VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení
Finanční analýza společnosti zabývající se re a l i z a c í k o u p e l e n a re k o n s t r u k c í b y t o v ý c h jader bakalářská práce
Autor: Jan Pejčoch Vedoucí práce: Ing. Jan Jílek Jihlava 2012
Anotace Předmětem této práce je získání potřebných dat pro zjištění informace jak si firma, zabývající se realizací koupelen a rekonstrukcí bytových jader, stojí v době silné konkurence a finanční nejistoty s následným vyhodnocením finanční situace podniku. Pro tuto analýzu byly využity materiály z let 2009 - 2011, které mi společnost poskytla. Tyto dokumenty pak sloužily pro výpočet absolutních ukazatelů, rozdílových ukazatelů, poměrových ukazatelů a soustav ukazatelů.
Klíčová slova Účetní výkazy, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, finanční analýza, absolutní ukazatele, rozdílové ukazatele, poměrové ukazatele, analýza soustav ukazatelů.
Annotation The subject of this work is to gain data necessary for finding out information on the position of a firm pursuing realization of bathrooms and reconstruction of inbuilt sanitations in the time of strong competition and financial uncertainty with a subsequent assessment of the financial situation of the firm. Material from years 2009 – 2011 provided by the company was used for calculation of figures required for this assessment with a subsequent application of absolute, differential and proportional indicators and indicator systems.
Key words Accounting statements, balance sheet, profit and loss statement, financial analysis, absolute indicators, differential indicators, proportional indicators, analysis of indicator systems.
Na tomto místě, bych velmi rád poděkoval svému vedoucímu Ing. Janu Jílkovi, který mě náležitě prováděl nástrahami bakalářské práce a poskytoval potřebné informace k jejímu zdárnému dokončení. Další mé velké díky patří mé přítelkyni a rodině, kteří pro mě po celou dobu psaní a studia byli vekou oporou. Zároveň bych také velmi rád poděkoval jednatelce firmy, která mi po celou dobu zpracovávání poskytovala drahocenné informace a podklady.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………………. ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Teoretická část .................................................................................................................. 9 1
Zdroje informací pro finanční analýzu ..................................................................... 9 1.1
2
Rozdělení zdrojů ................................................................................................ 9
Účetní výkazy ......................................................................................................... 10 2.1
Cíl účetnictví .................................................................................................... 10
2.2
Účetní závěrka .................................................................................................. 10
3
Rozvaha .................................................................................................................. 12
4
Výkaz zisků a ztrát .................................................................................................. 13
5
Cash flow ................................................................................................................ 14
6
Finanční analýza ..................................................................................................... 15 6.1
Význam finanční analýzy ................................................................................. 15
6.2
Uživatelé finanční analýzy ............................................................................... 15
6.3
Metody finanční analýzy .................................................................................. 16
6.3.1 7
Druhy finančních analýz ........................................................................... 16
Rozdělení elementárních metod finanční analýzy .................................................. 17 7.1
Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 17
7.1.1
Horizontální analýza ................................................................................. 17
7.1.2
Vertikální analýza ..................................................................................... 17
7.2
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 17
7.2.1
Čistý pracovní kapitál (net working capital) ............................................. 18
7.2.2
Čisté pohotové prostředky ........................................................................ 18
7.2.3
Čistý peněžní majetek ............................................................................... 18
7.3
Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................... 18
7.3.1
Ukazatele likvidity .................................................................................... 19
7.3.2
Ukazatele rentability ................................................................................. 20
7.3.3
Vyjádření forem zisku pomocí zkratek ..................................................... 22
7.3.4
Ukazatele zadluženosti ............................................................................. 22
7.3.5
Ukazatele aktivity ..................................................................................... 23
7.4
Analýza soustav ukazatelů ............................................................................... 24
7.4.1
Bonitní (diagnostické) modely.................................................................. 24
7.4.2
Bankrotní (predikční) modely ................................................................... 25
Praktická část .................................................................................................................. 29 8
Základní představení firmy ..................................................................................... 29
9
Finanční analýza ..................................................................................................... 30 9.1
Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 30
9.1.1
Horizontální analýza aktiv ........................................................................ 30
9.1.2
Horizontální analýza pasiv........................................................................ 31
9.1.3
Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát ................................................ 33
9.1.4
Vertikální analýza aktiv ............................................................................ 34
9.1.5
Vertikální analýza pasiv............................................................................ 36
9.1.6
Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát .................................................... 37
9.2
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 39
9.2.1
Čistý pracovní kapitál ............................................................................... 39
9.2.2
Čisté pohotové prostředky ........................................................................ 39
9.3
Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................... 40
9.3.1
Okamžitá likvidita..................................................................................... 40
9.3.2
Pohotová likvidita ..................................................................................... 41
9.3.3
Běžná likvidita .......................................................................................... 41
9.3.4
Celková zadluženost ................................................................................. 42
9.3.5
Koeficient samofinancování ..................................................................... 42
9.3.6
Obrat aktiv ................................................................................................ 43
9.3.7
Doba obratu pohledávek ........................................................................... 43
9.3.8
Doba obratu závazků ................................................................................ 43
9.3.9
Rentabilita celkových aktiv (ROA) .......................................................... 44
9.3.10
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ........................................................ 45
9.3.11
Rentabilita tržeb (ROS) ............................................................................ 45
9.4
Bankrotní modely ............................................................................................. 46
9.4.1
Altmanovo Z-skóre ................................................................................... 46
9.4.2
INDEX IN99: ............................................................................................ 48
10 Závěr ....................................................................................................................... 49 Seznam použité literatury ............................................................................................... 52 Internetové zdroje ........................................................................................................... 52 Seznam obrázků .............................................................................................................. 53 Seznam tabulek ............................................................................................................... 53 Seznam příloh ................................................................................................................. 54
Úvod V této práci jsem se soustředil na podnik se zaměřením na prodej zboží, realizaci koupelen a bytových jader. Díky studijnímu plánu Vysoké školy polytechnické, který klade důraz také na praktické znalosti svých studentů, jsem zde našel a následně absolvoval veškeré povinné praxe. První možnost vyzkoušet si pracovat v této firmě se naskytla v létě roku 2011. Zde jsem pracoval jako administrativní pracovník o celkové délce tří týdnů. Z důvodu vzájemné spokojenosti mi byla nabídnuta možnost další patnáctitýdenní praxe. Nahlédnutí do chodu společnosti mi umožnilo, využít nabyté znalosti a získat velké množství dalších zkušeností pro řízení a vedení podniku, vztahu k zákazníkům, práce s účetními výkazy a obchodní korespondencí. Protože je mi tento rodinný podnik velmi blízký, rozhodl jsem se na základě získaných podkladů a informací provést finanční analýzu. Teoretická část bakalářské práce obsahuje literární rešerši, pomocí které jsem vyjasnil a naznačil použité metody a postupy. Teoretická část byla rozdělena na šest hlavních oddílů. Úkolem první poloviny bylo seznámit se zdroji informací pro finanční analýzu, se základním rozdělením účetních výkazů, jejich popisem a nakonec s uživateli finanční analýzy. Ve zbylých částech byly vypracovány ukazatele finanční analýzy. Do těchto ukazatelů byla začleněna vertikální a horizontální analýza rozvahy a výsledovky, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, bankrotní a bonitní modely. V praktické části byla provedena externí finanční analýza vybraného podniku. Informace potřebné pro výpočet stanovených ukazatelů byly čerpány z rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Materiály byly poskytnuty analyzovanou společností a zaznamenány v přílohách na konci práce. Vypočtené údaje byly popsány a graficky vyjádřeny pomocí příslušných grafů a tabulek. V závěru práce byly shrnuty získané informace z provedené finanční analýzy a navrhnuty postupy na zlepšení budoucí situace podniku.
8
Teoretická část 1 Zdroje informací pro finanční analýzu Informace pro finanční analýzu lze rozdělit a získat více způsoby. Při získávání informací je nutné dbát na to, aby byly co nejvíce přesné, protože výsledek který vyplyne z těchto materiálů, by měl vystihovat danou situaci v podniku a s ní související případné kroky k nápravě či zlepšení (Knápková a kol., 2010).
1.1 Rozdělení zdrojů Podklady pro finanční analýzu je možné získat z více zdrojů, tyto informace jsou rozděleny do tří kategorií:
„Zdroje finančních informací – čerpají zejména z účetních výkazů finančního a vnitropodnikového účetnictví, informace finančních analytiků a manažerů podniku, výroční zprávy. Kromě těchto vnitřních zdrojů sem patří i vnější finanční informace jako roční zprávy eminentů veřejně obchodovatelných cenných papírů, prospekty cenných papírů, burzovní zpravodajství apod.
Kvantifikované nefinanční zdroje – jde především o oficiální ekonomickou a podnikovou statistiku, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace, další podnikové evidence (produkce, poptávka a odbyt, zaměstnanost), rozbory budoucího vývoje techniky a technologie.
Nekvantifikované zdroje – vedoucích pracovníků, auditorů komentáře manažerů,
odborný
tisk,
nezávislá
hodnocení
a
prognózy.
“
(Grünwald a kol., 2004, str. 7) Nejčastějším způsobem získávání informací pro finanční analýzu jsou výstupy z finančního účetnictví. Tyto údaje vycházejí z účetní závěrky, která tvoří základ pro správné rozhodování při vedení a řízení podniku (Grünwald a kol., 2004). Informace jsou v mnoha případech dostupné z internetových zdrojů, kde je firmy poskytují k nahlédnutí.
9
2 Účetní výkazy Podle Pasekové (2007) jsou výkazy systematicky uspořádané materiály, které podávají věrný obraz o pohybu kapitálu a majetku, které jsou vyjádřeny v penězích a dokládají věrný obraz o hospodaření firmy. Účetními výkazy pro finanční analýzu jsou rozvaha a výkaz zisků. Samotné výkazy budou osvětleny níže v samostatných kapitolách. Přílohy v tomto textu budou objasněny jen okrajově.
2.1 Cíl účetnictví „Cílem účetnictví je podávat všem uživatelům věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.“ (Paseková 2007, str. 7)
Účetnictví je věrné, pokud jsou zaúčtovány všechny účetní případy.
Účetnictví je poctivé, pokud veškeré účetní případy jsou doloženy účetními doklady.
Výkazy jako takové jsou upraveny zákonem o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.), obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb.) prováděcími vyhláškami ministerstva financí (č. 500/2002 Sb.), českými účetními standardy, vnitropodnikovými účetní směrnicemi, které musí být v souladu, aby byla zachována jednotnost a řád. V současné době je účetnictví v České republice na stejné úrovni jako účetnictví v Evropské unii (Paseková, 2007).
2.2 Účetní závěrka Ze zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. vyplývá, že účetní závěrka má vypadat jako jeden ucelený prvek, jehož části jsou jasně dány. Podnikatelé a podnikatelské subjekty vedou účetní závěrku buď ve zjednodušeném rozsahu, případně v plném rozsahu tyto situace jsou však plně vyjasněny v zákoně o účetnictví a nelze si libovolně rozhodovat, kterou závěrku použijí, či která bude výhodnější. V zákoně je také uvedeno, který z podnikatelských subjektů má za povinnost sestavit výroční zprávu, případně provést ověření závěrky auditorem.
10
Účetní závěrka je rozdělena na tři části:
Rozvaha
Výkaz zisků a ztrát
Přílohy – mohou obsahovat až dvě části cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu. Úlohou přílohy je doplnit další informace vedoucí k porozumění dvou hlavních výkazů (Kovanicová, 2004).
11
3 Rozvaha Patří mezi nejdůležitější účetní výkaz v podniku. Jeho hlavním posláním je podávat věrné zobrazení situace majetku podniku a finančních zdrojů, ze kterých je tento majetek financován. Rozvaha patří mezi statické účetní výkazy, což znamená, že je vytvářena vždy k určitému datu, které je zaznamenáno v horní části rozvahy (Knápková, 2010). Nejčastěji se vyskytující formou je T forma. Tab. 1: Rozvaha a její základní rozdělení (zdroj: Paseková, 2007) A.
aktiva pohledávky za upsaný kapitál
B. I. II. III:
dlouhodobý majetek dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanční majetek
pasiva
A. I. II. III. IV. V.
C. I. II. III. IV. D.
oběžná aktiva zásoby dlouhodobé pohledávky krátkodobé pohledávky krátkodobý finanční majetek časové rozlišení
B. I. II. III. IV. C.
vlastní kapitál základní kapitál kapitálové fondy rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku výsledek hospodaření minulých let výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) cizí zdroje rezervy dlouhodobé závazky krátkodobé závazky bankovní úvěry a výpomoci časové rozlišení
Výše uvedená tabulka napovídá, jak je taková rozvaha rozdělena. Na levé straně rozvahy nalezneme aktiva a na straně pravé jsou vyjádřena pasiva. V aktivech jsou jednotlivé položky uspořádány do čtyř skupin, pohledávky za upsaný kapitál, dlouhodobý majetek, oběžná aktiva a časové rozlišení. I tyto položky jsou dále rozděleny. Na straně pravé se nalézají pasiva, ty jsou na rozdíl od aktiv děleny pouze do tří skupin, vlastní kapitál, cizí zdroje a nakonec časové rozlišeni. Stejně jako v aktivech jsou tyto položky dále rozčleněny na jednotlivé části.
12
4 Výkaz zisků a ztrát Dokument vyjadřující hospodaření podniku vycházející z nákladů a výnosů za dané období. Jeho výsledkem je položka, která je na konci účetního období volně převedena do rozvahy na stranu pasiv do vlastního kapitálu. Získaná hodnota je nazývána zisk případně ztráta, avšak získané zjištění nemusí mít vždy plnohodnotnou vyjadřovací schopnost o tom, jak podnik hospodaří. Výsledovka jak také je tento výkaz také nazýván, je sestaven na základě akruálního principu tzn., že pokud došlo ke vzniku účetní operace, není vyčkáváno, až vznikne související úhrada (Grünwald a kol., 2004). Základní stavební jednotky výsledovky podle Knápkové (2010) rozdělujeme:
Výnosy – jsou finanční prostředky daného období, získané z podnikání bez ohledu na jejich uhrazení v daném období.
Náklady – jsou finanční prostředky, pomocí kterých dojde k navýšení výnosů i bez nutnosti předchozího uhrazení v daném období.
Vertikální dělení výsledků hospodaření podle Grünwalda a kol. (2004) – rozdělení je ovlivněno podle druhu nákladů a výnosů, které jsou do toho výsledku začleněny.
Provozní výsledek hospodaření
Finanční výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
Mimořádný výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření za účetní období
13
5 Cash flow V teoretické části bude výkaz cash flow analyzován pouze okrajově. Tento výkaz je součástí účetní závěrky. Nalezneme jej v přílohách a slouží k doplnění informací výkazů z účetní uzávěrky. Podle Synka a kol. (2010) je cash flow toková veličina, jež má skutečnou vypovídající hodnotu o finančních prostředcích uvnitř podniku, které jsou pro podnik z hlediska hospodaření důležitější než samotný zisk. Jak je poznamenáno v knize Knápkové (2010) má mít výkaz peněžních toků svou určitou strukturu. Tato struktura se za dobu vytváření zobecněla. Hlavními částmi jsou provozní činnost, investiční činnost a oblast externího financování. Při sestavování Cash flow používáme metody:
Přímá – jak udává Synek a kol. (2010) při sestavování této metody musí být jasné, které náklady jsou výdaje a které výnosy jsou příjmy, pokud dokážeme tyto příjmy a výdaje odhalit, stačí provést pouhý rozdíl mezi těmito položkami a výsledek přímé metody je sestaven.
Nepřímá – je nejčastěji používanou metodou podle Synka a kol. (2010). Spočívá ve zjištění čistého hospodářského výsledku, ke kterému je nutné přičíst náklady které neznamenající výdaj, ale zároveň odečíst výnosy které nám nepřinesou peněžní příjem. Ačkoliv jsou tyto dvě metody rozdílné, dojde při výpočtu cash flow vždy ke stejnému výsledku.
14
6 Finanční analýza 6.1 Význam finanční analýzy ,,Finanční analýza podniku je pojímána jako metoda hodnocení finančního zdraví hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Tím se zvyšuje vypovídací schopnost zpracovávaných dat, zvyšuje se jejich informační hodnota.“ (Sedláček, 2011, str. 3)
6.2 Uživatelé finanční analýzy Každý kdo se zajímá o daný podnik, sleduje informace o chodu podniku firmy. Podle těchto informací také subjekty s podnikem jednají, případně ho dál řídí s vědomím stavu podniku. Uživatele, kteří mají zájem o tyto informace Grünwald a kol. (2004), rozdělil z hlediska pozice na interní a externí a následně jednotlivé skupiny popsal:
Manažeři – těmto uživatelům slouží finanční analýza jako cenný zdroj pro vedení podniku a správné rozhodování při jeho řízení. Mají velmi přesné a aktuální informace, jelikož pocházejí z prostředí uvnitř podniku.
Investoři – jedná se o akcionáře, spoluvlastníky firmy a tiché společníky, kteří chtějí svůj majetek zhodnotit. Jejich největším zájmem je ochránit při vkladu kapitálu svou investici ochránit.
Věřitelé – jejich úkolem je zjistit finanční analýzou jak si daný podniku stojí, aby mohli poskytnout finanční prostředky ve formě úvěru s vidinou požadované návratnosti.
Zákazníci – jsou jimi odběratelé a dodavatelé, kteří si zjišťují ekonomickou situaci podniku za účelem plnění obchodních závazků. U dodavatelů to jsou platby za přijaté faktury a obchodní úvěry. V situaci odběratelů slouží finanční analýza k zajištění budoucí jistoty, aby v případě výpadku zkoumaného podniku nebyla ohrožena výroba, podniku vlastního.
15
Zaměstnanci – jejich zájmem je co možná nejlepší prosperita, která vede k dobrým pracovním a platovým podmínkám, stálosti pracovního místa a motivuje je dále ke zlepšování pracovních výsledků.
Vláda a státní orgány – pro tyto instituce je finanční analýza důležitá především pro korekci hospodářské politiky státu, spolupráci se subjekty, případně k jejich kontrole.
6.3 Metody finanční analýzy Podle Růčkové (2010) jsou v ekonomii rozlišovány dvě metody, které spolu souvisí. Tyto metody se nazývají fundamentální, jak poznamenal Sedláček (2011) je možné označit je za kvalitativní a druhou metodou je technická jinak nazývána kvalitativní.
Fundamentální analýza – „je založena na znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Opírá se o značné množství informací a odvozuje závěry z pravidla bez algoritmizovaných postupů“
Technická analýza – „ využívá matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované metody ke kvalitativnímu zpracování dat a následnému posouzení výsledků z ekonomického hlediska.“ (Růčková, 2010, str. 41)
6.3.1 Druhy finančních analýz
Vyšší metody – nejsou standardně využívány a v práci s nimi je vhodné využít software. Při použití těchto metod je zapotřebí dobré znalosti matematické statistiky, ekonomie a podniku samotného.
Elementární metody – jsou nejčastější formou finanční analýzy. Jejich základem pro výpočty jsou výkazy účetní závěrky případně další důležité ekonomické informace vycházející z nalezených údajů o podniku. Při tvorbě této metody je základem poznat tokové a stavové výkazy, které mají podle své povahy vypovídající hodnotu. Pro finanční analýzu je důležité vytvořit co nejdelší sledovaný úsek, který nám umožní vyjádřit vývoj v daném podniku a s tím související postup při vedení a hodnocení firmy (Růčková, 2010).
16
7 Rozdělení elementárních metod finanční analýzy Podle Sedláčka (2011) jsou elementární metody rozděleny do jednotlivých analýz. Rozeznáváme analýzu absolutních ukazatelů, analýzu rozdílových ukazatelů, analýzu poměrových ukazatelů a analýzu soustav ukazatelů. Každá z analýz obsahuje jednotlivé ukazatele.
7.1 Analýza absolutních ukazatelů Tato analýza je vytvářena na základě výkazů získaných z účetní závěrky. Využívá se rozvahy (stavových ukazatelů) a výkazů zisků a ztrát (tokových ukazatelů). Pro přesnější zjištění vývoje podniku je důležité získat co nejvíce období, jež se porovnávají. Mezi absolutní ukazatele patří horizontální a vertikální analýza. Nevýhodou této metody je nesnadné poměření výsledků mezi dvěma různě velkými podniky,
protože
každý
má
jinou
velikost
poměřovaných
veličin
(Grünwald a kol., 2004).
7.1.1 Horizontální analýza Tato analýza má za úkol porovnat jednotlivé roky na úrovni řádků jedné roviny. Změny v těchto letech lze vyjadřovat dvěma způsoby. Prvním způsobem je procentuální vyjádření případně vyjádření v tisících (Sedláček, 2011).
7.1.2 Vertikální analýza Při zjišťování stavu této analýzy dochází například k porovnávání jednotlivých složek aktiv a pasiv k celkovým aktivům a pasivům, které tvoří dva celky, ze kterých jsou tyto hodnoty procentuálně vyjádřeny. Tato metoda lze taktéž praktikovat i na výkaz zisků a ztrát (Sedláček, 2011).
7.2 Analýza rozdílových ukazatelů Při analýze pomocí rozdílových ukazatelů, získávají uživatelé informaci o stavu podniku po stránce likvidity. Aby bylo možné prohlásit podnik za silně likvidní, musí v jeho majetku silně převažovat krátkodobá likvidní aktiva. Mezi rozdílové ukazatele
17
této analýzy patří čistý pracovní kapitál dále jen ČPK, čisté pohotové prostředky (ČPP), čistý peněžní majetek (ČPM) (Knápková, 2010).
7.2.1 Čistý pracovní kapitál (net working capital) Také nazývaný provozní kapitál. Sedláček (2011) označuje tento kapitál jako rezervu, vzniklou po uhrazení krátkodobých závazků. Slouží k zajištění hladkého chodu podniku. Podle Grünwalda a kol. (2004) patří mezi hojně využívaný rozdílový ukazatel. Pro výpočet je nutné upravit oběžná aktiva, o dlouhodobé pohledávky. Ke krátkodobým závazkům, je zapotřebí připočíst sekci bankovních úvěrů a krátkodobých finančních výpomocí. K
krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva
7.2.2 Čisté pohotové prostředky Jsou označované také jako peněžní finanční fond. Jsou vyjádřeny rozdílem mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky. Pokud se jedná, o peněžní prostředky jsou jimi označovány peníze v pokladně a na bankovním účtu. Nemusí, to však být přímo pravidlem mohou být nahrazeny prostředky, které je velmi jednoduché převést okamžitě do peněžní podoby (Grünwald a kol., 2004). pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky
7.2.3 Čistý peněžní majetek Může být také pojmenován jako peněžně – pohledávkový finanční fond. Tato metoda je podle Grünwalda a kol. (2004) a Sedláčka (2011) označována za metodu středu mezi dvěma předchozími metodami s tím rozdílem, že mezi peněžní prostředky a jejich ekvivalenty zahrnuje krátkodobé pohledávky. M
oběžná aktiva – zásoby – nelikvidní pohledávky – krátkodobá pasiva
7.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou základním stavebním kamenem při vytváření finanční analýzy a patří k nejvyhledávanějším metodám, protože vypovídací hodnota o hospodaření podniku těchto ukazatelů je zřejmá okamžitě (Knápková, 2010). 18
Údaje pro tyto ukazatele pochází z rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Podle Růčkové (2010) je možné využít mnoha těchto ukazatelů, avšak v praxi se s tím nesetkáváme a každý kdo provádí finanční analýzu, si nastaví ukazatele podle aktuální potřeby. Pro finanční analýzu jsou využívány nejčastěji tyto ukazatele – ukazatel likvidity, ukazatel rentability, ukazatel zadluženosti, ukazatel aktivity, ukazatel tržní hodnoty… Při provádění finanční analýzy v praktické části, budou využity jen některé z výše zmíněných poměrových ukazatelů a to dle mého výběru a v závislosti na poskytnutých materiálech vybrané firmy.
7.3.1 Ukazatele likvidity Sedláček (2011) uvádí, že jsou nástrojem pro získání informací, při kterém dojde ke zjištění jak je podnik schopen splatit své závazky. Bez této schopnosti není možné dlouhodobé fungování podniku. U těchto jmenovaných ukazatelů se často setkáváme s dvěma výrazy, kterými jsou likvidnost a solventnost. Solventnost je schopnost podniku vykazovat větší množství aktiv než je samotná hodnota závazků. S tím v tomto případě pevně souvisí likvidnost, která vypovídá o pružnosti přeměny krátkodobých aktiv v peněžní prostředky. Pokud je v tomto ohledu velmi pružná dá se říci, že tato aktiva jsou silně likvidní Likvidita je podle Grünwalda a kol. (2004) rozdělena do tří stupňů: 1. Stupeň – obsahuje peněžní prostředky, případně položky, které je možné v okamžiku potřeby změnit v peněžní prostředky bez větší sankce. 2. Stupeň – obsahuje krátkodobé pohledávky, které jsou splatné v krátkém intervalu. Možností pro získání prostředků je i vlastní prodej pohledávek za nižší cenu. 3. Stupeň – jedná se o položky, ze kterých se peněžní prostředky získávají jen velmi obtížně a pomalu s případnou ztrátou.
Okamžitá likvidita (cash ratio) – je podíl, v němž figurují pohotové platební prostředky včetně jejich ekvivalentů, které patří do čitatele. V roli jmenovatele jsou obsaženy krátkodobé závazky tedy, včetně krátkodobých bankovních úvěru a výpomocí. Při rozboru výsledku je hodnota pro Českou republiku určená ministerstvem průmyslu a obchodu na spodní hranici v hodnotě 0,2. Ovšem tato 19
hodnota není podmínkou pro to, aby podnik byl ve špatné situaci (Sedláček, 2011). Okamžitá likvidita
pohotové platební prostředky dluhy s okamžitou splatností
Pohotová likvidita – (quick ratio) pro tento vztah, je nejvhodnější poměr 1 : 1 čitatel ke jmenovateli maximálně však 1,5 : 1. V případě prvního poměru je podle Růčkové (2010) patrné, že pokud by nastala tato situace, má podnik dostatečné množství financí, aby byl schopen dostát svým závazkům. Tento vyšší poměr nejvíce uvítají věřitelé, kteří mají jistou návratnost svých pohledávek.
ohotová likvidita
(oběžná aktiva zásoby) krátkodobé dluhy
Běžná likvidita – „ukazatel udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé cizí zdroje podniku.“ (Knápková, 2010, str. 90) Vypočtený údaj by se měl pohybovat v intervalu 1,5-2,5. Při poklesu na rovnost mezi čitatelem a jmenovatelem na hodnotu 1 se již stává likvidita riskantní, a to za předpokladu, že podnik vlastní velké množství zásob, u kterých není jistota včasného prodeje (Knápková, 2010).
ěžná likvidita
oběžná aktiva krátkodobé dluhy
7.3.2 Ukazatele rentability „Jsou měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. U těchto poměrových ukazatelů se nejčastěji vychází ze dvou základních účetních výkazů, a to z výkazu zisku a ztráty a z rozvahy – důraz klademe samozřejmě na výkaz zisků a ztrát, neboť v některých pramenech bývá rentabilita zaměňována za výraz „ziskovost“. Ukazatele rentability jsou ukazatele, kde se v čitateli vyskytuje nějaká položka odpovídající výsledku hospodaření (obvykle se tedy jedná o tokovou veličinu) a ve jmenovateli nějaký druh kapitálu (což je stavová veličina), respektive tržby (což je veličina toková). (Růčková 2010, str. 51) Podle Růčkové (2010) jsou tyto ukazatele nejdůležitější především pro investory a akcionáře.
20
Ukazatel rentability celkových vložených aktiv – v tomto ukazateli se promítne, jakou budou mít aktiva návratnost, aniž by bylo zřejmé, z jakých zdrojů tyto prostředky pochází (Sedláček, 2011). zisk před úrokem a zdaněním celková aktiva
O
Ukazatel rentability vlastního kapitálu – cílem tohoto ukazatele je dosáhnout zjištění míry zhodnocování kapitálu a zda-li je riziko tomuto zhodnocení přímo úměrné (Růčková, 2010). čistý zisk vlastní kapitál
O
Ukazatel rentability tržeb – tento ukazatel je velmi variabilní a jeho možnosti, jsou široké. Vložené hodnoty jsou nastaveny podle účelu za jakým, má být finanční analýza provedena. Základním zjištěním tohoto ukazatele je jak velkou část získá z jedné koruny tržeb (Růčková, 2010). čistý zisk tržby
O
Ukazatel rentability vloženého kapitálu – tímto ukazatelem se získávají informace o tom jaká je výnosnost kapitálu vloženého do podniku za určité období, po které se prostředky v podniku zdržely. V čitateli není přímo určeno, jaký druh zisku bude sloužit pro výpočet (Sedláček, 2011).
OI
zisk před zdaněním nákladové úroky investice Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů – z výsledku tohoto ukazatele, získáme hodnotu, která vyjadřuje návratnost dlouhodobého kapitálu vloženého do podniku investorem.
OC
zisk po zdanění nákladové úroky ( sazba daně z příjmu) dlouhodobé závazky dlouhodobé bankovní úvěry vlastní kapitál
21
7.3.3 Vyjádření forem zisku pomocí zkratek
EBDIT – zisk před odečtením odpisů, úroků a daní
EBIT – zisk před zdaněním a úroky
EBT – zisk před zdaněním
EAT – zisk po zdanění
7.3.4 Ukazatele zadluženosti Při financování podniku, není výhodné používat pouze vlastní prostředky, protože nejdražším kapitálem je kapitál vlastní. Při financování proto dochází k čerpání jak vlastních tak i cizích zdrojů, podnik se tedy zadlužuje a je nutné tuto míru zadluženosti hlídat pomocí různých ukazatelů, které nám přináší mnoho pohledů na financování tak, aby nedošlo k narušení souladu v kapitálové struktuře. Hodnoty zjištěné při použití těchto poměrových ukazatelů jsou důležité zejména pro věřitele a akcionáře, kteří ze získaných výsledků zjišťují míru rizika pro jejich vložené prostředky (Sedláček, 2011).
Celková zadluženost – je také označována jako ukazatel věřitelského rizika. Pro věřitele je největší jistotou pokud tento ukazatel dosahuje co nejnižších hodnot i když nemusí to být vždy pravidlem. Mnohdy to ale nemusí být opravdovou překážkou za předpokladu, že je podnik zadlužován za cílem dosáhnutí vysoké rentability i s vědomím možné finanční nestability (Růčková, 2010). Doporučená celosvětová hodnota zadlužení by se měla držet v rozmezí 30–60 %.
Celková zadluženost
cizí kapitál celková aktiva
Koeficient samofinancování – jedná se o doplňkový ukazatel věřitelského rizika, jelikož v součtu těchto dvou ukazatelů by výsledná hodnota měla být okolo čísla jedna. Převrácenou hodnotou tohoto ukazatele je ukazatel finanční páky (Sedláček, 2011).
Koeficient samofi ancování
vlastní kapitál celková aktiva
Ukazatel úrokového krytí – při aplikaci tohoto ukazatele firma zjistí, kolikrát ještě převyšuje zisk úroky vyplácené. Podle Sedláčka (2011) je tato hodnota 22
uváděna jako trojnásobná až šestinásobná, avšak opět nelze klást na tyto hodnoty příliš velký důraz. IT nákladové úroky
Ukazatel úrokového krytí
Dlouhodobá zadluženost – jejím základním cílem je najít nejvhodnější vztah mezi dlouhodobými a krátkodobými cizími zdroji (Sedláček, 2011).
Dlouhodobá zadluženost
dlouhodobé dluhy celková aktiva
7.3.5 Ukazatele aktivity Podle Kislingerové (2005) tyto ukazatele mají za úkol odhalit, jak je hospodařeno s aktivy podniku. S těmito ukazateli pak souvisí pojmy obrátkovost a doba obrati. Obrátkovost „vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli“ Doba obratu „odráží počet dní (příp. let), po který trvá jedna obrátka“ (Kislingerová, 2005, str. 34)
Obrat celkových aktiv – jeho účelem je poskytnout informaci o tom kolikrát byla jednotlivá aktiva podniku tzv. otočena. Pokud nejsou aktiva využívána tak jak je běžné v oborovém průměru je nutné některá odprodat nebo zvýšit tržby. (Sedláček, 2011). roční tržby aktiva
Obrat celkových aktiv
Doba obratu pohledávek – vyjadřuje, jak dlouho jsou finanční prostředky zadržovány ve formě pohledávek, optimálním časovým úsekem zadržovaných peněžních prostředků je běžná doba splatnosti faktur (Růčková, 2010).
Doba obratu pohledávek
obchodní pohledávky denní tržby na fakturu
Doba obratu závazků – oproti době obratu pohledávek je sledováno, za jakou dobu jsou splaceny krátkodobé dluhy pocházející z obchodní činnosti. (Sedláček, 2011)
Doba obratu závazků
závazky vůči dodavatelům denní tržby na fakturu 23
7.4 Analýza soustav ukazatelů 7.4.1 Bonitní (diagnostické) modely Jejich hlavním cílem je provést zjištění, zda je firma považována za finančně zdravou. Nevýhoda tohoto modelu spočívá v tom, že lze srovnat, pouze firmy podnikající ve stejném oboru (Růčková, 2010).
Kralickův Q-test – tento model je rozdělen do čtyř částí, každá z těchto částí má svojí vypovídací hodnotu. V první řadě je na tyto části pohlíženo na každou zvlášť, kde každá vypočtená hodnota dostane své bodové ohodnocení. Při postupování dále ve výpočtu jsou původní čtyři části zúženy na dva párové oddíly (R1, R2) a (R3, R4). První oddíl vypovídá o hodnocení finanční stability. Ohodnocení získané ze dvou obsažených ukazatelů (R1, R2) z tabulky 3 se podělí dvěma. Tato procedura musí být uskutečněna také v případě zbylých dvou ukazatelů (R3, R4), které vypovídají o výnosové situaci podniku. Pro zjištění konečné hodnoty je opět nutné provést součet dvou získaných hodnot, které pak následně podělit dvěma (Růčková, 2010).
Čtyři hlavní hodnotící rovnice: vlastní kapitál aktiva celkem
(cizí zdroje peníze účty u bank) provozní cash flo
IT aktiva celkem
provozní cash flo výkony
24
Tab. 2: Bodování výsledků Kralickova Q-testu (zdroj: Růčková, 2010) 0 bodů
1 bod
2 body
3 body
4 body
R1
<0
0-0,1
0,1-0,2
0,2-0,3
> 0,3
R2
<3
3-5
5-12
12-30
> 30
R3
<0
0-0,08
0,08-0,12
0,12-0,15
> 0,15
R4
<0
0-0,05
0,05-0,08
0,08-0,1
> 0,1
Tab. 3: Vyhodnocení bonity Kralickova Q-testu (zdroj: Růčková, 2010) Hodnota
Hodnocení
R > 3,0
firma je bonitní
1,0 < R ≤ 3,0
nevyhraněná finanční situace
R ≤ 1,2
finanční problémy
7.4.2 Bankrotní (predikční) modely úkolem tohoto modelu je informovat vykonavatele finanční analýzy o tom jestli firma není ohrožena bankrotem (Růčková, 2010).
Altmanovo Z-skóre – tato metoda vzešla v minulém století, z rozborů jednotlivých
zbankrotovaných
i
nezbankrotovaných
firem
díky
velmi
jednoduchému výpočtu se stal v České republice velmi oblíben. Altman jakožto autor této metody, nastavil tuto metodu jak pro akciové firmy s volně obchodovatelnými akciemi, tak i pro podniky klasické (Sedláček, 2010). Výpočet Altmanova Z-skóre pro podniky s veřejně obchodovatelnými akciemi: Zi
,
,
,
C
,
D
,
A – čistý provozní kapitál / celková aktiva B – nerozdělený zisk / celková aktiva C – zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva D – tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota celkových dluhů E – celkový obrat / celková aktiva 25
Tab. 4: Hodnocení Altmanova Z-skóre pro firmy s veřejně obchodovatelnými akciemi (zdroj: Sedláček, 2011) Hodnocení uspokojivá finanční situace nevyhraněná finanční situace velmi silné finanční problémy
Hodnota Z > 2,99 1,89 < Z ≤ 2,99 Z ≤ 1,89
Výpočet Altmanova Z-skóre pro ostatní podniky: Zi
,
, „…kde
,
,
, C a
C
,
D
,
jsou definovány stejně jako v předchozím vztahu a D se
stanoví jako podíl vlastního kapitálu v účetní hodnotě k celkovým dluhům.“ ( edláček, 2011, str. 110) Tab. 5: Hodnocení Altmanova Z-skóre pro ostatní podniky (zdroj: Sedláček, 2011) Hodnota Z > 2,9
Hodnocení uspokojivá finanční situace
1,2 < Z ≤ 2,9
nevyhraněná finanční situace
Z ≤ 1,2
velmi silné finanční problémy
V případě čerpání dat pro tuto analýzu z české účetní závěrky, je nutné podle Mrkvičky a kol. (2006) tento ukazatel modifikovat pro Českou republiku. Největším problémem této analýzy je nedostatečné množství informací pro externí uživatele. Tento vztah definovali manželé Neumaierovi, kteří přidali další proměnnou. Výpočet Altmanova Z-skóre pro podniky v České republice: Zi
,
,
,
C
,
D
,
+ 1,0 * F
F – závazky po lhůtě splatnosti / výnosy
Modely IN – Index důvěryhodnosti – tyto modely byly sestaveny známými ekonomy a manželi Neumaierovi. Je zaměřen přímo na české firmy v českém prostředí, u nichž je zkoumáno jejich finanční zdraví (Růčková, 2010) Modelů IN jsou čtyři druhy IN01, IN095, IN05 a IN99 tomto textu budou rozebrány poslední dva zmíněné.
26
Model IN99 – „akcentuje pohled vlastníka a vyjadřuje kvalitu (bonitu) podniku z hlediska jeho finanční výkonnosti“ (Sedláček, 2011, str. 111)
Výpočet indexu: IN99 = – 0,017 * A + 4,573 * C + 0,481 * D + 0,015 * E A – aktiva / cizí kapitál B – EBIT / nákladové úroky C – EBIT / celková aktiva D – celkové výnosy / celková aktiva E - oběžná aktiva / krátkodobé závazky a úvěry F – závazky po lhůtě splatnosti / výnosy Tab. 6: Hodnocení indexu IN99 (zdroj: Sedláček, 2011) Pokud IN > 2,07
podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku
1,42 ≤ IN ≤ 2,07
situace není jednoznačná, ale podnik spíš tvoří hodnotu
1,089 ≤ IN < 1,42
nerozhodná situace, podnik má přednosti, ale i výraznější problémy
0,684 ≤ IN < 1,089
podnik spíše netvoří hodnotu
IN < 0,684
podnik má zápornou hodnotu ekonomického zisku (ničí hodnotu)
Model IN05 – Sedláček (2011) jej označuje jako nástupce modelu IN01.Podle něj je také z těchto modelů nejmladší. Oproti staršímu modelu byly definovány jiné hranice a nové váhy.
Výpočet indexu: IN05 = 0,13 * A + 0,04 * B + 3,97 * C + 0,21 * D + 0,09 * E Vzorce pro výpočty jednotlivých písmen jsou poznamenány v textu výše u indexu IN99.
27
Tab. 7: Hodnocení indexu IN05 (zdroj: Sedláček, 2011) Pokud IN > 1,6
předvídána uspokojivá finanční situace
0,9 < IN ≤ 1,6
zóna nevyhraněných výsledků
IN ≤ 0,9
firmě hrozí vážné finanční problémy
28
Praktická část Přáním vlastníků firmy bylo zachovat určité obchodní tajemství, aby nedošlo k znevýhodnění firmy na trhu. Společnost vystupuje v mé bakalářské práci jako anonymní.
8 Základní představení firmy V následujícím textu byla zpracována finanční analýza společnosti, která je na trhu relativně krátkou dobu. Vznikla v dubnu 2005, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Právní formou podnikání společnosti je společnost s ručením omezeným. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o společnost s ručením omezeným, jsou statuárními orgány jednatelé. V minulosti prodělala tato firma v oblasti vlastníků velmi rozmanitý vývoj, který se ustálil na konci roku 2010. Nyní jsou majiteli a zároveň jednateli dvě fyzické osoby. Společnost zaměstnává dva pracovníky, kteří pomáhají zajistit plynulý chod podniku. Předmětem podnikaní je specializovaný maloobchod a velkoobchod se smíšeným zbožím, zprostředkování obchodu a služeb. S rostoucím tlakem v odvětví bylo nutné rozšířit předmět podnikání o zednictví, vodoinstalatérství a topenářství. Mezi další služby této společnosti patří realizace koupelen od návrhu vlastní představy, zpracování do digitální podoby až po samotnou realizaci. Nabídka může být obohacena i o čerpací techniku či topné systémy všeho druhu, od spalování tuhých paliv až realizaci solárních systémů. Pelhřimov svou velikostí patří mezi malá města. Konkurence je zde velmi vysoká. Na základě průzkumu města a konzultaci s majitelem podniku, jsem zjistil, že se počet přímých konkurentů ustálil na čísle pět. Po návštěvě jednotlivých firem, jsem dospěl k závěru, že pestrost sortimentu konkurentů se příliš neliší.
29
9 Finanční analýza Finanční analýza byla provedena za roky 2009 – 2011. Vychází z materiálů, které mi byly poskytnuty od vlastníků firmy. Účelem této analýzy bylo zjistit finančního zdraví podniku a navrhnout případná opatření pro zlepšení chodu organizace. Poskytnutými materiály byly rozvahy a výkazy zisků a ztrát.
9.1 Analýza absolutních ukazatelů Hodnocení této analýzy bylo zaměřeno na jednotlivé položky rozvah a výkazů zisků a ztrát. Změny těchto položek byly zaznamenány jak v procentuálním vyjádření, tak i v absolutním vyjádření. Veškeré výpočty byly zobrazeny v tabulkách a obrázcích.
9.1.1 Horizontální analýza aktiv Sledované časové období
2009
2010
2011
Aktiva
Hodnota
Hodnota
Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Zboží Krátokodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady v příštích období
7 450 000 4 772 000 4 079 000
7 809 000 4 416 000 4 079 000
Absolutní změna 359 000 -356 000 0
693 000
337 000
4 000 000 2 214 000 9 000 9 000 770 000 639 000 129 000 1 000 1 435 000 1 000 1 434 000 464 000 464 000
4 000 000 2 933 000 0 0 2 182 000 2 176 000 5 000 1 000 751 000 63 000 688 000 460 000 460 000
Změna v % Hodnota 4,82 -7,46 0,00
8 165 000 4 191 000 4 079 000
-356 000
-51,37
112 000
0 719 000 -9 000 -9 000 1 412 000 1 537 000 -124 000 0 -684 000 62 000 -746 000 -4 000 -4 000
0,00 32,48 -100,00 -100,00 183,38 240,53 -96,12 0,00 -47,67 6 200,00 -52,02 -0,86 -0,86
Absolutní Změna v % změna 356 000 4,56 -225 000 -5,10 0 0,00 -225 000
4 000 000 0 3 934 000 1 001 000 97 000 97 000 97 000 97 000 1 524 000 -658 000 1 447 000 -729 000 76 000 71 000 1 000 0 2 312 000 1 561 000 84 000 21 000 2 228 000 1 540 000 40 000 -420 000 40 000 -420 000
-66,77 0,00 34,13 0,00 0,00 -30,16 -33,50 1 420,00 0,00 207,86 33,33 223,84 -91,30 -91,30
Obr. 1: Analýza trendů aktiv (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
Celková aktiva zaznamenala rostoucí tendenci. Meziroční nárůst byl necelých 5 %. V dlouhodobém majetku byla situace jiná. Zaznamenána byla sestupná tendence z důvodu prodeje osobního automobilu a ostatního movitého majetku, za účelem navýšení peněžních prostředků. Největší pokles byl zjištěn v roce 2011, v tomto období dosáhl dlouhodobý majetek snížení o 66,77 %. V oběžných aktivech byly zjištěny zásadní výkyvy pohledávek. V roce 2011 došlo k celkem významnému nárůstu 30
finančních prostředků na bankovním účtu díky úhradě dlouhodobých pohledávek. Stav pohledávek se snížil o 30 %. Následující obrázek 2 zachycuje situaci vývoje celkových aktiv, oběžných aktiv a krátkodobého finančního majetku za období 2009 - 2011. 9 000 000 8 000 000 7 000 000
Hodnota v Kč
6 000 000
Aktiva celkem
5 000 000 Oběžná aktiva 4 000 000 Krátkodobý finanční majetek
3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2009
2010
2011
Obr. 2: Vývoj vybraných aktiv (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
9.1.2 Horizontální analýza pasiv Rozvaha je postavena na bilančním principu A = P. Proto mají celková aktiva a celková pasiva stejnou tendenci vývoje. Zaznamenala tedy stejný mírný vzestup. Vždy přibližně okolo 5 %. Vlastní kapitál měl po dobu sledování vzestupnou tendenci. Největší růst zaznamenal v roce 2010, kdy byl navýšen o 7,98 %. Tento nárůst byl způsoben navýšením výsledku hospodaření minulých let, kdy výsledný zisk minulého období nebyl rozdělen. Hodnota zisku poklesla v roce 2011 o v absolutním vyjádření o 131 000 Kč. Cizí zdroje zaznamenaly největší změnu v roce 2010, kdy došlo k jejich snížení o 8,56 %. V roce 2011 byla firma donucena propustit zaměstnance a z tohoto důvodu došlo ke snížení závazků za zaměstnanci oproti předchozímu období o 81,72 %.
31
Sledované časové období Pasiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové závazky a dotace Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci
2009 Hodnota 7 450 000 6 024 000 200 000
2010 Hodnota Absolutní změna 7 809 000 359 000 6 505 000 481 000 200 000 0
Změna v % 4,82 7,98 0,00
2011 Hodnota Absolutní změna Změna v % 8 165 000 356 000 4,56 6 854 000 349 000 5,37 200 000 0 0,00
12 000
12 000
0
0,00
12 000
0
0,00
12 000
12 000
0
0,00
12 000
0
0,00
5 248 000
5 813 000
565 000
10,77
6 293 000
480 000
8,26
5 248 000
5 813 000
565 000
10,77
6 293 000
480 000
8,26
565 000
480 000
-85 000
-15,04
349 000
-131 000
-27,29
1 426 000 1 212 000 1 053 000 94 000
1 304 000 1 304 000 1 067 000 93 000
-122 000 92 000 14 000 -1 000
-8,56 7,59 1,33 -1,06
1 311 000 1 311 000 1 283 000 17 000
7 000 7 000 216 000 -76 000
0,54 0,54 20,24 -81,72
52 000
53 000
1 000
1,92
9 000
-44 000
-83,02
12 000 0 2 000 214 000
86 000 2 000 3 000 0
74 000 2 000 1 000 -214 000
616,67 0,00 50,00 -100,00
1 000 0 1 000 0
-85 000 -2 000 -2 000 0
-98,84 -100,00 -66,67 0,00
214 000
0
-214 000
-100,00
0
0
0,00
Obr. 3: Analýza trendů pasiv (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
9 000 000 8 000 000
Hodnota v Kč
7 000 000 6 000 000 5 000 000
Pasiva celkem
4 000 000
Vlastní kapitál Cizí zdroje
3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2009
2010
2011
Obr. 4: Vývoj vybraných pasiv (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
32
9.1.3 Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát Sledované časové období Položky Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním
2009 Hodnota 47 000
Hodnota 0
2010 Absolutní změna -47 000
Změna v % -100,00
Hodnota 634 000
2011 Absolutní změna 634 000
Změna v % 0,00
43 000 4 000 10 103 000
0 0 8 715 000
-43 000 -4 000 -1 388 000
-100,00 -100,00 -13,74
0 634 000 6 106 000
0 634 000 -2 609 000
0,00 0,00 -29,94
10 103 000 0 6 996 000 4 911 000 2 086 000 3 110 000 1 889 000 1 339 000
8 715 000 0 5 758 000 3 619 000 2 139 000 2 957 000 1 918 000 1 344 000
-1 388 000 0 -1 238 000 -1 292 000 53 000 -153 000 29 000 5 000
-13,74 0,00 -17,70 -26,31 2,54 -4,92 1,54 0,37
6 009 000 97 000 4 944 000 3 401 000 1 543 000 1 796 000 1 041 000 697 000
-2 706 000 97 000 -814 000 -218 000 -596 000 -1 161 000 -877 000 -647 000
-31,05 0,00 -14,14 -6,02 -27,86 -39,26 -45,72 -48,14
428 000 123 000 9 000
451 000 123 000 6 000
23 000 0 -3 000
5,37 0,00 -33,33
235 000 109 000 9 000
-216 000 -14 000 3 000
-47,89 -11,38 50,00
503 000 0 1 000 710 000 82 000 1 000 110 000 -26 000 119 000 119 000
356 000 0 1 000 676 000 0 28 000 134 000 -106 000 90 000 90 000
-147 000 0 0 -34 000 -82 000 27 000 24 000 -80 000 -29 000 -29 000
-29,22 0,00 0,00 -4,79 -100,00 2 700,00 21,82 307,69 -24,37 -24,37
225 000 1 000 3 000 519 000 0 0 99 000 -99 000 72 000 72 000
-131 000 1 000 2 000 -157 000 0 -28 000 -35 000 7 000 -18 000 -18 000
-36,80 0,00 200,00 -23,22 0,00 -100,00 -26,12 -6,60 -20,00 -20,00
565 000
480 000
-85 000
-15,04
349 000
-131 000
-27,29
683 000
570 000
-113 000
-16,54
420 000
-150 000
-26,32
Obr. 5: Analýza trendů výkazů zisků a ztrát (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
Z provedené analýzy byla zjištěna klesající tendence výsledku hospodaření. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v roce 2011, kdy hodnota změny dosahovala okolo 28 % oproti předchozímu období. Toto snížení mělo za následek i snížení daňové povinnosti. Za snížením výsledků hospodaření stojí klesající objem výkonů. Hodnoty nákladů na energie a materiál se rovněž v průběhu sledovaného období snižovaly. V roce 2010 byl zaznamenán pokles o 26,31 %. Z důvodu propouštění zaměstnanců v roce 2011 poklesly i mzdové náklady a s nimi související náklady sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění. U mzdových nákladů je patrné snížení o 48,14 %. V souvislosti s odprodejem dlouhodobého majetku byly zaznamenány snižující se odpisy DM. V roce 2010 je patrný pokles o necelých 30 %.
33
14 100 000 12 100 000
Hodnota v Kč
10 100 000 8 100 000
Spotřeba materiálu a energie
6 100 000
Tržby za prodej výrobků a služeb
4 100 000
Výsledek hodpodaření před zdaněním
2 100 000 100 000 2009
2010
2011
-1 900 000
Obr. 6: Vývoj položek z výkazu zisků a ztrát (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
9.1.4 Vertikální analýza aktiv U této analýzy je na první pohled vidět, že největší podíl na celkových aktivech v roce 2009 má dlouhodobý majetek. Další významnou položkou je krátkodobý finanční majetek, který je tvořen převážně bankovními účty. KFM má podíl na celkových aktivech 19,26 %. Pohledávky tvoří 10,34 %. V roce 2010 měl největší podíl na celkových aktivech opět dlouhodobý majetek a to cca 56 %. Další významnou položku celkových aktiv tvořily pohledávky z obchodních vztahů (27,87 %). V posledním roce dosáhly nejvýznamnějšího podílu 27,29 % na celkových aktivech účty v bankách, které dosáhli svého nárůstu splacením pohledávek z obchodních vztahů.
34
Sledované časové období
2009
Aktiva
Hodnota
Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Zboží Krátokodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady v příštích období
7 450 000 4 772 000 4 079 000 693 000 0 2 214 000 9 000 9 000 770 000 639 000 129 000 1 000 1 435 000 1 000 1 434 000 464 000 464 000
2010 Hodnota v (%) 100,00 64,05 54,75 9,30 0,00 29,72 0,12 0,12 10,34 8,58 1,73 0,01 19,26 0,01 19,25 6,23 6,23
2011
Hodnota
Hodnota v (%)
Hodnota
Hodnota v (%)
7 809 000 4 416 000 4 079 000
100,00 56,55 52,23
8 165 000 4 191 000 4 079 000
100,00 51,33 49,96
337 000 0 2 933 000 0 0 2 182 000 2 176 000 5 000 1 000 751 000 63 000 688 000 460 000 460 000
4,32 0,00 37,56 0,00 0,00 27,94 27,87 0,06 0,01 9,62 0,81 8,81 5,89 5,89
112 000 0 3 934 000 97 000 97 000 1 524 000 1 447 000 76 000 1 000 2 312 000 84 000 2 228 000 40 000 40 000
1,37 0,00 48,18 1,19 1,19 18,67 17,72 0,93 0,01 28,32 1,03 27,29 0,49 0,49
Obr. 7: Procentní rozbor aktiv (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
100,00 90,00 80,00
Hodnota v %
70,00 60,00 50,00
Účty v bankách
40,00
Pohledávky
30,00 20,00 10,00 0,00 2009
2010
2011
Obr. 8: Struktura aktiv (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
35
9.1.5 Vertikální analýza pasiv Sledované časové období Položky Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové závazky a dotace Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci
Hodnota 7 450 000 6 024 000 200 000
2009 Hodnota v (%) 100,00 80,86 2,68
Hodnota 7 809 000 6 505 000 200 000
2010 Hodnota v (%) 100,00 83,30 2,56
Hodnota 8 165 000 6 854 000 200 000
2011 Hodnota v (%) 100,00 83,94 2,45
12 000
0,16
12 000
0,15
12 000
0,15
12 000
0,16
12 000
0,15
12 000
0,15
5 248 000
70,44
5 813 000
74,44
6 293 000
77,07
5 248 000
70,44
5 813 000
74,44
6 293 000
77,07
565 000
7,58
480 000
6,15
349 000
4,27
1 426 000 1 212 000 1 053 000 94 000
19,14 16,27 14,13 1,26
1 304 000 1 304 000 1 067 000 93 000
16,70 16,70 13,66 1,19
1 311 000 1 311 000 1 283 000 17 000
16,06 16,06 15,71 0,21
52 000
0,70
53 000
0,68
9 000
0,11
12 000 0 2 000 214 000
0,16 0,00 0,03 2,87
86 000 2 000 3 000 0
1,10 0,03 0,04 0,00
1 000 0 1 000 0
0,01 0,00 0,01 0,00
214 000
2,87
0
0,00
0
0,00
Obr. 9: Procentní rozbor pasiv (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
Z předchozí analýzy znázorněné na obrázku 9, tvořil v roce 2009 největší část pasiv vlastní kapitál s hodnotou 80,86 %. V této položce je obsažen výsledek hospodaření minulých let, do kterého byl pravidelně převáděn zisk běžného období. Ostatní položky ve vlastním kapitálu jsou svou velikostí prakticky zanedbatelné. V cizích zdrojích převládají krátkodobé závazky, jejichž hodnota z obchodních vztahů tvoří 14,13 % celkových pasiv. V roce 2010 byl opět převeden zisk z předchozího období. Toto rozhodnutí navýšilo podíl na celkových pasivech na 74,44 %, tím byla navýšena hodnota vlastního kapitálu a i celková hodnota pasiv. Krátkodobý úvěr byl splacen, proto je jeho podíl na celkových pasivech nulový. Rok 2011 byl ve znamení dalšího navýšení hospodářského výsledku z minulých let. Jeho hodnota zaznamenala navýšení na 77,07 % z celkových pasiv. Zvýšená hodnota byla zjištěna i u závazků z obchodních vztahů na 15,71 %.
36
100,00 90,00 80,00 Hodnoty v Kč
70,00 60,00
Výsledek hospodaření minulých let
50,00
Závazky z obchodních vztahů
40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 2009
2010
2011
Obr. 10: Struktura pasiv (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
9.1.6 Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát V následujícím obrázku 11 je vyjádřeno, kolika procenty se jednotlivé složky výkazů podílí na celkových výnosech a nákladech. Největší položkou výnosů v této analýze lze jednoznačně označit tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. I když tato položka zaznamenala od roku 2009, kdy dosáhla svého vrcholu postupný pokles z 98,73 % až na 84,01 %, stále ji lze označit za položku s největším podílem na výnosech. V oblasti nákladů patří k největším položkám výkonová spotřeba. Po většinu analyzované doby vykazovala hodnotu okolo 68 % z celkových nákladů, pouze v roce 2010 zaznamenala pokles na 65,86 %. Snížení bylo způsobeno poklesem nákladů na energie a materiál, které zaznamenaly pokles z původních téměř 48 % na hodnotu 41,39 %. Další významné náklady jsou tvořeny osobními náklady a mzdovými náklady. Nejnižší hodnotu mzdových nákladů zaznamenal podnik v roce 2011, kdy došlo k propouštění pracovníku. Ostatní náklady jsou v této analýze vzhledem k jejich velikosti zanedbatelné.
37
Sledované časobé období Položky Výnosy Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží
2009 Hodnota Hodnota v (%) 10 233 000 100,00 47 000 0,46
2010 Hodnota Hodnota v (%) 8 743 000 100,00 0 0,00
Hodnota 7268000 634 000
2011 Hodnota v (%) 100,00 8,72
43 000
0,42
0
0,00
0
0,00
4 000 10 103 000
0,04 98,73
0 8 715 000
0,00 99,68
634 000 6 106 000
8,72 84,01
10 103 000
98,73
8 715 000
99,68
6 009 000
82,68
0 6 996 000 4 911 000 2 086 000 3 110 000 1 889 000 1 339 000
0,00 68,37 47,99 20,39 30,39 18,46 13,09
0 5 758 000 3 619 000 2 139 000 2 957 000 1 918 000 1 344 000
0,00 65,86 41,39 24,47 33,82 21,94 15,37
97 000 4 944 000 3 401 000 1 543 000 1 796 000 1 041 000 697 000
1,33 68,02 46,79 21,23 24,71 14,32 9,59
428 000
4,18
451 000
5,16
235 000
3,23
123 000 9 000
1,20 0,09
123 000 6 000
1,41 0,07
109 000 9 000
1,50 0,12
503 000
4,92
356 000
4,07
225 000
3,10
0
0,00
0
0,00
1 000
0,01
Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost - splatná Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
1 000 710 000 82 000 1 000 110 000 -26 000 119 000
0,01 6,94 0,80 0,01 1,07 -0,25 1,16
1 000 676 000 0 28 000 134 000 -106 000 90 000
0,01 7,73 0,00 0,32 1,53 -1,21 1,03
3 000 519 000 0 0 99 000 -99 000 72 000
0,04 7,14 0,00 0,00 1,36 -1,36 0,99
0
0,00
0
0,00
0
0,00
119 000
1,16
90 000
1,03
72 000
0,99
565 000
5,52
480 000
5,49
349 000
4,80
Výsledek hospodaření před zdaněním
683 000
6,67
570 000
6,52
420 000
5,78
Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Ostatní provozní výnosy
Obr. 11: Procentní rozbor (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
38
9.2 Analýza rozdílových ukazatelů Tab. 2: Výpočet rozdílových ukazatelů (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Položky Krátkodobá aktiva Krátkodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky Zásoby Čistý pracovní kapitál Čisté pohotové prostředky
Sledované časové období 2009 2010 2011 2 214 000 2 933 000 3 934 000 1 426 000 1 304 000 1 311 000 1 435 000 751 000 2 312 000 770 000 2 182 000 1 524 000 9 000 0 97 000 788 000 1 629 000 2 623 000 9 000
-553 000
1 001 000
9.2.1 Čistý pracovní kapitál Z tabulky číslo 2 vyplývá, že čistý pracovní kapitál dosáhl v období 2009 - 2010 velmi dobrých hodnot. Po celou dobu analýzy vykazoval rostoucí tendenci. V Roce 2009 dosáhl čistý pracovní kapitál (ČPK) 788 000 Kč v dalším roce, vzrostl na 1 629 000 Kč a v posledním sledovaném období na 2 623 000 Kč. Firma podle provedené analýzy nemá problémy s financováním své běžné obchodní činnosti.
9.2.2 Čisté pohotové prostředky Vývoj ukazatele čistých pohotových prostředků je oproti ČPK rozmanitý. V roce 2009 byly zaznamenány čisté pohotové prostředky (ČPP) v hodnotě 9 000 Kč. Následující rok byl ve znamení hlubokého poklesu. Naměřená hodnota dosahovala záporného výsledku, který činil -551 000 Kč. Tento výkyv byl zaviněn zadržením peněžních prostředků v pohledávkách, především z obchodních vztahů. V posledním roce byl zjištěn strmý nárůst na 1 001 000 Kč. Tuto situaci vylepšilo splacení pohledávek, čímž se opět zlepšila platební schopnost podniku. Firma nemá evidenci nelikvidní pohledávek. Nelze proto ukazatel čistého peněžního majetku dopočítat. Vývoj jednotlivých ukazatelů je prezentován v následujícím obrázku.
39
3 000 000 2 500 000
Hodnota v Kč
2 000 000 1 500 000
Čistý pracovní kapitál
1 000 000
Čisté pohotové prostředky
500 000 0 -500 000 -1 000 000
2009
2010
2011
Obr. 12: Vývoj rozdílových ukazatelů (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
9.3 Analýza poměrových ukazatelů Tab. 3: Výpočet ukazatelů likvidity (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) 2009
Sledovaný časové období 2010
2011
Pohotové platební prostředky
1 435 000
751 000
2 312 000
Okamžitě splatné dluhy Oběžná aktiva Zásoby
1 426 000 2 214 000 9 000
1 304 000 2 933 000 0
1 311 000 3 934 000 97 000
Krátkodobé pohledávky
1320301
1056466
692016
1,01 1,55 1,55
0,58 2,25 2,25
1,76 2,93 3,00
Položky
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita
9.3.1 Okamžitá likvidita Vyjadřuje, jak je firma schopna splácet své krátkodobé závazky. Pokud bude překročena kritická hranice 0,2, dá se říci, majetek podniku je likvidní. V tomto případě je firma vysoce likvidní. V roce 2009 a 2011 bylo dosaženo hodnoty 1,01 a 1,76. Rok 2010 byl oproti rokům předcházejícím ve znamení poklesu platební schopnosti. Naměřená hodnota byla 0,58. Pohotové platební prostředky pokrývaly pouze 58 % okamžitě splatných dluhů.
40
9.3.2 Pohotová likvidita Doporučená hranice pro optimální pohotovou likviditu je od 1,0 - 1,5. Toto pravidlo bylo prakticky dodrženo pouze v roce 2009. Zjištěná hodnota pro tento rok byla 1,55. V dalších letech docházelo postupnému navyšování. V následujícím období dosáhl tento ukazatel 2,25. Další navýšení zaznamenal i rok 2011. Hodnota v tomto roce byla vyjádřena na 2,93. Při překročení doporučeného rozmezí, dochází ke snižování výnosnosti podnikání. Tato situace je způsobena vysokým počtem pohledávek z obchodních vztahů a vysokým kapitálem zadržovaným na bankovním účtu. Řešením této situace je nákup zásob, případně dlouhodobého majetku. Zajistit snížení pohledávek jejich prodejem třetím osobám.
9.3.3 Běžná likvidita Výsledky zjištěné z této analýzy prakticky kopírují hodnoty naměřené z pohotové likvidity. V roce 2009 byla zjištěna celková likvidita 1,55, v roce 2010 2,25. Jen v posledním analyzovaném období došlo z důvodu navýšení zásob ke změně na 3,0. Doporučeným intervalem pro tento ukazatel je rozmezí 1,5 - 2,5. Ve všech měřených obdobích bylo toto doporučení dodrženo. Podnik je likvidní, v roce 2011 je schopen uspokojit pokrýt své závazky trojnásobně. 3,50 3,00
Hodnota
2,50 2,00
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita
1,50
Běžná likvidita 1,00 0,50 0,00 2009
2010
2011
Obr. 13: Vývoj ukazatelů likvidity (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
41
Tab. 4: Výpočet ukazatelů zadluženosti (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Sledované časové období
Položka Celková aktiva Cizí kapitál Vlastní kapitál Celková zadluženost Koeficient samofinancování
2009 7 450 000 1 426 000 6 024 000
2010 7 809 000 1 304 000 6 505 000
2011 8 165 000 1 311 000 6 854 000
19,14 80,86
16,70 83,30
16,06 83,94
9.3.4 Celková zadluženost Celková zadluženost dosáhla ve sledovaném období velmi dobrých výsledků. Nejvyšší zadluženost se projevila v roce 2009. Zjištěná zadluženost měla příznivý vliv na finanční páku, pomocí které je dosahováno navýšení zisku. V následujících letech byl v oblasti zadluženosti zaznamenán další pokles. V posledním roce se celková zadluženost ustálila na hodnotě 16,06 %.
9.3.5 Koeficient samofinancování Výsledný koeficient je doplňkem celkové zadluženosti. Dohromady by tyto hodnoty měli dosáhnout 100 %. Tento koeficient vyjadřuje, z kolika procent jsou celková aktiva financovány vlastním kapitálem. V tomto případě, tvoří vlastní kapitál po celou dobu měření více než 80 % vlastních aktiv. Nejlépe je tato situace znázorněna v grafickém vyjádření na obrázku 14.
Hodnoty
Ukazatele zadluženosti 110,00 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00
Koeficient samofinancování Celková zadluženost
2009
2010
2011
Obr. 14: Vyjádření celkové zadluženosti a koeficientu samofinancování (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
42
Tab. 5: Výpočet ukazatelů aktivity (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Položka Roční tržby Aktiva Obchodní pohledávky Denní tržby na fakturu (T/360) Závazky vůči dodavatelům Obrat aktiv Dobra obratu pohledávek Doba obratu závazků
Sledované časové období 2009 10 150 000 7 450 000 770 000 28 194 1 212 000
2010 8 715 000 7 809 000 2 182 000 24 208 1 304 000
2011 6 643 000 8 165 000 1 524 000 18 453 1 311 000
1,36 27,31 42,99
1,12 90,13 53,87
0,81 82,59 71,05
9.3.6 Obrat aktiv Výsledkem aplikace tohoto ukazatele je zjištění, kolikrát se celková aktiva otočila v tržbách za jeden rok. V roce 2009 byl zjištěn obrat 1,36, v roce 2010 už byla zaznamenána sestupná tendence vývoje, kterou potvrdil rok 2011, kdy naměřená hodnota dosáhla výsledku 0,81 krát. Doporučenou hodnotou pro tento ukazatel je rozmezí 1,6 – 3. V tomto případě vypočítané hodnoty nedosahují ani jedna zvoleného rozpětí. Doporučením pro tuto situaci je vhodné snížení celkových aktiv.
9.3.7 Doba obratu pohledávek Úkolem tohoto ukazatele je zjištění, za jak dlouhý časový úsek se přemění prostředky vázané v pohledávkách zpět do peněžních jednotek. Ve sledovaném období se tato návratnost zpočátku vyvíjela velmi dobře. Návratnost vzniklé pohledávky v roce 2009 byla okolo 30 dnů. V dalších letech došlo k výraznému nárůstu doby návratu. V roce 2010 byla tato hodnota nejvyšší. Doba návratu činila 90 dní. O rok později začala tato doba pomalu klesat i přesto zjištěná doba návratu byla přes 80 dní.
9.3.8 Doba obratu závazků Tato doba vyjadřuje, za jak dlouho podnik uhradí své závazky za pořízené zboží, služby, případně materiál. Důležité je udržet finanční prostředky v podniku do poslední chvíle proto jsou závazky placeny v nejzazších termínech. Nejlépe hodnoceným rokem ohledně obratu je rok 2009. V tomto období dosahovala obratu závazků za necelých 43 dní. V dalších měřených obdobích doba obratu závazku nabrala vzestupnou tendenci.
43
V roce 2010 bylo zaznamenáno necelých 54 dní a v roce 2011 71dní. Tyto hodnoty nepatří k astronomicky vysokým, ale bylo by dobré tuto dobu již nezvyšovat. 100,00 90,00 80,00
Hodnoty
70,00 60,00 50,00
Doba obratu pohledávek
40,00
Doba obratu závazků
30,00 20,00 10,00 0,00 2009
2010
2011
Obr. 15: Vývoj doby obratu pohledávek a závazků (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Tab. 6: Výpočet ukazatelů rentability (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Položky EBIT Celková aktiva Čistý zisk Vlastní kapitál Tržby ROA ROE ROS
2009 683 000 7 450 000 565 000 6 024 000
Sledované časové období 2010 570 000 7 809 000 480 000 6 505 000
10 150 000 9,17 9,38 5,57
8 715 000 7,30 7,38 5,51
2011 420 000 8 165 000 349 000 6 854 000 6 643 000 5,14 5,09 5,25
9.3.9 Rentabilita celkových aktiv (ROA) Při hodnocení výsledů z této analýzy, by měla zjištěná čísla dosahovat co nejvyšších hodnot. Běžně doporučovanou hodnotou je 9 %. Nejblíže se tomuto doporučení dostala hodnota z roku 2009. V dalších letech je zaznamenán sestup. V roce 2011 dosáhla tato hodnota největšího minima a to 5,14 %. Tento pokles má za důsledek snížení zisku, který v uvedených letech klesal.
44
9.3.10 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Jde o návratnost vložených prostředků vlastníků, akcionářů nebo investorů. Doporučenou hodnotou pro tento ukazatel je 15 %. Nižší výnos už by nemusel pokrýt riziko pro vložený kapitál. Žádná z hodnot naměřených ve sledovaném období tohoto kritéria nedosáhla. Naopak v každém roce byl zaznamenán pokles, zastavený roku 2011 na hodnotě 5,09 %. Tento pokles byl opět vyvolán postupným snižováním hospodářského výsledku.
9.3.11 Rentabilita tržeb (ROS) Udává, kolik zisku bude získáno z jedné koruny obratu. Rentabilita tržeb po dobu měření byla prakticky totožná ve všech srovnávaných letech. Hodnota se v jednotlivých letech pohybovala okolo 5 %. 10,00 9,00 8,00
Hodnoty
7,00
Rentabilita celkových vložených aktiv
6,00 5,00 4,00
Rentabilita vlastního kapitálu
3,00
Rentabilita tržeb
2,00 1,00 0,00 2009
2010
2011
Obr. 16: Vývoj jednotlivých ukazatelů rentability (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
45
9.4 Bankrotní modely 9.4.1 Altmanovo Z-skóre Tab. 7: Pomocný výpočet pro Altmanovo Z-skóre (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Položka Čistý provozní kapitál Celková aktiva Nerozdělený zisk Základní kapitál v účetní hodnotě Celkový obrat Celkové dluhy Zisk před zdaněním a úroky A Čistý provozní kapitál/celková aktiva B Nerozdělený zisk/celková aktiva C Zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva D Základní kapitál v účetní hodnotě / celkové dluhy E celkový obrat /celková aktiva
Sledované časové období 2009 2010 2011 788 000 1 629 000 2 623 000 7 450 000 7 809 000 8 165 000 5 825 000 200 000 10 150 000 1 426 000 683 000
6 305 000 200 000 8 715 000 1 304 000 570 000
6 654 000 200 000 6 643 000 1 311 000 420 000
0,11 0,78 0,09 0,14 1,36
0,21 0,81 0,07 0,15 1,12
0,32 0,81 0,05 0,15 0,81
Tab. 8: Výsledné hodnoty Altmanova Z-skóre (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Váha A
0,717
B
0,847
C D E
3,107 0,420 0,998 Vypočtené Z-skóre
2009
Sledované časové období 2010
2011
0,136 0,790
0,211 0,816
0,324 0,823
0,093 0,084 1,377 2,464
0,074 0,092 1,127 2,235
0,052 0,009 0,822 1,915
Rovnice pro výpočet Altmanova Z-skóre pro neakciové společnosti
Zi = 0,717 * A + 0,847 * B + 3,1707 * C + 0,420 * D + 0,998 * E Při výpočtu konečného Altmanova Z-skóre bylo nutné dopočítat potřebné hodnoty. Tyto hodnoty jsou vypočteny v tabulce číslo 7 a označeny velkými písmeny. V tabulce číslo 8 jsou písmena přidělena jednotlivým vahám, vynásobeny a sečteny. Naměřené výsledky bylo nutné porovnat s hodnotící škálou. Hodnoty Z-skóre by neměly klesnout pod hodnotu 1,2. Pokud by nastala tato situace, podnik by se ocitl na pokraji bankrotu. V případě proniknutí do intervalu 1,2 – 2,9 se podnik nalézá v nevyhraněné šedé zóně, 46
kdy nelze jednoznačně říci, zda podnik zbankrotuje či nikoliv. Doporučeno je se pohybovat nad hodnotu 2,9 a výše. Podnik dosahujících těchto výsledků se pak ocitá mimo zónu ohrožení bankrotem. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že podnik si po celé sledované období vedl průměrně. Pozor si však musí dát na klesající tendenci jeho dosažených výsledků, protože v roce 2011 dosáhlo Altmanovo Z-skóre výsledku 1,9. Tato hodnota se již pomalu blíží k nejnižší hranici šedé zóny. Naopak nejlépe si podnik vedl v roce 2009, kdy zaznamenal skóre o velikosti 2,46. Za průměrné můžeme označit hospodaření v roce 2010, kdy naměřená hodnota byla jen v mírném poklesu oproti roku předcházejícímu. 3,000 2,500
Hodnoty
2,000 1,500
Z-skóre
1,000 0,500 0,000 2009
2010
2011
Obr. 17: Vývoj Altmanova Z-skóre (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování)
47
9.4.2 INDEX IN99: Tab. 9: Pomocný výpočet pro INDEX IN99 (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Položka Aktiva Cizí kapitál EBIT Celkové výnosy Oběžná aktiva Krátkodobé závazky a úvěry A aktiva / cizí kapitál C EBIT/ aktiva D celkové výnosy / aktiva E oběžná aktiva / krátkodobé závazky a úvěry
Sledované časové období 2009 2010 2011 7 450 000 7 809 000 8 165 000 1 426 000 1 304 000 1 311 000 683 000 570 000 420 000 10 233 000 8 743 000 6 838 000 2 214 000 2 933 000 3 934 000 1 426 000 1 304 000 1 311 000 5,224 5,988 6,228 0,092 0,073 0,051 1,374 1,120 0,837 1,553 2,249 3,001
Tab. 10: Výsledné hodnoty pro INDEX IN99 (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Váha -0,017 4,573 0,481 0,015
A C D E Vypočítané IN99
2009
Sledované časové období 2010
2011
5,224 0,092 1,374 1,553 1,014
5,988 0,073 1,120 2,249 0,804
6,228 0,051 0,837 3,001 0,577
Rovnice pro výpočet INDEXU IN99
IN99 = – 0,017 * A + 4,573 * C + 0,481 * D + 0,015 * E Vypočítanými výsledky bylo zjištěno, že i když podle Altmanova Z-skóre se podnik vyskytuje v šedé zóně, podle IN99 má podnik problémy. Nejvyšší naměřený index byl zaznamenán v roce 2009. I přes nejvyšší hodnoty v tomto roce podnik podle hodnocení spíše netvoří hodnotu pro vlastníka. O rok později se pokles ještě více prohloubil. Hodnocení roku 2010 se propadlo na poslední úroveň žebříčku klasifikace tzn. vytváří zápornou hodnotu pro vlastníka. Poslední sledované období (2011) této analýzy zaznamenal podnik další pokles a dle hodnocení vytvářel opět zápornou hodnotu ekonomického zisku.
48
10 Závěr Hlavním úkolem této práce bylo zjistit pomocí jednotlivých ukazatelů jak si v tomto odvětví zasaženém krizí, cenovým bojem mezi konkurenty a nově vstupujícími objekty firma stojí. Získané informace by se měly využít tak, aby se v budoucnu bylo možné vyhnout rizikovým situacím, nesprávným obchodováním na trhu a špatným nakládáním s kapitálem. V praktické části se vycházelo z rozvah a výkazů zisků a ztrát za období 2009 – 2011. Při hodnocení firmy je důležité, nebrat ohled na jednotlivé ukazatele, ale vnímat tuto analýzu komplexně. Zaměření se pouze na jeden ukazatel může být zkreslující. Ze získaných informací v praktické části této finanční analýzy je patrné, že až na drobné nedostatky patří firma k dobře hospodařícím subjektům. Velkou část jejího majetku tvoří dlouhodobý hmotný majetek. Rozdílové ukazatele vyznačují výbornou platební morálku. Čistý pracovní kapitál je po celé sledované období zachycen ve vysokých kladných částkách. Za rok 2011 tato hodnota dosáhla výsledku 2 623 000 Kč. Situaci způsobil velký podíl krátkodobých aktiv. Tato aktiva obsahovala značné množství pohledávek a finančních prostředků na bankovním účtu. Z důvodu velkého nárůstu pohledávek a s tím souvisejícím úbytkem peněžních prostředků byl v roce 2011 zjištěn značný pokles čistých pohotových prostředků až do záporných hodnot konkrétně na -553 000 Kč. V ostatních letech se již tato situace neopakovala, ale došlo k rapidnímu nárůstu ČPP na 1 001 000 Kč. V analýze ukazatelů likvidity byly zaznamenány také velmi příznivé výsledky. Po dobu hodnocení likvidity neklesl žádný z analyzovaných ukazatelů pod doporučený interval. Nejnižší naměřenou hodnotou (58 %) byla okamžitá likvidita v roce 2010. Způsobena byla rapidním poklesem peněz na účtu. Jediným problémem takto vysokých hodnot se ukázala snižující se výnosnost podnikání. Tento neduh je možné odstranit investicí do dlouhodobého majetku (např. nákup bytu a jeho následný pronájem), případně nákupem cenných papírů. Další skupinou s relativně příznivými hodnotami byly označeny ukazatele zadluženosti. Celková zadluženost nepřekročila hranici 19,14 %. Naopak 49
v následujících období tyto hodnoty ještě poklesly. Bohužel takto nízké procento zadlužení má neblahý dopad na finanční páku. Koeficient samofinancování je doplňkem ukazatele zadluženosti, proto byly jeho výsledky po dobu analýzy na více než 80 %. Jako ukazatele aktivity byly analyzovány obrat aktiv, doba obratu pohledávek a doba obratu závazků. Obraty pohledávek v roce 2010 vykázaly strmý růst z původních 27 dní na 90 dní v roce 2010. Poté se obrat ustálil na 82 dní. U obratu závazků nebyla situace tak markantní, ale i přesto došlo postupným zvyšováním ze 42 dní v roce 2009 až na 71 dní roku 2011. Naměřené hodnoty nepatří mezi příliš vysoké, avšak rostoucí tendence v této oblasti není žádaná. Jiná situace byla zjištěna u obratu aktiv. Zde se naměřené hodnoty obratu pohybovaly od 1, 36 krát v roce 2009, 1,12 krát roku 2010 a 0,81 krát v roce 2011. Ani jednou nebylo dosaženo optimální hodnoty pro obrat. Pro vyhodnocení rentability byly využity ukazatele rentability celkových aktiv, vlastního kapitálu a tržeb. U rentability celkových aktiv (ROA) je doporučená hodnota 9 %. Za sledované období bylo této hodnoty dosaženo jen v roce 2009, kdy byla hodnota 9,17 %. Ostatní roky díky poklesu zisku zaznamenaly pouze sestupnou tendenci až na 5,14 % zjištěných v roce 2011. Prakticky totožných hodnot dosáhl v závislosti na snižujícím se hospodářském výsledku i ukazatel rentability vlastního kapitálu, kdy za celou dobu měření nebyla dosažena hodnota 15 %. Rentabilita tržeb byla po dobu měření prakticky na stejné úrovni přibližně okolo 5 %. Poslední skupina ukazatelů je tvořena Altmanovým Z-skórem a Indexem IN99. Jejich úkolem bylo zjistit, zda se firma nenachází v bankrotním pásmu. Z výsledných šetření podle Altmanova Z-skóre bylo zjištěno, že se podnik nachází šedé zóně, ve které je tato situace neurčitelná. Velký pozor si je třeba dát na klesající hodnoty tohoto ukazatele směřující k bankrotní zóně. Naproti tomu Indexem IN99 bylo zjištěno, že podnik se nachází ve špatné situaci a kromě roku 2009 vytváří zápornou hodnotu ekonomického zisku. Ze zjištěných výsledků finanční analýzy bych doporučil této firmě se především soustředit na vysoký podíl pohledávek. Vzhledem k jejich době obratu by se mohlo stát, že by podnik mohl dosáhnout špatné platební morálky. Nejlepší možností jak takového
50
návratu u takřka nedobytných pohledávek dosáhnout je spolupráce s faktoringovou společností, která pohledávky odkoupí. Zbytečné je i velké množství zadržovaného kapitálu. Vhodnější by bylo investování těchto volných peněžních prostředků do dlouhodobého majetku nebo nakoupení většího množství materiálu či zboží, čímž by bylo možné vyjednat nižší ceny.
51
Seznam použité literatury KISLINGEROVÁ, Eva. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, 137 s. ISBN 80-717-9321-3. KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80247-3349-4. KOVANICOVÁ, Dana.
beceda účetních znalostí pro každého. 14. aktualiz. vyd.
Praha: Polygon, 2004, 417 s. ISBN 80-727-3098-3. KOVANICOVÁ, Dana. Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům. Vyd. 1. Praha: Polygon, 2004. ISBN 80-727-3095-9. MRKVIČKA, Josef. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-735-7219-2. PASEKOVÁ, Marie. Účetní výkazy v praxi. 1. vyd. Praha: Kernberg, 2007. ISBN 9788090396265. ROLF GRÜNWALD, Jaroslava Holečková. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 2. V Praze: Oeconomica, 2004. ISBN 978-802-4506-845. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. odniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 445 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807400-336-3.
Internetové zdroje MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI. Justice [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/Uvod.aspx
52
Seznam obrázků OBR. 1: ANALÝZA TRENDŮ AKTIV ................................................................................... 30 OBR. 2: VÝVOJ VYBRANÝCH AKTIV ................................................................................. 31 OBR. 4: VÝVOJ VYBRANÝCH PASIV .................................................................................. 32 OBR. 5: ANALÝZA TRENDŮ VÝKAZŮ ZISKŮ A ZTRÁT ........................................................ 33 OBR. 6: VÝVOJ POLOŽEK Z VÝKAZU ZISKŮ A ZTRÁT ........................................................ 34 OBR. 7: PROCENTNÍ ROZBOR AKTIV ................................................................................. 35 OBR. 8: STRUKTURA AKTIV.............................................................................................. 35 OBR. 9: PROCENTNÍ ROZBOR PASIV .................................................................................. 36 OBR. 10: STRUKTURA PASIV ............................................................................................ 37 OBR. 11: PROCENTNÍ ROZBOR .......................................................................................... 38 OBR. 12: VÝVOJ ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ................................................................... 40 OBR. 13: VÝVOJ UKAZATELŮ LIKVIDITY .......................................................................... 41 OBR. 14: VYJÁDŘENÍ CELKOVÉ ZADLUŽENOSTI A KOEFICIENTU SAMOFINANCOVÁNÍ ...... 42 OBR. 15: VÝVOJ DOBY OBRATU POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ .............................................. 44 OBR. 16: VÝVOJ JEDNOTLIVÝCH UKAZATELŮ RENTABILITY ............................................ 45 OBR. 17: VÝVOJ ALTMANOVA Z-SKÓRE .......................................................................... 47
Seznam tabulek TAB. 1: ROZVAHA A JEJÍ ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ ............................................................... 12 TAB. 2: VÝPOČET ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ................................................................. 39 TAB. 3: VÝPOČET UKAZATELŮ LIKVIDITY ........................................................................ 40 TAB. 4: VÝPOČET UKAZATELŮ ZADLUŽENOSTI ................................................................ 42 TAB. 5: VÝPOČET UKAZATELŮ AKTIVITY ......................................................................... 43 TAB. 6: VÝPOČET UKAZATELŮ RENTABILITY ................................................................... 44 TAB. 7: POMOCNÝ VÝPOČET PRO ALTMANOVO Z-SKÓRE ................................................ 46 TAB. 8: VÝSLEDNÉ HODNOTY ALTMANOVA Z-SKÓRE ..................................................... 46 TAB. 9: POMOCNÝ VÝPOČET PRO INDEX IN99 .............................................................. 48 TAB. 10: VÝSLEDNÉ HODNOTY PRO INDEX IN99 ........................................................... 48
53
Seznam příloh PŘÍLOHA 1: ROZVAHA, AKTIVA ........................................................................................ 55 PŘÍLOHA 2: ROZVAHA, PASIVA ........................................................................................ 56 PŘÍLOHA 3: VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT .................................................................................. 57
54
Příloha 1: Rozvaha, aktiva (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) Rozvaha B. B.II. 2. 3. C. C.I. 5. C.III. 1. 6. 9. C.IV. 1. 2. D.I. 1.
AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý hmotný majetek Stavby Samostatné movité věci a soubory mov. věcí OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Zboží Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období
2009 7 450 000 4 772 000 4 772 000 4 079 000 693 000 2 214 000 9 000 9 000 770 000 639 000 129 000 1 000 1 435 000 1 000 1 434 000 464 000 464 000
2010 7 809 000 4 416 000 4 416 000 4 079 000 337 000 2 933 000 0 0 2 182 000 2 176 000 5 000 1 000 751 000 63 000 688 000 460 000 460 000
2011 8 165 000 4 191 000 4 191 000 4 079 000 112 000 3 934 000 97 000 97 000 1 524 000 1 447 000 76 000 1 000 2 312 000 84 000 2 228 000 40 000 40 000
55
Příloha 2: Rozvaha, pasiva (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) PASIVA
PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL
A.
A.I. Základní kapitál A.III Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku . 1. Zákonný rezervní fond A.IV Hospodářský výsledek minulých let . 1.
Nerozdělený zisk minulých let
A.V. Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) CIZÍ ZDROJE
B.
B.III Krátkodobé závazky . 1. 5. 6.
Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Dohadné účty pasivní Jiné závazky
7. 10. 11. B.IV Bankovní úvěry a výpomoci . 2. Krátkodobé bankovní úvěry
2009
2010
2011
7 450 000 6 024 000 200 000
7 809 000 6 505 000 200 000
8 165 000 6 854 000 200 000
12 000
12 000
12 000
12 000 5 248 000 5 248 000 565 000 1 426 000 1 212 000 1 053 000 94 000
12 000 5 813 000 5 813 000 480 000 1 304 000 1 304 000 1 067 000 93 000
12 000 6 293 000 6 293 000 349 000 1 311 000 1 311 000 1 283 000 17 000
52 000
53 000
9 000
12 000 0 2 000
86 000 2 000 3 000
1 000 0 1 000
214 000
0
0
214 000
0
0
56
Příloha 3: Výkaz zisků a ztrát (zdroj: účetní výkazy, vlastní zpracování) SLEDOVANÉ ČASOVÉ OBDOBÍ
2009
2010
2011
Hodnota
Hodnota
Hodnota
Tržby za prodej zboží
47 000
0
634 000
Náklady vynaložené na prodané zboží
43 000
0
0
Obchodní marže
4 000
0
634 000
Položky
Výkony
10 103 000 8 715 000 6 106 000
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
10 103 000 8 715 000 6 009 000
Změna stavu zásob vlastní činnosti
0
0
97 000
Výkonová spotřeba
6 996 000
5 758 000 4 944 000
Spotřeba materiálu a energie
4 911 000
3 619 000 3 401 000
Služby
2 086 000
2 139 000 1 543 000
Přidaná hodnota
3 110 000
2 957 000 1 796 000
Osobní náklady
1 889 000
1 918 000 1 041 000
Mzdové náklady
1 339 000
1 344 000
697 000
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
428 000
451 000
235 000
Sociální náklady
123 000
123 000
109 000
Daně a poplatky
9 000
6 000
9 000
503 000
356 000
225 000
Ostatní provozní výnosy
0
0
1 000
Ostatní provozní náklady
1 000
1 000
3 000
Provozní výsledek hospodaření
710 000
676 000
519 000
Výnosové úroky
82 000
0
0
Ostatní finanční výnosy
1 000
28 000
0
Ostatní finanční náklady
110 000
134 000
99 000
Finanční výsledek hospodaření
-26 000
-106 000
-99 000
Daň z příjmů za běžnou činnost
119 000
90 000
72 000
0
0
0
- splatná
119 000
90 000
72 000
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
565 000
480 000
349 000
Výsledek hospodaření před zdaněním
683 000
570 000
420 000
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
57
