VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Petr Janeček

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Petr Janeček

Analýza farmářských trhů v Praze

Bakalářská práce

2016

Analýza farmářských trhů v Praze

Bakalářská práce

Petr Janeček

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Vinš Datum odevzdání závěrečné kvalifikační práce: 20. 4. 2016 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Analysis of Farmers‘ markets in Prague

Bachelor’s Dissertation

Petr Janeček

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Zbyněk Vinš Date of Submission: 20. 4. 2016 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma analýza farmářských trhů v Praze zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

………………………………………… Petr Janeček

Poděkování

Děkuji především Ing. Vinšovi za cenné rady při zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem provozovatelům farmářských tržišť a prodejcům na nich za ochotu a spolupráci.

Petr Janeček

Abstrakt

JANEČEK, Petr. Analýza farmářských trhů v Praze. *Bakalářská práce+ Vysoká škola hotelová. Praha 2016. 70 Stran Tématem bakalářské práce je komplexní zpracování problematiky farmářských trhů v Praze. Cílem práce je analyzovat vybrané farmářské trhy v Praze na základě předem stanovených kritérií a z výsledků analýzy navrhnout vhodná doporučení. Práce je rozdělena do třech částí - teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části je popsána historie pražských tržišť, vznik a vymezení současných farmářských trhů, další formy farmářského prodeje a legislativní podmínky pro farmářské trhy. Druhou, analytickou část, tvoří analýza pěti farmářských trhů na území hlavního města Prahy. Výsledky analýzy jsou využity pro třetí, návrhovou část, ve které jsou uvedena doporučení a návrhy na zlepšení u jednotlivých zkoumaných farmářských trhů. Klíčová slova: farmářské, trhy, tržiště, Praha, analýza

Abstract

JANEČEK, Petr. Analysis of Farmers‘ markets in Prague. *Bachelor’s Dissertation+. The Institute of Hospitality Management. Prague 2016. 70 Pages The theme of this dissertation is analysis of Farmers‘ markets in Prague. The aim of this dissertation is analysis of selected Farmers‘ markets in Prague based on predetermined criteria. Dissertation is divided into three chapters - theoretical part, analytical part and proposal part. In theoretical part the history of markets in Prague is described, the origin and definition of current Farmer’s markets are elaborated, other forms of Farmers‘ sale and legislation. In the second part, five Farmers‘ markets in Prague are described. Analysis results are being used in the third, proposal chapter, where are suggestions and recommendations for each market. Key words: Farmers‘, markets, market, Prague, analysis

OBSAH Úvod ................................................................................................................................................... 7 1.

Teoretická část ........................................................................................................................... 9 1.1.

Historie pražských trhů a tržišť .......................................................................................... 9

1.2.

Farmářské trhy v současnosti ........................................................................................... 12

1.2.1. 1.3.

Vznik farmářských trhů v České republice ....................................................................... 13

1.4.

Asociace farmářských tržišť.............................................................................................. 14

1.4.1. 1.5.

3.

Kodex farmářských trhů ........................................................................................... 14

Další formy farmářského prodeje .................................................................................... 16

1.5.1.

Náš grunt .................................................................................................................. 17

1.5.2.

Sklizeno .................................................................................................................... 17

1.5.3.

Bedýnkový prodej .................................................................................................... 18

1.6.

2.

Definice farmářských trhů ........................................................................................ 12

Legislativní podmínky pro farmářské trhy ....................................................................... 19

1.6.1.

Česká obchodní inspekce ......................................................................................... 19

1.6.2.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce ........................................................... 20

1.6.3.

Státní veterinární správa .......................................................................................... 21

Analytická část.......................................................................................................................... 24 2.1.

Metodologie ..................................................................................................................... 24

2.2.

Farmářské trhy na Rašínově nábřeží ................................................................................ 26

2.3.

Farmářské trhy na Tylově náměstí ................................................................................... 29

2.4.

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad .................................................................. 33

2.5.

Farmářské trhy na Vítězném náměstí .............................................................................. 36

2.6.

Farmářské trhy na Černém Mostě ................................................................................... 40

2.7.

Vyhodnocení analýzy ....................................................................................................... 44

2.8.

Vyhodnocení hypotéz....................................................................................................... 46

Návrhová část........................................................................................................................... 47

Závěr................................................................................................................................................. 50 Literatura .......................................................................................................................................... 52 Přílohy .............................................................................................................................................. 55

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1: Rozdělení působnosti dozorových orgánů ve společném stravování ............................ 20 Tabulka 2: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Rašínově nábřeží ............................................ 27 Tabulka 3: Zboží a počet jeho prodejců na Rašínově nábřeží .......................................................... 28 Tabulka 4: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Tylově náměstí ............................................... 30 Tabulka 5: Zboží a počet jeho prodejců na Tylově náměstí ............................................................. 31 Tabulka 6: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Náměstí Jiřího z Poděbrad .............................. 34 Tabulka 7: Zboží a počet jeho prodejců na náměstí Jiřího z Poděbrad ............................................ 35 Tabulka 8: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Vítězném náměstí ........................................... 38 Tabulka 9: Zboží a počet jeho prodejců na Vítězném náměstí ........................................................ 38 Tabulka 10: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Černém Mostě .............................................. 41 Tabulka 11: Zboží a počet jeho prodejců na Černém Mostě ........................................................... 42

Graf 1: Původ sortimentu farmářského trhu na Rašínově nábřeží .................................................. 29 Graf 2: Původ sortimentu farmářského trhu na Tylově náměstí ..................................................... 32 Graf 3: Původ sortimentu farmářského trhu na náměstí Jiřího z Poděbrad .................................... 36 Graf 4: Původ sortimentu farmářského trhu na Vítězném náměstí ................................................ 40 Graf 5: Původ sortimentu na farmářském trhu Černý Most ............................................................ 43

ÚVOD Název této práce je Analýza farmářských trhů v Praze. Toto téma je mi blízké, protože sám jsem častým návštěvníkem farmářských trhů. Stoupající obliba farmářských trhů je v současné době významným trendem v nakupování potravin. Lidé mají čím dál vyšší zájem o kvalitní, čerstvé potraviny lokálního původu. Právě tyto požadavky farmářské trhy splňují a farmářský prodej se setkává s úspěchem. Cílem práce je analyzovat vybrané farmářské trhy v Praze na základě předem stanovených kritérií a z výsledků analýzy navrhnout vhodná doporučení. Tato kritéria jsou stanovena v kapitole 2.1 této bakalářské práce. Pro analytickou část této bakalářské práce jsem stanovil tři hypotézy. H1: Předpokládám, že na všech zkoumaných farmářských trzích je nabízeno sezónní ovoce a zelenina. H2: Předpokládám, že alespoň 60% analyzovaných farmářských trhů bude mít kapacitu prodejních míst plně obsazenou. H3: Předpokládám, že alespoň polovina zkoumaných farmářských trhů bude mít nejvyšší podíl nabízeného sortimentu původem ze Středočeského kraje. Portál Vitalia.cz uvádí, že se na území Prahy nachází celkem 34 farmářských trhů, doporučený rozsah této práce mi nedovolí zabývat se všemi. Pro analýzu tedy vybírám 5 farmářských trhů: na Rašínově nábřeží, na Tylově náměstí, na náměstí Jiřího z Poděbrad, na Vítězném náměstí a na Černém Mostě. Tyto farmářské trhy byly zvoleny, protože jsem jejich častým návštěvníkem. Bakalářská práce je rozdělena do třech částí - teoretické, analytické a návrhové. Teoretická část této bakalářské práce začíná historií pražských trhů. Jednotlivě popisuji nejvýznamnější historická tržiště, čímž chci poskytnout čtenáři obraz o dřívějším způsobu prodeje na trzích. K této tradici se dnes vrací současná farmářská tržiště, o kterých tato práce pojednává ve své další části. V práci je uvedena definice dnešních farmářských trhů a jejich vznik. Další kapitola pojednává o vzniku a působení Asociace farmářských tržišť a s ní blízce spojeném kodexu farmářských trhů. Protože farmářské trhy nejsou jedinou 7

možností, jak nakoupit potraviny od českých farmářů, zařadil jsem do práce i kapitolu o dalších formách farmářského prodeje. V ní se zabývám dalšími možnostmi, jak se k těmto potravinám dostat. V poslední kapitole teoretické části se zabývám legislativními podmínkami pro farmářský prodej, zejména pro farmářské trhy. Informační zdroje pro tuto část práce jsem využil zejména v kapitole o historii pražských trhů a tržišť od autorů Státníkové, Ederera a dalších, kteří se touto tématikou zabývají. Jelikož je celé téma farmářských trhů v České republice poměrně mladé, neexistuje k této problematice mnoho odborné literatury. Z tohoto důvodu jsou v práci hojně zastoupeny i časopisecké a internetové zdroje. Moji snahou bylo ze zdrojů vybrat co nejaktuálnější informace. Analytická část začíná metodologií, kde se čtenář dozví, jak jsem zpracoval analýzu farmářských trhů. V metodologii jsou dále uvedeny zdroje informací, na základě kterých jsem analýzu zpracoval, kritéria pro analýzu a postup, jakým byla analýza zpracována. Analytická část je dále rozdělena na jednotlivé zkoumané farmářské trhy. V následující části uvádím výsledky analýzy a vyhodnocení hypotéz. V návrhové části poskytuji návrhy na případná zlepšení pro jednotlivé farmářské trhy na základě výsledků analýzy.

8

1. Teoretická část První část bakalářské práce je zaměřena na obeznámení se s historií pražských trhů, které můžeme považovat za předchůdce dnešních farmářských trhů. Dále je popsán vznik současných farmářských trhů a osoby, které se o vznik zasloužily. V dalších kapitolách se zabývám Asociací farmářských tržišť a s ní úzce spojeným kodexem farmářských tržišť. Farmářské trhy nejsou jediným místem k nákupu farmářských potravin, proto popisuji také dalšími formy farmářského prodeje. V poslední části teoretické části práce se zabývám legislativou, která se dotýká farmářských trhů.

1.1. Historie pražských trhů a tržišť Prodej zboží byl již od středověku uskutečňován nejen v kamenných prodejnách, ale důležitým místem pro prodej a směnu zboží byly vždy i trhy a tržiště. „Již od časného rána ožívaly pražské ulice, náměstí a jiná veřejná prostranství shonem lidí, spěchajících za nákupy na tržiště a do obchodů.“ (Míka 2013, str. 26) Tržní místa se nacházejí poblíž hradišť a nejstarší z nich vznikají poblíž Pražského hradu, na Vyšehradě, ale často také poblíž jednotlivých kostelů a radnic. Největší váhy nabylo Staroměstské náměstí, poblíž kterého se nacházelo středisko cizích kupců v Týně. (Kejř 1998, str. 209) V Praze byly trhy denní, týdenní a výroční jarmarky (Ederer 2002, str. 9). Výroční jarmarky, které se konaly ve spojení s určitými svátky, byly nejvíce očekávané a nejnavštěvovanější. Na Starém Městě probíhal od konce 13. století trh svatováclavský, na Novém městě trh svatovítský, na Malé Straně se konal trh o středopostí (tj. ve středu mezi třetí a čtvrtou nedělí před Velikonocemi). Jarmarků postupem času přibývalo, na Starém Městě se konal trh o Hromnicích, na Novém Městě byl jarmark při příležitosti vystavování ostatků sv. Kříže a na Malé Straně trh o sv. Markétě. Pražské trhy zahrnovaly také trhy speciální, na kterých se prodávala zejména určitá komodita. Dodnes některé názvy pražských ulic připomínají názvem trh, který se tu dříve konal, např. Senovážné náměstí, Ovocný trh, ulice Tržiště, Ječná, Žitná, Masná nebo Rybná. (Státníková, 2010, str. 11) Pro lepší orientaci v historii pražských tržišť se blíže podívejme na historicky nejvýznamnější trhy, o kterých se jednotlivě rozepíšu níže. 9

Havelský (Zelný) trh Havelský trh, provozovaný dodnes, funguje již od 13. století poblíž kostela sv. Havla. Dnes je zde prodáváno více druhů zboží, dříve byl tento trh zaměřen na zeleninu a z menší části také na zvěřinové maso. „Tržní řády od 19. století uvádějí pro prodej na Zelném trhu zeleninu a rostliny všeho druhu, zelí, řepu, cibuli, česnek, křen, lusky, zelený neboli nový hrášek. Zvěřinové maso se zde smělo prodávat pod loubím. Na Zelném trhu se prodávala zelenina celý rok… “ (Státníková 2010, str. 22, 23) Zelenina se na trh dovážela z oblastí za hranicí Prahy, ze středních Čech, ale také z Pražských oblastí – z Braníka, Holešovic, Troje, Strašnic, Pankráce, Michle, Podbaby, atd. Ovocný trh Tento trh byl vymezen budovou Karolina, Stavovským divadlem, Havířskou ulicí a ulicí Celetnou. Toto prostranství dnes nese název Ovocný trh. Dříve tržiště neslo název Nové, protože bylo novější než trh na Staroměstském náměstí (Ederer 2002, str. 76). Povolen zde byl prodej čerstvého a sušeného ovoce - jahod, malin apod., a prodej čerstvých i suchých ořechů různých druhů. V druhé polovině 19. století sem byl přesunut prodej koření a obchod s živými ptáky a ptačí potravou. Na Ovocném trhu se dalo koupit i cizokrajné ovoce – citrusy, japonské mišpule, datle, kokos, fíky, atd. Prodej byl uskutečňován ve stáncích. Tržní řády první poloviny 20. století nařizovaly, že prodej zboží je omezen při jednom nákupu do 10 kg. Vaječný trh Vaječný trh bychom hledali v dnešní Rytířské ulici. Tento trh byl vůbec největším trhem v Praze, kam se vešlo 360 stánků. Na Vaječném trhu se prodávala drůbež všeho druhu (živá i zabitá), jehňata (živá i zabitá), selata, kůzlata, raci a žáby, zvěřina, máslo, sádlo, sýry, vejce. Také dámská i pánská obuv. Západní část trhu se nazývala také Husí trh. Husy se zde prodávaly od května do podzimu každou sobotu. Na konci 19. století, po vzniku staroměstské tržnice, se tu prodávala pouze zelenina, zelí a brambory. Prodej probíhal pouze ve velkém, tj. pouze z vozů. Zelenina a zelí se prodávaly pouze po svazcích nebo otýpkách a brambory nejméně po 50 kilogramech. Malá část trhu však také sloužila k prodeji obuvi – bačkor nebo pantoflí a k prodeji porcelánu. 10

Staroměstská tržnice Bývalá tržnice v místech mezi Staroměstským náměstím a Můstkem již na konci 19. století neodpovídala nárokům na hygienu. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové zastřešené tržnice, která bude vybavena skladovacími a chladírenskými prostory. Kvůli výstavbě musely být zbourány čtyři domy v Rytířské ulici. Ke slavnostnímu otevření došlo 28. února 1897. Pro staroměstskou tržnici byl vydán samostatný tržní řád obsahující možnosti prodeje na této tržnici, poplatky za využití chladíren a vah a za pronájem jednotlivých stánků. Staroměstská tržnice čítala 47 řeznických, 16 rybářských, 11 zvěřinářských a 201 ostatních stánků. Koňský trh – Václavské náměstí Koňský trh bychom hledali na dnešním Václavském náměstí. K přejmenování došlo roku 1848. Trh sloužil zejména k prodeji koní a posléze i potravin. Trh s potravinami byl speciální v tom, že zde mohli prodávat potraviny pouze přímí pěstitelé, což je i jeden ze znaků, jak by měly dnešní farmářské trhy fungovat. Na trhu se denně prodávaly brambory, zelí, řepa, cibule, česnek, křen a další zelenina. Na týdenních trzích se prodával chléb a mouka. Nejprve se zde prodávaly houby a semena, nejprve pouze po Hromnicích, postupem času již trvale. Roku 1876 bylo rozhodnuto o vysázení stromů na Václavském náměstí, trhy byly postupně vytlačeny a zůstaly pouze přenosné stánky, kde byly po celý den nabízeny teplé, čerstvě uvařené pokrmy. Malostranská tržiště Na Malé Straně města pražského byly v historii tři hlavní trhy. První z nich je trh v ulici Selské, později přejmenované a dodnes nazývané Tržiště. Na tomto trhu se prodávala živá i zabitá drůbež, zvěřina, máslo a sádlo, sýr, vejce, živá i zabitá jehňata, kůzlata, selata, houby, květiny a v malém množství brambory. Dalším trhem je trh v ulici Josefské. Na tomto trhu bylo prodáváno koření, houby, ryby a zelenina. Tento trh byl následně přesunut na Velké náměstí, dnešní Malostranské náměstí. Posledním trhem na Malé Straně je trh v Senné ulici, dnešní Letenské, kde se prodávalo zejména seno a jetel (Státníková, 2010, str. 11-38). 11

1.2. Farmářské trhy v současnosti Tradice tržního prodeje se v České republice na dlouhá léta odmlčela. Až počátkem 21. století se začali zejména obyvatelé měst zajímat o čerstvé lokální suroviny a tradice se začala postupně vracet. Pořádání farmářských trhů a výběr kvalitních lokálních surovin, je dnes nezpochybnitelným trendem, jenž se začal rozvíjet jen pár let po začátku druhého milénia. Konstatování, že je v České republice trendem nakupovat na farmářských trzích mohu podložit tím, že například v sousedním Rakousku, v hlavním městě Vídni, se nachází pouhá polovina farmářských trhů, než na území Prahy. (Elisová a Ottová 2015, str. 69) Výzkum agentury STEM/MARK o farmářských trzích zjistil, že již v roce 2011 na farmářských trzích nakupovala téměř třetina obyvatel České republiky. (Farmářské trhy – nový nákupní fenomén, 2011)

1.2.1. Definice farmářských trhů Farmářské trhy, neboli také sedlácké, selské nebo zemědělské trhy, jsou formou prodeje zemědělského a potravinářského zboží pro veřejnost. Cílem pořádání farmářských trhů je podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin.

Farmářské trhy

zásobují občany

čerstvými

zemědělskými plodinami

a potravinami převážně českého a regionálního původu. Dalším přínosem farmářských trhů je vytvoření nového společenského prostoru, který slouží vedle prodeje zemědělského a chovatelského zboží také k setkávání lidí a přiblížení obyvatel měst k zemědělství a chovatelství. Konání farmářských trhů má za cíl také oživit vybrané městské prostory a zlepšit jejich atmosféru. Farmářské trhy jsou v České republice konány pod širým nebem, což je ve srovnání například s Německem neobvyklé. V Německu se farmářské trhy konají převážně v uzavřených prostorách. (Elisová a Ottová 2015, str. 67) Často zde bývá doprovodný program, jako například ukázka starodávných řemesel nebo různé tématické slavnosti, například husobraní, apod. (Farmářské trhy mají svůj kodex, pomůže jim posílit důvěru zákazníků, 2011)

12

1.3. Vznik farmářských trhů v České republice První novodobé farmářské trhy se konaly na podzim roku 2009. Jejich pořadatelkou byla Hana Michopulu, novinářka, autorka kuchařek a podnikatelka. První farmářské trhy se rozhodla uspořádat na školním hřišti v Praze 9 Klánovicích. Uspořádání trhů pro ni nebylo vůbec jednoduché, farmáři byli značně pesimističtí k prodeji na trzích. Klánovické farmářské trhy se rozbíhaly pomalu, ale nakonec slavily úspěch, a za farmářskými produkty se začali sjíždět lidé z celé Prahy. (Hájková a Hölgye 2010) Hana Michopulu je bezpochyby jednou z nejdůležitějších osob vzniku farmářských trhů v České republice, a jak sama říká: „Dělám všechno, co zlepší gastronomické poměry v mojí oblíbené zemi. To je moje mise a za tímhle cílem se zúčastním jakéhokoliv tažení.“ (O autorce – Hana Michopulu) Trend farmářských trhů zajisté podpořila také bývalá zastupitelka Prahy 6 Jana Blažíčková, která na Facebooku zaregistrovala hnutí „Chceme v Praze farmářské tržiště“. Začala shromažďovat informace o prodeji na trzích v zahraničí, o pořádání trhů a vyžádala si studii, kterou roku 2007 zpracovalo občanské sdružení Archetyp. Tato studie obsahovala 17 míst, na kterých by se po Praze mohly pořádat farmářské trhy, ale od vypracování studie se až do roku 2010 nic nedělo. Zastupitelka Jana Blažíčková zpracovala na toto téma projekt a předala ho radnici Prahy 6. Dnes již bývalý starosta Tomáš Chalupa trhy podpořil a podpory se trhy dočkaly i od magistrátu hlavního města. První trhy na Vítězném náměstí, neboli na Kulaťáku, se konaly již za tři týdny od zpracování projektu, v březnu 2010, slavily úspěch a dodnes jsou jedny z nejnavštěvovanějších. (Hájková a Hölgye 2010) Další důležitou osobou stojící při vzniku farmářských trhů je Šárka Sedláčková, která začala společně s občanským sdružením Archetyp pořádat trhy na Kubánském náměstí ve Vršovicích. První trhy pořádané Sedláčkovou a občanským sdružením Archetyp se na Kubánském náměstí uskutečnily v květnu roku 2010 a po nich následovaly farmářské trhy na náplavce u Rašínova nábřeží. (Zvěřinová, 2010) Vzorem výše zmíněných trhů se inspirovaly i další trhy v Praze, jako například farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad, tzv. Jiřáku, nebo Karlínské farmářské trhy. Inspiroval se i zbytek republiky a postupně začaly vznikat trhy v Dobříši, Kladně, v Říčanech, 13

Pardubicích, Hradci Králové a dalších městech. Takto od roku 2009 začala sílit tendence nákupu potravin na farmářských trzích. Tento trend do České republiky dorazil se značným zpožděním, pro srovnání mohu uvést Spojené státy americké, kde v roce 2009 fungovalo již 5274 farmářských trhů. (Harrison et al., 2013) S rozvojem farmářských trhů začaly vznikat i různé spolky a sdružení. Nejvýznamnější z nich je Asociace farmářských tržišť, kterou se budu zabývat v následující kapitole.

1.4. Asociace farmářských tržišť Asociace farmářských tržišť České republiky, dále jen AFT ČR, sdružuje pořadatele poctivých farmářských trhů, tržišť a tržnic v České republice. Na území České republiky jsou k nalezení farmářské trhy různé kvality. AFT ČR se snaží jejich kvalitu zvýšit a udržet a trvá na základních principech při provozování trhů. Těmito principy jsou: důsledný výběr prodejců, kvalita a tuzemský původ potravin, vysoká kultura prodeje, férový přístup k prodejcům, rozumně nastavené poplatky za prodejní místa, oživování městských prostor, podpora malého a středního zemědělského sektoru. AFT ČR trvá na tom, aby farmářské trhy byly prostorem, kde nakoupíte kvalitní, originální české potraviny, které jsou prodávány výhradně malými a středními producenty. Tito producenti, zemědělské podniky, pekaři, řezníci, rybáři, atd., jsou pečlivě vybíráni a měli by jimi být přímo výrobci, sedláci nebo osoby těsně spolupracující s producenty. Překupníci mají na trzích pořádaných AFT ČR prodej zakázán. Prodejci jsou pořadatelem prověřováni a je sledována kvalita jimi nabízených produktů. S AFT ČR úzce souvisí kodex farmářských trhů, který popisuji v následující podkapitole. (Asociace farmářských tržišť ČR)

1.4.1. Kodex farmářských trhů Posledního května roku 2011 zveřejnilo Ministerstvo zemědělství tzv. „kodex farmářských trhů“. Na této listině spolupracovalo Ministerstvo zemědělství se zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a významnými organizátory farmářských trhů, kteří se mohli podělit o cenné praktické zkušenosti. Vydáním kodexu se Ministerstvo zemědělství snaží o zlepšení kvality potravin, a také o podporu pro malé a střední pěstitele, chovatele, zpracovatele a výrobce potravin. Kodex má za úkol podporovat spokojenost zákazníka, kterou na farmářských trzích u zákazníků zajišťuje především kvalitní zboží a dobré jídlo. (Silkes 2012, str. 334) Kodex má také zajistit, aby na 14

farmářských trzích prodávali výhradně drobní pěstitelé a chovatelé, nikoli překupníci potravin, kteří nemají s farmářskými potravinami nic společného. Kodex má spíše doporučující charakter. O tom, zda bude přijat v platnost, rozhoduje organizátor farmářských trhů, který bude také zodpovědný za kontrolu plnění pravidel farmářského kodexu po jeho přijetí. Kodex má sloužit zejména pro lepší orientaci spotřebitele v problematice farmářských trhů. Díky kodexu se spotřebitel nemusí bát o původ nakupovaných potravin a výrobků. Stánky farmářů, kteří se řídí principy „kodexu farmářských trhů“, jsou označeny viditelným logem. Na trhu, který přijme kodex farmářských trhů, by mělo být alespoň 90% stánků českých výrobců. Výjimka platí pouze pro stánkaře, kteří nabízejí např. mořské ryby, olivový olej atd. (Farmářské trhy mají svůj kodex, pomůže jim posílit důvěru zákazníků, 2011) Kodex vydaný ministerstvem zemědělství rozšiřuje AFT ČR ve svých standardech pro prodej na farmářských trzích. Kodex vydaný Ministerstvem zemědělství a standardy AFT ČR se od sebe příliš neliší. AFT ČR je však v některých bodech přísnější. Rozdíl můžeme najít například v požadavcích na prostory určené pro pořádání farmářských trhů. Kodex vydaný Ministerstvem zemědělství se o tomto bodu nezmiňuje, ale standardy AFT ČR požadují, aby farmářské trhy byly místem s příjemnou sousedskou atmosférou, proto AFT ČR nepodporuje trhy, které jsou pořádány např. v obchodních centrech, na parkovištích apod. (Standardy Asociace farmářských tržišť České republiky) Kodex farmářských trhů – plné znění Předmětem prodeje na Farmářských trzích může být pouze zboží, které tematicky odpovídá charakteru Farmářských trhů a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů. Tento „kodex farmářských trhů“ má přispět k lepší orientaci spotřebitelů, kde základním kriteriem musí být pro spotřebitele jistota o původu, kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízených farmářských produktů. 1. Prodávané zboží na „farmářských trzích“ pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen farmář), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat.

15

2. Farmáře může při prodeji zastupovat jeho rodinný příslušník, nebo osoba, s kterou má farmář uzavřenou smlouvu nebo písemné pověření. 3. Provozovatelé farmářských trhů a farmáři u nabízeného zboží dodržují a splňují základní legislativní požadavky (mimo jiné www.szpi.gov.cz; www.svscr.cz). 4. Provozovatel farmářských trhů preferuje zejména farmáře, kteří prodávají zboží z daného regionu. O prodeji zboží z ostatních regionů ČR, eventuelně z příhraničních oblastí rozhoduje provozovatel. 5. V rámci tzv.“doplňkového prodeje“ mohou provozovatelé farmářských trhů poskytnout místa i jiným prodejcům. V případě, že se jedná o zahraniční zboží [sic!] je u něj nutné označit zemi původu. 6. Provozovatel „farmářského trhu“ [sic!] který se hlásí k principům „Kodexu farmářských trhů“ [sic!] zajistí označení vlastním jednotným a viditelným logem ty stánky prodejců, kteří splňují body 1 a 2 „Kodexu farmářských trhů“. 7. Provozovatel farmářského trhu je povinen umístit znění „kodexu farmářských trhů“na viditelném místě při konání farmářských trhů (například u vstupu na tyto trhy nebo na každém stánku u prodávajícího, u tržního řádu apod.). 8. Každá osoba (spotřebitel, farmář, prodejce, inspektor), která se domnívá, že došlo či dochází k prodeji zboží v rozporu s „Kodexem farmářských trhů“ (např. zboží evidentně nepochází z farmy a je nakoupené ve velkoskladu atd.) má právo upozornit na tento stav provozovatele farmářských trhů. Provozovatel farmářských trhů je povinen neprodleně zajistit nápravu (minimálně formou odebrání loga jednotného označení stánku). (převzato z: http://eagri.cz/public/web/file/120003/Kodex_farmarskych_trhu.pdf)

1.5. Další formy farmářského prodeje Potraviny od farmářů nejsou k dostání pouze na farmářských trzích, ale dají se sehnat i jinou formou, což hodnotím z pohledu zákazníka jako velmi přínosné. Farmářské trhy nejsou otevřeny tak často, aby se dalo nakupovat pouze na nich.

16

Všechny koncepty prodeje farmářských potravin existují poměrně krátkou dobu. Obecně lze říci, že jiné formy prodeje farmářských potravin než na farmářských trzích se začaly rozvíjet až následně po uspořádání prvních českých novodobých farmářských trhů. Stejně jako farmářské trhy mají i tyto další koncepty prodeje farmářských produktů za cíl prodávat kvalitní čerstvé i sezónní potraviny a tím podpořit malé a střední zemědělce a chovatele. V následujících podkapitolách se zabývám dvěma největšími prodejci, jimiž jsou Náš grunt a Sklizeno a dnes již poměrně rozšířenou formou prodeje v bedýnkách.

1.5.1. Náš grunt Společnost Náš grunt, s.r.o. je česká firma, jejíž vznik se datuje rokem 2010, kdy byla otevřena první prodejna v Praze 3, na Vinohradech. Do roku 2012 však firma vystupovala pod názvem Český grunt, kvůli expanzi na Moravu se v tomto roce název změnil na Náš grunt. Obchody Náš grunt se zaměřují na prodej tradičních českých potravin, které odebírají od malých a středních podnikatelů. Náš grunt se snaží dostat čerstvé a kvalitní potraviny do domácností a tím podpořit malé a střední podnikatele. V prodejnách nabízejí výrobky českých farmářů, vinařů, včelařů, pekařů, řezníků, atd. Náš grunt si zakládá na českém původu a kvalitním složení potravin bez umělých přísad, barviv, konzervantů nebo „éček“. Na webových stránkách www.nasgrunt.cz najdeme informace o každém produktu, který je k dostání v prodejnách Náš grunt. Koncept Náš grunt funguje na principu franšízy. Jeho cílem je prodej v každém kraji a v každém významnějším regionu. Počet prodejen se nyní pohybuje kolem 30, ale přibližně každý měsíc je otevřena nová prodejna. (O společnosti – Náš grunt)

1.5.2. Sklizeno Na podobném konceptu, jako je Náš grunt, vznikla i firma Sklizeno, s.r.o., česká firma působící na trhu od roku 2013. Firma chce přinášet kvalitní a sezónní farmářské potraviny do prostředí moderních prodejen po celý rok. Prodejny působí pod názvem Sklizeno – opravdové jídlo.

17

Sklizeno uvádí, že se zaměřuje na prodej kvalitních potravin, bez použití konzervantů, náhražek nebo „éček“. Velká část sortimentu v obchodech Sklizeno – opravdové jídlo, je certifikováno kvalitou bio. V prodejnách můžeme narazit i na výrobky zahraničního původu, pokud se v České republice tyto výrobky nedají vypěstovat či vyrobit. Z masa můžeme v prodejnách koupit vakuované maso od českých a moravských farmářů v bio kvalitě, farmářská kuřata, králíky a krůty, jehněčí maso, vyzrálé steakové maso, uzeniny a klobásy. Z mléčných výrobků se dají v prodejnách Sklizeno nakoupit sýry, čerstvé i zrající, mléko, jogurty, máslo nebo tvaroh. Mezi další sortiment patří vejce, chléb a křupavé pečivo, sladké pečivo, marmelády, čaje, mošty, pálenky, piva a samozřejmě sezonní ovoce a zelenina. Sklizeno s.r.o. funguje rovněž na principu franšízy a dnes provozuje 19 prodejen, z toho 9 v Praze a jednu mimo území České republiky, v Bratislavě. (Sklizeno – opravdové jídlo)

1.5.3. Bedýnkový prodej Další formou prodeje farmářských surovin je prodej farmářských potravin v bedýnkách. Na českém trhu působí řada podnikatelských subjektů nabízející farmářské bedýnky. Bedýnek je celá řada druhů: dle velikosti malé, velké a rodinné, podle složení ovocné, zeleninové, mimi – které jsou určeny pro přípravu pokrmů pro děti, odšťavňovací, pro přípravu smoothies a šťáv, případně bedýnky kombinované. Distribuce bedýnek má více variant. Nejčastější variantou je distribuce přes mezičlánek, při níž podnikatel odebírá ovoce a zeleninu od farmářů, sestavuje bedýnky a poté nabízí konečnému spotřebiteli, často se službou dovozu domů. Druhou variantou je individuální požadavek na obsah bedýnky přímo u farmáře a následné vyzvednutí kupujícím přímo na farmě. Farmářské bedýnky distribuuje i firma Sklizeno, která nabízí bedýnky na některých ze svých prodejen při objednávce dopředu. Většina firem nabízejících bedýnky působí online, z kamenných můžeme jmenovat například výše zmíněnou firmu Sklizeno, s.r.o., z internetových obchodů nabízejících bedýnky např. www.svetbedynek.cz, www.nalok.cz, nebo www.freshbedynky.cz.

18

Farmářské potraviny a výrobky prodávané v prodejnách uvedených v této kapitole podléhají stejné legislativě, jako farmářské trhy, proto se v následující kapitole budu zabývat legislativou pro výrobu a prodej farmářského zboží.

1.6. Legislativní podmínky pro farmářské trhy Prodej farmářských produktů na farmářských trzích má stejně jako prodej zboží a služeb různá legislativní vymezeni. Státní správa vymezuje pravidla pro farmářské trhy, zejména kvůli ochraně práv spotřebitelů. O prodej na trzích se stará Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa České republiky. Pro lepší orientaci v této problematice se rozepíši o každém tomto subjektu zvlášť a popíši kompetence jednotlivých subjektů státní správy ohledně farmářských trhů.

1.6.1. Česká obchodní inspekce Česká obchodní inspekce, dále jen ČOI, je orgánem státní správy, jenž je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky. ČOI kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající zboží a výrobky, poskytující služby, nebo provozující tržiště. Obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů nebo tabákových výrobků, ale zabývá se poctivostí prodejců. (Působnost úřadu – Česká obchodní inspekce, 2013) ČOI uvádí, že pro prodejce na farmářských trzích platí stejná pravidla jako pro prodej v prodejnách kamenných. Prodejce musí mít prodejní místo řádně označeno, musí spotřebitele seznámit s cenou prodávaných výrobků a poskytovaných služeb, zboží musí být označeno v souladu s příslušnými předpisy a na vyžádání je prodejce povinen vydat spotřebiteli doklad o koupi se všemi jeho náležitostmi. (Důvěřujete prodejcům na farmářských trzích? U kontrolorů neuspěla třetina z nich, 2011) Na farmářských trzích ČOI kontroluje zejména poctivost prodeje, nejvíce porušení je nalézáno v nedodržování hmotnosti potravin a míry prodávaných nápojů, čímž se prodejci dopouští porušení zákona o ochraně spotřebitele. ČOI ve výročních zprávách uvádí počet kontrol a procentuální vyjádření zjištěných porušení. V roce 2011 bylo provedeno 168 kontrol a k porušení došlo v 38,1% případů. V roce 2012 ČOI prováděla 68 kontrol, porušení bylo zjištěno ve 35,3%. Roku 2013 bylo provedeno 55 kontrol, zjištěné porušení 19

čítá 34,5% a v roce 2014 bylo celkem 43 kontrol se zjištěným porušením ve 37,2%. (Výroční zprávy o činnosti ČOI, 2011, 2012, 2013, 2014)

1.6.2. Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní zemědělská a potravinářská inspekce, dále jen SZPI, kontroluje zemědělské výrobky, potraviny, tabákové výrobky a od roku 2015 nově také kontroluje pokrmy v zařízeních společného stravování. Kontrole podléhá výroba, uchování, přeprava i prodej. SZPI kontroluje bezpečnost potravin, která zahrnuje kontrolu mikrobiologických požadavků a obsah cizorodých látek. Kontrola jakosti prověřuje analytické znaky, tedy například obsah tuku, cukru a další. SZPI se zaměřuje na bezpečnost potravin, kontroluje hygienické požadavky, kvalitu potravin, falšování složení potravin a zda výrobce neklame spotřebitele. Dozor nad společným stravováním v České republice provádí SZPI a Krajské hygienické stanice, v tabulce je uvedeno rozdělení působnosti. Tabulka 1: Rozdělení působnosti dozorových orgánů ve společném stravování Státní zemědělská a potravinářská inspekce Pivnice, vinárny, kinotéky, výčepy, čajovny, herny, bary, diskotéky, automaty na veřejných místech Krabičkové diety, nabídka on-line objednávky rozvozu pokrmů Společné stravování v rámci maloobchodu Čerpací stanice „kamenné“ provozovny rychlého

Krajské hygienické stanice Školní stravování, stravování v rámci letní rekreace, MENZY Zdravotnická zařízení, sociální služby, lázeňská péče, závodní stravování Stravování v rámci ubytovacích služeb Kavárny Řetězce rychlého občerstvení

občerstvení Stánky s občerstvením v rámci farmářských trhů Cukrárny Zdroj: vlastní zpracování podle Pavelkové

Cateringové firmy Všechny typy stánků s občerstvením

Kontroly na farmářských trzích probíhají buď namátkově, nebo na základě podnětu spotřebitele. Pořádání kontroly se předem provozovateli neoznamuje. Rozdíly mezi

20

kontrolou farmářských trhů a kontrolou kamenných prodejen nejsou. (Kontrolní činnost SZPI) SZPI provádí kontrolu zejména na základě zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Zákon kromě předmětu úpravy a základních pojmů uvádí povinnosti provozovatelů potravinářských podniků včetně těch, které vyrábějí potraviny určené pro zvláštní výživu. Vymezuje informační povinnosti výrobců a povinnosti při uvádění výrobků na trh. (Předpis č. 110/1997 Sb. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů) Jako velmi přínosný hodnotím projekt SZPI Potraviny na pranýři – nejakostní, falšované a nebezpečné potraviny. Projekt byl spuštěn roku 2012 a jeho podstata spočívá v podávání informací spotřebiteli o nejakostních, falšovaných a nebezpečných potravinách. Všechny tyto nevyhovující potraviny a výrobky byly objeveny v rámci kontrol SZPI a jsou zveřejněny na internetových stránkách www.potravinynapranyri.cz.

1.6.3. Státní veterinární správa Práva a povinnosti Státní veterinární správy, dále jen SVS ČR, definuje zákon č. 166/1999 Sb., který vstoupil v platnost 28. 9. 1999. SVS ČR provádí dozor nad zdravím zvířat a nad tím, aby nebyla týrána, nad potravinami živočišného původu a nad tím, aby na území České republiky nebyla zavlečena nákaza. Kontrolní činnost provádí Krajská veterinární správa a probíhá na místech schválených k pořádání farmářských trhů příslušnou obcí. Pro farmářské trhy bylo veterinární správou vydáno tzv. Desatero Státní veterinární správy k prodeji na farmářských trzích, jehož plné znění uvádím níže. 1. Chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku a to za těchto podmínek: maso z drůbeže a králíků (musí být vykucháno, u králíků nesmí být oddělená hlava) maximálně z 10 kusů týdně, maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C. Maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinární vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“

21

syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u KVS) čerstvá, označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele a datem minimální trvanlivosti, v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli, u chovů do 50 ks nosnic nemusí být vejce označená na skořápce včelí produkty od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh, označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím živé ryby (usmrcování a další opracování ryb musí být nahlášeno příslušné KVS 7 dní předem) 2. Je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky provedené v hospodářství (mimo drůbeže a králíků) a výrobky z tohoto masa 3. Ostatní prodejci potravin a surovin živočišného původu musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném podniku. Jejich povinností je udržovat je při stanovených teplotách. Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat. 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře 3 °C pro vnitřnosti o 5 – 18 °C pro vejce (nekolísavá teplota) 4 – 8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené 0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu) Ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem 4. Pro potraviny podle bodu 3 musí být k dispozici viditelná informace o jejím názvu, množství a datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti. Prodávající musí být vždy schopen na místě doložit původ produktů 5. Označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné 6. Prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné 7. Potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek

22

8. Všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté a nesmí představovat nebezpečí kontaminace, dopravní prostředky a nádoby používané pro přepravu potravin musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu 9. Osoby manipulující s potravinami musí být držiteli zdravotního průkazu, dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou 10. Potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji odstraňovány, aby nedocházelo k jejich hromadění, a nesmí představovat přímý ani nepřímý zdroj kontaminace (Desatero státní veterinární správy k prodeji na farmářských trzích, převzato z: http://eagri.cz/public/web/file/223858/Farmarske_trhy___Desatero.pdf) Informace o státní veterinární správě a o jejím desateru uzavírají kapitolu o legislativních podmínkách a celou teoretickou část. Teoretická část svým komplexním přehledem o farmářských trzích poskytuje informace potřebné k snazšímu pochopení následující části analytické.

23

2. Analytická část Analytická část této bakalářské práce se zabývá vybranými farmářskými trhy v Praze. Zvolené farmářské trhy jsem analyzoval podle předem stanovených kritérií. Těmito kritérii, výběrem trhů a postupem řešení se zabývám v následující kapitole.

2.1. Metodologie Jako cíl této práce jsem stanovil analýzu vybraných farmářských trhů v Praze na základě předem určených kritérií a z výsledků podat vhodná doporučení. V této části se těmito kritérii budu zabývat. Dále se v této kapitole budu zabývat potřebnými zdroji pro vlastní analýzu a postupem řešení vypracování analýzy. V práci budu ověřovat tyto tři hypotézy. H1: Předpokládám, že na všech zkoumaných farmářských trzích je nabízeno sezónní ovoce a zelenina. H2: Předpokládám, že alespoň 60% analyzovaných farmářských trhů bude mít kapacitu prodejních míst plně obsazenou. H3: Předpokládám, že alespoň polovina zkoumaných farmářských trhů bude mít nejvyšší podíl nabízeného sortimentu původem ze Středočeského kraje. V analytické části provádím analýzu vybraných farmářských trhů na území hlavního města Prahy. Na tomto území se v současnosti nachází podle portálu Vitalia.cz 34 farmářských trhů. Z důvodu omezeného rozsahu této práce jsem zvolil 5 farmářských trhů z několika městských částí Prahy. Za Prahu 2 je zastoupeno Rašínovo nábřeží a Tylovo náměstí, za Prahu 3 náměstí Jiřího z Poděbrad, Vítězné náměstí na Praze 6 a Černý Most na Praze 14. Tyto farmářské trhy jsem pro svoji práci zvolil proto, že jsem jejich častým návštěvníkem a tudíž mám s jejich prodejem opakovanou osobní zkušenost. Pro analýzu jsem předem stanovil řadu kritérií, podle kterých jsem jednotlivé trhy rozebíral. Prvním kritériem jsou základní informace o farmářských trzích, kde se zabývám příslušným provozovatelem farmářských trhů, provozními dny a otevírací dobou. Dalším kritériem je počet stánků. Rozborem tržního řádu hlavního města Prahy jsem zjistil maximální kapacitu prodejních míst na jednotlivých tržištích v Praze. Pomocí tohoto dokumentu srovnávám počty prodejních míst stanovených tržním řádem s počtem reálně provozovaných prodejních míst. Třetí kritérium analýzy je vybavenost farmářských trhů 24

stolovým a sedacím inventářem a jejich počet. Další kritérium se zaměřuje na sociální zařízení, dostupnost pro prodejce a pro veřejnost. V analýze tohoto kritéria je uveden celkový počet sociálních zařízení a jejich poměr k počtu prodejců, zvlášť mužů a žen. Nabídka je zkoumána ve třech dalších kritériích. V prvním kritériu ohledně sortimentu se zabývám celkovou nabídkou zboží jednotlivých farmářských trhů. Sortiment je rozepsán v kategoriích a podkategoriích. Je zkoumáno, zda je tento sortiment na jednotlivých farmářských trzích nabízen a také počet prodejců, kteří tento druh zboží nabízí. V druhém kritériu ohledně nabídky se zabývám samostatně prodejem ovoce a zeleniny. U těchto produktů je zkoumána sezónnost nabídky. K usnadnění analýzy jsem zpracoval tabulku sezónnosti. Na jednotlivých trzích je pomocí tabulek srovnáván sortiment prodejců nabízejících ovoce a zeleninu a hodnocena sezónnost. Tabulky sezónnosti jsou v příloze 1 a v příloze 2. Posledním kritériem je původ produktů. Zkoumám procentuální zastoupení původu produktů z jednotlivých krajů České republiky, případně ze zahraničí. Podklady pro analýzu jsem sbíral především osobními návštěvami na jednotlivých trzích. Pro analýzu jsem si vytvořil záznamový arch se zkoumanými kritérii. Záznamový arch jsem následně vyplňoval na základě vlastního pozorování a dotazování prodejců na původ zboží. Tyto záznamové archy jsou k nahlédnutí v přílohách 3 – 7. Doplňující informace jsem získával z webových portálů farmářských tržišť, webových stránek jednotlivých farmářů, tržního řádu hlavního města Prahy a písemnou komunikací s provozovateli farmářských trhů. Postup řešení 1. Studium odborné literatury a ostatních zdrojů 2. Výběr farmářských trhů 3. Stanovení hypotéz 4. Návštěvy jednotlivých farmářských trhů 5. Sběr doplňujících informací 6. Vyhodnocení získaných dat 7. Vyhodnocení hypotéz V následující kapitole se budu zabývat každým analyzovaným farmářským trhem zvlášť. Seřazeny jsou vzestupně podle městských částí, od Prahy 2 po Prahu 14. 25

2.2. Farmářské trhy na Rašínově nábřeží Tržiště na Rašínově nábřeží, neboli tržiště Náplavka, se nachází na pravém břehu Vltavy, mezi patou sjezdu od Vyšehradského tunelu a patou sjezdu od Palackého náměstí. Farmářské trhy na Náplavce se poprvé konaly roku 2010 a tohoto roku zahájily již sedmou sezónu. Trhy se konají pod záštitou starostky městské části Prahy 2 Mgr. Jany Černochové a pořadatelem je zapsaný spolek Archetyp. Zapsaný spolek Archetyp je jedním ze zakladatelů Asociace farmářských tržišť České republiky a rovněž jejím předsedajícím členem. Vznik je datován rokem 2006, kdy byl založen za účelem dokumentace obkladů, dlažeb a fasádních prvků v historické zástavbě. Spolek se také věnoval historii pražských tržnic. Archetyp se zapojoval do občanské iniciativy o návrat tradic, tržišť, o podporu pěstitelů a chovatelů a o podporu prodeje českých lokálních potravin. Roku 2007 vypracoval Archetyp studii pro Magistrát hlavního města Prahy, ve které bylo vybráno 17 potenciálních míst pro vznik farmářských trhů. Na některých se dnes trhy skutečně konají, např. právě Náplavce a na náměstí Jiřího z Poděbrad, které rovněž organizuje Archetyp. Náplavka je víkendový trh, otevřeno je každou sobotu od 8 do 14 hodin. V pracovní dny nebo po celý víkend je otevřeno při doprovodných akcích, které na Náplavce uskutečňují pořadatelé farmářských trhů. Těmito doprovodnými akcemi jsou například Velikonoční trhy, Jarní bylinky, Jahodobraní, Pivobraní, Dny medu, Svatomartinské slavnosti a pečená husa a další. Sezóna prodeje začíná v únoru a končí každoročně v prosinci po Vánočních trzích. Tržní řády hlavního města Prahy vymezují prostor pro pořádání trhů na 900m2. Počet prodejních míst je tržním řádem stanoven na 90. Tato kapacita stánků je maximálně využita. Náplavka stanovuje také maximální možnou kapacitu pro chladící auta na 30. Tato kapacita je využita 25 chladícími auty. Celková kapacita 120 prodejců je tedy využita z 95,8%. Z pozorování vyplynulo, že na trhu celkem prodává 156 osob. Občerstvení je na Náplavce poskytováno 12 prodejnami, které nabízejí teplé i studené nápoje a teplé pokrmy určené ke konzumaci buď přímo na trhu, nebo si je mohou

26

spotřebitelé odnést zabalené domů. Návštěvníci trhů, kterých je každou sobotu až 6000, mohou využít jednu ze dvou zón na stolování, celkový počet míst na sezení je 30. Sociální zařízení jsou k dispozici zvlášť pro prodejce a zvlášť pro veřejnost. Pro prodejce slouží 4 mobilní toalety, pro veřejnost zdarma 1 mobilní toaleta a dále jsou k dispozici placené veřejné toalety. Na jednu toaletu pro prodejce připadá 39 osob, z toho 20 mužů a 19 žen. Na Náplavce je ovoce a zelenina prodávána celkem na devíti stáncích. Pět prodejců nabízí pouze zeleninu, tři pouze ovoce, jeden stánek má kombinovaný sortiment. Všechna zelenina a většina ovoce pochází ze Středočeského kraje. Všechno ovoce vypěstované na území České republiky je sezónní. Na Rašínově nábřeží se však prodávají sicilské pomeranče, které v České republice nemůžeme považovat za sezónní ovoce. Tabulka 2: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Rašínově nábřeží Rašínovo nábřeží, Praha 2 Zboží

Ano

Zelenina Ovoce

Ne

Počet prodejců

Dodržení sezónnosti



6





4

/ 

Zdroj: vlastní zpracování Farmářský trh na náplavce na Rašínově nábřeží je počtem stánků největším farmářským trhem v Praze, tomu odpovídá i rozsah nabízeného sortimentu. 115 prodejců na tomto trhu je největší farmářskou nabídkou v Praze a nejspíš i v České republice. Výhodou je pro spotřebitele možnost nákupu od více prodejců a kvalitu jejich tak produktů porovnávat. Všechny běžné potraviny jsou na trzích k dostání minimálně od dvou, ve většině případů však od ještě většího počtu farmářů. Tato data jsou k nahlédnutí v tabulce 3.

27

Tabulka 3: Zboží a počet jeho prodejců na Rašínově nábřeží Rašínovo nábřeží, Náplavka, Praha 2 Zboží Pečivo

Maso a masné výrobky

Ryby

Mléko a mléčné výrobky

Nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje

Ostatní

Občerstvení

Druh Slané Sladké Hovězí Vepřové Drůbež Zvěřina Uzeniny Sladkovodní Mořské Mořské plody Mléko Sýry Jogurty Tvarohy Mošt Bylinné čaje Sirupy Káva Víno bílé Víno červené Víno šumivé Pivo Cider Med Bylinky Rukodělné výrobky Houby Ořechy a sušené ovoce Zákusky Vejce Džemy Květiny Koření Olej Těstoviny Jídlo Nápoje

Zdroj: vlastní zpracování

28

Ano                           

Ne

Počet prodejců 8 5 5 4 3 3 6 1 1 1 4 7 5 3 3 2 3 3 5 5 3 4 2 3 6 5 2



3

        

7 2 3 4 2 2 3 9 3

Na farmářském trhu na Rašínově nábřeží jsou nabízeny produkty ze všech 14 krajů České republiky i produkty ze zahraničí, jak je znázorněno v grafu 1. Největší podíl zaujímá hlavní město Praha s 35,6% všech produktů. Druhý největší podíl má Středočeský kraj a to 30,4%. Větší podíl zaujímají ještě kraj Plzeňský a kraj Vysočina s 5,2% produktů. Karlovarský kraj je na 6. místě se 4,3%, následuje kraj Ústecký se 3,5%. Jihomoravský a Jihočeský kraj zajišťují 1,7% produktů a zbylé kraje 0,9% všech produktů. Zahraničních produktů je na Rašínově nábřeží 7%. Tyto farmářské trhy s 93% českých produktů splňují podmínky kodexu farmářských trhů, kde je uvedeno, že alespoň 90% produktů musí být českého původu. Zahraniční zboží je prodáváno pouze to, které nelze vypěstovat nebo vyrobit v České republice, jako např. olivový olej, nebo citrusové ovoce. Graf 1: Původ sortimentu farmářského trhu na Rašínově nábřeží

Původ sortimentu farmářského trhu na Rašínově nábřeží 35.6% 30.4%

Olomoucký kraj

Liberecký kraj

Moravskoslezsk…

Zlínský kraj

Královéhradeck…

Pardubický kraj

Jihočeský kraj

Jihomoravský kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

kraj Vysočina

Plzeňský kraj

Zahraniční

Středočeský kraj

7.0% 5.2% 5.2% 4.3% 3.5% 1.7% 1.7% 0.9% 0.9% 0.9% 0.9% 0.9% 0.9%

Praha

40.0% 35.0% 30.0% 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0%

Množství sortimentu (v%)

Zdroj: vlastní zpracování

2.3. Farmářské trhy na Tylově náměstí Tylovo náměstí na Praze 2 Vinohradech se až do roku 1895 nazývalo Tržní náměstí, nebo Tržiště. Od roku 2012 je tato tradice oživena farmářskými trhy. Provozovatelem trhů je společnost FarmProMarket Praha, s.r.o. Tato společnost trhy pořádá již od jejich založení. Farmářské trhy na Tylově náměstí, neboli trhy Tylák, se pořádají od března do listopadu. Otevírací doba je od 9:00 do 16:00, čtyřikrát do týdne, a to v úterý, středu, čtvrtek a pátek. O státních svátcích trhy nefungují. Trhy Tylák mají velmi dobrou dopravní 29

dostupnost, podél celého Tylova náměstí je možnost parkování a trhy se nacházejí v těsné blízkosti tramvajové zastávky a stanice metra I. P. Pavlova. Tržní řád hlavního města Prahy pro farmářské trhy na Tylově náměstí vymezuje 633m2 průchozích cest parku, mimo zatravněné plochy. Maximální počet stánků je tržním řádem stanoven na 14 a tato kapacita je maximálně využita 15 prodejci, protože je jeden ze stánků využit 2 prodejci. Počet osob prodávajících na trhu byl pozorováním určen na 20. Žádný chladící vůz se na tomto trhu nevyskytuje Provozovatel farmářských trhů nezřizuje speciální občerstvovací zóny se stoly nebo místy na sezení. Tylovo náměstí je však samo o sobě vybaveno městskými lavičkami. Sociální zařízení jsou pro prodejce zřízena dvě, mimo prostor trhů. Sociální zařízení je zvlášť pro muže a pro ženy. Čerstvé ovoce a zelenina na farmářském trhu na Tylově náměstí nabízí celkem tři stánky. Dva farmáři nabízí ovoce i zeleninu, jeden je specializován na zeleninu. Všichni prodejci pocházejí ze Středočeského kraje. Při srovnávání nabídky ovoce a zeleniny na tržišti s tabulkou sezónnosti, která je v příloze 1 a v příloze 2 jsem došel k závěru, že všechno nabízené ovoce a zelenina bylo sezónní. Tabulka 4: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Tylově náměstí Tylovo náměstí, Praha 2 Zboží

Ano

Zelenina Ovoce

Ne

Počet prodejců

Dodržení sezónnosti



3





2



Zdroj: vlastní zpracování Farmářský trh na Tyláku se dá zařadit se svými 15 prodejními místy mezi menší trhy. Jelikož se jedná o menší trh, i sortiment je zde značně omezený. Na trhu pořídí zejména spotřebitelé vyhledávající sezónní ovoce a zeleninu nebo čerstvé sladké, i slané pečivo. Z živočišných výrobků jsou v nabídce pouze uzenářské výrobky, na trhu neuspějí zákazníci vyhledávající maso, ryby nebo mléko a mléčné výrobky. Stánky se zahraničním zbožím, s ořechy a kořením, mohou vyhledávat spotřebitelé, kteří nechtějí toto zboží kupovat v

30

supermarketu, ale od prodejce s prověřenými dodavateli a vyššími nároky na kvalitu. K občerstvení je k dispozici pouze stánek s čerstvou kávou. Všechny druhy sortimentu a počet jeho prodejců na Tylově náměstí je k nahlédnutí v tabulce 5. Tabulka 5: Zboží a počet jeho prodejců na Tylově náměstí Tylovo náměstí, Praha 2 Zboží Pečivo

Maso a masné výrobky

Ryby

Mléko a mléčné výrobky

Nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje

Ostatní

Druh Slané Sladké Hovězí Vepřové Drůbež Zvěřina Uzeniny Sladkovodní Mořské Mořské plody Mléko Sýry Jogurty Tvarohy Mošt Bylinné čaje Sirupy Káva Víno bílé Víno červené Víno šumivé Pivo Cider Med Bylinky Rukodělné výrobky Houby Ořechy a sušené ovoce Zákusky Vejce Džemy Květiny Koření 31

Ano  

Ne

Počet prodejců 2 1

    

1

       

1

   

1 1

   

1 1 1

  

2 2

  

1

   

1 1



Olej Těstoviny Jídlo Nápoje

Občerstvení

1

  

1

Zdroj: vlastní zpracování Zboží prodávané na farmářském trhu na Tylově náměstí je z 80% českého původu a je zastoupeno pouze čtyřmi českými kraji. Největší podíl má hlavní město Praha, stejně s krajem Středočeským, dohromady dvě třetiny nabízeného zboží. Veškeré ovoce a zelenina pochází ze Středočeského kraje, čímž je zajištěna čerstvost a rychlé dodání. Naprostá většina slaného i sladkého pečiva pochází taktéž z hlavního města Prahy, tudíž se jedná o čerstvé produkty. Zbylí čeští prodejci pochází z Plzeňského a Jihomoravského kraje, s podílem 6,7%. Podíl zahraničního zboží je 20%, což je ve srovnání s ostatními farmářskými trhy v Praze velký podíl. Zahraničními produkty jsou exotická koření a ořechy, produkty, které se v České republice nedají vypěstovat nebo vyrobit, což mohou ocenit spotřebitelé, kteří nedůvěřují kvalitě zboží ze supermarketů a jiným subjektům nabízejících zahraniční zboží. Zahraniční zboží dle údajů prodejce pochází od prověřených dodavatelů. Tato data jsou znázorněna v grafu 2. Graf 2: Původ sortimentu farmářského trhu na Tylově náměstí

Původ sortimentu farmářského trhu na Tylově náměstí 33.3% 33.3% 20.0%

Zdroj: vlastní zpracování

32

Množství sortimentu (v %) Zlínský kraj

Moravskoslezs…

Jihočeský kraj

Pardubický kraj

kraj Vysočina

Olomoucký kraj

Královéhradec…

Karlovarský kraj

Liberecký kraj

Ústecký kraj

6.7%

Jihomoravský…

Plzeňský kraj

Zahraniční

Středočeský kraj

6.7%

Praha

35.0% 30.0% 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0%

2.4. Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad Farmářský trh zvaný Jiřák je pořádán na části náměstí Jiřího z Poděbrad, před Základní školou náměstí Jiřího z Poděbrad, v těsné blízkosti kostelu Nejsvětějšího Srdce Páně. Dopravně je lokalita snadno dostupná, v bezprostřední blízkosti je tramvajová zastávka a stanice metra linky A Jiřího z Poděbrad. Tyto farmářské trhy začínaly v září roku 2010 se sedmnácti stánky. Pořadatelem je již od počátku zapsaný spolek Archetyp (dříve občanské sdružení) a spoluorganizátorem je městská část Praha 3. Městská část Praha 3 je smluvně zavázána k zajištění prodejních stánků a spolek Archetyp je smluvně zavázán, že pronájem jednoho stánku na prodejní den nepřesáhne sumu 1000 Kč. V prvních letech založení trhů na Jiřáku byl trh pořádán dvakrát týdně – ve středu a v sobotu. Nyní je pořádán čtyřikrát do týdne – ve středu, čtvrtek, pátek a v sobotu. Středa až pátek je otevírací doba od 8:00 do 18:00, v sobotu od 8:00 do 14:00. Trhy navštíví ve všední den 2000 lidí a v sobotu až 4000 návštěvníků. Sezóna těchto trhů začíná již v lednu, tím jsou ve srovnání s ostatními pražskými farmářskými trhy raritou. Tržní řád hlavního města Prahy pro pořádání farmářských trhů na Jiřáku nyní vymezuje prostor o výměře 158m2, na kterém je umístěno 22 stánků, poskytnutých městskou částí Prahy 3. Všech 22 stánků je plně využito 32 farmářskými prodejnami. Stánky nepokrývají celou plochu 158m2, část plochy totiž zabírají stánky s občerstvením, provizorní prodejní místa, nebo pojízdné prodejny (dodávky), které díky možnosti chlazení vyhovují prodejcům masa a uzenin. Těchto prodejen je zde 11, čímž celkový počet prodejen stoupá na 43. Náměstí Jiřího z Poděbrad je samo o sobě vybaveno lavičkami, přímo na trzích nalezneme další prostor na sezení včetně stolů u stánků s občerstvením. Počet míst k sezení je 18, rozdělených mezi 3 stoly. Sociální zařízení je na trhu dostupné pro prodejce i pro veřejnost. Na trhu jsou dvě mobilní toalety, z nichž jedna odemčená slouží pro veřejnost a druhá zamčená na visací zámek slouží pro prodejce, kteří mají přístup ke klíči. Počet prodejců na jednu mobilní toaletu je 48, z toho 23 žen a 25 mužů. Přístupná je také mobilní umývárna s vlastním zásobníkem vody, tekutým mýdlem, papírovými ručníky a odpadkovým košem.

33

Stánky s ovocem a zeleninou jsou na Jiřáku největší a mají nejvíc zboží. Všichni prodejci pocházejí ze Středočeského kraje. Prodejců ovoce a zeleniny je celkem pět. Dva stánky se speciálním prodejem zeleniny, jeden pouze s ovocem a dva stánky jsou kombinované s ovocem a zeleninou. Z pozorování vyplynulo, že všichni prodejci nabízejí pouze sezónní zeleninu i ovoce. Prodej ovoce a zeleniny na farmářském trhu na náměstí Jiřího z Poděbrad je znázorněn v tabulce 6. Tabulka 6: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Náměstí Jiřího z Poděbrad Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3 Zboží

Ano

Zelenina Ovoce

Ne

Počet prodejců

Dodržení sezónnosti



4





3



Zdroj: vlastní zpracování Ačkoliv farmářský trh na náměstí Jiřího z Poděbrad nepatří mezi velké trhy v Praze, svým sortimentem by měl být pro běžného zákazníka zcela dostačující. V porovnání s velkými pražskými trhy sice nabízí méně sortimentu, ale na druhou stranu je trh provozován čtyřikrát do týdne, což není zcela obvyklé. Na farmářském trhu Jiřího z Poděbrad mohou zákazníci nakoupit všechny druhy masa a uzeniny českého původu a to od více prodejců. Sladké i slané pečivo mohou zákazníci přímo na stánku ochutnat a přesvědčit se o tom, zda je čerstvé a chutné. Mléčné výrobky jsou z českého mléka a nabízí je rovněž vícero farmářů. Ostatní výrobky nejsou na trhu v takovém zastoupení jako výše jmenované, ale jedná se taktéž o kvalitní výrobky s použitím českých surovin. Stánky s občerstvením nabízí teplé i studené pokrmy a nápoje. Ráno jsou nabízeny snídaně ve formě sendvičů, míchaných domácích vajíček nebo koláčů. K obědu si návštěvníci mohou dát hamburger z českého hovězího masa v domácí housce, čerstvou pastu, nebo třeba halušky. Pro zákazníky stánků s občerstvením je vytvořen prostor na sezení. Všechen sortiment, občerstvení a počet prodejců je v tabulce 7.

34

Tabulka 7: Zboží a počet jeho prodejců na náměstí Jiřího z Poděbrad Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3 Zboží

Druh Slané Pečivo Sladké Hovězí Vepřové Maso a masné Drůbež výrobky Zvěřina Uzeniny Sladkovodní Ryby Mořské Mořské plody Mléko Sýry Mléko a mléčné výrobky Jogurty Tvarohy Mošt Bylinné čaje Nealkoholické nápoje Sirupy Káva Víno bílé Víno červené Alkoholické Víno šumivé nápoje Pivo Cider Med Bylinky Rukodělné výrobky Houby Ořechy a sušené ovoce Zákusky Ostatní Vejce Džemy Květiny Koření Olej Těstoviny Jídlo Občerstvení Nápoje Zdroj: vlastní zpracování

Ano        

Ne

Počet prodejců 4 3 2 2 1 1 4 1

    

5 5 2 

 

1 1 

         

1 1 1 1 1 1 1 6 2 1



1

 

1 1 



2  

  

35

2 3 4

Původ sortimentu farmářského trhu na náměstí Jiřího z Poděbrad je ze sta procent český, jak je znázorněno v grafu 3. Více než polovina sortimentu (56,5%) pochází z hlavního města Prahy a ze Středočeského kraje, čímž je splněn požadavek kodexu farmářských trhů na místní původ potravin. Naprostá většina ovoce a zeleniny, u kterých jsou kladeny největší požadavky na lokální původ, pochází ze Středočeského kraje. Po Praze a Středočeském kraji je nejvíce sortimentu z kraje Ústeckého (10%) a z Libereckého (7,5%). Karlovarský, Královéhradecký, Olomoucký kraj a kraj Vysočina mají podíl 5% a podíl 3% má kraj Plzeňský a Pardubický. Ze zbylých krajů České republiky se na farmářském trhu nenachází žádné produkty. Graf 3: Původ sortimentu farmářského trhu na náměstí Jiřího z Poděbrad

Původ sortimentu farmářského trhu na náměstí Jiřího z Poděbrad

Zlínský kraj

Jihomoravský kraj

Moravskoslezský…

Množství sortimentu (v %) Jihočeský kraj

Pardubický kraj

Plzeňský kraj

kraj Vysočina

Olomoucký kraj

Královéhradecký…

Karlovarský kraj

Liberecký kraj

Ústecký kraj

Středočeský kraj

Praha

45.0% 38,5% 40.0% 35.0% 30.0% 20.9% 25.0% 20.0% 15.0% 9.3% 7.0%4.7% 4.7% 4.7% 10.0% 4.7% 3% 3% 5.0% 0.0%

Zdroj: vlastní zpracování

2.5. Farmářské trhy na Vítězném náměstí Farmářské trhy na tzv. Kulaťáku v Dejvicích se konají každoročně již od roku 2010. Tyto farmářské trhy byly jedny z prvních v celé České republice. Jsou také jedny z největších, jak velikostí, tak počtem návštěvníků, který se odhaduje denně na 5 – 6 tisíc. Pořadatelem trhů je zapsaný spolek Farmářské trhy a městská část Praha 6. Vysoká návštěvnost a oblíbenost těchto trhů dala pořadatelům podnět k založení dalších farmářských trhů na Praze 6 v Petřinách. 36

Trhy jsou pořádány každoročně od konce února do prosince jednou týdně, vždy v sobotu od 8 do 14 hodin. Prostor pro pořádání trhů je vymezen kruhovým objezdem na Vítězném náměstí a komunikacemi Evropská, Šolinova a Jugoslávských partyzánů. Tržní řády hlavního města Prahy pro trhy na Kulaťáku vymezují 1000 m2, na kterých může být až 100 prodejních míst. Farmářské trhy na Vítězném náměstí jsou doopravdy místem k setkávání lidí. Trhy působí příjemnou atmosférou, návštěvníci nakupují a hodují, k tomu všemu zde hraje živá muzika. Je zde zajištěna velká relaxační zóna a pro rodiče s dětmi je přístupný dětský koutek. Dopravní dostupnost je velmi dobrá, parkování je možné v těsné blízkosti trhů. Na trhy se dá dostat městskou hromadnou dopravou, a to metrem linky A na zastávku Dejvická, tramvají nebo autobusem. Maximální počet prodejních stánků je v tržních řádech stanoven na 100. Tento počet je maximálně využit. Počet prodejen je celkově 104 - 100 prodejních stánků a 4 pojízdné řeznické prodejny. Počet prodejců je 150 celkem, 76 mužů a 74 žen. Občerstvení je na Kulaťáku poskytováno 16 stánky s jídlem a pitím. Teplá jídla jsou vařena z kvalitních surovin, někdy dokonce přímo z trhu a je zde k ochutnání řada specialit z celého světa. Při konzumaci tohoto občerstvení mohou zákazníci využít zónu na stolování a sezení. Nachází se zde 10 velkých stolů pro 6 osob a řada dalších laviček na sezení. Sociální zařízení je pro prodejce zajištěno. Zařízení jsou celkem tři a jsou situovány podél prostoru, kde se trhy pořádají. Dvě sociální zařízení jsou určeny pro prodejce a jedno pro veřejnost. Na jedno sociální zařízení připadá celkem 75 prodejců, z toho 38 mužů a 37 žen. Na Vítězném náměstí je osm stánků s ovocem a zeleninou. Dva prodejci prodávají pouze zeleninu, dva pouze ovoce a čtyři stánky jsou kombinované. Všechno ovoce i zelenina má český původ. Ze srovnání s tabulkami v příloze 1 a v příloze 2 vyplývá, že prodávané ovoce a zelenina jsou sezónní.

37

Tabulka 8: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Vítězném náměstí Vítězné náměstí, Praha 6

Zboží

Ano

Zelenina

 

Ovoce

Ne

Počet prodejců

Dodržení sezónnosti

6

 

4

Zdroj: vlastní zpracování Zboží na Kulaťáku jistě uspokojí i velmi náročné spotřebitele. Na tomto trhu je k dostání celá škála zboží, které lze na farmářských trzích nabízet. Výhodou je, že většina položek sortimentu není k dostání pouze od jednoho prodejce. Spotřebitel takto může porovnat kvalitu jednotlivého zboží. Nabídka občerstvení je široká a zahrnuje studené i teplé nápoje, jídla česká i zahraniční, například foie gras, čerstvou pastu, pokrmy ze Srí Lanky a další. Pokrmy dle zahraničních receptur jsou připravovány z českých surovin, tudíž farmářské trhy splní požadavek kodexu farmářských trhů na lokálnost prodávaného zboží. Jednotlivé druhy zboží a počty jejich prodejců na farmářském trhu Kulaťák jsou v tabulce 9.

Tabulka 9: Zboží a počet jeho prodejců na Vítězném náměstí Vítězné náměstí, Praha 6 Zboží Pečivo

Maso a masné výrobky

Ryby Mléko a mléčné výrobky

Druh Slané Sladké Hovězí Vepřové Drůbež Zvěřina Uzeniny Sladkovodní Mořské Mořské plody Mléko Sýry Jogurty

Ano         

Ne

Počet prodejců 10 9 5 4 2 2 11 2 2

    38

5 11 4

Nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje

Ostatní

Občerstvení

Tvarohy Mošt Bylinné čaje Sirupy Káva Víno bílé Víno červené Víno šumivé Pivo Cider Med Bylinky Rukodělné výrobky Houby Ořechy a sušené ovoce Zákusky Vejce Džemy Květiny Koření Olej Těstoviny Jídlo Nápoje

             

1 6 2 3 1 5 4 3 4 2 4 5 2 1



1

        

6 2 4 6 2 2 2 12 4

Zdroj: vlastní zpracování Naprostá většina sortimentu prodávaného na farmářském trhu na Vítězném náměstí pochází z České republiky. Pouze 1,9% prodávaného sortimentu je zahraniční a tím jsou mořské ryby, které samozřejmě nemohou mít lokální původ, ale zákazníci o ně mají zájem. Největší podíl má hlavní město Praha, zastupuje téměř polovinu všech produktů. Následuje Středočeský kraj s 19,2%, ze kterého nejčastěji pochází ovoce, zelenina a mléčné výrobky. Větší zastoupení mají ještě kraje Jihočeský a Ústecký s 5,8%. Ostatní kraje mají menší podíl než 4% a kraje Olomoucký a Pardubický není zastoupen vůbec. Procentuální zastoupení původu produktů je znázorněno v grafu 4.

39

Graf 4: Původ sortimentu farmářského trhu na Vítězném náměstí

Původ sortimentu farmářského trhu na Vítězném náměstí Množství sortimentu (v %)

49.0%

19.2%

Olomoucký kraj

Pardubický kraj

Moravskoslezsk…

Královéhradeck…

Liberecký kraj

Zahraniční

Zlínský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Ústecký kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

5.8% 5.8% 3.8% 3.8% 2.9% 2.9% 1.9% 1.9% 1.0% 1.0% 1.0%

Praha

60.0% 50.0% 40.0% 30.0% 20.0% 10.0% 0.0%

Zdroj: vlastní zpracování

2.6. Farmářské trhy na Černém Mostě Farmářský trh Černý Most je pořádán každý pátek na konečné stanici metra B, na Praze 14. Prostor vymezený pro pořádání trhů je mezi stanicí metra a ulicí Bryksova, v blízkosti obchodního centra Černý Most. Trh, spolu s trhem na Rajské Zahradě, zásobuje především severovýchod Prahy, hlavně sídliště Černý Most II. Provozní doba trhů je každý týden v pátek mezi 10 a 19 hodinou. Dopravní dostupnost na trh je velmi dobrá, vedle konečné stanice metra Černý Most se trhy nachází v těsné blízkosti autobusového terminálu, kde jezdí pražské i meziměstské spoje. Provozovatelem je zapsaný spolek Pod platany, zřizovatelem je městská část Praha 14. Spolek Pod platany byl založen roku 2010 jako občanské sdružení. Spolek se podílel na pořádání prvních velkých farmářských trhů v Praze na Vítězném náměstí, založil Karlínské farmářské trhy, trhy na Spořilově a trhy pro Prahu 14 na Černém Mostě a Rajské Zahradě. Spolek Pod platany je členem Asociace farmářských tržišť, tudíž všechny jím pořádané trhy podléhají kodexu asociace. Pro farmářské trhy je v tržním řádu města Prahy vymezeno 500m2, na kterých může být rozloženo až 20 stánků. Tato kapacita je na Černém Mostě maximálně vyčerpána. Počet 40

prodejních míst je 27, z toho 20 stánků a 7 pojízdných prodejen. Počet prodejců na trhu je celkem 31. Pro konzumaci pokrmů a nápojů a pro odpočinek je trh vybaven stoly a lavicemi pro 10 osob. Sociální zařízení přímo na trzích je k dispozici pouze pro prodejce, pro veřejnost je toaleta k dispozici ve vestibulu terminálu a metra. Pro prodejce je k dispozici jedna mobilní toaleta sloužící 31 prodejcům. Z 31 prodejců je 16 žen a 15 mužů. Farmářské trhy na Černém Mostě se dají svým počtem prodejních míst zařadit mezi trhy menší velikosti, i přesto mají však velký výběr ovoce a zeleniny. Ovoce a zeleninu prodávají na Černém Mostě tři prodejci, dva stánky jsou kombinované a jeden je jen se zeleninou. Tyto tři stánky jsou na celém trhu bezkonkurenčně největší a mají velký výběr. Všechny produkty pochází z České republiky, ze Středočeského kraje a hlavního města Prahy. Z pozorování vyplynulo, že všechno ovoce i zelenina jsou sezónní. Prodej ovoce a zeleniny je znázorněn v tabulce 10. Tabulka 10: Prodej a sezónnost ovoce a zeleniny na Černém Mostě Černý Most, Praha 14 Zboží

Ano

Zelenina Ovoce

Ne

Počet prodejců

Dodržení sezónnosti



3





2



Zdroj: vlastní zpracování I přes omezený rozsah 27 prodejních míst mají farmářské trhy poměrně širokou nabídku. Na trzích je kvalitní nabídka základních potravin, jako je pečivo, maso, mléčné výrobky, ovoce a zelenina. Ke koupi nejsou doplňující produkty, které jsou obvykle k dostání pouze na velkých farmářských trzích, např. na Vítězném náměstí nebo na Rašínově nábřeží. Farmářské trhy na Černém Mostě spadají pod Asociaci farmářských tržišť, tudíž by se měly řídit standardy asociace, zákazníci tudíž nemusí mít starost o kvalitu produktů, která musí být provozovatelem prověřována. Z občerstvení je na trhu k dostání pouze čerstvá káva, zakoupené produkty je však možno konzumovat přímo na trhu, protože občerstvovací zóna je na trzích přístupná. Přehled

41

sortimentu, jenž se prodává na farmářském trhu Černý Most, je v tabulce 11, společně s počtem prodejců, nabízejících toto zboží. Tabulka 11: Zboží a počet jeho prodejců na Černém Mostě Černý Most, Praha 14 Zboží Pečivo

Maso a masné výrobky

Ryby

Mléko a mléčné výrobky

Nealkoholické nápoje

Alkoholické nápoje

Ostatní

Druh

Ano

Slané Sladké Hovězí Vepřové Drůbež Zvěřina Uzeniny Sladkovodní Mořské Mořské plody Mléko Sýry Jogurty Tvarohy Mošt Bylinné čaje Sirupy Káva Víno bílé Víno červené Víno šumivé Pivo Cider Med Bylinky Rukodělné výrobky Houby Ořechy a sušené ovoce Zákusky Vejce Džemy Květiny Koření Olej 42

Ne

      

Počet prodejců 2 2 3 2 1 1 2

    

1 1  



1  

    

1 1 1 1 1 

  

1 3 2  

 

1 1 



1 



1



Těstoviny Jídlo Nápoje

Občerstvení

1 



1

Zdroj: vlastní zpracování V grafu 5 je znázorněno, že na těchto trzích je zastoupeno 8 českých krajů, největší podíl má hlavní město Praha a to 37,1%. Druhé místo zajímá Středočeský kraj s 18,5%. Plzeňský a Jihočeský kraj mají po 7,4% a kraje Karlovarský, Ústecký, Pardubický a kraj Vysočina mají 3,7%. Zbylé kraje České republiky v nabídce nejsou zastoupeny. Podíl zahraničních výrobků je 14,8%, což je ve srovnání s ostatními trhy větší podíl. Produkty s původem ze zahraniční jsou zejména rukodělné výrobky a různé druhy olejů. Rukodělnými výrobky byly polské proutěné koše a nábytek. Graf 5: Původ sortimentu na farmářském trhu Černý Most

Původ sortimentu na farmářském trhu Černý Most 37.1%

18.5% 14.8%

Zdroj: vlastní zpracování

43

Královéhradecký…

Zlínský kraj

Moravskoslezský…

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Liberecký kraj

kraj Vysočina

Pardubický kraj

Ústecký kraj

3.7% 3.7% 3.7% 3.7%

Karlovarský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Zahraniční

Středočeský kraj

7.4% 7.4%

Praha

40.0% 35.0% 30.0% 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0%

Množství sortimentu (v %)

2.7. Vyhodnocení analýzy V této kapitole jsou uvedena a srovnána zjištěná data o analyzovaných farmářských trzích a jejich nabídce. Počtem stánků je největší farmářský trh na Rašínově nábřeží se svými 115 stánky. Jako jediný nemá plně obsazenou kapacitu, přesto je stále největší. Na druhém místě je farmářský trh na Vítězném náměstí v Dejvicích se 104 stánky. I když je trh na Vítězném náměstí menší než na Rašínově nábřeží, sortiment mají oba trhy podobný a uspokojí i ty nejnáročnější spotřebitele. Tyto dva trhy se počtem stánků dají zařadit mezi trhy velké. Třetím největším je farmářský trh na náměstí Jiřího z Poděbrad se 43 stánky. I když není tento trh ve srovnání s předchozími ani poloviční, nabízí velkou část jejich sortimentu. Počtem stánků a nabídkou se dá farmářský trh na náměstí Jiřího z Poděbrad popsat jako střední. Čtvrté místo patří farmářskému trhu na Černém Mostě, kde je 27 prodejních míst. Tento trh bych již zařadil do skupiny trhů malých, jak co se týče prodejních míst, tak co se týče sortimentu. Nejmenší trh je na Tylově náměstí s 15 prodejními místy. Na tomto trhu se již značně projevuje snížená kapacita prodejních míst. Sortiment je zde ve srovnání s ostatními trhy značně omezený. Jako velmi pozitivní hodnotím sezónnost prodávaného ovoce a zeleniny. Při analýze jsem porovnával nabízené ovoce a zeleninu s vypracovanou tabulkou sezónnosti. Sezónní ovoce a zeleninu nabízely všechny trhy. Přínosným atributem farmářských trhů je fakt, že zákazníci mohou nakupovat produkty, které jsou ve srovnání s jinou formou prodeje čerstvější a tím i chutnější. Jediné zjištění nabídky nesezónního produktu bylo na Rašínově nábřeží, kde byly prodávány sicilské pomeranče. Všechno ostatní ovoce bylo české a sezónní. Výhradní prodej sezónních produktů je dle mého názoru jedna z hlavních vlastností, kterou by měly farmářské trhy splňovat. Úroveň nabídky ovoce a zeleniny na všech farmářských trzích byla vysoká. Rozsah nabídky farmářských trhů je ve velké míře závislý na počtu prodejních míst. Velké trhy, jako např. trhy na Rašínově nábřeží a na Vítězném náměstí, mají velmi širokou nabídku. K dostání jsou na nich všechny běžné potraviny, spektrum produktů je dále rozšířeno o řadu méně obvyklých potravin a výrobků. Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad jsem vyhodnotil jako středně velké tržiště. Tomu také odpovídá nabídka, pro 44

běžného spotřebitele jistě uspokojující. Vzhledem k malému počtu prodejních míst na Tylově náměstí a Černém Mostě se dá rozsah nabídky popsat jako základní. Na malých trzích jsou k dostání základní potraviny jako pečivo, ovoce a zelenina nebo uzeniny. Vzhledem k významně odlišné velikosti zkoumaných trhů se pochopitelně spektrum prodávaného zboží liší, nabídku však lze hodnotit u všech jako kvalitní. Jednou z myšlenek farmářských trhů je prodej regionálních potravin, proto jsem v analýze zkoumal zastoupení jednotlivých krajů České republiky a případný podíl zahraničních produktů. Velmi pozitivně hodnotím, že zastoupení hlavního města Prahy je největší u všech farmářských trhů. Druhé místo vždy zaujal kraj Středočeský. Ostatní kraje České republiky by podle mého názoru měly sortiment pouze doplňovat a analýza ukázala, že tomu tak je. Jako poněkud problémové lze hodnotit zastoupení zahraničního zboží na Tylově náměstí a Černém Mostě. Farmářské trhy na Tylově náměstí mají podíl zahraničního zboží 20%, na Černém Mostě 14,8%. Ostatní trhy mají zastoupení zahraničního zboží v rozsahu doporučeném Asociací farmářských trhů. Problematikou zahraničních produktů se dále zabývám v návrhové části. Na všech trzích jsem posuzoval také úroveň hygieny - sociální zařízení, jeho dostupnost pro prodejce a veřejnost a vyhodnotil jsem počet prodejců na jedno sociální zařízení. Šetřením na místě jsem zjistil, že pro prodejce je sociální zařízení dostupné na všech trzích. Počet prodejců na jednu toaletu je největší na farmářských trzích na Vítězném náměstí. Na jedno sociální zařízení zde připadá 75 prodejců – 38 mužů a 37 žen. Jediné trhy, kde jsou toalety rozděleny pro muže a ženy, jsou na Tylově náměstí. Umývárna je dostupná pouze na Tylově náměstí a na náměstí Jiřího z Poděbrad. Touto problematikou se rovněž zabývám dále v návrhové části. Na každém farmářském trhu jsem také zkoumal existenci občerstvovací zóny, počet stolů a míst k sezení. V tomto ohledu nemají farmářské trhy na Vítězném náměstí konkurenci. Na Vítězném náměstí je 10 velkých stolů a 60 míst k sezení, další místa na sezení jsou na lavičkách v areálu tržiště. Příjemnou atmosféru zde zajišťuje také živá hudba. Druhý velký trh na Rašínově nábřeží nemá míst k sezení ani polovinu. Toto zjištění mi dalo další podnět pro zpracování doporučení v návrhové části.

45

Na podkladě výsledků analýzy lze přistoupit k vyhodnocení stanovených hypotéz v následující kapitole.

2.8. Vyhodnocení hypotéz Pro svoji bakalářskou práci jsem stanovil celkem tři hypotézy. H1: Předpokládám, že na všech zkoumaných farmářských trzích je nabízeno sezónní ovoce a zelenina. Hypotéza č. 1 se potvrdila, všechny zkoumané farmářské trhy doopravdy nabízí sezónní ovoce a zeleninu. H2: Předpokládám, že alespoň 60% analyzovaných farmářských trhů bude mít kapacitu prodejních míst plně obsazenou. Jediné tržiště, které nemá plně obsazenou kapacitu, je na Rašínově nábřeží. 80% mnou zkoumaných trhů má plně obsazenou kapacitu prodejních míst. Hypotéza č. 2 se taktéž potvrdila. H3: Předpokládám, že alespoň polovina zkoumaných farmářských trhů bude mít nejvyšší podíl nabízeného sortimentu původem ze Středočeského kraje. Hypotéza č. 3 byla vyvrácena. Středočeský kraj měl největší podíl pouze na jednom zkoumaném farmářském trhu (společně s krajem hlavní město Praha).

46

3. Návrhová část Zhodnocením analytické části bakalářské práce je možno dospět ke konkrétním návrhům pro jednotlivé farmářské trhy. Úkolem této kapitoly je poskytnout vhodná doporučení pro mapované farmářské trhy, jimiž byly trhy: na Rašínově nábřeží, na Tylově náměstí, na náměstí Jiřího z Poděbrad, na Vítězném náměstí a na Černém Mostě. Níže uvedená doporučení vychází z výsledků provedené analýzy na farmářských trzích. První návrh vychází ze zjištěného počtu prodávaného zahraničního zboží. Tento návrh se netýká farmářského trhu na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde nebyl zjištěn žádný prodejce zahraničního sortimentu. Farmářské trhy na Tylově náměstí mají podíl zahraničního zboží podle analýzy 20%, trhy na Černém Mostě 14,8%, trhy na Rašínově nábřeží 7% a na Vítězném náměstí 1,9%. Vyšší podíl zahraničního zboží obecně vzbuzuje nedůvěru, farmářské trhy by podle mého názoru měly být záležitostí čistě produkce České republiky. Zahraniční zboží je s největší pravděpodobností nakupováno přes mezičlánek, čímž se z prodejce stává překupník. Na farmářských trzích by se překupníci neměli podle mého názoru vůbec vyskytovat. Farmářské trhy jsou symbolem lokálnosti a regionality potravin, která je v dnešní době trendem při výběru potravin a vnímá je takto nejen veřejnost, ale i profesionálové v gastronomii. Označení trhů jako místo s nabídkou čistě českých surovin vyvolává u návštěvníků nejen pocit důvěryhodnosti a čerstvosti, ale i iniciativu podpory vlastního regionu a státu, což je v současnosti prioritou mnohých zemí. Tento problém úzce souvisí s tím, že kodex farmářských trhů povoluje podíl zahraničního zboží 10%. Doporučoval bych, aby byl kodex farmářských trhů změněn a zahraniční zboží bylo na farmářských trzích zcela zakázáno a prodejci by museli prokázat původ všeho prodávaného zboží. Tímto krokem by byla zajištěna větší čerstvost prodávaných produktů a zákazníci by mohli získat k prodejcům ještě větší důvěru. S regionálním původem zboží souvisí můj druhý návrh, kterým je požadavek na ještě vyšší procentuální podíl z místní produkce hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Postupným zvyšováním tohoto podílu by se zajistila vyšší lokálnost a tedy i čerstvost prodávaných potravin. Tento návrh se nejvíce dotýká farmářských trhů na Černém Mostě a na náměstí Jiřího z Poděbrad, ale všechny mapované farmářské trhy mají potenciál 47

k dalšímu růstu v tomto směru. Návrh ovšem neplatí jen pro v této práci mapované trhy, ale pro farmářské trhy s vysokým podílem zboží z ostatních krajů v rámci celé České republiky. Provozovatelé farmářských trhů by měli upřednostňovat prodejce z toho kraje, ve kterém se trhy pořádají. Toto opatření by prodejcům ušetřilo náklady na převoz zboží z jednoho kraje do druhého a tím by prodejci mohli svoje zboží prodávat o ušetřené náklady levněji, nebo realizovat vyšší zisk. Uskutečnění tohoto návrhu by dále přispělo ke spokojenosti jak na straně zákazníků, tak na straně prodejců. Třetí návrh je zaměřen na hygienu a sociální zařízení na farmářských trzích. Sociální zařízení jsou pro prodejce k dispozici na všech mapovaných farmářských trzích. Oddělené sociální zařízení zvlášť pro muže a ženy je k dispozici jen na farmářském trhu na Tylově náměstí, na všech ostatních jsou toalety společné. Z hygienických, i společenských důvodu bych doporučoval toalety oddělit zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Další doporučení ohledně sociálních zařízení směřuji zejména na farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad a na trhy na Vítězném náměstí, kde bych doporučil zřízení další toalety, jelikož podíl osob na jedno sociální zařízení je zde příliš velký. Denně větší farmářské trhy navštíví až několik tisíc lidí. Vzhledem k tomuto počtu návštěvníků považuji jedinou toaletu pro veřejnost za absolutně nevyhovující. Dostatečné pohodlí a hygiena návštěvníků farmářských trhů by měla být prioritou všech organizátorů farmářských trhů. V případě jakýchkoliv nedostatků v přístupnosti či počtu toalet zákonitě vzniká u zákazníků pocit nespokojenosti. Společné sociální zařízení pro obě pohlavní pak tento pocit může dále umocňovat. Zásadní problém vidím v počtu umýváren, které jsou k dispozici jen na farmářských trzích na náměstí Jiřího z Poděbrad a na Tylově náměstí, na všech zkoumaných farmářských trzích není umývárna dostupná, což může na návštěvníky působit negativním až odpuzujícím dojmem. Ještě více do popředí vystupuje požadavek na vybavení umývárnou v případě prodejců potravin, jejichž nedostatečná hygiena může vést ke ztrátě zájmu zákazníků o zakoupení zboží či občerstvení. Poslední návrh se týká farmářských trhů na Rašínově nábřeží, které patří v Praze k nejnavštěvovanějším. Přesto, že tržiště v prodejní den navštíví přibližně 6000 lidí, je zde zřízeno jen 30 míst k sezení. Koncentrace návštěvníků je na tomto tržišti tak vysoká, že kolem prodejních stánků i v dalších prostorech trvale proudí davy lidí. Návštěvník, který se 48

chce v klidu občerstvit, musí buď čekat, dokud se nějaké místo k sezení neuvolní, nebo se musí odebrat do míst s menší koncentrací lidí. V takovém případě je ovšem nucen se zakoupeným občerstvením uhýbat před stále se pohybujícím davem návštěvníků, přičemž konzumace ve stoje je často problematická a nepohodlná. V takové situaci část zákazníků raději odchází mimo prostor trhů a ztrácí tím kontakt s jeho atmosférou, s prodejci i ostatními návštěvníky. Dostatečný počet a správně situovaná místa k posezení by udržel návštěvníka v prostoru trhu a poskytoval by možnost oddechu. Po takovém odpočinku by návštěvník neztratil chuť vrátit se zpět a realizovat další nákupy. Počet míst k sezení bych doporučil minimálně dvojnásobný, než je nyní a situoval bych občerstvovací zónu na obě strany té části trhu, kde se stávající občerstvení nachází.

49

ZÁVĚR V této práci jsem se zabýval farmářskými trhy. Toto téma je v dnešní době velmi aktuální, jelikož se jedná o progresivní trend v nakupování potravin. Lidé kladou čím dál větší nároky na kvalitu potravin a čím dál více přemýšlí nad výběrem potravin a nad svoji stravou. Farmářské trhy již od roku 2009 nabízejí kvalitní produkty lokálního původu a tato forma prodeje se stále setkává s úspěchem. Práce je rozdělena do třech hlavních částí: teoretické, analytické a návrhové. V teoretické se zabývám historií pražských trhů, čímž čtenáři poskytuji informace o předchůdcích dnešních farmářských trhů, kterými se zabývám v další kapitole teoretické části. Poskytuji informace o asociaci farmářských trhů, dalších formách prodeje farmářských produktů a o legislativě spojené s prodejem na trzích. V analytické části jsou rozebrána mapovaná farmářská tržiště a vyhodnocena jednotlivá kritéria analýzy. V návrhové části se zabývám doporučeními pro mapovaná farmářská tržiště. Jako cíl práce jsem stanovil zpracování analýzy vybraných farmářských trhů na základě předem stanovených kritérií. Těmito kritérii byly základní informace o vybraných farmářských trzích, počet prodejních míst, vybavení farmářských trhů, nabídka a její původ. Pro práci byly stanoveny tři hypotézy. První dvě hypotézy byly potvrzeny, hypotéza H3 byla vyvrácena. Cíl práce se mi podařilo naplnit. Největší těžkosti mi působil nedostatek odborné literatury k dané problematice. Farmářské trhy působí v České republice teprve krátké období, proto zatím není napsána odborná literatura ohledně této tématiky. Při analýze na farmářských trzích jsem se nesetkal s žádnými problémy. Naopak všichni prodejci i provozovatelé byli velmi ochotni spolupracovat a poskytnout mi potřebné informace. Po zpracování analýzy jsem došel k závěru, že farmářské trhy jsou na dobré úrovni. Nedostatky jednotlivých farmářských trhů rozebírám v návrhové části. V návrhové části jsou dále uvedena opatření, která by mohla tyto nedostatky vyřešit.

50

Do budoucna by se práce mohla rozšířit na zbylé farmářské trhy v Praze nebo tuto problematiku zpracovat i v ostatních krajích České republiky. Z takto sebraných dat by se dala data porovnat a jistě by se došlo k zajímavým závěrům, které by se daly aplikovat na zlepšování kvality českých farmářských trhů.

51

LITERATURA [1] Asociace farmářských tržišť ČR [online]. Praha [cit. 2016-03-07+. Dostupné z: http://www.aftcr.cz/co-chceme [2] ČOI - Česká obchodní inspekce: Působnost úřadu [online]. 2013 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.coi.cz/cz/o-coi/pusobnosturadu/ [3] Desatero státní veterinární správy k prodeji na farmářských trzích. Ministerstvo zemědělství [online]. 2015 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/223858/Farmarske_trhy___Desatero.pdf [4] Důvěřujete prodejcům na farmářských trzích? U kontrolorů neuspěla třetina z nich. Vitalia chytře na život[online]. 2016 [cit. 2016-02-10+. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/duverujete-prodejcum-na-farmarskych-trzich/ [5] EDERER, Antonín. Náměstí, trhy a plácky staré Prahy. Vydání první. Praha: MILPO MEDIA s.r.o., 2002. ISBN 80-86098-24-9. [6] ELISOVÁ, Kateřina; OTTOVÁ, Eva. FARMERS` MARKETS - PRINCIPLES AND HISTORICAL CONTEXT WITHIN SELECTED COUNTRIES. Czech Hospitality & Tourism Papers. 11, 24, 6575, Jan. 2015. ISSN: 18011535. [7] Farmářské trhy – nový nákupní fenomén. SIMAR [online]. 2016 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://simar.cz/assets/media/TZ_STEMMARK_farmarske_trhy.pdf [8] Farmářské trhy mají svůj kodex, pomůže jim posílit důvěru zákazníků. Ministerstvo zemědělství České republiky [online]. 2015 [cit. 2016-03-02+. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/120003/Kodex_farmarskych_trhu.pdf [9] HÁJKOVÁ, Zuzana Alexa a Eva HÖLGYE. Farmářské trhy ovládly česká města. Farmářské trhy [online].2010(1), 2 - 4 [cit. 2016-03-05+. Dostupné z: http://www.farmarske-trhy.cz/casopisy/casopis-farmarske-trhy.pdf [10] HARRISON, JA; et al. Survey of Food Safety Practices on Small to Medium-Sized Farms and in Farmers Markets. Journal of Food Protection. 76, 11, 1989-1993, Nov. 2013. ISSN: 0362028X.

52

[11] Jak to funguje. Freshbedýnky [online]. YesFresh s.r.o., 2016 [cit. 2016-02-16]. Dostupné z: https://freshbedynky.cz/jak_to_funguje [12] KEJŘ, Jiří. Vznik městského zřízení v českých zemích. Vydání první. Praha: Karolinum nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. ISBN 80-7184-515-9. [13] Kontrolní činnost SZPI. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online]. Brno, 2016 [cit. 2016-02-18+. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/clanek/kontrolni-cinnostszpi.aspx [14] MÍKA, Zdeněk. Život v pražských ulicích. Vydání první. Praha a Litomyšl: Paseka, 2013. ISBN 978-80-7432-276-1. [15] O autorce - Hana michopulu. Hana Michopulu *online+. Zpátky domů, 2009 *cit. 201603-08+. Dostupné z: http://www.michopulu.cz/cz/hana-michopulu/ [16] O společnosti. Náš Grunt [online]. 2016 [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.nasgrunt.cz/2-o-spolecnosti.html [17] O Státní veterinární správě. Ministerstvo zemědělství [online]. 2015 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zakladni-informace/ [18] PAVELKOVÁ, Kateřina. Aktuální legislativa ČR a EU z pohledu praxe SZPI: Ústřední inspektorát SZPI[online]. In: . 1 - 16 [cit. 2016-03-15+. Dostupné z: http://docplayer.cz/1599855-Aktualni-legislativa-cr-a-eu-z-pohledu-praxe-szpi-katerinapavelkova-odbor-kontroly-laboratori-a-certifikace-ustredni-inspektorat-szpi.html [19] Předpis č. 110/1997 Sb. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Zákony pro lidi [online]. AION, 2016 [cit. 201602-20+. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-110 [20] Působnost úřadu. Česká obchodní inspekce [online]. Greep s.r.o., 2013 [cit. 2016-0218+. Dostupné z: http://www.coi.cz/cz/o-coi/pusobnosturadu/ [21] Silkes, Carol A. "Farmers' Markets: A Case for Culinary Tourism." Journal Of Culinary Science & Technology 10, no. 4 (December 2012): 326-336. [cit. 2016-02-15]. Hospitality & Tourism Complete, EBSCOhost [22] Sklizeno - opravdové jídlo [online]. Flexi RS, 2013 [cit. 2016-02-15+. Dostupné z: http://www.sklizeno.cz/ 53

[23] Standardy Asociace farmářských tržišť České republiky (kodex AFT ČR). Asociace farmářských tržišť ČR[online]. Praha [cit. 2016-03-07+. Dostupné z: http://www.aftcr.cz/standardy-aft-cr-_kodex_ [24] STÁTNÍKOVÁ, Pavla. Trhy a tržiště. Vydání první. Praha a Litomyšl: Paseka, 2010. ISBN 978-80-7432-068-2. [25] Svět bedýnek: Farmářské produkty až k Vám domů [online]. 2016 [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.svetbedynek.cz/ [26] SZPI - Státní zemědělská a potravinářská inspekce: Kontrolní činnost SZPI [online]. Brno, 2016 [cit. 2016-01-26+. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/clanek/kontrolnicinnost-szpi.aspx [27] ŠPAČKOVÁ, Iva. Špatné váhy, zboží i paragony. ČOI zjistila chyby u třetiny farmářů [online]. 2011 [cit. 2016-02-10+. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/spatnevahy-zbozi-i-paragony-coi-zjistila-chyby-u-tretiny-farmaru-1ca/ekonomika.aspx?c=A110907_133757_ekonomika_spi [28] VEBER, Jaromír. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1782-1. [29] Výroční zprávy o činnosti ČOI (2011, 2012, 2013, 2014). Česká obchodní inspekce [online]. 2013 [cit. 2016-02-17+. Dostupné z: http://www.coi.cz/cz/o-coi/vyrocnizpravy/vyrocni-zpravy-o-cinnosti-coi/ [30] ZVĚŘINOVÁ, Alena. Chyběla jí česká zelenina, tak rozjela farmářské trhy. Hobby.cz [online]. 2010 [cit. 2016-04-05+. Dostupné z: http://hobby.idnes.cz/chybela-ji-ceska-zelenina-tak-rozjela-farmarske-trhy-f93-/hobbydomov.aspx?c=A100521_152437_hobby-domov_bma

54

PŘÍLOHY Příloha 1: Tabulka sezónnosti - ovoce .............................................................................................. 56 Příloha 2: Tabulka sezónnosti - zelenina ......................................................................................... 57 Příloha 3A: Záznamový arch – Rašínovo nábřeží ............................................................................. 58 Příloha 3B: Záznamový arch – Rašínovo nábřeží .............................................................................. 59 Příloha 4A: Záznamový arch – Tylovo náměstí ................................................................................ 60 Příloha 4B: Záznamový arch – Tylovo náměstí................................................................................. 61 Příloha 5A: Záznamový arch – náměstí Jiřího z Poděbrad ............................................................... 62 Příloha 5B: Záznamový arch – náměstí Jiřího z Poděbrad ............................................................... 63 Příloha 6A: Záznamový arch – Vítězné náměstí ............................................................................... 64 Příloha 6B: Záznamový arch – Vítězné náměstí ............................................................................... 65 Příloha 7A: Záznamový arch – Černý Most ...................................................................................... 66 Příloha 7B: Záznamový arch – Černý Most ...................................................................................... 67

55

Příloha 1: Tabulka sezónnosti - ovoce Měsíc -

1

2

3

4

Jablka









Hrušky





5

6

Broskve Jahody





Meruňky 

Třešně

7

8

9

10

11

12







































 

Švestky Ostružiny



Rybíz

56















Příloha 2: Tabulka sezónnosti - zelenina Měsíc:

1

2

3

4

5

Brokolice

6

7

8

9

10

11













12

Celer

























Cibule

















































































Cukiny Česnek







Dýně













Hrách 

Chřest Kapusta







Kedlubny









Květák Mrkev











Okurky 









Pórek











Rajčata Ředkvičky Řepa















































































































































Salát Zelí





Paprika Petržel





Zdroj: vlastní zpracování (dle www.farmarsketrziste.cz/download/kdy_se_co_sklizi.pdf.cz)

57

Příloha 3A: Záznamový arch – Rašínovo nábřeží

58

Příloha 3B: Záznamový arch – Rašínovo nábřeží

59

Příloha 4A: Záznamový arch – Tylovo náměstí

60

Příloha 4B: Záznamový arch – Tylovo náměstí

61

Příloha 5A: Záznamový arch – náměstí Jiřího z Poděbrad

62

Příloha 5B: Záznamový arch – náměstí Jiřího z Poděbrad

63

Příloha 6A: Záznamový arch – Vítězné náměstí

64

Příloha 6B: Záznamový arch – Vítězné náměstí

65

Příloha 7A: Záznamový arch – Černý Most

66

Příloha 7B: Záznamový arch – Černý Most

67