Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno Navazující magisterské studium Veřejná správa Katedra správní vědy a správního práva
DIPLOMOVÁ PRÁCE Právní aspekty vybraných přestupků na úseku dopravy na pozemních komunikacích Bc. Michal Horun Brno 2015
Čestné prohlášení: “Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Právní aspekty vybraných přestupků na úseku dopravy na pozemních komunikacích zpracoval samostatně. Veškeré použité prameny a zdroje informací, ze kterých jsem čerpal, jsou citovány v poznámkách pod čarou a dále jsou uvedeny v seznamu použité literatury.”
……………………….. Bc. Michal Horun
„Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé diplomové práce JUDr. Aleně KLIKOVÉ, Ph.D., za odborné rady, věcné připomínky a metodickou pomoc při jejím zpracování."
Anotace Ve své diplomové práci zpracovávám téma právní aspekty několika vybraných přestupků na úseku dopravy na pozemních komunikacích. Toto téma jsem pojal z pohledu policisty, přičemž využívám své dlouholeté zkušenosti ze služebního poměru u Policie České republiky. V první části se zabývám historií automobilové dopravy a s tím spojených nežádoucích jevů, na základě čehož byly vymezeny první dopravní přestupky. Popisuji vývoj právních předpisů až po současnou právní úpravu. Stěžejní část práce věnuji právním aspektům vybraných přestupků a správních deliktů, které osobně považuji za nejzávažnější. V poslední části své práce navrhuji změny příslušných právních předpisů do budoucna, které by mohly přinést pozitivní změnu. Při jejich zpracování vycházím ze svých osobních zkušeností, jako řidiče motorového vozidla, ale také z vlastních zkušeností z přestupkového a trestního řízení.
Klíčová slova: přestupek, dopravní přestupek, správní delikt, vozidlo, sankce, dopravní nehoda, technický stav vozidla, alkohol, návyková látka
Annotation In my dissertation I focus on the topic "Legal aspects of some of the selected road traffic offences". I look at this topic from the perspective of the police officer, using my many years of experience within the Police Service of the Czech Republic. In the first part of this dissertation I am cover the history of vehicular trafficand related adverseevents, from which were defined first traffic offences. I describe the developmentof legislation to its current day position.The main partdeals
with
the legal
aspects
of selected misdemeanours
andadministrative offences, which I personally considerthe most serious. In the last partof my dissertation, I suggest future amendments to the relevantlegislation, where I come from my personal experience with both - misdemeanour proceeding and criminal proceedings.
Keywords: offense, traffic violation, administrative offense, vehicle, sanction, traffic accident, the technical condition of vehicles, alcohol, addictive substance
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1
Historie .............................................................................................................................. 9
2
Vývoj právních předpisů ............................................................................................... 12
3
Vymezení základních pojmů ......................................................................................... 15 3.1
Přestupek obecně ..................................................................................................... 15
3.2
Přestupek v dopravě ................................................................................................ 16
3.3
Přestupkové řízení ................................................................................................... 17
3.3.1
Subjekt přestupku ............................................................................................ 19
3.3.2
Objekt přestupku ............................................................................................. 20
3.3.3
Sankce ................................................................................................................ 21
4
Centrální evidence přestupků ....................................................................................... 23
5
Aktuální statistické přehledy spáchaných přestupků na území ČR .......................... 25
6
Vybrané přestupky a správní delikty v dopravě ......................................................... 28 6.1
Přestupky v souvislosti s technickým stavem vozidla........................................... 28
6.1.1 Závady v technickém stavu bezprostředně ohrožující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích ......................................................................................... 30 6.1.2 Poškození životního prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem ........................................................................................................................ 32 6.1.3 Prokázání technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích .................................................................................................................. 33 6.1.4
Neschválené změny a zásahy do identifikátorů vozidla ................................ 33
6.1.5
Výčet sankcí ...................................................................................................... 35
6.1.6
Zhodnocení současné právní úpravy .............................................................. 35
6.2
Přestupky v souvislosti s požitím alkoholu a jiných návykových látek .............. 37
6.2.1
Způsoby zjišťování alkoholu u řidičů ............................................................ 40
6.2.2
Způsoby zjišťování návykových látek u řidičů ............................................. 41
6.2.3
Výčet sankcí ...................................................................................................... 43
6.2.4
Srovnání s okolními státy ................................................................................ 44
6.2.5 6.3
Přestupky v souvislosti s dopravními nehodami ................................................... 45
6.3.1
Přestupky předcházející dopravní nehodě ..................................................... 46
6.3.2
Přestupky páchané po dopravní nehodě ........................................................ 47
6.4 7
Současná právní úprava .................................................................................. 45
Správní delikt provozovatele vozidla ..................................................................... 49
Návrhy de lege ferenda .................................................................................................. 54 7.1
K přestupkům v souvislosti s technickým stavem vozidla ................................... 54
7.2
K přestupkům v souvislosti s požitím alkoholu a jiných návykových látek ....... 56
7.3
Návrhy v souvislosti s dopravními nehodami ....................................................... 58
7.4
Návrhy v souvislosti se správním deliktem provozovatele vozidla ..................... 59
7.5
Návrhy na změny v přestupkovém řízení .............................................................. 59
Závěr ........................................................................................................................................ 62 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 64 Seznam přílohy: ...................................................................................................................... 68
Úvod S rozvojem civilizace stoupají každým rokem i nároky na dopravu a věci s tímto související. Dlouhodobě dochází k rozvoji infrastruktury, a to nejen výstavbou nových úseků dálnic, ale i silnic první a druhé třídy. Stejně jak se zvyšuje počet obyvatel, zvyšuje se i počet řidičů a účastníků silničního provozu. Zatímco před dvaceti lety lidé jezdili auty nejčastěji k lékaři nebo na sezónní nákupy maximálně desítky kilometrů do okresního města, v současné době je běžné, že rodiny jezdí i přes 100 km na nákupy do obchodních center, sportovních středisek anebo za kulturou. Stejně tak se prodloužila vzdálenost, kterou jsou lidé schopni dojíždět do svých zaměstnání. Celkově se prodlužuje doba, kterou lidé tráví jako účastníci v silniční dopravě. Postupně také dochází k modernizaci dopravních prostředků. Auta a motocykly jsou nejen výkonnější, ale i rychlejší. Zároveň došlo i k posunu v konstrukcích vozidel, které na jedné straně ve větší míře chrání osoby jedoucí uvnitř vozidla, ale zároveň dokážou způsobit daleko rozsáhlejší škody na životech a majetku okolních lidí, než tomu bylo v minulosti. Bohužel silniční doprava sebou přináší i stinné stránky. Jedná se zejména o dopravní nehody, kvůli kterým na území České republiky každý rok zahyne několik set lidí. Jednou
z hlavních
příčin
dopravních
nehod
je
porušování
dopravních
předpisů.
Zatímco někdy toto porušení znamená „pouhé spáchání přestupku,“ v jiných případech může mít až tragické následky. Pachatel takového přestupku ohrožuje život, zdraví a majetek nejen účastníků silničního provozu, ale v mnohých případech ohrožuje i ty, kteří se přímo silničního provozu neúčastní. Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil „Právní aspekty vybraných přestupků na úseku dopravy na pozemních komunikacích.“ S porušováním dopravních předpisů jsem se nesetkával v minulosti pouze jako řidič motorového vozidla, ale s jejich řešením mám bohaté zkušenosti i ze svého zaměstnání, kdy již 15 let pracuji jako policista u Policie České republiky. Za tuto dobu jsem jako policista sloužící tzv. v terénu řešil dopravní přestupky páchané přímo na silnici, ale zároveň jsem se podílel jako vyšetřovatel na šetření dopravních nehod způsobených porušením dopravních předpisů. Právě z pohledu zkušeného policisty chci zpracovat zadané téma. Ve své práci používám zejména metody popisné, analytické a srovnávací a při jejím zpracování vycházím z platných právních předpisů, judikatury soudů a dále jsem využil aktuální dopravní statistiky vedené Policií České republiky. 7
V úvodu mé práce se věnuji historii dopravy a dopravních předpisů. Vymezuji základní pojmy, zejména definuji pojem přestupek v jeho obecné podobě a detailně se zaměřuji na přestupek v dopravě. Rozebírám rovněž přestupkové řízení a sankce za
přestupky.
Při
výběru
V další
konkrétních
části
se
přestupků
zabývám jsem
vybranými
vycházel
dopravními
z vlastní
zkušenosti
přestupky. a
věnuji
se těm přestupkům, které považuji za nejzávažnější. Závažnost jsem posuzoval hlavně podle toho, jak páchání těchto přestupků přímo ohrožuje život a zdraví osob. V závěrečné
části
navrhuji
případné
změny
zákonů
do
budoucna,
které by vedly jednak k prevenci páchání přestupků a v případě, že již dojde k jejich spáchání, umožnily by jejich lepší zjištění a prokázání. Jako cíl práce jsem si tedy stanovil popis právních aspektů vybraných přestupků v dopravě a ze svého pohledu navrhnout úpravu právních předpisů, které definují přestupkové jednání a podle, kterých se přestupkové řízení vede. Při zpracovávání návrhů de lege ferenda vycházím hlavně ze svých dlouholetých zkušeností, které jsem získal v souvislosti s přestupkovým řízením a řešením dopravních nehod.
8
1 Historie V rámci
historického
pojetí
dopravních
přestupků
a
jejich
právní
úpravy,
alespoň okrajově zmíním již samotný vývoj automobilů, jehož nejvýznamnější část je datována ke konci 18 století. V této době, konkrétně v roce 1769, sestrojil Francouz Nicolas Joseph Cugnot1 parní stroj, který dokázal jezdit rychlostí až 9 km/hod a uvezl čtyři pasažéry. Až do poloviny 19. století probíhalo zdokonalování parních strojů, které
se
postupně
zdokonalovaly
a
zrychlovaly.
V druhé
polovině
19.
století
byly zkonstruovány první spalovací motory. V letech 1862 až 1866 vyvinul Nicolaus Otto první čtyřdobý spalovací motor. Vlastní vývoj současných automobilů započal v Německu v roce
1885,
kdy
si
Carl
Benz
nechal
patentovat
motorovou
tříkolku.
Němec Rudolf Diesel sestrojil v roce 1897 první provozuschopný vznětový motor. Na území České republiky byl první automobil vyroben v roce 1897, a to v Kopřivnické vozovce a jednalo se o vůz s označením Präsident.2 Ve 20. století se pak automobily staly jedním ze základních dopravních prostředků. Již První
počáteční
provozování
zadokumentovanou
obětí
automobilů automobilové
sebou
přinášelo
nehody
byla
také
problémy.
Mary
Wardová,
která dne 31.8.1869 vyjela se třemi dalšími společníky na projížďku parním automobilem. Na
nerovné
vozovce
vypadla
z otevřeného
vozu
a
těžký
stroj
ji
přejel.
Přestože ji byla poskytnuta lékařská pomoc nebylo těžce zraněné ženě pomoci.3 Prvním řidičem, který zahynul za volantem svého vozu, byl Henry Lindfield. K tragédii došlo v únoru roku 1898, a to při jízdě z Londýna do Bringtonu, kdy překročil v té době maximální povolenou rychlost 15 km/hod. a v rychlosti 30 km/ hod. mu při jízdě
1
Francouzský inženýr, který žil v letech 1725 -1804. Je nazýván otcem automobilu. Ve svém automobilu vyřešil převod pohybu pístnic na rotační pohyb hřídele hnacího kola. Jeho automobil se však s dnešním nedá příliš srovnat. 2
Vůz byl poháněn benzínovým motorem. Jedná se o první vůz ve střední Evropě, který byl vyroben továrním způsobem. Datum výroby je stanoveno na rok 1897. Podrobnosti ke srovnání. Präsident [online]. [cit. 8.9.2015]. Dostupné z: http://prasident.stylove.com/. 3
VÍT, Jaroslav. Neslavné jubileum. TÝDEN.cz [online]. Publikováno dne 31.8.2014 [cit. 8.9.2015]. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/auta/zajimavosti/prvni-obeti-automobilismu-byla-zena-je-to-uz-145-let_316538 .html
9
z kopce selhaly brzdy a auto narazilo do stromu. Lindfield druhého dne podlehl zraněním, která při nehodě utrpěl.4 První obětí z řady chodců, která zemřela pod koly automobilu, byla 44-letá londýnská švadlena Bridget Driscollová. K této události došlo v Londýně dne 17.8.1896 před hotelem Crystal Palace, kde byla sražena projíždějícím automobilem a na následky zranění hlavy zemřela.5 S ohledem na nebezpečnost jízdy automobilů se v různých zemích jejich provozování snažili upravovat právními předpisy. Koncem 19. století platil v USA předpis, který řidiči automobilu nařizoval, aby před křižovatkou zastavil a vypnul motor. Následně musel osobně prozkoumat silnici a silně zatroubit na klakson. Dále musel hlasitě zvolat nebo udeřit do gongu. Poté byl povinen vystřelit z pušky, popřípadě odpálit nějaký výbušný předmět a až poté mohl projet křižovatkou. Ve Velké Británii platilo ve stejném období nařízení, dle kterého byla povinnost, aby před jedoucím automobilem běžel člověk s červeným praporkem, nebo zvoncem a upozorňovat okolí na blížící se nebezpečí. Na území České republiky platilo nařízení Rakousko Uherského ministra vnitra z dubna 1910, které přikazovalo řidičům tzv. silostrojů, aby v uzavřených místech nejezdili rychleji než 15 km/hod.. Mimo uzavřená místa byla maximálně povolena rychlost 45 km/hod. Za snížené viditelnosti a na místech na kterých nebyl dostatečný rozhled, nesměl řidič překročit rychlost 6 km/hod., což představovalo rychlost koně v kroku.6 Postupem času docházelo také k trestání řidičů, kteří se dopustili při provozu automobilu protiprávního jednání. První doloženou pokutu v historii automobilismu zaplatil Fhilip Hagel, který jel po Brodway „odvážnou rychlostí.“ V dané době byla úředně povolena rychlost 8 mil/hod, což představuje 12,9 km/hod. Rozhodnutím soudu musel vyplatit majitelům
koní,
které
svou
jízdou
vyplašil,
několik
tisíc
dolarů.
Jako zajímavost lze zmínit, že policie v Americkém Los Angeles zavedla v roce 1924 pojízdnou klec, ve které převážela osoby porušující dopravní předpisy na policejní stanici. 4
VÍT, Jaroslav. Neslavné jubileum.[online]. Publikováno dne 31.8.2014 [cit. 8.9.2015]. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/auta/zajimavosti/prvni-obeti-automobilismu-byla-zena-je-to-uz-145let_316538.html 5
JEDLIČKA, Miloslav. První oběti a problémy automobilismu [online]. Kriminalistika.eu. [cit. 8.9.2015]. Dostupné z:www.kriminalistika.eu/nehoda/nehoda.html 6
JEDLIČKA, Miloslav. První oběti a problémy automobilismu [online]. Kriminalistika.eu. [cit. 8.9.2015]. Dostupné z:www.kriminalistika.eu/nehoda/nehoda.html
10
Klec byla umístěna na vozíku spojeném s policejním motocyklem a sloužila jako odstrašující pojízdný pranýř.7
7
JEDLIČKA, Miloslav. První oběti a problémy automobilismu [online]. Kriminalistika.eu. [cit. 8.9.2015]. Dostupné z:www.kriminalistika.eu/nehoda/nehoda.html
11
2 Vývoj právních předpisů Z pohledu historie právních předpisů je třeba zmínit i předpisy, které upravovaly silniční dopravu a provoz automobilů. V období Rakouska Uherska nebyl vydán konkrétní právní předpis, který by odpovídal současnému zákonu o silničním provozu. Již ke konci 19. století se však objevovaly právní předpisy, které provozování automobilů a jejich předchůdců upravovaly. V roce 1875 to byla vyhláška o jízdě silničními parostroji. Na tento předpis navázalo dne 29.1.1900 místodržitelské nařízení, které obsahovalo požadavky na vozidla, jejich označení a dále jednoduchá pravidla bezpečného řízení a jízdy. Dále jím byla omezena rychlost
jízdy
v uzavřené
obci,
která
nebyla
přesně
číselně
omezena,
ale nesměla být větší než rychlost koně v čerstvém klusu. V roce 1905 bylo vydáno další nařízení, a to č. 156/1905 ř.z. o jízdních silostrojích. Nařízení mimo jiné stanovilo minimální věk řidiče, který nesměl být mladší 18 let, povinné poznávací značky a základní požadavky na vozidla. Před první světovou válkou řešili zákonodárci i odpovědnost provozovatele vozidla za způsobenou škodu, přičemž v roce 1908 tak Panská sněmovna přijala zákon o povinném ručení. Dne 11. října 1909 byla v Paříži přijata mezinárodní úmluva o jízdě automobily. Úmluva obsahovala způsob registrace a povolování vozidel. K této úmluvě postupně přistoupilo i Rakousko Uhersko.8 V následném období byly uzavírány další mezinárodní úmluvy, které se snažily sjednocovat
dopravní
předpisy
napříč
Evropou.
K těmto
úmluvám
přistupovalo
i Československo a tak byly u nás zavedeny například dopravní značky a jízda vpravo. K jednotné úpravě silničního provozu pro celé území Československé republiky došlo až v roce 1935, kdy byl přijat zákon č. 81/1935 Sb. o jízdě motorovými vozidly. K tomuto Po
druhé
zákonu
bylo
světové
schváleno válce
prováděcí
vydalo
vládní
národní
nařízení
shromáždění
č.
203/1935
České
Sb.9
republiky
zákon č. 56 ze dne 18.5.1950, a to „zákon o provozu na veřejných silnicích“. Jednalo se o obecný předpis, který obsahoval pouze 24 paragrafů. Sestával se z obecných zásad výcviku řidičů, zákonného pojištění, technického stavu vozidel a oprávnění k řízení motorových vozidel.
8
Pravidla silničního provozu [online]. Multimediaexpo.cz. [cit. 8.9.2015]. Dostupné http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pravidla_silni%C4%8Dn%C3%ADho_provozu 9
z:
Zákon č. 81/1935 Sb. z. a n. o jízdě motorovými vozidly. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 8. 2015].
12
Neukáznění řidiči byli v roce 1950 řešeni převážně v blokovém řízení. Blokové řízení bylo upraveno trestním řádem správním č. 89/1950 Sb. K zákonu byly vydávány Ministerstvem vnitra dílčí prováděcí předpisy a vládní nařízení. V roce 1951 byl vydán první předpis, který zaváděl určitý systém sankcí za
přestupky
v dopravě.
Jednalo
se
o
prováděcí
vyhlášku
č.
328/1951
Ú.l.,
Tento systém vzdáleně připomínal dnešní bodový systém. Součástí řidičského průkazu byla kartička, která se skládala z deseti útržků. Policisté, kteří vykonávali dohled nad silničním provozem, byli oprávněni odebrat za každý hrubý přestupek jeden ústřižek. Pokud byl řidiči odebrán poslední ústřižek, znamenalo to pro něj, že přišel na místě o řidičský průkaz. Policista mu pouze vystavil potvrzení na dojetí domů. Tento systém trval pouze do června roku 1953. Nejdůležitějším právním předpisem na úseku přestupků v dopravě byl v té době zákon č. 60/1961 Sb. a tento zákon platil až do roku 1990, kdy byl přijat zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Za hlavní předpis upravující tuto problematiku přestupků po roce 1989 lze považovat právě zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb. ze dne 17.5.1990. V tomto právním předpise je v první části obsažena definice přestupku, jeho pojmové znaky, sankce, ochranná opatření a působnost zákona. Ve druhé části jsou definována přestupková jednání v různých odvětvích. Ve třetí části je popsáno řízení o přestupcích. Přestupkový zákon je pouze částečnou kodifikací přestupkového jednání. Jejich dílčí skutkové podstaty jsou dále vymezeny v dalších zákonech, kterých je celá řada. Těchto zákonů jsou desítky, mimo jiné se jedná například o zákony o Policii České republiky, zákon o silničním provozu, stavební zákon, zákon o rybářství, zákon o myslivosti. S pojmem přestupek se setkáváme dokonce i v takových zákonech, jako je zákon o pohřebnictví, zákon
o
hnojivech
nebo
například
v
zákoně
o
zoologických
zahradách.
V těchto zákonech jsou upraveny a vymezeny jednotlivé skutkové podstaty přestupků, kterých se mohou osoby dopustit v souvislosti s činností, kterou tyto zákony regulují. Bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích upravovalo vládní nařízení č. 54/1953 Sb. o provozu na silnicích ve znění pozdějších předpisů, které platilo až do roku 1997. Toto nařízení mělo postavení zákona a bylo dále upravováno prováděcími předpisy, které průběžně reagovaly na aktuální stav dopravy, a také na mezinárodní úmluvy. Mezi ně patřily zejména vyhlášky č. 196/1953 Ú.l., č. 145/1956 Ú.l., č. 141/1960 Sb., 80/1966 Sb., 42/1971 Sb. o provozu na silnicích. V roce 1997 byl vytvořen tzv. překlenovací 13
zákon č. 12/1997 Sb., který s účinností ode dne 21.2.1997 nahradil vládní nařízení č. 54/1953 Sb. Na přelomu tisíciletí byla přijata rozsáhlá novelizace zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, která upravuje provoz a bezpečnost na českých silnicích do současné doby.
14
3 Vymezení základních pojmů V této kapitole vymezím základní pojmy, jako je přestupek, dopravní přestupek, subjekt a objekt přestupku, přestupkové řízení, jakož i jednotlivé sankce, které lze za přestupek udělit.
3.1 Přestupek obecně Jako policista ve služebním poměru u Policie České republiky jsem měl po dobu prvních 5ti let hlavní pracovní náplň zpracovávání přestupkového jednání tzv. v terénu. Za tu dobu jsem se setkal s širokým spektrem přestupků na úseku občanského soužití, majetku, dopravy, veřejného pořádku, ale také například na úseku životního prostředí, zbraní a střeliva a dalších. Za sebe vnímám přestupky jako méně závažné protiprávní jednání, které však narušuje společenské vztahy takovou měrou, že je potřeba jej určitým způsobem řešit, ale zároveň nedosahují takové závažnosti, aby kvůli nim musel být člověk trestně stíhán. Dle mého názoru se každý dospělý občan České republiky alespoň jedenkrát týdně dopustí nějakého přestupkového jednání. Mám na mysli přecházení silnice mimo přechod, venčení psů bez náhubku, rodinné a sousedské rozepře, jakož i telefonování při řízení dopravního prostředku, ale také nepřipoutání se bezpečnostním pásem na zadním sedadle motorového vozidla. Přestože při výše uvedeném jednání dojde k porušení nějakého právního předpisu, není zájmem společnosti přestupce vždy trestat nejpřísnějším postihem a udělovat vysoké finanční pokuty. Je však důležité, aby si osoba své jednání uvědomila a napříště se tohoto vyvarovala. Z vlastní praxe vím, že ve většině případů tzv. drobných přestupků stačilo ústní upozornění, aby si například majitel uvázal svého psa na vodítko, nebo soused ztlumil hudbu na své oslavě a tímto byla věc vyřešena. Samotný přestupkový zákon na toto pamatuje a umožňuje řešit některé přestupky domluvou. V žádném případě však nelze tvrdit, že přestupky jsou pouze bagatelní jednání a jejich řešení by mělo být jen nějakou okrajovou záležitostí společnosti nebo by se neměly řešit vůbec. Právě přestupky jsou totiž protiprávní jednání, se kterým se každý z nás setkává každodenně a je jím často ovlivňován. Některé přestupky pak mohou závažným způsobem ohrozit život, zdraví a majetek osob a tudíž jejich vyřešení a případný přísný postihy je zcela na místě. Samotný přestupek je možno definovat, jako společensky škodlivé jednání, které nedosahuje závažnosti trestného činu. Pojem přestupku je definován v § 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon o přestupcích), kde je přímo uvedeno, že přestupkem 15
„je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů, nebo o trestný čin.“10 Z hlediska zavinění postačí ke spáchání přestupku nedbalostní jednání, pokud zákon výslovně nevyžaduje zavinění úmyslné.11 Na rozdíl od trestného činu nebo správního deliktu se přestupku může dopustit pouze fyzická osoba. Pokud určité jednání chceme označit za přestupek, musí současně naplňovat materiální i formální znaky. V praxi se můžeme setkat s tím, že určitá činnost jednotlivce bude vykazovat formálně znaky přestupku, ale u tohoto jednání nebude naplněna míra společenské škodlivosti, tedy bude chybět materiální znak a takovéto jednání tedy nebude přestupkem.
3.2 Přestupek v dopravě Přestupek v dopravě je slovní spojení, které je v současné době běžně používáno při
komunikaci
mezi
občany,
v médiích
a
s tímto
termínem
se
setkáváme
i v parlamentních debatách a odborných kruzích. Tento pojem však není v současné době v platných
právních
předpisech
pojmově
definován.
Jeho
význam
lze
dovodit
již ze samotného názvu. Zjednodušeně se dá dopravní přestupek definovat, jako porušení pravidel silničního provozu vymezených zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen zákon o silničním provozu), kde jsou jednotlivé skutkové podstaty přestupků v dopravě uvedeny v § 125c.12 Další vymezení skutkových podstat přestupků v dopravě je uvedeno v zákoně č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), a to v ustanovení § 83. 10
§ 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam? documentId=onrf6mjzheyf6mrqgawtknq 11
§ 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam? documentId=onrf6mjzheyf6mrqgawtknq 12
§ 125c zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgayf6mzwgewtimi
16
V minulosti byly přestupky v dopravě upraveny § 22 zákona o přestupcích, který je však v současnosti z platného znění vypuštěn a úprava a popis jednotlivých skutkových podstat přestupků v dopravě byl v souvislosti s novelou zákona o silničním provozu s účinností od 1. 8. 2011 zahrnut do jeho ustanovení. V zákoně o přestupcích zůstala pouze úprava ostatních přestupků v dopravě, a to v ustanovení § 23, kde jsou vymezeny skutkové podstaty přestupků, které se nevztahují na řidiče dopravních prostředků, ale spíše na ostatní účastníky silničního provozu. Přestupku v dopravě se může dopustit v podstatě každý účastník silničního provozu a nejen řidič motorového vozidla. Může se jednat o cyklistu, chodce, ale také o jezdce na zvířeti, nebo průvodce hnaných zvířat. Dohledem nad bezpečností silničního provozu a zjišťováním přestupků v dopravě je v první řadě pověřena Policie České republiky. Touto činností se zabývá převážně vnější služba pořádkové policie a v její struktuře se této problematice jako prioritou zabývá složka dopravní policie. Mimo PČR jsou dopravní přestupky řešeny i obecní policií, celní správou a vojenskou policií.
3.3 Přestupkové řízení Přestupkové řízení je určitým zvláštním druhem správního řízení, jehož základní předpoklady jsou upraveny v části třetí zákona o přestupcích. Na řízení o přestupcích se také vztahují i jiné právní předpisy, jako je správní řád, jež se využívá subsidiárně, tedy v případě, že zákon o přestupcích nestanoví něco jiného. Ve správním řádu jsou mimo jiné vymezeny základní zásady správního řízení, kterými jsou povinny se správní a jiné orgány v řízení o přestupcích řídit.13 Na rozdíl od některých cizích zemí, nejsou přestupky v České republice projednávány v soudním řízení, ale většinou se jedná o řízení vedené obecními úřady. Určitou výjimku tvoří přestupky spáchané příslušníky ozbrojených složek, které jsou projednávány jejich nadřízenými v rámci služebních pravomocí v kázeňském řízení. Některé specifické přestupky projednávají i jiné orgány, a to například Úřad na ochranu osobních údajů, Národní bezpečnostní úřad atd. 14 13
§ 2 – 8 zákona č. 500/2004 Sb. Správní řád. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=onrf6mrqga2f6njqgawtq 14
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší například přestupky fyzické osoby v případě, že jako zaměstnanec správce nebo zpracovatele osobních údajů, případně v obdobné pozici poruší mlčenlivosti ohledně osobních
17
Pokud se nejedná o tzv. návrhový přestupek, který lze projednat jen na návrh poškozeného,
projednávají
se
přestupky
z úřední
povinnosti.
Pokud
přestupce
své protiprávní jednání uzná, může proběhnout za splnění dalších okolností určitý zvláštní druh přestupkového řízení, a to řízení blokové. Řízení se vyznačuje určitou mírou rychlosti a efektivnosti postižení protiprávního jednání. Jako taxativní podmínky pro jeho využití jsou zákonem o přestupcích stanoveny v ustanovení § 84, kdy se jedná o skutečnost, že přestupek byl bezpečně zjištěn, obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit a pro jeho nápravu nepostačí domluva.15 Je využíváno zejména u skutkově jednoduchých přestupků, jejichž společenská škodlivost je nižší a obecně se dá říci, že jsou to především některé přestupky v dopravě. Přestupkové řízení může být spojeno stejně jako trestní řízení s adhezním řízením, v němž může být poškozenému přiznána náhrada způsobené škody. Tento princip neplatí pouze v případě, že poškozený v průběhu řízení zemřel. V tomto případě správní orgán o náhradě škody nerozhodne.16 Při výkonu služby přímo v terénu jsem měl v náplni své činnosti i řešení přestupků, přičemž se ve většině případů jednalo o přestupky v dopravě. Tyto přestupky jsem řešil dle zákona domluvou, v blokovém řízení a ve sporných případech oznámením na příslušný obecní úřad. Ve většině případů jsem se setkal s korektním jednáním přestupců, kteří své pochybení uznali a k vyřízení jejich přestupku došlo na místě. Je také pravdou, že pokud jsem viděl, že řidič si svou chybu uvědomil a z jeho jednání na místě bylo vidět, že toho lituje, uložil jsem na místě, pokud mi to zákon umožňoval nižší pokutu, anebo jsem přestupci pouze domluvil. Bohužel jsem se setkal také s jedinci, kteří se mnou při řešení protiprávního jednání odmítali zcela komunikovat a i přesto, že jsme jejich přestupek viděli, jako dvoučlenná hlídka, tak své jednání popírali. Z tohoto důvodu byli oznámeni na příslušný městský úřad. V souvislosti s následným jednáním u správního orgánu jsem se setkával s tím, že mé svědectví a svědectví mých kolegů bylo postaveno na nižší úroveň než tvrzení přestupce. Osobně se domnívám, že svědectví policisty, který je při přestupku nestranný, údajů, s nimiž přišla při pracovní činnosti do styku. NBÚ projednává například přestupky v souvislosti s ochranou utajovaných informací, jichž se může dopustit osoba porušením povinností stanovených v § 150 zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 15
JEMELKA, Luboš. VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář, 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 454-455. ISBN 978-80-7400-501-5 16
§ 70 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=onrf6mjzheyf6mrqgawtknq
18
a nemá žádný osobní zájem na způsobu vyřešení přestupku, by mělo být dostatečným důkazem o tom, že se přestupek stal a mělo by postačit k tomu, aby byl přestupce uznán vinným ze spáchání přestupku.
3.3.1 Subjekt přestupku Pachatelem
přestupku
může
být
pouze
nepodnikající
fyzická
osoba,
která v době spáchání přestupku nebyla mladší patnácti let a svého jednání se dopustila ve stavu příčetnosti. Věk, od kterého je osoba odpovědna za přestupek, je přímo vymezen v § 5 zákona o přestupcích, kdy tímto limitem je dovršení patnáctého roku věku. Fakticky je za spáchání přestupku osoba odpovědna až následující den po 15tých narozeninách, přičemž tato skutečnost je určena analogicky v návaznosti na ustanovení § 25 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník (dále jen trestní zákoník).17 Osobně jsem se setkal s pachateli protiprávního jednání, jejichž věk byl v rozmezí od 5 do 90 let. Již malé děti, převážně z vyloučených lokalit Přerova, se dopouštěly drobných krádeží v různých supermarketech. Děti do 15 let se také dopouštějí různého drobného fyzického napadání ve školách, ale také poškozování cizího majetku, jako je například házení předmětů na projíždějící vozidla, anebo poškrábání laku vozidla klíči. Jejich jednání není ve většině případů motivováno majetkovým prospěchem, ale spíše má souvislost s nudou a následnými pokusy o zviditelnění a vyplňování nevyužitého volného času. U osob ve středním věku má přestupkové jednání již daleko častěji souvislost se získáním určitého konkrétního prospěchu, a to ať už se týká majetkového prospěchu nebo msty, popřípadě jen usnadnění určité činnosti, která by bez spáchání přestupku byla složitější. Páchání přestupků seniory není tak časté, ale setkal jsem se i s přestupci výrazně pokročilého věku. U těchto osob bylo většinou jejich chování ovlivněno věkem a s tím souvisejícím duševním stavem a ne zřídka i psychickými nebo duševními nemocemi. S duševními a psychickými nemocemi přímo souvisí také příčetnost osoby při spáchání přestupku. Zákon o přestupcích nedefinuje nepříčetnost jako takovou, ale vymezuje důvody a podmínky, při nichž je pachatel nepříčetný. Příčetnost pachatele je vyloučena, jestliže u něj v době spáchání přestupku scházela rozpoznávací nebo ovládací schopnost. Stejně tak je příčetnost vyloučena pokud pachatel trpěl duševní poruchou 17
JEMELKA, Luboš. VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s.34-35. ISBN 978-80-7400-501-5
19
a z tohoto důvodu u něj došlo k nedostatku rozpoznávacích a ovládacích schopností. Pokud si pachatel přivodí stav nepříčetnosti sám, například požitím drogy, alkoholu nebo jiné obdobné látky, není to pro něj polehčující okolnost a je za přestupek odpovědný.18 V mé práci jsem se zaměřil na přestupky v dopravě a z tohoto pohledu je subjektem dopravního přestupku nejčastěji řidič motorového vozidla. Přestupcem se však může stát každý účastník silničního provozu jako například chodec, průvodce hnaných zvířat apod., pokud se jedná o osobu odpovědnou za přestupek.19
3.3.2 Objekt přestupku Objektem
přestupku
jsou
chráněné
společenské
zájmy,
hodnoty
či
vztahy,
proti kterým směřuje jednání pachatele. Objekty, které jsou předmětem zájmu ochrany společnosti, byly zákonodárci zakotveny v ustanoveních jednotlivých zákonů. Samotnou objektivní stránku přestupku tvoří jednání a následek, které jsou spojeny příčinnou souvislostí. Jednáním je myšlen projev lidské vůle, který spočívá jednak ve vykonání určité činnosti, nebo opomenutím určitého jednání, ke kterému byl pachatel podle konkrétní okolnosti povinen. Následkem je myšleno porušení, nebo ohrožení hodnot, které jsou celospolečensky chráněny v příslušném právním předpise. Pokud má být pachatel uznán vinným za přestupek, musí být prokázán příčinný vztah mezi jeho jednáním a způsobeným následkem.20 Společným objektem všech dopravních přestupků je zájem společnosti na ochraně života a zdraví osob a ochraně majetku v souvislosti s bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích.21 Objektivní stránka dopravních přestupků představuje ve většině případů porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích. V praxi to znamená, že se řidič nejčastěji chová v rozporu s tímto zákonem, ale může se jednat i o nerespektování, tedy opomenutí
18
BOHADLO, David. POTĚŠIL, Lukáš. POTMĚŠIL, Jan. Správní trestání z hlediska praxe a judikatury. První vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 38. ISBN 978-80-7400-413-1 19
KUČEROVÁ, Helena. Dopravní přestupky v praxi. 2. Přepracované a doplněné vydání. Nakladatelství Linde Praha, 2006, s. 34. ISBN 80-7201-613-X 20
POTMĚŠIL, Jan. Přestupkové právo, obecná část, řízení o přestupku. [online]. Prestupky.blogspot.cz. Publikováno [25.7.2012]. [cit. 8.9.2015]. Dostupné z: http://prestupky.blogspot.cz/2012/07/prestupkove-pravoobecna-cast-rizeni-o_25.html 21
KUČEROVÁ, Helena. Dopravní přestupky v praxi. 2. Přepracované a doplněné vydání. Nakladatelství Linde Praha, 2006, s. 34. ISBN 80-7201-613-X
20
tohoto zákona. Tomuto opomenutí se věnuji ve své práci v souvislosti s přestupky páchanými při dopravních nehodách. Domnívám se, že zajištění ochrany bezpečnosti osob a jejich majetku by měla patřit mezi priority dnešní společnosti. Z médií a hlavně z internetu se ozývají hlasy, které zlehčují některá porušení pravidel silničního provozu. S takovými názory však nemohu na základě osobních zkušeností souhlasit, neboť i drobné porušování dopravních předpisů může vést ke vzniku vážné dopravní nehody. Osobně jsem byl pracovně na místě několika závažných dopravních nehod a zejména na nehody, při kterých byly mezi oběťmi děti, velice nerad vzpomínám. Jakýkoliv zákonný způsob, kterým se vzniku takovýchto dopravních nehod podaří zabránit, považuji za obrovský přínos.
3.3.3 Sankce Sankce představuje právní následek určitého protiprávního jednání. Vzhledem ke skutečnosti, že přestupek je protiprávní jednání, které je pro společnost nepřijatelné, je nezbytné, aby
k naplnění
ochranné
a
preventivní
funkce
byly
vymezeny
určité
sankce.
Obecně jsou sankce upraveny v přestupkovém zákoně, a to v ustanovení § 11, kde je uvedeno, že za přestupek lze uložit napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci a zákaz pobytu. Jednotlivé
sankce
lze
uložit
samostatně,
nebo
společně
s jinou
sankcí.
Nelze však kombinovat sankce, které si vzájemně odporují, jako je napomenutí a pokuta. O výši rozhoduje správní orgán v rámci správního řízení, přičemž se musí řídit zásadou přiměřenosti sankce. Tato skutečnost znamená, že sankce, respektive její výše, by měla reagovat na nebezpečnost jednání přestupce a při jejím ukládání by se měly posuzovat, polehčující a přitěžující okolnosti. Správní orgán by měl tedy hodnotit, jak osobu přestupce, tak i místo a způsob spáchání protiprávního jednání. Všechny tyto okolnosti by se následně měly promítnout ve výši a druhu uložené sankce.22 Sankci za přestupek lze udělit pouze neuplynula-li jednoroční lhůta od jeho spáchání. Lhůta
je
prekluzivní
a
má
velký
význam,
jelikož
po
jejím
uplynutí,
již není možné přestupek projednat. Promlčení je správní orgán povinen zkoumat v průběhu celého
řízení,
a
pokud
by
v jeho
průběhu
došlo
k uplynutí
této
lhůty,
došlo by k zániku odpovědnosti za přestupek a správnímu orgánu by vyvstala povinnost
22
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 21.4.2006, sp. zn. 5 As 20/2005. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2006 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2005/0229_6As__1400007_prevedeno.pdf
21
projednávanou věc bez dalšího odložit.23 Jedinou výjimkou v přerušení běhu promlčecí doby je skutečnost, kdy pro tentýž skutek bylo vedeno trestní řízení a v jeho průběhu bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 159a odst. 1, písm. a) trestního zákoníku, tedy o tom, že skutek není trestným činem, ale je přestupkem. V souvislosti s trestním řízením, pak nastává přerušení běhu promlčecí doby a její lhůta začíná běžet ode dne, kdy bylo dotyčné osobě sděleno obvinění.24 Na neúměrně krátkou dobu promlčení a na nemožnosti přerušení promlčecí doby reagoval zákonodárce novelou přestupkového zákona č. 204/2015, která vstoupila v účinnost 1.10.2015, a kterou stanovil nová pravidla pro promlčení. Promlčecí doba tak bude přerušena zahájením řízení o přestupku, případně vydáním rozhodnutí. Ode dne zahájení řízení o přestupku začne běžet promlčecí doba znovu. K tomu, aby bylo zabráněno neúměrně dlouhému projednávání přestupků, byla do novely včleněna objektivní lhůta pro projednání přestupku v délce dvou let ode dne jeho spáchání.25 Co se týká dopravních přestupků, jsou nejběžnějšími ukládanými sankcemi pokuta a dále zákaz činnosti. S napomenutím se lze setkat jen výjimečně, při postihu například mladistvých, důchodců nebo nemajetných osob. Tato sankce zohledňuje sociální postavení přestupce. Napomenutí je často nesprávně zaměňováno s domluvou, která je upravena v ustanovení § 84 odst. 1 zákona o přestupcích, přičemž se jedná o dvě naprosto rozličné sankce. Napomenutí musí mít písemnou formu a na rozdíl od domluvy je proti němu přípustný opravný prostředek, a to odvolání. Propadnutí věci lze v souladu s platnými právními předpisy uložit, ale této sankce je využíváno minimálně, a to i s ohledem na stanoviska správních orgánů, které v minulosti zastávaly názor, že tuto sankci za přestupek v dopravě nelze vůbec využít. Sankci zákaz pobytu, nelze za přestupek v dopravě uložit.
23
JEMELKA, Luboš. VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 125-126. ISBN 978-80-7400-501-5. 24
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 18.7.2012, sp. zn. 9 As 25/2012. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2012 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0025_9As__120_20120718054228_prevedeno.pdf 25
Důvodová zpráva č. 204/2015 Sb., kterou se provádí novelizace zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích
22
4 Centrální evidence přestupků V současné době neexistuje evidence, ve které by byly souhrnně obsaženy údaje o přestupcích, kterých se konkrétní osoba dopustila na různých místech České republiky. Dne 21.1.2015 prošel prvním čtením poslanecké sněmovny návrh na zavedení centrálního registru
přestupků.
Tento
registr
by
měl
být
vytvořen
do
dvou
let
a měly by v něm být shromážděny ucelené přehledy vybraných přestupků k jednotlivým osobám. V současné době je již schválena novela č. 204/2015, která upravuje zavedení povinnosti
zápisu
vybraných
přestupků
do
registru
přestupků.
Její
účinnost
je stanovena od 1.10.2016. V rámci tohoto registru budou evidovány tzv. závažnější přestupky, které se týkají majetku, občanského soužití a veřejného pořádku. Absence takovéto databáze v současné době znemožňuje řádně monitorovat recidivu protiprávního jednání jedinců a neumožňuje lepší a snazší posouzení chování jedinců projednávaných správním orgánem, například při určování sankce. Snahy o zavedení podrobnější evidence přestupkového jednání jsou patrny již z minulosti, a to například v usnesení vlády č. 125 ze dne 17. února 1999, kterým byl stanoven úkol pro vytvoření registru, alespoň některých druhů správních trestů.26 Úkoly směřující k vytvoření určité evidence přestupků se následně opakovaly ještě několikrát, ale bez většího úspěchu. V současné době již existují určité registry přestupků, které jsou však vedeny odděleně. Tyto vedou příslušné obecní úřady, nebo jednotlivé správní orgány, které konkrétní přestupky projednávají a postihují. Jako příklad lze uvést registr přestupků na úseku zbraní a střeliva, který vede Policie České republiky, nebo registr přestupků a správních deliktů proti životnímu prostředí, který vede Česká inspekce životního prostředí podle zákona č. 100/2004 Sb. o obchodování s ohroženými druhy. Důležitým registrem je centrální registr řidičů, který je na úseku dopravy veden ze strany Ministerstva dopravy. V něm je vedena velice podrobná evidence dopravních přestupků, které jsou evidovány v kartě jednotlivých řidičů. Zde jsou zapsány nejen ty přestupky, za něž lze postihnout řidiče ztrátou bodů, ale i ostatní přestupky v dopravě, za které byl řidič řešen. Dále jsou v kartě vedeny i případné zákazy řízení, jež byly správním orgánem nebo soudem řidiči uloženy. Tato podrobná evidence je následně formou dálkového
26
Usnesení vlády České republiky č. 125 ze dne 17.2.1999 k Vládnímu programu boje proti korupci v České republice a ke Zprávě o korupci v České republice a o možnostech účinného postupu proti tomuto negativnímu společenskému jevu. Dostupné z:http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/37116E873678ACF FC12571B6006D4474
23
přístupu k dispozici jak Policii České republiky, tak i správním orgánům. Umožňuje jim získat kompletní informace o dopravních přestupcích řidičů na území České republiky, které následně využívají při své činnosti.
24
5 Aktuální statistické přehledy spáchaných přestupků na území ČR Každý rok jsou Policejním prezidiem zpracovávány statistické přehledy spáchaných dopravních přestupků. Je nutné zmínit skutečnost, že přestupky, které jsou zjištěny policií, tvoří jen zlomek z počtu skutečně spáchaných protiprávních jednání proti bezpečnosti a
plynulosti
dopravy.
Není
v silách
policie
veškeré
spáchané
přestupky zjistit
a zadokumentovat. Je pravdou, že tohoto si jsou vědomi i řidiči a spoléhají na to, že jejich protiprávní jednání nikdo nezjistí a nebudou za něj nijak postiženi. Příkladem
je
telefonování
za
jízdy
nebo
překračování
rychlosti
mimo
obec,
kde v současné době prakticky nedochází k měření rychlosti. Dalším místem, kde řidiči nepředpokládají přítomnost policejní hlídky, jsou železniční přejezdy. Přestože na takovém místě dochází k velmi tragickým dopravním nehodám, je běžné, že řidiči nerespektují výstražné znamení a varovná světla a přes zákaz přejíždějí přes železniční přejezdy. Statisticky je však přestupků na přejezdech zjištěn pouze zlomek a tyto jsou většinou zjištěny až poté, co dojde k dopravní nehodě nebo střetu s projíždějícím vlakem. Do této kapitoly jsem zpracoval do tabulky přehled statistických ukazatelů vybraných dopravních přestupků, tak jak je shromáždilo policejní prezidium. Statistické přehledy jsou uvedeny za celé roky 2012, 2013 a 2014, dále pak za poměrnou část roku 2015. Jejich výstupy jsem pak shrnul do tabulek, přičemž tabulku č. 1 jsem věnoval dopravním přestupkům a v tabulce č. 2 jsem zpracoval výstupy k dopravním nehodám. Tabulka č. 1 – výstup ze statistiky k vybraným přestupků
přestupky v souvislosti s technickým stavem vozidla přestupky v souvislosti s požitím alkoholu přestupky v souvislosti s požitím návykových látek
2011
2012
2013
2014
2015
128037
102743
88137
76138
38035
12777
11037
9729
10146
5602
1717
2194
2785
3303
2067
25
Tabulka č. 2 – výstup ze statistiky k dopravním nehodám
dopravní nehody celkem dopravní nehody s úmrtím
2011 75 137 707
2012 81404 681
2013 84 398 583
2014 85 859 629
2015 51 589 342
dopravní nehody pod vlivem alkoholu
5242
4 974
4 686
4 637
2 429
99
45
52
63
28
19
31
40
33
154
213
220
138
6
4
2
0
3
10
4
4
dopravní nehody s úmrtím pod vlivem alkoholu dopravní nehody pod vlivem návykových látek i alkoholu dopravní nehody pod vlivem návykových látek dopravní nehody s úmrtím pod vlivem návykových látek i alkoholu dopravní nehody s úmrtím pod vlivem návykových látek
Statistické
přehledy
jsou
policií
zpracovávány
ve
všech
oblastech,
které jsou zákonem vymezeny. Pro potřebu mé práce jsem však vymezil pouze přestupky, které jsem dále rozebíral v následujících kapitolách. Jedná se o přestupky, jež jsou páchány nejčastěji a jsou dle mého názoru nejzávažnější. Kompletní statistické přehledy jsou pak zařazeny jako přílohy mé práce, a to z důvodu, že nejsou veřejně dostupné. Z přehledů vybraných přestupků je patrno, že na úseku technického stavu vozidel dochází k jejich meziročnímu poklesu. U přestupků v souvislosti s požitím alkoholu došlo k výraznějšímu poklesu v roce 2013, ale v následujícím roce byl zaznamenán jejich opětovný nárůst. Jasnou vzestupnou tendenci mají přestupky v souvislosti s požitím návykových látek, což je smutnou skutečností, která odráží stav společnosti a zejména u mladých lidí oblibu v užívání návykových látek. Z přehledů dopravních nehod je pak zřejmé, že průběžně dochází k jejich nárůstu. Pozitivním zjištěním je klesající tendence v počtu dopravních nehod spáchaných pod vlivem alkoholu, jejich pokles však není nijak výrazný a jedná se řádově o několik desítek dopravních nehod. V souvislosti s tímto je možné si položit otázku, zda je tento pokles způsoben méně častými policejními kontrolami zaměřenými na tuto problematiku, anebo zda se jedná o skutečný pokles z důvodu, že si řidiči uvědomují nebezpečnost svého jednání a upouští od požívání alkoholu před jízdou. Z vlastní zkušenosti se však bohužel 26
musím přiklonit k první nastíněné variantě. K tomuto mě kromě zkušeností z policejní práce vedou i zkušenosti jako řidiče, jelikož při projíždění po území celé České republiky potkávám jen velmi málo policejních hlídek, a když hlídku provádějící silniční kontrolu potkám, tak se jedná většinou o kontrolu dodržování nejvyšší povolené rychlosti. Stinnou stránkou je
nárůst
počtu
dopravních
nehod
spáchaných
pod
vlivem
návykových
látek,
jež se ve statistice odráží i ve zjištěných přestupcích spáchaných pod vlivem návykových látek. Ze statistické tabulky dále vyplývá, že nehody s úmrtím způsobené řidičem po požití alkoholu, nebo návykové látky, představují přes 10% všech úmrtí, ke kterým došlo při dopravních nehodách. Přitom podíl takovýchto nehod z celkového počtu zjištěných případů se pohybuje přibližně na 5%. Z těchto čísel jednoznačně vyplývá, že nehody spáchané pod vlivem alkoholu a návykových látek mají častěji tragické následky a je nutno neustále vyvíjet snahy o vymícení tohoto nešvaru. Nebezpečnost jednání osob pod vlivem alkoholu a návykových látek se u řidičů umocňuje tím, že ztrácí zábrany a jsou schopni více riskovat, tyto negativní aspekty můžeme sledovat každý den ve zprávách, které informují o tom, že řidiči na různých místech České republiky ujížděli policejní hlídce a po jejich dostižení bylo zjištěno, že byli pod vlivem alkoholu nebo drog. Ze statistických přehledů dále vyplývá, že v průběhu let dochází i k poklesu úmrtí při dopravních nehodách. Při pohledu na jednotlivá čísla, však není žádný důvod k optimismu, jelikož od roku 2011 ani jednou neklesl počet lidí, kteří na silnici zemřeli při dopravní nehodě pod 500 za rok. Při pohledu na okolní státy jsme bohužel i v této černé statistice na předních příčkách, což není pozitivní zjištění.
27
6 Vybrané přestupky a správní delikty v dopravě V této části rozeberu jednotlivé vybrané přestupky v dopravě, které jsou dle mého názoru zásadní pro vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména pak v souvislosti se
způsobenými
škodami
na
zdraví
a
majetku.
pohled
Můj
vychází
nejen ze statistických přehledů, ale i z vlastní praxe, jelikož jsem řadu let působil jako
řadový
policista
a
každý
den
jsem
se
s přestupky
v dopravě
potýkal,
a to jak při jejich zjišťování, tak i v souvislosti s řešením případných následků, které způsobily.
6.1 Přestupky v souvislosti s technickým stavem vozidla Nejen ze statistik příčin dopravních nehod, ale také z médií zaznívají průběžně informace o tragických dopravních nehodách, které byly způsobeny špatným technickým stavem vozidla.27 Technický stav vozidla přitom představuje základní předpoklad již pro samotné provozování
vozidel
na
pozemních
komunikacích
a
s tímto
úzce
souvisí
i s bezpečností provozu na pozemních komunikacích, která se vztahuje nejen k samotnému řidiči, případně spolujezdcům, kteří vozidlo užívají, ale i k ostatním účastníkům silničního provozu. Dle stavu k 31.12.2014 tvoří přestárlá vozidla starší 20 let přibližně 22% vozového parku v České republice.28 Již delší dobu je slyšet hlasy, které tvrdí, že Česká republika je
smetištěm
Evropy,
a
to
kvůli
dovozu
ojetých
automobilů.
V roce
2014
bylo do České republiky dovezeno a zaregistrováno celkem 126115 osobních vozidel z celkového počtu 290851. Jedná se tedy skoro o polovinu všech registrovaných vozidel. Rovněž stáří dovážených vozidel se mění, kdy 38% z registrovaných dovozů jsou vozidla starší
deseti
let.29
Tento
trend
je
dán
převážně
ekonomickou
situací,
kdy provozovatelé nemají prostředky na zakoupení nových vozů, a proto nakupují vozidla
27
Jako příklad lze uvést nehodu z roku 2010, při které řidič Avie, z důvodu nefunkčního brzdového systému, na přechodu pro chodce srazil dvě děti, které utrpěly vážná zranění. Podrobnosti na http://brno.idnes.cz/ridic-zasrazeni-deti-dostal-18-mesicu-ds1-/brno-zpravy.aspx?c=A120404_113305_brno-zpravy_kol 28
HORÁK, František. Vliv složení vozového parku osobních automobilů v České republice na životní prostředí. [online]. Publikováno dne 9.3.2015 [cit. 5. 9. 2015]. Dostupné z: http://portal.sda-cia.cz/clanky/ download /2015_03_2015_03_Tech_zprava_TUV_SUD_-2014.pdf 29
VĚCI AUTOMOBILOVÉ. Počet aut registrovaných v ČR loni stoupl na 4,8 milionu. [online].[cit. 5. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.veciautomobilove.cz/cz/clanek/pocet-aut-registrovanych- v-cr-loni-stoupl-na-4-8milionu-1501/
28
použitá. Původní majitelé se těchto vozidel zbavují, protože u nich skončila záruka, případně jsou po dopravní nehodě a veškeré opravy těchto vozidel jsou nákladné. Po jejich dovozu jsou na nich provedeny pouze základní opravy, tak aby vozidlo vypadalo, že je v dobrém stavu a je dál prodáno zákazníkům. Ne zřídka je u těchto automobilů přetočen tachometr a tím je snížen faktický počet najetých kilometrů. K této problematice byly vedeny diskuze, a některé názory poukazovaly na to, že by se přetáčení tachometru mělo zavést, jako skutková podstata nového trestného činu. Podle mě by se jednalo o duplicitní snahu, jelikož již v současné době je toto jednání možno kvalifikovat dle trestního zákoníku, jako podvod. Konkrétní technické podrobnosti, které vozidlo musí splňovat, aby mohlo být provozováno na pozemních komunikacích, jsou popsány v ustanovení prováděcí vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.30 Do kategorie přestupků, jež se vztahují k technickému stavu vozidel, můžeme zařadit přestupky, které jsou upraveny v ustanovení § 125c odst. 1, písm. a) bod. 3) zákona
o
provozu
na
pozemních
komunikacích,
a
kde
je
uvedeno:
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že „v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“31 Jednotlivé technické parametry, které musí vozidlo splňovat proto, aby jej bylo možno provozovat na pozemních komunikacích a jeho řidič se nedopouštěl protiprávního jednání, jsou stanoveny v zákoně č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. V rámci tohoto zákona konkrétně v ustanovení § 37, jsou negativním způsobem vymezeny okolnosti, za kterých je vozidlo technicky nezpůsobilé. Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem,
30
KOVALČIKOVÁ, Daniela., ŠTANDERA, Jan.: Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Komentář. 2. vydání. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2011, str. 25 s. ISBN 978-80-7400-418-6 31
§ 125c odst. 1, písm. a, bod 3) zákona č. 361/ 2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. In: Beckonline [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgayf6mzwgewtimi
29
provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích, způsobem stanoveným tímto zákonem, případně byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN.32
6.1.1 Závady v technickém stavu bezprostředně ohrožující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích V době, kdy jsem nastoupil k policii a na silnici jsem prováděl dopravně bezpečnostní akce, při kterých jsem zjišťoval případné technické závady na vozidle, tak neexistoval žádný ucelený přehled technických závad a jejich popis a já jsem vycházel zejména z vlastních zkušeností a odborných znalostí, které se týkaly jednotlivých druhů automobilů. Je pravdou, že některé závady byly měřitelné fyzikálními veličinami, jako například hloubka dezénu pneumatiky nebo délka praskliny na čelním skle. Pokud však šlo o závady odborného charakteru, jako například uložení kol, vůle v řízení, nebo těsnost výfukového potrubí, tak musel policista tyto závady nejen umět rozpoznat, ale také je před řidičem definovat a obhájit, že takové poškození na vozidle být nesmí, a že se řidič dopouští přestupku. Nebylo to jednoduché a na silnici docházelo často ke sporům, které následně vedly k oznámení přestupku správnímu orgánu. Domnívám se, že v současné době se situace zlepšila a kontrolující policista to má jednodušší neboť zákon č. 56/2000 Sb. a jeho prováděcí předpisy jasně popisují a definují jednotlivé závady na vozidlech a pro policistu tak představují ucelený přehled možných přestupků, se kterými se může při kontrole setkat. Zjednodušeně se dá říci, že policista při kontrole provede zběžnou technickou prohlídku, která vychází z postupů kontrol prováděných ve stanicích technické kontroly. Samotný technický stav vozidla je původně garantován výrobcem a následně je v pravidelných intervalech ověřován stanicemi technické kontroly, kde je vozidlo fyzicky překontrolováno poté, co jej řidič přistaví. Technickou prohlídkou silničního vozidla se rozumí kontrola „technického stavu, činnosti ústrojí a zařízení silničního vozidla a evidenční kontrola silničního vozidla”33 a
mohou
jí
být
zjištěny
tři
stupně
závad
na
technickém
stavu
vozidla,
jeho ústrojí a částech: 32
§ 37 zákona č. 56/2001 b. o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz /bo/ chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgayv6njwfuzdg 33
§ 47 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb.
30
a) lehká závada (kód A), která nemá vliv na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Jejich
rozdělení
je
podle
jednotlivých
funkčních
částí
vozidla,
kdy je možno příkladmo uvést, že v oblasti brzdového systému se jedná o chybějící krytí pedálu,
poškozený
elektrický
konektor
ABS34,
či
chybějící
popisné
štítky,
z hlediska označení vozidel se může jednat o špatně připevněnou registrační značku a v oblasti řízení netěsnost převodovky. b) Vážná závada (kód B), která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla a nepříznivě působí na nebo
životní jeho
prostředí, provoz
ale na
zároveň pozemních
neohrožuje
bezprostředně
komunikacích.
Jako
bezpečnost
příklad
lze
jízdy, uvést,
ne snadno pohyblivý pedál nebo páky brzdy, případně jejich vůle, nebo chybějící rezervní kolo, z hlediska řízení pak špatně pohyblivá převodka řízení. c) Nebezpečná závada (kód C), která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy silničního vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích. Jako příklad lze uvést chybějící brzdové destičky, prasklé čepy nebo uložení kol, nepovolené úpravy nebo změny ráfku kol.35 Jednotlivé závady včetně jejich stupně závažnosti jsou vymezeny v příloze č. 7 prováděcí vyhlášky č. 302/2001 Sb. o technických prohlídkách a měření emisí vozidel ve znění novel a doplňků. Přílohu s sebou nosí každý dopravní policista do služby a podle kritérií a postupů, které jsou v ní uvedeny, provádí konkrétní úkony při kontrolách technické způsobilosti vozidel přímo na silnicích. Pokud byla u vozidla zjištěna lehká závada pod kódem A, je vozidlo nadále technicky způsobilé pro provoz na pozemních komunikacích. V tomto případě stanice technické kontroly vyznačí do technického průkazu rok, měsíc a den provedení technické prohlídky. Na registrační značku umístěnou vzadu na vozidle nalepí kontrolní nálepku o technické způsobilosti silničního vozidla, na které je vyznačen rok a měsíc příští kontroly. Zjistí-li technickou prohlídkou vážnou závadu vozidla, je vozidlo způsobilé k provozu jen po dobu 30 dnů ode dne vyznačení zápisu výsledku kontroly. Provozovatel vozidla je povinen ve lhůtě do 30 dnů přistavit své vozidlo do stanice, která závadu zjistila na opětovnou kontrolu.
34
Antiblockiersystem, což v překladu znamená protiblokovací systém, který zabraňuje zablokování kol vozidla při brzdění a zlepšuje přilnavost kol k vozovce a ovladatelnost vozidla. ABS vynalezl v roce 1929 francouzský vynálezce Gabriel Voisin, a původně bylo určeno pro letadla. 35
STK Vysoké Mýto. Druhy závad na vozidle [online]. [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: Www.stkmyto.info/zavady.html
31
Pokud byla zjištěna nebezpečná závada, je vozidlo nezpůsobilé k provozu a nesmí být na silnicích provozováno. Správně by si provozovatel na vlastní náklady měl odtáhnout vozidlo ze stanice technické kontroly, odstranit nebezpečnou závadu a až poté vozidlo opětovně přistavit ke kontrole. Při zjištění nebezpečné závady odstraní stanice technické kontroly nálepku ze zadní registrační značky a do technického průkazu vozidla provede zápis o výsledku prohlídky. Provozovatel vozidla musí udržovat vozidlo v technickém stavu a je za jeho stav odpovědný i v mezidobí mezi jednotlivými technickými kontrolami. Pokud se u vozidla vyskytne nebezpečná závada, nesmí s takovým vozidlem vyjet na silnici a v případě, že toto učiní, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena sankce.
6.1.2 Poškození životního prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem Vozidlo může svým provozem v případě nevyhovujícího technického stavu způsobovat poškození, nebo narušení životního prostředí. Na silnici jsou takovéto projevy sice slyšitelné, například hlučnost výfuku z důvodu vymontovaného katalyzátoru, případně viditelné, jako je kouř vycházející z výfukového potrubí, nebo únik provozních kapalin, jejich zjišťování je však pro policisty na místě neřešitelný problém. Sám jsem si ve službě vyzkoušel, že i když jsou tyto projevy viditelné, není možné je na silnici bez přístrojů změřit, nebo určit jejich stupeň, nebo hladinu, tak aby bylo možno stanovit, že došlo k poškození životního prostředí nad míru, která je stanovena prováděcím předpisem. V podstatě se dá říci, že toto ustanovení není policisty absolutně využíváno. Tyto zjištění jsou pak prováděny pouze na stanicích technické kontroly a rovněž na stanicích měřících emise vozidel. V poslední době se však ukázalo, že ani měření emisí ve stanicích technické kontroly není bez obtíží. O čemž svědčí i současný problém koncernu Volkswagen, který do svých vozidel montoval software, který je schopen rozpoznat, kdy dochází k měření emisí a snižuje vypouštěné emise, tak aby hodnoty odpovídaly požadovaným kritériím.36 Je jen otázkou jaké další automobilky obdobných programů využívaly pro svá vozidla. V podstatě se dá shrnout, že tato skutková podstata přestupku se na silnici nezjišťuje a není využívána. V případě úniku provozních kapalin, jako je motorový olej, je pak jednání podřazeno pod skutkovou podstatu související s technickým stavem vozidla. 36
DVOŘÁK, František. VW hrozí v USA drahý skandál. Provalilo se, že švindluje s měřením emisí. [online] auto.iDNES.cz. Publikováno dne 19.9.2015 [cit. 6.10.2015]. Dostupné z: http://auto.idnes.cz/mereni-spotreby-aemisi-volkswagen-usa-pokuta-f4o-/ak_aktual.aspx?c=A150919_111823_ak_aktual_fdv
32
6.1.3 Prokázání technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích K prokázání technické způsobilosti motorového vozidla, při kontrole policistou slouží v první řadě kontrolní nálepka o provedení technické prohlídky, která je vylepena na zadní registrační značce vozidla. V případě chybějící nálepky, nebo jejího poškození lze technickou způsobilost prokázat předložením velkého technického průkazu, ve kterém je proveden záznam o provedení technické prohlídky s vyznačením přesného data provedení. Dalším způsobem jak provedení prohlídky prokázat je předložení doklad o provedení technické prohlídky, který je povinně vystavován stanicí technické kontroly. Jedná se o protokol, ve
kterém
jsou
kromě
specifikace
vozidla
zaznamenány
i
veškeré
závady,
které byly na vozidle zjištěny. Žádný z předpisů však nestanoví povinnost řidiče vozit sebou při jízdě vozidlem doklad o provedení technické prohlídky ani velký technický průkaz vozidla. Prokazování technické způsobilosti tak připadá do úvahy až v dalším řízení o přestupku, tedy před správním orgánem poté, co bylo zjištěno, že na registrační značce není vylepena kontrolní nálepka, případně jsou nesrovnalosti v centrálním registru vozidel v záznamech o provedení technické prohlídky. Při provádění kontrol policisty na silnici, tito v případě pochybností vychází z informací v centrálním registru vozidel, ke kterému má dálkový přístup, a kde jsou uvedeny informace o provedených technických prohlídkách, tedy konkrétní datum jejich platnosti. V praxi tak může dojít a často i dochází k zajímavé situaci, kterou řidiči v mnoha případech neznají, nebo podceňují, a která spočívá ve skutečnosti, že řidiči jsou postihováni za neprovedení opakované pravidelné technické prohlídky do konkrétního data, které je uvedeno ve velkém technickém průkaze a také v Centrálním registru vozidel neboť se řídí datem, které je uvedeno na kontrolní nálepce. Zde je však uveden pouze měsíc a rok, kdy má být opakovaná technická prohlídka provedena. V podstatě tak dochází k tomu, že řidiči jezdí s tzv. propadlou technickou, za což může být a bývá postihován.
6.1.4 Neschválené změny a zásahy do identifikátorů vozidla Identifikátory vozidla jsou přidělovány výrobcem konkrétnímu vozidlu a jejich souhrn poskytuje vozidlu nezaměnitelnou identitu. Tímto způsobem lze zejména identifikovat vozidlo nebo jeho části při jejich odcizení či záměně. Pomocí těchto znaků lze také zjistit, zda doklady, které provozovatel nebo řidič v souvislosti s provozem vozidla předkládá, skutečně patří ke konkrétnímu vozidlu. V praxi jsem se opakovaně setkal s tím, 33
že při dopravní nehodě došlo k velmi vážnému poničení vozidla, a majitel jeho dokladů sehnal na vrakovištích různé náhradní díly a poskládal z nich vozidlo zcela nové. Na toto pak umístil původní registrační značku a dle svých možností a dovedností pozměnil identifikační znaky. Z mého pohledu je naprosto nepřípustné, aby taková vozidla byla užita při provozu na pozemních komunikacích, protože ve většině případů byla opravena neodborně tzv. „ na koleně“ a nesplňují technické parametry, které jsou pro ně předepsány, a kterých je schopen dosáhnout pouze výrobce dodržením řádných technologických postupů. Identifikátor představuje jednoznačný prvek, daný pro určitou skupinu objektů patřící do jedné třídy, který buď celou skupinu, nebo její jednotlivé prvky odlišuje od ostatních takovým způsobem, že nejsou zaměnitelné s druhým. Identifikátor se obvykle skládá s čísel, znaků, písmen, nebo je to kombinace obojího. Identifikátory vozidel dělíme na viditelné a skryté. Viditelnými identifikátory jsou: -
ražba VIN, VIN je zkratka anglických slov Vehicle Identification Number – identifikační číslo vozidla. Jedná se o 17 místný kód obsahující čísla a písmena, která jedinečně a jednoznačně identifikuje vozidlo. Jedná se o tzv. rodné číslo vozidla. Rozkódováním
VIN,
lze
o
vozidle
zjistit,
řadu
charakteristik,
např. výrobce, typ a objem motoru, druh paliva, modelovou řadu výrobní závod, sériové číslo a podobně. VIN je zpravidla umístěn na dělící stěně motorového prostoru. -
Typový štítek – na tomto štítku je uvedeno VIN vozidla, označení výrobce, údaje o hmotnosti a může obsahovat i další informace o vozidle jako barva číslo motoru a další. Může mít také ochranné prvky. Typový štítek je zpravidla umístěn na karoserii nad levým předním kolem.
-
Štítek s VIN za čelním sklem - Tento štítek nepoužívají všichni výrobci vozidel. Řada výrobců je však standardně za čelní sklo umísťuje. Může obsahovat ochranné prvky, jako například podtisk, čárový kód nebo jemnou ražbu.
-
Zákaznický štítek
–
Stejně
jako
štítek
VIN
není
povinný
a
využívají
jej jen někteří výrobci. Zpravidla je umisťován do zavazadlového prostoru vozidla. Jedná
se
o
papírovou
samolepící
etiketu,
která
obsahuje
typové označení vozidla, kód barvy, typ motoru a převodovky a kódy výbavy.
37
VIN, 37
CEBIA. Identifikátory vozidla. [online]. [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.cebia.cz/nase-sluzby/prednakupem-vozidla/vintest/identifikatory-vozidla.html
34
V souvislosti s identifikátory jednotlivých částí vozidla byl učiněn určitý posun. Podle mého názoru však ne zcela správným směrem. Zatímco v minulosti byla povinnost evidovat v centrálním registru vozidel i ve velkém technickém průkazu výrobní číslo motoru, postupem doby bylo od této povinnosti upuštěno a v současné době již číslo motoru není evidováno vůbec. Případně u starších vozidel si může jejich uživatel požádat o výmaz čísla motoru i z centrálního registru vozidel. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o jednu ze zásadních částí vozidla, je zvláštní, že není povinnost registrovat její výrobní číslo a v podstatě je umožněno, aby byl do vozidla namontován motor z jiného vozidla, a to bez jakékoliv povinnosti tuto změnu registrovat. Jedinou podmínkou je, že motor nově umístěný do vozidla musí typově odpovídat motoru, který byl ve vozidle původně. V podstatě se tak motor stal spotřební součástí, kterou je možno bez nutnosti jakékoliv evidence vyměnit, tak jako například světlomety.
6.1.5 Výčet sankcí Za přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, kterých se řidič dopustí tím, že provozuje vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích takovým způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, je možno uložit pokutu v rozmezí od 5.000 do 10.000,Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dobu od 6 měsíců do 1 roku. Uvedené jednání není možné projednat v blokovém řízení. Tato sankce je upravena ustanovením § 125c odst. 4 odst. 5 zákona o silničním provozu.38 Dále je za tento přestupek řidiči odečteno 5 bodů z jeho bodového konta, a to dle přílohy č. 1 k zákonu o provozu na pozemních komunikacích.39
6.1.6 Zhodnocení současné právní úpravy Právní úprava je v této oblasti celkově dobře zpracována, jsou popsány jednotlivé skutkové podstaty přestupků a podle mého názoru jsou i sankce za jejich spáchání dostatečné. Kroky správným směrem jsou prováděny také v úpravě legislativy v oblasti provádění technických 38
§ 125c odst. 4, 5 zákona č. 361/2000 Sb.
39
Příloha č. 1 Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání k zákonu č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgayf6mZwge wtimi
35
prohlídek, jejich zpřísnění a například zavedení povinnosti zaznamenávat stav najetých kilometrů nebo povinnosti pořizovat obrazové záznamy vozidla, na kterém se technická prohlídka provádí. Tyto změny budou mít pozitivní vliv na provádění kontrol technického stavu vozidel a zamezí provozování vozidel, jejichž technický stav neodpovídá požadavkům zákona a bezpečného provozu. Zpřísnění však mělo být provedeno již mnohem dříve. Z pohledu policistů a provádění kontrol došlo k posunu v zákonné úpravě zejména tím, že je v současné době možné odeslat kontrolovaná vozidla na technické prohlídky a tím ověřit nebo zjistit, zda vozidlo splňuje požadované technické parametry. Tato pravomoc však není využívána, jelikož v praxi není vyřešeno, jakým způsobem má být v prvotní fázi hrazen poplatek za provedení kontroly. Zjišťování a odhalování spáchání přestupků v souvislosti s technickým stavem vozidla je známé a dá se říci, že z určitého pohledu docela dobře dokumentovatelné, a to s ohledem na skutečnost, že v případě prováděné kontroly příslušníkem policie, jsou
kontrolovány
zejména
viditelné
známky
možného
porušení
předpisů.
Jedná se zejména o kontrolu vylepení nálepky o provedení technické kontroly, dále vizuální kontrolu vozidla, jako je celistvost karoserie a dezén pneumatik. Tyto základní kontrolní úkony jsou prováděny bez větších problémů a policisté je mají dobře zažité. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto přestupky a jejich skutkové podstaty se v průběhu doby moc nezměnily, nebývá s nimi větší problém. Jako pozitivní posun vidím i v možnosti odebírat technický průkaz vozidla, dále v případě pochybností odesílat, respektive vyhodnotit vozidlo jako technicky nezpůsobilé a tuto skutečnost následně oznámit na městský úřad, což má za následek povinnost pro řidiče provést se svým vozidlem technickou prohlídku ve stanicích technické kontroly, a to v co nejkratší době. Obecně se dá říci, že policisté se v současné době s těmito prohřešky u osobních vozidel na dálnicích, silnicích pro motorová vozidla a ve větších městech setkávají pouze zřídka. Jiný je však stav na vesnicích. Zde se i v dnešní době provozují vozidla, která lidé používají většinou k jízdě pouze tzv. „za humna,“ kde je stejně nikdo nezastaví a řídí se heslem „na takovém kousku se nemůže nic stát.“ Další problémovou kategorií jsou vozidla nákladní.40 U tohoto druhu vozidel je z mého pohledu problém zejména ve dvou oblastech. První z nich představují finanční 40
Nákladní vozidla jsou vozidla, která jsou vozidla vyrobena a zkonstruovaná především pro přepravu nákladu. Jedná se o vozidla zařazena do kategorie typu N dle prováděcí vyhlášky č. 341/2014 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
36
možnosti, jelikož opravy staršího vozového parku jsou nákladné a mnoho řidičů na ně nemá, nebo nechce zbytečně peníze utratit. Druhý problém se dotýká dopadu sankcí, které jsou určeny převážně pro řidiče vozidla a nikoliv jeho provozovatele. V současné právní úpravě jsou sankce pro provozovatele upraveny v ustanovení § 83a zákona č. 56/2001 Sb., a jsou podle mě docela významné. Problém však vidím v provádění samotných kontrol a následné neochotě ze strany policistů oznamovat zjištěná pochybení provozovatelů a s tím navazující jejich postih. Dané věci by prospělo větší a častější provádění kontrol vozidel mimo území měst se zaměřením na nákladní vozidla a zemědělskou techniku. Dále pak určité zpřísnění vidím ve větší možnosti uplatňování zajištění věci, respektive vozidla, kterým byl přestupek spáchán opakovaně a provozovatel neprojevil žádný zájem technický stav vozidla uvést do souladu s právními předpisy. Této problematice se budu později věnovat v samostatné kapitole 7.1.
6.2 Přestupky v souvislosti s požitím alkoholu a jiných návykových látek Přestupky
v dopravě,
jichž
se
řidič
dopustí
v souvislosti
s požitím
alkoholu,
nebo jiných návykových látek jsou upraveny v ustanovení § 125c odst. 1, písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Zde je stanoveno, že přestupku se dopustí osoba, která v rozporu s povinnostmi řidiče, které jsou upraveny „§ 5 odst. 2 písm. b) stejného zákona řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem.“41 Alkohol – alkoholem je obecně nazýván zejména organický uhlovodík etylalkohol s chemickým vzorcem C2H5OH. Zároveň se označení alkohol používá pro označení alkoholických nápojů. Alkoholické nápoje se vyznačují tím, že obsahují nejméně 0,5 % etanolu a můžeme za ně označit pivo, víno, lihovinu, nebo jiný než uvedený nápoj. Konzumace alkoholických nápojů provází člověka již od dávné historie. Jeho požívání v menších dávkách obvykle způsobuje uvolnění a euforii. Euforie však nikdy není vyvolána povzbudivými účinky alkoholu, ale naopak jeho tlumivým efektem, při kterém dojde zejména k omezení rozumové a kontrolní funkce mozkové kůry. U jedince následně dochází k navození pocitu větších fyzických a psychických schopností 41
§ 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb.
37
a zároveň dochází ke ztrátě sebekontroly. Celkově dochází ke snížení pozornosti. Dokáže se soustředit pouze na omezenou dobu, při vynaložení většího úsilí. Po požití většího množství Zároveň Osoba
alkoholu se
pod
dochází
prodlužuje vlivem
hůř než osoba střízlivá.
k poruchám
doba
alkoholu
pro
motorických
příjem
vykonává
a
sluchových
všechny
činnosti
a
senzorických
funkcí.
zrakových
vjemů.
pomaleji
a
zpravidla
42
Alkohol může u některých osob zapříčinit, že při řešení situací začnou využívat neobvyklé způsoby, a to ty, že zvýší úsilí nebo odstraní překážky. Usnadňovaní patří mezi zákeřné vlastnosti alkoholu. Osoby pod vlivem alkoholického nápoje častěji sáhnou k riskantnímu řešení. Stoupá u nich odolnost vůči bolesti a ne zřídka se zvyšuje odolnost na duševní a tělesnou zátěž.43 Návyková látka – Návyková látka představuje pojem, který je běžně spojován s drogami. Z hlediska jeho vymezení je však nutné do návykových látek zařadit všechny látky, které jsou schopny negativním způsobem působit na psychiku lidí, nebo určitým způsobem ovlivňovat jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti. Obecně se mezi tyto látky řadí kromě drog, léků, také alkohol.44 Mimo alkoholu jsou pak jednotlivé návykové látky, které jsou zakázány uvedeny v přílohách k nařízení vlády č. 463/2013 o seznamech návykových látek. Výčet těchto látek je taxativní. Uvedené nařízení je vydáno jako prováděcí předpis k zákonu č. 167/1998 o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Dle těchto předpisů jsou za návykové látky považovány pouze omamné a psychotropní látky. Návykové látky dělíme do dvou skupin v závislosti na jejich působení na centrální nervový systém (dále jen CNS). Látky, které působí určité nabuzení, označujeme jako halucinogenní a psychostimulační. Látky, které působí depresi CNS nazýváme návyková narkotika. Mezi halucinogenní a psychostimulační návykové látky patří zejména marihuana, pervitin, kokain, LSD, extáze, hašiš, kofein. Mezi návyková narkotika patří především opiáty a opioidy, jako je heroin, morfin, opium a methadon.45 42
KVAPILOVÁ, Helena, Dogoši, Michal. Soudní lékařství pro právníky. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk 2007, str. 108-109. ISBN 978-80-7380-059-8 43
SKÁLA, Jaroslav. K problematice alkoholismu. Prokuratura, 1981, č.2, s. 61
44
HENDRYCH, David a kol. Právnický slovník [online]. 3. vydání. Nakladatelství C.H. Beck. [online]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpw64zrguxg4ylwp fvw65tbl5wgc5dlme 45
ZÁMEK, David. BLAŽEJOVSKÝ, Marek. Drogy v silniční dopravě [online]. [cit. 15.9.2015] Dostupné z: http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/6-2009/drogy_v_doprave.html.
38
Stejně jako u alkoholu ovlivňují návykové látky řidiče motorových vozidel negativním způsobem. Toto ovlivnění závisí na druhu, koncentraci a množství návykové látky na jedné straně a zároveň na tělesném a duševním stavu osoby, která látku užila. Návykové látky celkově ovlivňují psychický stav řidiče a zejména jeho reakce. V roce 2014 bylo službou dopravní policie zjištěno 10146 případů požití alkoholu řidiči motorového vozidla. Podíl dopravních nehod spáchaných pod vlivem alkoholu a návykových látek činil v roce 2014 5,7 % z celkového počtu zjištěných nehod. Přestože tato hodnota není relativně vysoká, je nutné říci, že osoby, které řídí pod vlivem těchto látek, jsou na silnicích značně nebezpečné a dopravní nehody spáchané těmito osobami patří mezi nejtragičtější. Již z tohoto důvodu byl v minulosti kladen důraz na nulovou toleranci alkoholu a návykových látek v krvi účastníku silničního provozu. V současné době, ale i v minulosti bylo možno zaznamenat velké diskuze o tom, zda povolit určité množství alkoholu před jízdou vozidlem či nikoliv. Naše právní úprava si i přes opakované snahy zachovává tzv. nulovou toleranci, což je dle mého názoru v pořádku a neumožňuje to polemiku, zda případný přestupce vypil jedno pivo, které na něj mělo jiný vliv, než očekával. Zákaz požívání alkoholu a jiných návykových látek řidiči upravuje ustanovení § 5 odst. 2, písm. a, b, c) zákona o silničním provozu, zde je stanoven zákaz požívání alkoholu a jiných návykových látek řidičem před jízdou, během jízdy nebo bezprostředně po jeho požití, případně v době, kdy by mohl být ještě alkoholem ovlivněn. Rovněž je v ustanovení § 5 upravena povinnost řidiče podrobit se orientační dechové zkoušce a v případě jejího pozitivního výsledku i odběru krve, případně moči, ke zjištění skutečného množství
požitého
alkoholu
nebo
užitých
návykových
látek.
V návaznosti
na ustanovení tohoto paragrafu jsou pak vymezeny v ustanovení § 125c odst. 1, písm. b) zákona o silničním provozu jednotlivé skutkové podstaty přestupkového jednání, které mají souvislost na požívání alkoholu a návykových látek, a to včetně sankcí, které za jejich porušení lze udělit. Fyzická osoba se dopustí přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, pokud
řídí
vozidlo
nebo
jede
na
zvířeti
po
požití
alkoholického
nápoje
nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje, nebo jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejím vlivem.46
46
§ 5 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.
39
Přestupkového jednání se dopustí také osoba, která se přes výzvu policisty nebo oprávněné osoby danou podle ustanovení § 5 odst. 1, písm. f nebo g) zákona o silničním provozu, odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takovéto vyšetření není spojeno s nebezpečím pro její zdraví.47
6.2.1 Způsoby zjišťování alkoholu u řidičů Míra ovlivnění osoby alkoholem se určuje podle obsahu alkoholu v krvi osoby. Její množství se udává v promilích. Běžný obsah alkoholu fyziologické hranice alkoholu v krvi je 0,03–0,2 promile. Hodnoty 0,3–0,5 promile alkoholu v krvi ukazují na požití alkoholického nápoje. V rozmezí 0,5-1 hovoříme o podnapilosti. 1 – 1,5 promile značí mírný stupeň opilosti, 1,5-2 promile pak střední stupeň opilosti, který provází jasné klinické příznaky. 2 – 3 promile označujeme jako těžký stupeň opilosti a při hodnotách vyšších než 3 promile hovoříme o akutní otravě alkoholem.48 Přestupkového jednání se dopustí řidič motorového vozidla, pokud požil alkoholický nápoj a byla mu naměřena hranice alkoholu v krvi do 1 promile alkoholu v krvi. Je běžnou praxí, že pokud bylo prokázáno u řidiče množství alkoholu v krvi do 0,23 promile a řidič prohlásil, že nepožil alkoholický nápoj, tak je na něj nahlíženo, jako na osobu, která alkohol nepožila a není řešen, jako přestupce. To jestli je řidič pod vlivem alkoholu, je přímo na silnici zjišťováno orientačně, zejména provedením dechové zkoušky, kterou policista provádí prostřednictvím různých testerů. V minulosti se nejvíce používaly tzv. trubičky. Jednalo se o detekční trubičky, která byla ve své střední části naplněna krystaly, které se v případě ovlivnění alkoholem zbarvily do zelena. Tato zkouška byla opravdu pouze orientační a výši hladiny bylo možno pouze odhadovat podle délky zbarvení, přičemž za roky praxe bylo vysledováno, že prostřední ryska odpovídala hodnotě 1 promile alkoholu v krvi. V současné době policie používá digitální měřící přístroje, a to převážně značky Dräger. Jedná se o přístroje, jejichž měření je velmi přesné a já osobně jsem se mnohokráte setkal s tím, že pokud provedené měření těsně předcházelo následnému odběru krve tak výsledky měření a určená hladina v krvi byla naprosto totožná. Obecně pak platí, že po provedení orientační dechové 47
§ 5 odst. 1, písm. f a g) zákona č. 361/2000Sb.
48
MLČOCH. Zbyněk. Alkoholismus jako nemoc - psychika, statika [online]. Soudní lékařství. [cit. 15.8.2015]. Dostupné z: http://alkoholismus.zbynekmlcoch.cz/soudni.htm
40
zkoušky u řidiče, jejíž výsledek byl pozitivní, musí být řidič vyznán k provedení odběru vzorku krve, ze kterého je poté stanovena přesná hladina alkoholu v krvi. V této věci byla opakovaně ze strany policie vyvíjena snaha, aby jako důkaz postačilo pouze opakované orientační měření digitálním měřícím přístrojem, který bude mít platný certifikát. Toto však jako důkaz zejména v soudních sporech neobstálo a je tak nezbytné k určení přesné hladiny alkoholu v krvi provést odběr krve s jejím následným rozborem.
6.2.2 Způsoby zjišťování návykových látek u řidičů Zjišťováním a odhalováním řidičů, kteří pod vlivem návykových látek řídili vozidlo, se zabývá Policie České republiky. Základní normou, která upravuje problematiku návykových látek, ale i alkoholu je zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. V rámci této právní normy jsou upraveny jak zákaz škodlivého užívání alkoholu a návykových látek, tak i oprávnění policistů k provádění kontrol.49 Na tuto normu navazují povinnosti řidičů a oprávnění v souvislosti s provozem na pozemní komunikaci, které jsou blíže stanoveny zákonem o pozemních komunikacích.50 V rámci interních právních norem provádění kontroly upravuje Závazný pokyn policejního prezidenta č. 160/2009, který byl postupem času několikrát novelizován naposledy 21.4.2015, kdy byla upravena tabulka limitních hodnot. Policista v prvotní fázi, tedy při provádění kontroly řidiče na silnici využívá orientační zkoušku, kterou provádí pomocí testu DrugWipe 5+. Označení 5+, představuje schopnost testu detekovat přítomnost 5 nejběžněji užívaných drog mezi lidmi. Jedná se o marihuanu, heroin, kokain, metamfetamin a amfetamin.51 Orientační zkoušku je možno provést jak ze slin, tak i z potu, přičemž nejběžnější je její provedení ze slin. Tedy tzv. olíznutím stěrových čtverečků. Následně po sestrojení testu do jednoho celku a po aktivování ampulky s tekutinou dojde k chemické reakci se slinami a v případě, že je osoba pod vlivem drogy, dojde na testu 49
§§ 2, 16 zákona č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqga2v6mzxhewtk 50
§ 5 odst. 2, § 125c zákona š. 361/2000 Sb.
51
Marihuana, jedná se o konopnou drogu, která se získává z rostlin konopí setého. Heroin neboli diacetylmorfin je vyroben z pryskyřice rostlin máku. Kokain je bílý krystalický prášek, jenž je získáván z listu koky pravé. Metamfetamin, jinak známý pod názvem Pervitin, je bílý krystalický prášek, který je v ČR nejčastěji užívanou tvrdou drogou. Amfetamin představuje skupinu drog, které jsou označovány slangově jako speed, jedná se o bílý krystalický prášek.
41
k zvýraznění růžového pásku u zkratky drogy, kterou dotyčná osoba užila. Obdobně probíhá zkouška v případě, že se provádí z potu, tento se provádí většinou stěrem potu z čela kontrolované osoby. Je nezbytné podotknout, že orientační zkouška na ovlivnění drogami se provádí při podezření, že osoba, která řídí vozidlo, je těmito látkami ovlivněna a předchozí dechová zkouška vyloučila požití alkoholu. Součástí provedení orientační zkoušky vyhodnocovací formulář, do kterého se zapisuje i vyjádření a chování kontrolovaného řidiče, jako je například chůze, schopnost artikulace. Je důležité podotknout, že jednotlivé drogy jsou ze slin případně z potu zjistitelné po docela dlouhou dobu, proto je nezbytné, aby po provedení orientační zkoušky, která byla pozitivní, bylo v co nejkratší době provedeno lékařské vyšetření spojené s odběrem krve nebo moči. Následným rozborem je stanovena hladina účinné látky v těle kontrolované osoby a následně podle tohoto výsledku lze rozlišit, zda jde o trestný čin nebo přestupek a stanovit případný postih za uvedené jednání. V souvislosti s požitím alkoholu či návykové látky je možné rozlišit ještě jednu skutkovou podstatu přestupku, a to ustanovení § 125c odst. 1 písm. c) zákona o provozu na pozemní komunikaci, kde je stanoveno, že se řidič dopustí přestupku tím, že řídí vozidlo ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si přivodil požitím alkoholu nebo jiné návykové látky. Tato skutková podstata se svým zněním částečně kryje se skutkovou podstatou trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, tak jak je uvedena v trestním zákoníku v ustanovení § 274. Skutková podstata trestného činu pak nezahrnuje pouze řízení motorového vozidla, ale postihuje veškerou činnost nebo zaměstnání, při kterém může ohrozit zdraví nebo životy osob, případně způsobit značnou škodu na majetku. 52 Jednání, které lze zařadit pod pojem stav vylučující způsobilost, nemá konkrétní definici, a to i s ohledem na skutečnost, že jednotlivé látky působí na každého jedince rozdílně a míra ovlivnění jeho schopností je různá, a to nejen s vlivem užité látky, ale též s ohledem na vykonávanou činnost. Při každém posuzování tohoto stavu je nutno tento stav zkoumat a dokazovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Ustálenou judikaturou a rozhodovací praxí soudu, jako i zpracovanými znaleckými posudky, bylo stanoveno, že v případě alkoholu je za stav vylučující způsobilost považována hranice 1 promile alkoholu v krvi.53 52
MOŽÍŠ, Miroslav. Alkohol za volantem a s ním související hmotně právní důsledky [online]. EPRAVO.cz www.epravo.cz, publikováno 3. 9. 2015 [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/Alkohol -za-volantem-a-s-nim-souvisejici-hmotnepravni-dusledky-98780.html 53
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 5 Tdo 874/2007. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$ WebSearch1?
42
V případě řidiče, u kterého bylo zjištěno, že je ovlivněn jinou látkou než alkoholem je povinností zjišťovat ne jen množství látky, kterou je ovlivněn, ale též míra jeho ovlivnění. Za tímto účelem je ve většině případů nutné zpracovat toxikologický, tak i psychiatrický znalecký posudek a tím stanovit množství požitého alkoholu a v návaznosti na toto i míru ovlivnění schopností řidiče.54 Za svou policejní praxi jsem se pouze v ojedinělých případech setkal s jednáním, které by bylo kvalifikováno ve smyslu ustanovení § 125c odst. 1, písm. c) zákona o pozemních komunikacích. V rámci přestupkového řízení se prokazováním stavu vylučujícího způsobilost nezabývají ani policisté a v návaznosti na tuto skutečnost ani správní orgány.
Tato
skutečnost
vyplývá
z
povědomí,
že
k
prokázání
tohoto
stavu
je potřeba vyhotovit znalecký posudek, případně provést rozsáhlejší zajišťování důkazů na základě čehož by bylo stanoveno, že osoba, která řídila je ve stavu vylučujícím způsobilost a tato intenzita nedosáhla hranice trestného činu. Toto jednání tak bylo posuzováno převážně u cyklisty nebo řidiče nemotorového vozidla, jelikož u řidiče motorového vozidla by toto jednání bylo posouzeno jako trestný čin, jelikož motorové vozidlo svou intenzitou je schopno způsobit závažnější ohrožení života a zdraví osob, případně rozsáhlejší škody.55
6.2.3 Výčet sankcí Za řízení pod vlivem alkoholu ve smyslu ustanovení §125c odst. 1, písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích je možno uložit pokutu pouze ve správním řízení, a to ve výši od 2 500 Kč do 20 000 Kč a dále zákaz řízení motorových vozidel od 6 měsíců do jednoho roku. Sankce je upravena ustanovením § 125c odst. 4 odst. 5 zákona o silničním provozu.56 Dále je za tento přestupek řidiči odečteno 7 bodů z jeho bodového konta, a to dle přílohy č. 1
SearchView&Query=%5Bspzn1%5D%20%3D%205%20AND%20%5Bspzn2%5D%3DTdo%20AND%20%5B spzn3%5D%3D874%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2007&SearchMax=1000&Start=1&Count=15&pohled=1 54
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 8 Tdo 449/2010. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$ WebSearch1?SearchView&Query=%5Bspzn1%5D%20%3D%208%20AND%20%5Bspzn2%5D%3DTdo%20A ND%20%5Bspzn3%5D%3D449%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2010&SearchMax=1000&Start=1&Count= 15&pohled=1 55
MOŽÍŠ, Miroslav. Alkohol za volantem a s ním související hmotněprávní důsledky [online]. EPRAVO.cz. www.epravo.cz, publikováno 3. 9. 2015 [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/alkohol -za-volantem-a-s-nim-souvisejici-hmotnepravni-dusledky-98780.html 56
§ 125c odst. 4, 5 zákona č. 361/2000 Sb.
43
k zákonu o provozu na pozemních komunikacích.57
6.2.4 Srovnání s okolními státy V souvislosti s tolerancí požití alkoholu je zajímavé, jak rozdílný pohled na uvedenou problematiku mají okolní státy. V případě postihu řízení pod vlivem návykových látek jsou okolní zejména Evropské státy zajedno a užívání návykových látek je trestáno vždy. Řízení pod vlivem alkoholu je ze strany některých států tolerováno, tedy alespoň v určitém množství. Jako příklad lze uvést Chorvatsko, zde je povolena hranice alkoholu v objemu 0,5 promile alkoholu v krvi řidiče. Alkohol v krvi však může mít pouze za předpokladu, že se řidič nedopustí žádného dopravního přestupku. Toto pravidlo také neplatí pro všechny stejně, uvedenou hranici nemohou využívat mladí řidiči, tedy ti co nedosáhli věku 24 let, ale ani řidiči profesionálové, tedy řidiči vozidel integrovaného záchranného systému, taxikáři, instruktoři autoškol a řidiči vozidel kategorie C1, C1+E, C, C+E, D, D+E, H. Platí však, že v případě spáchání dopravní nehody, u které byl zjištěn alkohol do 0,5 promile, je tato skutečnost přitěžující okolností.58 Dalším příkladem je Slovinsko, ve kterém platí stejně jako v Rakousku, že řidič vozidla může mít do 0,5 promile alkoholu v krvi. I zde je však omezení pro tzv. mladé řidiče, tedy osoby, které nemají řidičský průkaz déle než dva roky a řidiče profesionály. 59 Jako poslední příklad uvedu Německo. Zde rovněž hranici alkoholu neřeší, a to v rozmezí od 0,3 do 0,5 promile, a to za předpokladu, že řidič jede bezpečnou jízdou a nejedná se o osobu do 21 let nebo osobu, která nemá řidičský průkaz déle než dva roky. V případě, že však způsobí pod vlivem alkoholu dopravní nehodu, nebo jede nebezpečnou jízdou, může řidič přijít o řidičský průkaz od 6 měsíců do 5 let, případně i natrvalo.60
57
Příloha č. 1 k zákonu č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání k zákonu) 58
JADERSKÉ MOŘE. Dopravní předpisy [online]. [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz /moto/ predpisy.html 59
JADERSKÉ MOŘE. Dopravní předpisy – Slovinsko [online]. [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/moto/predpislo.html 60
KRAJANE.cz. Pokuty v Německu [online]. [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://www.krajane.cz/mkportal/ modules/wiki/index.php/Pokuty_v_N%C4%9Bmecku#Z.C3.A1kony_v_doprav.C4.9B
44
6.2.5 Současná právní úprava K současné
právní
úpravě
je
možné
říci,
že
ačkoliv
je
celkem
podrobná,
nereaguje odpovídajícím způsobem na vývoj užívání alkoholu a jiných návykových látek a není schopna zajistit snížení počtu přestupců. To je patrno i z výsledků statistik, jelikož zejména řízení pod vlivem návykových látek je stále častějším jevem na našich silnicích. Samotná právní úprava však tento nešvar vymítit nedokáže. V dané věci jsou i málo početné kontroly policistů, respektive jejich zaměření. Zjišťování alkoholu a návykových látek probíhá zejména náhodně a není zaměřeno na cílené kontrolování řidičů, kteří opouští určitá místa, kde častěji dochází k požívání alkoholu lidmi. V dané věci je rovněž nutno zmínit povinnosti preventivních opatření, jež by měla zajistit zejména média ve spolupráci s PČR a Ministerstvem dopravy ČR. Určité řešení bych viděl ve zpřísnění některých sankcí, čemuž se blíže věnuji v kapitole 7.
6.3 Přestupky v souvislosti s dopravními nehodami Dopravní
nehoda
je
zákonem
o
silničním
provozu
specifikována
v ustanovení
§ 47, a to jako situace, jež se stala v souvislosti s pohybem vozidla na pozemní komunikaci, přičemž postačí, aby se vozidlo na pozemní komunikaci pohybovalo alespoň na začátku a došlo ke způsobení škody na majetku, zdraví či životě osoby.61 Ne každé poškození vozidla, pozemní komunikace, zranění či usmrcení osoby vozidlem je možné posoudit jako dopravní nehodu. O tu se nejedná, pokud k takové události dojde při nástupu a výstupu z dopravního přestupku nebo při vykládání a nakládání věcí z vozidla. Obecně je možné říci, že dopravní nehody jsou spojeny s určitým porušením pravidel bezpečné jízdy a provozu na pozemní komunikaci, a to většinou ze strany řidiče, případně jiného účastníka provozu na pozemních komunikacích, ale zavinit ji může i zvíře nebo zvěř. Dopravní nehoda může mimo trestně právního dopadu přinést účastníkům i nezanedbatelné celospolečenské škody, které se projevují například sníženou kvalitou života postižených a jejich příbuzných. Evropská komise zpracovala v roce 1995 celoevropský výzkum, který sledoval dopad usmrcení nebo zranění osoby při dopravní nehodě na snížení životní úrovně a kvality života rodin obětí a samotných zraněných osob. Výzkum jednoznačně 61
§ 47 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.
45
prokázal, že člověk, který byl zraněn při dopravní nehodě nebo jeho příbuzní, trpí následně zdravotními i psychologickými problémy.62 Přestupky, které jsou páchány v souvislosti s dopravními nehodami, jsou upraveny zákonem o silničním provozu v § 125c odst. 1, písm. i). Zde jsou vymezeny čtyři základní skutkové podstaty, které předmětné jednání postihují a odkazují na povinnost řidiče upravené v § 47 téhož zákona. Fyzická osoba se tak dopustí přestupku, pokud při dopravní nehodě v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlo, v rozporu s § 47 odst. 3 písm. b) neohlásí dopravní nehodu policistovi, v rozporu s § 47 odst. 3 písm. f) neprokáže totožnost ostatním účastníkům nehody včetně sdělení údajů o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě a v rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) nedovoleně opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody. 63 Dopravní nehody je možno rozlišit podle jejich následků, a to zda došlo k poškození majetku, nebo k újmě na zdraví, případně na životě některého z účastníků. V souvislosti s nimi pak lze rozlišit dvě skupiny protiprávního jednání. Jednání, které předchází dopravním nehodám a je jejich příčinou a protiprávní jednání, které je pácháno při nebo po dopravní nehodě. Toto jednání může mít různou míru společenské škodlivosti a může být tedy kvalifikováno jako přestupek, případně trestný čin. Protiprávního jednání v souvislosti s dopravní nehodou se může dopustit ne jen viník dopravní nehody, ale také její další účastníci.
6.3.1 Přestupky předcházející dopravní nehodě První
skupinu
jednání,
tedy
toho,
které
předchází
samotné
dopravní
nehodě,
můžeme označit jako závažnější a jedná se v podstatě o příčiny dopravních nehod. Závažnější jsou s ohledem na skutečnost, že kdyby se jich účastníci vyvarovali, nedošlo by k dopravní nehodě vůbec. Do této skupiny patří celá řada jednání a faktorů. Mimo technického stavu vozidel, užití alkoholu a jiných návykových látek řidiči jsou to například: překročení povolené rychlosti, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, nevěnování se řízení a další nesprávné způsoby jízdy. Tyto faktory jsou vázány na osobu řidiče, jeho dovednosti a reakční schopnosti. 62
KUČEROVÁ, Helena. Dopravní přestupky v praxi. 2. Přepracované a doplněné vydání. Nakladatelství Linde Praha, 2006, s. 71. ISBN 80-7201-613-X 63
§ 125c odst. 1, písm. i) zákona 361/2000 Sb.
46
6.3.2 Přestupky páchané po dopravní nehodě Druhá skupina jednání je navázána na samotnou dopravní nehodu, tedy na to, když již k dopravní nehodě došlo. Je navázána na zabránění vzniku dalších škod, poskytnutí pomoci zraněným účastníkům dopravní nehody, případně součinnosti k následné možnosti řešení škod a dále též k zajištění řádného objasnění vzniku dopravní nehody.64 Jednotlivé skutkové podstaty uvedeného jednání jsem vymezil v kapitole 6.3. V souvislosti s dopravní nehodou je řidič vozidla povinen neprodleně zastavit vozidlo. Takto se má zajistit, aby řidič, který je účastníkem dopravní nehody, k níž dojde kolizí s jiným vozidlem, chodcem, zvěří či pevnou překážkou, zastavil a přesvědčil se, zda nedošlo ke zranění osoby, případně škodě na majetku. V případě nutnosti pak poskytl pomoc a v neposlední řadě i podat informace o dopravní nehodě policii. Povinnosti bývají velmi často porušovány a řidiči z místa nehod ujíždějí pryč ve snaze vyhnout se případnému postihu za porušení dopravních předpisů. Uvedené jednání je velkým nešvarem a je velmi obtížné dohledat vozidlo, které se uvedené dopravní nehody účastnilo a následně usvědčit řidiče z toho, že předmětné vozidlo řídil, jakož i zjistit skutečný důvod, pro který z místa nehody ujel. Podnětem, který řidiče k takovému chování vede, je mimo strachu z postihu za dopravní nehodu většinou i další porušení dopravních předpisů, jako je řízení pod vlivem alkoholu, jiných návykových látek, řízení bez řidičského oprávnění a případně poté, co byl řidiči vyloven zákaz řízení motorových vozidel. Na tuto skutkovou podstatu pak přímo navazuje povinnost řidiče poskytnout po dopravní nehodě účastníkům první pomoc. Řidiči je tedy stanovena povinnost zdržet se na místě po dopravní nehodě, přivolat první pomoc, jakož i dle svých možností první pomoc sám poskytnout. V případě, že tuto povinnost poruší, může být jeho jednání kvalifikováno nejen jako přestupek, ale též jako trestný čin ve smyslu ustanovení § 151 trestního zákoníku. Další skutková podstata se vztahuje na skutečnost, kdy řidiči neohlásí nehodu policistovi.
Povinnost
je
stanovena
zákonem
tak,
že
jsou
vymezeny
případy,
kdy není účastník dopravní nehody povinen událost ohlásit policii. Jedná se o případy, kdy nedošlo ke zranění osoby a hmotná škoda na majetku nepřesahuje částku 100.000,-Kč, případně nevznikla na majetku třetí osoby. V praxi to znamená, že pokud řidič nabourá vlastní vinou své vozidlo, nehoda je bez zranění a na vozidle, které řídil, vznikne větší škoda 64
§ 47 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.
47
než 100.000,-Kč musí takovou nehodu oznámit policii a následně je vyřešen za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. V souvislosti s touto skutkovou podstatou je zajímavá praxe užívaná policisty na místě při vyšetřování dopravních nehod, při kterých došlo ke škodě převyšující 100.000,-Kč pouze na vozidle jediného účastníka dopravní nehody. Policisté na místě většinou do záznamu o výjezdu na místo dopravní nehody uvedou, samozřejmě se souhlasem účastníka, že nedošlo k hmotné škodě na majetku a následně již uvedenou událost nemusí řešit a věc založí, jelikož v případě, že nevznikla škoda na majetku, tak se nejedná o dopravní nehodu. Tímto jednáním dochází k určitému obcházení zákona, které usnadňuje práci policistům, ale také zmírňuje dopad přísné právní úpravy, podle které by se mělo uvedené jednání řešit, jako přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a řidič vozidla, který si sám na svém vozidle způsobil škodu, by měl být ještě sankcionován. V podstatě se dá říci, že takovéto dopravní nehody jsou řešeny a jejich viníci pokutováni, pouze pokud má řidič vozidlo havarijně pojištěno a pojišťovna při likvidaci pojistné události požaduje šetření policie z místa dopravní nehody. Samozřejmě se takováto praxe netýká řidičů, kteří dopravní nehodu způsobili pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. S dopravní nehodnou je spojena i další okolnost, a to povinnost řidiče prokázat si v případech, kdy nemusí nehodu oznámit policii, vzájemně totožnost, a dále též údaje o vozidle, které se dopravní nehody účastnilo. Předmětné informace jsou nezbytné pro následné řešení pojistných událostí ze zákonného pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla. V praxi s tímto bývá velký problém, jelikož řidiči na místě dopravní nehody, i přes neustále připomínání, nepořizují fotografie celkového stavu a postavení motorových vozidel, ale v lepším případě si vyfotí pouze místa na vozidlech, kde došlo ke kontaktu. Řidiči bezprostředně po dopravní nehodě dojdou ke shodě na osobě, která dopravní nehodu zavinila, a jsou schopni se domluvit a sepsat i protokol o dopravní nehodě. S odstupem doby a většinou po poradě s nějakým svým známým dojde ke změně názoru a viník následně neuzná své zavinění a rozporuje situaci na místě. Následně dojde k oznámení věci na policii, která však již nemá relevantní informace z místa dopravní nehody a je velmi obtížné konkrétní situaci posoudit a vydat adekvátní rozhodnutí. Další problém související s řešením dopravních nehod bez účasti policie je v tom, že účastníci se domluví na sepsání protokolu o dopravní nehodě na pozdější dobu a nesepíší je ihned na místě. V právní úpravě sice neexistuje přesně stanovená lhůta, ve které má být záznam o dopravní nehodě sepsán. 48
Z logiky věci však vyplývá, že záznam o dopravní nehodě má být sepsán přímo na místě dopravní nehody. Toto pravidlo se opírá o argumentaci, která souvisí s povinností oznámit dopravní nehodu policii, které je z logiky věci bezprostřední a je vázána na řádné zjištění skutkového stavu na místě dopravní nehody a jejím řádném vyšetření. V této věci judikoval i Nejvyšší správní soud, který stanovil, že protokol o dopravní nehodě musí být sepsána bezprostředně na místě dopravní nehody, a to s ohledem na situaci na místě, která musí být řádně zadokumentována. 65 Další problém, který z praxe vyplývá, je skutečnost, že policii bývají hlášeny i dopravní nehody, které dle ustanovení zákona hlášeny být nemusí. Toto oznamování vyplývá, zejména ze strachu účastníků, případně jejich neschopnosti na místě posoudit, zda škoda na vozidle dosáhla částky 100.000,-Kč nebo ne. S tímto souvisí i následná obava, že po oznámení pojistné události pojišťovně tato nebude ochotna přijmout pouze vyplněný formulář o dopravní nehodě sepsaný mezi jejími účastníky v případě, že vyjde najevo, že oprava přesáhla uvedenou částku 100.000,-Kč. V tomto směru je možno poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu, který opakovaně judikoval, že účastníci dopravní nehody nejsou povinni přesně stanovit výši škody, její přesné stanovení leží na bedrech pracovníků pojišťovny, znalců, případně servisů, které provádí opravu poškozeného vozidla. Na místě samém mají účastníci dopravní nehody vycházet zejména z viditelného poškození a svých znalostí, přičemž není porušením zákona o silničním provozu, když neoznámí policistovi dopravní nehodu, u které se následně při opravě vozidla zjistí, že škoda přesáhla částku 100.000,-Kč.66
6.4 Správní delikt provozovatele vozidla Než vymezím konkrétní správní delikt provozovatele vozidla, kterému se chci v této kapitole věnovat, uvedu alespoň stručnou charakteristiku správních deliktů. Obecně je možno charakterizovat správní delikty, jako skupinu protiprávních jednání,
65
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 29.8.2014, sp. zn. 5 As 4/2013-26. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2014 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0004_5As__130_20140901154739_prevedeno.pdf 66
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2015, sp. zn. 23 Cdo 2842/2014. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z:http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/ WebSearch/DE0FF71C909C84BBC1257E6C00310F7F?openDocument&Highlight=0,
49
jejichž jednotlivé pojmové znaky jsou uvedeny v různých zákonech a za jejichž porušení hrozí sankce.67 K tomu, aby určité jednání mohlo být posouzeno, jako správní delikt, je nutné zjistit, zda byly naplněny zákonem požadované pojmové znaky. Pod tyto znaky je možné podřadit: protiprávnost, škodlivost a trestnost. Správního deliktu se pak může dopustit osoba odpovědná, se kterou je přímo spjato zavinění – které odpovídá vnitřnímu stavu pachatele, který mohl jednat úmyslně případně z nedbalosti. Dalším důležitým znakem je označení chráněného zájmu v zákonné úpravě a následně i příčinný vztah mezi jednáním a následkem. Správní delikty představují velkou skupinu jednání a jako příklady nejčastějších z nich je možno uvést přestupky, jiné správní delikty fyzických osob, správní delikty právnických osob, správní delikty smíšené povahy, veřejné disciplinární delikty a pořádkové správní delikty.68 Z široké skupiny správních deliktů jsem si vybral správní delikt provozovatele vozidla. Do práce jsem jej zařadil zejména proto, že přímo souvisí s kapitolou 6.1., ve které jsem zpracovával přestupky v souvislosti s technickým stavem vozidla. V této kapitole jsem poukazoval na skutečnost, že za špatný technický stav vozidla neodpovídá pouze řidič, ale je za něj odpovědný především provozovatel vozidla. Jsem přesvědčen, že správní delikty provozovatelů, které se týkají technického stavu, by neměly být opomíjeny a měla by jim být věnována zvýšená pozornost. Správní delikty jsou upraveny v zákoně o silničním provozu, a to v ustanovení § 125d odst. 1, písm. a), jež pojednává o tom, že provozovatel vozidla, jako právnická nebo podnikající fyzická osoba nesmí dovolit nebo přikázat, aby na pozemní komunikaci bylo užito vozidlo, které nesplňuje podmínky k provozu.69 Další správní delikty vztahující se na provozovatele vozidla jsou upraveny zákonem o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, kde jsou v ustanovení § 83a odst. 1 vymezeny správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob. Těmto jednotlivým skutkovým podstatám pak odpovídají ustanovení § 83 téhož zákona, které jsou nazvány jako přestupky,
67
MATES, Pavel a kolektiv. Základy správního práva trestního. 5. Vydání. Praha: C.H. Beck, 2010. s. 13. ISBN 978-80-7400-357-8 68
MATES, Pavel a kolektiv. Základy správního práva trestního. 5. Vydání. Praha: C.H. Beck, 2010. s. 13. ISBN 978-80-7400-357-8 69
§ 125d odst. 1, písm. a) zákona č. 361/2000 Sb.
50
a které upravují provinění fyzických osob, jakožto provozovatelů nebo vlastníků motorového vozidla.70 Dalším
důvodem,
proč
jsem
uvedenou
kapitolu
do
své
práce
zařadil,
je má domněnka, že provozovatel vozidla není v plné míře schopen ovlivnit chování řidiče a spáchání přestupků s jeho vozidlem tak, jak to po něm vyžaduje zákonná úprava. zákoně
V
o
silničním
provozu
v ustanovení
§
125f
odst.
1,
je
stanoveno
„Právnická nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako provozovatel vozidla v
rozporu
s
§
10
zákona
o
provozu
na
pozemní
komunikaci,
nezajistí,
aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem”.71 Konkrétně mám na mysli zadokumentování jednání řidiče pouze fotografií nebo jiným obrazovým záznamem, ze kterého v žádném případě nelze zjistit, z jakého důvodu k porušení předpisů došlo. Jsem si vědom snahy zákonodárců určitým způsobem se vypořádat, nebo zamezit neustálému vymlouvání se řidičů na osobu blízkou, ale způsob, jakým toho chtějí dosáhnout, mi přijde spíše jako snaha o co nejsnadnější a nejefektivnější výběr pokut. Domnívám se, že provozovatel vozidla by měl být postižen pouze za to, co je schopen přímo ovlivnit, což je například to, komu vozidlo svěří, případně v jakém stavu je vozidlo, které půjčuje. Není však schopen ovlivnit chování řidiče při řízení vozidla, přičemž se nemusí vždy jednat pouze o jednání, kterým by řidič porušil dopravní předpisy úmyslně, ale jejich porušení mohlo být vyvoláno určitou konkrétní situací v silničním provozu. Když
se
zamyslím
nad
zněním
shora
uvedeného
správního
deliktu,
tak se neubráním myšlence, že ani já jakožto řidič vozidla nejsem schopen zajistit, abych za všech okolností dodržel pravidla silničního provozu. Existují určité případy, kdy
si
určitá
situace
v silničním
provozu
porušení
pravidel
přímo
vyžádá,
a to například, aby bylo zabráněno dopravní nehodě, případně kvůli technické závadě. Skutečnost, která mi však na uvedeném správním deliktu skutečně vadí, je praxe jakou
správní
orgány
využívají
k řešení
těchto
deliktů.
V současné
době
celá věc opravdu sklouzla pouze k bezhlavému zasílání obálek provozovatele vozidla, 70
§§ 83 a 83a zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. In: Beck-online. [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgayv6njwfuzdg 71
§ 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.
51
který
je
vyzván
k uhrazení
určité
částky,
nebo
ke
sdělení
jména
řidiče.
V dané výzvě je sice specifikována naměřená rychlost a obecně místo, kde k měření došlo, ale bližší okolnosti chybí. V rámci dané věci tedy není zohledněn ani využíván zákonem stanovený
postup
a
podmínky,
které
musí
být
splněny,
a
to
zejména,
zda se v dané věci vůbec jedná o přestupkové jednání či nikoliv. V tomto směru lze poukázat na usnesení Nejvyššího správního soudu 5 As 104/2008, ze kterého vyplývá, že pokud řidič překročí nejvyšší dovolenou rychlost, nemusí jeho jednání být vždy posouzeno jako přestupek. V dané věci je třeba přihlédnout i k dalším okolnostem jeho jednání, jako je místo spáchání skutku, denní či noční doba.72 V uvedeném případě překročil řidič povolenou rychlost pouze o 2 km/h po odečtení zákonné odchylky, ale právě s ohledem na další okolnosti nebylo jeho jednání posouzeno jako přestupek. V praxi mohou existovat různé případy, kdy jednání řidiče nebude moci být posouzeno jako přestupek, protože se jedná například o jednání v krajní nouzi nebo nutné obraně, se kterými zákonodárce počítal a vymezil je v ustanovení § 2 odst. 2 zákona o přestupcích.73 Je tedy na místě, aby byly zjišťovány všechny aspekty protiprávního jednání, zejména pak důvod porušení předpisů a jiné okolnosti, které však nelze zjistit pouze z fotografie. Zákonné
ustanovení
podle
mého
názoru
neplní
podmínky,
které od něj byly očekávány, jelikož primární zájem společnosti je na tom, aby byla dodržována pravidla provozu na pozemních komunikacích a v případě jejich porušení byli potrestáni skuteční přestupci a tím byla zajištěna prevence před opakováním deliktního jednání. Z uvedeného správního deliktu se stalo pouhé náhradní vybírání pokut od provozovatelů. To u majetnějších řidičů nebo provozovatelů může mít za následek, že raději pojedou rychle a zaplatí pokutu za správní delikt, než aby dodržovali dopravní předpisy. V tomto světle se ztrácí i stanovený bodový limit za překročení povolené rychlosti a v případě opakovaného překročení rychlosti řidičem zákaz řízení motorových vozidel.
72
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 14.12.2009, sp. zn. 5 As 104/2008. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2009 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2008/0104_5As__0800_8d3bcda0_a3c1_4ab1_abd5_c4c6db42d ecd_prevedeno.pdf 73
JEMELKA, Luboš., VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 3-4. ISBN 978-80-7400-501-5
52
V daném případě podle mého názoru neexistuje jiný způsob, jakým zajistit efektivnější postih řidičů než větší přítomnost policejních hlídek na silnicích, které by řidiče, jež překročili povolenou rychlost, na místě zastavily a zjistily jeho totožnost, případně uložily blokovou pokutu nebo oznámily na příslušný úřad k projednání ve správním řízení. Ještě bych chtěl podotknout, že tato zákonná úprava nevymítila a ani nemohla vymítit institut osoby blízké, jak si od ní zákonodárci slibovali, jelikož právo neobviňovat sebe nebo osoby blízké je zakotven v listině základních práv a svobod, jako jedno ze základních práv osoby.74
74
článek 37 Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 9. 2015].
53
7 Návrhy de lege ferenda Návrhy na zlepšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy by celkově měly směřovat k tomu,
aby
na
našich
silnicích
docházelo
k méně
dopravním
nehodám
s méně závažnými následky. Z tohoto pohledu považuji za nedostatečné jenom poukazovat na
nutnost
zvyšování
trestů
pro
řidiče,
kteří
již
dopravní
předpisy
porušili,
ale je nutno se zaměřit na jejich výchovu již v době, kdy ještě řidiči nejsou. Tato výchova by měla být zaměřena jak na žáky základních škol, tak i na probíhající výuku v rámci získávání řidičského oprávnění. Ze zkušeností okolních států se mi jeví jako dobrý příklad stanovení tzv. zkušební doby pro řidiče, kteří získali řidičské oprávnění a nemají jej déle než dva roky. Z tohoto pohledu by bylo možné stanovit povinnost nižší rychlosti pro tyto řidiče na dálnicích na 110 Km/h a mimo obec na 80 km/h. Jejich bodové konto by mělo být sníženo na polovinu tedy 6 bodů a po uplynutí doby dvou let by se dostavili k provedení zkušební jízdy do autoškoly, která by proběhla, tak jako závěrečná jízda při získávání řidičského oprávnění. Tímto by se dle mého názoru daly omezit dopravní nehody, které jsou způsobeny mladými a nezkušenými řidiči a alespoň částečně by se zvýšila jejich odpovědnost za chování na silnici. Další mé návrhy se ubírají ve zpřísňování sankcí a postihů za jednotlivá protiprávní jednání. Myslím si, že zavedený bodový systém byl strašákem pro řidiče pouze po omezenou dobu, a to i s ohledem na mediální kampaň, která proti bodovému systému byla zavedena, jakož i s ohledem na služby, které nabízí různé společnosti, které za určitý poplatek zaručují tu skutečnost, že řidiči nebudou postiženi za dopravní přestupek, jakož i nabídky pojišťoven na připojištění proti uložení blokové pokuty. V následujících kapitolách navrhnu ke shora popsaným přestupkovým jednáním, tak jak jsem je vymezil, úpravu sankcí, nebo alespoň možnost lepšího postihování spáchaných přestupků. V této kapitole se budu také věnovat již zmíněným službám a způsobům, které nabízejí různé společnosti a jakými je negativním způsobem ovlivňováno řízení a projednání přestupků.
7.1 K přestupkům v souvislosti s technickým stavem vozidla Jako zásadní problém u technického stavu motorových vozidel vidím již samotné provádění technických prohlídek. Kontroly provází klientelismus a korupce již od jejich zavedení. Na technickou prohlídku problémového vozidla „tedy vozidla, které vykazuje určitou závadu“ jsou tato přivážena osobami, které mají známosti a konexe přímo na stanicích technických kontrol. Kontroly jsou pak v řadě případů prováděny pouze formálním způsobem, 54
a to buď tak, že dotyčná osoba s vozidlem pouze na STK přijede a v horším případě jen přiveze technický průkaz k jeho oražení. Skutečný vlastník vozidla, tak nemá povědomí o tom, jaké závady na vozidle vlastně má. V tomto směru zaznamenala zákonná úprava novelizaci, kdy jako pozitivní vidím povinnost stanic technických kontrol provádět zapisování stavu počítadla, tedy ujetých km, při každé technické prohlídce. Od roku 2016 by pak měla platit povinnost pořizovat i fotografie těchto vozidel. Určité zpřísnění bych viděl i v povinnosti, kdy by na stanici technické kontroly měl povinnost vozidlo přivést provozovatel vozidla osobně. Případně by v protokolu o technické prohlídce měla být zaznamenána skutečná osoba, která vozidlo přivezla. Problém by to nevyřešilo zcela, ale u provedení prohlídky by bylo přítomno více osob a nebezpečí pro technika, který prohlídku provádí, z postihu za přestupek by bylo znatelně větší. Dále bych změnil právní úpravu ve způsobu provádění technické prohlídky v případě, že byla závada zjištěna příslušníkem policie a byla řidiči omezena platnost technické prohlídky. Změna by byla taková, že v případě zjištění závad typu B, nebo C, které mají za následek omezení technické způsobilosti nebo její ztrátu, by technickou prohlídku musela provést jiná stanice technické kontroly než ta, která ji prováděla v běžném termínu. Tímto by se omezila možnost krytí špatně provedení STK. K lepší kontrole provádění technických prohlídek nebo kontrol vozidla na STK, jakož i k lepšímu zjišťování technického stavu vozidel by přispělo i vzájemné propojení centrální evidence vozidel se stanicemi technických kontrol, a to alespoň v tom ohledu, že by tyto viděli v registru vozidel přestupky v souvislosti s technickým stavem, které byly odhaleny policií při běžných kontrolách na silnici. S tímto by souviselo zaznamenávání zjištěných technických závad zjištěných při silniční kontrole v centrálním registru vozidel ke konkrétnímu vozidlu. Stanice technické kontroly by následně při provádění technické prohlídky viděla, jaké závady na vozidle byly zjištěny v průběhu dvou let, tedy v intervalu od jedné technické prohlídky v řádném termínu ke druhé, a to i v případě, že by se jednalo o závady typu A tedy závady lehké. V návaznosti na tuto skutečnost by bylo možné lépe postihovat provozovatele vozidla, pokud by neodstranil závadu a s vozidlem by byl spáchán opakovaně totožný přestupek ve vztahu k technickému stavu. Jako další změnu do budoucna bych navrhoval, aby v případě silniční kontroly vozidla, u něhož byla opakovaně zjištěna stejná závada typu C a nedošlo k jejímu odstranění bylo
takovéto
vozidlo
zajištěno
a
následně 55
společně
s oznámení
přestupku
či správního deliktu byl učiněn návrh k propadnutí věci. Tímto postupem by bylo možné trvale vyřadit z provozu nebezpečná vozidla, která přímo ohrožují bezpečnost účastníku silničního provozu. Určité nedostatky a rezervy vidím i v samotné kontrolní činnosti policie. Ta by se měla v rámci své činnosti zaměřit na provádění častějších kontrol vozidel na místech, kde jsou provozována vozidla technicky nezpůsobilá, nebo se závadami v technické
způsobilosti.
Zejména
se
jedná
o
vesnice
a
úseky
mimo
obec.
Následně pak při zjištění technické závady na vozidle by měly být zjištěné přestupky a správní delikty provozovatele striktně řešeny a oznamovány, což se v současné době neděje. Ve většině případů jsou v souvislosti s technickým stavem vyřešeni blokově a oznámeni pouze řidiči a provozovatelé vozidla již oznamováni nejsou.
7.2 K přestupkům v souvislosti návykových látek
s požitím
alkoholu
a
jiných
Jak jsem již uvedl výše, domnívám se, že právní úprava nereaguje na současný trend a
vývoj
užívání
návykových
látek
a
alkoholu
účastníky
silničního
provozu.
Přestože je veřejnost v průběhu každého týdne opakovaně informována o tragických následcích dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu a návykových látek, nepůsobí tyto informace dostatečně preventivně a i v dnešní době se najde spousta lidí, kteří usednou za volant vozidla pod vlivem těchto látek. Bohužel se nejedná jen o řidiče, kteří vypili jedno nebo dvě piva, ale jedná se i o opilé osoby. Špatný vliv má i chování známých a populárních osobností České republiky, které dávají svým chováním špatný příklad.75 Největší
nedostatek
současné
právní
úpravy
vidím
v tom,
že
osoba,
která požila před jízdou značné množství alkoholu a vozidlo řídila i v silné opilosti, není řešena ve většině případů za spáchání trestného činu, ale využitím současné právní úpravy, kdy se odmítne podrobit vyšetření, zda není ovlivněna alkoholem nebo návykovou látkou, je následně vyřešena pouze jako přestupce. Domnívám se, že stávající rozdělení na přestupkové jednání a spáchání trestného činu, které závisí u alkoholu na množství promile v krvi řidiče je dostačující a hranice jedné
75
Bývalý kapitán ligového klubu Viktoria Plzeň a člen fotbalové reprezentace boural v centru Plzně, pod vlivem alkoholu. Ke srovnání MÁDL, Luděk. IDNES.cz. TÝDEN.cz [online]. Publikováno dne 14.9.2015 [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-64594430-hra-ludka-madla-limbersky-uz-narazil-viktorii-tozatim-jen-hrozi
56
promile odpovídá závažnosti ovlivnění řidiče. Do budoucna bych navrhoval změnu zákona o silničním provozu v ustanovení § 125c odst. 1 písm. d), kde ze stávajícího znění „fyzická osoba se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
76
“ mění následovně: fyzická osoba se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne
podrobit vyšetření, zda při jízdě na zvířeti nebo jízdním kole nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Zároveň bych navrhl změnu znění § 274 trestního zákoníku77, kde bych v odstavci 2 vymezil novou skutkovou podstatu ve znění: stejně bude potrestán, kdo se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Stávající jednání popsané pod § 2 by bylo nově nezměněno obsaženo v § 3. Přijetím nové právní úpravy by se v budoucnu zamezilo tomu, aby se osoba, která naplní znaky trestného činu ohrožením pod vlivem návykové látky, vyhnula trestnímu postihu pouze tím, že se odmítne podrobit vyšetření, zda je či není ovlivněna alkoholem nebo návykovou látkou. V praxi se velmi často objevují případy tzv. opakovaného řízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo návykové látky. Jedná se o případy, kdy byl řidič kontrolován a byla u něj zjištěna určitá hladina alkoholu v dechu nebo v krvi a i přes to, že mu byla další jízda s vozidlem zakázána, tak poté co s ním byly provedeny nezbytné úkony k zadokumentování jeho protiprávního jednání, tak nasedl do vozidla a s tímto odjel. Nenašel jsem žádnou statistiku takového jednání, ale ze své praxe z doby, když jsem řidiče kontroloval, se takovéto chování opakovalo téměř u 99 % řidičů. S ohledem na další činnost, kterou policisté vykonávají, není v jejich silách, aby zajistili střežení vozidla. V případě použití 76
§ 125c odst. 1, písm. d) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.15.9.2015]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgjpwe3llgezs443cl4zdambql4ztmmk7obtdcmrvmm 77
§ 274 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoní. Zní: Ohrožení pod vlivem návykové látky. (1) Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 havárii, dopravní nebo jinou nehodu, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek, b) spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek, nebo c) byl-li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.
57
tzv. botičky78 není policie v rámci krajského ředitelství schopna v takovém rozsahu tyto prostředky použít a ani jich nemá tolik k dispozici. Jako prostředek k omezení této problematiky bych viděl možnost odebrat řidiči klíče od vozidla, a tyto mu předat až v době, když bude střízlivý, nebo osobě, která nebude pod vlivem alkoholu a dostaví se s přestupcem na oddělení policie. Klíče by byly přiloženy ke spisovému materiálu.
7.3 Návrhy v souvislosti s dopravními nehodami Dopravní
nehody,
jako
nejzávažnější
následky
porušení
dopravních
předpisů,
by měly být přísně trestány. Je jasné, že dopravním nehodám není možné zcela zabránit, ale je nepřijatelné, aby se účastník dopravní nehody poté, co byla nehoda způsobena, z místa ujel. Za neposkytnutí pomoci a nezastavení na místě po dopravní nehodě, bych zvýšil trestní postih, kdy předmětné jednání by mělo bez výjimky spadat do roviny trestně právní. Tuto skutečnost vyvozuji ze skutečnosti, že osoba, která se účastní dopravní nehody, musí předpokládat, že dopravní nehodou bude způsobeno zranění osoby a tato osoba bude potřebovat poskytnout první pomoc. Přestupkové rovině by mohla odpovídat pouze dopravní nehoda, která se týká ujetí z místa dopravní nehody poté, co řidič nacouval do vozidla zaparkovaného na parkovišti. I když samotný tento skutek bych postihl mnohem přísněji. I za toto ujetí by měl řidiči hrozit postih v podobě zákazu řízení motorových vozidel, byť by byl omezen třeba dvěma měsíci. V dané věci bych zavedl odpovědnost, osoby za chování po dopravní nehodě, které se účastnil jako spolujezdec. Přičemž tato skutečnost by vyžadovala zapracování skutkové podstaty dopravní nehody do trestního zákoníku, kdy by se mohlo jednat o další část skutkové podstaty neoznámení trestného činu. Nedalo by se očekávat, že přísnější trestní postih by měl za vliv skutečnost, že by řidiči přestali bourat, ale dalo by se očekávat, že v případě, že by ve vozidle seděli spolujezdci, tak by i tito pod hrozbou trestního postihu po řidiči požadovali, aby zastavil a poskytl pomoc potřebným osobám. Dle mého názoru by to mělo efektivní vliv na snížení počtu ujetí z dopravní nehody. V tomto směru jsem se mimo jiné inspiroval i odpovědností spolujezdce za případné způsobení škody v případě, že věděl, že osoba, která řídí vozidlo je pod vlivem alkoholu a dojde k dopravní
78
Prostředek k zabránění odjezdu vozidla
58
nehodě. V tomto smyslu opakovaně judikoval i Nejvyšší soud, Ústavní soud, jakož i například soud spolkové republiky Německa.79 K zabránění dopravním nehodám by vedlo i větší zaměření na rizikovou skupinu řidičů do 25 let, případně s řidičskou praxí kratší než dva roky.
7.4 Návrhy v souvislosti se správním deliktem provozovatele vozidla Právní postihování provozovatelů za správní delikty se mi zdá jako propracované a právní úprava je podle mě dostatečná. V souvislosti s tímto bych viděl pouze mezery v tom, že není důsledně dodržována a nejsou postihovány správní delikty, tak jak to umožňuje zákon. V souvislosti s výše vyjádřeným názorem na právní úpravu správního deliktu provozovatele vozidla, který jsem prezentoval v kapitole 6.4, bych se přikláněl k názoru, že způsob, jakým se zákonodárce vypořádal s osobou blízkou, se mi jeví jako nevhodný, dovolil bych si tvrdit až protiústavní. Zdá se mi jako nepřiměřené požadovat po provozovateli vozidla, aby zajistil, že osoba, které zapůjčí své vozidlo, dodrží všechny dopravní předpisy a s jeho vozidlem nespáchá dopravní přestupek. Ustanovení tohoto § bych ze zákonné úpravy vypustil a raději bych apeloval na složky policie, aby výkon dohledu nad bezpečností silničního provozu zaměřili na kontrolu přestupců a jejich okamžité zastavení poté co spáchali dopravní
přestupek.
V opačném
případě
by
jsme
mohli
sklouznout
například
k tzv. úsekovému měření rychlosti vozidel, kdy by na každé silnici byly po určitých kilometrech nainstalovány radary s kamerami a na obecní úřady by rovnou chodili fotografie vozidel, které by rychlost překročily a již by stačilo pouze oslovit provozovatele, aby zaplatil stanovenou sankci.
7.5 Návrhy na změny v přestupkovém řízení Současné přestupkové řízení, jehož promlčecí doba je stanovena na jeden rok ode dne spáchání přestupku, je doprovázeno řadou negativních jevů, které však nezmírní ani novela přestupkového zákona účinná od 1.10.2015, která umožnila přerušení promlčecí doby. Jedním z nich jsou tzv. obecní zmocněnci. Jedná se o jednotlivce, ale většinou o větší skupiny osob, které za úplatu a leckdy formou tzv. pojištění proti pokutám a připisování bodů slibují, že zajistí, aby při většině přestupkového jednání „ve svých reklamách uvádějí 98%“ řidič 79
Například. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2008, sp. zn. 25 Cdo 2527/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2008 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/FC399E4AE2BD091AC1257A4E00676992?open Document&Highlight=0,
59
nezaplatil ani korunu za přestupek a dokonce, že jim nebudou zapsány ani žádné body. Jejich cíl však není poukazování na nesrovnalosti v rámci dokazování, případně zjišťování skutečného stavu věci a tím svého klienta vyvinit. Jejich jednání spočívá pouze v tzv. zdržovací taktice, kterou se snaží překlenout jednoroční promlčecí lhůtu. Za úplatu nabízejí služby, jejichž podstata nesměřuje k vyvinění řidiče, a argumentaci, že se uvedeného jednání nedopustil, ale svým jednáním pouze využívají mezery v zákoně a používají tzv. zdržovací taktiku. K přiblížení a zjištění okolností této věci jsem provedl konzultaci na místním magistrátu, kde jsem zjistil, že nejčastějšími obstrukčními taktikami jsou omluvy z jednání kvůli nemoci klienta, jeho zmocněnce, které se neustále opakují, podávání bezdůvodných neustále se měnícím návrhy k provedení důkazů, například svědků, kteří nežijí, různých nadbytečných důkazů, neustále měnění zmocněnců v průběhu probíhajícího řízení a s tím související omluvy. Rovněž uvádějí jako zmocněnce osoby, které nejsou k zastižení, nebo mají adresy pro doručování mimo území republiky, nejlépe v tzv. daňových rájích. V rámci současné právní úpravy na uvedené zdržovací praktiky neexistuje účinná obrana, nebo způsob, jak se s tímto vypořádat. Od novely, která mimo jiné za chvíli začne platit, si zákonodárce slibuje, že dojde k většímu projednání přestupků i přes výše zmíněné obstrukce. Z dané věci mám pocit, že novela nebude schopna uvedené jednání postihnout a pouze dojde k tomu, že uvedené subjekty budou muset své jednání rozšířit a vydržet o něco déle. Dle mého názoru by účinnějším prostředkem bylo, kdyby funkci obecného zmocněnce nemohl vykonávat každý, ale muselo by se jednat o advokáta. Dále by měla být zavedena možnost, která by umožnila v případě, prokazatelného opakovaného obstrukčního jednání zmocněnce, vyloučit jej z dalšího jednání a dále pokračovat v projednání pouze s přestupcem. Rovněž by v dané věci prospělo větší rozevření nůžek mezi pokutami v blokovém řízení, které je možno uložit na místě a mezi pokutami v rámci projednání přestupku ve správním řízení. Tato skutečnost by mohla některé řidiče využívající uvedené služby odradit. Z nabídek uvedených společností jsem se dozvěděl, že za uvedenou službu chtějí roční paušál ve výši 2.799,-Kč, která se od října, tedy poté co, začne platit novela přestupkového zákona, zvedne na částku 3.799,-Kč, což je zřejmou reakcí na novelu přestupkového zákona a větší náročnost na provádění obstrukcí. Návody jak se mají řidiči chovat, aby dosáhli uvedeného účelu, jsou uvedeny především na internetových stránkách těchto společností. Jedná se například o uskupení nechcipokutu.cz, webcar.cz, neplaťtepokuty.cz a obdobné webové stránky nabízejí výše popsané pojištění proti pokutě a ztrátě bodů, jakož i řidičského průkazu. 60
Tyto weby a inzerce mají společného jmenovatele, a to že na svých stránkách kromě toho, že slibují, že řidič nezaplatí ani korunu, nabádají řidiče, aby v případě přistižení při dopravním přestupku na místě nic neplatili a nechali věc oznámit do správního řízení. V kterými
dané se
věci
existují
obstrukční
již
přestupci
některé
rozsudky
domáhali
Nejvyššího
zrušení
správního
pravomocných
soudu,
rozhodnutí,
jako příklad je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 As 121/2011. Rozsudek se sice neprojednává přímo obstrukční praktiky, ale z jeho odůvodnění jsou používané obstrukce zřejmé. Úspěšné vydání rozhodnutí ve věci v jednoroční lhůtě bylo stihnuto zejména kvůli nedostatkům v omluvě, kterou přestupce udělal.80
80
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 20.10.2011, sp. zn. 2 As 121/2011. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2011 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/0121_2As__110_20111024104352_prevedeno.pdf
61
Závěr Svou diplomovou práci jsem zaměřil na oblast dopravy, jelikož tato je každodenní součástí mého života, a to jak z pohledu aktivního účastníka silničního provozu, tak i jako policisty, který musí řešit následky, které vznikají při nedodržení dopravních předpisů. Ve své diplomové práci jsem vymezil historii dopravy, dále jsem se věnoval obecné charakteristice přestupků a přestupkovému řízení a popsal jsem jednotlivé skutkové podstaty přestupků v dopravě, které jsou dle mého názoru problematické. Dále jsem se zabýval návrhy de lege ferenda, které by dle mého názoru mohly přispět jednak k zabránění provozu vozidel, jež vykazují špatný technický stav a své návrhy jsem zaměřil i na oblast požívání alkoholu a jiných návykových látek řidiči, kdy tato okolnost je velmi nebezpečná a je nutno ji neustále kontrolovat a řešit. Návrhy de lege ferenda jsem popsal i u vybraného správního deliktu a přestupků na úseku dopravních nehod. Jako cíl práce jsem si vytyčil popis právních aspektů vybraných přestupků v dopravě s poukazem na některá problémová místa, jakož i návrhy právní úpravy předpisů, které
definují
přestupkové
jednání,
případně
řízení
o
přestupku
upravují.
Tento cíl se mi dle mého názoru v práci podařilo naplnit. Z pohledu aktuální právní úpravy jsem při zpracování své diplomové práce dospěl k názoru, že jednotlivé problematiky, kterými se zabývám, jsou v zákoně o silničním provozu, jakož i v dalších zákonech a prováděcích vyhláškách upravujících dopravní přestupky, popsány velmi podrobně a až na několik výjimek dostatečně reagují na danou problematiku. Jako
problematické
vidím
zahrnutí
do
právní
úpravy
přestupkové
jednání,
které nelze jednoznačným způsobem popsat nebo změřit. Jedná se konkrétně o přestupky v souvislosti se znečištěním životního prostředí, které jsou pouze obecně definovány, ale v praxi jsou policistou na silnici jen těžko zdokumentovatelné a bez využití podrobnějších měření na stanicích technické kontroly prakticky právně nekvalifikovatelné. Skutečnosti, které osobně vnímám jako nedostatky v právní úpravě, jsem popsal v jednotlivých kapitolách. Má reakce a návrhy na řešení nastíněných problémů se pak odrazily v kapitole 7, ve které jsem předložil své návrhy, které by mohly přinést určité zlepšení situace. Z pohledu přestupkového řízení bych osobně jako přínos viděl stanovení promlčecí doby u přestupkového řízení v délce 2 let a ne pouze možnost jejího přerušení. Větší přísnost a přísnější úpravu by si zasloužilo i přestupkové řízení ve vztahu k tzv. obecným zmocněncům, které popisuji v kapitole 7.5. Problematika zmocněnců je v současné době aktuálním tématem, které by si zasloužilo zpracovat jako samostatné téma diplomové práce. 62
Ve své práci dále kromě uvedených skutečností poukazuji i na nedostatečnou kontrolu stanic technické kontroly při provádění pravidelných technických prohlídek a jejich provádění tzv. po známosti, jakož i na zjevně nedostatečnou práci policie ve vztahu ke kontrolám dopravy, která spočívá jednak v malém počtu kontrol, ale zejména pak v jejich zaměření na problémová místa. Závěrem je nutno podotknout, že doprava na pozemních komunikacích je složitý systém, který je nutno upravovat prostřednictvím právních předpisů, jelikož bez nich by jsme nebyli schopni se na silnicích vůbec pohybovat. Žádný předpis byť by postihoval veškeré možné situace, které mohou nastat, však nemůže fungovat a být přínosný bez ochoty těch, kteří se provozu účastní jej dodržovat. Na tomto principu by měly být postaveny silniční předpisy, ale hlavně výchova jednotlivců, protože ani hrozba pokutou ve výši 1.000.000,-Kč nedokáže zabránit tomu, aby při dopravní nehodě zemřel člověk.
63
Seznam použité literatury Právní předpisy 1. Důvodová zpráva k zákonu č. 204/2015 Sb., kterým se provádí novelizace zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích 2. Příloha č. 1 k zákonu č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId =onrf6mrqgay f6mzwgewtimi 3. Vyhláška č. 341/2014 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích 4. Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 9. 2015]. 5. Usnesení vlády České republiky č. 125 ze dne 17.2.1999 k Vládnímu programu boje proti korupci v České republice a ke Zprávě o korupci v České republice a o možnostech účinného postupu proti tomuto negativnímu společenskému jevu Dostupné z:http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/37116E873678ACFFC12 571B6006D4474 6. Zákon č. 81/1935 Sb. z. a n. o jízdě motorovými vozidly, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 8. 2015]. 7. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzheyf6mrqgawtknq 8. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=onrf6mrqgayf6mzwgewtimi 9. Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. In: Beckonline [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=onrf6mrqgayv6njwfuzdg 10. Zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqga2f6njqgawtq 11. Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 15. 9.2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam? documentId=onrf6mrqga2v6mzxhewtk 64
12. Zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 8. 2015]
Knižní zdroje 13. BOHADLO, David. POTĚŠIL, Lukáš. POTMĚŠIL, Jan. Správní trestání z hlediska praxe a judikatury. První vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 38. ISBN 978-80-7400-413-1 14. JEMELKA, Luboš. VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s.34-35. ISBN 978-807400-501-5 15. KOVALČIKOVÁ, Daniela., ŠTANDERA, Jan.: Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Komentář. 2. vydání. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2011, str. 25 s. ISBN 978-80-7400-418-6 16. KUČEROVÁ, Helena. Dopravní přestupky v praxi. 2. Přepracované a doplněné vydání. Nakladatelství Linde Praha, 2006, s. 71. ISBN 80-7201-613-X 17. KVAPILOVÁ, Helena, Dogoši, Michal. Soudní lékařství pro právníky. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk 2007, str. 108-109. ISBN 978-80-7380-059-8 18. MATES, Pavel a kolektiv. Základy správního práva trestního. 5. Vydání. Praha: C.H. Beck, 2010. s. 13. ISBN 978-80-7400-357-8 19. SKLÁLA, Jaroslav. K problematice alkoholismu. Prokuratura, 1981, č. 2 s 61
Internetové zdroje 20. Bývalý kapitán ligového klubu Viktoria Plzeň a člen fotbalové reprezentace boural v centru Plzně, pod vlivem alkoholu. Ke srovnání MÁDL, Luděk. IDNES.cz. TÝDEN.cz [online]. Publikováno dne 14.9.2015 [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-64594430-hra-ludka-madla-limbersky-uz-narazil-viktorii-to-zatimjen-hrozi 21. CEBIA. Identifikátory vozidla. [online]. [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.cebia.cz/nase-sluzby/pred-nakupem-vozidla/vintest/identifikatoryvozidla.html 22. HENDRYCH, David. Právnický slovník. 3. vydání, online. Dostupné: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpw64 zrguxg4ylwpfvw65tbl5wgc5dlme 23. HORÁK, František. Vliv složení vozového parku osobních automobilů v České republice na životní prostředí. [online]. Publikováno dne 9.3.2015 [cit. 5. 9. 2015]. Dostupné z: http://portal.sda-cia.cz/clanky/download/2015 _03_2015_03_Tech_ zprava_TUV_SUD -2014.pdf 24. JADERSKÉ MOŘE. Dopravní předpisy [online]. [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/moto/predpisy.html
65
25. JEDLIČKA, Miloslav. První oběti a problémy automobilismu [online]. Kriminalistika.eu.[cit. 8.9.2015]. Dostupné z: www.kriminalistika.eu/nehoda/nehoda .html 26. KRAJANE.cz. Pokuty v Německu [online]. [cit. 15.9.2015]. Dostupné z:. http://www.krajane.cz/mkportal/modules/wiki/index.php/Pokuty_v_N%C4%9Bmecku #Z.C3.a1kony_v_doprav.C4.9B 27. MOŽÍŠ, Miroslav. Alkohol za volantem a s ním související hmotněprávní důsledky. EPRAVO.cz [online]. www.epravo.cz, publikováno 3. 9. 2015 [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/alkohol-za-volantem-a-s-nim-souvisejici -hmotnepravni-dusledky-98780.html 28. MLČOCH. Zbyněk. Alkoholismus jako nemoc-psychika, statika [online]. Soudní lékařství. [cit. 15.8.2015]. Dostupné z: http://alkoholismus.zbynekmlcoch.cz/ soudni.htm 29. Pravidla silničního provozu [online]. Multimediaexpo.cz. [cit. 8.9.2014]. Dostupné z: http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pravidlasilni%C4%8Dn%C3%ADh oprovozu 30. Präsident. [online]. [cit. 8.9.2015]. Dostupné z: http://prasident.stylove.com/ 31. POTMĚŠIL, Jan. Přestupkové právo, obecná část, řízení o přestupku. [online]. Prestupky.blogspot.cz. Publikováno [25.7.2012]. [cit. 8.9.2015]. Dostupné z: http://prestupky.blogspot.cz/2012/07/prestupkove-pravo-obecna-cast-rizeni-o_25.html 32. STK Vysoké Mýto. Druhy závad na vozidle. [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: www.stkmyto.info/zavady.html 33. VALÁŠEK, Lukáš. Soud zmírnil trest řidiči avie, který na přechodu srazil dvě děti. iDnes.cz [online]. [cit. 15. 9. 2015] Dostupné z: http://brno.idnes.cz/ridic-za-srazenideti-dostal-18-mesicu-ds1-/brno-zpravy.aspx?c=A120404_113305_brno-zpravy_kol 34. Věci automobilové. Počet aut registrovaných v ČR loni stoupl na 4,8 milionu. [online].[cit. 5. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.veciautomobilove.cz/cz/clanek/ pocet-aut-registrovanych-v-cr-loni-stoupl-na-4-8-milionu-1501/ 35. VÍT, Jaroslav. Neslavné jubileum. TÝDEN.cz [online]. Publikováno dne 31.8.2014 [cit. 8.9.2014]. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/auta/zajimavosti/prvniobeti-automobilismu-byla-zena-je-to-uz-145-let_316538.html 36. ZÁMEK, David. BLAŽEJOVSKÝ, Marek. Drogy v silniční dopravě [online]. [cit. 15.9.2015]. Dostupné z: http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/6-2009/drogy_v_ doprave.html.
66
Judikatura 37. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 21.4.2006, sp. zn. 5 As 20/2005. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2006 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNIVYKON/2005/0229_6As__1400007 _prevedeno.pdf 38. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 5 Tdo 874/2007. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Quer y=%5Bspzn1%5D%20%3D%205%20AND%20%5Bspzn2%5D%3DTdo%20AND% 20%5Bspzn3%5D%3D874%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2007&SearchMax=100 0&Start=1&Count=15&pohled=1 39. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 8 Tdo 449/2010. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Quer y=%5Bspzn1%5D%20%3D%208%20AND%20%5Bspzn2%5D%3DTdo%20AND% 20%5Bspzn3%5D%3D449%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2010&SearchMax=100 0&Start=1&Count=15&pohled=1 40. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2008, sp. zn. 25 Cdo 2527/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2008 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/FC399E4AE2BD091A C1257A4E00676992?openDocument&Highlight=0, 41. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 14.12.2009, sp. zn. 5 As 104/2008. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2009 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2008/0104_5As__0 800_8 d3bcda0_a3c1_4ab1_abd5_c4c6db42decd_prevedeno.pdf 42. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 20.10.2011, sp. zn. 2 As 121/2011. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2011 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/0121_2As__110_ 20111024104352_prevedeno.pdf 43. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 18.7.2012, sp. zn. 9 As 25/2012. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2012 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0025_9As_120_20 120718054228_prevedeno.pdf 44. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 29.8.2014, sp. zn. 5 As 4/2013-26. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2014 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNIVYKON/2013/0004_5As__130_20 140901154739_prevedeno.pdf 45. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2015, sp. zn. 23 Cdo 2842/2014. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 15. 9. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/DE0FF71C909C84BB C1257E6C00310F7F?openDocument&Highlight=0, 67
Seznam přílohy: Příloha č. 1 – Statistické tabulky k dopravním nehodám Příloha č. 2 – Statistické přehledy dopravních přestupků za rok 2011 Příloha č. 3 – Statistické přehledy dopravních přestupků za rok 2012 Příloha č. 4 – Statistické přehledy dopravních přestupků za rok 2013 Příloha č. 5 – Statistické přehledy dopravních přestupků za rok 2014 Příloha č. 6 – Statistické přehledy dopravních přestupků za leden až červenec 2015
68
Příloha č. 1 – Statistické tabulky k dopravním nehodám
69
70
71
Příloha č. 2 - Statistické přehledy dopravních přestupků za rok 2011 - řidiči motorových vozidel Dopravní přestupky za rok 2011 - řidiči motorových vozidel Ukazatel Rychlost v obci ... za Kč oznámeno Rychlost mimo obec ... za Kč oznámeno
Přednost .... za Kč oznámeno způsob jízdy .... za Kč oznámeno Přednost přechody .... za Kč oznámeno
KŘP Jihočeského kraje
KŘP Plzeňského kraje
KŘP KŘP KŘP KŘP KŘP Královéhradeck Jihomoravského Moravskoslezsk Olomouckéh Ústeckého kraje ého kraje kraje ého kraje o kraje
KŘP Zlínského kraje
KŘP kraje Vysočina
KŘP KŘP KŘP Pardubickéh Libereckého Karlovarské o kraje kraje ho kraje
CELKEM CELKEM 2011 2010
ROZDÍL
11055
21349
8315
6530
9336
6096
12164
12575
12991
8633
8060
3544
4029
2880
127557
108686
18871
12810200
23235100
8649900
7177200
10281600
7007800
14306800
15209900
14027500
10095600
8859000
4160400
4308800
3156100
143285900
143192800
93100
21737
4549
606
719
765
429
2103
1288
2527
599
462
251
535
1044
37614
38342
-728
23
8599
4191
3990
3267
1500
10608
3974
3321
795
3306
1193
795
1237
46799
43692
3107
26500 4
9679800 2013
5887700 599
4503900 713
3906500 285
2329000 282
13667600 774
5839900 387
3937800 738
976000 116
3994900 211
1289700 57
764500 60
1381300 867
58185100 7106
58215500 6057
-30400 1049
Předjíždění. ... za Kč oznámeno
KŘP Středočeského kraje
KŘP hl.m. Prahy
7
261
253
102
121
262
1079
26
31
459
122
90
125
23
2961
2977
-16
4500 19
218300 55
221700 24
51300 45
79100 34
207400 54
1031800 37
27000 102
28900 20
440900 40
91800 6
83500 21
89700 24
18700 20
2594600 501
2593800 600
800 -99
389
1395
1075
1727
798
413
1833
1049
782
962
771
217
276
292
11979
10359
1620
775600 53
2231500 48
1691700 58
1426900 868
1029200 25
622900 9
3319500 61
2082000 82
1727900 21
2147000 117
822100 21
412800 11
550400 27
587500 11
19427000 1412
19918500 483
-491500 929
9448
5029
4837
3510
7047
2137
9684
4800
4795
2666
2628
1906
1308
1861
61656
59747
1909
4905800 1861
3658900 160
2183000 227
1548000 453
4110900 473
1190900 34
6773500 121
2979300 267
1887300 40
2083400 350
1330200 46
1178300 55
770600 101
1340400 35
35940500 4223
35384800 2805
555700 1418
43
50
50
74
55
12
69
93
49
65
81
32
35
77
785
640
145
87400 11
94900 10
84400 4
109000 9
90600 3
17200 1
106900 7
173700 12
99700
141000 16
127400 5
45600 3
64900 4
142800 14
1385500 99
1492900 97
-107400 2
Tech. Stav
11155
25547
7581
12697
13867
3646
15294
7507
7549
3005
9593
2631
2736
5229
128037
118442
9595
... za Kč oznámeno
5822400 396
11316300 426
3427800 253
4603800 346
7353350 596
1909200 253
10889500 249
4199400 645
3247500 139
1781400 99
4367500 93
1440000 134
1457400 223
1930200 198
63745750 4050
61687500 4670
2058250 -620
Nepoužití zadr. systému ... za Kč oznámeno Telef. za jízdy ... za Kč oznámeno Žel. Přejezdy ... za Kč oznámeno Ostat. Přestupky .... za Kč oznámeno celkem přestupků blokově celkem za .. Kč celkem oznámeno Z toho motocyklisté ... za Kč oznámeno
951
11963
6319
6978
8030
1601
5921
2757
3119
5520
5024
1643
1805
4413
66044
66622
-578
336200 153
3257600 59
1616200 23
1714700 273
2986400 47
489600 14
3009200 102
1081500 34
791000 27
5559700 276
1834800 51
658800 16
505000 30
1095400 114
24936100 1219
26059300 762
-1123200 457
3017
1323
1280
1468
1623
363
3669
2647
1489
3813
1409
868
652
799
24420
25360
-940
2345000 340
1133700 42
1017100 28
1096500 51
1279800 32
302000 12
3214800 160
2190300 89
1202500 62
3651300 217
1122900 43
702300 15
591900 67
580100 50
20430200 1208
25279700 1290
-4849500 -82
25
108
234
149
167
35
93
24
108
75
44
101
97
16
1276
1471
-195
57200 9
172100 11
246700 27
100700 9
211500 8
53200 3
136100 9
45200 1
189300 7
83200 9
68000 1
144000 8
72200 7
36100 6
1615500 115
2152900 136
-537400 -21
8453
19947
4913
9502
9948
2217
6926
4204
4058
1399
5484
1435
1967
4425
84878
87794
-2916
3635100 8608
7566000 1686
1656800 1086
3032200 3111
4959300 1405
813200 213
4733400 494
2391400 926
1375000 1011
884900 379
1896200 871
608000 557
727200 486
1628200 2452
35906900 23285
38990400 21324
-3083500 1961
44566
95571
39048
46727
54259
18282
67340
39656
38292
27392
36522
13660
13825
21252
556392
525790
30602
30805900
62564200
26683000
25364200
36288250
14942400
61189100
36219600
28514400
27844400
24514800
10723400
9902600
11896800
407453050
414968100
-7515050
33191
9059
2935
6597
3673
1304
4117
3833
4592
2218
1810
1128
1564
4811
80832
76566
4266
82
168
86
105
42
31
251
42
69
209
89
30
54
28
1286
1023
263
96200 75
120100 23
78500 13
65900 13
24800 7
22000 6
236900 49
35100 3
51600 19
164000 36
70100 7
14400 1
35900 14
15200 8
1030700 274
893800 161
136900 113
KŘP KŘP KŘP KŘP KŘP KŘP Plzeňského Královéhradeck Jihomoravského Moravskoslezsk Olomouckéh Ústeckého kraje kraje ého kraje kraje ého kraje o kraje 630 1047 433 1442 1421 851 31 34 6 54 42 74 33 34 28 65 84 29 13 15 2 7 4 4 358 505 265 759 642 351 98 245 33 181 108 171 0 2 0 0 1 8 5 2 3 7 2 4 0 1 1 0 0 0 69 97 16 123 42 105
KŘP Zlínského kraje 668 43 23 2 412 63 2 2 0 36
Dopravní přestupky za rok 2011 - alkohol a návykové látky Ukazatel Požití alkoholu řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití alkoholu cizinci EU Požití alkoholu cizinci mimo EU Zadrženo ŘP - alkohol Požití návykových látek řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití náv. látek cizinci EU Požití náv. látek cizinici mimo EU Zadrženo ŘP - návyk. látky
KŘP hl.m. Prahy 923 30 51 43 270 86 1 4 3 20
KŘP Středočeského kraje 2459 128 91 34 1312 231 4 4 2 125
KŘP Jihočeského kraje 1162 22 26 8 580 74 0 0 0 46
údaje využité při zpracování diplomové práce
72
KŘP KŘP KŘP KŘP kraje Pardubickéh Libereckého Karlovarské Vysočina o kraje kraje ho kraje 308 336 456 641 9 8 18 101 10 6 15 55 1 6 5 14 217 207 224 452 144 41 106 136 0 0 1 5 0 2 0 5 0 0 1 0 90 28 61 89
CELKEM CELKEM 2011 2010 12777 600 550 158 6554 1717 24 40 8 947
13268 929 525 169 6418 1450 11 12 5 752
ROZDÍL -491 -329 25 -11 136 267 13 28 3 195
Příloha č. 3 – Statistické přehledy dopravních přestupků za rok 2012 - řidiči motorových vozidel Dopravní přestupky za rok 2012 - řidiči motorových vozidel Ukazatel Rychlost v obci ... za Kč oznámeno Rychlost mimo obec ... za Kč oznámeno Předjíždění. ... za Kč oznámeno Přednost .... za Kč oznámeno způsob jízdy .... za Kč oznámeno Přednost přechody .... za Kč oznámeno Tech. Stav ... za Kč oznámeno Nepoužití zadr. systému ... za Kč oznámeno Telef. za jízdy ... za Kč oznámeno Žel. Přejezdy ... za Kč oznámeno Ostat. Přestupky .... za Kč oznámeno celkem přestupků blokově celkem za .. Kč celkem oznámeno Z toho motocyklisté ... za Kč oznámeno
KŘP hl.m. Prahy 9342 6162100 21607 244 150600 26 3 1400 18 406 547300 35 7563 3460200 280 24 30100 7 9556 4606300 415 737 239800 57 2999 1297200 211 20 25100 8 7419 2992400 4995 38313 19512500 27659 82 60400 18
KŘP Středočeského kraje 17115 10931700 3585 7451 6812600 1496 343 315600 52 1215 1708400 37 5183 3813800 172 58 64700 6 18795 8091200 336 8942 2276200 58 1418 706900 27 154 116800 6 16693 5881900 862 77367 40719800 6637 120 72100 8
KŘP Jihočeského kraje 9832 6613700 534 3360 3823100 395 277 227300 34 1202 1099000 35 5803 2372900 224 69 71900 3 5628 2492300 134 5352 1360300 32 1677 668100 17 132 95400 10 4499 1438700 998 37831 20262700 2416 140 80700 11
KŘP Plzeňského kraje 10498 7121400 1002 3650 2855200 601 142 113900 53 2389 1004100 1093 3426 1466300 496 121 84900 6 11287 4086300 550 6917 1691900 86 1727 640800 33 248 96900 11 10149 2954800 2445 50554 22116500 6376 82 43000 16
KŘP Ústeckého kraje 9328 6098100 571 4709 3677500 339 44 31200 9 656 547200 13 5499 2906400 366 58 48100 1 9891 5252300 520 5976 2129800 69 1458 586400 23 148 115100 4 7395 3066000 1217 45162 24458100 3132 34 22400 8
KŘP KŘP KŘP KŘP Královéhradeck Jihomoravskéh Moravskoslezsk Olomouckého ého kraje o kraje ého kraje kraje 7222 5308600 642 1109 1400300 141 195 166100 38 350 359500 4 1815 1030800 22 20 17200 1 3605 1905300 228 1597 516500 14 914 421400 12 34 28600 1 2533 861900 249 19394 12016200 1352 45 26000 10
12733 10313200 1822 8608 9063400 508 636 512200 55 1852 2464100 70 7744 5603200 185 125 146900 8 13607 9402500 239 5890 2989000 95 4285 2536900 179 105 94900 7 5199 3247900 461 60784 46374200 3629 221 157600 38
13246 9779200 1118 3487 4032100 295 54 40100 58 925 1218900 49 5082 3093100 249 101 102700 11 6305 3481900 645 2770 1070100 48 2500 1218600 58 51 47400 2 3768 2038700 755 38289 26122800 3288 77 51700 15
12478 7892800 2340 1866 1587900 505 52 28900 6 632 879400 17 4801 1807200 33 24 29500
KŘP Zlínského kraje
7256 2684100 109 2524 656200 23 1593 623000 29 54 43900 7 3975 1207800 881 35255 17440700 3950 38 20800 12
5822 5429900 356 1291 1303900 309 322 287700 64 1448 1945500 158 2561 1949200 493 62 72200 16 2107 1198700 84 3206 2777400 137 3701 2690900 178 35 41600 6 1238 816200 421 21793 18513200 2222 148 128800 65
KŘP KŘP KŘP KŘP KŘP Ústeckého Královéhradeck Jihomoravskéh Moravskoslezsk Olomouckého kraje ého kraje o kraje ého kraje kraje 852 479 1393 1281 679 52 7 41 100 72 41 25 70 55 13 10 6 24 7 3 404 279 766 637 292 251 34 345 191 177 14 0 1 5 8 1 2 18 3 10 1 0 0 0 0 123 15 238 98 75
KŘP Zlínského kraje 777 99 26 5 486 75 1 2 0 27
KŘP kraje Vysočina
KŘP Pardubického kraje
7400 5433400 372 2990 2752800 130 190 145200 12 921 525600 2 2541 1216400 19 65 53700 2 6255 2536800 44 3824 1299700 39 1150 489100 23 64 31000 1 4442 1250600 556 29842 15734300 1200 74 40000 2
5268 4206200 375 1187 918900 54 134 112500 17 510 413500 3 1994 1080800 10 176 130300 2 2421 1099700 97 2361 899600 27 609 347800 10 94 61500 2 2260 649700 655 17014 9920500 1252 20 15500 4
KŘP Libereckého kraje 3419 2157900 307 2677 1538300 114 99 71200 20 265 326600 9 1311 694700 67 34 26900 2 2111 1020500 143 1485 448800 24 359 142100 13 132 74400 2 1680 683400 344 13572 7184800 1045 117 48600 21
KŘP Karlovarského kraje 3947 2076600 926 1460 913200 271 20 13600 8 266 374100 1 1758 1238400 25 91 46700 2 3919 1493200 193 3519 737800 93 626 149100 33 58 28400 2 2595 1041200 1533 18259 8112300 3087 31 15100 4
CELKEM 2012 127650 89524800 35557 44089 40829800 5184 2511 2066900 444 13037 13413200 1526 57081 31733400 2641 1028 925800 67 102743 49351100 3737 55100 19093100 802 25016 12518300 846 1329 901000 69 73845 28131200 16372 503429 288488600 67245 1229 782700 232
CELKEM 2011 127557 143285900 37614 46799 58185100 7106 2961 2594600 501 11979 19427000 1412 61656 35940500 4223 785 1385500 99 128037 63745750 4050 66044 24936100 1219 24420 20430200 1208 1276 1615500 115 84878 35906900 23285 556392 407453050 80832 1286 1030700 274
ROZDÍL 93 -53761100 -2057 -2710 -17355300 -1922 -450 -527700 -57 1058 -6013800 114 -4575 -4207100 -1582 243 -459700 -32 -25294 -14394650 -313 -10944 -5843000 -417 596 -7911900 -362 53 -714500 -46 -11033 -7775700 -6913 -52963 -118964450 -13587 -57 -248000 -42
Dopravní přestupky za rok 2012 - alkohol a návykové látky Ukazatel Požití alkoholu řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití alkoholu cizinci EU Požití alkoholu cizinci mimo EU Zadrženo ŘP - alkohol Požití návykových látek řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití náv. látek cizinci EU Požití náv. látek cizinici mimo EU Zadrženo ŘP - návyk. látky
KŘP hl.m. Prahy 753 11 48 40 222 88 3 3 5 32
KŘP Středočeského kraje 1801 85 69 31 899 211 0 5 2 107
KŘP Jihočeského kraje 1007 18 19 5 504 64 2 0 0 50
KŘP Plzeňského kraje 574 48 32 9 338 107 4 5 1 64
údaje využité při zpracování diplomové práce
73
KŘP kraje Vysočina 255 3 11 1 196 177 1 10 0 113
KŘP Pardubického kraje 353 3 8 1 215 93 1 1 1 56
KŘP KŘP Libereckého Karlovarského kraje kraje 446 387 59 68 17 20 3 5 231 282 226 156 5 1 10 6 0 5 173 85
CELKEM 2012 11037 666 454 150 5751 2195 46 76 15 1256
CELKEM 2011 12777 600 550 158 6554 1717 24 40 8 947
ROZDÍL -1740 66 -96 -8 -803 478 22 36 7 309
Příloha č. 4 – Statistické přehledy dopravních přestupků za rok 2013 - řidiči motorových vozidel Dopravní přestupky za rok 2013 - řidiči motorových vozidel Ukazatel Rychlost v obci ... za Kč oznámeno Rychlost mimo obec ... za Kč oznámeno Předjíždění. ... za Kč oznámeno Přednost .... za Kč oznámeno způsob jízdy .... za Kč oznámeno Přednost přechody .... za Kč oznámeno Tech. Stav ... za Kč oznámeno Nepoužití zadr. systému ... za Kč oznámeno Telef. za jízdy ... za Kč oznámeno Žel. Přejezdy ... za Kč oznámeno Ostat. Přestupky .... za Kč oznámeno celkem přestupků blokově celkem za .. Kč celkem oznámeno Z toho motocyklisté ... za Kč oznámeno
KŘP hl.m. Prahy 9864 6082500 6987 173 108900 8 10 4000 22 474 617300 24 7284 3354900 232 36 33200 6 8750 4530800 563 389 154400 14 2827 1083600 171 15 14600 2 6750 3343900 2090 36572 19328100 10119 70 46500 12
KŘP Středočeského kraje 18769 10802000 1990 8317 7075000 1662 380 312900 46 1206 1523300 56 5699 4068500 265 89 78900 6 15703 6362400 343 8272 1879300 72 1759 751900 27 141 77000 4 16041 5241100 908 76376 38172300 5379 117 81500 18
KŘP Jihočeského kraje 7665 4412200 342 4023 4289800 494 265 216500 23 1169 961800 44 5304 2057000 79 98 87200 3 5220 2141300 175 5420 1246000 39 1543 574200 18 255 114300 8 3931 1095600 584 34893 17195900 1809 95 52200 8
KŘP Plzeňského kraje 13093 7959800 640 3987 2644900 149 280 212000 58 2494 959200 988 3319 1504900 601 113 93700 11 9203 3241400 393 5245 1203100 64 1937 596000 34 314 93000 3 8635 2493500 1665 48620 21001500 4606 98 51600 10
KŘP Ústeckého kraje 10316 6406300 646 7945 6077600 607 63 52300 55 517 569600 22 6050 2732000 116 60 50000 2 8761 4202000 407 6421 1973100 64 1431 535500 46 178 103800 1 9082 3874400 1212 50824 26576600 3178 30 16400 6
KŘP KŘP KŘP KŘP Královéhradeck Jihomoravskéh Moravskoslezsk Olomouckého ého kraje o kraje ého kraje kraje 11023 7183600 598 912 872900 61 355 314700 75 509 372400 6 2630 1209800 18 28 17900
3973 1152200 940 30394 13733700 3488 37 26700 7
6514 5252300 262 1609 1806300 138 149 132500 56 1350 1615100 171 2369 1853800 611 75 67400 19 1858 1004800 62 2394 1639700 107 4034 2922700 162 47 42900 3 1404 1057800 521 21803 17395300 2112 135 133500 19
KŘP KŘP KŘP KŘP KŘP Ústeckého Královéhradeck Jihomoravskéh Moravskoslezsk Olomouckého kraje ého kraje o kraje ého kraje kraje 739 514 1246 1089 570 63 10 46 115 57 36 43 71 46 18 13 4 19 1 2 431 300 655 567 245 249 95 462 349 193 14 1 1 8 1 6 6 29 9 10 1 0 1 3 0 124 48 332 204 61
KŘP Zlínského kraje 857 106 17 2 505 91 7 2 0 42
4827 1930100 231 1908 476800 10 911 320300 11 43 34000 1 3249 908400 150 26395 13640900 1161 64 29400 2
10903 7261600 811 6597 6342900 317 415 324500 66 1984 2067700 74 8335 4997900 180 192 164000 13 11742 7556300 158 5688 2645800 96 4119 2015000 172 56 41900 4 5427 3223300 279 55458 36640900 2170 210 125700 28
11116 7270900 722 3102 3259700 257 28 19000 50 1046 1206700 54 5150 2951700 279 116 91700 10 5553 2974800 334 2954 1089400 50 2553 1135500 52 60 40800 1 4119 2089400 633 35797 22129600 2442 61 28600 23
12068 6443300 2072 1836 1275300 263 63 31800 13 535 671700 9 4143 1590800 38 14 9800 2 4177 1582400 94 2055 468900 29 1501 484100 28 29 23400
KŘP Zlínského kraje
KŘP kraje Vysočina
KŘP Pardubického kraje
7295 4518000 264 2666 1962700 80 186 149700 12 1278 578000 6 3016 1648800 19 67 42700 5010 1997500 40 2989 776800 25 918 297100 26 70 20100 1 3963 1194100 147 27458 13185500 620 79 31000 6
4669 3256200 322 977 671000 56 121 78800 16 495 368400 8 2498 1000000 25 192 105400 6 2165 860000 83 2511 610600 16 564 212300 11 189 63100 8 2441 693000 467 16822 7918800 1018 40 18300 8
KŘP Libereckého kraje 3948 2111200 238 2879 1342200 144 77 60900 29 335 327800 19 1799 878600 76 18 17200 5 2317 1025700 357 1798 451300 61 317 109500 19 122 54300 3 1626 546100 383 15236 6924800 1334 83 29000 14
KŘP Karlovarského kraje 2580 1173700 526 1110 632000 125 17 10900 9 255 350000 5 1615 1199200 21 39 22800 4 2851 989900 134 2701 517700 76 458 100400 12 38 15200 2307 1040000 815 13971 6051800 1727 19 8100 4
CELKEM 2013 129823 80133600 16420 46133 38361200 4361 2409 1920500 530 13647 12189000 1486 59211 31047900 2560 1137 881900 87 88137 40399400 3374 50745 15132900 723 24872 11138100 789 1557 738400 39 72948 27952800 10794 490619 259895700 41163 1138 678500 165
CELKEM 2012 127650 89524800 35557 44089 40829800 5184 2511 2066900 444 13037 13413200 1526 57081 31733400 2641 1028 925800 67 102743 49351100 3737 55100 19093100 802 25016 12518300 846 1329 901000 69 73845 28131200 16372 503429 288488600 67245 1229 782700 232
ROZDÍL 2173 -9391200 -19137 2044 -2468600 -823 -102 -146400 86 610 -1224200 -40 2130 -685500 -81 109 -43900 20 -14606 -8951700 -363 -4355 -3960200 -79 -144 -1380200 -57 228 -162600 -30 -897 -178400 -5578 -12810 -28592900 -26082 -91 -104200 -67
Dopravní přestupky za rok 2013 - alkohol a návykové látky Ukazatel Požití alkoholu řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití alkoholu cizinci EU Požití alkoholu cizinci mimo EU Zadrženo ŘP - alkohol Požití návykových látek řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití náv. látek cizinci EU Požití náv. látek cizinici mimo EU Zadrženo ŘP - návyk. látky
KŘP hl.m. Prahy 635 18 32 36 163 97 4 6 6 27
KŘP Středočeského kraje 1659 73 56 26 875 226 2 6 2 124
KŘP Jihočeského kraje 831 19 24 6 445 83 2 3 1 54
KŘP Plzeňského kraje 441 32 27 7 275 229 2 10 2 130
údaje využité při zpracování diplomové práce
74
KŘP kraje Vysočina 187 15 12 1 133 162 0 14 0 112
KŘP Pardubického kraje 270 2 11 2 168 188 1 3 0 140
KŘP KŘP Libereckého Karlovarského kraje kraje 366 325 52 34 9 15 4 5 194 259 144 217 1 3 5 1 0 3 64 144
CELKEM 2013 9729 642 417 128 5215 2785 47 110 19 1606
CELKEM 2012 11037 666 454 150 5751 2195 46 76 15 1256
ROZDÍL -1308 -24 -37 -22 -536 590 1 34 4 350
Příloha č. 5 – Statistické přehledy dopravních přestupků za rok 2014 - řidiči motorových vozidel Dopravní přestupky za rok 2014 - řidiči motorových vozidel Ukazatel
Rychlost v obci ... za Kč oznámeno Rychlost mimo obec ... za Kč oznámeno Předjíždění. ... za Kč oznámeno Přednost .... za Kč oznámeno způsob jízdy .... za Kč oznámeno Přednost přechody .... za Kč oznámeno Tech. Stav ... za Kč oznámeno Nepoužití zadr. systému ... za Kč oznámeno Telef. za jízdy ... za Kč oznámeno Žel. Přejezdy ... za Kč oznámeno Ostat. Přestupky .... za Kč oznámeno celkem přestupků blokově celkem za .. Kč celkem oznámeno Z toho motocyklisté ... za Kč oznámeno
KŘP hl.m. Prahy
11030 6575300 9903 106 61200 6 19 10800 16 577 585300 146 9895 3759700 319 42 31900 105 5998 2884900 485 678 201500 11 3023 1022500 146 33 35800 4 6751 3313200 1272 38152 18482100 12413 142 89900 22
KŘP KŘP Středočeského Jihočeského kraje kraje
18819 10045400 1768 9272 7140700 2683 257 240800 50 1357 1691100 44 6102 4465200 306 90 97400 10 13240 5622000 366 7391 1770200 54 1946 833200 36 177 117200 7 16618 5536400 557 75269 37559600 5881 112 52000 9
7720 4206800 308 4575 4382900 378 244 194200 17 2071 1481700 56 5185 2278300 101 77 52900 3 4987 2142600 177 5254 1235700 30 1742 589400 0 222 114800 12 3989 1263500 463 36066 17942800 1545 104 54600 7
KŘP Plzeňského kraje
KŘP Ústeckého kraje
KŘP Královéhra deckého kraje
KŘP Jihomoravského kraje
KŘP Moravskoslez ského kraje
KŘP Olomouckého kraje
KŘP Zlínského kraje
KŘP kraje Vysočina
12035 6565100 522 5300 3348600 214 313 235200 70 2009 810800 899 3799 1668600 567 100 69300 7 8335 2786000 418 4669 1057900 54 2045 662200 34 215 62200 3 8764 2526800 1747 47584 19792700 4535 120 69800 15
10860 6243700 619 8498 5830900 458 76 57700 36 510 538400 33 5664 2710000 207 55 37000 7 7801 3637300 277 6561 1918300 58 1801 630200 40 273 113800 2 9314 4385200 993 51413 26102500 2730 51 27500 4
9704 5982200 479 1615 1519300 139 353 269100 103 461 328000 4 2452 1189300 19 33 20600 3 3722 1419300 209 1527 387100 11 966 289500 13 64 28600 3 2489 702000 205 23386 12135000 1188 50 17500 0
9637 6102800 848 6487 5653200 271 329 270800 93 1587 1559200 63 8297 5199500 166 195 143700 12 9376 5810400 140 5664 2579900 82 4173 1916000 105 69 45600 3 5143 2912600 266 50957 32193700 2049 202 121900 25
11813 7652000 956 3664 3754100 269 42 30700 52 1055 1125400 49 6390 3427500 275 168 122100 9 5355 2644000 247 2918 981300 26 2986 1207200 39 42 48600 3 4674 2581000 537 39107 23573900 2462 111 68300 26
12831 5672000 3722 1318 863000 231 23 12800 10 549 625900 18 4130 1575700 146 23 20900 3 4063 1432700 191 1674 372200 27 1282 339100 23 39 27300 6 4448 1245500 839 30380 12187100 5216 40 16000 12
7829 6325900 280 1678 1787800 115 330 324200 192 1286 1623500 232 2987 2703200 1030 74 81300 19 2158 1298100 182 1482 913700 59 2002 1440100 52 26 21900 1 1136 912500 645 20988 17432200 2807 212 191500 51
7577 4099300 285 3310 2632600 138 227 162100 8 1024 690200 6 3192 1873900 18 78 54600 6 4407 1795900 47 2728 747000 25 1071 334900 21 119 45000 2 4208 1356800 84 27941 13792300 640 56 23800 2
KŘP Plzeňského kraje
KŘP Ústeckého kraje
KŘP Královéhra deckého kraje
KŘP Jihomoravského kraje
KŘP Moravskoslez ského kraje
KŘP Olomouckého kraje
KŘP Zlínského kraje
KŘP kraje Vysočina
426 37 34 1 261 243 2 5 0 116
695 55 25 4 392 220 13 1 0 101
542 14 47 6 313 193 1 12 0 100
1282 80 70 10 690 589 3 36 2 395
1203 152 54 4 574 281 6 9 1 168
623 84 17 4 290 231 4 8 0 46
830 143 22 1 492 106 5 2 0 30
190 12 11 3 142 94 3 6 0 44
KŘP KŘP Pardubického Libereckého kraje kraje
4601 3299600 267 1004 752900 60 140 90100 34 558 394700 6 2981 1308400 31 86 59700 2 2025 755900 132 2693 722700 19 854 318400 16 156 55300 3 2549 606100 539 17647 8363800 1109 39 21900 8
5364 2628800 400 2691 1297200 89 104 77500 22 410 409600 11 1865 944900 59 56 45300 6 2339 1018900 285 1718 429500 45 418 144600 0 130 62100 3 1848 615000 391 16943 7673400 1311 125 70100 22
KŘP Karlovarského kraje
CELKEM 2014
CELKEM 2013
ROZDÍL
2985 1196400 512 1423 645900 235 26 14700 8 322 316400 3 1757 1366600 18 35 25100 2 2332 743500 88 2114 369600 49 480 92300 10 141 27600 2 2421 875800 496 14036 5673900 1423 29 9500 19
132805 76595300 20869 50941 39670300 5286 2483 1990700 711 13776 12180200 1570 64696 34470800 3262 1112 861800 194 76138 33991500 3244 47071 13686600 550 24789 9819600 535 1706 805800 54 74352 28832400 9034 489869 252905000 45309 1393 834300 222
129823 80133600 16420 46133 38361200 4361 2409 1920500 530 13647 12189000 1486 59211 31047900 2560 1137 881900 87 88137 40399400 3374 50745 15132900 723 24872 11138100 789 1557 738400 39 72948 27952800 10794 490619 259895700 41163 1138 678500 165
2982 -3538300 4449 4808 1309100 925 74 70200 181 129 -8800 84 5485 3422900 702 -25 -20100 107 -11999 -6407900 -130 -3674 -1446300 -173 -83 -1318500 -254 149 67400 15 1404 879600 -1760 -750 -6990700 4146 255 155800 57
KŘP Karlovarského kraje
CELKEM 2014
CELKEM 2013
ROZDÍL
322 41 12 6 238 261 24 3 0 178
10146 850 466 118 5368 3303 75 116 12 1748
9729 642 417 128 5215 2785 47 110 19 1606
417 208 49 -10 153 518 28 6 -7 142
Dopravní přestupky za rok 2014 - alkohol a návykové látky Ukazatel Požití alkoholu řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití alkoholu cizinci EU Požití alkoholu cizinci mimo EU ŘP - alkohol Zadrženo Požití návykových látek řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití náv. látek cizinci EU Požití náv. látek cizinici mimo EU ŘP - návyk. Zadrženo látky
KŘP hl.m. Prahy
635 24 50 34 172 121 3 5 6 16
KŘP KŘP Středočeského Jihočeského kraje kraje
1870 82 69 30 979 315 1 8 2 138
805 21 33 4 399 128 0 7 0 80
údaje využité při zpracování diplomové práce
75
KŘP KŘP Pardubického Libereckého kraje kraje
329 11 8 3 213 251 0 4 1 204
394 94 14 8 213 270 10 10 0 132
Příloha č. 6 – Statistické přehledy dopravních přestupků za leden až červenec 2015 - řidiči motorových vozidel
Dopravní přestupky za leden až červenec 2015 - řidiči motorových vozidel Ukazatel
Rychlost v obci ... za Kč oznámeno Rychlost mimo obec ... za Kč oznámeno Předjíždění. ... za Kč oznámeno Přednost .... za Kč oznámeno způsob jízdy .... za Kč oznámeno Přednost přechody .... za Kč oznámeno Tech. Stav ... za Kč oznámeno Nepoužití zadr. systému ... za Kč oznámeno Telef. za jízdy ... za Kč oznámeno Žel. Přejezdy ... za Kč oznámeno Ostat. Přestupky .... za Kč oznámeno celkem přestupků blokově celkem za .. Kč celkem oznámeno Z toho motocyklisté ... za Kč oznámeno
KŘP hl.m. Prahy
7625 4791500 6511 65 36000 6 10 4800 12 200 221200 34 7162 2410700 182 51 33200 9 2261 1136900 210 367 120900 14 2053 719600 96 13 10500 3 4418 1985400 1274 24225 11470700 8351 53 30900 17
KŘP KŘP Středočeského Jihočeského kraje kraje
10045 5371600 607 4507 3440800 1420 150 141900 26 892 950500 21 3408 2568900 139 85 66300 7 5719 2310200 474 4964 1221600 59 1572 601900 29 150 85200 0 9871 3149100 428 41363 19908000 3210 62 31200 3
5302 2873500 200 2834 2448000 193 220 151600 27 1055 667400 12 3000 1403600 59 42 30300 2 2513 1115300 228 3859 1031600 32 1509 533700 10 109 48800 3 3187 1049100 347 23630 11352900 1113 58 28800 7
KŘP Plzeňského kraje
KŘP Ústeckého kraje
KŘP Královéhra deckého kraje
KŘP Jihomoravského kraje
KŘP Moravskoslez ského kraje
KŘP Olomouckého kraje
KŘP Zlínského kraje
KŘP kraje Vysočina
6766 3642900 274 3624 2193200 117 158 107200 32 813 491500 505 2545 1102800 334 56 29500 7 3982 1404400 178 3263 723100 42 1895 648600 29 76 47100 5 4853 1293200 869 28031 11683500 2392 88 49900 6
6970 3912700 489 4627 2876000 328 51 37400 14 337 325300 34 4306 1840300 135 23 15600 5 3936 1789800 405 4546 1311600 49 1228 415100 34 149 56000 5 5080 2083300 520 31253 14663100 2018 44 19900 4
5881 3187700 291 929 703300 75 201 126400 55 345 222400 4 1390 641700 16 16 8400 1 2515 810300 118 1238 274100 5 774 230100 11 41 13800 0 1802 453000 97 15132 6671200 673 27 9700 5
7237 5012600 832 5777 5251500 300 225 209900 30 1130 1255500 49 5319 3712500 122 127 98200 7 4068 2766500 149 3290 1695200 43 3312 1602100 93 61 34200 2 3713 2116200 162 34259 23754400 1789 153 115100 24
7078 4274400 432 2721 2818300 198 25 12600 56 612 639800 24 4112 2350000 157 98 77100 5 3063 1391100 120 2583 704200 36 1998 725300 18 52 45700 1 2916 1418900 285 25258 14457400 1332 66 38500 8
6803 2913000 980 663 473600 41 10 6600 6 278 340100 18 2812 1055300 148 12 9500 1 1471 492400 153 1187 247400 6 829 198600 18 17 10100 0 2998 828700 356 17080 6575300 1727 17 11200 6
4366 3047200 141 1265 1210100 61 141 145600 36 622 700700 95 1939 1619200 637 32 32200 22 2350 1384600 277 832 409100 28 942 601600 18 26 23100 3 753 417200 344 13268 9590600 1662 90 63900 17
4296 2203200 152 2416 1966700 90 145 89600 10 567 358400 2 2100 1111500 9 43 28000 3 2368 995600 46 1438 393200 10 637 188700 10 51 19200 1 2547 771100 38 16608 8125200 371 35 10500 1
KŘP KŘP Pardubického Libereckého kraje kraje
2925 1978000 137 505 393500 50 92 59700 13 340 255800 4 1956 817500 24 33 19500 2 1422 448400 84 2060 543900 20 620 234200 7 74 23800 1 2181 530500 199 12208 5304800 541 12 5700 3
2548 1112000 188 829 380900 25 55 34900 7 198 193300 6 1127 557900 35 32 22200 2 1180 534300 166 1214 293400 16 320 101400 5 101 50400 0 943 304100 182 8547 3584800 632 73 35500 1
KŘP Karlovarského kraje
CELKEM 2015
CELKEM 2014
ROZDÍL
1921 644500 233 693 345400 151 18 13600 3 233 201000 2 877 676800 2 29 13700 1 1187 394900 383 1515 261800 18 307 62000 7 125 24200 1 1532 468200 269 8437 3106100 1070 17 5200 3
79763 44964800 11467 31455 24537300 3055 1501 1141800 327 7622 6822900 810 42053 21868700 1999 679 483700 74 38035 16974700 2991 32356 9231100 378 17996 6862900 385 1045 492100 25 46794 16868000 5370 299299 150248000 26881 795 456000 105
84574 49272600 13195 31446 24611400 3120 1502 1171700 432 8574 7257900 826 37656 19611300 1750 689 531800 52 47871 21324400 2020 30303 8760900 365 15416 6154800 342 1018 497900 31 45765 17539400 5646 304814 156734100 27779 855 521600 151
-4811 -4307800 -1728 9 -74100 -65 -1 -29900 -105 -952 -435000 -16 4397 2257400 249 -10 -48100 22 -9836 -4349700 971 2053 470200 13 2580 708100 43 27 -5800 -6 1029 -671400 -276 -5515 -6486100 -898 -60 -65600 -46
KŘP Karlovarského kraje
CELKEM 2015
CELKEM 2014
ROZDÍL
156 16 6 1 116 171 24 3 2 134
5602 470 282 69 3058 2067 65 101 15 1138
6243 477 284 77 3361 2009 26 68 9 1085
-641 -7 -2 -8 -303 58 39 33 6 53
Dopravní přestupky za leden až červenec 2015 - alkohol a návykové látky Ukazatel Požití alkoholu řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití alkoholu cizinci EU Požití alkoholu cizinci mimo EU ŘP - alkohol Zadrženo Požití návykových látek řidiči mot. vozidel Ostatní řidiči Požití náv. látek cizinci EU Požití náv. látek cizinici mimo EU ŘP - návyk. Zadrženo látky
KŘP hl.m. Prahy
393 23 28 26 97 91 3 2 5 10
KŘP KŘP Středočeského Jihočeského kraje kraje
1050 61 53 14 598 167 0 2 3 103
522 19 20 3 266 150 0 1 0 79
KŘP Plzeňského kraje
KŘP Ústeckého kraje
KŘP Královéhra deckého kraje
KŘP Jihomoravského kraje
KŘP Moravskoslez ského kraje
KŘP Olomouckého kraje
KŘP Zlínského kraje
KŘP kraje Vysočina
204 19 22 1 135 131 0 4 0 73
317 19 16 4 195 147 21 0 0 78
364 5 42 3 179 121 0 9 0 77
757 22 35 5 400 368 0 35 5 245
627 60 25 3 335 128 3 18 0 80
304 43 7 1 147 178 0 8 0 52
438 120 7 3 275 70 2 6 0 25
105 10 9 0 88 48 0 8 0 26
údaje využité při zpracování diplomové práce
76
KŘP KŘP Pardubického Libereckého kraje kraje
169 8 5 2 118 121 0 2 0 80
196 45 7 3 109 176 12 3 0 76
