Podnikatelské prostředí a jeho podpora v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha

Podnikatelské prostředí a jeho podpora v ČR Diplomová práce

Bc. Kateřina Budilová

Duben 2011

1

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomie a sociálních věd

Podnikatelské prostředí a jeho podpora v ČR Diplomová práce

Autor:

Bc. Kateřina Budilová Finance, Finance a hospodaření územní samosprávy

Vedoucí práce:

Ing. Jaroslav Fingerland, CSc.

Praha

Duben, 2011

2

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 1. 4. 2011

Bc. Kateřina Budilová

3

Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Jaroslavu Fingerlandovi, CSc. za vedení celé práce, rady a připomínky, za jeho pomoc, vzácnou trpělivost a konzultace. Zároveň bych touto cestou chtěla poděkovat svým rodičům za podporu v mém studiu a za poskytnuté potřebné zázemí.

4

Anotace Předmětem této diplomové práce s názvem "Podnikatelské prostředí a jeho podpora v ČR" je analýza stavu současného českého podnikatelského prostředí a zmapování aktuálně nabízených finančních zdrojů pro podnikatelské aktivity. Práce se dále zabývá moţnostmi spojenými s rozvojem a podporou podnikání. V rámci své studie práce ukazuje konkrétní postup při realizaci vybraného podnikatelského projektu financovaného jedním z programů. Klíčová slova: podnikatelské prostředí, malí a střední podnikatelé (MSP), veřejná podpora, zdroje financování, Operační program Podnikání a inovace, záruka za investiční úvěr.

Annotation Diploma thesis „Entrepreneurial environment and its support in the Czech Republic― deals with the analysis of present entrepreneurial environment in the Czech Republic and summarizes financial resources currently available in the sphere of entrepreneurial activities. The work also deals with possibilities of promoting and supporting enterprise. The study concentrates on realization procedure in the connection with a chosen entrepreneurial project financed by one of the operational programmes. Keywords: entrepreneurial environment, small and middle enterprise (SME), public support, financial resources, Operational programme Enterprise and innovation, guarantee of investment credit.

5

Motto: „Vzdělání lidí usnadňuje jejich vedení, ale ztěţuje jejich ovládání; usnadňuje vládnutí, ale znemoţňuje zotročení.― Henry Peter Broughan

6

Obsah Úvod ............................................................................................................................. 9 1.

Podnikatelské prostředí v ČR.......................................................................... 11 1.1

Institucionální a další zabezpečení rozvoje a podpory podnikání ............... 16

1.2

Malé a střední podnikání (MSP) .................................................................. 17

1.2.1 2.

3.

Veřejná podpora podnikání............................................................................. 23 2.1

Veřejná podpora ........................................................................................... 26

2.2

Podpora „de minimis― (neboli podpora malého rozsahu) ............................ 27

Další zdroje financování................................................................................... 30 3.1

4.

5.

Koncepce rozvoje MSP v letech 2007 - 2013 ...................................... 19

Operační program Podnikání a inovace (OPPI)........................................... 33

3.1.1

Programy vhodné pro začínající podnikatele ....................................... 34

3.1.2

Vyuţitelné prostředky pro rozvoj firem ............................................... 35

3.1.3

Program eko-energie ............................................................................ 36

3.1.4

Vývoj nových technologií .................................................................... 36

3.1.5

Spolupráce s dalšími firmami a školení zaměstnanců .......................... 37

3.1.6

Poradenství v oblasti podnikání............................................................ 38

3.2

Regionální operační programy (ROP) ......................................................... 39

3.3

Operační programy Praha ............................................................................ 40

Možnosti rozvoje podnikání ............................................................................ 41 4.1

Nové finanční nástroje pro podporu inovativních projektů ......................... 42

4.2

Zjednodušení procesu poskytování podpor ................................................. 45

Případová studie: Metodika realizace fin. podnikatelského projektu ......... 47 5.1

Představení firmy KOVO – STROJE, s.r.o., podnikatelský záměr ............. 47

5.2

Obecně o zárukách v Operačním programu Podnikání a inovace ............... 48

5.2.1 5.3

S – záruka v programu ZÁRUKA za investiční úvěr ........................... 50

Ţádost o S – záruku v programu ZÁRUKA včetně příloh .......................... 50

5.3.1

Profesní a osobní údaje o vlastnících ţadatele ..................................... 51

5.3.2

Majetkoprávní vztahy související s projektem ..................................... 52

5.3.3

Časový plán realizace podnikatelského projektu.................................. 53

5.3.4

Zdroje financování projektu ................................................................. 54 7

5.3.5

Postavení ţadatele na trhu a konkurence v daném oboru ..................... 55

5.3.6

Zabezpečení prodeje a hlavní odběratelé.............................................. 56

5.3.7

Rozbor trţeb a provozních nákladů po náběhu projektu ...................... 57

5.3.8

Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu – silné stránky a rizika ......... 62

5.3.9

Předloţení ţádosti záruční bance.......................................................... 63

5.4

Proces hodnocení projektu záruční bankou ................................................. 63

5.4.1

Ověření přijatelnosti klienta a splnění programových podmínek......... 63

5.4.2

Hodnocení bonity klienta a stanovení rizikovosti ................................ 64

5.4.3

Posouzení výše veřejné podpory .......................................................... 64

5.4.4

Návrh na rozhodnutí o poskytnutí záruky ............................................ 65

5.5

Smlouva o záruce a Záruční listina .............................................................. 71

5.5.1

Výklad k Záruční listině (ZL)............................................................... 72

5.5.2

Plnění ze záruky ................................................................................... 72

5.6

Sledování obchodního případu a plnění smluvních podmínek klienta ........ 73

5.7

Ukončení obchodu ....................................................................................... 74

Závěrem slovo autorky............................................................................................. 75 Seznam použité literatury a dalších pramenů ....................................................... 77 Seznam příloh: .......................................................................................................... 79 Příloha č. 1

Ţádost o S – záruku v programu ZÁRUKA včetně příloh

Příloha č. 2

Přehled maximální intenzity veřejné podpory (NUTS 2)

8

Úvod Podnikatelé - fyzické osoby jsou v každé vyspělé společnosti stabilizujícím pilířem hospodářství. Je to společnost lidí, kteří nepožadují od státu žádné sociální dávky, odborově se neorganizují a nestávkují za vyšší mzdy, jejich nemocnost je velice nízká, jejich mzdou je zisk, který většinou nevrhnou do spotřeby, nýbrž reinvestují v rámci svého podnikání.1 Podnikání samo o sobě vyţaduje schopnosti a vlastnosti - být schopen neustále vyhledávat a především pak objevovat zajímavé podnikatelské příleţitosti, umět "naslouchat" trhu, dokázat se vţít do pocitů zákazníka, umět se za kaţdé situace rozhodnout mezi několika variantami, být ochoten permanentně vstupovat do rizika a brát na sebe zodpovědnost, dokázat nadchnout pro své záměry své spolupracovníky a především pak potenciální investory, bez nichţ by rozsáhlejší podnikatelský záměr nemohl vůbec vzniknout. Nesmíme ale zapomenout na nejdůleţitější "vlastnost" potřebnou k podnikání - mít opravdovou chuť podnikat. Ne o tom uvaţovat jenom napůl. Patrně nejúspěšnějším "vyhledavačem" a "zaplňovačem" mezer na našem trhu byl Tomáš Baťa, který svou podnikatelskou příleţitost viděl v tom, ţe téměř nikdo v jeho okolí neměl boty, protoţe byly drahé. Baťa sice boty nevynalezl, vytvořil však takové boty, které byly levné a pro všechny dostupné. "Je úplně jedno, že děláte nejlepší boty na světě, když okolo vás není nikdo, kdo by si je mohl koupit." Tomáš Baťa. Podnikatelské příleţitosti jsou všude. Jen je třeba je objevit. Řada firem například vyrostla na nápadu vyrábět plastová víčka, dováţet pravé perské koberce, obchodovat s informacemi, kávou, čajem, tvořit software, prodávat knihy, péct dort Medovník, stavět benzínové čerpací stanice v místech, kterých si velcí hráči na trhu nevšimli, vyrábět unikátní dřevěné hračky, populární a módní spotřební zboţí. A správný podnikatel se nesmí bát ani překáţek, ani velkých společností. Neboť jak pravil Henry Ford: "Překážky jsou ony obávané věci, které spatříte, když odvrátíte pohled od svého cíle." Velké společnosti mají často problémy s vnitropodnikovou byrokracií, s motivací jednotlivých zaměstnanců, s komunikací mezi jednotlivými firemními divizemi apod. a z těchto důvodů řadu drobných podnikatelských příleţitostí vůbec nevidí. A pokud nějaký zaměstnanec zajímavou příleţitost zpozoruje, informace o ní se zpravidla ztratí kdesi v hloubi strnulé firemní struktury. Chytrý podnikatel proto dokáţe "krást" zajímavé příleţitosti velkým společnostem přímo před nosem. Anebo můţe vyuţít jejich finanční sílu a často i neschopnost k vlastnímu prospěchu. Podobně jako vyuţil Bill Gates - IBM. 1

Zemánek J.: Instantní ekonomie nejen pro začátečníky, Praha, Computer Media, 2010.

9

Samotné podnikání je ve svém rozvoji ovlivňováno jak podnikatelským prostředím, tak i reálně existujícím stavem jednotlivých firem. Podnikatelé zabezpečují zaměstnanost nadpoloviční většiny práceschopného obyvatelstva, coţ je důvodem pro podporu, udrţitelný rozvoj a konkurenceschopnost jejich aktivit. Je důleţité nalézt co nejvíce zdrojů a nástrojů pro zabezpečení jejich činností a neustále zdokonalovat a prohlubovat celkové povědomí o těchto moţnostech. Součástí této práce je i znázornění metodického postupu počínajícího příjmem ţádosti o jednu z aktuálně nabízených podpor a to konkrétně o investiční záruku z Operačního programu Podnikání a inovace. Následuje průběh hodnocení navrţeného projektu a konečná fáze zabezpečující úspěšný start podnikatelského záměru. Výsledkem by měla být poměrně konkrétní představa určená nejen podnikatelským subjektům o průběhu procesu poskytování vybrané podpory a sníţení nevědomosti a rozpačitosti při vyhledávání a zvaţování finanční pomoci. V prvních kapitolách své diplomové práce, jejímţ tématem je podnikatelské prostředí a jeho podpora v ČR se snaţím analyzovat aktuální situaci českého podnikatelského prostředí a také zdůraznit významnou a převaţující pozici malých a středních podnikatelů. V podmínkách současného dynamického rozvoje podpory a růstu podniků na území ČR nabývá působení spektra subjektů, poskytujících kvalitní poradenské sluţby, nového významu, jeţ úzce souvisí s legislativním a koncepčním zabezpečením rozvoje a podpory podnikání. A byť technicky se dá udělat mnoho věcí, ale jen ekonomicky přijatelné projekty se dočkají uskutečnění a tudíţ i samotná intenzita a výše poskytnuté podpory má svá pravidla. V dalších kapitolách se snaţím zpřehlednit vybrané programy financované ze zdrojů EU a ze státního rozpočtu ČR, určené podnikatelům v různých fázích své činnosti. Dále také rozšířit povědomí o nově nabízených nástrojích pro podporu a rozvoj projektů a informovat o zjednodušení administrativní náročnosti a samotné procedury pro získávání a vyplácení některých typů podpor. S tím souvisí i náplň případové studie, která konkrétně krok za krokem zveřejňuje proces získání podpory pro právnickou osobu v podobě záruky za investiční úvěr. Cílem práce je charakteristika českého podnikatelského prostředí v ČR a analýza trendů a specifik aktuálně nabízených podpor podnikatelskému sektoru a podmínek jejich získání. A ukázka metodického postupu realizace konkrétního projektu financovaného jedním z programů. Tolik tedy pár slov úvodem.

10

1. Podnikatelské prostředí v ČR Jednou z věcí, které jsou pro zaloţení podnikání nezbytné, je volba vhodné formy podnikání. Právní forma podnikání určuje, jakou formou bude podnikání provozováno a jak bude podnikatel vystupovat. V ČR je moţné podnikat ve dvou formách: jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba. Kaţdá taková forma podnikání má však svá specifika a další rozdělení. K podnikání jako fyzická osoba postačuje získat povolení k podnikání neboli ţivnostenský list. Druhy právnických osob jsou obdobné jako ve většině evropských zemí: akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, druţstvo, sdruţení. Pravidla a podmínky pro jejich fungování jsou rovněţ odvozeny od pravidel běţných ve většině států EU. Samotnému zaloţení podnikání jistě musí předcházet podnikatelský plán, analýza silných a slabých stránek, analýza konkurence, průzkum trhu a studie proveditelnosti podnikatelského záměru. Podnikání není a ani nemůţe být v moderní společnosti pouze záleţitostí jednostranného dosahování vlastního profitu, ale musí zákonitě přispívat např. ke zlepšování kvality ţivota, rozvoji regionu, propagaci a vytváření dobrého jména, vytváření spolupracujících sítí apod. V praxi to znamená, ţe odpovědná firma podniká v souladu s etickými principy, pěstuje dobré vztahy se svými zákazníky a obchodními partnery, pečuje o své zaměstnance, podporuje místní komunitu a snaţí se minimalizovat své negativní dopady na ţivotní prostředí.2

Formy podnikání v ČR

Veřejná obchodní společnost Účel

podnikání

Komanditní společnost

podnikání

Společnost s ručením omezeným podnikání i jiné

Akciová společnost podnikání i jiné

2 fyzické 2 fyzické nebo 2 1 fyzická nebo 2 fyzické nebo Min. počet nebo 2 právnické osoby práv.osoba 1 práv.osoba zakladatelů práv.osoby 2

Družstvo podnikání nebo zajišť. např. hosp., soc. potřeb svých členů 5 fyzických nebo 2 práv.osoby

Lukeš, Martin; Nový, Ivan. Psychologie podnikání. Praha: Management Press, 2005.

11

Živnost fyzické osoby podnikání

1 fyzická osoba

Min./max. počet společníků Ručení společníků za závazky společnosti

Základní kapitál Minimální vklad Statutární orgán

Další orgány

Povinný audit Povinný rezervní fond

Min. 1 komanditista a1 komplementář společnost neomezeně; společnost komanditista jen i do výše nesplac. společníci vkladu, neomezeně komplementář plně min. 2 společníci

max. 50

pokud fyz.osoba, tak alespoň 2

společenství neuzavřeného počtu osob

-

společnost neomezeně; společníci do výše nesplac.vkladu

společnost neomezeně; akcionáři neručí

společnost neomezeně; členové neručí

neomezeně

ne

ano

ano, min. 200 000 Kč

ano, min. 20 mil. Kč min. 50 000 s veř.nabídkou; Kč 2 mil. Kč bez veř.nabídky

ne

komanditista 5 000 Kč

20 000 Kč

ano

dle stanov

společníci

komplementáři

jednatelé

představenstvo

představenstvo ţivnostník

ne

valná hromada valná hromada a event. a dozorčí rada dozorčí rada

ne

ano, pokud za poslední dvě účetní období splnila alespoň 2 ze 3 kritérií: 1) úhrn rozvahy nad 40 mil. Kč 2) čistý obrat nad 80 mil. Kč 3) průměrný stav zaměstnanců nad 50 ne

ne

ano

ano

ne

-

členská schůze, kontrolní komise, další orgány druţstva dle stanov

-

ano

-

ano – „nedělitelný fond―

-

Podnikatelské prostředí představuje jeden ze základních faktorů ekonomického rozvoje. Kvalitní, podnikatelsky přívětivé prostředí je jednou ze základních podmínek růstu konkurenční schopnosti podniků a je základním předpokladem růstu konkurenceschopnosti ekonomiky. Podnikatelské prostředí je třeba chápat jako soubor vnějších faktorů ovlivňujících ekonomické postavení, motivaci a chování konkrétních podnikatelských subjektů. Podnikatelské prostředí je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, institucionální infrastruktury a fungování trhů. S cílem vytvářet příznivé podnikatelské

prostředí,

nezbytné

k

rozvoji

konkurenceschopnosti.

12

podnikavosti

a

k

posilování

Podnikatelské prostředí České republiky3 Silné stránky Schopnost státu přitahovat masivní investice velkých podniků ze zahraničí s pozitivními dopady na celkový ekonomický růst a rozvoj trhů pro MSP Tradice průmyslové a řemeslné výroby. Tradice odborného školství. Systém nástrojů podpory MSP, existence institucí na podporu podnikání Geografická výhodnost území – dostupnost trhů, tranzitní potenciál. Předpoklady pro rozvoj aktivního cestovního ruchu. Dobrá telekomunikační infrastruktura. Relativně vysoká kvalifikace a profesní adaptabilita pracovní síly. Slabé stránky Nedostatečná přirozená motivace k podnikání způsobená narušením podnikatelských tradic po dobu desítek let. Sloţitý daňový systém, zejména z pohledu nejmenších podnikatelů a vysoké celkové daňové zatíţení zejména odvody na zdravotní a sociální pojištění. Nízká efektivnost vymáhání práva. Admin. náročný způsob zakl. nových podnikatelských subjektů. Nedostatečně rozvinutý systém sluţeb pro mikro a malé podniky. Nedostatečně rozvinutý systém celoţivotního vzděl. podnikatelů a jejich zam. Omezené moţnosti národní eko.pro vytvoření široce strukturovaného fin.trhu. Administrativní náročnost při získávání přímých podpor pro podnikatele. Nedostatečné propojení výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou. Neexistence podpory inovačních projektů malých firem s krátkou historií. Relativně štědrý sociální systém s nedostatečným tlakem na část obyvatelstva k zapojení se do pracovního procesu. Nedostatečná propojenost odborných a jaz. znalostí a praxe u zaměstnanců. Struktura nabídky pracovní síly z hlediska její kvalifikace a lokalizace.

3

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-stredni-podnikani/koncepce-rozvoje-msp-20072013/1000503/40192/

13

Příležitosti Vytvoření základny pro vzdělávací a poradenské sluţby k rozvoji podnikání. Zjednodušení postupů zakládání podnikatelských subjektů. Posílení práv věřitelů a vytvoření podmínek pro konstruktivní postupy řešení insolvence podnikatelů i osob. Zlepšení ochrany intelektuálního vlastnictví (patenty a vzory). Zjednodušení komunikace podnikatelů se státní správou s vyuţitím IT. Cílená propagace podnikatelství. Zjednodušování daňového systému. Zavedení a rozvoj systému celoţivotního vzdělávání. Zvýšení nabídky rizikového kapitálu pro financování inovačně zaměřených projektů malých firem s velmi krátkou historií. Vytváření nových způs.efekt. implementace nástrojů přímé podpory podnik. Odstraňování dočasných admin.bariér při pronikání tuzem. firem na trhy EU. Rozšíření podpory MSP na některé dosud nepodporované činnosti. Hrozby Sníţení prostředků EU díky problému se schvál. návrhu fin.perspektivy EU. Nesladění postupů vlády a krajů v zaměření aktivit k podpoře podnikání. Nevyváţená struktura nástrojů podpory podnikání a priorit rozvoje MSP. Nedostatečná implementační kapacita pro vyuţití zvýšeného rozsahu prostředků ze strukturálních fondů.

V posledních letech lze u nás podnikání a celé podnikatelské prostředí označit za hektické, k čemuţ přispívají nové zákony a předpisy, nařízení vedoucí k omezování podnikání pro dobro celé společnosti. Od podnikatelů se očekává neustálé přizpůsobování se a drţení kroku s rychle se měnícími podmínkami ještě rychleji plynoucí doby. Postupné přizpůsobování tuzemské legislativy evropské zapříčiňuje i nepřehlednost.4 Začínající podnikatelé jsou dnes vystaveni poměrně dlouhým peripetiím a všemoţným bariérám při zakládání své firmy o nákladech nemluvě. Dnešní podnikatelské prostředí je charakterizováno rostoucí konkurencí, k níţ přispívá rozšiřování volného trhu spjaté s ekonomickou 4

ČR přijala opatření týkající se např. bezpečnosti produktů, pravdivosti reklam, etiket a obalů, konkurence, ochrany ţivotního prostředí, anebo v oblasti omezení práce cizinců.

14

globalizací. Zkracuje se ţivotní cyklus výrobků a sluţeb a zvyšují se nároky na schopnost podniků vypořádat se se stále rychlejšími změnami konkurenčního prostředí. Neustále roste inovační rychlost, která je jedním ze základních předpokladů konkurenceschopnosti dnešních firem. Hierarchické řídící struktury se stávají v mnoha případech neefektivními, coţ ovlivňuje charakter práce. Rozšiřuje se týmová spolupráce a sdílení informací a znalostí. Přestoţe tradiční kapitálové zdroje zůstávají nadále nenahraditelnými, novým strategickým zdrojem nepostradatelným k dosaţení skutečného podnikatelského úspěchu a jeho udrţení se staly informace a znalosti spolu se schopností jich ekonomicky a efektivně vyuţívat. Informační potřeby organizací rostou a roste především potřeba relevantních informací ve správný čas, na správném místě a v odpovídající formě. Stejně tak se stávají stále nepostradatelnějšími ti zaměstnanci, kteří jsou schopni kreativně a efektivně vyuţít přicházející informace a své vlastní znalosti ku prospěchu firmy, pro kterou pracují.5 Moderní podnikání vyţaduje stále nové tvořivé přístupy, které by naplnily stále rostoucí očekávání potenciálních zákazníků a klientů.6 Je pravda, ţe v dnešní době je pozitivní odlišení nejčastěji uváděným efektem společenské odpovědnosti. Trendy směřují k tomu, aby se z pozitivního odlišení stala konkurenční výhoda. Aby fakt, ţe se firma chová odpovědně, vnímali informovaní zákazníci a banky. Aby to, ţe se firma chová společensky odpovědně7, tzn., uvaţuje o svém podnikání z dlouhodobého horizontu a uvaţuje o dopadech, vnímali investoři. Aby byli vstřícnější k poskytování finančních zdrojů firmě. Coţ uţ můţe být výhoda. Další efekt je skutečně to, ţe zaměstnanci se jinak tváří na firmu, která má dobrou pověst, za kterou se nemusí stydět a která uvaţuje o svém podnikání na úrovni trvale udrţitelného rozvoje. Je tu posun od pozitivního odlišení v marketingovém slova smyslu ke konkurenční výhodě jak na trhu práce, tak na finančním trhu, tak i na trhu dle předmětu podnikání. Protoţe řada zákazníků vnímá, jestli své peníze nechávají ve firmě, která má dobrou pověst, chová se společensky odpovědně, nebo u firmy, kde tomu tak není. Současným hlavním trendem je nepochybně další internacionalizace českého podnikání – zakládání poboček v zahraničí, spojování se s konkurencí. Všichni aktéři na trhu, si uvědomují, ţe v současnosti rozhoduje nejen kvalita zboţí a sluţeb, ale také kvalita vzdělání, veřejných sluţeb a podmínek podnikání v nejširším slova smyslu.8

5

Petříček, Václav. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha: CORONA, 2006. Preuss, Karel. Podnikatelské strategie. 2. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. 7 Jedná se o odpovědnost k zákazníkům, k ekonomickému dopadu, k akcionářům atd. Pak je to odpovědnost k zaměstnancům, k okolí, odpovědnost ekologická atd. 8 Souček, Zdeněk. Firma 21. století. 2. vydání. Praha: Professional Publishing, 2010. 6

15

Globální finanční krize má velký dopad na podnikatelské prostředí, a veškeré problémy přispívají k nepříznivým tlakům. V těchto těţkých dobách však existují příleţitosti, jen je nutné je pro podnik objevit. Je třeba nalézt finanční, strategická a provozní řešení, která zlepší likviditu, finanční flexibilitu a návratnost investic pro akcionáře. A vybudovat udrţitelný podnik – v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Budoucnost je poznamenána vysokým stupněm nejistoty a nelze ji tudíţ přesně odhadnout. Mají-li se dnešní organizace úspěšně uplatnit v odlišných podmínkách postkrizového světa, musí se především změnit samy. Úspěch v post-krizovém světě bude podmíněn radikální změnou myšlení všech aktérů globální konkurenční soutěţe.9

1.1 Institucionální a další zabezpečení rozvoje a podpory podnikání

Podnikatelské prostředí je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, v oblasti institucionální infrastruktury a v oblasti fungování trhů. Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí zejména státní orgány reprezentované zákonodárnými sbory a ministerstvy a jim na roveň postavenými orgány státní správy, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy, orgány veřejné samosprávy, vzdělávací zařízení všech typů, výzkumná a vývojová pracoviště, subjekty působící v oblasti peněţnictví, banky, pojišťovny, instituce kapitálového trhu, leasingové společnosti, podnikatelská samospráva (komory, svazy, asociace, spolky a další) a poradenské, zprostředkovatelské a obdobné organizace, ale také trţní subjekty - reální a potenciální konkurenti a reální a potenciální kooperační partneři. Na území ČR působí spektrum veřejnoprávních i privátních subjektů, jejichţ posláním je poskytovat kvalitní poradenské sluţby.10 V podmínkách současného dynamického rozvoje podnikání nabývá politika podpory růstu MSP a odstraňování bariér podnikání nového významu. Mezi zmíněné 9

Klvačová, Eva. Světová ekonomická krize: Příčiny, projevy, perspektivy. Praha: Professional Publishing, 2009. 10 Dubská, Drahomíra. Podnikatelské prostředí a ekonomický růst České republiky. Praha: Český statistický úřad, 2010.

16

subjekty patří: specialisté Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, kteří jsou pravidelně školeni a spolupracují denně s dalšími odborníky z agentury CzechTrade, Českomoravské záruční a rozvojové banky, České podnikatelské reprezentace při EU v Bruselu, Hospodářské komory ČR, Unie malých a středních podniků ČR nebo příslušných ministerstvech atd. Oblast podnikání je v ČR regulována řadou zákonů, které není dle mého názoru třeba ani prostor vyjmenovávat. ČR si vytvořila pro získávání finančních prostředků z fondů EU - stejně jako ostatní členové Společenství - soustavu programových dokumentů a nezbytné institucionální zajištění. Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), kde se definují hlavní priority této společné evropské agendy na období 2007–2013. Na základě SOZS si členské země s ohledem na vlastní priority vypracovávají Národní strategický referenční rámec (NSRR) popisující globální cíle a záměry, způsob řízení a koordinace politiky soudrţnosti na jejich území. Český Národní strategický referenční rámec byl Evropskou komisí přijat 27. července 2007. Poté došlo ke schválení českých operačních programů, které jsou nyní jiţ v plné činnosti. Jejich řídicí orgány přijímají od ţadatelů z řad podnikatelů, obcí, neziskových organizací i státní správy projekty, vyhodnocují je a přidělují jim finanční podporu. Podaných projektů je v současnosti dostatek, coţ vytváří předpoklady pro úspěšné vyčerpání alokace určené pro ČR na nynější programové období.11

1.2 Malé a střední podnikání (MSP) Pozice MSP byla v posledních letech poměrně stabilní. Lze říci ţe: MSP představují stabilizující prvek zejména z pohledu zam., kde si trvale udrţují podíl těsně nad 60 % celkové zam. s mírnou tendencí k růstu, MSP byli doposud schopni drţet krok s vývojem efekt. A výkonnosti ve velkých podnicích. To prokazuje zachování jejich podílu na HDP a vývozu (okolo 35 %), výkonech i vyprodukované přidané hodnotě (nad 50 %), 11

Bajer, Petr; Matyáš, Jiří. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. Praha: Eurospolečnosti, 2009.

17

MSP výrazně převaţují z hlediska podílu na zam. i přidané hodnotě v pohostinství, ve sluţbách, v obchodě a ve staveb., s podílem 80 % a více, v průmyslu a dopravě mají MSP třetinový podíl na zam.a přidané hodnotě, rostoucí a vysoký je podíl MSP na celkových investicích realizovaných v ČR, z hlediska struktury samotného sektoru MSP mají nejvýznamnější podíl podnikatelé působící v odvětvích zpracovatel. průmyslu, obchodu a sluţeb, přetrvávající technolog.zaostávaní v řadě odvětví je k dosaţení potřebné konkurencesch. kompenzováno levnější prac. silou a dlouhou prac. dobou.

MSP jsou vysoce citliví na kvalitu podnikatelského prostředí, které se po vstupu ČR do EU vyznačuje: a) relativně vysokou mírou otevřenosti eko., která se prohloubila vstupem do EU, b) harmonizací většiny národních předpisů s legislativou EU, c) klesající mírou daně z příjmu, při zachování relativně vysokého zdanění práce a celkové sloţitosti daň. systému a jeho relativně vysoké admin. náročnosti, d) vysokou mírou ochrany zaměstnanců při ukončování pracovního poměru omezující pruţnou reakci na vývoj trhu, e) omezeným kapit.trhem a chybějícím kapit.trhem pro společnosti mimo hlavní trh, f) konsolidovaným bankovním sektorem a leasingovým trhem s rostoucí nabídkou produktů pro MSP, g) chybějícími nástroji pro financování vysoce inovativních projektů menších podnikatelů s kratší historií a dosud minimálním významem investic business angels, h) zlepšujícími se moţnostmi vymáhat. práva a rostoucím rozsahem informací o úvěr. historii dluţníků, avšak s přetrvávající dlouhou dobou k vymáhání pohledávek, i) strukturou nabídky pracovní síly, která z hlediska její kvalifikace a lokalizace postupně reaguje na potřeby trhu a řešení dílčích deficitů, j) jiţ poměrně vyspělým a proprac. systémem institucí a nástrojů pro poskyt.podpor pro MSP s vysokým podílem veř. prostředků vyuţ. pro nepřímé formy podpory, převaţujícím podílem dotací jako nástroje přímé podpory a poměrně admin. náročnými procedurami pro získání a vyplácení většiny typů podpor, k) vytvořením a rozvojem struktur pro čerpání prostředků z evropských fondů, l) přílivem zahr. investic generujících poptávku po subdodavatelích zvyšujících kupní sílu v regionech realizace a vytvářejících rostoucí trhy pro obchod a sluţby, 18

m) zlepšující se nabídkou prům. zón na zelené louce a dalších vhodných podnik. nemovitostí a nedostatečným vyuţitím jiţ dříve vzniklých, nyní však nevyuţívaných a zanedbaných produktivních ploch, n) nedostatečnou infrastrukturou k usnadnění přenosů výsledků výzkumu vývoje do komerčního vyuţití.12

Pokud se podnikatel rozhodne pro podání ţádosti o podporu v rámci programu, který je určen pro MSP, musí zváţit, zda jako ţadatel podmínku MSP splňuje. Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají pouţít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Za drobného, MSP se povaţuje podnikatel, který zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie MSP jsou malí podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně neţ 50 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. V rámci kategorie MSP jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně neţ 10 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.13

1.2.1 Koncepce rozvoje MSP v letech 2007 - 2013

MSP je ve svém rozvoji ovlivňováno jak podnikatelským prostředím, včetně jeho infrastruktury, tak reálně existujícím stavem jednotlivých firem. MSP je početně výrazně převaţujícím prvkem podnikatelského sektoru. Jako celek zabezpečuje zaměstnanost 12

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-stredni-podnikani/koncepce-rozvoje-msp-20072013/1000503/40192. 13 Zdroj: http://www.cmzrb.cz.

19

nadpoloviční většiny práceschopného obyvatelstva. Část těchto podnikatelů, zejména střední velikosti, úzce spolupracuje s vysoce exportně orientovanými velkými podniky působícími v ČR a v okolních zemích, nebo samostatně, na těchto trzích působí. Předmětem činnosti těchto podnikatelů je výroba nebo prodej výrobků a sluţeb i s vysokou přidanou hodnotou. Vedle těchto podnikatelů podnikají drobní a malí podnikatelé v oblasti tvorby software, designu a poskytování poradenství. Celkově se tito podnikatelé vyznačují zvýšenou poptávkou po kvalifikované pracovní cíle. Početně převaţující část sektoru malých MSP tvoří malé podnikatelské subjekty s výrobky a sluţbami zaloţenými na kvalitě a designu, které téţ částečně působí na trhu EU a to samostatně nebo v různém propojení na bázi dobrovolného sdruţování. Hlavním trhem pro tyto podnikatele je trh tuzemský. Spolu s mikropodniky působí významně na lokálních trzích v oborech spojených s cestovním ruchem a vyuţitím volného času, ve sluţbách, stavebnictví, vzdělávání a dopravě a zabezpečují dostupné zaměstnání i pro méně kvalifikovanou pracovní sílu. Hlavním cílem Koncepce, která je otevřeným dokumentem umoţňující jej podle potřeb sektoru MSP dále zpřesňovat a konkretizovat, je zajistit konkurenceschopnost sektoru MSP působících na území ČR a tím zachovat a podpořit další rozvoj schopností těchto podniků vytvářet nová pracovní místa, ovlivňovat ekonomický růst a vyrovnávat disproporce v rozvoji jednotlivých regionů. Nezbytným předpokladem pro dosaţení tohoto cíle je koordinace procesů s existujícími i připravovanými politikami EU, zejména Politikou MSP a úzká spolupráce s organizacemi podnikatelské samosprávy.14

Realizace Koncepce je zabezpečována: a) opatřeními k realizaci Koncepce uvedenými výše a prováděnými v kompetenci příslušných ministerstev; b) vyhlašováním programů podpory MSP schválených vládou na základě zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře MSP a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, které: v oblasti přímých podpor podnikatelů vyuţitím prostředků strukturálních fondů pokryjí jak území Cíle 1, tak i Cíle 2 při respektování pravidel přípustné intenzity 14

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-stredni-podnikani/koncepce-rozvoje-msp-20072013/1000503/40192.

20

veřejné podpory a alokace prostředků z rozpočtu EU a regionálních priorit stanovených kraji, se v oblasti podpory infrastruktury rozvoje podnikání zaměří na oblasti uvedené výše; c) grantovými schématy a programy podpory vyhlášenými kraji v rámci regionálních operačních programů doplňující programy podle písm. b)15

Koncepce si klade za cíl vymezit základní směry, které ve svém důsledku vedou ke zlepšení podnikatelského prostředí v ČR a současně jsou předpokladem pro zvýšení konkurenceschopnosti

průmyslu

v

mezinárodním

kontextu.

Schválení

Koncepce

nepředstavuje zvýšení finančních poţadavků na státní rozpočet ani rozpočty veřejné nad úroveň, která je schválena na příslušné roky v období 2007-2013. Na realizaci podpor v rámci Koncepce jsou vyuţívány zdroje státního rozpočtu, zejména z kapitoly rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a zdroje ES. V tříletém horizontu je na podporu MSP ze státního rozpočtu z kapitoly MPO vynaloţeno celkem 5 700 mil. Kč, z toho v roce 2007 1 800 mil. Kč, v roce 2008 1 900 mil. Kč a v roce 2009 2 000 mil. Kč. Do roku 2013 se předpokládá vynaloţit dalších 13 600 mil. Kč. Systém poskytování prostředků státního rozpočtu je přitom nastaven tak, aby byl v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů a je tak zajištěna kontrola jejich pouţití a případného vrácení ve formě odvodu za porušení rozpočtové kázně. Vedle prostředků státního rozpočtu jsou na podporu podnikání vyuţity i prostředky strukturálních fondů EU především Evropského fondu pro regionální rozvoj, jehoţ prostředky směřují na podporu infrastruktury a výrobních investic. Na podporu rozvoje MSP je vynaloţeno celkem 33 300 mil. Kč, z toho v roce 2007 9 850 mil. Kč, v roce 2008 10 650 mil. Kč a v roce 2009 12 800 mil. Kč. Kromě prostředků státního rozpočtu a strukturálních fondů jsou významným zdrojem rozvoje MSP soukromé prostředky, a to jak vlastní prostředky MSP, tak prostředky komerčních bank a soukromých investorů.16

15

Např. v oblasti infrastruktury rozvoje podnikání a infrastruktury vytvářející podmínky pro rozvoj vybraných podnik.aktivit na území kraje nebo jeho části (např. rozvoj sluţeb pro cest.ruch). 16 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-stredni-podnikani/koncepce-rozvoje-msp-20072013/1000503/40192.

21

Ţadatelé o podporu v programech pro MSP musí jako příjemci veřejné podpory od 1. ledna 2005 splňovat definici EU pro MSP, která vstupuje v platnost pro členské země EU ke stejnému datu.17 Tato definice je obsaţena nejen v Doporučení Evropské komise (REC 2003/361/EC). Definice je i součástí Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 kterým je novelizováno Nařízení Komise (ES) č. 70/2001. Ţádosti předloţené od 1. ledna 2005 musí tedy respektovat následující kritéria: Mikrofirma - do 10 zaměstnanců, obrat nebo celková bilance do 2 mil. EUR Malá firma - do 50 zaměstnanců obrat nebo celková bilance do 10 mil. EUR Střední firma - do 250 zaměstnanců, obrat do 50 mil. EUR nebo celková bilance do 43 mil. EUR.

17

Zdroj: http://www.cmzrb.cz.

22

2. Veřejná podpora podnikání Veřejná podpora není v evropském právu přímo definována. Čl. 87 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství (dále jen Smlouva) vymezuje znaky veřejné podpory a dále uvádí druhy veřejných podpor, které jsou se společným trhem slučitelné a veřejné podpory, které mohou být povaţovány za slučitelné s vnitřním trhem. čl. 87 odst. 1 Smlouvy stanovuje, ţe podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěţe tím, ţe zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouva jinak. O veřejnou podporu se jedná pouze v případě, kdy dojde ke splnění všech podmínek stanovených v čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Při nesplnění kterékoli podmínky se o veřejnou podporu nejedná.

Znaky veřejné podpory - opatření je hrazeno z veřejných prostředků - opatření zvýhodňuje určité podniky (podnikatele) nebo odvětví výroby - opatření je selektivní - opatření narušuje nebo hrozí narušením soutěţe - opatření má vliv na obchod mezi členskými státy

Musí

se jednat

o opatření

hrazené

z veřejných

prostředků

(přímo

nebo

zprostředkovaně). Pojem veřejné prostředky zahrnuje všechny peněţité prostředky, o kterých mohou orgány veřejné moci rozhodovat. Tzn., ţe nad nimi skutečně vykonávají kontrolu a mohou jimi disponovat.18 Jedná

se tedy

o

prostředky

ze státního

rozpočtu,

prostředky

poskytnuté

samosprávnými celky (obce, kraje) a prostředky poskytnuté subjektem zaloţeným státem, nebo subjektem, který stát můţe kontrolovat a ve kterém má stát rozhodující vliv např. na základě podílu na základním kapitálu, nebo na základě personálního obsazení správních, 18

Kincl, Michael. Veřejná podpora v Evropské unii. Praha: POLYGON, 2004.

23

výkonných nebo dozorčích orgánů společnosti. Není ale potřeba, aby stát drţel většinový podíl. Stačí, kdyţ má stát vliv na rozhodování subjektu a můţe tak ovlivnit, komu a za jakých podmínek bude zvýhodnění poskytnuto. Na druhou stranu můţe být opatření poskytnuté tímto subjektem povaţováno za veřejnou podporu, jen pokud je stát schopen ovlivnit tok peněz a tím určitého podnikatele zvýhodnit. Pokud jednal podnikatel nezávisle na státu a svým opatřením zvýhodnil určitého podnikatele, nejedná se o veřejnou podporu. Pojem podnikatele ve smyslu článku 87 Smlouvy je vykládán stejně jako pojem podnikatele v čl. 81 a 82 Smlouvy. Evropský soudní dvůr definoval podnikatele jako hospodářskou jednotku, přičemţ forma financování a vnitřní organizace není rozhodující. Za hospodářskou činnost se povaţuje nabízení sluţeb a zboţí na určitém trhu. Zvýhodněním určitých podnikatelů nebo odvětví výroby se rozumí plnění nebo jiné opatření, které je selektivně poskytované podnikateli bez odpovídajícího protiplnění, nebo protiplnění poskytnuté podnikatelem není odpovídající rozsahu zvýhodnění. Jedná se o zvýhodnění, které by podnikatel v normálních trţních podmínkách neobdrţel a musel by jej hradit z vlastních prostředků. Forma zvýhodnění není rozhodující. Nejedná se pouze o subvence, ale i o opatření, která zmenšují náklady podnikatele, které by za normálních okolností musel nést sám (např. sníţení daní). Opatření šetří podnikateli jeho finanční prostředky a tím jej zvýhodňuje. Dále se můţe jednat o naturální výhody, např. vyškolení zaměstnanců, přenechání státního majetku za zvýhodněných podmínek nebo dodávka plynu určitým podnikům za zvýhodněnou cenu. O veřejnou podporu se jedná, pokud je podnikateli prodán (pronajat) státní majetek za niţší neţ trţní cenu. Rozhodující je, zda subjekt vykonává hospodářskou činnost (pokud ji nevykonává, nejedná se o podnikatele a finanční prostředky mu poskytnuté nejsou veřejnou podporou). Finanční prostředky poskytnuté obcím nebo krajům nebudou většinou představovat veřejnou podporu. Pokud by se ale jednalo např. o podporu výstavby parkoviště, kde bude obec vybírat poplatky za pouţití a bude tedy provozovat hospodářskou činnost, veřejná podpora není vyloučena. Církve a občanská sdruţení dle Komise obvykle hospodářskou činnost nevykonávají, stejně tak i ministerstva. Opatření musí být selektivní, musí tedy zvýhodňovat pouze omezený okruh podnikatelů nebo určité odvětví. Opatření obecného charakteru, které je přístupné všem podnikatelům, není selektivní, i přesto, ţe tyto podnikatele zvýhodňuje. Jedná se např. o daňové, hospodářské, sociálně-politické opatření. Přístup musí mít ovšem i podnikatelé, kteří na trh nově vstupují či v budoucnu vstoupí. Opatření je selektivní, pokud k němu mají 24

přístup pouze určité podniky (např. pouze pokud mají určitý počet zaměstnanců). Opatření je selektivní, pokud je poskytnutí financí vázáno na splnění podmínky, která není pro všechny podnikatele stejně snadno splnitelná. Poskytnutí veřejné podpory nesmí být vázáno na příslušnost ke státu, který veřejnou podporu poskytuje. Opatření musí být přístupné všem subjektům, které mají sídlo popř. organizační sloţku na území poskytujícího státu. Selektivní charakter můţe mít i opatření, na základě něhoţ mají získat výhodu předem neurčené subjekty a poskytnutí veřejné podpory závisí na splnění řady objektivních a nediskriminačních kriterií. Selektivní je ale i opatření, ke kterému sice mají přístup všichni podnikatelé, ale příslušný státní orgán můţe v rámci správního uváţení konkrétní podnikatele zvýhodnit.19 Opatření narušuje obchod mezi členskými státy, pokud mění trţní podmínky soutěţe a zesiluje pozici podnikatele, kterému byla veřejná podpora poskytnuta. Pokud se zvýhodněný podnikatel účastní na vývozu či dovozu zboţí mezi jednotlivými členskými státy, nebo na jiných přeshraničních aktivitách, opatření podporující tohoto podnikatele bude mít vţdy vliv na obchod mezi členskými státy. Vliv na obchod mezi členskými státy není vyloučen ani v případě opatření, které podporuje podnikatele, který se přeshraničních aktivit neúčastní, popř. který své zboţí vyváţí pouze do nečlenských států. Vzhledem k tomu, ţe je podnikateli poskytnuto zvýhodnění, můţe stabilizovat či zvýšit svou nabídku. Podíl podnikatele na trhu není rozhodující, jelikoţ i v případě nepatrného podílu podnikatele na trhu můţe být obchod mezi členskými státy ovlivněn. Rozhodující je, zda by se bez poskytnutí veřejné podpory trh vyvíjel jinak. I v případě, ţe podnikatel vykonává pouze regionálně omezenou činnost, není vliv na vnitřní trh vyloučen, jelikoţ podnikatel můţe díky poskytnutým finančním prostředkům své sluţby rozšířit a následkem toho jsou omezeny moţnosti jiných podnikatelů nabízet své sluţby na území tohoto státu. Pokud by byly účinky podpory na trh jiného členského státu jen omezené a pokud by opatření neměnilo podmínky na trhu zásadním způsobem, můţe být opatření posouzeno Komisí jako veřejná podpora slučitelná s vnitřním trhem. Rozhodující bude výše podpory, podporované produkty, zda se jedná o obchodovatelné zboţí, či nikoli, úroveň soutěţe na dotčeném trhu, síla podporovaného podnikatele na trhu a dostupnost podpory pro ostatní podnikatele, kteří operují na relevantním trhu. Vliv na obchod mezi členskými státy mají zejména opatření, která mají vést ke zvýšení vnitrostátní produkce, ke sníţení dovozu z jiných členských států 19

Např. orgán můţe rozhodnout o výši zvýhodnění, vybírat subjekty, kterým bude zvýhodnění poskytnuto, upravit podmínky, za nichţ je zvýhodnění poskytnuto.

25

nebo k většímu vývozu do jiných členských států. Pro pojem veřejné podpory nejsou rozhodující důvody a cíle, ale její účinky. Veřejná podpora není vyloučena ani v případě, ţe opatření směřuje k ochraně ţivotního prostředí, k obnově vozového parku provozovatele dopravy nebo k vyšší bezpečnosti na silnicích. Ani malý rozsah podpory nevylučuje vliv na obchod mezi členskými státy, jelikoţ v některých oborech můţe i malá veřejná podpora změnit podmínky na trhu a tím narušit soutěţ. Pokud by se jednalo o opatření, které by zvýhodňovalo subjekt působící na neotevřeném, neliberalizovaném trhu, prostředky mu poskytnuté by neměly ovlivňovat trh mezi členskými státy a nemělo by se tedy jednat o veřejnou podporu.20

2.1Veřejná podpora Veřejnou podporou se rozumí kaţdá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo můţe narušit hospodářskou soutěţ tím, ţe zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Za státní prostředky se na základě judikatury ES povaţují i ostatní veřejné zdroje. Podpora, která splňuje výše uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem a tedy zakázaná. Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory můţe být povolena na základě tzv. blokových výjimek či na základě rozhodnutí Evropské komise. Podpora de minimis nemá dopad na hosp. soutěţ, ani neovlivňuje obchod mezi čl. státy EU, a proto není při dodrţení všech ustanovení daných příslušným nařízením EK povaţována za veřejnou podporu. Bloková výjimka, kdy se jedná o nařízení Evropské komise. Pokud jsou splněny podmínky stanovené příslušným nařízením, můţe být taková podpora bez dalšího poskytnuta, aniţ by podléhala schválení ze strany Komise. Poskytovatel však má povinnost zaslat Komisi přehled informací týkajících se poskytování veřejné podpory na základě blokové výjimky. Blokovými výjimkami jsou nařízení upravující veřejnou podporu určenou malým a středním

20

Kincl, Michael. Veřejná podpora v Evropské unii. Praha: POLYGON, 2004.

26

podnikům, veřejnou podporu na zaměstnanost, veřejnou podporu na vzdělávání, regionální rozvoj a další. Notifikace neboli povinnost oznámit Evropské komisi záměr poskytnout novou podporu a dále oznámit změny existující podpory. Oznámení provádí poskytovatel veřejné podpory na oznamovacích formulářích, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hosp. soutěţe a stálého zastoupení ČR při EK. Veřejnou podporu je poskytovatel oprávněn poskytnout aţ po schválení Komisí. Regionální mapa intenzity veřejné podpory – viz. Příloha č. 2. pro období 1. 1. 2007 31. 12. 2013. Určuje maximální míru veřejné podpory (% z vhodných investičních nákladů), která můţe být investorovi poskytnuta v daném regionu soudrţnosti NUTS II. Maximální podpora u MSP je 50 mil. EUR. Pro účely efektivního získávání prostředků z evropských fondů byly na území našeho státu zřízeny regiony soudrţnosti, které se skládají z jednoho či více českých krajů. Evropská kohezní politika je totiţ směřována především do územních celků s počtem obyvatel pohybujícím se mezi 800 tisíci a třemi miliony. Protoţe české kraje těchto počtů obyvatelstva většinou nedosahují, vznikly regiony soudrţnosti Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko a Střední Morava vedené regionálními radami regionů soudrţnosti. Toto členění na regiony soudrţnosti, kterým se říká v souladu s evropskou terminologií také NUTS II, pokrývá celou ČR mimo hlavní město.

2.2 Podpora „de minimis― (neboli podpora malého rozsahu) De minimis představuje takovou podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami „de minimis― poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout výši odpovídající částce 200 000 EUR. Tento finanční strop platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté v předchozím tříletém období. Za tříleté období se povaţují fiskální roky pouţívané k daňovým účelům. Podporu de minimis není moţno kumulovat s jinou veřejnou podporou na stejné způsobilé výdaje, jestliţe by kumulací došlo 27

k poskytnutí vyšší míry podpory neţ je stanovena dle regionální mapy podpory. Poskytovatel podpory de minimis je povinen před jejím poskytnutím písemně sdělit podniku zamýšlenou částku podpory, upozornit jej na charakter podpory, dále je poskytovatel povinen vyţádat si od daného podniku prohlášení o všech dalších podporách de minimis, které tento podnik v předchozích dvou fiskálních letech a v současném fiskálním roce obdrţel. Poskytnutím podpory nesmí být překročen limit podpory de minimis (200 000 €). U Rozhodnutí vydaných do 31. 12. 2009 se pro přepočet pouţívá měnový kurz Evropské centrální banky platný pro aktuální měsíc dle data vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace (tj. kurz platný v den před posledním pracovním dnem v měsíci, který předchází měsíci, ve kterém bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace). Od 1. 1. 2010, tedy od počátku fungování Registru de minimis, se pro přepočet pouţije měnový kurz Evropské centrální banky platný v den vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tento kurz se pouţije aţ u Rozhodnutí vydaných po datu 1. 1. 2010, nikoliv zpětně.21

Centrální registr podpor de minimis (RDM) vznikl 1. ledna 2010 na základě ustanovení § 3a zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Poskytovatelé podpory mají povinnost zapisovat do RDM všechny podpory poskytnuté dle Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006. Příjemci dotace de minimis mohou vyhledávat informace o jim přidělených podporách de minimis na webové stránce Ministerstva zemědělství ČR.22

21

22

Zdroj: http://www.cmzrb.cz. Zdroj: http://eagri.cz/public/app/RDM/Portal.

28

Odvětví, která nelze podporovat v rámci jednotlivých nařízení23 Nařízení

nelze podporovat

800/2008 - Obecné nařízení o blokových výjimkách

rybolov a akvakultura prvovýroba, zpracování a uvádění na trh zeměd. produktů dle Přílohy I Smlouvy o zal. ES uhelný průmysl ocelářství stavba lodí výroba syntetických vláken.

(posuzuje se výstup projektu)

v sektoru silniční dopravy max. výše podpory 100.000€ rybolov a akvakultura výroba produktů z Přílohy I Smlouvy o zal.ES uhelný průmysl nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu podniky, které provozují nákladní silniční dopravu pro cizí potřebu

1998/2006 – De minimis (posuzuje se činnost podniku)

1628/2006 - Regionální investiční bloková výjimka

rybolov a akvakultura stavba lodí těţba uhlí ocelářství syntetická vlákna výroba výrobků dle Přílohy I Smlouvy o zaloţení ES

(neplatí pro Rozhodnutí vydaná po datu platnosti nařízení 800/2008, které 1628/2006 nahrazuje)

23

Zdroj: http://www.czechinvest.org/verejna-podpora.

29

3. Další zdroje financování Pro moţnosti podpory investičních projektů v ČR pro české i zahraniční investory je aktuální poskytování investičních pobídek investorům především do zpracovatelského průmyslu. Prostřednictvím Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska je moţné poskytovat českým subjektům granty na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, coţ můţe být zajímavou alternativou pro ty, kdo nedosáhnou na dotace ze strukturálních fondů. V dnešní době je široká nabídka podpůrných programů financovaných ze státního rozpočtu ČR ale i z fondů EU i z jiných zdrojů, je třeba sledovat aktuální programy podpory a upozornění na důleţité výzvy a uzávěrky a další informace uţitečné pro podnikání. Mezi moţnosti podpory spolufinancované také ze státních prostředků je moţné zařadit např. Program ZÁRUKA (zvýhodněné záruky za úvěry) - národní program, Programy START, anebo PROGRES.

O důleţitosti MSP a jejich podpory i v ČR svědčí značná aktivita MPO ČR, které kaţdoročně mapuje situaci MSP a vytvořilo a pravidelně aktualizuje Koncepci podpory MSP. Z této koncepce vyplývá, ţe v období let 2007–2013 nabídne ČR příleţitost, která se v podobném rozsahu nebude jiţ zřejmě opakovat. Touto příleţitostí je moţnost získat značný objem finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Na základě cílů a priorit Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007–2013 a Národního strategického referenčního rámce připravila ČR pro vyuţívání fondů EU v letech 2007–2013 několik operačních programů (OP) pro nově koncipované 3 Cíle Politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU, k jejichţ dosaţení má v evropském střednědobém rozpočtovém rámci (tzv. finanční perspektiva) prostřednictvím Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti vyčleněno 347 miliard eur: Cíl Konvergence: v jeho centru stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V ČR pod něj spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických OP (včetně OPPI) a

30

sedmi ROPů – viz. Příloha č. 3. Na cíl Konvergence připadá v ČR 25,89 miliard eur. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: tento cíl podporuje regiony, které nečerpají z Konvergence. V ČR pod něj spadá hl. m. Praha se dvěma OP – viz. podkapitola 3.3 OP Praha. Na tento cíl připadá v ČR 0,42 miliardy eur. Cíl Evropská územní spolupráce: usiluje o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V ČR pod něj spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z devíti OP. Na tento cíl připadá v ČR 0,39 miliard eur.24

ČR můţe v tomto období čerpat z fondů EU přes 26 mld. €. Projekty jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních OP, které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy25 (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudrţnosti) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. OP jako oficiální dokumenty schválené Evropskou komisí definují, které problémy chce ČR za prostředky získané z evropského rozpočtu řešit a čeho chce v programovém období 2007—2013 dosáhnout. Zajišťují, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, nýbrţ podle toho, zda pomáhají uskutečňovat záměry kohezní politiky26. Obecným cílem kohezní politiky je podle článku 174 Lisabonské smlouvy (konsolidovaného textu Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy) sniţování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, sníţení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální (a územní) soudrţnosti za účelem harmonického vývoje EU. Ve finanční perspektivě současného programového období 20072013 je kohezní politika z hlediska výdajů a s podílem 35,7 % na celkovém rozpočtu EU 347,410 mld. € nejvýznamnější politikou EU (po Společné zemědělské politice).27 OP se dělí na prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být finance přidělené danému OP vynaloţeny. EU prostřednictvím politiky soudrţnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých čl. států a jejich regionů. Cílem je, aby se zmírnily rozdíly v ţivotní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU a zároveň se zvyšovala schopnost EU jako celku čelit výzvám. Ve středu zájmu spolu s 24

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz. Oblast zemědělství je financována samostatně v rámci Společné zemědělské politiky, kde na místě Evropského orientačního a záručního zemědělského fondu vznikly dva nové fondy (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský zemědělský záruční fond), na místě Finančního nástroje na podporu rybolovu pak Evropský rybářský fond. 26 Evropská politika hospodářské a sociální soudrţnosti. 27 Zdroj: http://www.mmr.cz 25

31

důrazem na udrţitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudrţné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti.28 Kaţdý subjekt, jenţ chce poţádat o finanční podporu z fondů EU, musí předloţit projekt řídicímu orgánu operačního programu. Projekty mohou předkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. Z fondů EU lze financovat následující projekty: Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury, Ochrana ţivotního prostředí, Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce, Rozvoj cestovního ruchu, Rozvoj lidských zdrojů, Zlepšování kvality sluţeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou, Program rozvoje venkova a především program: Podpora podnikání, vědy a výzkumu určený např. k podpoře při zakládání podniků, nákupu výrobních technologií, podpoře patentové aktivity podniků, pro vědeckovýzkumné instituce a VŠ, výstavbu a další rozvoj existujících průmyslových

parků,

podporu

rozvoje

poradenství

v

oblasti

eko-technologií

a

environmentálních systémů řízení, podporu marketingových sluţeb apod.29 Dalším z finančních zdrojů pro podnikání jsou tzv. komunitární zdroje, kdy rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace přispívá ke zlepšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity ES. Zvláštní pozornost je věnována potřebám MSP a jejich inovačnímu potenciálu. Mezi hlavní cíle patří: zlepšení přístupu MSP k finančním prostředkům, podpora inovativních projektů se zvýšeným důrazem na ekoinovace, rozšíření sluţeb pro MSP, rozšíření pouţívání informačních a komunikačních technologií (ICT), sniţování energetické náročnosti, zvyšování energetické účinnosti a podpora obnovitelných zdrojů. Rámcový program stojí na třech hlavních pilířích: Pilíř podpory podnikání a inovací, zlepšení přístupu k financím, podpora spolupráce mezi MSP, podpora inovací (zaměřená na sniţování energetické náročnosti), podpora inovačního prostředí.30

28

Lacina, Lubor; Rusek, Antonín a kolektiv. Evropská unie: trendy, příležitosti, rizika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 29 Boháčková, Ivana; Hrabgánková, Magdalena. Strukturální politika Evropské unie. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2009. 30 Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz.

32

3.1 Operační program Podnikání a inovace (OPPI)

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v rámci OPPI pro období 2007-2013 celkem 15 programů podpory. Finanční prostředky z nich mohou ţadatelé vyuţít na spolufinancování podnikatelských projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících sluţbách. OPPI je hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v sektoru průmyslu a významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje MSP na období 2007-2013 navazuje na Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen po vstupu ČR do EU pro zkrácené programovací období let 2004–2006.31 OPPI je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a vyuţívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umoţňuje zkvalitňování infrastruktury a sluţeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. Ţádat o podporu mohou podnikatelé, sdruţení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce, neziskové organizace, fyzické osoby, územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace a další. OPPI spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a vztahuje se na celé území ČR s výjimkou hlavního města Prahy a z pohledu finančních prostředků je třetím největším českým operačním programem: z fondů EU je pro něj vyčleněno 3,04 mld. €, coţ činí přibliţně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro ČR. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,54 mld. €. Spolufinancován je z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).32 OPPI byl vytvořen v návaznosti na hlavní strategické dokumenty ČR. Program je v souladu s Obecnými zásadami pro politiku soudrţnosti EU 2007-2013 a rozpracovává významnou část strategického cíle Národního rozvojového plánu ČR 2007-2013 "Konkurenceschopná česká ekonomika". Tuto realizaci zajišťuje kromě agentury CzechInvest také Českomoravská záruční a rozvojová banka. Cílem OPPI je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblíţit inovační výkonnost sektoru průmyslu a sluţeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy a dále pak:

31

Lacina, Lubor; Rusek, Antonín a kolektiv. Evropská unie: trendy, příležitosti, rizika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 32 Budík, Josef. Evropské strukturální fondy a jejich využívání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009.

33

Zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků Zvýšit inovační činnost v průmyslu Zintenzivnit zavádění inovací, technologií, výrobků a sluţeb Zvýšit účinnost uţití energií v průmyslu a vyuţití obnovitelných, příp. i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven) Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem Zefektivnit vyuţití lidského potenciálu v průmyslu Zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu Zintenzivnit rozvoj poradenských sluţeb pro podnikání Zintenzivnit rozvoj informačních sluţeb pro podnikání

Statistika čerpání dotací z programů OPPI, kdy podle krajů a programů ke dni 4. 3. 2011 byla přiznána dotace 4 280 projektům v celkové hodnotě 35 362 323 815 Kč. Statistika zahrnuje pouze ty projekty, kterým již bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace.33

3.1.1 Programy vhodné pro začínající podnikatele

Program START je zaměřen na realizaci podnikatelských projektů osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, a to poskytnutím podpory ve formě bezúročného úvěru nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Příjemci mohou být pouze drobní podnikatelé. Cílem programu je zvyšování motivace k zahájení podnikání, zintenzivnění aktivit MSP a vytváření podmínek pro vyuţívání nových finančních nástrojů pro zahájení podnikání.

33

http://www.czechinvest.org/seznam-podporenych-projektu-oppi.

34

3.1.2 Vyuţitelné prostředky pro rozvoj firem

Program podpory MSP ZÁRUKA. Záměrem je s pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru usnadňovat zejména realizaci podnikatelských projektů MSP zaměřených na investice a zvyšovat tak konkurenceschopnost těchto podnikatelů. Důraz je kladen na podporu projektů malých podnikatelů v regionech se soustředěnou podporou státu. Příjemci mohou být pouze MSP. Záruky jsou určeny pro rozvoj firem, které nemohou ručit za bankovní úvěr.34

Cílem programu ROZVOJ je zvýšení konkurenceschopnosti MSP prostřednictvím podpory zavádění progresivních technologií. Tento program realizuje Prioritní osu 2 "Rozvoj firem" OPPI. Je určen pro MSP, jeţ uvaţují o nákupu moderních technologických zařízení s lepšími parametry.

Programu ICT A STRATEGICKÉ SLUŢBY realizuje Prioritní osu 2 "Rozvoj firem" OPPI. Cílem je pomocí dotací podpořit konkurenceschopnost a růst ICT sektoru v ČR a podpora vybraných strategických sluţeb. Informační technologie jsou páteří moderní ekonomiky. Program ICT a strategické sluţby podporuje růst ICT sektoru v České republice, nabídku nových ICT řešení, nových softwarových produktů a sluţeb. Dotace směřují firmám, které vyvíjejí a nabízejí nové softwarové produkty a řešení nebo provádí návrh a implementaci nových softwarových aplikací.

Cílem programu ICT V PODNICÍCH je podpořit konkurenceschopnost MSP prostřednictvím kvalitativně vyššího vyuţití potenciálu v oblasti pořizování a rozšiřování informačních systémů, resp. podpořit poptávku po informačních systémech za účelem zvýšení efektivity MSP. Moderní podnikání nemůţe fungovat bez moderní techniky a díky tomuto programu mohou mít MSP nejnovější informační a komunikační technologie na dosah ruky.

Program PROGRES je určen k rozvoji firem, pro které je obtíţné získat standardní úvěr. Kromě toho lze díky programu Progres získat podřízený úvěr i na projekty v oblasti energetických sluţeb, které přispívají ke sníţení spotřeby energie a ke zvýšení efektivnosti

34

Zdroj: http://www.cmzrb.cz.

35

výroby. Cílem programu je zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a sluţeb pro podnikání.

3.1.3 Program eko-energie

Tento program realizuje Prioritní osu 5 "Efektivní energie" OPPI. Cílem programu EKO-ENERGIE je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti sniţování energetické náročnosti výroby a vyššího vyuţití obnovitelných a druhotných zdrojů. Cílem je zvýšit účinnost uţití energií v průmyslu a vyuţití obnovitelných, případně i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven). Program pomůţe všude tam, kde je výroba příliš drahá a je třeba sníţit její energetické nároky nebo kde je více preferováno vyuţívání obnovitelných zdrojů.

3.1.4 Vývoj nových technologií

Tento program realizuje Prioritní osu 4 "Inovace" OPPI. Cílem programu INOVACE je zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru prostřednictvím dotací na realizaci inovačních projektů podniků a na projekty MSP směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví. Cílem je posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovací technologií, výrobků a sluţeb). Program lze vyuţít firmami, které vyvíjejí novou technologii, objevují nové sluţby, nacházejí revoluční prodejní kanály a chtějí je převést do praxe a potřebují stroje nebo licence. Anebo mají potřebu své nápady ochránit patentem. Tento program realizuje Prioritní osu 4 "Inovace" OPPI. Cílem programu POTENCIÁL je podpora zavádění a zvyšování kapacit společností pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit a zároveň i zvýšení počtu společností, které 36

provádějí vlastní výzkum, vývoj a inovaci. Pro firmy s dobrými nápady realizovatelnými ve výrobě a s nedostačujícími stávajícími vývojovými centry, popřípadě snad ještě s ţádnými takovými středisky.

3.1.5 Spolupráce s dalšími firmami a školení zaměstnanců

Tyto všechny programy realizují Prioritní osu 5 "Prostředí pro podnikání a inovace" OPPI 2007—2013. Cílem programu SPOLUPRÁCE je kontinuální vytváření příznivého podnikatelského prostředí, zlepšování podmínek pro podnikání a inovace a rozvoj konkurenční výhody díky zkvalitňování vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou. Cílem je povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit vyuţití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu. Spolupráce mezi firmami z oboru můţe být velmi výhodná. Stejně tak program Spolupráce. Nabízí podporu při vzniku a rozvoji klastrů, technologických platforem a projektů spolupráce od regionálních uskupení po nadnárodní kooperace. Cílem programu PROSPERITA je prostřednictvím dotací podporovat zakládání a další rozvoj subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace zaměřených zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a sluţeb. Výzkum a vývoj jsou naprosto klíčové pro budoucí úspěch. Proto program Prosperita podporuje vznik a rozvoj vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií. Cílem programu ŠKOLICÍ STŘEDISKA je prostřednictvím zajištění kvalitního zázemí pro realizaci, organizaci a řízení vzdělávání, personálních činností a dalších aktivit souvisejících s rozvojem lidských zdrojů, zvýšit konkurenceschopnost podniků a podnikatelských subjektů ve vymezených sektorech. Pro firmy jeţ potřebují novým zaměstnancům vysvětlit, co mají dělat nebo potřebují postavit a vybavit školicí středisko.

37

Vzdělávání, školení, rozvoj lidských zdrojů – to všechno potřebuje dobrou infrastrukturu, zde všude pomůţe program Školicí střediska. Cílem programu NEMOVITOSTI je stimulovat vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí včetně související infrastruktury a přispět tak ke vzniku funkčního trhu nemovitostí a ke zlepšení investičního a ţivotního prostředí. Kaţdé podnikání potřebuje dobré zázemí. Program Nemovitosti podporuje vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí i související infrastruktury. A to všechno i na kontaminovaných plochách či v zanedbaných objektech, tzv. brownfields35.

3.1.6 Poradenství v oblasti podnikání

Tyto programy realizují Prioritní osu 6 "Sluţby pro rozvoj podnikání" OPPI. Cílem programu MARKETING je posílení mezinárodní konkurenceschopnosti MSP se sídlem v ČR prostřednictvím individuálních a společných účastí na zahraničních veletrzích a výstavách. Program je určen pro firmy, které shání informace o novém trhu nebo plánují účast na veletrhu, výstavě nebo na oficiální podnikatelské misi. Cílem programu PORADENSTVÍ je zlepšení kvality a dostupnosti poradenských sluţeb pro MSP a tím i zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím ucelené koncepce poradenských sluţeb. Cílem je zintenzivnit rozvoj poradenských a informačních sluţeb pro podnikání a tedy přístup k ekonomickým a technologickým trendům, tak i k husté informační a poradenské infrastruktuře.

35

Území označovaná jako brownfields lze definovat jako opuštěné či nevyuţívané území, které je oproti zeleným plochám postiţeno vlivem předchozího vyuţívání (ekologická a jiná rizika), a které vyţaduje zvláštní péči při jeho regeneraci. Mezi brownfields např. patří: areály průmyslových podniků (včetně areálů, které výhledově vzniknou po ukončení průmyslové výroby), areály dolů, odkaliště, skládky průmyslových odpadů, chemické skládky, důlní a průmyslové odvaly, skládky tuhých komunálních odpadů a zeminy, rekultivace – důsledek důlních vlivů apod., opuštěné areály bývalých zemědělských druţstev, opuštěné historické a vojenské areály.

38

3.2 Regionální operační programy (ROP) Jednou z moţností čerpání dotace nebo jiné formy podpory z fondů EU jsou v období 2007–2013 ROPy. Jedním ze specifických cílů (zaměření) ROPu je i rozvoj podnikatelského prostředí a podpora MSP. Vzhledem k tomu, ţe ROPy jsou vyhlašovány zvlášť pro jednotlivé Regiony soudrţnosti (NUTS II), zaměření programů a konkrétní dotační tituly se v jednotlivých krajích liší. ROPy pokrývají několik tematických oblastí s cílem konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory a posílení kvality ţivota obyvatel, při respektování vyváţeného a udrţitelného rozvoje regionů vycházející z vyuţití jejich potenciálu.36 Kaţdý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudrţnosti. Na ROPy cíle Konvergence je z fondů EU vyčleněno 4,6 mld. € (cca 131,4 mld. Kč). Zaměření podpor Regionálních operačních programů (Specifické cíle ROP): modernizace technické infrastruktury zvyšující přitaţlivost regionu pro investice při zohledňování ochrany ţivotního prostředí; zvýšení prosperity regionu vytvářením prostředí pro rozvoj MSP včetně prostředí pro inovace a vytváření nových pracovních příleţitostí, dále pak např. rekonstrukce, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání včetně brownfields37, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu, podpora investic zlepšujících materiálně-technické vybavení a podmínky firem, škol a učilišť určených pro zaškolení absolventu a osvojení praktických dovedností apod.; zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a na vytváření pracovních příleţitostí; modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve městech a na venkově, související s rozvojem prostředí, lidských zdrojů, kultury a volnočasových aktivit, přispívajících ke zvýšení atraktivity území. 36

Zdroj: http://www.euroskop.cz. Území označovaná jako brownfields lze definovat jako opuštěné či nevyuţívané území, které je oproti zeleným plochám postiţeno vlivem předchozího vyuţívání (ekologická a jiná rizika), a které vyţaduje zvláštní péči při jeho regeneraci. Mezi brownfields např. patří: areály průmyslových podniků (včetně areálů, které výhledově vzniknou po ukončení průmyslové výroby), areály dolů, odkaliště, skládky průmyslových odpadů, chemické skládky, důlní a průmyslové odvaly, skládky tuhých komunálních odpadů a zeminy, rekultivace – důsledek důlních vlivů apod., opuštěné areály bývalých zemědělských druţstev, opuštěné historické a vojenské areály. 37

39

3.3 Operační programy Praha

Do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadá v období 2007—2013 z regionů soudrţnosti ČR jen hlavní město Praha, ostatní regiony přísluší do cíle Konvergence. Pro Prahu jsou v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připraveny dva operační programy (OP): OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. Na celý cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v ČR 419,1 miliónů €. Na OP pro Prahu je však vyčleněno jen 343,3 miliónů €, zbývající prostředky cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost jsou rozdělovány prostřednictvím vícecílových tematických operačních programů, jeţ jsou realizovány na území celé ČR, včetně Prahy. Dva OP určené výhradně pro Prahu mají kombinovaný charakter regionálních i tematických programů: jsou určeny jen pro jeden region a týkají se širší škály problémových oblastí neţ poměrně úzce zaměřené tematické programy cíle konvergence, ale stále rozlišují mezi investičními a neinvestičními typy projektů. Prostředky OP Praha Konkurenceschopnost je moţné vyuţít na rozvoj přípojek Internetu do menších firem, rozvoj e-sluţeb, obnovu tzv. brownfields, vyuţití odpadního tepla a obnovitelných zdrojů energie, rozvoj inovačních center, podporu podniků a zakládáních technologicky orientovaných firem, podporu MSP. Program je také určen na podporu investičních projektů zaměřených především na podporu dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování ţivotního prostředí v Praze apod. Jedná se o projekty spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) tj. investiční (infrastrukturní) projekty. Realizace projektů musí probíhat na území hl. m. Prahy. Ţádat můţe hl. m. Praha a její městské části, organizace zřízené a zaloţené hl. m. Prahou a městskými částmi, provozovatel městské hromadné dopravy, vlastníci ţelezniční infrastruktury, podnikatelé, nestátní neziskové organizace, organizace výzkumu a vývoje a další. Řídícím orgánem OPPK je hl. m. Praha, Magistrát hl. m. Prahy, odbor fondů EU. OP Praha Konkurenceschopnost byl schválen 21. 12. 2007 a jeho znění je jiţ finální. 38

38

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz.

40

4. Možnosti rozvoje podnikání Jednou z dalších aktuálně nabízených moţností pro rozvoj a podporu podnikání můţe být, tzv. Fond pro nákup podílů v inovačních firmách. Stát bude přímo nakupovat dobré nápady začínajících firem. Konkrétní plány na vznik nového fondu rizikového kapitálu bude realizovat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Fond by měl začít s částkou zhruba 1,2 miliardy korun především ze zdrojů Evropské unie z OPPI, do fondu ale přispěje i státní rozpočet a soukromí investoři. Stát bude prostřednictvím připravovaného fondu za předem jasně stanovených podmínek přímo nakupovat podíly v konkrétních inovativních projektech. Po čase pak stát svůj podíl v novém podniku prodá a peníze se v ideálním případě i se ziskem vrátí zpět do fondu, kde pomůţou dalším začínajícím firmám. Hlavním cílem je překlenout mezeru mezi výbornými výsledky českého výzkumu a vývoje a mezi slabou schopností přesunout dobré nápady z výkresů na pulty obchodů. Fond tedy poskytne startovní finance na vývoj a komerční uplatnění produktu, pro který teprve vzniká firma, která jej bude prodávat. Tento typ fondů uţ z principu počítá s tím, ţe určitý podíl podpořených firem na trhu neuspěje. Celkové riziko pro fond vedle pečlivého výběru nakupovaných firem sniţuje to, ţe fond investuje pouze relativně malé částky, zato do většího počtu podniků. EU většinou podporu omezuje výší 1,5 milionu eur, tedy asi 37 miliony korun, na jednu firmu a rok. Podobné fondy uţ fungují například ve Francii, v Itálii, na Kypru, v Litvě, v Lotyšku, ale třeba také na Slovensku a v Polsku a v Maďarsku. Hlavním cílem pro zaloţení fondu je snaha ministerstva podnítit v ČR rozvoj ekonomiky zaloţené na znalostech.39 Inkubace firem je další moţností podpory vzniku a rozvoje inovačního podnikání především MSP a je důleţitým faktorem pro vznik podnikatelsko – inovační sítě mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a samotnými podniky. Aby nová firma mohla vstoupit a především se udrţet na trhu, nepotřebuje jen dobrý nápad s trţním potenciálem. Potřebuje také získat kvalitní prostory a zázemí pro své podnikání, dále podporu v oblasti poradenství, marketingu, účetnictví, daní aj., či finanční prostředky podporující dobrý nápad. To vše dané firmě můţe poskytnout podnikatelský inkubátor, který se zaměřuje na podporu začínajících inovačních firem, jejichţ hlavním cílem podnikání je vývoj nových 39

Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument80491.html.

41

výrobků, technologií a sluţeb a poté jejich uvedení na trh. K efektivnějšímu vyuţívání finančních zdrojů ze strukturálních fondů k podpoře MSP i start-upů pomáhá i zkvalitnění sluţeb českých podnikatelských inkubátorů po vzoru zavedených institucí ve světě, kde má agentura CzechInvest Český technologický akcelerátor (CzechAccelerator), který pomáhá českým start-upům získat strategické partnery pro další podnikání. V rámci tohoto projektu, který je zatím ve své pilotní verzi, je nabízen tříměsíční bezplatný pronájem kancelářských prostor v podnikatelském inkubátoru, školení, mentoring a především však snadný přístup k potenciálním strategickým partnerům, ke špičkovým poradcům nebo taky moţnost účastnit se pravidelných networkingových akcí s investory a dalšími lidmi, kteří mohou pomoci akcelerovat podnikání. Kaţdý rok se na ni hlásí skoro dva tisíce firem, před investory se jich ale dostane jen 60. K financování nemovitosti určené k podnikání lze vyuţít takzvané podnikatelské hypotéky, jejich výhodou oproti ostatním úvěrovým produktům je relativně nízká úroková sazba, kterou si banky mohou dovolit díky kvalitnímu zajištění. Mezi další patří rozloţení splátek na delší čas, a tím optimalizace peněţních toků a také způsob zajištění úvěru – pořizovanou nemovitostí. Nevýhodou je naopak nutnost mít připravenou část vlastních prostředků, protoţe banky hypotéky pro podnikatele financují zpravidla jen do 70% odhadní ceny nemovitosti.

4.1 Nové finanční nástroje pro podporu inovativních projektů

Pokud pro rozvoj podniku je třeba více finančních prostředků, neţ nabízejí přátelé, banky nebo v případě nezískání dotace ze strukturálních fondů, existují i další moţnosti, prostřednictvím kterých lze některé inovativní projekty financovat, tzv. alternativními zdroji financování.

42

Princip Venture kapitálových fondů je zaloţen na vstupu investora (fondu) do vybraného podniku navýšením jeho základního kapitálu. Tím podnik získá potřebné zdroje. Po předem stanoveném období je kapitálový podíl fondu odprodán a investice se vrací zpět do fondu. Hlavním cílem těchto fondů je tedy investici zhodnotit, prodat a investovat do jiných příleţitostí. Další z moţnotí je vyuţití finančních nástrojů v rámci společné iniciativy Jeremie. Jde o nástroj Evropské komise a Evropského investičního fondu na podporu rizikového kapitálu, mikropůjček a záruk pro MSP. V současné době je ve fázi přípravy zahrnující mapování situace v ČR s cílem zjištění potřeb MSP v této oblasti. Business angels jsou investoři (jednotlivci), kteří jsou dostatečné movití, aby mohli svůj vlastní majetek investovat do podniků či projektů, které jsou pro ně zajímavé. Nehledají pouze nejvyšší výnos a minimum rizika, hledají především oblast, ve které se mohou aktivně angaţovat a vyuţívat své zkušenosti a kontakty pro podporu růstu firmy, do níţ investují. Business angels se mohou sdruţovat v sítích business angels, které jsou podporovány v rámci programu Prosperita. Např. snahou agentury CzechInvest je podporovat vznik a rozvoj sítí business angels, ale také informovat MSP o existenci těchto netradičních zdrojů financování a zprostředkovat kontakty firmám na tyto subjekty. Dluhové financování je nejběţnějším způsobem, jak můţe podnik financovat svůj rozvoj, pokud mu chybí vlastní kapitál. Mezi typy dluhového financování vhodného pro MSP lze zahrnout: bankovní úvěry, mikrofinancování, leasing, factoring.

43

Fáze vývoje firmy40

Seed - raná fáze ţivotního cyklu firmy, kdy má podnikatel základní představu o svém produktu a podnikatelském záměru. Zpravidla na úrovni výzkumu a vývoje, do kterého směřuje převáţná část finančních zdrojů. Start-up - jedná se o jiţ zaloţené nebo teprve zakládané společnosti, které ještě nezahájily komerční prodej svých výrobků nebo sluţeb a nemají ţádný zisk. Financování je spojené s komercionalizací produktu vyvinutého v předchozí fázi. Počáteční růst - v této fázi jiţ firma vyrábí svůj produkt, má nastavené vztahy se svými partnery (obchodními a finančními) a vymezené své vlastní místo na trhu. Financování firmy je orientováno zejména na zajištění provozního chodu firmy a pokrytí počátečních investic, které firmu nastartovaly po fázi start-up. Expanze - růstová fáze ţivotního cyklu jiţ existující firmy, která připravila nový produkt představující významnou změnu v její nabídce. Financování v této fázi směřuje do expanze a růstu společnosti, je moţno financovat růst výrobních kapacit, vývoj nového produktu / sluţby nebo profinancování pracovního kapitálu.

40

Zdroj: http://www.czechinvest.org/faze-vyvoje-firmy.

44

4.2 Zjednodušení procesu poskytování podpor

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo ve spolupráci s Ministerstvem financí návrh legislativních změn, které zjednoduší čerpání dotačních prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Materiál je předkládán z iniciativy ministerstva pro místní rozvoj, které ve spolupráci s řídícími orgány vytipovalo legislativní překáţky pro plynulejší čerpání financí z fondů EU. Materiál byl zpracován na základě vládního projednání Analýzy vyuţití strukturálních fondů a fondu soudrţnosti pro řešení důsledků ekonomické krize. Analýza poukazovala na rizika a překáţky, které mají být v budoucnu odstraněny. Na základě podrobného rozboru byly v národní legislativě identifikovány překáţky, které zvyšují administrativní náročnost finančního řízení. Zjednodušení administrace spočívá zejména v oblasti schvalovacích procedur, finančního plánování a řízení, včetně kontrolní činnosti a řešení nesrovnalostí. Navrhované změny by měly výrazně zjednodušit proces čerpání peněz z fondů EU a odbourají některé dosud zbytečně sloţité mechanismy. Navrhované změny v konečném důsledku sníţí administrativní zátěţ a napomohou sjednocení pravidel poskytování dotací pro všechny skupiny příjemců. Z důvodu zlepšení orientace pro ţadatele a s tím i související zjednodušení dotačního řízení povede k plynulejšímu průběhu, zkrácení, zpřehlednění a zrychlení dotačního řízení, zpřesnění terminologie, lepší informovanosti a spolupráci. Pravděpodobně dojde k navýšení počtu kontrol v organizacích, prodluţení doby poskytování dotací na projektové dokumentace. Zjednodušení se promítne i do postupu při podávání ţádostí, stejně jako vyhodnocování a proplácení dotací, hlášení o změnách, podpisů, vykazování výdajů, dojde ke sníţení administrativní a regulační zátěţe pro začínající podniky a můţeme předpokládat i promítnutí změn z daňových předpisů. 41 Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra zpracovalo také Plán sniţování administrativní zátěţe podnikatelů, který počítá se redukcí administrativy v podnikání o 20 %. Byla provedena analýza, která vyčíslila administrativní zátěţ podnikatelů na 86,4 mld. Kč/rok. Usnesením č. 446 ze dne 21. dubna 2008 vláda schválila Plán týkající se resortů, jejichţ právní předpisy působí největší celkovou administrativní zátěţ 76,5 mld. Kč/rok a ukládají 998 informačních povinností. Plán redukce administrativy v podnikání počítá se zrušením 104 a omezením 102 povinností, coţ přinese úsporu podnikatelům 16,7 41

Zdroj: http://www.mpo.cz.

45

mld. Kč/rok. Plán sniţování administrativní zátěţe podnikatelů reaguje na problémy, na které podnikatelé nejčastěji upozorňují. Ke zlepšení právního prostředí pro podnikání by měly přispět i další projekty vlády ČR jako Audity agend veřejné správy nebo eLegislativa a eSbírka.42 Vzhledem k tomu, ţe státní správa pouţívá pro hodnocení hospodaření společnosti obdobný hodnotící nástroj, mají firmy moţnost si díky tzv. Ratingu MSP stanovit svou hospodářskou situaci a případně se tak vyhnout neopodstatněné investici do projektové dokumentace k ţádosti ze Strukturálních fondů EU a díky tomu ušetřit peníze i čas. Řada podnikatelů, ţivnostníků i dalších subjektů nemá detailní pohled a hlavně srovnání s ostatními. Rating MSP jim takové srovnání a pohled na sílu a zdraví jejich podnikání poskytuje. Rating MSP lze tedy vyuţít nejen k nastavení a realizace vlastních opatření ke stabilizaci a rozvoji firmy, ale i jako případný argument pro banku nebo jako podpůrný argument pro jednání s orgány samosprávy a při jednání o partnerství k zajištění velkých zakázek. Nejen kraje, ale i ostatní subjekty samosprávy mají zájem o udrţení zdravého podnikatelského prostředí a „přeţití― maximálního počtu dosud aktivních a pro spravovanou oblast potřebných podnikatelů a ţivnostníků. Právě Rating MSP můţe ukázat, kam by měly být směřovány a umístěny nástroje finanční podpory a s jakou pravděpodobností bude mít smysl ta či ona uvaţovaná forma úlevy či podpory pro konkrétního podnikatele či ţivnostníka. Tento nástroj je moţné vyuţít i jako podklad k rozhodování o optimalizaci sítě spolupracujících firem s krajem, městem či obcí. Převáţně větší firmy se dnes nevyhnou redukcím resp. optimalizacím svých dodavatelských sítí. Detailnější znalost dodavatelů díky zpracovaným ratingům můţe znamenat ukončení spolupráce s těmi, kteří mají minimální předpoklady dopady finanční krize přestát a zachovat si kvalitní dodavatele, kteří budou schopni přestát tuto těţkou dobu, svým způsobem „podrţet― svého odběratele a bez problémů obnovit v případě potřeby dodávky v poţadovaném mnoţství a kvalitě. Vedle celosvětově působících ratingových agentur působí v ČR také např. Credit Bureau, a.s.43

42 43

Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument43985.html. Kalabis, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, 2005.

46

5. Případová studie: Metodika realizace financování podnikatelského projektu

V následujících podkapitolách je mým záměrem představit firmu, která si zvolila realizovat svůj podnikatelský záměr prostřednictvím programu ZÁRUKA za investiční úvěr pro malé a střední podnikatele v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Jedná se o financování koupě nemovitosti a převzetí původních zákazníků společnosti s propojením výrobních a obchodních aktivit. Podotýkám, ţe zmíněná firma a veškeré související uvedené údaje jsou zcela fiktivní, nicméně se snahou se co nejvíce přiblíţit reálné skutečnosti. Podstatou případové studie a tedy i mým cílem je zmapovat krok za krokem celý proces získání finančních prostředků ze zmíněného programu a poskytnout tak komplexně a přehledně zpracovaný celek pro moţné zájemce. Lze si tak učinit poměrně přesnou představu o systému poskytování záruk a řešení financování prostřednictvím tohoto nástroje. Jedním z hlavních poţadavků je vypracování kvalitního a reálného podnikatelského záměru a podstoupení dalších údajů pro hodnotící proces, protoţe technicky se dá udělat mnoho věcí, ale jen ekonomicky přijatelné projekty se dočkají uskutečnění. Nedílnou součástí studie je i originální ţádost o záruku s veškerými potřebnými přílohami, jeţ spadají do kritérií pro splnění podmínek poskytnutí finančních prostředků ze zmíněného programu.

5.1 Představení firmy KOVO – STROJE, s.r.o., podnikatelský záměr Historie firmy KOVO – STROJE, s.r.o. je datována od roku 2001. Původním podnikatelským záměrem této společnosti byla výroba certifikovaných spojovacích součástí podle potřeb zákazníků. Vzhledem k malé poptávce nabízeného zahajovacího programu se ukázala v průběhu prvních 2 měsíců od zaloţení společnosti nutnost provést změnu dosavadní strategie směrem k jinému typu zákazníka. Strategie a volba dalšího programu byla jednoduchá - vyhovět poţadavkům potencionálního zákazníka. A protoţe nový zákazník měl 47

poţadavky na výrobek a sluţbu z oblasti inovačního inţenýrství, strategie byla dána. Firma začala aktivně oslovovat budoucí zákazníky z podobného segmentu průmyslu a nabízet jim své sluţby. Zásluhou poskytování komplexních sluţeb začala společnost také úspěšně navyšovat meziroční obraty. Z důvodu zvýšené poptávky po nabízených sluţbách si pronajala výrobní prostory v Dolních Chabrech u Prahy a současně investovala do nového strojního zařízení, coţ se projevilo ve zvýšené kvalitě poskytovaných sluţeb. V současné době a s výhledem na další růst společnosti je však potřeba udělat další strategické rozhodnutí, kterým je pořízení vlastní provozovny. Nabízí se nákup výrobního areálu na Kladně včetně převzetí závazků původního majitele. V současné době se připravuje návrh kupní smlouvy.

Cílem podnikatelského záměru je tedy převzetí stávajících zákazníků původní společnosti a spojení výrobních a obchodních aktivit původního vlastníka a KOVO – STROJE, s.r.o. do jedné společnosti. Součástí převzetí je nákup průmyslového areálu na Kladně. Finanční náročnost výše uvedené investiční akce se pohybuje ve výši 20 mil. Kč a společnost ji hodlá pokrýt ze dvou zdrojů: vlastními finančními prostředky ve výši 4 500 000 Kč a částečně z úvěru ve výši 15 500 000,-, který přislíbila poskytnout úvěrující banka, za předpokladu zajištění zárukou od záruční banky ve výši 80%.

5.2 Obecně o zárukách v Operačním programu Podnikání a inovace Záruční banka poskytuje záruky za úvěry pro MSP v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (dále jen OPPI) na základě vyhlášení příslušné Výzvy konkrétního programu. Podmínky jsou platné od data vyhlášení aktuální Výzvy a mohou se měnit vyhlášením nové Výzvy nebo v případě dílčích úprav na základě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO). Aktuální informace bývají zveřejňovány na webových stránkách MPO a záruční banky. Cílem programů je poskytováním bankovních záruk MSP usnadňovat realizaci podnikatelských projektů. Záruka můţe být poskytnuta pouze v případě,

48

kdyţ jsou splněna výběrová kritéria stanovená Výzvou platnou ke dni podání ţádosti. Záruky mohou být poskytovány pouze a převáţně investičně zaměřeným bankovním úvěrům. Maximální splatnost zaručovaného úvěru je omezena na 15 let. Záruka se vztahuje pouze k jistině úvěru. Zaručovány mohou být úvěry v české i cizí měně a to pouze úvěry určené převáţně na způsobilé výdaje projektu tj. na pořízení a financování aktiv a dalších výdajů k provádění podnikatelské činnosti, jenţ naplňuje cíle Výzvy. Způsobilými výdaji, ke kterým můţe být čerpán zaručovaný úvěr, jsou: pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku, resp. pořízení a rekonstrukce hmotného majetku a nákup pozemků pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, pokud není příjemcem podpory veden jako dlouhodobý hmotný majetek pořízení drobného nehmotného majetku, pokud je příjemcem podpory vykazován jako náklad/výdaj. DPH je součástí příslušného způsobilého výdaje.44

Projekt musí být realizován na území ČR (kromě hl. m. Prahy) a musí se převáţně týkat podporované ekonomické činnosti uvedené v seznamu podporovaných ekonomických činností, platném v době podání Ţádosti. Ţadatel musí být MSP podle přílohy č. 1 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008, viz. dle definice MSP45. Záruku nelze poskytnout podnikatelům, kteří mají k datu podání Ţádosti podle svého čestného prohlášení nedoplatky vůči vybraným institucím uvedeným v aktuální Výzvě k příslušnému programu, vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU, nebo mají ke dni zpracování Ţádosti nedoplatky z titulu mzdových nároků svých zaměstnanců. Ţadatel musí být ke dni podání Ţádosti registrován jako poplatník daně z příjmu na FÚ podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění (ţadatel tyto skutečnosti prohlašuje v Ţádosti). 44

Zdroj: http://www.cmzrb.cz. Pokud se podnikatel rozhodne pro podání ţádosti o podporu v rámci programu, který je určen pro MSP, musí zváţit, zda jako ţadatel podmínku MSP splňuje. Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají pouţít pro stanovení počtu zam.a fin. veličin, jsou údaje vztahující se k posl.uzav.zdaň.období vypočtené za období 1kal. roku. Za drobného, MSP se povaţuje podnikatel, který zam. méně neţ 250 zam. a jeho roční obrat nepřesahuje 50 mil.EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 mil.EUR. V rámci kategorie MSP jsou malí podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zam. méně neţ 50 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 mil.EUR. V rámci kategorie MSP jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zam. méně neţ 10 osob a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 mil.EUR. 45

49

5.2.1 S – záruka v programu ZÁRUKA za investiční úvěr

Typ této záruky je bankovní záruka s pásmy plnění (tzv. „pásmová záruka―), u kterého se plnění poskytuje aţ poté, co byl úvěr učiněn splatným. V pásmu nejvyššího plnění činí výše záruky aţ 80% výše jistiny úvěru. Doba ručení je max. 15 let. Výše plnění ze záruky v % se řídí dobou, která uplyne od data splatnosti úvěru do data sepsání výzvy k plnění. Záruční listina definuje ke dni jejího vystavení současně tři moţné výše plnění ze záruky, přičemţ pro kaţdou výši plnění v % je stanoven časový interval vymezený minimální a maximální dobou, která musí uplynout mezi datem splatností úvěru a datem sepsání výzvy k plnění ze záruky (tzv. pásmo plnění).46

5.3 Ţádost o S – záruku v programu ZÁRUKA včetně příloh Prvním krokem pro získání finanční programové podpory v podobě zmiňované S – záruky za investiční úvěr je řádné vyplnění příslušné Žádosti včetně příloh. – viz. Příloha č. 1, této práce. Ţádost obsahuje údaje jako je např. datum převzetí Ţádosti, jméno přiděleného obchodního pracovníka, číslo obchodního případu, datum zpracování Ţádosti, jméno zpracovatele, razítko (pokud je součástí podpisu ţadatele), a informace dle typu projektu.

V případě předložení Žádosti firmou KOVO – STROJE, s.r.o. na financování koupě průmyslového provozního areálu na Kladně se jedná o následující údaje, jeţ je nutné uvést: Identifikační údaje ţadatele Charakteristika projektu Prohlášení a závazky ţadatele + přehled příloh: 46

Zdroj: http://www.cmzrb.cz.

50

Projekt (popis projektu, výdaje na realizaci a jeho financování…) Ukazatele pro monitorovací systém (vliv projektu na rovné příleţitosti, ţivotní prostředí, investice do nové technologie, rozvoj informačních technologií, počet zaměstnanců, vyprodukovaná přidaná hodnota…) Údaje úvěrující banky (identifikace banky, předběţné údaje k zaručovanému úvěru, splátkový kalendář…) Údaje o úvěrech a ostatních závazcích žadatele (úvěrové závazky vůči bankám, ostatním subjektům, závazky z leasingových smluv, podrozvahové závazky…) Charakteristika žadatele (počet zam., doba vedení firmy, uskutečňování odbytu, hlavní činnost ţadatele, smluvní vztah s odběrateli, doba náhrady výpadků dodavatelů…) Údaje o ekonomických vazbách žadatele (účast ţadatele v jiných podnikatelských subjektech, účast společníků…) Prohlášení klienta o statutárním orgánu a jeho členech (fyz.osoby, práv.osoby…) Doklad o oprávnění k podnikání (Výpis z OR…) Přiznání k dani z příjmů (potvrzené FÚ) za období posl. 3 let existence žadatele Doklady o dodavatelském a odběratelském zajištění projektu Doklady o majetkoprávních vztazích k místu podnikání Ekonomické podklady pro žadatele, kteří vedou účetnictví

5.3.1 Profesní a osobní údaje o vlastnících ţadatele

Základní údaje o společnosti: KOVO–STROJE, s.r.o., Na Hradišti 324, PSČ 250 67, Prha–východ, IČ: 32953024 Datum zápisu do OR: 12.11.2001 Datum zahájení činnosti: 10.12.2001 51

CZ – NACE: 25620 Obrábění Společnost má zaveden systém kvality podle ČSN EN ISO 9001. Specifikace oblasti podnikání: strojírenská činnost, která je zaměřena na kovovýrobu, opravy a výrobu jednoúčelových strojů, kovoobráběčství: 50% obratu, oprava a výroba strojů: 50% obratu. Převažující předmět činnosti: kovoobráběčství Vlastnictví a management: Vlastnická struktura: společnost KOVO – STROJE, s.r.o. má dva společníky a dva jednatele: Ing. Martin Růţek, r.č. 731226/0020, 50% společník a jednatel Ing. Vladimír Gajda, r.č. 680311/1431, 50% společník a jednatel Majetkové podíly v jiných společnostech: Ing. Martin Růţek – nemá podíl v jiných společnostech Ing. Vladimír Gajda – nemá podíl v jiných společnostech Zkušenosti a kvalifikace vlastníků a managementu: Ing. Martin Růţek – vzdělání v oblasti strojírenství – absolvent ČVÚT FS, praxe v oboru 11 let, řízení společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. – 8 let Ing. Vladimír Gajda - vzdělání v oblasti strojírenství – absolvent ČVÚT FS, praxe v oboru 9 let, řízení společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. – 8 let.

5.3.2 Majetkoprávní vztahy související s projektem

Cílem podnikatelského záměru společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. je převzetí stávajících zákazníků původní společnosti a spojení výrobních a obchodních aktivit do jedné společnosti. Součástí převzetí je i nákup průmyslového areálu nacházejícího se ve Středočeském kraji, v okrese Kladno. Areál je situován na okraji katastrálního území Kladna a jedná se o stabilizované území určené územním plánem pro komerční zástavbu. Areál obsahuje3 hlavní budovy propojené spojovacím traktem, ve kterých jsou umístěny výrobní 52

dílny, sklady, kanceláře, šatny, sociální zařízení a jídelna. Dále jsou zde postaveny – venkovní sklad, studna, ţumpa, komunikace a celý areál je oplocen. Parkování je řešeno na vlastním parkovišti. Dle výpisu z katastru nemovitostí je majitelem pozemku Josef Koníček, bytem Vilová 37, 100 00, Praha 10 - Strašnice. Kupovaný areál je napojen na inţenýrské sítě s dostatečnou kapacitou. Areál má vlastní studnu. Není zavedena pouze odpadní kanalizace. Moţnost dobudování. Synergickým efektem dojde k úspoře nákladů od nákupu materiálu a po výrobu konečného produktu – strojních zařízení. Zvětší se objem výroby a moţnost výroby větších strojů a zařízení při větší přidané hodnotě. Dojde ke sníţení zaměstnanců při větším objemu výroby. Strojní vybavení původní společnosti obsahuje větší obráběcí stroje a umoţní velkou část obrábění realizovat ve společnosti KOVO – STROJE, s.r.o., tím dojde ke značnému omezení kooperace. Provede se odhad ceny obráběcích strojů původní společnosti a zahrnou se do hmotného investičního majetku firmy KOVO – STROJE, s.r.o. Původní majitel potom získá 20% podíl ve společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. Komerční areál zařízený pro obrábění a výrobu strojních zařízení je plně vybaven včetně zaměstnanců a v současné době je plně funkční a v provozu.

5.3.3 Časový plán realizace podnikatelského projektu

10 – 2009 odsouhlasení sml. mezi původním majitelem a KOVO–STROJE, s.r.o. 11 – 2009 výsledky ţádosti o úvěr 12 – 2009 platba částky za pozemek s dílnou na dohodnutý účet 12 – 2009 stěhování KOVO – STROJE, s.r.o. do výrob. prostor původního majitele 12 – 2009 převzetí zákazníků původní společnosti a převod smluv zaměstnanců a dokončení převzetí společností KOVO – STROJE, s.r.o. 12 – 2009 banka proplatí zbytek z kupní ceny za pozemek s nemovitostí na účet 03 – 2010 KOVO – STROJE, s.r.o. začne splácet hypoteční úvěr bance

53

5.3.4 Zdroje financování projektu

V důsledku poţadavků zákazníků na výrobu větších objemů a kusů se společnost KOVO – STROJE, s.r.o. rozhodla pro nákup vlastních výrobních dílen. Tento nákup komerční nemovitosti chce řešit hypotečním úvěrem. Požadovaný hypoteční úvěr – 15 500 000 Kč. Převod finanční částky hypotečního úvěru majiteli komerční nemovitosti – 4Q 2009 nebo 1Q 2010. Předpokládaná doba splácení hypotečního úvěru – 15 let. Začátek splácení hypotečního úvěru – 01 – 2010. Hodnota společnosti se bude zvyšovat postupně klesající zadluţeností. Při pronájmu podobného komerčního objektu by společnost KOVO – STROJE, s.r.o. zaplatila větší finanční částku, neţ bude činit předpokládaný hypoteční úvěr. Uspořené finanční prostředky můţe společnost investovat do rozvoje společnosti a vzdělávání zaměstnanců. Při pronájmu společnost nemůţe optimálně reagovat na potřeby zákazníků a prostory v pronájmu upravovat vhodným způsobem podle svých potřeb.47 Celková cena požadovaná vlastníkem komerčního objektu je 20 000 000 Kč. Podíl vlastních zdrojů společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. je 4 500 000 Kč. Tj. 23% vlastních zdrojů. Zajištění hypotečního úvěru bude komerčním objektem a pozemkem, dále pak strojním zařízením a hmotným investičním majetkem nakoupeným v průběhu podnikání společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. Zdroje pro splácení hypotečního úvěru chce společnost čerpat: z úspor, které vzniknou převzetím společnosti; -společnost KOVO – STROJE, s.r.o. nebude platit nájem – úspora 30 000 Kč./měsíc -úspora 2 pracovních míst na pozicích obráběčů kovů – úspora 40 000 Kč./měsíc -při větším odběru materiálu bude sleva 5% z celkového obratu – úspora 35 000 Kč. -průměrným ziskem společnosti v kaţdém měsíci: průměrný zisk 2007: 131 000 Kč.

47

Jindřichovská, Irena; Blaha, Zdenek. Podnikové finance. Praha: Management Press, 2001.

54

5.3.5 Postavení ţadatele na trhu a konkurence v daném oboru

TAMBAC s.r.o. – společnost zaměřená na vývoj, výrobu strojů pro výrobu kabelů a vodičů, výroba jednoúčelových strojů jako jsou navijáky a odvijáky, sídlo společnosti P 5; Strojírna JIRZÁŇ s.r.o. – společnost zaměřená na vývoj, výrobu a opravu strojů pro výrobu kabelů a vodičů, sídlo společnosti Kolovraty, dodává především do společnosti MAT kabel s.r.o., od které se v roce 1994 včlenila v rámci privatizace; TransCabel a.s. – společnost zaměřená na vývoj, výrobu a opravu strojů pro výrobu kabelů a vodičů, vlastněná z části majiteli Strojírny JIRZÁŃ s.r.o., sídlo společnosti je v Mělníku; KOLČAVA – ZÁMEČNICTVÍ, společnost zaměřená na kovoobrábění, sídlo společnosti Kralupy nad Vltavou.

Strategie konkurence, její přednosti a slabiny: Slabiny konkurence

Přednosti konkurence

Rychlost výroby

Znalost trhu

Servis u zákazníka

Vybudované zázemí - infrastruktura

Logistika

Zkušenosti

Inovace

55

Konkurenční ceny a nabídky se pohybují na podobné cenové úrovni jako u společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. U cenové nabídky na strojní zařízení nebo generální opravu postupuje společnost KOVO – STROJE, s.r.o. podle specifických poţadavků zákazníka. Pro kalkulaci u cenové nabídky pouţívá společnost tyto jednotkové ceny:

Proces

Cena v Kč. / hod.

Zámečnické práce

495 – 750

Kovoobrábění – soustruh – fréza

450 – 700

Kovoobrábění

650 – 950

Vyvrtávačka Broušení

550 – 750

Technická dokumentace

10% z ceny projektu; 500 - 1000

5.3.6 Zabezpečení prodeje a hlavní odběratelé

Mezi nejvýznamnější a perspektivní odběratele pro zajištění odbytu patří společnosti zabývající se výrobou a opravou energetických a telekomunikačních kabelů (ADAX, a.s.), opravou lékařských přístrojů, nástrojů a zdravotnických potřeb (MedicoMed, spol. s r.o.), dále pak společnosti podnikající v průmyslové automatizaci ve strojírenství (Strojírna JIRZÁŇ s.r.o.), automobilovém průmyslu, polygrafii, papírenství a výrobě kabelů, výrobních linek a strojů (PRVNÍ KABELOVNA, a.s.) apod.

56

5.3.7 Rozbor trţeb a provozních nákladů po náběhu projektu

Při plánování objemu výroby na rok dopředu se vychází ze zkušenosti vedení společnosti a z hodnot uvedených ve výkazech zisků a ztrát za minulá účetní období. Z obratu společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. za rok 2007 a 2008 můţeme odhadnout předběţný obrat za rok 2009. Také u původního vlastníka se dá sestavit předběţný objem výroby. U slučování společností platí obecné pravidlo, ţe součet obratů společností za předchozí rok neplatí po sloučení těchto společností. Vzhledem k částečnému poklesu zakázek a tím spojené redukci zaměstnanců, budeme vycházet pro plánování objemu výroby za rok 2009 pouze z obratu společnosti KOVO – STROJE, s.r.o.48 Náklady na mzdy budou v období 01-12/2009 – 1 800 000 Kč., bez odvodů na SSZ a VZP. Poloţka Materiál byla odhadnuta vzhledem k obratu roku 2007. Sluţby byly ponechány na stejné kalkulační úrovni, jako v roce 2007 s dostatečnou rezervou. Poloţka Odpisy se sníţila o část odepsaných strojů a o ukončené úvěry a leasingy na osobní automobily. Sníţila se poloţka Nájemné, které společnost KOVO – STROJE, s.r.o. přestane platit od 07/2009.

Plánovaná výsledovka KOVO – STROJE, s.r.o. 2009 (kalkulovaná z období 2007 KOVO – STROJE, s.r.o.). Kalkulace byla provedena v 04/2009 a spojením KOVO – STROJE, s.r.o. a původní společnosti předpokládáno od 10/2009. Proto se příjmy ve výši 11,5 mil. Kč. budou lišit od skutečnosti. Předpoklad obratu za rok 2009 s 5 zaměstnanci je 10 mil. Kč.

Příjmy /v Kč./

Výdaje /v Kč./

11 500 000

Materiál

2 230 000

Mzdy

1 800 000

Sluţby

3 100 000

SSZ, VZP

624 000

48

Fotr, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 1999.

57

Opravy

50 000

Odpisy

450 000

Ostatní

50 000

Nájemné

160 000

Uz. o. v. bez odp

0

Tvorba rezerv

0

ZISK

3 036 000 11 500 000

Plán objemu výroby pro rok 2010 je kalkulován jako 60% ze součtu obratů společnosti KOVO –STROJE, s.r.o. a původní společnosti v roce 2007. Obrat původní společnosti v roce 2007 – 16 080 000 Kč. Obrat společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. v roce 2007 – 12 200 000 Kč. 16 080 000 + 12 200 000 = 28 280 000 Kč.; 60% z 28 280 000 Kč. je 17 000 000 Kč.

Plánovaná výsledovka KOVO – STROJE, s.r.o. 2010 po převzetí původního vlastníka: Příjmy /v Kč./

Výdaje /v Kč./

17 000 000

Materiál

3 600 000

Mzdy

4 200 000

Sluţby

2 500 000

SSZ, VZP

1 300 000

Opravy

140 000

Odpisy

580 000

Ostatní

100 000

Nájemné

0

Uz. o. v. bez odp

0

Tvorba rezerv

0

ZISK

4 580 000 17 000 000

58

Plánovaná výsledovka KOVO – STROJE, s.r.o. 2011 po převzetí původního vlastníka: Příjmy /v Kč./

Výdaje /v Kč./

22 100 000

Materiál

4 050 000

Mzdy

4 200 000

Sluţby

2 500 000

SSZ, VZP

1 300 000

Opravy

280 000

Odpisy

ÚVĚR + 580 000

Ostatní

350 000

Nájemné

0

Neuhrazené f.

350 000

Tvorba rezerv

0

ZISK

8 490 000 - ÚVĚR 22 100 000

Společnost KOVO – STROJE, s.r.o. se po skončení pronájmu v Dolních Chabrech přestěhuje do prostor areálu v okrese Kladno. Přesune tam veškeré vybavení kanceláří a všechny obráběcí stroje a příslušenství. Proběhne přesun 6 zaměstnanců společnosti a začlení se do struktury zaměstnanců původní společnosti, která má v současné době zaměstnanců 12 a následně proběhne redukce zaměstnanců.

Struktura zaměstnanců původní společnosti: Pozice

Počet

Pozice

Počet

Pozice

Počet

Mistr

1

Frézař

1

Horizontkař

1

Soustružník

2

Zámečník

3

Brusič

1

(kontraktor) Pomocný p.

3

Celkem

12

59

Struktura zaměstnanců společnosti KOVO – STROJE, s.r.o.: Pozice

Počet Pozice

Počet

Vedení spol.

2

Mistr

1

Soustružník

1

Zámečník

1

Soustružník(kontraktor) 1 Celkem

6

Struktura zaměstnanců společnosti KOVO – STROJE, s.r.o. po převzetí původní společnosti. Pozice

Počet

Pozice

Počet

Pozice

Počet

Mistr

1

Frézař

1

Horizontkař

1

Soustružník

2

Zámečník

4

Brusič (kontraktor)

1

Pomocný p.

3

Vedení spol.

3

Celkem

16

Po přestěhování začne společnost KOVO – STROJE, s.r.o. přebírat komerční nemovitost původní společnosti a seznamovat se s dokumentací nemovitosti a se strojním vybavením. Podle smlouvy zaplatí část kupní ceny na dohodnutý účet. Současné zaměstnance původní společnosti převede v měsíci 12/2009 na zaměstnance KOVO – STROJE, s.r.o. Současně v 12/2009 začne přebírat zákazníky původní společnosti a nabízet jim servis poskytovaný zákazníkům KOVO – STROJE, s.r.o. Po skončení tohoto období by společnost KOVO – STROJE, s.r.o. měla mít 16 zaměstnanců. Pro výpočet předpokládaných nákladů na výrobu je dobré rozdělit si je na VARIABILNÍ NÁKLADY (přímé mzdy) a FIXNÍ NÁKLDY – REŢIE (správní, výrobní, zásobovací reţie). Náklady na PŘÍMÝ materiál není zahrnován do kalkulace, je vţdy kalkulován s cenou výrobku a je jeho součástí, můţeme ho odhadnout, ale na přesnost nebo výši kalkulace to nebude mít vliv.49 49

Fotr, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 1999.

60

Kalkulace nákladů na výrobu pro rok 2010: MZDY + REŽIE = NÁKLADY NA VÝROBU Rok

Mzdy /Kč./

Režie /Kč./

Měsíčně Ročně

Celkem /Kč./

2010

400 000x 12

Energie

33 000

396 000

Objekt

12 000

144 000

Telefon

10 000

120 000

Pohonné

20 000

240 000

3 000

36 000

Stroje

20 000

240 000

Nářadí

20 000

240 000

Rezerva

50 000

600 000

údrţba

hmoty Pojištění

Celkem

4 800 000

2 016 000

6 816 000

Předpokládaný počet zaměstnanců a jejich mezd /v Kč./: Pozice

Měs.hrubá Odvody mzda

1.

Vedoucí

Náklady

Počet Náklady

SSZ,VZP na pozici

celkem

22 000

7 480

29 480

1

29 480

výroby 2.

Obchod 1

27 000

9 180

36 180

1

36 180

3.

Obchod 2

27 000

9 180

36 180

1

36 180

4.

Mistr

21 000

7 140

28 140

1

28 140

5.

Zámečník

15 200

5 100

20 300

3

60 900

6.

Soustruţník

16 00

5 400

21 400

1

21 400

7.

Frézař

17600

6000

23 600

1

23 600

8.

Horizontkař

19 200

6 500

25 700

1

25 700

9.

Brusič

17 600

6000

23 600

1

23 600

61

10. Pomocný

11 200

3 800

15 000

1

15 000

11 200

3 800

15 000

2

30 000

14

330 180

2

70 000

16

400 180

dělník 11. Pomocná dělnice Mezisoučet

246 600

12. Kontraktoři

35 000

0

35 000

Součet

Společnost KOVO – STROJE, s.r.o. nepředpokládá v horizontu 2-3 let investice do HIM. Jediná investice bude generální oprava soustruhu menší řady do částky 110 000 Kč. Tato oprava je v nákladech z roku 2008 a je jiţ uhrazena.50

5.3.8 Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu – silné stránky a rizika

Silné stránky Bonitní pozemky komerční nemovitosti Dopravní spojení – přístupová cesty Dostupná pracovní síla Levnější pracovní síla neţ v Praze Moţnost růstu společnosti Poloha v komerční zóně Moţnost nepřetrţité výroby – neobydleno Zákazníci současného majitele Komplexní vybavení dílny Kvalifikovaní pracovníci dílny Opravená dílna – min. investice do oprav Všeobecně strojírensky zaměřená dílna 50

Slabé stránky Dopravní obsluţnost MHD Není vybudována odpadní kanalizace Péče o trafostanici

Hrdý, Milan; Horová, Michaela. Finance podniku. Praha: Wolters Kluwer, 2009.

62

5.3.9 Předloţení ţádosti záruční bance Klient předkládá Ţádost záruční bance osobně, resp. prostřednictvím svého pověřeného zástupce na základě přejímacího protokolu. Ţádost je moţné přijmout i bez podpisu, nicméně klient nejpozději při podpisu Smlouvy podepíše dříve předloţenou nepodepsanou Ţádost včetně všech jejích příloh. Standardní lhůta pro vyřízení Ţádosti je 4 týdny od data převzetí záruční bankou.51

5.4 Proces hodnocení projektu záruční bankou Předmětem věcného hodnocení klienta a projektu v návaznosti na předloţený projekt je posouzení klienta z pohledu konkurenceschopnosti, úrovně a zajištění podnikatelského záměru, úrovně komunikace, majetkových vztahů a managementu firmy.

5.4.1 Ověření přijatelnosti klienta a splnění programových podmínek Ţádost a její přílohy obsahují pravdivé údaje o klientovi a záruční banka ověřuje, zda klient není veden v databázi CRÚ a současně zpracuje ověření dle známých údajů a vyplní formuláře o identifikaci klienta a rizikový profil klienta. Kaţdá banka je povinna identifikovat ţadatele dle zákona o bankách.52 Pokud je klient vyhodnocen jako „přijatelný“ – můţe být navrhnuto poskytnutí záruky. Splnění programových podmínek, hodnocených podle podkladů uvedených v Ţádosti, je prvořadým kritériem pro poskytnutí záruky. Splnění podmínek programu se posuzuje podle znění výzvy platné k datu převzetí Ţádosti. V případě, ţe nejsou splněny všechny podmínky programu je moţné obchod zamítnout bez dalšího hodnocení. 53

51

Zdroj: http://www.cmzrb.cz. Kalabis, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, 2005. 53 Zdroj: http://www.cmzrb.cz. 52

63

5.4.2 Hodnocení bonity klienta a stanovení rizikovosti Ekonomickou analýzu projektu provede záruční banka na základě předloţených ekonomických podkladů, daňových výkazů a projektovaných údajů, uvedených v Ţádosti. V případech, kdy klient patří z hlediska záruční banky do tzv. ekonomicky spjaté skupiny (ESSK)54, přihlíţí hodnotitel také k bonitě ostatních členů skupiny, zejména ovládajících osob. Součástí hodnocení je i mimoekonomické hodnocení klienta včetně komentáře. Zajištění záruky se nevyţaduje, předpokládá se, ţe úvěrující banka má obchod standardně zajištěn.

5.4.3 Posouzení výše veřejné podpory Dále je nezbytné provést výpočet výše veřejné podpory a intenzity pro navrhovaný obchod. Pokud přesáhne intenzita podpory povolenou úroveň pro daný region soudrţnosti ve zdaňovacím období poskytnutí podpory a v předchozích dvou zdaňovacích obdobích přesáhne daný limit, de minimis, není ţádost doporučena ke schválení. Povolená výše veřejné podpory se u záruk k investičním úvěrům posuzuje následovně. Podle podmínek maximální intenzity veřejné podpory55 na úrovni jednotlivých regionů soudrţnosti v ČR (územní jednotky NUTS 2) – uvedené v textu jednotlivých Výzev programu ZÁRUKA podle krajů – viz. Příloha č. 3, této práce. Toto pravidlo lze uplatnit pouze v případě investičních úvěrů nebo k té části úvěru, která je pouţita na investice, pokud klient dodrţel podmínku, ţe před podáním Ţádosti nezahájil stavební práce a neuzavřel smlouvy s dodavateli strojů a zařízení.56 Do výše hrubého ekvivalentu podpory se pro účely výpočtu intenzity veřejné podpory započítává i veřejná podpora poskytnutá na stejné způsobilé výdaje od jiného poskytovatele podpor, pokud mu jiţ byla smluvně přiznána a pokud takovou kumulaci podmínky příslušné Výzvy připouštějí. 54

Hodnocení vazeb ţadatele na další ekonomicky spjaté subjekty hodnotí subjekty ekonomicky spjaté skupiny (mateřské společnosti, dcery a další subjekty) a jejich vazby na problémové subjekty ve skupině (negativní informace typu konkurzy, likvidace, exekuce, dluţníci) a závaţnost těchto výskytů. 55 Jde o poměr mezi hrubým ekvivalentem podpory a investičními náklady projektu vyjádřený v procentech. Přípustná intenzita veřejné podpory se vztahuje vţdy k místu realizace projektu (ne k sídlu firmy) a pokud je podmínkou pro poskytnutí poţadovaného typu podpory, je to uvedeno v textu příslušného programu. 56 Zdroj: http://www.cmzrb.cz.

64

Podle pravidla „de minimis―, tj. podpory malého rozsahu57, kdy nesmí být překročen příslušný limit na tříleté zdaňovací období. Toto pravidlo se uplatňuje u S – záruk pouze v případech, kdy nelze podporu poskytnout podle podmínek maximální intenzity veřejné podpory.

5.4.4 Návrh na rozhodnutí o poskytnutí záruky Dalším krokem záruční banky je vypracování tzv. Návrhu na rozhodnutí o poskytnutí záruky, které obsahuje: Věcné zhodnocení firmy a projektu, kde je stručně zhodnoceno postavení klienta na trhu a dosavadní vývoj klienta, cíl projektu a účel úvěru, popřípadě jsou uvedeny poznatky z jednání s klientem a údaje získané z databází s poznámkou o prověření přijatelnost klienta. Dále je uvedena všeobecná charakteristika a způsoby financování projektu; Splnění podmínek a kritérií pro získání programové podpory; Vyhodnocení úvěrového rizika obchodu analytikem a na základě provedení ratingu klienta stanoví rizikovou kategorii pohledávky klienta včetně zdůvodnění stanovené RK; Shrnutí silných a slabých stránek projektu; Uvedení výše veřejné podpory.

57

Podle článku 2 nařízení Komise č. 1998/2006 o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis nesmí podnikatel získat za jakákoliv tři po sobě jdoucí zdaňovací období podpory malého rozsahu přesahující v součtu částku 200 000 EUR, v případě podpory podnikatele podnikajícího v odvětví silniční dopravy (CZ NACE: 49.41 Silniční nákladní doprava, 49.31 Městská a příměstská pozemní osobní doprava, 49.32 Taxisluţba a pronájem osobních vozů s řidičem a 49.39.1 Meziměstská pravidelná pozemní osobní doprava) částku 100 000 EUR. Pro přepočet do korun českých se pouţije kurz Evropské centrální banky stanovený ke dni, kdy byla/je kaţdá jednotlivá podpora malého rozsahu poskytnuta. Za den poskytnutí podpory je povaţován den, kdy byla uzavřena smlouva o podpoře, nebo bylo vystaveno rozhodnutí o dotaci. Podpora poskytnutá formou záruky či úvěru se přepočte na hrubý ekvivalent podpory. Hrubý ekvivalent podpory v Kč se pro záruku rovná součinu výše poskytnuté záruky a koeficientu K (K=0,1333). Hrubý ekvivalent podpory pro zvýhodněný úvěr je roven výši diferenčního úroku za dobu od podpisu smlouvy o úvěru do data splatnosti úvěru sjednaného při poskytnutí úvěru. Výše diferenčního úroku se vypočte pouţitím diferenční úrokové sazby na splátkový kalendář, který předpokládá po uplynutí sjednané doby podřízenosti rovnoměrné sniţování jistiny úvěru. Období podřízenosti se sjednává pouze u podřízených úvěrů. Diferenční úroková sazba je dána rozdílem tzv. referenční úrokové sazby a úrokové sazby poskytovaného úvěru. Referenční sazba se stanoví jako součet základní sazby určené dle Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb, Úřední věstník Evropské komise 2008/C14/02/C ze dne 19. 1. 2008, ke dni poskytnutí úvěru a rizikové marţe odpovídající příslušné kreditní kvalitě příjemce podpory vyjádřené rizikovou kategorií příjemce podpory podle stupnice pouţívané poskytovatelem úvěru a míře zajištění úvěru. Pokud je projekt podpořen z více programů podpory v reţimu de minimis, hrubý ekvivalent podpory za jednotlivé programy (formy podpor) se sčítá.

65

Obsahem Návrhu na rozhodnutí o poskytnutí S pásmové záruky na realizaci podnikatelského záměru společnosti KOVO – STROJE s.r.o. by měly být následující údaje: Číslo obchodního případu přidělené záruční bankou: 2009 – 2018 Jméno obchodního pracovníka: Ing. Barbora Jiříková Název klienta: KOVO – STROJE, s.r.o. IČ/RČ: 329 53 024 Sídlo klienta: Na Hradišti 324, Klecany, PSČ 250 67 CZ – NACE 58 hl. činnost firmy: 25620 – Obrábění Název projektu a účel úvěru: Financování koupě průmyslového areálu v okrese Kladno a příslušných pozemků Místo realizace projektu: Nová 102, Kladno, PSČ 272 04 Úvěrující banka: Komerční banka, a.s. Číslo úvěrové smlouvy: v době hodnocení nebyla úvěrová smlouva uzavřena Výše zaručovaného úvěru: 15 500 000 Kč. Záruka: S – záruka v programu Záruka za investiční úvěr Výše záruky: 12 400 000 Kč. (80%) Cena za záruku pro klienta: 0,2000% Příspěvek k ceně: 4,000% Datum předpokládaného poskytnutí úvěru: 15. 12. 2009 Datum předpokládané splatnosti úvěru: 31. 3. 2019 Předpokládaná platnost záruční listiny: 31. 3. 2024 Typ splácení úvěru: splátkový kalendář Způsob platby ceny za záruku: jednorázově Úhrada za poskytnutou sluţbu (dle platného ceníku): 6000 Kč. Riziková kategorie klienta: 6 Veřejná podpora: regionální podpora Datum předpokládaného podpisu smlouvy o záruce: 18. 12. 2009

58

Klasifikace ekonomických činností uspořádaná do skupin s přiřazenými číselnými kódy. Přehled podnikatelských činností zařazených v CZ-NACE, které mohou být podporovány z veřejných zdrojů, je uveden jako příloha příslušného programu nebo jako společná příloha pro více programů podpory. Součástí příloh je i výčet činností, na které nelze podporu poskytnout, např. v případě výroby, zpracování a uvádění na trh produktů spadajících do oblasti Společné zemědělské politiky EU (CZ-NACE 0,1, 02, 03, částečně téţ 10, 11, a 13) sčítá.

66

Věcné zhodnocení podnikatelského záměru: Výdaje na realizaci projektu celkem: 20 000 000 Kč. Předpokládané způsobilé výdaje celkem: 15 500 000 Kč. Zdroje financování projektu celkem: 20 000 000 Kč. (vlastní zdroje ţadatele: 4 500 000 Kč., úvěry na něţ je poskytnuta podpora celkem: 15 500 000 Kč.) Financování projektu: Investičním úvěrem KB, a.s. ve výši 15 500 000 Kč., vlastními zdroji ve výši 4 500 000 Kč. Lokalita projektu a majetkoprávní vztahy k lokalitě projektu: Katastrální území Kladna. Výhody: blízkost hl. města Prahy, dobrá dopravní dostupnost, vlastní parkovací plochy, dostatečná velikost areálu. Majetkoprávní vztahy k lokalitě jsou předmětem projektu – nákup průmyslového areálu. Věcná připravenost projektu: Návrh kupní smlouvy Dodavatelské zajištění a zajištění odbytu výrobků/sluţeb: Žadatel naváže na obchodní vztahy a současně v rámci rozšíření aktivit získá nové zákazníky

Klient podniká na základě zápisu OR s předmětem podnikání: kovoobráběčství, činnosti technických poradců v oblasti strojírenství. Oprávnění umoţňuje realizovat podnikatelský projekt. Oba společníci firmy jsou i jejími jednateli a kaţdý můţe jednat za společnost samostatně. Společnost je zaměřena na oblast strojírenství, kovovýrobu, opravy a výrobu jednoúčelových strojů. Společnost nabízí komplexní sluţby dle aktuálních poţadavků, kaţdým rokem navyšuje obrat. Základní kapitál firmy je zapsaný a splacený ve výši 200 000 Kč. Společnost nemá majetkové účasti v jiných společnostech. Úroveň řízení firmy je dobrá. Dále ţadatel dodrţuje daňové, odvodové a další povinnosti vůči státu.

Splnění podmínek pro získání programové podpory v programu ZÁRUKA OPPI – S – záruka: Projekt bude umístěn na území ČR s výjimkou území hlavního města Prahy; Projekt je převáţně zaměřen na realizaci některé z podporovaných ekonomických činností dle přílohy Výzvy II; Projekt je převáţně investičně zaměřen;

67

Ţadatel prohlašuje, ţe projekt nepředpokládá podporu na činnosti spojené s vývozní činností ani podporu podmiňující pouţití domácího zboţí na úkor dováţeného; Ţadatel prohlašuje, ţe projekt respektuje zásady rovných příleţitostí mezi muţi a ţenami; Ţadatel prohlašuje, ţe projekt má pozitivní nebo neutrální vliv na udrţitelný rozvoj, a to po stránce ekonomické, sociální a environmentální; Ţadatel prohlašuje, ţe před datem podání ţádosti nebyly zahájeny stavební práce na realizaci projektu ani uzavřeny smlouvy s dodavateli strojů a zařízení nebo mu bude poskytnuta podpora jen podle de minimis; Ţadatel prohlašuje, ţe splňuje podmínky pro zařazení do kategorie malý a střední podnikatel podle definice uvedené v příloze 1 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008; Ţadatel je oprávněn k podnikání na území ČR odpovídajícímu podporované ekonomické činnosti, k jejímuţ uskutečňování je realizován projekt; Ţadatel vykonává podnikatelskou činnost v odvětví prvovýroby zemědělských produktů, rybolovu a akvakultury (v případě intenzity veřejné podpory se podmínka povaţuje za splněnou); Ţadatel prohlašuje, ţe je registrován jako poplatník daně z příjmu za finančním úřadem; Ţadatel prohlašuje, ţe nemá ţádné nedoplatky vůči subjektům vyjmenovaným v ţádosti a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU a nemá nedoplatky z titulu mzdových nároků zaměstnanců; Na majetek ţadatele není prohlášen konkurz ani nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, ţadateli není povoleno vyrovnání, není vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí na majetek ţadatele, není nařízena exekuce majetku; Ţadatel není v likvidaci, není zahájeno insolvenční řízení, ţadateli (fyzické osobě) není uloţen zákaz činnosti týkající se provozování ţivnosti; Ţadatel prohlašuje, ţe není podnikem v obtíţích, nemá neuhrazený závazek vzniklý na základě příkazu k vrácení finančních prostředků vydaného po rozhodnutí Komise, není příjemcem podpory pro mladé inovativní podniky; Zaručovaný úvěr bude čerpán pouze na způsobilé výdaje, a to převáţně investiční výdaje projektu; Výše poţadované záruky nepřesahuje 80% jistiny zaručovaného úvěru; Zaručovaný úvěr není veřejnou podporou dle článku 87 (1) Smlouvy o zaloţení ES č podporou de minimis, není podpořen z jiného finančního nástroje ES ani jiného operačního programu;

68

Zaručovaný úvěr není určen na financování projektu, který jiţ byl podpořen podřízeným úvěrem nebo z jiného operačního programu; Intenzita veřejné podpory, resp. pravidlo de minimis, jsou dodrţeny.

Silné a slabé stránky navrhovaného obchodu: Silné projektem ţadatel navazuje na vlastní úspěšné výrobní a obchodní aktivity, které dále rozšiřuje; vlastní výrobní areál zvýší efektivitu výroby a produktivitu zaměstnanců; rozšíření portfolia zákazníků; vlastní podíl finančních zdrojů klienta získaných podnikatelskou činností ve stejném oboru podnikání; Slabé vyčerpání značné části finančních zdrojů společnosti (úhradou kupní ceny); dopady ekonomické krize – moţné sníţení odběru zboţí a sluţeb.

Modelování záruk včetně veřejné podpory, kdy výše veřejné podpory je v limitu a byla propočtena na 25,65% - viz. Příloha č.3. Cena za záruku placená klientem byla propočtena na 131 823 Kč., a současně byl vypočten příspěvek ve výši 2 636 452 Kč. Celková cena za poskytnutí bankovní záruky činí 2 768 274 Kč. Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. Vzhledem k uvedenému zaměření nejsou v databázi CRÚ evidovány spotřebitelské úvěry fyzických osob, hypoteční úvěry fyzických osob, ručitelské závazky klientů, údaje o depozitních účtech (běžné účty bez povoleného debetu, spořící, termínové účty). Účastníkem CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Povinností účastníka CRÚ je provádění pravidelné měsíční aktualizace databáze CRÚ. Přístup k informacím je umožněn jednotlivým účastníkům a České národní bance v rozsahu potřebném 69

pro zajištění provozu CRÚ. Sdílení informací o závazcích a platební morálce klientů rozšiřuje okruh nástrojů využitelných v oblasti řízení úvěrového rizika. Předpoklad pozitivního působení na snižování podílu rizikových pohledávek v bankovním sektoru České republiky a zkušenosti z dlouhodobého provozování obdobných úvěrových registrů v zahraničí, zejména v EU, byly základním důvodem pro realizaci projektu CRÚ. Garantem projektu a dalšího rozvoje systému CRÚ je Česká národní banka. Řešení projektu probíhalo v úzké kooperaci s Bankovní asociací, zohledněny byly rovněž podněty jednotlivých bank. Aplikace CRÚ je založena na využití moderních informačních technologií a splňuje přísné požadavky v oblasti bezpečnosti dat. 59 Pokud má klient „pozitivní― úvěrovou historii, je zvýhodněn při posuzování své ţádosti o úvěr (včetně např. výhodnější úrokové sazby). Díky vyuţívání úvěrových registrů se také urychluje proces posuzování ţádostí o úvěry a můţe dojít ke sniţování úrokových sazeb z poskytnutých úvěrů. 60 Právnická osoba KOVO – STROJE, s.r.o, IČ: 329 53 024 se sídlem Na Hradišti 324, Klecany, PSČ 250 67 je rezidentem61 a klientem bez úvěrového závazku v daném období (v CRÚ není evidována aktuální pohledávka, počet věřitelských bank: 0).

Vyhodnocení úvěrového rizika a komentář ke stanovení rizikové kategorie (RK) pohledávky klienta obsahuje vyhodnocení jeho bonity, kdy analytik záruční banky stanoví tzv. RK klienta = přijatelnost klienta a projekt doporučí k realizaci financování nebo zamítne. Na základě ratingu62 rizikového profilu klienta KOVO – STORJE, s.r.o. byla analytikem banky stanovena výše rizika za přijatelnou.

59

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru. Kalabis, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, 2005. 61 Daňovým rezidentem ČR je osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště, anebo se zde obvykle zdrţuje (souvisle alespoň po dobu 183 dní v příslušném kalendářním roce). Je to takový daňový poplatník, jehoţ příjmy ze všech jeho zdrojů na území domácí země i ze zahraničí podléhají zdanění v domovské zemi. Daňový rezident má tedy tzv. neomezenou daňovou povinnost a musí ke zdanění přiznat veškeré své příjmy (celosvětové). Přitom však není rozhodující, kdo příjmy vyplácí, zda jsou vypláceny v dané zemi, nebo v zahraničí a ani to, kde je činnost vykonávána. Daňový nerezident ČR je osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdrţuje (tj. v kalendářním roce se zde zdrţuje méně neţ 183 dní) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. Za daňového nerezidenta ČR se povaţuje ale i osoba, která je povaţována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv ČR. Daňový nerezident má omezenou daňovou povinnost a platí pouze příjmy z tuz.zdrojů. 62 Rating žadatele v sobě zahrnuje hodnocení ţadatele k datu podání ţádosti na základě jeho dvouleté historie (poslední dvě uzavřená období, dle daňového přiznání) a aktuálního čtvrtletí. Je koncipován tak, aby odráţel finanční a nefinanční situaci ţadatele ve sledovaném období. 60

70

Komentář analytika obsahuje i tzv. mimoekonomické hodnocení, kde se zohledňují následující skutečnosti: celkový počet zaměstnanců, doba stávajícího sloţení vedení firmy, odbyt výrobků, hlavní činnost ţadatele, smluvní vztahy s odběrateli, výpadky dodavatelů, úroveň zajištění realizace projektu, zkušenosti banky s klientem, jistota inkasa klienta, údaje o ekonomických vazbách ţadatele, zkušenosti vedení firmy, způsob jednání klienta v bance a reference jiných finančních institucí apod. Taktéţ i toto hodnocení klienta bylo stanoveno jako přijatelné. Analytik provede podrobný ekonomický rozbor účetních výkazů společnosti, tzv. finanční analýzu, kde vyhodnocuje výkonnost (rentabilitu), hospodaření (likviditu) a stabilitu ţadatele, kde v našem případě předpokládejme, ţe převaţuje zlepšující se trend. Rating k 30. 9. 2009 tedy zařadil žadatele KOVO – STROJE, s.r.o. jako klienta s nejvyšší bonitou. Riziko obsahuje 6,10%.

5.5

Smlouva o záruce a Záruční listina

V případě schválení Návrhu na rozhodnutí o poskytnutí S pásmové záruky je tato skutečnost záruční bankou oznámena klientovi a je dohodnut termín podpisu Smlouvy s oznámením výše poplatků a ceny za záruku hrazené klientem. Za provedené úkony spojené s vyhodnocením Ţádosti a s přípravou smluvní dokumentace hradí klient cenu za poskytnutou sluţbu stanovenou platným ceníkem. Cena za záruku pro klienta je stanovená pevně podle zařazení klienta do třídy rizikové kategorie, maximálně však 200 000 Kč. Cena se počítá za období od data uzavření Smlouvy do data splatnosti úvěru podle vyjádření úvěrující banky v příloze Ţádosti o záruku, v úvěrovém příslibu, či v jiţ uzavřené úvěrové smlouvě. Výplata finančního příspěvku k ceně záruky je přímo vázaná na cenu záruky a vyplácí se klientovi automaticky ke dni splatnosti ceny záruky. Poslední fází je vyhotovení smluvních dokumentů tj. Smlouvy o poskytnutí bankovní záruky v Programu ZÁRUKA včetně obchodních podmínek a Záruční listiny spolu s provedením a ověřením identifikace klienta dle originálů. Při podpisu Smlouvy je klientovi zřízen tzv. Operativní běţný účet pro vyrovnání závazků klienta z uzavřeného obchodu a provedena identifikace klienta a zaplacen poplatek dle aktuálního ceníku. Klient

71

převezme originál smlouvy o záruce včetně příloh. Záruční listina bývá zpravidla úvěrující bance zaslána poštou.

5.5.1 Výklad k Záruční listině (ZL) Záruční listina k záruce je písemný dokument vystavený ručitelem (záruční bankou), ve kterém prohlašuje, ţe uspokojí věřitele (příjemce záruky) do výše peněţité částky stanovené v záruční listině, jestliţe třetí osoba (dluţník) nesplní svůj závazek vůči věřiteli, případně jestliţe nastanou skutečnosti stanovené v ZL. Záruční banka ručí za podmínek stanovených v ZL. Podmínky ZL jsou rozhodující pro trvání závazku. Záruční banky k plnění ze záruky, zejména podmínky označené v ZL jako podmínky rozvazovací. Při porušení těchto podmínek je porušen základní předpoklad pro plnění ze záruky a povinnost k plnění zaniká. Záruční banka je povinna splnit svůj závazek ze záruky, jen kdyţ je k tomu písemně vyzvána věřitelem a doručena nejdéle v době platnosti uvedené v ZL. Záruka je neodvolatelná, nemůţe být vzata zpět a věřitel má jistotu o jejím trvání i jejích podmínkách. Záruka je určená k zajištění pohledávek věřitele vzniklých výhradně z úvěrové smlouvy, která bude po celou dobu platnosti obsahovat náleţitosti uvedené v ZL.

5.5.2 Plnění ze záruky Poskytuje se aţ poté, co byl úvěr učiněn splatným. Výše plnění v procentech se řídí dobou, která uplyne od data splatnosti úvěru do data sepsání výzvy k plnění ze záruky. ZL definuje tři moţná procenta plnění ze záruky. Pro kaţdou výši plnění v procentech je stanoven časový interval vymezený minimální a maximální dobou, která musí uplynout mezi datem splatnosti úvěru a sepsání výzvy k plnění ze záruky (pásmo plnění). Základem pro stanovení výše plnění je nesplacená jistina úvěru ke dni sepsání výzvy k plnění. Zajišťovací instrumenty k zajištění zaručovaného úvěru nejsou v ZL obsaţeny a jejich předchozí zpeněţení či zánik netvoří podmínku pro plnění ze záruky. Výši plnění ze záruky si věřitel předurčuje tím, v jakém okamţiku sepíše výzvu k plnění ze záruky obsahující náleţitosti uvedené v ZL v čl. IV. 72

Pásma plnění: a) ve výši 80% nesplacené jistiny, byla-li výzva k plnění sepsána v rozmezí 49 – 60 měsíců ode dne, kdy nastala splatnost všech splátek zaručovaného úvěru, téţ „pásmo A―. b) ve výši 65% nesplacené jistiny, byla-li výzva k plnění sepsána v rozmezí 25 – 48 měsíců ode dne, kdy nastala splatnost všech splátek zaručovaného úvěru, téţ „pásmo B―. c) ve výši 50% nesplacené jistiny, byla-li výzva k plnění sepsána v rozmezí 9 – 24 měsíců ode dne, kdy nastala splatnost všech splátek zaručovaného úvěru, téţ „pásmo C―. Plnění ze záruky se provádí do dvou měsíců po doručení posledního z dokladů, kterými je moţno povaţovat výzvu za kvalifikovanou a odpovídající podmínkám ZL.

5.6 Sledování obchodního případu a plnění smluvních podmínek klienta Klient je povinen dodrţovat ujednání uvedená ve Smlouvě o bankovní záruce včetně obchodních podmínek, které jsou její nedílnou součástí. Kontroly jsou prováděny dle zásad a postupů banky. 1. Záruční banka provádí pravidelné kontroly u klienta, resp. v místě realizace projektu, zaměřené na plnění povinností vyplývajících z uzavřené Smlouvy o bankovní záruce, příp. navrhuje sankce vyplývající z nedodrţení smluvních podmínek. 2. Záruční banka sleduje finanční situaci klienta tzv. monitoring, průběţně pravidelně vyhodnocuje vývoj ekonomické situace klienta po celou dobu trvání záruky na podkladě účetních výkazů a doplňujících údajů poskytnutých klientem. 3. Záruční banka sleduje a vyhodnocuje záznamy o klientech i případných dluţnících a navrhuje změnu zařazení rizikové klasifikace klienta (RK), případně vypracuje návrh na řešení s návrhem dalšího postupu.

73

5.7 Ukončení obchodu

Pokud klient řádně splnil své závazky vůči věřiteli (úvěrující bance), sdělí tuto skutečnost úvěrující banka písemným prohlášením záruční bance.

Ukončení ručení a

následně ukončení obchodního případu provádí správce sloţky. Smlouva o záruce můţe být ukončena aţ po splnění všech závazků (peněţitých i nepeněţitých), které z předmětného smluvního vztahu vznikly. V případě jiné varianty ukončení Smlouvy se postupuje podle smluvních podmínek Smlouvy a Obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí Smlouvy.

74

Závěrem slovo autorky Dovolte mi pár slov závěrem, jako malé shrnutí. Mým záměrem bylo rozšířit povědomí o nejen dotačních programech EU ale i dalších moţných zdrojích a podporách určených podnikatelské oblasti, dále pak přiblíţit některé méně známé skutečnosti související s nabídkou finančních prostředků, jeţ lze vyuţít pro rozvoj podnikatelské činnosti, které jistě ocení případní ţadatelé. Tato práce taktéţ přehledným způsobem zveřejňuje průběh realizace podnikatelského záměru financovaného jedním z programů včetně podmínek, které musí ţadatel splňovat jako je například typ projektu, na něţ lze prostředky ţádat, limit dotace a přehled dalších formálních poţadavků, jejichţ specifikace utváří ucelený přehled a představu o průběhu získání finančních prostředků pro podporu podnikatelských aktivit. Sama studie můţe slouţit i jako podklad Hospodářské komoře ČR pro představu o systému poskytování finančních prostředků z Evropské unie. V průběhu studia, shromaţďování podkladů a hledání moţných alternativ jsem v souvislosti s podnikatelským sektorem dosti často naráţela na problematiku vlivu politického spektra, jehoţ úkolem by mělo být rozvíjení podmínek pro konkurenceschopné prostředí. Nicméně ve skutečnosti se sem promítá neefektivnost státu na straně jedné a dalo by se říci demotivace a neaktivita firem na straně druhé. Dle mého názoru je zapotřebí mnohonásobně více vyuţívat nabízené finanční nástroje, ale zároveň i podporovat nejen informovanost v této oblasti, ale i vědu, výzkum a především vzdělávání, které si troufám říci, není v ČR, v současnosti konkurenční výhodou, neboť ekonomika je zaloţena na levné pracovní síle a specialistů v daných oborech je nedostatek. Na tvorbě příznivého podnikatelského prostředí má svůj podíl i kvalita veřejné správy. Politická sféra řeší mnoho reforem, problematiku přijetí eura nevyjímaje, nicméně je třeba nezapomínat na zajištění konkurenceschopnosti subjektů a nabízet investorům a budoucím generacím jak podporu ve vzdělání, tak kvalitní a prosperující systém podnikatelských moţností, rozvoje a růstu. Je důleţité se zamyslet nad problematikou efektivnosti alokace zdrojů, a zda veškeré důleţité procesy, které bychom mohli vyuţít, pracují v našem zájmu. Působení těchto dvou zmiňovaných skupin by mělo vést k větší zodpovědnosti, k naplňování slibů a minimalizování korupčního prostředí, které sráţí konkurenční výhody. Je třeba učinit mnohá vládní opatření pro udrţení pozitivního vývoje ekonomiky, vţdyť uţ jen zdraţování elektrické energie můţe být pro mnohé podnikatelské subjekty likvidující, posilování koruny jiţ samo o sobě sniţuje konkurenceschopnost tuzemských výrobců a na vládě je zamezit oslabení tuzemských firem, 75

o jejichţ důleţitosti a podpoře v ČR svědčí i značná aktivita MPO ČR. V poslední době se hovoří o krizi a jejím dopadu na podnikatele. Podnikatelé, jako nejvýznamnější skupina zaměstnavatelů, dávají lidem jistotu práce a jejich úspěchy či neúspěchy jsou ostře sledovány, protoţe neúspěchy mají přímý vliv na osudy jejich zaměstnanců a jejich rodin. Globální finanční krize má velký dopad na podnikatelské prostředí, ale i v těchto těţkých dobách však existují příleţitosti, jen je nutné je pro podnik objevit. Je třeba nalézt finanční, strategická a provozní řešení, která zlepší likviditu, finanční flexibilitu, návratnost investic a vybudovat udrţitelný podnik. Budoucnost je poznamenána vysokým stupněm nejistoty a nelze ji tudíţ přesně odhadnout. Mají-li se dnešní organizace úspěšně uplatnit v odlišných podmínkách postkrizového světa, musí se především změnit samy. Právě zmiňovaná krize v určitém významu podnikatelům a firmám pomohla a vyčistila trh od konkurence, která tu jiţ dávno neměla své místo. A lze souhlasit s tím, ţe úspěšní a slušní podnikatelé by si zaslouţili větší díl úcty a uznání.

76

Seznam použité literatury a dalších pramenů MONOGRAFIE 1. BAJER, Petr; MATYÁŠ, Jiří. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. Praha: Eurospolečnosti, 2009. ISBN 978-80-254-4017-9. 2. BLAŢEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3275-6. 3. BOHÁČKOVÁ, Ivana; HRABÁNKOVÁ, Magdalena. Strukturální politika Evropské unie. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2009. ISBN 978-80-7400-111-6. 4. BUDÍK, Josef. Evropské strukturální fondy a jejich využívání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009. ISBN 978-80-7408-014-2. 5. DUBSKÁ, Drahomíra. Podnikatelské prostředí a ekonomický růst České republiky. Praha: Český statistický úřad, 2010. ISBN 978-80-250-2014-2. 6. FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-812-1. 7. HRDÝ, Milan; HOROVÁ, Michaela. Finance podniku. Praha: Wolters Kluwer, 2009. ISBN 978-80-7357-492-5. 8. JINDŘICHOVSKÁ, Irena; BLAHA, Zdenek. Podnikové finance. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-025-2. 9. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80251-0882-1. 10. KINCL, Michael. Veřejná podpora v Evropské unii. Praha: POLYGON, 2004. ISBN 80-7273-097-5. 11. KLVAČOVÁ, Eva. Světová ekonomická krize: Příčiny, projevy, perspektivy. Praha: Professional Publishing, 2009. ISBN 978-80-7431-012-6. 12. LACINA, Lubor; RUSEK, Antonín a kolektiv. Evropská unie: trendy, příležitosti, rizika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. ISBN 978-80-7380077-2. 13. LUKEŠ, Martin; NOVÝ, Ivan. Psychologie podnikání. Praha: Management Press, 2005. ISBN 80-7261-125-9. 14. PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Praha: Corona Communications, 2007. ISBN 978-80-903954-2-8. 77

15. PETŘÍČEK, Václav. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha: CORONA, 2006. ISBN 80-903363-6-1. 16. PLCHOVÁ, Boţena; ABRHÁM, Josef. Ekonomické a právní aspekty podnikání v EU. Praha: C. H. BECK, 2007. ISBN 978-80-7179-558-2. 17. PREUSS, Karel. Podnikatelské strategie. 2. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. ISBN 978-80-7265-134-4. 18. SOUČEK, Zdeněk. Firma 21. století. 2. vydání. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-007-2. 19. VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1069-2. 20. VOJÍK, Vladimír. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. Praha: Wolters Kluwer, 2009. ISBN 978-80-7357-467-3. 21. ZEMÁNEK, Josef. Instantní ekonomie nejen pro začátečníky. Praha: Computer Media, 2010. ISBN: 978-80-7402-059-9.

INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.czechinvest.cz http://eagri.cz/public/app/RDM/Portal http://www.cmzrb.cz http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-stredni-podnikani/koncepce-rozvoje-msp-20072013/1000503/40192 http://www.mpo.cz http://www.nbs.sk http://www.strukturalni-fondy.cz http://www.euroskop.cz http://www.mmr.cz

78

Seznam příloh: ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příloha č. 1

Ţádost o S – záruku v programu ZÁRUKA (záruka za investiční úvěr) včetně příloh

Příloha č. 2

Přehled maximální intenzity veřejné podpory – Region soudrţnosti (NUTS 2)

79