UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA
Srovnání současného všeobecného postoje k ekologii ve Francii a v České republice DIPLOMOVÁ PRÁCE
Autor práce: Bc. Kristina Krakovská Vedoucí práce: Doc. Mgr. Jaromír Kadlec, Dr. Olomouc 2015
PALACKY UNIVERSITY OLOMOUC PHILOSOPHICAL FACULTY
Comparison of a contemporary general attitude to the ecology in France and in Czech Republic DIPLOMA THESIS
Author: Supervisor:
Bc. Kristina Krakovská Doc. Mgr. Jaromír Kadlec, Dr. Olomouc 2015
Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Srovnání současného všeobecného postoje k ekologii ve Francii a v České republice“ vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.
V Olomouci dne. ….………..
Podpis ………………………
Poděkování Děkuji tímto panu Doc. Mgr. Jaromíru Kadlecovi, Dr., a panu Mgr. Geoffroy Yrieix Blettonovi za jejich odborné rady, které mi poskytli v průběhu zpracovávání této diplomové práce.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 1
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA EKOLOGIE ...................................................... 8 1.1
1.1.1
Obory ekologie ................................................................................................ 9
1.1.2
Environmentalistika ....................................................................................... 10
1.1.3
Význam ekologie ........................................................................................... 11
1.2
2
3
Co je to ekologie?.................................................................................................... 8
Environmentální problémy dnešní doby ............................................................... 12
1.2.1
Globální environmentální problémy .............................................................. 12
1.2.2
Regionální environmentální problémy .......................................................... 13
1.3
Ekologická legislativa ........................................................................................... 14
1.4
Třídění odpadu a recyklace ................................................................................... 15
EKOLOGICKÉ ORGANIZACE ............................................................................. 20 2.1
Mezinárodní ekologické organizace ..................................................................... 20
2.2
Francouzské ekologické organizace ...................................................................... 22
2.3
České ekologické organizace ................................................................................ 24
APLIKACE PRINCIPŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V PRAXI .................... 27 3.1
Udržitelný rozvoj .................................................................................................. 27
3.2
Udržitelný rozvoj ve Francii ................................................................................. 28
3.3
Udržitelný rozvoj v České republice ..................................................................... 34
3.3.1 4
5
Ekologický institut Veronica ......................................................................... 35
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .................................................................................... 40 4.1
Předpoklady a očekávané výsledky ...................................................................... 40
4.2
Charakteristika dotazníku...................................................................................... 40
VÝSLEDKY A ZHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...................... 47
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 77 SUMMARY ........................................................................................................................ 78 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ....................................................................... 79 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 83 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 85 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 85 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 86
ÚVOD Diplomová práce se týká témat ekologie, konkrétně ochrany životního prostředí a třídění odpadu, jež se v současné době stávají poměrně aktuálními a diskutovanými. Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla toto téma začít zpracovávat, byly mé vlastní zkušenosti ze dvou pobytů ve Francii v rámci mezinárodního programu Erasmus. Díky setkání s Francouzi, seznámení se s francouzskou kulturou a jejím následným porovnáním s postoji a chováním obyvatel České republiky, jsem nabyla toho názoru, že Francouzi jsou obecně mnohem zanícenější do environmentálních problémů než Češi. Proto mě tento rozdíl začal zajímat a chtěla bych se o něm dozvědět víc. Při zpracovávání tedy vycházím z předpokladu, že Francouzi se obecně o téma ekologie a udržitelného rozvoje zajímají o dost více než Češi, s čímž očekávám, že budou korespondovat i výsledky, které z průzkumu vyplynou – tedy aktivnější účast na třídění odpadu a zájmu o ekologii ze strany francouzských obyvatel. Podstatou práce je zajištění potřebných materiálů pro analýzu postojů francouzských a českých obyvatel k ekologii a k separaci odpadu a jejich následné zhodnocení, které povede buď k potvrzení úvodní domněnky, nebo k jejímu vyvrácení. Jako metodu při zpracovávání získaných dat volím metodu srovnání. Informace nezbytné ke zhodnocení získám pomocí dotazníku obsahujícího dvacet otázek, který jsem uveřejnila na francouzských a českých webových stránkách. Diplomová práce je rozdělena do pěti částí. V úvodu je hlavním tématem popis samotné vědy ekologie, její vznik a význam, ekologické obory, dále pak environmentální problémy dnešní doby, popis ekologické legislativy a také třídění odpadu a recyklace. V další části je práce zaměřena na výčet ekologických organizací a jejich charakteristiku. Třetí část se zabývá aplikací principů udržitelného rozvoje v praxi s uvedením praktických příkladů z běžného života ve Francii a v České republice. Čtvrtá část je vyhrazena podrobné deskripci dotazníkového šetření a jeho otázek a poslední část práce se věnuje výsledkům a zhodnocení informací získaných v dotazníkovém šetření.
7
1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA EKOLOGIE První kapitola se zabývá obecným popisem vědního oboru ekologie, s ní související environmentalistikou, dále obory, na které je možno ekologii dělit, charakteristikou významu ekologie, současnými environmentálními problémy, ekologickou legislativou a informacemi k separaci odpadu a recyklaci.
1.1 Co je to ekologie? V současné době o ekologii a životním prostředí slýcháme čím dál více, což je způsobeno stále přibývajícími environmentálními problémy, mezi něž bychom mohli jmenovat například globální oteplování, ztenčování ozonové vrstvy, zvyšování četnosti živelných pohrom apod. První zmínka o ekologii byla zaznamenána v roce 1866, kdy německý filozof, biolog a zoolog Erns Haeckel (1834-1919) poprvé tento vědní obor definoval ve svém díle „Generelle Morphologie der Organismen“, a to jako „vědu o vztazích organismů k okolnímu světu. Zhruba o sto let později byla ekologie vnímána jako věda o struktuře a funkci přírody. V současné době se nejčastěji používá definice, že ekologie je věda o vztazích mezi organismy a jejich prostředím.“1 Samotné slovo ekologie vzniklo z dvou řeckých slov: oikos, jež znamená prostředí, dům nebo domácnost , a logos, které lze přeložit jako věda. Pojem ekologie může zahrnovat dva úhly pohledu, kterými je možné tuto vědu chápat: 1) ekologie jako původní označení biologické vědy zabývající se vztahem mezi živými organismy a jejich prostředím a také vztahem organismů navzájem; 2) ekologie v širším slova smyslu jako moderní věda zkoumající současné problémy ochrany krajiny a životního prostředí, tedy v přeneseném významu jde o vědu o ochraně životního prostředí.2
Příroda.cz: Význam slova 'Ekologie'. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=962. 2 Wikipedie: Ekologie. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologie. 1
8
1.1.1 Obory ekologie Jako každá věda se i ekologie zabývá více oblastmi a prolíná se s jinými obory. Můžeme ji tedy rozdělit na více oborů, podle zaměření, ke kterým se vztahuje. Následující text uvádí příklady některých z nich. Systém ekologických oborů je možné dělit podle několika hledisek:3 a) podle problémů, které zkoumají, nebo podle skupin organismů, jimiž se zabývají – např. ekologie mikroorganismů, ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie člověka (tzv. ekologie humánní); zde se ekologové věnují vztahům mezi těmito organismy a prostředím, v němž organismy žijí; b) podle charakteru zkoumaného prostředí – např. ekologie lesa, ekologie moře, ekologie krajiny apod.; c) podle okruhu zaměření – např. ekologie obecná, globální, speciální, aplikovaná, sociální atd. Obecná ekologie Obecná ekologie se zabývá primárními ekologickými otázkami, vysvětluje přírodní zákonitosti a zaobírá se obecně platnými ekologickými principy. Speciální ekologie Speciální ekologie se zajímá o studium a výzkum vybraných „problémů rostlin, mikroorganismů a živočichů na různých ekologických úrovních.“4 Aplikovaná ekologie Hlavním cílem aplikované ekologie je praktické použití ekologických poznatků a zkoumání soudobých problémů životního prostředí, jako je například znečišťování ovzduší, znečišťování půdy, eroze půdy atd. Dané ekologické poznatky jsou tu uplatňovány na konkrétní problémy a určitou oblast a vědecké poznatky jsou pomocí tohoto oboru ekologie přenášeny z teoretické úrovně do praktické.
3 4
Nazeleno.cz: Ekologie. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/ekologie.dic. Wikipedie: Ekologie. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologie.
9
Sociální ekologie Někdy se také můžeme setkat s tzv. sociální ekologií, která souhrnně studuje „utváření prostředí a společnosti a jeho jednotlivé aspekty. Využívá poznatky sociologie, biologie, psychologie a dalších vědních disciplín.“5
Dále při studování oborů ekologie rovněž můžeme narazit na její následující dělení:6,7 a) autekologie – součást ekologie, která zkoumá vzájemné vztahy mezi organismem jako jedincem a jeho prostředím, tedy vztahy mezi konkrétním jedincem a ostatními jedinci či vztah konkrétního jedince k jeho okolnímu prostředí; b) demekologie (neboli populační ekologie) – vědní obor zabývající se studiem vzájemných vztahů mezi celou populací (tj. souborem jedinců stejného druhu) a jejím prostředím; c) synekologie – součást ekologie studující vzájemné vztahy mezi celým společenstvem organismů (tzv. biocenózou) a jeho prostředím.
1.1.2 Environmentalistika Zabýváme-li se ochranou životního prostředí, zajisté se rovněž setkáme s pojmem environmentalistika, což je nauka o životním prostředí, která se časem od ekologie oddělila, ekologii jistým způsobem doplňuje, a která se zabývá společenskými, technickými a ekonomickými otázkami, které souvisejí s životním prostředím.8 Tato věda tedy zkoumá vztah mezi životním prostředím a člověkem (včetně jím uměle vytvořených složek prostředí jako jsou například budovy, prvky infrastruktury, parky aj.).
Příroda.cz: Význam slova 'Sociální ekologie'. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=617. 6 POLÁŠKOVÁ, Anna a kol. Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 283 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-246-1927-9. 7 ZELENKA, Josef. Ekologie a environmentalistika. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 370 s. ISBN 978-80-7041-645-7. 8 ČERVINKA, Pavel a kol. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední odborné školy a učiliště. 2. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2012, 118 s. ISBN 978-80-86034-97-3. 5
10
1.1.3 Význam ekologie Význam ekologie a potřebu starostlivosti o přírodu a životní prostředí výstižně popisuje úryvek z knihy Makrobiotika: preventivní energetická medicína budoucnosti. Podle názvu snadno poznáme, že kniha nijak s ekologií nesouvisí, nicméně i přesto jsem v ní našla odstavec, který bych zde ráda citovala. Michio Kushi a Alex Jack, autoři této publikace, se vyjadřují, že „vztah mezi lidstvem a přírodou je stejný jako vztah mezi embryem a placentou. Placenta obsahuje, živí a nese rostoucí plod. A bylo by nesmyslné, kdyby plod ničil a zničil organismus, který ho chrání. A tak už sám o sobě pouhý zdravý rozum říká, že bychom měli chránit celistvost a neporušenost přírodního prostředí, jež nás obklopuje a na němž jsme závislí.“9 To však bohužel mnoho lidí nechápe, nevidí, nechce si připustit apod. Za důvod, proč je ekologie významná a proč bychom měli dbát o ochranu životního prostředí, můžeme považovat především tu skutečnost, že planeta Země dokáže bez lidí existovat, k ničemu je nepotřebuje. Nicméně naopak my, lidé, ke svému životu Zemi potřebujeme bezpodmínečně. Bez ní bychom tady nebyli, a to je podle mého názoru dost dobrý argument pro to, abychom se ze všech sil snažili ji zachránit a nezničit. Protože pokud to dopustíme, zničíme tím nejen ji, ale i sebe. Troufám si však říct, že tuto skutečnost si bohužel mnoho z nás neuvědomuje a stále si myslí, že lidská společnost je pánem naší zeměkoule. Obrázek č. 1 níže poukazuje na důležitost rovnováhy v ekosystému. Zobrazuje špatný příklad postavení lidské rasy v přírodě (na levé straně), kdy je člověk nadřazen všem ostatním živočišným i neživočišným druhům, a správný přístup k tomuto postavení (na pravé straně), kde je člověk součástí veškeré přírody na Zemi. Z toho vyplývá, že každý tvor či rostlina má na této planetě své místo, svůj význam a neexistuje zde bezdůvodně. Nutno podotknout, že lidé se v současném stylu života cítí pohodlně a budoucnost je často ani nezajímá. Jsou slepí vůči nebezpečím, která nám postupem času začnou hrozit, pokud přírodu budeme současným tempem i nadále ničit. Na to začít jednat už však v té době bude bohužel pozdě.
KUSHI, Michio, JACK, Alex. Makrobiotika: preventivní energetická medicína budoucnosti. Praha: Tok, 1996, 371 s. ISBN 80-902008-3-4. 9
11
Obrázek č. 1: Důležitost rovnováhy ekosystému
1.2 Environmentální problémy dnešní doby Následující podkapitola se věnuje environmentálním problémům současnosti. Ty můžeme rozdělit podle rozsahu působnosti, které se týkají – na globální a regionální.10
1.2.1 Globální environmentální problémy Globální environmentální problémy svou velikostí přesahují regionální úroveň či hranice států. Svým rozsahem ovlivňují celou planetu, a je tudíž potřeba je řešit na celosvětové úrovni pomocí mezinárodních smluv. Mezi nejzávažnější problémy týkající se životního prostředí řadíme především globální oteplování a ubývání ozonové vrstvy.
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ Globální oteplování, nebo přesněji globální klimatická změna, je pojem používaný v souvislosti s prokazatelným zvýšením a stále pokračujícím růstem průměrné teploty zemského klimatického systému, které se začalo významně projevovat na začátku 20. století a které je podle většiny vědců z velké části způsobeno činností člověka a jeho nešetrným chováním vůči přírodě. Globální oteplování je zapříčiněno zvýšenou koncentrací tzv. skleníkových plynů v ovzduší, a to zejména oxidem uhličitým (CO2), který se do vzduchu dostává spalováním fosilních paliv a na jeho množství má vliv také ČERVINKA, Pavel a kol. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední odborné školy a učiliště. 2. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2012, 118 s. ISBN 978-80-86034-97-3. 10
12
odlesňování pralesů. Jako důsledky pak můžeme v přírodě pozorovat např. tání ledovců, zvyšování hladiny moří, extrémní projevy počasí (hurikány, povodně, vlny veder, období sucha), okyselování oceánů atd. Zároveň je potřeba zmínit, že globální oteplování může mít také pár pozitivních efektů, a to například zlepšení podmínek pro zemědělství v některých oblastech související s prodloužením vegetačního období. Nicméně ty jsou vzhledem k velkému množství ostatních negativních důsledků spíše zanedbatelné. 11
UBÝVÁNÍ OZONOVÉ VRSTVY Ozonová vrstva je část stratosféry nacházející se ve výšce 25-35 km nad zemským povrchem, v níž se nachází značně zvýšený poměr ozonu (tzv. alotropně modifikovaný kyslík) vůči běžnému dvouatomovému kyslíku. Ozon má schopnost pohlcovat ultrafialové záření přicházející ze Slunce, které je pro všechen pozemský život mimořádně nebezpečné, a tím tak chrání planetu před tímto škodlivým vlivem. Lidskou činností se však vrstva ozonu začala ztenčovat a v některých místech (především na Arktidě či Antarktidě) již dokonce vznikly tzv. ozonové díry, tedy místa, kde je koncentrace ozonu tak malá, že tudy zdraví škodlivé ultrafialové záření může lehce procházet. To pak vede k různým zdravotním obtížím jako je poškození zraku, vznik rakoviny kůže nebo snížení imunity. U rostlin potom způsobuje například snížený růst či nízkou odolnost vůči škůdcům. 12
1.2.2 Regionální environmentální problémy Regionální environmentální problémy jsou problémy, které svým rozsahem postihují pouze určitou oblast, a tím pádem nepřesahují regionální úroveň. Řadíme mezi ně například výstavby velkých vodních děl, s nimiž souvisí ovlivnění hospodaření s vodou, dochází ke ztrátám původních biotopů a mění se rovněž druhová diverzita. Dalšími regionálními problémy mohou být eroze půdy způsobené například výstavbou rozsáhlých lyžařských středisek, degradace půdy související s kácením Wikipedie: Globální oteplování. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Globální_oteplování. 12 Wikipedie: Ozonová vrstva. [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozonová_vrstva. 11
13
deštných pralesů; samotné kácení tropických deštných pralesů je rovněž velmi význačným problémem, jelikož vede k úhynu ohrožených živočišných druhů a k nedostatku pitné vody a potravin v důsledku vymizení přirozeného prostředí, znemožnění zadržení vody v půdě a následné tvorbě velmi suchých oblastí či dokonce pouští. Dále se může také jednat o skládky odpadu, ekologické havárie nebo lokální znečištění ovzduší z továren či automobilové dopravy.
1.3 Ekologická legislativa EKOLOGICKÁ LEGISLATIVA V EU Ekologické daně V Evropské unii existují tři ekologické daně, jejímiž předměty daně jsou: 1. zemní plyn a některé další plyny; 2. pevná paliva – černé uhlí, hnědé uhlí, koks a ostatní uhlovodíky; 3. elektřina. V České republice vznikla povinnost zavést tyto tři zmíněné ekologické daně k 1. lednu 2008, a to jako důsledek členství v Evropské unii a nutného respektování podmínek Unie. Podle portálu BusinessInfo.cz13 je problematika ekologických daní „primárně upravena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, novelou č. 169/2013 Sb., dále pak zákonem č. 17/2012 Sb., o celní správě České republiky.“ S pojmem ekologická daň se rovněž můžeme setkat v souvislosti s motorovými vozidly. Tuto ekologickou daň je potřeba zaplatit v případě, že dané vozidlo nesplňuje emisní normy, jimiž jsou Euro 0-5. V následující tabulce na straně 15 vidíme výše poplatků při nesplnění norem.
BusinessInfo: Ekologické daně. [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ekologicke-dane-3532.html. 13
14
Tabulka č. 1: Emisní normy EURO14 Výše poplatku
Emise vozidla
10 000 Kč
nesplnění emisních norem
5 000 Kč
EURO 1
3 000 Kč
EURO 2
0 Kč
EURO 3 a více
Třídění odpadu V České republice je podle zákona 185/2001 Sb. „každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem.“15 Předepsaný způsob pro konkrétní domácnosti je pak uveden v obecních či městských vyhláškách.
1.4 Třídění odpadu a recyklace Podle francouzských webových stránek Par ici, les bons gestes !16, které jsou zveřejňovány společenstvím aglomerace Pays châtelleraudais (tj. svazem 13 francouzských obcí), je třídění odpadu malým gestem s velkým efektem. Představuje totiž souhrn každodenních drobných skutků jednotlivých občanů, které však přináší nemalé výsledky a mají velký vliv nejen na ochranu přírodních zdrojů a životního prostředí, ale také na podporu místní ekonomiky a zaměstnanosti.
SNÍŽENÍ MNOŽSTVÍ ODPADU Výše jmenované internetové stránky se především zasazují o snížení množství odpadů obyvatel aglomerace Pays châtelleraudais a poskytují lidem návrhy a rady, jak toto množství výrazně zredukovat, a to vždy s uvedením množství daného odpadu v kilogramech na jednu osobu za rok, o které díky těmto skutkům naši planetu ušetří. Mezi zmíněnými návody, které jsou však platné pro všechny z nás, nejen pro obyvatele tohoto společenství aglomerace, figurují například:
Registr vozidel: Ekologická daň. [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.registrvozidel.cz/caste-dotazy/ekologicka-dan. 15 Jak třídit: Třídění v domácnosti. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.jaktridit.cz/cz/trideni/trideni-v-domacnosti. 16 Par ici, les bons gestes: Recyclage. [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://www.par-ici-les-bonsgestes.fr/recyclage. 14
15
pití vody z vodovodního kohoutku namísto kupování vody balené v PET lahvích (3 kg/rok/1 obyvatel);
omezení nadměrné spotřeby mikrotenových sáčků a plastových, papírových či jiných obalů na zboží (4 kg);
darování obuvi a oblečení (kontejnery na textil), které již nechceme nosit, namísto jejich vyhození do popelnice (12 kg);
zajištění opětovného využití předmětů, které již nepoužíváme (darování, prodej) nebo se pokazily (oprava, záruční doba) (13 kg);
umístění informační nálepky „Nevhazovat reklamní letáky“ na poštovní schránku v případě, že letáky nijak nevyužíváme (13 kg);
omezení plýtvání potravinami a vyhazování jídla (20 kg);
pořízení kompostéru, díky němuž nejen snížíme množství biologického odpadu (50 kg), ale který rovněž poslouží k obohacení půdy zahrady či pokojových rostlin; pokud žijeme v bytě, můžeme využít tzv. vermikompostér (kompostér osazený žížalami);
snížení množství biologického odpadu ze zahrady (posekaná tráva, spadané listí, odplevelení apod.) jeho použitím na místa, kde se vyskytuje plevel – díky tomu tak zamezíme jeho dalšímu růstu a šíření, vyživíme půdu, zabráníme jejímu vysoušení atd. (50 kg);
nahrazení jednorázových dětských plen látkovými, které se dají použít opakovaně (300 kg/rok/dítě).
ŽIVOTNOST A DOBA ROZKLADU MATERIÁLŮ Každý materiál má svou životnost a každý materiál se rozkládá různě dlouhou dobu. Dobu rozkladu ovlivňují různé jevy jako například místo, kde se odpad nachází, vlhkost, přístup vzduchu, sluneční světlo apod. Tím pádem lze říci, že stejný materiál se v různých podmínkách rozkládá odlišnou dobu. U organických materiálů čas rozkladu záleží také na existenci tzv. rozkladačů, což jsou organismy, jež v odpadu žijí nebo se jím přímo živí. Organické materiály (biologický odpad) se většinou rozkládají poměrně rychle 16
a přírodě nijak neškodí. Existuje však celá řada odpadů, které se rozkládají velice dlouhou dobu nebo dokonce nikdy. Ty mohou být v některých případech velmi nebezpečné, jelikož se z nich mohou uvolňovat vysoce toxické látky.17 Jedním z materiálů, který je obecně pro lidský organismus velice škodlivý, jsou plasty, protože se z nich (především při zahřívání) uvolňují jedovaté látky. Nicméně i výše zmíněný biologický odpad, který se snadno rozkládá, způsobuje na skládkách velké problémy a to tím, že při rozkladu tento odpad uvolňuje tzv. skleníkové plyny nebezpečné pro životní prostředí a zároveň zde existuje hrozba samovolného vznícení, při němž se do ovzduší uvolňují opět velmi nebezpečné látky nejen pro přírodu, ale také pro lidi. Ať chceme či ne, člověk je součástí přírody. A se stále přibývajícím počtem obyvatelstva na Zemi je potřeba přemýšlet o tom, co se s odpady děje dále poté, co je vyhodíme. V následující tabulce se můžeme dozvědět, jaké jsou průměrné doby rozkladu vybraných odpadů nacházejících se volně ležící na povrchu půdy:18 Tabulka č. 2: Doby rozkladu vybraných odpadů Odpadek
Přibližná doba rozkladu
ohryzek jablka, hrušky
16 dní
papír
4 měsíce
slupka od banánu
5 měsíců
slupka od pomeranče
1 rok
vlněná ponožka
1,5 roku
krabice od nápoje bez hliníkové fólie (kefíry, čerstvá mléka)
7 let
nedopalek cigarety s filtrem
15 let
plechovka
15 let
Číselník – Rychlý přehled v nejrůznějších oborech: Jak dlouho se rozkládají odpadky. [online]. [cit. 201504-14]. Dostupné z: http://ciselnik.artega.cz/jak_dlouho_se_rozkladaji_odpadky.php. 18 Číselník – Rychlý přehled v nejrůznějších oborech: Jak dlouho se rozkládají odpadky. [online]. [cit. 201504-14]. Dostupné z: http://ciselnik.artega.cz/jak_dlouho_se_rozkladaji_odpadky.php. 17
17
igelitový sáček či taška
25 let (nové ekologické tašky se samorozkládacím degradabilním plastem 1 rok)
žvýkačka
50 let
plastový kelímek
70 let
PET láhev, plastová láhev
100 let
alobal nebo tetra-pak s hliníkovou fólií
100 let
jednorázové pleny
250 let
sklo
tisíce let (ale možná nikdy)
polystyren
desetitisíce let (ale možná nikdy)
struny do sekačky
pravděpodobně nikdy (nové bio struny do 10 let)
Jak již bylo řečeno, v procesu rozkládání materiálů je velmi podstatné, v jakých podmínkách se daný odpad nalézá. Proto například v moři mohou být doby rozkladu výše zmíněných položek rozlišné – nedopalek cigarety 1-5 let, plechovka 200 let, plastová lahev 450 let, jednorázová plena rovněž 450 let. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že odpad, který vyprodukujeme a následně vyhodíme, sám jen tak nezmizí, a proto (zejména při neustále se zvyšujícím množství vyrobených obalů a tím následně i odpadu) je opravdu nezbytné, aby se lidé buď snažili tento odpad nějak omezit (např. koupí látkové tašky místo igelitové nebo další příklady viz výše na str. 16) či napomoci jeho recyklaci, zpracování a následnému dalšímu využití tím, že odpad vytřídí. Na francouzských internetových stránkách společnosti Eco-Emballages19, která ve Francii zajišťuje organizaci třídění odpadu a recyklace na národní úrovni, se snaží obyvatele inspirovat k třídění odpadu jednoduchým připomenutím či oznámením, že více
Éco-Emballages : Suivez-moi. [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.ecoemballages.fr/suivezmoi/. 19
18
recyklace znamená větší množství ušetřené energie, vede ke snížení počtu skládek, k úbytku plýtvání s přírodními zdroji a také k poklesu znečištění přírody.
RECYKLAČNÍ SYMBOLY Abychom mohli odpad správně recyklovat, musíme vědět, z jakého materiálu byl vyroben. Proto bychom na každém obalu výrobku měli nalézt označení, jaké materiály daný výrobek obsahuje. Značení se provádí pomocí tzv. recyklačního symbolu, který sestává ze „tří šipek vzájemně propojených do trojúhelníku. Symbol je poté doplněn písemným nebo číselným kódem.“20 Na následujících obrázcích můžeme vidět příklady recyklačních symbolů vybraných odpadů, konkrétně jde o symboly pro sklo, papír, plast a hliník. Obrázek č. 2: Příklady recyklačních symbolů
sklo:
papír:
plast:
hliník:
Číselník – Rychlý přehled v nejrůznějších oborech: Značení tříděného odpadu. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://ciselnik.artega.cz/znaceni_trideneho_odpadu.php. 20
19
2 EKOLOGICKÉ ORGANIZACE Druhá kapitola pojednává o některých současných ekologických organizacích. Tyto instituce spojuje především jeden hlavní společný zájem, a to ochrana přírody a klimatu, záchrana planety Země a zajištění lepší společné budoucnosti nejen pro nás, ale hlavně také pro nadcházející generace našich potomků. Ve většině případů se jedná o nevládní neziskové organizace, které se různými opatřeními snaží zachovat svou nezávislost.
2.1 Mezinárodní ekologické organizace Friends of the Earth (Přátelé Země)21,22 Friends of the Earth je název známé mezinárodní nevládní ekologické organizace, jež byla založena v roce 1969 ekologem Davidem Browerem za účelem ochrany člověka a životního prostředí. Toto sdružení je v současnosti rozšířeno do 74 zemích světa a jeho členy tvoří jak Francie, tak Česká republika. Hlavními tématy, kterými se Friends of the Earth zabývají, jsou: - změna klimatu; - korporace a společenská odpovědnost firem; - GMO – geneticky modifikované organismy; - lesy; - veřejné finance a mezinárodní finanční instituce jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka a exportní úvěrové agentury; - mezinárodní obchod a jeho dopad na životní prostředí a udržitelný rozvoj; - trvale udržitelný rozvoj.
Greenpeace Zřejmě nejznámější a také nejvýznamnější světovou organizaci zabývající se ekologií a ochranou životního prostředí je bezpochyby Greenpeace. Jedná se o nevládní
Wikipedia: Friends of the Earth. [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Friends_of_the_Earth. 22 Wikipedie: Přátelé Země. [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Přátelé_Země. 21
20
neziskovou organizaci, jež byla založena v roce 1971 ve Vancouveru v Kanadě na podnět amerických aktivistů, kteří tehdy na rybářské lodi Phyllis Cormack vypluli pod jménem Greenpeace (Zelený mír) na protest proti atomovým testům na ostrově Amitchka, který byl domovem pro tisíce ohrožených druhů zvířat.23 V současné době Greenpeace se sídlem v nizozemském Amsterdamu působí ve více než 40 zemích světa a to samozřejmě rovněž ve Francii (sídlo v Paříži) a v České republice (sídlo v Praze). Státy, ve kterých má Greenpeace svou pobočku, můžeme sledovat na následujícím obrázku. Obrázek č. 3: Rozšíření Greenpeace ve světě
Jelikož je Greenpeace nezávislá nezisková organizace, nepřijímá (na rozdíl od některých jiných organizací) žádné finanční prostředky od států, vlád, politických stran, podniků ani jiných obdobných subjektů, které by mohly její nezávislost omezit. Jediné dary, které organizace přijímá, pocházejí od jednotlivců, tedy pouze od fyzických osob, obyvatelstva. Především díky této skutečnosti si Greenpeace zachovává svou nezávislost.24 Greenpeace svými početnými kampaněmi „bojuje proti vybíjení tuleňů, lovu velryb, jaderným elektrárnám, ukládání radioaktivního odpadu do oceánu, kácení deštných pralesů, pěstování geneticky modifikovaných rostlin, uvolňování toxických látek do životního prostředí a mnoho dalších.“25 Během svého působení již zaznamenala četné úspěchy.
Aktuálně: Greenpeace. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/greenpeace/r~i:wiki:1316/. 24 Greenpeace ČR: O nás. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/cz/Onas/O-nas---hlavni-stranka/. 25 Wikipedie: Greenpeace. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Greenpeace. 23
21
Světový fond na ochranu přírody26 Světový fond na ochranu přírody (WWF, z anglického World Wide Fund for Nature) je mezinárodní
nezisková
organizace
založená
v roce 1961 mající za cíl především ochranu divoké přírody. Usiluje o záchranu přírodního světa, o to, aby lidé žili udržitelnějším způsobem života, a podniká kroky proti klimatickým změnám. Tato organizace věří v budoucnost, ve které lidé budou žít v harmonii s přírodou.27 Ve svém znaku má pandu velkou, která představuje symbol ohrožených druhů zvířat. Mezi oblasti zájmu tohoto světového fondu patří například klimatické změny, pralesy, moře, živočišné druhy, toxické chemikálie či udržitelný rozvoj. Světový fond na ochranu přírody má pobočky ve 42 zemích světa a rovněž jednu pobočku mezinárodní ve švýcarském městě Gland. Ze dvou zemí, kterým se tato diplomová práce věnuje, je členem pouze Francie.
2.2 Francouzské ekologické organizace V této podkapitole uvádím některé vybrané francouzské asociace zabývající se životním prostředím.
Réseau Action Climat-France (RAC-F)28 -
založena ve Francii roku 1996;
-
síť francouzských sdružení, které se specializují na téma ekologie a klimatických změn;
-
je francouzským představitelem sítě Climate Action Network (CAN), což je celosvětová síť více než 900 nevládních organizací, jejichž cílem je podnítit vlády i
26
Wikipedie: Světový fond na ochranu přírody [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Světový_fond_na_ochranu_přírody. 27 WWF International. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://wwf.org/. 28 Réseau Action Climat France: Qui sommes-nous?. [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.racf.org/Qui-sommes-nous.
22
jednotlivce, aby učinili opatření za účelem omezení dopadu klimatických změn způsobených člověkem na ekologicky trvale udržitelnou úroveň29; -
seskupuje 18 organizací bojující za ochranu životního prostředí, mezi něž patří například:
1) Agir pour l’environnement30 -
občanské sdružení založené v roce 1997;
-
až 90 % finančních příjmů sdružení pochází z dárcovství jednotlivců – snaha o zachování finanční nezávislosti;
-
cílem sdružení je vytváření tzv. občanských mobilizačních kampaní, jejich představování široké veřejnosti a také politikům a lidem odpovědným za rozhodování v ekonomice státu;
-
snaží se o zapojení a sjednocení co největšího počtu sdružení a obyvatel;
2) Association Greenpeace France -
viz podkapitolu 2.1;
-
ve Francii pobočka Greenpeace vznikla v roce 1977;
3) Les Amis de la Terre31 -
asociace založená ve Francii roku 1970;
-
odnož světové organizace Friends of the Earth (viz podkapitolu 2.1);
France Nature Environnement (FNE) -
francouzský svaz asociací bojující za ochranu životního prostředí.
Climate Action Network International: About CAN. [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.climatenetwork.org/about/about-can. 30 Agir pour l’environnement : Présentation de l’association. [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.agirpourlenvironnement.org/association. 31 Wikipédia: Les Amis de la Terre – France. [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Les_Amis_de_la_Terre_-_France. 29
23
2.3 České ekologické organizace Podkapitola 2.3 se zabývá popisem nejdůležitějších a nejznámějších ekologických neziskových organizací v České republice.
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) -
občanské sdružení se sídlem v Praze, které bylo založeno roku 1979;
-
jeho členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny, jeho „posláním je ochrana a obnova přírodního dědictví, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života“32;
-
má okolo 7500 členů, z nichž většina pracuje v tzv. základních organizacích (ZO), kterých je v České republice přibližně 350 a mají svou vlastní právní subjektivitu a statutární orgány;
-
s novelou občanského zákoníku s platností od 1. ledna 2014 se ze Základních organizací ČSOP staly tzv. pobočné spolky.
Zelený kruh33 -
asociace ekologických organizací se sídlem v Praze, která byla založena v roce 1989;
-
přísně dbá na dodržování transparentnosti příjmů svých i všech členských organizací;
-
sdružuje 28 nejvýznamnějších českých ekologických nevládních organizací, mezi něž řadíme například:
1) Greenpeace Česká republika
32 33
-
viz podkapitolu 2.1;
-
v Československu pobočka Greenpeace svůj vznik datuje od roku 1992;
Český svaz ochránců přírody. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csop.cz/. Zelený kruh. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.zelenykruh.cz/.
24
2) Hnutí Brontosaurus34 -
nezisková organizace (občanské sdružení) sídlící v Brně;
-
založena v roce 1974;
-
jejími členy jsou převážně mladí lidé, kteří mají za cíl různými aktivitami spojovat osoby se společným zájmem, kterým je podpora ochrany nejen přírody, ale také kulturních památek (hrady, zámky atd.); organizují tak víkendové i prázdninové akce (tábory pro děti) apod.;
3) Hnutí Duha35 -
v Československu založena roku 1989, sídlo v Brně;
-
člen mezinárodní sítě Friends of the Earth (viz podkapitolu 2.1);
-
asi nejvlivnější a nejúspěšnější ekologická organizace v České republice, která například na rozdíl od organizace Greenpeace přijímá dary nejen od jednotlivců, ale také od některých firem, politiků, známých osobností nebo vědců – to vše však s úsilím o zachování co největší nezávislosti;
-
mezi její aktivity patří kupříkladu snaha o prosazení zákona o omezování závislosti České republiky na drahých fosilních palivech, podpora lokálních zemědělských produktů, ochrana vzácných šelem atd.;
4) Děti Země36 -
ekologický spolek založený v roce 1989, který se soustřeďuje na práci v regionech a snaží se klást důraz nejen na řešení ekologických následků, ale především jejich příčin;
-
působí v jedenácti městech a obcích České republiky;
5) Ekologický institut Veronica -
sídlo v Brně;
-
od roku 1986 vydává časopis Veronica, který stál u zrodu institutu;
-
zabývá se odbornou a vzdělávací činností v oboru environmentalistiky;
Hnutí Brontosaurus. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.brontosaurus.cz/. Hnutí DUHA: O nás. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.hnutiduha.cz/o-nas. 36 Děti Země. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.detizeme.cz/. 34 35
25
-
nabízí služby ekologické poradny, která „v roce 1991 začínala jako první ekologická poradna v tehdejším Československu“37;
-
jeho součástí je ekologické Centrum Veronica Hostětín, které je zároveň jednou ze základních organizací Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP Veronica);
-
pro více informací viz podkapitolu 3.3.1;
6) Arnika38 -
česká nezisková organizace se sídlem v Praze a pobočkami v dalších českých městech;
-
sdružení Arnika pracuje ve třech základních programech: o Centrum pro podporu občanů – podpora veřejnosti v rozhodování o životním prostředí; o Ochrana přírody – ochrana druhové rozmanitosti a hodnoty našich vod a toků; o Toxické látky a odpady – omezování jejich výskytu a prosazování lepší informovanosti.
Dalších českých ekologických organizací, hnutí, nadací či sdružení jistě existuje ještě celá řada, zde jsem uvedla a stručně popsala jen ty nejznámější z nich. Mezi další by se pak daly jmenovat například environmentální nadace pojmenovaná Nadace Partnerství39 založená v roce 1991, občanské sdružení Česká společnost pro ekologii40, které vzniklo v roce 2008, občanské sdružení Kořeny bojující za záchranu Horního Jiřetína a Černic před zničením kvůli těžbě v neustále se rozšiřujících uhelných dolech na Mostecku, Síť ekologických poraden České republiky STEP41, jež existuje od roku 1997, atd.
Veronica – Ekologický institut: Kdo je Ekologický institut Veronica. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.veronica.cz/?id=109. 38 Arnika. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://arnika.org/. 39 Nadace Partnerství. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/. 40 Česká společnost pro ekologii. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.cspe.cz/. 41 Síť ekologických poraden STEP. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.ekoporadna.cz/. 37
26
3 APLIKACE PRINCIPŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V PRAXI V následující kapitole popisuji, co je to udržitelný rozvoj, a uvádím příklady použití ekologických principů v praxi ve Francii a v České republice.
3.1 Udržitelný rozvoj Udržitelnost znamená schopnost vést takový způsob života, který by bylo možné udržovat do nekonečna.42 Jedná se o „způsob chování společnosti, který zajistí kvalitu života současným i budoucím generacím.“43 V minulosti byl tento princip užíván zcela automaticky, ještě nedávno lidé neznali ani neměli příležitost využívat zdroje přírodního bohatství jinak, než přirozenou cestou – vše bylo vzácné, všeho bylo potřeba si vážit, a tak nedocházelo k žádnému plýtvání a tím pádem ani ke znečišťování planety Země. Dnešní moderní doba spojená s téměř neomezenými možnostmi nových technologií si však vyžádala, aby byla tato problematika vědecky definována a aby se o ni začali lidé zajímat, pokud mají zájem na tom, aby jejich nadcházející generace potomků na tomto světě žila stejně hodnotný život, jako žijeme my v současné době. Strategie principu udržitelného rozvoje souvisí se třemi pilíři, kterými jsou pilíř ekonomický, sociální a environmentální. Pouze při propojení všech těchto pilířů, které budou v rovnováze, může být udržitelný rozvoj zajištěn. 1. Ekonomický pilíř V minulém století probíhal výrazný ekonomický růst založený na technickém pokroku a na víře v nevyčerpatelnost přírodních zdrojů. Ukázalo se však, že lidstvo výrazně překračuje limity zdrojů a možnosti přírody se regenerovat. Stálý ekonomický růst je proto tímto způsobem neudržitelný a míra poškození prostředí začíná negativně ovlivňovat kvalitu přírody i kvalitu života člověka. Avšak ekonomika, zejména ta tržní, je založená na neustálém růstu, a proto je poměrně problematické ji nějakým způsobem s udržitelným rozvojem sladit. V současnosti se toto řeší například investicemi do úsporných technologií, do výroby méně Wikipedie: Udržitelnost. [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Udržitelnost. ANDĚL, Petr. Ochrana životního prostředí pro učitele základních škol. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2014, 61 s. ISBN 978-80-7494-051-4. 42 43
27
energeticky náročné či šetrnější k životnímu prostředí, do technologií na odstranění znečištění prostředí nebo ovzduší apod. 2. Sociální pilíř Při plánování udržitelného rozvoje je nezbytné mít na paměti i sociální aspekty. Zajistit prostředí pro spokojený a plnohodnotný život obyvatel, jejich zdraví a hmotné zabezpečení, to vše pokud možno bez devastace životního prostředí. Sociální pilíř se zaměřuje na podporu délky života občanů, úroveň jejich vzdělání, zvyšování životní úrovně, podporuje lokální ekonomiku, nestátní neziskové organizace a jiné. 3. Environmentální pilíř Environmentální pilíř zajišťuje zlepšování životního prostředí ve všech jeho formách – například snižováním výroby zatěžující ovzduší nebo vodní toky, nakládáním s odpady a jejich omezováním, podporováním třídění odpadů, budováním
přírodních
čističek
odpadních
vod,
podporou
ekologického
zemědělství, úpravou krajiny a tak dále. Velkým problémem je rovněž autodoprava, která se nestále zvyšuje a bohužel také velmi těžko nahrazuje.
3.2 Udržitelný rozvoj ve Francii Jak již bylo zmíněno v úvodu, domnívám se, že obecné povědomí o důsledcích negativních vlivů na životní prostředí a především zájem o jejich řešení je ve Francii rozšířenější než v České republice. Oproti Česku dovede Francie, podle mého názoru, záležitosti týkající se ekologie či udržitelného rozvoje komplexněji, efektivněji a účelněji řešit. Nicméně nejspíš tomu tak není v celé Francii, jak vidíme na obrázku č. 4 na straně 29. Ten znázorňuje klasifikaci francouzských departementů z časopisu La Vie44, která srovnává jednotlivé oblasti z pohledu míry zapojení do environmentálních záležitostí. V každém z okresů zohledňuje správu odpadů, kvalitu vzduchu a vody, udržitelnou spotřebu, ekologické zemědělství, ochranu biodiverzity a produkci obnovitelných energií.
La Vie : Palmarès 2015 de l'écologie en France. [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.lavie.fr/actualite/ecologie/palmares-ecologie-2015/palmares-2015-de-l-ecologie-en-france-20-102015-67457_761.php. 44
28
Tato klasifikace je vydávána každý rok a v letošním roce se jedná již o 9. edici, ve které se na prvním místě umístil departement Gironde. Obrázek č. 4: Ekologie ve Francii v roce 2015
Z obrázku je zřejmé, že ekologii a udržitelnému rozvoji se věnuje především jih a západ Francie. Na severu a také na Korsice je situace již o něco horší. Na následujících stranách popisuji environmentální projekty, které se během roku 2008 uskutečnily ve vybraných městech ve Francii. Tuto jakousi „hitparádu“ nejinovativnějších a nejkreativnějších měst uveřejnil francouzský časopis Ça m’intéresse45. V článku nazvaném „20 měst, které jdou příkladem“ jsme se tak mohli dozvědět o tom, jakým způsobem se vybraná města v daném roce zasadila o inovace v oblasti ekologie a jaké novinky přesně uskutečnily ve prospěch udržitelného rozvoje. Cílů všech těchto 45
Les 20 villes qui donnent l’exemple. Ça m’intéresse. Říjen 2008, č. 332, str. 64-74.
29
iniciativ zajisté bylo mnoho: podnítit v občanech chuť něco změnit a chovat se k přírodě zodpovědněji, naučit je, jakými postupy a chováním toho dosáhnout a zároveň v neposlední řadě posloužit jako pozitivní příklad pro ostatní města a obce, které by se tímto mohly inspirovat a šířit tak správné zásady udržitelného rozvoje dál. Aby daná města v těchto vymezených záměrech uspěla, bylo jistě potřeba, aby byly obyvatelům všechny akce a inovace řádně vysvětleny. Jen tak mohli dosáhnout toho, že se občané do daných aktivit zapojili, podpořili je a sdíleli mezi ostatními. Na začátku článku se dočteme, že výdaje určené na aktivity pro ochranu životního prostředí činily 36,2 miliard Euro a vzrostly tak oproti předešlému roku (tj. 2007) o 4,3 %. Jedna třetina těchto prostředků byla vyhrazena na správu odpadních vod, další třetina na sběr a poslední na zpracování odpadů. V následujícím textu jsou v abecedním pořádku uvedeny příklady měst a jejich projekty různých tématik udržitelného rozvoje, s nimiž nás článek seznámil. ANGERS Ve městě Angers vyrostla trvale udržitelná čtvrť Hauts de Saint-Aubin. BORDEAUX Město Bordeaux se může pyšnit novou veřejnou botanickou zahradou na nábřeží řeky Garonny v městské čtvrti Bastide. Lidé (především děti a senioři) zde společně zahradničí a učí se, jak se rostliny přizpůsobují svému okolí, půdě a klimatu. Svou roli zde také hraje představení důležitosti biodiverzity neboli různorodosti druhů. Zahrada se rozkládá na 4 hektarech, na kterých můžeme nalézt kromě jiného například rostlinné druhy ze středomořské oblasti jako citroníky, pomerančovníky či makchie. Hlavním úkolem tohoto projektu bylo představit rostliny z ekologického úhlu pohledu – jaký je jejich vývoj při změnách klimatu. CHALON-SUR-SAÔNE Město Chalon-sur-Saône se zabývá rozvojem kompostování a poskytuje pro své obyvatele bezplatné drcení zeleného odpadu. CLERMONT-FERRAND Ve městě Clermont-Ferrand spustili nový projekt zvaný „Pažitka“, který vedou školní ošetřovatelky a jenž si klade za cíl probudit v dětech zájem o stravu, zdraví anebo také sport. 30
DIJON Město Dijon se rozhodlo pro soustředění všech městských dopravních prostředků (tj. vlak, autobusy, tramvaje, taxi, kola) do jednoho místa za účelem usnadnění přestupů a tím pádem posílení jejich využívání a následného poklesu automobilové dopravy ve městě. S tímto cílem město přetvořilo prostory v blízkosti dijonského vlakového nádraží, kde byla rovněž vytvořena nová parkovací místa pro auta i kola, došlo k rozšíření pěších zón a byl zaveden nový společný tarif pro vybrané dopravní prostředky. DUNKERQUE Město
Dunkerque otevřelo
tzv.
3D Dům, jehož
název (3D)
vychází
z francouzského Dunkerque pour le Développement Durable, neboli Dunkerque pro udržitelný rozvoj. Jedná se o místo o rozloze 1500 m2, jež slouží jako informační centrum věnované problematice trvale udržitelného rozvoje a jehož hlavním cílem je, aby se lidé k tématu ochrany životního prostředí stali vnímavějšími. Pomocí interaktivních panelů a obrázkových zdí se tak město snaží o zvýšení informovanosti o tomto tématu a zakomponování dílčích jednání a skutků ze strany občanů do jejich každodenního života – tj. jak snížit spotřebu energie a produkovat méně odpadu. Rovněž zde došlo ke zprovoznění autobusu na vodíkový pohon. HONFLEUR Otevření dětských ekologických jeslí se uskutečnilo ve městě Honfleur v regionu Dolní Normandie. Budova jeslí je vytápěna biomasou a její velké prosklené prostory jsou situovány směrem na jih, díky čemuž se ušetří značné množství elektrické energie. Najdeme tady také solární ohřívač vody a sběrač na dešťovou vodu, kterou je pak následně zaléván venkovní trávník. Děti jsou zde krmeny biopotravinami a nosí výhradně látkové pleny, jež je možno prát a představují tak 10 x menší množství odpadu než používání plen jednorázových. Město Honfleur rovněž zamýšlí otevření školy na stejném principu. LA ROCHELLE Město La Rochelle se rozhodlo pro využití použitých potravinových olejů za účelem jejich přidání do nové pohonné směsi jako jednu z jejích složek. LYON Ve městě Lyon proběhla výstavba první fáze trvale udržitelné čtvrti s názvem „Lyon Confluence“, kde bude možné nalézt kanceláře, bytové i veřejné prostory. Rovněž 31
se město zapojilo do projektu „Autolib’“, který zahrnuje systém sdílení automobilů ve městech (tzv. autopartage). Občané zaplatí roční zápisné, měsíční předplatné a dále pak platí za každé použití „veřejného“ automobilu. Tento projekt má přinést úsporu především těm lidem, kteří nevyužívají jízdu autem každý den – jeden kilometr je vyjde celkově na 0,41 €. Městu pak projekt Autolib’ uleví od zbytečných aut navíc, jelikož jedno vozidlo z tohoto projektu je schopné nahradit nejméně čtyři normální automobily. MÉRIGNAC Město Mérignac ve francouzském departementu Gironde zavedlo tzv. „ekologický balíček“, který má za cíl obyvatele finančně podpořit při koupi úsporného zařízení pro šetření vody, sběrače na dešťovou vodu, solárního ohřívače vody nebo kompostéru, a to tím, že část nákladů za tyto investice zaplatí ze svých prostředků. Obyvatelům sociálního bydlení město také vydává perlátory na vodovodní baterie a redukční ventily na sprchové hlavice, jejichž přínosem je snížení spotřeby vody o 20 %. MONTPELLIER K instalaci nové oranžové popelnice se uvolilo město Montpellier. Kontejner je určen ke sběru organických odpadů (jako například slupky z ovoce a zeleniny, zbytky jídla, odumřelé rostliny, tráva ze zahrady atd.), které v aglomeraci Montpellier tvoří ročně okolo 33 000 tun, což je 30 % z celkového množství odpadů z domácností. Nasbíraný biologický odpad je poté jednou týdně převezen do nové továrny na metanizaci Ametyst, kde je primárně přeměněn buď v kompost a následně dodáván zemědělcům, nebo také v bioplyn. Záměrem města bylo zapojit do projektu co nejvíce obyvatel, což bylo spojeno s předchozí nutností osvěty. MULHOUSE Pro zavedení tzv. „Klimatického plánu“ (Plan Climat) a „Klimatického boxu“ (Climat Box) se rozhodlo město Mulhouse. Klimatický box obsahuje například pytel na odpadky, nertuťový teploměr, několik úsporných žárovek a informační brožuru s ekologickými radami. Tato akce měla mimo jiné i symbolický charakter: teploměr zde mohl sloužit jako připomenutí toho, že když se v lidském těle zvýší teplota i jen o pár stupňů, následky jsou znatelné a nepříjemné. Stejné je to u planety. Klimatický plán se pak týká pěti pilířů, a to: nákup a spotřeba; územní správa a plánování; stavba a renovace; doprava; zvýšení informovanosti a vnímavosti spotřebitelů 32
– to vše samozřejmě se zaměřením na principy udržitelného rozvoje a ochranu životního prostředí. NARBONNE Ve městě Narbonne vznikl první uhelný vrt za podpory francouzského územněsprávního celku, a to souběžně s nasazením 27 000 stromů na 27 hektarech. NICE Město Nice instalovalo tři mikro-turbíny do systému pitné vody za účelem vytvoření takového množství elektrické energie, jakou spotřebuje např. místní tramvaj. PAŘÍŽ Mnohá města také mají zájem na tom, aby nějakým způsobem omezila stále narůstající automobilovou dopravu. Jedním z nich je i francouzské hlavní město. To se zapojilo do projektu Autopartage, v rámci kterého se snaží přimět občany, aby omezili jízdu autem, případně se vzdali vlastnictví auta úplně a tento dopravní prostředek si vypůjčovali v autopůjčovnách k tomu určených. RENNES Francouzská metropole Rennes se snaží o omezení množství odpadů z domácností tím, že zveřejnila 90stránkovou publikaci nazvanou „Průvodce opětovného využití“, jenž má občany nabádat k tomu, aby nechali opravit zařízení, které se pokazilo; darovali, prodali nebo s někým vyměnili oblečení a boty, které si již nepřejí dále nosit a podobně. To vše namísto toho, aby těmito předměty zbytečně zaplňovali kontejnery na směsný odpad. Výtisk čítá přibližně 600 profesionálních opravářů, které si v případě potřeby mohou obyvatelé objednat. Rovněž odkazuje na místa, kde lidé mohou odložit nepotřebné oblečení, nábytek, elektrospotřebiče atd. Rennes díky tomuto počítá se snížením odpadů z domácností až o 20 %. SAINT-DENIS Město Saint-Denis provedlo výstavbu čtyř ekologických domů na 100 m2 ve čtvrti Cristino Garcia pro rodiny s nižšími příjmy. Cílem bylo usnadnění nabytí vlastnictví pro obyvatele tohoto sociálního bydlení. Také náklady na provoz těchto ekologických domů jsou podstatně nižší (sběrače dešťové vody, topení dřevem v úsporných finských krbových
33
kamnech, malý únik tepla díky plastovým oknům a rostlinám na střešní krytině apod.), díky čemuž jejich obyvatelé ušetří nemalé částky. SAINT-ÉTIENNE Město Saint-Étienne instalovalo fotovoltaické panely o rozloze 2 600 m2 na střechu stadionu Geoffroy-Guichard. Vytvořenou elektrickou energii pak skupuje společnost EDF (Électricité de France), která se zabývá výrobou a distribucí elektřiny ve Francii. Dále ji pak prodává za zvýhodněný tarif. Díky této iniciativě města Saint-Étienne se ročně podaří zamezit úniku 90 tun oxidu uhličitého do ovzduší. TOULOUSE Ve městě Toulouse sepsali tzv. „Pravidla ulice“, která mají vést k lepšímu využívání ulic chodci, cyklisty i automobily. TREMBLAY-EN-FRANCE Dalším způsobem, jakým lze limitovat používání automobilů ve městech, může být například ten, který aplikovalo město Tremblay-en-France v pařížském předměstí. To bylo jedním z prvních, jež zavedlo služby tak zvaného „pédibusu“, to znamená jakéhosi pěšího autobusu, který zajišťuje přesun dětí do škol. Jedná se o dobrovolníky ze stran rodičů, kteří děti doprovázejí v pravidelných intervalech a „linkách“. Jde zároveň o bezkonkurenčně nejlevnější ekologický projekt ze všech zmiňovaných.
Toto bylo představení několika vybraných environmentálních projektů, které byly ve Francii uskutečněny. Nicméně v této zemi jistě existuje velká spousta dalších podobných iniciativ se stejným záměrem.
3.3 Udržitelný rozvoj v České republice Pokud bychom chtěli najít podobnou klasifikaci okresů či krajů České republiky a porovnat tak míru jejich ekologického chování, jako jsme viděli v obrázku č. 4 výše, žádné komplexní zpracování jako je tomu v případě Francie zřejmě nenajdeme. I přesto však u nás určité projekty týkající se ekologicky šetrných principů nalezneme.
34
Za skvělý a asi nejlepší příklad použití principů trvale udržitelného rozvoje v České republice považuji ekologické Centrum Veronica Hostětín, které je součástí Ekologického institutu Veronica a o němž již byla řeč výše v podkapitole 2.3. Toto centrum lze bezpochyby označit za model ekologické vesnice.
3.3.1 Ekologický institut Veronica Ekologický institut Veronica je název v dnešní době již poměrně známé české ekologické organizace, která se aktivně zasazuje nejen o ochranu životního prostředí, ale usiluje
především
o
vzdělávací
osvětu
široké
veřejnosti
v oblasti
odborných
environmentálních témat. Její odnoží je Centrum Veronica Hostětín, které se snaží o zajištění trvale udržitelného rozvoje mikroregionu, v němž se nachází – tzv. Bojkovska ležícího ve Zlínském kraji na úpatí Bílých Karpat. Od svého vzniku již Centrum Veronica Hostětín uskutečnila mnoho modelových projektů za účelem posílení udržitelného rozvoje obce a je tak zářným příkladem toho, jak ve skutečnosti obec fungující na ekologických principech může existovat. V následujících řádcích uvádím výčet a stručný popis zmíněných modelových projektů.46 1. Kořenová (vegetační) čistírna odpadních vod Asi nejvýznamnějším projektem, který se uskutečnil, je pro obec Hostětín kořenová čistírna odpadních vod (ČOV). Můžeme říct, že tato čistírna odpadních vod v Hostětíně stála u zrodu celého hostětínského konceptu udržitelného rozvoje. Původně totiž obec neměla žádnou čistírnu odpadních vod; znečištěná voda byla svedena do vedlejší obce Pitín. V sedmdesátých letech 20. století byla na Hostětín uvalena stavební uzávěra, tudíž jakákoliv nová výstavba byla znemožněna a z důvodu omezení plnění základní funkce obce tím byla výrazně negativně ovlivněna její další existence. Proto byly následně předvedeny tři návrhy řešení na její odstranění, z nichž vítězným se nakonec stal projekt právě na kořenovou čistírnu odpadních vod. Ta byla postavena roku 1996 a stala se tak první čistírnou svého druhu na východní Moravě. Čistírna funguje na principu přírodních samočisticích procesů, které probíhají v uměle vytvořeném mokřadu umístěného v blízkosti obce.
Průvodce Hostětínem: Informace o modelových projektech udržitelného rozvoje v obci. ZO ČSOP Veronica, 2008, 40 s. 46
35
2. Obecní výtopna na biomasu „Obecní výtopna na biomasu je nizozemsko-českým demonstračním projektem Společně prováděných činností (Activities Implemented Jointly), který vznikl v roce 2000.“ 47
. Tvorbu tepla zajišťuje teplovodní kotel o výkonu 732 kW. Ten spaluje odpadní dřevo
(tzv. dřevní štěpku) z okolních lesů a pil, a tak podporuje využití obnovitelných zdrojů energie. Výtopnu provozuje obec Hostětín a je také jejím majitelem. Přínosem pro obec je bezpochyby její nezávislost na vzdálených zdrojích energie (obec se tak stává plně nezávislou na ostatních) a také fakt, že finanční prostředky vložené do vytápění neustále zůstávají v regionu. Při spalování dřevo uvolňuje nesrovnatelně méně oxidu uhličitého než dříve používaná fosilní paliva (především hnědé uhlí; rozdíl činí přibližně 1500 tun CO2 ročně) a vytváří pouze malé množství popela, čímž nezatěžuje okolní prostředí. Zároveň se zrušila emise metanu, který byl uvolňován tlením odpadní dřevní štěpky na skládkách. Kromě jiného provoz výtopny rovněž vytváří možnost nových pracovních pozic na částečný úvazek pro lidi z obce či přilehlých vesnic. 3. Pasivní dům Centra Veronica Hostětín Pasivní dům centra Veronica byl vybudován roku 2006 jako vůbec první pasivní dům v České republice, který slouží veřejným účelům. Na této nízkoenergetické stavbě najdeme mnoho prvků, které odpovídají současným trendům ekologických staveb. Mezi ně řadíme především jevy popsané na následujících řádcích:
Využívá izolaci i stavbu slámou, což se zdá být velice výhodným řešením, jelikož sláma je levná, snadno se s ní manipuluje a zejména slouží jako kvalitní izolační materiál.
Řízené větrání se zpětným získáváním tepla (tzv. rekuperací) je důležité pro omezení zbytečné ztráty energie, při které by docházelo klasickým větráním okny.
Díky těmto jevům můžeme za významný ekonomický přínos pasivního domu považovat značnou úsporu energie.
Průvodce Hostětínem: Informace o modelových projektech udržitelného rozvoje v obci. ZO ČSOP Veronica, 2008, str. 27. 47
36
Pasivní dům centra Veronica Hostětín v současné době slouží jako seminární centrum a nachází se v něm také ekopenzion, jež je certifikován jako ekologicky šetrná služba, a bio restaurace nabízející pokrmy z Fair Trade potravin, biopotravin i místních produktů. (Poznámka: Fair Trade = tzv. spravedlivý obchod podporující producenty ze zemí třetího světa) 4. Hostětínská moštárna Moštárna v Hostětíně byla postavena roku 2000. Provozovatelem je společnost Tradice Bílých Karpat s. r. o. Hlavní zpracovávanou surovinou jsou v první řadě samozřejmě jablka, ale i jiné druhy ovoce a zeleniny či rostlin jako například černý rybíz, červená řepa, zázvor, máta nebo rakytník. Mezi další výrobky moštárny můžeme jmenovat také bylinné sirupy či BIO kalvádos. Cílem je především podpora lokálního ekologického zemědělství a obnovení pěstování starých odrůd ovocných stromů, jejichž kvalita se v regionu během staletí ověřila, nicméně v poslední době bohužel začaly převažovat spíše uměle vyšlechtěné odrůdy, při jejichž pěstování je potřeba velké množství chemických přípravků. Mošty jsou vyrobeny v kvalitě BIO a mají regionální původ (region Bílých Karpat), což přispívá k rozvoji ekonomiky na tomto území. 5. Sušírna ovoce Sušení ovoce je jedno z nejvhodnějších způsobů uchování těchto surovin. Sušírna v Hostětíně je přibližně dvě stě let stará. V roce 1997 byla členy ZO ČSOP Veronica Hostětín zrekonstruována a opět po několika desetiletích uvedena do provozu, čímž byla obnovena starodávná tradice. Spíše než ekonomické výhody představuje sušírna přínos zejména v sociální a kulturní oblasti. Tím jsou například obnova starých tradic a řemesel, kontakt mezi občany vesnice apod. 6. Solární kolektory a fotovoltaická elektrárna Sluneční záření patří mezi nejpřirozenější zdroje získávání energie, jelikož se jedná o plně obnovitelný zdroj. Na území České republiky ročně dopadne přibližně 1000 x více sluneční energie, než je celková roční spotřeba elektřiny.
37
Výhodami využití slunečního záření jsou nezávislost na vzdálených zdrojích energie, minimální provozní náklady na ohřev teplé vody a především také značný ekologický přínos. Ročně se totiž tímto způsobem řešení ušetří asi 50 tun emisí oxidu uhličitého, které by vznikly, pokud by se místo této varianty řešení použilo klasické získávání energie použitím fosilních paliv (převážně spalováním hnědého uhlí). V Hostětíně existují tři typy využití slunečního záření: a) Solární kolektory Solární kolektory jsou umístěné na budově pasivního domu centra Veronica i na některých domech obyvatel Hostětína. Kolektory sbírají sluneční záření a poté dochází k ohřevu pitné i topné vody. b) Fotovoltaická elektrárna Dochází k aktivní přeměně slunečního záření v elektřinu. c) Solární architektura Jedná se především o samovolné ohřívání interiérů budov díky slunečnímu svitu, konkrétněji díky velkým oknům orientovaným na jižní stranu. Takovéto využití sluneční energie se v Hostětíně používá od roku 1997. 7. Šetrné veřejné osvětlení Zřejmě jen velmi málo měst řeší otázku špatného vlivu veřejného osvětlení na životní prostředí a na zdraví člověka. Ve většině měst nejen České republiky se tak zajisté setkáme s „tradičním“ pouličním osvětlením, které však může mít na naše zdraví i okolní prostředí nepříznivý dopad:
Poruchy spánku či zhoršení kvality spánku způsobené nedostatkem tmy, bez níž se do těla nevyplavuje „spánkový“ hormon melatonin, který je mimo jiné důležitý k ochraně proti karcinogenním látkám;
Možné bezpečnostní riziko vzniklé oslněním řidičů a chodců – nevhodně osvětlené komunikace výrazně snižují bezpečnost;
Dopad na ekosystém vlivem nadbytečné intenzity záření a tím přitahování a následný úhyn hmyzu, který je pro ekosystém zcela nezbytný; vliv i na mnoho dalších živočichů i rostlin; narušení rovnováhy a vazeb celého ekosystému;
38
Světelné
znečištění
oblohy,
které
je
podle
webových
stránek
www.svetelneznecisteni.cz obecně „chápáno jako souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou přináší umělé osvětlení. (…) Mezi hlavní projevy světelného znečištění patří pronikání světla do příbytků, oslnění, osvětlení míst, kde to není žádoucí, a závojový jas oblohy (populárně označovaný jako tzv. světelný smog)“48;
Zbytečné plýtvání elektrickou energií.
Obec Hostětín se proto v rámci svých environmentálních projektů rozhodla zmírnit i tyto negativní vlivy a zejména díky velkorysosti firmy Philips, která roku 2006 Hostětínu věnovala sadu nejmodernějších svítidel, je toto pro obec již minulostí. Jedná se o sadu sodíkových výbojek, které jsou navrženy právě tak, aby co nejméně zatěžovaly prostředí – světelné „hlavy“ míří světlo směrem dolů, nikoliv do všech stran, osvětlení je rovnoměrné, barva světla je žlutá a ne bílá, jež je lákavější pro hmyz.
Světelné znečištění: Co je světelné znečištění. [online]. [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni. 48
39
4 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Čtvrtá kapitola se věnuje podrobnému popisu dotazníku, jeho jednotlivých bodů a zároveň předpokladům, které vedly k jeho vzniku.
4.1 Předpoklady a očekávané výsledky Jak již bylo řečeno v úvodu, smyslem dotazníkového šetření bylo získání určitých podkladů, které by potvrdily či vyvrátily domněnku, kterou jsme si položili v úvodu práce – že obyvatelé Francie mají k ekologii kladnější postoj a celkově se o tuto problematiku více zajímají než obyvatelé České republiky. Hlavním důvodem, proč se domnívám, že lidé v České republice jsou environmentálními problémy obecně méně zainteresovaní než občané Francie, je moje vlastní zkušenost, které jsem nabyla při seznámení se s názory a zájmy určitého počtu Francouzů, kteří se této tématice poměrně hodně věnovali. Pokud by se můj předpoklad potvrdil, jedním z vysvětlení by podle mého názoru mohly být například důvody politické a historické. Češi byli během komunistického režimu odtrženi od jakéhosi „reálného“ světa, vše se řídilo pouze s pomocí centrální moci a na žádné alternativy či vlastní a odlišné názory nebyl prostor ani nebyly žádané. Na rozdíl od toho obyvatelé Francie v minulosti žádným podobným režimem svázáni nebyli, vše se zde vyvíjelo přirozenějším způsobem. Tento přirozený vývoj myšlení a chování lidí v Čechách chyběl, a proto si také myslím, že převzetí odpovědnosti za jakékoliv činy, rozhodování a zájem o to, co se děje kolem nás, pro nás může být mnohdy těžší.
4.2 Charakteristika dotazníku Pro zajištění odpovědi na otázku, zda je postoj k ekologii pozitivnější u obyvatel Francie nebo České republiky, jsem sestavila dotazník, který obsahoval dvacet otázek týkajících se názorů občanů na ochranu životního prostředí, třídění odpadu apod. Ten jsem následně uveřejnila na francouzské a české webové stránky pod názvy „Opinions et comportements sur l’écologie en France“ a „Ekologické chování a postoj k ekologii obyvatel České republiky“. 40
Je potřeba říci, že ne všechny otázky byly povinné. Konkrétně tři body byly označeny jako nepovinné, a to z toho důvodu, že vždy v otázce, která předcházela, mohl respondent zvolit odpověď „ne“ či „nevím“, a tím pádem následně nebyl schopen daný bod dotazníku zodpovědět. Šlo o otázky číslo 7, 11 a 13, kde měli respondenti upřesnit, jaký typ kontejnerů na tříděný odpad se nachází v blízkém okolí jejich bydliště (č. 7), jaký typ odpadu třídí (č. 11) a jaké činnosti provozují, pokud označili, že se snaží chovat úsporně a s ohledem k životnímu prostředí (č. 13). V některých otázkách, kde bylo v nabídce možné označit více různých odpovědí, mohli respondenti zvolit také možnost „jiné“. V tomto případě pak byli vzápětí vyzváni k upřesnění jejich vlastní odpovědi. Jednalo se o body číslo 5, 7, 11, 13 a 15. Ve čtvrté otázce byla mezi odpověďmi také možnost „jiné“, nicméně v tomto případě již bez výzvy k doplnění. V následujícím textu uvádím jednotlivé části a body dotazníku v pořadí, jak šly za sebou: První část dotazníku byla zaměřena na obecné informace o osobách vyplňujících tento dokument (tzv. segmentační otázky) – například pohlaví, věk, dosažené vzdělání, místo a typ bydliště. Rovněž jsem v této části položila dotazy související s tříděním odpadu, konkrétně zda a jaké kontejnery na tříděný odpad se nacházejí v blízkosti bydliště dané osoby. Jednalo se o následující otázky a jejich možné varianty odpovědí: 1. Jsem: a) žena b) muž 2. Je mi: a) méně než 20 let b) 20-29 let c) 30-39 let d) 40-49 let e) 50-59 let f) 60 a více let 3. Mé nejvyšší dosažené vzdělání: a) b) c) d) e)
žádné, popř. ještě studuji ZŠ základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské (i VOŠ) 41
4. Žiji: a) ve městě b) na venkově c) jiné 5. Bydlím: a) v bytě b) v rodinném domě c) v pasivním nebo nízkoenergetickém domě d) jiné: 6. V blízkém okolí mého bydliště se nachází kontejnery na tříděný odpad: a) ano b) ne c) nevím 7. Upřesněte, jaký typ kontejnerů: (nevyplňujte, pokud jste na předchozí otázku odpověděli „ne“ nebo „nevím“)
a) papír b) plasty c) sklo d) hliník nápojové kartony
f) biologický odpad g) elektroodpad h) textil i) nevím j) jiné:
Druhá část dotazníku se již věnovala osobním názorům a postojům jednotlivých respondentů k problematice životního prostředí, separaci odpadu, myšlence tak zvané ekologické vesnice apod. – například jaký je jejich názor na ochranu životního prostředí, zda se zajímají o ekologii, zda a jaký odpad třídí nebo zda znají či podporují některé ekologické organizace. Body číslo 17, 18 a 19 se následně týkaly myšlenky ekologické vesnice, jejíž smysl a fungování jsem přiblížila v podkapitole 3.3.1. Poslední položený dotaz se tázal dané osoby na to, zda by uvítala větší angažovanost ze strany obce, města či státu v environmentálních záležitostech, jako například podporu výsadby zeleně ve městech, spouštění nových biotechnologií v továrnách, umisťování většího množství kontejnerů na tříděný odpad ve městech a obcích, zavádění elektroautobusů v rámci MHD atd. Otázky a možné odpovědi této druhé části dotazníku vypadaly konkrétně takto: 8. Podle mého názoru je důležité starat se o ochranu životního prostředí, aby tak byl zajištěn kvalitní život i pro budoucí generace: a) ano b) ne c) nevím 42
9. Zajímám se o ekologii: a) ano b) částečně c) ne 10. Třídím odpad: a) ano b) částečně (pouze některé druhy odpadu) c) ne 11. Mezi odpad, který třídím, patří: (nevyplňujte, pokud jste na předchozí otázku odpověděli „ne“)
a) b) c) d) e) f) g) h) i)
papír plasty sklo hliník (plechovky, konzervy apod.) nápojové kartony (od mléka, džusů apod.) biologický odpad elektroodpad textil jiné:
12. Snažím se chovat úsporně a s ohledem k životnímu prostředí: a) ano b) částečně c) ne d) nevím 13. Co například děláte? (nevyplňujte, pokud jste na předchozí otázku odpověděli „ne“) a) šetřím s vodou (např. při mytí nádobí, sprchování atd.) b) šetřím s elektrickou energií – tzn., že např. používám úsporné žárovky či spotřebiče; vypínám televizi na přístroji a nikoliv pouze na ovladači (tzv. režim standby); prádlo peru na nižší teplotu; při vaření používám pokličky apod. c) snažím se kupovat výrobky od lokálních prodejců d) občas kupuji výrobky se značkou BIO, FairTrade nebo jiné, či produkty vyrobené z již recyklovaných materiálů e) snažím se omezit spotřebu plastových či jiných obalů (např. nekupovat při každém nákupu novou tašku, nekupovat výrobky zbytečně zabalené v plastu, papíru, mikrotenových sáčcích apod.) f) snažím se vyhnout zbytečné a nadměrné spotřebě papíru (tzn., že např. využívám oboustranného tisku, netisknu vše, pokud to opravdu nepotřebuji atd.) g) upřednostňuji veřejnou hromadnou dopravu před jízdou autem h) v autě se snažím jezdit alespoň ve dvou lidech (nebo více) i) jiné: 14. Autem jezdím (i jako spolujezdec): a) každý den b) občas, když je potřeba c) málo 43
d) nikdy 15. Znám tyto ekologické organizace (z doslechu či více): a) Greenpeace b) Český svaz ochránců přírody (ČSOP) c) Hnutí Duha d) Hnutí Brontosaurus e) Děti Země f) žádnou g) jiné: 16. Podporuji některou z ekologických organizací (finančně, dobrovolnictvím apod.): a) ano b) ne 17. Znám myšlenku tzv. ekologické vesnice nebo znám např. Ekologické centrum Veronica, které jako první zavedlo a uskutečnilo v praxi tuto myšlenku (tzn. vesnice s přírodní čističkou odpadních vod v obci, topením na biomasu, úsporným pouličním osvětlením, fotovoltaickou elektrárnou, s využitím solární energie, dešťové vody atd.): a) ano b) ne 18. Tato myšlenka ekologické vesnice se mi líbí: a) ano b) ne c) nevím 19. Dovedu si představit, že bych žil/a v ekologické vesnici či v pasivním (nízkoenergetickém) domě: a) ano, v obou b) pouze v ekologické vesnici c) pouze v pasivním nebo nízkoenergetickém domě d) možná e) ne f) nevím 20. Chtěl/a bych, aby se obec / město / stát více angažoval v ekologických záležitostech (např. umístění většího množství kontejnerů na tříděný odpad, zavedení elektroautobusů, výsadba zeleně, zavedení biotechnologií v továrnách apod.): a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím
44
Na konci diplomové práce jsou následně přiloženy obě dvě varianty výše popsaného dotazníku, varianta česká i francouzská. Tyto dvě verze byly až na tři otázky obsahující drobné odlišnosti, zcela totožné. Francouzská verze se lišila od té české konkrétně v bodech č. 3, 15 a 17. V bodě číslo 3 byl rozdíl ve výčtu možností odpovědí na otázku týkající se nejvyššího dosaženého vzdělání respondenta, což bylo způsobeno rozdílným dělením školského systému ve Francii a v České republice. Zatímco pro Česko byly v otázce tyto možnosti odpovědí: a) žádné, popř. ještě studuji ZŠ; b) základní; c) středoškolské bez maturity; d) středoškolské s maturitou; e) vysokoškolské (i VOŠ); pro Francii, která má z pohledu Čechů pod pojmem „základní“ pouze první stupeň základní školy, byly možnosti následující: a) aucun / j’étudie encore à l’école primaire; b) primaire; c) secondaire – collège; d) secondaire – lycée; e) supérieur. Rovněž otázka číslo 15 „Znám tyto ekologické organizace (z doslechu či více)“ obsahovala odlišné varianty možných odpovědí, a to z důvodu existence různých ekologických organizací v obou státech (s výjimkou mezinárodní organizace Greenpeace). Možnosti f) žádnou a g) jiné byly totožné. Odpovědi pak vypadaly následujícím způsobem: francouzský dotazník:
a) Greenpeace b) Réseau Action Climat-France c) Agir pour l’environnement d) Les Amis de la Terre e) France Nature Environnement (FNE) f) aucune g) autres :
český dotazník:
a) Greenpeace b) Český svaz ochránců přírody (ČSOP) c) Hnutí Duha d) Hnutí Brontosaurus e) Děti Země f) žádnou g) jiné:
45
Posledním bodem, který se odlišoval, byl bod číslo 17 dotazující se na skutečnost, zda respondent někdy slyšel o myšlence tzv. ekologické vesnice či zda přímo zná nějaký příklad již existující ekologické vesnice. Rozdíl spočíval v tom, že v dotazníku pro české obyvatele byl navíc zmíněn konkrétní příklad Ekologického institutu Veronica, o němž již byla řeč v podkapitole 3.3.1 a který díky své odnoži Centra Veronica Hostětín jako první uskutečnil myšlenku ekologické vesnice v praxi.
46
5 VÝSLEDKY A ZHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V této kapitole uvádím prezentaci výsledků jednotlivých dotazníkových šetření a následně jejich porovnání.
VÝSLEDKY FRANCOUZSKÉHO DOTAZNÍKU V rámci dotazníkového šetření vytvořeného na francouzských stránkách www.fr.zequestionnaire.com49 se podařilo získat 72 respondentů, z nichž větší část pochází z jihu Francie, konkrétně z departementu Pyrénées-Orientales. Jednalo se především o mladší lidi studující na univerzitě. Segmentační otázky typu pohlaví, věk, vzdělání ve francouzském dotazníku získaly tyto výsledky: Průzkum probíhající ve Francii byl zodpovězen převážně muži, a to přesně v tomto poměru – 46 mužů (63,9 %) a 26 žen (36,1 %) – tedy mužská část obyvatelstva byla téměř dvakrát vyšší než ženská (viz graf č. 1). Graf č. 1: Je suis
Pokud jde o věk, graf č. 2 na následující straně ukazuje, že více než polovina dotazovaných byli mladí lidé ve věku 20 až 29 let (66,7 %), jak jsem již uvedla. Další celkem početnou skupinou byly osoby v rozpětí mezi 30 až 39 let (13,9 %), o něco méně potom bylo respondentů starších 60 let (6,9 %). Nejmenší zastoupení v dotazníku měly 49
ZE-questionnaire. [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://fr.ze-questionnaire.com.
47
odpovídající mladší 20 let, dále osoby ve věku 40-49 let a 50-59 let (všechny tři skupiny po 4,2 %). Skutečnost, že starší osoby mají ve vyplňování dotazníku velmi malé zastoupení, může být podle mého názoru nejspíše zapříčiněno tím, že se tito lidé nedostanou k počítači či internetu tak snadno či vůbec, a tudíž nemohli nebo neměli příležitost dotazník vyplnit. Dalším důvodem může být také to, že se téma ekologie, globálních klimatických problémů a s nimi spojenou ochranou životního prostředí stalo aktuální a diskutované až v poměrně nedávné době, a tudíž na jakoukoliv ekologickou výchovu nebyli tito lidé zvyklí a logicky tedy ani v pozdějším věku se o toto téma nijak výrazně nezajímají. Graf č. 2: J’ai
Graf č. 3: Mon niveau d’éducation le plus haut atteint
V grafu č. 3 můžeme pozorovat, že naprostá většina francouzských respondentů (84,7 %) dosáhla vysokoškolského vzdělání. Druhá část má střední školu, tzv. lycée (15,3 %). Žádné jiné odpovědi tato otázka neobdržela. 48
Co se týče místa, kde lidé odpovídající na dotazník žijí (viz graf č. 4), tak velká většina z nich označila možnost „ve městě“ (83,3 %). Menší část pak žije na venkově (16,7 %). Odpověď „jiné“ nezvolil žádný z respondentů. Dále, jak můžeme vidět v grafu č. 5, značná část dotázaných bydlí v bytě (63,9 %), o polovinu méně lidí pak žije v běžném rodinném domě (31,9 %). Jedna osoba (1,4 %) obývá ekologický dům (tedy pasivní nebo nízkoenergetický) a dvě osoby (2,8 %) vybraly možnost „jiné“, z nichž jedna upřesnila, že se jedná o internátní školu a druhá žádné upřesnění nepřidala. Graf č. 4: Je vis
Graf č. 5: J’habite
Následující otázka č. 6 se týkala rozmístění kontejnerů na tříděný odpad v dosahu bydliště (graf č. 6 na str. 50). Jako odpověď na tento dotaz zvolila převážná část francouzských obyvatel (83,3 %) možnost „ano“, 16,7 % se vyjádřilo, že se žádné kontejnery na tříděný odpad v blízkosti jejich bydliště nenacházejí. Jen pro zajímavost
49
bych chtěla zmínit, že tyto odpovědi získaly naprosto stejná procenta jako výsledky předešlé otázky č. 4 zjišťující, zda respondenti žijí ve městě nebo na venkově. Graf č. 6: Les conteneurs à recyclage se trouvent à proximité de mon domicile
Graf č. 7: Précisez lesquels
Pokud respondenti na otázku č. 6 odpověděli kladně, v dalším bodu měli následně možnost specifikovat, jaký typ kontejnerů se v blízkém okolí jejich obydlí nachází. Při pouhém pohledu na graf č. 7 můžeme zjistit, že je velmi rozmanitý. Největší zastoupení zde mají kontejnery na sklo (21,2 %), v těsném závěsu se pak umístily nádoby na sběr papíru a plastů (obě po 19,9 %). Poměrně velké procento získala také možnost vytřídění nápojových kartonů od džusů, mlék apod. (14 %), méně pak oblečení (8,1 %). Srovnatelné výsledky poté získaly možnosti „biologický odpad“ (5,1 %), „elektroodpad“ (4,7 %) a „hliník“ (taktéž 4,7 %). Čtyři lidé zvolili odpověď „jiné“ (1,7 %), přičemž pouze dva z nich upřesnili, jaká jiná možnost separace odpadu se nedaleko jejich bydliště vyskytuje. V prvním případě se jednalo o „baterie“ a v druhém o „separační dvůr“, ve kterém je 50
možno – mimo ostatní běžné materiály – ukládat také objemnější předměty jako například nábytek, předměty ze dřeva, ze železa a jiných kovů, pneumatiky, elektroniku, nebezpečný odpad, oleje apod. Jako poslední se rovněž objevila odpověď dvou osob (0,8 %), že neví, jaký druh odpadu se dá v blízkosti jejich bydliště třídit. V další části dotazníku se již otázky týkaly osobních názorů obyvatel Francie na problematiku ekologie, třídění odpadu či udržitelného rozvoje. Graf č. 8 znázorňuje, jaké je mínění respondentů na ochranu životního prostředí a to konkrétně, zda si myslí, že je důležité, aby se lidstvo staralo o ochranu naší planety s cílem ji přestat poškozovat, napravit vzniklé chyby a zajistit tím podmínky pro kvalitní život našich budoucích generací. Jak můžeme pozorovat, naprostá většina občanů Francie (93,1 %) s tímto výrokem souhlasí. Pouze tři lidi (4,2 %) pak na otázku neznali odpověď nebo se nechtěli vyjádřit a dvě osoby (2,8 %) zaznačily možnost „ne“. Graf č. 8: À mon avis, il est important de protéger l’environnement pour qu’une vie de qualité soit aussi assurée pour les générations à venir
Devátá otázka se věnovala zájmu dotazovaných o ekologii, a jak vidíme na následující straně v grafu č. 9, tak stejné procento lidí (45,8 %) odpovědělo, že se o ekologii zajímá buď úplně anebo částečně. U celých 91,6 % francouzských respondentů tedy můžeme říct, že určitou náklonnost nebo pozitivní postoj k ekologii či životnímu prostředí mají, ať už menší nebo větší. Odpověď „částečně“ může znamenat, že dotyčný například pouze třídí odpad, ale nic víc ho z této problematiky nezajímá; někdy si přečte článek pojednávající o ekologickém tématu, ale nijak výrazně se neangažuje, nezjišťuje si podrobnosti; nepodporuje žádnou ekologickou organizaci apod. Co se týče negativní odpovědi na tuto otázku, tak možnost „ne“ vybralo 8,3 % respondentů. 51
Graf č. 9: Je m’intéresse à l’écologie
Výsledky odpovědí na otázku č. 10 „Třídím odpad“ („Je trie les déchets“) vypadají téměř identicky jako u předchozího bodu č. 9. Stejné procento, tj. 8,3 %, zvolilo možnost „ne“, že odpad nijak nevytřiďují a vyhazují všechno do jednoho kontejneru na směsný odpad. Dále přesná polovina dotazovaných (50 %) zaznačila odpověď „ano“ a 41,7 % odpověď „částečně“, tedy že třídí jen některé vybrané druhy odpadu (např. pouze plasty, pouze sklo apod.). Opět se dá říci, že naprostá většina dotázaných občanů Francie (91,7 %) se k separaci odpadu staví vesměs kladně. Graf č. 10: Je trie les déchets
Z grafu č. 11 na str. 53 se dozvídáme, jaký typ odpadu je nejčastěji obyvateli Francie separován. Z výsledků, které vidíme, se dá tvrdit, že každý materiál má ve třídění odpadu své nemalé zastoupení. Nejvýrazněji zastoupeny jsou však především tři z nich: sklo (19,6 %), plasty (16,7 %) a papír (15,7 %). Tyto tři zabírají v grafu více než polovinu ze všech možných vytřiďovaných materiálů (52 %). Na následujících místech se umístily 52
nápojové kartony s 12,7 procenty, textil (9,8 %) a elektroodpad (9,5 %). Nejméně odpovědí pak získali hliník (8,5 %) a biologický odpad (6,9 %). Dva lidé (0,7 %) rovněž zvolili možnost „jiné“, přičemž pouze jeden z nich svou odpověď upřesnil a napsal, že mimo jiné třídí také různé „oleje“ nebo tzv. „inertní odpad“, čímž mohou být například cihly, pálené střešní tašky, kachličky, betonové kvádry, písek a jiný stavební odpad, jenž nepodléhá biologickému rozkladu. Graf č. 11: Lesquels
Graf č. 12: Je tâche de me comporter d’une manière économique et en considération pour l’environnement
V grafu č. 12 můžeme pozorovat, že na otázku, zda se obyvatelé Francie snaží chovat úsporně a s ohledem k životnímu prostředí, odpověděla přibližně polovina z nich (52,8 %), že „částečně“. To může znamenat, že neprovozují úplně všechny aktivity, které by šetřily přírodu (např. všechny, co byly navrženy v následující otázce č. 13), nicméně některé určité způsoby úspory peněz či životního prostředí si přesto osvojili. Menší, avšak 53
nezanedbatelnou část odpovědí, získala možnost „ano“ (40,3 %) a jen nepatrný zlomek respondentů uvedl, že se úsporně ani ohleduplně nechová (5,6 %). Jeden člověk také vybral možnost „nevím“ (1,4 %). Pokud respondenti na předchozí otázku č. 12 odpověděli kladně, v dalším bodě dotazníku pak následně měli možnost upřesnit, co všechno dělají pro to, aby se k životnímu prostředí chovali šetrně, jejich ekologická stopa tak byla co nejmenší a zároveň ušetřili i své finanční prostředky. Graf č. 13: Que pratiquez-vous exactement ?
Z výsledků 13. otázky vyplynulo, že mezi činnosti nejhojněji praktikované ve Francii patří snaha o úsporu elektrické energie, kterou vybralo 20,4 %. Na dalším místě se umístilo snažení o neplýtvání vodou například při sprchování či mytí nádobí (18 %) a úsilí vyhnout se nadměrné spotřebě papíru při tisku a podobně (16,1 %). Na přibližně podobné hodnoty se dostalo kupování značek BIO, FairTrade či jiných nebo také kupování výrobků z již recyklovaných materiálů (11 %), dále nakupování produktů od místních zemědělců (9,8 %), snaha o omezení spotřeby plastových či jiných obalů (8,6 %) a snaha o upřednostnění veřejné hromadné dopravy před jízdou autem (8,2 %). Poměrně nízké procento lidí (5,1 %) označilo, že se snaží jezdit v autě alespoň ve dvou lidech, a sedm osob (2,7 %) zvolilo jako odpověď možnost „jiné“, z nichž tři doplnili, že využívají kolo jako dopravní prostředek, jeden respondent připsal, že doma topí dřevem a biologického odpadu se zbavuje pomocí kompostéru, a tři osoby odpověď nijak neupřesnili.
54
Čtrnáctý bod dotazníku zjišťoval, jak často francouzští obyvatelé využívají automobil, i jako spolujezdci, ať už pro jízdu do práce, školy, za zábavou, na výlety či jiné (graf č. 14). 41,7 % respondentů odpovědělo, že autem jezdí každý den; 34,7 % osob automobil používá občas, podle svých potřeb; dalších 22,2 % pak tento dopravní prostředek využívá málokdy. Pouhých 1,4 % pak označilo, že autem nejezdí vůbec nikdy. Graf č. 14: J’utilise une voiture (même en tant que covoyageur)
Graf č. 15: Je connais ces organisations écologiques (au moins de nom ou plus)
Dalších pět otázek č. 15-19 se věnovalo zjišťování znalostí a názorů občanů Francie na ekologické organizace a ekologické vesnice. Výsledky bodu č. 15, který se dotazoval na to, zda respondenti znají některé organizace zabývající se životním prostředím, dopadly následujícím způsobem: téměř polovina z nich označila, že zná organizaci Greenpeace (46,3 %). Tento výsledek se dal i dosti dobře předpokládat, jelikož tato organizace je mezinárodní, věnuje se velkému množství environmentálních problémů a je celkově velice aktivní. Dalšími známými 55
organizacemi pro dotazované, ať už pouze z doslechu či více, byly Agir pour l’environnement (17,7 %), France Nature Environnement (16,3 %), Les Amis de la Terre (13,6 %) a nejméně procent pak získala organizace Réseau Action Climat-France (2,7 %). Tři respondenti (2 %) napsali, že žádnou ekologickou organizaci neznají. Dva z dotázaných (1,4 %) pak vybrali možnost „jiné“, přičemž jeden z nich napsal, že zná ještě navíc organizaci Sea Shepherd Conservation Society (SSCS)50, což je americká nevládní nezisková organizace založená v roce 1977 Paulem Watsonem (někdejším členem skupiny Greenpeace) a bojující za zachování a ochranu ekosystémů v oceánech a mořích. Následující graf č. 16 nám ukazuje, že velká většina z dotázaných francouzských obyvatel (88,9 %) žádnou environmentální organizaci nepodporuje, naproti tomu 11,1 % respondentů se nějakým způsobem do akcí ekologických organizací zapojuje – finančními dary, dobrovolnictvím či jinak. Graf č. 16: Je supporte certaines des organisations écologiques (financièrement, volontairement, etc.)
Další dva body dotazníku se týkaly znalostí občanů o ekologických vesnicích a zároveň zjišťovaly, zda se jim tento nápad zamlouvá či ne. Na první otázku odpověděla více než polovina respondentů „ano“ (51,4 %), že myšlenku ekologické vesnice znají nebo že případně znají i nějaký konkrétní příklad takovéto vesnice. Druhé menší polovině (48,6 %) tento název ani myšlenka nic neříká, jak můžeme sledovat v grafu č. 17 na straně 57.
Wikipedia: Sea Shepherd Conservation Society. [online]. [cit. 2015-11-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Sea_Shepherd_Conservation_Society. 50
56
Graf č. 17: Je connais l’idée de village écologique ou je connais quelques exemples de villages écologiques
Na otázku, zda se jim tento nápad ekologické vesnice líbí nebo ne (graf č. 18), pak odpovědělo celých 70,8 % dotazovaných „ano“. Další necelá čtvrtina lidí (23,6 %) nevěděla nebo se nechtěla vyjádřit a čtyři osoby (5,6 %) vybralo možnost „ne“. Graf č. 18: Cette idée de village écologique me plaît
Předposlední otázka dotazníku se respondentů ptala, zda si dokáží představit život v pasivním či nízkoenergetickém domě anebo v ekologické vesnici. V grafu č. 19 na následující straně pozorujeme, že nejvíce lidí odpovědělo, že by si dokázalo představit bydlet jak v ekologickém domě, tak i v ekologické vesnici (40,3 %). Druhou nejčastější odpovědí byla odpověď „možná“ (34,7 %). O něco méně hlasů pak získala možnost „pouze v ekologickém domě“ (13,9 %). Pět dotazovaných (6,9 %) nevědělo, jestli by se jim tato představa života zdála atraktivní či nikoliv a dvě osoby (2,8 %) zvolily možnost „ne“.
57
Jeden člověk (1,4 %) také vybral možnost, že by si dokázal představit žít pouze v ekologické vesnici, přičemž ekologický dům ho nijak neláká. Graf č. 19: Je peux imaginer habiter dans un village écologique ou dans une maison écologique
Podle grafu č. 20, který zobrazuje výsledky na otázku, jestli by si obyvatelé Francie přáli, aby se jejich obce, města či stát více angažovali v environmentálních záležitostech a problematice udržitelného rozvoje, zvolila přesná polovina respondentů možnost „rozhodně ano“ (50 %) a druhá menší polovina vybrala „spíše ano“ (45,8 %). Tři lidé (4,2 %) nevěděli nebo se nevyjádřili, zda si přejí větší angažovanost měst či státu. Odpovědi „spíše ne“ ani „ne“ se neobjevily vůbec. Graf č. 20: Je voudrais que le village / la ville / l’État soient plus engagés dans les affaires écologiques
58
VÝSLEDKY ČESKÉHO DOTAZNÍKU Škála respondentů v českém dotazníkovém šetření byla o dost rozmanitější, než ve francouzském, což bylo způsobeno tím, že dotazník na webových stránkách www.vyplnto.cz51 byl veřejně přístupný jakýmkoli osobám, které na daný web vstoupí. Jednalo se tedy díky tomu o lidi z celé České republiky. S tím souvisel i počet získaných respondentů z Česka, jenž byl vyšší, než počet odpovídajících z Francie – konkrétně 127 osob. Segmentační část českého dotazníku dopadla následovně: Dotazník vyplnilo téměř dvakrát více žen než mužů – 81 oproti 46 (viz níže graf č. 21), což je přesný opak výsledku francouzského dotazníku, kde převažovala mužská část obyvatelstva (46 mužů oproti 26 ženám). Fakt, že český dotazník získal především respondenty ženského pohlaví, může poukazovat na skutečnost, že v České republice se o ekologické problémy zajímají mnohem více ženy, než muži. Graf č. 21: Jsem
V grafu č. 22 na následující straně vidíme, že největší, skoro poloviční zastoupení měla skupina mladých lidí od 20 do 29 let (48,03 %). Dalšími třemi, již méně početnými skupinami byly osoby ve věku 40-49 let (15,75 %), méně než 20 let (14,17 %) a 30-39 let (11,81 %). Skutečnost, že skupiny obyvatel ve věku 50-59 let (v dotazníku zastoupeni 6,3 %) a 60 a více let (3,94 %), může mít stejný důvod jako u francouzské části dotazníku, a to, že starší lidé mají většinou k počítači či internetu horší přístup nebo také, že je řešení
51
Vyplňto. [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: https://www.vyplnto.cz/.
59
ekologických problémů poměrně mladší téma a tím pádem se starších občanů nijak výrazně nedotýká. Graf č. 22: Je mi
Graf č. 23: Mé nejvyšší dosažené vzdělání
Co se týče vzdělání (viz graf č. 23), odpovědělo velmi obdobné procento respondentů, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské (44,09 %) či středoškolské s maturitou (40,94 %). Mezi ostatními odpověďmi se objevilo také vzdělání základní (10,24 %), středoškolské bez maturity (3,94 %) a jeden člověk (tedy 0,79 %) zaznačil, že nemá vzdělání žádné, popřípadě, že je stále studentem základní školy. 60
Většina lidí, kteří dotazník vyplňovali, žije ve městě (celých 66,93 %), na venkově pak 30,71 % a tři lidé (tj. 2,36 %) si vybrali možnost „jiné“, což může být například na úplné samotě v lese apod. Dále více než polovina odpovídajících lidí (53,54 %) bydlí v bytě, dalších 41,73 % v běžném rodinném domě a tři respondenti (2,36 %) dokonce v pasivním či v nízkoenergetickém domě. Také se objevily dvě odpovědi od obyvatel vysokoškolských kolejí (1,58 %) a jedna obyvatelka tradiční valašské dřevěnice. Graf č. 24: Žiji
Graf č. 25: Bydlím
Co se týká umístění kontejnerů na tříděný odpad v blízkosti bydliště daných respondentů (graf č. 26 na str. 62), naprostá většina (celých 90,55 %) zvolila odpověď „ano“, tedy že se v dostatečné blízkosti od jejich bydliště takovéto kontejnery nacházejí. 61
Pouze 7,09 % pak odpovědělo, že se kontejnery na tříděný odpad v dosahu jejich bydliště nenachází vůbec a 2,36 % označilo odpověď „ nevím“. Graf č. 26: V blízkém okolí mého bydliště se nachází kontejnery na tříděný odpad
Graf č. 27: Upřesněte, jaký typ kontejnerů
V grafu č. 27 můžeme následně pozorovat, o jaký typ kontejnerů na tříděný odpad se nejobvykleji v České republice jedná. Nejvýrazněji zastoupeny jsou především kontejnery na sklo (100 % hlasů respondentů, kteří třídí odpad), papír (99,13 %) a plasty (99,13 %). Přibližně poloviční zastoupení má výskyt kontejnerů na textil (54,78 %), následován možností třídění nápojových kartonů (40,87 %). Na zhruba 30procentní úrovni se objevil elektroodpad (34,78 %) s biologickým odpadem (27,83 %). Zcela nejmenší zastoupení pak získala možnost třídění hliníku, a to pouhých 6,09 %. Není však jisté, zda 62
tento výsledek nemůže být také ovlivněn tím, že lidé například někdy ani nezaznamenají, že se určitý odpad dá třídit spolu s jiným odpadem, třeba s plasty, jako je tomu kupříkladu v Ostravě, kde se do kontejnerů na plastový odpad dají vhazovat zároveň jak nápojové kartony, tak i kovové obaly (tj. konzervy, plechovky, spreje či jiné obaly od kosmetiky atd.). Další třídění již potom probíhá ve firmě, která odpad ve městě sváží a zpracovává (v tomto konkrétním případě se jedná o OZO Ostrava s. r. o.). Nicméně je jisté, že bohužel ne všichni občané si tohoto faktu povšimnou. Na následujících stranách uvádím výsledky druhé části dotazníku, která se již týkala vlastních názorů jednotlivých respondentů na environmentální problémy či třídění odpadu. Graf číslo 28 představuje názor obyvatel České republiky na to, zda je podle nich důležité, aby se v dnešní době lidé starali o ochranu životního prostředí a následně díky tomu zajistili kvalitní životní podmínky i pro budoucí generace našich potomků. Převážná většina (95,28 %) souhlasí s tím, že je potřeba se o ochranu životního prostředí zajímat, tedy pravděpodobně i ti, kteří jinak ekologii či třídění odpadu nijak výrazně „nefandí“, jak můžeme následně porovnat s následujícími grafy č. 29 a 30. Toto zjištění je zajímavé zejména proto, že podle výsledků si téměř každý myslí, že je dobré se o prostředí, ve kterém žijeme, starat, ale zdaleka ne každý už pro to něco sám udělá. Co se týče negativních odpovědí na tuto otázku, tak pouze čtyři lidi (3,15 %) odpověděli, že neví, zda je důležité se o ochranu životního prostředí starat, a dva (1,57 %) zvolili možnost „ne“. Graf č 28: Podle mého názoru je důležité starat se o ochranu životního prostředí, aby tak byl zajištěn kvalitní život i pro budoucí generace
63
Pokud jde o zájem o ekologii (graf č. 29), téměř přesná polovina dotazovaných (50,39 %) odpověděla, že se o tuto problematiku zajímá částečně. To může například znamenat to samé, co jsem naznačila v předchozích výsledcích francouzského dotazníku, že osoby, které tuto možnost vybraly, kupříkladu pouze třídí odpad, ale o nic víc se nestarají. O něco menší část respondentů, ne však zanedbatelná (37,8 %), vybrala možnost „ano“, že se o ekologii zajímají, „ne“ pak odpovědělo 11,81 %, což je procento o něco málo vyšší než ve francouzském dotazníku (8,3 %). Graf č. 29: Zajímám se o ekologii
Jak můžeme vidět v grafu číslo 30 na straně 65, výsledky otázky č. 10 „Třídím odpad“ v českém dotazníku dopadly velice pozitivně. Přes padesát procent respondentů (přesně 51,97 %) zvolilo odpověď „ano“ a dalších 45,67 % třídí odpady částečně, což značí, že do kontejnerů vhazují pouze vybrané druhy odpadu – například jenom plasty a sklo, jenom papír a nápojové kartony apod. Dá se tedy říct, že skoro všichni, kteří dotazník vyplňovali, nějakým způsobem třídí odpad, ať už víc nebo míň. Pouze tři lidé (2,36 %) z celkového počtu 127 osob zaznačilo, že odpad netřídí vůbec.
64
Graf č. 30: Třídím odpad
Graf č. 31: Mezi odpad, který třídím, patří
Z grafu č. 31 můžeme vyčíst, jaký typ odpadu je nejčastěji obyvateli České republiky tříděn. Vidíme zde, že na prvním místě se umístil plast s 94,31 procenty, následován tříděním papíru (91,06 %) a skla (90,24 %). Na čtvrtém místě skončil elektroodpad s 66,67 % hlasů. Velké zastoupení měl také textil (56,1 %) a nápojové kartony (48,78 %). O něco méně procent získal biologický odpad (37,4 %) a nejméně 65
hliník s 25,2 procenty. Dvě osoby také v možnosti „jiné“ upřesnili, že třídí železo či jiné kovy, jeden respondent přidal odpověď „měď/mosaz a staré baterie“. Nutno podotknout, že jeden občan České republiky se vyjádřil poměrně negativním způsobem, a to nejen v této otázce, ale i v následujících otázkách č. 13 a 15, čímž vyjádřil svůj nesouhlas k jakýmkoli ekologickým aktivitám. Z faktu, že nejvyšší procento respondentů třídí plasty, papír a sklo, plyne jasná souvislost s tím, že podle výsledků z grafu č. 27 patří mezi nejrozšířenější kontejnery na tříděný odpad právě ty na sklo, papír a plasty. Stejně tak tomu bylo i u odpovědí francouzského dotazníku. Můžeme se proto domnívat, že pokud by bylo v dosahu bydlišť umístěno více druhů kontejnerů, většina obyvatel – jak českých, tak francouzských – by zřejmě také následně třídila více druhů odpadu. Pokud například srovnáme množství třídění
hliníku
a
dostupnost
kontejnerů
na
tento
odpad
určených,
dojdeme
k překvapujícímu závěru, že v blízkosti bydliště obyvatel se nachází kontejner na hliník pouze podle 6,09 % odpovědí, ale přesto se k jeho třídění přihlásilo celých 25,2 % osob. Můžeme tedy usoudit, že obyvatelé České republiky přece jen nejsou k třídění odpadu až tak apatičtí. Graf č. 32: Snažím se chovat úsporně a s ohledem k životnímu prostředí
Podle názorů respondentů se necelá polovina z nich (48,82 %) snaží chovat úsporně či s ohledem k životnímu prostředí (viz výše graf č. 32). Druhá menší polovina (47,24 %) má pouze částečnou snahu, to znamená, že tito lidé nedělají úplně vše pro to, aby šetřili přírodu, ale chovají se v některých věcech pohodlně, stylem života dnešní konzumní společnosti. Nicméně přesto určité aktivity dobré pro zlepšení životního prostředí 66
provozují. Pouze část dotazovaných obyvatel České republiky (3,94 %) se pak nijak úsporně ani ohleduplně nechová. Pro zajímavost také uvádím, že tento graf svými výsledky dopadl velmi podobně jako předchozí graf č. 30 na straně 65 týkající se třídění odpadu. Velmi blízké procento zvolilo odpověď „ano“ (třídím, chovám se úsporně) – 51,97 % a 48,82 % a podobně skončila také odpověď „částečně“ s 45,67 % u otázky „Třídím odpad“ a 47,24 % u otázky o úsporném a šetrném chování k přírodě. Graf č. 33: Co například děláte?
67
Ve výsledcích otázky č. 13, jaké aktivity, které jsou šetrné k životnímu prostředí, dotazovaní například dělají či jakým způsobem se snaží chovat úsporně a tím pádem ušetřit nejen finanční prostředky, ale i přírodu, se nejčastější odpovědí stala možnost šetření elektrické energie se 74,8 %, jak můžeme sledovat v grafu číslo 33 na předchozí straně. Dalšími činnostmi praktikovanými více než polovinou respondentů byly snaha o omezení nadbytečné nebo zbytečné spotřeby papíru (66,67 %), snaha o omezení spotřeby plastových či jiných (například papírových) obalů (63,41 %), úspora spotřeby vody při mytí nádobí, sprchování a podobně (60,98 %) a snaha o upřednostnění veřejné hromadné dopravy před jízdou autem (51,22 %). Mnohé z těchto možností odpovědí samozřejmě souvisí nejen s ochranou prostředí, ale především také s úsporou peněz, a proto je velmi pravděpodobné, že některé činnosti, jako je například snaha o neplýtvání elektřiny a vody, provozují i lidé, kteří se o ekologické problémy příliš nezajímají. Ostatní odpovědi této otázky dopadly následujícím způsobem: 47,15 % osob označilo, že někdy kupuje výrobky se značkami BIO, FairTrade či jiné nebo produkty vyrobené z recyklovaných materiálů; 40,65 % se snaží nakupovat produkty od místních výrobců; 31,71 % respondentů má snahu jezdit v autě alespoň ve dvou lidech. Pokud se jedná o odpověď „jiné“, tu zvolilo celkem devět osob (7,29 %), z nichž dvě byly odpovědi negativní, které neodpovídaly na konkrétní otázku, čímž dotázaní naznačili, že se o žádnou z těchto aktivit nezajímají ani ji nepraktikují. Dále pak ostatní respondenti uváděli tato upřesnění: jízda na kole a chůze pěšky; přitápění dřevem v krbu a kamnech; topení a ohřev teplé vody pomocí plynu; podpora ekologických organizací; vysazování rostlin, přikrmování ptactva v zimě, vlastnictví biotopu na zahradě (tzv. biotop = přírodní ekologická nádrž určena ke koupání, jež využívá systému přírodního způsobu čištění vody a není ji tedy nutné čistit žádnými chemickými prostředky); a dvě osoby zmínily používání ekologických, biologicky odbouratelných čisticích prostředků. Taktéž další otázka číslo 14 tázající se na to, jak často respondent jezdí autem, má obdobný charakter. Z grafu č. 34 níže můžeme vypozorovat, že více než polovina osob (51,97 %) využívá své auto pouze občas podle momentální potřeby a když je to nutné. Kolem dvaceti procent pak získaly odpovědi „málo“ (24,41 %) a „každý den“ (19,69 %) a pouze pět osob (3,94 %) odpovědělo, že autem nejezdí nikdy, a to ani jako spolujezdec.
68
Graf č. 34: Autem jezdím (i jako spolujezdec)
Graf č. 35: Znám tyto ekologické organizace (z doslechu či více)
Pokud jde o dalších pět otázek, které se věnovaly znalostem a názorům občanů České republiky na ekologické organizace a ekologické vesnice, jejich výsledky můžeme vidět v grafech č. 35-40 na následujících stranách. Podle grafu č. 35 zná bezkonkurenčně největší procento dotazovaných (92,91 %) ekologickou organizaci Greenpeace, což odpovídá očekáváním a také výsledkům této otázky ve francouzském dotazníku. Již o něco nižší procenta získaly ekologické organizace 69
jako Hnutí Duha (72,44 %), Děti Země (70,08 %), Český svaz ochránců přírody (57,48 %) a Hnutí Brontosaurus (52,76 %). Tři respondenti (2,36 %) odpověděli, že žádnou ekologickou organizaci neznají. Pět lidí pak zvolilo i možnost „jiné“ (3,95 %), kde jmenovali neziskové organizace jako sdružení Arnika (viz podkapitola 2.3), Světový fond na ochranu přírody WWF (viz podkapitola 2.1) či sdružení Barvínek52 (sdružení podporující mikroregion Drahanské vrchoviny kladoucí rovněž důraz na sociální aspekty – práce s dětmi a mládeží, péče o přírodní rezervace, akce pro veřejnost, udržování tradic apod.). Dále to byly také i organizace, které se nesoustředí přímo na ochranu životního prostředí a ekologická témata, ale na ochranu určité části přírody – jako například Svoboda zvířat (organizace na ochranu zvířat založena roku 1994) a Ochránci hospodářských zvířat (OHZ), sdružení založené v roce 1999. Graf č. 36: Podporuji některou z ekologických organizací (finančně, dobrovolnictvím apod.)
V grafu číslo 36 vidíme, že pouhých 14,96 % respondentů nějakým způsobem podporuje některou z ekologických organizací, ať už finančními dary, dobrovolnictvím či jinak. Naprostá většina pak žádnou z ekologických organizací nepodporuje (85,04 %). Sedmnáctá otázka dotazníku se věnovala zjištění, zda a kolik obyvatel České republiky zná myšlenku tak zvané ekologické vesnice nebo zda mu něco říká název Ekologický institut Veronica, který ve vesnici Hostětín ve Zlínském kraji jako první v České republice uvedl nápad ekologické vesnice do praxe. Graf č. 37 zobrazuje, že
52
Barvínek. [online]. [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: http://www.barvinek.net/.
70
necelé tři čtvrtiny osob (71,65 %) ani Centrum Veronica ani ideu ekologické vesnice nezná. Lidí, kteří na tento bod odpověděli kladně, bylo 28,35 %. Graf č. 37: Znám myšlenku tzv. ekologické vesnice nebo znám např. Ekologické centrum Veronica, které jako první zavedlo a uskutečnilo v praxi tuto myšlenku
V následujícím bodu dotazníku č. 18 mě dále zajímalo, zda by se lidem tato myšlenka ekologické vesnice líbila, i přesto, že třeba odpověděli, že o ní dosud neslyšeli. Podle grafu číslo 38 jsem zjistila, že v Čechách se tento nápad líbil více než polovině dotazovaných (62,99 %). 31,5 % občanů následně odpovědělo, že neví, a sedm respondentů (5,51 %) na této myšlence nevidí nic zajímavého. Graf č. 38: Tato myšlenka ekologické vesnice se mi líbí
71
Graf č. 39: Dovedu si představit, že bych žil/a v ekologické vesnici či v pasivním (nízkoenergetickém) domě
Výsledky grafu č. 39 znázorňující odpovědi na otázku č. 19, zda by si občané České republiky dokázali představit žít v ekologické vesnici nebo v pasivním či nízkoenergetickém domě, jsou poměrně rozmanité. Větší část z nich (41,73 %) odpověděla, že by si dovedla představit život v obou těchto variantách, tedy i v ekologické vesnici i v pasivním domě. Okolo dvaceti procent se pohybovaly možnosti „možná“ (18,9 %) a „pouze v pasivním nebo nízkoenergetickém domě“ (20,47 %). Odpověď „pouze v ekologické vesnici“ získala nejméně, a to 2,36 %. Tento výsledek není zřejmě nijak překvapivý, jelikož pokud již někdo přistoupí na život v ekologické vesnici, je velmi pravděpodobné, že by byl ochoten bydlet i v pasivním domě. Dalších 10,24 % respondentů nevědělo, jakou variantu zvolit, nebo zda by chtěli či nechtěli v obci nebo domě tohoto typu žít. Osm lidí, tedy 6,3 %, vybralo možnost „ne“. Co se týče posledního bodu dotazníku zaměřeného na otázku, zda by si Češi přáli, aby se obec, město či stát více angažovali v ekologických záležitostech, 56,69 % zvolilo možnost „rozhodně ano“ (viz graf č. 40 na str. 73). Další větší čtvrtina (29,13 %) vybrala odpověď „spíše ano“, což spolu s předchozími bezmála 57 % tvoří velké procento lidí (85,82 %), kteří na tuto otázku odpověděli kladným způsobem. Osm osob (6,3 %) pak bylo pro možnost „spíše ne“ a stejné procento lidí (3,94 %) se buď přiklání k tomu, že není
72
třeba, aby se obce, města nebo samotný stát více zapojili do environmentálních záležitostí nebo odpověď na danou otázku neznají. Graf č. 40: Chtěl/a bych, aby se obec / město / stát více angažoval v ekologických záležitostech
POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ OBOU VARIANT DOTAZNÍKU Výsledky ukazují, že ekologické chování obyvatel Francie a České republiky či jejich názory na danou problematiku se nijak extra výrazně neliší. Z tohoto můžeme usoudit, že došlo spíše k vyvrácení mého úvodního předpokladu, než k jeho potvrzení. Pokud srovnáme výsledky obou variant uveřejněného dotazníku, tedy francouzské i české, zjistíme, že opravdu nápadně rozdílné jsou například zejména v první otázce, a to, že francouzský dotazník byl vyplněn převážně osobami mužského pohlaví na rozdíl od českého, kde tomu bylo přesně naopak. Další většina výsledků pak k mému překvapení dopadla téměř ve všech případech poměrně podobným způsobem, bez jakýchkoli značných odlišností. Můžu tedy konstatovat, že český dotazník získal nečekaně pozitivní výsledky. Výraznější rozdíl jsme mohli pozorovat také ve třetí otázce, která se týkala nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů (grafy č. 3 a 23). Ve francouzské části dotazníku jsem zaznamenala vysokou koncentraci vysokoškolsky vzdělaných lidí (celých 84,7 %), zbytek osob pak dosáhl středoškolského vzdělání. Výsledky české části dotazníku 73
pak byly o dost rozmanitější. Vysokou školu zde dokončilo 44,09 % dotazovaných, což je o přibližně o čtyřicet procent méně než u francouzských respondentů. Mezi ostatními odpověďmi se poté neobjevilo pouze středoškolské vzdělání, ale rovněž základní, středoškolské bez maturity a dokonce také vzdělání žádné, popřípadě momentální studium základní školy. Skutečnost, že český dotazník byl vyplněn zhruba o polovinu méně respondenty s vysokoškolským diplomem, byla určitě z části způsobena i tím, že se zde vyskytlo o necelých dvacet procent méně obyvatel ve věku 20-29 let než ve francouzské verzi (48,03 % oproti 66,7 %). Co se týče místa bydliště dotazovaných obyvatel Francie a České republiky, tak můžeme říct, že většina z nich žije ve městě, nicméně ve francouzské části těchto respondentů bylo opět o necelých dvacet procent více než v Česku (66,93 % proti 83,3 %), což zase souvisí s věkovým složením dotazovaných. Osoby, jež obývají pasivní či nízkoenergetický dům se našly ve výsledcích obou dotazníků a to dokonce v poměru přívětivějším pro Českou republiku – 1 ze 72 francouzských občanů (1,4 %) a 3 ze 127 českých občanů (2,36 %). Nedá se tedy tvrdit (alespoň podle získaných výsledků), že by tento ekologický „trend“ byl ve Francii hojněji využívaný. Výsledky šestého bodu dotazníku vyšly poměrně překvapivým způsobem, a to proto, že dvakrát více francouzských respondentů odpovědělo, že se kontejnery na tříděný odpad v dostatečné blízkosti jejich bydliště nenacházejí (16,7 % Francouzů oproti 7,09 % Čechů). Srovnání sedmé otázky dotazníku, jež se týkala vyjmenování druhů odpadů, které je možno v blízkosti bydliště respondentů vytřídit, je poměrně těžší, jelikož v jednotlivých dotaznících se výsledky této otázky počítaly jiným způsobem (taktéž i v několika dalších otázkách). Ve francouzském dotazníkovém šetření se procenta zobrazovala tak, že znázorňovala míru zastoupení třídění daného odpadu mezi ostatními odpady. Na druhou stranu v českém dotazníku procenta vyjadřovala množství lidí, kteří odpad třídí, a tedy zodpověděli danou otázku. Z výsledků pak jasně vyplynulo (grafy č. 7 a 27), že v obou státech mezi nejrozšířenější kontejnery na separaci odpadu patří ty na sklo, papír a plasty. Na následujících dvou místech se pak zařadila možnost třídění nápojových kartonů a textilu ve Francii a ty samé materiály také v Česku, akorát v opačném pořadí. Mezi třídicí nádoby se zcela nejmenším výskytem ve Francii i v České republice (pokud nepočítám zvolené možnosti „jiné“) patří nádoby na hliník, biologický odpad a elektroodpad. 74
Otázky č. 8, 9 a 12 dotazující se na postoj k ekologii a ochraně životního prostředí získaly v obou zemích téměř stejné či poměrně velmi podobné výsledky, které ukázaly, že většina lidí se o záležitosti týkající se ekologie zajímá buď úplně či částečně a že přes 90 % dotázaných zastává názor, že je potřeba o životní prostředí pečovat, a také proto sami vyvíjejí snahu chovat se k přírodě úsporně a šetrně. V bodě č. 10 nalezneme určitý rozdíl v tom, že 8,3 % francouzských občanů, což je procento téměř 4 x vyšší než u českých obyvatel (2,36 %), se vyjádřilo negativně ke třídění odpadu, a tedy odpověděli, že netřídí vůbec žádný odpad. Výsledky 7. otázky, jaké druhy kontejnerů na separaci odpad se vyskytují v dosahu domácností, se také následně odrážely v responsích, které materiály dotazovaní třídí a které ne. Proto se opět na prvních třech místech, s výrazným odstupem od ostatních, umístilo třídění skla, plastů a papíru. Ve Francii se pak na dalších pozicích vyskytly materiály nápojové kartony, textil a elektroodpad. V Čechách na čtvrtém místě skončil elektroodpad, následován o něco menším počtem hlasů pro textil a nápojové kartony. Vidíme tedy, že výsledky jednotlivých dotazníků se od sebe moc neliší. Na posledním místě s nejméně odpověďmi zůstává v obou případech míra třídění hliníku a biologického odpadu. Elektroodpad je překvapivě lidmi vytřiďován celkem často, i když výskyt nádob na něj určených není nijak vysoký. Mezi úsporné činnosti (graf č. 13 a 33), které v obou státech respondenti nejčastěji praktikují, patří především šetření s elektrickou energií, úspora spotřeby vody, dále snaha o omezení nadbytečné nebo zbytečné spotřeby papíru a snížení spotřeby plastových či jiných obalů. Toto pořadí (zejména první a druhé místo) se zřejmě dalo očekávat, jelikož zmíněné aktivity jsou šetrné nejen k životnímu prostředí, ale hlavně také po ekonomické stránce. Za zmínku také stojí rozdíl mezi výsledky 14. otázky, ze kterých vyplynulo, že ve Francii používá automobil každodenně dvakrát více lidí než v Česku, a to 41,7 % oproti 19,69 %. O necelých dvacet procent více respondentů (51,97 % proti 34,7 %) pak v České republice jezdí autem pouze čas od času, podle jejich potřeby. Z grafů č. 15 a 35 jsme mohli snadno vypozorovat, že bezkonkurenčně nejznámější ekologickou organizací jak v České republice, tak ve Francii, je světová organizace Greenpeace. Mezi další známá francouzská sdružení patří Agir pour l’environnement a France Nature Environnement (FNE); mezi česká pak Hnutí Duha a Děti Země. Většina
75
francouzských ani českých obyvatel žádnou z těchto ekologických organizací nijak nepodporuje. Znatelný rozdíl byl zaznamenán v sedmnácté otázce (graf č. 17 a 37), která se tázala na znalost myšlenky ekologické vesnice či nějaký její konkrétní příklad, jenž byl v české verzi dotazníku přímo uveden. Nicméně zatímco ve Francii zná tuto myšlenku více než polovina dotazovaných (51,4 %), v Česku je znalost podstatně nižší – ideu ekologické vesnice nebo Ekologický institut Veronica, který jako první v republice tento nápad použil, zná pouhých 28,35 %. Každopádně většina obyvatel obou těchto zemí se shodne na tom, že se jim tato myšlenka ekologického způsobu života zdá zajímává a líbí se jim (70,8 % pro Francii, 62,99 % pro ČR) a dokáží si představit žít buď v ekologické vesnici, pasivním domě nebo obou těchto možnostech (55,6 % ve Francii, 64,56 % v ČR). Pokud se jedná o názor a zároveň poslední otázku dotazníku, zda by se měl stát, město či obec, ve kterých dotazovaní žijí, více angažovat v environmentálních záležitostech (graf č. 20 a 40), výsledky obou dotazníkových šetření byly opět obdobné – naprostá většina respondentů si myslí, že by bylo dobré, aby se alespoň jeden ze tří zmíněných subjektů více staral o předcházení poškozování životního prostředí, a to konkrétně 85,82 % obyvatel České republiky a dokonce o deset procent víc obyvatel Francie (95,8 %). Za zmínku stojí také pár drobností, které sice nebyly součástí dotazníkového šetření, avšak na které jsem během zpracovávání této práce narazila a které představují podle mého názoru velké usnadnění a ulehčení pro lidi v oblasti třídění odpadu. Ve Francii (konkrétně v Montpellier) je například na třídicích kontejnerech přímo napsáno, který den v týdnu se jaký odpad odváží. V České republice je pak pro občany jistě výhodné, že jsou na většině kontejnerů přesně znázorněny druhy odpadů, které se do dané nádoby mohou vhazovat – ne pouze název tříděného materiálu (např.: na kontejneru na plasty je umístěna nálepka s instrukcemi, že do nádoby se mají vhazovat plastové nádoby a láhve, PET láhve, kelímky a krabičky od potravin, sáčky, tašky, fólie, polystyren a jiné výrobky z plastů).
76
ZÁVĚR Pokud bych měla říci, zda se můj úvodní předpoklad, že obyvatelé Francie se ekologií zabývají více než občané České republiky, potvrdil či vyvrátil, musím konstatovat, že podle dat, která vyplývají z výsledků jednotlivých dotazníků, nemohu s jistotou tvrdit ani jedno ani druhé. Výsledky totiž nedopadly nijak výrazně negativně ani pro jednu ze zvolených stran. Ačkoliv jsem se v úvodních předpokladech domnívala, že v Česku si ještě od revoluce a změny politického režimu lidé nestačili zvyknout na nové podmínky, výsledky obou dotazníků hovoří jinak, což je velmi pozitivní zjištění. Když bych tedy měla tyto dva vybrané národy porovnat, můžu říci, že (alespoň podle toho, co respondenti vyplňovali a jaké vybírali odpovědi) v obou zemích jejich obyvatelé s ekologií a potřebou ochrany životního prostředí spíše souhlasí. V obou dotaznících vesměs převažují kladné názory na tyto záležitosti. Je tedy možné, že jsem při svém poznávání Francie potkala právě ty lidi žijící v oné zmíněné „zelenější“ části této země, jak jsme mohli vidět na obrázku č. 4 na straně 29, a tím pádem jsem si vytvořila jakýsi obecný názor na všechny Francouze. Nicméně mým názorem i přesto nadále zůstává, že v České republice téma ochrany životního prostředí a nutnost zavedení principů udržitelného rozvoje je méně propracované, méně komplexní a méně rozšířené do povědomí jejích obyvatel. Důkazem pro toto tvrzení může být například skutečnost, že v Česku existuje nepřeberné množství ekologických hnutí, sdružení, nadací či fondů, které však jen málokdo zná nějak více a které častokrát jednají pouze lokálně, na velmi malém území – např. v určitém mikroregionu ČR – a kolikrát zahrnují jen pár nadšenců z dané oblasti. Zároveň neexistuje žádné globální srovnání ekologického chování v České republice, jako by mohlo být například porovnání bývalých okresů v efektivnosti třídění odpadu apod. po vzoru již zmíněné každoroční klasifikace všech jednotlivých francouzských departementů. Pokud by něco podobného existovalo i v naší zemi, jsem přesvědčená, že vzhledem ke známé soutěživosti českého národa by to mnoho lidí mohlo motivovat k většímu snažení v oblasti ekologických záležitostí. S tím vším také souvisí bohužel velmi malá informovanost občanů České republiky v těchto záležitostech. Nezbývá tedy než doufat, že časem se vše, co nyní v tomto ohledu není dokonalé, zlepší a naše planeta tady pro nás a naše budoucí generace bude ještě hodně dlouho.
77
SUMMARY The diploma thesis’ target was to compare opinion and attitude of French and Czech inhabitants to the ecology, a waste separation and a sustainable development. At the beginning of the work, I described general information concerning the ecology, then I dealt with a description of environmentalist organizations and an application of a principles of sustainable development in practice. The next part of the work was dedicated to a characterization of a questionnaire survey which I had executed in order to procure information needed to evaluation and comparison of the attitudes of residents of individual states which I presented at the end of the work. As a benefit of this work, we can consider the fact that I have found out that the results of the research have come off positively in both of the countries and so I can claim that the ecology seems to be important for many people. This is certainly very good news for the planet.
78
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY Knihy ANDĚL, Petr. Ochrana životního prostředí pro učitele základních škol. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2014, 61 s. ISBN 978-80-7494-051-4. Atlas životního prostředí Moravskoslezského kraje. 2. vyd. Ostrava: Moravskoslezský kraj, Krajský úřad, 2014, 76 s. ISBN 978-80-87503-37-9. BOUKAL, Tomáš. Ekologická antropologie: kapitoly z dějin oboru. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2012, 197 s. ISBN 978-80-7395-475-8. ČERVINKA, Pavel a kol. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední odborné školy a učiliště. 2. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2012, 118 s. ISBN 978-80-86034-97-3. HAVEL, Milan, GABRIELOVÁ, Hana, PETRLÍK, Jindřich, STRAKOVÁ, Jitka, KRČMÁŘOVÁ, Vendula, JOPKOVÁ, Miroslava, TRNKOVÁ, Kateřina, KARLÍK, Vlastimil, KASIKOVÁ, Zora, BLAŽKOVÁ, Martina, LUPAČOVÁ, Viktorie, PETRLÍKOVÁ MAŠKOVÁ Lenka. Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně. 2. přeprac. a rozšíř. vyd. Praha: Arnika, 2013. ISBN 978-80-87651-04-9. JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. Ekologie čtená podruhé. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2013, 197 s. ISBN 978-80-7290-713-7. JANOUŠKOVÁ, Svatava, ČERVINKA, Pavel. Ekologie a životní prostředí: základy přírodovědného vzdělávání pro SOŠ a SOU. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2010, 45 s. ISBN 97880-7373-085-7. KUSHI, Michio, JACK, Alex. Makrobiotika: preventivní energetická medicína budoucnosti. Praha: Tok, 1996, 371 s. ISBN 80-902008-3-4. MÁCHAL, Aleš. Malý ekologický a environmentální slovníček. 4. uprav. vyd. Brno: Rezekvítek, 2006, 56 s. ISBN 80-86626-08-3. MÁCHAL, Aleš. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno: Rezekvítek, 2000, 205 s. ISBN 80-902954-0-1. POLÁŠKOVÁ, Anna a kol. Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 283 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-246-1927-9. Průvodce Hostětínem: Informace o modelových projektech udržitelného rozvoje v obci. ZO ČSOP Veronica, 2008, 40 s. ZELENKA, Josef. Ekologie a environmentalistika. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 370 s. ISBN 978-80-7041-645-7.
79
Časopisy Les 20 villes qui donnent l’exemple. Ça m’intéresse. Říjen 2008, č. 332, str. 64-74. Webové stránky Agir pour l’environnement : Présentation de l’association. [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.agirpourlenvironnement.org/association. Aktuálně: Greenpeace. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/greenpeace/r~i:wiki:1316/. Arnika. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://arnika.org/. Barvínek. [online]. [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: http://www.barvinek.net/. BusinessInfo: Ekologické daně. [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ekologicke-dane-3532.html. Climate Action Network International: About CAN. [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.climatenetwork.org/about/about-can. Česká společnost pro ekologii. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.cspe.cz/. Český svaz ochránců přírody. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csop.cz/. Číselník – Rychlý přehled v nejrůznějších oborech: Jak dlouho se rozkládají odpadky. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://ciselnik.artega.cz/jak_dlouho_se_rozkladaji_odpadky.php. Číselník – Rychlý přehled v nejrůznějších oborech: Značení tříděného odpadu. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://ciselnik.artega.cz/znaceni_trideneho_odpadu.php. Děti Země. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.detizeme.cz/. Éco-Emballages : Suivez-moi. [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.ecoemballages.fr/suivezmoi/. Greenpeace ČR: O nás. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/cz/O-nas/O-nas---hlavni-stranka/. Hnutí Brontosaurus. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.brontosaurus.cz/. Hnutí DUHA: O nás. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.hnutiduha.cz/onas. Jak třídit: Třídění v domácnosti. [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.jaktridit.cz/cz/trideni/trideni-v-domacnosti. 80
La Vie : Palmarès 2015 de l'écologie en France. [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.lavie.fr/actualite/ecologie/palmares-ecologie-2015/palmares-2015-de-lecologie-en-france-20-10-2015-67457_761.php. Nadace Partnerství. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/. Nazeleno.cz: Ekologie. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/ekologie.dic. Par ici, les bons gestes : Recyclage. [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://www.par-ici-les-bons-gestes.fr/recyclage. Příroda.cz: Význam slova 'Ekologie'. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=962. Příroda.cz: Význam slova 'Sociální ekologie'. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=617. Registr vozidel: Ekologická daň. [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.registr-vozidel.cz/caste-dotazy/ekologicka-dan. Réseau Action Climat France : Qui sommes-nous?. [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.rac-f.org/Qui-sommes-nous. Síť ekologických poraden STEP. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.ekoporadna.cz/. Veronica – Ekologický institut: Kdo je Ekologický institut Veronica. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.veronica.cz/?id=109. Vyplňto. [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: https://www.vyplnto.cz/. Wikipedia: Sea Shepherd Conservation Society. [online]. [cit. 2015-11-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Sea_Shepherd_Conservation_Society. Wikipedia: Friends of the Earth. [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Friends_of_the_Earth. Wikipedie: Ekologie. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologie. Wikipedie: Globální oteplování. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Globální_oteplování. Wikipedie: Greenpeace. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Greenpeace. Wikipedie: Ozonová vrstva. [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozonová_vrstva. 81
Wikipedie: Přátelé Země. [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Přátelé_Země. Wikipedie: Světový fond na ochranu přírody. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Světový_fond_na_ochranu_přírody. Wikipedie: Udržitelnost. [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Udržitelnost. Wikipédia : Les Amis de la Terre – France. [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Les_Amis_de_la_Terre_-_France. WWF International. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://wwf.org/. ZE-questionnaire. [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://fr.ze-questionnaire.com. Zelený kruh. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.zelenykruh.cz/.
82
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Je suis………………………………………………………………… str. 47 Graf č. 2: J’ai…………………………………………………………………… str. 48 Graf č. 3: Mon niveau d’éducation le plus haut atteint………………………… str. 48 Graf č. 4: Je vis………………………………………………………………… str. 49 Graf č. 5: J’habite………………………………………………………………. str. 49 Graf č. 6: Les conteneurs à recyclage se trouvent à proximité de mon domicile…str. 50 Graf č. 7: Précisez lesquels……………………………………………………… str. 50 Graf č. 8: À mon avis, il est important de protéger l’environnement pour qu’une vie de qualité soit aussi assurée pour les générations à venir…………………………… str. 51 Graf č. 9: Je m’intéresse à l’écologie…………………………………………… str. 52 Graf č. 10: Je trie les déchets …………………………………………………… str. 52 Graf č. 11: Lesquels…………………………………………………………….. str. 53 Graf č. 12: Je tâche de me comporter d’une manière économique et en considération pour l’environnement…………………………………………………………………. str. 53 Graf č. 13: Que pratiquez-vous exactement ?…………………………………… str. 54 Graf č. 14: J’utilise une voiture (même en tant que covoyageur)………………. str. 55 Graf č. 15: Je connais ces organisations écologiques (au moins de nom ou plus) …………………………………………………………………………………… str. 55 Graf č. 16: Je supporte certaines des organisations écologiques (financièrement, volontairement, etc.)……………………………………………………………………… str. 56 Graf č. 17: Je connais l’idée de village écologique ou je connais quelques exemples de villages écologiques……………………………………………………………… str. 57 Graf č. 18: Cette idée de village écologique me plaît ………………………….. str. 57 Graf č. 19: Je peux imaginer habiter dans un village écologique ou dans une maison écologique……………………………………………………………………….. str. 58
83
Graf č. 20: Je voudrais que le village / la ville / l’État soient plus engagés dans les affaires écologiques……………………………………………………………………… str. 58 Graf č. 21: Jsem………………………………………………………………… str. 59 Graf č. 22: Je mi………………………………………………………………… str. 60 Graf č. 23: Mé nejvyšší dosažené vzdělání……………………………………… str. 60 Graf č. 24: Žiji…………………………………………………………………… str. 61 Graf č. 25: Bydlím………………………………………………………………. str. 61 Graf č. 26: V blízkém okolí mého bydliště se nachází kontejnery na tříděný odpad …………………………………………………………………………………… str. 62 Graf č. 27: Upřesněte, jaký typ kontejnerů……………………………………… str. 62 Graf č. 28: Podle mého názoru je důležité starat se o ochranu životního prostředí, aby tak byl zajištěn kvalitní život i pro budoucí generace………………………………. str. 63 Graf č. 29: Zajímám se o ekologii………………………………………………. str. 64 Graf č. 30: Třídím odpad……………………………………………………….. str. 65 Graf č. 31: Mezi odpad, který třídím, patří……………………………………… str. 65 Graf č. 32: Snažím se chovat úsporně a s ohledem k životnímu prostředí……… str. 66 Graf č. 33: Co například děláte?………………………………………………… str. 67 Graf č. 34: Autem jezdím (i jako spolujezdec)…………………………………. str. 69 Graf č. 35: Znám tyto ekologické organizace (z doslechu či více)……………… str. 69 Graf č. 36: Podporuji některou z ekologických organizací (finančně, dobrovolnictvím apod.)……………………………………………………………………………. str. 70 Graf č. 37: Znám myšlenku tzv. ekologické vesnice nebo znám např. Ekologické centrum Veronica, které jako první zavedlo a uskutečnilo v praxi tuto myšlenku……….. str. 71 Graf č. 38: Tato myšlenka ekologické vesnice se mi líbí………………………. str. 71 Graf č. 39: Dovedu si představit, že bych žil/a v ekologické vesnici či v pasivním (nízkoenergetickém) domě………………………………………………………. str. 72 Graf č. 40: Chtěl/a bych, aby se obec / město / stát více angažoval v ekologických záležitostech……………………………………………………………………… str. 73 84
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Důležitost rovnováhy ekosystému………………………………. str. 12 Obrázek č. 2: Příklady recyklačních symbolů…………………………………. str. 19 Obrázek č. 3: Rozšíření Greenpeace ve světě…………………………………. str. 21 Obrázek č. 4: Ekologie ve Francii v roce 2015………………………………… str. 29
LOGA EKOLOGICKÝCH ORGANIZACÍ Logo č. 1: Friends of the Earth………………………………………………….. str. 20 Logo č. 2: Greenpeace…………………………………………………………… str. 20 Logo č. 3: Světový fond na ochranu přírody (WWF)…………………………… str. 22 Logo č. 4: Réseau Action Climat-France (RAC-F)……………………………… str. 22 Logo č. 5: Agir pour l’environnement…………………………………………… str. 23 Logo č. 6: Český svaz ochránců přírody………………………………………… str. 24 Logo č. 7: Zelený kruh…………………………………………………………… str. 24 Logo č. 8: Hnutí Brontosaurus…………………………………………………… str. 25 Logo č. 9: Děti Země……………………………………………………………. str. 25 Logo č. 10: Ekologický institut Veronica………………………………………. str. 25 Logo č. 11: Arnika………………………………………………………………. str. 26
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Emisní normy EURO……………………………………………. str. 15 Tabulka č. 2: Doby rozkladu vybraných odpadů………………………………. str. 17
85
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník pro obyvatele Francie Příloha č. 2: Dotazník pro obyvatele České republiky
PŘÍLOHA Č. 1: Dotazník pro obyvatele Francie OPINIONS ET COMPORTEMENTS SUR L’ÉCOLOGIE EN FRANCE Merci de remplir le questionnaire qui va m’aider en rédaction de mon mémoire de maîtrise.
1. Je suis : a) une femme 2. J’ai : a) b) c) d) e) f)
b) un homme
moins de 20 ans 20-29 ans 30-39 ans 40-49 ans 50-59 ans 60 ans et plus
3. Mon niveau d’éducation le plus haut atteint : a) aucun / j’étudie encore à l’école primaire b) primaire c) secondaire – collège d) secondaire – lycée e) supérieur 4. Je vis : a) dans une ville b) à la campagne c) autre 5. J’habite : a) dans un appartement b) dans une maison c) dans une maison écologique d) autre : 6. Les conteneurs à recyclage se trouvent à proximité de mon domicile : a) oui b) non 86
c) je ne sais pas 7. Précisez lesquels : (ne remplissez pas si vous avez répondu « non » ou « je ne sais pas » à la question précédente)
a) b) c) d) e)
papier matières plastiques verre aluminium cartons de boissons (brique)
f) déchets biologiques g) déchets électriques et électroniques h) vêtements i) je ne sais pas j) autres :
8. À mon avis, il est important de protéger l’environnement pour qu’une vie de qualité soit aussi assurée pour les générations à venir : a) oui b) non c) je ne sais pas 9. Je m’intéresse à l’écologie : a) oui b) partiellement c) non 10. Je trie les déchets : a) oui b) partiellement (seulement quelques types de déchets) c) non 11. Lesquels : (ne remplissez pas si vous avez répondu « non » à la question précédente) a) le papier b) les matières plastiques c) le verre d) l’aluminium (canettes, boîtes de conserve, etc.) e) les cartons de boissons (lait, jus, etc.) f) les déchets biologiques g) les déchets électriques et électroniques h) les vêtements i) autres : 12. Je tâche de me comporter d’une manière économique et en considération pour l’environnement : a) oui b) partiellement c) non d) je ne sais pas 13. Que pratiquez-vous exactement ? (ne remplissez pas si vous avez répondu « non » à la question précédente)
a) j’économise l’eau (lors du lavage de la vaisselle, en prennant une douche, etc.) b) j’économise l’énergie électrique – c.-à-d. que j’utilise des ampoules ou des appareils ménagers à économie d’énergie ; j’éteins la télévision sur l’appareil, 87
c) d) e)
f)
g) h) i)
pas seulement sur la télécommande (soi-disant en mode veille) ; je lave le linge à basse température ; j’utilise des couvercles pour faire de la cuisine ; etc. je tâche d’acheter des produits provenants des vendeurs locaux j’achète de temps en temps des produits d’une marque BIO, FairTrade ou autres, ou des produits faits déjà des matériaux recyclés je tâche de limiter ma consommation d’emballages plastiques ou autres (p.ex. de ne pas toujours acheter un nouveau sac à chaque achat, de ne pas acheter des produits inutilement emballés dans du plastique, du carton, des sachets, etc.) j’essaie d’éviter la consommation excessive et inutile de papier (c.-à-d. que, p.ex., j’utilise l’impression recto-verso, je n’imprime pas tout le document si j’en n’ai pas vraiment besoin, etc.) je préfère les transports publics plutôt qu’utiliser une voiture en voiture, j’essaie de voyager au moins deux personnes (ou plus) autres :
14. J’utilise une voiture (même en tant que covoyageur) : a) chaque jour b) de temps en temps, d’après mes besoins c) rarement d) jamais 15. Je connais ces organisations écologiques (au moins de nom ou plus) : a) Greenpeace b) Réseau Action Climat-France c) Agir pour l’environnement d) Les Amis de la Terre e) France Nature Environnement (FNE) f) aucune g) autres : 16. Je supporte certaines des organisations écologiques (financièrement, volontairement, etc.) : a) oui b) non 17. Je connais l’idée de village écologique ou je connais quelques exemples de villages écologiques (cela signifie : un village avec une station d’épuration des eaux usées naturelle, un chauffage par la biomasse, un éclairage de rue à économie d’énergie, une centrale solaire photovoltaïque, un usage de l’énergie solaire, de l’eau pluviale, etc.) : a) oui b) non 18. Cette idée de village écologique me plaît : a) oui b) non c) je ne sais pas 19. Je peux imaginer habiter dans un village écologique ou dans une maison écologique : a) oui, dans les deux b) seulement dans un village écologique 88
c) d) e) f)
seulement dans une maison écologique peut-être non je ne sais pas
20. Je voudrais que le village / la ville / l’État soient plus engagés dans les affaires écologiques (p. ex. disposition de plusieurs conteneurs à recyclage, implémentation de bus électriques, plantation d’espaces vert, installation de biotechnologies dans les usines, etc.) : a) absolument oui b) plutôt oui c) plutôt non d) non e) je ne sais pas Merci pour vos réponses !
PŘÍLOHA Č. 2: Dotazník pro obyvatele České republiky EKOLOGICKÉ CHOVÁNÍ A POSTOJ K EKOLOGII OBYVATEL ČESKÉ REPUBLIKY Prosím o vyplnění dotazníku, jehož výsledky použiji ve své diplomové práci. Děkuji.
1. Jsem: a) žena
b) muž
2. Je mi: a) méně než 20 let b) 20-29 let c) 30-39 let d) 40-49 let e) 50-59 let f) 60 a více let 3. Mé nejvyšší dosažené vzdělání: a) b) c) d) e)
žádné, popř. ještě studuji ZŠ základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské (i VOŠ)
89
4. Žiji: a) ve městě b) na venkově c) jiné 5. Bydlím: a) v bytě b) v rodinném domě c) v pasivním nebo nízkoenergetickém domě d) jiné: 6. V blízkém okolí mého bydliště se nachází kontejnery na tříděný odpad: a) ano b) ne c) nevím 7. Upřesněte, jaký typ kontejnerů: (nevyplňujte, pokud jste na předchozí otázku odpověděli „ne“ nebo „nevím“)
a) b) c) d) e)
papír plasty sklo hliník nápojové kartony
f) biologický odpad g) elektroodpad h) textil i) nevím j) jiné:
8. Podle mého názoru je důležité starat se o ochranu životního prostředí, aby tak byl zajištěn kvalitní život i pro budoucí generace: a) ano b) ne c) nevím 9. Zajímám se o ekologii: a) ano b) částečně c) ne 10. Třídím odpad: a) ano b) částečně (pouze některé druhy odpadu) c) ne 11. Mezi odpad, který třídím, patří: (nevyplňujte, pokud jste na předchozí otázku odpověděli „ne“)
a) b) c) d) e) f) g) h)
papír plasty sklo hliník (plechovky, konzervy apod.) nápojové kartony (od mléka, džusů apod.) biologický odpad elektroodpad textil 90
i) jiné: 12. Snažím se chovat úsporně a s ohledem k životnímu prostředí: a) ano b) částečně c) ne d) nevím 13. Co například děláte? (nevyplňujte, pokud jste na předchozí otázku odpověděli „ne“) a) šetřím s vodou (např. při mytí nádobí, sprchování atd.) b) šetřím s elektrickou energií – tzn., že např. používám úsporné žárovky či spotřebiče; vypínám televizi na přístroji a nikoliv pouze na ovladači (tzv. režim standby); prádlo peru na nižší teplotu; při vaření používám pokličky apod. c) snažím se kupovat výrobky od lokálních prodejců d) občas kupuji výrobky se značkou BIO, FairTrade nebo jiné, či produkty vyrobené z již recyklovaných materiálů e) snažím se omezit spotřebu plastových či jiných obalů (např. nekupovat při každém nákupu novou tašku, nekupovat výrobky zbytečně zabalené v plastu, papíru, mikrotenových sáčcích apod.) f) snažím se vyhnout zbytečné a nadměrné spotřebě papíru (tzn., že např. využívám oboustranného tisku, netisknu vše, pokud to opravdu nepotřebuji atd.) g) upřednostňuji veřejnou hromadnou dopravu před jízdou autem h) v autě se snažím jezdit alespoň ve dvou lidech (nebo více) i) jiné: 14. Autem jezdím (i jako spolujezdec): a) každý den b) občas, když je potřeba c) málo d) nikdy 15. Znám tyto ekologické organizace (z doslechu či více): a) Greenpeace b) Český svaz ochránců přírody (ČSOP) c) Hnutí Duha d) Hnutí Brontosaurus e) Děti Země f) žádnou g) jiné: 16. Podporuji některou z ekologických organizací (finančně, dobrovolnictvím apod.): a) ano b) ne 17. Znám myšlenku tzv. ekologické vesnice nebo znám např. Ekologické centrum Veronica, které jako první zavedlo a uskutečnilo v praxi tuto myšlenku (tzn. vesnice s přírodní čističkou odpadních vod v obci, topením na biomasu, úsporným 91
pouličním osvětlením, fotovoltaickou elektrárnou, s využitím solární energie, dešťové vody atd.): a) ano b) ne 18. Tato myšlenka ekologické vesnice se mi líbí: a) ano b) ne c) nevím 19. Dovedu si představit, že bych žil/a v ekologické vesnici či v pasivním (nízkoenergetickém) domě: a) ano, v obou b) pouze v ekologické vesnici c) pouze v pasivním nebo nízkoenergetickém domě d) možná e) ne f) nevím 20. Chtěl/a bych, aby se obec / město / stát více angažoval v ekologických záležitostech (např. umístění většího množství kontejnerů na tříděný odpad, zavedení elektroautobusů, výsadba zeleně, zavedení biotechnologií v továrnách apod.): a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím Děkuji za Vaše odpovědi!
92
