Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ANALÝZA NABÍDKY A POPTÁVKY CESTOVNÍHO RUCHU VE VYBRANÉM TURISTICKÉM REGIONU - BOSKOVICKO ANALYZE OF TOURIST TRADE OFFER AND DEMAND IN SELECTED TOURIST REGION BOSKOVICE Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Autor: Margita Synková
Brno, červen 2008
J mé n o a p ř í j me n í a ut or a: Ná z e v b aka l á ř s ké pr á c e: Název práce v angličtině:
Ka t e d r a: Ve d o u c í ba ka l ář s ké p r á c e: Ro k ob h a j ob y :
Margita Synková Analýza nabídky a poptávky cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu - Boskovicko Analyze of tourist trade offer and demand in selected tourist region - Boskovice Regionální ekonomie a správy RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. 2008
Anotace Předmětem bakalářské práce „Analýza nabídky a poptávky cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu – Boskovicko“ je popsat a zanalyzovat možnosti a nástroje nabídky a poptávky v rámci cestovního ruchu ve vybrané turistické destinaci – Boskovicko. První část práce se zabývá trendy, cíly a segmentací nabídky cestovního ruchu. Další část pak analýzou nabídky, poptávky, konkurence
Annotation The goal of the thesis „Analysis of supply and demand on the example of chosen tourist region – Boskovicko“ is to describe and analyze possibilities and conditions of tourism offer and demand in chosen tourist destination. First part of the thesis describes the trends, goals and segmentation of tourist trade offer. Second part analyzes tourist trade offer, tourist trade demand and competition in the region.
Klíčová slova Cestovní ruch, analýza, destinace, návštěvnost, vybavenost, rozhodování zákazníka, region, turistické cíle, ubytovací možnosti
Keywords Tourist trade, analyzes, destination, attendance, facilities, customer decision making, region, tourists destinations, accommodation.
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza nabídky a poptávky na příkladě vybrané turistické oblasti – Boskovicko vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 22.6.2008
--------------------------------------------vlastnoruční podpis autora
3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. Jiřímu Vystoupilovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
4
ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1
DEFINICE PROBLÉMU................................................................................................ 11
2
TRENDY, CÍLE A BUDOUCNOST VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ................ 11 2.1 2.2
3
OČEKÁVANÉ ZMĚNY V RÁMCI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................. 12 ZAMĚSTNANOST V TURISTICKÉM RUCHU ................................................................................................. 12
NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU – SEGMENTACE A CÍLE ............................. 13 3.1 SEGMENTACE NABÍDKY ........................................................................................................................... 13 3.1.1 Primární rozvoj ............................................................................................................................. 13 3.1.2 Sekundární rozvoj.......................................................................................................................... 14 3.1.3 Terciální rozvoj ............................................................................................................................. 14 3.1.4 Podpůrná vybavenost .................................................................................................................... 14 3.1.5 Marketing ...................................................................................................................................... 14 3.1.6 Organizace a řízení ....................................................................................................................... 15 3.2 SEGMENTACE NABÍDKY DLE ÚZEMNÍCH KRITÉRII .................................................................................... 15 3.2.1 Přírodní předpoklady cestovního ruchu ........................................................................................ 16 3.2.2 Předpoklady cestovního ruchu dané kulturním dědictvím............................................................. 16 3.2.3 Akční předpoklady cestovního ruchu............................................................................................. 16 3.2.4 Nákupní a zábavní předpoklady cestovního ruchu ........................................................................ 16 3.3 CÍLE CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................................................................ 16 V rámci regionálního operačního programu pro region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod byl vypracován globální cíl týkající se podpory cestovního ruchu, který by měl přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionech v rámci NUTS 2 : ....................................................................................................................... 16 3.3.1 Globální cíl ................................................................................................................................... 16 3.3.2 Specifické cíle ............................................................................................................................... 17
4
ANALÝZA NABÍDKY V TURISTICKÉ OBLASTI BOSKOVICKO ...................... 18 4.1 VYMEZENÍ OBLASTI ................................................................................................................................. 18 4.1.1 Obce mikroregionu Boskovicko..................................................................................................... 19 4.1.2 MAS Boskovicko ............................................................................................................................ 21 4.2 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................................ 21 4.2.1 Podnebí ......................................................................................................................................... 21 4.2.2 Přírodní podmínky ........................................................................................................................ 21 4.2.3 Rostlinstvo ..................................................................................................................................... 23 4.2.4 Živočišstvo ..................................................................................................................................... 23 4.2.5 Naučné stezky a cykloztezky .......................................................................................................... 23 4.3 PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU DANÉ KULTURNÍM DĚDICTVÍM ....................................................... 26 4.3.1 Architektonické památky ............................................................................................................... 26 4.3.2 Církevní památky .......................................................................................................................... 27 4.3.3 Židovské památky : ........................................................................................................................ 28 4.3.4 Technické památky ........................................................................................................................ 29 4.4 AKČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................ 30 4.5 NÁKUPNÍ A ZÁBAVNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ...................................................................... 31 4.5.1 Sportovní zařízení.......................................................................................................................... 31 4.5.2 Ostatní turistické atraktivity .......................................................................................................... 32 4.6 TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................................................... 34 4.6.1 Ubytování ...................................................................................................................................... 34 4.6.2 Informační centra .......................................................................................................................... 35
5
ANALÝZA POPTÁVKY CESTOVNÍHO RUCHU .................................................... 37 5.1 SEGMENTACE TRHU CESTOVNÍHO RUCHU BOSKOVICKA .......................................................................... 37 5.2 GEOGRAFICKÁ SEGMENTACE ................................................................................................................... 37 5.2.1 Primární geografický segment ...................................................................................................... 37 5.2.2 Sekundární geografický segment ................................................................................................... 38 5.2.3 Terciální geografický segment ...................................................................................................... 38 5.3 DEMOGRAFICKÁ SEGMENTACE ................................................................................................................ 38 5.3.1 Cílové skupiny – členění dle věku.................................................................................................. 38
5
5.4 PSYCHOGRAFICKÁ SEGMENTACE ............................................................................................................. 40 5.4.1 Cílové skupiny - zájmové ............................................................................................................... 40 5.4.2 Cílové skupiny další dotčené ......................................................................................................... 40 5.5 ANALÝZA PROFILU NÁVŠTĚVNÍKA - OČEKÁVÁNÍ ..................................................................................... 41 5.6 ANALÝZA PROFILU NÁVŠTĚVNÍKA – DÉLKA POBYTU ............................................................................... 41
6
ANALÝZA KONKURENCE ......................................................................................... 43 6.1 6.2
7
SWOT ANALÝZA .......................................................................................................... 45 7.1 7.2 7.3 7.4
8
ANALÝZA KONKURENCE OBLASTI BOSKOVICKO ..................................................................................... 43 ANALÝZA SPOJENCE OBLASTI BOSKOVICKO ............................................................................................ 43
SILNÉ STRÁNKY - STRENGHTS ................................................................................................................ 45 SLABÉ STRÁNKY - WEAKNESSES ............................................................................................................. 45 PŘÍLEŽITOSTI - OPPORTUNITIES ............................................................................................................... 45 HROZBY - THREATS ................................................................................................................................. 46
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................................................... 49 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK...................................................................................................................... 51 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................................. 51 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................................. 51 SEZNAM MAP ..................................................................................................................................................... 51 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................................. 51
6
ÚVOD Cestovní ruch se jeví jako jedno z nejperspektivnějších odvětví podnikání, rozšiřující ekonomickou základnu jednotlivých krajů, regionů či měst. Rozvoj cestovního ruchu je závislý na mnoha aspektech včetně aktivit veřejné správy, která může svojí činností rozvoj cestovního ruchu významným způsobem ovlivnit. Je nezbytné, aby bylo využíváno všech turistických atraktivit, potřebných k zachycení turistů na delší dobu. Blízkost různorodých krajinných, rekreačních a kulturních cílů je příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu, který by se mohl stát jedním z profilujících ekonomických odvětví a mohl by se stát náhradou a protiváhou průmyslu. Podmínkou je, že kraje, regiony a jednotlivá města nabídnou návštěvníkům zázemí, které očekávají. Nabídkové portfolio musí splňovat stále rostoucí požadavky zákazníků a naplňovat jejich zájmy od kulturních přes historické a sportovní až po přírodní krásy. Ve většině případů je nutné koncipování a zatraktivnění památkového a kulturního fondu, bez jehož existence by cestovní ruch ztratil důležitou část svého opodstatnění. Bohatá a atraktivní nabídka kulturních a společenských událostí musí uspokojovat cíleně zvolené věkové a zájmové skupiny obyvatel i návštěvníků. Musí být zajištěny dobré podmínky pro uspokojování potřeb a zájmů turistů, ale i obyvatel ve volném čase. Stejně důležité je i vytvoření příznivého podnikatelského prostředí v této sféře, aby mohlo dojít k rozvoji malého a středního podnikání v této rozvíjející se oblasti. Rozvojovým impulsem krajů, regionů či měst v oblasti cestovního ruchu by mělo být zaměření se na tradiční hodnoty jako je přírodní, kulturní, sportovní a rekreační potenciál. Jednotlivá podpora cestovního ruchu by měla klást důraz na ty aktivity, které mohou vést k takzvané vícedenní až dlouhodobé turistice. Výsledkem rostoucího cestovního ruchu bude snižování nezaměstnanosti v regionu, zvyšování podnikatelské činnosti, zvyšování stability jednotlivých oblastí a s tím související zlepšování například v oblasti infrastruktury a samotné kvality života občanů. Zcela jistě lze cestovní ruch považovat za odvětví budoucnosti. Existuje již řada zemí, kde je cestovní ruch nejdůležitějším tahounem ekonomického rozvoje a růstu a poskytuje velké množství kvalitních pracovních příležitostí. Svým rozsahem je cestovní ruch ve světě na třetím místě v rámci všech ostatních průmyslů ve velikosti tržeb. Předstihnout jej dokázal jen petrochemický a automobilový průmysl. Jelikož se však dá z dlouhodobého hlediska předpokládat pokles nebo minimálně stagnace u těchto dvou segmentů, může se stát cestovní ruch leaderem jednotlivých ekonomik. Navíc patří k nejvíce „ekologickým“ průmyslům a jeho působení nemá tak drastické dopady v environmentálních oblastech jako jiné odvětví. Samozřejmě má cestovní ruch vliv na životní prostředí i záporný, což je však nutné začít ihned řešit. Velmi příznivě působí v rámci cestovního ruchu i multiplikační efekt, díky kterému zasahuje cestovní ruch do rozvoje mnoha dalších odvětví hospodářství. Cestovní ruch se také významně podílí na výší hrubého domácího produktu (viz. graf č. 1) a dokáže pozitivně ovlivnit platební bilanci České republiky (viz. graf č. 2). Je logické, že se podílí i na zvýšených příjmech státního rozpočtu a rozpočtů jednotlivých měst a obcí.
7
Graf č. 1 : Podíl cestovního ruchu na HDP Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP
ČR; 10,00%
svět; 11,00%
svět EU
východní Evropa; 7,00%
východní Evropa EU; 13,50%
ČR
Pramen : http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/60003C3A99/$File/140507q2T1-3.pdf/ 20.12.2007 + vlastní úprava1
Co lze pokládat za jeden z nejdůležitějších faktorů působení cestovního ruchu je jeho „absorpční“ schopnost. Je totiž schopen pojmout velké množství zaměstnanců, kteří pocházejí z problematických odvětví a oblastí České republiky, a tak svým způsobem řešit krize jiných primárních a sekundárních sektorů. Graf č. 2 : Podíl devizových příjmů z CR ze služeb v průměru Bilance podílu devizových příjmů v cestovním ruchu
EU; 31,30%
ČR; 40,05%
EU východní Evropa ČR východní Evropa; 53,00%
Pramen : http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/60003C3A99/$File/140507q2T1-3.pdf/20.12.2007 + vlastní úprava2 1
Zdroj : Český statistický úřad [online] 2007, [citace 20.12.2007]dostupné na http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/60003C3A99/$File/140507q2T1-3.pdf/ + vlastní úprava
8
Tabulka č.1 : Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v ČR v letech 1993 – 2006 Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v ČR v letech 1993 - 2006
Rok
Devizové příjmy z CR v mld. Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
45,4 64,2 76,3 110,6 115,7 124,9 109,1 115,1 118,1 96,3 100,3 107,2 111,8 113,1
HDP v mld. Kč
Podíl devizových příjmů z CR na HDP v %
Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb celkem v %
Podíl devizových příjmů z CR na exportu v %
1020,3 1182,8 1466,5 1683,3 1811,1 1996,5 2080,8 2189,2 2352,2 2464,4 2577,1 2781,1 2970,3 3204,1
4,4 5,4 5,2 6,6 6,4 6,3 5,2 5,3 5 3,9 3,9 3,8 3,7 3,5
33,0 43,2 42,8 49,8 50,9 50,6 44,8 43,5 43,8 41,7 45,8 43,4 39,7 37,7
11 14 13,4 18,6 16,3 15 12 10,3 9,3 7,7 7,3 6,2 6 5,3
Pramen : http://old.mmr.cz/upload/files/cestovni_ruch/III._Koncepce_7.11.07.pdf/ 14.04.20083
Zajímavým projektem, který by mohl přispět k rozvoji cestovního ruchu v rámci celé České republiky a regionů je projekt jenž organizuje agentura CzechTourism pod názvem „Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky“. Slouží k získání zpětné vazby od návštěvníků regionů České republiky. Umožní sledovat profil návštěvníků, jejich strukturu a postoje k cestovnímu ruchu na území celé České republiky, včetně změn v čase. Pro realizaci plošných šetření je k dispozici jednotná metodika, která slouží standardizaci vyhodnocování průzkumů při porovnávání teritoriálních oblastí cestovního ruchu a podchycování vývojových změn. Česká centrála cestovního ruchu - Agentura CzechTourism se zaměřuje i na studenty středních škol a snaží se je motivovat k volbě povolání v oblastech cestovního ruchu a ke studiu těchto oborů na vysokých školách. Z tohoto důvodu odstartovala agentura projekt „Turisté vítáni“. Studenti vypracovávají projekty týkající se zajímavostí cestovního ruchu v jednotlivých regionech. Zároveň byla vyhlášena doprovodná soutěž TOP 5 + 5. Tato soutěž má za úkol zmapovat nejatraktivnější lokality pro rodinné či školní výlety a dovolené v jednotlivých regionech a České republice. Vybrané lokality pak budou zveřejněny na
2
Zdroj : Český statistický úřad [online] 2007, [citace 20.12.2007]dostupné na http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/60003C3A99/$File/140507q2T1-3.pdf/ 3 Zdroj : Ministerstvo pro místní rozvoj, [online], Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013, str. 8 [citace 14.04.2008] dostupné na http://old.mmr.cz/upload/files/cestovni_ruch/III._Koncepce_7.11.07.pdf/3
9
veletrhu Regiontour v Brně v lednu 2008, což pomůže jejich zviditelnění se, ke zlepšení povědomí o těchto místech a v návaznosti na to i eventuelnímu zvýšení cestovního ruchu.4 Cestovní ruch v rámci České republiky měl samozřejmě i svůj historický vývoj. Cestovní ruch dosáhl dle statistických údajů nejvyšších výkonů v roce 1996, v následujících obdobích docházelo k jeho postupnému poklesu a to v rámci regionálního cestovního ruchu, ale i zahraničního. Tento pokles se v podstatě zastavil po vstupu České republiky do Evropské unie a došlo k růstu cestovního ruchu ve všech sledovaných ukazatelích. S přílivem nových turistů logicky muselo dojít k rozšíření nabídky služeb co do množství i co do kvality. Začaly vznikat u nás do té doby méně známé formy cestovního ruchu jako : agroturistika, ekoturistika, ekoagroturistika, incentivní turistika, kongresová turistika, jezdectví, golfová a sportovní turistika, zážitková turistika, segment business travel a segment MICE (Meeting, Incentice, Convention, Event) atd. Nejvýznamnější faktory, které působily na rozvoj cestovního ruchu byly : • rozvoj informačních a komunikačních technologií • odstranění bariér cestování • rozvoj letecké dopravy • rozvoj mezinárodní spolupráce • vytváření mezinárodních standardů • rozvoj infrastruktury5
4
Zdroj : CzechTourism, QCM, s.r.o. 2003 [online], [citace 28.11.2007]dostupné na http://www.czechtourism.cz/?show=046002, 5 Zdroj : Ročenka 2007 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, str. 24-25
10
1 DEFINICE PROBLÉMU V rámci mojí bakalářské práce se zaměřím na analýzu nabídky turistické oblasti Boskovicko, kterou se podrobněji zabývám v kapitole číslo čtyři a též na analýzu poptávky dané turistické oblasti, kterou popisuji v kapitole číslo pět této bakalářské práce. V rámci těchto analýz si kladu za cíl zhodnocení turistických atraktivit, přírodních, sportovních či relaxačních podmínek vhodných pro rozvoj cestovního ruchu. Dílčím cílem je vymezení předpokladů cestovního ruchu na území Boskovicka a jejich vliv na eventuelní rozvoj turismu v dané oblasti. Závěrem připojuji SWOT analýzu s vymezením bodů, které by mohly přispět ke zviditelnění oblasti a zvýšení její atraktivity v budoucnosti.
2 TRENDY, CÍLE A BUDOUCNOST VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU6 Vývoj cestovního ruchu a trendů, které tento ruch ovlivňují je silně podmíněn postupnými demografickými změnami, které lze očekávat. V nejbližších 20 letech podstatně vzroste počet obyvatel ve věku 55-75 let. Tito lidé budou mít dostatek volného času, příjmy, se kterými mohou nakládat podle vlastního uvážení a chuť cestovat. Výrazný potenciál trhu budou tedy tvořit senioři. U tohoto segmentu je předpokládán růst počtu účastníků, ale i růst cestovních výdajů. Poroste zájem o venkovskou turistiku, návrat k přírodě a v menší míře také již rozšířené využívání kempů a karavanů. Postupně se bude tvořit takzvaný únikový, neboli "getaway" trh (krátkodobá dovolená). Tento trend je nedílnou součástí života dnešní společnosti, která je neustále v časovém presu a hledá oddech a únik, kdykoliv je to možné. Požaduje proto častější, ale kratší volno (tzv. break-ations). I z těchto důvodů bude zřejmě docházet ke zvyšování kombinovaných cest (cross-over trips), které spojují příjemné s užitečným – tedy pracovní povinnosti s odpočinkem. Obecně lze předpokládat nárůst obchodního cestovního ruchu, kongresové turistiky, incentivní turistiky a turistiky spojené obchodními prezentacemi v kombinaci s rekreací. V návaznosti na zhoršování se životního prostředí na kterém má svůj podíl i cestovní ruch, který v rámci odvětví produkuje cca. 5% světových emisí CO2 z důvodů pozemní a letecké přepravy, poroste trend tzv. udržitelného cestovního ruchu. Tento se bude snažit minimalizovat dopady cestování na kvalitu životního prostředí. Dojde tedy k upřednostňování měkkého turismu před tvrdým. Měkký turismus představuje šetrnější alternativu k životnímu prostředí, zatímco tzv. tvrdý turismus se vyznačuje pasivitou a upřednostňováním vlastního pohodlí turisty. Je třeba brát v úvahu i takové trendy jako např. poptávku po zvláštní formě dovolené (dobrodružství,vzdělání, kultura, pobyt v přírodě, virtuální dovolená) a požadavek bezpečného cestování, který by se mohl stát zvláště důležitým aspektem. Dalším trendem bude zvyšování vzdáleností jednotlivých cest. Z rozvojem dopravy a leteckého průmyslu jsou lidé ochotni cestovat dále, pokud jim tato cesta přinese jedinečný zážitek. Předpokládá se další zvyšování zážitkového a zájmového cestovního ruchu. Turisté budou preferovat jedinečné a rozmanité zážitky, které se autenticky pojí k místu, jenž navštívili. Bude docházet i ke zvyšování počtu kulturních a vzdělávacími zájezdů a cest spojených s profesním růstem.
6
Zdroj : CzechTourism, QCM, s.r.o. 2003 [online], [citace 17.04.2008]dostupné na http://www.czechtourism.cz/
11
2.1 Očekávané změny v rámci rozvoje cestovního ruchu7 • • • • • • • • • •
růst regionálního cestovního ruchu růst výdajů domácností na cestovní ruch růst cestovního ruchu seniorů růst požadavků na kvalitu služeb oživení železniční dopravy zkracování délky pobytu individuální cestovní ruch využívání nových médií jako např. internet zvýšení nároků na kvalitu životního prostředí čerpání prostředků z EU
2.2 Zaměstnanost v turistickém ruchu Ve sledované turistické oblasti Boskovicko je v pohostinství a ubytování zaměstnáno dle výsledků sčítání lidu z roku 2001 celkem 225 z 8.328 ekonomicky aktivních osob, což je 2,7 %. V okrese Blansko činí počet osob zaměstnaných v pohostinství a ubytování 2,5% z celkového počtu ekonomicky aktivních a ve vedlejším okrese Brno-venkov 2,9%. V okrese Brno-město podíl činí 4%. Z výsledků vyplývá, že podíl oblasti Boskovicko je na velmi dobré úrovni, srovnatelný s ostatními oblastmi. Tabulka č. 2: Zaměstnanost v turistickém ruchu – mikroregion Boskovicko8 Stav k 1.3.2001 Mikroregion Boskovice
Ekonomicky aktivní celkem 52 779 293 97 360 128 161 121 225 194 184 217 224 77 331 5 716
Okres - Blansko Benešov Chrudichromy Knínice u Boskovic Kořenec Lhota Rapotina Ludíkov Okrouhlá Sudice Suchý Újezd u Boskovic Valchov Velenov Žďárná Boskovice
z toho v pohostinství a ubytování 1 298 6 1 5 3 4 2 1 7 1 2 6 187
Pramen: Český statistický úřad, vlastní zpracování (http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?kapitola_id=20&cislotab=OB033_OK.3&verze=2)
7 8
Zdroj : Ročenka 2007 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, str. 27-28 Zdroj : : Český statistický úřad, vlastní zpracování
12
3 NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU – SEGMENTACE A CÍLE Česká republika vzhledem ke své ideální poloze, k velkému množství kulturních, historických a přírodních památek, které může nabídnout má velmi dobré perspektivy co do možnosti rozvoje a nabídky cestovního ruchu. Určitou roli hraje také vstup České republiky do Evropské unie k 1. 5. 2004. Podpořit kvalitní nabídku pomáhají zaměstnanci cestovního ruchu. V rámci tohoto odvětví bylo v roce 2006 zaměstnáno více než 124.100 osob, což je 2,6% z celkově zaměstnaných. V odvětvích, které s cestovním ruchem nějak souvisejí bylo zaměstnáno dalších 611.400 osob, což je 12,9% z celkově zaměstnaných. To znamená, že každý jedenáctý člověk pracuje v oboru souvisejícím s cestovním ruchem a jeho nabídkou. Předpokládá se postupný nárůst zaměstnanců v rámci cestovního ruchu. V roce 2015 by mělo být v České republice zaměstnáno v tomto odvětví více než 154.100 lidí. Nabídka cestovního ruchu také vykazuje stálý růst co do množství, kvality a nových typů služeb. Na významu nám také narůstá regionální turistika, která je schopná přilákat větší množství návštěvníků na nové specifické akce. Může se jednat o vinařskou či pivní turistiku, různé typy animačních programů či společenských a sportovních aktivit.9 Tyto trendy lze sledovat i v námi posuzované oblasti Boskovicko. Nabídka musí také sledovat současný trend, kterým je zvyšování kvality nabízených služeb a produktů a reagovat tak, na zvyšující se požadavky klientů cestovního ruchu. Dále se také v rámci nabídky objevují takové produkty jako jsou různé druhy cestovního pojištění, průvodcovské služby, služby touroperátorů či tzv. zážitková gastronomie, která je právě modelem především regionální turistiky. Relativně novým jevem v rámci nabídky regionální turistiky je možnost virtuální prezentace na internetu. Virtuální prohlídky měst a obcí umožní budoucímu návštěvníkovi velice realisticky ukázat zajímavá místa, která v cestovních průvodcích nalezne jen se skromným textovým popisem. Návštěvník získá reálnou představu o zajímavých místech, která jsou v dané lokalitě k vidění. Virtuální nabídky cestovního ruchu v rámci daného regionu či města mohou být novým a zajímavým způsobem jak potencionálního návštěvníka oslovit a přesvědčit ho k návštěvě daného regionu. Dnešní nabídka cestovního ruchu musí také dbát na světové trendy mezi něž patří také takzvané zodpovědné cestování. Tj. cestování, které co nejméně zatěžuje a ničí přírodu a její krásy. Stále častěji se tedy objevuje termín „Responsible Travel“ neboli RT turism.
3.1 Segmentace nabídky10 3.1.1 Primární rozvoj Je založen na vytváření zcela nové nabídky a atrakcí v rámci dané lokality a jejího cestovního ruchu. Výhody : Možnost přilákání většího množství nových návštěvníků a turistů, právě z důvodu určité „neokoukanosti“ dané nabídky. Což může být silný motivační faktor při rozhodování klienta. Nevýhody : Velká finanční a časová náročnost spojená s budováním nových celků a nabídek. Mikroregion Boskovicko se snaží podporovat nové projekty, které by lákaly turisty na její území (např. skanzen, westernové městečko atd.). Naráží zde však na nedostatek finančních 9
Zdroj : Czech business and trade, 11-12/2007,Economic Bi-monthly Magazíne, str. 30 Zdroj : Mikroregion Zábřežsko, [online], [citace 05.04.2008]dostupné na http://www.zabrezsko.cz/index.php?a=cat.235/ 10
13
prostředků, které by sloužily jako státní podpora pro nově příchozí podnikatele, tak na neochotu a strach podnikatelů v rámci podnikání v tomto oboru.
3.1.2 Sekundární rozvoj Je založen na využití stávajících zdrojů (objektů, areálů, atraktivit), které zatím nebyly z různých důvodů využívány pro cestovní ruch, resp. byly využívány jen extenzivně nebo velmi omezeně. Výhody : Přilákání turistů na rozšířenou nabídku, rekonstrukce daných a často zchátralých objektů, které nato mohou být využity i jinak než pro cestovní ruch. V rámci regionu Boskovicko by bylo vhodné využití takových objektů spojit s nabídkou aktivit přímo pro obyvatele obcí nacházejících se v dané lokalitě. Nevýhody : Často neexistence vhodných objektů a neuspokojující stavebně technický stav již existujících objektů, nedostatečné finanční kapacity, neochota zapojování se regionálních podnikatelů a MSP do akcí podobného typu v rámci poradní či finanční pomoci. Nízká úroveň spolupráce mezi veřejným, soukromým sektorem a neziskových sektorem.
3.1.3 Terciální rozvoj Je založen na kombinaci obou předchozích strategií rozvoje cestovního ruchu. Výhody : možnost uplatňování a vzniku různých produktových balíčků a s tím související možnosti přilákání většího množství klientely. Efektivní využívání regionálních zdrojů s ohledem na jejich trvalé hodnoty. Nevýhody : Možnost zhoršování přírodního prostředí v rámci zvyšování počtu návštěvníků a možnost sociokulturních změn dané lokality. Toto by mohlo mít v turistické oblasti Boskovicka zvláště velmi špatný dopad, neboť je hodnocena jako jedna z nejekologičtějších oblastí v rámci celé České republiky ještě s přilehlým Moravským krasem. Což právě láká jistý segment turistů, o které by zřejmě tento region mohl přijít v případě zhoršení životního prostředí.
3.1.4 Podpůrná vybavenost Pod pojmem podpůrná vybavenost rozumíme nabídku služeb a nabídku atraktivit, které přímo z cestovním ruchem nesouvisí. Jejich existence je však nezbytná pro jeho fungování jedná se např. o informační služby, finanční služby, pojišťovnictví v rámci cestovního ruchu, servisy a opravy prostředků souvisejících s cestovním ruchem, stravování, ubytování, půjčovny atd. Ačkoliv fungování těchto služeb do daného regionu nepřiláká turisty ani návštěvníky, bez jejich kvalitního fungování je ohrožen i celkový systém cestovního ruchu v dané lokalitě. V lokalitě Boskovicko je fungování některých částí podpůrné vybavenosti na dobré úrovni (například informační centra), u ostatních částí vybavenosti však lez hovořit o podprůměrné úrovni (půjčovny, opravny či servis prostředků souvisejících s cestovním ruchem atd.).
3.1.5 Marketing Proces plánování, vytváření ceny, propagace, distribuce a prodeje produktů souvisejících s rozvojem cestovního ruchu dané oblasti. Tvoří jej rámec aktivit a prvků, které napomáhají prosazení nabídky : reklama, průzkum trhu, mediální kampaň, tvorba ceny, public relations (styk s veřejností), distribuce, logistika atd. Oblast Boskovicko si provádí částečné marketingové průzkumy sama v rámci daných finančních možností. Pro svoji propagaci volí účast na různých akcích typů veletrhů Regiontour, kde se snaží zviditelnit a nabídnout svoje cestovní atraktivity široké veřejnosti.
14
Bylo by vhodné i využití současných spokojených domácích návštěvníků pro budování dobrého image oblasti.
3.1.6 Organizace a řízení Je jeden ze stavebních bloků rozvoje celého zkoumaného sektoru a zastřešuje všechny výše uvedené typy a oblasti rozvoje. Jde o propojení podnikatelské strategie s personální strategii. Klíčovým úkolem organizačního rozvoje je porozumět veškerým problémům daného odvětví a snažit se je dle předem vytýčených kroků řešit. Je nutné nalezení funkční organizační struktury v rámci organizačního rozvoje cestovního ruchu na území regionu Boskovicko, založené na komunikaci, partnerství a vzájemné koordinaci. Tato funkční struktura by mohla napomoci rozkvětu daného sektoru. V rámci organizačního rozvoje je dobré se snažit aktivně a efektivně řídit a koordinovat spolupráci veřejného sektoru (kraj, obce, svazky obcí, nevládní sektor atd.) a podnikatelského sektoru (poskytovatelé hlavních a doplňkových služeb pro návštěvníky) v oblasti cestovního ruchu.
Obr. č. 1 : Postup podpory regionálního cestovního ruchu11
3.2 Segmentace nabídky dle územních kritérii Územní neboli lokalizační předpoklady cestovního ruchu lze rozdělit do čtyř základních skupin :
11
Zdroj : Mikroregion Zábřežsko, [online], [citace 05.04.2008]dostupné na http://www.zabrezsko.cz/index.php?a=cat.235/ 05.04.2008
15
3.2.1 Přírodní předpoklady cestovního ruchu Přírodní předpoklady cestovního ruchu úzce souvisí s aktivitami spojenými s přírodou a odrážejí rekreační hodnotu krajiny. Boskovicko v rámci přírodních předpokladů má kvalitativně velmi dobré možnosti pro cestovní ruch. Nachází se na Drahanské vrchovině s velkým množstvím turistických, cyklistických či naučných tras i pro náročnější klienty. Je zde možnost návštěvy geoparku v Rudici, který je umístěn na terénních vyvýšeninách, zakomponovaných do přilehlé zeleně. Část geoparku je otevřena k Rudickému propadání. V rámci zimního období je možno využít i běžkařské tratě nebo sjezdovky, které se nachází blízko města Olešnice či ski areál BlanskoHořice. Výhodou je i blízkost PTR Moravský kras a okolí jehož je Boskovicko také součástí.
3.2.2 Předpoklady cestovního ruchu dané kulturním dědictvím Historické urbanistické soubory, solitérní památky jako hrady, zámky, kláštery, významná muzea a skanzeny. I v tomto směru má region co nabídnout. Asi nejvýznamněji bude v rámci tohoto segmentu působit přímo město Boskovice a nejznámější typy památek zámek Lysice, Rájec atd.
3.2.3 Akční předpoklady cestovního ruchu Akční předpoklady CR souvisí s pořádáním kulturních festivalů, koncertů, vernisáží, slavností, sportovních závodů, tradičních či historických jarmarků, masopustů atd. V rámci tohoto segmentu by bylo vhodné ještě nabídku rozšířit. Asi nejznámější je v rámci kultury Boskovický folk festival.
3.2.4 Nákupní a zábavní předpoklady cestovního ruchu Předpokladem je existence takových zařízení jako jsou hypermarkety, westernová městečka, noční podniky atd. V regionu se nachází několik možností v návaznosti na zábavní předpoklady CR. Jedná se například o keltskou usedlost Letovice, agroturistické centrum pro rekreační a rehabilitační pobyty Vísky či westernové městečko WildWest v Boskovicích.
3.3 Cíle cestovního ruchu V rámci regionálního operačního programu pro region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod byl vypracován globální cíl týkající se podpory cestovního ruchu, který by měl přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionech v rámci NUTS 2 :
3.3.1 Globální cíl12 Globální cíl Regionálního operačního programu pro region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod vychází z vize regionu Jihovýchod, je odpovědí na odůvodněné potřeby tohoto regionu soudržnosti a zároveň koresponduje s prioritami ČR vyjádřenými v NSRR i Evropské unie ve SOZS. Globálním cílem ROP pro region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod je: „Posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS 2 Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pólů regionu, vedoucího k využívání 12
Zdroj : Regionální operační program NUTS 2 jihovýchod, str. 60 - 61
16
potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje“.
3.3.2 Specifické cíle 13 Na základě provedených analýz a v návaznosti na možné propojení ROP s jinými programy, které jsou vytvořeny pro podporu regionu došlo ještě ke specifikaci cílů. Výše uvedený globální cíl byl rozložen do tří specifických cílů platných pro rok 2007 - 2013, které vycházení ze sociálních, ekonomických, ekologických a kulturních potřeb regionu : Specifický cíl 1: Zkvalitnit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost území při respektování ochrany životního prostředí. Specifický cíl 2: Zvýšit účast udržitelného cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu. Specifický cíl 3: Zkvalitnit podmínky pro život obyvatel ve městech a na venkově.
13
Zdroj : Regionální operační program NUTZ 2 jihovýchod, str. 62 - 65
17
4 ANALÝZA NABÍDKY V TURISTICKÉ OBLASTI BOSKOVICKO 4.1 Vymezení oblasti Boskovice spadají do přirozeného turistického regionu Moravský kras a okolí. Přirozené turistické regiony byly vypracovány na základě zpracování velkého množství dat, které poté byly zapracovány i do Strategického plánu v rámci Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Důvodem pro zavedení přirozených turistických regionů byl vznik celistvé turistické nabídky v rámci určitého území. Tyto nově vytvořená území nemají společné hranice s administrativním členěním kraje a nesouvisí s marketingovými hranicemi pro propagaci určitých území. Jedná se o ucelené celky, které mohou nabídnout všechny kulturní, přírodní, turistické a sportovní zdroje a atraktivity jednotlivých dílčích regionů. Dalším důvodem vzniku přirozených turistických regionů bylo i zapojení všech oblastí v rámci jednotlivých území. Dokonce i těch, které byly původně považovány za neturistické. V návaznosti na možné dotace z Evropské unie vyvstal samozřejmě požadavek na jasně stanovené hranice turistických celků, které budou schopny tyto finance čerpat.14 Lokalizace Boskovic15 : • Statistický kód obce: ZUJ 581372 • Správní obvod 2: Boskovice • Správní obvod 3: Boskovice • Území NUTS 4: Okres Blansko • Území NUTS 3: Jihomoravský kraj • Území NUTS 2: Jihovýchod • Turistická oblast: 31 Moravský kras a okolí • Turistický region: Jižní Morava Oblast Boskovicko můžeme dále brát dle vymezení mikroregionu Boskovicko. Toto vymezení budu nadále ve své práci používat jako turistickou oblast Boskovicko. Mikroregion Boskovicko zaujímá výhodnou geografickou polohu, sousedí s prostějovským okresem. Mikroregion tvoří 14 obcí: Benešov, Chrudichromy, Knínice, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Velenov, Vážany, Žďárná a město Boskovice. Celková rozloha mikroregionu je 130 km2; žije zde přes 17 tisíc obyvatel. Centrem mikroregionu je město Boskovice. Boskovice leží v překrásném prostředí Boskovické brázdy na úpatí Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 380 metrů. Boskovice mají dobrou dopravní dostupnost, jsou přístupné z Brna a od Svitav po silnici č. 43 Brno Svitavy, tu u Boskovic kříží západovýchodní tah z Prostějova do Žďáru nad Sázavou – silnice č. 19 a 150. Vlakem jsou Boskovice dostupné po trati Brno-Česká Třebová. Problémem je ovšem špatná kvalita silnic. Tah Brno-Svitavy patří k nejrizikovějším úsekům našich silnic. Výhodou pro cestovní ruch je i vzdálenost města pouhých 40 km severně od krajského města Brna. Boskovice jsou deváté největší město jižní Moravy, správní středisko, město škol,výrobních podniků, kulturních tradic a památek. 16 14
Zdroj: Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 05.04.2008] dostupné na http://www.tourism.cz/encyklopedie/seznam.phtml?&id_statu=1&typ=317&id_mapy=27&lng=&menu=/ 15 Zdroj : Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz [online], [citace 09.04.2008]dostupné na http://www.severnimoravaaslezsko.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=9628/ 16 Zdroj : Turistický průvodce Rother, Nejkrásnější turistické trasy : okolí Brna a Moravský kras, 1. vydání, nakladatelství Kleter Plzeň a Freytag a Bernt, ISBN 80-85822-32-6, str. 81-85
18
4.1.1 Obce mikroregionu Boskovicko17 Benešov - Leží poblíž vrcholů Drahanské vrchoviny. Poblíž obce stojí radiolokátor Skalky, který monitoruje počasí v republice. Kostel Povýšení sv. Kříže, naučná stezka odbojářských tradic. Boskovice - Integrují Vratíkov (Vratíkovský kras), Bačov (naleziště zkamenělin), Mladkov (u řeky Svitavy) a Hrádkov. Boskovice jsou členem Národní sítě zdravých měst; zdejší mateřské centrum uděluje Řády dětského úsměvu zařízením vstřícným k dětem.Bližší informace viz tištěná osmidílná řada Boskovice-město sedmizubého hřebene. Chrudichromy - Rozprostírají se na úpatí kopce Habří (441 m) nad nivou řeky Svitavy. Nejstarší historická zpráva pochází z roku 1349 Knínice - Leží v Boskovické brázdě, kostel sv. Marka, dřevěná zvonice z 19. stol., raně barokní kaple sv. Floriána, roubenky. Kořenec- Leží poblíž jednoho z nejvyšších vrcholů Drahanské vrchoviny - Paprče (721 m.n.m.). Je zde větrný mlýn se zachovalými mechanismy (příležitostně přístupný), Muzeum lidových tradic s pamětní deskou Jiřímu Pelikánovi, lidová architektura, golfové hřiště. Lhota Rapotina - Leží na řece Svitavě. Kostel sv. Vavřince z roku 1717 patří k nejmenším kostelům v Evropě. Jeden z nejstarších mlýnů na Moravě na papír je doložen v roce 1670. Okrouhlá - Byla založena v roce 1447 jako typická okrouhlice, dnes leží poblíž původního místa. Z Kudlinky (630 m.n.m.) nejlepší výhledy na Boskovickou brázdu. Sudice - Leží v Boskovické brázdě. Poblíž je dvůr Pastvisko, broková střelnice, rybníky. Suchý - Malá obec poblíž nejvyšších vrcholů Drahanské vrchoviny - Skalek (735 m.n.m.) vyhledávaná rekreační oblast s rybníkem; naučná stezka odbojářských tradic. Újezd u Boskovic - Leží na náhorní plošině (536 m.n.m.) s unikátními výhledy na sever a západ, chatová oblast, koupaliště. Valchov - V roce 2003 postavili novou kapli sv. Petra a Pavla. Velenov - Podle pověsti zde žil ptáčník Velen, který získal šlechtický titul a postavil boskovický hrad. Obcí vede turistická cesta (8 km) z Boskovic na Suchý. Vážany - Leží na úbočích Boskovické brázdy, raně barokní kostel Zvěstování P. Marie s unikátní střechou krytou břidlicí. Žďárná - Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1759, ze stejné doby tzv. zámeček, naučná stezka odbojářských tradic. Křižovatka turistických cest.
17
Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 15.06.2008] dostupné na http://www.vychodni-cechy.eu/encyklopedie/objekty1.phtml?id=122267
19
Tabulka č. 3: Obce mikroregionu Boskovicko Obec
Počet obyvatel 1991 2001
Mikroregion Boskovicko Benešov 622 Boskovice 11290 Chrudichromy 170 Knínice 808 Kořenec 305 Lhota Rapotina 357 Ludíkov 316 Okrouhlá 522 Sudice 382 Suchý 370 Újezd u Boskovic 280 Valchov 425 Vážany 189 Velenov 206 Žďárná 730 Celkem 16 972
Rozloha v km2 2001
580 11 359 185 779 316 357 296 528 397 367 444 447 191 191 699 17 136
13,62 27,83 2,66 11,23 8,11 6,19 4,04 6,69 5,40 3,79 12,79 3,72 4,87 7,53 10,38 128,86
Pramen: http://www.masboskovickoplus.cz/metoda_region.htm18
Mapa č. 1: Mikroregion Boskovicko
Pramen: http://www.masboskovickoplus.cz/metoda_region.htm19
18
Zdroj: MAS Boskovicko PLUS o.s., , [online], [citace 15.06.2008] dostupné na http://www.masboskovickoplus.cz/metoda_region.htm 19 Zdroj: MAS Boskovicko PLUS o.s., , [online], [citace 15.06.2008] dostupné na http://www.masboskovickoplus.cz/metoda_region.htm
20
Hustota obyv/km2 2001 43 408 69 69 39 58 73 79 73 97 35 120 39 25 67 133
4.1.2 MAS Boskovicko20 MAS Boskovicko PLUS byla založena na počátku roku 2006 a nachází se na území Jihomoravského kraje v severní části okresu Blansko v oblasti Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Tvoří ji celkem 50 měst a obcí okresu Blansko a zaujímá území mikroregionů Boskovicko, Kunštácko-Lysicko, Olešnicko a Svitava. Obce mikroregionu leží v podhůří, ale i na kopcích Drahanské vrchoviny, některé dokonce v Boskovické brázdě. Výšková rozmanitost je proto velmi zajímavá – od 300 metrů n.m. na toku řeky Svitavy až po nejvyšší vrcholy Drahanské vrchoviny přesahující 700 m.n.m. Mikroregion tvoří 14 obcí: Benešov, Chrudichromy, Knínice, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Velenov, Vážany, Žďárná a město Boskovice. Boskovicko je včleněno do destinace nazvané Moravský kras a okolí a leží v severní části okresu Blansko a Jihomoravského kraje.
4.2 Přírodní předpoklady cestovního ruchu 4.2.1 Podnebí21 Boskovicko leží v klimaticky mírném pásmu s typickým střídáním ročních období. Podnebí má všeobecně kontinentální charakter. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8 až 9 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 18 až 19 °C. Nejchladnějším měsícem roku bývá zpravidla leden, ve třetině případů jím však může být únor. Průměrné lednové teploty dosahují – 4 °C. Mrazových dnů (minimum teploty pod nulou) je kolem 100. Červenec je i nejdeštivějším měsícem roku s úhrnnými srážkami 70 až 80 mm. Počet hodin slunečního svitu se ročně pohybuje v rozmezí 1800 až 1900. V oblasti převládají větry západních směrů, od podzimu do jara jsou časté i jižní větry.
4.2.2 Přírodní podmínky22 K nejcharakterističtějším rysům krajiny Boskovicka patří její rozmanitost. Na jedné straně nivy řeky Svitavy a úrodná Boskovická brázda, na druhé zase obce ležící pod vrcholy nejvyšších kopců Drahanské vrchoviny, které tvoří přírodní park Řehořkovo-Kořenecko. Ten má rozlohu 24 km2 a vyhlášen byl v roce 2000. Územím mikroregionu od Boskovic až na Benešov vede regionální biokoridor. Existují zde i zvláště chráněná území mikroregionu Boskovicka jako například horní tok řeky Bělé, která napájí vodní nádrž Boskovice. Území patří k nejkrásnějším a ekologicky nejčistším částem České republiky. Proto je nutné předcházet eventuelnímu vzniku problému, kterým by mohlo být podcenění dopadů cestovního ruchu na kvalitu životního prostředí. Je nutné se zde řídit faktory nutnými pro udržitelný rozvoj krajiny.
Přírodní park Halasovo Kunštátsko Přírodní park Halasovo Kunštátsko zaujímá část Českomoravské vrchoviny v západní polovině okresu Blansko a rozkládá se na katastrálním území (někde jen části katastrálního 20
Zdroj : Boskovice, stránky města, [online], [citace 07.04.2008] dostupné na www.boskovice.cz/ Zdroj : Zdravotní ústav se sídlem v Brně, [online], [citace 25.04.2008] dostupné na http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm/ 22 Region Boskovicko, [online], [citace 16.6.2008] dostupné na http://www.regionboskovicko.cz/index.php?page=rs/katalog&skupina=31 21
21
území) Drnovice, Hluboké, Jasinov, Kleveto, Kunice, Kunštát, Letovice, Lhota u Letovic, Louka, Makov, Nýrov, Ořechov, Petrov, Rozseč, Rozsíčka, Rudka, Sasina, Sebranice, Sulíkov, Svitávka, Sychotín, Tasovice, Touboř, Ujezd u Kunštátu, Voděrady, Vřesice, Zšbludov, Zboněk a Zbraslavec. Území přírodního parku zaujímá celkovou plochu 68,5 km2. Park byl vyhlášen dne 19. 6. 1980 s novelou vyhlášky ze dne 20. dubna 1994.
Přírodní park Lysicko Přírodní park Lysicko zaujímá část Českomoravské vrchoviny v západní polovině okresu Blansko a rozkládá se v katastrálním území (někde jen části katastrálního území) obcí Bedřichov, Brťov, Bukovice, Býkovice, Černá Hora, Dlouhá Lhota, Drnovice, Jeneč, Kozárov, Kunčina Ves, Kunice, Lačnov, Lhota u Lysic, Lysice, Rašov, Štěchov, Zhoř, Žernovník a Žerůtky. Území přírodního parku zaujímá celkovou plochu 40,7 km2. Park byl vyhlášen dne 20. dubna 1994.
Přírodní park Řehořkovo Kořenecko Přírodní park Řehořkovo Kořenecko zaujímá vrcholovou část Drahanské vrchoviny ve východní polovině okresu Blansko a rozkládá se na katastrálním území (někde jen části katastrálního území) obcí Benešov u Boskovic, Knínice u Boskovic, Kořenec, Okrouhlá, Šebetov, Vážany u Boskovic. Území přírodního parku zaujímá celkovou rozlohu 23,85 km2. Na území přírodního parku jsou vyhlášena dvě zvláště chráněná území: - přírodní rezervace "PAVLOVSKÉ MOKŘADY" - přírodní památka "HORNÍ BĚLÁ"
Přírodní park Svratecká hornatina Přírodní park Svratecká hornatina zaujímá část Českomoravské vrchoviny v západní polovině okresu Blansko a rozkládá se na katastrálním území (někde jen částí katastrálního území) obcí Bedřichov, Běleč, Brumov, Brusná, Crhov, Černovice, Hluboké u Kunštátu, Hodonín, Kozárov, Křeptov, Křtěnov, Kunice, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lomnice, Louka, Ochoz u Tišnova, Ole¨šnice, Osiky, Rašov, Rozseč, Rozsíčka, Řepka, Strhaře, Synalov, Tasovice, Veselí. Území přírodního parku zaujímá celkovou rozlohu 100,67 km2.
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady Zvláště chráněné území bylo vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Blansko č.8/96 dne 20.2.1996 jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní rezervace. Celková výměra chráněného území činí 125,4 hektaru. Fauna a flora Pavlovských mokřadů : Luční porosty v pramenné oblasti Bělé tvoří jedinečnou lokalitu rašeliniště přechodového až vrchovištního typu v geomorfologickém celku Drahanské vrchoviny. Na své vyhlášení za chráněný přírodní výtvor si Pavlovské mokřady od první publikované zprávy počkaly plných 43 roků. Během této doby došlo zejména v 60. letech k závažným zásahům do ekologické stability přírodních poměrů celého území. Lokalita je na větších plochách vyplněna rašeliništi přechodového a vrchovištního typu. Hloubka rašeliny ještě dnes dosahuje místy až 2m. Díky tomu, že zemědělci postupně o zamokřené plochy ztratili zájem, zachovala se zde původní přirozená travinná společenstva. Postupně se vytvořili podmínky pro pestrou mozaiku vegetačních formací (smrkové monokultury, trvalé travní porosty s mokřadními a rašeliništními druhy). Součástí vyhlášeného území je rybník
22
zvaný „Červený” a mělké tůňky vytvořené po těžbě rašeliny. Na tato stanoviště je vázána celá řada živočichů, především obojživelníků a plazů. Z chráněných druhů se zde vyskytuje čolek horský, zmije obecná (tmavá rašelinná forma), několik druhů skokanů, hnízdí zde linduška říční. Z desítek chráněných ohrožených druhů rostlin se zde nacházejí - kosatec sibiřský, vstavač májový, vstavač skvrnitý, ďáblík bahenní, úpolín evropský, suchopýr pochvatý, suchopýr úzkolistý, mečík střechovitý, rosnatka kruholistá, vachta trojlistá, bříza pýřitá a celá řada dalších.
4.2.3 Rostlinstvo23 Rostlinstvo Boskovicka je velmi bohaté. Rostou zde teplomilné i horské rostliny. Je to dáno díky teplotní inverzi v hlubokých kaňonovitých údolích, kam slunce přes celý den skoro nezasvítí. Ze dřevin zde roste velmi ohrožený tis červený. Mezi významné horské rostliny zde patří jelení jazyk, brambořík nachový, měsíčnice, lomikámen vždyzelený a ploštičník. Naopak teplomilné rostliny zastupují koniklec velkokvětý, jazyl úzkolistý a kozinec rakouský. Boskovicko a Moravský kras botanikové přezdívají kapradinovou zahrádkou, protože tu roste velký počet kapraďorostů. Území pokrývá z 60% les. V roce 1805 se přistoupilo k zalesňování americkou borovicí černou, od roku 1830 se zde začal vysazovat v monokulturách smrk. V rámci lesa převažuje buk s příměsemi jedle, smrku, javoru. Na slunných jižních stráních roste především dub a lípa.
4.2.4 Živočišstvo Zvířena v oblasti Boskovicka není nijak zvlášť odlišná od ostatního území. Žijí zde všechny běžné druhy savců. Z těch větších to jsou srnci, mufloni, prasata, zajíci a na severu území jeleni. Vyskytují se zde také všechny druhy ptactva, v okolí se nachází i sokol stěhovavý, drozd skalní a výr. Na březích rybníků Olšovce a Budkovanu lze spatřit lysku černou, čírku obecnou, roháče, rákosníka a lindušku luční.
4.2.5 Naučné stezky a cykloztezky24 Naučná stezka Boskovicemi: Doubravský okruh, Boskovice Délka úseku 7,1 km. Jedná se o méně náročnou trasu s menšími výškovými rozdíly, na níž jsou zřízena tři odpočívadla. Trasa této stezky zdraví prochází chráněnou alejí lip Svatopluka Čecha, míjí boskovický hřbitov a Westernové městečko. Pokračuje dolů okolo přírodně zajímavé lokality Dva dvory – Šmelcovna. Zpět do města vede trasa údolím říčky Bělé, se zajímavými břehovými porosty a bylinným patrem. Dále pokračuje částí města Bělá po ulicích Dukelská a Sušilova na Masarykovo náměstí. Naučná stezka Boskovicemi: Hradní okruh, Boskovice Délka okruhu 6,2 km. Jedná se o náročnější trasu z hlediska převýšení, na níž jsou zřízena dvě odpočívadla. Trasa této stezky vychází z Masarykova náměstí po ulici Hradní. Dále vede kolem budovy bývalého kláštera, míjí boskovický zámek, dále po cestě jižním úbočím nad 23
Zdroj : Zdravotní ústav se sídlem v Brně, [online], [citace 25.04.2008] dostupné na http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm/ 24 Zdroj : Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 06.04.2008] dostupné na http://www.severnimoravaaslezsko.tourism.cz/encyklopedie/
23
údolím říčky Bělé (Pilské údolí). Cesta dále vede k místu bývalého lomu "červená skalka" dolů k tzv. "Černému mostu" a stáčí se proti proudu říčky Bělé do Pilského údolí. Poté se stáčí a vede přes park zpět po ulici Hradní na Masarykovo náměstí. Naučná stezka Boskovicemi: Oborský okruh, Boskovice Délka okruhu 3,6 km. Jedná se o méně náročnou vyhlídkovou a procházkovou trasu s menším převýšením. Trasa této stezky vychází z Masarykova náměstí po ulici Hradní, kde vpravo odbočuje jednoduchou bránou do ulice Plačkova. naučná cesta vede kolem Židovského města, míjí židovský hřbitov, odbočuje vpravo strmou travnatou cestou dolů k Boskovickému potoku, pokračuje ulicí Potoční, Bílkovou a poté zpět na Masarykovo náměstí. Naučná stezka Památky židovského města v Boskovicích, Boskovice Vede celým Židovským městem – ulicemi Plačkova, U vážené studny, Zborovská, Traplova, Bílkova atd. Na cestě je možno poznat Synagogu minor (bejt ha-midraš), bývalé židovské lázně, tovární budovu U Koupadel, rabínův dům, židovské masní krámy, knížecí palírnu atd. Trpasličí naučná stezka, Boskovice Stezka je určena dětem a proto je opravdu maličká (cca 150m). Cedule jsou rozmístěny v prostoru mezi památným stromem a paloučkem cestou k Letnímu kinu. Každá zastávka dětem popisuje přírodniny a přibližuje jim současnou problematiku našeho životního prostředí. Naučná stezka Domácí dřeviny, Křtiny (Okres Blansko) Monotématická stezka, zaměřená na naše i cizí dřeviny a zajímavé chráněné rostliny. Délka trasy 2,5 km s 18 zastaveními. Nenáročná trasa vhodná např. pro rodiny s dětmi. Naučná stezka Hanýsek, Velké Opatovice (Okres Blansko) Stezka vznikla za podpory Evropského sociálního fondu v rámci programu EVVO (environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty) v Jihomoravském kraji. Stezka je koncipována jako okruh dlouhý přibližně 9 km, s možnou odbočkou na Kamennou svatbu (přibližně 7 km tam a zpět). Okruh začíná i končí na kopci "Na Šraňkách". Stezka seznámí s přírodním, historickým a kulturním bohatstvím okolí Velkých Opatovic sestávající se z devíti zastavení : Úvod, Pod Hradiskem, Opatovické hradisko (zbytky prastarého opevnění ve výšce 513 m.n.m.), Rýbrcoulovo srdce (mohutný pískovcový útvar mezi Velkými Opatovicemi a Borotínem), bývalé lázně Velká Roudka, Velká Roudka (vyvěrá zde Františkův pramen, jedna z připomínek zaniklých lázní z roku 1839), Rozcestí (z rozcestí je možné se vydat směrem do Borotína nebo pokračovat na Kamennou svatbu), Kamenná svatba (přírodní pískovcové útvary připomínající koňská spřežení a svatební kočáry), Arboretum Borotín. Naučná stezka Památky židovského města v Boskovicích, Boskovice (Okres Blansko) Stezka vede přes židovské město. Naučná stezka: Velké Opatovice a okolí I, Velké Opatovice (Okres Blansko) Délka trasy 2,9 km. Nenáročná trasa pro pěší. Zaměřená na kulturní památky. Naučná stezka: Velké Opatovice a okolí II, Velké Opatovice (Okres Blansko) Nenáročná trasa o délce 3,7 km vhodná pro pěší. Zaměření na kulturní památky.
24
Cyklostezky25: Ke třem rybníčkům (okruh 14 KM) Úsek trasy č. 5117 Boskovice směr na Domanku --> odbočení na traverz na trasu č. 5229 — výhledy na Boskovice, přehradu, hrad a Pilské údolí--> U Tří rybníčků - úsek trasy č. 5203 Pilské údolí Boskovice, sportovní areál Červená zahrada - kratší výlet, středně náročná trasa. Okolím Boskovic (okruh 13 KM) Boskovice -> Chrudichromy -> Mladkov -> Skalice nad Svitavou -> Lhota Rapotina -> Boskovice. Úsek trasy č. 5163 Boskovice -> Chrudichromy--> Boskovice --> Chrudichromy. Úsek trasy č. 5201 Chrudichromy -> Skalice nad Svitavou --> Mladkov--> Skalice nad Svitavou — obec při železniční křižovatce. Úsek trasy č. 5202 Skalice nad Svitavou -> Lhota Rapotina--> Lhota Rapotána. Spojka trasa č. 5203 A Lhota Rapotina -> Pilské údolí. --> Pilské údolí (viz Naučná stezka zdraví Hradní okruh). Úsek trasy č. 5203 Pilské údolí -> Boskovice, sportovní areál Červená zahrada - kratší výlet, nenáročná trasa. Kolem boskovické přehrady (okruh18,5 KM) Boskovice -> Vratíkov -> Okrouhlá -> Velenov -> Valchov -> Hrádkov ->Boskovice. Úsek trasy č. 5028 Boskovice -> Doubravy--> Boskovice--> Westernové městečko --> Doubravy. Úsek trasy č. 5226 Doubravy -> Vratíkov(možnost odbočit na hráz vodní nádrže Boskovice) --> Šmelcovna--> Vratíkov--> rozcestí. Z rozcestí možná odbočka (stále pro trase č. 5226 na Melkov). Zde možný návrat do Boskovic po trase č. 5128. Úsek trasy č. 5228 rozcestí Okrouhlá Velenov--> Okrouhlá --> Velenov. Úsek trasy č. 5227 Velenov hájovna Pod Bořím (Boskovice)--> Valchov --> Hrádkov--> hájovna Pod Bořím (Boskovice) - kratší výlet, náročná trasa. Boskovice Pohora a zpět (25 KM) Úsek trasy č. 5028 Boskovice -> Pohora (12,5 km) --> Boskovice--> Westernové městečko Boskovice --> Šebetov, rozcestí--> Pohora. Možný návrat po trase č. 5226 přes Meliv půldenní výlet, středně náročná až náročná trasa. Napříč boskovickou brázdou (okruh 29 KM) Boskovice -> Šebetov -> Knínice -> Vanovice -> Pamětice -> Sudice-> Míchov -> Boskovice. Úsek trasy č. 5028 Boskovice -> Šebetov rozcestí--> Boskovice--> Westernové městečko --> Luňáčkova chata - zde možné odbočení - kratší varianta po trase č. 5224 přes Pastvisko do Míchova a poté napojení na trasu č. 5163 do Boskovic--> Šebetov, rozcestí. --> Trasa č. 5223 Šebetov rozcestí – Vanovice--> Šebetov --> Knínice --> Vanovice. Úsek trasy č. 5147 Vanovice -> Pamětice--> Drválovice--> Pamětice. Trasa č. 5225 Pamětice -> Pastvisko--> Sudice --> Pastvisko - bývalý selský dvůr. Úsek trasy č. 5224 Pastvisko -> Míchov--> Bačov--> Míchov . Úsek trasy č. 5163 Míchov -> Boskovice- půldenní výlet, středně náročná trasa. Obcemi drahanské vrchoviny (okruh 28 KM) Úsek trasy č. 505 Suchý Skelná huť, rozcestí--> Suchý – rybník. Trasa č. 5228 Skelná Huť, rozc. Melkov--> Ždárná --> Velenov--> Okrouhlá --> Melkov--> Pilka – hájovna. Úsek trasy 25
Zdroj: Region Boskovicko, [online], [citace 16.6.2008] dostupné na http://www.regionboskovicko.cz/index.php?page=rs/katpodr&id=416
25
č. 505 Pilka Suchý--> Kořenec --> Benešov --> Suchý - půldenní výlet, středně náročná až náročná trasa.
4.3 Předpoklady cestovního ruchu dané kulturním dědictvím 4.3.1 Architektonické památky26 • Zámek Boskovice Čtyřkřídlý, dvouposchoďový empírový zámek s výrazným průčelím, členěnými třemi rizality se rozkládá uprostřed rozsáhlého parku. Jeho vnitřní dvůr je lemován arkádami. Vstup ve střední ose vede do průjezdní sloupové síně, z níž je trojramenným schodištěm přístup do prvního patra, kde byly reprezentativní místnosti. V průjezdu mezi sochami s antickou tematikou zasluhuje pozornost mramorová socha sedícího boha Herma od významného rakouského sochaře Josefa Kasmanna. Vstupní trojramenní je zdobeno antickými sochami i obrazy s alegorickými náměty. V interiéru zámku je zachována domovní kaple Panny Marie Růžencové (presbytář původního kostela) se sakristií a oratoriem, vnitřní dispozice budovy utváří patero schodišť. O rozlehlosti zámku svědčí několik desítek ozdobných pokojů. Původní vybavení šlechtického sídla zaplňuje 18 sálů s respektováním dobového uspořádání podle dochovaných kreseb. Zámek do dnes patří k nejkrásnějším empírovým stavbám na Moravě. Tvoří s přilehlými parky i s ostatními stavbami výrazný umělecko architektonický celek. Otevřeno: duben, říjen: út – ne 9 -12 13 -17 h, pouze na rezervaci květen – září: út – ne 9 -12 13 -17 h Adresa: Zámek Boskovice, Hradní 6, 680 01 Boskovice Telefon: +420 516 452 241, +420 516 454 418 Web: www.zamekboskovice.cz • Radnice a náměstí T. G. Masaryka v Boskovicích, Boskovice Radnice : Radnice byla vybudována v letech 1460 – 1490 Ladislavem z Boskovic, do nynější podoby pak přestavěná roku 1567. Jako původně kupecký dům byla městem odkoupena roku 1620 od Matyáše Hubáčka. Svou štíhlou čtyřbokou věží, která je v hranách spodní části seseknutá do osmiboké podoby je 44 m vysoká, opatřená ochozem. Zdobená je makovicí a korouhví se znakem města, tvoří vhodný protějšek svatojakubského kostela. Znak města – sedmizubý hřeben – drží i štítonoš nad vchodem do radnice (osazen roku 1924). Na radnici sídlilo městské právo, byla tu i mučírna. Od roku 1849 – 1959 i sídlo Okresního soudu. Nyní sídlo Městského úřadu, Městského informačního střediska a Galerie Otakara Kubína. Náměstí T. G. Masaryka : Existence některých domů na náměstí je písemně doložena z 16. století, jako například dnešní Lindův dům, kde býval hostinec, či vedlejší dům Na Betlémku, kde býval měšťanský pivovar. Náměstí však bylo rozparcelováno mnohem dříve. Pod některými domy jsou často i dvoupatrové sklepy. První kašna na rynku byla zbudována v roce 1710, voda do ní byla přiváděna z prameniště poblíž kostela Všech svatých. Náměstí bylo do současné podoby zrekonstruováno v roce 2000. Adresa: MIS Boskovice, IC Boskovicko. Masarykovo nám. 1, 680 01 Boskovice Telefon: +420 516 488 677 Fax: +420 516 453 253 Web: www.boskovicko.cz,www.boskovice.cz 26
Zdroj : Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 03.04.2008] dostupné na http://www.jizni-morava.cz/Moravsky_kras_a okoli/Pamatky/Architektonicke/
26
• Zřícenina hradu Boskovice Zřícenina goticko – renesančního hradu, jehož počátky spadají do 13. století, kdy byl hrad majetkem pánů z Boskovic. V 16. století byl původně gotický hrad přestavěn příslušníky rodu rytířů ze Zástřic v renesančním stylu. V 18. století bylo chladné a nepohodlné sídlo šlechtou opuštěno. Ve 30. letech 18. století byly strženy střechy a zdivo rozebráno na stavbu empírového zámku a dalších budov. Nyní je hrad stejně jako zámek a řada dalších historických objektů v Boskovicích a okolí znovu majetkem rodiny Mensdorff – Pouilly. Díky postupným rekonstrukcím je zpřístupněna převážná část hradu včetně hradních sklepení či hradní studny. V létě se zde koná řada zajímavých víkendových akcí: Festival Boskovice, Pohádkový hrad, Hradhouse, Šermířská klání, countrybály. V zimě se zde konají například silvestrovské prohlídky a plesy. Sezóna: IV. – X. Otevřeno: 1.4.-30.4. a 1.10.-31.10. – so, ne a svátky:10-16 hod. květen a září – denně mimo pondělí:10-17 hod.červen, červenec a srpen – denně:9-18 hod. Adresa: Hrad Boskovice, Hradní 6-7, 680 01 Boskovice Telefon: +420 516 452 043, +420 732 877 343 Web: www.hradboskovice.cz
4.3.2 Církevní památky27 • Evangelický kostel Boskovice Kostel je zdaleka vidět díky své věži s kalichem. Tento kostel byl stavěn v roce 1941 nákladem Českobratrské obce. Evangelický kostel je nejmladší kulturní památkou Boskovic, od roku 1998 je zařazen v Rejstříku kulturních památek Ministerstva kultury ČR. • Kostel všech svatých Boskovice Kostelík všech svatých je jednou z nejstarších staveb ve městě. Pochází z 15. století a má vlastní ochranné pásmo. Jedná se o jednoduchou gotickou stavbu s plochostropní lodí. Stojí pravděpodobně na románských základech a byl mnohokrát přestavován. Renovace kostela proběhla kolem roku 1567 údajně na náklady soukenického cechu. Uvnitř kostelíku se nacházejí dva oltáře. Nejcennější památkou interiéru kostela je kovaná renesanční kazatelna z roku 1626. • Kostel sv. Jakuba v Boskovicích, Boskovice První archivní záznam o existenci kostela je z roku 1346, základy kostela jsou kladeny do ranějšího období. Jde o pozdně gotickou původně třívěžovou stavbu poznamenanou několika požáry a následnými úpravami, vedenými zejména kolem r. 1500 Ladislavem z Boskovic. Čtverhranná hlavní věž kostela s hodinami a zvony byla původně vysoká 60 m, dnes po požáru a provedených přestavbách dosahuje výšky 41 m, doplňuje ji malá věž zvaná sanktusová. Hlavní vchod do chrámu je zdoben portálem, ve štítu má dvojitý zlacený cyrilometodějský kříž, po stranách jsou umístěny sochy věrozvěstů Cyrila (mnich s holí) a Metoděje (v arcibiskupském šatě), jejichž autorem je Andreas Schroth. • Kostel Povýšení Sv. Kříže, Benešov Kostel byl postaven v místě bývalého dvora r. 1786 společně se školou a farou. Stavba se stavěla v renesančním slohu. Apsida presbytáře (půdorys základu) měla tvar mnohoúhelníku, nad hlavním vchodem byla rovněž s kůrem. Kostel měl jednolodní provedení s rovným 27
Zdroj : Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 01.04.2008] dostupné na http://www.jizni-morava.cz/Moravsky_kras_a okoli/Pamatky/Cirkevni/
27
dřevěným stropem, 5 okny a 5 dřevěnými oltáři. Střecha byla šindelová a ve věži 3 zvony. Kostel posvětil 11.11. 1787 (na svátek sv. Martina) děkan boskovický p. Vincenc Merta a prvním farářem byl Fabián Tomáš Šmíd. V tomto stavu kostel nezůstal dlouho. Dřevěný strop byl proveden ze Foto oltáře syrového dřeva a to podlehlo zkáze natolik, že už v r. 1791 (tj. za 4 roky) hrozil strop zřícením, a proto bylo rozhodnuto, že bude stržen a postaven strop klenutý po vzoru kostela v Brodku u Konice. Pro zakotvení klenby byly postaveny opěrné pilíře a stěny staženy železnými hangry, neboť se začaly rozestupovat stěny a hrozilo zhroucení klenby. Mnohoúhelníková apsida byla vyzděna do oblouku, aby ladila s klenbou stropu.
4.3.3 Židovské památky28 : • Židovské město v Boskovicích, Boskovice -Synagoga maior Dnes jediná zachovaná synagoga v boskovickém židovském městě. Její základní část (předsíň, hlavní sál a ženská galerie v 1.patře) pochází z roku 1639, kdy ji židovské obci postavil původem italský stavitel Silvestr Fiota z Chiavenny, tehdy boskovický měšťan. Roku 1698 byla rozšířena. Bohatá nástěnná výmalba pochází z počátku 18.století, ale byla opravena po požáru v roce 1772. Kromě dekorativních prvků, které často vycházejí z motivů lidového umění, zde nalezneme i typicky židovské symboly jako je koruna tóry, sedmiramenný svícen, stůl s předkládanými chleby a další. Synagoga procházela dalším vývojem a byla mnohokráte upravována. Ve 40.letech 19.století byla synagoga adaptována v tehdy módním novogotickém duchu (okna, portál hlavního vchodu), v roce 1892 byl přistavěn nad průčelí balkon z blanenské umělecké litiny, v roce 1908 byla okna sálu opatřena barevnými vitrážemi. Za okupace sloužila budova jako skladiště zabaveného židovského majetku, ke skladování pak byla využívána i v poválečném období. V letech 1989 – 2001 prošla synagoga maior celkovou stavební rekonstrukcí. Dnes je zde umístěna stálá muzejní expozice Židovské město v Boskovicích, která pojednává o historii a památkách zdejší židovské komunity. Návštěvu synagogy je možné spojit s prohlídkou židovské rituální lázně – mikve, která je umístěna hned naproti ve sklepě domu U Templu č.3/5. Vstupné: plné – 30,- Kč, děti, studenti, senioři – 15,- Kč, vstupné pro školy – 12,- Kč Kontakty: Muzeum Boskovicka, Hradní 1, Boskovice, tel. 516 454 607, 516 452 077 e-mail:
[email protected] Průvodce: 736 264 116, e-mail:
[email protected] • Židovský hřbitov Se nachází ve velmi členitém terénu a jeho plocha byla postupně rozšiřována. Svou celkovou rozlohou 14.528 m2 se boskovický hřbitov řadí k nejrozsáhlejším židovským hřbitovům v českých zemích. Vstup na hřbitov tvoří dvě kované brány, vyrobené a osazené v roce 1982. Uprostřed plochy pohřebiště stojí pozůstatky obřadní síně (ohel), ke které vede kamenné schodiště, kdysi lemované železným zábradlím. Doposud zde však můžeme spatřit dvě kamenné desky s hebrejskými liturgickými texty (spodní deska nese modlitbu za zemřelé – kadiš, horní pak modlitbu toho, kdo nebyl 30 dnů na hřbitově) a pokladničku na milodary. Na ploše hřbitova se nachází asi 2.500 náhrobků. Nejstarší zjištěný pochází z roku 1670 a od něj vede souvislá řada jednotlivých vývojových typů až do 40.let 20.století. K nejvýznačnějším 28
Zdroj : Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 04.04.2008] dostupné na http://www.jizni-orava.cz/Moravsky_kras_a okoli/Pamatky/Zidovske/Zidovske_mesto_/
28
patří barokní náhrobky tzv.mikulovského typu zdobené rustikalizovanými ornamentálními prvky (voluty, lastury…), často též s použitím rostlinných motivů (např.lilie). Kromě hebrejského epitafu se jménem zemřelého nacházíme na náhrobcích různé znaky – symbolika jména, povolání, vlastností či původu zemřelého (koruna, ruce kohenů, levitská umývací souprava, dva lvíčci, dvě srdce…).Náhrobky byly odedávna osazovány pravidelně v řadách po vrstevnicích, všechny dřeviny (s výjimkou řad lip a smutečních tújí) sem vnikly až po 2.světové válce spontánně, čímž se vytvořilo dnešní – téměř lesní prostředí. Na boskovickém hřbitově je pochována celá řada významných osobností zdejší židovské komunity. V rabínském okrsku nalezneme řadu hrobů významných rabínů a učenců, jako byli např. Samuel ha-Levi Kolin (zvaný podle svého spisu Machacít ha Šekel), moravský zemský rabín Abraham Placek, spisovatel Adolf Schlesinger a další. Hřbitov je památkově chráněn a svou starobylostí se řadí k unikátním památkám svého druhu u nás. Hřbitov je veřejnosti přístupný. Email:
[email protected] Sezóna: IV. – X. měsíc Otevřeno: duben – říjen 13 –17 hod., út – pá 9 – 17 hod, so 10 – 16 hod., ne 12 – 17 hod. Po předběžné domluvě je možno zpřístupnit i mimo uvedenou otevírací dobu. Adresa: Muzeum Boskovicka, Hradní 1, 68001 Boskovice, Web: http://www.boskovice.cz
4.3.4 Technické památky29 Radiolokační stanice Skalky, Benešov: Oblast nejvyššího bodu Drahanské vrchoviny - kóta Skalky (735 m.n.m.) byla vybrána pro umístění meteorologického radaru již koncem 60. let minulého století. Původní záměry, které předpokládaly ruční měření s 16-ti člennou obsluhou stanice , nebyly až do 90. let z finančních důvodů realizovány. S využitím moderních technologií byl v r.1993 nově koncipován stavební záměr na bezobslužnou automatickou radarovou stanici s dálkovým řízením. Co se týče provedení vlastní stavby, jedná se o speciální věž s podestou ve výšce +35m nad okolním terénem.Věž je řešena jako železobetonový tubus kruhového průřezu, budovaný metodou tažného bednění a nepřetržité betonáže. Pod vrcholem věže na úrovni +31m je prstencovitý prostor, tvořený ocelovou konstrukcí oplášťovanou sendvičovými panely pro umístění rozhodující technologie radiolokátoru. Větrný mlýn Kořenec: Větrný mlýn se šesti perutěmi postavil v roce 1866 starosta obce Jakub Veselý za svým gruntem. Ne jeho výstavbu bylo použito kořeneckého kamene sesbíraného na polích. Po poškození vichřicí v r. 1944 byl obnoven ale pouze se čtyřmi perutěmi. Mlýn mlel do druhé světové války během ní bylo mletí zakázáno. V roce 1967 byl mlýn ve špatném stavu prodán k rekreačním účelům. Během následujících let bylo vnitřní vybavení opraveno a v roce 1995 byla střecha pokryta novým štípaným šindelem. Technické parametry: Větrný mlýn holandského typu (zděná stavba s otočnou střechou) vnější průměr 9,03 m, výška zdí 6,95 m, výška celkem 10,2 m celkový převod 6,42 x (2,16x + 3x)
29
Zdroj: Region Boskovicko, [online], [citace 16.6.2008] dostupné na http://www.regionboskovicko.cz/index.php?page=rs/katpodr&id=416
29
4.4 Akční předpoklady cestovního ruchu Boskovicko pořádá různé druhy akcí. Nejvýznamnější jsou dva hudební festivaly – Festival Boskovice a Hradhouse, které se zaměřují především na mladé návštěvníky. Velmi málo jsou zastoupeny akce zaměřené na rodiny s dětmi. Festival Boskovice - jedna z významných kulturních akcí, která každoročně přiláká mnoho návštěvníků je Festival Boskovice pořádaný agenturou Unijazz. Festival pro židovskou čtvrť s názvem Boskovice je zaměřený na propagaci jedinečné urbanistické památky a představuje zajímavosti jak z hudební, tak i z divadelní a filmové scény, výstavy, autorská čtení a spoustu dalších počinů. Ve čtyřech dnech se představí bohatý program, který ovládne celé město a nabídne velkou škálu kulturních zážitků.30 Hradhouse - největší festival taneční scény na Moravě (srpen). Další z významných akcí, která přiláká především mladé návštěvníky je festival Hradhouse. Boskovický hrad již tradičně 2. srpnový víkend ovládnou elektronické zvuky a tisíce partypeople. Festival HradHouse má za sebou 10 roků existence, silnou pozici mezi domácími elektronickými festivaly a mezinárodní uznání. Hlavní důraz je opět kladen na promyšlenou hudební dramaturgii jednotlivých pódiích a kvalitní audiovizuální zážitek. To vše s cílem propojit starobylou atmosférou nabitý boskovický hrad se současnou elektronickou hudbou.31 Další akce: 32 Městské historické slavnosti – jsou každoročně pořádány v Boskovicích během měsíce června. Husí slavnosti - jsou pořádány městem Boskovice za podpory Jihomoravského kraje. Každoročně se pořádají v areálu u Zámeckého skleníku a v areálu za muzeem města Boskovic. V průběhu slavností lze navštívit doprovodné akce jako velký trh lidových řemesel, atrakce a soutěže pro děti, výstavy chovatelů drobného zvířectva, výstavu historické i současné zemědělské techniky. Tyto slavnosti lákají návštěvníky mikroregionu na kulinářské a gastronomické speciality. Hudební projekce – Setkání klasiky a jazzu v Zámeckém skleníku v Boskovicích. Tyto projekce jsou pořádány pro přilákání specifického typu návštěvníků v rámci unikátních hudebních projektů. Dny evropského filmu – Boskovice, kino Panorama. Určeno pro náročnějšího diváka. Sraz velorexů - Tradiční prvomájový sraz majitelů vozítek značky velorex v Boskovicích. Dětské dny – v rámci červnového týdne jsou každoročně pořádány dny určené pro děti ve věku do 10 let. Soutěže, hry a doprovodný program je připraven v Boskovicích v areálu zámku a zámeckých zahrad. 30
Zdroj: UNIJAZZ - sdružení pro podporu kulturních aktivit , © 2008, [online], [citace 16.6.2008] dostupné na http://www.unijazz.cz/cs/boskovice/o-festivalu/8/41 31 Zdroj: Hradhouse, [online], [citace 15.06.2008] dostupné na http://www.hradhouse.cz/tiskovka.php 32 Zdroj: Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 15.06.2008] dostupné na http://www.vychodni-cechy.eu/encyklopedie/objekty1.phtml?id=122267, informační letáky z infocentra města Boskovic
30
Kořenecké slavnosti - Folklórní slavnosti oblasti Drahanské vrchoviny (červen). Pohár Drahanské vrchoviny - Šestidílný závod pro veřejnost na horských kolech (červenec až září). Show Malá Haná - Svátek modelářů letadel řízených rádiem (srpen). Vánoční jarmark - pořádán na Masarykově náměstí, Boskovice. Poutě - Boskovice, Knínice, Kořenec, Újezd, Lhota Rapotina, Valchov, Žďárná, Benešov. Festival španělské kultury „Iberica 2008“ – je každoročně pořádán v areálu zámku v Boskovicích v průběhu měsíce srpna. V řadě obcí okolí Boskovic jsou dodnes udržovány lidové tradice - stavění a kácení máje, pálení čarodějnic, Mikulášské obchůzky, ostatky .
4.5 Nákupní a zábavní předpoklady cestovního ruchu 4.5.1 Sportovní zařízení33 Sportovní centrum Modrá věž - nabízí pro návštěvníky areálu squash, bowling, badminton, tenis, spinning, posilovny, saunu, solárium. Možnost zúčastnění se sportovně laděných cvičení pro různě náročné klienty. Sportovní a společenské centrum MV - nabízí: squash, badminton, bowling, saunu, fitness, aerobik, kulečník a další. Součástí je restaurace, pivnice a bar. Městské lázně v Boskovicích - nabízí pro turisty a návštěvníky možnost využití plaveckých bazénů, rekreačního bazénu, dětského bazénu, tobogánu, parní komory, infrasauny a vířivé vany. Je zde možnost využití relaxačních a léčebných kůr vhodných pro osoby se zvýšeným krevním tlakem jako součást terapeutické léčby. 34 Golfové hřiště Boskovice – Kořenec - se nachází v přírodním parku Řehořkovo Kořenecko ve výšce 700 m n.m., nedaleko Paprče, jednoho z nejvyšších bodů Drahanské vrchoviny. Je zde vybudováno mistrovské 18 jamkové golfové hřiště. Toto hřiště leží na okraji obce Kořenec, 10 km od Boskovic, 25 km od Blanska, 47 km z Brna a cca 30 min. jízdy z Prostějova či Olomouce. Zázemí golfového klubu tvoří klubovna, restaurace a bar. Možnost využití veškerých služeb od půjčovny až po výuku. Městský sportovní areál Červené zahrady - vychází z tradice, jejíž historie je spjata se střelbou z pušek a kuší. Proto i v dnešní době nabízí možnosti sportovní střelby. Dále pak fotbalový stadion s umělým povrchem, zimní stadion, letní koupaliště, tenisové kurty, prostory pro taneční zábavy, kuželkárnu a přilehlou vodní nádrž Hranáč. Benešov - minigolf, koně, rybolov, fitness, kemp 33
Zdroj : Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 25.03.2008] dostupné na http://www.severnimoravaaslezsko.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=9628/ , informační letáky z infocentra města Boskovic 34 Zdroj : Služby Boskovice, s. r. o., [online], [citace 16.04.2008] dostupné na www.sluzbyboskovice.cz/
31
Suchý - rekreační areál s rybníkem (5 ha), tobogan, kemp Ski areál Olešnice – sportovní areál s celoročním provozem. Nabízí turistům adrenalinové sportovní vyžití. V horní části sjezdovky se nachází rozhledna s výhledem do širokého okolí. V zimním období nabízí : sjezdovka o délce 500 m s převýšením 100 m vlek EPV 300 osob./hod. vlek DOUBLE 1200 osob/hod. dětský vlek zdarma večerní lyžování lyžařská škola pro děti i dospělé speciální program pro maminky s dětmi snowboard park půjčovna a servis lyží umělé zasněžování sněžnými děly SUFAG každodenní údržba rolbou občerstvení v bufetu ubytování v turistické ubytovně pod svahem neplacené parkoviště V letní období nabízí : terénní káry paintball travní koloběžky lukostřelbu možnost ubytování v autokempu přímo v areálu
4.5.2 Ostatní turistické atraktivity35 Westernové městečko Wild West City Boskovice - je zábavní přírodní park vybudovaný v areálu bývalého pískolomu. Areál svým návštěvníkům nabízí možnost ubytování i stravy, možnost shlédnutí divadelních představení, koňských show či různých typů kaskadérských představení.36 Keltský skanzen Isarno - se nachází v Letovicích na místě bývalého lomu. Turisté si mohou objednat celodenní program, který mimo jiné zahrnuje prohlídku skanzenu v doprovodu dobově oděných průvodců s dějepisným výkladem, ukázky řemesel, sportovní aktivity související z historií, výrobu keramiky atd. Modrotisková dílna - se nachází v Olešnici na Moravě. Jedná se o jednu z mála dochovaných původních dílen modrotisku na světě. Tato dílna i nadále vyrábí dle původního ručního postupu a tisku dřevěnými formami. Arboretum Šmelcovna Boskovice - se nachází v lokalitě Dva dvory-Šmelcovna, ve významném krajinném prvku na západním okraji Drahanské vrchoviny. Arboretum Šmelcovna tvoří téměř dva kilometry travnatých a povrchově zpevněných cest a stezek. 35
Zdroj : Informační letáky z informačního centra Boskovice. 36 Zdroj : Westernové městečko Wildwest Boskovice © 2008[online], [citace 16.04.2008] dostupné na www.wildwest.cz/
32
Postupně propojuje starou sbírkovou zahradu, nové sbírkové výsadby, přirozené luční a lesní porosty, obnovovaný historický ovocný sad, zookoutek a prodejní plochy zahradního centra. Jedná se o 7 ha soukromý, veřejnosti přístupný, přírodní, naučný a odpočinkový areál, členěný na plochy s přirozeným vegetačním porostem významného krajinného prvku a na plochy cíleně osázené sortimentem mnoha tisíců kultivarů okrasných rostlin.37 VÝSTAVY V ROCE 2008: JARO V ARBORETU 11. 4. - 20. 4. Jarní výstava cibulovin 8. - 18. 5. Akce Rhododendron LÉTO V ARBORETU 6. 6. - 15. 6. Akce Iris 15. 8. - 24. 8. Trvalky - okrasné trávy, ocúny, vřesy PODZIM V ARBORETU 12. 10. - 21. 10. Výstava ovoce a zeleniny DENNÍ PROVOZ v Arboretu ŠMELCOVNA 15.3.2008 - 15.11.2008 provozní doba ARBORETA: po - ne - 9:00 - 17:00 h. (poslední vstup 30 min. před ukončením provozní doby) prodejní doba GARDENCENTRA: po - ne: 9:30 - 16:30 h. Arboretum Borotín - bylo založeno koncem 70. let 20. století. Otevřené je od 21.03. – 01.11. K vidění jsou bylinková expozice, rozmanité zahraniční zahrady, ukázky rodinných zahrádek, bonsaje, rozsáhlé alpinum atd. Nachází se zde přes 2000 druhů rostlin. Hned vedle arboreta je možné navštívit výstavu pohyblivých betlémů. Tato stálá expozice je veřejnosti přístupná od 21.03. – 01.11. vždy mimo pondělí. Moravské kartografické centrum - ve velkých Opatovicích. Nachází se v rekonstruované části zámku ve Velkých Opatovicích a je otevřeno od 26.10.2007. Jeho ucelená expozice nemá v České republice obdoby. Stálá expozice je zaměřena na historický vývoj kartografie - vědy o zobrazování zemského povrchu na mapách, tvorbu map na území České republiky a především na Moravě a ve Slezsku. Expozice je rozdělena do několika samostatných tématických částí: geodesie, fotogrammetrie, polygrafie a mapová tvorba. Raritou je plastická mapa Moravy a Slezska, která zabírá plochu cca 120 metrů čtverečních a je trvale k vidění poprvé ve své historii. Dalším obřím exponátem hlavního sálu je největší dochovaná horizontální kamera Olymplux - Zeiss pro výrobu mapových matric lesních map. Provozní doba je v měsících I. - V. a IX. - XII. , pouze po předchozím objednání. Adresa: Zámek 14, 679 63 Velké Opatovice, tel. č. 516 477 303, fax: 516 477 303, e-mail:
[email protected] .38
37
Zdroj : Josef Janků, Šmelcovna, [online], [citace 16.04.2008] dostupné na www.smelcovna.cz/ Zdroj : Národní zemědělské muzeum © 2004 [online], [citace 15.05.2008] dostupné na http://www.nzm.cz/opatovice.php/
38
33
4.6 Turistická infrastruktura 4.6.1 Ubytování39 V mikroregionu Boskovicko najdeme různé možnosti ubytování. Hotely vyšších kategorií jsou zastoupeny v nízkém počtu a neposkytují nyní již obvyklé standardy např. wifi připojení k internetu. Personál ubytovacích zařízení nedostatečně ovládá cizí jazyky, což je vážnou překážkou pro zahraniční turisty. U zařízení nižších kategorií dále chybí možnost rezervace přes internet. Bylo by výhodné i rozšíření a zkvalitnění areálů např. vybavení pro sport a relaxaci. - Hotel Moravia - Lasákův mlýn ****, Boskovice, Dukelská 77, 680 01 Boskovice Hotel Moravia - Lasákův mlýn je původní starý vodní mlýn z roku 1888. Tento stylový hotel v krásném přírodním areálu s přilehlým rybníkem nabízí svým návštěvníkům velmi příjemný pobyt. Je ideálním místem pro pořádání školení a jiných firemních akcí, dále pro pořádání svateb v zahradním areálu a jiných rodinných akcí. Hotel má vlastní parkoviště pro 40 aut a 7 garáží s alarm systémem. Pokoj 1/1 1/2 1/3 1/4
Hotel 1.050 1.590 2.050 2.750
Ekonomy Hotel Standard Kč 1.190 Kč Kč 1.790 Kč Kč Kč
Hotel Komfort 1.390 Kč 2.150 Kč
- Hotel Slavia **, Boskovice, Komenského 55, 680 01 Boskovice Hotel Slávia je situovaný cca 1 km od středu města. V roce 1997 byl rekonstruovaný a jeho současná kapacita činí 24 lůžek. Vybavení: "Slavia club" se 40 místy vhodný pro společenské akce a školení restaurace s pivnicí v rustikálním stylu a biliárem, kapacita 80 míst (tel.516 456 307) Ceny ubytování: 1/1 470,- Kč 1/2 820,- Kč 1/3 990,- Kč 1/4 1.200,- Kč apartmá 1.500,- Kč - Sudický dvůr, Sudice, Sudice 50, 680 01 Boskovice Ubytování s kapacitou 56 lůžek ve 13 apartmánech, cena: 500 Kč/lůžko, restaurace s mysliveckou a staročeskou kuchyní, denní provoz, broková a kulová střelnice, rybolov, salonky pro pořádání společenských akcí pro 15 až 250 osob, technické vybavení pro audio a video projekci, kapacita venkovního areálu 2 000 osob - Hotel Pythagor ***, Kořenec Hotel který architektonicky splývá s ojedinělou stavbou srubové klubovny, restaurace a kryté terasy. Hotel nabízí devět dvoulůžkových pokojů s možností až dvou přistýlek. Každý pokoj je vybaven koupelnou, WC, televizí, telefonem, bezdrátovým internetem, vysoušečem vlasů a 39
Region Boskovicko, [online], [citace 16.6.2008] dostupné na http://www.regionboskovicko.cz/index.php?page=rs/katalog&skupina=44
34
od září 2007 také bag roomem a venkovní terasou s posezením za pěkného počasí. Celková kapacita ubytovacího zařízení je 34 míst. Stravování hostů zajišťuje stylový Golf restaurant Kořenec, který nabízí široký výběr jídel (snídaně, obědy, večeře). Typ pokoje Cena Průměr jednolůžkový 850,- Kč 850,-Kč dvoulůžkový 1300,- Kč 650,-Kč dvoulůžkový + 1 přistýlka 1500,-Kč 500,-Kč dvoulůžkový + 2 přistýlky 1700,- Kč 425,-Kč Penzion Pod zámkem ***, Boskovice Pension Zlatá růže **, Boskovice Pension Athena ***, Suchý Pension V Borkách, Suchý Penzion Skalky, Benešov Penzion Orlovna, Boskovice Turistická ubytovna Boskovice Turistická základna Boskovice Ubytovna Minerva, Červená zahrada Western hotely, chatky, Westernové městečko Boskovice Domov mládeže SPgŠ Boskovice Domov mládeže SOŠ a SOU – MŠP Letovice e Autokemp obce Suchý /Obec Suchý se nachází přibližně 8 km od Boskovic v krásném lesnatém prostředí Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 661 metrů n. m. /
4.6.2 Informační centra Turistická informační centra patří k základním komunikačním článkům ve vztahu k turistům, především k těm, kteří cestují individuálně. Proto je nutné i nadále rozvíjet síť těchto center snad nejvíce v rámci regionálních sítí těchto zařízení. Je také vhodné vypracovat určitou standardizaci nabízených služeb a provést certifikaci těchto zařízení v rámci požadavků na kvalitu poskytovaných služeb. Jako velmi vhodné se jeví i unifikování značení informačních center na území České republiky neboť i toto vede ke zkvalitňování služeb cestovního ruchu v ČR a jednotlivých regionech. 40 Mezi návštěvníky není plně rozvinuto povědomí o nabídce oblasti Boskovicko a právě informační střediska mohou pomoci. Dále by bylo výhodné vybudování hodnotícího systému kvality služeb, jehož kritéria by byly shodné a pevně dané pro celou ČR a tím by napomohly snazší orientaci turistů v jejich výběru zařízení. Městské informační středisko Boskovice, Informační centrum Boskovicko Kontakt: Městské informační středisko Boskovice, Informační centrum Boskovicko Masarykovo nám. 1 680 01 Boskovice tel: (+420) 516 488 677, tel./fax: (+420) 516 453 253, e-mail:
[email protected] www.boskovice.cz, www.regionboskovicko.cz
40
Zdroj : Městský úřad Blansko, [online], [citace 16.4.2008] dostupné na www.blansko.cz/
35
Služby: * kopírování černobílé i BAREVNÉ formát A4 * faxové služby * scanování * tisk * internet: 15 min. = 15 Kč 30 min. = 25 Kč 45 min. = 30 Kč 60 min. = 35 Kč 2 hod. = 60 Kč * průvodcovské služby viz. http://www.regionboskovicko.cz/index.php?page=rs/katpodr&id=513 Poskytuje informace o: - památkách regionu, ubytování a stravování v regionu, kulturních akcích pořádaných v regionu, telefonních kontaktech firem regionu, dopravě (autobusové a vlakové spoje), infocentrech Jihomoravského kraje Zajišťuje: - předprodej vstupenek na akce pořádané Kulturním zařízením města, předprodej vstupenek na vybrané akce pořádané agenturou Glanc, s. r. o., předprodej vstupenek v síti Ticketportál (www.ticketportal.cz) a Ticketstream (www.ticketstream.cz), on-line prodej Mezinárodních autobusových jízdenek Student Agency, s. r. o. , prodej map, průvodců, suvenýrů, kunštátské keramiky, modrotisku z Olešnice, výrobky Pivovaru Černá Hora a další41
41
Region Boskovicko, [online], [citace 16.6.2008] dostupné na http://www.regionboskovicko.cz/index.php?page=rs/katalog&skupina=44
36
5 ANALÝZA POPTÁVKY CESTOVNÍHO RUCHU V současné době převládá nabídka cestovního ruchu nad jeho poptávkou. Poptávka po cestovním ruchu se nám také v čase mění. Roste počet účastníků cestovního ruchu, kteří vyžadují vyšší kvalitu služeb za kterou jsou si ochotni také připlatit. S rostoucím počtem cestovatelů roste také portfolio jejich požadavků a v neposlední řadě se také mění struktura a variabilita spotřebitelů. Jednotlivé segmenty cestovního ruchu již nejsou děleny pouze dle demografických, psychologických či ekonomických kritérií. Vznikají nové sektory segmentace jako jsou segment osamělých, segment handicapovaných, segment menšin atd. Původně okrajové skupiny cestovního ruchu jako jsou například senioři začínají narůstat na významu. V návaznosti na pozitivní změnu v možnosti dožití se i v této věkové kategorii zvyšuje počet turistů a především jejich náročnost na kvalitu služeb, které jsou schopny uspokojovat jejich specifické potřeby a požadavky. Roste poptávka seniorů nejenom po lázeňské turistice, ale též po nabídce wellness, rehabilitace a různých způsobů terapií. Rozvíjí se poptávka po tzv. programových balíčcích, které jsou šité na míru různým věkovým skupinám. Do tohoto typu cestovního ruchu se začínají zapojovat i města. V posledních letech roste velkým tempem poptávka po tzv. kongresové turistice, která přináší do regionů prestiž, peníze i reference. Spokojení zákazníci jenž stráví několik dnů v příjemném hotelovém prostředí na školení se poté rádi vrátí do tohoto zařízení i s rodinou.
5.1 Segmentace trhu cestovního ruchu Boskovicka Relativně dobré přírodní a kulturní předpoklady území společně s dobrou geografickou dopravní polohou v blízkosti města Brna a možnost vybudování dálnice vedoucí z Vídně do Brna a Prahy, jsou velmi dobrým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace tohoto regionu. Cílem segmentace je zúžení - výběr trhu tak, aby byly co nejpřesněji identifikovány cílové skupiny a následně stanovena marketingové strategie pro co nejlepší zaujetí pozice na trhu. V rámci segmentace trhu je vhodné vytvořit též analýzu konkurence a spojence, kterou jsme zpracovala v kapitole číslo šest této práce.
5.2 Geografická segmentace42 Toto kriterium hodnotí místo trvalého pobytu přijíždějícího návštěvníka a turisty :
5.2.1 Primární geografický segment Obyvatelé města Boskovic a mikroregionu Boskovicko Turisté a návštěvníci z blízkých okolních měst, mikroregionů a oblastí (Kunštátsko-Lysicko, Letovicko, Malá Haná, Olešnicko a Svitava). Turisté a návštěvníci z blízkých oblastí krajů Vysočina, Olomouckého, Pardubického, Zlínského a Jihomoravského. Návštěvníci PTR Moravský kras a okolí. U tohoto geografického segmentu se dá očekávat největší příliv turistů a klientů cestovního ruchu. Jedná se o lokality buď v těsné blízkosti nebo dojezdově zhruba do 100 km. V těchto oblastech je také povědomost o možnostech turismu v Boskovicích a okolí největší. Proto by 42
Zdroj : Mikroregion Zábřežsko, [online], [citace 15.04.2008]dostupné na http://www.zabrezsko.cz/index.php/
37
bylo vhodné zaměřit se z demografického hlediska na zvýšenou propagaci turistického ruchu mikroregionu Boskovicko právě v těchto lokalitách.
5.2.2 Sekundární geografický segment Návštěvníci z Jihomoravského kraje. Návštěvníci ze vzdálenějších oblastí krajů Vysočina, Olomouckého, Pardubického, Zlínského. Návštěvníci z Moravskoslezského kraje. Sekundární geografický segment lze považovat za příležitostné návštěvníky, které je nutné upoutat zajímavou turistickou nabídkou kombinovanou s přijatelnou cenovou hladinou služeb.
5.2.3 Terciální geografický segment Návštěvníci z ostatních krajů ČR. Návštěvníci z příhraničních oblastí Rakouska. Návštěvníci ze Slovenska. Ostatní zahraniční návštěvníci. Terciární geografický segment lze považovat za segment potenciálních návštěvníků. Pro přilákání turistů v rámci tohoto segmentu je třeba zkvalitnění služeb, rozšíření nabídkového portfolia a propracovaná marketingová strategie. Propagace cestovního ruchu ve směru k terciárnímu geografickému sektoru je finančně nejnáročnější, a proto by bylo vhodné spojit se s větším územním celkem například Jihomoravským krajem či centrálou turistického ruchu v rámci České republiky.
5.3 Demografická segmentace Jednotlivé cílové skupiny návštěvníků, turistů a klientů služeb cestovního ruchu v regionu je možno rozčlenit dle dvou hlavních kritérií - podle věku a podle zaměření. Uvedené členění je významné z důvodů optimální produktové nabídky a vhodné volby propagace, distribuce a komunikačních kanálů směrem k těmto skupinám. Dále pak pro správnou volbu nástrojů marketingové a komunikační strategie a formulování srozumitelného komunikačního sdělení, které by přilákalo klienty do regionu.
5.3.1 Cílové skupiny – členění dle věku43 V rámci rozvoje cestovního ruchu můžeme pozorovat vývoj změn jak ve věkové, tak i v sociální struktuře turistů. S tímto trendem úzce souvisí i změna ve volbě využití volného času v návaznosti na změny ekonomické struktury. Tento vývoj má dopad na pohyb turistů a ovlivňuje celý průmysl cestovního ruchu. Jednotlivé věkové skupiny jsou : • Mladí – svobodní (15 – 25 let) V rámci této skupiny se nemusí jednat o klasickou dovolenou, ale spíše o prázdninový pobyt. Nejčastějším typem ubytování je chata, chalupa, stan, přívěs. Ubytování hotelového typu je 43
Zdroj : Mikroregion Hranicko © 2007-2008 , dokument Udržitelný rozvoj turistických služeb – STS STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MIKROREGIONU HRANICKO Únor 2007, str.4-15 [online], [citace 15.04.2008]dostupné na http://www.regionhranicko.cz/dokumenty/strategie/strategie_rozvoje_CR_MR_Hranicko(2).pdf
38
méně časté. Stravování spíše z vlastních zdrojů. Ekonomicky se jedná o nižší příjmovou skupinu. Preference aktivit : sportovní, adrenalinové, zážitkové akce. V rámci této skupiny má region Boskovicko možnost nabídky cyklotras, naučných stezek, sportovních areálů. • Rodiny s malými dětmi (25 - 45 let) Tento cílový segment lze charakterizovat jistým stupněm omezení, které je způsobováno obtížnějším a náročnějším cestováním s malými dětmi. Příjmová skupina nižší až střední třída. Nejčastější ubytování na chatách, chalupách, v penzionech a levnějších typech hotelů. Dopravním prostředkem bývá povětšinou automobil. Právě tato cílová skupina tráví nejvíce dovolenou v České republice, a to z důvodu finančních, časových a menší náročnosti dlouhého cestování pro děti. Rodiny s dětmi rády využívají ubytování na jednom místě a podnikají pouze fakultativní výlety do okolí, což souvisí s fyzickými možnostmi dětí. V rámci regionu by bylo vhodné rozšířit nabídku aktivit spojených s malými dětmi. Dále rozšířit nabídku ubytování přizpůsobit specifickým požadavkům dětských klientů. • Lidé středního věku (26-55 let) s dětmi školního věku Větší školou povinné děti již jsou schopny ocenit změnu prostředí. Je možné cestovat na delší vzdálenosti, ale čistě poznávací zájezdy jsou pro děti nudné. Proto je vhodné je kombinovat s jinými aktivitami pro dětské klienty – například bojové hry, sportovní aktivity, pěší turistika, návštěvy hradů a pobyty u vody či výlety k vodě, výlety do přírody, cykloturistika, památky. Typ ubytování je povětšinou shodný z předchozím segmentem tedy ubytování na chatách, chalupách, v penzionech a levnějších typech hotelů. Příjmová skupina klientů je nejvíce ze střední třídy. Poměrně typickým jevem je termín dovolené tohoto segmentu, který se většinou shoduje s časem prázdnin z důvodu volna pro školou povinné děti. V rámci regionu Boskovicko jsou pro tento typ segmentu velmi vhodné podmínky pro rekreaci a dovolenou. Odpovídající nabídka ubytovacích, stravovacích i sportovních zařízení. Možnost využití naučných či cyklistických stezek. •
„Prázdné hnízdo“ (40 – 60 let) střední a starší věk, po odchodu dětí z rodiny nebo bezdětní Z důvodu odchodu dětí z rodin či jejich osamostatnění cestují klienti tohoto segmentu většinou samostatně v párech či malých skupinkách čítajících 2-6 osob. V rámci svého volného času, který byl dříve věnován dětem, mají nyní chuť zkoušet nové aktivity a poznávat nová místa. Kromě klasických chat a chalup je již preferováno i kvalitnější ubytování v lepších penzionech a hotelích. Příjmová skupina tohoto segmentu patří povětšinou do střední až vyšší třídy. Region Boskovicko je připraven na turisty tohoto segmentu pouze částečně. Je vhodné vylepšit možnosti kvalitnějšího ubytování včetně zlepšení nabídky a portfolia služeb. Příkladem může být nabídka wellnes, rekondičních, rehabilitačních a relaxačních služeb. • senioři (nad 60 let) Segment seniorů se stále více rozšiřuje. Začínají se zvyšovat jeho nároky na kvalitu i když stále tento segment patří mezi nižší až střední příjmové kategorie. Světové trhy stárnou. S nimi se vytváří nová série potřeb týkajících se dovolené a zážitků a vznikají cenové struktury, které lépe odpovídají potřebám trhu tvořenému těmito lidmi, kteří jsou zdravější, majetnější a dříve odcházejí do důchodu. Trh tvořený seniory zároveň přispívá k rozvoji poptávky po vzdělávacích zájezdech a dovolených. Ty lákají hlavně zákazníky s vyšším vzděláním a zcestovalé osoby (tzv. úspěšné stárnutí). Segment seniorů preferuje ubytování v chatách, chalupách, penzionech či hotelích s důrazem na pohodlí. Cestování je často pojeno s cestovními kancelářemi, které mohou nabídnout
39
zajištění cest a požadovaných aktivit zcela komplexně. Právě zde by mohli CK působit na bázi spojence regionu Boskovicko a eventuelním klientům nabízet právě daný region. Z důvodu možných zdravotních omezení jsou často preferovány lázně a lázeňské oblasti. Boskovicko je schopno uspokojit požadavku tohoto segmentu klientů s výjimkou lázní. Je však možno nabídnout wellnes, rekondiční, rehabilitační a relaxační služby jako předešlému segmentu. Pro oblast Boskovicko se nejtypičtější návštěvníci rekrutují ze segmentu lidí středního věku a mladších věkových skupin. Viz. níže uvedená tabulka, která ještě zohledňuje typ vzdělání přijíždějících turistů. Z tohoto důvodu by bylo dobré zaměřit se na podporu těchto nejvíce frekventovaných skupin, ale zároveň více propagovat region v segmentu seniorů. Senioři jsou segmentem u kterého bude z demografického hlediska probíhat největší nárůst. V nejbližších 20 letech podstatně vzroste počet obyvatel ve věku 55-75 let. Tito lidé budou mít dostatek volného času a příjmy, se kterými budou moci nakládat podle vlastního uvážení a chuť cestovat. Je zde patrný trend ochoty zaplatit vyšší finanční částky v návaznosti na zvyšující se požadavky na kvalitu služeb a nabídky. Právě v rámci tohoto segmentu vykazuje mikroregion nejvyšší potenciál jako klidné, pro odpočinek a relaxaci vhodné místo.
Tabulka č. 4 Boskovice Návštěvníci regionu dle věku Do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let 60 a více let
Návštěvníci regionu dle věku a vzdělání44 Vzdělání Bez maturity
S maturitou
21,85% 24,37% 35,29% 7,56% 10,92%
Vysokoškolské
17,79% 32,21% 30,77% 13,94% 5,29%
5,13% 33,33% 44,87% 14,10% 2,56%
Vše
Jižní Morava
ČR
16,67% 29,90% 34,56% 12,01% 6,37%
18,95% 28,78% 29,87% 15,05% 7,12%
18,08% 26,95% 31,30% 15,44% 8,11%
5.4 Psychografická segmentace 5.4.1 Cílové skupiny - zájmové • • •
zaměstnanecké akce, školní výlety, školy v přírodě, organizované skupiny kluby důchodců, zájmové skupiny Klub českých turistů, Junák, Skaut
5.4.2 Cílové skupiny další dotčené • • • • •
projíždějící turisté obchodníci sezónní zaměstnanci, dělníci a brigádníci podnikatelé a obchodní partneři místních firem turisté z okolních destinací
44
Zdroj : Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky, © CzechTourism, [online], [cit. 18. 06. 2008] dostupný na http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php?x=69&y=70&g=&j0=on&j1=on&k=&r=12&o=31&m=581372&l= &h9=12&h8=31&h7=581372
40
5.5 Analýza profilu návštěvníka - očekávání Toto kritérium odráží očekávání návštěvníků destinace - dobrodružství, poznání, relax, odpočinek, zážitky, sportovní vyžití, adrenalinové sporty atd. Do tohoto kritéria se také promítá výhoda a konkrétní užitek z navštívené destinace. V rámci oblasti Boskovicko, lze návštěvníky charakterizovat následovně : • • • • •
•
přírodní segment hledající přírodu, klid a odpočinek turistický segment hledající menší města a obce, památky, atmosféru a mentalitu sportovní segment hledající sportovního vyžití (pěší turistika, cykloturistika, koupání, apod.) adrenalinový segment vyhledávající dobrodružství (skoky do vody, jízda na koních, sjíždění řek apod.) segment návštěvníků mikroregionu přijíždějících s konkrétním cílem (rodinné výlety, návštěvy příbuzných. Jedná se o jednotlivce nebo rodiny, přijíždějící do regionu za jedním, předem daným účelem. Jejich místní znalost je povětšinou zaměřena na konkrétní navštívené místo a povědomí o turistických možnostech regionu je malá. Jako vhodné se jeví tuto skupinu seznámit s nabídkou alternativního vyžití, zejména při vícedenních pobytech.) segment návštěvníků incentivní a kongresové turistiky (vzdělávací a školící akce. Cílovou skupinu návštěvníků kongresů a vzdělávacích akcí tvoří většinou tuzemští odborníci a podnikatelé v aktivním věku. Tato cílová skupina se také aktivně zabývá relaxačními sportovními aktivitami a je potenciálně silným zákazníkem místních restauračních a gastronomických provozů. Pro tuto skupinu by bylo vhodné vypracovat komplexní nabídku a především velmi dobrý informační servis.)
5.6 Analýza profilu návštěvníka – délka pobytu Dalším typem rozdělní návštěvníků/turistů je délka pobytu. V případě jednodenních pobytů se jedná o návštěvníky, v případě vícedenních pobytů se již jedná o turisty. V rámci regionu Boskovicka je značně převažující sektor návštěvníků, kteří se na území destinace zdrží pouze jeden den a bez noclehu. Celkově se jedná o 61,90% ze 100%. Následně jsou turisté s jedním až dvěmi noclehy, a to v množství 22,62% ze 100%. Pouze 1,19% lidí se v regionu zdrží déle než 3 dny. Tento faktor a trend je pro cestovní ruch regionu velmi nepříznivý. Finanční příjem z tohoto druhu turismu je samozřejmě nejmenší, navíc tito návštěvníci nejsou schopni za tak krátkou dobu posoudit kvality turistických, přírodních a jiných atraktivit celého území. Tudíž ani nebudou schopni předávat svoje zkušenosti z pobytu dalším eventuelním klientům. I tento typ propagace a reklamy – „doporučení pobytu svému okolí“ je nezanedbatelným faktorem sloužícím k růstu počtu klientů cestovního ruchu. Je tedy nutné vytvořit takové podmínky a takové portfolio nabídky, aby byl region schopen udržet si svoje klienty déle a konkurovat jiným regionům v plné šíři. O rozdělení turistů dle délky pobytu a dle převažujících důvodů návštěvy vypovídá následující tabulka :
41
Délka pobytu v regionu/ Převažující důvody návštěvy45
Tabulka č. 5
Převažující důvod návštěvy Boskovice Délka pobytu v regionu
Poznání
Relaxace
Turistika a sport
Zdraví
Práce
Zábava
Nákupy
Návštěvy příbuzných nebo známých
Tranzit
Vše
Jednodenní - bez noclehu
61,90%
69,77%
52,38%
52,63%
67,54%
83,33%
89,36%
40,43%
96,15%
66,42%
1 až 2 noclehy
22,62%
18,60%
9,52%
0,00%
0,00%
16,67%
2,13%
51,06%
3,85%
13,73%
3 až 7 noclehů
14,29%
9,30%
28,57%
10,53%
1,75%
0,00%
0,00%
2,13%
0,00%
6,62%
0,00% 100%
12,99%
Delší Celkem
1,19% 100%
2,33% 100%
9,52% 100%
36,84% 100%
45
30,70% 100%
0,00% 100%
8,51% 100%
6,38% 100%
Zdroj : Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky, © CzechTourism, [online], [cit. 18. 06. 2008] dostupný na http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php?x=69&y=70&g=&j0=on&j1=on&k=&r=12&o=31&m=581372&l= &h9=12&h8=31&h7=581372
42
100%
6 ANALÝZA KONKURENCE 6.1 Analýza konkurence oblasti Boskovicko V rámci cestovního ruchu lze konkurenci rozdělit do dvou hlavních skupin : Konkurence místa – v rámci turistické oblasti Boskovicka se jedná o jednotlivé destinace a regiony nacházející se v těsné blízkosti a sousedství dané oblasti. Za konkurenci místa lze považovat regiony : Brno a okolí, Slovácko, Zlínsko, Ivančicko, Vysočina, Střední Morava – Haná, Svitavsko. Konkurence produktové nabídky – jedná se konkurenci míst cestovního ruchu nabízejících podobné produktové portfolio. Boskovicko nemá zcela vyhraněnou specifickou produktovou nabídku. Nabídka oblasti je rozprostřena do všech směrů cestovního ruchu stejně tak jako v okolních destinacích a z tohoto důvodu lze za konkurenci považovat veškeré přilehlé, ale i vzdálenější regiony. Jedná se tedy opět o regiony a oblasti : Brno a okolí, Slovácko, Zlínsko, Ivančicko, Vysočina, Střední Morava – Haná, Svitavsko. Ve většině těchto oblastí můžeme nalézt dostatek kulturních a historických památek, možnosti sportovního vyžití, turistické a cyklistické trasy, naučné stezky, adrenalinové sporty atd. Také nabídky ubytování a stravování jsou povětšinou na obdobné úrovni. Okolní regiony se taktéž snaží nalákat návštěvníky a turisty na nabídky novějších turistických oborů jako eko, agro, ekoagroturistika, hippoturistika, zážitková turistika, incentivní turistika, zážitková turistika apod.
6.2 Analýza spojence oblasti Boskovicko Ne ve všech případech jsou sousedící či blízké oblasti konkurenty jež připravují Boskovicko o návštěvnost. Tam, kde se jejich produkt odlišuje, může být nabídka sousedících oblastí doplňkovou (komplementární) a tudíž může lépe uspokojit potřeby návštěvníků obou oblastí. V tomto případě se z konkurence může stát spojenec a naopak zvýšit cestovní ruch. Zde je však nezbytně nutná spolupráce v rámci cestovního ruchu přilehlých destinací, kdy oblasti budou ochoty dohodnout se na určité formě kooperace a doporučovat i destinace a služby sousedících území. Tento typ spolupráce může vést ke zvýšení turismu v jednotlivých oblastech a v neposlední řadě přinést i určité možnosti synergií. Společný postup by měl být i v rámci vystupování vně České republiky a při požadování dotačních titulů z Evropské unie například do oblasti infrastruktury, informačních technologii či lidských zdrojů. Za další spojence lze považovat jednotlivé sousední mikroregiony: Kunštátsko-Lysicko, Letovicko, Malá Haná, Olešnicko a Svitava. Tyto mikroregiony se v rámci nabídky ubytování, služeb a nabídky turistiky doplňují. Z důvodu malých vzdáleností se jednotlivé služby a turistické nabídky mikroregionálně překrývají – př. turistické cesty, cyklotrasy, naučné stezky atd. Turisté také mohou být ubytováni v zařízení jednoho mikroregionu, ale podnikat fakultativní výlety do blízkého okolí. Za spojence je možné považovat i statutární město Brno. Výhodou je relativní blízkost a dopravní dostupnost Boskovicka. Turistická nabídka města Brna proto může být rozšířena o zpestření pobytu turistů města fakultativními výlety například do Boskovic a do celé oblasti Boskovicka. Dále je možné využít jako spojence CHKO Moravský kras jehož je Boskovicko přímou součástí. CHKO MK má značně vyhraněný typ nabídky v návaznosti na svoji krasovou oblast, a tudíž by jakékoliv doporučování turistické oblasti kvazi konkurenční oblasti Boskovicko nepůsobilo pro Moravský kras kontraproduktivně.
43
V neposlední řadě se může jednat přímo o Pražskou židovskou obec, která také spravuje židovské památky města Prahy a v rámci určité sounáležitosti by byla možná spolupráce minimálně na bázi Praha – Boskovice – židovská čtvrť. Za určitou formu spojenectví lze povařovat vztah oblast – cestovní kancelář. Bylo by možné oslovit určitý vymezený, předem vytypovaný počet cestovních kanceláří a na bázi dohody o kooperaci s CK spolupracovat. Kanceláře by mohli zprostředkovávat příliv turistů, kteří ji navštíví a nemají zcela jasně vytýčený cíl dovolené. Poté dají na doporučení odborníků, kteří by v rámci spolupráce a dobré znalosti nabídky oblasti mohli tuto doporučovat.
44
7 SWOT ANALÝZA Vypracování SWOT analýzy v rámci regionu a oblasti cestovního ruchu je vhodné z důvodu zhodnocení silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek regionu stejně tak jako zhodnocení hrozeb (Threats) a příležitostí (Opportunities) spojených s podnikatelským záměrem, projektem, strategii a restrukturalizací procesů v rámci turismu daného regionu. V rámci SWOT analýzy jsou použity i body jenž byly čerpány z odborné literatury viz. seznam použité literatury.
7.1 Silné stránky - Strenghts • • • • • • • • • •
Výhodná geografická poloha regionu. Dobrá dopravní dostupnost. Kvalitní životní prostředí, příjemné a zdravé klima. Atraktivní mozaikovitý charakter krajiny. Množství značených turistických a cykloturistických tras. Bohatá kulturní tradice regionu. Zajímavé atraktivity cestovního ruchu v těsné blízkosti regionu. Velký počet kulturně historických objektů. Blízkost CHKO Moravský kras. Absence velkých zdrojů znečištění.
7.2 Slabé stránky - Weaknesses • • • • • • •
Mezi návštěvníky není plně rozvinuto povědomí o nabídce regionu. Malá znalost cizích jazyků pracovníků CR. Chybějící nabídka pro děti a rodiny s dětmi. Nedostatečný informační a rezervační systém cestovního ruchu a napojení na internet. Špatná kvalita silnic nižších tříd. Chybějící nabídka hotelů vyšších tříd *** a ****. Nedostatečné zavádění nových informačních technologií.
7.3 Příležitosti - Opportunities • • • • • • • • • •
Zlepšení spolupráce mezi jednotlivými turistickými destinacemi a regiony. Vytvoření komplexních balíčků cestovního ruchu ve spolupráci s okolními destinacemi. Čerpání prostředků z fondů EU. Vybudování fungujícího hodnotícího systému kvality služeb. Vytvoření kvalitní marketingové strategie a marketingové komunikace Rozšíření a zkvalitnění areálů primárně využívaných pro cestovní ruch. Zmodernizování a revitalizace objektů již využívaných pro cestovní ruch. Zkvalitnění a sjednocení informačního systému v regionu. Využití současných spokojených domácích návštěvníků pro budování dobrého image oblasti. Možnost růstu zaměstnanosti ve sféře služeb cestovního ruchu.
45
7.4 Hrozby - Threats • • • • • • • •
Silná konkurence okolních regionů. Neschopnost dohodnout se na spolupráci v oblasti cestovního ruchu s okolními destinacemi. Zvyšování rozdílů mezi jednotlivými oblastmi cestovního ruchu. Nedostatek finančních prostředků na nákladnější projekty. Možný odliv investorů do ekonomicky silnějších lokalit. Absence většího přílivu turistů ze zahraničí. Stagnace poskytovaných služeb a s tím spojené snižovaní konkurenceschopnosti. Podceňování dopadů cestovního ruchu na kvalitu životního prostředí, neexistence případových studií na řešení těchto problémů.
46
8 ZÁVĚR Je více než patrné, že cestovní ruch je v regionu Boskovicko velmi důležitým faktorem, jenž bude ovlivňovat budoucnost celého území. Základním cílem je zvýšení využití potenciálu cestovního ruchu turistické oblasti, posilování její atraktivity pro návštěvníky a zdokonalování a rozšiřování turistické infrastruktury a portfolia nabídky. Díky nárůstu návštěvnosti a zvýšené poptávce po službách cestovního ruchu dojde k posílení ekonomického rozvoje regionu a zvýšení zaměstnanosti jeho obyvatel. Nejvyšší potenciál vykazuje tato turistická oblast pro většinu cílových skupin jako klidné, pro odpočinek a relaxaci vhodné místo. Mezi nosnými produkty budou i nadále rekreační pobyty, spojené se sportovními aktivitami. Faktorem, který může ovlivnit cestovní ruch a jeho rozvoj je zpracování kvalitních podkladů s ohledem na možnost čerpání mimořádných finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU v programovém období 2007 - 2013. Dochází k určité změně v podpoře veřejných projektů ze strany jednotlivých operačních programů na období 2007 – 2013 zejména v oblasti občanské vybavenosti. Tyto programy schválené vládou také skýtají určité možnosti pro region jak získat tolik potřebné finanční prostředky na rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů, propracování marketingových strategií a koncepcí. Je možné využít i veřejnou podporu v rámci aktivit u jednotlivých oblastí podpory ROP JV a to : Oblast podpory - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, oblast podpory - Rozvoj služeb v cestovním ruchu. Podpora, která bude poskytnutá v rámci projektu ROP JV nesmí být však kombinována s podporou poskytnutou na týž projekt z jiného dotačního programu. Určitou výjimku tvoří finanční příspěvky státního rozpočtu, krajů a obcí, které přímo souvisejí s finančním plánem projektu (tj. jsou poskytnuty na spolufinancování projektu.) Region Boskovicko se musí zaměřit na svoje přednosti v rámci cestovního ruchu jako například čisté životní prostředí neboť patří s PTR Moravský kras a okolí k ekologicky nejčistějším územím v České republice. Proto tato lokalita nabízí vynikající možnosti a podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, pro myslivost, rybolov, pro rozvoj venkovské turistiky, s akcentem na místní produkty, ekologické potraviny a hippoturistiku. Je možné přilákat turisty na nové ještě neokoukané typy zážitkové turistiky jako je například cestovní ruch s dobrodružnými motivy. Hnacím motorem tohoto typu turismu je získání intenzivního zážitku, testování sám sebe. Pořádají se expediční cesty, extrémní sporty, simulace extrémních situací v přirozeném prostředí. Požadavky na prostředí jsou v podstatě velmi malé a naopak se preferují méně obydlené oblasti Stejně tak může region Boskovicko zaujmout příslušníky všech cílových skupin návštěvníků svými významnými přírodními pamětihodnostmi, kulturními a církevními památkami. Důležitým a neodmyslitelným faktorem cestovního ruchu v dané turistické oblasti je bohatý společenský život. Pravidelné kulturní festivaly, sezónní jarmarky a tradiční poutě jsou již dnes předmětem zvýšeného zájmu návštěvníků. Za jeden z dalších potencionálních kanálů rozvoje cestovního ruchu regionu Boskovicko by bylo možné považovat rozvoj gastroturistiky. Je nutné zkvalitnit a rozšířit dosavadní nabídku stravovacích možností a spojit image regionu se specifickou lokální kuchyní. Bohužel řada gastro zařízení neodpovídá vzrůstajícím nárokům návštěvníků, kteří jsou i ochotni si za nadstandardní služby připlatit. Bylo by vhodné docílit zkvalitnění stávajících zařízení, zlepšení technického rázu, zkvalitnění lidských zdrojů a docílit také vyšších stupňů klasifikace a certifikace. Velkou příležitostí pro zvýšení cestovního ruchu by bylo i pořádání kulinářských a gastronomických akcí, jejichž úspěch je však podmíněn také dostatečnou prezentací a reklamou.
47
Cestovní ruch musí na základě širokého spektra určujících činitelů, vyjít vstříc budoucím požadavkům zákazníků a dlouhodobě plánovat nabídku svých produktů. Schopnost průmyslu cestovního ruchu vyřešit tyto problémy a odhadnout vyhlídky závisí především na rozpoznání relevantních trendů a jejich včasné zařazení do nabídky. Tuto turistickou oblast je vhodné propagovat nejenom jako solitérní část, ale především jako součást Jižní Moravy. Z tohoto hlediska může být spolupráce Boskovicka s Jižní Moravou oboustranně výhodným obchodem. Jižní Morava by nabízela ve svém turistickém portfoliu zajímavé atraktivity typu Židovských památek v Boskovicích, zámku v Lysicích apod. a oblast Boskovicko by mohla získat část turistů mířících například do města Brna. Dále by mohlo být této oblasti být využíváno statutárním městem Brnem v rámci kongresové turistiky či incentivní turistiky, což by opět přilákalo do regionu další návštěvníky. Závěrem se lze ještě pokusit o vytvoření jasné krátké vize pro cestovní ruch v regionu Boskovicko : Vize cestovního ruchu Boskovicka Celoroční, komplexní a pestrá nabídka služeb cestovního ruchu za předpokladu trvale udržitelného rozvoje a ochrany přírodních hodnot. Dlouhodobý a udržitelný rozvoj cestovního ruchu Boskovicko jež povede ke zkvalitňování života občanů regionu a ke zvyšování jejich zaměstnanosti. Zaměření se na klíčové klienty tj. rodiny s dětmi a seniory a na tyto segmenty orientovat svoje služby.
48
Seznam použité literatury •
Český statistický úřad [online] 2007, [citace 20.12.2007]dostupné na http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/60003C3A99/$File/140507q2T1-3.pdf/
•
Český statistický úřad [online] 2007, [citace 20.12.2007]dostupné na http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/60003C3A99/$File/140507q2T1-3.pdf/
•
Ministerstvo pro místní rozvoj, [online], Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013, str. 8 [citace 14.04.2008] dostupné na http://old.mmr.cz/upload/files/cestovni_ruch/III._Koncepce_7.11.07.pdf/
•
CzechTourism, QCM, s.r.o. 2003 [online], http://www.czechtourism.cz/?show=046002
•
Ročenka 2007 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, str. 24-25, 27-28
•
CzechTourism, QCM, s.r.o. 2003 [online], http://www.czechtourism.cz/
•
Czech business and trade, 11-12/2007,Economic Bi-monthly Magazíne, str. 30
•
Mikroregion Zábřežsko, [online], [citace http://www.zabrezsko.cz/index.php?a=cat.235/
•
Regionální operační program NUTS 2 jihovýchod, str. 60 – 65
•
Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 05.04.2008] dostupné na http://www.tourism.cz/encyklopedie/seznam.phtml?&id_statu=1&typ=317&id_mapy =27&lng=&menu=/
•
Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz [online], [citace 09.04.2008] dostupné na http://www.severnimoravaaslezsko.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=9628/
•
Turistický průvodce Rother, Nejkrásnější turistické trasy : okolí Brna a Moravský kras, 1. vydání, nakladatelství Kleter Plzeň a Freytag a Bernt, ISBN 80-85822-32-6, str. 81-85
•
Turistické regiony ČR, Copyright 1998-2008 © www.infoSystem.cz, [online], [citace 15.06.2008] dostupné na http://www.vychodnicechy.eu/encyklopedie/objekty1.phtml?id=122267
•
MAS Boskovicko PLUS o.s., , [online], [citace 15.06.2008] dostupné na http://www.masboskovickoplus.cz/metoda_region.htm
•
Boskovice, stránky www.boskovice.cz/
města,
[online],
49
[citace 28.11.2007]dostupné na
[citace 17.04.2008]dostupné na
[citace
05.04.2008]dostupné
07.04.2008]
dostupné
na
na
•
Zdravotní ústav se sídlem v Brně, [online], http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm/
•
Region Boskovicko, [online], [citace 16.6.2008] dostupné http://www.regionboskovicko.cz/index.php?page=rs/katalog&skupina=31
•
UNIJAZZ - sdružení pro podporu kulturních aktivit , © 2008, [online], [citace 16.6.2008] dostupné na http://www.unijazz.cz/cs/boskovice/o-festivalu/8/41
•
Hradhouse, [online], [citace http://www.hradhouse.cz/tiskovka.php
•
informační letáky z infocentra města Boskovic
•
Služby Boskovice, s. r. o., [online], www.sluzbyboskovice.cz/
•
Westernové městečko Wildwest Boskovice © 2008[online],
[citace
25.04.2008] dostupné na
15.06.2008]
dostupné
na
na
[citace 16.04.2008] dostupné na
[citace 16.04.2008] dostupné na
www.wildwest.cz/ •
Josef Janků, Šmelcovna, www.smelcovna.cz/
•
Národní zemědělské muzeum © 2004 [online], http://www.nzm.cz/opatovice.php/
•
Městský úřad Blansko, [online], [citace 16.4.2008] dostupné na www.blansko.cz/
•
Mikroregion Hranicko © 2007-2008 , dokument Udržitelný rozvoj turistických služeb – STS STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MIKROREGIONU HRANICKO Únor 2007, str.4-15 [online], [citace 15.04.2008]dostupné na http://www.regionhranicko.cz/dokumenty/strategie/strategie_rozvoje_CR_MR_Hranic ko(2).pdf
•
Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky, © CzechTourism, [online], [cit. 18. 06. 2008] dostupný na http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php?x=69&y=70&g=&j0=on&j1=on&k=&r=1 2&o=31&m=581372&l=&h9=12&h8=31&h7=581372
•
Jižní Morava relaxační pro Jihomoravský kraj vyrobila agentury Bravissimo
•
Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, Brno a okolí, nakladatelství S a D ve spol. s fa. Marco Polo, ISSN 12-13-3264, ISBN 80-86050-79-3, rok 2004
•
Weaver, D. /2001/: Ecotoursim as Mass Tourism: Contradiction or Reality? Cornell Hotel and Restaurant Administration Quarterly, Cornell University
•
Travel in the Czech republic, september-october, 5/2007, ročník 4
[online],
50
[citace
16.04.2008]
dostupné
na
[citace 15.05.2008] dostupné na
Seznam používaných zkratek CK CR ECEAT ECEAT CZ CHKO MK CHKO MICE MK MSP NSRR NUTS
Cestovní kancelář Cestovní ruch Evropské centrum pro eko-agroturistiku Česká verze Evropského centra pro eko-agroturistiku Chráněná krajinná oblast Moravský kras Chráněná krajinná oblast Meeting, Incentice, Convention, Ebeny Moravský kras Malé a střední podnikání Národní strategický referenční rámec Nomenclature of Units for Territorial Statistics / statistická územní jednotka Přirozený turistický region Regionální operační program Jihovýchod Responsible Travel – zodpovědné cestování Strategické obecné zásady Společenství Analýza silných a slabých stránek
PTR ROP JV RT SOZS SWOT
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v ČR v letech 1993 – 2006 Tabulka č. 2 Zaměstnanost v turistickém ruchu – mikroregion Boskovicko Tabulka č. 3 Obce mikroregionu Boskovicko Tabulka č. 4 Návštěvníci regionu dle věku a vzdělání Tabulka č. 5 Délka pobytu v regionu/ Převažující důvody návštěvy
Seznam grafů Graf č. 1 Graf č. 2
Podíl cestovního ruchu na HDP Podíl devizových příjmů v cestovním ruchu
Seznam map Mapa č. 1
Mikroregion Boskovicko
Seznam obrázků Obr.č. 1
Postup podpory regionálního cestovního ruchu
51
