MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu

Letecká katastrofa hokejistů Jaroslavle pohledem vybraných tištěných médií Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Viktor Pruša

Jan Daněk ASAK + ZUR

Brno, 2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.

V Brně 26. dubna 2013

…………………. Jan Daněk

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Viktorovi Prušovi za udělení cenných rad a za odborné vedení závěrečné práce. Také chci poděkovat nejbliţšímu okolí, které mě podporovalo a motivovalo po celou dobu mého bakalářského studia.

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 8 1.

2.

Vývoj a postavení sportu ................................................................................. 9 1.1.

Sport jako slovo ........................................................................................ 9

1.2.

Od pravěku po současnost ...................................................................... 10

1.3.

Postavení sportu v lidské kultuře............................................................ 11

1.4.

Funkce sportu a her ................................................................................ 12

1.5.

Rozdělení sportu ..................................................................................... 13

1.5.1.

Zájmový rekreační sport ................................................................. 13

1.5.2.

Výkonnostní vrcholový sport .......................................................... 14

Média ............................................................................................................. 15 2.1.

Média, masová média nebo masová komunikace?................................. 15

2.2.

Mocná masová média ............................................................................. 16

2.3.

Mediální pozornost ................................................................................. 17

2.3.1.

Gatekeeping .................................................................................... 17

2.3.2.

Agenda-setting ................................................................................ 18

2.3.3.

Kritéria relevance ............................................................................ 19

2.4.

3.

2.4.1.

Dělení dle umístění v novinách ....................................................... 20

2.4.2.

Dělení dle ţánru .............................................................................. 21

Sport a masová média .................................................................................... 22 3.1.

Propojenost diváků a sportu ................................................................... 22

3.2.

Metody zprostředkování sportu .............................................................. 23

3.2.1.

Sport a tištěná média ....................................................................... 23

3.2.2.

Sport a rozhlas ................................................................................. 24

3.2.3.

Sport a fotografie............................................................................. 25

3.2.4.

Sport, televize a film ....................................................................... 26

3.2.5.

Sport a internet ................................................................................ 27

3.3.

4.

Dělení novinových textů ........................................................................ 20

Motivy pro divácký sport ....................................................................... 28

3.3.1.

Psychické motivy pro divácký sport ............................................... 28

3.3.2.

Racionální motivy pro divácký sport .............................................. 29

Další faktory ovlivňující výběr mediálního obsahu ....................................... 31

5.

6.

7.

4.1.

Kdo a co se objeví v médiích? ................................................................ 31

4.2.

Zájem o známé tváře .............................................................................. 31

4.3.

Rozdělení ve světě sportu ....................................................................... 32

4.3.1.

Celebrita .......................................................................................... 32

4.3.2.

Elita ................................................................................................. 33

4.3.3.

Ikona................................................................................................ 33

4.3.4.

Legenda a hrdina ............................................................................. 34

4.3.5.

Kdo je kdo? ..................................................................................... 34

4.4.

Negativita v médiích............................................................................... 36

4.5.

Vlastenectví ............................................................................................ 37

4.5.1.

Národ a nacionalismus .................................................................... 37

4.5.2.

Nacionalismus a sportovní zpravodajství ....................................... 38

Charakteristika médií ..................................................................................... 40 5.1.

Mafra ...................................................................................................... 40

5.2.

Čtenost a prodejní náklad českých deníků ............................................. 42

5.3.

MF Dnes ................................................................................................. 43

5.4.

Lidové noviny......................................................................................... 44

5.5.

Metro ...................................................................................................... 45

Lední hokej v České republice ...................................................................... 47 6.1.

Vývoj hokeje v Česku ............................................................................ 47

6.2.

Úspěchy Československa a České republiky ......................................... 48

6.3.

Popularita ledního hokeje ....................................................................... 49

Letecká nehoda hokejistů Jaroslavle ............................................................. 51 7.1.

O KHL .................................................................................................... 51

7.2.

Popis tragédie ......................................................................................... 52

7.3.

Příčiny havárie ........................................................................................ 53

7.4.

Smrt tří českých hokejistů ...................................................................... 53

7.4.1.

Jan Marek ........................................................................................ 54

7.4.2.

Karel Rachůnek ............................................................................... 55

7.4.3.

Josef Vašíček................................................................................... 55

7.5. 8.

Trio do síně slávy ................................................................................... 56

Cíl, výzkumné otázky a úkoly práce.............................................................. 57

9.

8.1.

Cíl práce.................................................................................................. 57

8.2.

Výzkumné otázky ................................................................................... 57

8.3.

Úkoly práce ............................................................................................ 57

Metodika výzkumu práce............................................................................... 58 9.1.

Charakteristika souboru .......................................................................... 58

9.2.

Stav výzkumu v praxi ............................................................................. 58

9.3.

Pouţité výzkumné metody ..................................................................... 58

9.3.1.

Metody získávání údajů .................................................................. 58

9.3.2.

Doplňující informace ...................................................................... 59

10. Běţný týden – 1. 9. 2011 – 7. 9. 2011............................................................. 61 10.1. 1. září 2011 ............................................................................................... 61 10.2. 2. září 2011 ............................................................................................... 62 10.3. 3. září 2011 ............................................................................................... 63 10.4. 5. září 2011 ............................................................................................... 64 10.5. 6. září 2011 ............................................................................................... 65 10.6. 7. září 2011 ............................................................................................... 66 11. Období po nehodě – 8. 9. 2011 – 14. 9. 2011 ................................................. 68 11.1. 8. září 2011 ............................................................................................... 68 11.2. 9. září 2011 ............................................................................................... 69 11.3. 10. září 2011 ............................................................................................. 70 11.4. 12. září 2011 ............................................................................................. 71 11.5. 13. září 2011 ............................................................................................. 72 11.5. 14. září 2011 ............................................................................................. 73 12. Období od 17. července 2012 do 23. července 2012 ...................................... 75 12.1. 17. července 2012 ..................................................................................... 75 12.2. 18. července 2012 ..................................................................................... 76 12.3. 19. července 2012 ..................................................................................... 76 12.4. 20. července 2012 ..................................................................................... 77 12.5. 21. července 2012 ..................................................................................... 77 12.6. 23. července 2012 ..................................................................................... 77 13. Výsledky a diskuze ......................................................................................... 78 14. Závěr ............................................................................................................... 84

Pouţitá literatura ................................................................................................... 85 Internetové zdroje ................................................................................................. 87

Úvod Sport a veškeré pohybové činnosti přitahují pozornost od nepaměti. V současném postmoderní kultuře tento jev navíc umocňují masová média. Sport se stal i mou nedílnou součástí ţivota. V závěrečné práci kombinuji znalosti získané během studia dvojoboru – Animátor sportovních aktivit a Mediální studia a ţurnalistika. Výběr závěrečné práce propojuje studijní působiště. Člověk se při studiu začne dívat na sportovní zpravodajství v médiích jinak. Jiţ není pouhým konzumentem, o prezentovaných událostech uvaţuje jinak. Právě letecká katastrofa hokejistů Lokomotiv Jaroslavl, která se stala 7. září 2011, významnost sportu dokumentuje. Sport jiţ není pouhá volnočasová aktivita, únik od reality či prostředek k vydělání astronomických částek pro sportovce. Sport je kulturním fenoménem a v lidské společnosti si vydobyl nezastupitelnou roli. V teoretické práci se budeme zabývat problematikou sportu, jeho rolí, historií, vylíčením vztahu k publiku, jeho funkci a také si jej rozdělíme. Dále definujeme média a všechny jejich formy, které nás obklopují. Budeme se zajímat i o propojení těchto dvou veličin. Zájmu neunikne ani to, co, kdo a proč se v masových médiích objevuje. Média totiţ dokáţí utvářet názory i to, o čem bude společnost diskutovat. Empirická část bude analyzovat, kolik prostoru v tištěných médiích zaujímá sport a jak jsou na tom ostatní odvětví. Práce se také zaměřuje na samotnou prezentaci katastrofy médii. Pro sběr a analýzu dat vyuţíváme elektronický archiv eMan. Získaná data porovnáme, zajímáme se i o to, jak celou tragédii popisují hromadné sdělovací prostředky, o co se zajímají. Leteckou katastrofu komparujeme i s úmrtím dalšího světoznámého Čecha ve svém oboru – vědce Antonína Holého.

8

1. Vývoj a postavení sportu Sport je nedílnou součástí lidského vývoje. Ať chceme nebo ne, nelze se ubránit módnímu slovu fenomén. V takovém smyslu hovoří akademici o fenoménu sportu. Problematikou a vývojem pohybových aktivit a tělesné kultury se zaobírá čím dál více publikací, vědců a akademiků. Stěţejním zájmem kapitoly není podat vyčerpávající pohled do historie sportu a tělesných aktivit, nýbrţ poukázat na vybraná důleţitá vývojová období. Potvrdit zařazení sportu jako neoddělitelné části lidské kultury. Pohybová činnost, posléze sport, v kaţdé době hrál významnou roli. Ať se jednalo o pravěk, antické Řecko, nebo rytířský středověk. Sportovní činnosti, jak bychom je nazvali dnes, odjakţiva přitahovaly široké masy a zrak na ně upírali nejvyšší představitelé dané doby. Ale proč sport tak lidi přitahuje? Jaké úlohy a jakou funkci má sport pro společnost a pro jednotlivce? I to je cílem badatelů v současnosti. Oni sami i sport rozdělují. Jaký je rozdíl hrát s přáteli fotbal v neděli odpoledne na plácku za domem a mezi finálovým zápasem v kopané na mistrovství světa? Ač se obě zmíněné události řadí do kategorie sport a řídí se stejnými pravidly, i laik cítí mezi nimi obrovský rozdíl. V dnešní době se nejprestiţnější sportovní události setkávají s velkým ohlasem sportovních příznivců. Vrcholné podniky jsou přenášeny pomocí masových médií do domácností. Nejedná se ovšem o trend naší doby. Sportovci velmi často své výkony předváděli před publikem i v dávné minulosti. A tak jak je naznačeno, ţe sport je nedílnou součásti kultury, tak se samotný pozorovatel divák stal nedílnou součástí sportu.

1.1.

Sport jako slovo

Neţ se ponoříme do hlubin hledání prapůvodních předchůdců sportu, je vhodné si ozřejmit samotný výraz sport. Velký sociologický slovník (1996) poukazuje na to, ţe pojem sport pochází ze staroanglického výrazu disport, coţ znamená bavit se, roznášet, jehoţ základem je latinské slovo disportare =

9

rozptylovat se, bavit se. Termín sport, jak vyplývá z jeho etymologie, původně označoval různé formy zábavy, šprýmy a taškařice prováděné venku, lov, dostihy, různá tělesná cvičení a hry. Především běh, plavání, později veslování, plachtění, zápasení a sázení různého druhu. Novodobí autoři zabývající se sportovní tematikou nahlíţejí na sport různě. Například uznávaný evropský sociolog Aleš Sekot tvrdí: Sport konceptuálně chápeme jako institucionalizovanou pohybovou aktivitu vyţadující systematické fyzické úsilí účastníků motivovaných zvýšením celkové kondice, osobním proţitkem či cíleným výsledkem nebo výkonem (Sekot, 2003, s. 15).

1.2.

Od pravěku po současnost

Při zrodu sportu v pravěku, tehdy přesněji řečeno tělesných aktivit, hrály úlohu tři důleţité faktory. Byly jimi instinkty, práce a intelekt. Při zdolávání překáţek a vykonávání činností nutných k přeţití vznikla základní tělesná cvičení. Byly jimi chůze, běh, plavání či zvedání nástrojů. Druhým předpokladem bylo rozšiřování a kultivace pohybů. Do této kategorie se řadí cvičení se zbraní nebo jízda na zvířeti. Do třetí kategorie patří činnosti mimopracovního charakteru, do které lze například zařadit iniciační slavnosti (Grexa, 2007). Ve starověku se postavení sportu změnilo, jiţ není pouhým prostředkem k přeţití. Nahlíţení na jeho přínos a uţitek se změnilo. „Sport je přímo osudově provázán s kulturní ideologií dané společnosti. Je tak výrazem obecných představ, idejí, hodnot a perspektiv prostřednictvím lidé zaujímají svoje postavení ve světě“ (Sekot, 2003, s. 11). Jednou z takových idejí byla v antických dobách myšlenka kalokagathie – soulad tělesné a duševní krásy. Kalokagathii podporovali významní řečtí státníci, filozofové a myslitelé. Vznikají sportovní události, jakými byly několikadenní hry. Při nich se uplatňuje další antický ideál ekecheiriá – posvátný mír po dobu konání her. V této době má základ i nejvýznamnější sportovní událost světa Olympijské hry (Grexa, 2007). V době antické, o několik set kilometrů dále v římské říši, se o něco později rozvíjí fenomén sportovního diváctví. „Zaměřenost na diváckou

10

přitaţlivost římských her byla dána snahou zabavit masy lidí ve společnosti“ (Sekot, 2003, s. 36). Sport uţ tehdy začíná být vyuţíván jako zábava pro diváky. Éra

středověku

nahlíţení

na

sport

opět

změnila.

Období

je

charakterizováno oddělení her od masové účasti lidových mas. Sportovní aktivity tohoto historického období se vyznačují hrami venkovského obyvatelstva a rytířskými turnaji určené pro šlechtu (Dunning in Sekot, 2003). Díky vlivům myslitelů v období renesance a osvícenectví mohly být poloţeny

základy

devatenáctého

moderního

století.

„Spolu

sportu s novou

koncem ţivotní

osmnáctého koncepcí

a

začátkem

kapitalismu

se

v anglických školách rozvíjel sport a sportovní hry přednostně před uměleckými gymnastickými soustavami. (…) Základní organizační jednotkou sportovního hnutí se stal sportovní klub“ (Grexa, 2007, s. 35 – 36). Od této éry vliv sportu neustále roste a stává se kaţdodenní součástí lidského ţivota.

1.3.

Postavení sportu v lidské kultuře

Jak jiţ víme, sport je spjat s lidským vývojem, spoluutvářel kulturu nebo společnost rozděloval. Jak lze ale definovat sport a jeho místo v lidské kultuře? Jan Děkanovský říká: „Bez pochybností můţeme sport zařadit do širšího rámce her. Hra představuje bezesporu pozoruhodný, důleţitý a ještě v relativně nedávné minulosti neprávem opomíjený fenomén, kterému je ovšem v poslední době věnována zaslouţená pozornost“ (Děkanovský, 2008, s. 22). Dnes tvoří hra, potaţmo sport nedílnou součást ţivota především vzhledem k jeho pracovním povinnostem. Ţivot hry (sportu) je v porovnání se skutečným pracovním světem jakýmsi světem iluzí, kde se člověk můţe věnovat svému rozvoji a zdokonalování, aniţ by se musel ohlíţet na chyby, které by v pracovním světě na něho mohly mít aţ existenční důsledky. Sport má v ţivotě jedince významnou roli. Nemůţeme ho však stavět do protikladu reálného ţivota, ale musíme jej chápat jako součást běţného ţivota člověka (Choutka, 1978). Problematikou hry se zabývá i německý fenomenolog Eugen Fink, který sportu jako hře přisuzuje nezastupitelnou úlohu: „ Hra není ţádným okrajovým

11

jevem v ţivotní krajině člověka, ţádným jen příleţitostně vystupujícím, náhodným fenoménem. Hra náleţí svou podstatou ke stavu bytí lidského pobytu, je to základní existencionální fenomén. Jistě není jediným takovým fenoménem, avšak přece je fenoménem vlastním a svébytným, jenţ nemůţe být odvozen z jiných ţivotních jevů“ (Fink, 1992, s. 12). Kanadský literární a mediální teoretik Marshall McLuhan hovoří o hrách jako o lidovém umění, které je kolektivní, sociální reakcí na hlavní dynamiku či působení kaţdé kultury. Hry jsou podle něj podobně jako instituce, extenzí společenského ţivota a státu. „Hry jakoţto populární umělecké formy nabízejí všem prostředek přímé participace na plném ţivotě společnosti, jaký nemůţe nikomu poskytnout ţádná jednotlivá role, ţádné zaměstnání“ (McLuhan, 2011, s. 250).

1.4.

Funkce sportu a her

Sport hraje důleţitou úlohu v procesu socializace. Velký sociologický slovník socializaci chápe (z latinského socialis = druţný, spojenecký) jako „komplexní proces, v jehoţ průběhu se člověk jako biologický tvor stává prostřednictvím sociální interakce a komunikace s druhými sociální bytostí schopnou chovat se jako člen určité skupiny či společnosti“ (1996, s. 1012). Sekot přisuzuje sportu značné socializační účinky v dnešní dynamické společnosti.

Tyto účinky jsou umocňovány zejména ve společnostech

procházejících rychlými sociálními a kulturními změnami. Právě v těchto situacích mladá generace učí starší novým zvykům a osvojování si nových hodnot. Rovina volnočasových sportovních aktivit v této souvislosti přináší stále nové socializační podněty (Sekot, 2012). Odborné publikace neopomíjejí významnou funkci sportu i v dalších ohledech. „Komplexnost soudobého sportu umoţňuje zkoumat jej jako subsystém společnosti. Sportovní subsystém plní téţ vůči společnosti i jednotlivcům řadu sociálních

funkcí,

především

funkci

zábavnou

a

relaxační,

zdravotně

profylaktickou a rehabilitační, sociální a politickou, integrativní, výchovnou a brannou a stále častěji i funkce ekonomické povahy“ (Velký sociologický slovník, 1996, s. 1210).

12

Sportovní teoretici a historici si rovněţ všímají, ţe sport přestal být jen volnočasovou aktivitou a není uţ jen součástí zdravého ţivotního stylu. Stává se odvětvím ekonomiky a národního hospodářství. Do sportu pronikají jevy a pravidla jiných sfér společenského ţivota, ale i obráceně. Sport ovlivňuje společnost a kulturu jako nikdy předtím. Tato integrace je zřejmě nezvratná a trvalá. Výrazně vzrostla i jeho sociálně-ekonomická a politické funkce (Grexa, 2007). Sport je rovněţ fascinujícím, protoţe funguje svoji kompenzační funkcí jako protipól vzhledem k ubíjejícímu stereotypu běţného a předvídatelného ţivota. Lidé zároveň touţí po něčem nevšedním a vzrušujícím (Cashmore in Sekot, 2003).

1.5.

Rozdělení sportu

Pro potřeby práce povaţujeme za vhodné si nastínit určité roztřídění sportu do dvou hlavních proudů. Sport diferencujeme dle přístupu člověka ke sportovním aktivitám. 1.5.1. Zájmový rekreační sport Rekreační sport je nejrozšířenější formou sportování. Jeho funkce jsou chápány velice široce. Předpokládá se, ţe jedinec dokáţe účinně regenerovat organismus, při provozování rozšiřuje společenské kontakty, zvyšuje fyzickou a duševní zdatnost, pěstuje volní vlastnosti, popřípadě přímo napomáhá všestrannému rozvoji osobnosti (Čechák & Linhart, 1986). Rekreační sport závisí na celkové kondici a odvíjí se jako aktivita volného času kombinací vztahů mezi lidmi, mezi tělem a duchem, a mezi fyzickou aktivitou a prostředím. Podstatné jsou následující faktory: Důraz je kladen na osobní projev, proţitek, dobrý zdravotní stav, vzájemné porozumění a podporu spoluhráčů i protihráčů. Soustředěnost na posilování (nikoli samoúčelnou sílu) jako výslednice tělesných aktivit přinášejících radost a pocit duševní a tělesné pohody.

13

Otevřenost účasti je zaloţena na přizpůsobení různosti fyzických dovedností. Demokratická rozhodovací struktura je charakterizována kooperací, sdílením moci a reciprocitou vztahů trenér – sportovec. Interpersonální podpora je odvozována od principu soutěţe s někým, nikoli proti někomu, protihráči nejsou nepřátelé, ale ti, kteří udělují soupeření povahu vzájemného testování (Coakley in Sekot, 2003, s. 62 63). 1.5.2. Výkonnostní vrcholový sport Druhou, z hlediska masových médií významnější kategorií, je sport výkonnostně vrcholový. Je charakteristický: Zdůrazňuje zejména sílu, rychlost, ovládnutí protivníka, posouvání hranic lidských moţností, nezměrné úsilí o vítězství a mistrovský titul. Je zaloţen na myšlence, ţe sportovní mistrovství je výsledkem soutěţivého úspěchu a výsledků dosaţených na bázi systematické oddanosti tvrdé sportovní přípravy, umocňované ochotou k oběti a bolesti a zřeknutí se zdraví a duševní pohody. Klade důraz na vytváření a překonávání rekordních výkonů, vymezováním lidského těla nikoli jako cíle, nýbrţ prostředku sportovní činnosti při vyuţívání technologie jeho kontroly a monitorování. Praktikuje

selektivní

systém

výsadního

postavení

těch

fyzicky

nejzdatnějších a sportovně nejúspěšnějších. Vytváří a udrţuje hierarchické autoritativní struktury, v jejichţ rámci jsou sportovci podřízeni trenérům a trenéři dále podřízeni vlastníkům a správcům sportovních klubů. Pěstuje antagonistický myšlenkový princip, podle kterého jsou sportovní soupeři chápáni jako nepřátelé (Sekot, 2003). Krawczyk (in Sekot, 2012) také zdůrazňuje, ţe vrcholový sport má negativní vlastnost v tom smyslu, ţe odvádí široké masy lidí od aktivního sportu tím, ţe jim nabízí pasivní podívanou diváckého sportu. 14

2. Média Politický teoretik 18. století Edmund Burke označuje tisk, tehdejší nejvýznamnější

masové

médium,

jako

„čtvrtý

stav“.

Tisku

přiřazoval

přinejmenším stejnou moc jako předchozím třem stavům v britské říši – šlechtě, kněţím a obecnému lidu. Tehdejší novináři plnili podstatnou úlohu zpravodajů a hlídacích psů vlády (McQuail, 2009). Ačkoli výrok Edmunda Burka pochází jiţ z 18. století, lze z něj získat dva zajímavé poznatky. Teoretici si byli vědomi významnosti hromadných sdělovacích prostředků jiţ v minulosti. Tato významná úloha tisku, potaţmo médií jako celku, se jim přiřazuje i v současné postmoderní společnosti. Tím spíše, vezmeme-li v potaz technologický rozvoj či vznik nových masových médií v lidské společnosti. „Podstatná moc médií spočívá v tom, ţe se podílejí na socializaci jednotlivce, na jeho včlenění do společnosti, a tím jak na formování jedince, tak na utváření podoby společnosti a vztahů, které v ní panují“ (Burton & Jirák, 2001, s. 15).

2.1.

Média, masová média nebo masová komunikace?

Jak jsme si mohli všimnout jiţ v úvodu kapitoly, existuje několik moţných výrazů pro hromadné sdělovací prostředky. Povaţuji za vhodné si některé drobné nuance objasnit. Pojem médium lze chápat mnohoznačně. Zatímco například kanadský literární kritik Marshall McLuhan (2011) za médium povaţuje nejen noviny, rozhlas či televizi, ale i písmo, peníze nebo například i zbraně. Tvrdí, ţe médium je poselství. „Za médium označoval vše, co slouţí k rozšíření, obohacení lidských smyslů a schopností“ (Osvaldová & Halada, 1999, s. 104). Osvaldová a Halada rovněţ médium vysvětlují jako „vše, co umoţňuje komunikaci. Vše, co slouţí jako prostředek k uchování a přenosu sdělení v prostoru a čase“ (Osvaldová & Halada, 1999, s. 104). I přes drobné odchylky při výkladech povaţujme výrazy média1 a masová média jako synonyma, k čemuţ se přiklání i Dieter Prokop (2005). „Médii míním

1

Množné číslo od slova „médium“

15

masová média a „masy“ pak definuji neutrálně, jako většinu určité společnosti nebo jako velké publikum“ (2005, s. 10). Zbývá nastínit vztah mezi masovými médii a masovou komunikací. „Masová komunikace zahrnuje instituce a metody, jimiţ specializované skupiny vyuţívají technické prostředky (tisk, rozhlas, filmy apod.) k šíření symbolických obsahů směrem k početnému, heterogennímu a široce rozptýlenému publiku“ (Janowitz in McQuail, 2009, s. 66). McQuail (2009) také uvádí, ţe proces masové komunikace není synonymním výrazem pro masová média, coţ jsou organizované postupy a technologie, které masovou komunikaci umoţňují. Pro potřeby naší práce povaţujeme za nejvhodnější a nejuniverzálnější pouţití zmíněných pojmů tento: „Média, masová média, masmédia, (mass media = hromadné sdělovací prostředky) – souhrn médií uţívaných v procesu masové komunikace. (…) Pod pojmem masová média se obecně zařazují noviny, časopisy, rozhlas a televize. Patří sem rovněţ kniha, film, video, veškeré druhy masově šířených obrazových a zvukových záznamů (dnes mj. CD-ROM, internet) a ostatní vysokonákladové tiskoviny (např. letáky)“ (Osvaldová & Halada, 1999, s. 104).

2.2.

Mocná masová média

Po otázce co nebo kdo jsou vlastně média je záhodno si osvětlit i otázky proč a jak jsou masmédia důleţitá pro společnost. Jejich vliv je jednoznačně neoddiskutovatelný, coţ dokazuje i citát francouzského vojevůdce Napoleona Bonaparta: „Troje nepřátelské noviny jsou nebezpečnější neţ tisíc bajonetů“ (McLuhan, 2011, s. 26). Média dokáţou utvářet a formovat to, co se jedinec dovídá o světě, a mohou být hlavním zdrojem myšlenek a názorů, jeţ se k nám dostávají. Média jsou také schopna ovlivnit jednání a lidské uvaţování (Burton & Jirák, 2001). Víra v moc masových médií je zaloţena na pozorování jejich zjevného dosahu a dopadu. Média mají natolik síly, aby dokázala utvářet veřejné mínění a ovlivňovat chování. Dokázala také ovlivnit mezinárodní vztahy a spojenecké svazky. Nedávné události, jako byly pád komunismu, balkánská válka či války v Perském zálivu, jen dokumentují, ţe média jsou podstatnou sloţkou kaţdé společnosti, v níţ je důleţitým faktorem také veřejné mínění (McQuail, 2009).

16

Média se mimo utváření názorů podílí i na samotném formování kultury dané společnosti, jelikoţ nabízí sdělení velkému počtu příjemců. Masovost obsahu nabízených médií vedla k formulování představy, ţe se média podílejí na vzniku tzv. masové kultury, v níţ jsou právě média povaţována za nenahraditelný předpoklad rozvoje masové kultury (Kloskowska, 1967). Neopomenutelnou roli při tvorbě mediálního sdělení hraje samotný lidský faktor – zaměstnanec médií, novinář a jeho zprostředkování informace. McLuhan (2011) hovoří o novináři jako o břichomluvci, který pohlíţí na svou figurínu. Stejně jako on můţe novinář přimět noviny, aby říkaly to, co on chce. „Stanoviště, odkud novinář pozoruje „skutečnost“, určuje jeho podání „pravdy“. Tato pravda zase úmyslně posiluje pozici, kterou pravděpodobně zaujímá publikum. Výsledkem je, ţe příběhy jsou často psány z jediného a obvykle úzce zaměřeného hlediska“ (Burns, 2004, s. 19). Vliv a moc médií na člověka je nepochybně veliký. A jak tvrdí kanadský kritik Marshall McLuhan (2009, s. 28): „Kaţdé médium má totiţ schopnost vnutit své vlastní předpoklady těm, kteří se nemají na pozoru.“

2.3.

Mediální pozornost

Jedna z výrazných funkcí hromadných sdělovacích prostředků je selekce toho, o čem budou své recipienty informovat, co jim budou sdělovat. Otázkami, proč o některých událostech a faktech média informují a některá záměrně ignorují, se zabývají novinářské principy. 2.3.1. Gatekeeping „Pojem „gatekeeping“2 se zhusta pouţívá jako metafora pro označení procesů, jimiţ se při práci v médiích provádí výběr; jedná se především o rozhodování, zda připustit, aby konkrétní zpráva „prošla branou“ zpravodajského média“ (McQuail, 2009, s. 318). Z definice lze vyvodit i konkrétní úlohu redaktora, který se stává gatekeeperem. „Pojem gatekeeper označuje osobu, která v rámci mediálních organizaci zastává takovou pozici, jeţ ji propůjčuje právo 2

Pojem použil sociální psycholog Kurt Lewin, který zkoumal procesy při rozhodování o rodinných nákupech. Do mediálních studií je v 50. letech převedl David Manning White. Zjistil, že editoři rozhodují o tématech, která publikum zaujmou, velmi subjektivně. (Reifová, 2004)

17

rozhodovat o výběru témat a událostí, které budou přeměněny v mediální sdělení“ (Reifová, 2004, s. 70). Představa „hlídání u bran“ má schopnost vyrovnat se s mnoţstvím nejrůznějších situací, které v médiích nastávají. Tato představa je však omezena předpokladem, ţe zprávy přicházejí v hotové a neproblematické podobě a řadí se „u bran“ média, kde jsou buď přijaty, nebo odmítnuty. (McQuail, 2009) Studiem gatekeepingu se ve dvacátém století zabýval Walter Lippmann, který vytvořil koncept tzv. zpravodajských hodnot (news vaules). Koncept „odkazuje k obecně přijatým a ustáleným představám o tom, co bude publikum s ohledem na jeho skutečné zájmy a na základě závaţnosti události pravděpodobně zajímat.“ (McQuail, 2009, s. 319)

2.3.2. Agenda-setting Termín agenda-setting prosazovali McCombs a Shaw (1972, 1993) pro obecnější popsání jevu, který byl dlouho zkoumán v kontextu předvolebních kampaní. (McQuail, 2009). Do českého jazyka lze pojem „agenda-setting“ volně přeloţit jako „nastolování agendy“ nebo „uvádění témat“. Pojem můţeme pochopit jako témata, ze kterých se skládá zpravodajství, nastolující zpravodajské organizace. To znamená, ţe média určitá témata vyhledávají, preferují a vracejí se k nim. Média si také vybírají, o čem a jak budou referovat. Nastolování agendy je další důvodem, proč nelze obhájit představu, ţe zpravodajství je sbírkou pravdivých událostí a údajů (Burton & Jirák, 2001). „Média (editoři, vedoucí vydání, redaktoři, sami novináři) zprávy třídí a vybírají a tím, ţe si je vybírají, vybírají také agendu témat, jeţ se dostanou do zorného pole příjemců, a vzbuzují tak dojem, ţe jsou v daném dnu či týdnu nejdůleţitější. Pracovníci médií rozhodují, co bude na titulní straně či na začátku zpravodajské relace. A protoţe příjemci jsou zvyklí na to, co je na titulní straně nebo na začátku zpravodajské relace, je důleţité, média sama ve skutečnosti nabízejí setřídění zpráv podle důleţitosti“ (Burton & Jirák, 2001, s. 239-240). Média přisuzují tématům různě úrovně důleţitosti. Jedinec si tak skrze médium vytvoří povědomí o důleţitosti tématu, se kterým nemá vlastní přímou

18

zkušenost. „Média nastolují určité události a určují i jejich rozsah a pořadí důleţitosti“ (Reifová, 2004, s. 16). Existují i kritici nastolování témat. Davis a Robinson kritizují přístup výběru témat a uvádějí, ţe je nutné zřetelné rozdělení do tří druhů témat (agendy): -

Priorita médií

-

Priorita veřejnosti

-

Priorita politiků

Témata se navzájem ovlivňují a autoři také upozorňují, ţe osobní zkušenost se můţe rozcházet s mediálním obrazem a ţe veřejnost a média nemusejí sdílet stejné hodnocení událostí ( McQuail, 2009). 2.3.3. Kritéria relevance Zpravodajských hodnot se týká i následující podkapitola. Ţurnalisté a redaktoři se snaţí svým výsledným dílem zaujmout co nejširší spektrum veřejnosti. „V poslední době se rozsah uspokojování zájmů ještě rozšířil, přičemţ kaţdý typ média reaguje na ţádost svého potenciálního publika různými způsoby“ (McQuail, 2009, s. 420). Nejen kvůli tomu, ale i z jiných důvodů, jako je ulehčení novinářské práce či vytvoření rutinních postupů, vznikají novinářské příručky, které vysvětlují, co je pro ţurnalistické zpracování relevantní. Jednou z takových příruček je i Novinářské minimum (Čuřík, Burgr & Waschková-Císařová, 2006), která si pro určení významnosti tématu pokládá následující základní otázky:  Kdo bude článek číst? Sledovat televizní reportáţ? Je někdo, koho téma nebo událost zajímá?  Jak se informace obsaţené v článku (televizní reportáţi) čtenáře dotýkají? Ovlivní nějak jeho ţivot?  Jak velkého okruhu čtenářů (diváků) se článek týká?  Odehrává se děj v blízkosti čtenáře (diváka)?  Jak moc jsou informace čerstvé? Jsou skutečně aktuální?

19

 Jsou informace objevné? Jsou nové, překvapivé, neobvyklé, kontroverzní, zajímavé? Na základě zodpovězení otázek ve výsledku získá novinář rozsah a ţánrové zpracování tématu i celkové zasazení do kontextu média. Do centra pozornosti se opět dostávají „zpravodajské hodnoty“, které v kritériích čtenářské či divácké relevance hrají podstatnou roli. „Zpravodajské hodnoty se popisují jako témata, o nichţ se ví, ţe zaujmou publikum sdělovacích prostředků“ (Burns, 2004, s. 63). Následující příklad, který vyřkla Lynette Sheridan Burns (2004) jen potvrzuje správnost poloţit si před tvorbou mediálního sdělení elementární otázky z Novinářského minima. „Většinou se má za to, ţe lidé na celém světě se více zajímají o věci, které se jich přímo dotýkají. Právě proto je smrt pěti lidí v obci pro obec zpravodajsky zajímavější neţ smrt pěti set lidí ve vzdálené cizí zemi. Stejně silná hodnota se připisována informacím, které by se publika mohly přímo dotýkat v budoucnosti, a informacím o věcech, jeţ by mohly případně způsobit škodu“ (Burns, 2004, s. 63). Lynette Sheridan Burns (2004) také vymezila základní zpravodajské hodnoty. Jsou jimi dopad, časový rozměr, blízkost, konflikt, naléhavost, novost a relativita.

2.4.

Dělení novinových textů

Pro potřeby naší práce budeme rovněţ potřebovat osvětlit specifické novinářské ţánry a pojmy. Ačkoli je tato část obecná a teoretická, budu rozebírat výrazy, které se objevují především v tištěných médiích s denní periodikou.3 2.4.1. Dělení dle umístění v novinách Otvírák – zalomení textu v horní části první stránky novin nebo jakékoliv další strany. Toto místo je povaţováno za nejprestiţnější, neboť jako první přitahuje pozornost čtenářů. Podval – slangové označení pro umístění textu na dolní části novinové stránky. Sem se zařazují materiály zařazené spíše do publicistiky. 3

Právě tímto druhem médií se zabývá praktická část naší práce.

20

Jednosloupek (téţ jedňák či kraťas) – obecně jakýkoli ţurnalistický materiál vysazený na jeden sloupek. Jednoduše odvoditelné jsou tzv. dvousloupky a trojsloupky (Osvaldová & Halada, 1999). 2.4.2. Dělení dle žánru Je nutné uvést, ţe mnohdy se ţánry prolínají a nelze mezi nimi vymezit přesné hranice. Zpráva – informace o události nebo jevu, který se stal nebo nestal, stane nebo nestane a odpovídá na základní otázky kdo, co, kde, kdy, rozšířená zpráva na jak a proč. Zpráva zachovává věcnost, přesnost, úplnost, spolehlivost, včasnost a citovou neutrálonost. Feature – atraktivní druh publicistického textu, který se pouţívá zejména pro investigativní ţurnalistiku a jako druh reportáţní tvorby, kdy se jeho tvůrce snaţí získat jedinečná fakta z různých zdrojů a skládá zevrubný obraz konkrétní události. V novinách poměrně široký pojem. Reportáţ – svědecká výpověď konkrétního záţitku v písemné podobě. Spojuje v sobě aktuální informace a názorovou sloţku. Vychází z bezprostřední nezvyklé situace, které se autor zúčastnil. Interview (nebo téţ rozhovor) – dialog otázek a odpovědí, v němţ partneři na rozdíl od diskuze mají jasně stanovené role tazatele a odpovídajícího. Interviewovaná osoba je veřejně známá nebo vynikající v nějakém oboru, jejíţ názory zaujmou recipienty (Osvaldová & Halada, 1999).

21

3. Sport a masová média Následující kapitola pojednává o vzájemném propojení a ovlivňování dvou fenoménů - sportu a masmédií. Nejen díky vzájemné symbióze se setkáváme s novými pojmy, jako je například sportovní publikum. Prostor dostanou i na počátku jednadvacátého století nejvíce uţívaná masová média.

3.1.

Propojenost diváků a sportu

Zajímavé zjištění publikoval Marshall McLuhan (2011). „Hráči si přítomnost diváků uvědomují. „Rakeťák“ Richard, kanadský hokejista, kritizoval špatnou akustiku některých zimních stadiónů. Měl pocit, ţe mu řev diváků udrţuje puk na hokejce“ (McLuhan, 2011, s. 253). Velký sociologický slovník (1996) pracuje souhrnně s pojmem publikum. Diváci jsou podle autorů tehdy, jsou-li prezentovány výtvory, jejichţ schopnost sdělovat informace je zaloţena jen nebo zčásti také na pohybu resp. Neverbální komunikaci, např. tanec, pantomima, ale i divadelní hra, opera, cirkusové představení či sportovní utkání. Právě podobné události, ještě v dobách antických, které se konaly na veřejných místech, stály za vznikem publika. „Počátky současného publika masových médií lze podle všeho nalézt v dávných veřejných divadelních a hudebních představeních, hrách a atrakcích. Nejstarší představa publika je spjata se shromaţďováním lidí na určitém místě. Řecká a římská města bez ohledu na velikost mívala pro takové příleţitosti svá divadla či arény“ (McQuail, 2009, s. 408). Rozmach sportovního diváctví je patrný uţ ve zmíněné době antického Říma. „Došlo k neţádoucí přeměně soutěţí na oslavy státních svátků a vojenských triumfů. Lidé postupně měnili hry na okázalé slavnosti“ (Grexa, 2007, s. 20). Autor hovoří o tehdejším fenoménu, kterým byly gladiátorské hry (Grexa, 2007). V současnosti se dá v symbolicky přeneseném významu uvaţovat o odklonu od ryzího sportu ke komerci a také zábavě. Na propojenosti sportu a diváků působí v současnosti stále sílící masová přitaţlivost sportem, coţ je nesmírně zajímavým sociologickým fenoménem. Jiţ samotný fakt, ţe lidé v řádu milionů dokáţou strávit před televizní obrazovkou

22

denně několik hodin, emotivně sledovat sportovní klání je pozoruhodné. Vznikají různé divácké skupiny, o které se akademici zajímají (Sekot, 2003).

3.2.

Metody zprostředkování sportu

Další částí práce je samotné propojení dvou předchozích témat. Jsou jimi sport a média. Zprostředkovávání sportu sdělovacími prostředky je jedna z nejvýznamnějších funkcí médií. O dvacátém století hovoří mediální teoretik Denis McQuail (2011) jako o epoše masových médií. V naší práci se budeme zaobírat nejrozšířenějšími médii, která se v naší společnosti objevují. Zprvu je obecně charakterizujeme a poté uvedeme do sportovního kontextu. Kaţdé médium je specifické a svým způsobem jedinečné. „Novináři musí, stejně jako umělci, znát přednosti i slabiny své vyjadřovací formy a také média, která mají pro šíření svého textu k dispozici, a obojí musí umět vyuţít“ (McNair, 2004, s. 66). 3.2.1. Sport a tištěná média Tisk je nejrozšířenějším masovým médiem v historii. Objevoval se v nejrůznějších podobách. Velkým mezníkem v publikaci tištěných materiálů byl objev Johanna Gutenberga – knihtisk z roku 1450. „Tiskem rozumíme proces, kdy text a obraz jsou z tiskové formy pokryté tiskařskou barvou pomocí tlakového válce nebo stěrky přeneseny na papír či jiný potiskovaný povrch“ (Osvaldová & Halada, 1999, s. 191). Nástup masových tištěných médií, jak je známe dnes, nastal ve třicátých letech osmnáctého století v Anglii. Prvním předchůdcem dnešních deníků byl londýnský Morning Herald. Postupem času se do těchto periodicky vydávaných novin začaly prosazovat i zprávy ze sportovního prostředí. První samostatná sportovní redakce v tištěných novinách v USA vznikla v roce 1883 v novinách New York World, sportovní sekce v novinách se poprvé objevila v roce 1895 v New York Journal (Whannel, 2002). Pokud se budeme směřovat náš zájem k současnosti, v tištěných periodických médiích hraje sportovní dění podstatnou a nezastupitelnou roli.

23

Veškeré prodávané deníky na území České republiky obsahují sportovní stránky. Jeden z nich dokonce je na sport zaměřen výhradně4. Pokud chce periodikum usilovat o co nejširší čtenářskou základnu, musí dát sportu značný prostor. Výmluvná v tomto ohledu je historie polistopadových Lidových novin, které zpočátku sport uváděly jen jako okrajovou záleţitost a ze sportovních klání přinášely pouze výsledky. Právě tento způsob jim nesmírně zuţoval čtenářskou obec a Lidovým novinám nezbylo nic jiného neţ rozšířit noviny o kompletní sportovní zpravodajství (Děkanovský, 2008). Sport, na rozdíl třeba od kultury či ekonomiky5, si obecně vydobyl prestiţní postavení na závěrečných stranách novin. „Hlavní sportovní zprávy jsou umístěny na poslední stránce (kromě sportovních událostí zásadnějšího významu, těm je vyhrazena i strana titulní) a pro jejich pokračování i četbu dalších článků musí zalistovat deníkem zpět“ (Děkanovský, 2008, s. 43). Můţe se zdát, ţe v posledních letech se tištěná média ztrácí na důleţitosti. Velmi zajímavého jevu si však všímá Marshall McLuhan (2011). Jeho teze zodpovídá i otázku, proč by si měl divák, který byl přítomen při sportovní události přímo v centru dění, anebo sledoval klání z domu, znovu další den o události přečíst. „Kaţdý čtenář novin se nejprve podívá na to, co uţ ví. Jestliţe jsme nějakou událost proţili, ať jiţ to byl sportovní zápas, krach na burze nebo sněhová bouře, přečteme si na prvním místě zprávu o nich. Proč? (…) Protoţe pro racionální bytosti je poţehnáním, poskytovaným zcela zdarma, kdyţ mohou vidět či rozpoznat svoji zkušenost v nové materiální formě“ (McLuhan, 2011, s. 223). 3.2.2. Sport a rozhlas Rozhlas neboli rádio je prostředkem masové komunikace zaloţený na akustickém principu. Vysílá pořady slovesné, hudební, zpravodajské, vzdělávací, umělecké nebo i pořady pro specifické posluchače, např. pro ţeny či sportovní fanoušky. První pokusné rozhlasové vysílání uskutečnili roku 1903 dánský vynálezce Valdemar Poulsen a Američan Reginald A. Fessenden. Jeho krátký vstup odvysílaný 24. prosince 1906 je povaţován za zrod rozhlasu jako média. 4

Tím je deník Sport, který v dubnu, květnu a červnu 2012 měl denně průměrný prodejní náklad 48 242 výtisků. (www.abccr.cz) 5 Pokud nebereme v potaz specializované deníky na ekonomiku, kulturu, apod.

24

K největšímu rozvoji rozhlasového vysílání došlo v USA ve 30. letech, v Evropě v poválečném období. V Československu vysílání provozovala soukromá společnost Československé zpravodajství v roce 1923, stejný rok se stanice přejmenovala na Radiojournal (Osvaldová & Halada, 1999). Rádiové vysílání přineslo poprvé sport do amerických a anglických domácností ve dvacátých letech dvacátého století. Právě toto zařízení vneslo napětí a drama při nejistých sportovních událostech (Whannel, 2002). Rádio bezpochyby hrálo svou roli ve sportovním světě od svého zrodu. „Od počátků rádia byly zprávy ze sportovních událostí vysílány rozhlasem. Lidé, kteří nemohli tyto soutěţe navštívit osobně, vyuţívali tento způsob informace ke své aktuální informovanosti“ (MŠMT, 2004, s. 72). V současnosti roli rozhlasu zastupuje její televizní obdoba, která vyuţívá i vizuální zprostředkování sportovní události. Rozhlasové reportáţe vysílají některé rozhlasové stanice i nadále, byť jde zpravidla spíše jen o alternativní řešení pro recipienty, kteří nemohou sledovat dění v televizi. Na našem území se vyuţívá hlavně z programových, ekonomických a časových důvodů. Takovým příkladem je relace S mikrofonem za hokejem Českého rozhlasu 1 Radioţurnálu. Pořad se skládá z přímých vstupů reportérů na hokejových stadionech. Oproti televizi je nesrovnatelně levnější. Reţisér pak mezi jednotlivými reportéry operativně přepíná vysílání. Podmínkou tohoto pořadu je však totoţný začátek více utkání (Děkanovský, 2008). 3.2.3. Sport a fotografie Vznik fotografie je dlouhý proces trvající jiţ z éry renesance Leonarda da Vinciho. Snahy zachytit obraz natrvalo bylo moţné uskutečnit aţ v 19. století díky rozvoji chemie. Oficiálně za rok vzniku fotografie je povaţován 1839. Autorem vynálezu byl Francouz Louis Mandé Daguerre (Osvaldová & Halada, 1999). Co se týče sportovní fotografie, jedná se o druh „fotoţurnalistu, která sama nabízí fotografům to, co v jiných oblastech jen obtíţně nacházejí: drama, napětí, akci, dynamiku, rychlý pohyb, boj, vítěze i poraţené. Klíčem k dobré sportovní fotografii je znalost pravidel fotografované sportovní disciplíny,

25

případně přehled o schopnostech jednotlivých účastníků a orientaci v prostředí, kde se událost odehrává“ (Osvaldová & Halada, 1999, s. 68). Děkanovský (2008) zase fotografii povaţuje za nenahraditelnou součást tištěného textu. Novinové sportovní stránky se bez ilustračních fotografií neobejdou. Mimo to však v případě sportu a fotografie nenalézá ţádné výraznější specifikum. Sportovní fotografie zkrátka je jedním z mnoha fotografických ţánrů. 3.2.4. Sport, televize a film „Televize je audiovizuální médium umoţňující přenos obrazové a zvukové informace“ (Osvaldová & Halada, 1999, s. 187). Televizní přímý přenos je v současnosti nejdůleţitějším a nejrozšířenějším způsobem prezentace sportu (Děkanovský, 2008). Prvotní zárodky sportovního vysílání můţeme datovat k 22. 3. 1935, kdy byly do vysílání německé televize zařazovány sportovní příspěvky ve formě krátkých filmů. Počátkem roku 1936 byly poprvé dokumentovány Zimní olympijské hry v Garmisch-Partenkirchenu, Pro vznik TV sportovní ţurnalistiky byly stěţejními aţ Letní olympijské hry v Berlíně ve stejném roce. Během nich bylo poprvé v historii přenášeno ţivé vysílání snímané elektronickou kamerou. Většina akcí byla ovšem vysílána aţ ze záznamu. Televizní technologický rozmach Německa byl ovlivněn fašistickou propagandou, která duch Olympismu a jeho přenos pojímala jako nástroj zesílení svého vlivu. Kvalita tehdejšího vysílání nebyla s dnešním stavem ani v nejmenším srovnatelná. „Vzhledem k 180 řádkům na obraz a 10 obrazům za sekundu připomínala televize spíše „pokreslené rádio“. Přesto lze první sportovní velkou akci v pojetí televize povaţovat za úspěch a průkopnický čin. Známé dokumenty z těchto OH zpracovala výrazná reţisérka třetí říše Leni Riefenstahlová (Tomek, 2003). Riefenstahlová zdokumentovala záběry ve filmu Olympia. Pro natáčení vyuţívala moderní technické prostředky pro získání moderních záběrů, některé z nich jsou vyuţívány do dneška. Velkolepý dokument byl publikován v roce 1938 (Děkanovský, 2008).

26

V současné době existuje mnoho českých i mezinárodních televizních stanic, které vysílají nepřetrţitě sportovní přenosy, záznamy a zpravodajské relace. Dlouhodobě nejsledovanějším sportovním kanálem je ČT Sport6. 3.2.5. Sport a internet Internet je celosvětová síť propojených počítačových sítí. Její počátky sahají do roku 1969 (Osvaldová & Halada, 1999). V současnosti se jedná o nejdynamičtěji se rozvíjející médium, která má vlastnosti všech výše jmenovaných masmédií. Sportovní informace můţeme na internetu nalézt v textové elektronické verzi, na internetových stránkách sportovců, sportovních klubů, národních a mezinárodních svazů a na stránkách nejrůznějšího formátu. Do obsahu internetu mohou zasahovat i samotní sportovní fanoušci (Děkanovský, 2008). Současným trendem je i vysílání online ţivých přenosů na internetu. Například přenosy a zpravodajské informace internetové mutace ČT Sport www.zoh.cz při zimních hrách v kanadském Vancouveru navštívilo přes tři miliony diváků. Nejvíce očekávané sportovní přenosy sledovalo najednou aţ 620 000 internetových diváků.7 Poslední letní Olympijské hry 2012 v Londýně se setkaly ještě s větším zájmem veřejnosti, co se týče internetového prostředí. Olympijský web www.loh.cz zaznamenal více neţ 5,5 milionu návštěv. Jde o zhruba trojnásobek oproti speciálům k MS v hokeji či fotbalovému Euru. Počet zobrazených stran se vyšplhal aţ nad hranici 24 milionů. To je více neţ trojnásobek oproti olympijskému webu z doby her v Pekingu (tehdy 7,45 milionu). Kaţdou minutu si tak návštěvníci webu prohlédli v průměru zhruba 800 stran. Úspěch zaznamenal i fenomén poslední doby, sociální sítě Facebook a Twitter.8

6

Průměrný podíl na trhu v období říjen až prosinec 2012 byl 2,76%. Údaje variují dle významných událostí, které ČT Sport vysílá. Při vysílání Olympijských her, MS ve fotbale či ledním hokeji může být číslo o několik procentních bodů vyšší. (www.ato.cz) 7 http://hdworld.cz/audio-video/Internetove-olympijske-vysilani-sledovalo-najednou-62000-lidi1112 8 http://www.ceskatelevize.cz/sport/loh-2012/192342-pri-hrach-v-londyne-bodoval-web-loh-cz-imobilni-aplikace/

27

3.3.

Motivy pro divácký sport

3.3.1. Psychické motivy pro divácký sport Velké mnoţství sociologů, psychologů a dalších různých teoretiků zkoumá důvody, proč vlastně diváci či čtenáři věnují sportu takovou pozornost. Ačkoli tyto motivy jsou vysvětlovány primárně pro televizního diváka, pro potřeby a osvětlení naší práce můţeme tyto motivy pouţít i pro čtenáře tištěného periodika, potaţmo posluchače radia či uţivatele internetu. Za uznávané rozčlenění, proč věnovat pozornost sportu, povaţují teoretici rozlišení německého teoretika Lutze Hutha, který se zabýval psychickými motivy sportovního diváka (Huth, 1981). 1) Osobně zaměřené potřeby a) Diversion (rozptýlení) – relaxace, odreagování od běţného ţivota a zaměstnání b) Identity (identita) – sport dává divákům výrazné emoce, se kterými se můţe recipient ztotoţňovat. Ten proţívá společné pocity se samotnými aktéry c) Afekt (afekt) – vývoj sportovního klání vyvolává v recipientech emotivní hodnocení v průběhu zprostředkované sportovní události 2) Kontaktně zaměřené potřeby a) Sharing (jednota) – divák se zařazuje do skupin s ostatními fanoušky se společný zájem (vítězství svého týmu), jednota je umocňována záběry na fandící tribuny b) Comapnionship (druţnost) – navazování společenských vazeb díky sportovnímu vysílání, uplatňuje se především na veřejných místech, kterým dominuje sportovní vysílání, kdy se mohou začít bavit neznámí lidé o vysílané sportovní události9. c) Social utility (společenská uţitečnost) – vyuţití sportu jako téma debaty v mezilidské komunikaci a jedinci mohou díky sportu překonávat komunikační bariéry 9

Jako ilustrační vykreslení tohoto motivu může posloužit reklama pivovaru Budvar a jeho slogany – „Nikdy bych neobjal cizího člověka, nikdy bych nebrečel na veřejnosti, … nebýt hokeje.“

28

3) Obecně zaměřené potřeby a) Zkušenost a orientace – touha prohlubovat znalostí v daném sportu, divákův obzor můţe rozšiřovat jak komunikace s ostatními, tak vyuţívání dalších masmédií 3.3.2. Racionální motivy pro divácký sport Druhou významnou kategorií pro diváka jsou jeho racionální motivy. Těmi se zabýval teoretik Heinemann z Německa. Jak ale podotýká český sportovní komentátor Ondřej Tomek, zmíněné motivy lze chápat i jako důvod odřeknutí účasti diváka přímo v dějišti události a preference sledování sportovní události jiným způsobem (Heinemann in Tomek, 2003). 1) Ekonomické faktory a) Cena vstupného – výše vstupného ovlivňuje, zda se divák vydá přímo do dějiště nebo vyuţije některé z masmédií b) Vlastní příjem c) Dodatečné náklady – např. náklady za cestu na sportovní událost nebo naopak náklady na pořízení specializovaných kanálů, které sportovní událost přenáší 2) Socio – demografické faktory a) Počet obyvatel – čím více obyvatel v zemi, tím větší je šance objevení talentu v daném odvětví, coţ znamená zájem spoluobčanů o disciplínu daného sportovce b) Etnické menšiny – menšiny mohou zvyšovat podíl sledovanost ve sportech, které se normálně tolik nesledují (např. fotbal v USA díky latinskoamerickým přistěhovalcům). 3) Faktory kvality a) Pozice týmu – dobré výsledky týmu znamenají větší divácký zájem

29

b) Dosavadní úspěchy – tradičně úspěšné týmy přitahují pozornost diváků i v případě, ţe se jim tolik nedaří 4) Bezprostřední faktory a) Atraktivita samotné sportovní události b) Atraktivita sportovní akce c) Vývoj soutěţí

30

4. Další faktory ovlivňující výběr mediálního obsahu Kritéria, proč se obecně v hromadných sdělovacích objevuje to, co se tam objevuje, jiţ řeč byla. Následující kapitola se bude soustředit spíše na určitá specifika výběru zpráv, které souvisí mimo jiné i se sportem. Některé budou doplněny i o určitý příklad ze světa sportu. Neopomeneme ani zdůraznit fakt, ţe média často zveřejňují negativní informace. Taktéţ se kapitola okrajově zaobírá vlastenectvím, které média prezentují.

4.1.

Kdo a co se objeví v médiích?

V záplavě zpráv, které nám podávají hromadné sdělovací prostředky, je nutné uvědomit si, o kom a o čem média píší, mluví a informují. Následující část textu se věnuje vybraným aspektům, kdo a co se v masmédiích objevuje.

4.2.

Zájem o známé tváře

Nejčastěji se v médiích objevují veřejně známé tváře. Často bývají titulováni výrazy jako celebrita, hrdina, idol, ikona, legenda, kulturní vzor, elita či osobnost. Zatímco v první části textu si zdůvodníme, proč se o těchto lidech píše, v té druhé si ukáţeme, ţe sportovní akademici a teoretici jednotlivé pojmy rozlišují a rozhodně spolu netvoří synonymní skupiny. Je nesporné, ţe média zajímají především tyto osobnosti. I méně významná událost či činnost, kterou vykonala, nebo u které byla známá osobnost, je pro novináře zajímavá. „Projevuje se obecná tendence hledat známé osobnosti, zejména čelné politiky a celebrity, a kolem nich konstruovat zprávy. Čím význačnější osoba, tím více pozornosti a privilegovaného postupu lze očekávat“ (McQuail, 2009, s. 323). Významné a důleţité osoby mají pro sdělovací prostředky velkou zpravodajskou hodnotu. To samé platí i pro skupiny osob, národy a státy. Události, v nichţ figurují elitní jednotlivci či národy, přitahují pozornost médií. Stejně tak pozornost přitahují masmédia osoby, které jsou prostě jen známé, které

31

nejsou důleţité funkcí, díly, ani svými činy. Jejich zpravodajská hodnota tkví v tom, ţe jsou zkrátka známí10 (Burton & Jirák, 2001). S podobným názorem souhlasí i Brian McNair (2004). „Některým příslušníkům elity zaručí zájem zpravodajů uţ to, ţe patří mezi elity (člověk můţe být slavný proto, ţe je slavný)“ (Mc,Nair, 2004, s. 80). McNair (2004) si také všímá, ţe je velmi zajímavé samotné konání elit ze všech sfér lidské kultury. Nejvíce ovšem publikum přitahují elity z oblasti politiky, zábavního průmyslu a sportu.11

4.3.

Rozdělení ve světě sportu

„V souvislosti se sportem jsou tyto výrazy vyuţívány podobně jako ve všech ostatních případech“ (Štaud, 2009, s. 42). Zaměříme se především na výrazy celebrita, hvězda, elita, ikona, legenda a hrdina. Právě tyto pojmy jsou ve sportovní ţurnalistice velmi frekventované. 4.3.1. Celebrita Sociologie v kostce (Sekot, 2003, s. 188) je jednoduše chápe jako „věhlasné, mediálně známé osobnosti.“ Laicky řečeno, celebrity jsou zpravidla mediálně vytvořené populární osobnosti, které ve své profesi nepatří mezi nejlepší, ale přesto jsou v centru pozornosti sdělovacích prostředků. Celebrity se

velmi

často vyskytují

v bulvárních médiích. Je třeba ovšem upozornit, ţe se tento pojem nevylučuje s ostatními pojmy (hvězda, ikona, elita) z pohledu jejich prezentace masovými médii. Celebrity z hlediska vzniku figurují jako důsledek tří vzájemně propojených procesů: 

demokratizace společnosti



sniţování významu organizovaného náboţenství



trţní povahy kaţdodennosti (Sekot in Štaud, 2009).

10

O těchto osobách můžeme obecně hovořit jako o celebritách. Může se jednat o hvězdy zábavního průmyslu, zpěváky, partnery slavných, ale také o známé zločince. 11 McNair ovšem dodává, že „sport považuje za samotnou součást zábavního sportu“ (McNair, 2004, s.80).

32

Ve společnosti se často pouţívá i výraz hvězda, který však ve sportovním světě není zcela totoţný. „Klasickým příkladem uměle vytvořených celebrit např. v showbusinessu jsou účastníci reality show, pseudohvězdy televizních estrád atd. Celebrita ovšem nemusí mít vţdy jen pejorativní zabarvení v důsledku kritiky masové zábavy. Celebrity se také vyznačují svým krátkodobým, ale o to masivnějším vlivem na společnost. Dalo by se říci, ţe s pojmem hvězda se můţeme setkat v uţším okruhu lidí. Zpravidla jen v oblastech kultury a sportu. Hvězdy jsou známé nejen díky své prezentací v médiích, ale i svými výkony a neobvyklými výsledky své činnosti“ (Štaud, 2009, s. 43).

Co se týče činnosti hvězd, autoři zmiňují i jejich další uplatnění v mediálním světě. „Hvězdy mají v mediální komunikaci i jinou roli. Hvězdy mají trţní hodnotu – lákají na sebe investory a pomáhají médiu k úspěchu“ (Burton & Jirák, 2001, s. 202). Co se týče celebrit ze sportovní sféry, i ty velmi často pronikají do jiných oblastí trţní zboţní kultury. Velice markantní je tento fakt patrný například v případě basketbalisty Micheala Jordana. Tento vynikající bývalý americký basketbalista černé pleti není pouze lidskou bytostí, nýbrţ je i sociální a kulturní fenomén, který se stal obchodní značkou. To dokládá propojenost sportovní celebrity a kultury trţních vztahů (Rojek in Sekot, 2012). 4.3.2. Elita Velký sociologický slovník chápe elitu jako „Jedince prospívající většině jako nástroj progresivních opatření a změn“ (1996, s. 252-253). Šířeji co do kvantity zúčastněných pojímá slovo elita Sociologie v kostce (2004). Elita

podle

publikace

představuje

„vybranou,

nejlepší,

vedoucí

či

privilegovanou vrstvu společných politických a ekonomických zájmů. Nověji ti nejlepší v určitém oboru lidské činnosti“ (Sekot, 2004, s. 190). Ze sportovního hlediska bychom za elitu mohli povaţovat aktuální světové šampiony, světové rekordmany či úřadující olympijské vítěze. 4.3.3. Ikona Nejobtíţnějším pojmem, který v této kapitole charakterizujeme, je ikona. Slovo řeckého původu se volně překládá jako uctívaný svatý obraz. Za

33

ikony můţeme povaţovat ty, kteří se stali ve své profesi nesmrtelnými, svým přístupem a činy přesahovali rámec a věhlas dané oblasti a zaslouţili se o rozvoj dané činnosti (Štaud, 2009). Nejednoznačnost a nejasné vymezení zmiňovaných slov ve světě sportu vykresluje

svými

slovy

Aleš

Sekot

(2012,

www.fsps.muni.cz/impact/sociologie-sportu/fenomen-sportovnich-hvezd/): „Velké postavy sportu jsou totiţ zpravidla všeobecně známé ikony, které jsou vedle svých vynikajících dovedností obdařeny i získanou proslulostí na úrovni „hvězd“ se statusem „celebrit“. Přitom popularita a výjimečnost postav světa sportu není rozhodně novou záleţitostí.“ Jan Děkanovský (2008) je ve svém tvrzení ještě odváţnější. Podle něj se úspěšní sportovci stávají obecně známými osobnostmi. Fyzická osoba jedince je nahrazena ikonou. Jejich oblíbenost a sláva mění aţ v pozoruhodný kult. 4.3.4. Legenda a hrdina Pro zjednodušení uţ tak sloţité stratifikace budeme vycházet, ţe pojmy legenda a hvězda jsou synonyma, i kdyţ by teoretikové a sociologové v nich našli určité nuance. Tyto pojmy se řadí nad všechny zmíněné kategorie vyjmenovaných slov. „Hrdinou bychom mohli nazvat toho jedince, jenţ vykonal významný odváţný čin, většinou s nasazením vlastního ţivota, a je proto prezentován jako vzor chování. Hrdinům jsou připisovány vlastnosti jako statečnost, neohroţenost, obětavost, ale i chytrost“ (Velký sociologický slovník, 1996, s. 387). 4.3.5. Kdo je kdo? Dle nastíněných vlastností bychom se mohli pokusit definovat příklady určitých pojmů.  Za celebritu bychom v tenisovém světě mohli povaţovat svého času Annu Kurnikovovou. Tenistka okouzlila svět především díky své kráse, nikoliv svými výkony. Bývalá ruská hráčka zakončila sezonu nejlépe na osmém místě světového ţebříčku, coţ je samozřejmě velký úspěch, 34

nicméně se nejedná o velkolepý sukces. Přesto se stala tenisovou celebritou12.  Za sportovce reprezentující elitu můţeme v posledních sezonách povaţovat fotbalisty Cristiana Ronalda či Lionela Messiho. Podle Štauda (2009) jde o „hráče, kteří drţí ten nejvyšší standart jiţ delší dobu, a čeká se od nich, ţe v tomto trendu budou pokračovat. V tenise bychom tímto slovem mohli bezpochyby označit Rogera Federera či Rafaela Nadala“ (Štaud, 2009, s. 44).  Kategorie ikona, jak bylo jiţ řečeno, je stěţí uchopitelná. Opět vyuţijeme příklad z tenisového světa. Jako o ikoně můţeme hovořit o tenistce Martině Navrátilové. Svými výkony, gesty a výrazy nesouhlasu s tehdejším reţimem v Československu, který vyvrcholil emigrací do Spojených

států

amerických,

vzbuzovala

velkou

pozornost.

Legendárním se stal finálový zápas ve Fed Cupu v roce 1986. I kdyţ se finálový zápas hrál na československé půdě, zdálo se, ţe diváci více fandili Navrátilové, která reprezentovala USA. Bylo s podivem, ţe publikum nebylo nakloněno reprezentantce domácí země. Helena Mandlíková byla sympatiemi publika k Navrátilové zaskočena a roztrpčena. Svými výpady směrem k rozhodčím ztratila i zbytky divácké podpory a utkání jasně prohrála. Daný duel jednoznačně demonstruje, ţe Navrátilová se zařadila mezi ikony. Publikace Sport, média a mýty o Martině Navrátilové hovoří i jako o kulturním vzoru (Děkanovský, 2008).  Posledním zbývajícím pojmem je hrdina a legenda. Nebýt dopingové aféry, jednoznačnou novodobou sportovní legendou by byl cyklista Lance Armstrong. Příběh sportovec, který překonal zhoubnou chorobu a posléze sedmkrát dominoval v nejtěţším etapovém cyklistickém závodě roku – Tour de France, je strhující. Armstrong během své kariéry také výrazně podporoval prevenci rakovinotvorných nádorů.  Za sportovní legendu současnosti, neposkvrněnou dopingem, můţeme do jisté míry povaţovat jamajského sprintera Usaina Bolta. Toto 12

K dohledání na oficiálních stránkách WTA http://www.wtatennis.com/players/player/4285

35

postavení

částečně

zpochybňuje

sociolog

Sekot

(2012,

http://www.fsps.muni.cz/impact/sociologie-sportu/fenomensportovnich-hvezd/): „Velké postavy sportu jsou totiţ zpravidla všeobecně známé ikony, které jsou vedle svých vynikajících dovedností obdařeny i získanou proslulostí na úrovni hvězd se statusem celebrit.“ Ondřej Štaud také upozorňuje na fakt, ţe sportovní legendy jsou často vykonstruovány médii. „V ţádném případě bychom tedy neměli zaměňovat termíny hvězda a hrdina. Musíme si uvědomit, ţe ne všichni, kteří nám jsou denně předkládáni sdělovacími prostředky, jsou hrdinové v sociologickém slova smyslu, ale ve většině případů jen reklamě prospěšné celebrity se statusem hvězd“ (Štaud, 2009, s. 47). Kritici při vytváření sportovních modelů hrdiny upozorňují na moţné poškození sportu jako takového. Přesto v populárním diskurzu povaţují pojmy hrdiny a hvězdy, celebrity a osobnosti, za velmi často zmatené a veškeré pomyslné rozdílnosti se mezi nimi stírají (Whannel, 2002).

4.4.

Negativita v médiích

Po zodpovězení otázky, kdo se objevuje v médiích, zbývá objasnit - Co se objevuje v médiích? Ţurnalisticky by odpověď šla vyvodit dle kritérií relevance, naším záměrem však bude upozornit na fakt, ţe média preferují a dávají podstatný prostor „negativním“ zprávám.13 Staré ţurnalistické pravidlo říká: „Špatná zpráva je dobrá zpráva a dobrá zpráva není ţádná zpráva.“ Fiske (Burton & Jirák, 2001) ilustruje za kaţdou hledající negativitu anekdotou o americkém novináři, který dorazil do belgického Konga, ve kterém zuřila válka mezi domorodci a kolonizátory. Novinář přiběhl ke skupině bělošských ţen čekajících na odlet letadla a volá: „Není mezi vámi alespoň jedna znásilněná, a která umí anglicky?“ Teoretik Marshall McLuhan (2011) si nejen tento jev vysvětluje tím, ţe tisk, potaţmo média celkově se snaţí dát veřejnosti to, co chce. Všímá si 13

V naší práci těmito negativními zprávami budeme chápat veškeré živelné katastrofy, nehody, neštěstí, kriminální činnost, vraždy, loupeže, přepadení či korupci.

36

rovněţ, ţe negativními zprávami vyvaţuje médium inzeráty, které jsou v podstatě téměř vţdy dobrými zprávami. I vzhledem ke své intenzitě a participaci čtenářů noviny musí přinášet špatné zprávy. (McLuhan, 2011). V kaţdé společnosti existuje povědomí o něčem, co je „špatné, neţádoucí, zavrţeníhodné, nebo nešťastné, politováníhodné, smutné. Toto povědomí o tom, co je negativní, média bohatě vyuţívají. Zpravodajské instituce si cení špatných zpráv“ (Fiske in Burton & Jirák, 2001, s. 245) Je rovněţ patrné, ţe kromě zájmu o význačné jednotlivce se výběr zahraničních zpráv soustřeďuje na negativní dramatické nebo násilné události (McQuail, 2009).

4.5.

Vlastenectví

Důleţitým faktorem při tvorbě mediálních textů je také pojem vlastenectví. Je logické a nikoho nepřekvapí, ţe běţného občana daného státu nejvíce v médiích zajímají činnosti, výsledky a konání jeho krajanů. Převedeme-li to do sportovní roviny, při mezinárodním atletickém mítinku budou obyčejného diváka z Jamajky nejvíce zajímat sprinterské disciplíny, protoţe se jich účastní špičkoví jamajští atleti. Ruský divák bude sledovat technické disciplíny jako hody a vrhy, jelikoţ v nich dominují ruští atleti. Českého diváka zase potěší pohled do desetibojařského sektoru, neboť v něm je Česká republika z historického hlediska velmi úspěšná. Tento podstatný faktor lze označit jako vlastenectví. Velký sociologický slovník chápe vlastenectví jako „silné národní uvědomění, doloţené odpovídajícím chováním“ (1996, s. 669). Rovněţ ho chápe jako velmi blízký výraz k pojmům, jako jsou patriotismus a nacionalismus. 4.5.1. Národ a nacionalismus Pojmy úzce související se slovem národ, tj. nacionalismus či národní identita jsou velmi sloţitě uchopitelné, jejich studiem se zabývala celá řada výzkumníků.14 Pro potřeby naší práce stačí uvést národ jako něco, co je

14

např. Anderson 1983, Smith 1991, Gellner 1993, 2003, Holý 2010, Guibernau 1998, Poole 1999, Hobsbawm 2000, Woodward 2000, Thiesová 2007 aj.

37

definováno určitými objektivními, empiricky ověřitelnými charakteristikami, jako je kultura, jazyk či pokrevní pouto (Hroch, 2009). Oproti tomu, termínu nacionalismus Velký sociologický slovník rozumí jako „intenzívní národní uvědomění, které se vyhraňuje v protikladu k příslušníkům jiných národů“ (1996, s. 664). Média v otázce národního ztotoţnění začínají hrát úlohu v Evropě v osmnáctém století. Podle Andersona to byly právě noviny, které se staly jedním z důvodů, proč mohly být formovány představy vedoucí ke zrodu pomyslných společenství. (Anderson in Fialová, 2011) Pohybujeme-li v pomyslném trojúhelníku, kde vrcholy jsou národ (nacionalismus, ztotoţnění), sport a média, velice trefně tento vztah, který působí na publikum, popsal Eric Hobsbawm v analýze mezistátních fotbalových zápasů. „Imaginární společenství miliónů se zdá být reálnější, má-li podobu týmu jedenácti lidí s konkrétními jmény“ (Hobsbawm in Fialová, 2011, s. 14). 4.5.2. Nacionalismus a sportovní zpravodajství Pocit sounáleţitosti, nacionalismu a sounáleţitosti s českými sportovci jednoznačně demonstruje tisková zpráva s daty z výzkumu prováděného Sociologickým výzkumným ústavem AV ČR (2001). Výsledky šetření Česká národní identita poukázaly, ţe byli respondenti nejvíce hrdí na sportovní úspěchy našich sportovců. Devět z deseti dotazovaných respondentů je hrdých na české sportovce, coţ naprosto kontrastuje například s politikou Česka po roce 1989, za kterou se více neţ 30% dotazovaných stydí. (Viz obr.1)

38

Obr. 1; Grafické znázornění hrdosti Čechů na daná odvětví Zdroj: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a2922/f3/100191s_OV30310A.pdf

„Sport je nedílnou součástí kultury kaţdého národa a mnohými je proto povaţován za jeden z klíčových prvků, které patří mezi zdroje národní hrdosti a spřízněnosti“ (Fialová, 2011, s. 8). Sport uţ není pouze sportem, má sociální a politický význam, zvýrazňovaný skrze média. Sportovní zpravodajství je mediálním ţánrem, na kterém lze pravděpodobně nejpřímočařeji demonstrovat princip kolektivní identifikace. Důleţitá je i identifikace neoddělitelné dvojice – bez protivníka (soupeře) není ţádné klání realizovatelné. Fanoušek se také vymezuje vůči ostatním sportovcům a týmům, leckdy ještě výrazněji vůči jejich fanouškům (Štětka, 2007).

39

5. Charakteristika médií Další část práce se bude zabývat třemi tištěnými médii. Jsou jimi Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro. Všechny tři deníky zastřešuje vydavatelství Mafra.

5.1.

Mafra

Mediální skupina Mafra sdruţuje pod svou střechou produkty ze všech oblastí mediálního trhu. Majoritním vlastníkem je od roku 1994 německý holding Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbH. Toto vydavatelství bylo zaloţeno roku 1946 a jeho hlavním produktem je deník Rheinische Post. Průměrný denní prodaný náklad deníku Rheinische Post činí 417.000 výtisků a čte jej 1,2 milionu čtenářů.15 Předsedou představenstva mediální skupiny Mafra je Johannes Werle. Výkonné vedení společností tvoří čtyři členové představenstva. Firma podle své výroční zprávy zaměstnávala ke konci roku 2011 přesně 1 075 lidí, z toho na pozici redaktorů pracuje na 400 novinářů.16 Mediální portfolio společnosti Mafra je široké. Její vlajkovou lodí je seriózní deník Mladá fronta Dnes (dále jen MF Dnes), dále vydává další seriózní deník – Lidové noviny. Od roku 2008 ji patří i bezplatný deník Metro. Společnost disponuje i nejmodernějšími tiskárnami v České republice, divize Mafraprint se nacházejí v Praze a Olomouci a kromě svých materiálů tisknou i další novinové tituly a mnoţství reklamních zakázek. Co se týče internetových médií, Mafra disponuje zpravodajským portálem iDnes.cz a serverem lidovky.cz, které jsou sesterskými médii MF Dnes a Lidových novin. Vydavatelství od roku 2012 podporuje i největší poptávkový systém v tuzemsku a to aaapoptavka.cz V hudebním průmyslu ji patří dvě praţská rádia – Expresradio a Classic FM.

15

http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_portret-spolecnosti.htm http://www.mediar.cz/sef-mafry-kvuli-efektivizaci-v-mf-dnes-ln-a-idnes-propustime-menenez-tricet-zamestnancu/ 16

40

Posledním zástupcem hudební divize je televizní stanice Óčko, první tematická televize se zaměřením na hudbu funguje od roku 2002.17 Zřetelně struktura mediální skupiny Mafra je k vidění na grafice (viz obr.2).

Obr. 2; Grafické znázornění hierarchie mediální skupiny Mafra Zdroj: http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_strukturaspolecnosti.htm&menu=

17

http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_portretspolecnosti.htm&menu=

41

5.2.

Čtenost a prodejní náklad českých deníků

Pro ilustraci a lepší orientaci mezi českými tištěnými médii jsme graficky vytvořili jejich čtenost a prodejní náklad. Za poslední roky je patrný trend klesajícího zájmu o tištěná média. Sám ředitel společnosti Mafra Johannes Werle si je poklesu vědom. Časopisy i noviny výrazně ztrácejí zdroje příjmů, za posledních pět let aţ o polovinu.18 V závislosti na to neustále klesá počet zaměstnanců ve vydavatelském domě Mafra19 a tištěných médiích obecně. Nicméně i přes tyto všechny tyto fakta zůstávají tištěné média pro Mafru nejvýznamnějšími subjekty na trhu. Noviny podle Werleho dál budou “main core” (hlavní zájem) podnikání Mafry.20

Lidové noviny

2006 prodejní čtenost náklad 1 096 303 355 000 228 72 634 000

Metro

nezjišťováno

MF Dnes

Právo Hospodářské noviny Blesk Sport

488 000 205 000 1 537 000 304 000

162 875 62 797

2009 prodejní čtenost náklad

2011 prodejní čtenost náklad

2012 prodejní čtenost náklad

973 000

815 000

804 000

209 000 380 000 450 000 201 000

256 118 58 543 neudává se 138 476 54 285

231 000 353 000 417 000 194 000

222 377 43 171 neudává se 120 449 41 933

209 000 377 000 377 000 193 000

206 098 41 346 neudává se 111 636 39 464

476 892

1 400 000

412 238

1 335 000

347 566

1 223 000

305 272

66 504

278 000

60 174

250 000

50 228

273 000

45 214

Obr. 3: Grafické znázornění prodejnosti vybraných deníků zdroj: výroční zprávy - www. median.cz

Obecně lze říct, ţe tituly MF Dnes, Lidové noviny a Metro čte denně dohromady více neţ milion čtenářů.21

18

http://www.mediar.cz/sef-mafry-kvuli-efektivizaci-v-mf-dnes-ln-a-idnes-propustime-menenez-tricet-zamestnancu/ 19 tamtéž 20 tamtéž 21 Je ovšem možné a napadnutelné, že všichni čtenáři Lidových novin a Metra se mohou rekrutovat ze čtenářů MF Dnes, kterých je nejvíce. Věta by měla být spíše dokladem toho, že média, která jsem zvolil, jsou čtena velkým množstvím občanů České republiky.

42

5.3.

MF Dnes

MF Dnes je nejčtenějším celostátním seriózním deníkem v České republice a je i vlajkovou lodí společnosti Mafra. „Cílem listu je podávat pravdivý a plnohodnotný obraz o světě, ve kterém ţijí. Součástí tohoto obrazu musí být aktuální a kvalitní zpravodajství, stejně jako uţitečné servisní informace či oddechové čtení ve specializovaných přílohách. Toto jsou pilíře, na kterých stojí Mladá fronta DNES v novém tisíciletí, a díky nimţ je právě těmi správnými novinami pro moderního čtenáře.“22 Důraz je v médiu kladen na důvěryhodné informace. Tento prvek popisuje i etický kodex novin v prvním bodě. „Povinností kaţdého pracovníka MF DNES a iDNES.cz je poskytovat čtenáři pravdivé, přesné a nezkreslené informace.“23 Deník MF DNES je rozdělen do několika sešitů. Regionální sešit vyrábí krajská redakce. Redakce MF DNES a iDNES.cz nemá svou velikostí v České

republice obdobu, jako jediný deník s celostátní působností má ovšem také redakci nejen v Praze, ale ve všech krajských městech: jejich práce zajišťuje, ţe v rámci MF DNES vychází kaţdý den i speciální sešit popisující dění v regionu, fakticky druhé krajské noviny.24 Tím je také způsobeno, ţe v kaţdém regionu nejsou noviny totoţné a vycházejí v krajských mutacích. Co se týče ostatních sešitů, v prvním jsou obsaţeny informace z domova i ze světa a komentáře na aktuální témata. Druhý sešit přináší rozšířené zpravodajství z kraje. Třetí sešit patří ekonomickému zpravodajství a pravidelným denním přílohám. Ve čtvrtém sešitu se nachází informace z oblasti sportu, kultury a nechybí ani televizní program. Mimo to, v deníku MF Dnes vychází i pravidelné magazíny a specializované přílohy. K nejpopulárnějším patří pondělní příloha Ona Dnes, středeční magazín Doma Dnes a především čtvrteční magazín Dnes + Tv program. Právě čtvrteční vydání MF Dnes jsou díky tomuto magazínu nejprodávanější.25

22

http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_portretspolecnosti.htm&menu= 23 Etický kodex MF Dnes; dostupné z http://epaper.mfdnes.cz/o-mf-dnes/eticky-kodex 24 http://epaper.mfdnes.cz/o-mf-dnes/kdo-jsme 25 Dle údajů dostupných na abccr.cz

43

Deník vychází kaţdý den kromě neděle. V pondělí, středu a čtvrtek stojí výtisk 19 korun, ostatní dny je cena stanovena na 16 korun. Poslední, dosud oficiálně neověřené, údaje jsou uvedeny v přiloţené tabulce. MF DNES Cena Tištěný náklad Prodejní náklad

pondělí Úterý středa čtvrtek pátek sobota 19,00 Kč 16,00 Kč 19,00 Kč 19,00 Kč 16,00 Kč 16,00 Kč 254 372 208 928 229 115 389 910 209 910 264 440 192 136 154 059 164 619 311 258 152 308 201 142

Obr. 4; Grafické znázornění aktuálních údajů MF Dnes z ledna 2013

5.4.

zdroj: www.abccr.cz

Lidové noviny

Nejstarší český deník, zaloţený v roce 1893, se dlouhodobě profiluje jako kvalitní celostátní zpravodajský list se speciálním zájmem o politiku, byznys a kulturu. Čtenáři v něm najdou nejlepší domácí zpravodajství, nejsilnější tým ekonomických redaktorů, nejlepší komentátory a nejzvučnější jména české umělecké kritiky. Lidové noviny jsou vyhledávány pro své komplexní politické zpravodajství, erudované komentáře a názory předních osobností z domova i ze světa. Vysokou prestiţ mají také pravidelné přílohy. Přílohy jsou následující: Sport, Akademie, Medicína & věda, Peníze & byznys, Servisní LN, Právo & justice, Orientace, Relax. Noviny jsou některé dny doplněny i o pravidelné magazíny: Pátek LN, Esprit LN a edice 101 Lidových novin.26 Samotné vydavatelství o nich hovoří jako o „listu, který své čtenáře nejenom pravdivě informuje, ale také stimuluje jejich kritické myšlení o světě a společnosti.“27 Ač jsou snahy o zpopularizování Lidových novin zjevné, vydavatelský dům Mafra se musí smířit s tím, ţe tento deník je ztrátový. „ Lidovky mají průměrný prodej 41 tisíc výtisků, ovšem od pondělí do čtvrtka jen 32 tisíc; průměr zvyšuje pátek a sobota. Těch 32 tisíc je nejméně ze všech českých deníků.“28 Hlavní problém vidí odborníci především v tom, ţe se noviny staly 26

http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_produkty-a-sluzby_lidovenoviny.htm&menu= 27 http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_portret-spolecnosti.htm 28 http://www.mediar.cz/kam-s-lidovkami/

44

deníkem aţ na jaře 1990. Nevyšla také sázka na intelektuální publikum a kvalitní publicistiku. Dříve také Lidové noviny experimentovaly se sportovním zpravodajstvím (viz výše v podkapitole sport a tištěná média), v dnešní době se sportovní redakce Lidových novin sloučila s MF Dnes.29 Aktuální neověřená data z ledna 2013 jen potvrzují uvedená fakta. Noviny vycházejí denně kromě neděle. Nejvíce prodávané jsou v závěru týdne. Běţně stojí 16 korun, jen v pátek a sobotu jsou o 3 koruny draţší. (viz obr.5) Lidové noviny Cena Tištěný náklad Prodejní náklad

pondělí Úterý středa čtvrtek pátek sobota 16,00 Kč 16,00 Kč 16,00 Kč 16,00 Kč 19,00 Kč 19,00 Kč 48 416 45 065 46 028 44 937 96 916 71 297 31 316 30 028 29 963 29 458 65 185 47 847

Obr. 5; Grafické znázornění aktuálních údajů LN z ledna 2013

5.5.

zdroj: www.abccr.cz

Metro Metro je největší mezinárodní a nejčtenější český zdarma distribuovaný

deník. Deník Metro dnes představuje největší mezinárodní a nejrychleji rostoucí noviny světa. Vychází ve více neţ 100 metropolích 20 zemí Evropy, Asie, Severní a Jiţní Ameriky. České vydání deníku Metro je distribuováno v Praze a dalších 50 městech v průměrném denním nákladu 350 000 výtisků. Metro se zaměřuje na mladé a aktivní čtenáře, čemuţ odpovídá i osobitý layout (vzhled) a obsah novin. Mafra vyzdvihuje u periodika atraktivní a praktický vzhled novin, nestranné a vyváţené zpravodajství či důraz na interaktivitu se čtenářem. Rovněţ Metro reflektuje potřeby moderních obyvatel, čemuţ podřizuje obsah a grafiku deníku.30 Spojení mezi Mafrou a nadnárodní novinovou společností Metro vzniklo na konci roku 2007. Tehdy Mafra koupila 60 procent akcií a hlasovacích práv v českých aktivitách Metra. Lucemburská společnost Metro International zůstalo ve své české pobočce jako menšinový společník a poskytovatel franšízy.31

29

http://www.mediar.cz/kam-s-lidovkami/ http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_produkty-a-sluzby_metro.htm&menu= 31 http://www.mediar.cz/vydavatel-mf-dnes-a-ln-navysil-vetsinovy-podil-ve-vydavatelstvibezplatnych-novin-metro/ a http://www.aust.cz/2007-12-22/mafra-a-metro-spojuji-sily/ 30

45

V současnosti Metro bojuje, tak jako ostatní tištěná média, s odlivem čtenářů a finančních zisků. V roce 2012 deník Metro utrţil o 8 procent méně neţ předchozí rok.32 Průběţně klesá i jeho čtenost. Na rozdíl od MF Dnes a Lidových novin Kancelář ověřování nákladu tisku neuvádí denní hodnoty, nadnárodní Metro je také distribuováno čtenářům zdarma. Jediné relevantní údaje jsou tak výroční zprávy z roku 2012.33 METRO

Metro - 2012

Tištěný náklad

318 453

Čtenost

377 000

Obr. 6; Grafické znázornění aktuálních údajů deníku Metro Dnes z ledna 2013 zdroj: www.abccr.cz

32 33

http://www.mediar.cz/trzby-bezplatnych-novin-metro-loni-klesly-o-8/ http://www.median.cz/docs/MP_2012_zprava.pdf

46

6. Lední hokej v České republice První zmínky o hokeji, tehdy nazývaný ještě kanadský hokej, se datují v tuzemsku

ke

vysvětlování

konci

hokejové

devatenáctého historie,

jeho

století.

Cílem

postupné

nebude

upravování

sáhodlouhé pravidel

či

vyjmenování nejvýznamnějších českých a československých hokejistů. Údaje by měly slouţit k tomu, aby osvětlily, jaký má v současnosti hokej výsostné postavení mezi českými sporty. Spolu s fotbalem patří mezi nejsledovanější sporty v České republice.

6.1.

Vývoj hokeje v Česku

Lední hokej k nám přišel z Kanady, tento způsob hry se začal provozovat v období 1908 – 1909. O roce vzniku hokeje na našem území se dá hovořit i o roce 1889, tehdy ho však provozovala pouze dvě muţstva. Původně hokej organizoval amatérský svaz atletů. V roce 1908 byl zaloţen Český svaz hokejový a stejný rok byl ještě český svaz přijat za člena mezinárodní federace. Rozvoj ledního hokeje byl velmi pomalý. Příčinou byly především nepříznivé povětrnostní podmínky, malá hráčská základna a hlavně nákladnost tohoto sportu (Bosák, 1969). „V prosinci roku 1921 se hokejový svaz v důsledku rozdělení hokeje na lední a pozemní rozdělil a tím vznikl Československý svaz ledního hokeje. (…) Úspěchy našeho ledního hokeje na mezinárodním kolbišti nezůstaly bez odezvy. Lední hokej získával na popularitě, a to se projevilo v roce 1930 stoupnutím počtu hokejových klubů nad 100“ (Bosák, 1969, s. 191). Samotným úspěchům českých hokejistů budeme věnovat samostatnou část práce. Nicméně lze říci, ţe mezi světovými válkami je spojován československý hokej s řadou sukcesů. Období je také významné mnohými změnami v pravidlech samotného sportu. Poválečná padesátá a šedesátá léta se vyznačují jak úspěchy,

47

tak především změnami vnímání sportu kvůli politické situace v Československu a nástupu komunistů k moci.34 Za zajímavou situaci vypichujeme úryvek textu Českého svazu ledního hokeje a sdělení jen podtrhuje, jakým význačným prvkem a tmelem společnosti byl ledního hokej. Na webu Českého svazu ledního hokeje lze najít: „Mezinárodní hokejová federace IIHF přidělila Praze na počest šedesátin českého hokeje pořadatelství světového šampionátu 1969. Ale komunistická moc neměla zájem, aby se v rozjitřené atmosféře lidé srocovali ve větším mnoţství. Obávala se protestů a nepokojů. Československo se pořadatelských práv muselo vzdát, turnaje se ujal Stockholm“ (www.cslh.cz). Oficiální stránky Českého svazu ledního hokeje období normalizace v Československu trefně komentují: Kdyţ hokej znamenal víc neţ sport. Hokej se stal jednou z mála moţností, jak aspoň na chvíli uniknout z mizérie temné doby, která následovala po sovětské okupaci v roce 1968. Za tzv. období normalizace právě zejména bitvy se SSSR spojovaly národ. Vítězství povaţovali za svá všichni. Po letech nadějí a zklamání navíc dozrála další silná generace hráčů. Zisk titulu mistrů světa byl uţ nějakou dobu na spadnutí.35 V podobném duchu se nesly i následující roky. Po pádu ţelezné opony se Česká republika udrţela mezi světovou špičkou. Nejen proto je díky historickým a nedávným úspěchům jedním z nejsledovanějších sportů na území Čech, Moravy a Slezska.36

6.2.

Úspěchy Československa a České republiky

Řeč čísel je jednoznačná. Lední hokej je v současnosti nejúspěšnějším kolektivním sportem mezi odvětvími, kterým náleţí punc olympijských disciplín. Samozřejmě namátkou existují sporty, ve kterých národní reprezentace je

34

http://www.cslh.cz/text/35-historie-slh.html http://www.cslh.cz/text/35-historie-slh.html 36 V tomto bodě se potvrzují racionální motivy teoretika Heinemanna – tzv. Faktory kvality. 35

48

dominantnější a sbírka titulů je větší, nicméně se rozhodně nejedná o tak sledovaný sport.37 Československo se stalo mistrem světa v letech 1947 (v Praze), 1949 (Stockholm), 1972 (Praha), 1976 (Katovice), 1977 (Vídeň) a 1985 (Praha). Další tituly světových šampionů získala uţ samostatná česká reprezentace a to v letech 1996 (Vídeň), 1999 (Oslo a Lillehammer), 2000 (Petrohrad), 2001 (Hannover), 2005 (Vídeň) a 2010 (Kolín nad Rýnem).38 Co se týče medailových umístění na hrách zimní Olympiády, československým, potaţmo českým hokejistům se povedlo získat celkem pět bronzových medailí (Turín 2006, Albertville 1992, Sapporo 1972, Innsbruck 1964 a Antverpy 1920), čtyři stříbrné kovy (Sarajevo 1984, Innsbruck 1976, Grenoble 1968 a Svatý Mořic 1948). Za největší úspěch v historii českého hokeje je povaţován zisk zlatých medailí na olympijských hrách v japonském Naganu v roce 1998.39

6.3.

Popularita ledního hokeje

Popularitu ledního hokeje budeme poměřovat ve dvou rovinách. Za prvé se zaměřím na samotnou celkovou průměrnou návštěvnost v nejvyšších českých soutěţí daných sportů a za druhé uvedeme vybrané údaje z měření divácké sledovanosti, na kterých pouze deklarujeme zájem české veřejnosti o lední hokej. Co se týče průměrných návštěv na hokejové extralize, je nesporné, ţe lední hokej patří mezi nejatraktivnější a nejpřitaţlivější sporty. Společně s fotbalem se přetahují o nejnavštěvovanější dlouhodobou sportovní soutěţ v České republice. Zápasy v poslední kompletní uplynulé sezoně základní hrací části extraligy 2011/2012 sledovalo na stadionech 1 756 101 diváků, coţ činí průměrnou návštěvu 4 824 diváků na jeden extraligový zápas.40 Podobnými čísly se akorát můţe pochlubit nejvyšší fotbalová soutěţ v tuzemsku – Gambrinus liga. Za stejné 37

Mezi takové sporty můžeme zařadit například nohejbal. http://www.cslh.cz/text/40-zlat-medailist.html 39 http://www.olympic.cz/front/sport/39 40 http://sport.lidovky.cz/navstevnost-hokejove-extraligy-znovu-klesla-fok/hokej.aspx?c=A120227_111038_ln-sport-hokej_vrb 38

49

období činila průměrná divácká návštěvnost na jedno utkání 4 794.41 Tyto sporty se dlouhodobě přetahují o pozici sportovní jedničky na českém území. Je ale nutné podotknout, ţe závěrečné hokejové boje v play-off přitahují diváka daleko více neţ v základní části. Tyto hodnoty ale nezapočítáváme. Další čísla se budou týkat sledovanosti daných sportů v televizi. Je neoddiskutovatelné, ţe hokej a fotbal jsou nejsledovanější sporty napříč všemi odvětvími. Zpravodajský web o médiích MediaGuru.cz (2007) dokonce pasuje na pozici nejoblíbenějšího sportu v Česku právě lední hokej42. Naše práce se nebude zabývat, zda toto tvrzení můţeme verifikovat či negovat, kaţdopádně je však lední hokej spolu s fotbalem nejpopulárnější sport mezi českou veřejností. Tento fakt dokreslují i tato čísla. Za nejsledovanější televizní pořad veřejnoprávní Česká televize posledních let uvádí finálový duel Česko – Rusko na MS v ledním hokeji 2010 v Německu. Duel o zlaté medaile si nenechalo ujít 2 800 000 diváků, z toho se na zápas dívalo 31,6 % dospělé populace v zemi. V tomto ohledu sledovanější byl uţ jen jeden pořad. Pro změnu to bylo vídeňské finále hokejového šampionátu v roce 2005.43 Nejaktuálnější čísla z posledního odehraného šampionátu potvrzují stále velkou sledovanost zápasů české reprezentaci na vrcholné hokejové akci. V průměru si zápasy Čechů na MS v roce 2012 nenechal ujít necelý milion diváků, přesněji 953 000 diváků. Čísla však nezahrnovala semifinálovou bitvu se Slovenskem a zápas o třetí místo s Finskem.44 S těmito zápasy by výsledné číslo bylo bezpochyby vyšší.

41

http://www.fotbalportal.cz/cesko/gambrinus-liga/2011-2012/statistiky-klubu/navstevnost/ http://www.mediaguru.cz/2007/12/nejoblibeneji-sporty-v-ceske-republice/#.UWRqxIZ8N8E 43 http://sport.ihned.cz/c1-43771920-rekordni-sledovanost-hokejove-finale-smetlo-z-obrazovkyi-pojistovnu-stesti 44 http://sk.scribd.com/doc/94047012/Sledovanost-zapas%C5%AF-MS-v-hokeji-2012-%C4%8CT-4 42

50

7. Letecká nehoda hokejistů Jaroslavle Pro zasvěcení do kontextu praktické části bakalářské práce povaţujeme za vhodné také popsat samotnou tragickou událost a tuto část doplnit o krátkou charakteristiku a popis zesnulých českých hokejistů. Nejprve představíme samotnou Kontinentální hokejovou ligu (dále jen KHL), v níţ tým Lokomotiv Jaroslavl působí.

7.1.

O KHL

Počátek KHL se datuje k roku 2008, kdy vznikla jako nástupce ruské superligy, která uţ tak měla silné zastoupení hokejistů ze zahraničí. Dnes KHL je společně se severoamerickou Národní hokejovou ligou (dále jen NHL) povaţována za nejprestiţnější a nejlepší hokejovou ligu světa. Nadnárodní soutěţ, kterou hraje k sezoně 2012/2013 26 převáţně ruských klubů45, sloţených podobně jako v NHL z předních hokejistů nejvyspělejších hokejových zemí. Mnoho elitních hráčů z Evropy, včetně Česka a Slovenska, tak uţ neodchází za kvalitním hokejem a za úţasně lukrativními moţnostmi pouze za Atlantik, nýbrţ také před Ural, a dokonce i za něj. Jiní, nebo i titíţ hokejisté pak obě působiště střídají, protoţe finančně, a pomalu uţ ani herně KHL za NHL nezaostává. Po stránce výdělku je to prý dokonce naopak. (Feldstein, 2012) Jedním z klubů, který automaticky přešel z ruské superligy do KHL, byl i Lokomotiv Jaroslavl. Sportovní chlouba šestisettisícového města, vzdáleného asi 250 kilometrů od Moskvy směrem na severovýchod (Feldstein, 2012). Kluby jsou rozděleny podle geografické polohy do dvou konferencí – východní a západní. Kaţdá konference se ještě dělí do dvou divizí. Do závěrečných bojů v play-off postupuje osm celků z kaţdé konference a soupeří o vítěznou trofej – Gagarinův pohár.46

45

Ve zmiňované sezoně působí v KHL 20 ruských celků a jednom mužstvu z Kazachstánu, Běloruska, Lotyšska, Ukrajiny, České republiky a Slovenska. (www.en.khl.ru/clubs/) 46 http://en.khl.ru/official/22007/

51

7.2.

Popis tragédie

Petr

Feldstein

v knize

věnované

tragickým

skonům

českých

a

československých sportovců A ţivot šel dál (2012) popsal nehodu následovně. Dne 7. září 2011 odpoledne nastoupilo dvacet šest hráčů hokejového klubu Lokomotiv Jaroslavl na městském letišti Tunošna do stošestadvacetimístného letounu Jakovlev Jak-42D. Spolu s hráči bylo v letadle ještě jedenáct zástupců realizačního týmu a osmičlenná posádka. Před pětačtyřiceti osobami na palubě byla asi hodinu a čtvrt trvající cesta. V Minsku, hlavním městě Běloruska, očekával hokejisty Lokomotivu, trojnásobné mistry ruské superligy, tamní Dynamo. Běţný rutinní let, který kaţdý tým absolvuje na stadiony svých konkurentů v průběhu sezony desítky, však skončil vlastně dřív, neţ začal. Několik sekund po startu, ještě v bezprostřední blízkosti letiště, krátce poté, co se odpoutal od země, se stroj zřítil. Část trupu, který se rozlomil a vzápětí začal hořet, spadla do Volhy, do níţ se v Jaroslavli na jiném místě vlévá další řeka, Kotorosl (Feldstein, 2012). První zprávy, které agentury vydaly po patnácté hodině našeho času, byly zdrcující47. 43 lidí při katastrofě zahynulo, přeţili pouze dva. Oba ve stavu, který ani jim nedával příliš mnoho nadějí. Jedním z přeţivších byl člen posádky, palubní inţenýr Alexandr Sizov. Druhým byl jeden z hráčů jaroslavlského muţstva, ruský útočník Alexandr Galimov, jenţ měl popáleniny na devadesáti procentech těla. Všichni ostatní hokejisté a cestující byli mrtví (Feldstein, 2012). Interfax, ruská agentura, ocitovala první vyjádření českého velvyslanectví v Moskvě: „Máme potvrzenou smrt tří českých hráčů: Josefa Vašíčka, Jana Marka a Karla Rachůnka“ (Feldstein, 2012).

47

Ruský server Izvestija doplnil první šokující informace o sdělení, že trosky letadla byly nalezeny dva kilometry od letiště, mezi odletovou dráhou a vesnicí Tunošna, podle které je letiště pojmenováno. (Feldstein, 2012)

52

K tragédii došlo v 15:05 místního času, v 13:05 času středoevropského48. Vedle tří českých hráčů, obránce Karla Rachůnka, útočníků Jana Marka a Josefa Vašíčka a slovenského útočníka Pavola Demitry (Feldstein, 2012).

7.3.

Příčiny havárie

Několik minut trvající klid v době, kdy se stroj pohyboval po letišti, se patrně změnil v neklid uţ na ranveji. Krátce potom, co piloti na základě pokynu z věţe zahájil startovací manévr. Po svědectví Alexandra Sizova, palubního inţenýra letu, jsme se dověděli, ţe letadlo nebylo schopno vyvinout potřebnou rychlost k tomu, aby se dostalo do vzduchu. V té chvíli prý bylo leteckému inţenýrovi jasné, ţe musí dojít k pádu, zvlášť kdyţ si uvědomil, ţe pod podvozkem uţ není beton, nýbrţ oranice. I přesto se letounu ze zorané půdy podařilo o několik metrů zvednout. V té době však měl být daleko výš. Následovalo škrtnutí o anténu rádiového majáku a pak uţ jen pád na břeh největší ruské řeky, respektive jejího vedlejšího ramene, jeţ se právě v těchto místech ohýbá a vrací do hlavního proudu (Feldstein, 2012). Ihned po havárii se vyrojily spekulace o příčinách této letecké katastrofy. Dodnes tyto příčiny nebyly vysvětleny. Za nehodu mohla technická závada, fatální chyba pilota, který mohl startovat se zataţenou ruční brzdou, nevolnost hlavního pilota při vzletu, nezkušenost ruské posádky nebo snad neznámá síla či neodhalená porucha. Je moţné, ţe pravou příčinu jiţ vyšetřovatelé nikdy nezjistí, jedno však bylo jisté. „Ještě nikdy nezahynulo tolik hokejistů takto tragickým způsobem“ (Feldstein, 2012, s. 293).

7.4.

Smrt tří českých hokejistů

Jak uţ bylo zmíněno, na palubě letounu byli i tři významní čeští hokejisté. Všichni tři hokejisté, kteří našli smrt v ruském letadle, byli mnohonásobní a

48

Ačkoli kniha Petra Feldsteina uvádí tento čas, český zpravodajský server idnes.cz první informaci přinesl v 15:03 dle zobrazeného času publikování. Pro potřeby naší práce to je nepodstatné, několikaminutový rozkol nehraje v naší práci významnou roli. Pouze to může dokreslovat rychlost zpravodajského světa. Článek dostupný zde: http://hokej.idnes.cz/padletadla-s-hokejisty-jaroslavle-kde-zahynuli-marek-vasicek-a-rachunek-1ot/evropa.aspx?c=A110907_150610_evropa_lge

53

zkušení reprezentanti, téměř stejně staří, krátce po třicítce. Všichni se zúčastnili tří mistrovství světa. Karel Rachůnek a Jan Marek měli zlatou a bronzovou medaili z mistrovství světa v roce 2010 a 2011. Šampionát na Slovensku skončil necelé čtyři

měsíce

před

tragickým

skonem.

Josef

Vašíček

byl

například

v reprezentačním týmu na MS v roce 2003 v Německu a jako jediný z nich se zúčastnil olympijského turnaje v rámci zimních her v roce 2010 v kanadském Vancouveru. (Feldstein, 2012) 7.4.1. Jan Marek Hokejista, který se narodil 31. prosince 1979 v Jindřichově Hradci. Útočník a hráč české republiky, který se stal mistrem světa v roce 2010 na šampionátu v Německu. Vybojoval také 3. místo v roce 2011 na světovém šampionátu na Slovensku. Hrál za tým HC Sparta Praha, vítěze české extraligy 2005/2006 a třetího v ročníku 2003/2004. V Rusku působil v Metallurgu Magnitogorsk, vítěze ruské superligy 2006/2007. V České republice hrál i za kluby Vajgar Jindřichův Hradec, HC Oceláři Třinec, s nímţ získal třetí příčku v sezoně 1998/1999, HC Slezan Opava. V ruské superlize, později KHL, nastupoval za týmy CSKA Moskva a Atlant Mytišči (2. místo v KHL 2010/2011) (Feldstein, 2012). Co se týče individuálních úspěchů, byl nejlepší střelec české extraligy v sezoně 2002/2003, vítěz kanadského bodování ELH 2005/2006, nejlepší střelec KHL 2008/2009 (Feldstein, 2012). Hráče popisuje hokejová databáze serveru iDnes.cz: „Drobný štírek se během působení v KHL vypracoval v produktivního centra.“. Do myslí fanoušků se Marek zapsal mimo jiné povedenými nájezdy ve čtvrtfinále49 a semifinále světového šampionátu 2010. I díky jeho přispění se Česko mohlo radovat z titulu mistrů světa v ledním hokeji.

49

Nájezd a Markův komentář dostupný z http://www.youtube.com/watch?v=4x1CkzzxYfk

54

7.4.2. Karel Rachůnek Hokejový obránce, narozený 27. srpna 1979 ve Zlíně. Hráč České republiky, který se stal mistrem světa v roce 2010 na šampionátu v Německu a který se podílel na zisku bronzových medailí o rok později na šampionátu na Slovensku. Hráč týmu Lokomotiv Jaroslavl, vítěze ruské superligy v ročníku 2002/2003. V kanadsko-americké NHL hrál za kluby Ottawa Senators, New York Rangers či New Jersey Devils. V nejvyšší české soutěţi působil v HC ZPS-Barum Zlín, se kterým vybojoval titul vicemistra republiky v ročníku 1998/1999, a HC JME Znojemští Orli. V ruské superlize hrál za Lokomotiv Jaroslavl i v sezoně 2005/2006, v Kontinentální hokejové lize oblékal dres i Dynama Moskva v letech 2008/2009 a 2009/2010. Sezonu 2010/2011 měl opět působit v Lokomotivu Jaroslavl (Feldstein, 2012). Kromě ledního hokeje hrál i in-line hokej. I v něm se můţe pyšnit titulem mistra světa. V roce 2011 ve finále šampionátu přehráli hokejisty USA 3:2.50 Pomyslnou

nesmrtelnost

přinesla

Rachůnkovi

legendární

hláška

sportovního komentátora Roberta Záruby, který po jeho vyrovnávací brance v semifinále MS proti Švédsku v roce 2010 emotivně zvolal: „Rachna, kachna, toto letělo!“51 7.4.3. Josef Vašíček Hokejový útočník, který se narodil 12. září 1980 v Havlíčkově Brodu. Hráč České republiky, stal se mistrem světa v roce 2005 na šampionátu v Rakousku, v roce 2003 ve Finsku obsadil s národním týmem čtvrtou příčku. Je také juniorský mistr světa z roku 2000 ze Švédska. V zámoří působil jako hráč týmu Carolina Hurricanes, se kterým získal Stanleyův pohár v sezoně 2005/2006. V tuzemsku působil v HC Slavia Praha (2004/2005), v kanadsko-americké NHL ještě hrál za Nashville Predators a New York Islanders. V KHL byl hráčem Lokomotivu Jaroslavl v sezonách 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011. (Feldstein, 2012)

50 51

http://aktualne.centrum.cz/sportplus/hokej/clanek.phtml?id=705335 Video dostupné z http://www.youtube.com/watch?v=9yR76-ocYsU

55

Mezi významné individuální patří jeho prvenství v kanadském bodování KHL v sezoně 2010/2011 (Feldstein, 2012). Nenápadný útočník, který byl týmu velmi prospěšný. Potvrzuje to i zpravodajský server iDnes.cz: „Kde hrál, tam si jej chválili za přínos týmu.“. Mezi nejsvětlejší momenty Vašíčkovy kariéry bezesporu patří gól při finále světového šampionátu, kdyţ se trefil přes celé kluziště do opuštěné kanadské branky.52

7.5.

Trio do síně slávy

„Dne 15. prosince 2011, krátce před vánočními svátky, jeţ Jan Marek, Karel Rachůnek a Josef Vašíček uţ nikdy nestráví se svými rodinami, byli všichni tři skvělí čeští hráči, oběti jaroslavlské tragédie, která zůstane navţdy jedním z nejsmutnějších dnů našeho i světového sportu, uvedeni in memoriam do Síně slávy českého hokeje. Stalo se tak v Chomutově před mezistátním utkáním Česká republika – Švédsko v rámci jednoho z turnajů Euro Hockey Tour. Obdivuhodnou sílu k tomu, aby plakety na paměť svých muţů a otců svých dětí osobně převzaly do svých rukou, našly pouhé tři měsíce po katastrofě jejich manţelky“ (Feldstein, 2012, s. 296).

S tragickým úmrtím trojice hokejistů se pojí stovky pietních a vzpomínkových akcí v jejich rodných městech a bývalých působištích. Některé ulice, stadiony a další subjekty nosí jejich jména. Český svaz ledního hokeje navţdy vyřadil jejich tradiční čísla dresů z reprezentační sady. V seniorské české reprezentaci uţ nikdy fanoušci neuvidí hráče s čísly 4, 15 a 63 na zádech.53

52

Video dostupné z http://www.youtube.com/watch?v=0XNYJbUTM5s http://sport.lidovky.cz/svaz-vyradil-z-reprezentace-cisla-dresu-obeti-f4g/hokej.aspx?c=A110908_171414_ln-sport-hokej_vlh 53

56

8. Cíl, výzkumné otázky a úkoly práce 8.1.

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je poukázat na vzrůstající zájem tištěných médií o aktuální dění ve světě sportu.

8.2.

Výzkumné otázky

Kolik prostoru dostává sport v běţném výtisku vybraných médií? Jak se změní zájem tištěných médií o sportovní dění a s ním související události při mimořádné situaci? Jak se vybrané sportovní katastrofě věnují média?

8.3.

Úkoly práce

Teoretická část se zabývá hlavními kapitolami, kterými jsou sport a média. K těmto účelům nám poslouţila odborná literatura z oblasti sportu, sociologie a teorie masových médií. Kromě definic nechybí ani prolnutí mezi těmito dvěma pojmy a jsou také definovány další pojmy související s touto prací. V praktické části jsme vyuţili elektronický archiv mediální skupiny Mafra – eMan. Dalším úkolem bylo zjistit rozsah zájmu o sport nashromáţděním dat a porovnáním prostoru věnovaného sportu. Provedli jsme také další komparaci s týdenním vzorkem, kdy zemřel významný vědec Antonín Holý. Zkoumaná data obsahují: -

Počet stran tištěného periodika

-

Rozdělení rozsahu deníku dle odvětví

-

Počet článků se sportovní tématikou

-

Počet článků a fotografií umístěných v části obecného zpravodajství

57

9. Metodika výzkumu práce 9.1.

Charakteristika souboru

Zkoumaným souborem nám byl vybraný denní výtisky MF Dnes, Lidové noviny a deník Metro. Zmíněné tituly jsou jedny z nejprodávanějších a nejpopulárnějších novin s denní periodicitou. Tato skutečnost byla jedním z klíčových prvků výběru daných médií.

9.2.

Stav výzkumu v praxi

V praxi jsme zkoumali vybrané části novin, a to především všeobecné zpravodajství a také sportovní rubriku. V dalších specializovaných rubrikách jsme pouze uvedli jejich rozsah a dále jsme se články nezabývali. Texty v kategoriích všeobecné zpravodajství a sport jsme četli a zaznamenali jejich rozsah a počet textů týkajících se sportovní tematiky.

9.3.

Použité výzkumné metody

V teoretické části práce je pouţita odborná literatura z oblasti sociologie, teorie médií, sportu a jeho historie. Pro charakteristiku médií a popis tragické události jsou zvoleny relevantní internetové zdroje. Pro potřeby empirické práce je pouţíván vlastní sběr dat, získaný z elektronického archivu mediální skupiny Mafra - eMan. Data a informace jsou převedeny do tabulek a grafických zobrazení. 9.3.1. Metody získávání údajů Mediální výtvory jsme empiricky zkoumali ve třech různých obdobích s týdenní periodou. První zkoumaný týden byl od 1. září 2011 do 7. září 2011. Toto období pro potřeby naši charakterizujeme jako běţné. Během této periody se nestala ţádná mimořádná událost, která by si zaslouţila mimořádnou několikadenní pozornost českých či světových médií. Druhé období jsme zvolili následující týden, čili období od 8. září 2011 do 14. září 2011. Právě v tento čas noviny nejvíce bezprostředně informovaly o letecké katastrofě hokejistů 58

Jaroslavle. A jako poslední jsme vybrali časový interval Období od 17. července 2012 do 23. července 2012. V tomto vybraném období zemřel významný český vědec Antonín Holý. Tuto událost vybíráme jako relevantní moţnost porovnání, jaký zájem věnují média úmrtí slavným Čechům v rozdílných odvětvích. Noviny jsou logicky seřazeny do různých oddílů. Výzkum se ovšem zabýval pouze všeobecnými zpravodajskými a publicistickými kategoriemi, které byly zveřejněny na celostátní úrovni. Před kaţdým zkoumaným dnem popíšeme stručně, čím byl daný den charakteristický, která témata v něm převaţují, zda se sport objevuje i v celostátních částech média, z kolika stran se noviny skládají a jaké rubriky jsou v nich obsaţeny. 9.3.2. Doplňující informace Také je nutné si uvést některé doplňující informace, které je nezbytné znát před samotným zjišťováním. -

MF Dnes a Lidové noviny vycházely v daných obdobích šestkrát týdně, deník Metro pětkrát týdně.54

-

Vzhledem k regionálním mutacím jsme pro MF Dnes zvolili brněnskou mutaci. Krajské přílohy jsem do celkového počtu nepočítal.55

-

U Lidových novin jsme zkoumali verzi pro Moravu.56

-

Deník Metro poslouţí našim účelům v praţské verzi.57

-

Analýza se nezaobírá pravidelnými časopisovými přílohami, jako je v MF Dnes pondělní příloha Ona Dnes či u Lidových novin páteční magazín Pátek.

-

Některé podruţná témata jako počasí, inzerce, kříţovky, televizní program, reklamní texty zahrnujeme do obecné kategorie servis.

54

MF Dnes a Lidové noviny nevycházely v neděli. Metro se nevydávalo v sobotu a neděli. Mutace Brno vybrána z důvodu lokace Masarykovy univerzity v tomto městě. Samozřejmě krajské mutace se zabývají různými tématy napříč Českem. Pro zjednodušení se těmito rubrikami nebudeme zabývat. 56 Důvod totožný jako u MF Dnes. Nicméně tyto texty do analýzy zařazujeme, neboť rozsah není tak velký a často jsou to témata s regionálním přesahem. 57 V jednom z daných termínů byly k dispozici mutace pouze Praha a Budějovice. Každopádně rozdílnost mezi těmito mutacemi není příliš zřejmý a u tohoto média bylo dělení poměrně nepodstatné. 55

59

-

Jako stránku v kategorii reklama rozumějme inzerci, která zabírá kompletní stranu a není na ní obsaţen ţádný novinářský text.

-

V deníku Metro se objevuje velké mnoţství nepravidelných rubrik, souhrnně budou označovány pod termínem servis

60

10. Běžný týden – 1. 9. 2011 – 7. 9. 2011 10.1. 1. září 2011 Toto období je charakteristické koncem prázdnin, rovněţ končí tzv. novinářské okurkové období, kdy není takový široký výběr témat. Rovněţ klesá počet odlehčených textů, které si mohou recipienty přečíst při rekreaci. MF Dnes Daný den se noviny skládají z 28 stran, sportu se věnuje 5 specializovaných stran. Obecné zpravodajství se především věnuje politice, školství a zahraničním událostem. MF 1. 9.

celkově stran Celostátní zpravodajství krajská rubrika Sport reklama servis Kultura

počet stran 40 12 Obr. 7; Grafické znázornění rozdělení deníku

6

6

6

8 2 Zdroj: Vlastní práce

Co se týče sportovní rubriky, je v něm obsaţeno dohromady 17 textů a jeden servisní box. Články se zabývají především fotbalem a atletikou. Okrajově jsou zastoupeny i jiná odvětví. V jiné části deníku není sport obsaţen. Lidové noviny Noviny jsou vytištěny na 24 stranách, zajímají se především o školství, justici a lékařství. Výtisk obsahuje i 2 sportovní strany. LN 1. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

počet stran

24

7

2

4

2

0

5

2

2

Obr. 8; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Ve sportovní sekci je 8 článků, včetně sportovního servisu. Velká část je věnována fotbalu a hokeji. V rubrice Lidé je publicistický podval věnován článku o fotbalistech Barcelony. Metro

61

Na 28 stránkách deníku Metro se kromě reklamních sdělení objevují především školská témata a informace o dopravě a jízdném. Metro 1. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Sport

Servis

reklama

počet stran

28

7

2

17

2

Obr. 9; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Sport se zabývá se svými 5 texty výhradně fotbalu, v jiné části deníku není zmíněn.

10.2. 2. září 2011 Noviny většinou pokračují ve svých tématech. Vzhledem k tomu, ţe je pátek, MF Dnes rozšiřuje počet stran o servisní rubriky. MF Dnes Noviny jsou rozděleny na 42 stran. Sport se objevuje na 3 specializovaných stranách. Zpravodajské texty se týkají především zdravotnictví, domácí a zahraniční politiky. MF 2. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

krajská rubrika

počet stran

42

8

6

Sport reklama servis Kultura Ekonomika 3

9

18

Obr. 10; Grafické znázornění rozdělení deníku

1

2

Zdroj: Vlastní práce

Sportovní rubrika je sloţena z 18 článků soustředících se na fotbal, tenis a atletiku, nechybí ani sportovní servis. Za zmínku stojí fotorám s Tomášem Berdychem na nejprestiţnější první stránce novin. Lidové noviny Noviny se dělí na 24 stran. Zpravodajské texty se týkají umění, domácí a zahraniční politiky. Sport je zastoupen 3 stranami. LN 2. 9. počet stran

celkově

Celostátní

stran

zpravodajství

24

7

Kultura 2

Peníze + Byznys 6

Obr. 11; Grafické znázornění rozdělení deníku

Sport

reklama

servis

názory

3

1

1

2

horizont + lidé 2

Zdroj: Vlastní práce

Sportovní rubrice dominují texty z atletiky, ledního hokeje a fotbalu. Dohromady je publikováno 10 textů a 2 servisní boxy. V jiné části deníku není o sportu zmínka. Metro

62

Páteční vydání deníku Metro se skládá z 24 stran, pro sport jsou vyhrazeny dvě strany. Metro 2. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Sport

Servis

reklama

počet stran

28

7

2

11

8

Obr. 12; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

V novinách je dohromady 12 sportovních textů, především z tenisu, atletiky a fotbalu. Okrajově se sportu týká a článek v obecném zpravodajství o olympijských maskotech.

10.3. 3. září 2011 Sobotní noviny přinášejí rozmanitá témata. Za podstatný fakt lze uvést, ţe v obou zkoumaných médiích si první stránku vydobyla svým výsledkem oštěpařka Barbora Špotáková. Deník Metro v sobotu nevychází. MF Dnes Sobotní den se věnuje především politickým tématům se zaměřením na sociální stránku politických rozhodnutí, nechybí ani kulturně laděná témata. Sport si rezervoval 4 strany. MF 3. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

krajská rubrika

Sport

počet stran

24

11

5

4

Obr. 13; Grafické znázornění rozdělení deníku

reklama

servis

1

3

Zdroj: Vlastní práce

Ve sportu se nachází 17 článků ze světa atletiky, veslování a fotbalu. K dispozici jsou i 2 servisní boxy. Na úvodní stránce deníku je fotografie stříbrné medailistiky z MS v atletice Barbory Špotákové. Lidové noviny Víkendové vydání novin je rozsáhlé, má 40 stran. V celostátním zpravodajství dominuje ekonomika, politika a kriminalita. Sport se nachází na 3 stranách. Podstatnou část novin tvoří pravidelné sobotní rubriky. LN 3. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

počet stran

40

9

1

4

3

0

21

1

1

Obr. 14; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Sport se skládá z 16 článků a 1 servisního boxu. V obecném zpravodajství je hned na první straně fotorám s oštěpařkou Špotákovou a text o polské

63

ekonomice se okrajově týká sportu vzhledem k pořádání fotbalového evropského šampionátu.

10.4. 5. září 2011 K pondělí přistupují deníky různě. Zatímco MF Dnes je rozsahově objemná, včetně velkého sportovního prostoru. Lidovky a Metro se v pondělí skládájí z nejmenšího počtu stran v týdnu. Pozoruhodné je ale shoda na úvodních stranách vybraných médií. Všechny tři na své první strany umisťují fotografie úspěšných českých sportovců, kteří dosáhli významných úspěchů o víkendu. MF Dnes V pondělním 36tistránkovém vydání se MF Dnes věnuje událostem z vědy, sociálních nepokojů a kriminality. Velký prostor je dán sportovním akcím o víkendu, dohromady 8 stran. celkově Celostátní krajská MF 5. 9. stran zpravodajství rubrika počet stran 36 10 5 Obr. 15; Grafické znázornění rozdělení deníku

Sport

reklama

servis

8

6

2

Kultura

Ekonomika

2 3 Zdroj: Vlastní práce

Téměř čtvrtina deníku se věnuje sportu. Dohromady je publikováno 36 sportovních textů z různých odvětví, k tomu připočtěme ještě dva rozsáhlé výsledkové servisní informace. Na úvodní stránce deníku je krátký text o trojici úspěšných sportovcích, Knapkové, Synkovi a Kulhavém. Lidové noviny Lidovky se v pondělí skládají z 28 stran. Sport zaujímá 4 strany. Největší zájem média vzbuzuje česká a evropská politika a kriminální tématika. List je také rozšířen o rubriku Právo a justice. LN 5. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

počet 28 8 2 stran Obr. 16; Grafické znázornění rozdělení deníku

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

4

4

1

5

2

2

Zdroj: Vlastní práce

Pestré sportovní zpravodajství obsahuje 17 sportovních článků a 2 výsledkové infografiky. Mimo to, na úvodní stránce novin je fotbalové foto české reprezentace a jeden z publicistických textů se týká fotbalu a trenéra Bílka. Metro

64

Skromné 16tistránkové vydání Metra se skládá především z praţských témat z oblasti politiky, kriminality. Nechybí ani lifestylová témata. Sportu jsou věnovány 2 strany. Metro 5. 9. celkově stran Celostátní zpravodajství počet stran 16 8

Sport 2

servis 6

Obr. 17; Grafické znázornění rozdělení deníku

reklama 0

Zdroj: Vlastní práce

V novinách se objevuje 10 sportovních textů a jeden výsledkový box. Na úvodní straně zaujme velká fotografie světové šampionky ve veslování Mirky Knapkové.

10.5. 6. září 2011 Po četbě je patrné, ţe daný den se média zaměřují na své kauzy. Ţádná událost s globálním přesahem či jakákoli aféra či akce se neodehrála. Na rozdíl od pondělí se počet stran u všech deníků zvětšil. MF Dnes Úterní noviny se zaobírají širokou paletou témat od politiky, ekonomiky, národního hospodářství, konče zahraniční politikou. Dohromady MF Dnes tento den skládá ze 40 stran, pro sportovní rubriku jsou vyhrazeny 4 strany. Značný rozsah je věnován ekonomice a financím v pravidelné rubrice. MF 6. 9. počet stran

celkově stran

Celostátní zpravodajství

krajská rubrika

Sport

reklama

servis

40

10

6

4

2

2

Kultura

Ekonomika

1

15

Obr. 18; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Sportovní sekce je sloţena z 20 textů a jednoho výsledkového servisu. Mezi sporty převaţuje fotbal, atletika a tenis. Na jiném místě novin se o sportu autoři nezmiňují. Lidové noviny Dané médium se zajímá především o vojenství, dopravu a korupci v tuzemsku. Nechybí ani příloha Akademie. Z 28 stran jsou 2 sportovní. LN 6. 9.

celkově Celostátní stran zpravodajství

Kultura

počet 28 6 1 stran Obr. 19; Grafické znázornění rozdělení deníku

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

6

2

1

8

2

2

Zdroj: Vlastní práce

65

9 článků tvoří sportovní obsah novin. Největší prostor dostává fotbal i jeden fotbalový příběh z historie. Na ţádné jiné straně novin se sport neobjevuje.

Metro Úterní texty se zaměřují především na lifestylová témata a věci běţného ţivota. Z 24 stran sportu patří 2 strany. Metro 6. 9. celkově stran Celostátní zpravodajství počet stran 24 7

Sport 2

servis 9

Obr. 20; Grafické znázornění rozdělení novin

8

sportovních

článků

reklama 6

Zdroj: Vlastní práce

se

skládá

především

z fotbalových

a

volejbalových zpráv. Na ţádném jiném místě novin se sport neobjevuje.

10.6. 7. září 2011 Ani středeční vydání novin není v ţádné kategorii unikátní či zvláštní. Co do kontextu tyto noviny vycházejí v den tragické nehody letounu s hokejisty Jaroslavle na palubě. MF Dnes Podstatná část 24tistránkového vydání je věnována české politice z různých úhlů pohledu. 3 stránky patří ve středu sportu. MF 7. 9. počet stran

celkově stran

Celostátní zpravodajství

krajská rubrika

Sport

reklama

24

11

6

3

1

Obr. 21; Grafické znázorněnírozdělení deníku

servis

Kultura

2

1

Zdroj: Vlastní práce

Sport je sloţen z 13 článků a jednoho výsledkového servisu. Mezi sporty jednoznačně dominuje fotbal. Další sportovní texty se v jiných částech novin tento den neobjevují. Lidové noviny Středečník Lidových novin se zabývá sociálními nepokoji v Česku, zdravotnictvím a dalšími odvětvími. Ve středečním vydání nechybí rubrika Medicína a věda. Z 24 stran jsou 2 strany sportovní. LN 7. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

počet stran

24

7

2

4

2

0

5

2

2

66

Obr. 22; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

V deníku je obsaţeno 10 sportovních článků, převáţně z fotbalového prostředí. Na jiném místě se sportovní texty neobjevují. Metro Jako první z vybraných deníků se zmiňuje o výročí teroristického útoku na mrakodrapy v New Yorku. Dále se noviny zaobírají tématikou dopravního podniku v Praze. V novinách vychází nepravidelná rubrika peníze. Z 20 listů je pro sport vyhrazena 1 strana. Metro 7. 9. celkově stran Celostátní zpravodajství počet stran 20 6 Obr. 23; Grafické znázornění rozdělení deníku

Sport 1

servis 10

reklama 3

Zdroj: Vlastní práce

Noviny obsahují 7 sportovních textů. Nejvíce prostoru zaujímá fotbal. Na dalších stranách se sport neobjevuje.

67

11. Období po nehodě – 8. 9. 2011 – 14. 9. 2011 11.1. 8. září 2011 Tento den tištěná média informují o sportovní katastrofě nejintenzivněji. Nehodě je věnována značná část celostátních všeobecných textů. Ostatní kategorie a témata jsou znatelně v ústraní. MF Dnes První vydání MF Dnes po nehodě zcela ovládá tato tragická událost. Ostatními tématy se deník zabývá okrajově. Noviny se skládají ze 40 stran, 14 stran je věnováno speciální ekonomické rubrice. Sport zabírá 4 stránky. MF 8. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

krajská rubrika

Sport

reklama

servis

Kultura

počet stran

40

10

5

4

4

15

2

Obr. 24; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Ve sportovní rubrice je poskládáno 13 textů a 1 servisní box. Největší zájem je o fotbal a tenis. Co se týče letecké nehody, noviny jí dávají velký prostor na prvních 4 stránkách deníku. Nechybí velké fotografie a celkově se nehody týká 10 textů. Lidové noviny Lidovky se skládají z 28 stran, pro sport jsou vyhrazeny 2. Stejně jako MF Lidovky věnují velkou část deníku letecké katastrofě, na rozdíl od MF ale nahlíţejí na událost více zeširoka. Upozorňují na nekvalitní ruská letadla a zasahují nehodu do širšího kontextu. LN 8. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

počet stran

28

10

1

6

2

4

1

2

2

Obr. 25; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Sportovních článků je ve vydání 10, nechybí i 1 servis box. Letecké katastrofě se ve všeobecném zpravodajství a na názorové straně věnují úvodní tři strany deníku se 14 texty. Metro

68

Ani deník Metro nezůstává pozadu s informacemi o hokejovém neštěstí. Kvůli tomu rozšířil deník všeobecné zpravodajství o několik stránce, neţ je běţné. Z 24 stran je věnována sportu mimo tragédii navíc ještě 1 strana. Metro 8. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Sport

počet stran

24

13

1

Obr. 26; Grafické znázornění rozdělení deníku

servis

reklama

9

1

Zdroj: Vlastní práce

Kromě nehody se v novinách objevuje 6 sportovních textů. Neštěstí se deník věnuje na prvních 3 stranách, k události je napsáno 7 článků.

11.2. 9. září 2011 Denní tisk pokračuje v popisování tragédie. O samotný popis tragédie je menší zájem, novináře spíše zajímají události, které souvisejí s nehodou, jako jsou různá pietní vyjádření a vzpomínkové texty. Také mnoho článků vypráví příběhy a nechybí ani názory odborníků a hokejistů. MF Dnes Z 34 stran je sportu vyhrazeny 3 strany. Noviny obsahují 10tistránkovou přílohu k teroristickému útoku 11. září. Ruské katastrofě stále patří první strany deníku, je však patrné, ţe se na těchto stranách objevují postupně i jiné texty, které jsou z jiné oblasti. MF 9. 9. počet stran

celkově stran 34

Celostátní zpravodajství 12

krajská rubrika 6

Sport

Reklama

3

2

Obr. 27; Grafické znázornění rozdělení deníku

servis

Kultura

12

1

Zdroj: Vlastní práce

Sportovní rubrika obsahuje 12 článků a 1 servis, který se netýká nehody z velkého mnoţství odvětví. Letecké havárii se věnuje 16 textů na prvních třech stranách novin a na úvodní straně sportovní rubriky. Je zřejmé, ţe katastrofa zasahuje i do stálé sportovní sekce a editoři ji striktně neoddělují. Lidové noviny Na 24 stranách vydání jsou sportu věnovány sportu 3 strany. Samotná katastrofa dostává stejný prostor jako předchozí den. Deník publikuje i emotivní fotografie z pietních míst, více analyzuje a rozebírá příčiny nehody. LN 9. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

počet stran

24

7

2

7

3

0

1

2

2

Obr. 28; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

69

Sportu je sestaven z 9 článků především z oblasti kopané, volejbalu a tenisu. Havárii věnují Lidovky opět úvodní 4 strany vydání, dohromady je publikováno o katastrofě 15 textů. Metro Ze zkoumaných deníků je Metro jediné, které se katastrofě nevěnuje na úvodní straně, nicméně informace o nehodě jsou v další části deníku. Z 28 stran je 1 věnována sportu, příloha víkendu zaujímá velký 11tistránkový rozsah, podobně rozsáhlá jsou i reklamní sdělení ve vydání. Metro 9. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Sport

počet stran

28

7

1

Obr. 29; Grafické znázornění rozdělení deníku

servis

reklama

11

10

Zdroj: Vlastní práce

Útlá sportovní rubrika nabízí 6 kratších textů. Hokejová katastrofa zasahuje do sportovní rubriky, je jí však věnována i kompletní strana ve všeobecném zpravodajství, dohromady jsou o ní napsány 4 články.

11.3. 10. září 2011 V sobotním vydání novin je viditelný klesající rozsah textů týkajících se havárie. Přesto stále z celostátních rubrik nemizí. Média uţ spíše informují o pietních aktech a pomalu se vrací k běţným stereotypům a tématům. MF Dnes Na celostátní úrovni se MF Dnes věnuje neštěstí na druhé straně novin. Jinak uţ přidává témata ze sociální oblasti či ze školství. Hokejisté však zasahují opět i do pravidelné sportovní rubriky. MF 10. 9. počet stran

celkově stran 24

Celostátní zpravodajství 12

krajská rubrika 6

Obr. 30; Grafické znázornění rozdělení deníku

Sport

reklama

3

0

servis

Kultura

3

0

Zdroj: Vlastní práce

Sport se skládá z 11 článků a 2 informačních servisů. Články bezprostředně související s nehodou zabírají jednu stranu ve sportovní rubrice a jednu stranu ve všeobecném zpravodajství. Lidové noviny Deník se ve všeobecném zpravodajství uţ nehodou nezabývá, články o ní přesunul do sportovní rubriky. Jinak 40 stránek novin je sloţeno především

70

z oblíbených příloh Orientace a Relax, část novin je věnována i desetiletému výročí útoku teroristů na newyorské mrakodrapy. LN 10. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

počet stran

40

8

1

4

3

0

22

1

1

Obr. 31; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Noviny obsahují 9 sportovních textů a 1 servis. Sport reprezentuje pestrá škála odvětví. Nehoda zabírá jednu stranu ve sportu a také se objevuje v příloze Relax. Právě zde se objevuje nejrozsáhlejší novinářský počin ve zkoumaném týdnu. Dohromady je o katastrofě napsáno 7 článků.

11.4. 12. září 2011 Pondělní vydání tisku se věnují nehodě v rovině uctívání památek a reportáţí. Jinak noviny obecně nabízí pestrý mix událostí. MF Dnes Po víkendu uţ MF Dnes nabízí širokou paletu politických témat, z 36 stran je pro sport vyhrazeno mimořádných 7 stran, nehoda se rozebírá jak na jedné zpravodajské straně, tak na jedné straně publicistické. MF 12. 9. počet stran

celkově stran 32

Celostátní zpravodajství 10

krajská rubrika 6

Sport

reklama

7

0

Obr. 32; Grafické znázornění rozdělení deníku

servis

Kultura

7

2

Zdroj: Vlastní práce

Noviny nabízí komplexní sportovní zpravodajství z víkendu. Je v nich 27 sportovních článků, 3 výsledkové boxy. Hokejového neštěstí se týká 6 článků rozesetých jak v obecném zpravodajství, tak na názorové stránce, tak i v samotné sportovní rubrice. Lidové noviny Tradičně krátké pondělní vydání LN přináší informace z pohřbů hokejistů, ale zajímá se i o sociální nepokoje v tuzemsku, vojenství a zdravotnictví. Z 24 stránek patří sportu 2 strany. 4 stránky náleţí rubrice Právo a justice. LN 12. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

počet stran

24

7

2

4

2

0

5

2

2

Obr. 33; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

71

Sport je sestaven z 14 článků a 2 servisů. Dozvuku letecké havárie je věnována jedna zpravodajská strana, jeden rozsáhlý publicistický text v sekci Názory a rozsáhlá fotoreportáţ v rubrice Lidé. Metro I bezplatné Metro nezanevřelo na leteckou tragédii. Kromě ní však uţ publikuje svůj klasický lifestylový mix zpráv. Na 24 stranách jsou pro sport vyhrazeny 2 strany. Metro 12. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Sport

servis

reklama

počet stran

24

9

2

9

4

Obr. 34; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Poměrně stručný 6tičlánkový sport se věnuje převáţně fotbalu a rozsáhlému rozhovoru s fotbalistou Villou. Zesnulí hokejisté jsou zmiňováni ve 2 článcích ve všeobecném zpravodajství.

11.5. 13. září 2011 Necelý týden po úmrtí hokejistů se česká média vrací do normálu. Jiţ nezásobují českou veřejnost informacemi o tragédii, pouze zobrazují fakta, která postupem času vychází na povrch a která s nehodou souvisí. MF Dnes Nebýt smrti přeţivšího hráče Jaroslavle, který zemřel po několikadenním boji v nemocnici, je pravděpodobně, ţe naše interesantní téma by bylo jiţ zavrţeno. Nakonec je však stále o něm zmínka, byť okrajová. Jinak se deník věnuje především veřejným financem a dění v české politice. Z 32 stran se 3 věnují sportu, 10 stran má prostor ekonomická rubrika. MF 13. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

krajská rubrika

Sport

reklama

servis

Kultura

počet stran

32

10

6

3

0

12

1

Obr. 35; Grafické znázornění rozložení deníku

Zdroj: Vlastní práce

11 článků z oblasti sportu vychází v tomto vydání novin. Zastoupeny jsou fotbal, hokej, tenis a volejbal. O tragédii se se zmiňují noviny pouze v zahraniční rubrice a také se jí okrajově týkají dva hokejové články ve sportovní rubrice.

72

Lidové noviny Kratší pondělní Lidovky se o zkoumané události zmiňují aţ v sekci sport. Jinak se deník zajímá o sociální nepokoje a veřejné dění v tuzemsku. V periodiku nechybí ani 4 stránky rubriky Akademie. Dohromady má deník 24 stran, sport zaujímá 2 stránky. LN 13. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

počet stran

24

7

2

4

2

0

5

2

2

Obr. 36; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Vzhledem k tomu, ţe hokejové neštěstí zaujímá prostor ve sportovní rubrice, zbylý sport je sloţen z 11 převáţně kratších, fotbalu se věnujících se článků. Havárii se věnuje 5 článků. Metro Kromě úmrtí hokejisty Galimova se deník uţ nehodě ruského týmu nevěnuje. Deník se ve vydání zaměřuje na problematiku seniorů a další demografické zajímavosti, jako je například vzrůstající počet Praţanů. Deník se skládá z 28 stran, 2 jsou sportovní, 3 patří kultuře, stejný počet jako rubrice zdraví. Metro 13. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Sport

servis

reklama

počet stran

28

11

2

10

5

Obr. 37; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Sport je postaven z 6 textů, ţádná disciplína nepřevaţuje. Ve sportovní sekci deník informuje o smrti posledního přeţivšího hráče Jaroslavle.

11.5. 14. září 2011 Týden po nehodě letounu se dá hovořit, ţe média uţ veřejnost informovala ve všech směrech a téma opouští. Dále jsou uţ jen publikovány texty, které souvisí s vyhledáváním příčin nehody. MF Dnes Pokud nepočítáme jednu kratší agenturní zprávu o moţné příčině zřícení letadla, noviny uţ o tragédii nepíší. Soustředí se především na osobu Václava Havla, školství a dopravu v zemi. Noviny mají 32 stran, sportu patří 5 stran.

73

celkově stran 32

MF 14. 9. počet stran

Celostátní zpravodajství 14

krajská rubrika 6

Sport

reklama

5

0

Obr. 38; Grafické znázornění rozdělení deníku

servis

Kultura

4

3

Zdroj: Vlastní práce

O nehodě hovoří pouze jedna zmíněná zpráva v zahraniční rubrice. Jinak je sportovní sekce poskládána z 21 článků a jednoho výsledkového servisu. Lidové noviny Noviny dané vydání o propírané havárii jiţ mlčí. Dohromady má středeční vydání 24 stran, sportovní rubrika má 2 strany, mimo jiné také vychází 4 strany k rubrice Medicína a věda. LN 14. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Kultura

Peníze + Byznys

Sport

reklama

servis

názory

horizont + lidé

počet stran

24

7

2

4

2

0

5

2

2

Obr. 39; Grafické znázornění rozdělení deníku

Zdroj: Vlastní práce

Sportovní pasáţ je sloţena z 13 novinářských počinů. Za zmínku stojí, ţe se na první otevírací stranu novin dostává fotografie Novaka Djokoviče. Jedná se o první fotografii ze světa sportu, která se bezprostředně netýká zřícení hokejového speciálu. Metro I v Metru je patrné, ţe po týden od nehody uţ zprávy z ruské Jaroslavle nejsou pro deník stěţejní. Přesto opět nechybí alespoň jedna zmínka v textu, který pochází z vyšetřování příčin nehody. Jinak se deník zajímá o politiku, dopravu či školství. Na 16 stranách deníku se novináři sportu věnují pouze na 1 stránce. Metro 14. 9.

celkově stran

Celostátní zpravodajství

Sport

počet stran

16

9

1

Obr. 40; Grafické znázornění rozdělení deníku

servis

reklama

4

1

Zdroj: Vlastní práce

Jednostránkový sport obsahuje 7 kratších sportovních textů. O nehodě pojednává jedna zpráva v zahraničním zpravodajství.

74

12. Období od 17. července 2012 do 23. července 2012 Třetí a poslední zkoumané období se datuje na červenec 2012. Období není zvoleno náhodně. Právě v tomto období zemřel významný český vědec Antonín Holý. Neţ se pustíme do sběru dat, povaţuji za vhodné zesnulého Čecha několika slovy charakterizovat. „V 75 letech zemřel světoznámý český chemik Antonín Holý. Jím objevené preparáty pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Jeho objevy daly naději hlavně tisícům lidí od nákazy virem HIV. Holý skonal v pondělí po dlouhé nemoci. (…)Holého preparáty jsou součástí nejúčinnějších a zároveň dostupných léků proti AIDS, viru pravých neštovic, pásovému oparu, virovému zánětu oční sliznice a proti virové hepatitidě typu B. O úmrtí informoval Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, kde Holý pracoval od roku 1960. Světoznámý vědec by 1. září 2012 oslavil 76. narozeniny. (…)Hlavním výsledkem výzkumné práce profesora Holého byla celá skupina léků na virové nemoci, tzv. antivirotik. Jedná se především o léky proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic či proti virovému zánětu oční sliznice, ale hlavně proti viru HIV, původci nemoci AIDS. Léky jako Viread (tenofovir), schválený v USA v roce 2001 pro léčení AIDS, zcela změnily léčbu této nemoci a zachránily ţivot milionům lidí. Díky této generaci přípravků se AIDS změnil z nemoci, která prakticky bez výjimky končí smrtí, na váţnou nemoc, s níţ pacienti mohou ţít desítky let. (iDnes.cz, 2012)58

V analýze se nebude uţ zabývat, co média zajímá a budeme se pouze soustředit na rozsah a počet článků, které budou informovat o smrti významného vědce a s tím související texty.

12.1. 17. července 2012 Zkoumaný týden začínáme v úterý 17. července, den po skonu českého vědce. Je však podivuhodné, ţe ani jedny z trojice analyzovaných médií o Holém nepíší. Je pravděpodobné, ţe Holý skonal 16. července pozdě večer, tudíţ tištěná

58

http://zpravy.idnes.cz/zemrel-chemik-antonin-holy-d09/domaci.aspx?c=A120717_091737_domaci_jw

75

média neměla čas o smrti informovat. Přesný čas úmrtí není dohledatelný, pro potřeby naší práce to však není zásadní.59

12.2. 18. července 2012 To co tisk opomenul předchozí den, bohatě vynahradil následující vydání. MF Dnes věnuje vědeckému pracovníkovi značný prostor. Úvodní strana deníku patří jeho fotce a dlouhému textu. Následující dvě strany se týkají výhradně jeho ţivota, práce a názorů přátel a kolegů. Je neobvyklé, jaký je skonu dán i v publicistické části média. Zatímco běţně se témata komentátorů a odborníků liší, nyní je téma téměř jednotné – Antonín Holý. Dohromady je o Holém napsáno dané vydání 12 článků. Lidové noviny co do rozsahu mírně za MF Dnes zaostávají, přesto na první straně periodika nechybí velká fotka s popisem. Dále se Holého ţivotního příběhu týkají výhradně strana 2 a také rubrika Horizont na straně 10. Dohromady je publikováno o slavném vědci 8 článků. Deník Metro se smrtí vědce zabývá ze všech nejméně. Svým charakterem, kdy nedává příliš prostoru názorům a čerpá především z agenturních zpráv, je o Holém zmínka ve dvou zpravodajských textech. Jiná zmínka o Čechovi ve zkoumaném týdnu není.

12.3. 19. července 2012 Jakoby MF Dnes vyčerpala všechen potenciál a informace předchozí den. Po velkolepém prostoru předchozí den, nyní o vědci nepíše. Oproti tomu LN se stále Antonínu Holému věnují, byť ho neumisťuje na přední strany, patří mu 4. list a středně dlouhý vzpomínkový text v periodiku. Jak bylo uvedeno výše. Metro uţ o vědci neinformuje.

59

První článek v internetové verzi MF Dnes – iDnes.cz o vědci vyšel 17. července v 9:17.

76

12.4. 20. července 2012 O Antonínu Holém nepíše ani jeden z trojice hromadných sdělovacích prostředků.

12.5. 21. července 2012 V mlčení o Holého smrti a ţivotě pokračuje MF Dnes a Metro. Oproti tomu LN dávají vědci opět významný prostor. Dvoustránkový rozhovor s jeho dlouholetým kolegou Zdeňkem Havlasem je umístěn v pravidelné víkendové příloze Orientace.

12.6. 23. července 2012 O Antonínu Holém nepíše ani jeden z trojice hromadných sdělovacích prostředků.

77

13. Výsledky a diskuze Empirická část se zaměřovala na zjištění, jaký prostor získává sportovní rubrika v novinách. Obecně lze říci, ţe zhruba zaujímá desetinu prostoru, u kaţdého periodika to je odlišné.

Obr. 41; Grafické znázornění procentuálního zastoupení sportu v MF Dnes Zdroj: Vlastní práce

Obr. 42; Grafické znázornění procentuálního zastoupení sportu v LN Zdroj: Vlastní práce

Grafy vznikly na základě prvního zkoumaného týdne. Údaje pojednávají o počtu stran daných rubrik, kolik jim bylo věnováno prostoru. Výsledky nezahrnují například sportovní texty, které se objevovaly ve všeobecném zpravodajství. I tak ale lze říci, ţe sportovní rubrice se MF Dnes věnuje daleko více neţ například kulturní sekci. Naopak v komparaci sportu a rubriky Peníze a Byznys v Lidových novinách vychází jako vítěz druhá jmenovaná rubrika. Ve třetím zkoumaném médiu – deníku Metro – zaujímá sport 8% celkového počtu stran. Lze konstatovat, 78

ţe největší prostor dostává sport v MF Dnes. Nejprodávanější seriózní deník tak reflektuje nároky svých recipientů. Výsledek jednoznačně potvrzuje názor, ţe pokud médium chce usilovat o co největší publikum, musí dát sportu značný prostor. Dále jsme si v empirické části ověřovali, zda letecká katastrofa zvýší počet sportovních článků ve vydání novin. Do grafu jsme zahrnuli 2 zkoumané týdny.

Obr. 43; Grafické znázornění počtu sportovních článků

Zdroj: Vlastní práce

Největší zájem o sport byl 5. září 2011 z důvodu konání významných sportovních akcí o víkendu. Ať uţ se jednalo o MS v atletice, MS ve veslování či horských kol, mimo to velký zájem médií vzbudily kvalifikační utkání české fotbalové reprezentace. V týdnu po katastrofě se počet článků nezměnil, novináři však více energie, času a prostoru věnovali samotné nehodě, tudíţ se celkové počty nepromítnou. Viditelné je však nepatrné zvýšení počtu článků 8. 9. 2011, den po nehodě. I další dny bezprostředně po nehodě jsou vyšší oproti minulému týdnu, co se sportovních textů týče. Pro ujasnění jsme vytvořili i grafické znázornění zájmu novinářů o samotnou nehodu. Předpokládali jsme, ţe rozsah zájmu bude kulminovat den po nehodě, další dny bude zájem pozvolna klesat.

79

Obr. 44; Grafické znázornění počtu nehod pojednávajících o nehodě

Zdroj: Vlastní práce

Výše uvedený graf dokresluje intenzitu zájmu médií o nehodu. Za směrodatné v tomto ohledu povaţujeme počet článků týkající se nehody. Také je nutné uvést, ţe tyto texty se ve velké části objevovaly na nejprestiţnějších místech periodika – čili na úvodních stranách všeobecného zpravodajství. Jak grafy znázorňují, zájem a rozsah kulminoval aţ druhý den po nehodě. Lze vyvodit, ţe tento čas byl potřebný k sehnání relevantních údajů, názorů, texty také začínají postupně pojednávat o pietních a vzpomínkových akcí. Je patrné i pozvolně klesající zájem o tragédii v souvislosti s časovým odstupem od nehody. Dále nás zajímalo, čeho se texty o hokejové katastrofě týkaly. Zajímavé bude také sledovat, jak daná média k události přistupovala. Typy článku jsme rozlišili do jednotlivých kategorií. 1) Obecné zprávy, reportáţe, popisy nehody, zprávy z vyšetřování 2) Vzpomínky, názory, příběhy 3) Texty týkající se pietních a vzpomínkových rozloučení 4) Ostatní související články; Např. o kvalitě ruských letadel, dopadu nehody na KHL, apod.

80

MF Dnes 8. 9. 9. 9. 10. 9. 12. 9. 13. 9. 14. 9.

1. kategorie 2 4 1 1 1 1

2. kategorie 6 4 6 1 0 0

3. kategorie 0 2 7 2 0 0

Obr. 45; Grafické znázornění způsobu zájmu MF Dnes o leteckou nehodu

4. kategorie 2 6 3 2 2 0

Zdroj: Vlastní práce

U MF Dnes lze postřehnout poměrně vyváţenou a pochopitelnou strukturu výběru témat o nehodě. Texty původně pojednávají o popisu katastrofy, pozvolna se zájem přesouvá na pietní a vzpomínkové. Významnou úlohu hrají i názory odborníků, spíše z řad bývalých trenérů a hráčů. Respondenti v druhé kategorii jsou především mediálně známé a významné osoby z hokejového prostředí. V sobotu je největší prostor věnován reportáţím ze vzpomínkových akcí. S postupem času se však objevují uţ pouze výsledky z vyšetřovacích procesů. Lidové noviny 8. 9. 9. 9. 10. 9. 12. 9. 13. 9. 14. 9.

1. kategorie 3 1 1 0 1 0

2. kategorie 7 7 3 0 0 0

3. kategorie 0 4 3 3 0 0

Obr. 46; Grafické znázornění způsobu zájmu Lidových novin o leteckou nehodu

4. kategorie 4 3 0 1 3 0 Zdroj: Vlastní práce

Lidové noviny se od počátku tragédie soustředí především na názorovou tématiku. Kromě nezbytného zpravodajství úvodní den, nechybí v periodiku důkladné analýzy, rozbory, příčiny neštěstí. Na rozdíl od MF Dnes Lidovky dříve opouštějí dané téma, poslední empiricky zkoumaný den uţ ani o nehodě neinformují. Metro 8. 9. 9. 9. 10. 9. 12. 9. 13. 9. 14. 9.

1. kategorie 3 2 0 1 1

2. kategorie 1 1 0 0 0

3. kategorie 0 0 1 0 0

Obr. 47; Grafické znázornění způsobu zájmu deníku Metro o leteckou nehodu

81

4. kategorie 3 1 1 0 0 Zdroj: Vlastní práce

Výsledné hodnoty u bezplatného deníku Metro nejsou překvapivé. Jako u ostatních periodik zájem postupně upadal. V deníku absolutně chybí prostor pro názory či příběhy. Je však s podivem, ţe Metro neinformovalo příliš ani o pietních akcích. V naší práci jsme také kladli důraz na komparaci úmrtí hokejistů a českého vědce Antonína Holého. Samotné porovnání můţe být zkresleno několika faktory. Zkoumané osobnosti nezemřely ve stejnou dobu. Zatímco skon hokejistů byl tragický, vědec zemřel v pokročilém věku na konci své profesní kariéry. Rozdílnost je také v přijímání veřejnosti daných odvětví. Hokejisté se v období světových mistrovství stávají kulturními modlami, vědci a akademici se těší pouze okrajovému zájmu. Roli hrají i mnohé další reálie ovlivňující přístup a postavení vědy či sportu, pro potřebu naší práce se však jim dále nebudeme zajímat.

Obr. 48; Grafické znázornění zájmu o úmrtí významných Čechů Zdroj: Vlastní práce

I přes zmíněné rozdílnosti dvou úmrtí je jasné zjištění, ţe média větší prostor věnují letecké katastrofě hokejistů neţ smrti vědeckého pracovníka. Zájem o smrt Antonína Holého je patrný pouze druhý den po jeho úmrtí. Další dny se zajímají média o jeho ţivot, činnost a výzkum pouze velmi okrajově. Je pozoruhodný nepoměr mezi oběma úmrtími. Ať chceme či ne, všichni tři zahynuvší sportovci byli vynikající hokejisté, nicméně nepatřili mezi nejlepší

82

hokejisty světa ani ve svých nejlepších letech kariéry. Zatímco Antonín Holý patřil ve svém oboru mezi světové velikány a uznávané ikony. Tento fakt také hovoří o celkovém zájmu společnosti o vědu v porovnání se sportem. Také je nutné uvést, ţe o pietních akcích, pohřbech či rozloučeních s hokejisty bylo zveřejněno mnoho článků. Za to čtenáři se ve zkoumaných novinách o rozloučení s Antonínem Holým vůbec nedočetli. I kdyţ rozsah pozornosti o Antonína Holého nebyl tak markantní jak u hokejistů Jaroslavle, mě osobně v pozitivním slova smyslu překvapil. Výzkum nezohledňoval délku článku. Stejně byly hodnoceny jak krátké, tak středně dlouhé i rozsáhlé texty. I přes toto ulehčení se ale potvrdilo, ţe sport nesmí v ţádném masovém médiu chybět. Úroveň nejen sportovních textů byla odlišná. Zatímco na MF Dnes je patrná snaha přiblíţit události co nejblíţe obyčejnému člověku a přitom se neuchylovat k bulvárnímu pojetí. Lidové noviny se snaţí problematiku více zasahovat do kontextu, nabízet článkům jiný rozměr. Deník Metro především vychází z agenturních zpráv, texty nejsou příliš analyzující.

83

14. Závěr Cílem bakalářské práce bylo definovat důleţité pojmy z oblasti sportu a médií. Úvod práce patří postavení sportu v lidské kultuře, nechybí ani vývoj sportu a jeho současné funkce. Zabývali jsme se také jeho rozdělením. V druhé části charakterizujeme masová média, jejich moc a vliv ve veřejném prostoru. Kapitola je také věnována samotnému propojení dvou jmenovaných fenoménů dnešní doby. Práce se také zajímá, proč se člověk o sport zajímá a jaké typy informací se dostávají do hromadných sdělovacích prostředků. V následné části práce charakterizujeme mediální uskupení Mafra i zkoumaná média MF Dnes, Lidové noviny a deník Metro. Do kontextu usazujeme i leteckou katastrofu hokejistů Lokomotiv Jaroslavl. Empirická část práce se soustřeďuje na rozsah sportovních obsahů a počet sportovních článků v tištěných médiích a také, jak ho dokáţe ovlivnit tragická událost ze světa sportu. Pro porovnání velkého zájmu médií o sportovní obsah uvádíme i porovnání se smrtí dalšího významného Čecha z jiné oblasti. Přínos samotné práce spočívá v popisování vzájemných vztahů sportu a médií. Na jejich propojení se snaţíme upozornit v teoretické části z různých úhlů pohledu. Praktická část vyjadřuje číselně, jaký prostor věnovaly sportu média v daném období. O to, ţe sport přesahuje svůj rámec, deklaruje fakt, ţe při sportovní tragédii je mediální zájem o událost enormní. Sport je v současnosti socio-kulturní fenomén, který se odráţí i v zájmu masových médií. Vývoj vztahu mezi médii a sportem nelze predikovat. V poslední době však čím dál více přibývá televizních sportovních kanálů, specializovaných internetových stránek o sportu, značný prostor dostává sport i v tištěných médiích. Éra sedavého zaměstnání znamená stále stoupající zájem o volnočasové pohybové aktivity a sport. Právě sport je uţ nyní neoddělitelnou sloţkou lidské kultury. Bude zájem médií a společnosti o sport stoupat i nadále?

84

Použitá literatura BOSÁK, E. (1969). Stručný přehled vývoje sportovních odvětví v Československu. Praha: Olympia. BURNS, L. S.; ANTONÍNOVÁ, H. (2004). Ţurnalistika : [praktická příručka pro novináře]. (1. vydání). Praha : Portál. BURTON, G.; JIRÁK, J. (2001).Úvod do studia médií. (1. vydání). Brno : Barrister & Principal. ČECHÁK, V.; Jiří L. (1986). Sociologie sportu. (1. vydání). Praha: Olympia. DĚKANOVSKÝ, J. (2008). SPORT, MÉDIA A MÝTY : Zlatí hoši, královna bílé stopy a další moderní hrdinové. (1. vydání). [s.l.] : Dokořán. FELDSTEIN, P. (2012). A ţivot šel dál. (1. vydání). Praha: Práh. FIALOVÁ, M. (2011). EURO 2008 a mediální reprezentace národní identity. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FINK, E. (1992). Oáza štěstí. [s.l.] : [s.n.]. GREXA, J. (2007). Přehled světových dějin sportu. (1. vydání). Brno: Masarykova univerzita. HROCH, M. (2009). Národy nejsou dílem náhody: příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. (1. vydání) Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). HUTH, L. (1981). Zuschauerpost – ein Folgenproblem massenmedialer Kommunikation. Tubingen: NIEMEYER. CHOUTKA, M. (1978). Sport a společnost. (1. vydání). Praha : Olympia. KŁOSKOWSKA, A. (1967). Masová kultura : kritika a obhajoba. (1. Vydání). Praha : Nakladatelství Svoboda. MCLUHAN, M. (2011). Jak rozumět médiím: extenze člověka. (2., rev. Vydání). V Mladé frontě 1. Praha: Mladá fronta.

85

MCNAIR, B. (2004). Sociologie ţurnalistiky. (1. vydání). Praha: Portál. MCQUAIL, D. (2009). Úvod do teorie masové komunikace. (4., rozš. a přeprac. vydání). Praha: Portál. MŠMT. (2004). Sport a EU : Evropská unie a její vliv na sportovní prostředí v České republice. Praha : Odbor sportu a tělovýchovy, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. OSVALDOVÁ, B.; HALADA, J. (1999). Encyklopedie praktické ţurnalistiky. (1. vydání) Praha: Libri. PROKOP, D. (2005). Boj o média: dějiny nového kritického myšlení o médiích. (1. české vydání). Praha: Karolinum. REIFOVÁ, I. (2004). Slovník mediální komunikace. (1. vydání). Praha: Portál. SEKOT, A. (2003). Sport a společnost. Brno: Paido. SEKOT, A. (2004). Sociologie v kostce. (2., rozš. vydání). Brno: Paido. ŠTAUD, O. (2009). Sportovní hvězdy, ikony, hrdinové. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. ŠTĚTKA, V. (2007). Mediální integrace národa v době globalizace. (1. vydání). Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. TOMEK, O. (2003). Televizní komercionalizace sportu : Magický trojúhelník sport - TV - obchod. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Velký sociologický slovník. (1996). (1. vydání). Praha: Karolinum. WHANNEL, G. (2002). Media sports stars: masculinities and moralities. (1st pub.). London: Routledge.

86

Internetové zdroje Aktuálně.cz (2011). Rachůnek a spol. získali v Pardubicích inlajnový titul [online]. [cit 2013-04-04]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/sportplus/hokej/clanek.phtml?id=705335 AUST, O. (2007). Vydavatel MF Dnes a „LN navýšil většinový podíl ve vydavatelství bezplatných novin Metro [online]. [cit 2013-02-01] Dostupné z: http://www.mediar.cz/vydavatel-mf-dnes-a-ln-navysil-vetsinovy-podil-vevydavatelstvi-bezplatnych-novin-metro/ a http://www.aust.cz/2007-12-22/mafraa-metro-spojuji-sily/

AUST, O. (2012). Šéf Mafry: kvůli „efektivizaci“ v MF Dnes, LN a iDnes propustíme „méně neţ třicet“ zaměstnanců [online]. [cit 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/sef-mafry-kvuli-efektivizaci-v-mf-dnes-ln-a-idnespropustime-mene-nez-tricet-zamestnancu/ AUST, O. (2012). Trţby bezplatných novin Metro loni klesly o 8% [online]. [cit 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/trzby-bezplatnych-novin-metroloni-klesly-o-8/ Asociace televizních organizací. Dostupné z: www.ato.cz ATO – mediaresearch (2012). Sledovanost MS 2012 v ledním hokeji [online]. [cit 2013-04-04]. Dostupné z: http://sk.scribd.com/doc/94047012/Sledovanostzapas%C5%AF-MS-v-hokeji-2012-%C4%8CT-4 Burgr, R., Čuřík, J., & Waschková-Císařová, L. (2006). Novinářské minimum [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/do/fss/ZUR/PRAXE/8973515/Novinarske_minimum.pdf Český svaz ledního hokeje [online]. [cit 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.cslh.cz/text/35-historie-slh.html

87

ČT Sport. (2012). Při hrách v Londýně bodoval web loh.cz i mobilní aplikace [online]. [cit 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/sport/loh2012/192342-pri-hrach-v-londyne-bodoval-web-loh-cz-i-mobilni-aplikace/ Etický kodex MF Dnes. [online]. [cit 2013-03-03]. Dostupné z: http://epaper.mfdnes.cz/o-mf-dnes/eticky-kodex

FotbalPortal.cz. Gambrinus liga - Statistiky klubů – Návštěvnost [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.fotbalportal.cz/cesko/gambrinus-liga/20112012/statistiky-klubu/navstevnost/ HALADA, A. (2012). Kam s Lidovkami [online]. [cit 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/kam-s-lidovkami/ iDnes.cz (2012). Zemřel světoznámý chemik Antonín Holý, objevitel léků pro miliony lidí [online]. [cit 2013-04-04]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zemrelchemik-antonin-holy-d09-/domaci.aspx?c=A120717_091737_domaci_jw Kancelář ověřování nákladu tisku. Dostupné z: www.abccr.cz KRUTÝ, K. (2010). Internetové olympijské vysílání sledovalo najednou 62000 lidí [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://hdworld.cz/audiovideo/Internetove-olympijske-vysilani-sledovalo-najednou-62000-lidi-1112 MÁDL, L. (2010). Rekordní sledovanost: hokejové finále smetlo z obrazovky i Pojišťovnu štěstí [online]. [cit 2013-04-04]. Dostupné z: http://sport.ihned.cz/c143771920-rekordni-sledovanost-hokejove-finale-smetlo-z-obrazovky-ipojistovnu-stesti

88

MediaGuru (2007). Nejoblíbenější sporty v České republice? [online]. [cit 201304-04]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2007/12/nejoblibeneji-sporty-vceske-republice/#.UWRqxIZ8N8E Mediální skupina Mafra. [online]. [cit. 2013-03-03] Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_portretspolecnosti.htm

Lidovky.cz (2012). Divácký zájem o extraligu znovu poklesl [online]. [cit 201304-04]. Dostupné z: http://sport.lidovky.cz/navstevnost-hokejove-extraligy-znovuklesla-fok-/hokej.aspx?c=A120227_111038_ln-sport-hokej_vrb Official Web site of the Kontinental Hockey League. Dostupné z: http://en.khl.ru Oficiální web českého olympijského výboru. Dostupné z: http://www.olympic.cz/front/sport/39 Pro tennis internet network. Dostupné z: http://www.wtatennis.com SEIDLOVÁ, A. (2003). Česká národní identita [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a2922/f3/100191s _OV30310A.pdf SEKOT, A.. (2012). e-learningový kurz Sociologie sportu [online]. [cit 2013-0302]. Dostupné z: www.fsps.muni.cz/impact/sociologie-sportu/ Unie vydavatelů (2012). Media projekt 2012 [online]. [cit 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.median.cz/docs/MP_2012_zprava.pdf VRÁBEL, T. (2011). Svaz vyřadil z reprezentace čísla dresů obětí [online]. [cit 2013-03-02]. Dostupné z: http://sport.lidovky.cz/svaz-vyradil-z-reprezentacecisla-dresu-obeti-f4g-/hokej.aspx?c=A110908_171414_ln-sport-hokej_vlh Youtube.com. Dostupné z: www.youtube.com

89

Resumé Bakalářská práce pojednává o propojení sportu s masovými médii a prezentaci letecké katastrofy hokejistů Lokomotiv Jaroslavl. Teoretická část si klade za cíl základní definice sportu a jeho vymezení v lidské kultuře. Práce se zabývá i charakteristikou, mocí a vlivem médií. Dále poukazuje na vzájemné působení sportu a médií. Část textu je věnována i problematice, co a kdo se v médiích objevuje, a také co veřejnost zajímá. Praktická část zkoumá, jaký prostor zaujímá sport ve vybraných tištěných médiích. Práce popisuje i způsob a změnu rozsahu sportovních textů při letecké tragédii hokejistů Jaroslavle.

Summary This thesis is centered around the various ways sports are connected to mass media and the manner in which the tragedy of the 'Lokomotiv Jaroslavl' plane crash was presented in the media. The theoretical segment aims to state basic definitions of sport itself and its reach in human culture. The thesis also deals with the characteristics, power and influence of the media. Furthemore, it points out various interactions between sports and the media. Another part of the text is based on the issue of what and who appears in the media and where general public interest lies. The practical segment of the thesis explores how much room sports are given in selected pieces of printed media. Lastly, this thesis describes the style of writing and the change in scope of sports texts on the 'Lokomotiv Jaroslavl' hockey team aeroplane tragedy.

90