VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.
Bc. Hana Tvrdá
Evropská Unie - programy a projekty podporující jazykové vzdělávání a možnosti využití v hotelových zařízeních v ČR
Diplomová práce
2015
Evropská Unie - programy a projekty podporující jazykové vzdělávání a možnosti využití v hotelových zařízeních v ČR Diplomová práce
Bc. Hana Tvrdá
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra jazyků
Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Mgr. Eva Mičková Datum odevzdání diplomové práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2015
Master´s Dissertation
European Union - their programmes and projects supporting language education and its implementation in accommodation establishments in the Czech Republic Bc. Hana Tvrdá
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of languages
Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Mgr. Eva Mičková Date of Submission: E-mail:
[email protected]
Prague 2015
Čestné prohlášení
P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Evropská Unie – programy a projekty podporující jazykové vzdělání a možnosti využití v hotelových zařízeních v ČR zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.
jméno a příjmení autora V Praze dne
Chtěla bych touto cestou poděkovat především vedoucí své diplomové práce, Mgr. Evě Mičkové, za vždy připravenou nápomocnou ruku, za její nepostradatelné rady a připomínky a za vždy přítomnou trpělivost. Velký dík patří také všem respondentům, kteří byli natolik shovívaví, že se účastnili dotazníkového šetření. Bez jejich nápomocné ruky bych potřebné informace ke zpracování této práce sháněla jen velmi obtížně.
Abstrakt TVRDÁ, Hana. Evropská Unie - programy a projekty podporující jazykové vzdělávání a možnosti využití v hotelových zařízeních v ČR. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2015. 69 s. Tato diplomová práce se zabývá programy a projekty Evropské unie, které přispívají k rozvoji jazykového vzdělání. Práce je rozdělena do 3 částí. V části první, tedy teoreticko-metodologické, je pozornost věnována jednotlivým orgánům, institucím a agenturám, které se zabývají vzděláváním. Dále je zde také rozbor jednotlivých nejvýznačnějších programů Evropské unie – popis jejich aktivit či pro koho jsou tyto programy určeny. Další subkapitola se pak zabývá programem Erasmus+, který v roce 2014 nahradil stávající Program celoživotního vzdělávání. Analytická část této diplomové práce se zaobírá programem Leonardo da Vinci a Erasmus a to z praktické stránky, kdy byl pro jednotlivé programy vytvořen dotazník. V případě programu Leonardo da Vinci byli osloveni studenti středních a vyšších odborných škol se zaměřením na hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch. Respondenti vysokých škol, kteří se účastnili dotazníkového šetření pro program Erasmus, byli oslovováni bez ohledu na studovaný obor. V třetí části této diplomové práce je navrhnut projekt jazykového kurzu pro střední management hotelových zařízení 4* a 5*, který by byl realizován pedagogy Vysoké školy hotelové v Praze. Cílem této práce je zjistit celkovou spokojenost respondentů s programy a projekty Evropské unie.
Klíčová slova: Evropská unie, programy, projekty, Leonardo da Vinci, Erasmus
Abstract TVRDÁ, Hana. European Union - their programmes and projects supporting language education and its implementation in accommodation establishments in the Czech Republic. [Master´s Dissertation] Vysoká škola hotelová. Praha : 2015. p 69. This thesis deals with programmes and projects of the European Union that contribute to the development of language education and is divided into 3 parts. In the first part, theoretical-methodological, is attention paid to institutions and agencies that deal with education. There is also a description of the most significant programmes who are they for and what are their main activities. Another chapter is about programme Erasmus+ that replaced Lifelong Learning Plan in 2014. Analytical part of this thesis deals with 2 specific programs, Leonardo da Vinci and Erasmus. There was a questionnaire created for each of the program. In the case of Leonardo da Vinci, students from secondary and tertiary vocational school that specialize on hospitality, gastronomy and tourism were asked to fill the survey and students of higher education institution, who participated in the Erasmus program, were asked without specification of their field of study. In the third part of this thesis there is a language course designed for middle management of hotel facilities of 4* or 5*, that would be realized by teachers of The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. The aim of this thesis is to determine respondents overall satisfaction with the programmes and projects of the European Union.
Key words: European union, programes, projects, Leonardo da Vinci, Erasmus
Obsah Úvod.....................................................................................................................................................8 1 Teoreticko-metodologická část........................................................................................................11 1.1 Orgány a instituce EU v oblasti vzdělávání.............................................................................11 1.2 Programy a projekty Evropské unie.........................................................................................14 1.3 Erasmus+.................................................................................................................................21 2 Analytická část.................................................................................................................................25 2.1 Dotazníkové šetření – Leonardo da Vinci................................................................................27 2.1 Dotazníkové šetření – Erasmus................................................................................................46 3 Návrhová část..................................................................................................................................61 Závěr...................................................................................................................................................65 Literatura............................................................................................................................................67
Úvod Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. Neučíme se pro školu, ale pro život. Investice do vědění nesou nejvyšší úrok. Praxe je nejlepší učitelka. Nejlepší část vzdělání je ta, kterou člověk získal sám. Každé poznání vychází ze srdce, každé vzdělání ze života. Toto jsou vybrané citáty slavných osobností, které v sobě skrývají hloubku poznání, vědění a vzdělání, ale také je v nich spousta pravdy. Vzdělání je jeden z nejlepších darů, který můžeme získat a záleží pouze na každém z nás, kolik poznání dokáže unést. Člověk se začíná učit již v momentě, kdy přijde na svět (někteří dokonce tvrdí, že učení začíná již v prenatálním věku) a jak se říká, učí se každým okamžikem. Někteří z nás si více cení teoretických poznatků, které studují z knih, jiní preferují život jako nejlepší způsob vzdělávání sebe sama. Tématem této diplomové práce je „Evropská Unie - programy a projekty podporující jazykové vzdělávání a možnosti využití v hotelových zařízeních v ČR“. Důvodů, proč jsem si zvolila toto téma, je několik. Osobně si myslím, že vzdělávání je to, co nás utváří a formuje, dává nám dává jistý nadhled a také nám umožňuje volit si v budoucím životě takovou kariéru, po které opravdu toužíme. V jistém slova smyslu jsou nám, studentům, otevřeny dveře dokořán a záleží pouze na nás, jakým směrem se vydáme. Kariérní život je stejně důležitý, jako ten osobní. Pokud nefunguje jedna strana, nemůže fungovat ani ta druhá a člověk je nespokojený. K tomuto tématu mám relativně blízko i z jiného důvodu. Na střední škole jsem měla jedinečnou možnost vycestovat na rok do Spojených států amerických. Přestože to byla velká osobností zkouška, protože mi bylo teprve 15 let, jsem za tuto příležitost neskonale vděčná, protože mě posunula dál v mnoha ohledech – vyzkoušela jsem si, jaké to je být tak daleko od rodiny a tím jsem se velmi osamostatnila, naučila jsem se hospodařit s plánovaným měsíčním rozpočtem, dalo mi to velkou zkušenost co se navazování nových kontaktů týče, poznala jsem spoustu zajímavých a inspirujících lidí, viděla kus světa a v neposlední řadě, samozřejmě, i jistou jazykovou dispozici. Přestože se nejednalo o žádný z 8
programů či projektů Evropské unie, bylo mi toto téma blízké. Chtěla jsem zjistit, jaké jsou zkušenosti studentů středních odborných škol, vyšších odborných škol a studentů vysokých škol s těmito programy a jen jsem doufala, že jim to dá minimálně tolik zkušeností, jako jsem jich získala já sama. Osobně si myslím, že tyto programy a projekty jsou velmi smysluplné. Cílem této diplomové práce je zjistit celkovou spokojenost studentů s programy a projekty Evropské unie. Pro naplnění cíle mé diplomové práce jsem si stanovila 2 hypotézy: 1. alespoň 50% respondentů by v budoucnu danou zemi ještě navštívilo 2. alespoň 50% respondentům přijdou programy Evropské unie smysluplné Tato diplomová práce je rozdělená do 3 částí, konkrétně se jedná o část teoreticko-metodologickou, analytickou a návrhovou část. V první části této diplomové práce, teoreticko-metodologické, jsou popsány nejvýznamnější orgány a instituce Evropské unie, které se zabývají vzděláváním. Další subkapitola pak tvoří detailní popis jednotlivých programů a projektů Evropské unie, které jsou nejvýznamnější a v neposlední řadě je věnována také pozornost programu Erasmus+, který nahradil dosavadní Program celoživotního vzdělávání. V analytické části této práce je rozebrán program Leonardo da Vinci, který se týká středních a vyšších odborných škol v České republice a také program Erasmus, který souvisí s mobilitou studentů vysokých škol a to z praktické stránky. V této části diplomové práce bylo využito dotazníkového šetření. Vzhledem k faktu, že u programu Leonardo da Vinci se jednalo o školy odborné (tedy se zaměřením na hotelnictví, gastronomii či cestovní ruch), není respondentů mnoho, i tak si ale myslím, že výsledky mají jistou vypovídající hodnotu. Studenti středních a vyšších odborných škol využívali projektu mobility a jednalo se o pracovní stáže v zahraničí. Do tohoto šetření se zapojily 2 vyšší odborné školy a 7 škol středních. Do dotazníkového šetření, které se zaobíralo programem Erasmus byly vybírány vysoké školy v České republice a to bez ohledu na studovaný obor. Dotazníkového šetření se účastnili jak studenti, kteří absolvovali pracovní stáž, tak
9
i ti, kteří využili situace a vyjeli na studijní pobyt. Dotazníky pro program Erasmus i Leonardo da Vinci jsou prakticky shodné – některé otázky jsou ale poupraveny tak, aby korespondovaly s náplní daného programu. Třetí část této práce, tedy návrhová obsahuje návrh kalkulace na případ, že by Vysoká škola hotelová v Praze nabízela jazykové kurzy pro střední management hotelů třídy 4*, případně 5* v Praze. Možné jsou 2 varianty, a to že by kurzy různých jazyků probíhaly v budově Vysoké školy hotelové, případně pak přímo v prostorách daného hotelu. Pro tuto práci bylo využito metody dotazování a sběr primárních dat na základě dotazníkového šetření. Mezi nejdůležitější informační zdroje, které jsou v práci použity, patří jistě webové stránky Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (pro analytickou část práce pak byl nejvýznamnějším zdrojem Kompendium projektů 2013 – Leonardo da Vinci, kde byly k dispozici jak školy, které se účastnily, tak i názvy jednotlivých projektů) oficiální webové stránky Evropské unie a samozřejmě také jednotlivé střední odborné školy, vyšší odborné školy a vysoké školy v České republice, které se zapojily do dotazníkového šetření.
10
1 Teoreticko-metodologická část Tato kapitola pojednává o orgánech a institucích, které koordinují odbor vzdělávání a dále pak o vývoji jednotlivých vzdělávacích programů, které jsou pod záštitou Evropské unie.
1.1 Orgány a instituce EU v oblasti vzdělávání
Evropský parlament – Výbor pro kulturu a vzdělávání
- tento výbor se zabývá podporou jazykové vzdělanosti; ochranou kulturních památek; dohledem nad programy celoživotního vzdělávání; politikou ve sféře sportu a volného času apod.
Rada Evropské unie – Vzdělávání, mládež a kultura
- tato Rada se snaží propojovat všechny členské země EU v oblasti vzdělávání, kultury a sportu.
Evropská komise – Vzdělávání a odborná příprava
Tyto 3 instituce se v podstatě podílí na legislativě. Evropský parlament je zastupován europoslanci, kteří jsou voleni v přímých volbách a to každých 5 let. Poslední volby proběhly v roce 2014. Evropský parlament má celkem 3 sídla Štrasburk, Brusel a Lucemburk. Rada EU, se sídlem v Bruselu, je složena ze zástupců na ministerském postu (v otázce vzdělávání tedy ministr/ministryně školství, mládeže a tělovýchovy), kteří jsou za danou agendu odpovědni. V předsednictví se země střídají každých 6 měsíců. Česká republika předsedala Radě EU v období leden – červen 2009. (www.euroskop.cz, © 2005-14). Evropská komise je velmi důležitým orgánem, mezi jejíž pravomoci patří např. předkládání návrhů Radě EU a Evropskému parlamentu; spravování rozpočtu; pečuje o správné dodržování zakládajících smluv apod. V čele stojí Předseda komise, který je navrhován Radou EU a následně schvalován Evropským Parlamentem. Dalšími členy jsou pak komisaři, kteří jsou na tento post navrhováni zastupujícím státem a platí tedy pravidlo, že každý stát je zastoupen 1 komisařem.
11
Výbor regionů – jedná se o skupinu zastupitelů na nižší úrovni, jejichž úkolem je prezentovat názory místních a regionálních samosprávných celků. Zabývají se, mimo jiné, také otázkou vzdělávání, mládeže, kulturou a výzkumem.
Agentury EU – agentury se mírně liší od institucí a orgánů EU tím, že se jedná o nezávislé subjekty, které byly zřízeny za účelem uskutečnění konkrétních úkolů. V rámci Evropské unie registrujeme 5 agentur, které se zabývají problematikou školství a vzdělávání: 1) Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) – agentura byla založena v roce 1975 a od roku 1995 sídlí v Řecku. CADEFOP podporuje odbornou přípravu a další odborné vzdělávání přičemž v těchto oblastech provádí velké množství sběru dat a to ve spolupráci s Evropskou komisí, EUROSTATem a Evropskou nadací odborného vzdělávání (ETF). 2) Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) – tato nadace sídlí v italském Turíně a vznikla v roce 1994. Má na starosti modernizaci jednotlivých vzdělávacích systémů; spolupracuje na projektech, které se týkají např. celoživotního vzdělávání, technologií, kvalifikačních kurzy, udržováním (a zvyšováním) kvality vzdělávání, konkurenceschopnosti apod. 3) Výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA) – mezi hlavní činnosti agentury EACEA patří zpracovávání podmínek a možnosti financování projektů; monitoring projektů a jejich kontrola; komunikace mezi žadateli a příjemci či například šíření výsledků jednotlivých projektů. Mezi hlavní projekty agentury EACEA patří Erasmus+ či „Europe for Citizens“ (www.europa.eu, Last update: 28/11/2014). Hlavním cílem tohoto programu je přiblížit historii, hodnoty, rozmanitost a celkové povědomí o Evropské unii jejím občanům. 4) Evropský inovační a technologický institut (EIT) – tato agentura má sídlo v Budapešti a spojuje specialisty vysokých škol, podnikání a výzkumu za účelem utváření vzdělávacích programů a zlepšení podnikatelského 12
prostředí 5) EURYDICE – informační síť o vzdělávání v Evropě Síť Eurydice poskytuje rozsáhlé informace a analýzy o vzdělávacích systémech a vzdělávací politice v celé Evropě. Hlavním cílem Eurydice je poučit veřejnost o různých vzdělávacích programech a také posílit spolupráci mezi jednotlivými členskými zeměmi v oblasti vzdělávání. Tato agentura EU vznikla již v roce 1980 jako jeden z pilířů Evropské komise pro podporu v oblasti vzdělávání s tím, že do roku 2007 byla součástí vzdělávacího programu Socrates, od této doby již ale patří pod Program celoživotního vzdělávání EU (= Lifelong Learning Programme). Česká republika byla přizvána v roce 1996 a od roku 1997 se stala právoplatným členem sítě Eurydice. (www.euraktiv.cz, © 2004-2014). Informace, které Eurydice podává, jsou určeny především pro potřeby Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a všech pracovníků, kteří mají do činění se školstvím, dále pak pro potřeby pracovníků Evropské komise, kteří se podílejí na vzniku a koordinaci programů, pro vysoké školy, ale také pro ředitele škol, svazů rodičů a učitelů apod. Schéma 1. - Z čeho se skládá Eurydice
Zdroj: http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice Schéma 1 nám znázorňuje, jakým způsobem se síť Eurodyce dělí. EACEA je akronymem pro Education, Audiovisual and Culture Executive Agency, tedy pro 13
Výkonnou agenturu pro vzdělání, kulturu a audiovizi, která vznikla 1.ledna 2006 a má sídlo v Bruselu. (http://en.wikipedia.org, 27 October 2014). Vzhledem k faktu, že země Evropy vždy patřily učencům, vzdělání a znalostem, i Evropská unie se snaží pomocí svých programů budovat základnu pro vzdělanou společnost a konkurenceschopnou Evropu. Eurydice vydává mnoho zajímavých publikací, přičemž mne zaujala kniha s názvem „Education and Training in Europe 2020“, ve volném překladu tedy Vzdělávání a odborná příprava v Evropě k roku 2020. Jedná se o dokument, ve kterém jsou vytyčeny strategické cíle EU a jsou zde zahrnuty srovnávací analýzy všech členských států v oblasti vzdělávání. Je zde například řečeno, že EU by chtěla dosáhnout :
zvýšení počtu lidí s vyšším vzděláním (v současné době dosahuje přibližně 75 milionů lidí, tedy téměř 1/3 práceschopného obyvatelstva, velmi nízké či dokonce žádné kvalifikace1) i podporováním znevýhodněných skupin
posílení profesního poradenství, jenž by pomohlo najít mladým lidem cestu k práci, která by je skutečně naplňovala
vysokou prioritou je také zavádění krátkých kurzů z oblastí, kde je dostatek pracovních nabídek, ale nedostatek uchazečů
zavádění co největšího množství praxí na odborných školách (ale také na školách s obecným zaměřením)
zvýšení dospělých osob, které by se zapojily do Programu celoživotního vzdělávání.
1.2 Programy a projekty Evropské unie V České republice má na starosti agendu ohledně vzdělávacích programů agentura NAEP, tedy Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. Tato agentura je odpovědna za koordinaci programů a jejich cílem je vytváření 1
Informace jsou získány z webových stránek Agentury EU – Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání. K dispozici zde: http://www.cedefop.europa.eu/en/about-cedefop
14
informačního systému o programech a jejich financování, vydávání odborných publikací, propagace českého školství a podílení se na organizaci mezinárodních konferencí a seminářů. (www.naep.cz, © NAEP 2007-2014) Zastřešujícím vzdělávacím programem jsou již zmíněné Programy celoživotního vzdělávání (LLP), které umožňují jednotlivcům jakéhokoli věku účastnit se těchto programů a neustále se vzdělávat a jejichž jednotlivé části má pod dohledem EACEA. Pro období 2007-2013 byl na tento program stanoven rozpočet ve výši 7 miliard eur pro státy Evropské unie. Obecně se Programy celoživotního vzdělávání rozdělují na 4 programy, přičemž každý z nich je zaměřen na jiné stádium.
Comenius
Grundtvig
Erasmus
Leonardo da Vinci
Program Comenius je zaměřen na předškolní a školní vzdělávání, tedy na děti mateřských škol, žáky a studenty základních a středních škol a týká se všech členů vzdělávacího systému – tedy žáků, učitelů, nevládních organizací, sdružení rodičů apod. Hlavním posláním tohoto programu je propojení žáků a pedagogických pracovníků, rozvíjení jejich znalostí a pocitu porozumění jiných kulturních zvyklostí a hodnot a pomocí získávání nových dovedností připravit mladé lidi k budoucímu plnohodnotnému aktivnímu životu a zaměstnání. Mezi zásadní cíle programu Comenius patří:
zvýšení mobility žáků a pedagogických pracovníků v rámci členských států Evropské unie pomocí výměnných programů
participace učitelů na vzdělávacích seminářích
podpora spolupráce mezi jednotlivými školami, které jsou součástí programu Comenius a mezi organizacemi, které se na programu taktéž
15
podílí a snaží se o jeho další rozvoj včetně např. přeshraniční spolupráce
realizace centralizovaných multilaterálních projektů, které jsou zaměřeny na pedagogické zaměstnance. Cílem je prohloubit jejich znalosti a zlepšit kvalitu výuky a předávání informací. Každý z těchto projektů musí mít konkrétní výstup, jako např. nová výuková strategie, materiály či vzdělávací kurz.
vytváření centralizovaných tématických sítí, které propojují vzdělávací instituce a organizace.
V rámci programu Comenius vznikly Projekty partnerských škol. Jedná se o programy bilaterální (2-stranný) či multilaterální (za účasti více subjektů) a jsou decentralizované, tedy veškeré zákroky spadají pod Národní agenturu dané země – v České republice již zmíněná NAEP. Tyto projekty mají délku trvání 2 roky a jsou určeny jak pro žáky, tak i pro pedagogické pracovníky. Cílem tohoto projektu je podnítit v žácích osobnost týmového hráče, zlepšovat se v komunikačních schopnostech, poznat nové lidi a jejich kulturní pozadí. Jako příklad bych uvedla 2 projekty Vyšší odborné školy mezinárodního obchodu a Obchodní akademie v Jablonci nad Nisou, kde mezi lety 2009-2012 proběhly projekty „Rozvoj žákovských kompetencí v hotelnictví a cestovním ruchu“ a projekt „Rozvoj kompetencí dospělých v hotelnictví a cestovním ruchu“ (www.vosmoa.cz, [2012]), kde došlo ke kooperaci mezi školou výše zmíněnou a dále mezi 2 školami v Liberci, České Lípě a v Turnově, které jsou zaměřeny taktéž na hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch. Podpůrnou aktivitou programu Comenius je eTwinning (http://www.etwinning.cz, © 2004-2013). Jedná se o službu, prostřednictvím které mohou jednotlivé školy Evropské unie uzavírat partnerství a podílet se na projektech virtuální formou. Samozřejmě není podstatné vyznat se v informačních technologiích, nýbrž jednoduchá využitelnost ve vyučování a hlavně přínos pro studenty a pedagogy. Program Grundtvig byl zahájen v roce 2000 a je zaměřen na vzdělávání dospělých osob, instituce, které se podílí na vzdělávání dospělých, poradenské organizace a všechny osoby, které jsou v rámci Programu celoživotního vzdělávání zapojeny na místní, regionální i národní úrovni (např. nevládní 16
organizace, podniky, skupiny dobrovolníků či výzkumná centra). Cílem
programu
je
zlepšování
znalostí,
vyšší
pravděpodobnost
získání
zaměstnání, zapojování sociálně slabších skupin duševní rozvoj a zaktivnění života. Program Grundtvig nabízí aktivity centralizované a decentralizované. a) centralizované aktivity – veškeré aktivity jsou řízeny agenturou EACEA. Zahrnují multilaterální projekty, které jsou realizovány institucemi zemí, které mezi sebou spolupracují s cílem dosáhnout zdokonalení v oblasti vzdělávacích praktik; dále zahrnují rozsáhlé tématické sítě poskytující platformu pro diskuzi a výměnu informací o klíčových otázkách. b) decentralizované aktivity jsou pravomocí národní agentury každé země (NAEP) a zahrnuje mobilitu osob (odborné stáže - maximálně 12 týdnů, kurzy a konference). Kurzy mohou mít délku trvání 5 pracovních dní až 6 týdnů a zásadně musí odpovídat profesnímu zaměření uchazeče projekty partnerství (v roce 2013 zaznamenala NAEP celkem 191 žádostí, z nichž pouhých 51 bylo schváleno. Jako důvody zamítnutí pak byly uvedeny např. formální nedostatky, jejich neuspokojivá kvalita, nedostatečný počet získaných partnerských škol a v největší míře pak nepostačující finanční prostředky. Objem přidělených grantů na tento projekt činil necelých 800 000 eur.) (www.naep.cz, © NAEP 2007-2014). Mezi další decentralizované aktivity patří pořádání workshopů a dobrovolnické projekty (mohou trvat maximálně 2 roky a každá organizace deleguje a nabere 2-6 dobrovolníků ve věku vyšším než 50 let, přičemž každý dobrovolník se může projektu tohoto typu účastnit pouze jednou. Za rok 2013 bylo přijato 13 žádostí – z toho 5 bylo zamítnuto, jedna zamítnuta a zbytek žádostí bylo přesunuto na seznam náhradníků. Byl poskytnut grant ve výši necelých 95 000 eur.) (www.naep.cz, © NAEP 2007-2014). Program Erasmus 2 vznikl v roce 1987 a jeho hlavní náplní je mobilita spolupráce na úrovni vysokoškolského vzdělání. Název tohoto programu je odvozen od Erasma Rotterdamského, který žil v průběhu 15. a 16. století a sám navštěvoval 2
Erasmus je akronymem pro „European Region Action Scheme for the Mobility of University Students“, neboli „Akční program Evropského společenství pro mobilitu vysokoškolských studentů“. (www.acronymfinder.com, ©1988-2014)
17
velmi kvalitní školy. Nejcennějším pro něj bylo právě vzdělání a navazování nových kontaktů a přátelství, které si získal cestováním po celé Evropě. Tento program podporuje vzdělávání a spolupráci mezi soukromými a veřejnými organizacemi, jako jsou například podniky, střední školy či výzkumné ústavy. Hlavním cílem pak je zvyšování kvality dosaženého vzdělání, konkurenceschopné absolventy a tím i snižování nezaměstnanosti v daných oborech. Týká se jak osob, tak i institucí, které vzdělávání tohoto typu. V roce 1995 se program stal součástí rámcového vzdělávacího programu Socrates, který zahrnoval veškerou aktivitu Evropské unie týkající se právě vzdělávání, a to od mateřských škol až po vysoké školy či vzdělávání dospělých. Program Socrates byl realizován ve 2 etapách, a to v období 1995-1999 (Socrates I) a poté 2000-2006 (Socrates II). Program Socrates zahrnoval všechny země EU, Turecko a 3 státy Evropského sdružení obchodu – Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Česká republika se účastní programu Erasmus od roku 1998. Socrates byl členěn do několika podprogramů – např. Comenius, Grundtvig, Leonardo da Vinci a různých doplňkových aktivit, které se po roce 2007 staly součástí Programu celoživotního vzdělávání (LPP) a tím započala 3. epocha pro Erasmus – mezi léty 2007-2013. V roce 2012 uplynulo 25 let od doby, kdy program Erasmus vznikl a vysoké školy si tuto událost připomněly v podobě různých aktivit, např.
Videospot Erasmus – zde mohli studenti zasílat videa se svými zážitky z Erasmu
Erasmus Label 2012 – kreativní Erasmus. Tato soutěž je ze strany NAEP realizována každoročně s cílem ohodnotit kreativní vyjádření pobytu formou koláže, eseje, videa apod. V tomto roce bylo stanoveno téma „Erasmus mě baví a inspiruje“. Pro rok 2014 je stanoveno téma „Co mi Erasmus dal a vzal“.
Univerzitní maraton – studenti vysokých škol si mohli přijít zasportovat a podpořit týmového ducha v rámci čtyřčlenných štafetových týmů. Tato akce proběhla pod záštitou Prague International Maraton. 18
Erasmus Mundus je programem mobility a spolupráce v rámci vysokoškolského vzdělávání Evropské unie, který je zaměřen na zvýšení kvality tohoto typu vzdělávání a měl by podpořit porozumění a spolupráci mezi Evropskou unií a lidmi žijícími mimo hranice EU a v zemích třetího světa. Tento program probíhal ve 2 etapách – 2004-2008 a 2009-2013. První etapa (2004-2008) zahrnovala aktivity, které se týkají stipendií pro nadané studenty a akademiky z mimoevropských států; projekty zatraktivnění evropského vysokoškolského vzdělávání v mimoevropských zemích; partnerství mezi programem Erasmus Mundus a vysokými školami, které se nachází mimo hranice Evropské unie a další. Druhá etapa, která probíhala mezi rokem 2009 až 2013 (tzv. Erasmus Mundus II), podporuje 3 typy aktivit: Akce 1: Společné programy Erasmus Mundus – zabývá se realizací programů na magisterské (1A) a doktorské (1B) úrovni a udělování stipendií. Zaměřuje se na poskytování vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů. Tyto
programy jsou
realizovány konsorciem evropských univerzit z alespoň 3 zemí a stipendia jsou udělována i krátkodobá, a to akademickým pracovníkům na výzkum. Akce 2: Partnerství Erasmus Mundus – partnerství mezi evropskými a mimoevropskými zeměmi. Základem je posílení akademické spolupráce a přispívá k sociálně-ekonomickému rozvoji zemí mimo Evropskou unii. Musí obsahovat minimálně 5 vysokoškolských institucí z alespoň 3 zemí a další instituce z mimoevropských zemí. Zde je věnována zvláštní pozornost znevýhodněným skupinám. Akce 3: Propagace evropského vysokého školství – zvýšení přitažlivosti Evropy jako vzdělávací destinace prostřednictví projektů. Projekty by měly přispět k propagaci a povědomí o evropském vysokoškolském vzdělávacím systému; šíření výsledků programu a jejich využívání na institucionální a individuální úrovni. Činnosti mohou být prováděny smíšenými sítěmi organizací působících v oblasti vysokoškolského vzdělávání, složené nejméně ze 3 organizací z evropských zemí a z 1 mimoevropské země. Třetí etapou je období 2014-2020, kdy je Erasmus Mundus zařazen do nově 19
vzniklého programu Erasmus+. Program Leonardo da Vinci se zaměřuje na vzdělávání na odborné úrovni. Týká se jak osob, tak i institucí, které vzdělávání tohoto typu nabízí a to na všech úrovních, kromě úrovně vysokoškolské. Tento program podporuje vzdělávání a spolupráci mezi soukromými a veřejnými organizacemi, jako jsou například podniky, střední školy či výzkumné ústavy. Hlavním cílem pak je zvyšování kvality dosaženého vzdělání, konkurenceschopné absolventy a tím i snižování nezaměstnanosti v daných oborech. Do programu jsou zapojené všechny členské země Evropské unie a dále pak Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Turecko, Švýcarsko a částečně také Makedonie. Mezi specifické cíle programu patří zvýšení atraktivity oboru, podporování inovace v institucích, podporovat zaměstnanost na evropském trhu, rozvíjet jazykové znalosti či například zvýšení objemu mobility osob, které jsou do programu zapojeny. Program Leonardo da Vinci nabízí aktivity: a) centralizované aktivity – jsou zastřešovány Výkonnou agenturou v Bruselu a paří zde:
Multilaterální projekty/Vývoj inovací – jsou cílené na dosud neexistující inovace a postupy v odborném vzdělávání
Multilaterální sítě odborníků a organizací – jsou zaměřené na zlepšení a propagaci nových metod a inovací
Doprovodné aktivity – zahrnují šíření a využití výsledků programu
b) decentralizované aktivity
Projekty mobility umožňují účastníkům nabýt nových zkušeností a poznatků pomocí zahraničních pobytů, dále prohlubovat znalosti jiných jazyků a kultur a také přispívají k osobnostnímu růstu.
Jsou 3 typy projektu mobility – IVT (Osoby v počátečním odborném vzdělávání), PLM (osoby na trhu práce) a VETPRO (Pracovníci v odborném vzdělávání a přípravě. 20
Odborných stáží se mohou účastnit v rámci programu IVT žáci a studenti středních a vyšších odborných škol, dle programu PLM pak zaměstnanci, čerství absolventi či osoby samostatně výdělečně činné. Délka těchto stáží se pohybuje u IVT 2-39 týdnů, u PLM 2-26 týdnů. Na projektu spolupracují vždy minimálně 2 partneři a alespoň 1 z nich musí pocházet z členské země EU ( tato podmínka je platná i pro projekt VETPRO). Projektu VETPRO se mohou účastnit zaměstnanci v odborném vzdělávání, tedy učitelé, školitelé, poradci, personalisté, manažeři v oblasti lidských zdrojů a další. Doba trvání stáže je 1-6 týdnů. Projekty partnerství jsou zaměřeny na mezinárodní spolupráci v malém poměru, kdy jednotlivé subjekty pracují na tématech dle zájmu a zaměření. Může se týkat jak školních institucí, tak i například malých a středních podniků. Jedná se o spolupráci minimálně 3 institucí ze 3 různých zemí (alespoň 1 z nich musí být součástí Evropské unie). Granty jsou udělovány na základě počtu uskutečněných výjezdů do zahraničí. Multilaterální projekty/Přenos a vývoj inovací jsou zaměřeny na zapojení inovací do systému odborného vzdělávání na národní, krajské, lokální či oborové úrovni. Podmínkou pro vznik je partnerství minimálně 3 organizací ze 3 různých zemí, přičemž alespoň 1 z nich je členem Evropské unie. Projekt může trvat maximálně po dobu 3 let.
1.3 Erasmus+ Erasmus+ je novým programem Evropské unie, který je ustanoven na období 2014-2020 a nahrazuje tak program, který se do této doby nazýval Program celoživotního vzdělávání (LPP). Evropská unie chce zabránit narůstajícímu počtu mladých lidí, kteří ve velmi nízkém věku opouští školy za účelem vlastního výdělku. Důvod je jednoduchý – zabránit zvyšující se nezaměstnanosti a také sociálnímu utlačování těchto jedinců, to samé riziko je ale i u dospělých, jejichž vzdělání/schopnosti jsou nevelké. Zkrátka, evropský trh nemůže být konkurenceschopný bez silných, nadaných a
21
talentovaných lidí, kteří se nebojí inovací. Program je určen pro všechny členské země EU (28 členů 3), dále pro členské země Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), dále Turecko, Makedonie. Mezi partnerské země pak patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldávie, Ukrajina, Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánko, Libanon, Libye, Maroko, Palestina, Sýrie, Tunisko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá hora, Srbsko a Rusko. ( www.naerasmusplus.cz, Copyright © 2015). Struktura programu Erasmus+ je následující: Key Action 1 - Individuální mobilita. Týká se mobility učňů, studentů, učitelů, školitelů, pracovníků s mládeží za účelem dosažení nových zkušeností. Dále je cílem integrovat mezinárodní studijní programy vysokých škol a podporovat vysokoškoláky formou stipendií a také jim poskytovat vysokoškolské půjčky. Do projektu mobility se mohou zapojit v těchto oblastech: ( www.naerasmusplus.cz, Copyright © 2015) 1) Školní vzdělávání - mateřské školy (i speciální), základní školy (speciální, umělecké), střední školy (speciální, umělecké, odborné či učiliště). Mezi podporované aktivity se řadí výukové pobyty, kde si učitelé mohou vyzkoušet, jaké to je učit na zahraniční (partnerské) škole a případně se v rámci profesního rozvoje účastnit kurzů či školení. Délka pobytu je 1 nebo 2 roky. Při podání žádosti předkládá škola i plánovaný rozpočet, který může být uznán i v plné výši. Rozpočty zahrnují cestovní náklady, které se odvíjí od vzdálenosti partnerské instituce a sazby jsou od 180 do 820 € na účastníka. Do rozpočtu také spadají náklady na samotný projekt (tedy příprava účastníků, jejich podpora během mobility, psaní souhrnných zpráv a jejich šíření, apod.), pobytové náklady (ty jsou stanovovány podle cílové země), kurzovné a náklady na účastníky se speciálními potřebami. 2) Odborné vzdělávání – tento projekt je určen primárně pro žáky středních odborných škol, vyšších odborných škol, učilišť, absolventům z těchto vzdělávacích institucí a pro osoby, které jsou zaměstnány či se jinak aktivně 3
Aktuální výčet členských států zde: http://www.clenskestaty.eu/
22
podílí na odborném vzdělávání. Zde se účastníci projektu dělí na 2 skupiny, a to na Mobilita žáků v odborném vzdělávání a přípravě (studenti se účastní stáže na partnerských školách v podobě praxe, případně jejich stáž probíhá v podniku, který je jim oborově blízký a délkou trvání 2 týdny až 12 měsíců) a druhá skupina je pak tvořena Mobilitou pracovníků v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (tato mobilita je primárně určena pro zaměstnance odborných vzdělávacích institucí, ale také se ji mohou účastnit odborníci z veřejného sektoru. Pracovníci se mohou podílet na 2 typech aktivit – pobytové/školící pobyty (vyučování na zahraničních partnerských školách) a profesní rozvoj pracovníků (jedná se o praktickou část, kde pracovníci rozšiřují své znalosti a dovednosti a jsou poté schopni předávat tyto informace svým žákům). Délka trvání této mobility je 2 dny až 2 měsíce).Samozřejmě i zde instituce předkládá svůj rozpočet a jsou udělovány granty na cestovní náklady, pobytové náklady, náklady na organizaci mobilit, náklady na účastníky se speciálními potřebami, jazykovou přípravu a mimořádné náklady (tyto náklady se vztahují pouze na žáky a jsou zaměřeny na sociálně znevýhodněné jedince). 3) Mládež - jak už z názvu vyplývá, tato mobilita je určena pro mezinárodní výměny mládeže, Evropskou dobrovolnou službu 4 a pro pracovníky s mládeží (semináře, školení). Délka trvání projektu je 3 až 24 měsíců a u EDS pak 2 až 24 měsíců. Do projektu se mohou zapojit nestátní neziskové organizace (i na evropské úrovni), sociální podniky, asociace krajů či neformální skupiny mládežníků aj. Projektu se mohou účastnit členské země Evropské unie (včetně Norska, Islandu a Lichtenštejnska), Turecko, Makedonie a poté Západní Balkán, Východní Evropa, Kavkaz, Rusko a Jižní Středomořské země). Grantové prostředky jsou zde vynakládány na cestovní náklady, náklady na organizaci projektu, náklady na účastníky se speciálními potřebami (mladým lidem s postižením je hrazeno vízum, očkování a jiné nezbytnosti) a na jazykovou přípravu. 4
EDS je aktivita Evropské unie, kde se člověk ve věku 18-30 let s trvalým bydlištěm v ČR, partnerské zemi či v zemi, kde projekt probíhá může zapojit do individuálního či skupinového projektu, který má za cíl zvýšit toleranci mezi mladými lidmi a může se týkat prakticky čehokoli – ekologie, sportu, umění apod. (www.mladezvakci.cz, ©2007–2015).
23
4) Vysokoškolské vzdělávání – tento projekt je určen pro studenty vysokých škol, kdy hlavním cílem je zvýšit jejich ambice, zlepšení jejich jazykových dovedností, osobnostní rozvoj a v nemalé míře mají také přispět ke zvýšení jejich zaměstnanosti. Studenti se mohou účastnit praktické stáže či studijního pobytu, zaměstnanci pak školení či výukových pobytů a délka trvání projektu je 16 nebo 24 měsíců. Mezi partnerské organizace, kde je možná spolupráce, patří členské země Evropské unie (včetně Norska, Islandu a Lichtenštejnska), dále Turecko, Makedonie a také regiony Západní Balkán, Rusko, Asie, Střední Asie, Latinská Amerika, Jižní Afrika a ostatní průmyslové země. Granty jsou udělovány na organizaci mobilit, stipendia pro studenty, příspěvek na pobytové a cestovní náklady pro zaměstnance a na náklady pro účastníky se speciálními potřebami (toto se týká jak studentů, tak zaměstnanců). 5) Vzdělávání dospělých – tento projekt mobility je určen pro všechny zaměstnance, kteří působí v oblasti vzdělávání. Hlavním cílem tohoto projektu je profesní rozvoj zaměstnanců a rozšíření jejich znalostí. Patří zde výukové a školící pobyty, stáže v zahraničních partnerských organizací či účast na vzdělávacím kurzu. Projekty jsou jednoleté nebo dvouleté. Key Action 2 - Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů. Nadnárodní strategické partnerství je zaměřeno na rozvoj aktivit v různých úrovních vzdělávání, výměnu zkušeností a know-how mezi různými organizacemi, které se zabývají vzděláváním a odbornou přípravou. Dále je podporováno plnění metodik a osnov v odborném vzdělávání, modernizace a internacionalizace partnerství či například IT platformy, které mají zjednodušit komunikaci (například již zmíněný eTwinning). Key Action 3 - Podpora reforem vzdělávací politiky. Zde se jedná o znalosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v rámci politiky Evropa 2020. Primárním účelem této výzvy je podpořit příslušné orgány veřejné správy k předložení návrhů na reformy v oblasti náboru nových vyučujících, kde by nevystupovali pouze plně kvalifikované síly, ale například absolventi či nezaměstnaní, kteří si skutečně přejí stát se učiteli a zvolit tak ty nejlepší kandidáty.
24
2 Analytická část Druhá část této diplomové práce je praktická. Pro můj výzkum na téma „Evropská unie - projekty a programy podporující jazykové vzdělávání a možnosti využití v hotelových zařízeních v ČR“ jsem si zvolila analýzu, která se týká spokojenosti, poznatků a nedostatků studentů středních a vyšších odborných škol s konkrétním programem Evropské unie a to formou dotazníkového šetření. Školy byly vybírány po celém území České republiky, hlavním kritériem ovšem bylo odborné zaměření těchto škol na hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch. Důvod, proč jsem si vybrala zrovna program Leonardo da Vinci, konkrétně projekt mobility, je snadný. Projekt se zaměřuje na vzdělávání na odborné úrovni a vzhledem ke studovanému oboru pro mě tato volba byla více než jasná. Navíc i já jsem se kdysi podobného programu účastnila v rámci studentské výměny a zajímalo mne, jaký pohled má na projekty tohoto typu současná mládež. Na začátku tohoto výzkumu pro mne byl nejvýznamnější dokument s názvem Kompendium projektů 2013, Česká republika – Program Leonardo da Vinci, který byl zhotoven Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy. Zde jsem byla schopna v přehledné formě zjistit, které školy a organizace se projektu účastnily a poté vybrat vhodné kandidáty pro mou diplomovou práci. Školy jsem následně oslovila přes e-mail, ve kterém jsem je prosila o spolupráci. Vyhotovila jsem dotazník, který jsem školám v podobě webového odkazu zaslala a poprosila je o rozeslání studentům. V e-mailu jsem rovněž navrhovala i variantu osobního navštívení a oslovení studentů, ovšem žádná ze škol o tuto formu spolupráce zájem neměla. Dotazník jsem rovněž rozeslala (v případě, že to bylo možné) na sociální síť Facebook, jelikož jsem chtěla studenty oslovit i osobnější formou a v dnešní době mi tato cesta přišla vhodná. Dá se říci, že přibližně od 70% oslovených škol jsem dostala zpětnou vazbu, nicméně dotazníku se účastnilo 44 studentů. Bohužel ne všichni studenti v dotazníku uvedli obec, ve které se nachází škola, ve které studují, ale pouze vyplnili obecně „střední škola“ či „vyšší odborná škola“, proto bude nadále v analýze otázek uváděno „studenti střední školy“ a „studenti 25
vyšší odborné školy“. I přesto bych zde ráda uvedla výčet škol, o kterých víme, že se dotazníku aktivně účastnili: Tabulka 1 – Seznam zúčastněných škol NÁZEV ŠKOLY
PARTNERSKÉ ŠKOLY (země)
NÁZEV PROJEKTU
Španělsko Velká Británie
Projekt odborné praxe GOODWILL - ESPAŇA
Velká Británie
Zahraniční odborná praxe studentů VOŠ
GOODWILL vyšší odborná škola, s. r. o., Frýdek-Místek AHOL Vyšší odborná škola o.p.s. Ostrava Střední škola hotelnictví a společného stravování Teplice nad Metují
Itálie Slovensko Itálie
Gastronomie pro život Zahraniční praxí ke zdokonalení profesních kompetencí i jazykových dovedností
Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod
Velká Británie
Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola Turnov
Irsko Velká Británie
Jedeme na praxi do zahraničí
Španělsko Irsko Turecko
Praktické zkušenosti v Evropě
Hotelová škola Třebíč Hotelová škola příspěvková organizace Frenštát pod Radhoštěm Střední škola gastronomie, oděvnictví a služeb Frýdek-Místek Střední škola Dakol, o.p.s., Petrovice u Karviné
Španělsko Lotyšsko Turecko
Gastronomické putování od severu na jih
Velká Británie
Inovace k rozvoji anglické terminologie
Lucembursko Francie Německo
Zdroj: Kompendium projektů 2013 ČR 26
Nové zkušenosti ve světovém hotelnictví a gastronomii
Druhou část tohoto analytického bloku pak bude věnována taktéž analýze, která bude vycházet z dotazníkového šetření, nicméně se zaměříme na studenty vysokých škol v České republice a na jejich zkušenosti s programem Erasmus. Dotazník je koncipován velmi obdobně, jako u programu Leonardo da Vinci a to pro srovnatelnost názorů.
2.1 Dotazníkové šetření – Leonardo da Vinci Jako nástroj pro sběr informací byl použit vlastní dotazník, který obsahuje celkově 25 otázek, z toho 9 otázek je uzavřených s výběrovou odpovědí a 16 otázek je pak otevřených, zde se mohli dotazovaní studenti volně rozepsat. U otázek uzavřených jsou k dispozici grafy, které lépe reflektují odpovědi respondentů. Ke každé odpovědi je také slovní okomentování. Ve svém dotazníku jsem zvolila velké množství otevřených otázek z toho důvodu, že jsem chtěla lépe reprodukovat skutečný názor dotazovaných studentů. Také jsem se chtěla vyhnout nesrovnalostem či nepřesnostem, které by mohly nastat v případě špatně položené uzavřené otázky. Vzhledem k tomu, že jsem nebyla osobně přítomná při vyplňování dotazníků, jsou otázky kladeny co nejsrozumitelnější a nejjednodušší formou. Jak již bylo řečeno, celkově se dotazníkového šetření účastnilo 44 respondentů, nicméně 2 z nich nemohou být započítání, jelikož svým oborem neodpovídají kritériu „obor hotelnictví, gastronomie a cestovní ruch“. Obě dvě slečny studovaly obor „kosmetička“ a tudíž musely být vyřazeny. Celkový počet respondentů je tedy 42. Z tohoto počtu navštěvuje (případně navštěvovalo v době, kdy stáž probíhala) střední školy 33 studentů a vyšší odborné školy 9 studentů. Vyplňování dotazníku trvalo 10% studentům 2-5minut, 41% odpovídalo v průměru 5-10minut, 49% - a tím i nejvíce respondentů odpovídalo 10-30 minut. Otázka č.1 - Jakou zemi jste navštívil/a? Tato otázka je otevřená. Z celkového počtu 42 studentů absolvovalo svou stáž 26 z nich ve Velké Británii, 1 ve Francii, 1 v Irsku, 8 ve Španělsku, 3 v Turecku, 1 v Lotyšsku, 1 ve Skotsku a 1 v Itálii. 27
Z procentuálního hlediska byla nejnavštěvovanější zemí Velká Británie (61,9%), dále Španělsko (19%), Turecko (7,1%) a ostatní země – tedy Francie, Irsko, Lotyšsko, Skotsko a Itálie mají shodné 2,4% zastoupení. Tabulka 2 – Rozdělení studentů podle studované školy – navštívená země ZEMĚ
ŠKOLA
SŠ
VOŠ
Velká Británie
20
6
Španělsko
5
3
Turecko
3
x
Francie
1
x
Irsko
1
x
Skotsko
1
x
Itálie
1
x
1
x
Lotyšsko Zdroj: vlastní
V Tabulce 2 je vykresleno, kam mířili studenti vyšších odborných škol a jaké země navštívili respondenti středních odborných škol. Respondenti ze středních odborných škol měli možnost účastnit se stáže ve Velké Británii, Španělsku, Turecku, Francii, Irsku, Skotsku, Itálii či Lotyšsku. Studenti vyšších odborných škol měli možnost vycestovat do Španělska a Velké Británie. Je tedy patrné, že Velká Británie je zemí nejvyhledávanější a není se čemu divit. Ročně navštíví tuto zemi více než 29 milionů návštěvníků (www.infotravel.cz, 8.5.2014). Lákadel pro návštěvníky je zde jistě spousta, ať už se jedná o historické skvosty a unikáty, kulturní vyžití, zajímavou gastronomii, poutavou historii, levostranný provoz, noční život či překrásný krajinný ráz. Rozhodně nejzajímavější odpovědí je pro mne Lotyšsko, kde dívka byla ubytována ve zrekonstruovaném zámku, který nyní slouží jako hotel. Otázka č.2 - Jak dlouho trvala Vaše stáž? Tato otázka je uzavřená. Graf 1 – Procentuální znázornění délky trvání stáže
28
2% 19%
17%
62%
2 týdny 3 týdny 4 týdny více než 4 týdny
Zdroj: vlastní Z grafu je jasně patrné, že stáže trvaly nejčastěji 2 týdny. Třítýdenní stáže probíhaly v Turecku, Lotyšsku a ve čtyřech případech ve Španělsku. Stáže trvající 4 týdny probíhaly ve Španělsku – to se týkalo tří respondentů, Irsku, Velké Británii (3 studenti) a Skotsku. Stáže delší než 4 týdny se pak účastnil respondent, který navštívil Francii. Studenti vyšších odborných škol se účastnili v šesti případech 2 týdenní stáže ve Velké Británii a 3 respondenti strávili 4 týdny ve Španělsku. Otázka č.3 - V jakém typu podniku (hotel, CK, finanční instituce....) probíhala Vaše stáž a jakou pozici jste zastával/a? Toto je otevřená otázka. Přestože se převážně jednalo o praxi v hromadných ubytovacích zařízeních, i zde jsou odpovědi různé a často se jednalo o více pozic, které studenti museli zastávat. Z celkového počtu 33 studentů středních škol převažuje odpověď, že stáž proběhla v hotelu. Konkrétně se jedná o 18 studentů (tedy 55% respondentů), přičemž zastávali různé pozice – pomocný kuchař, portýr, housekeeping, recepční (pomoc hostům, administrativní práce, úklid pracoviště), číšník, obsluha baru či kavárny, případně administrativní pracovník. Celkem 3 respondenti (9%) strávili stáž v hostelu jako recepční, výpomoc v kuchyni a pokojská. Další 3 studenti vypomáhali v cestovní kanceláři (kancelářská práce, asistent, vyhledávání letenek). U dalších studentů pak byly odpovědi zcela jiné a jednalo se o pozice pomocný kuchař nebo číšnice, bohužel není specifikováno, zda tato stáž probíhala v hotelu, či v nějaké restauraci, dále stáž proběhla na ovocné farmě, v muzeu, které se připravovalo k otevření (respondentka pomáhala s těmito přípravami), poté vaření jak ve škole s místními žáky, tak i na internátu společně s kuchařkami 29
a také práce v knihovně nebo v knihkupectví, kde měla respondentka na starost přerovnávání knih a úklid prostor. Studenti vyšších odborných škol strávili stáž z 67% (tedy 6 studentů z 9) v hotelu na pozici housekeeping, recepční, servírka, pomocný kuchař, číšník, animátor, obsluha baru a restaurace. Jeden z respondentů pracoval v realitní agentuře, dále v agentuře, která se zabývala animačními programy a také v tiskařské firmě, kde respondentka dělala vše, co bylo zrovna nutné. Otázka č.4 - Jak jste byl/a ubytován/a? Toto je otevřená otázka. Jak je možné vidět v Tabulce 3, z celkového počtu 33 respondentů středních odborných škol 22 z nich bylo ubytováno v hostitelských rodinách, 6 bylo ubytováno přímo v hotelu – tedy v místě výkonu stáže, 4 v bytě, který sdíleli se spolužáky a 1 respondentka strávila stáž v karavanu. Studenti vyšších odborných škol pak byli ubytovaní v hostitelských rodinách, přímo v hotelu, či v soukromí. Tabulka 3 – Rozdělení studentů podle studované školy – typ ubytování UBYTOVÁNÍ ŠKOLA
SŠ
Počet [ %]
VOŠ
Počet [ %]
Hostitelská rodina
22
66,7
4
44,4
Hotel
6
18,2
4
44,4
Byt
4
12,1
x
x
Soukromé ubytování
x
x
1
11,1
Karavan Zdroj: vlastní
1
3
x
x
Otázka č.5 - Jak jste se do místa pracoviště dopravoval/a? Toto je otevřená otázka. Naprostá většina všech respondentů se dopravovala do místa výkonu práce místní hromadnou dopravou. V Tabulce 4a a 4b najdeme specifičtější popis dopravy studentů. Tabulka 4a - Rozdělení studentů podle studované školy – SŠ - způsob dopravy ZPŮSOB DOPRAVY
Počet studentů
Počet [%]
Místní doprava
4
12,1
Místní doprava, pěšky
2
6,1
30
Autobus
7
21,2
Autobus, metro
7
21,2
Autobus, trajekt
1
3
Vlak, metro
1
3
Autobus, metro, vlak
1
3
Autobus, metro, pěšky
1
3
Autobus, pěšky
2
6,1
Místní doprava, pěšky
2
6,1
Pěšky
1
3
Autobus, vlak
1
3
Autobus, vlak, metro, pěšky
1
3
Neuvedeno Zdroj: vlastní
2
6,1
Studenti středních škol využívali nejčastěji jako způsob dopravy autobus, metro či kombinaci těchto dvou dopravních prostředků. Dalším způsobem pak byl vlak, trajekt či pěšky – v případě, že se místo výkonu práce nenacházelo příliš daleko od ubytování. Spousta respondentů také specifikovala, že do práce cestovali více než hodinu čistého času. Dva studenti nespecifikovali způsob dopravy. Tabulka 4b- Rozdělení studentů podle studované školy - VOŠ - způsob dopravy ZPŮSOB DOPRAVY
Počet studentů
Počet [%]
Místní doprava
3
33,3
Autobus
2
22,2
Metro
1
11,1
Autobus, metro
1
11,1
Pěšky
1
11,1
Neuvedeno Zdroj: vlastní
1
11,1
I studenti vyšších odborných škol využívali nejčastěji místní dopravu k tomu, aby se na místo pracoviště dopravili, nicméně také volili autobus, metro, případně chodili pěšky. Jeden student nespecifikoval způsob dopravy. Otázka č.6 - Pokud byste měl/a možnost účastnit se stáže v budoucnu, využil/a byste ji? Pokud ano, v jaké zemi? Pokud ne, z jakého důvodu? 31
Toto je otevřená otázka. Z celkového počtu 42 respondentů by šanci opětovně navštívit zahraniční zemi za účelem stáže či studijního pobytu využilo 40 z nich (95%), zbylých 5% tvoří respondenti středních odborných škol, z nichž jeden by nabídky spíše nevyužil a druhý respondent si není jistý – pouze v případě, že by byly zajištěny lepší pracovní podmínky. Graf 2 – Procentuální znázornění výběru zahraniční země příští stáže 11%
14%
17%
17%
14%
USA Francie Austrálie, Nový Zéland Velká Británie Španělsko Severské země
28%
Zdroj: vlastní Jak je z grafu patrné, více než čtvrtina respondentů by při další stáži rádi navštívili Velkou Británii, na druhém místě je shodně Francie a Španělsko, tyto země se na celkovém procentuálním znázornění podílejí 17%. Z celkového počtu 42 respondentů by 14%, tedy 6 z nich, rádo navštívilo severské země, mezi kterými dominovalo Finsko, ale bylo zmíněno také Švédsko. Jsou zde ale zastoupeny i země mimoevropské, konkrétně Nový Zéland a Austrálie, či například USA (jedna respondentka specifikovala Kalifornii). Nutno podotknout, že velká spousta z nich by se vrátila do země, ve které probíhala jejich dřívější stáž. V Grafu 2 nejsou zahrnuty odpovědi, které byly zmíněny pouze jednou, nicméně i tyto jsou velmi zajímavé, Patří mezi ně Irsko, Kanada, Řecko, Čína, Indie, Nizozemí, Lotyšsko, Turecko, Německo, Rakousko, Island, Skotsko či obecně řečeno exotické země. Z tohoto výčtu je zřejmé, že studenti středních a vyšších odborných škol by přivítali i spolupráci se školami ze zemí exotičtějších a vzdálenějších, než se kterými jejich škola spolupracuje. Otázka č.7 - Jak kvalitní byly podle Vás poskytované služby v místě pracoviště (stáže)? Tato otázka je uzavřená. Studenti měli možnost zaznamenat v dotazníku svou
32
spokojenost s poskytovanými službami v místě pracoviště pomocí hodnotící škály od jedné do pěti s tím, že číslo jedna má nejnižší hodnotu, číslo pět pak naopak nejvyšší. Tabulka 5 – Rozdělení studentů podle studované školy - spokojenost se službami HODNOCENÍ ŠKOLA SLUŽEB
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
1
1
3,03
x
x
2
x
x
x
x
3
10
30,30
2
22,22
4
11
33,33
6
66,66
5 Zdroj: vlastní
11
33,33
1
11,11
Z Tabulky 5 je zřejmá velmi vysoká spokojenost studentů se službami v místě pracoviště. Pouze 1 student střední školy nebyl spokojen vůbec, 10 studentů bylo spokojeno průměrně a shodně 11 z nich nadprůměrně či velmi. Ze stran respondentů, kteří navštěvují vyšší odbornou školu nebylo jediné negativní hodnocení, 2 studenti byli spokojeni průměrně, 6 z nich, tedy drtivá většina byla spokojena nadprůměrně a jeden student zaznamenal velkou spokojenost s poskytovanými službami v místě stáže. Z procentuálního hlediska tedy 2,38% všech respondentů nebylo spokojeno se službami vůbec, 28,57% z nich bylo spokojeno středně, 40,48% studentů bylo spokojeno nadprůměrně a 28,57% z nich bylo se službami maximálně spokojeno. Studenti měli možnost slovně okomentovat chování zaměstnavatele a ostatních spolupracovníků v otázce číslo 12. Otázka č.8 - Měl/a jste možnost poznat nové lidi? Tato otázka je uzavřená. V otázce číslo 8 si mohli respondenti vybrat na hodnotící škále svou spokojenost se sociálním sblížením s lidmi ze zahraničí. Tabulka 6 - Rozdělení studentů podle studované školy – poznání nových lidí HODNOCENÍ ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
Ano
26
78,78
8
88,88
33
Spíš ano
6
18,18
1
11,11
Spíš ne
1
3,03
x
x
Ne Zdroj: vlastní
x
x
x
x
I Tabulka 6 nabízí velmi jednoznačný názor respondentů, kdy 80,95% z celkového počtu mělo možnost navázat nové kontakty, 16,66% zvolilo odpověď „spíš ano“ a pouze 2,38%, tedy jeden student střední odborné školy, zvolil odpověď spíš ne. Odpověď „ne“ nezvolil ani jeden z respondentů. Myslím si, že tato tabulka nabízí velmi zajímavý pohled na navazování sociálních kontaktů se zahraničními kolegy a vzhledem k faktu, že právě navazování nových přátelství je jedním z cílů projektu Leonardo da Vinci, jedná se o velmi uspokojivý výsledek. Otázka č.9 - Měl/a jste možnost poznat kulturu a zvyklosti dané země? Tato otázka je uzavřená. Studenti středních a vyšších odborných škol zde mohli vyjádřit svůj názor na hodnotící stupnici se spokojeností a možností poznat kulturu a zvyklosti země, ve které jejich stáž probíhala. Tabulka 7 - Rozdělení studentů podle studované školy – poznání nových kultur HODNOCENÍ ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
Ano
25
75,75
6
66,66
Spíš ano
6
18,18
3
33,33
Spíš ne
2
6,06
x
x
Ne Zdroj: vlastní
x
x
x
x
Tabulka 7 názorně ukazuje spokojenost respondentů s příležitostí poznávat kulturu či zvyky v místě stáže. Studenti středních odborných škol odpověděli na tuto otázku „ano“ v celkovém počtu 25, tedy 76%, odpověď „spíš ano“ vybralo 18% a pro odpověď „spíš ne“ bylo celkem 6% z nich. Překvapivě žádný z respondentů středních škol nezvolil možnost odpovědi „ne“. Studenti vyšších odborných škol taktéž nejčastěji volili odpověď „ano“ a to 6 z nich, tedy 67%, možnou odpověď „spíš ano“ pak zvolilo 33% respondentů. Ani jeden z těchto studentů nezvolil odpověď „spíš ne“, případně „ne“. Z celkového počtu 42 respondentů 73,81% z 34
nich zvolilo odpověď „ano“, 9 studentů, tedy 21,43% bylo spíš spokojeno s možností poznávat kulturu a zvyklosti místní země a pouze 4,76% z nich s tímto spíš spokojeno nebylo. Samozřejmě i toto je jeden z důvodů, proč Leonardo da Vinci existuje – aby rozšířil obzory studentů a nabídl jim pohled na fungování podniku v jiné zemi, aby mohli porovnat pracovní podmínky, ale také poznávat svět. Každá země nabízí unikátní kulturu a hýčká si své zvyky, o kterých se studenti mohli dozvědět na teoretické úrovni například ve školních lavicích, z knih či z médií, nicméně praxe je jistě obohatila mnohem více. Otázka č.10 - Co Vás na navštívené zemi nejvíce zaujalo a proč? (architektura, gastronomie, zvyky, doprava.....) Tato otázka je otevřená. Zde studenti měli možnost rozepsat se o zemi, kterou navštívili a o věcech, které je zaujaly nejvíce. Odpovědi se často opakovaly a proto je k dispozici Graf 3, ve kterém je možné názorně vidět nejčastěji se opakující názory, nicméně pod grafem je taktéž doplnění odpovědí, které se vyskytovaly pouze minimálně. Graf 3 – Procentuální znázornění - co respondenty zaujalo 3%
18%
23%
24% 20% 12%
Doprava Architektura, kultura, památky Zvyky Lidé Gastronomie Multikulturalismus
Zdroj: vlastní Z Grafu 3 je patrné, že obecně respondenti nejčastěji volili odpověď „architektura, kultura a památky“, tuto možnost zvolilo v otevřené odpovědi 10 respondentů. Pomyslné druhé místo obsadila gastronomie, kterou vepsalo do dotazníku taktéž 10 respondentů a dále pak lidé (jejich chování, mentalita, způsob komunikace, vstřícnost či nevstřícnost, chování rozdílné oproti lidem, kteří žijí v České 35
republice). Tuto možnost zvolilo 8 dotazovaných studentů. Dopravu uvedlo také 8 z nich a dále následovaly zvyklosti a v neposlední řadě také multikulturalismus. Mezi odpovědi, které se objevily pouze jednou patří například počasí, muzika, nezvyk respondenta na ruch velkoměsta, atmosféra, způsob života, pohoda, otužilost (tuto odpověď zvolil student střední odborné školy, který si stěžoval na nízkou teplotu u hostitelské rodiny), moře, jazyk, móda, počasí, vysoké ceny a také u respondentky, která navštívila Turecko – zahalování žen. Otázka č.11 - Chtěl/a byste tuto zemi ještě někdy navštívit? Tato otázka je otevřená. Zde byly odpovědi opravdu velmi jednoznačné ve prospěch „ano“. Někteří z nich také doplnili, že by jim nevadilo navštívit i stejné místo, nicméně většina by raději cestovala po okolních městech. Graf 4 – Procentuální znázornění - chuť studentů opakovaně navštívit danou zemi 5%
Ano Možná
95%
Zdroj: vlastní Je velmi zajímavé, že všichni studenti by se do země, kde strávili stáž, znovu vrátili. Pouhých 5%, tedy 2 respondenti, zvolili odpověď možná, spíš ne. Jedna studentka jako důvod pochybnosti uvedla, že zemi již několikrát v minulosti navštívila a v současné době nechce vyjíždět do zahraničních zemí z důvodu problematiky s Islámským státem. Druhá respondentka pak navštívila Turecko a přestože na ni místní lidé a okolí nezapůsobili, chtěla by navštívit jiné části Turecké republiky (například Istanbul či Pamukkale). Otázka č.12 - Jak se k Vám choval zaměstnavatel a zaměstnanci v místě pracoviště? Tato otázka je otevřená. Je až překvapivé, jak dobré mají všichni zkušenosti se 36
zaměstnavatelem a zaměstnanci. Z celkového počtu 42 respondentů 39 z nich, tedy 93%, bylo velmi spokojeno, přičemž používali synonyma jako slušně, s respektem, nápomocně, obětavě, mile, přátelsky, zdvořile, přátelsky, otevřeně, trpělivě,ochotně či kolegiálně. Zbylých 7% je tvořeno 3 respondenty středních odborných škol, kteří navštívili Velkou Británii a ti velmi dobré zkušenosti nemají. Jedna studentka sice úplně nespecifikovala, že by byla nespokojená, nicméně se jí nelíbilo chladné chování, které je, dle jejich slov, v této zemi typické. Druhá respondentka cítila, že ji kolegové mezi sebe nepřijali jako sebe rovnou a brali ji jako cizinku. Třetí respondentka má zcela jistě nejhorší vzpomínky, a to z důvodu arogance a urážek ze strany zaměstnavatele, který byl jiné národnosti než anglické. Respondentka si s kolegyní stěžovala u agentury, která práci zajišťovala a o to nepříjemněji se zaměstnavatel choval, dívky neobdržely ani certifikát o absolvování praxe, jako ostatní stážisté. Ten jim nakonec vystavila samotná pracovní agentura. Respondentka byla tímto chováním velmi znepokojena a dokonce díky této zkušenosti začala být ostražitá k lidem jiné národnosti. Otázka č.13 - Máte pocit, že jste se zdokonalil/a v jazyce? Tato otázka je uzavřená. Respondenti měli k dispozici hodnotící stupnici, kde mohli zvolit svůj pocit z nově získaných jazykových poznatků. Tabulka 8 - Rozdělení studentů podle studované školy – získání jazykových dovedností HODNOCENÍ
ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
Ano, velmi
10
30,30
6
66,67
Spíš ano
15
45,45
2
22,22
Průměrně
6
18,18
1
11,11
Spíš ne
1
3,03
x
x
Velmi málo Zdroj: vlastní
1
3,03
x
x
Z Tabulky 8 vyplývá, že pro naprostou většinu respondentů byla stáž velkým přínosem v jazykové oblasti, konkrétně 75,75% studentů středních odborných škol zvolilo na škále odpověď „ano, velmi“, případně pak „spíš ano“, ze stran studentů 37
vyšších odborných škol se pak jedná o 88,89%. Pouze jeden respondent střední odborné školy zvolil odpověď „spíš ne“, nebo „velmi málo“, u vyšších odborných škol pak ani jedna z těchto odpovědí nebyla zvolena jediným respondentem. Z celkového počtu 42 respondentů 38,1% z nich zaznamenalo velké jazykové obohacení, 40,48% respondentů pocítilo nadprůměrné zlepšení jazykových dovedností, 16,66% studentů se pak v jazyce zlepšilo průměrně a pouze 4,76% z nich uvedlo, že se po jazykové stránce nezdokonalili skoro vůbec, případně vůbec. Otázka č.14 - Mluvil/a jste v průběhu stáže spíš českým, nebo cizím jazykem? Tato otázka je otevřená. Respondenti zde měli možnost rozepsat se, jakým jazykem během stáže mluvili. Tabulka 9 - Rozdělení studentů podle studované školy – používaný jazyk JAZYK
ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
Cizí jazyk
18
54,54
7
77,77
Spíš cizí jazyk
2
6,06
1
11,11
50/50
10
30,30
1
11,11
Spíš český jazyk Zdroj: vlastní
3
9,09
x
x
Z Tabulky 9 je vyplývá, že 25 studentů, tedy 59,52% z nich používalo k domluvě především jazyk cizí, vzhledem k navštívené zemi se jednalo převážně o jazyk anglický, nicméně respondenti, kteří navštívili jiné země uváděli také jazyky jako španělský, italský či ruský. Velké množství z nich, konkrétně 26,19% používalo kombinaci jazyka cizího a českého. Důvod je prostý – často bydleli v hostitelských rodinách, kde byli ubytováni se svými spolužáky, se kterými samozřejmě mluvili českým jazykem, případně se se spolužáky scházeli v práci či po práci, nicméně v práci se dorozumívali jazykem cizím. Otázka č.15 - Myslíte si, že se škola dostatečně podílí na projektech EU? Tato otázka je uzavřená. Respondenti měli na výběr ze škály variant, přičemž vybírali právě jednu správnou. Tabulka 10 - Rozdělení studentů podle studované školy – názor studentů na
38
aktivitu školy v oblasti projektů Evropské unie HODNOCENÍ ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
Ano, velmi
5
15,15
4
44,44
Spíš ano
16
48,48
3
33,33
Průměrně
8
24,24
2
22,22
Spíš ne
3
9,09
x
x
Ne Zdroj: vlastní
1
3,03
x
x
Zde, v Tabulce 10, se názory studentů středních a vyšších odborných škol lehce liší, zatímco respondenti ze středních odborných škol preferovali z téměř 50% odpověď „spíš ano“, studenti vyšších odborných škol jsou zřejmě trochu spokojenější co se aktivity školy v oblasti projektů Evropské unie týče a volili proto ze 44% odpověď „ano, velmi“. Nicméně si myslím, že obě odpovědi jsou více než uspokojivé, z celkového počtu 42% respondentů 67% z nic zvolilo odpověď „ano, velmi“, případně „spíš ano“. Variantu „průměrně“ zvolilo 24% všech respondentů a zbylé dvě varianty nezvolil jediný respondent vyšší odborné školy, nicméně 3 studenti středních odborných škol zvolilo odpověď „spíš ne“ a jeden respondent dokonce odpověď „ne“. Osobně si myslím, že školy by se na projektech Evropské unie podílet měly co nejvíce, je to jedinečná šance pro jejich studenty, jak zvýšit jejich spokojenost se školou a také zvyšovat svou prestiž. Otázka č.16 - Využil/a jste již někdy v minulosti některý z programů či projektů EU? Pokud ano, jaký? Tato otázka je otevřená. Studenti zde mohli vepsat svou odpověď, nicméně většina z nich, jak je patrné z Tabulky 11, žádný jiný program Evropské unie nevyužil. Tabulka 11 - Rozdělení studentů podle studované školy – účast na jiném programu Evropské unie v minulosti ÚČAST
ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
Ano
6
18,18
2
22,22
Ne Zdroj: vlastní
27
81,81
7
77,77
39
Tabulka 11 nám ukazuje, že z celkového počtu 42 respondentů 80,95% z nich nevyužilo, případně neměli příležitost k využití projektu, který byl realizován Evropskou unií. Zbylých 8 respondentů, tedy 19,05% v minulosti měli možnost využít některý z projektů k získání zkušeností a jednalo se především právě o program Leonardo da Vinci. Jedna respondentka studující střední odbornou školu pak specifikovala, že se jednalo o projekt mobility a jedna studentka vyšší odborné školy uvedla i zemi, kterou měla možnost navštívit – Španělsko. Otázka č.17 - Připadají Vám tyto programy smysluplné? Tato otázka je uzavřená. Respondenti zde měli příležitost vyjádřit se, zda jim projekty a programy Evropské unie přijdou důležité pro jejich osobnostní rozvoj. Tabulka 12 - Rozdělení studentů podle studované školy – názor respondentů na smysluplnost projektů a programů Evropské unie HODNOCENÍ ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
Ano, velmi
30
90,90
7
77,77
Spíš ano
2
6,06
2
22,22
Průměrně
1
3,03
x
x
Spíš ne
x
x
x
x
Ne Zdroj: vlastní
x
x
x
x
Smysluplnost a velký přínos si uvědomuje 97,62% dotazovaných studentů, což je výborná bilance. Pouze jeden student střední odborné školy, tedy pouze 2,38% z celkového počtu 42 respondentů zvolil odpověď „průměrně“ a pro odpověď „spíš ne“ případně „ne“ nehlasoval ani jeden respondent. Myslím si, že tento výsledek je více než uspokojivý a studenti si uvědomují důležitost těchto projektů s tím, že pro ně mají velký přínos. Jistě si uvědomují potřebu získávání nových zkušeností v oboru, ať už jazykových či těch pracovních, které jim v budoucím profesním životě mohou přinést velký přínos. Otázka č.18 - Myslíte si, že EU dostatečně podporuje vzdělávání? Toto je uzavřená otázka. Osobně si myslím, že Evropská unie velmi lpí na vzdělávání a školy se snaží s Evropskou unií spolupracovat, přestože to pro kantory znamená velké množství času a administrativy, která je s tím spojená. 40
Nicméně učitelé jistě pociťují zpětnou vazbu studentů, kteří díky jejich úsilí získávají životní zkušenosti, které jsou nezaplatitelné. Tabulka 13 - Rozdělení studentů podle studované školy – názor studentů na aktivitu Evropské unie v oblasti vzdělávání HODNOCENÍ ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
Ano, velmi
12
36,36
3
33,33
Spíš ano
18
54,54
5
55,55
Průměrně
2
6,06
1
11,11
Spíš ne
x
x
x
x
Ne Zdroj: vlastní
1
3,03
x
x
I zde jsou výsledky velmi uspokojivé a je znatelné, že studenti si uvědomují podporu školství a vzdělávání ze strany Evropské unie. Z celkového počtu 42 respondentů 35,71% z nich zvolilo odpověď „ano, velmi“, pro variantu „spíš ano“ se rozhodlo nejvíce respondentů a to jak z pohledu středních, tak vyšších odborných škol, celkem tedy 54,76%, možnost „průměrně“ zvolili 3 studenti v celkovém procentuálním propočtu 7,14%. Odpověď „spíš ne“ nezvolil ani jeden z respondentů a pro variantu „ne“ hlasoval pouze 1 student - tedy 2,38%, který navštěvuje střední odbornou školu. Otázka
č.19
-
Prosím,
zhodnoťte
svou
stáž
(spokojenost,
dojmy,
nepříjemnost....). Toto byla otevřená otázka. Studenti středních a vyšších odborných škol se zde mohli volně rozepsat o své stáži a většina z nich se velmi rozepsala. Z celkového počtu 42 respondentů pouze 2 studenti, v oboru případech se jednalo o studenty středních škol, hodnotili svou stáž jako průměrnou. Jedna studentka navštívila Velkou Británii a hodnotila stáž se slovy, že byla celkem spokojená. Druhá studentka pak navštívila Turecko. Velkým zklamáním pro ni bylo ubytování, jelikož původně měla přislíbený hotel, nicméně nakonec byla ubytována na ubytovně. Další nepříjemností také byla místní gastronomie, na kterou respondentka nebyla zvyklá. Její nejlepší vzpomínky jsou na krásné víkendy, kde měla možnost podnikat výlety do okolí a tím poznávat místní atraktivity. 41
Zbylých 40 respondentů hodnotí svou stáž převážně kladně. Chválí si především zkušenosti, které jim navštívení cizí země přineslo, jazykové zdokonalení a schopnost dorozumět se v různých situacích, možnost poznání místní kultury a gastronomie, možnost poznat, jak funguje zahraniční podnik a zároveň si také chválí náplň práce, pracovní prostředí, požadavky zaměstnavatele a fungování provozu jako takového. Také si chválí získání nových přátel, se kterými někteří ze studentů stále udržují kontakt, váží si shovívavosti lidí, se kterými přišli do kontaktu, ruch velkoměsta, na který nejsou zvyklí a noční život s tím spojený, způsob života místních obyvatel, poznání zvyklostí dané země a ubytování v rodinách – tedy příležitost poznat typický denní život obyvatel, jejich každodenní způsob života a chování a v neposlední řadě také památky, atraktivity a výlety, které měli možnost pořádat za volných dnů, případně o víkendu. Jeden student se vyjádřil stručně ve stylu, že tato stáž pro něj byla skvělá zkušenost a utvrdila ho v tom, že chce v budoucnu co nejvíce cestovat. Jako negativní shledávají někteří z nich komunikační bariéru na začátku stáže (v některých případech tato bariéra trvala delší dobu), ubytování u rodin (tuto odpověď zaznamenal student střední odborné školy, který si je vědom, že ubytování tohoto typu je finančně nejschůdnější varianta, nicméně to pociťuje jako nejslabší článek jinak bezproblémové stáže). Celkem 4 studenti uvedli, že by si přáli, aby stáž trvala delší dobu, nicméně to bylo převážně myšleno v dobrém slova smyslu – než se stačili aklimatizovat, stáž byla u konce. Jednomu respondentovi vadil nedostatek osobního času, který by mohl věnovat cestování. Dále se zde objevila odpověď, že pracovní podmínky byly velmi náročné a jedna respondentka si, i přesto, že se snažila, nemohla zvyknout na chladný přístup a chování místních obyvatel. Otázka č.20 - Jakou školu navštěvujete? (VOŠxSŠ, obec). Podrobnosti k této otázce jsou k nalezení v Tabulce 1, kde je soupis všech středních a vyšších odborných škol, které se účastnily dotazníkového šetření. Celkově se jedná o 33 studentů středních a 9 studentů vyšších odborných škol. Otázka č.21 - Chystáte se pokračovat ve studiu po dokončení školy? Pokud ano: Jakou školu byste chtěl/a studovat? 42
Pokud ne: Čemu se chcete po dokončení studia věnovat? Tato otázka je otevřená. Zde byly odpovědi respondentů velmi rozporuplné. Z celkového počtu 42 respondentů by 20 z nich, tedy přesně 47,62%, chtělo studovat. Obory se velmi různí – objevily se zde odpovědi jako jazyková škola, University of Derby, Praha – obor hudební manager, ekonomická fakulta, umělecké zaměření (DAMU, FAMU), jiný obor než právě studovaný, ekonomická fakulta v Liberci, žurnalistika či hotelnictví, Technická univerzita v Liberci (obor Management a marketing služeb),Vysoká škola ekonomická v Praze, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (obor Marketingové komunikace), pokud se rozhodne jít studovat, pak pouze na Vyšší odbornou školu, Slezská univerzita v Opavě – Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné (obor Hotelnictví), ekonomická fakulta v Ostravě, dálkové studium, Soukromá vysoká škola obchodní (obor Letový provoz) či Vysoká škola v Ostravě. Celkem 7 studentů, tedy 16,66% by po dokončení studia chtělo pracovat. Zde jsou odpovědi jako podnikání, kuchař, práce v hotelnictví, nebo v cestovní kanceláři (respondentka by se chtěla stát delegátkou v anglicky hovořících zemích), případně práce v oboru cestovního ruchu. Shodnou odpověď, tedy přání pracovat v zahraničí, vyplnili 4 studenti, tedy 9,52% z nich a shodný počet respondentů již dokončilo studium a už se aktivně zapojilo do pracovního života. Z celkového počtu 42 respondentů 3 z nich již studují vysokou školu, konkrétně Masarykovu univerzitu v Brně, Vysokou školu báňskou v Ostravě – ekonomická fakulta a třetí respondent rovněž studuje ekonomickou fakultu, nicméně neuvedl plný název školy. Celkem 3 respondenti si ještě nejsou jisti, co by po dokončení školy chtěli dělat a 1 student se pouze vyjádřil, že studovat nechce. Studenti vyšších odborných škol by chtěli ve třech případech pokračovat ve studiu na vysoké škole, 2 respondenti by chtěli odejít do zahraničí , 3 z nich by se po ukončení studia chtělo věnovat práci a 1 z nich již pracuje (má vlastní podnikání). Otázka č.22 – Jste: Tato otázka je uzavřená. Jejím cílem je zjistit pohlaví respondentů. Tabulka 14 - Rozdělení studentů podle studované školy – pohlaví studentů
43
POHLAVÍ
ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
Muž
8
24,24
3
33,33
Žena Zdroj: vlastní
25
75,75
6
66,66
Z Tabulky 14 je zřejmé, že nejčastějšími respondenty byly ženy. Z celkového počtu 42 studentů převažovaly ženy v procentuálním vyhodnocení 73,81%, mužů pak bylo celkem 11 – tedy 26,19%. Myslím si, že důvod, proč reagovalo podstatně větří procento žen než mužů vychází ze studovanému oboru, který je, dle mého názoru, bližší spíše něžnému pohlaví. Otázka č.23 - Kolik Vám bylo let, když jste se stáže účastnil/a? Tato otázka je otevřená. Studenti zde mohli zaznamenat svůj věk v období stáže. Tabulka 15 - Rozdělení studentů podle studované školy – věk respondentů VĚK
ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
17
12
36,36
x
x
18
17
51,51
1
11,11
19
3
9,09
x
x
20
1
3,03
5
55,55
21
x
x
1
11,11
22
x
x
x
x
x
x
2
22,22
23 Zdroj: vlastní
Věkové rozpětí je dáno studovanou školou, je zde patrné, že studenti středních odborných škol nejčastěji jezdili na stáže v době, kdy jim bylo 18 let, na druhém místě pak jsou studenti, kterým bylo 17 let a také vycestovali 3 respondenti, kterým v období stáže bylo 19 let. Jeden student střední odborné školy podstoupil stáž v době, kdy mu bylo 20 let. Osobně si myslím, že ve věku 17 let jsou studenti již natolik vyspělí, aby se mohli stáže účastnit, v nižším věku mohou být někteří jedinci ještě málo samostatní. Studenti vyšších odborných škol se stáží nejčastěji účastnili ve věku 20 let, je jich něco málo nad 50%. Dvěma jedincům bylo v období stáže 23 let, jeden respondent měl 18 let a jeden 21 let. 44
Otázka č.24 - V jakém jste byl/a ročníku? Tato otázka je otevřená. Studenti zde měli vepsat ročník, ve kterém podstoupili svou stáž. Tabulka 16 - Rozdělení studentů podle studované školy – ročník respondentů ROČNÍK
ŠKOLA
SŠ
Počet [%]
VOŠ
Počet [%]
1
x
x
1
11,11
2
5
15,15
7
77,77
3
22
66,66
1
11,11
6
18,18
x
x
4 Zdroj: vlastní
Z Tabulky 16 je zřejmé, že studenti středních odborných škol nejčastěji vycestovali ve 3. ročníku působení na škole, celkem dvě třetiny z nich. Ve vyšším počtu se také účastnili stáží ve svém 4. a posledním ročníku na škole a 5 z nich vycestovalo, když studovali ve 2. ročníku. Studenti vyšších odborných škol pak nejčastěji volili 2. ročník a ve zbývajících ročnících vycestoval vždy jen 1 respondent. Ve čtvrtém ročníku nevycestoval žádný z respondentů. Otázka č.25 - Uveďte, prosím, měsíc a rok stáže: Toto je otevřená otázka. Studenti se zde měli vyjádřit, v jakém datu vycestovali do zahraničí. Z celkového počtu 42 respondentů 1 respondent vycestoval již v březnu 2012 do Španělska, 5 dalších se účastnilo stáže v roce 2013, konkrétně jeden v březnu, kdy respondentka vycestovala do Španělska a 4 z nich v prosinci roku 2013, tito studenti vyjeli do Velké Británie. Respondenti tedy v celkovém počtu 36 vycestovali za svými stážemi v roce 2014. Šest studentů vycestovalo již v lednu. V únoru se stáže neúčastnil žádný z respondentů. V březnu vyjeli za stáží 2 studenti, stejný počet pak i v dubnu. V období mezi březnem a dubnem vycestovali celkem 2 studenti. V květnu vycestovalo celkem 5 respondentů. Na přelomu měsíců květen a červen vyjel na svou cestu 1 respondent. Červen byl také měsícem výjezdů a konkrétně vyjelo v tomto měsíci 6 studentů. Letní měsíce, konkrétně červen, červenec a srpen, strávil 1 respondent ve Francii. V září nevycestoval jediný respondent. Na přelomu měsíců září a říjen vyjel za stáží 1 student. Říjen 2014 byl měsíc, ve kterém 45
vycestoval největší počet respondentů, konkrétně 7 z nich, tedy 17%. V listopadu a v prosinci roku 2014 vycestoval vždy jeden student.
2.1 Dotazníkové šetření – Erasmus Tato subkapitola pojednává o programu Erasmus. I zde byli studenti, v tomto případě vysokých škol, dotazováni pomocí dotazníkového šetření na spokojenost , dojmy a zkušenosti s jejich pobytem v zahraniční zemi. Dotazník se skládá z 22 otázek, kde 14 otázek je otevřených a studenti zde mohli vepsat své odpovědi dle libosti a 8 otázek je uzavřených. Zde respondenti měli možnost volby z předem připravených odpovědí. Dotazník je velmi obdobný, jako tomu bylo u programu Leonardo da Vinci, ovšem je uzpůsoben pro tento typ programu. Studenti byli oslovováni prostřednictví sociální sítě Facebook. Byli oslovováni jak spolužáci z Vysoké školy hotelové v Praze, tak i mí přátelé z jiných škol. Velkou pomocí mi byla elektronická databáze studentů, kteří prostřednictvím projektu Erasmus vycestovali. Tato databáze je spravována Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy (NAEP) a jsou zde uvedeny všechny vysoké školy, a to jak domácí, tak i zahraniční, které spolupracují a jsou s programem spjati, společně se jmény studentů, zemí, do které studenti vycestovali, jaký obor je předmětem jejich studia a akademickým rokem výjezdu. Do dotazníkového šetření se zapojilo 43 studentů. Někteří z nich, konkrétně 3 respondenti, ovšem využili možnost vycestovat vícekrát, nežli jednou – absolvovali například jak pobyt studijní, tak i pracovní a proto bude v této části práce počítáno s celkem 46 respondenty. Je několik podmínek, které student musí splňovat, aby byl vyslán na pracovní stáž. Je nutné, aby byl zapsán do akreditovaného bakalářského, magisterského či doktorského studijního programu na vysoké škole, případně pak musí být zapsán na vyšší odbornou školu, která má rozšířený Erasmus University Charter. Není důležité, v jaké formě student studuje, zda prezenčně, dálkově či kombinovanou formou, nezáleží ani v jakém ročníku se student právě nachází či zda je cizinec, podmínkou ale je, že musí studovat školu v České republice. Stáže tohoto typu trvají 3-12 měsíců a mohou se uskutečnit v jakémkoli podniku, nesmí se ovšem 46
jednat o instituci Evropské unie. Student za celou dobu studia na vysoké, případně vyšší odborné škole může vyjet na pracovní stáž pouze jednou. Podmínkou stáže není bilaterální smlouva. Každý student obdrží stipendium, které je mu prostřednictvím paušální částky vypláceno každý měsíc s tím, že nemusí pokrýt všechny náklady s pobytem spojené, ale jedná se o příspěvek, který dává vysílající škola (www.naep.cz, © NAEP 2007-2015). Pokud chce student podstoupit studijní pobyt, podmínky jsou obdobné, ovšem s malými úpravami. I v tomto případě musí student být zapsán do akreditovaného bakalářského, magisterského či doktorského studijního programu na vysoké škole, případně na vyšší odborné škole, nezáleží na formě studia a účastnit se mohou i zahraniční studenti, kteří ovšem studují školu v České republice. Oproti pracovní stáži je zde rozdíl v tom, že student musí být zapsán alespoň ve 2.ročníku a studijní pobyty jsou založeny na bilaterální smlouvě. Nutnou podmínkou pro splnění podmínek je také to, že student za žádných okolností nesmí studium na své škole ukončit. Poté, co je studijní pobyt ukončen si student musí vyžádat potvrzení o délce studia a také výpis výsledků zkoušek. Délka trvání je zde stejná, jako u pracovní stáže (www.naep.cz, © NAEP 2007-2015). Výše stipendií, které jsou paušálně vypláceny, jsou zpravidla vyšší u pracovních stáži. Zde je rozmezí 323 € až 806 € za měsíc. Částka 323 € je vyplácena studentům, kteří navštíví Bulharsko, 806€ pak dostanou studenti, kteří vycestují do Velké Británie. U studijních pobytů se částky pohybují od 226 € do 583 € a taktéž se jedná o Bulharsko a Velkou Británii. Jedná se o výše stipendií v akademickém roce 2013/2014 (www.naep.cz, © NAEP 2007-2015). Otázka č.1 - Jakou zemi jste navštívil/a? Tato otázka je otevřená. Cílem této otázky je zjistit, do jakých zemí respondenti z vysokých škol nejčastěji směřovali v rámci své cesty. Názornější pohled je k dispozici v Tabulce 17. Tabulka 17 – Erasmus – navštívená země ZEMĚ
POČET Polsko
47
Počet
Počet [%]
1
2,17
Velká Británie
4
8,70
Německo
2
4,35
Řecko
6
13,04
Portugalsko
6
13,04
Španělsko
9
19,56
Turecko
1
2,17
Rakousko
1
2,17
Finsko
4
8,70
Slovensko
1
2,17
Slovinsko
1
2,17
Dánsko
2
4,35
Irsko
1
2,17
Francie
5
10,90
Nizozemsko
1
2,17
Lotyšsko
1
2,17
Zdroj: vlastní Studenti vysokých škol nejčastěji vycestovali do Španělska, velké množství z nich se ale také rozhodlo pro Portugalsko či Řecko, Francii a Velkou Británii. Někteří z nich se ale rozhodli i pro země jako je Polsko, Německo, Turecko, Rakousko, Finsko, Slovensko, Slovinsko, Dánsko, Nizozemsko či Lotyšsko. Množství zemí je značně rozmanitější v porovnání s programem Leonardo da Vinci, zatímco tam studenti nejčastěji volili Velkou Británii a Španělsko na druhém místě, v případě Erasmu jsou preference trochu jiné. Otázka č.2 - O jaký typ pobytu se jednalo? Tato otázka je uzavřená. Studenti zde mohli volit ze dvou možných odpovědí, tedy zda se jednalo o studijní pobyt či pracovní stáž. Z celkového počtu 46 respondentů 36 z nich, tedy 78,26% podstoupilo studijní pobyt. Zbylých 10 respondentů, tedy 21,74% vyrazilo do zahraniční země za účelem pracovní stáže. Je zřejmé, že o studijní pobyty je ze stran respondentů podstatně větší zájem. Pracovní stáže probíhaly ve dvou případech v Německu (20%), jedna respondentka uvedla Velkou Británii (10%), jeden student Slovensko (10%) a 6 studentů (60%) Řecko, přičemž 4 z nich specifikovali přímo ostrov Rhodos.
48
Otázka č.3 – Jak dlouhý byl Váš pobyt? Tato otázka je otevřená. Studenti zde měli možnost rozepsat se o délce trvání své stáže či svého pobytu v zahraniční zemi. Přestože se většinou jednalo o jeden semestr, někteří studenti své odpovědi specifikovali. Z celkového počtu 46 respondentů 13 z nich, tedy 28,26% v dotazníkovém šetření uvedlo, že jejich pobyt či stáž trvala 1 semestr, 3 z nich, tedy 6,52% zvolili odpověď 3 měsíce. Celkem 4, tedy 8,70% studentů mělo možnost pobýt v cizí zemi 3,5 měsíce. Z celkového počtu 46 respondentů 7 z nich - 15,22% - podstoupilo 4 měsíční stáž či pobyt, 9 z nich – 19,57% - pak celých 5 měsíců, 1 respondent – tedy 2,17% - 5,5 měsíce, 3 respondenti, tedy 6,52% rovného půl roku a 1 student (2,17%) pak krásných 8 měsíců. Jeden respondent pak uvedl délku trvání stáže/pobytu 12 měsíců. Jedna respondentka uvedla, že je na stáži/pobytu již od září a pokud by měla tu možnost, chtěla by pokračovat v pobytu/stáži po celou dobu studia. Z tohoto výčtu je zřejmé, že stáže či pobyty nejčastěji trvaly již zmiňovaný 1 semestr. Pracovní stáže trvaly ve 4 případech 3 měsíce, 5 respondentů uvedlo údaj 3,5 měsíce a 1 respondent zastával danou pozici 4 měsíce. Otázka č.4 – Pokud se jednalo o pobyt pracovní, jakou pozici jste zastával/a? Tato otázka je otevřená a díky svému znění i dobrovolná. Celkově se pracovní stáže účastnilo 10 respondentů, tedy 78,26%. Na svých stážích zastávali především pozice číšníků, servírek a barmanů. Jedna respondentka specifikovala, že na pozici servírka obsluhovala v době snídaní, obědů a večeří. Jedna respondentka byla v hotelu jako Wellness Trainee, jeden respondent pak zastával pozici interního doktoranda a jedna respondentka pak pracovala na pozici asistentky ředitele střední školy. Otázka č.5 – Jak jste byl/a ubytován/a? Tato otázka je otevřená. Respondenti zde měli možnost volně se rozepsat o typu ubytování v průběhu jejich studijního pobytu či pracovní stáže. Z celkového počtu 46 respondentů 12 z nich, tedy 26,09% bylo ubytováno na kolejích jejich zvolené vysoké školy. Dva studenti zvolili odpověď, že bydleli v apartmánu, 4 z nich – 8,70%% - bylo ubytováno v hotelu s tím, že jeden
49
respondent upřesnil, že je jednalo o depandance hotel 5. Velký počet studentů, konkrétně 7 z nich, tedy 15,22%, také přebývalo v pronajatém bytě společně se spolužáky a ostatními studenty, kteří se účastnili programu Erasmus, jeden respondent dokonce uvedl, že měli s ostatními spolužáky pronajatý rodinný dům v dané oblasti. Jedna respondentka (2,17%) byla ubytována v bytě pro zaměstnance, 3 respondenti – 6,52% - přebývali v hostelu, 1 studentka v univerzitním domě, 3 z nich, tedy celkem 6,52%, byli ubytováni na ubytovně s tím, že jedna respondentka specifikovala, že se jednalo o ubytovnu pro zaměstnance. Jedna studentka (2,17%) uvedla, že byla ubytovaná u turecké studentky a z celkového počtu 46 dotazovaných 11 z nich, tedy 23,91% uvedli, že byli ubytovaní v privátním ubytování či v podnájmu. Studenti, kteří se účastnili pracovní stáže, byli z celkového počtu 10 ubytováni ve 3 případech (30%) v hotelu s tím, že jeden dotazovaný byl ubytován právě ve zmíněném depandance hotelu v Řecku a dva zbývající respondenti navštívili Řecko a Německo, jedna respondentka (10%), která pracovala v Řecku pak v zaměstnanecké ubytovně, 1 studentka (10%) pracující v Německu v bytě pro zaměstnance, 1 respondentka (10%), která navštívila Řecko byla ubytovaná v apartmánu, 2 respondenti (20%) si našli privátní ubytování s tím, že se jednalo o dotazované, kteří navštívili Velkou Británii a Řecko, 1 dotazovaný, jehož stáž probíhala na Slovensku, přebýval na kolejích a poslední respondent, který navštívil Řecko pak na ubytovně. Otázka č.6 – Jakým způsobem jste se do místa pracoviště/do školy dopravoval/a? Tato otázka je otevřená. Dotazovaní studenti zde mohli zaznamenat, jakým způsobem a případně jakými dopravními prostředky se do místa výkonu práce či do školy dopravovali. Jednoznačně nejfrekventovanější odpovědí bylo, že respondenti chodili pěšky – z celkového počtu 46 dotazovaných se tato odpověď shodovala u 24 z nich a tvoří tedy 52,17%. Jeden z respondentů uvedl, že se dopravoval pomocí místní hromadné dopravy a taktéž pěšky, 2 dotazovaní zvolili odpověď na kole a pěšky, 1 respondent pak pěšky a autobusem. Automobil použil k přepravě 1 respondent. Na kole se do práce či do školy dopravovali 3 5
Depandance se vyznačují oddělenou stavbou a dovětkem k názvu. Do klasifikace mohou být zařazeny jen v případě, kdy je prostorová vzdálenost k hlavnímu objektu nezpochybnitelná. (www.cestovní-ruch.cz, © 1999-2011)
50
dotazovaní (6,52%) a stejný počet respondentů používalo k dopravě železniční dopravu. Autobusovou dopravou se přepravoval 1 respondent, stejně tak jako 1 respondent použil místní metro, další školní spoj (předpokládá se, že se jedná o autobusovou dopravu), jeden respondent využíval kombinaci metra a tramvaje, další dotazovaný se pak dopravoval autobusovou dopravou či na kole, 1 respondent pak metrem a železniční dopravou, další respondent metrem, železniční dopravou a pěšky a jeden student uvedl, že se do místa výkonu práce dopravoval místní městskou hromadnou dopravou. Jedna respondentka bydlela přímo v místě a proto neměla potřebu využívat jakéhokoli prostředku. Z celkového počtu 46 respondentů 2 z nich, tedy 4,35%, nespecifikovalo způsob dopravy. Z celkového počtu 10 respondentů, kteří se účastnili pracovní stáže, naprostá většina z nich, konkrétně 9 dotazovaných, se do místa výkonu práce dopravovala pěšky. Jedna respondentka, která absolvovala svou stáž ve Velké Británii, se pak dopravovala místní městskou hromadnou dopravou. Otázka č. 7 – Pokud byste měl/a možnost účastnit se stáže v budoucnu, využil/a byste ji? Pokud ano, v jaké zemi? Pokud ne, z jakého důvodu? Tato otázka je otevřená. Respondenti zde měli možnost vyjádřit se, zda by ještě někdy využili možnost vycestovat a případně pak jaké země by je lákaly nejvíce. Pouze jedna respondentka, která absolvovala pracovní stáž na řeckém ostrově Rhodos by této možnosti již nevyužila. Jako důvod uvedla to, že ji stáž přišla velmi dlouhá. Nicméně zbylých 45 respondentů by možnost účastnit se stáže v budoucnu využilo. Odpovědi byly velmi rozmanité a objevuje se zde velké množství destinací, které by respondenti rádi navštívili. Respondenti mnohdy uvedli více nežli jednu destinaci. Mezi nejčastější odpovědi patří jednoznačně Velká Británie. Pro tuto možnost se rozhodlo 10 respondentů, tedy 21,74% z celkového počtu. Další nejčastěji se objevující odpovědí pak byly severské země (někteří respondenti uvedli pouze Norsko, Finsko či Švédsko, někteří pak všechny 3 tyto uvedené země), tuto možnost by využilo 9 ze 46 respondentů, což tedy v procentuálním znázornění zaujímá 19,57%. Na pomyslném třetím místě ve frekvenci odpovědí se umístily 2 země – Španělsko a Francie. Tyto země by chtělo navštívit 6 dotazovaných, tedy 13,04%. Ve spojených státech amerických by svou 51
stáž či pobyt rádi uskutečnili 4 respondenti. Z celkového počtu 46 dotazovaných by 3 z nich (6,52%) zvolili Dánsko. Následující země pak zvolili vždy 2 respondenti – jedná se o Maltu, Baleárské ostrovy (mezi nejnavštěvovanější ostrovy v tomto souostroví patří Mallorca, Menorca, Ibiza a Formentera), Kanada, Itálie, Německo a Nizozemí. Vždy jeden student se pak rozhodl pro země jako Polsko, Rakousko, Island, Litva, Portugalsko, Skotsko, Černá hora, Švýcarsko, Slovenko, Finsko či Slovinsko. Objevily se zde také země velmi exotické, jako například Singapur, Kambodža, Austrálie či Latinská Amerika. Čtyři z respondentů by navštívili jakoukoli zemi, 2 dotazovaní pak kdekoli u moře, jeden respondent zvolil možnost navštívit jakoukoli evropskou zemi a jeden z respondentů by naopak vycestoval kdekoli mimo Evropu. Také zde zazněl názor, že respondent by navštívil jakoukoli bezpečnou zemi. Dva z respondentů pouze odpověděli, že by se, v případě naskytnutí příležitosti, dalšího Erasmu účastnili a 3 z celkového množství 46 respondentů by možnost využilo, nicméně nyní by zvolili pracovní stáž. Otázka č.8 – Měl/a jste možnost poznat nové lidi? Toto je uzavřená otázka. Respondenti měli na výběr ze škály variant, přičemž vybírali právě jednu správnou. Tabulka 18 – Erasmus – poznání nových lidí HODNOCENÍ POČET
Počet
Počet [%]
Ano
44
95,65
Spíš ano
1
2,17
Spíš ne
1
2,17
Ne Zdroj: vlastní
x
x
Myslím si, že Tabulka 18 nabízí velmi zajímavý pohled na navazování sociálních kontaktů se zahraničními kolegy a vzhledem k faktu, že právě navazování nových přátelství je jedním z cílů projektu Erasmus, jedná se o velmi uspokojivý výsledek. Žádný z respondentů nezvolil možnost, že neměl možnost poznat nové lidi a navázat nové kontakty, vždy jeden dotazovaný zodpověděl v jednom případě „spíš ne“ a jeden „spíš ano“. Z celkového množství 46 dotazovaných 44 z nich hodnotí svou stáž či pobyt jako přínosný z pohledu nově poznaných jedinců. 52
Otázka č.9 - Měl/a jste možnost poznat kulturu a zvyklosti dané země? Tato otázka je uzavřená. Studenti vysokých škol zde mohli vyjádřit svůj názor na hodnotící stupnici se spokojeností a možností poznat kulturu a zvyklosti země, ve které jejich stáž probíhala. Tabulka 19 – Erasmus – poznání nových lidí HODNOCENÍ POČET
Počet
Počet [%]
Ano
42
91,30
Spíš ano
2
4,35
Spíš ne
2
4,35
Ne Zdroj: vlastní
x
x
Jak je jasně patrné z Tabulky 19, studenti hodnotí velmi kladně možnost poznání nové kultury a také zvyklosti země, kterou měli možnost navštívit. Pouze 2 studenti z celkového počtu 46 dotazovaných mají pocit, že kulturu a zvyklosti „spíš poznali“ a 2 z nich pak, že neměli příliš příležitost tyto aspekty poznat. Otázka č.10 – Co Vás na navštívené zemi nejvíce zaujalo a proč? (architektura, gastronomie, zvyky, doprava...) Tato otázka je pochopitelně otevřená. Zde studenti měli možnost rozepsat se o zemi, kterou navštívili a o věcech, které je zaujaly nejvíce. Graf 5 – Procentuální znázornění – co respondenty zaujalo 7% 25%
Gastronomie Lidé Zvyky Kultura Příroda Památky Pohled na život
14%
10% 19%
13% 11%
Zdroj: vlastníV Grafu 5 můžeme vidět nejčastější odpovědi respondentů. Nejčastější
odpovědí
byla
jednoznačně 53
gastronomie,
která
zaujala
21
dotazovaných. Na druhém místě pomyslného žebříčku jsou pak lidé (jejich chování, mentalita, způsob komunikace, vstřícnost či nevstřícnost, nátura, ochota apod.), tuto možnost zvolilo 16 dotazovaných, dále pak památky a atraktivity místní destinace, což poznamenalo 12 respondentů, kultura (kulturní vyžití, festivaly, muzika apod.), místní zvyky a v neposlední řadě také příroda, která zaujala 8 dotazovaných a pohled místních obyvatel na život, který je odlišný oproti obyvatelům České republiky. Nicméně se zde objevily i odpovědi, které nebyly moc časté a proto nejsou zahrnuty v Grafu 5. Patří mezi ně například místní folklor, španělská siesta, multikulturalismus, počasí, noční život, cestování, čistota, bezpečnost, způsob místního
života,
design, kvalitní
školský systém, nadprůměrná
jazyková
vybavenost místního obyvatelstva, zeleň ve městech či například nacionalismus ve španělském Katalánsku, kde se respondentku zaujalo, jakým způsobem se separatistické myšlení promítá do každodenního smýšlení místních obyvatel. Objevila se zde i jedna odpověď, kde nebylo řečeno, zda je to pojaté jako negativum či pozitivum, a to silná arabská komunita ve Francii. Nicméně se zde našly i negativní reakce, například na počasí – na to si stěžovali respondenti, kteří navštívili Velkou Británii a Irsko, dále pak respondenti zmínili chaotické jízdní řády na řeckém ostrově Rhodos, bankovní systém ve Francii, uzavřenost finských obyvatel, charakter Řeků, velmi podprůměrná jazyková vybavenost místního obyvatelstva (a to dokonce i ze strany pedagogů), nebo například respondenty nezaujala gastronomie v Lotyšsku a Řecku. Otázka č.11 – Chtěl/a byste tuto zemi ještě někdy navštívit? Tato otázka je otevřená. Respondenti zde měli zhodnotit, zda by se do dané země v budoucnu rádi podívali. Spousta z nich odpověděla, že od doby, kdy proběhl jejich Erasmus, tuto zemi již navštívili. Žádný ze 46 respondentů neuvedl, že by danou zemi již navštívit nechtěl. Celkem 3 respondenti uvedli, že by danou zemi rádi navštívili, nicméně v tomto případě už pouze coby turisté a jedna respondentka, která v rámci studijního pobytu navštívila Portugalsko, by se do země ráda vrátila a navštívila by i jiné části, nikoliv pouze Lisabon. Otázka č.12 – Máte pocit, že jste se zdokonalil/a v jazyce? 54
Tato otázka je uzavřená. Respondenti měli k dispozici hodnotící stupnici, kde mohli zvolit svůj pocit z nově získaných jazykových poznatků. Tabulka 20 – Erasmus – zdokonalení v jazyce HODNOCENÍ POČET
Počet
Počet [%]
Ano, velmi
15
32,61
Spíš ano
17
36,96
Průměrně
9
19,56
Spíš ne
5
10,87
Ne Zdroj: vlastní
x
x
Tabulka 20 nám přehledně ukazuje, jaké množství respondentů má názor na zlepšení po jazykové stránce. Žádný z respondentů neuvedl, že by mu pracovní stáž či studijní pobyt nepomohl v jazykové oblasti, pouze 5 dotazovaných uvedlo, že spíš nezískal nové poznatky a necelých 20% respondentů se zdokonalilo spíše průměrně. Většina respondentů, konkrétně 17 z nich uvedlo, že se spíš přiučili a z celkového počtu 46 respondentů 15 z nich zaznamenalo velký posun v jazyce. Téměř 70% dotazovaných je tedy spokojena s přínosem v jazykové stránce. Otázka č.13 – Mluvil/a jste v průběhu stáže spíše českým, nebo cizím jazykem? Tato otázka je otevřená. Respondenti v této otázce měli zhodnotit, jakým jazykem (případně jaký jazyk převažoval) během jejich pracovní stáže či studijního pobytu. Tabulka 21– Erasmus – používaný jazyk HODNOCENÍ POČET
Počet
Počet [%]
Cizím jazykem
24
52,17
Spíš cizím jazykem
6
13,04
50/50
11
23,91
Spíš českým jazykem
2
4,35
Českým jazykem Zdroj: vlastní
3
6,52
Z Tabulky 20 vyplývá, že nejčastěji studenti volili k domluvě cizí jazyk, nicméně jsou zde i respondenti, kteří mluvili spíše cizím jazykem a v některých chvílích 55
používali i jazyk český, například, když byli mezi českými (či slovenskými) kolegy. Jedna odpověď uváděla, že respondent komunikoval se spolubydlícím v českém jazyce, nicméně když se zde vyskytla třetí osoba, která česky nemluvila, automaticky přešli do jazyka anglického. Další respondent uvedl podobnou situaci s tím, že se s českými a slovenskými kolegy domluvil, že je vhodné mluvit jazykem, kterému všichni rozumějí. Jedna respondentka, která absolvovala pracovní stáž na Slovensku uvedla, že slovenský jazyk nepovažuje za jazyk cizí a proto i v otázce č.12 uvedla, že se po jazykové stránce spíš neobohatila. Necelá čtvrtina respondentů k domluvě používala napůl český a napůl cizí jazyk. Z celkového počtu 46 respondentů 3 z nich uvedli, že v průběhu pracovní stáže či studijního pobytu mluvili převážně českým jazykem a 2 respondenti pak pouze jazykem českým. Otázka č.14 – Myslíte si, že se škola dostatečně podílí na projektech EU? Tato otázka je uzavřená. Respondenti zde měli možnost vyjádřit svůj názor ohledně jejich školy, tedy zda se dostatečně podílí na projektech a programech Evropské unie, případně zda si myslí, že je prostor na zlepšování v oblasti aktivity. Tabulka 22 – Erasmus – názor studentů na aktivitu školy v oblasti projektů Evropské unie HODNOCENÍ POČET
Počet
Počet [%]
Ano, velmi
7
15,22
Spíš ano
22
47,83
Průměrně
15
32,61
Spíš ne
2
4,35
Ne Zdroj: vlastní
x
x
Žádný z respondentů si nemyslí, že by jejich vysoká škola byla neaktivní v oblasti programů a projektů Evropské unie, které se mohou účastnit studenti. Přestože pouze 7 respondentů z celkového počtu 46 uvedlo, že je velmi spokojeno, celých 22 dotazovaných je spíše spokojeno v této oblasti, tedy více než 63% je obecně spokojeno s nabídkou programů a projektů, které jejich škola přináší. Přibližně jedna třetina respondentů se vyjádřila, že se jejich škola podílí na projektech a 56
programech průměrně a pouze 2 dotazovaní mají pocit, že se jejich škola na programech a projektech Evropské unie spíš nepodílí. Z celkového počtu 10 respondentů, kteří absolvovali pracovní stáž 6 z nich uvedlo odpověď „spíš ano“, 3 dotazovaní si myslí, že se jejich škola podílí průměrně na projektech a programech Evropské unie a pouze 1 respondent uvedl odpověď, že se škola na programech a projektech spíš nepodílí. Otázka č.15 – Využil/a jste již někdy v minulosti některý z programů či projektů EU? Pokud ano, jaký? Tato otázka je otevřená. Studenti zde mohli vepsat, zda se již nějakého projektu Evropské unie v minulosti účastnili. Z celkového počtu 46 respondentů 30 z nich, tedy 65,22% uvedlo, že tato pracovní stáž či studijní pobyt pro ně byla první zkušenost s programy a projekty Evropské unie. Zbylých 16 respondentů, 34,78% naopak již zkušenost s některým z programů či projektů mají. Celkem 9 respondentů uvedlo, že má zkušenost z minulých let s programem Erasmus (někteří využili možnost pracovní stáže, 4 studenti mají zkušenost s programem Comenius, 1 studenti využil informačního centra DAAD, což je informační centrum v Praze, které poskytuje informace o studiu a výzkumu v Německu a je také partnerem pro české i zahraniční instituce v oblasti akademické spolupráce (www.daad.cz, © DAAD). Jedna respondentka má 2 zkušenosti – jedna se týká projektu Mobility, kdy studentka měla možnost absolvovat studijní pobyt v Mexiku a také se účastnila překladatelské stáže u Evropské komise v Lucembursku a obě stáže hodnotí velmi kladně. Jeden respondent se účastnil programu Evropské unie do 18 let, kdy navštívil na dobu 1 měsíce Německo. Další respondent se účastnil projektu Stáže pro mladé, které mají stážistům poskytnout konkurenční výhodu oproti ostatním absolventům získáním pracovních návyků a zkušeností. Otázka č.16 – Připadají Vám tyto programy smysluplné? Tato otázka je uzavřená. Respondenti zde měli příležitost vyjádřit se, zda jim projekty a programy Evropské unie přijdou důležité pro jejich osobnostní rozvoj. Z celkového počtu 46 respondentů 27 z nich, tedy 58,69% uvedlo že jim programy
57
a projekty Evropské unie přijdou velmi prospěšné. Celkem 36,96%, tedy 17 dotazovaných uvedlo, že tyto aktivity jsou spíše smysluplné a pouhých 4,35% respondentů, tedy 2 z nich z uvedli, že jim programy a projekty Evropské unie přijdou průměrně smysluplné. Ani jeden z respondentů nezvolil možnost, že by jim programy a projekty Evropské unie nepřišly významné. Otázka č.17 – Myslíte si, že EU dostatečně podporuje vzdělání? Toto je uzavřená otázka. Respondenti měli na výběr ze škály variant, přičemž vybírali právě jednu správnou. Tabulka 23 – Erasmus – smysluplnost programů a projektů Evropské unie HODNOCENÍ POČET
Počet
Počet [%]
Ano, velmi
9
19,57
Spíš ano
30
65,22
Průměrně
6
13,04
Spíš ne
1
2,17
Ne Zdroj: vlastní
x
x
I zde, v Tabulce 24, jsou výsledky velmi uspokojivé a je znatelné, že studenti si uvědomují podporu školství a vzdělávání ze strany Evropské unie. Žádný z respondentů si nemyslí, že by Evropská unie nepodporovala vzdělávání a pouze 1 dotazovaný zvolil odpověď „spíš ne“. Z celkového počtu 46 respondentu 39 z nich, tedy 84,79% vnímá výpomoc Evropské unie v této oblasti, což je velmi uspokojivý výsledek. Pouze 6 dotazovaných si myslí, že Evropská unie podporuje vzdělávání pouze průměrně a nejspíš by uvítali větší nabídku projektu na svých školách. Otázka č.18 – Prosím, zhodnoťte svůj pobyt (spokojenost, dojmy, nepříjemnosti...). Tato otázka je otevřená. Studenti zde měli zhodnotit své zkušenosti během svého pobytu/stáže. Až na 2 výjimky byli všichni studenti velmi spokojeni. Chválili především svobodnou možnost rozhodování, cestování, jídlo, vysokou úroveň místního vzdělávacího systému (výuka je praktičtější, než v České republice; studenti vzhlíží ke svým pedagogům, jelikož se jedná o velmi úspěšné lidi z oboru; studenti řeší a diskutují o problémech reálných firem), jazykové zlepšení, navázání 58
nových kontaktů, přírodu, prostředí, ve kterém se nacházeli, větší samostatnost, naučili se hospodařit s penězi a celkově se našlo mnoho pozitivních ohlasů. Nicméně ne všechny reakce byly pozitivní, respondenti si stěžovali, v některých případech, na hrubé chování zaměstnavatele, špatnou zdravotní péči, počasí, ubytování, různé nastavení uznávání kreditů, špatnou spolupráci ze strany zahraniční školy, různé pojetí předmětů, či na vysoké ceny. Otázka č.19 – Jakou školu navštěvujete? Tato otázka je otevřená. Respondenti v této otázce měli uvést, jakou školu navštěvují (případně navštěvovali – někteří z nich již vysokou školu nenavštěvují) v době průběhu pracovní stáže či studijních programů. Z celkového počtu 46 respondentů 18 z nich, tedy 39,13% uvedlo, že studují Vysokou školu hotelovou v Praze 8. Celkem 4 respondenti (8,70%) studují Mendelovu univerzitu v Brně a stejný počet dotazovaných uvedlo Vysokou školu ekonomickou v Praze. Další 3 studenti (6,52%) studují Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu v Ostravě, 2 studenti (4,35%) pak Soukromou vysokou školu ekonomickou Znojmo a stejný počet respondentů navštěvuje Metropolitní univerzitu v Praze, Vysokou školu podnikání v Ostravě a Univerzitu Palackého v Olomouci. Jeden respondent uvedl Anglo-American University in Prague, Masarykovu univerzitu v Brně, Univerzitu Komenského v Bratislavě, Bankovní institut vysoká škola v Praze a jednou zmíněná je také Ostravská univerzita. Otázka č.20 – Jste: Tato otázka je uzavřená. Jejím cílem je zjistit pohlaví respondentů. Tabulka 24 – Erasmus – pohlaví respondentů vysokých škol POHLAVÍ
POČET
Počet
Počet [%]
ŽENA
39
84,78
MUŽ Zdroj: vlastní
7
15,22
Z Tabulky 25 je zřejmé, že převážnou část respondentů tvořily ženy. Otázka č.21 – Kolik Vám bylo let, když jste se stáže účastnil/a? Tato otázka je otevřená. Dotazovaní zde měli vepsat, jaký byl jejich věk v době, 59
kdy se účastnili pracovní stáže či studijního pobytu. Z celkového počtu 46 respondentů 1 z nich (2,17%) uvedl, že mu v době stáže/pobytu bylo 19 let, 3 respondenti (6,52%) měli 20 let, 8 z nich (17,39%) mělo 21 let, 22 let mělo v době stáže 12 dotazovaných (26,09%), 11 respondentům (23,91%) bylo v době stáže či pobytu 23 let, 24 let bylo 8 dotazovaným (17,39%), 2 respondenti (4,35%) měli 25 let a jeden respondent (2,17%) uvedl, že mu v době pracovní stáže bylo 26 let. Otázka č.22 – Uveďte, prosím, datum pobytu: Tato otázka je otevřená. Respondenti zde měli vepsat datum své pracovní stáže či studijního pobytu. Tabulka 25 – Erasmus – datum stáže/pobytu AKADEMICKÝ ROK
POČET
Počet
Počet [%]
2006/2007
1
2,17
2007/2008
x
x
2008/2009
x
x
2009/2010
1
2,17
2010/2011
1
2,17
2011/2012
9
19,57
2012/2013
15
32,61
2013/2014
x
x
2014/2015 Zdroj: vlastní
15
32,61
Tabulka 25 nám uvádí, kolik studentů vycestovalo v jakém akademickém roce. Nejvyšší počet respondentů uvedl akademický rok 2012/2013 a 2014/2015. Z celkového počtu 46 respondentů 4 z nich, tedy 8,70% neuvedlo datum, kdy se účastnili pracovní stáže či studijního pobytu.
60
3 Návrhová část V této části práce bude věnována pozornost tomu, jakým způsobem je možné zapojit hotely do jazykového vzdělání. Myšlenkou této části práce je navrhnout jazykový kurz pro hromadná ubytovací zařízení třídy 4* a 5* kategorie, která se nacházejí v Praze a tento kurz by byl zprostředkován pedagogy Vysoké školy hotelové v Praze 8. Naše škola by mohla nabídnout vzdělání v anglickém, německém, španělském, francouzském a ruském jazyce. Základem jsou zkušení pedagogové, kteří se umí zaměřit na všechny jazykové úrovně dle Společného evropského referenčního rámce kromě úrovně A1 a A2, tedy začátečníků. U těchto kurzů se předpokládá alespoň minimální znalost daného jazyka. Kurzy jsou tedy určeny pro jedince, kteří jsou alespoň na úrovni B1 a pro ty, kteří se potřebují zdokonalit ve věcech, které jsou specifické pro jejich povolání. Důraz je kladen na odbornou stránku jazyka – aby byli jedinci schopni komunikovat na odborné úrovni, znalost terminologie v cizím jazyce a procvičování reálných situací, které mohou v zařízení hotelového typu nastat. Tyto jazykové kurzy jsou určeny především pro střední management, tedy například pro pozice vedoucího recepce, vedoucího ubytovacího úseku, vedoucí housekeepingu, F&B Manager, vedoucího technického úseku hotelu a podobně. Konkrétní případová studie je rozdělena do dvou částí. V obou případech pak platí, že délka kurzu je 40 vyučovacích hodin.
první částí je situace, kdy by výuka probíhala v prostorách Vysoké školy hotelové v Praze
Tabulka 26a – Fixní náklady NÁKLADY
POČET
Počet
Cena za jednotku [Kč]
CELKEM [Kč s DPH]
a) Náklady na lektory Cena lektora
40
500
20 000
Ubytování lektora
0
1 000
0
Stravné lektora
0
100
0
61
Cestovné lektora
0
32
0
Ostatní
0
-
0
b) Náklady na zajištění prostor Pronájem prostor
40
500
20 000
Ostatní
0
-
0
CELKEM
40 000 Kč
Zdroj: vlastní Fixní náklady by v tomto případě tvořily 40 000 Kč včetně DPH. Tabulka 26b – Variabilní náklady NÁKLADY
POČET
Počet
Cena za jednotku [Kč]
CELKEM [Kč s DPH]
Náklady na učební texty a osvědčení Poštovné na nabídku a organizaci
1
34
34
Občerstvení (nápoje)
0
50
0
Osvědčení
1
20
20
Manuál pro účastníky
4
50
200
Ostatní
0
-
0
CELKEM
254 Kč
Zdroj: vlastní Variabilní náklady jsou stanoveny na 254 Kč včetně DPH. V tomto případě by tedy celkové náklady včetně DPH tvořily 40 254 Kč. Tabulka 27 – Celková kalkulace jazykového kurzu v prostorách Vysoké školy hotelové v Praze Počet účastníků
6
8
10
12
14
16
18
Cena za účastníka [Kč s DPH]
7 900
6 900
5 900
4 900
3 900
3 900
3 900
Tržba za kurz [Kč s DPH]
47 400
55 200 59 000
58 800
54 600
62 400
70 200
Marže (tržba-náklady)
7 146
14 946 18 746
18 546
14 346
22 146
52 092
Marže v %
15,08
27,08
31,54
26,27
35,49
74,21
31,77
Zdroj: vlastní Z Tabulky 27 vyplývá, že největší marže by byla dosažena při 18 účastnících. Důvodem je vysoká tržba za daný kurz při relativně nízkých nákladech. V tomto 62
případě by byla marže nejvyšší i přesto, že cena za 1 účastníka je jedna z nejnižších. Opačná situace nastává při účasti 6 jedinců. Přestože je celková cena za kurz v tomto případě nejvyšší, dosahovaná marže činí pouze 15%.
druhá situace počítá s variantou, že jazykový kurz bude probíhat v prostorách daného hotelu
Tabulka 28a – Fixní náklady NÁKLADY
POČET
Počet
Cena za jednotku [Kč]
CELKEM [Kč s DPH]
a) Náklady na lektory Cena lektora
40
500
20 000
Ubytování lektora
0
1 000
0
Stravné lektora
20
100
2000
Cestovné lektora
20
32
640
Ostatní
0
-
0
b) Náklady na zajištění prostor Pronájem prostor
0
500
0
Ostatní
0
-
0
CELKEM
22 640 Kč
Zdroj: vlastní Fixní náklady jsou v této variantě vyčísleny na 22 640 Kč včetně DPH. Tabulka 28b – Variabilní náklady NÁKLADY
POČET
Počet
Cena za jednotku [Kč]
CELKEM [Kč s DPH]
Náklady na učební texty a osvědčení Poštovné na nabídku a organizaci
1
34
34
Občerstvení (nápoje)
20
50
1 000
Osvědčení
1
20
20
Manuál pro účastníky
4
50
200
Ostatní
0
-
0
CELKEM
1 254 Kč
Zdroj: vlastní Variabilní náklady byly při této variantě vyčísleny na 1 254 Kč včetně DPH. V tomto případě by tedy celkové náklady včetně DPH tvořily 24 148 Kč. Tabulka 29 - Celková kalkulace jazykového kurzu v prostorách hotelového zařízení 63
Počet účastníků
6
8
10
12
14
16
18
Cena za účastníka [Kč s DPH]
7 900
6 900
5 900
4 900
3 900
3 900
3 900
Tržba za kurz [Kč s DPH]
47 400
55 200 59 000
58 800
54 600
62 400
70 200
Marže (tržba-náklady)
23 252
31 052 34 852
34 652
30 452
38 252
46 052
Marže v %
49,05
56,25
58,93
55,77
61,30
65,60
59,07
Zdroj: vlastní Z Tabulek 26a – 29 je zřejmé, že jazykový kurz, který by zprostředkován Vysokou školou hotelovou v Praze by byl výnosnější při druhé variantě, tedy že by kurz probíhal v prostorách daného hotelového zařízení. Při podstatně nižších nákladech, téměř polovičních, by dosahovaná marže byla několikanásobně vyšší. Náklady jsou ve druhé variantě nižší z toho důvodu, že účastníci neplatí pronájem prostor, tato položka v opačném případě činí polovinu celkových nákladů. Myslím si, že o takto nabízené jazykové kurzy by mohl být velký zájem. Odborná stránka jazyka se učí nejlépe v praxi, nicméně tyto kurzy by mohly zájemce naučit v pohodlí konferenční místnosti jejich zázemí a během pár hodin. Kurzy by jistě také zviditelnily Vysokou školu hotelovou jako takovou a rovněž i její kvalitní pedagogické zastoupení. Tato část diplomové práce obsahuje pouze hrubý návrh. Všechny hodnoty zde uvedené, jako například ohodnocení lektora, jeho stravování či celková cena kurzu za osobu jsou postavené na mém subjektivním úsudku. Například údaj ve variabilních nákladech - Poštovné na nabídku a organizaci – vychází z ceníku webových stránek České pošty. Cena 34 Kč je za doporučené psaní. Stravné, cestovné a občerstvení (nápoje) lektora je započítáno na 20 jednotek z důvodu, že výuka by probíhala celkem 20krát (vždy po 2 vyučovacích hodinách). Cestovné lektora je stanoveno dle aktuálního ceníku Dopravního podniku hlavního města Prahy, tedy 32 Kč. Co se ubytování lektora týče, není s tím kalkulováno, jelikož se jedná o hotelová zařízení v Praze.
64
Závěr V teoretické části této práce byla věnována pozornost popisu institucí, orgánů a agentur Evropské unie, které se zabývají vzděláváním. Dále jsem se pak zabývala jednotlivými programy a projekty Evropské unie (tedy těmi nejvýznamnějšími), které jsou součástí Programu celoživotního vzdělávání a jejichž agenda spadá pod Národní agenturu pro evropské vzdělávací programy. U jednotlivých programů je vždy vysvětleno, jaký je jejich cíl, jakými aktivitami se daný program zaobírá či pro jaké věkové kategorie je program určen. V rámci těchto teoreticky popsaných programů jsou popsány i některé projekty. Teoretická část této diplomové práce pak také detailněji popisuje program Erasmus+, který od roku 2014 nahradil stávající Program celoživotního vzdělávání. Analytická část této diplomové práce je zaměřena prakticky. Pro tuto část práce byl vypracován dotazník, který měl zkoumat zkušenosti, spokojenost dojmy studentů s programy Evropské unie. Jednalo se o 2 konkrétní programy:
Leonardo da Vinci, který byl zaměřen a studenty středních a vyšších odborných škol v České republice. Byly vybírány takové střední a vyšší odborné školy, které jsou zaměřeny na hotelnictví, cestovní ruch či gastronomii. Tohoto dotazníkového šetření se účastnilo celkem 42 respondentů a všichni z nich se účastnili pracovní stáže v zahraničí.
Erasmus, který se pak týká studentů vysokých škol v České republice. Do dotazníkového šetření se zapojilo celkem 46 studentů. V tomto případě nebyl brán ohled na studovaný obor a jednalo se jak o studijní pobyty, tak o pracovní stáže studentů.
Dotazníky jsou koncipovány stejně, ale některé otázky se liší z důvodu různých studovaných škol a typů výjezdů do zahraniční země. Třetí část práce, tedy návrhová, se zabývá navrhnutím jazykového kurzu pro střední management hotelů 4* a 5* v Praze, který by byl realizován pedagogy Vysoké školy hotelové v Praze. Je zde návrh fixních a variabilních nákladů, které by v případě realizace projektu musely být vynaloženy a jsou zde navrženy 2 65
možné varianty – první variantou je, že by kurz probíhal v učebnách Vysoké školy hotelové v Praze. Druhá varianta pak spočívá v realizaci kurzu v daném zařízení. V úvodní části této diplomové práce byl stanoven cíl – tedy zjistit celkovou spokojenost studentů s programy a projekty Evropské unie. Z odpovědí respondentů vyplývá velmi vysoká spokojenost s těmito programy a projekty, především pak poznání nové země, zlepšení jazykových dovedností, navázání nových kontaktů či poznání místní kultury, folkloru, památek či gastronomie. V některých případech se vyskytly jisté nepříjemnosti a negativa, nicméně i ta byla v porovnání s pozitivy minimální. Cíl práce byl proto naplněn. Pro naplnění cíle mé diplomové práce jsem si stanovila 2 hypotézy: 1. alespoň 50% respondentů by v budoucnu danou zemi ještě navštívilo 2. alespoň 50% respondentům přijdou programy Evropské unie smysluplné V případě hypotézy č.1 z celkového počtu 88 respondentů 98% z nich by danou zemi chtělo v budoucnu navštívit. Zbývající 2 respondenti tuto možnost úplně nevylučují, nicméně si nejsou jisti. Hypotéza č.1 se tedy potvrdila. V případě hypotézy č.2 z celkového počtu 88 respondentů 85 z nich, tedy 97% uvedlo, že jim tyto programy připadají velmi smysluplné, případně uvedli odpověď spíš ano“. Zbylé 3% studentům přijdou tyto programy průměrně smysluplné. Hypotéza č.2 se tedy potvrdila. Při psaní této diplomové práce jsem se potýkala s jistým úskalím v podobě dostupné literatury. Bohužel jsem nenašla jedinou publikaci v tištěné formě, která by úzce souvisela s daným tématem, nicméně elektronické zdroje byly natolik kvalitní a dostatečné, že na zpracování této diplomové práce bohatě stačily.
66
Literatura [1] 10 nejnavštěvovanějších destinací světa. CK INFO TRAVEL - Beroun [online]. 8.5.2014
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z:
http://www.infotravel.cz/aktuality/36:10-nejnavstevovanejsich-destinacisveta.html [2] 2013: Přehled zástupců České republiky v pracovních skupinách a orgánech Evropské unie, OECD, Rady Evropy a dalších institucí v oblastech: Vzdělávání a odborné příprava, Výzkum, vývoj a vysoké školství, Mládež, Sport, Profesní kvalifikace. In: 2013 [online]. 3.aktualizované vydání. Praha, 2012
[cit.
2014-11-26].
Dostupné
z:
http://www.msmt.cz/mezinarodni-
vztahy/2013-prehled-zastupcu-ceske-republiky-v-pracovnich-skupinach [3] About Cedefop. About Cedefop [online]. © 2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.cedefop.europa.eu/en/about-cedefop [4] About Erasmus Mundus 2009-2013. Www.europa.eu [online]. Last update: 12/12/2013
[cit.
2014-12-02].
Dostupné
z:
http://eacea.ec.europa.eu/erasmus_mundus/programme/about_erasmus_mu ndus_en.php#actions [5] Acronym Finder [online]. ©1988-2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.acronymfinder.com/European-Region-Action-Scheme-for-theMobility-of-University-Students-%28ERASMUS%29.html [6] ATLL, P.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: VŠH, 2011. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6. [7] Ceník služeb České pošty. Úvodní stránka - Česká pošta [online]. © 2015 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/ke-stazeni/cenik-sluzebceske-posty [8] Comenius Programme. Www.europa.eu [online]. Last update: 05/09/2014 [cit. 2014-11-28].
Dostupné
http://eacea.ec.europa.eu/llp/comenius/comenius_en.php
67
z:
[9] Členské státy EU [online]. © 2010 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.clenskestaty.eu/ [10] DAAD
Praha
[online].
©
DAAD
[cit.
2015-04-16].
Dostupné
z:
http://www.daad.cz/?menu=0 [11] Dotazník zdarma | Vytvořit online dotazník | Survio.com [online]. © Copyright 2012 – 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/ [12] Education, Audiovisual and Culture Executive Agency. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 27 October 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Education,_Audiovisual_and_Culture_Executive_ Agency [13] Erasmus - Pracovní stáž. NAEP - Program celoživotního učení [online]. © NAEP
2007-2015
[cit.
2015-04-12].
Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=41 [14] Erasmus - Studijní pobyt: Výše stipendií do jednotlivých zemí v akademickém roce 2013/2014. NAEP - Program celoživotního učení [online]. ©
NAEP
2007-2015
[cit.
2015-04-12].
Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=40& [15] Erasmus - Studijní pobyt. NAEP - Program celoživotního učení [online]. © NAEP
2007-2015
[cit.
2015-04-12].
Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=40& [16] Erasmus Mundus. Www.naep.cz [online]. 2007-2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-
folder&project_folder_id=84& [17] Erasmus. Www.naep.cz [online]. © NAEP 2007-2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://erasmus-databaze.naep.cz/modules/erasmus/index.php? country=&city=&school=&homeSchool=2&year=&type=&eilc= [18] Erasmus+ [online]. Copyright © 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.naerasmusplus.cz/cz/ [19] ETwinning
[online].
©
2004-2013
[cit.
2014-11-30].
Dostupné
z:
http://www.etwinning.cz [20] European Commision/EACEA/Eurydice, 2013. Education and Training in Europe 2020: Responses from the EU Member States. Eurydice Report. 68
Brussels: Eurydice. [21] Euroskop.cz: Věcně o Evropě [online]. © 2005-14 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/ [22] Evropská dobrovolná služba. PROGRAM EU MLÁDEŽ V AKCI [online]. © 2007–2015
[cit.
2015-03-23].
Dostupné
z:
http://www.mladezvakci.cz/evropska-dobrovolna-sluzba [23] Grundtvig - Projekty partnerství. Www.naep.cz [online]. © NAEP 2007-2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=70& [24] Historie programu Erasmus. Www.osu.cz [online]. 2006 - 2014 [cit. 2014-1202]. Dostupné z: http://www.osu.cz/index.php?kategorie=27&id=11146 [25] Jednotná klasifikace hotelů, hotelů garni, motelů a penzionů. Cestovniruch.cz
[online].
©
1999-2011
[cit.
2015-04-14].
Dostupné
z:
http://www.cestovni-ruch.cz/kategorizace/jednotna.php [26] Languages homepage - European Commission. European Commission [online].
Last
update:15/04/2015
[cit.
2015-04-17].
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/languages/index_en.htm [27] NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. © NAEP 2007-2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://www.naep.cz/ [28] Program Leonardo da Vinci: Kompendium projektů 2013 ČR. Praha: Dům zahraniční spolupráce, 2013. ISBN 978-80-87335-57-4. Dostupné z: http://www.naep.cz/image/content-management/KOMPENDIUM-final.pdf [29] Projekty. Www.vosmoa.cz [online]. [2012] [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.vosmoa.cz/pages/Projekty/1/ [30] Výzva 2013 - Dobrovolnické projekty 50+. Www.naep.cz [online]. © NAEP 2007-2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php? a=view-project-folder&project_folder_id=509& [31] Vzdělávací programy EU. Www.euractiv.cz [online]. © 2004-2014 [cit. 201411-21].
Dostupné
z:
http://www.euractiv.cz/vzdelavani0/link-
dossier/vzdelavaci-programy-eu
69
