MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu
Rozvoj cestovního ruchu v golfové turistice v České republice Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Oldřich Racek
Vypracovala: Markéta Giacintova Management cestovního ruchu
Brno, 2009
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury a souhlasím, aby práce byla uložena na
Masarykově
univerzitě
v knihovně
Fakulty
sportovních
studií
a zpřístupněna ke studijním účelům.
..……………………………………
Poděkování: Děkuji Mgr. Oldřichu Rackovi za velmi užitečnou a metodickou pomoc, spolupráci, odborné vedení a konzultaci při této bakalářské práci.
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................... 6 1 GOLF ......................................................................................................... 7 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5
Historie golfu v České republice .............................................................. 8 Nejvýznamnější golfová hřiště v České republice ................................. 13 Golf v Jihomoravském kraji ................................................................... 13 Golf v zahraničí - příhraniční regiony .................................................... 14 Golfová turistika ..................................................................................... 15
2 ČESKÁ GOLFOVÁ FEDERACE (ČGF) ............................................. 16 2.1
Koncepce rozvoje golfu v České republice podle ČGF ......................... 16 3 CZECH GOLF TRAVEL ASSOCIATION.......................................... 18
3.1 3.2
ČR jako golfová destinace ...................................................................... 18 Golf jako produkt cestovního ruchu ....................................................... 19 4 CZECHTOURISM ................................................................................. 21
4.1 Situace golfu v České republice podle CzechTourism ........................... 22 4.2 Projekt- Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu v ČR (2008) ........................................................................................................ 23 4.2.1 Dotazníkové šetření......................................................................... 23 4.2.1.1 Dotazníkové šetření – individuální dotazníky pro zahraniční hráče . ................................................................................................. 24 4.2.1.2 Dotazníkové šetření pro hřiště ...................................................... 27 4.2.2 Další zdroje informací a dat ............................................................ 28 4.3 Vyhodnocení dat..................................................................................... 29 4.3.1 Model .............................................................................................. 29 4.3.2 Data získaná prostřednictvím centrálního odbavovacího systému . 30 4.3.3 Výsledné počty ................................................................................ 30 4.4 Marketingový plán pro rok 2009 ............................................................ 31 4.4.1 Stručný přehled aktivit 2008 ........................................................... 31 4.4.2 Cíl pro rok 2009 .............................................................................. 34 5 ZÁVĚR ..................................................................................................... 41 POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................ 42 INTERNETOVÉ ZDROJE ....................................................................... 42 RESUMÉ…………………………………………………………………. 43
ÚVOD Golf je světovým fenoménem, na světě ho hrají milióny lidí, na světových túrách PGA se utrácejí velké peníze a golfisté patří k jedněm z nejlépe placených sportovců světa. Jeden z nejlepších hráčů současnosti Tiger Woods ve své knize Jak já hraju golf říká: „ Miluji golf stejně tak pro jeho upřímnost, jako pro ty výjimečné příležitosti, kdy nás odměňuje chvilkovým štěstím. Je čistý, čestný a zcela imunní proti jakékoli falešnosti. Golf vám ukáže okamžiky vaší zranitelnosti. Golf nikomu neslevuje, nikoho nefavorizuje. Přesto to stále zkoušíme.“ Za posledních 10 let v České republice nastal dramatický nárůst golfových hřišť a tím i nárůst počtu hráčů. V golfové turistice v České republice však máme stále velké rezervy, naši hráči často vyjíždějí za golfovou turistikou do zahraničí, především v zimním období, avšak v incomingové golfové turistice je ještě nevyužitý potenciál. Proto cílem mé práce je ukázat případné možnosti rozvoje golfové turistiky a představit subjekty, které se tímto tématem zabývají.
6
1
GOLF Pod heslem golf se lze ve slovníku dočíst, že je to hra, při které se holemi
odpaluje malý, elastický míč do několika jamek přes nepravidelně rozmístěné přírodní a umělé překážky. Jde o to, aby se míč dostal do kýženého místa pomocí co nejmenšího počtu úderů přes velkou plochu všelijak zvlněného terénu a za různých povětrnostních podmínek. U žádného jiného sportu není rozdíl mezi velikostí hracího pole a cíle tak veliký (Adams, 2000). Golf se od ostatních sportů odlišuje tím, že k jeho provozování není třeba mít výjimečnou fyzickou kondici a předpoklady- nemusíte měřit dva metry, vážit metrák nebo umět zaběhnout 100 metrů pod deset sekund. V golfu můžeme excelovat i tehdy, jestliže nejsme obdařeni přirozenými vlastnostmi, nezbytnými pro jiné sporty. Hráč s dobrou krátkou hrou je srovnatelným soupeřem pro každého hráče, přestože třeba nedokáže odpálit míč kilometr daleko. Na golfu je současně fascinující a frustrující to, že doklepnutí míče do metr vzdálené jamky a třísetmetrový úder mají na vaší výsledkové kartě stejnou hodnotu. Povinností každého, kdo chce hrát golf je pravidla hry znát, protože pokud tomu tak nebude, bude dotyčný kazit hru i svým spoluhráčům a soupeřům (Strege, 2001). Ve všech sportech, kde máme protihráče, jsou naše výkony odpovědí na výkony toho druhého, a naopak, co udělá on, zase ovlivňuje naši hru. V baseballu se nadhazovač rozhoduje mezi falší a rychlým míčem, a tím určuje reakci pálkaře; tenista, který má podání, diktuje reakci svému protihráči na druhé straně sítě atp (Adams, 2000). V golfu si své výkony řídíme sami. Golf je jediným sportem, při němž je povinností hráčů podrobovat pravidlům hlavně sebe sama. Golf je hra cti. Slavný učitel a trenér Harvey Penick kdysi napsal, že návyk dodržovat pravidla musí být v každém tak hluboce zakořeněn, že se nikdy nesmí snížit k tomu hrát nečestně (Newell, 2007). Způsob, jakým míč odpálíme, závisí na našich dovednostech a kapce štěstí. Stejně důležitá jako fyzická, je i duševní stránka hry (Köbling, 2000). Nemáme trenéry ani spoluhráče, kteří by pomohli nebo na které bychom mohli
7
svést případný neúspěch. Veškerá rozhodnutí a kroky závisejí pouze na nás, a je to právě potřeba spoléhat se jen na sebe, která tuto hru dělá tím, čím je. Během jednoho kola se soustředíme především na správný golfový švih, ale kromě toho nám zbývá spousta času i na jiné věci. V průběhu jednoho čtyř a půlhodinového kola, kdy jsme odpálili míč asi 90krát (průměrný úder zabere asi 1,5 sekundy), strávíme zhruba dvě minuty a 15 sekund odpalováním. Tak nám zbývají asi čtyři hodiny a dvacet osm minut na relaxaci, pobavení se se spoluhráči a obdivování krásy hřiště (Adams, 2000).
1.1
Historie golfu v České republice Zájem o golf se v české veřejnosti začal projevovat až ve 20. letech
minulého století, a to zásluhou jednotlivců, kteří snad ze zvědavosti či z touhy po poznání něčeho nového se začali s golfem seznamovat z vlastního popudu. První golfové hřiště na území dnešní České republiky bylo postaveno v roce 1904 v Karlových Varech. Hned rok nato bylo otevřeno golfové hřiště v Mariánských Lázních. Obě tato hřiště byla určena hlavně pro zahraniční lázeňské hosty a místními hráči byla jen velmi málo využívána. Jejich existence před první světovou válkou nevedla prakticky k žádnému rozvoji domácího golfu. Z toho důvodu začátky golfu skutečně českého odvozujeme až od aktivity rodiny Ringhofferů těsně před první světovou válkou, která vyústila v úpravu soukromého pozemku u obce Volešovice na golfové hřiště. Na tuto soukromou aktivitu, která byla později zastřešena rodinným Ringhoffer Golf Clubem Volešovice, navázala aktivita širší, jejímž jedním z organizátorů byl též František Ringhoffer. Vyústěním této aktivity bylo založení prvního českého golfového klubu, a to v Praze v roce 1926 pod názvem Golf Club Praha (GCP). GCP si vybudoval hřiště v Praze-Motole a v roce 1927 zde uspořádal první soutěž. Zcela nezávisle na obou již zmíněných aktivitách byla třetí, jejíž začátek spadá do roku 1923. V tomto roce si přivezla skupinka přátel z Anglie starý set golfových holí a na loukách u obce Stránčice začala se zkoušením golfu. Na konci roku 1931 se kluby, spolu s jediným existujícím slovenským Golf Clubem Piešťany, sdružily do Golfového svazu ČSR (GS ČSR). Centrem českého golfu
8
v období let 1927 až 1934 bylo hřiště v Motole. V roce 1930 se zde hrálo první národní mistrovství ČSR na rány o putovní Masarykův pohár. Od roku 1932 se z rozhodnutí GS ČSR hrála Mezinárodní amatérská mistrovství ČSR mužů a žen na jamky. V roce 1934 musela být obě mistrovství pro špatný stav hřiště v Motole odvolána (Sedlák, 2004). V roce 1935 bylo otevřeno nové hřiště v Karlových Varech a v roce 1937 se zde konaly dvě první velké soutěže, obě Amatérská mistrovství ČSR. Open se již potřetí konalo v Mariánských Lázních a jeho vítězem se stal tehdejší uznávaný nejlepší hráč světa Henry Cotton. Koncem roku 1937 byla založena Evropská golfová asociace a jedním ze zakládajících členů byl i GS ČSR. V rámci Jihomoravského kraje v roce 1936 se obec českých klubů rozšířila o dva, Golf Club Brno (GCB) a Golf Klub Třemšín (GKT). Zatímco Brňané pro turnajovou hru využívali hřiště v Piešťanech, GKT si zřídil hřiště u obce Leletice, nedaleko kopce Třemšín, kde pořádal řadu soutěží včetně klubových mistrovství. Oba kluby vstoupily do GS ČSR. Válka, která vypukla 1.9.1939, samozřejmě ovlivnila i český golf. Nejvíce se to projevilo v tom, že řada předválečných golfistů přestala golf hrát a již se nikdy ke golfu nevrátila. Golf však přežíval, konaly se soutěže, i když méně obsazené. Represe po atentátu na zastupujícího říšského protektora R.Heydricha v květnu 1942 přivedly na popraviště řadu golfistů. Od podzimu 1944, kdy bylo klánovické hřiště uzavřeno a leletické hřiště pro dopravní nedostupnost opuštěno, přežíval český golf až do konce války pouze na Líšnici. V prvních třech poválečných letech nabral rozvoj golfu v ČSR opět obrátky. První poválečné mistrovství mužů a žen se konalo v roce 1946 v Klánovicích. Přišel únorový puč 1948 a s ním totalitní vláda komunistů. Předchozí komunistický režim tento sport v žádném případě nepodporoval, ba naopak. Jeho vinou byl přirozený vývoj golfu na našem území přerušen na dobu dlouhých 40 let a golf získal nálepku buržoazního sportu. Československý svaz golfu byl nahrazen Golfovým ústředím ČOS .
9
Na konci roku 1950 byla zakázána hra na klánovickém hřišti a uzavřena klubovna. Tím prakticky skončil krátký život tohoto krásného a ještě nedostavěného hřiště. Pokus o jeho další otevření ztroskotal na aversi vládnoucí totalitní garnitury vůči golfu. Z rozhodnutí republikových tělovýchovných orgánů byl golf vyřazen v roce 1952 ze sportů a klánovické hřiště rozoráno a osázeno stromky. V roce 1952 byl také podniknut obdobný pokus o likvidaci golfu na Líšnici a v roce 1953 hrozilo rozorání i mariánskolázeňskému hřišti. Naštěstí k tomu nedošlo a Mariánské Lázně se staly na téměř deset let hlavním střediskem českého golfu. Padesátá léta minulého století byla pro existenci golfu v ČSR nejnebezpečnější. Totalitní moc v golfu spatřovala projev západního způsobu života, což bylo považováno za ideologickou diverzi. Proto golf byl jako „buržoasní sport“ na všech úrovních diskriminován. Jedinou výjimkou byl tolerantní postoj krajských tělovýchovných orgánů v západočeských lázních, které golfu ponechaly místo i ve svých tělovýchovných strukturách. Proto mohlo být každoročně konáno v Mariánských Lázních mistrovství v golfu, i když pod krycím názvem Pohár města Mariánských Lázní. V roce 1956 bylo po 18 letech obnoveno mistrovství ČSR na rány. Iniciativa vzešla od karlovarských golfistů a mistrovství se konalo na jejich, ještě ne zcela obnoveném hřišti. V průběhu roku 1957 začala probíhat jednání o založení golfových oddílů při větších pražských tělovýchovných jednotách. V roce 1958 přijaly tři pražské jednoty do své struktury golfové oddíly. Byla to TJ Tatran Praha, TJ Dynamo Praha (později přejmenovaná na TJ Slavia Praha) a TJ Slavoj PZO. V polovině šedesátých let využil český golf mírného politického „oteplování“ a navázal sportovní kontakty se zahraničím. Na mezinárodní akce začali přijíždět golfisté ze Švédska, Rakouska a Německa a naši hráči několikrát vyjeli do ciziny k meziklubovým utkáním. Významná byla účast našich hráčů na nejprestižnější světové profesionální soutěži dvoučlenných družstev s názvem Canada Cup, později World Cup. V roce 1966 došlo konečně k úplnému uznání golfu jako sportu na stejné úrovni, jako sporty ostatní. Formálně to bylo uděláno
10
rozhodnutím sekretariátu ÚV ČSTV, které přeměnilo Řídící komisi golfu na Ústřední sekci golfu ČSTV. Sekce golfu v té době zastřešovala 10 golfových oddílů. Ke stávajícím hřištím přibylo golfové hřiště v Boskově u Semil a ve výstavbě bylo hřiště v Poděbradech. Po roce 1968 v ČSTV došlo k zakládání sportovních svazů s poměrně velkými pravomocemi. I golfisté založili Československý golfový svaz (ČGS). Předsedou svazu byl zvolen Miloslav Plodek. ČGS se záhy přihlásil za člena Evropské golfové asociace, organizace, na jejímž založení se československý golf v roce 1937 významně podílel a od které byl po dobu dvaceti let násilně vzdálen. K novému přijetí došlo v Londýně 25. října 1968. Mezinárodní kontakty v rámci Evropy se tím posílily a navíc začaly zájezdy českých seniorů do USA na seniorský turnaj do Colorado Springs. Byla zahájena jednání o obnovení hřiště v Klánovicích. Sedmdesátá léta byla ve znamení hájení získaného postavení a obrany proti stále sílící zlovůli nadřízených orgánů. Ke třem golfovým centrům, kterými byly Praha, Mariánské Lázně a Karlovy Vary se přidružila nová, Poděbrady, Semily a Ostrava. Zvláště Ostrava obohatila český golf o osmnáctijamkové hřiště v Šilheřovicích. Ožila i dlouho ladem ležící Svratka, která se stala střediskem obnoveného brněnského golfu. V průběhu sedmdesátých let začala výstavba hřiště v Praze, kterou zabezpečoval nově založený Golf Club Praha. Tento klub, posílený sloučením s oddílem Slavia Praha, navázal na tradici předválečného GCP. Na Slovensku vznikl první poválečný golfový oddíl při TJ Elán Bratislava. V osmdesátých letech k nám již pravidelně zajížděly velké skupiny zahraničních hráčů na Mezinárodní mistrovství na rány. Přišel konec roku 1989 a s ním zásadní politické změny. Na jaře 1990 změnil ČSG své jméno na Československou golfovou federaci. Došlo i k volbě nového presidenta, kterým se stal Ing. Milan Moučka, dřívější mnohaletý předseda sportovně-technické komise svazu. Nově založeny byly národní golfové orgány a to Českomoravského golfového svazu (ČMGS) vedený prezidentem Pavlem Reslem a Slovenská golfová unie. Současně byl zahájen proces osamostatňování golfových oddílů,
11
které začaly opouštět své tělovýchovné jednoty a stávaly se opět samostatnými golfovými kluby. Na konferenci Českomoravského golfového svazu v roce 1993 bylo rozhodnuto používat nadále názvu Česká golfová federace (ČGF) a prezidentem této federace byl zvolen Hanuš Goldscheider. V témž roce se v Mariánských Lázních uskutečnilo Mistrovství Evropy družstev mužů. Během devadesátých let došlo k značnému nárůstu počtu hráčů a klubů. Vyrostla řada nových golfových hřišť. Byla založena Profesionální golfová asociace České republiky, která sdružuje profesionální učitele golfu a profesionální závodní hráče golfu. Golf se stal na samém konci dvacátého století v České republice vyhledávaným a dynamicky se rozvíjejícím sportem. Vstup do jednadvacátého století byl v českém golfu poznamenán smrtí prezidenta ČGF Hanuše Goldscheidera. Novým prezidentem ČGF byl zvolen dlouholetý golfista, organizátor řady domácích i mezinárodních soutěží, člen a prezident Golf Clubu Mariánské Lázně, JUDr. Milan Veselý. Dynamický rozvoj golfu v České republice dále narůstal a jeho organizační řízení vyžadovalo a vyžaduje značné úsilí. Zmnohonásobil se počet hráčů, klubů i hřišť a tím došlo k rovnoměrnému rozvoji herních kapacit a členské základny. V současné době začíná Česká golfová federace počtem svých členů, klubů i rozsahem svých aktivit patřit mezi největší sportovní svazy v České republice ( CzechTourism, 2008).
12
1.2
Nejvýznamnější golfová hřiště v České republice
V tabulce 1 uvádíme devět nejvýznamnějších golfových hřišť, která se nachází na území České republiky. Tabulka 1: Nejvýznamnější golfová hřiště v ČR Hřiště Konopiště
Velikost (počet jamek) 2 x 18 jamek
Karlštejn
3 x 9 jamek
Karlovy Vary Mariánské Lázně
1 x 18 jamek 1 x 18 jamek
Nová (Jaroměř)
Amerika 3 x 9 jamek
Čeladná Šilheřovice
2 x 18 jamek 1 x 18 jamek
Austerlitz (Slavkov)
1 x 18 jamek
Golfový areál Kaskáda
3 x 9 jamek
1.3
Poznámky 9 jamek golf. akademie pro veřejnost jedno z nejprestižnějších hřišť v ČR založeno r. 1904 Založeno a otevřeno anglickým králem Edwardem II v roce 1905. Jediné hřiště v ČR s „královským“ titulem ROYAL (uděluje anglická královna). Kvalitní tréninkové plochy, doplňkové aktivitykoně, apod. doplňkové aktivity vybudované v anglickém parku, jediné hřiště postavené za totalitního režimu akademie pro veřejnost, hřiště „skotského“ stylu 6 jamek golf. akademie, osvětlený driving range1
Golf v Jihomoravském kraji V Jihomoravském kraji dnes na 1,3 mil. obyvatel připadnou pouze čtyři
golfová hřiště (z toho jedno je veřejné „public“), což je z hlediska porovnání situace v celé České republice naprosto nevyhovující (140 tisíc obyvatel na jedno hřiště v rámci ČR, oproti 430 tisícům obyvatel v Jihomoravském kraji). Golfové areály v Jihomoravském kraji se snaží spíše spolupracovat než vytvářet konkurenční prostředí. Golfové areály Kaskáda, Austerlitz a Kořenec vytvořily 1
Cvičná louka.
13
speciální balíčky se zvýhodněnou cenou hry a tyto balíčky společně prezentují na různých veletrzích, pod názvem 3GC nebo-li TŘI GOLFOVÍ CÍSAŘI. Do budoucna jsou v plánu speciální turnaje pro členy těchto klubů i dny se zvýhodněnou hrou v těchto areálech. Hlavním cílem této spolupráce je společná prezentace a minimalizace nákladů na prezentaci pro jednotlivé rezorty. Město Brno, jako druhé největší město v České republice, nemá v současné době dvaceti sedmi jamkové golfové hřiště (golfový areál Kaskáda leží na katastru města Kuřim).
1.4
Golf v zahraničí - příhraniční regiony
Slovensko V příhraniční oblasti Slovenska v blízkosti hranice s Českou republikou není v provozu žádný golfový areál, 80 km od Brna u města Senica vyrůstá nový 18 jamkový areál. Na Slovensku jsou v současnosti pouze čtyři golfová hřiště: Tále – 18 jamek (Nízké Tatry), Bernolákovo – 18 jamek (Bratislava), Košice – 9 jamek a Velká Lomnica- 18 jamkový areál. Rakousko V příhraniční oblasti Rakouska v blízkosti hranice s Českou republikou se nachází několik golfových areálů, a to zejména: •
Haugschlag - 1 x 45 jamek - největší golfový resort v Rakousku. Nabídka služeb zaměřena nejenom na golf, ale i na kongresovou a golfovou turistiku. Součástí areálu je také široká nabídka doplňkových aktivit (tenis, relaxační centrum, rekreace, vodní sporty, ...).
•
Schönborn - 1 x 27 jamek.
•
Drosendorf, Poysdorf, Waidhofen, Fontana, Hainburg – každý 1 x 18 jamek.
•
Wien - 2 x 9 jamek.
Rakousko má v současné době přibližně 80.000 golfistů, registrovaných ve 140 golfových klubech. V celém Rakousku je 128 golfových areálů
14
v následujícím rozdělení: 1 x 45 jamek, 2 x 36 jamek, 3 x 27 jamek, 80 x 18 jamek, 42 x 9 jamek. Mimo rozšířené doplňkové aktivity (ubytování, relaxační centrum, apod.) mají v podstatě všechny uvedené areály základní golfové vybavení (kompletní tréninkové plochy, restaurace a technické zázemí).
1.5
Golfová turistika Česká republika je předurčena k tomu, aby se stala přední evropskou
golfovou destinací – měla by se ovšem vytvořit její unikátní image jako golfové destinace a informovat. Česká republika se v roce 2005 poprvé účastnila významného golfového veletrhu International Golf Travel Market (IGTM) – již při svém prvním uvedení zaznamenala úspěch - byla v rámci 6. ročníku IAGTO Awards nominována jako „Neobjevená golfová destinace roku“. V roce 2006 tento úspěch ještě zúročila, neboť z nominace se stalo vítězství v této kategorii a titul „Neobjevená golfová destinace“ ČR pro rok 2007 nám nyní patří. Golfová turistika má potenciál stát se významným zdrojem příjmů z cestovního ruchu: Hlavním cílem CzechTourism je vytvořit image České republiky jako golfové destinace a všemi možnými způsoby rozšířit informace o tom, že do ČR se jezdí na golf. K informování se využívají přední evropská golfová média, přísun golfových turistů se zajišťuje prostřednictvím zahraničních tour operátorů. Systematicky se buduje image České republiky jako golfové destinace – nezaměnitelnou, unikátní image, kdy zahraniční golfista při pohledu např. na obrázek Karlštejna s golfovým hřištěm s jistotou prohlásí „ano, toto je golf v České republice“ (CzechTourism, 2008).
15
2
ČESKÁ GOLFOVÁ FEDERACE (ČGF) Původní Československý golfový svaz byl založen v roce 1931 a byl
jedním ze zakládajících členů European Golf Association (EGA) v roce 1937 v Lucembursku. Během druhé světové války bylo členství přerušeno a v roce 1968 opět obnoveno. Od roku 1969 byl Československý golfový svaz řádným členem World Amateur Golf Council (WAGC), nyní International Golf Federation (IGF). Po rozdělení Československé republiky v roce 1993 na dva samostatné státy, byl Československý golfový svaz rozdělen na současnou Českou golfovou federaci (ČGF) a Slovenskou golfovou únii. ČGF sdružuje golfové kluby, Českou seniorskou golfovou asociaci, Profesionální golfovou asociaci České republiky a Český svaz greenkeeperů2.
ČGF má právní formu občanského sdružení, registrovaného Ministerstvem vnitra České republiky, řídí se stanovami a rozhodnutími orgánů ČGF. ČGF zejména vytváří podmínky pro organizování závodní činnosti, vypisuje vrcholné celostátní soutěže a turnaje, organizuje státní reprezentaci České republiky, zajišťuje zájmy svých členů ve vztahu k jiným subjektům, vytváří technicko organizační předpoklady pro zajištění golfové hry v České republice, pomáhá rozvoji golfové hry, vyvíjí hospodářskou činnost a vykonává disciplinární pravomoc. ČGF reprezentuje český golf ve vztahu k mezinárodním orgánům a institucím (CzechTourism, 2008).
2.1
Koncepce rozvoje golfu v České republice podle ČGF
V této podkapitole interpretujeme koncept rozvoje golfu v České republice, kterou uvádí ČGF (ČGF, 2008).
2
•
Podpora rozvoje herní základny.
•
Podpora rozvoje členské základny.
Osoba, která se stará o údržbu hřiště
16
•
Výkonnostní golf.
•
Tréninková centra mládeže- rozvoj golfu mládeže všech věkových skupin.
•
Informace o golfu.
•
Mezinárodní vztahy a soutěže.
•
Golfové kluby.
17
3
CZECH GOLF TRAVEL ASSOCIATION
GGTA je otevřené občanské sdružení, jehož cílem je podpora zahraničního golfového turismu do České republiky. Bylo založeno 20.10.2004. Členy asociace jsou všechny subjekty, fyzické i právnické osoby, které chtějí přispět k rozvoji golfového turismu a které mají zájem na rozšíření tohoto segmentu trhu participovat. V tuto chvíli tvoří celkem 29 členů (12 golfových hřišť, 7 cestovních kanceláří a agentur, 8 hotelů, dopravní agenturu Dvořák rent a car a státní agenturu CzechTourism) (CGTA, 2007).
3.1
ČR jako golfová destinace Golf jako produkt cestovního ruchu přináší každoročně zemím uznávaným
jako etablované golfové destinace s rozvinutou golfovou infrastrukturou milióny EUR. Golf je sport provozovaný převážně střední třídou, která disponuje poměrně vysokými příjmy a dostatečným množstvím volného času, což jej předurčuje k tomu, aby byl významným zdrojem financí v oblasti příjezdového cestovního ruchu (CGTA, 2007).
Jaké výhody nabízí Česká republika jako golfová destinace? •
Rozvinutou a stále se rozvíjející golfovou infrastrukturu.
•
Unikátní kombinaci přírodních krás, historických památek a kvalitních hřišť vytvořených podle designu předních architektů golfových hřišť či golfových hráčů (Gary Player, Miguel A. Jiménez, John Burns).
•
Vynikající mezinárodní dopravní dostupnost všemi prostředky (letadlo, auto, vlak, autobus).
•
Příjemné tempo hry.
•
Příhodné klima pro hru.
18
•
Pohostinnost.
•
Kvalitní služby.
•
Výborný poměr cena – „výkon“ – golfoví turisté zde za své peníze získají kvalitní služby.
•
3.2
Česká republika je považována za mimořádně bezpečnou destinaci.
Golf jako produkt cestovního ruchu Golf není pouze sportovní aktivita – golf znamená sociální interakci,
setkávání, dobré jídlo, kvalitní ubytování, příjemné prostředí – golfová turistika předpokládá rozvinutou turistickou infrastrukturu a kvalitní služby. Pro golfové turisty představuje každoroční golfová dovolená vyvrcholení jejich golfového roku – tito turisté si svou dovolenou chtějí užít a jsou připraveni utratit za ni peníze.
Potenciální klient: •
Golfista mezi 40-70 lety, člen golfového klubu a nadšený čtenář golfových časopisů a webových stránek s golfovou tematikou.
•
„Golfista-turista“ – cestuje za účelem hraní golfu.
•
„Golfista-objevitel“ - hledá něco jiného, než mu nabízejí španělská a portugalská hřiště.
Golf si stále udržuje punc jisté sofistikovanosti, elegance a stylu. Golfový turista je kvalitní turista: disponuje finančními prostředky, zajímá se o kulturu, památky, tradiční výrobky a rovněž o golfové zboží nabízené v prodejnách nejen na hřištích.
19
Slabá stránka v porovnání s nejvýznamnějšími golfovými destinacemi: Manažeři golfových hřišť mnohdy nevědí, zda mají zájem o golfové turisty ze zahraničí. •
péče o zákazníky – ačkoliv česká golfová hřiště dosahují z hlediska údržby a technické kvality evropských standardů, stále pokulháváme v péči o zákazníky (obsluha klientů s ochotou, přátelským přístupem a úsměvem, který je přiměje se vrátit znovu). Je potřeba profesní vzdělání/ školení manažerů golfových hřišť provedené odborníkem.
•
86 % zahraničních golfistů přijíždí do ČR na základě doporučení někoho, kdo již s českým golfem má zkušenost (spíše pozitivní!). Je možné usuzovat, že standardní marketingové nástroje doposud nesehrály podstatnou roli v propagaci.
Největší konkurenti pro Českou republiku v oblasti golfu jsou následující destinace, které mají podobnou turistickou sezónu, těmi tedy jsou: •
UK
•
Severní Francie
•
Belgie
•
Itálie
•
Rakousko
•
Turecko
•
Švýcarsko
•
Německo
•
Slovinsko.
20
4
CZECH TOURISM Příspěvková organizace Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) byla
zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. Organizace spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Od 1. srpna 2003 její oficiální název zní Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. CzechTourism podporuje příjezdový a domácí cestovní ruch obecně a dále se zaměřuje na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika. Hlavní aktivity jsou směřovány do českých regionů a zvyšování jejich návštěvnosti je prioritou agentury CzechTourism. K propagaci České republiky v oblasti cestovního ruchu přispívá 26 zahraničních zastoupení CzechTourism po celém světě. CzechTourism pořádá fam tripy pro incomingové cestovní kanceláře, press tripy pro zahraniční novináře, prezentuje Českou republiku na zahraničních i domácích veletrzích. Prezentaci ČR napomáhá i ve formě reklamních kampaní v zahraničních TV, tisku apod., vydává a distribuuje obrovské množství prospektů v 17 jazykových mutacích a jiných propagačních materiálů a spravuje webové stránky zaměřené na odbornou veřejnost a na turisty z celého světa v 19 jazykových mutacích. CzechTourism zastřešuje několik rozsáhlých marketingových šetření. Jedním z významných je šetření na hraničních přechodech, jehož výsledky jsou důležitým podkladem pro sestavení satelitního účtu cestovního ruchu pro ČR. Ten by měl být souhrnem statistických informací o cestovním ruchu, především jeho přínosu pro národní ekonomiku. Ostatní šetření dávají odpovědi např. na otázky typu, které české regiony jsou více navštěvované a z jakých důvodů a naopak, které jsou méně navštěvované apod. Závěry jsou pak odrazovým můstkem pro zástupce jednotlivých regionů a cestou, na co konkrétně se ve zkvalitňování služeb zaměřit.
21
Jedním z důležitých úkolů je podpora domácího cestovního ruchu ve formě pořádání seminářů, regionálních prezentací pro zástupce českých cestovních kanceláří, marketingové podpory podnikatelům v rámci různých projektů a reklamních kampaní a spoluprací s organizacemi cestovního ruchu v českých regionech. Navíc CzechTourism provozuje dvě vlastní informační centra. Zmíněnými aktivitami plní vládní agentura CzechTourism své dva významné cíle – zvyšování počtu turistů v českých regionech a zároveň i příjmů z cestovního ruchu (CzechTourism, 2008).
4.1
Situace golfu v České republice podle CzechTourism Česká republika v posledních letech zaznamenala podstatný nárůst
z hlediska počtu golfových hřišť. V současné době počet outdoorových hřišť představuje cca 90 (ČGF 30.11.2008), řada dalších (cca 10-15) je ve výstavbě. Roste rovněž počet registrovaných hráčů – jejich počet překročí 40.000 ke konci roku 2008. Segment golfu a golfové turistiky bude s velkou pravděpodobností zasažen stávající finanční krizí. Utlumení ekonomické růstu povede k menší ochotě návštěvníků vynakládat peníze, avšak zřejmě postihne i domácí scénu. Toto je faktum, na něž je třeba se připravit. Zhorší se dostupnost finančních zdrojů pro realizaci náročných investičních projektů. Kvalita poskytovaných služeb v poměru k požadované ceně bude hrát větší roli při vytěžování dotčených zařízení, než tomu bylo doposud.
Z hlediska konkurence je třeba vidět, že rozsáhlé investice do golfových hřišť na Slovensku budou znamenat zkvalitnění nabídky pro zahraniční hráče. Rovněž Maďarsko disponuje sice nepočetnými, avšak kvalitními golfovými resorty a oba tyto státy se mohou stát významnou konkurencí České republice. Polsko je na počátku rozvoje golfové scény, naproti tomu země jako Rakousko
22
a Německo již poskytují kapacity, které kvantitativně a v řadě případů i kvalitativně
výrazně
převyšují
nabídku
bývalých
socialistických
států
(CzechTourism, 2008).
4.2
Projekt- Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu v ČR (2008) Základním cílem tohoto projektu, je stanovit alespoň přibližný počet
zahraničních hráčů golfu, kteří do České republiky přijíždějí. 4.2.1
Dotazníkové šetření Bylo provedeno prostřednictvím dvou typů dotazníků stejně, jako v roce
2007. První, určený zahraničním hráčům, obsahoval 10 otázek v anglickém jazyce, sloužil ke stanovení přibližné struktury zahraničních hráčů z různých hledisek. Byl distribuován na recepcích hřišť a vyplňován hráči během registrace (kap. 4.2.1.1). Druhý pro golfová hřiště, byl k vyplnění jedenkrát do měsíce a zaměřil se na: • Počet kol odehraných zahraničními hráči v daném měsíci. • Struktura útraty zahraničních hráčů. • Země původu. • Využití dalších služeb na hřišti či v rámci resortu (kap. 4.2.1.2). Sběr dat proběhl v období duben – říjen 2007. Výsledky ankety byly pro účely tohoto výzkumu doplněny vybranými daty z odbavovacího systému, provozovaného společností TeeTime a.s.
23
4.2.1.1 Dotazníkové šetření – individuální dotazníky pro zahraniční hráče Nejdůležitější pro český incomingový golfový cestovní ruch jsou návštěvníci, kteří jsou věkově nad 40 let. Takto vymezená skupina představuje 65% golfových návštěvníků (loni tato hodnota byla rovněž výrazně majoritní) (graf 1).
méně než 31 2,00%
31- 40 6,00%
Neuvedeno 24,00%
méně než 31 31- 40 41-50
41-50 16,00%
51-60 61-70
71 a více 3,00%
71 a více 51-60 28,00%
61-70 21,00%
Neuvedeno
Graf 1: Věkové rozložení návštěvníků •
Stejně jako v loňském roce (muži 76%, ženy 16%) se ze sebraných dat prokázalo podstatně výraznější zastoupení mužů, než žen (74% versus 19%), jejichž zastoupení předpokládáme, že nebude ani v příštích letech přesahovat hodnotu 25%.
•
Podstatná většina (90%) stejně jako v loňském roce přijíždí primárně za účelem hraní golfu. Další aktivity, kterým se během svého pobytu věnuje, jsou brány jako doplňkové (5%).
•
Z hlediska organizace cesty uvedlo 68 % individuální příjezd, pouze 32 % přicestovalo s cestovní agenturou. Tento výsledek odpovídá vzrůstajícímu podílu individuálních cest díky možnostem on-line prodeje a rezervace, na druhou stranu je tento výsledek podpořen i relativně málo rozvinutou nabídkou cestovních agentur, které by se na příjezdovou golfovou turistiku zaměřovaly.
24
•
Délka pobytu podle tohoto šetření potvrzuje předpoklad, že golfoví turisté jsou z hlediska délky pobytu jednoznačným přínosem. Přestože převládá podíl turistů (zhruba polovina), kteří v České republice tráví dobu 3–5 dnů (short-breaks), druhá polovina tráví v zemi více než pět dnů. Rovněž průměrná doba pobytu 5,16 dne jednoznačně převyšuje průměrnou dobu pobytu v ČR a delší doby je zpravidla dosahováno pouze v segmentu lázeňství. Porovnatelná je tato doba s délkou pobytu v segmentu kongresové turistiky s tím, že rovněž bonita klientely je v porovnatelné úrovni (graf 2).
více než 5 dní 43,20%
1-2 dny 5,40%
1-2 dny
3-5 dní
více než 5 dní 3-5 dní 51,40%
Graf 2: Počet dní strávených v ČR
•
Téměř všichni golfoví turisté (v minulém roce jich byly čtyři pětiny) odehráli více, než jedno golfové hřiště. Zhruba polovina z nich odehrála více než tři hřiště (loni 11%). Více než tři hřiště odehrálo 49% golfových turistů. Potvrzuje se předpoklad, že golfový turista má zájem navštěvovat více golfových hřišť v průběhu svého pobytu, a že Česká republika je schopna již v současnosti prezentovat vcelku atraktivní nabídku. Průměrný počet navštívených a odehraných hřišť dosáhl hodnoty 3,4.
25
•
Většina turistů použila jako dopravní prostředek letadlo, druhá největší část automobil. S ohledem na reakce respondentů je zřejmé, že se často může jednat o kombinaci především těchto dvou dopravních prostředků. Autobus jako dopravní prostředek je vyhrazen skupinám, které však v rámci příjezdové golfové turistiky nejsou u nás doposud příliš zastoupeny. Využití vlaku doposud zůstává mizivé a je zřejmé, že i tento dopravní prostředek by bylo třeba kombinovat s dalším – autem, či autobusem. Současná úroveň a flexibilita železniční dopravy v ČR, těžko souměřitelná s nároky golfové klientely, však zjevně tento typ dopravy vylučuje ze hry (graf 3).
Neuvedeno 2,70% Auto 0,40%
Letadlo Vlak Letadlo 40,50%
Autobus Auto
Vlak 0%
Neuvedeno
Autobus 24,30%
Graf 3: Použitý dopravní prostředek
•
Standardní marketingové nástroje nesehrály ani v roce 2008 podstatnou roli. Většina (86%) golfových turistů přijíždí na základě doporučení někoho, kdo má již s golfem v České republice či se samotnou Českou republikou nějakou (spíše pozitivní) zkušenost.
•
Téměř čtyři pětiny (77%, loni 90%) odpovědí vypovídá o vysoké spokojenosti s úrovní pobytu. Střední spokojenost vyjádřilo 21%
26
respondentů,
průměrná
známka
pro
využitá
zařízení
je
1,75
(CzechTourism, 2008).
4.2.1.2 Dotazníkové šetření pro hřiště Struktura návštěvníků podle údajů ze spolupracujících hřišť odpovídá níže uvedenému zjištění, tzn. majoritní zastoupení návštěvníků z Německa, Rakouska, Dánska a Skandinávie. Menší význam mají zámořské země a ostatní evropské státy. Je zřejmý vzrůst zájmu z Ruska a asijských zemí, který lze spojovat s růstem průmyslových investic v České republice, realizovaný zejména subjekty ze států jako Jižní Korea apod. (graf 4) (CzechTourism, 2008).
Benelux, USA, Kanada Švýcarsko; 4% 11%
Skandinávie, Dánsko 8%
Slovensko 19%
Německo
Německo 18%
Rakousko
Rakousko 12%
GB a Irsko 6%
Španělsko, Itálie, Francie 8%
Španělsko, Itálie, Francie GB a Irsko Slovensko , Dánsko Benelux, Švýcarsko USA, Kanada
Graf 4: Zastoupení národností
27
Struktura výdajů zahraničního hráče na golfovém hřišti opět potvrzuje největší význam greenfee3 v rámci celkové útraty na hřišti. Cena za ubytování koresponduje s výsledkem dotazníkového šetření hráčů (28%), i s podílem útraty za služby související se samotným hraním golfu (49%). Rovněž v položce stravování bylo dosaženo porovnatelného výsledku (20%) (graf 5).
Restaurace, občerstvení 18%
Greenfee Greenfee 44%
Proshop 6%
Ubytování Zapůjčení výbavy Proshop
Zapůjčení výbavy 11%
Ubytování 21%
Restaurace, občerstvení
Graf 5: Výdaje za jednotlivé služby (v procentech)
4.2.2
Další zdroje informací a dat
Vzhledem k tomu, že pouze jeden zdroj informací, kterým je dotazníkové šetření, nepostačuje pro provedení objektivního hodnocení, bylo stejně jako v roce 2007, využito dat odbavovacího systému společnosti TeeTime, a.s. Ta podchytila cca 34% golfových hřišť. Pro potřeby této studie byla uvažována data za měsíce duben až říjen 2008. •
Systém pracuje s pojmem identifikovaný a neidentifikovaný cizinec. Neidentifikovaný cizinec byl v rámci registrace na hřišti klasifikován prostřednictvím systému pouze jako cizinec, avšak bez bližšího popisu (tj. anonymní odbavení).
•
Faktor „domácích cizinců“, tzn. expatriots, je podchycen koeficientem pro finální propočet ve výši 20%.
3
Poplatek za hru.
28
•
Systém v současné době nepodchycuje detailnější strukturu zahraničních hráčů.
•
Pro finální propočet vycházíme z hypotézy 2,5 odehraného hřiště na jednoho zahraničního hráče.
•
Z celkového počtu 11 hřišť 1. kategorie odbavovací systém postihl pouze 3 (27%); z celkového počtu 25 hřišť 2. kategorie odbavovací systém postihl pouze 12 (48%).
Výsledný počet je proto extrapolován z dostupných dat za využití předpokladu, že tato data postihují pouze 25% tržního potenciálu těchto hřišť (CzechTourism, 2008).
4.3
Vyhodnocení dat V této kapitole jsme vyhodnotili dotazníková šetření a rozebrali je
v následujících kapitolách. 4.3.1
Model Data získaná v rámci ankety (dotazník pro hřiště) byla použita
pro sestavení matematického modelu, v němž jejich extrapolací, byl realisticky stanoven přibližný počet zahraničních hráčů, přijíždějících do České republiky hrát golf. Rovněž zde byly použity určitě předpoklady: • Atraktivita hřišť - česká outdoorová hřiště byla rozdělena do tří kategorií podle předpokládané atraktivity, kterou mohou mít pro zahraniční hráče golfu. Podle přidělené kategorie byl následně přiřazován počet zahraničních hráčů v daném měsíci. • Podíl v místě působících cizinců - byl stanoven koeficientem 20%. • Počet odehraných hřišť – každý ze zahraničních golfistů hraje průměrně na dvou a půl hřištích během svého pobytu.
29
4.3.2
Data získaná prostřednictvím centrálního odbavovacího systému Společnost TeeTime a.s. provozuje od roku 2007 automatizovaný systém
centrálního odbavení hráčů na jednotlivých golfových hřištích. Primárním účelem tohoto systému je zrychlení a zlepšení odbavení jednotlivých hráčů na hřištích. Systém pracoval v roce 2008 již celý rok, avšak pro zachování stejné srovnávací základny bylo bráno v potaz stejné období jako u dotazníkového šetření uvedený duben-říjen 2008 (tab. 2). Zapojilo se celkem 29 hřišť (tj. cca 34% z celkového počtu outdoorových hřišť, který je zde uvažován průměrnou roční hodnotou 86) (CzechTourism, 2008).
Tabulka 2: Počty identifikovaných a neidentifikovaných cizinců v jednotlivých měsících: Duben
Květen
Červen Červenec Srpen
Září
Říjen
Neidentifikovaní 444
1173
896
1508
1445
1010
656
Identifikovaní
457
554
551
710
915
565
702
Celkem
901
1727
1447
2218
2360
1575
1358
4.3.3
Výsledné počty
Prostřednictvím matematického modelu na základě dotazníkového šetření a po započtení předpokladů, jak byly uvedeny výše, byly zjištěny následující hodnoty: •
Odhad celkového počtu odehraných kol zahraničních hráčů v roce 2008..…..............................................................................................61.126
•
Odhad počtu zahraničních hráčů po redukci ………………….. 19.560
S použitím dat centrálního odbavovacího systému byly zjištěny následující hodnoty: •
Odhad celkového počtu kol zahraničních hráčů v roce 2008 ……....46.344
•
Odhad počtu zahraničních hráčů po redukci …………………...14.830
30
Z výše uvedených hodnot o srovnatelné váze je možné konstatovat, že počet zahraničních golfistů, kteří během své návštěvy České republiky využijí minimálně jedenkrát možnosti hrát golf na některém z hřišť v České republice v roce 2008, se pohybuje v rozmezí 15.000 až 19.500 (CzechTourism, 2008). 4.4
Marketingový plán pro rok 2009 CechTourism (2008) uvádí marketingový plán pro rok 2009, ve kterém je
zahrnut přehled jeho aktivit roku 2008 a také v něm vytyčuje cíle pro rok 2009. 4.4.1
Stručný přehled aktivit 2008
Public Relations Tiskové zprávy •
příprava tiskových zpráv o aktivitách CzechTourism na poli golfu a jejich distribuce
českým
golfovým
a
médiím
a
médiím
věnujícím
se problematice cestovního ruchu, •
distribuce imageové golfové brožury GOLF GUIDE na golfové veletrhy, WS, prezentace a aj.,
•
distribuce propagačního golfového filmu,
•
spolupráce s předními golfovými médii a s etablovanými internetovými golfovými portály,
•
Inzerce a soutěže v časopisech např.: Golf Monthly, Golf Digest Ireland, Golf International Magazine, GolfBug.tv, Golf International, National Golfers, Golfers Magazine, Sky Europe, Posh Golf Travel, atd. •
Propagační materiály (míčky, týčka, bundy)
31
Press tripy Tři hromadné press tripy4 plánované celkem pro cca 30 novinářů a zaměřené tento rok na regiony ve středních a západních Čechách a jižní Moravě. 1. Golf a Praha Cílem tohoto press tripu bylo představit golfová hřiště v Praze a jejím okolí - Konopiště, Mladá Boleslav, Poděbrady a Ypsilon Liberec. 2. Západní Čechy – golf a wellness! Cílem tohoto press tripu bylo představit golfová hřiště v západních Čechách ve spojení s lázněmi a wellness nabídkou – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Sokolov. 3. Golf and wine Cílem tohoto press tripu bylo představit golfová hřiště na jižní Moravě ve spojení s nabídkou vinařství (CzechTourism, 2008).
Golfové veletrhy a PGA turnaje Účast CzechTourism a českých golfových subjektů na golfových veletrzích pořádaných na cílových golfových trzích pro Českou republiku.
Golfové akce pořádané v roce 2008 v České republice s podporou CzechTourism: 1. Českomoravská golfová tour Českomoravská golfová tour byla poprvé realizována v roce 2005 jako první golfová tour určená pro společnosti a podnikatele z Čech i Moravy.
4
Tematicky zaměřené poznávací exkurze pro novináře
32
2. Golf Travel Tour 2008 Série golfových turnajů Golf Travel Tour 2008 je jedním z projektů, který v tomto roce výrazně rozšíří spektrum aktivit podporujících rozvoj golfové turistiky v České republice. 3. Press Cup českých golfových novinářů Tradiční press cup českých golfových novinářů. V rámci tohoto turnaje byl vytvořen individuální Press trip pro švédský Golf Punk a švédskou webovou stránku Knopsnurr. 4. Partnerství CzechTourism na prestižní akci : 5. ročník turnaje Holiday Inn Edie Cup, 3. ročník Memoriálu lady Abrahams Jako jedna z nejprestižnějších událostí letošní sezony, benefiční turnaj opět upozorní veřejnost na aktivity Programu Edie a bude se je snažit finančně podpořit. V rámci gala večera v hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre bude vedle odměn pro nejzdatnější borce slavnostně předán také šek s výtěžkem z turnaje sdružení Program pro mládež Cena vévody z Edinburghu. 5. Golf and Style Marathon V rámci tohoto Marathonu byli pozváni švédští novináři z Golf Resan, Golf Digest a SVT televize. 6. Go + Region Tour Brno Panelová diskuze na téma golf v rámci veletrhů GO + Region Tour Brno 2008 s cílem zhodnocení aktivit CzechTourism na poli golfové turistiky v roce 2007 a představení marketingového plánu golf 2008. 7. Golf Show Praha – Workshop pro zahraniční tour operátory Workshop pro zahraniční tour operátory v rámci největší české golfové výstavy organizovaný ve spolupráci s organizátory Golf Show.
33
8. Projekt "Jedno fee pro dva hráče" (zkráceně 1=2) Projekt "Jedno fee pro dva hráče" podporující cestování golfistů po českých golfových hřištích. V roce 2008 byl tento projekt uveden na rakouský a německý golfový trh. 9. Nafocení 20 hřišť kategorie „A“ 10. Seminář „Golfový turismus v hotelovém průmyslu“ ve spolupráci s AHR ČR
Ostatní aktivity •
spolupráce s IAGTO – strategie propagace + hledání TO
•
spolurpáce s Golf Sverige (přeloženo 30 hřišť – 18 a více jamkových), spolupráce na Newlettrech aj.
•
spolupráce s PR agenturou AZALEA – UK, pomoc při hledání kvalitních novinářů
•
spolupráce s PR agenturou Globe Marketing – Švédsko – pomoc při hledání novinářů + Newslettry aj.
•
spolupráce s Českou golfovou federací – akce „Zkus golf”
•
spolupráce s CGTA - Fam tripy
•
výzkum spolu s KPMG – statistiky příjezdové golfové turistiky
•
4.4.2
prezentace na WS a konferencích (CzechTourism, 2008)
Cíl pro rok 2009
Hlavním cílem CzechTourism je rozšířit informace o českém golfu do zahraničí a touto cestou zvýšit počet přijíždějících golfových turistů, respektive zvýšit zisk komerčních a soukromých subjektů, které v zemi v golfovém průmyslu podnikají.
34
•
Pokračovat v marketingově agresivnější tváři Czech republic – The Golf Republic.
•
Připravit balíčky na míru určitému golfovému trhu např. oslovovat golfisty, kteří cestují autem (a mohou tak navštívit i golfová hřiště vzdálenější od velkých měst), anebo naopak golfisty, kteří cestují letadlem a preferují městskou turistiku.
•
Short golf breaks, golfové balíčky: •
Golf & City Breaks
•
Golf & Lázně
•
Golf & Hrady a zámky
•
Golf & Kultura
•
Golf & UNESCO památky
•
Golf & pivo/víno
•
Golf & Business
•
Indoor golf.
Cílové trhy: •
Německo, Rakousko, Švýcarsko
•
Benelux – Belgie, Holandsko
•
Skandinávské země – Švédsko, Finsko, Dánsko
•
Velká Británie a Irsko
•
Francie, Itálie, Španělsko
Je potřeba komplexní strategie, vytvořené ve spolupráci s golfovými odborníky. Klíčovými body strategie budou umisťovat Českou republiku na evropský golfový trh, realistické a dosažitelné cíle, definování konkurence, prostředky k dosažení stanovených cílů (CzechTourism, 2008).
35
Strategie by měla zahrnovat: •
Zhodnocení golfového produktu České republiky.
•
Detailní analýzu SWOT pro golfovou turistiku v České republice.
•
Hodnocení
současných
marketingových
aktivit
a
doporučení
do budoucna. •
Doporučení v oblasti investičních priorit.
•
Stanovit hodnotu a objem potenciálních golfových trhů pro Českou republiku a identifikovat rostoucí segmenty trhu.
•
Navrhnout umístění produktu a destinace (CzechTourism, 2008).
Navrhované golfové aktivity pro rok 2009 1. Public Relations •
Tiskové zprávy
-distribuce tiskových zpráv s golfovou tematikou;
příprava tiskových zpráv o významných českých golfových událostech a jejich distribuce předním evropským golfovým médiím; příprava tiskových zpráv o aktivitách CzechTourism na poli golfu a jejich distribuce
českým
golfovým
a
médiím
a
médiím
věnujícím
se problematice cestovního ruchu. •
Tiskové konference - organizace tiskových konferencí (v České republice) za účelem prezentace golfových aktivit CzT, podpory CzT poskytované golfovým projektům, a participace a partnerství CzT na golfových projektech.
•
Webové stránky
•
Nová golfová dekorace na stáncích CzT
•
Golfové propagační předměty CzechTourism – např. golfové míčky s logem
36
•
Reedice GOLF GUIDE – náklad 20.000,- Kč, dvě jazykové mutace – anglická a německá, formát A4, představení všech golfových hřišť, včetně ještě neotevřených, cca 80 stran, prezentace v jednotném layoutu Czt. Aktuálnost Golf Guidu do konce roku 2009.
2. Inzerce Inzerce v domácích médiích Inzerce v domácích médiích bude zaměřena na zvýšení povědomí golfové veřejnosti o probíhajících aktivitách CzechTourism na poli golfového turismu. •
Golf Digest
•
Golf
•
ForGolf
•
Golf & Style
Inzerce a soutěže v zahraničních médiích Placená inzerce bude záležet na jednotlivých nabídkách největších magazínů. V potaz budou brány pouze ty, kteří nabídnou nejlepší balíčky, které budou obsahovat jak nabídku inzerce, soutěží, ale i většího suplementu. Soubor všech nejlepších evropských magazínů z jednotlivých zemí je možno získat v CzT – oddělení PR/ Golf (CzechTourism, 2008).
3. Press tripy & Fam tripy Press tripy: Tři hromadné press tripy plánované celkem pro cca 30 novinářů a tento rok zaměřené na regiony ve středních, západních a jižních Čechách. Výběr novinářů proběhne ve spolupráci s Press4Golf, dále s 26 zahraničními odděleními CzT, CGTA a také švédskou PR agenturou Globe Marketing. •
GOLF AND BEER
Květen 2009, počet účastníků = max. 12, 6 dní
37
Cílem tohoto press tripu bude představit golfová hřiště - Konopiště, Karlštejn, Liberec, Plzeň - Dýšina + nově otevřená hřiště •
GOLF AND WELLNESS
Červen 2009, počet účastníků = max. 12, 6 dní Cílem tohoto press tripu bude představit golfová hřiště v západních Čechách ve spojení s wellness nabídkou – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Sokolov, Františkovy Lázně atd. •
GOLF AND TOUCH OF MAGIC
Září 2009, počet účastníků = max. 12, 6 dní Cílem tohoto press tripu bude představit golfová hřiště v jižních Čechách ve spojení s hrady a zámky a ostatními atraktivitami regionu – Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Písek, Telč atd. Fam tripy: Plně v gesci Czech Golf travel Association (www.cgta.cz) s finančním zajištěním ze strany CzechTourism.
4. Golfové veletrhy Účast CzechTourism a českých golfových subjektů na golfových veletrzích pořádaných na cílových golfových trzích pro Českou republiku. Úzká spolupráce se zahraničními zastoupeními CzT. Úzká spolupráce s CGTA. Členové CGTA mají zlevněné veletrhy a PGA turnaje. Německo- Golf Messe Stuttgart (v rámci CMT Stuttgart) 22. – 25. 1. 2009 Charakteristika: Veletrh se koná každoročně v rámci velkého veletrhu cestovního ruchu CMT Stuttgart. Vystavovatelé jsou z řad provozovatelů golfových hřišť, golfových hotelů, prodejců golfového vybavení a především tourist boardů a oblasti golfové turistiky (CzechTourism, 2008).
38
Dánsko- GOLF 2009 23. – 25. 1. 2009 Charakteristika: CzechTourism připravuje první prezentaci golfového potenciálu ČR v Dánsku ve formě účasti na tomto veletrhu a tiskové konference ve spolupráci se zahraničním zastoupením CzT ve Švédsku. Veletrh se bude konat v kongresových prostorách Bella Center v Kodani. Vystavovatelé jsou z řad provozovatelů golfových hřišť, golfových hotelů, prodejců golfového vybavení a především tourist boardů a oblasti golfového turismu. Webové stránky jsou k dispozici pouze v dánštině. Švýcarsko- World of Golf 2009 29. 1. – 1. 2. 2009 Charakteristika: Poprvé se také CzechTourism představí ve Švýcarsku na veletrhu World of Golf v Messe Schweiz Zurich, Halle 5. V minulém roce tento veletrh navštívilo 33 tisíc zájemců o golfový turismus. Vystavovatelé jsou z řad provozovatelů golfových hřišť, golfových hotelů, prodejců golfového vybavení, tourist boardů a oblasti golfového turismu. Holandsko- Amsterdam Golf Show 6. - 8. 3. 2009 Finsko- Swingi 2008 Helsinki 13. – 15. 3. 2009 Francie- Paris Golf Show 2009 13. – 16. 3 . 2009 Charakteristika: Další premiérovou destinací je pro CzechTourism Francie. Veletrh se bude konat na výstavišti Porte de Versailles v Paříži. Pátek 13. 3. je určen profesionálům, další tři dny je veletrh otevřen veřejnosti. Na tomto veletrhu bude ve spolupráci s CzT Francie a CGTA provedena Press konference o ČR jako atraktivní golfové destinaci. Velká Británie- London Golf Show 17. – 19. 4. 2009
39
Ostatní : International Golf Travel Market International Golf Travel Market je světová událost číslo 1 zaměřená na golfovou turistiku. Svádí dohromady specializované golfové tour operátory, agentury zaměřené na kongresovou turistiku, organizátory kongresů a konferencí s předními světovými hotely, resorty, golfovými hřišti, aeroliniemi a dalšími dodavateli produktů souvisejících s golfem. IGTM je každoroční cíl všech zapojených v golfové turistice. Profil vystavovatelů •
golfová hřiště,
•
golfové resorty,
•
nezávislé hotely a hotelové řetězce,
•
národní a regionální tourist boardy,
•
destinační managementy,
•
aerolinie,
•
půjčovny aut,
•
společnosti se vztahem ke golfu,
•
golfová literatura (CzechTourism, 2008).
40
5
ZÁVĚR Tato práce byla zaměřena na prozkoumání problematiky rezerv potenciálu
golfové turistiky v České republice. Po hlubší analýze se domníváme, že Česká republika jako golfová destinace nabízí dostatek golfových hřišť pro uspokojení zahraničních turistů a dostatek leteckých vstupních cest, avšak ceny a dostupné služby stále nekorespondují s požadovanou a doporučenou úrovní. Golfové areály, které mají své marketingové oddělení, jsou více ziskové a více se orientují na získání zahraniční klientely. Prostor pro zvýšení golfové turistiky u nás vidíme ve zkvalitnění nejenom golfových služeb ale i v propojení s přidanou hodnotou, jako je například lázeňství, pivovarnictví, vinařství nebo kulturní památky.
41
Použitá literatura: [1]
ADAMS, Mike, TOMASI, T.J. Hrajte lépe golf. [s.l.] : Fragment, s.r.o, 2000. 176 s. ISBN 80-7200-381-X.
[2]
KÖBLING, Alexander, BRADLEY, John. Hrajeme golf. České Budějovice : KOPP nakladatelství, 2000. 128 s. ISBN 80-7232-112-9.
[3]
NEWELL, Steve. Golf pro každého. Praha : Slovart, 2007. 256 s. ISBN 80-7209-719-9.
[4]
SEDLÁK, Prokop. Historie golfu v čských zemích a na Slovensku. Praha : Svojtka a Co., 2004. 170 s. ISBN 80-7352-152-0.
[5]
STREGE, John. Ze zákulisí profesionálního golfu. Brno : JOTA, 2001. 200 s. ISBN 80-7217-144-5.
[6]
WOODS, Tiger. Jak já hraju golf. Praha : PRAGMA, 2003. 306 s. ISBN 80-7205-919-X.
Internetové zdroje: [7]
Czech Golf Travel Association (CGTA) [online]. [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW:
.
[8]
Czechtourism : Marketingový plán pro rok 2009 [online]. [cit. 2009-0331]. Dostupný z WWW: .
[9]
CzechTourism [online]. [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: .
[10]
Czechtourism : Průzkum incomingového cest.ruchu v golfové turistice [online]. [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: .
[11]
Česká golfová federace [online]. [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: .
42
Resumé Cílem naší bakalářské práce bylo teoreticky zpracovat a ukázat případné možnosti rozvoje golfové turistiky v České republice, směřující ke zvýšení počtu zahraničních hráčů. Pro vyhodnocení jsme použili dostupné internetové zdroje, které byly zpracovány v podobě marketingových analýz a plánů. Přínosem této práce je rozšíření obzorů v oblasti golfové turistiky a její zpracované výsledky mohou sloužit jako inspirace pro zájemce o tuto aktivitu.
Resumé The aim of our work was theoretically possible to process and show the opportunities to develop golf tourism in the Czech Republic, oriented to increase the number of foreign players.
For the evaluation we used the available internet resources, which were prepared in the form of marketing analysis and plans.
Benefits of this work is to broaden their horizons in the field of golf tourism and its processing results may serve as an inspiration for those interested in this activity.
43
