VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení
Analýza vývoje českého bankovního trhu s m ě re m k n í z k o n á k l a d o v é m u b a n k o v n i c t v í Bakalářská práce
Autor: Lucie Lindnerová Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2012
Anotace Bakalářská práce na téma „Analýza vývoje českého bankovního trhu směrem k nízkonákladovému bankovnictví“ mapuje vývoj českého bankovnictví od roku 1989 do současnosti. První část je zaměřena na nejdůležitější (nejvýznamnější) změny v jednotlivých letech. Dále je stručně popsán vývoj přímého bankovnictví, které předznamenalo vznik nízkonákladových bank. Zachyceny jsou také aktuální trendy bankovního trhu. Analýza je zaměřena na nízkonákladové banky a odhad budoucího vývoje v této sféře. V závěru jsou shrnuty všechny poznatky této práce.
Klíčová slova Bankovnictví, privatizace, problémové banky, přímé bankovnictví, smartbanking, bezkontaktní platby, nízkonákladové banky
Annotation Bachelor thesis „Analysis of the Czech banking market towards the low-cost banking“ describes the development of the Czech banking sector from 1989 to present. The first part focuses on the most important changes in individual years. It also briefly describes the development of direct banking, which heralded the emergence of low-cost banks. As well the current trends in the banking market are captured. The analysis is focused on the low cost banks and estimates of future developments in this sphere. The conclusion summarizes all the findings of this work.
Keywords Banking, privatization, problem banks, direct banking, smart banking, contactless payments, low-cost bank
Tímto děkuji Ing. Petru Jiříčkovi za konzultace a cenné rady, které mi v průběhu zpracování bakalářské práce poskytoval.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1
Československý bankovní trh v letech 1989 – 1992............................................... 10 1.1
Počátek přestavby bankovního systému........................................................... 10
1.2
Bankovnictví v roce 1990 – 1992 .................................................................... 11
1.2.1
Základní vývojové trendy po roce 1990 ................................................... 12
1.2.2
Zavedení vnitřní směnitelnosti koruny ..................................................... 13
1.3
1.3.1
Měnová odluka ......................................................................................... 14
1.3.2
Vznik ČNB ............................................................................................... 16
1.4
Privatizace bank ........................................................................................ 17
1.4.2
Kuponová privatizace ............................................................................... 18
1.4.3
Problémové úvěry ..................................................................................... 19
Významné změny v jednotlivých letech .......................................................... 24
Český bankovní trh v letech 2000 – 2011 a zachycení aktuálních trendů .............. 27 3.1
Vývoj v jednotlivých letech ............................................................................. 27
3.2
Nákladovost bankovního sektoru 2000 – 2011 ................................................ 29
3.3
Vývoj přímého bankovnictví v ČR .................................................................. 30
3.3.1
Přenosná média ......................................................................................... 30
3.3.2
Telefonní bankovnictví ............................................................................. 31
3.3.3
GSM banking ............................................................................................ 31
3.3.4
WAP banking ............................................................................................ 31
3.3.5
Internet banking ........................................................................................ 31
3.3.6
Homebanking ............................................................................................ 31
3.4
4
Pohled na bankovní trh z hlediska nákladovosti .............................................. 22
Bankovnictví v letech 1993 – 1999 ........................................................................ 24 2.1
3
Privatizace a problémové úvěry ....................................................................... 17
1.4.1
1.5 2
Vznik samostatné ČR ....................................................................................... 14
Bankovnictví v roce 2012 – aktuální trendy .................................................... 33
3.4.1
Smartbanking ............................................................................................ 33
3.4.2
Bezkontaktní platby .................................................................................. 34
Analýza nízkonákladového bankovnictví ............................................................... 36 4.1
Stručné představení bank ................................................................................. 37
6
4.2
Komparace bank z různých hledisek................................................................ 38
4.2.1
Počet klientů ............................................................................................. 38
4.2.2
Pobočky a bankomaty ............................................................................... 38
4.2.3
Rozsah nabízených služeb ........................................................................ 39
4.2.4
Poplatky .................................................................................................... 40
4.2.5
Spořicí účet ............................................................................................... 42
4.2.6
Testování demoverzí internetového bankovnictví .................................... 43
4.2.7
Webové stránky ........................................................................................ 43
4.2.8
Možnosti založení běžného účtu ............................................................... 44
4.2.9
Doplňkové služby ..................................................................................... 44
4.2.10
Bezpečnostní prvky u plateb internetového bankovnictví ........................ 45
4.2.11
Výsledek komparace ................................................................................. 45
4.2.12
Klady a zápory nízkonákladových bank ................................................... 46
4.3
Odhad budoucího vývoje u nízkonákladových bank ....................................... 47
Závěr ............................................................................................................................... 49 Seznam použité literatury ............................................................................................... 52 Seznam elektronických zdrojů ........................................................................................ 53 Seznam obrázků, tabulek a příloh ................................................................................... 57 Seznam tabulek ........................................................................................................... 57 Seznam obrázků .......................................................................................................... 57 Seznam příloh ............................................................................................................. 58 Seznam používaných zkratek.......................................................................................... 59
7
Úvod Bankovní služby se staly nedílnou součástí života každého z nás. Lidé si mohou vybrat ze služeb mnoha institucí, českých i zahraničních. V dnešní době již není třeba stát dlouhé fronty na pobočkách bank a člověk si může vše zařídit z pohodlí domova. K tomu ale vedla dlouhá cesta. Tu se pokusím zmapovat bakalářskou prací. Tato bakalářská práce nese název: Analýza vývoje českého bankovního trhu směrem k nízkonákladovému bankovnictví. Jejím cílem je zmapování vývoje českého bankovního trhu od roku 1989 do současnosti a zachycení aktuálních trendů v bankovnictví. Analýza je zaměřena na nízkonákladové bankovnictví a odhad budoucího vývoje v této sféře bankovního trhu. Toto téma jsem si zvolila proto, že oblast bankovnictví mne vždy velmi zajímala a přitahovala. Vývoj popíši od revolučního roku 1989 až do současnosti, tedy roku 2012. V době, o které začínám psát, jsem se narodila. Bude tedy pro mne velmi zajímavé zjistit, jakým způsobem a jakými směry se bankovnictví vyvíjelo od dob mého dětství, a také jaké možnosti a podmínky měli v této oblasti lidé dříve. První část práce se bude věnovat vývoji bankovního trhu do roku 1993. Bude zde zachyceno, jak vypadala bankovní soustava, vznik samostatného státu a s ním související změny. Zmíním zde také problémy, které se prolínaly několika lety. A to zejména privatizaci, což je složitý problém s politickým podtextem a také problémové úvěry, které zapříčinily náklady přesahující 550 mld. Kč na pomoc bankovnímu systému. Dále bude popsán vývoj do roku 1999. Další kapitola popíše bankoví trh do současnosti. Zachycen zde bude vývoj přímého bankovnictví, protože v průběhu let se bankovní sektor vyvíjel a s ním také technologie. Banky snahou o úsporu nákladů a zatraktivnění služeb pro klienta začaly používat nové technologie. V této kapitole budou zmíněny také aktuální moderní trendy, a to smartbanking a bezkontaktní platby. Analýza se zaměří na nízkonákladové bankovnictví. Zde bude provedena komparace čtyř institucí, které působí na našem trhu jako nízkonákladové banky. Porovnány budou z několika hledisek. Také se pokusím odhadnout budoucí vývoj v této sféře bankovního trhu, v návaznosti na zahraniční trhy a vlastní úsudek. 8
Metoda, která bude použita, je především komparace. Z té vzejde jedna banka, která dle mých kritérií bude nejlepší. Způsoby a formy poskytování bankovních služeb se velmi rychle mění. Jsou ovlivněny vývojem technologií, ale také určitými módními trendy. Nízkonákladové banky v současné době patří k módním trendům a lidé o nich slyší ze všech stran. To je také jedním z důvodů, proč jsem si toto téma zvolila.
9
1 Československý bankovní trh v letech 1989 – 1992 1.1 Počátek přestavby bankovního systému Československá socialistická republika měla do konce 80. let jednostupňový bankovní systém jako většina tehdejších socialistických zemí. Závěr roku 1989 se nesl ve znamení konce mocenského monopolu KSČ a počátku demokratických přeměn. V Československu byl bankovní systém před přestavbou hospodářského mechanismu uspořádán následovně (Vencovský, 1999): Tabulka č. 1: Uspořádání bankovního systému Československa Vykonávala funkce jak centrální banky, tak obchodní banky pro podnikovou klientelu. Od roku 1958 poskytovala i Státní banka československá
dlouhodobé investiční úvěry. Pomocí měnového, úvěrového, pokladního a devizového plánu přímo řídila všechny ostatní banky v československé ekonomice.
Československá obchodní banka
Specializovaná na úvěrové, platební a zúčtovací operace se zahraničím pro podnikovou sféru. Dispozice s prostředky v zahraničních měnách dána rozpisem devizového plánu SBČS.
Česká státní spořitelna
Specializovaná na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území České socialistické republiky. Dispozice a účely použití vkladů obyvatelstva dány rozpisem úvěrového plánu SBČS.
Slovenská státní spořitelna
Specializovaná na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území Slovenské socialistické republiky. Dispozice a účely použití vkladů obyvatelstva dány rozpisem úvěrového plánu SBČS.
Živnostenská banka
Specializovaná na platební a zúčtovací operace se zahraničím pro drobnou soukromou klientelu. Do určité míry prováděla podnikatelskou činnost prostřednictvím pobočky v Londýně.
Investiční banka
Do roku 1958 specializovaná na dlouhodobé investiční úvěry. Od roku 1958 pověřena nepotními operacemi. Po vypořádání závazků z cenných papírů měla být likvidována. Zdroj: (Vencovký, 1999), vlastní zpracování
10
Snahy o bankovní reformu probíhaly již v letech 1968 – 1969, ale díky politickým poměrům v zemi neuspěly. Lépe se vedlo při přípravě změn nového bankovního uspořádání ve druhé polovině 80. let (Bartošek, Felsbergová, Jaroš, 1999). Reforma bankovnictví byla načasována k 1. lednu 1990 a paradoxně to vedlo k jejímu uskutečňování v nových společenských a ekonomických podmínkách. Principy, podle kterých se měl změnit systém řízení ekonomiky, byly uvedeny v dokumentu Zásady přebudování hospodářského mechanismu, přijatého předsednictvem ÚV KSČ a vládou ČSSR. Tento dokument byl dál rozpracován a změna měla probíhat podle Směrnice k zabezpečení přestavby hospodářského mechanismu. Oblast bankovnictví a měnové politiky byla konkretizována v usnesení vlády ČSSR č. 196/1998. Principy z tohoto usnesení se měly stát východiskem pro tři nové bankovní zákony, které měly vejít v platnost do 1. ledna 1990, a to: Zákon o SBČS, zákon o bankovnictví, zákon o devizovém hospodářství (Vencovský, 1999). Proto v roce 1989, kdy nastala změna režimu, mohly být ihned přijaty připravené mechanizmy transformace bankovnictví, a také mohl parlament přijmout připravené bankovní zákony (Bartošek, Felsbergová, Jaroš, 1999). Díky politické události v listopadu 1989 vláda ČSFR rozhodla o urychlené transformaci na tržní systém. Naprostá většina obyvatel toto rozhodnutí podpořila ve svobodných volbách v červnu 1990 (Luňák, 1995).
1.2 Bankovnictví v roce 1990 – 1992 Bankovní reforma k 1. 1. 1990 vedla ke vzniku dvoustupňového bankovního systému. Počínaje 1. lednem začaly v Československu platit dva nové zákony: Zákon o bankách a spořitelnách, Zákon o SBČS. Tyto zákony stanovily zcela nová pravidla pro bankovní činnost. Přinesly také významné institucionální změny (Bartošek, Felsbergová, Jaroš, 1999): Oddělení emisní a úvěrově-obchodní činnosti centrální banky. SBČS byla také rozdělena na právně samostatné subjekty, a to: SBČS (ta se přetvářela na centrální banku v tržní ekonomice), Komerční banku Praha a Všeobecnou 11
úverovou banku Bratislava (Revenda, 2011). Část aktiv a pasiv také přešlo na Investiční banku (Vencovský, 1999). Byly zachovány: Česká státní spořitelna, Slovenská státní spořitelna, Československá obchodní banka a Živnostenská banka. Umožněn vznik nových obchodních bank za určitých podmínek: forma a. s. nebo družstvo, minimální ZK 50 mil. Kčs. Zahraniční banky neměly možnost zakládat pobočky, v Československu mohly působit pouze jako dceřiné společnosti (Bartošek, Felsbergová, Jaroš, 1999). V roce 1990 vznikla také Bankovní asociace a byl přijat devizový zákon (Vencovský, 1999). V tomto roce byly založeny nové banky jako a. s.: Agrobanka, Pragobanka, Bankovní dům Skala, Ekoagrobanka (Luňák, 1995).
1.2.1 Základní vývojové trendy po roce 1990 S přechodem k tržní ekonomice se změnil počet klientů bank a také struktura poptávaných bankovních produktů. Změna počtu klientů byla dána vysokým počtem nově vzniklých podnikatelských subjektů. Zvyšoval se také počet domácností, které využívaly bankovních služeb (Vencovský 1999). Mezi lety 1990 – 1992 vzniklo několik nových soukromých obchodních bank (Regiobanka, Union banka, Banka Haná, ad.), a byly také zřízeny dvě specializované banky, a to: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. – 50 % stát a 50 % obchodní banky. Tato banka byla určena k podpoře rozvoje soukromého podnikání poskytováním garancí za úvěry. Konsolidační banka, státní peněžní ústav – převzala špatně návratné úvěry (viz kapitoly dále), také byla určena k úvěrování projektů, které pro obchodní banky nebudou dostatečně zajímavé, ale budou významné pro realizaci ekonomické reformy (Bartošek, Felsbergová, Jaroš, 1999). Od července 1991 působí při centrální bance bankovní dohled. Jeho úkolem je zajišťovat bezpečnost a důvěryhodnost bankovního systému (aby se banky nevystavovaly nadměrnému riziku ohrožující zájmy vkladatelů), (Luňák, 1995). 12
V letech 1991 – 1992 organizovala CB prozatímní sekundární trh CP. Tento trh byl první příležitostí vyzkoušet si základní funkce kapitálového trhu (Luňák, 1995). K 1. lednu 1992 byly přijaty dva zákony a to: zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS. Upravovaly bankovní systém na úrovni vyspělých států (Bartošek, Felsbergová, Jaroš, 1999).
1.2.2 Zavedení vnitřní směnitelnosti koruny Od ledna 1990 začal pro obchodní i neobchodní transakce platit stejný kurz. Také byla změněna koncepce tzv. turistického kurzu (za něj mohli občané nakupovat valuty v protihodnotě 2000 Kč). Odvíjel se od valutového kurzu koruny na paralelním trhu ve Vídni. Tím byly nahrazeny devizové přísliby. Ke konci roku došlo ke sjednocení všech tří kurzů, od té doby je pro všechny transakce používán jeden kurz. Zároveň probíhalo hledání nové úrovně kurzu. Bylo provedeno několik úprav, ty jsou patrné z Tabulky č. 2. Tyto devalvace byly provedeny na základě poměru světových měn, které byly v měnovém koši československé koruny (Kunert, Novotný, 2008). Tabulka č. 2: Úprava kurzu koruny vůči čtyřem nejvýznamnějším světovým měnám měnového koše (r. 1990) – americký dolar, německá marka, rakouský šilink, švýcarský frank USD
DM
ATS
CHF
Váha měny v měnovém koši k 1. 1. 1990 (%)
32,88
40,93
12,32
9,05
Váha v měnovém koši k 28. 12. 1990 (%)
31,34
45,52
12,35
6,55
Počáteční kurz k 1. 1. 1990 (Kčs)
14,31
8,19
1,16
9,38
Devalvace 8. 1. 1990 (Kčs)
17,00
9,79
1,40
10,91
Devalvace 15. 10. 1990 (Kčs)
24,00
15,72
2,23
18,72
Devalvace 28. 12. 1990 (Kčs)
28
18,23
2,59
21,34
Zdroj: (Kunert, Novotný, 2008, str. 120)
Od poslední devalvace byl kurs až do února 1996 fixní. Od 28. září 1992 působil jako nominální kotva pro pevný přepočet zahraničních cen (s vymezenými pásmy fluktuace +- 0,5 %), (Revenda, 2011). Sjednocený kurz byl jedním z hlavních pilířů ekonomické reformy. Vytvářel rovné podmínky
pro
všechny
hospodářské
subjekty
(Kunert,
Novotný,
2008). 13
Rok 1992 byl ve znamení privatizace a restituce, tomuto tématu věnuji dále celou kapitolu jelikož je velmi rozsáhlé. V březnu 1992 zahájilo činnost clearingové centrum SBČS. Vede bankám účty platebního styku a provádí mezibankovní platební styk, také na těchto účtech mají banky povinné minimální rezervy. Vznikalo mnoho nových bank, jejichž problémem byla nižší kvalita úvěrového portfolia (Luňák, 1995).
1.3 Vznik samostatné ČR Rok 1993 byl rokem vzniku samostatného českého státu, zavedením nového daňového systému a činnost zahájila také Burza cenných papírů (Luňák, 1995). S rozdělením Československa došlo k oddělení měn a rozdělení bankovních soustav.
1.3.1 Měnová odluka K rozhodnutí o měnové odluce a k přijetí zákona o oddělení měny vedlo velké snížení devizových rezerv a nedůvěra v měnové uspořádání po vzniku ČR (Luňák, 1995). Měnová odluka se uskutečnila ke dni 8. února 1993. Spočívala na třech základních pilířích (Kunert, Novotný, 2008): Rozdělení bilance SBČS: 1. Úvěry bankám a depozita bank – rozděleny územně dle sídla bank. 2. Aktiva a pasiva vůči MMF – 2,29:1. 3. Pohledávky za federálním rozpočetem – 2:1. 4. Oběživo SBČS – 2:1. Vyrovnání vztahů ČR a SR prostřednictvím clearingu v clearingových ECU. Oddělení měny a vznik koruny české (Kunert, Novotný, 2008). Nejdůležitější byla výměna bankovek u obyvatelstva (objem do 4000 Kčs, u osob do 15 let 1000 Kčs; částky nad limit se musely předem uložit u bank, nebo odeslat staré bankovky poštou a vyplaceny byly nové, nebo okolkované staré bankovky). Okolkované bankovky byly vyměněny v běžném maloobchodním styku. Během odluky došlo k rozdělení asi 100 mld. Kčs, a to v poměru mezi českou a slovenskou stranou 14
7:3. Průběh odluky byl kladně hodnocen v zahraničí a byl vzorem pro měnové odluky v některých dalších zemích (Revenda, 2011). Tabulka č. 3: Časový průběh měnové odluky v ČR Den D – 7 dní
Ukončení přípravy emise nových peněz
Den D – 7 až 5 dní
Rozvoz nových bankovek do výdejních míst
Den D – 6 dní
Zablokování bezhotovostních převodů mezi ČR a SR
Den D – 6 až 5 dní
Informační kampaň a instruktáže o výměně v médiích
Den D – 4 dny až 1 den
Výměna bankovek u obyvatelstva na výdejních místech
Den D – 1 den
Ukončení platnosti starých bankovek (24:00 hod.)
Den D 8. Února 1993
Zahájení platnosti nových bankovek (00:00 hod.)
Den D – 1 den až + 1 den
Výměna bankovek u institucí v bankách
Den D + 1 den až 180 dní
Výměna bankovek obyvatelstva Zdroj: (Revenda, 2011, str. 458)
Tabulka č. 4: Působnost institucí a organizací při zajišťování měnové odluky (mimo ČNB) Hlavní oblast úkolů
Instituce Česká pošta
Provoz výměnných míst pro občany a cizince (na celém území ČR
Česká spořitelna
Provoz výměnných míst pro občany a cizince (zejména obsluha obyvatel větších měst)
Komerční banka
Kolkování bankovek
Ministerstvo vnitra ČR a Policie ČR
Zajištění bezpečnosti výměnných míst a transportů peněz
Armáda ČR
Záloha pro transportní kapacitu ostatních subjektů účastnících se výměny Zdroj: (Kunert, Novotný, 2008, str. 126)
15
1.3.2 Vznik ČNB Díky rozdělení Československa na dva samostatné státy vznikly dvě samostatné centrální banky – Česká národní banka a Národní banka Slovenska. ČNB vznikla k 1. 1. 1993. SBČS byla rozdělena v souladu s ústavním zákonem. Pohledávky a závazky vztahující se pouze k jedné z republik, přešly na příslušnou CB. Celkově přešly na ČNB aktiva a pasiva ve výši 268 224 mil. Kčs, na Národní banku Slovenska 117 875 mil. Kčs. Nesoulad mezi převedenými aktivy a pasivy byl ve prospěch české strany, proto vznikla ČNB pohledávka ve výši 24,7 mld. Kčs. Tento výsledek byl potvrzen řadou protokolů českou i slovenskou stranou, přesto jej slovenská strana zpochybňuje (bilance ČNB k 1. 1. 1993 – viz Příloha č. 1), (Vencovský, 1999). Nejvyšším orgánem byla stanovena bankovní rada (guvernér, dva viceguvernéři a další čtyři členové). Jmenování členů je v kompetenci prezidenta ČR. Nejvýznamnější osobou se stal guvernér, který podepisuje za CB zásadní dokumenty. Vznikem ČNB bylo zrušeno organizační ústředí SBČS a vznikla nová organizační struktura. Ústředí v Praze a sedm poboček – Praha, Plzeň, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava (Kunert, Novotný, 2008). Dle zákona o ČNB, je hlavním cílem centrální banky zabezpečování stability české měny, také je zmocněna k provádění měnové politiky nezávisle na pokynech vlády. Měnová politika ČNB (Luňák, 1995): snižování inflace a posilování devizových rezerv, založena na regulaci peněžní zásoby, využívala především operace na volném trhu, povinné minimální rezervy, diskontní a lombardní sazbu.
16
1.4 Privatizace a problémové úvěry Privatizace a problémové úvěry jsou věci, které se prolínají několika lety. Nebudu je jmenovat v každém časovém úseku zvlášť, ale věnuji jim tuto podkapitolu, abych mohla podat ucelený obraz o těchto tématech.
1.4.1 Privatizace bank Definice privatizace = „přeměna státních nebo družstevních podniků na soukromé. Jedná se často o reprivatizaci (tj. převod původně soukromých, potom zestátněných podniků, zpět do soukromého vlastnictví). Hlavní příčinou (re)privatizace jsou špatné hospodářské výsledky státních podniků. V ekonomikách založených na tržním mechanismu začala vlna privatizace v 70. letech dvacátého století.“(Fialová, Fiala, 2009, str. 214) Velmi složitým problémem s politickým podtextem je privatizace bank. Od počátku transformace se řešilo, kdy a jak privatizovat, kdo by měl být vlastníkem bank, atd. (Vencovský, 1999). Hlavní důvody pro privatizaci bank byly (Revenda, 2011): Odstranění konkurenční výhody – banky se státním podílem mají vyšší bezpečnost (stát je v případě problémů nenechá padnout). Zrušení výsadního postavení mezi akcionáři – stát může usměrňovat různými způsoby jiné akcionáře, případně členy vedení bank. Efektivnost činnosti bank – soukromí akcionáři se nerozhodují podle politických kritérií. Naopak proti privatizaci bank byly dle Revendy (2011), zejména tyto faktory: možnost snížení ratingu banky, tvrdší přístup k dlužníkům. Plně privatizována byla Živnostenská banka, k 1. 3. 1992. Stala se tak akciovou společností s majoritní zahraniční účastí (pro kuponovou privatizaci bylo určeno 45 %). Složitější to již bylo u Investiční banky (k 1. 1. 1994 převzala Poštovní banku). Zde se 17
privatizace oddalovala a došlo k ní až ve chvíli, kdy ji ovládaly nepřehledně provázané skupiny akcionářů (dohoda vzešla 8. března 1998, viz Tabulka č. 5), (Vencovský, 1999). Privatizace probíhala
prodejem majoritního
podílu zahraničnímu
investorovi.
V současné době je 95 % aktiv bank svázáno s bankami se zahraničními vlastníky. Přehled privatizovaných bank, jaký byl prodávaný státní podíl a další důležité informace je zaznamenán v následující tabulce (Revenda, 2011). Tabulka č. 5: Přehled privatizovaných bank v ČR Banka
Prodávaný státní podíl
Cena (mld. Kč)
Datum smlouvy
Nabyvatel státního podílu
Investiční a Poštovní banka
36,0 %
3,0
8. 3. 1998
Nomura International (Japonsko)
Československá obchodní banka
65,7 %
40,0
24. 6. 1999
KBC Banka (Belgie)
Česká spořitelna
52,0 %
19,4
1. 3. 2000
Erste Bank (Rakousko)
Komerční banka
60,0 %
40,2
12. 7. 2001
Société Générale (Francie)
Zdroj: (Revenda, 2011, str. 451)
1.4.2 Kuponová privatizace Privatizace vesměs státem vlastněného majetku začala již v roce 1990. Přesun majetku do soukromých rukou byl realizován v několika časových obdobích, několika objemech a také rozdílnými cestami (Vencovský, 1999): 1. Cesta = proces malé privatizace (1991 – 1993) – ve veřejných aukcích se mohl kdokoliv (po splnění pravidel) stát vlastníkem nebo nájemníkem malých a středních podniků. Touto formou byl privatizován majetek v hodnotě 31 miliard korun. 2. Cesta = restituce (hlavní vlna 1990 – 1991) – navrácen majetek bývalým majitelům, nebo jejich dědicům (obchody, restaurace, nemovitosti). Navrácený majetek byl oceněný 75 – 125 miliardami korun. V tomto období také probíhá odstátnění zemědělského sektoru, také majetek za cca 350 miliard Kč je převeden městům a obcím.
18
3. Cesta = velká privatizace – 4 400 společností (majetek v hodnotě 872 miliard korun) mělo být zcela, nebo z části privatizováno. Proces velké privatizace byl velmi složitý a stěžejním způsobem se stala privatizace kuponová. Kuponová privatizace probíhala ve třech vlnách. Tato privatizace je spojena se jmény Dušana Třísky, Tomáše Ježka a Václava Klause. Podstatou bylo rozdání akcií státních podniků lidem, kteří dostali od státu kupony, které mohli vyměňovat za akcie privatizovaných podniků (Holman, 2011). V první vlně kuponové privatizace byl majetek ve výši 200 mld. Kčs a podíl soukromého sektoru se zvýšil na 20 %. V druhé vlně byla aktiva v hodnotě 155 mld. Kč (Luňák, 1995). Třetí vlna kuponové privatizace byla neoficiální (Vencovský, 1999). Jak se podniky postupně privatizovaly, přecházely do soukromého vlastnictví a zvyšoval se jejich podíl na HDP.
1.4.3 Problémové úvěry Problémovými úvěry se myslí především úvěry poskytnuté do roku 1990 SBČS státním podnikům. Po reformě tyto dluhy zůstaly Komerční bance Praha a Všeobecné úverové bance Bratislava. Tyto banky byly na straně věřitelů, dlužníky byly státní a postupně privatizované podniky. Většina těchto dluhů byla převedena na Konsolidační banku. Byly poskytovány také nové úvěry, díky tomu, že počet bank velmi rychle rostl (1990 9 bank, 1993 – 57 bank). Tento růst ČNB omezila tím, že v roce 1994 přestala udělovat nové licence (až do roku 1999). Postupně se začaly objevovat problémy i s těmito novými úvěry (Revenda, 2000). Řešení špatných starých úvěrů je patrné z Tabulky č. 6. Celková pomoc při řešení špatných úvěrů dosáhla výše 340 mld. Kč. Šlo o náklady, které byly spojené s minulým systémem. Řešení přineslo ozdravění bank a zabránění úpadkům dlužníků (Revenda, 2011).
19
Tabulka č. 6: Řešení starých úvěrů (1990 – 1994) Konsolidační program I
-
Nepřímá pomoc státu (a Fondu národního majetku)
-
Převedení úvěrů na konsolidační banku Oddlužení bank (státní obligace) Rekapitalizace bank Čištění bilance Československé obchodní banky (Česká inkasní jednotka) Vklady fondu národního majetku u bank Dotace na úrokové rozdíly (Česká spořitelna, Investiční banka) Úhrada ztrát z devalvací v roce 1990 Prostředky na konverzi zbrojního průmyslu Státní záruka České spořitelně (1995)
Zdroj: (Revenda, 2011), vlastní zpracování
Problémy začaly také u nových úvěrů, kde dlužníci nespláceli. V letech 1996 – 2000 byl podíl úvěrů s 31 a více dny po lhůtě splatnosti 30 %. Do řešení těchto problémů se zapojila především ČNB. Rozsah celkové pomoci přesáhl 800 mld. Kč. Odhad čistých nákladů přesahuje 300 mld. Kč (Revenda, 2011). Problémy s novými úvěry se začaly objevovat především proto, že pravidla regulace teprve vznikala, legislativa nebyla vyhovující, bankéři neměli mnoho zkušeností, privatizace byla často financována také na úvěr, atd. (Revenda, 2000). V letech 1990 – 2007 dle odhadů činily náklady na pomoc bankovnímu systému 500 – 550 mld. Kč (Revenda, 2011). Řešení nových úvěrů, viz Tabulka č. 7. Obrázek č. 1: Příčiny hromadění špatných úvěrů
Zdroj:(Singer, 2007), vlastní zpracování
20
Tabulka č. 7: Řešení špatných nových úvěrů 1993 - 2000 Nucené správy a odebírání licencí 1993 – 1995 Nucená správa: - zavedení nucené správy: rozhodovací pravomoci přebírá nucený správce jmenovaný ČNB => omezení výkonu vlastnických práv akcionářů. Ukončení nucené správy: -
Obnovení činnosti banky v plném rozsahu a s jiným vedením Odebrání licence bance – likvidace nebo konkurs Likvidace banky bez odebrání licence Prodej banky novému vlastníkovi
Odebrání licence bance bez zavedení nucené správy. Konsolidační program II a Agrobanka 1996 Tvrdý tlak ČNB na ozdravění bank (vyhledávání zahraničních investorů, zvýšení kapitálu dosavadními akcionáři). Při neřešení problémů: -odebrání licence bance bez zavedení nucené správy -zavedení nucené správy a v jejím průběhu nebo po jejím ukončení: - Obnovení činnosti banky v plném rozsahu a s jiným vedením (nerealizovalo se) - Odebrání licence = likvidace nebo konkurs - Prodej novému vlastníkovi Povinné pojištění vkladů – při výplatách vkladů náhrady výrazně nad zákonem. Daný limit: -
Do 4 mil Kč – limit 125 tis. Kč V plné výši 100 % - náhrada v limitu = 80 % vkladu
-
Všem vkladatelům – pojištění vkladů FO Stabilizační program 1997 – 2003
Prodej špatných aktiv => Česká finanční, s. r. o.: -
S povinností zpětného odkupu za 5-7 let Objem prodeje limitován 110 % základního kapitálu banky
Přijetí tvrdších podmínek stanovených ČNB: -
Plnění tvrdších pravidel kapitálové přiměřenosti Předložení ozdravného programu ČNB Personální změny podle doporučení ČNB Minimalizace provozních a mzdových nákladů Respektování dalších doporučení ČNB Řešení problémů velkých bank 1998 – 2000
Státní podpora a sanace (ČS, KB) -
Zvýšení vlastního kapitálu a podřízeného dluhu; odkup špatných aktiv Konsolidační banka.
Nucená správa, garance na vklady, odkoupení banky a její prodej jinému investorovi.
Úhrada ztráty Konsolidační banky z prostředků státního rozpočtu 1996 – 2000. Zdroj: (Revenda, 2011, str. 454)
21
Během prvních let samostatné existence ČR se do vážných problémů dostalo 22 bank z počtu 63 (Revenda, 2011). Řešení jejich problémů je popsáno v tabulce č. 7. V závěru tohoto tématu uvádím tabulku s počty problémových bank v jednotlivých letech: Tabulka č. 8: Problémové banky Problémové banky Odebrání licence
1994
0
1995
1996
1997
1998
1999
1994-1999
3
2
4
4
2
15
Zánik bez odebrání licence
1
0
0
0
0
1
2
Ukončení činnosti celkem
1
3
2
4
4
3
17
Převzetí
0
0
3
1
3
1
8
Likvidace nebo konkurs
1
1
4
3
5
2
16
Další problémové banky (ČS+KB)
0
0
0
0
1
1+1
2
Celkem
1
3
10 K
6S
1 S+ 1
2 S+2
22*
Zdroj: (Revenda, 2000, str. 391) Vysvětlivky k tabulce (Revenda, 2000): -
K – banky patřící do Konsolidačního programu, u některých došlo k převzetí nebo ukončení činnosti až v dalších letech
-
S – banky ve Stabilizačním programu – v roce 1998 odebrána 1 licence, v roce 1999 další dvě
-
* - Konečné součty v daném řádku a sloupci a celkový konečný součet jsou odlišné z důvodu zařazení některých bank do více kategorií.
1.5 Pohled na bankovní trh z hlediska nákladovosti S přechodem k tržní ekonomice došlo k významným změnám u klientů bank. Jejich počet značně narostl a také se změnila poptávka produktů. Zvýšená poptávka ze strany domácností a podnikatelského sektoru vedla k nárůstu počtu bankovních poboček a také k rozšíření poskytovaných služeb. Růst počtu bank je patrný z následující tabulky (Vencovský, 1999):
22
Tabulka č. 9: Počet bank v letech 1990 - 1993 Měsíc/rok
1/90
12/90
12/91
12/92
12/93
Celkem vydaných bankovních licencí
6
21
33
46
57
Celkem činných bank
5
9
28
38
57
Zdroj: (Vencovský, 1999), vlastní zpracování
Náklady na bankovní sektor byly obrovské. Také díky tomu, že růst počtu bank a jejich poboček si žádal také růst počtu zaměstnanců. V bankách našli uplatnění i lidé, kteří často neměli ani dostačující vzdělání, či zkušenosti (také jeden z důvodů, vedoucí k problémům bank). Tento růst počtu zaměstnanců se zastavuje v polovině 90. let, kdy odcházejí lidé díky zániku některých bank. Tlak na snižování mzdových nákladů se začátkem druhé poloviny 90. let projevuje absolutním poklesem počtu pracovníků (Vencovský, 1999). Vývoj počtu pracovníků je vidět z následujícího grafu:
1.1.1998
1.1.1997
1.1.1996
1.1.1995
1.1.1994
1.1.1993
1.1.1992
70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0
1.1.1991
Obrázek č. 2: Vývoj počtu pracovníků v bankách (banky s licencí)
Zdroj: (Vencovský, 1999, str. 513)
23
2 Bankovnictví v letech 1993 – 1999 V roce 1993 došlo k mnoha událostem souvisejících se vznikem samostatného státu. Některé z nich jsou již výše zmíněny v podkapitolách o vzniku ČR, ČNB a měnové odluce. V následující tabulce je znázorněn vývoj počtu bank v letech 1993 – 1999: Tabulka č. 10: Počet bank v ČR Měsíc/rok
12/1993
12/1994
12/1995
12/1996
12/1997
12/1998
12/1999
Počet činných bank
57
55
54
53
49
45
42
Zdroj: (Vencovský, 1999), vlastní zpracování
2.1 Významné změny v jednotlivých letech 1993 Významnou událostí z oblasti bankovnictví je, že v dubnu 1993 zahájila činnost Burza cenných papírů. RM-systém se zavedl o měsíc později (Luňák, 1995). První obchody se uskutečnily 6. dubna a obchodovalo se pouze 7 CP. Objemy se řádově pohybovaly v desítkách tisíc korun. K velkému zvýšení došlo po uvedení akcií z kuponové privatizace (Vencovský, 1999). Na základě zákona byly založeny stavební spořitelny.(Luňák, 1995). 1994 V roce 1994 došlo k prohloubení účinnosti bankovního dohledu. ČNB může při zjištění nedostatků požadovat ukončení činnosti, výměnu osob ve vedení aj. Obchodní banky zvyšovaly základní jmění emisí akcií. Rozvoj a zlepšování činnosti bank se projevuje ve zkvalitňování poskytovaných služeb a také ve změnách politiky bank – větší orientace na investiční bankovnictví (Luňák, 1995).
24
1995 V tomto roce byl počet bank „zakonzervován“. Povolení působit bylo vydáno pouze České exportní bance, která byla zřízena státem zvláštním zákonem, (ČNB, 2012). Byl také přijat devizový zákon, což byl další krok v liberalizačním procesu české ekonomiky. Tímto zákonem se ČR přihlásila k článku VIII Dohod MMF (požaduje směnitelnost národní měny alespoň na úrovni směnitelnosti pro devizové cizozemce). V tomto roce také do ČR připlul rekordně vysoký zahraniční kapitál (8,23 mld. USD), (Vencovský, 1999). 1996 V tomto roce je významnou skutečností to, že byl přijat zákon „proti praní špinavých peněz“ (Vencovský, 1999). Měnová politika ČNB byla determinována prohlubujícím se deficitem běžného účtu a také nárůstem zahraničního zadlužení země. Vývoj běžného účtu se stal hlavním problémem. Jeho deficit dosáhl -4,29 mld. USD (7,6 % HDP). Zahraniční zadlužení ČR v tomto roce stouplo na 39 % HDP (Vencovský, 1999). 1997 Tento rok je ve znamení dvojí krize (měnová krize a pád ekonomiky do recese). Příčiny této krize sahají k přeměně bankovního sektoru, který v roce 1990 začínal „od nuly“. Mezi důvody vedoucí k tomuto problému patří: zděděné špatné půjčky, nedostatek zkušených manažerů, Konsolidační program I, II, Stabilizační program, nízká ziskovost a konkurenceschopnost státem vlastněných bank, aj. Skokové znehodnocení kurzu + dramatické zvýšení úrokových sazeb + fiskální restrikce vedly k šoku do bankovního sektoru. Jeho rozměr nebývá simulován ani v zátěžových testech bank. Opatření, která byla přijata v důsledku této dvojí krize, navedla ekonomiku na cestu dlouhodobého rovnovážného vývoje (Singer, 2009).
25
1998 Rok 1998 je významný Novelou zákona o bankách. Byla rozdělena na tzv. malou a velkou novelu. Projevil se v ní Stabilizační program vlády, tzv. balíčky ekonomických opatření (Angelis, 2010). 1999 Banky se více zaměřují na drobnou klientelu, která je méně riziková. Jedním ze základních trendů je rozvoj elektronického bankovnictví (viz samostatná kapitola). Období popsané v této kapitole jde rozdělit do tří období (Kotoučková, 2001): 1. 1990 – 1994: země úspěšně provedla počáteční reformní kroky. 2. 1994 – 1997: reformní úsilí bylo zpomaleno, poté se zastavilo a transformace nebyla dokončena. 3. 1997 – 1999: v reakci na měnovou krizi došlo k rychlé stabilizaci. Závěrem této kapitoly uvádím tabulku počtu pracovníků v bankovním sektoru v jednotlivých letech a náklady na ně. Tabulka č. 11: Pracovníci v bankovním sektoru 1994 Počet pracovníků
1995
1996
1997
1998
1999
57 075
59 550
60 137
51 170
51 650
48 955
bilanční sumy
25 944
31 104
33 813
40 692
43 926
47 761
zisku z bankovní činnosti
1 140
1143
1200
1708
1875
1845
čistého zisku
107
22
84
-66
-159
-115
provozních nákladů
831
931
1 045
831
931
1 045
Na 1 pracovníka připadá v tisících Kč:
Zdroj: (Bankovní dohledy z jednotlivých let); vlastní konstrukce
26
3 Český bankovní trh v letech 2000 – 2011 a zachycení aktuálních trendů V úvodu této kapitoly bych ráda ukázala bankovní sektor „v číslech“. Z následujícího grafu je velmi dobře patrné, jak se zvyšoval čistý zisk na jednoho zaměstnance, a jak klesalo procento nesplacených úvěrů v letech 1994 - 2005. Také je zde vidět, jaký byl stav v období již zmiňované recese a privatizace. Obrázek č. 3: Bankovní sektor 1994 - 2005
Zdroj: (Singer, 2007, str. 26)
3.1 Vývoj v jednotlivých letech V roce 2000 se zvýšil boj o drobnou klientelu. Některé banky rozšiřovaly pobočkové sítě i přes stále rostoucí nabídku elektronického bankovnictví (viz. samostatná kapitola). Nejrozšířenější v tomto období je telefonní bankovnictví. Dále pokračují snahy o snižování počtů zaměstnanců. Na konci roku 2000 v bankovnictví pracovalo přes 45 tisíc lidí. Největší propouštění postihlo velké banky, které zeštíhlovaly svou pobočkovou síť (průměrný počet zaměstnanců na pobočku je 25), (Vykoukal, 2001). Rok 2001 byl ve znamení dalšího snižování obchodních míst bank, počet zaměstnanců se snížil na 42 tisíc (Hospodářské noviny IHNED, 2002). Také se začalo velmi rozšiřovat GSM a internetové bankovnictví.
27
Bankovní sektor se v roce 2002 vyvíjel již stabilně (je patrné z obrázku č. 3). Velké banky se prodaly zahraničním subjektům a tím došlo ke kapitálovému posílení domácích bank. Do provozu byl uveden centrální registr úvěrů, spravovaný Českou národní bankou (Forišková, 2008). V následujícím roce se stále více rozšiřovaly a zlepšovaly služby v oblasti přímého bankovnictví Rok 2004 je ve znamení stabilizovaného bankovního sektoru. Po mnoha letech nedošlo k žádnému odebrání licence a neprobíhá nucená správa. Vstup České republiky do Evropské unie neměl na banky žádný větší dopad (integrace probíhala postupně, především po privatizaci velkých bank). Zvýšil se také objem klientských úvěrů, zejména úvěry obyvatelstvu měly vysoké tempo růstu (Bankovní dohled 2004, 2005). V roce 2005 nedošlo v oblasti českého bankovnictví k žádným významnějším změnám. Banky se začaly soustředit na investiční a spořící produkty (penzijní a podílové fondy, životní pojištění, aj.). Snažily se získat konkurenční výhodu inovováním služeb – rozšiřování sítě bankomatů a jimi poskytovaných služeb, aj (Bankovní dohled 2005, 2006). V roce 2006 pokračoval růst objemu úvěrů a tento rok se nesl ve znamení stabilního vývoje (Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2006, 2007). Světové trhy byly v roce 2007 ovlivněny krizí na americkém trhu hypoték, avšak ČNB nezaznamenala žádné přímé dopady na český finanční systém. Tuzemské banky se zaměřují na domácí trh a operace na zahraničních trzích jsou prováděny jiným subjektem (z finanční skupiny, do které patří tuzemská banka), (Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2007, 2008). Americká krize na trhu hypoték přerostla v roce 2008 v hospodářskou krizi. Nepříznivý vývoj ovlivnil schopnost podnikatelských subjektů i FO splácet své závazky (Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008, 2009). Českým bankám se navzdory krizi dařilo dobře a to díky nízkému podílu investic do rizikových aktiv a vysokému podílu úvěrů financovaných klientskými vklady (Tůmová, 2008). Český bankovní trh zasáhla krize v tzv. druhé fázi (září – listopad 2008) a to poklesem důvěry klientů ve stabilitu institucí a nejistotou vůči zahraničním „matkám“ (Řežábek, 2009). Náš finanční systém byl méně zranitelný, a proto přímé dopady krize nebyly závažné (Singer, 2010).
28
Následující rok mělo stále dynamický vývoj poskytování úvěrů obyvatelstvu (na konci roku se blížil hranici 900 mld. Kč), (Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2009, 2010) Stav bankovního sektoru v roce 2010 zhodnotil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík těmito slovy: „Český bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu. Navíc je odolný vůči šokům. Domácí bankovní sektor sám o sobě tak není zdrojem rizik pro ekonomiku.“ (Petruš, 2011). V roce 2011 byl český bankovní sektor dle ČNB stabilní a ziskový a není závislý na financování ze zahraničí. Ve srovnání se světem je náš systém schopný ustát i velmi nepříznivý ekonomický vývoj (ČNB, 2012).
3.2 Nákladovost bankovního sektoru 2000 – 2011 V tomto období se instituce snažily zmenšovat své pobočkové sítě, snižovat náklady propouštěním zaměstnanců a také všechny banky začaly používat některé z forem přímého bankovnictví. Počet bank (včetně poboček bank zahraničních) v období 2000 – 2011 byl následovný (viz Tabulka č. 11): Tabulka č. 12: Počet bank 2000 - 2011 Rok
Počet bank
Rok
Počet bank
2000
40
2006
37
2001
38
2007
37
2002
37
2008
37
2003
35
2009
39
2004
35
2010
42
2005
36
2011
44
Zdroj: (Bankovní dohledy z jednotlivých let); vlastní zpracování
Vývoj počtu pracovníků a obchodních míst v bankovním sektoru je znázorněn v Obrázku č. 4. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo pouze v letech 2006-2007 a v roce 2010, a to zejména u poboček menších bank. Rok 2011 přinesl opět pokles zaměstnanců, a to na 39 130, počet obchodních míst byl stejný jako v roce předešlém.
29
Obrázek č. 4: Vývoj počtu pracovníků a obchodních míst v bankovním sektoru
Zdroj: (Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2010, 2011, str. 56)
3.3 Vývoj přímého bankovnictví v ČR V průběhu let se bankovní sektor vyvíjel a s tím souvisí také rozvoj technologií a počítačů. Banky se snažily uspořit náklady a zatraktivnit služby pro klienta, proto začaly používat od druhé poloviny dvacátého století nové způsoby komunikace. V této podkapitole stručně popíši vývoj přímého bankovnictví. Při zavádění nových technologií se snížením variabilních nákladů na transakci uspoří náklady, naopak jsou potřeba investice, které zvýší fixní náklady. Úspora nákladů se projeví až po určité době a při vyšších objemech (Přádka, Kala, 2000). V současné době nabízí banky širokou paletu produktů elektronického (neboli přímého) bankovnictví. Existují především proto, aby klient při komunikaci s bankou nemusel navštívit kamennou pobočku.
3.3.1 Přenosná média V době, kdy byl internet v plenkách, začaly banky nabízet firemním klientům první možnosti elektronické komunikace. Využívána přitom byla přenosná média = diskety. Tento způsob ovšem stále vyžadoval přinášení dat osobně. Datuje se kolem roku 1992. Později tedy banky začaly nabízet přenos dat pomocí modemu a standardu BBS (klient pošle data přímo ze svého počítače), (Přádka, Kala, 2000).
30
3.3.2 Telefonní bankovnictví Telefonní bankovnictví je synonymem pro telebanking, či phonebanking, v České republice se rozvíjí od roku 1996. Klient komunikuje buď s živým pracovníkem banky, nebo hlasovým informačním systémem. Tímto způsobem lze realizovat platby, zadávat trvalé příkazy, atd. U většiny bank jsou tyto telefonní linky bezplatné (Máče, 2006).
3.3.3 GSM banking V ČR od roku 1998 (Expandia banka jako první). Tato služba má dva druhy, a to: SIM Toolkit a SMS banking. V prvním případě je na SIM kartu nahrána bankovní aplikace, která se objeví v menu telefonu (SIM je zašifrována a nelze z ní získat informace, i když odcizí člověku telefon). Lze takto získat zůstatek na účtu, přehled kurzů aj. Druhá z možností, tedy SMS banking, je formou, kdy probíhá komunikace prostřednictvím zpráv SMS. Tyto musí mít formát přesně zadaný bankou (Co byste měli vědět o elektronickém bankovnictví, 2003 - 2012).
3.3.4 WAP banking K této službě je zapotřebí telefon s technologií WAP. Tento způsob se dá zjednodušeně přirovnat k webovým stránkám. Tyto možnosti poprvé ukázala v roce 2000 Expandia banka. K bezpečnosti je použit elektronický klíč. Můžeme tak zjistit zůstatek na účtu, zřizovat termínované vklady, aj. (Máče, 2006).
3.3.5 Internet banking Komunikace přes internet, odkudkoliv ze světa. Na webových stránkách své banky stačí zadat uživatelské jméno a certifikační kód. Zde můžeme zadávat a rušit trvalé příkazy, prohlédnout si historii účtů, aj. (Co byste měli vědět o elektronickém bankovnictví, 2003 - 2012).
3.3.6 Homebanking Od internetového bankovnictví se Homebanking liší tím, že ke komunikaci je potřeba počítač s internetem a speciální program banky. Je ideální pro větší objem plateb a pro neustálý přehled o stavu účtu. Vhodné je to pro firmy, protože data lze importovat do účetnictví (Co by jste měli vědět o elektronickém bankovnictví, 2003 - 2012). 31
V následující tabulce je zachyceno elektronické bankovnictví v ČR k 31. 12. 1999. Některou z forem elektronického bankovnictví využívalo na konci roku 1999, 293 600 klientů. Oproti roku předcházejícímu se jejich počet 4krát zvýšil. Klienti častěji požadují přístup bez nutnosti docházet na pobočku. Pro banky je výhodou, že snižují svou provozní náročnost. (Bankovní dohled 1999, 2000). Tabulka č. 13: Elektronické bankovnictví k 31. 12. 1999 (za banky s licencí) Služba nebo produkt
Rok zahájení
Stupeň využití
Stupeň dalšího rozvoje
Počet bank
Banky plánující zavedení
Nejdříve
Průměr
Phonebanking
1996
1998
3
2,7
12
5
Homebanking
1990
1995
3,2
2,8
27
2
GSM banking
1998
1999
3,3
3
3
9
Internet banking
1998
1999
3,6
2,9
3
17
Zdroj: (Bankovní dohled 1999, 2000, str. 21) Vysvětlivky: Stupeň využití – 1 minimální, 4 maximální využití; Stupeň dalšího rozvoje – 1 útlum, 2 současný stav, 3 další zdokonalování a rozvoj.
Tabulka č. 14: Elektronické bankovnictví v ČR 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počet bankomatů
3005
3281
3357
3406
3573
3754
BÚ a vkladové účty obyvatelstva (v tis.) celkem
7135
7563
7447
7940
8433
9001
S vydanými kartami
5289
5523
5576
5771
5984
6199
S přístupem přes PC
2400
2537
2801
3588
4393
5282
S Přístupem přes telefon
2713
2824
2773
3247
3658
4072
Bez EB
1142
1106
1140
1097
1046
974
Zdroj: (Data z Bankovních dohledů v jednotlivých letech, vydaných ČNB; vlastní konstrukce)
32
V tabulce č. 14 je znázorněno elektronické bankovnictví v ČR (včetně platebních karet), v letech 2005 – 2010. Je zřejmé, že počet uživatelů používající některý z produktů přímého bankovnictví neustále roste. Do nástrojů přímého bankovnictví jsou v některých zdrojích zařazovány i platební karty.
3.4 Bankovnictví v roce 2012 – aktuální trendy Analytici sedmi tuzemských bank se v aktualizované prognóze České bankovní asociace shodli na tom, že česká ekonomika bude v roce 2012 stagnovat na negativní nule. Navzdory tomu si bankovní sektor udrží kladný růst úvěrů (pravděpodobně). Očekává se růst počtu hypoték, zvýšení spotřeby u podniků, a stagnace spotřebitelských úvěrů v souvislosti s poklesem nominálních příjmů (Bohatová, 2012). Mezi
aktuální
trendy
z oblasti
bankovnictví
patří
především
Smartbanking
a bezkontaktní platby.
3.4.1 Smartbanking Tuto službu nabídly jako první v polovině roku 2011 Fio Banka a UniCredit Bank. MBank tuto službu nabízela o něco dříve, ale aktivní transakce umožnila teprve nedávno. V současnosti tento produkt nabízí 9 bank. Uživatelů chytrých telefonů velmi rychle přibývá a smartbanking považují za užitečný doplněk k internetovému bankovnictví (zatím jej nenahradí). Je možné vybrat si aktivní (přístup k účtu), či pasivní přístup (vyhledávání poboček bankomatů aj.), (Bubák, 2012). V následujícím grafu je uveden počet klientů smartbankingu v dubnu 2012. Zajímavé je, že ČSOB začala poskytovat tuto službu téměř nejpozději, ale má nejvíce klientů. Má ovšem více klientů než porovnávané banky (kromě České spořitelny).
33
Obrázek č. 5: Počet klientů smartbankingu k dubnu
50000 40000 30000 20000 10000 0 ČSOB
GE Money bank
ČS
Fio banka Equa bank
Zdroj: (Bubák, 2012)
3.4.2 Bezkontaktní platby Tuto službu jako první v ČR začala nabízet Citibank, v červnu 2011. V říjnu ji následovala Česká spořitelna. Hlavní výhodou je rychlejší a pohodlnější placení. Nemusí se dávat karta pokladní, protahovat se čtečkou a při částce do 500 Kč se nezadává PIN. Tato technologie (PayPass) je vhodná v hypermarketech, nebo rychlých občerstveních. Tuto službu charakterizují čip a anténa, které nemusí být jen v kartě (nosičem může být prsten, přívěsek na klíče, aj.), (Kohoutová, 2011). V letošním roce začne vydávat tyto karty dalších 8 bank. Jako první řetězec, který začal bezkontaktní platby byl Interspar (terminály mu dodává Česká spořitelna). Dále je možné takto platit např. v knihách Dobrovský, kinech Cinema City, aj. Dalších mnoho řetězců plánuje spuštění bezkontaktních plateb v letošním roce (Hovorka, Holanová, Kučera, 2012). Česká spořitelna zveřejnila tyto údaje: Tabulka č. 15: Bezkontaktní platby ČS Období
Počet vydaných bezkontaktních karet
Počet transakcí
Celkový objem
říjen 2011 – leden 2012
259 000
40 000
14 000 000 Kč
Zdroj: (Česká spořitelna, 2012)
Průměrná bezkontaktní transakce byla 360 Kč. Platit se bude moci také prostřednictvím mobilního telefonu (Bubák, 2012). 34
Ředitel kartového centra České spořitelny, Miloslav Křečan, uvedl: „Bezkontaktní platby v České republice už nejsou jen hudbou budoucnosti, ale staly se realitou. V lednu jsme rozšířili bezkontaktní terminály u dalších obchodníků, kterými jsou Cinema City a Česká lékárna. Během první poloviny tohoto roku navíc očekáváme daleko masivnější rozšíření bezkontaktních terminálů u obchodníků a tím pádem také výrazný nárůst počtu i objemu bezkontaktních transakcí“ (Česká spořitelna vydala již více než 259 tisíc bezkontaktních platebních karet, klienti bezkontaktně zaplatili nákupy za více než 14 mil. Kč, 2012).
35
4 Analýza nízkonákladového bankovnictví Od roku 2007 se v České republice začala rozšiřovat síť nízkonákladových bank. Tyto instituce se prezentují jako banky s minimálními, či žádnými poplatky, výhodnými vklady, minimálním počtem poboček a rozsáhlým internetovým bankovnictvím. Prvním představitelem tohoto formátu byla v ČR mBank. V současné době to vypadá, že nízkonákladových bank u nás vyrostlo jako hub po dešti. Je to dáno především poměrně velkou propagací. Každý už slyšel názvy jako Fio, Zuno, Equa, Air Bank a podobně. Český bankovní trh pomalu začíná být přesycen záplavou malých, těžko odlišitelných bank. Snahou těchto bank je odlišit se od stávajících bankovních institucí, prezentovat se jako banky nové, moderní a také „chytřejší“. Získávají zákazníky, kteří chtějí maximálně ušetřit na bankovních poplatcích a mají v oblibě internetové bankovnictví. Naopak člověk, který potřebuje využívat řadu produktů a služeb využívá spíše služby velkých bank. Cílem mé analýzy je porovnat, která z bank poskytujících výše zmíněné služby je nejvýhodnější, nejlepší. Zaměřím se na délku jejich působení u nás, paletu poskytovaných služeb, poplatky, pobočky, webové stránky a samozřejmě také internetové bankovnictví. Budu se věnovat čtyřem institucím, a to: Fio bance, Air bance, Zuno bance a mBance, která tyto služby poskytuje nejdéle a bude tedy zajímavé zhodnotit, jak si vede v porovnání s novými institucemi. Údaje, které budou uváděny v této kapitole (především výše poplatků, poskytované služby, aj.), byly získány z webových stránek analyzovaných bank, jejich prospektů a také z osobních návštěv na pobočkách. Osobní zkušenost s žádnou z těchto bank nemám. Vlastním studentský účet u jedné z velkých bank. Tato analýza by tedy mohla být eventuálně vodítkem při budoucím rozhodování o zřízení účtu při ukončení studia a zařazení se do pracovního procesu. Informace budou tedy pocházet
především z: www.airbank.cz,
www.fio.cz,
www.zuno.cz, www.mbank.cz.
36
4.1 Stručné představení bank Air bank – tato instituce se prezentuje sloganem „I banku můžete mít rádi“. Na českém trhu působí od listopadu 2011. Je členem investiční skupiny PPF (jedna z největších investičních skupin ve střední a východní Evropě). Chtějí zbořit mýty o bankovnictví, jako složitém odvětví a představovat banku jako službu, která je srozumitelná, přehledná a přístupná. Fio banka – navazuje na zkušenosti finanční skupiny Fio. Je subjektem s českými majiteli. Tato instituce zvítězila v anketě veřejnosti o nejlepší finanční instituci (v roce 2011 i 2012). Soustředí se na dvě hlavní oblasti: tradiční bankovní služby a zprostředkovávání obchodů s cennými papíry. Na našem trhu působí jako banka od září 2010. Zuno – patří do skupiny Raiffeisen Bank International. Prezentuje se jako přímá a otevřená banka, která nemluví bankovním jazykem a nenutí člověka někam chodit. Slogan zní: „Less bank, more life“. Na tuzemský bankovní trh vstoupila v červenci 2011. mBank – působí v ČR nejdéle, od roku 2007, člen skupiny Commerzbank. Je průkopníkem v internetovém bankovnictví. Snaží se vytvářet podmínky, aby se lidé mohli o své finance starat sami a to s maximálním pohodlím. Nabízejí služby s dobrou cenou při zachování vysoké kvality. Dvě instituce na českém trhu působí již delší dobu, a dvě od loňského roku. Porovnám, jak na tom jednotlivé banky jsou v současné době, tedy v roce 2012. Dále budu analyzovat banky z různých hledisek. Vždy vyberu tu, která bude hodnocena nejlépe, a na základě těchto výsledků vzejde na konci práce „vítěz“. V průběhu srovnávání použiji i vzorový příklad k lepšímu znázornění.
37
4.2 Komparace bank z různých hledisek 4.2.1 Počet klientů Počet klientů je znázorněn v obrázku č. 6. Údaje jsou k únoru 2012, jelikož u všech bank v současnosti (v dubnu) nejsou zveřejněny. Je ale známo, že v březnu Air bank překročila již hranici 20 000 klientů, počet klientů tedy roste rychlým tempem. Naopak mBank měla na začátku roku 2012 čtvrt milionu zákazníků, kteří odcházejí, a nyní se jejich počet pohybuje okolo 200 000 klientů. Fio banka má přes 150 000 klientů a nejdéle působící banku velmi rychle dohání. Jelikož Air a Zuno jsou na našem trhu teprve krátce, dá se předpokládat růst počtu klientů. Dle mého názoru může být Fio banka a mBank v současné době téměř na stejném počtu klientů.
Počet klientů
Obrázek č. 6: Počet klientů bank v únorou 2012 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 Air bank
Fio banka
Zuno
mBank
Banky
Zdroj: (webové stránky bank; vlastní zpracování)
4.2.2 Pobočky a bankomaty Síť počtu poboček a bankomatů je znázorněna v tabulce č. 16 a dále je detailněji popsána v textu. Tabulka č. 16: Počet poboček a bankomatů Air bank
Fio banka
Zuno
mBank
Počet poboček
15
64
2
24
Počet bankomatů
16
100
130
99
Zdroj: (webové stránky bank; vlastní zpracování)
Air bank má po celé České republice rozmístěno 15 poboček. Ve větších městech jako Brno, Liberec, Ostrava má 2 pobočky a v Praze dokonce 5. Počet bankomatů je shodný, je součástí každé pobočky plus jeden v sídle PPF. 38
Fio banka má velmi rozsáhlou síť. Po celé ČR je 64 poboček a rozmístěno je 100 bankomatů. Zuno je v tomto směru specifická. Nemá klasické pobočky, ale Zuno zóny, které se nacházejí pouze v Praze na dvou místech. Zakládají si na netradičním pojetí. Bankomaty jsou shodné s Raiffeisen bankou, po ČR 130 míst. MBank má kamenné pobočky (Finanční centra) a mKiosky, které se nacházejí v obchodních centrech. Poboček je v ČR 7 a kiosků 17. Tato banka nemá vlastní bankomaty, dříve byly 3 výběry z jakéhokoliv bankomatu měsíčně zdarma. V současné době uzavřela smlouvu s firmou Euronet, na jejíchž bankomatech je logo mBank a doporučuje vybírat z těchto bankomatů, kterých je po ČR téměř sto. V této kategorii je nejlepší Fio banka, a to díky rozsáhlé síti bankomatů a dostupnosti poboček. Je zajímavé, že i síť poboček je na nízkonákladovou banku velmi rozsáhlá.
4.2.3 Rozsah nabízených služeb Z Tabulky č. 17 je patrné, že nejširší nabídku základních produktů má Fio banka. Nabízí služby jak pro fyzické tak právnické osoby a také transparentní účet pro neziskové organizace. Služby pro FO a PO nabízí také mBanka. Nejužší nabídku má Air banka. Je na trhu teprve od loňského roku. Netají se ovšem tím, že služby rozšíří až postupně, v letošním roce o úvěry a dále o služby pro právnické osoby. Je vhodné zde také zmínit, že Air bank a Zuno se zde profilují jako klasické nízkonákladové banky. Ty se prezentují jako instituce s jednoduchou a přehlednou strukturou produktů. Fio banka ještě navíc poskytuje obchodování s akciemi, deriváty, nabízí možnosti investování. U této instituce si můžete zřídit i smartbanking.
39
Tabulka č. 17: Základní nabídka služeb Produkt/služba
Air Bank
Fio banka
Zuno
mBank
Služby pro FO, PO
Pouze FO
FO i PO
FO
FO i PO
Bankovní účty
Běžný účet malý
Osobní účet
Účet
mKonot
Podnikatelský účet
Účet Plus
mBusiness konto
Spoření
Úvěry
Běžný účet velký
Transparentní účet
Spořicí účet
Spořicí účet Fio
Spoření
Spořicí účet eMax
Termínovaný vklad
Spoření plus
Spořící účet eMax Plus
Cizoměnové vklady
Vklad
mBusiness eMax
Kontokorent, hypotéka
Půjčka
mHypotéka light
Rezerva
mPůjčka plus
neposkytuje
Podnikatelský úvěr
Kreditní karta
Úvěr na obchodování Úvěry pro zemědělce Úvěr na měnu Zdroj: (webové stránky bank; vlastní zpracování)
4.2.4 Poplatky Tabulka č. 18: Základní poplatky Air bank Služba
Fio banka
Zuno
mBank mKonto
Malý účet
Velký účet
Osobní účet
Účet
Účet plus
Zřízení a vedení účtu
0
150
0
0
68
0
Zaslání výpisu elektronicky/poštou
0/25
0/0
0/0
0/48
0/48
0/30
Odchozí korunová platba (jiné banky)
5
0
0
0
0
0
Příchozí korunová platba (jiné banky)
0
0
0
0
0
0
Výběr z bankomatu v ČR vlastní/cizí
0/25
0/0
0/6/30
18/38
18/38
0/9/35
Zdroj: (sazebníky bank; vlastní zpracování)
40
Při srovnání poplatků vítězí Fio banka a na druhém místě mBanka. Mohlo by se zdát, že Velký účet od Air bank má také velmi výhodné podmínky, ale měsíční platba 150 Kč za vedení účtu, má v sobě zahrnuto zpoplatnění v podstatě všech služeb. Příklad: kolik měsíčně zaplatí vzorový klient Pro názornost zobrazím ještě příklad, kolik by stál klienta měsíc u každé z institucí, za běžné transakce. Vlastnosti klienta: vlastní jednu embosovanou debetní kartu, 5x vybírá z bankomatu, 3x z vlastního a 2x z cizího (částka výběru nepřesáhne 3000), samozřejmě užívá internetové bankovnictví a provede 5 platebních příkazů přes něj, za měsíc mu přijdou 3 platby a to všechny z cizí banky, a 1x odešle inkaso do cizí banky. Výpis mu chodí měsíčně elektronicky. Tabulka č. 19: Poplatky vzorového klienta
Služba Vedení embosované karty Vedení účtu 3x výběr z vlastního bankomatu 2x výběr z cizího bankomatu 5 platebních příkazů přes IB 3x příchozí platba z cizí banky 1x inkaso do cizí banky 2x trvalý příkaz Elektronický výpis Celkem
Air bank Malý účet
Fio banka Osobní účet
Zuno Účet
mBank mKonto
0
25 Kč
0
0
0 0
0 0
0 3x18 Kč
0 0 (klient dosáhl na 3 výběry zdarma)
2x25 Kč
2x6 Kč (ČSOB) 2x30 Kč
2x38 Kč
2x35 Kč
5x5 Kč
0
0
0
0
0
0
0
1x5 Kč
0
0
0
2x5 Kč
0
0
0
0
0
0
0
90 Kč
37 Kč/85 Kč
130 Kč
70 Kč
Zdroj: (ceníky institucí, vlastní zpracování)
41
Z tabulky vyplývá, že nejméně by měsíc klienta stál u Fio banky, pokud by ale ovšem vybíral z cizích bankomatů pouze u ČSOB. Na druhém místě je mBank, u které je také poplatek pouze za výběr z cizího bankomatu. V této oblasti poplatků si mBank v konkurenci nových institucí stojí pořád velmi dobře.
4.2.5 Spořicí účet V tabulce č. 20 jsou srovnány základní spořicí účty v nabídce bank. Air bank zaručuje úrokovou sazbu mezi třemi nejvyššími (tato sazba se vztahuje k zůstatku ve výši 130 000 Kč). Velmi zajímavá je nabídka Zuno banky, která úroky připisuje denně. To jí umožňuje neplatit srážkovou daň z úroků. Na tom vydělají klienti, ale stát prodělá. Tato banka tak nalezla konkurenční výhodu oproti jiným institucím Tabulka č. 20: Základní spořicí účty Banka
Název spoření
Air bank
Spořící účet
Fio banka
Fio konto
Zuno
Spoření
mBanka
eMAX
úrok
Připisování úroků 2,5 % p. a.
měsíčně
1,25 % p. a.
měsíčně
2 % p. a. 0, 40 % p. a.
denně měsíčně
Zdroj: (webové stránky bank, vlastní zpracování)
Poznámka: Jak to funguje u Zuno – ze zákona musí banky strhnout 15% daň z úroků při jejich připsání. Pokud má člověk na účtu méně než 127 500 Kč, tak denní úrok činní 6,99 Kč. Základ daně se zaokrouhluje dolů, tedy na 6 Kč. Stejně se zaokrouhluje daň, kterou mají banky strhnout. A jelikož 15% z 6 Kč je 0,90 Kč, tak po zaokrouhlení je daň nulová. V tomto srovnání vítězí Zuno, i když Air bank má vyšší úrokovou sazbu. Oceňuji nalezení konkurenční výhody a také „díru“ v zákonech. Zajímavostí je, že žádná z konkurenčních bank tento způsob úročení nenásledoval a ani to neplánují. Patrně se obávají, že stát zasáhne a upraví zákony, a tak by změny měly jen krátkodobý charakter. V následujícím obrázku jsou zobrazeny úrokové sazby zkoumaných bank v dubnu 2012. Nejníže (0,4 %) se nachází mBanka, nad ní Fio Banka (1,2 %), dále Zuno (2 %) a nejvýše má sazbu Air bank.
42
Obrázek č. 7: Srovnání úrokových sazeb za duben 2012
Zdroj: (Airbank, 2012)
4.2.6 Testování demoverzí internetového bankovnictví U každé z bank je možné vyzkoušet si internetové bankovnictví (demoverze), nebo alespoň nahlédnout na „obrázky“ jak to ve skutečnosti vypadá. V tomhle směru u mě zvítězila Air banka, se svým jednoduchým, přehledným a mladistvým systémem. Je zde možnost vlastního nastavení domovské stránky, vše je přehledné, a lehce pochopitelné. Obdobně to má i Zuno. Naopak u mBanky a Fio je z mého pohledu internetové bankovnictví na stejné úrovni jako u „normálních“ institucí.
4.2.7 Webové stránky Při zpracovávání této práce jsem s webovými stránkami jednotlivých bank pracovala hodně a „proklikala“ je opravdu důkladně. Zuno a Air bank mají z mého pohledu stránky odpovídající profilu nízkonákladových bank – přehledné, jednoduché, vše logicky uspořádané. Použit je moderní design ve veselých barvách, který zaujme. Fio a mBanka mají webové stránky také dobře udělané, ale je tam mnoho informací a orientovat se začne člověk až po bližším zkoumání.
43
4.2.8 Možnosti založení běžného účtu V následující tabulce jsou uvedeny možnosti, jak lze založit běžný účet. V této oblasti je nejlepší Air bank. U té je možné založit si účet, aniž by musel člověk s kýmkoliv osobně jednat – vyplní se online formulář, podepíše se smlouva (přijde sms s jednorázovým heslem) a odešle se naskenovaná spolu s doklady, dále je nutné poslat si na účet jakoukoliv částku (třeba i 1 Kč) a účet se následně zaktivuje. Tabulka č. 21: Způsoby založení běžného účtu Instituce
Způsoby založení BÚ
Air
Online, prostřednictvím kurýra, na pobočce, nebo poštou
Fio
Poštou, nebo osobně na pobočce
Zuno
Prostřednictvím kurýra, nebo osobní návštěvou v Zuno zóně
mBank
Prostřednictvím kurýra, nebo osobně Zdroj: (webové stránky bank, vlastní zpracování)
4.2.9 Doplňkové služby V dnešní době má již každá banka svou infolinku, či formulář na dotazy. Z nabízených služeb, které ostatní instituce nemají mne zaujala funkce Autopilot, od Zuna. Zde si člověk nastaví min. a max. hranici zůstatku bankovního účtu a vše nad limit převede autopilot na spoření, pokud je tam minimum, tak ze spoření převede peníze na účet. Nevýhodou zde je, že jsou stanoveny hranice a rozdíly mezi nimi, které lze převádět. Tabulka č. 22: Doplňkové služby Banka
Služby
Air bank
Kontaktní centrum; funkce zavoláme vám zpět; účet na 3 měsíce na zkoušku
Fio banka
Online formulář na dotazy; okénko investora; smartbanking
Zuno
Call centrum 24 hodin denně; chat; funkce Autopilot (přesouvá peníze z BÚ na spoření tak, jak člověk potřebuje)
mBanka
mLinka; mBank v mobilu Zdroj: (webové stránky bank, vlastní zpracování)
Vítězí Fio banka se smartbankingem, který je jedním z aktuálních moderních trendů. 44
4.2.10 Bezpečnostní prvky u plateb internetového bankovnictví S internetovým bankovnictvím souvisí také hrozba případného zneužití. Proto se v poslední řadě zaměřím na bezpečnostní prvky, které banky uplatňují při platbách přes IB Air banka má první platbu po přihlášení do IB autorizovanou prostřednictvím SMS, ovšem další platby, které proběhnou do určitého časového limitu, jsou autorizovány přihlašovacím heslem. Fio banka nabízí v této oblasti možnost volby nebo také kombinace. A to z klasického zajištění plateb přes SMS a ze speciální aplikace. Ta generuje klíče chráněné dalším heslem. Zuno banka poskytuje pouze klasické potvrzování plateb prostřednictvím SMS a stejně tak i mBanka. V této kategorii vítězí Fio banka. Možnost volby může mít na klienta určitý psychologický vliv – mohu si vybrat, jak bezpečně budu platby provádět.
4.2.11 Výsledek komparace Z mé komparace čtyř nízkonákladových bank vyšla nejlépe Fio banka, která byla nejlepší v 5 hlediscích (viz. Tabulka níže). Působí na trhu poměrně krátkou dobu, ale vydobyla si již určité postavení. Vítězná instituce má nejširší pobočkovou síť i počet bankomatů. Nabízí největší rozsah produktů, služby pro fyzické i právnické osoby a také neziskové organizace (transparentní účet). Základní poplatky má nulové, až na výběr z cizího bankomatu, který je zpoplatněn. Jako velké plus hodnotím možnost obchodování na burze a také možnost zvolit si úroveň zabezpečení při internetových platbách. Dle mého názoru je Fio banka největším konkurentem mBanky, která působí na českém trhu nejdéle. Dohání ji počtem klientů a také již získala několik prestižních ocenění. Troufám si říci, že Air bank a Zuno se mohou v průběhu času dostat do určitých potíží, ale u mBanky klienti zůstanou, protože má již své věrné zákazníky a jejich odliv už nebude natolik markantní a Fio banka má velmi dobrou pověst a klienti jí přibývají závratnou rychlostí. 45
Tabulka č. 23: Výsledky komparace Nejlépe hodnocená banka
Hledisko Počet klientů
mBanka
Pobočky a bankomaty
Fio banka
Rozsah nabízených produktů
Fio banka
Poplatky
Fio banka
Spořicí účet
Zuno
Internetové bankovnictví
Air banka
Webové stránky
Zuno
Možnosti založení BÚ
Air bank
Doplňkové služby
Fio banka
Bezpečnost plateb IB
Fio banka Zdroj: údaje z vlastní komparace
4.2.12 Klady a zápory nízkonákladových bank Nízkonákladové banky jsou instituce, kterých na českém trhu velmi rychle přibývá. Je ale otázkou, jak dlouho na trhu zůstanou a do jaké míry se jim bude dařit. Pokusím se definovat hlavní výhody a nevýhody těchto institucí. Výhody: Služby poskytované bez čekání, online 24 hodin denně. Snadné založení účtu. Nízké náklady na vedení účtu a také na služby. Schopnost a odhodlanost experimentovat. Přehlednost a jednoduchost. Jednoduché internetové bankovnictví.
46
Nevýhody: Malá síť poboček, a s tou můžou souviset také možné potíže při řešení problémů. Užší rozsah služeb. Absence finančního poradce. Fixace na internet – ten je vhodný pro mladé lidi, ale je důležité také myslet například na seniory, kterých je velké množství.
4.3 Odhad budoucího vývoje u nízkonákladových bank Budoucí vývoj nízkonákladových bank bude samozřejmě ovlivněn vývojem IT. Inovace, či vznik nové technologie předznamenává vznik nové bankovní služby, tak jako to bylo s telefonem, mobilem, počítačem, smartphonem, aj. Schopnost bank najít nové cesty, jak vydělávat peníze, je základem pro růst světové ekonomiky. V blízké budoucnosti se určitě více rozšíří smartbanking. Uživatelů s chytrými telefony velmi rychle přibývá a proto je žádoucí, aby banky vyvíjeli nové aplikace, které klientům umožní být ve spojení s bankou v podstatě kdykoliv. Některé instituce také začínají přemýšlet nad propojením internetového bankovnictví se státní správou. Jde v podstatě o to, že banka zřídí klientovi datovou schránku, která bude v prostředí, na které je zvyklý. Tak by bylo možné například hradit poplatky za psa, či za odpad aj. Mohly by tam být uloženy i dokumenty, které doposud bylo nutné ověřit notářem a poštou odeslat. Takto by k jejich odeslání stačila elektronická cesta. Dle mého názoru je to velmi dobrý nápad, který by usnadnil život každému jedinci. Muselo by to být ovšem dobře naplánované a vytvořené, aby s tím nebyly problémy jako s datovými schránkami pro firmy. Nevýhodou by také mohla být nedůvěra lidí po této kauze. Trendem v budoucnu bude stále větší zjednodušování produktů a zvyšování jejich dostupnosti, aby se omezila potřeba přítomnosti v kamenných pobočkách. Tyto pobočky ale jistě nevymizí úplně, protože tu jsou lidé starší generace, kterých je velmi mnoho a ti důvěru k technologiím moc nemají. Také existuje segment lidí, kteří upřednostňují osobní jednání, někomu také přijde jednání na pobočce „bezpečnější“ 47
a proto určitá síť kamenných poboček zůstane. Nebo banky vytvoří speciální programy pro tyto skupiny lidí. Na českém bankovním trhu panuje silné konkurenční odvětví. Velké banky se zatím přílivu nových bank neobávají a nové banky si jsou jisty, že dokáží zaujmout a přilákat klienty. Tento boj o zákazníka je důvodem pro zkvalitňování a zlepšování služeb, inovaci produktů, poskytování akcí, slev a také k rozšiřování bankovnictví v nových formách.
48
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zmapování vývoje českého bankovního trhu od roku 1989 do současnosti a zachycení aktuálních trendů. Analýza se zaměřila na nízkonákladové bankovnictví. Československo zažilo v průběhu 90. let ekonomickou transformaci. Během tohoto procesu došlo ke změně systému fungování ekonomiky z centrálně plánované na tržní. Vznik samostatné České republiky v roce 1993 zapříčinilo měnovou odluku a vznik ČNB. Složitým problémem v tomto období byla privatizace a problémové úvěry. Privatizovány byly banky především proto, aby se odstranila konkurenční výhoda bank se státním podílem. Proběhla také kuponová privatizace, která je spojena i se současným prezidentem České republiky Václavem Klausem. Jejím cílem bylo převést do soukromých rukou velkou část firem. Většina účastníků převedla své body investičním fondům, kterých vzniklo téměř 300. Často majetek těchto fondů zmizel a s nimi i jejich zakladatelé a tím byl vytunelován majetek za desítky miliard korun. Tyto problémy se táhnou dodnes, kdy soudy například stále řeší případ Harvardských fondů. Problémové úvěry vznikaly díky „zdědění“ starých úvěrů SBČS a také u nově poskytovaných úvěrů vznikaly problémy se splácením dlužníků. Na řešení těchto věcí vznikaly Konsolidační programy, stabilizační programy aj. Ovšem celkové náklady na pomoc bankovnímu systému v letech 1990 – 2007 činily cca 500 mld. Kč a je nutné k tomu připočíst ještě úroky. V letech 1994 – 1999 neudělovala ČNB nové licence, díky tomu, že počet bank velmi rychle rostl a s ním také výše problémových úvěrů. V roce 1997 zasáhla ČR dvojí krize. Deficit běžného účtu se prudce prohloubil a stal se tak neudržitelným. Zasáhla nás měnová krize a pád ekonomiky do recese. Vláda i ČNB na tento problém reagovala poměrně rychle. Byl přijat režim plovoucích směnných kurzů, rozpočtové výdaje byly seškrtány téměř o 15 % a zároveň vláda přijala systém opatření na řešení problémů. S rozvojem technologií se v průběhu let začalo rozvíjet přímé bankovnictví v České republice. Banky se snažily snižovat náklady. Snižoval se počet zaměstnanců i poboček, a také se začaly využívat telefony, počítače a rozšiřovalo se povědomí o internetovém bankovnictví. Počet uživatelů, kteří využívali těchto služeb, v průběhu let velmi rychle narůstal, a tak je to i v současnosti. 49
Technologie se vyvíjí velmi rychlým tempem a tak současnými trendy jsou smartbanking a bezkontaktní platby. Problematika nízkonákladových bank se u nás začala objevovat v roce 2007 s příchodem mBanky na náš trh. V této práci jsem provedla komparaci čtyř institucí z několika hledisek a úhlů pohledu, a to podle: počtu klientů, poboček a bankomatů, rozsahu nabízených služeb, poplatků, spořicího účtu, internetového bankovnictví, webových stránek aj. Z mého podrobného prozkoumání problematiky mi vyšla jako nejlepší banka Fio. Vítězná instituce má nejširší pobočkovou síť i počet bankomatů, nabízí největší rozsah produktů, služby pro fyzické i právnické osoby a také neziskové organizace (transparentní účet). Základní poplatky má nulové, až na výběr z cizího bankomatu, který je zpoplatněn. Jako velké plus hodnotím možnost obchodování na burze a také možnost zvolit si úroveň zabezpečení při internetových platbách. Tato banka u nás působí od roku 2010, ale již si vydobyla určité postavení. MBanku v mém hodnocení dávám na druhé místo. Působí na našem trhu nejdéle a má za sebou mnoho posunů. K jejím největším kladům patří převod peněz v rámci mBank v reálném čase a možnost okamžitého měnění limitů plateb. Jako slabou stránku hodnotím to, že se vzdaluje od jednoduchého sazebníku, což nízkonákladové instituce prezentují jako výhodu oproti jiným bankám. Třetí místo patří Zuno bance. Zde velmi kladně hodnotím funkci Autopilota, tedy propojení běžného účtu a spoření. Zajímavé je také spoření, kde se úroky připisují denně, a spoření je tedy nastaveno tak, že se z něj neodvádí úroky. Na poslední místo řadím Air banku. Má velmi jednoduchý sazebník a úrokovou sazbu u spoření mezi 3 nejvyššími. Nabízí více možností jak založit bankovní účet a má dobře zpracované internetové bankovnictví. Pořadí bank je postavené na mých preferencích. Z podrobného zkoumání jednotlivých bank mi tohle pořadí připadá adekvátní. Samozřejmě pouze v současné době. Poslední umístěná Air banka je na našem trhu nejkratší dobu a vše může být v budoucnu jinak. Institucí tohoto formátu u nás velmi rychle přibývá. Člověk může mít problém vyznat se v záplavě malých bank, ale silné konkurenční prostředí vede ke zkvalitňování poskytovaných služeb. Budoucí vývoj úzce souvisí s vývojem a použitím nových 50
technologií. Rozšiřovat se budou aplikace pro smartphony, a vyvíjet se patrně bude také propojení internetového bankovnictví s veřejnou správou. A tak v budoucnu při přihlášení se do svého internetového bankovnictví budeme moct na jednom místě zkontrolovat výplatu na účtu, zaplatit poplatek za psa, případně nám bude umožněno prohlédnout si vyúčtování za energie. Osobně mám účet u jedné z velkých institucí. Před podrobným zkoumáním této oblasti jsem měla jistou nedůvěru vůči nízkonákladovým bankám. Po vypracování práce bych již ale byla ochotná uvažovat o přestupu k některé z nich. Muselo by to být ovšem rozhodnutí uvážené, nevybírala bych si banku podle reklamní kampaně a rozhodně by to byla banka, za kterou stojí silná, známá finanční skupina.
51
Seznam použité literatury BARTOŠEK, Karel, Dana FELSBERGOVÁ a Pavel JAROŠ. Bankovnictví v České republice. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, a. s., 1998. ISBN 80-902243-9-3. FIALOVÁ, Helena a Jan FIALA. Ekonomický slovní s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha: Aplus, 2009. ISBN 978-80-903804-4-8. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400006-5. KOTOUČKOVÁ, Alena. Česká ekonomika na přelomu tisíciletí. Brno: Masarykova univerzita, 2001. ISBN 80-210-2533-6. KUNERT, Jakub a Jiří NOVOTNÝ. Centrální bankovnictví v českých zemích. Praha: Česká národní banka, 2008. ISBN 978-80-87225-06-6. LUŇÁK, Josef. Banky a měnová politika pro národohospodáře. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. ISBN 80-7079-522-0. MÁČE, Miroslav. Platební styk - klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. Osobní a rodinné finance. ISBN 80-247-1725-5. PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-328-5. REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK, Petr DVOŘÁK a Jaroslav BRADA. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-7261-031-7. REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2011. ISBN 9788072612307. VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0.
52
Seznam elektronických zdrojů Air Bank [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:http://www.airbank.cz/cs/. ANGELIS, Ivan. ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Historie české bankovní asociace [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.czechba.cz/data/articles/down_16581.pdf. Bankovní dohled 1999 [online]. Praha: JEROME, s. r. o., 2000 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/archiv/banky/download/bd_1999_c.pdf. Bankovní dohled 2004 [online]. Praha: Studio Press, 2005 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/archiv/banky/download/bd_2004_c.pdf. Bankovní dohled 2005 [online]. Praha: Studio Press, 2006 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/archiv/banky/download/bd_2005_c.pdf. BOHATOVÁ, Vladimíra. Česká ekonomika dosáhne příští rok tempa růstu okolo 2 %. CFO World [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/analyzy/ceska-ekonomika-dosahne-pristi-rok-tempa-rustu-kolem-21646. BUBÁK, Zdeněk. Bezkontaktní platby na vzestupu [online]. Praha: Finparáda, 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=476. BUBÁK, Zdeněk. Smartbanking v českých bankách v roce 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-v-ceskychbankach-v-roce-2012-17181.html. Co byste měli vědět o elektronickém bankovnictví [online]. Strašnice, 2003-2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/clanky/21-2-elektronickebankovnictvi/14561-co-byste-meli-vedet-o-elektronickem-bankovnictvi. 53
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Metodická činnost: Rok 2005 [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/archiv/banky/p ublikace_op_prehled/publikace_op_prehled_1995.html. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Jak jsou na tom banky? [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html. Česká spořitelna [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=subportal 01. Česká spořitelna vydala již více než 259 tisíc bezkontaktních platebních karet, klienti bezkontaktně zaplatili nákupy za více než 14 mil. Kč. Investujeme [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. ISSN 1802-5900. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/ceskasporitelna-vydala-jiz-vice-nez-259-tisic-bezkontaktnich-platebnich-karet-klientibezkontaktne-zaplatili-nakupy-za-vice-nez-14-mil-kc/. Fio [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.fio.cz/. FORIŠKOVÁ, Dana. Základy komerčního bankovnictví [online]. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/pvsos/doc/bankovnictvi.pdf. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY IHNED. Bankovní sektor se zabydluje v černých číslech [online]. 2002, 8. 4. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-20403515-bankovni-sektor-se-zabydluje-v-cernychcislech. HOVORKA, Jiří, Tereza HOLANOVÁ a Petr KUČERA. Konec váhání. Bezkontaktní platby spustí další řetězec [online]. Centrum.cz, 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/nakupy/clanek.phtml?id=733665. KOHOUTOVÁ, Zuzana. Bezkontaktní platby se konečně dostaly i k českým zákazníkům [online]. MAFRA, a. s., 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/bezkontaktni-platby-se-konecne-dostaly-i-k-ceskymzakaznikum-pt6-/bank.aspx?c=A111005_121618_bank_zuk. MBanka [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.mbank.cz. 54
PETRUŠ, Marek. Bankovní sektor loni vykázal čistý zisk 55,7 miliardy Kč. Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2011/20110331_bankov ni_sektor.html. ŘEŽÁBEK, Pavel. Dopady finanční krize na podnikání v České republice [online]. Praha, 2009 [cit. 20. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konferen ce_projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090317_caki.pdf. SINGER, Miroslav. Hodnocení úspěšnosti transformace [online]. Plzeň: Česká národní banka, 2007 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konferen ce_projevy/vystoupeni_projevy/download/singer_20070313_plzen_univerzita.pdf. SINGER, Miroslav. Dohled a makroekonomické politiky - poučíme se z historie? [online]. Praha: Česká národní banka, 2009 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konferen ce_projevy/vystoupeni_projevy/download/singer_20091111_20_let_reforem.pdf. SINGER, Miroslav. Hospodářská krize a česká ekonomika [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konferen ce_projevy/vystoupeni_projevy/download/singer_20100614_vse.pdf. TŮMOVÁ, Věra. České banky chrání před krizí jejich konzervativnost. Peníze.cz [online]. 2008 [cit. 2012-05-03]. ISSN 1213-2217. Dostupné z: http://www.penize.cz/ekonomika/46723-ceske-banky-chrani-pred-krizi-jejichkonzervativnost. VYKOUKAL, Petr. Banky v roce 2000. Peníze. cz [online]. 2001 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/14456-banky-v-roce-2000. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2006 [online]. Praha: Studio Press, 2007 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2006_cz.pdf.
55
Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2007 [online]. Praha: Studio Press, 2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2007_cz.pdf. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008 [online]. Praha: Studio Press, 2009 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2009 [online]. Praha: Jerome, s. r. o., 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2009_cz.pdf. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2010 [online]. Praha: Jerome, s. r. o., 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2010_cz.pdf. Zuno [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.zuno.cz/.
56
Seznam obrázků, tabulek a příloh Seznam tabulek Tabulka č. 1: Uspořádání bankovního systému Československa
10
Tabulka č. 2: Úprava kurzu koruny vůči čtyřem nejvýznamnějším světovým měnám měnového koše (r. 1990) – americký dolar, německá marka, rakouský šilink, švýcarský frank
13
Tabulka č. 3: Časový průběh měnové odluky v ČR
15
Tabulka č. 4: Působnost institucí a organizací při zajišťování měnové odluky (mimo ČNB)
15
Tabulka č. 5: Přehled privatizovaných bank v ČR
18
Tabulka č. 6: Řešení starých úvěrů (1990 – 1994)
20
Tabulka č. 7: Řešení špatných nových úvěrů 1993 – 2000
21
Tabulka č. 8: Problémové banky
22
Tabulka č. 9: Počet bank v letech 1990 – 1993
23
Tabulka č. 10: Počet bank v ČR
24
Tabulka č. 11: Pracovníci v bankovním sektoru
26
Tabulka č. 12: Počet bank 2000 – 2011
29
Tabulka č. 13: Elektronické bankovnictví k 31. 12. 1999
32
Tabulka č. 14: Elektronické bankovnictví v ČR
32
Tabulka č. 15: Bezkontaktní platby ČS
34
Tabulka č. 16: Počet poboček a bankomatů
38
Tabulka č. 17: Základní nabídka služeb
40
Tabulka č. 18: Základní poplatky
40
Tabulka č. 19: Poplatky vzorového klienta
41
Tabulka č. 20: Základní spořicí účty
42
Tabulka č. 21: Způsoby založení běžného účtu
44
Tabulka č. 22: Doplňkové služby
44
Tabulka č. 23: Výsledky komparace
46
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Příčiny hromadění špatných úvěrů
20
Obrázek č. 2: Vývoj počtu pracovníků v bankách (banky s licencí)
23
Obrázek č. 3: Bankovní sektor 1994 – 2005
27
Obrázek č. 4: Vývoj počtu pracovníků a obchodních míst v bankovním sektoru
30
Obrázek č. 5: Počet klientů smartbankingu k dubnu
34
Obrázek č. 6: Počet klientů bank v únoru 2012
38
Obrázek č. 7: Srovnání úrokových sazeb za duben 2012
43
57
Seznam příloh Příloha č. 1: Závěrečná bilance SBČS a výchozí bilance ČNB Zdroj: (Vecovský, 1999) Příloha č 2: Ceník mBanky Zdroj: (MBanka [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:http://www.mbank.cz) Příloha č. 3: Ceník Fio Zdroj: (Fio [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.fio.cz/) Příloha č. 4: Ceník Zuno Zdroj: (Zuno [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.zuno.cz/) Příloha č. 5: Ceník AirBank Zdroj: (Air Bank [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:http://www.airbank.cz/cs/)
58
Seznam používaných zkratek BÚ
Běžný účet
CB
Centrální banka
CP
Cenné papíry
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČS
Česká spořitelna
ČSOB
Československá obchodní banka
ČSFR
Československá federativní republika
ČSSR
Československá socialistická republika
HDP
Hrubý domácí produkt
IB
Internetové bankovnictví
IT
Informační technologie
KB
Komerční banka
KSČ
Komunistická strana Československa
MMF
Mezinárodní měnový fond
RM
RM systéme
SBČS
Státní banka českoslovesnká
SR
Slovenská republika
ÚV KSĆ
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
ZK
Základní kapitál
59
