Vyhodnocení důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vyhodnocení důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Radim Gottwald

Kateřina Denková

Brno 2013

Velice děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Mgr. Radimu Gottwaldovi za odborné vedení a pomoc při vypracování této práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině za podporu při studiu.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury uvedené v seznamu. V Brně dne 23. května 2013

__________________

Abstract Denková, K. Assessment of pension systems in the Czech Republic, Great Britain and France. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2013. This work deals with pension systems in the Czech Republic, Great Britain and France. First, individual pension systems are characterized, then their comparison based on selected criteria is drawn. Thereafter, special attention is paid to the second and third pillars of the pension system in the Czech Republic. On the basis of the comparison of the above mentioned pillars and several test cases a recommendation is compiled for people who search for a suitable way of making themselves financially secure via the pension system in the Czech Republic. Keywords Pension system, pension reform, pillar, pension saving, supplementary pension saving, the Czech Republic, Great Britain, France.

Abstrakt Denková, K. Vyhodnocení důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii. Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2013. Tato práce se zabývá důchodovými systémy v České republice, Velké Británii a Francii. Jednotlivé penzijní systémy jsou nejprve charakterizovány a poté je provedena jejich komparace na základě vybraných kritérií. Větší pozornost je dále věnována druhému a třetímu pilíři důchodového systému v České republice. Na základě komparace těchto dvou pilířů a několika modelových případů je sestaveno doporučení pro osoby, které hledají vhodný způsob finančního zabezpečení prostřednictvím důchodového systému v České republice. Klíčová slova Důchodový systém, důchodová reforma, pilíř, důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření, Česká republika, Velká Británie, Francie.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

11

2

Definování cíle a metod zpracování bakalářské práce

12

3

Literární rešerše

13

3.1

3.1.1

Demografické stárnutí populace a jeho důsledky ........................... 13

3.1.2

Reformy důchodových systémů v Evropě ....................................... 15

3.1.3

Komparace důchodových systémů .................................................. 16

3.2

Postoje k probíhající důchodové reformě v České republice ..................18

3.3

Postoje k druhému a třetímu pilíři důchodového systému ..................... 19

3.3.1

Druhý pilíř ........................................................................................ 19

3.3.2

Třetí pilíř .......................................................................................... 21

3.4 4

Transformace důchodových systémů a jejich komparace ...................... 13

Postoje k výhodnosti vstupu do druhého pilíře důchodového systému 22

Analýza současného stavu

28

4.1

Současné trendy v rámci transformací důchodových systémů v Evropě28

4.2

Pilířová struktura důchodového systému v České republice .................. 31

4.2.1

I. pilíř ................................................................................................ 31

4.2.2

II. pilíř ............................................................................................. 33

4.2.3

III. pilíř ............................................................................................ 36

4.3 Investiční strategie nabízené penzijními fondy a jejich dosažené výnosnosti......................................................................................................... 40

5

4.3.1

Investiční strategie v rámci II. pilíře ............................................... 41

4.3.2

Investiční strategie v rámci III. pilíře ............................................. 43

4.3.3

Dosažené výnosnosti ....................................................................... 47

4.4

Pilířová struktura důchodového systému ve Velké Británii ................... 48

4.5

Pilířová struktura důchodového systému ve Francii.............................. 49

Empirická část práce

51

5.1 Komparace důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii................................................................................................................ 51

6

Obsah

5.1.1

Pilířová struktura systému, typ solidarity a správy ........................ 51

5.1.2

Státní podpora a daňové zvýhodnění .............................................. 54

5.1.3

Stanovení důchodového věku a druhy vyplácených dávek ............. 54

5.1.4

Penzijní fondy .................................................................................. 56

5.2 Komparace druhého a třetího pilíře důchodového systému v České republice ............................................................................................................ 57 5.2.1

Výše vkladu ...................................................................................... 57

5.2.2

Možnost zhodnocení vložených prostředků ....................................58

5.2.3

Výše příspěvku od zaměstnavatele ..................................................58

5.2.4

Dostupnost peněz během spoření ................................................... 59

5.2.5

Způsob výběru peněz na konci spořicího cyklu............................... 59

5.2.6

Způsob dědění naspořených peněz ................................................ 60

5.2.7

Možná rizika ................................................................................... 60

5.2.8

Výsledné porovnání ........................................................................ 60

5.3

Modelové případy ....................................................................................62

5.3.1

Muž, 25 let .......................................................................................63

5.3.2

Muž, 40 let ....................................................................................... 65

5.3.3

Muž, 55 let........................................................................................ 67

5.3.4

Žena, 25 let ...................................................................................... 69

5.3.5

Žena, 40 let ...................................................................................... 71

5.3.6

Žena, 55 let ....................................................................................... 73

5.4 Vyhodnocení výhodnosti vstupu do druhého pilíře důchodového systému v České republice ................................................................................ 75 5.5

Výsledné doporučení ............................................................................... 76

6

Diskuse výsledků

78

7

Závěr

81

8

Přehled informačních zdrojů

82

Obsah

7

8

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Celkový efekt reforem (1994-2009) Obr. 2

16

Rozdělení vstupujících dle osobního vyměřovacího základu23

Obr. 3 Míra výhodnosti vstupu do II. pilíře v závislosti na věku a aktuálním příjmu 24 Obr. 4 Míra výhodnosti vstupu do II. pilíře v závislosti na věku a aktuálním příjmu (pouze osoby, kterým bude v budoucnu přiznán starobní důchod) 25 Obr. 5 Míra výhodnosti vstupu do II. pilíře v závislosti na věku a celoživotním příjmu 26 Obr. 6 Hranice přechodu do dvoupilířového systému, podle příjmu a věku účastníků

27

Obr. 7

Zájem o vstup do II. pilíře penzijního systému

27

Obr. 8

Důchodový věk a jeho zvyšování ve vybraných státech

29

Obr. 9

Využití soukromých penzijních systémů v EU

30

Obr. 10

Výše odvodů do I. pilíře

31

Obr. 11

Spořící fáze II. pilíř

34

Obr. 12

Výplatní fáze II. pilíř

35

Obr. 13

III. pilíř: daňový odpočet 2013

39

Obr. 14

Průměrný výnos penzijních fondů (

47

Obr. 15 Složení důchodu z II. pilíře (muž 25 let, 15 000 Kč hrubého)

64


66


68

Seznam obrázků

9

Obr. 18 Složení důchodu z II. pilíře (žena 25 let, 15 000 Kč hrubého)

70


72


74

10

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Výše státních příspěvků

38

Tab. 2 Důchodové fondy nabízené penzijními společnostmi v rámci důchodového spoření

43

Tab. 3 Důchodové fondy nabízené penzijními společnostmi v rámci penzijního připojištění

44

Tab. 4 Důchodové fondy nabízené penzijními společnostmi v rámci doplňkového penzijního spoření

46

Tab. 5

Pilířová struktura systému, typ solidarity a správy

53

Tab. 6

Komparace II. a III. pilíře

61

Tab. 7 Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě (muž, 25 let) 65 Tab. 8 Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě (muž, 40 let)

67

Tab. 9 Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě (muž, 55 let)

69

Tab. 10 Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě (žena, 25 let)

70

Tab. 11 Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě a počtu dětí (žena 25 let, 0 dětí)

71

Tab. 12 Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě a počtu dětí (žena 25 let, 3 děti)

71


73


75

Úvod

11

1 Úvod V mnoha státech je v současné době výrazným trendem transformace důchodových systémů. Hlavní příčinou je především demografické stárnutí populace. V mnoha publikacích a článcích se můžeme dočíst, že tento trend představuje hrozbu pro průběžně financované důchodové systémy. Důvodem je na jedné straně snižování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a zvyšování počtu důchodců na straně druhé. Celkově tak roste objem vyplácených starobních důchodů, zároveň se však snižuje počet přispívajících. Problémy důchodových systémů jsou také zčásti ovlivněny proběhlou hospodářskou a finanční krizí. Strategie jednotlivých zemí při provádění důchodových reforem se liší, lze však vysledovat některé převažující trendy. Všechny země mají v podstatě dvě možnosti. Buď mohou změnit některé parametry průběžně financovaných důchodových systémů, nebo přimět své občany, aby si na svůj důchod začali spořit sami. Objevuje se tedy trend přechodu na fondové financování a kladení důrazu na individuální zabezpečení na stáří. Tato práce se konkrétně zaměřuje na současnou podobu důchodových systémů ve Velké Británii, Francii a České republice. Ve Velké Británii a Francii je třípilířový systém zavedený již poměrně dlouho, naopak v České republice stojí důchodový systém na třech pilířích až od roku 2013. Diskuze o reformě důchodového systému probíhaly v České republice po dlouhou dobu. Některé důležité změny jsou spojeny s tzv. Malou důchodovou reformou, která proběhla v roce 2011. Jedná se především o změny v rámci I. pilíře. K zásadní změně českého důchodového systému však došlo až od roku 2013, kdy byla odstartována tzv. Velká důchodová reforma. Důležitým krokem je především zavedení II. fondového pilíře, který by měl napomoci ke zvýšení kapitálové složky. Došlo také k některým úpravám ve III. pilíři, a to především nahrazení stávajícího penzijního připojištění doplňkovým penzijním spořením, vznik transformovaných a účastnických fondů, změna ve výši státních příspěvků a další. Důchodová reforma rozpoutala četné diskuse, a to především v souvislosti s otázkou výhodnosti vstupu do nově zavedeného II. pilíře. Vzhledem k tomu, že vstup do II. pilíře je dobrovolný, ale vystoupit z něj nelze, spousta lidí s rozhodnutím ohledně vstupu váhá. Tato práce by měla pomoci ulehčit orientaci v důchodové reformě a rozhodování v otázce zabezpečení na důchod. Ať už se rozhodneme spořit v II., III. pilíři či nějakou jinou formou, jedno je jasné – ve stáří se nebudeme moci spoléhat pouze na stát a na naše zabezpečení v důchodu je třeba začít myslet co nejdříve.

12

Definování cíle a metod zpracování bakalářské práce

2 Definování cíle a metod zpracování bakalářské práce Hlavním cílem práce je sestavení doporučení pro osoby, které hledají vhodný způsob finančního zabezpečení prostřednictvím důchodového systému v České republice. Prvním dílčím cílem práce je komparace důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii. Druhým dílčím cílem práce je komparace druhého a třetího pilíře důchodového systému v České republice. Třetím dílčím cílem je, pro různé modelové případy, vyhodnocení výhodnosti vstupu do druhého pilíře důchodového systému v České republice, zavedeného důchodovou reformou od roku 2013. V části „Literární rešerše“ budou prezentovány odborné studie zaměřené jak na transformaci důchodových systémů v různých státech, tak i na jejich komparaci mezi sebou, a to včetně vymezení použitých kritérií při komparacích. Budou též prezentovány postoje několika uznávaných odborníků a široké odborné veřejnosti k probíhající důchodové reformě v České republice jako celku, k druhému a třetímu pilíři důchodového systému a též k výhodnosti vstupu do druhého pilíře důchodového systému. V části „Analýza současného stavu“ budou zmíněny současné převažující trendy v rámci transformací důchodových systémů v Evropě. Bude též zkoumána pilířová struktura důchodového systému v České republice a budou uvedeny důležité změny tohoto systému, se kterými se počítá od roku 2013. Prostřednictvím přehledu penzijních fondů budou přehledně uvedeny jak jejich nabízené investiční strategie, tak jejich dosažené výnosnosti za aktuální období. V části „Empirická část práce“ bude realizována komparace důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii. Jako kritéria budou použita: pilířová struktura systému, forma a úroveň státní podpory, typ solidarity, možnost daňového zvýhodnění, typy fondů, počet penzijních fondů, způsob stanovení důchodového věku pro obyvatele, druhy vyplácených dávek a typ správy systému. Dále bude realizována komparace druhého a třetího pilíře důchodového systému v České republice, a to podle výše vkladu, možnosti zhodnocení vložených prostředků, výše příspěvku od zaměstnavatele, dostupnosti peněz během spoření, způsobu výběru peněz na konci spořícího cyklu, způsobu dědění naspořených peněz a možných rizik. Dále bude, pro různé modelové případy, vyhodnocena výhodnosti vstupu do druhého pilíře důchodového systému v České republice, zavedeného důchodovou reformou od roku 2013. Tyto modelové případy se od sebe budou lišit věkem osoby, výší jejich příjmů a dobou spoření. V části „Diskuse“ budou zjištěné výsledky konfrontovány s výsledky z jiných, v práci citovaných zdrojů. Bude též naznačen pravděpodobný další vývoj důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii a důležité ekonomické faktory, které na vývoj obecně mají vliv.


13

3 Literární rešerše 3.1 Transformace důchodových systémů a jejich komparace Ve velké části států Evropské unie již nějakým způsobem proběhla nebo probíhá transformace důchodových systémů. Problémy v oblasti důchodového zabezpečení jsou řešeny již od konce 20. století a zejména v Evropské unii se projevuje snaha o společné řešení tohoto problému. Slaný, Krebs a kol. (2004) uvádí, že celá oblast sociálního zabezpečení (tedy i včetně důchodového systému) se řadí v Evropské unii k tzv. komunitární politice. Znamená to tedy, že Evropská unie neurčuje státům striktně podobu sociálního zabezpečení, dává jim však určitá doporučení, která mají nezávazný charakter. Hamerníková, Maaytová a kol. (2010) zdůrazňují, že ve druhé polovině 90. let se instituce Evropské unie shodly v řadě dokumentů s jednotlivými členskými státy na tom, že je třeba modernizovat systémy sociální ochrany tak, aby mohly i nadále hrát svoji tradiční roli. Slaný, Krebs a kol. (2004) uvádí jako hlavní důvod, proč je nutné reformovat důchodové systémy, prudké demografické změny. Reformy však také reagují na nadměrnou roli státu a jejich úkolem je spíše klást důraz na vyšší míru individuální odpovědnosti. Ve sborníku č. 46 UK v Praze Právnické fakulty na téma Vývojové trendy důchodových reforem v Evropě uvádí Prof. Pierre-Yves Greber v článku Les instruments de l´Organisation internationale du Travail et du Conseil de l´Europe relatifs aux pensions (2010) pět hlavních důvodů důchodových reforem. Jsou to významné demografické změny, rychlejší růst počtu velmi starých osob v porovnání s růstem osob starých, nárůst dočasných a nejistých zaměstnání, zastarávání některých sektorů národních ekonomik a zdrženlivost liberalismu a neoliberalismu v otázce sociálního zabezpečení. Nutnost transformace důchodových systémů má tedy několik příčin. Nejčastěji uváděnou však zůstává demografické stárnutí populace. Slaný, Krebs a kol. (2004) zdůrazňují, že diskuse týkající se především problému stárnutí populace probíhají již po celá devadesátá léta a ještě intenzivnější snaha o řešení tohoto problému se objevuje od začátku 21. století. 3.1.1

Demografické stárnutí populace a jeho důsledky

Jedním z nejdiskutovanějších témat v otázce nutnosti transformace důchodových systémů je demografické stárnutí populace. Spousta odborníků se shodne na tom, že tento fenomén představuje do budoucnosti velkou hrozbu pro fungování současných důchodových systémů, a proto v současné době přistupují k důchodovým reformám další a další státy. Jak uvádí Hamerníková, Maaytová a kol. (2010), hlavním ukazatelem demografického stárnutí populace je především růst relativního zastoupení osob ve věku nad 65 let.

14


Eurostat v dokumentu Demography report 2010 (2011) uvádí, že stárnutí populace je dlouhodobý trend, který začal před několika desetiletími, přičemž se očekává, že v následujících desetiletích bude i nadále pokračovat. Tento trend je spojen se vzrůstajícím podílem starších osob a současným poklesem podílu osob v produktivním věku. Předpokládá se, že podíl osob nad 65 let vzroste v rámci Evropské unie ze 17,4 % v roce 2010 na 30 % v roce 2060. Zároveň se také očekává, že největší nárůst nastane v letech 2020 až 2040. Průběh se však bude v jednotlivých členských státech lišit. Eurostat rozděluje tyto státy právě podle očekávaného průběhu do tří skupin. První skupinu tvoří státy, které měly v roce 2010 v porovnání s ostatními členskými státy poměrně starší obyvatelstvo. V následujících letech by však měl být trend stárnutí u těchto států pomalejší než do roku 2010. Do roku 2060 by se tak měly dostat mezi státy s průměrně starým obyvatelstvem. Tato skupina je představována například Švédskem, Belgií, Dánskem, Francií, Kyprem, Lucemburskem, Portugalskem, Finskem nebo Spojeným královstvím. Do druhé skupiny patří ty státy, které měly v roce 2010 také poměrně starší obyvatelstvo, stárnutí by však i nadále mělo probíhat ve stejném tempu. Patří sem například Německo, Rakousko, Řecko, Španělsko, Itálie nebo Slovinsko. U těchto dvou skupin by zároveň mělo obyvatelstvo od roku 2040 stárnout už jen mírně. Poslední skupinu tvoří několik členských států střední a východní Evropy. U nich se očekává, že do roku 2020 bude stárnutí obyvatelstva postupovat pouze pomalu, poté ale bude stárnout poměrně rychlým tempem. Příkladem může být Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko nebo Rumunsko. Co se týče situace v České republice, ČSÚ v dokumentu Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 (2009) potvrzuje to, že nejvýraznějším rysem změny struktury obyvatelstva v následujících letech bude výrazný nárůst podílu osob nad 65 let. Do roku 2065 by měla tato skupina tvořit až jednu třetinu obyvatelstva České republiky, což v absolutním vyjádření představuje nárůst ze současných 1,56 mil. na 3-4 mil. osob. Zároveň by se také měl vyrovnat počet osob v ekonomicky aktivním a neaktivním věku. Jak uvádí Hamerníková, Maaytová a kol. (2010), prodlužování střední délky života a snižování porodnosti představuje hrozbu zejména v otázce růstu veřejných výdajů. Stárnutí populace vede totiž ke zvyšování výdajů na zdravotnictví a zároveň k růstu objemu vyplácených starobních důchodů. Tento růst veřejných výdajů pak může vést k výraznému růstu fiskální nerovnováhy. Najdou se však také tací, kteří tvrdí, že velké obavy ze stárnutí populace nejsou opodstatněné. Loužek ve svém příspěvku Je stárnutí populace tragédií? (2007) tvrdí, že stárnutí populace je něco, čeho bychom se neměli děsit, ale brát to jako požehnání. Opírá se o to, že demografické projekce obsahují mnoho neznámých veličin, které je obtížné předvídat. Jako příklad uvádí nejistý vývoj střední délky života nebo otázku budoucího vývoje plodnosti. Zastává názor, že důchodové systémy je třeba reformovat, avšak stárnutí populace přináší kromě negativních dopadů na rozpočty i některé příležitosti, jako je například možnost úspor v oblasti školství nebo rodičovských sociálních dávek.


3.1.2

15

Reformy důchodových systémů v Evropě

Krebs a kol. (2010) uvádí, že Evropská unie se zabývá otázkou stárnutí obyvatelstva a jeho důsledků intenzivněji od zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000. Klíčový je rok 2001, kdy byly na zasedání Evropské rady ve Stockholmu položeny základy otevřené metody koordinace důchodů. Na zasedání Evropské rady v Laekenu pak bylo v rámci této otevřené metody koordinace důchodů přijato jedenáct společných cílů, které se dají shrnout do tří skupin: Přiměřenost důchodů Státy by měly poskytnout starším lidem takový důchod, aby nebyli ohroženi chudobou a aby jim pomohl zajistit důstojnou životní úroveň. Důchody by měly být dostupné prostřednictvím veřejných nebo soukromých penzijních systémů, zároveň by měla být podporována solidarita uvnitř a mezi generacemi. Finanční udržitelnost penzijních systémů Státy by měly zvolit takovou strategii, aby byla zachována udržitelnost veřejných financí a tuto udržitelnost podložit solidní fiskální politikou. Poskytování důchodů by mělo být hospodárné, přesné a přístupné, jejich poskytování by mělo být pro občany jistotou. Projevit by se také měla snaha o zvýšení míry zaměstnanosti a prodloužení profesního života. Reformy penzijních systémů by měly zároveň zaručit správnou rovnováhu mezi příspěvky ekonomicky aktivní části obyvatelstva a vyplácenými důchody. Modernizace penzijních systémů v odezvě na měnící se potřeby ekonomiky, společnosti a jednotlivců Státy by se měly snažit, aby důchodové systémy byly co nejvíce transparentní a měly by u občanů vyvolávat důvěru. Zároveň by měly být schopny se přizpůsobovat měnícím se podmínkám a zaručovat princip stejného zacházení s muži a s ženami. Zelená kniha (2010) upozorňuje na to, že finanční a hospodářská krize vede k dalšímu zhoršení problémů, které jsou spojené se stárnutím obyvatelstva. Tato krize odhalila slabiny některých důchodových systémů a poukázala na jejich provázanost. Dále uvádí, že do jisté míry mohou zmírnit tlak na veřejné zajištění důchodů soukromé systémy. Jelikož jsou i soukromé systémy spojeny s finančními náklady, přezkoumávají některé státy účinnost prostředků vynaložených právě na systémy soukromé. Krize však ovlivňuje všechny druhy důchodových systémů a některé vlády naopak pro zlepšení veřejných důchodových systémů pozastavují nebo snižují příspěvky systémům soukromým. Ukázalo se také, že velký význam pro zvládnutí krize má právě podoba fondového systému, jeho investiční strategie a regulace. Tímto se jednotlivé fondové systémy odlišují, a proto se každý z nich vyrovnává z krizí jinak. CERGE-EI ve studii Důchodové systémy v Evropě: reformují všichni (2011) zkoumá úspěšnost důchodových reforem v Evropě. Důchodová reforma je označena za úspěšnou, pokud se v důsledku jejího zavedení v dostatečně dlouhém

16


období sníží odhad budoucích vládních výdajů na důchody. Rozsah důchodové reformy je potom měřen tím, o kolik se tyto výdaje sníží nebo zvýší. Studie dochází k závěru, že za období 1994-2009 prošly nejvýraznější reformou důchodové systémy v Polsku, Itálii, Švédsku a Německu. V těchto zemích by se odhadované náklady na důchodový systém měly do roku 2050 snížit o 5 až 6 % HDP. Naopak ve Velké Británii a Irsku by se tyto odhadované náklady měly zvýšit o 4 až 5 %. V těchto dvou zemích jsou však nyní náklady poměrně nízké, takže by i přes toto zvýšení měly zůstat nejnižší v Evropské unii.

Obr. 1

Celkový efekt reforem (1994-2009)

ZDROJ: http://idea.cerge-ei.cz/documents/kratka_studie_2011_06.pdf

V neposlední řadě bych také chtěla upozornit na publikaci Změny důchodových systémů ve vybraných zemích světa (2012), která vznikla v rámci projektu Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech. Tato publikace přehledně prezentuje aktuální změny důchodových systémů v zemích EU a některých dalších zemích. 3.1.3

Komparace důchodových systémů

Holman a kol. (2005) uvádí, že penzijní systémy je možné členit podle několika kritérií: průběžný nebo fondový systém, dobrovolné nebo povinné členství, veřejný nebo soukromý management, pojištění nebo redistribuce, definované dávky nebo definované příspěvky. Dále také upozorňuje na to, že je třeba rozlišovat mezi systémy, které označuje jako PAYG DB (průběžně financované, dávkově definované), FF DB (fondově financované, dávkově definované), PAYG DC (průběžně financované, příspěvkově definované) a FF DC (fondově financované, příspěvkově definované). Slaný, Krebs a kol. (2004) jako kritéria pro porovnání uspořádání v důchodových systémech uvádí:


17

Způsob financování (průběžné, kapitálově rezervní, smíšené) Účast osob (povinná, dobrovolná kolektivní, dobrovolná individuální) Správa systému (státní, veřejná, soukromá) Státní garance systému (zavedena či nezavedena) Osobní rozsah systému (všichni výdělečně činní, všechny osoby s trvalým pobytem, pouze určité skupiny) Vztah příspěvků a dávek (dávkově definovaný, příspěvkově definovaný) Dávková konstrukce (jednosložková, dvousložková) Solidarita (mezigenerační, v rámci jedné generace, aktivních a neaktivních) Daňová úprava Jako velice přínosnou vidím v této oblasti srovnávací databázi MISSOC Comparative Tables Database (2012). Jedná se o Vzájemný informační systém o sociální ochraně v Evropě, který poskytuje aktuální informace o systémech sociální ochrany ve všech zemích Evropské unie. Tento systém funguje od roku 1990 a srovnávací tabulky jsou aktualizovány dvakrát do roka. Jednotlivé státy můžeme srovnat například podle způsobu financování sociálního systému, invalidních, pozůstalostních a starobních důchodu. Co se týče konkrétně starobních důchodů, dalšími upřesňujícími kritérii jsou například podmínky pro získání nároku na starobní důchod, zdanění a příspěvky, možnost předčasných důchodů a další možnosti a výhody. Holub, Pollnerová a Šlapák (2005) se zabývají komparací vybraných států, které se rozhodly zavést povinné fondové spoření. Na rozdíl od ostatních publikací, které se zaměřují především na státy Evropské unie, obrací tato publikace pozornost mimo jiné také na důchodový systém Chile. Autoři upozorňují na to, že tato země přišla jako jedna z prvních s privatizací důchodového systému a zanedlouho byla následována dalšími zeměmi Latinské Ameriky. Tento krok inspiroval i další evropské země, které se však na rozdíl od zemí Latinské Ameriky zvolili pouze privatizaci částečnou. V publikaci je také zdůrazněno, že výsledky komparace nelze generalizovat, neboť rozdíly v uspořádání jednotlivých důchodových systémů a míra zapojení soukromého fondově financovaného schématu jsou mezi jednotlivými zeměmi opravdu velké. U většiny států Evropy (zejména střední a východní) však lze konstatovat, že větší část důchodů pochází z průběžně financovaného pilíře. Loužek (2008) uvádí některé výhody a nevýhody průběžných a fondových penzijních systémů. Průběžné důchodové systémy umožňují úpravu jednotlivých parametrů, nejsou spojeny s riziky kapitálových trhů a velké riziko nepředstavuje ani inflace. Reagují však poměrně citlivě na demografický vývoj, jsou často spojeny s velkou mírou přerozdělování a příspěvky jsou povinné. Naproti tomu fondové penzijní systémy zajišťují dávky odpovídající našim příspěvkům a lehčeji se přizpůsobují demografickým trendům. Objevují se zde však rizika kapitálových trhů a inflace.

18


3.2 Postoje k probíhající důchodové reformě v České republice MPSV a MFČR v dokumentu Manuál k důchodové reformě (2013) uvádí důvody, proč je důchodová reforma nezbytná. Jako první problém uvádí stárnutí české populace, což vede k úbytku ekonomicky aktivních obyvatel, kteří jsou zároveň plátci pojistného důchodového pojištění. Vzniká tak schodek, který podle MPSV a MFČR vede k zadlužování budoucí generace daňových poplatníků a k omezování jiných potřebných veřejných výdajů. Druhým problémem pak označují fakt, že čeští důchodci jsou v porovnání se všemi vyspělými zeměmi nejvíce závislí na prvním pilíři, což představuje velké riziko. Jako cíle důchodové reformy pak MPSV a MFČR uvádí: Udržitelnost vývoje veřejných financí Rozdělení/rozložení rizik snížením závislosti na I. pilíři Zvýšení zásluhovosti a individuální odpovědnosti Posílení mezigeneračních vazeb v rodině Česká bankovní asociace v dokumentu Penzijní reforma – její potřeba, návrh, příležitosti a důsledky pro finanční sektor (2011) mezi hlavní argumenty pro potřebu důchodové reformy řadí možný vznik značných deficitů v souvislosti s demografickým stárnutím populace, nízkou transparenci systému a velmi vysokou míru přerozdělení. Na důchodové reformy se dívá pozitivně, podporuje důchodové fondové systémy. Ty sice zahrnují jisté riziko výkyvů či ztrát při investování prostředků, ale zajišťují plnou zásluhovost a poměrně vysokou prediktabilitu budoucí výše důchodů. Uvádí také, že při vysoké participaci občanů je značný dopad na strukturu finančního sektoru, zároveň se však jedná o postupné změny, které nezpůsobí destabilizaci trhů. Pro ekonomiku je pozitivní zvýšení objemu aktiv, která mají dlouhodobý investiční horizont. Na druhou stranu však zdůrazňuje, že problémem u takových opatření může být jejich politická udržitelnost. Pikora a Šichtařová (2011) souhlasí s tím, že nějaká změna v důchodovém systému nastat musí. Podle nich však neexistuje žádné ideální řešení důchodů. Existují jen špatná a ještě horší řešení. Právě na důchodovou reformu se dívají jako na řešení horší. Problémem je především přesvědčování společnosti o tom, že kvůli demografické situaci je třeba spořit ve fondech a přechod na tento fondový systém je nutný. Podle nich však fondový systém není o moc lepší než systém průběžný, protože je ovlivňován vývojem na finančních trzích, což především v době hospodářské krize představuje určité riziko. Je zde mimo jiné riziko podvodů a vzhledem k delšímu investičnímu horizontu představuje riziko také inflace. Upozorňují také na to, že důchodová reforma je nejzajímavější pro ty, kdo mají vyšší příjem. Zastávají však názor, že kvůli lidem s nadprůměrnými příjmy reforma není třeba – čím bohatší člověk, tím méně se potřebuje starat o důchod. Reforma tedy nic neřeší.


19

Ke spuštění důchodové reformy měl negativní postoj také bývalý český prezident Václav Klaus. Na stránce klaus.cz je v tiskovém sdělení Prezident vetoval zákony o pojistném na důchodové spoření (2012) uveden dopis zaslaný předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslavě Němcové. V tomto dopise vysvětluje bývalý český prezident, proč vetoval zákon o důchodovém spoření. Píše, že důchodová reforma – jak se tomuto kroku říká – je zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus. V tomto případě takový konsensus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje. Problémem je podle něj i spuštění reformy v době finanční krize, kdy důvěra lidí v tento typ investování slábne a transformované důchodové systémy v některých okolních a ostatních zemích se dostali do krize.

3.3 Postoje k druhému a třetímu pilíři důchodového systému 3.3.1

Druhý pilíř

Syrový (2012) při hodnocení druhého pilíře zvažuje tři základní kritéria investičního rozhodování – výnos, riziko a likviditu. Výnos V souvislosti s výnosem připomíná, že při hodnocení investice by měl každý investor zhodnotit náklady, které jsou s touto investicí spojené. Právě výnos je totiž snižován různými poplatky a ostatními náklady. Zastává však názor, že pokud porovnáme náklady důchodových fondů s náklady jiných typů investic, vyjdou pro nás důchodové fondy výhodněji. Jako příklad uvádí, že otevřené podílové fondy si účtují manažerský poplatek bez ohledu na to, jestli vykazují zisk nebo ztrátu. V případě důchodových fondů tento poplatek závisí ve velké míře na výkonu fondu. U důchodových fondů se také neplatí žádné vstupní poplatky. Riziko Druhý pilíř je spojen s několika riziky. Autor uvádí tři základní rizika – riziko tržní, rizika demografická a politická rizika. Riziko tržní je důležité zvážit zejména z toho důvodu, že naše prostředky vložené do důchodových fondů jsou dále investovány na kapitálovém trhu, a to především do akcií a dluhopisů. Hodnota našeho majetku se tedy mění podle vývoje cen na burze. Může ji ale také ovlivnit inflace. Autor však upozorňuje na to, že tržní riziko můžeme do určité míry ovlivnit. Fondy totiž mají povinnost nabídnout účastníkovi několik investičních strategií, mezi kterými má také možnost přecházet podle momentální situace na trhu.

20


V souvislosti s riziky demografickými uvádí, že stárnutí populace nemá dopad pouze na první pilíř, ale i na pilíř druhý. Důchodové fondy nabízí dvě možnosti vyplácení důchodů. První možností je vyplácení doživotního důchodu, druhou možností je rozpočítat důchod na dobu na 20 let. Pokud si účastník vybere první možnost, v případě prodloužení průměrného věku rozpočítá pojišťovna důchod na delší dobu. Výsledkem pak bude vyplácení nižšího důchodu. Jako poslední jmenuje rizika politická. Připouští, že v průběhu času se mohou měnit jednotlivé parametry systému. To však označuje za „kosmetické změny“, na které si jednou nikdo ani nevzpomene. Druhou možností je, že by byl zrušen celý druhý pilíř. Autor si však myslí, že pro účastníky by ani tato změna nepředstavovala nějaké velké riziko ve smyslu ztráty jejich investovaných peněz. Likvidita Posledním kritériem investičního rozhodování je likvidita. Problémem důchodových fondů v rámci druhého pilíře je, že majetek v nich uložený je nelikvidní. Účastník se k němu nedostane dřív než při do důchodu. Autor upozorňuje na to, že problém nastává u 2% ze mzdy, která musíme v rámci druhého pilíře šetřit povinně navíc každý měsíc. Pokud ale má účastník alespoň nějakou likvidní rezervu, neměl by být tento závazek problém, zvláště když se pohybujeme v rámci stokorun měsíčně. Syrový (2012) se v podstatě dívá na druhý pilíř poměrně pozitivně. Upozorňuje sice na některá rizika a omezení spojená s tímto pilířem, na druhé straně však zdůrazňuje, že určitá rizika a omezení má i pilíř první a třetí. Připouští, že vstup do druhého pilíře je výhodný jen pro některé osoby, každý má však možnost svobodné volby a měl by jednotlivé možnosti důkladně zvážit. Oproti prvnímu pilíři přináší podle jeho názoru druhý pilíř řadu výhod. Jako příklad jmenuje to, že v rámci druhého pilíře můžeme řídit některá rizika spojená s naším důchodem, máme možnost si alespoň zčásti našetřit na náš vlastní důchod, můžeme si vybrat mezi způsoby vyplácení důchodu a v případě úmrtí se náš majetek ve fondech dědí. Peníze.cz v článku Druhý pilíř nezatracujte. Ve srovnání s podílovými fondy má i výhody (2012) uvádí, že v rámci dlouhodobých finančních produktů představují důchodové fondy v rámci druhého pilíře nejlevnější variantu investování na důchod. Hlavním důvodem jsou nízké poplatky, které jsou v porovnání s podílovými fondy výrazně pod průměrem. Zdůrazňují, že nákladovost by se měla pohybovat pod jedním procentem, a to zejména z toho důvodu, že penzijní společnosti si nemohou účtovat vstupní poplatky. Mimo to mají vliv na nízkou nákladovost i nízké manažerské poplatky v porovnání s ostatními investičními produkty. Připomínají také, že druhý pilíř sám o sobě problémy důchodového systému nevyřeší, přispívá však k diverzifikaci a doplnění ostatních spořicích produktů.


21

Najde se však řada lidí, kteří rizika druhého pilíře vnímají negativněji. Pikora a Šichtařová (2011) označují vstup do druhého pilíře za sázku do loterie. Lidé mají sice možnost rozhodnout se o tom, jestli vstoupí nebo nevstoupí do druhého pilíře, nikdo však neví, která varianta bude ve výsledku finančně výhodnější. Není možné totiž odhadnout skutečnou budoucí výnosnost fondů. Rozhodnutí ohledně vstupu do druhého pilíře je podle nich naprosto zásadní vzhledem k tomu, že z tohoto systému vystoupit. Zdůrazňují také, že v dnešní době, kdy jsou některé státy Evropy předlužené, není ani jisté to, že dluhopisy jsou méně rizikové než akcie. Nelze tedy tak ani zaručit zhodnocování podle zaměření fondu. Mimo to také vyjadřují obavy z možného vytunelování fondů. DůchodováReforma.cz v článku Investice 2000 Kč měsíčně do nemovitosti zaručí vyšší důchod než spoření v II. a III. pilíři (2013) na modelovém příkladu ukazuje, že pokud by člověk spořil po dobu 20 let 2000 Kč měsíčně v II. či III. pilíři, jeho důchod by byl mnohem nižší, než pokud by měsíčně investoval stejnou částku do vlastní nemovitosti. V článku se doporučuje koupě spíše menších bytů z toho důvodu, že je na ně snazší získat hypotéku a pronajmout je. 3.3.2

Třetí pilíř

Syrový (2012) v první řadě upozorňuje, že je třeba rozlišovat mezi transformovanými fondy a fondy účastnickými. V rámci transformovaných fondů zůstávají stejné podmínky jako u „starého“ penzijního připojištění. Vedle nich dále vznikají nové účastnické fondy. Jako hlavní rozdíly mezi nimi uvádí: Oddělení majetku účastníků a majetku akcionářů u účastnických fondů Oddělení majetku je spojeno s dvěma výhodami, které „staré“ penzijní připojištění nemělo. V první řadě případný krach penzijního fondu nepředstavuje pro jeho účastníky žádné nebezpečí. Jejich majetek není majetkem penzijní společnosti, a proto o něj nemohou přijít. Dále také oddělení majetku pomáhá zprůhlednit náklady. Náklady penzijní společnosti tedy nemají vliv na výkonnost fondů. Nabídka několika různých investičních strategií u účastnických fondů Nové účastnické fondy nabízejí na rozdíl od „starého“ penzijního připojištění výběr z několika investičních strategií. Tu si může každý zvolit podle svých individuálních očekávání. Změna v garanci zisku Nové účastnické fondy nabízejí na rozdíl od „starého“ penzijního připojištění výběr z několika investičních strategií. Tu si může každý zvolit podle svých individuálních očekávání. Peníze.cz v článku Klady a zápory třetího pilíře nového penzijního systému (2012) řádí mezi výhody třetího pilíře především transparentní správu majetku ve fondech díky oddělení majetku účastníků a správce fondu. Dále jsou to státní příspěvky, daňové úlevy a možnost příspěvků od zaměstnavatelů, ze kterých nemusí platit zdravotní a sociální pojištění. Jako negativa naopak vidí poměrně

22


nízkou likviditu, velice konzervativní investiční strategii u transformovaných fondů a díky zákonným limitům i konzervativnější přístup v rámci dynamických účastnických fondů. V neposlední řadě jmenují také rizika politická. Dle Pikory a Šichtařové (2011) je hlavním problémem III. pilíře nízká pravidelně spořená částka. Jako důvod vidí to, že důchod garantovaný státem je zatím poměrně vysoký a lidé nemají zájem o spoření větší částky i z toho důvodu, že už i tak odvádějí dost peněz do průběžného systému. Problémem je také nízké zhodnocení vkladů, které se do konce roku 2012 pohybovalo mírně nad inflací. Upozorňují také na to, že v České republice se stále mění pravidla a vyjadřují obavy, že by se také mohlo stát, že stát přestane penzijní připojištění podporovat.

3.4 Postoje k výhodnosti vstupu do druhého pilíře důchodového systému MPSV v rámci dokumentu Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012 (2013) provádí mimo jiné analýzu vstupu do druhého pilíře důchodového systému. K posouzení výhodnosti vstupu využívá implicitního dluhu, který vysvětluje jako rozdíl mezi sumou diskontovaných plateb pojistného a sumou diskontovaných dávek pobíraných jedincem v rámci systému důchodového pojištění. Uvádí, že jedinec vstoupí do druhého pilíře, pokud implicitní dluh při jeho účasti bude vyšší než implicitní dluh při neúčasti. V analýze se MPSV nejprve soustřeďuje na vliv věku na vstup do druhého pilíře. Dochází k závěru, že vstup do druhého pilíře se vyplatí asi 50% všech osob, přičemž míra výhodnosti je pro muže o přibližně 10% vyšší než pro ženy. Zároveň se projevuje i závislost věku a míry výhodnosti, jedná se však jen o trend mírně klesající. Tato analýza dále sleduje, jak mohou případný vstup do druhého pilíře ovlivnit faktory jako výše příjmu, doba placení pojistného, doba pojištění, okamžik odchodu do starobního důchodu a vyloučená doba. Vliv těchto faktorů byl zkoumán v rámci skupiny osob, které dosáhly v roce 2012 věku 18 let. Bylo zjištěno, že největší vliv na míru výhodnosti v rámci této věkové skupiny má výše příjmu, zatímco vliv ostatních výše uvedených faktorů na výhodnost vstupu do druhého pilíře lze označit za zanedbatelný. Při analýze používá MPSV příjem nástupní a příjem celoživotní, který je představován osobním vyměřovacím základem. Ve výsledku je pro skupinu zkoumaných osob důležitější pro posuzování míry výhodnosti příjem celoživotní. U celoživotních příjmů se projevuje větší diferenciace než u příjmů nástupních, což má za následek i to, že mezi jednotlivými příjmovými skupinami vznikají větší rozdíly při rozhodování o výhodnosti vstupu do druhého pilíře. Co se týče rozdílu mezi muži a ženami, míra výhodnosti se u nejnižších decilů příliš neliší, zatímco u decilů nejvyšších se projevují mezi muži a ženami výrazné rozdíly.


Obr. 2

23

Rozdělení vstupujících dle osobního vyměřovacího základu

ZDROJ: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13783/PMZ-2012.pdf

Problematiku vstupu do druhého pilíře dále rozvíjí MPSV v dokumentu Vliv věku na efektivnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) (2013). Pomocí stejné metodologie jako u předchozí analýzy zkoumá míru výhodnosti vstupu, tentokrát u skupin osob, kterým je k 1. lednu 2013 18, 30, 40 a 50 let. Analýza se nejprve zabývá závislostí věku a aktuálního příjmu na míru výhodnosti vstupu do druhého pilíře, přičemž zahrnuje všechny osoby bez ohledu na to, jestli jim bude jednou přiznán starobní důchod. Dochází k závěru, že pro prvních 8 příjmových decilů je míra výhodnosti vstupu do II. pilíře poměrně stabilní. U generace vstupující na trh práce se pohybuje těsně pod 50 %, u generací starších se postupně přibližuje 40 %. Naopak u devátého a desátého příjmového decilu se diferenciace mezi nimi s přibývajícím věkem zvyšuje.

24

Obr. 3


Míra výhodnosti vstupu do II. pilíře v závislosti na věku a aktuálním příjmu

ZDROJ: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14397/vliv_veku_II_pilir.pdf

V dalším kroku vylučuje analýza osoby, kterým nebude v budoucnu přiznán starobní důchod. Tímto krokem se míra výhodnosti vstupu snižuje o asi 10 až 15 procentních bodů a zároveň se mírně zvyšuje diferenciace mezi jednotlivými věkovými skupinami.


25

Obr. 4 Míra výhodnosti vstupu do II. pilíře v závislosti na věku a aktuálním příjmu (pouze osoby, kterým bude v budoucnu přiznán starobní důchod) ZDROJ: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14397/vliv_veku_II_pilir.pdf

Vedle aktuálního příjmu je předmětem zkoumání také příjem celoživotní. Míra výhodnosti vstupu do druhého pilíře vykazuje u celoživotního příjmu v porovnání s aktuálním příjmem větší diferenciaci. Je možné například sledovat vyšší míru výhodnosti u nejnižších decilů. Největší rozdíly zároveň vykazuje srovnání míry výhodnosti podle celoživotního a aktuálního příjmu u generace nově vstupujících na trh práce.

26

Obr. 5


Míra výhodnosti vstupu do II. pilíře v závislosti na věku a celoživotním příjmu

ZDROJ: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14397/vliv_veku_II_pilir.pdf

Akademické pracoviště think-tank IDEA při CERGE-EI ve své studii Český důchodový systém na rozcestí: Pro koho je výhodný přechod do druhého pilíře? (2012) zkoumá, jak se změní celoživotní čistý příjem těch, kteří se rozhodnou vstoupit do současného druhého pilíře důchodového systému. Obyvatelstvo člení do několika skupin podle věku, příjmu a vzdělání, pro prezentování výsledků pak rozděluje účastníky do decilů. První decil představuje 10% účastníků s nejnižším příjmem, desátý decil tvoří 10% účastníků s příjmem nejvyšším. Studie srovnává čistou současnou hodnotu (net present value, NPV) v rámci prvního pilíře s čistou současnou hodnotou v reformovaném systému s druhým pilířem. Dochází k závěru, že přechod do druhého pilíře by se mohl vyplatit až 50 % mužů a 30 % žen. Největší přínos přechod představuje pro skupinu lidí s nejvyššími příjmy, naopak pro první decil s nejnižšími příjmy je přestup do druhého pilíře naprosto nevýhodný. Co se týče lidí se středními příjmy, přechod by se vyplatil spíše mužům mezi 20 a 40 lety.


Obr. 6

27

Hranice přechodu do dvoupilířového systému, podle příjmu a věku účastníků

ZDROJ: http://idea.cerge-ei.cz/documents/studie_2012_04.pdf

Swisslifeselect.cz uvádí v článku PENIJNÍ BAROMETR: Zájem o druhý pilíř se konečně odrazil od dna (2013) výsledky průzkumu ohledně zájmu o vstup do druhého pilíře českého důchodového systému. Tento průzkum byl proveden agenturou STEM/MARK, která oslovila 975 respondentů v rámci celé České republiky. Z výsledků je patrné, že zájem o vstup je již od začátku velice malý, a přestože v březnu o něco málo vzrostl, činil pouze 4,3 %.

Obr. 7

Zájem o vstup do II. pilíře penzijního systému

ZDROJ: http://www.swisslifeselect.cz/cs/home/servis/media/penzijni_barometr.html

28


4 Analýza současného stavu 4.1 Současné trendy v rámci transformací důchodových systémů v Evropě Řada zemí v poslední době přikročila k důchodové reformě. Hlavním motivem těchto reforem je stárnutí populace, které vede k tomu, že průběžně financované systémy již nejsou do budoucna udržitelné. Každá země volí jinou strategii, ale všechny reformy mají společný cíl. Tím je zajištění finanční udržitelnosti systémů důchodového zabezpečení a přiměřených důchodů. Jak uvádí Zelená kniha (2010), mezi převažující trendy v oblasti transformací důchodových systémů patří: Přeměna jednoúrovňových důchodových systému na víceúrovňové Ve většině členských států se přechází alespoň částečně od průběžného financování k fondovému financování a zvyšuje se tedy podpora doplňkových soukromých systémů. Snaha o zvyšování počtu občanů, kteří pracují více a déle V této oblasti se uvádí například zvyšování věku odchodu do důchodu, podpora pozdějšího odchodu do důchodu a omezování odchodu předčasného nebo snaha o dosažení větší rovnosti mužů a žen na trhu práce. Snaha o řešení přiměřenosti důchodů Jedná se například o zvýšenou finanční podporu chudších důchodců nebo usnadnění přístupu k důchodům u ohrožených skupin. Genderová dimenze Některé průběžně financované systémy uznávají období péče o další osoby, což částečně snižuje rozdíl mezi důchody mužů a žen. U fondových důchodových systémů je to však občas problémem. Studie CERGE-EI Důchodové systémy v Evropě: reformují všichni (2011) shrnuje reformní kroky do dvou skupin. Postupné zpřísňování podmínek v průběžně financovaných důchodových systémech Alespoň částečný přechod k fondovému způsobu financování Jedním z nejdůležitějších parametrů, k jehož úpravám sahá většina zemí, je důchodový věk. Současně také probíhá jeho sjednocování pro muže a ženy. Dle Pojistněmatematické zprávy o důchodovém pojištění 2012 (2013) vydané MPSV se důchodový věk na počátku 90. let 20. století pohyboval v mnoha státech okolo 60 let u mužů a 55 až 57 let pro ženy. Tato hranice se však postupně zvyšuje a v současnosti se obecně obě věkové hranice sjednocují na úrovni 65 let. Některé státy jdou dokonce nad tuto hranici. Obr. 9 zobrazuje důchodový věk ve vybraných státech a jeho předpokládané zvyšování. Jak můžeme vidět, s nejvyšším


29

důchodovým věkem se počítá u Velké Británie a Irska, s nejnižším naopak u Lotyšska a Slovenska. Česká republika se nachází přibližně uprostřed, je však třeba upozornit, že v porovnání s ostatními státy jsou poměrně velké rozdíly v důchodovém věku mezi muži a ženami. V rámci probíhající důchodové reformy se však tento rozdíl bude pomalu zmenšovat a k vyrovnání by mělo dojít v roce 2044 na 67 letech.

Obr. 8

Důchodový věk a jeho zvyšování ve vybraných státech

ZDROJ: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13783/PMZ-2012.pdf

Vedle zvyšování důchodového věku se země snaží o zmenšování rozdílu mezi skutečným věkem odchodu do důchodu a oficiálním důchodovým věkem a dalšímu zpřísňování podmínek v průběžně financovaných důchodových systémech. Pro dosažení udržitelnosti důchodových systémů přistupuje spousta zemí také k reformám, které směřují k alespoň částečnému přechodu od průběžného k fondovému způsobu financování. Snaží se tak přimět své občany k tomu, aby si uvědomili, že se do budoucna nemohou spoléhat pouze na důchod od státu. Je třeba, aby se na svůj důchod začali zabezpečovat co nejdříve i ze svých vlastních zdrojů. K tomu slouží především soukromé penzijní fondy, které přinášejí účastníkům určité výhody. Publikace Soukromé penzijní systémy vydaná v rámci programu Evropského společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu na období 2007-2013

30


(2010) však upozorňuje na to, že úloha soukromých penzijních systémů se v jednotlivých členských státech poměrně dost liší. Členské státy tak rozděluje do čtyř kategorií, které se liší mírou využití soukromých penzijních systémů.

Obr. 9

Využití soukromých penzijních systémů v EU

ZDROJ: http://ec.europa.eu/

I přes všechny reformní kroky stále plyne současným důchodcům velká část příjmů z průběžně financovaných systémů. Jak ale upozorňuje výše zmíněná publikace Soukromé penzijní systémy (2010), tvoří tato složka velkou část příjmů i v zemích, kde je už od začátku kladen velký důraz na soukromé zabezpečení. Jako příklad jmenuje Spojené království, Irsko, Dánsko a Nizozemsko. Hlavním důvodem je, že se vyplácení důchodů z těchto soukromých systémů týká v současnosti pouze omezené části důchodců a většina těchto systémů je stále ve vývoji. V příloze 1 je pro upřesnění uvedena mapa, která znázorňuje podíl soukromých penzijních systémů v jednotlivých členských státech EU. Důchodové systémy většiny zemí jsou tedy v současné době založeny na třech pilířích. Gregorová (1998) uvádí, že prvním pilířem jsou základní všeobecné důchodové systémy, které jsou zajišťované státem nebo jinými veřejnými institucemi. Tento pilíř je většinou koncipován jako povinný a univerzální, financován je většinou průběžně a je založen na solidaritě mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem a obyvatelstvem pobírajícím dávky. Druhý pilíř označuje jako doplňkové důchodové systémy. Jde v podstatě o zaměstnanecké penzijní systémy, které jsou nejčastěji založené na kolektivní smlouvě. Většinou jsou financovány kapitálově a jsou určitou nadstavbou nad základním důchodovým systémem. Posledním pilířem důchodových systémů je pilíř třetí. Spočívá v indivi-


31

duálním spoření prostřednictvím specializovaných institucí a jedná se o možné doplnění prvních dvou pilířů. Často je podporováno státem prostřednictvím daňových výhod a dalších nástrojů.

4.2 Pilířová struktura důchodového systému v České republice 4.2.1

I. pilíř

I. pilířem je označováno důchodové pojištění, které tvoří základ důchodového systému. Je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti 1. ledna 1996. I. pilíř je založen na principu průběžného financování, což znamená, že z příspěvků ekonomicky aktivních občanů jsou vypláceny aktuální starobní důchody. Účast v tomto systému je povinná pro všechny ekonomicky aktivní osoby. Do prvního pilíře se odvádí celkem 28 % z hrubé mzdy, výjimkou je pouze případ účasti ve II. pilíři. V tomto případě se do I. pilíře odvádí 25 % a zbylá 3% jsou převedena do důchodového fondu. Účastník však musí do tohoto fondu přidat ještě další 2 % z hrubé mzdy. Výši odvodů zobrazuje následující obrázek.

Obr. 10

Výše odvodů do I. pilíře

ZDROJ: http://www.kfp.cz

Důchodové pojištění je také založeno na principu solidarity mezi lidmi s vysokým a s nízkým příjmem v ekonomicky aktivním věku. Starobní důchod je sice závislý na předchozím příjmu, jeho nárůst je však velmi pomalý a rozdíly mezi důchody jsou zanedbatelné vzhledem k rozdílům v předchozích příjmech. Zákon o důchodovém pojištění (1995) určuje tyto druhy důchodů poskytovaných z důchodového pojištění: Starobní důchod Invalidní důchod Vdovský a vdovecký důchod

32


Sirotčí důchod Starobní důchod je nejvýznamnější položkou ze všech druhů důchodů poskytovaných z I. pilíře. Podmínkou nároku na řádný starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného důchodového věku. Důchodový věk se stanoví podle roku narození. Liší se také podle pohlaví a u žen je důležitý i počet vychovaných dětí. Starobní důchod lze také čerpat formou předčasného důchodu, který se snaží řešit situaci zejména těch, kteří těsně před dosažením důchodového věku ztratí zaměstnání. Do předčasného důchodu je možné odejít 3 roky před dosažením stanoveného důchodového věku, krácení důchodu však může být poměrně vysoké. Zákon o důchodovém pojištění (1995) také stanovuje, že výše důchodů se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je stanovena pevnou částkou, která je pro všechny druhy důchodů stejná, procentní výměra je závislá na délce doby pojištění a výší příjmů před přiznáním důchodu. V případě starobního a invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, u vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu se stanoví z procentní výměry důchodu zemřelého. Dle Manuálu k důchodové reformě (2013) vytvořeného MPSV a MFCR došlo k zásadním změnám v I. pilíři důchodového systému již v rámci tzv. malé důchodové reformy. Jako hlavní změny v důchodovém pojištění uvádí: Posouvání věkové hranice odchodu do důchodu U mužů se věková hranice odchodu do důchodu posouvá jako doposud o 2 měsíce ročně. U žen se však posun této hranice zrychluje, a to ze 4 na 6 měsíců ročně. Cílem tak je sjednocení věku odchodu do důchodu pro muže i ženy. MPSV a MFCR uvádí, že k úplnému sjednocení by mělo dojít v roce 2041. Prodlužování rozhodného období Původně mělo být dosaženo cílového stavu prodlužování rozhodného období v roce 2016. Na základě důchodové reformy se však jeho délka bude prodlužovat i po roce 2016. Změny ve valorizaci důchodů Vláda již nebude mít možnost měnit výše důchodů nařízením, ale budou automaticky navyšovány na základě reálných mezd a růstu inflace. Pro roky 2013 až 2015 budou důchody valorizovány o třetinu růstu průměrné mzdy a třetinu nárůstu spotřebitelských cen. V dalších letech pak budou valorizovány o nárůst indexu spotřebitelských cen a třetinu růstu reálných mezd. Zvyšování trvalého krácení předčasného starobního důchodu I nadále se krátí předčasný důchod, nově však důchodová reforma zavedla tzv. předdůchody. O této možnosti je pak uvedeno více u III. pilíře, se kterým předdůchody souvisí. Změny v oblasti pozůstalostních důchodů


33

Pro nároky vzniklé od 1. 1. 2012 došlo ke změně lhůty pro možnost opětovného vzniku nároku na pozůstalostní důchod. Tato lhůta se zkrátila z pěti let na dva roky. Dále se také zrušila výplata jednorázové částky při zániku nároku na pozůstalostní důchod, a to z důvodu uzavření nového manželství. 4.2.2

II. pilíř

II. pilíř českého důchodového systému představuje tzv. důchodové spoření. Důchodové spoření je upraveno zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, který byl schválen v prosinci 2011. Jedná se o dobrovolný systém, každý se tedy může sám rozhodnout, jestli do II. pilíře vstoupí. Je třeba však zdůraznit, že smlouvu nelze předčasně ukončit. Jakmile tedy jednou do tohoto pilíře vstoupíme, nelze z něj vystoupit. Příspěvky do II. pilíře jsou však vázané na náš výdělek. To znamená, že po dobu, kdy nebudeme výdělečně činní, nebudeme mít povinnost do II. pilíře přispívat. Zákon o důchodovém spoření (2011) určuje, že účastníkem se může stát fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření nejpozději a) do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let, b) do 6 měsíců od 1. ledna 2013, nebo ode dne, od kterého byla poprvé od 1. ledna 2013 poplatníkem pojistného na důchodové pojištění. Základním principem důchodového spoření je vyvedení 3% z prvního pilíře do penzijního fondu za podmínky spoření dalších 2% měsíčně z naší hrubé mzdy. Účastník tedy odvádí do druhého pilíře měsíčně celkem 5% své hrubé mzdy. MPSV v dokumentu Popis důchodové reformy (2012) vysvětluje, jakým způsobem probíhá u II. pilíře spořící fáze. V první fázi uzavírá klient s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření. Zvláštní úlohu zde hraje Centrální registr smluv. Penzijní společnost je povinna předložit tomuto registru jedno vyhotovení smlouvy, aby mohl ověřit splnění podmínek pro uzavření smlouvy. Pokud nenarazí na nějaké nesrovnalosti, smlouvu zaregistruje a informuje o tom účastníka i penzijní společnost. Účast na důchodovém spoření tak tedy vzniká ke dni, kdy byla v Centrálním registru smluv registrována první smlouva o důchodovém spoření. Jedinou povinností účastníka pak je informovat každého svého zaměstnavatele o datu vzniku účasti na důchodovém spoření. O zbytek se postará jeho zaměstnavatel, který bude jako obvykle za zaměstnance odvádět správci pojistné navýšené o již zmíněné dva procentní body. Správce pojistného potom předává příslušnou část pojistného penzijní společnosti. Obdobný postup je i u OSVČ, která však odvádí správci pojistného navýšené pojistné sama za sebe.

34


Obr. 11

Spořící fáze II. pilíř

ZDROJ: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf

Jak již bylo řečeno, vstup do druhého pilíře je dobrovolný. Stejně tak si můžeme sami vybrat penzijní společnost a investiční strategii. Zákon o důchodovém spoření (2011) vymezuje právě čtyři typy fondů, které musí každá penzijní

společnost nabídnout: Důchodový fond státních dluhopisů Konzervativní důchodový fond Vyvážený důchodový fond Dynamický důchodový fond Tyto fondy nabízejí různé investiční strategie, které se liší mírou rizika a tedy i výnosem. Penzijní společnosti již negarantují nezáporné či nenulové zhodnocení, účastník má však možnost vybrat si strategii, která odpovídá jeho ochotě riskovat. Strategie je zvolena v rámci smlouvy o důchodovém spoření a lze ji kdykoliv změnit. Stejně tak lze provádět změny i ve výběru penzijní společnosti. Zákon o důchodovém spoření (2011) určuje, že účast na důchodovém spoření zaniká a) dnem úmrtí účastníka nebo ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení účastníka za mrtvého, nebo


35

b) dnem registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu uzavřené mezi účastníkem a pojišťovnou podle §17 v Centrálním registru smluv. MPSV v dokumentu Popis důchodové reformy (2012) vysvětluje, jak funguje výplatní fáze. Nárok na plnění z důchodového spoření vzniká účastníkovi ke dni, kdy je mu přiznán starobní důchod z prvního pilíře. Naspořené prostředky mu však nevyplatí přímo penzijní společnost, ale budou převedeny na pojišťovnu, se kterou uzavře smlouvu o pojištění důchodu. Tato pojišťovna mu pak vyplácí důchod z důchodového spoření podle předem dohodnutých podmínek.

Obr. 12

Výplatní fáze II. pilíř

ZDROJ: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf

Účastník se může sám rozhodnout, jaký způsob výplaty zvolí. Ten si vybírá až při odchodu do důchodu. Zákon o důchodovém spoření (2011) určuje čtyři možnosti: Doživotní starobní důchod

36


Doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let Starobní důchod na dobu 20 let Sirotčí důchod na dobu 5 let Výplaty penzí probíhají tedy formou pravidelné renty, naspořené prostředky není možné vybrat jednorázově. V případě doživotního starobního důchodu končí výplata penze smrtí účastníka a dále se nic nedědí. U anuity se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu se určí ve smlouvě o pojištění důchodu osoba, které bude po smrti účastníka vyplácena po dobu 3 let částka ve stejné výši, jako byl starobní důchod účastníka. Starobní důchod však bude nižší než v předchozím případě. Pokud zvolí účastník starobní důchod na dobu 20 let, fond rozpočítá naspořené prostředky na 20 let a každý měsíc vyplácí odpovídající část těchto prostředků. V případě, že účastník zemře před uplynutím výše zmíněných 20 let, dědic získá celý zbytek nevyčerpaných prostředků. Poslední možností je výplata sirotčího důchodu na dobu 5 let. Pokud zemře účastník v době spoření a dědicem je neplnoletá osoba, penzijní společnost jí po dobu 5 let musí vyplácet sirotčí důchod. Zvláštní pravidla pro výplatu penze určuje Zákon o důchodovém spoření (2011) pro případ invalidity třetího stupně. Pokud účastník s invaliditou třetího stupně splňuje podmínky pro přiznání starobního důchodu, má možnost získat starobní důchod z I. pilíře ve výši dosavadního invalidního důchodu. Musí však udělit souhlas pro převod 60% prostředků naspořených v II. pilíři. Těchto 60 % odpovídá prostředkům vyvedeným z I. pilíře v průběhu spoření. Zbývajících 40%, které si účastník našetřil z měsíčně odváděných 2%, poté použije na výplatu důchodu z důchodového spoření. Pokud dojde k úmrtí účastníka ve spořící době, jsou jeho prostředky naspořené ve fondu předmětem dědictví. Zákon o důchodovém spoření (2011) nabízí tři možné varianty vypořádání, které se odvíjí od toho, jestli je dědic taktéž účastníkem II. pilíře a jakého věku dosáhl k datu úmrtí účastníka. V případě, že se jedná o dědice, který nedosáhl 18 let, jsou mu naspořené prostředky vypláceny formou sirotčího důchodu po dobu 5 let v měsíčních splátkách. Jestliže se však jedná o dědice, který k datu úmrtí účastníka dosáhl alespoň 18 let, je třeba dále rozlišit, jestli je účastníkem II. pilíře či nikoliv. Pokud se jedná o účastníka II. pilíře nebo se do ukončení dědického řízení účastníkem stane, převede penzijní společnost jeho dědický podíl na jeho osobní důchodový účet. V opačném případě mu vyplatí penzijní společnost dědický podíl jednorázově v hotovosti. 4.2.3

III. pilíř

III. pilíř vznikl v rámci důchodové reformy transformací penzijního připojištění. Od 1. 1. 2013 nese penzijní připojištění název doplňkové penzijní spoření a je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, dále jeho novelou a vyhláškou č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu.


37

Od 1. 1. 2013 vešly v platnost tyto změny: Vznik transformovaných a účastnických fondů Možnost výběru investiční strategie Zrušení výsluhové penze u účastnických fondů a zavedení předdůchodů Oddělení majetku účastníků a majetku penzijního fondu Změna výše státních příspěvků Změna v daňovém odpočtu Pozdější nárok na čerpání prostředků Hlavní změnou v organizaci penzijního připojištění je vznik transformovaných a účastnických fondů. Majetek účastníků, kteří si založili penzijní připojištění do 30. 11. 2012, byl automaticky převeden do transformovaných fondů. Tyto fondy zaučují zachování podmínek původního penzijního připojištění. Znamená to tedy především garanci nezáporného zhodnocení, daňové zvýhodnění, možnost jednorázového vyplacení peněz, možnost získání výsluhové penze a zachování příspěvků (jejich výše se však změnila stejně jako u doplňkového penzijního spoření). Od 1. 12. 2012 však do těchto fondů již nelze vstoupit, každopádně jejich účastníci mají možnost přestoupit do nově vzniklých účastnických fondů. Účastnické fondy na rozdíl od fondů transformovaných nemají garanci nezáporného zhodnocení. Mohou tedy dosáhnout i záporných výnosů. Účastníci si však mohou vybrat z různých investičních strategií podle toho, jakého výnosu by chtěli dosáhnout a jaké riziko jsou ochotni pro tento výnos podstoupit. Penzijní společnosti nabízejí výběr od konzervativních fondů po dynamické. Účastnické fondy tedy nabízejí možné vyšší zhodnocení než fondy transformované, účastníci však musí počítat s investičním rizikem. Mezi účastnickými fondy může účastník přecházet, stejně tak si i může vybírat a měnit investiční strategii. Dalším výrazným rozdílem je, že účastnické fondy nenabízejí výsluhovou penzi. Není tedy již možné vybrat po 15 letech polovinu naspořených prostředků. Další důležitou změnou, která se týká jak fondů transformovaných, tak fondů účastnických, je oddělení majetku účastníků a majetku penzijního fondu. Majetek účastníků je spravován penzijní společností, správce z něj však již nemůže hradit své náklady. Za správu majetku ve fondu si správce účtuje určitou předem domluvenou odměnu. Od 1. 1. 2013 došlo také ke změně státního příspěvku. Minimální výše příspěvku účastníka zůstává stále 100 Kč za kalendářní měsíc. Nárok na státní příspěvek však vzniká až u měsíčního příspěvku 300 Kč (do konce roku 2012 vznikal nárok na státní příspěvek už od měsíčního příspěvku 100 Kč). Tato změna výše státní podpory se týká jak nově vzniklých účastnických fondů, tak i fondů transformovaných. Zákon o doplňkovém penzijním spoření (2011) říká, že jeli výše měsíčního příspěvku účastníka a) 300 až 999 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 90 Kč a 20% z částky přesahující 300 Kč,

38


b) 1000 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 230 Kč. Od ledna tedy nemají nárok na státní příspěvek ti účastníci, kteří ukládají méně než 300 Kč měsíčně, zároveň se však posouvá maximální státní příspěvek ze 150 Kč měsíčně na 230 Kč měsíčně. Do konce roku se tedy k maximalizaci státního příspěvku vyplatilo spořit nejvýše 500 Kč měsíčně, od počátku roku 2013 se státní příspěvek maximalizuje při spoření 1000 Kč měsíčně. Tab. 1

Výše státních příspěvků

Vklad účastníka

Státní příspěvek do konce roku 2012

Státní příspěvek od 1. 1. 2013

100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 900 Kč 1000 Kč a více

50 Kč 90 Kč 120 Kč 140 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč

90 Kč 110 Kč 130 Kč 150 Kč 170 Kč 190 Kč 210 Kč 230 Kč

Tento příspěvek nemůže účastník platit současně u několika penzijních společností, jeho výši však lze libovolně měnit a dokonce je možné i jeho placení přerušit. Při spoření v transformovaných a účastnických fondech lze využít i daňových úlev. Od ledna 2013 došlo i zde k některým úpravám. Peníze.cz v článku 2013: Penzijní připojištění a jeho pokračování (2012) upozorňují na to, že od daňového základu lze odečíst až 12 000 Kč ročně, týká se to však pouze těch peněz, na které se již nevztahuje státní příspěvek. Vzhledem k tomu, že do konce roku 2012 byl maximální státní příspěvek poskytován při měsíční úložce 500 Kč, bylo třeba za rok do fondu uložit 18 000 Kč pro odepsání maximální částky 12 000 Kč ročně z daňového základu. Jelikož se od roku 2013 vyplácí státní příspěvek až do úložky 1000 Kč měsíčně, je třeba pro uplatnění maximálního odpočtu 12 000 Kč uložit ročně do fondu 24 000 Kč (jedná se tedy o měsíční úložku 2000 Kč).


Obr. 13

39

III. pilíř: daňový odpočet 2013

ZDROJ: http://www.penize.cz/penzijni-pripojisteni/246074-2013-penzijni-pripojisteni-a-jehopokracovani

Do III. pilíře mohou přispívat zaměstnancům také jejich zaměstnavatelé. Jak uvádí Podnikatel.cz v článku Rok 2013: Daňové změny u příspěvků na penzijní připojištění a životní pojištění (2013), od roku 2013 došlo ke změně maximální výše příspěvků, které nepodléhají dani z příjmů. Tento limit se zvýšil z 24 000 Kč ročně na 30 000 Kč ročně. Příspěvky poskytované zaměstnavateli také nepodléhají zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Způsoby vyplácení dávek z III. pilíře můžeme rozdělit do 5 kategorií: Vyplácení v případě dožití V případě dožití mohou být dávky vyplaceny podle zákona o doplňkovém penzijním spoření (2011) formou starobní penze na dobu určenou, jednorázového vyrovnání, jednorázového pojistného pro doživotní penzi či jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. Pro získání nároku na jednorázové vyrovnání je podmínkou dosažení důchodového věku a doba spoření alespoň 60 měsíců. Pro ostatní dávky je podmínkou dosažení věku, který je o 5 let nižší než důchodový věk. Vyplácení v případě invalidity 3. stupně

40


V tomto případě stanovuje Zákon o doplňkovém penzijním spoření (2011) podmínku, že účastník musí spořit alespoň 36 měsíců a zároveň mu musí být přiznán z I. pilíře invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Účastníkovi je poté vyplácena invalidní penze na dobu určenou. Dávky by měly být rozpočítány tak, aby byly vypláceny alespoň po dobu 3 let. Jejich výplata může být i pozastavena. Předčasné ukončení smlouvy Účastník má mimo jiné také možnost smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět. Zákon o doplňkovém penzijním spoření (2011) přiznává účastníkovi odbytné za podmínky, že spořil alespoň 24 měsíců a prostředky nebyly převedeny k jiné penzijní společnosti. V tomto případě dostává účastník naspořenou částku sníženou o poskytnuté státní příspěvky. Vyplácení v případě úmrtí V případě úmrtí účastníka se naspořené prostředky v rámci III. pilíře dědí. Tyto prostředky získá určená osoba či dědic. Zákon o doplňkovém penzijním spoření (2011) určuje, že pokud účastník zemřel po dni, kdy mu vznikl nárok na výplatu prostředků a zároveň mu penzijní společnost ještě nezačala tyto prostředky vyplácet, náleží určené osobě či dědici jednorázové vyrovnání v plné výši. Pokud již byla část prostředků vyplacena, jednorázové vyrovnání odpovídá dosud nevyplacené části prostředků účastníka. V případě, že účastníkovi před úmrtím nevznikl nárok na vyplácení dávky, získá určená osoba či dědic odbytné. Toto odbytné představuje stejně jako v předchozím případě naspořenou částku sníženou o poskytnuté státní příspěvky. Předdůchod Předdůchody umožňují čerpat prostředky z účastnických fondů až několik let před získáním nároku na starobní důchod vyplácený z I. pilíře. Jejich účelem je zejména zajistit příjmy lidem, kteří krátce před důchodem ztratí práci, a odchodem do předčasného důchodu by se jim pak krátil nárok na starobní důchod z I. pilíře. Předdůchod účastník čerpá z vlastních naspořených prostředků v účastnickém fondu a přestože tyto prostředky čerpá několik let dříve, neztrácí nárok na výplatu státních příspěvků. Dále také nemá povinnost platit zdravotní pojištění. Dle manuálu k důchodové reformě (2013) lze čerpat prostředky z účastnického fondu nejdříve pět let před dosažením důchodového věku. Podmínkou čerpání prostředků z tohoto fondu je však naspoření dostatečné částky, a to takové, aby z této částky bylo možné vyplácet měsíční dávku alespoň ve výši 30 % průměrné mzdy.

4.3 Investiční strategie nabízené penzijními fondy a jejich dosažené výnosnosti Asociace penzijní fondů ČR (2009) na svých stránkách uvádí, že od 1. 1. 2013 sdružuje všechny penzijní společnosti v České republice, které provozují důcho-


41

dové spoření, doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění. Na trhu soukromého kapitálového spoření na důchod tak v České republice působí v současnosti 11 penzijních společností. Jedná se o AEGON Penzijní společnost, a. s., Allianz penzijní společnost, a. s., AXA penzijní společnost, a. s., Conseq penzijní společnost, a. s., Česká spořitelna – penzijní společnost, a. s., ČSOB Penzijní společnost, a. s., člen skupiny ČSOB, Generali Penzijní společnost, a. s., ING Penzijní společnost, a. s., KB Penzijní společnost, a. s., Penzijní společnost České pojišťovny, a. s. a Raiffeisen penzijní společnost, a. s.. 4.3.1

Investiční strategie v rámci II. pilíře

Zákon o důchodovém spoření (2011) vymezuje přesně čtyři typy fondů II. pilíře, které obhospodařuje každá penzijní společnosti provozující důchodové spoření. Jedná se o důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond a dynamický důchodový fond. Dále také určuje jejich způsob investování. Důchodový fond státních dluhopisů investuje podle § 46 především do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka. Může však také investovat do dluhopisů mezinárodních finančních institucí a dluhopisů jiných členských států EU nebo členských států OECD, popřípadě jejich centrálních bank. Podmínkou však je, že jejich rating, popřípadě rating jejich emitenta, musí patřit mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků. Do těchto dluhopisů členských států a mezinárodních finančních institucí může důchodový fond státních dluhopisů investovat maximálně 30% hodnoty svého majetku Zároveň však investuje alespoň 90% hodnoty svého majetku do všech výše uvedených investičních nástrojů. Zbývajících maximálně 10% může investovat do termínových vkladů u regulované banky s maximální lhůtou splatnosti 2 roky, nebo vkladů, se kterými je možno volně nakládat. Konzervativní důchodový fond investuje podle § 47 především do dluhopisů mezinárodních finančních institucí a dluhopisů, jejichž emitentem je členský stát EU či OECD, nebo jejich centrální banka. Podmínkou je opět zařazení ratingu mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků. Dále investuje také do nástrojů peněžního trhu emitovaných členskými státy EU či OECD, nebo jejich centrálními bankami. Podmínkou je v tomto případě zařazení mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií. Do všech těchto investičních nástrojů a termínových vkladů u regulované banky s maximální lhůtou splatnosti 2 roky, nebo vkladů, se kterými je možno volně nakládat, investuje konzervativní důchodový fond alespoň 70% hodnoty svého majetku. Zbývajících maximálně 30% investuje do jiných než výše uvedených dluhopisů a nástrojů peněžního trhu, které však musí splňovat výše uvedené podmínky ratingu. Dále také může investovat do cenných papírů, které vydávají podílové fondy splňující zvláštní podmínky stanovené zákonem.

42


Vyvážený důchodový fond může investovat podle § 48 až 40% hodnoty svého majetku do akcií a jiných investičních nástrojů, jejichž hodnota je odvozena především od akcií či akciových indexů. Zbývajících alespoň 60% pak investuje do stejných investičních nástrojů a vkladů, které jsou uvedeny u konzervativního důchodového fondu. Jediným rozdílem je v tomto případě určení rozmezí ratingového hodnocení. Vyvážený důchodový fond může totiž investovat do více rizikových investičních nástrojů. Dynamický důchodový fond je posledním typem povinného fondu. Podle § 49 investuje v podstatě stejným způsobem jako vyvážený důchodový fond, jeho portfolio je však rizikovější. Do akcií a jiných investičních nástrojů, jejichž hodnota je odvozena především od akcií či akciových indexů, může na rozdíl od vyváženého důchodového fondu investovat až 80% hodnoty svého majetku. Zbývajících alespoň 20% investuje stejně jako vyvážený a konzervativní důchodový fond, opět se však posouvá rozmezí ratingového hodnocení. Dynamický důchodový fond tak může investovat do rizikovějších investičních nástrojů než předchozí důchodové fondy. Zároveň však může přinést nejvyšší potenciální zisk. Důchodové spoření nabízí v současné době 6 penzijních společností. V tab. 2 je uveden seznam těchto penzijních společností a jimi nabízených fondů.

Analýza současného stavu Tab. 2

Důchodové fondy nabízené penzijními společnostmi v rámci důchodového spoření

Název penzijní společnosti

Allianz penzijní společnost, a. s.

Česká spořitelna – penzijní společnost, a. s. ČSOB Penzijní společnost, a. s., člen skupiny ČSOB

KB Penzijní společnost, a. s.

Penzijní společnost České pojišťovny, a. s. Raiffeisen penzijní společnost, a. s.

4.3.2

43

Důchodové fondy v rámci důchodového spoření Allianz důchodový fond státních dluhopisů Allianz konzervativní důchodový fond Allianz vyvážený důchodový fond Allianz dynamický důchodový fond Důchodový fond státních dluhopisů Konzervativní důchodový fond Vyvážený důchodový fond Dynamický důchodový fond ČSOB důchodový fond státních dluhopisů ČSOB konzervativní důchodový fond ČSOB vyvážený důchodový fond ČSOB dynamický důchodový fond KB důchodový fond státních dluhopisů KB konzervativní důchodový fond KB vyvážený důchodový fond KB dynamický důchodový fond Důchodový fond státních dluhopisů Konzervativní důchodový fond Vyvážený důchodový fond Dynamický důchodový fond Důchodový fond státních dluhopisů Konzervativní důchodový fond Vyvážený důchodový fond Dynamický důchodový fond

Investiční strategie v rámci III. pilíře

V rámci III. pilíře obhospodařují penzijní společnosti od počátku roku 2013 dva typy fondů, a to fondy transformované a účastnické. Transformované fondy vznikly převedením majetku původních penzijních fondů, které do konce roku 2012 nabízely penzijní připojištění. I nadále investují poměrně konzervativně. Transformovaných fondů vzniklo celkem 9 a jejich seznam je uveden v následující tabulce.

44


Tab. 3

Důchodové fondy nabízené penzijními společnostmi v rámci penzijního připojištění

Název penzijní společnosti AEGON Penzijní společnost, a.s. Allianz penzijní společnost, a. s. AXA penzijní společnost, a. s. Česká spořitelna – penzijní společnost, a. s. ČSOB Penzijní společnost, a. s., člen skupiny ČSOB Generali Penzijní společnost, a. s. ING Penzijní společnost, a. s. KB Penzijní společnost, a. s. Penzijní společnost České pojišťovny, a. s.

Důchodové fondy v rámci penzijního připojištění AEGON Transformovaný fond AEGON Penzijní společnosti, a. s. Allianz transformovaný fond, Allianz penzijní společnosti, a. s. Transformovaný fond AXA penzijní společnosti, a. s. Transformovaný fond penzijního připojištění se státním příspěvkem Česká spořitelna – penzijní společnost, a. s. Transformovaný fond Stabilita ČSOB Penzijní společnosti, a. s., člena skupiny ČSOB Transformovaný fond Generali penzijní společnosti, a. s. Transformovaný fond ING Penzijní společnosti, a. s. Transformovaný fond KB Penzijní společnosti, a. s. Transformovaný fond Penzijní společnosti České pojišťovny, a. s.

Účastnické fondy vznikají nově od roku 2013 a nabízejí doplňkové penzijní spoření. Zákon o doplňkovém penzijním spoření (2011) určuje, že penzijní společnosti nabízející doplňkové penzijní spoření musí povinně vytvořit a obhospodařovat povinný konzervativní fond. Vedle tohoto povinného fondu však mohou na rozdíl od důchodového spoření vytvářet a obhospodařovat i další účastnické fondy. Povinný konzervativní fond Povinný konzervativní fond investuje podle § 98 především do dluhopisů mezinárodních finančních institucí, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu emitovaných členskými státy EU a OECD a dále do termínových vkladů u regulované banky s maximální lhůtou splatnosti 2 roky, nebo vkladů, se kterými je možno volně nakládat. U dluhopisů emitovaných členskými státy EU a OECD platí, že jejich rating, popřípadě rating jejich emitenta, musí patřit mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků. U nástrojů peněžního trhu je podmínkou zařazení mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií. Do těchto zmíněných nástrojů investuje povinný kon-


45

zervativní fond alespoň 70% hodnoty svého majetku. Zbývajících maximálně 30% investuje do jiných než výše uvedených dluhopisů a nástrojů peněžního trhu, které však musí splňovat výše uvedené podmínky ratingu. Dále také může investovat do cenných papírů, které vydávají podílové fondy splňující zvláštní podmínky stanovené zákonem. Další účastnické fondy Rozhodnutí o typech, investičních strategiích a počtu dalších účastnických fondů závisí pouze na uvážení penzijní společnosti. Zákon vymezuje poměrně široké spektrum investičních nástrojů, do kterých mohou účastnické fondy investovat. Podmínkou tedy je, že penzijní společnost se při sestavování investičního portfolia musí řídit omezením zákona. Typy investičních nástrojů, do kterých může penzijní společnost investovat, vymezuje Hlava V zákona o doplňkovém penzijním spoření (2011). Investiční strategie účastnického fondu musí být popsána ve statutu penzijní společnosti a tento statut musí být zveřejněn na internetových stránkách dané společnosti. Účastnických fondů je v současné době 34. Následující tabulka uvádí seznam penzijních společností a jimi nabízených účastnických fondů.

46


Tab. 4 spoření

Důchodové fondy nabízené penzijními společnostmi v rámci doplňkového penzijního

Název penzijní společnosti Allianz penzijní společnost, a. s. AXA penzijní společnost, a. s. Conseq penzijní společnost, a. s.

Česká spořitelna – penzijní společnost, a. s. ČSOB Penzijní společnost, a. s., člen skupiny ČSOB ING Penzijní společnost, a. s. KB Penzijní společnost, a. s. Penzijní společnost České pojišťovny, a. s. Raiffeisen penzijní společnost, a. s.

Důchodové fondy v rámci doplňkového penzijního spoření Allianz účastnický povinný konzervativní fond Allianz vyvážený účastnický fond Allianz dynamický účastnický fond Allianz účastnický fond Selection Povinný konzervativní účastnický fond Dluhopisový účastnický fond Smíšený účastnický fond Conseq povinný konzervativní fond Conseq globální akciový účastnický fond Conseq státních dluhopisů 2023 účastnický fond Conseq státních dluhopisů 2033 účastnický fond Conseq dluhopisový účastnický fond Povinný konzervativní účastnický fond doplňkového penzijního spoření se státním příspěvkem Vyvážený účastnický fond doplňkového penzijního spoření se státním příspěvkem Dynamický účastnický fond doplňkového penzijního spoření se státním příspěvkem ČSOB účastnický povinný konzervativní fond ČSOB garantovaný účastnický fond ČSOB vyvážený účastnický fond ČSOB dynamický účastnický fond Povinný konzervativní fond Penze 2030 – účastnický fond Penze 2040 – účastnický fond Účastnický fond světových akcií KB povinný konzervativní účastnický fond KB vyvážený účastnický fond KB dynamický účastnický fond KB zajištěný účastnický fond Povinný konzervativní fond Vyvážený účastnický fond Dynamický účastnický fond Spořící účastnický fond Povinný konzervativní účastnický fond Chráněný účastnický fond Růstový účastnický fond


4.3.3

47

Dosažené výnosnosti

Vzhledem k tomu, že všechny fondy v rámci důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření vznikly k 1. 1. 2013, nelze určit jejich dosaženou výnosnost v minulých obdobích. Taktéž nelze určit dosaženou výnosnost za aktuální období, výsledky zatím nebyly zveřejněny. Při výběru penzijní společnosti tak můžeme pouze zkoumat výnosnost jednotlivých penzijních fondů před transformací. Asociace penzijních fondů ČR na svých stránkách zveřejňuje dosažené zhodnocení prostředků účastníků v jednotlivých penzijních fondech za každý rok počínaje rokem 1995. V příloze 2 je uvedena tabulka, která zhodnocení jednotlivých fondů zachycuje. Pokud porovnáme jejich průměrné zhodnocení, nejvyššího dosáhl za období 1995-2011 ČSOB Penzijní fond Progres, a. s., a to 5, 51%. Průměrné zhodnocení tohoto fondu však bylo počítáno pouze za období 1995- 2009, protože došlo k jeho fúzi s ČSOB Penzijním fondem Progres, a. s. Výsledek tedy může být částečně zkreslený, protože si můžeme všimnout, že v důsledku finanční krize došlo počínaje rokem 2008 k poklesu ročního zhodnocení většiny penzijních fondů. Druhého nejvyššího průměrného zhodnocení potom dosáhl Generali penzijní fond, a. s. Kfp.cz (2013) uvádí na svých stránkách informace o průměrném výnosu penzijních fondů. Obr. 15 nám ukazuje, že k velkému propadu průměrných výnosů došlo především v roce 2008. V následujících 2 letech byl průměrný reálný výnos lehce nad nulou, v roce 2011 a 2012 se však dostáváme opět do záporných čísel.

Obr. 14

Průměrný výnos penzijních fondů (

ZDROJ: http://www.kfp.cz/page.php?page=investice&article=746

48


Kfp.cz (2013) také upozorňuje na to, že na jednu stranu je pravda, že penzijní fondy překonaly inflaci jen zanedbatelně. Na druhou stranu je však třeba pro posouzení reálného zhodnocení vložených prostředků zahrnout i vliv státních příspěvků. Se započítáním státních příspěvků se stává tato investice zajímavější.

4.4 Pilířová struktura důchodového systému ve Velké Británii Důchodový systém Velké Británie je postaven na třech pilířích (Musilová, Šlapák, Holub, 2011): Základní státní důchod (Basic State Pension) + doplňkový státní důchod (State Second Pension) Zaměstnanecké penze (Occupational Pensions) Individuální a investiční penze (Personal and Stakeholder Pensions) Můžeme se však setkat také s trochu odlišným uspořádáním. Pensionpolicyinstitute.org.uk (2012) rozlišuje v podstatě čtyři úrovně. První úroveň tvoří základní státní důchod, druhou úrovní je doplňkový státní důchod, úroveň 2 ½ představují společnosti na rozhraní veřejného a soukromého zabezpečení, poslední úrovní jsou zaměstnanecké a individuální penze. V následujícím textu bude použita první zmíněná pilířová struktura. První pilíř, který tvoří základní státní důchod a doplňkový státní důchod, je založen na průběžném financování a garanci minimální penze. Je příspěvkově definovaný a musí se ho účastnit každá zaměstnaná osoba a OSVČ. Z doplňkového systému je možné se vyvázat (tzv. contracting – out) a následně vstoupit do schématu zaměstnaneckých či osobních penzí. Nároky na výplatu doplňkové penze však nezanikají, navíc je také možné se do doplňkového systému opět navrátit (tzv. opt – in). (Musilová, Šlapák, Holub, 2011) Druhý pilíř je představován zaměstnaneckými penzemi. Jedná se o fondově financovaná schémata, která jsou zřízena a spravována jménem zaměstnavatele. Účast v tomto pilíři je dobrovolná. Zaměstnanecká penzijní schémata se mohou dělit na dávkově definovaná (Defined Benefit) a příspěvkově definovaná (Defined Contribution). Dávkově definovaná schémata zaručují určitou úroveň vyplácené dávky, výše penze závisí na době účasti v systému a výši pracovních příjmů. Naopak příspěvkově definovaná schémata tuto garanci neposkytují a výše penze je závislá na výši odvedených příspěvků a výnosnosti investovaných prostředků.(Pensionspolicyinstitute.org.uk, 2012) Třetí pilíř tvoří individuální a investiční penze. Spoření v rámci třetího pilíře je dobrovolné a umožňuje přispívání zaměstnanců i zaměstnavatelů. Ve III. pilíři můžeme ve VB využít mimo jiné také životní pojištění. (Gov.uk, 2013)


49

4.5 Pilířová struktura důchodového systému ve Francii Francouzský důchodový systém je stejně jako důchodový systém ČR a Velké Británie uspořádán do tří pilířů: Základní systém (Les régimes de base obligatoire) Doplňkový systém (Les régimes de retraite complémentaire obligatoires) Individuální a kolektivní spoření na penzi (L'épargne retraite collective et individuelle) První pilíř představuje základní systém, který je povinný a průběžně financovaný. Tento pilíř je typický tím, že člení obyvatelstvo do mnoha režimů, které lze shrnout do tří základních skupin – obecné režimy, speciální režimy a režimy osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ). Pod obecný režim zaměstnanců spadají zaměstnanci soukromého sektoru, a to z oblasti obchodu, průmyslu a služeb. Speciální režim pokrývá zaměstnance veřejného sektoru a režimy OSVČ se vztahují především na řemeslníky, umělce, obchodníky, svobodná povolání a zemědělce.(Lassuranceretraite.fr, 2013) Druhý pilíř představuje doplňkový systém. Účast ve druhém pilíři je povinná a je stejně jako pilíř první založen na průběžném financování. V současnosti pokrývá v podstatě stejnou část obyvatelstva jako systém základní. Jedinou výjimku tvoří církve, které pod něj nespadají. Druhý pilíř je založen na bodovém systému, kdy počet získaných bodů závisí na době přispívání a celkové sumě příspěvků. (Info-retraite.fr, 2013) Hlavní roli zde hrají dvě instituce: Všeobecná asociace penzijních institucí pro vedoucí pracovníky (AGIRC – Association générale des institutions de retraite des cadres) a Asociace doplňkových důchodových systémů (ARCO – Association pour le régime de retraite complémentaire des salariés). ARCO sdružuje řadové i vedoucí pracovníky soukromého sektoru, pod AGIRC spadají povinně i dobrovolně přidružení vedoucí pracovníci soukromého sektoru. Tyto instituce spravují důchodové pokladny, do kterých plynou příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů. (Lassuranceretraite.fr, 2013) Třetí pilíř představuje doplňkové penzijní spoření, které probíhá kolektivně či individuálně. Je tvořen několika možnými formami spoření na důchod: Kolektivní důchodový spořící plán (PERCO) Individuální důchodový spořící plán (PERP) Podnikové důchodové spořící plány (PERE) Smlouvy podle „Madelinova zákona“ Další dobrovolné důchodové spořící plány podobné plánu PERP PERCO a PERP byly zavedeny reformou z roku 2003.PERCO umožňuje kolektivní spoření v rámci podniku, rozhodnutí o vstupu do tohoto plánu je dobrovolné. Přispívat může i zaměstnavatel, naspořené prostředky jsou vypláceny formou doživotní renty či vyplacením kapitálu. PERP naopak umožňuje spoření individuální, a to zaměstnancům i OSVČ. Příspěvky lze odečítat ze základu daně,

50


a to až do výše 10%. Naspořené prostředky jsou pak vypláceny formou doživotní renty. Smlouvy podle „Madelinova zákona“ jsou určeny OSVČ, které si touto formou mohou dodatečně spořit na důchod. (Info-retraite.fr, 2013)


51

5 Empirická část práce 5.1

Komparace důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii

V rámci empirické části práce bude nejprve provedena komparace důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii. Jako kritéria budou použita: pilířová struktura systému, typ solidarity a správy systému, forma a úroveň státní podpory, možnost daňového zvýhodnění, způsob stanovení důchodového věku pro obyvatele, druhy vyplácených dávek, typy fondů a počet penzijních fondů. 5.1.1


Důchodový systém je v České republice, Velké Británii i Francii tvořen třemi pilíři. První pilíř v České republice nese název důchodové pojištění, ve Francii se jedná o základní systém. Ve Velké Británii je uspořádání prvního pilíře o něco složitější, protože se skládá ze dvou částí, a to ze základního státního důchodu a doplňkového státního důchodu. U všech komparovaných zemí je hlavním rysem prvního pilíře povinná účast, průběžné financování a státní garance. Zatímco ve Francii a České republice se jedná o systém dávkově definovaný, ve Velké Británii je příspěvkově definovaný. Druhý pilíř tvoří v České republice důchodové spoření, ve Velké Británii jsou to zaměstnanecké penze a ve Francii nese název doplňkový důchodový systém. Z hlediska základních principů má naše důchodové spoření blíže k druhému pilíři ve Velké Británii. Oba jsou založeny na dobrovolné účasti a kapitálovém financování. Přesným opakem je Francie, kde je druhý pilíř financován průběžně a účast je povinná. V České republice a Francii se jedná o systém příspěvkově definovaný, ve Velké Británii může být příspěvkově i dávkově definovaný. Žádná z komparovaných zemí neposkytuje v rámci II. pilíře státní garanci. Třetí pilíř představuje doplnění předchozích dvou pilířů. V České republice je od roku 2013 tvořen doplňkovým penzijním spořením, ve Velké Británii nese název individuální a investiční penze a ve Francii je to dodatečné důchodové spoření. Ve všech komparovaných státech je účast v tomto pilíři dobrovolná, systém je kapitálově financovaný, příspěvkově definovaný a neposkytuje státní garanci. Typ solidarity v jednotlivých důchodových systémech vyplývá ze základních principů fungování jednotlivých pilířů. V prvním pilíři České republiky, Velké Británie i Francie se setkáme s mezigenerační i příjmovou solidaritou. Druhý pilíř je na solidaritě založen pouze ve Francii, a to na solidaritě mezigenerační. Třetí pilíř je ve všech komparovaných zemích bez solidarity. V České republice je systém správy důchodového systému poměrně jednoduchý. Správu prvního pilíře má na starosti Česká správa sociálního zabezpe-

52


čení (ČSSZ), která spadá pod MPSV. Druhý a třetí pilíř pak spravují jednotlivé penzijní společnosti. Regulaci a dohled nad penzijními společnostmi a jednotlivými fondy vykonává Česká národní banka, všechny penzijní společnosti sdružuje Asociace penzijních fondů ČR. Ve Velké Británii je první pilíř financován prostřednictvím systému národního pojištění (National Insurance) a tato oblast spadá pod Ministerstvo práce a důchodů (Department of Work and Pensions). V této souvislosti můžeme zmínit i HM Revenue and Customs, což je oddělení, které mimo jiné shromažďuje příspěvky v rámci národního pojištění. Správcem pojištění v rámci II. pilíře může být buď samotný zaměstnavatel, nebo jsou penzijní fondy, pojišťovny a další společnosti poskytující finanční služby. Od roku 2005 také funguje Ochranný penzijní fond (Protection Pension Fund), který poskytuje garanci členům dávkově definovaných penzijních schémat. Pokud se jejich zaměstnavatel stane insolventní, zaručí jim tento fond výplatu dávek do určitého limitu. Dohled nad zaměstnaneckými penzijními schématy vykonává instituce nazvaná Regulátor penzí (Pension Regulator). Ve III. pilíři působí opět penzijní fondy, pojišťovny a další společnosti poskytující finanční služby. Ve Francii spadá oblast důchodového zabezpečení pod Ministerstvo práce, zaměstnání a zdraví (Ministère du Travail de l'Emploi et de la Santé). Výběr pojistného v rámci I. pilíře má na starosti instituce ACCOS (L'Agence centrale des organismes de sécurité sociale). Výplatu dávek pak obstarávají jednotlivé státní pokladny, z nichž nejdůležitější je Státní pokladna důchodového pojištění (CNAV, Caisse nationale d'assurance vieillesse), která má na starost zaměstnance spadající do obecného režimu. Druhý pilíř spravují dvě již zmíněné instituce – AGIRC a ARCO, třetí pilíř je spravován jednotlivými penzijními fondy.

Empirická část práce Tab. 5

Pilíř


Česká republika Důchodové pojištění

I.

Povinná účast Průběžně financovaný Dávkově definovaný Státní garance Mezigenerační a příjmová solidarita Spravován ČSSZ Důchodové spoření Dobrovolná účast Kapitálově financovaný

Základní + doplňkový státní důchod Povinná účast Průběžně financovaný Příspěvkově definovaný Státní garance Mezigenerační a příjmová solidarita Ministerstvo práce a důchodů + HM Revenue and Customs

Francie Základní systém Povinná účast Průběžně financovaný Dávkově definovaný Státní garance Mezigenerační a příjmová solidarita Spravován institucí ACCOS + státními pokladnami (např. CNAV) Doplňkový systém Povinná účast Průběžně financovaný

Doplňkové penzijní spoření Dobrovolná účast Kapitálově financovaný

Kapitálově financovaný

Kapitálově financovaný

Příspěvkově definovaný



Bez státní garance



Není založen na solidaritě

Není založen na solidaritě Spravován penzijními fondy, pojišťovnami a dalšími institucemi poskytujícími finanční služby

Není založen na solidaritě

Bez státní garance Není založen na solidaritě Spravován penzijními společnostmi

III.

Velká Británie

Zaměstnanecké penze Dobrovolná účast Kapitálově financovaný Dávkově i příspěvkově definovaný Bez státní garance Není založen na solidaritě Spravován zaměstnavateli +penzijními fondy, pojišťovnami,… Individuální a investiční penze Dobrovolná účast

Příspěvkově definovaný II.

53

Spravován penzijními společnostmi

Příspěvkově definovaný Bez státní garance Mezigenerační solidarita Spravován institucemi AGIRC +ARCO Dodatečné důchodové spoření Dobrovolná účast

Spravován penzijními fondy

54

5.1.2


Státní podpora a daňové zvýhodnění

V České republice je soukromé spoření na důchod podporováno státem dvěma způsoby – státním příspěvkem a daňovými úlevami. Oba tyto prostředky jsou využity pouze při spoření v rámci III. pilíře. Nárok na státní příspěvek vzniká od roku 2013 při měsíční úložce alespoň 300 Kč. Při spoření 300 Kč měsíčně získává účastník nárok na státní příspěvek ve výši 90 Kč. Maximální výše státního příspěvku je 230 Kč, a to při úložce 1000 Kč. Druhým způsobem podpory soukromého spoření na důchod jsou daňové úlevy, které jsou poskytovány účastníkům i jejich zaměstnavatelům. Účastník může od daňového základu odečíst až 12 000 Kč ročně, v případě příspěvků od zaměstnavatele nepodléhají tyto příspěvky dani až do výše 30 000 Kč ročně. Ve Velké Británii je na rozdíl od České republiky poskytováno daňové zvýhodnění i v rámci II. pilíře. Příspěvky zaměstnanců jsou osvobozeny od daně z příjmů a kapitálových výnosů, příspěvky zaměstnavatelů jsou obecně daňově uznatelné. Ve III. pilíři se objevuje daňové zvýhodnění opět v případě příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů. Zaměstnanci mohou přispívat i do více penzijních schémat, ročně si však mohou celkově odečíst maximálně 3 600 liber. Příspěvky zaměstnanců jsou stejně jako u II. pilíře daňově uznatelné. (Pension policy institute, 2012) Ve Francii podporuje stát soukromé spoření na důchod pouze formou daňového zvýhodnění. Daňové zvýhodnění je umožněno v rámci III. pilíře a jeho rozsah a forma závisí na typu spoření. V případě spořícího plánu PERP jsou daňově uznatelným nákladem příspěvky do výše 10 %. U spořícího plánu PERCO jsou však od daně osvobozeny pouze příspěvky zaměstnavatele, příspěvky zaměstnance dani podléhají. S daňovým zvýhodněním se také můžeme setkat například u smluv podle „Madelinova zákona“ nebo u penzijního fondu Préfon, který je určený státním zaměstnancům. V obou případech jsou příspěvky odečitatelné od základu daně do výše 10 %. Můžeme si tedy všimnout, že ve Velké Británii a Francii podporuje stát soukromé spoření na důchod pouze formou daňového zvýhodnění. Naopak v České republice se k daňovému zvýhodnění přidává ještě možnost získání státních příspěvků, což ve III. pilíři představuje zajímavou možnost zhodnocení prostředků při spoření na důchod. Daňové zvýhodnění je ve všech zemích poskytováno v rámci III. pilíře, ve Velké Británii je však poskytováno i ve II. pilíři. V České republice jsou daňové úlevy konstruovány poměrně jednotně, možnosti se liší pouze mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Naopak ve Francii se možnosti daňového zvýhodnění liší mezi jednotlivými formami spoření. 5.1.3

Stanovení důchodového věku a druhy vyplácených dávek

V České republice se stanovuje důchodový věk na základě data narození, pohlaví a u žen je rozhodující také počet vychovaných dětí. Aktuální důchodový věk pro muže je 62 let a 8 měsíců, u žen se pohybuje mezi 58 až 62 lety v závislosti na počtu vychovaných dětí. Důchodový věk se však zvyšuje o 2 měsíce ročně u


55

mužů a o 6 měsíců ročně u žen (od ročníku narození 1956). K jeho sjednocení pro muže a ženy by mělo dojít v roce 2041. Oficiální důchodový věk ve Velké Británii závisí na datu narození a pohlaví. V současnosti je důchodový věk pro muže 65 let a pro ženy 61 let. Důchodový věk by se však měl zvyšovat a vyrovnat u mužů a žen. Do roku 2020 by se měl důchodový věk pro muže a ženy postupně zvýšit na 66 let. Mezi lety 2026 a 2028 by se dále měl zvýšit na 67 let a do roku 2046 na 68 let. (Thisismoney.co.uk, 2013) Ve Francii závisí důchodový věk na datu narození a je pro muže i ženy stejný. Základní důchodový věk je v současné době 60 let a do roku 2017 by se měl zvýšit na 62 let. Vedle základního důchodového věku se však můžeme setkat i s plným důchodovým věkem, který je v současné době 65 let a postupně by se měl zvýšit na 67 let. Tento oficiální důchodový věk se však může mezi jednotlivými režimy o něco lišit. (La-retraite-en-clair.fr, 2013; Net-iris, 2012) Důchodový věk se tedy v komparovaných zemích pohybuje mezi 58 až 65 lety. Ve všech těchto zemích se zároveň počítá s postupným zvyšováním důchodového věku, ve Velké Británii a České republice by se měl pro muže a ženy sjednotit. Můžeme si také všimnout, že nejnižší důchodový věk je ve Francii a je pro muže i ženy stejný. Co se týče druhů vyplácených dávek, v České republice je z I. pilíře poskytován starobní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod a sirotčí důchod. II. pilíř umožňuje čerpat naspořené prostředky formou doživotního důchodu či důchodu na 20 let. III. pilíř kromě možnosti doživotní penze a starobní penze na dobu určenou nabízí také možnost jednorázového vyrovnání. Ve Velké Británii je státní důchod vyplácen z I. pilíře a skládá se ze dvou částí – základní státní důchod a doplňkový státní důchod. Pro získání základního státního důchodu je třeba splnit stanovenou dobu přispívání, výše doplňkového důchodu pak více odráží naši ekonomickou aktivitu, a to zohledněním výše našich celoživotních výdělků a doby přispívání. Z I. pilíře je také vyplácen tzv. Pension Credit. Jedná se o dávky určené nejchudším osobám. V rámci schémat II. pilíře jsou ve Velké Británii vypláceny starobní, invalidní i pozůstalostní penze. Starobní penze jsou v tomto pilíři vypláceny formou pravidelné měsíční penze či formou částečného jednorázového vyplacení. V dávkově definovaném schématu závisí výše důchodu na výši hrubé mzdy, počtu let účasti v systému a také na tzv. ročním přepočtovém koeficientu. V příspěvkově definovaném schématu pak výše důchodu závisí na výši odvedených příspěvků a jejich zhodnocení. Zatímco v rámci I. pilíře nelze pobírat předčasný důchod, v II. pilíři tato možnost je.(Musilová, Šlapák, Holub, 2011) Ve III. pilíři si účastník může jednorázově vybrat 25 % z naspořených prostředků, a to bez zdanění. U zbývající části se pak může rozhodnout mezi dvěma variantami. Buď si vybere jednorázově i zbytek naspořených prostředků (tento příjem je však již zdanitelný), nebo jsou mu postupně vypláceny formou anuity. (Pension policy institute, 2012) Ve Francii je státní penze vyplácena zároveň z I. i II. pilíře. Výše starobního důchodu v rámci I. pilíře je závislá na průměrné roční hrubé mzdě, době pojištění a důchodové sazbě. Naopak ve II. pilíři se nevychází z výše mzdy, ale z počtu

56


připsaných bodů. Jak již bylo řečeno, III. pilíř je tvořen několika možnými formami spoření na důchod. U jednotlivých forem se způsob výplaty naspořených prostředků může lišit. Například u spořícího plánu PERCO lze naspořené prostředky čerpat formou doživotní renty či jinak sjednané renty. Čerpání je také možné formou jednorázového vyrovnání. U spořícího plánu PERP je také možnost doživotní renty a jednorázového čerpání, účastník však může kapitál čerpat jen do výše 20 % naspořené částky. 5.1.4

Penzijní fondy

V České republice fungují od roku 2013 tři typy fondů – důchodové fondy v rámci II. pilíře plus účastnické a transformované v rámci III. pilíře. Spravovány jsou penzijními společnostmi, které se mohou rozhodnout, jaké typy fondů budou obhospodařovat. Pokud se penzijní společnost rozhodne nabízet důchodové spoření, musí povinně nabídnout přesně čtyři důchodové fondy – důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond a dynamický důchodový fond. Dalším typem fondů jsou fondy účastnické, které nabízejí možnost doplňkového penzijního spoření. Každá penzijní společnost, která se rozhodne nabízet tento produkt, musí založit povinný konzervativní fond. Vedle toho však může založit a obhospodařovat i další účastnické fondy. Posledním typem jsou transformované fondy. Tyto fondy vznikly transformací původních penzijních fondů, které nabízely penzijní připojištění. Slaný, Krebs a kol. (2004) uvádí, že fondy ve Velké Británii lze rozdělit na dva typy – podnikové (korporativní) a oddělené (segregované) fondy. Podnikové fondy spravují velké společnosti, které jejich prostřednictvím poskytují zaměstnancům důchodové pojištění. Oddělené fondy jsou pak spravovány různými investičními společnostmi, pojišťovnami a bankami. Co se týče investic fondů, jejich regulace je poměrně liberální. Přispívat mohou zaměstnanci i zaměstnavatelé. Zvláštním fondem je Ochranný penzijní fond (Protection Pension Fund), který poskytuje garanci členům dávkově definovaných penzijních schémat. Na stránkách money.co.uk lze najít srovnání penzijní nabídky jednotlivých společností v rámci třetího pilíře. Je zde uvedeno 22 penzijních společností, které dohromady nabízejí zhruba 19 000 fondů. Společnosti s největší nabídkou jsou Sippdeal (6000 fondů), Integrated Financial (5000), Hargreaves Lansdown (2500), Skandia (1226) a Fidelity Worldwide (1200). Možnosti jednotlivých fondů se liší hlavně jednorázovým, měsíčním a ročním minimálním vkladem. (Money.co.uk, 2013) Pro srovnání vývoje počtu fondů ve vybraných zemích OECD můžeme použít OECD Pension Outlook 2012. U Velké Británie je poslední údaj za rok 2008, a to 63 523 fondů. Od roku 2004, kdy zde bylo téměř 100 000 penzijních fondů, se dá tedy vysledovat klesající trend. Tyto počty je však třeba doplnit informacemi z přehledu OECD Pension Outlook 2008. Celkový počet fondů je totiž poměrně zavádějící. Existuje zde hrstka velkých a hojně využívaných fondů, oproti tomu více než polovina z počtu fondů měla jen něco kolem 100 účastníků.


57

Střední cestu představuje 1600 fondů, které mají něco přes 1000 členů. Tuto možnost využívá naprostá většina všech přispěvatelů (85 %). OECD Pension Outlook 2012 bohužel informace o celkovém počtu penzijních fondů ve Francii neuvádí. Z OECD Pension Outlook 2008 však lze zjistit informace o doplňkových fondech Arrco a Agirc, které jsou součástí druhého pilíře. Arrco zajišťuje 36 penzijních institucí a je využíván 18 milióny aktivních členů. Agirc má skoro 4 miliony aktivních členů a je zajišťován 23 institucemi. Dále také poskytuje informace o spořících plánech PERP a PERCO. Zde se nabízí možnost individuálního zhodnocování nebo spoření prostřednictvím kolektivních zaměstnaneckých smluv. Ty přinášejí mnohé další výhody a jsou tedy přednostně využívány. Přímo PERCO využívalo na začátku roku 2008 zhruba 61 tisíc společností pro své zaměstnance. V třetím pilíři je však možno prostředky použít pouze na penzi a nelze s nimi svévolně nakládat jako v ČR.

5.2 Komparace druhého a třetího pilíře důchodového systému v České republice V této části práce bude provedena komparace druhého a třetího pilíře důchodového systému v České republice. Tyto pilíře budou porovnány z hlediska výše vkladu, možnosti zhodnocení vložených příspěvků, výše příspěvku od zaměstnavatele, dostupnosti peněz během spoření, způsobu výběru peněz na konci spořícího cyklu, způsobu dědění naspořených peněz a možných rizik. 5.2.1

Výše vkladu

Příspěvky do II. pilíře jsou vázané na náš výdělek. Základním principem je vyvedení 3 % z I. pilíře do penzijního fondu v rámci II. pilíře za podmínky spoření 2 % měsíčně z naší hrubé mzdy. Po dobu, kdy nejsme výdělečně činní, nemáme povinnost do II. pilíře přispívat. V opačném případě však musíme nezávisle na naší finanční situaci a našem rozhodnutí do tohoto pilíře každý měsíc přispívat a to až do doby, kdy nám vznikne nárok na vyplacení peněz. III. pilíř na rozdíl od důchodového spoření neumožňuje vyvedení prostředků z průběžného systému. Na druhou stranu však ke svým příspěvkům máme možnost získat státní podporu ve výši 90 až 230 Kč. Výši měsíčního příspěvku má každý možnost si zvolit podle svého uvážení, jeho výši lze libovolně měnit a je možné jeho placení i přerušit. Ve II. pilíři je tedy výše vkladu přesně určená procentem z naší hrubé mzdy, zatímco ve III pilíři se můžeme libovolně rozhodnout, jakou částku budeme ukládat. V obou případech se může výše vkladu průběžně měnit. Ve III. pilíři je závislá pouze na našem uvážení, ve II. pilíři se však může měnit jen se změnou naší hrubé mzdy, což většinou nemáme možnost moc ovlivnit. Výhodou II. pilíře tedy je určitě možnost vyvedení 3 % z průběžného pilíře, což ve III. pilíři není možné. Můžeme si tedy část odváděného pojistného šetřit na náš vlastní důchod. Nevýhodou však je, že nemáme možnost se rozhodnout, jakou část naší mzdy budeme měsíčně odvádět.

58

5.2.2


Možnost zhodnocení vložených prostředků

V rámci II. pilíře mají účastníci možnost vybrat si ze čtyř fondů, které nabízí odlišné investiční strategie. Penzijní společnost má přesně vymezené typy fondů, které pro důchodové spoření může vytvořit. Nejméně rizikovým a zároveň i nejméně výnosným je zpravidla důchodový fond státních dluhopisů. Naopak dynamický důchodový fond by měl nabízet nejzajímavější zhodnocení, zároveň však musí účastníci počítat s větším rizikem. Mezi nimi se pak nachází konzervativní důchodový fond a vyvážený důchodový fond. Účastníci mají možnost mezi těmito fondy přecházet. Penzijní společnost však negarantuje nezáporné či nenulové zhodnocení. Účastnické fondy III. pilíře nabízejí ve většině případů také několik investičních strategií. Zákon však určuje pouze povinnost nabídnout konzervativní fond, který by měl podobně jako důchodový fond státních dluhopisů investovat s co nejmenším rizikem. Menšímu riziku opět odpovídá nižší výnos. Penzijní společnosti však mohou vedle tohoto povinného fondu zřídit další typy fondů podle uvážení. Stejně jako u fondů II. pilíře není garance nezáporného či nenulového zhodnocení, účastníci však mají možnost mezi fondy přecházet. Transformované fondy III. pilíře investují i nadále poměrně dost konzervativně, jako jediné však garantují nezáporné zhodnocení. Při vstupu do II. i III. pilíře mají tedy účastníci možnost vybrat si takovou strategii, která odpovídá jejich představě o výši rizika a možnosti zhodnocení. Tyto strategie mohou v průběhu spoření měnit, což je dobré především z toho hlediska, že s přibývajícím věkem se mohou preference měnit a oba pilíře tak umožňují přizpůsobit investiční strategii těmto preferencím. Jako negativum je však možné brát neexistenci garance nezáporného či nenulového zhodnocení. Toto negativum však může vyvážit pozitivum v podobě očekávaných vyšších výnosů oproti původnímu penzijnímu připojištění. Výjimkou jsou v tomto případě pouze transformované fondy, které nezáporné zhodnocení garantují. Odstranění rizika možného znehodnocení vložených prostředků je však spojeno s poměrně konzervativní investiční strategií, která účastníkům nemůže přinést nějaký vyšší výnos. 5.2.3

Výše příspěvku od zaměstnavatele

Příspěvky od zaměstnavatele jsou možné pouze ve III. pilíři. Ve II. pilíři tato možnost není. Zaměstnavatelé tedy mohou odměňovat zaměstnance formou příspěvků do III pilíře, což je pro ně výhodné především z hlediska možnosti daňových odpočtů. Maximální výše příspěvků, která nepodléhá dani, je od roku 2013 30 000 Kč ročně. Důležité je také zmínit, že ze mzdy musí zaměstnavatel za zaměstnance odvádět zdravotní a sociální pojištění. Pokud odměnu částečně pojme formou příspěvku do III. pilíře, neodvádí za tyto příspěvky zdravotní a sociální pojištění.


5.2.4

59

Dostupnost peněz během spoření

Vstup do II. pilíře je dobrovolný, vystoupit z něho však nelze. Smlouvu není možné v tomto případě předčasně ukončit. K prostředkům získáme přístup až po přiznání starobního důchodu z prvního pilíře. Jedinou výjimkou je úmrtí účastníka ve spořící době, kdy má možnost se k těmto naspořeným prostředkům dostat jeho dědic. Oproti II. pilíři má v rámci III. pilíře účastník možnost smlouvu předčasně vypovědět. Dostane však vyplacenu naspořenou částku sníženou o poskytnuté státní příspěvky. U penzijního připojištění v rámci transformovaných fondů dále zůstala zachována možnost výsluhové penze. U doplňkového penzijního spoření v rámci účastnických fondů byla tato možnost zrušena. Novinkou účastnických fondů jsou od roku 2013 předdůchody, které umožňují přístup k naspořeným prostředkům ještě před dosažením důchodového věku. Dále je možné se k naspořeným prostředkům dostat v případě invalidity 3. stupně a v případě úmrtí účastníka. V případě úmrtí účastníka ve spořící fázi však dostane dědic pouze naspořenou částku sníženou o poskytnuté státní příspěvky. Z hlediska likvidity je tedy III. pilíř mnohem výhodnější. Účastník má během spoření možnost jednorázového výběru naspořených prostředků (nedostane ovšem již přiznané státní příspěvky), což II. pilíř nenabízí. Jako velké pozitivum je i možnost výsluhové penze u transformovaných fondů, která nám za jistých podmínek zaručí i vyplacení již přiznaných státních příspěvků. Zároveň je třeba i zdůraznit, že oba pilíře umožňují dostat se k naspořeným prostředkům v případě úmrtí účastníka. Nevýhodou II. pilíře však je, že se dědic dostane k naspořeným prostředkům v hotovosti pouze v případě, že k datu úmrtí účastníka dosáhl alespoň 18 let a není účastníkem II pilíře. Ve III. pilíři získá dědic nezávisle na věku a účasti ve III. pilíři naspořené prostředky v hotovosti. Nevýhodou však je, že dostane pouze naspořenou částku sníženou o poskytnuté státní příspěvky. Naopak ve II. pilíři získá dědic i již vyvedené prostředky z I. pilíře. 5.2.5

Způsob výběru peněz na konci spořicího cyklu

V případě II. pilíře si účastník při odchodu do důchodu může vybrat ze tří způsobů výplaty naspořených prostředků, a to doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let nebo starobní důchod na dobu 20 let. Nárok na plnění z II. pilíře vzniká až ke dni, kdy je účastníkovi přiznán starobní důchod z I. pilíře. V případě III. pilíře jsou dávky vypláceny formou starobní penze na dobu určenou, jednorázového vyrovnání, jednorázového pojistného pro doživotní penzi či jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. Podmínkou pro nárok na jednorázové vyrovnání je dosažení důchodového věku, v ostatních případech je podmínkou dosažení věku o 5 let nižšího, než je důchodový věk. V rámci II. a III. pilíře má tedy každý účastník možnost rozhodnout se o způsobu výběru peněz na konci spořícího cyklu. Hlavním rozdílem mezi těmito

60


pilíři je však ten, že II. pilíř neumožňuje jednorázový výběr prostředků při ukončení spořicí fáze, zatímco III. pilíř jednorázový výběr prostředků umožňuje. 5.2.6

Způsob dědění naspořených peněz

Prostředky naspořené ve fondech II. a III. pilíře jsou v obou případech předmětem dědictví. V této souvislosti může dojít v podstatě ke dvěma situacím. Buď účastník zemře po dni, kdy mu vznikne nárok na výplatu prostředků, nebo zemře ve spořící době před vznikem nároku na výplatu. Pokud účastník II. pilíře zemře po dni vzniku nároku na výplatu prostředků a je mu vyplácen doživotní starobní důchod, po jeho smrti se dále nic nedědí. V případě vyplácení důchodu formou anuity se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu se určené osobě vyplácí po dobu 3 let důchod ve stejné výši jako důchod účastníka. Při zvolení starobního důchodu na 20 let a nevyčerpání těchto prostředků k datu úmrtí dědic získává celý zbytek nevyčerpaných prostředků. Pokud účastník II. pilíře zemře ve spořící době a dědicem je neplnoletá osoba, jsou jí naspořené prostředky vypláceny formou sirotčího důchodu po dobu 5 let v měsíčních splátkách. V případě, že dědic je plnoletý a je účastníkem II. pilíře nebo se jím do ukončení dědického řízení stane, jeho dědický podíl převede penzijní společnost na jeho osobní důchodový účet. V opačném případě je mu vyplacen dědický podíl v hotovosti. Pokud účastník III. pilíře zemře po dni vniku nároku na výplatu prostředků a tyto prostředky mu ještě nezačaly být vypláceny, získá určená osoba či dědic jednorázové vyrovnání v plné výši. Pokud již penzijní společnost začala účastníkovi naspořené prostředky vyplácet, získá určená osoba či dědic dosud nevyplacenou část prostředků účastníka. Pokud účastník III. pilíře zemře v době spoření, získá určená osoba či dědic od penzijní společnosti odbytné, které představuje naspořenou částku sníženou o poskytnuté státní příspěvky. 5.2.7

Možná rizika

Vzhledem k tomu, že v rámci II. i III. pilíře probíhá investování prostřednictvím fondů, jsou oba tyto pilíře spojeny v podstatě se stejnými riziky. Jsou to především rizika kapitálových trhů a riziko politické. Mezi rizika kapitálových trhů patří například riziko změn úrokových sazeb, riziko inflační, riziko událostí, riziko operační a další. Některá z těchto rizik jsou omezena u transformovaných fondů, které poskytují garanci nenulového či nezáporného zhodnocení. Snížení tohoto rizika je však vykoupeno nižším možným zhodnocením vložených prostředků. Politické riziko pak představují možné změny jednotlivých parametrů a případně i možnost změny celého systému. 5.2.8

Výsledné porovnání

Pro větší přehlednost je komparace II. a III. pilíře shrnuta do následující tabulky.


61

Komparace II. a III. pilíře

Výše vkladu

Zhodnocení

II.PILÍŘ

III.PILÍŘ

Vyvedení 3 % z I. pilíře + spoření dalších 2 % z hrubé mzdy (výše vkladu je tedy přesně určená procentem z hrubé mzdy, účastník nemůže spořit nic navíc)

Výše vkladu záleží na rozhodnutí účastníka (účastník může výši vkladu libovolně měnit, případně lze i na nějakou dobu přerušit)

Možnost výběru ze 4 investičních strategií od velmi konzervativních po dynamické (zhodnocení tak závisí na vybrané strategii a riziku s ní spojeným)

Příspěvek od zaměstnavatele

Bez příspěvků od zaměstnavatele

Dostupnost peněz během spoření

K prostředkům není možné se dostat před splněním podmínek nároku na starobní důchod (výjimkou je pouze případ dědictví)

Způsob výběru peněz na konci spořícího cyklu

Dědění naspořených peněz

Možná rizika

Doživotní starobní důchod (může být i se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let) Starobní důchod na 20 let

Naspořené prostředky jsou předmětem dědictví (vyplácení důchodu zemřelého po dobu 3 let, sirotčí důchod, převedení na osobní důchodový účet dědice, vyplacení v hotovosti) Rizika kapitálových trhů, riziko politické

Poměrně nízké u transformovaných fondů investujících velmi konzervativně U účastnických fondů možnost výběru z několika investičních strategií (zhodnocení opět závisí na míře rizika) Zaměstnavatel může přispívat a využít daňových odpočtů Možnost odbytného v případě předčasného vypovězení smlouvy Výsluhová penze u transformovaných fondů, předdůchody v rámci fondů účastnických Doživotní penze Starobní penze na dobu určenou Jednorázové vyrovnání Jednorázové pojistné pro doživotní penzi Jednorázové pojistné pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu Naspořené prostředky jsou předmětem dědictví (jednorázové vyrovnání či odbytné) Rizika kapitálových trhů, riziko politické

62


5.3 Modelové případy Následujících 6 modelových případů se bude zabývat výhodností vstupu jednotlivých skupin obyvatelstva do II. pilíře českého důchodového systému, a to v závislosti na věku a hrubé měsíční mzdě. Pro každý modelový případ bude zadáno pohlaví, aktuální věk a tři úrovně hrubé mzdy (15 000Kč, 30 000 Kč a 45 000 Kč). První 3 modelové případy budou věnovány výhodnosti vstupu do II. pilíře u mužů ve věku 25, 40 a 55 let. Následující 3 příklady pak budou zobrazovat situaci v případě žen, a to opět ve věku 25, 40 a 55 let. Bude předpokládáno, že mají či plánují 2 děti, u nejmladší ženy bude znázorněn také vývoj výhodnosti vstupu za předpokladu, že nebude mít žádné dítě či plánuje tři děti. Pro vyhodnocení výhodnosti vstupu do II. pilíře českého důchodového systému bude u každého modelového případu porovnána očekávaná výše důchodu z I. pilíře s očekávanou výší důchodu při účasti v I. i II. pilíři. Aby bylo dosaženo větší vypovídací schopnosti, bude pro porovnání využita očekávaná výše státního důchodu bez uvažování soukromé fondové složky 2 % odváděné do II. pilíře navíc z naší hrubé mzdy. Pro výpočet očekávané výše státního důchodu bude využita důchodová kalkulačka MPSV, která od tohoto roku umožňuje zohlednění poklesu státního důchodu. Celkovou očekávanou výši důchodu při účasti v I. i II. pilíři pak spočítáme pomocí vzorce pro kombinaci spoření a důchodu (Šoba, Ptáček, Toman, 2011), kdy budeme předpokládat předlhůtní typ spoření a důchodu:

a m

m 1 1 r 2 m

1 r r

n

1

A M

M 1 1 R 2 M

1

1 1 R R

N

1

k

1 R

a = výše anuity (výše úložky) m = počet anuit za jedno úrokové období r = úroková sazba za úrokové období n = počet úrokových období A = výše anuity (důchodu) M = počet výplat anuity za jedno úrokové období R = úroková sazba za úrokové období N = počet úrokových období výplaty anuity k = počet úrokových období odkladu výplatu anuity

Pro všechny modelové případy budeme předpokládat zhodnocení ve spořící fázi 2,5 % p. a. a úrokovou sazbu v období výplaty anuity 1,5 % p. a. Spoření bude zahájeno od roku 203, při výpočtu vyplácené měsíční anuity budeme dále uvažovat výplatu starobního důchodu na dobu 20 let. Vypočítaná výše očekávaného důchodu je pouze orientační a poslouží především k vyvození obecných závěrů. Pro možnost objektivnějšího porovnání


63

jsou v příloze 3 až 11 uvedeny výpočty provedené pomocí výše zmíněné důchodové kalkulačky MPSV. 5.3.1

Muž, 25 let

V prvním modelovém příkladu bude názorně vypočítána očekávaná výše důchodu pro muže ve věku 25 let, který pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč. Předpokládaný důchod při účasti pouze v I. pilíři by měl dle důchodové kalkulačky MPSV činit 5 447 Kč. Při výpočtu je zohledněn pokles státního důchodu o 50 %. V případě účasti v I. i II. pilíři se dle důchodové kalkulačky MPSV sníží předpokládaný státní důchod na 4 721 Kč. Doba spoření je 45 let. DŮCHOD Z II. PILÍŘE Pro výpočet očekávané výše důchodu z II. pilíře je třeba nejprve spočítat měsíční odvody do penzijního fondu, které představují 3 % z měsíční hrubé mzdy vyvedená z I. pilíře a další 2 % z měsíční hrubé mzdy, které při účasti ve II. pilíři musí účastník šetřit navíc. 3 % z 15 000 Kč = 450 Kč 2 % z 15 000 Kč = 300 Kč Celkové odvody do II. pilíře: 450 + 300 = 750 Kč Očekávanou výši důchodu z II. pilíře zjistíme dosazením do vzorce pro kombinaci spoření a důchodu:

750 12

1

12 1 0,025 2 12

45

1 0,025 0,025

1

A 12

1

12 1 0,015 2 12

1

1 1 0,015 0,015

20

1 1 0,015

0

Po úpravě této rovnice získáme očekávanou výši důchodu z II. pilíře, a to 3 580 Kč. Na následujícím obrázku můžeme vidět podíl jednotlivých složek na celkovém předpokládaném důchodu.

64

Obr. 15


Složení důchodu z II. pilíře (muž 25 let, 15 000 Kč hrubého)

ZDROJ: MPSV, vlastní zpracování

Výše celkového důchodu je tedy určena součtem očekávaného sníženého důchodu z I. pilíře a očekávané výše důchodu z II. pilíře: Celkový důchod = 4 721 +3 580 =8 301 Kč VYHODNOCENÍ: Důchod při účasti pouze v I. pilíři: 5 547 Kč Celkový důchod z I. a II. pilíře: 8 301 Kč Důchod při účasti v I. i II. pilíři bez fondové složky 2 %: 6 869 Kč Pokud se bude 25 letý muž s měsíční hrubou mzdou 15 000 Kč účastnit II. pilíře, měl by se jeho státní důchod zvýšit o 1 322 Kč. Zároveň bude pobírat i 1 432 Kč navíc, které našetřil z měsíčně ukládaných 2 % z hrubé mzdy. SROVNÁNÍ PŘÍJMOVÝCH KATEGORIÍ: Pro demonstraci závislosti výhodnosti vstupu na výši měsíční hrubé mzdy jsou v následující tabulce uvedeny výsledky pro měsíční příjem 15 000 Kč, 30 000 Kč a 45 000 Kč. Výpočty očekávané výše důchodu z II. pilíře byly provedeny pomocí vzorce pro kombinaci spoření a důchodu, došlo pouze ke změně výše úložky. Ta v případě 30 000 Kč činí 1 500 Kč, v případě 45 000 Kč je to 2 250 Kč.


Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě (muž, 25 let)

Příjem 15 000 Kč 30 000 Kč 45 000 Kč

5.3.2

65

Státní důchod I.pilíř 5 547 Kč 6 881 Kč 8 314 Kč

Důchod při využití II.pilíře 8 301 Kč 13 075 Kč 17 849 Kč

2% navíc vložená 1 432 Kč 2 864 Kč 4 295 Kč

Srovnatelný důchod bez 2% spoření 6 869 Kč 10 211 Kč 13 553 Kč

Muž, 40 let

V druhém modelovém příkladu bude názorně vypočítána očekávaná výše důchodu pro muže ve věku 40 let, který pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč. Předpokládaný důchod při účasti pouze v I. pilíři by měl dle důchodové kalkulačky MPSV činit 6 994 Kč. Při výpočtu je předpokládán pokles státního důchodu o 32,5 %. V případě účasti v I. i II. pilíři se dle důchodové kalkulačky MPSV sníží předpokládaný státní důchod na 6 397 Kč. Doba spoření je 27 let. DŮCHOD Z II. PILÍŘE Měsíční hrubá mzda je stejně jako v předchozím příkladu 15 000 Kč, výše celkových měsíčních odvodů do penzijního fondu zůstane tedy stejná, a to 750 Kč. Po dosazení parametrů do vzorce získáme tuto rovnici:

750 12

1

12 1 0,025 2 12

27

1 0.025 0,025

1

A 12

1

12 1 0,015 2 12

1

1 1 0,015 0,015

20

1 1 0,015

0

Po úpravě rovnice získáme očekávanou výši důchodu z II. pilíře, a to 1 665 Kč. Na následujícím obrázku můžeme vidět podíl jednotlivých složek na celkovém předpokládaném důchodu.

66

Obr. 16




Výše celkového důchodu je tedy určena součtem očekávaného sníženého důchodu z I. pilíře a očekávané výše důchodu z II. pilíře: Celkový důchod = 6 397 +1 665 =8 062 Kč VYHODNOCENÍ: Důchod při účasti pouze v I. pilíři: 6 994 Kč Celkový důchod z I. a II. pilíře: 8 062 Kč Důchod při účasti v I. i II. pilíři bez fondové složky 2 %: 7 396 Kč Pokud se bude 40 letý muž s měsíční hrubou mzdou 15 000 Kč účastnit II. pilíře, měl by se jeho státní důchod zvýšit o 402 Kč. Zároveň bude pobírat i 666 Kč navíc, které našetřil z měsíčně ukládaných 2 % z hrubé mzdy. SROVNÁNÍ PŘÍJMOVÝCH KATEGORIÍ: Pro demonstraci závislosti výhodnosti vstupu na výši měsíční hrubé mzdy jsou v následující tabulce uvedeny výsledky pro měsíční příjem 15 000 Kč, 30 000 Kč a 45 000 Kč. Výpočty očekávané výše důchodu z II. pilíře byly provedeny pomocí vzorce pro kombinaci spoření a důchodu, došlo pouze ke změně výše úložky. Ta v případě 30 000 Kč činí 1 500 Kč, v případě 45 000 Kč je to 2 250 Kč.



Příjem 15 000 Kč 30 000 Kč 45 000 Kč

5.3.3

67



2% navíc vložená


666 Kč 1 332 Kč 1 998 Kč

Muž, 55 let

Ve třetím modelovém příkladu bude názorně vypočítána očekávaná výše důchodu pro muže ve věku 55 let, který pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč. Předpokládaný důchod při účasti pouze v I. pilíři by měl dle důchodové kalkulačky MPSV činit 8 880 Kč. Při výpočtu je předpokládán pokles státního důchodu o 11,25 %. V případě účasti v I. i II. pilíři se dle důchodové kalkulačky MPSV sníží předpokládaný státní důchod na 8 568 Kč. Doba spoření je 10 let. DŮCHOD Z II. PILÍŘE Měsíční hrubá mzda je stejně jako v předchozích příkladech 15 000 Kč, výše celkových měsíčních odvodů do penzijního fondu zůstane tedy stejná, a to 750 Kč. Po dosazení parametrů do vzorce získáme tuto rovnici:

750 12

12 1 1 0,025 2 12

10

1 0.025 0,025

1

A 12

12 1 1 0,015 2 12

1

1 1 0,015 0,015

20

1 1 0,015

Po úpravě rovnice získáme očekávanou výši důchodu z II. pilíře, a to 492 Kč. Na následujícím obrázku můžeme vidět podíl jednotlivých složek na celkovém předpokládaném důchodu.

0

68

Obr. 17




Výše celkového důchodu je tedy určena součtem očekávaného sníženého důchodu z I. pilíře a očekávané výše důchodu z II. pilíře: Celkový důchod = 8 568 +492 =9 060 Kč VYHODNOCENÍ: Důchod při účasti pouze v I. pilíři: 8 880 Kč Celkový důchod z I. a II. pilíře: 9 060 Kč Důchod při účasti v I. i II. pilíři bez fondové složky 2 %: 8 863 Kč Pokud se bude 55 letý muž s měsíční hrubou mzdou 15 000 Kč účastnit II. pilíře, měl by se jeho státní důchod snížit o 17 Kč. Z odkládaných 2 % hrubé mzdy bude pobírat 197 Kč, čímž si celkový důchodový příjem navýší o 180 Kč. SROVNÁNÍ PŘÍJMOVÝCH KATEGORIÍ: Pro demonstraci závislosti výhodnosti vstupu na výši měsíční hrubé mzdy jsou v následující tabulce uvedeny výsledky pro měsíční příjem 15 000 Kč, 30 000 Kč a 45 000 Kč. Výpočty očekávané výše důchodu z II. pilíře byly provedeny pomocí vzorce pro kombinaci spoření a důchodu, došlo pouze ke změně výše úložky. Ta v případě 30 000 Kč činí 1 500 Kč, v případě 45 000 Kč je to 2 250 Kč.



Příjem 15 000 Kč 30 000 Kč 45 000 Kč

5.3.4

69



2% navíc vložená


197 Kč 394 Kč 590 Kč

Žena, 25 let

Ve čtvrtém modelovém příkladu bude názorně vypočítána očekávaná výše důchodu pro ženu ve věku 25 let, která pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč. Předpokládaný důchod při účasti pouze v I. pilíři by měl dle důchodové kalkulačky MPSV činit 5 447 Kč. Při výpočtu je předpokládán pokles státního důchodu o 50,00 %. V případě účasti v I. i II. pilíři se dle důchodové kalkulačky MPSV sníží předpokládaný státní důchod na 4 798 Kč. Doba spoření je 39 let, žena má či plánuje 2 děti. DŮCHOD Z II. PILÍŘE Měsíční hrubá mzda je stejně jako v předchozím příkladu 15 000 Kč, výše celkových měsíčních odvodů do penzijního fondu zůstane tedy stejná, a to 750 Kč. Po dosazení parametrů do vzorce získáme tuto rovnici:

750 12

1

12 1 0,025 2 12

39

1 0.025 0,025

1

A 12

1

12 1 0,015 2 12

1

1 1 0,015 0,015

20

1 1 0,015

Po úpravě této rovnice získáme očekávanou výši důchodu z II. pilíře, a to 2 845 Kč. Na následujícím obrázku můžeme vidět podíl jednotlivých složek na celkovém předpokládaném důchodu.

0

70


Obr. 18

Složení důchodu z II. pilíře (žena 25 let, 15 000 Kč hrubého)


Výše celkového důchodu je tedy určena součtem očekávaného sníženého důchodu z I. pilíře a očekávané výše důchodu z II. pilíře: Celkový důchod = 4 798 +2 845 =7 643 Kč VYHODNOCENÍ: Důchod při účasti pouze v I. pilíři: 5 547 Kč Celkový důchod z I. a II. pilíře: 7 643 Kč Důchod při účasti v I. i II. pilíři bez fondové složky 2 %: 6 504 Kč Pokud se bude 25 letá žena s měsíční hrubou mzdou 15 000 Kč účastnit II. pilíře, měl by se její státní důchod zvýšit o 1 057 Kč. Zároveň bude pobírat i 1 138 Kč navíc, které našetřila z měsíčně ukládaných 2 % z hrubé mzdy. SROVNÁNÍ PŘÍJMOVÝCH KATEGORIÍ: Pro demonstraci závislosti výhodnosti vstupu na výši měsíční hrubé mzdy jsou v následující tabulce uvedeny výsledky pro měsíční příjem 15 000 Kč, 30 000 Kč a 45 000 Kč. Výpočty očekávané výše důchodu z II. pilíře byly provedeny pomocí vzorce pro kombinaci spoření a důchodu, došlo pouze ke změně výše úložky. Ta v případě 30 000 Kč činí 1 500 Kč, v případě 45 000 Kč je to 2 250 Kč. Tab. 10

Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě (žena, 25 let)

Příjem 15 000 Kč 30 000 Kč 45 000 Kč






71

SROVNÁNÍ PODLE POČTU DĚTÍ Pro demonstraci závislosti výhodnosti vstupu na počtu dětí budou v následujících tabulkách uvedeny výsledky pro ženy, které plánují 3 děti a ženy, které neplánují žádné dítě. Výpočty očekávané výše důchodu z II. pilíře byly provedeny pomocí vzorce pro kombinaci spoření a důchodu, došlo pouze ke změně doby spoření. Pro ženu, která neplánuje žádné dítě, byla předpokládána doba spoření 45 let. Pro ženu, která plánuje tři děti, byla uvažována doba spoření 36 let (doba odvádění příspěvků do druhého pilíře se snížila o 3 roky za každé dítě). Tab. 11 0 dětí)

Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě a počtu dětí (žena 25 let,

Příjem 15 000 Kč 30 000 Kč 45 000 Kč

Tab. 12 3 děti)




Porovnání důchodu z I. a II. pilíře v závislosti na hrubé mzdě a počtu dětí (žena 25 let,

Příjem 15 000 Kč 30 000 Kč 45 000 Kč

5.3.5






Žena, 40 let

V předposledním modelovém příkladu bude názorně vypočítána očekávaná výše důchodu pro ženu ve věku 40 let, která pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč. Předpokládaný důchod při účasti pouze v I. pilíři by měl dle důchodové kalkulačky MPSV činit 6 994 Kč. Při výpočtu je předpokládán pokles státního důchodu o 32,5 %. V případě účasti v I. i II. pilíři se dle důchodové kalkulačky MPSV sníží předpokládaný státní důchod na 6 397 Kč. Doba spoření je 27 let, žena má 2 děti. DŮCHOD Z II. PILÍŘE

72


Měsíční hrubá mzda je stejně jako v předchozím příkladu 15 000 Kč, výše celkových měsíčních odvodů do penzijního fondu zůstane tedy stejná, a to 750 Kč. Po dosazení parametrů do vzorce získáme tuto rovnici:

750 12

1

12 1 0,025 2 12

27

1 0.025 0,025

1

A 12

1

12 1 0,015 2 12

1

1 1 0,015 0,015

20

1 1 0,015

0

Po úpravě rovnice získáme očekávanou výši důchodu z II. pilíře, a to 1 665 Kč. Na následujícím obrázku můžeme vidět podíl jednotlivých složek na celkovém předpokládaném důchodu.

Obr. 19



Výše celkového důchodu je tedy určena součtem očekávaného sníženého důchodu z I. pilíře a očekávané výše důchodu z II. pilíře: Celkový důchod = 6397 +1 665 =8 062 Kč VYHODNOCENÍ: Důchod při účasti pouze v I. pilíři: 6 994 Kč Celkový důchod z I. a II. pilíře: 8 062 Kč Důchod při účasti v I. i II. pilíři bez fondové složky 2 %: 7 396 Kč Pokud se bude 40 letá žena s měsíční hrubou mzdou 15 000 Kč účastnit II. pilíře, měl by se její státní důchod zvýšit o 402 Kč. Zároveň bude pobírat i 666 Kč navíc, které našetřila z měsíčně ukládaných 2 % z hrubé mzdy. SROVNÁNÍ PŘÍJMOVÝCH KATEGORIÍ: Pro demonstraci závislosti výhodnosti vstupu na výši měsíční hrubé mzdy jsou v následující tabulce uvedeny výsledky pro měsíční příjem 15 000 Kč, 30 000 Kč a 45 000 Kč. Výpočty očekávané výše důchodu z II. pilíře byly provedeny pomo-


73

cí vzorce pro kombinaci spoření a důchodu, došlo pouze ke změně výše úložky. Ta v případě 30 000 Kč činí 1 500 Kč, v případě 45 000 Kč je to 2 250 Kč. Tab. 13


Příjem 15 000 Kč 30 000 Kč 45 000 Kč

5.3.6



2% navíc vložená 666 Kč 1 332 Kč 1 998 Kč


Žena, 55 let

V posledním modelovém příkladu bude názorně vypočítána očekávaná výše důchodu pro ženu ve věku 55 let, která pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč. Předpokládaný důchod při účasti pouze v I. pilíři by měl dle důchodové kalkulačky MPSV činit 8 599 Kč. Při výpočtu je předpokládán pokles státního důchodu o 7,5 %. V případě účasti v I. i II. pilíři se dle důchodové kalkulačky MPSV sníží předpokládaný státní důchod na 8 371 Kč. Doba spoření je 7 let, žena má 2 děti. DŮCHOD Z II. PILÍŘE Měsíční hrubá mzda je stejně jako v předchozím příkladu 15 000 Kč, výše celkových měsíčních odvodů do penzijního fondu zůstane tedy stejná, a to 750 Kč. Po dosazení parametrů do vzorce získáme tuto rovnici:

750 12

12 1 1 0,025 2 12

1 0.025 0,025

7

1

A 12

12 1 1 0,015 2 12

1

1 1 0,015 0,015

20

1 1 0,015

Po úpravě rovnice získáme očekávanou výši důchodu z II. pilíře, a to 331 Kč. Na následujícím obrázku můžeme vidět podíl jednotlivých složek na celkovém předpokládaném důchodu.

0

74

Obr. 20




Výše celkového důchodu je tedy určena součtem očekávaného sníženého důchodu z I. pilíře a očekávané výše důchodu z II. pilíře: Celkový důchod = 8 371 +331 = 8 702 Kč VYHODNOCENÍ: Důchod při účasti pouze v I. pilíři: 8 599 Kč Celkový důchod z I. a II. pilíře: 8 702 Kč Důchod při účasti v I. i II. pilíři bez fondové složky 2 %: 8 507 Kč Pokud se bude 55 letá žena s měsíční hrubou mzdou 15 000 Kč účastnit II. pilíře, měl by se její státní důchod snížit o 29 Kč. Z odkládaných 2 % hrubé mzdy bude pobírat 132 Kč, čímž si celkový důchodový příjem navýší o 103 Kč. SROVNÁNÍ PŘÍJMOVÝCH KATEGORIÍ: Pro demonstraci závislosti výhodnosti vstupu na výši měsíční hrubé mzdy jsou v následující tabulce uvedeny výsledky pro měsíční příjem 15 000 Kč, 30 000 Kč a 45 000 Kč. Výpočty očekávané výše důchodu z II. pilíře byly provedeny pomocí vzorce pro kombinaci spoření a důchodu, došlo pouze ke změně výše úložky. Ta v případě 30 000 Kč činí 1 500 Kč, v případě 45 000 Kč je to 2 250 Kč.


75


Příjem 15 000 Kč 30 000 Kč 45 000 Kč



2% navíc vložená 132 Kč 265 Kč 386 Kč


5.4 Vyhodnocení výhodnosti vstupu do druhého pilíře důchodového systému v České republice Na základě modelových příkladů lze dojít k následujícím závěrům: 1.

Čím vyšší příjem, tím výhodnější vstup do II. pilíře Vstup do druhého pilíře se vyplatí lidem s vyšším příjmem, kteří tak do fondů odvádí měsíčně větší částku. Zároveň tak mají možnost vyvést více peněz z průběžně financovaného I. pilíře.

2.

3.

4.

Čím vyšší věk, tím méně výhodný vstup do II. pilíře Přestože výše příjmu hraje velice důležitou roli, je třeba při rozhodování ohledně vstupu do druhého pilíře zvážit také věk. S rostoucím věkem se totiž snižuje potenciální doba spoření a tím pádem i naspořená částka. Pro muže a bezdětné ženy se stejnou výší příjmů je výhodnost vstupu do II. pilíře v podstatě stejná V případě bezdětné ženy se nijak nezkracuje doba spoření a naspořená částka je tedy v případě stejné výše příjmů totožná. Výhodnost pak opět závisí na výši příjmu a věku. Čím více má žena dětí, tím méně výhodný je pro ni vstup do II. pilíře

S rostoucím počtem dětí se zkracuje doba spoření a naspořená částka se tedy snižuje. Ke konkrétnějšímu doporučení pak mohou posloužit výpočty uvedené v příloze 3 až 11, které byly provedeny pomocí důchodové kalkulačky MPSV. Tato důchodová kalkulačka poskytuje o něco přesnější výpočty očekávané výše budoucího důchodu a může tak pomoci s větší přesností rozhodnout, zda se při konkrétním věku a výši příjmu vyplatí do II. pilíře vstoupit.

76


5.5 Výsledné doporučení Ať už jsme zastánci či odpůrci důchodové reformy, musíme si uvědomit, že by bylo velice nezodpovědné spoléhat se pouze na to, že se o nás stát ve stáří postará. Pokud si chceme i po odchodu do důchodu zachovat stávající životní úroveň, je třeba začít přemýšlet o možnosti zajištění na stáří co nejdříve. Pokud chceme mít alespoň nějakou jistotu, je třeba diverzifikovat a zajistit si tak více zdrojů příjmu po odchodu do důchodu. V první řadě bych chtěla upozornit na to, že neexistuje pouze jedna správná cesta pro zajištění na stáří. Každý může mít jiné představy a jiné finanční možnosti. V této bakalářské práci byly rozebírány způsoby zajištění na stáří prostřednictvím důchodových systémů. Existují však i jiné způsoby, které mohou být ve stáří zajímavým zdrojem příjmů. Jedná se například o investice do nemovitostí, investice do zlata či investice na kapitálovém trhu mimo penzijní fondy. Pro celkové zajištění na stáří navrhuji tato řešení: 1. doporučení: Za nejdůležitější krok pro zajištění na stáří považuji pořízení vlastního bydlení. Dokud bydlíme v nájmu, jsou náklady na bydlení mnohonásobně vyšší, než pokud máme vlastní bydlení. Nemůžeme mít také jistotu, že se nájem nebude v budoucnu zvyšovat. Mohlo by se pak lehce stát, že bychom v důchodu nebyli schopni nájem zaplatit. 2. doporučení: K diverzifikaci budoucích příjmů je určitě zajímavé zvážit účast v II. či III. pilíři důchodového systému. Já osobně nejsem zastáncem II. pilíře, a to z několika důvodů. Hlavním důvodem je, že nikdo nedokáže v současné době přesně určit, pro koho a za jakých podmínek je vstup do tohoto pilíře výhodný. Existují různé studie a propočty, ve všech případech se však jedná pouze o hrubé odhady. Myslím si, že můžeme brát vážně pouze to, že vstup do II. pilíře se vyplatí pouze mladším osobám s vyššími příjmy. Otázkou však zůstává, kde přesně se nachází hranice toho, kdy se nám do tohoto pilíře vyplatí vstoupit. A dost možná by ti, kterým se vstup vyplatí, dokázali své peníze zhodnotit lépe nějakou jinou cestou. Mimo to také nevíme, jaká bude situace za pár let, svoje rozhodnutí však již po vstupu nemůžeme změnit. Pokud tedy hledáme vhodný způsob finančního zabezpečení prostřednictvím důchodového systému, doporučila bych spíše III. pilíř. Podle mého názoru poskytuje zajímavé možnosti a hlavně poskytuje mnohem větší možnost volby než II. pilíř. Důchodová reforma zavedla například možnost volby strategie, což umožňuje účastníkům přizpůsobit formu investování fondu podle jejich představ a dosáhnout i vyššího zhodnocení. Pro investování v dlouhodobém horizontu doporučuji volit spíše dynamičtější investiční strategie, které snáze pomohou překonat inflaci a mohou z dlouhodobého hlediska přinést zajímavé zhodnocení. V rámci III. pilíře dále doporučuji


77

spoření alespoň 300 Kč měsíčně, protože od této hranice je poskytován státní příspěvek. Pokud chceme státní příspěvek maximalizovat, je nejvýhodnější spořit 1000 Kč měsíčně. Při vyšších příspěvcích pak můžeme využít také možnosti daňového zvýhodnění. 3. doporučení: V rámci diverzifikace bych nakonec doporučila zvolit ještě další způsob investování prostředků. Pokud máme dostatek zdrojů, doporučila bych investovat do další nemovitosti. Můžeme si vzít hypotéku na nějaký menší byt, který nám poté přinese příjem z nájmu. Pokud však nemáme tolik finančních prostředků, můžeme zvolit i některé jiné levnější možnosti.

78

Diskuse výsledků

6 Diskuse výsledků V souvislosti s demografickými změnami přistupuje řada zemí k reformám důchodových systémů. Zelená kniha (2010) uvádí tyto převažující trendy v oblasti transformace důchodových systémů: Přeměna jednoúrovňových důchodových systému na víceúrovňové Snaha o zvyšování počtu občanů, kteří pracují více a déle Snaha o řešení přiměřenosti důchodů Genderová dimenze Na základě komparace důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii mohu potvrdit, že tyto trendy platí pro všechny komparované státy. Česká republika, Velká Británie i Francie mají důchodový systém založený na třech pilířích, zároveň se také projevuje trend částečného přechodu od průběžného financování k fondovému financování. V poslední době dochází mimo jiné i ke zvyšování věku odchodu do důchodu a snaha o jeho vyrovnání u mužů a žen. Ve Francii je důchodový věk pro muže a ženy stejný, ve Velké Británii by se měl do roku 2020 postupně zvýšit pro muže i ženy na 66 let. V České republice však bude proces jeho sjednocování pozvolnější. K jeho vyrovnání by mělo dojít až v roce 2041. Všechny komparované země garantují v rámci I. pilíře minimální příjem, který je doplněný dalšími možnostmi finanční podpory. Přestože v mnoha zemích byla třípilířová struktura důchodového systému zavedena již dříve, Česká republika přistoupila k tomuto kroku až od roku 2013. Spuštění reformy se však neobešlo bez bouřlivých diskusí. Největší pozornost je přitom věnována otázce výhodnosti vstupu do nově zavedeného druhého pilíře. V souvislosti s touto otázkou byly citovány dvě důležité studie, a to studie MPSV Vliv věku na efektivnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) (2013) a studie akademického pracoviště think-tank IDEA při CERGE-EI Český důchodový systém na rozcestí: Pro koho je výhodný přechod do druhého pilíře? (2012) Obě studie vychází z rozdělení obyvatelstva do decilů v závislosti na jejich příjmu. První citovaná studie využívá k posouzení výhodnosti vstupu implicitního dluhu a dochází k závěru, že v závislosti na aktuálním příjmu je míra výhodnosti vstupu do II. pilíře poměrně stabilní pro prvních 8 příjmových decilů, u posledních dvou (tedy u skupin s nejvyššími příjmy) se s přibývajícím věkem diferenciace zvyšuje. Pokud se však počítá s příjmem celoživotním, diferenciace mezi jednotlivými decily se zvyšuje. Druhá citovaná studie srovnává čistou současnou hodnotu v rámci prvního pilíře s čistou současnou hodnotou v reformovaném systému s druhým pilířem. Uvádí, že přechod do II. pilíře by se mohl vyplatit až 50 % mužů a 30 % žen. Zároveň představuje největší přínos pro skupinu lidí s nejvyššími příjmy a u mužů se středními příjmy by se vyplatil spíše těm, kterým je mezi 20 a 40 lety. V této bakalářské práci byla pro vyhodnocení výhodnosti vstupu do druhého pilíře českého důchodového systému u každého modelového případu porov-

Diskuse výsledků

79

nána očekávaná výše důchodu z I. pilíře s očekávanou výší důchodu při účasti v I. i II. pilíři bez uvažování soukromé fondové složky 2 %. Pro výpočet státního důchodu byla využita důchodová kalkulačka MPSV zohledňující jeho předpokládaný pokles. Očekávaná výše důchodu při účasti v I. i II. pilíři pak byla spočítána pomocí vzorce pro kombinaci spoření a důchodu. Tato metodika však má některá svá omezení. Jak již bylo řečeno, při posuzování výhodnosti vstupu má větší vypovídací schopnost příjem celoživotní. Zvláště u mladých lidí je však těžké tuto hodnotu odhadnout, proto je při výpočtech používán průměrný měsíční hrubý příjem. Ten se může v průběhu života měnit, výpočty však tyto změny nezachycují. Stejně tak je pouze orientační úroková sazba ve spořící a výplatní fázi. V modelových případech bylo uvažováno s úrokovou sazbou, která odpovídá konzervativnějším strategiím. Účastník má však možnost zvolit strategie dynamičtější a dosáhnout tak většího zhodnocení. Omezením je také to, že není zatím známo, jaké přesné zhodnocení jednotlivé strategie přinesou. Stejně tak není ještě úplně jasná výše poplatků, které budou spojeny s výplatní fází. Výše očekávaného důchodu je tedy pouze orientační. Hlavním smyslem je ověřit základní předpoklady ohledně vlivu věku a příjmu na výhodnost vstupu do II. pilíře důchodového systému v České republice. K přesnějším závěrům z hlediska výše očekávaného budoucího důchodu pak mohou posloužit výpočty uvedené v příloze 3 až 11, které byly provedeny pomocí důchodové kalkulačky MPSV. Je třeba si ale uvědomit, že přestože nám tato kalkulačka může poskytnout o něco přesnější výpočty než modelové případy, nemůžeme počítat s tím, že přesně vystihne situaci za několik desítek let. Přestože byla zvolena odlišná metodika, byly potvrzeny některé závěry z citovaných prací. V první řadě pomohly modelové případy dospět k závěru, že se vzrůstajícím příjmem se míra výhodnosti vstupu do II. pilíře zvětšuje. Dále můžeme konstatovat, že pro mladší osoby je vstup jednoznačně výhodnější, se vzrůstajícím věkem se však výhodnost snižuje. Kromě toho byly také zjištěny další dvě skutečnosti – pro muže a ženy se stejnou výší příjmů je výhodnost vstupu do II. pilíře v podstatě stejná a čím více má žena dětí, tím méně výhodný je pro ni vstup do II. pilíře. Dle mého názoru je však budoucnost druhého pilíře v České republice dosti vratká. Důchodová reforma má již od svého počátku mnoho odpůrců. Jedním z nich je i Česká strana sociálně demokratická. Ta dokonce už při spuštění reformy hlásala, že druhý pilíř je připravena zrušit. Co se týče Francie a Velké Británie, plánované změny se týkají především některých vybraných parametrů, zejména zvyšování důchodového věku. Ve Velké Británii se dají očekávat také změny ve směru zjednodušování důchodového systému, který je velice složitý a často nepřehledný i pro samotné Brity. Vývoj důchodových systémů je ovlivňován mnoha ekonomickými faktory. Co se týče průběžně financovaných systémů, je důležité zmínit především vývoj HDP a nezaměstnanosti. Pokles či zpomalení ekonomického růstu je spojen mimo jiné s úspornými opatřeními a projevuje se zde propojení i s nezaměstnaností. Pokud se nezaměstnanost zvyšuje, snižují se odvody sociálního pojištění a v důchodovém pojištění tak vzniká deficit. Fondově financované důchodové sys-

80

Diskuse výsledků

témy závisí především na vývoji inflace a vývoji na kapitálových trzích. Růst inflace je spojen s menšími výnosy z investovaných prostředků, případně může vést až k jejich znehodnocení. Vývoj na kapitálových trzích (vývoj úrokové míry, měnových kurzů a dalších faktorů) pak ovlivňuje výnosy ve spojení s investiční strategií jednotlivých fondů. Problematika důchodových systémů je velice široká oblast. Ve výzkumu by bylo možné pokračovat například hlubším rozborem důchodových systémů ve více státech Evropské unie. Další možností pak je podrobnější zaměření na II. a III. pilíř a zhodnocení vývoje očekávaného a skutečného od počátku roku 2013.

Závěr

81

7 Závěr Hlavním cílem této práce bylo sestavit doporučení pro osoby, které hledají vhodný způsob finančního zabezpečení prostřednictvím důchodového systému v České republice. Pozornost byla věnována také důchodovému systému Velké Británie a Francie. Důchodová reforma je v České republice v poslední době velice aktuálním tématem. V souvislosti se změnami důchodového systému však vyvstalo mnoho otázek ohledně jeho fungování. Pevně věřím, že tato práce ulehčila orientaci v současném důchodovém systému, zdůraznila rozdíly mezi II. a III. pilířem a za pomoci modelových případů přispěla k usnadnění rozhodování ohledně vstupu do II. pilíře. Na základě modelových případů byly vyvozeny tyto závěry: Čím vyšší příjem, tím výhodnější vstup do II. pilíře Čím vyšší věk, tím méně výhodný vstup do II. pilíře Pro muže a bezdětné ženy se stejnou výší příjmů je výhodnost vstupu do II. pilíře v podstatě stejná Čím více má žena dětí, tím méně výhodný je pro ni vstup do II. pilíře Při hledání vhodného způsobu zabezpečení prostřednictvím důchodového systému osobně doporučuji účast ve III. pilíři. Nad účastí ve II. pilíři visí stále mnoho otazníků a výhodnost vstupu se jeví spíše jako sázka do loterie. Můžeme si sice orientačně propočítat, zda se nám vstup vyplatí, otázkou však je, jaká bude situace za několik desítek let, kdy přijde čas výplaty našich naspořených prostředků. A vzhledem k velkému odporu ČSSD vůči důchodové reformě je vlastně i otázka, jak bude situace vypadat v příštích letech. Z hlediska stability se jeví mnohem jistější III. pilíř, který je dále spojen s dalšími výhodami v podobě státních příspěvků a daňových úlev. Ať už se rozhodneme pro vstup do II. či III. pilíře, je důležité si uvědomit potřebu diverzifikace budoucích příjmů. Proto je z hlediska dostatečného zabezpečení na stáří třeba zvážit i ostatní možnosti investování našich prostředků. Díky důchodové reformě se Česká republika přidala k mnoha dalším zemím Evropské unie, u kterých stojí důchodový systém na třech pilířích. Mimo jiné se jedná i o Velkou Británii a Francii, jejichž fungování důchodových systémů se tato práce mimo jiné zabývala. Přínos práce primárně spočívá ve vyhodnocení různých typů důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii. Prostřednictvím několika komparací aktuálních parametrů těchto trhů nabídla práce čtenářům do jisté míry originální pohled na důchodovou problematiku a ulehčila rozhodování o tom, jakým způsobem by měli optimálně využívat výhody důchodových systémů. Na základě modelových případů mohou analogicky vyvodit výhodnost vstupu do II. pilíře důchodového systému v České republice sami pro sebe.

82


8 Přehled informačních zdrojů ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR. APF ČR. [online]. 2009 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR. Vybrané ekonomické ukazatele. [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Penzijní reforma – její potřeba, návrh, příležitosti a důsledky pro finanční sektor. [online]. 2011 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065. [online]. 2009 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: DŮCHODOVÁREFORMA.CZ. Investice 2 000 Kč měsíčně do nemovitosti zaručí vyšší důchod než spoření ve II. a III. pilíři. [online]. 2013 [cit. 2013-0404]. Dostupné z: EUROPEAN COMMISION. Demography report 2010. [online]. 2011 [cit. 2013-0404]. Dostupné z: EVROPSKÁ KOMISE. Soukromé penzijní systémy. [online]. 2010 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: EVROPSKÁ KOMISE. ZELENÁ KNIHA na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě. [online]. 2010 [cit. 2013-0404]. Dostupné z: GOV.UK. Personal ang stakeholder pensions [online]. 2013 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: GOV.UK. Personal pensions [online]. 2013 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: GREGOROVÁ, Z. Důchodové systémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 212 p. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 214. ISBN 80-210-2003-2. HAMERNÍKOVÁ, B. A A. MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.


83

HOLMAN, R. Studie k reformám zdravotního a penzijního pojištění. Praha: Oeconomica, 2005, 205 s. ISBN 80-245-0994-6. HOLUB, M., Š. POLLNEROVÁ A M. ŠLAPÁK. Analýza povinného spoření zavedeného v zahraničních důchodových systémech. Praha: VÚPSV, 2005, 59, vi s. ISBN 80-239-5744-9. INFO-RETRAITE.FR. Les trois étages du système français de retraite [online]. 2013 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: KLAUS, V. PREZIDENT VETOVAL ZÁKONY O POJISTNÉM NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ. Klaus.cz. [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: KREBS, V. Sociální politika. 5. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. LASURANCERETRAITE.FR. Les autres régimes de retraite [online]. 2012 [cit. 201305-15]. Dostupné z: LASURANCERETRAITE.FR. Présentation du régime général [online]. 2012 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: < https://www.lassuranceretraite.fr/cs/Satellite/PUBPrincipale/Salaries/Co mprendre-Retraite/Regime-General-Salaries/Presentation-RegimeGeneral?packedargs=null> LA-RETRAITE-EN-CLAIR.FR. A quel âge peut-on partir à la retraite? [online]. 2013 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: LOUŽEK, M. Důchodová reforma – revoluce, nebo evoluce? Praha: Občanský institut, 2008, 15 s. ISBN 978-80-86972-26-8. LOUŽEK, M. JE STÁRNUTÍ POPULACE TRAGÉDIÍ? Cepin.cz. [online]. 2007 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Manuál k důchodové reformě. [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Kalkulačka k důchodové reformě. [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012. [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Popis důchodové reformy. [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z:

84


MINISTERSTVI PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře). [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: MISSOC. Comparative Tables Database. [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: MONEY.CO.UK. Compare Pensions. [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: < http://www.money.co.uk/pensions.htm> MUSILOVÁ, Z., M. ŠLAPÁK A M. HOLUB. Zaměstnanecká schémata penzijního pojištění ve vybraných státech EU, Švýcarsku a USA. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2011, 95, 6 s. ISBN 978-807-4160-875. NET-IRIS.FR. Retraite: la réforme 2010-2012 des retraites. [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: OECD. Pensions Outlook 2012. [online]. 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: OECD. Private Pensions Outlook 2008 – Country Profiles: France. [online]. 2009 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: OECD. Private Pensions Outlook 2008 – Country Profiles: United Kingdom. [online]. 2009 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: PENÍZE.CZ. Druhý pilíř nezatracujte. Ve srovnání s podílovými fondy má i výhody. [online]. 2012 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: PENSIONPOLICYINSTITUTE.ORG.UK. The pensions primer: A guide to the UK pensions system [online]. 2012 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: PIKORA, V. A M. ŠICHTAŘOVÁ. Všechno je jinak, aneb, Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 224 s. ISBN 97880-247-4207-6. PODNIKATEL.CZ. Rok 2013: Daňové změny u příspěvků na penzijní připojištění a životní pojištění [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z:


85

SCHNEIDER, O. DŮCHODOVÉ SYSTÉMY V EVROPĚ: REFORMUJÍ VŠICHNI. Idea.cergeei.cz. [online]. 2011 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: SCHNEIDER, O. A J. ŠATAVA. ČESKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM NA ROZCESTÍ: PRO KOHO JE VÝHODNÝ PŘECHOD DO DRUHÉHO PILÍŘE?. Idea.cerge-ei.cz. [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: SLANÝ, A. Sociální ochrana a důchodový systém. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 70 s. ISBN 80-210-3390-8. SWISSLIFESELECT.CZ. PENZIJNÍ BAROMETR: Zájem o druhý pilíř se konečně odrazil od dna [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: SYROVÝ, P. Jak si spořit na důchod: zorientujte se v důchodové reformě. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 152 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-4479-7. SYROVÝ, P. JAK ZHODNOTILY PENÍZE PENZIJNÍ FONDY?. Kfp.cz. [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: ŠOBA, O., R. PTÁČEK A R. TOMAN. FINANČNÍ MATEMATIKA PRO CVIČENÍ PŘEDMĚTU FINANČNÍ TRHY. Is.mendelu.cz. [online]. 2011 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: THISISMONEY.CO.UK. New state pension age: when will you retire? [online]. 2013 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: TŮMA, O. 2013: PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A JEHO POKRAČOVÁNÍ. Peníze.cz. [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: VALÁŠEK, J. KLADY A ZÁPORY TŘETÍHO PILÍŘE NOVÉHO PENZIJNÉHO SYSTÉMU. Peníze.cz. [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: Vývojové trendy důchodových reforem v Evropě: Les tendances de développement des réformes des pensions en Europe. Editor Věra Štangová, Petr Tröster. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010, 68 s. ISBN 978-80-87146-34-7. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech. [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z:

86


Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření

Vyhodnocení důchodových systémů v České republice, Velké Británii a Francii

Recommend Documents