VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Daň z příjmů fyzické osoby

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení

Daň z příjmů fyzické osoby bakalářská práce

Autor: Kristýna Teplá Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na daň z příjmů fyzické osoby. První část je věnována daňovému systému České republiky a bližšímu rozboru daně z příjmů fyzických osob včetně jejího obecného výpočtu. V další části je představen modelový podnikatel, pro kterého jsou stanoveny postupy vedoucí k optimalizaci jeho daňové povinnosti za rok 2012. Poslední část bakalářské práce se zabývá určitými legislativními změnami pro rok 2013 souvisejícími s daní z příjmů modelového podnikatele a je doplněna predikcí daně pro tento rok.

Klíčová slova Daň, daň z příjmů fyzické osoby, paušální výdaje, příjmy z podnikání

Annotation This bachelor thesis is focused on the personal income tax. The first part is devoted to the tax system of the Czech Republic and a more detailed analysis of the personal income tax including its general calculation. In the next part there is a model entrepreneur presented for whom procedures to optimize his tax liability for the year 2012 are established. The final part of the bachelor thesis deals with certain legislative changes in 2013 related to the income tax of the model entrepreneur supplemented with a tax prediction for this year.

Key words Tax, personal income tax, lump sum expenses, income of the business

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové za její vstřícný přístup, odborné vedení, cenné rady a připomínky a za čas, který mi věnovala.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah

ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1

Základní pojmy ....................................................................................................... 10

2

Daňový systém ČR ................................................................................................. 12 2.1

2.1.1

Daň z příjmu fyzických osob .................................................................... 13

2.1.2

Daň z příjmu právnických osob ................................................................ 13

2.1.3

Silniční daň ............................................................................................... 14

2.1.4

Daň z nemovitosti ..................................................................................... 14

2.1.5

Daň z převodu nemovitostí ....................................................................... 14

2.1.6

Dědická a darovací daň ............................................................................. 14

2.2

3

Přímé daně ........................................................................................................ 13

Nepřímé daně ................................................................................................... 15

2.2.1

Daň z přidané hodnoty .............................................................................. 15

2.2.2

Spotřební daně .......................................................................................... 15

Daň z příjmů fyzických osob .................................................................................. 16 3.1

Předmět daně z příjmů FO ............................................................................... 17

3.1.1

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) ............. 20

3.2

Osvobození od daně ......................................................................................... 22

3.3

Základ daně ...................................................................................................... 22

3.4

Nezdanitelné části základu daně ...................................................................... 23

3.5

Slevy na dani .................................................................................................... 24

3.6

Daňová zvýhodnění .......................................................................................... 25

4

Obecný postup při výpočtu DPFO .......................................................................... 26

5

Modelový příklad .................................................................................................... 28

6

Optimalizace daně z příjmů za rok 2012 ................................................................ 29

7

6.1

Využití skutečných výdajů ............................................................................... 29

6.2

Využití paušálních výdajů ................................................................................ 31

6.3

Převod části příjmů a paušálních výdajů na spolupracující manželku ............. 33

6.4

Porovnání variant pro výpočet DPFO za rok 2012 .......................................... 37

Legislativní změny pro rok 2013 ............................................................................ 39 7.1

Omezení uplatnění paušálních výdajů ............................................................. 39

7.2

Solidární zvýšení daně ..................................................................................... 39

7.3 8

Nezdanitelná část základu daně – penzijní připojištění ................................... 40

Predikce daně z příjmů fyzické osoby pro rok 2013 .............................................. 41 8.1

Využití skutečných výdajů u příjmů z auditorské činnosti .............................. 42

8.2

Využití paušálních výdajů u příjmů z auditorské činnosti ............................... 44

8.3

Převod části příjmů a skutečných výdajů na spolupracující manželku ............ 46

8.4

Porovnání variant pro výpočet DPFO za rok 2013 .......................................... 49

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 51 SEZNAM LITERATURY .............................................................................................. 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................. 55 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 56 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 56

ÚVOD Pro většinu lidí je daň z příjmu fyzických osob synonymem pro pojem daň. Mohli bychom také říci, že je tato daň nejméně oblíbená. Nicméně daň z příjmů FO je velice důležitou součástí každého daňového systému. Výpočet daně je ale poměrně náročný. Je to proto, že jsou na něj kladeny ty nejvyšší požadavky. DPFO zohledňuje sociální postavení poplatníků, a tím umožňuje přerozdělení důchodu od osob s příjmy vyššími k osobám, které tak vysoké příjmy nemají. V posledních desetiletích je trendem mít co nejjednodušší základnu zdanění. Tento požadavek by měla splnit nová koncepce zdanění příjmů, která je spojená se zřízením jednotného inkasního místa. (Vančurová, Láchová, 2012) Téma „Daň z příjmů fyzické osoby“ jsem si zvolila proto, že mě problematika daní vždy zajímala. Když jsem se rozmýšlela, na kterou daň se z našeho rozmanitého daňového systému zaměřit, byl výběr téměř jasný – daň z příjmu FO. Důvodem byl fakt, že existuje jen velmi malé procento lidí, kteří se s touto daní nikdy nesetkali. Další stimul, který mě k tomuto rozhodnutí vedl, byl ten, že DPFO každý rok prochází množstvím změn a pro většinu lidí je velmi těžké se v těchto změnách zorientovat. A právě kvůli těmto důvodům má smysl se touto daní zabývat. V první části bakalářské práce se pokusím co nejsrozumitelněji vysvětlit základní pojmy, jejichž znalost je pro další kapitoly nezbytná. Poté se budu zabývat daňovým systémem ČR, rozdělením daní a jejich stručným popisem. Následovat bude jedna ze stěžejních částí mé práce – detailní seznámení s daní z příjmu fyzických osob. Zde uvedu, kdo má a nemá povinnost podat daňové přiznání k DPFO, co vše je předmětem daně a co je od daně osvobozeno. Nezapomenu také objasnit způsob, kterým stanovíme základ daně. Dále vyjmenuji, jaké existují slevy na dani a podmínky, které poplatník musí splnit, aby mohl uplatnit daňové zvýhodnění. Na závěr teoreticky popíši postup při výpočtu daně z příjmů fyzické osoby. Další část již bude věnována konkrétnímu podnikateli. U něho využiji teoretických znalostí z předchozích kapitol a navrhnu optimalizaci jeho daňové povinnosti za rok 2012. Zaměřím se na 3 varianty výpočtu daně. V první využiji skutečně prokázané výdaje související s jednotlivými příjmy, ve druhé využiji možnost uplatnění paušálních výdajů a v poslední variantě převedu část příjmů a výdajů podnikatele na manželku. 8

Pro každou z možností provedu výpočet daně, výsledky poté porovnám a doporučím podnikateli, pro kterou variantu by se měl rozhodnout, aby jeho daňová povinnost byla nejnižší. V poslední části své práce se budu věnovat zásadním legislativním změnám v roce 2013, které se týkají a mají vliv na daň z příjmů modelového podnikatele. Jedná se především o omezení uplatnění výdajových paušálů, slevy na dani a daňového zvýhodnění, a také o tzv. solidární zvýšení daně. Změna se týká také penzijního připojištění se státním příspěvkem. Na závěr vypočítám odhadovanou daň z příjmů pro rok 2013 s ohledem na legislativní změny a zjistím, v jakém případě bude daň nejnižší.

9

1 Základní pojmy Dříve než se budu věnovat daňovému systému ČR, a poté detailněji dani z příjmů fyzických osob, je velmi důležité vysvětlit klíčové pojmy, bez kterých by se daly jen těžce chápat souvislosti v dalších kapitolách. „Daňová soustava představuje souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase. Z právního hlediska to jsou jednotlivé daně upravené v daňových zákonech. K faktorům ovlivňujícím uspořádání daňové soustavy patří velikost státu a jeho územní členění, tradice způsobu výběru daní, ale i přijaté závazky plynoucí ze zapojení do mezinárodních integračních procesů.“ (Široký, 2008, str. 10) „Daňový systém je širším pojmem než daňová soustava. Zahrnuje (kromě daňové soustavy) i právně, organizačně a technicky konstituovaný systém institucí, které zabezpečují správu daní, jejich vyměřování vymáhání a kontrolu, a rovněž systém nástrojů, metod a pracovních postupů, které tyto instituce uplatňují ve vztahu k daňovým subjektům.“ (Široký, 2008, str. 10) Daň má mnoho definic. „Nejčastěji se používá ta, která definuje daň jako povinnou, zákonem předem stanovenou částku, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního

důchodu

ekonomickému

subjektu.“

(Široký,

2008,

str.

9)

Daně jsou placeny většinou pravidelně (např. daně z příjmů, daň silniční atd.), ale mohou být placeny i jednorázově (např. daně dědické, darovací atd.). Pro daně je typické to, že i když poplatník splní svoji daňovou povinnost, nevzniká mu nárok žádat od státu žádné konkrétní plnění. (Široký, 2008) „Daňový subjekt je osoba povinná odvádět nebo platit daň. Daňové subjekty se člení na poplatníky a plátce daně.“ (Štohl, 2012, str. 8) Plátcem daně je ta osoba, která vybírá od poplatníků (popř. sráží poplatníkům) daň a odvádí ji pod svou vlastní majetkovou odpovědností správci daně. (§ 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) Poplatníkem je ta osoba, která musí daň platit přímo ze svých příjmů nebo majetku. (§ 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků)

10

Daňový rezident je definován jako poplatník, který má povinnost platit daň nejen z příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR, ale také z příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí. Rezident je fyzická osoba s bydlištěm na území ČR nebo ta osoba, která se zde obvykle zdržuje, tzn., že alespoň 183 dní v kalendářním roce (buď souvisle, nebo v několika obdobích) je na území ČR. (Valouch, 2009) Daňový nerezident je definován jako poplatník, který má povinnost platit daň jen z příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR. Nerezident nemá bydliště v ČR, obvykle se zde nezdržuje nebo se zdržuje méně než 183 dní v kalendářním roce. Může se zdržovat i déle, ale pouze za účelem studia nebo léčení. (Valouch, 2007) Sazba daně je harmonizována příslušnými daňovými zákony a může být definována jako určitý algoritmus, díky kterému lze ze základu daně určit konkrétní daň jednotlivým daňovým subjektům. (www.daneaucetnictvi.com)

11

2 Daňový systém ČR Celá tato kapitola vychází zejména z internetových stránek Ministerstva financí ČR a z knih (Marková, 2012) a (Marková, 2013). Daňové systémy vyspělých evropských zemí jsou si v hlavních znacích velmi podobné. Mezi tyto země patří i Česká republika. Na daňových příjmech mají téměř stejný podíl přímé i nepřímé daně.

Obrázek č. 1: Daně v ČR Zdroj: managementmania.com

12

2.1 Přímé daně 2.1.1 Daň z příjmu fyzických osob Důležitým rokem pro daň z příjmu fyzických osob byl rok 2008. Od tohoto roku je stanovena jednotná sazba pro daň z příjmů fyzických osob. Sazba je ve výši 15 %. A nebyla to jediná věc, která se od tohoto zdaňovacího období změnila. Bylo také zrušeno společného zdanění manželů, které bylo do našeho daňového systému zavedeno v roce 2005. Společné zdanění manželů mohlo být tedy naposledy využito v přiznání k DPFO pro zdaňovací období 2007. Toto zrušení ale vyvolalo výrazné zvýšení u některých slev na dani a u daňového zvýhodnění. Podrobnější rozbor daně z příjmu FO (tudíž i jednotlivé slevy na dani, daňová zvýhodnění a částky, které poplatník může uplatnit v daňovém přiznání) bude v následující kapitole. Další daně již nejsou předmětem mé práce, proto se jimi nebudu zabývat dopodrobna, ale jen ve stručnosti popíši základní fakta.

2.1.2 Daň z příjmu právnických osob U daně z příjmu právnických osob došlo od roku 1992 k velkým změnám ve výši daňové sazby. Ještě v roce 1992 byla sazba 42 %. Do roku 2009 klesla o 23 procentních bodů na 20%. Od roku 2010 je stanovena na 19 %. Tato sazba však neplatí pro všechny právnické osoby. Nižší sazba daně ve výši 5 % (od roku 2004) se vztahuje na investiční fondy a investiční společnosti, podílové fondy a instituce penzijního pojištění. V průběhu roku platí právnické osoby zálohy na daň a až další rok mají povinnost podat daňové přiznání. Mohou si také vybrat, zda využijí rovnoměrné nebo zrychlené odpisování hmotného majetku. Právnické osoby mají také možnost uplatňovat si odečet daňové ztráty, který sníží základ jejich daně, nejdéle však během 5 zdaňovacích obdobích po období, kdy byla ztráta vyměřena. Jako odčitatelnou položku od základu daně lze uplatnit i 100 % výdajů, které byly využity k realizaci projektů výzkumu a vývoje.

13

2.1.3 Silniční daň Silniční daň se vztahuje jen na ta silniční vozidla, která jsou používána k podnikání, to znamená, že této dani nepodléhají vozidla, která jsou určena k osobním potřebám. U osobních vozidel výše sazby závisí na objemu motoru, u nákladních vozidel se sazba řídí počtem náprav a celkovou hmotností. V obou případech jsou sazby daně vyjádřeny v roční peněžní částce. Mimořádný poplatek se vztahuje na všechna vozidla (určená k podnikání i k osobním potřebám), která využívají dálnice.

2.1.4 Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti se dále dělí na daň z pozemků a daň ze staveb. Základem daně u pozemků může být výměra nebo cena pozemku. Základem daně u staveb je zastavěná plocha. Sazba daně u pozemku je stanovena podle jeho kvality, umístění a způsobu využití. U staveb je sazba daně stanovena podle druhu stavby a jejího využití. Daň je placena ročně.

2.1.5 Daň z převodu nemovitostí U základu daně z převodu nemovitostí se porovnávají dvě ceny: cena prodejní a cena zjištěná. Daň se počítá z ceny, která je vyšší. Sazba této daně v roce 2012 činila 3 %. Pro rok 2013 se sazba zvýšila na 4 %. Daň hradí prodávající.

2.1.6 Dědická a darovací daň Sazba daně darovací i dědické se stanovuje podle vztahu mezi zůstavitelem (dárcem) a nabyvatelem (obdarovaným). Pokud jsou v určitém blízkém příbuzenském vztahu, který specifikuje zákon, daň platit nemusí (např. když děti dědí po svých rodičích). V ostatních případech hradí daň nabyvatel.

14

2.2 Nepřímé daně 2.2.1 Daň z přidané hodnoty Dani z přidané hodnoty podléhá bezmála veškeré zboží i služby poskytované v České republice i zboží dovážené. DPH je v souladu s předpisy Evropské unie. Základní sazba daně, která se vztahuje na většinu zboží a služeb je pro rok 2013 stanovena ve výši 21 % (v roce 2012 to bylo 20 %). Snížená sazba, do které patří např. léky, potraviny, vodné a stočné, pohřební služby, kulturní činnosti, tiskoviny, hromadná pravidelná doprava apod., je ve výši 15 % (v roce 2012 to bylo 14 %). K této dani mají povinnosti registrovat se osoby, které mají obrat za rok větší než 1 000 000 Kč. Podle výše obratu je také stanoveno zdaňovací období (čtvrtletí nebo měsíc). Některá plnění jsou od daně osvobozena (např. finanční služby). Vyvážené zboží je osvobozeno od daně s nárokem odpočtu daně. Do roku 2005 byla daň vybírána celní správou do 10 dní po dovozu. Od té doby je plátce je povinen podat daňové přiznání nejpozději 25. den po skončení zdaňovacího období, což pro plátce znamená snížení finanční náročnosti spojené s importem.

2.2.2 Spotřební daně Spotřební daně se řídí příslušnými směrnicemi. Do spotřebních daní patří daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a daň z tabákových výrobků. Daň zjistíme vynásobením základu daně sazbou náležící danému výrobku. Výjimku tvoří cigarety, u kterých je daň tvořena jak pevnou sazbou, tak i procentuální částkou z konečné ceny. Pro spotřební daně je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Do 40 dnů po skončení zdaňovacího období je daň určená k splacení (pokud zákon nestanoví jinak). Z tabákových výrobků se daň platí prostřednictvím tabákových nálepek do 60 dnů po nákupu těchto nálepek.

15

3 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů FO je daní univerzální. Podléhají jí veškeré zdanitelné příjmy jednotlivců. Od této daně je požadováno, aby byla prostředkem redistribuce neboli přerozdělení důchodů od bohatších k sociálně slabším. Také má ovlivňovat poplatníkovo chování správným směrem (např. k tomu, aby finančně podporoval humanitární organizace). V posledních letech se ale její přerozdělovací efekty významně mění. Nyní slouží spíše k přerozdělování příjmů od zaměstnanců k těm, u kterých převažují jiné druhy příjmů (především příjmy z podnikání), než aby byly přerozdělovány od bohatších k chudším. (Vančurová, Láchová, 2012) Zdanění podléhá většina příjmů fyzických osob. Daň z příjmů a veškerou problematiku, která se k ní vztahuje, upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění (dále jen „ZDP“). Tento zákon upravuje nejen problematiku daně z příjmů fyzických osob, ale také osob právnických. Jak už bylo řečeno, dani z příjmů FO podléhají všechny příjmy, které jsou předmětem daně. Výjimku tvoří ty příjmy, které jsou od této daně osvobozeny. Podle původu příjmů fyzických osob a podle jejich zdanění rozlišuje ZDP dva typy poplatníků, a to tzv. daňové rezidenty a daňové nerezidenty. (Valouch, 2009) Daňové přiznání k DPFO je povinna podat fyzická osoba: a) s ročními příjmy, které jsou větší než 15 000 Kč (kromě příjmů osvobozených od daně a příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby) nebo b) s daňovou ztrátou. (Jaroš, 2011) Daňové přiznání k DPFO není povinna podat fyzická osoba, která má příjmy podle § 6 ZDP od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů (včetně doplatků mezd). Podmínkou je: a) prohlášení k dani, které je podepsané fyzickou osobou u všech zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období a také b) součet příjmů podle § 7 až 10 ZDP, který není vyšší než 6 000 Kč (kromě příjmů osvobozených od daně a příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou podle § 36). (Jaroš, 2011) 16

3.1 Předmět daně z příjmů FO Do příjmů FO patří nejen příjem peněžní a nepeněžní, ale také příjem, který byl dosažený směnou. Nepeněžní příjem musí být oceněn. Toto ocenění se provádí podle zákona o oceňování majetku. (Macháček, 2012) Předmět daně z příjmů fyzických osob se dělí do pěti skupin. Podle § 3 ZDP se jedná o tyto skupiny příjmů: a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10). Zařazení jednotlivých příjmů do správné skupiny je velmi důležité, protože některé druhy příjmů se mohou lišit například v možnosti uplatňování výdajů nebo ztráty z minulých let. Když je tedy příjem nesprávně zařazen, může to znamenat nesprávné stanovení základu daně a poté i chybný výpočet daňové povinnosti. (Štohl, 2012)

17

Tabulka č. 1: Stručná charakteristika jednotlivých druhů příjmů

Příjmy ze závislé činnosti jsou zejména: a) příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce

Příjmy ze závislé činnosti

b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů

(§ 6)

společností dbát příkazů plátce Poznámka: Základ daně ze závislé činnosti nelze kompenzovat se ztrátami z jiných druhů příjmů! Příjmy z podnikání jsou příjmy ze živností, ze zemědělské výroby, z lesního a vodního hospodářství, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (advokáti, auditoři, daňoví poradci, notáři)

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7)

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (pokud nepatří do § 6) jsou např. příjmy z autorských práv, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním (profesionální sportovci apod.), příjmy znalce, tlumočníka apod. Poznámka: Proti těmto příjmům se pak započtou výdaje buď ve skutečně prokázané výši nebo paušální částkou. Příjmy z kapitálového majetku jsou například:

Příjmy kapitálového majetku (§ 8)

a) podíly na zisku v s.r.o., dividendy b) úroky z vkladů na běžných účtech c) přijaté úroky z půjček Poznámka: Příjmy nelze snížit o výdaje na jejich dosažení.

18

Příjmy z pronájmu (pokud nejde o příjmy v § 6 až 8) jsou například: a) příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného Příjmy z pronájmu (§ 9)

pronájmu (ten je zdaňován v rámci § 10 – Ostatní příjmy) Poznámka: Proti těmto příjmům se pak započtou výdaje buď ve skutečně prokázané výši nebo paušální částkou. Ostatními příjmy (pokud nejde o příjmy dle § 6 až 9) jsou zejména: a) příjmy

z příležitostných

činností,

vč.

příjmů příjmy

z nepodnikatelské

zemědělské

výroby,

z příležitostného

pronájmu

movitých

věcí

Poznámka: Pokud jejich úhrn nepřesáhne za zdaňovací Ostatní příjmy (§ 10)

období 20 000 Kč, potom jsou od daně osvobozeny. b) příjmy

z prodeje

nemovitostí,

bytu,

nebytového

prostoru, movité věci, cenného papíru, s výjimkou těch, které jsou od daně osvobozeny. Poznámka: Příjmy se snižují o výdaje na dosažení příjmů pro každý jednotlivý druh příjmu jen do výše daného druhu příjmu, tzn. nelze vykázat ztrátu! Zdroj: Štohl, 2012, str. 26; zpracování vlastní

19

3.1.1 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) Protože se v praktické části budu zabývat výpočtem daně z příjmů poplatníka, jehož hlavním příjmem je příjem z podnikání, je důležité blíže se seznámit s možnostmi, které tento druh příjmů poskytuje. Paušální výdaje Jak je uvedeno v předchozí tabulce, podnikatel má na výběr, zda využije skutečně vynaložené výdaje nebo uplatní výdaje paušální (tuto možnost výběru mají také poplatníci s příjmy z pronájmu). Tabulka č. 2: Přehled paušálních výdajů pro rok 2012

Druh příjmů Příjmy zemědělského podnikatele ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 7 odst. 1 písm. a)]

Procento paušálních výdajů 80 %

Příjmy z řemeslných živností [§ 7 odst. 1 písm. b)]

80 %

Příjmy z ostatních živností [§ 7 odst. 1 písm. b)]

60 %

Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů [§ 7 odst. 1 písm. c)] 40 % např. příjmy daňových poradců, auditorů, advokátů, notářů, komerčních právníků, lékařů Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem s výjimkou příjmů podle odstavce 6 [§ 7 odst. 2

40 %

písm. a)] např. příjmy herců, zpěváků, hudebníků, autorů, vynálezců

20

Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním [§ 7 odst. 2 písm. b)]

40 %

např. příjmy architektů, likvidátorů Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zákona

40 %

o rozhodčím řízení [§ 7 odst. 2 písm. c)] Příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a

40 %

zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním [§ 7 odst. 2 písm. d)] Příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku [§ 7 odst. 2 písm. e)] Příjmy z pronájmu nemovitostí a movitých věcí kromě příležitostného pronájmu movitých věcí (§ 9) Příjmy ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem [§ 10 odst. 1 písm. a)]

30 %

30 %

80 %

Zdroj: Macháček, 2012, str. 46; zpracování vlastní

Spolupracující osoby (§ 13 ZDP) Podnikatel se také může rozhodnout, zda příjmy podle § 7 a výdaje s těmito příjmy související rozdělí na druhého z manželů, popř. na jiné osoby žijící s nimi v domácnosti (pokud s ním spolupracovali). Platí zde, že: podíl připadající pouze na manžela (manželku) – může být max. 50 %, a zároveň částka, o kterou jsou příjmy vyšší než výdaje, může být max. 540 000 Kč za celé zdaňovací období (tedy 45 000 Kč / měsíc). podíl připadající na manžela (manželku) a jiné osoby žijící s poplatníkem v domácnosti, popř. podíl připadající jen na jiné osoby sdílející s ním domácnost – může být pro všechny spolupracující osoby max. 30 %, a zároveň 21

nejvýše 180 000 Kč za celé zdaňovací období (tedy 15 000 Kč / měsíc). (Štohl, 2012)

3.2 Osvobození od daně Existují také příjmy, a není jich málo, které jsou od daně osvobozeny i přes to, že do předmětu daně spadají. Jsou vyjmenovány § 4 ZDP. Protože se toto osvobození týká více než 50 příjmů, uvedu zde pouze několik základních: a) Nejčastěji se osvobození od daně z příjmů FO týká příjmů z prodeje majetku. Zde ovšem záleží na tom, zda tento majetek byl součástí obchodního majetku1 a zda splnil časový test. b) Osvobozeny jsou také náhrady škody. Majetek ale v době vzniku škody nesmí být součástí obchodního majetku. c) Mezi další příjmy, které jsou osvobozeny, patří přijaté dotace. Výjimka se vztahuje na ty dotace, které jsou zaúčtovány do příjmů (výnosů). d) Také příjmy z prodeje cenných papírů se stávají osvobozenými od daně, pokud je doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru delší než 6 měsíců. e) Do osvobozených příjmů dále patří například: některé výhry, důchody a sociální transfery, stipendia atd. (Vančurová, Láchová, 2012; Štohl, 2012)

3.3 Základ daně Podle § 5 odst. 1 ZDP je základem daně ta částka, o kterou jsou příjmy, které plynou poplatníkovi ve zdaňovacím období2, vyšší než výdaje3. (Macháček, 2012) Základ daně se zjišťuje podle § 23 odst. 2 ZDP: a) „u poplatníků, kteří vedou účetnictví, z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem ES, 1

Do obchodního majetku patří všechen majetek, který poplatník vlastní a účtoval (popř. účtuje) o něm nebo byl (popř. je) uveden v daňové evidenci. 2 U daně z příjmů fyzických osob je zdaňovacím obdobím kalendářní rok i v případě, že FO účtují v hospodářském roce. 3 Výdaje musí být vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a jejich výše musí být poplatníkem prokázána.

22

pro účely zákona o daních z příjmů použije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis (vyhlášku č. 500/2002 Sb.). b) u poplatníků, kteří nevedou účetnictví (vedou daňovou evidenci nebo uplatňují výdaje procentem z příjmů), z rozdílu příjmů a výdajů.“ (Macháček, 2012, str. 26) Daňový poplatník může mít různé druhy příjmů. Jak už bylo řečeno, příjmy dělíme do pěti skupin. Vypočtením rozdílu mezi příjmy a výdaji v každé skupině získáme dílčí základ daně. Pokud má poplatník ve zdaňovacím období více příjmů patřících do různých skupin, celkový základ daně poté vznikne součtem dílčích základů daně. (Štohl, 2012)

3.4 Nezdanitelné části základu daně Do nezdanitelných částí, kterými můžeme snížit základ daně, patří: a) Dary, které musí sloužit veřejně prospěšným věcem. Dar může být peněžní i nepeněžní.4 V zákonu o daních z příjmu v §15 odst. 1 jsou přesně vyjmenované všechny uznávané účely i subjekty, kterým je možné dar poskytnou, abychom si ho poté mohli odečíst. Minimální částka daru je 1 000 Kč nebo 2 % ze základu daně za zdaňovací období. Maximální částka je stanovena 10 % ze základu daně. b) Úroky z úvěrů, které jsou použity na bytové potřeby. Úvěr na bytovou potřebu5 je například úvěr ze stavebního spoření, hypoteční úvěr nebo např. překlenovací úvěr související s hypotečním úvěrem. Maximální částka pro odpočet je 300 000 Kč za zdaňovací období. c) Příspěvky na penzijní připojištění, které si mohou poplatníci odečíst, pokud převyšují 6 000 Kč za zdaňovací období. O těchto 6 000 Kč musí totiž poplatník snížit částku, kterou za účelem penzijního připojištění zaplatil. Důvodem jsou státní příspěvky, kterými stát podporuje penzijní připojištění. Maximální částka, kterou si poplatník může odečíst je 12 000 Kč. 4 5

Např. jeden bezpříspěvkový odběr krve se oceňuje 2 000 Kč. Co vše je považováno za bytovou potřebu, je uvedeno v § 15 odst. 3 ZDP.

23

d) Pojistné na soukromé životní pojištění může být opět odečteno v maximální výši 12 000 Kč za zdaňovací období, pokud k výplatě pojistného dojde v roce, kdy je poplatníkovi 60 let a zároveň až po 60 měsících od uzavření smlouvy. e) Další možné odpočty již nejsou tolik běžné, proto je nebudu blíže rozebírat. Jsou to členské příspěvky (§ 15 odst. 7) a úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (§ 15 odst. 8). (Vančurová, Láchová, 2012, Marková, 2012) Všechny odpočty, které chceme využít pro snížení základu daně, musejí mít prokázanou výši. Odpočty, které mají charakter výdajů osobní spotřeby, může poplatník uplatnit pouze, pokud je jeho základ daně dost velký, aby je za zdaňovací období mohl zcela využít. (Vančurová, Láchová, 2012) Od těchto odpočtů se odlišuje např. daňová ztráta tím, že nesnižuje základ daně, ale pouze úhrn dílčích základů daně. Daňovou ztrátu může poplatník uplatnit buď za zdaňovací období, kdy byla vyměřena nebo ji přenést do dalších (nejvýše pěti) zdaňovacích období. Uplatněna může být najednou i po částech. (Vančurová, Láchová, 2012)

3.5 Slevy na dani Tabulka č. 3: Základní slevy na dani u poplatníka

Možné slevy na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP

Slevy na dani v roce 2012 v Kč

na poplatníka [písm. a)]

24 840

na manželku [písm. b)]

24 840

na poplatníka s invalidním důchodem pro invaliditu 1. nebo 2. stupně [písm. c)] na poplatníka s invalidním důchodem pro invaliditu 3. stupně [písm. d)]

2 520

5 040

na poplatníka s průkazem ZTP/P [písm. e)]

16 140

na studenta [písm. f)]

4 020

Zdroj: Macháček, 2012, str. 171; zpracování vlastní

24

a) Slevu na poplatníka může využít každá fyzická osoba, jejíž příjmy podléhají zdanění. Nezáleží na tom, kolik měsíců v roce měl poplatník zdanitelný příjem, výši slevy to neovlivní. b) Slevu na manželku (popř. manžela) může poplatník využít tehdy, když spolu žijí ve společné domácnosti a manželka (popř. manžel) nemá za zdaňovací období vlastní příjmy vyšší než 68 000 Kč. Pokud má manželka (popř. manžel) těžké postižení a je držitelkou průkazu ZTP/P, roční sleva (24 840 Kč) se zdvojnásobí. c) Slevu na poplatníka s invalidním důchodem uplatňuje fyzická osoba pobírající invalidní důchod. Výše slevy závisí na stupni invalidity. d) Slevu na poplatníka s průkazem ZTP/P uplatňuje fyzická osoba, která vlastní průkaz ZTP/P. e) Slevu na studenta uplatňuje poplatník, který studuje nebo se předepsaným výcvikem připravuje na budoucí povolání a nepřesáhl hranici 26 let. Při studiu prezenční formy doktorského studijního programu se hranice posouvá na 28 let. (Macháček, 2012)

3.6 Daňová zvýhodnění Pro snížení daně může poplatník využít také daňové zvýhodnění na dítě, které vyživuje a žije s ním v jedné domácnosti. Roční částka tohoto daňového zvýhodnění pro rok 2012 činí 13 404 Kč. Pokud je tato částka vyšší než vypočtená daň, vznikne poplatníkovi daňový bonus. Bonus může být uplatněn, pokud poplatníkův příjem ve zdaňovacím období činil nejméně šestinásobek minimální mzdy a vypočítaný bonus je vyšší než 100 Kč. Zároveň nesmí přesahovat částku 60 300 Kč za rok. (Marková, 2012) Vyživované dítě je takové, které je buď nezletilé nebo zletilé je, ale nedosáhlo ještě věku 26 let, nepobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a zároveň soustavně studuje, popř. nemůže studovat z důvodu nemoci nebo úrazu anebo nemůže vykonávat výdělečnou činnost pro dlouhodobě špatný zdravotní stav. (Marková, 2012)

25

4 Obecný postup při výpočtu DPFO Než přejdu k samotnému výpočtu daně pro konkrétního poplatníka, je vhodné si nejprve ujasnit samotný postup: a) Nejprve musíme zjistit, zda jsme vůbec poplatníky daně, tedy zda je náš příjem předmětem daně z příjmu. Podle § 3 ZDP patří do předmětu daně příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Z příjmů, které náleží předmětu daně, se poté vypočítá základ daně. ZDP nám také určuje příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy od daně osvobozené. Pokud naše příjmy patří do některé z těchto dvou skupin, nebudeme je zahrnovat do základu daně. b) Když jsme si ujasnili, které příjmy jsou předmětem daně, musíme zjistit základ daně. Ten je vyjádřením předmětu daně v určitých jednotkách (Kč). První věcí, kterou musíme udělat, je zařadit příjem do správné skupiny6 a vypočítat základ daně. Pokud máme více druhů příjmů, vypočítáme nejprve dílčí základy daně a poté jejich součtem získáme základ daně celkový. Základem daně pro příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky je tzv. superhrubá mzda7. Základem daně pro ostatní skupiny příjmů je rozdíl mezi příjmy a výdaji (popř. paušálními výdaji). c) Po výpočtu základu daně se zaměříme na nezdanitelné části základu daně, díky kterým můžeme základ daně ještě snížit. Tyto nezdanitelné části jsem uvedla v podkapitole 3.4. Po snížení se základ daně zaokrouhlí na celá sta Kč dolů. Tuto částku zdaníme sazbou 15%.

6

Pro správné zařazení příjmů je vhodné využít tabulku č. 1: Stručná charakteristika jednotlivých druhů příjmů. 7 Superhrubá mzda = příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.

26

d) Takto vypočítaná daň se může ještě změnit, resp. snížit při využití slevy na dani a daňového zvýhodnění. Jednotlivé slevy na dani, podmínky jejich využití a výše slevy jsou uvedeny v podkapitole 3.5. Podmínky uplatnění daňového zvýhodnění jsou v podkapitole 3.6. Po uplatnění slev získáme daň po slevách. V případě že poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění, a toto zvýhodnění převyšuje daň po slevách, nemusí platit daň žádnou, naopak je mu od státu vyplacen tzv. daňový bonus. Mohou nastat i jiné případy. Pokud si poplatník platí v průběhu roku zálohy na daň z příjmů, jsou na konci roku odečteny od daně a vzniká daňový nedoplatek nebo přeplatek. (MladýPodnikatel.cz) Daňové přiznání může poplatník podat na schváleném tiskopise v listinné podobě nebo elektronicky. Daňové přiznání se podává: a) do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (za rok 2012 je nutné podat přiznání do 2. 4. 2013) b) do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (za rok 2012 je nutné podat přiznání do 1. 7. 2013), pokud poplatník: musí ověřovat účetní závěrku auditorem, nebo má daňového poradce, který zpracovává jeho přiznání (v tomto případě musí poplatník do konce neprodloužené lhůty, resp. do 2. 4. 2013 předat správci daně plnou moc). (Jaroš, 2011)

27

5 Modelový příklad Pro vysvětlení výpočtu daně z příjmů fyzických osob jsem si zvolila podnikatele podnikajícího jako OSVČ, který vede daňovou evidenci. Pro větší přehlednost ho pojmenuji Jan Novotný. Předmětem jeho podnikání je auditorská činnost. V roce 2012 měl příjmy z podnikání ve výši 2 100 000 Kč. Výdaje, které v tomto roce prokazatelně vynaložil na dosažení příjmů, činily 650 000 Kč. Podnikatel má možnost uplatnit si paušální výdaje ve výši 40 %. Pan Novotný obchoduje s akciemi na burze cenných papírů. Tyto obchody nesouvisí s jeho podnikáním. Akcie nakoupil v lednu 2012 za 150 000 Kč a v květnu téhož roku je prodal za částku 220 000 Kč. Poplatek spojený se zprostředkováním prodeje na burze byl 1 500 Kč. Podnikatel také vlastní byt, který pronajímá. Tento byt není součástí obchodního majetku. Příjmy z pronájmu za rok 2012 dosáhly částky 120 000 Kč. Prokazatelné výdaje spojené s pronájmem činily 27 000 Kč. I zde je ale možnost uplatnit paušální výdaje ve výši 30 %. Podnikatel je ženatý. Manželka Jaroslava je na mateřské dovolené s jejich synem Petrem, který se narodil v roce 2011. Vychovávají také tříletou dceru Annu. Manželka v roce 2012 zaplatila na své penzijní připojištění se státním příspěvkem 12 000 Kč. V tomto roce neměla žádné zdanitelné příjmy. Podnikatel si tedy může uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti. Manželé mají uzavřený hypoteční úvěr na rodinný dům, kde bydlí. Úroky z úvěru, které byly v roce 2012 zaplaceny, činily 40 000 Kč. Podnikatel si dále platí penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 18 000 Kč ročně a soukromé životní pojištění ve výši 12 000 Kč ročně. Za zdaňovací období 2012 byl jednou darovat krev. Tento dar je podle ZDP oceněn částkou 2 000 Kč. Také poskytl dar základní škole na pomůcky potřebné k výuce. Hodnota daru byla 8 000 Kč. Podnikatel má od základní školy potvrzení o přijetí daru. V roce 2012 neplatil žádné zálohy na daň z příjmů fyzický osob. Pan Novotný je plátce DPH, protože jeho obrat za předcházejících 12 měsíců je vyšší než 1 milion Kč. Částky, které jsou v zadání, a které využiji pro výpočet, jsou uvedeny bez DPH. Požadavkem podnikatele je stanovení co nejnižší daně z příjmů za rok 2012 a její predikce pro rok 2013.

28

6 Optimalizace daně z příjmů za rok 2012 V této kapitole se budu zabývat tím, jestli je pro pana Novotného při výpočtu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2012 výhodnější využít skutečné nebo paušální výdaje, nebo zda by měl podnikatel rozdělit příjmy a výdaje související s podnikáním na manželku. Před samotným výpočtem daně pro každou z variant je nutné zařadit jednotlivé příjmy do správné skupiny příjmů. Tabulka č. 4: Rozdělení příjmů podle paragrafů

Druh příjmu § 7: Příjmy z auditorské činnosti

Částka v Kč 2 100 000

§ 9: Příjmy z pronájmu bytu

120 000

§ 10: Příjmy z prodeje akcií

220 000

Zdroj: zpracování vlastní

6.1 Využití skutečných výdajů První variantou výpočtu daně z příjmů pana Novotného je využití skutečných výdajů, tedy takových výdajů, které podnikatel vynaložil na dosažení příjmů, a které může prokázat. Pro stanovení celkového základu daně je potřeba nejprve vypočítat dílčí základy daně. Tabulka č. 5: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2012 – skutečné výdaje

Příjmy podle § 7

2 100 000 Kč

Výdaje související s příjmy podle § 7

- 650 000 Kč

Dílčí základ daně podle § 7

1 450 000 Kč


Byt, který podnikatel pronajímá, není součástí obchodního majetku, proto příjmy a výdaje související s jeho pronájmem patří do § 9. Pokud by podnikatel měl zařazen byt do obchodního majetku, tyto příjmy by byly zdaňovány podle § 7. 29

Tabulka č. 6: Dílčí základ daně podle § 9 za rok 2012 – skutečné výdaje

Příjmy podle § 9

120 000 Kč


- 27 000 Kč


93 000 Kč


Příjem z prodeje akcií v tomto případě osvobozen není, protože doba mezi nabytím a prodejem akcií nepřesáhla 6 měsíců. Příjmy z prodeje cenných papírů se zdaňují podle § 10. Tabulka č. 7: Dílčí základ daně podle § 10 za rok 2012 – skutečné výdaje

Příjmy podle § 10 Výdaje související s příjmy podle § 10 Dílčí základ daně podle § 10

220 000 Kč - 150 000 Kč - 1 500 Kč 68 500 Kč


Po výpočtu jednotlivých dílčích základů daně je celkový základ daně získán jejich sečtením. ZD = 1 450 000 + 93 000 + 68 500 = 1 611 500 Kč Pro snížení základu daně je možné využít nezdanitelných částí základu daně. V případě podnikatele se jedná o: úroky z úvěru (40 000 Kč), penzijní připojištění (18 000 - 6 000 = 12 000 Kč), soukromé životní pojištění (12 000 Kč) a dary (2000 + 8 000 = 10 000 Kč). V žádném z případů nepřesáhl maximální stanovený limit. Celková částka nezdanitelných částí je tedy 74 000,-

30

Základ daně po využití nezdanitelných částí základu daně je 1 537 500 Kč. Není potřeba zaokrouhlovat na celá sta Kč dolů, tuto částku zdaníme sazbou 15 %. Daň je tedy 230 625 Kč. Pan Novotný má také nárok uplatnit si slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč a slevu na manželku rovněž ve výši 24 840 Kč. Slevy na dani celkem činí 49 680 Kč. Má také 2 malé děti, se kterými žije ve společné domácnosti a vyživuje je, tudíž má nárok na daňové zvýhodnění. Na dceru i syna uplatňuje daňové zvýhodnění za celý rok, což je 26 808 Kč (2 * 13 404). Po odečtení slev a daňového zvýhodnění vyjde výsledná daňová povinnost ve výši 154 137 Kč. Pro větší přehlednost jsem vytvořila následující tabulku s postupem výpočtu daně. Tabulka č. 8: Výpočet DPFO pro rok 2012 s využitím skutečných výdajů

Celkový základ daně Nezdanitelné části základu daně Základ daně po snížení

1 611 500 Kč - 74 000 Kč 1 537 500 Kč

Daň před slevami a zvýhodněním (1 537 500 * 0,15)

230 625 Kč

Slevy na dani

- 49 680 Kč

Daň po slevách

180 945 Kč

Daňové zvýhodnění

- 26 808 Kč

DAŇ

154 137 Kč


6.2 Využití paušálních výdajů Při využití paušálních výdajů se změna týká dílčího základu daně podle § 7 a podle § 9. Dílčí základ daně podle § 10 zůstává stejný (68 500 Kč), protože na tento druh příjmů se možnost uplatnění paušálních výdajů nevztahuje.

31

Auditorská činnost, která je předmětem podnikání, patří do příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů [§ 7 odst. 1 písm. c)]. Pro tuto skupinu příjmů je výdajový paušál stanoven ve výši 40 %. Tabulka č. 9: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2012 – paušální výdaje

Příjmy podle § 7

2 100 000 Kč

Výdaje související s příjmy podle § 7 (2 100 000 * 0,4)

- 840 000 Kč


1 260 000 Kč


Jak už bylo zmíněno výše, byt, který podnikatel pronajímá, není součástí obchodního majetku. Na výši výdajového paušálu tato skutečnost však vliv nemá. Jak pro pronájem majetku zařazeného do obchodního majetku, tak pro pronájem nemovitostí a movitých věcí zahrnutých do § 9 je výdajový paušál 30 %. Tabulka č. 10: Dílčí základ daně podle § 9 za rok 2012 – paušální výdaje

Příjmy podle § 9

120 000 Kč

Výdaje související s příjmy podle § 9 (120 000 * 0,3)

- 36 000 Kč


84 000 Kč


ZD = 1 260 000 + 84 000 + 68 500 = 1 412 500 Kč Již nyní vidíme, že při využití paušálních výdajů se celkový základ daně sníží o 199 000 Kč oproti variantě s využitím skutečných výdajů. Pan Novotný by tedy měl za zdaňovací období 2012 využít možnosti uplatnění paušálních výdajů. I pro tuto variantu dopočítáme výslednou daň. Nezdanitelné části základu daně zůstávají i v tomto případě ve stejné výši. Základ daně tedy lze opět snížit o 74 000 Kč, což se rovná 1 338 500 Kč. Po zdanění této částky sazbou 15 % získáme daň 200 775 Kč. Tuto daň snižujeme slevami v celkové výši 49 680 Kč a daňovým zvýhodněním v celkové výši 26 808 Kč. Jejich výpočet je stejný jako v předchozí variantě. Výsledná daňová povinnost je při využití paušálních výdajů 124 287 Kč. 32

Výpočet daně této varianty je shrnut v následující tabulce. Tabulka č. 11: Výpočet DPFO pro rok 2012 s využitím paušálních výdajů


1 412 500 Kč - 74 000 Kč 1 338 500 Kč


200 775 Kč

Slevy na dani

- 49 680 Kč

Daň po slevách

151 095 Kč


- 26 808 Kč

DAŇ

124 287 Kč


Výsledná daň se oproti předchozí variantě sníží o 29 850 Kč neboli přibližně o 19,1 %.

6.3 Převod části příjmů a paušálních výdajů na spolupracující manželku Pan Novotný má také možnost rozdělit příjmy (2 100 000 Kč) a výdaje (840 000 Kč) z podnikání na manželku za předpokladu, že se v roce 2012 podílela na podnikání (např. vedla daňovou evidenci). Tuto skutečnost by samozřejmě pan Novotný musel nahlásit na začátku zdaňovacího období na příslušném finančním úřadu. Z předchozích variant jsem zjistila, že pro pana Novotného je výhodnější uplatnění paušálních výdajů, proto je využiji i v této variantě. Maximální podíl, který může připadat na manželku je stanoven na 50 % a zároveň částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, nemůže být vyšší než 540 000 Kč. V tomto případě podnikatel nemůže na manželku převést 50 % příjmů a výdajů, neboť by tím nesplnil podmínku danou zákonem o daních z příjmů. 50 %: (2 100 000 * 0,5) – (840 000 * 0,5) = 630 000 Kč > 540 000 Kč

33

Při převodu 25 % příjmů a výdajů na manželku jsou splněny všechny podmínky. 25 %: (2 100 000 * 0,25) - (840 000 * 0,25) = 315 000 Kč < 540 000 Kč Těchto 25 % tedy využiji v této variantě pro výpočet daně z příjmů paní Novotné. Na pana Novotného zbývá 75 %. Pan Novotný: Pro pana Novotného se změní pouze dílčí základ daně podle § 7. Tabulka č. 12: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2012 pro pana Novotného – paušální výdaje

Příjmy podle § 7 (2 100 000 * 0,75)

1 575 000 Kč


- 630 000 Kč


945 000 Kč


Dílčí základy daně podle § 9 a podle § 10 zůstávají stejné jako v předchozí variantě (84 000 Kč a 68 500 Kč). ZD = 945 000 + 84 000 + 68 500 = 1 097 500 Kč Po zjištění celkového základu daně je další postup stejný jako u předešlých variant. Jediná změna nastane u slev na dani. V této variantě si již pan Novotný nemůže uplatnit slevu na manželku, protože se s ním podílí na podnikání. Zůstává mu tedy pouze sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč.

34

Podrobný výpočet daně pro pana Novotného je v následující tabulce. Tabulka č. 13: Výpočet DPFO pro rok 2012 pro pana Novotného s využitím rozdělení příjmů a výdajů z auditorské činnosti


1 097 500 Kč - 74 000 Kč 1 023 500 Kč


153 525 Kč

Slevy na dani

- 24 840 Kč

Daň po slevách

128 685 Kč


- 26 808 Kč

DAŇ

101 877 Kč


Daňová povinnost pana Novotného, při převodu 25 % příjmů a výdajů z podnikání na manželku, je 101 877 Kč. Paní Novotná: Základ daně u paní Novotné tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání, které na ni manžel převedl. Tabulka č. 14: Základ daně za rok 2013 pro paní Novotnou – paušální výdaje

Příjmy podle § 7 (2 100 000 * 0,25) Výdaje související s příjmy podle § 7 (840 000 * 0,25) Základ daně

525 000 Kč - 210 000 Kč 315 000 Kč


Paní Novotná v roce 2012 zaplatila na penzijní připojištění 12 000 Kč. Může tedy snížit základ daně o 6 000 Kč (12 000 – 6 000). Ze sníženého základu daně se poté vypočte daň ve výši 15 %. Ta se dále sníží o slevu na poplatníka, tedy o 24 840 Kč.

35

Tabulka č. 15: Výpočet DPFO pro rok 2013 pro paní Novotnou s využitím rozdělení příjmů a výdajů z auditorské činnosti

Celkový základ daně Nezdanitelné části základu daně Základ daně po snížení Daň před slevami a zvýhodněním (309 000 * 0,15)

315 000 Kč - 6 000 Kč 309 000 Kč 46 350 Kč

Slevy na dani

- 24 840 Kč

DAŇ

21 510 Kč


Daňová povinnost paní Novotné je 21 510 Kč. Celková daň manželů Novotných je: 101 877 + 21 510 = 123 387 Kč Tato varianta je oproti předchozí nižší o 900 Kč, což znamená, že je pro pana Novotného nejvýhodnější. I přesto, že je tato daňová povinnost nejnižší, vzniká tímto panu Novotnému pro příští rok povinnost platit zálohy na daň z příjmů. Podle § 38a odst. 3 ZDP, musí poplatníci, jejichž poslední daňová povinnost byla vyšší než 30 000 Kč a zároveň nižší než 150 000 Kč, platit v dalším zdaňovacím období zálohu na daň 6. a 12. měsíc ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti.

36

6.4 Porovnání variant pro výpočet DPFO za rok 2012 Pro větší přehlednost jsem vytvořila tabulku, kde je znázorněn postup výpočtu daně všech tří variant. Díky tomu je možné lépe porovnat, co vše v jednotlivých variantách ovlivnilo výši daně. U varianty, kdy podnikatel spolupracuje s manželkou, jsou částky sečteny a uvedeny v celkové výši za oba manžele. Tabulka č. 16: Porovnání variant pro výpočet DPFO za rok 2012

Využití

Využití

Spolupráce

skutečných

paušálních

s manželkou

výdajů

výdajů

(celkem)

1 611 500 Kč

1 412 500 Kč

1 412 500 Kč

- 74 000 Kč

- 74 000 Kč

- 80 000 Kč

1 537 500 Kč

1 338 500 Kč

1 332 500 Kč

Daň před slevami a zvýhodněním

230 625 Kč

200 775 Kč

199 875 Kč

Slevy na dani

- 49 680 Kč

- 49 680 Kč

- 49 680 Kč


- 26 808 Kč

- 26 808 Kč

- 26 808 Kč

Celkový ZD Nezdanitelné části ZD ZD po snížení

Daňová povinnost

154 137 Kč 124 287 Kč 123 387 Kč


Z tabulky lze vyčíst, že největší podíl na nízké dani mají paušální výdaje, které pan Novotný může v roce 2012 uplatnit. Nejnižší daň je u varianty, kdy podnikatel spolupracuje s manželkou a převede na ni 25 % příjmů a výdajů (paušálních) z podnikání. Je to způsobeno tím, že paní Novotná si v roce 2012 platila penzijní připojištění a pouze v této variantě, kdy za sebe podává daňové přiznání, může tuto nezdanitelnou část základu daně uplatnit.

37

V následujícím grafu jsou znázorněny daňové povinnosti, které byly zjištěny u jednotlivých variant

Daňová povinnost za rok 2012 u jednotlivých variant 160 000 140 000 120 000

21 510

Kč

100 000 80 000

154 137

Novotná 124 287

60 000

101 877

Novotný

40 000 20 000 0

Využití skutečných výdajů

Využití paušálních výdajů Varianty

Spolupráce s manželkou

Graf č. 1: Daňová povinnost za zdaňovací období 2012 při využití jednotlivých variant Zdroj: zpracování vlastní

38

7 Legislativní změny pro rok 2013 Od 1. 1. 2013 již vzešlo v platnost mnoho legislativních změn týkajících se daně z příjmů fyzických osob. Já se však zaměřím pouze na ty, které se přímo týkají modelového podnikatele pana Novotného.

7.1 Omezení uplatnění paušálních výdajů Toto omezení se netýká změn v procentech paušálních výdajů ani druhů příjmů, kterých se paušální výdaje týkají. Změny nastávají ve výši paušálních výdajů, které může poplatník uplatnit. S výší využitých paušálních výdajů souvisí i omezení uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění. Limit je stanoven pro paušální výdaje ve výši 40 % a 30 %8. U příjmů, pro které lze využít paušální výdaj ve výši 40 %, může poplatník uplatnit výdaje v maximální částce 800 000 Kč a u příjmů, pro které lze využít paušální výdaj ve výši 30 %, může poplatník uplatnit výdaje v maximální částce 600 000 Kč. (Marková, 2013) § 35ca ZDP říká, že pokud poplatník uplatní paušální výdaje podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly tyto paušální výdaje uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, potom poplatník nemůže uplatnit: a) slevu na manželku ve výši 24 840 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. b)] a b) daňové zvýhodnění na děti. (Brezaniová, 2013)

7.2 Solidární zvýšení daně Solidární zvýšení daně se týká let 2013 až 2015. Toto zvýšení daně se vztahuje pouze na poplatníky, jejichž příjmy přesahují stropy sociálního pojištění. Jinými slovy to znamená, že pokud ve zdaňovacím období (2013, 2014 nebo 2015) bude součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu § 6 (tj. hrubý příjem) a dílčího základu § 7 (tj. čistý příjem) vyšší než 48násobek průměrné mzdy (v roce 2013 je to 1 242 432 Kč)9, poplatníkova daň se zvýší o solidární zvýšení. U takového poplatníka se nejprve se

8

Druhy příjmů, kterých se tyto procenta týkají, jsou uvedeny v podkapitole 3.1.1. Pro rok 2013 je průměrná mzda stanovena ve výši 25 884,- Kč. Po vynásobení číslem 48 získáme částku 1 242 432,- Kč. 9

39

vypočítá daň z příjmů, tzn. 15 % z upraveného základu daně. K této dani se poté (před jejím snížením o slevy a daňové zvýhodnění) přičte solidární zvýšení daně (podle § 16a) ve výši 7 % z rozdílu mezi: a) součtem dílčích základů podle § 6 a podle § 7 v daném zdaňovacím období a b) 48násobkem průměrné mzdy. (Brezaniová, 2013)

7.3 Nezdanitelná část základu daně – penzijní připojištění Maximální částka (12 000 Kč), kterou poplatník může ročně odečíst od základu daně, zůstává stejná i v roce 2013. Změna je v tom, že v roce 2013 musí poplatník snížit částku, kterou za účelem penzijního připojištění zaplatil o 12 000 Kč (v roce 2012 to bylo 6 000 Kč). Tedy i minimální částka příspěvků na penzijní připojištění musí být vyšší než 12 000 Kč za rok. (Marková, 2013)

40

8 Predikce daně z příjmů fyzické osoby pro rok 2013 Při výpočtu předpokládané daně z příjmů pro rok 2013 je důležité zjistit, jak velký dopad budou mít na pana Novotného legislativní změny schválené pro tento rok. Tedy jak se změní daňová povinnost po solidárním zvýšení daně a zda pro něj i nadále bude výhodnější využívat paušální výdaje. U výpočtů predikované daně budu vycházet z podkladů pro výpočet daně za rok 2012. Pro větší přehlednost nebudu při predikci daně z příjmů pro rok 2013 počítat se zálohami, které pan Novotný ve skutečnosti v tomto roce bude muset platit. Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, solidární zvýšení daně se týká poplatníků, u kterých součet dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků a dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti v daném zdaňovacím období je vyšší než 48násobek průměrné mzdy. V roce 2013 tedy musí být vyšší než 1 242 432 Kč. A protože byl dílčí základ daně pana Novotného z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti za rok 2012 vyšší než tato částka, je velmi pravděpodobné, že tomu tak bude i v roce 2013. Další změna se týká paušálních výdajů. Pan Novotný v roce 2012 uplatnil paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů z auditorské činnosti a ve výši 30 % z příjmů z pronájmu bytu. Pro paušální výdaje ve výši 30 % i 40 % jsou pro rok 2013 stanoveny určité limity. Paušální výdaje z příjmů z pronájmu bytu (30 %) mohou být uplatněny nejvýše v částce 600 000 Kč. Pokud budeme vycházet z údajů z minulého roku a předpokládat, že v roce 2013 nedojde ke změně, potom se toto omezení pana Novotného netýká (příjmy by musely být vyšší než 2 000 000 Kč). Týkat se ho naopak bude omezení pro paušální výdaje z příjmů z auditorské činnosti (40 %), které mohou být uplatněny nejvýše v částce 800 000 Kč (pan Novotný v roce 2012 uplatňoval částku 840 000 Kč). S paušálními výdaji souvisí také omezení uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění. Aby je poplatník mohl uplatnit, nesmí součet dílčích základů, u kterých byly využity paušální výdaje, přesáhnout 50 % celkového základu daně. Pan Novotný, jak už bylo napsáno výše, v roce 2012 využíval paušální výdaje z příjmů z pronájmu 41

bytu a z příjmů z auditorské činnosti. Je proto třeba zaměřit se na dílčí základ daně podle § 7 a podle § 9. Celkový základ daně při využití paušálních výdajů za rok 2012 byl 1 412 500 Kč. Dílčí základ daně podle § 7 v roce 2012 byl 1 260 000 Kč. Tedy podíl dílčího základu daně podle § 7 na celkovém základu daně byl téměř 90 % (84 000 / 1 412 500 * 100). Dílčí základ daně podle § 9 v roce 2012 byl 84 000 Kč. Podíl tohoto dílčího základu na celkovém byl pouze necelých 6 % (84 000 / 1 412 500 * 100). Z toho vyplývá (za předpokladu, že v roce 2013 zůstanou základní hodnoty stejné), že vliv na možnost uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na děti má využití nebo nevyužití paušálních výdajů u příjmů pouze z auditorské činnosti, protože dílčí základ daně z příjmů podle § 7 má většinový podíl na celkovém základu daně. Paušální výdaje u příjmů z pronájmu bytu může využívat i nadále, aniž by to podnikatele něčím omezovalo. Otázkou je, zda bude pro pana Novotného v roce 2013 výhodnější využití paušálních výdajů u příjmů z auditorské činnosti, ale současně bez možnosti uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na děti, nebo využití skutečných výdajů u příjmů z auditorské činnosti s možností uplatnění slevy a daňového zvýhodnění. I pro rok 2013 vypočítám variantu s převodem části příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující manželku.

8.1 Využití skutečných výdajů u příjmů z auditorské činnosti Pokud podnikatel v roce 2013 využije skutečné výdaje u příjmů z auditorské činnosti, bude moci při výpočtu daně z příjmů uplatnit slevu na manželku i daňové zvýhodnění. Tabulka č. 17: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2013 – skutečné výdaje

Příjmy podle § 7

2 100 000 Kč


- 650 000 Kč


1 450 000 Kč


42

Příjmy z pronájmu jsou oproti příjmům z podnikání příliš nízké, proto uplatnění paušálních výdajů u těchto příjmů nezpůsobí omezení slev na dani ani daňového zvýhodnění. Tabulka č. 18: Dílčí základ daně podle § 9 za rok 2013 – paušální výdaje

Příjmy podle § 9

120 000 Kč


- 36 000 Kč


84 000 Kč


U výpočtu dílčího základu daně podle § 10 žádná změna nenastala. Tabulka č. 19: Dílčí základ daně podle § 10 za rok 2013 – skutečné výdaje

Příjmy podle § 10 Výdaje související s příjmy podle § 10

220 000 Kč - 150 000 Kč


- 1 500 Kč 68 500 Kč


ZD = 1 450 000 + 84 000 + 68 500 = 1 602 500 Kč Základ daně může pan Novotný snížit o nezdanitelné části stejně jako v roce 2012. Jejich částka se ovšem bude lišit. Částku zaplacenou za účelem penzijního připojištění se státním příspěvkem musí poplatník snížit o 12 000 Kč. Pokud tedy podnikatel i v roce 2013 zaplatí na své penzijní připojištění 18 000 Kč, bude si moci odečíst pouze 6 000 Kč (18 000 – 12 000), což je o 6 000 Kč méně než v roce 2012. U ostatních nezdanitelných částí základu daně, které může podnikatel uplatnit, se oproti minulému roku nic nemění. Celková částka nezdanitelných částí je 68 000 Kč. Snížený základ daně, který je 1 534 500 Kč, zdaníme sazbou 15 % a získáme daň před slevami a zvýhodněním ve výši 230 175 Kč. K této dani je nutné přičíst solidární zvýšení daně, neboť dílčí základ daně z podnikání pana Novotného je vyšší než 48násobek průměrné mzdy (1 242 432 Kč). Rozdíl mezi dílčím základem daně podle § 7 a 48násobkem průměrné mzdy zdaním sazbou 7 %.

43

Solidární zvýšení daně = (1 450 000 – 1 242 432) * 0,07 = 14 529,76 Kč Daň upravená o solidární zvýšení daně se zaokrouhluje na koruny nahoru. Teprve od této daně se odečítají slevy na dani a daňové zvýhodnění. Tabulka č. 20: Výpočet DPFO pro rok 2013 s využitím skutečných výdajů z auditorské činnosti

Celkový základ daně Nezdanitelné části základu daně Základ daně po snížení Daň před slevami a zvýhodněním (1 338 500 * 0,15) Solidární zvýšení daně

1 602 500 Kč - 68 000 Kč 1 534 500 Kč 230 175 Kč 14 529,76 Kč

Daň po zvýšení (zaokrouhlená)

244 705 Kč

Sleva na dani

- 49 680 Kč

Daň po slevách

195 025 Kč


- 26 808 Kč

DAŇ

168 217 Kč


Při uplatnění skutečných výdajů u příjmů z auditorské činnosti v roce 2013 bude daňová povinnost pana Novotného 168 217 Kč.

8.2 Využití paušálních výdajů u příjmů z auditorské činnosti V této variantě vypočítám panu Novotnému předpokládanou daň z příjmů za rok 2013 s využitím všech paušálních výdajů, které může podnikatel uplatnit. Omezení se ovšem týká paušálních výdajů z auditorské činnosti, kde je stanovena maximální částka 800 000 Kč.

44

Tabulka č. 21: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2013 – paušální výdaje

Příjmy podle § 7

2 100 000 Kč

Výdaje související s příjmy podle § 7 (2 100 000 * 0,4) max.

- 800 000 Kč


1 300 000 Kč


Dílčí základy daně podle § 9 a podle § 10 se oproti předchozí variantě nezmění. ZD = 1 300 000 + 84 000 + 68 500 = 1 452 500 Kč Tento základ daně opět snížím o nezdanitelné části základu daně (68 000 Kč) a poté vypočítám daň. I v tomto případě je nutné k dani přičíst solidární zvýšení daně a daň po zvýšení zaokrouhlit na celé koruny nahoru. Solidární zvýšení daně = (1 300 000 – 1 242 432) * 0,07 = 4 029, 76 Kč Od této daně může pan Novotný odečíst pouze slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. O možnost uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění přišel, protože dílčí základy, u kterých byly použity paušální výdaje, převyšují 50 % celkového základu daně. Tyto dílčí základy daně tvoří dokonce cca 95 % celkového základu daně. Tabulka č. 22: Výpočet DPFO pro rok 2013 s využitím paušálních výdajů z auditorské činnosti

Celkový základ daně Nezdanitelné části základu daně Základ daně po snížení Daň před slevami a zvýhodněním (1 338 500 * 0,15) Solidární zvýšení daně

1 452 500 Kč - 68 000 Kč 1 384 500 Kč 207 675 Kč 4 029, 76 Kč

Daň po zvýšení (zaokrouhlená)

211 705 Kč

Sleva na dani

- 24 840 Kč

DAŇ

186 865 Kč


45

Při uplatnění paušálních výdajů z auditorské činnosti v roce 2013 bude daňová povinnost pana Novotného 186 865 Kč. To je o 18 648 Kč (neboli cca o 11 %) vyšší daň než při uplatnění skutečných výdajů z auditorské činnosti.

8.3 Převod části příjmů a skutečných výdajů na spolupracující manželku Pan Novotný má i v roce 2013 možnost rozdělit příjmy a výdaje z podnikání na manželku, pokud se opět bude podílet na podnikání a tato spolupráce bude nahlášena na finančním úřadu. I v tomto roce podnikatel může převést 25 % příjmů a výdajů na manželku. Změna ovšem nastane v tom, že v roce 2013 se panu Novotnému již nevyplatí uplatňovat paušální výdaje, proto i při převodu části příjmů a výdajů na spolupracující manželku budu počítat se skutečnými výdaji z podnikání. 25 %: (2 100 000 * 0,25) - (650 000 * 0,25) = 362 500 Kč < 540 000 Kč Toto procento opět splňuje podmínky dané ZDP, které se týkají spolupracujících osob. Na paní Novotnou tedy bude převedeno 25 % příjmů a výdajů z podnikání a panu Novotnému zůstane 75 %. Pan Novotný: U pana Novotného se opět mění pouze dílčí základ daně podle § 7, ostatní dílčí základy daně (podle § 9 a podle § 10) zůstávají stejné. Tabulka č. 23: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2013 pana Novotného – skutečné výdaje

Příjmy podle § 7 (2 100 000 * 0,75)

1 575 000 Kč


- 487 500 Kč


1 087 500 Kč


ZD = 1 087 500 + 84 000 + 68 500 = 1 240 000 Kč Další postup je stejný. Snížím základ daně o 68 000 Kč a vypočítám daň. U této varianty se však na pana Novotného nevztahuje povinnost navýšit daň o solidární 46

zvýšení daně, protože dílčí základ z podnikání (1 087 500 Kč) není vyšší než 48násobek průměrné mzdy (1 242 432 Kč). V této variantě má nárok uplatnit slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění. Tabulka č. 24: Výpočet DPFO pro rok 2013 pro pana Novotného s využitím rozdělení příjmů a výdajů z auditorské činnosti


1 240 000 Kč - 68 000 Kč 1 172 000 Kč


175 800 Kč

Slevy na dani

- 24 840 Kč

Daň po slevách

150 960 Kč


- 26 808 Kč

DAŇ

124 152 Kč


Daňová povinnost pana Novotného je 124 152 Kč. Paní Novotná: Její základ daně tvoří jako v předchozím roce rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 7. Tabulka č. 25: Základ daně podle za rok 2013 pro paní Novotnou – skutečné výdaje

Příjmy podle § 7 (2 100 000 * 0,25) Výdaje související s příjmy podle § 7 (650 000 * 0,25) Základ daně

525 000 Kč - 162 500 Kč 362 500 Kč


V roce 2013 už ale nebude moci snížit základ daně o částku zaplacenou za účelem penzijního připojištění se státním příspěvkem. Tu musí totiž snížit o 12 000 Kč. Pokud tedy paní Novotná i v roce 2013 zaplatí na své penzijní připojištění 12 000 Kč, po odečtení 12 000 Kč jí nezbude na snížení základu daně nic. 47

Základ daně bude rovnou zdaněn sazbou 15 % a daň poté snížena slevou na poplatníka. Tabulka č. 26: Výpočet DPFO pro rok 2013 pro paní Novotnou s využitím rozdělení příjmů a výdajů z auditorské činnosti

Celkový základ daně Daň před slevami a zvýhodněním (507 500 * 0,15)

362 500 Kč 54 375 Kč

Slevy na dani

- 24 840 Kč

DAŇ

29 535 Kč


Daňová povinnost paní Novotné je 29 535 Kč. Celková daň manželů Novotných: 124 152 + 29 535 = 153 687 Kč I pro rok 2013 bude pro podnikatele nejvýhodnější spolupracovat s manželkou a převést na ni 25 % příjmů a výdajů z podnikání.

48

8.4 Porovnání variant pro výpočet DPFO za rok 2013 Při porovnání všech tří variant lze vidět, jaké důsledky mají legislativní změny na daňovou povinnost podnikatele pro rok 2013. Částky u varianty, kdy pan Novotný spolupracuje s manželkou, jsou opět uvedeny v celkové výši za oba manžele. Tabulka č. 27: Porovnání variant pro výpočet DPFO za rok 2013

Využití

Využití

skutečných

paušálních

výdajů z

výdajů z

podnikání

podnikání

1 602 500 Kč

1 452 500 Kč

1 602 500 Kč

- 68 000 Kč

- 68 000 Kč

- 68 000 Kč

1 534 500 Kč

1 384 500 Kč

1 534 500 Kč

230 175 Kč

207 675 Kč

230 175 Kč

Solidární zvýšení daně

+ 14 530 Kč

+ 4 030 Kč

Slevy na dani

- 49 680 Kč

- 24 840 Kč


- 26 808 Kč

Celkový ZD Nezdanitelné části ZD ZD po snížení Daň před slevami a zvýhodněním

Daňová povinnost

-

Spolupráce s manželkou (celkem)

- 49 680 Kč - 26 808 Kč

168 217 Kč 186 865 Kč 153 687 Kč


Při pohledu na daňové povinnosti u jednotlivých variant je zřejmé, že v tomto roce již nebude pro pana Novotného výhodné využívat paušální výdaje u příjmů z auditorské činnosti, protože by tím přišel o možnost uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění, které mu výrazně snižují daň. Nejlepším řešením je stejně jako pro rok 2012 spolupráce s manželkou, avšak s využitím skutečných výdajů u příjmů z podnikání. I přes to, že v roce 2013 paní Novotná nebude moci snížit svůj základ daně o žádnou nezdanitelnou část, stále je tato varianta tou nejlepší. Důvodem je snížení dílčího základu daně podle § 7 u pana Novotného pod 48násobek průměrné mzdy, a tudíž vyhnutí se solidárnímu zvýšení daně.

49

I pro rok 2013 jsem vytvořila graf, který znázorňuje daňové povinnosti vypočítané pro jednotlivé varianty.

Daňová povinnost za rok 2013 u jednotlivých variant 200 000 180 000 160 000 140 000

29 535

Kč

120 000 100 000 80 000

186 865

Novotná

168 217

Novotný

124 152

60 000 40 000 20 000 -

Využití skutečných výdajů v podnikání

Využití paušálních výdajů v podnikání

Spolupráce s manželkou

Varianty

Graf č. 2: Daňová povinnost za zdaňovací období 2013 při využití jednotlivých variant


50

ZÁVĚR Hlavním cílem mé práce bylo optimalizovat daň z příjmů konkrétního podnikatele, pana Novotného, za rok 2012 a v návaznosti na očekávané legislativní změny týkající se této daně predikovat panu Novotnému daň z příjmů pro rok 2013. U obou zdaňovacích období jsem vycházela ze stejného zadání. Pro rok 2012 jsem navrhla tři varianty výpočtu daně. První se týkala využití pouze skutečných nákladů. Daňová povinnost pro pana Novotného byla u této varianty ve výši 145 137 Kč. Druhá varianta vycházela z možnosti uplatnění paušálních výdajů. Při využití této možnosti u příjmů z auditorské činnosti a u příjmů z pronájmu se snížil základ daně o 199 000 Kč, tedy i daňová povinnost pana Novotného byla nižší. Vyšla 124 287 Kč. V poslední variantě jsem převedla 25 % příjmů a výdajů z podnikání na manželku pana Novotného. I zde jsem využila možnost uplatnění paušálních výdajů. Protože paní Novotná neměla v roce 2012 žádné zdanitelné příjmy a platila si penzijní připojištění, mohla díky této variantě uplatnit tuto nezdanitelnou část pro snížení svého základu daně, a tím snížila i celkovou daňovou povinnost manželů na částku 123 387 Kč. Při porovnání těchto variant je nejnižší daňová povinnost u poslední varianty, tudíž i moje doporučení pro pana Novotného je, aby v roce 2012 uplatňoval paušální výdaje a spolupracoval s manželkou. Také pro rok 2013 jsem porovnávala tři varianty. Při bližším prostudování očekávaných legislativních změn týkajících se daně z příjmů pana Novotného jsem zjistila, že největší vliv na jeho daňovou povinnost bude mít rozhodnutí, zda využije skutečné výdaje u příjmů z auditorské činnosti, a zůstane mu tak možnost uplatnit všechny slevy a daňové zvýhodnění, nebo zda opět uplatní paušální výdaje u příjmů z auditorské činnosti, které jsou sice vyšší, ale přijde o možnost snížení daně slevou na manželku a daňovým zvýhodněním. U obou variant se daň zvýšila o solidární zvýšení daně. U první varianty, když by pan Novotný přešel na skutečné výdaje u příjmů z auditorské činnosti, vyšla daňová povinnost ve výši 168 217 Kč. Pokud by zůstal u uplatňování výdajů paušálních, daň by se zvýšila na částku 186 865 Kč. Třetí variantou byla opět spolupráce s manželkou. A protože jsem zjistila, že pro tento rok je pro podnikatele výhodnější přejít na skutečné výdaje u příjmů z auditorské činnosti, i v této variantě 51

jsem těchto výdajů využila. Na paní Novotnou bylo opět převedeno 25 %. V roce 2013 si již nemůže snížit daň o žádnou nezdanitelnou část, ale rozdělení příjmů a výdajů z podnikání způsobilo nižší dílčí základ daně podle § 7 u pana Novotného, a tím mu zanikla povinnost navyšovat daň o solidární zvýšení daně. A právě o toto solidární zvýšení daně se snížila celková daňová povinnost manželů. Vyšla 153 687 Kč. I pro příští rok bude tedy pro pana Novotného nejvýhodnější pokračovat ve spolupráci s manželkou, avšak měl by přejít u příjmů z auditorské činnosti z paušálních na skutečné výdaje.

52

SEZNAM LITERATURY Literatura BREZANIOVÁ, Mária. Daně, účetnictví - vzory a případy 3/2013. Český Těšín: PORADCE s.r.o., 2013, 144 s. ISSN 1213-9270. JAROŠ, Tomáš. Zdanění příjmů v roce 2011: komplexní průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 240 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-802-4738-222. MACHÁČEK, Ivan. Fyzické osoby a daň z příjmů 2012. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 304 s. Otázky a odpovědi z praxe (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-711-7. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2012: úplná zněná platná k 1. 1. 2012. 21. vyd.. Praha: GRADA Publishing, 2012, 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2013: úplná zněná platná k 1. 1. 2013. 22. vyd.. Praha: GRADA Publishing, 2013, 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠTOHL, Pavel. Daně 2012 - výklad a praktické příklady. 2. vydání. Znojmo: Nakladatelství Štohl - Vzdělávací středisko Znojmo, 2012, 148 s. ISBN 978-80-8731423-4. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 372 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-87480-05-2. VALOUCH, Petr. Daňové tipy a triky pro fyzické osoby 2009: jak ušetřit na dani z příjmů. Praha: Grada, 2010, 128 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-33326.

Internetové zdroje Daňová soustava ČR. Managementmania [online]. 2011-2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/danova-soustava-cr

53

Daňový systém ČR. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/284.html?year=0 JAKUBSKÝ, Radek. Sazba daně. Daně a účetnictví [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.daneaucetnictvi.com/dane/sazba-dane.htm ROSTECKÝ, Jiří. Jak se počítá daň z příjmu fyzických osob?. MladýPodnikatel.cz [online]. 2011-2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/jak-sepocita-dan-z-prijmu-fyzickych-osob-t399

Zákony Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

54

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČR

Česká republika

DPFO

Daň z příjmů fyzické osoby

DPH

Daň z přidané hodnoty

ES

Evropské společenství

FO

Fyzická osoba

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

ZD

Základ daně

ZDP

Zákon o daních z příjmů

ZTP/P

Zvlášť těžce postiženým s průvodcem

55

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Daňová povinnost za zdaňovací období 2012 při využití jednotlivých variant ............................................................................................................................ 38 Graf č. 2: Daňová povinnost za zdaňovací období 2013 při využití jednotlivých variant ............................................................................................................................ 50

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Daně v ČR ............................................................................................... 12

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Stručná charakteristika jednotlivých druhů příjmů ................................... 18 Tabulka č. 2: Přehled paušálních výdajů pro rok 2012................................................... 20 Tabulka č. 3: Základní slevy na dani u poplatníka ......................................................... 24 Tabulka č. 4: Rozdělení příjmů podle paragrafů ............................................................ 29 Tabulka č. 5: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2012 – skutečné výdaje ..................... 29 Tabulka č. 6: Dílčí základ daně podle § 9 za rok 2012 – skutečné výdaje ..................... 30 Tabulka č. 7: Dílčí základ daně podle § 10 za rok 2012 – skutečné výdaje ................... 30 Tabulka č. 8: Výpočet DPFO pro rok 2012 s využitím skutečných výdajů ................... 31 Tabulka č. 9: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2012 – paušální výdaje ...................... 32 Tabulka č. 10: Dílčí základ daně podle § 9 za rok 2012 – paušální výdaje .................... 32 Tabulka č. 11: Výpočet DPFO pro rok 2012 s využitím paušálních výdajů .................. 33 Tabulka č. 12: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2012 pro pana Novotného – paušální výdaje .............................................................................................................................. 34 Tabulka č. 13: Výpočet DPFO pro rok 2012 pro pana Novotného s využitím rozdělení příjmů a výdajů z auditorské činnosti ............................................................................. 35

56

Tabulka č. 14: Základ daně za rok 2013 pro paní Novotnou – paušální výdaje ............. 35 Tabulka č. 15: Výpočet DPFO pro rok 2013 pro paní Novotnou s využitím rozdělení příjmů a výdajů z auditorské činnosti ............................................................................. 36 Tabulka č. 16: Porovnání variant pro výpočet DPFO za rok 2012 ................................. 37 Tabulka č. 17: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2013 – skutečné výdaje ................... 42 Tabulka č. 20: Dílčí základ daně podle § 9 za rok 2013 – paušální výdaje .................... 43 Tabulka č. 21: Dílčí základ daně podle § 10 za rok 2013 – skutečné výdaje ................. 43 Tabulka č. 18: Výpočet DPFO pro rok 2013 s využitím skutečných výdajů z auditorské činnosti ............................................................................................................................ 44 Tabulka č. 19: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2013 – paušální výdaje .................... 45 Tabulka č. 22: Výpočet DPFO pro rok 2013 s využitím paušálních výdajů z auditorské činnosti ............................................................................................................................ 45 Tabulka č. 23: Dílčí základ daně podle § 7 za rok 2013 pana Novotného – skutečné výdaje .............................................................................................................................. 46 Tabulka č. 24: Výpočet DPFO pro rok 2013 pro pana Novotného s využitím rozdělení příjmů a výdajů z auditorské činnosti ............................................................................. 47 Tabulka č. 25: Základ daně podle za rok 2013 pro paní Novotnou – skutečné výdaje .. 47 Tabulka č. 26: Výpočet DPFO pro rok 2013 pro paní Novotnou s využitím rozdělení příjmů a výdajů z auditorské činnosti ............................................................................. 48 Tabulka č. 27: Porovnání variant pro výpočet DPFO za rok 2013 ................................. 49

57

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Daň z příjmů fyzické osoby

Recommend Documents