VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Přechod firmy z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Přechod firmy z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným

bakalářská práce

Autor: Iveta Houdková Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2016

Anotace Předmětem této bakalářské práce je porovnání daňového zatížení fyzické osoby podnikající jako osoba samostatně výdělečně činná a společnosti s ručením omezeným a srovnání odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Teoretická část vysvětluje jednotlivé pojmy, požadavky a aspekty týkající se podnikání fyzické a právnické osoby. Praktická část vychází z dat konkrétního podnikatele a obsahuje výpočet daně z příjmů fyzické osoby, zdravotní a sociální pojištění podnikatele, převod z daňové evidence na vedení účetnictví a výpočet daně z příjmů právnické osoby pro podnikání jako společnost s ručením omezeným. Závěrem bakalářské práce je vyhodnocena optimální varianta podnikání z hlediska daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění. Klíčová slova Daň z příjmů, fyzická osoba, právnická osoba, sociální pojištění, zdravotní pojištění, osoba samostatně výdělečně činná, společnost s ručením omezeným, přechod na společnost s ručením omezeným, založení společnosti s ručením omezeným. Annotation The subject of this Bachelor thesis is a comparison of a tax burden on self-employed individual and on limited liability company and comparison of their payments of social and health insurance. The theoretical part explains particular terms, requirements, and aspects related to a business of an individual and legal entity. The practical part of the thesis is based on tax records of a particular entrepreneur and describes step by step calculation of an income tax, health and social insurance of an individual. A model example shows a conversion of tax accounting records and a calculation of a legal entity income tax. The final part of this Bachelor thesis determines an optimal legal form with regards to income tax and social and health insurance. Key words Income tax, self-employed individual, legal entity, social insurance, health insurance, self- employed, limited lability company, conversion to a limited lability company, establishment of a limited lability company.

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Ivaně Důrasové vedoucí mé bakalářské práce za odborné vedení práce a její věcné připomínky, panu Jiřímu, který mi poskytl svá účetní data a v neposlední řadě rodině, manželovi a dětem, kteří mě vždy podpořili.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. 4. 2016

...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 7

Teoretická část .................................................................................................................. 8 2

3

Podnikání fyzické osoby ........................................................................................... 8 2.1

Daň z příjmů fyzických osob ............................................................................. 9

2.2

Formy evidence pro účely daně z příjmů fyzických osob................................ 11

2.3

Sociální a zdravotní pojištění ........................................................................... 14

Podnikání právnické osoby ..................................................................................... 17 3.1

Společnost s ručením omezeným ..................................................................... 18

3.2

Přechod firmy z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným ............... 20

3.3

Daň z příjmů právnických osob ....................................................................... 22

Praktická část .................................................................................................................. 23 4

5

Podnikání fyzické osoby pana Jiřího ...................................................................... 23 4.1

Příjmy a výdaje podnikatele ............................................................................. 25

4.2

Obchodní majetek, pohledávky a závazky podnikatele ................................... 29

4.3

Výpočet daně z příjmů fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění ............ 29

Podnikání jako společnost s ručením omezeným ................................................... 32 5.1

Převod daňové evidence pana Jiřího na vedení účetnictví ............................... 32

5.2

Výpočet mzdových nákladů a daně z příjmů právnické osoby ........................ 35

6

Srovnání podnikání fyzické osoby a společnosti s ručením omezeným ................. 38

7

Závěr ....................................................................................................................... 41

Seznam použité literatury ............................................................................................... 42 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 44 Seznam tabulek ............................................................................................................... 45 Seznam obrázků .............................................................................................................. 46 Přílohy............................................................................................................................. 47

1 Úvod V České republice je možné podnikat jako fyzická osoba neboli osoba samostatně výdělečně činná nebo jako právnická osoba. Zákon o obchodních korporacích vymezuje pět způsobů podnikání jako obchodní korporace a to jako veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo. Ručení za závazky firmy v neomezeném rozsahu a s tím spojené velké riziko podnikání fyzické osoby bývá nejčastějším, ne však jediným důvodem proč podnikatelé uvažují o přechodu na jiný způsob podnikání. Jedním z dalších důvodů mohou být třeba daňově neuznatelné výdaje na sociální a zdravotní pojištění podnikatele. Pokud podnikatel chce podnikat jako právnická osoba, nejčastěji se rozhodne pro založení společnosti s ručením omezeným, kdy společník ručí za závazky firmy do výše všech nesplacených vkladů. Po úpravě podmínek vkladové povinnosti, kdy minimální vklad je jedna koruna česká, vzrostl dále zájem o tento způsob podnikání. Cílem bakalářské práce je porovnat podnikání fyzické a právnické osoby z hlediska daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění a vyhodnotit optimální variantu podnikání. Pro naplnění cíle najít optimální způsob podnikání pro konkrétního podnikatele nejprve spočítám daň z příjmů fyzické osoby podnikatele a jeho odvody na sociální a zdravotní pojištění z údajů jeho daňové evidence. Dále převedu daňovou evidenci podnikatele na účetnictví, a to z důvodu možnosti komparace, neboť společnost s ručením omezeným je povinna vést účetnictví v plném rozsahu. Poté provedu výpočet mzdových nákladů, které vzrostou tím, že podnikatel, který se stane společníkem společnosti s ručením omezeným, bude v dané společnosti pracovat jako zaměstnanec. Výpočtem zjistím daň z příjmů právnických osob společnosti s ručením omezeným a srovnám podnikání fyzické osoby a podnikání společnosti s ručením omezeným z hlediska sociálního a zdravotního pojištění a odvodů daně z příjmů. Hlavním přínosem této bakalářské práce je usnadnit rozhodnutí tohoto konkrétního podnikatele fyzické osoby, zda změnit způsob podnikání jeho firmy na podnikání jako společnost s ručením omezeným. 7

Teoretická část V České republice lze podnikat jako osoba fyzická neboli osoba samostatně výdělečně činná nebo jako osoba právnická. Tato teoretická část práce si klade za cíl vysvětlit jednotlivé pojmy, požadavky a aspekty týkající se podnikání fyzické a právnické osoby. Z teoretických poznatků této části práce bude poté vycházet praktická část bakalářské práce.

2 Podnikání fyzické osoby Fyzická osoba je dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku konkrétní člověk s jeho právy a povinnostmi. Fyzické osoby lze rozdělit na dvě hlavní skupiny, zaměstnance v pracovně právním vztahu a podnikatele. (Švarcová a kolektiv, 2009). Ve své práci budu nazývat fyzickými osobami podnikatele. Podnikatel neboli osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ten, kdo “samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku“. (www.zakony.centrum.cz: Občanský zákoník). Podnikatelé podnikají na základě živnostenského oprávnění podle zákon č. 455/1991 Sb. nebo na základě jiného oprávnění dle příslušných zákonů. (Švarcová a kolektiv, 2009). Živnostenským podnikáním je, podle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, „soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem“. (www.zakony.centrum.cz: Živnostenský zákon). Jak upozorňuje Švarcová a kol. (2009) podmínky živnostenského zákona musí splňovat sám podnikatel, pokud se jedná o fyzickou osobu nebo může určit svého odpovědného zástupce, který podmínky živnostenského zákona splňuje. Podmínky se dělí na všeobecné, jako je plná svéprávnost a bezúhonnost a zvláštní, což je odborná či jiná způsobilost vyžadovaná dle živnostenského zákona. Živnosti rozdělujeme na dvě základní skupiny: ohlašovací a koncesované.

8

Ohlašovací živnosti, mohou být při splnění zákonem stanovených podmínek provozovány na základě ohlášení. Není u nich nutné povolení k provozování vyjmenovaných činností, ale postačí například odborná způsobilost. Ohlašovací živnosti dále dělíme na řemeslné, volné, vázané. (Švarcová a kolektiv, 2009). Koncesované živnosti mohou být provozovány pouze na základě udělené koncese. Účelem je kontrola státu nad těmito živnostmi. Jeden podnikatel může mít více živnostenských oprávnění. (Švarcová a kolektiv, 2009).

2.1 Daň z příjmů fyzických osob Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob podle zákona číslo 586/1992 Sb., o dani z příjmů, je fyzická osoba, která má na území České republiky (ČR) bydliště, nebo se na území ČR zdržuje minimálně 183 dnů v kalendářním roce. Příjmem se rozumí jak příjem peněžní, tak i nepeněžní. Plátce je buď shodný s poplatníkem anebo to je zaměstnavatel, který za zaměstnance odvádí zálohy na daň. (Švarcová a kolektiv, 2009). Předmětem daně jsou příjmy fyzických osob ze závislé činnosti, samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, nájmu a ostatní činnosti, pokud nejsou od této daně osvobozeny. Příjmem se rozumí jak příjem peněžní tak i nepeněžní. (Marková, 2015). Základem daně je podle § 5 zákona o daních z příjmů (ZDP) rozdíl mezi příjmy poplatníka a jeho výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení za příslušné zdaňovací období, pokud v § 6 až 10 tohoto zákona není stanoveno jinak. Do základu daně fyzických osob se nezahrnují osvobozené příjmy a příjmy, u kterých se daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36, a mají samostatný základ daně. (Marková, 2015). Příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP jsou:  Příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského či obdobného poměru a funkčního požitku.  Příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti.  Odměny člena orgánu právnické osoby, likvidátora. (Marková, 2015). 9

Příjmem ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP je:  Příjem ze zemědělské výroby, vodního, lesního hospodářství. (Marková, 2015).  Příjem ze živnostenského podnikání a příjem z jiného podnikání, ke kterému je nutné podnikatelské oprávnění.  Podíl společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti.  Příjem z autorských práv a práv z průmyslového vlastnictví a literárních a jiných děl.  Příjem z nájmu majetku, který má poplatník v obchodním majetku. (Marková, 2015). Příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP jsou mimo jiné například podíly na zisku z obchodních korporací nebo úroky a jiné výnosy z vkladů a peněžních prostředků na účtech, které nejsou určeny k podnikání. (Marková, 2015). Příjmy z nájmů podle § 9 ZDP jsou příjmy z nájmu nemovitých věcí či bytů a nájmu movitých věcí, kromě nájmu příležitostného pokud nejde o příjmy podle § 6 až 8 ZDP. Ostatní příjmy podle § 10 ZDP jsou příjmy neuvedené v § 6 až 9 ZDP. Příkladem jsou příjmy z převodu nemovité věci, z příležitostných činností, výhry apod. (Marková, 2015). Od základu daně jde odečíst dle § 15 ZDP mimo jiné například příspěvek na penzijní připojištění, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění sjednané podle určitých podmínek či úroky z úvěrů na financování bytové potřeby. (Marková, 2015). Zdaňovacím obdobím je jeden kalendářní rok. Sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část a odčitatelné položky od základu daně činí 15 %. Pokud má fyzická osoba kladný rozdíl mezi součtem příjmů zahrnutých do dílčích základů daně podle § 6 a § 7 ZDP a 48násobkem průměrné mzdy stanovené příslušným zákonem upravujícím pojistné na sociální zabezpečení dojde k solidárnímu zvýšení daně o 7 % z tohoto rozdílu. Vypočtená daň se může snížit o slevy na dani dle § 35 až 35d ZDP. Mezi nejčastěji uplatňované slevy mimo jiné patří sleva na poplatníka, sleva na

10

manžela/manželku, u něhož nepřesahují příjmy za zdaňovací období částku uvedenou v zákoně, slevu na invaliditu, slevu na studenta, za umístění dítěte atd. (Marková, 2015). Fyzická osoba jako zaměstnavatel může uplatnit slevu za zaměstnance se zdravotním postižením. Dále může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti, žijící a hospodařící s ním ve společné domácnosti. (Marková, 2015). Pokud má poplatník nárok na daňové zvýhodnění vyšší než je jeho daňová povinnost, stává se vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daň se neplatí, pokud nejsou zdanitelné příjmy za rok vyšší než 15 000 Kč, toto neplatí, jestliže byla z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou. Poplatník má povinnost podat daňové přiznání k dani, v případě že jeho příjmy přesáhly 15 000 Kč nebo nedosáhly této částky, ale vykazuje ztrátu. Výjimkou jsou příjmy osvobozené od daně z příjmů nebo příjmy, u kterých je daň vybírána sražením zvláštní sazbou daně. (Marková, 2015).

2.2 Formy evidence pro účely daně z příjmů fyzických osob O své ekonomické činnosti si podnikatelé vedou záznamy, jak pro své potřeby důležité pro rozhodování při řízení svého podnikání, tak i pro účely stanovení daňového základu pro daň z příjmů. Některé fyzické osoby jsou účetní jednotkou povinnou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. (Švarcová a kolektiv, 2009). Fyzická osoba může vést pouze jednoduchou evidenci o výši svých dosahovaných příjmů, výši svých pohledávek a o svém hmotném majetku používaném pro výkon podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, pokud neuplatňuje výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, ale stanovuje podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů daň paušální částkou. Pokud není fyzická osoba účetní jednotkou a neuplatňuje výdaje paušální částkou, vede daňovou evidenci dle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. (Marková, 2015). Daňovou evidenci dle § 7b zákona o daních z příjmů vedou fyzické osoby, které mají příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a uplatňují výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení a nejsou účetními jednotkami dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jak zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 7b říká: „daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů“ (Marková, 2015, s. 15). Jak 11

uvádí Dušek a Sedláček (2013) účelem daňové evidence je zachytit podle zásady jednoduchosti pouze peněžní toky, které bezprostředně souvisejí s podnikáním, a stav majetku a závazků podnikatele na konci zdaňovacího období. Přesná forma daňové evidence není předepsaná, je stanovena pouze povinnost uchovávat tuto evidenci za zdaňovací období, pro která podle ZDP § 7b odst. 5 či podle zvláštního předpisu neskočila lhůta pro vyměření daně. Cílem daňové evidence jak dále upozorňuje Dušek a Sedláček (2013) je především poskytnout údaje potřebné pro zjištění základu daně z příjmů. Daňová evidence vychází z primárních dokladů, ty jsou tříděny a zpracovávány a posledním krokem je vytvoření daňového přiznání. Z daňové evidence vychází i přiznání k dani z přidané hodnoty, jestliže je podnikatel plátcem této daně a evidence uskutečněných plnění, která nejsou zdanitelná. Pokud podnikatel vede pokladnu, musí vést evidenci denních tržeb a vést pokladní deník s návazností na své bankovní účty a být schopný prokázat stav a pohyb peněžního majetku, který souvisí s podnikáním tj. má zahrnutý v obchodním majetku. To znamená, že v evidenci musí mít i nezdanitelné příjmy a daňově neuznatelné výdaje, které byly přijaty či uhrazeny z pokladny či bankovního účtu podnikatele. Podnikatel je povinen v případě vedení daňové evidence provádět odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. K 31. 12., tedy k poslednímu dni zdaňovacího období je podnikatel povinen provést inventarizaci a zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů a provést o tomto zjištění zápis a o případné rozdíly upravit základ daně dle § 24 a 25 zákona o daních z příjmů. Způsob jakým podnikatel zjišťování provede, není předepsán. Účetnictví podle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. vedou z fyzických osob tyto účetní jednotky:  Fyzické osoby – podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku.  Ostatní fyzické osoby, podnikatelé, jejichž obrat dle zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., včetně plnění osvobozených od této daně, které nejsou součástí obratu, z podnikatelské činnosti přesáhl částku 25 000 000 Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok.  Fyzické osoby, které se pro vedení účetnictví dobrovolně rozhodnou.

12

 Fyzické osoby, které podnikají a jsou společníky sdruženými ve společnosti, jestliže jeden ze společníků, kteří jsou sdružení v této společnosti je povinen vést účetnictví.  Fyzické osoby, jimž povinnost vést účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. (www.zakony.centrum.cz: Zákon o účetnictví). Rozsah a způsob vedení účetnictví upravuje zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., který stanovuje požadavky na jeho průkaznost, rozsah a způsob, jakým jsou zveřejňovány informace z účetnictví a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu. Podnikatelé jako účetní jednotky vedou účetnictví v plném či zjednodušeném rozsahu. Účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a ostatních aktiv, závazků a ostatních pasiv, o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření. V určitých případech lze podle tohoto zákona vést jednoduché účetnictví. Účtuje se o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví do období, s kterým tyto účetní případy časově a věcně souvisí, až na výjimky dle § 3 tohoto zákona. O všech nákladech a výnosech účtuje bez ohledu na okamžik jejich přijetí či zaplacení. (www.zakony.centrum.cz: Zákon o účetnictví). Účetním obdobím je, až na výjimky uvedené v § 3 zákona o účetnictví, dvanáct po sobě jdoucích měsíců a shoduje se s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem, který začíná prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní jednotky mohou svěřit v případě potřeby vedení svého účetnictví jiné právnické nebo fyzické osobě, tím se však nezprostí odpovědnosti za vedení svého účetnictví. Účetní jednotka je povinna zachycovat účetní případy účetními doklady účetními záznamy v účetních knihách a sestavovat účetní závěrku podle § 18 popřípadě dle § 22 zákona o účetnictví. Účetnictví je povinnost vést správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a

způsobem

zajišťujícím trvalost účetních záznamů. Účetní závěrka má podávat věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a finanční situace, aby se na jejím základě mohla činit ekonomická rozhodnutí. (www.zakony.centrum.cz: Zákon o účetnictví). Pokud podnikatel dobrovolně nebo povinně přechází z daňové evidence na vedení účetnictví, musí, jak upozorňuje Dušek (2013), postupovat v souladu s přílohou č. 3, zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, který ukládá dodanění zásob či zboží na skladě a neuhrazených pohledávek. Odečíst si může neuhrazené závazky. Základ daně 13

se upraví v tom roce, kdy se začne účtovat. Daňový dopad je možné zákonně snížit tím, že dodanění zásob a pohledávek lze rozprostřít libovolně do devíti zdaňovacích období, jak uvádí § 23 odst. 14 tohoto zákona. Pokud však podnikatel ukončí, přeruší činnost či přejde na výdaje paušálem, musí jednorázově dodanit zbývající části. (Dušek, 2013).

2.3 Sociální a zdravotní pojištění Sociální pojištění spolu se zdravotním pojištěním tvoří po daních druhou největší příjmovou položku státního rozpočtu a slouží k tzv. transferům obyvatelstvu, kdy dochází podle sociální potřeby k přerozdělení části příjmů výdělečně činných obyvatel těm, kteří příjmy z určitých důvodů nemají. Pro oba druhy pojištění platí princip solidarity, kdy se odvody na pojištění platí podle výše příjmu, ale prostředky z těchto příjmů jsou čerpány dle výše potřeby. (Švarcová a kolektiv, 2009). Sociální pojištění spravuje správa sociálního zabezpečení a dělí se, jak uvádí Švarcová a kolektiv (2009), na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit pouze pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Důchodové pojištění má za úkol, jak uvádí Nahodil (2009), zajistit osoby, které se účastní tohoto pojištění ve stáří, při invaliditě či úmrtí živitele. Poplatníky jsou: zaměstnavatel, osoba výdělečně činná (OSVČ), zaměstnanec a dobrovolní účastníci důchodového pojištění. Z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stát financuje podpory v nezaměstnanosti a aktivní opatření proti nezaměstnanosti. (Švarcová a kolektiv, 2009). Výše pojistného se stanovuje z vyměřovacího základu, který se vyjádří rozdílem příjmů a výdajů a z tohoto základu se vypočítá 50 %. Tato hodnota se dále vynásobí sazbou 29,2 %, což je 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (www.cssz.cz: Sociální pojištění). Nemocenské pojištění upravuje zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. Platba nemocenského pojištění je pro zaměstnance povinná ze zákona. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si mohou platit toto pojištění dobrovolně. (Nahodil, 2009). Pojistné na nemocenské pojištění v roce 2016 činí 2,3 % měsíčního základu. Z nemocenského pojištění náleží OSVČ pouze dávky nemocenského pojištění a peněžité podpory v mateřství. (Ženíšková, 2008). 14

Nemocenské jí náleží od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, výše dávek se stanovuje stejným způsobem jako u zaměstnanců. (Ženíšková, 2008). Zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění, na základě kterého je plně nebo z části hrazena zdravotní péče, která byla pojištěnci poskytnuta s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Zdravotní pojištění je upraveno dvěma zásadními zákony, a to zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Vliv mají na tuto oblast také nařízení Evropské unie a další mezinárodní přepisy. (Červinka a Daněk, 2009). Nahodil (2009) dělí plátce pojistného do tří skupin na zaměstnavatele, stát, pojištěnce. V případě zaměstnaneckého poměru platí část pojištění za zaměstnance zaměstnavatel. Pojistné se odvádí ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu dle § 3 zákona č. 592/19992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel srazí zaměstnanci jednu třetinu této částky z hrubé mzdy a zbývající dvě třetiny uhradí ze svých prostředků a o tyto dvě třetiny navýší zaměstnancův daňový základ pro výpočet daně z příjmů. Pro zaměstnance je vyměřovacím základem úhrn příjmů peněžních i nepeněžních, ze závislé činnosti a funkčních požitků, jež jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda s platností v měsíci, za který je pojistné odváděno. Maximálním vyměřovacím základem u zaměstnanců je 48násobek průměrné mzdy. (Nahodil, 2009). Děti, studenti, osoby na mateřské dovolené, vojáci základní služby, nezaměstnaní zaregistrovaní na úřadu práce a důchodci mají toto pojištění hrazeno státem ze státního rozpočtu a to z části daňových výnosů. (Nahodil, 2009). Tyto platby převádí stát na jednotlivé pojišťovny měsíčně ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, který je stanoven nařízením vlády. (Červinka a Daněk, 2009). Ostatní osoby, tedy osoby výdělečně činné či osoby bez zdanitelných příjmů si musí toto pojištění platit, alespoň v zákonem stanovené výši, jinak nejsou pojištění a léky a zdravotní péči si musí hradit v celé výši sami. (Švarcová, 2009). OSVČ pojistné hradí jak uvádí Červinka a Daněk (2009) formou záloh na pojistné a případně doplatí pojistné 15

po podání daňového přiznání k dani z příjmu za uplynulý kalendářní rok. Osoby bez zdanitelných příjmů si platí pojistné měsíčně. (Červinka a Daněk, 2009). Osoba výdělečně činná platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem u osob samostatně výdělečně činných je 50 % jejich příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Minimální vyměřovací základ OSVČ je odvíjen od průměrné mzdy, která představuje roční minimální vyměřovací základ, což je dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v České republice. Jestliže tedy činí pro rok 2016 průměrná měsíční mzda 27 006 Kč, je minimální měsíční vyměřovací základ 13 503 Kč. Z toho činí (po zaokrouhlení) minimální měsíční záloha 1 823 Kč. (www.vzp.cz: Zdravotní pojištění). Zálohy na pojistné nemusí jak píše Červinka a Daněk (2009) platit:  OSVČ, která je zároveň zaměstnancem a jeho samostatně výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů, tzn. výdělek ze samostatně výdělečné činnosti je nižší než výdělek ze zaměstnání. Zároveň ale musí být v zaměstnání odváděno, alespoň minimální pojistné. Pojistné zaplatí až po podání daňového přiznání za uplynulý rok.  OSVČ, po celý kalendářní měsíc uznaná práce neschopnou nebo v nařízené karanténě.  OSVČ, u které není stanoven minimální vyměřovací základ a má nulový měsíční vyměřovací základ.  OSVČ, jež dosáhla maxima vyměřovacího základu v zaměstnání.  Pokud je za osobu, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost plátcem pojistného stát, neplatí tato osoba zálohy na pojistné v 1. kalendářním roce této činnosti a pojistné zaplatí až po podání daňového přiznání k dani z příjmů za uplynulý kalendářní rok. OSVČ může požádat o snížení záloh na pojistné, jestliže její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů za jeden kalendářní měsíc roku, za který žádost o snížení podává, je aspoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající na jeden kalendářní měsíc v předchozím roce. (Červinka a Daněk, 2009). 16

Po posouzení žádosti zdravotní pojišťovna žadateli vyhoví nebo žádost zamítne. Doplatek pojistného za zdravotní pojištění je splatný do 8 dnů po podání daňového přiznání k dani z příjmů za uplynulý kalendářní den. (Červinka a Daněk, 2009).

3 Podnikání právnické osoby Právnická osoba je definována občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb. v § 20 jako „organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou“. Právnické osoby podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny. (www.zakony.centrum.cz: Občanský zákoník). Právnická osoba může podnikat podle zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích ve formě:  Osobní společnost, což je veřejná obchodní společnost a komanditní společnost.  Kapitálová společnost, jíž je společnost s ručením omezeným a akciová společnost.  Družstvo. Dalšími formami podnikání jako právnická osoba jsou: občanské sdružení, právně zakotvené v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., rozpočtové organizace, řízené zvláštními

předpisy,

příspěvkové

organizace,

řízené

zvláštními

předpisy.

(www.zakony.centrum.cz: Zákon o obchodních korporacích). Z hlediska vedení účetnictví jsou účetními jednotkami ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb. dle § 1 právnické osoby, mající sídlo v České republice i zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou dle právního řádu, podle kterého byly založeny nebo

zřízeny,

účetní

jednotkou

nebo

jsou

povinny

vést

účetnictví.

(www.zakony.centrum.cz: Zákon o účetnictví).

17

3.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručním omezeným je obchodní společností kapitálovou. Dle zákona o obchodních korporacích § 132 je společnost s ručením omezeným „společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění“. Název společnosti obsahuje vždy označení „společnost omezeným“

nebo

ve

formě

zkratky

„spol.

s. r. o.“

či

s ručením „s. r. o.“.

(www.zakony.centrum.cz: Zákon o obchodních korporacích). Základní charakteristiky společnosti s ručením omezeným podle Běhounka (2014) jsou:  Nejnižší počet zakladatelů: 1 fyzická nebo 1 právnická osoba.  Nejvyšší počet společníku: neomezeno.  Minimální výše základního kapitálu: 1 Kč.  Nejnižší možný vklad: 1 Kč.  Nevyšší možný vklad: není omezen. Rozsah splacení vkladu při vzniku: 30 % peněžitého vkladu, 100 % nepeněžitého vkladu.  Lhůta splacení vkladu: určena společenskou smlouvou, nejpozději do 5 let od vzniku společnosti nebo převzetí vkladové povinnosti.  Počet hlasů ke vkladu: na každou 1 Kč vkladu 1 hlas, pokud společenská smlouva neurčí jinak.  Ručení společníka za závazky společnosti: ručí společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti dle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzvání k plnění.  Předmět činnosti: podnikání, lze založit i za jiným účelem.  Orgány společnosti: nejvyšší orgán je valná hromada, statutární orgán, kterým jsou jednatelé, dozorčí rada, ta je nepovinná, další určuje společenská smlouva. Společníci společnosti s ručením omezeným nejsou podnikateli, podnikatelem je společnost s ručením omezeným jako právnická osoba. Pro jednotlivé podíly může být 18

výše vkladu stanovena rozdílně. Vklad může být peněžitý i nepeněžitý. Nepeněžitý vklad oceňuje soudní znalec. (Běhounek, 2014). Založení společnosti s ručením omezeným se uskuteční podpisem společenské smlouvy, při založení dvěma nebo více zakladateli nebo sepsáním zakladatelské listiny, pokud je zakládána jedním zakladatelem. Společenská i zakladatelská listina musí mít formu veřejné listiny. (Vychopeň, 2016). Společenská smlouva obsahuje dle § 146 zákona o obchodních korporacích minimálně tyto náležitosti (www.zakony.centrum.cz: Zákon o obchodních korporacích):  Firmu a sídlo společnosti.  Jména a bydliště společníků nebo jejich sídla.  Předmět podnikání nebo činnosti.  Druhy podílů každého společníka a práva a povinnosti s nimi spojenými, pokud dovoluje společenská smlouva vznik různých druhů podílů.  Výši základního kapitálu a výši vkladů připadající na podíly každého společníka.  Počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Dále při založení společnosti společenská smlouva obsahuje vkladovou povinnost zakladatelů, určení jednatele či jednatelů a případně členy jiných orgánů společnosti, určení správce vkladů. V případě nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítá na emisní kurs a určení osoby soudního znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu. Společenská smlouva může být měněna dohodou všech společníků. Tato dohoda má formu veřejné listiny, nebo pokud je stanoveno ve společenské

smlouvě,

může

být

měněna

rozhodnutím

valné

hromady.

(www.zakony.centrum.cz: Zákon o obchodních korporacích). Pokud je společnost s. r. o. založena za účelem podnikání musí jednatel s. r. o., požádat o živnostenské oprávnění nebo o jiné podnikatelské oprávnění. Společnost s ručením omezeným, po splnění všech zákonem stanovených podmínek, vznikne zápisem společnosti do obchodního rejstříku a ode dne vzniku je povinna vést účetnictví v plném rozsahu. (Vychopeň, 2016). 19

Jednatel společnosti s. r. o. jedná jako zástupce společnosti za společnost s ručením omezeným. Jednatelem může být i právnická osoba. Jednatel není zaměstnancem podle zákoníku práce. Jednatel vykonává své povinnosti jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce nebo se řídí novým občanským zákoníkem ustanoveními o příkazu. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. (Vychopeň, 2016).

3.2 Přechod firmy z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným Mezi hlavní výhody proč se stát právnickou osobou, společností s ručením omezeným, patří především omezení ručení. Fyzická osoba podnikatel, ručí svým celým majetkem, zatímco po přeměně na společnost s ručením omezeným bude původní fyzická osoba ručit pouze do výše všech nesplacených vkladů společnosti. Další výhodou mohou být jiné možnosti daňové optimalizace, snadnější převod podílů, snazší případný prodej firmy, lepší přístup k veřejným zakázkám a dotacím, snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. (Děrgel, 2016). Podle Děrgela (2015) má převod podnikání fyzické osoby na společnost s ručením dvě fáze, nejprve založí novou společnost s ručením omezeným nebo využije možnost koupě již vzniklé společnosti s ručením omezeným. Následně fyzická osoba převede svůj obchodní majetek, a závazky na novou společnost s ručením omezeným. V praxi podle Vychopeně (2016) není ani problém pokračovat v souběhu podnikání společnosti s ručením omezeným a nezávislým podnikáním společníka či jednatele jako OSVČ. První možnost jak převést podnikání fyzické osoby na společnost s ručením omezeným je jak uvádí Děrgel (2015) vklad obchodního závodu, jak je chápán občanským zákoníkem, nebo jeho části do základního kapitálu s. r. o. Jedná se o nepeněžní vklad do základního kapitálu, a proto musí být znalecky ohodnocen vybraným znalcem. Při vkladu obchodního závodu do základního kapitálu nové s. r. o. nabývá vlastnictví společnost s. r. o. již při jejím založení. Vznikne takto nová obchodní společnost, která bude podnikat pod novým IČ, ale přejdou na tuto novou společnost práva a povinnosti předchozí firmy z původního podnikatele. (Děrgel, 2015).

20

Podle Děrgela (2015) je další možností pro převod vklad jednotlivých složek obchodního majetku fyzické osoby, do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným. Prodej obchodního závodu, dle terminologie občanského zákoníku, nebo jeho části nové společnosti s ručením omezeným je dalším způsobem převodu. Koupí závodu je nová s. r. o. nástupcem veškerých věřitelský i dlužnických postavení původního majitele. Pokud však věřitelé nesouhlasí s tímto krokem, podnikatel jako FO ručí nadále za splnění jeho závazků. Při prodeji obchodního závodu nabývá společnost s. r. o. vlastnictví obchodního závodu uveřejněním příslušné smlouvy ve sbírce listin obchodního rejstříku. Podnikatel může některé své obchodní aktivity vyčlenit z prodeje obchodního závodu a pokračovat v nich dále jako OSVČ. (Děrgel, 2015). Tato varianta podle Vychopeně (2016) nevyžaduje soudního znalce a prodejní cenou by měla být cena obvyklá. Posledním způsobem jak uvádí Děrgel (2015) je prodej obchodního majetku fyzické osoby nebo jeho části do společnosti s ručením omezeným. Tento způsob a vklad jednotlivých složek obchodního majetku fyzické osoby do základního kapitálu s ručením omezeným je postupným přechodem, kdy podnikatel podniká souběžně jako OSVČ a souběžně je již v chodu i společnost s. r. o. a podnikatelské aktivity jsou převáděny postupně. Tento způsob je vhodný pro drobné podnikatele, kteří k podnikání jako obchodní korporace určí jen část obchodního závodu. Nevýhodou je nenávaznost podnikání fyzické a právnické osoby, kdy obchodní partneři mají určitou míru nejistoty ohledně svých závazků a pohledávek. Variantu prodeje obchodního majetku fyzické osoby nebo jeho části považuje Vychopeň (2016) za daňově výhodnou pro OSVČ, neboť lze uplatnit až na výjimky zůstatkovou cenu jako daňový výdaj. Převodní cena by měla být cenou obvyklou. Někteří podnikatelé OSVČ si ponechávají dlouhodobý majetek např. nemovitosti ve svém vlastnictví a nové s. r. o. jej pronajímají za obvyklé nájemné. (Vychopeň, 2016).

21

3.3 Daň z příjmů právnických osob Daní z příjmů právnických osob se zabývá druhá část zákona o daních z příjmů číslo 586/1992 Sb. Poplatníky daně jsou právnické osoby, organizační složky státu a další poplatníci uvedení v § 17 zákona o daních z příjmů. (Marková, 2015). Předmětem daně jsou příjmy z činnosti a z nakládání s majetkem poplatníka, pokud paragraf 18 ZDP nestanovuje jinak. (Marková, 2015). Osvobození od daně upravuje § 19 a 19a ZDP. Z osvobozených příjmů lze například uvést členské příspěvky zájmovým sdružením právnických osob, odborovou organizací, politickou stranou, příjmy z nájemného družstevního bytu nebo nebytového prostoru, na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem, příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a orgánem sociálního zabezpečení atd. (Marková, 2015). Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok nebo hospodářský rok či jiné období podle paragrafu 21a zákona o dani z příjmů. (Marková, 2015). Základ daně tvoří rozdíl příjmů, pokud tyto příjmy jsou předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny, a výdajů (nákladů). Pro stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření, upraveném bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníka, který nevede účetnictví. Základ daně se zvyšuje dle § 23 ZDP dle odstavce 3 a), například o částky oprávněně zkracující příjmy, částky, které nelze podle ZDP zahrnout do výdajů (nákladů), kladný rozdíl vzájemných pohledávek zúčastněných a nástupnických obchodních korporací dle odstavce 3 část 10. apod. Základ daně se snižuje o částky uvedené v odstavci 3 b), například o částky výdajů (nákladů), jež lze daňově uplatnit jen, jestliže byly zaplaceny, pokud dojde k jejich zaplacení v jiném zdaňovavším období, než kdy tyto náklady ovlivnily hospodářský výsledek. (Marková, 2015). Daňově uznatelné výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů upravuje § 24 zákona o dani z příjmů. (Marková, 2015). Položky odčitatelné od základu daně jsou podle § 34 ZDP, stejně jak u fyzických osob například daňová ztráta, nejdéle v době pěti obdobích následně po době jejího vzniku, 22

odpočet vynaložený na výzkum a vývoj nebo podpora odborného vzdělávání. (Marková, 2015). Sazba daně až na výjimky uvedené v odst. 2 až 4 § 21 ZDP činí 19 %. Daň se vypočítá jako součin sazby daně a základu daně, který je snížený o položky snižující základ daně viz § 20 ZDP a o odčitatelné položky zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů. (Marková, 2015). Daňové přiznání je právnická osoba povinna podat za příslušné zdaňovací období, nejpozději do 3 měsíců od jeho posledního měsíce nebo do 6 měsíců, v případě povinnosti ověření účetní závěrky auditorem nebo zpracování daňovým poradcem. Výjimky k daňovému přiznání jsou uvedeny v § 38ma a 38mb ZDP. (Marková, 2015).

Praktická část V této části bakalářské práce se budu zabývat v praxi častým problémem, zda podnikat jako fyzická osoba či jako právnická osoba formou společnosti s ručením omezeným. V první části provedu charakteristiku skutečné fyzické osoby a jejího podnikání a vypočítám její daňovou povinnost z hlediska daně z příjmů a z hlediska sociálního a zdravotního pojištění. V druhé části práce převedu daňovou evidenci podnikatele na účetnictví a dále provedu výpočet daně z příjmů právnických osob pro společnost s ručením omezeným. Nakonec porovnám podnikání fyzické osoby s podnikáním společnosti s ručením omezeným z hlediska daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění a vyhodnotím optimální variantu. Pro praktickou část bakalářské práce jsem si vybrala konkrétní fyzickou osobu, podnikatele, který si nepřál být jmenován, a dále ho budu zmiňovat jako pana Jiřího. Pan Jiří, který podniká od roku 2009 jako fyzická osoba v kraji Vysočina, poskytl pro účely bakalářské práce svou daňovou evidenci z roku 2014.

4 Podnikání fyzické osoby pana Jiřího Tato kapitola poskytuje základní údaje o podnikateli, jeho obchodním majetku, příjmech a výdajích zaznamenaných v jeho daňové evidenci a o stavu jeho pohledávek a závazků, rozhodných pro výpočet daně z příjmů fyzických osob a výpočet zdravotního a sociálního pojištění pana Jiřího. 23

Podnikatel pan Jiří je fyzická osoba, která má ke své činnosti následující živnostenská oprávnění. Živnostenské oprávnění č. 1 pro předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, což je živnost ohlašovací volná, pro činnosti uvedené na následující straně.  Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví, myslivost.  Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných, slaměných výrobků, kromě nábytku.  Povrchová úprava a zušlechťování kovů a obrábění.  Příprava staveniště, specializované stavební činnosti.  Velkoobchod a maloobchod. (www.rzp.cz: Registr živnostenského podnikání). Živnostenské oprávnění č. 2 pro předmět podnikání: silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jestliže jsou určeny k přepravě zvířat nebo věcí, nákladní provozovaná vozidly či jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti, která nepřesahuje 3,5 tuny, pokud jsou určeny k přepravě zvířat nebo věcí, což je živnost koncesovaná. (www.rzp.cz: Registr živnostenského podnikání). Dále pan Jiří podniká dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy. Od energetického regulačního úřadu má licenci pro výrobu elektrické energie. (www.rzp.cz: Registr živnostenského podnikání). Z těchto činností plynou panu Jiřímu příjmy dle § 7 písm. b) a c) zákona o dani z příjmů. Dle údajů poskytnutých panem Jiřím,

žije ve společné domácnosti

s manželkou Marií, která je na rodičovské dovolené a jejich třemi dětmi, ročník narození 2009, 2011, 2014. Manželka nemá jiné příjmy. Pan Jiří poskytl pro studii svá účetní data z roku 2014. Rok 2015 ještě nemá uzavřen. Daňovou evidenci, daňová přiznání mu zpracovává a další služby poskytuje externí firma – daňový poradce, který má jeho plnou moc. (Pan Jiří, 2016). 24

Veškeré výpočty budou proto vycházet z údajů roku 2014 a budou vypočítávány pro rok 2014. Zjištění daně z příjmů bude provedeno na základě skutečných příjmů a výdajů za rok 2014 s využitím údajů daňové evidence pana Jiřího, stejně tak výpočet pro podání přehledů na sociální a zdravotní pojištění podnikatele. Důležité informace o podnikateli:  Vede daňovou evidenci.  Hlavní, převažující činností je zpracování dřeva, výroba dřevěných, krokových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku.  Vede evidenci dlouhodobého hmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného majetku.  Vede evidenci závazků a pohledávek.  Uplatňuje paušální výdaje na dopravu u dvou vozidel zařazených v majetku firmy po celý rok, paušál není krácen.  Používá podnikatelský účet a má dlouhodobý úvěr u GE Money Bank.  Je plátce DPH.  Je plátcem silniční daně.  Účtuje o skutečných příjmech a výdajích.  Je přihlášen k nemocenskému pojištění.  Zaměstnává pět zaměstnanců. (Daňová evidence pana Jiřího, 2014). Podnikatel má úvěr na bydlení, za rok 2014 úroky z úvěru činí 12 152 Kč a zaplatil na základě potvrzení od pojišťovny na životním pojištění v roce 2014 částku 8 040 Kč (Pan Jiří, 2016).

4.1 Příjmy a výdaje podnikatele Pan Jiří měl v roce 2014 příjmy dle § 7 a dle § 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tyto příjmy zjistil na základě daňové evidence a tyto příjmy byly poníženy o výdaje na jejich dosažení a udržení. Daňově uznatelné výdaje má pan Jiří evidovány 25

v daňové evidenci a může je kdykoli doložit daňovými doklady, které archivuje. (Pan Jiří, 2016). Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti dle § 7 ZDP za rok 2014 jsou převážně z podnikatelovy hlavní činnosti a dále z dodávky elektrické energie. Byly mu poskytnuty dotace na fotovoltaickou elektrárnu formou tzv. zeleného bonusu. V roce 2014 mu bylo vyplaceno na jeho podnikatelský účet plnění pojišťovny za škodu při havárii nákladního vozu. Příjmem dle § 8 ZDP je pro pana Jiřího příjem ve formě úroků z podnikatelského účtu vedeného u GE Money Bank a to ve výši 160 Kč. (Daňová evidence pana Jiřího, 2014). Tabulka 1: Příjmy z podnikání dle § 7 ZDP v roce 2014 Druh příjmů

Kč

Tržby z prodeje služeb a výrobků

16 530 353

z toho: doprava

10 217 710

z toho: práce UNO, zemní práce

5 700

z toho: pořez dřeva

4 940

z toho: řezivo, piliny, hranoly, odkorek z toho: dodávka el. energie FVE Ostatní příjmy

6 296 787 5 216 2 718 320

z toho: příjem z prodeje dlouhodobého hmotného majetku

40 000

z toho: příjem z prodeje materiálu

14 600

z toho: dotace

43 777

z toho: příjem z pojistných událostí Příjem celkem

2 619 943 19 248 673

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování] Tabulka 2: Příjmy z podnikání dle § 8 ZDP v roce 2014 Kapitálové příjmy dle § 8 ZDP

Kč

Úroky z podnikatelského účtu

160

Kapitálové příjmy celkem

160

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

V tabulce 3 na druhé straně jsou uvedeny výdaje související s příjmy podle § 7 uvedené v tabulce 1 za rok 2014. Částku výdaje celkem, je třeba opravit o výdaje na leasing ve výši 397 896 Kč. Tato částka časově rozlišeného nájemného připadající na příslušné 26

zdaňovací období jako položka snižující základ daně z příjmů bude uvedena v části E přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podnikatel měl také výdaje na dvě vozidla ve formě výdajů na benzin ve výši 39 318 Kč. (Daňová evidence pana Jiřího, 2014). Tyto výdaje měl v evidenci z důvodu odpočtu DPH. Na konci roku byly interním dokladem odúčtovány. V přiznání k dani z příjmů bude v části E uplatněn paušální výdaj na dopravu ve výši 120 000 Kč. (Daňová evidence pana Jiřího, 2014). Tabulka 3: Výdaje související s příjmy dle § 7 ZDP v roce 2014 Druhy výdajů

Kč

Materiál - dřevo

4 880 677

Provozní režie

7 912 855

z toho opravy a udržování vozů

845 636

z toho opravy a udržování budova a ostatní

247 930

z toho cestovné

62 941

z toho režijní materiál z toho dlouhodobý drobný hmotný majetek z toho nafta

6 081 105 897 3 659 851

z toho benzin

0

z toho silniční daň

139 785

z toho opravy a udržování

649 154

z toho leasing - splátka

1 106 816

z toho zákonné pojištění Kooperativa

6 288

z toho úroky z úvěru

7 896

z toho ostatní

1 074 580

Mzdové náklady a ostatní osobní výdaje

1 340 864

z toho mzdy

835 440

z toho daň ze mzdy

55 102

z toho sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnanci

110 112

z toho sociální pojištění placené zaměstnavatelem

250 168

z toho zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem Výdaje celkem

90 042 14 134 396

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Další výdaje pana Jiřího jsou výdaje daňově neuznatelné a jsou uvedeny v tabulce 4 na následující straně. Tyto výdaje jsou v daňové evidenci z důvodu platby z pokladny či bankovního účtu firmy. Tyto výdaje jsou za rok 2014 v celkové výši 4 904 913 Kč. (Daňová evidence pana Jiřího, 2014). 27

Tabulka 4: Daňově neuznatelné výdaje v roce 2014 Výdaje daňově neuznatelné Nákup pískovacího kotle

Kč 53 720

Nákup návěsu Kogel Nákup hydraulické ruky Epsilon Nákup tatry Phoenix

270 375 265 965 3 031 494

Čtyřkolka Journeyman

44 000

Vestavěné kancelářské skříně

92 860

Návěs UMIKOV

128 329

Nádrž na naftu

46 578

Sociální pojištění podnikatele - zálohy

53 682

Sociální pojištění podnikatele

30 339

Nemocenské pojištění podnikatele

4 320

Zdravotní pojištění podnikatele - zálohy

50 088

Zdravotní pojištění podnikatele

14 029

Osobní spotřeba

819 134

Celkem

4 904 913 [zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Na konci účetního období byly provedeny uzávěrkové operace, které upravují základ daně. Tyto uzávěrkové operace jsou uvedeny v tabulce níže. Metody odpisování nejsou známy. Částky odpisů vycházejí z interních dokladů vytvořených externí účetní. V tabulce níže je uveden výčet uzávěrkových operací, které mají vliv na výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji dle § 5 a 23 zákona o dani z příjmů. (Daňová evidence pana Jiřího, 2014). Tabulka 5: Uzávěrkové operace v roce 2014 Úpravy podle § 5 a § 23 ZDP snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji

Kč

Leasing

397 896

Odpisy

2 124 267

Zůstatková cena vyřazeného majetku

1 960 318

Paušální výdaje na dopravu Úpravy snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji celkem

120 000 4 602 481

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

28

4.2 Obchodní majetek, pohledávky a závazky podnikatele Pan Jiří vede evidenci hmotného majetku. V tabulce níže uvádím přehled o stavu dlouhodobého hmotného majetku jeho firmy k 31. 12. 2014. Hmotný majetek je oceněn dle § 29 zákona o daních z příjmů. Tabulka 6: Přehled dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek podniku

Kč

Stavby

405 544

Stroje a zařízení

813 247

Dopravní prostředky

4 661 704

Dlouhodobý hmotný majetek celkem

5 880 495

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Drobný hmotný majetek eviduje pan Jiří k 31. 12. 2014 v celkové výši 868 194 Kč. Je to majetek, jehož pořizovací cena přesáhla hodnotu 2 000 Kč bez DPH a jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok, což je upraveno ve vnitřní směrnici pro účtování drobného hmotného majetku. (Daňová evidence pana Jiřího, 2014). Stav zásob byl zjištěn při fyzické inventuře k 31. 12. 2014 ve výši 312 212 Kč a byl o ní vyhotoven inventarizační zápis. Stav pohledávek k 31. 12. 2014 činil dle daňové evidence pana Jiřího 4 174 382 Kč a stav závazků k 31. 12. 2014 činil 3 025 797 Kč. (Daňová evidence pana Jiřího, 2014).

4.3 Výpočet daně z příjmů fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění Daň z příjmu pana Jiřího jako fyzické osoby bude vypočítána při uplatnění skutečných výdajů k dosažení a udržení příjmů. K přiznání k dani z příjmů budou vypracovány přehledy pro zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení a vypočítán případný přeplatek nebo nedoplatek na důchodové a zdravotní pojištění podnikatele a také zálohy na důchodové, nemocenské a zdravotní pojištění podnikatele na rok 2015. Daň z příjmů fyzických osob bude vypočítána v souladu s platným zněním zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., dle daňové evidence a údajů pana Jiřího za rok 2014.

29

Tabulka 7: Daň z příjmů při uplatnění skutečných výdajů Daň z příjmů fyzických osob podnikatel

Kč

Příjmy celkem

19 248 673

Výdaje celkem

13 736 500

Úpravy snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji

4 602 481

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP

909 692

Dílčí základ daně dle § 8 ZDP

160

Dílčí základ celkem

909 852

Základ daně po odečtení ztráty

909 852

Úroky dle § 15 ZDP odst. 3 a 4 zákona za 12 měsíců Životní pojištění

12 152 8 040

Nezdanitelné části základu daně celkem

20 192

Základ daně snížený o nezdanitelné části a odčitatelné položky

889 660

Základ daně zaokrouhlený na sta Kč dolů

889 600

Daň dle § 16 ZDP

133 440

Sleva na poplatníka dle § 35ba ZDP odst. 1 a)

24 840

Sleva na manželku dle § 35ba ZDP odst. 1 b) 12 měsíců

24 840

Daň po uplatnění slev

83 760

Daňové zvýhodnění na děti dle § 35c ZDP (12, 12, 5 měsíců)

32 393

Daň po uplatnění slevy na děti dle § 35c ZDP

51 367

Zaplaceno na zálohách na daň z příjmů Doplatek

0 51 367

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Panu Jiřímu vznikla na dani z příjmů za rok 2014 daňová povinnost ve výši 51 367 Kč. Z rozdílů příjmů a výdajů a ze zjištěného daňového základu za rok 2014 bude následně vypočítáno pojistné na zdravotní a důchodové pojištění pana Jiřího pro rok 2014. Pan Jiří zaplatil v roce 2014 na zálohách na zdravotní pojištění 50 088 Kč. Výše zdravotního pojištění pro rok 2014 byla vypočítána na přehledu OSVČ za rok 2014 příslušné zdravotní pojišťovny. Pojistné za rok 2014 bylo vypočteno ve výši 61 405 Kč. Panu Jiřímu vznikla povinnost uhradit doplatek pojistného do 8 dnů ode dne podání přehledu na zdravotní pojišťovnu. Doplatek činil 11 317 Kč. Přehled zdravotního pojištění je uveden v tabulce 8 na následující straně.

30

Tabulka 8: Zdravotní pojištění podnikatele Přehled zdravotního pojištění

Kč

Příjmy za rok 2014

19 248 673

Výdaje za rok 2014

18 338 981

Rozdíl příjmů a výdajů 2014

909 692

Počet měsíců samostatné výdělečné činnosti v roce 2014

12

Počet měsíců pojištění u zdravotní pojišťovny

12

Počet měsíců, kdy OSVČ platila minimální vyměřovací základ Vyměřovací základ za rok 2014 v Kč (0,50 x rozdíl příjmů a výdajů)

0 454 846

Pojistné za rok 2014 (0,135 x vyměřovací základ za rok 2014 x 12)

61 405

Zaplacené zálohy na pojistné v roce 2014

50 088

Doplatek pojistného za rok 2014

11 317

Nová výše zálohy pro rok 2015 (0,135 x 0,50 x rozdíl příjmů a výdajů x 12)

5 118

Minimální výše zálohy pro rok 2015

1 797

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Na zálohách na důchodové pojištění zaplatil pan Jiří v roce 2014 celkem 53 682 Kč. (Daňová evidence pana Jiřího, 2014). Výška důchodového pojištění byla vypočítána na přehledu o příjmech a výdajích OSVČ dle pokynů České správy sociálního zabezpečení pro rok 2014. Pojistné za rok 2014 činilo 132 816 Kč. Panu Jiřímu vznikl nedoplatek na důchodovém pojištění ve výši 79 134 Kč. Výpočty jsou uvedeny v tabulce 9 na další straně. Doplatek musí být uhrazen do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ. (www.finance.cz: Sociální pojištění). Přehled se podává do jednoho měsíce od lhůty pro podání daňového přiznání, tedy v tomto případě do 4. 5. 2015, pokud nepodáváme prostřednictvím daňového poradce, pak je termín do 3. 8. 2015, ale tato

skutečnost by musela být doložena správě

sociálního zabezpečení do 30. 4. 2015. První řádnou zálohu na důchodové a nemocenské pojištění na rok 2015 bylo třeba uhradit do 8. dubna 2015. Na nemocenské pojištění platil pan Jiří v roce 2014 měsíční zálohu ve výši 360 Kč, v roce 2015 Kč 872.

31

Tabulka 9: Důchodové a nemocenské pojištění podnikatele Přehled důchodového a nemocenského pojištění Daňový základ

Kč 909 692

Počet měsíců, v nichž je považován za OSVČ -hlavní činnost

12

Počet měsíců, v nichž vykonával SVČ alespoň po část měsíce

12

Průměrný měsíční daňový základ

75 808

Vypočtený vyměřovací základ

454 846

Minimální vyměřovací základ

454 846

Vyměřovací základ ze SVČ

454 846

Pojistné na DP

132 816

Zaplacené zálohy

53 682

Nedoplatek

79 134

Měsíční vyměřovací základ pro výpočet nové zálohy 2015

37 904

Měsíční záloha na DP 2015

11 068

Měsíční záloha na NP

872

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

5 Podnikání jako společnost s ručením omezeným Cílem této kapitoly je převést podnikání pana Jiřího na podnikání jako společnost s ručením omezeným. Předpokládám, že nová společnost s ručením omezeným přebere jeho veškeré pohledávky a závazky a obchodní majetek v takové výši, jaká je uvedena v jeho daňové evidenci za rok 2014. Zaměstnanci plynule přejdou do nové společnosti. Dále budu vycházet ze situace, že pan Jiří bude jediným společníkem a jednatelem společnosti a zároveň bude mít uzavřenu pracovní smlouvu jako zaměstnanec se společností s ručením omezeným. Prvním krokem bude provést převod daňové evidence na podvojné účetnictví. Z těchto údajů budu vycházet při výpočtu daně z příjmů právnické osoby.

5.1 Převod daňové evidence pana Jiřího na vedení účetnictví Pro převod daňové evidence pana Jiřího na účetnictví jsem se rozhodla z důvodu povinnosti vedení účetnictví pro všechny společnosti s ručením omezeným. Při převodu budu vycházet z Duška (2014) a z práce Rosecké (2014). Pan Jiří nejprve uzavře daňovou evidenci a provede inventarizaci stavů jednotlivých položek majetku, závazků, 32

pohledávek, rezerv, oceňovacích rozdílů k nabytému majetku za úplatu a finančního pronájmu, které vede ve své daňové evidenci. Inventarizaci provede formou fyzické a dokladové inventury k 31. 12. 2014. Tabulka 10: Inventura závazků Inventura závazků pana Jiřího ke dni 31. 12. 2014 Závazky z obchodních vztahů nezaplacené Úvěry a půjčky (přijaté)

Kč 986 131 1 926 035

Nevyplacené mzdy zaměstnanců Nezaplacené závazky - zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení

71 178 26 713

Nezaplacené závazky - zúčtování s institucemi zdravotního pojištění Nezaplacené závazky k finančnímu úřadu - daň ze mzdy za zaměstnance

11 449 4 291

Pasivní opravná položka Rezervy

0 0

Závazky celkem

3 025 797 [zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování] Tabulka 11: Inventura majetku

Inventura majetku pana Jiřího ke dni 31. 12. 2014 Dlouhodobý hmotný majetek celkem v zůstatkové ceně

Kč 5 880 495

z toho stavby

405 544

z toho stroje a zařízení

813 247

z toho dopravní prostředky Dlouhodobý nehmotný majetek Peníze v hotovosti

4 661 704 0 127 348

Peníze na bankovních účtech Cenné papíry a peněžní vklady Zásoby

1 433 329 0 312 212

Nezaplacené pohledávky z obchodních vztahů (bez půjček)

4 174 382

Poskytnuté úvěry a půjčky

0

Aktivní opravná položka

0

Majetek celkem

11 927 766 [zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Dalším krokem bude sestavit účetní rozvrh a zaúčtovat aktiva a pasiva oproti účtu 491. Účet individuálního podnikatele. Dále bude následovat vytvoření převodového můstku a proběhne zaúčtování do účetnictví přes účet. 701. Počáteční účet rozvažný. Převodový 33

můstek dodá mimo jiné i informace, která položka ovlivňuje základ daně. Položky s vlivem na základ daně uvádím v tabulce níže. Znaménko minus označuje položku snižující základ daně a kladné hodnoty položku základ daně zvyšující. Tabulka 12: Položky převodového můstku s vlivem na základ daně z příjmů Položky převedené z daňové evidence s vlivem na základ daně 123. Výrobky

Kč 312 212

311. Pohledávky z obchodních vztahů bez DPH 321. Závazky z obchodních vztahů bez DPH

4 174 382 -986 131

331. Závazky k zaměstnancům

-71 178

336. Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního zabezpečení

-38 162

342. Ostatní přímé daně

-4 291

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Po těchto krocích bude následovat navedení počátečních stavů účtů do hlavní knihy a sestavení zahajovací rozvahy, čímž je přechod z daňové evidence dokončen. V našem příkladu je podnikatel plátce daně z přidané hodnoty, proto částky závazků a pohledávek budou hodnotami bez DPH. Tabulka 13: Zahajovací rozvaha Zahajovací rozvaha ke dni počátku vedení účetnictví Kč PASIVA

AKTIVA

021. Dlouhodobý hmotný majetek 12 016 276 081. Oprávky k dlouhodobému -6 135 781 hmotnému majetku 123. Výrobky 312 212 211. Pokladna 221. Bankovní účet 311. Pohledávky z obchodních vztahů 343. Daň z přidané hodnoty 381. Náklady příštích období (leasing) Aktiva celkem

Kč

491. Účet individuál. podnikatele 321. Závazky z obchodních vztahů 331. Závazky k zaměstnancům 336. Zúčtování s institucemi soc. 127 348 a zdravotního zabezpečení 1 433 329 342. Ostatní přímé daně

10 288 527

4 174 382 461. Dlouhodobý bankovní úvěr

1 926 035

986 131 71 178 38 162 4 291

1 271 783 114 774 13 314 324 Pasiva celkem

13 314 324

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

V souvislosti s přechodem z daňové evidence na účetnictví musí být upraven základ daně z příjmu. Výše daňového dopadu převodu mezi daňovou evidencí a účetnictvím 34

vychází z hodnot tabulky 12 na předchozí straně a vypočte se jako rozdíl položek snižujících a zvyšujících základ daně z příjmů. Hodnota daňového dopadu převodu z daňové evidence činí 3 386 832 Kč. Tabulka 14: Daňový dopad převodu z daňové evidence na účetnictví Daňový dopad převodu z daňové evidence na účetnictví

Kč

Položky snižující základ daně z příjmů

1 099 762

Položky zvyšující zaklad daně z příjmů

4 486 594

Daňový dopad celkem

3 386 832

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Firma se může rozhodnout, zda do daňového přiznání zahrne hodnotu zásob a pohledávek, o které se zvyšuje základ daně, jednorázově hned ve zdaňovacím období, v němž započala vést účetnictví nebo postupně v devíti po sobě následujících zdaňovacích obdobích. Firma se rozhodla vyhnout jednorázovému zvýšení základu daně a rozloží si toto zatížení rovnoměrně do 9 zdaňovacích období (8 x 76 315 Kč a 1 x 376 312 Kč).

5.2 Výpočet mzdových nákladů a daně z příjmů právnické osoby Údaje pro výpočty čerpám z dat účetnictví získaných po převodu daňové evidence pana Jiřího na účetnictví. Údaje budou dále upraveny o mzdu, kterou by pan Jiří pobíral jako zaměstnanec, v případě přechodu na právnickou osobu. Předpokládám, že pan Jiří bude pro společnost s ručením omezeným pracovat jako zaměstnanec v pracovně právním vztahu dle pracovní smlouvy. Náplní jeho práce bude přeprava nákladů, zemní práce, řezání a další práce v souvislosti s výrobou palivového dříví a výrobků ze dřeva. Pan Jiří bude mít podepsané daňové prohlášení u zaměstnavatele a bude si uplatňovat daňové zvýhodnění na všechny své tři děti a v ročním zúčtování si uplatní slevu na manželku. Dvě děti uplatní dvanáct měsíců, třetí dítě uplatní pět měsíců. Hrubá mzda za měsíc bude mzdovým výměrem stanovena ve výši 45 000 Kč. Tuto výši hrubé mzdy budu uvažovat při výpočtu mzdových nákladů pana Jiřího. V tabulce 15 je výpočet čisté mzdy pana Jiřího při uplatnění daňového zvýhodnění na dvě děti. Pan Jiří bude pro společnost s ručením omezeným vykonávat i funkci jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce. Za činnost jednatele mu odměna sjednána nebyla. Jako jednatel společnosti bude vykonávat následující činnosti: zastupovat společnost při právních 35

úkonech a jednání s úřady, uzavírat se zaměstnanci pracovní smlouvy, provádět personální činnosti, jednat s obchodními partnery, bankami a ostatními institucemi, sjednávat smlouvy a vykonávat další činnosti spojené s vedením společnosti. Tabulka 15: Výpočet mzdy Výpočet čisté mzdy pana Jiřího za měsíc leden v roce 2014

Kč

Hrubá mzda

45 000

SP zaměstnavatel (25 % z hrubé mzdy)

11 250

ZP zaměstnavatel (9 % z hrubé mzdy)

4 050

Superhrubá mzda (součet HM + SP + ZP)

60 300

Zaokrouhleno na stovky Kč nahoru

60 300

Záloha na daň z příjmu (15 % ze SHM zaokrouhlené na stovky nahoru)

9 045

Sleva na poplatníka

2 070

Zálohová daň z příjmu po slevách

6 975

Daňové zvýhodnění (2 děti)

2 234

Záloha na daň z příjmu

4 741

SP zaměstnanec (6,5 % z HM)

2 925

ZP zaměstnanec (4,5 % z HM)

2 025

Čistá mzda

35 309

[zdroj: Marková (2014), www.zakonyprolidi.cz: Předpis č. 582/1991 Sb., vlastní zpracování]

Při daňovém zvýhodnění na tři děti bude záloha na daň z příjmů činit 3 624 Kč a daňové zvýhodnění 3 351 Kč měsíčně. Při ročním zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti bude mít zaměstnance pan Jiří přeplatek na dani ve výši 27 870 Kč. Výpočet ročního zúčtování je v tabulce 17 na následující straně. Mzdové náklady společnosti s ručením omezeným na zaměstnance pana Jiřího budou za rok 2014 ve výši 723 600 Kč. Tabulka 16: Výpočet mzdových nákladů Náklady zaměstnavatele na zaměstnance pana Jiřího Hrubá mzda

Kč 45 000

Zdravotní pojištění 9 % (45 000 * 9 %)

4 050

Nemocenské pojištění 2,3 % (45 000 * 2,3 %)

1 035

Důchodové pojištění 21,5 % (45 000 * 21,5 %)

9 675

Státní politika zaměstnanosti 1,2 % (45 000 * 1,2 %) Náklady celkem za měsíc Náklady celkem za rok

540 60 300 723 600

[zdroj: www.zakonyprolidi.cz: Předpis č. 582/1991 Sb., vlastní zpracování] 36

Tabulka 17: Roční zúčtování daně ze závislé činnosti zaměstnance Výpočet daně a daňové zvýhodnění u daně z příjmů ze závislé činnosti 2014

Kč

Úhrn příjmů od plátců

540 000

Úhrn povinného pojistného

183 600

Dílčí základ daně od plátců

723 600

Úroky dle § 15 odst. 3 a 4 zákona za 12 měsíců Životní pojištění

12 152 8 040

Nezdanitelné části základu daně celkem

20 192

Základ daně snížený o nezdanitelné částky zaokrouhlený na stovky Kč dolů

703 400

Vypočtená daň

105 510

Sleva na dani podle celkem

49 680

Daň po uplatnění slev dle § 35ba

55 830

Daňové zvýhodnění na děti dle § 35c (12, 12, 5 měsíců)

32 393

Daň po uplatnění slevy dle § 35c

23 437

Zaplacené zálohy na daň z příjmů

-51 307

Doplatek

-27 870 [zdroj: Marková (2014), pan Jiří, vlastní zpracování]

Daň z příjmů právnických osob vypočítám přičtením ročních mzdových nákladů pana Jiřího jako zaměstnance ve výši 723 600 Kč k ostatním nákladům. Odečtením celkových nákladů od celkových výnosů získám hospodářský výsledek. Základ daně upravím o rozloženou položku zvyšující základ daně, která vznikla přechodem na účetnictví a po zaokrouhlení vypočítám daň z příjmů právnické osoby, jak je uvedeno v následující tabulce. Vypočtená daň z příjmů právnické osoby je ve výši 106 780 Kč. Tabulka 18: Výpočet daně z příjmů právnické osoby Výpočet daně z příjmů právnické osoby Výnosy celkem

Kč 19 248 673

Náklady

18 338 981

Mzdové náklady na zaměstnance pana Jiřího Náklady celkem

723 600 19 062 581

Hospodářský výsledek

186 092

Rozložená položka zásob a pohledávek

376 315

Základ daně

562 407

Zaokrouhlený základ daně

562 000

Daň z příjmů - sazba daně 19 %

106 780

[zdroj: Marková (2014), vlastní zpracování] 37

6 Srovnání podnikání fyzické osoby a společnosti s ručením omezeným V této kapitole bakalářské práce porovnám výsledky podnikání jako fyzická osoba a podnikání jako společnost s ručením omezeným. Zhodnotím a zjistím, která varianta podnikání je pro pana Jiřího výhodnější. Následující tabulky zachycují celkové odvody daní z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění za rok 2014. Pan Jiří při podnikání jako fyzická osoba odvede v roce 2014 ze svého příjmu na sociálním pojištění 132 816 Kč a na zdravotní pojištění za rok 2014 částku v hodnotě 61 405 Kč. Celkem na odvodech za oba druhy pojištění 194 221 Kč za rok. Daň z příjmů fyzických osob byla vypočtena ve výši 51 367 Kč, Odvody za fyzickou osobu celkem jsou ve výši 245 588 Kč, viz tabulka níže. Tabulka 19: Odvody sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů FO Sociální pojištění

Zdravotní pojištění

132 816

61 405

Daň z příjmů FO 51 367

Celkem v Kč 245 588

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Společnost s ručením omezeným pana Jiřího odvede jako právnická osoba daň z příjmů právnických osob ve výši 106 780 Kč. Odvody sociálního a zdravotního pojištění, které odvede jako zaměstnavatel za sebe jako zaměstnance se účtují do nákladů, to znamená, že daň z příjmů a tím celkové odvody do státního rozpočtu se snižují. Při podnikání jako právnická osoba společnost s ručením omezeným odvede společnost za pana Jiřího jako zaměstnance za rok 2014 na sociální pojištění 135 000 Kč a na zdravotní pojištění pana Jiřího odvede společnost s ručením omezeným 48 600 Kč za rok. Celkem činí částka na odvody pojistného 183 600 Kč a společnosti s ručením omezeným o tuto částku vzrostou náklady na udržení a zajištění příjmů společnosti. Nakonec porovnám celkové odvody sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů v případě fyzické osoby a daně z příjmů právnické osoby společnosti s. r. o., a zjistím rozdíl v odvodech do státního rozpočtu mezi jednotlivými variantami podnikání, viz tabulka 20 na další straně. Po zjištění rozdílu v celkových odvodech vyberu optimální variantu podnikání. 38

Tabulka 20: Porovnání obou variant podnikání z hlediska odvodů celkem Fyzická osoba (daň z příjmů + SP + ZP)

Právnická osoba (daň z příjmů)

245 588

106 780

Rozdíl 138 808

[zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Rozdíl ve výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů fyzické osoby celkem činí hodnotu ve výši 245 588 Kč. Celkový odvod právnické osoby je ve výši 106 780 Kč. Rozdíl byl vypočten ve výši 138 808 Kč. Celkové odvody fyzické a právnické osoby jsou znázorněny také v grafu níže.

250 000 Kč

Daňové odvody

200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč Fyzická osoba

Právnická osoba

Obrázek 1: Odvody FO a PO celkem [zdroj: daňová evidence pana Jiřího, vlastní zpracování]

Podle zjištěného rozdílu v celkových odvodech z hlediska sociálního a zdravotního pojištění a z hlediska daně z příjmů je optimálním způsobem podnikání jako právnická osoba, společnost s ručením omezeným. Fyzická osoba OSVČ odvede o 138 808 Kč více na odvodech do státního rozpočtu. Z tohoto výsledku vyplývá, že mohu přechod firmy z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným z hlediska sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů doporučit jako optimální variantu podnikání. Velkou výhodou v případě přechodu na podnikání jako společnost s ručením omezeným bude mimo jiné omezené ručení za závazky, kdy nebude pan Jiří ručit celým svým majetkem. V budoucnu bude jednodušší převést podíl společnosti s. r. o. na děti, případně prodat firmu jiným osobám. Povinností bude vedení účetnictví, což bude v případě pana Jiřího velká změna, protože jako fyzická osoba vedl daňovou evidenci. 39

I přes nesporné výhody změny podnikání je s tímto přechodem spojená zvýšená administrativní a finanční náročnost. Pro výběr způsobu, jakým pan Jiří převede své podnikání na podnikání jako společnost s ručením omezeným, bych panu Jiřímu doporučila konzultaci s daňovým poradcem a právníkem. Z hlediska časového bych doporučila panu Jiřímu pro převod podnikání konec kalendářního roku, ke kterému se uzavírá daňové období a podává přiznání k dani z příjmů a ostatním daním.

40

7 Závěr Cíl bakalářské práce byl porovnat podnikání fyzické a právnické osoby z hlediska daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění a vyhodnotit optimální variantu pro konkrétního podnikatele. Předkládaná bakalářská práce byla rozdělena na dvě hlavní části – část teoretickou a část praktickou. V teoretické části byly vysvětleny jednotlivé pojmy a aspekty týkající se podnikání fyzické a právnické osoby, což bylo přínosné k pochopení dané problematiky. Pozornost byla věnována především daním z příjmů, sociálnímu a zdravotnímu pojištění a problematice týkající se založení a vzniku společnosti s ručením omezeným. Praktická část vycházela z poznatků získaných četbou odborné literatury a je rozdělená do tří kapitol. První kapitola praktické části představila konkrétní fyzickou osobu a její podnikání a následně pro ni byla vypočítána daň z příjmů fyzických osob a sociální a zdravotní pojištění. Daňová povinnost byla vypočtena ve výši 51 367 Kč. Dalším odvodem pana Jiřího do státního rozpočtu byly odvody sociálního a zdravotního pojištění v úhrnné výši za obě pojištění 194 221 Kč. Celkem byl odvod za fyzickou osobu včetně daně z příjmů fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění ve výši 245 588 Kč. V další kapitole byla převedena daňová evidence podnikatele na účetnictví. Důvodem byla povinnost společnosti s ručením omezeným vést účetnictví. Z údajů získaných z účetnictví byl zjištěn hospodářský výsledek a vypočtena daň z příjmů právnických osob ve výši 106 780 Kč. V poslední kapitole došlo ke komparaci odvodů daní z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění fyzické osoby s odvody právnické osoby. Zjistila jsem významný rozdíl v odvodech fyzické osoby oproti odvodům právnické osoby. Fyzická osoba měla o 138 808 Kč vyšší odvody než právnická osoba. Tímto porovnáním jsem dospěla k závěru, že je v tomto případě výhodnější variantou podnikat jako společnost s ručením omezeným. Cíl bakalářské práce byl splněn. Jednotlivé výpočty byly provedeny v souladu s legislativou České republiky platnou pro rok 2014. Jednotlivé výpočty byly porovnány a vyhodnoceny a na závěr byla na základě analýzy zvolena optimální varianta podnikání.

41

Seznam použité literatury Knižní zdroje BĚHOUNEK, Pavel. Společnost s ručením omezeným: prakticky včetně účetnictví a daní. Olomouc: ANAG, 2014. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-886-4. ČERVINKA, Tomáš a Antonín DANĚK. Zdravotní pojištění: zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ : s komentářem a příklady. Olomouc: ANAG, 2009-. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-521-4. DUŠEK, Jiří. Převod d0aňové evidence na vedení účetnictví: podle právního stavu k 1.1.2008. Praha: Grada, 2008-. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-2472-387-7. DUŠEK, Ing. Jiří a Ing. Jaroslav SEDLÁČEK, CSC. Daňová evidence podnikatelů 2013. 2013. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4624-1. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014: úplná znění platná k 1.1.2014. 23. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5171-9. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2015: úplná znění platná k 1.1.2015. 24. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5507-6. NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-162-5. ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2. VYCHOPEŇ, Jiří. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu. 3., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Otázky a odpovědi z praxe (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-043-2. ŽENÍŠKOVÁ, Marta. Zákon o nemocenském pojištění: od 1.1.2009 : s komentářem a příklady. 2. vyd. Olomouc: Anag, 2008. ISBN 978-80-7263-488-0. Publikace a akademické práce DĚRGEL, Martin. Daně, účetnictví-vzory a případy. Český Těšín: Poradce, 2015-. ISSN 1213-9270. 42

DĚRGEL, Martin. Daně, účetnictví-vzory a případy. Český Těšín: Poradce, 2016-. ISSN 1213-9270. ROSECKÁ, Jitka. Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví. Jihlava, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Ing. Ivana Důrasová. Internetové zdroje Www.cssz.cz: Sociální pojištění [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/druhy-svc/ Www.finance.cz: Sociální pojištění [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www. finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-a-zdravotnihopojisteni/zamestanec-socialni-pojisteni/ Www.rzp.cz: Registr živnostenského podnikání [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.rzp.cz Www.vzp.cz: Zdravotní pojištění [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/od-ledna-2016-se-meni-zdravotni-pojisteni-u-vsechskupin-platcu Www.zakony.centrum.cz: Občanský zákoník [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy Www.zakony.centrum.cz: Zákon o obchodních korporacích [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-obchodnich-korporacich Www.zakony.centrum.cz: Zákon o účetnictví [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-ucetnictvi Www.zakony.centrum.cz: Živnostenský zákon [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zivnostensky-zakon Www.zakonyprolidi.cz: Předpis č. 582/1991 Sb. [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-582

43

Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika DPH – daň z přidané hodnoty FO – fyzická osoba HM – hrubá mzda IČ – identifikační číslo OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná PO – právnická osoba s. r. o. – společnost s ručením omezeným SP – sociální pojištění ZDP – zákon o daních z příjmů ZP – zdravotní pojištění

44

Seznam tabulek Tabulka 1: Příjmy z podnikání dle ZDP § 7 v roce 2014 ............................................... 26 Tabulka 2: Příjmy z podnikání dle § 8 ZDP v roce 2014 ............................................... 26 Tabulka 3: Výdaje související s příjmy dle § 7 ZDP v roce 2014 .................................. 27 Tabulka 4: Daňové neuznatelné výdaje v roce 2014 ...................................................... 28 Tabulka 5: Uzávěrkové operace v roce 2014.................................................................. 28 Tabulka 6: Přehled dlouhodobého hmotného majetku ................................................... 29 Tabulka 7: Daň z příjmů při uplatnění skutečných výdajů ............................................. 30 Tabulka 8: Zdravotní pojištění podnikatele .................................................................... 31 Tabulka 9: Důchodové a nemocenské pojištění podnikatele .......................................... 32 Tabulka 10: Inventura závazků ....................................................................................... 33 Tabulka 11: Inventura majetku ....................................................................................... 33 Tabulka 12: Položky převodového můstku s vlivem na základ daně z příjmů............... 34 Tabulka 13: Zahajovací rozvaha ..................................................................................... 34 Tabulka 14: Daňový dopad převodu z daňové evidence na účetnictví ........................... 35 Tabulka 15: Výpočet mzdy ............................................................................................. 36 Tabulka 16: Výpočet mzdových nákladů ....................................................................... 36 Tabulka 17: Roční zúčtování daně ze závislé činnosti zaměstnance .............................. 37 Tabulka 18: Výpočet daně z příjmů právnické osoby .................................................... 37 Tabulka 19: Odvody sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů FO ................ 38 Tabulka 20: Porovnání obou variant podnikání z hlediska odvodů celkem ................... 39

45

Seznam obrázků Obrázek 1: Odvody FO a PO celkem ................................................................................. 39

46

Přílohy Příloha 1: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2014 Příloha 2: Závěrka daňové evidence ke dni 31. 12. 2014 Příloha 3: Příloha č. 1 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob Příloha 4: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 Příloha 5: Přehled OSVČ za rok 2014 Příloha 6: Platební kalendář daňových povinností 2015 – 2016

47

Příloha 1: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2014

Příloha 2: Závěrka daňové evidence ke dni 31. 12. 2014

Příloha 3: Příloha č. 1 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Příloha 4: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014

Příloha 5: Přehled OSVČ za rok 2014

Příloha 6: Platební kalendář daňových povinností 2015 – 2016