797 m n. m. je nejvyšší hora země. Dále zde patří Nízké Taury a jihovýchodně od Vídně Leithagebirge, navazují pak na Malé Karpaty na Slovensku. Jižní Vápencové Alpy se skládají převážně s vápenců a dolomitů. Můžeme zde nalézt vrcholy jako Lienzer Dolomiten (2 963 m n. m.), Gailtaler Alpen (2 772 m n. m.) a Karnische Alpen (2 780 m n. m.). (Čeřovský, 1999) Co se týče půdních typů, v Severních vápencových Alpách se vyskytují rendziny, které pak ve velehorských polohách přecházejí v litosoly (kamenité půdy). V oblasti Centrální oblast Alp nalezneme litosoly a rankery (výrazně humifikované půdy), na nižších svazích pak podzoly nebo kambisoly (hnědé lesní půdy). Alpské podhůří tvoří převážně luvisoly (jílovité půdy). Typické úrodné černozemě nalezneme v oblasti Vídeňské pánve. (Král, 1999)
1.2.2 Hydrosféra Rakousko je společně se Švýcarskem jednou z hlavních pramenných oblastí v Evropě. Nejčastějšími zdroji vody jsou pak ledovce. Nejznámější jsou spojené s lyžováním – Kaprun v Solné komoře nebo Stubei v Tyrolsku. (Horák, 2006) Většina území Rakouska je odvodňována největší řekou Dunajem do Černého moře. Je jedinou splavnou řekou a protéká zde oblastí dlouhou 350 km. [18] Pramení na území Německa ve Schwarzwaldu a ústí deltou s třemi hlavními prameny do Černého moře. 12
Celkově pak délka Dunaje činí 2860 km. [16] Na rakouském území jsou na této řece vybudovány přehradní nádrže, sloužící jako elektrárny (Jochenstein, Asbach a YbbsPersenburg). Západní Voralbersko patří do povodí Rýna, který se vlévá do Severního moře. Mezi důležité přítoky Dunaje patří: Lech, Inn – odvodňující Tyrolsko a Salzach. V Dolním Rakousku, Štýrsku a Horním Rakousku ústí do Dunaje tyto řeky: Ashach, Traun, Enns, Traisen, Ybbs, Erlauf, Vídeň (řeka) a Fischa. Levé přítoky nejsou tolik významné, patří zde z České republiky tekoucí March (Morava) a Thaya (Dyje). Řeka Mur se vlévá do Drávy, která je přítokem Dunaje v Chorvatsku. V Rakousku se vyskytuje téměř 600 jezer, většina z nich je ledovcového původu. Drobná jezírka jsou položena vysoko v horách, především v pásmu centrálních Alp. Velká jezera pak nalezneme v oblasti Solné komory (Salzkammergut): Attersee, Mondsee a Traunsee. V Klagenfurtské kotlině se nachází další jezera: Wörthersee, Millstätter See, Ossiacher See a Weißensee. Jsou významná také pro cestovní ruch. Největším jezerem na území Rakouska je Neziderské jezero, ležící na hranici s Maďarskem. (Čeřovský, 1999)
1.2.3 Podnebí V západních oblastech Rakouska je klima oceánské. V jižních a východních pak kontinentální s vyššími rozdíly mezi teplotami v zimě a létě. V horských polohách je klima alpínské. Co se týče průměrných teplot – v létě se pohybují mezi 16 - 19 °C, během zimního období jsou mezi 1 až - 4° C. Nejteplejší měsíc roku je červenec, nejchladnější leden. Na celém území Rakouska teploty klesají s nadmořskou výškou, současně zde přibývá oblačnost a s tím spojené sněhové nebo dešťové srážky. V horských oblastech jsou běžné ranní inverze a počasí se často mění během dne. [2]
1.3 Obyvatelstvo V Rakousku podle údajů z roku 2010 žije 8 375 290 obyvatel. Z hlediska hustoty pak 99 lidí na km2. Průměrná délka života u mužů činí 76,32 let a u žen 82,26 let. Ekonomicky aktivní je přibližně 67,5 % obyvatelstva. [3]
13
Rakousko je v dnešní době téměř jedno-národnostní stát. Malé menšiny Slovinců se vyskytují v Korutanech, Chorvatů pak v Burgerlandu. V hlavním městě Vídni má zastoupení česká i maďarská menšina. V 90. letech minulého století se Rakousko stalo útočištěm uprchlíků z Balkánského poloostrova, především Jugoslávců, kteří zde společně s Turky hledali práci. [19] Podle údajů pocházejících z roku 2001 (sčítání lidu) v Rakousku žilo 90,9 % Rakušanů a 9,1 % cizinců. Největší podíl ze zahraničních obyvatel zaujímají Srbové a Černohorci 21,3 %. Ostatní velké menšiny tvoří Turci (17,8 %), obyvatelé Bosny a Hercegoviny (13,2 %), Němci (10, 2 %), Chorvati (7,9 %), Poláci (3,1 %), Rumuni (2,1 %), Maďaři (1,8 %), Makedonci (1,7 %) a Italové (1,5 %). Češi a Slováci jsou zastoupeni každý asi 1 %, skutečný počet je však větší připočteme-li osoby s českými a slovenskými kořeny. [3] Kolem 95 % obyvatel v Rakousku hovoří německy. Vyskytují se zde však i další regionální nářečí. Rozdíly jsou patrné při srovnání jazyka s Německem. V Rakousku pro rohlík použijí Semmel místo Brőtchen nebo pro nemocnici Spital místo Krankenhaus. (CZERNIEWICZ-UMER, 2003) Rakousko je tradičně římskokatolickou zemí, k tomuto náboženství se hlásí skoro 75 % obyvatel. Dále pak evangelické náboženství 4,7 %, islámské 4,2 %, ortodoxní křesťané 2,5 %, židé 0,1 % a bez vyznání je 12 % obyvatelstva. [3]
1.4 Historie První osídlení na území Rakouska již v dobách středního paleolitu dokazují mnohá naleziště v Dolním Rakousku. Nejznámější z nich je Wachau, kde byla nalezena nejstarší umělecká díla – Willendorfská Venuše a Tancující Fanny z Stratzingu/KremsRehbergu. Podle Hallstattu, místa spojeného s těžbou soli, vznikl název doba železnáhalštatská. Přibližně kolem počátku našeho letopočtu oblast dobyli Římané. Velký význam mělo jejich budování měst a silnic. Největší centrum Carnuntum, ležící na jih od Vídně, se dokonce stalo císařským městem. Kolem desátého století na území Rakouska vzniká markrabství, které připadlo lénem Leopoldovi z dynastie Babenberků. V roce 996 se poprvé setkáváme s názvem
14
Ostarrichi, z kterého se později vyvinul dnes známý Österreich (Rakousko). Za vlády Jindřicha Jasomirgotta se Rakousko stává vévodstvím a Vídeň jeho sídelním městem. Během
panování
Habsburků
se
Rakousko
postupně
vypracovává
v jednu
z nejmocnějších zemí. V roce 1452 se stává císařstvím, v čele s Friedrichem II. Dobrou sňatkovou politikou získávají vliv ve Francii a později jsou u moci i ve Španělsku. V době 16. století představují velkou hrozbu Turci. Před branami Vídně se objevují v roce 1529, ale do města neproniknou. V roce 1683 jsou opět neúspěšní a zahnáni až za Bělehrad, vojska tehdy vede Evžen Savojský. Po vypuknutí Francouzské revoluce císař František I. se svým kancléřem Metternichem omezují v Rakousku svobodu a zavádí cenzuru. Tato doba je nazývána jako období biedermeieru. Na konci tohoto období začíná další revoluce, v roce 1848 se občané vzbouří. Vládu přebírá František Josef I. po boku své manželky Alžběty (Sisi). V roce 1914 začíná atentátem na Františka Ferdinanda první světová válka. Na konci války se Rakousko stává republikou. Špatná hospodářská situace vrcholí občanskou válkou v roce 1934. O čtyři roky později je Rakousko obsazeno německými vojsky a je vyhlášeno „Východní Markou“ nacistické říše Adolfa Hitlera. Po skončení druhé světové války je Rakousko znovu republikou, ale zůstávají zde vojska USA, Francie, Velké Británie a Sovětského svazu. Po podpisu Státní smlouvy se spojenci v roce 1955 získává Rakousko neutralitu. Stává se spojnicí mezi západem a východem v dobách „železné opony“. V roce 1995 vstupuje do Evropské Unie. [4]
1.5 Kultura a sport Rakouská kultura a její věhlas daleko přesahují hranice země. Skladatelé vídeňské školy Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a německý skladatel Ludwig van Beethoven proslavili vídeňský klasický styl. Rakouští režiséři Ernst Lubitsch, Billy Wilder a Fred Zinneman stáli u zrodu Hollywoodu před druhou světovou válkou. Osudy dobrého vojáka Švejka autora Jaroslava Haška zachycují pomocí satiry habsburskou monarchii. Ke slavným rakouským filmovým hercům patří Romy Schneiderová představitelka císařovny Alžběty ve Filmu Sissi. V dnešní době je asi nejslavnějším Rakušanem Arnold Schwarzenegger, hvězda amerických akčních filmů a politik. Vídeňský
15
psychiatr Sigmund Freud založil psychoanalýzu a výrazně ovlivnil moderní psychologii i další vědy. Nobelovu cenu za medicínu v roce 1973 získal Konrad Lorenz. Navzdory tomu, že Rakousko patří k nejmodernějším zemím Evropy, Rakušané hodně lpí na svých tradicích. Nejpopulárnější noviny jsou Neue Kronen Zeitung, Die Presse a Der Standard. Specifikem Rakouska je postavení kroje (Tracht) jako společenského oblečení. Tento oděv si Rakušané mohou obléci kamkoliv, dokonce i do elegantní Vídeňské opery. Další typickou rakouskou zvláštností jsou Heurigery, lokály, v nichž se servíruje mladé víno. (CZERNIEWICZ-UMER, 2003) Rakousko je v dnešní době skvělým místem pro labužníky. Speciality jako Sacherův dort, Mozartovy kuličky nebo linecké těsto jsou známé po celém světě. Typická hlavní jídla představují císařský trhanec či vídeňský řízek. Vídeň proslula svou kavárenskou tradicí. [12] Rakušané patří k velkým milovníkům sportu. Ačkoliv Rakousko nemá vysokou populaci, může se pyšnit mnoha světovými šampiony a držiteli olympijských medailí. K nejoblíbenějším sportům patří sjezdařské lyžování, poté následují fotbal, běžecké lyžování, tenis, plavání, golf, cyklistika a windsurfing. Stále větší popularitu mají moderní sporty, jako například snowboarding. (CZERNIEWICZ-UMER, 2003)
1.6 Hospodářství Rakousko má skvěle rozvinutou tržní ekonomiku, kvalitní pracovní sílu a vysoký životní standard. Je úzce napojeno na další světové a evropské ekonomiky, nejvíce pak na německou. Díky světové hospodářské krizi v roce 2009 zaznamenalo Rakousko pokles HDP o 3,9 %. V roce 2010 ekonomika vykazovala růst 2,1 % HDP. Podle předpovědi Mezinárodního měnového fondu na rok 2011 a 2012 poroste HDP o 3,3 % a 1,6 %. Statistiky Eurostat ukazují výši národního dluhu v roce 2010 na 71,8 % hrubého domácího produktu. Pomocí vládních opatření se jej snaží snížit, aby do roku 2020 dosahoval 60 % HDP. Nejvyšší zadlužení na světě mají Japonsko, Itálie a Řecko, kde dluh výrazně převyšuje 100 % HDP.
16
1.6.1 Základní struktura ekonomiky Hlavní podíl v národním hospodářství Rakouska má terciární sektor (sektor služeb). Následuje sekundární sektor, kde je podíl taktéž významný díky průměrnému růstu průmyslové výroby. Struktura se podobá ostatním 27 zemím EU. Z vyspělých států se podíl sekundárního sektoru liší pouze u Irska, Německa, Norska a Finska. [15]
Tabulka č. 1: Základní struktura ekonomiky (zdroj: businessinfo.cz , údaje Statistik Austria 2010)
1.6.2 Makroekonomické ukazatele Vývoj objemu HDP Od roku 2001 se růst HDP začal zvyšovat jen pozvolna. O tři roky později rakouská ekonomika zaznamenala vysoký růst díky růstu exportu zboží v důsledku rozšíření Evropské unie. V roce 2005 opět došlo k mírnému snížení růstu HDP, ale již v dalším roce se díky oživení v zemích obchodních partnerů zaznamenal rakouský export skvělé výsledky. Tento trend pokračoval i v dalších letech 2007 a 2008. V době hospodářské krize se ekonomika dostala do recese, dna pak dosáhla v roce 2009. V průběhu roku 2010 začala ekonomika opět pozvolně růst a v dalších letech si tohle tempo zachovává. Podíl odvětví na tvorbě HDP Největší podíl na tvorbě HDP má zpracovatelský průmysl, podle údajů z roku 2009 tvořil až 20,2 % HDP. Pomyslné druhé místo zabírají reality, tržní služby a pronájmy s 18,2 %. Následují ostatní služby 14,7 %, obchod a opravy 12,4 %, stavebnictví 7,1 %, 17
doprava a spoje 6,4 %, veřejná správa, obrana a sociální pojištění 5,5 %, bankovnictví a pojišťovnictví 5 %, ubytování a stravování 4,6 %, zemědělství, rybolov a lesnictví 1,9 % a těžba nerostných surovin 0,5 %. Míra inflace Inflace se snižovala mezi lety 2001–2003 díky zvýšení kurzu eura vůči dolaru a nízké dynamice hospodářství. V letech 2004 a 2005 však opět roste kvůli velkému zdražení ropy, zde pak dosahuje i nejvyšší úrovně. Od té doby, až do roku 2007 nastává klesající trend. Ve zmiňovaném roce přišlo zvýšení cen energie a potravin. První polovina roku 2008 přinesla růst inflace v důsledku zvýšení produkce, v červnu dosahovala hodnoty 3,9 %. V prosinci stejného roku se již začala projevovat hospodářská krize a hodnota inflace klesla na 1,3 %. V průběhu roku 2009 se inflace dostala do záporných čísel, konkrétně -0,3 %. Po postupném oživování ekonomiky se hodnota vrátila ještě v prosinci téhož roku na 1 %. V roce 2010 hodnota opět roste, celková inflace za rok 2010 činila 1,8 %. Míra nezaměstnanosti Hospodářská a finanční krize z konce roku 2008 způsobila významný růst nezaměstnanosti. Podle statistik Eurostatu v roce 2009 dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti 5 %. V předchozím roce byla až o 1,2 % nižší. Růst se zastavil v půlce roku 2010, když hodnota se pohybovala o 0,2 % méně než v loňském roce. Příznivý vývoj je dán především zvýšením počtu pracovních míst ve veřejném sektoru. [15]
1.6.3 Průmysl Nerostné bohatství země tvoří: uhlí, vodní energie, ropa, zinek, železná ruda, antimon, magnezit, mastek, grafit, sůl a dřevo. Hrubý národní produkt se skládá z největší části službami, následuje průmysl, zemědělství a lesnictví. [2] Důležitou roli v oblasti služeb hrají sociální služby a tranzitní doprava. Průmysl zastupují železárny v Linci a strojírenské komplexy v Grazu. Dlouhou tradici má sklářský, textilní a keramický průmysl. V oblasti Vídeňské aglomerace je značně rozvinuta petrochemie. Pro export země je pak důležitý potravinářský průmysl známý po celém světě (vídeňský řízek, linecké těsto, kremžská hořčice) a dřevozpracující průmysl. (Štýrský, Šípek 2007) 18
Vyvážejí se stroje, strojní zařízení, automobily a jejich součásti, dřevo, dřevařské výrobky, papír a lepenka, chemikálie, komunikační zařízení a potraviny. Většina energie se vytváří ve vodních elektrárnách, zbytek pak spalováním uhlí. Rakousko nemá funkční jadernou elektrárnu, je proti této formě získávání energie. Elektrárna Zwentendorf, dokončená v roce 1978, proto nikdy nebyla spuštěna. [2] Zvláštností v Rakousku je rozdělení hospodářské činnosti na řemesla (Gewerbe) a průmysl (Industrie). Řemesla znamenají menší podniky, zpracovávající základní materiály, jako např. železo nebo dřevo. Průmysl tvoří větší podniky, které zpracovávají polotovary a suroviny. Souhrnný název pro tyto činnosti je zpracovatelský průmysl. Dále zde patří těžební průmysl, vodohospodářství, energetika, stavební průmysl a vodohospodářství. Průmyslové podniky tvoří jednu pětinu ze všech rakouských firem. Z velké části je průmysl Rakouska postaven na produkci středních a malých podniků. Pouze 1 % podniků má více než 250 zaměstnanců. 75% většinu pak tvoří podniky, které zaměstnávají méně než 10 pracovníků. Vysoká koncentrace průmyslu je zejména v okolí velkých měst: Vídeň, Linec, Štýrský Hradec, Steyr, Salcburk, Innsbruck, Bregenz a Dornbirn. Dolní Rakousko a východní část státu jsou převážně zemědělské oblasti, v západní části země se nachází především turistický průmysl a lesní hospodářství. Podle údajů z roku 2008, které poskytuje Statistik Austria na svých webových stránkách, bylo v průmyslu zaměstnáno 964 000 lidí (včetně stavebního průmyslu). Na HDP se podílí téměř 30 %, což je mezi hospodářsky vyspělými státy celkem vysoká hodnota. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví z hlediska obratu patří strojírenství, chemický, elektrotechnický a automobilový průmysl, potravinářství a hornictví. V roce 2008 dosáhl celkový obrat průmyslu 137,8 mld. EUR, což znamenalo meziroční růst o téměř 9 %. V příštím roce došlo díky hospodářské krizi k reálnému poklesu produkce o -5,5 %. Výrazně se snížila produktivita práce a zaměstnanost. Během roku 2010 zaznamenala průmyslová produkce výrazný růst.
Byl zapříčiněn především
zvyšováním zahraniční poptávky a tím i růstu exportu. V roce 2010 rostl průmysl rychlostí 6,9 %. V roce 2011 a 2012 se očekával růst produkce ve výši 8,5 %, resp. 4,5 %.
19
Ve stavebnictví se vyskytuje okolo 29 000 firem, které v roce 2008 zaměstnávaly kolem 276 000 pracovníků. Ve stavebnictví i jeho doprovodných profesích působí velký počet OSVČ. Mezi největší firmy tohoto sektoru patří: STRABAG, Porr, Alpine Mayreder, Habau a Swietelsky. [15]
1.6.4 Zemědělství Poměr rostlinné a živočišné výroby je v Rakousku přibližně stejný. Podle údajů Statistik Austria z roku 2010 se podíl živočišné výroby pohybuje na 45,3 % a rostlinné na 45,1 %. Zbylých 9,6 % připadá na ostatní zemědělskou výrobu. Z údajů dále vyplývá, že nejvýznamnějším zemědělským produktem v Rakousku je mléko. Následují jej maso, krmiva a ovoce a zelenina. Podstatný podíl na produkci má i víno, které se vyrábí například ve vinařské oblasti v Dolním Rakousku (Weinviertel). V rakouském zemědělství se nejčastěji vyskytují malé rodinné farmy a velký důraz je kladen na ekologickou formu hospodaření s důležitou rolí domácích regionálních produktů. Téměř 62 % podniků obhospodařuje méně než 20 hektarů a pouhé 4,0 % obhospodařují plochu větší než 100 hektarů. Průměrná výměra se stále zvyšuje, velikost provozů se od roku 2003 zvýšila z 39 hektarů na 40 hektarů. 54,1 % ze zemědělských provozů se nachází v horských oblastech. Rakousko zaujímá ve světě důležitou roli v oblasti biologického zemědělství. Podíl biologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělské půdě činí 13,4 %. Jedná se o druhý největší po Lichtenštejnsku. V současné době se nachází v Rakousku 19 997 biologických
farem,
které
mají
zemědělskou
plochu
o
celkovém
rozměru
372 026 hektarů. [15]
1.6.5 Služby Odvětví služeb tvoří největší část národního hospodářství Rakouska, představuje skoro 70 % HDP. Počet firem v sektoru služeb dosahoval podle posledních údajů z roku 2008 229 496. Výše obratu sektoru dosáhla v témže roce 343,4 mld. V roce 2008 zaznamenaly výraznější růst sektory ubytovacích a stravovacích služeb, realit a tržních služeb. Finanční sektor po dynamickém nárůstu z minulých let, postaveném hlavně na úspěšné expanzi do zemí střední a východní Evropy, po dlouhé době poklesl.
20
Relativně nejlepšího výsledku za rok 2008 dosáhl sektor cestovního ruchu. V odvětví obchodu došlo tradičně jen ke stagnaci. [15]
Tabulka č. 2: Zastoupení služeb v rakouském hospodářství (zdroj: businessinfo.cz , údaje Statistik Austria 2009)
1.7 Politický systém V čele Rakouska stojí prezident zvolený přímou volbou. Jedná se o spolkový stát založený na parlamentní demokracii s dvoukomorovým parlamentním systémem: Národní rada (Nationalrat) a Spolková rada (Bundesrat). Zákonodárná a výkonná moc se pak dělí mezi spolek a 9 spolkových zemí. V kompetenci zemí je vše, co není záležitostí celospolkovou. Zákonodárným orgánem země je jednokomorový zemský sněm. Všechny spolkové země mají svou vládu, v jejímž čele stojí zemský hejtman (Landeshauptmann). Právním základem Rakouska je spolková ústava, Státní smlouva z roku 1955 a zákon o neutralitě země. Ústava se téměř shoduje se starší verzí z roku 1920, v roce 1929 je doplněna, poslední úpravy jsou zaznamenány v roce 1998. Základem je demokratický princip oddělené státní moci zákonodárné, výkonné a soudní. Rakousko bylo vybudováno na federativním principu. Stranou s největším zastoupením (68 mandátů) v Národní radě jsou Sociální demokrati (SPŐ), v čele strany je Werner Faymann, současný rakouský kancléř. Těsně za nimi ve volbách skončila Rakouská lidová strana vedená předsedou Josefem Prőllem. Má jen o dva mandáty méně. Další dvě strany jsou stejně zastoupeny v počtu 21 mandátů: Zelení (Grüne) s předsedkyní Evou Glawischnig a Svobodná strana Rakouska (FPŐ) vedená Hansem Christianem Strachem. Nejmenší a zároveň poslední stranou 21
v Národní radě, se zastoupením 7 mandátů, je Spojenectví pro rozvoj Rakouska (BZŐ). Strana je spojena se jménem tragicky zesnulého J. Haidera, kterého ve funkci předsedy nahradil Josef Bucher. [5]
Obrázek č. 3: Rakouský parlament (zdroj: mountainer.estranky.cz)
22
2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Rakousko má co nabídnout svému návštěvníkovi během celého roku. Zimní sporty na zasněžených svazích a ledovcích nebo nádherné hory a jezera v létě. Vysoká úroveň infrastruktury zajišťuje turistům skvělé podmínky pro rekreaci a odpočinek. Mnoho středisek v Rakousku se může pochlubit vynikajícími sjezdovkami, pozemními i sedačkovými lanovkami, krytými i venkovními bazény s tobogány a pěkně udržovanými břehy řek a jezer. Návštěvník má možnost si vybrat z pestré škály ubytovacích a stravovacích zařízení. Oblastní úřady se snaží, aby všechna zábava nebyla pouze ve velkých střediscích. Pořádají umělecké výstavy, divadelní i hudební festivaly,
sportovní
klání
a
různé
slavnosti
spojené
s jednotlivými
městy.
(CZERNIEWICZ-UMER, 2003)
2.1 Lokalizační předpoklady Rakousko je devětkrát zastoupeno na seznamu světového dědictví UNESCO. V porovnání s Českou republikou je to o tři méně. První památkou na seznamu je historické centrum Salzburgu. Následují pak Palác a zahrady zámku Schőnbrunnu, krajina Solné komory v okolí Dachsteinu a Hallstadtu, železnice Semmering a historické centrum Grazu. Vídeň je kromě zámku Schőnbrunn zastoupena i svým historickým centrem. Na seznamu je zapsána také krajina u Neziderského jezera a krajina v oblasti Wachau. Poslední rakouskou památkou UNESCO jsou pravěké příbytky v Alpách. [7]
2.1.1 Kulturně historické předpoklady Vídeň Rakouská metropole má mnoho tváří. Od barokních staveb přes secesi až po moderní architekturu. Návštěvníky může nalákat více než sto muzeí. Symbolem Vídně je Dóm sv. Štěpána (Stephansdom), jedná se o nejvýznamnější gotickou stavbu na území Rakouska. Původně středověký hrad Hofburg byl v minulosti sídlem rakouských císařů. Dnes zde sídlí
Obrázek č. 4: Stephansdom (zdroj: cestujlevne.cz)
23
spolkový prezident a jsou tady umístěné početné umělecké sbírky. Barokní zámek Schőnbrunn sloužil jako letní sídlo císařské rodiny. Zajímavé jsou zámecké zahrady, skleník Palmenhaus, kavárna Gloriette a zoologická zahrada. Letní palác a muzeum umění Belvedere byl postaven na pokyn Evžena Savojského podle plánů architekta Johanna Lukase von Hildebranta. Centrum zábavy je Prátr se svým známým obřím ruským kolem a dalšími atrakcemi. Mezi nejvýznamnější muzea ve Vídni patří Uměleckohistorické muzeum, Albertina a Belvedere se slavným obrazem Gustava Klimta „Polibek“. Nejznámější rakouské divadlo je bezesporu Burgtheater. [11] Linec Centrum Horního Rakouska představuje spojení tradice s modernou. Historii zastupuje hlavní náměstí a katedrála Neuer Dom. Moderní svět je pak zastoupen muzeem budoucnosti Ars Electronica Centrem. V dalším muzeu, Lentos, se také architektura upíná do budoucnosti. Návštěvníci mají také možnost se dostat na horu Pőstlingberg. Vede na ni příkrá železnice Pőstlingbergbahn. Na konci měsíce března se zde konal pátý ročník kulinářského festivalu. [6] Salzburg V Salzburgu mohou turisté navštívit tři různé zajímavé části. V té první, na levém břehu řeky Salzach, se nachází kostely, arcibiskupský palác a Mozartův rodný dům. Pravý břeh řeky se nazývá Nové město. Nejzajímavějšími památkami jsou zde zámek Mirabell, Mozartova konverzatoř a kopec Kapuzinerberg. Poslední část představuje bývalá pevnost Hohensalzburg. Významné lákadlo pro návštěvníky z celého světa je Salzburský hudební festival. Hallstadt Městečko Hallstadt, nacházející se v Solné komoře, patří k nejhezčím turistickým cílům. Na hřbitově blízko kostela nalezneme kostnici Beinhaus, ukrývající asi 1200 lidských lebek. Nad městem leží Salzwelten, asi nejstarší solný důl na světě. Historické objevy
nalezené
v Hallstadtu
jsou
umístěny
v Muzeu
světového
dědictví.
(CZERNIEWICZ- UMER, 2003)
24
Graz Hlavní město Štýrska a současně druhé největší v Rakousku. Zaujmout může budova z 19.
radnice
Landhaus
Století,
správní
s úchvatnými
budova
renesančními
arkádami a Landeszeughaus se sbírkou zbraní
z rakousko-tureckých
válek.
Za
návštěvu určitě stojí Mauzoleum s hrobkou císaře Ferdinanda II. Gratz svůj věhlas získal díky univerzitám, architektuře a kulturním
Obrázek č. 5: Landhaus Graz (zdroj: marchoteutonia.at)
atrakcím. V roce 2003 se stal Evropským městem kultury. Wachau Jedná se o 36 km dlouhý úsek Dunaje, díky své přírodě a památkám je zapsáno na listinu UNESCO. [9] Město Melk se nachází přibližně 60 km západně od Vídně. Může se pyšnit obrovským klášterem z 11. století. Obsahuje knihovnu s nádhernou stropní freskou Paula Trogera. Klášter opatruje dva významné krucifixy vykládané drahokamy s úlomky Ježíšova kříže. Jeho dominantou je barokní kostel Petra a Pavla. Innsbruck Leží na soutoku dvou řek Inn a Sill. Innsbruck je hlavní město Tyrolska a současně nejvýznamnější kulturní středisko v této zemi. V roce 1964 a 1976 se zde konaly zimní olympijské hry. Za symbol města se považuje Goldenes Dachl neboli Zlatá střecha. Dále se Innsbruck může pyšnit barokním dómem sv. Jakuba a císařským palácem Hofburg. Zell am See Zell am See je považováno za jedno z nejlépe rozvinutých středisek v Rakousku. Nabízí skvělé podmínky pro lyžování, turistiku i vodní sporty. Z památek zde můžeme naleznout například kostel sv. Hypolita z 13. století. Nedaleko se nachází další lyžařské středisko Kaprun, známé i svou hydroelektrárnou. Nejvyšší hora v této oblasti Kitzsteinhorn je vysoká 3203 m. n. m. (CZERNIEWICZ- UMER, 2003)
25
Kitzbühel V minulosti jednoznačně nejznámější středisko zimních sportů. Dnes se o tento titul již dělí s dalšími centry. Každoročně se zde koná závod Světového poháru v lyžování, známý jako Hahnenkammren. Mimo zimní sporty město upoutá návštěvníka i zajímavou architekturou. Například Andreas kirche a farní kostel Liebfrauenkirche. Baden bei Wien Lázeňské městečko Baden bei Wien leží nedaleko hlavního města Rakouska. Díky svým sirným pramenům bylo toto místo známé již Římanům. Po požáru v roce 1812 prošlo kompletní obnovou, z této doby pochází řada biedermeierovských vil a neoklasicistických městských domů. Zajímavý je i seznam lázeňských hostů, mezi nimi byli například osobnosti jako Napoleon, Mozart nebo
Obrázek č. 6: Baden bei Wien (zdroj: hotwagner.at)
Beethoven. (CZERNIEWICZ- UMER, 2003) Železnice Semmering Jedná se o naprosto unikátní železnici, držící primát první horské železnice světa. Ve své době se jednalo o velmi nadčasovou stavbu. Začala se stavět v první polovině 19. století, do oblasti přicházely tisíce nájemních dělníků. Výsledek této práce určitě stojí za to, protože na čtyřicetikilometrové trati mezi městečky Gloggnitz a Mürzzuschlag dnes nalezneme 15 tunelů, 16 viaduktů a téměř 130 mostů. [12] Rakousko je a vždy bylo jednou z kulturních velmocí. S tím se pojí velké množství památek a kulturních akcí, je skutečně těžké vybrat ty nejdůležitější. V historii země měli důležitou roli Habsburkové, kteří ovládali ve své době podstatnou část Evropy. Centrum všeho kulturního dění leželo v jejich dobách ve Vídni. Lesk města nepominul ani v současnosti. Hudební metropole, moderní architektura a rušný život velkoměsta společně s proslulými kavárnami. To jsou jedny z mnoha lákadel hlavního města Rakouska. Dalším kulturním střediskem, přesahujícím hranice země, je bezesporu Salzburg, město spojené s geniálním Mozartem a pevností Hohensalzburg. Vedle památek a kultury Rakousko nabízí mnoho možností pro fanoušky zimních sportů. Rakušané jsou šampioni ve světovém lyžování, podle toho vypadá i široký výběr 26
středisek a obrovské množství sjezdovek. Olympijskou minulost ukazuje návštěvníkům Innsbruck. Typické pro Rakousko jsou termální lázně, kde si lidé mohou dokonale odpočinout.
2.1.2 Přírodní předpoklady Národní park Gesäuse Třetí největší národní park na území Rakouska je zároveň nejmladším parkem. Leží mezi městečky Admont a Hieflau. Charakteristické v tomto parku jsou soutěska, kde protéká řeka Enns a strmé skály. Ve volné přírodě se vyskytuje 90 druhů ptáků, kamzíci, svišti, jeleni, srnci a více než 50 druhů orchidejí. Národní park Dunau - Auen Dunajské nivy byly zachráněny před stavbou vodní elektrárny. Oblast mezi Vídní a Bratislavou patří k posledním zachovaným nivám ve střední Evropě. Žije zde velké množství ryb, orel mořský, ledňáček, bobr a želva bahenní. Krásy niv lze obdivovat při procházkách, projížďkách loďkou nebo na cyklostezce (Donauradweg). Národní park Kalkalpen V národním parku Kalkalpen (Vápencové alpy) se vyskytuje největší zalesněná plocha na rakouském území. Dá se zde dobře pozorovat koloběh přírody při pohledu na odumřelé kmeny stromů. Nádherné jsou také divoké rokle, vodopády, soutěsky a horská jezera. Národní park Hohe Tauern Největší národní park Rakouska a současně i střední Evropy se nachází na hranicích Salzburgska, Tyrolska a Korutan. Kromě vysokých hor jako Großglockner nebo Großvenediger se v oblasti vyskytují ledovcová pole a Krimmelské vodopády. V jádře národního parku je nedotčená příroda, v okolí jsou pak alpské louky obhospodařovány pastevci. Od roku 2006 je v Mittersilu otevřeno muzeum národních parků.
27
Národní park Thayatal Nachází se na česko-rakouských hranicích v údolí řeky Thayi (Dyje). Zachoval se díky „železné oponě“, tedy uzavřeným hranicím v dobách komunismu. Dnes však návštěvníci mohou krásy parku obdivovat v obou státech. [9] Národní park Neusiedler see Na území Rakouska leží v oblasti Burgerlandu, jižní část se rozkládá v Maďarsku. Jediným přírodním přítokem je řeka Wulka. Břehy jsou pokryté rákosem, což poskytuje ideální podmínky pro hnízdění ptactva. Od roku 2001 je jezero i s okolní krajnou zapsáno na seznamu UNESCO. Jezera Solné komory Oblast Solné komory (Salzkammergut) je spojena s těžbou soli již od prehistorických dob. Obsahuje více než 70 jezer obklopených horami. Jedinečné klima oblasti nabízí návštěvníkům výjimečné podmínky, jak pro zimní, tak i pro letní dovolenou. Nejznámějšími jezery Solné komory jsou Mondsee, Traunsee, St. Wolfgangsee a Attersee. (CZERNIEWICZ- UMER, 2003) K Rakousku neodmyslitelně patří Alpy se svou nádhernou přírodou. Domácí i zahraniční návštěvníci jsou schopni tento fakt ocenit a rádi se zde vrací. V letních měsících jsou hodně populární jezera i vysokohorská turistika a cykloturistika. Lidé rádi obdivují kouzla alpských rozkvetlých luk. V zimních měsících pak předost dostávají zamrzlé ledovce, na nichž vyrostly moderní lyžařské areály nejvyšší kvality. Díky velkému množství středisek je Rakousko světovou velmocí v lyžování. Zájem lidí o ochranu přírody dokazuje velké množství národních parků. Snaha zachovat své přírodní bohatství je určitě důležitá k rozvoji cestovního ruchu. Díky existenci
Obrázek č. 7: Národní park Neusiedler see (zdroj: austria.info)
28
podzemních vod s léčivými účinky zde vznikají lázeňská centra. Mezi nejznámější patří Bad Gastein, Bad Ischl, Baden bei Wien a v poslední řadě také Bad Blumau, které navrhl architekt Friedrich Hundertwasser.
2.2 Selektivní předpoklady „Selektivní předpoklady CR vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na CR aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky CR i stávat se jimi. Umožňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na CR“. (Drobná, Morávková 2007) Politické Bezpečnostní a politická situace v Rakousku je stabilní a nikterak nebrání vstupu zahraničních turistů na území tohoto státu. Demografické Podle údajů z roku 2010 žije v Rakousku 48,7 % mužů a 51,3 % žen. Z toho pak děti do 14 let 14,9 %, senioři 17,6 % a na obyvatele v produktivním věku připadá 67,5 %. Přirozený přírůstek je v Rakousku kladný, činí 0,25 %. Administrativní Rakousko je rozděleno na devět spolkových zemí, 99 politických okresů a 2359 obcí. Každou spolkovou zemi pak spravuje zemský hejtman. I v brožurách, propagujících cestovní ruch, se často vychází z rozdělení na spolkové země. Urbanizační V hlavním městě Rakouska Vídni žilo v roce 2005 skoro 1,65 milionů obyvatel, což je přibližně pětina obyvatel země. Mezi další velká města patří: Graz/Štýrský Hradec (244 tis.), Linz/Linec (188 tis.), Salzburg/Salcburk (148 tis.), Innsbruck (118 tis.), Klagenfurt, Villach, Wels, St.Pölten, Dornbirn a Steyr. [3] Sociologické Finanční a hospodářská krize měla v Rakousku vliv na růst nezaměstnanosti. Situaci se však již podařilo zlepšit v polovině roku 2010. V roce 2009 byla nejvyšší
29
nezaměstnanost ve Vídni (7,5 %) a nejnižší pak v Tyrolsku (2,9 %). Celkově pak nezaměstnanost v roce 2010 podle národní statistiky činila 6,9 %. [15] Personální Rakušané z venkova jsou velmi přátelští lidé, cenící si ticha a klidu. Jsou velmi zdvořilí, zejména pak starší generace, ale stejné chování čekají od turistů. Poradí, když se zeptáte na cestu. Pro základní komunikaci je vhodné se při pobytu v Rakousku naučit pár základních frází a pozdravů. Co se týče jazykové vybavenosti místních obyvatel, mimo němčiny umí i anglicky, protože se učí od základní školy. (CZERNIEWICZUMER, 2003) Ekologické Už velké množství národních parků na území Rakouska napoví, že místní obyvatelé si své přírody váží. Další věcí je určitě absence atomových elektráren, rakouští ochránci přírody dokonce protestují proti elektrárně v Temelínu, která je již na území České republiky. Tento postoj vyjádřilo Rakousko ve svém referendu z roku 1978. Významné využití má vodní energie. 23 Rakousko a místní lidé se odvětví turismu věnují velmi svědomitě. Svědčí o tom už propagace destinace v zahraničí, když Österreich Werbung (rakouský protějšek agentury CzechTourism) má 27 zastoupení v zahraničí. Rakušané tedy své hranice světu otvírají a jsou si dobře vědomi výhod, které jim cestovní ruch přináší. O své návštěvníky jsou schopni se kvalitně postarat. V bližším kontaktu s Rakušany je důležitá znalost němčiny, návštěvník si vystačí i s angličtinou. Čeští turisté jsou v Rakousku známí, ale ne tak dobře braní jako sousedé z vyspělejších zemí západní Evropy. Cestovní ruch přináší zemi výhody v podobě velkého množství pracovních míst a tvoří důležitý příjem národního rozpočtu. Rakušané jsou si vědomi i záporných důsledků cestovního ruchu, a proto hodně chrání přírodu. Využívají obnovitelné zdroje energie. Velká pozornost je zaměřena na výrobu solární energie. Rakousko patří k zemím, které odmítají geneticky upravené organismy.
30
2.3 Realizační předpoklady 2.3.1 Komunikační předpoklady Letecká doprava Do Rakouska létá mimo Rakouské aerolinie řada dalších leteckých společností. Nejznámější letiště se nachází ve Vídni-Schwechatu, Innsbrucku, Grazu, Linci, Salzburgu a Klagenfurtu. Západní části Rakouska jsou dobře dostupné i ze zahraničních letišť: Friedrichshafen a Memmingen z Německa, dále pak Altenrhein a Curych ze Švýcarska. Železniční doprava Rakousko je skvěle napojeno na evropskou železniční síť. Do hlavního města i dalších větších center jezdí přímé spoje. V provozu jsou také autovlaky, které dopravují cestující i s jejich vozidly. Vlaky představují skvělý způsob cestování po Rakousku. Jsou ekologické, pohodlné a spolehlivé. [14] Autobusová doprava Skoro všechna místa v Rakousku jsou napojena na železniční tratě pomocí veřejné autobusové dopravy. U turistických středisek tomu není jinak, odtud se navíc organizují jednodenní autobusové výlety na zajímavá místa. Rakousko spojují s Českou republikou například dopravci Student Agency a Eurolines. [13] Automobilová doprava Rakousko má hustou a kvalitní silniční a dálniční síť. Pro jízdu na dálnicích je potřeba dálniční známka, která se dá koupit u automotoklubů ÖAMTC a ARBÖ, v trafikách, nebo na čerpacích stanicích pohonných hmot. Je možné známku objednat předem u automotoklubů ve své vlasti. [14] Komunikační síť je u jižního souseda České republiky velmi dobře rozvinutá. Spojení Rakouska s okolním světem je provedeno výborně. V minulosti si museli Rakušané poradit s přírodními překážkami v podobě vysokých hor, dnes je již tento problém vyřešen. O aktuálních problémech na rakouských silnicích se mohou turisté dozvědět na českých internetových stránkách, což považuji za velkou výhodu při plánování cesty. Naopak nepříjemnou stránkou mohou být tučné pokuty při porušení dopravních 31
předpisů. Blízká vzdálenost Vídeňského letiště může být pro české a slovenské turisty výhodou. Mohou tak podstatně snížit náklady na své letenky do celého světa.
2.3.2 Materiálně technické předpoklady 2.3.2.1 Ubytovací zařízení Hotely V Rakousku si mohou hosté vybrat ze široké škály ubytovacích zařízení hotelového typu. Stejně jako v ČR se rozdělují od jedné do pěti hvězdiček, klasifikaci má na starosti hospodářská komora. Tříhvězdičkové hotely bývají označovány – Gasthof (hostinec) či Pension. Nabízí optimální poměr cen a kvality služeb, útulné prostředí a tradiční pohostinnost.[13] Rakouský hotelový svaz (ÖHV) funguje již déle než 50 let. Zastupuje zájmy 1200 nejlepších rakouských hotelů. Tyto podniky zaměstnávají přes 40 000 pracovníků a dosahují odhadem celkového ročního obratu ve výši jedné miliardy Euro. Přispívají tak k přímé a nepřímé ekonomické výkonnosti turistického hospodářství a podílejí se podstatným dílem na hrubém domácím produktu (HDP). [17] Mezi významné hotely a hotelové řetězce na území Rakouska patří:
InterContinental Vídeň
Le Méridien Vídeň
Hotel Sacher
Marriott Hotel Vídeň
The Imperial Riding School Vídeň (Hotely Renaissance)
Radisson Blu Hotels Vídeň
Steigenberger Hotel Herrenhof Vídeň
Hotely Hilton (Hilton Hotels Austria)
Ubytování v soukromí Jiným názvem Bed&Breakfast je vyhledávaným způsobem ubytování. Lákadlem je nízká cena. Rezervace je možná na základě kontaktů v prospektech, nebo přes internet. Naleznete je pak pomocí charakteristických cedulí „Zimmer Frei“. 32
Dovolená na statku Vhodný typ ubytování pro milovníky přírody, zvířat a poznávání života místních obyvatel. Kromě zemědělských služeb jsou zde poskytovány služby cestovního ruchu. K ubytování patří rodinné prostředí, selské snídaně a produkty vlastní výroby. Kempink a karavanink V Rakousku je poměrně hustá síť kempů. Camping und Caravaningclub Austria (CCA) Rakouský kempinkový klub/Österreichischer Campingclub (ÖCC) jsou hlavní rakouské organizace věnující se kempinku. Na soukromých pozemcích mohou lidé tábořit pouze se souhlasem majitele. Přenocování ve vozidlech je povoleno mimo Vídeň a národní parky. Ubytovny pro mládež Vyskytují se na mnoha místech v Rakousku. Můžou se zde ubytovat lidé, kteří jsou členové Národního svazu mládežnických ubytoven. Stravovací zařízení Doba podávání obědů se pohybuje mezi 12.00–14.00 hod a večeře pak od 18.00 hod. Příplatek za obsluhu bývá již zahrnut do konečné ceny. Spropitné se dává 5–10 % z celkové ceny. Oblíbená a hlavně cenově výhodná je konzumace večeří v rámci polopenze. [13] Rakousko je vybaveno skvělou materiálně technickou základnou, návštěvník má na výběr řadu možností, ze kterých si zvolí ubytování, stravování, nebo využije jinou s nabízených služeb. Podle svých finančních možností se turista může rozhodnout, zda využije kvalitní, či méně kvalitní ubytovací zařízení. Nejluxusnější ubytování tvoří pěti a čtyřhvězdičkové hotely. Naopak méně luxusní bývají penziony, nebo například ubytovny pro mládež. Statistiku přenocování v rakouských hotelech vede Rakouský statistický úřad (Statisik Austria). Mezi oblíbenými způsoby stravování patří polopenze, často nabízena u zájezdů cestovních kanceláří. Hotelový průmysl a gastronomie mají v této zemi dlouhou tradici i proslulou kvalitu. K hlavnímu městu Rakouska Vídni neodmyslitelně patří proslulé kavárničky a Sacherův dort.
33
3 Vliv cestovního ruchu na ekonomiku země Cestovní ruch hraje v rakouském hospodářství důležitou roli a má rozhodující vliv na tvorbu HDP, zaměstnanost a rozvoj regionů. V roce 2011 tvořil více než 8 % HDP a zaměstnává přes 5 % veškeré pracovní síly. Na rozdíl od výrobních sektorů se struktura cestovního ruchu přímo odvíjí od spotřebitelského chování turistů. Kvůli tomu není turismus zahrnutý jako samostatný sektor do národního účetnictví. Turistické aktivity vznikají v různých oblastech hospodářství. Výrobky a služby pro turismus se vyrábí v oborech, u kterých se může zdát, že s ním nemají nic společného. [15] V roce 2009 zaznamenal cestovní ruch v Rakousku oproti předchozím rokům mírný propad, týkající se zejména poklesu počtu noclehů. Proti roku 2008 klesl počet noclehů zahraničních turistů o 4,6 % a naopak počet noclehů domácích turistů vzrostl o 1,6 %. V roce 2009 zaznamenal rakouské hotely celkově pokles návštěvnosti o 2,9 %. Tento vývoj souvisí s hospodářskou krizí, kdy většina zahraničních i domácích turistů omezila výdaje na zahraniční dovolené, což se v rakouských hotelech projevilo poklesem zahraniční klientely a naopak růstem domácí. V důsledku nižší poptávky snižovaly hotely a rekreační zařízení ceny ubytování, což se projevilo v poklesu celkového obratu těchto zařízení ve výši 3 %. Také v roce 2010 se očekávalo snížení výdajů zahraničních turistů reálně o 1 %. Nicméně ve srovnání s jinými destinacemi na tom bylo Rakousko díky své výhodné geografické poloze a snadné dostupnosti relativně lépe než jiné státy. Mnoho turistů totiž před dálkovými cestami upřednostňovalo cestování na kratší vzdálenosti. Největší počet turistů ze zahraničí přijíždí tradičně ze SRN, nicméně podle některých studií již nepatří Rakousko mezi nejoblíbenější destinace německých turistů, kteří čím dál více upřednostňují Španělsko. K progresivně rostoucím skupinám návštěvníků patří turisté ze sousedních zemí včetně ČR. Výrazný nárůst turistů byl zaznamenán také z Číny. Cestovní ruch má v Rakousku mimořádnou podporu odpovídající jeho významu. Rakouská instituce Österreich Werbung má 27 zastoupení v zahraničí. Propagace našeho cestovního ruchu je v Rakousku realizována především pobočkou České centrály cestovního ruchu (CzechTourism) ve Vídni, dalším českým subjektem ČR na rakouském trhu je Čedok a v tomto duchu částečně působí i pobočka ČSA a zastoupení Českých drah ve Vídni. [15] 34
3.1 Ubytování 3.1.1 Kapacita ubytovacích zařízení Podle posledního průzkumu, který byl prováděn od listopadu 2010 do října 2011, Rakousko poskytuje 1,09 mil. postelí pro turisty v téměř 65 200 ubytovacích zařízeních. Kapacita míst pro přespání vzrostla o 0,3 % a počet zařízení poskytujících ubytování klesl o 1,4 %. Největší podíl mají Tyrolsko (348 000 míst a 23 700 zařízení) a Salzbursko (208 400 míst a 11 600 zařízení). V porovnání s komerčními ubytovacími zařízeními, kde kapacita vzrostla o 1,1 %, u soukromých zařízení klesla o 1,8 %. Celková obsazenost míst určených k ubytování během zůstala během zimní sezony 2010/2011 stabilní (pokles o 0,3 % na 33,9 %), v létě 2011 zaznamenala mírné zvýšení o 0,7 % na 31,0 %. [16]
Tabulka č. 3: Počet ubytovacích zařízení a kapacita postelí (Zdroj Statistik Austria, 19. prosinec 2011)
Tabulka č. 4: Kapacity jednotlivých druhů ubytovacích zařízení (Zdroj Statistik Austria, 19. prosinec 2011)
35
3.1.2 Statistiky příjezdů a přenocování V kalendářním roce 2011 zaznamenal počet přenocování růst o 0,9 %. Celkově se uskutečnilo na území Rakouska 126 mil. pobytů přes noc. Zvýšení zaznamenal jak počet přenocování domácích (+0,8 %; 35,3 mil.), tak i zahraničních návštěvníků (+0,9; 90,7 mil). V celkovém počtu příjezdů došlo k významnému růstu o 3,7 % (34,6 mil.). O 2 % vzrostlo množství příjezdů rakouských rezidentů (11,6 mil.) a o 4,6 % pak počet hostů přijíždějících ze zahraničí (celkově 23 mil.). Průměrná délka pobytu (3,6 nocí) byla o 0,1 % nižší než v minulém roce. Pokles v počtu přenocování u zahraničních návštěvníků byl zaznamenán především u Němců (o -1,6 % na 47,4 mil) a Holanďanů (o -1,9 % na 8,9 mil.). Pokles se projevil i u dalších důležitých zemí z hlediska příjezdového CR: Velká Británie (-4,6 %), Itálie (-0,2 %), Dánsko (-3,3 %), USA (-3,2 %) a Švédsko (-1,1 %). Na druhou stranu zaznamenaly růst Švýcarsko (+12,6 %), Francie (+2,7 %) a Belgie (+4,1 %). Nadprůměrný růst se objevil u zemí střední a východní Evropy: Rusko (+25,6 %), Česká republika (+5,4 %), Polsko (+6,7 %), Maďarsko (+5,8 %) a Rumunsko (+3,7 %). U přenocování podle ubytovacích zařízení zaznamenaly 5-/4- hvězdičkové hotely růst v počtu přenocování o 1,8 %, 3- hvězdičkové hotely si polepšily o 1,2 %. Naopak úbytek přenocování nastal u 2-/1- hvězdičkových hotelů (-1,5 %) a u soukromých ubytovací zařízení (-3,9 %). Takřka beze změny byl počet pobytů přes noc u soukromých prázdninových objektů (-0,1 %). Trend růstu zaznamenaly skoro všechny spolkové země kromě Tyrolska (-0,2) a Voralberska (-2,4). Nejvyšší zvýšení počtu přenocování bylo registrováno u Vídně (+5%). V zimní sezóně 2010/2011 bylo registrováno 62,1 mil. přenocování. Oproti loňskému zimnímu období počet poklesl o 1 %. Taktéž u nerezidentů byl zaznamenán pokles (-1,3 % celkem 47,2 mil). U rezidentů zůstal počet skoro stejný, lišil se jen o 13 000. Rozhodující pro pokles zahraničních účastníků bylo snížené množství přenocování německých turistů o 5,7 % na 23,5 milionů. Úbytek byl registrován také u holandských (-0,6 %) a britských (-2,6 %) návštěvníků. Hosté ze Švýcarska a Spojených států amerických trávili v Rakousku více nocí než v předešlé zimě (+12,6 % a +13 %). U ubytovacích zařízení na tom byly dobře 5-/4- hvězdičkové hotely (+0,9 %), hůře pak 3- hvězdičkové a 2-/1- hvězdičkové (-0,5 % a -4,3 %).
36
V letní sezóně 2011 byl celkový počet přenocování 64 milionů, což oproti stejnému období v loňském roce znamenalo růst o 2,4 %. Má to za následek hlavně zvýšení počtu přenocování u nerezidentů o 3,2 % na 43,7 mil. Nejvíce zastoupení ze zahraničních zemí měli Němci 24 milionů (růst o 2,6 %). U druhých Holanďanů byl registrován mírný pokles o 1,4 %. Naopak prudký růst vykazovalo Švýcarsko (+10,8 %) následované zeměmi střední a východní Evropy: Česká republika (+12,8 %), Maďarsko (+18,5%), Rusko (+30,5%), Polsko (+25,8 %) a Rumunsko (+4,2 %). Počet přenocování rakouských rezidentů zůstalo vysoké (20,3 mil, růst o 0,8 %). Přenocování u 3- a 5-/4- hvězdičkových hotelů se zvýšilo o 2,8 % a 2,2 %. U soukromých ubytovacích zařízení pokleslo o 1,7 % a u soukromých prázdninových objektů se zvýšilo o 2,4 %. [16]
Tabulka č. 5: Příjezdy a přenocování celkem a u jednotlivých spolkových zemí mezi lety 2007-2011 (Zdroj Statistik Austria, 6. březen 2012)
Tabulka č. 6: Přenocování u zahraničních turistů a rozdělení podle ubytovacích zařízení 2007-2011 (Zdroj Statistik Austria, 6. březen 2012)
37
3.2 Satelitní účty cestovního ruchu Cestovní ruch hraje důležitou roli v rakouské ekonomice. Aby bylo možné lépe vyčíslit přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství, byla zavedena veličina turistického satelitního účtu, kde jsou brány v úvahu i nepřímé efekty turistiky. Byla zařízena na doporučení organizací EUROSTATU, OECD a Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO). Z bezprostředních příjmů z cestovního ruchu byly vyřazeny služební cesty. [15, 16] První satelitní účet cestovního ruchu byl veden v roce 2001, začínající zprávou z roku 1999. Jednalo se o projekt Rakouského institutu pro ekonomický výzkum (WIFO), Statistik Austria a z Ministerstva ekonomiky a práce (BMWFJ). Národní turistické satelitní účty byly sestavovány každoročně od roku 2005. Zaměstnanost v turismu byla rovněž zaznamenána do účtů, poprvé v roce 2003. Jsou sestavovány každé dva roky od roku 2003. Z pohledu regionálního významu turismu byly sestaveny regionální satelitní účty pro Vídeň, Horní a Dolní Rakousko v letech 2002, 2003 a 2005. [16]
3.2.1 Vliv na HDP „HDP je podle ČSÚ peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb v daném období na určitém území.“ „Vzájemný vztah HDP a turismu je třeba vymezit ve dvou rovinách – vliv výše HDP na turismu a vliv turismu na výši HDP. Vliv úrovně HDP na turismu se odráží ve skutečnosti, že v zemích s vysokým HDP (Německo, Velká Británie, USA a další) je patrná vyšší intenzita cestování, než v zemích s nižším HDP na obyvatele“. „Vliv turismu na HDP zahrnuje tvorbu HDP v přímých a nepřímých odvětvích průmyslu a ekonomiky turismu i vlivy indukované v (národní) ekonomice v časovém intervalu. Udává-li se hodnota podílu turismu na HDP, mělo by být specifikováno, zda se jedná o přímý či nepřímý vliv či o součet přímého a nepřímého, případně indukovaného vlivu“. (Palatková, Zichová 2011) Z celkových útrat turistů na dovolených, služebních cestách a návštěvách přátel v roce 2010 připadalo 51,9 % z celkových €29.48 miliard na nerezidenty a 47,7 na rezidenty. Celkové útraty turistů, trávících víkendy ve svých chatách, byly vyčísleny na zbylých 0,4 %. Zvýšení celkových příjmů o 3,7 % na €30,59 miliard se očekávalo v roce 2011. 38
V roce 2010 byl přímý vliv turismu zhodnocen na €16.04 miliard, což znamenalo 5,6% podíl na HDP. Celkově s nepřímým vlivem pak turismus v roce 2010 tvořil hodnotu €21,5 miliardy. Znamená to, že přínos přímého a nepřímého vlivu tvořil 7,5 % hrubého národního produktu. V dalších letech by měl tento podíl klesat o 0,1 %.
Tabulka č. 7: Vliv cestovního ruchu na HDP 2000-2011bez služebních cest (Zdroj: Statistik Austria, 6. březen 2012)
3.2.2 Zaměstnanost v cestovním ruchu „Vliv turismu na zaměstnanost je vedle vlivu na HDP druhým základním ukazatelem postavení turismu v ekonomice. Podobně jako u HDP je třeba i při hodnocení vlivu na zaměstnanost rozlišit zaměstnanost přímou, nepřímou a případně indukovanou v závislosti na odvětvovém členění na průmysl a ekonomiku turismu. Přímá zaměstnanost pak představuje souhrn pracovních míst, která jsou vytvořena v přímých odvětvích (průmysl turismu), a nepřímá zaměstnanost zahrnuje počet pracovních míst v odvětvích nepřímých. Indukovaná zaměstnanost je zaměstnanost vyvolaná výdaji osob zaměstnaných v přímých nebo nepřímých odvětvích turismu.“ (Palatková, Zichová 2011) V Rakousku má zaměstnanost v turismu významný přínos pro celkovou zaměstnanost země. Podle posledních průzkumů bylo v odvětví cestovního ruchu 307 000 samostatně
39
výdělečně činných a zaměstnaných osob. V procentuálním vyjádření byl podíl na celkové zaměstnanosti 7,3 %. Největší část tvoří stravovací a podobné zařízení (59,3 %), následují zařízení hotelového typu (40,7 %)
Tabulka č. 8: Zaměstnanost v cestovním ruchu (Zdroj Statistik Austria a WIFO, 21. března 2011)
3.3 Mezinárodní srovnání V minulé kapitole jsem se zaměřil pouze na údaje v rámci Rakouska. Vycházel jsem z údajů Statistik Austria (statistického úřadu v Rakousku). V tomto oddílu práce použiju data Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC). Na prvním místě celosvětového žebříčku návštěvnosti organizace UNWTO za rok 2010 je Francie se 76,8 mil příjezdy turistů. Následují pak USA (59,7 mil.), Čína (55,7 mil.), Španělsko (57,2 mil.), Itálie (43,6 mil.), Velká Británie (28,1 mil.), Turecko (27 mil.), Německo (26,9 mil.), Malajsie (24,6 mil.) a Mexiko (22,4mil.). Rakousku patří 11. pozice na světě s 22,004 mil. Organizace UNWTO sestavila také žebříček příjmů z cestovního ruchu. Na prvním místě jsou Spojené státy americké s příjmem 103,5 miliard dolarů. Druhá pozice patří Španělsku s 52,5 miliardami. Následují Francie (46,3 miliard), Čína (45,8 miliard), Itálie (38,8 miliard), Německo (34,7 miliard), Velká Británie (30,4 miliard), Austrálie (30,1 miliard), Hong Kong (23 miliard), Turecko (21,3 miliard). Rakousku s 18,663 miliardami patří 12. pozice na světě. 40
Celosvětové srovnání vlivu ekonomiky na cestovní ruch provádí Světová rada cestování a turismu. V absolutní velikosti vlivu na HDP patří Rakousku 18. pozice z celkem 181 zemí světa. V relativním podílu na HDP je na 53. místě. V růstu podílů pak 138. pozice. Co se týče počtu zaměstnanců v cestovním ruchu, patří Rakousku 52. příčka. Nakonec u investic do cestovního ruchu země zaujímá 33. pozici.
41
4 Dotazníkové šetření Motivy k návštěvě Rakouska Hlavním cílem dotazníku s názvem Motivy k návštěvě Rakouska bylo zjištění nejsilnějších motivů zahraničních turistů (v našem případě z České republiky) k cestě do této země. Jejich preferencí ubytování, dopravy a zkušeností s návštěvou. Dotazník neupřednostňoval žádnou skupinu respondentů. Odpovídat mohl kdokoliv, i ten, kdo v Rakousku nikdy nebyl. Dotazník obsahoval 21 otázek. První tři jsou zjišťovací, zajímá nás zde pohlaví, věk a vzdělání respondentů. Dále se střídají otázky otevřené, uzavřené a polozavřené. Ve většině případů (10 x) jsem volil uzavřené, aby se respondentovi odpovídalo snadněji, nebo na otázku bylo pouze omezené množství odpovědí. Otevřené otázky jsou v dotazníku pouze tři. U první se zkoumá, co návštěvníka nejdříve napadne, když se řekne Rakousko. V dalším případě zjišťuji konkrétní důvody nezájmu cestování do Rakouska. Naposledy se otevřená otázka objevuje u nejoblíbenější destinace. Zde jsem nechal respondentům volnost kvůli tomu, že možností je mnoho. Polozavřené typy se v dotazníku objevují také třikrát. Poprvé při výběru motivu cesty. Hlavní motivy cestování jsem uvedl, ale pokud by se odpovědi respondenta lišily, mohl doplnit své vlastní. Stejně jsem postupoval u otázky s upřednostňovaným typem ubytování a zájezdu. U posledních dvou otázek dotazníku má respondent možnost svůj názor na dané tvrzení vybrat ze škály odpovědí. Vyhodnocení Celkem se šetření zúčastnilo 221 osob převážně mladší a střední generace. Dotazník byl umístěn na internetových stránkách vyplnto.cz od 16. 3. do 15. 4. 2012. Administrátor stránek schválil jeho bezplatnou propagaci, což znamená, že se objevoval na úvodní straně v seznamu nejzajímavějších dotazníků k vyplnění a na partnerských stránkách vyplnto.cz. K propagaci jsem použil hlavně sociální síť facebook. Dále jsem využil školní skupiny VŠPJ, abych získal odpovědi studentů cestovního ruchu.
42
1. otázka: Pohlaví Respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Graf č. 1: Pohlaví
Dotazník vyplnilo celkem 174 žen a 47 mužů. Výrazně tedy převažují respondenti ženského pohlaví nad svými mužskými protějšky.
2. Otázka: Váš věk Respondenti si mohli vybrat jednu z nabízených možností. Věkové skupiny byly rozděleny – do 18 let, 18–25 let, 26–40 let, 41–55 let a nad 56 let.
Graf č. 2: Věk
43
Šetření se zúčastnilo celkem 221 respondentů, v odpovědích byly nejvíce zastoupeny mladší generace (18-25 let a 26-40 let). Příčinu vidím hlavně v tom, že šetření probíhalo přes internetovou síť, kde se tyto věkové skupiny vyskytují ve vyšším počtu. Nejmladší generaci nejspíš uvedená problematika nezajímá.
3. Otázka: Nejvyšší dosažené vzdělání Respondenti si mohli vybrat jednu z nabízených možností. Byly jim nabídnuty tyto varianty vzdělání: základní, středoškolské s výučním listem, středoškolské s maturitou a vysokoškolské.
Graf č. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání
V této otázce se řešilo vzdělání respondentů. Zajímavé bylo, že nikdo nevyplnil možnost středoškolské s výučním listem. Důvodem mohla být dnešní možnost učňů dodělat si po ukončení studia maturitu, proto mohou být zahrnuti ve skupině „středoškolské s maturitou“. Příčinou největšího zastoupení respondentů s vyššími stupni vzdělání by mohl být větší zájem této skupiny o cestování a různé druhy sportů nebo vyšší příjmy.
44
4. Otázka: Co vás nejdříve napadne, když se řekne Rakousko? Respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Graf č. 4: Co Vás jako první napadne, když se řekne Rakousko
Pokud respondenti uvedli pouze jednu vlastní odpověď, obodoval jsem ji jedním bodem, když napsali více možností, každá získala půl bodu. Výsledky nejsou nikterak překvapující. Vedoucí pozice patří největšímu městu Vídni a Alpám, hlavním turistickým cílům Rakouska. V dalších odpovědích pak respondenti viděli tento stát jako našeho souseda. Někteří si vzpomněli na televizní reklamu s krávou Milkou, hudebního skladatele Mozarta nebo na tradiční jídlo řízek.
5. Otázka: Navštívil/a jste někdy Rakousko? Respondent musel zvolit jednu z odpovědí, podle toho se mu zobrazovaly další otázky. Pokud vybral „Ano“, následovala otázka č. 8, „Ne“ otázka č. 6.
Graf č. 5: Navštívil/a jste někdy Rakousko
45
Výrazná převaha kladných odpovědí dokazuje velkou atraktivitu této země. Lidé zde nacházejí množství kulturního a sportovního vyžití. Relativně snadná dostupnost z České republiky je také výhodou.
6. Otázka: Láká vás návštěva Rakouska? Respondent musel zvolit jednu z následujících odpovědí, podle toho se mu zobrazovaly další otázky. Pokud vybral „Ano“ následovala otázka číslo 9, „Ne“ otázka číslo 7.
Graf č. 6: Láká Vás návštěva Rakouska
Otázka byla zaměřena pouze na ty, kteří v předchozí otázce odpověděli, že v Rakousku nikdy nebyli. Cílem bylo zjistit, zda je tato země láká. Výsledky ukazují, že Rakousko je atraktivní i pro potenciální turisty.
7. Otázka: Proč vás návštěva Rakouska neláká? Respondent musel odpovědět vlastními slovy. Pro osoby, které v předchozí otázce odpovídaly záporně, je tato otázka poslední. Cílem této otázky bylo zjistit, proč lidé Rakousko navštívit nechtějí. Celkem se k ní propracovalo pouze 5 lidí. Tento počet tvoří přibližně 2,3 % z celkového množství dotazovaných osob. Jejich důvody k neuskutečnění cesty do Rakouska byly neznalost jazyka, preference trávení dovolené u moře, nedostatek času a finančních prostředků. Jeden respondent příčinu svého nezájmu neuvedl.
46
8. Otázka: Kolikrát jste Rakousko navštívil/a? Respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Neodpovídali ti, kteří na otázku č. 5 odpověděli ne.
Graf č. 7: Kolikrát jste Rakousko navštívil/a?
Největší zastoupení mají lidé, kteří Rakousko navštívili více než pětkrát. To dokazuje, že jsou čeští turisté s touto destinací spokojeni a rádi se zde vracejí. Další odpovědi jsou zastoupeny v podobném množství.
9. Otázka: S kým jste Rakousko navštívil/a nebo máte v plánu navštívit? Respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí. (min. 1)
Graf č. 8: S kým jste Rakousko navštívil/a nebo máte v plánu navštívit?
47
Nejvíce odpovědí získala možnost cestování s přáteli následovaná s rodinou. Celkově z odpovědí vyplývá, že při cestování mají lidé rádi společnost. U možnosti s partnerem/partnerkou je menší zastoupení patrně díky tomu, že část respondentů partnera nemá. Poslední variantu mohli volit lidé cestující kvůli práci či vzdělání.
10. Otázka: V jakém ročním období jste navštívil/a nebo jej máte v úmyslu navštívit. Respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí. (min. 1)
Graf č. 9: V jakém ročním období jste navštívil/a Rakousko nebo jej máte v plánu navštívit
Odpovědi se shodují s předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V zimě jsou v Rakousku ideální podmínky pro lyžování. K relaxaci po sportovních výkonech slouží termální lázně. V letních měsících láká hlavně krásná příroda, turistika a cykloturistika. Památky a kulturní akce je možno v Rakousku navštívit během celého roku. V mimosezónních obdobích má jaro o něco větší zastoupení než podzim.
48
11. Otázka: Co bylo/by bylo motivem vaší cesty? Respondent musel zvolit minimálně jednu z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní.
Graf č. 10: Co bylo/by bylo motivem vaší cesty?
Žebříčku vévodí památky. Lákají ve Vídni, Salzburgu, Linci, Štýrském Hradci a dalších místech. Rakousko nabízí množství kvalitních kulturní akcí. Třetí místo v grafu má sport, především díky lyžování, turistice, cykloturistice, golfu a raftingu. Nádherná příroda v Alpách i v ostatních národních parcích si našla také hodně příznivců. Tradice lázeňství je u našeho souseda populární, dokládá to jeho bohatá historie i stavba nových lázeňských komplexů. Pracovní a studijní možnosti jsou u našeho jižního souseda využívány méně než výše uvedené.
49
12. Otázka: vaši cestu si zajišťujete/máte v plánu zajistit: Respondent musel zvolit jednu z následujících odpovědí a podle toho se mu zobrazovaly další otázky. Individuálně otázka č. 14, S CK nebo CA otázka č. 13.
Graf č. 11: Vaši cestu si zajišťujete/máte v plánu zajistit
Výrazně převažuje individuální způsob zajištění cesty. Webové stránky ubytovacích zařízení poskytují rezervační systémy, kde si může turista lehce zařídit ubytování. Rakousko je také snadno dostupné osobním automobilem. Trasu lze snadno naplánovat přes internet, k navigaci pak využít GPS. Jiné výsledky by byly například u cest do exotických destinací.
13. Otázka: Upřednostňovaný typ zájezdu Respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní.
Graf č. 12: Upřednostňovaný typ zájezdu
50
Poznávací typ zájezdu je nejoblíbenějším hlavně díky rakouské kultuře a památkám. Zájezdy se pořádají nejvíce do hlavního města Vídně. Lyžařské zájezdy si již lidé i díky internetu mohou snadněji organizovat individuálně. Pobytové zájezdy nemají v Rakousku velkou tradici.
Otázka č. 14: Vámi upřednostňovaný způsob dopravy do Rakouska Respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Graf č. 13: Upřednostňovaný způsob dopravy
Rakousko je snadno dostupné automobilem. Dalším důležitým aspektem budou určitě kvalitní silniční síť a množství dálnic. Dopravní předpisy se od českých příliš neliší. Autobus volili většinou lidé zvyklí cestovat do Rakouska s cestovními kancelářemi. Nejmenší část respondentů pak zvolila možnost cestování vlakem, které není tolik obvyklé.
51
15. Otázka: Upřednostňovaný způsob ubytování v Rakousku Respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní.
Graf č. 14: Upřednostňovaný způsob ubytování v Rakousku
Při rozhodování o typu ubytování hrají roli hlavně finanční prostředky turistů. Pro levnější variantu v podobě penzionu se rozhodlo nejvíce lidí. Následují hotely, které zvolili návštěvníci upřednostňující kvalitu. Na třetím místě skončily apartmány, nově se rozvíjející trend ubytování v Rakousku. Ubytovny pro mládež jsou omezeny věkem a kempy s karavany sezónou. U rodiny a přátel by se ubytovalo 9 osob. Lidé cestující pouze na jeden den logicky volili možnost bez ubytování.
16. Otázka: Jak dlouhý byl/by měl být váš pobyt v Rakousku? Respondent musel zvolit minimálně jednu z nabízených odpovědí.
Graf č. 15: Jak dlouhý byl/by měl být váš pobyt v Rakousku
52
U odpovědí výrazně převažují krátkodobé pobyty nad dlouhodobými. Nejvíce se vyskytují pobyty okolo jednoho týdne, což bývá nejběžnější délka dovolené. Na druhém místě následují pobyty od jedné do tří nocí, kde bychom mohli řadit víkendové rekreace. Možnost „bez přespání“ zvolili lidé kvůli návštěvě kulturní události nebo památek. Delší pobyty by si návštěvnící Rakouska vybrali v letních měsících.
Otázka 17: Upřednostňovaný způsob stravování: Respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Graf č. 16: Upřednostňovaný způsob stravování
U odpovědí jednoznačně převažují levnější varianty stravování nad dražšími. Nejvíce hlasů získalo vlastní stravování. V cenách rakouských a českých potravin nejsou příliš velké rozdíly, návštěvník si pohodlně nakoupí v supermarketu. Způsob polopenze je zavedený hlavně u penzionů, snídaně při ubytování v hotelu. Plná penze a all inclusive nejsou při dovolených v Rakousku běžné.
53
18. Otázka: Máte rád/ráda rakouskou kuchyni? Respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Graf č. 17: Máte rád/ráda rakouskou kuchyni
Ve většině odpovědí je vidět kladný vztah k rakouské kuchyni. Neliší se příliš od české, stravovací zařízení navíc nabízejí kvalitu a velký výběr.
19. Otázka: Jaké místo je vaší nejoblíbenější rakouskou destinací? Respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Graf č. 18: Jaké místo je Vaší nejoblíbenější rakouskou destinací
V této otázce jsem zvolil respondentovy vlastní odpovědi z důvodu velkého množství možností. Také výsledky byly velmi rozdílné, dokazuje to vysoký počet ostatních odpovědí. Mnoho lidí si nebylo jisto volbou nejoblíbenějšího místa v Rakousku. První 54
místo zaujala Vídeň, což překvapivé nebylo. Centrum rakouské kultury a památek zvolilo 98 lidí. Alpy obecně zaujaly druhou pozici, přestože odpovědi týkající se Alp byly rozptýleny do jednotlivých středisek. Rodiště Mozarta Salzburg se stalo druhým nejoblíbenějším rakouským městem. V dalších odpovědích figurují hlavně lyžařská střediska, následovaná lázněmi a menšími městy.
20. Otázka: Rakousko je pro vás cenově přijatelná země: Respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „souhlasím”, „spíše souhlasím”, „nevím”, „spíše nesouhlasím” a „nesouhlasím”.
Graf č. 19: Rakousko je pro vás cenově přijatelná země
Z výsledků této otázky jasně vyplývá, že si Češi na rozdíly v cenách zvykli a jsou pro ně přijatelné. Záporné stanovisko k cenám mělo přibližně pouze 18 % respondentů. Výhodou mohou být nižší náklady při vlastní dopravě a stravování. 30 lidí pak nemá jasný názor nebo Rakousko nenavštívili.
55
21. Otázka: V Rakousku je vysoká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu: Respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „souhlasím”, „spíše souhlasím”, „nevím”, „spíše nesouhlasím” a „nesouhlasím”.
Graf č. 20: Kvalita služeb v cestovním ruchu je vysoká
Rakousko se problematice cestovního ruchu věnuje a přináší to výsledky. Převážná většina respondentů hodnotí kvalitu služeb tohoto odvětví jako vysokou, jen dva lidé s tvrzením nesouhlasili. Skoro stejné množství jako při minulé otázce nemá jasný názor nebo v Rakousku nebyli.
56
5 Závěr Hlavní cíl práce spočíval v určení vlivu cestovního ruchu na ekonomiku Rakouska. Odvětví turismu patří do terciárního sektoru služeb, který zaujímá největší část rakouského hospodářství. Cestovní ruch tvoří důležitou část příjmů do národního rozpočtu, ale je třeba si uvědomit, že většími odvětvími jsou například stavebnictví nebo průmysl. Vliv turismu na národním hospodářství určuje satelitní účet. Jeho výše byla podle údajů Statistik Austria v roce 2010 16.04 miliard eur, což znamenalo 5,6% podíl na HDP. Svojí absolutní velikostí se podle údajů Světové rady cestování a turismu Rakousko umístilo na 18. pozici na světě. V Evropě na tom byly lépe pouze 4. Francie, 7. Itálie a 8. Německo. V podílu cestovního na své ekonomice se Rakousko pohybuje okolo světového průměru. Největší podíl z evropských zemí má Chorvatsko (kolem 11 %). Totéž platí i o zaměstnanosti v oboru. V každoročním žebříčku UNWTO zaujímá Rakousko 11. pozici v počtu příjezdů do země a 12. v příjmech z cestovního ruchu. Dále jsem v této práci charakterizoval zemi a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Jsem přesvědčen o tom, že možnosti strávení dovolené v Rakousku jsou opravdu bohaté. Za hlavní výhodu země z hlediska cestovního ruchu bych považoval vyrovnanost zimní a letní sezóny, kdy sem zavítá v obou obdobích zhruba podobný počet návštěvníků. Rakousko tedy není omezeno jen letní sezónou, jako některé destinace u moře. Důležitou roli zde hraje historická, kulturní, sportovní tradice. Velké množství památek po Habsburských císařích, proslulí hudební skladatelé a obrovské množství lyžařských areálů. To vše Rakousko proslavuje po celém světě. Kvalitní infrastruktura, rozmanitý výběr ubytovacích a stravovacích zařízení a starostlivá péče o přírodu jsou další velká plus. Rakousko nemá přístup k moři, to však částečně kompenzuje kvalitními aquaparky a termálními lázněmi. V porovnání s Českou republikou se v Rakousku vyskytuje méně památek UNESCO. Rozdíl však není velký. Závěrečnou část mé bakalářské práce tvořil dotazník, zkoumající motivy českých turistů k návštěvě země. V prvé řadě bylo důležité, zda respondenti už v Rakousku někdy byli. Celkem 90,5 % z 221 lidí již tento stát navštívilo. Z těch, co nikdy nenavštívili tuto zemi, se téměř 80 % vyjádřilo, že by jí navštívit chtěli, což pak bylo klíčové i pro další 57
otázky. Když se řekne Rakousko, většina lidí si vybaví hlavní město Vídeň nebo pohoří Alpy. Do Rakouska se čeští turisté rádi vracejí, dokazuje to velký počet odpovědí s počtem návštěv více než 5. Oblíbený doprovod při cestování tvoří přátelé, rodina a partneři. Nejčastěji respondenti odpovídali, že by Rakousko navštívili v zimě a v létě. Na jaře by pak přijelo více lidí, než na podzim. Hlavními motivy cesty byly památky, kultura, sport, příroda a nákupy. Většina lidí (85,65 % z 216) upřednostňuje individuální zajištění dovolené. Ti, kteří zvolili zájezd s cestovní kanceláří, nejvíce vybírali typ poznávací. Největší zastoupení mezi dopravními prostředky měl jednoznačně automobil. Z průzkumu dále vyplývá, že nejoblíbenějším ubytovacím zařízením je penzion. Bohaté zastoupení měly také hotely a apartmány. U otázky na délku pobytu volili respondenti nejčastěji možnost jednoho týdne a od jednoho do tří dnů. Při výběru stravování nejvíce hlasů získala možnost vlastního stravování, s nevelkým rozdílem druhá byla polopenze. Rakouská kuchyně si získala popularitu 75 % respondentů. Nejoblíbenější destinací země je s velkým náskokem Vídeň, následují Alpy, Salzburg a Zell am See. Respondenti pak spíše souhlasí, že Rakousko je pro ně cenově dostupná země. V poslední otázce se pak většinou shodují s tvrzením, že země poskytuje kvalitní služby v odvětví cestovního ruchu. V úvodu bakalářské práce jsem si stanovil tyto cíle: charakteristiku země a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, postavení turismu v národním hospodářství a posledním cílem bylo dotazníkové šetření motivace zahraničních (českých) turistů k návštěvě země. Domnívám se, že vytvořením této práce jsem všechny cíle splnil a že práce bude mít význam v praxi.
58
Zdroje Knižní KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd ČR, 1999. ISBN 80-200-0684-2. ŠTÝRSKÝ, Jiří a Jiří ŠÍPEK. Geografie turismu Evropy a světa s důrazem na působení genia loci a zážitkovou turistiku. 4. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, Univerzita Hradec Králové, 2008. ISBN 978-80-7041-442-2. ČEŘOVSKÝ,
Jan,
Václav
KRÁL,
Josef
RUBÍN,
Jaromír
SOPOUCH
a
Hana
SOPOUCHOVÁ. Rakousko a Vídeň. Praha. GLOBUS. ISBN 80-7033-550-5. CZERNIEWICZ-UMER, Teresa. Rakousko: Vyd. 1. Praha: Ikar, 2003, 261 s. Globus (Olympia). ISBN 80-249-0327-X. HORÁK, Slavomír. Geografie cestovního ruchu Evropy. Trutnov: Radek Drahný, 2006. ISBN 80-903734-1-0. BECKOUCHE, Pierre a Yann RICHARD. Atlas nové Evropy. Praha: 2005, Albatros. ISBN 80-00-01693-1. DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E.: Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2007, 205 s. ISBN 80-716-8901-7. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-2473748-5. ZEMÁNEK, Josef. Instantní ekonomie nejen pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Computer Media, 2010, 176 s. ISBN 978-807-4020-599. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Praha: Idea Servis, 2007, 124 s. ISBN 978-808-5970-555.
Internetové 1. The World Factbook. CIA. Central Intelligence Agency US [online]. 6. 3. 2012 [cit. 2012-0324]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/au.html
2. Rakousko. Česká televize [online]. 19. 7. 2009 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/cestovani/61286-rakousko/
59
3. Rakousko - základní informace o teritoriu. BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zakladni-informace-oteritoriu/1/1000794/
4. Dějiny Rakouska. Austria.info [online]. © 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.austria.info/cz/o-rakousku/dejiny-rakouska-1121219.html
5. Rakousko. Ministerstvo zahraničních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rakousko/ekonomika/index.html 6. Výletní cíle v Horním Rakousku. LTO - RAKOUSKÁ TURISTICKÁ ORGANIZACE. Vyletyrakousko.cz [online]. ©2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.vyletyrakousko.cz/ausflugstipps 7. World Herritage list. UNESCO [online]. © UNESCO 1995-2011 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list 8. DOUBRAVNICKÝ, Jan. Ten pravý Semmering je jen v Rakousku, vlaky ho berou ostře útokem. MF Dnes [online]. 2012, - [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/rakousky-semmering-horska-zeleznice-dso/igsvet.aspx?c=A120321_223110_igcechy_skr 9. Národní parky Rakouska. Austria.info [online]. © 1995-2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.austria.info/cz/leto-v-rakousku/narodni-parky-rakouska-1153169.html 10. Spolkové země a oblasti. Austria.info [online]. © 1995-2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.austria.info/cz/spolkove-zeme-oblasti 11. Pamětihodnosti. WIEN TOURISMUS. Wien.info [online]. ©2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.wien.info/cs/sightseeing/sights 12. Rakouské speciality. Austria.info [online]. ©1995-2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.austria.info/cz/rakouske-speciality 13. Konečně v cíli: Cestování po Rakousku. 2012, 7 s. Dostupné z: http://brochures.austria.info/cs_CZ 14. Konečně v cíli: Magazín pro zimní dovolenou v Rakousku. 2011/2012, 40 s. Dostupné z: http://brochures.austria.info/cs_CZ 15. Ekonomická charakteristika země. Business.info [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000794/
60
16. Tourism statistics. Statistik Austria [online]. ©2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_en/statistics/tourism/index.html 17. Rakouské hotely stále hledají zaměstnance ze zahraničí. Protext [online].4.7.2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.protext.cz/zprava.php?id=14066 18. General government gross debt. Eurostat [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde410 &plugin=1 19. World Economic Outlook Database. International monetary fund [online]. 2011 September [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2011/02/weodata/weoselgr.aspx 20. Austria 2012: Travel & tourism economic impact. © 2012 World travel & tourism council. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/austria2012.pdf 21. UNWTO highlights 2011. 2012. Dostupné z: http://www.unwto.org/facts/eng/highlights.htm. 22 Besucherzahlen von Sehenswürdigkeiten in Österreich 2010. Austriatourism.com [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.austriatourism.com/media/8998/Besucherzahlen%20von%20Sehensw%C3%BCrdig keiten%202010.2001626.pdf 23. Rakouská republika: Ministerstvo zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/spoluprace_s_evropskymi_staty/$FILE/oeuRakousko-110905.pdf
61
Přílohy 1. Obsazenost ubytovacích zařízení v Rakousku zimní sezóna 2010/11 2. Obsazenost ubytovacích zařízení v Rakousku letní sezóna 2011 3. Žebříček nejnavštěvovanějších míst Rakouska
1. Obsazenost ubytovacích zařízení v Rakousku zimní sezóna 2010/11
2. Obsazenost ubytovacích zařízení v Rakousku letní sezóna 2011
62
