Gastronomie, folklor a remesla ˇ

řádek v případě, že velikost jeho písma není nižší než 20 b. u velikosti logotypu 9,6 cm. Je-li text příliš dlouhý, aby m tato pravidla, rozdělíme jej do dvou řádků s tím, že bude první řádek zarovnán na střed a druhý již k oběma okrajů V případě změny velikosti logotypu je zachován poměr velikosti logotypu a sloganu. Písmo je Cronos Pro Light D

Gastronomie, folklor a remesla ˇ

www.central-moravia.cz

Gastronomie

Gastronomie Jeseníky

Olomoucký kraj

PRAHA

Olomouc

Střední Morava

Hranicko Konicko Lipensko

Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu Horní náměstí 5 772 00 Olomouc tel.: +420 585 204 627-9 [email protected] www.central-moravia.cz

2

Litovelsko Mohelnicko Olomouc a okolí Olomoucko Prostějovsko Přerovsko

Strední ˇ Morava - Gastronomie, ˇ folklor a remesla Region Střední Morava je znám nejen díky své bohaté historii a množství kulturních památek, ale může se také pochlubit rozmanitou gastronomií a řadou kulinářských specialit. Od nepaměti byla Střední Morava, potažmo Haná, známá jako bohatá zemědělská oblast. Pěstovala se zde hlavně řepa, brambory a obilí. I přesto se v jídelníčku zdejších obyvatel vyskytovalo převážně maso a jen velmi zřídka zelenina, snad jen ve formě kysaného zelí, řepy a okurku. Tento fakt dokazuje i „Hanácká kuchařka“ se svými 248 recepty, ve které zeleninu najdete jen velmi sporadicky. Největší pochoutkou bývalo uzené maso, zelí a knedlík. Dle starého zvyku mělo jídlo putovat „z ohňa do hobe“.

Tip

Mezi speciality regionu Střední Morava patří: Olomoucké tvarůžky, sýr Niva, pecáky, pivo, zabíjačkové speciality a další kulinářské pochoutky.

Střední Haná Šternbersko Uničovsko

3

Gastronomie

Gastronomie

Olomoucké tvarůžky První zmínka o jediném originálním českém sýru pochází již z roku 1583. Tvarůžky jsou vyrobeny z kysaného tvarohu a po čase zrání dostávají svou specifickou chuť a vůni. Zajímavostí je, že tento sýr obsahuje pouze 1 % tuku. V současné době výrobu tvarůžků provozuje firma A.W. spol. s r.o. se sídlem v Lošticích. Součástí výroby je také muzeum dokumentující historii i současnost této slavné pochoutky.

Muzeum Olomouckých tvarůžků A.W. Loštice 1. 9. – 30. 6. prohlídky pouze po předchozí dohodě 1. 7. – 31. 8. po-pá: 9:00, 10:00, 11:00, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30 so-ne – prohlídky pouze po předchozí dohodě www.tvaruzky.cz

4

Olomoucké tvarůžky

5

Gastronomie

Gastronomie

Tuto specialitu známou v tuzemsku i v zahraničí můžete ochutnat v mnoha podobách, slaných i sladkých, ve vybraných olomouckých restauracích či na festivalu tradiční gastronomie Domácí gastro.ol, který se koná každoročně v červnu jako součást Svátků města Olomouce. Kuriozitou jsou dva automaty nabízející olomoucké tvarůžky. První automat můžete nalézt v Lošticích, ve vestibulu restaurace U Coufalů a druhý v olomouckém informačním centru (podloubí radnice). Olomoucké tvarůžky můžete taktéž zakoupit v supermarketech. Zcela originální a jedinečné tvarůžkové moučníky vyrábí firma McTEROZ, která s výrobou začala v roce 2009. Tvarůžkovou cukrárnu najdete v Lošticích, Komenského 325. www.tvaruzkovemoucniky.cz Loštické tvarůžkové moučníky jsou vyráběny především z domácího listového těsta, olomouckých tvarůžků a tvarůžkové pěny.

Tvarůžkové moučníky

Tip Recept – Tvarůžková pomazánka jemná 100 g tvarůžků, 1 cibulka, 100 g másla, sůl, petrželka, červená paprika. K utřenému máslu přidáme jemně utřené tvarůžky, drobně nasekanou cibulku, ochutíme solí, paprikou a vše dobře rozmícháme. Mažeme na chléb nebo plátek veky, zdobíme zelenou petrželkou, ředkvičkou nebo rajčaty. Moučníky patří mezi výrobky označené regionální značkou „Haná – regionální produkt“. 6

Tvarůžková pomazánka

7

Gastronomie

Gastronomie

Pecáky Tradiční velké koláče se pečou na Hranicku již od 18. století. Koláče se připravují s makovou, povidlovou, ořechovou, tvarohovou a hruškovou náplní. K zakoupení jsou pouze v Teplické pekárně GASTPRO v Teplicích nad Bečvou. www.gastpropekarna.cz

Hanácká zabíjačka Je to událost jak gastronomická tak společenská. Dříve sloužila zabíjačka k vytvoření zásob masa na zimu, proto tuto vepřovou specialitu lze ochutnat pouze v zimních měsících. Tento kulinářský zvyk přetrvává především na vesnicích. Pecáky

8

Produkty hanácké zabíjačky

Produkty hanácké zabíjačky

9

Gastronomie

Gastronomie

PIVO Pivovar Litovel Palackého 934, Litovel www.litovel.cz Královské litovelské pivo (dříve „moravská Plzeň“) se v Litovli vaří od roku 1893. Díky jeho vysoké kvalitě bylo litovelské pivo již mnohokrát oceněno na prestižních pivovarnických soutěžích. Při prohlídkách pivovaru můžete vidět dnes již poměrně ojedinělý klasický způsob vaření piva.

Tip



Zájemci si zde dokonce mohou uvařit své vlastní pivo.

Pivovar Litovel

Exkurze do pivovaru po předchozí dohodě na tel. +420 585 493 580.

Minipivovar Moritz Nešverova 2, Olomouc www.hostinec-moritz.cz V této restauraci naleznete příjemnou nekuřáckou atmosféru doplněnou chutnou českou kuchyní a živým nefiltrovaným pivem Moritz, které je čepované přímo z tanku. Interiér restaurace je zařízen v prvorepublikovém stylu. 10

Tip Pivovar zajišťuje nejen exkurze, ale také jednodenní kurz vaření piva.

Minipivovar Moritz

11

Gastronomie

Gastronomie

Svatováclavský pivovar a pivní lázně Mariánská 4, Olomouc www.svatovaclavsky-pivovar.cz Minipivovar vyrábí 7 druhů kvasnicového nepasterizovaného a  nefiltrovaného piva. Velká měděná varna piva zvaná „Golem“ stojí přímo v pivnici, kde před očima hostů probíhá vaření piva. Tip Nechte se zlákat k návštěvě prvních olomouckých pivních lázní. Lázeň, provoněná chmelovou vůní, je připravena ve stylových dřevěných vanách. Koupel je spojena s ochutnávkou piva a celá kúra je zakončena pobytem v solné sauně.

Svatováclavský pivovar - pivní lázně

První soukromý pivovar společenský s.r.o. Novosady 164, Lipník nad Bečvou www.pivovar-lipnik.cz V minipivovaru se vaří převážně 11° a 12° pivo s názvem „Svatovar“. Součástí rodinného minipivovaru je i nekuřácká restaurace s převážně českou kuchyní.

První soukromý pivovar společenský s.r.o.

Minipivovar Parník Tovární 6, Přerov www.restauraceparnik.cz Interiér této stylové restaurace připomíná zaoceánský parník. Kvasnicové nefiltrované pivo se zde vaří ve dvou kotlech přímo před zraky hostů. Ochutnat můžete 10°NÁMOŘNÍK, 11°JANTAR, 12°KAPITÁN, 13°PIRÁT. 12

Minipivovar Parník

13

Gastronomie

Gastronomie

Pivovar Zubr Komenského 35, Přerov www.zubr.cz Pivovar byl založen roku 1872 a v současnosti se řadí mezi deset nejznámějších českých značek. Exkurze do pivovaru jsou zdarma na základě předchozí dohody, a to pouze ve dnech pondělí až středa v čase od 8:00 do 14:00 hodin.

Pivovar Ječmínek Újezd 4, Prostějov www.ukralejecminka.cz Pivovar byl založen v roce 1999. Stálou nabídku tvoří tři druhy kvasnicového piva – 12° ječmenný ležák, pšeničný 13° Weissbier a  13° Černý Anděl s karamelovou chutí. Ve vybraných dnech můžete ochutnat např. banánové pivo či 14° - 17° speciály. Exkurze jsou možné po dohodě.

Zajímavost

Pivovar Zubr

Pivovar Ječmínek

Pivo z pšenice se v České republice nevaří, je to výsada spíše Bavorska.

Hradební pivnice Hradební 85/1, Prostějov www.hradebni-pivnice.cz V domácím minipivovaru se vaří kvasnicové pivo 10° Valášek. 14

Hradební pivnice

15

Gastronomie

Gastronomie

LIHOVINY A LIKÉRY GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a.s. Dykova 8, Prostějov www.starorezna.cz Palírna patří mezi největší likérky v České republice. Exkurze jsou možné po dohodě na tel.: +420 582 301 315

Lihovar & Likérka Tomáš Koláček Střítež nad Ludinou 6 www.likerka.com Firma se specializuje na výrobu lihovin a likérů: • Valašský penicilin 33% – léčivý medový likér je vyroben z vybraných druhů medu z Valašska a z Moravy s přídavkem léčivých bylin, které působí na organismus antidepresivně, uklidňují nervový systém a zlepšují trávení • Valašská ořechovka 30% – ořechový likér s nahořklou chutí • Valašská medovina – vyrábí se kvašením medu naředěného vodou s příměsí bylin, koření a ovocné šťávy • Valašská slivovica 50% – destilát ze švestek • Valašská hruškovica 50% – destilát z hrušek

Likéry - Lihovar & Likérka Tomáš Koláček

Valašský penicilin 33%

16

17

Gastronomie

Gastronomie

ˇ FARMÁRSKÉ TRHY Nabízejí nejen čerstvé potraviny od regionálních výrobců/ farmářů, ale také řemeslné výrobky typické pro daný region. Trhy se konají v Olomouci, Přerově, Šternberku, Litovli a v Hranicích většinou v období od dubna do října. Bližší informace naleznete na: www.ceskefarmarsketrhy.cz

Kulinářské zážitky: MĚSTO

MĚSÍC

AKCE

WEB

Olomouc

červen

Pivní festival

www.pivnifestival.cz

Olomouc

červen

Domácí gastro.ol

www.olomouc.eu

Loštice

červen

Loštické slavnosti

www.mu-lostice.cz

tvarůžků Litovel

srpen

Litovelský otvírák

www.litovel.eu

Přerov

září

Mistrovství světa ve

www.gastromorava.cz

Mistrovství světa ve vaření kotlíkových gulášů

vaření kotlíkových gulášů Tovačov

říjen

Výlov Hradeckého

www.tovacov.cz

rybníka Partutovice

18

říjen

Bramborový den

www.volny.cz/partutovice

Farmářské trhy

Výlov Hradeckého rybníka

19

Folklor

Folklor

ˇ OBYCEJE ˇ VYBRANÉ VÝROCNÍ Masopust (období od 6. 1. do Velikonoc) – v posledních dnech masopustu chodí vesnicí pestrý průvod masek. Typické masky: medvěd, bába s nůší aj. S oslavou masopustu také souvisí pověra o jeho příznivém účinku na plodnost. Pochovávání basy – poslední masopustní den končíval pochováváním basy na znamení konce zábav a plesů. Zelený čtvrtek a Velký pátek (Velikonoce-březen/duben) – lidé se omývali vodou, aby se tak, dle pověsti, uchránili před nemocemi a zapudili všechno zlé. Bílá sobota – svěcení ohně (také pálení Jidáše), tomuto obřadu se připisovala očistná a ochranná moc. Velikonoční pomlázka (březen/duben) – k tradici patří barvení vajíček, výroba kraslic, pletení pomlázky aj. Pálení čarodějnic neboli Tradice filipo-jakubských ohňů (30.  4.) – podle pověsti prý v tuto noc zlé a nečisté síly vládly větší mocí než kdy jindy. Na ochranu před čarodějnicemi se pálily ohně. V současnosti se jedná spíše o zábavu spojenou s občerstvením a hudbou. Stavění májky (1. 5.) – v předvečer 1. května se na návsi stavěla májka, tradiční symbol jara. Jednalo se o stromek zdobený věnci, šátky, pentlemi a květinami. Místní chlapci se střídali v jejím hlídání, neboť pokácení májky znamenalo veřejnou ostudu. Jízda králů (květen-srpen) – jedná se o obřadní objížďku skupiny jezdců na koních. Králem bývá chlapec ustrojený do ženského kroje. Tato tradice patří mezi nejoblíbenější zvláště proto, že zde můžete vidět každodenní i slavnostní kroje, ochutnat regionální kuchyni a zakoupit tradiční výrobky. Jízda králů Doloplazy – tradiční lidová slavnost, na jejímž konání se podílí folklorní soubor Olešnica Doloplazy. Koná se každoročně na přelomu června a července. Jízda králů Kojetín – je součástí Kojetínských hodů, které se konají každoročně v polovině srpna. Lidový rok – koná se každoročně v září ve Velké Bystřici. Návštěvníci se mohou těšit na jarmark, vystoupení řady folklorních souborů a ochutnávku hanácké gastronomie. 20

Stavění májky

Pálení čarodějnic

Jízda králů

21

Folklor

Folklor

Hanácké slavnosti v Prostějově – konají se každoročně v polovině září. Součástí slavností je tradiční hanácký jarmark a pouť. Dožínkové slavnosti (srpen/září) – oslava sklizně. Svatý Mikuláš (6. 12.) – obchůzky vesnicí či městem v převleku biskupa (Mikuláš), čerta a anděla. Podle tradice se hodným dětem nadělují pamlsky a zlobivým dětem uhlí a brambory. Vánoce – tradice spojená s narozením Ježíše Krista. Vánoční zvyky – rozkrajování jablíček, koledování, stavění betlému, zdobení vánočního stromku. Tři králové (6. 1.) – konec doby vánoční. Tři koledníci převlečení za biblické krále obcházeli vesnici a zpívali koledy. Za koledu pak dostávali dárky.

KROJ – jeden ze symbolu° regionu

Střední Morava kdysi bývala především obilnářskou oblastí, ale ve velkém se zde pěstovalo i konopí a len, ze kterého se šily zdejší kroje. Všechny kroje však nebyly stejné, často se lišily bohatostí a okázalostí výšivky, barvou kalhot i střihem. Řekněme, čím bohatší kraj, tím bohatší kroj. Tyto typické kroje se přestaly nosit koncem 19. století, nyní jsou k vidění pouze při veřejných vystoupeních folklorních skupin (např. dožínkové slavnosti, Hanácké bál), dále na jízdě králů v  Doloplazích, Kojetíně či v Hanáckém národopisném muzeu v Cholině.

Dožínkové slavnosti

Muzeum má otevřeno každou první sobotu v měsíci od 14 do 16 hodin, na tel. čísle + 420 585 348 002 lze domluvit návštěvu na jakýkoliv jiný termín.

Tip

V informačních centrech na území regionu Střední Morava lze jako upomínku zakoupit Hanáckou panenku v kroji.

22

Hanácký kroj

23

Folklor

Folklor

Mužský kroj

Ženský kroj

Skládá se z: košile – konopné či lněné; doplňky košile – stužky, vázačky, šátek kalhoty zvané „gatě“ – všední letní konopné či kožené pásy – nosili je jen svobodní muži, nebyly příliš účelné a nebyly ani originální součástí kroje, sloužily spíše jako ozdoba, kterou bylo možné koupit na trhu vesta „frydka, lajdík, kordula“ – obvykle tvořena výšivkami, její barva se měnila s bydlištěm nositele; kabátek „marinka“ – všední kabátek byl jednoduchý bez výšivek a zdobení, šil se většinou z lněného plátna sváteční kabátek se zdobil pouze bílým lemem, materiál závisel na finančních poměrech nositele dlouhý kabát – všední plátěný či sváteční ze sukna, pod kolena dlouhý kabát se nosil především rozepnutý, protože byl velice úzký plášť – šil se z tmavomodrého až černého sukna, byl velmi dlouhý a bohatě řasený, druh límce se odvíjel od bydliště a finančních poměrů jeho nositele kožich – kožichy lze dělit na městský, potažený modrým suknem, krátký – většinou lemovaný modrou vlnkou, říkalo se mu „dubňák či prča“; dlouhý – hodně dlouhý, vzadu rozstřižený kožich většinou cihlové barvy; ocáskový – většinou světlé barvy, šitý z ovčí či beraní kůže, svůj název si nese díky nezačištěnému „ocásku“ na zadní straně kožichu klobouk „měsíček či střípek“ – byl vyroben z těžké plsti a nosil se v létě, jeho tvar a výzdoba se měnili dle věku nositele, klobouky byly zdobené pentlemi zimní čepice – dle postavení a finančních možností nositele – aksamitka – z kůže kočky, tchoře, vydry či bobra, neměla na všech stranách stejnou výšku, nosila se různě – sobolovica či vydrovka či schořovica – vysoká a hezká čepice s podšívkou z bílé kůže, byla těžká a velice drahá boty – v polovině 18. století se používaly nízké boty, později vysoké kožené boty.

Pokud si žena oblékala sváteční kroj, prvním krokem v její výzdobě byla úprava hlavy a tvorba účesu. U svobodných dívek to byl cop svázaný pentlí, u vdaných žen byly vlasy stočeny okolo hlavy, na niž se poté nasadil čepec. Jako pokrývky hlavy se též používaly zdobené šatky s výšivkami. Šatka je pruh bílého plátna o velikosti cca 25 x 150 cm a šátky většinou čtvercových rozměrů. Košile – patří k nejstarším součástem ženského kroje a skládá se ze tří částí: „trhačeny“, „rukávce“ a „oplečí“. Další částí kroje byl obojek neboli „placák“, který se nosil kolem krku. Byl velmi škrobený s jednoduchou výšivkou. Sukně či„fěrtoch“ byla okázalé formy. Byla ušita až z 10 půlek, přičemž nejspodnější sukně je málo řasená a krátká. S každou další vrstvou sukně přibývá na masitosti i na délce. To znamená, že vrchní sukně je nejdelší a nejřasnější. Platilo, že čím více měla žena sukní, tím byla bohatší. Přední část sukně byla méně řasná než zadní z důvodu připevnění „fěrtůšku“, zástěry, která sama měla až 5 půlí řasení. Pantla je široká zdobená stuha, která sloužila k připevnění zástěry. Kordulka – jedna z nejhezčích součástí ženského kroje. Sahala pod pás, proto se jí říkalo „kabátec“. Kabátek „kamizolka, rejdík…“ – zcela se přizpůsobil tvaru ženského kroje. Kožíšek – šil se z měkké jehněčí vlny, různých tvarů a délek dle území. Boty – finančně nákladná součást kroje, proto se boty šetřily a ženy chodily často bosy.

24

Zajímavost

Na ozdobu ženského kroje bylo potřeba až 15 m krajky.

25

ˇ Remesla

Folklor

Lidová remesla ˇ

Hanácká výšivka

Výšivka tvořila neodmyslitelnou část kroje a dodávala mu originalitu, estetičnost a krásu. Na Hané měla většinou povahu rostlinného motivu – nejčastěji používané motivy: srdce, jablíčko, růže, slunečnice a tulipán. Výšivka mívala z počátku krémovou barvu, časem se její barva měnila až ke žluté. Bílá barva výšivky se používala jen při vyšívání kapesníčků či prádla, černá při smutečních obřadech.

Hanáčtina

Typické pro toto nářečí je jiný způsob vyslovování např. místo –ouvyslovujte dlouhé -ó- ; místo –ej- vyslovte široké –é- apod. Hanáčtina se dnes udržuje především na vesnicích a z větších měst se již pomalu vytrácí. Pro připomenutí či lepší orientaci v nářečí se v knihkupectvích prodává „Hanácký slovníček“.

Příklady:

Dobrý den – Dobré deň Dobrý večer – Dobré večír Dobrou chuť – Dobró choť Děkuji – Děkojo

26



Olomouc – Olomóc Tak ano – tož ja Hodně drahý – drahý jak sviňa Právě teď – včil

Velká Bystřice - Lidový rok

Zatímco v historii bylo řemeslo hlavním zaměstnáním řemeslníka, dnes se většinou jedná již jen o koníček, který řemeslník provozuje ve svém volném čase. Do práce řemeslníků můžete nahlédnout například na lidových festivalech či ve skanzenech, kde si zároveň lze jednotlivé výrobky zakoupit. Produkty řemeslné výroby bývají k dispozici také na jarmarcích a festivalech, které se konají napříč celým územím regionu Střední Morava, a také přímo u řemeslníků. Ocenění „Nositel tradice lidových řemesel“ (prestižní ocenění ministra kultury ČR) či značky „Regionální produkt“ garantuje kvalitu a tradici výrobku. Mlynářství Mlýny se stavěly většinou tam, kde byly stabilní povětrnostní podmínky. Byly místem setkávání, kde se lidé dozvídali o dění ve světě. V současnosti je možné na území Hranicka strávit „Mlynářský cyklovíkend“, který zajišťuje Městské informační centrum Hranice (tel. +420 581 607 479). Vydáte se po stopách využívání vodní a větrné energie, stanete se mlynářským krajánkem a na trase navštívíte několik větrných i vodních mlýnů. Řezbářství Práci mistra řezbáře bylo možné vidět na nábytku, na řadě zemědělských produktů (oje vozů) i na předmětech denní potřeby. Vyřezávali též betlémy a různé postavičky. Miroslav Srostlík; Nám. Podlesí 308, Čechy pod Kosířem http://about.cz/atelier/ Díla Miroslava Srostlíka zdobí především město Prostějov a přilehlý region. Umělecké kovářství Stawaritsch Sportovní 652, Kostelec na Hané Firma je nositelem ocenění tradice výroby lidových řemesel. Vyrábí se zde široké spektrum výrobků od interiérových doplňků až po kované zábradlí, ploty apod. Výrobky jsou k vidění či objednání na výše uvedené adrese. Firma se každoročně účastní mezinárodního kovářského setkání „Hefaiston“ na hradě Helfštýn (srpen) a dalších kovářských sympozií. 27

ˇ Remesla

ˇ Remesla

Takto označené výrobky garantují svůj původ na Hané a vazbou na tradice, zvyky, místní kulturu, ale také na ruční výrobu a místní suroviny. Certifikované výrobky Regionální značky Haná si můžete koupit na jarmarcích, trzích a při zvláštních regionálních akcích, a také přímo v prodejně v Olomouci. Úzká ulice (u Horního náměstí za Priorem) Otevírací doba: Po-Pá 9:00 – 19:00 So 9:00 – 12:00 www.regionalni-znacky.cz/hana Dřevěné hračky, dekorace a kuchyňské potřeby Josef Sýkora – Dřevos J+M; Loučeny 761, Náměšť na Hané www.hrackysykora.cz Firma se specializuje se na výrobu dřevěných hraček, které jsou zaměřeny na jemnou motoriku, rozeznávání barev a učí děti trpělivosti. Výrobky je možné zakoupit v obchůdku „U Sýkorek“, který firma provozuje na své adrese nebo přes internet na www.hrackysykora.cz/obchod. Tkané výrobky Miloslava Vlková; Příkazy 191 Ručně tkané deky, koberce, polštářky a oděvní doplňky (saka, kabáty, šály). Záhorská krajka – háčkované symboly Pavla Hučínová; Veselíčko 73 Výroba ozdob a dekorativních předmětů většinou s velikonoční a vánoční tématikou. Výrobky lze zakoupit na výše uvedené adrese, v prostorách obecní knihovny ve Veselíčku, v galerii M+M v Hranicích či na hradě Helfštýn. Modrotisk Z této tradiční látky se šily ženské šaty a následně se stala základem pro šití krojů. Zdeňka Giacintová; Pod Lipami 11, Olomouc Nabízí širokou škálu bytových a textilních výrobků z modrotisku a kanafasu. Kraslice Zdobení kraslic souvisí s velikonočním svátkem, kdy vejce symbolizuje plodnost a lásku. Kraslice se zdobí různými technikami: voskem, polepováním slámou či děrováním. I dnes je výroba kraslic stále aktuální. K dostání bývají na jarmarcích po celé střední Moravě. Věra Doležalová; Albrechtova 33, Horka nad Moravou

28

Výrobky ze slámy a lýka K výrobě se používala většinou žitná mlácená sláma. Vyráběly se z ní především ošatky na kynutí chleba, zásobníky na mouku a obilí a včelí úly. Miloslava Zatloukalová; Brodek u Konice 156 www.zatloukalova.eu Slaměný pletenec nachází uplatnění především při výrobě vánočních ozdob a figurek. Zpracovává se zde i přírodní lýko, ze kterého se vážou ošatky a tkají prostírky. Výrobky je možné zakoupit v prodejnách s dárkovými předměty, v muzeích v přírodě a v internetovém obchodě. Kartáče z přírodních žíní Alois Slepánek; Brodek u Konice 296; www.kartacnictvi.cz Rodinná firma s dlouholetou tradicí ve výrobě kartáčnického sortimentu vyrábí metly, hole či smetáky. Základní výrobní surovinou jsou koňské a hovězí žíně či směsi silikonových a přírodních žíní. Zboží lze zakoupit na internetových stránkách na www.kartacnictvi.cz/obchod nebo na jarmarcích a trzích po celé České republice. Tradiční perník z forem Ludmila a Vladimír Studení; Majetín 237 Tento tradiční dekorativní perník se vyrábí z medu, mouky a perníkového koření. Perníková hmota je vtlačena do dřevěných, ručně vyřezávaných forem různých tvarů. Velmi oblíbené byly formy ve tvaru srdce, panenky, husara a koně. Dekorativní perník je vhodným voňavým dárkem. K zakoupení na jarmarcích a trzích.

29

ˇ Remesla Bíle zdobený dekorativní perník Historie caletnického řemesla (tak se totiž dříve říkalo pernikářům) se začala psát již hodně dávno. Do Čech přišlo pernikářství z Norimberka někdy kolem roku 1324. Zpočátku bylo výsadou šlechty, ale postupně se začali perníkáři objevovat na městských jarmarcích a vesnických poutích. Hana Kuželová, Křelov-Břuchotín, [email protected] Keramika z Litovle Miluše Hlavinková, Litovel [email protected], www.kameninazlitovle.ic.cz Přírodní ovocné mošty z Mezic Výrobky moštárny obsahují pouze vlastní nebo místní suroviny, které pocházejí z okolí moštárny. Kromě výrobních procesů (listování, plnění a čerpání) jsou produkty výhradně ruční práce. Ondřej Špunda, Náklo [email protected], mostarnamezice.cz Originální šperky ze dřeva a přírodních materiálů Petr Bárta, Bouzov, [email protected] Umělecká keramika Výroba užitkové a dekorační keramiky, specialitou se staly svícny ve tvaru koule a figurální betlémy. Většina děl je tvořena na zakázku nebo se prodává na tematických výstavách. Mgr. Ivana Bělařová, Čechy u Přerova [email protected], www.bkeramika.cz Svatební koláčky Motto: Nic nechutná víc, jak zákusky, dorty a koláče od Grňů z Dřevohostic. Svatební koláčky s náplní tvarohovou, ořechovou, makovou, povidlovou. Zdeněk Grňa, Dřevohostice, [email protected]

ˇ Remesla Malované hodiny Hodiny jsou malovány zdravotně nezávadnými barvami na dřevo a po zaschnutí přelakovány silnou vrstvou laku, která zaručuje větší odolnost proti poškození, vlhkosti a udržuje barvy stále jasné a živé. U každého výrobku je použit osvědčený hodinový strojek značky Quartz. Hodinové a minutové ručičky jsou kovové a k vámi vybraným hodinám si můžete zvolit libovolný typ. Hodiny mají tichý chod. Jitka Helová, Senice na Hané, [email protected], www.malovane-hodiny.cz Zdobené svíce a přání Svíčky jsou hlazeny, malované barvami na vosk a zdobeny přírodními motivy nebo geometrickými vzory. Výrobky jsou výhradně ruční práce s nápadem, originalitou, jednoduchostí a snahou o dobrý vkus. Romana Hinerová, Dolany, [email protected] Bronzové šperky V Atelieru Tomanec jsou vyráběny prsteny, náušnice, brože, jehlice a vlasové spony z jediného materiálu - cínového bronzu CuSn6. Jiří Tomanec, Měrotín, [email protected] Bylinné tinktury a tinktury z pupenů Mgr. Jarmila Podhorná, Brodek u Konice [email protected], www.nadeje-byliny.eu Mléko a mléčné výrobky Farma AMALTHEA s.r.o. je malá ekologicky hospodařící rodinná farma. Původně malé hospodářství s chovem koz si i po rozšíření o chov mléčných krav zachovalo svůj rodinný charakter. AMALTHEA s.r.o., Hvozd, [email protected], http://biomleko.com Bedihošťské zabíjačkové a uzené speciality Kouřil s.r.o., Bedihošť Tradiční masné výrobky z Újezda Zemědělsko-obchodní družstvo vlastníků Újezd u Uničova, [email protected] Hanácký med - přímo od včelaře Produkce medu květového z květů ovocných stromů a medu medovicového – med lesní a med pastový. Ing. Jan Beneš, Náměšt na Hané, [email protected]

30

Na území Hranicka a Lipenska od roku 2012 působí nová značka MORAVSKÁ BRÁNA regionální produkt. První výrobci budou certifikováni v dubnu 2012. Značku MORAVSKÁ BRÁNA nesou regionální produkty garantují kupujícímu místní původ, prověřenou kvalitu výroby, vysoký podíl ruční práce a v neposlední řadě srdce, rozum a píli, které byly při výrobě vrchovatou měrou využity. www.regionalni-znacky.cz

31

Vydalo: Střední Morava Sdružení cestovního ruchu Horní náměstí 5 772 00 Olomouc tel.: +420 585 204 627-9 [email protected] www.central-moravia.cz Zpracovala: INREMA spol. s r.o. tř. Svornosti 57, Olomouc

Foto: Archív Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu INREMA spol. s r.o. Tato publikace je neprodejná.

Varianta pro turismus

Umístění textu a jeho velikost se řídí následujícími pravidly. Slogan je zarovnán k oběma okrajům logotypu a je pouze na jeden řádek v případě, že velikost jeho písma není nižší než 20 b. u velikosti logotypu 9,6 cm. Je-li text příliš dlouhý, aby mohl splňovat tato pravidla, rozdělíme jej do dvou řádků s tím, že bude první řádek zarovnán na střed a druhý již k oběma okrajům logotypu. V případě změny velikosti logotypu je zachován poměr velikosti logotypu a sloganu. Písmo je Cronos Pro Light Display.

www.central-moravia.cz

28