Posudek diplomové práce Autor: Miroslav Klán Název: Využití GIS pro návrh přírodního parku Údolí Radbuzy a Úhlavy Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí Vedoucí diplomové práce: Ing. Luboš Matějíček, PhD. Posuzovaná diplomová práce se skládá z 81 stran textu, který je doplněn obrázky, kartogramy, grafy a tabulkami. Součástí je i seznam použité literatury, včetně internetových zdrojů. Na závěr jsou prezentovány přílohy a to celkem na 18 stranách. Protože měl posuzovatel k dispozici pouze elektronickou verzi diplomové práce, předpokládá, že přílohou diplomové práce v analogové formě bude i CD ROM. Z pohledu struktury je práce koncipována standardně, vedle úvodních povinných informací a sdělení, následuje abstrakt v českém a anglickém jazyce a posléze obsah diplomové práce s názvy kapitol a stránkování. Komentář k jednotlivým kapitolám. Abstrakt je důležitou součástí každé vědecké práce, diplomové nevyjímaje. V rozsahu jedné strany autor stručně popisuje problematiku krajinného rázu, jaká data použil, jakého cíle chtěl dosáhnout a jak je možné výsledky aplikovat. Abstrakt by měl být stručný, jasný, přehledný, v krátkých větách a výstižný. Od těchto pravidel se autor odlišuje, jsou použita dlouhá souvětí a složité obraty a čtenář musí text číst minimálně dvakrát, aby pochopil podstatu abstraktu. Několikrát za sebou je použito spojení „Geografické Informační Systémy“, vhodné by bylo psát pouze malá písmena a také použít velmi frekventovanou zkratku GIS (použito dále v úvodní kapitole). V úvodní části autor charakterizuje GIS jako nástroj mimo jiné pro analýzu a grafické zobrazení krajinného krytu. Tento obrat se objevuje i v následujících kapitolách a je tedy na místě uvést, že GIS je nejen nástroj pro analýzu, ale především pro tvorbu syntéz. Významně nahrazuje tzv. průsvitkovou metodu, kdy se na mapový podklad umisťovaly jednotlivé topografické a tématické vrstvy, prováděly se jejich průniky a vytvářela se syntetická mapa. V tomto je GIS jako nástroj velmi důležitý, usnadňuje a zvyšuje objektivitu jak analýz, tak následně i syntéz. Spojení reliéf terénu by bylo vhodné nahradit např.: georeliéf, morfologie terénu nebo ponechat pouze slovo terén. Také v první větě druhého odstavce je lepší spojení – charakteristický ráz krajiny Plzeňské kotliny. Následuje výčet aktivit, které se v daném území uskutečnily. Ve třetím odstavci jsou ve větě uvedeny §3 a §6, ale čtenář se již nedozví z jakého zákona. To si může odvodit z dalšího textu. Další kapitola Cíle a hypotézy obsahuje předpoklady a cíl práce, včetně konkretizace. Samotná definice cíle práce je složitě popsána, stačila by jednodušší formulace.
Následující kapitola by měla být především teoretická, s rozborem literatury a definováním postupných krků zpracování a řešení práce. První podkapitola (Krajina - definice, rozdělení) je na svoji důležitost velmi stručná. Definic existuje jistě více, ne pouze uvedené a popis tzv. přírodní krajiny je velice diskutabilní, existují i názory, že přírodní krajina jako taková neexistuje (vždy je krajina ovlivněná třeba antropogenními imisemi, i v Antarktidě). Z textu nevyplývá, zda je to názor autora, či zda je převzatý z literatury. Následuje podkapitola Historie osídlení a jeho vlivy na krajinu Plzeňska. Z textu je patrné, že jej autor z větší části převzal z publikace (Sofron, Nesvadbová, 1997). K tomu jen poznámka, str. 13, druhý odstavec, by bylo vhodné místo spojení – půdní únava, použít – vyčerpání půdy. Dále autor tvrdí, že „Snížení antropického tlaku působícího na krajinu mělo pozitivní vliv na krajinnou strukturu. Většina krajiny se zemědělsky nevyužívá a na opuštěných plochách dochází k návratu lesa.“ Když už to takto autor kategoricky tvrdí, tak by měl uvést, v jakém smyslu je pro krajinnou strukturu návrat lesa pozitivní. U třech prezentovaných grafů chybí zdroj dat. Ochrana krajiny a krajinného rázu je kapitolou následující. Obsahuje citace ze zákonů a úmluvy EU týkající se problematiky uvedené v názvu kapitoly. Kapitola o krajinném rázu opět obsahuje výčet definic a charakteristik o krajinném rázu. Chybí však zdroj, ze kterého autor čerpal. Krajinný ráz je klíčovým pojmem v abstraktu, naopak není o něm zmínka v důležité kapitole – Cíle, hypotézy. Je nasnadě otázka – co je cílem práce? Rozsah necelé jedné strany nestačí, je to nepoměr k rozsahu např.: kapitoly 3.2. Přírodní park je název další kapitoly a její obsah zůstává v duchu kapitol předchozích. Je citován zákon a text doplněn o pasáže o ochraně přírody. Hodnocení krajiny je poslední podkapitolou a autor v ní cituje několik metod hodnocení krajiny. Na dvou stranách textu, doplněných převzatým grafem, jsou pouze stručné informace o charakteristikách citovaných metod. Zde měl autor provést zhodnocení těchto metod a přístupů, podrobit je kritické analýze a především na konci napsat své stanovisko, jakou metodu použije pro hodnocení modelového území, jaké přístupy a postupy. To neučinil a čtenář na konci kapitoly 3 možná ani neví, proč byla zpracována. Kapitola 4 s názvem Charakteristika zájmového území, obsahuje několik podkapitol, které popisují zájmové území z hlediska klimatu, geomorfologie, geologie, pedologie, vegetace, typů biochor a historie. Jedná se o standardní postup popisu území a autor při jejím koncipování vycházel z dostupných pramenů a prací uvedených v literatuře. Bylo by vhodné doplnit obr. č. 5 o hranice zájmového území, více připomínek k této kapitole není.
Kapitola 5 s názvem Metodika začíná podkapitolou Geografický informační systém. Autor zde poskládal několik definic GIS, u některých chybí zdroj citace a poslední dvě věty na str. 36 jsou velmi zjednodušené a charakteristiku GIS nijak nevyjadřují. Jsou to věty autora nebo jsou z literatury? U obr. č. 11 na str. 37 je chyba v názvu a chybí zdroj. Nesouvislý text pokračuje i pod obrázkem č. 11. Jak je možno rozumět větě,“ GIS dále umožňuje propojení prostorových dat s údaji o konkrétním objektu na mapě.“ Po přečtení všech definic a popisu GISu čtenář nedostane jasný obraz o tom, co to vlastně ten GIS je. Nešlo by například použít jednoduchou definici:“ GIS je informační systém, který pracuje s grafickými a tabelárními daty, které jsou vzájemně propojené. Grafické prvky jsou bod, linie a polygon. ….“ Na straně 38 je srovnání role GISu se systémy CAD a CAM, včetně definic (Kolář, 1997). Poté následuje věta …Systémy pro DPZ …., z jakého důvodu, není zcela jasné. Z jakého zdroje je následující odstavec o typech tzv. mapové informace? Jako popisná informace o geografických prvcích se používá pojem atribut. Více pozornosti by si zasloužila definice typů geodat, chybí zmínka o rozdělení na vektorová a rastrová data. Celkově je kapitola o GIS nepřehledná a nepodává jasný obraz o tom co vlastně GIS je. Je velmi stručná na to, že GIS prochází celou prací jako červená linie. Následující kapitola – Postup práce – obsahuje všechno, jen ne postup práce. Z textu nejsou patrné jednotlivé kroky řešení. Do výčtu dat, která autor použil pro své analýzy, je vloženo několik vět, např.: Dalším kritériem pro posuzování členitosti a rozmanitosti či fádnosti krajiny byl zvolen digitální model terénu – respektive vyjádření sklonitosti a nadmořské výšky. Co je to za pojem fádnost krajiny? Když použijeme digitální model terénu (DMT), jsme schopni pomocí tradičních postupů v prostředí GIS vytvořit mapu výškového členění, mapu sklonitosti, mapu orientace, stanovit území ohrožené povodněmi, ad. Nadmořskou výšku mohu vyjádřit i na 2D modelu, např.: pomocí vrstevnic či kót. Kapitola 5.3 – Použité podklady – na 18-ti stranách textu, doplněném kartogramy popisuje autor použité podklady. Začíná katastrální mapou, jejím obsahem a ukázkou. Bohužel chybí legenda. Stejné je to u dalších zdrojů dat – funkční využití ploch, data i text převzatá z materiálu města, chybí legenda. 5.3.3. – Digitální model terénu. V první větě byl digitální model vytvořen z bodů vzdálených od sebe 10 m. Ve třetí větě je řečeno, že byl DMT vytvořen pomocí trojúhelníkové nepravidelné sítě. Jak tedy byl DMT vytvořen? Byla to pravidelná síť bodů? Kde a v jakém měřítku byly body odečítány? Zdroj těchto bodů? Další obsáhlý odstavec je převzat z citované literatury (jen slovo network špatně přepsáno). Obrázek č. 14, již samotný název je zavádějící, co např.: výšková členitost zájmového území na 3D modelu terénu. Opět chybí legenda a použití barevné
stupnice neodpovídá kartografickým pravidlům (zelená výška nejnižší, hnědá barva nejvyšší). U následujícího obrázku je to stejné, chybí legenda, barva = sklon ve stupních. Název obrázku také nevhodný. Kapitola ÚSES opět převzata a obrázek bez legendy. Jestliže je na obrázku ukázka z vymezení ÚSESu v zájmovém území, je nutné do legendy vymezit jaké kategorie ÚSES v území jsou (je to nadregionální nebo lokální koridor? Či jiná třída klasifikovaná v ÚSES). A nebo jsou všechny zelené plochy kategorie jedna? Následující dvě kapitoly jsou na stejném principu jako předchozí, převzaté údaje a obrázky opět bez bližšího popisu a legendy. Kapitola NATURA 2000 – informace o projektu a z Katalogu biotopů ČR převzaty a popsány biotopy vyskytující se v zájmovém území. Výčet je doplněn obr. č. 19 a opět bez legendy. Kapitola 5.3.8. zahrnuje 3 tématické informace, obrázek bez legendy. Pouze informace v textu, že archeologické objekty jsou vyznačeny žlutým a červeným obrysem. Další kapitola rekreační oblasti – popis v textu. Kapitola 5.3.10. Historické mapy – stručný popis vojenských mapování. Prezentovány výřezy v mapách I. – III. vojenském mapování, vhodné by bylo vyznačit zájmové území v mapě, alespoň schematicky. Není pravdou, že bližší informace o I.- III. vojenském mapování lze získat ve Vojenském zeměpisném ústavu. Ortofotomapa, kap. 5.3.11, chybí citace, kde autor převzal definici ortofotomapy. Chybí bližší informace o datumu snímkování, měřítku a rozlišení snímku. Pro interpretaci velmi důležité informace. Hodnocení krajinného rázu, výsledky převzaty od J.Čiháka, chybí stanovisko autora k těmto výsledkům, kritické zhodnocení, ad. Jedním z úskalí při kopírování textů je absence kontroly, viz. Jejich specifikace je předmětem jiného úkolu našeho útvaru. Tabulka Indikátory hodnocení a regulativy, str. 61 – 63, chybí zdroj. Obrázek č. 25, opět chybí legenda. Kapitola 6 – Výsledky. Začíná podkapitolou 6.1, ve které autor popisuje metody typizace krajiny pomocí KES (citace z Löw, Míchal, 2003). Výsledky vyhodnocení území – str. 65. byla využita grafická katastrální mapa a mapa územního plánu. Posuzované území bylo větší, obr. č. 26 – okolo zájmového území byla vytvořena obalová zóna ve tvaru čtyřúhelníku, jaké byly parametry definice této zóny? Proč byla zvolena zrovna tímto způsobem? Postupně autor stanovil dle výše uvedené metodiky krajinné typy při využití katastrální mapy a územního plánu, vždy pro zájmové území, pro okolní území a nakonec pro celou oblast. Na straně 71 ve 3 větách zhodnotil výsledek. To samozřejmě nestačí. Především proč porovnával katastrální mapu a mapu územního plánu. Každá obsahuje jiné kategorie (to bylo ostatně napsáno ve
zhodnocení) a jejich zhodnocení není objektivní. Autor píše, že jsou přesněji v územním plánu podchyceny plochy krajinné zeleně a parky (nutno vysvětlit co autor myslel pojmem krajinná zeleň). Jak přesněji? Nebylo ani uvedeno měřítko, ve kterém se územní plán zpracovával. Nebo tím myslel přesnost zákresu, přesnost klasifikace, apod.? Jak byly určeny plochy jednotlivých tříd? V neposlední řadě je potřeba říci, že kdybychom změnili tvar obalové zóny a její velikost, tak dostaneme úplně jiné výsledky. Kapitola 6.2 – Vymezení území a návrh přírodního parku. Vymezení území podle reliéfu terénu je prvním kriteriem. Autor opět použil pojem fádnost krajiny a k tomu ještě spojení reliéf terénu. Jestliže vymezoval území podle 3D modelu, jaká byla kritéria? Sklonitost, orientace, výšková členitost? U kulturně historických hodnot jen poznámka k poslední větě. Jak může být krajina zachycena šrafováním? Když tak výšková členitost krajiny. Návrh přírodního parku – výsledkem je mapa na straně 74, která již obsahuje legendu, měřítko a určení severu, ale mapa je špatně čitelná a nepřehledná. Dále následuje popis hranic a možná rizika při vzniku parku. V obr. č. 28 chybí hranice zájmového území. Kapitola 7 – Diskuse. V této kapitole je většina textu převzata z kapitol předchozích, viz. Typizace krajiny, včetně již uvedených závěrů. Autor opět popisuje jaká data použil k analýze, ale např.: u historických map vojenských mapování není uvedeno jak tyto mapy interpretoval, zda je digitalizoval, když ano, jaké kategorie a následně implementoval do GIS. Jak zjišťoval historický vývoj a využívání krajiny? Až v této kapitole se čtenář dozvídá rozlišení ortofotmapy. Závěrečné tři odstavce jsou opsány z úvodní části práce. Celkově kapitola - Diskuse – plyne do ztracena a to by mělo být právě naopak. Závěrečná kapitola je pouze stručným shrnutím výsledků práce. Následuje kapitola literatury, jen namátkou chybná citace na str. 83 – Sklenička, Nimra. Výčet technické literatury, jiných zdrojů a internetové odkazy. Práci uzavírá na 17 stranách soubor příloh. Ilustrační fotografie jsou jistě vhodné na prezentaci při schvalování projektu na půdě samosprávy, do diplomové práce by stačily v omezené míře a v textu s příslušným komentářem. U přílohy č. 2 – seznam mapovacích jednotek, chybí zdroj. Příloha č. 3 je kompletně převzata z http://oldmaps.geolab.cz, což autor uvádí, ale posuzovateli uniká smysl zařazení interpretačního klíče do diplomové práce. Spíše by uvítal informaci, jak autor staré mapy použil pro svoji analýzu. Práci uzavírá příloha č. 4 – Slovníček pojmů pro krajinný ráz (Löw, J., 2001).
Na několika stránkách posuzovatel okomentoval jednotlivé kapitoly, zvolené postupy, způsob řešení, chyby v pojmech, definicích, nedostatky u obrázků a kartogramů. Před závěrečným stanoviskem je nutné shrnout posouzení do několika bodů: 1. téma bylo zvoleno správně i z toho důvodu, že autor pracuje na oddělení, které se uvedenou problematikou zabývá a logicky toto téma volil; 2. některé diplomové práce se potýkají s nedostatkem kvalitních a objektivních dat, v tomto případě tomu bylo právě naopak; 3. i přes pozitivní výchozí předpoklady byla udělána chyba v úvodu a to při definici cílů práce, stanovení jednotlivých kroků řešení, práce s literaturou (i když výčet je v kapitole 9 obsáhlý); 4. chybí a to jak v teoretické, tak i v praktické části kritické zhodnocení popsaných metodik, názor a stanoviska autora. Ze struktury a obsahu textu vyplývá, že jednotlivé kapitoly byly většinou skládány dle literatury, výsledků projekčních pracovišť, materiálů autorova pracoviště a projektů – NATURA 2000, ÚSES, krajinný ráz, ad. 5. potenciál dat nebyl využit, GIS umožňuje vytvářet analýzy a syntézy geodat v mnoha variantách, ale výsledky tomu zdaleka neodpovídají; 6. neomluvitelné jsou absence legend u obrázků (nejsou to ani mapy či kartogramy), také velmi stručný popis dat a chybí i postupy práce v GIS. Posuzovatel doporučuje práci nepřijmout k obhajobě pro její závažné nedostatky popsané v textu posudku i v jeho závěru. Je si vědom, že tento posudek je pouze doporučující a rozhodnutí zda práci obhajovat či nikoli ponechává na vedoucím diplomové práce.
V Káhiře dne 21. září 2005
Ing. Vladimír Brůna Laboratoř geoinformatiky UJEP
