VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka. Vnímání změn těla v těhotenství

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka

Vnímání změn těla v těhotenství Bakalářská práce

Autor: Markéta Lustigová Vedoucí práce: Mgr. Petra Doucková Jihlava 2012

Anotace: Cílem mé bakalářské práce je zjistit subjektivní vnímání změn těla v těhotenství, které žena prožívá. Do teoretické části jsem zahrnula oplození, vývin plodového vejce, vývin zárodku, vývin plodu, fyziologii těhotenství a změny s ním spojené – jak tělesné, tak psychické. V praktické části se zaměřuji na vyhodnocení dotazníků, které byly rozdány ženám v prenatálních poradnách. Součástí praktické části jsou také tabulky a grafy, které interpretují výsledky jednotlivých dotazníkových položek.

Klíčová slova Těhotenství, obtíže v těhotenství, změny v těhotenství, porodní asistentka

Annotation: The main goal of my bachelor thesis is to investigate individual reactions to changes of a body during a pregnancy that women experience. Into the theoretic part I included the process of fertilization, the evolution of a foetal egg, the evolution of an embryo, the evolution of a fetus, physiology of pregnancy and changes related to it – both physical and mental. In the practical part I focus on the assessment of questionnaires given to women in prenatal advisory centres. Various charts and graphs interpreting results of individual questionnaire assets are also included in the practical part.

Key words Pregnancy, problems during pregnancy, changes during pregnancy, midwife

Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce Mgr. Petře Douckové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím tvoření. Poděkování patří i mé rodině, mému příteli a všem blízkým, kteří mě při tvorbě této práce a studiu podpořili.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1 Úvod ......................................................................................................................... 7 1.1

Cíle práce ........................................................................................................... 9

1.2

Hypotézy ............................................................................................................ 9

2 Teoretická část ...................................................................................................... 10 2.1

Oplození ........................................................................................................... 10 Uhnízdění vajíčka ..................................................................................... 11

2.1.1 2.2

Těhotenství ....................................................................................................... 11

2.2.1

Vývin zárodku........................................................................................... 13

2.2.2

Vývin plodu .............................................................................................. 13

2.3

Těhotenské změny v ženském organismu ........................................................ 14

2.3.1

Příznaky těhotenství .................................................................................. 14

2.3.2

Změny na vnitřních a vnějších pohlavních orgánech ............................... 16

2.3.3

Změny na ostatních orgánech ................................................................... 18

2.3.4

Hormonální změny v těhotenství .............................................................. 22

2.4

Psychologie těhotenství .................................................................................... 23

2.5

Úloha porodní asistentky v péči o těhotnou ženu ............................................ 26

2.5.1

Péče porodní asistentky o těhotnou ženu .................................................. 26

2.5.2

Praktické rady porodní asistentky při potížích ve fyziologickém

těhotenství ................................................................................................................. 28 3 Praktická část ........................................................................................................ 31 3.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 31

3.2

Organizace výzkumu ........................................................................................ 32

3.3

Charakteristika souboru ................................................................................... 33

3.4

Analýza výsledků ............................................................................................. 36

4 Diskuze ................................................................................................................... 57 5 Závěr ...................................................................................................................... 65 Literatura Seznam zkratek Přílohy

1 Úvod Těhotenství je jedno z nejhezčích a nejšťastnějších období v životě ženy. Všechny ženy vypadají v období těhotenství stejně. Jsou ,,krásné“. Žena podstupuje jisté tělesné i psychické změny. To, jak žena těhotenství prožívá a jaké se v ní odehrávají změny, je velice zajímavé. Právě proto jsem se pro toto téma rozhodla. Je úchvatné pozorovat ženu, jak se během devíti měsíců těhotenství mění. Miminko v ní roste a to je vidět na zvětšujícím se bříšku. Jakýmsi způsobem se z ní stává někdo jiný. Nebude to obyčejná žena, ale pomalu se z ní bude stávat matka, která se bude muset starat nejen o sebe, ale i o své dítě. ,,Tak už je to jisté: čekáte dítě! Já, coby porodní asistentka, vám gratuluji a ze srdce vám přeji, aby vaše těhotenství i porod probíhaly bez problémů a abyste v dohledné době ve své náruči držela zdravé a krásné dítě. Již dlouho víte, že jak váš životní styl, tak vaše duševní rozpoložení rozhodujícím způsobem ovlivňují dobrý průběh tohoto zázraku. Využijte všech možností dnešní zdravotní péče a nedělejte se moc starostí. Těhotenství a porod jsou biologické procesy a vaše tělo je výborně připravené na to přivést na svět dítě. Žijte dál svůj život, vychutnávejte si tuto životní etapu a nenechte se znejistit všemi těmi radami, které někteří pokládají za zaručené. Naslouchejte svému tělu a důvěřujte své intuici.“ (Stollowsky, 2008, str. 1) V těhotenství žena hlavně prožívá pocity štěstí. Její tělo regeneruje a je v dokonalém souladu. Žena je naplněna radostným očekáváním. ,,Aby žena mohla uvědoměle prožívat těhotenství se všemi jeho hormonálními a tělesnými změnami, které mohou být vnímány jako pozitivní nebo negativní, a aby možná jediné těhotenství v životě ženy získalo patřičný význam.“ (Wessels, Oellerich, 2009, str. 6) V období těhotenství se v těle matky odehrává spousta změn, které můžeme obecně popsat, jako obměny, které doprovázejí vyšší požadavky a zátěž těla (Mourek, 2005). V bakalářské práci se zabýváme tím, jak ženy vnímají změny těla v těhotenství. V teoretické části jsme se zaměřili na vznik těhotenství. Poté se zabýváme vývojem plodu. Dále jsme uvedli, jaké změny žena v těhotenství pociťuje a co všechno se v jejím 7

těle děje, nejen po fyzické a hormonální stránce, ale i psychické. V každé kapitole se snažíme načrtnout její problematiku a tím i čtenáře obeznámit s tímto tématem. Součástí mé práce jsou kapitoly: oplození, těhotenství, těhotenské změny v ženském organismu, psychologii těhotenství a význam porodní asistentky v péči o těhotnou ženu.

8

1.1 Cíle práce Hlavní cíl: Zjistit, jak ženy vnímají změny svého těla v těhotenství. Další cíle: 1. Zjistit, jaké tělesné změny v těhotenství budou ženy považovat za pozitivní a negativní. 2. Zjistit, jak jsou ženy ovlivňovány ve vnímání změn těla v těhotenství svým věkem, vzděláním a počtem těhotenství. 3. Zjistit, jaké změny na sobě ženy pozorovaly dříve, než jim bylo lékařem potvrzeno těhotenství.

1.2 Hypotézy 1. Domníváme se, že ženy budou zařazovat mezi pozitivní změny, které přináší těhotenství, růst bříška a mezi negativní přírůstek na váze. 2. Předpokládáme, že si ženy budou myslet, že vyšší dosažený věk přinese více informovanosti o těhotenství a dřívější zpozorování těhotenských změn, ale zároveň budou mít ženy větší obavy o nenarozené dítě. 3. Domníváme se, že většina žen na sobě nejdříve zpozoruje amenoreu.

9

2 Teoretická část 2.1 Oplození ,,Mnohamilionový dav se dychtivě valí za svým dosud jen tušeným cílem. Cesta je dlouhá a nebezpečná. Na každém úseku číhají nepřátelé a překážky. Statisíce podlehnou nástrahám putování, miliony nestačí nasazenému tempu a zahynou před cílem. Jen několika málo nejzdatnějším jedincům se podaří cíl alespoň zahlédnout – a jen jeden, nejlepší z nejlepších, cíle dosáhne.“ (Čekal, Šulc, 1992, str. 8) Ke koncepci dochází tehdy, když se mužská pohlavní buňka – spermie vnoří do ženské pohlavní buňky – vajíčka. K oplození většinou dochází ve vejcovodech. Vajíčko může oplodnit pouze jedna jediná spermie. Při spojení spermie a vajíčka je rozhodnuto o všech vrozených dědičných znacích jedince (Gaskin, 2010). Vznik spermií, neboli spermiogeneze, probíhá ve výstelce točitých kanálků varlete. Jádra spermií mají 23 párů chromozomů. 22 párů je autosomů a jeden pár je pohlavní chromozom. Ten je buď X nebo Y a určuje pohlaví plodu. V hlavičce neboli jádru spermie se nachází chromatin, ve kterém jsou uloženy veškeré dědičné vlastnosti. Spermie se také skládá z bičíku, který umožňuje její pohyb dopředu a šroubovitý pohyb. Alkalické prostředí hybnost spermií podporuje, kyselé naopak spermie zpomaluje a ničí. Spermie se smísí se sekretem žláz a vzniká sperma (Kobilková, 2005). Vznik vajíček se nazývá oogeneze. Vajíčko je oproti spermii největší buňka v těle. Žena se s vajíčky ve vaječníku narodí. V ovariu jich je kolem 200 000 – 400 000. Pomocí účinků hypofyzárních hormonů vzniká zralý folikul, který se nazývá Graafův folikul. Vajíčko obsahuje poloviční počet chromozomů, tj. 22 autosomů a jeden pohlavní

chromozom.

Pokud

vznikne

zygota

spojením

vajíčka

a

spermie

s chromozomem X, narodí se plod ženského pohlaví. Spojí-li se vajíčko a spermie s chromozomem Y, vznikne plod mužského pohlaví. Při splynutí obou jader pohlavních buněk má buňka plný počet chromozomů, tj. 23 párů (46 chromozomů) (Kobilková, 2005).

10

Oplození obvykle předchází ejakulace, při které se spermie ukládají do zadní klenby poševní. Spermie se pohybují pomocí bičíku. Při období kolem ovulace je cervikální hlen řídký, protože je z velké části tvořen vodou. To umožňuje lepší postup spermií (Roztočil, 2008). Pouze jedna spermie oplodní vajíčko, přesto musí sperma obsahovat na 1 ml alespoň 20 milionu spermií. Jinak je pravděpodobnost oplození nízká. Vajíčko je nejčastěji oplozeno v ampulární části vejcovodu (Šípek, 2012). Oplození vajíčka jsou spermie po ejakulaci schopny 24-72 hodin. Vajíčko má schopnost oplození pouze 24 hodin po ovulaci. Před oplodněním vajíčka musí dojít ke kapacitaci spermie (Roztočil, 2008). Tzn. že se aktivují proteolytické enzymy a spermie je schopna oplodnit vajíčko. Dochází k akrosomální reakci. Po oplození dochází k zonální reakci, kdy se povrchová membrána vajíčka pro další vniknutí spermií uzavře (Šípek, 2012).

2.1.1

Uhnízdění vajíčka

Oplozené vajíčko se do dělohy dostává asi 4. den po oplození. Kolem 6. dne se uchycuje na zadní straně dělohy. Začíná se nořit do děložní sliznice. Když se blastocysta uhnízdí, některé její buňky již mají určenou funkci. Z jedné části se tvoří samotný plod a z druhé vznikne placenta. Buňky, které tvoří placentu, uvolňují do krve chemické látky a hormony (Holoubková, 2008). Nastává období, kdy se dá očekávat, že zázrak se opět povedl. Nedostavila se menstruace a ženský organismus pomalu začíná cítit jisté změny. (Nováková, 2010).

2.2 Těhotenství ,,Přirozeným následkem pohlavního styku mezi mužem a ženou jest oplodnění, jež pak dochází výrazu v těhotenství.“ (Springerová, rok neznámý, str. 255) V období těhotenství se v organismu ženy vyvíjí plod. Začíná, když je vajíčko oplozeno a končí porozením dítěte. Gravidita je fyziologický proces. Průměrná délka těhotenství je 280 dní, což je 40 týdnů, neboli 9 kalendářních či 10 lunárních měsíců (Slezáková, 2011; Gaskin, 2010). Plodové vejce má tyto části: placentu, pupečník, plodové obaly, plodovou vodu a plod.

11

Placenta Placenta zajišťuje výživu, zásobuje plod kyslíkem, odvádí odpadní látky jeho metabolismu a umožňuje kontakt organismu plodu s organismem matky. Je prozatímní endokrinní žlázou. Z choria začínají v těhotenství, cca mezi 9.- 25.dnem, vyrůstat výrůstky, které se nazývají choriové klky. Nové klky dorůstají od 12. týdne gravidity a placenta je plně funkční. Placenta je na konci těhotenství oválná, vysoká asi 3 cm, průměr činí kolem 20 cm a váží okolo 500g. Průtok krve placentou je cca 70ml/min. Placenta syntetizuje, hCG, estrogeny, progesterony a lidský placentární laktogen (Roztočil, 2008). Pupečník (funiculus umbilicalis) Pupečník je spojkou mezi plodem a placentou. Upíná se na vnější břišní stěně plodu a ve středu fetální části placenty. Povrch pupečníku tvoří amnion. V pupečníku se nachází tři cévy. Jedna žíla, která vede okysličenou krev z placenty k plodu. A dvě arterie, které vedou odkysličenou krev od plodu. Cévy jsou umístěny v měkké tkáni, které se říká Whartonův rosol. Pupečník měří asi 50 cm a je tlustý asi 2 cm. Příliš krátký nebo naopak příliš dlouhý pupečník může způsobit různé porodnické komplikace (Roztočil, 2008; Kobilková, 2005). Plodové obaly Jsou tři typy plodových obalů. Decidua – těhotensky změněná sliznice dělohy. Je mateřského původu a vytváří vnější obal plodového vejce. Ze začátku umožňuje výživu plodového vejce a jeho nidaci. Chorion – splývá s amniálním obalem a vytváří vazivovou blánu, která je mezodermálního původu. Tvoří se z atrofujících choriových klků. Amnion – vytváří vnitřek obalu plodového vejce. Na pohled je amnion průsvitná blána bez cév, která kryje fetální část placenty a obaluje pupečník. Vnější část amnia splývá s deciduou a choriem. Vnitřní část amnionu vytváří amniální tekutinu, která z téměř celé části tvoří plodovou vodu (Roztočil, 2008). Plodová voda (liquor amnialis) Plodová voda je ochrannou bariérou plodu před mechanickým poškozením tím, že vytváří na celou plochu plodu stejný tlak. Mimo jiné je také důležitá pro výživu a 12

látkovou výměnu dítěte. Na konci těhotenství je plodové vody méně. Asi kolem 7001000 ml. Z velké části je plodová voda tvořena vodou, asi 99 %. Zbylou část tvoří proteiny, tuky, elektrolyty, glukóza, kreatinin, moč (Kobilková, 2005).

2.2.1 Vývin zárodku V této době dochází k vývinu orgánů plodu neboli organogenezi. Třetí týden žena zpozoruje amenoreu a další první známky těhotenství. Cévy, výstelka perikardiální a peritoneální dutiny, krev, skoro všechny vnitřní orgány (srdce, varlata, ledviny, vaječníky) se tvoří z mezodermu. Kůže a kožní adnexa (nehty, vlasy), nervový systém, výstelka nosních a ústních dutin a žlázy slinné, základ míchy a mozku vzniká z ektodermu. Z entodermu se vytváří výstelka zažívacího, ledvinného a respiračního ústrojí. Kolem 4. týdne gravidity dochází k nastoupení pravidelné srdeční akce (Roztočil, 2008). ,,Maličký vetřelec je cizincem v těle matky – skládá se z cizích bílkovin, bude mít jinou krevní skupinu. Avšak život se (skoro) vždy prosadí: Embryo produkuje chemické látky, které oslabují imunitní systém matky. Tak může děťátko ve vašem těle dorůstat.“ (Nováková, 2010, str. 6) Ve 12. týdnu gravidity plod začíná pít a polykat plodovou vodu. Začíná se vyvíjet sací reflex tím, že plod špulí a pohybuje rty. Koncem 12. týdne jsou zcela diferencovány vnější pohlavní orgány (Roztočil, 2008).

2.2.2 Vývin plodu Tvorba orgánu a vnější podoby je dokončena v zárodečném vývoji. V tomto období se zárodek začíná nazývat plodem. V průběhu fetálního vývinu bude plod růst a budou se zdokonalovat všechny jeho funkce. Také bude postupně docházet k přípravě činnosti dělohy k porodu. Kůže plodu se stává pevnější a začíná se do podkoží ukládat tuk. Vyvíjejí se kosti a svaly. Ve střevech se začíná tvořit smolka – mekonium. Pohyby plodu jsou intenzivnější a matka je začíná vnímat. Ozvy plodu jsou možné poslouchat stetoskopem. Tělo pokrývá lanugo a mázek. Zdokonalují se plíce. Obličej se vyvíjí a dosahuje konečného vzhledu, jaký bude mít, až se miminko narodí, u chlapců sestupují varlata do šourku. Plod zaujme polohu podélnou hlavičkou. Plod 13

postupně vstupuje do pánve a tím se uvolňuje tlak na bránici a mizí problémy s dýcháním a pálením žáhy (Nováková, 2010; Roztočil, 2008).

2.3 Těhotenské změny v ženském organismu V organismus ženy probíhají během těhotenství velké změny – v děloze je chráněn a vyživován plod. Po porození dítěte se změny, které způsobilo těhotenství, vracejí do normálu (Leifer, 2004).

2.3.1 Příznaky těhotenství ,,Často se stává, že žena netrpělivě vyzvídá na svých starších družkách, jak lze poznati počátek těhotenství, a zhusta pak považuje zastavenou čmýru za jeho neklamnou první známku.´´ (Svoboda, rok neznámý, str. 20 ) Nejisté známky těhotenství -

Amenorea (Vynechání menstruace vždy nemusí znamenat graviditu, ale může být známkou nějaké poruchy, např. anovulace.)

-

Napětí v prsou (V počátku těhotenství může mít žena citlivé a napjaté prsy, bradavky mohou být více pigmentované.)

-

Obměna v barvě poševní sliznice (Kvůli naplnění cév krví se sliznice, vulva a děložní krček v graviditě zbarví do tmavěmodra až purpurově ruda. Zbarvení se označuje jak Chadwickovo znamení. Neobjevuje se pouze v těhotenství, ale i u stavů, při kterých je zvýšena naplň cév v pánvi.)

-

Zvýšená pigmentace kůže (Zvýšené zbarvení dvorců a ztmavnutí čela chloasma gravidarum, je způsobeno těhotenstvím, které aktivuje MSH. Vybarvuje se čára mezi pupkem a sponou stydkou, která se v těhotenství nazývá linea nigra.)

-

Pajizévky tzv. strie (Vznikají popraskáním elastických vláken pod kůží následkem rychlého růstu podkoží.)

-

Nauzea (Vždy nemusí následovat zvracení. Způsobují ji neurovegetativní změny trávicího systému. Nejčastěji se vyskytuje v začátku těhotenství, nejčastěji ráno.

-

Časté močení tzv. polakisurie (Zvětšující se děloha vyvíjí tlak na močový měchýř, a tím se snižuje jeho objem. Když děloha přeroste do dutiny břišní, tlak

14

se sníží. Na konci těhotenství dítě vstupuje do malé pánve a tlak na močový měchýř se opět zvyšuje.) -

Pohyby plodu (Více rodička zaznamenává první pohyby okolo 18. týdne těhotenství, prvorodička asi kolem 20. týdne.)

-

Větší únava (nejčastěji se objevuje na začátku gravidity a trvá v době 1. trimestru. Může se vyskytnout v závěru těhotenství jako důsledek zvětšení váhy gravidní ženy) (Roztočil, 2008).

Pravděpodobné známky těhotenství -

Zvětšující se břicho (V prvním trimestru dosahá děloha k symfýze, ve 20. týdnu je hmatatelná ve výšce pupku. Zvětšující se břicho je více viditelné u vícerodiček. Břišní svaly jsou následkem minulého těhotenství povolené.

-

Mění se objem, tvar a konzistence dělohy (Zjišťují se palpačním vyšetření v prvních třech měsících gravidity.)

-

Hegarovo znamení (Objeví se mezi 6. - 8. týdnem gravidity při bimanuálním vyšetření. Část, která je mezi hrdlem a istmem, má měkkou konzistenci a ten kdo provádí vyšetření má pocit, že je hrdlo odděleno od těla.)

-

Braunovo znamení (Zjistí se v 5. týdnu těhotenství. Děložní stěna je v místě implantace zárodku zvětšená a prosáklá.)

-

Piskáčkovo znamení (V části děložního rohu, kde roste placenta, je děloha nesouměrná a prosáklá.)

-

Goodellovo znamení (Objeví se v 6. - 8. týdnu gravidity, děložní hrdlo je změklé.)

-

Balottement (Objevuje se ve 2. trimestru. Prsty vyšetřujícího vytlačí naléhající oblast plodu, ten se odrazí od dna děložního a naléhající část vrazí do porodníkových prstů.)

-

Braxton-Hicksovy kontrakce (,,Jsou nebolestivé a nepravidelné děložní stahy, které nevyvolávají změny na děložním hrdle. Mohou se vyskytovat i mimo období těhotenství.“) (Roztočil, 2008, str. 97)

Jisté známky těhotenství Vznikají pouze tehdy, když se v těhotenství vyvíjí plod. -

Ozvy plodu (Přítomné již před 10. týdnem gravidity. Jsou detekovatelné pomocí UZ. Srdeční akce se pohybuje okolo 120-160 úderů za minutu. 15

-

Pohyby plodu (Ten, kdo ženu vyšetřuje, hmatá pohyby kolem 20. týdne těhotenství. Jsou zaměnitelné se střevní peristaltikou.)

-

Průkaznost plodu UZ (Přibližně kolem 5. a 6. týdne. Většinou první metoda, která zaznamená zárodek v dutině děložní) (Leifer, 2004).

-

Průkaz hCG v krvi a moči

-

Obrysy plodu (Jak se plod zvětšuje a roste, tak je možné cítit přes stěnu břišní části plodu) (Roztočil, 2008).

2.3.2 Změny na vnitřních a vnějších pohlavních orgánech Vaječníky Zvýšenou sekrecí hormonů placenty dochází k zastavení sekrece FSH a LH, ale nastává zvýšení prolaktinu, který utlumí ovariální hormonální aktivitu (Slezáková, 2011). Děloha Děloha prochází v těhotenství nejrapidnějšími změnami. Z původní váhy 60g se zvětší na váhu 1000g. V důsledku působení hormonů je prosáklá a překrvená. Děloha musí pojmout plod, placentu, a amniovou tekutinu. Změny ve tvaru dělohy 1. měsíc – Děloha je bohatě prokrvená a zvětšuje se v celém svém objemu. Větší prosáknutí je v oblasti nidace plodového vejce tzv. Dickinsonův-Braunův znak. 2. měsíc – V tomto období se na děloze vyskytují nejisté známky těhotenství tzv. Hegarovo a Piskáčkovo znamení. 3. měsíc – Děloha není hmatná, nepřesahuje symfýzu. 4. měsíc – V tomto stadiu narůstá množství plodové vody. Dno děložní dosahuje dva prsty nad symfýzu. Děloha se stále nachází v původní anteflexi. Rozeznáváme horní a dolní děložní segment. 5. měsíc – Děložní dno se nachází v polovině vzdálenosti kost stydká - pupek. Vyrovnává se anteflekční úhel. Matka pociťuje první pohyby plodu. Začínají se počítat ozvy plodu. 6. měsíc – Děloha je hmatná v úrovni pupku. 7. měsíc – Děložní dno sahá 4 prsty nad pupek. 8. měsíc – Děloha je hmatná mezi pupkem a sternem 9. měsíc – Děložní dno je hmatné u žeberních oblouků 16

10. měsíc – Děloha klesá 3 prsty pod pupek. Hlavička u primipar naléhá na pánevní vchod, proto břicho klesá. U multipar nenaléhá a břicho je více vyklenuté (Leifer, 2004; Roztočil, 2008). Děložní hrdlo Hrdlo má v těhotenství změněnou barvu i konzistenci. Je prosáklé a má modrofialové zbarvení. Palpačně hmatatelné je Goodellovo a Chadwickovo znamení. Žlázky, které obsahuje cervikální sliznice se zmnoží a produkují více hustého hlenu, který tvoří hlenovou zátku a zavírá tak cervikální kanál. Zátka tvoří ochrannou bariéru proti vstupu infekce. Odchod hlenové zátky ohlašuje začátek porodu (Leifer, 2004; Roztočil, 2008).

Pochva Sliznice je prokrvená a mění barvu. V důsledku vysoké tvorby estrogenu se zahušťuje hlen a pochva se prodlužuje. Je hojnější poševní výtok a má nízké pH, asi 3,5 - 6. Tak zajišťuje zvýšenou obranyschopnost pochvy před bakteriemi (Roztočil, 2008). Mléčná žláza Těhotná žena bude pociťovat změny na prsou brzy po nedostavení se menstruace. Změny jsou popisovány jako pnutí v prsou, zvětšují se a je zvýšená citlivost bradavek. Mléčná žláza obsahuje alveoly, které se, působením zvýšené hladiny estrogenu a progesteronu, zvětší. Zvětšují se i celý objem prsou. Na konci druhého měsíce se vyskytují těhotenské změny na prsním dvorci. Dvorec tmavne, bradavka je větší a stává se citlivější na dotyk a více se topoří. Už někdy kolem 10. týdne těhotenství se v prsu začne tvořit prvotní mléko, které se nazývá kolostrum. Čím víc se blíží termín porodu, tím víc kolostrum houstne. Se zvětšeným objemem prsou se na nich objevují strie – pajizévky (Roztočil, 2008). Vnější rodidla Hráz se zbytňuje, protože se více ukládají tuky. Labia majora jsou u primipar většinou u sebe, u více rodiček může být vidět poševní vchod. Kvůli relaxaci hladké svaloviny žil, zácpě, vysokému tlaku dělohy a obezitě mohou vznikat varixy v oblasti hráze a rekta (Roztočil, 2008).

17

2.3.3 Změny na ostatních orgánech Změny v uropoetickém systému Již na začátku těhotenství se postupně zvyšuje glomerulární filtrace a prokrvení ledvin, protože je zvýšený objem plazmy a minutový objem srdce. Největší zvýšení je asi kolem 32. týdne, potom klesá a před termínem porodu se zcela vyrovnává. Nevhodná poloha těhotné je na zádech, protože tak se snižuje diuréza. Nejvhodnější je poloha na boku. Vlivem progesteronu se rozšiřují močovody. Rozšíření je patrnější na pravé straně a může způsobovat hromadění moči. Svojí roli také hraje tlak těhotné dělohy. Potíže vrcholí kolem 8. měsíce těhotenství. S blížícím se termínem porodu potíže odeznívají (Kobilková, 2005). Kardiovaskulární systém S rostoucí dělohou je srdce vysunuto nahoru a doleva. Tyto změny způsobují mírné zvětšení srdce a může vznikat systolický šelest. Tep je zrychlený o 10 – 15 tepů za minutu. Krevní tlak se v prvním trimestru nijak nemění, ve druhém trimestru se může objevovat spíše hypotenze. S blížícím se termínem porodu se tlak zase dostává do normálních hodnot. Může vznikat i hypertenze a to tehdy, když se systolický tlak zvýší o 30 mm Hg a diastolický o 15 mm Hg. Krevní tlak také ovlivňuje právě zaujatá poloha matky. Ve druhém trimestru se nedoporučuje poloha na zádech, která vyvolává syndrom dolní duté žíly. Vyznačuje se náhlým vznikem hypotenze (těhotná děloha tlačí na dolní dutou žílu a snižuje se žilní návrat k srdci). Vhodná poloha je na levém boku. V pokročilém těhotenství se také mohou objevovat otoky, které jsou také způsobeny velkým tlakem dělohy v těhotenství. Srdeční výdej je výrazně zvýšený od začátku až do konce těhotenství. Objem krve ve v graviditě zvýšený o 40 – 50 % (Roztočil, 2008). Dýchací systém Tlak rostoucí dělohy vysunuje bránici nahoru, zmenšuje prostor v dutině hrudní a utlačuje spodní plicní laloky. Tyto problémy se vyskytují nejvýrazněji v posledních 3 měsících těhotenství. Minutový dechový objem plic se zvětšuje a vitální kapacita stoupne o 10 %. Také se vyskytuje hyperventilace, která zvyšuje parciální tlak oxidu uhličitého ve venózní krvi. Těhotné se hůře dýchá (Kobilková, 2005).

18

Krevní systém Narůstá objem krve o 1 – 1,5 litru. V období gravidity je zvýšená tvorba červených krvinek. Z tohoto důvodu je důležitý zvýšený přísun množství železa. Počet erytrocytů fyziologicky klesá z důvodu naředění krve plazmou. Klesá hematokrit i hemoglobin. Je zvýšená tvorba bílých krvinek. Nejvyšší hodnoty dosahují v průběhu a těsně po porodu. V těhotenství je snížená koncentrace albuminu, proto se také snižují hodnoty plazmatických bílkovin. Také bývá zvýšená sedimentace jako následek nízkých plazmatických proteinů. V období porodu je zvýšená plazmatická hladina fibrinu a fibrinogenu asi o 50 % (Roztočil, 2008). Trávicí systém Dutina ústní. V období těhotenství je zvýšená krvácivost dásní, která je způsobena vysokou hladinou estrogenů. Působení estrogenů se zvyšuje produkce slin, které mají nižší kyselost a těhotná je náchylnější ke vzniku zubního kazu (Roztočil, 2008). Jícen, žaludek, střeva. Ranní nevolnost a zvracení v průběhu prvního trimestru je nesjpíše způsobeno výraznou sekrecí hCG. Také ho mohou vyvolávat různé metabolické změny v oblasti sacharidů nebo zvýšená vnímavost na pachy, vůně a chutě. Vlivem progesteronu hladká svalovina trávicího systému relaxuje a tak způsobuje jeho sníženou motilitu. Relaxací svěrače kardie dochází ke gastroezofageálnímu refluxu a vzniká pálení žáhy. Snížená peristaltika a tlak rostoucí dělohy způsobuje plynatost a zácpu a později mohou vznikat varikózní uzly, tzv. hemoroidy (Roztočil, 2008). Játra. V období těhotenství neprochází žádnou výraznou změnou. Někdy mohou zvýšené hladiny progesteronu a estrogenu zapříčinit ztížený odtok žluče (cholestáza), která se pak může usazovat v kůži a vyvolá svědění (pruritus gravidarum). Svědění mizí po porodu (Roztočil, 2008). Kožní systém Na kůži se mohou tvořit pajizévky, tzv. strie. Vznikají popraskáním elastických vláken pod kůží a vypadají jako proužky. Nejčastěji se vytváří na břiše, na prsou, v bederní krajině a na stehnech. Nově vzniklé strie mají bleděrůžovou až modročervenou barvu. Postupně blednou a dostávají šedobílou až perleťovou barvu. U těhotných žen také může být zvýšená pigmentace na tváři (chloasma uterinum), na prsních dvorcích, vulvě. 19

Také je pigmentovaná čára (linea alba) mezi pupkem a sponou stydkou, která se v těhotenství nazývá linea fusca. Pigmentace vzniká zvýšenou tvorbou MSH (Kobilková, 2005). Pohybový systém Vlivem progesteronů a estrogenů, se některé klouby, jako jsou např. symfýza, sakroiliakální skloubení, uvolní a prosáknou. Pánev se tak připravuje na porod. Pokud se pánev uvolní ve větším rozsahu, než je fyziologické, mluví se o insuficienci pánve a po porodu dítěte se označuje jako pelveolýza. Obratle jsou také vlivem hormonu uvolněny a ovlivňují držení těla. Těhotná žena se prohýbá více dozadu, aby vyrovnala tíhu těhotné dělohy a prsů. Z tohoto důvodu vzniká bolest zad (Kobilková, 2005).

Metabolismus Tělo ženy v těhotenství musí pokrýt svoji nutriční potřebu a také obstarat dostatečný přísun živin k dítěti (Roztočil, 2008). Hmotnostní přírůstek. Těhotná žena, která před těhotenstvím trpí nadváhou nebo obezitou, by měla za celé období těhotenství přibrat 7 kg. Žena, která má normální váhu před otěhotněním, může za celé těhotenství nabrat asi 11,4 – 16 kg. Nejvíce však přibírat ve druhém a třetím trimestru, v průměru 0,3 – 0,4 kg za týden. Ženy, které mají před otěhotněním nízkou váhou, tzn. BMI pod 20 kg/m2 , by měly přibrat asi 12 – 18 kg. V prvním trimestru je přibývání na váze nízké. Činí asi 125 g za týden. Od začátku druhého trimestru je optimální přibývání na váze asi 0,3 – 0,4 kg za týden. ,,Celkový i průběžný matčin váhový přírůstek je dosti spolehlivým ukazatelem odpovídajícího hrazení potřeb energie matčinou výživou.“ (Müllerová, 2004, str. 23) Metabolismus bílkovin. Nároky na přísun bílkovin jsou v období těhotenství větší. Polovinu zvýšeného množství bílkovin obsahuje v termínu porodu plod a placenta. Zbytek se nachází v mléčné žláze, děloze a v krvi matky v podobě plazmatických bílkovin a hemoglobinu (Roztočil, 2008). Metabolismus cukrů. Nároky na přísun cukrů jsou v období těhotenství také větší. Vyvíjející se plod čerpá energetické požadavky z glukózy. Hormony placenty mají roli antagonisty inzulinu (Roztočil, 2008). 20

Metabolismus minerálů a vody. Celkový objev vody v těle se v graviditě navýší asi o 7 litrů. Z 1200 až 1500 ml se naředí krev. 5000 ml se podílí na zvětšení množství mimobuněčné tekutiny. Většinou těhotná žena přijímá větší míru minerálů, takže se bez problémů zabezpečí potřeby plodu (www.porodnice.cz). Metabolismus tuků. Ve druhé polovině gravidity se zvyšují hodnoty plazmatických lipidů. Malá část lipidů se uloží do tukových zásob matky. Ke konci těhotenství tukové zásoby ubývají, protože plod klade větší nutriční požadavky (Roztočil, 2008). Endokrinní systém Adenohypofýza – přední lalok hypofýzy V období těhotenství zvětší adenohypofýza svůj objem. Působením progesteronu a estrogenu se zastaví tvorba FSH a později i LH. V těhotenství se také zvyšuje hladina ACTH, který podporuje sekreční činnost kůry nadledvin. Dále se také zvyšuje TH, který podporuje sekreci štítné žlázy. HPL může u některých těhotných způsobit akromegalii, tzn. Růst pouze koncových částí těla – nos, uši, atd. (www.porodnice.cz). Neurohypofýza – zadní lalok hypofýzy V neurohypofýze se kupí oxytocin a vazopresin, který se vytváří v hypotalamu. V období těhotenství jsou působením placentárních enzymů zbaveny účinku. Až těsně před porodem nabývají svých účinků

a mohou působit na děložní sval

(www.porodnice.cz). Tyreoidea – štítná žláza V období těhotenství je štítná žláza zvětšená. Na zvětšení se podílí překrvení žlázy a zmnožení jejich buněk. Kupí se více jodu, ale ten je vylučován ledvinami. ,,Hormon štítné žlázy tyroxin se ve větší míře váže na proteinový nosič, který se také ve větším množství tvoří vlivem estrogenů, takže hladina volného tyroxinu je na hladinách zjišťovaných u netěhotných. Tkáně mateřského těla jsou zvýšeně vnímavé na tyroxin. Bazální metabolismus je zvýšený o 20 až 25 %.“ (www.porodnice.cz)

21

2.3.4 Hormonální změny v těhotenství ,,Produkce některých hormonů se během těhotenství výrazně zvyšuje a vytvářejí se také hormony zcela nové. Některé z nich vyplavuje podvěsek mozkový (umístěný na spodině mozku), zatímco jiné se tvoří ve vaječnících, ve štítné žláze a později v placentě. Jejich úkolem je připravit organismus na těhotenství. Hormonální změny mohou vyvolat také vedlejší účinky, ty jsou známkou toho, že těhotenství probíhá normálně.“ (Lees, Reynolds, McCartan, 1997, str. 73) Hormony, které vytváří placenta jsou: progesteron, estrogen, hPL, hCG (Leifer, 2004).

Progesteron Má za úkol udržet těhotenství a na konci gravidity je jeden ze spouštěcích mechanismů porodu. Progesteron má vliv na uvolnění některých svalů. Zamezuje tak předčasnému narození miminka. Snižuje krevní tlak, protože rozšiřuje cévy. Žena může trpět mdlobami. Také snižuje motilitu trávicího systému, a proto těhotná žena může trpět zácpou. Progesteron také ovlivňuje psychiku, zvyšuje hodnoty tělesné teploty, ovlivňuje rychlost dýchání (Lees, Reynolds, McCartan, 1997). V prvních třech měsících je tvořen žlutým tělískem. Pak přebírá tuto funkci placenta. Je velice důležitý v době, kdy se oplozené vajíčko implantuje (Roztočil, 2008).

Estrogen Má za úkol stimulovat růst dělohy. Je důležitý k přípravě mlékovodů k laktaci. Způsobuje zvýšený krevní průtok cévami v děloze (Leifer, 2004). Lidský choriový gonadotropin (hCG) Je to glykoprotein, který obsahuje stejnou alfa podjednotku jako luteinizační hormon a také se mu velice podobá. Má také beta podjednotku, která je specifická. Pár dní po tom, co je blastocysta implantována začíná produkce hCG. Zjistitelné hodnoty se vyskytují ve 3. týdnu gravidity. Nejvyšší hodnoty jsou v 8. týdnu těhotenství. V dalších týdnech těhotenství hodnoty klesají. Za úkol má: udržet žluté tělísko v prvním trimestru, které produkuje progesteron; u plodů chlapeckého pohlaví podporuje syntézu

22

testosteronu

ve

varlatech;

při

infekčním

původci

podněcování

trofoblastu

k imunologické odpovědi (Roztočil, 2008). Lidský placentární laktogen (hPL) Objevit lze od 5. týdne gravidity. Je tvořen trofoblastem. Hodnoty hPL se postupně zvyšují v prvním a druhém trimestru. Placenta produkuje hPL v přiměřeném množství ke své velikosti. HPL ovlivňuje metabolické děje. Buď přímo, nebo nepřímo (Roztočil, 2008).

2.4 Psychologie těhotenství ,,Ať už těhotenství je, nebo není plánované, mění mezilidské vtahy mezi všemi členy rodiny. Oba rodiče se mohou cítit zaskočení skutečností, že čekají dítě a stanou se rodiči. Jako první je napadne, jak dítě naruší jejich vztah jak páru. Rodiče, kteří již nějaké dítě mají, přemýšlejí o tom, jak dokážou rozdělit svou energii i lásku mezi nový přírůstek do rodiny a starší děti a jak nové dítě ovlivní sourozence.“ (Leifer, 2004, str. 76) Pro ženský organismus není těhotenství pouze fyzickou záležitostí, ale i psychickou. Na začátku těhotenství nejdříve musí přijmout dítě jako součást sebe samotné. Z těhotné ženy se stává matka (Leifer, 2004). Žena se v období gravidity srovnává s velkou řadou životních obměn. Reakce a psychické změny těhotné ženy jsou ovlivněny jejím věkem, zralostí a osobností těhotné. Také je ovlivňuje to, jak je žena připravená na novou roli matky, a jaký zaujímá přístup k těhotenství. Důležité jsou také faktory ekonomického a sociálního prostředí. Žena si během těhotenství tvoří mateřskou totožnost a její ,,já“ se začleňuje do nové role matky. Budoucí matka může pociťovat úzkost a zmatek.

Začíná předělávání rodinného

uspořádání. V těhotenství se u ženy může vyskytnout tzv. benigní těhotenská encefalopatie. Ta se vyznačuje poruchou kognitivních funkcí, např. potíže s učením, únava, poruchy paměti, poruchy čtení, nespavost atd. (Ratislavová, 2008).

23

První trimestr Pokud žena nepociťuje žádné známky těhotenství, je pro ní někdy těžké si připustit, že je těhotná. Často si žena přijde těhotná, až tehdy, když jí to potvrdí lékař. Začátek těhotenství vnímá většina žen rozpolceně. Mnoho dětí je sice chtěných, ale neplánovaných (Leifer, 2004). Většinou je žena v prvním trimestru zaměřena hodně na sebe a na svoje tělo a tak zjišťuje první známky těhotenství. Připouští si, že se v ní vyvíjí dítě, které, až se narodí, tak změní život celé rodiny. Často je žena nejistá a změny v těhotenství ji donutí vyhledání kontaktu se svojí matkou. Těhotná se může obávat potratu, může být rozladěná, přecitlivělá, nejistá. Žena má často obavy, jak sdělí partnerovi a rodině. Budoucí matka mívá často strach z toho, jak partner bude reagovat na její prožívání těhotenských potíží a jak se jí bude snažit pomoct (Ratislavová, 2008). Druhý trimestr Ve druhém trimestru je již vidět, že je žena těhotná. Jak těhotná děloha roste, tak se zvětšuje i břicho. Začíná cítit pohyby miminka a tak ho více vnímá jako samostatnou osobu. Žena se dostává do tzv. ,,stabilního“ období, protože pocity rozpolcenosti se vytrácejí. Naplno si užívají to, že se stanou matkou. Vybírají si jídlo, které budou jíst a také prostředí, které budou pro ni a její dítě nejlepší. Matka si přestavuje, jak bude její dítě vypadat, jestli to bude holčička nebo chlapeček. Často se nechávají překvapit a pohlaví dítěte zjišťují až při porodu. Těhotenské změny jsou patrné a žena je většinou přivítá pozitivně, protože jsou známkou toho, že se miminko daří dobře a prospívá (Leifer, 2004). Čím je těhotenství pokročilejší, tím více žen říká, že je těhotenství chtěné (Ratislavová, 2008). Zároveň ale může mít obavy o to, zda je přitažlivá a může si připadat nesvá. Může to narušit i sexuální život partnerů (Leifer, 2004). Třetí trimestr Ve třetím trimestru může mít žena obavy z předčasného porodu. Anebo naopak už chce mít porod co nejdříve za sebou. Těhotná žena si jakoby ,,staví hnízdo“.

Zařizuje

prostředí pro dítě a kupuje výbavičku. Ženu provází strach z porodu, je více zranitelná. Poslední trimestr je emočně náročnější období. Ženský organismus je velice fyzicky zatěžkán. Rostoucí těhotenské břicho způsobuje pocity nepřitažlivosti a nemotornosti. Celé období těhotenství se již ženě může zdá dlouhé (Ratislavová, 2008; Roztočil, 2008).

24

Partner a těhotenství Partner prožívá období těhotenství společně s těhotnou ženou. Pro některé otce to může být zcela nová zkušenost. Spolu se ženou mluví o společném dítěti, mají více plánů, sdílí s partnerkou obavy spojené s porodem. Někdy si muž může připadat odsunutý. Partnerka může více vyžadovat zapojení partnera do domácích prací. Partner může mít obavy o další finanční zabezpečení své rodiny (Špaňhelová, 2003). Partnerské vztahy se v těhotenství mění. Těhotná žena čeká, že si ji partner a rodina bude více všímat. Partner těhotné ženy většinou těhotenské změny vítá a vnímá je jako přirozené. Žena čeká od partnera oporu a zajištění bezpečí. Chce, aby partner byl něžný, chápavý a citlivý přítel, který bude komunikovat nenarozeným miminkem a s radostí čekat na jeho narození. Na začátku těhotenství může partner projít obdobím šoku a popření. Budoucí otcové mohou pociťovat tělesné příznaky, jako jsou např. hmotnostní přírůstek, bolesti zubů, zácpa, nauzea. Ty se objevují cca kolem 3 měsíce těhotenství partnerky. Těhotenství partnerů se značí, podle antropologa E. B. Taylora, kuváda z francouzského couvade, což znamená ,,připravovat se či sedět na vejcích“ (Ratislavová, 2008). Těhotenství je období, kdy ženská psychika může procházet krizí. Hlavně pokud je žena těhotná poprvé, může to pro ni znamenat velkou zátěž. Těhotné ženy jsou více citlivé, čekání na dítě doprovází různé obavy a strach, např. strach z vrozených vývojových vad u dítěte, změny postavy, změna životosprávy, z porodu, z narušení kariéry, atd. Většina žen považuje mateřství za smysl života, pro jiné je mateřství přínosem pocitu dospělosti nebo ztráty samoty (Paulík, 2010). Psychika ženy je ovlivňována nejen hormonálními změnami v těhotenství a v období laktace, ale i v průběhu menstruačního cyklu a v období klimakteria. Hormony ovlivňují nejen náladu, ale také se může vyskytnout vyšší míra emocionální lability (Blatný, 2010). Psychické změny jsou stejně výrazné jako tělesné změny, jen nejsou tak nápadné. Typická emoce, která doprovází těhotenství u více jak polovinu žen, je úzkost. Nejspíše je vyvolána různými ekonomickými a psychosociálními faktory. Úzkost u těhotných je

25

buď spojena s těhotenstvím a porodem nebo se zvládnutím výchovy dítěte (Weiss, 2010).

2.5 Úloha porodní asistentky v péči o těhotnou ženu Porodní asistentka navazuje kontakt s těhotnou ženou, podává ženě potřebné informace, aby nebyla zaskočená, jak se její tělo bude v průběhu těhotenství měnit (Ratislavová, 2008). Žena by měla dostat informace o tom, jaká je životospráva v těhotenství a jak se má v těhotenství chovat. Např. co by měla dělat, když jí v těhotenství potká nevolnost. (Štromerová, 2008). Co dělat při bolestech hlavy - být v klidu, použít obklady a být v šeru. Porodní asistentka také zdůrazní důležitost hygieny v těhotenství, nošení vhodného a bavlněného oblečení, protože tělo je více náchylné na infekce. Důležité je také správné stravování – bezezbytková a vyvážená lehká strava, aby se předcházelo zácpě. S postupujícím těhotenství se na těle mohou objevovat strie. Rada našich babiček zní: promazávat sezamovým olejem (Mikulandová, 2004). Potíže, které mohou ženu potkat ve fyziologickém těhotenství blíže specifikuji v kapitole 2.5.2.

2.5.1 Péče porodní asistentky o těhotnou ženu Při první návštěvě v prenatální poradně porodní asistentka zjišťuje anamnestické údaje ženy, předá jí informace o profylaktické přípravě k porodu (těhotenské kurzy). Dále pak porodní asistentka zhodnotí celkový stav těhotné – varixy, otoky, BMI. Součástí poradny je taky vyšetření fyziologických funkcí, odebrání krve a moče na vyšetření, zjištění pánevních rozměrů, založení těhotenské průkazky. V neposlední řadě poučí porodní asistentka těhotnou o dalších doplňujících vyšetření, jako jsou např. UZ, zubní, biochemický screening VVV, vyšetření glukozové tolerance (Valová, Doucková, 2011). Při první návštěvě porodní asistentka určí stáří těhotenství a stanoví termín porodu. Stanoví ho pomocí: -

Gravidometru

-

Negeleho pravidla, které zní: ,,První den poslední menstruace (PM), plus jeden rok, minus tři měsíce, plus sedm dní“.

-

Pohybu plodu. Primipara začíná pohyby cítit kolem 20. týdne těhotenství, multipara kolem 18. týdne těhotenství.

-

Výška děložního fundu. Děložní fundus roste do 36. týdne, pak klesá.

26

Důležité je také vnější vyšetření těhotné ženy. Tím se rozumí změření rozměrů pánve, měření objemu břicha, vzdálenost symfýza – fundus a vyšetření Leopoldovými hmaty. Měření rozměrů pánve Nejdříve se zkontroluje žena celkově. Posoudíme tvar a symetričnost Michaelisovy routy a symetrii a šířku hýždí. Pánevní rozměry měříme pelvimetrem a jsou to: -

Distancia bispinalis – cca 27 cm

-

Distancia bicristalis – cca 29 cm

-

Distancia bitrochanterica – cca 31 cm

-

Conjugata externa – cca 20 cm

Měření objemu břicha a vzdálenosti symfýza – fundus Měření objemu břicha se provádí vleže, i na začátku těhotenství, v oblasti pupíku. Měření vzdálenost symfýza – fundus se také měří vleže, ve stoje by mohlo dojít ke zkreslení rozměrů. Vyšetření Leopoldovými hmaty Sloužení k určení výšky děložního fundu, malých a velkých částí plodu, určení vstupu hlavičky do pánve. Také lze pomocí Leopoldových hmatů určit množství plodové vody. První Leopoldův hmat. Určuje výšku děložního fundu. Pomocí malíkové hrany hmatáme dno děložního fundu a určujeme stáří těhotenství. Druhý Leopoldův hmat. Určuje, kde se v děloze nachází malé a velké části plodu. Každá ruka na jedné straně dělohy. Při palpování jedné ruky přidržuje břicho ruka druhá. Třetí Leopoldův hmat. Určuje, zda hlava vstoupla do pánve. Snažíme se nahmatat krční rýhu. Čtvrtý Leopoldův hmat. Určuje hloubku vstupu hlavičky do pánve. Prsty se snažíme v máčknou pod kost stydkou. Pokud lze hlavičku ze spodu podebrat, do pánevního vchodu není vstouplá. Rozdělení trimestrů dle porodní asistentky: 1. trimestr 1. – 12. týden gravidity 2. trimestr 13. – 24. týden gravidity 3. trimestr 25. – 36. týden gravidity poslední čtyři týdny – příprava na porod 27

Při každé návštěvě v prenatální poradně se kontroluje: -

Krevní tlak a puls

-

Tělesná teplota

-

Tělesná hmotnost

-

Vyšetření moči

-

Množství plodové vody (zjistí se pohmatem)

-

vnější vyšetření (zjistit velikost dělohy, změřit obvod břicha a vzdálenost spona – fundus)

-

OP

V prvním a třetím trimestru se navíc odebírá krev na vyšetření (KS + Rh, specifické protilátky, KO, HIV, HbsAg, TPHA). Ve třetím trimestru se odebírá stěr z pochvy na tzv. SAG (Štromerová, 2010).

2.5.2 Praktické rady porodní asistentky při potížích ve fyziologickém těhotenství Některé ženy prožívají těhotenství bez potíží, mnohdy se cítí lépe než před otěhotněním (Čekal, Šulc, 1992). Jiné ženy se v těhotenství setkají s různými problémy, které souvisí s vyvíjejícím se těhotenstvím. Potíže nijak neohrožují matku ani plod. Nejčastěji jsou těhotenské potíže způsobeny růstem miminka, obměnou hmotnosti matky a hladinami hormonů, které se v těhotenství mění (Mikulandová, 2004). Nejčastější potíže v těhotenství: Zácpa (obstipace) -

Je způsobena zvýšenou hladinou hormonů během těhotenství v těle, které zpomalují střevní peristaltiku, a proto ochabuje chod střev (Mikulandová, 2007).

-

Rada: Změna jídelníčku – zařadit především vlákninu, ovoce a zeleninu. Dostatečný příjem tekutin, dostatek pohybu (např. těhotenský tělocvik, procházky). Účinné je také sušené ovoce např. fíky, švestky. Laxativa nejsou vhodná, mohla by ohrozit matku i plod (Mikulandová, 2004).

Nauzea a zvracení -

Nejspíše je vyvoláno vlivem hCG v období těhotenství. Zvracení mohou způsobovat i určitě psychické vlivy. Trpí jím více jako polovina těhotných žen, nejvíce na začátku těhotenství. Nejvíce se objevuje ráno, když žena vstane (Nees-Delaval, 1992-1993). 28

-

Rada: Nejúčinnější věcí na nevolnost je jídlo. Jíst menší porce, ale častěji. Jídlo by mělo obsahovat více sacharidů. Nevhodná jsou zejména smažená a velice tučná jídla a pití kávy. Než žena ráno vstane z postele, měla by sníst něco malého. Počkat asi 15 min a potom teprve vstát (Mikulandová, 2004).

Pálení žáhy -

Je způsobeno růstem těhotné dělohy. Ta utlačuje orgány, které se zachází v břišní

dutině

–

především

žaludek.

Žaludek

obsahuje

kyselinu

chlorovodíkovou, která způsobuje kyselost žaludečních šťáv. Když se žaludeční šťávy dostanou do jícnu a podráždí jeho sliznici, vzniká pálení žáhy (Čekal, Šulc, 1992). -

Rada: Nedovolit aby byl žaludek zcela plný. Proto jíst menší porce jídla. Vhodná je také při spánku zvýšená poloha hlavy. Na pálení žáhy je také vhodné pití mléka (Mikulandová, 2004).

Křeče dolních končetin -

Nejčastěji se objevují ke konci těhotenství. Příčina, která způsobuje křeče, není zcela známa. Pravděpodobně vznikají výkyvem nějakých složek v krevní plazmě (Čekal, Šulc, 1992).

-

Rada: Nejúčinnější jsou masáže nohou. Skrčování a propínání částí nohou, které postihla křeč (Mikulandová, 2004).

Bolestivá záda -

Bolest se většinou nachází v krajině bederní páteře. Vzniká po dlouhém stání nebo po větší námaze. Nejčastěji se vyskytuje ke konci těhotenství, protože vzniká veliká tzv. těhotenská lordóza (Mikulandová, 2004).

-

Rada: Posílení a zpevnění zádového svalstva těhotenským tělocvikem, dodržovat zdravý životní styl a zbytečně se nepřejídat. Výhodné je zakoupení speciálního těhotenského prádla a těhotenské masáže (Mikulandová, 2004).

Mykóza -

V období těhotenství je poševní výtok fyziologicky hojnější. Nesmí však způsobovat žádné potíže, jako jsou např. pálení, svědění (Čekal, Šulc, 1992). Mykóza je způsobena kvasinkovou infekcí (Candida albicans). Provází ji hojný bělavý výtok, který vyvolává svědění ve vaginální oblasti, v oblasti vulvy i konečníku. Může způsobovat nepříjemné pocity při močení. Mykóza se může vyskytnout kdykoli během gravidity (Mikulandová, 2004).

29

-

Rada: Je vhodné nosit bavlněné a volné spodní prádlo. Není vhodné nosit upnuté džíny. Důležitá dostatečná hygiena. Je vhodné navštívit lékaře (Mikulandová, 2004).

Hemoroidy -

Vznikají tím, že se v konečníku rozšíří žíly. To je způsobeno zhoršeným zpětným odtokem krve z krajiny rekta. Hemoroidy mohou být i vystouplé a dají se nahmatat. Nejčastěji se vyskytují ke konci těhotenství (Mikulandová, 2004).

-

Rada:

Předcházet

zácpě,

a

vyhýbat

zvýšenému

nitrobrišnímu

tlaku

(Mikulandová, 2004). Otoky -

Jsou způsobeny nastřádáním vody ve tkáních. Otoky se nejčastěji objevují na dolních končetinách (hlavně večer, po dlouhodobém stání, celodenní námaze). Mohou se vyskytnout i na obličeji a rukou (Mikulandová, 2004).

-

Rady:

Měnit polohy, nezůstávat dlouho ve stejné poloze. Dlouho nestát.

Vhodné je elevovat končetiny do zvýšené polohy. Omezit přísun soli (Mikulandová, 2004). Ráda bych ze své praxe zdůraznila, jak je nutná edukační činnost v práci porodní asistentky. Těhotné ženy by měly být co nejvíce informovány o tom, jak řešit těhotenské obtíže. V těhotenství ženy poměrně často zužují zátěžové otoky. Jako vhodné opatření a prevence proti zátěžovým otokům těhotným doporučuji pohodlnou obuv, vhodné ponožky a kalhotky, které nebrání prokrvení dolních končetin. Dále je vhodná elevace končetin a cévní gymnastika, kdy se střídá vlažná voda s příjemně studenou. Není vhodné dlouhé stání nebo naopak dlouhé sezení. Když těhotnou trápí zácpa, snažím se jí vysvětlit, že je důležitý dostatečný příjem tekutin, alespoň 2,5 litru za den. Vhodné je také dostatečné množství vlákniny, ať už v potravě nebo samostatně. Vláknina, která se doporučuje těhotným je Psyllium. Při potížích se zácpou je vhodné konzumovat zbytkovou potravu např. sušené švestky, fíky, kompoty, ovesné vločky atd. Když nepomohou tyto rady, může těhotná použít například glycerinové čípky. Těhotenství je často spojené s ranní nevolností. Jak tomu předcházet? Večer si těhotná žena připraví na noční stolek kousek suchého rohlíku nebo piškoty a sní je, než ráno vstane z postele.

30

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu V praktické části jsme chtěli získat informace o tom, jak ženy vnímají změny svého těla v těhotenství, jaké změny považují za pozitivní a jaké za negativní. Jestli jsou ženy ve vnímání změn těla ovlivňovány svým věkem, vzděláním a počtem těhotenství. K vypracování této části jsme použili kvantitativní metodu výzkumu formou anonymního dotazníku vlastní konstrukce (viz Příloha A). Do předností dotazníku spadá výhoda sběru velkého množství dat od velkého množství respondentů, nízké náklady a v neposlední řadě je výhodná anonymita. Jako záporné stránky bychom označili možnost návratu malého počtu dotazníků a neobjektivní odpovědi. Dotazník byl určen těhotným ženám. Věkové kategorie byly rozděleny do 4 skupin: méně než 18 let, 18-30 let, 30-35 let, 35 let a více. A to proto, abychom zjistili, zda má věk těhotné ženy vliv na množství informací o těhotenství a míru obav o nenarozené dítě. V úvodu dotazníku jsem se těhotným ženám představila, seznámila je s účelem dotazníkového šetření a poprosila jsem je o anonymní vyplnění podle svého vlastního uvážení. Součástí jsou také pokyny k vyplnění dotazníku. Demografické údaje zaujímají první část dotazníku a vztahují se k věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání a rodinnému stavu. Druhá část dotazníku se skládá z 21 otázek. V otázce 1 se ptáme na počet těhotenství. Otázky 2, 3, 4, 5 se zaměřují na první změny v těhotenství a jaké změny jsou negativní a pozitivní. Otázky 6, 7 jsou zaměřeny na reakci sebe samotné a partnera, když zjistí, že jsou těhotné. 8, 12, 13 jsou zaměřeny na míru informací spojené s těhotenstvím. Otázka 9 zjišťuje, zda těhotenské změny v těhotenství ženy obtěžují. Otázky 10, 11 se zaměřují na vnímání těhotenských změn ve druhém a dalším těhotenství Otázky 14, 15, 16, 17 se zaměřují na to, jak věk ovlivňuje vnímání změn v těhotenství. Otázka 18 se zaměřuje na to, zda je těhotenství chtěné a otázka 19 kdo je pro ženu v těhotenství největší oporou. Otázka 20 se táže na obavy o nenarozené miminko. Otázka 21 se zaměřuje na to, zda ženy baví pozorovat svoje tělo, jak se v těhotenství mění. Jsou zaměřeny na změny, které ženy nejčastěji pozorují v začátku těhotenství a které jsou podle nich negativní a pozitivní. Dále pak otázky na prožívání těhotenských změn, opora v blízkých, počet 31

těhotenství, reakce na těhotenství, odkud čerpaly informace o těhotenství. Otázky č. 1, 8, 10, 13, 16, 18, 20, 21 jsou uzavřené. Otázky č. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 12, 14, 15, 17, 19 jsou polootevřené. Otázka č. 11 je otevřená. K hypotéze č. 1 se vztahují otázky č.: 4, 5 K hypotéze č. 2 se vztahují otázky č.: 12, 14, 17 K hypotéze č. 3 se vztahují otázky č.: 2, 3 Výsledky výzkumu jsou vyobrazeny pomocí grafů a tabulek. Bakalářská práce byla zpracována v programech Microsoft Office a Excel 2010. V tabulkách je zobrazeno: ni ………………………. absolutní četnost fi ………………………...relativní četnost v % N………………………...celkový počet

3.2 Organizace výzkumu Jak již bylo zmíněno, dotazníkové šetření bylo směřováno k těhotným ženám. A to prvorodičkám nebo vícerodičkám. Respondentky byly voleny náhodným výběrem. K respondentkám byl dotazník distribuován v prenatálních poradnách. V Jihlavě to byla gynekologická ambulance MUDr. Brožové, gynekologická ambulance MUDr. Poustky, gynekologická ambulance MUDr. Šustera a v Pelhřimově - gynekologická ambulance porodního sálu Nemocnice Pelhřimov. Respondentky je vyplňovaly při docházení na CTG a nebo je vyplňovaly doma a přinesly při příští návštěvě prenatální poradny a odevzdaly sestrám. Výzkum probíhal od konce února do konce dubna roku 2012 po předchozím souhlasu ze zmíněných pracovišť (viz Příloha B). Před samotným zahájením výzkumu jsme provedly pilotní studii s deseti dotazníky. Na jeho základě jsme se přesvědčily, že dotazník je pro respondentky srozumitelný a nebylo tedy třeba žádných oprav v dotazníkových položkách. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků. Z celkového počtu se vrátilo 107 (89,17 %) dotazníků. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito 103 správně vyplněných dotazníků (85,83 %). Vyřazeny byly neúplně nebo nesprávně vyplněné dotazníky. 32

3.3 Charakteristika souboru Prvním zkoumaným demografickým údajem byl věk respondentek. Tabulka 1: Věk respondentek Věk Méně než 18 18 - 30 30 - 35 35 a více N

ni 5 57 27 14 103

fi [%] 5 55 26 14 100

Graf 1: Věk respondentek

Nejmenší počet respondentek se vyskytuje ve skupině pod 18 let – 9 (5 %). V kategorii 18 – 30 let je zastoupen největší počet respondentek 24 (55 %). Skupinu respondentek ve věku 30 – 35 let zastupuje 39 žen (26 %). Kategorii 35 a více let zastupuje 12 žen (14 %).

33

Dalším zkoumaným údajem bylo dosažené vzdělání respondentek. Tabulka 2: Vzdělání respondentek Vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské N

ni 9 24 39 12 20 103

fi [%] 9 23 37 12 19 100

Graf 2: Vzdělání respondentek

Z celkového počtu 103 respondentek (100 %) uvedlo základní vzdělání 9 respondentek (9 %). Střední bez maturity uvedlo 24 dotazovaných respondentek (24 %), střední s maturitou uvedlo 39 (37 %), vyšší odborné 12 žen (12 %) a vysokoškolské 20 (19 %). Dále byl zjišťován rodinný stav respondentek. Tabulka 3: Rodinný stav Rodinný stav Svobodná Vdaná Rozvedená Jiné N

ni 27 27 67 9 0 103

fi [%] 26 26 65 9 0 100

34

Graf: Rodinný stav

Z celkového počtu 103 respondentek (100 %) uvedlo 27 (26 %), že jsou svobodné. Vdaných bylo 67 (65 %) žen, rozvedených 9 (9 %).

35

3.4 Analýza výsledků Otázka 1: Po kolikáté jste těhotná? Tabulka 4: Počet těhotenství Počet těhotenství Poprvé Podruhé Po třetí a více N

ni

fi [%]

51 34 18 103

50 33 17 100

Graf 4: Počet těhotenství

Z celkového počtu 103 respondentek (100 %) uvedlo 51 (50 %) žen, že jsou poprvé těhotné, 34 (33 %) žen podruhé a 18 (17 %) žen jsou těhotné potřetí a více.

36

Otázka 2: Jakou změnu jste zpozorovala na začátku těhotenství jako první? Tabulka 5: Zpozorování první změny v těhotenství Zpozorování první změny v těhotenství Citlivost prsů Vynechání menstruace Nevolnost Změny nálad Zvýšená únava Jiné N

ni 11 77 9 1 6 0 103

fi [%] 10 74 9 1 6 0 100

Graf 5: Zpozorování první změny v těhotenství

Z tabulky a grafu vyplývá, že 77 (74 %) žen jako první změnu zpozorovaly vynechání menstruace. Citlivost prsů uvedlo 11 (10 %) žen. 9 (9 %) žen uvedlo, že jako první zpozorovaly nevolnost. Zvýšenou únavu, jako první změnu, zpozorovalo 6 (6 %) respondentek a 1 (1%) žena změnu nálady.

37

Otázka 3: Jakou změnu podle Vás ženy nejčastěji zpozorují na začátku těhotenství? Tabulka 6: Podle žen první zpozorovaná změna Podle žen první zpozorovaná změna Vynechání menstruace Nevolnost Zvětšení a citlivost prsů Jiné N

ni 60 23 20 0 103

fi [%] 58 22 20 0 100

Graf 6: Podle žen první zpozorovaná změna

Po vyhodnocení této otázky jsme zjistili, že 60 (58 %) žen myslí, že jako první změnu v těhotenství ženy zpozorují vynechání menstruace. 23 (22 %) žen uvedlo nevolnost, zvětšení a citlivost prsů 20 (20 %) žen.

38

Otázka 4: Jakou z pozorovaných těhotenských změn byste podle Vás uvedla jako nejvíce pozitivní? Tabulka 7: Nejvíce pozitivní změna Nejvíce pozitivní změna Růst prsů Ztráta menstruace během těhotenství Růst bříška Přírůstek na váze Jiné N

ni 10 32 60 0 1 103

fi [%] 10 31 58 0 1 100

Graf 7: Nejvíce pozitivní změna

Jak můžeme na výše uvedené tabulce a grafu vidět, 60 (58 %) žen uvedlo jako nejvíce pozitivní změnu v těhotenství, růst bříška, 32 (31 %) žen ztrátu menstruace během těhotenství, růst prsů uvedlo 10 (10 %) žen. Odpověď Jiné zaškrtla 1 (1 %) žena a jako pozitivní změnu považuje pozitivní zlepšení nálady v těhotenství.

39

Otázka 5: Kterou z pozorovaných těhotenských změn byste uvedla jako negativní? Tabulka 8: Negativní změna Negativní změna Přírůstek na váze Růst prsů Změny na kůži - strie Změny nálad Neustálá únava Jiné N

ni 65 0 12 7 15 5 103

fi [%] 62 0 12 7 14 5 100

Graf 8: Negativní změna

Tabulka a graf ukazuje, že 65 (62 %) žen uvedlo, jako negativní změnu v těhotenství, přírůstek na váze, neustálou únavu uvedlo 15 (14 %) žen. 12 (12 %) žen uvedlo jako negativní změnu změny na kůži – strie, 7 (7 %) změnu nálad a odpověď jiné uvedlo 5 (5 %) žen. V odpovědi jiné udávaly nevolnost.

40

Otázka 6: Co Vás napadlo jako první, když jste zjistila, že jste těhotná? Tabulka 9: První myšlenka První myšlenka Život, který jsem vedla do této doby, již nebude stejný a bude se muset s narozením miminka celý obrátit naruby Naruší miminko nynější partnerský vztah ke staršímu dítěti? Zvládnu svoji roli matky? Jiné N

ni

fi [%]

27

25

23

22

40 16 103

38 15 100

Graf 9: První myšlenka

Tato tabulka a graf ukazují, že 40 (38 %) žen uvedlo, že si kladlo jako první otázku, když zjistily, že jsou těhotné, zda zvládnou svoji roli matky. 27 (25 %) žen uvedlo odpověd: ,,Život, který jesm vedla do této doby, již nebude stejný a bude se muset s narozením miminka celý obrátit naruby.‘‘ 23 (22 %) respondentek si kladlo otázku, zda miminko naruší jejich nynější partnerský vztah či vztah ke staršímu dítěti. 16 (15 %) uvedlo možnost jiné. Všechny odpovědi u označení jiné byly ve stejném smyslu, a to, že se konečně miminko podařilo.

41

Otázka 7: Jaká byla reakce Vašeho partnera, když jste mu oznámila, že jste těhotná? Tabulka 10: Reakce partnera Reakce partnera Pozitivní Negativní Rozporuplná Jiné N

ni

fi [%]

84 4 14 1 103

81 4 14 1 100

Graf 10: Reakce partnera

Z této tabulky a grafu vyplývá, že 84 (81 %) žen uvedlo, že reakce partnera, po tom comu oznámily, že je těhotná, byla pozitivní, u 4 (4 %) žen negativní. 14 (14 %) uvedlo, že reakce patnera byla rozporuplná. Možnost jiné uvedla 1 (1 %) žena. Uvedla odpověď: Partner byl moc šťastný. Otázka 8: Máte informace o tom, že s vyšším věkem rostou rizika v těhotenství? Tabulka 11: Informace o rizicích ve vyšším věku Odpověď Ano Ne N

ni 102 1 103

fi [%] 99 1 100

42

Graf 11: Informace o rizicích ve vyšším věku

Na otázku, zda mají ženy informace o tom, že s vyšším věkem rostou rizika v těhotenství, odpovědělo 102 (99 %) respondentek, že má dostatek infomací o tom, že s vyšším věkem rostou rizika v těhotneství, 1 (1 %) žena uvedla, že tyto informace nemá. Otázka 9: Obtěžují Vás těhotenské změny? Tabulka 12: Obtížnost změn Odpověď Ano Ne N

ni 31 72 103

fi [%] 30 70 100

43

Graf 12: Obtížnost změn

Tato otázka zjišťovala, zda těhotenské změny ženy obtěžují. 72 (70 %) respondentek uvedlo, že je těhotenské změny neobtěžují. 31 (30 %) žen uvedlo, že jim jsou těhotenské změny na obtíž. Pokud respondentky odpověděly ANO, měly napsat proč. Odpovědi se téměř nelišily. Vždy uváděly, že jsou méně pohyblivé a ne všechny změny jsou příjemné. Nejčastější změny, které ženy trápily byla nevolnost, pálení žáhy, přírůstek na váze. Otázka 10: Vnímáte své těhotenství jinak, než když jste byla poprvé těhotná? Tabulka 13: Vnímání těhotenství Odpověď Ano Ne Nevím N

ni 37 13 2 52

fi [%] 71 25 4 100

44

Graf 13: Vnímání těhotenství

Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které byly těhotné podruhé a více. Z celkového počtu 103 respondentek (100 %) na tuto otázku tedy odpovídalo 52 (50 %) těhotných. Z tohoto vnímá své těhotenství jinak 37 (71 %) respondentek, 13 (25 %) žen nynější těhotenství jinak nevnímá a 2 (4 %) označily odpověď nevím. Otázka 11: Popište, jak jinak vnímáte nynější těhotenství a změny s ním spojené? Tabulka 14: Vnímání těhotenství Vnímání těhotenství Nemám tolik času se zabývat sama sebou Při prvním těhotenství jsem se více hlídala Toto těhotenství je mnohem náročnější Více prožívám těhotenské změny N

ni 3 6 17 11 37

fi [%] 8 16 46 30 100

45

Graf: 14: Vnímání těhotenství

Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které v předchozí otázce odpověděly ano. Odpovídalo nám tedy 37 (36 %) žen. 17 (46 %) těhtoných vybralo možnost, že je pro ně toto těhotenství mnohem náročnější. 11 (30 %) žen uvedlo, že v tomto těhotenství prožívají více těhotenské změny. 6 (16 %) uvedlo, že se v tomto těhotenství tolik nehlídají jako v prvním. 3 (8 %) ženy uvedly, že nemají tolik času se zabývat sama sebou. Otázka 12: Myslíte se, že máte dostatek informací o těhotenství a změnách s ním spojených? Tabulka 15: Dostatek informací Odpověď Ano Ne Nevím N

ni 97 2 4 103

fi [%] 94 2 4 100

46

Graf 15: Dostatek informací

Jak ukazuje tabulka a graf, 97 (94 %) žen si myslí, že mají dostatek informací o těhotenství a změnách s ním spojených. 2 (2 %) ženy si myslí, že dostatek informací nemají a 4 (4 %) ženy si nejsou jisté. Těhotné, které odpověděly, že nemají dostatek informací měly vysvětlit proč. Obě odpovědi se shodovaly a zněly: ,,Vždy je co nového zjišťovat.‘‘ Otázka 13: Kde jste se dozvěděla většinu informací o těhotenství? Tabulka 16: Odkud jsou informace Odkud jsou informace Od svého gynekologa Veřejná média Od přátel Od rodiny Byla jsem informována z předešlého těhotenství N

ni 23 36 7 5 33 103

fi [%] 22 34 7 5 32 100

47

Graf 16: Odkud jsou informace

Zajímalo nás, kde ženy získavají nejvíce informací o těhotenství. Po vyhodnocení této otázky jsme zjistili, že nejvíce informací respondentky získávají z veřejných médií – 36 (34 %) žen. 23 (22 %) získávalo informace o těhotenství od svého gynekologa, 33 (32 %) žen bylo informováno z předešlého těhotenství. 7 (7 %) žen získávalo informace od přátel a 5 (5 %) žen od rodiny. Otázka 14: Jak budou podle Vás ženy vnímat změny v těhotenství ve vyšším věku? (rozumí se po 30. roce) Tabulka 17: Podle žen vnímání těhotenství nad 30 let Podle žen vnímání těhotenství nad 30 let Budou je pociťovat intenzivněji než mladší ženy Budou je pociťovat pozitivněji a radostněji Těhotenské změny začnou pozorovat dříve než mladší ženy Jiné N

ni 51 29

fi [%] 48 27

17

16

9 103

9 100

48

Graf 17: Podle žen vnímání těhotenství

Po vyhodnocení této otázky vidíme, že 51 (48 %) žen myslí, že ženy ve vyšším věku budou těhotenství pociťovat intenzivněji než mladší ženy. 29 (27 %) žen si myslí, že ženy ve vyšším věku budou změny pociťovat pozitivněji a radostněji, 17 (16 %) že těhotenské změny začnou starší ženy pozorovat dříve než mladší ženy. 9 (9 %) uvedlo odpověď jiné. Odpovědi byly téméř stejné, že na věku nezáleží. Pouze jedna odpověď se lišila a respondentka uvedla, že těhotenské změny budou starší ženy pociťovat stejně jako mladší. Otázka 15: Jak budou ženy vnímat změny v těhotenství v nižším věku? (rozumí se pod 18 let) Tabulka 18: Podle žen vnímání těhotenství pod 18 let Podle žen vnímání těhotenství pod 18 let Často nezpozorují těhotenské změny v začátku těhotenství Těhotenství je často nechtěné a změny budou více prožívány jako obtěžující Budou se snažit těhotenské změny popírat Jiné N

ni

fi [%]

38

36

46

44

17 4 103

16 4 100

49

Graf 18: Podle žen vnímání těhotenství pod 18 let

Z výše uvedené tabulky a grafu můžeme vidět, že 38 (36 %) žen myslí, že ženy v nižším věku často nezpozorují těhotenské změny v začátku těhotenství. 46 (44 %) žen si myslí, že těhotenství v nižším věku je často nechtěné a změny budou prožívány jako obtěžující. 17 (16 %) žen si myslí, že těhotné ženy pod 18 let se budou snažit těhotenské změny popírat. 4 (4 %) označily odpověď jiné. Respondentky uváděly, že mladší ženy poznají, že jsou těhotné, dnešní mládež je dobře poučena. A nebo, že těhotenské změny budou vnímat stejně jako starší. Otázka 16: Myslíte si, že věk a vzdělání matky ovlivní vnímání změn těla v těhotenství Tabulka 19: Ovlivnění věkem a vzděláním Odpověď Ano Ne Nevím N

ni 56 33 14 103

fi [%] 54 32 14 100

50

Graf 19: Ovlivnění věkem a vzděláním

U této otázky z tabulky a grafu vyplývá, že si 56 (54 %) žen myslí, že věk a vzdělání ovlivní vnímání změn těla v těhotenství. 33 (32 %) respondentek si myslí, že věk a vzdělání neovlivňuje vnímání změn těla v těhotenství a 14 (14 %) označily odpověď nevím. Otázka 17: Jak si myslíte, že věk a vzdělání matky ovlivní vnímání změn těla v těhotenství? Tabulka 20: Ovlivnění věkem a vzděláním Ovlivnění věkem a vzděláním VYŠŠÍ VZDĚLÁNÍ (VOŠ, VŠ,…) a VYŠŠÍ VĚK = VÍCE INFORMACÍ, ale více obav o nenarozené dítě.

ni

fi [%]

28

50

NIŽŠÍ VZDĚLÁNÍ a NIŽŠÍM VĚKEM = MÉNĚ INFORMACÍ o těhotenství a změnách s ním spojené

15

27

5

9

3

5

4

7

1 103

2 100

Žena s VYŠŠÍM VZDĚLÁNÍM a VYŠŠÍM VĚKEM se bude o těhotenské změny, zajímat více a bude je více pociťovat než žena s NIŽŠÍM VZDĚLÁNÍM. Těhotná matka s VYŠŠÍM VZDĚLÁNÍM a NIŽŠÍM VĚKEM bude mít více informací o těhotenství. Těhotná matka s NIŽŠÍM VZDĚLÁNÍM a VYŠŠÍM VĚKEM bude mít větší obavy o své nenarozené miminko a méně informací o těhotenství. Jiné N

51

Graf 20: Ovlivnění věkem a vzděláním

Na tuto otázku odpovídalo 56 (100 %) žen. Odpověď: ,,Vyšší vzdělání a vyšší věk přinese více informací o těhotenství a změnách s ním spojené, ale více obav o 52

nenarozené miminko‘‘ označilo 28 (50 %) žen. 15 (27 %) respondentek označilo odpověď: ,,Nižší vzdělání a nižší věk přinese méně informací o těhotenství a změnách s ním spojených.‘‘ 5 (9 %) těhotných označilo odpověď: ,,Žena s vyšším vzděláním a vyšším věkem se bude o těhotenské změny, které prožívá, zajímat více a bude je více pociťovat než žena s nižším vzděláním.‘‘ 3 (5 %) ženy označily odpověď: ,,Těhotná matka s vyšším vzděláním a nižším věkem bude mít více informací o těhotenství.‘‘ 4 (7 %) ženy označily odpověď: ,,Těhotná matka s nižším vzděláním a vyšším věkem bude mít větší obavy o své nenarozené miminko a méně ifnormací o těhotenství.‘‘ 1 (2 %) respondentka označila odpověď jiné a uvedla, že podle ní, jsou možné všechny odpovědi. Otázka 18: Je Vaše těhotenství chtěné? Tabulka 21: Chtěné těhotenství Odpověď Ano Ne N

ni 94 9 103

fi [%] 91 9 100

Graf 21: Chtěné těhotenství

Jak ukazuje graf, 94 (91 %) žen uvedlo, že je jejich těhotenství chtěné a 9 (9 %) žen uvedlo, že těhotenství je nechtěné.

53

Otázka 19: Kdo je pro Vás v těhotenství největší oporou? Tabulka 22: Opora v těhotenství Opora v těhotenství Partner Rodina Jiné N

ni

fi [%]

70 30 5 103

67 28 5 100

Graf 22: Opora v těhotenství

Na tuto otázku odpovědělo 70 (67 %) respondentek, že největší opora pro ně, je v těhotenství partner. 30 (28 %) žen uvedlo, že je pro ně v těhotenství největší oporou rodina. 5 (5 %) žen označilo odpověď jiné. Při označení odpovědi jiné se čtyřikrát objevilo, že je pro respondentku oporou v těhotenství jak partner tak i rodina. Jedna žena uvedla, že největší oporou je pro ni její dcera. Otázka 20: Máte obavy o své nenarozené dítě? Tabulka 23: Obavy o dítě Odpověď Ano, mám velké obavy Spíše ano Spíše ne Ne, vůbec se o své dítě nebojím N

ni 32 55 14 2 103

fi [%] 31 53 14 2 100

54

Graf 23: Obavy o dítě

Po vyhodnocení této otázky 55 (53 %) žen uvedlo, že obavy o své nenarozené dítě spíše mají. 32 (31 %) respondentek uvedlo, že mají o své nenarozené dítě velké obavy. 14 (14 %) uvedlo odpověď spíše ne. 2 (2 %) ženy se o své dítě vůbec nebojí. Otázka 21: Baví Vás pozorovat, jak se Vaše tělo v těhotenství mění? Tabulka 24: Pozorování změn v těhotenství Odpověď Ano Spíše ano Spíše ne Ne N

ni 48 37 14 4 103

fi [%] 47 36 13 4 100

55

Graf 24: Pozorování změn v těhotenství

Na této tabulce a grafu můžeme vidět, že 48 (47 %) žen uvedlo, že je baví pozorovat, jak se jejich tělo v těhotenství mění. 37 (36 %) těhotných uvedlo odpověď spíše ano, 14 (13 %) respondentek odpověď spíše ne. 4 (4 %) ženy uvedly, že je nebaví pozorovat, jak se jejich tělo v těhotenství mění.

56

4 Diskuze V této části práce jsou zhodnoceny zjištěné výsledky. Podrobněji se zde zabýváme rozborem jednotlivých odpovědí. Při dotazníkovém výzkumu jsme získali množství cenných informací. U otázky 1 jsme od respondentek zjišťovaly, pokolikáté jsou těhotné. Téměř polovina žen - 51 (50%) uvedla, že čekají své první dítě. 34 (33 %) těhotných uvedlo, že jsou těhotné podruhé a 18 (17 %) žen uvedlo, že jsou těhotné potřetí a více. Otázka 2 zjišťuje, jakou změnu zpozorovaly ženy v začátku těhotenství jako první. Naprostá většina respondentek uvedla, že jako první zpozorovaly vynechání menstruace. Dokládá to 77 (74 %) odpovědí Vynechání menstruace značí těhotenství. Je to jedna z nejčastějších změn, podle kterých žena pozná, že je těhotná. Další nejčastější odpovědí byla citlivost prsů. Uvedlo ji 11 (10 %) žen. Jako první změnu v těhotenství zpozorovalo 9 (9 %) žen nevolnost. 6 (6 %) žen zpozorovalo jako první změnu v těhotenství zvýšenou únavu. 1 (1 %) respondentka uvedla, že jako první změnu v těhotenství zpozorovala změny nálad. V otázce 3 jsme se žen dotazovali, jakou změnu podle nich nejčastěji zpozorují ženy v začátku těhotenství. Podle našeho očekávání uvedla více jak polovina respondentek, že na začátku těhotenství ženy zpozorují nejdříve vynechání menstruace. Dokládá to 60 (58 %) odpovědí. 23 (22%) těhotných si myslí, že ženy v začátku těhotenství zpozorují nevolnost. Jako první změnu zvětšení a citlivost prsů uvedlo 20 (20 %) dotazovaných. Otázkou 4 jsme chtěli zjistit, jakou změnu v těhotenství považují ženy za nejvíce pozitivní. Mile nás překvapilo, že 60 (58 %) žen uvedlo jako nejvíce pozitivní změnu růst bříška. Se zvětšujícím se bříškem se maminka čím dál více těší na své nenarozené miminko. Je zvědavá jak bude dítě vypadat, těší se až ho bude mít v náručí. 32 (31 %) respondentek považuje za nejvíce pozitivní změnu ztrátu menstruace během těhotenství. Pro 10 (10 %) dotazovaných je nejvíce pozitivní změna růst prsů. Ženy mohly označit i odpověď jiné. Této možnosti využila jedna respondentka a odpověděla, že je pro ni nejvíce pozitivní zlepšení nálady v těhotenství. V otázce 5 jsme se chtěli dozvědět, jakou změnu v těhotenství ženy považují za negativní. Předpokládali jsme, že většina žen uvede jako negativní změnu v těhotenství 57

přírůstek na váze. Toto se potvrdilo v. 65 případech (62 %). Těhotenství je pro některé ženy negativní v tom, že s rostoucím plodem nabývají na váze a ztrácí svoji původní postavu. Neustálou únavu uvedlo 15 (14 %) respondentek. 12 (12 %) těhotných uvedlo jako negativní změnu změny na kůži – strie, 7 (7 %) změnu nálad. I v této otázce měly ženy možnost označit odpověď jiné. Tuto možnost uvedlo 5 (5 %) respondentek. Kupodivu se všechny shodly, že je pro ně negativní změnou v těhotenství nevolnost. V otázce 6 jsme zjišťovali, co ženy napadlo jako první, když zjistily, že jsou těhotné. Těhotenství je velkou životní událostí. Je individuální jak ho žena bude prožívat a reagovat na něj. Nejvíce dotazovaných - 40 (38 %) si kladlo jako první otázku, když zjistily, že jsou těhotné, zda zvládnou svoji roli matky. 27 (25 %) respondentek uvedlo odpověd: ,,Život, který jsem vedla do této doby, již nebude stejný a bude se muset s narozením miminka celý obrátit naruby.‘‘ 23 (22 %) těhotných si kladlo otázku, zda miminko naruší jejich nynější partnerský vztah či vztah ke staršímu dítěti. V této otázce byla také monožnost jiné. Uvedlo ji 16 (15 %) žen. Odpovědi se hodně podobaly. Ženy uváděly, že jsou šťastné, protože se konečně miminko podařilo. V otázce 7 byla dominantní skupinou 84 (81 %) žen, u kterých byla reakce partnera na těhotenství pozitivní. Těší nás, že negativní reakce byla jen u 4 (4 %) žen. V této otázce byla na výběr také možnost jiné. Označila ji jedna žena (1 %), která odpověděla, že její partner byl moc šťastný. Odpověď bychom mohli zařadit do pozitivní reakce partnera. V otázce 8 jsme zjišťovaly, zda mají ženy dostatek informací o tom, že ve s vyšším věkem rostou rizika v těhotenství. 102 (99 %) žen uvedlo, že má dostatek infomací o tom, že s vyšším věkem rostou rizika v těhotneství. Pozitivní je, že pouze 1 (1 %) žena tyto informace nemá. V otázce 9 jsme se tázali na to, zda respondentky obtěžují těhotenské změny. Dozvěděli jsme se, že 72 (70 %) žen těhotenské změny neobtěžují. 31 (30 %) ženám jsou těhotenské změny na obtíž. Pokud respondentky odpovídaly ano, měly napsat proč je těhotenské změny obtěžují. Odpovědi se podobaly. Ženy uváděly, že jsou méně pohyblivé a ne všechny změny považují za příjemné. Nejčastější změny, které ženy uváděly, že je trápí byla nevolnost, pálení žáhy, přírůstek na váze. V otázce 10 jsme se žen dotazovali, zda vnímají své těhotenství jinak než to předchozí. Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které byly těhotné podruhé a více. Z celkového

58

počtu 103 (100 %) respondentek nám odpovědělo 52 (50 %). Z tohoto počtu 52 (100 %) respondentek vnímá své těhotenství jinak 37 (71 %), 13 (25 %) žen nynější těhotenství jinak nevnímá a 2 (4 %) označily odpověď nevím. V otázce 11 měly ženy popsat jak vnímají nynější těhotenství. Na otázku odpovídaly pouze ženy, které v přechozí otázce označily ano. Odpovídalo jich tedy 37 (36 %). Skupina 17 žen (46 %) napsala, že je pro ně toto těhotenství mnohem náročnější. Skupina 11 (30 %) žen uvedla, že více prožívají těhotenské změny než v těhotenství předchozím. Dalších 6 (16 %) těhotných uvedlo, že se v tomto těhotenství tolik nehlídají jako v prvním. 3 (8 %) ženy uvedly, že nemají tolik času se zabývat sama sebou. Otázkou 12 jsem zkoumali, zda těhotné ženy mají dostatek informací o těhotenství. V dnešním světě mají ženy dobrý přístup k různým informacím o těhotenství. Pozitivní výsledek byl, že 97 (94 %) žen si myslí, že dostatek informací o těhotenství má. Pouze 2 (2 %) ženy si myslí, že dostatek informací nemají. 4 (4 %) ženy nemohou s jistotou říct, zda mají dostatek informací. Ženy, které odpověděly, že nemají dostatek informací měly vysvětlit proč. Obě ženy uvedly, že vždy je co nového zjišťovat. V otázce 13 jsme zjišťovali, kde se ženy dozvěděly nejvíce informací o těhotenství. Veřejná média jsou v dnešní době dobře přístupná, proto z nich ženy čerpaly nejvíce informací. Dokládá to 36 (34 %) odpovědí. Dobře jsou také ženy informovány od svých gynekologů, to dokazuje 23 (22 %) žen. Ženy, které jsou tohotné podruhé a vícekrát často odpovídaly, že jsou informovány z předešlého těhotenství. Dokládá to 33 (32 %) odpovědí. 7 (7 %) žen získávalo informace od přátel a 5 (5 %) žen získalo informace od rodiny. Otázka 14 zněla: Jak budou podle Vás ženy vnímat změny v těhotenství ve vyšším věku? (rozumí se po 30. roce). Téměr polovina žen 51 (48 %) si myslí, že ženy ve vyšším věku budou těhotenské změny pociťovat intenzivněji než mladší ženy. 29 (27 %) žen si myslí, že ženy ve vyšším věku by mohly těhotenské změny pociťovat pozitivněji a radostněji. 17 (16 %) žen si myslí, že těhotenské změny začnou starší ženy pozorovat dříve než mladší ženy. Ženy měly na výběr i odpověď jiné. Uvedlo ji 9 (9 %) žen. Odpovědi se nelišily. Respondentky, které označily jiné si myslí, že na věku nezáleží. Pouze jedna odpověď se lišila a respondentka uvedla, že těhotenské změny budou starší ženy pociťovat stejně jako mladší a naopak. 59

Otázka 15 zněla: Jak budou ženy vnímat změny v těhotenství v nižším věku? (rozumí se pod 18 let). Mladší ženy, respektive dívky nebudou pozorovat těhotenské změny hned v začátku těhotenství. V jejich nízkém věku by je ani nenapadlo, že zrovna ony by mohly být těhotné, když dítě neplánují. Takovou možnost měly respondentky na výběr. Označilo ji 38 (36 %) žen. Málokterá dívka,spíše žádná, pod 18 let již plánuje dítě. Proto další možností na výběr byla odpověď, že těhotenství v nižším věku je často nechtěné a těhotenské změny budou prožívány jako obtěžující. Tuto možnost si vybralo 46 (44 %) žen, 17 (16 %) si myslí, že těhotné ženy pod 18 let se budou snažit těhotenské změny popírat. Dívce se honí hlavou, proč ona by právě mohla být těhotná, že to není možné. Nebude na těhotenské změny brát zřetel nebo je bude bagatelizovat. V této otázce byla také možnost jiné, kterou označily 4 (4 %) respondentky. Uváděly, že mladší ženy poznají, že jsou těhotné, dnešní mládež je dobře poučena. A nebo, že těhotenské změny budou vnímat stejně jako starší. V otázce 16 jsme chtěli zjisit, zda si ženy myslí, jestli věk a vzdělání ovlivní vnímání změn těla v těhotenství. Více jak polovina žen 56 (54 %) si myslí, věk a vzdělání ovlivňuje vnímání změn těla v těhotenství.. Menší část respondentek 33 (32 %) si myslí, že věk a vzdělání neovlivňuje vnímání změn těla v těhotenství a 14 (14 %) žen si není jístých svojí odpovědí. Otázka 17 zjišťovala, jak si ženy myslí, že věk a vzdělání ovlivňuje vnímání změn těla v těhotenství. Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které v předchozí otázce označily ano. Bylo jich více než polovina 56 (54 %). Jednou z možných odpovědí na tuto otázku byla možnost: ,,Vyšší vzdělání a vyšší věk přinese více informací o těhotenství a změnách s ním spojené, ale více obav o nenarozené miminko.‘‘ To si myslí 28 (50 %) žen. Další možností bylo naopak: ,,Nižší vzdělání a nižší věk přinese méně informací o těhotenství a změnách s ním spojených.‘‘ Tuto odpověď označilo 15 (27 %) žen. 5 (9 %) žen si vybralo odpověď: ,,Žena s vyšším vzděláním a vyšším věkem se bude o těhotenské změny, které prožívá, zajímat více a bude je více pociťovat než žena s nižším vzděláním.‘‘ Dále mohly ženy označit odpověď: ,,Těhotná matka s vyšším vzděláním a nižším věkem bude mít více informací o těhotenství.‘‘ Tuto odpověď uvedly 3 (5 %) ženy. 4 (7 %) ženy označily odpověď: ,,Těhotná matka s nižším vzděláním a vyšším věkem bude mít větší obavy o své nenarozené miminko a méně ifnormací o těhotenství.‘‘ 1 (2 %) žena označila odpověď jiné. Uvedla, že podle ní, jsou možné všechny odpovědi. 60

Dále jsme v otázce 18 chtěli zjistit, zda je těhotenství chtěné. Mile nás překvapilo, že 94 (91 %) žen uvedlo, že jejich těhotenství chtěné a pouze 9 (9 %) žen uvedlo, že těhotenství je nechtěné. Otázka 19 se ptala na to, kdo je v těhotenství pro ženu největší oporou. Tak jak se dalo předpokládat, ženy nejvíce uváděly, že je pro ně největší oprou v těhotenství jejich manžel. Dokládá to 70 (67 %) odpovědí. 30 (28 %) žen uvedlo, že je pro ně v těhotenství největší oporou rodina. Ženy měly na výběr i možnost jiné. Označilo ji 5 (5 %) žen. V odpovědích se čtyřikrát objevilo, že je pro ženu největší oporou jak partner, tak i rodina. Pro jednu ženu byla největší oporou její dcera. V otázce 20 jsme chtěli zjistit, zda mají ženy obavy o své nenarozené dítě. Ženy mohly vybírat ze čtyř možností. Více jak polovina respondentek 55 (53 %) označila odpověď spíše o své dítě obavy mám. 32 (31 %) žen uvedlo, že mají o své nenarozené dítě velké obavy. 14 (14 %) uvedlo odpověď spíše ne. 2 (2 %) ženy se o své dítě vůbec nebojí. Otázkou 21 jsme se chtěli dozvědět, zda ženy baví pozorovat, jak se jejich tělo v těhotenství mění. Téměř polovina žen 48 (47 %) žen uvedla, že je baví pozorovat, jak se jejich tělo v těhotenství mění. 37 (36 %) žen uvedlo odpověď spíše ano, 14 (13 %) žen odpověď spíše ne. 4 (4 %) ženy uvedly, že je nebaví pozorovat, jak se jejich tělo v těhotenství mění.

Na základě výše uvedené analýzy výsledků dotazníkového šetření pokračujeme ve vyhodnocení stanovených hypotéz. Hypotéza 1: Domníváme se, že ženy budou zařazovat mezi pozitivní změny, které přináší těhotenství, růst bříška a mezi negativní přírůstek na váze. S touto hypotézou souvisí otázky 4 a 5. V otázce 4 měly ženy odpovídat na to, jakou z pozorovaných těhotenských změn by uvedly jako nejvíce pozitivní. Odpovědi jsou znázorněny v tabulce 7 a grafu 7 na str. 39. Více jak polovina žen uvedla, že je pro ně nejvíce pozitivní změnou v těhotenství růst bříška. 32 (31 %) žen označilo jako nejvíce pozitivní změnu ztrátu menstruace během těhotenství, růst prsů uvedlo 10 (10 %) žen. Odpověď jiné zaškrtla 1 (1 %) žena a jako pozitivní změnu považuje pozitivní zlepšení nálady v těhotenství. 61

V otázce 5 ženy vypovídaly o tom, jaká změna v těhotenství je pro ně negativní. Odpovědi jsou opět vyobrazeny v tabulce 8 a grafu 8 na str 40. Jako negativní změnu v těhotenství uvedlo více jak polovina těhotných 65 (62 %) přírůstek na váze. Dále uvedlo 15 (14 %) respondentek jako negativní změnu neustálou únavu. 12 (12 %) dotazovaných uvedlo jako negativní změnu změny na kůži – strie, 7 (7 %) změnu nálad a odpověď Jiné uvedlo 5 (5 %) žen. Na podkladě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že ženy uváděly jako nejvíce pozitivní změnu růst bříška a naopak jako negativní změnu uváděly přírůstek na váze. Hypotéza 1 se potvrdila. Hypotéza 2: Předpokládáme, že si ženy budou myslet, že vyšší dosažený věk přinese více informovanosti o těhotenství a dřívější zpozorování těhotenských změn, ale zároveň budou mít ženy větší obavy o nenarozené dítě. Tuto hypotézu jsme ověřovali v otázkách 12, 14 a 17 V otázce 12 ženy vypovídaly o tom, zda si myslí, že mají dostatek informací o těhotenství. Odpovědi jsou zobrazeny v tabulce 15 a grafu 15 na str. 47. 97 (94 %) těhotných si myslí, že mají dostatek informací o těhotenství a změnách s ním spojených. 2 (2 %) si myslí, že dostatek informací nemají a 4 (4 %) ženy si nejsou jisté zda dostatek informací mají. Respondentky, které odpověděly, že nemají dostatek informací měly vysvětlit proč je nemají. Obě odpovědi se shodovaly a zněly: ,,Vždy je co nového zjišťovat.‘‘ V otázce 14 měly ženy odpovídat o tom, jak budou podle nich ženy vnímat změny v těhotenství ve vyšším věku (rozumí se po 30. roce). Odpovědi jsou zobrazeny v tabulce 17 a grafu 17 na str. 49. Téměř polovina žen 51 (48 %) si myslí, že ženy ve vyšším věku budou těhotenství pociťovat intenzivněji než mladší ženy. 29 (27 %) dotazovaných si myslí, že ženy ve vyšším věku budou změny pociťovat pozitivněji a radostněji, 17 (16 %) že těhotenské změny začnou starší ženy pozorovat dříve než mladší ženy. Respondentky mohly uvádět i možnost jiné. Označilo ji 9 (9 %) žen. Odpovědi byly téméř stejné, že na věku nezáleží. Pouze jedna odpověď se lišila a respondentka uvedla, že těhotenské změny budou starší ženy pociťovat stejně jako mladší.

62

V otázce 17 ženy vypovídaly o tom, jak si myslí, že věk a vzdělání matky ovlivní vnímání změn těla v těhotenství. Odpovědi jsou vyobrazeny v tabulce 20 na str. 51 a grafu 20 na str. 52. Odpovídala více než polovina žen 56 (54 %). Z tohoto množství respondentek si polovina 28 (50 %) myslí, že ženy s vyšším vzděláním a vyšším věkem budou mít více informací o těhotenství a změnách s ním spojených, ale zároveň více obav o nenarozené miminko. Jako další možnost mohly ženy označit odpověď nižší vzdělání a nižší věk přinese méně informací o těhotenství a změnách s ním spojených. Tuto odpověď označilo 15 (27 %). Další možnost, kterou ženy mohly vybrat byla, že žena s vyšším vzdělání a vyšším věkem se bude o těhotenské změny, které prožívá, zajímat více a bude je více pociťovat než žena s nižším vzděláním. Tuto možnost si vybralo 5 (9 %) žen. 3 (5 %) ženy označily odpověď: ,,Těhotná matka s vyšším vzděláním a nižším věkem bude mít více informací o těhotenství.‘‘ 4 (7 %) respondentky označily odpověď: ,,Těhotná matka s nižším vzděláním a vyšším věkem bude mít větší obavy o své nenarozené miminko a méně ifnormací o těhotenství.‘‘ 1 (2 %) žena označila odpověď jiné a uvedla, že podle ní, jsou možné všechny odpovědi. Výsledky těchto otázek ukázaly, že vyšší dosažený věk a vyšší vzdělání přinesou více informací o těhotenství, ale zároveň větší obavy o nenarozené miminko. Téměř polovina žen si myslí, že ženy ve vyšším věku budou pociťovat těhotenství a změny s ním spojené intenzivněji než mladší ženy. Hypotéza 2 se částečně potvrdila. Hypotéza 3: Domníváme se, že většina žen na sobě nejdříve zpozoruje amenoreu. K této hypotéze se vztahují otázky 2 a 3 V otázce 2 ženy odpovídaly na to, jakou změnu na začátku těhotenství zpozorovaly jako první. Odpovědi jsou zobrazeny v tabulce 5 a grafu 5 na str. 37. 77 (74 %) žen uvedlo, že jako první změnu zpozorovaly vynechání menstruace. Menší část 11 (10 %) žen označilo jako první změnu citlivost prsů. 9 (9 %) žen uvedlo, že jako první zpozorovaly nevolnost. Zvýšenou únavu, jako první změnu, zpozorovalo 6 (6 %) žen a 1 (1%) žena změnu nálady. U otázky 3 ženy vypovídaly o tom, jakou změnu si ženy myslí, že ostatní ženy zpozorují v začátku těhotenství jako první. Otázky jsou vyobrazeny v tabulce 6 a grafu 6 na str. 38. 60 (58 %) žen si myslí, že jako první změnu v těhotenství ženy zpozorují 63

vynechání menstruace. 23 (22 %) žen uvedlo nevolnost, zvětšení a citlivost prsů 20 (20 %) žen. Z výsledků dotazníkových položek lze konstatovat, že většina žen zpozorovala jako první změnu na začátku těhotenství vynechání menstruace. Více jak polovina žen si myslí, že ženy zpozorují na začátku těhotnenství také vynechání menstruace. Hypotéza 3 se potvrdila. K porovnání výsledků výzkumu jsme se snažili zvolit práci podobnou jak po obsahové tak tématické stránce. Bohužel jsme nenalezli žádnou práci, která by se přímo vztahovala k mojí bakalářské práci. Vybrali jsme alespoň téma podobné mému, které zpracovala Kvasničková (2009). Ve své práci se zaměřila na těhotenství a porod prvního dítěte ve vyšším věku ženy. Také tato autorka mapovala, kde ženy získávaly informace o těhotenství a porodu. Dospěla k výsledku, že ženy, které porodily do 30 let svého života – 68 respondentek, uvedly, že nejvíce informací získávaly od svých známých – 21 respondentek (31 %). Z internetu získávalo informace 20 (29 %) respondentek. 12 (18 %) respondentek získávalo informace z literatury. 11 žen (16 %) získalo informace od svého gynekologa a 4 ženy (6 %) z těhotenských kurzů. Naše výsledky dokládá otázka číslo 13. Žen ve věkové skupině 18 – 30 let bylo 57 (55 %). Z tohoto počtu 57, teď již 100 % také nejvíce žen uvedlo, že informace o těhotenství získaly z veřejných médií – 29 (51 %). 3 (5 %) ženy získaly informace z předešlého těhotenství. Od rodiny mělo informace 7 (12 %) žen, od přátel 5 (9 %) žen. 13 (23 %) těhotných dostalo informace od svého gynekologa. Můžeme tedy konstatovat, že výsledky v těchto dotazníkových položkách se shodují. To, že se výsledky obou prací shodují přikládáme to tomu, že téměř v každodenním životě používáme internet, na kterém jsou velice dobře dostupné různé informace týkající se těhotenství a změn s ním spojených. Každá žena, pokud chce, si může najít potřebné informace o změnách v těhotenství i problémech, které ji s pokročilým těhotenstvím čekají. Stejně dobře dostupná je i literatura o těhotenství, která se stále rozrůstá.

64

5 Závěr Téma, týkající se vnímání změn těla v těhotenství jsem si vybrala proto, že těhotenství a všechny změny s ním spojené jsou velice zajímavé. Toto téma bylo, je a bude vždy aktuální, protože ženy budou pořád těhotnět a tudíž i prožívat těhotenské změny. Ve výzkumu ,,Vnímání změn těla v těhotenství‘‘ u žen v reprodukčním věku jsme zpracovávali 103 dotazníků. K získání informací jsme použili dotazník vlastní konstrukce spolu se studiem literatury. Ženy byly rozděleny do 4 věkových skupin. Méně než 18 let, 18 – 30 let, 30 – 35 let, více jak 35 let. Hlavní stanovený cíl praktické časti byl: -

zjistit, jak ženy vnímají změny svého těla v těhotenství

Další tři cíle zněly: -

zjistit, jaké tělesné změny v těhotenství budou ženy považovat za pozitivní a negativní,

-

zjistit, jak jsou ženy ovlivňovány ve vnímání změn těla v těhotenství svým věkem, vzděláním a počtem těhotenství,

-

zjistit, jaké změny na sobě ženy pozorovaly dříve, než jim bylo lékařem potvrzeno těhotenství.

Na základě rozboru výsledků s ohledem na stanovené cíle můžeme konstatovat následující: -

V naprosté většině ženy uváděly jako nejvíce pozitivní změnu růst bříška a naopak jako negativní změnu uváděly přírůstek na váze,

-

převážná část žen si myslí, že vyšší dosažený věk a vyšší vzdělání přinesou více informací o těhotenství, ale zároveň větší obavy o nenarozené miminko. Téměř polovina žen si myslí, že ženy ve vyšším věku budou pociťovat těhotenství a změny s ním spojené intenzivněji než mladší ženy,

-

většina žen zpozorovala na začátku těhotenství jako první změnu vynechání menstruace. Více jak polovina žen si myslí, že ženy zpozorují na začátku těhotenství také vynechání menstruace. 65

Prostřednictvím dílčích cílů jsme splnili tedy i hlavní cíl práce a zjistili, jak ženy vnímají změny svého těla v těhotenství. To je u každé ženy zcela individuální, proto i to, jak bude těhotenství žena vnímat je různé. Každá žena má jiný názor na prožívání změn v těhotenství jiné ženy. Dnešní doba ženám přináší dobrou informovanost o změnách, které se v mateřském organismu dějí. Nese s sebou i to, že spousta žen na těhotenství vyčkává. Žena dá přednost zaměstnání a kariéře, nebo si není jistá, zda může přivést dítě do své ekonomické situace. Proto se nemůžeme divit, že věk prvorodiček stoupá. Informace o těhotenství a změnách s ním spojených jsou skvěle dostupné na internetu a z různých knih o těhotenství. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že by bylo vhodné, kdyby nejvíce informací o těhotenství a změnách s ním spojených, poskytovali gynekologové a ne aby je ženy získávaly z veřejných médií, jak jsme zjistili po vyhodnocení otázky 13. Zde jsme se tázali na to, odkud respondentky čerpají nejvíce informací o těhotenství. Gynekolog je první člověk, který ženě s jistotou oznámí nebo potvrdí, že je těhotná. Těhotná žena navštěvuje prenatální poradnu po celé těhotenství a gynekolog je jakýmsi průvodcem. Obzvlášť pokud je žena těhotná poprvé, je to pro ni něco zcela nového. Jistě bude ráda, když jí někdo vše vysvětlí a dostane radu od odborníka. V těhotenství také často ženy navštěvují předporodní kurzy, ve kterých bych se měly také dozvědět potřebné informace. Jak je bohužel vidět, těhotenské kurzy i informace od gynekologů jsou nejspíše nedostačující. Otázkou je to, zda věnují porodní asistentky na předporodních kurzech a gynekologové v prenatálních poradnách dostatek času edukaci a poskytnutí informací o těhotenství a změnách s ním spojených a nebo ženám informace nestačí z toho důvodu, že se bojí porodní asistentky nebo lékaře zeptat, a proto získávají většinu informací o těhotenství ve veřejných médií. Těhotné ženy se zajímají, jak se jejich tělo během těhotenství mění, snaží se získávat informace o všem, co je v těhotenství čeká, na co se mají připravit, jak mají řešit problémy, které je postihnou. Ale neznamená to, že by žena měla být ochuzena o důležitou a potřebnou edukaci jak už od gynekologa, tak od porodní asistentky.

66

Literatura ČEKAL, M. – ŠULC, J. Průvodce ženy jiným stavem. Vyd. 4., Praha: Československý spisovatel, 2010, 169 s. ISBN 978-80-87391-39-6. GASKIN, I. M. Zázrak porodu. Doubice: One Woman Press, 2010, 475 s. ISBN 9788086356488. HAVLÍKOVÁ, Š. Psychologické aspekty těhotenství, porodu a šestinedělí. In ROZTOČIL, A. a kol. Moderní porodnictví. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978802-4719-412. s. 359-361. HOLOUBKOVÁ, H. Hormony v těhotenství - uhnízdění. 2008 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.miminka.cz/clanky/snazilky/hormony-tehotenstvi.html [online] HŘEBÍČKOVÁ, M. Nové přístupy ke zkoumání rysů: Pětifaktorový model osobnosti. In BLATNÝ, M. A KOL. Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. [online] Praha: Grada, 2010, 301 s. [cit. 2012-04-02] ISBN 978-80-247-3434-7. Dostupné na internetu: http://books.google.cz/books?id=OVPxYtae1ZwC&pg=PA197&dq=blatn%C3%BD+m arek&hl=cs&sa=X&ei=U8KFT9zBD8jetAbc7vjbBg&ved=0CDEQ6AEwAA#v=onepa ge&q=blatn%C3%BD%20marek&f=false KOBILKOVÁ, J. Základy gynekologie a porodnictví. Praha: Galén, 2005, 368 s. ISBN 80-726-2315-X. KVASNIČKOVÁ, A. Těhotenství a porod prvního dítěte ve vyšším věku ženy: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita Brno, Lékařská fakulta, 144 s. 2009 LEES, Ch. – MCCARTAN, G. – REYNOLDS, K. Těhotenství v otázkách a odpovědích. Praha: Ikar, 2002, 239 s. ISBN 80-249-0017-3. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. [online] Praha: Grada, 2004. [cit. 2012-04-02] ISBN 978-802-4706-689.

Dostupné na internetu: http://books.google.cz/books?id=lCjavfB1RH8C&printsec=frontcover&dq=LEIFER&h l=cs&sa=X&ei=88OFT9OQMsXTsganqISOCA&ved=0CDQQ6AEwAA#v=onepage& q=LEIFER&f=false LÍBALOVÁ, Z. Sexualita v těhotenství a laktaci. In WEISS, P. a kol. Sexuologie. [online] Praha: Grada, 2010, 724 s. [cit. 2012-04-02] ISBN 978-80-247-2492-8. S. 295296. Dostupné na internetu: http://books.google.cz/books?id=oQJQWva54C&printsec=frontcover&dq=sexuologie& hl=cs&sa=X&ei=bcGFT8b7N8fLtAap7MnHBg&ved=0CDIQ6AEwAA#v=onepage&q =sexuologie&f=false MIKULANDOVÁ, M. Těhotenství a porod: průvodce české ženy od početí do šestinedělí. Brno: Computer Press, 2004, 160 s. ISBN 978-80-251-1676-0. MIKULANDOVÁ, M. Těhotenství, porod a šestinedělí: nejčastěji kladené otázky a odpovědi. Brno: Computer Press, 2007, 136 s. ISBN 978-80-251-1470-4. MOTHER – CARE- CENTRUM spol. s.r.o. Metabolické změny v těhotenství. 2011, [cit.

2012-04-02].

Dostupné

z:

Http://www.porodnice.cz/metabolicke-zmeny-

tehotenstvi [online] MOTHER – CARE- CENTRUM spol. s.r.o. Endokrinologické a imunologické změny v těhotenství.

2011,

[cit.

2012-04-02]

Dostupné

z:

Http://www.porodnice.cz/endokrinologicke-imunologicke-zmeny-tehotenstvi [online]. MOUREK, J. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada, 2005, 224 s. ISBN 978-80-247-3918-2. MÜLLEROVÁ, D. Výživa těhotných a kojících žen. Praha: Mladá fronta, 2004, 119 s. Žijeme s dětmi, sv. 7. ISBN 80-204-1023-6. NEES-DELAVAL, B. Čekám děťátko: průvodce těhotenstvím a porodem. Překlad Dagmar Lieblová. Praha: Knižní klub, 1995, 144 s. ISBN 80-85830-59-0.

NOVÁKOVÁ, I. Těhotenství týden po týdnu. Příloha časopisu Moje rodina a já – speciál. Brandýs nad Labem: Publishing group s.r.o. s. 4-44. Rok neuveden. Registrační číslo: MK ČR 17058 PAULÍK, K. Psychologie lidské odolnosti. [online] Praha: Grada, 2010, 240 s. [cit. 2012-04-02] ISBN 978-802-4729-596. Dostupné na internetu: http://books.google.cz/books?id=Qdeqod7pYCsC&printsec=frontcover&dq=paul%C3 %ADk+karel&hl=cs&sa=X&ei=j8KFT4SZBMnatAaPs7mBg&ved=0CDEQ6AEwAA#v=onepage&q=paul%C3%ADk%20karel&f=false RATISLAVOVÁ, K. Aplikovaná psychologie porodnictví: psychologie těhotenství, porodu a šestinedělí : psychosomatická medicína : učební texty pro porodní asistentky. Praha: Reklamní atelier Area, 2008, 106 s. ISBN 978-80-254-2186-4. ROZTOČIL, A. a kol. Moderní porodnictví. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978-8024719-412. SLEZÁKOVÁ, L. a kol. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada, 2011, 269 s. ISBN 978-80-247-3373-9. SPRINGEROVÁ, J. Domácí lékařka. Vyd. 4. Drážďany: Drážďanské nakladatelství M.O. Groha. Rok neznámý. ISBN neuvedeno STOLLOWSKY, L. Baby lexikon: 999 odpovědí na otázky kolem dětí. Praha: Grada, 2008, 336 s. ISBN 978-80- 247-2104-0. SVOBODA, L. Mladá matka: pravé porady českým ženám. Vyd. 5. Praha: Nakladatelství ŠOLC a ŠIMÁČEK společnost s.r.o. Rok neznámý. ISBN neuvedeno. ŠÍPEK, A. Oplození. Dostupné z: Http://www.genetika-biologie.cz/oplozeni [online]. [cit. 2012-04-02]. ŠPAŇHELOVÁ, I. Dítě: vývoj a výchova od početí do tří let. Praha: Grada, 2003, 97s. ISBN 978-80-247-0552-1. ŠTROMEROVÁ, Z. Porodní asistentkou krok za krokem: praktický rádce pro porodní asistentky (a zvídavé rodiče). Praha: Argo, 2010, 313 s. ISBN 978-80-257-0324-3.

VALOVÁ, A. – DOUCKOVÁ, P. Porodní asistentka v péči o ženu. In ROZTOČIL, A. a kol. Moderní gynekologie. Praha: Grada, 2011. 508 s. ISBN 978-802-4728-322. s. 457-460. WESSELS, M. – OELLERICH, H. Wellness jóga pro těhotné: blahodárná cvičení pro vás a vaše dítě. Praha: Grada, 2009, 95 s. ISBN 978-80-247-2596-3.

Seznam zkratek ACTH - adrenokortikotropní hormon BMI - body mass index FSH - folikulostimulační hormon HbsAg - australský antigen hCG - lidský choriogonadotropin HIV - virus lidské imunitní nedostatečnosti hPL - lidský placentární laktogen KO - krevní obraz KS + Rh - krevní skupina + rh faktor LH - luteinizační hormon MSH - melanin stimulující hormon OP - ozvy plodu pH - potenciál vodíku SAG - streptococcus agalactiae tj – to je TH – tyreotropní hormon tzn – to znamená tzv – tak zvaný TPHA – treponema pallidum UZ – ultrazvuk

Přílohy Příloha A – dotazník Dobrý den, milé maminky. Jmenuji se Markéta Lustigová a jsem studentkou porodní asistence na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Ráda bych vás poprosila o vyplnění dotazníku za účelem zjistit, jak ženy vnímají změny svého těla v těhotenství. Výsledky tohoto dotazníku budu zpracovávat ve své bakalářské práci. Dotazník je zcela anonymní .Žádná odpověď není špatná, odpovídejte podle svého uvážení. Vždy, prosím, označte pouze jednu odpověď. Při označení odpovědi JINÉ připište svůj názor. Předem děkuji za vyplnění. S pozdravem Markéta Lustigová

Základní údaje Váš věk

   

Méně než 18 let 18 -30 let 30 -35 let 35 a více let

Dosažené vzdělání

    

Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

Rodinný stav

   

Svobodná Vdaná Rozvedená Jiné…

1. otázka Po kolikáté jste těhotná?

  

Po prvé Po druhé Po třetí a více

2. otázka Jakou změnu jste na začátku těhotenství zpozorovala jako první?

      3. otázka

Citlivost prsů Vynechání menstruace Nevolnost Změny nálad Zvýšená únava Jiné…

Jakou změnu podle Vás ženy nejčastěji zpozorují v začátku těhotenství?

   

Vynechání menstruace Nevolnost Zvětšení a citlivost prsů Jiné…

4. otázka Jakou z pozorovaných těhotenských změnu byste podle Vás uvedla jako nejvíce pozitivní?

    

Růst prsů Ztráta menstruace během těhotenství Růst bříška Přírůstek na váze Jiné……………………………………………………………………………………………………………………………………….

5. otázka Kterou z pozorovaných těhotenských změn byste uvedla jako negativní?

     

Přírůstek na váze Růst prsů Změny na kůži – strie Změny nálad Neustálá únava Jiné……………………………………………………………………………………………………………………………………….

6. otázka Co vás napadlo jako první, když jste zjistila, že jste těhotná?

   

Život, který jsem vedla do této doby, již nikdy nebude stejný a bude se muset s narozením miminka celý obrátit naruby. Naruší miminko nynější partnerský vztah či vztah ke staršímu dítěti ? Zvládnu svoji roli matky? Jiné ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………

7.otázka Jaká byla reakce Vašeho partnera, když jste mu oznámila, že jste těhotná?

   

Pozitivní Negativní Rozporuplná Jiná………………………………………………………………………………………………………………………………………

8. otázka Máte informace o tom, že s vyšším věkem rostou rizika v těhotenství?

 

Ano Ne

9. otázka Obtěžují Vás těhotenské změny? (Pokud označíte ano, napište JAKÉ A PROČ.)

 

Ano …………………………………………………………………………………………………………………………………….. Ne

10. otázka Vnímáte své těhotenství jinak, než když jste byla poprvé těhotná? (Vyplní ženy, které jsou minimálně po druhé těhotné)  Ano  Ne  Nevím 11. otázka Popište, jak jinak vnímáte nynější těhotenství a změny s ním spojené. (Vyplňte, pokud jste u předchozí otázky označila ANO) …………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………… 12. otázka Myslíte si, že máte dostatek informací o těhotenství a změnách s ním spojených? (Pokud označíte NE, napište proč.)  Ano  Ne………………………………………………………………………………………………………………………………………..  Nevím

13. otázka Kde jste se dozvěděla většinu informací o těhotenství ?

    

od svého gynekologa veřejná média od přátel od rodiny byla jsem informována z předešlého těhotenství

14. otázka Jak budou podle Vás ženy vnímat změny v těhotenství ve vyšším věku? (rozumí se po 30.roce)  Budou je pociťovat intenzivněji než mladší ženy  Budou je pociťovat pozitivněji a radostněji  Těhotenské změny začnout pozorovat dříve než mladší ženy.  Jiné… 15. otázka Jak budou ženy vnímat změny v těhotenství v nižším věku? (rozumí se pod 18 let)    

Často nezpozorují těhotenské změny v začátku těhotenství Těhotenství je často nechtěné a změny budou více prožívány jako obtěžující. Budou se snažit těhotenské změny popírat Jiné…

16. otázka Myslíte si, že věk a vzdělání matky ovlivní vnímání změn těla v těhotenství?

 

Ano Ne



Nevím

17. otázka Jak si myslíte, že věk a vzdělání matky ovlivní vnímání změn těla v těhotenství? (Vyplňte, pokud jste v předchozí otázce označila ANO)  VYŠŠÍ VZDĚLÁNÍ (VOŠ, VŠ,…) a VYŠŠÍ VĚK = VÍCE INFORMACÍ o těhotenství a změnách s ním spojené , ale více obav o nenarozené miminko.  NIŽŠÍ VZDĚLÁNÍ a NIŽŠÍM VĚKEM = MÉNĚ INFORMACÍ o těhotenství a změnách s ním spojené  Žena s VYŠŠÍM VZDĚLÁNÍM a VYŠŠÍM VĚKEM se bude o těhotenské změny, které prožívá, zajímat více a bude je více pociťovat než žena s NIŽŠÍM VZDĚLÁNÍM.  Těhotná matka s VYŠŠÍM VZDĚLÁNÍM a NIŽŠÍM VĚKEM bude mít více informací o těhotenství.  Těhotná matka s NIŽŠÍM VZDĚLÁNÍM a VYŠŠÍM VĚKEM bude mít větší obavy o své nenarozené miminko a méně informací o těhotenství.  Jiné……………………………………………………………………………………………………………………………………… 18. otázka Je Vaše těhotenství chtěné?

 

Ano Ne

19. otázka Kdo je pro Vás v těhotenství největší oporou?

  

Partner Rodina Jiné……………………………………………………………………………………………………………………………………….

20. otázka Máte obavy o své nenarozené dítě?

   

Ano, mám velké obavy Spíše ano Spíše ne Ne, vůbec se o své dítě nebojím

21. otázka Baví Vás pozorovat, jak se Vaše tělo v těhotenství mění??

   

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

Příloha B – souhlasy pracovišť s výzkumem Souhlas Nemocnice Pelhřimov

Souhlas gynekologické ambulance – MUDr. Poustka

Souhlas gynekologické ambulance – MUDr. Brožová