Logistika skladování a dopravy produktů firmy PIVOVAR JIHLAVA, a. s

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Logistika skladování a dopravy produktů firmy PIVOVAR JIHLAVA, a. s. Bakalářská práce

Autor: Adéla Pechová Vedoucí práce: Ing. Vladimír Křesťan Jihlava 2011

Anotace Práce se zabývá logistickými činnostmi, konkrétně skladováním a distribucí v oblasti přepravy produktů, ve společnosti PIVOVAR JIHLAVA, a. s. Je sloţena ze dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá teorií logistiky, především je zaměřena na logistické činnosti: distribuci a skladování. Zde jsou přiblíţeny základní související teorie a vysvětleny, pomocí odborné literatury, pojmy, obsaţené v části praktické. Praktická část je zaměřena na konkrétní podnik, PIVOVAR JIHLAVA, a. s. Společnost je v této části představena a jsou zde podány informace o jejím fungování. Dále se praktická část věnuje distribuci jak v rámci společnosti K Brewery Trade, jejíţ součástí jihlavský pivovar je, tak v rámci samotného jihlavského pivovaru a skladování. Data jsou zaměřena na distribuci v rámci dopravy, skladové činnosti, uspořádání výrobků ve skladu a manipulační techniku. Související data jsou zde zpracována, vyhodnocena a na jejich základě jsou dále určena a doporučena vhodná optimalizační opatření pro tuto oblast. Klíčová slova 

Logistika



Distribuce



Přeprava



Skladování



Racionalizace

Annotation This Bachelor's thesis is focused on the logistic activities in PIVOVAR JIHLAVA, a. s., more precisely on the storage and distribution in the area of product transportation. It is composed of two main parts: a theoretical one and a practical one. The theoretical part deals with a theory of logistics, particularly with the logistic activities such as the distribution and storage of products. The basic theories related to this topic as well as the concepts that are included in the practical part of the thesis are explained in this part. The practical part concentrates on the actual company of PIVOVAR JIHLAVA, a. s. I introduce the company and give information about the operations within the company. This part also deals with the distribution not only within the framework of the Czech brewery group K Brewery Trade, where the brewery in Jihlava belongs, but also within the framework of the Jihlava brewery itself. Moreover, it deals with the storage of products as well. The data that are displayed concentrate on the distribution within the transportation, storage, product arrangement in the storage, and manipulation technology. These related data are processed and evaluated. Finally, on the basis of the results, I propose some suitable optimization arrangements for this sphere of business. Keywords 

Logistics



Distribution



Transportation



Storage



Rationalization

Chtěla bych touto formou poděkovat Ing. Vladimíru Křesťanovi za cenné připomínky a odborné rady, kterým přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji společnosti PIVOVAR JIHLAVA, a. s., a společnosti K Brewery Trade, a. s., konkrétně pánům Radkovi Slavíkovi a Petru Čumpelíkovi, za spolupráci a poskytnutí informací pro tuto bakalářskou práci.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). V Jihlavě dne 19. května 2011 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 1 1 Teoretická část ............................................................................................................... 2 1.1 Distribuce ................................................................................................................ 2 1.1.1 Distribuční strategie ......................................................................................... 2 1.1.2 Distribuční centrum versus sklad ..................................................................... 2 1.1.3 Přeprava ........................................................................................................... 3 1.1.4 Externí dopravci ............................................................................................... 4 1.1.5 Řízení dopravy – rozvozové směry a trasy ...................................................... 5 1.1.6 Software ........................................................................................................... 5 1.2 Skladování .............................................................................................................. 6 1.2.1 Charakter skladování ....................................................................................... 6 1.2.2 Tři základní funkce skladování ........................................................................ 7 1.2.3Náklady na skladování ...................................................................................... 8 1.2.4 Velikost a počet skladů .................................................................................... 9 1.2.5 Stavební a prostorové uspořádání skladu......................................................... 9 1.2.6 Typy skladování ............................................................................................. 10 1.2.7 Produktivita skladových operací .................................................................... 11 1.2.8BOZP, PO a HACCP ...................................................................................... 11 1.2.9Inventarizace ................................................................................................... 13 2 Praktická část ............................................................................................................... 15 2.1 O PIVOVARU JIHLAVA a. s. ............................................................................. 15 2.1.1 Historie........................................................................................................... 15 2.1.2 Současnost ..................................................................................................... 16 2.1.3 Technologie a výroba piva ............................................................................. 18 2.1.4 Sponzorování ................................................................................................. 20 2.2 Úvod do distribuce v KBT .................................................................................... 20

2.2.1 Distribuční síť ................................................................................................ 24 2.2.2 Loţení piva na paletách ................................................................................. 25 2.2.3 Problematika vratných obalů ......................................................................... 26 2.3 Distribuce v PIVOVARU JIHLAVA, a.s. ............................................................ 27 2.3.1 Sekundární distribuce .................................................................................... 27 2.3.2 Organizační struktura ..................................................................................... 28 2.3.3 Externí dopravci ............................................................................................. 30 2.3.4 Plánování ....................................................................................................... 31 2.3.5 Reporty........................................................................................................... 33 2.4 Skladování v PIVOVARU JIHLAVA, a.s............................................................ 36 2.4.1 Plán skladu výrobků....................................................................................... 36 2.4.2Manipulační technika ...................................................................................... 38 2.4.3 Příjem, předání piva do a z výroby ................................................................ 39 2.4.4 Nakládka, vykládka a expedice ..................................................................... 39 2.4.5Přednakládka a vychystávání .......................................................................... 40 2.4.6 Aktuální stav skladu....................................................................................... 41 2.4.7 BOZP, OP a HACCP ..................................................................................... 45 2.4.8 Inventarizace a evidence ................................................................................ 45 2.6Návrhy racionalizačních opatření .......................................................................... 47 2.6.1 Návrhy v rámci distribuce.............................................................................. 47 2.6.2 Návrhy v rámci skladování ............................................................................ 47 Závěr ............................................................................................................................... 51 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 52 Přílohy............................................................................................................................. 53

Úvod Výběr vhodného téma práce byl klíčovým bodem. Hledala jsem takové téma, které by oslovilo nejen mě, ale také případné čtenáře. Zvaţovala jsem mnoho faktorů. Nejdůleţitějším bylo, aby téma dalo prostor pro vytvoření hodnoty a práce byla přínosem. Nakonec mě zaujala problematika logistiky. Jedná se o velmi široký obor, proto jsem se musela zaměřit pouze na některé konkrétní logistické činnosti. Nejzajímavějšími se zdály být distribuce zaměřená na dopravu a skladování. Tyto činnosti spolu velmi úzce souvisí a jsou pro kaţdý výrobní podnik podstatnou poloţkou logistických nákladů. Při výběru konkrétního podniku, na který bych se v práci zaměřila, jsem zvaţovala několik výrobních společností na Vysočině. Nejvíce mne zaujala akciová společnost PIVOVAR JIHLAVA. Pivovar je zajímavý tím, ţe jeho vlastníkem je společnost K Brewery Trade. Ta vlastní celkem sedm pivovarů a tvoří distribuční síť po celé České Republice. Oslovila jsem vedení logistiky a poţádala o spolupráci. Vedoucí logistiky mi k mé radosti vyhověl a se spoluprací souhlasil. Cílem práce je analyzovat stav společnosti v rámci distribuce a skladování, následně dle výsledků analýz určit slabé stránky a navrhnout racionalizační opatření pro tyto oblasti. Hodlám od společnosti získat data, související s daným tématem, která zpracuji, budu pozorovat, porovnávat a vyhodnocovat. Z výsledků, které tímto pozorováním a porovnáváním získám, nakonec navrhnu racionalizační opatření, která by daným oblastem mohla prospět. Doufám, ţe práce bude zajímavá a hodnotná, ţe se mi podaří cíl práce splnit a dospěji k takovým výsledkům, které budou přínosem pro analyzovanou společnost.

1

1 Teoretická část 1.1 Distribuce Distribuce, co se týká logistiky, je spojovacím článkem mezi výrobou a odbytovou částí podniku. Je to souhrn všech skladových a dopravních pohybů výrobků k odběrateli. Kaţdé vyrobené zboţí musí být dopraveno k zákazníkovi a právě tento pohyb je nazýván distribucí. Pohyb je zabezpečen distribučními kanály, které spojují jednotlivé články řetězce. Smyslem je dopravit výrobek k zákazníkovi tak, aby ho mohl koupit. Splněna tedy musí být podmínka vhodného místa, času, mnoţství, ceny a kvality. Distribuce je povaţována za síť interakcí v distribuční cestě, čili za činnosti uskutečňované jednotlivými články. Distribuce je proces, jehoţ nezbytnou součástí je především přeprava. Ta bývá velmi často zajištěna prostřednictvím externích dopravců.

1.1.1 Distribuční strategie Strategie závisí na mnoha faktorech, které ji ovlivňují. Mohou to být přání a potřeby zákazníka, charakter, vlastnost a image výrobku, zvyklosti, moţnosti daného trhu, změny tendencí a trendů ekonomiky. Distribuční strategie dělíme na intenzivní, zde se jedná o zboţí kaţdodenní spotřeby, selektivní, zde jsou vybrány pouze takové články distribučního řetězce, které splňují daná kritéria a nakonec exkluzivní, zde se jedná o zboţí luxusního charakteru a o omezený počet prodejců. Dále lze strategii rozdělit na strategii tlaku a vtahování. Strategie tlaku spočívá v tlaku na distributora, aby odebíral velké mnoţství výrobků. Docílit toho lze pomocí různých slev. Tento způsob je vhodný pro přesycené trhy, kde je silná konkurence. Strategie vtahování je zaměřena na zákazníka. Ten je lákán a přesvědčován většinou prostřednictvím reklamy. Tato strategie je vhodná pro výrobce produkující jedinečný produkt nebo tehdy, kdyţ poptávka převyšuje nabídku.

1.1.2 Distribuční centrum versus sklad Je důleţité tyto pojmy nezaměňovat, protoţe nejsou totoţné. Sklad je obecnější termín. „Ve skladech se skladují všechny typy produktů, kdeţto v distribučních centrech se udrţují minimální zásoby, a to převáţně těch výrobků, po kterých je vysoká poptávka. Ve skladech probíhá manipulace s většinou produktů ve čtyřech cyklech (přejímka, uskladnění, expedice a nakládka), v distribučních centrech většinou pouze ve dvou (přejímka a expedice). Sklady poskytují minimum činností, které přidávají výrobku 2

hodnotu, zatímco distribuční centra poskytují relativně velký podíl na přidané hodnotě. Ve skladech převládá dávkové shromaţďování dat, distribuční centra shromaţďují data v reálném čase. Zatímco sklady se zaměřují na minimalizaci provozních nákladů při současném

plnění

dodávkových

potřeb,

distribuční

centra

se

zaměřují

na maximalizaci zisku díky uspokojování poţadavků na dodávky zákazníkům.“ (Lambert, 2000). Role distribuce se dnes zaměřuje na rychlé a výkonné plnění objednávek, proto se obecně usiluje o zlepšení obratu zásob a zkracování doby dostání výrobku na trh.

1.1.3 Přeprava Jedná se o fyzický přesun výrobků z místa výroby do místa spotřeby. Přesun v prostoru i na určitou vzdálenost přidává výrobku hodnotu, ta se nazývá přínos místa. Dalším přínosem je přínos času, coţ se týká především skladování, ale také dopravy, protoţe ta určuje rychlost a spolehlivost přesunu výrobků z místa na místo. Tyto prvky jsou nazývávány doba přepravy a spolehlivost servisu. Aby nedocházelo k problémům jako například ke ztrátě prodejů, nespokojenosti zákazníků či výpadku výroby, musí být výrobek k dispozici v čas, kdy je ho zapotřebí. Je nutné zajišťovat spolehlivé doby přepravy a tím zvyšovat přínos místa i času. Tím se zvyšuje také úroveň zákaznického servisu, coţ je důleţitá sloţka marketingové koncepce. Významné pro činnost marketingu jsou další faktory, například dostupnost dopravy, kapacita dopravy či přepravní náklady. Tyto faktory, ač to není očividné, mají vliv na podnikatelská rozhodnutí týkající se výběru výrobků, které se budou vyrábět, kde se budou tyto výrobky prodávat, kde by mělo být umístěno výrobní a skladovací zařízení či odkud odebírat vstupní materiály. Náklady na přepravu jsou většinou největším logistickým nákladem. U mnoha výrobků představují přepravní náklady významný podíl na prodejní ceně. Je zřejmé, ţe celkové náklady na přepravu tvoří významnou sloţku nákladů podniku. Existují faktory, které tyto náklady ovlivňují. Lze je rozdělit do dvou hlavních kategorií. Jedná se o faktory, které souvisí s charakterem výrobku a faktory, které souvisí s charakterem trhu. Faktorů, které mají vliv na přepravní náklady z hlediska charakteru výrobků, je mnoho. Jak uvádí Lambert (2000), jsou jimi: 

hustota – poměr hmotnosti a objemu



skladovatelnost výrobku 3



snadnost, resp. obtíţnost manipulace



ručení.

Mezi faktory ovlivňující náklady a související s charakterem trhu patří: 

míra konkurence v rámci dopravního odvětví a mezi jednotlivými druhy dopravy



rozmístění trhů, které určuje, na jaké vzdálenosti se musí zboţí přepravovat



povaha a rozsah vládních regulačních opatření, která se týkají dopravy



rovnováha či nerovnováha dopravy směrem na určitý trh a směrem ven z určitého trhu



sezónnost přesunu výrobků



zda je výrobek přepravován pouze vnitrostátně, nebo mezinárodně.

Přeprava přímo ovlivňuje zákaznický servis, coţ je kritická sloţka logistického řízení. Na úroveň servisu mají vliv všechno sloţky logistiky, ovšem dopady přepravy servis ovlivňují nejvíce. Vliv má spolehlivost, doba přepravy, pokrytí trhu, pruţnost, výsledek v oblasti ztrát a poškození či schopnost dopravce poskytovat více neţ jen základní přepravní servis. Silniční doprava Základních druhů dopravy existuje pět. Jsou jimi doprava silniční, kolejová, letecká, lodní a potrubní. Pouţít lze i nejrůznější kombinace dopravy. Silniční doprava zajišťuje přepravu většiny spotřebitelského zboţí. Tento způsob dopravy je rychlý, spolehlivý a je zde malá pravděpodobnost poškození či ztráty během přepravy. Autodopravci jsou pruţní a univerzální. Díky husté silniční síti poskytuje silniční doprava nejširší pokrytí trhu. Přepravovat lze tímto způsobem výrobky nejrůzněji velké, těţké a na jakoukoli vzdálenost. Díky těmto pozitivům se silniční doprava stala převládající formou přepravy. Peněţní částky, vynakládané za tuto přepravu, jsou velmi vysoké a objem zboţí, přepravovaného autodopravci, se také neustále zvyšuje.

1.1.4 Externí dopravci Přeprava bývá zajišťována externími dopravci. Ti poskytují široké logistické sluţby včetně dopravy. S touto třetí stranou je důkladně sjednán smluvní vztah a o vztahu je vedena smlouva, kde jsou vţdy uvedena všechna práva a povinnosti obou stran. Zajišťování přepravy těmito třetími stranami má své výhody i nevýhody. Základní výhodou je, ţe výrobní podnik nemusí mít vlastní vozový park. Dalšími výhodami, 4

které přináší smluvní zajištění přepravy, jsou: lepší kontrola přepravní činnosti, moţnost sniţovat přepravní náklady, ochrana proti výkyvu sazeb a garance úrovně servisu. Strategie dopravců a přepravců jsou úzce spjaty. Přeprava je významnou částí logistické strategie výrobního podniku a dopravci by měli chápat, jak důleţitou roli hrají. Avšak i podnik by si měl být vědom zásadního faktu, ţe se dopravci svou činností významně podílejí na uspokojení potřeb zákazníků. Mezi dopravci panuje v dnešní době velká konkurence. Nabízejí široké sluţby: vyzvedávání a dodávání zboţí, reklamace, dopravní prostředky, dbají na dobu přepravy a na spolehlivost sluţeb. Tím vzniká výhoda na straně podniku.

1.1.5 Řízení dopravy – rozvozové směry a trasy Správa činností, které zabezpečují přepravu, se nazývá řízení dopravy. Řízení se týká vstupní a výstupní přepravy, smlouvy dopravce a přepravce, strategických partnerství a aliancí, soukromé dopravy, směrování a plánování dopravy a počítačových technologií. Přeprava vstupní jsou pohyby směrem do podniku a v rámci podniku a přeprava výstupní jsou pohyby směrem ven z podniku. Plánování a řízení rozvozových směrů a tras má obrovský vliv na úroveň zisku a také na zákaznický servis. Je důleţité efektivním způsobem řídit dodávky k zákazníkovi, protoţe to můţe mít trvalý vliv na sniţování provozních nákladů. Náklady na přepravu mohou dosáhnout mnoha procent z celkové ceny výrobku, proto je důleţité, celou oblast řídit správně. Odpovědní manaţeři musí zvolit efektivní způsob dopravy, konkrétní dopravce, plánovat a směrovat dopravní prostředky a řešit reklamace s dopravci. Ovlivněna je i strana dopravce, protoţe plánování a směrování dopravy určuje vytíţení jeho vozidel, mnoţství práce a tím i jeho zisk.

1.1.6 Software V oblasti plánování a směrování dopravy se v posledních letech velmi rozšířilo pouţívání softwaru. Pomocí nejrůznějších programů lze výrazně sníţit přepravní náklady. Mezi činnosti, které bývají řízeny počítačovými technologiemi, patří plánování a směrování dopravy, analýza přepravy, správa a kontrola přepravních sazeb a údrţba vozidel.

5

1.2 Skladování 1.2.1 Charakter skladování Skladování je spojovacím článkem mezi výrobci a zákazníky. Je to nezbytná součást logistického systému. Sladování se podílí na zajišťování dobré úrovně zákaznického servisu tak, aby celkové náklady byly co nejniţší. Skladování má v logistickém systému svou úlohu. Zabezpečuje uskladnění produktů, surovin, dílů, zboţí ve výrobě či hotových výrobků. Sladuje je v místech jejich vzniku a dále mezi místem vzniku a místem spotřeby. Dále skladování poskytuje informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladových produktů. Pro efektivní řízení oblasti skladování je nutné pochopit jeho funkce, finanční a servisní aspekty rozhodování, dále pouţívat metody, díky kterým lze zlepšovat skladový výkon a dále pouţívat strategie pro optimální rozmístění skladových kapacit. V oblasti skladování lze rozhodovat strategicky nebo operativně. Strategická rozhodnutí jsou vhodná při přidělování logistických zdrojů v delším časovém horizontu a tím způsobem, ţe ladí s celkovou strategií podniku a podporují jeho obecné cíle. Jedná se o dlouhodobá rozhodnutí nebo o konkrétní projekty. Operativní rozhodnutí jsou pouţívána při řízení nebo kontrole logistického výkonu. Jsou to rozhodnutí krátkodobá, většinou se týkají období kratšího neţ jeden rok. Tato rozhodnutí mají rutinní povahu. Souvisejí například s koordinací a výkonem logistického systému. Operativní rozhodování má díky kratšímu časovému horizontu vyšší míru jistoty. Skladování zabezpečuje uskladnění produktů. Podnik potřebuje uskladnit dva typy zásob a to suroviny, součástky a díly, coţ je fáze zásobování a hotové výrobky, coţ je fáze distribuce. Některé podniky udrţují zásoby na skladech, protoţe se snaţí dosáhnout úspor nákladů na přepravu, dosáhnout úspor ve výrobě, mohou vyuţívat mnoţstevní slevy, snaţí se udrţet dodavatele, podporují zákaznický servis, mohou reagovat na měnící se podmínky na trhu, mohou překlenout časové a prostorové rozdíly mezi výrobcem a spotřebitelem, mohou dosáhnout nejmenších moţných celkových nákladů logistiky při udrţení úrovně zákaznického servisu, mohou podporovat programy just-in-time u dodavatelů nebo zákazníků, mohou poskytovat zákazníkům komplexní sortiment produktů a také mohou zabezpečit zpětnou logistiku formou uskladnění dočasných materiálů určených k recyklaci či likvidaci. Sklady lze také pouţít, jak uvádí Lambert (2000), pro zabezpečení výrobní činnosti podniku, ke směšování různých 6

výrobků z jednotlivých výrobních zařízení podniku pro dodávku jednomu zákazníkovi, k rozdělování velkých zásilek/balení produktů na menší dodávky s cílem uspokojení potřeb velkého počtu zákazníků nebo naopak pro kombinaci či sdruţení většího počtu malých zásilek do jedné velké zásilky. „Tradiční metodou (distribuce) je systém tlaku (push-system). Plány výroby jsou zaloţeny na způsobilosti a kapacitě výrobního závodu a produkce se vyrábí s tím očekáváním, ţe se také prodá. Pokud se produkce vyrábí rychleji, neţ je ji moţno prodat, začíná se hromadit ve skladu výrobního závodu. Pokud nelze urychlit odbyt produkce, výrobní závod usměrní tempo výroby, dokud se nabídka nedostane do rovnováhy s poptávkou.

Skladování

tedy v systému

tlaku

slouţí

k tomu,

aby absorbovalo nadměrnou produkci. Současné systémy tahu (pull-system) závisí na informacích. Jsou zaloţeny na stálém monitorování poptávky. U systémů tahu není potřeba vytvářet nějaké rezervy. Skladování namísto toho slouţí jako průtokové centrum, které nabízí vyšší úroveň servisu, neboť přesouvá zásoby blíţe k zákazníkovi.“ (Lambert, 2000).

1.2.2 Tři základní funkce skladování Skladování má i další důleţité role. Zabezpečuje rozdělování produktů a informační sluţby. U těchto činností je kladen důraz na pohyb zboţí. Přesuny výrobků musí být rychlé a efektivní a současně musí být poskytovány aktuální a přesné informace o skladovaných poloţkách. Třemi základními funkcemi skladování jsou přesun produktů, jejich uskladnění a přenos informací o produktech na skladu. Podniky zaměřující se na zlepšování obratu a urychlování pohybu zboţí ke konečné expedici, kladou důraz na funkci přesunu produktů. Tato funkce, jak uvádí Lambert (2000), lze dále členit na další činnosti a to příjem/přejímka zboţí, transfer nebo ukládání zboţí, kompletace zboţí dle objednávky, překládka zboţí, odesílání/expedice zboţí. Příjem zboţí je fyzické vyloţení z přepravního prostředku, aktualizace skladového záznamu, kontrola stavu zboţí a počtu. Transfer je fyzický přesun zboţí do skladu, uskladnění a dále také kompletace objednávek. Při překládce je vynecháno uskladnění, zboţí se překládá přímo k expedici. Překládka vyţaduje přesnou koordinaci činností. Druhou základní funkcí je uskladnění produktů. Můţe se jednat o přechodnou nebo o časově omezenou bázi. Přechodné uskladňování nebere ohledy na skutečnou obrátku zásob. Týká se produktů, které jsou nezbytné pro doplňování základních zásob. Časově omezené uskladňování se týká nadměrných zásob. Ty se nazývají nárazníkové 7

nebo pojistné zásoby. K časově omezenému uskladnění vede například sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků, spekulativní nákupy nebo mnoţstevní slevy. Třetí součástí skladování je přenos informací. Tato činnost probíhá současně s přenosem a uskladněním produktů. Management potřebuje včasné a přesné informace. Jedná se o informace o stavu zásob, stavu zboţí, umístění zásob, vstupních a výstupních dodávkách, informace o zákaznících, o vyuţití skladovacích prostor a zaměstnanců. Mnoho podniků k této činnosti vyuţívá počítačový přenos informací. I tak je objem administrativy stále značný. Nedílnou součástí je také kontrola. Tu mohou vykonávat jednotlivci i týmy. Je důleţité odstraňovat veškeré neefektivity. Neefektivitou můţe být přebytečná nebo nadměrná manipulace, nízké vyuţití skladové plochy a prostoru, nadměrné náklady na údrţbu a výpadky kvůli zastaralým zařízením, zastaralé způsoby příjmu a expedice zboţí či zastaralé způsoby počítačového zpracování rutinních transakcí. V dnešní době jsou vyţadovány stále přesnější a preciznější systémy manipulace, uskladnění, vyhledávání zboţí, systémy balení a expedice zboţí a také optimální kombinace manuálního a automatizovaného manipulačního systému.

1.2.3Náklady na skladování Většina podniků pouţívá sklady k tomu, aby dosáhla nejniţších celkových logistických nákladů a současně zajistila stanovenou úroveň zákaznického servisu. Je tedy potřeba zvaţovat všechny nákladové vazby. Mezi faktory, které ovlivňují politiku skladování, lze zařadit dle Lamberta (2000) tyto: 

odvětví



podniková filozofie



dostupnost kapitálů



charakter výrobků – rozměry, kalitelnost, výrobní řady, moţnosti substituce a míra zastarávání



ekonomické podmínky



konkurence



sezónnost poptávky



pouţití přístupů just-in-time.



pouţitý výrobní proces. 8

Finanční řízení oblasti skladování je, jak uvádí Lambert (2000), těsně spjato s produktivitou logistiky a celkovou rentabilitou podniku. Činnosti v oblasti skladování je nutné posuzovat z hlediska nákladů a rizika. Tím se zabývá management podniku.

1.2.4 Velikost a počet skladů S velikostí skladu úzce souvisí velikost poptávky. Pokud je poptávka nepředvídatelná, je třeba mít více zásob a tím pádem také větší sklad. Na velikost vztahu působí i další faktory. To jsou rychlost obratu zásob měřena počtem obrátek a maximalizace přímých dodávek zákazníkům. Počet skladů ovlivňují čtyři faktory. Prvním jsou náklady související se ztrátou prodejní příleţitosti, dále náklady na zásoby, náklady na skladování a přepravní náklady. Ztráta prodejní příleţitosti se dá velice těţko předvídat či kalkulovat. Co se týká nákladů na zásoby, jejich výše roste s počtem skladů. Takto se zvyšují většinou také náklady skladovací, ovšem po překročení určitého počtu skladů mohou začít klesat v případě, ţe je skladový prostor najímán nebo kupován. Zde jsou totiţ poskytovány mnoţstevní slevy. Náklady přepravní s počtem skladů klesají, ale později se začnou zvyšovat, protoţe rostou náklady na vstupní a výstupní dopravu. Počet skladů mohou ovlivnit také informační technologie. Minimalizovat počet skladů mohou pomoci počítače. Lze pomocí nich navrhnout efektivní stavební a prostorové uspořádání skladů, vyuţívají se při řízení zásob, při expedici a příjmu zboţí a k přenosu informací. Čím pohotovější je logistický systém, tím méně je nutné skladovat.

1.2.5 Stavební a prostorové uspořádání skladu Správné uspořádání skladu můţe, dle Lamberta (2000), zvýšit výstup, zlepšit tok produktů, sníţit náklady, zlepšit sluţby zákazníkům a poskytnout zaměstnancům lepší pracovní podmínky. Sklad je nutné uspořádat dle typu výrobků, které se zde skladují, dle finančních moţností, dle návaznosti na konkurenční prostředí a na potřeby zákazníků. Dále je nutné zváţit nákladové souvislosti, čili pracovní sílu, zařízení, prostor a informace. Zboţí ve skladě lze skladovat na vyhrazeném místě či náhodně. To jsou dva základní případy. Náhodné skladování spočívá v tom, ţe je vţdy vyuţity nejbliţší volné místo, regál či police ve skladě. Výdej ze zboţí funguje na principu FIFO (first-in, first-out). To znamená, ţe poloţky, které na sklad přišly jako první, budou také první vyskladněny. Do systému náhodného skladování bývá většinou zapojen počítačový 9

automatizovaný systém uskladnění a vyhledávání zboţí. Tím se sniţují náklady na personál a na manipulaci. Při skladování na vyhrazeném místě se určité výrobky skladují vţdy na stejném místě. Tento systém je běţný ve sladech, kde je manuální obsluha. Poloţky lze skladovat podle pořadí jejich typových čísel, míry jejich pouţití nebo úrovně jejich obratu. Produkty je moţné seskupovat podle jejich kompatibility, komplementarity nebo oblíbenosti.

Kompatibilita

znamená,

zda

lze

produkty

skladovat

společně.

Komplementarita vypovídá o tom, jak často jsou produkty objednávány společně. Oblíbenost závisí na poptávce a na obrátce zásob.

1.2.6 Typy skladování Skladování na paletách Paleta je manipulační jednotka, slouţící k operacím jak v rámci skladování, tak v rámci přepravy. Manipulace je zde automatická, jedná se o manipulační prostředek druhého řádu. Časté jsou PALETY EURO, coţ jsou palety dle norem ISO o rozměrech 1000 x 1200 mm a 800 x 1200 mm. Skladování na paletách je typ uzavřeného halového skladování. Není zde ţádné regálové podlaţí, ale nositele uloţení. Toto skladování má mnohostranné vyuţití, není zde nutné plnit ţádné speciální stavební předpisy. Pro manipulaci se pouţívá manipulační technika. Tento typ skladu je vhodný při uskladňování většího mnoţství zboţí jednoho druhu sortimentu. Výhodami tohoto skladu je vysoká flexibilita, střední vyuţití plochy a prostoru, moţnost mechanizace, moţnost vysoké obrátkovosti, přímý přístup k sortimentu, dobrá kontrola stavu zásob a střední rozsah investic. Nevýhodou je pracovní náročnost v závislosti na stupni mechanizace a náročnost na plochu vzhledem k dopravní technice, která je nezbytnou součástí vybavení skladu. Skladování regálové Skladové regály jsou zařízení slouţící pro vícevrstvé skladování materiálu. Je zde umoţněno odebírat či přidávat zboţí do kterékoliv vrstvy. Podle konstrukce lze regály dělit na přemístitelné a nepřemístitelné. S nepřemístitelnými nelze manipulovat. Přemístitelné lze přenášet, přesouvat a to po manuálně či motoricky po pevně vymezené dráze. Tento typ skladování je velmi častý, většinou je alespoň malá část kaţdého skladu vyhrazena pro regály, protoţe jsou zde výrobky uskladněny přehledně a tento typ skladování je efektivní. 10

Manipulační technika K manipulaci ve skladu mohou slouţit nízkozdviţné či vysokozdviţné vozíky, dopravníky, jeřáby, stohové jeřáby nebo regálové zakladače. Manipulační technikou jsou v případě palet většinou vysokozdviţné vozíky. Jedná se o manipulační prostředky, které mají široké vyuţití. Pouţívají se především pro paletizaci a kontejnerizaci. Existují vozíky s pohonem elektrickým i motorové se spalovacím motorem.

1.2.7 Produktivita skladových operací Produktivita bývá definována mnoha způsoby, ale většina definic je zaloţena na pojmech reálných výstupů a reálných vstupů, stupně vytíţení a skladového výkonu. Jedna známá studie, jak uvádí Lambert (2000), vymezuje tyto prvky následovně: 

Produktivita je poměr reálného výstupu a reálného vstupu. Konkrétním ukazatelem můţe být výkon pracovníka nebo linky za hodinu práce.



Vytíţení je poměr pouţité kapacity a dostupné kapacity. Příkladem ukazatele je zde procento vyplněného paletového prostoru ve skladu nebo poměr odpracovaných hodin zaměstnanců a celkové pracovní doby zaměstnanců.



Výkon je poměr skutečného výstupu a standardního výstupu (nebo standardních placených hodin práce a skutečných odpracovaných hodin).

Podnik by měl mít vytvořenou rozhodovací strategii, aby byl schopen problémy zvládnout dříve, neţ vzniknou. Lze zavádět kontrolní a nápravná opatření pro zlepšení produktivity skladových operací.

1.2.8BOZP, PO a HACCP BOZP1 Bezpečnost práce a ochrana zdraví je zákonnou povinností kaţdého zaměstnavatele. Dle zákona je nutné neustále vyhledávat rizika, která plynou z vykonávání činnosti a tyto rizika odstraňovat. Tato povinnost je kontrolována Státním úřadem inspekce práce a jeho inspektoráty. Za zjištěné přestupky tyto úřady udělují sankce a pokuty. Cílem BOZP je udrţování pořádku v provozu, sníţení rizika pracovních úrazů, nemocí z povolání a havarijních stavů a péče o pracovníky vlivem rostoucího povědomí o bezpečnosti a hygieně. 1

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

11

Mezi dokumenty BOZP patří: 

identifikace a hodnocení rizik



kategorizace prací



směrnice pro řízení BOZP v podniku



směrnice pro přidělování OOPP2 zaměstnancům



směrnice pracovních úrazů



směrnice práce zakázané ţenám a mladistvým



evidence pracovních úrazů



osobní karty BOZP zaměstnanců



traumatologický plán



harmonogram lékařských preventivních prohlídek zaměstnanců



bezpečnostní a provozní pokyny pro technická zařízení



provozní řád



dopravní řád



místní řád skladu.

Školení BOZP Podle zákoníku práce musí kaţdý zaměstnavatel zajistit svým zaměstnancům předepsaná školení v oblasti bezpečnosti práce a to ještě před zahájením činnosti a dále periodická školení ve stanovených intervalech. Mezi základní typy školení patří školení BOZP pro vedoucí zaměstnance, BOZP pro ostatní zaměstnance a první pomoc. PO3 Podstatou poţární ochrany je určování a vyhodnocování faktorů, které by za určitých podmínek mohly vést ke vzniku poţáru. Cílem PO je sníţit pravděpodobnost vzniku poţáru a zajistit efektivní plán ochrany v případě neţádoucího hoření. Kaţdá provozovaná činnost musí být začleněna do kategorie podle stupně poţárního nebezpečí. Dle stupně jsou dále určeny další povinnosti provozovatele. Mezi dokumenty PO patří: 

2 3

posouzení poţárního nebezpečí

Osobní ochranné pracovní prostředky Požární ochrana

12



stanovení organizace zabezpečení poţární ochrany



poţární řád



poţární poplachové směrnice



poţární evakuační plán



dokumentace zdolávání poţáru



řád ohlašovny poţárů



tematický plán školení zaměstnanců



tematický plán odborné přípravy preventivních poţárních hlídek



dokumentace o provedeném školení



poţární kniha.

Školení PO Školení PO je stejně jako BOZP vyţadováno zákonem. Mezi školení patří poţární ochrana pro vedoucí zaměstnance, poţární ochrana pro zaměstnance, odborná příprava osob zařazených do preventivních poţárních hlídek. HACCP4 Jedná se o systém preventivních opatření, slouţících k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů během všech činností, které s nimi souvisí, tedy: výroba, zpracování, skladování, manipulace, přeprava i prodej. Je nutná prevence v rámci biologických, chemických a fyzikálních rizik a kontrola hotových výrobků. Na cestě kaţdého výrobku od jeho výroby aţ po jeho prodej je mnoho rizik porušení zdravotní nezávadnosti. Jedná se o kritické body, které je nutno určit a bedlivě sledovat jejich hodnoty. Probíhá jejich pravidelná kontrola a vedené záznamy se po určitou dobu uchovávají. Celý systém spočívá v zavedení preventivních opatření pro zajištění zdravotní nezávadnosti potravin. Musí být nalezena všechna potenciální nebezpečí, která během přípravy pokrmů hrozí a zároveň být určena opatření, která uplatnění nebezpečí předchází. Systém kritických bodů musí vţdy odpovídat konkrétním podmínkám daného provozu.

1.2.9Inventarizace Inventarizace je povinnost vyplývající ze Zákona o účetnictví, konkrétně § 6 a § 31. inventarizační rozdíly a ztrátu upravuje účetní standart č. 007 - Inventarizační rozdíly a

4

Hazard Analysis and Critical Control Point

13

ztráty v rámci norem přirozených úbytků a postup zúčtování těchto rozdílů je upraven vyhláškou č. 500/2002 v § 58. Účelem inventarizace je věcná správnost účetnictví, kdy se zjišťuje skutečný stav majetku a porovnává se se stavem účetním a dále správnost ocenění majetku, kdy se porovnává reálná a účetní hodnota majetku. V případě pohledávek se bere v úvahu riziko neuhrazení. Postupy a pravidla inventarizace 

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 31: doklady týkající se inventury je kvůli průkazní povinnosti třeba skladovat po dobu 5 let od jejího provedení.



Za inventuru se nepovaţuje opsání stavu skladových karet.



Za dokladovou inventuru se nepovaţuje počítačová sestava syntetických účtů.



Nelze pouţít ztráty v rámci norem, pokud nejsou normy vnitropodnikovou směrnicí k začátku období stanoveny.



U dlouhodobého hmotného majetku je třeba provést ohledání, aby se zjistilo, zda nedošlo k poklesu hodnoty.

Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky se při inventarizaci zjišťují fyzickou či dokladovou inventurou a stavy je povinné zaznamenat v inventurních spisech, coţ jsou průkazné účetní záznamy obsahující: jednoznačné určení majetku, podpisové záznamy odpovědných osob, způsob zjišťování stavů, ocenění majetku k okamţiku ukončení inventury a okamţik zahájení a ukončení inventury. Inventarizační rozdíly Výsledkem porovnání skutečného a účetního stavu můţe být shoda stavů, manko nebo přebytek. Manko je případ, kdy je skutečný stav majetku niţší neţ účetní. Manka mohou být zaviněná nebo nezaviněná. Zaviněná vznikají odcizením, zanedbáním povinností apod. Nezaviněná standard pro podnikatele č. 007 označuje jako ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob. Jedná se např. o ztráty vzniklé odpařováním, prosakováním, táním, apod. Zjištěná manka či přebytky se evidují a je nutno je zaúčtovat.

14

2 Praktická část Pivovar JIHLAVA, a. s. Vrchlického 2 586 01 Jihlava spisová značka B 1276 vedená u rejstříkového soudu v Brně IČ: 49973711 tel.: 567 564 111, 567 564 123 nebo 567 564 125 zelená linka: 800 153 495 fax: 567 310 090 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] K BreweryTrade, a. s. Hvězdova 1716/2b 140 78 Praha 4 spis. zn. B 14838 vedená u rejstříkového soudu v Praze IČ: 28489411 e-mail: [email protected]

2.1 O PIVOVARU JIHLAVA a. s. 2.1.1 Historie První zmínka o jihlavském sladovnictví pochází jiţ z poloviny 14. století. V té době pomalu vznikal sladovnický cech – sdruţování sladovníků. V říjnu 1579 v Jihlavě byla potvrzena první sladovnická statuta, která jiţ neměla charakter cechovních artiklů. Jihlavské pivo bylo kvalitní a dostalo se aţ na vzdálené trhy. Bylo rozšířeno v mnoha cizích zemích, vyváţelo se ale především do Rakouska. V rámci tuzemska bylo pivo nejoblíbenější v Brně. Původně se vařilo v malých pivovárcích a po domech roztroušených „sladovničkách“. To se změnilo 4. dubna 1861, kdy byl otevřen společný moderní pivovar. Samotný 15

pivovar ale datuje svůj vznik rokem 1860, kdy začal fungovat jako významný hospodářský subjekt.

2.1.2 Současnost Akciová společnost PIVOVAR JIHLAVA dnes patří české pivovarnické skupině K Brewery Trade, a. s., (KBT). Pivovar vyrábí piva podle původních receptur, díky tomu má pivo plnou chuť a tmavou barvu. Při jeho výrobě se pouţívá humnový slad, coţ je tradiční ingredience. Jihlavský Jeţek je široce známý jako poctivě vařené pivo za dobrou cenu. Společnost K Brewery Trade jihlavský pivovar koupila v roce 2008. Skupina vlastní sedm pivovarů po celé České Republice. V současné době se na chodu jihlavského pivovaru podílí celkem 76 zaměstnanců, z toho 32 jedinců jsou zaměstnanci KBT. A jak se pivovaru daří? V následující tabulce č. 1 jsou přehledně seřazené informace o prodaných hektolitrech v rámci jihlavského pivovaru a o jeho získaných trţbách v období od ledna roku 2010 po současnost (květen 2011). Prodané hektolitry a tržby Rok 2010 leden 4794 hl Tržby (Kč) 6679999

únor 5938 8142904

březen 8091 10811614

duben 8976 12180022

květen 8139 11837026

červen 11634 16351979

Rok 2010 červenec 12512 hl Tržby (Kč) 17840411

srpen 10539 15013147

září 10012 14097956

říjen 6266 9487064

listopad 8901 13059518

prosinec 9049 13293476

Rok 2011 leden 7423 hl Tržby (Kč) 11019225

únor 6052 8780897

březen 8298 12183273

duben 9162 13601306

květen 2205 3 269 068

Tabulka č. 1: Prodané hektolitry a tržby

V následujícím grafu lze vývoj prodaných hl pozorovat lépe. Je zde dobře vidět, ţe v roce 2010 se nejlépe dařilo prodávat pivo v letních měsících, coţ je naprosto normální jev. Je zde evidentní vliv sezóny na prodej piva. V letošním roce se daří pivo prodávat zatím ještě lépe. Na grafu lze vidět, ţe počet prodaných hl na jaře tohoto roku je výrazně vyšší, neţ tomu bylo na jaře v roce minulém. Je vidět, ţe pivovar je dobře řízen, coţ dokazuje právě rostoucí prodej výrobků.

16

Prodané hl 14 12 Tisíce hl

10 8 6 prodané hl

4 2 0 I.10 III.10 V.10 VII.10 IX.10 XI.10 I.11 III.11 V.11 leden 2010 - květen 2011

Obr. č. 1: Graf znázorňující prodané hl v období leden 2010 – květen 2011

Pro lepší názornost uvádím také graficky zpracované údaje o trţbách v českých korunách. Následující graf znázorňuje vývoj trţeb za prodané výrobky opět v období od ledna roku 2010 po současnost (květen 2011). Trţby samozřejmě úměrné odpovídají prodaným hektolitrům. Na grafu lze pozorovat, ţe nejvyšších trţeb dosahoval pivovar v létě 2010. Dále je přehledně vidět, ţe trţby v letošním roce oproti roku minulému výrazně vzrostly.

Miliony Kč

Tržby 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Tržby

I.10

III.10 V.10 VII.10 IX.10 XI.10 I.11

III.11 V.11

Leden 2010 - květen 2011

Obr. č. 2: Graf znázorňující tržby v období leden 2010 – květen 2011

Ţe si pivovar vede dobře, dokazuje následující graf. Porovnává trţby v českých korunách v letošním roce s trţbami v roce minulém. Trţby v dosavadních měsících 17

tohoto roku jsou porovnávány s trţbami ve stejném období roku uplynulého. Lze dobře vidět, ţe trţby vzrostly v lednu, únoru, březnu i dubnu. Nejvýraznější nárůst trţeb byl evidován v lednu.

Tržby 14

Miliony Kč

12 10 8 6

Tržby 2010

4

Tržby 2011

2 0 leden

únor

březen

duben

Měsíc

Obr. č. 3: Graf srovnávající tržby

2.1.3 Technologie a výroba piva Varna Zde probíhá proces, kdy se převádí extraktivní látky sladu do roztoku, ten se dále musí oddělit od nerozpustných zbytků sladového zrna (mláta) a dále vaří s chmelem. Tím roztok získá hořkost a tepelně se stabilizuje. Od takto získané mladiny je nutné odloučit kaly a čistou mladinu ochladit. Potom probíhá kvasný proces. V jihlavském pivovaru se pouţívá klasická čtyřnádobová varna s pátou nádobou pro sběr výstřelků. Sestava varných nádob je dále doplněna vystíracími a scezovacími káděmi a rmutovacími a mladinkovými kotli a pánvemi. Technologické úseky výroby mladiny: 

šrotování sladu



vystírání sladového šrotu do vody



rmutování



scezování sladiny a vyslazování sladového mláta



chmelovar



odpočinek, odkalení a chlazení mladiny. 18

Rmutování Tento proces připravuje sladinu dle poţadované extraktové skladby. Vystírka se postupně zahřívá na jednotlivé rmutovací teploty aţ po dokonalé zcukření škrobu. Dochází k chemické reakci, kdy se škrob štěpí na níţemolekulární cukry, glukózu, maltózu a dextriny. Štěpí se také vysokomolekulární bílkoviny, coţ ovlivňuje pěnivost piva a plnost chuti. Vznikají zde také štěpné produkty aminokyseliny, které jsou důleţité pro kvašení. Scezování Probíhá ve scezovací kádi a dále pod ní, kde je systém odvodných trubek, které jsou spojené s kohouty scezovací baterie. Zde se sladinka odděluje od mláta díky přirozené filtraci přes vrstvu sedimentovaných pluh a nerozpustných zbytků sladu. Po dokončení tohoto procesu se mladinka dále vyslazuje a znovu se vylučují, pomocí provádění roztoku horkou vodou, poslední zbytky rozpustného extraktu. Konečný proces na varně probíhá v mladinkovém kotli. Cílem chmelovaru je převod hořkých látek chmele do mladiny, sterilace mladiny, inaktivace enzymů a koagulace bílkovin. Produktem je zde horká mladina. Varný proces trvá 12 hodin a vyráţeno je asi 300 hektolitrů horké mladiny. Chlazení mladiny Je nutné odstranit pevné částice, zbytky chmele, sladu a hrubých kalů. K tomu se pouţívá vířivá káď. Během jedné hodiny se zde nečistoty usazují do kónusu nádoby a jsou následně odpuštěny. Takto očištěná mladina je potom ochlazována průchodem přes chladiče a následně podléhá procesu kvašení. Hlavní kvašení, dokvašování a zrání piva Kvašení probíhá v CK5 tancích. Při hlavním kvašení dochází k přeměnám zkvasitelných sacharidů glukózy, maltózy a maltotriózy na etanol a oxid uhličitý anaerobním kvašením. V malé míře vznikají i vedlejší kvasné produkty: alkoholy, aldehydy, diketony, mastné kyseliny a estery. Všechny tyto látky a jejich poměr vytvářejí chuť a aroma piva. Spodní kvasinky na konci tohoto procesu sedimentují do kónusu CK tanku.

5

CK tanky jsou vyráběny z chromniklové nerezavějící oceli s vnitřním leštěným povrchem. Vnější plášť je opatřen chladícím duplikátorem, rozděleným do několika samostatně ovládaných zón. Vnější povrch je izolován a obložen nerezovým plechem.

19

Následně dochází k dokvašování a zrání mladého piva. Zde je nutná nízká teplota. Pivo zvolna dokvašuje, číří se, zraje a je syceno vznikajícím oxidem uhličitým. Doba leţení piva je závislá na jeho druhu, pohybuje se v rozmezí od třiceti do šedesáti dní a více. Filtrace a stabilizace Cílem je odstranění kvasinek a dalších látek, které by ovlivňovaly čirost a trvanlivost piva. Odstraňování je zajištěno přírodními materiály. V jihlavském pivovaru slouţí k těmto účelům kvalitní svíčkový filtr pro křemelinovou filtraci. Stáčení piva Jedná se o konečnou fázi výroby. Pivo je stáčeno do transportních obalů: do sudů KEG o objemech 10, 20, 30 a 50 litrů a do lahví o objemech 0,33 a 0,5 litru.

2.1.4 Sponzorování Jihlavský pivovar se zviditelňuje formou sponzorování. Podporuje především sport ale také kulturní dění. Vkládá investice a naturální prostředky do sportovních oddílů i do jednotlivých sportovních klání, sponzoruje fotbalový klub FC Vysočina Jihlava a také handicapovaného sportovce Jiřího Jeţka, coţ je několikanásobný vítěz paralympijských her a mistrovství světa v cyklistice. Pivovar se angaţuje ale i v amatérských sportovních klubech v regionu Jihlava. V rámci kulturního dění pivovar spolupracuje s kulturními centry, podporuje organizace a jejich společenské akce a účastní se společenských aktivit, plesů a galavečerů.

2.2 Úvod do distribuce v KBT K Brewery Trade, a. s. je společnost, jejímţ cílem je návrat k tradici českého pivovarnictví. Usiluje o zachování a další rozvoj malých a střeních pivovarů. Společnost KBT pouţívá strategii zaměřenou na uspokojení zákazníka. Hlavním cílem je, aby jakýkoliv zákazník mohl koupit jakýkoliv výrobek. To znamená, ţe pokud zákazník z jednoho konce republiky chce koupit pivo, které se vyrábí na druhém konci republiky, spolčenost KBT toto zákazníkovi umoţní. Zdá se to být velice logisticky neefektivní, ale společnost tímto na pivním trhu roste, přesto ţe pivní trh všeobecně klesá. Nabízí široký sortiment výrobků. Společnost se zaměřuje také na různé pivní speciály, coţ také přispívá k růstu na trhu. V následující tabulce je uveden sortiment zboţí, které se v rámci společnosti KBT pohybuje: 20

Název výrobku 1530 světlý speciál 1530 světlý speciál Artézia jemně perlivá Artézia jemně perlivá Artézia neperlivá Artézia neperlivá Artézia neperlivá Artézia perlivá Black Hillspec. řezané ochucené Comenius světlý speciál Comenius světlý speciál Démon polotmavý leţák Démon polotmavý leţák Dukát světlé výčepní Extra světlý leţák Extra světlý leţák Extra světlý leţák Forman nealko polotmavé Forman nealko polotmavé Forman nealko světlé Forman nealko světlé Forman nealko světlé Granát tmavý leţák Granát tmavý leţák Grena Grena Grena Grena Grena Grena Jeţek 11 světlý leţák Jeţek 11 světlý leţák Jeţek 11 světlý leţák Jeţek 11 světlý leţák nefiltrovaný Jeţek 11 světlý leţák nefiltrovaný Jihlavský Grand 18 světlý speciál Jihlavský Grand 18 světlý speciál Kamelot světlý leţák Kamelot světlý leţák Kamelot světlý leţák Kamelot světlý leţák Kern polotmavé výčepní Kern polotmavé výčepní Klášter 11 světlý leţák Klášter 11 světlý leţák Klášter 11 světlý leţák

Sortiment KBT Záruční doba Druh balení Objem balení 180 dnů láhev 0,33 l 180 dnů KEG 20 l 180 dnů PET 0,5 l 180 dnů PET 1,5 l 180 dnů láhev 0,33 l 180 dnů PET 0,5 l 180 dnů PET 1,5 l 180 dnů láhev 0,33 l 180 dnů láhev 0,33 l 90 dnů láhve 0,5 l 60 dnů KEG 15 l 90 dnů láhev 0,5 l 60 dnů KEG 30 l 90 dnů láhev 0,5 l 90 dnů láhve 0,5 l 60 dnů KEG 30 l 60 dnů KEG 50 l 180 dnů láhev 0,5 l 180 dnů KEG 20 l 180 dnů láhev 0,5 l 180 dnů láhev 0,33 l 180 dnů KEG 20 l 90 dnů láhev 0,5 l 90 dnů KEG 30 l 180 dnů láhev 0,50 l 180 dnů láhev 0,33 l 180 dnů KEG 30 l 180 dnů KEG 50 l 180 dnů PET 0,5 l 180 dnů PET 1,5 l 90 dnů láhev 0,5 l 60 dnů KEG 30 l 60 dnů KEG 50 l 21 dnů KEG 30 l 21 dnů KEG 50 l 180 dnů láhev 0,5 l 90 dnů KEG 30 l 90 dnů láhev 0,5 l 90 dnů KEG 30 l 90 dnů KEG 50 l 90 dnů soudek 5l 90 dnů láhev 0,5 l 90 dnů KEG 30 l 90 dnů láhev 0,5 l 60 dnů KEG 30 l 60 dnů KEG 50 l 21

Klášter 11 světlý leţák kvasnicový Klášter Premium světlý leţák Klášter Premium světlý leţák Klášter Premium světlý leţák Klášter světlé výčepní Klášter světlé výčepní Klášterní, výč.tmavé Koala Koala Koala Koala Koala Kombajnérka Kombajnérka Kombajnérka Kounic Vídeňský leţák Kounic Vídeňský leţák Kounic Vídeňský leţák nefiltrovaný Kounic Vídeňský leţák ptm. Kvasar světlý speciál Kvasar světlý speciál Kvasar světlý speciál Linie světlé lehké Lobkowicz Premium nealko Lobkowicz Premium nealko Lobkowicz Premium nealko Lobkowicz Premium nealko Lobkowicz Premium nealko Lobkowicz Premium s. leţák Lobkowicz Premium s. leţák Lobkowicz Premium s. leţák Lobkowicz Premium s. leţák Lobkowicz Premium s. leţák Merlin tmavý leţák Merlin tmavý leţák MixpackSpecial MixpackSpecial II Modrá Luna světlý leţák Modrá Luna světlý leţák Olšavan světlé výčepní Páter světlý leţák Páter světlý leţák Páter světlý leţák Páter světlý leţák Páter světlý leţák Páter světlý leţák nefiltrovaný Patriot světlý leţák Patriot světlý leţák

21 dnů 90 dnů 60 dnů 60 dnů 90 dnů 60 dnů 90 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů 60 dnů 60 dnů 21 dnů 60 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů 60 dnů 60 dnů 60 dnů 180 dnů 180 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 180 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 270 dnů 21 dnů 90 dnů 60 dnů

KEG láhev KEG KEG láhev KEG KEG láhev KEG KEG PET PET KEG PET PET KEG KEG KEG láhev láhev KEG soudek láhev láhev láhev KEG KEG KEG láhev láhev KEG KEG KEG láhev KEG MP MP láhev KEG láhve láhev KEG KEG soudek plech KEG láhve KEG

30 l 0,5 l 30 l 50 l 0,5 l 50 l 20 l 0,33 l 30 l 50 l 0,5 l 1,5 l 50 l 0,5 l 1,5 l 15 l 30 l 30 l 0,5 l 0,5 l 30 l 5l 0,5 l 0,5 l 0,33l 15 l 30 l 50 l 0,5 l 0,33l 15 l 30 l 50 l 0,33l 15 l 7 ks/ 0,5 l 7 ks/ 0,5 l 0,5 l 20 l 0,5 l 0,5 l 20 l 50 l 5l 0,5 l 30 l 0,5 l 30 l 22

Patriot světlý leţák Patriot světlý leţák nefiltrovaný Patriot tmavý leţák Patriot tmavý leţák Pivoj světlé lehké Platan kvasnicový leţák Platan nealko Platan nealko Platan Premium Platan Premium Platan světlý leţák Platan světlý leţák Platan světlý leţák Prácheňská Perla světlý speciál Prácheňská Perla světlý speciál Prima světlé výčepní Prima světlé výčepní Princ Max X. sv. výč. Princ Max X. sv. výč. Protivínský Granát ptm. leţák Protivínský Granát ptm. leţák Rychtář Klasik světlé výčepní Rychtář Klasik světlé výčepní Rychtář Natur leţák nefiltrovaný Rychtář Natur leţák nefiltrovaný Rychtář Premium světlý leţák Rychtář Premium světlý leţák Rychtář Premium světlý leţák Rychtář Speciál světlý speciál Rychtář Speciál světlý speciál Rychtář Standard světlé výčepní Rychtář Standard světlé výčepní Rychtář Standard světlé výčepní Schwarzenberg 11 sv. leţ. Schwarzenberg 11 sv. leţ. Schwarzenberg světlé výčepní Sklepní světlé výčepní nefiltr. Sklepní světlé výčepní nefiltr. Sklepní světlé výčepní nefiltr. Sylvána Sylvána Sylvána Šenkovní světlé výčepní Šenkovní světlé výčepní TAS světlé výčepní TAS světlé výčepní TAS světlé výčepní TAS světlé výčepní

60 dnů 21 dnů 60 dnů 60 dnů 120 dnů 21 dnů 180 dnů 40 dnů 60 dnů 60 dnů 180 dnů 60 dnů 60 dnů 180 dnů 90 dnů 90 dnů 60 dnů 60 dnů 60 dnů 180 dnů 90 dnů 90 dnů 60 dnů 21 dnů 21 dnů 90 dnů 60 dnů 60 dnů 90 dnů 60 dnů 90 dnů 60 dnů 60 dnů 60 dnů 60 dnů 180 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů 90 dnů 60 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů 90 dnů

KEG KEG KEG KEG láhev KEG lahev KEG KEG KEG láhev KEG KEG lahev KEG láhve KEG KEG KEG lahev KEG láhev KEG KEG KEG láhev KEG KEG láhev KEG láhev KEG KEG KEG KEG lahev láhev KEG KEG láhev KEG PET láhev KEG láhev KEG KEG soudek

50 l 30 l 30 l 50 l 0,5 l 30 l 0,5 l 15 l 30 l 50 l 0,5 l 30 l 50 l 0,5 l 30 l 0,5 l 50 l 30 l 50 l 0,5 l 30 l 0,5 l 50 l 30 l 50 l 0,5 l 30 l 50 l 0,5 l 30 l 0,5 l 30 l 50 l 30 l 50 l 0,5 l 0,5 l 20 l 50 l 0,33 l 30 l 1,5 l 0,5 l 50 l 0,5 l 30 l 50 l 5l 23

Telčský Zachariáš 14 světlý speciál Telčský Zachariáš 14 světlý speciál Tonic Velen pšeničný leţák Velen pšeničný leţák Vévoda světlý leţák Vévoda světlý leţák Vévoda světlý leţák Vévoda světlý leţák nefiltrovaný Vita Vita Vita

180 dnů 90 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů 90 dnů 60 dnů 60 dnů 21 dnů 180 dnů 180 dnů 180 dnů

láhev KEG láhev láhev KEG láhev KEG KEG KEG láhev PET PET

0,5 l 30 l 0,33 l 0,5 l 20 l 0,5 l 30 l 50 l 30 l 0,33 l 0,5 l 1,5 l

Tabulka č. 2: Sortiment KBT

2.2.1 Distribuční síť Distribuční síť společnosti KBT je rozloţena v rámci jejich strategie po celé České Republice. Ke společnosti patří sedm pivovarů: 

Černá hora



Platan Protivín



Janáček Uherský Brod



Jeţek Jihlava



Rychtář Hlinsko



Klášter



Vysoký Chlumec

Do distribuční sítě jsou dále zařazeny: 

oblasti, kde má KBT pronajaté sklady (Praha a Olomouc)



oblasti, kde distribuci zajišťují velkoobchodníci (Karlovy Vary, Louny, Plzeň a Ostrava).

Na následujícím obrázku jsou na mapě vyznačena města, kde se nachází sedm pivovarů společnosti KBT: pivovar Vysoký Chlumec, pivovar Jihlava, pivovar v Protivíně, pivovar Klášter v Hradišti n. Jizerou, pivovar v Hlinsku, pivovar v Uherském Brodě a pivovar Černá Hora. Na mapě je také vyznačeno hlavní město Praha, kde se nachází jeden ze skladů KBT. Na obrázku je dobře vidět, ţe společnost K Brewery Trade vlastní pivovary, které jsou rozmístěny po celé České Republice. Tímto rozmístěním získává společnost široký rozsah zákazníků.

24

Obr. č. 4: Mapa zobrazující sedm pivovarů společnosti KBT

Zákazníci KBT jsou vţdy přiděleni pivovaru, skladu či velkoobchodníkovi. Toto rozdělení do zvláštních regionů je zde pro optimalizaci distribuce. Na následujícím obrázku můţeme toho rozdělení pozorovat. Projekt na podporu distribuce, který takto přidělil zákazníky jednotlivým pivovarů, skladům či velkoobchodníkům, je společností nazýván GEO. Při přidělování zákazníků jednotlivým oblastem byly prioritou distribuční náklady. Kromě vzdálenosti od jednotlivých skladů byl zohledněn i sortiment, který daní zákazníci odebírají. A právě proto ne vţdy je sklad přímo uprostřed distribuční zóny.

Obr. č. 5: Mapa znázorňující rozdělení zákazníků do distribučních oblastí

2.2.2 Ložení piva na paletách Pivo je loţeno na paletách EUR. Jedná se o standardní palety o rozměru 120c x 180cm. Manipulace s paletami je zajišťována pomocí manipulační techniky. Pro představu 25

objemu piva, loţeného na paletách v rámci společnosti KBT, uvádím následující tabulku. Tabulka obsahuje informace o objemech piva všech sedmi pivovarů, loţeného na paletách, ke konkrétnímu datu (jaro 2011). Současný stav (ks) Ježek Jihlava

Rychtář Platan Vysoký Klášter Hlinsko Protivín Chlumec

18 12 (6) KEG 15 l 12 6 KEG 30 l 6 6 KEG 50 l 18 x KEG 20 l 40 40 přepravka ( ) - ložení pro jiné pivovary

6 6 6 6 40

x 18 (6) 12 (6) x 40

Janáček Uherský Brod

Černá Hora

18 12 6 x 40

x 18 12 24 32

18 6 6 x 40

Tabulka č. 3: Současný stav (ks) ložení na paletách

Následující tabulka obsahuje totoţné informace uvedené v hektolitrech, pro lepší představu o loţeném mnoţství. Z hlediska distribuce je rozdíl, zda na kamionu, která má kapacitu 32 palet, jsou vezeny lahve nebo sudy. U sudů je kapacita kamionu 180 hl a u lahví 128 hl, coţ má samozřejmě vliv na efektivitu dopravy. Současný stav (hl) Janáček Ježek Rychtář Platan Vysoký Černá Klášter Uherský Jihlava Hlinsko Protivín Chlumec Hora Brod

celkem

KEG 15 l KEG 30 l KEG 50 l KEG 20 l přepravka

2,7 3,6 3 3,6 4

2,7 1,8 3 0 4

0,9 1,8 3 1,2 4

0 7,2 9 0 4

2,7 1,8 3 0 4

2,7 3,6 3 0 4

0 5,4 6 4,8 3,2

11,7 25,2 30 9,6 27,2

celkem

16,9

11,5

10,9

20,2

11,5

13,3

19,4

103,7

Tabulka č. 4: Současný stav (hl) ložení na paletách

2.2.3 Problematika vratných obalů Aţ 99% produkce pivovaru je baleno ve vratných obalech, coţ má dopady na skladování i na distribuci. Skladová část tedy zajišťuje kromě příjmu výrobků z výroby také předávání obalů do výroby. Kaţdý obal má svou hodnotu: sud 1000 Kč, přepravka 100 Kč a lahev 3 Kč.

26

Je samozřejmostí, ţe sudy a přepravky jsou privátní, jsou opatřeny logem. Lahve zde privátní nejsou, pivovar pouţívá starý tip lahví NRW. Ale v poslední době mnoho pivovarů zprivatizovalo i své lahve. Privatizace lahví je velice nákladná záleţitost. Navíc tím vznikají náklady i ostatním pivovarům, coţ je způsobeno tím, ţe nedisciplinovaní zákazníci ukládají různé lahve do různých přepravek a lahve je potom nutno vytřídit. V současnosti je „zašpiněnost“ přepravek v jihlavském pivovaru cca. 5%. Lahve se zde tedy také musí třídit. Na lahvové lince je inspektor, coţ je zařízení, které dokáţe cca. 5% lahví vytřídit samo bez pomoci člověka. Vytřízené cizí lahve potom pivovar mění s ostatními pivovary. Je to výhodné pro obě strany, protoţe jsou zde pouze logistické náklady. Jihlavský pivovar vyţívá i sluţeb překupníků lahví, kteří lahve odkupují, třídí a následně prodávají původním vlastníkům. Tento způsob se vyuţívá zejména u zahraničních lahví.

2.3 Distribuce v PIVOVARU JIHLAVA, a.s. Distribuci dělíme na primární a sekundární. Primární se zabývá přesuny výrobků v rámci distribučních center KBT a dále přímým závozem do smluvních obchodů. Sklad reaguje na objednávky. Mezi obchody, které odebírají pivo v Jihlavě, patří např. Kaufland, Lidl a Penny market. Objednané zboţí se vozí do centrál těchto obchodů a další rozvoz si uţ zařizují sami. Výrobky jsou transportovány na ucelených paletách. Transporty v rámci distribučních center i do obchodních centrál jsou zajištěny externě. Sekundární distribuci dělíme na standardní a cisternovou. Sekundární distribuce je také zajištěna externě. Na následujícím obrázku je přehledně znázorněno základní rozdělení distribuce.

Obr. č. 6: Základní dělení distribuce

2.3.1 Sekundární distribuce Cisternová distribuce je v jihlavském pivovaru vyuţita jen málo. Pivovar má deset zákazníků, kteří odebírají tankové pivo. Tito zákazníci mají samozřejmě tank 27

na provozovně, který podléhá sanitaci. Mezi výhody tankového piva patří domněnka zákazníků, ţe se jedná o kvalitnější pivo. Jde však o omyl, tankové pivo je kvalitou stejné, jako pivo v lahvích či sudech. Výhodou jsou také niţší náklady na stáčení. Provozovna, vyuţívající cisternovou distribuci, je více fixovaná na dodavatele a je zde nízká pravděpodobnost odchodu ke konkurenci. Nevýhodou je, ţe jihlavský pivovar má ve vozovém parku jednu cisternu, která je zde málo vyuţita a dále jsou zde vysoké nároky na dodrţení kvality. Sekundární distribuce standardní je hlavní náplní jihlavského distribučního centra. V současnosti má pivovar 678 zákazníků. Přeprava je zajištěna externími dopravci. S dopravci má pivovar smluvní vztah, ze kterého vyplývají povinnosti obou stran. Pivovar se snaţí, aby distribuce byla efektivní. Vyuţívá projekty a programy, napomáhající zefektivnění práce a má i představy a plány do budoucna pro další zlepšování v rámci distribuce. Patří sem projekt GEO – optimalizace regionů. Jedná se o rozdělení distribučních center do regionů tak, aby distribuce byla co nejvíce efektivní. Vyuţíván je také program pro tvorbu rozvozových směrů, který rozděluje zákazníky do pěti skupin dle rozvozových dnů. Pro podporu distribuce byl také zaveden program RIRO -RinkaiRouting, coţ je optimalizační software, plánující rozvozové trasy. Tato problematika je rozpracována v kapitole 2.3.4 Plánování.

2.3.2 Organizační struktura V jihlavském pivovaru je zaměstnáno celkem 76 zaměstnanců, z toho 19 v oddělení distribuce. Na následujícím obrázku je organizační struktura znázorněna graficky.

Obr. č. 7: Organizační struktura distribučního centra

28

Nejdůleţitější odpovědnou osobou je zde vedoucí distribuce. Pod toto vedení spadají administrativní pracovníci a pracovníci skladu. Mezi administrativní pracovníky patří telefonistka, dva dispečeři a dvě fakturantky. Mezi pracovníky ve skladu patří dva vedoucí skladu, kontrolor na bráně a osm skladníků. Pracovní náplň zaměstnanců Fakturantka 

příjem dokladů od řidičů



kontrola fakturace mláta



evidence a fakturace reklamací



pokladna



doplňování tabulek pro vedoucího distribuce (doplňování stavu zásob do tabulky s poţadavky na stáčení a do tabulky pro objednávání zboţí z DC ve skupině)



příjem objednávek od zákazníků



zpracování docházky pro výplatu mezd pracovníků KBT DC Jihlava a Pivovaru Jihlava



zpracovávání personálních poţadavků zaměstnanců KBT DC Jihlava a Pivovaru Jihlava



zúčtování reklamních akcí



zúčtování vlastních odvozů



zpracování opravenek

Dispečer

6



zpracování denní výroby v IS6 pivovaru



zpracování příjmu zboţí z pivovaru Jihlava do KBT v IS KBT



přepracování zboţí na skladě (MIX packy, PROMO poloţky, …) v IS KBT



zpracování příjmu zboţí z ostatních DC v IS KBT



zpracování objednávek a příjmu zboţí z ostatních DC



objednávky přepravy zboţí, organizace nájezdu vozidel k nakládce



organizace skladu



sestavování rozvozu



celní deklarace a evidence

Informační systém (INFOS)

29



zpracování podkladů pro fakturaci dopravy, kontrola došlých faktur



příjem objednávek od zákazníků



provádění fyzických inventur a zpracování inventurních zápisů

Skladník 

pracovní doba: dle stáčení lahvového piva



naváţení obalů a odvoz zboţí ze stáčecí linky na lahvové pivo

Vedoucí distribuce 

zástup dispečera v době jeho nepřítomnosti



objednávky přepravy zboţí, organizace nájezdu vozidel k nakládce



organizace skladu



příprava a podání daňového přiznání



kontrola došlých faktur



zpracování docházky pracovníků úseku distribuce DC Jihlava



zúčtování reklamních akcí



zpracování opravenek



částečná správa PC sítě



správa elektronického přístupového systému Pivovaru Jihlava



zpracování týdenního poţadavku na stáčení



objednávka cisteren pro přepravu piva z pivovaru Rychtář



kontrola expirací zboţí ve skladu



koordinace při výrobě a expedici zboţí na export

2.3.3 Externí dopravci Společnost KBT, tedy i jihlavský pivovar, vyuţívá k přepravě sluţby externích dopravců. Existuje zde vţdy smluvní vztah. Předmětem smlouvy je závazek dopravce zajišťovat podle potřeb a pokynů společnosti přepravu určených nákladů dle stanovených podmínek a v termínech dle poţadavků. Dopravce je zavázán provádět sjednanou přepravu vlastními nákladními automobily, případně za pomoci dalších externích dopravců. Dopravce musí zajistit, aby automobily byly plně způsobilé a pouţitelné k zajišťování přepravy v souladu s platnou právní úpravou ČR. Dopravce při kaţdém rozvozu převezme výrobky a vratné obaly od odesílatele proti podpisu na nákladovém listu, kde je vţdy uveden sortiment převzatých výrobků 30

v „jednotkách“ a počet obalů v „jednotkách“. Odesílatel je zavázán dopravci za provedené sluţby platit. Odesílatel vţdy vystavuje daňový doklad ve smyslu ustanovení § 26 odst. 3 zákona 235/2004. Fakturace dopravného probíhá tak, ţe na základě dat ze svého informačního systému vystavuje odesílatel fakturu jménem dopravce za uskutečněné přepravy v uplynulém týdnu. Tato faktura má povahu daňového dokladu. Faktura je vţdy vystavena ve dvojím vyhotovení se splatností 45 kalendářních dnů od data zdanitelného plnění. Výhody ze smluvního vztahu jsou oboustranné, vzájemně rovnocenné a ţádné ze smluvních stran neplyne neopodstatněná výhoda. V případě prodlení s úhradou splatných závazků vyplývajících z řádně vystavených faktur je zde úrok z prodlení ve výši 0,03% z dluţné částky za kaţdý den prodlení. Cena přepravy V následující tabulce jsou pro představu uvedeny ceny za sluţby jednoho z přepravců. Ceník Tonáţ vozidla do 4 t 4 t-7 t 7 t-10 t

Sazba za 1 km 14 Kč 17 Kč 21 Kč

Sazba za 1 hl 27 Kč 27 Kč 27 Kč

Tabulka č. 5: Ceník externí přepravy

2.3.4 Plánování Důleţitým prvkem distribuce je plánování rozvozových směrů a rozvozových tras. Jedná se o významný prvek logistiky, protoţe velmi ovlivňuje výši přepravních nákladů. Rozvozové směry Cílem je zde vyrovnat objemy distribuce v průběhu týdne. V pivovaru je problémem právě vyrovnanost objemů. V pondělí je vţdy nedostatek práce, zaměstnanci nejsou plně vyuţiti. Průběhem týdne objem distribuce narůstá a vrcholí v pátek, kdy je v pivovaru práce nadbytek. Rozvozové směry je proto nutné efektivně plánovat tak, aby se objem distribuce v průběhu týdne vyrovnal. Krátkou dobru je v pivovaru zaveden program, který plánuje rozvozové směry. Zákazníci pivovaru jsou rozděleni do dnů. Čili část zákazníků dostane svou objednávku v pondělí, další část v úterý atd. Jsou zde samozřejmě pro kaţdého zákazníka stanoveny i dny náhradní tak, aby se řidič 31

při vyjímečném rozvozu příliš nevychýlil z původní trasy. Toto plánování rozvozů zvyšuje efektivitu distribuce. RIRO – Rinkai Routing Jedná se o optimalizační software, který plánuje rozvozové trasy. Pivovar JIHLAVA zavedl tento software nedávno, aby dosáhl transparentnosti distribuce, úspory kilometrů a tudíţ i nákladů. Výhodou pouţívání softwaru je i získávání dat, uţitečných pro management. Systém Rinkai Routing umoţňuje distribučnímu centru vytvořit efektivní plán dopravy na základě zákaznických objednávek. Tento plán dokáţe respektovat přepravní a zákaznická omezení, dále maximalizuje vyuţití vozového parku. Samozřejmostí je, ţe minimalizuje přepravní náklady Příprava plánu dopravy je rychlá, zlepšuje se tak i zákaznický servis. V programu lze při vytváření plánu zohlednit časová okna zákazníků, čili jejich časový prostor pro příjem zboţí, dále tonáţová omezení, omezení na určitý typ vozidla, časovou dostupnost vozidel či kapacitu nakládky. Systém RIRO je dostupný přes internet, coţ je jeho obrovská výhoda. Vyuţívá digitální mapy obsahující důleţité informace jako např. informace o mýtných úsecích, rychlostech apod. Objednávky lze zadávat do systému ručně či automaticky ze systému. V pivovaru existuje informační systém INFOS, ze kterého putují data do systému RIRO, kde se vytvoří optimální rozvozový plán. Tento plán potom putuje zpět do informačního systému. Grafické znázornění můţeme pozorovat na následujícím obrázku.

Obr. č. 8: Přenos dat mezi systémem RIRO a informačním systémem pivovaru

Data, vstupující do systému RIRO, musí být vţdy přesná a pravdivá. Jejich špatné zadání by znehodnotilo rozvozový plán. Mezi vstupující data patří především GPS zákazníka, coţ určuje jeho přesnou polohu, dále doba, kdy je zákazník schopen převzít objednané zboţí, vlastní objednávku, jaké zboţí a kolik a dále např. tonáţní restrikce. Nutné je zadat také data o vozidle: SPZ, objemovou kapacitu a hmotnostní kapacitu. 32

Systém vytvoří dle zadaných dat optimální rozvozový plán. Pouţíváním tohoto systému lze sníţit přepravní náklady o 10 - 20%. Samofakturace Samofakturace, vystavování faktur samotným pivovarem, není v pivovaru zatím funkční, ale je to otázka pár měsíců, protoţe spolu se softwarem RIRO by bylo moţné sníţit náklady aţ o dalších 10%. Cílem zavedení je moţnost placení kilometrů přepravci dle systému RIRO. Podstatnou výhodou bude, ţe pivovar bude platit přepravci cenu za trasu, doporučenou tímto systémem, nikoli cenu za skutečně najeté kilometry. Další výhodou je, ţe v případě nečekaných problému na trase bude muset dokládat příčiny prodlouţení trasy (objíţďka, nehoda,…), dopravce.

2.3.5 Reporty Následující tabulka obsahuje prodané hektolitry v dubnu 2010 a dubnu 2011. Prodeje (hl) duben 2010

Prodeje (hl) duben 2011

Den 1.4. čtvrtek 2.4. pátek 6.4. pondělí 7.4. úterý 8.4. středa 9.4. čtvrtek 12.4. pondělí 13.4. úterý 14.4. středa 15.4. čtvrtek 16.4. pátek 19.4. pondělí 20.4. úterý 214. středa 22.4. čtvrtek 23.4. pátek 26.4. pondělí 27.4. úterý 28.4. středa 29.4. čtvrtek 30.4. pátek Celkem

Den 1.4. pátek 4.4. pondělí 5.4. úterý 6.4. středa 7.4. čtvrtek 8.4. pátek 11.4. pondělí 12.4. úterý 13.4. středa 14.4. čtvrtek 15.4. pátek 18.4. pondělí 19.4. úterý 20.4. středa 21.4. čtvrtek 22.4. pátek 26.4. úterý 27.4. středa 28.4. čtvrtek 29.4. pátek 30.4. sobota Celkem

hl 1329,81 445,92 1084,99 1617,6 1402,94 534,19 1992,06 367,52 2524,13 942,05 428,86 371,87 745,45 485,78 400,34 393,62 1321,62 1434,4 1246,96 1694,29 1243,87 22008,27

hl 939,96 1270,17 1609,18 465,23 786,11 624,62 911,74 1125,28 1880,85 957,30 672,43 774,33 1529,63 1715,94 1992,26 1534,18 1448,68 1475,30 1875,96 1715,51 165,00 25469,66

Tabulka č. 6: Prodej (hl) za duben 2010 a duben 2011

33

Na následujícím obrázku jsou data, uvedená výše, graficky porovnána. Dnů, kdy se prodávalo, bylo v dubnu 2010 i dubnu 2011 shodně 21. Je zde vidět, ţe, aţ na drobné výkyvy, prodej hl v dubnu 2011 většinou drţel úroveň prodejů loňských. Na začátku měsíce byly prodeje ve srovnání s minulým dubnem niţší, avšak situace se obrátila koncem měsíce, kdy prodeje letošního dubna loňský duben převyšují. Kvalita grafu je ovlivněna tím, ţe pracovní dny, kdy se prodávalo, se v dubnu 2010 a dubnu 2011 liší.

Srovnání prodeje (hl) duben 2010 a duben 2011 3000 2500

hl

2000 1500

IV.10

1000

IV.11

500 0 Měsíc duben

Obr. č. 9: Graf porovnávající prodeje (hl) dubna 2010 a dubna 2011

Průměrná velikost objednávky Průměrná velikost objednávky je důleţitý ukazatel, protoţe na jejím základě lze předvídat objednávku budoucí, plánovat objem výroby apod. Průměrná velikost objednávky byla v dubnu 2010 na úrovni 1048,013 hl. V letošním dubnu se úroveň průměrné velikosti objednávky zvýšila oproti loňskému dubnu o 164,8281 hl na 1212,841 hl. Vyrovnanost objednávek v průběhu týdne Následující tabulka obsahuje hodnoty v hektolitrech. Jedná se průměrné objednávky v průběhu týdne v dubnu 2010 a v dubnu 2011, vţdy k určitému dni. Pivovar se snaţí rozvrhnout rozvozové trasy do dnů tak, aby objemy hektolitrů byly po celý týden vyrovnané. Problémem při nevyrovnanosti objednávek je, ţe některý den je práce málo a zaměstnanci jsou málo vytíţeni a jiný den se práce mnoho a zaměstnanci svou práci nestíhají vykonat.

34

Průměrná objednávka (hl) DEN Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

Duben 2010 1192,635 1041,2425 1414,9525 980,136 628,0675

Duben 2011 985,41 1428,19 1384,33 1402,91 1097,34

Tabulka č. 7: Průměrná denní objednávka (hl)

Na následujícím grafu je vyrovnanost objednávky (v hl) znázorněna. Modré sloupce znázorňují průměrnou objednávku v jednotlivé dny v dubnu 2010. Z grafu je patrné, ţe v tomto období objednávka příliš vyrovnaná nebyla. Červeně jsou zvýrazněné průměrné hodnoty objednávky v jednotlivé dny v letošním dubny. Zde je patrné, ţe se vyrovnanost objednávek v průběhu týdne vylepšila. Nejde o úplně vyrovnaný průběh, ale objednávky byly lépe rozděleny do dnů tak, aby objem hektolitrů nebyl tolik nepravidelný. Cílem pivovaru bylo přiblíţit se vyrovnanosti objednávek a tento cíl byl rozhodně splněn.

Vyrovnanost objednávky v průběhu týdne 1500

hl

1000 IV.10

500

IV.11 0 Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Den

Obr. č. 10: Graf srovnávající vyrovnanost objednávky v průběhu týdne v dubnu 2010 a dubnu 2011

35

2.4 Skladování v PIVOVARU JIHLAVA, a.s. Jihlavský pivovar přistupuje ke skladování jako k zásadní poloţce logistického systému. V případě špatného řízení skladování můţe být tato poloţka velmi nákladná. Vysokým nákladům se chce pivovar přirozeně vyvarovat. Nejdůleţitějším pravidlem je udrţovat zásoby tak, aby nebyly nadměrné. Nadměrné zásoby by vázaly peníze a vytvářely tlak na skladovací prostory. V pivovaru se nachází sklad materiálů a surovin a sklad výrobků a zboţí. Materiál a suroviny jsou zde skladovány specifickým způsobem. Slad se skladuje v silech a chmel v suchých skladech. Toto skladování je nenáročné na prostor. Dále obaly pro výrobu, tzn. Lahve, zátky a etikety jsou skladovány v příručních skladech u výrobních linek. Chemické látky, louh a kyseliny, se musí skladovat ve speciálních skladech, kde je nutné dodrţovat přísná pravidla BOZP, PO a předpisy pro práci s chemickými látkami. Materiál a výrobky jsou skladovány ve volném skladu na paletách EUR, pouze malá část skladu je regálová.S paletami se manipuluje pomocí manipulační techniky. Nedílnou součástí skladování v pivovaru je také skladování obalů. Co se týká vykládky obalů, třídění podle druhů má na starost řidič a skladník musí obaly vyloţit a uskladnit. Celkové rozloţení skladu i okolí skladu není řešené příliš efektivně, coţ je způsobeno tím, ţe sklady byly dostavovány postupně v průběhu let a proto na sebe výškově nenavazují. Slabým místem je dopravní obsluţnost skladu. Nejslabším místem je jednoznačně příjezd a nedostatečný prostor na vykládku. Pivovar si je tohoto problému vědom a existuje jiţ rozpracovaný projekt na velkou investici (cca. 20 mil. Kč), která by značně zlepšila situaci. Tento projekt získal i podporu EU7 formou dotace, ale přesto realizace prozatím neproběhne kvůli nedostatku financí.

2.4.1 Plán skladu výrobků Ve skladě výrobků se skladuje způsobem na šířku. Na následujícím obrázku je zobrazen nákres skladu, jak je aktuálně uspořádán. V tabulce níţe jsou uvedeny základní informace, vyplývající z tohoto uspořádání skladu. Je zde uvedena celková kapacita prostor skladu, která činí 1289 m2, počet paletových stání, moţnost štosování palet a celkovou kapacitu palet.

7

Evropská Unie

36

Obr. č. 11: Aktuální plán skladu

Kapacita skladu (vnitřního) m2 paletová stání vyuţitá plocha štosování vyuţitelnost štosování finální kapacita palet

1289 637 49% 3 70% 1911

Tabulka č. 8: Kapacita skladu

Při uspořádání skladu „na šířku“ je zde k dispozici cca 637 paletových míst, kde se lze palety „štosovat“ do tří vrstev. V plném obsazení skladu je sem tedy moţné umístit cca 1911 palet. Vyuţitá plocha skladu je při tomto uspořádání asi 49%. Je nutné si uvědomit, ţe to není nízké číslo, protoţe je tu potřebná plocha pro manipulační techniku a její pouţívání. Vyuţití kapacity je na dobré úrovni. 37

Na následujícím grafu je přehledně znárodněna vyuţitá kapacita skladu.

Využití prostor ve skladu

Paletový prostor 49%

Prostor pro manipulaci 51%

Obr. č. 12: Graf pro využití prostor ve skladu

Manipulovat však při tomto uspořádání skladu lze pouze s jednou paletou najednou a to je velmi neefektivní. Je zde prostor pro změny, které by příznivě ovlivnily kapacitu a aktivitu skladu.

2.4.2Manipulační technika Manipulační technika používaná v PIVOVARU JIHLAVA a. s. Značka

TYP

Popis

Linde Linde Linde Linde Linde Toyota Toyota BT Linde Tennant Tennant Tennant

H 30 D Br 393 H 30 D Br 351 H 30 D Br 393 H 20 D Br 350 H 20 D Br 350 6 FBE 25 5 FBE 18 Orion W18 L 14 AP Br 372 T5 T3 3640

vysokozdviţný vysokozdviţný vysokozdviţný vysokozdviţný vysokozdviţný vysokozdviţný vysokozdviţný nízkozdviţný vysokozdviţný čistící stroj čistící stroj zametací stroj

Popis 2 čelní čelní čelní čelní čelní čelní čelní ruční ruční ruční ruční ruční

Pohon nafta nafta nafta nafta nafta elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický

Rok Nosnost Zdvih výroby (kg) (mm) 2004 3000 3500 2000 3000 3500 2006 3000 3500 2001 2000 2900 2001 2000 2900 1996 2500 3500 1996 1500 2900 2001 1800 x 2003 1400 x 2006 x x 2005 x x x x x

Tabulka č. 9: Manipulační technika ve skladu

38

Manipulační technika, která se vyuţívá ve skladu v pivovaru, je zastaralá a opravy této techniky jsou nákladné. Jak uţ je psáno výše, manipulovat pomocí techniky lze pouze s jednou paletou najednou. Na jedné paletě leţí čtyřicet přepravek po 20 lahvích, čili celkem 4 hl piva na jedné paletě. Je zde velký prostor pro zlepšování. Manipulace pouze s jednou paletou je nákladná z hlediska provozu techniky i z hlediska personálních nákladů.

2.4.3 Příjem, předání piva do a z výroby Sudová linka Co se týká sudů, cizí by se do pivovaru dostat neměli, řidič při rozvozu sudy kontroluje a cizí nesveze. Přijaté prázdné sudy jsou depaletizovány a putují výtahem dolů na linku, kde probíhá jejich mytí a následné plnění. Potom se dostávají výtahem opět nahoru, kde je skladník zaskladňuje do skladu – paletizace. Výkon sudové linky je 60 sudů za jednu hodinu. Lahvová linka Na lahvovou linku skladník naváţí 800 lahví na jedné EURO paletě po čtyřiceti přepravkách. Při depaletizaci musí skladník odstranit folii, která fixuje přepravky proti vysypání. Potom při paletizaci se opět paleta musí zafixovat folií pomocí zařízení, které je 5m od lahvové linky. Skladník je zde vázán po celou dobu provozu linky. Výkon lahvové linky je 25000 lahví za hodinu. Pokud to počasí dovolí, jsou obaly skladovány venku. V nepřízni počasí, např. sníh a mráz, musí být skladovány pod střechou, aby nebyly poškozeny. Přemrzlé lahve je nutné nechat aklimatizovat ve skladu, jinak by jich aţ 50% bylo poškozeno na lince.

2.4.4 Nakládka, vykládka a expedice Hlavním úkolem je správně naloţit výrobky co nejrychleji na rozvozová vozidla. Naloţit se musí výrobky správné dle data trvanlivosti, balené a čisté. Nakládá se podle nakládacího plánu a plánu přistavení vozidel. Nakládka probíhá přes rampy zezadu. V jihlavském pivovaru se nachází dvě nakládací místa – vrata. Pro primární distribuci lze pouţít nakládací místo ze země na boku skladu. V pivovaru se dodrţuje reţim nájezdu vozidel. Brzy ráno, mezi šestou a devátou hodinou, probíhá nakládka sekundární dopravy. Potom nastává čas pro primární dopravu, mezi devátou a třináctou hodinou, kdy najíţdí kamiony. Potom se nakládá 39

druhá obrátka na sekundární distribuci. Následuje inventura a dále vychystávání a přednakládání na další den. Následující tabulka obsahuje informace o odbaveném mnoţství piva v hektolitrech za období leden – červenec 2009 a období leden – červenec 2010. V dolní části tabulky je uvedeno srovnání těchto dvou období. Tabulka poukazuje na navyšování odbaveného mnoţství piva. Můţeme zde přehledně pozorovat, jak se situace s časem mění. Je evidentní, ţe počet odbavených hl roste.

období leden celkem odbaveno v 4726 hl

Odbavené zboží v hl 2009 únor březen duben květen

červen

červenec

9014

11103

11719

13935

14057

16454

červen

červenec

období leden

únor

březen

2010 duben květen

celkem odbaveno v 7817 hl

10003

15754

14643

16605

21649

18990

období 2010-2009

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

rozdíl odbavených hl

3091

990

4651

2923

2670

7593

2536

Tabulka č. 10: Odbavené zboží (hl)

2.4.5Přednakládka a vychystávání Přednakládání a vychystávání je velice důleţité, neboť zajišťuje hladký průběh nakládky a optimální rozloţení práce skladníků do celé pracovní doby. Dříve v jihlavském pivovaru probíhal jednosměnný provoz, ale nebyl efektivní z důvodu dvojnásobné potřebné manipulační techniky. Na skladě nyní probíhá dvousměnný pracovní proces, coţ zefektivnilo celý proces. Odpolední směna navečer připravuje nebo přednakládá auta. Díky tomuto vychystání a přednaloţení jsou další den jiţ kolem osmé hodiny všichni naloţení a na rozvozech. Přednákládka je tedy také obsahem optimalizace rozvozových tras. Probíhá příprava podkladů a naloţení aut na další den. Auta se nakládají okolo sedmnácté hodiny. V zimě můţe přednákládání ovlivnit mráz. Ideálně je u přednakládání přítomen řidič, jehoţ úkolem je přistavovat auta, a který za nakládku ručí ze strany dopravce.

40

Vychystávat je třeba, protoţe ucelených palet na nakládku není mnoho. Pokud je nakládka vychystaná, zkrátí to dobu nakládaní z hodiny na patnáct minut, coţ je efektivní úspora času. Na palety je nutné vychystat potřebné mnoţství výrobků a připravit je na určené místo. Další den potom probíhá nakládka ve spolupráci s řidičem.

2.4.6 Aktuální stav skladu Následující tabulka uvádí aktuální stav skladových zásob. Ve skladě v pivovaru se skladují nejen piva zde vyrobená, ale také piva z dalších pivovarů společnosti KBT. V tabulce je přehledně zobrazen uskladněný sortiment v paletových jednotkách. Aktuální stav skladu (duben 2011) Vyrobeno v pivovaru Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora

Výrobek Artézia neperlivá f.6/1,5PET Artézia neperlivá la.20/0,33l Artézia perlivá f.6/1,5PET Artézia perlivá la.20/0,33l Granát ČH tm.leţ. keg 30l Granát ČH tm.leţ. la.20/0,5l Grena f.6/1,5PET Grenakeg 30l Grenakeg 50l Grena la.20/0,33l Kamelot sv.leţ. keg 30l Kamelot sv.leţ. keg 50l Kamelot sv.leţ. la.20/0,5l Kernptm.výč. keg 30l Klášterní tm.výč. keg 30l Koala f.6/1,5PET Koala keg 30l Koala keg 50l Koala la.20/0,33l Kombajnérka f.6/1,5PET Kombajnérka keg 50l Kvasar sv.spec. la.20/0,5l Limo Citron keg 50l Limo Kofitakeg 50l Limo Oranţ keg 50l Modrá Luna sv.spec. keg 20l Páter sv.leţ. keg 20l Páter sv.leţ. keg 50l Páter sv.leţ. la.20/0,5l Soda keg 50l Sylvána f.6/1,5PET Tas sv.výč. keg 30l

Počet palet 0,7 0,2 0,4 0,6 0,7 3,7 0,7 0,8 0,6 0,1 3,3 7,2 0,5 1,4 2,2 0,3 1,3 1,3 0,4 0,3 0,7 0,2 0,4 2,5 2,6 0,2 6,9 19,4 4,3 0,2 0,1 1,6 41

Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Černá Hora Janáček Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Klášter Klášter Klášter Klášter Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan

Tas sv.výč. keg 50l Tas sv.výč. la.20/0,5l V.KrasličákČ.sv.výč.och. nef.keg 30l Velen sv.pšeničnékeg 30l Velen sv.pšeničné la.20/0,5l Vita f.6/1,5PET Vita la.20/0,33l Comeniussv.spec. la.20/0,5l Argus 4,1% sv.výč. la.20/0,5l Deep 4,0% sv. la.20/0,5l Deep 4,9% sv. la.20/0,5l Deepsv.nealk. la.20/0,5l Jeţek 11 sv.leţ. keg 15l Jeţek 11 sv.leţ. keg 30l Jeţek 11 sv.leţ. keg 50l Jeţek 11 sv.leţ. kr.la.10/0,5l:PROMO Jeţek 11 sv.leţ. krt.la.10/0,5l Jeţek 11 sv.leţ. la.20/0,5l Jeţek 11 sv.leţ. MP la.8/0,5l Jeţek 11 sv.leţ.nefiltr. keg 30l Jeţek 11 sv.leţ.nefiltr. keg 50l Jeţek 12 sv.leţ. la.20/0,5l Jihlavský Grand sv.spec. keg 30l Jihlavský Grand sv.spec. la.20/0,5l Karton Mixpack 7/0,5l naplněný Karton Mixpack II 7/0,5l naplněný Karton Mixpackpromo 7/0,5l naplněný Linie sv. la.20/0,5l Pivo 3,7% sv. la.20/0,5l Pivojsv.výč. la.20/0,5l Sklepní sv.výč.nef. keg 30l Šenkovnísv.výč. keg 30l Šenkovnísv.výč. keg 50l Šenkovnísv.výč. la.20/0,5l Tel.Zachariáš 14 sv.spec. keg 30l Tel.Zachariáš 14 sv.spec. la.20/0,5l Vévoda sv.leţ. keg 30l Klášter sv.výč. keg 50l Klášter 11 sv.leţ. keg 50l Klášter 11 sv.leţ.kv. keg 30l Klášter sv.výč. keg 50l:PROMO Schwarzenberg sv.výč. keg 30l Lobkowicz Premium sv.leţ. 24/0,33l Lobkowicz Premium sv.leţ.20/0,5l Lobkowicz Premium sv.leţ.20/0,5l Lobkowicz Premium sv.leţ.keg 15l Lobkowicz Premium sv.leţ.keg 30l Lobkowicz Premium sv.leţ.keg 50l

8,3 1,3 0,1 0,6 0,4 0,3 0,6 2,8 22,0 54,0 94,0 26,0 2,3 27,9 149,5 0,0 16,7 132,8 8,7 0,1 0,6 0,5 6,8 13,0 5,8 1,9 16,1 5,6 34,0 54,6 0,1 3,1 40,8 24,5 5,4 10,0 0,6 1,5 1,0 0,2 0,1 0,3 0,5 10,5 0,5 3,3 5,3 1,4 42

Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Platan Rychtář Rychtář Rychtář Rychtář Rychtář Rychtář Rychtář Rychtář Vysoký Chlumec Vysoký Chlumec

Lobkowicz Premium sv.leţ.MP8/0,5l Merlintm.leţ. keg 15l Merlintm.leţ. keg 30l Merlintm.leţ. la.24/0,33l Nealko Lobkowicz Prem. keg 15l Nealko Lobkowicz Prem. keg 30l Nealko Lobkowicz Prem. la.20/0,5:PROMO Nealko Lobkowicz Prem. la.20/0,5l Nealko Lobkowicz Prem.la24/0,33l P.Perlasv.spec. la.20/0,5l Platan Prem.sv.leţ. keg 30l Platan sv.leţ. keg 30l Platan sv.leţ. keg 50l Platan sv.leţ. la.20/0,5l Platan sv.leţ. MP la.10/0,5l Platan sv.nealk. la.20/0,5l Protiv. Granát ptm.leţ. la.20/0,5l Schwarzenberg sv.výč. keg 50l Schwarzenberg sv.výč. la.20/0,5l Rychtář Klasik sv.výč. la.20/0,5l Rychtář Naturleţ.nef. keg 30l Rychtář Prem.sv.leţ. la.20/0,5l Rychtář Prem.sv.leţ. MP la.8/0,5l Rychtář Spec.sv.spec. la.20/0,5l Rychtář Standard sv.výč. keg 30l Rychtář Standard sv.výč. keg 50l Rychtář Standard sv.výč. la.20/0,5l Démon ptm.speciálkeg 30l Démon ptm.speciál la.20/0,5l Celkem na skladě

0,8 2,4 0,4 0,4 1,3 1,4 0,1 14,7 0,4 7,7 0,2 0,2 0,1 0,3 2,7 12,1 7,1 0,7 4,5 9,9 0,9 140,8 4,0 6,0 1,5 0,8 9,5 0,4 8,5 1 101,8

Tabulka č. 11: Aktuální stav skladu

Pro znároznění uvádím následující stručnou tabulku, kde je přehledně vidět, kolik palet má ve skladě aktuálně jihlavský pivovar a kolik je zde uloţeno palet z cizích pivovarů. Aktuální stav skladu Pivovar Černá Hora Janáček Jihlava Klášter Platan Rychtář Vysoký Chlumec Celkem

Počet palet 77,1 2,8 757,5 2,8 79,3 173,3 8,9 1 101,8

Tabulka č. 12: Aktuální stav skladu

43

Nejvíce palet zaujímají palety s výrobky jihlavského pivovaru, významný počet palet je zde s výrobky z pivovaru Rychtář a Platan. Nejmenší zastoupení mají v jihlavském skladu piva z pivovaru Janáček a Klášter. Na následujícím grafu je aktuální zastoupení pivovarů v jihlavském skladu znázorněno graficky. Na grafu je patrné, ţe nejvýznamnější zastoupení zásob na skladě má jihlavský pivovar, coţ je přirozené.

Aktuální stav skladu Vysoký Chlumec

Černá Hora Janáček

Rychtář Platan Klášter

Jihlava

Obr. č. 13: Graf aktuálního stavu skladových zásob

Přibliţná kapacita skladu, o níţ se zmiňuji výše spolu s uspořádáním skladu, je asi 1911 palet. Aktuální obsazení skladu činí asi 1101,8 palet. Následující tabulka ukazuje vyuţití skladové plochy v procentech. Využití plochy skladu Kapacita skladu Vyuţitá kapacita

Počet palet 1911 1 101,8

Plocha skladu 49,00% 28,25%

Černá Hora Janáček Jihlava Klášter Platan Rychtář Vysoký Chlumec

77,1 2,8 757,5 2,8 79,3 173,3 8,9

1,97% 0,07% 19,42% 0,07% 2,03% 4,44% 0,22%

Tabulka č. 13: Využití plochy skladu

44

Následující graf zobrazuje aktuální vyuţití paletových prostor. Je evidentní, ţe je zde dostatek volného místa. Aktuálně je vyuţito 28,25% dostupné kapacita palet, která činí 49% z celkové plochy skladu.

Využití paletových prostor 50,00% 40,00%

Dostupná kapacita paletových prostor

30,00%

Aktuálně využitá kapacita paletových prostor

20,00% 10,00% 0,00%

Obr. č. 14: Graf znázorňující využití paletových prostor

2.4.7 BOZP, PO a HACCP BOZP, PO a HACCP jsou velice široké obory, které se v několika bodech dotýkají i logistiky. V pivovaru existují směrnice upravující řízení BOZP a PO, řízení rizik, vydávání OOPP. Dále je zde vedena kniha úrazů, dopravně-provozní předpis a místní řád skladu. V pivovaru je samozřejmostí školení BOZP a PO, které zaměstnanci absolvují jedenkrát za dva roky. Zaměstnanci dále musí docházet na pravidelné zdravotní prohlídky. Probíhá zde také školení řidičů VZV a to jedenkrát za rok, školení první pomoci a jiné. Se skladováním souvisí také HACCP. To se týká především deratizace a kontroly teploty ve skladu. Samozřejmostí je, ţe zaměstnanci musí vlastnit zdravotní průkaz.

2.4.8 Inventarizace a evidence Cílem inventarizace je zjistit skutečný stav zboţí a obalů v daný den na daném skladu a zajistit denní aktuálnost dat. Je nutné sklady zajistit proti inventurním rozdílům, krádeţím a chybám v dokladech při jejich zpracování. Mezi povinnosti v oblasti inventarizace patří:

45



Denně zadávat do informačního systému všechny skladové pohyby, které byly fyzicky provedeny (zejm. příjem zboţí z výroby, příjem zboţí od dodavatelů, výdej obalů do výroby, meziskladové přesuny)



Pravidelně řešit v informačním systému pivo na přepracování, pivo na vylití, reklamace a rozbitné



Denně sčítat fyzické stavy zboţí ve skladech a zadávat tuto skutečnost do informačního systému



Denně vyhodnocovat a dohledávat inventurní rozdíly zboţí a zdůvodňovat je



Minimálně týdně sčítat fyzické stavy obalů a palet a zadávat tuto skutečnost do informačního systému



Týdně vyhodnocovat a dohledávat inventurní rozdíly obalů a zdůvodňovat je



V případě

vyhlášení

zúčtovatelné

inventury

zajistit

její

průběh

dle

harmonogramu a postupů 

Zajistit administrativu denních, týdenních a zúčtovatelných inventur

Ve skladě se zaměstnanci musí řídit nařízenými doporučeními. Jsou stanoveny odpovědnosti, přerozděleny činnosti, stanoveny termíny pro pravidelné činnosti a odpovědnosti za ně. Je zde zajištěna informovanost a disciplína zaměstnanců skladu. Dohlíţí se zde na omezování či rušení fiktivní zásoby. Minimalizují se skladové poloţky. Sklad je organizovaný, výrobky se třídí, rovnají a stohují. Probíhá zde revize toku dokladů, aby nedocházelo ke krádeţím ze strany řidičů a zaměstnanců. Chybí zde však prevence proti krádeţím z okolí, např. noční střeţení objektu, dostatečný kamerový systém apod. Díky tomuto nedostatečnému zabezpečení dochází k častým inventarizačním rozdílům.

46

2.6Návrhy racionalizačních opatření 2.6.1 Návrhy v rámci distribuce O rámci distribuce, v oblasti dopravy si stojí pivovar velice dobře. Výsledky prodejů výrobků oproti loňskému roku vzrostly a to navzdory tomu, ţe trh piva obecně klesá. Výborné výsledky jsou jistě zapříčiněny kvalitním řízením distribuce, pouţíváním softwaru v oblasti rozvozových směrů a rozvozových dní, optimálním rozdělením zákazníků do oblastí (projekt GEO) i pouţíváním softwaru RIRO pro plánování optimálních tras. V rámci distribuce jsem navrhla pouze doplňková opatření, která by zkvalitnila především kvalitu sluţeb zákazníkům. Jedná se o: 1. GPS8 sledování vozidel 2. SMS9 zprávy zákazníkům. GPS sledování vozidel by zvýšilo úroveň sluţby, protoţe pivovar by získal on-line přehled o řidičích na trasách a mohl by tak lépe informovat zákazníka o jeho dodávce. Zároveň by vznikl tlak na řidiče, kteří by museli striktně dodrţovat naplánovanou trasu a čas dodávky. Předešlo by se zbytečně najetým kilometrům a tím i vyšším nákladům. SMS zprávy zákazníkům by také zvýšili kvalitu sluţby. Kaţdý zákazník by, po jeho souhlasu, obdrţel vţdy stručné přesné informace o jeho objednávce: přesný čas dodání, objem zboţí, cenu za dodanou objednávku apod.

2.6.2 Návrhy v rámci skladování Co se týká skladování, je zde široký prostor pro zlepšení. V rámci skladování jsem navrhla základní, spolu související, opatření. Jedná se o investici do nové lahvové linky, nové manipulační techniky a změnu v uspořádání skladu. Lahvová linka Nyní je lahvová linka schopná pracovat pouze s jednou paletou, resp. podávací stůl na depaletizaci i paletizaci je uzpůsoben na jednu paletu přepravek na šířku. Při zavedení podávacího stolu na manipulaci s dvěma paletami na délku by se zde zvýšila efektivnost skladníka i vozíku o 100%. Investice do nového podávacího stolu je odhadována na 1 200 000 Kč. Díky razantnímu zvýšení efektivnosti by se ale tato 8 9

Global Positioning System Short Message Service

47

investice vyplatila, jelikoţ mzda skladníka za rok činí cca. 400 000 Kč, pronájem vozíku za rok 150 000 Kč a náklady na provoz vozíku za rok činí 100 000 Kč. Z toho se dá odhadnout návratnost investice necelé 2 roky. Manipulační technika S novou linkou samozřejmě souvisí i investice do nové manipulační techniky, která by byla nutná. Je to další investice, ale zde nutno říci, ţe nynější manipulační technika je uţ velmi zastaralá a její provoz je nákladný. Z pohledu cash-flow by se vlastně o investici nejednalo, protoţe manipulační technika se pronajímá na operativní leasing s full-servisem10, kde jde pouze o měsíční splátky cca. 12 000 Kč / vozík / měsíc. Nové uspořádání skladu Nové uspoření skladu je důleţitou součástí racionalizace. Podle mého názoru by toto racionalizační opatření významně prospělo logistickým činnostem a ovlivnilo příznivě celkové logistické náklady. Nyní je sklad uspořádán „na šířku“ a manipulace s paletami není příliš efektivní. Díky změně uspořádání skladu by nová manipulační technika pracovala se dvěma paletami vedle sebe najednou. S obnovou manipulační techniky by byla změna uspořádání palet nutná. Na obrázku č. 15 je znázorněn návrh nového uspořádání skladu. Toto nové uspořádání paletového skladu by výrazně zvýšilo efektivitu skladových činností. Oproti jedné paletě, se kterou se manipuluje při aktuálním uspořádání skladu, by se nově manipulovalo se dvěma paletami najednou, coţ je zvýšení efektivity 100%. Sníţili by se také náklady na provoz manipulační techniky. Při aktuálním vození jedné palety vozík najede určitý počet kilometrů. Při manipulace se dvěma paletami by se tyto najeté kilometry výrazně sníţily a tím by také došlo ke sníţení nákladů na pohonné hmoty. Výrazně niţší by v tomto případě bylo také fyzické opotřebení manipulační techniky. Je evidentní, ţe zmíněné tři základní slabé stránky skladu spolu úzce souvisí a stejně tak spolu souvisí tři základní navrhovaná racionalizační opatření. Realizace těchto návrhů by příznivě ovlivnila především efektivitu skladových činností a tím celkovou aktivitu skladu.

10

Full-service leasing je dominantní formou operativního leasingu u osobních a užitkových vozidel. Tento produkt využívají jak velké nadnárodní korporace, tak malé tuzemské firmy nebo podnikatelé a živnostníci.

48

Návrh na nové uspořádání skladu

Obr. č. 15: Plán pro nové prostorové uspořádání skladu

Jak je vidět v následující tabulce č. 14, vyuţití skladu by zůstalo podobné jako při nynějším uspořádání skladu. Podstatné zde ale je, ţe by se manipulovalo se dvěma paletami najednou a tím se razantně sníţili náklady na provoz manipulační techniky. Zásadní vliv by tato změna měla především na aktivitu skladu. Kapacita skladu (vnitřního) m2 paletová stání vyuţitá plocha štosování vyuţitelnost štosování finální kapacita palet

1289 538 42% 3 70% 1300

Tabulka č. 14: Kapacita skladu

49

Vychystávací zóna Přínosem pro skladovou činnost by bylo také vymezení vychystávací zóny. Nyní totiţ skladník při kompletaci objednávky jezdí s manipulační technikou po celém skladu a průběţně kompletuje objednaný sortiment. Je to nákladné z hlediska času i provozu manipulační techniky. Pokud by zde byla vychystávací zóna, kde by byly k dispozici zbytkové palety, skladník by měl sortiment na jednom místě a kompletace objednávek by byla rychlejší a méně nákladná. Vychystávací zóna je prostorově náročná, ale v jihlavském skladu by to nebyl problém. Sklad je dostatečné velký a tento návrh je určitě reálný. Na následujícím obrázku je znázorněn plán skladu s vychystávací zónou.

Obr. č. 16: Plán zobrazující umístění vychystávací zóny

50

Závěr Společnost PIVOVAR JIHLAVA je výrobní podnik s dlouholetou tradicí. Na základě získaných informací, jejich pozorování, zpracovávání a vyhodnocení, mohu říci, ţe v rámci distribuce je podnik na velmi vysoké úrovni. Distribuce je řízena tak, aby byla efektivní. Vzhledem k její návaznosti na náklady je jí v pivovaru věnována mimořádná pozornost Plánování oblasti přepravy je podporováno moderními projekty a systémy, coţ má, dle mého názoru, zásadní vliv na efektivnost distribuce. Úroveň v oblasti skladování se však pohybuje na niţším stupni, protoţe sklady byly vystavovány postupně během let a nenavazují na sebe výškově, manipulační technika je zastaralá a její provoz tudíţ nákladný, lahvová linka pracuje neefektivně a málo efektivní je také prostorové uspořádání skladu. Na rezervy ve skladování poukazuje práce v kapitole 2.6.2 Návrhy v rámci skladování. Zde navrhuji organizační skladová opatření vycházející z moderní teorie průtokových skladů. Racionalizační opatření, která jsem navrhla, by měla podniku prospět a zvýšit především efektivnost skladových činností. Jak jsem zjistila, z konzultace se zástupcem podniku, společnost si je vědoma veškerých nedostatků a plánuje realizaci mnoha opatření pro zvýšení efektivnosti logistiky. Obsahem plánů společnosti jsou i opatření, která se shodují s mými návrhy. Cílem práce bylo analyzovat stav firmy v oblasti distribuce zaměřené na přepravu a v oblasti skladování a dle pozorování, porovnání a vyhodnocení získaných informací navrhnout racionalizační opatření pro tyto oblasti. Hlavní cíl je podrobně rozveden z hlediska logistických činností. Práce obsahuje podrobné analýzy distribuce a skladování, na základě kterých doporučuji výše zmíněné dílčí návrhy racionalizačních opatření. Věřím, ţe stanovený cíl se mi tímto podařilo splnit ve všech směrech.

51

Seznam použité literatury Odborná literatura 1. DANĚK Jan. Logistika. 1. vyd. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2004. 190 s. ISBN 80-248-0705-X 2. LAMBERT Douglas a kol: Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboţí. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 589 s. ISBN 80-7226-221-1 3. LUKŠŮ Vladimír. Logistika 1. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. 269 s. ISBN 80-245-0166-X 4. PERNICA Petr. Logistický management. Praha: Radix, 1998. 659 s. ISBN 80-86031-13-6 5. PERNICA Petr. LOGISTIKA pro 21. století. 1., 2., 3. díl. 1. vyd. Praha: Radix, 2005, 570, 536, 612s. ISBN 80-86031-59-4 6. SCHULTE Christof. Logistika. 1.vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-85605-87-2 7. SIXTA Josef, MAČÁT Václav. LOGISTIKA: Teorie a praxe. 1. vyd. Brno: CP Books, a.s., 2005. 315 s. ISBN 80-251-0573-3. 8. SVOBODA, V: Dopravní logistika. 1. vydání Praha, vydavatelství ČVUT 2004, 115 s. ISBN 80-01-02914-X 9. VANĚČEK, D: Logistika 1. díl. 2. vydání přepracované České Budějovice, ZF JU 2003, 216 s. ISBN 80-7040-323-3 10. VANĚČEK, D: Logistika 2. díl. 1. vydání České Budějovice, ZF JCU 2004, 131 s. ISBN 80-7040-157-5 Internetové stránky http://www.pivovar-jihlava.cz/ http://www.kbrewery.cz/

52

Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1: Nabídkový list pivovaru Rychtář Příloha č. 2: Nabídkový list pivovaru Janáček Příloha č. 3: Nabídkový list pivovaru Jihlava Příloha č. 4: Nabídkový list pivovaru Vysoký Chlumec Příloha č. 5: Nabídkový list pivovaru Klášter Příloha č. 6: Nabídkový list pivovaru Platan Příloha č. 7: Nabídkový list pivovaru Černá Hora Příloha č. 8: Nabídkový list Lobkowicz Premium Merlin černý Příloha č. 9: Nabídkový list pivovaru Černá Hora - LIMO Příloha č. 10: Nabídkový list LIMO Příloha č. 11: Ceník pivních speciálů program Cesta pivních znalců

53