Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství
PODNIKOVÁ LOGISTIKA KONKRÉTNÍ FIRMY Business logistics of company Bakalářská práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Doc. Ing. Antonín Stehlík,CSc.
Michaela Šenková
Brno, Květen 2007
J mé no a p ř í j me ní a ut or a:
Michaela Šenková
Ná z e v b aka l á ř s ké pr á c e:
Podniková logistika konkrétní firmy
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
Business logistics of company
Ka t e dr a:
Podnikové hospodářství
Ve d ou c í di p l omo vé p r á c e:
Doc. Ing. Antonín Stehlík,CSc.
Ro k ob ha j ob y:
2007
Anotace Předmětem bakalářské práce „Podniková logistika konkrétní firmy“ je analýza a zhodnocení současného stavu logistiky v konkrétní firmě. Oblast logistiky je velmi široká, proto se práce blíže věnuje distribuční logistice a s tím souvisejícím okruhům jako balení, manipulace, skladování, přeprava a komunikace. V teoretické části se seznámíme blíže se systémovým pojetím logistiky a dále pak s jednotlivými okruhy distribuční logistiky. V praktické části se zabýváme analýzou distribuční logistiky v potravinářském závodě Oneš a dále pak návrhy opatření na zlepšení odhalených nedostatků.
Annotation The goal of this bachelor´s work named „Business logistics of company“ is to analyze and evaluate actual state of logistics of company. The logistics section is very wide, that´s why the work is more closely attending to distributive logistics and related circles such as package, manipulation, stocking, transportation and comunication. In the theoretic part we can acquaint us with system conception of the logistics and followed by individual circles of distributive logistics. In practical part we are engaged in analysis of distributive logistics in a food factory named Oneš and next in proposals of arrangements for improvement faul detection.
Klíčová slova logistika, distribuční logistika, balení, manipulace, skladování, přeprava, komunikace
Keywords logistics, distributive logistics , package, manipulation, stocking, transportation, comunication
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podniková logistika konkrétní firmy vypracovala samostatně pod vedením Doc. Ing. Antonína Stehlíka,CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 25. května 2007 Michaela Šenková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Doc. Ing. Antonínu Stehlíkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji společnosti ZP Šumvald a.s. za poskytnuté informace a konzultace.
OBSAH OBSAH.......................................................................................................................................7 ÚVOD .........................................................................................................................................9 1
2
Logistika ...........................................................................................................................10 1.1
Vývoj pojmu logistika.........................................................................................................10
1.2
Systémové pojetí logistiky ..................................................................................................11
1.2.1
Logistický řetězec ..........................................................................................................................11
1.2.2
Logistické systémy.........................................................................................................................11
1.2.2.1
Vymezení pojmu ..................................................................................................................11
1.2.2.2
Členění logistického systému ...............................................................................................12
Distribuční logistika.........................................................................................................16 2.1
Distribuční řetězce ..............................................................................................................16
2.1.1
Struktura distribučního řetězce ......................................................................................................16
2.1.2
Funkce distribučního řetězce .........................................................................................................17
2.2
Služby zákazníkům.............................................................................................................17
2.2.1
Nabízené služby .............................................................................................................................17
2.2.2
Kvalita zákaznických služeb..........................................................................................................18
2.3
Způsoby distribuce výrobků..............................................................................................18
2.3.1
Postupná distribuce ........................................................................................................................19
2.3.2
Přímé dodávky ...............................................................................................................................19
2.3.3
Kombinovaný systém.....................................................................................................................19
2.4
3
Balení, skladování, manipulace, přeprava, komunikace.................................................19
2.4.1
Balení .............................................................................................................................................19
2.4.2
Skladování .....................................................................................................................................21
2.4.2.1
Funkce skladování................................................................................................................21
2.4.2.2
Členění skladů ......................................................................................................................21
2.4.2.3
Výběr stanoviště distribučních skladů ..................................................................................23
2.4.3
Manipulace.....................................................................................................................................26
2.4.4
Přeprava .........................................................................................................................................26
2.4.5
Komunikace ...................................................................................................................................28
Distribuční logistika potravinářského závodu Oneš.......................................................29 3.1
Popis společnosti .................................................................................................................29
3.2
Organizační uspořádání společnosti .................................................................................30
3.3
Balení a manipulace............................................................................................................33
3.4
Skladování ...........................................................................................................................34
3.5
Přeprava ..............................................................................................................................35
3.6
Komunikace ........................................................................................................................38
3.7
Návrhy a doporučení na zlepšení ......................................................................................39
ZÁVĚR .....................................................................................................................................42 Seznam použité literatury a ostatních zdrojů..........................................................................43 Seznam obrázků, tabulek a grafů............................................................................................44 Seznam příloh...........................................................................................................................45
ÚVOD V současné době se problematice logistiky dostává velká míra pozornosti. Je to důsledek liberalizace světového obchodu, důsledek pokračující exploze informační technologie, důsledek pokračující globalizace světového trhu, jenž vede ke vzniku podniků operujících na světové bázi a v neposlední řadě i důsledek orientace podniků na oblast kvality a spokojenosti zákazníků [5]. Nejvyšším cílem logistického řízení je přemístění zboží, informací, energie nebo osob v požadovaném složení a kvalitě v žádaném okamžiku na požadované místo při optimálních nákladech a s úrovní služeb vyhovujících nárokům odběratele. V úvodu teoretické části se seznámíme s vývojem pojmu logistika od jeho vzniku až po současný význam. Poté se zaměřím na systémové pojetí logistiky, zejména pak na logistické systémy a jejich členění dle různých kritérií. Druhá kapitola pojednává o distribuční logistice. Vysvětlíme si pojem distribuční řetězec a dále se potom budeme věnovat jednotlivým oblastem distribuční logistiky a to balení, manipulace, skladování, přeprava a komunikace. Praktické části je věnována třetí kapitola, ve které rozebereme současný stav distribuční logistiky v potravinářském závodě Oneš společnosti ZP Šumvald a.s. Důležitými oblastmi budou zejména oblasti skladování a přepravy, ve kterých si
přiblížíme
současný
problém, se kterým se podnik potýká. V poslední části této kapitoly se seznámíme s řešením vedoucím ke zlepšení současného stavu. Cílem této bakalářské práce je analýza a zhodnocení současného stavu logistického managementu potravinářského závodu Oneš společnosti ZP Šumvald a.s. a navržení řešení, která by mohla vést k jeho zlepšení. Vzhledem k tomu, že oblast logistiky je velmi široká, budu se dále zabývat pouze distribuční logistikou a jejími dílčími oblastmi balení, manipulace, skladování, přeprava a komunikace. . Při zpracování použiji metodu individuálního řízeného rozhovoru s jedním z manažerů společnosti. Dále využiji analýzu podnikových materiálů.
9
1 Logistika 1.1 Vývoj pojmu logistika Název logistika je termín, který je používán již po několik století. Etymologický původ tohoto slova můžeme hledat hned v několika řeckých slovech např. lego (myslet), logos (slovo, rozum, počítání), logistikon (důmysl, rozum) , logista, což byl titul v Římských a Byzantských armádách. Už v 10.století byzantský král Leontos VI. (886-911) označil logistikou celý proces zásobování a zabezpečení armád střelivem, zbraněmi, potravinami apod. Tento pojem se však posléze načas vytratil z vojenské terminologie. Znovu byla logistika uplatněna jedním z tvůrců vojenské teorie 19.století, francouzským generálem švýcarského původu, AntoineHenri Jominim.
Ten ve svém díle
vydaném v roce 1837 v Paříži s názvem „Náčrt
vojenského umění“ hovoří o důstojnické funkci „major generál de logis“ jako o „ důstojnících, kteří zajišťují ubytování a tábory pro útvary, určují pochodové směry při přesunech a upřesňují je podle místních podmínek“. V roce1862 bylo uvedené dílo přeloženo také v USA a
Jominiho myšlenky byly prakticky uplatněny v oblasti vojenského
námořnictva. Za druhé světové války došlo k úspěšnému uplatnění logistiky včetně jí využívaného matematického aparátu umožňujícího účinně řešit problém zásob, dopravní a rozmisťovací problémy a další, při přípravě a provádění operací spojeneckých vojsk na západní frontě. Uvedené vedlo po skončení války k rozšíření logistiky na řešení obdobných problémů ve sféře civilní. První ucelené texty o logistice se začínají objevovat na počátku 60.let. Téměř ve stejné době přichází významný autor, obchodní expert a konzultant Peter Drucker s myšlenkou, že logistika je jednou z posledních možností a příležitostí, kde mohou podniky zvýšit svou efektivnost [5]. Tyto faktory nakonec přispěly k tomu, že se zájem o logistiku významně zvýšil. V 70.letech došlo ke značnému a úspěšnému rozšíření logistiky zejména v USA. V této době dochází také k úspěšnému rozšíření realizace i v Evropě. V 80.letech se začíná prosazovat systém integrované logistiky, která vychází z filozofie konkurenční výhody logistiky postavené na informačních tocích.[9]. Na první místo je kladeno uspokojení potřeb zákazníka. V současné době se o logistika zabývá pohybem materiálu, osob a případně i dalších objektů. Zahrnuje pohyb od zdrojů až po konečnou spotřebu. Nezabývá se ale jen pohybem 10
výše uvedených, ale také vším, co je k tomu potřebné tzn.informací, řízení. Logistika je uplatňována v mnoha odvětvích, např. v průmyslu, obchodě, dopravě, ve vojenství.
1.2 Systémové pojetí logistiky Toto pojetí vychází z předpokladu, že řešení jednotlivých dílčích opatření na úseku celého logistického řetězce nevede k optimálnímu řešení, ale že je třeba dosáhnout toho, aby jednotlivé části byly podřízeny vyššímu celku, systému [11].
1.2.1 Logistický řetězec Za klíčový pojem logistiky je považován logistický řetězec. Řetězec je účelné uspořádání množiny technických prostředků pro uskutečňování logistických cílů. V systému jde o přemísťování věcí (osob) a přemísťování informací (nosičů informací, signálů apod.). Cílem může také být přemísťování energií a financí. Logistický řetězec je nejdůležitější pojem logistiky. Jedná se o dynamické propojení trhu spotřeby s trhy surovin, materiálů a dílů v hmotném a nehmotném stavu vycházející od poptávky konečného zákazníka nebo se váže na konkrétní zakázky. V řetězci se vyskytují pasivní prvky: suroviny, materiál, nedokončené výrobky, zboží, obaly,odpad, informace apod. a dále aktivní prvky tj. prostředky, jejíchž působením se toky pasivních prvků realizují. Jako příklady aktivních prvků můžeme uvést technické prostředky pro manipulaci, přepravu, skladování, balení a fixaci a technické prostředky sloužící operacím s informacemi včetně lidské složky [7].
1.2.2 Logistické systémy
1.2.2.1 Vymezení pojmu Pod pojmem systém chápeme účelově definovanou množinu prvků (elementů) a množiny vazeb (relací) mezi nimi, které spolu určují vlastnosti, chování a funkce systému jako celku.[9] Logistiku jako systém definujeme jako cílově orientovanou strukturu potenciálů a činností, zaměřenou na dosažení specifických výkonových cílů v rámci celého podniku. [3]. Řešení jednotlivých dílčích opatření na úseku celého logistického řetězce nevede k optimálnímu řešení, proto je třeba dosáhnout toho, aby jednotlivé části byly podřízeny vyššímu celku, systému. Pod pojmem chování logistického systému rozumíme způsob realizace cílů systému, resp.způsob jeho reakce na podněty (přizpůsobení). Z toho nám vyplývá, že chování 11
logistického systému jako celku je chováním adaptivním, při kterém se systém přizpůsobuje parametrům, respektive hodnotám parametrů vnějších vazeb (tzn.logistický systém má zákaznicky orientované chování). Za cíl logistického systému v oblasti hospodářské logistiky, respektive integrované logistiky, bývá považováno posílení pozice podniku, respektive konkurenční výhoda. Jako funkce systému rozumíme postupné nabývání takových stavů struktury, chování a vytváření takových výstupů logistického systému, které vedou k dosažení požadovaných cílů systému. Jako odolnost systému můžeme rozumět jeho schopnost přizpůsobovat se všem vnitřním a vnějším změnám při zachování stability a spolehlivosti systému. Spolehlivostí systému označujeme tu vlastnost systému, která mu umožňuje po stanovenou dobu plnit žádoucí a předem definovanou funkci. Pro systémy je také typická entropie a negentropie a dále také holismus. Entropie značí míru neurčitosti a neuspořádanosti systému a její růst označuje procesy degradační. Naopak negentropie, což znamená negativní entropie, znamená míru uspořádanosti systému a její růst charakterizuje procesy progresivní, vývojové, zvyšování uspořádanosti systému. Holismus se vyznačuje tím, že chápe celek jako souhrn jednotlivých částí nabývajících nové, vyšší vlastnosti, které jsou nezávislé na jeho částech.
1.2.2.2 Členění logistického systému Nutnost rozlišování logistických systémů nám vyplývá z rozdílů, které vychází z různých uspořádání logistického systému. Podstatný vliv na tyto rozdíly mají záběr a rovina pohledu daného logistického systému.[10.] Institucionální vymezení logistiky Podle tohoto vymezení rozlišujeme logistické systémy podle druhu a počtu institucí pozorovaných v systému. Existují tak tři rozlišné subsystémy: makrologistika, mikrologistika a mezologistika (viz obr.).
12
Obr 1
Institucionální vymezení logistických systémů[10, str.98] Logistika
Makrologistika
Nemocniční logistika
Mikrologistika
Vojenská logistika
Podniková logistika
Průmyslová logistika
Mezologistika
Logistika ostatních organizací
Obchodní logistika
Kooperace podniků zasilatelských služeb
Kooperace podniků logistických služeb
Koop.mezi podniky log.služeb a zasilat.organ.
Logistika služeb
Vnitropod niková logistika
Vnitropod niková logistika
Vnitropodn iková logistika
Mezipodni ková logistika
Mezipodni ková logistika
Mezipodn iková logistika
Makrologistický systém má povahu národohospodářskou. Můžeme jím označit např. systém dopravy zboží v daném národním hospodářství. Systémy mikrologistiky se týkají pouze jednotlivých částí hospodářských oblastí. Je to systém, který slouží jednotlivým veřejnoprávním a soukromým organizacím, např.vozový park daného podniku. Mezologistické systémy leží někde mezi makro- a mikrologistikou. Zahrnuje systém dopravy zboží spolupracujících organizací, který se odvíjí v daném odbytovém kanále, např. mezi průmyslovým dodavatelem, velkoobchodem, maloobchodem a použitou spediční organizací. Narozdíl od mikrologistika přesahuje mezologistika právní hranice jednotlivých organizací. Funkční vymezení logistiky Toto vymezení vychází z fází toku zboží. •
I.fáze: Zahrnuje tok surovin, tok pomocných a provozních látek atd. To vše proudí od dodavatele na trhu pořízení až k pořizovacímu skladu průmyslového
13
podniku. Proto logistický systém, který se zabývá touto první fází nazýváme pořizovací logistika (popř.zásobovací logistika). •
II.fáze: Zde probíhá tok surovin, pomocných a provozních látek a dalších směrem od pořizovacího skladu do procesu produkce.Odtud plynou hotové výrobky určené pro zákazníka směrem do odbytového skladu. Tuto část logistického systému tak nazýváme výrobní logistika.
Pořizovací a výrobní logistiku souhrnně označujeme jako materiálová logistika. •
III.fáze: Tok hotových výrobků zde prochází odbytovým skladem místa produkce pokračuje dále přes regionální expediční sklady až k zákazníkovi na odbytovém trhu. Logistiku v této fázi označujeme distribuční logistika.
•
IV.fáze: Zde hovoříme o toku poškozeného nebo špatně vyexpedovaného zboží, které se vrací zpět k dodavateli. Tato část logistiky se nazývá logistika recyklace a likvidace odpadu.
Výše uvedené logistické systémy shrnujeme pod pojem podniková logistika. Členění podle toku materiálu Podle tohoto členění rozeznáváme většinou 2 podsystémy: logistiku průmyslovou a logistiku obchodní. •
Logistika průmyslová (výrobní) zahrnuje logistické procesy v oblasti výroby, a to od zásobování surovinami, výrobními prostředky včetně dopravy, přesunů materiálu uvnitř výroby až po výstup zboží z výrobního procesu. Tento subsystém spadá do oblasti materiálového hospodářství.
•
Logistika obchodní (oběhová) zahrnuje pohyb zboží od výroby až po zákazníka. To tedy znamená odbyt, dopravu, činnost velkoobchodu i maloobchodu. Tento systém můžeme zařadit do oblasti distribuce.
Někdy se můžeme také setkat s dalším samostatným subsystémem a to s logistikou dopravní. To může mít své opodstatnění u podniků, které se věnují dopravě jako své hlavní činnosti. Členění podle převažujících činností Podle tohoto členění rozlišujeme tři podsystémy: •
materiálový podsystém, který zahrnuje materiálový tok
•
plánovací a řídící podsystém, který zahrnuje plánování, řízení a kontrolu. Jinými slovy co přepravit, kdy, kam a za jakou cenu
14
•
informační podsystém, pod který zahrnujeme evidenci údajů, zajištění jejich zpracování, přenos, a vykazování. Hlavní úlohou je zde přesnost a rychlost předávání informací.
15
2 Distribuční logistika Předmětem distribuční logistiky jsou hotové výrobky a náhradní díly určené pro odběratele (zákazníka). Cílem distribuční logistiky není zabezpečit výhodný nákup a prodej, ale v prvé řadě jde o zabezpečení spolehlivého a rychlého přenosu výrobků a služeb, což následně vede ke zvyšování zisku, ale také k dosažení bezporuchového fungování trhu.
Obr 2
Distribuční logistika[10, str.153]
2.1 Distribuční řetězce Jako distribuční řetězec označujeme tu část logistického řetězce, která začíná okamžikem, kdy výrobek opustí výrobní podnik a končí u konečného zákazníka. Je tvořen souborem organizačních jednotek podnikatele a externích zprostředkovatelů, jejichž prostřednictvím jsou výrobky dodávány zákazníkům. [2].
2.1.1 Struktura distribučního řetězce U distribučních řetězců hovoříme o jejich délce a rozsahu. Délkou rozumíme počet distribučních stupňů mezi výrobcem a zákazníkem. Rozsah měříme počtem účastníků, kteří se na distribuci na daném stupni podílejí.
16
Podle počtu distribučních stupňů pak můžeme hovořit o přímé a nepřímé distribuci. U přímé distribuce jde o to, že je zde využit pouze jeden distribuční stupeň, to znamená, že výrobce dodává zboží přímo konečným zákazníkům. Naopak u nepřímé distribuce se zboží dostává ke konečnému zákazníkovi hned přes několik distribučních stupňů. Podle rozsahu distribuce pak rozlišujeme extenzivní, výběrovou a exkluzivní distribuci. U extenzivní distribuce je snahou, aby byly výrobky prodávány ve všech prodejnách, nebo všech prodejnách několika typů, nebo všech prodejnách jednoho typu, všech prodejnách v dané lokalitě. Pokud je výrobek zákazníkům k dispozici pouze ve vybraných prodejnách, pak hovoříme o výběrové distribuci. A pokud lze výrobek obdržet pouze na jednom nebo několika místech, pak jde o exkluzivní distribuci.
2.1.2 Funkce distribučního řetězce Rozlišujeme celkem pět funkcí distribučního řetězce: •
kompletace zboží – to znamená, že se vytvoří místo, kde se sdružují objednávky od více zákazníků a ty jsou pak sumarizovaně předávány dodavatelům, kteří je potom dodají objednateli, ten je kompletuje a dopravuje zákazníkům. Výsledným efektem těchto smíšených dodávek jsou snížené přepravní náklady.
•
přeprava
•
skladování
•
manipulace
•
komunikace
O některých výše uvedených funkcích budeme hovořit v další části práce.
2.2 Služby zákazníkům Prioritním ze základních cílů logistiky je splnění přání zákazníka. Je to způsobeno přechodem od trhu prodávajícího k trhu kupujícího. Proto mají služby zákazníkům velký význam.
2.2.1 Nabízené služby V podmínkách přechodu od trhu prodávajícího k trhu kupujícího, kdy existuje převaha nabídky na poptávkou a tím dochází k tomu, že zákazník (odběratel) je tím subjektem, který určuje podmínky dodání, cenu atd., nabývají stále více na významu služby dodavatele nabízené zákazníkům. Hovoříme o těchto službách: •
spolehlivost dodání
•
úplnost dodávek 17
•
krátké dodací lhůty
•
poskytované předprodejní a poprodejní služby (např.instalace výrobku u zákazníka, dodávky náhradních dílů a servisní služby, poskytování technické dokumentace k výrobku)
Z různých výzkumů vyplynulo, že zákazníci vnímají významnost jednotlivých služeb právě v uvedeném pořadí. K uvedeným nejvíce preferovaným složkám můžeme ještě doplnit následující: •
kvalita distribuce – projevuje se odesláním minimálního počtu nesprávných zásilek, nepoškozením zásilek, žádnými chybějícími nebo opožděnými dokumenty k zásilkám, atd.)
•
poskytování informací zákazníkům – např. o místě, kde se zásilka na cestě právě nachází, o přesné době jejího dodání, atd.)
2.2.2 Kvalita zákaznických služeb Služby je nutné měřit, abychom mohli stanovit jejich požadovanou úroveň. Stupeň kvality služeb můžeme měřit pomocí tzv.dodavatelského servisu. Ten zahrnuje: Dostupnost výrobků – měříme jako procento objednávek, které je podnik schopen pokrýt napoprvé z existujících zásob Dodávkový čas – označujeme jím období mezi převzetím a vyřízením objednávky. Určující je pro nás jeho průměrná délka, která by neměla být dlouhá ani krátká Objednávková připravenost – vyjadřuje schopnost realizovat v určených termínech a množstvích objednávku, a to i mimořádnou a zcela individuální Dodávková spolehlivost – jde o stupeň spolehlivosti, jakým jsou dodávky plněny. To znamená jak odpovídají objednanému sortimentu, množství, termínu, atd. Ve spojení s objednávkovou připraveností tvoří pro zákazníky velmi důležitá kritéria Variabilita dodávky – znamená možnost zákazníka určit vlastní dodací pravidla Kvalita zákaznických služeb závisí na mnoha faktorech, ke kterým patří zejména životní fáze výrobku.
2.3 Způsoby distribuce výrobků V praxi se můžeme setkat s několika distribučními systémy. Můžeme je shrnout do tří základních distribučních systémů[11].
18
2.3.1 Postupná distribuce V tomto systému využíváme velkosklady, do kterých se soustřeďují dodávky od několika výrobců. Z těchto jednotlivých dodávek jsou zde kompletovány dodávky do maloobchodní sítě. Jako příklad můžeme zmínit velkosklady potravin, kde se kompletují dodávky v různém sortimentu a různém množství pro jednotlivé potravinářské prodejny. Výhodou tohoto systému je úspora přepravních nákladů a rychlé uspokojení zákazníků z vhodně alokované sítě skladů.
2.3.2 Přímé dodávky V tomto systému jsou výrobky dodávány do místa spotřeby z jednoho nebo jen několika málo skladovacích míst. Dodavatel má k dispozici distribuční sklad, ve kterém soustřeďuje objednávky a zároveň je zde i vyřizuje. Jako výhodu můžeme zmínit, že zde dochází k vypuštění některých operací, které by se jinak v různých skladech opakovaly. Další výhodou je snížení zásob v distribučním kanálu. Tento systém má však také nevýhody a těmi jsou vysoké přepravní náklady, protože se zde uskutečňuje velký počet individuálních dodávek. Aby tento systém fungoval úspěšně, musí být zajištěna dobrá počítačová komunikace s odběrateli. Tento systém je využívám zejména při dodávkách většího množství surovin. Obdobou je jsou také dodávky na dobírku podle katalogů.
2.3.3 Kombinovaný systém Jde o kombinaci předchozích dvou systémů. S tímto systémem se můžeme v praxi setkat nejčastěji. Dodavatel se podle druhu výrobku a jeho množství rozhoduje, zda v distribuci využije mezisklady nebo výrobky dodá přímo.
2.4 Balení, skladování, manipulace, přeprava, komunikace Balení spolu se skladováním a přepravou řadíme k průřezovým logistickým činnostem, tzn. že se vyskytují ve všech částech logistického systému.
2.4.1 Balení Balení sortimentu má plnit několik různých úkolů. Především jde o funkci ochrany proti znečištění a poškození zboží, dále vykonává funkci skladování a přepravy, což znamená, že balením jsou výrobky připraveny ke skladování a následně k jejich přepravě. Třetím úkolem balení je poskytovat informace prostřednictvím etiket či jiných znaků či označení. 19
Podrobněji jsou funkce balení rozebrány v tabulce č.1 Tab 1
Funkce balení [8, str.223]
FUNKCE BALENÍ ochrana
skladování
- ochrana před kvantit.změnami - ochrana před kvalitativ.změna mi - ochrana před poškozením
doprava
manipulace
informace - identifikace
- úspora prostoru - určení dopravní - stohovatelnost jednotky
- tvarové přizpůsobení manipulaci
- správná skladov.jednotka podle prodejního množství
- nasazení - prezentace manipul.prostřed zboží ků - uživatelský - automatizace návod manipulace
- optim.využití dopravních (pomocných)pro středků - zajištění nakl.jednotek
- ochrana prostředí a lidí
- upozornění
Můžeme říct, že obaly jsou na základě funkcí, které mají plnit, rozdělovány do následujících skupin: •
spotřebitelské obaly, které jsou předmětem zájmu zejména marketingového oddělení
•
manipulační obaly, pomocí nichž jsou spotřebitelské obaly spojovány do větších celků, které pomohou odstranit několik dalších operací
•
přepravní obaly, do kterých jsou spojovány větší počty manipulačních obalů. Tyto obaly jsou v poslední době nahrazovány zejména smrštitelnými foliemi nebo fixačnímí páskami.
Pro mechanizaci a automatizaci manipulace se zbožím jsou přepravní, v některých případech však přímo manipulační obaly, umisťovány na palety, popřípadě do kontejnerů. Palety a kontejnery můžeme řadit do tzv.pasivních dopravních prostředků. Kvalitní a vhodně zvolené balení může podstatně zvýšit úroveň zákaznického servisu, snížit náklady a zlepšit manipulaci se zbožím.
20
2.4.2 Skladování Skladování je nedílnou součástí každého logistického systému. Můžeme ho definovat jako tu část podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (surovin, dílů, zboží ve výrobě, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem spotřeby, a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů.[5] Pokud není skladování účelem zisku provozovatele skladu, je zpravidla nežádoucí.
2.4.2.1 Funkce skladování Sklady mohou plnit několik funkcí.[8]: •
vyrovnávací funkce spočívá v tom, že sklad plní funkci jakéhosi zásobníku a tím vyrovnává nesoulad mezi dvěma sousedními účastníky logistického řetězce. Nejčastěji se s touto funkcí můžeme setkat v distribuční části logistického řetězce, tzn.mezi výrobou a zákazníkem.
•
zabezpečovací funkce, která vyplývá z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a z kolísání potřeb na odbytových trzích a z časových posunů dodávek na zásobovacích trzích
•
kompletační funkce spočívající v tvorbě sortimentu pro obchod nebo pro výrobu dle požadavků jednotlivých prodejen nebo dílen
•
spekulativní funkci můžeme charakterizovat tím, že provozovatel v očekávání zvýšení ceny zboží jej nakoupí, a to zpravidla ve velkém množství, a do doby, než se cena skutečně zvýší, jej skladuje
•
zušlechťovací funkce spočívá v jakostní změně uskladněných druhů sortimentu (např.stárnutí, zrání, kvašení, sušení)
2.4.2.2 Členění skladů Sklady můžeme posuzovat podle různých hledisek. [1] Podle postavení v hodnototvorném procesu můžeme rozlišovat vstupní sklady sloužící k udržování zásob vstupních materiálů, mezisklady, určené k předzásobení mezi různými stupni výrobního procesu, a odbytové sklady, které slouží k vyrovnání časových rozdílů mezi výrobními a odbytovými procesy. Podle konstrukce dělíme sklady na podlažní a regálové. Podlažním skladováním rozumíme skladování, kdy manipulační jednotky jsou umístěny v jedné úrovni, případně jsou
21
navíc ještě stohovány na sebe. Oproti tomu regálové skladování je charakterizováno ukládáním jednotlivých manipulačních jednotek do polic, regálů. Podle druhu zboží rozlišujeme sklady pro sypké, kusové a tekuté materiály. Skladování sypkých materiálů se děje buď podlažním způsobem, nebo v různých druzích zásobníků. Kapalné matriály se ukládají zejména v podzemních nebo nadzemních nádržích a sklady pro kusové materiály jsou podlažní nebo regálové. Podle vlastnictví skladů, rozlišujeme sklady vlastní a cizí. Pod pojmem vlastní skladování rozumíme takové, kdy sklad i skladované materiály jsou ve vlastnictví téhož subjektu. Opakem je cizí skladování, kdy skladované materiály nejsou vlastnictvím majitele skladu. Podle způsobu skladování rozlišujeme tři druhy skladování. Prvním je skladování pevné, při kterém má každý druh zboží ve skladě pevně stanovené místo, které je pro něj vyhrazeno i pokud se zrovna tento druh ve skladě nenachází. Nevýhodou tohoto druhu skladování je, že zde jsou velké nároky na skladovací prostor. U volného skladování jsou oproti předcházejícímu typu naopak nároky na skladovací plochu poněkud nižší. Zde máme na mysli to, že materiály jsou uskladněny v určitých sekcích skladu, v jejichž rámci ovšem nemají své pevné místo. Nejméně náročné na skladovací prostor je skladování náhodné. Místo toho je zde nutné využití informačního systému. Materiál je v takovémto skladě ukládán do volných adres. Dalším hlediskem pro členění skladů je podle toku materiálu. Podle tohoto hlediska rozdělujeme sklady na běžné, průchozí a cross-docking. Pro běžné sklady je typické, že zde vstup materiálu a také jeho expedice probíhají na stejné skladištní hraně, tzn. že tok vstupujícího a vystupujícího materiálu má opačný směr. Při průchozím skladování probíhá vstup a výstup na protilehlých hranách skladu a tak je tok materiálu jednosměrný. Pro systém cross-docking je typické, že pokud je to možné, tak se co nejvíce materiálu neskladuje vůbec a překládá se přímo z přijíždějících vozidel na vozidla odjíždějící. Doručený materiál není zakládán, ale je ihned vybalen,
tříděn a kompletován do zásilky pro
konkrétního odběratele. Tímto řešením můžeme docílit likvidace nadbytečných zásob v distribučních centrech, eliminace ztráty času a manipulačních zařízení. Dalším členěním skladů je podle možnosti přístupu. Zde dělíme sklady na veřejné a soukromé.
22
Pokud si podnik pronajme skladovací prostor i s poskytovanými službami, hovoříme o veřejném skladování. Naopak soukromé skladování znamená, že skladovací plocha je vlastním zařízením podniku nebo jde o pronajatý sklad jako celek.
2.4.2.3 Výběr stanoviště distribučních skladů Významnou otázkou v rámci distribuce podniku tvoří rozmístění skladů hotových výrobků a určení jejich stanovišť.
Úkolem podniku je rozhodnout, kolik použije skladových stupňů ve svém distribučním systému. Můžeme rozeznávat čtyři různé druhy skladů[8]: •
provozní sklady (sklady hotových výrobků) -
jsou umístěny prostorově
v rámci výrobně místní jednotky (závodu, provozu). Odváděné množství výrobků je většinou užíváno pro krátkodobé vyrovnávání požadovaného množství. •
centrální sklady – jde o stupeň nadřazený provozním skladům. Jejich počet je většinou omezen a vždy obsahují celou šíři sortimentu podniku. Jejich funkce spočívá v doplňování zásob při existenci nadřazených skladových stupňů. Pokud jde o centralizovanou distribuční strukturu, pak se v centrálních skladech připravuje zboží v množství objednaném zákazníkem k expedici.
•
regionální sklady – jejich úkolem je vytvářet pohotovostní zásoby pro potřeby výroby odbytového trhu v rámci určité oblasti odbytu, která se skládá z většího počtu prodejních oblastí, a odlehčovat tak předcházející i navazující skladové stupně prostřednictvím udržování pohotovostních zásob. V regionálních skladech se vyskytují pouze části z celkového sortimentu.
•
expediční (odbytové) sklady – nacházejí se na nejnižším stupni skladové hierarchie. Jsou uspořádány v rámci celé odbytové oblasti decentralizovaným způsobem. Za jejich úkol považujeme dělení množství na jednotky objednané odběratelem a jejich přípravu pro zásobování zákazníka. Tyto sklady jsou určeny přímo konkrétním prodejním okresům podle zákazníků, kteří v nich sídlí. Nemusí obsahovat kompletní sortiment, ale jen produkty s výrazným odbytem, který je rozlišný v každém jednotlivém regionu.
23
Obr 3
Alternativní skladové struktury v distribuci [8, str. 212]
Dalším důležitým aspektem při alokaci skladů je horizontální distribuční struktura, což znamená kolik skladů se bude vyskytovat na jednotlivých skladových stupních. Nejvýznamnějším kritériem pro volbu počtu skladů jsou celkové náklady a jejich optimalizace.
24
Závislost mezi počtem externích skladů a druhy distribučních skladů[8, str.216]
Graf 1
Do celkových nákladů zahrnujeme náklady na zásoby, skladování a přepravu. Pod pojmem rozvozové náklady rozumíme takové, které nám vznikají při dodání zboží z externího skladu k odběrateli. Dopravní náklady jsou náklady na přepravu ze závodu do externího skladu. Vytvoření nového skladu se zdát být výhodné pouze tehdy, pokud jsou úspory dopravních nákladů větší než náklady na dodatečný sklad. Největší pozornost bychom měli věnovat stupni expedičních skladů, protože tato forma bývá početně nejvíce zastoupena a můžeme ji docela snadno a značně rozšiřovat a sdružovat. Oproti tomu provozní sklady jsou zpravidla zřizovány v místě výroby. Abychom mohli ulehčit některým závodům od skladových úkolů, je možné tyto sklady také částečně sdružovat. Množství centrálních skladů bývá početně omezeno, aby mohly efektivně splňovat jejich účel jako centrální sběrné místo celého sortimentu. Horizontální struktura dále zahrnuje volbu stanoviště jednotlivých skladů. Při alokaci skladů může hrát roli kromě výše nákladů také skutečnost, jakou úroveň zákaznických služeb má síť skladů poskytovat. Jako další faktor můžeme zmínit i čas potřebný k přemístění zboží od výrobce k zákazníkovi. Sklady tak můžeme umístit[1]: •
blíže k výrobě – důvodem takového umístění je zpravidla skutečnost, že výrobce vyrábí široký sortiment výrobků a je výhodné výrobky k přepravě na větší vzdálenosti sdružovat
• ve středu – mezi zákazníkem a výrobou. Zde uvažujeme zejména nákladové hledisko. Zde existuje několik přístupů podle jednotlivých autorů. 25
• v těžišti – jde o podobné řešení jako umístění ve středu, ale jiným způsobem přihlíží k přepravním nákladům mezi výrobou a spotřebou • blíže zákazníkům – tímto umístěním máme zaručenu vyšší úroveň zákaznických služeb a můžeme využít výhod levnější dálkové přepravy
2.4.3 Manipulace Pod pojmem manipulace rozumíme soubor činností, prováděných za účelem přemisťování zboží a výrobků. Manipulaci s výrobky nám usnadňují manipulační jednotky. Dělíme je na manipulační jednotky prvního a druhého řádu[1]. •
Manipulační jednotky prvého řádu – jde o základní manipulační jednotky přizpůsobené pro ruční manipulaci. Patří sem zejména krabice lepenkové, bedny (lepenkové, plastové, plechové), přepravky (plastové, plechové).Způsob manipulace je zpravidla ruční nebo pomocí jednoduchých manipulačních zařízení. Velikost těchto jednotek závisí zejména na rozměru přepravních obalů a přepravních jednotek.
•
Manipulační jednotky druhého řádu – mluvíme o manipulačních jednotkách odvozených od rozměrů dopravních prostředků. Patří sem balíky, svazky, palety. Způsob manipulace je závislý na charakteru manipulační jednotky a především nadránu použitého manipulačního zařízení (těmi jsou zejména nízkozdvižné nebo vysokozdvižné vozíky, stohovací jeřáby nebo regálové zakladače).
2.4.4 Přeprava Pomocí dopravy překonáváme prostorové vzdálenosti. Rozlišujeme tak dva druhy dopravy[8]: •
Mimopodniková doprava – uskutečňuje se ve dvou směrech, a to od dodavatele do podniku a také z podniku k odběrateli (zákazníkovi)
•
Vnitropodniková doprava – je určena k přepravě surovin a materiálu uvnitř podniku
Pro dopravu surovin nebo výrobků máme k dispozici celou řadu dopravních prostředků. Z hlediska vlastnických vztahů se můžeme rozhodnout pro vlastní dopravní prostředky, případně může využít služeb specializovaných společností nebo veřejných přepravců. Z hlediska typů dopravních prostředků můžeme používat kolejovou dopravu, silniční dopravu, lodní, leteckou, potrubní popřípadě jejich kombinaci. Kombinovaná 26
přeprava může být multimodální, což znamená, že se náklad překládá z jednoho druhu dopravy na druhý nebo intermodální pokud se překládají z jednoho druhu dopravy na druhý přepravní jednotky. Při volbě vhodného typu dopravy musíme brát v úvahu délku přepravní trasy, přepravované množství, rychlost, druh přepravovaného zboží, náklady na přepravu a další.
Tab 2
Druh dopravy Silniční
kolejová
Lodní
Letecká Potrubní
Kombinace
Přednosti a nevýhody alternativních druhů dopravy [8, str.71]
Přednosti Nevýhody • Úspora času a nákladů na • Neexistují přesné jízdní blízkou vzdálenost řády • Podle okolností úspora času při • Závislost na počasí vzdálenější dopravě • Závislost na poruchách provozu • Flexibilní jízdní řád • Schopnost přepravy • Omezená schopnost specifických nákladů nakládky • Přizpůsobivost času příjmu • Vyloučení určitého nebezpečného zboží • Vyšší možnost nákladu • Soukromá kolejová síť vyžaduje kolejové • Exaktní jízdní řády přepojování, resp.silniční • Převládající bezporuchovost přepravníky • Možnost dopravy • Dodatečné náklady při nebezpečného zboží pronájmu speciálních vagonů • Vysoká nosnost nákladu • Omezený směr • Velký prostor • Pokud není vlastní přístaviště, vyšší náklady • Nabídka speciálních lodí • Závislost na stavu vody, • Příznivé náklady mlze a zamrznutí • Vysoká rychlost • Vysoké náklady • Jednodušší balení • Převládá pro kontinuální • Vysoké investice dopravu rentabilní • Vysoká spolehlivost • při zajištění dlouhodobého využívání • Ochrana životního prostředí • Využití specifických zařízení • Potřeba času na překládku ve vhodné síti • Vazba na jízdní řády • Čekání na překladištích
27
2.4.5 Komunikace Tato funkce distribučního řetězce je součástí logistického informačního systému (LIS). Výchozí informací pro podnik jsou objednávky zákazníků na sledované období. Tyto objednávky jsou dále zpracovány, srovnány se stavem zásob hotových výrobků a stávají se základem pro sestavení plánu výroby. Plán výroby je rozepsán na výrobní úkoly a je opět východiskem spolu s údaji o stavu zásob surovin a materiálu pro sestavení plánu zásobování. Ten slouží jako podklad pro vystavení objednávek dodavatelům. Součástí tohoto postupu je také plánování kapacit. Jako hlavní cíl LIS můžeme definovat jako vytvoření informačního prostředí, v němž bude možno účinně plánovat a koordinovat všechny logistické aktivity spojené s řízením hmotných toků v logistickém řetězci[2]. LIS rozdělujeme do čtyř subsystémů[2]: •
Subsystém zpracování objednávek – hlavním úkolem tohoto subsystému je provoz komunikačního systému mezi zákazníky a podnikem. Rychlost a kvalita této části významně ovlivňuje účinnost celého logistického procesu.
•
Subsystém předpovědi poptávky – předpověď poptávky patří spolu s objednávkami k k základním vstupním logistickým informacím a její význam stále roste. Jde vlastně o systematické postupy vedoucí k odhadu poptávky na určité období a opírající se o určité metodické návody, případně matematické nebo statistické metody.
•
Subsystém logistického plánování – tvoří jádro LIS. Logistický plán má zajistit implementaci strategických cílů organizace do prováděcích plánů v souladu se změnami okolního prostředí a možnostmi podniku.
•
Subsystém řízení zásob – stav zásob je nezbytným předpokladem pro řízení hmotných toků, neboť zásoby se vyskytují ve všech částech logistického řetězce. Tento subsystém by měl plnit tři základní úkoly. Měl by zabezpečit přesnou a aktuální evidenci stavu zásob v místě, času i sortimentu a zajistit provádění inventarizací zásob. Druhým úkolem je poskytovat možnost analýzy struktury zásob podle zvolených kritérií. Posledním úkolem je umožnit využití moderních algoritmů pro řízení zásob.
28
3 Distribuční logistika potravinářského závodu Oneš 3.1 Popis společnosti Potravinářský závod Oneš je součástí společnosti ZP Šumvald a.s. Podnik byl založen koncem roku 1995. Navázal tak na podnikatelské záměry tehdejšího zemědělského družstva. Sídlem společnosti ZP Šumvald i závodu Oneš je obec Šumvald. Předmětem podnikání společnosti ZP Šumvald a.s. na základě vydaných živnostenských listů je: •
Zemědělská výroba
•
Koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej
•
Výroba extrudovaných potravin
•
Opravy motorových vozidel
•
Poskytování služeb pomocí zemědělských strojů a mechanizmů
•
Silniční motorová doprava nákladní
Závod potravinářské výroby Oneš nabízí spotřebitelům široký sortiment slaných a sladkých produktů. Konkrétně se jedná o slané a sladké extrudované výrobky, cereálie, cereální taštičky s několika různými náplněmi, pražené arašídy, kešu a mandle a dále tyto obalené v těstíčku. Výrobky jsou dodávány pod tradiční značkou Oneš a modernější, v roce 2003 zavedenou, značkou Bersi. V neposlední řadě společnost vyrábí také řadu privátních značek pro významné obchodní řetězce (např.Tesco, Plus Discount, Lidl a další.) a je členem mezinárodní asociace výrobců privátních značek (Private Label Manufacturers Association PLMA). ZP Šumvald je také vlastníkem dceřiné společnosti Oneš Slovakia s.r.o. v Senici na Slovensku. Podnik zaměstnává v současné době asi 120 zaměstnanců. V závodě se pracuje zpravidla ve třísměnném provozu. Ale není tomu tak vždy, záleží na množství objednávek. Z důvodu nepravidelnosti výroby je proto většina zaměstnanců zaměstnána pouze na nepravidelnou výpomoc. Na konci roku 2003 byla společnost plně certifikována podle standardů ISO 9001 a ISO 14001. Společnost pracuje podle systému HACCP1.
1
Hazard Analysis Critical Control Points – sytém kritických bodů je zaměřen na klíčové faktory, které ovlivňují
bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin v celém potravinovém řetězci od zpracování suroviny až po prodej. Systém slouží k ovládání biologických, chemických nebo fyzikálních činitelů, které působí na potravinu a mohou porušit její závadnost.
29
3.2 Organizační uspořádání společnosti Společnost ZP Šumvald se člení na tyto organizační jednotky •
Úsek ředitele
•
Výrobně-obchodní závody
Závod zemědělské výroby Závod potravinářské výroby Závod REOP Středisko stavebních služeb
•
Úsek ekonomiky Obr 4
Organizační struktura ZP Šumvald a.s.
Valná hromada
Dozorčí rada
Představenstvo
Ředitel společnosti
Úsek ředitele společnosti
Závod zemědělské výroby
Závod potravinářské výroby Oneš
Závod REOP
Ekonomický úsek
Středisko stavebních služeb
30
Organizační struktura závodu Oneš, je rozčleněna na výrobní útvar a útvar obchodní. V závodě Oneš není vytvořen zvláštní útvar logistiky. Pravomoci k rozhodování v této oblasti jsou svěřeny obchodnímu útvaru,zejména pak vedoucímu prodeje. Poslání jednotlivých útvarů je následující: 1.
Výrobní útvar •
Řídí zpracovatelsko-výrobní procesy výroby extrudovaných potravin podle technologických a pracovních postupů v souladu s interními normativy.
•
Provádí soustavnou kontrolu jakosti výroby v celém výrobním procesu. Jedná s orgány vykonávající kontrolní a inspekční činnost.
•
Organizuje přísun surovin a dalších potřebných materiálů pro zpracovatelské procesy, včetně skladovaného hospodaření.
•
Spolupracuje s útvarem ekonomiky při stanovování norem práce pro jednotlivé činnosti a při vyhodnocování jejich účinnosti.
•
Samostatně jedná v personálních otázkách útvaru, připravuje podklady pro uzavírání pracovních smluv.
•
Zajišťuje včasné, úplné a správné zpracování prvotních dokladů pro útvar ekonomiky, zajišťuje včasné hlášení škod pro likvidaci pojišťovnou.
•
Plní další úkoly vyplývající z interních a obecně platných předpisů vztahujících se k výrobním činnostem a k zajišťování zejména: - bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - požární ochrany - ochrany životního prostředí - ochrany majetku společnosti - kontrolní činnosti
2.
Obchodní útvar •
Provádí průzkum trhu, zabezpečuje záležitosti spojené s propagací výrobků a navrhuje koncepci obchodní politiky závodu.
•
Uzavírá kontrakty a hospodářské smlouvy s obchodními partnery.
•
Řídí činnost skladů, organizuje skladování a realizuje prodej finálních výrobků a provádí fakturaci prodeje.
•
Spolupracuje s útvarem ekonomiky při stanovování norem práce pro jednotlivé činnosti a při vyhodnocování jejich účinnosti.
•
Zajišťuje úplné, včasné a správné zpracování prvotních dokladů pro útvar ekonomiky. 31
•
Samostatně jedná v personálních otázkách útvaru, připravuje podklady pro uzavírání pracovních smluv
•
Ve spolupráci s útvarem ekonomiky zajišťuje úhradu pohledávek po lhůtě splatnosti
•
Plní další úkoly vyplývající z interních a obecně platných předpisů vztahujících se k výrobním činnostem a k zajišťování zejména - požární ochrany - bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - ochrany životního prostředí - ochrany majetku společnosti - kontrolní činnosti Obr 5
Organizační struktura závodu Oneš
Ředitel závodu
Vedoucí výroby Manažer jakosti
Manažer značky
Technolog Mistr I.
Manažer pro klíčové zákazníky
Vedoucí prodeje
Oblastní vedoucí Prodejci
Obsluha I. Ochucovač
Podpora prodeje
Baličkář
Oblastní vedoucí
Balení výrobků Prodejci Mistr II.
Podpora prodeje
Obsluha Ochucovač
Oblastní vedoucí
Baličkář
Prodejci
Balení výrobků
Podpora prodeje
Mistr III.
Skladník
Obsluha
Řidiči nákl. aut
Ochucovač
Manipulant
Baličkář
Fakturace
Balení výrobků Skladník surovin
Export-import
32
3.3 Balení a manipulace Hotové výrobky jsou baleny do polypropylenové fólie, ze které jsou pomocí balícího stroje zhotoveny spotřebitelské obaly (sáčky). Fólie mají různou podobu co se týče barevnosti, vzhledu a velikosti. Vždy záleží na druhu výrobku. Před samotným začátkem balení, musí být na stroji nastaveny určité parametry, jako je například velikost obalu, nastavení požadované gramáže a další. Pro každý druh výrobku jsou stanoveny tyto parametry rozdílně, proto dochází při přechodu na balení jiného druhu ke změně nastavení balicího stroje. Dále je na balicím stroji nastavena tiskárna, pomocí níž jsou na obaly natištěny informace. Jedná se o gramáž, šarži, datum minimální trvanlivosti a datum a čas výroby. Nastavené parametry jsou zkontrolovány směnovým mistrem a ten potvrdí správné nastavení svým podpisem do výrobního protokolu. Během procesu balení musí být kontrolováno, zda jsou splňovány nastavené parametry. Kontrola těsnosti sváru se provádí ponořením sáčku do vody, hmotnost je ověřována na váze a dále je také hlídána kvalita tisku. Výrobky zabalené do fólie jsou v předepsaném množství rovnány do kartonů. I v tomto případě odpovídají kartony vyráběnému druhu výrobku. Karton je pomocí automatického páskovacího stroje převázán polypropylenovou páskou. Pracovníkem je na karton nalepen štítek, kde je uvedený název výrobku, šarže a kód, ve kterém jsou obsažena všechna data. Tyto štítky jsou tisknuty přímo v podniku. Takto zabalený a označený karton je poslán po pásovém dopravníku do expedice. V expedici jsou kartony přebírány manipulantem, srovnány v daném množství na paletách a přikryty různými ochrannými prostředky (igelitové plachty, kartony), které brání tomu, aby vlivem povětrnostních podmínek (déšť, sníh) nemohlo dojít ke znehodnocení výrobku. Nakonec je celá paleta ručně ovinuta smršťovací fólií. Tento způsob balení je nejlevnější bez nároku na strojní vybavení. V závodě není potřeba speciálních balicích strojů, protože zde objem balení není tak velký. Podle požadavků jednotlivých zákazníků jsou používány palety EUR nebo obyčejné palety. Na zabalenou paletu je nalepen štítek, který obsahuje mimo jiné interní ITF kód, který slouží spíše pro potřeby podniku (více v části 1.5) a zároveň také EAN kód. Rovnání kartonů na palety a jejich ovinutí smršťovací fólií se děje v prostoru vymezeném pro paletizaci hotových výrobků. Zabalené palety jsou manipulantem přemístěny pomocí manipulačních prostředků na předem určené místo ve vlastním skladovacím prostoru. Zde jsou umístěny podle určitého principu do jednotlivých regálů. Celý skladový prostor je rozdělen do několika sekcí, což přispívá k lepší orientaci. 33
Při manipulaci s hotovými výrobky jsou vzhledem k jejich charakteru používány prostředky a postupy, u kterých závazné předpisy vyžadují zvláštní průpravu a ověření (zkoušky) zařízení nebo personálu. Mezi manipulační prostředky patří ruční nízkozdvižné vozíky, elektrické (bateriové) nízkozdvižné vozíky a motorové vysokozdvižné vozíky. Dále jsou při manipulaci používány i pomocné manipulační prostředky, mezi které patří například přepravní palety a kartóny.
3.4 Skladování V oblasti skladování se zaměříme pouze na sklady související s distribuční logistikou, tzn. zejména na sklady hotových výrobků. Mimo ty má firma k dispozici ještě sklad surovin a obalů, sklad palet a několik pomocných skladů k uskladnění např.čisticích prostředků nebo náhradních dílů. Potravinářský závod Oneš využívá celkem dva druhy skladů hotových výrobků. Prvním je provozní sklad. Tento sklad se nachází přímo v prostoru výrobního závodu. Výrobky jsou zde skladovány v kartonech, které jsou umístěny na paletách a ty pak umístěny do regálů ve skladě. Skladování se děje pomocí posuvných regálů, stacionárních regálů, nebo jsou palety umisťovány na podlahu ve volných prostorách, maximálně však do výšky dvou palet na sobě. V tomto skladu je udržována minimální úroveň zásob. Ta je stanovována podle obratu zboží za měsíc a podle období, jiný minimální stav je např.pro leden a únor a jiný minimální stav je pro listopad a prosinec. Výrobky jsou uskladňovány podle jejich rychlosti obratu, tj.podle toho, jak rychle jednotlivé druhy hotových výrobků opouštějí sklad. To znamená, že výrobky s rychlým obratem jsou umístěny blíže k expediční rampě a tím dochází zejména k úspoře času, nákladů spojených s provozem manipulačních prostředků a je tak snižováno také jejich opotřebení. Z provozního skladu jsou rozváženy výrobky do centrálních skladů jednotlivých obchodních řetězců (Makro, Tesco, Kaufland, Lidl a další), ale také přímým prodejem do maloobchodních prodejen formou obchodních zástupců. Veškeré objednávky od jednotlivých zákazníků jsou přijímány přímo v provozním skladě. Více o způsobu přijímání objednávek bude pojednáno v části 1.6. Většina odběratelů zasílá objednávky náhodně, většinou dva dny předem. Existuje pouze jediná výjimka, a to řetězec Lidl, který zasílá objednávku s týdenním předstihem. Přijaté objednávky jsou zaneseny do knihy objednávek, podle které poté připravuje skladník manipulant hotové výrobky a zboží a to tak, aby je bylo možno zkontrolovat. V jakém množství je zboží na skladě, zjistí pracovník ze systému SmartReport. Blíže se tímto systémem budeme zabývat 34
v části 1.6 této práce. Pokud požadovaný výrobek není k dispozici v požadovaném množství, musí být co nejdříve vyroben, aby mohla být objednávka zkompletována co nejdříve. Skladník nesmí vydávat výrobky s expirační dobou vyčerpanou z více než 1/3 (dle individuálních požadavků odběratelů i s dobou kratší – např. Kaufland požaduje 20%, Lidl 10%). Dále musí pracovník zkontrolovat, zda expedované zboží odpovídá dodacímu listu, zda není poškozen nebo znečištěn transportní obal (karton, paleta, stretch-folie) a vizuálně kontroluje čistotu a technický stav přepravního prostředku z hlediska jakosti i ochrany životního prostředí. Poté podepíše skladník dodací list. Takto přichystaná zakázka je naložena do přepravního prostředku. V případě odvozu zboží vlastní dopravou nebo externím dopravcem jsou výrobky a zboží odváženy s dodacím listem pro zákazníka. Řidič potvrzuje svým podpisem na dodací list, že převzal výrobky a zboží na něm uvedené. Pro expedici jsou využívány rampy. Minimálně jednou za měsíc je provedena inventura skladových zásob, při které je posouzen stav skladovaných výrobků, zejména s přihlédnutím k vyčerpání expirační doby. Dále podnik využívá pět skladů, které slouží jako rozvozová střediska. Tyto sklady však nevlastní, ale má je pouze v pronájmu. Podnik má v těchto případech zpravidla pronajatou celou budovu. Jedná se spíše o budovy menší velikosti. V některých případech jsou prostory sdíleny i s jinými nájemci, ale jednotlivé části jsou od sebe odděleny. Tyto sklady slouží jako rozvozová střediska pro přímý prodej. To znamená, že zboží je odtud zaváženo přímo na jednotlivé prodejny. Sklady se nacházejí celkem na šesti místech v České republice, jmenovitě jde o Březolupy, Jihlavu, České Budějovice, Plzeň, Prahu a Pardubice. Z těchto skladů jsou obsluhovány zejména prodejny nacházející se v Čechách a částečně na Moravě. Zbytek Moravy je obsluhován z provozního skladu, jak již bylo řečeno. Výrobky na tyto sklady jsou naváženy v pravidelných intervalech jednoho týdne na základě podnikem obdržené objednávky.
3.5 Přeprava V závodě Oneš je využíváno vnitropodnikové a také mimopodnikové dopravy. Vnitropodniková doprava slouží k přemisťování hotových výrobků, surovin, obalů a palet. Je uskutečňována především pomocí motorových (akumulátorových) vysokozdvižných vozíků a paletových vozíků. Vnitropodniková doprava je neproduktivní činností, která se nepodílí na navyšování přidané hodnoty a působí na zvyšování nákladů výrobního procesu.
35
Proto, jak již bylo zmíněno, jsou uspořádány výrobky ve skladě tak, aby dopravní cesty byly co nejkratší a tím byly náklady co nejnižší. Mimopodniková doprava slouží, jak víme, pro odvoz zkompletovaných zakázek k jednotlivým odběratelům. Podnik využívá pro rozvoz vlastní dopravu, externí dopravu a obchodní zástupce. Z důvodu vyšších nákladů na vlastní vozový park se společnost rozhodla pro najímání externích dopravců. Ve vlastnictví má pouze šest dopravních prostředků, z toho dvě nákladní auta a čtyři menší auta typu Ford Transit, která slouží obchodním zástupcům. Jinak je veškerá doprava provozována externími dopravci. Podnik spolupracuje například s firmami ČSAD LOGISTIK Ostrava a.s. s pobočkou v Šumperku (služeb této firmy je využíváno spíše při dopravě surovin z tuzemska i ze zahraničí), Autodoprava Urbášek a Autodoprava Neset. Externí doprava je najímána podle potřeby, to znamená podle množství objednávek. Co se týče množství objednávek, dochází zde k sezónním výkyvům. Jak vidíme z grafu, nejvíce objednávek je v období listopad, prosinec a nebo také v letních měsících. To znamená, že v těchto obdobích podnik více využívá služeb externích dopravců.
Graf 2
Počet objednávek za jednotlivé měsíce v roce 2006
Počet objednávek za měsíce 1/2006 - 12/2006 250
počet objednávek
200
150
100
50
0 1
2
3
4
5
6
7
měsíce
36
8
9
10
11
12
V současné době činí smluvní doporučená sazba 22-23 Kč/km a zpětná sazba bez vytížení nebo při jízdě s paletami činí 4-6 Kč/km. Náklady na vlastní dopravu (dvě nákladní auta), včetně mzdy, silničních poplatků a diet, činily v roce 2006 celkem 3.100.000 Kč. Náklady na smluvní dopravu pak dosáhly částky 4.314.000 Kč. Využívaná auta mají různé ložné plochy, přepočítáno na palety jde o kapacitu 10 palet, 15-19 palet a 26-33 palet. V následující tabulce můžeme vidět jak často probíhají závozy na jednotlivé centrální sklady a rozvozová střediska a také vzdálenosti těchto míst od provozního skladu. Tab 3
Vzdálenost a počty závozů na jednotlivé CS
CENTRÁLNÍ SKLADY A ROZVOZOVÁ STŘEDISKA Kaufland DC Praha Modletice Tesco DC Praha Postřižiny Ahold DC Praha Klecany Ahold DC Olomouc Plus Discount Radonice Lidl ČR Lidl ČR Lidl ČR Lidl SK Lidl PL-HU Lidl PL Makro Prostějov sklad HOPI Globus Praha Jirny Kaufland Ilava SK Makro Nové Zámky SK Tesco Beckov SK Sklad Praha-Horní Počernice Sklad Plzeň Sklad Jihlava Sklad Pardubice Sklad České Budějovice Sklad Březolupy Sklad Oneš Slovakia Senica
POČET ZÁVOZŮ 2-3x týdně 2-3x týdně 2-3x týdně 1-2x týdně 1x týdně 2-3x týdně 2-3x týdně 2-3x týdně 2x týdně 1x 14 dní 1x týdně 2x týdně 1x 14 dní 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně
KM 280 280 250 50 250 50 230 380 200 250 290 70 220 200 240 200 250 340 220 130 330 110 190
Při závozu na centrální sklady jednotlivých řetězců občas dochází k neúplnému vytížení ložné plochy auta. Pokud je měsíc silný na prodeje nebo probíhá nějaká akce, jsou auta vytížena na 95-100 %. Ovšem pokud je měsíc naopak slabý, pak je vytížení zhruba 85-95 %. V tomto případě jsou pak auta, která jedou směrem na Prahu, doplněna zbožím, které se vykládává ve skladě v Praze, který slouží podniku pro přímý prodej. 37
Problematičtější je ale vytížení aut na zpáteční cestě. Zpravidla berou nazpět prázdné palety a někdy suroviny pro výrobu. Smluvní dopravci si většinou sami sjednávají zpětné vytížení, které ovšem nemohou splnit z důvodu neúměrně dlouhého čekání na složení v centrálních skladech obchodních řetězců. Také pro vlastní auta se zpětné vytížení shání velmi obtížně z důvodu nepravidelných jízd na stejná místa a plánovaných následných odvozů zboží ze skladu.
3.6 Komunikace Výchozí informací pro podnik jsou objednávky od zákazníků. Tyto objednávky jsou přijímány faxem případně v EDI podobě, tzn.elektronickou poštou. Objednávky obdržené faxem se nepotvrzují a objednávky přijaté elektronickou poštou mají již nastaveno přijetí dodavatelem. Po obdržení je objednávka zaevidována skladníkem expedientem a zobrazí se v systému SmartReport jako zakázka. Skladníkem je v systému provedena rezervace objednaného zboží a dojde k srovnání se zbožím, které je na skladě. Pokud nějaké množství určitého výrobku schází, je to signál pro výrobu, aby bylo scházející množství dovyrobeno. V případě, že není možné, např.z důvodu chybějící suroviny, potřebné produkty vyrobit včas, probíhá komunikace se zákazníky a domlouvá se náhradní plnění. Termín dodání zboží je uveden na objednávce. Pro řízení skladových operací podnik využívá již výše zmíněný dispečerský modul SmartReport. Tento modul také umožňuje přímo vkládat zakázky do systému. Skladník může sdružovat více objednávek do jedné vlny / dávky, která se poté zpracuje jako jediná objednávka, lze měnit priority u objednávek, plánovat vychystávání objednávek na určitý čas nebo nechat objednávky automaticky transparentně procházet tímto modulem přímo do SmartStock.WMS zpracování.. Zároveň systém poskytuje detailní informace o všech činnostech ve skladě, stavu jednotlivých zakázek, stupeň rozpracování, stavu na příjmu zboží, informace o inventárních rozdílech, informace o vytížení pracovníků. Jsou zde viditelné všechny zakázky přítomné v systému, u rozpracovaných je vidět jejich stav v procentech rozpracovanosti, údaj, kteří skladníci na dané objednávce aktuálně pracují. SmartStock.WMS je systém, který řídí skladové operace v reálném čase. Řízení je uskutečňováno pomocí přenosných terminálů s radiofrekvenčním přenosem dat založený na jednoznačné identifikaci zboží a palet čárovými kódy. Jako čárové kódy jsou využívány kódy typu ITF a EAN. Právě kódy ITF slouží. Systém řeší příjem zboží, přesuny zboží uvnitř skladu a vychystávání zakázek v reálném čase.
38
Pro nasazení WMS do skladu se podnik rozhodl kvůli vzrůstajícímu tlaku na zvyšování obrátkovosti zásob, požadavkům na lepší využívání skladových ploch, snižování počtu chyb a záměn při vyskladňování a v neposlední řadě také kvůli požadavku na zvýšení efektivity činností a zvýšení produktivity práce.
Obr 6
Architektura SmartStock.WMS
3.7 Návrhy a doporučení na zlepšení Jak jsme již zmínili v kapitole věnované přepravě, potýká se podnik s problémem neúplného vytížení ložné plochy auta a to zejména při zpáteční cestě. Je to způsobeno tím, že dopravci čekají neúměrně dlouho na vykládku v centrálních skladech obchodních řetězců. Jelikož zaváží na více skladů najednou, dochází tak k nakumulování jednotlivých zpoždění. Dopravce pak nepřijede na další centrální sklad v požadovanou dobu. Poté dochází k tomu, že musí až několik hodin čekat na složení a v některých případech pak obchodní řetězce za zpoždění účtují penále. Tím dochází k růstu nákladů na přepravu.
39
Jak jsme již uvedli dříve, mívají dopravci smluveno na určitý čas zpětné vytížení, aby využili ložnou plochu auta co možná nejvíce. Bohužel vlivem nevčasného odbavení v centrálních skladech často nesplní smluvní podmínky a tudíž dochází k další penalizaci. Navrženým řešením je spolupráce s logistickou společností. Logistické společnosti vlastní skladové plochy, tzv.distribuční centra, která pronajímá různým společnostem pro uskladnění jejich zboží. Zboží je naváženo do těchto distribučních center a odtud potom rozváženo dopravními prostředky, patřícími logistické firmě, do centrálních skladů jednotlivých obchodních řetězců. V našem případě půjde o distribuční centrum, které by se nacházelo v blízkosti Prahy a to z toho důvodu, že většina centrálních skladů obchodních řetězců, na které závod své výrobky naváží, se nachází v Praze. Záměrně nevolíme distribuční centrum přímo v Praze, protože jsou zde velmi vysoké nájmy. V úvahu by přicházelo centrum vzdálené nejvýše 50 km od hlavního města. Pro zavážení na distribuční centra bude jako doposud využito vlastní nebo smluvní dopravy. Navážky budou uskutečňovány v pravidelných intervalech. To povede k tomu, že si dopravci budou moci sjednat zpětné vytížení, aniž by hrozilo větší zpoždění. Je ale možné využít místo smluvní dopravy dopravu logistické společnosti a to v případě, že tato bude pro nás nákladově výhodnější. Vlastní doprava bude v každém případě ponechána. Vedoucí prodeje závodu Oneš se rozhodl oslovit celkem dvě logistické společnosti, Firmu 1 a Firmu 2. Společnostem jsme zaslali zadání, které je k nahlédnutí v Příloze 1. Na základě od společností obdržených materiálů jsme se rozhodli pro Firmu 1. K tomuto rozhodnutí nás vedlo hned několik skutečností. Podnik 1 vlastní, mimo jiné, logistické centrum v Mělníku, který leží v blízkosti Prahy, tudíž zde bude i nižší nájem než přímo v Praze. Toto centrum slouží pouze k uskladnění potravin na rozdíl od centra druhé oslovené firmy, která skladuje i jiné druhy výrobků. Hrozilo by tak, že budou naše výrobky uskladněny v blízkosti např.chemikálií a mohlo by tak dojít k ohrožení jejich závadnosti. Další výhodou zvolené varianty jsou dopravní prostředky, které podnik využívá pro rozvoz na centrální sklady. Jde o nákladní vozidla skříňového typu a díky tomu nemůže dojít k poškození převáženého zboží vlivem povětrnostních podmínek, což by hrozilo u Firmy 2, která nabízela pouze vozidla s plachtou. Při následném rozvozu z distribučního centra je ložná plocha aut plně vytížena, protože je zde v nájmu více společností a tak jsou jednotlivé nakládky složeny z výrobků hned několika z nich. 40
Firmě 1 byly zaslány podklady k naší logistice (viz Příloha 2) a v současné době je situace ve fázi čekání na odpověď, hlavně na cenovou nabídku, od zástupce logistické společnosti. Po obdržení konečné nabídky se budeme tedy rozhodovat mezi dvěma variantami. Varianta 1 je zachování současného systému, tzn.že i nadále budou rozvozy na centrální sklady obchodních řetězců uskutečňovány vlastní nebo externí dopravou přímo z provozního skladu závodu Oneš. Varianta 2 se týká využití služeb logistické společnosti Firma 1, které spočívají v tom, že zabezpečí uskladnění výrobků a také jejich následnou expedici do centrálních skladů obchodních řetězců, případně bude společnost zajišťovat i závozy na distribuční centrum z provozního skladu. V případě, že se rozhodneme pro variantu 2, budou současně nahrazeny sklady v Praze a Pardubicích centrálními sklady logistické společnosti. Nájmy v těchto skladech v roce 2006 činily celkem 420.000 Kč a 96.000 Kč. Varianta 1 a varianta 2 budou srovnány z hlediska jejich nákladovosti a potom se rozhodneme samozřejmě pro variantu s nižšími náklady.
41
ZÁVĚR Logistika bývá nejčastěji dělena na logistiku zásobovací, výrobní a distribuční. V naší práci jsme se zaměřili na poslední zmiňovanou, na distribuční logistiku. Úlohou distribuce a tedy i logistiky v distribuci je bezprostřední uspokojení potřeb zákazníků. Jádrem v distribuci je stanovení počtu úrovní skladování, počtu skladů a jejich alokace. V praktické části této bakalářské práce jsme se blíže seznámili s potravinářským závodem Oneš. Cílem této práce byla analýza a zhodnocení současného stavu logistiky v potravinářském závodě Oneš, konkrétně jsem se zaměřila na distribuční logistiku. V podkapitole věnované balení a manipulaci jsme se dozvěděli, jak probíhá proces balení hotových výrobků od nastavení balicího stroje až po odeslání zabaleného výrobku do expedice a dále pak byly zmíněny jednotlivé úkony prováděné při manipulaci a k tomu používané manipulační prostředky. V následujících dvou kapitolách bylo pojednáno o skladování a přepravě. Dozvěděli jsme, kolik úrovní skladování podnik využívá, jaký je počet skladů a jejich umístění. Co se týče přepravy, využívá podnik vnitro- i mimopodnikovou dopravu a v jejím rámci pak vlastní i smluvní dopravu. V podkapitole „Komunikace“ byl popsán proces objednávek a také využívaný systém SmartStock WMS a dispečerský modul SmartReport, který slouží mimo jiné k evidenci objednávek a zjišťování současného stavu zásob na skladě. Již v úvodu bylo naznačeno, že problémy podniku jsou zejména v oblasti přepravy. Konkrétním problémem je neúplné zpětné vytížení dopravních prostředků. Jak bylo řečeno, dochází v centrálních skladech obchodních řetězců k nevčasnému odbavení dopravců podniku a ti pak přijíždějí pozdě na další centrální sklady a současně jim tak uniká smluvené zpětné vytížení. Tím dochází k penalizacím a k růstu nákladů na dopravu. Navrhovaným řešením je spolupráce s logistickou společností. Výrobky budou naváženy na distribuční centrum společnosti a ta pak zajistí jejich následnou distribuci do centrálních skladů obchodních řetězců. V úvahu přicházely dvě logistické společnosti. Nakonec byla na základě uvedených skutečností vybrána společnost Firma 1. Bohužel nebyla dosud obdržena cenová nabídka od zástupce Firmy 1, tudíž není možné stanovit, zda bude navrhované řešení nákladově výhodnější než současný systém.
42
Seznam použité literatury a ostatních zdrojů [1]
Daněk, Jan, Logistika, 1.vydání, Ostrava:VŠB-TU, 2004, 187s., ISBN 80-248-0705-X
[2]
Gros, Ivan, Logistika, 1.vydání, Praha: VŠCHT, 1996, 228s., ISBN 80-7080-262-6
[3]
Jurová, Marie, Podniková logistika, Brno: VUT, 1993, 114s.
[4]
Jurová, Marie, Logistika, 4.vydání, Brno: Zdeněk Novotný, 2006, 80s., ISBN 80-7355-068-7
[5]
Lambert, Douglas M., Logistika, 2.vydání, Praha: Computer Press, 2000, 589s., ISBN 80-7226-221-1
[6]
Pernica, Petr, Logistika: vymezení a teoretické základy, 1.vydání, Praha: VŠE v Praze, 1994, 210s., ISBN 80-7079-820-3
[7]
Pernica, Petr, Logistický management: teorie a podniková praxe, 1.vydání, Praha: Radix, 1998, 660s., ISBN 80-86031-13-6
[8]
Schulte, Christof, Logistika, 1.vydání, Praha: Victoria Publishing, 1994, 301s., ISBN 80-85605-87-2
[9]
Stehlík, Antonín, Logistika I, 1.vydání, Brno: Vydavatelství Masarykovy Univerzity, 1995, 91s., ISBN 80-210-1217-X
[10]
Stehlík, Antonín, Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, Brno: Studio Contrast, 2002, 231s., ISBN 80-238-8332-1
[11]
Vaněček, Drahoš, Logistika, 1.vydání, České Budějovice: Jiíhočeská univerzita, 1996, 131s., ISBN 80-7040-157-5
Online zdroje: ZP Šumvald a.s. (www.ones.cz) SmartStock Warehouse Management System (www.smartstock.ru)
Ostatní materiály: Interní firemní materiály společnosti ZP Šumvald a.s.
43
Seznam obrázků, tabulek a grafů
Obr 1 Institucionální vymezení logistických systémů.............................................................13 Obr 2 Distribuční logistika ....................................................................................................16 Obr 3 Alternativní skladové struktury v distribuci.................................................................24 Obr 4 Organizační struktura ZP Šumvald a.s........................................................................30 Obr 5 Organizační struktura závodu Oneš ............................................................................32 Obr 6 Architektura SmartStock.WMS ....................................................................................39
Tab 1 Funkce balení...............................................................................................................20 Tab 2 Přednosti a nevýhody alternativních druhů dopravy...................................................27 Tab 3 Vzdálenost a počty závozů na jednotlivé CS................................................................37
Graf 1
Závislost mezi počtem externích skladů a druhy distribučních skladů....................25
Graf 2
Počet objednávek za jednotlivé měsíce v roce 2006 ................................................36
44
Seznam příloh Příloha 1 ...................................................................................................................................46 Příloha 2 ...................................................................................................................................47
45
Příloha 1
Zadání pro společnost:
Sklad: Lokalita skladu: Požadovaná kapacita: Certifikace (např. ISO,HACCAP apod.): Požadovaný teplotní režim: Jiné nároky event. omezení (potr./nepotr. zboží, konkureční zboží apod.): Příjem zboží (od-do, rampy apod.): Co-packing & co-manufacturing (specifikace služeb): Štítkování (labelling) ANO-NE Merchandising ANO-NE Kompletace (kitting) ANO-NE Předmontáž (pre-assembling)ANO-NE Přepracování (re-working)ANO-NE Sbalení (bundling) ANO-NE Štítkování (labelling) ANO-NE Merchandising ANO-NE Jiné požadované formy co-packingu: Paletové hospodářství: Ostatní:
Spedice a doprava: Rozvoz zboží: Svozy zboží z výroben: Sběrná služba: Pojištění: Ostatní:
Celní služby: export, import, tranzit zboží, které nemá status Společenství INTRASTAT, vedení evidence a podání JSD, zpracování včetně zastupování v celním řízení TDD, T1, T2 zpracování včetně zastupování v celním řízení ATR zpracování včetně zastupování v celním řízení Carnet TIR zpracování včetně zastupování v celním řízení celní režimy (volný oběh) ekonomické celní režimy (celní sklad, AZS, DP, PPCD aj.) zajištění celního dluhu zajištění statutu Schválený odesílatel / schválený příjemce zajištění průvodních dokladů o původu zboží (T2L, T2F,...) komplexní celní poradenství Ostatní:
VŠEOBECNÉ: Datové výměny: Komunikační jazyk(y): Ostatní údaje (perspektivy rozvoje apod.):
46
Příloha 2
Podklad pro nabídku kompletních logistických služeb Počet uskladněných palet Počet uskladněných palet z toho: EUR palety Chep palety 120 x 120 cm Palety do 140 cm Palety do 205 cm jiné (specifikovat)
100%
Typy a počty odběratelů + popis preferovaného způsobu zásobování DC Ahold Klecany,Globus,Kaufland Modletice,Plus D,ISP Spar,Tesco,Lidl Distribuční centra Brandýs,Cerhovice Samostatné velkoobchody Maloobchody Jiné provozovny Specifikace jiných provozoven: Export Lidl SK - Žilina
Specifikace na paletě - kusy v kartonu - kusy kartonů na paletě - kusy Počet vrstev na paletě Počet kartonů v 1 vrstvě Hmot. ks včetně obalu (kg) Celk. hmot. kart. (kg) Hmotnost palety (kg) Hodnota palety (Kč) pro potřeby pojištění
Informace o skladovaném zboží Průměrně Minimálně 768 640 28 8 24 20 6 5 4 4 0,08 0,025 3,00 1,2 120 60 18.000
5.000
Maximálně 4590 64 270 10 27 0,5 5 500 50.000
Počet artiklů na skladě +obecná charakteristika Celkový počet artiklů 45 Počet kategorií (druhů) artiklů 4 Charakteristika jednotlivých druhů s objemovým (%) snacky extrudované 45%,snacky fritované 35%, suché plody zastoupením oříšky 15%,pečivo 5%
Specifikace Počet přijímaných palet za měsíc Počet přijímaných palet za den Počet kamionů za den
Příjem na sklad objemově Průměrně 1 200 60 2,00
47
Minimálně
Maximálně
950 30 1
2300 100 4.I
Místo nakládky
Příjem na sklad regionálně (např. svozy z výroby apod.) Palety Hmotnost
Specifikace Počet expedovaných palet za měsíc - CELKEM Počet expedovaných palet za měsíc - homogenní tj. ucelené Počet expedovaných palet za měsíc - heterogenní tj. mixované Odhadované procento heterogenních palet Počet kartonů na heterogení (mixované) paletě Počet položek (druhů zboží) na heterogení (mixované) paletě Hmotnost expedovaného zboží za měsíc (tuny) Vyexpedovaný objem za měsíc (m3) Počet expedovaných palet CELKEM - denní objem Počet zpracovaných zákazek (objednávek) denně
Měsíční expedice objemově: Průměrně
Objem
Minimálně
Maximálně
1 200
950
2300
1 000
760
2000
200
190
300
20
20
15
15
10
120
3
2
4
240
190
460
2 000
1 600
4 000
60
30
100
4
3
9
Měsíční expedice regionálně: viz samostatná příloha - závozy 2.pol.2006 Region Palety Hmotnost Objem Čechy 100% 240 2000 Morava ne Slovensko ne Jiné (specifikovat) Co-packing & co-manufacturing odhady týdenní objemů v kartonech a konkretizace služeb: Specifikace služby Průměrně Minimálně Maximálně Kompletace (např. přibalení záručních listů) Předmontáž (složení z jednotlivých dílů) Přepracování (úprava na místní trh) Přebalení (přebalení např. na jiný druh palety) Balení (zajištění zboží před přepravou) Sbalení (utvoření ucelené sortimentní nabídky) Labelling (štítkování výrobku nebo obalu) Merchandising (připevňování cenovek, rekl.
předm., apod.) Další poptávka: Příjem vraceného zboží na sklad (cca stovky kt/měs)
48
