Intraday trading z pohledu fyzické osoby

Bankovní institut vysoká škola Praha katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Intraday trading z pohledu fyzické osoby Bakalářská práce

Autor:

Radek Živec makléř, finanční makléř

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Vladimír Nergl

Únor, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Nučicích, dne 20. 1. 2011

Radek Ţivec

Poděkování Autor bakalářské práce by tímto rád poděkoval všem, kteří se podíleli radou, připomínkou či jiným způsobem. Jmenovitě vedoucímu práce panu Ing. Vladimíru Nerglovi za uţitečné rady a metodickou pomoc při zpracování bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce nás provází problematikou obchodování na kapitálovém trhu v pojetí soukromé osoby. Budeme zde seznámeni se základními znalostmi základů psychologie obchodování, která je velice důleţitou sloţkou obchodování. Řízení kapitálu tzv. risk managementu, kde se vyskytují přístupy k obezřetnému řízení aktiv a vedení statistik jako podpůrných prvků. Metodologie obchodování, jako moţné způsoby analýzy cenového grafu a následně s informacemi technického charakteru, které jsou chápány jako zázemí kaţdého obchodníka. Také si ukáţeme zjednodušenou aplikaci risk managementu na ilustrativním příkladu na základě reálných dat. Tato práce si dává za cíl charakterizovat předchozí problematiku, a to způsobem rozdělení na jednotlivé sloţky a navrhnutí moţných přístupů k řešení těchto jednotlivých sloţek. Hodnota práce spočívá v uceleném pohledu na přístup soukromé osoby, k obchodování na kapitálových trzích v rámci jednoho dne.

Abstract This bachelor paper deals with the issues of capital market from the perspective of a private individual. It familiarises with the basic knowledge of business psychology fundamentals, which are a very important part of trading. Capital management or risk management is a prudent approach to asset management and maintenance of statistics as supporting elements. Methodology of trading is viewed as a possible way of analyzing the price graph and the character of technical information, which are seen as essential elements for each trader. There will be also shown a simplified application of risk managment on the basis of illustrative examples of real data. This work’s target is to characterize the previous issues by means of splitting them into individual categories and propose possible approaches to addressing these individual components. The value of this work lies in its view on the private individual’s approach to daily capital market trading.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1. Psychologie obchodování .................................................................................................. 3 1.1 Myšlení v pravděpodobnostech ................................................................................... 3 2. Money-management .......................................................................................................... 5 2.1 Stop-loss....................................................................................................................... 7 2.1.1 Fixní stop-loss ....................................................................................................... 8 2.1.2 Posouvaný stop-loss .............................................................................................. 9 2.1.3 Stop-loss umístěný do logických zón .................................................................... 9 2.1.4 Výstup pomocí indikátoru ................................................................................... 10 2.2 Maximální týdenní/měsíční ztráta ............................................................................. 10 2.3 RRR ........................................................................................................................... 11 2.4 Profit target ................................................................................................................ 12 2.5 Position sizing ............................................................................................................ 12 2.6 Náklady ...................................................................................................................... 13 2.7 Týdenní/měsíční plán ................................................................................................. 14 2.8 Evidence uskutečněných obchodů ............................................................................. 14 2.9 Obchodní deník .......................................................................................................... 15 2.10 Equity křivka............................................................................................................ 15 2.11 Drawdown ................................................................................................................ 16 3. Metoda ............................................................................................................................. 17 3.1 Technická analýza-obecně ......................................................................................... 17 3.2 Klasická technická analýza ........................................................................................ 20

3.2.1

Základní cenové formace............................................................................... 20

3.3 Počítačová technická analýza .................................................................................... 31 3.3.1 Indikátory ............................................................................................................ 31 3.3.3 Diskreční počítačová technická analýza ............................................................. 35 3.3.4 Mechanická počítačová technická analýza ......................................................... 35 3.3.5 Automatizovaná počítačová technická analýza................................................... 36 3.3.6 Backtest ............................................................................................................... 36 4. Informace technického charakteru................................................................................... 37 4.1 Software ..................................................................................................................... 37 4.2 Hardware .................................................................................................................... 39 4.3 Data ............................................................................................................................ 39 4.4 Broker ........................................................................................................................ 40 5. Aplikace ........................................................................................................................... 41 Závěr .................................................................................................................................... 44

Úvod Investování lze rozdělit do dvou základních aktiv, a to do finančních a reálných aktiv. Dále je potřeba rozlišit mezi individuální moţností investování a kolektivním investováním. U prvního zmíněného investor dobrovolně podstupuje zvýšené riziko, avšak kvůli moţnosti vyššího zhodnocení kapitálu. Ve většině případů je individuální varianta časově náročnější neţ investování kolektivní. Charakteristickou vlastností tohoto druhu investování se vyznačuje proces rozhodování, do jakého aktiva bude investor soustředit svůj kapitál. Jako další upřesnění se dá nazvat aktivní investování do finančních aktiv, jako trading (obchodování). Jako důleţité hledisko se vyskytuje hledisko časové, respektive doba, na kterou je investor ochoten se vzdát svého kapitálu. Z obecného pohledu se dá tato doba rozdělit do investování dlouhodobého, střednědobého a krátkodobého. Trading dále ke své činnosti vyuţívá specifičtější časové rozlišení tzv.: scalping, intraday trading, swing trading, position trading. Scalping je obchodování velice aktivního stylu. U tohoto stylu je běţné, ţe scalper provede i několik stovek obchodů za den. Podstatou je být v otevřené pozici co nejkratší dobu v řádech několika vteřin, maximálně minut, a vystihnout nejmenší pohyby trhu, ovšem s pomocí obrovského kapitálu nebo velké finanční páky. Intradenní obchodník staví svoje obchodování na podobných principech, ale limitní je pro intradenního obchodníka uzavření pozice do konce obchodní seance, nedrţí pozici přes noc. Oba tyto druhy vyţadují nadměrnou soustředěnost a vysokou míru pozornosti, jelikoţ se pořád jedná o velice krátkou dobu drţení pozice. U obou zmiňovaných druhů tradingu obchodník sleduje situaci na trhu i několik hodin denně a vyhodnocuje situaci na trhu dle svého obchodního plánu. Třetím druhem v řadě je swing trading tzv. swingové obchodování. To můţe vyuţívat podobný časový rámec jako day trading, ale v mnoha případech swingový obchodník drţí otevřenou pozici i přes noc, často i několik dní. Jako poslední zmiňovaný časový rámec se zde představil position trading, tzv. poziční (dlouhodobé) obchodování. Tento způsob se můţe zdát podobný technice „buy and hold“ v tom smyslu, ţe doba drţení pozice můţe být i několik let, ale i pro tento časový rámec se uplatňuje striktní dodrţování obchodního plánu. Kdo všechno trading vyuţívá? Kromě jiţ zmíněných individuálních investorů se tradingu účastní ještě nejdůleţitější a největší skupina, tou jsou institucionální obchodníci. Většinou 1

se jedná o významné finanční instituce, např. banky či pojišťovny. Tito obchodníci disponují nejmodernějšími analytickými metodami a počítačovým vybavením. Technická analýza, kterou převáţně intraday tradeři vyuţívají, předpokládá, ţe všechny známé informace a důleţitá očekávání jsou jiţ zakomponována v ceně. Proto je analýza charakteristická tím, ţe se jedná o grafické promítání ceny do grafu a následné vyhodnocování. Technická analýza si nedává za úkol vysvětlit vnější ani vnitřní faktory, které by mohly ovlivňovat cenu. Za úkol si klade pouze načasování vstupu a výstupu z pozice. Cílem práce je charakterizovat moţné řešení problematiky intradenního obchodování fyzické osoby na kapitálových trzích. Tato problematika je rozčleněna v této práci do pěti částí, jimiţ jsou: psychologie obchodování, money management, obchodní metoda, informace technického charakteru a aplikace. Toto rozdělení je pouze ilustrativní, jelikoţ vazby mezi jednotlivými částmi jsou často velice úzce spjaté. V této práci bych chtěl prokázat, ţe na intradenní obchodování se musí nahlíţet jako na seriózní podnikání, a ţe příprava je velice důleţitým prvkem jako u kteréhokoli jiného podnikání. Problematikou budu postupovat od nejdůleţitějšího článku, a tím je psychologie obchodování, respektive filozofie tohoto byznysu, dále bude následovat moneymanagement, téţ se dá pro tyto účely nazvat jako risk-management. V problematice riskmanagementu se detailně věnuje jak zvládnutí přílivu nebo odlivu kapitálu, tak také vedení řádných evidencí pro pozdější potřeby. Další kapitoly se jiţ zabývají pouze věcnými informacemi, které jsou prezentovány nebo nabízeny jako standardní, a v nichţ jiţ se nenachází prostor pro kreativitu soukromého obchodníka. Snahou bude vysvětlení otázek typu jak a proč se připravit na intradenní obchodování a představení základních okolností intradenního obchodování.

2

1. Psychologie obchodování 1.1 Myšlení v pravděpodobnostech Hráčský průmysl v Las Vegas je zaloţen na událostech, jejichţ výsledek je zcela náhodný. I přes tento paradox jsou kasina schopna souvisle profitovat a vytvářet zisk. Profesionální obchodníci tvrdí, ţe pokud má obchodník (kasino) k dispozici dostatečný vzorek chování a pokud pravděpodobnost (výhoda) stojí na straně obchodníka (kasina), je schopen z jakékoliv náhodné situace vytvořit souvislý úspěch. Zároveň chápou, ţe kaţdý obchod je statisticky nezávislý na jiném, a jedná se o unikátní událost, ve které lze pozorovat jenom náhodnost, a ve které nelze předpokládat podíl mezi výhrou a prohrou. Pokud však obchodník (kasino) uskuteční dostatečnou řadu obchodů (her), začnou se objevovat vzorce, s jejichţ pomocí lze z náhodného obchodování (hraní) učinit konzistentní, předvídatelné a statisticky spolehlivé obchodování (hraní). Myšlení v pravděpodobnostech lze rozdělit na mikro a makro úroveň, kdy na mikroúrovni musí obchodník zastávat názor popsaný v druhém odstavci, a na makroúrovni zastávat názor popsaný ve druhém a čtvrtém odstavci. Pro myšlení v pravděpodobnostech je nutné přijmout několik výroků: Citace1: 1. Stát se můţe cokoliv. 2. Nepotřebujete vědět, co se bude dít, abyste mohli vydělat peníze. 3. Pro všechny proměnné, definující výhodu, existuje náhodná distribuce výher a proher. 4. Výhoda není ničím jiným neţ zvýšenou pravděpodobností toho, ţe se stane jedna věc namísto druhé. 5. Kaţdý moment na trhu je zcela jedinečný.

1

Citace-DOUGLAS, Mark. Trading in the Zone. Tetčice: Impossible, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-254-7066-4

3

1.2 Teorie trhu (intradenní obchodník) První předpoklad je, ţe trh nelze v ţádném případě na sto procent předpovídat. Jedná se totiţ o emoce lidí, kteří v něm obchodují. Trh je vůči obchodníkovi neutrální. Trh se pouze hýbe a o svém pohybu vydává informaci. Vyhodnocení této informace a následné obchodní rozhodnutí je pouze a jenom rozhodnutí konkrétního obchodníka. Kaţdý okamţik na trhu představuje moţnost obchodníka učinit obchodní rozhodnutí. Mezi obchodní rozhodnutí se povaţuje i do trhu nevstupovat. V intradenním obchodování je koncentrace velkých pohybů trhu málo častá a hůře předvídatelná. Z tohoto důvodu by se měl obchodník soustředit na malé pohyby, které jsou snadněji předvídatelné a častější. Proto se intradennímu obchodníkovi naskytne více obchodních příleţitostí. Další výhodou pro psychiku obchodníka je, ţe na menší pohyby obchodník riskuje menší stop-loss, a proto i menší psychickou újmu v případě více ztrátových obchodů za sebou. Jako nevýhoda pouţívání malého stop-lossu je, ţe se sníţí pravděpodobnost úspěchu obchodního systému. V případě větších stop-lossů je patrná opačná situace. Zvětší se pravděpodobnost úspěchu obchodního systému, avšak za cenu větších ztrát a následně větší psychické újmy.

1.3 Zodpovědnost Kaţdý obchodník je plně zodpovědný za jakékoli výsledky svého obchodování. Všechno, co obchodník provede, ať jiţ je to správně v podobě profitu nebo špatně v podobě ztráty, záleţí jenom na jeho myšlení. Obchodník jako individuální jednotka si musí definovat svoji zodpovědnost. Některý obchodník můţe svoji zodpovědnost definovat jako plné přijetí risku, strukturovaný obchodní plán a dodrţování těchto dvou věcí bez výjimek. Například důvod této konkrétní definice je zamezení náhodného obchodování a stanovení disciplíny.

1.4 Risk Příleţitost k obchodu v podobě signálu z obchodního plánu chápe obchodník jako příleţitost, která je nadějná, a proto je ochoten za ni zaplatit. Risk je přirozenou součástí

4

ţivota, obchodování nevyjímaje. V případě, ţe je obchod neúspěšný a risk se změní na ztrátu, obchodník chápe tuto ztrátu jako náklad na příleţitost, ne jako prohru.

1.5 Konzistence Aby obchodník mohl konzistentně profitovat, tak se musí vystavovat pravidelně trţním příleţitostem a musí dodrţovat svoji definici konzistence, která můţe znít například takto: svoji výhodu objektivně identifikuji v podobě backtestu a následného obchodního plánu. Dále určuji systematicky risk kaţdého obchodu a plně přijímám tento risk a od všech obchodů se dokáţi psychicky oprostit. Všech svých výhod jsem schopen vyuţít bez zdrţenlivosti a váhání. Jiţ před obchodem mám představu, na jaké hranici profitu vystoupím, tím zamezím chamtivosti a případné zbytečné ztrátě. Neustále vyhodnocuji a sleduji sklony dělat chyby a z těchto chyb se učím. Jsem seznámen s podstatou těchto tvrzení, a proto je dodrţuji.

2. Money-management Cílem money-managementu je zvyšování hodnoty majetku v důsledku omezování ztrátových obchodů a maximalizace zisků z výdělečných obchodů2. Money-management (řízení kapitálu) je velice důleţitá součást obchodování. Jelikoţ je intradenní obchodování převáţně o sázení na pravděpodobnost, je velice důleţité ho správně navrhnout. Řízení kapitálu v oblasti nejistých výsledků spekulací na kapitálovém trhu je velice komplexní metoda, pro kterou neplatí ţádné definované vzorce či pravidla v případě intradenního obchodování. Jedná se pouze o několik přístupů a názorů, které jsou obchodníky akceptovány a pouţívány. Je důleţité představit skutečnost, ţe řízení kapitálu je téměř klíčovou záleţitostí obchodování, avšak nejde od ní oprostit fakt, ţe řízení kapitálu úzce souvisí s psychologií obchodníka. Z toho plyne, ţe nelze jeden přístup k této problematice globalizovat. Co má tedy moneymanagement za úkol? Především ochránit kapitál, a to tak, ţe odpoví na základní otázky: Jaká je maximální výše risku? Jak velkou pozici obchodovat?

2

Citace- ELDER, Alexander. Vstupte do mé obchodní místnosti. Praha: Centrum finančního vzdělávání, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-903874-3-0

5

Do jaké hodnoty pozici drţet? Jaký by měl být poměr mezi riskem a ziskem? Toto jsou pouze opravdu ty nejzákladnější otázky v oblasti money-managementu, těmito a dalšími se budou zabývat následující podkapitoly. Existuje několik přístupů k řízení kapitálu. Mezi základní varianty patří: martingale a antimartingale přístup. První zmiňovaný byl původně vyvinutý pro hazardní hráče a jedná se v podstatě o to, ţe se sniţujícím se celkovým kapitálem by měl obchodník zvyšovat svůj risk na příští obchody, protoţe předpokládá, ţe úspěšnost jeho strategie, která je charakterizována procentem ziskových a ztrátových obchodů, má rostoucí trend. Respektive, čím více ztrátových obchodů má za sebou, tím dříve ho čekají profitabilní obchody. Naopak je to s antimartingale přístupem. Tento přístup říká, ţe čím více ziskových obchodů obchodník zaznamená a jeho kapitál roste, tím více by měl zvyšovat svůj risk na další obchody. Pokud však zaznamenává předem definovanou sérii ztrátových obchodů, měl by svůj risk sniţovat. Tento způsob hodnotí mnoho profesionálních obchodníků jako velice dobrý a doporučují ho, zatímco přístup martingale povaţují za velmi nebezpečný. Nejběţnějšími modely přístupu antimartingale jsou: 1) Pevná část účtu na velikost pozice Tento model prozrazuje, jak velkou pozici obchodovat v závislosti na velikosti kapitálu. Na počátku je nutné stanovit velikost přírůstku kapitálu Y, která podnítí přidání další pozice o velikosti X. Celý kapitál se definuje na jediném instrumentu. Například (při obchodování futures kontraktů): Počáteční kapitál 100 000Kč; Y=50 000kč; X=1 Interpretace: Při úspěšném obchodování jednoho kontraktu a dosaţení hodnoty 150 000Kč, obchodník zvýší svůj risk tím, ţe nadále bude obchodovat se dvěma kontrakty. 2) Rovnoměrný model Tento model rozdělí celkový kapitál na poţadovaný počet dílů a kaţdý díl se následně riskuje na rozdílný obchod. Často se vyuţívá při obchodování s akciemi, jelikoţ hodnoty akcií jsou od sebe cenově rozdílné. Při navýšení kapitálu se rovnoměrně rozdělí do všech obchodů. V případě obchodování s futures kontrakty by příklad vypadal následovně: Počáteční kapitál: 300 000Kč; riskovaná část 1/3; rozdělení kapitálu na 2 x 50 000Kč, v tomto případě by velikost pozice záleţela na hodnotě marginu jednotlivého trhu. V trhu x číslo 1, kde margin činí 10 000Kč by velikost obchodované pozice byla 50 000/10 000=5 6

kontraktů a v trhu y číslo 2, kde margin činí 15 000Kč by velikost pozice byla 50 000/15 000=3,333 (pro moţnost obchodování pouze po jednotkách zní konečný výsledek 3). Interpretace: obchodník otevírá v trhu x pozici o velikosti 5 kontraktů a v trhu Y pozici o velikosti 3 kontraktů.

2.1 Stop-loss Stop-loss = základní ochrana proti finančnímu krachu3. Stop-loss je obchodníkem předem definovaná ztráta obchodního kapitálu, kterou se chrání proti nepříznivému chování kurzu instrumentu a případně velkému poklesu obchodního kapitálu. Jedná se o výstup z pozice. Tento výstup si definuje kaţdý obchodník sám na základě výše obchodního kapitálu a svých schopností. Stop-loss je jedna z nejdůleţitějších sloţek money-managementu, protoţe jediné, co můţe obchodník v případě obchodování kontrolovat je risk na obchod. Na problematiku stop-lossu je důleţité pohlíţet ze dvou rovin, a to roviny money-managementu a praktické aplikace. Rovina money-managementu udává kolik procent z celkového kapitálu si obchodník můţe dovolit riskovat na jeden obchod a kolik případně ztrátových obchodů lze akceptovat, aby tato série váţně neohrozila jeho obchodní účet. Obecně uznávanou výši risku na jeden obchod je maximálně 5%, v případě menšího účtu 2% z celkového kapitálu. Při výpočtu stop-lossu je třeba si uvědomit strukturu risku. Tuto strukturu lze rozdělit na dvě sloţky, a to za a) struktura sloţky money-money managementu (viz. Obrázek 1) a za b) struktura aplikačního stop-lossu (viz. Obrázek 2). Z pohledu výpočtu stop-lossu pro účely money-managementu je nutné zahrnout do celkové riskované výše například 2% i komise a případný skluz v plnění4. V případě intradenního obchodování se většinou vstupuje příkazem market, tudíţ nelze skluz omezit. Tyto dva aspekty jsou negativními faktory, jelikoţ je to část obchodního účtu, kterou nelze aktivně vyuţít. Z tohoto důvodu je nutné odečíst je takovým způsobem, aby byly viditelné, a to připočtením k základnímu risku. Tento úkon nám však sniţuje potencionálně větší riskovanou částku, avšak s tím nejde nic dělat.

3

Citace- www.finančník.cz, článek z komoditního manuálu-kapitola stop-loss. Dostupný z WWW: < http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-stop-loss.html > 4

Skluz v plnění=rozdíl očekávaného plnění od skutečně provedeného

7

Obrázek 1.

Obrázek 2.

Příklad: celkový kapitál 100 000Kč; definovaný stop-loss 2% 2000Kč; poplatek za kompletní obchod 150Kč; očekávaný skluz v plnění 200Kč. Řešení: 2000-(150+200)=1650Kč toto je výše aplikačního stop-lossu Aplikační stop-loss udává jakou část z celkového stop-lossu je pro dodrţení moneymanagementu moţné riskovat na obchod. Stop-loss se ve většině případů zadává zprostředkovateli obchodu spolu s příkazem vstupu do pozice. Ve zvláštním, dále popsaném, výstupu to neplatí. Je důleţité mít na paměti, ţe údaj, který se odesílá, je hodnota aplikačního stop-lossu. Z hlediska praktické aplikace stop-losu jsou popisovány 4 metody vyuţívání této ochrany.

2.1.1 Fixní stop-loss Aplikace fixního stop-lossu probíhá tak, ţe při odeslání příkazu vstupu do pozice se připojí i hodnota výstupu aplikačního stop-lossu. Dále obchodník čeká, zda-li aktuální hodnota

8

protne hranici hodnoty stop-lossu nebo profit targetu5. Důleţitá poznámka, jakmile se tyto dvě, popřípadě tři, hodnoty zadají, dále se s nimi v průběhu obchodu nemanipuluje. Při této aplikaci je ze strany obchodníka omezeno riziko zmatku v průběhu obchodu, a tím moţné chyby a následného porušení plánu.

2.1.2 Posouvaný stop-loss Situace u posouvaného stop-lossu je následující. Obchodník chce omezit ztrátové obchody tím, ţe omezí v průběhu obchodu svůj risk. Z toho důvodu vyuţije modelu posouvaného stop-lossu, coţ znamená: posun na vstup + poplatky za obchod. Na tento způsob je nutné, aby byla obchodníkem provedena analýza chování trhu v minulosti a vyhodnocení výsledku pro zjištění optimálního posunutí. V tomto modelu obchodník při dosaţení určité hodnoty od vstupu posune svůj stop-loss na úroveň celkového poplatku za obchod (přepočítaného na hodnotu stupnice trhu) + vstupní hodnoty. Aplikace posouvaného stop-lossu je shodná s aplikací fixního stop-lossu. Jediný rozdíl je, ţe hodnota stop-lossu se v průběhu obchodu musí měnit. Problém vyvstává v případě, ţe software neumoţňuje předdefinovaný automatický posun, zde se následně vyskytuje prostor pro vytvoření chyby.

2.1.3 Stop-loss umístěný do logických zón Stop-loss umístěný do logické zóny představuje jiţ sofistikovanou metodu ochrany kapitálu. Na tuto metodu je jiţ potřeba řada zkušeností s chováním daného trhu, respektive obchodník jiţ musí znát charakteristické znaky v cenových formacích, které předznačují úrovně odporu. Cena na těchto úrovních má v podstatě tři moţnosti, jak se můţe zachovat. Samozřejmě tyto moţnosti nemusí být na první pohled zřejmé, jelikoţ mohou probíhat jejich kombinace. První moţnost je, ţe tuto hranici prorazí, dosáhne úrovně stop-lossu a ten bude aktivován. Druhá moţnost je, ţe se cena uchýlí do takzvaného chopu6 , pak je na rozhodnutí obchodníka, jestli v pozici setrvá nebo ji uzavře sám. Poslední moţností je pro obchodníka nejlepší varianta. Cena se od této úrovně odrazí a dále pokračuje ve směru plánovaného 5

Viz kapitola profit target

6

Chop-chování ceny, které se vyznačuje ubočováním ceny (tento jev se vyskytuje v trhu, který netrenduje)

9

obchodu, poté je dosaţen profit target a obchod uzavřen. Tento způsob je jiţ značným způsobem navrhnut tak, aby co nejlépe vystihoval psychologickou teorii obchodování. Tento způsob je poměrně náročné testovat na historických datech, proto spíše vyplyne z praktického obchodování (pozorování trhu). Výhodou tohoto způsobu zůstává fakt, ţe lze nastavit opravdu nízkou hranici risku, a tudíţ případné ztráty. Pravidlem však zůstává, ţe maximální vzdálenost této logické zóny od vstupu do pozice musí být stejná nebo menší neţ je výše aplikačního stop-lossu.

2.1.4 Výstup pomocí indikátoru Jedná se o techniku, kdy z vyhodnocených dat vyplyne formace nebo situace na indikátoru, která z dlouhodobého pohledu vyjadřuje určitou výhodu před ostatními metodami ochrany kapitálu. V situaci, kdy cena začne silně trendovat, umoţní tato metoda zůstat v pozici a drţet se trendu ve větší míře neţ u fixního a posouvaného stop-lossu. Jelikoţ dokáţe přestát i větší cenové fluktuace. Výhodou tohoto přístupu je dosaţení větších profitů v případě pouţití na trendovém trhu. Nevýhodou je značná volatilita obchodního účtu důsledkem předem nedefinovaného risku. Tento způsob jako jediný nelze jednoznačně zařadit ani vyloučit z kategorie stop-loss, protoţe v sobě kombinuje charakteristiky opatrného a nebezpečného přístupu dle situace v trhu. Uveden je z důvodu komplexnosti. Vyuţívá se především jako doplňkový výstup různě kombinovaný s předchozími metodami.

2.2 Maximální týdenní/měsíční ztráta U obchodníků, kteří pracují pro finanční instituce, se vyskytuje zajímavý trend. Tento trend se vyznačuje především jako neschopnost soukromého obchodování, například při opuštění zaměstnání. Vznikají zde otázky, zda-li je to vybavením finančních institucí nebo dokonalým kontrolním mechanismem ze strany vedení. Jelikoţ je prokazatelná skutečnost, ţe osoby, které nikdy pro takovéto instituce nepracovali, se dokázali prosadit ve světě intradenního obchodování. Lze usuzovat, ţe obchodník, který přesně dodrţuje stanovený money-management s definovanou týdenní/měsíční ztrátou si v podstatě touto metodou nahrazuje kontrolní mechanismus pouţívaný u institucionálních obchodníků. Výši týdenní/měsíční ztráty lze povaţovat jako zvolený násobek stop-lossu odečtený od konečného zůstatku obchodního účtu z předchozího týdne/měsíce. 10

Výši přijatelné (signalizační) ztráty vnímá kaţdý individuálně, proto je to zvolený násobek. Po dosaţení hodnoty maximální týdenní/měsíční ztráty je vhodné do konce týdne/měsíce zanechat obchodování a věnovat se příčině této ztráty.

2.3 RRR RRR neboli risk/reward ratio je poměrový ukazatel riskované částky k plánovanému profitu. Jak jiţ bylo zmíněno, intradenní obchodování je spekulace na budoucí krátkodobý vývoj ceny. Z reality obchodování v takto krátkém časovém horizontu má obchodník nevýhodu v tom, ţe je schopen odhadnout budoucí vývoj maximálně na 50% někdy i více, záleţí na zkušenostech obchodníka. Pravda však zůstává taková, ţe odhadnout budoucí vývoj i na 40% se povaţuje za veliký úspěch. Z tohoto důvodu existují v money-managementu tři hlavní nohy, které je vţdy nutno uvaţovat vzájemně mezi sebou. Jsou jimi stop-loss, RRR, profit target7 . RRR by se dalo povaţovat za přechodový můstek od stanoveného stop-lossu k profit targetu. Jedná se pouze o násobek poţadovaného násobku stop-lossu v případě úspěšného obchodu, který zajišťuje v konečném důsledku, ţe i strategie, která má úspěch pouze 30%, se na dostatečném vzorku provedených obchodů můţe stát ziskovou. Podstatou je vţdy hodnotou RRR vynásobit úspěšnost strategie a dosáhnout hodnoty vyšší jak 100%. Příklad8: strategie s úspěšností 30%, počet obchodů 15, RRR 1:5 řešení viz Tabulka 1 Tabulka 1.

Zdroj: vlastní nákres 7

Viz kapitola profit-target

8

Příklad je proveden na malém vzorku obchodů, vyhodnocení je nutné provádět na relevantním vzorku

11

U RRR působí váhový efekt, který se projevuje: při vyuţití strategie s menší úspěšností je nutné vyţadovat větší RRR a naopak.

2.4 Profit target Profit target je cíl obchodu. Je to hodnota, která je stanovena obchodníkem. Za běţných okolností obchodník drţí pozici9 aţ do okamţiku, kdy hodnota pozice dosáhne hodnoty stanovené obchodníkem.

2.5 Position sizing Při úspěšném obchodování jedné pozice vyvstává otázka: „Jakým směrem by se měl obchodník dále ubírat?“ Odpověď zní: Přidáváním dalších obchodovaných pozic10. Princip úspěšného position sizingu je následující: Zvýšit mnoţství kontraktů, kdyţ se vydělává a sníţit mnoţství, kdyţ se ztrácí11. Toto je snad to absolutně nejtěţší téma v oblasti intradenního obchodování, v tom smyslu, ţe musí být stavěn na míru kaţdé osobnosti. Pro ukázku je zde naprosto zjednodušený12 position sizing s dvěma kontrakty, který uvaţuje zvyšování pozic na základě přírůstku k účtu13. Obrázek 3.

Zdroj: vlastní nákres

9

V tomto případě se uvede velikost pozice jako 1 kontrakt

10

Position sizing

11

Citace- WILLIAMS, Larry. Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů. Praha: Centrum finančního vzdělávání, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-903874-1-6 12 13

Komplexní systémy position sizingu, zde nebudou popisovány Fixed Ratio

12

Nejznámější přístupy k position sizingu jsou: 1) Kellyho formule F=((R+1)*P–1/R P-úspěšnost systému R=poměr výše zisku k ztrátě 2) Vzorec Larryho Williamse Množství kontraktů nebo akcií do dalšího obchodu=(zůstatek na účtu*procento risku)/největší ztráta v minulosti14 3) Fixed Ratio Zvyšování pozice na základě přírůstku obchodního kapitálu15 4) Fixed Risk K = Ac*(Pr/100)/R1max K = počet kontraktů Ac = velikost našeho účtu Pr = procento riskovaného kapitálu R1max = maximální velikost risku na 1 obchod

2.6 Náklady Intradenní obchodování na profesionální úrovni je povaţováno za plnohodnotné zaměstnání. Dalo by se přirovnat spíše k podnikání, proto je naprosto nezbytné, jako v kaţdém seriózní činnosti, kde jde o dosaţení zisku, počítat s výskytem nákladů a kalkulovat s nimi. Mezi základní náklady v podobě aplikačních stop-lossů, které obchodník chápe jako náklady na příleţitost, je nutné brát v úvahu další náklady spojené s touto činností. Při intradenním obchodování, jsou na první pohled zřejmé dva hlavní náklady, jimiţ jsou adekvátní hardware + software16 a přesná data. V případě hardwaru jde o jednorázový 14

Citace- WILLIAMS, Larry. Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů. Praha: Centrum finančního vzdělávání, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-903874-1-6 15

Viz obrázek č. 3

16

Analytický software

13

náklad, avšak v případě softwaru17 a dat jde o případ cyklických nákladů, se kterými je nutno kalkulovat. K nezanedbatelným nákladům patří například odborná literatura, obchodní semináře, internet a v neposlední řadě čas obchodníka.

2.7 Týdenní/měsíční plán18 Součástí správně fungující money-managementu a ochranného mechanismu v podobě týdenní/měsíční ztráty, je nutnost obchody plánovat. Mezi dobré způsoby plánování obchodů patří vytvoření zautomatizované tabulky v tabulkovém editoru. Toto je však pouze jeden ze způsobů řešení. Tabulkové editory, na rozdíl od ručního počítání všech potřebných údajů, nemají prostor pro chybu19. Tento plán by měl obsahovat důleţité informace pro obchodníka slouţící k aktuálnímu obchodnímu rozhodnutí. Opět se jedná o individuální potřeby. Zde je ukázka týdenního plánu. Obrázek č. 4

Zdroj: vlastní zpracování (vytvořeno v programu Microsoft Excel)

2.8 Evidence uskutečněných obchodů Evidence slouţí především k daňovým účelům, přesto je to další velice účinný nástroj pro zlepšování kvality obchodního systému. Jedná se o tabulku, do které se zapisují podstatné údaje o provedených obchodech. Za podstatné údaje se povaţují datum uskutečnění obchodu; charakter pozice (zda-li se jedná o nákupní nebo prodejní pozici); označení 17

Je dostupný i software, který se platí jednorázově

18

ELDER, Alexander. Vstupte do mé obchodní místnosti; Centrum finančního vzdělávání, s.r.o. 2008; ISBN

978-80-903874-3-0 19

Zde platí předpoklad správného počátečního naprogramování

14

instrumentu; objem obchodu (počet kontraktů, akcií, atd.); hodnota vstupní ceny; celkové poplatky za obchod; hodnota výstupní ceny; status obchodu (výdělečný, prodělečný). Jako doplňkové údaje pro lepší specifikaci obchodu lze uvádět ještě například rozpětí ceny v obchodovaný i neobchodovaný den; v případě, kdy obchodník vyuţívá více strategií, název této strategie; skluz v plnění, pokud nastal (v případě, ţe nenastal, je moţné to uvést také); dále hodnotu pouţitého stop-lossu a profit targetu v případě obchodování více instrumentů nebo proměnlivé strategie těchto veličin. Dají se uvádět i různé průzkumy a statistiky v průběhu vedení evidence ze zapsaných hodnot. Obrázek č. 5 (evidence uskutečněných obchodů)


2.9 Obchodní deník20 Obchodní deník slouţí jako důleţitá pomůcka v oblasti sebevzdělávání. Proces učení v intradenním obchodování je nákladná záleţitost, ať jiţ z pohledu času i moţného zbytečného vstupu do pozice a následného protnutí stop-lossu. Z tohoto důvodu by měl obchodník řádně vést deník pro účely analyzování neúspěšných, ale i úspěšných obchodů. Jak elektronická nebo papírová forma obchodního deníku by měla v ideálním případě obsahovat údaje z evidence uskutečněných obchodů + vizuální podněty. Vizuálními podněty je situace, která předcházela obchodu a následně v obchodu pokračovala. Totoţnost mezi evidencí uskutečněných obchodů a obchodním deníkem má vysokou korelaci, nicméně evidence je brána spíše jako veřejná záleţitost, zatímco obchodní deník je povaţován za interní záleţitost. Jedná se o zapisování know-how a pocitů při uskutečňování obchodů, různých myšlenek či nápadů. Z tohoto důvodu se jeví obchodní deník jako nejlepší moţností vlastního sebevzdělávání a neopakování stejných chyb neustále dokola.

2.10 Equity křivka Tuto křivku obchodník vede, protoţe slouţí jako ukazatel průběhu stavu obchodního účtu, a tím i své výkonnosti. Tato křivka je konstruována z výsledků provedených obchodů. V základní podobě se zabývá pouze průběhem stavu obchodního účtu, ale lze si nechat 20

ELDER, Alexander. Tradingem k bohatství; Impossible, s.r.o. 2006; ISBN 80-239-7048-8

15

zobrazit i různé modely chování obchodního účtu při rozdílných okolnostech, například průběh hodnoty účtu při moţném obchodování jiného počtu pozic. Dále lze informativně zobrazovat rozdíl mezi čistou hodnotou účtu (odečtené poplatky) a hrubou (s poplatky). Na obrázku číslo 6 je pro ukázku sestavena hypotetická Equity křivka za období 6 měsíců, kde černá linka představuje průběh obchodního účtu neočištěného od poplatků21, červená linka očištěného od poplatků22, zelená průběh při měsíčním vybírání 500$, modrá a ţlutá znázorňují obchodování position sizing se 3 kontrakty. Obrázek č. 6


2.11 Drawdown Drawdown je hodnota největšího poklesu kapitálu. Na problematiku drawdownu lze nahlíţet několika způsoby. Zde je několik hledisek nahlíţení na drawdown. Například v rámci jednoho obchodu, kdy se situace nevyvíjí podle předpokladu. Vstupní cena je 100, odhadovaný směr long, uzavírací cena 110, minimum v obchodě 80. Drawdown v tomto případě je rozdíl vstupní ceny od minima. Dále můţeme drawdown zkoumat ve vztahu k jednotlivým strategiím nebo obchodnímu účtu jako celku. V situaci zkoumání ve vztahu ke strategii drawdown vypovídá jakou maximální ztrátu tato strategie přináší v závislosti na zvolených kritériích této strategie. Tento postup je vhodný při zavádění nové strategie a hodnota drawdownu jednotlivé strategie můţe být vyuţita pro výpočet position sizingu.

21

Brutto

22

Netto

16

Posledním, zde uvedeným způsobem, je konfrontace drawdownu k obchodnímu účtu. Jedná se o postup identický jako u strategie. Rozdíl spočívá pouze v tom, ţe při zjišťování drawdownu obchodního účtu jsou zahrnuty všechny metody a strategie, které obchodník vyuţívá. Proto je poslední hledisko vhodné pouze pro posuzování jako celku, jelikoţ tento postup neodhaluje pozadí jednotlivých příčin.

3. Metoda Metoda je způsob, kterým obchodník charakterizuje situaci na trhu, podle níţ se rozhoduje, zda vstoupí do pozice. Tato metoda by se dala charakterizovat jako souhrn určitých okolností či situací, které předznačují s nějakou pravděpodobností budoucí vývoj obchodovaného aktiva. Klíčové pro metodu je, ţe nikdy není stoprocentní a pouze naznačuje budoucí vývoj. Je chápána jako výhoda, kterou obchodník vyuţívá. Existují tři základní analýzy, pro které se dá následně vypracovat metoda obchodování. Jedná se o fundamentální, technickou a psychologickou analýzu. Psychologická analýza je především okrajovým typem analýzy, která doplňuje technickou a fundamentální. Fundamentální analýza se snaţí zjistit správnou cenu obchodovaného aktiva tím, ţe zohlední faktory, které přímo ovlivňují cenu. Faktory, které se vytvářejí na globální, odvětvové a firemní úrovni. Pro účely této práce se však věnujme především technické analýze, která se jeví jako nejvhodnější analýza, v níţ je i neodborník schopen vyvinout metodu, která mu přinese výhodu. Tato analýza se dá vyuţívat na jakýkoli obchodovaný časový rámec, ale pro intradenní obchodování je zcela nejvhodnější z několika důvodů. A to: 1) Umoţňuje přesnější identifikaci situace, která byla obchodníkem vyhodnocena jako výhodná. 2) Vystavuje obchodníka mnohem více obchodním příleţitostem. 3) Při správném nastavení metody technické analýzy zabraňuje přeobchodování.

3.1 Technická analýza-obecně Technická analýza se snaţí pomocí svých nástrojů předpovídat budoucí směr či vývoj kurzu aktiva, a to na základě chování samotné ceny. Pro účel analyzování chování této hodnoty se cena vykresluje pomocí grafů a následně potom jsou na tento graf aplikovány různé metody technické analýzy. Jako typické vlastnosti technické analýzy je jedna 17

skutečnost a tři předpoklady. Skutečností je, ţe se nezabývá fundamentálními faktory, které ovlivňují cenu aktiva a předpoklady jsou následné: 1. Cena aktiva na trhu zahrnuje všechny informace, které jsou relevantní 2. Existují vzory pohybu ceny aktiva 3. Historické momenty se neustále opakují Metodu technické analýzy je nutno chápat v dimenzi pravděpodobností, jelikoţ situace na trhu není nikdy stejná. Problémem technické analýzy je její obsáhlost, a tudíţ nemoţnost aplikovat všechny známé obchodní metody najednou, protoţe není v silách ţádného jedince umět všechny druhy aplikovat. Převáţně se technická analýza vyuţívá k účelům spekulace na velice krátký budoucí vývoj ceny na rozdíl od fundamentální analýzy. Pro účely technické analýzy jsou konstruovány tyto typy grafů:

3.1.1 Čárový (liniový) graf Patří ke zcela základním nástrojům technické analýzy. Většinou se konstruuje z uzavíracích cen. Tento graf je velice přehledný, avšak výpovědní hodnotu má oproti ostatním typům pouze čtvrtinovou. Na ose x je sledovaným údajem čas a na ose y cena, to ostatně platí na všech typech grafů. Vykresluje se periodicky. Obrázek č. 7

Zdroj: vlastní aplikace s vyuţitím softwaru Sierra Chart verze 642

3.1.2 Sloupcový graf Na rozdíl od čárového grafu je sloupcový graf jiţ vykreslován do různě velkých svislých úseček, kde kaţdá jednotlivá úsečka představuje zvolené časové období. Velikost úsečky odpovídá velikosti rozpětí ceny v daném okamţiku. Na kaţdé straně této úsečky je 18

zobáček, který vlevo značí otevírací cenu, vpravo uzavírací cenu. Vykresluje se také periodicky.

Obrázek č. 8


3.1.3 Svíčkový graf Svíčkový graf byl vyvinut obchodníky s rýţí v Asii. Stejně jako sloupcový graf pracuje se čtyřmi hodnotami s maximem, minimem, open a close. Přičemţ, kdyţ je svíčka vybarvená (červená), znamená to, ţe close uzavřelo níţe neţ open a naopak, v opačném případě je svíčka bílá. Graf se vykresluje periodicky. Obrázek č. 9


3.1.4 Alternativní graf Alternativní graf, na rozdíl od ostatních typů grafů, se snaţí omezit fázi trhu, kdy ubočuje. Existuje několik druhů alternativních grafů, zde bude představen pouze nejznámější, a to je volume graf. Volume graf je specifický tím, ţe odstraňuje vykreslování grafu, kdyţ trh 19

nemá sílu trendovat. Respektive není vykreslován periodicky, jelikoţ kaţdá svíce, popřípadě úsečka, se nevykresluje na základě nějaké časové jednotky, ale na základě parametru určeným obchodníkem. Konkrétně volume 100 graf vykreslí pouze tehdy, jestliţe bylo uzavřeno 100 obchodů s podkladovým aktivem. Forma vykreslování můţe být shodná se svícovým či sloupcovým grafem. Technická analýza se dá rozdělit do dvou hlavních skupin: klasická technická analýza a počítačová technická analýza. Přičemţ lze následně počítačovou technickou analýzu rozdělit na diskreční a automatizovanou.

3.2 Klasická technická analýza Klasickou technickou analýzu lze charakterizovat jako souhrn technik, které se zabývají formacemi, které utvoří samotná cena. Tato analýza se většinou konstruovala pomocí obyčejné tuţky na čtverečkový papír. Mezi klasickou a počítačovou technickou analýzou, ve smyslu náhledu na obchodování, není třeba hledat rozdíl. V podstatě se jedná o totoţné analýzy, jejichţ hlavní rozdíl je v historii a vypracování těchto analýz. Klasická technická analýza byla rozvinuta hlavně v období před a při nástupu domácích počítačů. Dá se povaţovat za předchůdce počítačové analýzy, jakýsi první vývojový krok. Jejím hlavním problémem je sloţitost v oblasti výpočtů různých indikátorů. Nástup masivního pouţívání indikátorů nastává s příchodem počítačové technické analýzy. Avšak zajímavostí zůstává, ţe takzvané cenové formace obchodníci stále ručně zakreslují do moderních počítačových grafů stejným způsobem. Tyto techniky by se daly rámcově rozdělit na cenové formace a indikátory. Jsou známy tisíce indikátorů a několik set cenových formací. Pro ukázku zde budou uvedeny nejvíce známé skupiny indikátorů s příklady a několik cenových formací.

3.2.1 Základní cenové formace 3.2.1.1 Swing23 Swing je nejzákladnější strukturou chování ceny v grafu. Swing se dá definovat různými způsoby, například, ţe vrchol tohoto swingu z obou stran obklopují úsečky či svíčky, jeţ 23

WILLIAMS, Larry. Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů; Centrum finančního vzdělávání, s.r.o.

2007(dotisk 2009); ISBN 978-80-903874-1-6

20

mají niţší high a niţší low - jedná se o up-swing. Počet těchto úseček z kaţdé strany high je individuální. V případě swingu, který tvoří down-swing, je situace opačná. Svíčky musí tvořit z obou stran vyšší low a vyšší high. K identifikaci swingu je vţdy třeba nechat vykreslit dostatečný počet cenových úseček. Celková struktura swingů potom pomáhá obchodníkovi identifikovat trend. V případě up trendu tvoří struktura swingů jakési schody nahoru a to v podobě, kterou lze popsat tak, ţe kaţdý následný down-swing vytvoří vyšší low a následně up-swing vytvoří nové high. Toto platí aţ do okamţiku, kdy swingy poruší tuto strukturu. Situace u down-trendu je opět opačná, up-swingy tvoří niţší high a down-swingy tvoří niţší low. V této chvíli down trendu tvoří cenová struktura swingů schody dolů. Tato metoda určování trendu je vhodná na kaţdý obchodovaný time-frame24. Larry Williams rozlišuje 3 typy swingů a to: krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé viz obrázek č. 10 Obrázek č. 10

Zdroj: vlastní aplikace s vyuţitím softwaru XTB Trader

3.2.1.2 Support a rezistence úrovně25 Support je úroveň odporu, při které se prodávající rozhodli, ţe jiţ je cena moc rozdílná od jejich představ a jiţ neprodávají. Situace u rezistence je opačná, kupující se rozhodli, ţe jiţ nemají zájem za tuto cenu nakupovat, a tak vznikla rezistence. Měření těchto úrovní spočívá v počtu dotyků ceny k této úrovni, čím vícekrát se cena dotkne oblasti supportu nebo rezistence, tím více ji posiluje. Tyto oblasti ukazují, kde v minulosti měli obchodníci 24

Time-frame=obchodovaný časový rámec, např. 3min. graf (jedna úsečka na grafu znázorňuje období 3minut) 25

TUREK, Ludvík. První kroky na burze; Computer Press, a.s. 2008; ISBN 978-80-251-1915-0

21

problém se shodou na nějaké ceně a je pravděpodobné, ţe v budoucnu by na této úrovni mohla vzniknout stejná situace. Situace supportů a rezistencí se v grafech často opakuje, jedním z vysvětlení je, ţe obchodníci jsou si vědomi těchto hranic a z velké části je respektují. S/R26není výlučně pouze support nebo rezistence. V mnohých případech mají schopnost vystupovat jako jedna úroveň v grafu, která, kdyţ je cenou testována zeshora, tak se jedná o support úroveň, zatímco, kdyţ cena testuje tuto samou hranici odspoda, jedná se o úroveň rezistence. Obrázek č. 11


Existuje několik desítek S/R úrovní, přičemţ se nedají pouţívat všechny najednou. Je na volbě kaţdého obchodníka jaké formy S/R úrovní bude brát v potaz. Pro ukázku jsou zde ilustrovány několik dalších moţných S/R úrovní: Cenový vrchol a cenové dno předcházejícího dne Cenový vrchol a cenové dno premarktu (noční seance) - v případě, kdy se instrument obchoduje například 24hodin denně, je nutno rozlišit u burzovních instrumentů hlavní obchodní hodiny (např. u futures na americkém trhu se za hlavní obchodní hodiny povaţuje čas mezi otevřením a uzavřením burzy, v tomto případě 15:30 aţ 22:00hod. SEČ27). Za této situace by se cenové dno a cenový vrchol zakreslovaly z období od 22:00 do 15:30hod. Fibonacciho Retracement Elliotovy vlny 26

S/R=support, rezistence úroveň

27

SEČ-středoevropský čas

22

Pivoty Swingy

3.2.1.3 Trendové čáry Trendová čára slouţí k především k identifikaci trendu. Vypovídající hodnota trendové čáry je úhel, který zachycuje down-trend nebo up-trend. Trendová čára v situaci up-trendu (ceny stoupají) se zakresluje zespodu cen, pod low a je povaţována za support. V případě, ţe ceny padají, se trendová čára zakresluje nad vrcholy cen a je povaţována za rezistenci. Tyto čáry dávají vizuální představu o tom, zda větší sílu mají býci nebo medvědi, případně je-li situace vyrovnaná. U trendových čar zároveň jako u S/R úrovní platí, ţe čím více se cena pouze dotkne trendové čáry, tím více ji posiluje. Trendová čára zakreslená na vyšším časovém rámci má větší validitu, identifikuje totiţ významnější trendy. Velikost, respektive délka trendové čáry, má svůj význam v tom smyslu, ţe kdyţ je čára dostatečně dlouhá, dá se předpokládat větší setrvačnost trendu. V případech denních grafů lze zachytit trendy, které trvají mnoho let. Co se týká setrvačnosti, obvykle čáry strmější mají menší setrvačnost neţ ty plošší. Obrázek č. 12


23

3.2.1.4 Double top & double bottom28 Formace double top & double bottom nastává, kdyţ je trh rozjetý na up- popřípadě downtrend (1). Náhle se však na nějaké cenové úrovni zastaví a začne tvořit korekci (2), po dotvoření korekce se trh vydává původním směrem (3) a po nějaké době se opět zastaví na S/R úrovni předchozího swingu (3). Tuto úroveň však nepřekoná a pokračuje ve směru korekce (4). Ve znázornění by formace double top vypadala jako pomyslné inverzní dvojité vé, formace double bottom by vytvořila dvojité vé. Formace se můţe vytvořit i v jiných formátech například ve formátu triple top & triple bottom, popřípadě 2xW. V případě této formace obchodník spekuluje na odraz. Obrázek č. 13


3.2.1.5 Gap Gap je situace na trhu, která ukazuje neshodu mezi nakupujícími a prodávajícími. Tato neshoda se vyznačuje tím, ţe nebyl uzavřen v danou dobu ţádný obchod. Na grafu pozná obchodník formaci gap tak, ţe mezi dvěma sousedícími svíčkami vznikla vertikální mezera. Vrchol první je níţe neţ dno svíčky následující. Obrázek č. 14

28

PODHAJSKÝ, Petr; NESNÍDAL Tomáš. Obchodování na komoditních trzích; Centrum finančního

vzdělávání, s.r.o. 2006; ISBN 80-247-1851-0

24


3.2.1.6 Flip29 Formace flip obsahuje určité S/R úrovně. Jak jiţ bylo popsáno (v kapitole 3.2.1.2 Support a rezistence úrovně) oblast S/R úrovně se můţe v první chvíli jevit jako support a posléze se proměnit v rezistenci. Formace flip vyuţívá této skutečnosti a lze je rozdělit takto: up-flip a down-flip. Up-flip: Trh vytváří strukturu, z níţ je patrné, ţe se jedná o up-trend. V průběhu tohoto trendu se cena zastaví o dosud neznámou hranici odporu (prvního vrcholu), ještě nedokresleného swingu. Poté cena začne vytvářet korekci, a tím vytvoří první vyšší low druhého doposud nevykresleného swingu. Poté se cena od low odrazí a pokračuje směrem započatého trendu, tím vykreslí druhý swing. Následně na rozdíl od formace double top cena překoná S/R úroveň prvního swingu a pokračuje dále v trendu. Jiţ poslední korekcí ceny aţ zpět k hranici S/R úrovně prvního swingu (z tohoto pohledu jiţ k cenovému dnu hranice podpory) a vytvoří se vstupní pattern, popřípadě pouze svíčková formace, pak jde o signál k nákupu. Obrázek č. 15


Down-flip: Trh vytváří strukturu, z níţ je patrné, ţe se jedná o down-trend. V průběhu tohoto trendu se cena zastaví o dosud neznámou hranici odporu (prvního dna) ještě nedokresleného swingu. Poté cena začne vytvářet korekci, a tím vytvoří první niţší high 29


vzdělávání, s.r.o. 2006; ISBN 80-247-1851-0

25

druhého doposud nevykresleného swingu. Poté se cena od high odrazí a pokračuje směrem započatého trendu, tím vykreslí druhý swing. Následně na rozdíl od formace double bottom cena překoná S/R úroveň prvního swingu a pokračuje dále v trendu. Jiţ poslední korekcí ceny aţ zpět k hranici S/R úrovně prvního swingu (z tohoto pohledu jiţ k cenovému vrcholu hranice odporu) a vytvoří se vstupní pattern popřípadě pouze svíčková formace, pak jde o signál k prodeji. Obrázek č. 16


3.2.1.7 Cenový pattern 1-2-3 Cenový pattern 1-2-3 je nutné dělit v případě down-trendu a up-trendu. Jedná se o pattern, při němţ, na rozdíl od formace Double top & double bottom, obchodník spekuluje na proraţení ne na odraz. 1-2-3 Top: Trh se pohybuje ve směru up-trendu, vytvoří vrchol (1), obrátí se do korekce a vytvoří cenové dno korekce (2). Potom se vydá ve směru původního up-trendu, avšak jiţ nedosáhne ani vrcholu primárního30 trendu (3), obrátí se a útočí na S/R úroveň cenového dna korekce (4). V okamţiku, kdy tuto úroveň překoná, by se jednalo o spekulaci na pokles. 1-2-3 Bottom: Trh se pohybuje ve směru down-trendu, vytvoří dno (1), obrátí se do korekce a vytvoří cenový vrchol korekce (2). Potom se vydá ve směru původního downtrendu, avšak jiţ nedosáhne ani vrcholu primárního trendu (3) a obrátí se a útočí na S/R úroveň cenového vrcholu korekce (4). V okamţiku, kdy tuto úroveň překoná, by se jednalo o spekulaci na růst. 30

Primární trend=v tomto kontextu, myšleno jako dominantní trend dosavadní situace

26

Obrázek č. 17


3.2.1.8 Svíčkové formace Býčí formace (předznamenává moţné dno trhu a následné vstupu do pozice long) Medvědí formace (předznamenává moţný vrchol trhu a následný vstup do pozice short)

3.2.1.8.1 Býčí formace (BULL PATTERNS) Obrázek č. 18

Zdroj: vlastní překreslení na motiv knihy: Jak se stát forexovým obchodníkem (autor: Ondřej Hartman)

LWL - Long white line (dlouhá bílá linka) Označuje býčí trend za danou periodu. Jedná se o časové období s velice pozitivní náladou, ve kterém byli kupci významně silnější neţ prodávající. HAMMER (kladivo)

Pro identifikaci vytvoření svíčky HAMMER je nutné, aby knot svíčky byl alespoň 2x větší neţ tělo. Tato formace se utváří po významnějších downtrendech resp. na jejich dnech. 27

PL - Piercing line (pronikavá linka) Podmínka pro identifikaci pronikavé linky: předchozí svíčka potvrzuje downtrend, zatímco aktuální svíčka otevře pod low předchozí svíčky pronikne býčí silou do jejího těla a uzavře v rozmezí středu předchozí svíčky a jejího high. BEL - Bullish engulfing lines (býčí zaplavení) Podmínka identifikaci býčího zaplavení: dlouhou černou svíčku pokračující v downtrendu zaplaví (pohltí) dlouhá bílá linka. Největší účinnost této formace lze očekávat u vyčerpaného downtrendu. MS - Morning star (ranní hvězda) Podmínka pro identifikaci ranní hvězdy: kombinace třech posledních svíček, kdy první z nich je medvědí, jako druhá následuje býčí svíčka, avšak mezi těmito dvěma svíčkami nastává situace zvána gap31. Následně se vykreslí v pořadí třetí svíčka, která vyplní gap a potvrdí býčí trend. BDS-Bullish doji star (býčí doji hvězda) Podmínka pro identifikaci býčí doji hvězdy: vykreslení downtrendové svíčky a následné vytvoření doji svíčky (svíčka, která nemá tělo). Po utvoření je situace podobná situaci ranní hvězdy, avšak doporučuje se čekat na další svíčku a potvrzení býčího trendu. BH - Bullish harami (býčí harami) Podmínka identifikace býčího harami: vykreslení v pořadí druhé svíčky, která je vnořená do předchozí svíčky (barva předchozí svíčky není podstatná). Současná svíčka musí mít býčí náladu. Postup: opět se čeká na potvrzení této formace další býčí svíčkou. BHC - Bullish harami cross (býčí harami kříţ) Situace naprosto shodná s BH s rozdílem, ţe zde zakončuje formaci svíčka doji. Postup shodný s BH.

31

Viz kapitola Gap

28

3.2.1.8.2 Medvědí formace (Bear patterns) Obrázek č. 19

Zdroj: vlastní překreslení na motiv knihy: Jak se stát forexovým obchodníkem (autor: Ondřej Hartman)

LBL - Long black line (dlouhá černá linka) Klasická medvědí formace, která signifikuje medvědí trend. Vyznačuje se obvykle znatelně velkým cenovým rozpětím a krátkými knoty. Uzavírací cena je významně pod otevírací cenou. V tomto období byli prodejci agresivnější a silnější neţ nakupující. HM - Hanging man (visící muţ) Tato formace je tvořena pouze jedinou svíčkou (na obrázku jsou vykresleny dvě, a to z důvodu nepodstatnosti barvy svíčky). V kontextu po výrazném downtrendu se jedná o formaci hammer, avšak objeví-li se po výrazném up-trendu, jedná se o medvědí formaci HM. Svíčka je definována jako tělo, ze kterého vychází knot pouze směrem dolů, a musí být přibliţně dvakrát větší neţ tělo svíčky. DCC – Dark cloud cover (tmavý mrak) Podmínka pro identifikaci tmavého mraku: předchozí svíčka potvrzuje up-trend, zatímco aktuální svíčka otevře nad high předchozí svíčky, pronikne medvědí silou do jejího těla a uzavře v rozmezí středu předchozí svíčky a jejího low. BEL – Bearish engulfing lines (medvědí zaplavení) Podmínka identifikaci medvědího zaplavení: dlouhou bílou linku pokračující v up-trendu zaplaví (pohltí) dlouhá černá linka. Největší účinnost této formace lze očekávat u vyčerpaného up-trendu. ES – Evening star (večerní hvězda) Podmínka pro identifikaci večerní hvězdy: kombinace třech posledních svíček, kdy první z nich je býčí, jako druhá následuje býčí svíčka, avšak mezi těmito dvěma svíčkami

29

nastává situace zvána gap32. Následně se vykreslí v pořadí třetí svíčka, která vyplní gap a potvrdí medvědí trend. BDS – Bearish Doji star (medvědí doji hvězda) Podmínka pro identifikaci medvědí doji hvězdy: vykreslení uptrendové svíčky a následné vytvoření doji svíčky (svíčka, která nemá tělo). Po utvoření je situace podobná situaci večerní hvězdy, avšak doporučuje se čekat na další svíčku a potvrzení medvědího trendu SS – Shooting star (zasáhnutá hvězda) Tato formace se vyskytuje, především na vrcholcích korekce. Knot zasáhnuté hvězdy by měl být alespoň dvakrát větší neţ tělo. BH – Bear harami (medvědí harami) Podmínka identifikace býčího harami: vykreslení v pořadí druhé svíčky, která je vnořená do předchozí svíčky (barva předchozí svíčky není podstatná). Současná svíčka musí mít medvědí náladu. Postup: opět se čeká na potvrzení této formace další medvědí svíčkou. BHC – Bear harami cross (medvědí harami kříţ) Situace naprosto shodná s BH s rozdílem, ţe zde zakončuje formaci svíčka doji. Postup shodný s BH.(medvědí harami)

3.2.1.8.3 Doji svíčky U doji svíček je charakteristické, ţe hodnota open a close jsou shodné, proto nemá ţádné tělo a tato formace se jeví jako kříţ. Tato formace ukazuje na trhu nerozhodnost nebo rovnováhu, která panuje mezi kupci a prodejci. Prvním typem doji svíčky je dlouhonohá doji, její tvar se dá popsat jako kříţ, který má vrchní část (high) a spodní část (low) stejně dlouhou. Tato formace předznačuje obrovské napětí mezi kupci a prodejci a není patrné, jak tato situace skončí. Druhým typem doji svíčky je létající váţka, její tvar je shodný s křesťanským kříţem, který má vrchní část (high) a obě boční části (open a close) stejně velké a současně spodní část (low) dvakrát tak delší neţ high. I přes to, ţe i tato doji značí velikou nerozhodnost či rovnováhu na trhu, konkrétně tato doji se přiklání k býčím formacím. Čím delší je spodní část, tím více tato formace predikuje. 32

Viz kapitola Gap

30

Třetím a posledním typem je náhrobní kámen, jehoţ podobu vystihuje tvar otočeného písmene T. I přes to, ţe i tato doji značí velikou nerozhodnost či rovnováhu na trhu, konkrétně tato doji se přiklání k medvědím formacím. Čím delší je horní část, tím více tato formace predikuje.

3.3 Počítačová technická analýza Počítačová technická analýza je dnes jiţ neodmyslitelným nástrojem pro obchodníka. Zaručuje mu rychlost, přesnost a hlavně ušetří mnoho času tím, ţe počítač dokáţe provést týdenní práci klasického obchodníka ve vteřině. Samozřejmě, ţe s vyuţíváním počítače vyvstává nová problematika ohledně hardwaru a softwaru. Do této kapitoly jsou zařazeny i indikátory, přestoţe byly obchodníky vypočítávány i před érou počítačů, jejich masové vyuţívání drobnými obchodníky nastává aţ od poloviny devadesátých let.

3.3.1 Indikátory Indikátory jsou pracovním nástrojem obchodníka. Při správném pouţití dokáţí sledovat body obratu či trend. Problémem indikátorů je jejich neuniverzálnost. Existuje několik skupin indikátorů, z nichţ kaţdá je vhodná pro jiný temperament trhu. Mezi základní skupiny patří trendové indikátory, momentové indikátory, indikátory zaloţené na volume a smíšené indikátory. Trendové indikátory slouţí k určení trendu. Trend je v podstatě vytrvalost, v níţ se cena pohybuje. V závislosti na zvoleném timeframu a zvolené periodě trendového indikátoru obchodník sleduje různě dlouhé trendy, na nichţ se snaţí profitovat. Momentové indikátory slouţí k obchodování trhů, které ubočují do strany. Momentové indikátory vyuţívají takzvané momentum ceny, které předznačuje předprodaný nebo předkoupený trh a vystihují korekce. Indikátory zaloţené na volume se snaţí analyzovat pomocí technických indikátorů sloţku volume. Citace33: Volume představuje aktivitu obchodníků a investorů. Kaţdá jednotka objemu na trhu odráţí akci dvou osob: jeden obchodník prodává a druhý kupuje, anebo jeden kupuje kontrakt a jiný jej prodává. Denní volume je počet kontraktů nebo akcií obchodovaných v jednom dni. Smíšené indikátory nelze jednoznačně zařadit do ţádné z těchto kategorií. Z kaţdé skupiny obsahují určitý znak.

33

Citace- ELDER, Alexander. Tradingem k bohatství. Tetčice: Impossible, s.r.o., 2006. ISBN 80-239-7048-8

31

3.3.1.1 Trendové indikátory Neznámějšími typy trendových indikátory jsou: a) moving average b) moving average convergence divergence (MACD) a) Moving average (klouzavý průměr) Klouzavý průměr ukazuje průměrnou hodnotu údajů za určité období. Hlavní informaci, kterou klouzavý průměr poskytuje obchodníkovi, je úhel jeho sklonu. Ukazuje tím směr setrvačnosti ceny v daném trhu. V případě, ţe se cena nachází nad klouzavým průměrem, vstupuje se do pozice long. V případě, ţe se cena nachází pod klouzavým průměrem, vstupuje se do pozice short. Situace, kdy klouzavý průměr vytváří horizontální linii, klouzavý průměr naznačuje ubočování ceny. Výhody klouzavého průměru jsou: a)identifikuje trend, b)obchodník dokáţe pomocí klouzavého průměru následovat trend. Nevýhody: a)klouzavý průměr je zpoţděný oproti vývoji ceny, b)na netrendových trzích dává falešné signály. Klouzavý průměr můţe zobrazovat vývoj cen close, open, high, low. Obrázek č. 18 znázorňuje klouzavý průměr s periodou 34 na minutovém grafu Obrázek č. 20


Výpočet jednoduchého klouzavého průměru: MA = ( P1+…+Pn ) / n Pn = close cena; open cena; …za zvolenou periodu (počet dnů, minut, týdnů) n = časová perioda shodná s periodou MA = moving average (klouzavý průměr) Příklad výpočtu jednoduchého klouzavého průměru: 6 - denní jednoduchý klouzavý průměr 20 + 21 + 22 + 23 + 24 + 25 = 135 32

135 / 6 = 22,5 Nevýhodou jednoduchého klouzavého průměru je ţe, kdyţ se připočítávají nové prvky zvolené periody, zároveň se staré prvky odečítají, tudíţ se jednoduchý klouzavý průměr s přidáním nové hodnoty dvakrát změní.

b) Moving average convergence divergence (MACD) Tento indikátor sleduje sbíhavost a rozbíhavost klouzavých průměrů. Pozoruje tedy vztah mezi dvěma klouzavými průměry. Hlavní ukazatel MACD se tvoří odečtením standardně klouzavého šestadvacetidenního průměru od dvanáctidenního klouzavého průměru. Poslední třetí průměr je devítidenní klouzavý exponenciální průměr MACD (ne však cenového grafu, výpočet probíhá ze zmíněných klouzavých průměrů). Devítidenní klouzavý průměr slouţí jako signální křivka pro rozhodování o vstupu do pozice. Je moţné signální křivku zobrazovat téţ jako histogram. Na obrázku č. 17 je MACD zobrazen jako přerušovaná červená linie a signální křivka ve formě histogramu.

Výpočet MACD: MACD = EMA (12) – EMA (26) Obrázek č. 21 (MACD)


3.3.2 Momentové indikátory Nejznámější typy momentových indikátorů (někdy téţ oscilátorů) a) CCI b) RSI

33

CCI (Commodity channel index) CCI měří sílu a směr trendu. Vysoká hodnota na oscilátoru CCI zobrazuje, ţe ceny jsou v danou chvíli nadměrně vysoko oproti průměrné hodnotě a naopak. Obchodování dle CCI se v základní podobě projevuje jako kříţení linky CCI přes úrovňové linky. Těmito linkami jsou hranice +/- 100, +/- 200 a 0. Obrázek č. 22


Výpočet CCI: CCI = (TP – MATP) / (MDTP * 0,015) TP – Typical price (typická cena- open, close, high, low) MATP- jednoduchý klouzavý průměr dle nastavené periody ve vztahu k typické ceně MDTP- vypočtená střední odchylka od typické ceny podle vzorce * koeficient RSI (Relative strenght index) RSI zobrazuje předkoupené a předprodané oblasti. Tento oscilátor se pohybuje standardně v pásmu 0-100. Avšak úrovně 30 a 70 se pouţívají pro indikaci předkoupeného a předprodaného trhu, kdy hranice pod linkou 30 se povaţuje za předprodanou oblast a hranice nad linkou 70 se povaţuje za předkoupenou oblast. Hlavní předpoklad RSI je, ţe cena se od předkoupené či předprodané oblasti odrazí zpět. Pouţívání RSI je: při protnutí (zpětném pohybu signální linie z oblasti nad úrovní 70 se obchodník staví do pozice short. Při protnutí (zpětném pohybu signální linie z oblasti pod úrovní 30 se obchodník staví do pozice long)

34

Obrázek č. 23 (RSI)


3.3.3 Diskreční počítačová technická analýza Podstata počítačové technické analýzy spočívá pouze v tom, ţe technika přebírá za obchodníka jenom výpočty vzorců a dokreslování grafu s indikátory. Vše ostatní je pak závislé na obchodníkovi. Diskreční způsob proto, ţe se obchodník rozhoduje z předem známých a určených pravidel pro vstup, výstup, řízení pozice, a to dle fundamentální či technické analýzy. Průběh obchodu pak vypadá následovně: Obchodník čeká aţ se objeví jeho předem stanovený vstupní signál či fundamentální informace, kdyţ se tak stane, potom obchodník otevírá ručně pozici včetně umístění stop-lossu a další řízení pozice aţ do uzavření. Výhody: Za výhody se po jisté době provádění diskrečního rozhodování povaţuje schopnost odhalit (odkoukat) situaci na trhu, která dává vyšší pravděpodobnost úspěchu. Dále se povaţuje za výhodu přizpůsobivost novým trţním podmínkám.

3.3.4 Mechanická počítačová technická analýza Mechanická počítačová technická analýza je přístup k obchodování, kdy má obchodník předem stanovená přesná pravidla pro řízení obchodů (vstupy, výstupy, posouvání stoplossů atd.) a v průběhu obchodování jiţ vynechává aspekt osobního prvku v podobě své vlastní zkušenosti (diskreční prvek) - zadává pouze signály vycházející z obchodního systému nebo si systém naprogramuje do své platformy a jenom na něj dohlíţí. Ve skutečnosti potom obchodník tohoto typu jiţ nečeká před obrazovkou na signál, ale jiţ čeká, například na zvukovou výstrahu, šipku v grafu, upozornění na telefon nebo email, které mu oznámí, ţe jsou splněny podmínky pro vstup do pozice a obchodník následně pouze udělá potřebné kroky ke vstupu do pozice. 35

3.3.5 Automatizovaná počítačová technická analýza Automatizovaná počítačová technická analýza nebo také automatizovaný obchodní systém je v podstatě totoţný s mechanickou technickou analýzou pouze s tím rozdílem, ţe v tomto případě počítač vykonává všechny úkony za obchodníka. Zpočátku se naprogramuje obchodní strategie a zapne se automatizace. Od této chvíle jiţ počítač sám rozhoduje, kdy nakoupit, kdy prodat, co nakoupit, co prodat… Za výhody tohoto přístupu se povaţuje: jednoznačná rozhodnost a dodrţování obchodního plánu (chybí lidská sloţka). Obrovská úspora času způsobená tím, ţe počítač se nechá pouze zapnutý a vše zařizuje technika. Za nevýhodu se povaţuje především problém s moţnými technickými problémy v čase, kdy obchodník nekontroluje průběh a nemoţnost automatického obchodního systému přizpůsobit se aktuálním trţním podmínkám.

3.3.6 Backtest Backtest je proces, v němţ se obchodník snaţí otestovat svoji strategii na historických datech a následně porozumět slabým a silným stránkám své strategie. Jak jiţ bylo řečeno, při obchodování je nutné znát nějakou přibliţnou hodnotu pravděpodobnosti, která udává, jak je obchodní strategie úspěšná. Tuto a další hodnoty se dozvídá aţ po procesu backtestu. Jednou z moţností, jak lze popsat proces mechanického backtestu, je následující: Obchodník si sepíše svoji strategii v podobě obchodního plánu, následně si vezme například roční historii dat v timeframu, který hodlá obchodovat, a prověřuje chování této strategie úsečku po úsečce. Hodnoty MAE a MFE si zapisuje například do Excelu, kde je následně vyhodnotí a určí optimální hodnoty MAE a MFE pro reálné obchodování (hovoříli se o backtestování, pouţívá se pojmů MAE a MFE, ze kterých se po vyhodnocení následně určí hodnoty stop-lossu a profit target). Backtest je velice časově náročná záleţitost, avšak obchodníkovi napoví, zda má vůbec smysl obchodovat danou strategii. V případě, ţe se ukáţe obchodní strategie jako nefunkční, ušetří obchodníkovi toto zjištění ve fázi reálného obchodování a ztráty. V tomto směru obchodníci předpokládají, ţe v případě, kdy strategie neměla úspěch v minulosti, je málo pravděpodobné, ţe v budoucnu tohoto úspěchu dosáhne.

36

MAE - Maximum Adverse Excursion (maximální opačná odchylka)34 Jedná se o nejvzdálenější hodnotu protipohybu trhu dosaţenou v čase mezi vstupem do pozice a poţadovanou hodnotou MFE. Viz červený bod na obrázku č.. MFE – Maximum Favorable Excursion (maximální příznivá odchylka)35 Jedná se o hodnotu nejvzdálenější hodnotu pohybu trhu ve směru poţadovaného obchodu dosaţenou v čase stanoveném obchodníkem. Tyto hodnoty se obecně zvětšují při přechodu na vyšší timeframe a sniţují při přechodu na menší timeframe. Obrázek č. 24 (MAE,MFE)


4. Informace technického charakteru 4.1 Software36 V současné době existuje řada technicko-analytických softwarů, z nichţ by se většina dala zařadit do následujících skupin: Exekuční software Toolbox 34


vzdělávání, s.r.o. 2006; ISBN 80-247-1851-0 35

Viz reference 34

36

ELDER, Alexander. Vstupte do mé obchodní místnosti; Centrum finančního vzdělávání, s.r.o. 2008; ISBN

978-80-903874-3-0

37

Black box Analyticko-exekuční software Exekuční software (platforma) Skrze exekuční software (platformu) zadává obchodník nákupní a prodejní příkazy a zároveň má moţnost kontrolovat a manipulovat s obchodním účtem, vše on-line. Toolbox (analytický software) S pomocí analytického softwaru má obchodník moţnost nechat si vykreslovat aktuální grafy trţních cen a následnou aplikaci technické analýzy. Toolbox obsahuje řadu elektronických nástrojů pro zpracování dat. Je pro něj charakteristické, ţe nastavení parametrů je v plném rozsahu k dispozici obchodníkovi. Lze v něm provádět grafické úpravy a u některých i programování vlastních indikátorů. Kvalitní toolbox obsahuje mnoho desítek aţ stovek známých indikátorů, jimiţ jsou například trendové indikátory či oscilátory. Další funkcí je porovnávání různých trhů mezi sebou. Black box Black box software je zaloţen na principu jakési naprogramované strategie, která tvoří nákupní a prodejní příkazy za obchodníka. Nedovoluje obchodníkovi ţádnou manipulaci s tímto softwarem, pouze indikuje nákupní a prodejní příkazy. Vyznačují se ohromnou propagací s dokládanou několikaletou profitabilní historií, avšak v mnoha případech s měnící se charakteristikou trhu tyto black boxy přestávají být funkční i přes zabudované autooptimalizaci. Black boxy jsou zaloţeny na důvěře obchodníka v tento produkt. Vyuţívá při tom základních psychologických aspektů, většinou začínajících obchodníků. Analyticko-exekuční software Jedná se o kombinaci toolboxu a exekuční platformy. Obchodník má v tomto typu softwaru téměř nejvýhodnější postavení. Mají k dispozici všechny prvky z kaţdé kategorie. Některý software z kategorie analyticko-exekuční kategorie poskytuje i moţnost automatického testování strategií a navíc ještě obchodování přímo z grafu. Obchodování z grafu je snad tou nejjednodušší formou aplikace obchodního příkazu. V grafu se pouze myší nastavují hodnoty SL a PT, kde je vše graficky vyznačeno.

38

4.2 Hardware Hardware je potřeba vybírat podle typu obchodníka, respektive podle toho, co se rozhodne obchodovat. Dlouhodobý poziční obchodník nepotřebuje kvalitní internetové připojení ani výkonný počítat, avšak intradenní obchodník, který obchoduje na minutovém grafu, potřebuje stabilní, rychlé připojení a výkonný počítač, který je schopen spolehlivě vykreslovat data. Doporučená sestava počítače je jeden aţ dva monitory o minimální velikosti 19 palců, operační paměť více jak 4GB, výkonná grafická karta, procesor více jak Pentium 4 a záloţní zdroj. Co se týká intradenního obchodování, nedoporučuje se pouţívat Wi-Fi připojení, protoţe tento typ připojení je náchylný k výpadkům. Linka ADSL je vyhovující. Připojení k internetu je vhodné, aby měl obchodník záloţní v případě jakéhokoli nečekaného výpadku.

4.3 Data K obchodování na kapitálových trzích jsou nezbytnou součástí data. Ať jiţ tato data představují hodnotu inflace, HDP, zaměstnanosti a úrokových sazeb pro obchodníky, kteří se zabývají fundamentální analýzou, nebo pro technické obchodníky data typu čas, cena, objem. Pro zaměření této práce se nadále bude hovořit pouze o datech pro technické obchodníky. Rozdělení dat: 1) End of day data (EODD), 2) Real-time data (RTD) 1) End of day data Jedná se data uveřejňované burzou na konci obchodování. Tato data v sobě skrývají otvírací, zavírací, high a low cenu daného dne, popřípadě dnů zpětně poţadovaných. 2) Real-time data Jedná se data, která jsou v aktuální čas odesílána od poskytovatele dat k obchodníkovi. Tato data se označují za ţivá data. Obsahují open, close, high a low daného časového úseku například třicet vteřin. V tomto případě se v softwaru obchodníka objeví kaţdých třicet vteřin jedna úsečka, která bude vyjadřovat aktivitu trhu v minulých třiceti vteřinách pomocí hodnot open, close, high, low a případně volume. V případě intradenních dat nastávají moţností třech typů dat a jejich následné kombinace.

39

1) Rozlišení – jednotkou rozlišení v případě dat určených pro obchodování je jeden tick. Data, které jsou obchodníkovi zasílána jako ticková, se povaţují v rámci rozlišení za ty nejvíce kvalitní. 2) Přesnost – přesnost v datech se dá určit podle změn v originálních a posílaných datech pomocí veličin jako volume nebo rozpětí bid a ask hodnot. 3) Kvalita – kvalita se určuje podle toho, zda jsou data očištěna od různých druhů šumů nebo jsou tyto šumy vyhlazeny. Podstatná vlastnost dat je taková, ţe čím niţší timeframe obchodník obchoduje, tím kvalitnější kombinaci těchto třech faktorů potřebuje.

4.4 Broker V situaci, kdy jiţ má obchodník jasno ve všech věcech, které bude dělat ze své strany k tomu, aby mohl začít obchodovat, musí vyřešit kontakt s burzou. K tomuto slouţí obchodníkovi broker. Broker je v podstatě zprostředkovatel obchodu. Brokerů je v dnešní době celá řada, z toho však vyvstává otázka, kterého si má obchodník vybrat. Samozřejmě nelze říci, který je dobrý nebo špatný, avšak lze udělat jakýsi průřez trhem a stanovit nějaké standardní body a sluţby, které by měl poskytovat a kterými by se obchodník měl zabývat. 1) Moţnost prohlédnout se obchodní prostředí popřípadě si moci vyzkoušet obchodní platformu (z velké části se vyuţívají demo účty ve skutečném obchodním prostředí). 2) Dostupnost, zastiţitelnost brokera. 3) Solidní jednání a profesionalita (schopnost odpovědět na sloţitější dotazy). 4) Technická podpora a přístupnost (případná rada, linka v daném jazyce). 5) Data (reálná data z burzy jsou většinou zpoplatněna, broker by měl poskytovat i základní údaje např. o společnosti). 6) Velikost poplatků (Dnešní konkurence mezi brokery poskytuje moţnost obchodovat za velice malé poplatky. V případě futures kontraktů je standard mezi 3 aţ 7 dolary za kontrakt). 7) Zahraniční versus tuzemský broker.

40

5. Aplikace Strategie obchodu: Money management: zkoumat moţné hodnoty MAE do 2% účtu ( 200$), celkový účet 10000$, pevný SL, pevný PT, Drawdown maximálně 20% Pozice LONG- vstup do pozice: křivka momentového indikátoru na niţší periodě protne extrémní hranici směrem nahoru a křivka na vyšší periodě protne hranici neutrální hranici směrem nahoru. Pozice SHORT- vstup do pozice: křivka momentového indikátoru na niţší periodě protne extrémní hranici směrem dolů a křivka na vyšší periodě protne hranici neutrální hranici směrem dolů. Zkoumaný trh: ER2 (elektronický mini Russel 2000) Zkoumané období: 10. 3. 2010 aţ 24. 5. 2010 Backtest na zvoleném trhu a období ukázal výsledky hodnot optimálních hodnot MAE a MFE viz tabulka č. 2 ( četnost hodnot MAE,MFE)

Zdroj: vlastní zobrazení pomocí programu Microsoft Excel

Horní část obrázku č. s kladnými hodnotami přestavuje četnost hodnoty MFE. Modrý sloupec představuje hodnoty pro obchod na stranu LONG a červený sloupec pro obchod na stranu SHORT. Spodní část obrázku č. se zápornými hodnotami představuje četnost hodnoty MAE. Zde jiţ záleţí na povaze obchodníka, jaký poměr MAE a MFE zvolí. Samozřejmě existuje několik moţných kombinací těchto hodnot, které budou vykazovat 41

ziskovost, avšak kaţdá z těchto moţností změní poměr win a lose obchodů. Z toho plyne, ţe nastavení hodnot MAE a MFE úzce souvisí s velikostí maximálního drawdownu. Pro účely aplikace zvolené strategie lze z dlouhodobějšího pozorování usoudit, ţe pro tento patternu a povahu pozorovatele je vhodné sledovat v tabulce hodnoty s vyšší četností a RRR s hodnotou mezi 1,9 a 2,5 a procentuální úspěšností mezi 55% a 35%. Následující tabulka č. 3(tabulka backtestovaných hodnot) ukáţe , zda-li měla zvolená kritéria šanci na úspěch ve zvoleném období.

Zdroj: vlastní zobrazení pomocí programu Microsoft Excel

Z výše uvedeného obrázku č. je patrné, ţe pattern na stranu LONG poskytuje optimální hodnotu aplikačního SL 170$ a PT 350$ při RRR 2,06 a úspěšností 44,6%. Z velmi malého vzorku 102 zkoumaných obchodů, byl pattern 3480$ v černých číslech, avšak z dlouhodobého hlediska v řádu stovek obchodů lze dle násobku RRR a procentuální úspěšnosti předpokládat, ţe se postupně budou výsledky tohoto patternu patrně zhoršovat (2,06 x 44,6 = 91,88 viz kapitola RRR). Z výše uvedeného je patrné, ţe pattern na stranu SHORT poskytuje optimální hodnotu aplikačního SL 140$ a PT 350$ při RRR 2,5 a úspěšností 47,8%. Ze stejného vzorku obchodů byl pattern na stranu SHORT 4340$ v černých číslech. Na rozdíl od patternu LONG lze u tohoto patternu dle násobku RRR a úspěšnosti (2,5 x 47,8 = 119,5) předpokládat dlouhodobou ziskovost tohoto patternu.

42

Obrázek č.24 představuje equity křivku za zkoumané období.

Equity křivka poskytuje vizuální pohled na průběh přírůstků na teoretickém obchodním účtu. Závěr aplikace: Testované období poskytuje z krátkodobého hlediska jak patternu LONG tak SHORT ziskový potenciál při pevném SL i PT. Aplikační SL na SHORT ve výši 140$ a na LONG ve výši 170$ je pozitivní zpráva, protoţe jsou výrazně niţší neţ maximální SL dle money-managementu. V případě uplatnění strategie do ţivého obchodování je vhodné vyuţít pouze pattern na stranu SHORT.

43

Závěr Cílem práce bylo charakterizovat problematiku intradenního obchodování soukromé osoby. Tento cíl byl splněn v podobě kategorizace a následného rozboru jednotlivých segmentů této problematiky. Následně bylo k těmto segmentům navrţeno moţné řešení jednotlivých sloţek těchto segmentů, které jsou převáţně obohacené o ilustrativní zobrazení. Na základě studia odborné literatury a aktivní činnosti v tomto směru jsem v této práci rozdělil charakteristiku problematiky intradenního obchodování soukromé osoby do pěti základních segmentů. Psychologii obchodování, risk management, metoda, informace technického charakteru a aplikace, přičemţ za klíčové povaţuji především první tři zmíněné. Psychologie obchodování, respektive určitá filozofie obchodování, se kterou by se měl kaţdý obchodník seznámit, je nezbytnou výbavou obchodníka. Nezbytnou výbavou, protoţe bez tohoto prvku by obchodník nebyl schopen naplnit kvantitativní předpoklady pro správné fungování risk managementu. Tento segment bych povaţoval za nejdůleţitější. Risk management povaţuji hned po psychologii obchodování za velice účinný způsob jak nahlíţet na obchodování. Skrze tento způsob se obchodník nesoustředí na chamtivost, která ho nutí být v otevřené pozici déle neţ je ţádoucí, ale soustředí se především na kontrolu risku. Risk v podobě stop-lossu způsobuje, ţe obchodník zná pravděpodobnost úspěchu a z dlouhodobého hlediska si je vědom své výhody. Ačkoli se zdá, ţe způsob, kterým obchodník vyhodnocuje obchodní příleţitosti je nejdůleţitějším prvkem tzv. metoda, není tomu tak. Z teorie risk managementu vyplývá, ţe metoda slouţí pouze k analýze vstupu do obchodu při podobných podmínkách na trhu. A k odhadu pravděpodobnosti úspěchu obchodního systému. Z celkového obsahu práce je patrné, ţe celou tuto problematiku nelze z mnoha důvodů jednoznačně definovat, jelikoţ se jedná o vysoce individuální záleţitost, která je velice komplexní, a ke které si musí najít kaţdý obchodník vlastní přístup. Z tohoto důvodu je moţné pouze tuto problematiku charakterizovat prostřednictvím návrhu přístupu.

44

Bibliografie Tištěné monografie ANDERSON, Geraint. Cityboy; Millenium Publishing 2010; ISBN 978-80-86201-60-3 DOUGLAS, Mark. Trading in the zone; Impossible, s.r.o. 2010; ISBN 978-80-254-7066-4 DVOŘÁK, Roman; Czechwealt team. Trading strategie; Computer Press, a.s. 2008; ISBN 978-80-251-2240-2 ELDER, Alexander. Tradingem k bohatství; Impossible, s.r.o. 2006; ISBN 80-239-7048-8 ELDER, Alexander. Vstupte do mé obchodní místnosti; Centrum finančního vzdělávání, s.r.o. 2008; ISBN 978-80-903874-3-0 GUNTER, Max. Curyšské axiomy; Impossible, s.r.o. 2008; ISBN 978-80-254-1609-9 HARTMANN, Ondřej. Jak se stát forexovým obchodníkem; FX-Street.cz s.r.o 2009 ISBN 978-80-904418-0-4 KOŠŤÁL, Josef. Opce chytrý nástroj akciového investora; optionsLOCK; ISBN 978-80251-2919-7 MORRIS, Charles R. Krotitelé trhů; Computer Press, a.s. 2009; ISBN 978-80-251-2873-2 PODHAJSKÝ, Petr; NESNÍDAL Tomáš. Jak se stát intradenním finančníkem; Centrum finančního vzdělávání, s.r.o.; ISBN 978-80-903874-4-7 PODHAJSKÝ, Petr; NESNÍDAL Tomáš. Kompletní průvodce úspěšného finančníka; Centrum finančního vzdělávání, s.r.o. 2009; ISBN 978-80-903874-5-4 PODHAJSKÝ, Petr; NESNÍDAL Tomáš. Obchodování na komoditních trzích; Centrum finančního vzdělávání, s.r.o. 2006; ISBN 80-247-1851-0 ROGERS, Jim. Ţhavé komodity; GRADA Publishing, a.s. 2008; ISBN 978-80-247-2342-6 SHIPMAN, Mark. Komodity; Computer Press, a.s. 2007; ISBN 978-80-251-1866-5 TUREK, Ludvík. První kroky na burze; Computer Press, a.s. 2008; ISBN 978-80-2511915-0 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích; ASPI, a.s. 2007; ISNB 978-80-7357297-6

45

WILLIAMS, Larry. Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů; Centrum finančního vzdělávání, s.r.o. 2007(dotisk 2009); ISBN 978-80-903874-1-6 Workshopy ROSS, Joe. Workshop spreadového obchodování, tradingeducators.cz 2006 PODHAJSKÝ, Petr; NESNÍDAL Tomáš. Kurz obchodování e-mini trhů 1,2; Centrum finančního vzdělávání 2010 Internetové adresy www.akcie.cz www.czechwealth.cz www.finance.cz www.financnik.cz www.fxstreet.cz www.komodity.cz www.mrci.com www.patria.cz www.spread-trading.cz www.tradingeducators.cz www.xtb.cz

46

Seznam obrázků Obrázek č.1 - Struktura stop-lossu Obrázek č.2 - Struktura aplikačního stop-lossu Obrázek č.3 - Position sizing Obrázek č.4 - Týdenní/měsíční plán Obrázek č.5 - Evidence uskutečněných obchodů Obrázek č.6 - Equity křivka Obrázek č.7 - Čárový (liniový) graf Obrázek č.8 - Sloupcový graf Obrázek č.9 – Svíčkový graf Obrázek č.10 - Swing Obrázek č.11 – Support a rezistence Obrázek č.12 – Trendové čáry Obrázek č.13 – Double top a double bottom Obrázek č.14 – Gap Obrázek č.15 – Flip Obrázek č.16 – Flip Obrázek č.17 – Cenový pattern 1-2-3 Obrázek č.18 – Býčí formace Obrázek č.19 – Medvědí formace Obrázek č.20 – Klouzavý průměr s periodou 34 Obrázek č.21 – MACD Obrázek č.22 – CCI Obrázek č.23 – RSI Obrázek č.24 MAE, MFE 47

Obrázek č.25 – Equity křivka (aplikace)

Seznam tabulek Tabulka č.1 – RRR Tabulka č.2 – Četnost hodnot MAE,MFE (aplikace) Tabulka č.3 - Tabulka backtestovaných hodnot

48

Intraday trading z pohledu fyzické osoby

Recommend Documents