Fondový pilíř penzijního systému v České republice a ve Francii

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Fondový pilíř penzijního systému v České republice a ve Francii Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.

Klára Šteffková

Brno 2012

Chtěla bych poděkovat své rodině za podporu při studiu a vedoucímu mé práce Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za ochotu a pomoc s touto prací.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 21. května 2012

__________________

Abstract Šteffková, K. Funded pillar of pension system in Czech republic and France. Bachelor thesis. Brno: MU, 2012. This theses are focusing on the analyse of operation of the pension system in Czech republic and France with a focus on the formation of the second pillar as a result of pension reform in Czech republic. Pension systems of both countries are characterized and funded pillars are compared according to selected criteria. Recommendations are provided for the Czech Republic concerning the pension system, inspired by the pension system in France. Keywords Pension system, pension savings, pension insurance, opt-out, pension reform, Czech republic, France.

Abstrakt Šteffková, K. Fondový pilíř penzijního systému v České republice a ve Francii. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Tato práce se zabývá analýzou fungování penzijního systému v České republice a ve Francii se zaměřením na vznik druhého pilíře v rámci důchodové reformy schválené v České republice. Jsou charakterizovány penzijní systémy obou zemí a poté srovnávány fondové pilíře podle zvolených kritérií. Jsou stanovena doporučení týkající se celého důchodového systému pro Českou republiku inspirovaná penzijním systémem ve Francii. Klíčová slova Penzijní systém, důchodové spoření, penzijní připojištění, opt-out, důchodová reforma, Česká republika, Francie.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce ...................................................................................................10

2

Metodika

11

3

Český důchodový systém

12

3.1

1. pilíř .......................................................................................................12

3.2

2.pilíř........................................................................................................15

3.2.1

Důchodová reforma .........................................................................15

3.2.2

Charakteristika 2. pilíře ...................................................................16

3.3

4

3.3.1

Penzijní připojištění před změnami ............................................... 20

3.3.2

Důležité změny ve 3. pilíři po reformě ........................................... 22

Francouzský důchodový systém 4.1

5

6

3. pilíř ...................................................................................................... 20

25

1. pilíř ...................................................................................................... 26

4.1.1

Obecný režim zaměstnanců ............................................................ 26

4.1.2

Speciální režim zaměstnanců ......................................................... 28

4.1.3

Režim OSVČ .................................................................................... 28

4.2

2. pilíř ...................................................................................................... 29

4.3

3. pilíř .......................................................................................................31

4.3.1

PERP ............................................................................................... 32

4.3.2

PERCO ............................................................................................ 33

4.3.3

Další možnosti spoření ................................................................... 35

Srovnání penzijních systémů

37

5.1

Správa a vnitřní uspořádání systému ......................................................37

5.2

Hlavní kritéria odchodu do penze .......................................................... 39

Fungování fondových pilířů v České republice a ve Francii 6.1

43

Počet účastníků ....................................................................................... 43

Obsah

6

6.1.1

Česká republika............................................................................... 43

6.1.2

Francie............................................................................................. 44

6.2

Míra zhodnocení ..................................................................................... 45

6.2.1

Česká republika............................................................................... 45

6.2.2

Francie............................................................................................. 45

6.3

Likvidita .................................................................................................. 47

6.4

Dobrovolnost .......................................................................................... 48

6.4.1

Česká republika............................................................................... 48

6.4.2

Francie............................................................................................. 49

6.5

Čerpání prostředků................................................................................. 49

6.6

Zvýhodnění ............................................................................................. 50

6.7

Modelový příklad .................................................................................... 52

6.7.1

Penze ze 2. pilíře v České republice ................................................ 52

6.7.2

Penze ze 2. pilíře ve Francii ............................................................ 53

6.7.3

Penze ze 3. pilíře v České republice a ve Francii ............................ 53

7

Diskuse

56

8

Závěr

59

9

Literatura

61

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Podíl ročního schodku důchodového systému ČR na HDP Zdroj: cnb.cz, 2011 15

Obr. 2

Podíl osob ve věku 65 let a více na počet osob ve věku 16-64 let Zdroj: mpsv.cz, 2011 16

Obr. 3

Porovnání průměrné výnosnosti pro 1. a 2. pilíř; 20 let penze a čistý výnos 1 % Zdroj: ČSOB PF, 2011

19

Obr. 4

Graf: Vývoj podílu účastníků penzijního připojištění na počet obyvatel v ČR Zdroj: apfcr.cz, 2011 44

Obr. 5

Graf: Vývoj podílu počtu účastníků PERP a PERCO na počet obyvatel v % Zdroj: ffsa.fr, 2012

44

Obr. 6

Graf: Průměrný vývoj zhodnocení PF v ČR v letech 20002011 v % Zdroj: apfcr.cz, 2012 45

Obr. 7

Graf: Vývoj zhodnocení PF Société générale v letech 20042011 v % Zdroj: societegenerale.com 46

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Sazby pojistného pro 1. a 2. pilíř důchodového systému

17

Tab. 2

Výše dosavadního státní příspěvku penzijního připojištění21

Tab. 3

Změna výše státního příspěvku od 1.1.2013

Tab. 4

Věk odchodu do penze pro získání nároku na plný důchod27

Tab. 5

Měsíční oddíly vyměřovacího základu příslušných doplňkových systémů v eurech

23

30

Tab. 6

Přehled aktuálních sazeb doplňkových systémů v rámci jednotlivých oddílů 31

Tab. 7

Základní srovnání jednotlivých pilířů penzijních systémů38

Tab. 8

Přehled jednotlivých parametrů penzijních systémů

Tab. 9

Celkové srovnání jednotlivých pilířů penzijních systémů ČR a Francie 42

Tab. 10

Porovnání jednotlivých aspektů z hlediska likvidity

Tab. 11

Porovnání možnosti čerpání prostředků z fondových pilířů v ČR a ve Francii 50

Tab. 12

Porovnání jednotlivých forem zvýhodnění fondových pilířů v ČR a ve Francii 51

Tab. 13

Přehled jednotlivých parametrů ze vzorce pro kombinaci spoření a důchodu 52

Tab. 14

Přehled jednotlivých parametrů ze vzorce pro výpočet penze z 2. pilíře ve Francii

53

Základní údaje pro výpočet penze ze 3. pilíře v České republice a ve Francii

53

Ukázka výše jednotlivých penzí v rámci modelového příkladu

54

Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17

40

48

Porovnání výše penze ze 3. pilíře v ČR při změně nároku na pobírání penze 57

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Proces stárnutí populace je jako negativní faktor demografického vývoje v posledních letech velmi probíraným tématem zejména z hlediska penzijních systémů. V rámci celé Evropy je prostřednictvím demografických prognóz hlásáno, že udržitelnost současných penzijních systémů bude za několik desítek let nemožná, a již v současnosti se některé státy potýkají s prohlubujícím se schodkem důchodového účtu. Za těchto podmínek průběžné systémy z výše zmíněných důvodů nepřinesou budoucím důchodcům takovou výši penze, jaká by byla adekvátní vzhledem k výši jejich mzdy za doby jejich ekonomické aktivity. Z hlediska těchto systémů je totiž důchod budoucích penzistů odvozen od počtu ekonomicky aktivních obyvatel, kteří do systému odvádějí prostředky. Pokud se jejich počet bude snižovat v důsledku dynamického snižování porodnosti, a naopak počet penzistů poroste, povede tento fakt ke snižování životní úrovně lidí ve stáří. Bylo by tedy vhodné, aby státy přijali taková opatření, kdy nebude budoucí důchod odvozen pouze z průběžného státního pilíře, na základě přerozdělování, a mezigenerační, či příjmové solidarity. Pouhé zmrazení valorizace důchodů či jiné parametrické změny v rámci průběžných pilířů v tomto případě nejsou zcela vhodným řešením. Za vhodnější způsob sloužící k udržení určité životní úrovně v důchodovém věku se dá považovat účast ekonomicky aktivního obyvatelstva ve fondových pilířích. Jejich existence v rámci penzijních systémů umožňuje lidem čerpat penzi, která je odvozená od výše a zhodnocení jejich vlastních příspěvků. Otázkou zůstává, jak velký podíl by měly tyto pilíře zastupovat v jednotlivých systémech evropských zemí. Česká republika již přistoupila k více než nutné reformě penzijního systému v podobě zavedení nového fondového pilíře, který bude fungovat na principu opt-out, tedy vyvedení části pojistného z 1. průběžného pilíře do 2. fondového. Ve Francii naopak v současné době funguje poměrně stabilní penzijní systém založený především na mezigenerační a příjmové solidaritě. Porovnání toho, jak může ve vyspělejším státě fungovat systém i přes absenci 2. fondového pilíře, poslouží České republice buď jako inspirace, nebo jako hrozba, a také přispěje k zamyšlení se nad tím, jak může, nebo nemusí opt-out změnit dosavadní fungování systému.

Úvod a cíl práce

10

1.2 Cíl práce Cílem této práce je porovnat důchodový systém Francie a České republiky se zaměřením na fondové pilíře obou zemí a tento rozdíl vyhodnotit spolu s vydáním doporučení, kterými by se mohl stávající český penzijní systém inspirovat na základě fungujícího systému francouzského. Aspekty sloužící pro porovnání fungování fondových pilířů jsou: počet účastníků, míra zhodnocení, likvidita, dobrovolnost, čerpání prostředků, daňová a jiná zvýhodnění.

Metodika

11

2 Metodika V první části práce bude podrobně popsán penzijní systém České republiky a Francie. Budou charakterizovány jednotlivé pilíře a jejich hlavní principy spolu s parametrickým nastavením. V závěru této části bude přehledně shrnuto základní srovnání obou systému včetně porovnání jejich jednotlivých parametrů. Druhá část práce bude věnována srovnání fondových pilířů dle zvolených kritérií. Těmi jsou: počet účastníků, míra zhodnocení, likvidita, dobrovolnost, čerpání prostředků, daňová a jiná zvýhodnění. Rovněž bude pro základní představu fungování penzijních systémů použit modelový příklad s předem zvolenými parametry, jež poslouží k představě, jak vysoké penze z jednotlivých pilířů mohou účastníkovi při daných podmínkách plynout. Část tohoto příkladu využije kalkulátory jednotlivých institucí spravující dané pilíře a část bude podložena vlastními výpočty. Práce bude vycházet zejména z údajů uvedených Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem financí, Asociací penzijních fondů ČR a Státní pokladnou důchodového pojištění (CNAV). Dále bude využito informací a kalkulátorů u zvolených penzijních fondů, konkrétně PF Komerční banky a PF Société Générale. Jednotlivá data budou analyzována a porovnávána. Pro převod z eur na koruny bude použit kurz ČNB platný ke dni 2.5.2012, a to ve výši 24,91 Kč/eur. V práci bude použit výpočet výše důchodové anuity pomocí kombinace spoření a důchodu dle následujícího vzorce: m ⋅ a ⋅ (1 +

m +1 (1 + r ) n − 1 m +1 1− vn k ⋅ r) = m ⋅ A ⋅ (1 + ⋅ r) ⋅v , 2m r 2m r

kde: levá strana – spořící fáze: m počet úložek za 1 úrokovací období a výše spořící částky n počet úrokovacích období r úroková sazba pravá strana – fáze pobírání důchodu: m počet pobíraných dávek za 1 úrokovací období A výše důchodové anuity n počet úrokovacích období v diskontní faktor k počet odložených úrokovacích období


12

3 Český důchodový systém Český důchodový systém, který je součástí České správy sociálního zabezpečení, se momentálně skládá ze dvou pilířů. Těmi jsou základní povinný systém důchodového pojištění, spadající pod první pilíř, a doplňkový dobrovolný systém tvořený penzijním připojištěním se státním příspěvkem, jako součást třetího pilíře. V důsledku schválení reformy penzijního systému na podzim minulého roku bude součástí českého systému od ledna roku 2013 také druhý, fondově financovaný pilíř.

3.1 1. pilíř Tento pilíř tvoří základní důchodové pojištění. Od roku 1996 je založeno na těchto základních principech: • sociální solidarita s relativně vysokou příjmovou redistribucí, • průběžné financování, • při splnění stanovených podmínek povinná účast pro všechny ekonomicky aktivní osoby, • universalita základního důchodového pojištění pro všechny osoby ve věku ekonomické aktivity nevytváří prostor pro jejich rozdílně postavení, • náhrada příjmů je poskytována v případě stáří, invalidity a úmrtí živitele, • základní důchodové pojištění je dávkově definované, konstrukce výpočtu důchodů je dvousložková, • jednotná právní úprava, • státní garance ekonomická i právní. (Král, 2007) Základní důchodový systém je tedy založen na zásadě sociální solidarity. V jeho základu je to nejen sociální solidarita mezigenerační, ale i sociální solidarita bohatších vrstev s chudšími. Mezigenerační solidarita je typická pro náš základní důchodový systém, protože je s ní spojena a i metoda financování – je financován průběžně, tj. ze zdrojů, které jsou vytvořeny ekonomicky aktivním obyvatelstvem, vůči němuž se ještě nenaplňuje účel důchodového systému, jsou hrazeny dávky poskytované předchozí generaci, která už zdroje pro tyto dávky nevytváří. (Gregorová, 1998) Tento systém je také nazýván jako PAYG neboli „pay-as-you-go“. Zjednodušeně řečeno, pracující lidé odvádí ze své mzdy sociální pojištění, které se ihned používá na financování dávek důchodů. Sazby důchodového pojištění platné od 1.1.2010 jsou pro zaměstnance 6,5 %, pro zaměstnavatele 21,5 % a pro OSVČ 28 %, počítáno z vyměřovacího základu.


13

Podmínka zakládající povinnou účast v 1. pilíři říká, že lidé výdělečně činní jsou účastni důchodového pojištění za předpokladu, že výdělečná činnost svým rozsahem zakládá účast na pojištění. Pro získání nároku na důchod je nutno získat potřebný počet let pojištění a dosáhnout důchodového věku. Dle paragrafu 69, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně: a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010, b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012, e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013, f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014, g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015, h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016, i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017, j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018, k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018. (čssz.cz, 2011) Důchodový věk pro lidi narozené v roce 1983 činí dle novely zákona č. 155/1995 Sb., 68 let pro muže i ženy, bez ohledu na počet dětí a prodlužuje se i pro narozené po roce 1984 vždy o plus 2 měsíce pro každý další ročník. Stejný princip výpočtu důchodového věku se uplatňuje i pro narozené dříve a to tak, že se s každým rokem věk o 2 měsíce snižuje. Např. pro lidi narozené v roce 1982 je důchodový věk 67 let a 10 měsíců, opět bez ohledu na pohlaví či počet dětí. (mpsv.cz, 2011) Princip univerzality vyžaduje rozšířit osobní rozsah sociálního zabezpečení na všechny občany a zaručit jim v případě existenčního ohrožení a sociální potřebnosti (při splnění zákonem stanovených podmínek) určitou základní dávku. Uplatnění zásady univerzality nebrání prohloubení odpovědnosti občanů za svou budoucnost ani uplatnění jiných zásad, například zásluhovosti. Nevylučuje formy dobrovolného připojištění nad úroveň státního zabezpečení. (Krebs, 2010) Základními dávkami důchodového pojištění jsou důchody starobní, invalidní a důchody pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí). V případě starobního důchodu se považují dávky za pomoc v zabezpečení ve stáří. Vdovský důchod náleží vdově (případně vdovci) vždy po dobu jednoho roku od smrti manžela


14

a po uplynutí této doby pouze v případě splnění určitých podmínek (např. pečuje-li o nezaopatřené či zdravotně postižené dítě). Co se invalidního důchodu týče, je na místě kompenzace prostřednictvím dávek v případě vrozeného či získaného zdravotního postižení. Toto pojištění je koncipováno tak, aby motivovalo návrat občanů s nepříznivým zdravotním stavem do pracovního procesu, který by neohrožoval jejich zdraví a umožnil jim opatřit si vlastním přičiněním dostatečnou finanční rezervu. (Krebs, 2010). Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla: a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu 1. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu 2. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu 3. stupně. (mpsv.cz, 2011) Dávkově definovaný systém garantuje určitou výši penzijních dávek, v závislosti na kombinaci faktorů jako počet let, po které jedinec odváděl příspěvky do systému, výše příjmů jedince za určité období. Od roku 1996 byla zavedena tzv. dvousložková konstrukce důchodu, při níž se důchod skládá z pevné základní výměry (1. složka) a procentní výměry (2. složka), jejíž výše závisí na výši výdělku a době pojištění. Součtem procentní a základní výměry dostaneme celkovou výši důchodu. S účinností od 1. 1. 2012 výši základní výměry stanoví MPSV vyhláškou, a to tak, aby činila 9 % průměrné mzdy s tím, že tato výše se následně zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru. V roce 2012 základní výměra důchodu činí 2 270 Kč. Procentní výměra důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do doby vzniku nároku na důchod 1,5 % vyměřovacího základu. (cssz.cz, 2011) Jednotnost znamená, že právní úprava zajištění oprávněných subjektů pro případ stanovených sociálních událostí není různá pro jednotlivé skupiny obyvatelstva, ale je stejná pro všechny skupiny na něž se vztahuje. (Gregorová, 1998) Z pohledu státní garance je základní důchodové pojištění spravováno státní institucí (Česká správa sociálního zabezpečení, ČSSZ); příjmy a výdaje jsou součástí státního rozpočtu, v němž je zaveden zvláštní účet důchodového pojištění. Všechny dávky jsou obligatorní (při splnění zákonem stanovených podmínek je na ně nárok) a přezkoumatelné soudem. (Král, 2007)


15

3.2 2.pilíř Ještě tento rok funguje český důchodový systém pouze v rámci 1. a 3. pilíře. Od příštího roku se ale jeho součástí stane i 2. doplňkový fondový pilíř, který lidem zajistí dodatečný příjem ve stáří, ovšem za podmínky vyvedení části pojistného z 1. pilíře. V následujících podkapitolách bude rozebrán jak důvod vzniku tohoto pilíře, tak i jeho samotná charakteristika. 3.2.1

Důchodová reforma

Tento pilíř je spolu s dalšími parametrickými změnami důsledkem schválení důchodové reformy v prosinci roku 2011. Ta je reakcí zejména na nepříznivý demografický vývoj a z něj plynoucí dlouhodobou neudržitelnost našeho stávajícího penzijního systému.

Obr. 1

Podíl ročního schodku důchodového systému ČR na HDP Zdroj: cnb.cz, 2011

Z obrázku je patrný zvyšující se deficit pokladny důchodového zabezpečení, kde objem dávek vyplácených důchodcům značně převyšuje objem pojistného plynoucího do systému. V současnosti je schodek velký asi 30 miliard Kč. Tento jev je zapříčiněn především snižujícím se počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva v důsledku snižování porodnosti, zvyšujícím se počtem lidí odcházejících do důchodu a snižující se úmrtnosti ve vyšším věku včetně prodlužování střední délky života. Při současném systému a zvyšujícím se deficitu důchodového systému tedy není možné zajistit dostatečný příjem budoucím důchodcům, neboť díky prognózám by při zachování tohoto systému připadalo v roce 2050 na hlavu důchodce 1,2 ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž dnes toto číslo činí 1,8. Na dalším obrázku můžeme pak vidět jev zvyšujícího se podílu důchodců na počet ekonomicky aktivních obyvatel. Tento fakt by přispíval k zvyšování deficitu do míry, kdy by již nebylo možné výplaty důchodců financovat výhradně


16

z pokladny penzijního systému a nepříznivě by tak bylo ovlivněno celkové hospodaření státu.

Obr. 2

Podíl osob ve věku 65 let a více na počet osob ve věku 16-64 let Zdroj: mpsv.cz, 2011

Je tedy nezbytné hledat nové zdroje či příjmy na financování důchodů budoucím generacím. Cílem není uspořit na důchodech vyplácených v průběžném systému, ale rozložit rizika a umožnit lepší zhodnocení spoření na důchod, což bude údajně díky zavedení 2. pilíře možné. Díky kombinaci dávkově (průběžný systém) a příspěvkově (opt-out) definovaného systému bude možné rozložit riziko mezi oba způsoby financování a zkombinovat jejich výhody a nevýhody tak, aby došlo k jejich vzájemné eliminaci. Penzijní systém by tak měl být v budoucnu stabilnější, a tedy i finančně udržitelný. (mpsv.cz, 2011)

3.2.2

Charakteristika 2. pilíře

Tento pilíř se stane součástí důchodového systému k 1.1. 2013 a jeho financování bude založeno na principu čistě fondovém – pojištěnci si budou vytvářet kapitálové rezervy, které budou následně použity k financování jejich vlastních důchodů. Příspěvky budou tedy spořeny a dojde k tvorbě kapitálu. (Krebs, 2010) V rámci jeho dobrovolnosti bude tak dána občanům volba částečně se vyvázat ze základního důchodového pojištění do tohoto soukromého systému a spořit si v něm. Tomuto mechanismu se také říká opt–out. Nutné je ovšem podotknout, že dobrovolný je pouze vstup do systému. Jakmile se občan jednou rozhodne spořit v 2. pilíři, zavazuje se povinností v něm setrvat až do dosažení důchodového věku.


17

Možnost spoření v tomto systému budou mít osoby starší 18 let s výjimkou těch, kterým byl již starobní důchod přiznán. Pro zájemce o účast starší 35 let v době spuštění tohoto pilíře bude nutné se o vstupu rozhodnout do konce prvního pololetí roku 2013, pro mladší jedince je ponecháno toto rozhodnutí do konce roku, v němž dosáhnou věku 35 let. Toto pravidlo platí pro ty, jež budou v roce 2013 spadat pod ekonomicky aktivní obyvatelstvo. (mpsv.cz, 2011) Správu systému budou mít na starost současné penzijní společnosti, které pro tuto skutečnost budou nuceny projít transformací, nebo nové subjekty. Budou mít povinnost získat pro tuto činnost zvláštní licenci od České národní banky a také na ně budou kladeny přísné požadavky, např. ve formě minimálního základního kapitálu ve výši 500 mil. Kč, který zajistí, že ve 2. pilíři budou působit jen takové společnosti, jejichž záměr je podnikat dlouhodobě. (mfcr.cz, 2011) Pojistné placené v tomto pilíři bude odváděno na individuální účet penzijní společnosti účastníka. Bude tvořeno třemi procentními body z celkové sazby pojistného, která momentálně činí 28 %. Tímto se účastník současně zavazuje platit další 2 % ze své hrubé mzdy, která poputují rovněž na individuální účet účastníka. Celkem tedy ze své mzdy odvede do tohoto systému 5 % z vyměřovacího základu, čímž se zároveň sníží pojistné odváděné do základního důchodového pojištění, podle kterého se bude adekvátně krátit i státní důchod. Celkový odvod pojistného bude činit 30 % z vyměřovacího základu, kde 21,5 % hradí zaměstnavatel a 8,5 % připadne zaměstnanci. Z toho 25 % půjde na základní důchodové pojištění (1. pilíř) a 5 % poputuje na soukromé důchodové spoření (2. pilíř). Zvýšené pojistné účastníka bude nadále odvádět zaměstnavatel, který také současně zajistí odvod 5 % částky vyměřovacího základu příslušné penzijní společnosti. (mfcr.cz, 2011) Tab. 1

Sazby pojistného pro 1. a 2. pilíř důchodového systému

Spoření pouze v 1. pilíři zaměstnanec zaměstnavatel pojistné v 1. pilíři pojistné celkem

Spoření v 1. i 2. pilíři pojistné v 1. pilíři vyvedení do 2. pilíře vlastní příspěvek do 2. pilíře celkem pojistné celkem

6,50 %

21,50 %

28 % zaměstnanec zaměstnavatel 3,50 % 3% 2% 8,50 %

21,50 % 0% 0% 21,50 % 30 %

Povinnost přispívat do tohoto pilíře vzejde jen tehdy, bude-li existovat povinnost přispívat do prvního, tzn. pouze v tom případě, bude-li účastník výdělečně činný a tato činnost založí povinnou účast v 1. pilíři. Neúčast v 1. pilíři z důvodu


18

nemoci, či pobytu v zahraničí apod., neukládá povinnost platit pojistné do pilíře druhého. (mpsv.cz, 2011) Penzijní společnosti budou povinny nabídnout účastníkům systému 4 typy důchodových fondů, které se liší zejména v investičních limitech, struktuře spravovaného portfolia a s nimi spojené míře rizika. Fondy a jejich předpokládaná míra výnosnosti s ohledem na míru inflace uvažované ve výši 2 % jsou následující: 1) Fond státních dluhopisů – většina prostředků bude investována do státních dluhopisů ČR a v menší míře také do státních dluhopisů zemí EU a OECD, míra výnosnosti: do 1 % 2) Konzervativní fond – investující do dluhopisů členských států EU a dalších bezpečných dluhopisů, do nástrojů a fondů peněžního trhu a dalších podobně likvidních aktiv, míra výnosnosti: 1-2 % 3) Vyvážený fond – narozdíl od konzervativního fondu bude moci investovat část prostředků také do akcií a cenných papírů kolektivního investování, míra výnosnosti: 2-5 % 4) Dynamický fond – bude mít nejširší rozsah povolených aktiv, do nichž bude moci investovat a tím je také spojený s nejvyšší mírou rizika, míra výnosnosti: 3-5 % (mfcr.cz, 2011; mpsv.cz, 2011) Jediné náklady vztahující se k fondům, které přímo připadnou na účastníka, budou tvořeny striktně regulovanou úplatou za obhospodařování majetku a také odměnou za zhodnocení majetku. Dále to pak budou jen některé další taxativní poplatky vztahující se k mimořádným úkonům. S výjimkou fondu státních dluhopisů bude odměna z výnosu činit 10 % z dosaženého hodnocení. Pokud tedy fond dosáhne ročního výnosu 5 %, prostředky účastníka se zhodnotí 4,5 % a zbývajících 0,5 % připadne správci penzijního fondu ve formě odměny. (mfcr.cz, 2011) Nárok na pobírání dávek z důchodového spoření vzniká účastníkovi dnem vzniku nároku na starobní důchod. Výplata dávek bude moci proběhnout následujícím způsobem: a) doživotní starobní důchod, b) doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši, c) nebo starobní důchod na dobu 20 let. U první možnosti končí výplata důchodu úmrtím účastníka narozdíl od druhé možnosti, kdy výplata pokračuje ve stejné výši osobě, kterou účastník ur-


19

čil ve smlouvě o pojištění důchodu (v tomto případě se nemusí jednat o stejnou osobu jež náleží vdovský/vdovecký důchod ze základního důchodového pojištění). V tomto případě bude tedy celkový pobíraný důchod nižší, než u první možnosti. Ve třetím případě končí výplata dávek 20 let od jejího započetí, a to i v tom případě, že účastník dále pobírá důchod ze základního důchodového pojištění. Při úmrtí účastníka před uplynutím 20 let se nevyčerpané dávky stávají předmětem dědického řízení. (mpsv.cz, 2011) Účast ve 2. pilíři bude ovlivňovat pouze a jedině výši důchodu starobního. Na ostatní druhy důchodů nebude mít žádný vliv – tedy invalidní a vdovské (popř. vdovecké) důchody budou vypočítávány stejným způsobem, jako by plátce pojistného nebyl účasten ve 2. pilíři. (mpsv.cz, 2011) Otázkou zůstává, pro koho, a jak moc bude vstup do tohoto pilíře výhodný. Výhodnost systému závisí na množství parametrů, které nelze jednoznačně určit. Těmi jsou např. inflace, výnosnost jednotlivých fondů, a nakonec i poplatky fondu a délka spoření. Na jednoduché analýze PF ČSOB lze vidět že při 1% výnosu v rámci konzervativního fondu (očištěného o inflaci a poplatek penzijnímu fondu) se opt-out vyplácí u lidí s průměrným příjmem při 25 a více letech spoření. Pro lidi s podprůměrným příjmem je spoření výhodné až při čtyřicetiletém spoření.

Obr. 3

Porovnání průměrné výnosnosti pro 1. a 2. pilíř; 20 let penze a čistý výnos 1 % Zdroj: ČSOB PF, 2011

Velmi pravděpodobně se tedy vyplatí do tohoto pilíře vstoupit těm, kteří mají vyšší příjmy a před sebou delší dobu odchodu do důchodu. Pro lidi, kteří mají příjmy nižší než průměrný, bude výhodnější setrvat pouze v 1. pilíři. (Zámečník, 2011)


20

3.3 3. pilíř Třetí pilíř v podobě penzijního připojištění podstoupil v poslední době řadu důležitých změn, a proto bude tato kapitola rozdělena na podkapitoly, v nichž bude pojednáno nejdříve o dosavadní podobě tohoto pilíře a následně o změnách, jež přinesla reforma schválená v prosinci loňského roku. 3.3.1

Penzijní připojištění před změnami

Tento pilíř představuje penzijní připojištění se státním příspěvkem, které funguje v systému od roku 1994 a Česká republika je tak jednou z prvních zemí, kde byla tato možnost dodatkového spoření v rámci penzijního systému zavedena. Slouží především k finančnímu zajištění na stáří, poněvadž naspořené peníze kompenzují relativně nízké důchodové dávky plynoucí občanům z prvního pilíře. Fungování tohoto pilíře je postaveno na několika základních principech. Těmi jsou: • dobrovolnost, • občanský princip, • možnost přihlédnutí ke konkurenční nabídce různých penzijních fondů, • fondové financování, • podpora státu ve formě státního příspěvku a daňových úlev, • státní regulace, • dávky ve formě jednorázového vyrovnání, odbytného či penze. (Krebs, 2010) Účast v tomto pilíři je čistě dobrovolná a participovat se k němu tak může každá fyzická osoba starší 18 let, s trvalým pobytem na území ČR, nebo s bydlištěm na území jiného členského státu EU, pokud je zde účastna základního důchodového pojištění, či veřejného zdravotního pojištění. (Král, 2007) Fungování penzijního připojištění na občanském (individualistickém) principu představuje vztah fond-fyzická osoba, nikoliv fond-zaměstnavatel-fyzická osoba, čímž se odlišuje od dobrovolných aktivit zaměstnavatelských subjektů představující 2. pilíř v některých členských státech EU. Do tohoto systému je tak umožněno zapojit se všem skupinám obyvatelstva, tedy i lidem s nižšími příjmy či osobám nevýdělečně činným – důchodcům. (Gregorová, 1998) Zájemce o penzijní připojištění má možnost výběru penzijního fondu, ve kterém má zájem si spořit. V současné době existuje v České republice 10 penzijních fondů. Penzijní fond má formu akciové společnosti a může jej založit každý, kdo splňuje podmínky stanovené zákonem. Struktura fondů je do jisté míry slabinou s přihlédnutím na účast na zisku. Ta je totiž z pohledu akcionářů


21

a účastníku neoddělená a rozdělení zisku není tím pádem zcela průhledné. (Král, 2007) Financování tohoto pilíře je jako v případě 2. založeno na principu čistě fondovém. Účastníci si tedy spoří na individuálních účtech, na nichž si tvoří kapitálové rezervy, které jsou následně v budoucnu použity na financování jejich penzí. Problémem zde ale zůstává možnost předčasného čerpání naspořené částky a existence trendu ukončení smluvního vztahu jednorázovým vyrovnáním. Počet skutečných vyplácených penzí z tohoto systému je tedy velmi malý. (Krebs, 2010) Účastníkům penzijního připojištění vzniká ze zákona nárok na státní příspěvek, což je zásadní motivační faktor tohoto produktu. Příspěvek se započítává do základu z nějž se stanoví výše dávky. Narozdíl od daňových úlev je tedy přímo součástí budoucích čerpaných prostředků. Je poskytován v závislosti na výši měsíčních příspěvků účastníka v degresivní formě a jeho výše je následující: Tab. 2

Výše dosavadního státního příspěvku penzijního připojištění

Měsíční platba 100 – 199 Kč 200 – 299 Kč 300 – 399 Kč 400 – 499 Kč 500 Kč a více

Státní příspěvek 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč

Zdroj: Finance.cz, 2011

Další formou podpory penzijního připojištění jsou již zmiňované daňové úlevy pro zaměstnance i zaměstnavatele. V praxi představují tyto úlevy odpočet zaplaceného pojistného od daňového základu, ovšem maximálně ve výši 12 000 Kč za rok. Zaměstnavatelům je umožněno přispívat zaměstnanci na připojištění a tím pádem si příspěvek opět odečíst od daně z příjmů, a to až do výše 24 000 Kč ročně. 1 (Krebs, 2010) Regulace státem spočívá v tom, že je vymezen právní rámec pro fungování penzijního připojištění. Stát stanovuje určitá omezení týkající se nakládání s majetkem penzijního fondu a provádí také kontrolu dodržování stanovených pravidel. Ke vzniku fondu je potřeba povolení Ministerstva financí. Z pohledu Tuto částku je možno z pohledu zaměstnavatele libovolně rozložit mezi penzijní připojištění a soukromé životní pojištění zaměstnance, pokud ho má založeno. 1


22

garance státu to ovšem neznamená, že by nesl garanci zejména za solventnost systému i když se zaručuje, že výnos fondu nemůže být záporný. (Gregorová, 1997) Dle výběru účastníka lze dávky čerpat: a) Jednorázovým vyrovnáním, které je poskytováno v případě splnění podmínek stanovených penzijním plánem nebo při ukončení trvalého pobytu v ČR. Skládá se z naspořené části prostředků včetně státního příspěvku, a podílu na výnosech fondu z obou těchto částek, přičemž jak výnosy, tak příspěvky zaměstnavatele podléhají srážkové dani 15 % u zdroje. b) Formou odbytného, jež náleží účastníkům či pozůstalým při splnění zákonem stanovených podmínek. Tvoří ho výše naspořené částky a podíl na výnosu fondu této částky. Státní příspěvky včetně výnosů z nich nejsou účastníkovi vypláceny a výnos fondu i příspěvky zaměstnavatele jsou zdaněny srážkovou daní 25 % u zdroje. c) Penzí, která může být starobní – nárok účastníkovi vzniká ve věku 60 let za podmínky placení příspěvků po dobu nejméně 5 let a 60 včas zaplacených měsíčních příspěvků; výsluhová – nárok vzniká, pokud si ji účastník sjednal a platil příspěvky nejméně 15 let, přičemž zaplatil včas a řádně 180 měsíčních příspěvků2; invalidní – účastníkovi musí být přiznán invalidní důchod a přispívat musí nejméně 5 let s počtem 60 včas a řádně zaplacených příspěvků; a nakonec pozůstalostní, kde nárok vzniká pokud byla sjednána a účastník platil příspěvky 1 rok s 12 zaregistrovanými, řádně a včas zaplacenými, příspěvky. (Krebs, 2010) 3.3.2

Důležité změny ve 3. pilíři po reformě

Schválená reforma v prosinci minulého roku nedala pouze za vznik druhého pilíře, ale přinesla také významné změny do pilíře třetího. Tyto změny se týkají především transformace stávajících penzijních fondů související s oddělením majetku fondů od majetku účastníků a zmírnění státní regulace. Od 1.1.2013 bude současné Penzijní připojištění se státním příspěvkem nazýváno Doplňkovým penzijním spořením a penzijní fondy se přejmenují na penzijní společnosti. Fondy budou při procesu transformace rozděleny na transformované fondy (naspořené prostředky stávajících účastníku), na které budou platit podmínky starého zákona, ale nebude do nich možné již vstoupit, a nové účastnické fondy. Díky této transformaci tak stávající klienti penzijních fondů Tento druh penze je významný zejména pro zaměstnance vykonávající těžkou či jinak fyzicky obtížnou práci, kterou nebudou moci vykonávat ve vyšším věku. Výsluhová penze tak slouží k udržení rozdílu příjmů při přechodu na méně placenou, ovšem ne tak fyzicky náročnou, práci.

2


23

mají možnost tento fond změnit pouze do konce února tohoto roku, a uzavřít smlouvu, která by zachovala veškeré podmínky „starého“ penzijního připojištění se státním příspěvkem do 30. listopadu tohoto roku. Od nového roku se tak bude možné účastnit pouze „nového“ doplňkového penzijního spoření, ve kterém nastanou následující změny: (Francová, 2012) a) Změna výše státních příspěvků – limit pro jeho získání se nově posune na měsíční příspěvek ve výši 300 Kč a současně se zvýší i minimální hodnota poskytovaného příspěvku z 50 na 90 Kč. Degresivní forma se změní na progresivní a bude tak motivovat účastníky k vyšším měsíčním úložkám. Tab. 3

Změna výše státního příspěvku od 1.1.2013

Měsíční platba

Současný příspěvek

Nový příspěvek

100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 900 Kč 1000 Kč a více

50 Kč 90 Kč 120 Kč 140 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč

0 Kč 0 Kč 90 Kč 110 Kč 130 Kč 150 Kč 170 Kč 190 Kč 210 Kč 230 Kč

Zdroj: Lidové noviny, 2012

b) Zmírnění regulace hospodaření – zatímco doposud musely fondy ručit, že hodnota úspor klientů neklesne v žádném roce do minusu, což mělo za následek velice konzervativní investování, u nových fondů nebude garantována návratnost vložených prostředků, což přináší možnost vyššího výnosu, ale zároveň i rizika, že výnosy budou záporné. Stejně tak jako u druhého pilíře se ale klient bude moci rozhodnout dle obav z rizika a požadovaného výnosu, jaký typ investiční strategie zvolí (fond státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený či dynamický). c) Změna čerpání dávek – při zachování jednorázového vyrovnání či odbytného se u čerpání penzí zruší možnost vybrat si až polovinu naspořených prostředků po 15 letech formou výsluhové penze. Zrušena bude také pozůstalostní penze. Nakonec se změní také možnost změny předčasného


24

ukončení smlouvy po 1 roce bez výplaty státních příspěvků na roky 2. (Francová, 2012) Nakonec je ještě nutné podotknout, čím se budou lišit účastnické fondy doplňkového penzijního spoření od fondů 2. pilíře. V obou systémech budou spravovány Penzijní společností (dříve penzijní fond). Součástí 3. pilíře bude transformovaný účastnický fond (vzniklý ze současného penzijního fondu) a nové účastnické fondy. Ty budou určeny pro všechny a bude v nich nadále možnost získat příspěvek od státu či zaměstnavatele, nebo daňové úlevy. U nových účastnických fondů ve 2. pilíři budou jediným zdrojem finančních prostředků vyvedená 3 plus 2 % z hrubé mzdy, při nemožnosti poskytování příspěvků od zaměstnavatele či státu. (Kohout, Machanec, 2011)

Francouzský důchodový systém

25

4 Francouzský důchodový systém Důchodový systém ve Francii je tvořen třemi pilíři. První pilíř je povinný základní systém důchodového pojištění garantovaný státem, druhý je tvořen doplňkovým, taktéž povinným systémem, a třetí má podobu kolektivního či individuálního dobrovolného spoření na důchod. Hlavními společnými principy pro povinný základní a doplňkový systém jsou: • financovaní prostřednictvím pojistného, • velikost dávek odvozená od výše pojistného, • PAYG systém, • ohled na rodinu, • ohled na nepříznivé životní události, • silný sociální rozměr, • solidarita v základním i doplňkovém systému, • demokratická správa jednotlivých režimů. Francouzský systém je financován převážně z pojistného placeného zaměstnancem, příp. zaměstnavatelem. Existuje ale několik výjimek. První se týká zemědělského režimu, který je částečně financován ze státního rozpočtu (tedy i z daní), a to prostřednictvím fondů na financování sociálních dávek v oblasti zemědělství (FIPSA = fonds de financement des prestations sociales agricoles). Další výjimka se vztahuje k státním zaměstnancům. Stát, jako jejich zaměstnavatel, financuje dávky také prostřednictvím daní, stejně tak jako další dávky, které nejsou závislé na vybraném pojistném (např. Fond solidarity ke stáří: FVS – fond de solidarité vieillese). (info-retraite.fr, 2011) Financování povinných pilířů důchodového systému vychází především ze zaplaceného pojistného na základě pracovních příjmů. Systém je založen na průběžném financování neboli PAYG, tedy pojistné placené ekonomicky aktivním obyvatelstvem je ihned přerozděleno na výplatu dávek důchodcům. Se značným ohledem na rodinu jsou dávky důchodu vypláceny po smrti pojištěného a to pozůstalé manželce, či manželovi. Za určitých podmínek jsou také vypláceny bonusy, nebo zvýšené dávky otcovi či matce. S tím také souvisí solidarita s nemocnými, nezaměstnanými nebo s ženami na mateřské dovolené. I tací, kteří do systému nemohou v určitou dobu z důvodu nemožnosti pracovat přispívat, mohou obvykle získat nárok na důchod. (info-retraite.fr, 2011)


26

Solidarita zde není brána pouze z mezigeneračního hlediska. Existuje také mezi různými jednotlivými režimy systémů, ať už v základním nebo doplňkovém pilíři. Tato solidarita se projevuje v demografickém vyrovnávacím mechanismu. Jedná se o převod části vybraného pojistného z režimu, který je představován nejlepším poměrem plátci pojistného/důchodci (velký počet aktivně přispívajících do systému na omezený počet důchodců) ve prospěch režimu s nejhorším poměrem plátci pojistného/důchodci (malý počet plátců pro velký počet důchodců). Tento mechanismus tak pomáhá udržovat finanční stabilitu režimů podléhajícím nepříznivému demografickému vývoji. (Ministere du travail, de l’emploi et de la santé, 2012) Demokratická správa jednotlivých režimů spočívá v tom, že fakticky jsou pojištěnci – tedy zaměstnanci, případně jejich zaměstnavatelé, zastoupeni v představenstvech penzijních fondů. To je také jeden z velkých rozdílů oproti soukromému pojištění. (Ministere du travail, de l’emploi et de la santé, 2012)

4.1 1. pilíř Tento pilíř tvoří základní povinné důchodové pojištění. O tomto systému nelze zdaleka hovořit jako o všeobecném, poněvadž je velice rozmanitý, co se kategorií zaměstnanců týče. Člení se do tří základních režimů, které představují různé typy ekonomicky aktivního obyvatelstva. Třídění je následující: (Gregorová, 1998) • Obecné režimy zaměstnanců, • Speciální režimy zaměstnanců, • Režim OSVČ. 4.1.1

Obecný režim zaměstnanců

Tento režim je tvořen všemi zaměstnanci soukromého sektoru, tedy z oblasti průmyslu, služeb a obchodu, a proto má také největší rozsah. V roce 2010 tvořilo přispívajících do toho režimu 72,02 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Je založen zejména na příspěvcích, které platí zaměstnanci i zaměstnavatelé, stát se účastní financování pouze výjimečně (např. výše zmínění státní zaměstnanci). Správu režimu má na starosti Státní pokladna důchodového pojištění (CNAV – Caisse nationale d’assurance vieillese), založená v roce 1945. Pojistné činí 6,65 % ze strany zaměstnance a 8,3 % ze strany zaměstnavatele, počítáno z hrubé mzdy omezené tzv. stropem sociálního zabezpečení. Je-li plat nižší než daný strop, počítá se pojistné z výše celého platu, pokud strop převyšuje, pojistné je počítáno pouze z jeho stanovené výše. Pro tento rok činí strop pro měsíční plat 3 031 eur. Další sazba v podobě pojistného činí 0,1 % pro zaměstnance a


27

1,6 % pro zaměstnavatele, počítána z celé mzdy bez ohledu na výši stropu. (droit-finances.fr, 2012) Nárok na pobírání plné penze je podmíněn přispíváním do systému po určitou dobu (počítáno v trimestrech neboli čtvrtletích), která závisí na roce narození, a dále dosažením základního důchodového věku. Pro vzniknutí takového nároku je tedy třeba přispívat nejméně jedno čtvrtletí, pro získání plného důchodu však 150 čtvrtletí pro lidi narozené před rokem 1944, až po 166 čtvrtletí (tedy 41,5 let), pro narozené v roce 19553. Základní věk odchodu do důchodu se pohybuje v rozmezí od 60 (pro narozené před rokem 1951) do 62 let (pro narozené po roce 1955). Věk odchodu do důchodu pro získání nároku na plný starobní důchod, bez nutnosti dodržení potřebné doby přispívání do systému je následující: Tab. 4

Věk odchodu do penze pro získání nároku na plný důchod

Datum narození

Věk odchodu do důchodu

1.7.1951

65 let

1.7.1951 – 31.12.1951

65 let a 4 měsíce

1952

65 let a 9 měsíců

1953

66 let a 2 měsíce

1954

66 let a 7 měsíců

1955 a výše

67 let

Zdroj: cnav.fr, 2011

V některých dalších případech je možné získat nárok na plnou penzi ve věku 65 let, bez ohledu na délku přispívání do systému. Těmi jsou např. lidé narození od 1.7.1951 do 31.12.1955, kteří vychovali nejméně 3 děti, a z důvodu výchovy jednoho z těchto dětí přerušili či pozastavili svoji výdělečnou činnost, a přispívali minimálním počtem čtvrtletí před tímto přerušením, či zdravotně postižení lidé. Výše důchodu je potom dána vzorcem: (cnav.fr, 2011) průměrný roční plat x sazba x počet přispívaných čtvrtletí počet požadovaných čtvrtletí Výše sazby se pohybuje od 25 do 50 % podle toho, zda má pojištěnec nárok na starobní důchod, tedy dosáhl požadovaného základního věku odchodu do důchodu (60-62 let) a přispíval potřebný počet čtvrtletí (166) – v tomto případě Účastníkům systému narozených po tomto roce je věk stanoven vyhláškou platnou v jejich 56. roce narození

3


28

činí sazba 50 %, stejně tak, jako v případě dosažení plného důchodového věku (65-67 let). Pokud pojištěnec nesplňuje některou z podmínek (např. nepřispíval požadovaný počet čtvrtletí, i když dosáhnul základního důchodového věku), sazba se parametricky snižuje. (info-retraite.fr, 2011) 4.1.2

Speciální režim zaměstnanců

Tento režim vztahující se především na zaměstnance ve veřejném sektoru tvořilo v roce 2010 18,24 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Jejich vznik je datován dříve než vznik režimů obecných, pojištěncům jsou v důchodu garantovány mnohem lepší výhody než u režimů ostatních. Je možné jej rozčlenit na více než sto režimů, ovšem pro základní přehled je tvořen 3 skupinami zaměstnanců. Těmi jsou: a) státní úředníci, soudci, vojenští a civilní zaměstnanci, b) zaměstnanci veřejné správy – územní a nemocniční, c) zaměstnanci podniků s majoritním vlastnictvím státu (např. zaměstnanci Opery, Francouzské národní banky, horníci, námořníci, apod.). Každá skupina zaměstnanců, tedy režim, má svoji vlastní pokladnu na výběr pojistného, ze které jsou důchody také vypláceny, s výjimkou zaměstnanců vojenské a civilní státní správy. Jejich penze jsou totiž vypláceny prostřednictvím státního rozpočtu. Tento fakt činí v tomto případě výjimku, jelikož zde není ponechán princip přerozdělování, ale princip univerzality, kde veškeré příjmy financují veškeré výdaje bez nějakého dalšího speciálního určení. U každého režimu je potom také odlišný věk odchodu do důchodu, výše pojistného i další parametry nutné pro přiznání penze, včetně její výše. (Greciano, 2002; Bichot, 1999) 4.1.3

Režim OSVČ

Tento režim činí unikátním jeho odlišnost od obecného a speciálního režimu zaměstnanců, která spočívá v jeho správě prostřednictvím jednoho orgánu, jak pro základní, tak i doplňkové důchody, ovšem s výjimkou umělců a autorů původních děl. Spadá do něj pět kategorií osob samostatně výdělečně činných. Jsou jimi: a) režim zemědělců, b) režim řemeslníků, obchodníků a průmyslníků, c) režim svobodných povolání (např. notáři, pojišťovací agenti, veterináři či architekti), d) umělci a autoři původních děl, e) režim advokátů.


29

Charakteristickým pro všechny skupiny je fakt, že většina režimů byla dříve do jisté míry nezávislá, ovšem od určité doby začali přebírat principy fungování režimů obecných (to se týká zejména kategorie řemeslníků, obchodníků, průmyslníků a také umělců). Příkladem může být stanovený základní věk odchodu do důchodu, jež pro tyto režimy činí rovněž 60 let. (Bichot, 2001)

4.2 2. pilíř Tento pilíř představuje doplňkový systém, který je koncipován jako povinný pro zaměstnaneckou část ekonomicky aktivního obyvatelstva (obecný režim zaměstnanců). Jako dobrovolná je zde uspořádána pouze malá část systému. Pokrývá dnes tedy v případě obecného režimu stejnou část účastníků jako základní důchodové pojištění, s výjimkou církve, jež tímto doplňkovým systémem nedisponuje. Svojí strukturou spadá do aktivit zaměstnavatelských subjektů, a je financován průběžně, čímž je považován za výjimku za předpokladu, že ve většině členských státech je 2. pilíř kapitálově financovaný. (Gregorová, 1998) Správu tohoto doplňkového režimu mají na starost dvě hlavní instituce – Asociace pro doplňkový důchodový režim zaměstnanců (l’Arrco – Association pour le régime de retraite complémentaire des salaries), fungující od roku 1961, a Všeobecná asociace penzijních institucí vedoucích pracovníků (l’Agirc – Association générale des instutions de retraite des cadres), díky které tento režim vzniknul při jejím vytvoření v roce 1947. Pod tyto instituce dnes spadá okolo 135 pokladen, jejichž zdrojem financování jsou zejména příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů odváděné přidruženými organizacemi. (association.gouv.fr, 2011) Oba dva systémy nejsou vnitřně jednotné, ale reprezentují jakousi „federaci“ doplňkových penzijních fondů z jednotlivých dílčích oblastí ekonomických aktivit. Na stejném principu fungují fondy v systému l’Agirc, který sdružuje 54 jednotlivých fondů, oproti tomu systém l’Arrco má na starosti 111 fondů používajících různé penzijní plány, kterých je zhruba 46 typů. (Gregorová, 1998) Pod instituci l‘Arrco spadají všichni zaměstnanci (vedoucích či nevedoucích pozic), ve věku 16-65 let z obecného režimu, tj. ze soukromého sektoru, z oblasti průmyslu, obchodu, služeb a zemědělství. Dnes ji tvoří celých 17,5 milionu pojištěnců a 11,2 milionu penzistů. K l‘Agirc se navíc přidružují vedoucí pracovníci jak povinně, tak dobrovolně, a to např. na základě dohody mezi vedoucím pracovníkem a zaměstnancem. V dnešní době má 3,7 milionu přispěvovatelů a důchod z něj pobírá 2,5 milionu penzistů. (Greciano, 2001; info-retraite.fr, 2011) Poslání instituce l’Arrco spočívá v zabezpečení stálosti režimu, v solidaritě mezi jednotlivými profesemi úpravou funkcí mezi jednotlivými pokladnami, a v jejich koordinování administrativní správou. L’Agirc má za cíl aplikovat rozhodnutí kolektivní smlouvy z 14.března 1947 (spočívající zejména v koordinaci


30

sdružovaných pokladen) a kontrolovat správu přidružených institucí. (Greciano, 2001) Nárok na pobírání důchodu v plné výši vzniká buď dosažením 65. roku, nebo dosažením základního důchodového věku (60-62 let) a přispíváním do systému potřebným počtem čtvrtletí, či získáním nároku na pobírání plného důchodu, např. z důvodu dlouhé kariéry s počátkem činnosti v 16-17 letech, nebo v případě handicapovaného člověka. Existuje také možnost pobírat tento důchod dříve, ovšem poté bude jeho výše přiměřeně redukována podle toho, kdy se rozhodneme odejít. I v tomto případě zde ale funguje věková hranice, která činí minimálně 55 let pro narozené před rokem 1951, až po 57 let pro narozené po 1.lednu roku 1956. (agirc-arrco.fr, 2011) Vyplácení důchodů se uskutečňuje nikoliv na základě vybraného pojistného, jak je tomu u 1. pilíře, ale na základě získaných bodů připisovaných na individuální účet každého zaměstnance v průběhu jeho ekonomické aktivity. Ve většině případů je u vedoucích pracovníků ponechána možnost v zaměstnanecké aktivitě pokračovat i po dosažení důchodového věku a získat tak ještě další body navíc. Jejich hodnotu lze získat výpočtem, který zahrnuje sumu zaplaceného pojistného v rámci tohoto pilíře, cenu bodu a sazbu vztahující se k pořízení bodů, která se liší od sazby pojistného. To je reprezentováno procentní sazbou, která se vztahuje v odlišné výši jak na zaměstnance tak na zaměstnavatele, a počítá se z vyměřovacího základu4, který je rozčleněn dle výše příjmů omezených stropem sociálního zabezpečení a jeho násobku v následující podobě: Tab. 5

Měsíční oddíly vyměřovacího základu příslušných doplňkových systémů v eurech

ARRCO AGIRC

oddíl 1

oddíl 2

0 – 3 031

3 031 – 9 093

oddíl B

oddíl C

3 031 – 12 124

12 124- 24 248

Zdoj: agirc-arrco.fr, 2011

Strhávané pojistné je potom doplněno sazbou pro Sdružení pro správu finančních fondů Agirc a Arrco (AGFF – Association pour la gestion du fonds de financement Agirc et Arrco). Tento poplatek slouží pro financování důchodů osob, které do penze odcházejí před dosažením 65 let, ovšem nepřiděluje tím

Je tvořen veškerými příjmy v podobě mezd, placených dovolených, prémií a příspěvků, příjmů v hotovosti či naturáliích a ostatních příjmů 4


31

poplatníkovi žádné body navíc. Přehled pojistného a placených příspěvků je popsán v následující tabulce. Tab. 6

Přehled aktuálních sazeb doplňkových systémů v rámci jednotlivých oddílů

oddíl

ARRCO

oddíl 1

4,5 %

3%

7,5 %

oddíl 2

12 %

8%

20 %

12,6 %

7,7 %

20,3 %

oddíl 1

1,2 %

0,8 %

2%

oddíl 2 nebo B

1,3 %

0,9 %

2,2 %

AGIRC oddíl B5 AGFF

sazba pro sazba pro celkem zaměstnavatele zaměstnance

Zdroj: agirc-arrco.fr, 2011

Hodnota pobírané penze z 2. pilíře je dána tedy celkovým nasbíraným počtem bodů násobeným hodnotou bodu, která je každý rok aktualizována správou sociálních partnerů doplňkového systému, a je odlišná v rámci jednotlivých systémů. Hodnota bodu pro l’Agirc činí 0,4233 € a pro l’Arrco je rovna 1,2135 €. Účastníci systému mají možnost získat také určitý počet bodů v době, kdy nejsou v pracovní schopnosti a neplatí tak pojistné, tedy např. v případě nemoci, či u žen na mateřské dovolené. To stejné platí pro období před vstupem firmy, v níž je jedinec zaměstnaný, do doplňkového systému. I tehdy vzniká pojištěnci nárok na získání daného počtu bodů. (agirc-arrco.fr, 2011)

4.3 3. pilíř Poslední třetí pilíř je ve Francii tvořen dobrovolným doplňkovým spořením, sloužící k dodatečnému doplnění důchodových příjmů. Financování tohoto pilíře probíhá kapitálově, neboli fondově, kdy převážná míra zodpovědnosti padá na jednotlivce. Ten si bud individuálně, nebo v případě tohoto pilíře, i v rámci kolektivu volí svůj preferovaný penzijní plán, který mu přinese svou investiční činností určitou kapitálovou výnosnost vložených financí. Prostředky tedy leží na účtech pojištěnců a jsou v čase zhodnocovány, aniž by byly použity na financování současných důchodů. Ne všechny kategorie zaměstnanců měly možnost si dříve ve 3. pilíři spořit. Ta jim byla dána až ustanovením zákona důchodové reformy z 21.8.2003. I když V případě oddílu C je dohodnuto placení pojistného do výše 20 % v rámci společnosti. Zbylá 0,3 % se rozdělí částí připadající na zaměstnance ve výši 0,2 % a na zaměstnavatele 0,1 %.

5


32

je tento princip tvoření úspor na budoucí penzi poněkud starý, zažívá v poslední době rozvoj, jež je způsoben převážně snahou středních podniků motivovat nebo si udržet své zaměstnance, aniž by se museli uchylovat k přímému zvyšování mezd, dále také obavami o budoucnost důchodového systému financovaného PAYG systémem, a v neposlední řadě i fiskálními a sociálními opatřeními podporující rozvoj tohoto pilíře, stejně jako výše zmíněný zákon důchodové reformy. (info-retraite.fr, 2011) Pokud si jedinec rozhodne spořit i v tomto pilíři, naskytne se mu možnost zhodnocovat si své finanční prostředky buď individuální formou, nebo prostřednictvím kolektivních zaměstnaneckých smluv. Obecně jsou ve Francii více preferovány kolektivní smlouvy v rámci zaměstnání, neboť účastníkům přinášejí více výhod než spoření samostatné. V případě přiklonění se ke kolektivnímu spoření si lze poté vybrat z možnosti spoření v rámci zaměstnaneckého spoření, pojišťovacích systémů či penzijních fondů. Ať už se rozhodnete jakkoliv, existuje zde nespočet plánů, do kterých je možné v rámci obou forem spoření vstoupit. Dva níže uvedené jsou nyní nejaktuálnějšími. Díky reformě z roku 2003 se naskýtají dvě nové možnosti jak zhodnocovat své prostředky. Těmi jsou: • na základě individuálních smluv tzv. Osobní plán důchodového spoření (PERP – Plan d’épargne retraite populaire), • na základě kolektivních smluv v rámci podniku pak Kolektivní plán spoření na důchod (PERCO – Plan d’épargne pour la retraite collectif). (travail-emploi-sante.gouv.fr, 2011) 4.3.1

PERP

PERP jako plán dlouhodobého spoření je koncipován pro každého, bez ohledu na věk či profesi (ať už je to OSVČ či zaměstnanec podniku). Pro účast v tomto plánu je třeba se obrátit na penzijní fond či na pojišťovnu, dále je pak také podmíněna založením životního pojištění u dané instituce. Řídící orgán je pak povinen pravidelně informovat pojištěného o stavu jeho účtu a výši poplatků za jeho vedení, a také při uzavření smlouvy předem stanovit odhadnutou výši jeho doživotní renty. Příspěvky účastníka mohou být určeny podle plánu, nebo je jejich výše a frekvence ponechána pouze na pojištěnci. Ty jsou pak daňově uznatelným nákladem, tedy odčitatelné od základu daně z příjmů z výdělečné činnosti, vždy předchozího roku, maximálně do výše 10 %. Na druhou stranu se ale i dávky pobírané účastníkem v důchodu stanou předmětem daně z příjmů. (servicepublic.fr, 2011)


33

Dávky jsou vypláceny ve formě doživotní renty po dosažení základního důchodového věku, nově lze pak díky schválenému zákonu důchodové reformy z roku 2010 také jednorázově čerpat kapitál až do výše 20 % naspořené částky v den odchodu do důchodu. Zhodnocení se pohybuje v rámci jednotlivých institucí okolo 3-4 % p.a. Za určitých podmínek mohou být dávky vypláceny již před dosažením důchodového věku. Těmi jsou např.: • invalidita, • smrt manžela/manželky nebo partnera Občanského paktu solidarity (PACS – Pact civil de solidarité), • zánik práv na dávky v nezaměstnanosti, • zadluženost, • ukončení samostatné výdělečné činnosti v důsledku likvidace nařízené soudem. Pokud příjemce zemře před nebo po vzniknutí nároku na důchod, je výše jeho kapitálu automaticky převedena ve formě doživotní renty buď na manžela / manželku, nebo na osobu uvedenou ve smlouvě. Jinou formou výplaty je potom tzv. vzdělávací renta vyplácená nezletilým dětem pozůstalého. (Service-public.fr, 2011) 4.3.2

PERCO

PERCO je určen pro všechny zaměstnance podniku, kteří se pro tento plán spoření na důchod rozhodnou. Je také otevřen podnikatelům a podnikům s méně než 100 zaměstnanci. Co se kompatibility s plánem PERP týče, je dle zákona umožněno mít až dvě členství, není tedy problém spořit si individuálně a současně v rámci podniku. Smlouva může být uzavřena na základě iniciativy samotného podniku, nebo za kolektivního souhlasu. Zaměstnanec má ale samozřejmě vždy právo se rozhodnout do kolektivního plánu nevstoupit. PERCO umožňuje vytvořit investiční portfolio skládající se z akcií či podílových fondů podniku. Společnost musí nabízet nejméně 3 různé investiční profily. Příspěvky pocházejí jak ze strany zaměstnance, tak i ze strany zaměstnavatele. Narozdíl od PERP nejsou ale daňově uznatelným nákladem. Zaměstnanec má právo rozhodnout se, jakou formou bude na spoření přispívat. Placení lze provádět čtyřmi způsoby, a to: • z osobních úspor, v limitu 25 % ročních příjmů, • prostřednictvím podílu na zisku, • účastí na ziscích společnosti,


34

• spořícím kontem, 6 • částkami odpovídajícím dnům odpočinku, nad rámec 4. týdne placené dovolené (v rozsahu maximálně 5 dnů za rok). (service-public.fr, 2011) Zaměstnavatel může zahájit přispíváním do plánu, pokud tak stanoví jeho předpis, a to i v případě absence zaměstnancova příspěvku. V rámci podniku je možné zaměstnanci přispět částkou, která je limitována do 16 % ročního stropu sociálního zabezpečení, tedy 5 819,52 eury za rok, a která nepřekročí trojnásobek příspěvků zaměstnance. (service-public.fr, 2011) Tyto příspěvky jsou osvobozeny od daně, narozdíl od příspěvků zaměstnance, které jí podléhají. Nicméně jsou předmětem zdanění obecného sociálního příspěvku ve výši 8 %, která spadají na 97 % jejich výše. Část odpovídající částce vyšší než 2 300 eur je rovněž předmětem zvláštní daně, která činí 8,2 %. Vyplácení úspor, které se uskutečňuje prostřednictvím doživotní renty rovněž podléhá dani z příjmů. Pro pobírající důchodce ve věku 60-69 let se daň vztahuje na 40 % jejich renty. Oproti tomu u výstupu ve formě výběru kapitálu úroky z úspor nepodléhají dani z příjmů. V obou případech jsou rovněž strhávány i příspěvky na sociální zabezpečení ve výši 11 %. Dávky jsou vypláceny až po dosažení důchodového věku ve formě výše zmíněné doživotní či jinak sjednané výše renty, nebo okamžitého výběru kapitálu. Opět zde existují výjimky, kdy je možno započít jejich vyplácení dříve. Těmi jsou: • úmrtí příjemce, jeho manželky či manželky, nebo partnera Občanského paktu solidarity, • potřeba pořízení bydlení nebo jeho obnova z důvodu přírodní katastrofy, • zadluženost některého z účastníků plánu na žádost adresované organizaci spravující fondy, či samotnému zaměstnavateli, a to buď předsedou výboru zadlužování fyzických osob nebo soudcem, k možnosti uhrazení dluhu, • zdravotní postižení příjemce, jeho manžela či manželky, jeho dětí, či partnera Občanského paktu solidarity, • zánik práv k pojištění pro případ nezaměstnanosti držitele plánu. (epargne-retraite-info.net, 2012) Zhodnocení jednotlivých fondů se opět jako v případě PERP pohybuje v průměru okolo 3-4 % ročně. (Francetransaction.com, 2011)

Tzv. CET – le compte-épargne temps, vytvořené v rámci kolektivní smlouvy formou dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem; umožňuje zaměstnancům získávat placenou dovolenou či kompenzaci za nevyčerpané dny dovolené

6


35

Vedle samotného PERCO stojí za zmínku i zastaralejší kolektivní spořící plán, a to Podnikový spořící plán (PEE – Plan d’épargne entreprise) a s ním spojený Mezipodnikový spořící plán (PEI – Plan d’épargne interentreprise) umožňující vytvořit plán PEE společně pro několik podniků dohromady. 4.3.3

Další možnosti spoření

Smlouvy založené na tzv. „Madelinově zákoně“ jsou určeny pro osoby samostatně výdělečně činné. Mají dvojí podobu, kde si může přispěvovatel zvolit spoření v podobě nákupu bodů prostřednictvím svých plateb, které se v době odchodu do důchodu přemění ve finanční obnos, nebo může investovat do fondů umožňujících rozložení jeho finančních příspěvků do akcií, dluhopisů či euro fondů. Kapitál je k dispozici výhradně až při odchodu do důchodu s výjimkou invalidity, která neumožňuje vykonávat žádnou činnost či pro zastavení činnosti kvůli likvidaci. Příspěvky jsou odečitatelné od základu daně stejně jako v případě PERP do výše 10 % zdanitelných příjmů a stejně tak jsou v obou případech i přenosné smlouvy z jedné instituce do druhé. (epargne-retraite-info.net, 2012) Pro veškeré úředníky a jejich manžely/manželky, ale i pro pracovníky v nemocnicích či bývalé důstojníky existuje možnost spořit si v rámci penzijního fondu Préfon (Prévoyance de fonctionnaires, tedy Péče o úředníky), jehož činnost je zajišťována v rámci 4 pojišťoven. Příspěvky a jejich výše závisí na zvolené úrovni v rámci 13 tříd, které jsou sestaveny v závislosti na výši platu, a mohou být měsíční, čtvrtletní, pololetní či roční. Jsou převáděny do důchodových bodů a vyplácení důchodu se pak realizuje ve formě renty, jejíž zhodnocení je dáno pouze ročním výnosem příspěvků umisťovaných v průběhu spoření na finančních trzích. Ty jsou taktéž odečitatelné od základu daně do limitu 10 %. (prefonretraite.fr, 2012) Jako oblíbenou formu spoření na důchod je třeba také zmínit životní pojištění (l’Assurance-vie). Je sjednáváno pojišťovnou, která se zavazuje uhradit částku ve formě kapitálu či renty v případě pojistné události (zde je za ni považován odchod do důchodu). Počet životních pojistek není omezen, účastník si tak může diverzifikovat své investice ve vybraném investičním profilu nabízející různé úrovně rizika. Buď jsou uhrazené příspěvky garantovány pojistitelem a je k nim připisován roční úrok, naproti tomu je výnos ze spoření omezen. Druhá, rizikovější možnost negarantuje uhrazené příspěvky účastníka, na oplátku ale mohou mít jeho vložené prostředky mnohem větší návratnost. Je možné investovat do mnohem větší škály finančních instrumentů, než v prvním konzervativnějším případě. Rozhodování mezi různými finančními aktivy pak záleží na profilu investora, tedy pojistitele, a na míře povoleného rizika. (epargneretraite-info.net, 2012) Nakonec by bylo dobré ještě zmínit další formu individuálního spoření určenou pro investory pohybující se na burze. Spořící akciový plán (PEA – Plan


36

d’épargne en actions) umožňuje nabýt akcie a další cenné papíry subjektů kolektivního investování zároveň s výhodou, za určitých podmínek, osvobození od daně z dividend a kapitálových zisků. Započít tento plán je možno prostřednictvím banky nebo pojišťovny, a současně s otevřením účtu je ihned nutné uhradit první platbu. Ty jsou směřovány na hotovostní účet prostřednictvím kterého je pak možný nákup cenných papírů, které jsou pak zaznamenávány na svém vlastním účtu. Osvobození od daně nastává v případě vystoupení z plánu po více než 5 letech, po 8 letech je možné zvolit si také způsob vyplácení naspořené částky, a to formou kapitálu či doživotní renty. (service-public.fr, 2011)


37

5 Srovnání penzijních systémů Na základě předchozí analýzy bude v následující části provedeno srovnání obou penzijních systémů z hlediska správy, struktury, nároku na pobírání důchodu a dalších aspektů, které umožní utvořit si základní přehled o systémech, a o jejich hlavních společných znacích a odlišnostech.

5.1

Správa a vnitřní uspořádání systému

Oba dva systémy jsou tvořeny třemi pilíři. Prvním je základní, jak v ČR tak ve Francii povinný pro všechny ekonomicky aktivní obyvatele, státem garantovaný pilíř důchodového pojištění. Druhý, v případě Francie povinný doplňkový, průběžně financovaný pilíř je pravým opakem toho v ČR, který bude díky reformě nově platit od roku 2013, a je založen na dobrovolnosti a kapitálovém financování. Nakonec je zde třetí pilíř, který má v obou zemích podobu dobrovolného doplňkového spoření, financovaný kapitálově. Správu důchodového pojištění českého systému má na starost Česká správa sociálního zabezpečení spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. 1.pilíř je součástí sociálního pojištění, do kterého je dále zařazeno i pojištění nemocenské. Legislativní rámec ve Francii spadá na Ministerstvo práce, zaměstnání a zdraví (Ministère du Travail, de l’Emploi et de la Santé), a správa je potom rozdělena mezi instituce zvlášť pro výběr a zvlášť pro výplatu pojistného. Ústřední agentura institucí sociálního zabezpečení (l’ACOSS – l’Agence centrale des organismes de Sécurité sociale) zajišťuje výběr pojistného. Vyplácení důchodových dávek mají potom na starost pokladny spadající pod jednotlivé režimy důchodového pojištění, kde největší podíl zaujímají zaměstnanci obecného režimu, jež spravuje Státní pokladna důchodového pojištění (CNAV). Pro doplňkový 2. pilíř jsou pak správci instituce l’AGIRC a l’ARRCO. V ČR se jimi stanou transformované penzijní fondy přejmenované na penzijní společnosti. Co do struktury je mnohem složitější systém francouzský, neboť je členěn do různých režimů na základě druhu ekonomické činnosti. Pro 1. pilíř současně existuje 35 různých režimů rozdělených do 3 základních skupin – do obecného a speciálního režimu a do režimu OSVČ, jež spravují různé pokladny; ve 2.pilíři se pak navíc k tomu rozlišuje, zda se jedná o pracovníka nevedoucí pozice, jež spadá pod l’ARRCO, či vedoucího pracovníka, který je ještě navíc přidružen k l‘AGIRC. Oproti tomu jsou důchody v České republice na základě principu univerzality jednotné a na veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo se vztahuje jejich jednotná právní úprava. Co se společných principů týče, lze v souvislosti s existencí prvního, a v případě Francie i druhého povinného pilíře tvrdit, že oba systémy jsou postaveny na průběžném, tzv. PAYG financování založeném na vyplácení dávek


38

současným důchodcům z odvodů pojistného právě ekonomicky aktivních obyvatel. Tento fakt se odráží v silném sociálním rozměru a s ním související mezigenerační i příjmovou solidaritou vyšších příjmových vrstev s chudšími. Naopak s nulovou solidaritou se setkáme u třetích pilířů a druhého pilíře v ČR, které jsou financovány kapitálově, a každý si tak tedy zhodnocuje vlastní prostředky, které budou v budoucnosti použity pouze na výplatu jeho vlastní penze. V souvislosti s financováním je třeba zmínit i typ penzijního plánu, který je v případě prvních pilířů dávkově definovaný, a lidé tak mají v budoucnu státem garantovanou určitou výši penze, závisející převážně na počtu let přispívání do systému a výši příjmů. Druhé a třetí pilíře jsou definovány příspěvkově, neposkytují tedy takovou jistotu ohledně výše budoucích dávek. V případě ČR bude u druhého pilíře velikost dávky záviset na zhodnocení odvedené výše příspěvků v rámci zvolené strategie u daného penzijního fondu. U francouzského bodového doplňkového systému je sice výše budoucí penze do jisté míry předurčena, ale také závisí na každoročně se měnící hodnotě bodu platné v době odchodu do důchodu. Tab. 7

Základní srovnání jednotlivých pilířů penzijních systémů

ČESKÁ REPUBLIKA

Účast Státní garance Struktu ra

Správa

FRANCIE

1. pilíř

2. pilíř

3. pilíř

1. pilíř

2. pilíř

3. pilíř

Povinná

Dobrovolná

Dobrovolná

Povinná

Povinná

Dobrovolná

ANO

NE

NE

ANO

NE

NE

Vedoucí a nevedoucí pracovníci

Individuální + kolektivní plány

Jednotná

Jednotná

Jednotná

Obecný režim Speciální režim OSVČ

ČSSZ

Penzijní společnosti

Penzijní společnosti

L’ACCOS a státní pokladny

L’ARRCO L‘AGIRC

Penzijní fondy

PAYG

Kapitálové

Kapitálové

PAYG

PAYG

Kapitálové

Mezigenera ční, příjmová

-

-

Mezigenerační, příjmová

Mezigenerač ní

-

Dávkově definovaný

Příspěvkově definovaný


Dávkově definovaný



Způsob financo vání Solidari ta

Typ plánu


39

5.2 Hlavní kritéria odchodu do penze Následující kapitola bude věnována rozboru jednotlivých parametrů základního důchodového pojištění. Těmi jsou podmínky získání nároku na plný starobní důchod, způsob výpočtu důchodu a placené pojistné. Hlavní kritéria pro získání nároku na plný starobní důchod jsou v obou zemích stejná. Jedná se o přispívání do systému potřebnou dobu let a dosažení důchodového věku. V ČR je tato doba výrazně kratší než ve Francii, což je ale kompenzováno výší placeného pojistného a důchodovým věkem. Český pojištěnec je povinen odvádět pojistné po dobu od 28 let, pokud dosáhnul nároku na důchod v tomto roce, až po 35 let, pokud mu nárok vznikne po roce 2018. Francouzi jsou povinni přispívat v závislosti na roce jejich narození od 37,5 let (narození před rokem 1944) až po 41,5 let (narození v roce 1955). Pro mladší jedince bude nutná doba přispívání určena vyhláškou v den jejich 56. narozenin. Důchodu si užijí relativně dříve ve Francii, neboť je základní věk odchodu do důchodu stanovený v rozmezí od 60 do 62 let, opět v závislosti na roce narození (1951-1955 a více) a také režimu, do kterého jako zaměstnanec spadá. Bez ohledu na počet let přispívání do systému je pak věk pro získání nároku na plný starobní důchod stanoven od 65 do 67 let opět pro narozené v letech 1951-1955 a více. Nutné je ještě podotknout, že v obou případech je tento věk stejný jak pro muže, tak pro ženy, bez ohledu na počet dětí. V ČR je tento věk stanoven poněkud složitěji, poněvadž do určité doby bere ještě ohled na ženy s daným počtem dětí. Pokud se budeme řídit předchozími roky, činí věk pro muže narozené v roce 1951 62 let a 8 měsíců a pro ženy 61 let a 4 měsíce. Tento ohled se ale postupným zvyšováním roku narození zmenšuje, a tak činí věk pro jedince narozené v roce 1971 66 let. Zřetel je tak brán pouze na matku s 5 a více dětmi, jejíž důchodový věk činí 64 let a 8 měsíců. Mladší ročníky čeká již stejný důchodový věk pro obě pohlaví a činí 67 let pro narozené v roce 1977. Dále se postupně zvyšuje o 2 měsíce ročně pro narozené později, např. pro naši generaci je tedy důchodový věk 69 let, což představuje oproti Francii rozdíl celých 9 let. Po odchodu do důchodu náleží penzistům dávky, jejichž konstrukci lze v obou zemích považovat za dvousložkovou. V ČR jsou tvořeny základní výměrou, která je pevně stanovena pro všechny ve výši 2 270 Kč platné pro rok 2012, a procentní výměrou z výpočtového základu za každý rok doby pojištění, jež musí činit nejméně 770 Kč měsíčně. Francouzský důchod se pak skládá z penze z prvního a druhého pilíře. V základním systému je vypočten na základě průměrného ročního platu, sazby, která činí v případě nároku na plný starobní důchod 50 % a poměrem počtu přispívaných a počtu požadovaných čtvrtletí. Důchod z doplňkového systému je pak daný počtem nasbíraných bodů a hodnotou bodu stanovenou v daný rok odchodu do důchodu.


40

Účastníci základního důchodového pojištění jsou povinni odvádět zákonné pojistné. Jeho výše se v obou zemích liší zejména v případě odvodů zaměstnavatele, kde ve Francii připadne zaměstnavateli nižší část než v ČR. Naši pojištěnci odvádějí z hrubé mzdy 6,5 % a zaměstnavatelé za ně celých 21,5 %. Celkem tedy na pojistném odvedou 28 %. V případě, že si český pojištěnec rozhodne spořit i ve 2. pilíři, čeká ho odvod pojistného o 2 % vyšší, a to 8,5 % z hrubé mzdy. Celkové pojistné tak bude činit 30 % . Francouzi odvádí 6,65 % jako zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé 8,3 % z hrubé mzdy, která je ovšem narozdíl od naší omezena do určité výše, ze které lze pojistné odvádět. Další sazba, která již výší hrubé mzdy omezená není, činí 0,1 % pro zaměstnance a 1,6 % pro zaměstnavatele. Celkové pojistné z hrubé mzdy, která je nižší než strop sociálního zabezpečení (3 031 eur) činí tedy 6,75 % za zaměstnance, 9,9 % za zaměstnavatele a celkem tedy 16,65 %. Tab. 8

Přehled jednotlivých parametrů penzijních systémů

ČESKÁ REPUBLIKA

FRANCIE

Nárok na starobní důchod

Nutný počet let přispívání Dosažení důchodového věku

Nutný počet let přispívání Dosažení důchodového věku

Potřebná doba přispívání do systému

28 let (odchod do důchodu tento rok) až 35 let (odchod do důchodu po roce 2018)

37,5 let (rok narození před 1944) až 41,5 let (rok narození 1955 a více)

Důchodový věk

Pro narozené od roku 1977 bez ohledu na počet dětí pro muže i ženy 67 let Každý další rok + 2 měsíce

60-62 let NEBO 65-67 let bez ohledu na dobu přispívání

Výpočet důchodu

Základní výměra + Procentní výměra

Důchod ze základního a doplňkového systému

Základní pojistné

6,5 % zaměstnanec 21,5 % zaměstnavatel

6,75 % zaměstnanec 9,9 % zaměstnavatel

Bez stropu

3 031 eur / měsíc pro pojistné 6,65 % zaměstnanec a 8,3 zaměstnavatel

Strop pro výběr pojistného


41

Na závěr této kapitoly lze tedy říci, že pojistné odvedené na francouzský důchod je podstatně nižší než v ČR, což může být zapříčiněno také existencí povinného doplňkového systému, a tím pádem dalším odvodem příspěvků z hrubé mzdy do tohoto systému. Tyto příspěvky se přeměňují v body, jež tvoří základ pro výpočet výše dávek z tohoto pilíře. Nižší pojistné je rovněž kompenzováno vyšší dobou, po kterou je nutno do systému přispívat. V případě vyšších příjmových skupin je pojistné strháváno pouze do výše stropu, a v tomto smyslu lze zde vidět do jisté míry omezení vysokopříjmových skupin. V ČR si tak ale přijdou na své i lidé s nadprůměrnými příjmy, poněvadž neexistuje žádný strop a čím vyšší plat, tím vyšší důchod. Francouzi tak platí oproti Čechům relativně nižší pojistné po delší dobu a odcházejí do důchodu dříve. Celkový přehled jednotlivých pilířů a jejich struktury je stručně znázorněn v následující tabulce níže. V následující kapitole pak bude popsáno fungování jednotlivých fondových pilířů v obou zemích společně s jejich výhodami a nevýhodami. Rovněž bude na modelovém příkladu ukázáno, kolik je možné jejich prostřednictvím naspořit na penzi, a o jak velkou část poté navýší základní penze z prvního (v případě Francie i druhého) pilíře.


3. pilíř

2. pilíř

1. pilíř

Tab. 9

42

Celkové srovnání jednotlivých pilířů penzijních systémů ČR a Francie

ČESKÁ REPUBLIKA

FRANCIE

Důchodové pojištění, PAYG systém s povinnou účastí, státní správa, jednotný systém – existence jednoho subjektu pro výběr a výplatu pojistného, pobírání dávek podmíněno dosažením důchodového věku (po reformě složitý výpočet v závislosti na roku narození, od roku 1977 bez ohledu na počet dětí, 69 let pro naši generaci) a daným počtem let přispívání v podobě platby pojistného z hrubé mzdy bez ohledu na její výši (zaměstnanec 6,5 % + zaměstnavatel 21,5 %)

Základní systém, PAYG systém s povinnou účastí, státní správa, členitá struktura dle druhu povolání (obecný a speciální režim, OSVČ) – existence více subjektů (pokladen) pro výplatu pojistného, pobírání dávek podmíněno dosažením důchodového věku (60-62 let) a daným počtem let přispívání, nebo pouze dosažením důchodového věku (65-67 let), pojistné pro obecný režim zaměstnanců (soukromý sektor – největší podíl EAO) 6,75 % pro zaměstnance, 9,9 % pro zaměstnavatele z hrubé mzdy omezené stropem (3 031 eur/měsíc)

Důchodové spoření v podobě fondového Doplňkový systém s povinnou účastí (pro pilíře s dobrovolnou účastí, po vstupu se všechny zaměstnance obecného režimu), spravostává povinným bez možnosti z něj vystoupit, ván institucemi l’AGIRC a l’ARRCO, založen na účastnické fondy spravovány penzijními PAYG systému, koncipován pro vedoucí pracovspolečnostmi (transformované penzijní fonníky (l’ARRCO + l’AGIRC) a pro pracovníky nedy), založen na opt-out systému (vyvedení vedoucích pozic (l’ARRCO), příspěvky placené části pojistného z 1. pilíře), možnost zvolení z hrubé mzdy – v závislosti na její výši existence jedné ze 4 strategií v závislosti na výnosnosti různých sazeb, pro základní 1.oddíl (do 3 031 fondu a riziku (od konzervativní po dynamiceur/měsíc) v l’ARRCO: 4,5 % pro zaměstnavatele kou), pojistné placené z hrubé mzdy pouze a 3 % pro zaměstnance, vyplácení dávek na zázaměstnancem ve výši 3 % (opt-out) + dalkladě získaných bodů (hodnota aktualizována ších 2 %, celkem tedy 5 %, nárok na výplatu každý rok), nárok na výplatu dávek shodný dávek shodný s dnem vzniku nároku na stas dnem vzniku nároku na starobní důchod robní důchod Penzijní připojištění (od roku 2013 DoDoplňkové spoření bez státního příspěvku, plňkové penzijní spoření) se státním příspěvs dobrovolnou účastí, v individuální formě kem (min.výše měsíční úložky pro jeho zís(PERP), nebo na základě kolektivních smluv kání: 100 Kč, od r. 2013: 300 Kč), v rámci podniku (PERCO), spravováno penzijs dobrovolnou účastí, individuálního charakními fondy, fondově financované, s daňovými teru, spravováno penzijními společnostmi, úlevami – v případě PERP do 10 % ročně odečifondově financované, s daňovými úlevami tatelné od základu daně, u PERCO nejsou pří(odpočet zaplacených úložek ze základu daně spěvky daňově uznatelné (jsou ale osvobozeny od max. do 12 tis. Kč/rok v případě zaměstnance daně v případě příspěvků zaměstnavatele), čera do 24 tis. Kč/rok u zaměstnavatele), od pání dávek formou doživotní renty či odbytného roku 2013 čerpání dávek prostřednictvím do max. výše 20 % z naspořené částky u PERP, jednorázového vyrovnání, odbytného či klav případě PERCO lze čerpat formou jednorázosické renty (již ne výsluhová či pozůstalostní vého vyrovnání či doživotní nebo jinak sjednané penze) výše renty

Fungování fondových pilířů v České republice a ve Francii

43

6 Fungování fondových pilířů v České republice a ve Francii Existence fondových pilířů, jakožto součásti důchodových systémů, je podmíněna plněním jejich základní funkce v obou zemích, a tou je udržení určité životní úrovně ve stáří. Z hlediska průběžných systémů je totiž nemožné dlouhodobě udržet jejich fungování, jinými slovy, v budoucích letech v nich nebude dostatečné množství prostředků na výplaty budoucím důchodcům. Tato skutečnost je dána zejména nepříznivým demografickým vývojem a s ním spojeným rostoucím počtem důchodců, a zároveň snižující se porodností. Fondové pilíře, jak už je možné odhadnout z názvu, umožňují přispěvovatelům spořit danou část prostředků ve fondech penzijních společností, které slučují veškeré příspěvky účastníků. Jejich prostřednictvím pak společnosti investují na kapitálových trzích a zhodnocují tak v čase naše vložené prostředky. Jejich fungování se v rámci České republiky a Francie v mnohých aspektech liší, a v další časti bude tedy provedena komparace z hlediska počtu účastníku, míry zhodnocení, dále dle likvidity, dobrovolnosti, možnosti výběru naspořených prostředků a jiných zvýhodnění (příspěvky státu, zaměstnavatele, daňové úlevy).

6.1 Počet účastníků 6.1.1

Česká republika

V České republice je možné v tomto ohledu hovořit pouze o penzijním připojištění, neboť, jak již bylo zmíněno dříve, bude fungování Důchodového spoření, tedy 2. pilíře spuštěno až od 1. ledna následujícího roku. Vývoj počtu účastníků 3. pilíře v posledních 10 letech lze vidět na následujícím grafu: 2011

44%

2010

44%

2009

43%

2008

41%

Ro k

2007

39%

2006

36%

2005

32%

2004

29%

2003

26%

2002

25%

2001

24%

2000

23% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Podíl počtu účastníků na počet obyvatel (v %)

45%

50%

Fungování fondových pilířů v České republice a ve Francii Obr. 4

44

Graf: Vývoj podílu účastníků penzijního připojištění na počet obyvatel v ČR Zdroj: apfcr.cz, 2011

Z grafu je patrné, že v posledních třech letech nedošlo v rámci 3. pilíře k nějakému masivnímu nárůstu účastníků, a jejich počet zůstává téměř neměnný. To může být dáno především vyčerpáním trhu z hlediska všech možných účastníků. Lze tedy konstatovat, že v posledních třech letech se stal 3. pilíř hojně využíván, neboť je do něj zapojena téměř polovina Čechů. 6.1.2

Francie

Z pohledu Francie bude brán počet účastníků z plánů 3. pilíře PERP a PERCO, tedy dvou základních forem spoření na důchod pro všechny občany (v případě PERCO pro všechny ekonomicky aktivní obyvatele). Následující graf zobrazuje podíl počtu účastníků na počet obyvatel těchto 2 forem spoření za posledních 8 let (tyto plány fungují od roku 2003).

2011

4,80%

2010

4,35%

Rok

2009

4,10%

2008

3,89%

2007

3,60%

2006

3,28%

2005

2,82%

2004 0,00%

2,29% 1,00%

2,00%

3,00%

4,00%

5,00%

6,00%

Podíl počtu účastníků na počet obyvatel (v %)

Obr. 5

Graf: Vývoj podílu počtu účastníků PERP a PERCO na počet obyvatel v % Zdroj: ffsa.fr, 2012

Z grafu můžeme vidět, že počet účastníků se rok od roku zvyšuje téměř stejným tempem a v posledních 3 letech je patrný větší nárůst, než v případě České republiky. Celkový podíl účastníků je ale výrazně nižší než v ČR. Ve Francii je totiž díky existenci prvního a také druhého průběžného pilíře více kladen důraz na mezigenerační a příjmovou solidaritu, a budoucí penze z nich plynoucí tak postačuje k udržení požadované životní úrovně ve stáří mnohem více, než pouze v případě našeho prvního pilíře. Proto je také celkový počet účastníků v těchto plánech nižší než v případě penzijního připojištění v ČR.


45

6.2 Míra zhodnocení 6.2.1

Česká republika

Průměrná roční míra výnosnosti v%

V případě ČR je u dosavadního penzijního připojištění garantována minimálně nulová výše zhodnocení. Účastník má tedy jistotu, že jeho příspěvky nebudou i v případě záporného výnosu fondu znehodnocovány. Riziko záporného výnosu přinese ovšem oddělení majetku účastníků od majetku akcionářů, jako jeden z výsledků reformy penzijního systému. Na druhou stranu se účastníkům otevře možnost většího zhodnocení příspěvků prostřednictvím dynamičtějších fondů. V dosavadním fungujícím systému penzijního připojištění je míra zhodnocení poměrně nízká, neboť penzijní fondy jsou nuceny být pod podmínkou každoroční garance nezáporné výnosnosti velmi konzervativní, a investují tedy převážně do dluhových cenných papírů. Následující obrázek ukazuje průměrný vývoj zhodnocení 10 penzijních fondů fungujících v ČR. 5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obr. 6

Graf: Průměrný vývoj zhodnocení PF v ČR v letech 2000-2011 v % Zdroj: apfcr.cz, 2012

Klesající tendence patrná z grafu nelze přehlédnout, stejně tak, jako rapidní pokles míry zhodnocení v letech 2008-2009, a to přesně na 0,98 a 1,48 % p.a. Příčinou je samozřejmě počátek světové finanční krize, který způsobil propad všech finančních instrumentů na světových trzích. V roce 2010 pak výnosnost mírně stoupla na 1,99 % p.a., ovšem na svou původní výši před krizí se již nedostala. Minulý rok činil průměrný výnos 1,65 % p.a. 6.2.2

Francie

U Francie je v případě individuální formy spoření v zájmu ochrany investorů majetek penzijního fondu oddělen od majetku účastníků, a tím pádem jsou o krok před námi, jelikož toto rozdělení v rámci ČR proběhne teprve v brzké době.


46

Roční míra výnosnosti v %

5 4 3 2 1 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obr. 7

Graf: Vývoj zhodnocení PF Société générale v letech 2004-2011 v % Zdroj: societegenerale.com

Jelikož ve Francii existuje více než 30 fondů pro PERP, byl pro objektivní ukázku a porovnání vývoje výnosnosti zvolen jeden z největších penzijních fondů, a to konkrétně fond společnosti Société Générale, pod níž spadá česká Komerční banka. Z hlediska správy prostředků účastníků, a tedy i míry výnosnosti a rizika, je běžně využíván profil, kdy jsou investice příspěvků řízeny specialisty, a jsou rozděleny v určitém poměru mezi konzervativní způsob ve formě investování do dluhopisů při garanci nezáporného zhodnocení, a dynamičtější formu investice směřující do tzv. důchodových akcií této společnosti (Sogéretraite actions). Z grafu lze vidět, že kolísání míry výnosnosti není tak variabilní, jako v případě ČR, což může být zapříčiněno investováním především do dluhopisů, a to i v době finanční krize. Oddělení majetku fondu od majetku účastníků činí systém průhlednější a také přispívá k vyšší míře zhodnocení díky připisování veškerých výnosů z majetku účastníků pouze v jejich prospěch. V letech finanční krize nebyl tedy pokles, který je zaznamenán ze 4 na 3,5 % p.a. tak rapidní, jako u ČR. Následný vzestup se pak ale nekonal a od roku 2009 má tendenci mírně klesat. Minulý rok činila míra zhodnocení celá 3 % p.a. V případě Francie je tedy zhodnocení u daného penzijního fondu v porovnání s průměrnou mírou výnosnosti u 10 českých fondů díky oddělenému majetku účastníků průhlednější, a s vyšší mírou výnosnosti je tak teoreticky pro budoucí penzisty atraktivnějším, než v ČR. Od roku 2013 se ale pro občany ČR naskytne příležitost zhodnotit své prostředky na budoucí penzi stejně či více atraktivně, neboť budou v rámci nových účastnických fondů nabízeny povinně 4 strategie, kdy v případě vyváženého či dynamického je přepokládaná výnosnost stanovena na 2-5 % p.a.


47

6.3 Likvidita Hledisko likvidity je dalším velmi důležitým aspektem, neboť je v případě náhlé, či nečekané potřeby peněžních prostředků důležité vědět, jak rychle bude možné přeměnit naspořené úložky v hotovost, popř. kolik tato potřeba předčasného výběru bude stát. Fondové pilíře jsou založeny na bázi dlouhodobého spoření, a proto je předčasný výběr prostředků v nich vložených sankciován, nebo dokonce úplně vyloučen. • 2. pilíř v ČR: v případě, že se do něj rozhodneme vstoupit, nebude poté možné z něj vystoupit, a prostředky jakýmkoliv způsobem získat k dispozici. Jediným hypoteticky možným způsobem, kdy lze obdržet hotovost v době spoření, je v případě úmrtí účastníka. Za podmínky, že bude dědic starší 18 let a současně nebude účastníkem v 2. pilíři (v tomto případě by byly prostředky zemřelého převedeny do jeho účtu Důchodového spoření), je možné obdržet hotovost v podobě dosud odvedených příspěvků pozůstalého. • 3. stávající pilíř v ČR: u penzijního připojištění se státním příspěvkem je možné prostředky získat vypovězením smlouvy, avšak nejdříve po 12 měsících přispívání, kdy musí byt řádně odvedeno 12 příspěvků. V tomto případě lze obdržet výši naspořené částky spolu s připsanou mírou jejich zhodnocení, avšak s několikaměsíčním zpožděním. Co ale propadne státu, jsou příspěvky, které musí daný penzijní fond vrátit Ministerstvu financí. Existuje také možnost vybrat až polovinu naspořených prostředků včetně připsaných výnosů a státních příspěvků, a to ihned po 15 letech spoření v podobě výsluhové penze. • 3. reformovaný pilíř v ČR: u Doplňkového penzijního spoření budou pro účastníky, kteří zůstanou věrni stávajícímu systému penzijního připojištění v transformovaných fondech, pravidla pro předčasný výběr zachována. Pro nové účastníky se však možnost přeměny naspořených prostředků v peněžní hotovost prodlouží. Spořící doba pro ukončení smlouvy bude trvat nejméně 24 kalendářních měsíců, za podmínky, že účastník v této době nepřeváděl prostředky k jiné penzijní společnosti. Tímto možnosti předčasného výběru končí, pomine-li se smrt účastníka. • 3. pilíř ve FR: v tomto případě je jak u individuálního tak u kolektivního plánu likvidita téměř nulová. Vložené prostředky jsou striktně blokovány až do dosažení důchodového věku a neexistuje tak pro účastníka 3. pilíře možnost jakéhokoliv předčasného výběru jeho naspořených prostředků. Existuje zde pouze několik výjimek, a těmi jsou smrt účastníka, kdy ovšem z pohledu dědice nelze prostředky čerpat jednorázově, ale pouze ve formě doživotní renty. Dalšími výjimkami, kdy lze využít veškeré prostředky při


48

odstoupení od smlouvy jsou invalidita, zánik práv na dávky v nezaměstnanosti, smrt manžela či manželky a jiné (viz podkapitola 3.pilíř francouzského důchodového systému). Tab. 10

Porovnání jednotlivých aspektů z hlediska likvidity

2. pilíř ČR

3. pilíř ČR

3. pilíř FR

NE

ANO

NE

NE7

ANO

NE8

NE

ANO

NE

možnost vypovězení smlouvy možnost předčasného výběru možnost jednorázového výběru9

Co do likvidity je tedy zřejmě, že český třetí pilíř má oproti francouzskému značnou výhodu. Francouzi do doplňkového pilíře vstupují s vědomím, že se prakticky nebudou moci ke svým naspořeným prostředkům dostat až do stáří, z čehož vyplývá, že tyto plány dlouhodobého spoření využívají opravdu pro navýšení svého budoucího důchodového příjmu. V ČR se penzijní připojištění bohužel mnohdy stává produktem ne zcela výhodného krátkodobého spoření, kde existuje pro účastníky mnohem více možností, jak se k naspořené částce dostat, a to i po 2 letech přispívání. Tento fakt poté činí penzijní připojištění neúčelným.

6.4 Dobrovolnost V případě dobrovolnosti lze obecně o všech zde probíraných fondových pilířích říci, že jsou víceméně naprosto dobrovolné. Při podrobnějším rozboru je však z hlediska vstupu i výstupu zcela dobrovolným pilířem pouze třetí v ČR. Je do něj možné kdykoliv vstoupit a prakticky z něj také kdykoliv vystoupit. Je také čistě pouze na nás, jakou výši částky si v něm pravidelně rozhodneme spořit. 6.4.1

Česká republika

Velmi podobnými jsou si z hlediska možnosti výstupu 2. pilíř v ČR a 3. pilíř ve Francii. Co do vstupu jsou oba dva založeny na dobrovolnosti, ovšem v případě, že se rozhodneme z těchto pilířů vystoupit, nebude to tak jednoduché jako za situace u penzijního připojištění v ČR. U 2. pilíře v ČR je výstup v podstatě nemožný a příspěvky se musí pravidelně odvádět z hrubé mzdy až do důchodového S výjimkou smrti účastníka S výjimkou smrti účastníka, invalidity, v případě zániku práv na dávky v nezaměstnanosti aj. 9 Myšleno před vznikem nároku na penzi, např. při odstoupení od smlouvy 7

8


49

věku. Jedinou možností, jak vystoupit z tohoto pilíře je smrt účastníka, či změna trvalého pobytu a tím pádem také zaměstnání v rámci zemí EU. V tomto případě by vznikla účast na důchodovém systému v dané zemi evropského společenství a zároveň by účast na českém systému zanikla. Také výše odváděných příspěvků do tohoto pilíře je daná v podobě 5 % z hrubé mzdy, a o dobrovolnosti v tomto směru zde tedy nelze hovořit. 6.4.2

Francie

U francouzského třetího pilíře je výstup při účasti v individuálních či kolektivních plánech také problematickým, což bylo probráno v předchozí kapitole týkající se likvidity. Stejně tak, jako u českého penzijního připojištění, lze ale dobrovolně volit výši odváděného příspěvku. Také podmínek, za kterých lze tento systém opustit, existuje více, než v případě 2. pilíře v ČR. Tento pilíř se tedy v rámci dobrovolnosti nachází mezi českým druhým a třetím pilířem, přičemž se povahou přibližuje více k tomu druhému.

6.5 Čerpání prostředků • 2. pilíř v ČR: po dosažení důchodového věku lze čerpat dávky trojím způsobem, a to vždy ve formě starobního důchodu, tedy pravidelné měsíční renty. V případě výběru doživotního starobního důchodu je dobré vědět, že při smrti příjemce dávek se nevyplacená část nestává předmětem dědictví, a pozůstalí tak o zbytek naspořené části zemřelého přijdou. Proto je zde druhá možnost, kde lze sjednat tento doživotní starobní důchod spolu s pozůstalostním důchodem po dobu dalších 3 let od smrti příjemce ve stejné výši. Poslední možností je pobírání starobního důchodu po dobu 20 let. • 3. pilíř v ČR: možnost čerpání dávek je variabilnější než u 2. pilíře. Existuje zde možnost jednorázového vyrovnání, tedy výběru veškerých naspořených prostředků, včetně zhodnocení a státních příspěvků, při splnění podmínek pro čerpání penze (většinou je to přispívání minimálně 60 měsíců a dosažení věku 60 let). Další možností je odbytné, které v sobě nezahrnuje státní příspěvky, ale pouze zhodnocení úložek. Je možné jej získat ukončením smlouvy nejdříve po 1 roce (v novém systému po 2 letech) přispívání. Nakonec je možností také starobní, pozůstalostní či výsluhová penze, kdy v případě nového doplňkového spoření dvě poslední zmíněné možnosti výběru prostředků zaniknou. • 3. pilíř FR: z hlediska možnosti čerpání naspořených prostředků je zajímavějším produktem kolektivní forma spoření. V plánu PERCO je totiž možné dávky čerpat za podmínky dosažení důchodového věku ve formě doživotního starobního důchodu či ve formě kapitálu. Ten je možné vybrat jednorázově či rozdělit do požadované výše pravidelně vyplácené (nikoliv


50

doživotní) renty. V případě smrti účastníka se doživotní starobní důchod přenese na manžela/manželku, či osobu uvedenou ve smlouvě. U formy kapitálu se nevyplacená výše dávek stane předmětem dědického řízení. V individuálním plánu PERP je poté zachována forma výplaty v podobě doživotního starobního důchodu. Výběr kapitálu je možný pouze v době odchodu do důchodu, a to maximálně ve výši 20 % z naspořené částky. Zbytek se poté vyplácí opět formou doživotní renty. Pro přehlednost jednotlivých možností čerpaní prostředků je použita tabulka. Tab. 11

Porovnání možnosti čerpání prostředků z fondových pilířů v ČR a ve Francii

2. pilíř ČR

3. pilíř ČR

3. pilíř FR PERCO

PERP

věk přiznání penze

důchodový

60 let

důchodový

důchodový

forma penze

doživotní starobní, dvacetiletá, s pozůstalostní penzí po dobu 3 let

doživotní starobní, pozůstalostní, invalidní, výsluhová10

doživotní starobní, individuální

doživotní starobní

forma kapitálu

-

jednorázové vyrovnání, odbytné

jednorázové vyrovnání, individuální

výběr do výše max. 20 %

V případě srovnání ČR a Francie lze spatřovat jako v předešlé kapitole větší podobnost mezi 2. pilířem ČR a 3. pilířem Francie. Oba dva systémy jsou si společné tím, že nárok na výplatu dávek vzniká až na výjimky dosažením důchodového věku. V rámci 3.pilíře v ČR existuje mnohem více variant pro výběr prostředků. S přihlédnutím na individuální plány je francouzský důchodce oproti českému mnohem více omezen výběrem formy čerpání dávek, přičemž je více kladen důraz na rozložení naspořených finančních prostředků do delšího časového horizontu, a dlouhodobě tak zvýšit své důchodové příjmy, což v případě ČR u formy jednorázového vyrovnání či odbytného zcela odpadá.

6.6 Zvýhodnění Příspěvky zaměstnavatele, či daňové úlevy kompletně absentují u 2. pilíře v ČR. Jako státní příspěvek lze považovat právě ta 3 %, která budou vyvedena ve prospěch tohoto pilíře ze základního důchodového pojištění. V rámci 3. pilíře se mohou uplatňovat příspěvky zaměstnavatele i daňové úlevy, a náleží mu také státní příspěvky. 10

Platí pouze pro Penzijní připojištění se státním příspěvkem


51

• Příspěvky státu jsou v penzijním připojištění připisovány od úložky 100 Kč za měsíc, nově pak budou díky snaze o motivaci přispěvovatelů k vyšším úložkám poskytovány až od výše 300 Kč měsíčního příspěvku v částce 90 Kč. Progresivně se budou zvyšovat při vyšších úložkách, jejich maximální výše stoupne až na 230 Kč při 1000 Kč za měsíc. • Co se příspěvků zaměstnavatele týče, lze z jeho strany přispívat až do výše 24 000 Kč za rok. Přispívání s sebou nese výhody v podobě daňově uznatelného nákladu, kdy lze tyto příspěvky odečíst od základu daně z příjmů do výše sumy příspěvků za rok, maximálně však do 24 000 Kč. Nutno ještě podotknout, že tyto příspěvky nejsou předmětem sociálního, či zdravotního pojištění, a také se k nim nevztahuje státní příspěvek. Zaměstnanec si může poté od daňového základu odečíst rovněž sumu příspěvků za rok, a to do maximální výše 12 000 Kč. Rovněž jsou jeho příspěvky osvobozeny od daně z příjmů, a to do výše 5 % vyměřovacího základu. Ve Francii se žádných státních příspěvků nedočkáme. A v případě individuálního plánu ani příspěvků od zaměstnavatele, pouze daňových úlev v podobě možnosti odečtení sumy za rok zaplacených příspěvků do výše maximálně 10 % od základu daně. V případě kolektivního plánu PERCO je logické, že přispívá také zaměstnavatel. Jeho příspěvky nesmí přesáhnout trojnásobek výše příspěvku zaměstnance a také jejich souhrn za rok nesmí být vyšší než 5 820 eur za rok. Narozdíl od příspěvků zaměstnance jsou také osvobozeny od daně z příjmů. Nevýhodou u tohoto kolektivního plánu zůstává, že zaplacené příspěvky nejsou odečitatelné od základu daně. Pro přehlednost jsou jednotlivé formy zvýhodnění zobrazeny v následující tabulce. Tab. 12

Porovnání jednotlivých forem zvýhodnění fondových pilířů v ČR a ve Francii

2. pilíř ČR 3. pilíř ČR

3. pilíř FR PERP

PERCO

ANO

ANO

NE

NE

příspěvky zaměstnavatele

NE

ANO

NE

ANO

daňově uznatelný náklad

NE

ANO

ANO

NE

státní příspěvky

Pokud budeme srovnávat pouze 3. pilíře, je české penzijní připojištění z hlediska výhod mnohem výhodnější produkt než francouzský individuální či kolektivní plán. Za hlavní motivační faktor jsou považovány zejména státní příspěvky, které se v případě Francie nevyskytují vůbec, a za motivaci pak považují Francouzi buď příspěvky zaměstnavatele, či možnost jejich odečtení od základu daně. Z pohledu počtu účastníků lze potom vydedukovat, že právě tento aspekt je dalším důvodem, proč není ve Francii 3. pilíř využíván v takové míře, jako u nás.


52

6.7 Modelový příklad V následujícím příkladě bude ukázáno, jakou je možné při existenci aktuálních podmínek obdržet penzi při účasti ve všech třech pilířích důchodového systému, a jak velkou část v ní jednotlivé pilíře zastupují. Je uvažován muž ve věku 22 let, který od ledna tohoto roku započal svoji pracovní kariéru. Pro zjednodušení budou mít jeho výdělky podobu aktuální průměrné mzdy v daném státě až do věku odchodu do důchodu, za podmínky, že v této době nebyla jakýmkoliv způsobem přerušena jeho ekonomická aktivita. Pro výpočet předběžné budoucí výše penze z 1. a 2. pilířů byly použity kalkulátory příslušných institucí spravující tyto pilíře. V případě 3. fondových pilířů jsou výnosy uvažovány v nominálních hodnotách, není tedy brána v potaz inflace. V ČR zvolil účastník 2. pilíře konzervativní fond s výnosností 3,5 % p.a. Vypočítané hodnoty jsou pouze orientační a slouží především k porovnání výše důchodu v rámci obou zemí a jejich jednotlivých pilířů. Pro převod byl použit kurz 24,91 Kč/euro. Penze ze 2. pilíře v České republice

6.7.1

Pro výpočet byl použit vzorec pro kombinaci spoření a důchodu, kde A je neznámá v podobě budoucí výše měsíční penze pobírané z 2. pilíře, a úložky budou uvažovány na začátku každého měsíce: m ⋅ a ⋅ (1 +

m +1 (1 + r ) n − 1 m +1 1− vn k ⋅ r) = m ⋅ A ⋅ (1 + ⋅ r) ⋅v , 2m r 2m r

Parametry jsou následující: Tab. 13

Přehled jednotlivých parametrů ze vzorce pro kombinaci spoření a důchodu

parametr

11 12

fáze spoření fáze důchodu

popis

a

1 065,95 Kč

?

5 % z měsíční hrubé mzdy

r

3,5 % p.a.

1,5 % p.a.

nominální výnos konzervativních fondů

m

12

12

spoření / pobírání penze 1x měsíčně

n

47,1711

15,3312

počet let spoření / pobírání penze

k

-

0

pobírání penze ihned po dosažení důchodového věku (bez odkladu)

Věk odchodu do důchodu: 69 let a 2 měsíce Očekávaná střední délka života v roce 2059 je zhruba 84,5 let (Fiala T., 2011)


53

Pro zhodnocení svých prostředků po odchodu důchodu si účastník zvolí velmi konzervativní fond. Při těchto podmínkách je výše penze z 2. pilíře rovna přibližně 9 202 Kč. Pro ukázku výše jednotlivých penzí v tabulce níže byl zvolen údaj z kalkulačky MPSV z důvodu objektivnějšího výpočtu, který kalkulačka používá. Důvod, proč je vypočtený údaj odlišný, může spočívat v nezahrnutí poplatků za správu aktiv a poplatků za převod naspořených prostředků do doživotní anuity. 6.7.2

Penze ze 2. pilíře ve Francii

Výše pobírané penze z 2. průběžného pilíře odpovídá počtu bodů násobených hodnotou bodu. Počet bodů je roven následujícímu vzorci: hrubá měsíční mzda x počet let spoření x taxa. cena bodu Parametry jsou následující: (agirc-arrco.fr, 2012) Tab. 14

Přehled jednotlivých parametrů ze vzorce pro výpočet penze z 2. pilíře ve Francii hrubá měsíční mzda

51 514 Kč

taxa

13,50 %

počet let spoření

41 let 6 měsíců

cena jednoho bodu

366,72 Kč

hodnota bodu

30,92 Kč

penze z 2. pilíře

9 735 Kč

Po dosazení údajů do vzorce vyjde výše měsíční penze z 2. pilíře 9 735 Kč. 6.7.3

Penze ze 3. pilíře v České republice a ve Francii

V rámci třetích pilířů v České republice a ve Francii bude vycházeno z následujících údajů: Tab. 15

Základní údaje pro výpočet penze ze 3. pilíře v České republice a ve Francii

rok vzniku nároku na penzi očekávaná střední délka života penzijní fond výnosnost fondu

13

Linternaute.com, 2012

ČR

FR

2050

2053

83,4 let

85,2 let13

KB

Société Générale

2 % p.a.

3 % p.a.


54

Jako věk dožití pro náš příklad bude pro zjednodušení brán pro oba muže stejný věk, a to 84,3 let jako průměr z předchozích dvou údajů. V ČR bude bráno spoření z pohledu stávajícího třetího pilíře a míra zhodnocení bude dána v obou případech posledním známým údajem, tedy za rok. o Účastník ČR bude přispívat každý měsíc částkou 1 000 Kč. Konečnou částku tvoří kromě příspěvků účastníka také příspěvky státu včetně jejich zhodnocení. o Účastník FR zvolí úložku tak, aby celkový poměr odvodů z hrubé mzdy do všech 3 pilířů systému korespondoval poměru účastníka českého. Měsíčně bude spořit tedy částku 4 404 Kč. Pro zajímavost bude navíc vypočtena hodnota penze českého účastníka za předpokladu, že do 2. pilíře nevstoupí, a 2 %, která „ušetří“, si bude navíc spořit ve 3. pilíři. Měsíčně bude tedy do 3. pilíře posílat 1 000 Kč + 2 % z hrubé mzdy 21 319 Kč, což činí zhruba 1 426 Kč. Výše naspořené částky bude opět vypočítána za pomocí kalkulačky KB. Tab. 16

Ukázka výše jednotlivých penzí v rámci modelového příkladu

ČR (2.pilíř)

ČR (bez 2.pilíře)

Francie

21 319 Kč

21 319 Kč

51 514 Kč

69 let 2 měsíce

69 let 2 měsíce

63 let 6 měsíců

25 %

28 %

16,65 %

10 366 Kč

12 102 Kč

25 757 Kč

49 %

57 %

50 %

pojistné 2. pilíř

5%

-

9,5 %14

penze z 2. pilíře

2 773 Kč

-

9 735 Kč

náhradový poměr 2. pilíř

13 %

-

19 %

náhradový poměr celkem

62 %

57 %

69 %

3. pilíř – penze od věku:

60 let

60 let

63 let 6 měsíců

doba spoření

38 let

38 let

41 let 6 měsíců

výše spořící částky za měsíc

1 000 Kč

1 426 Kč

4 404 Kč

naspořená částka vč. výnosů

960 409 Kč

1 316 571 Kč

4 190 684 Kč

3 294 Kč

4 515 Kč

16 630 Kč

15 %

21 %

32 %

16 433 Kč

16 617 Kč

52 122 Kč

průměrná mzda věk odchodu do důchodu pojistné (zaměstnanec,-tel) penze z 1. pilíře náhradový poměr 1. pilíř

penze z 3. pilíře náhradový poměr 3. pilíř PENZE CELKEM

Zde jsou zahrnuta také 2 % připadající Sdružení pro správu finančních fondů AGIRC a ARRCO. 14


55

Konečná naspořená částka je opět pouze orientační, bez zahrnutých poplatků za uzavření smlouvy či správu, vypočtena za pomocí kalkulátoru příslušných bank. Z tabulky je na první pohled patrné, že ve Francii mají oproti ČR důchodci mnohem větší podíl penze z hrubé mzdy prostřednictvím prvních dvou průběžných pilířů. Třetí fondový pilíř jim přináší dodatečný důchod až ve věku, kdy vzniká účastníkovi nárok na starobní penzi, a tím se odlišuje od ČR, kde účastníkovi plyne penze od 60 let, a je tak zajištěn danou částkou již 7 let před dosažením důchodového věku. Náhradový poměr se značně liší v případě 2. pilířů, kdy v českém fondovém pilíři není tak vysoký jako u francouzského průběžného. To může být dáno tím, že do tohoto pilíře plyne pojistné vyšší než do českého. Výhodným je zcela jistě první francouzský pilíř, neboť při splnění všech podmínek (tedy dosažení důchodového věku a potřebného počtu let přispívání), má účastník zajištěnou penzi ve výši 50 % z hrubé mzdy, přičemž jsou jeho odvody do systému oproti ČR nižší o 8 %. Penzi českému účastníkovi poté kompenzuje 3. pilíř, kde díky státním příspěvkům a výnosům z nich naspořil za 38 let částku, která odpovídá 15 % jeho hrubé mzdy. Díky nižším odvodům do prvních dvou průběžných pilířů si při zachování poměru odvody / hrubá mzda může francouzský účastník dovolit spořit ve 3. pilíři částku 4 404 Kč, jež mu při daném zhodnocení navýší po dosažení důchodového věku penzi o celých 16 630 Kč, což představuje 32 % z jeho hrubé mzdy. Tato výše je dána především poměrně vysokou spořící částkou, delší dobou zhodnocování příspěvků, a také kratším obdobím pobírání penze. Francouzský důchodový systém se tedy jeví za těchto podmínek jako výhodnější, neboť důchod účastníka dokonce převyšuje o 1 % jeho původní hrubou mzdu. V případě, že by se český účastník rozhodl do 2. pilíře nevstoupit, lze dle vypočtených údajů konstatovat, že výše jeho budoucí penze plynoucí pouze z 1. a 3. pilíře, ve kterém si spořil o 2 % více, je téměř totožná a celkový náhradový poměr je pouze o 1 % vyšší. Za těchto podmínek by se dalo říci, že pro člověka s průměrnou mzdou je tedy 2. pilíř v případě výběru konzervativního fondu dokonce nevýhodný.

Diskuse

56

7 Diskuse Zavedení druhého pilíře do českého penzijního systému bylo jednou z hlavních změn, kterou přinesla schválená penzijní reforma v prosinci roku 2011. O tom, do jaké míry bude výhodným a pro koho, je nyní možné pouze polemizovat. Lze ovšem tvrdit, že na výhodnosti bude ztrácet v případě vstupu jedince s průměrným a nižším platem, kdy při zachování konzervativní strategie bude pobíraná penze nižší, než v případě investice ušetřených prostředků do pilíře třetího. Méně výhodným se také bude jevit pro ty, kteří do něj vstoupí v blízké době před dosažením důchodového věku. I přes to, že je druhý pilíř ve Francii průběžný, je povinným pro každého ekonomicky aktivního jedince. Autorka souhlasí s názorem Jiřího Rusnoka, předsedy Asociace penzijních fondů v ČR: „Podle mého názoru by pro mladší generace, to znamená řekněme lidi kolem pětatřiceti let a méně, měl být prostě ten druhý pilíř povinný, protože oni to budou, kteří budou nejvíce konfrontováni s tím poklesem státních důchodů.“ (ceskatelevize.cz,2012) Tato povinnost by měla tedy připadnout i na 2. pilíř v ČR při zachování fondového charakteru, neboť jeho hlavním cílem je zvýšit životní úroveň lidí ve stáří. Tento cíl ovšem při dobrovolné účasti a aktuálně nastavených parametrech, které činí systém výhodný pouze pro určité skupiny obyvatelstva, nemusí být zcela naplněn. Zajímavějším z hlediska širokospektrální účasti by tento systém činilo obohacení odvodů o příspěvky ze strany zaměstnavatele, jak je tomu u 2. pilíře ve Francii. Jak již bylo ale řečeno, nelze nyní z důvodu spuštění pilíře v příštím roce objektivně hodnotit jeho fungování. Následující doporučení se tedy týkají pilíře třetího. • Doporučení 1.: Jako pozitivní autorka shledává zavedení oddělení majetku účastníků od majetku akcionářů. Francouzský 3. pilíř činí díky tomuto zavedenému atributu systém transparentnějším. Inspirací pro ČR by mohlo být zavedené investování v rámci jednotlivých strategií v podobě částečné konzervativní investice do dluhopisů, jež zaručuje nezáporné zhodnocení kapitálu, a částečné investice do dynamičtějších a více výnosových instrumentů, kde by garance nezáporného výnosu absentovala. V případě konzervativní strategie by musel být poměr investic konzervativních ku rizikovějším vyšší než u vyváženého, či dynamického fondu. Tímto způsobem by mohlo být poté dosahováno vyššího zhodnocení, přičemž by byla zachována alespoň částečná garance vložených prostředků účastníků.

Diskuse

57

• Doporučení 2.: Francouzská penze je v rámci všech tří pilířů pobírána v době dosažení důchodového věku. Autorka se domnívá, že zavedení výběru prostředků penzijního připojištění při dosažení tohoto věku by bylo vhodné, neboť by tak docházelo z hlediska delšího časového horizontu k vyššímu zhodnocení. Prostředky by poté z větší části přispívaly k navýšení penze z prvních dvou pilířů. Ukázkou, jak by se změnila výše penze ze 3. pilíře, může být následující tabulka vycházející z modelového příkladu: Tab. 17

Porovnání výše penze ze 3. pilíře v ČR při změně nároku na pobírání penze

nárok na penzi doba spoření naspořená částka výše penze

Stávající systém

Nový systém

60 let 38 let 960 409 Kč 3 294 Kč

69 let 2 měsíce 47 let 1 071 562 Kč 5 914 Kč

Lze vidět, že při prodloužení délky spoření, a poté logicky i snížení doby pobírání penze, její výše v tomto případě vzroste zhruba o 2 600 Kč měsíčně. • Doporučení 3.: Z hlediska likvidity autorka spatřuje významný nedostatek v možnosti rychlého získání spořených peněžních prostředků. Aby bylo možné považovat produkt penzijního připojištění za účelný, měla by být likvidita výrazně nižší. V publikovaných Závěrech pracovní skupiny pro reformu soukromého důchodového pojištění z roku 2004 (Krebs, 2010) bylo kromě jiných rad doporučeno posílit dlouhodobost systému zvýšením sankcí v oblasti daní a pojistného, které by účinněji bránily předčasným výběrům vložených prostředků. Tato snaha nebyla bohužel naplněna. Inspirací proto může být opět francouzský důchodový systém. Striktní blokace úspor až do důchodového věku zajistí, že penzijní připojištění bude využíváno především pro navýšení peněžních prostředků ve stáří. Zachovanými výjimkami pro uvolnění úspor by měla být pouze smrt účastníka, či nečekané a náhlé ocitnutí jedince v těžké životní situaci způsobené ať už újmou na zdraví, či přírodní katastrofou. • Doporučení 4.: Další nedostatek autorka shledává v možnosti čerpání dávek jednorázovým vyrovnáním či formou odbytného. Dle Závěrečné zprávy Poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních věcí z roku 2010 (mpsv.cz, 2011) jsou naspořené prostředky vypláceny v 99 % formou jednorázového vyrovnání. Tímto penzijní připojištění opět nesplňuje účel zajištění určité životní úrovně ve stáří. Z tohoto důvodu by bylo vhodné, jak je tomu v případě individuálního plánu ve Francii, umožnit účastníkům pouze částečný výběr kapitálu, např. do výše maximálně 20 %,

Diskuse

58

a zbylou část prostředků prostřednictvím reinvestice do konzervativních fondů rozdělit do adekvátních měsíčních anuit v podobě doživotní penze. Nejvhodnější formou výběru prostředků je přímá doživotní penze. V takovém případě může být náhradový poměr vyšší než u pobírané penze z 2. pilíře. • Doporučení 5.: Autorka souhlasí se zachováním možnosti odpočtu zaplacených příspěvků od základu daně a přispíváním do pilíře ze strany zaměstnavatele účastníka. Poskytování státních příspěvků v novém Doplňkovém penzijním spoření by mělo být umožněno pouze při vyšších úložkách. Ondřej Novotný, jako spolupracovník Vladimíra Bezděka, objasňuje důvod zavedení nové výše státních příspěvků: „Znamená to, že lidé budou motivováni k vyšším úložkám, tudíž se předpokládá, že bude větší tok peněz do dobrovolného třetího pilíře, a že bude růst pravděpodobně asset management nebo majetek pod správou za celkový sektor rychleji, než doposud. Myslím si, že brzy budou odfiltrováni ti, kteří budou platit 100 až 300 Kč, a budou více spořit na 500 a více korunách.“ (efpa.livebox.cz, 2012) Autorka navrhuje, že by se výše státního příspěvku měla odvíjet nejen od výše měsíční úložky, ale také od zvolené strategie, kde by měl figurovat u každé z nich v odlišné výši, např. částí 100 % u konzervativní a částí 80 % u dynamické strategie, která přináší díky investicím do rizikovějších instrumentů vyšší výnos, a byla by zde tak kompenzována případná absence příspěvku státu.

Závěr

59

8 Závěr Tato práce byla věnována analýze a porovnání fondových pilířů penzijních systémů v České republice a ve Francii. Cílem bylo inspirovat se fondovým třetím pilířem ve Francii a doporučit České republice na základě této inspirace možné změny, kterými by se mohla v budoucnu řídit. Český důchodový systém prošel v nedávné době změnami, mezi nimiž bylo také odsouhlasení vzniku nového fondového pilíře. Důchodové spoření, jak bude druhý pilíř nazýván, umožňuje účastníkům vyvést ze základního systému důchodového pojištění 3 % za podmínky přidání dalších 2 % z jejich hrubé mzdy, a spořit si tak v rámci zvolené strategie v nových účastnických fondech, jež budou spravovány penzijními společnostmi. Nastavení tohoto pilíře jako dobrovolného, spolu s jeho dalšími vlastnostmi přinesou vyšší výhody pouze pro mladší část obyvatelstva s vyššími příjmy, a zcela jistě tak v budoucnu projde dalšími změnami, které se budou odvíjet od složení vládního kabinetu v ČR. Penzijní připojištění se státním příspěvkem, nově pak Doplňkové penzijní spoření je dalším nástrojem, který umožňuje navýšit důchodové příjmy. Motivačním faktorem v tomto pilíři jsou zejména státní příspěvky, daňové úlevy a možnost přispívání ze strany zaměstnavatele. Aktuální nastavení ovšem činí tento pilíř nedostatečně účelným, zejména v případě možnosti rychlého získání a jednorázového výběru naspořených prostředků. Francouzský fondový pilíř v podobě Doplňkového spoření není tak flexibilním, jako penzijní připojištění v ČR, nabízí ovšem svým účastníkům možnost vyššího zhodnocení díky zavedenému oddělení majetku akcionářů od majetku účastníků, a také díky rozložení investic mezi odlišně rizikové finanční instrumenty. Blokováním úspor až do důchodového věku je tento pilíř vysoce účelovým, a slouží tak lidem k navýšení jejich penze v podobě doživotní, či jinak zvolené výše renty. V případě kolektivní formy spoření v rámci zaměstnaní existuje možnost jednorázového výběru, u individuální formy je možné získat pouze 20 % z naspořené částky a zbytek je nutné rozložit do měsíčních anuit. Státní příspěvky v tomto pilíři zcela absentují. Díky důchodové reformě budou moci účastníci dosahovat vyššího zhodnocení úložek prostřednictvím 4 strategií, které budou nabízeny v obou fondových pilířích. Vzniknou nové účastnické fondy, a ze současných penzijních fondů transformované, v nichž budou pro účastníky zachovány stejné podmínky jako nyní. V případě 3. pilíře dojde k motivaci k vyšším úložkám a státní příspěvek tak bude poskytován od úložky 300 Kč za měsíc. Zároveň také dojde ke zrušení garance nezáporných výnosů a účastníci tak budou čelit rozhodnutí v jakém poměru rozložit jejich příspěvky mezi jednotlivé fondy.

Závěr

60

Autorka na závěr stanovuje následující doporučení týkající se 3. pilíře v České republice, inspirované francouzským penzijním systémem: • rozložení investic mezi dluhové a rizikovější cenné papíry při zachování garance nezáporného zhodnocení v případě investic konzervativních, • nárok pro výběr naspořených prostředků v důchodovém věku, • blokace úspor do důchodového věku, • jednorázové čerpání kapitálu pouze do určité procentní výměry, • rozdílná výše státních příspěvků v rámci jednotlivých strategií.

Literatura

61

9 Literatura Agirc et Arrco: Retraite complémentaire [online]. 2007, 2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.agirc-arrco.fr/accueil/ BICHOT, J. Retraites en peril. Paris: Presses de sciences po, 1999. ISBN 27246-0762-7. Dossiers retraites. Ministere du Travail, de l'Emploi et de la Santé [online]. 2010, 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.travailemploi-sante.gouv.fr/espaces,770/retraites,909/ Důchodová reforma. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005, 3. ledna 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/duchodova_refo rma.html Důchodová reforma: Připravované změny. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2003, 16.1.2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11970 Důchodové pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodovepojisteni/ Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3 Epargne retraite info: L'info utile sur l'Epargne Retraite [online]. 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.epargne-retraiteinfo.net/ Épargne. Service-Public.fr: le site officiel de l'administration francaise [online]. 2008, 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://vosdroits.servicepublic.fr/particuliers/N20375.xhtml FRANCOVÁ, P. Možnosti spoření se brzy rozšíří. Lidové noviny. 10. února 2012, XXV, č. 35.

Literatura

62

GIP info retraite: Le site de référence de vos régimes de retraite [online]. 2010, 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.inforetraite.fr/index.php?id=infoEditeur GRECIANO, PIERRE-ALAIN. Les retraites en France: Quel avenir?. Paris: La Documentation française, 2002. ISBN 978-211-0050-786. GREGOROVA, Z. Důchodove systemy. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 212 s. Spisy Pravnicke fakulty Masarykovy univerzity v Brne, sv. 214. ISBN 80-210-2003-2. KOHOUT, P. A T. MACHANEC. Teď nebo nikdy: Na změnu penzijního fondu máte poslední dva měsíce. In: Peníze.cz [online]. 23.12.2011 [cit. 2012-0308]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchody/227149-tednebo-nikdy!-na-zmenu-penzijniho-fondu-mate-poslednidva-mesice Konstrukce II. a III. pilíře důchodového systému. NOVOTNÝ, Ondřej a Oldřich ŠOBA. ePartners [online]. 4.4.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://efpa.livebox.cz/webcast/201244_112/default.aspx KRÁL, J. Český důchodový systém v kontextu evropského práva. In: Důchodová reforma v České republice, ve Švýcarsku a ve Francii: La réforme des pensions en République tchèque, en Suisse et en France. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2007, s. 49-74. DOI: 80-85889-92-5. KREBS, V. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 978-807-3575-854. Le guide indépendant de l'épargne [online]. 2001-2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.francetransactions.com/ Le régime de retraite complémentaire. Associations-gouv.fr [online]. 2008, 6.1.2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.associations.gouv.fr/662-le-regime-deretraite.html Les plans d’épargne retraite populaire (Perp) en 2010. In: Fédérations francaise des sociétés d'assurances: Le site d'information de l'Assurance [online]. 2008, 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z:

Literatura

63

http://www.ffsa.fr/sites/jcms/p1_516034/les-plansdepargne-retraite-populaire-perp-en-2010?cc=fn_7351 Odhad ČSOB: do druhého penzijního pilíře může vstoupit okolo 15 % osob. In: ČSOB [online]. 2012, 28.2.2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.csobpf.cz/cz/Aktuality/Stranky/TZ120213.aspx PERP Épicea. In: Societe generale: Banque & Assurances [online]. 2008, 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: https://particuliers.societegenerale.fr/epargner/par_ty pe_de_placements/assurance_vie/perp_epicea/gestion_epar gne.html Préfon retraite: complémentaire et nécessaire [online]. 2008-2012 [cit. 201204-03]. Dostupné z: http://www.prefon-retraite.fr/ Reforma penzijního systému. In: Česká národní banka [online]. 2003, 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 011/2011_IV/box_a_prilohy/zoi_2011_IV_box_1.html Retraite des salariés : cotisations au régime général. In: Droit-finances.net [online]. 2010, 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://droitfinances.commentcamarche.net/contents/salaries/retraite -des-salaries-cotisations-au-regimegeneral#q=cotisations+retraite&cur=1&url=%2F Securité sociale: l'Assurance Retraite [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: https://www.lassuranceretraite.fr/cs/Satellite/PUBPrinc ipale/Qui-Sommes-Nous SLANÝ, A. a V. KREBS. Sociální ochrana a důchodový systém. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 70 s. ISBN 80-210-3390-8. ZÁMEČNÍK, P. Máte nízky příjem?: Na 2. pilíř zapomeňte. In: ČeskéReformy.cz [online]. 29.4.2011 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/mate-nizky-prijem-na-2pilir-zapomente/

Literatura

64

Závěrečná zpráva PES. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2009, 2011 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://socialniporadce.mpsv.cz/files/clanky/182/2010_06 _03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf Zhodnocení prostředků účastníků. In: Asociace penzijních fondů ČR [online]. 2009, 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomickeukazatele/zhodnoceni-prostredku-ucastniku.html

Fondový pilíř penzijního systému v České republice a ve Francii

Recommend Documents