MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta sportovních studií. Katedra společenských věd ve sportu. Možnosti využití nové Werk arény ve městě Třinec

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu

Možnosti využití nové Werk arény ve městě Třinec Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Viktor Pruša

Lukáš Madecki Brno, 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Možnosti využití nové Werk arény ve městě Třinec vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Viktora Pruši a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje.

V Brně dne 22. dubna 2013

Podpis: ……………………………

Rád bych zde poděkoval Mgr. Viktoru Prušovi za odborné vedení mé bakalářské práce a za jeho cenné rady a připomínky poskytnuté během konzultací. Děkuji také klubu HC Oceláři Třinec, jmenovitě výkonnému řediteli Ing. Marku Chmielovi

a

marketingovým

pracovníkům

Ing.

Tomáši

Hudcovskému

a Ing. Peteru Harvanovi za poskytnuté informace a ochotu při spolupráci.

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 7 1. Sportovní klub – vlastník (primární nájemce) stadionu ...................................... 8 1.1 Důvody provozování občanského sdružení a jeho vnitřní uspořádání.......... 9 1.2 Vnitřní uspořádání podniku v podobě akciové společnosti ........................ 10 2. Marketing sportovního klubu ............................................................................ 12 2.1 Vymezení pojmů marketing, sportovní marketing...................................... 12 2.2 Role marketingu v klubu ............................................................................. 13 3. Sportovní stadion............................................................................................... 15 3.1 Standardy moderních sportovních arén....................................................... 15 3.1.1 Technické zázemí ................................................................................. 16 3.1.2 Sportovní zázemí .................................................................................. 17 3.1.3 Divácké zázemí .................................................................................... 18 3.2 Možnosti využití moderních víceúčelových hal.......................................... 20 4. Analýza vnějšího prostředí sportovní organizace ............................................. 22 4.1 Podstata analýzy vnějšího prostředí ............................................................ 22 4.2 Analýza obecného prostředí organizace...................................................... 23 4.3 Analýza oborového prostředí organizace .................................................... 25 5. Cíl, výzkumné otázky a úkoly práce ................................................................. 29 6. Metodika práce .................................................................................................. 30 7. Představení klubu HC Oceláři Třinec ............................................................... 31 7.1 Akciová společnost ..................................................................................... 32 7.2 Občanské sdružení....................................................................................... 34 8. Současná Werk aréna ........................................................................................ 35 9. Představení nové Werk arény – základní informace ......................................... 38 10. Vybrané české víceúčelové arény ................................................................... 40

10.1 Zázemí a využití vybraných víceúčelových arén ...................................... 41 10.1.1 KV Arena (Karlovy Vary).................................................................. 41 10.1.2 ČEZ ARENA (Pardubice) .................................................................. 43 10.1.3 KAJOT ARENA (Brno)..................................................................... 46 10.1.4 Tipsport Arena (Praha) ....................................................................... 48 10.1.5 ČEZ ARÉNA (Ostrava) ..................................................................... 51 10.2 Souhrn a zhodnocení získaných poznatků ................................................ 53 11. Analýza vnějšího prostředí podniku................................................................ 55 11.1 Analýza obecného prostředí ...................................................................... 55 11.1.1 Politicko-právní faktory ..................................................................... 55 11.1.2 Ekonomické faktory ........................................................................... 56 11.1.3 Sociální faktory .................................................................................. 59 11.1.4 Technologické faktory........................................................................ 62 11.2 Analýza oborového prostředí .................................................................... 62 11.2.1 Zákazníci a jejich vyjednávací síla vůči podniku............................... 62 11.2.2 Dodavatelé a jejich vyjednávací síla vůči podniku ............................ 65 11.2.3 Hrozba vstupu nových konkurentů .................................................... 66 11.2.3 Hrozba substitutů................................................................................ 66 11.2.4 Rivalita firem působících na daném trhu ........................................... 67 11.3 Souhrn a zhodnocení poznatků analýzy vnějšího prostředí ...................... 68 12. Diskuze k návrhu možností využití nové Werk arény .................................... 70 12.1 Užívání arény klubem HC Oceláři Třinec................................................. 70 12.2 Jiné možnosti sportovního využití............................................................. 71 12.3 Kulturní možnosti využití.......................................................................... 72 12.4 Ostatní možnosti využití arény.................................................................. 73 13. Závěr................................................................................................................ 74

14. Použitá literatura a internetové zdroje............................................................. 75 15. Přílohy ............................................................................................................. 84 Resumé .................................................................................................................. 87

Úvod Sport je v současné době celosvětovým fenoménem s nezanedbatelnými ekonomickými dopady na společnost, je tedy pochopitelné a logické, že je mu věnována čím dál větší pozornost. Jeho profesionálně provozovaná část je byznysem poskytujícím lidem zábavu a společenské vyžití, proto nároky na kvalitu poskytování těchto služeb neustále rostou. Nejde zdaleka jen o předvádění vynikajících výkonů sportovců, je potřeba zajistit adekvátní zázemí v podobě stadionů, občerstvovacích a stravovacích služeb, sociálních zařízení, obchodů a podobně. Sportovní stadiony bývají součástí zázemí profesionálních klubů. Kromě zápasů, závodů a utkání, které se zde odehrávají, slouží tato zařízení většinou rovněž jako hlavní působiště klubů včetně všech jeho úseků, jako například administrativa nebo správa zařízení. V současnosti se však při budování podobných zařízení hledí na jejich víceúčelovost a přestává platit, že klub je automaticky provozovatelem svého sportovního působiště. Nezřídka kdy jsou arény či stadiony součástí majetku firem, které specializují svou podnikatelskou činnost na pronájem těchto multifunkčních zařízení. Lze tedy pozorovat další propojení sportu s klasickým byznysem. Téma bakalářské práce Možnosti využití nové Werk arény ve městě Třinec jsem si vybral ze dvou důvodů. Jedním z nich je můj osobní zájem o problematiku alternativní využitelnosti sportovních staveb. Druhým pak byla má praxe v marketingovém oddělení klubu HC Oceláři Třinec, kde je využitelnost momentálně se stavějící Werk arény aktuálním tématem. Práce má dvě části. V první se zaměřím na teoretická východiska a sumarizaci pojmů souvisejících s tématem. V druhé části stručně představím vlastníka a provozovatele budoucí Werk arény, jeho současné působiště a na základě zjištění situace ve využívání dalších podobných staveb v České republice a analyzování prostředí, v němž se Werk aréna bude nacházet, se pokusím formulovat vlastní návrhy možností jejího využití.

7

1. Sportovní klub – vlastník (primární nájemce) stadionu Sportovní klub je jedním z několika typů sportovní organizace. Zpravidla se vyznačuje několika následujícími znaky. Většinou sdružuje provozovatele více sportů, má přímou ekonomickou vazbu jak na zastřešující sportovní asociaci, tak na jednotlivé samostatné sportovní asociace a čerpá- li prostředky ze státního rozpočtu, děje se tak většinou právě prostřednictvím těchto organizací. Samostatně pak vystupuje ve vztahu k ostatním veřejným rozpočtům (např. na úrovni obcí). Má právní subjektivitu a sportovní hnutí v případě sportovního klubu opouští zásadu jediné právní normy (nejčastější je občanské sdružení, povoluje však existenci i obchodních společností) 1 . Český olympijský výbor ve své Rozpravě k návrhu Zákona o podpoře sportu (2011) definuje sportovní klub: „Sportovní klub je dle tohoto zákona právnická osoba (občanské sdružení nebo obchodní společnost) založená za jiným účelem než za účelem podnikání nebo jako rozpočtová organizace nebo příspěvková organizace. Stejně jako národní sportovní svaz může sportovní klub založit obchodní společnost“ 2 . Sportovní klub fungující jako obchodní společnost je pak firmou, jejímž produktem je sportovní činnost zaměřující se na spotřebitele – diváka, fanouška. Přestože v tomto odvětví nacházíme určitá specifika, v mnohém se sportovní organizace podobá klasickému podniku. „Profesionální kluby se v mnoha ohledech podobají firmám v tradičním pojetí. Pro vysvětlení jejich chování a fungování lze, při respektování a zohlednění některých specifik , využít ekonomické modely. V profesionálním sportu nacházíme prvky dokonalé i nedokonalé konkurence – monopol, oligopol, monopolistická konkurence. Zajímavým jevem je existence kartelového uspořádání některých ligových soutěží, které není – na rozdíl od podnikového prostředí – považováno za narušování trhu a hospodářské soutěže“3 .

1

Topinka, J. a Stanjura, J. (2001). Občanská sdružení ve sportu – právní, účetní a daňové problémy. Praha: Nakladatelství Oly mp ia, a. s. 2 Český Oly mp ijský výbor. (2011, 14. duben). Rozprava k návrhu Zákona o podpoře sportu. Staženo 17. Října 2012 z: http://www.olympic.cz/public/img/dokumenty/rozpravazakon_o_sportu_viewfin.pdf, s. 20 3 Novotný, J. a ko l. (2011). Sport v ekonomice. Praha: Wolters Klu wer ČR, s. 257

8

Pro potřeby této práce je vhodné popsat: 

důvody provozování sportovního klubu jakožto občanského sdružení (a nastínit jeho možné vnitřní uspořádání)



organizační strukturu sportovního klubu jako obchodní společnosti (jelikož klub, jímž se budu v této práci zabývat, je tvořen akciovou společností, postačí popsat pouze tento typ)

1.1 Důvody provozování občanského sdružení a jeho vnitřní uspořádání Fungování občanského sdružení upravuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Jedná se o právnickou osobu, návrh na založení sdružení mohou podat ministerstvu vnitra alespoň tři občané (minimálně jeden musí být starší osmnácti let). Právnické osoby mohou být také členy sdružení 4 . Důvody proč založit občanské sdružení mohou být následující: 

Na občanské sdružení se nevztahují některé správní poplatky (není zákonem stanoveno paušálně, ale v sazebníku, který je součástí přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích)



Občanské sdružení má možnost získávat granty na podporu své činnosti (ať už od soukromých dárců, nadací, českých ministerstev nebo mezinárodních institucí) 5 Zákon nestanovuje přesné vnitřní uspořádání občanského sdružení, jeho

struktura může tedy být rozmanitá. Určujícím faktorem jsou stanovy, kterými se sdružení řídí. Přesto lze nastínit alespoň obecné schéma:

4

83/1990 ZÁ KON ze dne 27. b řezna 1990 o sdružování občanů. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Staženo dne 7. dubna 2013 z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1505/z83_1990.pdf 5 Novotný, K. a Mejstříková, A. Založen í občanského sdružení. (31. května 2010). Občanská společnost – návod k použití. Staženo dne 7. dubna 2013 z: http://www.obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132554

9

Obr. 1: Obecné schéma občanského sdružení 6

1.2 Vnitřní uspořádání podniku v podobě akciové společnosti Obchodní zákoník vymezuje pojem akciová společnost následovně: „Akciovou společností je společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. Firma společnosti musí obsahovat označení ‚akciová společnost‘ nebo zkratku ‚akc. spol.‘ nebo zkratku ‚a. s.‘“7 Akciová společnost je tvořena vnitřními orgány v podobě valné hromady, představenstva a dozorčí rady. Nejvyšším orgánem je valná hromada, která se ze zákona koná nejméně jednou za rok. Akcionáři na ní hlasováním rozhodují o změně stanov nebo o zvýšení či snížení základního kapitálu, volí a odvolávají členy představenstva (pokud podle stanov společnosti k tomu není oprávněna dozorčí rada), volí a odvolávají členy dozorčí rady, schvalují účetní závěrku a podobně 8 . Statutární orgán akciové společnosti tvoří představenstvo, které společnost řídí a jedná jejím jménem. „Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo 6

Čáslavová, E. (2000). Management sportu. Praha: East west publishing company. S. 56 Kavalec, J. a Musílek, R. (2007). Obchodní zákoník s judikaturou a souvisejícími předpisy. Praha: C. H. Beck, s. 218 8 Kavalec, J. a Musílek, R. (2007). Obchodní zákoník s judikaturou a souvisejícími předpisy. Praha: C. H. Beck. 7

10

dozorčí rady. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva. Členové, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku“.9

Dozorčí rada zastává v akciové společnosti funkci kontrolního orgánu: „Dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkaj ících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady“10 .

Organizační struktura sportovního klubu v podobě akciové společnosti je však složitější, bývá zpravidla tvořena několika odbornými úseky a odděleními. Můžeme zde zařadit například marketingové, ekonomické, provozní, technické a další útvary (záleží na konkrétním klubu a jeho členění). Čáslavová uvádí následující model organizační struktury:

Obr. 2: Model organizační struktury sportovního klubu na bázi akciové společnosti 11

9

Kavalec, J. a Musílek, R. (2007). Obchodní zákoník s judikaturou a souvisejícími předpisy. Praha: C. H. Beck, s. 294 10 Kavalec, J. a Musílek, R. (2007). Obchodní zákoník s judikaturou a souvisejícími předpisy. Praha: C. H. Beck, s. 307 11 Čáslavová, E. (2009). Management a marketing sportu. Praha: Oly mpia, s. 92

11

2. Marketing sportovního klubu Vzhledem k mému bližšímu zaměření využitelnosti nové arény spíše z obchodního hlediska než technického je vhodné, abych se v této kapitole věnoval marketingu sportovní organizace. Pokusím se tedy vymezit základní pojmy týkající se této problematiky, určit roli a podstatu existence marketingu ve sportovní organizaci.

2.1 Vymezení pojmů marketing, sportovní marketing Marketingem se dnes zabývá nespočet lidí, jeho úloha v organizacích, ale i v ekonomice jako celku, je nezanedbatelná. Je proto namístě, abych nejprve vymezil pojem marketing v obecném chápání a poté přidal definice jeho sportovního ekvivalentu. Definice marketingu „Marketing je aktivita, soubor institucí a procesů, zaměřující se na tvorbu, komunikaci a poskytování a směnu nabídek, které jsou užitečné pro zákazníky, partnery a společnost jako celek“12 . Uznávaní marketingoví odborníci Philip Kotler a Gary Armstrong ve své společné publikaci Marketing uvádí: „Marketing definujeme jako společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot“13 . Definice sportovního marketingu Paul Blakey ve své knize Sport Marketing popisuje sportovní marketing jako spojovací proces, který spojuje sportovní produkty a služby s poptávkou sportovních spotřebitelů a zákazníků. Tento proces přivádí nabídku a poptávku do rovnováhy. Sportovní spotřebitelé (konzumenti; ti, kteří užívají sportovních služeb – například sledováním televize) a zákazníci (ti, kteří si jednotlivé produkty a služby kupují) vyžadují sportovní produkty a služby k uspokojení

12

Definit ion of marketing (2007, říjen). American Marketing Association. Staženo 18. října 2012 z: http://www.marketingpower.com/AboutAMA/Pages/DefinitionofMarketing.aspx 13 Kotler, P. a A rmstrong, G. (2004). Marketing. Praha: Grada Publishing a. s., s. 30

12

svých potřeb a přání, která v životě mají. Tyto potřeby a požadavky vytváří poptávku, kterou se sportovní průmysl snaží uspokojit. 14 Autoři Mullin, Hardy a Sutton mají na toto téma trochu odlišný pohled: „Sportovní marketing spočívá ve všech aktivitách, které spojují potřeby a touhy sportovních konzumentů. Sportovní marketing se vyvinul ve dvě hlavní odvětví: marketing sportovních produktů a služeb orientující se přímo na sportovní konzumenty a marketing dalších spotřebitelských a průmyslových produktů a služeb prezentující se skrze sportovní akce“15 .

2.2 Role marketingu v klubu V předchozí podkapitole jsem popsal pojmy marketing a sportovní marketing. Jejich definice je však poněkud obecná a nevystihuje příliš roli, kterou v daném odvětví zaujímá. Tu vymezuje Čáslavová: „Sportovní organizace se samotné velmi výrazně zabývají marketingem. Je to z toho důvodu, že jim přináší finanční zdroje pro provozování sportovních aktivit. Sportovní organizace, které jsou po stránce právnické osoby obchodními společnostmi v oblasti sportu, provozují komerční činnost se sportovními produkty jako svoji základní aktivitu, neziskové organizace v oblasti sportu mají obchodní činnost jako doplňkovou v mezích, jak to povolují především daňové zákony v České republice. Do oblasti sportu se tak dostává soutěžení o získání zákazníka či s jinou obchodní společností. Z této situace vyplývá, že marketing se svými nástroji se začíná v oblasti sportu výrazně uplatňovat a obchodní společnosti i neziskové organizace si začínají uvědomovat, že zákazníci mohou velmi výrazně přispět k pozitivnímu rozvoji jejich sportovní organizace či obchodní organizace ve sportu“16 .

Z výše uvedené citace vyplývá, že roli, kterou marketing ve sportovní organizaci zastává, je přísun finančních zdrojů pro sportovní organizaci. Velmi důležitou roli v tomto procesu zastává orientace na potřeby zákazníka, získání a udržení jeho náklonnosti a přízně. Následná citace potvrzuje předchozí řádky a dále rozvádí zákazníkovy potřeby.

14

Blakey, P. (2011). Sport Marketing. Exeter: Learning Matters Ltd., Mullin, B. J., Hardy, S. a Sutton, W. A. (2000). Sport marketing. Champaign (USA): Hu man Kinetics, s. 9 16 Čáslavová, E. (2009). Management a marketing sportu. Praha: Oly mpia, s. 97 15

13

„Jedním z prvotních úkolů marketingového výzkumu je analýza nákupního chování spotřebitelů. Uspokojení potřeb zákazníků je základnou, na základě které jsou rozvíjeny další marketingové aktivity. Proces rozhodování zákazníků o koupi je velice složitý. Na jejich chování také působí velké množství různých přímých a nepřímých vlivů a je obtížné podchytit chování i celých skupin zákazníků. Společnou vlastností všech kupujících (zákazníků) je to, že jsou zaměřeni na určitý cíl. Ať už je tímto cílem nákup pečiva či rodinné dovolené, je jejich cesta více či méně přímá. Zákazníci tak činí z jednoduchého důvodu, nákupem služby či zboží chtějí odstranit určitý nedostatek“17 .

Mezi výše uvedené nedostatky, které se zákazníci nákupem zboží nebo služby snaží odstranit, lze v souvislosti se sportovními akcemi (např. hokejové zápasy) uvést například potřebu společenského vyžití a využití volného času nebo touhu vidět sportovní výkony jednotlivců i celků.

17

Daňhelová, Š. (2005). Sportovní marketing. Brno: Masarykova univerzita, Faku lta sportovních studií, s. 7

14

3. Sportovní stadion Po náhledu do různých kronik, učebnic historie či dějepiseckých časopisů zjistíme, že sportovní stavby nejsou novinkou moderní doby. Jak uvádí Grexa a Strachová, zmínky o jejich existenci můžeme pozorovat již v antickém Řecku, kdy byly budovány za účelem výchovy (tzv. palaistry v Athénách) nebo pořádání tehdejších sportovních událostí (např. olympijských her). Sportovní objekty se budovaly i ve středověku, zejména v období humanismu a renesance. Mezi měšťanstvem byly oblíbeny např. míčovny, kuželny, střelnice, šermířské sály nebo jízdárny. V novověku jsou pak sportovní stavby součástí významných světových dějin, ať již těch světlých (například obnovení Panathenajského stadionu za účelem konání prvních novověkých olympijských her v roce 1896) nebo temných (zneužití olympijských her v roce 1936 za účelem propagandy nacistického Německa, jejíž součástí bylo i vybudování Olympijského stadionu v Berlíně) 18 . V první části této kapitoly se budu věnovat standardům, kterým by moderní sportovní arény měly odpovídat, aby mohl vzniknout alespoň potenciál budoucí dlouhodobě úspěšné existence daného zařízení. V části druhé se pokusím popsat možnosti financování a správy sportovních staveb.

3.1 Standardy moderních sportovních arén Pro potřeby této podkapitoly odhlížím od druhu vlastnické struktury (tzn., jedná-li se o soukromý subjekt nebo o státní instituci), která může odlišovat motivy provozování sportovních zařízení. Zároveň vymezuji tři oblasti, které jsou důležitými prvky v možnostech využitelnosti těchto staveb. Jedná se o technické zázemí a sportovní zázemí a prostory pro diváky.

18

Grexa, J. a Strachová, M. (2011). DĚJIN Y SPORTU, Přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno: Masarykova univerzita

15

3.1.1 Technické zázemí Technickými parametry moderních sportovních staveb se zabývá publikace Sportovní stavby autorů Navrátila, Mudra a Malého, kteří popisují podmínky, jejichž splnění je nutné pro funkčnost jak jednotlivých prvků, tak i celku v podobě sportovní arény, stadionu, či jiného podobného zařízení: Osvětlení „Umělé osvětlení sportovišť je speciální problematikou, kterou je nutno od počátku řešit se specialistou. I když se zdá, že při návrhu stavby není tato otázka tak zásadní jako denní osvětlení, protože se na vnější podobě stavby neprojevuje, je nutné vytvořit optimální předpoklady pro umístění speciálních osvětlovacích těles, jejich instalaci, kontrolu, údržbu a případnou výměnu. Je třeba proto zajistit k osvětlovacím tělesům trvalý přístup formou montážních lávek, které obvykle slouží i pro údržbu jiných technologií anebo alespoň prostor pro instalaci jiného vybavení, např. informačních objektů, kamer, ozvučení apod“19 .

Kromě

kvalitního

osvětlení

umožňujícího

provádění

adekvátních

sportovních výkonů však dnes bývá standardem moderních arén i osvětlení umožňující provádění různých světelných show. Tento prvek lze pozorovat nejen na světoznámých stadionech, ale i na nových českých halách a arénách. Akustika „Podobně jako osvětlení mají z psychologického a provozního hlediska zásadní význam akustické podmínky prostoru. Nejde pochopitelně o kvalitu prostorové akustiky, jaká je požadována u jiných, akusticky náročných staveb, jako např. u divadel apod., ale především o to, aby odrážením zvuku od podlahy, stěn a stropu nevznikala nadměrná hladina hluku v místech, kde se pohybují sportovci nebo diváci… U víceúčelových sportovních hal, kde se předpokládají hudební a jiné kulturní produkce, je nezbytné elektronické ozvučení, jehož řešení je nutné svěřit specialistovi“20 .

Kvalitní akustické prostředí je dnes dalším standardem, kterým moderní sportovní stavby disponují. Pomáhá vytvářet dobré podmínky pro úspěšný provoz stadionů, arén, hal, atd. jak v sportovní činnosti, tak v společensko-kulturní.

19

Navrátil, A., Mudra, V. a Malý, J. (2010). Sportovní stavby. Praha: České vysoké učení technické, s. 41 20 Navrátil, A., Mudra, V. a Malý, J. (2010). Sportovní stavby. Praha: České vysoké učení technické, s. 43

16

Povrch sportovních ploch Kvalitní sportovní povrch je neodmyslitelnou součástí moderních sportovních staveb. Na jeho pokládku a správu jsou vynakládány nezanedbatelné finanční prostředky. Musí splňovat přísná kritéria nutná pro provoz daného sportu. „Sportovní plocha je důležitou součástí sportovní stavby. Vlastnosti sportovního povrchu i jeho podkladu jsou podstatné nejen u staveb pro vrcholový či výkonnostní sport, ale i u staveb pro rekreační aktivity. V prvním případě nesmí omezovat snahu sportovců po dosažení co nejlepšího výkonu, ve druhém musí umožnit uspokojení plynoucí ze sportovního pohybu a v obou případech musí chránit zdraví sportovce. Rozhodující význam pro kvalitu a životnost každého sportovního povrchu má podklad (tj. podloží a konstrukční vrstvy). Není-li sportovní povrch proveden na kvalitním a pro daný povrch vhodném podkladu, pak při jeho sebelepších vlastnostech a údržbě dojde k poruchám“18 .

Tyto nezbytné požadavky jsou v případě víceúčelových hal navíc doplněny potřebou rychlého složení nebo rozložení povrchu bez ztráty jeho kvality.

3.1.2 Sportovní zázemí Úroveň prostorů pro sportovce by měla být přímo úměrná záměru, s jakým byla sportovní stavba vybudována. Profesionální sportovci by měli mít k dispozici špičkové zázemí (za předpokladu, že v daném objektu působí opakovaně) sestávající nejen z šaten a hygienických prostor, ale i odpočinkové, relaxační a regenerační zóny. Tato místa slouží k jejich přípravě na výkon, ale i k regeneraci a odpočinku. Jak uvádí výše zmíněná publikace Sportovní stavby, pod pojem sportovní zázemí nespadají pouze prostory pro mužstva působící v objektu dlouhodobě, týmy soupeřů, rozhodčí a delegáty: „V zařízeních určených pro soutěžní sport musí být kromě šaten s umývárnami pro rozhodčí a delegáty svazu i místnost antidopingové kontroly zařízená pro odběr vzorků a do šatnového komplexu bývá zařazena ošetřovna, kde je možno poskytnout první pomoc při sportovních úrazech. Celý komplex pak musí navazovat na místo styku s novináři – tzv. mixzónu“21 .

21

Navrátil, A., Mudra, V. a Malý, J. (2010). Sportovní stavby. Praha: České vysoké učení technické, s. 52

17

Celý tento komplex dnes bývá součástí moderních arén. Je standardem, aby hráči (ale jak je zmíněno výše, nejen oni) měli v rámci předzápasové (nebo předzávodní) přípravy (ovšem stejně tak i v rámci regenerace po výkonu) k dispozici adekvátní prostory s profesionálním vybavením. Po splnění těchto požadavků roste pravděpodobnost, že předvedený výkon sportovců (ale i např. rozhodčích) bude odpovídat výkonu očekávanému, jak z pohledu managementu dané společnosti, tak i široké veřejnosti.

3.1.3 Divácké zázemí Přijmout sport jako nezanedbatelný socializační prvek považují za důležitou podmínku Pedersen, Parks, Quarterman a Thibault, autoři publikace Contemporary Sport Management: „Získání důkladného povědomí o sportu jako společenské, politické a ekonomické aktivitě, která prostupuje naší společnosti a ovlivňuje jak jedince, tak masy, je důležitým krokem stát se úspěšným sportovním manažerem“22 . Fakt, že sport je důležitým prvkem společenského života a jeho profesionálně provozovaná část je rovnocenným konkurentem ostatním kulturním a

společenským aktivitám,

vede

management

jednotlivých

sportovních

společností ke snahám vytvořit kvalitní divácké zázemí se širokým sortimentem služeb. Dalším standardem moderních sportovních zařízení tedy je kvalitní divácké prostředí. Prostory pro diváky Jak již bylo zmíněno výše, modernímu divákovi nezáleží pouze na kvalitě podaného sportovního výkonu. Jeho návštěva sportovního zařízení během utkání či závodu je spojena s komplexním společenským zážitkem. Je tedy pochopitelné, že požaduje určitou kvalitu prostředí, které hodlá navštívit a ve kterém se během doby konání utkání nebo závodu pohybuje.

22

Pedersen, P. M., Parks, J. B., Quarterman, J. a Thibault, L. (2011). Contemporary Sport Management. Champaign (USA): Hu man Kinetics, s. 374

18

Jak popisují výše zmínění autoři publikace Sportovní stavby, divákovi je nutné zajistit dobrou viditelnost, a přestože není zpravidla možné nastavit viditelnost v celé sportovní stavbě na stejnou úroveň, je třeba požadovat, aby míra rovnocennosti byla pokud možno co největší. Dále se věnují problematice vzdálenosti diváků od sportovní plochy a upozorňují, že obecné povědomí o vztahu čím blíže divák je, tím lepší viditelnost má, neplatí ve všech případech a je potřeba do výpočtu optimální vzdálenosti diváků od plochy zahrnout předpoklady, o jaký sport se bude jednat (zdali bude předmětem sledování míč, puk atd.). Za velmi důležité považují vhodně vyřešený systém případné evakuace a dodržování bezpečnostních požadavků. Pozornost je věnována rovněž cenové variabilitě vstupného a standardem bývá její dělení na základě zajištěného komfortu pro diváka. Autoři uvádí, že rozdíl se obvykle promítá i v pohodlnosti sedaček

(nejpohodlnější bývají čalouněné,

s područkami.

Sedačkami na

nejlevnějších místech bývají výlisky z plastu. Lavice se v moderních velkých stavbách zpravidla neobjevují) 23 . Standardem dnes rovněž bývají prostory pro čestné hosty, tzv. VIP (z anglického výrazu very important person), kteří bývají pozvaní pořádajícím subjektem. Obvykle je jim zajištěn nejvyšší možný komfort v podobě zázemí se salonkem, občerstvením, vlastními toaletami a podobně. VIP prostory se obvykle nachází v místech s nejlepší viditelností na hrací plochu. Vysoký komfort zajišťují rovněž tzv. skyboxy (uzavřené salony vybavené nábytkem a přichystaným občerstvením, oddělené skleněnou stěnou, obvykle vybavené i balkonkem a vlastní toaletou). Samozřejmostí dnes bývá vybavení těchto prostor i četnými televizními obrazovkami s promítáním opakovaných záběrů nebo živého přenosu. Příjemné prostředí utváří v moderních halách i tzv. kostky (vícestěnné zařízení promítající opakované a zpomalené záznamy herních momentů), elektronické reklamní pásy nebo televizní monitory rozmístěné v zázemí (např. ve stravovacích zónách. Dalším zpříjemněním návštěvy sportovního utkání je možnost zakoupit si tzv. fan předměty (předměty s klubovou tématikou), které se obvykle nachází v místních prodejnách (tzv. fanshopy). Standardem je rovněž 23

Navrátil, A., Mudra, V. a Malý, J. (2010). Sportovní stavby. Praha: České vysoké učení technické.

19

možnost zakoupení občerstvení ve stáncích, které se v objektu sportovní stavby nachází. Výjimkou dnes již není ani přítomnost stálých stravovacíc h zařízení, zejména restaurací 24 .

3.2 Možnosti využití moderních víceúčelových hal Nejen výstavba sportovního zařízení, ale i jeho provoz je obvykle velmi nákladnou položkou vyžadující značné finanční prostředky. Aby se investice vložená do výstavby vyplatila, je potřeba mít předem připravený jasný plán, na co a s jakou intenzitou se bude daná stavba využívat. Novotný upozorňuje na vhodnost zpracování studie využitelnosti: „Před započetím výstavby zařízení by mělo dojít k pořízení tzv. studie využitelnosti (feasibility study), která poskytuje informace o dopadu projektu na místní komunitu. Studie přibližně určuje krátkodobé i dlouhodobé celkové náklady projektu, odhadované ekonomické přínosy vlastníkům objektu, mechanismy financování a také veškeré ekonomické a kulturní ztráty místní komunity v případě, že nedojde k realizaci výstavby.“25

Vícestranné využívání nových staveb se jeví jako ekonomicky výhodné. Jak totiž popisují autoři Leeds a von Allmen v jejich díle The Economics of Sports, nové arény a stadiony sice zvyšují návštěvnost v prvních několika letech po vybudování, v průběhu času se však postupně vrací na původní úroveň (před výstavbou nové arény nebo stadionu). Toto tvrzení ukazují na následujícím příkladu baseballového týmu Milwaukee Brewers a jeho novém stadionu Miller Park: „Když byl otevřen Miller Park v roce 2001, návštěvnost vzrostla o 80 procent z průměrných 19 427 diváků za zápas na 34 704. Návštěvnost však rychle poklesla, jakmile se projevila špatná výkonnost týmu na hřišti. V roce 2003 spadla průměrná návštěvnost na 20 992 diváků za zápas, velmi blízko hodnotě z dob před vybudováním Miller Park“26 .

24

Navrátil, A., Mudra, V. a Malý, J. (2010). Sportovní stavby. Praha: České vysoké učení technické. 25 Novotnný, J. a ko l. (2011). Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. 436 26 Leeds, M. A. a von Allmen, P. (2011). The Economics of Sports. Boston (USA): Pearson Education, Inc., s. 181

20

Autoři rovněž upozorňují, že u hokejových a basketbalových arén je tento efekt zvýšené návštěvnosti ještě krátkodobějšího trvání: „Nové hokejové a basketbalové arény mají menší, krátkodobější efekt zvýšené návštěvnosti. Možná kvůli menší kapacitě těchto arén návštěvnost roste pouze o 15 až 20 procent v průběhu prvního roku provozu nové stavby. Navíc tento ‚líbánkový efekt‘ rychle slábne. Návštěvnost hokejových utkání klesne zpět na původní úroveň během pěti až osmi let, zatímco u basketbalových zápasů k tomuto dochází kolem devátého roku provozu zařízení“27 .

Jak z výše uvedených řádků vyplývá, vybudování nové jednostranně zaměřené haly za účelem provozování profesionálního sportu, který byl do té doby v daném místě provozován v jiném zařízení, nemusí být ekonomicky výhodné (pokud investoři očekávají návratnost finančních prostředků). Budování víceúčelových zařízení se pak jeví být vhodným řešením, které zvyšuje možnosti využívání dané stavby, a tím zvyšuje pravděpodobnost dlouhodobé ekonomické prosperity objektu.

27

Leeds, M. A. a von Allmen, P. (2011). The Economics of Sports. Boston (USA): Pearson Education, Inc., s. 181

21

4. Analýza vnějšího prostředí sportovní organizace Hlavním smyslem strategického myšlení je plánování budoucích cílů a orientace společnosti. Její směřování je pak prováděno realizací předem stanovených strategických kroků a činností. „Pojem strategické řízení podniku lze chápat jako proces, ve kterém dochází ke stanovení (tvorbě) strategií a jejich následnému plnění (realizaci). Jedná se převážně o dlouhodobé (strategické) plány“28 . Samotný pojem strategie vymezují Pošvář, Tomšík a Žufan (cit. podle Johnsona): „Strategie je zaměření a rozsah činností podniku v dlouhodobém horizontu, které v ideálním případě vytvářejí soulad mezi podnikovými zdroji a měnícím se vnějším prostředím – zvláště trhem a zákazníky -, a to tak, že naplňují očekávání těch, kteří jsou s podnikem spjati“29 . V případě sportovního klubu se může jednat například o tvorbu a stabilizaci hráčského kádru, postup do vyšší soutěže, sestavování rozpočtu, zkvalitňování zázemí (například budováním nové sportovní haly – v jejím případě se navíc může plánovat například budoucí alternativní využívání). Součástí strategického plánování je analyzování externího prostředí, které ovlivňuje podnikání společnosti.

4.1 Podstata analýzy vnějšího prostředí Zkoumáním vnějšího prostředí, které na podnik působí, dostáváme cenné informace, které můžeme dále využít při sestavování dlouhodobé strategie společnosti.

28

Hudcovský, T. (2011). Ekonomika vybraného sportovního klubu (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita, s. 16 29 Pošvář, Z. Tomšík, P. a Žufan, P. (2004). Management II. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. 78

22

Vnější prostředí popisuje Kovář v publikaci Strategický management: „Okolní prostředí může být velmi široce definováno jako takové síly v okolí firmy, které ovlivňují její schopnost úspěšně prodávat její výrobky cílovým zákazníkům. Toto prostředí se skládá ze sil nebo prvků v podnikatelském prostředí firmy, které může firma ovlivnit jen velmi málo nebo nad nimiž nemá žádnou kontrolu, které ale přímo ovlivňují způsob, jakým firma provádí obchody nebo prosperuje“30 .

Sportovní podnik budující nové zázemí (například v podobě nové arény) může využít analýzy vnějšího prostředí k poznání a pochopení, v jakém prostředí operuje a jaké možnosti, příležitosti, ale i hrozby v něm lze očekávat. Na základě těchto nabytých poznatků pak může být schopen plánovat své budoucí působení (v souvislosti s plánovanou nebo momentálně probíhající stavbou stadionu či arény může být schopen určit budoucí potenciál využívání a prosperity nového zázemí). Analýzu vnějšího prostředí můžeme rozdělit do dvou samostatných okruhů: 

Analýza obecného okolí podniku



Analýza oborového okolí podniku

4.2 Analýza obecného prostředí organizace K analyzování vnějšího obecného okolí lze použít model PEST, který se zaměřuje na čtyři důležité oblasti ovlivňující fungování podniku: politicko-právní, ekonomické, sociálně-kulturní a technologické faktory. Jde o jednoduchý a často užívaný model. Někdy se uvádí pod různě modifikovanými názvy (např. STEP), popřípadě lze použít i rozšířenou verzi PESTLE (někdy nazývanou PESTEL – model rozšířený o legislativní a ekologické faktory). Obsah zkoumání výše zmíněných oblastí zachycuje následující tabulka:

30

Kovář, F. (2008). Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, s. 67

23

Tab. 1: Model PEST analýzy vlivu prostředí na podnik 31 POLITICKÉ FAKTORY -

EKONOMICKÉ FAKTORY

Legislativa Pracovní právo Politická stabilita Stabilita vlády Daňová politika Integrační politika Podpora zahraniční obchodu Ochrana životního prostředí

-

SOCIÁLNÍ FAKTORY -

Trend HDP Úroková míra Množství peněž v oběhu Inflace Nezaměstnanost Spotřeba Výška investic Cena a dostupnost energie

TECHNOLOGICKÉ FAKTORY

Demografické trendy populace Mobilita Rozdělení příjmů Životní styl Úroveň vzdělání Postoje k práci a volnému času Charakteristika spotřeby Životní hodnoty, rodina, přátelé

-

Výše výdajů na výzkum Podpora vlády v oblasti výzkumu Nové technologické aktivity a jejich priorita Obecná technologická úroveň Nové objevy a vynálezy Rychlost technologického přenosu

Výše uvedená tabulka uvádí v každé jednotlivé složce velmi široký počet faktorů. Její autoři však zároveň uvádí: „Není nutné procházet a analyzovat všechny uvedené faktory. Na organizaci má obvykle vliv jen několik nejdůležitějších sil. PEST analýza může být také dobrou metodou pro určení dlouhodobých vlivů nebo na předpovídání jejich výskytu v budoucnosti“32 . Faktory uvedené v tabulce tvoří jakýsi obecný základ a každý podnik může jejich výčet obměňovat podle potřeb y. Na chod sportovního klubu mohou mít vliv například právní regule omezující nebo podporující možnosti podnikání, vývoj životní úrovně obyvatelstva (zejména v regionu, kde působí), jejich preference v nakládání s volným časem a jejich životní styl a hodnoty, technologický vývoj (důležitý zejména v období, kdy podnik buduje, obnovuje

31

vlastní zpracování podle: Bělohlávek, F., Košťan, P. a Šuleř. O. (2001). Management. Olo mouc: Rubico, s. 200 32 Bělohlávek, F., Košťan, P. a Šu leř. O. (2001). Management. Olo mouc: Rubico, s. 200

24

nebo obměňuje své zázemí), vývoj bezpečnostních a technických norem, jejichž splnění je nutné pro působení klubu v určité soutěži, atd. Jak uvádí Hudcovský, obecné prostředí organizace je možné analyzovat i pomocí jiných modelů, například metodou „4C“ nebo BCG maticí33 .

4.3 Analýza oborového prostředí organizace Zjišťování situace v odvětví je pro podnik minimálně stejně důležité, jako zkoumání jeho obecného okolí. Velmi využívanou metodou je Porterův pětifaktorový model konkurenčního prostředí. Podle Keřkovského a Vykypěla se jedná o pět základních činitelů, jejichž působení ovlivňuje strategickou pozici firmy (působící v určitém odvětví): 

Vyjednávací síla zákazníků



Vyjednávací síla dodavatelů



Hrozba vstupu nových konkurentů



Hrozba substitutů



Rivalita firem působících na daném trhu34

Zákazníci a jejich vyjednávající síla vůči podniku Pro podnik je důležité uvědomit si, kdo jsou jeho zákazníci, jaká mají očekávání a co požadují. Zákazníkem sportovního klubu jsou fanoušci nebo diváci mající zájem o sledování utkání. Vymyslický uvádí: „Sportovní utkání jako produkt je nabízeno jednak fanouškovi přímo na stadionu jako koncovému spotřebiteli a jednak televizním a rozhlasovým stanicím, které jej zprostředkovávají koncovým uživatelům“35 . Přestože obecně platí, že zákazníci sportovního klubu bývají „věrnější“ vůči jeho produktům, nežli v případě jiných podniků prodávajících určité výrobky

33

Hudcovský, T. (2011). Ekonomika vybraného sportovního klubu (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita. 34 Keřkovský, M. a Vy kypěl, O. (2002). Strategické řízení. Teorie pro praxi. Praha: C. H. Beck, s. 46 35 Vy myslický, M. (2011). Ekonomika vybraného sportovního klubu (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita, s. 41

25

nebo služby, i zde se mohou projevit tlaky z jejich strany. Obyčejně se jedná o reakci na cenu vstupného, prodej/nákup určitého hráče, přístup klubu k fanouškům apod. Dodavatelé a jejich vyjednávací síla vůči podniku V této části analýzy oborového prostředí se podnik (popř. stratég) věnuje nákladovým položkám. Jak uvádí Keřkovský a Vykypěl: „V tomto případě jde především o to analyzovat dostupnost a náklady všech vstupů potřebných k výrobě a stabilitu dodávek. Náklady a dostupnost zdrojů jsou především určovány kvalitou vztahů mezi určitým podnikem a jeho dodavateli“36 . V případě sportovního klubu lze za dodavatele produktu považovat například hráče, hráčské agenty nebo pronajímatele sportovního zařízení (stadionu, arény apod.). Hráčské kontrakty tvoří vůbec nejnákladnější položku. Jejich značný vyjednávací vliv lze pozorovat na dvou výlukách v posledním desetiletí v kanadsko-americké hokejové lize NHL (neshody hráčské asociace s majiteli klubů ohledně hráčských platových stropů v sezoně 2004-2005 a v otázce přerozdělování zisků v sezoně 2012-2013 vedly ke zrušení respektive odložení startu sezony). Hrozba vstupu nových konkurentů Konkurenční prostředí (ať už v dokonalé nebo nedokonalé formě) lze v dnešní době pozorovat ve většině odvětví. Ne vždy je však vstup nových konkurentů snadný. Keřkovský a Vykypěl (cit. dle Portera) tvrdí, že vstoupení nebo vystoupení podniků do (respektive z) odvětví závisí na bariérách vstupu (respektive výstupu), jež Porter charakterizoval následně 37 : 

Bariéry vstupu – diferenciace výrobků, rozsah produkce, distribuční kanály,

absolutní

výhody

v celkových

nákladech,

možná

reakce

současných podniků na vstup nového konkurenta

36

Keřkovský, M. a Vy kypěl, O. (2002). Strategické řízení. Teorie pro praxi. Praha: C. H. Beck, s.

43 37

Keřkovský, M. a Vykypěl, O. (2002). Strategické řízení. Teorie pro praxi. Praha: C. H. Beck.

26



Bariéry výstupu – zvyky a stereotypy řídících pracovníků, utopení peněz ve výrobních prostředcích, vysoké přímé náklady na výstup Konkurenční prostředí sportovního klubu je v mnoha ohledech značně

odlišné, než je tomu v případech klasických podniků. Přestože by se za hrozbu vstupu nových konkurentů dal považovat například postup nového klubu do dané soutěže, jen zřídkakdy se stane, že fanoušek přejde k podpoře jiného celku. Potenciální noví konkurenti sportovního klubu rovněž musí obvykle překonat značné bariéry vstupu do odvětví. V případě nejvyšší hokejové soutěže je pro postup nutné se buď probojovat přes play-off a následnou baráž nebo zakoupit licenci. Další bariérou jsou například vysoké náklady spojené s vybudováním konkurenceschopného mužstva, nutnost splnění mnoha podmínek stanovených hokejovým svazem nebo vedením nejvyšší soutěže (určitý minimá lní počet mládežnických celků, jejich účast v nejvyšších soutěžích apod.). Hrozba substitutů Hrozbu substitutů lze považovat za určitý druh konkurence pro podnik. Pro sportovní klub je tato hrozba obvykle výraznější než v případě vstupu nových konkurentů do odvětví. Zákazníci klubu (fanoušci, diváci) mají totiž zpravidla více možností využití svého volného času. Nejčastějšími substituty bývá navštívení utkání sportovních klubů působících v jiném odvětví (například návštěva fotbalového zápasu místo hokejového), provozování sportovních aktivit (cyklistika, badminton, bowling, atd.), nebo různé další formy společenského využití volného času (navštívení kina, divadla, koncertu apod.). Tyto tlaky způsobují snahu sportovních klubů poskytovat svým návštěvníkům co nejlepší zážitek při sledování utkání. Nejde jen o atraktivitu předváděné hry, ale i o kvalitní přestávkové programy, komfortní divácké prostředí, možnost občerstvení apod.

27

Rivalita firem působících na daném trhu Rivalita firem působících na jednom trhu je obyčejně výhodná pro zákazníky, kteří těží z boje podniků o přetahování jejich přízně. Z pohledu firem se však jedná spíše o negativní jev zvyšující náklady. V případě sportovních klubů je však tento faktor Porterova modelu žádoucí, neboť rivalita klubů zvyšuje atraktivitu zápasů a zejména utkání dvou celků z jednoho regionu (tzv. derby) bývají divácky hojně navštěvovaná. Toto je další specifikum sportovního prostředí.

28

5. Cíl, výzkumné otázky a úkoly práce Cíl práce Cílem této práce je navržení možností využití nové Werk arény společnosti HC Oceláři Třinec, a. s., jenž bude provozovatelem stavby. Výzkumné otázky 

„Jaké jsou možnosti sportovního využití Werk arény?“



„Jaké bude další možné alternativní využití Werk arény?“



„Jaké nové obchodní a marketingové možnosti může provozovatel Werk arény v novém působišti očekávat?"

Úkoly práce Pro splnění cíle bakalářské práce a k zodpovězení výzkumných otázek jsem zvolil následující úkoly práce: 1. Představení klubu HC Oceláři Třinec jakožto vlastníka a provozovatele nové Werk arény 2. Představení

současného

působiště

klubu

HC

Oceláři

Třinec

a sumarizace možností využití stávajícího zázemí 3. Prostudování situace ve vybraných českých víceúčelových arénách 4. Analyzování vnějšího prostředí provozovatele nové Werk arény 5. Vyvození závěrů a návrh možností z dosažených informací

29

6. Metodika práce Pro dosažení cíle bakalářské práce jsem postupoval dle výše uvedených úkolů. Kapitoly 7 a 8 slouží k představení klubu HC Oceláři Třinec v podobě vlastníka a provozovatele nové Werk arény a jeho současného působiště. Kapitola 9 poskytuje základní informace o realizujícím se projektu výsta vby nové Werk arény. Tyto kapitoly jsem zpracoval na základě: 

veřejně dostupných informací umístěných na příslušných webových stránkách



poskytnutých informací a materiálů zaměstnanci klubu HC Oceláři Třinec V kapitole 10 jsem se zabýval jak technickým a d iváckým zázemím

vybraných českých víceúčelových arén (přičemž jsem se zaměřil pouze na ty specifické oblasti, které mohou působit na oblast obchodu a marketingu), tak možnostmi využití těchto zařízení. K prostudování situace jsem využil: 

veřejně dostupných informací umístěných na příslušných webových stránkách



rozhovorů s osobami odpovědnými za provoz či pronájem ploch nebo celého zařízení



osobních návštěv arén (doplňkový zdroj, pouze v některých případech) Kapitolu 11 jsem věnoval analyzování vnějšího prostředí společnosti HC

Oceláři Třinec (budoucí provozovatel nové Werk arény). Analýzu jsem provedl na základě: 

veřejně dostupných informací umístěných na příslušných webových stránkách

30

7. Představení klubu HC Oceláři Třinec HC Oceláři Třinec je hokejový klub sídlící na Lesní ulici v Třinci, v Moravskoslezském kraji. Od sezony 1995/1996 hraje nejvyšší českou hokejovou soutěž, Tipsport extraligu. Jeho prozatímními největšími sportovními úspěchy jsou: jeden titul mistra extraligy a vítěz Prezidentského poháru (oba ze sezony 2010/2011), jeden titul vicemistra (za druhé místo v sezoně 1997/1998) a jedno třetí místo (ze sezony 1998/1999). Klubovými barvami jsou červená a bílá, mezi charakteristické znaky Ocelářů patří symbol draka (jenž je prezentován mimo jiné maskotem Dráčkem Werkáčkem). Klub hraje svá domácí utkání ve Werk aréně. Dlouhodobě nejvýznamnějšími

sponzory

a

partnery

jsou

společnosti

TŘINECKÉ

ŽELEZÁRNY, a. s. a MORAVIA STEEL, a. s. Historie klubu Hokej v Třinci se datuje od roku 1929, kdy byl několika nadšenci založen klub SK Třinec. Zpočátku se hrálo na rybníku u „Glejtovny“ a klub vydržel na přírodním ledě až do roku 1967, kdy byl 17. února otevřen zimní stadion s umělým kluzištěm. Přestože k zastřešení stavby došlo až o devět let později (a k dokončení boční výstavby ještě o dalších 13 let později), třinečtí hokejisté již pomalu postupovali soutěžemi vzhůru. V sezoně 1978/1979 poprvé postoupili do druhé nejvyšší československé hokejové ligy. Následujících několik let se neslo v duchu záchrany, sestupu a popřípadě opět postupu do druhé nejvyšší soutěže. V sezoně 1984/1985 se na lavičce poprvé objevil na postu asistenta trenéra Alois Hadamczik. Ten nejprve o rok později (v sezoně 1985/1986, již na postu hlavního trenéra) vytáhl třinecké mužstvo zpět do druhé ligy. O devět let později pak byl i u historického postupu do české extraligy a jako trenér vedl Třinec i v jeho prvních pěti sezonách v nejvyšší soutěži (ve kterých s týmem obsadil jedno druhé a jedno třetí místo v sezonách 1997/1998 resp. 1998/1999). Zatím posledními historicky významnými úspěchy třineckého klubu jsou zisk Prezidentského

31

poháru (za prvenství v základní části) a následné celkové vítězství extraligy v sezoně 2010/2011 38 .

7.1 Akciová společnost Charakteristika HC Oceláři Třinec, a. s. podle výpisu z obchodního rejstříku39 Obchodní firma:

HOCKEY CLUB OCELÁŘI TŘINEC, a. s.

Sídlo:

Třinec VI, Zimní stadión, Lesní ul., PSČ 739 61

Právní forma:

Akciová společnost

Předmět podnikání:

výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

Statutární orgán – představenstvo: 

Předseda představenstva - Ing. Marek Chmiel



Člen představenstva - Mgr. Pavel Marek



Člen představenstva – Ing. Michael Beier

Dozorčí rada: 

Předseda dozorčí rady - Ing. Mojmír Kašprišin



Člen dozorčí rady - Ing. Jan Czudek



Člen dozorčí rady – Ing. Ján Moder 20 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotě

Akcie: 50 000,- Kč Základní kapitál:

1 000 000,- Kč

Ostatní skutečnosti: 

Jediný akcionář – Občanské sdružení HC OCELÁŘI TŘINEC (se sídlem Třinec VI, Zimní stadion, Lesní ul.)

38

Machaczek, E. a ko l. (2009). 80 LET TŘINECKÉHO HOKEJE. Třinec: HC Oceláři Třinec, a. s., Historie: Sezóna po sezóně. HC OCELÁŘI TŘINEC (oficiáln í webové stránky). Staženo 20. února 2013 z: http://hcocelari.cz/index.asp 39 Úplný výpis z obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík a Sbírka listin. Staženo 20. února 2013 z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a376694&typ=full&klic=w24xty

32

Organizační struktura společnosti Dozorčí rada a představenstvo byly představeny již výše, ve výpisu z obchodního rejstříku. Prezidentem klubu je Ing. Ján Moder (člen dozorčí rady), viceprezidentem pak Ing. Jan Czudek (člen dozorčí rady). Na pozici generálního ředitele působí Mgr. Pavel Marek (člen představenstva, zastává i funkci sportovního ředitele) a výkonným ředitelem je Ing. Marek Chmiel (předseda představenstva). Pro názornější přehled vedení společnosti a úseků, jež jsou vedeny výše zmíněným managementem, uvádím následující schéma.

Obr. 3: Schéma organizační struktury HC Oceláři Třinec, a. s.40 Sportovní úsek Součástí akciové společnosti je A mužstvo klubu (hrající českou nejvyšší hokejovou soutěž - Tipsport extraligu). Klubové úspěchy již byly zmíněny výše. Mezi současné opory týmu lze uvést například slovenského reprezentačního brankáře Petera Hamerlíka, české reprezentanty (kteří ČR reprezentovali v letošní sezoně) Lukáše Galvase (obránce), Martina Růžičku, Martina Adamského a Jakuba Orsavu (všichni útočníci) nebo bývalé hráče NHL Radka Bonka a Václava Varaďu. Dlouholetou ikonou třineckého týmu je Jan Peterek, rekordman v počtu odehraných zápasů za klub. Tým byl v sezoně 2012/2013 veden hlavním trenérem Josefem Turkem.

40

Vlastní zpracování podle materiálu HC Oceláři Třinec, a. s.

33

7.2 Občanské sdružení Občanské sdružení HC Oceláři Třinec je jediným akcionářem výše uvedené akciové společnosti. Je tvořeno správní radou, dále se řídí dle stanov platných pro občanské sdružení. Sportovní úsek Součástí občanského sdružení HC Oceláři Třinec jsou mládežnická družstva klubu. Patří sem juniorské mužstvo, dva dorostenecké (starší a mladší dorost) a sedm žákovských družstev (od 2. do 8. třídy). Tyto týmy dlouhodobě hrají nejvyšší české soutěže ve svých kategoriích. Klub rovněž spolupracuje s Jubilejní Masarykovou základní školou v Třinci, která má vytvořeny třídy se zaměřením na tělesnou výchovu – hokej 41 .

41

Současnost. Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola, příspěvková organizace . Staženo 21. února 2013 z: http://www.jmzstrinec.cz/browse_docs.php?node=3&parent_node=1&lang=0

34

8. Současná Werk aréna Klub HC Oceláři Třinec v současné době působí na zimním stadionu na Lesní ulici v Třinci, ve Werk aréně, kde hrají své domácí utkání všechny jeho týmy a kde má rovněž své sídlo. Historie zimního stadionu již byla popsána v kapitole 6.1 Historie klubu. Technické zázemí Tribuny v aréně nedisponují žádnou variabilitou nastavení, vzhledem k jejich konstrukci není možné je jakkoli měnit. Ledová plocha má rovněž dlouhodobě stejné rozměry (58,88 metrů x 27,26 metrů42 ). Ve vnitřních prostorách arény se nachází pracovní stanoviště pro obsluhu digitální kostky (ta však umožňuje promítání pouze textových reklam, popřípadě stavu utkání, jmen hráčů, apod.), rozhlasu, zvukové aparatury nebo režii vnitřního televizního okruhu (zobrazujícího přenos z kamer nainstalovaných v aréně). Na zápasy play-off pak klub nechává nainstalovat nad ochozy dvě velkoplošné obrazovky (promítající např. záznam hry, reklamní spoty, marketingové prezentace klubu apod.). Osvětlení v aréně neumožňuje žádný druh světelné show ani rychlé změny svítivosti (například během oslavy vstřeleného gólu – doba náběhu na plný výkon je příliš dlouhá). Divácké zázemí Kapacita Werk arény činí celkem 5200 diváků (z toho 3700 sedících a 1500 stojících42 ). Na místech pro sedící diváky se nachází vícemístné plastové lavice. Skyboxy a VIP prostory jsou vybaveny televizory (v nichž se promítá přenos z vnitřního televizního okruhu), pohodlnějšími místy k sezení a vlastním sociálním zařízením (společné pro tyto prostory). Klub nenabízí skyboxy k pronájmu veřejnosti, VIP prostory slouží pouze pro vybrané osoby (např. sponzory). 42

Klub: Stadion. HC OCELÁŘI TŘINEC (oficiální webové stránky). Staženo 20. února 2013 z: http://hcocelari.cz/zobraz.asp?t=stadion

35

Občerstvení v aréně zajišťují čtyři bufety umístěné v prostorách za ochozy. V areálu zimního stadionu se rovněž nachází restaurace Hokejka, která je otevřená nezávisle na konaných hokejových utkáních. Ve VIP prostorách jsou k dispozici dva bary s obsluhou. Možnosti využití arény Zimní stadion na Lesní ulici v Třinci je v současné době využíván zejména hokejovým klubem HC Oceláři Třinec, který jej má v dlouhodobě v pronájmu od společnosti Třinecká aréna, a. s. V časech, kdy klub nepotřebuje ledovou plochu pro své účely, je nabízena veřejnosti k pronájmu. Toho využívají zejména amatérská hokejová mužstva 43 . Během období, kdy se na zimním stadionu nenachází ledová plocha, lze Werk arénu využívat například k závodům motokár nebo kulturním akcím (například během Hutnického dne). Stáří zimního stadionu (a jeho zařízení a zázemí) je však limitujícím faktorem variability využívání jeho plochy. Marketingové aktivity klubu HC Oceláři Třinec v současné Werk aréně spočívají zejména v nabízení reklamních ploch na ledové ploše, mantinelech (první a druhá vlna), ochranném plexiskle, ochozech nad hledištěm, světelné kostce (vzhledem k typu kostky možno promítat pouze reklamy v textové podobě, nikoli hrané), v podobě vlajky pod střešní konstrukcí nebo na vnější straně budovy zimního stadionu a správní budovy. Prostory zimního stadionu bývají využívány marketingovým oddělením klubu rovněž k pořádání různých akcí. V sezoně 2012/2013 šlo konkrétně o (údaj platný k 25. 2. 2013): 

závody motokár pro hráče A-týmu a sponzory (před vytvořením ledové plochy na zimním stadionu)



veřejné bruslení s hráči A-týmu



vytvoření tzv. dětského koutku – v prostorách za ochozy; dětské soutěže ve střelbě na bránu

43

Klub: Ro zpis ledu. HC OCELÁŘI TŘINEC (oficiální webové stránky). Staženo 25. února z: http://hcocelari.cz/rozpis_ledu.asp

36



mikulášská akce pro děti – na ledové ploše



setkání hráčů A-týmu, popřípadě vedení klubu s fanoušky klubu - ve VIP prostorách zimního stadionu

37

9. Představení nové Werk arény – základní informace Werk aréna je projektem, jehož cílem je v Třinci postavit a uvést do provozu novou multifunkční halu, která bude splňovat všechna kritéria moderní arény. Lokace Nová Werk aréna, jejíž výstavba v současnosti probíhá, se bude nacházet v Třinci na Frýdecké ulici, v těsné blízkosti sídla místní regionální televize (která již v současné době spolupracuje s hokejovým klubem), obchodního domu Tesco a nákupního centra. Současná Werk aréna se od místa výstavby nachází asi 400 metrů vzdušnou čarou44 (viz Příloha 1). Plánované zahájení provozu Stavba byla zahájena 10. října roku 2012 a podle plánu by Werk aréna měla být dokončena v polovině roku 2014 45 . Klub HC Oceláři Třinec by v ní měl hrát od sezony 2014/2015. Plánované parametry arény Aréna bude mít kapacitu hlediště 5 118 diváků (bude se tedy jednat o nepatrné snížení kapacity vzhledem k současné Werk aréně). Disponovat bude kompletním provozním a technickým zázemím, prostorami pro média. Součástí diváckého zázemí budou bufety, obchody, VIP prostory a klubová restaurace (s výhledem na ledovou plochu). V aréně se bude také nacházet bezbariérový vstup pro imobilní diváky. Součástí projektu je rovněž vybudování příjezdové komunikace a parkoviště (plánovaná kapacita 580 stání)45 . Vlastník a provozovatel arény Vlastníkem nové Werk arény bude Občanské sdružení HC Oceláři Třinec, které je rovněž zadavatelem zakázky na výstavbu víceúčelové haly 46 . Provozovatelem arény pak bude společnost HC Oceláři Třinec, a. s.45

44

Odhad, pozn. aut. Základní informace o projektu. Werk aréna (oficiální webové stránky). Staženo dne 8. Dubna 2013 z: http://werkarena.cz/zakladni-informace-o-projektu/ 46 Informace poskytnuté pracovníky HC Oceláři Třinec, a. s. dne 10. dubna 2013 45

38

Financování stavby Celkové náklady stavby by měly být asi 700 milionů korun. Projekt je financován třemi zdroji: kolem 18% (126 milionů Kč) tvoří dotace Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, zbytek je pak financován vlastními a cizími zdroji investora 47 .

47

Informace poskytnuté zaměstnanci HC Oceláři Třinec, a. s. dne 10. dubna 2013, Základní informace o projektu. Werk aréna (oficiální webové stránky). Staženo dne 10. Dubna 2013 z: http://werkarena.cz/zakladni-informace-o-projektu/

39

10. Vybrané české víceúčelové arény V této kapitole jsem zkoumal situaci v některých českých víceúčelových halách. Vzhledem k tématu práce jsem vybral ty víceúčelové arény, na nichž se mimo jiné hrají utkání ELH (KV Arena v Karlových Varech, ČEZ ARENA v Pardubicích, KAJOT ARENA v Brně, Tipsport Arena v Praze a ČEZ ARÉNA v Ostravě). Vynechal jsem O2 arenu v Praze (regionální význam, parametry arény a zaměření na akce příliš odlišné - zkoumání jejího stavu by pro účely této práce nebylo přínosné) a Tipsport arenu v Liberci (neposkytnutí informací ze strany zaměstnanců, nedostatečná informační hodnota příslušných webových stránek). V souladu s výše uvedenou metodikou práce jsem se zaměřil na následující oblasti: 

technické zázemí arény o variabilita tribun a plochy o multimediální vybavení o osvětlení



divácké zázemí arény o divácká kapacita o skyboxy a VIP prostory – vybavenost a využitelnost o občerstvení a stravovací plochy



možnosti využití arény o šíře nabídky potenciálních akcí o seznam a četnost konaných akcí v roce 2012 – pro lepší přehled jaké konkrétní akce se v aréně pořádají/pořádaly o faktory ovlivňující využívání arény o alternativní nabídka prostorů arény

40

10.1 Zázemí a využití vybraných víceúčelových arén

10.1.1 KV Arena (Karlovy Vary) Technické zázemí Multifunkční hala v Karlových Varech má velmi modifikovatelnou hrací nebo jevištní plochou. Pro hokejové zápasy lze ledovou plochu upravovat až na rozměry 29x60 metrů, pro kulturní akce lze využít až 2000 m2 produkční plochy48 . Během rozhovoru s vedoucím technického úseku KV Areny mi bylo sděleno, že multifunkční aréna disponuje třemi řadami mobilních zasouvacích tribun. V oblasti IT technologií je KV Arena na špičkové úrovni, nachází se zde například produkční a televizní studio, osmiboká multimediální LED kostka (lze na ni online vysílat signál z nainstalovaných kamer), multimediální LED pás (slouží zpravidla k promítání efektových a animačních sekvencí) nebo několik desítek LED televizorů (rozmístěné v chodbových prostorách a přilehlých koridorech)48 . Osvětlení v aréně je uzpůsobeno rychlým změnám svítivosti (je možná její regulace a následný náběh na plný výkon)48 . Divácké zázemí Celková kapacita hlediště činí 5784 sedících diváků (z toho je 1000 komfortnějších sedadel umístěno na tzv. „klubové tribuně“) a celkem 7500 sedících a stojících diváků. Pro koncerty nebo jiné kulturní akce je pak možno rozšířit kapacitu o 1000 sedících diváků přímo na ploše 49 . V aréně se nachází celkem 26 skyboxů. Navzájem se od sebe rozlišují velikostí nebo vybavením. V každém z nich se nachází tzv. standardní vybavení (věšák, kuchyňská linka, myčka, lednička, barový pult, televizor, možnost

48

Technické informace. KV arena. Staženo dne 31. března 2013 z: http://kvarena.cz/cz/b2b/multifunkcni-hala/technicke-informace 49 Souhrnné informace. KV arena. Staženo dne 31. března 2013 z: http://kvarena.cz/cz/kv-arenasouhrnne-informace

41

připojení k internetu), některé z nich pak mají rozšířenou výbavu (například o sociální zařízení nebo sprchu). Většina z nich je určena k dlouhodobému pronájmu, některé jsou vyhrazeny pro Město Karlovy Vary a Karlovarský kraj 50 . Občerstvení v aréně poskytuje velký centrální bufet a 6 dalších stánků (všechny ve třetím patře, ve kterém se nachází východy z hlediště). Pro koncerty a další akce, při kterých se diváci pohybují na p loše, je k dispozici bufet ve druhém podlaží. Ve čtvrtém patře (zde jsou umístěny skyboxy) se pak nachází restaurace. Ta je pro běžnou veřejnost uzavřena a pořadatel dané akce rozhoduje o jejím využití. V komplexu se nachází také pizzerie (u tréninkové haly), která je otevřena nezávisle na probíhajících akcích 51 . Možnosti využití arény Z rozhovoru s vedoucím technického úseku KV Areny vyplynulo, že za doby existence haly (v provozu od roku 2009) se v ní konaly jak sportovní akce (zimní - lední hokej, krasobruslení; letní - basketbal, volejbal, kulturistika, motokros, twirling), tak kulturní akce (koncerty, lední revue) nebo výstavy. Během roku 2012 se v aréně konaly následující akce: čtyřicet osm utkání ledního hokeje (zápasy A-týmu a juniorského mužstva klubu HC Energie Karlovy Vary), basketbalový turnaj, krasobruslařská exhibice, volejbalový turnaj (Final Four – finále Evropské ligy žen), mistrovství světa v naturální kulturistice, šest koncertů, dětský den (celodenní akce pro děti) a dvě taneční „party“ 52 . Z výše zmíněného rozhovoru vyplynuly faktory, které ovlivňují pořádání akcí v aréně: 

Sestavování ročního harmonogramu akcí probíhá vždy na základě rozlosování zápasů Extraligy ledního hokeje a poté se plán dále průběžně aktualizuje.

50

Skyboxy. KV arena. Staženo dne 2. dubna 2013 z: http://kvarena.cz/cz/b2b/multifunkcnihala/podnajem/skyboxy 51 Restaurace a občerstvení. KV Arena. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://kvarena.cz/cz/restaurace-obcerstveni-v-kv-arene 52 Archiv akcí. KV arena. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://kvarena.cz/cz/akcearchiv?field_akce_stitky_tid%5B%5D=1&field_akce_stitky_tid%5B%5D=23&field_akce_stitky_t id%5B%5D=2

42



Náklady na přestavbu plochy (vhodnou k pořádání konkrétní akce) se pohybují rámcově mezi 20 000 Kč – 30 000 Kč.



Časová náročnost přestavby plochy není výrazným omezujícím faktorem (například náročnost překrytí ledové plochy speciálním izolačním povrchem Ice-covertan se pohybuje v řádu hodin).



Podle požadavků pořadatelů konkrétních sportovních akcí lze v prostorách u šaten vytvořit tzv. mix zónu (stálými novinářskými prostorami jsou v 5. patře novinářská tribuna a press centrum) 53 . V aréně je možné rovněž pořádat například firemní ve čírky ve VIP

prostorách. Společnost KV Arena, s r. o. nabízí pro tyto akce zajištění některých služeb (např. zajištění ostrahy, doprovodného programu, catering, atd.) 54 .

10.1.2 ČEZ ARENA (Pardubice) Technické zázemí Během rozhovoru s marketingovou pracovnicí Rozvojového fondu Pardubice, a. s. (tato firma je majitelem a provozovatelem arény) mi bylo sděleno, že tribuny zůstávají na každou akci stejně uspořádány (nejsou mobilní jako např. v KV Areně), mění se pouze jejich využitelnost v závislosti na konané akci. V aréně se nachází režijní pracoviště a disponuje rovněž vnitřním televizním okruhem, je tedy možné vysílat záznam i živé vysílání do multimediální kostky zavěšené nad plochou nebo televizorů rozmístěných v prostorách haly (chodby, VIP prostory) 55 . Z vnější strany arény (nad hlavním vstupem) se nachází také velkoplošná LED obrazovka 56 . Systém osvětlení v aréně je možné nastavit na několik úrovní svítivosti. Díky mechanickým klapkám je rovněž uzpůsoben rychlému zhasnutí a zpětnému 53

Zjištěno na základě rozhovoru s vedoucím technického úseku KV Areny dne 26. března 2013 Firemn í večírky. KV arena. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://kvarena.cz/cz/b2b/multifunkcnihala/podnajem/firemni-vecirky 55 Technické zázemí. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://arena.rfpardubice.cz/o-cez-arene/technicke-zazemi/ 56 Vaše reklama na LED obrazovce. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://rfpardubice.cz/ 54

43

plnému výkonu57 . V hale se také nachází tzv. efektová světla pro utváření různých světelných show (například při oslavě gólu, nástupu hráčů na led apod.). Podle marketingové pracovnice Rozvojového fondu Pardubice, a. s. však technicky nenabízí možnosti pro každou pořádanou akci v hale a je nutné vždy potřebné osvětlení doinstalovat. Divácké zázemí Kapacita hlediště činí 10 300 diváků (v dolních sektorech haly jsou polstrovaná sedadla, na balkonech plastová) 58 . Skyboxy v aréně má od Rozvojového fondu Pardubice, a. s. pronajat hokejový klub HC ČSOB Pojišťovna Pardubice a ten je využívá dle svých potřeb 59 . Klub na svém oficiálním webu uvádí, že v rámci extraligových utkání nabízí možnost jednorázového pronájmu skyboxů60 . V nabídce je také možnost jednorázového pronájmu tzv. VIP terasy, která disponuje kapacitou až 150 hostů. Jedná se o oddělenou část hlediště (s vlastním zázemím – vybavena barem) 61 . Občerstvení v aréně je k dispozici v dolních sektorech (první nadzemní podlaží) v Bully baru a dalších čtyřech bufetech. V druhém podlaží, kde se rovněž nachází VIP prostory (s vlastním občerstvovacím stanovištěm), je situována restaurace Hockey Restaurant Hattrick s výhledem na hrací plochu. Na balkonech, ve 3. nadzemním podlaží, se nachází tři bufety 62 .

57

Technické zázemí. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://arena.rfpardubice.cz/o-cez-arene/technicke-zazemi/ 58 O ČEZ ARENĚ. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://arena.rfpardubice.cz/o-cez-arene/, ČEZ Arena. HC ČS OB POJIŠŤOVNA PARDUBICE. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://www.hcpce.cz/zobraz.asp?t=arena 59 Zjištěno na základě ro zhovoru s marketingovou pracovnicí Ro zvojového fondu Pardubice, a. s. dne 2. dubna 2013 60 Exkluzivní možnost pronájmu lu xusního sky bo xu!. HC ČSOB POJIŠŤOVNA PARDUBICE . Staženo dne 5. dubna 2013 z: http://www.hcpce.cz/zobraz.asp?t=sky_box 61 VIP terasa. HC ČS OB POJIŠŤOVNA PARDUBICE (oficiální webové stránky). Staženo dne 5. dubna 2013 z: http://www.hcpce.cz/zobraz.asp?t=vip-terasa 62 Plán ČEZ Areny. HC ČSOB POJIŠŤOVN A PARDUBICE (oficiální webové stránky). Staženo dne 5. dubna 2013 z: http://hcpce.cz/zobraz.asp?t=plan-cez-areny

44

Možnosti využití arény ČEZ ARENA v Pardubicích slouží jak sportovním akcím, tak se zde konají i koncerty, výstavy, charitativní akce nebo tzv. MICE (podnikové akce kongresy, konference, meetingy apod.) 63 . Během roku 2012 se v aréně konaly následující akce: dvacet sedm utkání ledního hokeje A-týmu HC ČSOB Pojišťovna Pardubice (plus několik dalších zápasů

mládežnických

mužstev během jejich play-off) 64 ,

dvacet devět

basketbalových zápasů (22 jich odehrál klub BK JIP Pardubice ve všech soutěžích, kterých se zúčastnil, 7 utkání zde sehrál klub ČEZ Basketball Nymburk v rámci soutěže Eurocup) 65 , florbalový turnaj (v rámci reprezentace), mezinárodní turnaj v šachu, jedno utkání in- line hokeje, jedno utkání házené, devět koncertů, tři představení lední revue, jedna taneční show a výstava 66 . Z výše zmíněného rozhovoru vyplynuly faktory, které ovlivňují pořádání akcí v aréně: 

Při sestavování harmonogramu akcí tvoří základ spolupráce s hokejovým a basketbalovým klubem (podle rozlosování zápasů Extraligy ledního hokeje a Mattoni NBL), poté probíhá tvorba plánu podle potřeb a možností klientů Rozvojového fondu Pardubice, a. s. na požadované termíny pronájmu prostor.



Náklady na přestavbu plochy (vhodnou k pořádání konkrétní akce) se pohybují rámcově mezi 40 000 Kč – 50 000 Kč.



Časová náročnost přestavby plochy není výrazným omezujícím faktorem a pohybuje se v řádu hodin (například náročnost přípravy plochy pro

63

Zjištěno na základě ro zhovoru s marketingovou pracovnicí Ro zvojového fondu Pardubice, a. s. dne 2. dubna 2013 64 Výsledkový přehled. HC ČSOB POJIŠ ŤOVNA PARDUBICE (o ficiální webové stránky). Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://www.hcpce.cz/vysledky.asp 65 Výsledky – Muži A. BK JIP Pardubice, oficiální stránky. Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://www.bkpardubice.cz/vysledky-teamu-5/?tid=1, Výsledkový servis. BASKETBALL NYMBURK (o ficiální webové stárnky). Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://www.basketnymburk.cz/vysledky/?time_1=01.01.2012&time_2=31.12.2012&kde=home&druzstvo=1&vyslede k=&liga=2 66 AKCE. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://arena.rfpardubice.cz/akce-arenapce/

45

pořádání koncertu kolem 4 – 6 hodin, pro hokejové utkání asi 1,5 hodiny, pro basketbal a ostatní halové sporty 4 hodiny). 

Mix zóna je stálou součástí prostor přiléhajících sportovnímu zázemí, v nejvyšším podlaží arény se pak nachází zázemí pro média 67 . VIP prostory arény (např. výše zmíněnou VIP terasu) lze využívat také pro

firemní večírky, svatby, srazy a podobné soukromé akce. Hokejový klub v rámci pronájmu těchto prostor nabízí také možnost cateringových služeb 68 . Rozvojový fond Pardubice, a. s. nabízí při pronájmu plochy rovněž některé doprovodné služby (např. zajištění pořadatelské služby, požární zajištění akce, zdravotní zajištění akce, parkovací plochy, tisk a prodej vstupenek, úpravy produkčních ploch, atd.) 69 .

10.1.3 KAJOT ARENA (Brno) Technické zázemí KAJOT ARENA v Brně

není vybavena žádnými teleskopickými

tribunami, jejich uspořádání je neměnné. Při kulturních akcích se pak mění pouze jejich využitelnost (například při koncertu zůstává tribuna za podiem nevyužitelná) 70 . V aréně

se

nachází

vnitřní televizní

okruh (přenášející obraz

z nainstalovaných kamer), lze tedy vysílat záznam do multimediální kostky zavěšené nad plochou nebo do televizorů ve VIP prostorách70 . Systém osvětlení v aréně je dostačující pouze pro hokejová utkání nebo jiné sportovní akce (regulování úrovně svítivosti, jednoduchá efektová světla), není technicky uzpůsobeno provádění složitějších světelných show (pořadatelé různých kulturních akcí si musí takové osvětlení nainstalovat)70 . 67

Zjištěno na základě ro zhovoru s marketingovou pracovnicí Ro zvojového fondu Pardubice, a. s. dne 2. dubna 2013 68 VIP terasa. HC ČS OB POJIŠŤOVNA PARDUBICE (oficiální webové stránky). Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://www.hcpce.cz/zobraz.asp?t=vip-terasa 69 Nabízené služby. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://arena.rfpardubice.cz/o-cez-arene/nabizene-sluzby/ 70 Zjištěno na základě rozhovoru s vedoucím provozu arény dne 10. dubna 2013

46

Divácké zázemí Při utkáních ledního hokeje lze využít celkem 4200 míst na sezení a 3000 míst na stání. Pro koncerty nebo jiné kulturní akce, při kterých je možné použít jako divácké prostory i plochu arény, je celková kapacity haly 8077 diváků 71 . V aréně se nachází celkem 8 skyboxů, navzájem se od sebe liší velikostí kapacity. Hokejový klub je nabízí sponzorům, nejsou určeny k volnému pronájmu (pouze jeden z nich je možné si krátkodobě pronajmout). Standardně jsou vybaveny televizorem (možnost pouštět přímý přenos utkání díky přítomnosti vnitřního televizního okruhu) a lednicí 72 . V rámci VIP prostor se v aréně nachází také čtyři VIP balkony73 . Občerstvení je v aréně poskytováno několika vnitřními a venkovními bufety. Ve VIP prostorách se pak nachází restaurace (otevřena pouze během právě probíhající akce). V objektu arény se nachází také nově otevřená restaurace, jejíž provoz je nezávislý na konané akci72 . Možnosti využití arény KAJOT ARENA bývá užívána hlavně klubem HC Kometa Brno (utkání a tréninky). Lze ji využít také pro jiné sportovní nebo kulturní akce. Výstavy se v hale nepořádají (v objektu se nenachází patřičné vybavení, pro tyto akce se navíc v Brně nachází místní výstaviště)72 . Během roku 2012 se v aréně konaly následující akce: čtyřicet sedm utkání ledního hokeje (domácí zápasy A- mužstva klubu HC Kometa Brno, Mistrovství světa v ledním hokeji hráčů do 18 let, KAJOTbet Hockey Games 2012 a Hokejový souboj univerzit), 7 koncertů, čtyři lední revue, jedna taneční show a tři veřejná bruslení74 .

71

Technické popisy. KAJOT ARENA. Staženo dne 10. dubna 2013 z: http://www.kajotarena.cz/oarene/technicke-popisy/ 72 Zjištěno na základě rozhovoru s vedoucím provozu arény dne 10. dubna 2013 73 Plánek Kajot Areny. HC KOMETA BRN O (oficiální webové stránky). Staženo dne 10. dubna 2013 z: http://hc-kometa.cz/zobraz.asp?t=hala-planek 74 Kalendář akcí. KAJOT ARENA. Staženo dne 10. dubna 2013 z: http://www.kajotarena.cz/kalendar-akci/

47

Z rozhovoru s vedoucím provozu arény vyplynuly faktory, které ovlivňují pořádání akcí v aréně: 

Základ při sestavování harmonogramu akcí tvoří rozlosování utkání ELH, podle toho jsou pak volné termíny nabízeny k pronájmu. Zápasy mládeže nebývají omezujícím faktorem, obvykle se překládají v závislosti na konané akci. Kulturní akce bývají plánovány až s ročním předstihem.



Časová náročnost přípravy plochy pro kulturní akce se zpravidla pohybuje v rámci 6-8 hodin – není zde však zahrnuta příprava podia a celé stage ani zkoušky ozvučení nebo osvětlení (na tyto úkony potřeba vymezit dalších 16-18 hodin).



Vzhledem k velkému počtu sportovišť v Brně se jiné sportovní akce než lední hokej konají v aréně pouze v období, kdy se zde nenachází ledová plocha (například v roce 2013 se zde bude konat Mistrovství světa ve volejbale žen-juniorek).



V prostorách sportovního zázemí se v aréně nachází 3 mix zóny, které jsou propojené jak vzájemně mezi sebou, tak i s tiskovým centrem 75 . Vzhledem k absenci partyboxů nebo konferenčních místnostní v aréně

není možné pořádat firemní večírky nebo akce podobného charakteru75 .

10.1.4 Tipsport Arena (Praha) Technické zázemí Tipsport Arena v Praze nedisponuje žádnou variabilitou tribun, jejich uspořádání tedy zůstává na každou akci stejné (využitelnost pak závisí na typu pořádané akce) 76 . Mezi multimediální vybavení, jímž aréna disponuje, lze uvést například LED kostku zavěšenou nad plochou, reklamní pásy nad diváckými sektory na stání nebo televizory ve VIP prostorách 77 .

75

Zjištěno na základě rozhovoru s vedoucím provozu arény dne 10. dubna 2013 Zjištěno na základě ro zhovoru s hlavní produkční Tipsport arény a klubu HC Sparta Praha dne 10. dubna 2013 76

48

Systém osvětlení v aréně je standardně uzpůsoben k provádění různých světelných show (rychlé změny svítivosti hlavního osvětlení díky mechanickým klapkám, laserové projekce na ledové ploše, apod.) 78 . Divácké zázemí Kapacita haly je pro hokejová utkání celkem 13 150 diváckých míst (z toho 1 300 míst na stání), pro koncerty je k dispozici 8 000 míst v ochozech (bez VIP prostor) a na ploše až 5 000 míst na stání (podle umístění podia) nebo až 1 600 míst na sezení79 . Na tribunách se nachází plastové lavice (společné vždy pro několik míst; neplatí pro VIP místa) místo dnes již převažujících polstrovaných nebo plastových sedaček77 . VIP prostory v aréně jsou určeny jak pro sponzory klubů HC Sparta Praha a HC Lev Praha, tak i k dlouhodobému nebo krátkodobému pronájmu veřejnosti78 . Jelikož oba kluby (resp. jejich akciové společnosti) jsou součástí Sportovního Holdingu Praha, a. s. 80 , jejich nabídka se příliš neliší. Je možné si pronajmout například klubové sedačky (nejlepší výhled, umístěné blízko ledu), lóže (premium nebo exclusive – rozlišeny vybavením, službami a umístěním v hale), skyboxy (určeny k jednorázovému pronájmu),

VIP bar (kromě

hokejových utkání nabízen i pro jiné akce) nebo VIP tribunu (na jižní straně haly s vlastním vchodem) 81 . Občerstvení v aréně je poskytováno v několika bufetech umístěných v přízemí (v chodbových prostorách za ochozy dolních sektorů). Nenachází se však ve vyšších patrech, diváci sedící na balkonech jsou tedy rovněž odkázáni na

77

Zjištěno na základě osobní zkušenosti získané návštěvou arény během utkání ELH dne 13. března 2013 78 Zjištěno na základě ro zhovoru s hlavní produkční Tipsport arény a klubu HC Sparta P raha dne 10. dubna 2013 79 Informace o aréně. HC Sparta Praha (oficiáln í webové stránky). Staženo dne 11. dubna 2013 z: http://www.hcsparta.cz/zobraz.asp?t=info-o-arene 80 HC Lev a HC Sparta vytvořily Sportovní Hold ing Praha. (25. června 2012). HC Sparta Praha (oficiální webové stránky). Staženo dne 11. dubna 2013 z: http://www.hcsparta.cz/clanek.asp?id=HC-Lev-a-HC-Sparta-vytvorily-Sportovni-Holding-Praha6992 81 VIP HOSPITA LITY. HC Sparta Praha (oficiáln í webové stránky). Staženo dne 11. dubna 2013 z: http://www.hcsparta.cz/zobraz.asp?t=vip-hospitality, VIP vstupenky. HC Lev Praha (oficiální webové stránky). Staženo dne 11. dubna 2013 z: http://www.levpraha.cz/zobraz.asp?t=VIPvstupenky

49

přízemní bufety.

Pro

návštěvníky

VIP

prostor

je k dispozici několik

občerstvovacích stanovišť 82 . Možnosti využití arény Tipsport Arena v Praze je využívána výše zmíněnými kluby, pořádají se zde také další sportovní akce, koncerty nebo firemní akce. Halu lze také pronajmout pro nekomerční využití (např. pro zápasy amatérských hokejových týmů, atd.) 83 . Během roku 2012 se v aréně konaly následující komerční akce: padesát utkání ledního hokeje (kromě zápasů A- mužstev domácích klubů také jedno utkání v rámci pražského vysokoškolského turnaje), MMAA turnaj, dvě jiné sportovní akce (sexy liga a sokolská sportovní akce), soutěž v kulturistice, krasobruslařská exhibice, dvanáct koncertů, lední revue a jedna hudebně-taneční party84 . Z rozhovoru s hlavní produkční Tipsport Areny a klubu HC Sparta Praha vyplynuly faktory, které ovlivňují pořádání akcí v aréně: 

Základem při sestavování harmonogramu akcí je rozpis utkání klubů HC Sparta Praha a HC Lev Praha, poté pak rezervace pořadatelů a promotérů ostatních akcí.



Náklady na přestavbu plochy se pohybují kolem částky 100 000 Kč.



Časová

náročnost přestavby

plochy

(např.

pro

koncerty)

nebo

„rebrandingu“ prostorů haly mezi hokejovými zápasy ELH a KHL (odlišné požadavky pro pořádání utkání) se pohybuje kolem 4 hodin. 

Mix zóna je stálou součástí prostor přiléhajících sportovnímu zázemí (mezi hráčskými šatnami při odchodu z ledové plochy)83 . Klub HC Sparta Praha na svých stránkách nabízí také možnost pronájmu

prostor arény pro pořádání firemních akcí, večírků, rodinných oslav, atd. 82

Zjištěno na základě osobní zkušenosti získané návštěvou arény během utká ní ELH dne 13. března 2013 83 Zjištěno na základě ro zhovoru s hlavní produkční Tipsport arény a klubu HC Sparta Praha dne 10. dubna 2013 84 Kalendář akcí. arena Tipsport. Staženo dne 12 dubna 2013 z: http://tipsportarenapraha.cz/kalendar-akci/?viewmonth=01&viewyear=2012

50

K dispozici nabízí například VIP prostory, ledovou plochu pro pořádání různých soutěží, sportovnímu vyžití apod. (včetně možnosti kompletního nebo částečného zakrytí plochy), šatny, ale i technické vybavení (audio-soustava nebo multimediální kostka). V rámci těchto akcí nabízí také možnost využití cateringových služeb, parkovacích míst před vchodem do haly, zajištění hostesek, sparťanských roztleskávaček i klubového maskota 85 .

10.1.5 ČEZ ARÉNA (Ostrava) Technické zázemí ČEZ ARÉNA disponuje modifikovatelnou hrací či jevištní plochou. Díky zatažitelným tribunám v sektorech B, C, D a R (viz Příloha 2) je možné vytvořit až 40 různých uspořádání plochy a hlediště 86 . Aréna také disponuje nastavitelnými rozměry kluziště (60x30 metrů, tento rozměr využíván místním hokejovým klubem, a 58x28 metrů) 87 . V aréně se nenachází multimediální kostka nad plochou (podle náměstka ředitele pro obchod a marketing ve společnosti Vítkovice Aréna, a. s. však jde o její záměrnou absenci, neboť vzhledem k nízké výšce stropu a jeho konstrukci by nebylo možné kostku do něj zatahovat a pro některé akce by se stala překážkou), místo ní zde lze nalézt dvě velkoplošné obrazovky na stěnách haly86 . Ve skyboxech a VIP kabinách se nachází televizory a připojení na telefon, fax a internet 88 . Systém osvětlení v aréně disponuje mimo jiné tzv. efektovými světly. Ty lze využívat pro hokejové zápasy a jiné sportovní akce, pro koncerty jsou však nedostačující (umístěním v hale i vybavením) a je vždy nutné pro konkrétní akci pořadateli doinstalovat vhodné osvětlení86 . 85

Firemní party a oslavy. HC Sparta Praha (oficiáln í webové stránky). Staženo dne 12. dubna 2013 z: http://www.hcsparta.cz/zobraz.asp?t=firemni-party-a-oslavy 86 Zjištěno na základě rozhovoru s náměstkem ředitele pro obchod a marketing ve společnosti Vít kovice Aréna dne 12. dubna 2013 87 ČEZ ARÉNA – základní informace. HC Vítkovice Steel (oficiální webové stránky). Staženo dne 12. dubna 2013 z: http://www.hc-vitkovice.cz/cez-arena/zakladni-informace/ 88 ČEZ ARÉNA (dříve Palác ku ltury a sportu). VÍTKOVICE ARÉNA. Staženo dne 12. dubna 2013 z: http://arena-vitkovice.cz/cez-arena/

51

Divácké zázemí Maximální divácká kapacita ochozů v aréně činí 10 157 míst (všechna k sezení, sedadla na tribunách jsou polstrovaná – kromě sektorů C1 a C2). Pro koncerty a jiné kulturní akce je pak možno kapacitu rozšířit o místa přímo na ploše (maximální kapacita je poté 12 000 diváků) 89 . V aréně se nachází 10 skyboxů (velikostně rozlišené; celková kapacita činí 153 míst) a 8 VIP kabin90 . Během hokejových utkání s nimi disponuje klub HC Vítkovice Steel, pro jiné akce je nabízí k jednorázovému pronájmu společnost Vítkovice Aréna, a. s. (vlastník a provozovatel arény) 91 . Občerstvení v aréně poskytuje celkem 12 bufetů (10 ve vestibulu haly, 2 na ochozech), v horním patře se pak nachází restaurace (otevřená pouze během konaných akcí). Rovněž VIP prostory disponují vlastní restaurací. Pro zástupce médií je v press centru bistro91 . Možnosti využití arény ČEZ ARÉNA v Ostravě slouží k pořádání sportovních, kulturních, popřípadě firemních akcí. Výstavy se zde nepořádají (pro tyto účely slouží v Ostravě místní výstaviště)91 . Archiv akcí však není veřejně dostupný, není tedy možné přiblížit, jaké konkrétní akce se v roce 2012 v aréně konaly. Z rozhovoru s náměstkem ředitele pro obchod a marketing ve společnosti Vítkovice Aréna, a. s. vyplynuly faktory, které ovlivňují pořádaní akcí v aréně: 

Základ při sestavování harmonogramu akcí tvoří dlouhodobě plánované podniky (na rozdíl od ostatních arén se hokejový klub HC Vítkovice Steel, které zde hraje svá domácí utkání, musí těmto rezervacím přizpůsobo vat).



Náklady na přestavbu plochy se pohybují v řádu desetitisíců korun (pohyb částky v závislosti na šíři úprav).

89

ČEZ ARÉNA – základní informace. HC Vítkovice Steel (oficiální webové stránky). Staženo dne 12. dubna 2013 z: http://www.hc-vitkovice.cz/cez-arena/zakladni-informace/ 90 ČEZ ARÉNA (dříve Palác ku ltury a sportu). VÍTKOVICE ARÉNA. Staženo dne 12. dubna 2013 z: http://arena-vitkovice.cz/cez-arena/ 91 Zjištěno na základě rozhovoru s náměstkem ředitele pro obchod a marketing ve společnosti Vít kovice Aréna dne 12. dubna 2013

52



Časová náročnost přestavby plochy se pohybuje v řádu hodin (opět závisí na množství úprav), zpravidla však k přestavbě dochází přes noc tak, aby doba přestavby nebyla limitujícím faktorem v pořádání akcí.



Mix zóna není stálou součástí prostor u hráčského zázemí (vzhledem ke stáří budovy), vytváří se vždy v závislosti na požadavcích pořadatele sportovní akce. Stálé zázemí pro média tvoří tiskové centrum (s maximální kapacitou 200 míst, možné rozdělit posuvnou přepážkou na dvě místnosti, v jedné z nich se pak mohou konat tiskové konference) vybavené vlastním bistrem a přístupem do hlediště 92 . V aréně se nenachází žádné konferenční místnosti nebo partyboxy vhodné

např. pro pořádání firemních večírků, zájemcům je však možné nabídnout výše zmíněné tiskové centrum92 .

10.2 Souhrn a zhodnocení získaných poznatků Každá aréna disponuje poněkud jiným zázemím, vybavením, variabilitou využitelnosti tribun a plochy, atd. Vzhledem k odlišnému stáří staveb a rozdílnému prostředí, v němž se nachází, nelze úplně srovnávat a generalizovat získané poznatky. Přesto však lze mezi nimi nalézt určité společné rysy a trendy, kterými se provozovatelé těchto arén řídí. Společné rysy V téměř všech těchto arénách je středobodem využívání ploch a zázemí místní hokejový klub, jehož rozpis utkání je primární faktor při nabízení volných termínů pořadatelům ostatních akcí. Patrná je rovněž snaha o co největší pružnost v této nabídce a přestavba plochy je možná v řádu hodin. Za trend lze rovněž považovat také digitalizaci reklamních ploch. Kromě LED kostek zavěšených nad plochou se provozovatelé arén snaží disponovat dalšími multimediálními reklamními nosiči (mantinely, LED pásy v ochozech

92

Zjištěno na základě rozhovoru s náměstkem ředitele pro obchod a marketing ve společnosti Vít kovice Aréna dne 12. dubna 2013

53

nebo velkoplošné obrazovky). Tradiční reklamní plochy a nosiče jsou samozřejmě nadále využívány. Většina těchto arén v rámci diváckého

zázemí disponuje kromě

bufetových prostor také restaurací. Jejich provoz mimo dobu konaných akcí je však

rozdílný. Samozřejmostí je pak

kvalitní VIP

zázemí s vlastními

občerstvovacími stanicemi, cateringovým servisem, vybaveností televizory (promítající přenos utkání prostřednictvím vnitřního televizního okruhu) apod. Ve většině těchto arén je pouze jeden dominantně provozovaný sport (lední hokej). Výjimku tvoří ČEZ ARENA v Pardubicích, jenž je domácím prostředím také pro místní basketbalový klub. Provozovatelé většiny z výše uvedených zařízení se snaží pronajímat prostory arény také pro firemní a jiné alternativní účely. Nabídku takovéto možnosti využití prostorů haly pak rozšiřují o další doprovodné služby.

54

11. Analýza vnějšího prostředí podniku Analýzu vnějšího prostředí klubu budu věnovat důležitým faktorům ovlivňujících podnikání v rámci České republiky. Tak jak již bylo nastíněno v teoretické části, tuto analýzu rozdělím na obecné a oborové prostředí podniku.

11.1 Analýza obecného prostředí Obecné prostředí podniku analyzuji pomocí modelu PEST, kde se zaměřím postupně na politické, ekonomické, sociální a nakonec na technologické faktory, které působí na organizaci, ať už přímo či nepřímo (například prostřednictvím veřejnosti).

11.1.1 Politicko-právní faktory V této podkapitole jsem se zaměřil pouze na základní právní předpisy, které upravují podnikání a existenci akciové společnosti resp. občanského sdružení, a na veřejností nejsledovanější daňové úpravy – daň z přidané hodnoty. Předmětem zájmu o tyto dvě oblasti bylo zjistit, zda pro rok 2013 nedošlo k nějakým změnám těchto právních předpisů. Právní předpisy upravující podnikání na území České republiky Právními předpisy, které upravují podnikání na území České republiky, jsou zákon č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) a v případě občanského sdružení i zákon č. 83/1990 Sb. (zákon o sdružování občanů). Novelizace těchto zákonů může mít zásadní význam na fungování podniku. Pro rok 2013 však nevstoupily v platnost žádné výrazné obměny, které by zásadně měnily charakter podnikání. Daň z přidané hodnoty DPH je veřejností sledovanou daní, působí na ceny produktů i služeb a do určité úrovně může ovlivňovat chování spotřebitelů. V roce 2013 (k 1. lednu)

55

došlo k změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který se stal předmětem dvou novel 93 : 

Zákon č. 500/2012 Sb. o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů (především úprava týkající se změny sazeb DPH). Dochází ke zvyšování sazeb z původních 14% na 15% (snížená sazba) a z 20% na 21% (základní sazba).



Zákon č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jedná se o technickou novelu zákona o DPH93 .

11.1.2 Ekonomické faktory V této části kapitoly jsem se rozhodl vybrat následující ekonomické faktory, které ovlivňují klub zejména v oblasti zisků z návštěvnosti utkání a nákladovosti provozu zařízení: trendy HDP 94 , inflace a nezaměstnanosti. Trend HDP Hodnoty hrubého domácího produktu bývají nejčastějším ukazatelem vyspělosti dané země. Přestože ve svém výpočtu nezohledňuje všechny faktory vyspělosti státu, je nejlepším ukazatelem pro zkoumání ekonomického blahobytu společnosti95 .

93

INFORMACE MF - o změnách v oblasti daně z přidané hodnoty („DPH“) - s účinností od 1. 1. 2013. (aktualizováno 3. ledna 2013). Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY. Staženo dne 2. března 2013 z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_novela_zakona_dph_75640.html 94 Hrubý domácí produkt, pozn. autora 95 Mankiw, N. G. (1999). Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing

56

Obr. 4: Grafické znázornění vývoje HDP v České republice 96 Z výše uvedeného grafu lze vyčíst, že společnost Patria Finance, a. s. prognózuje pro rok 2013 hospodářský růst České republiky kolem 0%. Stagnaci předpovídá rovněž Česká bankovní asociace, která na ni však nahlíží pozitivně a poukazuje na záporné hodnoty roku 2012. Pro rok 2014 prognózuje hospodářský růst 1,9% 97 . Pro přesnější přehled o vývoji HDP v České republice během posledních šesti let přikládám následující tabulku. Tab. 2: Vývoj HDP v České republice 98 Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Růst HDP (%)

6,1

2,5

-4,1

2,2

1,7

-1,1

Inflace Nárůst cenové hladiny bývá obecně nazýván pod pojmem inflace. Podle pohybu indexu spotřebitelských cen lze zjistit její vývoj v čase 99 . Tento ukazatel 96

Graf – HDP ČR. PATRIA ONLINE. Staženo dne 3. března 2013 z: http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/hdp.html 97 Ban kovní asociace: ekonomika bude stagnovat, nezaměstnanost poroste. (10. Ledna 2013). E15.cz/Zprávy. Staženo dne 3. března 2013 z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/bankovniasociace-ekonomika-bude-stagnovat-nezamestnanost-poroste-945302 98 vlastní zpracování dle: HDP 2013, vývoj HDP v ČR. Kurzy.cz. Staženo dne 3. března 2013 z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/?G=3&A=2&page=1

57

lze využít například při předpokládání budoucího cenového vývoje (pro podnik důležitý např. vývoj cen energií, potravin, nájemného, bezpečnostních služeb atd.). Následující tabulka uvádí míru inflace v České republice během posledních šesti let. Tab. 3: Míra inflace v České republice 100 Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Míra inflace (%)

2,8

6,3

1,0

1,5

1,9

3,3

Mezi vývojem HDP a vývojem míry inflace lze pozorovat jistou závislost (i ekonomická teorie tvrdí, že během konjunktury dochází obvykle k růstu inflace a naopak při krizi růst cenové hladiny klesá 101 ). V údaji z roku 2012 lze ovšem vypozorovat odchylku v míře inflace oproti vývoji HDP, kdy přestože došlo k ekonomickému poklesu, meziroční růst cenové hladiny byl 3,3%. Tento jev přisuzuji faktu, že ve výše zmíněném roce došlo ke zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, což ovlivnilo vývoj cen. Z toho usuzuji, že hodnoty inflace pro rok 2013 by mohly být podobné, přestože podle prognóz výše zmíněných zdrojů opět nedojde k ekonomickému růstu. Tomuto tvrzení nahrává i hodnota lednové inflace, která činila 3,2% 102 . Nezaměstnanost Nezaměstnanost je dalším faktorem, který reflektuje ekonomickou situaci dané země. Následující tabulka uvádí její vývoj v České republice během posledních šesti let (údaje platné vždy ke konci daného roku).

99

Inflace. Peníze.cz. Staženo dne 3 března 2013 z: http://www.penize.cz/inflace vlastní zpracování podle: Míra Inflace. (11. února 2013). Český statistický úřad. Staženo dne 3. března 2013 z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 101 Mankiw, N. G. (1999). Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing 102 Inflace, spotřebitelské ceny. Český statistický úřad. Staženo dne 3. března 2013 z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace_spotrebitelske_cen y 100

58

Tab. 4: Nezaměstnanost v České republice 103 Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Nezaměstnanost (%)

6

6

9,2

9,6

8,6

9,4

Přestože míra nezaměstnanosti v lednu roku 2013 byla podle serveru Kurzy.cz pouze 8%, absolutní počet nezaměstnaných vzrostl z 545 311 lidí (prosinec 2012) na 585 809 osob. Nižší procentuální vyjádření je způsobeno novou metodikou výpočtu, kterou od roku 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí zavedlo. Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji činila k 30. 11. 2012 11,57% (druhá nejvyšší hodnota na úrovni krajů) 104 . Tento údaj však nereflektuje přesně situaci v Třinci a nejbližším okolí, kde je nezaměstnanost v kraji nejnižší (viz Příloha 3).

11.1.3 Sociální faktory Následující faktory rovněž působí na klub zejména v oblasti návštěvnosti. Hokej má v České republice dobré jméno zejména díky dlouhodobě úspěšnému počínání reprezentace na mezinárodních podnicích. Rovněž česká extraliga si udržuje poměrně dobrou návštěvnost na stadionech. Jak ukazuje následující tabulka, v sezoně 2012/2013 byla návštěvnost hokejových utkání Tipsport extraligy šestá nejvyšší v Evropě. Tab. 5: Průměrná návštěvnost evropských soutěží v sezoně 2012/2013 105 Hokejová soutěž

Průměrná návštěvnost

NLA (Švýcarsko)

6 620

DEL (Německo)

6 172

KHL (Rusko)

6 106

103

vlastní zpracování podle: Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2013. Kurzy.cz. Staženo dne 4. března 2013 z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ 104 Animovaná mapa nezaměstnanost kraje. Český statistický úřad. Staženo dne 4. března 2013 z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/animovana_mapa_nezamestnanost_kraje 105 vlastní zpracování podle: Návštěvnosti evropských soutěží nadále vládne švýcarský Bern, českým klubů m vévodí Pardubice (13. března 2013). Hokej.cz. Staženo dne 14. března 2013 z: http://hokej.cz/navstevnosti-evropskych-soutezi-nadale-vladne-svycarsky-bern-ceskym-klubumvevodi-pardubice/

59

Elitserien (Švédsko)

5 717

SM-liiga (Finsko)

5 213

Tipsport extraliga (ČR)

5 169

EBEL (Rakousko)

3 547

Tipsport extraliga (SR)

2 018

EIHL (Velká Británie)

1 977

Eliteserien (Norsko)

1 627

Pozornosti v médiích se české hokejové extralize dostává podobně jako české nejvyšší fotbalové soutěži. Na rozdíl od fotbalu však tuzemský hokej netrpí korupčními skandály a veřejnost jej vnímá jako „čistější“ sport 106 . Nejvyšší tuzemské soutěže dalších sportů v mediální pozornosti dlouhodobě zaostávají. Pro přiblížení sociálně-kulturního prostředí Moravskoslezského kraje jsem si vybral následující údaje: demografický vývoj obyvatelstva a vývoj mezd. Demografický vývoj obyvatelstva Moravskoslezského kraje Vývoj počtu obyvatel na území Moravskoslezského kraje může působit na diváckou návštěvnost během hokejových utkání a lze díky nastolenému trendu předvídat vývoj v následujících letech.

Obr. 5: Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji 107

106

Hudcovský, T. (2011). Ekonomika vybraného sportovního klubu (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita 107 Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Moravskoslezského kraje 2011; Demografický vývoj. Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Ostravě. Staženo dne 14. března 2013 z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/4C0020FF4C/$File/80136412a1.pdf

60

Z výše uvedeného grafu je patrný trend klesajícího počtu obyvatel na území Moravskoslezského kraje. Jak uvádí Český statistický úřad, k roku 2011 žilo v kraji 1 230 613 osob a jedná se tak o historicky nejmenší počet obyvatel. Pokles je způsoben jak migračním úbytkem, tak i přirozeným (narodilo se méně obyvatel, než zemřelo) 108 . K září 2012 (v grafu již není uvedeno) činil stav obyvatelstva v kraji 1 227 579 osob, došlo tedy k dalšímu meziročnímu poklesu109 . Mzdy obyvatelstva Vývoj mezd v Moravskoslezském kraji přímo působí na místní obyvatele a jejich rozhodování o nakládání s nabytými financemi. Následující tabulka zobrazuje meziroční změny v průměrné hrubé mzdě na území Moravskoslezského kraje v letech 2007 až 2012 110 . Tab. 6: Meziroční vývoj průmě rné hrubé měsíční mzdy v Moravskoslezském kraji 111 Rok Průměrná hrubá měsíční mzda

2007

2008

2009

2010

2011

2012

19 826

21 166

21 756

22 316

22 907

22 841

Výše uvedená tabulka ukazuje pravidelný meziroční růst mezd v kraji, s výjimkou 0,29% poklesu mezi lety 2011 a 2012. Je však nutno podotknout, že údaj za rok 2012 tvoří průměr pouze za první tři čtvrtletí a nezahrnuje čtvrtý kvartál, kdy dochází k výplatám odměn a bonusů. Průměrné mzdy ve čtvrtém 108

Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Moravskoslezského kraje 2011; Demografický vývoj. Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Ostravě. Staženo dne 14. března 2013 z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/4C0020FF4C/$File/801364 12a1.pdf 109 Statistický bulletin – Moravskoslezský kraj . až 3. čtvrtlet í 2012; počet obyvatel v Moravskoslezském kraji a jeho okresech. Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Ostravě. Staženo dne 14. března 2013 z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/2200410863/$File/80130212q3d01.pdf 110 Za ro k 2012 p rů měrná mzda pouze mezi prvním až t řetím čtvrtletím. Údaje za čtvrté čtvrtletí nebyly v době psaní práce ještě k d ispozici. 111 vlastní zpracování podle: M zdy, náklady práce. Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Ostravě. Staženo dne 15. března 2013 z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/mzdy-xt, Prů měrný evidenční počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle místa pracoviště v ČR a krajích v 1. – 3. čtvrtletí 2012. Český statistický úřad. Staženo dne 15. března 2013 z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/220041086E/$File/80130212q3e01.pdf

61

čtvrtletí pak bývají podstatně vyšší než v prvních třech kvartálech a zvyšují tak celoroční průměr. Lze očekávat, že i v roce 2012 tomu nebylo jinak.

11.1.4 Technologické faktory Hokej se v oblasti užívání technologií dá považovat za velmi progresivní sport. Kromě technologických parametrů, které musí extraligové kluby splňovat v souladu s licenčním řádem Extraligy ledního hokeje, je trendem zkvalitňovat své služby v souladu s technologickým vývojem. Trendy v užívání technologií byly uvedeny již v kapitole 10. Mezi dosud nezmíněné technologie, které kluby postupně zabudovávají do svých zařízení, lze uvést například kamerové systémy pro odhalování „chuligánství“ v ochozech. Další zajímavou sférou, která se klubům díky technologickému vývoji nabízí, je oblast internetu, zejména pak fenomén sociálních sítí nebo online vysílání všech extraligových utkání (díky partnerství nejvyšší české hokejové soutěže se společností Tipsport).

11.2 Analýza oborového prostředí K přiblížení oborového prostředí podniku použiji Porterův pětifaktorový model konkurenčního prostředí, jehož teoretickou podstatu jsem uvedl již v kapitole 4.3. Zaměřím se zejména na oblast zákazníků a substitutů, tedy dvě složky, které by případně mohly ovlivňovat zájem o akce pořádané v nové Werk aréně.

11.2.1 Zákazníci a jejich vyjednávací síla vůči podniku Jestliže rozhodujícím předmětem podnikání klubu je reklama a pořádání sportovních akcí112 , pak hlavní dvě složky zákazníků tvoří diváci hokejových

112

Hudcovský, T. (2011). Ekonomika vybraného sportovního klubu (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita

62

utkání a zájemci o pronájem reklamní plochy. Přestože příjmy ze vstupného představují pro klub pouze 1/10 z celkových příjmů do rozpočtu113 , snaha udržet divácký zájem o hokej se jeví být klíčovou (při výrazném poklesu návštěvnosti se zhoršují podmínky pro pronájem reklamních ploch). Vývoj návštěvnosti domácích utkání A- mužstva klubu HC Oceláři Třinec zobrazuje následující tabulka: Tab. 7: Srovnání návštěvnosti domácích utkání HCO Třinec s ligovým průměre m během posledních 5 sezon základní části ELH 114

2012/2013

Průměrná návštěvnost domácích utkání HCO Třinec 3784

2011/2012

3444

66%

4824

62%

2010/2011

3688

71%

4936

64%

2009/2010

3439

66%

5240

67%

2008/2009

3312

62%

4902

59%

Sezona

Průměrné využití kapacity Werk arény v sezoně

Ligový průměr návštěvnosti

Ligový průměr využití kapacit stadionů

73%

5169

65%

Z tabulky 7 vyplývá, že návštěvnost domácích utkání A- mužstva HC Oceláři Třinec v absolutním měřítku je dlouhodobě pod průměrem české nejvyšší hokejové soutěže. Tento jev lze přiřknout faktu, že Třinec je druhým nejmenším extraligovým městem z hlediska počtu obyvatel (menší je v současnosti pouze Litvínov). Při srovnání procentuálního využití kapacity Werk arény s ostatními halami však vychází najevo, že zaplnění třineckého stadionu bývá zpravidla vyšší, než je ligový průměr. Diváci hokejových utkání tvoří heterogenní neorganizovanou skupinu (nezahrnuji do ní fanklub, který do určité míry organizován je a účast jeho členů na utkáních je stálá) a jejich vyjednávací síla se tedy promítá zejména

113

Hudcovský, T. (2011). Ekonomika vybraného sportovního klubu (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita 114 vlastní zpracování podle: Návštěvnost. Hokej.cz. Staženo dne 18. března 2013 z: http://hokej.cz/cz/tipsport-extraliga/navstevnost/?season=2008&competition_id=691

63

ve spontánních reakcích na určité změny. Mezi výrazné hybatele vývoje návštěvnosti mohou patřit například výkyvy sportovních výkonů hráčů. Tab. 8: Závislost návštěvnosti domácích utkání HCO Třinec na s portovních výkonech A-mužstva 115

2012/2013

Průměrná návštěvnost domácích utkání HCO Třinec 3784 (73% kapacity)

Umístění HCO Třinec v tabulce po základní části ELH 4.

2011/2012

3444 (66% kapacity)

10.

2010/2011

3688 (71% kapacity)

1.

2009/2010

3439 (66% kapacity)

6.

2008/2009

3312 (62% kapacity)

10.

sezona

Z tabulky 8 vyplývá, že existuje určitá úroveň přímé závislosti mezi předváděnými výkony hokejistů a diváckou návštěvností. Skutečnost, že během základní části v sezoně 2012/2013 navštívilo domácí extraligová utkání klubu HCO Třinec v průměru o téměř sto diváků více než v sezoně 2010/2011 (kdy místní mužstvo vyhrálo základní část ELH) je pravděpodobně způsobena výlukou kanadsko-americké NHL (která probíhala od září 2012 do ledna 2013). Tato výluka zapříčinila zvýšení sportovní úrovně a atraktivitu extraligových utkání díky přítomnosti nejlepších českých (a některých zahraničních) hráčů v soutěži. Dalším faktorem, který ovlivňuje návštěvnost je den utkání. Z rozhovoru s představiteli marketingového oddělení HCO Třinec vyplynulo, že divácky nejoblíbenější bývají víkendové dny (včetně pátku), naopak nižší návštěvnost zpravidla bývá ve dnech pracovních (pondělí až čtvrtek). Následující graf ukazuje vývoj návštěvnosti domácích utkání HCO Třinec během základní části ELH v sezoně 2012/2013:

115

vlastní zpracování podle: Návštěvnost. Hokej.cz. Staženo dne 18. března 2013 z: http://hokej.cz/cz/tipsport-extraliga/navstevnost/?season=2008&competition_id=691 , Tabulky – Tipsport extraliga. Hokej.cz. Staženo dne 18. března 2013 z: http://hokej.cz/cz/tipsportextraliga/tabulky/?season=2012&competition_id=1133

64

Obr. 6: Vývoj návštěvnosti domácích utkání HCO Třinec běhe m základní části ELH 2012/2013 116 Z obrázku 6 vyplývá, že odehrál- li se domácí zápas třineckého A- mužstva během dní pondělí až čtvrtek, návštěvnost byla zpravidla podprůměrná 117 . Jedinou výjimkou bylo utkání 21. kola základní části, kdy do Werk arény přijel tým Rytíři Kladno, ve kterém působilo několik hráčů z NHL (kde probíhala výluka soutěže) v čele s Jaromírem Jágrem. Hybatelem návštěvnosti rovněž zpravidla bývá změna času zahájení zápasu. V Třinci utkání Ocelářů obvykle začínají v 17 hodin. Zahajuje- li se utkání později, návštěvnost většinou klesá (nutno dodat, že nejčastějším důvodem posunu začátku zápasu bývá televizní přenos – další faktor poklesu počtu diváků během utkání). V základní části sezony 2012/2013 nezačínaly 3 zápasy (v 9., 25. a 52. kole, ve dvou případech z důvodu televizního přenosu) v 17:00 (ale v 18:15) a všechny navštívil podprůměrný počet diváků.

11.2.2 Dodavatelé a jejich vyjednávací síla vůči podniku Hokej je v České republice považován za tradiční sport, často označován jako „národní“. Vzhledem k jeho tradici v tomto státě proto není překvapující, že jeho profesionální odvětví je na místní poměry na vysoké úrovni. Jak jsem poukázal ve výše zmíněné tabulce 8, existuje určitý stupeň přímé závislosti mezi předváděnými sportovními výkony a diváckým zájmem. V této části analýzy

116

vlastní zpracování podle: Archiv: Archiv článků. HC Oceláři Třinec (oficiální internetové stránky). Staženo 19. Břena 2013 z: http://hcocelari.cz/archiv.asp 117 průměr na zápas činil 3784 d iváků, pozn. aut.

65

oborového prostředí tedy nastíním nejvýznamnější nákladovou položku rozpočtů hokejových klubů – platy hráčů. Výše platů

hráčů

v české

hokejové

extralize

zpravidla

nebývá

zveřejňována. V případě třineckého klubu se nejedná o výjimku, není však tajemstvím, že náklady na hráčské platy představují až 70% rozpočtu klubu 118 . V předchozí podkapitole (11.2.1) rovněž bylo zmíněno, že přítomnost hráčů z NHL v letošní sezoně české nejvyšší hokejové soutěže způsobila zvýšený divácký zájem o extraligová utkání. Tento jev ukazuje, proč hráči, kteří mají zkušenosti z NHL, mohou požadovat vyšší platy. Bývalý třinecký obránce Lukáš Krajíček jako jeden z mála hráčů zveřejnil sumu, kterou v Třinci po návratu z NHL pobíral. Přestože jeho cca 600 tisíc, které měsíčně dostával, je spíše výjimkou (podle vyjádření Petra Tona pro server Aktuálně.centrum.cz berou špičkoví hráči 3-4 miliony korun ročně 119 ), lze na tomto případě poukázat, jakou vyjednávací silou vůči podniku hráč se zkušenostmi z nejprestižnější hokejové ligy disponuje.

11.2.3 Hrozba vstupu nových konkurentů V případě HCO Třinec by se za potenciální konkurenty mohly považovat další hokejové kluby z regionu působící v nižší soutěži. V 1. lize (druhá nejvyšší česká hokejová soutěž) bude od sezony 2013/2014 působit klub AZ Havířov. Tento tým se již v play-off 2. ligy mohl chlubit průměrnou návštěvností kolem 2 000 diváků na utkání. Další kluby ze stejného regionu lze nalézt až ve 2. lize.

11.2.3 Hrozba substitutů Tradičním substitutem hokejových utkání pro sportovního diváka mohou být zápasy celosvětově nejoblíbenějšího sportu – fotbalu. V Třinci působí klub 118

Hudcovský, T. (2011). Ekonomika vybraného sportovního klubu (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita 119 Sušovský, A. Hokejista Ton přiznal plat: špičkoví hráči berou 4 miliony. (16. ledna 2013). Sport Aktuálně. Staženo dne 22. března 2013 z: http://sport.aktualne.centrum.cz/dalsi-hokejistapriznal-plat-ton-ma-ve-sparte-4-miliony/r~ccaeb7d85fc411e2b7e1002590604f2e/

66

FK Fotbal Třinec, v současnosti hrající Moravskoslezskou ligu (3. nejvyšší fotbalová soutěž). Dlouhodobě však Třinec patří mezi druholigová města. Za další substituty hokejových utkání Ocelářů (ale i dalších budoucích akcí v nové Werk aréně) lze považovat různá volnočasová zařízení. V nedávné době bylo zrekonstruováno třinecké kino Kosmos. V jeho sousedství rovněž funguje sportovní centrum Black Hill. Několik dalších veřejně přístupných zařízení (krytý bazén, sportovní hala, letní koupaliště, tenisové kurty a další) spadá pod Správu tělovýchovných a rekreačních služeb města Třinec (známo pod zkratkou STARS). V regionu se v průběhu roku pořádá několik hudebních akcí a festivalů, například Noc plná hvězd (oficiálně ukončen - bude nahrazen Slezskou nocí), Hutnický den, Hornické slavnosti (v Havířově a Karviné) atd. Ve většině případů se však jedná o letní „open-air“ akce a v okolí Třince se v současnosti nenachází zařízení podobné plánovaným parametrům nové Werk arény.

11.2.4 Rivalita firem působících na daném trhu Jak již bylo naznačeno v teoretické části, rivalita klubů ve sportovním odvětví může být žádoucím jevem. Naopak konkurovat si kluby mohou v boji o diváky, pokud jsou jejich sídla ve stejném městě nebo blízkém okolí. Pak lze sice očekávat zvýšený zájem během jejich vzájemných utkání, v ostatních zápasech se však mohou „přetahovat“ o nezaujatého diváka. V případě klubu HC Oceláři Třinec je nejbližším konkurentem v extralize tým HC Vítkovice Steel. V základní části ELH 2012/2013 byla návštěvnost vzájemných utkání těchto dvou celků následující:

67

Tab. 9: Návštěvnost během vzáje mných utkání HC Oceláři Třinec a HC Vítkovice Steel v základní části ELH 2012/2013 120

Zápas Počet diváků

HC Vítkovice Steel HC Oceláři Třinec

HC Oceláři Třinec HC Vítkovice Steel

HC Vítkovice Steel HC Oceláři Třinec

HC Oceláři Třinec HC Vítkovice Steel

8335

4681

4606

4619

Při srovnání údajů z tabulky 9 s údaji v tabulce 8 vychází najevo, že návštěvnost obou domácích utkání klubu HC Oceláři Třinec byla nadprůměrná. Rovněž průměrná návštěvnost všech čtyř vzájemných utkání (5560 diváků na utkání; zaokrouhleno na celé číslo) byla vyšší, než činil ligový průměr v základní části ELH 2012/2013 (5169 diváků na utkání). Rivalita mezi těmito dvěma kluby se zdá být ideální, neboť o jejich vzájemná střetnutí bývá zpravidla nadprůměrný divácký zájem, zároveň jsou však jejich sídla (Werk aréna v Třinci a ČEZ Aréna v Ostravě) od sebe vzdálena téměř 50 kilometrů, je tedy nepravděpodobné, že by mezi těmito kluby probíhal boj o nezaujatého diváka během ostatních utkání extraligy.

11.3 Souhrn a zhodnocení poznatků analýzy vnějšího prostředí Výše uvedené poznatky se mohou jevit na první pohled jako nesourodé, proto se je v této podkapitole pokusím shrnout a vyvodit z nich určité závěry. V rámci politických faktorů bych vytýčil změnu v dani z přidané hodnoty, která je pravděpodobně reakcí na nepříznivý ekonomický vývoj. Klub-podnik může zároveň v průběhu dalších let očekávat změnu směru tuzemské politiky, jelikož podle současných průzkumů preferencí by nynější vládní strany nahradily

120

vlastní zpracování podle: Archiv: Archiv článků. HC Oceláři Třinec (oficiální internetové stránky). Staženo 19. března 2013 z: http://hcocelari.cz/archiv.asp

68

opoziční partaje 121 (řádný termín voleb do poslanecké sněmovny je naplánován na rok 2014). Po zhodnocení ekonomických údajů je patrné, že v rámci posledních pěti let nelze hovořit o žádném trendu hospodářského růstu. Naopak lze tvrdit, že česká ekonomika prochází dlouhodobější stagnací. V posledním roce navíc došlo k nárůstu cenové hladiny (pravděpodobně způsobeno zvýšením DPH) a pro letošní rok lze předpokládat podobný vývoj. Nezaměstnanost v republice se již čtvrtým rokem v řadě pohybuje kolem 9%, v Moravskoslezském kraji je pak tato hodnota vyšší. Zároveň je zde patrný trend poklesu obyvatelstva. Pozitivní zprávou pro třinecký klub však je fakt, že tyto jevy nemají zásadní vliv na návštěvnost během hokejových utkání. Divácký zájem přetrvává i v době krize (například v roce 2012 pokles ekonomiky, inflace přes 3% a růst nezaměstnanosti, přesto zvýšení průměrné návštěvnosti v sezoně 2012/2013), větší závislost je patrná na podávaných sportovních výkonech mužstva. Klub HC Oceláři Třinec rovněž může těžit z dlouhodobé atraktivnosti hokeje v České republice, v Moravskoslezském kraji ji navíc pomáhá i rivalita s týmem HC Vítkovice Steel. Vzájemné zápasy těchto dvou celků mívají pravidelně vysokou diváckou účast. Z hlediska substitutů zaujímá ve svém okolí třinecký hokejový klub v oblasti profesionálního

sportu dominantní postavení.

V rámci dalšího

volnočasového vyžití se v Třinci a okolí uskutečňuje v průběhu roku několik společensko-kulturních akcí, většina z nich však probíhá v létě (tzv. „open-air“ akce). Pro pořádání podobných akcí v zimním období se v blízkém okolí nevyskytuje zařízení parametrů budoucí Werk arény. Konkurenta nové Werk arény bude možné zpozorovat ve společnosti Vítkovice Aréna, a. s., zejména pak v situacích, kdy se budou pořadatelé akcí rozhodovat, kam danou akci umístit.

121

Sněmovní volební model M EDIAN (únor – březen 2013). (21. b řezna 2013). MEDIAN. Staženo dne 24. března 2013 z: http://www.median.cz/docs/preference_2013_02.pdf

69

12. Diskuze k návrhu možností využití nové Werk arény V praktické části jsem nejprve stručně přiblížil klub HC Oceláři Třinec (jakožto vlastníka a provozovatele budoucí víceúčelové haly) včetně jeho současného působiště a představil novou Werk arénu. Stěžejní pilíře práce pak spočívaly

v přiblížení situace

v několika českých

víceúčelových

halách

a analyzování vnějšího prostředí klubu HC Oceláři Třinec. Na základě získaných poznatků pak navrhuji následující možnosti využití nové Werk arény ve městě Třinec.

12.1 Užívání arény klubem HC Oceláři Třinec Aréna

by primárně

měla

sloužit

místnímu

hokejovému

klubu.

V současnosti je rozhodnuto, že nové prostředí bude využívat minimálně Amužstvo, o budoucím zázemí mládežnických celků v současnosti vedení klubu uvažuje v několika variantách (např. vybudování akademie ve Vendryni nebo tréninkové haly v sousedství arény). V kapitole 8 je poukázáno na trend moderních víceúčelových arén v oblasti využívání reklamních ploch. V současnosti je téměř samozřejmostí přítomnost multimediální kostky nad ledovou plochou. Vzhledem k LED obrazovkám, které jsou její součástí, se klubu otevírají nové marketingové možnosti nabídky reklamních spotů. Velmi efektivní jsou pro tyto účely i LED pásy (ať už po celém obvodu ochozů – příklad KV Areny - nebo pouze na některých místech – např. za brankami, viz Tipsport Arena v Praze). Zajímavostí je pak případ pardubické arény, konkrétně umístění velkoplošné obrazovky, promítající reklamní spoty, před hlavní vstup do haly a natočené směrem k hlavní silnici. Nové možnosti se nabízí i ve využití skyboxů v aréně. Během hokejových zápasů je pravděpodobná jejich nabídka jako součást sponzorského plnění, přesto bych navrhoval vyčlenění alespoň jednoho skyboxu pro jednorázové pronájmy veřejnosti (možnost využití osobami, které nesponzorují klub – např. v rámci oslav, obchodních schůzek apod.). Během kulturních akcí pak může provozovatel

70

arény nabízet k jednorázovému pronájmu všechny skyboxy (například s možností tzv. předkupního práva k pronájmu pro sponzory klubu).

12.2 Jiné možnosti sportovního využití Pravidelné užívání arény dalším sportovním klubem V současnosti využívá ledovou plochu Werk arény na Lesní ulici kromě klubu HC Oceláři Třinec také několik amatérských hokejových celků formou pronájmu. Pokračování tohoto zvyku v nové hale by nemělo být nijak problematické, naopak v případě zájmu o ledovou plochu by se jednalo o další možnost využití arény (otázkou pouze zůstává, jakou výši nájmu bude provozovatel nové arény požadovat a zda nebude finančně výhodnější pro tyto týmy zůstat ve stávajícím působišti). Jako nepříliš reálnou naopak spatřuji možnost v pravidelném dlouhodobém využívání arény klubem takového sportovního odvětví, jehož provozování probíhá na jiné ploše než ledové. Přestože na případu pardubické víceúčelové haly lze pozorovat, že „soužití“ dvou sportovních klubů hrajících na odlišných površích je možné (z kapitoly 8 navíc vyplývá, že časová náročnost přestavby plochy není v dnešní době omezujícím faktorem), avšak v Třinci v současnosti nepůsobí žádný další profesionální sportovní klub, který by arénu využil. Za nejúspěšnější třinecký klub v halových „palubkových“ sportech lze momentálně považovat futsalový oddíl SKP LIKOP Třinec, který hraje druhou nejvyšší ligu. V dalších sportech nepůsobí v rámci nejvyšších dvou soutěží žádný třinecký klub. Před několika lety sice hrál českou extraligu místní florbalový klub SK FBC Třinec, nyní však působí až v šesté nejvyšší soutěži (ze sedmi). Působení podobného poloprofesionálního či amatérského mužstva v nové Werk aréně by navíc bylo ekonomicky neefektivní vzhledem k faktu, že náklady na překrytí ledové plochy a přípravu povrchu pro jiný druh sportu se pohybují v řádu desetitisíců korun (viz kapitola 8). Jak navíc ukazuje výše uvedená analýza vnějšího prostředí, region Třinecka

není v současnosti vhodným místem pro 71

vybudování nového

profesionálního sportovního klubu (vysoká nezaměstnanost v kraji, pravidelný úbytek obyvatel, v posledních letech navíc nepříznivá ekonomická situace celé České republiky). Mimo jiné by došlo také k vytvoření dalšího substitutu vůči hokejovým utkáním Ocelářů. Výsledky analýzy vnějšího prostředí sice ukazují dlouhodobě nadprůměrnou využitelnost kapacity zimního stadionu během zápasů třineckého hokejového A- mužstva (nová aréna bude mít kapacitu téměř stejnou) oproti průměru na jiných extraligových stadionech, zároveň je však patrná nestabilita v této dlouhodobé návštěvnosti (závislost na podávaných výkonech Amužstva, popř. je-li utkání vysíláno v televizi). Existence dalšího profesionálního klubu by tedy mohla mít negativní dopad na návštěvnost hokejových utkání a mohlo by vést k rozmělnění diváctva mezi tyto dva celky. Využití arény pro jednorázově pořádané sportovní akce Konání jednorázových sportovních akcí v aréně se jeví jako smysluplná a efektivní varianta využívání nové třinecké víceúčelové haly. Vzhledem k netradičnosti takovýchto akcí je totiž pravděpodobný příliv diváků ze vzdálenějších míst, nežli je tomu například při pravidelných utkáních ledního hokeje. Výhodu pro takovéto akce lze rovněž spatřovat v poloze nové Werk arény (respektive Třince), konkrétně v její blízkosti k polským a slovenským hranicím. Příklady různých sportovních akcí lze nalézt u výše zmíněných arén v kapitole 8. Omezením pro takové sportovní události však může být kapacita arény (necelých 5 200 míst nemusí postačovat pro určité akce mezinárodního významu) nebo časová náročnost přípravy povrchu (přestože samotné zakrytí ledové plochy se pohybuje v řádu hodin, kompletní připravení povrchu a všech prostor arény pro danou akci může trvat podstatně déle).

12.3 Kulturní možnosti využití Z vypsaných akcí, které se v roce 2012 konaly v jednotlivých arénách (viz kapitola 8), vyplývá, že nejčastěji slouží tyto víceúčelové haly v oblasti kultury pro pořádání koncertů a ledních revue. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednorázové akce, jejich význam vůči regionu bude pravděpodobně stejný jako u výše uvedených nárazových sportovních akcí. U koncertů významných 72

interpretů pak může být opět překážkou kapacita arény (přestože vpuštěním diváků na plochu dojde k jejímu navýšení).

12.4 Ostatní možnosti využití arény Arénu bude možné využít i pro jiné akce. Jednou z dalších možností je pořádání výstav či veletrhů (viz příklad Karlových Varů nebo Pardubic, kde místní víceúčelové haly k těmto účelům slouží). Na druhou stranu je potřeba vzít na vědomí, že Třinec má nižší počet obyvatel než Pardubice nebo Karlovy Vary (možný negativní dopad na návštěvnost). Pro tyto účely se navíc nachází v kraji výstaviště v Ostravě (vzdálené od Třince necelých 50 kilometrů). Pravděpodobně tedy nelze počítat s nikterak častým využíváním arény k těmto akcím. Další možností využití prostor arény je jejich nabídka k pronájmu pro firemní či jiné nekomerční účely (např. večírky či konference). V tomto ohledu se nabízí zejména příklad Tipsport Areny v Praze a jejího provozovatele v podobě klubu HC Sparta Praha, který kromě samotného pronájmu prostor haly nabízí k těmto účelům také celou škálu dalších služeb (catering, poskytnutí klubového maskota, roztleskávaček, zajištění patřičného vybavení apod.).

73

13. Závěr Tuto bakalářskou práci jsem zacílil na navržení možností využití nové Werk arény, jež se v současné době staví v Třinci, v Moravskoslezském kraji. V první části práce jsem se věnoval obecnému rozboru pojmů a teoretickým poznatkům literatury. Nejprve jsem vymezil pojem sportovní klub, s ohledem na zaměření pozdější praktické části jsem se zaměřil pouze na dvě z jeho možných právních forem – na občanské sdružení a akciovou společnost. Dále jsem stručně vymezil rozdíly mezi pojmy marketing a sportovní marketing. Nejvíce prostoru v teoretické části jsem však věnoval obecným standardům sportovních staveb a jejich možnostem využívání a literárnímu přehledu analýzy vnějšího prostředí podniku včetně uvedení dvou používaných modelů. V praktické části jsem nejprve představil klub HC Oceláři Třinec (jakožto provozovatele a vlastníka budoucí Werk arény) a jeho současné působiště (pro náhled do současného stavu a zároveň jako kontrast s plánovanou moderní multifunkční halou). Rovněž jsem stručně uvedl základní informace o nové Werk aréně. Stěžejní část práce pak spočívala nejprve ve zjištění stavu několika vybraných víceúčelových arén v České republice. Zaměřil jsem se zejména na určité oblasti technického a diváckého zázemí a na možnosti využití těchto zařízení (včetně faktorů ovlivňujících pořádání akcí v dané aréně). Pro lepší orientaci a možnost zacílení na třineckou halu a jeho provozovatele jsem se poté věnoval analýze vnějšího prostředí klubu HC Oceláři Třinec. Pro zkoumání obecného okolí podniku jsem použil modelu PEST, k přehledu o oborovém prostředí jsem využil Porterova pětifaktorového modelu konkurenčního prostředí. Na základě získaných poznatků z těchto dvou stěžejních částí práce jsem poté uvedl několik návrhů k možnostem využití nové Werk arény. Vzhledem k charakteru této práce (predikce budoucí možné situace na základě současných informací a znalostí) mohou poznatky zde uvedené posloužit jako základ pro další studii (např. diplomovou práci) v období, kdy nová Werk aréna bude v provozu.

74

14. Použitá literatura a internetové zdroje Literatura Bělohlávek, F., Košťan, P. a Šuleř, O. (2001). Management. Olomouc: Rubico. 642 s. Blakey, P. (2011). Sport Marketing. Exeter: Learning Matters Ltd. 220 s. Čáslavová, E. (2000). Management sportu. (172 s.) Praha: East west publishing company. 172 s. Čáslavová, E. (2009). Management a marketing sportu. Praha: Olympia. 225 s. Daňhelová, Š. (2005). Sportovní marketing. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. 72 s. Grexa, J. a Strachová, M. (2011). DĚJINY SPORTU, Přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno: Masarykova univerzita. 235 s. Hudcovský, T. (2011). Ekonomika vybraného sportovního klubu (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita. 92 s. Kavalec, J. a Musílek, R. (2007). Obchodní zákoník s judikaturou a souvisejícími předpisy. Praha: C. H. Beck. 698 s. Keřkovský, M. a Vykypěl, O. (2002). Strategické řízení. Teorie pro praxi. Praha: C. H. Beck. 172 s. Kotler, P. a Armstrong, G. (2004). Marketing. Praha: Grada Publishing a. s. 855 s. Kovář, F. (2008). Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 206 s. Leeds, M. A. a von Allmen, P. (2011). The Economics of Sports. Boston (USA): Pearson Education, Inc. 436 s. Machaczek, E. a kol. (2009). 80 LET TŘINECKÉHO HOKEJE. Třinec: HC Oceláři Třinec, a. s. 416 s.

75

Mankiw, N. G. (1999). Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing. 763 s. Mullin, B. J., Hardy, S. a Sutton, W. A. (2000). Sport marketing. Champaign (USA): Human Kinetics. 441 s. Navrátil, A., Mudra, V. a Malý, J. (2010). Sportovní stavby. Praha: České vysoké učení technické. 231 s. Novotný, J. a kol. (2011). Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer ČR. 512 s. Pedersen, P. M., Parks, J. B., Quarterman, J. a Thibault, L. (2011). Contemporary Sport Management. Champaign (USA): Human Kinetics. 461 s. Pošvář, Z., Tomšík, P., Žufan, P. (2004). Management II. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 126 s. Topinka, J. a Stanjura, J. (2001). Občanská sdružení ve sportu – právní, účetní a daňové problémy. Praha: Nakladatelství Olympia, a. s. 262 s. Valášek, M. (2011). Analýza financování sportu v České republice (diplomová práce). Praha: Vysoká škola ekonomická. 88 s. Vymyslický, M. (2011). Ekonomika vybraného sportovního klubu (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita. 98 s.

Internetové zdroje Český Olympijský výbor. (2011, 14. duben). Rozprava k návrhu Zákona o podpoře

sportu.

Staženo

17.

října

2012

z:

http://www.olympic.cz/public/img/dokumenty/rozpravazakon_o_sportu_viewfin.pdf 83/1990 ZÁKON ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů. Ministerstvo práce

a

sociálních

věcí.

Staženo

dne

http://www.mpsv.cz/files/clanky/1505/z83_1990.pdf

76

7.

dubna

2013

z:

Novotný, K. a Mejstříková, A. Založení občanského sdružení. (31. května 2010). Občanská společnost – návod k použití. Staženo dne 7. dubna 2013 z: http://www.obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132554 Definition of marketing (2007, říjen). American Marketing Association. Staženo 18.

října

2012

z:

http://www.marketingpower.com/AboutAMA/Pages/DefinitionofMarketing.aspx ČEZ Arena (Pardubice). Staženo z: http://www.hcpce.cz/zobraz.asp?t=arena O aréně. Kajot Arena (Brno). Staženo z: http://www.kajotarena.cz/o-arene/ Historie

ČEZ

stadionu.

Arena

(Plzeň).

Staženo

z:

http://www.hcskoda.cz/zobraz.asp?t=cez-arena-historie Informace

o

aréně.

Tipsport

Arena

(Liberec).

Staženo

z:

Staženo

z:

http://www.sportparkliberec.cz/cz/informace-o-arene Historie

sportovní

haly.

Tipsport

Arena

(Praha).

http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:http://tipsportarenapraha.cz/index.php/historie-sportovni-haly Zimní

stadion.

město_České

Budějovice.

Staženo

z:

http://www.c-

budejovice.cz/cz/turistika-a-volny-cas/sport/stranky/zimni-stadion.aspx ČEZ ARÉNA – základní informace. Oficiální webové stránky klubu HC VÍTKOVICE STEEL. Staženo z: http://www.hc-vitkovice.cz/cez-arena/zakladniinformace/ Zimní stadion Luďka Čajky. PSG Zlín oficiální webové stránky. Staženo z: http://www.hokej.zlin.cz/zobraz.asp?t=stadion-l-cajky Stadion, vstupenky a permanentky v sezóně 2012/2013. Rytíři Kladno. Staženo z: http://www.hc-kladno.cz/cz/vstupenky Arena. O2 Arena. Staženo z: http://www.o2arena.cz/cz/arena/

77

Multifunkční hala. KV arena. Staženo z: http://www.kvarena.cz/cz/o-kv-arenekarlovy-vary Zimní stadion Ivana Hlinky. Oficiální web HC VERVA LITVÍNOV, A. S. Staženo 19. února 2013 z: http://www.hokej-litvinov.cz/zobraz.asp?t=stadion Centrum sportu a volného času. KULTURNĚ SPOLEČENSKÉ A SPORTOVNÍ CENTRUM

“NOVÝ

CHOMUTOV“.

Staženo

19.

února

2013

z:

http://www.novychomutov.cz/index.php/centrum-sportu-a-volneho-casu Coates, D. A Closer Look at Stadium Subsidies. (29. Dubna 2008). The American. Staženo 20. února 2013 z: http://www.american.com/archive/2008/april-04-08/acloser-look-at-stadium-subsidies Úplný výpis z obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík a Sbírka listin. Staženo 20. února

2013

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-

vypis?subjektId=isor%3a376694&typ=full&klic=w24xty Historie: Sezóna po sezóně. HC OCELÁŘI TŘINEC (oficiální webové stránky). Staženo 20. února 2013 z: http://hcocelari.cz/index.asp Současnost. Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola, příspěvková organizace. Staženo 21. února 2013 z: http://www.jmzstrinec.cz/browse_docs.php?node=3&parent_node=1&lang=0 Klub: Stadion. HC OCELÁŘI TŘINEC (oficiální internetové stránky). Staženo 20. února 2013 z: http://hcocelari.cz/zobraz.asp?t=stadion Základní informace o projektu. Werk aréna (oficiální webové stránky). Staženo dne 8. Dubna 2013 z: http://werkarena.cz/zakladni-informace-o-projektu/ Technické

informace.

KV

arena.

Staženo

dne

31.

Března

2013

z:

2013

z:

http://kvarena.cz/cz/b2b/multifunkcni-hala/technicke-informace Souhrnné

informace.

KV

arena.

Staženo

http://kvarena.cz/cz/kv-arena-souhrnne-informace

78

dne

31.

Března

Skyboxy.

KV

arena.

Staženo

dne

2.

Dubna

2013

z:

http://kvarena.cz/cz/b2b/multifunkcni-hala/podnajem/skyboxy Restaurace a občerstvení. KV Arena. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://kvarena.cz/cz/restaurace-obcerstveni-v-kv-arene Archiv akcí. KV arena. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://kvarena.cz/cz/akcearchiv?field_akce_stitky_tid%5B%5D=1&field_akce_stitky_tid%5B%5D=23&fie ld_akce_stitky_tid%5B%5D=2 Firemní

večírky.

KV

arena.

Staženo

dne

3.

dubna

2013

z:

http://kvarena.cz/cz/b2b/multifunkcni-hala/podnajem/firemni-vecirky Pronájem reklamních ploch. KV arena. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://kvarena.cz/cz/b2b/multifunkcni-hala/pronajem-reklamnich-ploch Technické zázemí. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://arena.rfpardubice.cz/o-cez-arene/technicke-zazemi/ Vaše reklama na LED obrazovce. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://rfpardubice.cz/ O ČEZ ARENĚ. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://arena.rfpardubice.cz/o-cez-arene/ ČEZ Arena. HC ČSOB POJIŠŤOVNA PARDUBICE. Staženo dne 3. dubna 2013 z: http://www.hcpce.cz/zobraz.asp?t=arena Exkluzivní možnost pronájmu luxusního sky boxu!. HC ČSOB POJIŠŤOVNA PARDUBICE.

Staženo

dne

5.

dubna

2013

z:

http://www.hcpce.cz/zobraz.asp?t=sky_box VIP terasa. HC ČSOB POJIŠŤOVNA PARDUBICE. Staženo dne 5. dubna 2013 z: http://www.hcpce.cz/zobraz.asp?t=vip-terasa Plán ČEZ Areny. HC ČSOB POJIŠŤOVNA PARDUBICE. Staženo dne 5. dubna 2013 z: http://hcpce.cz/zobraz.asp?t=plan-cez-areny

79

Výsledkový přehled. HC ČSOB POJIŠŤOVNA PARDUBICE. Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://www.hcpce.cz/vysledky.asp Výsledky – Muži A. BK JIP Pardubice, oficiální stránky. Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://www.bkpardubice.cz/vysledky-teamu-5/?tid=1 Výsledkový servis. BASKETBALL NYMBURK. Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://www.basketnymburk.cz/vysledky/?time_1=01.01.2012&time_2=31.12.2012&kde=home&dru zstvo=1&vysledek=&liga=2 AKCE. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://arena.rfpardubice.cz/akce-arenapce/ Nabízené služby. Rozvojový fond Pardubice a. s. Staženo dne 6. dubna 2013 z: http://arena.rfpardubice.cz/o-cez-arene/nabizene-sluzby/ Technické popisy. KAJOT ARENA. Staženo dne 10. dubna 2013

z:

http://www.kajotarena.cz/o-arene/technicke-popisy/ Plánek Kajot Areny. HC KOMETA BRNO (oficiální webové stránky). Staženo dne 10. dubna 2013 z: http://hc-kometa.cz/zobraz.asp?t=hala-planek Kalendář

akcí.

KAJOT

Staženo

ARENA.

dne

10.

dubna

2013

z:

http://www.kajotarena.cz/kalendar-akci/ Informace o aréně. HC Sparta Praha (oficiální webové stránky). Staženo dne 11. dubna 2013 z: http://www.hcsparta.cz/zobraz.asp?t=info-o-arene HC Lev a HC Sparta vytvořily Sportovní Holding Praha. (25. června 2012). HC Sparta Praha (oficiální webové stránky). Staženo dne 11. dubna 2013 z: http://www.hcsparta.cz/clanek.asp?id=HC-Lev-a-HC-Sparta-vytvorily-SportovniHolding-Praha-6992 VIP HOSPITALITY. HC Sparta Praha (oficiální webové stránky). Staženo dne 11. dubna 2013 z: http://www.hcsparta.cz/zobraz.asp?t=vip-hospitality

80

VIP vstupenky. HC Lev Praha (oficiální webové stránky). Staženo dne 11. dubna 2013 z: http://www.levpraha.cz/zobraz.asp?t=VIP-vstupenky Kalendář

akcí.

Arena

Staženo

Tipsport.

dne

12

dubna

2013

z:

http://tipsportarena-praha.cz/kalendar-akci/?viewmonth=01&viewyear=2012 Firemní party a oslavy. HC Sparta Praha (oficiální webové stránky). Staženo dne 12. dubna 2013 z: http://www.hcsparta.cz/zobraz.asp?t=firemni-party-a-oslavy ČEZ ARÉNA – základní informace. HC Vítkovice Steel (oficiální webové stránky). Staženo dne 12. dubna 2013 z: http://www.hc-vitkovice.cz/cezarena/zakladni-informace/ ČEZ ARÉNA (dříve Palác kultury a sportu). VÍTKOVICE ARÉNA. Staženo dne 12. dubna 2013 z: http://arena-vitkovice.cz/cez-arena/ Novela obchodního zákoníku: Vyřeší problém platby faktur?. Lobby, list pro podnikatele a manažery. Staženo 1. března 2013 z: http://www.lobby.cz/novelaobchodniho-zakoniku-vyresi-problem-platby-fakturu12540.html&mode=casopismenu INFORMACE MF - o změnách v oblasti daně z přidané hodnoty („DPH“) - s účinností od 1. 1. 2013. (aktualizováno 3. ledna 2013). Ministerstvo financí ČESKÉ

REPUBLIKY.

Staženo

dne

2.

března

2013

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_novela_zakona_dph_75640.html Klimánková, G. (2013). Daň z nemovitostí 2013: Vše, co potřebujete vědět. Měšec.cz. Staženo dne 3. března 2013 z: http://www.mesec.cz/clanky/dan-znemovitosti-2013-vse-co-potrebujete-vedet/ Graf – HDP ČR. PATRIA ONLINE. Staženo dne 3. března 2013 z: http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/hdp.html Bankovní asociace: ekonomika bude stagnovat, nezaměstnanost poroste. (10. Ledna

2013).

E15.cz/Zprávy.

Staženo

dne

3.

března

2013

http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/bankovni-asociace-ekonomika-budestagnovat-nezamestnanost-poroste-945302

81

z:

HDP 2013, vývoj HDP v ČR. Kurzy.cz. Staženo dne 3. března 2013 z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/?G=3&A=2&page=1 Inflace. Peníze.cz. Staženo dne 3 března 2013 z: http://www.penize.cz/inflace Míra Inflace. (11. února 2013). Český statistický úřad. Staženo dne 3. března 2013 z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace Inflace, spotřebitelské ceny. Český statistický úřad. Staženo dne 3. března 2013 z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace_spotrebitelske_ceny Animovaná mapa nezaměstnanost kraje. Český statistický úřad. Staženo dne 4. března

2013

z:

http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/animovana_mapa_nezamestnanost_kraje Návštěvnosti evropských soutěží nadále vládne švýcarský Bern, českým klubům vévodí Pardubice (13. března 2013). Hokej.cz. Staženo dne 14. března 2013 z: http://hokej.cz/navstevnosti-evropskych-soutezi-nadale-vladne-svycarsky-bernceskym-klubum-vevodi-pardubice/ Základní tendence demografického,

sociálního

a

ekonomického

vývoje

Moravskoslezského kraje 2011; Demografický vývoj. Český statistický úřad, Krajská

správa

ČSÚ

v

Ostravě.

Staženo

dne 14.

března

2013

z:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/4C0020FF4C/$File/80136412a1.pdf Statistický bulletin – Moravskoslezský kraj . až 3. čtvrtletí 2012; počet obyvatel v Moravskoslezském kraji a jeho okresech. Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ

v

Ostravě.

Staženo

dne

14.

března

2013

z:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/2200410863/$File/80130212q3d01.p df Mzdy, náklady práce. Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Ostravě. Staženo dne 15. března 2013 z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/mzdyxt Průměrný evidenční počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle místa pracoviště v ČR a krajích v 1. – 3. čtvrtletí 2012. Český statistický úřad.

82

Staženo

dne

15.

března

2013

z:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/220041086E/$File/80130212q3e01.p df Hockey performance center Chomutov. Piráti Chomutov (oficiální internetové stránky).

Staženo

dne

17.

března

2013

z:

http://www.piratichomutov.cz/zobraz.asp?t=hockey-performance-centre Návštěvnost. Hokej.cz. Staženo dne 18. března 2013 z: http://hokej.cz/cz/tipsportextraliga/navstevnost/?season=2008&competition_id=691 Tabulky – Tipsport extraliga.

Hokej.cz. Staženo dne 18. března 2013 z:

http://hokej.cz/cz/tipsport-extraliga/tabulky/?season=2012&competition_id=1133 Archiv: Archiv článků. HC Oceláři Třinec (oficiální internetové stránky). Staženo 19. Břena 2013 z: http://hcocelari.cz/archiv.asp Sušovský, A. Hokejista Ton přiznal plat: špičkoví hráči berou 4 miliony. (16. ledna

2013).

Sport

Aktuálně.

Staženo

dne

22.

března

2013

z:

http://sport.aktualne.centrum.cz/dalsi-hokejista-priznal-plat-ton-ma-ve-sparte-4miliony/r~ccaeb7d85fc411e2b7e1002590604f2e/ Sněmovní volební model MEDIAN (únor – březen 2013). (21. března 2013). MEDIAN.

Staženo

dne

24.

http://www.median.cz/docs/preference_2013_02.pdf

83

března

2013

z:

15. Přílohy

Příloha č. 1: Poloha nové Werk arény vzhledem k současnému zimnímu stadionu

Zdroj: http://mapy.cz/#x=18.669009&y=49.672824&z=14&l=16& c=14-28-30-65-FT&d=muni_4592_1&t=s&q=t%25C5%2599inec&qp=18.645923_49.667418_18.684544_49.677 315_14

84

Příloha č. 2: ČEZ ARÉNA – plán sedadel

Zdroj: http://www.hc-vitkovice.cz/cez-arena/zakladni-informace/

85

Příloha č. 3: Míra nezaměstnanosti podle obcí v Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2011

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/AA003E4B96/$File/80101112m03.jpg

86

Resumé Tato bakalářská práce na téma „Možnosti využití nové Werk arény ve městě Třinec“ se zabývá teoretickými i praktickými hledisky budoucí využitelnosti nové víceúčelové haly, jež je v současné době ve fázi výstavby. V teoretické části jsou rozebrány obecné pojmy týkající se sportovního klubu, standardů moderních sportovních staveb a analýzy vnějšího prostředí podniku. V praktické části je primárně věnován prostor zkoumání situace ve vybraných víceúčelových arénách v České republice a analyzování vnějšího prostředí klubu HC Oceláři Třinec. Tyto poznatky pak tvoří základ pro navržení možností využitelnosti nové Werk arény.

Summary This Bachelor thesis, “The Possibilities of New Werk Arena Use in the Town of Třinec”, deals with theoretical and practical aspects of the future utilization of the new multipurpose hall, which is currently under construction. In the theoretical part of the thesis, general terms related to sports club, the standards of modern sports buildings and analysis of external environment are described. The practical part of the thesis is primarily devoted to exploration of situation in selected Czech multipurpose arenas and analyzing external environment of the club HC Oceláři Třinec. Suggestions for potential utilization of new Werk arena are based on the information gathered in the practical part.

87