Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Studijní obor: etnologie

Ondřej Ženatý Přínos časopisu Malá Haná a Nová Malá Haná na formování regionu a pro český národopis Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslav Válka, Ph.D. Brno 2014

příloha: a

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci pod názvem: Přínos časopisu Malá Haná a Nová Malá Haná na formování regionu a pro český národopis, vypracoval samostatně, za použití uvedených pramenů a literatury. ..................................................... Ondřej Ženatý 3

Na tomto místě bych rád poděkoval doc. PhDr. Miroslavu Válkovi Ph.D. za odborné vedení a věcné rady. Dále chci poděkovat všem, kteří mě podporovali a věřili ve zdárné dokončení této práce, úzké rodině, jakož i vzdáleným příbuzným, spolužákům, kamarádům, či kolegům.

4

Obsah Úvod........................................................................................................................................................6 Etnografický region Malá Haná..............................................................................................................8 Počátky vydávání periodik v českých zemích v širších reáliích...........................................................10 Jevíčko a Olomouc – místa spojená s vydáváním periodika Malé Hané..............................................14 Malá Haná a místní periodikum............................................................................................................15 Formát časopisu.....................................................................................................................................17 Inzerce v Malé Hané a Nové Malé Hané..............................................................................................19 Čtvrtletník vlastivědného kroužku Malá Haná 1965 – 1972.................................................................20 Zpracovaná bibliografie Malé Hané za ročníky z let 1895 – 1902.......................................................22 Bibliografie Nové Malé Hané a Krajinského listu Malé Hané 1907 – 1920........................................39 Bibliografie Malá Haná 1965 – 1972....................................................................................................55 Rozdělení kategorií................................................................................................................................71 Tématický rejstřík..................................................................................................................................74 Autorský rejtřík.....................................................................................................................................76 Závěr......................................................................................................................................................77 Prameny a literatura...............................................................................................................................79 Soupis příloh:........................................................................................................................................80 Přílohy:................................................................................................................................................. 81

5

Úvod Tato práce je zaměřena na vydávání časopisu na přelomu 19. a 20. století v regionu Malé Hané. Pojednává o textech, článcích, čtenářských příspěvcích zveřejněných v časopise Malá Haná a jejích pozdějších mutacích s přihlédnutím k významu pro český národopis. Toto lokální periodikum vycházelo od roku 1895 s několika přestávkami a obměnami obsahovými a rozsahovými do roku 1920 v Olomouci. Celkově vyšlo 22 ročníků této tiskoviny. Cílově byl list směřován do oblasti Malé Hané, s pomyslným centrem Jevíčkem a na ně přiléhající obce. Postupem času se pak zvětšoval i rádius cílové skupiny. Autor se zaobírá tehdejší problematikou obyvatelstva se snahou vytvořit určitý přehled o dění v oblasti. Samotná existence periodika není v povědomí širší veřejnosti, jedná se o těžko dostupný a především neodborný titul.1 Nicméně hodnota je zde v především v kompletním zhodnocení všech ročníků jako celku. Právě dosavadní opomíjenost listu je dostatečným důvodem ke studiu jeho obsahu, který s odstupem času získal svoji historickou hodnotu. Ač se jedná o tiskovinu v první řadě neodborného charakteru, skrze celou dobu vydávání se zde objevují i staťe historické, naučné, vzdělávací, pocházejících jak od místních přispěvatelů, tak převzaté z časopisů jiných. Neméně významný je popis tehdejšího života v dané lokalitě, kdy články redakce společně s dopisovateli dávají náhled na určitou společenskou mozaiku té doby v Malé Hané. Vznik různých regionálních periodik v 19. století podněcoval v obyvatelích daných oblastí mnohem větší zájem o dění v českých zemích a docházelo tak k mnohem větší sounáležitosti českého národa. Vždyť právě tato doba, vycházející z národního obrození je ovlivněna vydáváním národních časopisů, které měly podnítit zájem obyvatel o sebe sama a vlastní historii v dlouho utlačované pozici germanizačních vlivů. Hledání sebe sama zapříčinila tedy rozvoj, vydávání nových periodik zaobírajících se jak poměry čistě místními, tak i národními a nadnárodními. V oblasti Malé Hané se roku 1895 objevuje časopis Malá Haná, který měl obyvatelstvo regionu seznamovat s místními událostmi. Vznik tohoto listu je veřejnou reakcí šířících se protigermánských nálad v podpoře českých obyvatel. V časopise byly publikovány různé slovesné útvary, novinové zprávy, poznatky z politického dění a jiná témata. Časopis Malá Haná, jak již bylo řečeno, byl opomíjen jak neodbornou tak odbornou veřejností. To však neznamená, že by nemohl nabídnout nové poznatky týkající se oblasti jeho záběru. 1 Časopis je volně přístupný ve vědecké knihovny v Olomouci ve formě mikrofilmu. Originály jsou kvůli špatnému stavu veřejnosti nepřístupné.

6

Jako druhá část práce je zpracování bibliografie stejnojmenného čtvrtletníku Malá Haná, vycházejícího mezi lety 1965 – 1972, který má již odborný charakter. Pro zapracování do jednoho celku přispěl jednak stejný název (lišící se různým obdobím působení), který by mohl být při badatelské činnosti zavádějící. Dalším hlediskem je pak vývoj samotného regionu, kdy se společenský zájem po dvou světových válkách zcela proměnil. Toto periodikum přímo navazuje na působení historicko-vlastivědného kroužku z Velkých Opatovic. Časopis prezentuje činnost tohoto spolku

a zveřejňuje výsledky bádání jeho členů. Přispěvatelé se profilovali dle oblasti zájmu,

vydávali v periodiku svoje poznatky a seznamovali tak region s odbornějsím pohledem. Vyšlo celkem osm ročníků, ve kterých si periodikum zachovalo dostatečně odbornou úroveň, vzhledem k problematickému období vycházení.

7

Etnografický region Malá Haná Oblast Malé Hané byla dlouhou dobu brána jako součást většího celku národopisného regionu Hané, bez vnitřních specifik. Rajonizace společně s přihlédnutím na subregion Malé Hané začala být vytvářena až poměrně později. Samotné označení Malé Hané se objevilo až v 19. století. Specifika oproti Hané se zde objevovala v kulturních příbuznostech k Horácku, především v obydlí, stavitelství, či materiálově prostším oděvem oproti hanáckému. 2 Samotné obyvatelstvo Hané vnímalo západní obyvatelstvo spíše pejorativně, posměšně a chápali je jako obyvatelstvo horácké, obyvatelé Malé Hané jimi bývali označováni jako Horani. To, že nebyla Malá Haná ve všech směrech homogenní s Hanou ani s Horáckem, tak vytvářelo regionální identitu v obyvatelích, ale blízkost k Hané nemohla být vyvrácena. Tu dala jak totožnost kulturních prvků, jazykové, nářeční podobnosti3, taktéž neodmyslitelně geografický profil širšího území, kdy Malá Haná geograficky přiléhá k většímu celku. Tento celek tvoří převážně nížinnou oblast, která je od Horácka na západě rozlišena členitějším terénem. Osídlení v dané oblasti mělo výhody pro zemědělství, kdy se zde vhodné klimatické podmínky s úrodnou půdou postaraly o vzestup společnosti. Dopravní spojení však bylo orientováno spíše na sever, či severovýchod. S nástupem železnice pak byla propast a konkurenceschopnost ještě výraznější. Do oblasti sice byla vedena lokální železnice, avšak hlavní železniční trať byla vystavěna z Brna přes Letovice na Českou Třebovou a její dostupnost z pohledu Malé Hané byla značně zkomplikována. Další železniční cesta byla vedena z Brna na Olomouc, což koresponduje s jistou separací oblasti. Tento fakt odráží i absence průmyslového rozvoje4, který kvůli špatné dopravní obslužnosti býval směřován jinam. Právě geografickým členěním, jednoduše dostupným terénem a dopravní infrastrukturou byla dána užší vazba k Hané, centralizovaná k Olomouci. Než samostatný celistvý region, bychom měli chápat Malou Hanou spíše jako oblast přechodovou, nesourodou. V některých případech je Malá Haná prezentována jako podooblast Horácka, bez přihlédnutí ke geografickému pojetí lokality, či vymezení kulturních hranic. Samotná rajonizace lokality není jednoduchá ve vytyčení hranic s Horáckem, ty jsou dosti pohyblivé, mění se, kdy postupně mizí a zase se objevují kulturní prvky. Za obecně platné lze vzít vymezení středu, centrální části oblasti vytyčené pásem Boskovické brázdy od jihu vedoucí přes Boskovice severním 2 Lidovým oděvem na Malé Hané se zabývaly Josefa Kalabusová a Pavla Vacová. 3 Nářečně lze malohanácký dialekt specifikovat jako variantu hanáckého nářečí, kdy se ve výslovností částečně odlišuje. – Nářečí. In. Vlastivěda moravská, Jevický okres. s.17-20. 4 Na přelomu století, ale i v pozdější době je významným zastupitelem průmyslu šamotová továrna ve Velkých Opatovicích, na kterou navazuje těžba surovin v oblasti Malé Hané.

8

směrem k Jevíčku. Problematika celistvosti regionu je umocňována správním uspořádáním, kdy se regionální kulturní identita mění dle náležení k správnímu celku, okresu.5 Hlubší zájem o oblast Malé Hané se později projevuje počátkem 20. století. Zaměřením Musejního spolku v Brně6 a jeho součinností s regionálními představiteli bylo zajištěno vydání komplexní řady vlastivědy moravské. Díky tomu se lze o Malé Hané na počátku 20. století dozvědět také z jejích publikací mapujících tehdejší okresní, správní uspořádání, podle něhož byly jednotlivé publikace vydávány.7 Zájem vlastivědy je však členěn dle okresního uspořádání té doby a tedy překrývajících se ne sourodých kulturních, či jazykových regionů. Samotné správní uspodářání se pak v historii několikrát pozměňovalo. V roce 2009 se objevuje souhrnné dílo zaobírající se historií a lidovou kulturou s přihlédnutím k jazyku v lokalitě.8

5 Okresní uspořádání se měnilo dle okresních měst, která dnes ztratila svoji funkci. Boskovický okres(dnes Blanenský), Jevícký okres (dnes Svitavský okres). 6 Dnes Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. 7 KNIES, Jan: Vlastivěda moravská – Boskovský okres. Brno, 1904; Popelka, Benjamin: Vlastivěda moravská – Jevický okres. Brno, 1912. 8 VÁLKA, Miroslav: Lidová kultura a nářečí na Boskovicku. Boskovice, 2009.

9

Počátky vydávání periodik v českých zemích v širších reáliích První české noviny se objevily na počátku 18. století pod názvem Český postilion v Praze.9 Situace v monarchii nedávala příliš prostor českému jazyku, o čemž dokládá i fakt, že se v 18. století stala němčina výhradním úředním jazykem. Žánrová variabilita v české žurnalistice byla do jisté míry ovlivněna a limitována aktuálními politickými bariérami. Konec 18. století spolu s osobnostmi kolem Josefa Dobrovského lze brát jako počátek českého žurnalistického dění. Společné pojítko vlastenectví podněcovalo kulturní projevy v oblasti jazykovědné, divadelní, ale vedlo i k hledání kořenů v příbuznosti k jiným národům. Slavistika v tu dobu dávala naději ve spojenectví oproti germanizačním tlakům monarchie. Společenské procesy a změny v technologiích, spojené s rozvojem průmyslu, proměnily celkově vývoj médií. Růst obyvatelstva ve městech si vyžadoval touhu po zpravodajství a zároveň podněcoval k další modernizaci při tisku a distribuci periodik. Dlouholeté područí Čechů pod germánským národem se ke konci období Habsburské monarchie poněkud proměňovalo. Ačkoli se objevovala práva pro obyvatelstvo, nový panovník se vždy po nástupu snažil upevnit svou moc. Docházelo tak k dohledům, cenzurám, represím proti liberalizačním tendencím. Ač docházelo ke transformacím státních útvarů, nové vnitřní uspořádání a uvolnění atmosféry pro obyvatelstvo se neprojevovalo. Pravidelné vydávání tiskovin bylo v 19. století dohlíženo systémem cenzurních center a bylo podmíněno obsahem, který nebyl v rozporu s politikou té doby, tedy bez tendencí k přílišné kritice. Publikace musely být povinně předkládány k oficiálním schvalovacím prověrkám. Objevují se směry, které na jednu stranu propagovaly vlastenectví českého národa, ale neodporovaly režimu státního uspořádání. Záleželo však především na konkrétním období, ve kterém se cenzura uvolňovala, či naopak svazovala. Nebylo povoleno šířit nespokojenost, texty o císaři a jeho rodině byly zcela zakázány. Postupně se některé skupiny radikalizovaly a díky neustálé modernizaci tisku bylo i více tiskových výstupů z nich. Ve 40. letech 19. století se, v popředí s Františkem Palackým, či K. H. Borovským, objevuje koncept tzv. austroslavismu. Tento návrh obhajoval setrvání v monarchii, která měla být proměněna ve federaci národů s přihlédnutím na početné slovanské obyvatelstvo, které mělo získat dominantní postavení. František Palacký byl velmi zasažen liberálně demokratickým smýšlením. Významně se zasadil o české dějepisectví a díky němu vznikla roku 1831 Matice česká, tedy spolek s úkolem finančně zajišťovat vydávání českých knih. V roce 1848, kdy se začal politicky angažovat, 9 Tzv. Pražské poštovské noviny byly vydávány v Praze od r. 1719 Karlem Františkem Rosenmüllerem.

10

prosazoval federativní uspořádání, to však bylo s despektem odmítnuto a oproti německé myšlence pangermanismu se Čechy začala hojně přijímat ideologie panslavistická. Důležitý pro upevnění sebevědomí a národní, či regionální identity bylo v českých zemích, stejně jako i v jiných zemích, období tzv. národního obrození. Snaha upevnit národní identitu českého národa byla realizována především jazykem, jeho povznesením a zdokonalením. Tato doba byla v našem prostředí spojena především s první polovinou 19. století, vrcholem pak byla polovina 19. století. Rok 1848 přinesl zásadní změnu v životě mnoha obyvatel; zrušením feudalismu se změnila celá struktura společnosti. Poddanské povinnosti a vztahy byly transformovány a díky úplnému zrušení roboty došlo ke konečnému svobodnému způsobu života. Svobodný život pak podněcoval hlubší zájmy obyvatel o okolní dění. Léta revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství na protest Metternichovu absolutismu byly pro společnost rozporuplné. Císař Metternicha odvolal a zrušil cenzuru, avšak přijetí ústavy zaručující rovná práva roku 1849 mělo jen uklidnit situaci a roku 1851 byla ústava zrušena, čímž nastalo období tzv. Bachova neoabsolutismu. V mezidobí, kdy neprobíhala cenzura, se však objevilo několik desítek titulů periodik a s nimi nové politické názory a hnutí. České země byly od roku 1867 součástí Rakousko-Uherska, které vzniklo transformací dřívější Rakouského císařství. Politická situace v novém státě zavdávala k pozitivním snahám k vyrovnání mezi jednotlivými národy a posílení práv. V roce 1880 byla zavedena pro státní úředníky povinnost odpovídat na česká podání stejným jazykem, tzv. Stremayrova nařízení 10 bylo přijato relativně bez větších problémů oproti pozdějším protestům z německých řad vůči jazykové reformě z roku 1897. Postupně se tedy uvolňovaly germanizační tlaky, které ve slovanských národech vyvolaly spíše nevoli, ale stále bylo hojně rozšířeno uplatňování cenzury v periodických listech. Potřeba rozvoje periodik byla spojena s rozvíjející se modernizací ve výrobě a v infrastruktuře. Obyvatelstvo vyžadovalo nové informace a nové produkty musely nutně hledat odbytiště, k čemuž se hojně využívala inzerce a rozvíjel se i tiskařský obor. Nejen rozvoj průmyslu byl přirozeným výsledkem, k jemuž se dlouhou dobu směřovalo, ale také rozvoj v urbanizaci. Průmyslová revoluce, nové směry a zlepšování ve výrobě by nešly ruku v ruce s nevolnickým systémem. Rok 1781 přinesl zrušením nevolnictví proměnu v osídlení měst, díky svobodnému stěhování obyvatel z venkova. 18. století jako doba změny v českých zemích působilo jako prvotní impuls, zapříčinění změny myšlení ve vnímání vlastní identity. Potřeba uplatnit obyvatelstvo, na přelomu 18. a 19. století, průmysl podnítilo k růstu a naopak průmysl potřeboval sám novou flexibilní pracovní sílu. S tím spojená je proměna struktury městského obyvatelstva v lepším poměru zastoupení 10 Podle tehdejšího ministra spravedlnosti Karla von Stremayra.

11

pro české obyvatele. Ačkoli se průmysl stále vyvíjel a společnost se dokázala a byla ochotna se přizpůsobit, státní politika se snažila volnost, která byla potřeba k rozvíjení trhu omezovat. Rozvoj průmyslu je nutně spojen i s vnitřními procesy v sociálním uspořádání, vytvářením nových elit, potřebou přizpůsobení zákonů a norem a kulturním životem obyvatel. Důležitým pro rozvoj zájmu o český jazyk byl v 19. století český romantismus, tedy období spojené s lidovými sběrateli.11 Sběry lidové slovesnosti podnítily zájem o vlastní jazyk a kulturu, zároveň se započala formovat, resp. nastínil se směr k budoucí folkloristice. Sběry se prováděly především v kulturně bohatých regionech a bylo jen na samotném sběrateli, zda ve výsledku útvary upravoval, či cenzuroval. S některými postavami je spojena i oblast jejich působení, jako Božena Němcová s Chodskem, či Ratibořicemi, tedy Náchodskem. Jednalo se o všestranné osobnosti, které se věnovaly širším zájmovým okruhům. Karel Jaromír Erben, významný sběratel pohádek, písní, říkadel, pověstí, byl sám právníkem, překladatelem a aktivně se zajímal o historii. Druhá polovina devatenáctého století je dobou nabývání nezávislosti, hrdosti českého národa. Do vydávání periodik ve většině případů bývali zainteresováni vzdělanci, učitelé, knihovníci, muzejníci, lidoví písmáci. Jejich projev pak nebyl vázán jen k daným periodikům, ale často psali i jiné publikace od románů, po odborné publikace, s návazností na dané působiště. Činnost neodborných periodik, bez speciálního zaměření, často jen se zpravodajským charakterem opomíjí často samotný region, místo vydávání. Neberou v potaz místní reálie, vztahy, regionální problémy, jazykové přednosti, druh nářečí, typ kultury. Periodika regionální jsou často v útisku před těmi národními, po celém území vydávanými. Jejich záběr proto musel být vázán na danou oblast a obsah musel referovat o obecně žádaném dění. Od prvních sběrů a základního zájmu o lidovou kulturu se pak postupně objevil zájem odborný, vědecký. Důležité pak bylo zveřejňování sbírek, seznamování s nimi s širokou společností a následně podpora a všeobecný zájem regionálních badatelů. Vydávání kompletních sběrů často předcházelo otiskování částí, jednotlivých literárních útvarů v různých periodicích. Oproti politicky motivovaným periodickým tiskovinám, jako byly například Květy, či později Lumír, které korespondují s politickou angažovaností jednotlivých hnutí literátů se postupně vytvářejí spolky a sdružení, jejichž činnost je určena pro odbornou veřejnost. Ty pak vydávají odborné publikace tématicky orientované k jejich záběru činnosti jako výstup seznámení širší veřejnosti s ní. Rozšířenými jsou pak historické a muzejní spolky s podporou zájmu o českou kulturu. Roku 1849 vznikla Národní Jednota, spolek v prvé řadě podporující vědeckou činnost a vydávání publikací. Později, v roce 1853, je název změněn na Matici Moravskou a její Časopis Matice Moravské, historický odborný list vychází od roku 1869 do dneška. Se vznikem Národopisné 11 Na Malé Hané působil při sběrech lidových písní například František Sušil.

12

společnosti roku 1891 je pak spojeno vydávání kmenového oborového časopisu Českoslovanského věstníku. Jednotlivá tématicky orientovaná periodika vzbuzovala zájem o nové směry a obory se díky propagaci dostávaly do povědomí obyvatel. Žánrová různorodost časopisů a cílová skupina je v mnoha případech nestálá a neustále se vyvíjející. Přehled časopisů a novin z devatenáctého století zpracovala M. Wurmová, která jednotlivá periodika zároveň zařazuje do dílčích kategorií.12 Ukazuje se široká škála tiskovin, jež v té době byly na trhu.

12 WURMOVÁ, Milada: Soupis moravských novin a časopisů z let 1848-1918. Brno, 1955.

13

Jevíčko a Olomouc – místa spojená s vydáváním periodika Malé Hané Region, nebo spíš etnografický subregion se formoval ve vzájemné vazbě s Hanou. Identita této oblasti se v závislosti na časopise odvíjela právě ze vztahu s Hanou. Místem vydávání byla Olomouc, která značila úzkou provázanost obou lokalit a zároveň kulturní a historické vazby. Záběr v listech Malé Hané, co se týče regionálních zpráv bral v potaz taktéž přesahy do okolních oblastí. Olomouc, místo vydávání, byla zvolena především díky přítomnosti nakladatelství, tiskárny Karla Kramáře, který po celou dobu časopis vydával. 13 Relativně kvalitvní infrastruktura spojující Jevíčko s Olomoucí tak plně vyhovovala požadavkům na obslužnost spojenou s distribucí. Lze se domnívati, že obyvatelstvo mohlo trpět jistou frustrací, kdy neměli mnoho možností o zjištění aktuálního lokálního dění. O tom, že zájem o periodikum na Malé Hané skutečně byl, svědčí i fakt následující, poměrně dlouhodobé vydavatelské činnosti. Situaci a naléhavost týkající se vzniku časopisu vystihuje samotné průvodní slovo redakce: „Odhodlali jsme se k vydávání listů v kraji zapomenutém, kde daleko široko není žádného místního listu a nedějeme se proto všestranné podpory. Prosíme, aby ti, kterým první číslo bylo zasláno, se předplatili v administraci t. l. v Jevíčku. Kdo nehodlal by list odebírati, nechť první číslo vráti, an jinak by mu byla zasílána čísla další.”14 Doba, kdy bylo periodikum na počátku vydávání, se pro české obyvatelstvo jevila, jako způsob upevnění vlastenectví a hrdosti. Uvědomění si situace v tehdejším státě a nelehkého prosazení svých práv, dalo mnohým důvod ke snaze o zviditelnění vlastní kultury, dosvědčení své historie a k růstu národní hrdosti. V listu je podstatná část věnována událostem z Jevíčka, jako z centrálního místa v regionu.15

13 Kramář a Procházka – Národní knih - a kamenotiskárna, založená v roce 1870, byla jednou z největších v Olomouci. 14 Denní zprávy. Malá Haná 1895, č. 1, s. 2. 15 V Jevíčku je v roce 1898 zřízeno vlastivědné muzeum, podobná instituce je založena v Boskovicích roku 1905.

14

Malá Haná a místní periodikum Malá Haná, jako časopis, se svým charakterem vyděluje z celonárodního měřítka. Vykresluje reálnou situaci v regionu, kdy popisuje aktuální sociální problematiku v oblasti, vývoj hospodářství, či běžný život v lokalitě. Nezapomíná ale též suplovat roli zpravodajského periodika republikového. Má funkci vlasteneckou, kdy publikuje články týkající se postavení Čechů v monarchii, politické situace při zastoupení českých poslanců s vylíčením jejich rolí. Taktéž je zde významnou osvětovou složkou zpravodajství zahraniční se znatelným přihlédnutím ke slovanským státům. Význam časopisu, tedy v první řadě českým čtenářům orientovaného, je v tomto nepřehlédnutelný. Samotné příspěvky čtenářů jsou zveřejňovány bez oprav, v původním znění, často v hanáckém (respektive malohanáckém) dialektu. Vliv Národopisné výstavy českoslovanské na vznik a počátky listu Malé Hané je patrný. Časopis zahajuje činnost prvním číslem pouhý jeden den po otevření výstavy. 16 V souvislostech tehdejších reálií si nelze připustit významnějšího impulzu, který by dokázal činnost takto zásadně ovlivnit, samotný rok 1895 měl v obyvatelstvu probudit zájem. Z tohoto zájmu pravděpodobně hodlal těžit i redaktor časopisu, který propagoval jako silně vlastenecký a prokulturní, ale obsahově tuto skutečnost neodrážel. Velký význam spojený s časopisem byl v sebeuvědomění tamních obyvatel. List spojený přímo s danou oblastí umožňoval v lidech sebereflexi, vytvoření si hlubší identity, vztahu a soudržnosti s lokalitou. Periodikum pokračuje ve slavistickém pojetí časopisů, ukazujících etnické konflikty mimo slovanské obyvatelstvo. Můžeme vidět reálnou situaci postavení českého maloměšťanstva na konci 19. století. Bezprostřednost vystihují publikované příběhy čtenářů, popisující často vztahy s obyvatelstvem německým, či židovským, mnohdy pejorativního charakteru.17 Ač byla oblast bohatá, úrodná, většina zastávala roli hospodářů rolníků a to i v městském prostředí, kde trvalo ještě několik roků, kdy se vydělila nepočetná vrstva měšťanstva. Průmyslová výroba nebyla v této oblasti bohatá, jako jinde, hlavní složka obživy zde byla v zemědělství, což bylo dáno i zmíněnou úrodností v oblastí. Hlavním průmyslovým centrem je v té době šamotová výroba ve Velkých Opatovicích.18 16 Roku 1895 - Národopisné výstavy českoslovanské - se objevilo mnoho vlastenecky, vlastivědně, či národopisně směřujících periodik, např.: 17 Ve snaze podpořit české obyvatelstvo byla prezentována i inzerce s heslem “naši sobě” - která iniciovala nákupy u českých obchodníků a zároveň kritizovala kvalitu a přistup německých a židovských konkurentů. 18 V roce 1892 je zde otevřen podnik firmou Gessner a Pohl, továrna potom funguje pod jinými majiteli i v jiných dobách např. jako Moravské šamotové a lupkové závody až do současnosti, kdy roku 2014 nese název P-D Refractories CZ a.s..

15

Národopisná výstava “Tento veledůležitý podnik konečně jest dovršen a dne 15. t. m. byla národopisná výstava národa česko-slovanského slavnostně otevřena. Zajisté, že tato výstava přiroste nám právě tak jako jubilejní výstava z r. 1891, a že nebude ani jednoho Čecha, jenž by nezajel podívati se letos do matičky Prahy, komu to prostředky jen trochu dovolí. Podle ukázek bude výstava národopisná svrchovaně zajímavou. Vedle toho ale bude míti ohromnou důležitosť, jelikož tu vystaveny budou všecky pomůcky ku poznání naší národnosti v její svéráznosti. Shledáme tu všecky památky předků, které se přes kruté doby na nás dochovaly a podivíme se, co toho bylo až dosud skryto v domácnostech českých před zrakama širší veřejnosti. Pro Čecha bude výstava ta nade vše povznášející. Před 100 roky nebylo o Češich ani mnoho mluveno a národ náš byl blízek úplnému zahynutí. A nyní jest těch ukázek české kultury a české zvláštnosti tolik, že můžeme sestaviti nádhernou z toho výstavu. Kdo nebyl by to zvědav, všecko toto uviděti. Podáme časem ukázky z výstavy a dnes chceme poukázati, kterak asi bude znázorněn na výstavě vývoj divadla, které mělo svého času veliký vliv při probuzení české národnosti...”(text pokračuje věnujíce se českému divadlu)19

Národopisné výstavě Českoslovanské není ve výsledku věnován takový prostor, jak by se dalo očekávat. Zakladatelé časopisu události kolem roku 1895 především využili pro zviditelnění národní problematiky Malé Hané. K národopisné výstavě se časopis vrací v článcích, kratších příspěvcích, ve kterých zmiňuje informace s výstavou spojené, jako sledování návštěvnosti výstavy, ohlasy domácí, či světové. Částečně sice časopis popisuje jednotlivé sekce výstavy, to je ale spíše okrajové a působí to spíše jako pozvánka pro jednotlivé typy obyvatelstva, ve výsledku tak spíše podtrhuje význam výstavy. Výstava, na kterou se soustředilo periodikum Malé Hané významněji byla lokálního charakteru. Roku 1912 se odehrála Krajinská výstava v Boskovicích. Při této události se v časopise objevují poznámky ze samotných příprav, konceptu výstavy20 a problematiky kolem zahájení21, tak ze samotného průběhu s popisem jednotlivých částí výstavy22.

19 20 21 22

Národopisná výstava. Malá Haná 1, 1895, č. 1, s. 1. Krajinská výstava v Boskovicích. r. 1912. Malá Haná 5, 1911, č. 42, s. 1 Krajinská výstava v Boskovicích. r. 1912. Malá Haná 5, 1911, č. 43, s. 1. Oddělení kulturně – historické. Malá Haná 6, 1912, č. 37, s. 2 – 4.

16

Formát časopisu Časopis Malá Haná od roku 1895 vycházel jako čtyřstránkový časopis, z čehož poslední jedna strana byla věnována inzerci. Ačkoli nesl název časopis, bylo periodikum dnešního novinového formátu, kdy byly články děleny do klasických novinových sloupků bez názvů jednotlivých článků, ale řazených pod jednotný název v bloku. Regionální list Malá Haná vycházel jako čtrnáctideník, vždy prvního a patnáctého dne v měsíci(nebo dnem následujícím). První číslo, které vyšlo 16. května 1895, mělo holý název Malá Haná, od následujícího vydání z 1. června 1895 lze nalézt podtitul – časopis pro severozápadní Moravu. Toto periodikum vycházelo pod původním názvem do 30. září 1906. Časopis Nová Malá Haná začal být vydáván od 16. února 1907. Nový formát byl obsahově navýšen na rozsah 8 - 10 stran na jedno číslo. Oproti předchozím dvoutýdenním odstupům byla periodicita u tohoto časopisu týdenní. Je zde více zohledněno dění v širší oblasti a časopis plní informativní funkci o dění pro obyvatelstvo z rozsáhlejšího území. Rokem 1907 tedy vzniká zcela odlišný koncept, zároveň se přesněji vymezuje oblast záběru časopisu, o čemž vypovídá podtitul z té doby. Celý název v letech 1907 – 1911 zní: Nová Malá Haná – neodvislý pokrokový týdeník krajů jevíčského, konického, boskovského a moravskotřebovského. Samotný název tak ukazuje záběr činnosti dle tehdejších správních celků. Jednotlivé rubriky se měnily především rozsahem v různých číslech. Obsahově se zaměřovalo periodikum především na lokální situaci, následovanou politikou ve státě ovlivňující život českého obyvatelstva. Samotný profil časopisu nebyl jednotný, rubriky svým obsahem nedodržovaly sourodou tématičnost a zařazování příspěvků stejného tématu se v umístění lišilo. Hlavními rubrikami tedy byly denní a politické zprávy. Různým názorům, či poznatkům čtenářů byl věnován prostor v části dopisy, kde je význam v autentičnosti projevu přispěvatelů a zachování malohanáckého dialektu. Podstatná část je věnována hospodářským událostem v regionu a informuje zde taktéž o výkupních cenách hospodářských komodit, obilovin. Samozřejmá je také přítomnost inzerce, která postupně nabývá na významu a rozsahu. V roce 1895, dne 16. května se objevuje první číslo časopisu Malá Haná. List je vydáván v Olomouci ve čtyřstránkové podobě a primárně se zaměřuje na Jevíčko a okolí. Časopis produkuje Národní knihtiskárna Kramáře a Procházky v Olomouci a vydavatelem a redaktorem listu je Karel Kučera. Založení odpovídá na předchozí absenci podobného listu v regionu a reaguje tak na touhu

17

obyvatelstva o informovanosti. V Jevíčku je zřízena redakce periodika, která plně využívá externích dopisovatelů a přispěvatelů. List pak vychází jako čtrnáctideník, od druhého čísla prvního ročníku s podtitulem Časopis pro severozápadní Moravu. Roku 1905 se časopis rozšiřuje na 6 stránkový. Následující rok 1906, kdy už vychází jednou týdně, je pak vydávání listu zastaveno 38. číslem ze 30. září. Únorem 1907 pak začíná vycházet desetistránkové periodikum pod názvem Nová Malá Haná s podtitulem

Neodvislý

pokrokový

týdeník

krajů

jevíčského,

konického,

boskovického

a

moravskotřebovského. Časopis vychází v podobě až dvanáctistránkové do prvního lednového čísla 1912, kdy vychází jak číslo Nové Malé Hané, tak první číslo Krajinského listu Malé Hané, která chce konkurovat stávajícímu časopisu a nabízí objektivnější obsah. Po dohodě zástupců obou periodik zůstává Krajinský list Malá Haná s podtitulem z Nové Malé Hané. Z názvu je čtvrtým vydaným číslem vypuštěn slovní spojení Krajinský list, podtitul je však zredukován podle širšího pole působnosti, tedy Neodvislý pokrokový týdeník krajů blanenského, boskovického, drahanského, jevíčského, konického, kunštátského a moravskotřebovského. Časopis vychází v této podobě každou sobotu pod záštitou nové redakce sídlící v Boskovicích. Rozvoj časopisu však přeruší rok 1914 s nastupujícím válečným konfliktem. Válkou je ochromen region jak hospodářsky, tak intelektuálně. Mnoho vzdělanců, přispěvatelů časopisu bylo odvedeno do bojů, nemá tak valné kvality, navíc zpřísněný státní dohled a cenzura si vyžádá, že v říjnu 1914 vychází poslední číslo v RakouskoUhersku. Lednem 1919 navazuje časopis Malá Haná linii předválečnou v pokračování číslování nového ročníku. List už je vydáván v nové demokratické republice a obsahově se značně proměnil. Malá Haná rokem má od roku 1919 osm stran a vychází v prostřed týdne, středu, či čtvrtek, po dobu dvou let. Posledním prosincovým číslem roku 1920 časopis definitivně zaniká.

18

Inzerce v Malé Hané a Nové Malé Hané Na reklamu v periodiku je třeba pohlížet komplexně. Jako celek může sloužit k vykreslení historických souvislostí. Jedno ze zajímavých témat je doplnění informací o řemeslnících v lokalitách. Ačkoli nelze plně obsáhnout tehdejší řemeslnickou mapu, kusé informace mohou posloužit alespoň k přesnému datování probíhající živnosti. Další možností je sledovat dočasnou změnu specializace profese a měřítko tehdejší popularity, prestižnosti, což dokazuje nákladnost vydávaných inzerátů. Z některých inzerátů lze vyčíst též vývoj cen zboží a rozdíly dle lokalit. V druhém hledisku pak lze ukázat proměnu celkové společnosti v souvislosti s rozvojem průmyslu. Od inzerátů živnostníků se dostávají do popředí a s jasnou převahou vynikají reklamy na průmyslově vyráběné zboží, směřované k širšímu spektru zákazníků. Těm movitějším se dostávají do povědomí zemědělské stroje, parní pohony, atd. Proměňuje se tak zásadně podíl na trhu, ale i poměrně velký objem zboží, unifikovaného, masově vyráběného, které lehce konkuruje zboží ručně vyráběnému v domácích dílnách řemeslníků svojí cenou. V lokálním časopise Malé Hané je vidět obdobnou proměnu v inzerovaných nabídkách. Nepoměr má samozřejmě namístě též proměna samotného periodika, kdy na počátku vydávání byla věnována inzerci jedna strana z celkových čtyř, naopak u Nové Malé Hané čítající osm stran jsou věnovány inzerentům dvě i více. Z prvotní nabídky živnostníků, řemeslniků a obvyklých služeb té doby pak pronikají do povědomí produkty z velkovýrob. Tuto proměnu zapříčinila modernizace provozů a masová výroba unifikovaného zboží. Inzerce těchto výrobků se stává plošnou, celonárodní, kdy jsou lokální inzerenti nabízející své služby v menšině.

19

Čtvrtletník vlastivědného kroužku Malá Haná 1965 – 1972 Celým názvem historicko-vlastivědný kroužek při ZV ROH národního podniku Moravské šamotové a lupkové závody ve Velkých Opatovicích, bylo uskupení vlastivědných pracovníků a badatelů, které významně přispělo ke studiu národopisného materiálu v lokalitě. V roce 1965 začíná vydávat vlastivědné zprávy, čtvrtletník pod názvem Malá Haná23. Periodikum vycházelo čtvrtletně od roku 1965 do roku 1972, z celkových osmi ročníků se dochovalo 32 vydaných čísel. Číslování stran časopisu není po celou dobu zachováno, od roku 1968 se ctí postupná posloupnost stran pro celý ročník, do té doby na sebe navazuje stránkování různě. První dva ročníky 1965 a 1966 je stránkováno každé číslo zvlášť, v roce 1967 pak na sebe stránkováním navazují čísla půlročně, dvě první a dvě poslední čísla ročníku. Charakter Malé Hané obsahově částečně odrážel dobu jejího vydávání. Témata a způsob líčení některých událostí ve značné míře potvrzuje tehdejší politický nádech a nutné zpracování některých příspěvků bylo žádoucí pro zachování periodika jako celku. Ačkoli je zde ve značné míře cítit levicovost některých příspěvků, pokud bereme tyto badatelské zprávy jako celek, pak je tento nedostatek v podobných příspěvcích zanedbatelný. S činností vlastivědného kroužku je spojeno několik lokálních badatelů, kteří přispívali k realistickému pohledu na místní historii. Skladba příspěvků zahrnovala jak historické studie vzniklých z dějepisných materiálů, tak články z opisů vyprávění, či kronikářských zápisů. Z výčtu několika z nich lze zmínit např. Jaroslava Mackerleho (1913 – 1964), který se zasadil o sběratelskou činnost v lokalitě. Zabýval se, jako vystudovaný architekt, především lidovým stavitelstvím na Malé Hané. Zájem věnoval též historií Jevíčka, či nedaleké zřícenině hradu Cimburku u Městečka Trnávky. Po náhlé smrti Mackerleho bylo jeho dílo částečně publikováno, ne však zcela zpracováno.24 Cenné jsou především nákresy staveb, nebo stavebních prvků. Dalším z vlastivědných badatelů byl František Továrek (1915 – 1990), mimo jiné jevíčský učitel, publicista se zájmem o místní historii a kulturu. Jeho zájem o lidovou kulturu pravděpodobně ovlivnil pobyt na Podkarpatské Rusi ve třicátých letech. Mezi jeho publikace patří např.: Pověsti a zkratky z Malé Hané, či Ve znamení pera. Části z těchto publikací pak byly zveřejněny také v Malé Hané - vlastivědných zprávách, kde F. Továrek působil jako odpovědný redaktor. František Kopřiva (1910 – 1983), rodák z Malé Roudky, který značně přispěl k 23 Celým názvem: Malá Haná: Zprávy Historicko-vlastivědného kroužku při Závodním klubu nár. podniku Moravské šamotové a lupkové závody. 24 Dnes jsou materiály Jaroslava Mackerleho uloženy ve státní okresním archivu v Litomyšli.

20

popularizaci obce. Jako místní kronikář bádal se svým bratrem Janem Kopřivou (1914 – 1962) v historických obecních záznamech a čerpal též z pamětních odkazů a vyprávění pro vytvoření uceleného obrazu o lokalitě. Z jeho bádání vznikla několikadílná monografie mapující jak historii, tak samotný život obyvatel. Tři díly monografie byly publikovány v letech 1963, 1964 a poslední národopisně cenný Život a práce našeho lidu roku 197025. Dějepisné události z Vanovic a pověsti z Malé Hané publikoval hojně Vlastimil Sedlák (1927 – 2003). Jeho zájem byl soustředěn na

činnost vanovických evangelíků a jejich

pronásledování. Ve vlastivědných zprávách Malá Haná publikoval převážně vzpomínkové statě různých osobností, medailonky životních jubileí, ale také převzaté memoráty z okolí. František Plech (1932) je spojen s městem Jevíčkem, kde aktivně vykonával kronikářskou činnost. Působil jako učitel na Moravskotřebovsku, v různých vesnicích kde studoval lokální historii. Z jeho děl lze zmínit například Židé v Jevíčku, mapující život židovského obyvatelstva od 16. století, kdy jsou zmíněny statistiky, způsoby obživy židovských obyvatel a jiné údaje. Emil Sic (1910 – 1998) a jeho badatelská činnost je spojena s Cetkovicemi. Přispíval například pověstmi, analytickými články, praktikoval sběratelskou činnost. Jako posledního z regionálních badatelů z oblasti historie a národopisu lze zmínit Emila Tutsche (1876 – 1966). Do Malé Hané publikoval roku 1966 dva články spojenými s bádáním kolem Městečka Trnávky. Výsledky jeho badatelské činnosti byly vydány samostatně, jeho osobní fond je uložen ve státním archivu v Litomyšli.

25 Pro nové vydání publikace edičně připravil Jiří Pokorný - KOPŘIVA, František: Malá Roudka: Život a práce našeho lidu. Malá Roudka, 2010.

21

Zpracovaná bibliografie Malé Hané za ročníky z let 1895 – 1902

1

Národopisná výstava. roč. 1, 1895, č. 1, s. 1. Pozvánka k účasti na pražské NVČ. Zároveň se zde popisuje obsah výstavy v oblasti historie českého divadla.

2

Od hradu Cimburka. roč. 1, 1895, č. 1, s. 3. Humorně pojatá povídka o česko-německé snášenlivosti v regionu.

3

Národopisnou výstavu. roč. 1, 1895, č. 2, s. 3. Krátká informace o návštěvnosti NVČ k 29.květnu 1895.

4

Zmáhání se židovstva ve Vídni. roč. 1, 1895, č. 3, s. 3. Krátká zpráva se statistickými údaji o židovském obyvatelstvu ve Vídni od roku 1860 a srovnání jejich majetnosti.

5

Nová ženská otázka. roč. 1, 1895, č. 4, s. 1. Článek k nošení dámských kalhot a vzniku spolku za jejich prosazování.

6

Z národopisné výstavy. roč. 1, 1895, č. 5, s. 2. Zpráva k dvou měsíčnímu trvání NVČ, a pozvánkou k účasti i s upozorněním na vycházející dílo shrnující výstavu.

7

Sv. Antonínku sem s ním, sem! roč. 1, 1895, č. 14, s. 1. Pověst o staré paně žádoucí po muži. Z kroniky převzato.

8

Milé pane redachtóre! roč. 1, 1895, č. 15, s. 1. V hanáckém dialektu psaný příběh dopisovatele o nekalých praktikách místního židovského obchodníka.

9

Jak se mlátí pivovarský ječmen. roč. 1, 1895, č. 15, s. 3. Praktické rady a postup k získání kvalitního zrna na sladovnické využití.

10

Masopustní ples. roč. 2, 1896, č. 3, s. 3. Pozvánka k masopustu v Jevíčku. 22

11

Masopustní zábava. roč. 2, 1896, č. 4, s. 2. Pozvánka k masopustu v Bezděčí.

12

O tom našem pivě. roč. 2, 1896, č. 9, s. 1 – 2. O historii piva ve světě, druzích piva a slovesně pestré povídání o budoucím jevíčském pivovaru a pivovarnických eskapádách.

13

Dějiny našeho pivovarnictví. roč. 2, 1896, č. 10, s. 1 – 2. Historické souvislosti, práva a povinnosti k vaření piva v Čechách a na Moravě měšťanů od 14. st.

14

O bacilu tyfu myšího. roč. 2, 1896, č. 11, s. 3. Informace s historickými souvislostmi k nebezpečenstu výskytu hlodavců, jimi způsobenými ztrátami a radami pro hospodáře.

15

Dějiny našeho pivovarnictví. Sázení a šenkování piva. roč. 2, 1896, č. 12, s. 1 – 2, 3. Historické údaje o mírách a cenách piva v Čechách a na Moravě, historie vaření piva v Jevíčku

16

Dějiny našeho pivovarnictví. (Dokončení.) roč. 2, 1896, č. 13, s. 1 – 2. Historie a souvislosti s vařením piva v kláštěrním pivovaře v Jevíčku a várečném právu jevíčských mešťanů.

17

Národní hospodář. Která uměla hnojiva. roč. 2, 1896, č. 15, s. 3. Rady ke správnému hnojení půdy hnojivy umělými a přírodními

18

Pomocník v nouzi. Povídka ze židovských praktik. roč. 2, 1896, č. 18, s. 1 – 2. O českém poctivém sedláku a židovském lichváři. Původně z němčiny.

19

Obchod dívkami do Orientu. roč. 2, 1896, č. 18, s. 3. Varování a popis praktik o tehdejším obchodování s tzv. „bílým masem.“

20

Pomocník v nouzi. Povídka ze židovských praktik. (Dokončení.) roč. 2, 1896, č. 19, s. 1. Pokračování příběhu o Židovi, jenž čestného sedláka připravil o střechu nad hlavou.

21

Z kraje. roč. 2, 1896, č. 19, s. 3. Shrnující zpráva dopisovatele o úrodě a přírodních pohromách toho roku. Informace je psaná dialektem. 23

22

Národní hospodář. - O rationelním chovu dobytka vepřového a hlavních jeho chorobách a kterak lze těmto předejíti. roč. 2, 1896, č. 20, s. 3. Rady z přednášky při valné hromadě hospod.-lesnického spolku. Zabývá se výnosností, náročností a zásadám při krmení a ustájení.

23

Národní hospodář. Nemoce u vepřového dobytka. roč. 2, 1896, č. 21, s. 3. Pokračování souhrnu z předchozího čísla, lidové rady jak se vyrovnat např. s průjmy, červenkou, či vyraženinou u vepř. dobytka.

24

Ó, „ty muziky!“ roč. 3, 1897, č. 3, s. 1 – 2. Zamyšlení k chování zúčastněných a popis zábav při příležitosti začátku masopustu.

25

Kréta. roč. 3, 1897, č. 5, s. 1. O historii a postavení Kréty a rozbor konfliktních situací zde probíhajících.

26

Národní hospodář. roč. 3, 1897, č. 9, s. 3. Zpráva o nadbytku obilí v Uhrách vývoji cen a chování jednotlivých hospodářů.

27

Nový spolek. roč. 3, 1897, č. 17, s. 2. Krátká zpráva ke zřízení nového spolku zabývajícího se lokální historií a kulturou.

28

Starožitnosti. roč. 3, 1897, č. 20, s. 2. Krátká zpráva ke zřízení muzejního spolku.

29

Národní hospodář. O krmení a nejdůležitějších krmivech. roč. 3, 1897, č. 24, s. 3. Rady a dělení píce pro krmení dle typu dobytka a v závislosti na ročním období.

30

Národní hospodář. Krmiva jadrná. Šťavnatá krmiva. Jak krmiti? roč. 4, 1898, č. 1, s. 3. Článek představuje jednotlivé druhy krmiv, zásady pro jejich užití, dávky krmení dle typu dobytka.

31

Třebovsko po válce 30leté. roč. 4, 1898, č. 2, s. 2 – 3, 4. Součástí je i statistika obyvatelstva 2.pol. 17.st. Jsou zde uvedeny obecné poměry, příjmy, počty domů,...

32

Šibřinkový ples v Letovicích. roč. 4, 1898, č. 2, s. 4. Pozvánka k zábavě pořádané Letovskou Tělocvičnou jednotou Sokol.

24

33

Třebovsko na nejstarší mapě Moravy. roč. 4, 1898, č. 5, s. 3. Krátká poznámka k mapě Pavla Fabricia – Moravia marchionatus.

34

Musejní spolek. roč. 4, 1898, č. 6, s. 3. Informace o valné hromadě a zvolených představitelích nově vzniklého musejního spolku.

35

Hübl, J.: Zaniklá osada Střítež. roč. 4, 1898, č. 6, s. 1. Historie osady, prameny o jejím vzniku, souvislosti s jejím fungováním.

36

O „počešťování“ německých jmen rodinných. roč. 4, 1898, č. 10, s. 1 – 2. O vytváření českých názvů z původně německých s bohatými příklady.

37

Místní jména soudního obvodu jevíčského. Toponymický pokus od V. H. K. roč. 4, 1898, č. 20, s. 2 – 3. Výklad a původ jmen obcí a jejich lokace: Arnoštov Zadní, Bělá, Bezděčí, Bídov.

38

Místní jména soudního obvodu jevíčského. Toponymický pokus od V. H. K. (Pokračování.) roč. 4, 1898, č. 22, s. 2 – 3. Výklad jmen obcí: Biskupice, Borotín, Březinka, Březinky.

39

Místní jména soudního obvodu jevíčského. Toponymický pokus od V. H. K. (Pokračování.) roč. 4, 1898, č. 23, s. 1. Obce Brodek, Brťoví.

40

Oběť pověry. roč. 4, 1898, č. 16, s. 3. Popis ruského lidového zvyku sběru květin na den svatojánský s výkladem brzkého odkvětu jako předzvěsti smrti.

41

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc leden. roč. 5, 1899, č. 1, s. 1. Pranostiky a přísloví vázající se k počasí a různým dnům. Jsou zde uvedeny i přímo dny, které jsou považovány za nešťasné.

42

Zvyka a obyčeje národní na den tříkrálový. roč. 5, 1899, č. 1, s. 2. Popis zvyků a obyčejů v hospodářství na křesťanský svátek.

43

Jaká byla zima před sto lety. roč. 5, 1899, č. 1, s. 2. Krátké seznámení s tuhou zimou 1798/1799.

44

Místní jména soudního obvodu jevíčského. Toponymický pokus od V. H. K. 25

(Pokračování.) roč. 5, 1899, č. 1, s. 2. Vyloženy jsou obce Cetkovice a Derflík. 45

Domácí rádce. roč. 5, 1899, č. 1, s. 3. Rady pro domácnosti k napájení dobytka, vypořádání se s krtkem v zahradě, jak poznat stáří u zajíce, či postup k odstranění červů s květináčů.

46

Místní jména soudního obvodu jevíčského. Toponymický pokus od V. H. K. (Pokračování.) roč. 5, 1899, č. 2, s. 1 – 2. Informace o historii jmen obcí: Deštná, Dvořiště, Nový dvůr, Frýdatál, Frydutál, Gamperk.

47

Jaká bývala zima. roč. 5, 1899, č. 2, s. 3. Krátká zmínka o mírných zimách z let 1184, 1289, 1572 a 1622.

48

Ceny některých potravin před 400 lety. roč. 5, 1899, č. 2, s. 3. Zprávy o cenách zaznamenaných z příležitosti cesty Bohuše Kostky z Postupic v r. 1502.

49

Zaměstnání včelaře v lednu. roč. 5, 1899, č. 2, s. 3. Rady a postupy v péči o včelstva v zimním období.

50

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc únor. roč. 5, 1899, č. 3, s. 1. Pranostiky k jednotlivým dnům i všeobecné pranostiky únorové i se zvyky vykonávanými.

51

Které barvy značí smutek. roč. 5, 1899, č. 4, s. 3. Krátká zmínka o barvách, jež jsou užívány při vyjádření smutku u různých národů, v Japonsku, Egyptě, Sýrii, či Etiopii.

52

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc březen. roč. 5, 1899, č. 5, s. 1. Většina březnových pranostik vázajících se k úrodě.

53

Domácí rádce. Jak rozeznáme pravé plátno. Kdy se mají koně překovati. Jak se pozná váha vepřového dobytka. Jak se zkouší pravosť vína. roč. 5, 1899, č. 5, s. 3. Praktické rady do hospodářství

54

Hospodářský rádce. Práce zahradnické v březnu. Kdy máme seti. roč. 5, 1899, č. 6, s. 3. Rady pro ovocnáře a pro kvalitní výsev. 26

55

Hübl, J.: Železné doly ve Lhotě Vranově. roč. 5, 1899, č. 6, s. 1 – 2. O nálezu a zpracování železné rudy a historie okolních hamrů.

56

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc duben. roč. 5, 1899, č. 7, s. 1. Pranostiky a zvyky v dubnu prováděné, přírodní úkazy úrodu značící.

57

Hübl, J.: Místopisné úryvky některých osad na třebovsku a zábřežsku a jejich poddanské poměry. Vranová. roč. 5, 1899, č. 8, s. 1 – 2. Historie osady a a vývoj majitelů od 14. do 17 stol.

58

Kolik Židů je na celém světě. roč. 5, 1899, č. 8, s. 3. Krátká zpráva obsahující údaje o počtu židovského obyvatelstva, převzaté z časopisu Jewisch year look.

59

Domácí rádce. Pro pěstitele králíků. Některá pravidla rozumného odchovu vepřů. roč. 5, 1899, č. 8, s. 3. Rady pro domácí chovy v hospodářství.

60

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc květen. roč. 5, 1899, č. 9, s. 1. Mimo česká přísloví a pranostiky se zde objevuje i ruský ekvivalent k ledovým mužům.

61

Místopisné úryvky některých osad na třebovsku a zábřežsku a jejich poddanské poměry. Vranová. roč. 5, 1899, č. 9, s. 2. Pokračování k majitelům osady od 17. do 18. století.

62

Počátky tiskařství v Čechách a na Moravě. roč. 5, 1899, č. 10, s. 1. Výčet významných tiskařů v 15. a 16. století.

63

Místopisné úryvky některých osad na třebovsku a zábřežsku a jejich poddanské poměry. Statek Vranová – Drahanovice. roč. 5, 1899, č. 10, s. 2. Výčet majetku a přehled majitelů v 17. a 18. stol.

64

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc červen. roč. 5, 1899, č. 11, s. 2. Zvyky k 1. červnu na Boží Tělo, pranostiky nejen vázané ke dnům svatých – Barnabáše, Antonína, Víta, Jana Křtitele.

65

Hübl, J.: Místopisné úryvky některých osad na třebovsku a zábřežsku a jejich poddanské poměry. Vranovský statek. roč. 5, 1899, č. 11, s. 3 – 4. 27

Vývoj osady v počtech obyvatel, objevuje se zde popis ženského i mužského oděvu, popsány i jednotlivé oděvní součástky. Dále jsou zde udané poddanské poměry v popisu odvodů z čtvrtlánu, majetkové poměry a předpisy pro dávky vrchnosti. 66

Kácení máje znemravňuje mládež. roč. 5, 1899, č. 11, s. 3. Zpráva pojednávající o často bujarých oslavách spojených s kácením máje.

67

Kdy se jedli poprvé raci? roč. 5, 1899, č. 11, s. 3. Krátká zpráva o pojídání raků z 15. století při probíhajícím moru.

68

Domácí rádce. - Jak upotřebujeme hnojiva záchodního? Máme-li podestýlati hrabankou? Sejme dobré semeno! Sázení topolů. Zužitkování kostí. roč. 5, 1899, č. 11, s. 3. Praktické rady hospodářům, se zaměřením na kvalitní úrodu a vysoký výnos.

69

Jak povstalo rčení „dostal košík.“ roč. 5, 1899, č. 12, s. 3. Lidová pověst o výkladu termínu dostal košem z doby kněžny Libuše a praotce Čecha.

70

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc červenec. roč. 5, 1899, č. 13, s. 1. Výčet lidových pranostik vztahující se k měsíci červenci.

71

Hübl, J.: Místopisné úryvky některých osad na třebovsku a zábřežsku a jejich poddanské poměry. (Pokračování) roč. 5, 1899, č. 13, s. 1 – 2. O materiálních poměrech, o možnosti vykoupení se z naturálních dávek. Výčet doživotních dávek pro otce přenechávájícího grunt synovi z r. 1616.

72

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc srpen. roč. 5, 1899, č. 15, s. 1. Srpnové lidové pranostiky.

73

Místopisné úryvky některých osad na třebovsku a zábřežsku a jejich poddanské poměry. Novosádí. Hraničky. roč. 5, 1899, č. 16, s. 1. Historie osady, popis významných míst a pověsti k nim se vázající.

74

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc září. roč. 5, 1899, č. 17, s. 2. Lidové pranostiky za měsíc září.

75

V době horka a žízně. roč. 5, 1899, č. 17, s. 3. Pijácké přísloví.

76

Místopisné úryvky... Jarovice. 28

roč. 5, 1899, č. 18, s. 1. O familiantech, jimž byly dány pozemky k společnému užívání, výčet pravidel, které bylo nutno dodržet pro udržení si práv. 77

Zrnka pravdy. roč. 5, 1899, č. 18, s. 3. Výčet různých rad a přísloví.

78

Místopisné úryvky... Hradisko. Kornice. roč. 5, 1899, č. 19, s. 1. Historické souvislosti o majitelích a popis lokálních bodů s názvoslovím.

79

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc říjen. roč. 5, 1899, č. 19, s. 2. Lidové pranostiky k měsíci říjnu.

80

Drahé brambory. roč. 5, 1899, č. 20, s. 1. Francouzská pověst o vojákovi, jenž nechtěl samotnému Napoleonovi prodat brambor.

81

Domácí rádce. Co s nezralými jablíčky rajskými. Výroba octu vinného. roč. 5, 1899, č. 20, s. 3. Rady pro hospodáře, hospodyně či zahrádkáře z oblasti ovocnářství.

82

Z pranostiky našeho lidu. Měsíc listopad. roč. 5, 1899, č. 21, s. 1. Listopadové pranostiky.

83

Místopisné úryvky... roč. 5, 1899, č. 21, s. 1. O královské silnici z Moravské Třebové a majetkových poměrech, nemovitostech Sobka Bělíka z Kornic.

84

Anekdota o Arménech. roč. 5, 1899, č. 21, s. 3. Anekdota o lakotném, nepřejícím Arménu.

85

Hübl, J.: Padesátileté jubileum zrušené roboty. roč. 5, 1899, č. 21, s. 1 – 2. Historická fakta k robotě, povinnostech pro dodržování a práva robotujících.

86

Hübl, J.: Padesátileté jubileum zrušené roboty. (Pokračování.) roč. 5, 1899, č. 22, s. 1 – 2. Výčet způsobů postihů a trestů robotníků, jež bývaly praktikovány u zástupců vrchnosti.

87

Z pranostiky našeho. Měsíc prosinec. roč. 5, 1899, č. 23, s. 1. Zimní lidové pranostiky z prosince. 29

88

Stoletá památka posledního potopování pekařů. roč. 5, 1899, č. 24, s. 2. Příběh o mistru krejčím a pekaři, jenž za šizení pečiva byl potopován ve Vídni do Dunaje r. 1773. Je zde popsán i postup potopování v koši.

89

Hübl, J.: Padesátileté jubileum zrušené roboty. roč. 6, 1900, č. 1, s. 1. Popsány jsou zde poměry poddaných vlivem válek a moru v 17. stol., dávky vrchnostem. Popis roboty ruční i potahové a povinnost odebírat od vrchnosti různé potraviny, či obilí v jejich mlýnech mlít.

90

Místopisné úryvky... Ušakov. Uněrazy. Trnávka. roč. 6, 1900, č. 1, s. 2. Majitelé osad, majetkové poměry v nich.

91

Národní hospodář. O sladovém květu. roč. 6, 1900, č. 1, s. 3. Klady využití sušených ječmených kořínků jako krmiva pro dobytek a zásady s jejich nakládáním.

92

Hübl, J.: Místopisné úryvky... Pečkov. roč. 6, 1900, č. 2, s. 1. Údaje z osady týkající se počtů obyvatel, domů, pozemků, uvedeny jsou i datované živelní události, které významně ovlivnily úrodu. Vše uvedeno do počátku 19. století.

93

Hübl, J.: Padesátileté jubileum zrušené roboty. roč. 6, 1900, č. 2, s. 2. Popsán robotní patent z r. 1775 a z něj vyplývající výměry roboty dle tříd majetnosti, velikostí pozemků.

94

Boerové. roč. 6, 1900, č. 3, s. 1. Historie holandských osadníků v jižní Africe o jejich stěhování do Kapska na konci 17. století, osidlování a konfliktech s Angličany.

95

Hübl, J.: Padesátileté jubileum zrušené roboty. roč. 6, 1900, č. 3, s. 2. Nečestné poměry vrchnosti k poddaným po 30 leté válce, popis trestů. Úpravy daní a podpora práv poddaných z konce 18. století.

96

Hübl, J.: Místopisné úryvky... roč. 6, 1900, č. 3, s. 2. Výměry roboty a dávek z regionu i s příklady z konkrétních poddaných.

97

Hübl, J.: Místopisné úryvky... Pěčkov. Zřídlo „Teplice“. Plichtinec. roč. 6, 1900, č. 5, s. 1 – 2. Lokace osad, souvislosti s vznikem a údaje o robotě a platech z pozemků obyvatel.

98

Polský Žid. 30

roč. 6, 1900, č. 7, s. 1. Povídka. 99

Hübl, J.: Místopisné úryvky... Plektinec. roč. 6, 1900, č. 7, s. 2. O zdejších mlynářích od první zmínky do 19. století i s údaji cen z kupních smluv.

100

Velikonoce v moravské vesnici. roč. 6, 1900, č. 8, s. 1. Jarní zvyky a obyčeje křesťanské i světské konané převážně v době velikonoční. ( část z – Bartoš, F.: Naše děti)

101

Hübl, J.: Místopisné úryvky... Vysoká. Stará Roveň – Nová Roveň – Bídov. roč. 6, 1900, č. 9, s. 2.

102

Místopisné úryvky... Stará Roveň – Nová Roveň – Bídov. roč. 6, 1900, č. 10, s. 2.

103

Místopisné úryvky... Stará Roveň – Nová Roveň – Bídov. roč. 6, 1900, č. 11, s. 1.

104

Místopisné úryvky... Hartynkov. Starý Komperk, Nový Komperk a pila věžnická. roč. 6, 1900, č. 13, s. 1.

105

Národní hospodář. Zvířata jako věštci povětrnosti. roč. 6, 1900, č. 13, s. 3. Výklad počasí z různého chování domácího dobytka, či ptactva.

106

K sčítání lidu na Moravě r. 1900. roč. 6, 1900, č. 14, s. 1. Údaje z okresů s tabulkami obcí v nichž jsou zaznamenány poměry obyvatelstva, tedy převažující národností.

107

Místopisné úryvky... Hartynkov. Starý Komperk, Nový Komperk a pila věžnická. roč. 6, 1900, č. 14, s. 1.

108

Čína. roč. 6, 1900, č. 15, s. 1 – 2. Informace o Číně na přelomu 19. a 20. století, soupis národností, počty obyvavatel, geografické vymezení, zahrnující komentář ke konfliktům.

109

Národní hospodář. Zvířata jako věštci povětrnosti. (Dokončení.) roč. 6, 1900, č. 15, s. 3. Článek se zabývá předpovědí počasí díky chování hmyzu, much, pavouků, včel, či pijavic.

110

Místopisné úryvky... roč. 6, 1900, č. 18, s. 1 – 2. Tématem jsou obce Veselí, Bezděkov, Příkazy.

31

111

Místopisné úryvky... Střítež a Bohdalice. roč. 6, 1900, č. 23, s. 1 – 2. Historický vývoj majitelů osad.

112

Ku sčítání lidu dne 31. prosince r. 1900. roč. 6, 1900, č. 24, s. 1. Údaje obcí s počty obyvatel jednotlivých národností. Nejsou uváděny obce typicky německé.

113

Místopisné úryvky... roč. 7, 1901, č. 1, s. 1. O změnách majitelů Stříteže. Výklad názvů obcí Svinov a Vacetín a zmínka o jejich povinnosti roboty ke Stříteži.

114

Rakousko v uplynulém 19. století. roč. 7, 1901, č. 1, s. 2. Shrnutí událostí pro Rakousko významných.

115

Rakousko v uplynulém 19. století. roč. 7, 1901, č. 2, s. 1. Vývoj hospodářský, statistika škol, žáků, obyvatel dle národností a náboženství.

116

Místopisné úryvky... roč. 7, 1901, č. 2, s. 2. Popsán spor o dříví mezi obcí Mohelnicí a Střiteží. Jsou zde uvedeny pomístné názvy různého původu. Popis osady Vranové Lhoty.

117

Místopisné úryvky... Lhota. Mitrovice. roč. 7, 1901, č. 4, s. 1 – 2. Lhota, výklad názvu. Popis pozemků a budov mlýna.

118

Národní hospodář. roč. 7, 1901, č. 4, s. 3. Rady jak postupovat pro vysoký výnos, proti hnilobě a k zachování dobrého uskladnění.

119

Místopisné úryvky... roč. 7, 1901, č. 7, s. 2. Autor se věnuje poddanským poměrům u sedláků, chalupníků, panských domkařů.

120

Místopisné úryvky... roč. 7, 1901, č. 8, s. 1. Výjimky z roboty – mlýn, palírna, hostinec, kovárna a zvláštní poplatky.

121

Místopisné úryvky... roč. 7, 1901, č. 12, s. 1. Popis bídných poměrů mezi obyvatelstvem konce 18. století.

122

Místopisné úryvky... roč. 7, 1901, č. 15, s. 1 – 2. 32

O škole ve Lhotě, popis budovy, o platu učitelově, knihovně a místním kostelu v souvislostech vzniku. 123

Sčítání lidu 1900. roč. 7, 1901, č. 18, s. 3. Srovnání, tabulka s přírůstky a úbytky obyvatel vzhledem kk předchozímu sčítání obyvatel.

124

Místopisné úryvky... roč. 7, 1901, č. 20, s. 1 – 2. O církevních majetcích, nemovitostech, kostelu, faře a kapli ve Lhotě Vranové.

125

Národní vývoj Moravy od r. 1848. roč. 8, 1902, č. 6, s. 1. Jsou zde popisovány vztahy německo–české a postupný vzestup české kultury. Výsadní postavení moravských měst Brna a Olomouce a jejich příklad poněmčování.

126

Místopisné úryvky... Vyšehoří. Jaroměřice. roč. 8, 1902, č. 6, s. 2. Pramenné záznamy o obcích.

127

Selský archiv. roč. 8, 1902, č. 6, s. 3. Krátká zpráva upozorňující na historický časopis.

128

O národním vývoji Moravy od r. 1848. roč. 8, 1902, č. 7, s. 1. Shrnutí rozdělení soudních okresů, výčet ryze českých měst. Dále se stať zabývá českou žurnalistikou a upozorňuje na první noviny vydávané na Moravě, konkrétně v Olomouci r. 1848 pod názvem „Holomoucké noviny“.

129

Národní vývoj Moravy od r. 1848. roč. 8, 1902, č. 8, s. 1. Informace o zakládání českých škol na Moravě, jejich výčet. Zmínka o křesťanských poutích spojující český lid.

130

Místopisné úryvky... roč. 8, 1902, č. 8, s. 2. Příklady majetkových smluv: smlouva o záměně pozemků, smlouvy svatební Jana Krejčího Solnickýho, odkaz(závěť).

131

Pivo ve starověku. roč. 8, 1902, č. 8, s. 3. Historie piva, opojného kvašeného nápoje, kusé zmínky u různých národů a dob až do dnešní podoby.

132

Pověry o dětech. roč. 8, 1902, č. 9, s. 3. Předpovědi týkající se dětí vyplývající z jejich chování, či z přírodních úkazů.

33

133

K poddanským poměrům na panství opatovském. roč. 8, 1902, č. 11, s. 1. Počty osedlých z Opatovic, Malonína, Brťoví po 30leté válce. Popis povinností poddaných k vrchnosti v té době.

134

Dodatky k místopisným úryvkům. roč. 8, 1902, č. 14, s. 1. Doplňující informace převážně k rodovým liniím vrchnosti.

135

Dodatky k místopisným úryvkům. Plichtinec. Umirázka. roč. 8, 1902, č. 15, s. 2. Zaobírá se především vrchnostenským rodem a vztahy.

136

Dodatky k místopisným úryvkům. Goldmüller z Goldenšteinů. Rod pánů Kladenských. Kotulinský z Kotulína. roč. 8, 1902, č. 16, s. 1 – 2. Významné rody a souvislosi s jejich vlastnictvím některých osad.

137

Dodatky k místopisným úryvkům. Lukavští z Lukavice. Páni Drahanovští z Pěnčína. roč. 8, 1902, č. 19, s. 1 – 2. O vývoji rodů a jejich usazení v regionu.

138

Z Vel.Opatovic. (Obžínky.) roč. 8, 1902, č. 19, s. 1 – 2. Popis slavnosti, průvodu ze dne 7. 9. 1902 – oslava dožínek.

139

Dodatky k místopisným úryvkům. roč. 8, 1902, č. 20, s. 2. Majetkové machinace mezi rody, týkající se pozemků a statků.

140

Dodatky k místopisným úryvkům. Lhota Vranová. roč. 8, 1902, č. 22, s. 2 – 3. Počty sedláků a chalupníků a míry desátku. Údaje vedení matrik. Jsou zde uváděny údaje o narozeních a úmrtích. Dokončení série.

141

Selský archiv. roč. 9, 1903, č. 1, s. 4. Upozornění na vycházející první číslo druhého ročníku časopisu a to i se zveřejněným kompletním obsahem.

142

České časopisectvo dvacátého věku. roč. 9, 1903, č. 1, s. 4. Krátká zmínka o počtu vycházejících českých časopisů v roce 1902. Odkazuje na statistiku, kterou sestavil jistý Vojta Rudlata-Proboštů.

143

Rada čeledínům. roč. 9, 1903, č. 2, s. 2. Praktická rada jak donutit dobytek vstát bez užití násilí.

144

Proti oznobeninám čili omrznutí. 34

roč. 9, 1903, č. 2, s. 2. Lidová rada užití odvaru z jedlových šišek. 145

Vystěhovalci. roč. 9, 1903, č. 2, s. 3. Kratičká informace o stěhování českých obyvatel z nedostatku práce do Ameriky.

146

Pro obveselení mysli. roč. 9, 1903, č. 3, s. 3. Nová rubrika s anekdotami z vesnického prostředí.

147

Poměry v Macedonii. roč. 9, 1903, č. 4, s. 1. Článek popisuje povstání rolníků v Makedonii proti turecké nadvládě, hromadné prchání obyvatelstva a případy tvrdé represe ze strany řádového tureckého vojska, tzv. Nizámů.

148

Pohyb obyvatelstva na Malé Hané v r. 1902. roč. 9, 1903, č. 5, s. 3. Tabulka s uvedenou natalitou a mortalitou v jednotlivých obcích souhrnem za celý rok. Dále jsou zde uvedeny též sňatky.

149

O K. Al. Vinařickém. roč. 9, 1903, č. 7, s. 1. Stať pojednává o životě a přičinění k obohacení a povznesení českého jazyka Karlem Aloisem Vinařickým, jedním z osobností českého národního obrození.

150

Hromádka, Josef: Pohanské pohřebiště u Opatovic. roč. 9, 1903, č. 7, s. 1. Zpráva oznamující nalezení žárového pohřebiště s lokací a podrobným popisem místa.

151

Hor., J.: Hledejme staré knihy a spisy! roč. 9, 1903, č. 7, s. 3. Výzva k hledání vzácných starých knih pro jejich zachování, s odkazem na Selský archiv, do nějž je možno materiály zasílat.

152

„Svatá Dorota“. roč. 9, 1903, č. 8, s. 1. Je zde vylíčen zvyk obcházení Doroty z Jaroměřic vykonávaný 6. února. Popsáno vše postavami a dějem při obchůzce.

153

„Svatá Dorota“. roč. 9, 1903, č. 9, s. 1. Pokračování. Texty postav.

154

Beneš Method Kulda. roč. 9, 1903, č. 11, s. 1 – 2. Text, nekrolog, o životě a významu B. M. Kuldy, který toho roku zemřel.

35

155

Lucidář. roč. 9, 1903, č. 13, s. 1. Ukázky z Lucidáře, obsahuje i komentář.

156

Rolniče, pamatuj na své stáří! roč. 9, 1903, č. 16, s. 1. Úvaha nad potřebností výměnku a zaopatření se na stáří.

157

Obyvatelstvo dle „obcovacího jazyka“ v politickém okrese mor. Třebovském. roč. 9, 1903, č. 19, s. 1. Výčet obcí s počty obyvatel přihlášených k užívání českého, či německého jazyka.

158

Obyvatelstvo dle „obcovacího jazyka“ v politickém okrese Mor. Třebovském. roč. 9, 1903, č. 20, s. 1. Pokračování srovnání počtů Němců a Čechů v jednotlivých obcích.

159

Bludičky čili světýlka. roč. 9, 1903, č. 20, s. 3. Vysvětlení úkazu a původu v hořících plynech.

160

Obyvatelstvo dle „obcovacího jazyka“ v politickém okrese mor. Třebovském. roč. 9, 1903, č. 21, s. 1. Pokračování srovnání obcí.

161

Přísloví žertovná a mravokárná. roč. 9, 1903, č. 24, s. 3. Příklady lidových přísloví a rčení.

162

Trnávský paša Hučík a konec jeho samovlády. Truchlohra s veselým koncem. roč. 10, 1904, č. 2, s. 1 – 2. Libreto k lidovému divadlu o „Böhmerlácích“ a nelehkém soužití s nimi, satirický text k životu Němců s Čechy.

163

Z Cetkovic. roč. 10, 1904, č. 7, s. 2. V rámci hospodářské besídky, která se zde pořádala, byl popsán způsob hospodaření a péče o dobytek ve Švýcarsku.

164

Velká průtrž mračen v našem polit. Okrese. roč. 10, 1904, č. 9, s. 2. Obsáhlá zpráva se zaznamenanými obcemi a postiženými obyvateli s popsanými škodami po úkazu.

165

Tolik peněz. roč. 10, 1904, č. 9, s. 3. Lidová anekdota.

166

Hrozná povodeň pro Třebovsko. roč. 10, 1904, č. 10, s. 2. 36

Popis tehdejší situace při zplavách. 167

Trnávským vrbařům do památníku. roč. 10, 1904, č. 11, s. 3. Upozornění, kdy a jakým způsobem se má pořezávat vrbové proutí.

168

Hospodářství v zahradách. roč. 10, 1904, č. 12, s. 1. Pojednání nad zanedbanou úrovní ovocnářství v kraji.

169

Dobrá masť zahradnická. roč. 10, 1904, č. 12, s. 3. Recept na stromovici.

170

Statistika knihoven. roč. 10, 1904, č. 14, s. 3. Výzva k podání údajů o knihovnách Vincenci Praskovi do Olomouce.

171

„Harakiri“ u Japonců. roč. 10, 1904, č. 20, s. 1 – 2. Popis obydlí a podrobné vylíčení činností při vykonání rituálu harakiri, jako čestného trestu.

172

Valná hromada musejního spolku v Jevíčku. roč. 11, 1905, č. 2, s. 2. Informativní zpráva o činnosti spolku, zeměření a členech zde působících.

173

Nový list krajinský. roč. 11, 1905, č. 3, s. 3. Upozornění na nový vycházející časopis s regionálním působením a výčet jeho záběru, konkrétně časopis Kravařsko.

174

Němci a my. roč. 11, 1905, č. 4, s. 1. Popis konkrétních problémů s německým obyvatelstvem, v oblasti školství a vztahů hospodářských, obchodních.

175

Jak se dělá bída. roč. 11, 1905, č. 6, s. 1 – 2. Úvaha nad způsoby hospodaření a problémech zadlužování obyvatelstva.

176

Žertem i do opravdy. roč. 11, 1905, č. 7, s. 1. Popsána nebezpečná infrastruktura v obci, o nebezpečnosti cesty ze Svárova, přes Skočovu lhotu k Jevíčku.

177

Kalendář sklizně pšenice. roč. 11, 1905, č. 9, s. 3. Zajímavé znázornění států a měsíců, ve kterých v nich dochází ke sklizni obilí, kalendář měl sloužit pro rolníky, aby si byli vědomi vytváření cen na trhu. 37

178

A zase rejpá. roč. 11, 1905, č. 13, s. 3. Krátká zmínka o flašinetářích v Jevíčku a jejich rušení obyvatelstva.

179

Rusko. roč. 11, 1905, č. 22, s. 1. O projevující se ruské revoluci a politickém systému Ruska. Informace o zákonech regulující sociální poměry, zrušení nevolnictví 1861, atd.

180

Balkán. roč. 12, 1906, č. 1, s. 1. Informace o vznikajících problémech v oblasti Balkánu.

181

Balkán. roč. 12, 1906, č. 2, s. 1. Pokrač. Problematika represí vůči křesťanskému obyvatelstvu Turky.

182

Balkán. Roč. 12, 1906, č. 3, s. 1. Pokrač. Rakousko a ochrana křesťanů.

183

Balkán. roč. 12, 1906, č. 4, s. 1. Pokrač. O problémech Makedonců a Bulharů.

184

Podcimburské písničky. roč. 12, 1906, č. 7, s. 1. Dvě lokální písně s vlasteneckým zaměřením.

185

Z tajností báně kostela vrano-lhotského. roč. 12, 1906, č. 12, s. 2 – 3. Výčet listin, jež obsahovalo plechové pouzdro zde ukryté, s historickými souvislostmi kolem kostela.

186

Co bavilo naše otce v r. 1844. roč. 12, 1906, č. 31, s. 1 – 2. Zajímavý přehled s tématy a příklady anekdot, které se obejevovaly v 1. pol. 19.století. Vycházejí ze švabachem psaného časopisu Paleček.

187

Ze školského humoru. roč. 12, 1906, č. 32, s. 1 – 2. Anekdoty ze školního prostředí.

38

Bibliografie Nové Malé Hané a Krajinského listu Malé Hané 1907 – 1920

188

O léčení kretinů na konicku. roč. 1, 1907, č. 2, s. 7-8. Popis příznaků a výskyt kretinismu, který dle článku byl nejhojněji rozšířen v ostrůvku německém, kolem Německého Brodku.

189

O alkoholismu. roč. 1, 1907, č. 3, s. 7 – 8. Úvaha nad účinky alkoholu ve společnosti. Především s přihlédnutím k dělnickému obyvatelstvu.(přeloženo - od francouzského lékaře Legraina)

190

Hospodář. Zemědělství roku 1906. roč. 1, 1907, č. 4, s. 9. Zveřejněny statistiky sklizně z roku 1906, která byla nadmíru bohatá. Rakousko tak již nemuselo plodiny dovážet.

191

O alkoholismu. roč. 1, 1907, č. 4, s. 9. Výčet negativních vlastností alkoholu na jednotlivce.(pokračování předchozího čísla)

192

Věstník dělnický. Jak v dobách roboty. roč. 1, 1907, č. 6, s. 3. Kratičký článek o poměrech lesních dělníků a jejich nevalných výdělcích.

193

Hospodář. roč. 1, 1907, č. 7, s. 7 – 8. Poznatky z přednášky o ječmenářství, kde jsou charakterizovány vlastnosti jednotlivých druhů ječmene vzhledem k jeho využití. Dále je zde věnováno zelenému hnojení, kdy je popsána doporučená plodina vhodná k tomuto způsobu hnojení vzhledem ke složení dané půdy. Posledním příspěvkem v rubrice je návod na výrobu rybízového vína.

194

Povahopisná charakteristika Malé Hané. roč. 1, 1907, č. 8, s. 7,8. Článek se zabývá dějinami Malé Hané v oblasti náboženství a útrapami evangelíků obecnými i regionálními.

195

Z krajin severní záře. roč. 1, 1907, č. 9, s. 7, 8, 9. O životě Eskymáků, popsáno je zde jejich živobytí, vzájemné vztahy, nároky.

196

Pohádka o jednom svatém muži. roč. 1, 1907, č. 10, s. 1. Poučná pohádka o sv. Petrovi a napravených hříšnících. 39

197

O šetrnosti. roč. 1, 1907, č. 10, s. 7,8. Úvaha o rozhazovačném způsobu tehdejšího života...

198

Feuilleton. Civilisace. roč. 1, 1907, č. 11, s. 1. Futuristická vize o směřování společnosti a rozvoji civilizace s náznaky možného očekávaného pokroku.

199

Věc rozumu a srdce. roč. 1, 1907, č. 11, s. 7 – 8. Zajímavá stať zabývající se palčivým problémem té doby, tedy zda české dítě patří do školy české, či německé.

200

Pohádka o jednom poslanci. roč. 1, 1907, č. 12, s. 1,2. Humorná povídka narážející na touhu zástupců po slávě oproti spravedlivému zastoupení obyvatel.

201

Politické strany na Rusi. roč. 1, 1907, č. 12, s. 7,8. Výčet politických ruských stran z roku 1906 rozdělených do 3 kategorií.

202

Doprava pošty z Ameriky do Evropy. roč. 1, 1907, č. 13, s. 7,8. Článek popisuje dopravu a zacházení se zásilkami různými způsoby od odesilatele po adresáta. (přeložil - Grňa)

203

Výsledky úterních voleb v českých volebních okrscích na Moravě. roč. 1, 1907, č. 14, s. 2,3. Přehled zvolených zástupců do říšské rady, za jednotlivé okrsky Moravy.

204

Povodeň v Letovicích. roč. 1, 1907, č. 15, s. 5. Krátký popis události s výčtem následků, materiálních škod.

205

30 pravidel při chovu dobytka hovězího. roč. 1, 1907, č. 17, s. 7. Popsán je zde způsob chování se k dobytku dle kategorií, např. při krmení, dojení, či zda je zvíře nemocné...

206

Korčák: Místopisné drobnosti. roč. 1, 1907, č. 19, s. 7,8. Zamyšlení nad moravskou literaturou s výzvou k sepsání informací o pomístních jménech.

207

Stávka v továrně Gessnerově. roč. 1, 1907, č. 22, s. 4. Popis nuzné situace ve Velkoopatovické továrně pro české dělníky. 40

208

Pozor na německé hausiráky! roč. 1, 1907, č. 23, s. 4. Varování před německými obchodníky a jejich nekalými praktikami v lokalitě.

209

Čížek, Ivan: Hospodář. O sušení zemáků novodobým způsobem. roč. 1, 1907, č. 24, s. 5 – 6. O využití brambor, jejich vlastnostech a možném zpracování na Malé Hané, v oblasti s velkou produkcí této plodiny.

210

Mor v Indii. roč. 1, 1907, č. 25, s. 3. Krátká zpráva o vysokých ztrátách při morové epidemii v Indii – přes 6 milionů mrtvých.

211

Domácký průmysl. roč. 1, 1907, č. 27, s. 6. Statistika tkalovství, bavlnářství z tehdejšího Rakouska, s přehledem jednotlivých oblastí.

212

K činnosti pokrokových lidí na našem venkově. roč. 1, 1907, č. 29, s. 1-2. Popis situace vzdělávání na venkově, návrh k povznášející činnosti jako podpora českého časopisectva, spolková činnost a rozšiřování četby.

213

Poměr náš k Židům. roč. 1, 1907, č. 31, s. 1. Úvaha ke vztahu Čechů k náboženství a národnosti Židů včetně předsudků a jejich obecných známých vlastností.

214

O poměru církve k národu a národnosti. roč. 1, 1907, č. 32, s. 1. Úvaha nad vlivem církve k obyvatelům jako jednotlivcům, vzdělávání a výchově pod náboženským vlivem. Autor zde též popisuje rozvoj klerikalismu a postoje k němu.

215

Josef Merhaut. roč. 1, 1907, č. 32, s. 4. Krátký nekrolog Josefa Merhauta, šéfredaktora Moravské orlice.

216

Hospodář. Letošní úroda. roč. 1, 1907, č. 32, s. 6. Předpoklad tehdejší úrody v Rakousku i cizině, vzhledem k úrodám předchozím.

217

Naši lidé. (Obrázek z našeho venkova.) roč. 1, 1907, č. 33, s. 5. Vylíčení přelíčení od okresního jevíčského soudu za urážku armády.

218

Hospodář. Vylidňování venkova. roč. 1, 1907, č. 33, s. 6,7. O poměrech vlidňování vesnic a přesunu obyvatel do měst za lehčím živobytím se 41

statistickou tabulkou poměru venkova k městům za roky 1880, 1890, 1900 a 1906 v Rakousku. Pro srovnání jsou uvedeny také procentuální poměry ve Francii od roku 1861 a Anglii od 1871. 219

Čemu se dřív věřilo a věřiti kázalo. roč. 1, 1907, č. 34, s. 1,2. Feuilleton – o náboženských hodnotách a předpisech 18. století.

220

Hospodář. O výživě lidu. roč. 1, 1907, č. 34, s. 6. Statistiky spotřebované potravy, doporučené dávky jednotlivých surovin.

221

Ku zvelebení našeho ovocnictví. roč. 1, 1907, č. 34, s. 6. Výzva k povznesení ovocnictví, vzdělávání v této oblasti a podpoře.

222

Tržní ceny roč. 1, 1907, č. 34, s. 6. Přehled cen pšenice, ječmene a ovsa z Jevíčka a Boskovic. Dále zaznamenány ceny z plodinové burzy z Vídně a ceny cukru z Prahy.

223

Čemu se dřív věřilo a věřiti kázalo. roč. 1, 1907, č. 35, s. 1,2. Filozofická úvaha nad posmrtným životem a popis vzniku Jerusaléma na základě analýzy z bible, problematikou se zabývající.

224

Čemu se dřív věřilo a věřiti kázalo. roč. 1, 1907, č. 36, s. 1,2. Pokračování o posmrtném životě, líčení o nebi, vnitřním zařízení nebe.

225

Hladíkovský mlýn. roč. 1, 1907, č. 36, s. 5. Zpráva o vyhoření mlýna v Letovicích.

226

Čemu se dřív věřilo a věřiti kázalo. roč. 1, 1907, č. 37, s. 1,2. Pokračování popisu o nebi, popis vlastností v posmrtném životě.

227

Která víra je ta pravá? Feuilleton. roč. 1, 1907, č. 37, s. 4. Úvaha nad pozitivy náboženských předpisů a obecné vlastnosti funkce náboženství.

228

Čemu se dřív věřilo a věřiti kázalo. roč. 1, 1907, č. 38, s. 1,2. Dokončení náboženské úvahy nad posmrtným životem a jeho výhodami.

229

O maloměstském životě a jeho vztahu k umění. roč. 1, 1907, č. 38, s. 5,6. O účelnosti umění v maloměstském prostředí a vzdělávání lidu k jeho podpoře a ochraně. 42

230

Knihovní dluhy rolnických usedlostí. roč. 1, 1907, č. 38, s. 7. Přehled vývoje dluhů vzhledem k pozemkům a rady pro rolníky k vypořádání se s nimi.

231

Jak se má orati. roč. 1, 1907, č. 39, s. 7-8. O vlastnostech zemědělské půdy, historickém vývoji orby a o doporučovaném způsobu vzhledem k dané lokalitě a složení půdy.

232

Pod tatrou sa blýská. Feuilleton. roč. 1, 1907, č. 40, s. 1,2. O utlačování Slováků Maďary a nelehké soužití s nimi.

233

Za tu naši Slovenčinu. roč. 1, 1907, č. 41, s. 1. O úpadku slovenských škol vlivem maďarského útlaku, o zavírání škol a podpoře slovenského jazyka vzhledem ke značným překážkám.

234

Jak se má orati. roč. 1, 1907, č. 41, s. 7-8. Pokračování článku o významu orby, účelnosti, důležitosti kvalitního hnojení a technické specifikace pro kvalitní úrodnou zeminu.

235

Velké demonstrace proti drahotě. roč. 1, 1907, č. 43, s. 3. Popis sílících protestů proti tehdejším negativním vývoji cen a výraznému zdražení základních potravin.

236

Pohádka O falešném proroku. roč. 1, 1907, č. 44, s. 1,2. Poučná pohádka o lidské nenasytnosti.

237

O bitvě na Bílé hoře. roč. 1, 1907, č. 47, s. 1,2,3. Vylíčení historických souvislostí se situací před bitvou na Bílé hoře včetně popisu tehdejších hlavních postav rozbrojů. (z přednášky Fr. Romparta)

238

Hospodář. roč. 1, 1907, č. 48, s. 6. Krátká zmínka o rozvoji průmyslu a o nové továrně, sirkárně v Lipníku.

239

O původu a významu „besedy“. roč. 2, 1908, č. 1, s. 1,2. Článek rozebírá významovou charakteristiku slova - besedy a dále historii prvních českých besed, čili spolků s jejich činností.

240

Vláda a česká otázka. roč. 2, 1908, č. 2, s. 1. 43

Článek o tehdejším jednání k posílení samospráv a ochraně národnostních menšin. 241

Našim dopisovatelům. roč. 2, 1908, č. 2, s. 1,2. Informace pro posílení pozice časopisu a poptávaná témata k článkům, především s národnostní tématikou z pomezních oblastí.

242

Hospodář. Světová sklizeň obilnin r. 1907. roč. 2, 1908, č. 2, s. 6. Vývoj objemu sklizně pšenice a žita posledních tří let z Rakouska, Uher, Německa, Ruska a Severní Ameriky.

243

Všeslovanský sjezd. roč. 2, 1908, č. 3, s. 3. Článek o možnosti svolání slovanského sjezdu, jako konference kulturní a vědecké bez politických témat a konfliktů.

244

Pohádka jež se nesmí vyprávět. roč. 2, 1908, č. 3, s. 6. O rozdílnosti judaismu a křesťanství.

245

Mlýny na bývalém panství letovském. roč. 2, 1908, č. 3, s. 7. O historii různých mlýnů na Letovsku s popisem zařízení a souvislostech s užíváním mlýnů.

246

Otýn, Břeněk: Vzdělání. Feuilleton. roč. 2, 1908, č. 4, s. 1,2. Úvaha nad vzdělaností českého národa vzhledem k historickým předpokladům vzdělanosti a rozvoje školství s velkým důrazem na činnost jezuitů. Dalším sledovaným obzorem je pak velká francouzská revoluce a šířící se osvícenství.

247

Otýn, Břeněk: Vzdělání. Feuilleton. roč .2, 1908, č. 5, s. 1,2,3. Pokračování úvahy o vzdělávání, špatném úrovni školství a neochoty ke vzdělávaní s historickým srovnáním z různých oblastí.

248

Karafiát, Ferdinand: František Táborský. (Několik slov k tichému jubileu) roč. 2, 1908, č. 5, s. 6. Krátká zpráva k jubileu 50 let básníka Františka Táborského s poukazem na jeho literární úspěchy.

249

Feuilleton. Písničky. roč. 2, 1908, č. 6, s. 1. Snaha o definování písní národních od umělých, popis tehdejší situace v písňovém repertoáru a popis podmínek k jeho šíření.

250

1908. roč. 2, 1908, č. 7, s. 1. Výročí jubilea Fr. Josefa I., jsou zde popsány historické události podtrhující význam 44

jeho persony. 251

Šmaha, J.: K našim poměrům - vzdělání lidu. roč. 2, 1908, č. 8, s. 1. Deset rad k podpoře českého národa, k jeho povznesení a zajištění dobré úrovně vzdělanosti.

252

Na úsvitu nové doby věnováno památce Tylově. roč. 2, 1908, č. 8, s. 1,2. O životě a díle J. K. Tyla při příležitosti jeho výročí narození.

253

Za Svatoplukem Čechem. roč. 2, 1908, č. 9, s. 1. Zamyšlení k úmrtí Svatopluka Čecha.

254

Dílo Svatopluka Čecha. Feuilleton. roč. 2, 1908, č. 9, s. 2,3. Rozbor díla s ukázkami národní povahy.

255

Na úsvitu nové doby věnováno památce Tylově. roč. 2, 1908, č. 10, s. 2,3. O historii a významu divadelním na Moravě.

256

Pihalová, Marie: Moderní žena. roč. 2, 1908, č. 13, s. 1. Zamyšlení nad postavením žen ve společnosti, v různých oborech s přihlédnutím k vývoji situace s uznáním ze strany jejich mužských protějšků.

257

Katalog veškerého českého časopisectva na zeměkouli. roč. 2, 1908, č. 13, s. 3. Krátká informace o vydání katalogu s popisem obsahu, při příležitosti výstavy.

258

Hnojení k ječmenu. roč. 2, 1908, č. 13, s. 6. Popis kvalitní plodiny, charakteristika základních předpokladů pro vývozní jakost. Způsoby hnojení s propagací tehdy vysoké oblibě se těšících superfosfátů.

259

Chov hospod. zvířat slovem i obrazem. roč. 2, 1908, č. 13, s. 6. Inzerce k vydané publikaci.

260

Moderní žena. roč. 2, 1908, č. 14, s. 1. Pokračování úvahy o dvojím pohledu na práci mužskou a ženskou a nedoceňování ženských kvalit.

261

Svůj k svému. roč. 2, 1908, č. 14, s. 5. O problému absence českých pohlednic v Trnávce oproti německým.

45

262

Hnojení vápnem. roč. 2, 1908, č. 15, s. 6. Popsáno využití vápna a účinky na rostliny, půdu i dobytek.

263

Význam velkostatku na Malé Hané. roč. 2, 1908, č. 18, s. 1-2. Zamyšlení nad výhodami velkostatku oproti jednotlivým rolníkům v regionu.

264

Voltr, Frant.: O moderním sušení bramborů. roč. 2, 1908, č. 17, s. 6. O potravinářství počátku 20. století, zpracovatelství brambor a výhodách v způsobu využití techniky sušení této plodiny

265

Voltr, Frant.: O moderním sušení bramborů II. roč. 2, 1908, č. 18, s. 6. Článek obsahuje údaje o úrodě, způsobech zpracování, uchování brambor a možnostech zajištění delší trvanlivosti, především v technologii sušení.

266

Voltr, Frant.: O moderním sušení bramborů III. roč. 2, 1908, č. 20, s. 6. Je zde popsána historie sušení brambor s technickými detaily vztahujícími se ke způsobu a podmínkách začátku 20. století.

267

Zahájení dopravy na nové trati Skalice Boskovice Velké Opatovice. roč. 2, 1908, č. 21, s. 1. Krátká oslavná zpráva o první oficiální jízdě ze dne 17. května 1908.

268

Význam velkostatku na Malé Hané II. roč. 2, 1908, č. 23, s. 1,2. Pokračování. Popsán rozdíl v úlohách velkostatku na Moravskotřebovsku oproti Jevíčsku.

269

Hrad Cimburk a páni z Cimburka I. roč. 2, 1908, č. 24, s. 1,2. (Ze zápisků Eduarda Horkého přeložil Eduard Kolkop.) Historický exkurz zabývající se zaniklým rodem Cimburků a vztahem k hradu Cimburk(starého a nového.)

270

Hrad Cimburk a páni z Cimburka II. roč. 2, 1908, č. 25, s. 1,2.

271

Hrad Cimburk a páni z Cimburka III. roč. 2, 1908, č. 26, s. 1,2.

272

Hrad Cimburk a páni z Cimburka IV. roč. 2, 1908, č. 27, s. 1,2.

273

Hospodář. roč. 2, 1908, č. 31, s. 6. Krátká zpráva obsahující popis objemu obilovin v Uhrách toho roku. Následuje 46

zpráva o zdražování uhlí a odhad budoucích cen. 274

Josef II. roč. 2, 1908, č. 34, s. 1,2. Článek zabývající se reformami Josefa II. v jazykovědné oblasti. Dále pak vývojem českého jazyka s přihlédnutím k dobové literatuře tématem se zabývající.

275

Ovocnictví. roč. 2, 1908, č. 34, s. 7. O česání, kvalitního výběru a skladování ovoce, především jablek.

276

Lev Nikolajevič Tolstoj. roč.2, 1908, č. 38, s. 1,2,3. Článek zabývající se životem a dílem Tolstého k jeho 80. výročí narození.

277

Na Balkáně. roč. 2, 1908, č. 41, s. 1. Článek popisující tendence konfliktů a vytyčuje konfrontní oblasti.

278

Bosna. roč. 2, 1908, č. 42, s. 1,2. Stať charakterizuje národnostní složení země, historii, geografii, správní oblasti, stravu...

279

Boháček, J.: Význam louky v hospodářství. roč. 2, 1908, č. 45, s. 7. Článek se zabývá významem louky, jako důležitým prvkem při chovu dobytka a komplexního hospodaření.

280

Boháček, J.: Význam louky v hospodářství. roč. 2, 1908, č. 46, s. 7. Pokračování článku s propočty výtěžnosti a hospodárnosti luk.

281

Boháček, J.: Význam louky v hospodářství. roč. 2, 1908, č. 47, s. 7. O vlastnostech půdy, výnosnosti a potřebách pro kvalitní traviny.

282

Boháček, J.: Hnojení luk. roč. 3, 1909, č. 1, s. 7. Význam hnojení, různé druhy hnojení a vlastnosti daných způsobů, popelem, hnojem či močůvkou.

283

Říše Rakousko-Uherská v roce 1908. roč. 3, 1909, č. 2, s. 1,2. Charakteristika hospodářství, změn politických a reflexe do hospodářského hlediska státu v daném roce s významným přihlédnutím k českoněmeckým vztahům.

284

Věstník školský. Zajímavá data. roč. 3, 1909, č. 5, s. 3,4. Statistiky učitelů, škol, oborů, žáků... 47

285

Dekret kutnohorský. roč. 3, 1909, č. 6, s. 5. Popis 500. let výročí od vydání.

286

Karel Rob Darwin. roč. 3, 1909, č. 9, s. 1,2,3. O životě a díle Charlese Darwina ku příležitosti sta let od narození.

287

Dekret kutnohorský. roč. 3, 1909, č. 12, s. 5. O souvislostech s vydáním a významu dekretu.

288

Bosna a Hercegovina. roč. 3, 1909, č. 15, s. 1,2. Geografie, národnostní složení, vztahy ke šlechtě...

289

Bosna a Hercegovina II. roč. 3, 1909, č. 16, s. 1. O hospodářském významu státu, obchodních vztazích, infrastruktuře a hlavních vývozních artiklech, jsou zde popsány důležitá centra.

290

Živnosti podomácku provozované (umělecký průmysl na Moravě). roč. 3, 1909, č. 16, s. 4. O založení Moravské ústředny pro lidový průmysl umělecký v Brně.

291

Vzdělání lidu. Obec. roč. 3, 1909, č. 23, s. 6. Výčet informací vztahující se k venkovu, významy obecných názvů a historické souvislosti s vývojem obcí.

292

Kobza, Zdeněk: Význam Husův a jeho doba. roč. 3, 1909, č. 25, s. 1. Filozofická úvaha nad vývojem náboženství v době Jana Husa, úlohou církve a významem křesťanství.

293

Kobza, Zdeněk: Význam Husův a jeho doba. (dokončení) roč. 3, 1909, č. 26, s. 1,2. Pokračování popisu národního úpadku v době 15. století, problematiky české kultury. Podtrhnutí významu reformace Jana Husa.

294

Kobza, Zdeněk: Kostnický koncil. roč. 3, 1909, č. 27, s. 1,2. O průběhu procesu Jana Husa, včetně popisu zákulisí církevních pletich. Jsou zde užity úryvky z různých dějepisných zdrojů.

295

Náhrada ovsa při krmení koní. roč. 3, 1909, č. 31, s. 6. Reakce na tehdejší vysoké ceny ovsa s poměrem levnějších způsobů krmení

48

296

Cu nám pšó stréček Ščodla. roč. 3, 1909, č. 38, s. 1. V dialektu psané povídání. (v Ich formě)

297

Cu nám pšó stréček Ščodla. roč. 3, 1909, č. 39, s. 1. Pokračování hanáckého povídání místního dopisovatele.

298

O peci. roč. 3, 1909, č. 41, s. 1. Úvaha o pecích, jejich funkci postupné modernizaci a mizení z domácností.

299

Výstava domácího a lidového průmyslu moravského. roč. 3, 1909, č. 44, s. 9. Krátká zpráva o konání výstavy a jednotlivých kategorií zařazení.

300

Trachtová, M.: O poměru hospodyně k čeládce. roč. 3, 1909, č. 47, s. 7. Zajímavý článek, který vymezuje, resp. se snaží radit v oblasti pravidel vztahů a jejich úkonům.

301

Štach: Louky. roč. 4, 1910, č. 5, s. 7,8. O významu, obdělávání, potřebě, plném využívání luk a jejich negativech.

302

Lidové umění na Moravě. roč. 4, 1910, č. 6, s. 6,7. Výčet složek lidové kultury na Moravě.

303

Z cest stréčka Ščodle. roč. 4, 1910, č. 12, s. 5,6. Povídání v dialektu o zajímavostech v oblasti Malé Hané, z doslechu a vlastních zážitků dopisovatele.

304

B., J.: Po nových cestách zemědělských. roč. 4, 1910, č. 14, s. 5. O změnách v socioprofesní struktuře obyvatelstva a problematice udržení selského stavu.

305

B., J.: Po nových cestách v zemědělství. roč. 4, 1910, č. 16, s. 4,5. Článek se zabývá zemědělstvím, do té doby hlavním způsobem obživy, s výčtem technologických vylepšeními a postupy v rozvoji zemědělské výroby na počátku 20. století.

306

Naše venkovská hudba. roč. 4, 1910, č. 20, s. 1,2. Úvaha o úpadku hudebních produkcí na vesnicích s přihlédnutím k významu a nedostatku hudebníků.

49

307

Něm. ostrov „Schönhengstu“. roč. 4, 1910, č. 21, s. 1 - 2. O vytyčení německého jazykového ostrova, včetně statistik obyvatel, s odkazem na J. Šubrta a jeho článek ve Stráži severu.

308

Židé v našich krajích. roč. 4, 1910, č. 29, s. 1. O židovském obyvatelstvu na Malé Hané.

309

Zkáza pšeniční sklizně. roč. 4, 1910, č. 29, s. 5. Zpráva o tehdejší neúrodě.

310

Ingersoll, R. G.: Pověra. roč. 4, 1910, č. 30, s. 1 - 2. Zpětný vědecký pohled na překonané pověrenství s příklady působnosti v běžném životě.

311

Hlavní zásady chovu dobytka hovězího. roč. 4, 1910, č. 31, s. 5. V porovnání s tehdejším Dánskem.

312

Akademický spolek Malá Haná. roč. 4, 1910, č. 32, s. 2. Krátká zpráva o založení nového spolku, jehož členové byli především abiturienti, vysokoškolští studenti s popisem činnosti.

313

Častochovský klášter – sídlo vrahů. roč. 4, 1910, č. 42, s. 2 - 3. O polském klášteře v Čenstochové, v hlavním duchovním centru Polska, historii a popis událostí z roku 1910, kdy se místní mnich přiznal ke krádežím v klášteře a dokonce vraždě svého vlastního bratra.

314

Ze života „svatých“ otců čenstochovských. roč. 4, 1910, č. 43, s. 1. Výčet podezřelých událostí kolem kláštera v Čenstochové, polského poutního místa. Obsahuje protiklerikální kritiku, konfrontaci s církví, jako reakci na zjištění šokujících událostí v kláštěře v roce 1910.

315

Zpuminka na sokolskó slavnusť v Jevičko. roč. 4, 1910, č. 43, s. 2 - 3. V dialektu popsaná sokolská slavnost z pera dopisovatele Ščodly.

316

Hospodář. roč. 4, 1910, č. 43, s. 6 - 7. Rubrika se podrobně zaobírá technologií výroby moštu a jeho vlastnostmi.

317

O slintavce a kulhavce. roč. 4, 1910, č. 52, s. 7. Článek je předkládán jako varování popisující příznaky a důsledky těchto nemocí u 50

hospodářských zvířat. 318

Výsledek sčítání lidu v okres. hejtmanství mor.třebovském. roč. 5, 1911, č. 10, s. 1 - 2. Rozbor statistiky sčítání obyvatelstva z jednotlivých obcí v porovnání let 1900 a 1910, kdy se přihlíží především na počty obyvatelstva hlásící se k německé národnosti.

319

Výsledek sčítání lidu v okres. hejtmanství mor.třebovském, soudní okres mor.třebovský, soudní okres svitavský. roč. 5, 1911, č. 11, s. 1 - 2. Pokračování v popisu sčítání obyvatelstva z r.1910 s porovnáním s údaji roku 1900. Je zde popsáno i zákulisí sčítání z oblasti.

320

Výsledky sčítání lidu v okres. hejtmanství boskovském, soudní okres kunštátský, boskovický, blanenský. roč. 5, 1911, č. 15, s. 1. Zveřejněné výsledky z jednotlivých obcí v rámci okresů sčítání obyvatel roku 1910 se zjevným zaměřením na podíl českého obyvatelstva.

321

Mont Beuvray – Stradonice – Malé Hradisko. roč. 5, 1911, č. 17, s. 2 - 4. O předslovanském osídlení na našem území a novém archeologickém nalezišti.

322

Šubířov. Benjamin Popelka mrtev. roč. 5, 1911, č. 36, s. 5 - 6. Zpráva o úmrtí Benjamina Popelky, autora Jevíčského okresu Vlastivědy moravské, o jeho životě profesní dráze a díle.

323

O výrobě slaměných klobouků. roč. 5, 1911, č. 39, s. 4. Popis technologie výroby a charakteristika přírodních pletiv vhodných ke zpracování a výroby klobouků. Článek převzat z Hospodářského listu.

324

Drahansko – poměry hospodářské a průmyslové. roč. 5, 1911, č. 39, s. 6 - 7. Charakteristika oblasti, statistika výdělků, způsoby obživy, hospodaření.

325

Sedláček, Konrád: Pletařský průmysl na jednovsku I. roč. 5, 1911, č. 41, s. 4 - 5. Reakce na č. 39, s. 4, doplňující článek k předchozímu, autor využil stipendium v Itálii, kde se o výrobu zajímal a popisuje zde zkušenosti.

326

Krajinská výstava v Boskovicích r. 1912. roč. 5, 1911, č. 42, s. 1. Je zde prezentován přijatý koncept pro nadcházející výstavu, s popisem jednotlivých oddělení.

327

Sedláček, Konrád: Pletařský průmysl na jednovsku II. roč. 5, 1911, č. 42, s. 2,3. 51

Pokračující článek, popisuje techniky z Itálie, městečka Capri a výrobu ve firmě Loria. Dále autor srovnává s českým Rumburkem, kde se lýko zpracovávalo a dále distribuovalo. 328

Krajinská výstava v Boskovicích r. 1912. roč. 5, 1911, č. 43, s. 1. Popsáno technické zajištění boskovické krajinské výstavy.

329

Sedláček, Konrád: Pletařský průmysl na jednovsku III. roč. 5, 1911, č. 43, s. 3,4. O historii pletařství především v Něm. Brodku a okolí, s popisem zajímavostí kolem tohoto druhu výroby a obchodování s produkty.

330

Kučera, D.: Hnojení a vláčení luk. roč. 5, 1911, č. 45, s. 2. Článek popisuje význam luk a pastvin v hornatých krajinách a jejich udžování.

331

Drahansko – poměry zemědělské a půmyslové roč. 5, 1911, č. 45, s. 6,7. Popis především zemědělské výroby v oblasti, kdy je zmíněna nízká výnosnost a kvalita půdy.

332

Drahansko – poměry zemědělské a půmyslové(dokončení). roč. 5, 1911, č. 46, s. 6,7. Rozbor jednotlivých odvětví v oblasti drahanska od zemědělství, chovu dobytka, dřevařství až po jednotlivé druhy živností, jako obchodní, či hostinská zastoupení v daném regionu.

333

Ryš., Jos.: Technicky důležité horniny jevíčského kraje. roč. 5, 1911, č. 48, s. 2,3. Zajímavý popis surovin i s lokalizací a jejich využití, kdy lze charakterizovat spádové oblasti např. pro lokální zástavbu.

334

Ryš., Jos.: Technicky důležité horniny jevíčského kraje(dokončení). roč. 5, 1911, č. 49, s. 2,3. Pokračující článek charakterizující geologické složení v jevíčské oblasti s příhlédnutím k významu vyskytující se šamotové hlíny a jejímu navazujícímu zpracování.

335

Vilém Mrštík mrtev. roč. 6, 1912, č. 11, s. 2,3. Nekrolog k úmrtí slavného rodáka z Divák.

336

O lidových pranostikách. roč. 6, 1912, č. 14, s. 9. Úvaha nad významem pranostik s příklady.

337

Boháček, Jos.: Kůň malohanácký. roč. 6, 1912, č. 20, s. 3. O významu chovu koní na Malé Hané, popis historie a požadované vlastnosti koní 52

pro hospodářství. 338

Oddíl kulturně-historické na výstavě. roč. 6, 1912, č. 35, s. 2. O programu a významu krajinské výstavy pro Malou Hanou.

339

Oddělení kulturně-historické na krajinské výstavě v Boskovicích. roč. 6, 1912, č. 37, s. 2 - 4. Jsou zde popsány exponáty z jednotlivých lokalit a obcí, jako reprezentující vzorek v expozici.

340

Oddělení kulturně-historické na krajinské výstavě v Boskovicích(dokončení). roč. 6, 1912, č. 39, s. 2 - 3. Zaměřeno na jednotlivá řemesla s popisem fungování cechů.

341

Hübl, Ig.: Úryvek z dějin železných dolů ve Lhotě Vránově v XVI. století. roč. 6, 1912, č. 45, s. 2 - 3. Článek popisuje majitele z 16. století, v jejichž vlastnictví bylo vranovské panství.

342

Hübl, Ig.: Úryvek z dějin železných dolů ve Lhotě Vránově v XVI. století(dokončení). roč. 6, 1912, č. 47, s. 2. Pokračování výčtu majitelů, obsahuje také popis robotování na místním panství za Vratislava Lhotského z roku 1580.

343

Albánie. roč. 6, 1912, č. 53, s. 1,2. Článek zabývající se tehdejší snahou o osamostatnění Albánie. Stať obsahuje analýzu do té doby dostupné literatury, která se ve faktech o Albánii v mnohém liší.

344

Vlastivěda moravská (jevický okres). roč. 7, 1913, č. 16, s. 2,3. Článek ku příležitosti vydání s výčtem obsahu.

345

Vlastivěda moravská. roč. 7, 1913, č. 17, s. 2,3. Popis jednotlivých kapitol jevíčského okresu.

346

Hübl, Ignác: Vlastivěda moravská historie. roč. 7, 1913, č. 24, s. 2. Kupní smlouvy k chobyňskému panství majitelů, přehled majitelů od r. 1779, závazky, poplatky.

347

Staroměstské náměstí 21.června 1621. roč. 7, 1913, č. 27, s. 2. Historická sonda do tehdejších událostí pobělohorských.

348

Hospodářský život Rakouska v posledních padesáti letech. roč. 7, 1913, č. 44, s. 1. Vývoj státu ekonomický, hospodářský. 53

349

Beneš, Ivo: Letovice. roč. 7, 1913, č. 43, s. 2,3. O městu Letovice, charakteristika jeho umístění, popis zástavby, geografický profil lokality.

350

Beneš, Ivo: Letovice. roč. 7, 1913, č. 44, s. 2,3. O památkách, stavbách města Letovice.

351

Beneš, Ivo: Letovice. (Zápisky k regulačnímu plánu.)(Dokončení.) roč. 7, 1913, č. 45, s. 2. Popis situace kolem změny zástavby města, je zde zmíněno řada změn v územním plánu a popsána dosavadní zástavba, tedy komplexní charakteristika budoucího modelu.

352

Síťování v našich horách. roč. 7, 1913, č. 50, s. 1. O práci dětí, jejich životních podmínkách, průměrných výdělcích. Popsán je pohled na podomácký druh práce v odlehlých, chudých lokalitách.

353

Lubok, N.: O bídě v našich kunštátských horách. roč. 8, 1914, č. 1, s. 1. O hospodářských podmínkách k živobytí v oblasti.

354

Po stopách zašlé vesnice. (K dějinám kraje boskovického.) roč. 8, 1914, č. 3, s. 2,3. Článek se zabývá archeologickými nalezišti, která byla objevena během příprav výstavby místní železniční dráhy. Rozebírá výzkum Musejního spolku v Boskovicích a porovnávání archivních pramenů zachycujících historické souvislosti týkající se těchto lokalit.

355

Letovský, Miroslav: Čarodějnice v noci svatojánské u Letovic. roč. 8, 1914, č. 24, s. 2. Popsány pověry a pověsti tradující se v té době na Letovicku.

356

Loubal, Fr.: Z historie našich dějin. roč. 9, 1919, č. 24, s. 4. Poznatky o obcích blízkého okolí z listin 11. a 12. stol.

357

Loubal, Fr.: Náš kraj ve veřejných listinách do r. 1411. roč. 10, 1920, č. 3, s. 4. Článek se zabývá zajímavostmi regionu, na které autor narazil při studiu archivních materiálů. Mimo jiné jsou zde rozebrány první písemné zmínky o Boskovicích a ranná zaznamenaná historie.

358

Loubal, Fr.: Náš kraj ve veřejných listinách do r. 1411 (pokračování). roč. 10, 1920, č. 5, s. 4. O historii rodů z boskovického panství nalezených v archivních listinách.

54

Bibliografie Malá Haná 1965 – 1972

359

Továrek, F.: Hrstka vzpomínek. roč. 1, 1965, č. 1, s. 4 – 5. Článek zmiňuje umělce pobývající ve Velkých Opatovicích mezi lety 1925 – 1934 a zmiňuje jejich kulturní přínos v dané lokalitě. Zmíněni jsou zde zmíněni například malíř Richard Wiesner, či J. Votruba, který namaloval komplet o 12 kusech, nazvaný Malá Haná.

360

Vrbický, Jan: Začátky sboru požární ochrany v Jevíčku. roč. 1, 1965, č. 1, s. 6 – 8. Vzpomínka pamětníka na založení jevíčského hasičského sboru z roku 1869, je zde popsáno tehdejší podmínky, vybavení a taktéž průběh cvičení sboru. Jsou zde vzpomenuti též vůdčí členové.

361

Red.: Ing. Arch. Jaroslav Mackerle. roč. 1, 1965, č. 1, s. 12. Krátká vzpomínka na významného vlastivědného pracovníka z Malé Hané, sběratele a odborníka na lidové stavitelství v oblasti. Je zde zmíněn jeho přínos a krátký výčet z díla.

362

Red.: Anekdoty. roč. 1, 1965, č. 1, s. 12. Dvě anekdoty vyprávějící se v oblasti a vztahující se k Malé Hané.

363

Hrabálková, Marie: Den osvobození ve Velkých Opatovicích. roč. 1, 1965, č. 2, s. 1 – 4. Popis událostí během konce druhé světové války, koncipováno jako osobní vzpomínka.

364

Red.: Květen 1945 v Úsobrně. roč. 1, 1965, č. 2, s. 4 – 6. Článek je částečným opisem obecní kroniky, je zde zmíněno dění při osvobozování 1945 a činnosti narychlo vzniklé dobrovolnické gardy.

365

Kozák, Oldřich: V Uhřicích na prahu svobody. roč. 1, 1965, č. 2, s. 6 – 8. Článek popisuje chronologicky události posledních dnů druhé světové války.

366

Továrek, F.: Jevíčko a arnoštovský kopec v plánech wermachtu. roč. 1, 1965, č. 2, s. 8 – 12. Stať obsahuje konkrétní kroky německé armády v podobě zákopů, či pevností připravující se na obranu před přibližující se frontovou linií.

367

Kedroutková, Marie: Vězeňské martyrium. 55

roč. 1, 1965, č. 2, s. 12 – 17. Popis pamětnice, gestapem uvězněné v roce 1940, života ve vězení, smutných podmínkách a vzpomínek na ostatní spoluvězněné. 368

Továrek, F.: Dukelský hrdina. roč. 1, 1965, č. 2, s. 18 – 20. Článek věnující s Jaroslavu Skácelovi, prostějovskému rodákovi, který žil v Jevíčku a proslavil se jako válečný hrdina.

369

Chvalka, Jaroslav: Naši na západě. roč. 1, 1965, č. 2, s. 21 – 25. Jsou zde zmíněni příslušníci čsl. Armády, kteří při nadcházející válce emigrovali a bojovali ze zehraničních destinací.

370

Hrdlička, Antonín: Jeden z ročníku jednadvacet. roč. 1, 1965, č. 2, s. 26 – 27. Vzpomínky pamětníka, narozeného v osudném roce, ze kterého bylo za války vysoké procento odvedeno na nucené práce do Německa

371

Macková, Broňa: Salut. roč. 1, 1965, č. 2, s. 28 – 31. Události po osvobození.

372

Red.: Anekdoty. roč. 1, 1965, č. 2, s. 33. Dvě zmíněné anekdoty vztahující se k druhé světové válce.

373

Red.: Eduard Ušel. roč. 1, 1965, č. 3, s. 13 – 15. Medailonek bývalého ředitele velkoopatovické šamotky.

374

Red.: Ing. Adolf Kouřil. roč. 1, 1965, č. 3, s. 16 – 17. O dalším z pracovníků spojených s šamotkou ve Velkých Opatovicích.

375

Red.: František Řehoř. roč. 1, 1965, č. 3, s. 18 – 19. Pracovník ze šamotové výroby z V. Opatovic.

376

Red.: Josef Řehák. roč. 1, 1965, č. 3, s. 20 – 21. O činnosti jednoho z komunistických funkcionářů z Velkých Opatovic.

377

Maršálková, Ela: K historii občanské záložny opatovické. roč. 1, 1965, č. 4, s. 1 – 4. Článek shrnující události kolem vzniku občanské záložny ve Velkých Opatovicích roku 1864, jsou zde popsány charakter a souvislosti s činností i jiných peněžních spolků.

378

Hampl, Jan: Fašistická okupace Šubířova. 56

roč. 1, 1965, č. 4, s. 5 – 9. O zabrání obce Šubířov jako součásti Sudet a tehdejších událostech spojených s odporem k tomuto rozhodnutí. Jsou tu zmíněny osudy jednotlivých občanů obce. 379

Plech, František: Lidový hudební skladatel. roč. 1, 1965, č. 4, s. 10 – 15. Stať je medailonkem hudebního skladatele z Biskupic Roberta Machálka s různými zmíněnými událostmi z jeho života.

380

Továrek, F.: Sto let Vítákova odchodu z Jevíčka. roč. 1, 1965, č. 4, s. 16 – 18. Článek se věnuje činnosti Antonína Konstantina Vítáka, který ve druhé polovině 19. století působil jako učitel v Jevíčku. Jeho význam tkví, že se zásadně zasadil proti tehdejší germanizaci, na škole tehdy vyučoval dvojjazyčně, s hlavním důrazem na jazyk český.

381

Red.: Bohušův zápisník. roč. 1, 1965, č. 4, s. 19 – 21. Článek ukazuje kameníka Bohuslava Stopku z Velkých Opatovic, který do svého zápisníku zaznamenával pro něj cenné relikty slovesného folklóru.

382

Zlámal, Bohumil: Pověst o panenském klášteře na hradisku u Velkých Opatovic. roč. 1, 1965, č. 4, s. 22 – 25. Analýza pověsti, jejích různých mutací, týkajících se existence kláštera v blízkosti Velkých Opatovic s historickými fakty vyvracejícími toto tvrzení.

383

Vrbka, J.: Ohnivý muž z Hušáku. roč. 1, 1965, č. 4, s. 26. Pověst o setkání s ohnivým mužem jednoho sedláka z Bezděčí.

384

Red.: Dědinsky špryme. roč. 1, 1965, č. 4, s. 27 – 28. Čtyři místní anekdoty.

385

Maršálková, Ela: K historii občanské záložny opatovické (pokračování). roč. 2, 1966, č. 1, s. 1 – 4. Jsou tu zmíněny další zajímavosti týkající se místní záložny, včetně výčtu příjmů, tehdejším objemu půjček, či detaily ze stanov záložny.

386

Pinkava, Jaroslav: Marné úsilí o založení cukrovaru na Malé Hané. roč. 2, 1966, č. 1, s. 4 – 7. Popis peripetií kolem snah při zaměření zemědělské výroby na cukrovou řepu.

387

Dobeš, Vladimír: Z dávných časů. roč. 2, 1966, č. 1, s. 8 – 10. O významu Hrutova,zaniklého slovanského hradiště, na jehož místě byla vystavěna obec Trnávka, historické odkazy a kulturní souvislosti.

388

Slepička, Karel: Jak stařeček Šperku pokóšele mrtvyho. roč. 2, 1966, č. 1, s. 22 – 23. 57

Pověst o kostlivci v lese Lópežníku. 389

Sic, E.: Cetkovská kronika a pověst o klášteru na Hradisku. roč. 2, 1966, č. 1, s. 23. Doplnění k článku z roč.1, č. 4, s.22, mapující předávání pověsti.

390

Továrek, F. ml.: K stému výročí pruského vpádu na Moravu. roč. 2, 1966, č. 2, s. 1 – 3. Popis válečné situace z roku 1866 mezi Pruskem a Rakouskem s historickými fakty k nimž došlo.

391

Tutsch, Emil: Několik vzpomínek na Prajzy. roč. 2, 1966, č. 2, s. 4. Zážitek s pruskými vojsky, kteří se roku 1866 zastavili v Plechtinci(u Městečka Trnávky) u místního hospodáře, text popisuje především jejich chování k místním.

392

Red.: O událostech v Jevíčku. roč. 2, 1966, č. 2, s. 5. Krátká zmínka o rakouském průchodu vojsk Jevíčkem a následně ubytování Prusů v Jevíčku s popsanými následky pro město a obyvatele.

393

Sedlák, Vlastimil: Prajská vojna v Borotíně. roč. 2, 1966, č. 2, s. 7 – 8. O obsazení Borotína pruským vojskem a důsledky pobytu v obci následným propuknutím cholery.

394

Sedlák, Vlastimil: Události roku 1866 ve Vanovicích. roč. 2, 1966, č. 2, s. 9 – 11. Článek popisuje úsměvnou historku při pruském pobytu ve Vanovicích a potíží místního starosty, ale taktéž epidemii cholery šířící se v oblasti po odchodu Prusů.

395

Votava, František: Vzpomínky na Prusko-rakouské války. roč. 2, 1966, č. 2, s. 12. Zpracovány vzpomínky pamětníka, autorova dědečka na pruské počínání v oblasti.

396

Hrdlička, A.: Jediný památník. roč. 2, 1966, č. 2, s. 14 – 15. O zaniklých drobných sakrálních památkách na počest pruských vojáků zemřelých v roce 1866 na následky cholery.

397

Ševčík, A.: Chobyně a polské městečko Chobienia. roč. 2, 1966, č. 2, s. 25 – 26. O pánech Šubířů z Chobyně a o výzkumu historických materiálů dokazujících vztah k polské stejnojmenné obci.

398

Zlámal, Bohumil: Právnická anekdota z poděbradské doby. roč. 2, 1966, č. 2, s. 27 – 28. Rozbor pověsti z 15. století a důsledky v tehdejší době na šlechtu.

399

Ferulík, A.: Povstání pacholků na Malé Hané r. 1708. 58

roč. 2, 1966, č. 3, s. 13 – 16. Vylíčení konkrétních událostí směřujících k povstání pacholků. 400

Kopřiva, František: Malá Roudka v 2. polovině XIX. století. roč. 2, 1966, č. 3, s. 16 – 19. O životě v Malé Roudce té doby především se zaměřením na obživu obyvatel.

401

Skutil, Jan: Ludmila Losíková – básnířka Hané a Malé Hané. roč. 2, 1966, č. 4, s. 7 – 12. O rodačce z Kostelce na Hané, básnířce, která psala v hanáckém dialektu, o jejím životě významu. Za zmínku stojí upozornění na její rukopisné dílo ze sběrů z okolí jejího rodiště, pověstí, zvyků, popis je v nářečí. Je zde též ukázka dvou básní Ludmily Losíkové.

402

Ferulík, A.: Povstání pacholků na Malé Hané r. 1708. roč. 2, 1966, č. 4, s. 13 – 15. Souvislosti s povstáním pacholků z Borotína a Světlé proti vrchnosti a popis průběhu nastálých událostí.

403

Sedlák, Vlatimil: Moravský Rybrcoul. roč. 2, 1966, č. 4, s. 16 – 19. Borotínská pověst vztahující se k tamnímu pískovcovému útvaru v místním lese. Autor se dále zabývá historickými prameny a dalšími mutacemi pověstí s postavou Rybrcoula.

404

Tutsch, E.: Hody na Trnavsku před sto lety. roč. 2, 1966, č. 4, s. 20 – 21. O termínech hodů v jednotlivých obcích v okolí Trnávky a průběhu příprav a samotném konání.

405

Red.: Anekdoty. roč. 2, 1966, č. 4, s. 25. Dvě krátké místní anekdoty.

406

Ferulík, A.: Povstání pacholků na Malé Hané r. 1708. /pokračování/. roč. 3, 1967, č. 1, s. 1 – 4. O potlačení vzpoury, činnosti vrchnosti a úřadů i s výpověďmi zatčených aktérů.

407

Kouřil, František: Velkoopatovické kamenictví. roč. 3, 1967, č. 1, s. 5 – 10. O těžbě kamene a popis kamenolomů v okolí s dobovými záznamy o jejich majitelích.

408

Votava. Fr.: Revolucionář z roku 1848. roč. 3, 1967, č. 1, s. 15. Poutavý příběh o studentovi Janu Balatkovi, mlynářském synkovi z okolí Městečka Trnávky, který se jako jeden z vůdců zúčastnil bouří ve Vídni 1848.

409

Kopřiva, František: Pivcu Janek. roč. 3, 1967, č. 1, s. 16. Humorně pojatá vzpomínka na jednoho velkoopatovického kameníka. 59

410

Kozelek, Ferd.: Šraňkovské starosta. roč. 3, 1967, č. 1, s. 17. V nářečí psané vzpomínky na kameníka Josefa Marků z Velkých Opatovic.

411

Kouřil, František: Velkoopatovické kamenictví(pokračování). roč. 3, 1967, č. 2, s. 25 – 28. Popis ložisek Langovy a Volfovy skály, o náročnosti vykonávané práce a spádovosti odbytu produkce.

412

Kopřiva, František: Naši předkové proti klášterní vrchnosti. roč. 3, 1967, č. 2, s. 28 – 33. O Jakubu Kirschnerovi, převorovi jevíčského kláštera a vztahu k poddaným v 1. polovině 17. století a robotování.

413

Pinkava, Jaroslav: Z historie opatovického panství – rok 1864. roč. 3, 1967, č. 2, s. 34 – 37. Hlavní zajímavosti týkající se daného roku v oblasti, zejména v lesním hospodářství vycházející z pravidelných reportů místního správce J. Dobeše vrchnosti.

414

Votava. Fr.: Jak stavěli v Maratově silnici. roč. 3, 1967, č. 2, s. 37 – 38. Popis výstavby silnice z Vranové Lhoty do Hartinkova dostupný z dobových materiálů.

415

Hampl, Jan: Šubířovské pověry a pověsti. roč. 3, 1967, č. 2, s. 39 – 40. O historii a praktikování pověr v okolí Šubířova, zavádění krup, zahánění můry a přesazování „sád“ (pozemkových mezníků) a další.

416

Plech, F.: Biskupice, taneční zábavy v minulém století. roč. 3, 1967, č. 2, s. 41 – 42. O tanečních zábavách, byrokracii s nimi spojenou a popis zábav z tehdejších úředních záznamů.

417

Zlámal, B.: Velké Opatovice před 110 lety. roč. 3, 1967, č. 2, s. 43. O národnostních problémech na Opatovicku v 19. století, formou výpisků z knihy Z doby Sušilovy(autor P. Vychodil).

418

Sedlák, Vlastimil: Bronzové depoty od Borotína a Velké Roudky. roč. 3, 1967, č. 3, s. 1 – 4. Článek popisuje nálezy bronzových předmětů z Malé Hané s výčtem nalezišť.

419

Zlámal, Bohumil: První Jevíčan v Rusku. roč. 3, 1967, č. 3, s. 5 – 8. O Ondřeji Pozorském, jevíčském rodákovi a jeho osudu v Rusku v 18. století, analýza kronikářských a úředních záznamů.

420

Pinkava, Jaroslav: Z historie opatovického panství – rok 1864(pokračování). 60

roč. 3, 1967, č. 3, s. 9 – 12. Je zde popsána činnost inspektora F. Bechtela, výtažek korespondence mezi hrabětem a místními zástupci vrchnosti. 421

Kouřil, František: Velkoopatovické kamenictví. roč. 3, 1967, č. 3, s. 12 – 16. O činnosti různých jmenovaný kameníků a využití materiálů na Velkoopatovicku.

422

Stoupal, Jan: Z historie průmyslového podnikání ve Vranové Lhotě. roč. 3, 1967, č. 3, s. 17 – 18. Článek se zabývá zřizováním podniků v lokalitě Vranové Lhoty vrchností.

423

Plech, V.: Zemědělské stroje původem z Biskupic. roč. 3, 1967, č. 3, s. 20. Krátký článek o F.Krausovi výrobci zemědělských mlátiček a jiných strojů z Biskupic z druhé poloviny 19. století.

424

Makovička, Svatopluk: Profesor Edmund Kolkop. roč. 3, 1967, č. 3, s. 21 – 23. Nekrolog jevíčského literáta a pedagoga Edmunda Kolkopa.

425

Pospíšil, K.: „Převrat“ 1918 ve Velkých Opatovicích (z rukopisných zápisů Jana Pospíšila). roč. 3, 1967, č. 3, s. 24 – 25. Popis událostí na Malé Hané probíhajících od 28. října oznámením samostatného československého státu.

426

Réda, St.: Konání valných hromad před sto lety. roč. 3, 1967, č. 3, s. 26. Článek ukazuje průběh valných hromad v 2. polovině 19. století.

427

Plech, František: Mufloní zvěř a Malá Haná. roč. 3, 1967, č. 4, s. 31 – 33. O dovozu a vysazení muflonů v roce 1943 do místních lesů, původně vzácné zvěře.

428

Bruzl, Josef: Černá zvěř na Malé Hané. roč. 3, 1967, č. 4, s. 33 – 35. O skladbě zvěře v lesích Malé Hané a popis setkání s divokými prasaty v 50. letech 20 století(v té době se zde černá zvěř objevovala spíše výjimečně), jako vzácnou vzpomínku místního myslivce.

429

Pospíšil, K.: Chudoby se nikdo neujme(ze vzpomínek na mládí). roč. 3, 1967, č. 4, s. 48 – 49. Vzpomínka na rok 1890, kdy byl K. Pospíšil u Jevíčka postřelen místním hrabětem.

430

Továrek, F.: K pověsti o Běle a Šubířovi. roč. 3, 1967, č. 4, s. 49 – 50. Analýza pověsti, různých záznamů o ní a porovnání odlišností.

431

Korčák, Rostislav: Prvý učitel na jednotřídce ve Vrážném. 61

roč. 3, 1967, č. 4, s. 51 – 52. Vzpomínky pamětníka na život ve Vrážném na počátku 20. století a pedagogickou činnost Bohumila Korčáka, správce místní školy. 432

Sedlák, Vlastimil: Bronzové depoty od Borotína a Velké Roudky(pokračování). roč. 4, 1968, č. 1, s. 1 – 3. Popis hromadných archeologických nálezů na Čihadle(pískovcový lom u Velkých Opatovic) z roku 1925, 1935 a u Velké Roudky v roce 1892.

433

Pinkava, Jaroslav: Z historie opatovického panství – rok 1864. roč. 4, 1968, č. 1, s. 3 – 6. Článek vychází ze zachovalé korespondence mezi vrchností a místním správcem, případně nadlesním. Jsou zde popsány zajímavé skutečnosti té doby z oblasti hospodářské, ale i kulturní.

434

Kouřil, František: Velkoopatovické kamenictví(pokračování). roč. 4, 1968, č. 1, s. 6 – 14. O zavádění cechovních ustanovení v 18. století, formování pravidel a podmínek pro vykonávání činnosti a popis práce českých kameníků v Německu.

435

Stoupal, Jan: Z historie průmyslového podnikání ve Vranové Lhotě(pokračování). roč. 4, 1968, č. 1, s. 15 – 17. Článek zmiňuje význam hutě ve Vranové Lhotě v 19. století pro místní zaměstnanost.

436

Maršálková, Ela: K stému výročí velkého požáru v Opatovicích u Jevíčka26. roč. 4, 1968, č. 1, s. 17 – 20. Článek zveřejňuje úřední záznamy, paměti místních týkající se ničivého požáru z roku 1868, popis příčin, průběhu požáru a především pak změny při obnovení zástavby.

437

Sic, E.: O povinnostech vedoucího pohostinské provozovny /dále jen hospody/ na panství šebetovském za časů Marie Trezie. roč. 4, 1968, č. 1, s. 24 – 25. Výčet hlavních problémů v pohostinství 18. století.

438

Mackerle, Jaroslav: Z historie hradu Plankenberku. roč. 4, 1968, č. 2, s. 27 – 28. O souvislostech se založením hradu a samotné stavbě, jednotlivých částech hradu a jejich účelu.

439

Maršálková, Ela: Mikuláš Vlček/příspěvek k rodu Křičků z Uhřic/. roč. 4, 1968, č. 2, s. 32 – 34. Částečně sestavený rodokmen rodiny Křičků z Uhřic,významný přínos měl František Křička, sběratel lidových písní a tanců. K hudbě ale inklinovala širší rodina. Je zde též notový zápis „uhřické polky“ od Jaroslava Křičky.

440

Plech, F.: Antonín Kincl, dirigent a hudební skladatel. roč. 4, 1968, č. 2, s. 36 – 37. Medailonek věnující se životu a činnosti Antonína Kincla.

26 Přízvisko Velké dostaly Opatovice až v létě roku 1888.

62

441

Bárta, Josef: Kópele Hrobá Ródka. roč. 4, 1968, č. 2, s. 38 – 40. O historii a oblíbenosti lázní u Velké Roudky.

442

Hudec, Antonín: Kácení máje. roč. 4, 1968, č. 2, s. 42 – 43. Vzpomínky na vzájemnou hasteřivost Úsobrna a Štěpánova při pokusech o kácení máje.

443

Sedlák, Vlastimil: Mohyla krále Velké Moravy. roč. 4, 1968, č. 3, s. 49 – 51. O historických podkladech, příbězích a kronikářských zápisech o umělém původu kopce Hájku nedaleko Knínic.

444

Red.: Žijí mezi námi. roč. 4, 1968, č. 3, s. 52 – 58. Medailonky legionářů první světové války původem z kraje Malé Hané, s jejich osobními vzpomínkami.

445

T., F.: Petr a Marie. roč. 4, 1968, č. 3, s. 59 – 61. Vzpomínky na praktiky gestapa, činnost odboje na Boskovicku a společenskou situaci v oblasti.

446

Sic, E.: O pokladech v cetkovských lesích. roč. 4, 1968, č. 3, s. 64 – 65. O hledání zakopaného pokladu v lesích u Cetkovic, vzpomínky kronikáře z roku 1919.

447

Maršálková, Ela: Historie jedné hospody. roč. 4, 1968, č. 3, s. 65 – 68. Článek se zabývá historií pohostinství ve Velkých Opatovicích s příklady těch nejvýznamnějších.

448

Bruzl, Josef: Černá zvěř na Malé Hané (II.). roč. 4, 1968, č. 4, s. 75 – 79. O vzpomínkách na tehdy výjimečný výskyt černé zvěře na Malé Hané.

449

Veselá, Božena: Vařela, vařela kašečko na železnym rendličko. roč. 4, 1968, č. 4, s. 79 – 82. O stravě na Malé Hané, typických jídlech, svátečních zvyklostech pro stolování, psáno v nářečí.

450

Kopřiva, František: Len a jeho zpracování. roč. 4, 1968, č. 4, s. 82 – 84. Článek se zabývá jednotlivými fázemi zpracování lnu.

451

T.,F.: Petr a Marie (Reportáž z temných let – pokračování). roč. 4, 1968, č. 4, s. 86 – 88. 63

Pokračování vzpomínek na perzekuci rodiny z Jevíčka kvůli údajné podpoře partyzánů za 2. světové války. 452

Sic, Emil: Matyáš Moravský, knihtiskař prvotisků. roč. 4, 1968, č. 4, s. 89 – 91. Článek se věnuje historii tiskařství v českých zemích, prvním tištěným knihám a hlavními osobnostmi tiskařského umění.

453

Maršálková, Ela: Historie jedné hospody(pokračování). roč. 4, 1968, č. 4, s. 91 – 93. O majitelích hostinců ve Velkých Opatovicích.

454

Sedlák, Vlastimil: Památka tisíciletí. roč. 5, 1969, č. 1, s. 1 – 10. Analýza podkladů o významu hradiska u Velkých Opatovic a popis událostí s ním spojenými.

455

Kopřiva, František: Len a jeho zpracování. Jak se plátno tkalo. roč. 5, 1969, č. 1, s. 11 – 14. Popsána je zde tkalcovská technologie.

456

Sedlák, V.: Othon Coubine. roč. 5, 1969, č. 1, s. 16. Krátká informace o významu malíře Otakara Kubína, rodáka z Malé Hané(Boskovic), ku příležitosti 85 let od jeho narození.

457

Plech, F.: Chornické pamětihodnosti. roč. 5, 1969, č. 1, s. 17 – 18. O chornickém kostelu, stavbě, podobě, jeho historii, záznamech o něm, zajímavosti o průmyslu v Chornicích na konci 19. století. Dále obsahuje statistiku domácích tkalců z pěti okolních obcí.

458

Plech, F.: Jak vypadala kupní smlouva z roku 1833. roč. 5, 1969, č. 1, s. 20 – 21. Opis kupní smlouvy z roku 1833 na domek v Biskupicích, s podmínkami dodržení smlouvy od prodávajícího hraběte Schaffgotscheho.

459

Bartoš, F. M.: Vraťme Jevíčku slavného rodáka! roč. 5, 1969, č. 2, s. 18 – 19. Z historických záznamů sestavený článek o významném občanovi z Jevíčka, M. Mikuláši Bicepsovi, který působil na Karlově univerzitě od roku 1369 a posléze jako vysoký státní úředník a diplomat. 27

460

Doležal, J. K. - Pojezdný: Bohém Břeněk Otýn. roč. 5, 1969, č. 2, s. 19 – 22. Stať o významu místního rodáka, poety, literáta, žurnalisty Břeňka Otýna, jeho vztahu k rodnému místu a díle, či životě.

461

Hromádka, Jan: Universitní profesor Dr. Jaromír Korčák.

27 Mikuláš Biceps měl mít vliv také na učení Jana Husa.

64

roč. 5, 1969, č. 3, s. 43 – 47. O díle Jaromíra Korčáka, rodáka z Vrážného, který se zabýval demografií, geografií, historií a zaměřil se na studium národa, jeho formování z historického hlediska a směřování z etnické stránky. 462

Sedlák, Vlastimil: Začátek lužického osídlení Malé Hané. roč. 5, 1969, č. 3, s. 48 – 49. Analýza materiálů a archeologických vykopávek o existenci osídlení na Jevíčsku obyvatelstvem z oblasti Lužice z doby 2. tis.let před naším letopočtem.

463

Šťastný, Ladislav: Toleranční patent na Malé Hané. roč. 5, 1969, č. 3, s. 50 – 57. O významu a jednotlivých přínosech Tolerančního patentu vydaného císařem roku 1781 a jeho důsledky na Letovicku a Boskovicku. Značná část je zde pak věnována evangelíkům z Vanovic, jejich počtech, definici přesných odnoží, ke kterým se hlásili. Dále pak obsahuje různé úřední záznamy v nichž jsou vedena vyznání některých obyvatel.

464

Ch., J.: Jinak páni, jinak poddaní. roč. 5, 1969, č. 3, s. 59 – 60. Přepis událostí z roku 1688 mezi obyvatelstvem z Konic a Šebetova, při rozkolu jejich vrchnosti.

465

Mackerle, Jaroslav: Sté výročí velkého jevíčského požáru. roč. 5, 1969, č. 3, s. 61. Popis požáru v Jevíčku roku 1869, při němž shořelo 40 domů s vypsanými škodami na majetku.

466

Továrek, F.: Pověst o junáckém Alexovi. roč. 5, 1969, č. 3, s. 62. Pověst pocházející od Korbelovy Lhoty o zjevení při noční cestě z Letovic.

467

Makovička, Svatopluk: Pověst o černé paní z Jevíčka. roč. 5, 1969, č. 3, s. 63. O postavě černé paní a případech jejího spatření na Červeném kopci u Jevíčka.

468

Votava, František: Oběšenci v Maratově. roč. 5, 1969, č. 3, s. 64. O setkání s oběšenci na maratovské silnici cestou z hostince z Hartinkova.

469

Kozelek, Ferda: Strašedlo. roč. 5, 1969, č. 3, s. 65. V dialektu psaný příběh o vydávání se za strašidlo nočním hlídačem u hřbitova.

470

Votava, František: Zázrak ve lhotské škole. roč. 5, 1969, č. 3, s. 65 – 66. Popsán zážitek z roku 1845 z Vranové Lhoty, kdy se zřítil strop místní školy těsně po skončení vyučování, kdy si jej obyvatelstvo vykládalo jako zázrak.

471

Gottwald, Alois: Tajemný host. 65

roč. 5, 1969, č. 3, s. 66 – 67. O setkání mladého hospodáře s oběšencem u Biskupic a jeho pozváním na hody, na které tento tajemný opravdu přijde. 472

Šťastný, Ladislav: Toleranční patent na Malé Hané(počátky vanovického sboru). roč. 5, 1969, č. 4, s. 75 – 79. O problémech vanovických evangelíků po vydání Tolerančního patentu.

473

Sedlák, V.: Jan Stoupal. roč. 5, 1969, č. 4, s. 80 – 81. O životě, kronikářské činnosti a vlastivědném zápalu rodáka z Vranové Lhoty.

474

Maršálková, Ela: Rod Věžníků na Opatovicích u Jevíčka. roč. 6, 1970, č. 1, s. 10 – 13. Historická sonda rodu dle dostupných záznamů, listin z archivů.

475

Stoupal, Jan: Samota Střítež u Vranové lhoty. roč. 6, 1970, č. 1, s. 13 – 14. O historii místa, majitelích a pravděpodobném vzniku názvu.

476

Votava, František: Teplice u Pečíkova – pověst. roč. 6, 1970, č. 1, s. 16. Místní pověst z dob nedostatku vody.

477

Sic, Emil: Podzemní skála na Mišinou v Cetkovicích. roč. 6, 1970, č. 1, s. 17 – 18. Autor se zabývá místem z několika pohledů, geologického, historického, dohledáním záznamů o lokalitě, etymologickým, zkoumáním vzniku názvu.

478

Kouřil, František: Domácí odboj na Malé Hané. roč. 6, 1970, č. 2, s. 23 – 28. O formování a činnosti odboje během 2. světové války.

479

Votava, František: Tři kapitoly z konce války. roč. 6, 1970, č. 2, s. 29 – 34. Události z posledních měsíců druhé světové války, převahy místních partyzánů a znatelné neúspěchy německé armády.

480

Orner, Antonín: Rok 1945 v Bělé. roč. 6, 1970, č. 2, s. 34 – 36. Přepis deníku místního pamětníka z posledních dní 2. světové války.

481

Plech, František: Konec jednoho šlechtického sídla. roč. 6, 1970, č. 2, s. 37 – 40. O historii zámku v Biskupicích, majitelích, majetkoprávních vztazích a osudu místa.

482

Kouřil, František: Domácí odboj na Malé Hané(pokračování). roč. 6, 1970, č. 3, s. 45 – 56. Popis povinností a seznam členů odboje s výčtem jednotlivých akcí z 2. světové války. 66

483

Orner, Antonín: V Bělé před 25 lety(pokračování). roč. 6, 1970, č. 3, s. 57 – 59. Dny osvobození v Bělé na Jevíčsku ze zápisků pamětníka.

484

Gottwald, Alois: B. A. Wiedermann na Malé Hané. roč. 6, 1970, č. 3, s. 65 – 69. O skladateli a významném varhaníkovi Bedřichu Antonínovi Wiedermannovi působícím též ve Velkých Opatovicích.

485

Kouřil, František: Domácí odboj na Malé Hané (pokračování). roč. 6, 1970, č. 4, s. 73 – 83. O činnosti odboje, seznam umučených a popravených z Malé Hané Němci.

486

Mackerle, J.: Chaloupka pod branou. roč. 6, 1970, č. 4, s. 87 – 88. O várečném právu v Jevíčku a místech, kde jím disponovali.

487

Kozák, Oldřich: 70 let školy v Uhřicích. roč. 7, 1971, č. 1, s. 4 – 6. O peripetiích vzdělávání v druhé polovině 19. století v Cetkovicích a okolí. O schvalovacích procedurách a výstavbě samotné školy v Uhřicích.

488

Ferulík, A.: Opatovicko od starohor do úsvitu dějin. roč. 7, 1971, č. 1, s. 7 – 9. Výčet historie lokality dle dostupných výsledků vědeckých bádání, archeologických studií a nálezů.

489

Sedlák, Vlastimil: Nad životem a dílem Aloise Ferulíka. roč. 7, 1971, č. 1, s. 9 – 11. Krátký popis přínosu A. Ferulíka při příležitosti jeho 75 narozenin.

490

Kopřiva, František: Berně a lánová visitace. roč. 7, 1971, č. 1, s. 11 – 14. O daních obyvatelstva a majetkových poměrech, polnostech v Malé Roudce v 17. století.

491

Votava, F.: Obrázek ze života ve staré lhotské škole. roč. 7, 1971, č. 1, s. 14 – 16. Popis vyučování ze staré školy ve Vranové Lhotě z počátku 19. století.

492

Plech, F.: Teplovzdušné topení na zámku v Biskupicích. roč. 7, 1971, č. 1, s. 18 – 19. Popis fungování vytápění biskupického zámku, obsahuje též nákres.

493

Ferulík, A.: Opatovicko od starohor do úsvitu dějin(pokračování). roč. 7, 1971, č. 1, s. 26 – 28. Různé zajímavosti o významných historických místech Malé Hané.

494

Hudec, Antonín: Durana – pověsti a skutečnost. 67

roč. 7, 1971, č. 1, s. 29 – 33. O historii místa, kopci Durany u Úsobrna a pověst vztahující se k ní. 495

Druhá lánová visitace. roč. 7, 1971, č. 1, s. 33 – 34. O Generální lánové visitaci mezi léty 1669 – 1679, která při vyměřování pozemků pro výpočet daní zavedla též rozdělování půdy do tříd dle úrodnosti. Toto nové vyměření napravovalo chyby z visitace předchozí, údaje jsou ze Skočovy Lhoty a Malé Roudky.

496

Kozák, Oldřich: Odvážný RusPověst z Uhřic. roč. 7, 1971, č. 1, s. 35. Příběh o vzpouře uhřického obyvatele při robotnické orbě u Šebetova. Jsou zde též údaje o povinnostech při tehdejším robotování.

497

Kalabusová, Josefa: Ženský malohanácký kroj. roč. 7, 1971, č. 3, s. 47 – 48. Popsány jednotlivé součástky ženského oděvu na Malé Hané z 1. poloviny 19. století.

498

Kalabusová, Josefa: Černé Janek. roč. 7, 1971, č. 3, s. 48 – 49. Příběh o jednom vanovickém občanovi.

499

Sic, E.: Josefa Kalabusová. roč. 7, 1971, č. 2, s. 49 – 50. O přínosu a díle Josefy Kalabusové, rodačky z Vanovic.

500

Plech, F.: Veselé příhody na zámku v Biskupicích. roč. 7, 1971, č. 3, s. 50 – 52. Několik krátkých humorných příběhů týkajících se vrchnosti v Biskupicích ze vzpomínek pamětníků.

501

Votava, F.: Jak vranovští a lhotští chytali Šimáka. roč. 7, 1971, č. 3, s. 52 – 54. Vzpomínka z Vranové Lhoty r. 1880, kdy místní obyvatelstvo chytali lupiče a vraha Josefa Šimáka.

502

Slepička, Karel: Písně od nás v celém světě. roč. 7, 1971, č. 4, s. 61 – 64. O písňovém repertoáru na Malé Hané s notovým zápisem dvou malohanáckých písní s výkladem textu, případně souvislosti sběru.

503

Kopřiva, František: Malá Roudka za dob poddanských. roč. 7, 1971, č. 4, s. 64 – 68. O samosprávě v obci a hlavních změnách zavedených v polovině 19. století.

504

Votava, Fr.: Ženichové. roč. 7, 1971, č. 4, s. 68 – 71. O způsobech namlouvání dívek v dřívějších dobách.

68

505

Red.: Co v letopise nenajdete. roč. 7, 1971, č. 4, s. 71 – 72. Doplnění informací o postavě Havla Dráždila z Kojetína z 15. století zmíněného v Letopise města Jevíčka od J. Mackerleho.

506

Sic, Emil: Od Vrchhory k Véštici. roč. 7, 1971, č. 4, s. 72 – 73. O Veličově Lhotě, zaniklém sídlišti, možná lokalizace a informace z historických pramenů.

507

Sic, E.: Sbírejte lidové zkazky. roč. 7, 1971, č. 4, s. 74 – 75. O lidovém vyprávění z Malé Hané s několika příklady, které byly zaslány spisovateli Josefu Vrbkovi.

508

Zikmund, J.: 75 let jevíčského pivovaru. roč. 8, 1972, č. 1, s. 1 – 3. Výčet z historie o várečném právu v Jevíčku, výsadách a rozporech s vrchností od 13. století do roku 1895, roku zřízení jevíčského pivovaru.

509

Valenta, Josef: Jak se v Borotíně dolovalo. roč. 8, 1972, č. 1, s. 6 – 8. O těžbě žáruvzdorných jílů v oblasti.

510

Kopřiva, Fr.: Požární řád. roč. 8, 1972, č. 1, s. 8 – 11. O protipožárních opatřeních, stanovách z 18. století a častých příčinách požárů.

511

Kouřil, František: 120 let dolování žáruvzdorných jílů a lupků v březinské kotlině. roč. 8, 1972, č. 2, s. 19 – 27. O těžbě surovin v oblasti pro velkoopatovickou šamotovou výrobu.

512

Hampl, Jan: Opatovický rodák vzpomíná na 1. světovou válku. roč. 8, 1972, č. 2, s. 31 – 36. Ze vzpomínek pamětníka Cyrila Červinky na cesty z 1. světové války i s mapkou destinací.

513

Slepička, K.: Kde se pivo vaří (ještě k 75. výročí jevíčského pivovaru). roč. 8, 1972, č. 2, s. 36 – 39. O provozu a technologii v jevíčském pivovaru.

514

Kopřiva, František: Nešťastný rok 1887 v Malé Roudce. roč. 8, 1972, č. 2, s. 43 – 45. O průběhu velkého požáru z Malé Roudky, kdy shořela značná část zástavby. Sestaveno ze vzpomínek pamětníků.

515

Plech, Fr.: Hornictví a vznik závodu v Mladějově na Moravě. roč. 8, 1972, č. 3, s. 56 – 58. O historii těžby, tehdejších cenách a rozvoji.

69

516

Novotný, Antonín: Počátky pojišťování. roč. 8, 1972, č. 3, s. 58 – 61. O historii pojišťování z 19. století, soupisu stavu domů, jako prevenci pro rizikovost vzniku požárů.

517

Loubal, Josef: Z našich pověstí - Janův důl. roč. 8, 1972, č. 3, s. 64 – 65. Pověst z Chrudichrom o setkání s bílou laní, zakletém mládenci, který se pohyboval v místních lesích a jeho vysvobození místní dívkou.

518

Kozák, O.: Vysloužilý voják. roč. 8, 1972, č. 3, s. 66 – 68. Příběh o ukřivděném vojákovi z Uhřic.

519

Hrdlička, Antonín: Němý svědek opatovického pivovarnictví. roč. 8, 1972, č. 4, s. 75 – 76. O pivovarnických sklepech.

520

Plech, F.: Poslední střílení z hmoždířů. roč. 8, 1972, č. 4, s. 82 – 83. Popis tragické střelby z hmoždíře roku 1923 a následného zákazu, ze vzpomínek pamětníka.

70

Rozdělení kategorií Rozdělení bibliografie je dle způsobu vycházení časopisu. V první části soupisu jsou ročníky 1895 – 1906, celkem 11 ročníků periodika s názvem Malá Haná. Od roku 1907 vyšlo dalších 10 ročníků, tyto ročníky jsou číslovány opět od začátku a tvoří celek. Část byla od roku 1907 publikována pod názvem Nová Malá Haná, poslední 4 ročníky(1913, 1914, 1919 a 1920) se vrací k názvu Malá Haná. Různé mutace názvu jsou matoucí, autor zde proto uvádí tyto ročníky jen pod názvem Nová Malá Haná. Od roku 1965 je zde bibliograficky zpracovaných 8 ročníků čtvrtletníku Malá Haná: Zprávy Historicko-vlastivědného kroužku... Výběr příspěvků vyplýval z několika faktorů. Celkový objem zpracovaného materiálů ve výsledku nezahrnoval odborně zpracované články vlastivědného, národopisného tématu v předpokládané míře. Oproti tomu se periodikum projevilo jako záznam tehdejší sociální situace „ducha doby.“ V prvé řadě se jednalo o problematiku soužití s německým obyvatelstvem, jsou zde zmiňovány germanizační tlaky a nejednotná práva pro české a německé obyvatelstvo. Přímé sousedství Malé Hané a oblasti Hřebečska28, německého jazykového ostrova, nacionalistické tendence přiživovalo. Němci jsou vnímáni pejorativně a v časopise se objevují nejen hesla pro podporu českého obyvatelstva, ale též varovná proti Němcům a výzvy k bojkotu jejich činnosti.29 Samotní zástupci německých obyvatel jsou vykreslováni jako ti, kteří berou české příslušníky za podřadné. Negativně je vnímáno též obyvatelstvo židovské, před kterými se mají mít ostatní na pozoru. Jsou popisováni jako podvodníci, lichváři, nečestní obchodníci. Autor zaznamenal několik varování před nekalými praktikami,30 která zapracoval do práce spíše okrajově. Mnohem výstižnější jsou převážně humorné povídky, vyprávění o situacích zažitých a dále tradovaných. Objevují se různé literární žánry, krátké příspěvky

28 Něm. ostrov „Schönhengstu“. Nová Malá Haná 4, 1910, č. 21, s. 1 – 2. 29 Například nacionalistické heslo „svůj k svému“ - podporující vlasteneckou myšlenku bylo v Malé Hané často užíváno. 30 Např. Pozor na německé hausiráky! Nová Malá Haná 1, 1907, č. 23, s. 4.

71

Od hradu Cimburka

"V jisté obci na severu Malé Hané, kde rozbroje národnostní při nabývání obecních voleb došly vážného povšimnutí, udála se následující fraška. Jistý renegát p. Sékora chtěl míti tučnou zabíjačku, ale měl suché prasátko, proto udělal s řezníkem smlouvu, aby mu je za tlusté vyměnil. Ten jistý řezník měl tamtéž skoupený vepřový dobytek , proto když dobytek svážel, přivezl k p. odrodilci jednoho tlustého vepře, aby si jej vyměnil. Ale zle pochodil, jak řekl p. Sékorovi, že tlustý vepř pochází od Slovana, neb p. Sékora , co renegrát, nechtěl za žádnou cenu vepře od Slovana za své prasátko vyměnit a jeho drahá polovice jak uslyšela, odkud vepř pochází, odepřela jísti jelita a maso z něho, aby nervy si nepokazila. I bohý řezník chtěj nechtěj, musil s národním vepřem odjet pryč. Že ale páni řezníci ve svém oboru jsou prohnaní, dokázal i tento řezník svým důvtipem; nemeškal a objel s tlustým vepřem asi tři vesnice a přijel s ním směrem od jisté německé dědiny nazpět s tou omluvou, že mu tedy veze již německé prase. Teď byl již p. Sékora s jeho polovicí úplně spokojen; teď již byl divotvorný vepř o něco dražší, poněvadž byl „silnější!“ Musil tedy p. Sékora 2 zl. přidat na toho německého vepře a tak zaplatit řezníkovi za procházku, kterou s prasetem učinil. Ale to on již rád doplatil, když jen měl vepře nacionálního. Teď asi udělal p. odrodilec zabíjačku a pochutnával sobě na vepři, z kterého se stal v několika hodinách – také odrodilec. Kdyby byl zvěděl, že pojídá vepře neněmecké národnosti, zajisté by jeho drahá polovice všecko kuchyňské nářadí rozbila, ve kterém se takové maso peklo a vařilo a p. starosta Sékora by se zajisté roznemohl před samými volbami. Tak mohlo být prase příčinou velikého neštěstí.“31

Některé historické články zde otiskované jsou jen částí větších děl monografických, značný podíl tohoto druhu příspěvků poukazuje na zájem o místní dějiny a to významně v souladu s otázkou národní, vlasteneckou. V článcích historických se lze pak také setkat s příklady života lidu poddanského v dobách 17. a 18. století. Tyto příspěvky by se daly rozdělit do oblasti zabývající se místopisnými relikty, vycházející z úředních záznamů mapujících život v daném místě, kdy jsou tato témata zpracována. A druhým okruhem jsou často jen historické údaje, přepisované do ucelených přehledů, statistických celků, kdy jsou například mapovány šlechtické rody majitelů pozemků, či přepisy úředních předpisů. Významným okruhem zájmu se stalo zpracované téma pivovarnictví. Vzhledem k historickým souvislostem s udělením várečného práva jevíčským měšťanům je k tomuto tématu dostatek materiálu. Významnou složku zaujímají příspěvky ze sféry lidové slovesnosti. Do této kategorie patří vyprávění pamětníků, zde rozdělené dle témat. Především jsou zmíněny vzpomínky na válečné události z obou světových válek. Zájem pak budí statě, které jsou navíc psány v nářečí, původním dialektu, ve kterém se dané žánry šířily. Dále jsou zde zahrnuty pověsti a přísloví, ale také anekdoty, které se přímo vázaly na danou lokalitu a zde se tradovaly, dokud neztratily svoji aktuálnost. V periodiku Malá Haná: Zprávy Historicko-vlastivědného kroužku (1965 - 1972) se v 31 Od hradu Cimburka. Malá Haná 1, 1895, č. 1, s. 3.

72

obsahu setkáváme s levicovou ideologií, kdy komunistická strana je idealizována například v době osvobození. S komunistickou stranou spojené osobnosti pak mívají v Malé Hané životopisné medailonky a jejich význam je mnohdy zveličován. Autor do bibliografie několik z nich zahrnul, především jako příklad, jako relikt tehdejší doby. Jednotlivé ročníky se více či méně snaží věnovat událostem výročním. Ročník 1965 se například ve značné míře strukturou článků vrací k druhé světové válce. Co se týče příspěvků týkajících se 2. světové války a jejího konce, průběhu osvobozování, v tomto případě autor využil částečné selekce. Vyřadil tedy statě přímo historické, popisné válečné scény, průběhy bojů, či posuny front, avšak ponechal některé příspěvky přímo se vztahující k místům z Malé Hané a především vyprávění zúčastněných pamětníků. Tématem nedílným je materiál týkajících se obživy, chovu dobytka a polních prací. S touto kategorií jsou spojeny například rubriky poskytující rady hospodářům a domácnostem. Velice výstižně jsou popsány historické záznamy o způsobu robotování, povinnostech poddaných, jsou zaznamenány jednotlivé druhy zaměstnání. Cenným materiálem jsou pak statě, které vycházejí jednak z listinných pramenů, tak doplňkově z vyprávění, kronikářských záznamů, kdy dodávají tématu na autentičnosti. V kategorii ostatních jsou zahrnuty životopisné medailonky různých osobností spojených s regionem, či aktuální společenskou situací. Samotná témata tehdejší sociální problematiky jsou zde zahrnuta též, aby částečně demonstrovala hlavní směry zájmu té doby. S tím lze spojit také zájem o kultury cizí, zahraniční, kterým je taktéž věnováno nemalého prostoru. To také ukazuje na širší rozhled tehdejších obyvatel v okolní svět.

73

Tématický rejstřík

Etnická otázka Etnické konflikty a tenze, národnostní menšiny

2, 4, 8, 18, 20, 36, 58, 174, 199, 208, 213, 232, 233, 240, 261, 307, 308, 417

Zahraniční etnika a jejich kultura

19, 25, 51, 94, 108, 147, 171, 179, 180, 181, 182, 183, 195, 201, 202, 210, 277, 278, 288, 289, 343

Češi v zahraničí

145,37

Sociální a duchovní kultura

229, 302

Věrské představy, pověry

132, 219, 223, 224, 226, 310, 355

Zvyky a obyčeje

40, 42, 51, 66, 100, 105, 109, 144, 152, 153, 504

Výstavy, pozvánky, zábavy

1, 3, 6, 10, 11, 32, 138, 299, 315, 326, 328, 338, 339, 340, 404, 416

Spolková činnost, podpora časopisectva

27, 28, 34, 127, 141, 142, 151, 162, 170, 172, 173, 212, 239, 241, 243, 257, 259, 312, 345, 360, 426, 487

Hudba, písně, tanec

24, 184, 249, 306, 439, 502

Slovesný folklór Povídky, vyprávění pamětníků

2, 8, 18, 20, 98, 196, 217, 236, 296, 297, 303, 381, 408, 410, 442, 444, 498, 501, 507, 518

Vzpomínky na 2. světovou válku a osvobození

363, 364, 365, 366, 367, 368, 370, 371, 378, 445, 451, 478, 479, 480, 482, 483, 485

Vzpomínání pamětníků z předchozích válek (1. světová, Prusko-rakouská)

390, 391, 392, 393, 394, 395, 396, 425, 512

Ostatní útvary lidové slovesnosti Pověsti

7, 69, 80, 159, 355, 382, 383, 388, 389, 403, 415, 430, 446, 466, 467, 468, 469, 470, 471, 476, 494, 496, 517

Přísloví a pranostiky

41, 50, 52, 56, 60, 64, 70, 72, 74, 75, 77, 79, 82, 87, 105, 132, 161, 336

Anekdoty, humorné historky

84, 146, 165, 186, 187, 362, 372, 384, 398, 405, 429, 500, 504

Obživa a zaměstnání

95, 96, 99, 119, 120, 121, 178, 192, 207, 211, 218, 238, 263, 290, 304, 305, 323, 324, 325, 327, 329, 331, 332, 352, 353,

74

407, 411, 412, 422, 423, 434, 435, 437, 450, 455, 509 Statistiky, součty obyvatel, tržní ceny

58, 106, 112, 114, 115, 123, 148, 157, 158, 160, 177, 190, 203, 216, 235, 242, 273, 283, 284, 318, 319, 320, 324, 348, 385

Polní práce a chov dobytka, rady hospodářům

9, 14, 17, 22, 23, 26, 29, 30, 45, 49, 53, 54, 59, 81, 91, 109, 118, 143, 156, 159, 163, 167, 168, 169, 175, 177, 193, 205, 209, 221, 231, 234, 258, 262, 264, 265, 266, 275, 279, 280, 281, 282, 295, 301, 304, 305, 311, 316, 317, 330, 337

Strava

12, 67, 220, 449

Obydlí, stavitelství, domácnost

245, 298, 300, 492

Oděv

5, 65, 497

Popis života z historických pramenů

13, 31, 33, 48, 62, 85, 86, 88, 89, 93, 95, 96, 119, 120, 121, 133, 140, 230, 360, 399, 402, 404, 406, 491

Pramenné materiály Místopisné informace

35, 37, 38, 39, 44, 46, 55, 57, 61, 63, 65, 68, 71, 73, 76, 78, 83, 90, 92, 96, 97, 99, 101, 102, 103, 104, 107, 110, 111, 113, 116, 117, 122, 124, 126, 128, 148, 150, 157, 158, 160, 176, 194, 206, 267, 307, 331, 333, 334, 349, 351, 354, 356, 357, 366, 387, 400, 407, 411, 414, 418, 427, 428, 441, 453, 454, 457, 462, 472, 475, 477, 481, 486, 490, 491, 495, 505, 506, 511

Záznamy historické

125, 128, 129, 134, 135, 136, 137, 139, 155, 185, 237, 250, 269, 270, 271, 272, 285, 287, 291, 292, 293, 294, 321, 341, 342, 346, 347, 358, 377, 385, 386, 397, 412, 413, 417, 418, 419, 420, 421, 423, 432, 433, 434, 437, 438, 444, 448, 452, 458, 463, 464, 472, 474, 481, 488, 493, 510, 516, 520

O dějinách pivovarnictví

12, 13, 15, 16, 131, 447, 508, 513, 519

Ostatní Osobnosti – lokální i jiné

149, 154, 215, 248, 252, 253, 254, 255, 276, 286, 322, 335, 359, 361, 373, 374, 375, 376, 379, 380, 401, 424, 431, 439, 440, 456, 460, 461, 473, 484, 489, 499

Aktuální společenské dění

188, 189, 191, 251, 256, 260, 261, 268, 274, 313, 314

Literární žánry, povídky, fejetony, úvahy

197, 198, 199, 200, 214, 227, 228, 232, 244, 246, 247, 292

75

Autorský rejtřík

Bartoš, F. M.: 459 Beneš, Ivo: 349, 350, 351

Makovička, Svatopluk: 424, 467 Maršálková, Ela: 377, 385, 436, 439, 447, 453, 474 Novotný, Antonín: 516 Orner, Antonín: 480, 483 Otýn, Břeněk: 246 Pihalová, Marie: 256 Pinkava, Jaroslav: 386, 413, 420, 433 Plech, František: 379, 416, 427, 440, 457, 458, 481, 492, 500, 515, 520 Plech, V.: 423 Pospíšil, K.: 425, 429 Réda, St.: 426 Ryš., Jos.: 333, 334 Sedláček, Konrád: 325, 327, 329 Sedlák, Vlastimil: 393, 394, 403, 418, 432, 443, 454, 456, 462, 473, 489 Sic, E.: 389, 437, 446, 452, 477, 499, 506, 507 Skutil, Jan: 401 Slepička, Karel: 388, 502, 513 Stoupal, Jan: 422, 435, 475 Ševčík, A.: 397

B., J.: 304, 305 Bárta, Josef: 441 Boháček, J.: 279, 280, 281, 282, 337 Bruzl, Josef: 427, 428, 448 Čížek, Ivan: 209 Dobeš, Vladimír: 387 Doležal, J. K. - Pojezdný: 460 Ferulík, A.: 399, 402, 406, 488, 493 Gottwald, Alois: 471, 484 Hampl, Jan: 378, 415, 512 Hor., J. 151 Hrabálková, Marie: 363 Hrdlička, Antonín: 370, 396, 519 Hromádka, Jan: 461 Hromádka, Josef: 150 Hübl, Ig.: 341, 342, 346 Hübl, J.: 35, 55, 57, 65, 71, 85, 86, 89, 92, 93, 95, 96, 97, 99, 101 Hudec, Antonín: 442, 494 Ch., J.: 464 Chvalka, Jaroslav: 369 Ingersoll, R. G.: 310 Kalabusová, Josefa: 497, 498

Šmaha, J.: 251 Štach: 301 Šťastný, Ladislav: 463, 472 T., F.: 445, 451 Továrek, F.: 359, 366, 368, 380, 430, 466 Továrek, F. ml.: 390 Trachtová, M.: 300 Tutsch, Emil: 391, 404 Valenta, Josef: 509

Karafiát, Ferdinand: 248 Kedroutková, Marie: 367 Kobza, Zdeněk: 292, 293, 294 Kopřiva, František: 400, 409, 412, 450, 455, 490, 503, 510, 514 Korčák, R.: 206, 431 Kouřil, František: 407, 411, 421, 434, 478, 482, 485, 511 Kozák, Oldřich: 365, 487, 496, 518

Veselá, Božena: 449 Voltr, Frant.: 264, 265, 266 Votava, František: 395, 408, 414, 468, 470, 476, 479, 491, 501, 504 Vrbický, Jan: 360 Vrbka, J.: 383 Zikmund, J.: 508 Zlámal, Bohumil: 382, 398, 417, 419

Kozelek, Ferd.: 410, 469 Kučera, D.: 330 Letovský, Miroslav: 355 Loubal, Josef: 517 Loubal, Fr.: 356, 357, 358 Lubok, N.: 353 Mackerle, Jaroslav: 438, 465, 486 Macková, Broňa: 371

76

Závěr Časopis Malá Haná a na něj konceptem navazující Nová Malá Haná byl periodikem vázaným na danou lokalitu. Hlavním tématem v časopisu se prolínajícím bylo vlastecké chápání. V jednotlivých číslech lze sledovat jistý edukativní rozměr, který měl za úkol české, potažmo místní malohanácké obyvatelstvo směřovat k samostatnosti bez závislosti na německém vlivu. O vydávání se zasloužili místní psavci, literáti, členové různých spolků, organizací a list byl otevřen i dopisovatelům, kteří v něm mohli vyjádřit své názory a strasti. Od vzniku periodika roku 1895 do zániku v roce 1920 si časopis prošel změnami rozsahovými, kdy se počet stran navýšil, obsahovými, kdy se rubriky redukovaly, jiné přidávaly, či existenčními, díky nimž byla činnost na dobu přerušena. Přes to vše se význam časopisu odráží právě v jeho delším působení. Přelom 19. a 20. století byl pro list obohacující díky reflexi té doby plné změn a zvratů, jak po stránce technické, průmyslové, tak politické. Různé změny se v obsahu odráží svojí různorodostí. Multižánrovost napříč ročníky sice upřednostňuje, či potlačuje určitou tématiku, jako regionálnímu neodbornému titulu to však nelze vyčítat. Příspěvky v časopise jsou cenným materiálem pro vytvoření celkového pohledu na danou dobu a společnost. V Časopise Malé Hané se objevují informace z různých odvětví, národopisná tématika se zde pak prolíná v různých tématech. V hodnocení periodika Malé Hané (1895 – 1920) se lze přiklonit k významnému vykreslení tehdejší doby a problematiky etnických tenzí v oblasti. Nepopíratelně důležitý podíl v obsahu periodik zaujímají články a příspěvky z lidové slovesnosti, převyprávěné a tradované pověsti, skazky, příhody mnohdy též psané v dialektu z daného prostředí. Významná oblast zájmu se zde odráží v příspěvcích věnovaných hospodářství, jemuž byla vyčleněna samostatná rubrika Národní hospodář, kde se vyskytují rady domácí, lidové, tak novodobé, vědecké za použití tehdejších preparátů na trhu. Koncepce listu si všímá rolnického obyvatelstva regionu a cílí na něj. Časopis měl neodmyslitelný vliv nejen vlastenecký v celonárodním měřítku, ale také pro chápání regionálního původu, pro vytvoření či posílení lokální identity obyvatel. Z celého regionu Malé Hané lze pozorovat značnou nejednotnost, pestrost v sociální struktuře tak i v kulturní rozmanitosti. To zvláště pokud se jedná o období konce 19. a počátku 20. století. Politická situace té doby je znatelně ovlivněna konfliktní atmosférou mezi českým a německým obyvatelstvem a běžný život je tímto poznamenán. Objevují se názorové platformy a propagační invence mírnějšího i radikálnějšího charakteru, avšak s cílem stejným, tedy povznesením českého národa, konci útlaku a

77

nastolením rovnoprávnosti. Touha po autonomii je pak znatelná i v jednotlivých regionech a to i v Malé Hané, ke které proto inklinují i oblasti z části Hřebečska zahrnující obce s českou minoritou. Tyto obyvatele pak spíše přitahuje jádro jižních českých vlasteneckých měst, v nichž mohou mít zastání, než německý sever Hřebečska. V časopisech Malé Hané a posléze navazující Nové Malé Hané lze pozorovat vývoj a především reflexi tehdejší situace v regionu. Přínosný je především pohled z prostředí žurnalistického, který by měl ctít jistou objektivní stránku doby. Ne vždy tomu tak je, avšak i proti tomu je časopis vzhledem k působení více členů redakce a externím přispěvovatelům lepším základem pro objektivní pohled, nežli kronikářský zápis, který v mnohém reflektuje vlastní pocity pouze jednoho písmáka. Předkládaná práce zhodnocuje bibliografický materiál anotací, která by měla dopomoci k lepší orientaci a vyzdvihuje tak různorodost a hodnotu tématu. Čtvrtletník Malá Haná (1965 – 1972) obsahově odpovídá odborným publikacím a anotace je tak spíše doplňková. Ačkoli autor nenalezl příspěvky národopisného charakteru v takové míře, jak předpokládal, ve výsledku zahrnul témata příbuzná, která by mohla posloužit jako cenný základ také jiným oborům.

78

Prameny a literatura BROUČEK, Stanislav – JEŘÁBEK, Richard (eds.): Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha – Brno, 2007. KNIES, Jan: Vlastivěda moravská - Boskovský okres. Brno, 1904. HRDLIČKA, Antonín – TOVÁREK, František - PLECH, František (red.). Malá Haná: Zprávy Historicko-vlastivědného kroužku při Závodním klubu nár. podniku Moravské šamotové a lupkové závody. Velké Opatovice. 1965 – 1972. MACKERLE, J. - TOVÁREK, F. - VACOVÁ, P.: Moravskotřebovský okres. Vlastivěda Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska. Jevíčko, 1946. KUČERA, Karel: Malá Haná. Časopis pro severozápadní Moravu. Nakladatel Kramář a Procházka, Olomouc, 1895 – 1906. Nová Malá Haná. Neodvislý pokrokový týdeník krajů jevíčského, konického, boskovského a moravskotřebovského. Olomouc, 1907 – 1911. Malá Haná. Neodvislý pokrokový týdeník krajů blanenského, boskovického, drahanského, jevíčského, konického, kunštátského a moravskotřebovského. Boskovice, 1912 – 1914. Malá Haná. Olomouc, 1919 – 1920. POPELKA, Benjamin: Vlastivěda moravská - Jevický okres. Brno, 1912. VÁLKA, Miroslav (ed.) a kol.: Lidová kultura a nářečí na Boskovicku. Vlastivěda Boskovicka. Svazek 2, Boskovice 2009. VÁLKA, Miroslav: Malá Haná. Poznatky k vývoji a formování regionu. Vlastivědné listy Boskovicka 17, č.4, 2009, s. 4. VACOVÁ, Pavla: Lidový kroj Malé Hané s přilehlými horami. Boskovicko – Jevíčsko – Moravskotřebovsko. Blansko, 1970. WURMOVÁ, Milada: Soupis moravských novin a časopisů z let 1848-1918. Brno, 1955. Elektronické zdoje: ŠMERAL, Jiří: Jaroslav Mackerle a jeho historiografické dílo. Dostupné z: http://www.jevicko.cz/soubory/doslov_smeral.pdf, cit. 27. 11. 2014. Osobnosti minulosti blízké i vzdálené. (soupis významných osobností z Jevíčka) Dostupné z: http://www.knihovna-jevicko.cz/osobnosti-minulosti-blizke-i-vzdalene/, cit. 29. 11. 2014. PLECH, František: Židé v Jevíčku. Jevíčko, 1992. (příloha jevíčského zpravodaje) – elektronická publikace. Dostupné z: http://www.knihovna-jevicko.cz/zide-v-jevicku/, cit. 10. 12. 2104. 79

Soupis příloh: a) (s. 2) – Mapka regionu Malé Hané – Malá Haná 1971, r. 7, č. 4 - (autor F. Prosser) b) ukázka provedené cenzury – Nová Malá Haná 1908, r. 2, č. 40, s. 2 c) ukázka vlasteneckého textu – Nová Malá Haná 1909, r. 3, č. 1, s. 2 - (anonymní autor) d) text odsuzující konfiskace příspěvků periodik – Nová Malá Haná 1909, r. 3, č. 2, s. 3 e) anekdota – NMH 1914, r. 8, č. 14, s. 7 f) příklad otiskovaných tržních cen zemědělských komodit – NMH 1912, r. 6, č. 11, s. 7 g) strana z rubriky inzerce – NMH 1911, r. 5, č. 20, s. 8 h) kvíz – otázky - MH 1966, r. 2, č. 3, s. 30 - (autor E. Sic) i) kvíz - odpovědi - MH 1966, r. 2, č. 4, s. 29 - (autor E. Sic)

80

Přílohy

příloha: b)

příloha: c)

příloha: d)

příloha: e)

příloha: f)

příloha: g)

příloha: h)

příloha: i)