MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ Katedra společenských věd ve sportu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Stav snowparků v České republice
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Milena Strachová
Radek Špatka 3.ročník, APAK
Brno, 2008
Poděkování Chtěl bych poděkovat Mgr. Mileně Stachové za odborné vedení mé bakalářské práce, za předání svých rad a zkušeností.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Mileny Strachové a uvedl všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně 4.4. 2008
Podpis……………….
Radek Špatka
Obsah Úvod……………………………………………………………………………... 6 1 Cíl a úkoly práce……………………………………………………………….7 1.1 Cíl práce…………………………………………………………………… .7 1.2 Úkoly práce………………………………………………………………... .7 2 Charakteristika snowboardingu…………………………………………….. .8 3 Historie………………………………………………………………………… 8 3.1 Světová historie……………………………………………………………...8 3.2 Česká historie………………………………………………………………..9 4 Snowboardové styly…………………………………………………………...10 4.1 Alpský styl………………………………………………………………….10 4.2 Freestyle…………………………………………………………………….10 4.3 Freeride……………………………………………………………………..11 5 Snowboardové vybavení………………………………………………………11 5.1 Snowboard………………………………………………………………….11 5.2 Vázání a boty……………………………………………………………….16 5.3 Oblečení a ostatní vybavení………………………………………………...18 6 Freestylové triky………………………………………………………………19 6.1 Skoky (kickers)……………………………………………………………..19 6.2 Rails (zábradlí)……………………………………………………………...21 6.3 Halfpipe (u-rampa)…………………………………………………………21 7 Snowparky……………………………………………………………………..21 7.1 Překážky ve snowparku…………………………………………………….22 7.2 Pravidla snowparku…………………………………………………………23 8 Snowparky v České republice………………………………………………..23 8.1 Billabong Snowpark Svatý Petr………………………………………….....23 8.2 Snowpark Klínovec…………………………………………………………25 8.3 Vehicle snowpark Horní Mísečky………………………………………….27 8.4 Peace & Temple snowpark…………………………………………………27 8.5 Flowpark Dolní Morava…………………………………………………….28 8.6 Hack snowpark Nový Jimramov……………………………………………29
8.7 Elan snowpark Rejdice……………………………………………………..33 8.8 Nugget snowpark Čenkovice……………………………………………….34 8.9 O2 - Gravity Snowpark Bílá………………………………………………..35 Závěr……………………………………………………………………………..37 Seznam použité literatury………………………………………………………38 Resumé…………………………………………………………………………...39
Úvod Snowboarding je velmi mladý sport. Snad ještě před několika lety nikdo nečekal, že se snowboarding rozšíří v horských střediscích jako atraktivní, profesionálně uznávaná disciplína. Během několika málo zim se stal symbolem všech mladých lidí toužících po sportu, legraci a dobrodružství. I já jsem tomuto fenoménu propadl. Snowboarding je v současné době tak rozšířen, že např. v USA nebo Japonsku je poměr mezi lyžaři a snowboardisty na sjezdovkách 50:50. I v České republice zaznamenal snowboarding obrovský boom a i naše sjezdovky se velmi rychle plní lidmi vyznávajícími tento sport. Rok od roku přichází na český trh nové a kvalitnější snowboardové vybavení a výrobci se stále snaží poskytnout spotřebiteli vše pro jeho ochranu a co nejlepší pocit z jízdy. Co se tedy týká vybavení, nemůže si český snowboardový nadšenec stěžovat, ale jak je to u nás s místy a terény, které jsou vyhrazeny pro snowboardisty? Může být český snowboardista s kvalitou a počtem parků u nás spokojen? Tyto otázky mě jako fandu tohoto sportu zajímaly, a to byl hlavní důvod výběru tohoto tématu.
6
1 Cíl a úkoly práce 1.1 Cíl práce Cílem této práce je zjistit aktuální stav snowparků v České republice a zhodnotit jejich kvalitu v porovnání se snowparky v zahraničí.
1.2 Úkoly práce Zaměřím se na podání přehledného popisu různých druhů překážek a skoků, které se ve snowparcích používají. Dále pak na popis vybraných snowparků v ČR.
7
2. Charakteristika snowboardingu Snowboarding je typické zimní sportovní odvětví, jež umožňuje všestranné pohybové vyžití rekreačním i výkonnostně zaměřeným zájemcům. Jízda poněkud připomíná surfování nebo jízdu na skateboardu. Jeho podstatou je klouzání na sněhu pomocí prkna, na kterém stojí jezdec bokem do směru jízdy. Obě nohy jsou připevněny k prknu pomocí vázání, které je namontováno v kosém úhlu k podélné ose prkna. Díky podmínkám, ve kterých je možné snowboarding provozovat, dává neomezené možnosti prožitků a osobního zdokonalení všem věkovým kategoriím.
3.Historie 3.1 Světová historie Vznik snowboardingu úzce souvisí s rozvojem skateboardingu a surfingu. Za jeho vznikem stáli právě skateboardisté a surfisté, kteří hledali možnosti tréninku v zimním období. První zmínka o snowboardingu pochází z roku 1929, kdy si M.J. Burchett vyřezal desku z překližky a pokoušel se na ní sjet kopec. Až o více jak 30 let později - v roce 1965 nastal další posun související se vznikem tohoto sportu. Americký inženýr z Muskegonu Sherman Poppen hledal pro svou dceru zábavu na zimní měsíce, a tak k sobě sešrouboval dvě lyže, na jejichž špici připevnil šňůru, aby jezdec cítil stabilitu. Výrobek byl pojmenován Snurfer. Poppen si nechal výrobek patentovat a brzy začala i malá sériová výroba Snurferu. Poppen zorganizoval i první závody v tomto novém sportu, kterých se zúčastnil také Jake Buton Carpenter, který se pro Snurfer nadchl a později ho obohatil o nové prvky. Carpenter záhy pochopil, že kouzlo nového sportu není jen ve sjíždění upravených sjezdovek, ale hlavně složitých a nebezpečných terénů. Proto začal vyrábět vlastní konstrukce, aby docílil pevného spojení jezdce s prknem. Připevnil na prkno pásy, do kterých se zaklesla noha. Tím byly umožněny první delší sjezdy. V roce 1977 Carpenter založil v Manchesteru svou vlastní firmu na výrobu snowboardu a snowboardového vázání. První výrobek 8
z jeho dílny stál 90 US dolarů a jmenoval se Snowboard. Dnes je jeho firma jednou z největších na světě. Současně s Carpenterem začal vyrábět svá prkna také Tom Sims. S prodejem snowboardů začal v roce 1977. V roce 1978 – 1979 se v časopisech Skateboarder a New Action objevují první zprávy o novém sportu – snowboardingu. V roce 1981 vzniká samostatný časopis Snowboarder. První snowboardové závody se konaly v Coloradu, kde ve slalomu zvítězil Simps na vlastním modelu prkna. Kvůli přísným bezpečnostním normám byla spousta lyžařských areálů pro snowboardisty uzavřena. Snowboardistům tedy nezbývalo nic jiného, než si kopec vyjít po svých – hiking. Postupem času a technickým zdokonalováním prken byly pochybnosti pojišťoven odstraněny a snowboardisté měli přístup do lyžařských areálů volný. V roce 1987 byla založena mezinárodní snowboardová organizace (ISF), která si klade za cíl tento sport mezinárodně koordinovat, pořádat závody světového poháru a podporovat jeho další rozvoj. V roce 1998 se snowboarding stává olympijským sportem.
3.2 Česká historie Do Evropy se snowboarding dostal počátkem 80. let. Centrem evropského snowboardového dění se stávají Alpy. V roce 1986 se koná první mistrovství Evropy ve Svatém Mořici, které zorganizoval José Fernandéz. V této době začíná i historie českého snowboardingu. První podomácku vyrobené snowboardy začali vyrábět např. bratři Včelákové, L. Váša a další.
Kvůli
nedostatku informací způsobeném totalitním režimem vycházeli výrobci při tvorbě vlastních modelů ze zahraničních časopisů. Jako základní materiál se při výrobě používala překližka nebo staré lyže. První oficiální závody uspořádal Luděk Váša 9.3.1985 ve středisku Perník v Krušných horách. Zúčastnilo se ho asi 20 snowboardistů, každý na prkně vlastní výroby.
9
K největšímu rozvoji v Československu došlo v sezóně 1990 – 1991. V únoru 1990 byla založena Asociace českého snowboardingu a byl uspořádán seriál šesti závodů o Československý pohár a Mistrovství Československa. Začaly vznikat i první české firmy zabývající se výrobou snowboardů. Nejstarší byla pražská Vasa, jejímž majitelem byl Luděk Váša. V roce 1985 založili bratři Kytkové firmu Rook, která vyráběla snowboardy pro trikové i slalomové disciplíny. O rok později založil Tomáš Ronovský a Lukáš Schröder firmu LTB Snowboards, která se specializuje na freestyle. Dalšími firmami na českém trhu byly BIG FOP nebo Frople. Také firma Sporten vyráběla mimo lyží i snowboardy. Dnes však ve výrobě pokračuje pouze firma LTB Snowboards, která jako jediná dokázala konkurovat výrobcům hlavně z USA a Rakouska. /8/
4. Snowboardové styly Snowboarding se dělí na tři hlavní styly – alpská jízda, freestyle a freeride. Styly se od sebe odlišují jak vybavením a typem snowboardu, tak povrchem, na kterém se jezdí. Snowboardisté v USA se většinou tvořili z řad surfařů a skateboardistů. Proto je zde populárnější freestyle, který svými překážkami a triky skateboarding připomíná. Naopak v Evropě vzniká alpský styl, kterému se začali věnovat většinou výborní lyžaři, kteří tak chtěli prožít zážitky z alpského lyžování v jiných podobách.
4.1 Alpský styl Pro alpský styl je typická jízda po hraně snowboardu. Odlišnosti jsou i ve vybavení. Lyžuje se v přezkáčích, které pevně fixují nohu a umožňují jezdci naklánět se při jízdě do extrémních poloh a vykrajovat oblouky. Tento styl snowboardingu je ideální při přechodu z lyží na snowboard a používá se hlavně pro slalomovou jízdu, která je i olympijskou disciplínou.
4.2 Freestyle Slovo freestyle znamená v
překladu „volný styl“. Je to jednoznačně
nejpopulárnější odvětví snowboardingu. Název napovídá, že podstatou tohoto
10
stylu je mnohotvárnost zimní krajiny a tvořivost každého jezdce. Triky a jízda terénem jsou hlavní naplní každého freestylera. Freestyle se dělí na mnoho dalších odvětví. Těmi nejznámějšími jsou Halfpipe (sněžná U rampa), Straight jump (rovný skok), Slope style ( jízda snowparkem s vlastním výběrem překážek), Quater pipe ( skok do výšky na velkém radiu – hodnotí se výška skoku, která může být až 10 m a trik, který jezdec předvede). Díky velké popularitě freestyle se stále častěji i u nás objevují u klasických sjezdovek i snowparky, někdy i u-rampy, kde si každý jezdec může vybrat skok podle své zdatnosti a zkušeností.
4.3 Freeride Freeride neboli jízda ve volné přírodě přitahuje snad každého fanouška snowboardingu. Jedná se o jízdu v hlubokém sněhu na extrémně prudkých svazích. Kombinuje v sobě snowboarding a vysokohorskou turistiku nebo horolezectví. Freerideisté mohou mimo klasické měkké snowboardové obuvi používat k výstupům buď skialpinistické boty, které drží i ve tvrdém snowboardovém vázání, sněžnice nebo tzv. dělitelné snowboardy, které lze při výstupech použít jako lyže. /8/
5. Snowboardové vybavení Snowboardové vybavení zaznamenalo v posledních letech velký pokrok.
5.1 Snowboard V mezinárodních soutěžních pravidlech je uvedena tato definice: Snowboard je speciální prkno určené ke klouzání po všech druzích sněhu. Vázání je montováno v kosém úhlu k podélné ose prkna. Boty se nesmějí vzájemně překrývat. Minimální šířka prkna o efektivní hraně nepřevyšující 135 cm je 14 cm, u prken s hranou delší než 135 cm je to 16 cm. Při popisu snowboardu tedy hovoříme o jeho šířce, šířce patky, špičky, dále o délce, vykrojení a o tvaru špičky a patky. Podélný profil určuje scoop, rocker a průhyb. Snowboardy lze rozdělit do čtyř skupin:
11
1. Freestyle snowboard – je vhodný pro ježdění ve snowparku, tedy pro skoky triky apod. Od freerideového prkna se liší větším vykrojením a menší délkou nejčastěji 150 až 160 cm. Je tedy točivější a lépe ovladatelný. Tvar i délky špičky a patky jsou téměř stejné, obdobně jako vzdálenost inzertu od středu prkna. Typ čistě freestylového prkna, které má stejnou přední i zadní část, se nazývá twintip.
2. Freeride snowboard – je vhodný především pro jízdu ve volném, neupraveném terénu, je širší a asi o 10 až 15 cm delší. Celkově je tužší než freestylové prkno, a tím je umožněn lepší vztlak při jízdě v hlubokém sněhu a dobrá stabilita jezdce. Inzerty jsou posunuty od středu prkna dozadu. Jezdec má víc váhy na patce, což je v prašanu velká výhoda, protože nemusí vynaložit tolik síly, aby udržel špičku prkna nad sněhem. Snowboard je zároveň méně vykrojený, má tedy větší rádius, ale jeho točivost a ovladatelnost jsou poněkud horší. 3. Allround snowboard – je to univerzální prkno především pro začátečníky a rekreační jezdce, vhodné pro všechny terény.
4. Alpine snowboard – prkno vhodné pro jízdu na upravených sjezdových a slalomových tratích. Na první pohled je výrazně užší než ostatní typy prken, špička a patka se výrazně odlišují.
Základní vlastnosti snowboardu Délka Délka snowboardu se pohybuje mezi 120 a 180 cm. Kratší snowboardy jsou určeny pro děti a menší snowboardisty. Nejobvyklejší délka je mezi 150 – 165 cm, při výběru se doporučuje délka o 10 – 15 cm kratší, než je výška postavy. Kromě výšky a váhy jezdce závisí výběr prkna i na zvolené disciplíně. Šířka Maximální šířka většiny snowboardů je 26 – 32 cm. Spodní hranice šířky prkna je dána délkou podrážek bot a úhlem vázání. Minimální šířka snowboardů do 135 cm je 14 cm , nad 135 je to 16 cm. Široká prkna mají při jízdě v hlubokém sněhu větší vztlak, ale jsou hůře ovladatelná na upravené sjezdovce při změnách hran.
12
Vykrojení Vykrojení závisí na rádiu a délce snowboardu a popisuje vztah šířky špičky a patky k šířce středu snowboardu. Čím je vykrojení větší, tzn. čím je rádius menší, tím užší je středová šířka ve vztahu ke špičce a patce. Špička Jednotlivé typy snowboardu se liší tvarem špičky. Allround a freestyle snowboardy mají delší plochou špičku a alpine má špičku kratší a vyšší. Krátká špička má díky menší hmotě větší stabilitu a je méně točivá. Delší špička umožňuje větší vztlak v hlubokém sněhu, takový snowboard je vhodný pro freeride. Patka Freestyle prkna mají patku shodnou se špičkou, podobně jako allroundy. U alpine snowboardů je tvar patky nejčastěji zaoblený pravý úhel, tzv. square. Rocker Tento pojem označuje zahnutí patky. U freestylových prken je velký, u allroundových střední a u alpine minimální. Scoop Pojem scoop označuje zakřivení špičky. Jednotlivé typy snowboardu se liší tvarem zakřivení. Závodní snowboardy mají velmi krátký scoop, freestylové a allroundové snowboardy mají scoop delší. Průhyb Průhyb je zakřivení snowboardu mezi scoopem a rockerem. Podle typu snowboardy činí 5 až 20 mm.
Konstrukce snowboardu Hlavní vlastností, kterou se snowboardy kvalitativně, tedy i cenově liší, je materiál jádra. Na trhu jsou k dostání 3 hlavní modely. Nejkvalitnější jádro je dřevěné, přičemž u těch nejlepších vyplňuje celou délku i šířku prkna. U levnějších modelů se používá kombinace dřevěných pásků a pěny. Jádra těch nejlevnějších snowboardů jsou vyplněna pěnou. Druhé rozdělení spočívá v typu konstrukce, tzn. jakým způsobem je jádro chráněno před poškozením a vlhkostí.
13
Mechanické vlastnosti Pod pojmem mechanické vlastnosti snowboardu rozumíme pevnost v torzi, podélnou pevnost a tlumivost. Chování v torzi ( ve zkrutu) Vysoká odolnost v torzi umožňuje dobrou jízdu na hraně. Hrany tím působí ve větší délce a jejich působení je efektivnější. Nutná pevnost torze klade na výrobce snowboardu větší nároky než na výrobce lyží. Výrobci jsou nuceni používat velmi kvalitní technologie a materiály jako je karbon nebo kevlar. Tvrdost Tvrdost má velký vliv na jízdní vlastnosti snowboardu. Velmi tvrdý snowboard jede dobře po hraně, ale zhoršuje se zahájení oblouku, točivost a odraz. Příliš měkké prkno má naopak horší vodivost a méně stabilní jízdu po hraně. Každému jezdci vyhovuje jinak tvrdé prkno. Tlumení vibrací Dalším kritériem, především pro vodivost snowboardu, je tlumivost. Díky vestavěným tlumivým vrstvám a novým technologiím se výrobcům daří tlumit vibrace. Hlavní snahou je docílit klidnou jízdu bez vibrací.
Jízdní vlastnosti Jízdní vlastnosti snowboardu jsou ovlivňovány tvarem, podélným profilem a mechanickými vlastnostmi snowboardu. Mezi jízdní vlastnosti snowboardu řadíme točivost, jízdu na hraně, vodivost a chování v oblouku. Jízdní vlastnosti dále ovlivňují sněhové podmínky, výška, hmotnost a výkonnost snowboardisty. Točivost Točivost snowboardu závisí na délce hrany, tuhosti v torzi a podélné pevnosti. Čím je prkno měkčí a délka hrany kratší, tím snadněji se zahajuje oblouk, ale v krajním případě může dojít i k přetáčení prkna. Čím větší vykrojení, tím je lepší točivost. Točivost ovlivňuje výška i váha snowboardisty.
Jízda na hraně Jízda na hraně je lepší při větší podélné pevnosti s vysokou tuhostí v torzi a na dlouhé efektivní hraně.
14
Vodivost Vodivost ovlivňuje: délka efektivní hrany, pevnost v torzi, podélná tuhost, tlumivost a velikost průhybu. Chování v oblouku Na chování v oblouku má vliv hlavně vykrojení, pevnost v torzi a délka efektivní hrany. Menší vykrojení umožňuje kontrolovaný smykový oblouk při nízké rychlosti i dlouhý vykrojený oblouk při vysokých rychlostech. Silné vykrojení umožňuje úzké vykrojené oblouky při středních i vysokých rychlostech, stejně tak i dobrou jízdu na hraně na tvrdé sjezdovce. Toto vykrojení je určeno pro pokročilé snowboardisty.
Údržba snowboardu Při údržbě snowboardu se zaměřujeme především na kvalitu hran a skluznice, protože ty jsou rozhodující pro jeho jízdní vlastnosti. Aby měla skluznice dobrou točivost a skluz, musí být rovná, čistá a správně navoskovaná. Pro dobré brzdění je nutné hrany pravidelně brousit, zejména v oblasti efektivní hrany.
Broušení hran Hrany snowboardu jsou více namáhány, než hrany lyží. Broušení necháváme na odbornících v servisech. Výrazné
nerovnosti hran se obrušují jemným brouskem
( ne pilníkem). Pro jejich zabroušení se používá dlouhý pilník, kterým se brousí z vnitřní strany ve směru od skluznice. Po nabroušení se musí hrany očistit od otřepu. K tomu se používá finisher, nebo brusná guma. Nakonec se hrana lehce zaoblí jemným smirkem.
Péče o skluznici a mazání Každý snowboard musí být pravidelně voskován. Díky pravidelnému mazání se prodlužuje životnost skluznice, ale hlavně zlepšuje její skluz. Předtím, než začneme skluznici ošetřovat, ji musíme důkladně očistit, tzn. stáhnout starý vosk stahovací stěrkou a skluznici přeleštit hadříkem napuštěným látkou odstraňující vosk. Při větším poškození skluznice se používá rozpuštěný repairstrip, který se zalévá do skluznice pomocí speciálního zařízení, žehličky nebo páječky. Po vychladnutí opravovaného místa se odstraní přebytečná vrstva hmoty frézovacím pilníkem nebo ocelovou stahovací čepelkou. V této chvíli je snowboard připraven 15
na voskování. Na skluznici nanášíme rovnoměrně zkapalněný vosk, následně žehličkou přejíždíme od špičky k patce. Opakujeme 2x až 3x, vosk musí proniknout skutečně hluboko až do mikroskopických pórů skluznice a uzavřít je. Vosk volíme podle teploty a vlhkosti sněhu a podle ceny, tedy čím dražší, tím kvalitnější. Závodníci používají vosky, ve kterých je obsažen fluor, který zajistí větší skluz. Až vosk vychladne a zatvrdne, skluznice se stáhne čistou plastikovou stěrkou ve směru jízdy. Nakonec skluznici vykartáčujeme speciálním jemným kartáčem.
5.2 Vázání a boty Výběr kvalitního vázání a obuvi rozhodujícím způsobem ovlivňuje jízdu. Vázání i boty musí splňovat náročné požadavky, musí pevně spojovat botu a prkno, ale zároveň musí umožňovat určitou flexibilitu pohybu. Existují dva základní typy vázání, tzv. freestyle (měkké) a deskové (tvrdé). Ani jedno z nich nemá bezpečnostní vypínání, tzn. při pádu zůstávají obě nohy spojeny se snowboardem. Tato skutečnost zvyšuje riziko zranění.
Freestyle vázání a boty Freestylové vázání je nejpopulárnější. Skládá se z těchto částí : těla (baseplate), patek (opěrek), dvou pásků s ránami (přezkami) a disku (středového kotouče) se šrouby. Freestylové vázání se vyrábí ze speciálních umělých hmot. Směrem vpřed a do stran je relativně flexibilní, směrem vzad poskytuje dostatečnou oporu a umožňuje postavit snowboard na hranu. Specifickým typem freestylového vázání je nášlapné vázání, které umožňuje rychlejší a pohodlnější upnutí boty. Nevýhodou je nutnost speciálních bot se zabudovaným mechanizmem, který se snadno ucpe sněhem a nižší cit pro skoky a triky. Dalším typem freestylového vázání je tzv. flow. Výhodou je pohodlné upnutí boty přes vyklopenou zadní patku. Tento typ vázání nevyžaduje speciální obuv. Jsou pro něj vhodné pevné, přiměřeně vysoké a měkké boty, které by neměly propouštět vodu. Musí sahat nad kotníky. Boty pro nášlapné vázání jsou díky speciální mechanice tužší a těžší. Pro jezdce je ideální zakoupit vázání i obuv u stejného výrobce. Hlavními výhodami freestyle vázání a bot je větší cit pro skoky a triky, volnost a velký rozsah pohybu nohou, pohodlné měkké boty a cit pro skluz.
16
Deslové vázání a boty Deskové (tvrdé) vázání je vybaveno kovovou obroučkou a přezkou, které umožňují pevné spojení a díky tomu i dynamičtější přenášení sil na snowboard. Toto vázání je vhodné na sjezdovky pro rychlou jízdu a alpské disciplíny – např. slalom. I deskové vázání má nášlapnou variantu, která umožňuje rychlejší zapnutí a vypnutí boty. Bota pro deskové vázání je velmi podobná té lyžařské. Snowboardová bota však musí být více ohebná vpřed a do stran a musí být vypolstrovaná. Hlavními výhodami deskového vázání je tedy jednodušší zapínání a vypínáni, lepší ochrana kotníků před zraněním a lepší přenos sil pří jízdě na hraně, a to hlavně na tvrdé sjezdovce.
Nastavení vázání Je velmi důležité pro jízdní vlastnosti snowboardu. Při nastavení vázání záleží na typu prkna. Závodní jezdci rozpoznají i sebemenší rozdíly v nastavení snowboardu, než na které jsou zvyklí. Vázání se většinou nastavuje tak, aby se tělo nacházelo 2-3 cm vzad od středu efektivní hrany. Pokud je vázání více vpředu , je zadní část snowboardu méně zatěžována a snowboard se přetáćí. Pokud je vázání více vzadu, hůře se jezdci zatáčí a snowboard má tendenci zařezávat se do sněhu. Základní věcí při nastavení vázáné je zjistit vhodný postoj jezdce na snowboardu – REGULAR – levá noha vpřed nebo GOOFY – pravá noha vpřed. Postoj se dá zjistit několika způsoby – podle postavení při jízdě na skateboardu, strčením do jezdce zezadu a zjištěním, kterou
nohou vykročí vpřed, podle postavení při
klouzání na ledu, atd. U nastavení vázání je důležitá i vzdálenost mezi středy vázání – rozteč. Bývá mezi 40 – 55 cm. Pomůckou může být vzdálenost od kolene k patě jezdce, stejná vzdálenost je pak i mezi vázáním na snowboardu. Malá rozteč ztěžuje kontrolu nad snowboardem, a proto se nedoporučuje začátečníkům. Další důležitou věcí při nastavení vázání je jeho úhel. Záleží při něm na zvyklostech jezdce, typu snowboardu a preferovaných aktivitách. Při jízdě na alpine prkně je přední noha více nasměrována do směru jízdy. Freestyloví jezdci preferují zrcadlově stejné úhly na obě nohy, např. véčko, kdy má jezdec větší stabilitu při skocích a může jezdit na obě strany (switch).
17
5.3 Oblečení a ostatní vybavení Snowboardisté mají svůj vlastní typický styl oblékání – pohodlný a účelný. Pro každého jezdce je důležité, aby bylo tělo v teple, ale aby se zároveň nepřehřívalo a aby ho oblečení neomezovalo v pohybu. Oblečení se skládá se tři základních vrstev. Jezdec jednotlivé vrstvy kombinuje a obměňuje podle počasí. Transportní (sací) vrstva Jedná se o tzv. termoprádlo, přičemž hlavní funkcí této vrstvy je odvod vlhkosti a potu. Tím se zabraňuje ochlazování a přehřívání a v optimálním
tepelném
stavu.
Termoprádlo
se
tělo se tak udržuje
vyrábí
z neabsorbujících
syntetických vláken. Tato vlákna izolují, ale zároveň odvádí vlhkost do dalších vrstev – tzv. knotový efekt. Izolační vrstva Ta zamezuje ztrátě tepla a navíc je prodyšná. Teplo je odváděno dále od těla. Izolační vrstva je tvořena především fleecovým oblečením (mikiny, košile…) ze syntetických vláken, které neabsorbují vlhkost a mají dobré izolačně - tepelné vlastnosti. Ochranná vrstva Tato vrstva chrání před deštěm, sněhem a větrem. Je nepromokavá a neprofoukne. Zároveň je prodyšná. Vyrábí se ze speciální syntetické látky s aplikovanou membránou, např. goretex, sympatex, gelanots a další. Jejich kvalita je vyjádřena poměrem
nepromokavosti
a
prodyšnosti.
Nejkvalitnější
materiály
mají
nepronikavost 30 000 – 40 000 mm vodního sloupce a prodyšnost 25 000 – 35 000 g/m² za 24 hodin. Windstopové oblečení je spojení druhé a třetí vrstvy. Je kombinací izolační a ochranné vrstvy. Typickými výrobky jsou bundy a kalhoty, které jsou vyrobené z fleece a membrány. Bundy a kalhoty Při snowboardingu je jezdec často v kontaktu se sněhem, proto je nutné zvolit oblečení odolné proti vlhku a oděru. Z důvodu možného pádu bývá toto oblečení často polstrováno na loktech, hýždích, ramenech a kolenech. Při výběru bundy záleží na tom, jestli dobře sedí a délka bundy by měla přesahovat hýždě. Kalhoty
18
musí umožňovat pohyb v plném rozsahu. Měly by dobře držet na botě a nepropouštět sníh. Vrchní část kalhot musí chránit ledviny a páteř. Rukavice Velmi důležitá část výbavy každého snowboardisty. Ten se dotýká rukama země častěji než lyžař. Rukavice musí být ze silného vodovzdorného materiálu. Na vnitřní části v oblasti dlaně a prstů jsou rukavice zesíleny tkaninami, které obsahují např. kevlar. Rukavice sahají až za zápěstí a jsou zakončeny stahovací gumou, aby se do nich nedostal sníh. Dělí se na prsťáky a palčáky. Palčáky jsou teplejší, prsťáky zase umožňují lepší motoriku ruky. Další dělení je na under a outer gloves. Under se zasouvají pod rukáv bundy a používají se na jízdu ve snowparku. Outer se přetahují přes bundu a používají se na freeride. Stahovací guma na konci rukavic zajistí, že se do nich nedostane sníh. V některých rukavicích
jsou
umělohmotné chrániče, které chrání jezdcovo zápěstí při pádech. Helma Helma musí hlavně dobře sedět na hlavě. Musíme se v ní cítit pohodlně. Každým rokem přibývá úrazů hlavy a snowboardisté jsou vzhledem ke skokům a trikům, o které se pokouší, ohroženi více než lyžaři. Chrániče zápěstí, kolen, loktů, ramen a páteře Jsou určeny hlavně pro začátečníky, děti, ale i zkušené jezdce, kteří jezdí v nebezpečných terénech a skáčou. Čepice Hlavou uniká až 70% celkového tělesného tepla. Čepice poskytuje ochranu nejen před chladem a větrem, ale také před UV zářením. Brýle Chrání oči před UV zářením a chladem. Podle počasí volíme různá skla. /1/
6. Freestylové triky
6.1 Skoky (kickers) Existuje několik základních typů triků. Ty nejméně náročné jsou tzv. straight airy – rovné skoky, při kterých snowboardista může chytat prkno levou, pravou nebo oběma rukama na různých jeho částech – tzv graby.
19
Základními triky při těchto rovných skocích jsou indy – jezdec si v pokrčení chytne zadní rukou prkno za přední hranu, tweaked – chycení přední rukou na zadní hraně před předním vázáním následováno vytočením těla a protáhnutím zadní nohy na polohu kolmou ke směru letu, mute – tento trik je stejný jako indy, ale jezdec se chytá přední rukou a prkno se tak vytočí kolmo dopředu ve směru letu, tailgrab – chycení zadní rukou za patu prkna atd. Náročnějším trikem jsou horizontální rotace (kolem vertikální osy těla). Základním trikem je stoosmdesátka, kdy se jezdec otočí o 180º kolem své vertikální osy. Jednotlivé rotace jsou násobkem čísla 180. Při rotacích jsou čtyři možnosti odrazové pozice – backside – jezdec se natáčí zády ke směru letu, dokud se neotočí o 180º. Frontside - rotace je stejná, pouze na opačnou stranu. Jezdec se točí přední stranou těla ve směru jízdy. U této rotace má jezdec větší přehled, protože celou dobu vidí, kam letí.. U obou těchto rotací je nejtěžší částí dopad. Je to tím, že jezdec dopadá na tzv. switch . Je to označení pro jízdu pozadu. Jinými slovy - jezdec dopadne na stranu, na kterou není zvyklý jezdit. Proto je základem freestylového snowboardingu naučit se jezdit na obě strany – jak s levou nohou vpředu (regular), tak s pravou nohou vpředu (goofy).
Další dva typy rotací jsou switch backside a switch frontside (neboli cab). Při těchto switchových rotacích jezdec najíždí na skok pozadu, čili opačně, než je jeho přirozený směr. To znamená, že při stoosmdesátkách je dopad jednodušší, ale nájezd a odraz jsou obtížnější. Nejpopulárnějším rotačním trikem je asi třistašedesátka – otočka o 360º. Odrazy jsou stejné jako u stoosmdesátky. Backside 360 je asi nejoblíbenějším trikem vůbec. Další rotační triky následují přičítáním 180º - 540, 720, 900 a 1080. Rekord v rotacích na prkně drží Kanaďan Marc–André Tart, který se dokázal ve vzduchu otočit o 1260º. Na triky nad 720º je nutný velký skok, na kterém se skáče 20 až 30 metrů do dálky. U snowboardingu není důležitý počet otoček, ale to, jak je jezdec dokáže zkombinovat s jednotlivými graby ( viz. straight air). Čím více triků jezdec umí zkombinovat, tím lepší má hodnocení. Samozřejmě záleží i na čistotě, s jakou je předvede, dále na stylu a dopadu. 20
Mimo horizontálních rotací existují i vertikální rotace a jejich kombinace. Mezikrokem jsou tzv. invertované rotace – rotace, při které by se měla hlava alespoň jednou ocitnout níže než zbytek těla. Mezi vertikální otočky řadíme frontflip (salto vpřed) a backflip (salto vzad). Dnes se už příliš nepoužívají díky vynálezu tzv. rodea – kombinace horizontálních a vertikálních rotací.
6.2 Rails (zábradlí) Při skocích musí mít jezdec dobrou orientaci ve vzduchu, na railech musí prokázat dobou rovnováhu při sjíždění (slidování, jibbingu) různých zábradlí. Existují tři základní triky na zábradlí – tzv. 5050 (fifty-fifty nebo grind) – slidování na zábradlí ve směru jízdy, prosté přejetí railu špičkou napřed. Backside boardslide je o něco náročnější trik, kdy jezdec jede po zábradlí čelem ve směru jízdy ( prkno je kolmo k railu). Opakem tohoto triku je frontside boardslide, kdy je jezdec natočen zády ke směru svahu při slidování railu. Na tyto tři základní triky existují další variace, hodně záleží na tvaru a velikosti slidovacích překážek.
6.3 Halfpipe (u-rampa) Triky na u-rampě jsou podobné jako na skocích, pouze se dopadá zpět do rádia rampy. Na delších rampách (přes 100 m) jezdec zvládne osm až deset triků. Jízda na rampě je tedy mnohem náročnější než jeden polet na skoku. Jezdci na rampě mohou používat i mnohem více triků, které nelze na skoku provádět. Jedná se o různé rotace přes hlavu – např. mc twist, haakon flip, michalchuk, dillon atd. Triky jsou pojmenovány po jejích autorech.
7. Snowparky Každý vyznavač freestylu potřebuje snowpark. V Alpách ho najdeme téměř v každém středisku, v České republice pouze v některých místech. Snowboarding je rok od roku populárnější a počet snowoardistů už je téměř stejný jako počet lyžařů. Velká alpská střediska by tedy nevystavěním snowparku přišla o velkou část klientů, a tedy i o hodně peněz. Snowpark je prostor s jednou nebo více sjezdovkami a je vyhrazen pouze pro freestyle. Jsou zde rolbou vystavěné a upravované překážky, které se dělí na tři typy – skoky, raily a u-rampu (halfpipe).
21
Některé snowparky disponují i crossovou tratí, na které se jezdí tzv. boardercross – kontaktní závod, ve kterém rozhoduje rychlost, průbojnost a kvalita triků.
7.1 Překážky ve snowparku Skoky Skoky ve snowparcích mohou mít různé tvary. Nejčastějším je klasický s odrazem, plošinou (flat) a dopadem (landing). Délka a sklon odrazu by měly odpovídat délce plošiny a délce sklonu dopadu. Čím prudší je dopad, tím lépe pro kolena a kotníky jezdce, které tak netrpí. Další typ skoku je tzv. corner. Nájezdový rádius je mnohem strmější a na konci se úhel přibližuje až 90º. Jezdec při nájezdu na corner neletí příliš do dálky, ale spíše do výšky. Snowboardista dopadá buď do postranních dopadů ( vypadají jako stěny u-rampy) nebo až do zadního bangu. Dalším skokem je tzv. quarterpipe. Je to skok, který vypadá jako polovina urampy. Jezdec se odráží od hrany (copingu), která má úhel devadesát a více stupňů, aby každý jezdec dopadl zpět do radia a nevylétl za hranu skoku. Ve quartrpipe se pořádají závody, které jsou pro diváka velmi atraktivní. Jezdci najíždějí na skok ve velké rychlosti a skákají do výšky až 10 m. Součástí snowparku je i tzv. big air. Jedná se o největší skokánek ve snowparku, na kterém se mohou konat závody a jezdci na něm předvádí nejhezčí skoky.
Rails Jízda po zábradlí – slidování je nejmladší a v poslední době velmi populární součástí freestyle snowboardingu. Nejdůležitější je pro jezdce udržet rovnováhu. Railů je nespočet druhů. Mohou být vyrobeny z různých materiálů (dřevo, kov..), mají různé tvary a velikost. Základními tvary jsou tzv. straight rail (rovný rail), rainbow (duha – rail má tvar písmene C otočeného o devadesát stupňů doprava), kinked rail ( lámačka – různě nakloňený rail) atd. Ve snowparcích najdeme velké množství dalších typů railů, záleží na fantazii každého výrobce. Koho přestane slidování ve snowparku bavit, může zkusit tzv. street jibbing. Jibbování ve snowboardingu se inspirovalo skateboardingem a i
22
snowboardisté v poslední době vyrážejí jibbovat do ulic plných různých druhů zábradlí.
Halfpipe Halfpipe neboli u-rampa je dalším typem snowboardové překážky, kterou můžeme ve snowparku najít. Jedná se o velmi náročnou překážku, na které se nejlépe pozná, jak na tom opravdu jste se svými freestylovými schopnostmi. U-rampu je velmi obtížné postavit. Ne každé středisko, které má rampu, ji pravidelně udržuje a ne v každém je rampa kvalitní tak, aby při nájezdu na ni jezdec nevylétl mimo ni nebo naopak nepadal dovnitř na dno účka. /2/
7.2 Pravidla snowparku Všechny snowparky mají svá pravidla, která se týkají především bezpečnosti. Při příchodu na místo věnujeme první jízdu prohlídce překážek. Pokud jezdci chodí do kopce pěšky, měli by chodit zásadně po straně. Před tím, něž se jezdec vydá na překážku, rozhlédne se kolem sebe, jestli na ní najíždí sám. Pokud je zájemců o překážku víc, zvedne ruku nebo vykřikne: „jedu“, „další“ nebo „drop-in“. Pokud snowboardista při skoku spadne, měl by co nejdříve opustit landing (dopad). V této části by jezdec také neměl příliš zatáčet a zbytečně brzdit, aby se dopad nerozryl. Pokud ho někdo špatným odrazem nebo pádem poškodí, je slušností vzít lopatu a skok po sobě opravit.
8. Snowparky v České republice
8.1 Billabong Snowpark Svatý Petr Tento snowpark, známý pod starším názvem Pepsi snowpark, se nachází ve Špindlerově Mlýně a je nejstarším a jedním z nejlepších u nás. Získal si prestiž i v zahraničí a pravidelně se zde konají mezinárodní závody. Je jediným parkem u nás, který pravidelně disponuje u-rampou, crossovou tratí, big airem, mnoha dalšími skoky a raily.
23
Skoky v parku: Pro sezónu 2007/2008 byl náruživým skokanům vystavěn big air v průseku, který má dva odrazy v délkách cca 17 m a 8 m. Raily v parku: Park disponuje několika raily – 10 m rovné (dvoutrubka), 5 m rovné (silná jednotrubka), 3,5 m mailbox (nerez), 6 m special jib, 7m speed rail. Pro sezónu 2005/06 byla série pevných překážek rozšířena o 3 rovné bedny ve velikostech 3 m – 5 m a 7 m, dále o 4 m a 6 m rovné raily z dvoutrubky. U-rampy v parku: Rampa ve Špindlerově Mlýně byla jednou z prvních ramp v ČR. První závody se v ní konaly již na začátku 90. let. Pravidelně od roku 1995 do roku 2002 se zde konal závod Světového poháru, Ballantines Half pipe contest a Mistrovství ČR. Díky zakoupení stroje čelní frézy na úpravu u-rampy byla ve Špindlerově Mlýně první strojově udržovaná rampa v ČR. Z důvodu nevhodného sklonu svahu na původním místě byla rampa přesunuta do prostor dřívějšího jib-parku v horní části průseku u černé sjezdovky. V roce 2007 byly dokončeny kompletní pozemní práce a rampa má plných 100 m. Úprava probíhá cca 2 krát týdně a denně se upravuje dno. Na úpravu rampy bylo v loňské sezóně zakoupeno nové rameno "pipe magician", které se během uplynulé sezóny osvědčilo. Technika v parku: Za 7 let provozu parku ve Ski Areálu Špindlerův Mlýn se spolupráce se zástupci Ski Areálu značně vyvinula a zlepšila, proto Ski Areál vychází
snowparku v poslední době maximálně vstříc. V letošním roce byl
obměněn kompletní vozový park a pod kopcem stojí čtyři nové Kassbohrery (rolby) a jeden z nich je speciál Park Bully – rolba určená pro úpravu parku (obr.1). Nová technika by měla ulehčit vytížení strojů v celém areálu a tím poskytnout
více času
snowparku. Běžná strojová úprava celého snowparku
probíhá denně a stejně tak i ruční údržba. Jedenkrát týdně probíhá generální strojová úprava, tzn. drobné úpravy a přestavby. Rampa je upravována cca 2 krát týdně a několikrát týdně je prováděna strojová úprava dna. V letošním roce Ski Areál vybudoval rozvody k umělému zasněžování i po druhé straně černé sjezdovky. Tzn., že je možné zasněžovat jak do původních částí parku, tak i do prostor nové rampy. Osvětlení zatím zůstává na místě původní rampy. V příštím roce bude pravděpodobně přemístěno. Ski Areál je jediným střediskem v ČR s hodnocením 5 hvězdiček - Top Středisko. /6/
24
Obr. 1 Speciální rolba upravuje u-rampu v Billabong snowparku /6/
8.2 Snowpark Klínovec Snowpark leží v Krušných horách na Klínovci. Vtrhl na českou snowboardovou scénu loni, a to dosti důrazně. Hned prvním rokem zde vznikla nejlepší u-rampa v ČR, ve které se navíc jelo Mistrovství světa juniorů. Skoky v parku: table 6 m, horní dvojitý skok, společný dopad table 9 m, dolní dvojitý skok, společný dopad table 12 m, dolní dvojitý skok, společný dopad table 16 m, dolní dvojitý skok, společný dopad
25
quarter pipe, výška 3,5 m, šířka 8 m corner, dopad vlevo, na levém dropu rampy malý corner, dopad vlevo, výška 1,5 m sněhová pyramida, 4 krát 4 m, výška 1,5 m malý skok pro začátečníky série boulí Raily v parku: slide box, 5 m, překližka a pozink kinked lavice, 2,5 krát 5 m, překližka a pozink kinked rail, 4,3 krát 4,3 m, dvojtrubka, pozink handrail, 6 m, jednotrubka, pozink A slide, nízký, 1,7 krát 2,5 krát 1,7 m, jednotrubka, pozink U-rampa v parku: FIS half pipe, hliněný základ, výška 4,5 m, délka 120 m, šířka 17 m (obr. 2) Dále je vytvořena malá u-rampa, která je 2 m vysoká, 10 m široká a 80 m dlouhá. Technika v parku: Park bohužel nemá osvětlení, je možné zapojit až 9 sněhových děl najednou, úprava dopadu rolbou dle potřeby, rampu upravuje rolba minimálně 2 krát týdně, ve středu a hlavně v sobotu po 15:00, kdy je v parku hodně lidi
Obr. 2 Nejlepší u-rampa v ČR v Klínovci
26
8.3 Vehicle snowpark Horní Mísečky Snowpark se nachází na Horních Mísečkách nad ubytovnami Hořec a Kleč . Velkou výhodou je oddělení prostoru snowparku od sjezdových tratí a vlastní vlek. Snowpark na Horních Mísečkách byl vybudován v roce 2002 a díky maximálnímu využití prostoru je snowpark vhodný jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé, což umožňuje pořádání závodů Českého poháru, ale i dalších sportovních a zábavných akcí. Mnozí návštěvníci ocení také polohu na jižním svahu, která zaručuje mnoho slunných dní. Park na Horních Mísečkách patří sice k těm menším, ale zato nejdéle provozuschopným snowboardovým lokalitám u nás. Velká nadmořská výška zaručuje sněhovou jistotu, a tím základ pro park. Skoky v parku: 2 krát table skok: první 3-5 m rovina druhý 13 m rovina
Raily v parku: 2 krát rainbow rovná dvoutrubka, 10 m rovná dvoutrubka, 6 m rovná dvoutrubka, 5 m bedna, 6 m rainbow bedna, 5 m rail, 5 m - jekl C rail kink rail - 4 plus 4 m U-rampa: Není. Technika v parku: Park je upravován rolbou a samozřejmostí je i umělé zasněžování./6/
8.4 Peace & Temple snowpark Park se nachází na Šumavě v Kramolíně u Lipna nad Vltavou. Je jedním z největších a nejlépe vybavených parků v České republice. Park postavil Temple skate sport a také ho provozuje. Park má po celou zimní sezónu vlastního správce a celý areál jde neskutečně dopředu, staví se nové lanovky, rozšiřují se sjezdovky. Letos se v parku rozšířil nájezd do parku, překážky prošly kompletní rekonstrukcí, přibyla rainbow přes kabinku a vlastní ozvučení. Skoky v parku: 2 platformy za sebou a na každé 2 skoky - 6 a 10 m table pod druhou platformou corner s odrazem na obě strany 1 malý skok table 3 m
27
Raily v parku: malá bedna 3 krát 0,5 m malý rail (dvojtrubka) 3 krát 0,5 m double kink rail 3,5, 2 , 3,5 m dlouhý a široký 0,25 m street rail (hranol 10 cm) 8 krát 1,2 m three step box (kaskáda) 3,5, 4, 3,5 m, široký 0,5 m rainbow 8 krát 2,5 m velká bedna 6 krát 1 m A-box rail s postranním zabradlím po obou stranách 3,5, 3,5, 4 metru, vysoký 1,5 m wall ride 6 krát 2,5 m U-rampa: Není. Technika v parku: Rolby jsou na Kramolíně dvě, z toho je jedna nová „Park bully“. Obě jsou k dispozici i pro snowpark. Každodenní úprava snowparku je samozřejmostí. Úpravu má na starosti správce, který je ve snowparku stabilně a stará se o něj každý den. Děla jsou přímo ve snowparku, 5 kusů hydrantů nízkotlak i vysokotlak./6/
8.5 Flowpark Dolní Morava Park leží v pohoří Kralický Sněžník. Flowpark Dolní Morava je moravskou Mekkou snowboardingu a centrem extrémních sportů nejen na Moravě. Freestyle park byl založen před 7mi lety. Dnes se společně s generálním partnerem FLOW snaží budovat kvalitní zázemí pro snowboarding, freeski, snowboardcross či skicross. Pro rok 2007 přišly do parku 2 nové sporty: snowkitting a snowscoot. Skoky v parku: 1. skok: nachází se v horní části parku, tejbl 4-6m, šířka skoku 3m 2. skok: asi 50 m pod skokem horním, table 6-7 m, šířka skoku 3 m 3. skok: závodní skok v dolní exhibiční části, table 10-12 m, šířka 4 m
Raily v parku: rainbow Cliché bedna (7 m), Flow bedna (8 m), vlna Nugget (9 m), Zezula zub (2,5+5 m), Cliché kink bedna (3+4 m) , speed bedna Snowbirds (8
28
m), Zezula rail (6 m), Elan rail (8 m), Titty Twister fotball rail (4 krát 2,5 m), Flow rail (12 m), Drake-Northwave rail (8 m), wallride Flowpark (5 krát 4 m)
U-rampa: V parku není v plánu, provozovatelé věnují čas raději úpravě skoků a jibbů. Technika v parku: O úpravu parku se stará rolba „Pisten Bully 280“. Jsou zde dva vleky (700 a 800 m) /6/
8.6 Hack snowpark Nový Jimramov Tento park se nachází nedaleko mého bydliště. Leží v obci Nový Jimramov na Českomoravské vrchovině. Otevřen byl 14. ledna 2006. Park je součástí Skiareálu Nový Jimramov (obr.3), je uměle zasněžovaný (dvě děla), osvětlený a má samostatný vlek. Pro park je vyhrazena samostatná rolba, která ho upravuje jednou týdně. Návštěvníci mají možnost půjčit si snowboard v místní půjčovně. Snowboardový začátečníci mohou využít ski a snow školu Ski Jimramov.
Obr. 3 Mapa Skiareálu Nový Jimramov /7/
Na Vysočině je tento park mezi snowboardisty velmi oblíbený, každoročně se zde konají snowboardové závody (obr.4). Soutěží se ve dvou disciplínách – big air a jibing. Soutěží se ve třech kategoriích – muži do 16 let, muži nad 16 let a ženy.
29
Obr. 4 Snowboardové závody v Novém Jimramově 2006
Skoky v parku Park je vybaven jedním skokem s hliněným základem – big air (obr.5), který má nájezd okolo 8 m. Další skoky se budují v závislosti na sněhové nadílce.
Obr. 5 Big air v Novém Jimramově
30
Raily v parku Park obsahuje stávající překážky, což jsou: vrcholový jekl (obr.8), box bedna(obr. 9), rainbow - duha (obr. 7), street rail (obr.6) - náskok zatím jen z levé strany.
Obr. 6 Street rail (6 m) v Novém Jimramově
31
Obr. 7 Rainbow (6 m) v Novém Jimramově
Obr. 8 Jekl (6 m) v Novém Jimramově
Obr. 9 Box (6 m) v Novém Jimramově
32
U- rampa: Není. Technika v parku: Park upravuje rolba jednou týdně, jinak dle potřeby. Areál zasněžují dvě děla. /6/
8.7 Elan snowpark Rejdice Rejdický Elan snowpark, který se nachází v Jizerských horách, patří mezi nejlepší a nejvyhlášenější snowparky v České republice. Rejdický snowpark sponzoruje firma Elan Snowboards. Na délku měří takřka celý kilometr a do šířky má až 200 m. Podle podmínek se počet překážek pohybuje až kolem čísla patnáct. Jsou-li vhodné podmínky, Rejdice nabízí jako jedno z mála středisek svezení v upravené u-rampě. Snowpark vznikl dle projektu nejzkušenějších českých snowbordistů, kteří do něj vložili všechny své zkušenosti z českých i alpských snowparků. Všechny skoky mají hliněné základy a kvalitní úpravu s dostatečně dimenzovanými dopady. V parku jsou osazeny překážky velké variability vhodné jak pro freestylisty začátečníky, tak i pro profesionální ridery. Délka skoků se pohybuje od jednoho metru (boule pro začátečníky) až po více než deset metrů (jeden z největších skoků v ČR). Snowpark již hostil mnoho snowboardových akcí s účastí těch nejlepších jezdců a zapsal se tak do podvědomí široké snowboardové veřejnosti. Pravidelně se zde pořádají závody Asociace českého snowboardingu./5/ Skoky v parku: Celý snowpark začíná malými boulemi v horní části sjezdovky. Tyto boule jsou určeny pro ty nejmenší, to aby si zvykli na pocit letu. Dále park pokračovat malým skokem o délce plošiny 4-6 m, po němž se dá jet přes raily na další skok, který má plošinu mezi 6-8 metry. Po tomto skoku následuje poslední double jump, na němž jsou umístěny dva skoky. Menší má délku plošiny mezi osmi až deseti metry. Větší skok je užíván k závodním, exhibičním a tréninkovým účelům těch odvážnějších, protože bude mít plošinu mezi dvanácti až čtrnácti metry, s převýšením 4 m od plošiny. Raily v parku: Rail park začíná malou tlustou trubkou zahrabanou ve sněhu, která je určena pro nejmenší. Dále pokračuje malou bednou 50 krát 50 krát (obr.10) 300 cm, malou dvoutrubkou 50 krát 300 cm, obloukem z dvoutrubky 6 krát 2 m, kink box (lámačka) s rovinou 3 m a šikminou 3,5 m, 8 metrů dlouhé zábradlí z
33
dvoutrubky, double kink 3, 2, 3 (šikmina, plošina, šikmina), big rail 2 krát 3,5 m a na závěr jako bonus je zde wallride, který je vysoký tři a půl metru a široký pět metrů. U-rampy v parku: Rampa je zhotovena z hliněného základu o rozměrech 120x18x5 m (délka, šířka mezi hranami, výška hrany ode dna rampy). Technika v parku: Park je z převážné většiny upravován v rámci každodenního rolbování sjezdovky. Technické zázemí pro úpravu a zasněžování sjezdovek i parku je na vysoké úrovni./6/
Obr. 10 Jibbingová část Rejdického snowparku
8.8 Nugget snowpark Čenkovice Park leží v Orlických horách nedaleko dalšího snowparku Dolní Morava. Snowpark je známý především snowboardovými kempy. V této oblasti je rok od roku méně sněhu, proto je výhodou, že většina skoků je postavena z hlíny, takže park může být v provozu i na malém množství sněhu. Park leží přímo v centru Čenkovic na severním svahu mezi dvěma nejdelšími sjezdovkami. Skoky v parku: V parku je pět skoků o rozměrech (délka od hrany skoku do dopadu, výška, šířka): 5m/1m/2m
34
8 m / 1,5 m / 2 m 10 m / 1,5 m / 2,5 m 12-15 m / 2,2 m / 3 m 4 m / 0,8 m / 2 m Raily v parku: lámané zábradlí - výška 2 m / délka 8 m / úhel sklonu 25° rovné zábradlí 5x: výška 1,2 m / délka 6 m výška 1,2 m / délka 6 m výška 1,2 m / délka 7 m výška 1,5 m / délka 3,5 m výška 0,7 m / délka 3,5 m duha - výška 2 m / délka 12 m zábradlí ve tvaru A - výška 2 m / celková délka 10 m rovné zábradlí - trojtrubka - výška 0,6 m, šířka 0,15 m, délka 10 m bedna rovná - výška 0,6 m, šířka 0,5 m, délka 6 m bedna lámačka - rovina délka 4 m, délka lomu 6 m, výška 0,6 m, šířka 0,5 m U - rampa: Do roku 2005 byla součástí parku i hliněná u-rampa, ale právě v tomto roce ji provozovatelé zrušili. Byla málo využívaná, navíc v této oblasti nejsou nejlepší sněhové podmínky. Technika v parku: Park je upravován rolbou Mulda 120 dle potřeby, nejméně 3krát týdně. Loňskou sezónu byl vybudován vlek přímo pro snowpark.Park má vlastní vlek o délce 400 m s přepravní kapacitou 350 osob za hodinu. Park je osvětlen a v dolní části ozvučen. /6/
8.9 O2 - Gravity Snowpark Bílá Park leží v Beskydech a je nejvýchodněji položeným parkem u nás. Funguje již od sezóny 2002/03, kdy ho začali budovat místní nadšenci. Zpočátku šlo jen o pár překážek pro vlastní pobavení. Dnes jsou lidi ze snowboardového parku v Beskydech o dost dál. Sponzorem snowparku se stala v sezoně 06/07 firma O2 Telefonica a Gravity snowboards. Skoky v parku: Dva skoky, jeden s plošinou 5-8 metrů s dvěma nájezdy, druhý s plošinou 7-10 metrů s dvěma nájezdy (obr.11). Při pořádaní závodů nebo
35
speciálních akcí se skoky mohou zvětšit nebo změnit. Parametry se mohou lišit při nedostatku sněhu. Raily v parku: oblouk, bedna, street long rail, kink rail, pyramida, lomená bedna, street short rail, picknick table. U-rampy v parku: Zatím ve snowparku není Technika v parku: Úprava rolbou se provádí dle potřeby, k dispozici jsou plně automatická sněžná děla Sufag, park je osvětlen pro noční ježdění. Vlek u sjezdovky, kde se nachází snowpark, je vlek Doppelmayer - dvojkotva, pod snowparkem je přibližovací poma, na další sjezdovce je taky Doppelmayer. Středisko Bílá je jedno z nejlépe technicky zabezpečených středisek v Beskydech. V centru areálu je středisko horské služby. V areálu jsou také tři půjčovny snowboardového vybavení a snowboardová škola, kde se vyučuje i freestyle snowboarding./6/
Obr. 11 Jeden ze dvou skoků ve snowparku v Bílé
36
Závěr V této práci jsem se zabýval především aktuálním stavem snowparků v České republice, jejich kvalitou, počtem překážek a technickým zázemím. Je jasné, že se nemůžeme měřit s alpskými zeměmi jako Rakousko nebo Švýcarsko, jak v počtu parků, tak i v jejich kvalitě. Je ale pozitivní, že každým rokem snowparků přibývá a že pro každou sezónu pořadatelé již fungující parky zdokonalují. Aby snowpark dobře fungoval, musí být postaven v lokalitě, kde jsou dobré sněhové podmínky, umělé zasněžování a vlastní lyžařský vlek. Výhodou je také dobré zázemí, snowboardová škola a půjčovna vybavení. Snowpark je hodně široký pojem, někde ho tvoří jeden skok a rail, jinde u – rampa, boardercrossová trať a série skoků a railů. U nás je přibližně 50 snowparků, některé jsou dílem zkušených stavitelů, mají své sponzory, pořádají se zde mezinárodní závody a mají dobrý zvuk nejen v České republice. Tyto parky jsou u nás na velmi dobré úrovni. Každý den se o úpravu stará několik desítek pracovníků a několik strojů. Jiné jsou dílem partičky nadšenců, kteří se rozhodli postavit si s lopatou vlastní park u sjezdovky pro svoje pobavení. Ať už je autorem kdokoli, každý park by měl mít překážky jak pro začátečníky, tak pro pokročilé jezdce. Základem jsou skoky, měl by jich být dostatečný počet s různými délkami a výškou. Každý park by měl mít také prostor pro jibbing. Ten by měl obsahovat co nejvíce druhů railů, aby byl park co nejpestřejší. U- rampa park hodně obohatí, ale její výstavba a údržba je velmi nákladná. Myslím si, že dnes se musí stavba snowparku vyplatit každému provozovateli sjezdovky u nás, protože vyznavačů snowboardingu přibývá a jejich počet je již téměř shodný s počtem lyžařů. Majitel sjezdovky by tedy výstavbou parku mohl přilákat do svého areálu velký počet klientů a tím vydělat i více peněz. I když je stavba a hlavně provoz snowparku velmi náročná a nákladná záležitost, věřím, že parků bude v budoucnu přibývat a ty stávající se budou zkvalitňovat.
37
Seznam použité literatury: 1. LOUKA, O. – VEČERKA, M. Snowboarding. 1.vyd. Praha, 2007. 148 s. ISBN 978-80-247-1378-6. 2. VEČERKA, M. Freestyle snowboarding. 1. vyd. Praha, 2003. 130 s. ISBN 80-251-0091-X 3. BINTER, L – KOLEKTIV. Snowboarding. 2. vyd. Praha, 2002. 132 s. ISBN 80-247-0246-0 4. LUŽA, J. – NOSKOVÁ, P. Základy snowboardingu. 1. vyd. Brno, 1998. 68 s. ISBN 80-210-1962-X 5. www.rejdice.cz 6. www.freeride.cz 7. www.skijimramov.cz 8. RŮŽIČKA, O. Současný stav snowparků v České republice – diplomová práce (vedoucí práce Luža). Brno, 2004. 66 s. 9. BINTER, L. – KOLEKTIV. Jak dokonale zvládnout snowboarding. 1. vyd. Praha, 2006. 96 s. ISBN 80-247-1509-0 10. BINTER, L. – KOLEKTIV. Snowboarding. 3. vyd. Praha, 2006. 140 s. ISBN 80-247-1474-4
38
Resumé Bakalářská práce se zabývá jedním z nejpopulárnějších zimních sportů posledních let – snowboardingem, a to především snowparky. Podává základní informace o stavu snowboardových parků v České republice. Hlavní část je zaměřena na popis jednotlivých parků u nás – na počet a kvalitu překážek, technické vybavení parku atd. Práce je doplněna popisem překážek a triků, které na nich může jezdec provádět.
Summary The bachelor thesis deals with one of the most popular winter sports of the past few years - snowboarding - with a special focus on the state of the terrain parks in the Czech Republic. The theoretical part provides the basic information about individual terrain parks in the country - particularly the number and quality of the man-made terrain features such as rails, boxes, handrails, jumps, half-pipes etc. as well as the technical facilities. The thesis is supplied with the descriptions of the terrain features as well as snowboard tricks that might be performed there.
39
