MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA POLITOLOGIE
Vliv zařízení pro zajištění cizinců na bezpečnost regionu Mladá Boleslav Bakalářská práce Zuzana Kobrová (427383)
Vedoucí práce: PhDr. Josef Smolík, Ph.D., MBA UČO: 427383 Obor: BSS - EVS Imatrikulační ročník: 2013 Brno, 2016
Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma vliv zařízení pro zajištění cizinců na region Mladá Boleslav vypracovala samostatně a pouţila jsem pouze zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně, 9. 5. 2016
.……………………. Zuzana Kobrová
-2-
Poděkování Ráda bych poděkovala respondentům z jednotlivých obcí a Správy uprchlických zařízení, kteří mi poskytli informace při rozhovorech. Také bych chtěla poděkovat vedoucímu práce PhDr. Josefu Smolíkovi, Ph.D., MBA za pomoc a vstřícné jednání při psaní práce.
-3-
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá zajištěním bezpečnosti v regionu Mladá Boleslav v souvislosti se zařízením pro zajištění cizinců. Hlavním záměrem práce je zjistit, jaký vliv má zařízení pro zajištění cizinců na okolní obce. Také je v textu popsáno fungování azylového detenčního zařízení, s popisem bezpečnostních prvků. Pro zjištění výsledků je pouţit vlastní výzkum, konkrétně rozhovory s představiteli obcí i zařízení pro zajištění cizinců. Výsledkem výzkumu je zhodnocení, zda azylové zařízení detenčního typu znamená hrozbu pro okolní obce. Annotation This thesis deals with the detention refugees facility and its influence on the security of Mladá Boleslav region. The main purpose of the text is find the influence of the facility on the nearby villages. Also it is focused on the function of a facility and description of the safety features. It is used an own research for finding results, specifically interviews with the representatives of villages and a detention refugees facility. The result of a research is an evaluation of the threat for nearby villages. Klíčová slova Migrace, migrant, uprchlík, zařízení pro zajištění cizinců, detence, bezpečnost, obec, Bělá pod Bezdězem Keywords Migrace, migrant, refugee, detention refugee facility, detention, security, village, Bělá pod Bezdězem
-4-
Obsah 1.
Úvod ................................................................................................................................................................ 7
2.
Metodologie .............................................................................................................................................. 10
3.
Konceptualizace ...................................................................................................................................... 12 3.1 Region Mladá Boleslav .................................................................................................. 12 3.2 Bezpečnost regionu ........................................................................................................ 12 3.2.1 Činnost obce v oblasti migrace ............................................................................... 14 3.3
Migrace jako bezpečnostní hrozba ............................................................................ 15
3.4
Uprchlictví ................................................................................................................. 17
3.4.1 Rozdíl mezi uprchlíky a ekonomickými migranty .................................................. 18 3.4.2 Česká republika a udělování mezinárodní ochrany................................................. 19 3.5
Azylová zařízení ........................................................................................................ 20
3.5.1 Správa uprchlických zařízení .................................................................................. 20 3.6
Detenční zařízení ....................................................................................................... 21
3.6.1 Detenční zařízení v Rakousku ................................................................................. 22 3.6.2 Zařízení pro zajištění cizinců .................................................................................. 23 3.6.3 ZZC Bělá-Jezová z pohledu médií .......................................................................... 25 4.
Výzkumná část......................................................................................................................................... 27 4.1 Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová ..................................................................... 27 4.1.1 Jak probíhá zajištění cizinců a pobyt....................................................................... 27 4.1.2 Odchod ze zařízení pro zajištění cizinců ................................................................. 29 4.1.3 Bezpečnost zařízení pro zajištění cizinců................................................................ 30 4.2 Okolní obce .................................................................................................................... 31 4.2.1 Bělá pod Bezdězem ................................................................................................. 31 4.2.2 Ralsko ...................................................................................................................... 33
-5-
4.2.3 Dolní Krupá ............................................................................................................. 34 4.2.4 Mladá Boleslav........................................................................................................ 34 4.3. Zhodnocení výzkumu .................................................................................................... 35 4.4 Limity výzkumu ............................................................................................................. 37 5.
Závěr ............................................................................................................................................................ 39
Seznam použitých zkratek ........................................................................................................................... 41 Zdroje .................................................................................................................................................................... 42 Přílohy................................................................................................................................................................... 45 Počet znaků: 83 584
-6-
1. Úvod Uprchlictví není v Evropě novým jevem, ale v současnosti jsou migrace a velké mnoţství uprchlíků politickými tématy, která jsou výrazně medializována a sledována veřejností. Jenom za třetí čtvrtletí roku 2015 poţádalo o azyl v členských státech Evropské unie (dále EU) celkem 413 800 uprchlíků. Toto číslo je dvakrát větší neţ v druhém čtvrtletí. Mezi nově příchozími uprchlíky do Evropy byli v této části roku, která je pouţita za vzorovou, zejména obyvatelé Sýrie (138 000), Afghánistánu (56 000) a Iráku (44 500). Počet uprchlíků se v České republice (dále ČR) postupně zvyšuje od roku 2014, kdy přišlo minimum ţadatelů o azyl. Obecně počet příchozích ţádajících o azyl v ČR klesal, moţná i proto byla vlna příchozích uprchlíků v roce 2015 tolik výrazná. Ale přesto nebylo dosaţeno počtu uprchlíků z dřívějších let. Podle národností ve třetím čtvrtletí 2015 o azyl v ČR ţádalo 120 obyvatel Ukrajiny, 20 obyvatel Sýrie a 15 občanů Kuby. Zajímavý je fakt, ţe počet ţadatelů o azyl v ČR se sníţil na 260 oproti druhému čtvrtletí, kdy přišlo 275 ţadatelů, i přes to, ţe uprchlíků v EU výrazně přibylo. V průměru na milion obyvatel ve třetím čtvrtletí 2015 byl počet ţadatelů v ČR 25. Tato čísla lze porovnat například se sousedním Rakouskem, které je velikostně relativně podobné. V této zemi jen za stejné období ţádalo 3 215 na milion obyvatel. Je tedy zřejmé, ţe ČR je migrační krizí daleko méně zasaţená (Eurostat 2015). Cizinecká policie zajistila na území ČR v roce 2015 celkem 8 563 nelegálních migrantů. Oproti roku 2014 je to o 77,6 % více. Mezi nelegálními migranty v ČR převládali v roce 2015 příchozí ze zemí třetího světa. V důsledku zvýšení tranzitu nelegální migrace bylo k začátku roku 2016 v ČR nejvíce obyvatel Sýrie (2 016 osob), Ukrajiny (1 224 osob), kteří vstupují na území legálně, ale překračují povolenou dobu pobytu, dále Kuvajtu (588 osob), Afghánistánu (583 osob) a Iráku (403 osob). Nejčastěji jde o osoby, které vyuţívají ČR jako tranzitní zemi z Rakouska, či Slovenska do Německa nebo Skandinávie. Oproti tomu legálně pobývalo na území ČR v roce 2015 467 562 cizinců, to je o 15 639 osob více neţ v roce 2014 (policie.cz 2016). Dle těchto čísel, i podle Robinsona jsou drtivou většinou dnešních uprchlíků občané zemí třetího světa, pocházející z Afriky a střední Asie. Důvody uprchlictví se v průběhu let změnily z obavy o vlastní ţivot na jiné příčiny, zejména politické, etnické, náboţenské, ekonomické a environmentální. (Robinson 1998) Ale také je důleţitá proměna vnímání uprchlíků obyvateli. Od doby, kdy se počet uprchlíků v Evropě začal navyšovat a se zvýšením vzájemné integrace, je vidět negativní posun ve vnímání uprchlíků, kteří začali být povaţováni za neţádoucí, škodlivý faktor (Rozumek 2000: 53).
-7-
Detenční zařízení pro zajištění cizinců začala být v Evropě budována od 90. let, za účelem zajištění a vyhoštění nelegálních migrantů. Přesto se českému zařízení pro zajištění cizinců (dále ZZC) Bělá-Jezová dostalo výrazné medializace aţ v létě 2015, kdy došlo k přeplnění jeho kapacit a také bylo mediálně probíráno nedostatečné dodrţování lidských práv. Od té doby jsou detenční zařízení veřejným a sledovaným tématem. Tématem práce je zajištění bezpečnosti v regionu Mladá Boleslav v souvislosti s ZZC Bělá-Jezová. Cílem práce je zjistit jak se změnilo (zvýšilo, či sníţilo) zajištění bezpečnosti v regionu Mladá Boleslav vzhledem k ZZC Bělá-Jezová. Základní výzkumnou otázkou práce je: Jaký vliv má zařízení pro zajištění cizinců na bezpečnost okolních obcí? Práce se pokusí odhalit případná bezpečností rizika související s detenčními azylovými centry a reakcí obcí na ně. Tedy jak se obce vyrovnávají s přítomností azylového zařízení a jsou opravdu ovlivňovány? Informace budou získány z rozhovorů s představiteli jednotlivých obcí. Práce se zabývá pouze ZZC a proto následné výsledky není moţné aplikovat na další typy azylových zařízení. Detenční typ je jiný tím, ţe neumoţňuje pohyb ubytovaných po okolí, proto je očekávaný vliv na okolní obce minimální. Také jsou v textu pouţívána zdánlivě různorodá označení jako uprchlík, migrant, utečenec a další. Jsou takto pouţita kvůli slévání se těchto pojmů. Zejména rozdíl mezi uprchlíkem a migrantem je sloţité určit, ale umístění do ZZC se týká nelegálních migrantů, ne uprchlíků, kteří mají svůj status v případě poţádání o mezinárodní ochranu. Zajištění bezpečnosti zařízení Bělá-Jezová je pro lepší srozumitelnost rozděleno na vnitřní a vnější. Vnitřní bezpečnost (tedy opatření uvnitř zařízení) je zajišťována soukromou agenturou, s vyuţitím například monitorovacích zařízení. Vnější bezpečnost, v okolí azylového zařízení je úkolem zejména Policie ČR (cizinecké policie), ale také krizového řízení jednotlivých obcí. Protoţe zajištění bezpečnosti jednotlivých správních území (obcí, krajů atd.) a řešení moţných ohroţení jsou součástí krizového řízení, pro které je ohroţení související s migrací a přeplněnými azylovými zařízeními novým jevem. Proto krizové plány nepovaţují uprchlíky jako moţnou hrozbu, ale zaměřují se spíše na tradiční ohroţení. V případě Mladé Boleslavi to jsou povodně a zhoršující se ovzduší. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část předkládá související teorii a vysvětluje stěţejní pojmy, jako je význam slova uprchlík, jaké hrozby plynou z migrace, i jak je obec zapojena. Základním tématem jsou azylová zařízení, zejména zařízení pro zajištění cizinců, které je představeno podle české legislativy. Druhou částí je výzkumná část, která vychází z rozhovorů s vedoucím zařízení Bělá-Jezová a s představiteli
-8-
okolních obcí. Práce se věnuje přímo ZZC Bělá-Jezová a jeho okolí, ale zahrnuje celý region Mladá Boleslav pro větší komplexnost.
-9-
2. Metodologie Z hlediska metodologie byl vybrán kvalitativní výzkum, který umoţňuje konkrétní a detailní porozumění problému. Tímto druhem výzkumu je vytvářen komplexní obraz, a zároveň informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách. Další jeho výhodou je pochopení konkrétního případu a poskytnutí podrobných informací (Creswell 1998 podle Hendla 2012). Práce má podobu případové studie, která vychází z informací od několika málo jedinců. Jejím cílem je zachycení sloţitosti případu a popis vztahů. Na podobu případové studie pouţité v této práci se nejvíce hodí pojetí R. E. Stakea. Ten případovou studii definuje jako snahu o porozumění určitému, předem vytyčenému objektu v rámci jeho jedinečnosti a komplexity. Za základ povaţuje určitý případ a příslušné problémové okruhy, které chce výzkumník zkoumat. Cílem je podle něj vyhodnotit jedinečnost objektu a jeho interakce s okolím a kontextem. Hypotézy a cíle podle něj příliš zostřují zaměření výzkumu a omezují zájem o konkrétní situaci a okolnosti. Sběr dat je podle něj nejlepší provést vymezením otázek a zkoumaných aspektů (Stake 1995 podle Hendla 2012). Prvním cílem této práce je zjistit, jak detenční azylové zařízení ovlivňuje bezpečnost obcí. Základní výzkumnou otázkou práce je: Jaký vliv má zařízení pro zajištění cizinců na bezpečnost okolních obcí? Obecně jak obec na ZZC, tedy azylové zařízení detenčního typu, na svém území, či v blízkosti reaguje a zda se vzhledem k jeho existenci změnilo (zvýšilo, či sníţilo) zajištění bezpečnosti obce. A zda ZZC znamená pro obce moţné bezpečnostní riziko. Případně, které obce jsou přítomností ovlivňovány, jen obce, kde se azylové zařízení vyskytuje, nebo i obce sousední? Proto byl vybrán k výzkumu celý region Mladá Boleslav, podle odpovědí jednotlivých představitelů obcí by měl být znát zejména rozdíl mezi obcí výskytu (Bělá pod Bezdězem) a okolními obcemi, u kterých je očekáváno minimální ovlivnění. A druhým cílem práce je popsat fungování azylového zařízení se zaměřením na bezpečnostní prvky. Původní záměr práce zabývat se jen vnější bezpečnostní azylového zařízení byl rozšířen kvůli dosaţení větší komplexity a popsání vzájemných souvislostí. Práce proto mapuje celkové zajištění bezpečnosti, jak uvnitř azylového zařízení, tak ve vnějších prostorách a v nejbliţších obcích. Pro sběr dat budou vyuţity polostrukturované rozhovory (viz příloha č. 1 a 2), které budou prováděny s představiteli obcí v okolí azylového zařízení. Budou jim kladeny předem připravené podotázky obecného charakteru, proto bude nutná i intervence tazatele a -10-
upravování otázek podle odpovědí. Za kaţdou obec byl vybrán jeden respondent, ale důleţitější otázkou byl výběr jednotlivých obcí. První bude pořízen rozhovor s představitelem obce Bělá pod Bezdězem a potom v dalších obcích. Kvůli minimálnímu pohybu cizinců po okolních obcích nakonec byla zvolena metoda sněhové vločky pro výběr respondentů. V Bělé pod Bezdězem byla doporučena města Ralsko a Mladá Boleslav, kde se mohou uprchlíci pohybovat při opuštění azylového centra. Jako další byla vybrána sousední obec Bělé pod Bezdězem, Dolní Krupá, která slouţí zejména pro porovnání výsledků výzkumu. Následně bylo dosaţeno opakujících se negativních odpovědí a došlo k naplněnosti dat a minimálnímu patrnému vlivu. Rozhovory pouze od účastnících se státních orgánů, tedy obcí, případně policie ČR byly vybrány z důvodu větší objektivity a vyuţitelnosti informací. I kdyţ by výzkumná otázka mohla být uplatněna na sběr dat mezi místními obyvateli, kvůli moţnému zkreslení vlivem médií byla tato metoda sběru dat vyloučena. Dále v případě souvisejících obecních vyhlášek bude pouţita analýza dokumentů, která by měla mít pouze doplňující charakter. Dalším moţným zdrojem informací jsou rozhovory s členy policie ČR, či cizinecké policie, která zajišťuje okolní ostrahu. Ale vše závisí na ochotě jednotlivých respondentů odpovídat.
-11-
3. Konceptualizace 3.1 Region Mladá Boleslav Označení region obecně znamená konkrétně určený fyzický prostor se shodnými geografickými vlastnostmi. Z ekonomického hlediska záleţí na společných ekonomických vzorcích, trţních vazbách, trhu práce a vzájemné ekonomické závislosti. Oproti tomu z funkcionálního hlediska jsou důleţité sociální vztahy a interakce. Pro tuto práci je důleţité institucionální hledisko, které povaţuje regiony za institucionální struktury se společnou administrativou. Podle administrativního dělení EU lze přirovnat region Mladá Boleslav k jednotce NUTS 4, anebo k dřívějšímu dělení na okresy (Dočkal 2004). Region Mladá Boleslav je součástí Středočeského kraje, v rámci kterého sousedí s regiony Praha-východ, Nymburk, Mělník, dále s Libereckým krajem, konkrétně s regiony Česká Lípa, Liberec, Semily a Královéhradeckým krajem, Jičínský region. Rozloha tohoto území je 1 023 km2, díky které je 3. největším regionem Středočeského kraje. Podle dat z února tohoto roku zde ţije 126 tisíc obyvatel a hustota zalidnění je 123 obyvatel na km2. Město Mladá Boleslav je bývalým okresním městem, ale stále plní funkci hlavní samosprávné jednotky regionu. Od roku 2003, kdy proběhla reforma veřejné správy, se region dělí na 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností, tedy na Mladou Boleslav a Mnichovo Hradiště a dále na 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, jsou to Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Benátky nad Jizerou a Bělá pod Bezdězem. Do regionu Mladá Boleslav spadá celkem 120 obcí, z toho 8 má statut města (Czso.cz 2016). Pro sběr informací bude vyuţito město Bělá pod Bezdězem, které se dále dělí na 5 částí: Bělá pod Bezdězem, Bezdědice, Březinka, Hlínoviště, Vrchbělá. Sousedí s velkým počtem malých obcí, v některých bude také prováděn výzkum, ale blíţe budou představeny aţ ve výzkumné části (viz příloha č. 3 (mapa regionu MB)).
3.2 Bezpečnost regionu Následujícím textem bude krátce objasněno, co znamená pojem bezpečnost, jak souvisí se státní správou a s jednotlivými samosprávnými celky. Podle Bezpečnostní strategie ČR, je bezpečnost ideálním stavem, kdy jsou sníţena rizika pro obyvatelstvo, svrchovanost státu, územní celistvost, demokratické zřízení, principy právního státu a plnění mezinárodních bezpečnostních závazků. Bezpečnost je ve veřejné správě souborem opatření, metod a forem jednání směřujících k zajištění vnitřní, vnější a mezinárodní bezpečnosti v běţném i krizovém stavu. Je zajišťována bezpečnostní politikou státu s cílem udrţení stabilní situace a optimalizováním moţných rizik (Antušák 2009). -12-
Bezpečnost státu jako celku je podle Antušáka definována třemi způsoby. Prvním je stav státu charakterizovaný vnějšími i vnitřními podmínkami, zajištujícími jeho svrchovanost a územní celistvost, ochranu základů jeho politického uspořádání, vnitřního pořádku, ţivotů, zdraví jeho občanů, majetkových hodnot a ţivotního prostředí. Druhým je souhrn opatření všech orgánů státní správy, k tomu jsou určeny fyzické a právnické osoby potřebné ke komplexnímu zajištění obrany, bezpečnosti a ochrany státu a pro zachování jeho suverenity, demokratických principů, uchování řídicích struktur státní správy a ţivotních podmínek občanů za všech situací, včetně krizového stavu. Třetím způsobem definice je souhrn politických, ekonomických, vojenskostrategických, sociálních, ekologických a legislativně právních
opatření
k zabezpečení
vnitřního
pořádku
státu,
zajištujících
funkčnost
společenského zřízení, občanská práva a svobody a jejich ochranu před násilím (Antušák 2009). Eichler bezpečnost povaţuje za základní hodnotu a nejvyšší cíl kaţdého státu, která znamená nepřítomnost takové vnější hrozby, která by mohla narušit jeho území, rozbít politické uspořádání, zničit základní hodnoty, či zhoršit ţivotní podmínky obyvatel. Bezpečnost je jím definována jako relativní a přímo úměrná vnějším hrozbám a rizikům (Eichler 2009: 13). Bezpečnost můţe být ohroţena hrozbami, které mohou poškodit funkci státní správy i zájmy ČR. Hrozbu můţe způsobit jak přírodní jev, tak činnost člověka. Vilášek a Fus identifikují specifické hrozby pro bezpečnost ČR, jsou jimi terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, kybernetické útoky, nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí, organizovaný zločin a korupce, ohroţení funkčnosti kritické infrastruktury, přerušení dodávek strategických surovin nebo energie, pohromy přírodního a antropogenního charakteru a v neposlední řadě negativní aspekty mezinárodní migrace. Za rizikovou povaţují zejména nelegální migraci a její moţné důsledky, jako je napojení na organizovaný zločin. Naopak na legální migraci vidí přínos pro kulturní, politický a ekonomický rozvoj společnosti, ten ale můţe být ohroţen nedostatečnou integrací přistěhovalců, která můţe vést k sociálnímu napětí a následné radikalizaci přistěhovaleckých komunit (Vilášek, Fus 2012). Zajištění bezpečnosti má za úkol bezpečnostní systém ČR, který je komplexním nástrojem udrţujícím bezpečnost ČR ve všech rovinách (politické (vnitřní i zahraniční), vojenské, vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, hospodářské, finanční, legislativní i sociální). Hlavní funkcí bezpečnostního systému je plánování, řízení, koordinace a vyhodnocování činnosti konkrétních kroků zajištění bezpečnosti ČR. Bezpečnostní systém se -13-
snaţí adekvátně a operativně reagovat na hrozby a rizika i v případě měnícího se bezpečnostního prostředí. Je sloţen ze základních prvků, jsou jimi prezident, parlament a vláda; Bezpečnostní rada státu a její pracovní orgány; ústřední správní úřady; krajské a obecní úřady a jejich výkonné orgány krizového řízení; právnické a fyzické osoby. Dalšími účastníky bezpečnostního systému jsou sloţky integrovaného záchranného systému a ozbrojené síly (Rektořík 2004). Kraje a obce s rozšířenou působností, tedy samosprávné celky, kterými se práce zabývá, fungují jako koordinační orgány a pro krizové situace zřizují Bezpečnostní rady a Krizové štáby. Kraj a obec s rozšířenou působností jsou orgány krizového řízení a jsou předem určené k řešení krizových situací, které mohou vzniknout na jejich území. Úkoly pro zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti zastává policie ČR, která je podřízena přímo Ministerstvu vnitra. Hlavními body její činnosti je ochrana společenských zájmů a hodnot (zákonnosti, státu, ústavních základů a institucí, funkce moci zákonodárné, výkonné a soudní), ochrana fyzických i právnických osob a ochrana majetku. Dále si jednotlivé obce mohou zřídit vlastní sbory obecní policie, která také zajišťuje dodrţování veřejného pořádku (Rektořík 2004). 3.2.1 Činnost obce v oblasti migrace Činnost obce v rámci migrace je stanovena zákonem o azylu č. 325/1999 Sb., který stanovuje, ţe působnost krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti. V rámci migrace obecní úřad vykonává činnost zejména identifikační, tedy vydává doklady azylantům pobývajícím na území obce. Dále podle informací, získaných pro vydání dokladu zpracuje protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu (Zákon č. 325/1999 Sb.). Tyto správní úkony jsou v podstatě jedinými úkoly českých obcí v rámci migrace. Obec zákonem není zapojena do integrace cizinců. Zainteresovanost obcí, kde je umístěno ZZC je novým tématem, aktuálním od léta 2015. Proto se situace průběţně vyvíjí. Novinkou, podle novely z letošního roku, jsou příspěvky i těm obcím, na jejichţ území se vyskytuje ZZC, ne jen pobytové zařízení jako dříve. Ministerstvo obci poskytuje příspěvek na úhradu souvisejících nákladů (Zákon č. 326/1999 Sb.). Tento příspěvek je nově určen i na úhradu nákladů obce, kde se nachází ZZC. Týká se tedy jenom místní obce (v případě zařízení Bělá-Jezová se týká Bělé pod Bezdězem). Úhrada proběhne i zpětně od 18. prosince 2015 a je pevně stanovena na 10,- Kč na osobu a den, celková výše je tedy přímo závislá na počtu ubytovaných v ZZC. Výše příspěvku byla -14-
navýšena z původních 8 Kč na osobu a den. O tento příspěvek obce zaţádaly. Související informace zástupcům obcí sděluje Správa uprchlických zařízení (SUZ 2016a). Nejnovějším vývojem v problematice obcí a ZZC je setkání se starosty obcí, ve kterých jsou umístěna zařízení SUZ (dále Správa uprchlických zařízení), které se uskutečnilo na ministerstvu vnitra a bylo organizované SUZ. Sešli se zde starostové dotčených obcí a byli seznámeni s vývojem migrace a zároveň byly prodiskutovány konkrétní problémy obcí. Starostové byli také informováni o dotacích a moţnostech „čerpání jednorázových milionových dotací a nových či zvýšených příspěvků“. (SUZ 2016b)
3.3
Migrace jako bezpečnostní hrozba V následující části bude představena migrace a rizika, jaká můţe způsobit. Zde se
jedná o moţná rizika pro celý stát, či Evropu v případě dlouhodobého a masivního přílivu zahraničních uprchlíků. Pojem migrace označuje přesun lidí z jednoho prostoru do jiného (zejména mezi státy), často na velkou vzdálenost a ve velkém počtu. Je rozdělena buď na dobrovolnou a nucenou migraci, nebo podle motivu na ekonomickou, politickou, náboţenskou, environmentální atd. Migrantem je ten, kdo překročí mezinárodní hranice a zůstane v zahraničí minimálně rok (Betts, Loescher 2011). V poslední době se uprchlictví stalo centrálním rysem světové politiky a propojuje nejrůznější druhy hrozeb, od environmentálních, aţ po terorismus. Nejen, ţe uprchlictví je důsledkem rozvoje mezinárodního systému, ale je také nezávislou příčinou světové politiky. Protoţe uprchlíci mohou být i tzv. „předvojem příchodu jiné kultury“, tedy nejsou jenom oběťmi, ale také integrálním aspektem změny světové politiky (Betts, Loescher 2011: 1). Vnímání migrace jako bezpečnostní hrozby se šířilo mezi státy zhruba od 90. let. Zejména jiţ existující komunity migrantů začaly být vnímány jako hrozba pro sociální a kulturní homogenitu a trh práce. Vzrostl názor, ţe ţadatelé o azyl z jihu a východu by mohli negativně ovlivnit systém sociálního zabezpečení a další státní systémy. Migrace a migranti byli zpolitizováni a spojeni s ekonomickými argumenty a volný pohyb pracovních sil byl změněn vnímáním imigrantů na kulturní, politickou, ekonomickou a bezpečnostní hrozbu. A zároveň i uprchlíci začali být vnímáni jako podmnoţina migrantů (Robinson 1998). Pojem hrozba označuje subjekt, který svou činností můţe poškodit, nebo zničit chráněnou hodnotu, je tedy bezprostřední příčinou. Bezpečnostní hrozby (vnitřní i vnější) mohou svými projevy způsobit ohroţení bezpečnosti jedince, skupiny, či státu. Oproti tomu riziko představuje pouze moţnost vzniku ničivé události. Bezpečnostní riziko vyjadřuje výši pravděpodobnosti, ţe dojde k naplnění konkrétní bezpečnostní hrozby, v takovém rozsahu, ţe -15-
řešení nebude moţné v normálních podmínkách bezpečnostního systému a moţné škody budou vysokého rozsahu. Antušák dělí věcné hrozby podle charakteru na přírodní, antropogenní, společenské a sociální, pod které spadá i téma migrace, kterou řadí mezi bezpečnostní hrozby. Pojímá ji jako masovou a násilnou migraci a pašování lidí (Antušák 2009). Migrace znamená hrozbu pro cílové státy ve 2 oblastech. Z bezpečnostního hlediska s migrací souvisejí neţádoucí prvky typu pašování lidí, zvýšené kriminality, terorismu atd. Ze sociálního hlediska, v cílovém státě dochází k rozmělnění kultury asimilací migrantů. Strach z migrantů a politické znepokojení zesiluje v případě, ţe příchozí pocházejí z velice odlišných politických a ideologických podmínek. Tak můţe silný vliv transnacionálních migračních skupin narušit státní autoritu. Tento dojem je posílen dalším obecným trendem, kterým je idea, ţe pokud stát ztratí kontrolu nad hranicemi, stane se vládní politika neúspěšnou oproti vzrůstající migraci (Skeldon 1998). Důleţité dělení migrace pro státní bezpečnost je na legální a nelegální, která znamená hlavní bezpečnostní hrozbu. Nelegální migrací je neoprávněný vstup na území ČR, nebo pobyt s jiným důvodem, neţ který byl oficiálně uveden pro povolení k pobytu. Podle ministerstva vnitra ČR je nelegální migrace: „extrémně dynamickou oblastí s malou moţností odhadu vývoje, která vyţaduje flexibilní a důsledný přístup jak ve vztahu k potírání nelegální migrace, tak ve vztahu k návratům cizinců nelegálně pobývajících na našem území“. (Ministerstvo vnitra ČR 2015b) Tedy nelegální migrace je hlavním zdrojem moţných hrozeb, protoţe kvůli mnoţství osob přecházejících přes hranice, je moţné projít bez formálních procedur (oficiálního přijetí). Takto velká migrace, jako je například současný počet příchozích do Evropy, umoţňuje vyhnout se úředním úkonům. Zároveň jsou tyto nelegální přechody často řízené kriminálními skupinami. Vysoký počet ilegálních a nezdokumentovaných migrantů a ţadatelů o azyl znamená ohroţení pro vlády rozvinutých států. Tak vzniká díky migraci bezpečnostní riziko. Pro evropské státy jsou rizikové zejména jevy jako pašování lidí, na které navazují obchod s drogami a prostituce (Skeldon 1998). Jako bezpečnostní riziko je také vnímáno propojení migrace a terorismu, snadno se totiţ můţe stát, ţe mezi ţadateli o azyl bude do země vpuštěn i někdo s teroristickými úmysly. Ale tato propojenost mezi migrací a terorismem začala být vnímána aţ po teroristických útocích 11. 9. 2001 v USA. Přesto jak zmiňují Bohmer a Shuman, v tomto případě nejde o uprchlíky, ale o politické aktivisty (Bohmer, Shuman 2008). Ale zároveň Betts a Loescher zdůrazňují, ţe uprchlíci a lidé, kteří opustili svůj domov, jsou často součástí nadnárodních sítí, -16-
které mají přeshraniční dopad. Uprchlické tábory a vleklá situace uprchlíků mohou být potenciálními zdroji radikalizace a terorismu. Protoţe s malými vyhlídkami na vzdělání, moţnost obţivy a svobodu pohybu jsou mladí uprchlíci potenciálními rekruty teroristických skupin, organizovaného zločinu, či pašování (Betts, Loescher 2011: 16). Tarnu na příkladě Rumunska definuje konkrétní bezpečnostní hrozby související s migrací. Za hlavní příčinu ilegální migrace povaţuje organizovaný zločin, jehoţ rozvoj je zároveň i důsledkem migrace, stejně jako demografické a ekonomické nerovnosti a kulturní změny. Migraci dělí na legální a nelegální, kterou dále rozděluje na náhodnou a organizovanou, kterou povaţuje za nejvíce ohroţující (Tarnu 2015). Jako hlavní strategická rizika vycházející z migrační vlny určuje narušení (nerovnováhu) pracovního trhu, ke kterému dojde příchodem velkého mnoţství lidí v produktivním věku, kteří způsobí změny ve struktuře obyvatelstva a také nerovnosti v oblasti porodnosti a ekonomiky. Ilegální příchozí nemohou mít legální práci, a proto způsobují vzrůst ilegální ekonomiky a rozvoj organizovaného zločinu, protoţe vzniklé sítě na pašování přistěhovalců se zapojí i do jiných druhů trestné činnosti, jako jsou pašování zboţí, drog, luxusních vozidel, zbraní. Moţné je i zapojení migrantů do terorismu (Tarnu 2015). Dalším rizikem je ekonomická nerovnováha způsobená růstem peněţních výnosů z trestné činnosti odvozených z pašování migrantů (např. praní špinavých peněz). Dále demografická nerovnováha, protoţe kvůli masivnímu příchodu přistěhovalců můţe dojít ke krizovým situacím a změně sociálního pořádku. Se zvýšením počtu obyvatel můţe totiţ dojít ke zvýšené spotřebě a následné krizi, kdy úřady nemohou zajistit dosavadní ţivotní podmínky a to můţe generovat xenofobii, či ultranacionalistické a rasové projevy místního obyvatelstva. Rizikem je i zvýšená korupce veřejných činitelů, kterou je narušován systém boje proti nezákonné migraci. Podobná je i korupce politiků a kupování vlivu a přímluv. Další je nerovnováha hospodářských investic zahraničními nebo domácími firmami v příslušné zemi, kdy jsou investice zahraničních firem sníţeny kvůli negativním účinkům migrace, jako jsou praní špinavých peněz, korupce a nedůvěra v ekonomický systém (Tarnu 2015).
3.4
Uprchlictví Zde bude vysvětleno, kdo je podle mezinárodního práva uprchlík, protoţe i důvod
odchodu ze země je důleţitý pro získání mezinárodní ochrany, která znamená legální pobyt na území evropských států. Uprchlíci jsou lidé, kteří se ocitli v situaci, kdy jejich vlastní vláda není schopna nebo ochotna zajistit jejich fyzickou bezpečnost a nejzákladnější lidská práva. Proto jsou nuceni poţádat o ochranu ze strany mezinárodního společenství, které by mělo -17-
zajistit bezpečnost uprchlíků a jejich přístup k právům, ţivobytí a moţnost znovu se začlenit do své země původu, nebo do jiného státu. Tato skutečnost se nazývá nucená migrace. Všechny formy nucené migrace se týkají jádra povahy státní suverenity, a zahrnují celou řadu dalších otázek týkajících se mezinárodní spolupráce, bezpečnosti a mezinárodní politické ekonomie, dodrţování lidských práv (Betts, Loescher 2011). První definicí uprchlictví nabídla Ţenevská konvence sepsaná v roce 1951 Organizací spojených národů. Povaţuje uprchlíka za osobu, která opustila zemi svého původu z důvodu oprávněné obavy z pronásledování z důvodu rasy, náboţenství, národnosti, politického názoru a která se nemůţe vrátit zpět kvůli malé ochraně v zemi. Právě oprávněná obava z pronásledování je základem pro udělení mezinárodní ochrany. Uprchlíci jsou prvními evidentními důkazy porušování lidských práv a zranitelnosti obyvatel uvnitř státu. Uprchlická vlna je reakcí na vnitřní problém (Robinson 1998). Uprchlíky je moţné definovat i více obecně, tedy jako lidi v nouzi (people of concern). Tento termín se zaměřuje i na jiné skupiny nucené migrace, neţ je pouze strach z pronásledování, týká se i důvodů k opuštění místa pobytu jako jsou ekologická katastrofa, kolaps ţivotního prostředí, či státní nestabilita. Také zahrnuje lidi bez domova, kteří stejně jako uprchlíci utekli před konfliktem nebo pronásledováním, ale zůstali v původní zemi (Betts, Loescher 2011: 2). Oficiální definice uprchlictví je odlišná od kaţdodenně pouţívaného významu. Jak bylo výše vysvětleno, podle mezinárodního práva je uprchlíkem osoba, která má oprávněný strach z pronásledování a proto se nachází mimo svou rodnou zemi. Ale obecné pouţívání pojmu uprchlík je širší. Médii je představován jako člověk prchající před nejrůznějšími druhy hrozeb, jako jsou např. autoritativní reţim, konflikt, porušování lidských práv, rozsáhlé developerské projekty, environmentální katastrofy atd. Nejvýstiţnější charakteristikou uprchlictví není geografické hnutí samo o sobě, ale nezajištěná bezpečnost občanů v konkrétním státě (Betts, Loescher 2011: 5). 3.4.1 Rozdíl mezi uprchlíky a ekonomickými migranty V současné době se slévají dva odlišné druhy migrace, kterými jsou uprchlictví a ekonomická migrace. Rozdíl mezi těmito dvěma druhy migrace je důleţitý, protoţe důvod uprchlictví je rozhodující pro získání mezinárodní ochrany. Právě záměna těchto dvou kategorií vyplývá i z nedostatečné identifikace příchozích, kteří nemají doklady. V případě uprchlictví jde o nucenou migraci, kdy museli lidé opustit své domovy, na rozdíl od ekonomických migrantů, kteří si odchod vybrali, z ekonomických důvodů. Ale i ekonomičtí -18-
migranti opustili svůj domov, protoţe ţivot tam byl neudrţitelný. Tento stav mohl být způsoben neadekvátní politikou vlády, tedy politickým útlakem. Toto je slepá ulička definice, protoţe důvodem k odchodu z rodné země často bývá probíhající konflikt, ale příčinami občanských konfliktů je často chudoba a kolaps vlády a práva (Bohmer, Shuman 2008). Obecně v obou případech jde o lidi, kteří také neměli ochranu ve svém domovském státě, proto museli odejít a uţ se nemohou vrátit. Rozdělení ekonomických a politických migrantů je velice obtíţné, aţ nemoţné. Média podporují názor, ţe ţadatelé o azyl jsou falešní, bez reálných důvodů ke svému odchodu, kteří zneuţívají status uprchlíka pro vlastní výhody. Obecně je mezi obyvateli i napříč médii rozšířen názor, ţe všichni chtějí přijít na západ, a ţe západní země jsou primárními cíli pro ţadatele o azyl. Protiargumentem můţe být, ţe uprchlíci se snaţí zůstat v domácím prostředí, dokud je to alespoň trochu moţné (Bohmer, Shuman 2008). 3.4.2 Česká republika a udělování mezinárodní ochrany Právně jsou uprchlíky jenom ti, kterým nějaký stát přidělil právo azylu podle Ţenevské úmluvy o právním postavení uprchlíků. Například ČR neuděluje status uprchlíka, ale azylanta. Právo na azyl je uvedeno v článku 43 Listiny základních práv a svobod, ale povinnost poskytnout azyl nikde zakotvena není (Antušák 2009). Uprchlík je na území ČR, podle zákona o azylu, ţadatelem o udělení mezinárodní ochrany. Je to cizinec, který poţádal ČR nebo jinou zemi EU (v případě, ţe je ČR oprávněná k posuzování ţádosti) o mezinárodní ochranu. ČR uděluje status azylanta, případně doplňkovou ochranu, nejčastěji na předem určenou dobu. Ţadatel, kterému byla v ČR přiznána mezinárodní ochrana, dostane průkaz o povolení k pobytu, který obsahuje mimo osobních údajů a hlášeného místa pobytu i biometrické údaje, kterými jsou fotografie obličeje a otisky prstů (Zákon č. 325/1999 Sb.). Mezinárodní ochrana je udělena v případě zjištění, ţe cizinec je ve své domovské zemi pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má oprávněné obavy z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboţenství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání politických názorů, přičemţ stát není schopen zajistit obyvatelům ochranu. Za pronásledování povaţuje zákon závaţné porušení lidských práv, psychický nátlak a podobně, která jsou prováděna, podporována nebo trpěna původcem pronásledování, kterým je státní orgán, strana, organizace, nebo i soukromá osoba ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehoţ je cizinec občanem (Zákon č. 325/1999 Sb.). V současné době podmínky splňují například obyvatelé Sýrie, přicházející z válečné zóny. -19-
Mezinárodní ochrana a status azylanta není udělen, pokud ţadatel nesplní podmínky. Konkrétně ţádost je nedůvodná například z těchto důvodů: pokud jsou uvedeny pouze ekonomické důvody, pokud ţadatel neuvádí správné údaje o své totoţnosti, pokud nepřichází ze státu, který ČR vyhodnotila jako nebezpečný, pokud ţadatel neuvede důkaz pronásledování, či hrozící újmy. Dále azyl nemůţe být udělen, pokud existuje důvodné podezření, ţe ţadatel spáchal trestný čin proti míru, válečný trestný čin, nebo trestný čin proti lidskosti, nebo pokud se dopustil váţného nepolitického činu, nebo činů v rozporu se zásadami a cíli OSN (Zákon č. 325/1999 Sb.). 3.5
Azylová zařízení Zařízení pro zajištění cizinců okrajově spadá mezi azylová zařízení, proto zde bude
krátce představen český azylový systém. Azylová zařízení jsou zřízena Ministerstvem vnitra a spravována Správou uprchlických zařízení. Slouţí k hromadnému ubytování ţadatelů o udělení mezinárodní ochrany a zaručují zachování lidské důstojnosti. Pobyt v azylovém zařízení je povinný po určitou dobu kvůli lékařskému vyšetření, identifikaci atd. Azylová zařízení jsou rozdělena na přijímací, pobytová, integrační a zařízení pro zajištění cizinců (Ministerstvo vnitra ČR 2015a). V přijímacím zařízení jsou ubytováni nově příchozí ţadatelé o mezinárodní ochranu po dobu provedení nezbytných vstupních procedur (identifikace totoţnosti, zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany, sociální šetření, zdravotní prohlídka) nebo po dobu stanovenou zákonem. Integrační azylové středisko slouţí k přechodnému ubytování azylantů, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana, vstoupili do státního integračního programu a poţádali o dočasné ubytování v integračním středisku. Pobytové středisko poskytuje ubytování do doby nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany a ubytovaní mohou středisko libovolně opouštět (Ministerstvo vnitra ČR 2015a). Pro zajištění vnitřní bezpečnosti je podle zákona ministerstvo oprávněno instalovat audiovizuální techniku do společných prostor azylového zařízení, výjimkou jsou místnosti slouţící k ubytování. Porušení povinnosti pobytu v přijímacím středisku je povaţováno za přestupek (Zákon č. 325/1999 Sb.). 3.5.1 Správa uprchlických zařízení Správu uprchlických zařízení (dále SUZ) je nutné si krátce představit jako aktéra spravujícího azylová centra v ČR, včetně ZZC. Je to rozpočtová organizace zaloţená 1. ledna 1996 ministerstvem vnitra, je tedy jeho podřízenou organizací a spadá přímo pod náměstka ministra vnitra pro veřejný pořádek a bezpečnost a její hlavní sídlo je v Praze (SUZ 2014a). -20-
Kromě SUZ se otázkami migrace zabývá Odbor azylové a migrační politiky (OAMP), který zajišťuje úřední procedury při vstupu a pobytu cizinců a jejich integraci, také je pověřen řízením SUZ a předkládá návrhy na změnu charakteru azylových zařízení (Ministerstvo vnitra ČR 2012). Třetím státním aktérem zabývajícím se migrací je cizinecká policie, jejíţ činnost více souvisí se ZZC a bude představena v další kapitole. Dále SUZ spolupracuje s nejrůznějšími aktéry, například neziskovými organizacemi, mezinárodními institucemi, či aktéry samosprávy. SUZ zajišťuje ubytování a další sluţby ţadatelům o azyl. Snaţí se pruţně reagovat na aktuální vývoj migrace a zajišťuje dostatečné ubytovací kapacity nejen v běţných azylových centrech, ale i v zařízení pro zajištění cizinců, které pod její správu patří od roku 2006 (SUZ 2014a).
3.6
Detenční zařízení Stěţejním tématem práce jsou detenční zařízení, v následující části budou krátce
představena v evropském kontextu a jako příkladový bude uveden migrační detenční systém v Rakousku. A následně se bude práce věnovat jiţ českému ZZC. Právo na azyl a svobodu pohybu je zakotveno v Universální deklaraci lidských práv z roku 1948 sepsané v rámci OSN a je jedním ze základních lidských práv, ale tato svoboda je závislá na vůli jednotlivých států. V kontextu migrace, jedinci mají právo na opuštění domovského státu, ale nemají právo na svévolný vstup do jiného státu, protoţe ţádný stát nedovoluje nekontrolované a volné přecházení jeho hranic. Udělení azylu je tedy výhradním právem jednotlivých států (Skeldon 1998: 30). V současné době se často vyskytují prozatímní tábory před evropskými hranicemi, či v evropských městech, jako jsou například Berlín, Paříţ, Calais, či Patrasi. V tomto případě se nejedná o detenci, ale o prozatímní prostory, kde migranti čekají, neţ budou vyřízeny doklady a neţ budou moci pokračovat v cestě. Takové tábory vznikají zcela libovolně, podle sociálních, ekonomických a politických podmínek. Jsou to přenosné, většinou stanové tábory, které se mohou rychle přemisťovat. Tvoří se tam, kde jsou vynuceny omezení pohybu a lidé zde čekají na odjezd. Často se stává, ţe se tábory rychle rozšiřují a stávají se viditelnějšími, pokud jsou migrační trasy dlouhodoběji blokovány správními orgány (Katz 2016). Evropská unie nemá společnou přistěhovaleckou politiku, to znamená, kaţdý členský stát má své vlastní právní předpisy. Ale kvůli zrušeným vnitřním hraničním kontrolám se zavedením Schengenské dohody, byla ustanovena vnější hranice do třetích zemí, kterou od roku 2004 má na starosti agentura FRONTEX, která usnadňuje vzájemnou spolupráci při kontrole největších migračních tras (Agirre, Ruiz, Cantalapiedra 2015). -21-
Jedinou moţností regulace migrace je návratová směrnice, která umoţňuje zadrţet nelegální migranty. Tato moţnost je v rozporu s mnoha mezinárodními dokumenty, například s Všeobecnou deklarací lidských práv, či Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, který uznává legitimní právo posunu. Dále je detence v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, pokud stanovují, ţe k odnětí svobody můţe dojít pouze kvůli spáchání trestného činu (Agirre, Ruiz, Cantalapiedra 2015). Imigrační zařízení pro zajištění cizinců jsou v evropských státech stavěny od počátku roku 1990. Měla za cíl zadrţení a zajištění nelegálních přistěhovalců do doby správního vyhoštění. V minulosti nebyla práce těchto zařízení nijak regulována a jejich provoz byl neprůhledný a netransparentní. Aţ asociace pro lidská práva zajistila větší otevřenost fungování evropských detenčních zařízení. Postupně začaly tyto organizace působit mezinárodně v rámci evropských sítí a společně s médii vyvinuly tlak na zlepšení regulace (Agirre, Ruiz, Cantalapiedra 2015). 3.6.1 Detenční zařízení v Rakousku Zařízení detenčního typu jsou zřízeny v mnoha zemích, ale kaţdá má svůj vlastní systém. Jako příkladová země pro porovnání systému detence migrace je zvoleno Rakousko, které se počtem obyvatel, i polohou a rozlohou přibliţně podobá ČR, ale zásadním rozdílem je daleko větší příliv migrantů. První specializované imigrační detenční zařízení bylo v Rakousku zřízeno aţ na začátku roku 2014. Do té doby bylo Rakousko kritizováno mezinárodním společenstvím za zadrţování migrantů ve věznicích a dalších trestních zařízeních. Ale i v nově otevřeném detenčním uprchlickém zařízení bylo zajištění bezpečnosti svěřeno soukromé vězeňské společnosti G4S (Global detention project 2014). Zákon stanovuje maximální délku zadrţení, která je za standardní situace 4 měsíce. Celková kapacita všech zařízení pro zadrţení migrantů je v Rakousku přibliţně 903 míst. V zemi funguje pět dlouhodobých zařízení s celkovou kapacitou minimálně 599 míst. Ale pouze jedno z těchto zařízení, ve Vordernbergu, které bylo otevřeno v lednu 2014, je věnováno speciálně imigračnímu zadrţení. Toto zařízení se asi nejvíce podobá českému ZZC BěláJezová, protoţe je zde také hodně volnočasové výbavy. Jsou zde umisťováni zejména lidé, kteří s vyhoštěním z Rakouska souhlasí, jinak jsou přemístěni do policejních zařízení. Pro rodiny s dětmi funguje specializované zařízení ve Vídni (Global detention project 2014). Ostatní dlouhodobá zařízení jsou tři policejní zadrţovací střediska a zařízení v tranzitní zóně na letišti ve Vídni, kde mohou být migranti zadrţeni po dobu aţ šesti týdnů. -22-
Kromě toho, je v zemi síť střednědobých zařízení, kde mohou být lidé zadrţováni aţ po dobu sedmi dnů. Podle rakouského zákona jsou nelegální migranti zadrţeni v policejních zařízeních zřízených ve spolkových zemích. Policejní zařízení pro zajištění cizinců fungují jako policejní věznice, které jsou provozovány policií pod dohledem ministerstva vnitra. Ale kromě zadrţování cizinců jsou v policejních zařízeních zadrţovány osoby, které porušily správní právo (Global detention project 2014). 3.6.2 Zařízení pro zajištění cizinců Zařízení pro zajištění cizinců (ZZC) stojí mimo běţnou strukturu azylových zařízení, protoţe zde jsou umístěni ti migranti, kteří v ČR pobývají nelegálně, svým pobytem porušili zákon ČR a čekají na vyhoštění ze země. To znamená, ţe sem nejsou umisťováni uprchlíci, kteří poţádali ČR o udělení mezinárodní ochrany. Podle zákona zde mohou být zajištěny pouze osoby starší 15 let. Rodiny s dětmi zde nesmí pobývat déle neţ 90 dní. Ale pokud zde pobývají děti se svými zákonnými zástupci, nejsou nijak zajištěny a mohou zařízení opouštět (Ministerstvo vnitra ČR 2015b). V ČR jsou zřízena tři azylová zařízení tohoto druhu, jsou v Bělé pod Bezdězem, Vyšních Lhotách a Drahonicích. Zařízení v Bělé pod Bezdězem má kapacitu 700 lidí. Bezpečnost těchto zařízení je zajišťována dvěma odlišnými způsoby a sloţkami. Pro účely této práce je rozdělena na vnitřní, kterou zajišťuje smluvní bezpečnostní agentura a vnější, kde ostrahu plní policie ČR, konkrétně cizinecká policie (Ministerstvo vnitra ČR 2015b). Důleţité je vysvětlit, kdo je umístěn v ZZC. Jsou to ti migranti, které policie ČR zachytí na českém území bez platných osobních dokladů. Jsou podle zákona policií zajištěni a následně jim jsou odebrány otisky prstů. Hlavním cílem je zjištění totoţnosti, odkud příchozí pochází a zda není ţadatelem o azyl v jiné zemi. Od začátku fungování opatření (17. června 2015) do 25. února 2016 bylo takto zajištěno 3 375 osob (Ministerstvo vnitra ČR 2015b). (Podrobnější informace o počtu a národnostech zajištěných v ZZC viz přílohy č. 4 – 7.) Po ukončení správního řízení o vyhoštění je cizinec navrácen, buď do země, kde poţádal o azyl, nebo podle readmisní dohody do země, odkud do ČR přicestoval, nebo je vyhoštěn z ČR (pokud do té doby o azyl nepoţádal). Podle délky řízení můţe cizinec v ZZC pobývat týdny, nebo měsíce, ojediněle i déle. Ale doba zajištění, které omezuje osobní svobodu, nesmí trvat déle neţ 180 dní, přesto je policie oprávněná dobu pobytu prodluţovat aţ na 545 dní, v případě, ţe v průběhu zajištění cizinec zmařil výkon správního vyhoštění nebo uvedl nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro vydání náhradního cestovního dokladu (Ministerstvo vnitra ČR 2015b). -23-
Fungování ZZC je právně zakotveno v zákoně 326/1999 Sb. o pobytu cizinců. Zařízení je podle zákona spravováno provozovatelem, tedy SUZ. Provozovatel ZZC poskytuje lůţko, ţidli, skříňku na uloţení osobních věcí, stravu a základní hygienické potřeby. Dále je ubytovaným umoţněno přijímat a odesílat dopisy, přijímat návštěvy, také zajišťuje denní tisk, umoţňuje kontaktovat státní orgány ČR, či mezinárodní organizace a na ţádost umoţní osobní setkání s ředitelem zařízení, či s policií v zařízení. Dále zajišťuje noční klid, volný pohyb uvnitř zařízení a kontakt s ostatními ubytovanými. Také zajistí lékařskou prohlídku a případnou léčbu, či očkování (Zákon 326/1999 Sb.). Do tohoto zařízení cizince dopraví policie po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění. Zde při přijímání je cizinec seznámen s právy, povinnostmi a vnitřním řádem týkajícími se pobytu v zařízení. Pro zajištění bezpečnosti je provozovatel oprávněn nainstalovat audiovizuální techniku ve veřejných prostorách, ale nesmí být v ubytovacích místnostech, sociálních zařízeních, a prostorách, kde probíhají osobní prohlídky. Ubytovaný cizinec je povinen dodrţovat vnitřní řád, šetřit majetek zařízení, řídit se pokyny provozovatele nebo policie, vyvarovat se jednání mařící účel zajištění, trpět omezení svých práv pobytem v zařízení, to se týká zejména práva na soukromí a svobody pohybu a pobytu, a dodrţovat noční klid. Uvnitř zařízení je zakázán alkohol, návykové látky a věci, které by mohly ohrozit zdraví člověka, majetek, nebo by narušily pořádek. Zajištěné osoby také nesmí opustit zařízení bez souhlasu policie (Zákon 326/1999 Sb.). Zajištění se dělí na dvě části podle reţimu na mírný a přísný. Prostory mírného reţimu se skládají z ubytovací místnosti, společného sociálního a kulturního vybavení a dalších veřejných prostor, kde se ubytovaní volně pohybují. Přísný reţim je oddělená část s ubytovacím zařízením a vycházkovým prostorem. Do této části je cizinec policií umístěn v konkrétních případech agresivity nebo potřeby zvýšeného dohledu z jiného důvodu, nebo pokud opakovaně a závaţným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo povinnosti, či zákaz. Policie o tomto přemístění sepíše záznam, kde uvede podrobnosti i důvody přeřazení a poučení o moţnosti podat stíţnost proti přesunutí do části s přísným reţimem ministerstvu. Záznam musí být podepsaný policistou, tlumočníkem a cizincem, pokud nepodepíše, je to do záznamu uvedeno. V této části je cizinec umístěn pouze pro nezbytnou dobu, ale nejdéle 30 dnů (Zákon 326/1999 Sb.). Podle zákona 326/1999 Sb. se při rozdělování ubytovacích prostor přihlíţí k náboţenské, etnické, národnostní, příbuzenské, věkové a zdravotní příslušnosti. Rodiny jsou umisťovány společně a odděleně se umisťují nezletilí bez doprovodu a muţi od ţen (pokud nejde o blízké osoby). Ale pokud je nezletilý doprovázen blízkou osobou, je s ní i ubytován. -24-
Návštěvy jsou limitovány na 2 krát týdně, maximálně 4 osoby současně na 1 hodinu. Po dohodě s vedoucím zařízení a policií je moţné povolit častější návštěvy, či delší dobu trvání. Přijímané balíčky zvenčí jsou kontrolovány policií na ţádost provozovatele. Policie má také právo zadrţet ty věci, které jsou uvnitř zařízení zakázané, takové věci jsou buď ponechány v úschově, nebo jsou odeslány odesílatelovi na jeho náklady (Zákon 326/1999 Sb.). Při pobytu v zařízení jsou pouţity finanční prostředky cizince, pokud je má. Pouţití finančních prostředků cizince je přesně popsáno v § 146: „Provozovatel je oprávněn pouţít uschované peněţní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním. Při pouţití uschovaných peněţních prostředků postupuje provozovatel tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho uschovaných peněţních prostředků vydáno alespoň 400 Kč. Má-li cizinec uschované peněţní prostředky v niţší částce, vydá se mu celá uschovaná částka a provozovatel cizinci poskytne peněţní prostředky v takové výši, aby součet peněţních prostředků odpovídal částce 400 Kč.“ (Zákon 326/1999 Sb.). Při propouštění ze zařízení je cizinec policií nejpozději do 24 hodin předem informován o datu, čase a důvodu propuštění ze zařízení, při kterém je cizinci vydán zadrţovaný cestovní doklad, či písemnost potvrzující jeho totoţnost. Pokud je cizinec eskortován aţ na hranice ČR, jsou mu doklady předány aţ na hraničním přechodu. Pokud hrozí nebezpečí, ţe by se cizinec dokladů zbavil a tím se pokusil znemoţnit správní vyhoštění, jsou doklady odeslány přímo na místo, kam se cizinec vrací (Zákon 326/1999 Sb.). 3.6.3 ZZC Bělá-Jezová z pohledu médií Tato část byla do textu začleněna z důvodu masové medializace situace v létě 2015 v ZZC Bělá-Jezová, která byla často zmiňována v rozhovorech s představiteli obcí jako původce znepokojení místních obyvatel. Právě média nejvíce ovlivňovala názor obyvatel na ZZC a zvyšovala jejich obavy. Proto zde bude krátce představeno, jak situaci média popisovala. A oproti tomu ve výzkumné části bude zmíněno, jaká byla skutečnost. V létě 2015 začalo přicházet na cestě do Německa do ČR stále více nelegálních migrantů, kteří kvůli nelegálnímu vstupu na území ČR byli převezeni do detenčního zařízení Bělá-Jezová, které v té době bylo ještě jediným detenčním azylovým zařízením v ČR. V červenci bylo plánováno otevření dalších dvou detenčních azylových zařízení ve Vyšních Lhotách a Balkové s navýšením lůţkových kapacit v zařízeních pro zajištění cizinců celkem o kapacitě 1200 míst (Aktuálně.cz 2015a).
-25-
Česká azylová detenční zařízení mohou být a podle médií byla některými evropskými představiteli, ale zejména samotnými uprchlíky, povaţována za vězení. I šetření úřadu ombudsmana
podalo zprávy o nehumánních podmínkách.
Média
informovala
o
nespokojených uprchlících za plotem detenčního zařízení, ale nespokojenost zajištěných osob je pochopitelná, protoţe pro uprchlíky pobyt v těchto zařízeních znamená zdrţení v cestě, jde tedy o nedobrovolný pobyt kvůli porušení zákona. Situace v zařízení Bělá-Jezová se vyhrotila na konci července 2015, kdy média informovala o pokusu o útěk asi 50 běţenců, kteří se snaţili odejít a pokračovat v cestě do Německa. Také prý usilovali o navrácení peněz a mobilních telefonů. Po těchto situacích zde byly posíleny policejní pořádkové jednotky, které musely uklidnit situaci. Také kvůli zvýšené ochraně areálu měly být do Bělé přesunuty policejní jednotky z několika krajů. Média uvádějí, ţe takové situace jsou časté a nechuť běţenců pobývat v azylovém zařízení se projevuje spíše hladovkami a sebepoškozováním (Aktuálně.cz 2015c). Vlivem médií na obyvatele se zabývá i článek aktuálně.cz, který uvádí slova starosty Bělé pod Bezdězem, Milana Lomoze: "Na lidi se valí z televize obrovské mnoţství zpráv o uprchlících, Islámském státu a podobně, … Všichni se bojí co by, kdyby a sledují Islámský stát. Lidé různého věku a vzdělání uvaţují o tom, ţe by se do Česka mohli extremisté dostat touhle cestou.“ (Aktuálně.cz 2015b)
-26-
4. Výzkumná část 4.1 Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová Prvním výstupem výzkumu práce je popis tohoto detenčního zařízení, který vychází z praktických zkušeností, ne jen z ustavujících zákonů. Tato první část věnující se ZZC přímo navazuje na konceptualizaci a dále ji rozšiřuje. Následně budou představeny bezpečnostní prvky, které jsou důleţitým bodem této práce. Následující informace o ZZC vycházejí z rozhovoru s vedoucím ZZC Bělá-Jezová Viliamem Andrássym, který se konal přímo uvnitř zařízení. Charakter tohoto ZZC lze přirovnat k rekreačnímu středisku, protoţe nabízí různé programy pro trávení volného času. Ale jak řekl Viliam Andrássy „jistými omezeními se netajíme“. To se týká zejména odebírání mobilních telefonů a obecně omezením osobní svobody. „Za pobyt je účtováno“, slovy Andrássyho, „242 Korun na noc a děti do 15 měsíců mají pobyt zdarma. Pokud nemají peníze, je to bráno jako dluh, ale vymáhání je problematické, v podstatě jediným důsledkem je, ţe nedostanou vízum do České republiky.“ (Andrássy 2016) V azylových zařízeních působí najednou více aktérů. Konkrétně v tomto ZZC BěláJezová působí Správa uprchlických zařízení, zdravotní zařízení ministerstva vnitra, cizinecká policie a bezpečnostní agentura. Všichni tito aktéři mají rozdělené své kompetence. Dále sem dojíţdějí různé neziskové organizace, které nabízejí právní poradenství, či organizování volnočasových aktivit. A charita, která klientům nabízí oblečení pro rozšíření šatníku, ale základní oblečení klienti dostanou od SUZ spolu s hygienickými potřebami (Andrássy 2016). Kapacita tohoto zařízení je 246 lůţek, celkem na 3 ubytovnách. Pokoje jsou rozděleny do buněk (tedy 2 třílůţkové pokoje se společnou koupelnou). Andrássy, se vymezuje oproti informacím z médií: „rodiny ubytováváme vţdy dohromady, sice médii nám bylo vyčítáno, ţe rodiny rozdělujeme, ale to není pravda“. Zhruba od října roku 2014 se toto detenční zařízení specializuje na rodiny s dětmi, ţeny a nezletilé bez doprovodu (mezi 15 a 18 lety). A v době pořízení rozhovoru (1. 4. 2016) zde pobývalo 25 cizinců (Andrássy 2016). 4.1.1 Jak probíhá zajištění cizinců a pobyt Cizinci ubytovaní v azylovém zařízení jsou podle Andrássyho, personálem nazýváni klienti, proto bude tato terminologie v následující části dodrţena. Jak bylo jiţ zmíněno v teoretické části, zde jsou umístěni ti cizinci, kteří porušili zákony ČR, většinou nedovoleným vstupem na území republiky. Tito cizinci jsou sem přivezeni cizineckou policií a od stálé sluţby jim jsou předány prvotní informace, zejména kde jsou a co se děje. -27-
Dokumenty související s přijetím jsou cizinci předloţeny v jazyce, kterému rozumí (jsou připravené zhruba ve 14 jazycích). Dále jsou klientům odebrány mobilní telefony, finanční prostředky, či šperky, ale vše je uloţeno v trezorech a při odchodu klientů opět navráceno. Ještě před odevzdáním telefonu mají klienti moţnost zavolat a opsat si telefonní čísla, nebo zavolat z místního telefonu na 3 minuty kdekoliv po světě. Jako další omezení nesmí klienti do zařízení vnášet alkohol, zbraně, ani elektronická zařízení. Po vjezdu do zařízení jsou klienti přijati a posláni na izolaci, kde probíhá vstupní lékařská prohlídka. Pokud jsou klienti zdraví, jsou umístěni na ubytovnu, pokud ne, jsou léčeni na izolaci, či v nemocnici (Andrássy 2016). Během pobytu probíhá standardní denní reţim. Od 8 hodin je snídaně, ve 12 hodin oběd a v 17 hodin večeře. Klienti nejsou nuceni na jídlo chodit, proto ani ráno nejsou probouzeni. Dále probíhají nejrůznější programy pro trávení volného času klientů. V areálu se nachází nejrůznější prostory jako výtvarná, keramická, či šicí dílna, dále čajovna, kino, posilovna, televizní místnosti atd. Program probíhá podle týdenního plánu volnočasových aktivit, který obstarávají pedagogové volného času. Od 22 hodin do 7 hodin ráno je noční klid, a proto jsou zavřené společenské a televizní místnosti. Jednou týdně mají klienti nárok na nákupy podle nabídkového listu, v případě, ţe mají peníze, za 300 Korun na osobu. Koupené věci si mohou uchovávat v lednici u ubytovatelky a trvanlivé potraviny mají na pokojích (Andrássy 2016). Při rozhovoru Andrássy zdůrazňoval velkou pozornost dětem, pro které je pobyt nejvíce frustrující, ale přitom zde nejsou zajištěné, pouze ubytované. Je pro ně zřízeno zvláštní dětské centrum (školka). Jsou brány na různé výlety do okolí (například do zoologické zahrady atd.), pro které je nutný písemný souhlas rodičů. Také je v souladu se zákonem ČR dodrţována povinná školní docházka a děti jsou zde v zařízení vyučované učitelem ze školy v Bělé pod Bezdězem. Vyučování probíhá Česko-anglicky a je zaměřeno na základy českého jazyka. Zdravotní péče je v areálu zajištěna 24 hodin denně. Pokud klienti musí pravidelně brát léky, jsou jim při příchodu odebrány a kaţdý den jsou zdravotní sestrou vydávány po snídani. Dále pokud mají klienti akutní zdravotní potíţe, oznámí je personálu a následně podstoupí zdravotní vyšetření. Také jsou klienti přepravováni na speciální preventivní zdravotní vyšetření do nemocnice v Mladé Boleslavi (Andrássy 2016). Takto zařízení funguje v běţném stavu. Ale podle vedoucího centra Viliama Andrássyho byla i nadstandardní situace přeplněného zařízení organizačně dobře zvládnutá a všechny ubytovací standardy byly dodrţeny. V zařízení s kapacitou 246 lůţek pobývalo aţ 700 lidí. Pro zvýšení ubytovacích prostor byly dovezeny buňky se vším zázemím, stany zde -28-
byly pouze asi 2 dny. A nedostatek personálu byl vyrovnán výpomocí z ostatních azylových zařízení. Tato nadstandardní přeplněnost detenčního zařízení nás podle Andrássyho zasáhla protoţe: „jiné země, kde byl větší nápor uprchlíků, zřídily speciální koridory pro jejich pohyb a tím umoţnily volný průchod přes území. ČR tak neučinila a proto kaţdý uprchlík, který vstoupil do ČR a nepoţádal o mezinárodní ochranu tak porušil zákon a v souladu s českým právem byl umístěn do zařízení pro zajištění cizinců.“ (Andrássy 2016) 4.1.2 Odchod ze zařízení pro zajištění cizinců Jediný způsob, jak by okolní obyvatelé, či okolní obce přišli do kontaktu s místními klienty je při propouštění ze zařízení. Toto propouštění nepatří mezi kompetence SUZ. Dojde k němu, pokud jsou splněny oficiální procedury a jde o působnost cizinecké policie. Včasné informace o propuštění klientů poskytuje vedení ZZC Červenému kříţi, který se následně zapojí. Z okolních obcí je předem informována pouze Bělá pod Bezdězem, která je na trase odchodu. Ale při organizovaném odvozu jsou klienti rovnou dopraveni na nádraţí v Mladé Boleslavi. Nejspíše proto nebyly ţádné bezpečnostní problémy zaznamenány (Andrássy 2016). Opuštění detenčního zařízení podle Andrássyho můţe probíhat 4 způsoby. První moţností je podle dublinského nařízení návrat do země, kde cizinec poţádal o azyl. V tomto případě je po odevzdání pokoje převezen policií na letiště, či v případě blízkosti rovnou autem do cílové země (např. Rakouska). Druhou moţností je dobrovolný návrat do země původu, tento odchod je brán jako turistická cesta. Cizinec je odvezen na letiště a následně samostatně odletí. Třetí moţností je poţádání o azyl v ČR a následné přemístění do pobytového střediska. Ale této moţnosti vyuţívá minimum klientů, protoţe kdo zde chtěl poţádat, šel rovnou do přijímacího střediska (pozn. autora). Čtvrtá moţnost není běţná, ale byla nejvíce patrná právě v létě 2015. Kvůli masivnímu přílivu uprchlíků nemohly země, které uprchlíky původně přijaly, přijímat nazpět. Proto vznikla v ČR nutnost propouštění uprchlíků na území ČR s příkazem k výjezdu. V tomto případě byl organizován odvoz na nádraţí, který ale bylo moţné odmítnout. Tyto odvozy byly právně problematické, protoţe cizinecká policie, která cizince v případě potřeby převáţí, musí mít konkrétní pokyny. Proto se SUZ domluvila s českým Červeným kříţem, který si klienty po propuštění převezme a odveze je na nádraţí. Klienti od něj také dostávají jídlo na cestu a 400 Kč na jízdenku, které dříve poskytovala SUZ. Méně tradiční moţností odjezdu je po vlastní ose, například pokud na klienty čeká rodina (Andrássy 2016).
-29-
4.1.3 Bezpečnost zařízení pro zajištění cizinců Bezpečnost azylového zařízení lze vnímat více způsoby, například jako bezpečnost vnější a vnitřní, či bezpečnost klientů a personálu. Vnější bezpečnost zařízení je zajištěna cizineckou policií, která má své sídlo vedle zařízení, ale dovnitř do areálu nevstupuje. Má na starosti přepravu klientů jak do zařízení, tak i například k lékaři. Místní Policie ČR z Bělé pod Bezdězem v okolí zařízení bezpečnost nezajišťuje. Dalším bezpečnostním faktorem je plot, který ohraničuje celé zařízení a kamerový systém. Prvkem týkající se zajištění bezpečnosti je i fakt, ţe se zařízení nachází v lesích asi 5 km daleko od Bělé pod Bezdězem a asi 6 km od Ralska (Andrássy 2016). Vnitřní bezpečnost zajišťuje soukromá bezpečnostní agentura, která působí ve všech veřejných vnitřních prostorách. Hlídá bránu zařízení a kontroluje například vstup externích návštěv, kterým je kontrolován občanský průkaz, dále doprovází nejen pohyb návštěv po dvoře, ale také zaměstnance při práci s klienty. Například při sportovních aktivitách je přítomen vţdy kromě pedagoga volného času i příslušník soukromé bezpečnostní sluţby. Dalším prvkem vnitřní bezpečnosti je kamerový systém po celém areálu a speciálně vymezených vycházkových prostorách. Bezpečnostní agentura se uvnitř ubytovacích zařízení pohybuje pouze po chodbách a do pokojů chodit nesmí, dokonce i zaměstnanci tam vstupují minimálně. Bezpečnost zaměstnanců i klientů je tedy zajištěna vnitřní soukromou bezpečnostní sluţbou. Zaměstnanci nejen ţe jsou všude doprovázeni, ale také mají vysílačky, takţe je vţdy jasné, kde se kdo nachází (Andrássy 2016). Moţných ohroţení bezpečnosti je několik. Prvním by mohlo být riziko šíření nemocí, ale to je minimální. Jak bylo jiţ výše zmíněno, hned po příchodu projdou cizinci zdravotní prohlídkou, kde by případné infekční nemoci byly odhaleny a následně vyléčeny. Druhým moţným rizikem jsou konflikty mezi ubytovanými, tomu SUZ předchází rozdělením klientů na ubytování podle národností, či náboţenství a díky tomu by nemělo docházet ke vzniku třecích ploch. I do jídelen chodí různé národnostní skupiny odděleně. Dalo by se říci, ţe konfliktními místy jsou televizní místnost a jídelna. U televize můţe dojít k neshodám, zejména mezi muţi, jaký program bude zapnutý, ale televize je na kaţdém patře, proto by neshody měly být minimální. Dalším rizikovým místem je jídelna, kde dochází k předbíhání se ve frontě. I proto je důleţité v rámci azylového zařízení, kde bydlí více národností, odlišování jednotlivých etnik a jejich chování. Proto na kaţdou zvýšenou migrační vlnu jednotlivých národností SUZ okamţitě reaguje školeními zaměstnanců, aby věděli, jak se zachovat (Andrássy 2016).
-30-
Souvisejícím tématem je i porušování bezpečnostních opatření. Vnitřní řád uvnitř pokojů je kontrolován zaměstnanci, ale týká se to zejména zjišťování stavu pokojů (například pomalované zdi, či zničený nábytek). Podle Andrássyho je „nejčastějším porušením pravidel kouření na pokojích, či vlastnění zapalovače, který je zakázaný. … Našly se i ručně vyrobené zbraně, chodí to stejně jako ve vězení, PET lahev je obyčejná věc, ale pokud je naplněna pískem, jde jiţ o zbraň. Tyto zbraně ale byly pouze odhaleny, rozhodně nebyly pouţity.“ (Andrássy 2016) Dále také můţe dojít k sebepoškozování klientů (například hladovka, či snaha o podřezání ţil). Příčinou je nedobrovolné zadrţení a následné protesty. S tímto pocitem souvisela i v létě 2015 aféra zvýrazněná médii o údajném „útěku“ (jak bylo jiţ výše zmíněno). Podle vedoucího zařízení: „šlo spíše o pokus o hromadný odchod, neţ o útěk, ale k tomuto incidentu došlo ještě dříve, neţ byly kapacity centra přeplněny. Klienti nechápali zajištění a čekali koridor pro volný pohyb. Cizinecká policie při tomto incidentu vstoupila do areálu, ale byla pouze v koridoru, ne ve vycházkovém prostoru, kde se pohybují klienti. Tito lidé jsou zajištěni nedobrovolně, proto někdy protestují, ale to se děje pouze ojediněle, například snahou o podřezání (na hřbetě ruky), nebo protestní hladovkou, ale poslední jsme zde měli před dvěma lety. Jinak je SUZ vnímána pozitivně oproti policii, která je cizinci chápána jako viník jejich zajištění.“ (Andrássy 2016) Villiam Andrássy: „Já jako ředitel zařízení nemohu klientům ukládat ţádné tresty, ani v případě vzájemných konfliktů. Mohu nanejvýš nepovolit návštěvy, ale ani tento krok nepouţívám.“ (Andrássy 2016) Z toho plyne, ţe SUZ která je zastupována zaměstnanci zařízení nemá na zajištění bezpečnosti nijak významný vliv. (Přepis rozhovoru viz příloha č. 8)
4.2 Okolní obce 4.2.1 Bělá pod Bezdězem Nejvíce ovlivněnou obcí je město Bělá pod Bezdězem, na jehoţ území se detenční azylové zařízení Bělá-Jezová nachází a zároveň je na trase při odchodu cizinců ze zařízení. Informace vycházejí z rozhovoru s představiteli obce Bělá pod Bezdězem, starostkou Jitkou Tošovskou a místostarostou Lukášem Volemanem, který ještě v létě 2015 pracoval u místní policie ČR. Azylové zařízení Bělá-Jezová bylo původně a ještě v 90. letech pobytovým zařízením, které mohli ubytovaní libovolně opouštět a pohybovat se po městě. S tím souvisely drobné krádeţe v místních obchodech. Jak řekla Tošovská: „po změně z pobytového na detenční -31-
zařízení pobyt uprchlíků v obci ustal, proto upřednostňujeme detenční charakter zařízení, který neumoţňuje pohyb ubytovaných volně po městě“. (Tošovská, Voleman 2016) Proto jediný moţný pohyb uprchlíků je při opouštění azylového detenčního zařízení. Pro děti, které jsou se svými rodiči umístěny do detenčního zařízení, jsou v místní škole vyčleněni učitelé, kteří je jezdí učit v rámci české povinné školní docházky. Pokud se zde děti nenacházejí, vyučují normálně ve škole. Toto je rozdíl mezi detenčním a pobytovým zařízením v Bělé-Jezové v minulosti, protoţe ještě v 90. letech zde ubytované děti navštěvovali přímo místní školu (Tošovská, Voleman 2016). Důleţitým faktem také je, ţe zařízení se nenachází přímo v obci, ale 6 kilometrů od jejího centra. Státní podporu v souvislosti s ZZC dostává Bělá pod Bezdězem aţ podle letošní novely zákona. Aţ v létě 2015, kdy nastal obrovský nárůst počtu ubytovaných v detenčním zařízení, byl přidělen příspěvek i obcím, kde se nachází ZZC. Příspěvek se odvíjí od počtu ubytovaných v zařízení. V současné době v Bělé-Jezové pobývá minimum osob, proto je současný příspěvek do obecního rozpočtu minimální. Ale v létě 2015, kdy prošly tímto zařízením stovky uprchlíků, byly dotace důleţité pro zlepšení bezpečnostní situace ve městě. Slovy starostky Tošovské: „další příspěvek jsme získaly od Středočeského kraje, za který byly zřízeny nové kamery pro zajištění bezpečnosti, konkrétně na místech u dětského hřiště, kapličky a školy“. (Tošovská, Voleman 2016) Riziko narušení bezpečnosti obce azylovým zařízením, obzvláště tohoto typu, povaţují představitelé obce Bělá pod Bezdězem za minimální. Důleţité je organizační zvládnutí pohybu uprchlíků z, a do detenčního zařízení, které je organizováno hromadnými svozy. Uprchlíci jsou převáţeni přímo do azylového zařízení a při propouštění jsou odvezeni přímo na vlakové nádraţí (které se nachází mimo centrum), či autobusovou zastávku. Jako další opatření, jsou lidé propouštěni po malých skupinkách (maximálně o 10 lidech) a zároveň je obec o jejich propuštění dopředu informovaná (Tošovská, Voleman 2016). Situace v obci v létě 2015 byla ovlivněna zejména masovou medializací, která negativně zapůsobila na místní obyvatele. Obecně lze říci, ţe krátkou dobu byli obyvatelé města zděšeni situací, která byla médií popisována za mnohem váţnější, neţ doopravdy byla. K vyděšení obyvatel mohly přispět také časté průjezdy Policie ČR, která zajišťovala bezpečnost zařízení. Obec zaznamenala několik meetingů nesouhlasu proti migraci. Ale vesměs bylo vše dopředu povolené. Názory obyvatel se různily, někdo migraci podporoval a někdo byl proti. Během vyhrocené situace zasáhl dnes jiţ bývalý starosta města Milan Lomoz a vyjednal, ţe eskorta nebude jezdit přímo přes obec. Pro lepší informovanost obyvatel byly organizovány nejrůznější setkání s představiteli SUZ, či kraje (hejtman Středočeského kraje). -32-
Dále byly organizovány besedy s různými skupinami, či politiky. Zlepšením informovanosti obava obyvatel opadla a se sníţením počtu ubytovaných lidí v detenčním zařízení je situace opět klidná (Tošovská, Voleman 2016). Bezpečnostní opatření byla posílena zejména jiţ zmíněným namontováním bezpečnostních kamer. Také převáţení uprchlíků z azylového zařízení na spoj, které vzešlo z iniciativy bývalého starosty, bylo iniciativou města a zlepšilo bezpečnostní situaci. Díky tomu bylo zabráněno průchodu uprchlíků přes město. Městskou policii Bělá pod Bezdězem nemá, ale kapacity Policie ČR byly na oddělení navýšeny. V současné době okolí azylového zařízení místní policií ČR nijak speciálně zajišťováno není, protoţe ostraha je dostatečná, i vzhledem k aktuálnímu minimu ubytovaných. Incidenty ohroţující bezpečnost se v městě Bělá pod Bezdězem nestaly, zejména díky jiţ zmíněným opatřením a dobré organizovanosti pohybu uprchlíků. Obecně lze říci, ţe detenční zařízení Bělá-Jezová není vedením obce za hrozbu povaţováno, a to zejména díky omezení pohybu ubytovaných. Důleţité pro relativní bezproblémovost výskytu zařízení, je také vstřícné jednání SUZ. Nejen, ţe obec je předem upozorňována na přepravu uprchlíků, ale také je informována o aktuální situaci. Například byla vedení obce navrhnuta návštěva upravených prostor. Nebo zhruba týden před pořízením rozhovoru se byl vedení obce osobně představit nový ředitel SUZ Pavel Bacík (Tošovská, Voleman 2016). (Přepis rozhovoru viz příloha č. 9) 4.2.2 Ralsko Ralsko je druhou nejbliţší obcí ZZC Bělá-Jezová, které se nachází asi ve vzdálenosti 6 km. Ralsko správně patří jiţ do Libereckého kraje, pod rozšířenou působnost obce Mimoň. Ale kvůli blízkosti zařízení bylo zařazeno do výzkumu. Následující informace vycházejí rozhovoru, který poskytl starosta Ralska Miloš Tita. Ralsko má jinou pozici, jak řekl Tita: „obec má 2 sociálně vyloučené lokality, proto jsme dostali příspěvek od ministerstva vnitra na bezpečnostní prvky a na asistenci prevence kriminality, ale zařízení se příspěvky nijak netýkají“. Vedení obce nezaznamenalo ţádné ovlivnění azylovým zařízením, nedošlo k ţádným bezpečnostním incidentům a to ani v létě 2015, i kdyţ mezi obyvateli panovaly obavy týkající se moţných negativních následků, například z moţného útěku a následné trestné činnosti. Média ovlivnila obyvatele pouze tak, ţe je upozornila na konkrétní nebezpečí, ale k oficiálním reakcím nedošlo. Obec také jako sociální pracovnici zaměstnává bývalou pracovnici azylového zařízení Bělá-Jezová. Na situaci obec nijak nereagovala, protoţe nezaznamenala ţádné negativní důsledky. Městská, či
-33-
státní policie zde nijak posílena nebyla, Ralsko spadá pod státní policii v Mimoni a městská policie posílena nebyla. Incidenty se zde ţádné nestaly (Tita 2016). Starosta obce za důleţitý povaţuje fakt, ţe jde o zařízení detenčního typu: „azylové zařízení nás nijak neovlivňuje, samozřejmé jisté obavy byly, ale s ohledem na fungování zařízení, kdy azylanti jasně zůstávají tam a nemohou se pohybovat po okolí, se blízkost nijak neprojevuje.“ Jinak by tato obec podle starosty mohla být narušena, pokud by azylové zařízení umoţňovalo pohyb, protoţe se nachází v relativní blízkosti (Tita 2016). (Přepis rozhovoru viz příloha č. 10) 4.2.3 Dolní Krupá Obec Dolní Krupá přímo sousedí s městem Bělá pod Bezdězem, ale od ZZC je jiţ v podstatně větší vzdálenosti. Následující informace pocházejí od starosty obce, Lukáše Nedvěda. V létě 2015 byl v obci zaznamenán zvýšený pohyb policejních vozidel a krátká prohlídka obce syrským překladatelem doprovázeným policistou. Ale slovy Nedvěda: „nemáme odezvu na negativní zkušenosti. Reakce byla myslím umírněná, i kdyţ obavy byly, ale spíše podle zpráv z médií, které mnohdy ukazovaly situaci horší, neţ jaká byla ve skutečnosti. Ţádný podnět, dotaz ani reakci, která by směřovala na obecní úřad v souvislosti se zmiňovanou situací, jsme nezaznamenali. Bezpečnostní opatření posílena nijak nebyla, z důvodu nezaznamenání reálné hrozby.“ (Nedvěd 2016) Městskou policii obec nemá a v rámci Policie ČR spadá pod území Bělé pod Bezdězem, která byla posílena. Starosta obce přítomnost azylového zařízení nepovaţuje za výhodu, ani nevýhodu. Finanční příspěvek od státu ani od jiných jednotek neobdrţela a vzhledem k situaci ho ani nepovaţuje za nutný, protoţe nebyla situací nijak dotčena. Jak řekl Nedvěd, „v případě, ţe by byl narušován veřejný pořádek, nebo docházelo k negativním kontaktům s azylanty, pak bychom jistě situaci museli řešit, ale pokud se nepletu, za celou dobu, kdy azylové zařízení v Bělé-Jezové funguje, bylo minimum stíţností. Zařízení z hlediska pohledu sousední obce funguje bezproblémově a na kvalitní úrovni.“ (Nedvěd 2016) Lze tedy opět říci, ţe nedochází ke kontaktu obyvatel s lidmi ubytovanými v ZZC a díky tomu není obec nijak ovlivněna ani ohroţena. (Přepis rozhovoru viz příloha č. 11) 4.2.4 Mladá Boleslav Mladá Boleslav je hlavním městem regionu a zároveň je na trase uprchlíků opouštějících detenční azylové zařízení, kteří cestují z Bělé pod Bezdězem většinou do Německa. Následující informace jsou získány od náměstka pro sociální oblast v Mladé -34-
Boleslavi Michala Kopala: „v létě 2015 byla situace v Mladé Boleslavi poklidná, nebyl zaznamenán ţádný pohyb uprchlíků ani související incidenty. Dokonce ani obyvatelé města neprojevili znepokojení a to ani kvůli vysoké medializaci.“ (Kopal 2016) Související bezpečnostní opatření zde zavedena nebyla. Jediným případem, kdy se situace dotkla orgánů města, byl první transport běţenců z Bělé-Jezové přes Mladou Boleslav a Prahu do Německa. Právě při tomto transportu na nádraţí v Mladé Boleslavi asistovala i městská policie. Ale v současné době nebyl zaznamenán ţádný volný pohyb uprchlíků přes město (Kopal 2016). To znamená, ţe nedochází ani k ţádným bezpečnostním incidentům, například drobným krádeţím. Z těchto informací vyplývá, ţe pro město Mladá Boleslav je opět rozhodující, ţe není zaznamenán ţádný pohyb uprchlíků, proto je detenční zařízení výhodou oproti ostatním typům. Také proto, ţe ZZC patří pod ministerstvo vnitra, se do jeho chodu vedení města nijak nezapojuje, ani jej neovlivňuje. Od státu nedostává Mladá Boleslav ani jako centrum regionu finanční příspěvky související s azylovým zařízením. Navíc tyto příspěvky nejsou nutné, protoţe ani jako město, které je na trase uprchlíků při opouštění azylového centra, se zvýšená migrace Mladé Boleslavi nijak nedotkla. Na chod zařízení nemá vedení města vliv a ani propouštění uprchlíků zde předem hlášené není. Orgány Mladé Boleslavi se zapojují pouze v případě některých nezletilých cizinců ubytovaných v azylovém zařízení v případě, ţe jejich situace spadá pod Orgán sociálně právní ochrany dětí (Kopal 2016). (Přepis rozhovoru viz příloha č. 12)
4.3. Zhodnocení výzkumu Hlavním cílem výzkumu této práce bylo zjistit, jak detenční azylové zařízení ovlivňuje bezpečnost obcí. Za tím účelem bylo popsáno fungování zařízení pro zajištění cizinců. Od představitelů okolních obcí bylo zjišťováno, zda dochází ke kontaktu cizinců s migranty, nebo spatřuje-li obec nějaké problémy ohledně blízkosti detenčního zařízení, či zda byla posílena bezpečnostní opatření. Přeplněnost azylového zařízení Bělá-Jezová se z okolních obcí dotklo pouze nejbliţšího města Bělá pod Bezdězem, ale šlo o paniku obyvatel, ne o obecní ohroţení. Následně byly v tomto městě organizované besedy s občany, kde bylo přestaviteli SUZ a Středočeského kraje vysvětlováno minimální riziko. Také zde, jako na jediném místě byla posílena bezpečnostní opatření nainstalováním nových kamer a posílením místní policie ČR. V relativní blízkosti zařízení se ještě nachází město Ralsko, ale ţádné ohroţení, ani obavy situace zde zaznamenány nebyly. I podle vedoucího zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová -35-
Viliamem Andrássym, ostatní obce jako například zmiňovaná Dolní Krupá jsou jiţ daleko (Andrássy 2016). Během rozhovorů s představiteli obcí byl zaznamenán velký vliv médií, který obyvatelům vykresloval situaci horší, neţ ve skutečnosti byla. A více neţ skutečný vývoj vyvolávaly hysterii obyvatel poplašné zprávy. Za běţného stavu není ovlivněna v podstatě ţádná okolní obec. Jak se zmínil Viliam Andrássy během rozhovoru: „většina zaměstnanců ZZC Bělá-Jezová v Bělé pod Bezdězem bydlí a i proto je zájmem celého vedení minimální ovlivnění města“. (Andrássy 2016) Základní výzkumnou otázkou práce bylo: jaký vliv má zařízení pro zajištění cizinců na bezpečnost okolních obcí? Jasnou odpovědí, která je patrná z rozhovorů s představiteli obcí, je, ţe detenční zařízení okolní obce nijak neovlivňuje. Tato „bezproblémovost“ zařízení pro zajištění cizinců je způsobena několika důvody: Prvním důvodem je fakt, ţe se azylové zařízení nachází 5 km od nejbliţší obce. Je umístěno v lesích u silnice mezi Bělou pod Bezdězem a Ralskem. Díky tomu je zařízení umístěno relativně daleko od místních obyvatel. Druhým a hlavním důvodem, proč okolní obce nejsou nijak ovlivněny, je samotný charakter ZZC. Tím, ţe jde o detenční typ, který neumoţňuje volný pohyb jeho klientů po okolí, je v podstatě nemoţné aby došlo ke kontaktu s místními obyvateli, či k bezpečnostním incidentům. A díky tomu je detenční zařízení povaţováno představiteli obcí za bezproblémové. Třetím důvodem, proč obce nejsou ovlivněné, je dobrá organizovanost odchodu. V podstatě jediným způsobem, jak by klienti azylového zařízení přišli do kontaktu s místními obyvateli je při odchodu ze zařízení, protoţe většina uprchlíků rovnou po propuštění z ZZC pokračují v cestě do jiných evropských zemí. Při samostatném odchodu by se s uprchlíky setkali zejména obyvatelé města Bělá pod Bezdězem a Mladé Boleslavi, kde se nacházejí zastávky dopravních prostředků na trase do Německa. Ale jak bylo výše vysvětleno, většina klientů je převezena přímo na zastávku Červeným kříţem, odkud rovnou odjíţdí. A právě díky organizované přepravě na zastávky je kontakt uprchlíků s místními obyvateli minimální. V případě samostatného odchodu by kvůli nedostatku peněz mohlo dojít k drobným krádeţím, ale ani v létě 2015, kdy se někteří cizinci pohybovali po městě Bělá pod Bezdězem, nebyly krádeţe zaregistrovány. Čtvrtým důvodem, či fungujícím opatřením je oznamování propouštění dopředu. Díky spolupráci vedení zařízení s vedením Bělé pod Bezdězem se minimalizují moţná rizika, či negativní shoda okolností. -36-
Závěrem celého výzkumu lze říci, ţe obce na zařízení pro zajištění cizinců na svém území nijak nereagují a místní bezpečnostní opatření se nijak nezměnila, aţ na Bělou pod Bezdězem, ale kamerový systém je pouze preventivním opatřením. Přítomností zařízení není ve své podstatě ovlivněna ţádná obec. Pouze na nejbliţší obci Bělá pod Bezdězem je moţné zaznamenat související činnost, ale vše je pouze preventivního charakteru. Přeplněnost zařízení v létě 2015 ukázala, ţe i při naplnění kapacit a sloţitější organizovanosti lze situaci zvládnout tak, aby okolí bylo minimálně ovlivněno. Díky tomu lze říci, ţe azylové zařízení detenčního typu není hrozbou pro okolní obce. Pokud jde o zhodnocení moţných rizik tak, jak byly představeny v kapitole Migrace jako bezpečnostní hrozba, migranti ze ZZC neznamenají pro ČR ani pro jednotlivé obce bezpečnostní, ani sociální hrozbu. Důvodem opět je, ţe na území ČR pobývají bez moţnosti pohybu a následně zemi opustí, proto není v ČR nutná jejich integrace. Zároveň je jasné, ţe obce v blízkosti ZZC nehrají téměř ţádnou roli v oblasti migrace a související integrace uprchlíků. V tomto případě zastává kontakt s migranty SUZ. Obce mohou plnit nanejvýš administrativní funkci, pokud cizinci volně nebydlí na jejich území.
4.4 Limity výzkumu Tato práce se pokusila popsat vcelku aktuální problém zařízení pro zajištění cizinců. V této oblasti jde vcelku o nové téma, které souvisí i s malým mnoţstvím relevantních zdrojů, zejména z českého prostředí, kterému se práce věnuje. Kvůli tomu práce nabízí základní a komplexní přehled o situaci, místo toho aby mohla jít více do hloubky. Nedostatek relevantních zdrojů je základním problémem a slabinou práce, která se projevuje zejména v konceptualizaci ZZC a azylových zařízení detenčního typu obecně. Informace vycházejí z veřejně dostupných zdrojů, například webových stránek ministerstev. Kvůli nedostatku vědeckých prací věnujícím se detenčnímu zařízení, nemohla část věnující se konceptualizaci nabídnout odlišný pohled na problém, neţ jsou státní instituce.
Kvůli
nedostatečné podrobnosti a moţná i špatné průhlednosti problematiky byla do výzkumné části zařazena i kapitola o fungování zařízení pro zajištění cizinců, ze kterých následně vycházejí bezpečnostní opatření a rizika. Bez úvodních informací o běţném fungování by nebylo moţné docílit komplexního pohledu. Problém se zdroji informací se objevil i v praktické části věnující se výzkumu, protoţe bylo těţké získat konkrétní informace. Naštěstí SUZ vyšla vstříc a vedoucí zařízení BěláJezová Viliam Andrássy relativně otevřeně odpověděl na otázky. Ale z nedovolení nahrávání
-37-
rozhovoru a ze zájmu o přečtení práce, ještě před odevzdáním, je zřejmé, ţe SUZ je opatrná při sdílení informací, čemuţ se kvůli mediálnímu boomu nelze divit. Odlišný pohled týkající se detenčního zařízení Bělá-Jezová v práci není přítomen z důvodu nezájmu odboru migrace ministerstva vnitra, z kterého autorce práce přišlo několik emailů doporučujících a odkazujících na SUZ. Ale na druhou stranu, právě SUZ je nejpovolanějším orgánem spravujícím SZZ a další orgány konkrétní informace o fungování zařízení buď neměly, nebo je nechtěli poskytnout. Práci limituje i samotná aktuálnost tématu, protoţe problematika azylových zařízení a okolních obcí se v současné době teprve vyvíjí (současný vývoj byl zmíněn v podkapitole Činnost obce v oblasti migrace). To se týká zejména snahy ministerstva a SUZ úkol okolních obcí azylových zařízení maximálně usnadnit různými setkáními, dotacemi atd. Proto z důvodu termínu odevzdání práce není moţné zaznamenat celý vývoj. Podle některých názorů by se mohla výzkumná část zdát málo rozsáhlá. Ale malý rozptyl výzkumu po okolí zařízení je dán samotným detenčním charakterem. Jak bylo ve výzkumné části znát, díky omezení pohybu azylové zařízení okolní obce nijak neohroţuje a tím se sniţuje mnoţství informací. Proto byly rozhovory pořízeny pouze v nejbliţších obcích a na trase odjezdu cizinců. Moţná výzkumně zajímavějším a na okolí patrnějším by bylo pobytové azylové zařízení, nacházející se v Kostelci a v Havířově. Zde by moţná byla patrná drobná kriminalita, či jiná bezpečnostní ohroţení. Ale autorka povaţuje za důleţité pro vědeckou práci i popsání situace okolních obcí v případě zařízení, u kterého výrazný vliv očekáván není. A dalším důvodem prozkoumání vlivu detenčního zařízení byla aktuálnost tohoto tématu.
-38-
5. Závěr Hlavním cílem této práce bylo představení fungování zařízení pro zajištění cizinců v kontextu bezpečnosti okolních obcí a jejich ovlivnění. V první části věnující se konceptualizaci byla představena související teorie. První byla uvedena bezpečnost regionu, která můţe být ohroţena hrozbami, které mohou poškodit funkci státní správy i zájmy ČR. Takovou hrozbou můţe být i migrace, která sebou přináší mnoho negativních aspektů. Negativní vlivy migrace se netýkají čistě jen měst s větším počtem migrantů, ale celkově celé společnosti. Moţné hrozby migrace jsou rozděleny do dvou kategorií, bezpečnostní a sociální. Z bezpečnostního hlediska migrace zvyšuje kriminální činnost, často je napojená na organizovaný zločin a přináší sebou jevy jako pašování lidí, či terorismus. Ze sociálního hlediska asimilací migrantů dochází k rozmělnění kultury v cílovém státě, která můţe vést aţ k narušení státní autority. Obecně jsou za uprchlíky povaţovány osoby, kterým není jejich domovský stát schopen zajistit fyzickou bezpečnost a nejzákladnější lidská práva, proto jsou nuceni ho opustit. Ale v současné době je důvodů nucené migrace více. Proto je důleţité odlišovat uprchlictví a ekonomickou migraci. Zákon české republiky uznává mezinárodní ochranu v případě oprávněného strachu z pronásledování, ale chudoba zákonem uznávaným důvodem není. Azylová zařízení jsou zřízena ministerstvem vnitra a spravována Správou uprchlických zařízení. Zajišťují hromadné ubytování ţadatelů o udělení mezinárodní ochrany. Podle svého charakteru jsou rozdělena na přijímací, pobytová a integrační. Zařízení pro zajištění cizinců, které je hlavním tématem práce, stojí lehce mimo strukturu azylových zařízení, přestoţe je spravováno stejnou organizací. Jedná se o zařízení detenčního typu, kde jsou ubytováni lidé, se kterými probíhá proces o správním vyhoštění ze země. Z toho plyne, ţe uprchlíci, kteří poţádali v ČR o azyl, zde umístěni nejsou. Nejvíce se jedná o migranty, kteří nelegálně vstoupili na české území při cestě na západ. Důleţitým znakem toho zařízení je omezení pohybu ubytovaných. Práce se zabývá konkrétním zařízením tohoto typu v Bělé pod Bezdězem. Konkrétně zařízení Bělá-Jezová je představeno ve výzkumné části. Informace jsou získány z rozhovoru s vedoucím zařízení Viliamem Andrássym. Výzkum se zaměřil především na bezpečnostní prvky, ale přesto popisuje i kaţdodenní fungování, protoţe vše je propojené. Bezpečnost detenčního azylového zařízení je pro lepší pochopení rozdělena na vnitřní a vnější. Obecně vnitřní bezpečnost je zajištěna kamerovým systémem a bezpečnostní agenturou. Zatímco vnější bezpečnost je zařízena cizineckou policií. -39-
Základní výzkumnou otázkou práce je: Jaký vliv má zařízení pro zajištění cizinců na okolní obce? Výzkumné šetření bylo provedeno v Bělé pod Bezdězem, Ralsku, Dolní Krupé a v Mladé Boleslavi. Jediné zaznamenané ovlivnění bylo patrné v nejbliţší Bělé pod Bezdězem, ale nedá se mluvit o kriminálních činech, či střetech s veřejností. Šlo zejména o strach obyvatel v létě 2015, kdy byly kapacity zařízení přeplněny. Ale ani zde obec nebyla nijak bezpečnostně ohroţena. V obcích Ralsko a Dolní Krupá jiţ nebyly pocítěny vůbec ţádné související problémy, či obavy. Dokonce ani Mladá Boleslav, která je na trase ochodu migrantů do Německa nijak dotčena nebyla. Tato práce jasně dokazuje, ţe azylové zařízení detenčního typu své okolí nijak neovlivňuje. To je způsobeno jak omezením pohybu ubytovaných, tak jejich nezájmem zůstat v ČR. Ale souvisejícím problém, na který je velice obtíţné najít odpověď je otázka vlivu omezení svobody na migranty. Zda detence, která zdaleka není jenom českým jevem, nevede k radikalizaci cizinců. Protoţe omezení základních svobod můţe z cizinců dělat potenciální členy teroristických skupin, organizovaného zločinu, či pašování. Odpověď je nejspíše nezjistitelná, ale jisté je, ţe Správa uprchlických zařízení se snaţí pobyt v azylových zařízeních maximálně zpříjemnit.
-40-
Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika EU – Evropská Unie SUZ – Správa uprchlických zařízení ZZC – Zařízení pro zajištění cizinců
-41-
Zdroje Rozhovory 1) Andrássy, Viliam. 2016. Rozhovor s Viliamem Andrássym ze dne 1. 4. 2016. Bělá pod Bezdězem. 2) Kopal, Michal. 2016. Rozhovor s Michalem Kopalem ze dne 31. 3. 2016. Mladá Boleslav. 3) Nedvěd, Lukáš. 2016. Rozhovor s Lukášem Nedvědem ze dne 22. 3. 2016. 4) Tita, Miloš. 2016. Rozhovor s Milošem Titou ze dne 1. 4. 2016. 5) Tošovská, Jitka a Voleman, Lukáš. 2016. Rozhovor s Jitkou Tošovskou a Lukášem Volemanem ze dne 18. 3. 2016.
Literatura 1) Antušák, Emil. 2009. Krizový management. Hrozby, krize, příleţitosti. Praha: Wolters Kluwer ČR. 2) Betts, Alexander a Loescher, Gil. 2011. Refugees in international relations. Oxford: Oxford university press. 3) Bohmer, Carol a Shuman, Amy. 2007. Rejecting refugees: Political asylum in the 21st century. Abingdon, Oxon: Routledge. 4) Eichler, Jan. 2009. Mezinárodní bezpečnost v době globalizace. Praha: Portál. 5) Hendl, Jan. 2012. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál. 6) Rektořík, Jaroslav a kol. 2004. Krizový management ve veřejné správě. Teorie a praxe. Praha: Ekopress. 7) Robinson, Vaughan. 1998. „Security, migration and refugees.“ In: Redefining security: Population movements and national security. Ed. Graham, T. David a Poku, Nana. Westport, Conn.: Praeger, 67-90. 8) Rozumek, Martin. 2000. „Pozitiva a negativa uprchlické problematiky v ČR.“ In: Národnostní politika v postkomunistických zemích. Ed. Dančák, Břetislav a Fiala, Petr. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 51-59. 9) Skeldon, Ronald. 1998. „Migration policies and national security.“ In: Redefining security: Population movements and national security. Ed. Graham, T. David a Poku, Nana. Westport, Conn.: Praeger, 29-49. -42-
10) Tarnu, L. Ian. 2015.“ Threats and risks generated by illegal migration flows and their control.“ Buletin Stiintific 20, 2, 190-198. 11) Vilášek, Josef a Fus, Jan. 2012. Krizové řízení v ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinum. 12) Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) 13) Zákon 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o pobytu cizinců)
Internetové zdroje 1) Aktuálně.cz. 2015a. „Nejsou místa. Tábor ve Vyšních Lhotách otevře uţ v pátek.“ 5. 8. 2015. Dostupné z: zpravy.aktualne.cz/domaci/nejsou-mista-tabor-ve-vysnichlhotach-otevre-uz-v-patek/r~9684a5c03b7511e5adcb0025900fea04. 2) Aktuálně.cz. 2015b. „Starosta Bělé: Strach z běţenců umocňují i média, nechápu ho.“ 15. 8. 2015. Dostupné z: zpravy.aktualne.cz/domaci/starosta-bele-strach-z-bezencupodnecuji-media-nechapu-ho/r~f359995840fd11e5b6b20025900fea04. 3) Aktuálně.cz. 2015c. „Z tábora v Bělé pod Bezdězem se pokusilo utéct 50 uprchlíků.“ 30. 7. 2015. Dostupné z: zpravy.aktualne.cz/domaci/xxx/r~d1b9f00c36e111e586d30025900fea04. 4) Agirre, Antxoka a Ruiz, Maria a Cantalapiedra, M. José. 2015. „News coverage of immigration detention centres: dynamics between journalists and social movements.“ Revista Latina de Comunicación Social, 70, 913-933. Dostupné z: www.revistalatinacs.org/070/paper/1078/48en.html. 5) Český statistický úřad. 2016. Charakteristika okresu Mladá Boleslav. 13. 4. 2016. Dostupné z: www.czso.cz/csu/xs/charakteristika_okresu_mlada_boleslav. 6) Dočkal, Vít. 2004. „Ústřední pojmy regionální politiky EU. Příspěvek ke studiu euroregionalismu.“ Středoevropské politické studie. Dostupné z: www.cepsr.com/clanek.php?ID=192. 7) Eurostat newsrelease. 2015. More than 410 000 first time asylum seekers registered in the third quarter of 2015. 10. 12. 2015. Dostupné z: ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7105334/3-10122015-APEN.pdf/04886524-58f2-40e9-995d-d97520e62a0e. 8) Global detention project. 2014. Austria immigration detention. Dostupné z: www.globaldetentionproject.org/countries/europe/austria.
-43-
9) Katz, Irit. 2016. „A network of camps on the way to Europe.“ Forced migration review, 51, 17-19. Dostupné z: www.fmreview.org/destination-europe/katz.html. 10) Ministerstvo vnitra ČR. 2015a. Azyl. Pobyt cizince v azylových zařízeních. 29. 1. 2015. Dostupné z: www.mvcr.cz/clanek/azyl-pobyt-cizince-v-azylovychzarizenich.aspx. 11) Ministerstvo vnitra ČR. 2015b. Aktuální informace o migraci. Často kladené dotazy. Dostupné z: www.mvcr.cz/migrace/clanek/migrace-casto-kladene-dotazy-castokladene-dotazy.aspx. 12) Ministerstvo vnitra ČR. 2012. Odbor azylové a migrační politiky. 15. 11. 2012. Dostupné z: www.mvcr.cz/clanek/odbor-azylove-a-migracni-politiky.aspx. 13) Správa uprchlických zařízení. 2014a: O nás. Základní informace o naší organizaci. Dostupné z: www.suz.cz/o-nas/o-nas. 14) Správa uprchlických zařízení. 2014b. Přehled. Základní informace o provozovaných zařízeních. Dostupné z: www.suz.cz/prehled/prehled. 15) Správa uprchlických zařízení. 2016a. Tiskové zprávy. Příspěvky obcím, schváleno. 7. 4. 2016. Dostupné z: www.suz.cz/uvod/aktuality/tiskove-zpravy/2016/04/prispevkyobcim. 16) Správa uprchlických zařízení. 2016b. Tiskové zprávy. Setkání se starosty obcí, ve kterých jsou umístěna zařízení SUZ. 26. 4. 2016. Dostupné z: www.suz.cz/uvod/aktuality/tiskove-zpravy/2016/04/setkani-se-starosty-obci-vekterych-jsou-umistena-zarizeni-suz. 17) Policie ČR. 2016. Vyhodnocení nelegální migrace za rok 2015. 4. 2. 2016. Dostupné z: www.policie.cz/clanek/vyhodnoceni-nelegalni-migrace-za-rok-2015.aspx.
-44-
Přílohy Příloha č. 1 Podotázky polostrukturovaného rozhovoru pro představitele obcí 1. Co pro obec znamená přítomnost (blízkost) azylového zařízení? Povaţujete za výhodu, ţe jde o zařízení detenčního typu? (například oproti pobytovému zařízení) 2. Jak přesně stát podporuje obec, kde je zřízeno azylové zařízení? 3. Jak vaše obec vnímala přeplněnost azylového centra Bělá – Jezová v létě 2015? (obyvatelé i orgány obce) 4. Zřídila obec nějaká související bezpečnostní opatření? 5. Byla posílena Policie ČR v obci? 6. Staly se v obci bezpečnostní incidenty související s existencí azylového zařízení? 7. Zaznamenal/a jste reakci místních obyvatel na azylové zařízení obecně?
-45-
Příloha č. 2 Upravené podotázky polostrukturovaného rozhovoru pro představitele ZZC BěláJezová 1. Jaké je běţné fungování zařízení pro zajištění cizinců (přijetí, pobyt, propouštění)? 2. Jak jste organizačně zvládli přeplněnost azylového centra v létě 2015? 3. Jak je zajištěna vnitřní a vnější bezpečnost zařízení? 4. Jsou nastavená pravidla nějak porušována? 5. Jaká je současná situace v azylovém zařízení? (specializace na rodiny s dětmi?) 6. Jak spolupracujete se sousedními obcemi? Jak je z vaší strany zajišťována bezpečnost okolních obcí? 7. Jak probíhá propouštění z azylového zařízení? (Jsou lidé převáţeni na zastávku?, komu všemu je oznámeno propouštění dopředu?)
-46-
Příloha č. 3 Mapa regionu Mladá Boleslav s přidaným zvýrazněním přibližné polohy ZZC BěláJezová vedle města Bělá pod Bezdězem
Zdroj: Český statistický úřad: Mladá Boleslav s názvy obcí. Dostupné z: www.czso.cz/csu/xs/mlada_boleslav_s_nazvy_obci.
-47-
Příloha č. 4 Příchody cizinců do ZZC v roce 2015 dle státní příslušnosti
Zdroj: Správa uprchlických zařízení 2016
-48-
Příloha č. 5 Příchody cizinců do ZZC v období leden – únor 2016 dle státní příslušnosti
Zdroj: Správa uprchlických zařízení 2016
-49-
Příloha č. 6 Průměrný počet ubytovaných v ZZC Bělá-Jezová v období leden-prosinec 2015
Zdroj: Správa uprchlických zařízení 2016
-50-
Příloha č. 7 Průměrný počet ubytovaných v ZZC v letech 2006-2015
Zdroj: Správa uprchlických zařízení 2016
-51-
Příloha č. 8 Přepis rozhovoru s vedoucím ZZC Bělá-Jezová Viliamem Andrássym, 1. 4. 2016 1. Jaké je běžné fungování zařízení pro zajištění cizinců? Jak se do zařízení cizinci dostanou a jak jsou přijati? Cizince ubytované v zařízení nazýváme klienty. K nám jsou klienti přivezeni policií, my je přijmeme a následně jsou posláni na izolaci, nebo také čekárnu. Proběhne vstupní lékařská prohlídka, nejpozději do 72 hodin. Vţdy je odebrána moč a krev a je proveden rentgen plic. Klienti dostanou první informace od stálé sluţby, jsou přítomní i tlumočníci a dokumenty máme ve 14 jazycích, aby kaţdý rozuměl. Kdyţ je klient zdravý, je ubytován na ubytovně, pokud je nemocný, je léčen na izolaci nebo v nemocnici. 2. Jak probíhá ubytování a pobyt v zařízení? V zařízení působí více aktérů, my jako Správa uprchlických zařízení, dále zdravotní zařízení ministerstva vnitra, bezpečnostní agentura a cizinecká policie. V areálu jsou 3 ubytovny, celkem s 246 lůţky. Zhruba od října jsme zaměřeni na rodiny s dětmi a nezletilé bez doprovodu (jde o mladistvé od 15-18 let). Ubytovny jsou rozděleny na systém buněk, 2 pokoje po 3 lůţkách se společným sociálním zařízením. Rodiny ubytováváme vţdy dohromady, sice nám médii nám bylo vyčítáno, ţe rodiny rozdělujeme, ale to není pravda. Pro ubytování klienty dělíme podle národností a náboţenství, aby nevznikaly třecí plochy. Denní reţim probíhá tak, ţe v 8 hodin je snídaně, ale klienti nejsou probouzeni, není povinné na jídlo chodit. Ve 12 hodin je oběd, a v 5 večeře. Klienti si vybírají z 3 druhů jídla (evropské, muslimské a vegetariánské). Děti mají navíc ještě svačiny, proto mají jídlo 5 krát denně. Mezi jídly je volno, kdy mohou být vyuţity prostory pro volný čas. Máme zde mnoho volnočasových aktivit, například výtvarnou a keramickou dílnu, čajovnu, kino, posilovnu atd. Pedagogové volného času sepisují týdenní plán volnočasových aktivit. Zvlášť je dětské centrum (školka). Děti chodí do školy, kde je vyučuje učitel ze školy z Bělé pod Bezdězem, výuka probíhá Česko-anglicky a je zaměřená na základy Češtiny, ale nikdy se neví, jak dlouho tu děti budou, proto se výuka hodně opakuje a jsou respektovány prázdniny. Děti do 15 let jsou zde pouze ubytované a se souhlasem rodičů jezdí s pedagogy na výlety do okolí, například do zoologické zahrady, abychom jim pobyt maximálně zpříjemnili, protoţe pro děti je to zde deprimující. Zařízení mohu přirovnat k rekreačnímu středisku, ale nejtěţší je zabavit muţe, ti většinu času tráví u televize. Jezdí sem různé nevládní organizace, -52-
které poskytují právní poradenství, či volnočasové aktivity a domluveni jsme i se zdravotními klauny. Charita doplňuje klientům šatník, od nás dostanou základní oblečení a hygienické potřeby vţdy na měsíc, ale více oblečení dostávají od charity. A potom si klienti oblečení upravují v šicí dílně. Od 11 hodin do 7 hodin ráno je noční klid, v té době jsou zavřené televizní a společenské místnosti. 3. Jak je zajištěna lékařská péče? Lékař je v areálu do 4 hodin, ale zdravotní personál je zde nepřetrţitě. Pokud je klientům špatně, oznámí to personálu, či bezpečnostní sluţbě na chodbě a následně jsou odvedeni na zdravotní středisko, kde dostanou například léky na ţaludek. Při příchodu odevzdávají klienti také své léky, které jim potom sestra pravidelně po snídani vydává. Bezpečnostní agentura se pohybuje pouze na chodbách a má zákaz chodit do pokojů, i zaměstnanci zařízení tam chodí minimálně. Klienti jsou také cizineckou policií převáţeni do nemocnice v Mladé Boleslavi na speciální vyšetření, jako je zubař, či gynekologie, se kterými máme smluvně zakotvenou spolupráci. V areálu ordinuje pouze všeobecný a dětský lékař, proto je zde poskytována neodkladná péče. 4. Jak detence omezuje zajištěné osoby? Netajíme se omezováním některých svobod, například odebíráme mobilní telefony, finanční prostředky, alkohol, zbraně, či elektronická zařízení a vše ukládáme do trezoru, odkud dostanou klienti své věci při odchodu zpět. Mobilní telefon sice klienti uvnitř mít nemohou, ale při příchodu si mají moţnost zatelefonovat a opsat telefonní čísla. Navíc od nás mají moţnost zatelefonovat si z místního telefonu na 3 minuty po celém světě. Také od nás dostanou zdarma telefonní kartu. Jednou týdně mají nárok na nákupy podle nabídkového listu. Nakupovat mohou pouze za vlastní peníze a maximálně za 300 Korun na osobu. Nakoupené jídlo si mohou uloţit buď v lednici u ubytovatelky, nebo nekazící se potraviny, jako je například káva, mají na pokojích. Za pobyt a stravu je klientům účtováno 242 Korun na noc, děti do 15 měsíců mají pobyt zdarma. Pokud nemají peníze, je to bráno jako dluh, ale vymáhání je problematické, v podstatě jediným důsledkem je, ţe nedostanou vízum do České republiky. 5. Jak probíhá odchod ze ZZC? Odejít ze zařízení je moţné několika způsoby. Buď podle dublinského rozhodnutí, kdy se cizinec vrací do země, ve které poprvé poţádal o azyl. V tomto případě odevzdá pokoj a cizinecká policie ho převeze na letiště, či rovnou autem do cílové země (pokud se jedná o blízkou zemi, například Rakousko). Druhým způsobem odchodu je dobrovolný návrat do domovského státu. Je to bráno jako turistická cesta a cizinec je odvezen na letiště odkud se rovnou vrací domů. -53-
Třetím nejméně častým způsobem je zaţádání o azyl, v tom případě jsou klienti odvezeni do pobytového střediska. Čtvrtou moţností je propuštění cizince na území České republiky s příkazem k výjezdu. Tento způsob je výjimečný a byl uplatněn v létě, kvůli neschopnosti Maďarska, přijímat utečence zpět. Jiné země, kde byl větší nápor uprchlíků, zřídily speciální koridory pro jejich pohyb a tím umoţnily volný průchod přes území. ČR tak neučinila a proto kaţdý uprchlík, který vstoupil do ČR a nepoţádal o mezinárodní ochranu tak porušil zákon a v souladu s českým právem byl umístěn do zařízení pro zajištění cizinců. V tomto případě dostanou klienti od nás, nebo od Červeného kříţe 400 Korun na cestu, pokud nemají vlastní peníze. Červeným kříţem jsou také odvezeni na nádraţí a dostanou jídlo a pití na cestu, ale s přepravou musí souhlasit, protoţe mohou opustit území i samostatně, například pokud pro ně přijedou příbuzní. Před Červeným kříţem uprchlíky převáţela na nádraţí cizinecká policie, ale to je právně problematické. Informace o propouštění jsou poskytovány obci Bělá pod Bezdězem a kontaktujeme Červený kříţ, ale propouštění ovlivňuje cizinecká policie, ne SUZ. Nabídnutí přepravy na nádraţí je zavedeno pro klid v obci. Tam by totiţ mohl být problém s nedostatkem peněz, ale k ţádnému konfliktu nedošlo. 6. Jak jste organizačně zvládli přeplněnost azylového centra v létě 2015? Dobře, při kapacitě nanejvýš 270 lůţek zde pobývalo aţ 700 lidí, v ubytovacích buňkách byli lidé po čtyřech. Do areálu byly dovezeny stavební buňky a byly postaveny stany, ale jen asi na dva dny. Personál musel být navýšen výpomocí z ostatních azylových zařízení, ale všechny standardy jsme dodrţeli a klientům byla poskytnuta všechna péče. 7. Jak je zajištěna vnitřní a vnější bezpečnost zařízení? Důleţitá je bezpečnost zaměstnanců, která je zajištěna vysílačkami a bezpečnostní agenturou, která zaměstnance mezi klienty doprovází, i všechny volnočasové aktivity jsou pod dozorem agentury. Také jsou přímo vymezeny vycházkové prostory, kde se klienti mohou pohybovat. V celém areálu jsou kamery a navíc je ohraničen plotem, vně kterého je sídlo cizinecké policie, která zajišťuje přepravu cizinců i bezpečnost okolí zařízení. Uvnitř působí bezpečnostní agentura plus další aktéři jako tlumočníci, sociální pracovníci atd. 8. Jsou nastavená pravidla nějak porušována? Nejčastějším porušením pravidel je kouření na pokojích, či vlastnění zapalovače, který je zakázaný. Řád uvnitř pokojů je kontrolován zaměstnanci, ale tyto kontroly se uskutečňují hlavně kvůli kontrolování zařízení pokoje, například pomalovaných zdí, nebo poničeného nábytku. Našly se i -54-
ručně vyrobené zbraně, chodí to stejně jako ve vězení, PET lahev je obyčejná věc, ale pokud je naplněna pískem, jde jiţ o zbraň. Tyto zbraně ale byly pouze odhaleny, rozhodně nebyly pouţity. Mezi klienty neprobíhají ţádné velké konflikty, ale nejvíce konfliktními místy jsou televizní místnosti a jídelna. V televizních místnostech můţe dojít ke konfliktu, jaký program bude zapnutý. A v jídelně dochází k předbíhání ve frontě. Mezietnickým konfliktům předcházíme odděleným ubytováním odlišných národností a nepotkávají se ani v jídelně, protoţe chodí na různé časy. Snaţíme se, aby nedošlo ke konfliktům mezi etniky. Také zaměstnanci mají zvláštní školení, vţdy kdyţ dojde k migrační vlně jiných národností. Kaţdé národy se chovají jinak a mají speciální chování, proto jsou zaměstnanci speciálně proškolováni. 9. Jak porušování pravidel vypadalo v létě 2015, kdy média psala o pokusu cizinců o útěk ze zařízení? V létě 2015 šlo spíše o pokus o hromadný odchod, neţ o útěk, ale k tomuto incidentu došlo ještě dříve, neţ byly kapacity centra přeplněny. Klienti nechápali zajištění a čekali koridor pro volný pohyb. Cizinecká policie při tomto incidentu vstoupila do areálu, ale byla pouze v koridoru, ne ve vycházkovém prostoru, kde se pohybují klienti. Tito lidé jsou zajištěni nedobrovolně, proto někdy protestují, ale to se děje pouze ojediněle, například snahou o podřezání (na hřbetě ruky), nebo protestní hladovkou, ale poslední jsme zde měli před dvěma lety. Jinak je SUZ vnímána pozitivně oproti policii, která je cizinci chápána jako viník jejich zajištění. Já jako ředitel zařízení nemohu klientům ukládat ţádné tresty, ani v případě vzájemných konfliktů. Mohu nanejvýš nepovolit návštěvy, ale ani tento krok nepouţívám. 10. Jaká je současná situace v azylovém zařízení? Specializujeme se na rodiny s dětmi, dnes je kapacita zařízení naplněná na 10%, je tu 25 lidí. 11. Jak spolupracujete se sousedními obcemi? Jak je z vaší strany zajišťována bezpečnost okolních obcí? Komunikace a pravidelné setkávání probíhá pouze s Bělou pod Bezdězem. V létě proběhla beseda s občany obce, kde jsem byl já, hejtman kraje atd. a vysvětlovali jsme občanům obce situaci, vysvětlovali jsme, ţe je nízké riziko útěku a moţnost šíření nemocí je minimální. S Ralskem jsme situaci nijak neřešili ani s ním nekomunikujeme, je uţ v jiném kraji. A další obce, jako Dolní Krupá jsou uţ daleko. Ale většina zaměstnanců ZZC Bělá-Jezová v Bělé pod Bezdězem bydlí a i proto je zájmem celého vedení minimální ovlivnění města 12. Jak probíhá propouštění z azylového zařízení? (Jsou lidé převáženi na zastávku?, komu všemu je oznámeno propouštění dopředu?) Otázka byla jiţ zodpovězena v odpovědích na předešlé otázky. -55-
Příloha č. 9 Přepis rozhovoru s představiteli města Bělá pod Bezdězem, starostkou Jitkou Tošovskou a místostarostou Lukášem Volemanem, 18. 3. 2016 1. Co pro obec znamená přítomnost (blízkost) azylového zařízení? Považujete za výhodu, že jde o zařízení detenčního typu? (například oproti pobytovému zařízení) Ještě v 90. letech šlo o pobytové azylové zařízení a ubytovaní se volně pohybovali po městě. S tím souvisely drobné krádeţe v obchodech. Po změně z pobytového
na
detenční
zařízení
pobyt
uprchlíků
v obci
ustal,
proto
upřednostňujeme detenční charakter zařízení, který neumoţňuje pohyb ubytovaných volně po městě. V současné době jsou cizinci převáţeni přímo na spoj a díky tomu je jejich kontakt s místními obyvateli minimální. 2. Jak přesně stát podporuje obec, kde je zřízeno azylové zařízení? Do loňského roku jsme nedostávali ţádné peníze, protoţe dotace dostávali pouze obce, kde se nacházelo pobytové azylové zařízení. Ale v loňském roce, kdy ve zdejším zařízení pobývalo aţ 700 lidí, byl vyjednán příspěvek od státu i pro další obce. Také jsme dostali příspěvek od Středočeského kraje, za který byly zřízeny nové kamery pro zajištění bezpečnosti, konkrétně na místech u dětského hřiště, kapličky a školy. 3. Jak vaše obec vnímala přeplněnost azylového centra Bělá – Jezová v létě 2015? (obyvatelé i orgány obce) Nejvíce byla vnímána medializace a častější průjezdy policie, díky tomu byli obyvatelé vyděšeni. Ale zařízení se nachází zhruba 6 km daleko od města. Byly zde pořádány meetingy nesouhlasu, proti kterým zasáhl bývalý starosta Milan Lomoz a zároveň vyjednal zábranu vjezdu policejních vozů přímo do města, aby neděsili obyvatele. Situace byla řešena veřejným setkáním s představiteli Správy uprchlických zařízení, s vedoucím zařízení Bělá-Jezová a s hejtmanem Středočeského kraje. Ve městě byly pořádány i politické besedy, například s politikem Tomiem Okamurou. 4. Zřídila obec nějaká související bezpečnostní opatření? Ano, byly namontovány nové kamery. Také převáţení cizinců na spoj bylo nápadem bývalého starosty. 5. Byla posílena Policie ČR v obci? Počet míst místní policie byl navýšen, ale tato místa jsou převáţně stále neobsazená. V zařízení působí cizinecká policie a v létě tam působily i pořádkové jednotky. Ale místní policie do okolí zařízení nejezdí. Městskou policii nemáme. -56-
6. Staly se v obci bezpečnostní incidenty související s existencí azylového zařízení? Ne 7. Zaznamenal/a jste reakci místních obyvatel na azylové zařízení obecně? Ano, probíhaly nějaké demonstrace, ale bylo to rozdělené podle zájmů lidí. Kaţdý má jiný názor, někdo uprchlictví podporuje, jiný ne. Bělá-Jezová se v současné době specializuje na rodiny s dětmi. Po tamější rekonstrukci jsme dostali nabídku návštěvy. Také se nám byl minulý týden představit nový ředitel Správy uprchlických zařízení Pavel Bacík. Navíc dostáváme informace při propouštění, kolik lidí a kdy bude propuštěno.
-57-
Příloha č. 10 Přepis rozhovoru se starostou města Ralsko, Milošem Titem, 1. 4. 2016 1. Co pro obec znamená přítomnost (blízkost) azylového zařízení? Považujete za výhodu, že jde o zařízení detenčního typu? (například oproti pobytovému zařízení) Azylové zařízení nás nijak neovlivňuje, samozřejmé jisté obavy byly, ale s ohledem na fungování zařízení, kdy azylanti jasně zůstávají tam a nemohou se pohybovat po okolí, se blízkost nijak neprojevuje. 2. Jak přesně stát podporuje obec, kde je zřízeno azylové zařízení? Obec má 2 sociálně vyloučené lokality, proto jsme dostali příspěvek od ministerstva vnitra na bezpečnostní prvky a na asistenci prevence kriminality, ale zařízení se příspěvky nijak netýkají. 3. Jak vaše obec vnímala přeplněnost azylového centra Bělá – Jezová v létě 2015? (obyvatelé i orgány obce) Nijak se to neprojevilo, určité obavy obyvatel byly, ţe se můţe něco stát a nějak asi reagovali i zaměstnanci zařízení. Bývalou zaměstnankyni zařízení dnes zaměstnává obec jako sociální pracovnici, opustila zaměstnání na základě tamějšího dění. 4. Zřídila obec nějaká související bezpečnostní opatření? Ne, obec nijak nereagovala. Městská policie zůstává stejná, nemůţeme si dovolit měnit počet. 5. Byla posílena Policie ČR v obci? Ne, obec spadá pod místní oddělení v Mimoni. 6. Staly se v obci bezpečnostní incidenty související s existencí azylového zařízení? Ne 7. Zaznamenal/a jste reakci místních obyvatel na azylové zařízení obecně? Pouze obavy z pohybu cizinců a následné trestné činnosti v obci. 8. Zaznamenal jste vliv médií na obyvatele v létě 2015? Lidé si více uvědomili existenci zařízení, ale k vnějším projevům nedošlo. Nikdo se nechodil na radnici ptát, ani stěţovat si.
-58-
Příloha č. 11 Přepis rozhovoru se starostou obce Dolní Krupá, Lukášem Nedvědem, 22. 3. 2016 1. Co pro obec znamená přítomnost (blízkost) azylového zařízení? Považujete za výhodu, že jde o zařízení detenčního typu? (například oproti pobytovému zařízení) Nelze specifikovat, zda je pro obec výhodou či nevýhodou přímá blízkost azylového zařízení. V případě, ţe by byl narušován veřejný pořádek, nebo docházelo k negativním kontaktům s azylanty, pak bychom jistě situaci museli řešit, ale pokud se nepletu, za celou dobu, kdy azylové zařízení v Bělé-Jezové funguje, bylo minimum stíţností. Zařízení z hlediska pohledu sousední obce funguje bezproblémově a na kvalitní úrovni. 2. Jak přesně stát podporuje obec, kde je zřízeno azylové zařízení? Ţádnou nabídku příspěvku od státu nebo Středočeského kraje jsme neobdrţeli. Dle dosavadního průběhu událostí jsou pro příspěvky potřebnější přímo dotčené obce. 3. Jak vaše obec vnímala přeplněnost azylového centra Bělá – Jezová v létě 2015? (obyvatelé i orgány obce) Obec Dolní Krupá přímo sousedí s Bělou pod Bezdězem a jediné co jsme v roce 2015 zaznamenali, byl zvýšený pohyb policejních vozidel a krátká prohlídka obce syrským překladatelem a policistou. Jinak nemáme odezvu na negativní zkušenosti. Reakce byla myslím umírněná, i kdyţ obavy byly, ale spíše podle zpráv z médií, které mnohdy ukazovaly situaci horší, neţ jaká byla ve skutečnosti. Ţádný podnět, dotaz ani reakci, která by směřovala na obecní úřad v souvislosti se zmiňovanou situací, jsme nezaznamenali. Bezpečnostní opatření posílena nijak nebyla, z důvodu nezaznamenání reálné hrozby. 4. Zřídila obec nějaká související bezpečnostní opatření? Ne 5. Byla posílena Policie ČR v obci? Obec spadá z hlediska územní příslušnosti pod obvodní oddělení Policie ČR Bělá pod Bezdězem, okresní ředitelství Mladá Boleslav. 6. Staly se v obci bezpečnostní incidenty související s existencí azylového zařízení? Ne 7. Zaznamenal/a jste reakci místních obyvatel na azylové zařízení obecně? Ne
-59-
Příloha č. 12 Přepis rozhovoru s náměstkem pro sociální oblast Mladé Boleslavi, Michalem Kopalem, 31. 3. 2016 1. Co pro Mladou Boleslav znamená přítomnost (blízkost) azylového zařízení? Považujete za výhodu, že jde o zařízení detenčního typu? (například oproti pobytovému zařízení) Detenční zařízení podléhá reţimu nastavenému ministerstvem vnitra, nemáme tedy ţádné nástroje, jak se do jeho chodu zapojit, či ho ovlivnit. 2. Dostává Mladá Boleslav jako regionální město nějaké finanční příspěvky v souvislosti s existencí azylového zařízení? Od státu nedostává Mladá Boleslav v souvislosti s uvedeným zařízením ţádné příspěvky. Chod zařízení je zcela mimo jakékoliv vlivy města, vyjma případného řešení odůvodněných případů, kdy se jedná o nezletilé cizince, coţ je poté v gesci našeho OSPOD. 3. Jak vaše město vnímalo přeplněnost azylového centra Bělá – Jezová v létě 2015? (obyvatelé i orgány obce) V létě 2015 byla situace v Mladé Boleslavi poklidná, nebyl zaznamenán ţádný pohyb uprchlíků ani související incidenty. Dokonce ani obyvatelé města neprojevili znepokojení a to ani kvůli vysoké medializaci. 4. Zřídilo
měěsto
nějaká
související
bezpečnostní
opatření?
Nadstandardní
bezpečnostní opatření nebyla zaváděna. Pouze u prvního transportu běţenců, kteří se z ZZC Bělá-Jezová přesouvali na nádraţí v MB, odkud přes Prahu odjíţděli směrem do Německa, asistovala městská policie Mladé Boleslavi. 5. Byla posílena Policie ČR v obci? Ne 6. Staly se v obci bezpečnostní incidenty související s existencí azylového zařízení? Volný pohyb běţenců po MB nebyl zaznamenán, proto nejsou známé ani ţádné krádeţe 7. Zaznamenal/a jste reakci místních obyvatel na azylové zařízení obecně? Ne
-60-
